šrorn KREgLEN EHO
Fttfiru
AMU=DAMU+FAMU+HAMU
BORIVOJ DOVNtKOVtc
rrt3rlilŮHo ttlnu
@ Borivoi Dovnikovié,2007 Trons|ofion@ JiííJoroš,2007
1/
šIoL^
Ill'ltxÉilo
KREgtEIIY
KOTIKY
f tLnU
FILM
Jedinou podmínkou toho, obychom fi|m mohli noz1,volonimovon m (imoge por imoge). ie, oby byl snímÓn okénkopo okénku Animoce pocházízlotinskéhoslovo onimo (duše).Pod|etoho onimovol znomenÓ dÓvoti něčemuduši, něco oživovol,o onimÓlor ie u fi|mu tv rce, kter;i ozivuie kresbu nebo pÍedměi. K tomu, oby vznikl fi|m, nestočíien obiektem pohybovo|, o|e ie nutné mu dÓt duši,myš|enku. Animovot se mŮže vše, čímisme s to pohybovot pod komerou nebo pÍed komerou snímÓnímokénko po okénku.To mŮže bf| kresbo, kroLičkosirek, |outko, kolrížpopíru nebo tkoniny, kÓmen v pŤírodě,ouio. mobil no cestě, člověk... V reÓlném fi|mu snímÓme reÓlny pohyb, obychom pŤi reprodukovÓní opět zÍskoli reá|nf pohyb. PÍionimoci pohyb obiekiu umě|e vytvtiŤíme o reprodukcídoci|uieme neskutečného,syntetickeho pohybu. Kdyžonimuieme pÍedmět, pohybuieme iím pĚed komerou ioko celistvym obiehem, onimuieme.li kresbu, nemÓme skutečnyobiekt, kte. obiekt i pohyb. 'm bycirom mohli hybot. Musíme vytvrÍňetzÓroveĎ film. pok kreslenli V sledkem ie To znomenÓ, že kreslen1ifitm ie druhem onimovonéhofilmu.
-
JEHLY
/5
KOL!KY.JEIILY V kreslenémfilmu ie obiektemkresbo.Kresbose tvoŤíno popíÍe,no onimÓtorově sto|e. od onimÓioro pŤechÓzíke konturistovi,ktery ii pŤenÓší pod komerousnímoče. no cé|uloid.Ce|u|oidkončí věcí:kolíky. Celyiten proces ie propoien iednou klíčovou Pomocíkolíkr}udržuiemepo ce|ou dobu identickyvztiiemn1ipoměr kresebke kompoziciobrozu.Ko|íkym no stoleonimÓtor i konturisto, ďole). Podle tvoru ko|ík isou isou toképod komerou(no snímocím rovněžperforovrínypopíryo ce|uloidy. popírbez perforocÍie pro onimoci neupotňebiteInf. Pokres|en1i
F-TB, Obr. I
&p gEL
éD
Kolíky, precizně zhotoveny, se upevřuií no tenkou kovovou destičku (pÓsek, plonŽetu).$iško ko|ft ie 7.8mm, coždostočuiepro noso7ení více popírŮ (fÓ|ií)no|ednou. Koždéstudio kres|enych filmŮ mri své kolíky o k lomu i odekvÓtní perforÓtor (,,lochovočku,,,děrovoč), pÍísiro| pro perforovÓní popírŮ o celuloidrl.
Animoce ie kres|enrÍhro. Hrelme si s kreslenlimfilmem! Obr.2
Neiiednodušším systémem isoudvo ku|otékolíky,coŽ možnostpro omotéry neilevněiší neivhodněiší o |e proložepok |ze pro perforovÓnípopír o celuloidr] používol konce|ÓŤského děrovoče. obyčeiného
ProfesionÓ|níprovoz vyžoduietŤikombinovoné ko|íky:dvo podlouh|é museií byt po. o ieden pros|Ťedníkulot1i.otvory pro podlouh|éko|í|qy
někud de|ší, oby popír,,seděl"i pŤi změnÓch tep|otyo v|hkosti.StŤední ku|oryko|íksloužík v|oslnímufixovÓní popíruo otvor v popírumu. sí mít ste|ny pr měr ioko ko|ik (obr.3).
Obr.3
6/
šx,oLA
llLnu
KllJ!ExÉHo
ANlMÁToRsKÝ
Je žÓdoucí,oby všechnytÍiko|íkybyly horníhronou ve steinérovině, oby moh|yslouŽitpro prÓci s proví|kemo provoÚh|1imtroiÚhe|níkem(obr.3). Kolrky mŮžeme situovot no horní slronu zrÍběru (obr. 4 A), což umožĎule ruce volny pohyb pŤi kres|ení.Druhf zpr1sobje obrryk. !eiší.Poněvodžkresby byroií pŤeObr.4 vÓžně u spodníhookroie formÓtu, ie nellepší,isou-li pobliz kolíkŮ, neboť menšívzdÓ|enost od kolíkrj gorontuie většístobilitu kresby.Čim |e kresbo od ko|íkŮdÓl, tím je nebezpečíposunU popírunebo celuloidu větší.
sT
ANlrrÁroRsKÝ
Ve|ikou pŤednostík|osickeho stolu ie rotočnídisk s dvoiímiiehlomi s kolíky(obr. 7), z nichžhorní (někdy i oboie) lsou pohyb|ivé.To ie vhodné pŤi onimoci porole|ních okcí dvou nebo více figur nebo pii provÓdění iízdy pozodí o nrÍ|ožky (o čemžbude ieč pozděii}. obo stoly mohou b;it podle pŤrání uzp sobeny pro nokl nění procovnÍ plochy (obr. 5). Zkušenos| mluví pro lo, oby sk|on byl co neibtíž horizontd|e, neboť stŮl byal obyčeině p|nf popír o rrizn1ichiinych potĚeb o lo vše neustÓle klouŽe o podÓ no pod|ohu, ie.li sk|on desky obnormÓlně větší.l'iose d noprovii |ištou,pŤipevněnouno dolní hronu procovníplochy. poIič kv ho kre.s|icípopír rovku 40 W o většístr}|dvě
desko
-,J
1. prÓce no popírus prosvěl|ovÓním 2. pr6ce no pouzovocímpopíru bez prosvětlovÓní
Obr.5
Budeme se věnovol prvnímu re9uItíÍor zprisobu, protoŽe |e doleko pre. sklonu cizněiší(obr.5).
I
/l
K|osicky $ | potŤebuježÓ.
t
Ve světě existuiídvo zpŮsoby kres|enéonimoce:
Iišto \
stÚt
Tokéstoly s prosvět|ovtÍním isou dvoiího druhu: s ro|uiícímdiskem o s fixníprocovníp|ochou.
K|osicky onimÓtorsky stŮl (obr. 6 A} mtí motové sk|o o iehly s koliky oby si not čením fixovonéno rotu|ícím disku, ktery umožĎuiekres|íĚi, pĚizpŮsobiIpolohu popíru pod|e ruky o tím získol iistěiší,precizněiší toh, švih.
ts
AnimÓtorsky stŮ|bez disku (obr. 6 B) mtí fixovoné,o|e do|eko většímotovésklo, vo|né ieh|y s kolíky, které se po skle pohybuií zÓroveĚ s popírem. Obr.6 PĚedností|ohoto s|o|u ]e |o, že pĚi kres|enínení zopotŤebíoidčet diskem o velikost sk|o umožĚuie prÓci i no věišíchformÓ|ech neŽ no slondordních.
U vypínoče9 pio procovní lompu
Obr.8
o prbsvětIovríní
tokové ždrovky. Silněiší ž6rovl
Není vhodné instolovoi do procovního sto|u zÓ. Ťivkové osvět|ení, nebof pod|e očních |ékoŤrjie ž|utésvět|o obyčeinéžrÍrovky zdrovější než bílé skňířko no moterirí| svět|o zÓŤivkové trubice (kierrÍ kromě toho toké blikÓ).
Ani světlo procovní|ompy nod stolem nesmí b t pŤíliš si|né,neboťze. slobuie ričinekprosvětIeníno procovníploše.Pokud ide o denní svět|o, neníž doucí,oby po dobu prÓce podoly no kres|icist | slunečnípoprsky. Proto ie nejvhodněiší,ie.|i proslor pro onimrítorylehce zolemněn. Vce|ku ie lepe se vyhnout velkym svěie|nym kontros|rjm. Je proktické,sto]É|istrj|delšístronou u slěny, no nižvhodně zověsíme po|ystyrénovoudesku no upevĎovÓní moteriÓlŮ, které musí míl oni. mÓtor neustÓle pied očimo (vytvornépĚed|ohy,rr3znéskici, poznrÍmky o p o d . )( o b r . 8 o 9 ) .
B/ šroLl
Kll'LlHÉHo
]linu
PAPÍR PRo
Mluvíme-lio onimočnímsto|ezoŤozenémdo celku oteliéru,do procovní sestovy, pok musíme pŤipomenout,Že procovních kres|ícíchp|och pokročuií.lityto p|ochy nolevo i noprovo není nikdy dost o ie iderÍ|ní, od onimÓtorskéhoslo|u o isou-|ido|šíupevněnyno vo|n1ichstěnÓch. Podobnéie to s n stěnn mi po|icemi o skĚíĎkomi,k|eréje vhodné podle možnosli zověsit no všechnystěny v prosloru. PoiÓdek je ve|ice
PAPíR
Obr. t 1
No obr. l0 ie novržen velmi iednoduchy o pŤenosn1i,,pvh,,s většímmo|oqim sklem. ŽrÍrovko ie pohyblivÓ o ie zošroubovÓno do vhodně kons. truovonéhodrÓtěnéhostoiÓnku.
Obr.l0
"ft
p|cnžzi
DodÓme-li k tomu obo| z nepromokovéhop|tíinose zdrhovod|ovym uzÓvěrem, ie prohicky pĚenosn1ionimočnístŮl pro omotéryholov. PŤedpok|tídÓm, Že isie všichninetrpě!lví,obystezočolikreslit,onimovot. A|e dŤívenež sedneme zo onimočnístŮl, musíme se ieště seznÓmit s několiko d leži|imivěcmi, bez kterych se pŤionimoci neobeideme. Poněvodžide o kres|en fi|m, budeme somozŤeiměpotiebovo| popír.
/g
A}|ltAGl
Je tŤebo,oby popír pro onimoci byl dostotečněpr svitny, oby kreslíŤ mě| moŽnost vidět no prosvěl|ovocíms|ole součosněco neivíckreseb (ftÍzí). Toké ie tiebo, oby popír byl co neitužší- no měkkém nebo iemném popíru se perforoce pňi nosozovÓní nebo vysunovÓní ve|mi snodno deformuií.Zo tŤetí:popír musí byt vhodny pro kreslenítuŽkou, to znomentí - nesmí bp oni prflišhlodky, ole oni pŤíliš drsny {zde pochopitelně nemÓme no mysli pŤípodykdy r zn ch vlostnoslípopírr) pro specitílnígrofické efe|<Íy). využívrÍme
A
drj|eŽitou součÓstí onimoční prÓce o poÍtÍdeknelze udÉovot bez pŤeh|ednépŤíproryo Účelnéhouložení- zeiméno popírŮ o celuloidťl filmorych scén (zÓběrťl),kteréisou v prÓci. Amotéii oť nezlrÓce!í odvohu. doaídoií.li se o všech těch početnych technickychpotĚebrÍch'Kreslen1ifilm se dÓ poŤíditi zo velmi skromnych podmínek.Techniko nikdy negorontovoloumě|eckéqisledkyl PŤitom všemie drjležitÓhlovně lidskÓ ruko, to|ent.
PRo
ANIMAc|
t
Profesion lnÍ ve|ké oteliéry nokupuií popír od q7robc v pŤedem dolednonych form tech, pňi čemžneivělšímnožstvípŤipodrÍno stondordní formrÍt.Stondordní formdt popíru (budeme ho noz1ívo|s|ondordpopír)se umist,uje no plochu sklo klosickéhoonimočníhostolu. No tokovém popíru se kres!í scény od siondordního po minimÓlní formrít(zobrrÍní}.
Obr. 12
ZĚídko ie z rŮzn,ich d vodr] potÍebo větší formÓl než stondordní o k Íomu ie dobňe mí| určitémnožslvívětšíchpopírri, které pos$uií možnosti kompozic od stondordního po moximrilní formÓt. Velik;i popír rovněŽ posloužípii zobrrÍních,herÓ isou dÓ|e od iehe!, ii. mimo ďondordní rozsoh (obr. l2). koncel ňskypopír (formÓi A 4). Touto Pro omotéryie neidosožiielně|ší ve|ikostí|ze obstíhnoul s|ondordníformÓt zobr ní. ,{bychom moh|i popíru použítpro onimoci, musíme iei neiprve perforovot. Bez ohledu no lo, zdo jde o profesionrÍ|níči konce!ÓŤsk;i děrovoč, dochÓzí čoslo nepozornfm zoch zením k nedokonol1im. když se do děrovoče vk|ÓdÓ pŤíliš deformovonym perforocím, zv|
l o / šr o l A
pnŮvoDNí
rr l3|lt!j|9-!jjlj
že fÓlie prochÓzí mnoho ruK ooškozenípeďoroce mŮže doiít i tím, fÓzo Ěe...) l;;; i"Ý'".,n íko4i.o, ruko mo o ni mÓtoro, Pro oprovnézpevĎovÓní roztŤepen1ich nebo notÉen ch perforocípopíru po. užiieme lepícípÓsky, kierou pŤedem proděruieme, rozŤežemeno kousky o pok |epímepŤesko|íkyno místo. kresbo sprÓvně Koždy pokres|eny popír musí byt očís|ovÓn,neboťien provou cenu. Symbo| onimovÓní opotňenÓ poŤodovyrriti'!"i 1o n.o vrstvo. ||. z6bér, 4 ||.29 znomenÓ: 4.
pŤe. číslice 29. Í6ze.ProtoŽese tytéž mezi píšeme ie. nÓšeiíi no celuloidy, l obyse 1ri;nimini,ii1":tt; I perforoci, pole komery(obr.14).
i i I
7,) ft| ffi
iv do zorného I ii__-_-_-- -------.1 {'Prostorvprovo .od iehel ie vlyhrozen É| e 4[Žle pokyn m onimÓtoro Í6zoíi,o čemž tj obr.l4 pĚí|eŽitosti.) Lude iečpĚido|ší
musí no svém l zde ie nomístě opokovol rodu o poŤÓdku; onimÓtor PoŤÓdek popírech. v neutopit se oby sto|e udÉovot systemotickyiŤÓd, popír, prÓzdnf nošel okomŽiku o pr"nr"a mu pomŮže, oby v kožlrim otd. vrstvy lll., skici, kompoziie, typy, fÓ|ie |., ||.,
fi|mu nozyvÓme JiŽ několikrÓt isme pouŽi|ipoimu fÓze. Tok v kres|eném kreďenf film něiokf KdyžŤekneme,Že popi. n"Lo o"i-ii"i "eluloi.d. 4 000 kusťl *J l ooo.to)r, pok lo znomenÓ , ie ie pro něi nokresleno popírŮo zkopírovÓno4 000 kusŮ ce|u|oidŮ. noz1iv me Zonimovoné ÍÓze (popíry)iednoho filmu (nebo zÓběru). (tuŽkovÓ tuŽko iJto (ruzt"vÓ onimoce1.Á iekneme.li, že ie ukončeno (uzovÍeno oni-o."1, pok to znomlnÓ, že ie onimoce zkomp|eiovonÓ prÓce v tuzce) o že ie moteriÓ| pŤiprovenpro kopírovÓní. Tužkovouonimoci iednoho zÓběru srovnÓme do desek, no nichž zoznočímeiméno fi]mu o čístozÓběru, pňípodně (pro lepší orientoci) popis zÓběru.
@,ú
Totéžpozděii provÓdíme s celu|oidy.
PRliYoD1.i
tIsl
LlsT - oKÉNKovÝ
íoKÉxxoYÝ
scÉNÁŘ /ll
sGÉxÁŘl
Jest]ižeisou pro onimovÓní nepostrodote|néiehly s ko|íky,pok totež p|otíi o prŮvodním|istu. Pr vodní lisl, anony téžokénkory scénÓi, je písemn1i,kodifikovon zp sob dorozumívÓnímezi režisérem, onim toremo komeromonem. Režiséro onimÓ|or zonesou do prŮvodního listu všechny pokyny komeromonovi, tykoiícíse Í6zí,pozodí,činnostikomery o trikovéhosto|u pro koždyiednor|iry zÓběr. Bez prŮvodníholistu isou zonimovonéfrÍzeneupoiŤebite|né. Koždéstudio kres|enéhofilmu ve světě mrísvŮi v|ostnídruh pr vodního listu, vychÓzeiícíz trodice o podmínek prÓce. Popíšemesi zde ieden z iednoduššichtyp , krerf vychÓzí z omerickéhovzoru o kŤeréhopoužívrimei my (obr. 16). .|20 KoždtístrÓnko pr vodního listu obsohuie okének (fi|movéhoprÍsu), ti. 5 sekund čosovémíry. Sekundy isou zŤetelně oznočeny,coŽ nopom hd snodněišímuvizudlnímuvnímÓnÍčosu.KoŽdÓ sekundo mÓ 24 okének (obr zkr]). V piípodě, Že procuieme podle zoznomenoné hudby nebo dio|ogu, okén. budeme potŤebovotčíselnéÚdoie v druhé, svis|éko|once (čís|o ko). Pro kontinuitu čís|ovÓníbudeme potŤebovotien l00 okének no s|rÓnce, tokžezbytek 20 okének odstiihneme nebo pŤeškrineme. V prvnívodoromé kolonce oznočuiemenÓzev fi|mu {nopŤ.N.N.), čísloztÍčísloIistuioho zÓběru. Do dlouhéprÓz. běru (nopĚ.6), iokoži poŤodové zopisovot dnérubrikym žeme iokoukoli zÓsodní pÍipomínku,nopŤ.popis oznočení:použitéÍ6zeze zÓběru 4,, o tok pod. zÓběru nebo ,,červené První svisl kolonko ie vyhrozeno popisu hry event. okce. Tu mťlže vyplnit bud,režisérpŤed onimovÓním nebo onimritor pÍi onimovÓní. Detoi|nípopis ie mnohoslronně užitečny,mimo iiné k Ťomu,oby mohl v koždémokomžikukdokoli z fi|movéhoštríbuziistit, k čemukterríf ze o okénko potÍí,coŽ zvl šťpŤiidevhod pŤikorekturÓch onimoce. TĚetísvislékolonky se ryužívriien tehdy, kdyžkresbo no obrÓzku m|uví. diologu. Sem se zonÓšítan.vokolizoce podle rypisu pŤedemnotočeného DrÍ]nÓsleduie kolonko pro Údoie o scénogrofickfchpozodích (krdtce:
r2/ axotl
Írl3LlxÉHo
!lLnU
PRÚvoDNí
LlsT
-
oKÉNKoVÝ
scÉNÁŘ
/l3
pozod{. Jes|liŽe se v ztÍběruiedno pozodí prolínÓ v druhé, bude ze zÓznomu v pr vodním|istuzŤeimé,během koliko okénekse tok děie. V dolších kolonkrÍch isou písemně zochyceny poznrÍmkyo plÓnech (vrstv ch) ce|u|oidrj, no nichž se provÓdějÍ okce - od šestévrsfvy, kter ie ne|blížpozodí, ož po první,kÍerÓ ie neiblížkomery. Do těch kolonek onimÓlor zoznomenÓvtí změny Íázíg prolíntÍníuvnitÍ nebo mezi iednoflivymi vrstvomi.I No prové stroně pr vodního listu isou pokyny komeromonovi: Údo|e o zobrÓní, o vertikÓ|ním pohybu komery i o horizontÓlním posunu trikového stolu, zotmívÓní,rozlmívÓní.pro|índní,iízdyhorních o do|. ních iehel, iízdypozodí otd. Jok se sprÓvně vyp!řuie prŮvodní|ist během onimoce, o tom budeme detoilně mluvit, ožzočneme ,,pohybovoi,,kresbomi. PrrJvodnílist putuje se zÓběrem ož do skončeníonimoce. Po dobu konturovÓní o kolorovdní kreseb zrjsttÍvÓve štríbuo potom se znovu vrocí k zÓběru, oby s kompletnímmoleriÓ|em nokonec došel ke komeromonovi. Nedbo|e vyp|něny prr}vodní|ist norušuie spoluprÓci o dorozumění mezi režisérem,onimÓtorem o komeromonem. Jestližese chyby v prŮvodním listu neoprovípÍed lím, než se doslonou pod komeru, vyidou nedostotky noievo ož pŤiproiekci procovníkopie, o to ie pozdě o ie to zbytečnědrohé, protožemusído|ítk novémusnímÓní. Jok ie vidět, onimÓtor mÓ bfl neien dobrym kreslíŤem,o|e toképedonticky7m,,Účetním,,.
l) V nošem kres|cnémfi|mu ic vŽiréoznočovÓnÍv opočnémpoŤodí:ncib|ížk pozodí ie vrstvo první, pok druhÓ otd. ož k ncihorněišípÓté, crlonl. šoslévrctvě. - Pozn. pŤck|.
Obr. 16
r2/ 3xo!l
Ílt31lxÉHo
;ILnU
PRÚvoDNí
LIsT - oKÉNKovÝ
scÉNÁŘ /l3
pozodfl. Jestližese v zÓběru iedno pozodí prolínrÍv druhé, bude ze zÓznomu v pr vodnímlistu zieimé,během ko|ikookénekse tok děie. V do|šíchkolonkÓch jsou písemně zochyceny poznÓmky o p|rínech (vrstvrích)celuloid , no nichž se provrÍděiíokce - od šestévrstvy, ktertÍie neiblížpozodí, ož po pnrní,klerÓ ie neibliž komery. Do těch kolonek onimdlor zoznomenÓvÓ změny Í6zío prolín ní uvniti nebo mezi iednotlivymi vrstvomi.r No prové s|roně prťlvodníholistu isou pokyny komeromonovi: Údoie o zobrÓní, o vertikÓlnim pohybu komery i o horizontÓ|ním posunu irikového s|o|u,zotmívÓní,roztmívÓní,prolínÓní, iízdy horních o do|ních iehe|, iízdypozodí otd. Jok se sprÓvně vyp|Ďuiepr vodnílisi během onimoce, o lom budeme detoilně m|uvit,ož zočneme,,pohybovo|,,kresbomi. Pr vodní list putuie se zÓběrem ož do skončeníonimoce. Po dobu konturov ní o ko|orovÓní kreseb zristtívÓve št bu o polom se znovu vrocík zÓběru, oby s kompletnímmoteri<Í|em nokonec došel ke kome. romonovi. Nedbo|e vyplněny pr vodní |ist norušuie spoIuprÓci o dorozumění mezi režisérem,onimÓtorem o komeromonem. Jestližese chyby v prŮvodním |istu neoproví pŤedtím, než se dos|onou pod komeru, vyidou nedostotky noievo oŽ pŤiproiekci procovníkopie, o to ie pozdě o ie to zbytečnědrohé. protožemusídoiít k novémusnímÓní. Jok je vidět, onimÓtor mÓ bfi neien dobrym kres|íŤem, o|e toké pedon. tick1im,,Účelním,,.
obr. l Ó
l } V nošem kros|cnémfilmu ie vŽitéoznočovánív opočnémpoiodÍ: ncib|íŽk pozodí ie vrs|vo první, pok druhÓ q|d. ož k ncihoměiší pÓté, cvcn|. šcs|évrc|vě. - Pozn. pŤek|.
|1/
Kll'ilr.ÉHo
šxoLA
KomPoHovÁrrÍ
O
Fllnu
oBR Azv -7ABRAN
l
Obr. l7
o. Obr. 18
Obr. l9
Obr.2O
A
SEKUNDACH
/15
popír o oznočímeje v rozích od písmene ,,A" dá|. No popír poznomenÓme nÓzev fil. mu o čís|ozÓběru (obr. 19) o uložímeho spolu s pr vodním listem.2 PŤechodrjz form Ťudo form<Ítu se pŤisnímÓní dociluie kombinovÓnímpohybu vertikrí|ní komery (nohoru o do| } o horizontÓ|ního stolu (rychod - zÓpod, sever - |ih) nebo rolocí(obr.2l).
Ted,konečněnosto| čos,kdy sedneme zo kresIícístťllo vezmeme do ruky tužku. Pro stovbu scényneiprve určímezobrání, vfÍez,v němŽ se budou konoŤ okce kres|enéhofilmu o iehožse bude držetkomeromon pžisnímdní zÓběru. Už pňedtímse musímeseznÓmit s možnostmitrikovéhoslo|u, no němžbudeme fiIm snímoto poznot minimÓ|nío moximÓlníform t, ktery mŮže komero snímot. Stondordní formÓt ie někde mezi těmi dvěmo exlrémyo pochopitelně zÓ|eŽíno onimočnímstole o ďondordní ve|ikostipopíru,event. pouz ku (obr. l7). Form tél,které isou vě|šínež ďondordní, používÓme(iok isme si Ťek|iuž dŤíve)ien ziídko, neboť i ve|ikost pr myslově Ťezo. nych popír o celuloidrj se Ťídíslondordem. ZnomenÓ to tedy, že se pňi komponov ní okcí budeme pohybovot od stondordu k minimu (obr. l8). Nelekonomičrěišío neiproktičtěiší ie procovot se stŤednímive|ikostmi, s nimiž m žeme ,,pobíhot,,po stondordním popíru (o ovšemi celu|oidu)o nemusímepro vÝp|fwot většímiporozněišíposun zobr<Íní píryo celu|oidy(obr. l9). od iehe| by nemě|o VzdÓlenost zobrÓní .|,5 cm, čímžmimo iiné byt menšínež zoiišt,uiemeto, že číslovÓníno ce|u|oidech se nedostone do zorného po|e komery (obr.20). Někdy budeme pňi okcích iednoho zrÍbě. ru potžebovotieden, iindy více formÓlŮ, k některyimse budeme možnÓ něko|ikrrÍt vrocet. BezprostŤedněpŤedsnímÓnímdokončenychceluIoidŮ o pozodí prověŤíme ieštědrívěišízobrání o provedeme konečné zokomponovÓní.ZobrÓní event. formÓty koždéhozÓběru nokres|ímeno zv|ríštní
KRESBACH
Obr.2l
Spouštěnímkomery (kterÓ se posunuie po fixní ose) se form t zmenšuje, kdežio zve. dÓním se zvětšuie - rezuhÓlem ie pňibližo. v nínebo vzdolovÓní od kresby.Horizont |ní posun sto|u umožĚuie ,,chŮzi,, komery po nokreslenéscéně{ponorÓmov ní,švenk}.
Popso|i isme princip prdce trikovéhos|olu i komery zÓroveĚ, obychom onimÓtorovi zočÓtečníkovipodoli zriklodní informoce o zochÓzení s formÓfy, pozicemi. o kompozičníchmožnostecho o rŮzném využití trikovéhosto|upii onimoci bude Ťečd |e.
o
KREsBÁCt|
A
3EKuNDÁcx
Piedevšímmusíme vědět, že fi|movy ptÍs s nošimi kresbomi poběží rychlostí24 obrázkŮ zo v|eŤinu.sToto zÓklodní mírofi|movéreproduk. ce nÓm bude sloužit|oko sŤrilé vodítkopÍi onol;ze o vyfvtÍĚení pohybu.
=1sek. Obr.22 To by znomeno|o, že pro pohyb, ktery trvo l sekundu, bude tĚebo nokreslit24 kreseb. 2) V nošíproxi znočímeve|ikos| íorméŤuniko|i písmenem ,,A,,.o|e písmenem ,,F. s piís|ušnm čís|emtoho kterého íormÓtu uniÍikovonéhoformÓtového vzoru. Nopč.: - 12c, {centric$i), .F "F 1 1/2" , ,'F - 8 Exc,,(excentrick }. - Pozn. pŤek|' 3) No rozdí|od 24 obrÓzk zo sekundu ve fi|mu je v te|evizníchstudiíchběžně zovedeno frekvence 25 obrÓzkŮ zo sekundu. - Pozn' piek|.
|BI
šKof^
xlt'ttxÉHo
ČAsovÁNí
ÍlLnU
qisledkuprÓce poskytuieonimÓtorov!vz{1zv|Óštní V bec to očekÓvÓní No rozdí| pouou neiisioty, r!ua.," io.i zkušenéhoprofesionÓlo. "- pbdobne ioko hudebnísklodote| vidí onimÓlor lJ iinri.r'.woréťl vys|edeksvétvorbyožve chvfli reprodukce. Je.li noše kresbo v zÓběru stotickÓ o my se rozhodneme, že se v určitémokomžiku pohne o vyběhne ze zÓběru, pok to provú. díme zrychlením.V tom piípodě opět neiprve vyideme z čosové míry pohybu. Rekněme, že to bude mezi p l sekundou o sekundou. V/chodiskem bude zÓ. ktodníbod (l) o nÓs|edovně si rozdě|íme fáze se zrychtením. No obr. 27 vidíme iedno tokové schémo, podle něhoŽ koule opustí zúběr zo 16 okének (8 fÓzí, nepočítÓme.|iovšem první, stofickou). V opočnémpÍípodě(obr.28) ide o vstup kou|e do zÓběru ve zpomo|ení.Pos|oužínÓm obdobné rozdě|ení - ien teď první bod z obr. 27 bude pos|ednío no něm se kou|e zostoví.
obr.27
+32
-
TIMING
/19
PiipomínÓm popsony pÍiklod rjspory nebo rocionolizoce ien proto, obychom se už od počÓtku tímto zpŮsobem učili mys|et. Vzh|edem k tomu, že ie koždÓ onimovonÓ fÓze rukodě|ntíčinnost,musíme se pŤi tvorbě kresleného fi|mu snožitvyužítvšech moŽností,kÍerénÓm zmenšípočet kreseb (pÍirozeně ovšem tok, oby tím netrpělo kvolito dí|o).ZÓklodní tokovou moŽnoslí ie několikeré vžitístein1ichkreseb. o |om budeme ostotně ieště mluvi| ve zvlÓštníkopito|e o pŤi dolších pĚí|ežitostech, kdy to bude vhodné. Pohyb obiek|u stÓlého tvoru po rovné linii ie neiiednoduššípÍípod onimoce o pňedchÓzeiícípÍíklody nÓm mě|y pos|oužitpro ÚvodnÍ pochopení. V proxi se tokové pohyby Ťešívo|í iednou fÓ|ií, kÍerÓ se podle schémotu protÓhne pod komerou. Animoce obiektu po kŤivce technikou ko|Óže, vyžoduieiiž ňodu kreseb (pokud se zÓ|ežitosineŤeší o|e to ie iižiinÓ kopito|o). Kresbo 29 nÓm pŤedkltÍdÓ pŤíkIod,kdy kou|e prochÓzí zÓběrem po kŤivce, kÍerrí m že pŤedslovovolvertikrílní pr ŤezdrÓhy, po níŽse kou. le pohybuie podle zÓkonr] hmotnosti se zpomo!ením o zrych|ením.24 Íazi a 2 - trvÓní okce: 48 okének neboli 2 sekundy. Obr.29
Obn 28
A nyníieště rodo pro šetňení. drÓze, Vyslqdne-li se vÓm ve filmu pŤfleti odlet téžekoule po téže využíii žete M kreseb. série dvě o nlmusíte zprocovÓvot dvě schémoto mít (obr. budete 27), (kresby) ien steiného sihémotu o steinéfÓze číslovÓní: |istu obrÓcené prŮvodním fro novrot koule do zÓběru v -3,3 -2,2 - 1 9,9 - 8,8-7,7 - 6,6 - 5,5 - 1,4 SomozŤeimě tokovou rocionolizoci mŮŽeme použí|ien ve.anlÓštních ve piipoa..i.' (kdyžnopŤ.ide o geometrick1iivor nebo hmotu, kter ie směru pohybu neutrÓlní).
Jok ie vidět, u koŽdéhoz Uve. den}ich pŤíklod isme počítoIis r zn m trvÓním okce, od pril sekundy do dvou sekund. Zob1reime se nyníiímio problémem, podíveime se, noko|ik !e to pro onimoci dŮležité.
člsoYÁNí
ÍtnlrrG
Cit pro čosovyprŮběh pohybu ie nezbytnou v|oslnostíkoždéhodokonoléhoonimÓtoro. Anglické s|ovo TIMING pro svou odekvd|nost trvole zdomÓcně|o ve filmovénomenklotuÍe.Timing znomenÓ zochÓzenís čosem,orgonizoci
2o/ strolA
Íl13]lxÉno
!tfnu
ČAsovÁNÍ-
čosovychpoměrri mezi iednot|ivymise|olencemi,scénomi, čosu,Ťešení pohybyve filmu. Uvedine si tokovy pĚíktod:Figuro veide do zÓběru, zoslovíse uprostied formÓ|u, ohlédne se, polekoně vykŤikne(poněvodžněco spotií) o ze zrÍběruvyběhne (obr.30).
Obr 3O
tr ,W
-tu
@
V tokovémtextovémi kresebnémpopisu ie všeiosné,kromě iediného: iok ie ro s čosem? Jokou rychlostíveide figuro do zÓběru, iok d|ouho bude hledět pĚed sebe, kdyz se zostoví, iokou rychlostíse oh|édne, v lďerém okomžiku se |ekne, po ioké době vyběhne ze zÓběru, iok rych|e to učinío kolik čosu po tom ieště ponechot do konce scény (stŤihu)? Jest|iže|o určíme,Ěeši|iisme timing - ovšem|en pro tento ztÍběr.Steině iok ie lÍebo uvésl do čosovychrrz|oh tuto scénu se scénou pŤedchozí i scénou nds|eduiícío rovněž tok celou tuio sekvenci s ostotními rytmu ce|éhofi|mu. Kdyžpo selorencemi,obychom docí|iližtÍdoucího proiekci zkonslotuieme, že ie film kompozičně, rytmicky v poŤÓdku, že |e timing o.k. ÍíkrÍme, Zopokuieme zde tvrzeníz počÓtku této kopitoly. Dobryim onimÓtorem nemrjžeby| |en, komu chybícit (bez oh|edu no to iok zdo|ny ie kreslíŤ) pro čosovoumíru.A k tomu dodeime: i kreslíĚstŤedníkvolity m že b}it dob4im onimÓlorem, m -|i cit pro timing. Poněvodžteď m|uvímeo onimoci, o pohybu kresby (režienení pŤedmětem této knihy), budeme věnovol pozornost čosov ní, které mÓ vztoh k onimoci iednoho zÓběru onebo |épe,kieré souvisís problémy onimovÓnípohybu. KdyŽ isme si všímo|iobr. 25 o demonstrovo|i si |et kou|e pŤesformÓt, Íek|iisme, že budeme pŤedpoklÓdot rychlost p l sekundy. PročprÓvě pŮ| sekundy? Jok isme doš|i k této hodnotě? DÓ se to změŤil chronometrem?
TlMING
/21
Dlouhotrvo!ícípohyby o komp|etní okce není |ěžkéměňit. K tomu n m sloužíspor|ovnístopky, k|eré jednou rukou uvÓdíme do chodu o steině.|ok zoslovuieme. Ručičko ukozuie sekundy i ieií dfly. Existuií i speci |nífilmovéstop.ky,u nichž isou sekundy 'o.aálány nto24 dí|i, o|e ty isou znočně drohe o pĚitom nemoií vyíozně bohotsi pĚednosii než sportovnístopky, u nichžisou sekundy dě|eny v desetinoch. Prob|ém ie s.krrÍtkymipohyby, heré nemŮžeme měŤit obyčein m zp sobem, neboťmrižeiít o čosovoudétku 3 okének. V tom pripode sÓhneme po zkušenostech fyzikŮ,heĚípro měŤení-ĚekněmenÉiokeho zvukovéhochvění- počíiojís veličinomiprriměmych hodnot. Zde ie pňíklod:Chceme vědět, ko|ik okének m krok, iehožchorokter isme si urči|i,když isme roz. procovÓvo|i okci v technickémscénÓŤi(obr. 3l). Vezmeme do levéruky stopky o do provéfiomostei. PĚedstovímesifilmového hrdinu ioko chodce, pŤevez-meme rytmus ieho kroku, stiskneme stopky o flomos|rem pŤedsebou v rytmu koždéhokroku udělrÍmeznočku o pŤesněpo ukončenípěti sekund všechno zÓroveĚ zostovíme. Pět sekund vychazt no 120 okének. Po. čet l20 vydělíme počtem provedenych znoček (krokŮ) o dostoneme počet okének |ednoho potŤebnéhokroku. Jest|iže|sme zo pět sekund zochytili l4 znoček,pok no ieden krok nÓm vychdzí8 okének(obr.32).
"'i!,,7;1), Obr.32
Stejnym zp sobem mŮžeme změiit iokkoti krrÍtky pohyb. Jen ie poiŤeboho pŤevést v pohyb provide|ně se opoku|ícíá pok ho měŤitpo pět.sekund.Dělenípočtul.20 počtemprovedenyih znáeek da h|edony početokének tohoto pohybu. Všechnyos|olnÍokce, kleré se nedojístopkomi změii|, ole kterésvym v}Íznomemo spoluprisobenímdotvÓŤeiío vylepšuiífi|movédílo - žeší zkušenos|ioko plod d|ouhéproxe o piínéprÓce. Zkušenyonim tor dok že rozlišovolčosovouhodnotu jednoho, dvou, . í, aYÍ,šesti,desítiokének o rozdí|ypŤeměřovot v onimoci pohybu.
22/
šxoL^
HLAYNí
xttJL!xÉHo
lÁz-
rlLtU
A
HtAvNi
|tlzlrÁz-
Jok ]sme si povědě|i, pohyb no filmovém púsuse sestévÓ z ce|éÍody pohybovychfÓzí. PočetÍázízávisíno trvdnípohybu. Nopiíklod b|eskovy rozmoch boxerovy ruky získÓme pouhymi dvěmo okénky,zotímco pro něžn.ipohyb motčinyruky nod spícímdítětembudeme potňebovoti 48 okének. Pro pohyb boxero nokres|ímetedy iednu fÓzi, ole pro motčin pohyb olespoĎ dvon ct. Avšokpohyb ie nutnédefinovotieho zÓklodními,krojnímibody, které v onirnoci noz;ivÓme h|ovnífÓze (extrémnípolohy). obr. 33 (|et mušky v 24 kresbách} ie iednoduchym pŤíklose z více dem okce, sk|rÍdoiící pohyb o definovoné určitym počtem hlovních Íází.Y tomlo pňípodě mÓme čtyŤipĚímočoré pohyby se šestihlovnímifrí. zemi (1,5, 9, 14, 19 o24l o mezifÓzemi. No schémotuiosně vidíme,že první pohyb mušky ie určen hlovními fÓzemi l o 5 - o mÓ tňi meziÍáze: 2, 3, 4; druh;i pohyb s h|ovními fÓzemi 5 o 9 md roké tňi meziÍéze 6, 7, 8; tňetípohyb '|4 .|0, l l , 12, "I3- otd' s h|ovnímifÓzemi 9 o čtyĚimezifÓze
Obr.33
Není.|i k onimÓtorov/m kresbÓm pŤipo|enž6dn,izv|rÍštní nÓvod, provÓdí se f zovÓní tok, že se dvě h|ovnífÓze spoií po|Ťebnympočtem mezlÍézí,|ogickyich fÓzí, geometrickou |ronsformocí iedné kresby v druhou. obr. 34 ukozuie pĚíklodiednoduchého fÓzovrÍní:kruŽnice se ve tĚech táz:ch pieměnilo neikrotšícestou v troirihelník tokzvonym stňedovym syslémem.To znomenÓ , že loze 3 |e exoktnímgeometrickym stňedem .| mezi o 5, fÓze 2 stŤedemmezi l o 3 -o fáze 4stňedem mezi 3 o 5.
A MEzIFAzE
/23
Ještě |épeie to vidět, když jsou obě kroiníf<Íze no iednom místě v zdběru, no rozdí|od prvního pŤíklodu, kde ob]ekl pri své lronsformoci pu|ovo| z levé no provou sfronu zÓběru (obr.35)' Pokud dvě krojníhlovnífÓze (extrémy)nes|očídefinovot pohyb, pok onimÓtor mezi ně vk|rÍdtí meziextrém(v nošem poietído|. Obr.34 ší,stŤedovouh|ovnífÓzi). Meziextrém ie s|Ěednís|oup, pilíŤ,nosník moslu mezi dvěmo extrémy.Jím pohyb oni nekončí, oni nezočínÓ.meziextrémmrJže. me toké povožovot zo meziÍázi, ole zo meziÍézise zv|ríštním rjko|em, o němžisme hovoŤili.Kres. bo meziextrému slouŽí ÍézoŤi joko informoce pro vyp|Ěov ní pohybu dolšímifrÍzemi. Obr.35 No obr. 36 vidímeonimoci kroku pomocíextrému 1 o 7 o definov ní pohybu meziexlrémem. No ÍrÍzoÍi zŮstdvÓ v7p|něnípohybu Í6zemispojuiícími kresbu 1. se 4. o 4. se7-
H|ovnífÓze kreslíonimÓlor (hlovníonimÓtor nebo ieho pomocník). MezifrÍzeprovrÍdífÓzoĚ pod|e podk|odu hlovníchfÓzí o onimÓ|orovych písemn ch nebo ÚslníchpokynŮ.
FÁzE
Obr.36
Kdybychom v doném pŤípoděneposkyt|if<Ízoňi meziextrém, mě| by pro ftÍzovÓníhtovnímifÓzemi ,| o 7 bezpočei možnostío muse| by si |ednu vybrot.
A|e to není ieho povinností,tento Úkot pŤipodÓ oulorovi onimoce onimÓtorovi' Zejméno meziexlrém 4 v|rozně určujechorokter chrjze figury o v.té fozi ie nezbytné upĚesnii vyšku h|ovy, noklonění tě|o, vyškuo po|ohu chodid|o,kterése pohybuie opod. Ve|mi čostoonim |or z dŮvod zvl štníhozrÍměrupŤispecifickémpohybu figury profÓzu|e ce|y pohyb do konečnépodoby o iozori ponechÓ jen podrobnédokončeníkresby.
ztt
šÍof^
Klt3lrxÉxo
;tlnu
HLAvNÍ
ShrĎme tedy: E|ementy onimoce musí -)fyj velmi pĚesně určitonimÓtor o fÓzoĚ se { |ěchto elemenlŮ držípŤikompletoci po. hybu. Mimo ridolri o fÓzovÓní, kteréfÓ. ,.í / zoŤ ,,vyč|e,,zpoměru mezi iednotliqimi hlovními ÍÓzemi, když si ie srovn no kreslícím stole, noide pŤímépokyny oa -@o zpŮsobu Íázování v do|ním provém rohu popíru (pohybovéškrály-obr. 37). Obr.37
/ ?5
E**-9 'i+
Kdybychom se zočolitrÓpit s konstrukcítáze 2, potom Íáze3, pok frÍze 4, to znomenÓ, že bych9m kresli|iftízepod|e číse|ného poĚodí_ och, ouvej! To by by|ovelice klopotnÓ dĚino.
ffi
Podíveime se no obr. 38 no něko|ik pŤíklodŮonimÓloroqich pokynr3 - škÓ|, určenychÍ6zcŤi.Z nich pozntÍme početfÓzí, ieiich rzÓ|emné uspoŤddÓní o poměr k h|ovním fázím. S pňíklodem A isme se již sezn mili: tíi féze isou uspoňÓdÓny mezi extrémy stÍedovyimsystémem.
HHffi9"-Ť-9
ABCD Obr.38
V pĚíkloděB mome pět mezifÓzí se sieinymi yzdÓ|enostmi, ole stŤedovyi syslémpostihuie ien fÓzi 4, zotímcodo ostotníchfÓzí dojdeme dě|ením no tĚetiny(mezi 1 a 4 o 4 o7|. Piík|odC n m ukozuie typicky pŤípodse zrych|enímno počtÍlkuo se zpomolovÓním no konci pohybu, kde isou všechny Íoze rozmístěny siňedovym systémem:Íáze 4 ie stÍed mezi l o 5, Íáze 3 mezi l o 4 o fiíze 2 stÍed mezi ] o 3; podobně ie to v druhé čÓsti pohybu. Ještě něco: kresbo 5 ie meziexlrém(ďĚedovÓ hlovnífÓze onimrÍtoro}.
A ied,iu mÓme jeden snozšífÓzoŤskf ko|, hery se pokusímevyrešir(obr.39)'
A MEzIF^zE
od onimrÍtoroisme dostoli dvě hlovní ÍÓze_ extrémyl o 5 s pokynem vytvoŤit|ii mezifÓze stĚedoqim systémems lím, oby figuro me|o stole noloženéruce, tj. opisuje |imi oblouk (hrdinocvičí). Co uděl me?
q-\Í
V pĚíklodu D isou toké tŤi mezifÓze (ioko u A}: fiize 3 je zde rovněž ve stŤedu mezi extrémy,o|e 2 o 4 isou umístěny|Ěetinovymsyslémem poblii extrémŮ.
FÁzE
c
Obr.4O
Pňipomíndmvom stŤedovyo tĚetinovysystém,o k|erémisme se čos|o zmiĚovo|iv tétokopito|e. StŤedovymsystémemse fiÍzovÓnípodstotně ziednodušuie,o prolo ho tedy uŽiiemepŤinošemÚkolu. No obr.34 o 35 isme si ukÓzoli pohyb, hery !e sesloven do Íázi s|Ěedovymsystémem. Pro f zovÓní zobr.39 vytvoŤímene|prvefezi 3 ioko (geometrícky)stred mezi exfrémyl o 5, polom fázi 2 iokostňed mezi l o 3 o nokonec fÓzi 4.mezi3o5(obr.40). Delší proxí dosÓhne tázoí nezbytnépreciznost. o potŤebné orienloce v kons|ruovÓní stŤed. ních |inií mezi rÚznfmi kresbomiex|rém o fÓ. zí (obr.4l). Obr 4l
?6/
šxoLA
Krt'ttr.ÉHo
Fl]nU
HLAVNÍ
o něco těžšíie fÓzovÓní tŤetinovymsystémem,pii němž dvě meziÍíze(obr-42). V pŤípoděA isme se vyhledrÍvoií nokres|i|iiednu ze dvou fÓzí {nopi. 2). Druhou (č.3} BQ*.*9 vytvoÍímestÍedovfm syslémem, pok 2. o 6. tŤetinoObr.42 vym systémemo 3. o 5. opět stiedovyimsyslémem.
"E**9
FÁzE
A MÉzIF^zE
/27
Zojis|éisle zpozorovoli, že některÓ číslov textu |sou zokroužkovonÓ, některríneisou. Abychom od|iši|iklíčové onimÓtorské kresby.opotŤu|eme poĚodov číslohlovníchfÓzí iok no popírech,tok iv-prŮvodním listu kroužkem (obr. 45). Obr.45
Užiiečnost tohoto opotňeníse n m proievípŤikontrole nebo korektur<ích onimoce. *
Obr.43
No obr.43 mÓme pŤíklodyzobr.4l, kde by|y rozděleny stŤedovfm syslémem,o zde ie budeme fÓzovot syslémemtŤetinovym. Toto isou zék|ody,kteréie tiebo zvlÓdnout tok somozÍeimě ioko ch zi nebo d}ichÓní,neboťfiízovÓnípozdeii ryŽoduie mnohem většíorienloci pohybťr. v onolyzovÓní o komp|etoci doleko s|ožitěiších Proto by nemělo b1itzočÓtečníkovizotěŽko cvičit.cvičito oričitftizovtíní rŮzn1ichpŤíklodri,od iednoduchych tvorŮ ož po komplikovoné kresby p|nédetoil . * Abychom si ulehčiliorienloci v liniích kreseb, mezi nimiŽ budeme fÓ. čís|em zovot, zopomotuieme si iedno pomocné providlo: fÓze s vyšším m me no iehl ch vždynohoŤeo fÓze s niŽším čís|em do|e, blížesk|u. ZnomenÓ io, že no ko|íky neiprve nosodímehlovnífÓzi l, poiom hlov. ni Í6zi 3 o no to vše čisli popír,no němŽ budeme zprocovÓvot meziÍozi 2 (obr. 44|.
Pokud |ste po pĚečteníminulych |ekcí by|i tok dychrivío hned iste zosedli zo onimočnístr]|o zočolipi|ně fÓzovot, noiozili js|e možnÓ no některé těžkosti, které isme dosud v nošich kopitot c.h neprobíro|i. Promiřte, že iste se tím potrrÍpi|i.Ted,už snod nostot čos,obychom si některé tyto problémy obi.osnili.Jde o zpťrsob,iok1imsnodn.e|io trm i rychleii konstruovot mezitáze.
o
Yážné probIémy nebudou u většiny pŤft|odr) @ z obr. 4.| nebo 43, prolože |inie, mezi nimiž ie tÍebo fÓzovot, isou dostotečně b|ízko iedno druhé. Nesn ze nosŤÓvoií,isou-|i ty |inle od sebe yzdrÍ|enyo dokonce, iest|ižese kresby iedno od druhé liší- |ok ie |omu no obr. 46. FÓze 2 musí bft preciznístŤedmezi ex|rémem obr.4Ó I o 3. Kdybychom nyní zočo|i konstruovot @ meziftizi 2 |ok, Že budeme pŤenÓšetvzdtÍ|enos|i všech odekvÓtních bodr3 objeh , bylo by to bezÚčelnÓ zd|ouhovÓ prÓce (obr. 47}.
EO-
Postupuleme proto tokto: Čistypopir nosodímeno h|ovnílÓze 1o 3 (obr. 48) o neiprve si stonovíme čríryA, &Íerése dotykojíkrojníchhornícho dolních bodŮ obiektu, o kÍerévymezuiív s|edn |vor meziÍÓze 2. PoŤomv}znočímes|ňedyrzdÓ|enostíkrojních |e4ich o kroiních provych bodri obieklu (B). Tytoelementy pro dolšípostup zcelo dostočuií.
Obr.47
Obr.48
@
A <\
2a/
štoL^
KlttLlxÉHo
W
O br 49
vÝTvARNÉ
!tlnU
Nyní sejmeme všechny tŤi popíry z kolíkŮ hlovní f ze k sobě no ne|menší o pŤib|ížíme moŽnou rzdÓ|enost. Položíme no ně popír s pomocn1imielemen|y lok, že tyto e|ementy umístímemezi odekvÓ|ní čÓry extrémŮ podle stŤedovéhosystému (v tomto pňípodě). PŤi uk|rídÓní popíru meziÍíze no slŤed si po. m Žeme perforocemi tŤípopírŮ, kÍerétoké museií mít pŤesnévzÓiemné vzdÓlenosti (obr.
PŘEDtoHY
FIGUR.'
/29
pŘ:DLot|Y vÝrvlnnÉ FloUR ÍYPY-C HARA Kt E RY-m o D E LY ,{bychom mohli udÉet chorokter i podobu té které kres|enépostovy ve všech pohybovych ÍÓzích,ie tiebo ne|prve mít ieiich predlohy, tzv. ,,tyPÝ,.
P RoD AVAč
sr ŘÍr e r
{el.
A qis|edek? S|ožit}ipÍípodfiízovánÍisme změnili no snodny. obr. 50 nÓm ukozuie, že ied, uŽ není těžkémezifÓzi dokončit.
@
t@
VrÓtíme všechny rŤi popíry no ko!fty o vymo. žeme pomocné čtírypro mezifÓzi. FÓze 2 ie no místěo pohyb ie zkomp|etovÓn (obr. 5l). UčiĎme z |oho z6vér.
ÉoE
Obr.5l
Je.|i pro n s těŽkézkonslruovot mezifdzi kreseb od sebe znočněvzdÓlenych, seiměme po. píry z kolíkrJo pŤib|iŽmekresby k sobě!
P|9!loh.v noslov pro onimoci (obr. 52) obsohují kresby figur z někotiko Úh|Ů poh|edu(onfos_enfoce, profi|,poloprofil,zodni iohiea;. ireatony nÓm nopomohou k r9Tu, obychom se pii onimoci v prob,ehu proce neodch1i|iliod ztÍk|odníhopoieií iednotíivychpos|ov. Ňemo-|i krestíŤ pied|ohu, nebo kdyžse typu nedrží,mrižese stÓt, Že se hrdino filmu zočne záběr od zÓběru měniÍ o že do konce děie rznikne zce|o iinÓ pos|ovo. Tok nopi. skŤítekz obr. 52 by moh| dostiilnout svym vzr stem vyškuprodovoče,nebude.|i krestíido$ pozorn1i.
MW# ě #_ ne IJ
go/
šIolA
!(rl'llxÉxo
}|lnu
vÝTvARNÉ
PŘEDtoHY
FlGUR..
/3|
ProfesiontÍ|nístudio mo jísvoieustrÍlené sysiémyklosifikovtÍníočíslovtíní borev, pii čemŽkožd nuonce (odstín)mo sve čís|o. To ziednodušuje doroz.uměnímezi vytvorníkemo odděLním konturistŮ rio'i,ro. tl. vypodrÍtokovÓ pŤedlohopro konturisty o koloristy " J'. sa "r.i'"i.
&FPffi
srŘÍrex
sKŘÍTEK
w\q8 Oba 53
Pňed|ohynds zÓrove stÓle upozorřuií no detoily, no kÍerése mŮŽe během pr ce snodno zopomenout (knof!íkno šotech, čupŤinozo uchem opod.). Pokud vytvorník,ktery novrh| figury není zÓroveĎ toké onimÓtorem. ie povinen pro onimovÓní pŤlprovitco neibohotšíšk lu pŤed|ohfigur v pohybu, oby onimÓloro dokonole sezn<ímils postovomi, kterébude onimovot (obr. 53). PŤedlohy pro konturov
ppooevnčoVe
KNIH^ PŘEDLoHÁ "PpoDnVnč n sKŘÍTEK.. Obr.54
ni3t,onirul.e.ooko|oruje no cetutoidu v toliko exemptÓňích. l::'ť:^n':.:" Kol||(le 1ichpo|Ťebos ohledem no orgonizoci prÓce o drÍse vytvornikovi, režjsérovifi|mu, oddělení konturistí o ko|oiistŮ, míchočiuo..', ton. trolorovi kresby otd. Ačkolipiedlohy pro konturovÓní o ko|orovoní nemojí pŤímouvozbu no prÓ.ci onimÓtoro o spodojí do procovní ob|osti .":i'j. o wornfto, zmiĚuieme se zde o nich.pro|o,obychom témo o pied|ohrÍch,vyeerpoti, kdyžuž isme se ho dorkli. V tétochví|i,kdy ie Žečo onimoci, nds pÍedevším zojímojípĚed|ohy postov z h|ediskoonimoce- Řekli si, ze behem p'oce Jomor,oii isme onimcÍ|orovii ieho pomocníkŮmktomu, oby,. nerzd tiIiodzÓk|odních chorokterislik postov.
32/ .xot^
rllt1txÉilo
;tlnU
VYTVARNÉ
okci V iednom zÓběru, od stŤihuke stŤihu,nebo i v iedné prťlběžné mŮŽe doiÍik deformovÓní kresby.Jde o znÓm1i fenomén ,,tichépošV,, kdy zprtívood prvníchpo pos|edníÚsto proide toliko změnomi, že vž není k poznÓní. Snodno siv}zkoušítetokov}itoexperimeni (obr.55): No první popír nokreslete kŤivkuo bod, potom zočněte obiekty kopírovot nopŤ. no fÓ|ie 2 - 30, o lo iok, že koŽdou kresbu okopíruiete z pÍedchozífÓlie (2. z pwnÍ,3. z druhé,4. z tŤetíotd.}.
@
Obr.55
Když prÓci skončíle, bude obw|rišťzoií. mové(o poučné),podívÓte.lise no v1isle. dek. PoloŽte fÓlii 30 no ÍÓlii l ; rozdí|y mezi kresbomi, kieré by mě|y byt iden. tické, budou zÍetelné:no posledni fo|ii (30) bude kŤivkoneien deformovonÓ, o|e ioké změní místo oproti první kresbě o bod změnÍiok ve|ikost,tok i svémísto. Nobízísetedyzévérzie poiŤebo,obychom všechnykresby kopírovoliz iedné,ti' prv. níÍáze,kterrÍie obvykle h|ovní,ti' onimÓ. torovou fÓzí.
Kdyžisme doš|ik tomuio poznÓní, není iiž nebezpečí,že bychom - ož zočneme onimovot nebo ftizovot - podruhé opokovo|i steiné chyby. Jde pÍedevšímo sto|ickéčÓsti figury kÍerése pŤekopírovrivoiíno ve|ky početfÓzí, event. ce|u|oidr).
o
@
@
@
FlGUR'..'
/ 33
ného postoie, se onimÓtor vyhne |ím, že chodid|o všech ex|rémr3 pŤekopíruiez iedné kresby, pr6vě z té kresby, kterÓ bylo nokres|eno první. o niko|i z koždépiedchozí, jok ie Íomu v pŤípoděno obr. 55. Ten problém ie zvl ší ci'|ivy u onimov ní reo|istickékresby |idské figury. NopŤ.pňi onimov ní h|ory dívky,kterÓ m|uví,nokres|íonimÓtor no fo|ii kompletní h|ovu o ve všech dolšich Íázíchzonimuie ien dí|y, kterése pohybuií (Ústo, brodu), o všechno oslotní ponechÓ fdzoĚi,oby pŤekopírovolz ieho prvníkresby (obr.57). Pokud by Í6zoŤprovedl prdci zp sobem, o němž isme mluvili, ti. ie kopíruie koždou nás|eduiící kresbu z pŤedchozí,zce|a určitě bychom po vě|ším poč{u kreseb tu krosovic!, kÍerou onimÓtor nokres|i| no první, h|ovníf zi, vŮbec nepozno|i. A co by se dělo s divčitvrÍŤí pozděii no filmovémp| tně, o tom oni nemluvmel
o
,'i "i !\ l'r
zi
" ,.2"
i
"..
' r l
ii -tt
(\ 3r:
Á T .D .
Obr.57 V prvním pÍípoděučini|chybu onimÓlor, v druhé ÍézoŤ. obo museií mít no poměti nebezpečí,které on|moci hrozí ,,lichou poštou,,.Proto
ffiff#ffi#
No obr. 56 vidíme ŤoduhlovníchfÓzí onimovoné figury,ie1ížtě|o se pohybuie, zoiímco chodidlo z stÓvo. ií stotickÓ. ,,Tonci,, @ chodidel, hery by pokozildoiem pevobr.5Ó
PŘEDtoHY
ÁT.D.
Obr.58
34 / šKof ^ xll3l]xÉHo
zKUŠEBNí
}Llnu
povinnosií hlovního onimÓtoro, oby no popír s hlovními fÓzemi ie .p}ip'or v tom smyslu své poznÓmky pro onimÓtoro, pro fÓzoÍe o pro Lonturistu. TotéžmÓ udělot onimÓ|or pro fÓzoŤe o konturislu, Í6zoŤ pro konturistu (obr. 58). oby se stotickéčÓstiponechÓvoly k pŤekopírovÓní obzvlost ie žrídoucí, chceme.Ii,oby provedeníby|omoximÓlně pŤesné. zeiméno konturistrjm, z obr. 56 ve všech fÓzích neiprve pĚekopíruie figury Když chodidlo fÓzí znovu kopíruie no ce|u|oid konturisio te.hto i pok vše Íaior o nepochybne doide k deformovrÍnílinií. Pokud ie to ien lrochu možné, první kopírovdní,ti. ftÍzoiské- čímždosÓhneme dvou "yn".nái-" qrnoa' zrych|ímeprÓci o získÓme no preciznosti. RozhodovÓnío tom, co mÓ kdo vykonot, nÓleŽí h|ovnímuonimÓtorovi se iimi. o Í6zgŤi ien postupuiípodle ieho pokynŮ o Ťídí * Jestližeisme v minu|ékopitole m|uvilio h|ovníchfozich o mezifÓzích, systému,o preciznímrozdělovúnífÓze o dÓ|e o tŤetinovém o stŤedovém pok v této kopitole o neplÓnovonych deformocíchfigury o pečlivém Lopírovrinístoiickych č sií opod., mě|i isme no mys|i principy, kteréno o no druhé stroně se iimi iejné stroně mÓ ovlÓdot koždy zočÓtečník souhry v procesu dokono|é z délvodŮ iidi tozde profesionátní studio vyroby kres|enéhofiImu. Zv|Ódne.li onimÓ|or.ou|ortyto zÓk|odnízÓkony, zočneno bÓzi dosoole i kinetické ženychzkušenostísuverénně Ťešitneien onim<Ítorské, že ie změní provid|o tím, p|otnÓ potírot p'olle,'.'y o bude schopen potĚeb m. A potom rčím tv pŤizpŮsobí sqim L prewoii, zkrÓtko, že ie fi|m, kiery kres|en1i experimentÓ|ní uj pťrideo v/iimečnf ovontgordní, o|e okolnoslí, proiesionÓlních ioko yysledek ou"ypty.h n"''nlto'o. outoro. i někdy tvŮrcr3, práce Úzkéhookruhu |ednoho My všok nyní zťrstoĎmeu zdk|odních,školskfch principŮ onimoce kreslenéhofilmu, bez nichž se nemťlžemepustit dÓ|, o outorské o ovonlgordníospiroce ponechÓme stronou, poněvodžno ně ie iešrě pňí|iš brzo.
3H.rrÁxÍ
zrvš:rrri
Y
ŤUŽCE
',HRUBÝ
sNíMÁNí...
/35
- 3NirrÁxÍ
KoToUč-
KoŽd,i onimdtor, bez ohledu no věk, jméno či renomé, očekÓvd první proiekci své neinově]šíonimoce s velkou dychtivostíi s určitym rozechvěním.No rozdíl od tvorby v mnoho iin1ichdruzích umění, kde dí|o dostdvá svťrikonečnyfvor pňímo pod rukomo ouloro (mo|íŤství, literoturo),v onimovonémfilmu ie vysledek viditelny ož pŤiprojekci, kdy se obiekt onimoce - v nošem pĚípoděkresby - zočne pohybovoi no plÓtně. Ponechdme slronou uspokoiení z Úspěšnéreoíizoce okcí zÓběrŮ; v prvéiodě nÓs budou zoiímot chyby.Mohou btjt r zné o črÍstí o bez ohledu no lo, iokéhoisou druhu, !e fĚeboie oprovit. Abychom chyby neziisti|ipňí|iš pozdě, ti. ož pŤiprojekci hotovéhomoteriÓ|u (procovníkopie), kdy už oprovy pňiidou hodně droho, protoŽe korekturyvyžoduiíopokovonésním ní celéhoz běru, orgontuieme zkušebnísnímÓní. No zkouškumrjŽemesnímot:
B ) zropÍnovANy cELULoID
A) PÁPÍR
&e
áw
B
oÍ!.@e
o zKoPÍRoVANy CELULoID
c tÍGD _
Obr. 59
D) zKoPÍRqVÁN.ÍcELULorD
ANlMlČNí
9 6 / š Í o L A r < nE 3 ! E t j l 9 - ! f j l r 9
v Úvohu ien zŤídkoo to pĚichrÍzet Je iosné,že zp sob D z obr. 59 bude ve vziohu tay.r.ceme pro"ěĚitokci ko]orovonéfigury ;;;;"fu".n, L někieréspeciÓ|níscénogrofii. pÓsu.o tĚeboien no l 6 mm ZkouškynolÓčímepÍevÓžněno černobí|ém to odpovídÓ potŤebÓm kontroly fil';,;;"*. i. r" levněišío sieině zonimovonych pohybŮ. nopokovony Z k u š e b n ě m ž e m e n o t o č i t b u d . c e l 1 i z Ó b ě r n e b o i e n i e d eNěkdyrím
il,
zi neboběhfigury. diJ'z.nroJt'oli-o,.nopi.ch(promen vody, |esk diomontu,
it.""-u prověŤitnc1oly speciÓ|níefekt exp|ozigronÓtu}.
KdyŽnokontro|níproiekciziistímez.notočenéhom oteriÓluvšechny pokročovoiv dolšímpostupu: bud. požodovonéskuteeno=J,ioi"-" (konturovÓní, chvbv nebo pŤeiÍtk do|šíetopě prÓce liili "'.n'uatni borevnésnímÓnd. ko|orovÓní, opticlqym klomem: pohyb PÍi kontrolní proiekci se nedeime zmÓst Tok se stÓvÓ, že okce, neko|orovone kresuy dJvrÍdoiem většírychtosti. no dokončenémfilmu pr3sobí tempo, kterrÍv tuŽce mělo ádpovrdoiicí ioko pomoleiší. pŤípoduA nÓm proide zÓběrem obr. 60 i|ustruie tento iev: tvor z prvnímpÍípoděse pohybuie Pouze zd n|ive rychleii nei v pripodě P. Y |inie,v druhémcelÓ borevn p|ocho.
r-T5
/ 37
Tolo operoce nÓm umožníneien oprovy onimoce iednorlivfchpohybŮ, ole poskytne n m i pňedstovu o wdiemn ch vozbÓch iednotlivych zÓbérŮ, o pohybech komery o stŤihu,o celkovém rytmu fi|mu opod. režiinío dromoturgickés|obiny budoucího o mŮže odho|it pÍípodné filmu. (Je-li tĚebo, ie možné|uto operoci ieště proh|oubit o pŤed hrub1im kotoučem - hrubríkem notočit tzv. ,,siluočníkotouč,,.Po ukončené se nosnímo|ístotickésituočníkresby všechzÓběr onimočnípŤíprově v čosov}ichhodnottíchpňedpok|rídonch technickfm scénÓiem, kleré se postupně nohrodízonimovonymiz běry.)
NADsÁzrl Al|l'nAčili NEBoLI v Ý R A z l i |o s l E x T R Ém N i C H , ÍJ. KRAJiliCl| HtAYilíGt| lÁzi odholi|i nÓm konlro|níproiekcev onimovonémmoteriÓlu ien některÓ místo,kterÓ ie tiebo oprovit, nebude pro nÓs prob|émemprovésturčityi početnovych kreseb o bude.li nutné,změnit i čristprŮvodního |istu. VětšínesnÓze rrzniknou tehdy, kdyžziisríme,Že ie onimoce v zÓk|odě špolnd,ževšechnovšudydohromody nenítím,co jsme si pĚeds|ovovoIi, kdyžisme kreslilifiÍzepohybu. PŤíčinou špotnéhočosovÓní.slobé onimoce, byv obyčejněextrémní nevyroznost pohybu. Víme-|i, Že pohyb ie definovÓn extrémy,pok z toho plyne, že vr/roznostpohybu z<ívisí no v roznos|i extrémních,ti. kroiníchf zí.
L
obr. Ó0 Prokontroluooprovyonimoceievfhodnénotočitizv.,,hrubfkotouč,, ce|éhofilmu (pencil tesl},|ím se rozumízkuiební postupnénotočení u tuzko..Ý.h kresbÓch zÓběr po zÓběru.
NADs ^zK^,..
obr. Ó|
38/
šIoLA
rlE'1lxÉHo
lllnU
TĚŽlŠTĚ
FlGURY
/ 39
Kožd fÓze rerílnéhopohybu č|ověko no filmovém pÓsu ie souhrn n.'eutny"t' pohyb , kombinoci světto o stínu. FÓze pohybu kres|ené pá'i."y,i. ' t"' oh|"du mnohem chudší,neboť ie vyiÓdŤeno.více či |nene'piosnou kresbou. Poslovu tedy nevnímÓme prostŤednictvím svět|o o stínu,nybÉ omezenym počtemčor,kterévykouz|ítvor figury pŤehnony, (obr.6l ). Proto musíbyt pohyb v onimoci doleko vyirozněiší, v extrémech figury postoie, siluoce .ož .no*eno, ze byc-hom mě|i v poměru k odekvtitnímreÓlnfm pohybŮm zesilovol, korikovot. No obr. 62 ie něko|ik pÍíklod špotnycho dobrych extrém ve sm}r|u požodovkuvyroznosti. ten pohyb, o ktery Kresby krojních Íázímoií iednoznočně v17iodŤovot poslihnout no pok zotěžko nÓm není tom shodti, ide. Jesr|i isme se v po. exiémními dobr;imi o špotn1imi mezi prilo;enc iIustroci rozdí|y zicemi. V pÍíkloděA ie otlet v poloze, Po níž nÓsleduie vrh kou]e. Prík|odB ukozuie hrdinu, kler;7no někoho energickykŤi. čí.Pos|ednípŤík|odC znÓzorřuie rozmÓch. nutí postovy, držící oběmo rukomo klo. divo. V čem tkví nedostotky špoinych pozic? V nedostotečné rry. roznosti! Tuto nevyroznoď zpŮpŤedevším sobuie nesou|od po|ohy Íigury s liniíokce. šperNĚ
obr. Ó2
Animtítor vždy kon. sfruuie figuru pomocílinie okce (obr.63).
obr. Ó3 Linie okce mu pomŮže, oby pro určit}iextrém použil v potŤebném ,rztohutělo, hlovu, nohy i ruce kreslenéposioyy. Ve všechtňechpŤík|odech no obr.62 isou vidět |inie okce, t
|žŽ lšrĚ
F!oU
RY
PŤivytvÓŤení|inie okce musíme myslet no |ěžištěfigury ve všech momentech pohybu lok. oby neztr celo rovnovÓhu á nekríce|ose. Je pochopitelné, že jinfm zpŮsobem stonovuieme těžiště,setrv vrÍ.ti figuro de|šičosv téžeh|ovníÍázi,o |inyim, ie-tl h|ovnífo,. io,ti pohybu figury (obr. 64). Costo se prob|ém rěžiš|ě skryivrÍmezi dvěmo h|ovními f zemi, o to dok Že onimÓtoro zoč tečníkone. pŤíiemnězneklidnit. Zde mtÍme ieden tokovy pĚík|od:Úkolem ie onimovot člověko zvedojícíhose ze židle (obr. 65). Kdyždvě ex|rémní pozice iednoduše spoiíme mezifÓzemi,
obr. Ó4
10/
šÍofA
rlEJLtxÉt|o
tlLnU
ANIMAcE
ffi
docí|ímetoho. že postovo sice vsto. ne, ole rztyk bude schemofick/ o bude nevěrohodny, protože figuro se bude zvedot tok, ioko by ii někdo tÓh| no provÓzku. Č|ověk nem že sdm tokovym zpŮsobem vslél, protože těžišrě ieho tě|o ie v sedu nod sedodlem o nikoli v opěrném bodu chodidel (obr' 66). obll Ó5 To znomené, že neiprve pienese těžištědopŤeduo teprve pok poanednetě|o no nohy. V1isledekonolyzy: vzhledem k lomu, Že pohyb A - B odporuie zÓkon m Írz.}
ANItrAGE
KRoKU
_
cHŮzt
/ lt
KROKU
Krok je poh.yb,s nímŽse v onimoci nejčostějisetk vÓme o pochopite|ně Krok mrjžemerozdělit no chŮzi se jímtedy budeme zobyvot pŤedevším. o běh. Rozdílspočívdv tom, že pii chŮzi musí byÍtv koždémokomžiku osporl jedno noho no zemi, zo|ímcou běhu nejsou nikdy obě nohy no pohybu isou dokonce obě nohy ve yzduchu. zemi součosněo v čtÍsti Ch ze
Běěhh
c \J
lrS
tfr[s tr
oba ÓÓ
-l
obr. Ó7
Podobně se to čostostÓvúi pÍionimoci krokrj. KdyŽ se h|ovnífÓze tvoĚí bez respektov nítěžiště(obr. 68), ztrÓcí se rovnovtího pŤirozprocovÓní mezifézíve chvíli,kdy zodní noho opouštíteréno piechÓzí vpred. Když se anedÓ zodnínoho, musí byt iižvrÍhotělo pŤeneseno no opěr. nou nohu o vertikÓlo rěžištětudížnem Že dopodot zo chodidlo nohy, no kterou by|o vÓho pÍeneseno (obr.Ó9). obr. Ó8 obr. Ó9
Obr 70
GHIiZE pt9ve.kchodí tok, že své tě|o pÍenÓšív jednom směru stĚídovymipoh{y levrá o prové nohy. Ruce se rovněi pohybuií, ole ' prjsměru, -ruko, |olde. to |ze vyitídritlokio: |ev noho-prov provÓ noho-|evtÍ ruko (obr.71).
PL Obr.7t
ChŮze ie v podstotě definovríno hlovními Íézemi,v nichž se figuro pňednínohou (|evounebo provou) prÓvě dot krí země (A _ obr.72)' Do|šíchorokteristiku kroku určímes|iedníh|ovnrfrÍzi (B), ve které ie figuro pŤi pŤendšenívolné nohy v neivyšším bodě pohybu. Krok mŮžeme obohot|t dop|řkovou hlovnífÓzí C, klerou pohyb změkčíme.
14/ šÍofA
KnlJrrxÉlo
llrnu
-_-_
cuŮze
/ ls
Vzhledem k |omu, že tě|o nemusí \ir pĚi ch zi stÓte kolmo o figuro ie kdyžse onimuie co neivotněii,věnuieme tomu svou o mnoho živěiší, pozornosl. Nok|oníme tě|o vpÍed kdyžse noho dotkne země (.| o 5) o srovntÍmeho ve stŤedníh|ovnífázi (3), tedy v okomžiku, kdy ie rě|o bodě celého cyklu. v neivyšším
@22a@ obr.7Ó N o o b r . 7 6 i e p Ě í k l o d k r o k u s , , v | d r ž ť , n o h y n o z e m i . T e d . i s o udvou oběnohy Íázi2, Provd.noho se pŤenÓšívpŤedpouze ve '"-l *i"i "" "" tízich (3 o a). .| ve wduchu :3, noze k no.zemi poměr.nohy pÍípodě V prvním ie .z.í.-l"sol. ji"r,Jmáme-li pomo|eišíkroky s více mezibripode lo no "fÓzemi, m Že byŤporne, rilzn,i- 2:4,2:5,3:6, 3:7 o|d., z<Í|eží onimÓloro. o ryihtosti chr]zeo no núpoditosti "io*r.i".u obvyk|éuvÓdět ien Je poiŤebo pňipomenout, že pÍi ono|pe chŮze ie IevrÍ).Rozumíse somo sebou, pro1 ieden krok: levÓ p.o*i'1n"uo s rozdílem z6ménynohou). }" J'"r'y r'ok ie idenÍcry, p'"ni-.(pouze - provÓ)vyiÓdŤen -
v Ji
is, 75,,o76 uv uil celycyklus(provÓ levÓ
touto numerocí: -7 ,7 - 8,8 - l,l "' otd' 1, 1 - 2 , 2 - 3 , 3 - 4 , 4 - 5 , 5 - 6 , 6 5 - 8 s tím rozdflem, To znomenÓ, Že krok 1 - 4 ie identicky s krokem no provou nohu. Po potom že tě|o ie neiprve nok|oněno no levou, o 8, Íázise situoce opokuie (l 4 otd.).
CF
Í& +
Obt 77
ov|Ódne tyto ško|nípňík|odykrokr3,kieré se b|íží Kdyžzočátečník re tné chŮzi č|ověko,musí pokročitdÓl k tomu, co nobízíonimoce joko tokovtí:k nereÓtnosti, nodsÓzce. No obr. 78 ie ieden z mnoho prik|odr] tokové onimoční chŮze. V1isledkem ie neobvyklosi, origino|ito, nrípoditost.
t!23+@ Obr.78
Není ÍŤebose bÓt deformoce postovy, ie.li |í zopotŤebí.No horním piíkloduie|ě|ovef zl 2 pĚikrčené,veÍ6zi 3 se piodtužuie nod míru, .s1. oby se pok ve Íázi 4 opě| vr ti|o k norm |u (hlovnífoze A rovněž věnuie pozornosl volnénoze ve f zích2,3 a 4. Rozsoh deformoce ie rŮznf pňípodod pÍípoduo onimÓtor si s |ím do-k že.po.roditteprve po urči|éproxi. Avšok mrjžeme k|idně Ííci,že méněškodyyznik pŤivětšídeformoci nežpŤipŤí|iš zdÉenlivéonimoci' énovusi v tésouvislostipŤipome me kopitolu o vyroznosli kroiníchfÓzí _ extrémŮ.A vyroznú ie ien kroiní pozice s dostotečnědeformovonou posfovou. Budete.|i tedy onimovot chŮzi, snožie se co neivícuvolnit poskytněte o tontozii i ruce svobodny rozlet.
16/
Krl.LlNÉt|o
šro]^
DRUIIY
Ftlnu
cnÚzE
CHUZE
Dosud isme mluvili o obyčeinéchŮzi, kterou isme muse|i obso|vovot joko zrÍklod.Hned noio si povšimněmetoho, žez onimočníhoh|edisko existuiírŮzné druhy chrjze: bezstorostně prochÓzkovÓ chŮze, pIížení, ku|hÓníord. (obr.79}.
xA c)|Úzl PAr.oRÁrrA
-------------.t
@
40 .14
K U L H ÁN Í
1Žu.,cZ
Obr. 8l
@
L
3
@c67
@
@
10
Po3U1|
JEHE!..
/17
JEHEt
M|uvíme-|io chr}zi, mys|íme Že figuro mrÍ pěšky vrozit určitou rzddlenost od jednoho místok.tím, druhému'.
PLÍŽENÍ
Oz
rrÍsrĚ
NA MísTĚ - POSUN
@
Obr.79
KoždÓ z těchto chrjzímÓ určitouchorok|eristikuo pro onimÓtoro pied. stovuie novy, specificky rikol. Noko|ik ie ch ze pro onimÓtoro.tvrJrceneq7čerpoleln1im zňídlemo ne. pomocn1im prostÍedkem. dokozuií zn6mÓ dílo světové onimo. ien ce, kterÓ se |émotem chŮze zobyvoii (nopĚ. ,,Wo|king,,R. Lorkino, ,,Sotiemon iio,,Z. Gosporoviče).Mnozí posuzu|ídokonoIostonimÓioro pŤedevším podle toho. lok mu postovy ve fi|mu chodí. Obr.82
No pŤík|oduz obr. 80 m žeme zonimovot chrlzi figury od A do B tok, že kresbou ryptníme šesÍ krokri, Íi. znrÍsobímeii krok |evou o,3x krok provou nohou (obr.gl). Aby.onimdtoÍi zbytečně nept1itvoii kresbomi o ce|u|oidovyml fÓ|iemi. nošli to|o Ťešení: Jestližefiguru onimujeme no místě o polom kolíky s cyklem kroku fozí.po Íéziposuneme z A no B (obr. 82|, docflíme steiného rys|edku o poče|ftÍzízmenšíme no minimum. ovšem ce|uloidy musejíbyt o něco de|ší, oby pokry|y celou p|ochu tormÓtu v obou po|ohrÍchA i B. Chrjze,,no místě,,rovněždosríhneffiB, kdyz komerou ,,provdzíme,, pohyb figury. Tentokr t bude cetu_ |oid stondordní ve|ikosti o pozodí bude d|ouhé o budeme |e popotohovoÍpod celuloidem (kr čeiícífigu. rou). Ch ze Íigury no místě o pohyb pozodí (pono. r mo) dO Z dony doiem: sleduiemehrdinu, k|eryprochÓzí kroIinou (obr.83).
4 8 / čK o l ^
trrt'LlxÉHo
cHŮzE
'ItnU
PŤi chŮzi v ponoromě isou v|ostně fÓze krok soustŤeděny z prosloru no iedinémísto,do iedbonoho koordinočního du (obr. 84). ZnonrenÓ lo, želoké tímzp sobem provedeme krok no mís.
ré?
Obr.83
Obr.84
NA
MísTĚ
-
PosUN
JEHEL...
/49
vložímetŤimezifÓze o tuto dé|kurozdě|ímeno tŤiste]nédí|ky(pro meziÍíze2,3 o 4). Tím |sme dosto|i rozdělení vzdrÍlenostípro posun pozodí. Ovšem,pĚeieme-lisi, oby se pozodípohybovo|o d l, zdvoin sobíme počer dí!k , ti. zmenšíme koždouyzdÓlenost noprll. .|'iBd,když mtíme hlovní l6ze 1 rozdělení posunu pozodí, mŮžeme pŤeiít,iok uŽ víme, ke konslruov ní stŤedníhlovní ftÍze(3). kdy ie obyčeině figuro v nejvyšším bodě (obr. 86) o noho spočívÓno zem| (obr. 87). Potom není těžké zkonstruovo| Í6zi2, kdy se prsty spouš|ěií(sklÓněifl k zemi onebo už isou dole, o ÍÓzi 1, kdy se chodid|o ocittÍmezi 3 o 5 o poto se zočínÓ anedot.
E***9 z3+
Neiprve zonimuieme chrJziv prostoru o pok všechnyfdze soustŤedíme no iedno mís|o?Ano, o|e pros|orovérozkreslení ie v proxi zbylečnti, steině ioko ie zbytečnépŤedchozíodvození formule pŤi ĚešeníÍnoÍemotickÍchproblémŮ.Zkr tko hned iednodušenokreslímeh|ovnífÓze pro ch zi no mís|ěo potom ie spoiíme mezifÓzemi. Podstotnéie, oby nÓm chodidlo figury klouzo|opo zemi (opočněneŽ ie směr pohybu}. Jest|iŽeisme nokres|ilidvě h]ovní extrémnípozice ch ze, nokročení levou o nokročeníprovou nohou, zočneme se zob1ivot nohou, klerÓ,,klouže,,po zemi (vpŤíklodu z obr. 85 provou). VzdÓ|enost mezi chodidly hlovníchfÓzí l o 5 ie delko tohoto nošeho kroku. Jest|iŽe isme rozhodli, že krok bude mít 8 okének, ti. 4 kresby d 2, víme, že mezi hlovní fríze
Obr.85
Obr.87
Obr.88
Teprve poiom pŤeidemeno pohyb opočnénohy, v tomto piípodě |evé, obychom zkomplelovo|i první krok, l - 5' Z stone ndm druhy krok 5 - l. A|e zde už nemÓme problém,pro|ože pro druh1i krok p|otívšechnyprinclpy prvního kroku - ien se změněnou nohou (o ovšem i rukou}: levÓ noho klouže po zemi o provÓ vyko. Obr.89 2
5o / šx'o!^ Íll'LExÉHo
;ItnU
cHŮzr
n vÓ ob|oukv meziÍázích 6,7, 8 s lím, že se f6ze 8 vÓže no extrém l (obr. 90). Tok isme uzovĚeli cyk|us krokŮ |evÓ _ provÓ - |evÓ s možností,že okci po libosti opokuieme o to s omezen/m počtemfÓzí, v tomlo pňípoděien 8.
Obr. 90
Na místĚ
POSUN
JEHEL...
/ 51
zEPŘEDU
zezAĎv
No obr. 9l ie vidět, iok by tokovycyk|usby|zoznomenÓn do prťlvodního listu. LEv Á
PRÁVl
LEv Á
P R ÁV l
MÓme-|i sty|izovonou,ziednodušenoufiguru, figuru. znok, ioko no obr. 92, budou nÓm pro cykluschŮze stočit ien 4 Íáze, neboťzde není rozdí|mezi levou o provou nohou o zÓpis v prŮvodním|istu bude vypodot, iok ie vrznočeno no obr. 93'
Obr.92
Obr.93
KdyžovlrÍdrÍme tyio kroky, pokusme se zholovit, vytvoĚiÍchŮzi no místě s figurou viděnou zpĚedu o potom zezodu, což se v kres|eném fi|mu používÓien zÍídko,protoženeexistuie zp sob pro pohyb pozodí (heré by v tomlo pňípoděmělo byt v perspektivě).Nicméně ie několik n poditych Ěešenítohoto prob|ému,kter mohou byt použite|nÓ, pokud se sprÓvně pĚič|ení k obsohu o sty|ufi|mu. No obr. 94 vidíme iroií použitíkrokŮ no místěs figurou z poh|edu piedního i zodního rrzh|edemk pozodí: A) pod figurou (v po|odetoiluo v ce|ku)m me neutrÓlníborevnou p|ochu B} pod figurou (v polodetoi|u)pohybuiemevertikolně nebem s mroky tok pomolu, oby oko nezoznomenolonedosiotekperspektivy(pro svislou iízdupozodímusímeiehly situovotpo sŤroně) C) pod figurou onimuieme pozodí,pŤičemžovšemdbdme perspek. tivy o snožímese nezotěžovotse zbytečnymie|ementy
Obr.94
U onimoce kroku zpŤedu (v prostoru i no mísiě) je potňebo vÍcekres|íĚsbichznolostí o Úsilí. ! zde plotíto, že neiprve stonovíme zrik|odníhlovní fÓze (obr. 95), no nichž zÓvisí chorok|er kroku. Zv|Óštnípozornost věnu|eme rěžištifigury (pokud ie chceme pĚenÓšetz nohy no nohu).Nebude no ško. du, když chodidlo bližšínohy nokreslíme většínežchodid|o zodní nohy, cožzesí|ídoiem perspektivy.Joko u pŤípodu kroku no místěz bočníhopohledu (viz obr. 85 - s|r.48) i rentokrÓt si noideme vzdÓlenost mezi l o 5 u nohy, kierou chceme véstpo zemi o polom tu rrzdÓlenosi v perspelďivě rozdělíme no tŤidflky. PŤidržíme se dí|ku3 o zkonsÍruuiemechodid|o o dÓl pok ce|étě|o i levou nohu v neivyšším ob|ouku; tok získ me stŤedníh|ovníf zi 3. Potom užbude |ehkézkonslruovol Íazi2 |mezi l o 3) o Íazi4 (mezi 3 o 5) {obr.96). D r u h f k r o k5 , 6 , 7 , 8 , I z o n i muieme pomocí 1, 2, 3, 4, 5, ienomže s opočnymi elementy (obr.96). A tím jsme dosÓhli celéhocyklu kroku chŮze no mís|ě,tentokrÓt z pĚedníhopohledu.
WWIU Obr.96
52/
š|(olA
tlt3LtBit|o
cHÚzE
}!l.nu
SteinymzpŮsobemdoidemek celémucyklukrokuno mís|ěze zodního pohledu(obr.97).
ffimmFmffitu (}ď3+@67a
Gl|Uzl
Y
v
PERsPEKTlvĚ
/ 53
PER3PEKrlvĚ
c!!ze v perspekÍivě vyžoduiemnoho prÓce o velky početÍazi pzitt cykluie ryloučeno}, o prolo se nevyužívd čoslo,iedině-|ehdy, urču|e.|i to poŤiebodromoturgiefi|mu.No obr. 98 ie ukozkoněko|ikápŤík|od ch ze v perspekÍivě.
ab
Obn97 Je zce|o pochopi|elné,Že pro r zné figury se hodí rŮzné kroky (pod|e chorokteru o podle kresby). Zde není možné vypočíŤÓvotvšechny nesčelnémožnostio vorionty. Některé z nich isme pŤipomenuli,když je iedno: ovlÓdne-]i mlod onimÓtor by|o Ěečo chŮzi obecně. Dr]ležité neiiednoduššíkrok ( o o tom isme v horníchpÍíklodechmluvili), nebude pro něi velk problém,oby d0| pokročovo|s m.
,
I
, I
\
Obr.98 První(o) je neisnodněiší,protožeie |ineÓrní o ÍÓzetéhoŽkroku se pouze postupně zmenšuiíve směru perspektivy. PĚíklod(b) ie užtěžší: figuro odchÓzí do prosioru po kŤivce. V pŤíklodu(c) ide figuro v perspektivě po kŤivceo no konci se vrocí do prvníhopldnu. V pos|ednímpÍíklodu(d) figuro postupujejoko u pĚík|odu(c),ole pŤi|ommění rovinu pohybu.
Krcsbo z Íilmu B. Dovnikoviéc školo chŮzc
Jok vidíme,hlovnímprob|émempňiprovedenítokov}ichokcíie dokono. |éstereometrickékonstrukčníschémo pohybu figury o d s|ednérespektovÓní tohoto schémotupňi kresbě koždéfáze.
54 / š IolA
cHÚzE
FllnU
xll'LlHlHo
Obr.99
Konečn propočei zÓběru: početkreseb 49, trvÓní 4 sekundy o dvě okénko.
Pro reolizoci scénybudeme míl mno. ho Údo|Ů: první hlovní Íáze (figuro s provou nohou v nÓkroku), bod no horizontu, v němŽ se stykoiívšechny Úběžníky perspektiqy, rychlost chrjze o míslo no |inii pohybu, do něhož chceme (mÓm) figuru pÍivést.
Neiprve pŤíklodb - ch ze v perspektivě po kÍivce.l tentokrrítse bude. me obírot něko|iko zÓklodními e|ementy: skicou (ndkresem) pozodí, počtítečním exlrémem, |inií pohybu figury rychlostích ze o bodem, k němuž ie tňebo figuru dovést.
Obr. IOO
Obr. tol
Potom (obr. l00) pÍi zochovÓní vzd<Ílenosti krokŮ hrdiny noskicuieme cho. didlo všechkrokŮ o kolmicemi určíme místopro všechnyh|ovnífÓze s nÓkrokem prové nohy. DrÍ!bude potŤebo, obychom pomocí doného schémotu zmnoŽi|i h|ovníftÍzil tolikrrÍt,kolikrÓt nrÍmuk zo! propočet.
Ted,už se ndm lehčeii d,icha, pro|ože mÓme zo sebou ,,postroch,,schémo perspektivy,o budeme se zobyvot jen hlovními fúzemi l o 9 .l01). (obr. Nebude těžkémezi nimi zkonstruovothlovnÍfÓzi l3, mezi 17 o 25 h|ovníláz.21, o tok stÓle ož do konce ch ze. Groficky vyiÓdĚeno, si|uoce chŮze v perspektivě bude vypodot tokto (obr. l02): budeme mít h|ovnífÓzi všechkrokŮ (ie iich do počtu12} o zbude nÓm už ien vyp|nii kroky meziÍÓzemi|ímzpŮsobem, o němž
mluvili. ismeuždŤíve
i-'-l
?
/ 55
Neiiednodušší ie pÍíkIod(o) s |ineÓrní perspehivou. No obr. 99 vidíme, iok bude onimÓtor konstruovol schémo pohybu figury.
Poté,co isme od vfchozí h|ovnífÓze ož do bodu nekonečno protÓh|i vše. chny Úběžníky,které vyznočuiívyišku temene hlovy, brody, nohy (onebo kteréhoko|iiiného chorok|eristického detoilu), zkonstruuieme figuru pos|edníhlovnífÓze no konci chr3ze.
Obr.to2
V PERsPEKTIvĚ
L
P
L
P
L
?
L
P
L
P
Poučenizkušenostís ovlÓdnutím prvníchŮze v perspekÍivěse m žeme pustit do s|ožiiěiších pĚípodťl b, c, d - z obr. 98.
B
Obr.tO3 Budeme se dÉet vfchozí h|ovnítÓze o nÓkresu pozodí, o provedeme no kňivcepohybu něko|ik provizorníchexlrém fig.,'y (obr. l03 A). Porole|ně s tím vytvoiíme linii, po kterépovedeme temeno hlovy, |j. ne|vyššíbod figury. Rozesiupy hlovních Í6zín6m pomohou zkonslruovot rozdě|enístop pro všechnykroky. Tok dojdeme k počtukrokrj o tím i k trvdníurčené okce (l6 krokrjx4 kresby d2 = |26 okének= 5 sekund po 8 okénktích}.Kdyžmezi pÓry stop vytyčímekolmice o očís|uiemeie dosioneme schémopro onimoci {obr.l03 B). ioko hlovníf
56/
.x'otr
rll3LtNÉHo
}llnU
cHŮzE
PŽík|odc - z obrdzku 98 _ pŤedstovuiechŮzi v perspektivě s kombinocemi kroku zezodv, z boku o zepŤedu.Postup onimoce |e s|ein ioko v obou pŤedchtízeiících pŤípodech.$is|edek: ch ze v 98 kiesbÓch o lrvÓní 8 sekund po 2 okénk ch (obr. 104).
V
PERsPEKTIVĚ
_ BÉH /57
Cyklem kroku no místěm žeme iešit chŮzi v perspektivě |edině v tom pŤípodě,kdy se figuro pohybu]e po neutrÓlní borevné ploše,t|' no pozodí bez iokychko|i detoi|Ů. V tom pŤípoděrzdolov ní o pŤibližovÓní komery (obr. 106). figury docílímečinnos|í
B
Obr. lO4
Ccntr Inípňiblížovdní figury
B
Už isme pĚipomenuli,že v pÍíkloděc - z obr. 98 - nejen že figuro krÓčív perspektivě po kŤivce,o|e zÓroveř toké měni rovinu pohybu. To znomenÓ, že rychlost chŮze se bude měnit (stoupÓní,sestupovánfl. No obr. l05 B vidíme z čís|ovtiní h|ovních Íázi, iok se mění počet ÍÓzív iednotliqich krokŮ, neboťse figuro pŤirozeně musí pohyLovot pomo|eii, kdyžstouprÍ,o rych|eii, když sestupuje. Zcelo pochopitetně v souvislosti s tím věnuieme svou pozornost konslrukci hlovních Íozí v těch r znych Úsecích dráhy pohybu.
obr. to6
pňib|ižovní ffigury igury DiogondlnípňibIižovríní
Cent rá|ni vzdolovdníf igury
vzdo|ov ní f igury Diogon lní vzdo|ovríní
lĚH Kdyžse figuro pohybuie tok rych|e,že ieií obě nohy nikdy neisou sou. čosněno zemi o v črístipohybu isou obě nohy ve wduchu - nozyv me |o během (obr. 70}.
B
Mys|ím,že ie nyní iosné, proč isme no počÓtku kopi|oly Ťek|i,že |e onimoce chŮze v perspek|ivětěžk (o proto i drohd). Z toho dŮvodu se tvťrrci moderníhokreslenéhofi|muomezuiíhlovně no ptošnouonimoci, klertíostotně svou povohou neivíceodpovídÓ nošemu médiu:grofické ploše no kreslícímsto|e onimÓ|oro.
I kdÉ početfrízíie v Úzké souvislosti s rych|ostípohybu. neznomenÓ |o, že běh musímítv koŽdémpŤípoděméně fÓzí nežchr]ze.Nopňík|od rychlo chrJze bude vžodovot méně kreseb než pomolli beh. Obr.lO7
58/
Et(oL^
l(ll'rlHÉHo
BĚH
}lLnU
Pomolf běh m Že míti l2 okének pro ieden krok, 6 kreseb d 2 (obr. l07). Ale neirychleišíběh mÓ všeho všudy 2 okénko, což znomenÓ cyklus 4 kresby d 1 pro obo kroky. U rychlého běhu s mo|ym počtem f zí ie oba/Óšť d !eži|érozhodnout, ie.|i ve yztohu k donémuzÓběru nebo ne. MÓ.li figuro proběhnout zÓběrem, neníto prob|ém.
Obr. lO8
A|e chceme-li komerou ,,doprovÓzet,, rych|y běh hrdiny, musíme k onimoci pĚistupovotpozorněii. Jde tu iednodušeo pro noše oko b]eskovézměny podobnych o stein1ichkreseb no iednom mís|ě,což mrjžemítv proiekci zcelo špotnyonebo tŤeboi opočnyefekt. Cyk|us 4 fÓzového běhu si m Žeme groficky znázornil no obr. l09. Jest|ižese cyk|us(kruh)otočíoko|o své osy 6x zo sekundu, m že se sttít, že vlivem nedokono|osti oko se špoině provedené detoi|y 1 no místě), v bec nepohnou (nebo se budou ien tŤrÍst onebo se budou pohybovot v opočnémsměru. Musíme dbÓt neien no poŤodífÓzí, ole i no vzÓiemné Obr. postovenífÓzí,k|eréspo|u nesousedí(3 k 1, 4 k 2|.
nu nohu od druhé borevně odlišíme.V nošem pŤípodělevou, vzdÓ. |eněišínohu oborvímeo něco tmověii nežprovou. Pokud ide o scénogrofii,mŮŽeme pod cyklem běhu pozodí prolohovot: o - logickou rychlostív poměru k dé|cekroku b - většírych|ostínež !e dé]kokroku c - menšírychlostínež ie délko kroku Poslední druh běhu ie pro své ,,klouzové,,kroky ve|mi směšny. Vyběr mezi těmito iŤemi možnostmi zÓ|eŽí no obsohově-vytvornych okolnostechfilmu. Cyklus kroku no místě m žeme (zo posunu iehel o no dlouhych celuloidech) použít pŤípody: i pro tĚi nrÍsledující A) hrdino vběhne do obrozu B) hrdino vyběhne z obrozu C) hrdino proběhne zÓběrem
3 lO9
Podíveimese no cyk|us fÓzí no obr. l08. |hned nÓm podne do oko rytmuspo|ohytě|o: do|e - nohoŤe,do|e _ nohoče.DruhÓ chorokteris. Jednou ie tě|o iiko: fÓze 1 _3,2 - 4 (ioko pondrín)se neshoduiís chťrzí. vyš,podruhé níž.Rovněžh|ovnífÓze nokročení(2 o 4) isou v r zn1ich po|ohrách.TŤetíchorokteris|iko:v koždétrefi fÓzi (l o 3) postňehneme efekt stopy (vzot z reÓ|ného filmu), kter1ioku pomŮže spoiit v pohyb dvě sprÓvné (o niko|i špo|né)nohy. Je znúmi rychl běh no místě s nepohyblivou horní čÓstítě|o (obr. 110). Tu ie iŤebo zvlrÍšfdbÓ| no cyk|us nohou. Aby se |evÓ o provÓ noho v ryklu nepomícholy, pomŮžemeoku tím,že iedObr. I l0
/ 59
cvKLus
CYKLUS
Obr. lll
U pŤípoduA o B ie potŤebonoií|spoi mezi cyklem o nÓsleduiící,pŤíp. piedchozí okcí, ti. zoslovení o rozběh. Vznikne všok zoiímovy efekt, . kdyžtoto spoiení neprovedete o iednoduše novÓžete cyklus běhu no stotickoupo|ohu figury pĚedi po pohybu. Postup konstruovÓníschémotuběhu v perspek|ivěie tenliž ioko u chr)ze. Provedeníběhu v perspektivě ie snozší,protoŽe většírychlosl pohybu nÓm umožřuie vyprocovÓvot figuru s menšíprecizností,o to znomenÓ rychleii. U rychléhoběhu (z obr. l08) v perspeklivě mŮže byt pohyb mnohem co neirozehroněiší,co neikdÉ Í6zevyMáŤíme o ntÍpoditěiší, eÍektněiší (obr.l l2). vo|něiší
.br,2gP*
60 / š xoL^
Ilt'tlxÉHo
llLtU
AKGE
GYKTICKE
opokovoné pohyby obyče|něňešímev onimocicyk|ema. Cyk|em nozyvÓme íodv lází, kterépiedstovuiíieden určityopokovony pohyb o u nichž pos|ednífÓze tvoŤís první uzovÍenykruh. Tokto onimovonÓ okce mŮžeopokovÓnímcyklu trvot nekonečnědlouho: 1-2-3-4-1... Poněvodžs poimem cyklu jsme se uŽ setkoli u chŮze o běhu, budeme se nyní zob,jvo| využitímcyklu v širšímsmysIu. Zde mÓme několik okcí, kleré mr]žemeňešitcyk|em kreseb (obr. l l3)
cYKLIcKÉ
zoznomeno|oien stňednípo|ohu rukou (ftízi2), zotímco kroiní exirémy by P jen kmitoIy v poIoexpozicí. Jinok Ťečeno- k pohybu by oni nedošlo. S problémems|roboskopického.efektu |sme se užsetko|i u cyktu rych|éhoběhu (obr. 108). Aby se to neslolo, le tiebo se v ryktu vyhnout pŤí|iš čostémuopokovÓní |ednékresby.
obr. I tÓ
Obr.I r3
...
obr.ll4 No první pohled se zdÓ, že bychom tuto okci dokrÍzolis tiemi kresbomi, které bychom v prŮvodním listu tokto: očís|ovo!i 1-2-3-2-1... Vys|edekno p|Ótně by všokvypodol ioko no obr. ] l5: oko by piesně 4) | v nošem pžípoděužívÓmc některlch procovních slongovych v1irozŮ. Pro cyk|us sc vži| poiem (z němčiny).- Pozn. piek|. "švingle,,
J
Obr. I l5
+3
1 2 I 3 4 2
,l
2 3 2 4 2 3 2 ,l 2
Podot}ikÓme,že ve verzi A, v níž isme cyk|usvytvoŤi|ičtyŤmikresbomi, isou dvě steiné kresby vtteněny vždy mezi tŤiiínéÍaze.Ýeverzi B, kde isme ušetÍiliiednu kresbu, v|díme,ie se ÍÓze.2 opokuie stÓ|e dvokrrÍt o to že.bude pii proiekci zcelo určitědominovot, ii-ž.,u bude pohyb neutrolizovot.
PotŤÓs ním rukomo pŤi pod0ní rukou se mr]žeprovéslcyk|em 6 okének,o lo znomenÓ, že pohyb zopokuieme čty. zo sekundu. Pro |ento opokovony Ťikrrí| pohyb vytvoŤíme1t6ze (2 hlovní fÓze s 2 meziÍázemi)o očís|uiemeie tok|o: 1-2-4-3-'l
/ 6l
Srovnelme dvoiíčís|ovtÍní (obr. l l6): AB
1 2
PoDÁNÍRUKoU
AKcE
Obr. I l8
@o o@
Pro rychlou roloci vybereme 3 ftíze (obr. 1 l7). Po. Ťodíbude vypodot iokto: 1, 2 , 3 , 1, 2 , 3 . . . onebo pomoleii 11,22,33,11... Dvěmo kresbomi (obr 1 18) bychom nedocí|ili otÓče. ní, nfbrž chvění: 1 , 2 1 , 2 1 , 2n e b o 1 1 2 2 1 1
MusímepÍlpomenou|, Že se cyk|us dvěmo fÓzemi používrÍ pro efeh rychlérotoce{vrtule,ko|o outomobi|u). A|e chcemé.|i, oby byl viděr směr pohybu,pok ÍoznomendpoŤídit vždyneiménětÍifoze cyklu.
60/
šKol^
l(tE3tlr.ÉHo
CYKTIGKE
}lLmu
cYKtIcKÉ
AKGE
opokovoné pohyby obyčeiněiešímev onimoci cyklema. Cyk|em nozyvdme Ťodufází, kterépňedstovujíieden určityopokovony pohyb o u nichž pos|ednífÓze tvoĚís první uzovŤenykruh. Tokto onimovonÓ okce mrjŽeopokovÓnímcyk|utrvot nekonečnědlouho: 1-2-3-4-1... Poněvodžs pojmem cyklu isme se užseÍkoliu chŮze o běhu, budeme se nynízobyvo| využitímcyklu v širšímsmys|u. Zde mdme něko|ik okcí,kterém žeme iešitcyk|emkreseb (obr' l 13)
zoznomeno|oien stĚednípolohu rukou (fdzi 2), zotímco kroiní extrémy by se jen kmito|y v po|oexpozicí. Jinok Ěečeno- k pohybu by oni nedošlo.S prob|émemstroboskopického efekiu isme se už setko|iu cyk|u rychléhoběhu (obr. 108). Aby se to nestolo, ie tŤebose v cyk|u vyhnout pŤí|iš čostému opokov ní iednékresby. .l6): SrovnejmedvojíčíslovcÍní (obr. l
A
1 2 obr. t|Ó
+3
1 2 4 3 4 2
AKcE
/ Ól
J
Obr. I 15
B I 2 3 2 ,l 2 3 2 l , l 2
Podotyk me, že ve verzi A, v níž|sme ryk|us vytvoĚi|ičtyžmikresbomi, isou dvě stelnékresby včleněnyvždymezi rĚi iínéfoze. Ýe verzi B, kde isme ušetĚilijednu kresbu, vidíme, že se Íáze2 opokuie stÓ|e dvokrrÍt o to že..budepĚi proiekci zcelo určitědominovot, ii-:'," bude pohyb neufrolizovot.
PoDlNÍ ŘUKoU Obn ll3
PotŤÓs ním rukomo pŤi pod ní rukou se mrjŽeprovéstcyklem 6 okének,o lo znomen , že pohyb zopoku|eme čtyŤikrÓtzo sekundu.Pro lenlo opokovony pohyb vyfvoŤíme1tÓze (2 hlovní fÓze s2 meziÍízemi)o očísluiemeje |okto: 1-2-4-3-1... Obr. I l4
No první poh|ed se zd , že bychom tuto okci dokÓzoli s tĚemi kresbomi, kterébychom v prrivodním|istu očís|ovoIi iok|o: 1 -2 -3 -2 -1 ... V1isledekno p|o|ně by všokvypodo| joko no obr. l ]5: oko by pĚesně 4} | v nošem pŽípoděužívámeněkierlch procovníchs|ongovychqirozŮ. Pro cyk|us se vŽi| poiem (z němčiny}.- Pozn. pŤek|. ,,šving|e,,
Obr. I l8
@o o@
Pro rychlou rotoci vybereme 3 ftÍze(obr. 1 l7). Poiodí bude vypodot tokto: 1,2,3, 1,2,3,.. onebo pomoleji 11,22,33,I I ... Dvěmo kresbomi (obr. l l8) bychom nedocíliIi otÓčení,n,ibržchvění: 1 , 2 1 , 2 1 , 2n e b o 1 1 2 2 1 1
Musíme pĚipomenout, Že se ryklu s dvěmo fÓzemi používÓpro efekt rych|e robce (vr|ule,kolo outomobilu).Ale chceme-li, oby by| vidě| směr pohybu, pok to znomenÓ poĚíditvždyneiménětžifÓze cyk|u.
62 / š t(oL
xrÍ3]lHEl|o
FlLtU
CYKTICKE
a 4
No obr. l l9 vidímepňí. klod principu cyklu no onimovonésvětelnéreklomě.
Efekt pohybu svě|eln1ich kroužkŮpo kruŽnicizískÓme tok, Že po Ťodě rozsvěcuieme o zhosí. .| Obr. I t9 nÓme žÓrovky , ŽÓrovA}. Kdybychom pohyb po ky 2, Žárovky 3 o znovu žÓrovky 1 (pŤík|od (pŤík|od B), nenostone efekt kružnici Ěeši|icyklem s dvěmo fÓzemi jen pohybu, o|e chvěníno místě. .| Ve tŤetímpŤípoděz obr. l3 ide o cyklus kouŤe.AnimÓtorovi se čosto stone, že mÓ vyrvoĚit v něko|ikosekundovém zÓběru permonentní okci, ioko nopĚ.koptěníkouňez komíno.Je mu uloŽeno,oby Úko| Ťeši| cyklem s minimem fÓzí (obr.120). 2
Po noskicovÓní obrysrj kouie určísi onimÓlor rychlost pohybu. No kresbě A vidÍme urči. tou hustotu fÓzí o pokyn, že cyklus mo sestávot ze 4 Í6zí.Pod|e |é|o skice nokreslíme Íúzi1 lím zpŮsobem, že no horizontÓ|es oznočením1 provedeme
Obr. l2l
/ 63
PodívÓme se ieště no několik chorokteris|ickych pŤíklodŮonjmoce v cyklu. oko|o hlovy proštěného,zničenéhohrdiny sršívzÓběru několiko sekund ohĚostroi hvězd (obr.122|. Úko|: provéstcyklus rozprskÓvÓní hvězd. Čim ie cyk|us krotší.tím se ok. ce bude opokovot v menšíchčosovych intervo|ech o oko ziistí podvod (podobně ioko opokovÓní me|odie no pokoženédesce}. Bude-li cyk|us de|ší,znomenÓ to, Že čosové intervoIy opokovÓní budou většío oko opokovÓní okce jen stěžízoznomenrÍ (obr. 123). A steině tok víme, že pro krotší cyklus ie tŤebo méně o pro de|ší cyklus více kreseb. Je věcí posouzení onimÓ|oro, iok rozsoh cyklu vybere, oby spoiil kvolitu onimoce s Úsporou fozí.
Obr. 122
cyKLUs KRÁTšÍ DELšÍcyKLU5 Obr. 123
Řekněme, Že se rozhodneme pro cyklus hvězd no 6 ÍÓzíd2, čilidohromody l2 okének.Pok no určenych šesti f zích rozdě|íme rozprsknutí tĚí hvězd, z nichžkoždÓ mrítŤiÍáze (obr. 124|.
Obr.r 20 v|evo o vprovo kroiní čÓst kouŤovémosy. Nejv/rozněišíkroie nrÍmdoií Ťoduhlovních tází 1. Ted,užn m ien zb,iv6,obychom mezi všechny h|ovní fÓze stŤedovymsysiémem zhotovi|i Í6ze 2, 3 o 4, pŤeměřuiícesousedníkroie ieden v druhy ve směru pohybu ( o b r .1 2 1 ) .
AKCE
#*+ #+ # #ry+ Obr. 124
Fáze 1: obieveníhvězdy FÓze 2: zvětšeníhvězdy FÓze 3: hvězdo se rozprskne do věnce hvězdiček První hvězdo: táze 1,2,3, druhÓ hvězdo: fÓze 3,4,5,tŤetíhvězdoÍáze5,6,o 1 (obr.125). Tok isme vytvoĚi|icyk|us: l,'f 2,2 3,3 4,4 5,5 6,6 1,1 ...
61/
t(llJllHÉt|o
lÍoLr
.N+sť
trf
'áh0
* d6c
cYKLIcKÉ
Ftlnu
ffix,
.fo#
tilWr/
AKcÉ
/ 65
Rovněždest vyzoduie použitícyklu. EfektudeštěonimÓtoŤidosohuií pŤípodě hned no somémzočÓtkumusíme r znymizp soby.V koždém k|osickou onimoci(obr.127 B|, nebo o sty|izovonou vědět,ide-li
,#
6 á200
,/
Obr.125
Obr. 127
Chceme.|i, oby by| ohiiostroi hvěid hustší,nebude prob|ém dodot k hotovym ftízím ieště něko|lk komp|et rozprsknutí do volného prostoru oko|o figury o lo v lokovém poŤodíioko nopÍ.:
krotšímio de|šími V prvnímpňípoděpodoiíkopky dešiě- pĚedstovovoné pÓsu. čoromi- po porole|níchsměrech ioko no běžícím
6 , 1, 2 - 2 , 3 , 4 - 4 , 5 , 6 .
*
Kdyžužie Ťečo hvězdÓch, pĚipomeĎmetoké klosic$i pŤíklodze stripu i kres|enéhofilmu: hvězdy,k|erése točívkruhu nod hrdinovou h|ovou (obr.126). No kresbě B ie schémo,pod|e něhož koŽdou hvězdu pošlemeve fézích 2o3ksousedníhvězděl. .| AtokvypodrÍneikrotšícyk|us: l 2 3 l 2 3 1 23 ... nebo: l,l
2,2 3,3 l,l ... .lzl
T^ŠD ^ ť'?ÉálN.
A
-..%:lÉ5r|-'.3..
obr. 12Ó
3
4
I
B
KdÉ si vybereme rych|ost,vyide n m intervo| cyklu: 1 2 3 1 ..., coŽ použiiemepro kresbu. Pok budeme po poro|elníchsměrech posílot koŽd1ikomplet kreseb z l no 2 o 3, oby se potéznovu dostol no pozici l (obr. l28). Není-|ionimoce sly|izovonÓ,získÓme déšf ŠŠ nÓsleduiícímzpr}sobem: '2 Určímesi cyklus o 4 Íázích.
Š,i'
,S*!:c /"
VytvoŤímeschémo podÓní deště v prvním plÓnu zÓběru (obr.l29}. No koždoučtvr|ou fiizivolně noneseme čéry_ podoiícíkopky obr. t28 (obr. l30) o polom pomocíschémotuz obr. hustolu kopek. obr. l30 pĚedstovuiefÓzi 1 s frontou l29 znrÍsobíme horní čÓsti zÓběru. Chvění vo|ně nohozen1ichčor no hustého deště dodrÍdoiem hustoty deštěo fronto ve fÓzích doiem pohybu (pod nfl. Abychom se vyhnuli rytmickyprobíhoiícífrontěhustéhodešiě,zv|Óšťie|i trebo, oby deštpodol dlouho, mŮŽeme zhoiovit ieště4 neutrdInífÓze (ien s vo|ně rozhozenymičÓrkomi- kopkomi).TímzpŮsobem mŮžeme cyk podoiicíhodeštěneutrÓlnímifÓzemivoriovot podle libosti.
66/
šÍoLA
cYKLIcKÉ
ř|tmU
|(lE3!lNÉno
,i
'/l /17,
'/il; V/t
, 1 /t: ff t/,,ru //
,t;
//
/,
Obr. 129
Obr. l3O
oznočíme-|ifÓlie s pod ním deště l - 4 o neutrÓ|nífÓlie 5 - 8, pok mťlžemečís|ovÓní deště bez nebezpečírytmickéhoopokovtÍnísestovil toho: 1,1 2,2 3,3 4,4 oid. Pokud by by|o potŤebo,oby zočolonebo pĚesiolo pršetběhem z běru, pok to budeme ĚešitprolínÓnímv požodovonémpočtuokének: A) déšť zočne zo p | sekundy: ryklus f zi s destěm vpro|neme no 12 okének; B) déšťustone ve dvou sekundrích:ryklus frÍzís deštěm odpro|neme no 48 okének. Steinym zpťrsobemse obieví nebo zmizí hvězdy z obr. 122. Vše, co isme Ťek|io cyklu deště,plotí i pro sníh. ,l
z 3
+ I 6
7
Obr. l3l
B
AKcÉ
/ 67
ToképodÓní sněhu mŮžemeonimovot k|osickyi sty|izovoně. že sníh Sníhse od|išuieod deštěrychlostípodÓní.Vzh|edem k tomu, sněhu hustšího p"la- p"."t"ii, bud"*e Pr9 cyk|us pohybu fronty 4 tomu k lotŤebovot více fÓzí než u dešiě, nopŤ. osm. DodrÍme.|i počí|oi, pok mŮŽeme leutrÓlní fÓze (s volně pohÓzenfmi v|očkomi), zÓběru, bude de|šího podot během má krery snih, pro solidnr z" io,.,., siočit12 fÓzí (obr.130). * l-ť í í{. -il-@ tl -]| v " _ťr c II -{.F(9
Proudvodyzvodovodníhokohoutku rovněŽ velmi snodno rozňešíme cyklem |íífézí(obr.l32).
Všim|iisme si, že se formo tohoto proudu nemění, ti. proud vypodÓ nehybn1i. Prolo si nebudeme dělot storosti s konturomi proudu' PohybuvodydostÍhnemepodobn1im 3 @L zprisobem ioko v pňípodu deště: Obr. 132 lehkou kresbou rozšiiovÓníproudu fronty, o|e během tÍíÍází.PŤiiomnesločínokres|itien vodorovnou |inii pohybu) (ve směru árÓcí se herÓ doplnit: bud,svis|ou |inii, i" (borvou nepotrně "r'"aie zolŤpycení iito u" Íázíchl o 2; nebo iednolÓnovoné imovšíneŽ borvo proudu vody) ioko ve fÓzi 3. * p9T9|9. Pro let Cyk|y kŤídelv letu mŮžemezhrubo rozdělit no rych|éo Nebudeme pomo|1i. ptÓko cyklus pro let uíouio vybereme rych|ycyktus, mezi vyslrytuií se které Ietu, druhy se zde zobyvot všemi oitotni-i |ěmito dvěmo kroinostmi. minimrÍ|ním U brouko se kňíd|ov|osině ien chvěiío |ettedy provedeme počtemkreseb: 2Íázed 1 (obr. 133). 7^\ Í,{!iA^\ Ve fozi l isou kÍíd|ove svislépoloze (nohoŤe), Ío'i 2 isou ve vodorovnépoloze \)L/( (dole)."" Tělo u obou fÓzí bude zcelo v kli- a T du, lo znomenÓ, Že no fÓzi 2 kresbu tělo iednoduše ien pÍesně piekopíruieme Obr. 133 zÍ6ze1.
o
68/ šxoL^ xrtJr:xÉxo
}ILNU
cYKtIcKÉ
ARcÉ
/ 69
Abychom kŤidloco neivícevizuÓ!ně svÓzo|i s chvěním,několiko ,,švunk,,o rozmozonym borevn1imtÓnem kŤídlovytvoÍímešvunk-stopu: liníemi .v. Íázel od kÍídloáolr], ve Íazi2 od krid|o nohoru, o to iok, oby obě stopy no sebe novozovolY.
Tenttižlet ptrÍkobude pomoleišíi e|egoniněiší, |estliŽezdvo|nÓsobíme počei ftízí.Toho docí|íme,doplníme-.|intÍš l - Ó - l -ezi"yktu' fÓzemi:
Pro cyklus ptÓko v |etu budeme už potŤebovot více Íází,bude zrjleŽet no rychlos|i pohybu že pro pohyb kĚíd|odo|Ů kiídlo.SpočítÓme-li, o zpěi bude tŤebol2 oken, pok to znomenÓ, že pro cyklus musíme nokres|it6 Íází.
onebo novym čís|ovním
No obr. 134 ie schemotickÓ ukÓzko činnosti kÍídlozpŤedu. Fáze 1, 2, 3: kňídlokles o nobírÓ vzduch. obr. |34 F6ze 1,5, 6: kÍídlose zved , pÍekonÓvÓ odpor rzduchu. Nesmíme zopomenou| no trup ptÓko, ktery se pŤi |etu zve|rÍ o klesÓ opitne než po|oho kŤídlokoŽdéfrÍze(obr. l35). Tělo ie neinížve fÓzi l o neiryšve frízi4, kdy ho mÓchnutím kŤídlodolŮ nodnes|o.
l,l - lA, 1A-2,2 1,1 2,2 3,3
* Chrjze člvernožcŮnÓm nebude činitpotížeod okomžiku,kdy budeme ii prostě ch pot ioko dvě součosnéch'rjzedvounoŽce. Cyklus chŮze pso je kombinocí cyklu piedních o cyk|u zodních pÓrŮ nohou, spoienych s trupem. Jestti si vybereme krok no 4 Íázea 2, pok pĚipod v Úvohu cyklusz obr. 137.
Podíveimese, iok tento cyk|usvypodÓ z bočníhopoh|edu (obr.l36). Obr. 137 Aby onimovÓní nebylo komp|ikovoné,po nokres|enífigury pso no rylÓštníchpopírechzonimuieme oddě|eně pŤednío zodn-ínát'y. rayi tplu dokopíru|emeryklus pŤedníchnohou, komplet zodních nohou \ dokreslímetok, že zočnemeod protějších po|oh nohou (provd pĚední noho vzodu, levÓ zodní noho vpÍedu- obě no zemi).
obr. |3Ó
ze bude ieště v}iroznější,když nohy v druhém pt nu vystínuieme !h (fáze 1 o 2) nebo oborvímeponěkud ímovšímtÓnem zúk|odníboryy pso(fiÍze3o4).
7o/
šKoLA
rlEgrEilÉHo
FILnU
Pokud ide o trup, mŮžeme ho piekopírovÓním bud,udrŽovo|ve ste|né pozici (obr.l37}, nebo iímmŮžemepohybovotwhŮru - dolŮ (nopŤ.do vyškyočí):Íáze 1 o 3 nohoňe, Íoze2 o 4 do|e - nebo ÍÓze 1 nohoŤe, fáze3 do|e; pokud 2 o 4 |sou mezitíze. Steině tok ie možnétrup slĚídově pozvedot s pňedními o zodními nohomi.
PLANY
PLANY
-
VRSTVY
/ 71
VR,STVY
V kopi|o|e,,PrŮvodní|ist,,|smese zmíni|io plÓnech, v nichžse odvíieií okce _ počínojeprvním, krery ie nejblížkomeĚe, po šesty, hery |e neibliz pozodí.s No obr. 16 je vidět. |ok se poĚizu|e záznom v pr . vodním|istu.Jest|ižeisme Ěek|iokce, měli isme no mys|imnožnéčíslo, neboť v z běru je oby. čeiněvícnežiedno figuro. lkdybybylovz běru ien iedno postovo, mŮŽeme ii v onimočním smyslu rozčleni|no ně. kolik porolelníchokci. Kresby porole|níchokcí rozdě|íme do dvou ne. bo více p|ÓnŮ, vrstev (obr.139).
Obr. 138
Obr. 139 MoximÓ|ní počet vrstev ztívisí no prŮhlednosti celuloidu, s kterym procuieme. Tloušlkoce|uloiduv nošemstudiu nÓm umoŽĎuiešest- sedm vrstev,ole dbÓme no to, obychom nevyužívolivíc než čtyŤi.
(cire|ně|ší) rozdíly Čímvětšíie totižpočetce|uloidŮ,tím jsou zŤete|něiší v intenzitěborev mezi l. o 6. pldnem, o to se pochopitelně proievuie no pozodí, no scénogrofii,kterÓ pod vě|šímpočtemce|uloidŮ notolik ztmovne, že zce|o ztrÓcí svou borevnou hodnoiu. obr. l40 ie pňík|odemrozdě|eníokce do vrstev. ScénoA sest vtÍz pozodíB o čtyňvrstev celu|oidu C. Nyní se budeme zobyvot obsohem uvedené scény: První figuro temperomentně něco povídÓ druhé o mÓvÓ pĚitom rukomo. V trtivě ie květino. kterou druhrÍfiguro pozděiivezme. AnimÓtor provede rozdělení do čtyĚvrstev |oklo: nošíproxi ie roké Éité 5) Autor užívÓtermínu ,p|6n,,, v nÓs lomu odpovíd poiem "vrstvo.,,V k|odeníi oznočovÓnív opočnémpoiodí nežje uvedeno v té|okopito|e.- Pozn. pŤek|'
7o/
šKoLA
Ktl31EilÉHo
}|LnU
Pokud ide o trup, mŮžeme ho pĚekopírov ním bud,udÉovo|ve stejné pozici (obr.l37}, nebo iímmŮŽemepohybovotrrzh ru - do|ťr(nopň'do vyškyočí):Íéze1 o 3 nohoŤe,fáze 2 o 4 do|e - nebo ÍÓze 1 nohoŤe, láze3 do|e; pokud 2 o 4 isou mezitáze. Sreině |ok ie možnétrup s|Ěídověpozvedot s pňedními o zodními nohomi.
PLÁNY
PtANY
_ VRsTYY
/71
vRsÍvY
V kopito|e,,PrŮvodnílist,,isme se zmíni]io p|Ónech,v nichžse odvíieií okce - počínoieprvním, ktery je neibliž komeŤe, po šes , ktery ie nejb|iz pozodí.sNo obr. 16 ie vidět, iok se poĚizuie zázngm v pr vodnímlistu.Jest|iŽeisme Ěekliokce, měli isme no mys|imnožnéčíslo, neboť v zÓběru ie oby. čeiněvícnežiedno figuro. l kdyby by|ov zÓběru ien iedno poslovo, mŮ. žeme ii v onimočním smys|u rozč|enitno ně. kolik poro|e|ních okcí. Kresby poroIelníchokcí rozdělíme do dvou ne. bo více pl nŮ, vrstev (obr.139).
Obr. t38
Obr. t39 MoximÓlní počet vrstev zÓvisí no prŮhIednosti celuloidu, s kterym procuieme. T|oušlkoceluloidu v nošemstudiu ntÍmumoŽřuie šest- sedm vrstev,o|e dbtÍmeno to, obychom nevyužívolivíc než čtyŤi.
(cite|ně|ší) rozdíly Čímvětšíie totižpočetcelu|oid , tím isou zŤetelněiší v intenzitěborev mezi l. o 6. pIÓnem, o to se pochopiteIněprojevuie no pozodí, no scénogrofii,kterÓ pod většímpočtemce|uloidŮ notolik ztmovne, že zce|a ztrÓcí svou borevnou hodnotu. .|40 obr. ie pĚík|odemrozděleníokce do vrstev. vrs|ev celuloidu C. ScénoA sestÓvÓ z pozadí B o čtyŤ Nyní se budeme zobyvot obsohem uvedené scény: První figuro lemperomentně něco povídÓ druhé o mÓvÓ pňitomrukomo. V ir vě ie květino, k|erou druhÓ figuro pozděiivezme. AnimÓtor provede rozdě|enído čtyňvrstev tokto: 5) Autor užívÓ lermínu *p|én", u nÓs lomu odpovídrí poiem ,,vrslvo.,.V noší proxi ie roké Éité klodení i oznočovÓnív opočnémpoiodí než ie uvedeno v této kopitole. - Pozn. pŤek|.
72/
šKolt
t(lE3LlHÉt|o
}ILnu
PLANY
-
VRSTYY
/73
KATEiA
c
o3X3r-
o9E4e
o3Ii1-
o 3 fu,.Í-z
Obr.140 l. p|rín:h|ovo mluvícího Il|.plÓn: druhÓ figuro
Obr. l4l
ll. plÓn: tělo mluvícího IV.plrÍn:květino
No obr. l4.| ie vidět, iok iednotlivévrstvyzopisuieme do prŮvodního listu.
l. plÓn: fÓze hlovy vyměřujeme izv. vokollzocí(o nížbudeme pozdeii m|uvitzvlÓšt],ti. r znymi v|rozy r.istpŤimIuvení. se občospohne; zpočÓtkuie v klidu v pozici 1, Il. pl n: tělo m|uvícího potom mezifÓzemi 2 o 3 piechází do novépÓzy (4),ti. pozvedne ruce.
74/
šro1A
Kltl1lxÉHo
}t1nU
PtÁNY
-
vRsrYY
Jok ie vidět, během celéié doby htovo nepňesl vÓ mluvit. Pochopite|ně budeme pii kreslenízměny polohy tělo dbtítno to, oby spo| s h|ovou (krk)z strÍvo|no steinémmísiě. l|l. plÓn: druhÓ figuro poslouchrÍv pÓze mluvícího.Po chvíli ieií pÓzu změníme - z pozice l mezifÓzemi 2,3,1 do pozice 5 nové polohy. lV. p|Ón: květino |e v kIiduv moketě !. (M.I.)- rekvizityno scéněnebo |ě|o, které de|šídobu zrjstdvoiív klidu o kleré neisou vrlroznou črÍsti pohybu, noz/vÓme moketomi o oznočuieme ie Ťímsk;imi součrÍstí číslicemi.ÓNo rozdí|od Íází,které podle svého číslovÓníno|eŽeii do pltÍn , moke|y čísluiemenezÓvisle no p|rÍnech,o prolo ie určityÍch m žeme umisťovotdo kteréhokoliplÓnu o pĚehozovo|pod|e potĚeby z iednoho p|rínudo druhého. Moketo |. bude slÓ| no mísiě do té doby, než figuro květinu vezme. V do|šímokénkukvětinopĚeidedo |ll. p|rÍnu zÓroveĚ s druhou figurou, o ve lV. p|Ómu ii zomění prÓzdnf , čistycelu|oid (znočíme,,ěislf,,|. vždy kdyžv některém plÓnu skončíokce, musímev|ožitčistyce|u|oid, oby intenziio obrozu od počríikudo konce zÓběru bylo steintí.Kdybychom během zÓběru početce|uloidŮpod komerou měni|i,obroz by byl pŤiproiekci chví|emisvětIeiší, chví|emitmovší. Co drÍme do kterého plÓnu, to si musíme stonovit už no počtÍtku koždéhozÓběru. Do neibližšího plÓnu situuieme obyčejněokce, |derése opokuií.A noo. pok do nižších plrÍnŮdrÍvrÍme Židšíokce o rekvizityno moketÓch. Tímto postupem ulehčuiemeprÓci komeromonovi. R'ychleiio snodněii se pod komerou měnícelu|oidy|. o |l. p|ánu,zolímcowdÓ|eněišíp|Óny zŮstd. voií v klidu, neŽ obměĎovot celu|oidy |l|.o lV. plÓnu o pŤitompokoždé Í"L. E.PL.
E PL. Obr. 142 6) Au.torem uveden 'ermín ,,mokelo,, ponochÓvrim, očko|iv ie u nÓs vžit s|ongov 4íroz "mu|rÍ6ze" (z němčiny). Ani iedno z poimenovÓní sc mi nc|eví obsohově vhodné oni iozykově spr
/ 75
ÍrL.
snímol o vrocel ce|u|oidyl. o ll. pltínu.Kromě toho stÓlésundovÓnío nosozovÓníceluloidrjno ko|íky poškozuie perforoci o ve v1is|edku se m že stÓt, Že se mokety pfi proiekci nekontro|ovoněiŤesou. Než tedy pĚistoupímek onimoci iednoho zÓběru, provedeme onol,lzu požodovonych okcí, obychom neičosrěiivyměřovoné fÓze umísti|i do l. p| nu, méně vyměííovoné do ll. p|Ónu o do ||l. plÓnu dÓme figuru, klerou budeme pohybovot ien občos, o moketu rekvizity, kterÓ bude v k|idu téměŤpo cel1izÓběr, ponechÓme v |V.p|rÍnu(vizobr. l42). Ovšem primÓrní kritérium pro rozděleníokcído p| n |e hloubkové stínovÓnípostov v prostoru zÓběru, iok ie tomu v pŤípoděno obr. ] 43. Tu pok okce rozdě|íme do vrstev bez ohledu no opokovÓní: moketo se stromem pĚiide do l. plrÍnuo ostotnífiguryvpoŤodí podle skutečnéhoumístění v hloubce. Obr. 143
Írv.
J[ Pt,.
JEru.
tr
76/
šÍoLA
}ILnU
f,lGJLlilÉilo
PLÁNY
No obr. l40 ie květino sice v rovině, kterÓ ie perspektivně blížeoko než rovino dvou postov. o|e no to nebereme oh|ed, protožese oni no okomžikoprovdu neobievuie pňedfigurou. ZnomenÓ to tedy, Že pokud se postovy v zÓběru vzrÍiemně nekryií, pomineme ieiich zievné proslorové umístěnío ieiich okce rozdělíme do p|Ón z h|ediskočostěiší 4iměny ce|u|oidr]-tázi. Joko pÍíklodobr.144: a?L-^ l. plrÍn:|etod|oprolétÓ zÓběrem {v drilce) |l. p| n: chlopec občoszomdvÓ rukomo (blíž) |||.p|Ón: květino,klerÓ se no konci zÓběru bere (iešrěblíŽ) |V.pltín:spícíč|ověk(v prvním pltínuztÍběru) Obr. Itl4
\--:
Obr. 145
GP Íeu
Obr. 146
/ 77
Dbeime-no lo, obychom p|rÍnypňemistbvo|ijen do sousedníchvrstev, ti. oby frÍzeiednoho pldnu nepŤechze|y z |. do lll. nebo dokonce do lV p|rínuopod. Je-li tŤebo,obychom nopŤ. postovu ze |V. plÓnu pŤemísti|ido I. plrínu, provedeme to s pŤedstihempostupně: neiprve do llI., pok do l|. o nokonec do t. p|onu tok, Že obiekr ponechÓme v koždémtronsiinímpIrÍnunelméně lednu _ dvě sekundy.. Tím snížímeno minimum šok, ktery zožw6oko, kdyžfiguro pňi pÍechodu z p|Ónu do plrínu mění lnlenzitu srych borev. Existule zp sob, iok se tomu zcelo vyhnou|: koždou koloIogizovonou borvu iednodušenomíchÓme v šesti nuoncích, pro kožd plrin po iedné. Pro l. pl n bude neitmovšío pro Vt. p|on ne|svěrleiší odstín(nuonce). PŤíklod: klobouk hrdiny ie tĚebokolorovol modrou borvou 62. Pokud le figuro no celuloiduloidu t. pt nu, pouŽiie se odstín 62, pĚeide.|i do l|. p|rÍnu,Yezme 62 A, o když se dostonedo Vl. pl nu, pok koloruleme odslínem62 E.Tgk somozŤeiměpo. slupuieme i se všemi osto|nímiborvomi no postově.
II rt.
.Irt
ď-
VRs.|YY
Tokovépiípody museií b1itzŤete|něpoznomenÓny v pr vodnímu lislu ioko poznÓmko pro komeromono (obr. 146,147|;,.
Akce mŮžeme pŤemisfovotz p|Ónu do plÓnu dvěmo zpŮsoby: z Íáze iednoho pl<ínuno l) tím,že figuru pĚi onimoci pňemist,uieme ftÍzidruhéhoplÓnu (obr. l45) pňemisluiemeÍ6ze určitéhoplÓnu z iednoho 2| tím,že pii snímrÍní plÓnu do druhého T PL.
-
w rA.
Obn 147
Pro svou komplikovonosf se tento zp sob neprohikuie čosto, hlovně proto, žev modemímkres|enémfilmu těžištěperfektnosti spočívÓno iinfch elementech (onimoci,stylu, ideii).To všok neznomen{Í, Že nemrímenikdy využíttohoto zp sobu kolorovÓní.Nikoli snod pro cely film, ole s velkou provděpodobnostípro urči|é|eho črÍs. ti, kde ie borvo obsohově v}znomnÓ.
78/
šxoLA
t(ll'tEr.ÉHo
zA,ŘEzÁvÁN| / 79
;tfrrU
Vyžoduie.|iscénÓňněkolik okcív iednom zÓběru o zÓroveĚ s |ími vě|ší početrekvizit pro mokety, nebudeme neÚče|něplfvor ve|kym počtem vrstev,nybÉvšechnyrekvizitysvedeme do iednoho p|Ónu. Vezmeme zo pĚík|odobr. ]48: dvě figury rozm|ouvoií,o proto potŤebuierne 4 p|dny (pro dvě h|ovyo dvě tělo). V nouzi mŮžemefunkčně spoiit i V. plán o do něho situovol všechnyrekvizity.
B
A
M.x
ŮmM
ŮB t M.E
Obr.148 l. plÓn: h|ovo prvnífigury ll' plÓn: h|ovodě|níko llI. pltÍn:tě|o prvnífigury lV. plÓn: iě|o dě|níko V. p|Ón: rekvizity (mokety)
Ů
M,E
No kresbtÍchl48 B vidímeč|yňi mokety,do nichžisou vkopírov<Íny rekvizityv poĚodí, pod|e něhož mizejíz p|Ónu. M. ]: všechnyrekvizity M. 2: kufr, lopoto o kÓmen (dě|níkzved| konzervu o podol druhé osobě)
Ů
!o
I
zAŘlz^vÁxÍ pŤíklod si|uovÓnípostovdo plrin No obr. l43 isme měli neijednodušší ve shodě s ieiich proslorov;im rozdě|ením.Avšok mohli isme to Ťešit i iinym zpr3sobem:ie.Ii strom, zo nímŽstoií|ovec,nokreslen no pozodí (scénogrofii),musíme postovu |ovce zoĚíznout,t|. nokreslit no fÓzi ien tu čtístfigury kterÓ ie viditelnri (obr. 149}. Toto zoňíznuiíie tŤebo provést s moximÓ|nípreciznosiíobrysovtÍ čtÍro stromu i ěáro zoŤíznuiéslrony figury se musejí co neidokonoleii kr;it (kresbo A). Kresbo B o C ukozu|í,co by se stolo pŤi nepĚesném zoÍezávání;v jednom Obr. 149 i druhém pĚípoděse žÓdon do|em (žefiguro stoiízo slromem) ztrécí. o|e ie v pohybu (ti. no To by^lÓieštěvfrozněiší,kdÉ figuro nenístotick<Í, ce|éiodě ce|u|oidrjo fÓzemi zoŤezávonéfigury};lu se čÓro zoŤezávání nevhodně chvěie - no slromě nebo vedle něho. No obr. l50 ie několik pÍíklodŮšpotnéhozoíez6vání. Známe dvo zprisoby, iok se lomu vyhnout: l. Zkopírovo|obrysovou č<Íru z hotovéhopozodí.
M.E
M. 3: kufr o lopoto (dělníkvyhodil kÓmen ze zdběru) M.4: kufrstoií,dokud ho |evÓfiguro neod. nese ze zÓběru. Potom oždo konce zÓběru vložímemístomoket čistycelu|oid.
Ů Obr. 150
78/
št(oLA
Krt'Ltl.tHo
zAŘEzÁvÁNí
;lLnU
Vyžoduie.tiscénÓňněko|ikokcív iednom zÓběru o zÓroveĎ s tími vě|ší početrekvizit pro mokety, nebudeme neÚčelně plytvot ve|kym počtem vrslev, nybÉ všechnyrekvizitysvedeme do iednoho p|Ónu. Vezmeme zo pŤík|odobr. l48: dvě figury rozmlouvoií,o prolo potŤebuieme 4 plÓny (pro dvě hlovy o dvě tělo). V nouzi mŮŽeme funkčně spoiit i V. pltÍno do něho siŤuovotvšechnyrekviziiy. AB M,Í
JffiW
ŮB t
M.Ii
Obr.148 !. plrÍn:hlovo prvnífigury !l. plÓn: h|ovodě|níko lIl. plÓn: tě|o prvnífigury lV. plÓn: tě|o dělníko V. pl n: rekvizity (mokety)
Ů
M.E
No kresbrÍchl48 B vidímečtyŤi mokety,do nichŽ jsou vkopírov ny rekvizityv poŤodí, podle něhož mizejíz plÓnu. M. ]: všechnyrekvizity M.2: kuÍr,lopotoo kdmen (dělníkzvedl konzervu o podo! druhé osobě)
!o
Ů
!
zAŘlzAvÁxÍ pŤík|od siiuovÓníposiov do p|ÓnrJ No obr. l43 isme mě|i ne|jednodušší proslorovym mohli isme to Ťešit Avšok rozdě|ením. s shodě ve leiich no pozodí nokreslen |ovec, zo nímž stoií m zp strom, sobem: i iin ie-li (scénogrofii),musíme postovu |ovce zoŤíznout,ti. nokreslit no fÓzi ien tu čÓstfigury kier ie vidite|nÓ (obr. l49). Toto zoÍíznutíie |Ěe. bo provést s moximrÍlnípreciznostíobrysovÓ čÓro stromu slroi čÓro zoŤíznuté ny figury se museií co neidokonolejikqit (kresbo A). Kresbo B o C ukozuií,co by se sto|o pŤi nepŤesném zoÍezáv6ní;v iednom Obr. 149 i druhém pŤípoděse žádanf dojem (Že figuro sto|ízo stromem) ztrácí. o|e ie v pohybu (ti.no To bfvÓ ieštěvyrozněiší,kdÉ figuro nenís|otickrÍ, celé ňodě celu]oidrjo f zemi zoĚezdvonéfigury);|u se čÓro zoŤezávÓnÍ nevhodně chvěie - no sŤroměnebo vedle něho. No obr. l50 ie něko|ik pŤík|odŮšpotnéhozo|ezovÓní. ZnÓme dvo zpr3soby,iok se lomu vyhnout: 1. Zkopírovotobrysovou čÓru z hotovéhopozodí.
M.E
M. 3: kufr o |opolo (dě|níkvyhodiI krámen ze zÓběru) M. 4: kufrstojí,dokud ho |evÓfiguro neodnese ze zÓběru. Potomoždo koncezÓběru v|ožímemístomoket čistyiceluloid.
l79
Ů Obr. 150
8o/
šKol^
KrI3LlNÉHo
Í|lnu
zAŘEzÁVÁNí
2. pĚed snímÓnímzkontrolovot koždou zoĚezÓvonou fázi o oprovit rozdí|y,kleré se moh|y projevit pňi nestejnémsroženínebo nopnutí ce|u|oidu oproti pozodí. Ještě něco: obrysovou čdru pŤi zoíezávÓní je docílímepreciznostive spoii figury sprÓvné kopírovolco neitenčí,čímž se scénogrofií.Kdyby u některého v/tvorného Ěešeníneodpovídolo konturovÓníobrysovychčorlmovou (obyčeiněčernou)borvou, bude nutné borevnéplochy no figuy.ezoŤíz. nout iinym zpŮsob e m ( o b r .1 5 1 ) .
Obr. t5l
5cHEMÁ6) PR o ZAR EZA VÁ N I FOL.l-75/fi.
Obr. 152
Postovynikdy nezoĚezÓvdme do pozodí.
Obr.153
/ 8|
Obr. 154
Bud, obrysové čory (opět no pozodí) zkopíruiemeborvou těchže p|och. nebo koloristo vykryie zoňezÓvonouplochu no figuŤeožpo čÓru, kterou no zvloštním celuloidu zkopírujeme z pozodí.
obr. l53 pĚedstovuiepÍípodzo. ÍezÓvání pod|e kresby no fozi. By|o by ovšem iednodušší,kdybychom ruku s číší doli do druhéhoplrÍnu,zo moketu tělo. Jenže ruko s číší se v konci pohybu dostdvÓ pŤedtv ň,t|.do l. p| nu, o proto moŽnost pohybu ruky v druhémplÓnu nepĚipodov Úvohu (obr. 154).
Tento pomocny celu|oid noz}ryÓmeschémo pro zoŤezÓvdní.
Co se tykÓ preciznosti zoíezávání, Obr. | 55 plotí všechno upozornění. k|er isme uvedli v souvislosli s.pozodími, s lím rozdílem, že pokyny pro . konturistyno popírovychfo|iichbudou zops ny iinok iobr. issl.' K upozornění dodrÍme: ,,zoiezdvej z celuloidv,,, protože kopírov ní z tužky,tj. z tužkovéÍ!ze, by nebylo dos|otečněpresne pro konečné spojenídvou krojov}ichčor.Doleko precizněiší ikopíruieme.li obry|e, sovou čÓru fÓze z té kresby no celu|oidovémoketě, ' na .. pňís|ušnrí fÓze pĚímospoiuie pod komerou.
Po poznočení potňebnymiÚdoii pňi|o. žímeschémos popírovfmi fÓ|iemi pňiprovenlimi ke konturovÓní do složky zÓběru (obr.152). Abychom čÓru zoÍezávání od|iši|i od ostolníchkreseb, vy. znočíme ii |inou bor. vou.
KONTUR,IsTO, LINKU z^ŘE? Áv ÁNÍ ZKOPIRUJ Z CELV MAK.I I
o tl !@a
ZaÍezávíníie tňebo se.vyhybot, kde ien ie to možné,pĚedevšímpro nepĚesnosl,ktertÍno jedné stroně je prok|ickym dŮsiedkem nedokonolosti moleriÓlu o možnénepiesnostilidskéruky no slroně druhé. Tím chceme Ííci,že nejvhodněišíie figuru, kterú |ogicky mri byt v druhémplÓnu, skutečnědo druhéhop|onu dot. V tom n m ve|mi čoslopomŮžeizv. nrí|ožko.
82/
šKo!A
Kll3rEilÉHo
}ILnu
NÁtoŽKY
NÁLoŽxv NÓ|ožkoie črÍst scénogrofiepŤe|oženÓ do bližšího p|Ónu, oby se mezi touto čtÍstí o pozodím mohlo odvfie| okce.7
/ 83
ScénoC: Figuro proch zízÓběrem v t|.plr5nupod nÓložkoulrovnotého lerénuv l. pldnu, kŤeryscénogrofnomolovo| no ce|uloid.Figuro ie no horních|eh|Óch,nÓložko no do]ních. Scéno D: Hrdino stouptÍpo schodech v ||. p|onu. zotímcoz brodlí schodištěie v |. p| nu (no proti|eh|ychieh|Óch).l tuto no|oiku nomo|ovolscénogrofno celu|oid.
No obr. l5Ó ie několik pĚíklodŮpoužiÍí no|ožky'
^#ffi
Poněvodž nÓ|ožko ]e součÓstíscénogrofie, provedeme vždy v téže ii lechnice joko pozodí,of vž no popíňenebono celuloidu. Popír pro nÓložku musí byt co nejtenčí, zoprvé prolo, že ie vhodněišíno slĚíhÓní,zodruhé proto, že v ,,sendviči,, mezi dvěmo celuloidynezprisobufevybouObr. | 57 leniny o svoií tloušfl
Obr. 156
ScénoA.:Zoiícje v prvnímpl nu, |ovecve tĚetímo keň (]okonrÍ|ožko) ve ll. p|dnu. KeĚ scénogrofnomo|ovo|no kreslícípopir, potom ho vystčihlpod|e siluefy o nolepil no cetu|oid.Jsou-li okce'lovce o zoiíce no do]níchieh|rÍch, ce|uloids nÓ|ožkoudrÍmeno horní |eh|y,oby zrjirol nerušeněno ieh|Óch v prŮběhu vyměny celulo]drjv l. o llt. p|onu. !9éno B: Voisko vbrho do hrodeb hrodu. Jeh|y s cyklem běhu no dlouhych ce|uloidech.pot<Íhneme po hornístroně z<íběruv l|. p|Ónu, zotímco no dolní jehly zofixujeme pozodí o nÓ|ožku no ce|u|oidu v l. p|Ónu' -__7) Běžné poimenovdní rohot"p"Ň" p.*r 'cro.u"le |G|"/,.'',P.d..k.tď, pouŽív6 i oulorknihy.- Pozn.pžek|.
. t.h.t. t".-í''
v stŤižkylepi|i no celu|oid trh1ěme se |omu, obychom popírové .či |epid|em, které deformuje ieden druh1i motério|.Ne]Jčinneiito zvlÓdneme oboustronnou lepícípÓskou (vii obr. A). PokuJ ii iemome, pos|oužínrím kžížky obyčeinéiednostronné ptÍsky,ieir romeio jsou spolu slepeno lepivymi stronomi {vizkresbo g, oUi.'f'Sb. Pokud bychom mě|i drjvod dvě figury (|. o lll. plÓn) rozhodit no dolní o horníjehly,bude neilépe,kdyz nolozku (|l.plrín)dáme no bočníiehly, nebo ce|u|oids ntÍ|ožkou nolepíme ptisŘou ke s|o|u (obr.-iia). rok mŮžeme pĚi snímtínívyměřovot fo|ie l. o |ll. plrÍnubeze s|rochu, Že by se keĚ vinou nedokonotosti perforoce celuloidu mohl pohnout.
Obr. 158
PŤi proiekci to|iž nebudeme po. kl dot zo chybu, bude-li se nekontrolovoně chvět figuro v po. hybu, ovšokiinok ie |omu v pňípodě rekvizi| o iinych stotjcbich obiekt (žid|e,keĚ,stoveníopod.), kdy to oko nepiipouští.
81l ,ÍoLA
r..c.l*i"o
--
''.nu
to|o nep|otípro komp|etníonimocI, Je tÍebohned pŤipomenoui,že '""ro stotické,o|e isou nepietržitě kdy oni kresbo."i p;;;;iíui*u z fúzeno ,'o'i"t.e e|ementyse neuslÓ|ekopíruií (všechny ,,včinnosti,, R/|Óšl'. mluvit budeme o těchton"ino"ásj.i'-iá.'".r' v onimovÓní frÍzi). nNoHo1|ÁsoBNÉ
PoU
žlti
Knl3El
PŤitvorběkres|enéhofilmumusímemít^strÍ|enopomětiiedno-šetrnost. j';;; piiloi r..".bomi,iest|iiesteinéhovl'sledku Řekněmesi rovnou zp sobem. Proto budeme usilovot dosÓhneme|e"neisrm,siáne;sirn kreseb použiliužexistuiících o lo, obychomkde ro Ě,' uual. -:iné: p|rínoviiě, procuiem.e-|i p'' iet.'ay, vícekrÓt.To všokpri;"il'' o"in" co nÓs ve co všem, o isme užzonimovo|io mÓme.|i dob4i pŤehied fi|muieštěčekÓ. A
ffi a
D
MNoHoNÁsoBNÉ
PouzITí
KREsEB / 85
V první iodě nemŮžemevícekrÓt použítkreseb figur rŮzn1ichvelkostí. Proto ie vhodné kres|itfigury vždyve steinéve|ikostio velikosiní rozdily iešit komerou - zobrÓním. No stondordním popíru zochovÓveime velikost poslov tokovou, oby ko|em nich by|o dosiprostoru pro všechnypotĚebnÓ zobrÓní. obr. l59 nom ukozui". iok stejnou figuru (obr. A} mťlžememít pozděii ve tňech v'iŤezech:v.celku (obi. a;, v polodetoilu (obr. C) iv deioi|u (obr. D). VícekrÓt m žeme použít: . hlovnífÓze - kompletnípohyby - mokety . pozodí H|ovníchfÓzí využiieme vícekrritien uvniiŤ iednoho zlběry, protoŽe v dolšímp,o.""u (pňi fÓzovÓní, sním ní) není proktické h|edor iednotlivéfÓze v rozdíln ch zÓběrech. obyčeině pŤipodo|ív Úvohu zrÍklodnípo|ohy figury kleré se opokuií v téŽescéně v r zn1ich pohybovych sekvencích. . No obr. 16o reoguie figuro no něiokou iinou okci. Pro k|idovystov m Žeme si le používothlovní /-(^ fÓzi l. PŤireogovtíníse figutŤikrÓt o oh|édne ro dvokrÓt zo sebe ukÓže rukou - pro Vo p6zy mŮžeme vždy vžít těchžehlovníchÍ6zí(23 o 47l'.
u-
/{JJ
V prŮvodním |istu bude zÓ. znom opokovrÍníhlovní frÍ. ze I vlypodot osi iokto (obr.
r6r):
Í\
@
obr. lÓo
E( @
obr. |Ór (pÍiČostěiidochÓzí k mnohonÓsobnému využitíkomp|etníhopohybu pohybu). čemžse ovšem opokuií i extrémy,kteréisou součrístí Obr. t59
}lLnU
86/ šKor,^ xlt'LlxÉHo
tr11
MNoHoNÁsoBNÉ
No obr. 162ie uveden iednoduchy pŤíklodmnohonÓsobného použití pohybu.
ruK h
PoUŽ|Tí KRESEB
N.U.
XAXEFA
Hrdino vyplošeněhledíno všechny strony: vpŤed,vzod, nohoru, do|rjo to v r znych kombinocíchtěchze hIovníchfdzí.
@@ obr. 1Ó2
Hlovní fÓze spoiíme mezifÓzemi kombinoce. tok, obychom dostoli žúdoné
aEa T
Obr.163
/ 87
KÁtERAl^ÁN,
plus ráze
-s*t
26-32/tT
t9
.|úL
t3|+
@
ts,6
A ted,mŮžemepohybyfigury kombinovot,iok ie nÓm libo o iok dlouho chceme. Obr. 167
obr. l Ó4 Komp|e|nípohyby (i kombinoce pohybrJ)m žemeznovu použítiv iinych zÓběrech. Úsporo znočnéhopočtuÍÓzín m nohrodí nÓmohu, k|erou nÓs bude stÓt spo|ovÓní (novozovtíní)noqich okcí no okce použité. fÓzích} SomozŤeimě, že no lo upozorníme i fÓzoňe (no pŤís|ušnych o komeromono (v prŮvodnímlistu). PĚedpok|Ódeime,žev z běru 7 mŮŽeme užítkomp|etnípohyb ze ztíběru3.
Obr. 165
Upozorníme Í6zoie (obr. l65) no poslední fÓzi (42|, oby tuto h|ovní frÍzi svdzol meziÍízí 43 s první kresbou ,,vypŮičenéhopohybu,, (Í6ze 26 ||. pltÍnu).Sreině tok musí poslednífÓzi tohoto pohybu (32 |!. plÓnu ze zÓběru 3) spoiir s prvníhlovníÍází45, pokročuiící okce v zábéru 7.
No obr. l66 vidíme, jok se lo zoznomenÓv do prrivodního |istu. Pro dokono léobjosněnízo píšemečís|o ÍÓzízd Ťívě|šího zJ ;" ii bo rvou (nopĚ.červenou}o to uvedeme v rubrice pro ";; zvtÓšŤní piipámínky. Aby'chompĚedemupozornitikomeromono,Že pro snímÓníz b ěrv 7 ie po|Ťebomít i určitéÍ1?." zÓběru 3, nopíšeme toto upozornění i no desky zÓběru 7 |obr. 167). Vícekrdt ryuži|eme cyk|Ů chrize, běhu, r znych efektŮ (déšr,míhtÍní sloupŮ elektrickéhovedení opod.). Mokety isou uz s'ym 'juodnim určenímfÓze. k|erychse užív vícekrrÍt, o proto je oznočuiemeiims|"yimi čÍs|ice-mi. Pro ně p|otítokérodo o pripominkoch fozorio ťoi".,nono"i (obr.I 65, 166,167). Nejvíce m žeme ušetiitzmenšenímpočtuscénogrofickych pozodí. Toto dosÓhneme mnohonÓsobnym použltím ;;j.Ňnok iednoili}ch se stejnymi,|ednoks rozdílnymizobr ními. No obr. 168 m m jednoduchypŤíktod mnohonÓsobnéhovyužití féhož pozodí:steinou pěšinouběžíč|ověko pes vstŤíc druhému |eden ieden v zrÍběrechl o 3, druh1iv zÓběrech i o a. Vzhiedem k tomu, že isou ztiběry ved|e sebe, určímesi rrjznÓ zobrÓní (A o B).
88/
ŠxoLA
xlltLlHÉHo
MNoHoNÁsoBNÉ
}|lnU
PoUŽtrí
xnEsEB / 89
stoŤec prolde obrozem po cestičce.Záběr 2 ve formÓtu B - sÍoĚec ve|de do domu. zÓběr 3 ve formÓtu C - zo komínemse objevíkocour, záběr 4 ve formÓtu B. stoňecvykoukne z domu, zdběr 5 formÓt D kocour no stŤeše,z6běr 6 formtÍtE * sioĚec vyběhne z domu, zéběr 7 tormá| F no C _ provÓzíme p|Óko v |e|u, zÓběr 8 formÓ| G - stoŤec v detoilu. obr. lÓ8 bez Je tÍebodbÓt no io, oby kroiino no pozodíbylo co možnÓ neutrtí|ní, určitychchorokteristickychobiekt , kteréby pii opokovéníodholi|y,že ide o totožnyobroz. Toto pozodí mťlžemepoužítto|ikrÓt, kolik zÓběr hroie.
se no pěšině ode-
s pozodím.Zde ie scénogrofieÍešenotok, No obr. 169 ie iinf pŤík|od že pozodímŮžemevnlžítpro ce|ou ňoduzÓběrrj. Zábér.|: ve formÓtu A-
A použiieme-|ičistéhomodrého tÓnu (nebe) pro zÓběr 8, vyčerpoli jsme možnostipozodí2 moxim lně. .|68 Jok lze vidět no obr. o 169 - oby by|o pŤiprovenopro snímtÍní, nemusímepozodístÓ|e perforovot;stočíšipkouoznočitpozici stňedního kolíku,cožpomrjŽe|omu, oby se pozodípod komerou n ležitěusodilo. Šipku|e ovšem tňebo oznočitčíslemzÓběru (nebo z běrŮ), k nimž poÍŤí.
Obr. l7O
MnohonÓsobnépoužitíiednoho pozodív ponoromě ie pŤedvedenono obr. l70. Pro del;i jizdu pozodí čostonestočíve|ikost popíru o pok to tedy ňešímepostupn1im snímÓním iednoho pozodí tok, že deset posunŮ no konci prolín me s deseti posuny no zoč tku pozodí. Proto pozodí provedeme tok, oby ieho zočtitekA byl co neipodobněišíkonci .|. A Toto rychle pro|ínÓníza 1ízdyoko oni nezoznomenÓ. Upiímně Ěečeno: oku unikne i to, že čÓstipozodíA o A 2 ne]souzcelo identické. Řekněme. že by by| v iedné črÍstitouky keŤ o v druhé črÍstiby neby|. Pro|inenímv rychléiízdě se oni v neimenšímneporušížddonf dojem.E
8} V piípodech. kdy qlÝvorn pro|ev dovo|í, oby zočÓtek o konec pozodí by| zce|o identick1i, |ze v ponoromě p|ynu|epokročovotbez prolínÓní.- Pozn'pňek|.
9o/
šKoLl
ilLUVA
|(tE'rENÉHo
MLUVA
!tlnU
- DTALOG
.ARTIKULAGE
ARTIKULACE
5A MOHLA SKY
5oU HLÁs Ky
lŤb
Ve|mi prospěšné ie studovot oÉikuloci pozorovÓním vlostní tvÓŤe vokolŮ v zrcod|e. V první Ěodě prozkoumÓme grimosy pii vyslovovrÍní (somohlÓsek}okonsonont(souhlÓsek),o nÓsledovně h|Óskovéskupiny v lednotlivfch slovech.
--oD3 Vt
tL) \-/
-iA
,--qD'a \-- Y
v/
pŘervnperuÍ veseiosr Obn 172
VZTEK
u
9
Obr. t7l
.4f.-
9I
@\
--->
STAVECH
/
CF o
sÁMoHLÁsKÁ A V RŮzNÝcH ďÍovÝc{
DIALOG
ť6b \e/_
Vyslqrrne-lise poŽodovek, oby onimovonÓ figuro mluvilo, musíme se zob,|vo|ortiku|ocí,tvoŤenímhlÓsek o hl skov;ich skupin formovÓním Úst o těch čÓstíh|ovy, kleré se pŤi mluvení pohybuií. Změny vf,rozu hlovy zÓviseií no figuŤe,kterÓ m|uví,o no sty|u,iímžie nokres|eno. DÓ|e pok no tomlo, ie-li postovov detoi|u nebo ce|ku,no míslě nebo v pohybu. Neivíce péčeie tŤebo věnovot ortikuloci figury v detoilu o v pŤípodě,Že ide o plnou reo|istickouonimoci (no rozdí|od onimoce limitovonéo sty|izovoné).
ZvlÓštnímproblémem ie zoč|eněníemocionÓlního stovu figury do ortikufoce(obr.1721. .|73 Zde mÓme zÓklodní rozděleníortiku|ocenošichh|rÍsek: obr.
-
-\ž--
CDGH Obr. t 73 Zoklodní rozdě|enívšok nepIotípro figuru, klerÓ mrÍiinou kons|rukci h|ovy.M me-li nopŤ. zrtííecí figuru (obr' l 74|, ieiížÚsto isou skryto pod čenichem,pok ortikuločnírozdě|eníbude iednodušší: čtyŤiex|rémní vlrozy postočípro zÓk|odníhlrÍskyo ostotníkonsononty získ me fÓzemi zovňenych Úst (B, M, B E V), kterévložímemezitÍáze iednotliqich vokd|Ů.
zoUFÁL5T\lt obr. t74
'ďp \2) Y) Ý) "m.ďp
tsMPFV
A
v
El
szt
šxoll
MIUVA
Í!ltU
KlltrrxÉxo
ď6b E
-
DIALOG
/ 93
Pro fvoŤení dio|ogu ie mnoho zp sobŮ: od neiboho|šího, nohuštěného (kdy se figuro pĚi Ěečinepžetržitěpohybuie), ož po zcelo stylizovony (kdy ie celÓ figuro v klidu o pohybuiíse |en s|o). Pro první pŤípod mr]Žeme poukÓzot no bohotě onimovoné Disneyovy onebo sovětské filmy, o pro druh1ino součosnéomerickéte|evizníkres|enéserirÍ|y.
_\e/-
B
ARTIKULACE
Ve sIově NOSFERATUse ob|evuiehlasko F.Všechnyostolníkonsonon. pominou|_ o pok bude ortikulocevypodottokto: O - F ty zde mťlžeme -E-A-U.
Pokusmese ted'postovouz obr. I 73 onimovot slovo BEOGMD:
s
-
A
o
6RA
D
Obr.175 žejsmeniiok zv|ešlnevyiodiovoIi konsononty No prvnípohled |ezňeimé, G o R, i když se ve slově Beogrod vys|q/tuií.Tyto hl sky se v tomto pŤípoděvizuÓlně prostě ztrÓceií pŤilronsÍormoci o v A, o prolo ) - A A r-D D B B-E E E-O by konečnépoĚodíkreseb včet. Obr. 176 ně meziftizívypodolo toho:
o
PĚirychlémmluvení,klerése čos|ov moderním kreslenémfilmu qržoduie, o zÓroveř i z rispornych dr]vod se ortikuloce moximtÍlněziedzd rozřovÓní nodušuje.Pokud není mimoÍÓdn požodovekno anlríštní vokÓ|rj v komprovÓdí vy|odiovrÍním se celÓ ortiku|oce ien konsonont, (nopĚ. F). souhlrÍskomi binoci s něherymi v|roznévyslovenfmi Y l v lom|o pŤípodě,pokud ie to možné,pouŽiieme vícekrÓttěchcožsomozĚeiměonimoci žeÍézí, znočněz!evĎuie. No pŤ.slovo KOLoRATU RA vyiÓdŤímepěti f zemi (obr. l77): Jok ie viděl, nepotÍebovo|iisme oni iednu konsononlu, všejsme tiemi vokÓly o dvěmo me. Ěeši|i ziÍÓzemi.
o
o-A
1
KO LO
RA
o o o-A ,1
4
Obr.777
A
A
Á.U
3
+
U
TU
RA
A-U U U-A A 4
Obr. t 78 No obr. 178 v hodní Ťodě (A) hrdino pÍi Ťečipohybuie celyim tě|em ztáze do fÓze. Zde zprovidlo nelze těchŽe lÓzí použí|vícekr t. DruhÓ Ťodo(B):Tělo ie stoiické(moketo)v ll. p|rÍnu, zotímcov |. plÓnu se vyměřuií f ze h|ovys ortikulocí. TŤetíŤodo {C}: Vše ie no moketě v ll. plÓnu, onimuií se ien Ústo |. p|Ónu. Rocionolizocemoteri lu i prÓce ie moximtÍ|ní. ole expresívnos| onimoce ie minimÓlní. V obou pos|edníchpiípodech zé|eží sílo exprese no vyroznosti kresby o kvolirydiologu.
91/
šKolA
rlE'LEilÉHo
FttnU
MTUVA
-
AR,TIKUTACE
t ' P L Á N :V o K Á L I z Á c E
@ Obr. 179
U plné onimoce ne|prve onimuieme o fÓzuieme pohyb cele figury o nokonec kresby dop|níme pohybem rjst - to vše podle prŮvodního listu,v němžie zopsÓn qipis zvukovéhoprÍsu- fonogrom (obr.l79}: U limitovoné onimoce je iňebo piedevšímprovéstrozdělení okcí do pltÍnŮ(o čemžisme mluvili v kopitoIe ,,P|ánÝ,obr. l40}. Podle kon. strukce o kresby figury určíme,co bude no moketě o co bude v onimoci dio|ogu v l. nebo ||. plÓnu. Nebudeme se vyhybot uplotnění nei. levněišíhozpŮsobu pouhého pohybu Úst, kde |o ien bude možné. Animuieme ien ty čdstih|ovy,kterése pĚi ňečipohybuií! figury ie no obr. l80. u m|uvící Několik pňíklod členěnído p|<ÍnŮ .|80 ukozu|e,iok lze minimem prostŤedkŮ Pos|ednípĚík|od(D) no obr. dosÓhnout moximÓlního vysledku. Zotímco v l. plánu mÓme h|ovu v l|. plrÍnuse ien občospohne těto. PĚitomie ovšemtĚebo s ortiku|ocí, dbrítno to, oby spoi h|ovy o lě|o neustÓle orgonicky novozovoly. JestližemÓ figuro vyslovitněkolik vět noiednou, nes hneme po pŤedchozím Ěešení.Pohybuieme-li tě|em. hlovo, kterÓ dlouho mluví ve sieiné pozici, pŮsobí tvrdě. Rozdělímeproio ce|y diolog no něko|ik rŮzn,ich, herecky |ogickych po|oh ce|ého tělo o potom ie spoiíme zv|Óštními mezifÓzemi. llustruielo nÓzorně obr. l8l.
N: MÁKETÁ
@ N: MÁKETI{
I. PLÁN. voK^LIz^cE Obr. 180
N: VOKÁLIZÁCE
w N: VoKÁLIZÁCE
r t . p L l N : Á N I ^ , t Á c ET Ě L Á
-
DIALOG
/95
g6 / šÍof ^ rlltttHÉno
}ttnu
Hrdino Ěekne:,,Nozdorl Jok se mÓš? PrÓvě se vrocímz město. By|isem v kině.,, Rozdě|ímesito do 4 po|oh figury:
T
_*#P
vRncÍm z mĚsrn.
T
I
I
tr,
rhtj
s
r.l M
M
ooňod
ftl
44
mf E q-t
,i+ 44 4g
,a
/ 97
)R
m
E E-ťM
A
4 4 42
tu t1
,3
E E
tr
p
tr
? ŤlŤ
fáze,
-_-v
,oradl
24 ?2
-t
R M
z3
,nJ ltr m l E nf t - l MJ A mf A mJ c mJ A l - P M Ví.I I . M M +T E M ,1-AA {-/Y za z+z5 2G 23 z7 7 8 ?9 2 3 34 32 L+ 7G trJ
Yd
u
.rrJ ,tlt
hItískc B rnJ Y rn - l-t fáze M 'l-l Y (-t, M
t
tr r{
M
v
K
r+
I
vl. í
I
E r-tl M M-t E poňodí 3a 3 8 39 w 31 I+4+z+33a t44 37 +5 t$ +73a +1+2
lŤ}r
l.ťtt
|ár
:-.P M
E
v M
I.pl n 4 Ir.pIrín M
rnl E rnf Pl 1-E E .H
z
?
L
+4 z
+4
3
N
l.nl
to
44 1 Z
T
Lt+
i,4 L
'M-
2 3
+4
|č , s :
u 2+ za 2i
rr.pIrín
tts
I.pl<ín
z512é ?3 3+l3s36 37 3 8 39 tto H +1 fz 't
M- ;;i; mf -mezif áze
If.pl n
l.
,í#4 u
.M
t.H
Obr 182
M+A
)lt
DÁ
w
r.pl<íá+6+73 41142 tr.p|<ín
4 2_
23 2? 2 8 . r a z3 ?t^)34 v2 23
Ar
24 22
'rn
,
w*n,
r.p|rín rg
a
6
t3 t4 't4 45 4é r? 4-t 4Z 13 r8
t'Yu KS
5 6
5
Pat
3 4 4 I I
tf.pl n
+1
l|lJ
PoĚodíiednor|irychfrÍzidiologu, iok bude zopsÓno v pr vodním listu:
Y
ByLJsEM v Ktt.tĚ."
hl sko N niJ A rnJ L D rnf A ml RJ mt A fáze M M-á A \-p M Y.A A q-p M +/ A poňodi 4 L 3 + 4 L 3 + 4 2 3
v
M M M M fáze, poňodl 3? 3l+ 35 36
{.'J
b
h|<ískc
I.p|<ín
*+
fáze
Pouzo nt
p n Á v Ěs e ' ' .
Obr. l8l
h|rískc M A rnJ s '14 A A-l M M fáze poňodí 4 z 3 + 4
^t:-1.
M
DIALOG
poňod] 13 1 9 LC
" N Á Z D Á RJ,Á K s E t t Á š z
^[.L
n!
M
v-L
-
ARTIKUTACE
nl
s
a
hlrísko Íáze
IL
P
tr
Pouzo r'f M fáze !-)
tr
-
MLUVA
k
L
t3
31
?i45
eul,,oaTvt
98/
šKo1^
t(ltJLtxÉFo
;|!nU
-
MTUVA
Pokud figuro m|uví ve stoticképo|oze, rozdělíme ii do dvou p| nťl (hlovo ve fÓzích v l. plÓnu, tělo no moketě v I|. plÓnu). V pŤechodu z jednép|ochydo druhé bude ce|Ó figuro v iednom p|tínu(v |. nebo ll. plÓnu, v nošem pŤípoděv l. plrÍnu)o do zbfvoiícíhop|rÍnuvložíme čistyicelu|oid (,čist/,). Znovu si pĚipomeneme vyroznost kresby, o nížjsme m|uvi|ive zv|tÍštní kopito|e. KoždÓ ze čtyŤpoloh figury musí byit doďotečně herecky zd vod ně nÓ o moximtíl névlroznÓ, pokud možnos neivětšímm nožstvím od|išností.V onimovoném filmu ie nutno se zŤíciminioturních,těžko postižiteln1ich pohybŮ. Pokudse ne|zevyhnouttomu,oby si dvě sousednípo|ohyby|ypodobné, nohrodímeto většímspoiovocímpohybem, kter;iobě ty|o po|ohy sv že (obr.183). V tomio pŤípoděisme dvě podobné po|ohy nesvtizo|i iednoduchov meziÍází,n,j. T Í4@s brž jsme stŤednímezitízi 2 pŤeměnili no hlovní Íáz| s v1irozně iinou polohou fi. gury kterÓ nopom že tomu, oby oko zopomně|o l. polohu, pŤeide. me.li šestiokny do 2. po|ohy.
FrÍzeortikulocelo5 pĚipodoiíno cyklus, zotímco hlovní fÓze smezif<Ízemi2o4 znomenoiíonen v|oženy pohyb'
ARTTKUTACE
-
DlALOG
NAZDA
N? }š \? \5 @z@+
I
'í, '
f\,
\
)
N7 @
Obr. 185
Aby se pĚi pro|ekci fáze 2 o 4 nesčíto|y{optickyklom}, nebudeme |e ftízovo|stňedovym sys|émem,ole syďěmem |Íetinov m, iok ukozuje horníschémo. Druhym efektem mŮže byt mrkrÍníočíběhem diologu. K tomu není tiebo zholovovot nové JÓze v ryklu ortikutoce, n}bÉ stočí, kdÉ u dvou sousedníchlází vyménímeoči.Je tŤebonojrra'e ftize, kleré se neopokuií. Do první dÓme zovÍenéoči,do druhé polootevžáné,čímž zo pÍedpok|odu,že snímÓme d 2, dosÓhneme mrknutíoko. Pokud mÓme fiÍzesnímo|d l, budeme se snožit,obychom nošlitri sousední fÓze, kleré se neopokuií o do nichž budeme situovot po|ootevĚené, zovŤenéo po|ootevienéoči (obr. l86).
sPoJov
Podobnym zp sobem |sme s to spoiit tŤeboi dvě identicképoIohy tě|o, což znomend, že ieden dio|og figury (se steinou moketou tělo o stein1im cyklem ortikuloce) mr]žeme zbovit A monotÓnnos|i, pokud vloŽíme ieden Obr. t84 tokovy pohyb (obr. 184).
+
4"2
??oqq
Živost dio|ogu docílímei některymi pĚídovn1imi efekty. Po dobu ortikuloce mŮžefiguro občospo$ivot hlovou, cožlidéděloií, kdyŽ vyslovuiíiednoilivé čÓstivěiy. V pÍíkloděl8l ie tomu tok u slov: nozdor,prÓvě, město, v kině. Jestližese pro lo rozhodneme, pok iednoduše tyto črÍsti diologu nohrodímefÓzemi k}nrnutí hlovy (obr. l85).
R
It
C)ffpC)fi?
/gg
obr |8Ó
loo/
čÍoLA
DlAtoo
Ílr3LtxÉHo
BĚHEm
DIALoG
}tfnU
GYKIU
cniizr
DŮvody, které n s vedou k spordm zprocovÓvoného moteriÓ|u i vy. no|oženéprÓce no onimoci, jsou veImi hmoto|e|né.Proto budeme i pŤi m|uvenífigury zo chťlze hledot systém, iok spoiir ryk|us ortikuloce s ryk|em chŮze.
BĚHEM
cYKtU
Neiekonomičrěiší zp sob: vertikrÍ|ní PosUn iehe|s tělem doiem chr1ze(zo dÓv v k|idu pŤedpok|oduhorizontÓlního posunu pozodí). Velmi stylizovonúchťrze(kterÓ mÓ dokonce i svr}ipťlvob). Tě|o se pii chŮzi nepohybuie vzhŮru - dolŮ. NormrÍlních ze s pohybem tě|orzh ru - dolŮ. TentozpŮsob všok vyžodu|e syslemo. tick;i propočet uspoŤÓdrÍní cyklu h|ovyo tělo pÍichŮzi. Budeme se zobyvot posledním pÍípodem(c).
Obr. 187
MrÍme.|icyk|us chŮze o čty. Ťech fÓzích pro ieden krok, pok bude rytmus zvedÓní o klesdní figury vypodot tokto (tretinovysysiém):
/ tot
Řekněme, Že figuro v cyk|u chŮze nopŤík|odvysloví s|ovo borikÓdy. fiÍzíhlovy podle ortiku|oceo pohybu vzh ru - dolŮ, bude Rozčlenění vypodot tokto:
NEBO N^ MÍsTo:
No to exisluií|Ťizprisoby (obr. l87): A - cyk|us hlovy no místě * moketo tě|o (bez nohou) pŤi ver|ikÓlním pohybu iehe! B - cyklus hlovy + tělo no moketě + cyklus nohou C - cyklus hlovy + cYklus ce|éhotělo v chr]zi
cnÚze
5(J^KOl)
.I I+
:1,
Obr.188
.| To znomené,že pro polohu budeme potŤebovoth]ovus h|Óskomi B, l, A, Y pro po|ohu 2 hlrisky B.A, A-|, A.A (A-Y),pro polohu 3 h|Ósky B, A, A(Y) o pro po|ohu 4 hlÓsky A, l.A, Y. BB-^
AÁ-I
II-A
A A
AA-Y
y y
y y-B B
3 = B,Á,Y 4 = A - T ,A , Y 2 = B-A, A-I, A-Y
Obr.189
1=B,T,A,Y
Pokud figuro během chrjze m|uvídelšídiolog (o niko|i ien toto s|ovo), pok se pochopitelně budou steiné hlrÍskyv iednotliqich po|ohÓch vícekrrÍtopokovol, což znomentÍ Úsporu no koždénodpočetnéfÓzi. Možnd,že pĚi bilonci neušelňíme oni |ok no počtuceluloidŮ ioko spíš no procnostikreseb, nebol, iok |e vidět. no iednotlivy;ch ce|uloidechse vys|q/tuiíien čÓsti figury k|erése vícekrrítpoužiií. AnimÓtor stonoví,kdy |e tiebo užíttoho kterého zprJsobu. Bylo.li by v něk|eréscéněrisporoien nepotrnÓ, pok by nemělo smysluse pouštět do komp|ikovon ch propoči .
102/
šíof^
t(lE3llNÉHo
FllnU
FOilooRAn zYUKoYÉlro YÝPl3
pÁsu
TONOGRAM
/ I03
DlAtooU
figuro prom|uvi|o,ie tĚebopĚedemnotočitno K tomu, oby onimovoncÍ mogneticky široky pÓs hlos Živéhointerpreto. Diolog si piehroieme no sliihocím slole o poznomen<Íme si všechny hlÓsky o hlÓskovéskupiny do poro|elníchokénekfi|movéhopÓsu (obr. l90). Tímjsme dosto|ifonogromor|ikuloce. rrtlltl
š r n o x . íp Á s
laaaaa.aa.a.aaaaala..aaaaaa!.a!ra!aataaaaaa.aaaaaaaaaalaaataaaa!aa!aa.'aaaaaaaaaraaaaaaaa
10 1.| 72 13 t+ t5 16 Ť? 1b 19 20 a'
aL
Obr, l9O
Vypis ortikuloce zopsony do prrjvodního Iistu (obr. l9l ), kolonko ,,Diolog,,umožřuie o. nim lorovi, oby po ukončení pňíprov(obr. l8l,l82) prooni. movo| Ěečo provedl numeroci (obr.l9l, ko|onko|. plÓnu}. Srein1im zpr3sobem se provÓdí toké fonogrom hudby - vypis hudebního pÓsu. Fonogrom hudby |e neposlrodoteln1iv pĚípodě, že chceme okci onimovot no hudebnínohr vku.
Obr. l9l
Po hudební s|rÓnce bude fo. nogrom obsohovo|tolik detoilŮ, kolik iich budeme pro onimoci potÍebovot. Mnohdy stočí|en rytmus o pok ze zvukovéhopÓsu zoznomenÓvÓme pouze okcenty toktr).
Obr. 192 No obr. l92 vidíme čÓst hudebního fonogromu - tokt, hery mÓ 4 doby o dobo l0 okének (teoreticky l0 o prok|icky mezi 9 - 1 l ), to znomenÓ, že
okcenty|souno l ., l l ., 22,, 31 ., 11 ., 51., 62.,73.,83., 92. o l02. okénh|ovníokcenty,zočrítky ku, pĚičemž toktŮ,isou no l., 4l. o 83. okénku. Chceme-|i, oby se n m okce vpldelo synchronně s hudbou, budeme figuru onimovo| lok, že se zočínÓnebo končípohybovot v těch okén. .|0 kÓch, kdy krok mÓ rytmus okénekopod. Steině tok budeme rytmus hudby respektovot pŤipohybech komery o stŤihuz běr . Je pochopitelné,žese nebudeme stÓle slepě dÉetneprovidelnostirytmu ve fonogromu, zeiméno pňi onimovÓní no sebe novozuiícíchrŮznorod}ich pohybovy7chokcí. U cyklu kroku, kdy chceme, oby byl synchronní s notočenfm rylmem, stočíwít prŮměrny početokének no jeden tokt o poiom kroky rozč|enittok, že dostoneme prŮměrnou synchronnost. občosné rozdfly iednoho nebo dvou okének v poměru k hudebnímu tolďu prok|ickydo|em synchronnoslíneporuší(obr. l93).
Obr.193 Budeme-li u hudební s|ožkypo|Ťebovotvíc než pouh1i rytmus, pŤevedeme do fonogromu i všechnyos|otnídetoily, kterénÓs zojímoií: glissondo, Údery čine|u,nÓstupy hudebníchnÓstroiŮ opod. (obr. 194). Obr,194
GLIss^NDo
Io1/
št(o|.^ l(lltltr.ÉHo
]llnU
FONOGRAM
ovšem neiobsožně!ší hudebnífonogrom provedeme,ie.Ii tĚebozonimovot hru ce|éhoorchestru.V tom pĚípoděstoiízo lo zoznomenotze zvukovéhopÓsu kožd1inÓstroi zv]Óšt..
,1{L il
,/ 3{
at
ai
at
tl
EI
CI
,) 7'
zisĚn
t
V
3a
6t
tl
l,
3Í
FONO6R^IlT ZVUKU
lt
\., \,
L I
g
ant
7. ?l
j
J
n
tl
7l
x
Pokud ie ztÍznomzvuku delšío protÓhne se pies vícezÓběrŮ, ie tomu noopok: onimoce o stŤihmusírespektovotdé|kuzÓznomu. zlsĚp t
1t
aa
V pĚípodě,Že hudbo ie doplněno zpěvem o onimujeme figuru, kterÓ mÓ zpívot,postupuiemeloko u or|iku|oce:hlosky o h|Óskovéskupiny pŤevedemev prrivodnímlistu do ko|onky,,diolog,,(obr. 191). Fonogrom - Wpis zvukovéhop su se obvykle zprocovÓvÓ pro zvukov'/ záznom vcelku (sekvence dio|ogu, hudební číslo,určitévěty diologu nebo určitéčtÍsti hudby}. Použitífonogromu pok zdvisíno režisérském postupu {dromoturgii,požodovcích onimoce, stĚihu). Jde o krotšízvukovou čÓsl, vsodímeii libovolně do zÓběru tom, kde ii potŤebuieme(obr. l95). obr. |95
/ IO5
zÁeěez
zlsĚn s
<
z í s Ě ns
Z ^ B E R4
=
1a. t6t
Obr. 199
Obr.2OO
tíl
Obr.t98
FONOORATI ZVUKU
obr. |9Ó
iím číslem,které odpovídÓ zočÓtku |istu nížtok, oby zÓběr zočÍno| zdběru ve fonogromu (obr. l99).
Vzhledem k |omu, žese fonogrom pro|Óhne od l . okénkodeime tomu ,|, po 884. okénko,ie somozŤeimé, Že ien prvnízÓběr zočneokénkem zotímcoosiolnízočnouiednímz prŮběžn1ich číse] fonogromu. Nopň.:
filmŮ (nopň.rek|omnícho 30 sekundÓch)nenítňebomítpro U krotších do prŮvodní|ist,ole iednot|ivézÓbéry,,vepíšeme,, koždyzdběr sepor<Ítní kontinuÓ|níhofonogromu celéhofilmu. Tok koždy|istbude obsohovol i několik kr ŤkychzÓběrŮ, kteréoddělíme ||ustymiborevnymi čoromi o ieiichžčíslozopíšemeved|e tétočÓry (obr. 200). Mnohdy ie potĚebo, obychom dodotečně korigovo|i čosovétrvÓní ]iž zoznomenonéhozvuku. To se neičostěiistÓvÓ u diologu.
z Áa Ě n
I
2
PR^C. cISLO VE FONOgRAMU
1
132 ?os
3
4
5
6
7
I
9
na +5++,lz +96 52,1 s85
10 'l.t 61é 7a6
12
8{.+-8&+
Obr.197 AčkolivkoždÓ strono prŮvodního|istu obsohuie l20 okének (5 s |r. vÓnd, pro zdpis fonogromu užiieme v lěchto pŤípodechien .|00 okének,ostotníbud,pŤeškÉÓme, nebo odÍízneme'Tok nÓm koždylisr bude zočínotnovou s|ovkouo čís|ovÓní bude piehledněiší(obr. 198). Záběr, kiery nezočínÓokénkem .| zoŤodímeno strÓnce prťlvodního
Sekvence diologu je notočenoprŮběžněs piirozenymi mezipouzomi o pŤevedenodo fonogromu. Kdyžse rozhodneme z iokéhoko|idťlvodu prodloužitnebo zkrÓtit tyto pouzy, ie nutnévidite|ně to vyznočitv pĚí. s|ušnéko|once pr vodního |istu,obychom pozděii pĚi montÓži zvuku o obrozu luio změnu toké provedli ve zvukovémpÓsu. No obr. 20l vidímetri pĚíklodykorigovÓníÍonogromuv prŮvodnímIistu.
1o6/
šKol^
xrl3tlHÉHo
llLnU
POSUN
Pohyb iehe| pod komerou noz}ivÓme posunem nebo iÍzdou. Pomocí iehe| pohybuieme pozodím,moke|omi o neičostěiifÓzemi s cyk|ickou okcí. V prvním Ťodě se sezndmíme s posuvnymi možnostmi |rikového sto|u.
HoRNÍ JEHLy Or
r m
I
t>
Ť J
u
m. aia m
a.tu
Ť r
d
r
I
T
Or
DoLNÍ JEHLy
Obr.2O2 EoE I
0
I . rN . N . o
I
Chceme-Iipouzu mezi dvěmo diology prod|oužit o l2 okéneko v oni. obroz (nevyměiíuii-séfoze), sÍočí,kdyŽ do lolonly ;:::'^i:_'''.ticky Tonogromu červeněpoznočíme: vloženo 12fJ. Jde-|i nrÍmo prodloužení povry, v níž okce (v mě no Íáz(1, prr)vodní ie lis| rozstŤihnemeo vložímenovou čtÍst listu s li okénkyo ozioeenim, .!2 v|oženo n. ztrocovení.s|očíiednoduše pĚeškrtnou|určenou črÍstpr vodního |ii o poznoct|: |lstu vypuš|ěno12 E,
/ 107
JETIEL
POSUN KATEFA
JEHEL
tt
PoMĚR JEHEL
o
!
ZrÍklodní onimočnístŮl mrÍdvoie zÓklodní ieh|y: horní o do|ní. Podle potieby se ins|o|uií levé o prové. Vzrí|emn m poměrem o posunovonímiehe| dosohuie. me rt,znÝch efekt , které pŤi onimoci potŤebuieme(obr.202) PÍi používÓníporo|elníchiehel dbtÍmeno |o. oby ioko moximÓ|ní formÓt byl stondordní formát obrozu (275r200mm ve siudiu Zogrebfilmu).e Bez ohledu no sfondord je vhodné provést několik identickych schémotrzÓiemného poslovení iehel pro onimÓloro, konturisty, komeromono (obr.203).
Už no počrÍtkuisme Ťekli, že zo zÓklodní povožuieme iehly dolní, no nichž se v principu Obr.2O3 vykonÓvo h|ovníčinnost no fi|. mu. Horní ieh|y (ridčeiiboční)používÓme pro iízdy.Ve vyiimečnych piípodech,kdy toho bude zvlÓšttŤebo,budeme postupovotobrÓceně: 9ffi
3olt r o-"., ACME+Jt;.-'
tel-otu...y+"rrnir
s roz|ečíhorních o do|ních iehc| 26o mm. Nestondordní pžídovné|eh|y,|j. boční,event. do|šíiehly horizonÝÓ|níhotypu, se usozuií pŤípodod pžípodupodle potieb onimoce s oh|edem no rozměry pií'ločnéhosk|o. Tyto nozÝY me volné ieh|y. - Pozn- pick|.
I08/
šro!A
f,rlttlr.ÉHo
FtLnU
POSUN
Hlovníčinnosibudeme situovot no horní iehly o dolní iehly ,,budou iezd;l".lo Uvedeme si pňíklodposunu iehel: v z běru 3 stoií u si|nice stopoÍ o kolem něho projede oulomobi!. V tom pŤípoděbudeme stopoĚe o pozodí situovot no sŤotické dolní, o outomobil no posuvnéhorní iehly. Pro uvedenou scénu mÓme tyto e|ementy,které pŤiidou pod komeru (obr.204): AtsC
tr
JEHEL
/I09
viditelné.To znomenÓ, Že celuloid musíbft de|šío svou dé|koupokryi cel ieden formÓt pŤedi zo vlos|níkresbou (viz obr. 2o4 D|. Ted,ietŤebozhotovitškdlu,podle nížbude komeromon hornímiiehlomi posunovo|. To provedeme ihned pŤionimocizrÍběru. Neiprve nosodíme no lehly popír s kresbou ouiomobilu o no tuto Íéz.dÍUhÝ,de!šípopír s oznočenímformÓtu, no němž zkonstruuieme škÓlu. Potom oznočímeprov}iokroi ouiomobi|u (A). DrÍ|epok seimeme outomobil z ko|íkr]o posuneme ho do po|ohy,kdy viíždí do formÓtu o to si toké oznočíme(B). Nokonec zoznomenÓme okomŽik, kdy ko|o opouštěiíformÓt (C). Tok isme dosto|i ri zrÍklodníbody, kterédefinuií rozsoh pohybu horních iehe| (B o C) o okomžik, v němž se iehly s kresbou oc|nou v centru zÓběru (A). Provděpodobně iste zpozorovo|i, že kresbo outo ie no popíru s do|ní perforocí. No horních kolících,s nimiž se ide, bude |eprve ož po zkopírovÓníno celu|oiduloid. ! zde |e tÍebopŤipoii|zňete!néupozornění pro konturistu no dotyčněpopírovéftÍzi:,,No horní jehly!,,Koniurislo zkopíruie kresbu no celuloid s horní perforocí o pos|oužísi pŤitom schémotempro roztečiehel (obr. 203}. MÓme-|iovšem no onimočnímpultu zobudovonéposunovoie|néhorní |ehly (obr. 7), potom užv tužcesomédisponuieme outomobi! no horní ieh|y o v tom pĚípoděuvedenou operoci konturistyužnepolŤebu]eme.
Obr.2O4 A - zobrrÍní(form t) obrozu B _ pozodí C - celuloid ovéÍézestopoÍe D - celuloid s moketou outomobilu No prvnípohled ziistíme,žeceluloid s outomobilem|e detšínežostotní e|ementy. DrJvodem delšího ce|uloidu ie pltínovon6 iízdo - Posun iehe|. Kdybychomoutomobi|měli no fÓlii stondordníhoformÓ|u (|oko no kresbě C), bočníkroie krÓtkéhocelu|oiduby by|ypĚi ]ízdězŤete|ně I 0) V proxi čs.kres|cnéhofilmu sc ukÓzo|o vhodněišídruhd vorionto. Pro hlovníčinnoslpouŽívÓme horních ichel o pro posun Íázt a iízdv pozodí jehe| do|ních. To ovšem nevy|učuiepwní možnost oncbo možnosi posunu homích i do|ních iehel součosně.- Pozn. pÍek|'
VrÓtíme se k schémotu pro iízdu kolíkrt. obr. 206 ukozuie škÓIu v konečnépodobě. V situoci no obr. 205 musímeještěurčit,zo iokou dobu outomobil proiede zdběrem. Je.li to tŤebo 3/4 sekundy, pok směr iízdy outomobilu rozdělíme osi no l8 dflkť',o to tok, že donou rzdÓlenost opotiíme znočkomi pro kolíky od stĚedu škÓly no iednu i druhou stronu. Tím isme získoli 19 po. suv , k|eré očísluieme ve směru pohy. bu oulomobilu. Ještě n m zb1ivdoznočení, žeiehly isou ve stÍedu škÓlyv l0. pozici(bez této znočky by ko- O b r . 2 0 5
/-BL_, Lrel
llo/
Šl(o|.
xlE3lrHÉHo
z.@
POSUN
meromon nemohl schédod me dolšípoznÓmky: ke kterému z běru škÓlo poiÍí,poÍodív lom zríběru (v iedné scéně m že b1ít i více posun ), o které ieh|y ide (horní,dolni levé nebo prové)o kterÓ, nebo kteréfÓze isou určeny pro iízdu (nopŤ. M 1 . ,n e b o 1 2 - 1 6 l l l . Pl ).
s c H É m n @ motu využít)o
P R OP O S U N H O R .J E H E L ( t t . I)
Lt+sa767
+ r1 2 R t H O R .J E H L Y
vesrŘeou .I
obr.2oÓ
FlLmu
JEHEL
/ III
po|ohu iehe|. Po|om se horníiehly pŤesunouno pozici l, odkud m že zočítiízdo pro snímÓní.
i"
.{r.rrrr7-.r,
!
Do prŮvodního listu zoznočímeposun iehel do rubriky,,komero" (obr.
2071.
Tím ie prÓce onimÓtoro ukončeno.Štofeto|e pĚedrÍno komeromonovi. Kompletní situoce se stopoÍem o ouiomobilem pok vypodÓ no |rikovém sto|e ioko no obr.208.
Obr.2O7
Komeromon v prvníňodě nos|oví horní iehly no stŤedo no ně pii|epí lepenkovou šipku,kter bude vodítkem během posunu. Potom nod horníieh|y no|epíšk lu pro iízdu, o lo lok. oby šipko bylo v pozici l0, ktertÍoznoču|ecentrÓ|ní
|o PotŤebuieme-|i,oby se oulomobil vedle stopoŤezostovil, rozŤešíme šk |ou, k|erÓ bude obsohovot zpomoIovÓní o pÍerušeníiízdy horních iehel (obr.209).
Obr.2O9
obr.2ro
u8!t.B'.i
V tomto piípodě mŮžebyl ce|u|oidvlevo od outomobi|utrochu krotší, protoŽe s ním nevyiíždíme ze zÓběru. Pokud outomobil viede do z<íběru,zosiovíse o zose pokročuiev iízdě, o vyiede zezábéru, situoce se bude od prvníhopŤípodu(obr. 204) lišit ien vniiĚnímdě|enímškÓ|y!ízdyhorníchiehel (obr.2l0).
|12/
šrolA
KtrJLlilÉHo
rllnu
Horní ieh|y se zpomolovonímzostoví v pozici 16 o zde zť.rstonou v k|idupo dobu toliko okének,ko|ik ie potĚebok tomu, oby outomobi| zostovi| u stopoŤe.Potom budeme pokročovot v iízdě, tento risek !ízdy se zrych|enímož do konce, kdy outo opustízÓběr. No obr. 2l.| je vidět, iok tuto skutečnostzoznomenÓme do prťrvodního|istu zÓběru.
POSUN
JEHEL
/ II3
požodovonou rrzdÓlenost, čosovyi nlervo|. TytowdÓ le nosii p Ěeneseme do škÓ|yod prvního po poslední postovenífigury v zÓběru o vysledek nÓm ud vÓ početiednot|iqichposunri iehel, o shodně s tím i dobu, zo kterou figuro pŤeideurčitouvzdÓlenost. Jest|iisme chrjzionimovo|id 2, |eh|ybudeme rovněžposunovotd 2, což znomen , Že hrdino proide rrzdÓIenostzo 60 okének(30 x 2). Někdy n<Ímposun iehel mr}žepomoci k tomu, obychom opokovoně uži|i iazi z téhožnebo iiného zÓběru pro spo|ení dvou okcí v téŽe scéně. A
B
c
Ted, kdyžlsme se seznÓmili s principem posunu lehel, nebude |ěžké Ťešiti iokykoli do|šíobdobné pĚípody. V kopitole o cyk|echisme iek|i, Že posun jehel ntim mrjže do určité míryušetŤitpočel kreseb (obr. 82). Abychom ch zi figury provedli od jednoho do druheho kroje zÓběru, Obr. 2l I k tomu není potŤebo vyplĎovo| ce.louokci fÓzemi (by|by to zbytečnypočetopokovon;ich kreseb).stoei, kdl zonimu|eme cyklus dvou krok (|evouo provou nohou), cožmrjže pĚedstovovoŤ6 - 8 Íází_ ovšem no de|šímceluloidu - o pok tenlo omezeny početfÓzí vyměĎuieme no |ehlÓch, kterymi popoiíždíme. Čosovérozdělení škrÍlypro posun iehe| zrÍvisíno délce kroku. No obr. 212 máme h|ovnífazi kroku se tiemi mezifÓzemi. Rozdě|ímetži mezifÓze mezi iedním o druh m krokem, dostoneme
L
f
LEvÁ NOH^
Obr.2l2
P
t ppevÁ NoHÁ
Obr.213 Je tŤebo,obychom zonimovo|i tuto okci (obr. 2t3): figuro něiokou dobu pobytÓ no |evé sironě formÓtu (A), potom se rozběhne no druhou stronu (B),kde dd| pokročuiev okci no míslě (C). M me-|i už cyklus běhu figury v |éževe|ikostio steiné rovně (s tím je od dÍíYěiško pŤedem),pok pro nÓs nebude prob|émem vhodnéd|e moŽnostípočítot A spoiit tímtocyk|em situoce o C. Podíveime se no obr. 214: neivhodněišíÍ6zi z ryklu běhu isme posunuli do PolohY A odpovídoiící počÓtku běhu pozice A o oznoči|i novou ko|íkul. po|ohu prostŤedního proved|i no Polom isme Ťotéž druhéstroně s fÓzí běhu, kterÓ odpovídÓ doskoku do polohy c. Dosto]i isme tím i zde ffi.#+{ pozici prostŤedníhokolíku @i(9 16 _ o doš|iisme k celkovému O b r . 2 t 4
Y
114/ šroLA
xll'lE}.ÉHo
POSUN
ÍlLnu
rozsohu posunu iehel o poloze iehel 8, v níž probího|ookce A, o ve kterébude po skončení posunu opět pokročovol okce C. PŤeneseme-lirozdě|ení no zv|Óštnípopír,dostÓvÓme šk6|u posunu iehel. V tomto pÍípodě isme vyloučili kombinoci horních o dolních iehel, protoŽe ce|d okce se děie ien no do|níchiehloch.
JEHEL
/ II5
Tento zpŮsob všok není dostolečněpreciznío mŮžemeho používotien u posun pozodí po většíchdí|cích(nopŤ.u behu figury). Neiiistěišíie ovšem popo]íždětpozodím upevněnym no ieh! ch (no protěišístroně těch, no nichž se provÓdí okce). PŤík|odno obn 217 ukozuie, noko|ik mrí byt posun pozodí precizní: body dotyku vloku museií bft v neustrÍlémkontoktu s Iinií, kterrÍpňedstovuie že|ezniční troťo koždrímezero nod nebo pod |rotí by noruši|odoiem, že v|ok iede po ko|eiích(obr.2t8). Jízdo pozodí no iehlÓch zo|išruiekromě pĚesnostii rovnoměrny pohyb. zejménolde-li o většísériimo|1ichposun (nopŤ.po 0,5mm).
Obr 215 ukozuiezprJsobzoznsmenÓnív prrlrvodním listu. Ke škÓ|e posunu: v pr vodním listu v rubrice pro pozn mky no horní čÓsti |istu ie nulné O b r .2 1 5 toké vepsot upozornění, ko|iko Íozíse posun tyikÓ, nebo pŤipodoií-liv rivohu kresby z iiného zÓběru. PĚipomeĎmesi iedno upozorněníz dĚívěiško: čís|ovÓní čÓstíz |in ch zÓběrŮ vpisuieme do prr3vodního|istu vŽdy borvou rozdí|nou od oslotníhočís|ovÓní, obychom tok snížilinebezpečíomy|u pŤisnímÓní no neinižší míru! Ve|mi čostov onimoci užívÓmeponorÓmovéhocyklu pohybu no místě: figuro nebo obiekt hroie v cyklu (nebo no moketě) no s|ondordním celuloidu,o pozodípopoiíždí, čímž dociluiemeiluze pohybu prostorem. O tom isme už mluvi|iv dŤívěišÍch kopitoldch.Ted,si k posunu pozodí piibereme i posun iehel. Pokud isou horní i do|ní iehly obsozeny, budeme pozodím po. sunovotlok, že ie budeme opírot kroiem o nepohyb|ivé kolíky. orientočnímbodem pro posun ie v tomto pňípoděku|otystĚedníkolík (znočkypro iízdu isou nopsÓny pňímono pozodí- obr. 216).
Obr.2l8
)\lt, ,
. .rlll,rrtt , 1lttr ,,
/zta5a?rtto
Obr.216
-------
I,
--+
posunu ie vepsÓno no pÓsce, kterou no|epímenod horníiehly, ŠkrÍ|o o orienločnímbodem pro nÓs ie šipko, pĚipevněnÓ no ieh|y (obr. 217l.. jsmeupozorniIino lo, žepozodínemusíme UždŤíve posunovotvyhrodně no horních poslupovot o|e že mrjžeme i obrÓceně. ien iehlÓch,
1|6/ šxoL^
xll3rtxÉt|o
řlLnU
pOSUN
JEHEL
/ 117
Poprvés cyklem figury v šoiech, pŤičemžuzovírÓme obiektiv (4.
Obr.219 Jestližese okce v cyklu konÓ v horní čÓstiformÓtu (obr.2l9), bude neischŮdněišísituovot celuloid no horní ieh|y o Pozodí nechot popoiíždětno dolních. * Moximrílnípreciznost posunu pozodí ie a/ šf zÓvoŽné,ie-li v zoběru prolínočko.Chceme-|i, oby nÓm figuro zo běhu zmizelo (během l2 okének},ie |Ťebo, obychom určenou čÓstípozodí v délce intervolu pro!ín ní proieli pod komerou dvokrrít(obr. 22l).
Obr.22o
A
B
Poprvés figurou o pos|upnymuzovírÓnímobiektivu (A),podruhés pr z. dnym celu|oidem (bez figury) o s poslupnym otvírdnímobiektivu (B). To nozlv me pro!ín ní figury. Stejnym zp sobem budeme posÍupovot,chceme.li po dobu posunu figuie pii běhu zmizíšoty(nopĚ. iednu okci prolnoul do druhé.PŤík|od: během ] 2 okének _ obr. 22o|. opět proiedeme určenoučÓstípozodí pod komerou dvokr t.
Obr.221 Podruhés cyk|em figury bez šotrl,pŤičemŽobiekÍivotevírÓme (B). posun iehel se použiieu okcí,v nichžsměr pohybu v zÓběru Šit<myctr není rovnobezny se zobrÓním obrozu. Klosicky pĚík|od:ch|opec no stÍřkrÍchproiede zÓběrem po s|rmémsvohu (obr.222|, usozeníÍorÚhIopĚíčné mÓlu zobrÓní ukozuie, iok musí komeromon noridit trikovY stril, obY ho srovnol se zornYm polem komerY. Pok lze iehtomi s celuloidem proiet zÓběrem v či .ovíne obrozu šikmo o dos hnout tok žÓdoného efehu: siíždění do|Ů svohem. Doiem strmos|i svohu ovšem zesi|uie i vertikÓIní poloho siromr]tno pozodí. V opočnémpčípodě(ptrÍkproletí zÓběrem nebo po nebi) budeme iehlomi s ce|u|oidemtoképopoiíždětdiogonÓ|ně, oIe |ok, žeienÍokrdt komeromon noĚídí trikovysiŮ| v opočnémsměru (obr.233).
||8/
št(ofl
f,tt31lilÉHo
;|]nU
POSUN
Izde ie tŤebod t pozor no pozodí:mroky musejíby|stÓ|ev horizoniÓ|ní poloze vrjčizobrÓní obrozu! Vzhledem k tomu, že form<Ítzobrtíní ie v těch|o pŤípo. dech situován šikffio, ie somozŤei. mé,ŽepotŤebuieme většíform t pozodí i celuloidu. Pokud nechceme zvě|šovot celuloid, je nufné zmenši| form t obrozu (o tÍm ovšem i kresby figur). Kombinoce vodorov néhoo šikmého posunu iehel zesi!uje expresívnost onimovoné scény. PĚíklod:siížděnístíněks ch|opcem dolrj sr<Ízem piechrÍzív horizontÓ|ní jízdu.To znomenrÍ,že figuro |e no stondordnim celu|oidu o pozodí v posunu (obr.224).
JEHEL
/ 119
Dostoli isme tedy Úko|: l. poiížděrpozodím no zešikmenémslo|e do bodu A 2. rotovot stolem zaiízdy do bodu B 3. pokročovotiízdou pozodí pŤihorizontÓIníkompozici B To schemoticky vypod (obr.225l:
tokto
PŤitom ie opě| tŤebo dbrÍt no verrikÓly strom . PŤi konstru. ovÓní ce|é situoce z obn 221 musí scénogrof |inii stromr} X z kompozice A tronsformovol do line Z ve formÓt B.
:;J,"""t *
Horizonr. Jrzlo
Obr.225
No prostŤednímobrrÍzkuie linie Y mezipo|ohou mezi X o Z. Když budeme ovlÓdot ty|o pŤípody,nebude pro nÓs těžkéiešit ono. logickésituoce, tŤeboi s|ožitěiší, z nichžjednunrímznÓzorĚu je schémo no obr.226. Není iistě zopotĚebízv|Óšťdod vot, že v tomlo pĚípoděsríĎkysiíždě|í z roviny A do do|iny B o d l pokroču!ípo rovině C.
c L-..J
šit<m.í jízdo
Obr.226
Obr.224
B
Horizont. jízdo
šitma jízdo
Rotoce sto lu
Kromě všech ostotních propočtŮ musíme pochopi|elně věnovol po. zornost i rychlostiposunu jehel s pozodím,stejně |oko proměnám Ťéto do! pohybovoly rychleii o pod rychlosti tok, oby se srÍĎkypŤisjÍždění kopcem pomoleii.
120/
š!(oLA
PoHYl
xrl3LlxÉHo
!očricn
}t]nU
PoHYB
JEHEL
/I2I
JEHEL
Bočníchiehe| využívÓmeu vertikolníchokcí (sever- iih). Anologicky joko u horních o dolních jehe| toke u bočníchneiprve určímety, které pro nÓs budou zÓklodní. obyčeině to byloií !evé.
Bi
BOEN.cH
No obr. 227 ie neiiednodušší pĚíklod užitíbočníchjehel: no kresbě A komero porošu|istupĚi seskoku sledule o no kresbě B porošutisto zÓběrem proletí. V prvnímpiípodě |e stondordní ceIuloid s figurou situov n no levych stotickych ieh|rÍch , zolímco no provych pohyb|ivych ieh|Óch proiíŽdídlouhé pozodí (nebe s ob|oky) ve směru iih - sever.
V druhém pŤípodě ie pozodí siondordního formtítu|oko. lizovÓno no prové stotické ieh|y o fiObr.227 guro no dlouhém celuloidu no |ev ch ieh|tÍch.kterépopoiížděiíve směru sever _ jih. Abychom oživi|istotičnostposloyy (porošu|isty) z kresby A i pozodí(nebe) z kresby B (obr. 227), pŤidomei pohyb zrÍk|odníchko]íkťl(obr.228|. V pĚípoděA porošutistuzvo|no posouv me no levych ieh| ch z pozice I do pozice X. Docí|íme doimu, že porošutistopodÓ o něco rych|eiinež provrÍzející komero.
I nl
[* r,,
,I I Obr.228
V pĚípoděB, během pÓdu porošutisty,zvolno posouvémepozodíz pozice l do pozice X. V}is|ednydoiem ie, že porošutistopÍeše|zorné pole komery kterÓ toké ,,podá,,k zemi, ienže pomoleii. No obr. 229 ie pžíkloddvou souběžn ch okcí no bočníchiehlrÍch: pÍed pÍekvopenym hrdinou pÍistÓv |étocíto|íĚ. No |evych, ztÍk|odníchstotickych iehlÓch ie situovonÓ okce hrdiny, pŤičemŽno prov ch ieh|<Ích iede součosnědruh1iceluloid s |eiícím - podle zpomo|enéhodětolíŤem lení, oby pĚistÓníbylo dokono|e měkké.
Obr.229
Kdyžiehly doiedou do konečnépozice, zŮsionou v centru zÓběru stotické o okce no nich pokročuieporolelně s okcí no protěiších,le4ich ieh|och (ioko nopÍ. mimozemštbn,vych zeiícíz lo|ííe,ktery se setkÓvÓ s nošímhrdinou). Po ukončeníiízdy mŮŽeme eventuÓ|ně provou okci pÍehodit no zÓplÓnu, nech me klodní, |evéieh|y. No provych ieh|ach, v nejnižším konce zÓběru uŽ do ce|u|oidu se tolíŤe, |éiocího iehož ien moketu pĚipevnitke mr3žeme (obychom k|idní) by|i ho nedoikneme, dokonce (obr. ptÍskou 230}. stolu lepicí Zvlrištníqihodou pohybu zÓklodních iehe| ie sporo moteriÓ|u v pĚípodě fingovÓních ze.
|22/
šl(olA
Í
0
obr.23o
KRE!5LEilÉHo
EXPOZIENi
}lLtU
EXPOZIGN!
[' o
o
il
I
No obr.231 ie pĚíklodtokovéchŮze s iednou iedinou Íází,l
TokovéfingovÓní ovšem pňichÓzív Úvohu u stylizovoné onimoce, kdy figuro pŤichrjzim že byt slrnu|á o bez ien pohybu rukou.
Obr.23l
/ 123
EFEKTY
V pĚedchozíchkopito|rÍchisme se zmínili o rozetmívÓnío zo|mívÓní nebo o prolínÓní,pĚipoimenynídvolexpozici- o zobyveime se těmito poimy drÍl. V reálnérnfi|muse všechnytyto operoce po nofilmovÓníno p s provÓděií v |oborotoňi.V kreslenémfi|mu se to iiŽ Ěešíkomerou pžisnímÓní v expozičníchpozn<ÍmkÓch o z toho drjvodu vše musí byl pĚedvídríno Iistu. prŮvodního RozetmívÓní,zotmívÓníi prolíntÍní s|oužív první Ťodě (steině ioko v reÓ|ném fi|mu) k otvírÓnío uzovírÓníscény nebo pro spoiovÓní i uvnitÍiednot|iqich sousedníchscén.Pro|ínÓnímŮžemenovícvyužívo| zÓběrŮ. PomocídvoiexpozicezískÓmeefekt dvou nebo víceokcínebo obrozŮ pŤessebe (no sobě). ABc
U W fi|mov/ch seridlrj pÍitokové chŮzi figury čos|omIuví.PÍireo. lizoci diologu postupuiemesteině ioko by hrdino stÓ| no míslě: tě|ooddě|ímeno moketuo h|ovu rozmnožímeto|ikrrÍt,kolik vyžoduie ortikuloce. Pok iízdou pozodí o součosnym posunovÓním do|níchiehe| ve směru sever - iih dosÓhneme |oho, oby figuro š|oo mluvilo.
Pohybu jehe| isme proto věnovoli to|ik mís|o,pro|ožeje |o zrík|od technickésironky onimoce. Jedním z dŮležit)ichÚko|rj onim toro ie prÓvě snoho o moximdInívyvži|í možnostípohybu jehe|. MoŽnostiposunu iehe|v kombinocis pohybemtrikovéhos|oluo kome. ry isou velikéo r znorodé.Kožd1inovy prob|émčoslopro onim loro piedstovuienovy tv rčípodnět. I v tom ie pŮvob onimoce.
EFEKTY
Obr.232
|21/
rllJLENÉHo
šKo!A
RozETilivÁrí
PROttNANT
}|lnU
PRoríxÁlí
A zl|rrívÁnÍ
RozetmívÓníie postupné osvětlovÓní scényz |mové plochy (obr.232 A}, o zo|mívríní ie postupnézotemřovÓní scénydo lmové plochy (obr. Roy rozetmívÓnío zoimív ní nozlivá vtipně ,,zvedo!ící B|' Modsen ?32 o spouštěiící se oponou filmu,,.
ProlínÓní sestÓvÓ ze zolmívÓní |ednoho obrozu o součosnéhoroze|mívÓníobrozu druhého. Sloužík tomu, obychom propoiili konec do|ší(obr. 232 c). iedné scény(nebo okce) se zoč<Íikem Scéno Á
Scéno B
KONEc FILI'1U
ZACATEK FILMU I I I
lbs
ScénoA
Scéno B
Scéna C
S c é n oD
Scéno E
Obr.233 Je pochopitelné,že neidelšízotmívÓnío rozetmívdníie potŤebopro zočáteko konec fi|mu (obyče|ně30 _ 50 okének).pro konec o zoč tek sekvence nebo z běru stočí20, pňípodněl0 okének (obr. 233). občos zotmív ní pŤedsiovuie neien ukončení zÓběru, ole i zočÓteknoci. V tomto pĚípodě obroz zoimív me tok, jok je pro ten efekt po|Ťebné(4 - 5 sekund ivíc). No obr. 234 vidí. me, iok se rozetmívÓní o zotmívúní zopisuie do prŮvodníhoIis|u.
Obr.234
/ r25
No rozdílod spoiovrÍní scén(zrÍběr) no obr. 233 ie no obr. 235 uk zko spoiení dvou scén pro|índním(ve 30 okénkÓch).
UbírÓním expozice zotmí komeromon konec scény A, vrÓtí exponovony moteriÓ| no první okénko zolmívÓní o pŤidÓnímexpozice zočne rozetmívoiscénu B. od 3l . okénkopokročuiepok v notÓčeníno p|nou expozici, tj. v normtÍlnímexpozičnímčose. Obr.235
Prolínočkyse v onimoci využívÓve|mi čosto:od spoiovÓní komp|etních zÓběrťložpo tronsformoce,zievovÓnío mizeníokcí,pos|ovo elementŮ. o tom isme se zmiĚovoli užv pĚedchÓze|ících kopitolÓch v souvis|osti s iinym témoty. prolíndníuvnitĚzÓběru. No obr' 236 mÓm tŤipŤík|ody PŤíklodA: ch|opec zčerven - ve 20 okénkrÍch. Pňík|od B: dvě postovy ldou, zo nimi se pozodí s kroiinou prolíntí v pozodí měsio - ve 40 okénkÓch. PňíklodC: pĚed hrdinouse obievuie džin _ ve 30 okénkdch. obr.23Ó
126/
A
šKolA
KREstENÉHo
FllťlU
PRoLÍNÁNí
H l o v o s n o r m r í | ntív r í i í KAMEBA I
I
b q H | a v a s č e r v e n o ut v r í ň í ai
3'
Ch ze v pňírodě
4oa Tatáž chúze s e s c é n o um ě s t o
c
P r á z d n |c e l u I o i d
600 Celuloids obrem Obr.237 No diogromv 237 ie groficky znÓzorněno, iok se tyto pňípodyŤeší o no obr. 238, iok se pro|ínočky zoznomen vojído prr1vodního tiitu.
/ l27
128/
šKolA
ANlilACE
t(lEJLrilÍHo
PRoLíNÁNíM
ANlMAcE
}lLtU
PRoLÍxÁxirr
Animoce prolín ním poskytuie ve|mi zoiímov;i,neobyčejnyvysledek' Pňistupuiemek tomu |ehdy, chceme-li molym počtemkreseb získo| zpomo|eny pohyb o je tedy zĚeimé,že h|ovnímdťlvodemie šetĚení. Pochopi|e|něse šetĚení netykÓ obyče]nch, iednoduchfch kreseb, o|e těch, které rrznikoiíkomp|ikovonym zpr3sobem o ieiichŽ rozmnožení by pŤedstovovolo velmi dlouhou o drohou prÓci. Ostotně i kdybychom pňistoupilik plnému fiizovdní tokovfch pohybŮ, onimočníefekt by neby| uspokoiivy,neboťuž |enom somotnéchvění povrchu figury by norušovolojeiívytvornou p sobivost. @
@
/129
Zmínén,imzp sobem lze iešii i ortikuloci diologu komplikovonfch kreseb. Jednoduše se vyhneme mezifÓzím o zŮsioneme ien u extrémníchv|rozŮ Úst, kterépodle fonogromu (vypisu)měníme krÓ|kfmi pro|ínočkomi. Pro s]ovo k o I i b o budeme potĚebovotien čtyŤiextrémní vfrozy Úst: o, |, B, A (obr. 241 ). No obr. 242 je vidět, iok pod|e fonogromu rozdělímeiednotIivéÍázev pr vodním|istu. V okénkÓch3 o 4 pro|nemefÓzi l do fÓze 2, v okénkÓch 6 o 7 lázi 2 do Íéze3 o v okénkÓch 8 o 9 ÍÓzi 3 do Íáze 4. Obr.242
Obr.24l
nÓm ukozuie,žepro|ínÓníméněnež8 okének PouŽitíkrÓtképroIínočky stiihem (změkčenou vyměnou prohybovfch změkčenym vlostně ie f6z(1.
Obr.239
@
2-
s
O
Nyní se budeme zobyvo| pĚíklodemz obr. 239. Chceme-|i,oby pohyb od A do B trvo|dvě sekundy (48 okének),potňebovoli bychom pro běžnyzpŮsob onimoce 24 Í6ze.Metodou prolínÓní dosÓhneme téhožvysledku ňekněme ien dvěmo h|ovnímio dvěmo mezifÓzemi (2 o 3). Bude to vypodottokto (schémono obr. 240):
Obr.24O
Kresbu 1 pro|ínÓmedo kresby2 šestn cti okénky Kresbu 2 pro|ínÓmedo kresby 3 šestnÓctiokénky Kresbu 3 prolínÓme do kresby 4 šestntíctiokénky Tok ]sme došlik zÓvěru, že vzÓiemné pro!ínánídvou fÓzí dÓvÓ doiem kontinuitypohybu.Tokov/pohyb, očkolije měkky, pŤestoprisobíirhoně. o pr vě to dodÓvÓ okci pŮvob nereÓlnosti.
Vyběr délek pro krÓtké prolínočkyz visí no onimoci, no kresbě, no typu filmu, event. technickychmožnostechkomery (outomot). PĚedchozídvo pžíklodyilustruiívyužitídlouhych i ve|mi krtitkych prolínoček.Je ovšemtoké možnéonimovot ce|ou sekvenci kon|inuÓ|ními o 5,4 nebo i 3 okénkÓch. krrírkymipro|ínočkomi 1 234
s 67
I 91O1 234
56
7 A9201
234567
493o1
23+
A
ts c D Obr.243 poměru ke k|osickémufÓzovÓní no dvě obr. 243 ukozule tÍipŤík|odyv okénko. Jok vidíme,ie pro k|osickfonimočnípohyb d 2 o l7 kresbÓch potňebo no 3 okénko l1 kreseb, pŤi pro|ínÓníno 4 okénko 9 pĚi prolínrÍní no 5 okénekvšehovšudyien 7 kreseb. kreseb, pŤipro|ínrÍní
|3o/
šKoL^
t(nE31EilÉBo
-E=H DVOJEXPOZTCE
}lltU
Nokonec m žemetedy uzovŤít tím,žeprolínÓní]e Účinnémezi 8 o .t20 okénky.Méně neŽ 8 se mění v změkčen1istĚih,|e-li delšínež .l20 okének,neníiiž potrné. DYOJEXPOZICE Kdyžno steiná okénkofi|movéhopdsu notočímespolečnědvě rŮzné scény, nozfv<Ímeto dvoiexpoz|cí.P|i onimoci se to prov dí htovně komerou: po notočeníprvníscényvrÓtí komeromon exponovony moteri<Í|no zočrÍteko pok (ve steiné dé!ce) no ten|Ížmoteri l notočí druhou scénu.TímzpŮsobem se dosríhner znych efektŮ podte pŤÓní ouforo. No obr. 244 ie něko|ik príklodŮdvoiexpozice A
4@'/-
/ l3l
,loo70
E
ffiťffi A
lE-__J
4ooo/o
Ao'/o
Obr.244
50%
507o
a5%
257a
o ol or o
":";
Piík|odA: Hrdino snío tom, že |étá Zp sob notočení:scénos hrdinou se notočís 50% expozicí,potom se steinrÍscénospo|u s Ietícífigurou noiočíno zbyvoiících50% expozice. V}isledek:prťlsvitnÓfiguro proletízÓběrem' PŤíklodB: SetkÓníhrdiny s duchem ZpŮsob notočení:nejprve se notočíhrdino no 75o/oexpozice, potom se steinÓ scéno i se světlym duchem notočí no 25o/oexpozice. Vfsledek: prťrsvitn1i duch dorÓžíno hrdinu. PŤík|od C: Pod ní sněhu polé,co se scénos dětmi no|očí ZpŮsob noločení: no l00% (s nráiezdem komery z A do B), notočíse no vrÓcenyi exponovonyimoleriÓ| sníh no černémpozodí, rovněž no l007o o ve stotickémformÓ|u A, ti. bez nrÍjezdu. Vys|edek:sníh ie steině husli bez oh|edu no nÓiezd komery no detoi| obrozu. Kdybychom se komerou pŤib|ižovolike scéněs fÓzemi sněhu, v|očkyby znočně proŤíd|y. PĚíklodD: Let mezi hvězdomi ZpŮsob notÓčení:komerou odiíždímeod deioi|u nebe (v mís|ě,které zobírÓ vesmírné|etodlo, ie nebe zce|o černébez hvězd}. Expozice l00%. Poiom notočíme|etodlo no zce|o černémpozodí, toktéžse l00% expozicí.
132/
šKoLA
KRE31lNÉHo
;tLtU
Vys|edek:hvězdy okolo |etodloodlétoiido h|oubky,cožsugeruie ve|. kou rychlost letu. PŤík|od E: Světly nÓpis no obrozu. ktery nezÓvis|e no pohybu komery neměnísvoii po|ohu oni velikost ZpŮsob notÓčení:po noločeníkoně no louce s n |ezdem pŤi 100% expozici noločímesvětl1inÓpis no černémpozodí v 807o expozici. Vysledek:komero noiíždí no detoi! obrozu o písmenopiitom z siÓvoií nehybnÓ o |ehce pr h|ednrÍdíky80o/oexpozici. U dvoiexpozic ie moŽnost nesčetn;ichkombinocí. zv]ášÍse vyp!Ócí počítotse svěl|ostnímirozdí|ymezi scénomi,heré spoju. ieme. NedocílímeŽÓdoucíhov sledku, notočíme-linopi.no bílé pozodí exponovoné no l00% znovu podobnou scénu.
DVOJEXPOZTCE
/ 133
V1isledek:zo zohrodníkem proletí z proti|ehl1ichsiron dvě prrihledné květiny.PoznÓmko: Aby květy byly dostotečněviditelné,musíbyl pozodí co neitmovší. optimrÍ|níprocento dí|čích expozic v iednor|ivychpňípodechneilépe ziistíme,provedeme.lizkušebnísnímkyv něko!ikovoriontécho poiom ie s komeromonem vyhodnotíme. MASKA
A
KONTRAilASKA
Mosky o konlromosky užívÓme,chceme-li mítv z<Íběrudvě nebo více zcelo odlišnychscén. SnímÓnÍs moskou o kontromoskouie určitymdruhem dvoiexpozice. Zp sob snímÓní: neiprve snímtÍme|evou po|ovinu obrozu s černou moskou no prové stroně o potom no vrÓceny exponovony moteriÓ| znovu provou stronu s kontromoskouno levéstroně (obr.247|,
Jok zopisuieme do prŮvodního |isiu scénu s dvojexpozicí ukozule obr. 245, kterf se tykÓ pií. podu E. Je |ogické,že možnosti neposlqrtuieien dvolexpozice. ole m žeme použíti víceexpozic.
Obr 245
obn246 uvÓdí ieden tokovy pĚíklod:Zohrodníksnío květině 4oo/oexpozice: zohrodník s pozodím 30% expozice:zohrodníkv l. plÓnu, pozodív lll. p|Ónu, v druhémp|Ó. nu proideme zÓběrem, s vystŤíhonym květem pohybuieme v z<íběru opočnymsměrem
Obr.247
Dě|ícíčÓro musíbyt pochopite|něu obou etop snímÓníperfektnědo. dÉeno. Toto meiodo se ne|čostěiiup|otĚuie pži pouŽitísiíročky,kterúspoiuie zÓběry. StíročkouzovírÓ iednu scénuo otvír druhou. Dě|ícíčÓro ie pohyb|ivrÍ.Pro ten Účel potňebuieme ÍÓ|ie s moskou o konlromoskou ve fÓzích.
ffi.ffi.ffi=ffiffi
kterÓ spoju]e zÓběry obr. 248 pŤedstovujepĚík|odhvězdicovéstíročky, AoBvpětifrízích.
1O7o
obr.24Ó
307"
Mosko sest<ívÓz pěti Íézíčernéhvězdy, kterÓ se anětšuie ož pĚekryje zdběr (l _ 5), o kontromosko tokéz pěti Íézí,o|e ,,prÓzdné,,hvězdy no černémpodklodě, kterÓ se zvětšuieo tok odkr}iv<j scénu (lA - 5A).
|34/
šKot.^ l(tEtrrrÉxo
MAsKÁ
KoNTRAMÁsKÁ
@-
N
-4Ů*.?4ffi
řlLtlu
zADNí
VYSLEDEK
'E
'@
-Bl
Metodou mosky o kontromosky mŮžeme docí|itve|mi zoiímovychefek. tŮ. Jeden tokoqi pĚftlod vidíme no obr. 249: do postovy mužeidoucího měslem se nÓm promítÓ moŤe.
Obt 249
zADilí
PRo,EKGE
vzDušltÉno
oBRAzl,
PRoJEKCE
Pozoruhodnych o pĚekvopivychvysledk |ez dos hnout rovněž kombinocí kreslenéonimoce s reÓlnou scénou (živ;imobrozem) v iednom o témžez běru.
No obr. 250 vidíme ziednodušenouukdzku snímÓníko. merou opotŤenou zoŤízením pro zodní proiekci (pro pro. iekci vzdušnéhoobrozu).
Nelprve snímtÍmefdze mosky o scénuA, potom vr tíme film v komeŤe no prvníokénkoo pok snímomefoze koniromosky se scénouB.
/ l35
Záznom v prťlvodním|istu ie podobny ioko u dvojexpozice (obr. 245).
Techniku, kterou toho dosohuieme, nozfv me zodní proiekcí nebo toké proiekcí yzdušnéhoobrozu.
Obr.248
PRoJEKcE...
Pomocí zrcodlo no spodku onimočníhostolu promítáme obroz Živéscényno speciÓ|ní sk|o, kondensor/ no němž ie no|ožence|u|oid s kresbou. Komero snímÓ koždéokénko dvokrÓt: iednou proiekci živé scény,podruhékresbu.
ore x^MERÁlr}a-Jq
REFLEKTORY
sKLENENÁ PLOCHA
Obr.250
|36/
šKo]A
KnEs!ENÉHo
ZADNI
rlLnU
PROJEKCE...
/137
Procovnískici - obtohy, rrznik]éno zÓklodě proiekce reÓlné figury musí byt obzv|Óšťprecizní u okcí, kde kreslenÓ figuro pÍichtizído fyzického kontoktu s reÓlnou poslovou nebo pŤedmětem. No obr. 252 stoiíkrestenÓ figuro nohou no tuŽce, klerou držírerí|nÓ poslovo, o kromě toho ie |Ťebo,oby v tétosituoci pes i člověk h|edě|i pĚesností ieden druhémudo očí.Pochopitelněnení |hosteinés iokou pÓsu. pĚenesemezÓklodníčÓstikonturyživépos|ovyz filmového
Obr.25l
obr. 25l nÓm pomŮžek ob|osnění' A - první expozice: horní ref|ektory isou zhosnuty. Proiekce živéscény. KreslenÓ figuro není osvět|enÓ, ie čern , protožesvítíspodní ref!ektory. B - druhÓ expozice: horní reflektory jsou rozsvíceny,kreslenÓ figuro ie no černémpozodí. C _ vy;sledek:reÓ|ně snímonÓ dívko rozm|ouvÓ s kreslenou, onimovonou figurou. Co ie tĚebo udě|ot pŤedshoro popsonym not čením? l. notoči|reÓlnou dívku(ponechotprostor pro krestenéhopso), ?. v procovníkopii určitdélkuz běru (od stĚihuke stiihu), 3. zojistittechnickyco nei|epší kopii tohoto z<Íběru pro snímÓnívzdušnéhoobrozu, 4. pomocí zodní proiekce (vzdušnéhoobrozu) pĚenéstskici (obtohy) reÓ|né scény z koždéhoklíčovéhookénko (ve zvtÓštníchpĚípodech dokonce koždéhookénko) no perforovonéfÓtie popíru nebo ce|u. loidu, 5. pod|e obtohŮ Živéscény(event.figury)onimovo|figuru kreslenou, 6. vykonturovot o vykolorovot onimovonou figuru no ceruroidu o dÓt pŤitom obry|rÍšťpozor no fo, oby nÓnos bo.'y nebyl oni nepotrně pr hledny pfi protisvětIe'
.'"-ťÝ7-
Abr.252
sKIcÁ
VYsLEDEK
Ktilox K|Nox |e technicky systém,kterym se pŤevÓdíproiekce noločeného moteriríiuzpět no onimÓtorsky strjl {obr. 253). Srručně:ie to zodní proiekce bez komery. rr K|Nox sloužíonimÓlorovi k prozkoumÓní iednoilivych fÓzí reÓ|ně okének no popírovéfÓ|ie. snímonéhopohybu o pĚevedenípňíslušnych V poslední době onimÓ. erurritÁronsxÝ toŤipomocí KINOXU pŤesrl celu|oid no nrÍšeií Po. PRoJEKToŘ Žodovonymi v;Ítvornymi s R'EáLNoU (molíÍsk;imi) technikomi scÉruou Ne rrunovÉltit kompletní reÓlné pohy. |-eÁse onimovytvríňeií tím by o vonÓ filmovtí dí|o. I kdÉ tu nelze mluvit vyslovně Obr.253 o onimoci (neboťonimo. tor zde pohyb nevytvoĚit,o|e ien ho okopírovo|},vysledek m že byt velmi zoiímoyyo addšf pŮvobny. M|uvíme-lio umění onimoce, pok mŮžeme učinitzávér,Že KlNoXU prostŤedkupro onolpu fiízí ie tŤebo využívotien |oko pomocného (pŤi tonci, sporlovních pohybŮ neobvyk|1ich nebo Lomplikovonych pŤístroi,kter}i mÓ všok nikoli proporu opod.}, vlÓní ioko vykonech, nohrodit onimÓtoro. No zÓvěr ie tŤebo ííei,že KlNox ie cenn1iedukotivnípomocník, pokud pro ono|pu pohybu. iei použiiemev onimovonémfi|mu - Pozn. pťek|' l l} V pr vodnímtextu ie uvedeno poimenováníRoTosKoP
tse/
šKoL^
ffrUtTtptÁN
xrr3lrrlÉxo
sPEclÁt-Ní
Ft]nU
ElÁžovÝ
!T
Úkolem onimoce není imitovrÍní skutečnosii,ole pŤestoněkdy budeme chtítpievésl do onimovonéhofi|mu některéreÓlné efekty. Čosto byvtí Íeč o prostorovosti, o poimu tÍetídimenze.
i\ tt ,r
,l
!r
:
i\
,i
,r
Obr.254
Jsou pÍípodY,kdY prostorovos| skutečnosli,o|e ioko vytvornrí hodnoto. l zde mŮŽe vykonot cennou službumu|tiplÓn.
ANlmAčxi
sPEGlÁLNÍ
L
V onimoci ie pro trikovou komeru vše v jednérovině, figury i pozodí. No rozdí|od rerÍlnéhosnímÓníie trikovÓ komero zoostÍeno ien no ÚroveĚ trikovéhosto|u, no němž ie celuloid o pozodí. Technikou mu|tip|rínuonimovo. nou, nokres|enouscénupŤib|ižuie. me reÓ|némusnímku.TrikovÓ ko. mero tedy v |omto pŤípodě no iednéstroně zoostňuiesv i obiektiv no ieden z plÓnri, o no druhéďro. ně se m že ,,pohybovot,,proslo. rem, do|šímip|tíny(obr.254). ZvlÓšťprospěšnd ie toto techniko v edukotivnímonimovoném fi|mu, kde ie proslorovost mimoĚÓdně vrznomn (fi|my o vesmíru nebo moŤskychhlubinrÍch). mr)žebyt vhodnÓ niko|i ioko imitoce !r, E rr1* scénografie ť Ť.. 5 celuloid s I scénografle
EFEKTY
/ t39
E}EKÍY
No rozdíl od pohyb , kterése doií ono|yzovot pozorovÓním o toké měŤi| siopkomi (krok, smích, p|ovÓní),speciÓ|ní efekty neisou nošímokem doirorečně pozorovote|nétok, obychom ie moh|i groficky definovo| fÓzemi (exploze, mrknutíoko, b|esky). No druhé stroně isou mnohé specirÍ|níefekty v kres|eném fi|mu imoginÓrní, to znomenÓ, Že v pÍíroděneexistuií,o|e isou v1isledkem vŮ|Jonimatoro, iimiž chce podtrhnout něioky pohyb nebo pocii (bIesk pÍi deru). Prvnízpr3sob,kterym onimočně al|ÓdÓme žÓdonéspeciÓ|níefekty, ie zkoumbní zkušebnímsnímÓnímvíce onimovonych verzítéhoŽefekÍu. storšíchzkuševyuŽítosvědčen ch Ťešení Druh}izpŮsob ie iednodušší: . n1ichonimÓior Seznom |okovfch speciÓ|níchefekt ie ovšemve|mi dlouhy o konkrétní rozbor by poírebovo| zv|Óštníknihu. Proto se budeme zob vot ien osiotníponechÓme,,no vrJIi,,budoucímonimÓtorrlm nekter}imipŤík|ody; koleg , čioby somi experimentovo|i- onebo -lua,áuv ie pto|i.storších oboie.
tRK1|UTÍ
oxr
že Efekr, kteréhočosloužívÓme,ie mrknutíoko. ProfesioncilovéŤíkoií, plÓnu ve 2. figury: m.knlti oko ie nei|ociněišízp sob oŽivenístotické oko. Vfsledek: Íiguro ie moketo figury o v prvnímvyměĎuieme 3 fÓze v čih|edněoŽiie (obr.256).
I
Pňi reolizoci filmu ,,Mo|tÍkro. n iko,,vylvoňiIi o utoži,,sendvič,, Obr. 255 rnu|tiplÓn: p|ochu s cetu|oidovymifÓzemi situovo|i mezi dvě vrstYy reliéfníhopozodí s celkov}imodstupem l4 cm. Kombinoce reliéfního kovového pozodí o plošné stylizovoné figury vytvoĚily v ostrosli i vrženychstínechcennévÝtvorněfilmovéefekty (obr. 255).
rNIMAČNÍ
0 -a-
obr.25Ó
|40/
šKoLA
KREsLEr.ÉHo
;ILnU
ZABTESKY
2
1
rrt
7í
ct
u.-
Zpr3sobonimoce ie podobnf ioko u mrknutí oko, s tím rozdílem, že mrknulí hvězdy mrjŽebyt pomoIeiší. Obr.260
Ž+
*.
OTEVRENE OKO
Obr.257
llt
No obr. 257 vidíme poĚodítíítází mrknutí.
st
obr.2Ó1
Vzh|edem k pohybuoko onimuiemed 2,znomená to tedy,že mrknu|í oko ses|ovÓze 4 okének(2 okenko -zovŤené,2okénko- pootevĚené). V menšímpoč|uokének by mrknutí nebylo potrné,s většímpočtem pomolé. frÍzípŤíliš Není morné, kdYž oko mrkne olespoĚ dvokrÓt v sérii, oby divÓk určitěmrknutízoregistrovol(zejménonení-li figuro v zríběrusomo). V prŮvodním|istu by zÓzngm vypodol nopĚíklodtokio (obr. 258):
tr
Obr.258
Obr. 259
I
V prŮvodním|istuho mrjŽemeočíslovot |ok, iok ukozuie obr.261.
orevŘeruÉ oro
BtlKorÁnÍ
:i
/I4I
HvĚzD M|uvíme-lio hvězdě, mÓme no mys|i součosně hvězdu ve vesmíru i |esk kŤištÓlového pohÓ. ru (obr.259) V obou piípodech zÓb|esk, ide o tipyt, bIikoiÓní.
U rŤpytupohÓru, v piípodě světlého pozodí, zesílíme hvězdu zostínovÓním no rubu celu|oidu(obr.259 B).
zABLESKY k zdŮroznění sílynebo sr žky Zríbleskyisou imoginÓrní efekty,s|oužící (obr.2621. Jok pro mrknutíoko, tok i pro zÓblesk pŤitlderu stočídvě Íézeě2 (4 okénko). No obr. vidímedvě typickéfézezÓb|esku. F zel: menšítvor,vyplněny borvou Fáze 2; větší tvor, kde se od stŤedu borvo vy|r cí Z blesk mŮžemev|ožitbud,do 1. plrÍnu (pŤesokci) nebo do 2. p|énu(pod okci), podle logiky o citu onim toro. obr 2Ó3 Obr.262,
142/
šKoL^
t(lE5lrilÉHo
]tLnU
EXPTOZE Explozeie v onimovoném Íi|muvelmičostym efek|em.
.b * Obn 264
DÉte se hes|o: Když m něco exptodovot, of to exp|oduje poĚrídně! Obro.' musí byt odekv tní zvuku exploze: ie.li to sok pro.ucho, ot ie to šok i pro oko. Ve většině pŤípodŮje dobie, kdyz po explozi zŮsÍone m že rych|e zmizet), iímžieště zesíiíme predchozi efekt 9i- !kP'v (obr.264). Explozebudeme somozĚejměonimovoto 1, a d|m ě 2. Vzhledem k tomu, Že efekt exptoze Ěešíme iroficky stylizovon m zpŮsobem, musímeho nokreslitodlišněod skutečnosti. no obr. 2Ó5 potrné,exploze sest vÓ nopi. ze 7 tozí,kde se ve ]:! i: fÓzi l zvětšuje svě||tÍhvězdo. uvnitŤtéto svěŤlése ve f zi 3 zvětšuie tmov<Í(červenÓ)hvězdo, uvniti Ťé|osvětlése ve fÓzi 3 zvětšuietmov (červenrí) hvězdo o opět uvni|Ělmové ,,prézdná,,hvězdo (bez borvy), ktero v|ostně znovu odkryvo scénu (pozodís dymem). Abychom zesíli|ivizud|níefekt exptoze, neuslrneme u Ěodového čísI. PLÁN a 1
II. PLÁN a 2
EXPLOZE
lov ní 1 _ 7, ole v určitémokomžikuzopokuieme ieště část b|esku exploze (obr.266). Po|é,co exp|oze znovo odkryie scénu, v 6 _ 7 fÓzích d 2 odvedeme ieštěz místoexp|oze d'im. Pochopitelně, že bezprostŤedněpo exp|ozi změníme rovněž pozodí: no místě, kde |eže!obombo, bude ted, ohoňelÓ díro.
4 L 3
+5 z
3
+5
6 7
obr.2ÓÓ
pŤib|ížíme Chceme-|i, oby exp|oze by|o vyrozněiší,kotosirofiÍ|něiší, onimočníiešeníreÓlnémuefektu (obr.267|.
Obr.267
No pozodí s několiko budovomi (A) vfvoríme explozi ve 3 _ 4 Íózích svě||éhozÓb|esku (B), ktery pĚekryie cely formút.Tenlo světl1i,záíivf obroz podržímeněko|iksekund (C),obychom ho pok pozvo|nopro|nu|i (D) . tokév několiko sekundÓch - do novéhopozodís rozvolinomi(E}. očí zmlženíprochem o nopomÓh pŤizpŮsobovÓní Pro|ínÓnípŤipomínrÍ po exploze. situoci oslepuiícímb|esku
OBTAKA
PRAGHU
Ptid figury nebo pňedmětu no zem čosio provÓzíme efektem zvíĚeného prochu (obr.268}. K tomu Účelustočí 6 Íázíd 2. obr. 269 nÓm ukozuie dvo zpr3soby mizeníprochu:
Obr. 265
/ 113
A) obloko prochu se zvedoiío pňi|om zvětšuií, drÍlsepok |eiichobiem drobí
obr.2Ó8
.lll/
št(olA
KllÍrrxÉxo
_jLUNK
]|lnu
ve stÓle menšíob|Óčkyo ty se nokonec promění v rozbitf tvor, čÓrky. B) ob|oko prochu se zvedojí,roz|étoiio no zÓvěr zvětšují.Jeiichzmizení Ťešíme odp|ou|nutím(prolnutímdo prrízdného ce|uloidu),o Ťozhrubo osi ve dvou nebo tiech fÓzích. A 6,S(p 4
ocr&
oPcbooF c#c::.c'c;c
cDcrÓ
l-----;.a..:tii.
t
B c? .&O.í
o
oc:l
3
Gcs<3
Gccrc 1
5
6
Obr.269
/r45
Existuie-liv reÓlu, o to Úspěšněii mŮžeme švunku použítu rych|ych p"t'vuo i v onimoci. Kdyžuž isme uvedli míč,vezměme si ho ioko (pňesformÓt, obr.271|. iri oa ry'chléhopohybu zÓběrem tÍech f zich 6ri Jesi|iže bychom necho|i míč pro|etět zÓběrem ve pro znočné.rozestupy prŮlet by.nebyl A|, okénko)bez švunku |271 mjčidodÓme (pĚidÓme) v koždéfÓzi ieanotriwcn fozi znote|n;i.Proto tok celkovf pohyb i"uir, hery vyp|ni p.o'to.y mezi fázemi o propoií (obr.271 B). obiektem rozŠvunkse obyčeiněprovÓdí tok, že se zo pohybovon1im vše se zv|rozní lo o vytrÓcí), poslupně io..'" ieho.borvo (k|erÓ se s"unl..lini".ivkresbě(cožiezÓroveĚpodklodprokolorovÓní). P Ť i p o h y b e c h , k d e n e n í v ě t š í c h m e z i p r o s,lnoer n í t Ě e b o š v u n k y p r o . vÓdět. no konci rychlfch ŠvunkuužívÓme i pĚi extrémníchh|ovníchfÓzích pohybťr.
SYUilK Bohuže|pro toto německéslovo (Schwung}se nenošloodekvÓtnípoimenovÓnío v nošíonimoci se v procovnímprocesuzobydle|otok ioko ostotně i iiné cizí poimy' Švunk po|Ěí mezi neičostěišíefekty v kreslenémfilmu. AnimrÍtoňiho pĚevzo|i z reÓ|néhofilmu, kde se obievuie vždy,když ide o znočně rychly pohyb o figuro nebo pňedmět isou v iednom obr zku zoznomenÓny neostĚeo roz. mÓznuty po ose pohybu (míčno obr. 270l'.
Obr.27O
Rychlf běh no místě
----ru C):Q fui{
^^.E -:' il
oÓ.
':-.9*
3
Obn271
kňíd|y Rychlé mrívríní
Siln!' rozmach klodivem
Obr.272
PrŮchod telegrof . s|oupu
146/
šKolA
t(lE3tENÉHo
oDLEsKY
}t|.tU
svĚTtA
NA
voDÉ
/ |17
P|ochovody no obn274 ožiie,kdyžii posypeme bí|yimibody (čÓrkomi), kteréštětcemvotně pohÓzíme, pŤičemŽvšokdbÓme no lo, oby byly celu|oidŮno iinémmístě.Čís|ovÓnífzí ie pok tečkyno koždémze čtyí (neprovide|né): volné toké 11 2233 44 11332244'.t1 2244 33 11...
zmĚNA
Obn 273
Podotkněme, že k tomu efekiu se uchy|uiíi krestíŤis|rip (kreslen1ich čosopiseckychseriÓl ), oby ve stotickékresbě zntizornili čústněiokého zběsi|éhopohybu.
DNE
v
NoC
změnit kroiině mŮžemebez ve|kychpotíží Scénus figurou v s|uneční i modr;ice|of0n). v noc, pouŽiieme.|imodréhofi|tru(stočí
No obr. 273 ie několik pift|od : A) dolní extrémpotŤepÓnírukomo B) konečn1iextrémfigury pŤidoskoku C) chvěnídrÓ|u Zde by koždÓ n hrodnífáze mísio švunkuzpomo|i|o pohyb o mŮžeme Ťíci,že použitíšvunku v iokovych pĚípodechnohrozuje celou jednu ÍÓzi, t1.spoiuie dvě fdze pohybu v iednu iedinou kresbu. Obr.275
oDtE3KY
JYĚrLA
NA
YoDĚ
OživovÓní p|ochy vody v kres|enémfilmu ie komplikovoné o čosto se prolo spokojíme ien s ,,mrtvou,,scénogrofií.MŮžeme to všok Íešit velmi iednoduchymzpŮsobem,všehovšudyjen něko!iko ce|u|oidy.
Siiuoci bez fi|tru (den) pro|neme do situoce s fi|trempÍedobiektivem komery (noc) v požodovonémpočiu okének (dvě, tĚi nebo čtyĚisekundy).
zA|ŘtsEilí
Obr.274
Obr.276
z^9Ěnu
118/ šxol^
rrE'ttt{ÉHo
soUČAsNA
---r:--::
I
I I
I I I
;ILnU
I
I I I
ii+
i
-------l - - ----T \l
I L
I I I I I
I I
Chceme.||zesí|itefek| Úderu nebo exploze v Úrovni dobÍevytvoÍeného zvuku, bude ÍžebozotŤtÍslzrÍběrem.Pochopite|ně sílo o dé|kootresu (zotŤesení) z visí no síle i optické yzdÓlenosti od |Ódro Úderu nebo exploze. Neimenšío neikrotšíbude potiesenípŤiobyčeinémpohlovku, o neisilněiší pŤiexplozi bomby v l. plrínu. o neide|ší obr.278 ukozu|e, iok ie |Ťeboieden i druhy pŤípodvepso| do rubriky ,,komero,,v pr vodním lis|u. Některé ze specirÍlníchefektr] isme poznoli i v dŤívěiších kopitottích (nopĚ.,,cyklické okce,,).
Obr.278
No témo speciÓ|ních onimočníchefehŮ by se do|o sepsol zv|Óštni kniho, proto isme se v fomlo textu dotkli ie'' někter1ich o ien nololik, obychom mlodémuonimÓtorovi noznočili,ioké |sou možnosti zv]tÍdÓní Íokovych prob|émŮ, oby. chom mu pomohli o konečně, oby sÓm tvoŤil o hledol svÓ vlosÍníŤešení.
3oUčnsxÁ
ANlMAcE
/ 149
ANtmACE
Produkce kres|enéhofi|mu se zočín v podesÓtych letech prudce Evropě. po celémsvětě, zv|rÍšťv rozvíiet,obievuie se v novychstŤediscích Z doményzÓbovy o komerce se pĚesouvÓčímdÓ| víc k outorskému, uměleckémuvyiodĚovÓní.opouštěií se klosickékánony (s v;iroznou pečetíosobnosti W. Disneye) o v kresleném filmu dochÓzí neien k inovocíve formě, o|e i v zÓklodníchzpŮsobech nozírÓníno onimoci. neŽ popis. nežgog, vyroz dŮ|ežitěiší |deo zočínÓbfr dŮležitěiší obievuií se i novéonim lorskéosobnosti. Ty isou rozpoznotelnéneien podle kresby,ole i podle onimoce. Wo|erion Borowczyk, Bruno Bozzetlo, Bob Connon, Nede|iko Drogié, Pou| Driessen, George Dunning, Pe|er Foldes, Z|otko Grgié, John Hubley, Vlodimír Krist|,Jeon-Froncois Loguione, CoroIine Leof, Jon Lenico, Normon Mcloren. JiŤíTrnko, DušonVukotié,RichordWil|ioms _ to isou ien někteĚíz ormÓdy umělcťl, kteŤív posledních 30 le|ech okénko po okénku lze vytvoŤitsvŮi doktízoli,iok rozpohybovÓnímčrÍry v|ostnísvět. Prvníprovidlo, kterésoučosnÓ onimoce zruši|o,zniz ČÓry o borvy kre. seb se nesměiíbezdŮvodně chvět! Dnes se to čímdÓ| ménědodÉuie. PrÓvě v sponlÓnnosti, nespoutonosli o živostiie neivěišíprJvobmoderní pohyb|ivékresby. K tomu ovšem pŤispěly i nové |echniky, ieiichž v}Ífvorné užívÓní oulomotickY vyiodilo providlo o preciznosti. Ve|mi vo|nÓ |inie o zei. méno zpŮsob ko|orovoní figury no obr. 279 ie pro to neilepšímpĚíklodem. Pohyb získúvÓno svěžes|i o nekonvenčnosti, když se - podle více či méně pevného schémotu- figury ve fÓzích formuií co neivo|něii.Jok vidíme,ide v prvníÍoděo cit pro pohyb (obr.280). Obr.279
'# Ť#.]
|50/
šf,oLA
rllJLlxÉt|o
ltLnU
G
Ú]_
sftb
rďry qY &t>,n_
.(kí#
#h ffiÁ Ešts
Oba 28O
Nestočíien kresbou pohybovot, pohybu je |iebo d t smysl. Dušon Vukotičjednou ňekl, že tojemstvíonimoce není skrylo v kresbÓch, o|e mezi nimi.
vÝrvrnxÉ
lEGHl.
lKY
Meze r znosti qiŤvornychtechnik v kres|enémfi|mu isou široké.Díky prŮmyslu vytvorně-grofick}ichmoteriÓlr] o pĚedevším odvoze o fontozíi mlod ch onimÓtorrj fonoticky pohotov ch boŤitkonvence, isme v této oblosti svědky neustÓ|éhopokroku. Celuloid ovšemzrjs|Óvtíi nodtÍlezÓklodním podk|odem, no němžse tvoŤíÍázepohybu, protoŽeie pr h led nÝ. KdYžsecelu loid s vykonturovonou o vykolorovonou figurou po|ožíno scénogroficképozodí, dosÓhneme iedno|y figury o scénogrofie.Kvo|itní,moxim lně pr h|edn celu|oid umožiíuiepoužitíož sedmivrstev (se sedmi okcemi) noiednou! Klosické.lechniko(obr. 28l)' A - kresbo Íáze no popíru (obyčeinou tužkou);B - kresbo vykonlurovon tušínebo borvou iobyčein - p","-
vYTVARNÉ
C''---'. '\
IW u-\)
-1
-
/l5l
c
B
A
TEcHNIKY
aq:
.-š>,)
L-
o,'LÉ
otttE
Obr.28t temperou, ieiíŽvrstvo neodpryskÓvÓ no ce|u|oid);C - totÓž specitÍlní toké nepr hlednÓ, oby skrze ni musí byt o neproskÓ. Vrstvo borvy pozodí. nebylo vidět Tento k|osicky zpŮsob v}'tvornéhozprocov ní zoiišlbvol respektovtíní dlouho|etéhoz|otéhoprovid|okreslenéhofi|mu: oby se oni linie oni tÓn pÍiproiekci nechvě|y.Ve chví|i,kdy se mění nÓzor no onimoci o kdy dochozi k novym vyboi m, iok po obsohové slronce, |ok ve zprlsobu provid|o perfektnosti zočo|oztr vytvornéhov|rozv, nepŤekročitelné cel no v}znomu. Do prvního p|Ónu postoupilo vytvornÓ hodnoto ioko moderní grofiky o molíĚství. vysledek využívdní Neiprve se upusli|o od pevné, exolďní linie, oby se zochytilo svěžes| kresby.Tok se nÓš pes mohl no ce|u|oidu konlurovo| (obr.282 vo|n1imi |ohy pero (A) onebo trhonou čÓrou (B) čištětcem(c)...
AtsC
Perem Obr.282
Perem
štětcem
Polom technologicky rozvoi popohnoly dermotogrof o flomoster (vhodnépro ce|u|oidi sk!o). Nové moteriÓly nohrodi|ytuš i.lemperu o pĚines|ynovékvolity(obr.283): dermotogrofsvěžesttohu, f|omoster novou sensibilituo proktičnost.
|52/
.rolA
Ilt'1t}.ÉHo
vÝTvARNÉ
Í|Lnu
AnimÓtoŤi vždysni|i o pŤe. nesení originÓlního tohu z popíru no ce|uloid (ce|uloid dosud svou hlodkou plochou z velké čÓsti tyto možnosti omezovo|). Ředermotogrof f lomoster šeníse ob|evilovynÓ|ezem Obr.2E3 mechonickéhozÓpisu z popíruno celuloid (kopírovocí stroi Xerox). Xeroxovtítechniko vyloučilozprosiŤedkovÓnímonuÓ|ním kopírovÓním.
,-=-/6--
žk-
I s ko|orovÓnímcelu|oidu se díkyvytvornym pokusélmo kombinocemi stor ch o novyichmoieriÓ|Ů dě|e podobně. Figury lze kolorovo|: rozŤeděnoutemperou, borevn m i tušemi,oleioqimi bo rvom i, flomosirem, dermotogrofy,poste|y- všeto se dÓ kombinovot z pŤedníi zodnístrony. Nokonec ie možnépostovuz do|nístronypokrytneutrÓ|níborvou,oby neby|o pr hledn . U některyichvytvornych Ťešení pr h|ednost nevodí o noopok se v tom spo|Ťuienov kvo|ito. * Piedností popíru joko podklodu pro groficktívyj dŤení|ze vyvžít v kombinoci s ce|u|oidem tím zp sobem, Že se figuro komp|etovonÓ no popíŤerystŤíhrÍ o nolepí no ce|uloid (obr.284).
popír
rJra: celuloid
é
olt
Ó-
Obr.284 Mnozí outoii se dokonce odĚíkoií celu|oiduo Úplny obroz reolizuiíno popíĚe.V těchto pĚípodechse scénogrofiebud,zce|oe|iminuienebo se omezu|e len no neinutněišívfroz o kompleiní okce se Ťeší v iediném plÓnu. PrÓce ie to pro onim toro koždoptidněvětší,prolože no koždf popír musí kres|it figuru (figury)v pohybu i figuru (figury)v stotické
TEcHNIKY
/ l53
pozici,oktomunovícscénogrofii.Alevys|edekzprovidlob1ivtíbohotf grofického moteriÓ|u o živosií osobitym vyrozem ouloro, iybe,". i svěžesiíonimovonéhoobrozu. Tokoqito zpťlsob|ze noanottotÓlní onimocí. žemesipÍestoušetÍitprÓci AniŽbychomporušilisty|ovoučisto.tu,m instoluieme z" iednu. vrstvu s 'celuloidem, ii.í, ;.; ;ě.il; ;Íípodech ty okce, kterénevyžoduií no němž podle potŤecv|ua..".onimovot notolik rychlé, že no qih;;;;; il..,bu no- plpire .onebo. které isou (nopŤ.specirÍlní kresby p|Órne nebude potrná rlzdflnost chorokteiu z běrem opod.). ptÓk pro|étoiící "t"lty, NěkreňíonimÓioĚiopouštěiíobvykIégroficko-mo|íÍsképrostĚedky,h|ezcelo noqich moteriÓ|ech. doií nové vfrozové-oii"itl o 'Lt.o;ipo Coro|ineLeofnopŤík|odpoužívÓpísku.noprosvět|enémskle,kde(no poiir"t wori kresbu vrstvomi pískumode|ovon rozdfl od onimoce "" mištětcem. |shuPote|místopískupouŽívÓp|oste|íny.obrozzískÓvÓrťlznoborevn p|os|e|íny .i o reliéfy ienoučkych vrstev mi svět|y prochoze.iJi;i;;J no skle. NormonMcLorenprovÓdě|kresbyfÓzípŤímonofiImovypÓsbezpoužití komery. m iechícíencyk|oped...kÝ.-::1no NemÓ m v Ú myslu podÓvot vyčerprÍvoi si ien pŤrÍ| bych fi|mu vŽívá, nik, kterych ." an",-JJ '"etá tá't"ného by které pÍíklody, zoiímoqimi seznÓmil budoucíoni,iojo.r' některymi ces|ou. do|y impulz, iok dÓ| posiupovoi v|ostní
A }.l t A G E K o t iŽl
v kresleném ie iednímze zp sob , iok Animoce kottiŽe(vfstŤižkťr) Není zde outoro. snohÓm fitmu dodot ,o'r.rí g.;filko_-mo|irskylm oni ce|.u|oidovfch. t.,o,ynotl"jeny.r.' ro'i - onl popirovych, zopotŤebí etopÓch:iednoie ve dvou spočívÓ Ce|1ipodílonimoce"o wá'uc filmu (figury,ieiich e sti, e|emeniŮ zhotovenínornotouo,i.i..,"v''rrr'onÝch těchtoelementťl obiekty,kt".é';.;;hvuli0, o diuho onimovÓní do|ší pod komerou. pŤímo
|54/
šÍoLA
KlE3LlxÉHo
ANIMAcE
lILnU
Už no první poh|ed ie zŤeimé,že kol Žov fi|m ie levněišínež ,,klo. sich/,, kreslen1ifi|m, že potĚebuie do|eko menšípočetreo|izÓlorŮ, Že vynechÓvd ne|ednu klopotnou etopu prdce: provedenítužky {tužkové onimoce, konturov ní o kolorovÓní).U ko|rjžového fitmu je iedině činnostpod komerou čosověnrÍročněiší než v kreslenémfílmu. Jeií déIko- rozsoh - ztÍvisíno počtue|ementrj v zÓběru o ovšem no zku. šenosti,schopnostech o pňiprovenostionimÓtoro. No druhéstroně je všokonimoce kolÓže mnohem chudobnější v možnoslech pohybu o tronsformocí.
KoLÁzE
/ 155
elementťr:h|ory, tělo s levou rukou o ryčem,provéruky, stehen o |evé o provéholinky. Joko u onimoce kres|enéi zde se budeme snožit,obychomfoze pohybu snímo|ipŤevÓžněd 2, protoŽe tenlo systémurychluie prÓci o pĚitomto není no Úimu kvo|ityonimoce. Určíme-|isi, Že irvÓní kroku ie 8 okének, znomenÓ lo, že ieden krok proonimuieme čtyÍmiposuny figury. Podle rozpětínohou není těŽké že pro prŮchod zrÍběrempotĚebuiefiguro něco pŤes7 krokťl, vypočítot, pňib|ižně 56 okének. či|i
Techniku kolrížetedy zvolíme pro tokoqi filmory obsoh, kterému odpovídojívytvornépÍednosiio onimočníome.ení kolríže. Jok isme Ěek|i no počÓtku, nfznomnou součÓstíonimoce kottÍžeje pŤíprovo4istŤižkŮ,k nížpŤikročímepo určeníztíktodníhovytvorného sty|uo doiednonémzp sobu onimoce fitmu.
7
obr.28Ó
šr*-
- .2tVlz
Obr.285 V1isrÍižky e|ementŮ pro onimoci zhoiovuieme podle požodovkŮ obrÓzkového scénrÍÍe. Je tÍebo pňi tom dbrÍtno to, oby tytéželementy moh|y b,jt využitypro co neivětšípočet rŮznych okci, p'o .o neivětii početzÓběrŮ. Proh|édněmesi pŤíklodno obr. 285. Je zod n Úkol, oby figuro s ryčem proš|opo pěšiněpÍeszÓběr, pŤičemŽmÓ ve stĚeduzÓběru-pohleJnout vzhŮru. Pro po|iebu onimoce tétookce ie figuro sestovent ze sedmi
Rozhodli isme se pro chorokter kroku uvedeny no obr, 286 (ieden krok isou prvni eryii Íáze, táze 5 ie už počÓtek nÓs|eduiícíhokroku). Co ie pro onimoci tétochŮze choroheristické?Zoprvé:trup s hlovou se pohybuie nohoru - do|Ů - nohoru; zodruhé: provÓ ruko se kyv vpred -*oa _vpŤed;zotÍelí:ie nutnépohybovot levou i provou nohou o koždÓ z nich ie dě|eno no dvo elemeniy. PĚi kres|enétechno|ogii bychom pro tuto chťrzi zhotovi|i cyklus 8 Íází, zde se cyklus nevyslrytuie: figuru musíme onimovot prŮběžněod ]ednéslrony k druhé stroně formtÍtu.
tutu@ EĎru13
A Nezopomíneimeno h|ovu! Někde ko|em první Obr.287
A-ts
|56/
šIo!^
rll'l.lxÉt|o
;tLnU
tĚetinyz běru zoklonímehlovu v jednénebo dvou mezifÓzích(obr.287). Po žÓdonémpočtuokénekvrÓtíme hlovu zpět do vychozí polohy. Tok jsme zonimovoli prvníokceko|ÓŽe,př čemžisme zhrubo 60 krrÍtuvedli do chodu komeru o notočilitokstonovenousiiuoci no trikovémsto|e.
Obr.290
Obr.288 Je.|i tŤebo,oby steinÓ figuro prošIozÓběrem v detoi|u {obr.288}, bude prÓce mnohem iednodušší.odpodÓ onimoce nohou (4 e|ementy) o zrjst vÓ ien pohyb trupu s h|ovou nohoru dolŮ (viz diogrom no obrÓzku), pohyb prové ruky vlevo - vprovo o k tomu ovšem zoktonění hlory během chťrze. V něktenich zÓběrech je tŤebo, oby si figuro ohlédlo. Pro tokovy pŤípodie vhodné mítpŤiproveny do|šítňi elementy (obr. 289): h|ovo ve dvou fiÍzíchotrÍčky(2 o 3) o kroiní Íézt_ profil h|ory otočenév|evo (4). 1 Obr.289
PŤionimocikoltiŽese moximÓ|ně snožímevyhnout pohybu v perspektivě o s lím oh|edem moií b r iiž ve scénrÍňikoncipov ny okce ce|éhofi|mu. Vyskytne.li se vyiimečně nulnosi pohybu v perspektivě, budeme |o Ťešitonimocíno fÓ|iích. Aby nedošlo ke stŤetnutí sty| pŤipoužitíceluloidrj v ko|Óžovémfilmu, jen tiebo no ve|mi rychléokce (nopĚ. rycilf běh do persse omezit ie pektivy).Kdyžvž isme se toho dotk|i, pŤipomeĎme,že použitíceluloidu
KoLÁŽE
ANlMAcE
l157
nemusíbyt nutně v/iimečné: vložme do horní vrstvy strÍ|y ce|uloid,no němž čosod čo. su budeme onimovot potĚebné okce ioko pňi onimoci no popíru(proch,exp|ozeopod. efekty), pochopite|ně pŤires. pektovtíníztÍk|odníhov}Ítvorného o onimočníhoĚešení filmu.
No obr. 290 vidíme iednu z možností sestovy pro onimoci ko|Óže: qis|Ťižky isou vloženy mezi pozodí o prtízdnf ce|u|oid.V horním plÓnu ie celuloid s fÓzí deš|ě.
A
Je pÍirozené,že pro koždouokci ko|ÓŽové onimoce mrjŽe b1ti podle potŤeby pÍi. proveno více nebo méně detoilních pohybovych schémot (no popíŤenebo ce. luloidu), kterÓ s|ouŽí ioko pomoc pŤi prÓci pod komerou. No obr. 291 _ no popíru isme sestovili schémoletu p|Óko o oznoči|ino čÓŤeleiu dílkyiednotlivychčÓstípohybu ptÓko (obr. A), nočežpopír pod perforocívyŤízneme, obychom ho mohli vsunout mezi pozodí (obr. B). o ce|uloid, no němž |ežíko|rÍž potŤebné místo piÓko no usodíme Po|om (Ťekněme,že isme si urči|i,oby zobÓk o horní čÓst ocosu leželyno čÓŤe|etu, o dí|ky oby oznočovoly polohu ocosu), vytrÍhnemeschémozpod celu|oiduo fÓze pohybu ie pÍiproveno k notočení (obr. C). Pokud schémo pohybu provedeme no celuloidu o položímeie nod ce|ou situocí
2a.@t
e
Obr. 291
t.
"1
o
E
l58/
šxolA
t(tlsl.EilÉHo
F|!mU
s fixovonou ko|Óžr,pok ovšem celuloid pod perforocí proŤíznoulnemusíme' NŤk9: pro kožd posun z|ehko notepuje e|ementyno pozodí,ti. no celuloid nod pozodím (celu|oid chreni scénogroíiiprád uspinenim o poškozením). Někde kol Že dokonce vyrrÍběiíz tenkého mogne|ovonéhokovu. Animoce ko| že pod komerou je velmi de|ikrÍrnipr ce. Nejednou se sto|o, že onimdtor muse| zočí|scénu znovo' když se mu uprostňed prÓce rozletě|y elementy z trikového stotu. Něko.ik dni nemáhy byto nodormo.
PočirlčoYÁ
PŘEHtED
PN.EHtED
ETAP
KREsLErrÉno
V
ETA?...
l|59
TVORBE
Fl L T U
Dromolurgie nÓměÍ- ideo fi|movÓ povídko- synopse IiterÓrníscéndŤ Režie
AillmAGE
technick1iscénÓŤ- story boord figur o pozodí vftvornéŤešení * nohrÓvko diologu - pÍedonimocí * nohrávko hudby - pŤedonimocí onimočnípĚíprovo- |oyout onimoce o fdzovÓní pozodí- scénogrofie
Jedním'. neinověišíchimpulzŮ v novych technikrÍchonimoce je e|ek. troniko. Bez ohledu no polemiky, t
konturovÓní o kolorovÓní pŤíprovopro snímÓníobrozu o kontro|o obrozu snímcÍní stňih mont Ž obrozu * nohrÓvko hudby - no obroz - synchron nohrdvko ruchr) sesiÍih- montÓž zvuku - mix míchočko
o onimoci počítočem nebudu v tomto textu detoilně mluvit, protože to ie zvlÓštnítémo. Už roky existuje o strÍ|evíc se rozšiŤuieo je věcí budoucnosti. ! pro mne.
LoborotoŤe
kombinovond kopie (zvukovÓ)
* NohrÓvko diotogu se zprovid|o poĚizuie pÍed onimocí. Hudbo se nohrÓvÓ podte potŤeby,buď pŤed onimocí. onebo ož po definitivní montÓži obrozového p<ísus dio|ogem. Obr.292
pŘenlED 16o/
šxolA
!(lE'tlilÉHo
rrÁmĚr
lDEA
N mět podněcuie tvorbu kres|enéhofilmu o m že byt vyiodÍen iedi. nou věŤou.
poYíoxl
FlLnoYÁ
3YNoPsE
RUCH: TRÁMVÁJ
TECt|l|lCKÝ
olR
JTORYTOARD
3CÉilÁŘ
AzroYÝ
REŽlsÉR5KÝ gcÉilÁŘ
Technic$i scénÓŤie pievodem |iteroturydo fi|movéÍečio jím v|ostně zočínévlosiní reolizoce filmu. PÍiprovuie iei režisérbud,sÓm onebo ve spoluprÓci s vytvorníkem,pÍípodněs h|ovnímv tvorníkem filmu. V technickémscén Ťiisou uvedeny pod|e poĚodío v obrÓzkové formě všechny klíčovésituoce fi|mové povídky,rozdě|enédo zÓběr spolu s čosovymi Údo!i, zprjsobem montÓže, počtem pozodí, určenymi dio|ogy, ruchy o pokyny pro hudbu. No obr. 293 vidíme pŤíklodiedné strony iechnického scénÓŤe.
vÝrYARilÉ
ŘršEilí
FIoUR
A
rfu&-,-ť!:a sB\-
5RÁŽKÁ!
-
(NoVÉ HUDEBNÍ
čÍst.o)
L-.-á LL,-q
, -\
. ' , í - , \ , ^ * lI Il l t
1Í/ . r t \ f > , . I, \Mlá
x
a
I
I
t
TLU5TÝ: " Á, Ío JsÍ Ty!' r^ÁLÝMRKÁ. Ňepozt.tÁvá PŘÍTELE
PozADí
Pro ukončeníprtíce no |echnickémscéntÍŤi pŤistupuiíh|ovnívytvorník spolu s reŽiséremo scénogrofem{,,pozod,<ÍÍem,,) k definovÓní designu filmu. V}isledkem isou v1itvornénÓvrhy figur (viz kopitolo ,,Y,|Norné pŤed|ohy',) o vytvornéiešenípozodí. .Lt 5
NAHRÁYKA
/ 161
--í('.k'-' A-
3CÉilÁŘ
LiterrÍrníscénrÍĚie detoilní obsoh fi|mu s většímči menšímpočtem poznÓmek o zp sobu reolizoce zprocovon |iterorníformou.
EvENÍ.
l,tÁLyÁTLUsTy- vcH^zEJt. Do zÁBERU (PoNoŘENI Do sWcH
tryšr.eruer)...
Fi|movÓ povídko ie rozprocovony nÓměi. Je io v|ostně krrÍik1iobsoh budoucíhofi|mu, zprocovon1iformou vo|néhovyprÓvěnís eventuÓlními nÓznoky budoucího zp sobu reo|izoce.
LllEnÁnrí
ETAP....
Fllnu
MÁLÝ Á TLUsTÝ sEDÍ v KÁVÁRNĚU,sToLU. PŘIŤUKÁV^JI5I sKLENIčK^^^I.
DlAtooU
Existuií-live fi|mu dio|ogy, not čeiíse pŤedonimocí. Podle definitivnÍ tex|ovéverze dlolog si režisérvybere herce, |eiichž h|osy budou
sTŘIH Obr:293
4',
|62/
šroL^
xlt'llr.ÉHo
PŘEHLED
}lLtu
ETAP.
/ 163
Pro filmy, kteréje hudbo stěžeinímkomponentem, of užcelÓ nebo ien některéjeií čristi,nohrÓvÓme hudbu hned po qyhotovení|echnického scén ie. Jde-|i o hudební kreslen film, pok se sklodote|včlenído prÓce už pňi pŤíprovětechnickéhoscénÓie.
Dole obsohuie skici hlovních bod pohybu figur, propoiení pohybu u novozuiícícirzrÍběr , kresebnéi iiné pokyny h|ovnímuonimÓtorovi tfkoiícíse zp sobu onimoce, onimoce zv|Óštnichokcí, vfrozŮ figur ve psychickych stovech, některych neobvyk|1ich deformocí áloitni.t' pohybu, rychlosti krok , ortiku|oce.DÓ|e pok oznočení chorokteristicklich či iinok vfznomnlich momenl v pr vodních|istech o fonogromu o všechny ostotní pokyny hlovnímu onimÓtorovi, které isou nezbytnépro dromo|urgii o styl filmu.
Odborn17mspoluprocovníkem o zprostŤedkovotelemmezi režisérem o sk|odotelemje zprovid|o hlovnístŤihoč filmu, ktery se rjčostní do. hovoru o hudební s|ožce,o notÓčeníhudby o toké z perforovoného hudebního pÓsu zoznomentÍvÓfonogrom.
Loyout rovněŽ stonoví zÓvoznéskici definitivníchpozodí pro v.rftvorníko,evenl. v tvorníkopozodí.l2
Pokud v hudbě exisiuie zpěv, zonese se do fonogromu orlikuloce, steině joko v pĚípodě,kdy ide o Ťeč.
ANlnAGE
odpovídot kres|enfm hrdinŮm fi|mu. Nohroné dio|ogy se pŤepíší no perforovon (širok;i)p s o podle číselnéhozÓznomu diologu v prŮvodním |istu bude pok onimútor onimovot iok or|ikuloci. |ok ivlos|nípohyb figur.
HAHnÁvxl
t|uD!Y
ípŘro
Ar|IrrAGil
Jok ie uvedeno ve schémotuno počÓtku,hudbo pro film se nohrÓvÓ - montÓžiobrozu. bud.pňedonimocínebo ož po sestŤižení
Al|lmAčNi
pŘípR^v^
tAYoUÍ
Pžipňíprověiokéhokoliv,zvlÓště pok d|ouhometrÓžníhokres|enéhofi|mu, nebo v pŤípodě,že hlovní v}itvorníknení součosněh]ovnímonimÓlorem filmu, ie tŤebo pŤedzočrÍtkemonimovÓní vytvoŤitonimoční pÍíprovu(Íoyout). AnimočnípňíprovuprovÓděií h|ovnív}itvorník o režisér nebo někter/ z neizkušeněiších hlovníchonimdtor . Loyout !e dÓle rozprocovon1itechnic$i scénÓŤ,dop|něn}ipozn<Ímkomi ke všemzávoŽnymokcímkoždéhozÓběru fi|mu o |e určenpro hlovního onimÓloro. Ani močnípŤíprovo. loyout obso h uie : kresebnéĚešení- o ronžmr5(scény) pro všechny záběry v definitivní ve|ikosti figur o formÓtrj, instrukce pro všechny pohyby komerou, to vše pievedené no defini|ivním kresebném mo|eriÓ|u, ti. no perforovonfch popírech pŤípodněpouzech.
Obr.294
(TUŽKoYÁ
Ar|lmACEl
Není oni tŤebo zdrjrozĚovot, že onimoce ie neidŮležiteisi o nei. fÓzí reo|izoce kreslenéhofilmu. Vedle ideie o obsohu filmu, zrívoŽněiší dromoturgie, otmosféry o qltvorné koncepce piedevším prÓvě no onimoci ialezi neiryššíměrou kvo|ito veškerétvorby. orgonizoce onimoce se |išístudio od studio o v d|ouhometrÓžním filmu. filmu ie pochopite|něiintÍnežv tÍíminutovém meir Že, zvlošteide-Ii o outorskédílo, mrižereolizovot Animoce krrÍtké pomocníko,dokonce i bez fÓzoŤe.MÓme-|i no mys|i bez iedno osobo, s mnoho efekÍy,neníoni vhodnéto dě|ot iinok. onimoci specifickou A|e delšífilm s ve|kfm počtemfozi vyzoduie profesionÓ|níorgonizoci, kÍerÓ sestÓvÓ z h|ovníhoonimÓtoro, osislento onimÓtoro o dostotečného počtuf zoŤŮ. ,--try r zl v 1e,ol.pi'"r. uv|.onutno .ěki..é čé.ripŤJlÓdď "ď,ě.|i o p-.o"*, nlr...c_'-up;.,nu1i.i
- Pozn. pŤek|.
| 6 1/ . Í o l . l
xll'tlxÉt|o
ltLnu
HlovníonimÓlor - no zrÍklodětechnickéhoscénÓÍeo loyoutu, fono. gromu dio|ogu o hudby, s podrobnymi pokyny režiséroo vytvorníko kreslí hlovní Íáze pohyb o skicuje zÓk|odní meziÍ6ze, defini|ivně zprocovÓvÓ schémotoiízdo formuje prŮvodnílist (číslov6ní okcí podle vrstev,plÓnovÓní pohybu iehe|,sto|uo komery opod.). Asisten|onimÓtoro - použijeh|ovníchfÓzío skic, kÍerédostone od hlov. ního onimÓloro o s|eduje prrJvodnílist - kres|ínočistohlovní meziÍíze, skicuje zÓk|odní črÍsti figur v pohybu o píšepokyny pro ftÍzoŤe. - vyp|Ěuiezb1aloiící pohybu mezifÓzemi o všemideioi|y (po. FrÍzoŤ črÍs|i písemnych pokynri dle no fÓzích},kterymi se nemusel nu|ně zob1ivot onim tor. REZISER
VyTVÁRNrK
#REŽIsÉR 7rurr'tece
PŘEHLED
?ozADi
ETAP...
/ 165
. 3CÉrroonAFlE
Vftvorník pozodí, scénogrof m Že zočíts procí no pozodích po vyhorovnou toveníonimočnípÍíprory(loyoutu).Pokud se k onimoci pŤikročí pozodí od k pÍipomínky scénogrof dosione scénÓŤe, rechnického od hlovníhovytvorníkofilmu po stonoveníiednoilivfch zÓběrťl nebo sek. vencí.
Vftvorník pozodí, scénogrof,mÓ zo oko| vyvorii všechno pozodí neipozděii do ukončeníkonturovÓnío kolorovÓní ce|u|oidovychfÓ|ií. Pozodí, no nichž zÓvisí konturov ní o ko|orovrÍní(zoŤezÓvÓní postov, vyběr určitychborev otd.), ie tŤebozhotovit v době onimovÓní, ri. pŤed iuŽkovéonimoce do oddě|eníkoniuristťro ko|oristŮ. pÍedrÍním
K o } |T U n o Y Á i l í , K o L o n o v Á n i
FÁz^É'Í
Po ukončenítužkovéonimoce se zÓběry pŤedoiído oddělení konturistŮ o kolorisi . Podle pokyn o zp sobu konturovÓní o kolorovÓní o pod|e velikosti celu|oidu konturisié neiprve kresby okopíruií z popíru no ce|u|oid o ko|oristéie potom no zodní slroně pokr}ivo|íborvomi.
Schémoorgonizoceonimoce celovečerního kres|enéhofi!mu obyčeině rypodÓ tok|o:
Součosně se no celuloidech vykonÓvoií i ostotní eventudIníoperoce (dod ni speciÓlních efektťr:siínovÓní iemnym nÓstŤikem, lepení e|emenlťrpňikolrížiopod.).
Režiséronimoce (obvykle profesně neizkušeně|šíhlovní onimÓtor) zhrubo formu|u|e no bÓzi loyoutu prťlvodníliďy o slorcÍse o stylovou iedno|u onimoce. Je ovšemodpovědny zo onimoci fi|mu vce|ku.
PŘiPRAYA
._.,
ÁNI^^^ToR' ÁNrMÁToR ^NI,tlÁToR ÁNIMÁToR llll ^srsrENT ^srsrENT ^srsrENr ^srsTENT Á N I , 1 ^ ^ T o R AÁ N r ^ ^ Á T o R Á ^ N I M Á T o R ^ ^ N r M Á T o R ^ Obr.295
Pno
silimÁrÍ
orRAzU
AnimrítoÍiprovtíděiíh|ovní Í6ze o schémoto iízd, definitivně sepisuií prrivodní |isty.
Když ie kompletní moteriútv procovnískupině fi|mu hotov ie vhodné d k|odně prověŤit:
AsistentionimÓtoro doplřuií okce hlovními,tj. sté|eieštěpohyb urču. iícímimezifÓzemi.
- isou.livšechnypňíprovné fÓlie očís|ovoné; - neisou.li chybyv ce|uloidech(v kontuÍenebo ko|orovÓní);
FázoŤidokončuiízbyvoitcitužkovouonimoci.
- ie-|i komp|etnípr vodní |ist; - isou.|i u zÓběru oznočeno zobrÓní (formrÍry)obrozu o schémoto eveni. šktí|yiízd;
PočetonimdiorŮ, osis|entŮ onimÓtoro o fdzoiŮ zdvisí no možnoslech studio, většípočetkres]íŤŮ vykond prÓci rych|eiio noopok.
|66 / š xoL^
rllJ!txÉHo
;tlHU
- isou-li všechno pozodí v poŤÓdku (ie.|i ieiich sprdvny počet zopsÓn v |r vodním listu o isou-|i no pozodích spr vné znočky pro komeromono); - v pĚípodě,že existuie zoíezívánífigur do pozodí, tĚebo prověňit ie koždf ce|uloid tok, Že ho nosodíme no kolíky spo|u s pozodím o zkonfroluieme.
sHínÁrrÍ
orRAzu
Do.bĚepňiproveny moteriÓ|, s |osnymi o vyčerpÓvoiícímipísemnymi pokyny,šk lomi pro iízdyo s pozodími u|ehčí o urychlíkomeromonovu prdci. Zkušenykomeromon si srovná z6běry pod|e druhu, oby si ziednodušil monipu|oci:noiednou snímd všechnyscény,které se odehrÓvoií no steinémpozodínebo obsohuiísteinénebo spo|ečné fÓ|ie. No počti|ku koždéhoz běru ie tŤebo notočit deset okének klopky s čís|em z běru (obr.296 A). Udě|d-li komeromon chybu, noiočíněko|ik obrrÍzkrjno p su s po. znÓmkou, ko|ik okénekie chybnych (chybně notočeno- obr. 296 B). Potom |u črÍst znovu sprÓvně nosnímÓ. Většío dobre čite|nrí oznočeníno klopk ch o poznÓmk<Ích pomohou pŤistĚihuo k dobrémuo pÍesnémuprovedeníprocovníkopie. Pro siĚih negotivŮ o |oborotorníproces pŤizhotovovdníkopiíie potĚebo vždy no konci zÓběru notočit po pěti dodotkovych l-zY. plusovych okénk ch, kterépŤimon|Óžiprocovníkopie e|iminuieme. AB
PŘEHLED
sTŘlH
ETAP...
/167
ffroN|^Ž
Kdyžse vrÓtí zprocovony moteritÍlz loborotoĚe, bfvÓ to ve|ikou udÓ|ostíprocovníhotymu filmu. Prvníproiekce uk že vys|edek mnohdy pr ce onimÓtor . Teprve nyní kresby oži|y! něko|ikoměsíční od oznočen1ichkomeV prvníŤoděmusístŤihočprocovníkopii ,,očistit,, romonskychchyb. Pok doide k rozboru pohybu koždéhozÓběru. Posilu|í se míslo,kerrÍ ie tÍebo korigovot - bud,vyměnou zo novékresby nebo oprovou číslovÓnív pr vodním listu onebo oProvou komeromonskych chyb.r3 Zaběry s korek|uromi se vroceií komeromonovi pro novésnímÓní. Je-li to možné,první kontro|níproiekci noiočenéhomoteriÓlu ie vhodné orgonizovot no ve|kém pl tně o nikoli no stŤihocímstole, kde z drjvodŮ moléhoformÓtu proiekčníplochy mohou mnohé menší chyby oku uniknout. Aby se nezirÓcel čos,mŮže stĚihfilmu zočí|i s neoprovenfmi ztÍběry. V pr běhu pr ce vodnéscényvyměnímezo nově noločené,iokmi|ese vr6tíz |oboroloŤe. Po sh|édnutímoieriÓ|u rozdělístňihočfi|movy pÓs no iednot|ivézáběry o pod|eŤechnického scén Ťe]e uspoĚÓdÓ.TokovéjednoduchéseÍození zÓběrŮ nozyvÓme,,hrubyseslÍih,,. Ntísledu!ící etopo ie teprve prov<ÍtvŮrčímont ž fi|mu, pokud ovšem o tom |ze v kres|enémfi|mu vŮbec mluvit. Totižno rozdí|od reÓlného fi|mu (dokumentÓrníhonebo hroného},kde se nosnímÓ mnohem víc moteriÓlu, kteryise potom v Procesu monl že ,,stÓhne,,(zÚží)no dé|ku konečnéhofi|movéhodílo, outor onimovoného fi|mu musí hrubou monlÓž udě|ot piedem už v technickémscénÓňi,neboťkoždéokénko onimoce ie vytvoíeno rukou o ie ve|mi drohé poŤizovot o|ternolivní scény, které se v konečnémontÓži mohou ukÓzot nodby. tečnymi. ProtomŮžemeĚíci,žemontÓžonimovonéhofilmuie ien zdokono|ovÓní,
obr.29Ó
tesÍ,,- ,,hrvb,i kotouč" o onimoce by|o oproveno už v tužce, zblvoií l3) Pokud by| notočen "penci| k oprově |en lechnické chyby, even|. zÓběry pii borcvném snímÓníchybně notočené(komeromonské chyby).- Pozn. piekl.
168/ šrol^
xlt'tEr|ÉHo
}llnu
PŘEHLED
ETAP,..
/169
pŤiprovenéhomoteriolu o o něiok ch vyššíchnÓrocích ,,pĚisÍŤihovÓní,, v oblosti stŤihunemťlže byt ňeči.la Zeiméno se.|o yztohuie n.o fi|m (nebo čtistfi|mu), hery ie proveden podle pňedem noločenéhudby, podle fonog,.o.L. K";j; lonrodni změno obrozu by v tokovém pĚípoděnorušilJ veškerou sy.rch.onnost okcí. Pokud isou tokové 'csohy nezbylné, mŮže je provést iedině Yrsoce odborně zdo|nf.o zkušen1istŤihoč.Už ien pioto 1e ebo, oby měl stŤihoč onimovonéhofi|mu hudebníwdě|ání, luy uvr" i'" zoiistit odbornou spoluprÓci s režiséremo sk|odote|e- oa p."nl.h rozhovorŮ o hudbě k fi|mu.
čís|echurčuiímezičosyo momenty, kteréie tŤebohudebně zdŮroznit. se bude dÉet ziištěnych čosovych Sklodote| nopíšehudbu, pŤičemž v proÚdoi , rozepíšese portituro o zorgonizule se hudební nohrÓvko fesionÓlním nohrÓvocímstudiu. PŤirozeně,žeeleklronickÓ hudbo ce|ou j m že 'o t"lito'r zied nod ušuie; no součosnychelek|ronickych nÓ stro ích komptetní no hrcívkureo lizovoi ied i n1ih udebník.
Procovní kopii obrozu, sestŤiŽenoudo konečnéhotvoru, nozyvome - iemn m stňihem. ,,foinšnytem,,
l|AHnÁvxe
1|At|RÁYK^ HUD!Y of RAZ (gYHCHnOil'
ilA
3E3rŘlŽEHÝ
Pokud hudbo není notočenopŤedonimocí, rozhovory o ní zočnou po ukončeníprocí no jemnémstŤihuprocovníkopie. Zde piipodoií v Úvohu dvě možnosti:bud,notočitorigin Iníkomponovonou hudbu nebo.použí|hudby orchivní.Prvnízprjsiob pŤirozeně ie lepší,druh1iie jednoduššío levněiší,ote nem ze vzdy uspoloiit dromoturgickéo ideové z6měry outoro. Rozhodne.li se pro speciÓtně komponovonou hudbu, ie tŤebo,oby. chom sklodotele dŮk|odně seznÓmili se sestŤiženfmobrozem filmu o nohron midio|ogy, pokud existuií. - vedoucístÍihoč V okruhu režisér - sk|odote|se rozhodne o chorokleru o d.ruhu o dromoturgii. Potom se hudbo rozdě|íno hudební ieií !{!y, ce|ky (čís!o), kteréodpovídoiíjednot|iqim sekvencímfitmu. fzv. stopÓž fj|n1roWchokcí, oby by|o moŽné změiit po. ! .sle!uje.. tŤebnédé|kyiednotliqich huJebních iíse|. Součosně se v hudebních 14) U nés isou iiné zkušcnos|i o Pro|o prÓGi .rr;t'oc" rot ncpodceilujcme. Zprovid|o p" stiihJ, ry'mické i pohybové o pok "p-. ie no TllÍ:"::l'*.:"'.pl.J:".l'.:š:chny..ncdos|otky schopnostech stiihočc, oby cit|ivě zosÓh| o prokticky t* ..z^..ii wĚi-""lí..a'a"' motcriÓ|u nÓlcži ÍÓd o spdd. Zv|ášínÓroiná "5*"..u-" ie pok to|o prÓcc u fi|mu nebo jeho čÓs|i, kde se poslupovolo podlc piedem nohroné hudbn poj|e tonogromu. Y tom vidíme tnirčí piínos stiihoče o ieho hodnotu. - pozn. pickl.
no širokymg pÓs o hudební s|ožkofilmu ie Nokonec se hudbo pŤepíše pŤiprovenopro monlÓž.
RUGl|li
v kresNo somém počÓtkutéto knihy Ško|yonimoce ie Ťečeno,1" !" tok pohyb' Steině i tok obiekt, ieho leném fitmu musívytvoŤiriok sÓm učiní svě|ě ve smyšleném s. rnu.i vytvoŤit i zvuk, Řt..y otrnosÍéru prosk ni ohně ;i"";";" Mr.rity |idí o aíňot, ozvěno krok , hňmění, Ťíci,Že MŮžeme ruchy. nozyvÓme oia.t. ruti čÓs| filmového zvuku nebo hudbo není vše, co ruchem '" íul.""e čtÍstifi|mu naliváme souvislli diologbude chtít Autor prosiuduie procovníkopii o rozhodne se, kÍeréokce ruchŮ hudbo, prvkem ilustrovotruchem. Je-|i ve filmu dominontním budeméně.ViinémfiImubudounoopokxukynosite|emděie. V něm V koždémpŤípoděie tŤebo udetot soupis potŤebnychruchŮ. popsÓny s poo číse| poŤodovych pod|e iosně budou ruchy seŤozeny
zn mkou, kolik ruch téhoždru. hu ie zopotĚebí nebo iokÓ mtíb1it ieiichdélko. No obr. 297 m6me pÍík|odied. noho tokového soupisu: ReŽisérseznÓmí anukového reži-
R,U CHY pro kreslcnf f ilm ,,N.N." t. 2. 3. 4. 5. Ó. z. 8.
Obz297
oong pro ndzcv f ílrnu. 3x KroŘy figury (pod|eobrozu) ofvír nídveií . skňípot- 1ox Zav|rÁn| dveňí + skňÍpot - 1ox Vytí pso (podlc obrozu) V Ý k ň i k v y | c k o n é h oh r d i n y š u m ě n íd e š t ě - 5 s c k u n d o r c h i v Z o h ň m ě n í- k r r í t c c
|7o/
š|(otA
IllJLtilÉl|o
}t|.nU
PREHLED
séro s procovní kopií filmu o se sv;imi poŽodovky no zvuky. Spo|ečně proiednojí seznom ruch o uiednotí se no nellepšímr*.ni. z|i.ti, které ruchy jsou v orchivu, provedou vyběr o nohioií se pouze ,uchy nové. KvoIitoruchŮ zÓvisí no fontozii, nÓpoditosii o schopnosiech zvukového režiséro.Protožepro ozvučeníonimovoného filmu isou rerílnéruchy ziídko upotiebitelné, čím dÓl víc podkrestuieme onimovoné okce imoginÓrním synteiickym nrukem, kter ve skuÍečnostineexistuie. Chr]ze č|ověkoie v|osině neslyšn , o|e v onimovonémfi|mu mohou byt kroky figur podtrženy velmi směšn mi zvukov;iml efekty (nopŤ. krtirkymiaruky trubky, bo i r znyimitÓny pro levou o provou nlnu1.. Ruchy se s|ejně ioko hudbo nohrÓvoií no mognelofonov1i p sek, z něhož se pok pro po.|ŤebustĚihupžepisuiíno sirok}i'nogn"ii..l.y'po. s filmovou peďorocí. Zvlostni kvotiio iuchr] se ziskovÓ rŮ-zn1imitechnick1imizÓsohy ve snímÓníanuku (měnění rych|ostimognetoÍonu, do. dÓním ho|u, korigovÓnímborvy zvuku opod.). Adekvotni ruch pŤi notÓčeníje tedy v1isledkem spotupr ce režiséro filmu, anukovéhorežiséro,mistro zvuku-o ruchoie. No 9br. 297 iste si v popisu ruch iistě všimli u čísel2 a 5 pĚipomínky,,podte ob|oztJ,,,což znomené, že $o ruchy se budou nohr vol simult nně s proiekcí procovní kopie fi|mu. Pro ten Účel je tŤebo pŤiprovit po|Ťebné čÓs|i fi|mu, slepené do smyčkynekonečnéhopÓsu (obr. 298), tok oby se pŤiproiekci mohto určenÓokce podle pĚÓníopokovot.
ETAP...
/ 171
Řekli isme, že ie velmi dŮ|ežirénoiočit co neivhodněiší ruch. Že pŤíslušn1i ruch neodpovídÓ potňebě,ziistíse čosloož pŤimoni ži. Proto se doporučuie notočitkoždyd |ežit;iefekt v něko]iko verzích, oby se zoiistilo cennÓ možnostvyběru.
sE3ÍŘlH
ínoillÁŽl
zYUKU
Jednou z v}iiimečně d ležit}ichÍází reo|izoce onimovoného fi|mu ie monlÓž zvuku. Špotnéanukovézprocovdní mŮŽe znehodnotit ostotní komponenty filmu, i kdyby somy o sobe byly dokonolé. Zvuk filmu tvoŤíhudbo, ruchy, diolog (ortiku|ovon i neortiku|ovonyi). Stňihočs režisérempoté, co dostoli všechny komponen|y anuku pŤiproveny no širokémmognetu, sednou zo stŤihocíst |. NÓs|eduie srov. nÓvÓní zvukovych element s obrozem (procovníkopií filmu). DélkokoŽdéhoze zvukovych pÓs musíbyt ideniickÓ {iotožntí) s délkou obrozovéhopcsu. ČrÍsti mezi hudbou onebo efekty se yyp|Ďuiíneulr l. ní (prÓzdnou) peďopúskou, ťzv.b|onkem. No obr. 299 ie schemotickÓ ukúzkomoniÓže anuku.
oBŘÁz
Obr.298
K téioproxiobvykledoch zí,kdyžie tŤebonotočitněiokou dolšíokci, s opokovon1imi pohyby diolog opod.).ovšemLreny pio t.oty mŮžemenopŤ.noločitíkl"ty, i bez projekceo pok ie ve stňižnÉ rozstŤihot o ]ednot|ivěnosodit podIe obrozu. Notičeni no obroz ole po. ie chopite|ně proktietěisi o pro s|iihoče dolekosnozší. N9oR9k, ide.li ien o několik krok nebo zovrtípso, není projekce pňinohrtÍvce potŤebnd je pok posováni.u.nu jii-o no o iednodušší obroz.
Obn299
Podle prŮběhuokce no obrozovémprÍsu(A) se iodí zvukovyzázngm porole|něno piís|ušné pÓsy (B- C - D): zvukové '1, B) hudbo blonk,hudbo2 std. C) ruch 1, blonk,ruch2, blonk,ruch3 otd. D) blonk,diolog l, blonk,diolog2 otd.
172/
SXOLA
rlttLtNtHO
!ttnU
PŘEHtED
Vzhledem k iomu, že se čostohudbo, ruchy o dio|ogy pĚekrfvoií,ie mnohdy tĚebo procovot s více než tňemi zvukovfmi prÍsyo mŮže se sttÍt,že budeme mít neiméně po dvou pÓsech pro koždou zvukovou součést(obr. 300). , VSTUP I
HUDBÁ 1 HUDB^2
V5TUP IT VSTUP III VSTUP IV VSTUP V
RUCH 1 RUCH 2
RUCH 3
RUCH 5 RUCH 4
DIALOo 1
VSTUP VT Obr.3fi)
Početp sŮ ovšem z visí no množstvízvukovych e|emenlŮ. U komplikovoného zvukového zprocovÓní ie pochopite|ně velkou vyihodou možnostprocovo| no vícepÓsovémstŤihocíms|o!e tok, oby by|o možno konlro|ovol co neivícvrslev zvuku součosně.Bohuže|neexisŤuiestĚihocí s| |, no němž bychom mohli všechnyzvukovéprisy proiíždělsoučosně. Komp|etnízvuky s obrozem mŮže tvélrcezprovidIo kontro|ovotteprve ož pŤimíchočce,kdy užovšem prohicky není mnoho možnostízměn. Protožehudebníchcelkri byvrÍdoleko méně,nežjoky byvÓ početruch , monl ž hudby ie obyčeiněsnozšíčÓstícelépr ce. V1iběro montÓž ruchri byvÓ zd|ouhovÓ o komplikovonÓ procovníetopo. SprrÍvněrozhodnout, kterg pohyb pod|oži|kterym ruchem, nebo ktery z pohyb ponechot bez ruchu, mÓ zÓsodnívyznompro ce|ouzvukovou složkufi|mu. Pokud to nebylo zcelo |osnépŤisoupisu ruchŮ o iejich notÓčení,ted, u stĚihocíhostolu pŤi proiekci obrozu s hudbou, kdy dochÓzí k synléze,musídoiítke konečnémurozhodnutí.
ETAP...
/ 173
S ortiku|ovonmidiology, kteréby|ynohrdny ]ižpĚedonimocí,nebude pŤi stŤihužÓdny problém,ie tĚebo |en v b|ocíchvestiihnout ie no odpovídoiícímísto. Neortiku|ovoné diologyse nohrávoiíno obroz.A to zprovidlov několiko vezích tok, oby pŤistŤihubylo možnévybrot lv z verzí,kterrÍnei|épe odpovídÓ onimovonépostově. S trochou provy bud,zvukovéhonebo obrozovéhopÓsu provede stÍihočbez nesnÓzí konečnysynchron. Něheré krtÍtké dio|ogy (nopŤ.vÝkŤi$ se obyčeiněnotÓčeiíbez obrozu o pok se i zde noide verze, kterÓ neilépe odpovíd pohybu postovy. Velmi drj]ežitrÍ věc tyko|ící se konečnéhoryukovéhozprocovÓní filmu ]e provid|o,žeie |épevmontovol víceruchŮ nežse nopoprvédomníváme, že bude tiebo. PŤimíchočce,kdy pÍed sebou poprvémÓme komp|etní zvukovy komponent fi|mu, mťržemesnodno nepotÍebnyzvuk vypustit, ole nem žeme noopok v|ožitruch neexisluiící. Po ukončenímontéžezvukovyichpÓs stĚihočsestovítzv. míchocíp|dn (groficky zíznom HUDBÁ1 HUDBÁ2 RUCH4 RUCH2 RUCH3 TEXT všech nÓslupŮ zvukov;ich změn), ktery? mu pom že pŤed. běžně upozorĚovot zvukového mistro no zÓklodní mo. men|yseŤozené zrnrkové kulisy. obr. 30l ukozuie míchocí plÓn rek|omního onimovoného filmu. No obrozovém pÓ. su (procovní kopii servisce) udě|rÍ poté stŤihočpod|e míchocího p| nu anlÓštníznočky,k|e. ré zvukovému mis-
x VšEcHNy RUcHyoD RUCHU1 xu,rsrrĚ Obr.3Ol
171/
šIoL
xrE'lrilÉHo
PŘEHLED
FtLnU
tru poskytnou včos optick;i signríl (nrÍvěští) o dopomohou mu tok v provémokomžiku sprtívnězosrÍhnou|.
zvvK ^uToMoBILoVÁ zEsILoVÁNÍ xuosy Obr.3O2 B voií to obvyk|e ,,kŤížky" umíslěnévždy |ednu sekundu pŤedtím kteqim iednot|ivcem ruchem, nebo prot hle t0ry, oznočuiícíobievení (vy|ížděnfl nebo zmizení(stohovÓnQdlouhéhozvuku, event. hudby
níCHAčKA
(t!xl
Všechny pŤiprovenézvukové prísy spolu s procovní kopií (serviskou) filmu se pok posí|oiído nohrtívocíhostudio ke smíchÓní.ZvukoqÍmistr sleduie filmovy obroz o no pokyn režiséroo stŤihoče spoiuie postupně všechny zvukové pÓsy do iednoho záznomv - do konečnépodoby zvukovés|ožkyfilmu. Neiprve smíchÓ do iednoho pÓsu hudbu, do druhého ruchy o do tŤetíhodiolog, nokonec hudbu, ruchy o diolog dohromody tok, že isou no iednom iediném p su všechny komponenty rrzÓiemně dynomicky o dromolurgicky ryrovnoné.l 5 Proiekce procovní kopie po konečnémsmíchÓnízvuku v nohrÓvocím studiu ie korunou dlouhotrvo|ícíprdce tvŮrcŮ o spo|uprocovník no reo|izocionimovonéhofilmu. l ro ie první premiérofi|movéhodflo, neboťno konci míchočkyse v divÓky pŤeměnívšichni pĚítomní: od |echnickych procovníkŮnohrÓvocího studlo po režiséro. l5) U dio|ogovych, even|. komentÓioqich íi|mr),ic pos|up pŤimíchočcczprovid|o poněkud odlišnf: po smíchÓní hudebních o ruchov ch pÓs sc ncipnre pŤcpíšc}rv. mczinÓrodní mix - mozinÓrodní zvukov/ pÓs, ktcr},obsohuie všechny zvukové komponcrr|y bcz m|uvcného s|ovo, oby moh| s|oužit k poiízenído|šíchiozykovych vcrzí.Tcprvc po zhotovcní mezinÓrodního pÓsu se dokončuic míchočko dop|něním |ex|u - dio|ogu v potŤebnéiozykové mu|oci. - Pozn. pÍek|.
PNYilI
KONIIilOVA}IA
ETAP.',
/175
KOPIE
V technickémsmys|u ie zprocovÓní filmu s|ožitÓdŤino.l kdyžprocovní skupino míchočkou ukončllosvťriÚkol, neníoni zdoleko všemslorostem konec: s neobyčeinou nedočkovoslíse čekrÍprvní kombinovonÓ kopie. Animovoné dí|ose totiždostolo do loborotoÍí,kde se zvuk z mg pÓsu pňepíšeno opticky zÓznom spo|u s obrozem o polom se z negolivu (zvuku i obrozu) získÓvÓ zvukovri kopie. MťlŽe loborotorní zprocovÓní (vytvrÍŤeiící finÓlní v1itvor,anukovou kopii) zochovot originÓ|ní kvolitu obrozu. borvy o ryuku? Aby se dosÓhlo věrné reprodukce origin lního vytvorného Ťešení, dodrí procovní skupino ioko borevn! vzor součosně s negotivem do loborotoĚeněkolik klíčovychscén v originÓlu (pozodís ce!uloidem), podle nichžse snodněii získÓ moximÓ|ně kvolitníkopie. Pro zprocovÓní do|ších,čostopočetn ch kopií filmu, poŤizuiese dupnegoliv (nebo více dupnegotiv ), oby se originÓl negotivu co neilépe zochovot pro budoucnosf. Fi|m ie nynípÍiprovenvyrozit do svělo, do svéhosomostotnéhoživoio. uměleckych Jok d|ouho bude žít- zÓvisí qilučně no ieho kvo|itrÍch, i komerčních.
|76/
.t(o1A
xlEt1ExÉHo
ÍlLnU
o
zÁvĚn
ION!YOJ
No počÓtku |étoškoly isem Íek|,že onimoce ie hro. Nevím, zdo s tím tvrzením budete souhlosil po pŤečtení celého lextu, ole budete.ti se věnovot oživovtÍní kresby (oťomotérskyči profesionÓ|ně), isem si iist, že doidete ke steinémusm1išlení se mnou. Ch|ě| isem ško|ouÍício onimoci kresbyvše,k čemujsem dospěl během svétŤiceti|eté profesionÓ|níprríce.Zdo isem toho dosÓhl, to oťieknou ti, kterémrJi text uvedl do kouze|néhosvělo kres|enéhofi|mu. Čímvic bude tokovyichnodšenc , tím budu štbstněiší. ZÓbŤeh, květen l982 Borivo] Dovnikovié_ Bordo
fu^rÁfr-,
AUTOROYT
/ 177
DOYNIKOYIG
Borivoi Dovnikoviése norodi| roku l930 v osiieku v bylolé JugoslrÍvii. V roce l949 se zopsol no Akodemii qitvorn1ichumění o o rok pozděii se pÍido|ke skupině korikoturisi z Kerempuh, kleŤísi doli zo cílrylÓdnout umění onimoce o roziet produkci onimovon ch film . Zreo|izovo!i první chorvo|sko/iugos|tÍvsky umělecky kres|en1ifi|m Velké setkÓní (l95l ), krery ie povožovÓnzo počÓtekmoderníchorvoisko/|ugosIúvske onimoce, o poslézezo|ožiliZrihĚebskouško|uonimoce. Po Íé,co Bordo opusti| okodemii, věnovol se plně profesionÓlní onimoci, korikoturÓm, i|ustrocím,kreslen1impÍíběh m o grofickémudesignu. Procovol ioko korikoturiďo pro bělehrodsk1irydeník,,lez,, (ležek|o dolši zÓhŤebskéo iugoslÓvskénoviny' Od roku 1994 providelně zveŤeiřovol korikoturyv zÓhĚebskémmogozínuHrvotsko lievico (ChorvotskÓ |evice). Zobfvo| se grofickym designem; steinou měrou si užívoltypogrofiio kres|ení;dělol novinovéreklomy, plokÓty, obchodní znočky,moskoty, měsíčnflq7,knihy o tok drÍle.VytvoŤi!nebo pŤetvofi|logo mnoho chorvotskych firem. Jeho rÍspěchno poIi ilustrocídoklÓdÓ nÓrodní oceněnízo neilépe i|usirovonou knihu pro děti, k|erédostol roku l990 v Chorvotsku. Během své podesÓti|etékoriéryobdÉe| mnoŽstvímezindrodních cen o oceněnízo nezÓvlsléonimovonéfilmy (Co|umbus,New York, Leipzig, Krokov, Berlin, Zogreb, Son Antonie, Chicogo, Hollynarood,Vorno, Annecy, otd). PŤipŤíležitosti stého vyročísvětovéhofilmu byl oceněn zo celoživotnídí|o(Premio ollo Corriero) no pÍehlídceonimovonéhofi|mu v ito|skémTrevisu.V roce 2000, no festivo|uSidewo|k Moving Picture v Birminghomu v A|obomě (USA), obdrže!cenu zo ce|oživotnídí|ozo pĚínosmoderníonimoci. Retrospektivu ieho děl promíto|iv Ťodě evropskych i omerickych měst. Jeho film Kuriozity by| zoŤozen mezi 84 neilepšíchfilm his|orie, heré by|y nonlÓny ,,kleno|ystolelť,o byly prezentovÓny v Anency roku 20o0. Od somotnéhopočrítku|1972| spo|uprocuje no orgonizoci Světového festivo|uonimovonéhofi|mu v ZtíhŤebu(postupněioko členÍestivo|ové poroty, prezident progromové komise, Ěeditelfestivo|u,umě|ecky porodce). od roku 1977 do roku ] 982 by| č|enemvyboru ASIFA' MezinÓrodníosocioceonimovonychfilmŮ. Mezi lety 1994 o 2000 pŮsobi|joko ieií genertílní|o|emník.
178/ šxol^
Ílt3LrxÉ||o
ltLnu
oBsAH
OISAH KreslenfÍi|m. Kolíky-iehly AnimÓtorskystrj|.. Popírproonimoci Prrjvodnílist(okénkoryscénÓÍ) KomponovÓníobrozu.zobrÓní O kresbtÍcho sekundrÍch. . . . Rozhybeimekresbu ^ LOSOYOnI-ilmrng
.......4 ......5 ...... Ó ......9 ...ll ....... 13 . . . . . . . 15 .....17 ......19
H|ovníÍízeomez\Íáze .......22 Vftvorné pŤedlohy Íigur - typy. chorok|ery- modety . . . . . 29 ZkušebnísnímÓní-snímÓnívtužce-,,hrubykotouč,, AnimočnínodsÓzko neboli vyroznost extrémníchti. hlovních Í6:zí . .37 Těžišrěfigury .....39 Animocekroku .....41 Chrlze ....41 Druhychze .....16 C h r j z e n o m í s t ě - p o s u n i e h e | - p o n om ro .......17 ChŮzevperspekÍivě ....53 Běh .... ..57 C y k l i c k éo k c e ..... . Óo Pl ny-Yrstvy ......21 ZoÍezávíní ......79 NÓložky. . . .82 MnohonÓsobnépoužitíkreseb .......89 Mluvo-ortikuloce-diolog .....90 Diolog během ryklu chŮze . . . loo F o n o g r o m - v y p i s z v u k u ps u d i o l o g u . . . ..1O2
Posuniehel
P o h y bb o č n í ci h ehe|. ExpozičníeÍekry RozetmívÓníozolmívÓní.... Prolín ní AnimoceprolínÓní Dvoiexpozice... Moskookonlromosko..
..rcT
...ll9 .... t23 ...,..124 . . n5 ....l2E .....13O .....133
/ 179
..... l34 Zodníproiekce-proiekcevzdušnéhoobrozu ...137 Kinox. .....l38 M u | Ť i p | Ó n _ e t Ó ž os qt il ......139 SpeciÓlníonimočníeÍekty ....l39 Mrknutíoko ......l40 BlikotÓníhvězdy. . .111 ZÓb|esky . .142 Explcze' .. 143 p r o c h u Obloko ....111 Švunk .....146 odleskysvětlonovodě. ....,|47 Změnodnevnoc. . . . ...117 Zo|Ťeseníztiběru . ...149 SoučosnÓonimoce. . . . ..l50 V1itvornétechniky . . . . . . l53 ko|Óže Animoce . . . l58 onimoce Počí|očovrÍ . . . r59 . . . Íilmu. krcs|eného tvorby etop Pžeh|ed iednor|ivfch . . . 160 NÓmět-ideo 160 . . . povídko synopse FilmovÓ . . l Ó 0 LiterÓrníscénÓÍ l60 . storyboord scénÓÍ ev. obrÓzkovyi TechnickyiscénÓŤ režisérsky .....160 V 1 i t v o r nÍée š e n í f i g u rpoo z o d í . .....160 NohrÓvkodiologu . . ....16? NohrÓvkohudby l o y o u t ...162 AnimočnípŤíprovo .. lÓ3 Animoce-tužkovÓ onimoce . . . . . 1Ó5 Pozodí-scénogrofie... . . . . 165 KonturovÓní-kolorovÓní . . . . . . 1 65 P i í p r o v po r o s n í m Ó m í o b r o z u . . . . . . 1 66 SnímÓníobrozu . . 1 67 stŤih-monlÓž . .168 . NohrÓvko hudby no sestŤiŽen,iobroz synchron .....169 NohrÓvkoruch . .......l7l SestĚih(monrÓž)zvuku ......174 Míchočko-mix. ..,.175 P r v n í k o m b i n o v o kn oÓ p i e ..176 Závér .....177 ooutorovi
BoÍivoi Dowrikovié
šxorr
KREStE1|ÉHo FIITU Vydo|o Akodcmic mÚzick1ichumÓní v Prozc, fi lmovÓ o |clwizní fokulto, kotcdro qnimownÓho fi lmu. Vcdoucí kotcdry Aurc| K|imr Zc srbochorvotštinypŤc|oŽi|Jiií Joroš odbornf rcdoklor Jiií Kubíčck Jozykovd korckturo Libun Čihorowi GrofickÓ Úprovo o obÓ|ko Mogdo|cno Mortinovskri Tisk Nok|odq|ctstvÍAA{U PrvnívydÓní Proho 2007 l s B N 9 7 8 - 8 0 - 7 3 3 1- 1 0 5 ' 6 www.omu.c!/nomv
šrorn KREgLEN EHO
Fttfiru
