llíil
voDtČKA, p.etix 1958Cestya cíleobroz.enské literatury(Praha:Čs.spisovatel) 1969Strukturavyvoje(praha:Odeon)
Dějinyděiin českéliteratury ANToNíNtr,tĚŠŤnru
a dvacáté_ pŤineslaznačn,!početdějin české|iteratuDvě staletí- devatenácté ry. Jejich zevrubnéprostudováníje ve|mi svízeln;í.piitom však naléhav11i kol. tŤizákladnípoznatkyby měly ze srovnánía studiadosavadních PÍinejmenším literaturyvyplynouta pomoci zejménadnešním dějin české a budoucímhistoliteratury:l) jakémetoclypouŽili pňi syntetickém rik m české v kladu o ději. nách českéliteratury literárníhistorikovév minulosti; 2) 1ak! princip byt využitpÍi dělenív;rkladu na seky či kapitoly, tzn' jakou periodizaci autoňitěchto dějin volili; 3) jakÝ korpus |iterárníchděl je společnyrŮzn;/mdějinám českéliteraturya která díla se dostala pouze do jednésyntézydějin českéliteratury. Česk]1i literárníteoretika historik RenéWellek, kter většinuživotastrávil ve Spojenfch státech,vyda| v letech 1955 aŽ 1965 monumentálnídí|oÁ History of Modern Criticisnt. ostatně - touto tematikouse zab val i v dalšíchpracích.Literárníhistorie,v ang|osaskychzemíchoznačovanájakcl ,,criticism,,,začínápodle Welleka v polovině 18. století.RenéWellek má ovšemna mysli tzv. ve|ké literaturytehdejšídoby' k nimž nepatňilyslovanské|iteratury- a uŽ vribec ne českáliteratura l8. století.V Německu je značněrozšíŤen názor,že teprve práci Georga Gottfrieda Gervinuse (1805-137l) Ceschichte der poetischenNationalitdt v pěti svazcíchz tet 1835_42je moŽnépovaŽovatza dějiny německéliteratury,odpovídající pŤísnějším kritériím,jaká se kladou na syntetickézpracovánídějin určiténárodní|iteratury' Poměry v české|iterárníhistoriograÍiia českémkulturnímŽivotě vťrbecsotva umoŽĎovalypňedběhnout v našemoboruNěmce nebos nimi ijen držetkrok. Bylo by proto málo plodnésrovnávatv voj bohemistickéliterárníhistoriogra|re s v;ivojem literární historiografie německé.Daleko poučnější jsou shody a rozdíly českéhopros edí a situacípo|skou.A to tím spíše'Že Poláci byli od začátkul9. sto|etív mnohémoh|edupo značněd|ouhoudobu Čechrimvzorem, pÍedevším v r zn ch filo|ogickychdlscip|ínách'Dnešnídějiny národníchliterafur mají za rikol podat vyklad o v11ivoji písemnictvíširšímvrstvám zájemcŮ' Vedle rozsáhle koncipovanychděl literárníhistoriograÍiepŤedevším pro zájemce z Ťadtzv. humanitníinteligencese píšía vydávajídějiny českéliteraturypro stŤední školy a náročnější zpracování- častojako skripta - pro vysokoškolské
348
i I
349
r i
l
ilr
lii
Ll
studentyÍilologie.Zv|áštnípÍípadjsoudějiny českéliteratury vydanév cizích jazycich _ obvyk|ev cizině - pro informaci cizojazyčného publika. Zdá se pňi. rozené,žese autoŤia vydavate|é dějin národníliteraturysnažíos|ovitpŤíslušní. ky toho národa,v jehož prostňedíona literaturavznikala a vzniká. To tedy znamená,Že dějiny českéliteraturyse píšípňevážněpro Čechy,a tudížčesky. PĚitomna začátkurrizn ch pojednánío dějinách českéliteraturyobvykle sto. jí dvě německy psaná díla Josefa Dobrovského:Geschichte der bÓhmischen Sprachez r' l89l a kniŽnípodobatohototextuzr. |892 s vyznamnědoplněn1im názvem Gescnichte der bÓhmischen Sprache und Literatur; vyklad zde byl doveden do r, |526, A je pŤíznačné, že takédalšídvě Dobrovskéhopublikace o českéliteratuŤevyšly jen německy: BÓhmische Literatur auf das Jahr 1779 a Btjhmischeund miihrische Literatur auf das Jahr 1780. ostatně' Dobrovské. ho pŤedchridceFrantišek Faustin Procházka (1749_|809) vydal v letech 1784-85 rovnážněmecky tŤísvazkovou publikaci Miscellaneen der bijhmischen und mtihrischen Lite ratur. U Pavla JosefaŠafaŤíka a takéu Kar|a Sabiny byly jejich německy psanéli. práce vedeny zŤejmousnahouvzbudit o česképísemnictvízáterárněhistorické jem v cizím, pňedevším německémjazykovém prostÍedí.ŠafaÍíkv spis Geschichte der siawischen Sprache und Literatur n.achallen Mundarten z r. 1826 a Sabinova práce Das Theater und Drama in BÓhmen bis zum Anftinge des ]9. Jahrhundertsz r' 1877jsou dokladem toho, žese českákultura - včetněliteratury_ dosláva|ado světa pŤedevším německ m prostŤednictvím a pomocí němčiny. V minu|osti,do začátku18. století,se k tomutoričeluuŽívalalatina. však nemáme latinsky psanéobšírné V českémprostŤedí lexikony česk ch au. torri' U Polákri m žemeuvéstjako pňíkladkompendium o polskych autorech z pera Szymona StarowolskéhoScriptorum polonicorum Hekatontasseu Cen' tum illustrum Poloniae scriptorum elogia et vitae (vyšlo v Benátkách v r. 1625, pak 1627). značněrozšíŤeno Německy vydal takér. 1907Arne Novák Die tschechischeLiteratur der Ge' vydání pak v r. 1913 spolu s Janem Jakubcem' 7enwarti další,pÍepracované A konečněi já jsem v době svéhoexi|u na naléháníkoleg z ňad německych profesor slavlstiky vydal v r. 1984 Geschichteder tschechischenLiteratur ittr ]9. und 20. Jahrhunderr;česká,poněkud změněná verze vyšlar. 1987 v nakla68 Pub|ishersv Torontu pod názvem Česki lidatelstvímanžglrjŠkvoreck1ich teratura /,785-1985. ZaÍimco Josef Dobrovsk1i považova|zapÍirozenépsát o českéliteratuÍea jejích dějinách německy,da|šídějiny české|iteraturyv němčiněbyly psány věbohemisticképrodukcev češdop|někliterárněhistorické domějako propagační 350
žedodnes proti dosti četnymněmeck1im .ině Jo ostatně zajimavéa pŤíznačné, historikri stojíjen málo dějin literárních česk;/ch od literatury iii,u^ české vydan]i ch v jinlch jazycích' Nad toubohemistŮ pera českjch z ry r.,te ti.".u.u tŤebase d kladně zamyslet.Stálo by za ÍowáŽit, zdaby bylo by IJ,rut"rno'ti o českénárodníliteratuŤes v;/klademo německy zahodno spojit v11iklad "-"r,vto zemi, zejménav Praze; v náznacíchjsem česk;,ich v minulosti o,une ri."'u.uŤe se o to pokusil ve svlch dějináchz r' |984. vydal ouvytte se uvádí, že první česky psané dějiny českéliteratury SoustavnÍ, aneb české literatury Historie pod náZvem v r' |825 JosefJungmann jazyka; jak znánÍehled spis českj,chs krritkou historií ndrodu, osvícenstvía 'mo, V. V. smrti péčí po Jungmannově vyšla práce verze této značněrozšíŤená Že konstatovat, musíme obdivu a zaslouženém vší rictě PŤi Tomka v r' 1849. podle literatury české ještě dějinami syntetick]fmi nebylo dílo Jungmannovo chápání.Ani Jan Ignác Hanuš(18 l2_l 869) se v práci Dodatky a dodnešního ještěnepro. ptřtq kJungmannově Historii literatury českéz let 1869-71 Stále (18l0-l884) Doucha František písemnictví' našeho dějin iyntéze pracouatk ji svou práci z r, 1865 správně neoznači|jako dějiny českéliteratury,nybrž na. zva|knihopisnj, slovník česko-slovenskyaneb Seznam kněh, drobnjch spisúv, od roku I774 map a hudebníchvěcí vyšlych v jazvku ndroda česko-slovenského aždo nejnovějšídoby. literárníhistoriografiev oblas. NěkteÍíNěmci povaŽujíza počátekskutečné |83542. Zdá se však,žeby z \et knihu Gervinusovu germanistiky zmíněnou ti se pŤecejenmělo uvažovato daleko pozdějšíchhistoriografickfch germanisticněmeckénárodníliterárníhistorie.U Poláklch pracíchjako začátkuskutečné kŮje zrejmé,že teprve na začátku20. stoletívycházeji literárněhistorickádíla podávající vlklad dějin polskéliteraturysyntetickymzp sobem.Je sice pravda, žeuŽv roce l830 vydal Maurycy Mochnacki knihu o literaturzepolskiej w wie. ku XIX, ta však byía spíšeesejisticképovahy _ a kromě toho mohla samozŤejmě pojednatpou,L o prvníchtŤechdesetiletíchl9. Století.DalšíautoŤi,jakobyli Edward Dembows[i, KazimterzWladyslaw WÓjcicki nebo Waclaw Aleksander Maciejowski, kteŤísvédějiny po1skéliteraturyvydali v |etech1845 a l846' měli rovněžhodně daleko k napsánísyntetickéhov.'kladu. Je ironií osudu, že pnivníkWodzimierz Spasowici napsal rusky pro publikaci vydanou v r. 1865 v Petrohraděprvní pÍecejen uspokojivédějiny polskéliteratury.Vyšly v polskémpŤekladuu.. ísss' tedy o dvacet let později, pod názvem Dzieje literatu. v1/ry polskiej.Teprve první desetiletí20. stoletípŤinesloněkolikery skutečně znamnédějiny polskéliteratury.Hned v r. l900 vyš|aHistoria literatury pol. stlej od piot,á cn'ie|owského, v |etech 1900aŽ l907 vydal rektor Jage|lonské
351
l
lll I
studentyÍi|ologie.Zv|áštnípŤípadjsoudějiny českéliteratury vydanév cizích jazycich _ obvykle v cizině _ pro informaci cizo1azyčného publika. Zdá se pŤi. rozené,Že se autoŤia vydavatelédějin národníliteraturysnaŽíoslovit pŤís|ušníky toho národa, v jehož prostňedíona literaturavznikala avzniká, To tedy zna. mená, žedějiny českéliteraturyse píšípĚevážněpro Čechy,a tudížčesky. PÍitomna začátkurrizn1ichpojednánío dějinách českéliteraturyobvykle sto. jí dvě německy psaná díla Josefa Dobrovského:Geschichte der bcihmischen Sprachez r. l891 a kniŽnípodoba tohototextu zr. 1892s vyznamně doplněnym názvem Geschichte der bcihmischen Sprache und Literatur; vyklad zde byl doveden do r' 1526. A je pŤíznačné, Že takédalšídvě Dobrovskéhopub|ikace o českéliteratuňevyš|yjen německy: BtjhmischeLiteratur auf das Jahr 1779 a BÓhmische und mc)hrischeLiteratur auf das Jahr ]780' ostatně, Dobrovské. ho pňedchridce František Faustin Procházka (|749-|809) vydal v letech l784-85 rovněžněmecky tŤísvazkovou publikaci Miscellaneen der bÓhmischen und miihrisc hen Literatur. U Pavla Josefa ŠafaĚíka a takéu Karla Sabiny byly jejich německy psanéli. práce vedeny zŤejmousnahouvzbudit o česképísemnictvízáterárněhistorické jem v cizím, pŤedevším německémjazykovém prostňedí.ŠaÍ.aŤíkriv spis Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten z r. 1826 a Sabinova práce Das Theater und Drama in BÓhmen bis zum Anftinge des ]9. JahrhundertsZÍ, l877jsou doklademtoho,žese českáku|tura_ včetněli. teratury_ dostáva|ado světa pŤedevším německym prostŤednictvím a pomocí němčiny. V minulosti,do začátkul8. století,se k tomutoričeluužívalalatina. V českémprostíedívšaknemáme latinsky psanéobšírné lexikony česk1/ch autorri. U Polák mriŽemeuvéstjako pŤíkladkompendium o po|skfch autorech z pera Szymona StarowolskéhoScriptorum polonicorum Hekatontas seu Centum illustrum Poloniae scriptorum elogia et vitae (vyš|ov Benátkách v r. |625, pak 1627), značněrozšíňeno Německy vydal takér. |90] Arne Novák Die tschechischeLiteratur der ce. vydání pak v r. 1913 spolu s Janem Jakubcem. 7enwart; další,pňepracované A konečněi já jsem v době svéhoexilu na na|éháníkolegri z ňad německlch profesor slavistiky vydal v r. 1984 Geschichteder tschechischenLiteratur inr ]9. und 20. Jahrhunderr;česká,poněkud změněná verze vyšla r.1981 v nakladatelstvímanželriŠkvoreck1ich 68 Publishers v Torontu pod názvem Českáli. teratura 1785-1985. Zatímco Josef Dobrovsk! považova|zapÍirozenépsát o českéliteratuŤea je. jích dějinách německy, dalšídějiny českéliteratury v němčiněbyly psány věbohemisticképrodukcev češ. domějako propagační doplněk literárněhistorické 350
žedodnes proti dosti četnlm německ]/m a pŤíznačné, ně. Je ostatně zajimavé historikrj stojíjen málo dějin literárních českjch od literatury ibr"u' české z peračesklchbohemistrivydan./chv jin.Íchjazycích.Nad tou. J",te ti,",u.ury tňebase dťrkladnězamyslet.Stálo by zato uvážiÍ,zdaby iJ,tu."eno'.í by bylo vjklad o českénárodníliteratuŤes vfk|adem o německy spojit n"uvro ,anoano česk;/chzemí,zejménav Praze; v náznacíchjsem v minu|osti o,une tl,"'u.uŤe |984. se o to pokusil ve sv1/chdějináchzr, "psané dějiny českéliteratury vydal první česky že uvádí, ouuyr.t" se .3ís Josef Jungmannpocl názvem Historie literatury české aneb Soustavny v r' jak znájazyka; a osvícenství národu, historií s krátkou pŤehled spist)českjch .'o, V. V. verze tétopráce vyšla po Jungmannověsmrti péčí 'nurne rozšíŤená Že konstatovat, musíme obdivu zaslouženém a vší tictě PŤi Ťomu v r. 1849. podle literatury české dějinami ještě syntetic(/mi nebylo í.,,,g.unnouo dílo v práci Dodatky a dodnelníhochápání.Ani Jan Ignác Hanuš(l8l2-l869) se stále ještěnepro1869-7l z |et české literatury Historii ptřtq k Jungmannově FrantišekDoucha (1810_l884) písemnictví. i,uÁua k iyntéze dějin našeho jako českéliteratury,nlbrž ji nadějiny neoznači| správně i. t sos svou práci " spistiv, zva|knihopisny slovník česko-slovenskjaneb Seznam kněh, drobnjch I774 roku od jazyku česko-slovenského ndrodct v vyšlj,ch věcí map a hudebních aždo nejnovějšídoby, literárníhistoriografiev oblasNěkt;ŤíNěmci povaŽujíza počátekskutečné žeby ti germanistikyzmíněnouG".uinu,ouu knihu z |et 183542. Zdá se však, selŤecejen mělo uvažovato daleko pozdějšíchhistoriograficklch germanisticněmeckénárodníliterárníhistorie.U PoIá. klch pracich jako začátkuskutečné díla kŮje zre3mé,že teprve na začátku20. stoletívycházejíliterárněhistorická pravda, poáava.|iciv;/kladdějin polskéliteraturysynteticklm zpúsobem.Je sice wieŽe užv roce 1830 vydal Muu.y"y Mochnacki knihu o literaturzepolskiej w ku XIX,ta však byla spíšeesá;iiticke povahy a kromě toho mohla samozŤejjako by. mě pojednatpouze o prvníchtÝechdesetiletíchl9. století.DalšíautoŤi, Ii Edward Dembowski' Kazimierz Wladyslaw WÓjcicki nebo Waclaw Aleksander Maciejowski, kteÍísvédějiny polskéliteraturyvydali v letech 1845 a 1846' že měli rovněžhodně da|eko t. naisáni syntetickéhov./kladu' Je ironií osudu' 1865 r. prdvníkWlodzimierz Spasowicz napsal rusky pro publikaci vydanou-v v Petrohraděprvní pÍecejen uspokojivédějiny polskéliteratury.Vyšly v polskémpŤekladuu.. ísss, t"dy o duu."t let pozclěji,pod názvem Dzieje literaturypolskiej.Teprveprvnídesetiletí20.stoletípÍinesloněkolikeryskutečněvjpolznamnédějiny polskéliteratury.Hned v r. |900 vyš|aHistoria literatury stlej od piot.á cnmielowského,v |etech|9Oo aŽ l907 vydal rektor Jagellonské
351
univerzity Stanislaw Tarnowski dí|ose stejnymnázvem Historia literaturypolsklej a Wilhelm Feldman uveŤejnilv letech l902_05 knihu PiŠmiennictwo polskie ostatnichlat dwudziestu_ do r, l930 vyšlacelkem osmkrát. Ignacy Chrza. nowski vydal v r. 1906 dilo Historia literatury niepodlegtej Polski a Antoni potocki v letech.|911_|2 práci Polska literatura wspÓtczesna. V českémprostÍedísejen málo let pÍedPoláky začínás psanímzávaŽnych, syntetickypojatych dějin českéliteratury.JaroslavVlček ( 1860_l930) vydal jako pětadvacetilet;/ v r. l885 PŤehleddějin Literaturyčeské;jeho drikladnéDěji. ny literatury česképak zača|yvycházet v r. |892 a vycházely do r. l92l. DruItj, vj,znamnj,historik českéliteratury,Jan Jakubec (|862-1936), vydal první verzi sv ch Dějin literatury české v r. l91 1 _ druhé,rozšíŤené vydání vycháze|o v letech |929-34. o generacimladšíArne Novák (1880_1939)vydal ve věku tŤiceti|etStručné (|9|0), Vlček' Jakubec a Novák' todějiny literatury české to trojhvězdíčesk;/chliterárníchhistorikri vydalo tedy svépráce mezi |ety l892 a |921' Některévycházely v pĚepracované podobě Z tÍicál'ch let a rrizn m zp . sobem doplněnéještěv druhépolovině 20. sto|etí.Thto díla,vzniklá pňedosm. desáti aŽ sto lety' byla sice mezitím materiálově pÍekonána,nikdo je však nepňedstihlkoncepcía celkovlm pohledem na v1ivoj našíliteratury.V desetiletí l930-40 tito tŤihistorikovéčeskéliteratury zemŤe|ia za posledníchšedesátči sedmdesátletje nikdo plně nenahradil. od r. |826, kdy ŠafaÍík vydal své německy psanédějiny literatur slovansk/ch národ , se tradice psát souhrnná kompendia pŤecejen málo pŤíbuzn1/ch slovansk1ichliteratur udrželapŤekvapivědlouho' Tak v letech |922_29 vydal Jan Máchal(l855_l939) svérictyhodné Slovanské liloliteratury,A ukrajinsk1/ log Dmytro ČyŽevsklj(|899_|917), po ce|á deseti|etíp sobícív ČsR, Německu a USA, vydal v němčiněještěv r. l968 ve dvou svazcíchstručnoupublika. ci Vergleichende Geschichte der slavischen Literaturen. Dějiny národní literatury psali pŤedevším erudovaníbadateléjako jedinci. Zv|ádnout |átku několika staletívyžadujednes už téměňnadlidskérisilí. Koncem l8. stoletímohl neobyčejněpracovit Josef Dobrovsk1/pÍecejen |átku svě. domitě zpracovat,o dvě stoletípozději se nedá očekávat,žebyjednotlivec mohl sám odpovědněvybrat z nepňeberného mnoŽstvítitu|rjdí|a'o nichžve sq/ch dě. jinách literatury pojedná. V českémprostŤedíse poměrně brzy' na začátku 20. století,začalypsát kolektivníliterárněhistorické práce. Jde o publikaci Lite. ratura česk ]9. století,která vyšla ve čtyňechsvazcíchv letech 1902_|907, v pÍepracované podobě pak v r. |929 adálev r. |934. Jistě nenítÍebapŤipomínat kolektivní tzv. akademickéDějiny českéliteratury, vydanév letech |9594| ve tŤechdílech;čtvrt;Í díl, pojednávající o českémpísemnictvíod konce l9. stole-
tí,pak po desetiletínemohl z ideologickych dŮvodrj vyjít,ačkolipráce na něm byly vlastněukončeny. U Polákri vyšly ko|ektivni Dzieje literaturypigkej w Polsce v r. l918 a pak verzi v letech l935-36. Po druhésvětovéválce se v Po|pÍepracované riplně v kolektivně napsanychdějin po|ské|iteraturynepŤikročilo. Je to vydání k sku a jiní komunisténeboťpolštíkomunistéu moci _ stejnějako čeští pÍekvapivé, velmi stáli o to, aby se všudezÍídilykolektivy odborníkrjtakév ob|astispolečenskch věd, a aby tudíži dějiny literatury vycháze|yzdi|ny kolektivti' pokud možnosloŽen ch z komunistťra jejich souputníkri.V Polsku se však opakovaně dostal ke slovu nemarxistick1/historik literatury Ju|ian KrzyŽanowski (|892_|976).Ten vydal v r' l939 knihu Hjsroria literatury poLskiej'která pak vyšlav pozměněn1/chvydáních v letech |953 a l966. v tradici svéhoučitele Chrzanowskéhovyda| KrzyŽanowski v r. l969 zcela nově pojatou knlhu Dzieje literatury potskiej' V době, kdy za tzv. normalizace v Československunedíl dějiny českéliteratury,zejménačtvrt1/ mohly vyjítani marxisticky zaměŤené tzv.akademick1/chdějin' vyšly v sousednímPolsku sociologicky a pozitivisticdějiny polskéliteraturyjedinéhoautora. ky, nikoli však marxisticky zaměŤené V r. 1985 měla tato kniha uŽ pátévydání.Dva v emigract žijici polštíautoŤivydali po válce na Západě rovněždějiny polskéliteratury:v r.1945 to byla kniha Manfreda Krid|a Literatura polska (na tle rozwoju kultury)' Vyš|a v New Yorku a její anglická veÍzeA Survey of Polish Literature and CuLture vyšla pak v Haagu v r' 1956' Ve stejnémrocejako KrzyŽanowskéhokniha ve Varšavěvyšlav Lond;ině publikace pozdějšíholaureátaNobelovy ceny Za |iteraturuCzeslawaMilosze The History of Polish Literature - po zhrouceníkornunistického režimuvyšlapak v polskéverzi ve Varšavěv r. |993. NepodaŤenábyla práce, kterou v r. l978 u nás pod názvem Prúvodcepo dějiruich českéliteratury vyda|i Josef Hrabák' Dušan Jeňábek a Zdeřka Tichá. Vyznačovalase zejménave|kfmi mezerami, zptisobenlmi hlavně tehdejšíneostalinistickouatmosférouv zemi. Snaha česklch marxist o vyklad dějin české|iteraturynepŤineslaostatněnikdy velkérispěchy.Už v knize BedŤichaVáclavka z r. 1935 Českdliteratura 20. stoletíse ukázaly slabiny marxistického pŤístupu _ a tyto slabiny v pracíchvyš|1/ch po r. l 948 a pak po r. l 968 ještězesí|ily.Spíšepamfletem než literárněhistorickou prací byla kniha Jana Petrmichla Paffidct let českéliteratury 1945-1960 z r. 1961 a po|itickémutraktátu se blížilvknihv FrantiškaBuriánka Českciliteratura 20. stoletíz r' 1968 a zeiménaČeská literatura první poloviny XX, stotetíz r. 1981. Mimo oblast vážnéliterárníhistorie se ocitla práce VítězslavaRzounka Ntistinpovdlečnéčeské literatury z r. 19g4.
352
353
Ei'.
univerzity Stanislaw Tarnowski dílo se stejn;/mnázvem Historia literaturypoLskiej a Wi|helm Fe|dman uveňejnil v letech |90245 knihu PišmiennictvvopoL. skie ostatnichlat dwudziestu- do r' l930 vyšlacelkem osmkrát. Ignacy Chrzanowski vydal v r. l906 dí|oHistoria literatury niepodlegtej Polski aAntoni Po. tocki v letech.|911_12 práci Polska literatura wspÓtczesna, V českémprostŤedí se jen má|o let pŤedPo|áky začinás psaním závažnych' Syntetickypojatychdějin české |iteratury. JaroslavVlček(1860-l930) vydalja. ko pětadvacetilet]/ v r. l885 Pžehleddějin literatury české;jeho drikladnéDějiny literatury česképak zača|yvycházet v r, |892 a vycházely do r. 1921. Dru. h;i v1iznamn! historik českéliteratury,Jan Jakubec (|862-|936). vydal první verzi sv ch Dějin literatury české v r. |9| l - druhé,rozšíŤené vydání vycházelo v letech |929_34.o generacimladšíArne Novák (l880-1939) vyda|ve vě. ku tiiceti |eÍStručné dějiny literclturyčeské (l9l0). V|ček,Jakubec a Novák, toto trojhvězdíčesk;17ch literárníchhistorikrjvydalo tedy svépráce mezi lety |892 a I92|. Některévycháze|yv pŤepracované podobě z tÍicátÝchlet a rŮzn;im zp . sobem doplněnéještěv druhépolovině 20. století.Tato díla,vzniklá pÍedosmdesáti až Sto lety, byla sice mezitímmateriálově pňekonána,nikdo je však nepÍedstihlkoncepcía celkov1impohledem na q/voj našíliteratury.V desetiletí |93040 tito tŤihistorikovéčeskéliteratury zemÍelia za posledníchšedesátči sedmdesátletje nikdo plně nenahradil. od r. 1826' kdy ŠafaŤík vydal své německy psanédějiny literatur slovansk1ich národ , se tradice psát souhrnná kompendia pŤecejen málo pŤíbuzn1ich slovansk;ichliteratur udrželapŤekvapivědlouho' Tak v letech 192229 vydal Jan Mácha| (l855_l939) svérictyhodnéSlovanskéliteratury,A ukrajinsky Íilo. log Dmytro ČyŽevskij(|899_1977).po celá desetiletíptisobícív ČsR, Němec. ku a USA, vydal v němčiněještěv r. l968 ve dvou svazcíchstručnoupublikaci Vergleichende Geschichte der slavischen Literaturen. Dějiny národní |iteraturypsali pŤedevším erudovaníbadateléjako jedinci. Zvládnout látku několika staletívyžadujednes už téměňnadlidskérisilí.Koncem 18. stoletímohl neobyčejněpracovit1iJosef Dobrovsk1/pŤecejen látku svě' domitě zpÍacovat,o dvě stoletípozději se nedá očekávat,žebyjednotlivec mohl sám odpovědněvybrat z nepňeberného mnoŽstvítitu|rjdíla' o nichžve svlch dě. jinách literatury pojedná. V českémprostŤedíse poměrně brzy, na začátku 20. století,začalypsát kolektivníliterárněhistorické práce. Jde o publikaci Lite' ratura česká ]9. století,která vyšla ve čtyňechsvazcíchv letech |902_|907' v pŤepracované podobě pak v r' |929 adá|e v r. 1934.Jistě nenítňebapňipomínat kolektivní tzv. akademickéDějiny českéliteratury, vydanév letech l959-6l ve tŤechdílech;čtvrt;/dí|,pojednávajícío českémpísemnictvíod konce 19. stole.
tí,pak po desetiletínemoh|z ideologick1/chdrjvodrjvyjít,ačkolipráce na něm byly vlastně ukončeny. U Polákti vyšly ko|ektivníDzieje literaturypigkej w PoLscev r. l918 a pak verzi v letech 1935-36. Po druhésvětovéválce se v Po|pŤepracované riplně v kolektivně napsan;/chdějin polskéliteratury nepÍikročilo.Je to vydání k sku neboťpo|štíkomunistéu moci - stejnějako čeští a jiní komunistépíekvapivé, velmi stáli o to, aby se všudezÍídilykolektivy odborníkrjtakév ob|astispolečensk1chvěd, a aby tudíži dějiny literaturyvycházely z di|ny ko1ektivli,pokud V Po|sku se všakopakovamoŽnosloŽen;/chz komunist a jejich souputníkťr. ně dostal ke slovu nemarxistick! historik literatury lu|ian KrzyŽanowski (|892_|976),Ten vyda| v r.1939 knihu Historia lileratury polskiej, která pak vyšlav pozměněn1ichvydáních v letech |953 a 1966. V tradici svéhoučitele Chrzanowskéhovydal KrzyŽanowski v r. l969 zce|a nově pojatouknihu Dzieje literatury polskiej. V době, kdy za tzv. normalizace v Československunedí| dějiny české|iteratury,zejménačtvrt1/ mohly vyjítani marxisticky zaměŤené tzv.akademick1/chdějin' vyš|yv sousednímPolsku sociologicky a pozitivisticdějiny polskéliteraturyjedinéhoautora. ky, nikoli však marxisticky zaměŤené V r. 1985 měla tato kniha užpátévydání.Dva v emigraci žijici polštíautoŤivydali po válce na Západě rovněždějiny polské|iteratury:v r.1945 to byla kniha Manfreda Krid|a Literatura polska (na tle rozwoju kultury)' Vyšla v New Yorku a její anglická yerze A Survey of Polish Literature and Culture vyšla pak v Haagu v r. l956. Ve stejnémrocejako KrzyŽanowskéhokniha ve Varšavěvyšlav Lond;/něpublikace pozdějšíholaureátaNobelovy Cenyza literaturuCzeslawaMilosze The History of Polish Literature - po zhrouceníkornunistického režimuvyšlapak v po|skéverzi ve Varšavěv r' |993. NepodaŤenábyla práce, kterou v r. 1978 u nás pod názvem Prúvodcepo dějiruich českéliteratury vydali Josef Hrabák, Dušan JeŤábeka ZdeĚka Tichá. Vyznačovalase zejménavelk;/mi mezerami, zptisobenlmi hlavně tehdejšíneostalinistickouatmosférouv zemi. Snaha česk1/ch marxistti o vyk|ad dějin českéliteraturynepŤineslaostatněnikdy velkérispěchy.Už v knize BedŤichaVáclavka z r. 1935 Česktiliteratura 20. stoletíse ukáza|y slabiny marxistického pŤístupu - a tyto slabiny v pracíchvyš|fch po r. l 948 a pak po r. l968 ještězesílily. Spíšepamfletem než |iterárněhistorickouprací byla kniha Jana Petrmichla Patntict let českéliteratury ] 945-1960 z r. 1961 a politickémutraktátu se blížilyknihy FrantiškaBuriánka Českdliteratura 20. stoletíz r, |968 a zeiménaČest
352
353
}Á:
i ekonomického- v;Ívojenároda,nebo zda na vyvoj písemnictvípohlípÍipadé se v|astni Žijako na v podstatěautonomníoblast národníhoživota,vyznačující mi pŤedělya mezníky.Je snadno zjistitelné,žese v dosavadníchdějinách české literaturyobě stanoviskaprolínají.Periodizace dějin českéliteratury se zpravidla píidržujeperiodizace českychpolitick;/chdějin a jen občasse tato periodipouze 1iterárnímv1ivojem' zace opouštía jsou zaváděny mezníkyurčované NeobyčejněztiŽená možnostna prahu 2l. sto|etíodpovědnězpracovatději. by Í-undony celéčeskéliteratury si|ami jednotlivce vede k závěru, že napŤíště vané,vědecky závaŽnédějiny našehopísemnictvíměl zpracovatpoměrně pokolektiv autorri.Dosavadníčeskéi jiné kolektivně psanédějiny literatury četn;/ všaktrpínedostatkem,kter;i se zňejměnedá odstranit:nemají- aby se tak Ťekčtivé. lo - žádnouchuť,jsou bezbarvé,aturliŽ takénepŤíliš Některénárody, mezi nimi i česk;/národ _ se neustálevracejív vahách pŤíslušník intelektuálníelity k otázce po smyslu svych dějin. Tuto historiosofii jen v menšímíŤeodborníhistoriciv oborupolitioklch dějin.Zato snaha pěstují postihnouttzv' v vojovou linii v dějinách národníliteraturyse staladoménou zejménaněkter1ichliterárníchhistorik . To nutně vede ke snaze najít dajné specifickév|astnostidanénárodníliteratury,odlišujícíji zŤejměod jin1/chnávyskyturodníchliteratur.Tato literárněhistorickáhistoriosoÍjese u nás naštěstí je zŤídka,což ovšemnemusíznamenat,Že se v budoucnuneprojevíse zv|áštní silou. Ani stŤízliví|iterárníhistorikové'tíhnoucík sociologicko-pozitivistickému v kladu dějin národní |iteratury,nejsou imunní proti historiosofii' spjaté s pŤisuzovánímrŮznych naprosto kladn1/chcharakter danéhonároda, zÍejmě chybějícíchu jin1/chnárodrj.Polsky literárníhistorik Ju|ian KrzyŽanowski v ně. ko|ikrát citovanych literárníchdějinách Dzieje literutury polskiej z r, 1969 na závěr napsal: ,,Ve srovnání s literaturamijinlch národ polská literaturazdrirazřuje životindividua a od samych začátkrizárove věnovala pozornost Životu kolektivu. Yyrazem těchto rys je postavaMickiewiczova Konruida,žijícího nejenvlastnímŽivotem'n bržtakéživotemnároda.Je-|i tomu skutečnětak, pak se potvrzuje StanoviskoChrzanowského.Rozdíl je jen v tom, Že to, co on označovalza vlastenectví,my povaŽujemeza po|itick1ia sociá|níprvek polskéliteratury.A tak závěrečné zjištěnízní:polská |iteratura,která prošlavšemi q/vojov]Ýmistupni, známymi i v jinlch literaturách,se od nich Iišítím,že nad otázky životajedincri klade otázky kolektivního,politickéhoa sociálního Života, Tím se stává literaturoubudoucnosti..(KrzyŽanowski l969: 652, pÍe|.A. M'). Jak je vidět, u KrzyŽanowskéhojde o pseudoÍi|ozoí.ickouvahu, která mriže pňesvědčit některéPoláky' na českéa jiné literárníhistoriky však nutně prisobí nepňesvědčivě a vlastně trapně.Domnívámse, že rivahy o charakteruvlastního
od začátku20. stoletído dneška,tzn. po dobu jednoho století,se všudena světě psaly a píšídějiny |iteraturyv podstatěmetodou, kterou by bylo možné označitza pozitivistickouči socio1ogicko-pozitivistickou, oprávněně vytÝkají teoretici z Ťadško|yformalistti, strukturalisttja někter ch jin1/chsměrli dosaje zŤejmé, vadnímdějinám literatury několik věcí.PŤedevším Že je častoneri. jednotlivlch měrně mnoho místavěnováno biografiím be|etristrj, takžese takovédějiny mění vlastně v kompendium životopisriautor literárníchtextri s dodatkem informacío někter1ichjejich dí|ech.Je ovšempŤíznačné, Že Roman Jakobson' jedna z vridčíchosobnostínejprve ruskéformální školy' pak skupiny česklch strukturalisttia nakonec i americkéškoly New Criticism, nikdy nenapsal Žádnédějiny literatury.Moh| pŤecenázorně ukázat,kudy vede Cestaze zaforčarovaného kruhu bi ografrcko-sociol ogick;/chdějin literatury.Ti pŤívrŽenci mální školy a pak směru strukturalismu,kteŤípráce z oblasti dějin |iteraturynapsali, nakoneckapitu|ovalia použilivyzkoušenoušablonupozitivistickychči je možnéuvéstjak Čysociologicko-biograÍick1/ch dějin Iiteratury.Jako pŤíklad ževského, tak i MukaÍovského ten pouze okrášli|svétexty toho druhu marxistickou frazeoIogií. |idějin české diskusipo vyjitím1ichněmeckyvydan1/ch Na jednévzrušené teratury19. a20. století,která se konala v Německu koncem osmdesátch let. mě jeden z mlad;/ch,tehdy velmi početnfch,konvertitŮ na víru militantního strukturalismunapadl s|ovy: ,,Ve vašichdějinách české|iteraturyse nějak au. tor narodí,napíšer zná |iterárnídíla a pak zemÍe.*Měl pravdu,a tak jsem mu odpověděl' Že tomu tak zpravid|askutečněna světěje, aspoř já neznám žádny pŤípad, kdy by došlok obrácenémuv1/voji.Když jsem se pak diskutujícíhomladíka zeptal,jak se mají tedy dějiny literatury psát, nedosta|jsem samoziejmě žádnouodpověď. Zatímjsem nečetldějiny |iteratury,kteréby byly napsányjinak. Zíejmése budou takovlmto zprisobempsát i v budoucnu _ dlouho nebo moŽná poŤád.Napsat dějiny zejménanovějšíliteratury bez kratšíchči delších - tak pasáŽío autorechzŤejměnejde.Je ovšempravda,že někdy se pŤestÍeluje v německy psanérecenzi na anglicky vydanédějiny polskéliteratury od Czestawa Milosze jsem v roce 1970 autorovi vytkl, že barvitě vylíčilživotpolského autora 19. stoletíTeodoraTomasze JeŽe,pÍitomvšakneuvedl ani jedno lite. rárnídí|otohoto romanopisce(recenzevyšlav časopiseDie Weltder Slaven 15, 1910'č,3' str.30 | ). Dosavadnídějiny českéliteraturyse v mnohémoh|edunelišíod dějinjinfch jinde. Zdán\tvénepŤíliš vyznamny problémpe. národníchliteratur'jaké se píší riodizace vlvoje literaturyje vŽdy spjat s otázkou, zda literárníhistorik chápe vyvoj literaturyjako produkt,doplněk či ilustraci sociálníhoa politického- po.
35s
354
i
.i-
i ekonomického- vyvoje národa,nebo zda na vlvoj písemnictvípohlípÍípadě se v|astníŽi jako na v podstatěautonomníoblast národníhoŽivota,vyznačující žese v dosavadníchdějinách české mi pŤedělya mezníky.Je snadno zjistite|né, lipratury obě stanoviskaprolínají'Periodizace dějin českéliteratury se zpravidla pňidržujeperiodizace českychpoliticklch dějin ajen občasse tato periodipouze |iterárnímvfvojem. zace opouštíajsou zaváděny mezníkyurčované NeobyčejněztiŽená moŽnostna prahu 2l ' stoletíodpovědnězpracovatdějiby f.undony celéčeskéliteratury silami jednotlivce vede k záyěru, že napŤíště vané,vědecky závažnédějiny našehopísemnictvíměl zpracovatpoměrně po. Dosavadníčeskéi jiné kolektivně psanédějiny literatury četn;ikolektiv autorťr. všaktrpínedostatkem'ktery se zŤejměnedá odstranit:nemají- aby se tak Ťekčtivé. lo - žádnouchuť,jsou bezbarvé,atudiŽ takénepÍíliš Některénárody,mezi nimi i českynárod _ se neustá|evracejív rivaháchpŤíslušník intelektuálníelity k otázce po smys|u sv1/chdějin' Tuto historiosofii jen v menšímíŤeodborníhistoriciv oborupolitickychdějin.Zato snaha pěstují postihnouttzv. v vojovou |inii v dějinách národníliteratury se sta|adoménou zejménaněkter1/chliterárníchhistorikrj' To nutně vede ke snaze najít ridajné specifickévlastnosti danénárodní|iteratury,odlišujícíji zŤejměod jinych návyskyturodníchliteratur.Tato literárněhistorickáhistoriosofiese u nás naštěstí je zŤídka'což ovšemnemusíznamenat'Že se v budoucnuneprojevíse zvláštní silou. Ani stňízliví|iterárníhistorikové,tíhnoucík socio|ogicko-pozitivistickému vlkladu dějin národní literatury, nejsou imunní proti historiosofii' spjaté s pÍisuzovánímrŮzn ch naprosto k|adn1/chcharakterŮdanéhonároda, zŤejmě chybějícíchu jin1/chnárodri.Po|sky literárníhistorik Julian KrzyŽanowski v několikrát citovanych literárníchdějinách Dzieje literatury polskiej z r, 1969 na závěr napsal: ,,Ve srovnání s Iiteraturamijin;Íchnárodri po|ská literaturazdrj. razřuje životindividua a od sam ch začátkrizároveř věnovala pozornost živo. tu kolektivu. V razem těchto rys je postavaMickiewiczova Konrdda, žijícího nejenvlastnímživotem,nybrŽ takéŽivotemnároda.Je-li tomu skutečnětak, pak se potvrzuje stanoviskoChrzanowského.Rozdíl je jen v tom, Že to, co on označovalza vlastenectví,my povaŽujemeza politick1ia sociálníprvek polskéliteratury.A tak závěrečné zjištěnízní:polská |iteratura,která prošlavšemi vfvcl. jov1ymiStupni,znám;imi i v jin;./ch|iteraturách,se od nich |išítím,Že nad otázky životajedincri klade otázky ko|ektivního,politickéhoa sociálního života. Tím se stává literaturoubudoucnosti..(KrzyŽanowski l969: 652, pÍe|.A. M.). Jak je vidět, u KrzyŽanowskéhojde o pseudofilozoÍrckourivahu, která múže pŤesvědčit některéPoláky, na českéajiné literárníhistoriky však nutně pťrsobí nepŤesvědčivě a vlastně trapně.Domnívám se, že rivahy o charakteruvlastního
od začátku20. stoletído dneška,tzn. po dobu jednoho století'se všudena světě psaly a píšídějiny literatury v podstatěmetodou,kterou by by|o možné označitza pozitivistickouči sociologicko.pozitivistickou. oprávněně vytykají teoretici z ňad ško|yformalistrj,strukturalistrja některychjin1/chsměrri dosa. je zŤejmé, vadnímdějinám literatury něko|ik věcí. PŤedevším Že je častoneri. měrně mnoho místavěnováno biografiímjednot|ivjch beletristtj,takžese tako. védějiny mění vlastně v kompendium životopistiautorťrliterárníchtextri s dojejich dílech.Je ovšempÍíznačné, datkem informacío někter1/ch žeRoman Jajedna kobson, z vrjdčíchosobnostínejprve ruskéÍbrmálníškoly,pak skupiny česk1/ch strukturalisttja nakonec i americkéškoly New Criticism, nikdy nenapsal žádnédějiny literatury.Mohl pňecenázorně ukázat,kudy vede cesÍazezačarovaného kruhu biograficko-socio|ogickychdějin literatury.Ti pŤívrŽenci formá|níškoly a pak směru strukturalismu,kteŤípráce z oblasti dějin literaturynapsali, nakoneckapitulova|ia pouŽili vyzkoušenoušab|onupozitivistick;ích či sociologicko-biograÍickychdějin literatury.Jako pííkladje moŽnéuvéstjak Čyževského,tak i MukaŤovského- ten pouze okrášlil svétexty toho druhu marxistickou frazeoIogií' liNa jednévzrušené diskusipo vyjitím ch německyvydanlch dějin české teratury19' a20. století,která se konala v Německu koncem osmdesátlch|et, konvertitrjna víru militantního mě jeden z mlad1ich,tehdy velmi početn1ich, Strukturalismunapad|slovy; ,,Ve vašichdějinách českéliteraturyse nějak1iautor narodí,napíšerrizná literárnídíla a pak zemÍe'..Měl pravdu, a tak jsem mu odpověděl,že tomu tak zpravid|askutečněna světěje, aspoř já neznám ž.ádny pňípad,kdy by došlok obrácenémuv;fvoji.KdyŽ jsem se pak diskutujícíhomla. díka zeptal,jak se mají tedy dějiny literatury psát, nedostaljsem samozŤejmě Žádnou odpověď. Zatímjsem nečet|dějiny literatury,kteréby byly napsányjinak. ZŤejměse budou takovymto zprisobempsát i v budoucnu - d|ouho nebo možnápoĚád.Napsat dějiny zejménanovějšíliteratury bez kratšíchči de|ších - tak pasáŽio autorechzňejměnejde.Je ovšempravda,Že někdy se pŤestŤeluje v německy psanérecenzi na anglicky vydanédějiny polské|iteraturyod Czeslawa Milosze jsem v roce l970 autorovi vytkl, žebarvitě vylíčilživotpolské. ho autora l9. sto|etíTeodoraTomasze JeŽe,pŤitomvšakneuved|ani jedno lite. rárnídílo tohoto romanopisce(recenzevyšlav časopiseDie Weltder Slaven 15, 1970'č.3, str' 30l ). Dosavadnídějiny českéliteraturyse v mnohémohledu nelišíod dějinjinlch vyznamny problémpenárodníchliteratur,jaké se píšíjinde' Zdán|ivénepŤíliš riodizace v1/vojeliteraturyje vŽdy spjat s otázkou' zda literárníhistorik chápe vlvoj |iteraturyjako produkt' dop|někči i|ustracisociálníhoa politického- po.
355
354 I
:
I
i
lr
národa,o smyslu jeho dějin' o specifickév;ivojové|inii dějin národníliteratury a ojejích zv|áštníchhodnotáchjsou nejčastějineověÍitelné spekulace,kterymje lépese vyhnout. S psanímdějin jakékoli národníliteratury- a tedy takéčeskéliteratury_ je spjat problémstanovit datum, kdy končídějiny literatury a kdy začínájev naz!,vanj,současnáliteratura.Nejjednodušší by bylo, kdyby literárníhistorik ne. bo kolektiv literárníchhistorikrjdoved| v1/kladdo chvíle, kdy se rukopis dějln literaturyodevzdá do tisku. Jestližese takto nepostupuje,je otázkou' u kterého dŤívějšího data se v1/kladmá ukončit.Je to deset,dvacetčipadesát|et pied okamŽikem,kdy rukopis dějin literaturyjde do tiskárny?V impresu zmíněnéknihy Ju|iana KrzyŽanowskéhoDzieje literatury polskiej je uvedeno, že se sázením textuv tiskárněse začalodne |. nora l968. Rukopis knihy byl tedy dokončen nejpozdějikoncem roku 1967 nebo snad v |ednu 1968.PŤitomv1ykladdějin polskéliteratury autor dovedl do r. 1939 (s některlmi ridaji o nečetnfchpolsk;Ích autorecha dílech z doby po r. 1945).To znamená, Že KrzyŽanowski ponechal stranouv;/voj polskéliteratury v posledníchosmadvacetiletech.ZŤejměobdobí od r. 1939 pro něho už nepatŤilok dějinám polskéliteratury,byla to tedy dopo|skéliteratury'Je ovšemmoŽné,ba dokonce pravděpodobné, ba současné že KrzyŽanowski nepsal o po|skéliteratuŤev době po druhésvětovéválce proto' Že by muse| brát oh]ed na ideologickéhodnoceníautortia děl komunisticklmi politiky. PodobnějakoJulian KrzyŽanowskipostupovalia postupujíčetníjiní historici literaturyv rrizn ch zemích.Je ovšemjisté'Že veňejnostzajímápňedevším literaturaposledníchdesetiletí,takžedějiny literaturykončícívyklad tŤidesetiletí pŤedvydáním knihy nutně musíčetnézájemce zklamat' A dále: nenímoŽné dělat si ||uze,Že by informace o literárníchdílech,obsažené v dějinách literatury, ve většiněpŤípadri vedly k tomu, aby si čten፠těchto dějin pŤedsevzaluvedená beletristická dí|apŤečíst. Z tÍicetlletézkušenostiprofesora na freiburské univerzitěvim, žei studentifi|ologick1/choborri- dokonce i germanistiky_ pŤicházejína německou vysokou školus poměrněmal1/miznalostmi staršíněmecké literatury - pŤečetliz ní v podstatě to, co jim bylo uloženo na gymnáziu v rámci tzv. povinnéčetby.Je tedy tŤebapočítats tím,Že literárnídíla staršínež padesátnebo dokonce sto a Vícelet se jen ojediněletěšíčtenáÍskému zájmu. To znamená,že,ve|kémnožstvíinformacío |iterárníchdílech několika staletítaké v dějinách českéliteraturyzristanepro naprostouvětšinuuživatelrioněch dějin jedin11im kontaktem s těmito díly. Je to skutečnostdobÍeznámá učitelrimčešti. ny na stŤedních školách,kteňívědí,že Žáci a Žákynév naprostévětšiněčtouvíceméněz donucení_ pouze texty tzv. povinnéčetbya o jinlch staršíchčes-
kÝch literárníchdílechmají v nejlepšímpÍípaděty znalosti' kterése dajívyčíst - je známo, že ani 7 použivanychdějin českéliteratury na danéškole.ostatně u ití"doško|.kychučite|ričeštinyse nedá pÍedpokládat,Žebyzna|iz vlastníčetby všechnadíla staršíčeskéliteratury,o nichŽ pÍi vyučovánímluví. Je tedy tŤebaodpovědětna otázku, pro koho a s jak1/mcílem se vlastně maŽe zájemci, kteÍísi koupídějiny české jí psát dějiny českéliteratury.Je zŤejmé, _ literaturynebo si je vyprijčív knihovně,jsou a nadále budou pňeváŽněpŤíjako inteligence.V naprostévětšiněpŤípad budou slušníkyvrstvy označované poučenío česk;ichlitehledat v dějinách českéliteratury pŤedevším uŽivate|é rÍrnichdílechposledníchdesetiletía o jejich autorech.U děl vyšl;/chpÍedpoměrně dlouhou dobou se jen zčástidá pŤedpokládat,Že uživateldějin českéliU děl starších teraturybude povzbuzenk tomu, aby se snažiltato díla si pŤečíst. zájmu na nežsto nebo dokonce sto padesátlet se pravděpodobnostčtenáŤského zák|aděinformacív dějinách českéliteraturyb|iŽínule. Nejsem zŤejmědaleko od pravdy,pŤedpokládám-li,že pr měrny uŽivateldějin českéliteraturyv1/klad o vfvoji našehopísemnictvíod stŤedověkudo konce l 8. stoletíjen zběŽněpročtečispíšeprolistuje.Pojednánío obdobíl800 aŽ l900 si pročtepečlivějia obnejenu mladšíchgeneracínejvět. dobípo r. l900 už značněpodrobně' pňičemž literárníchdílechvydanlch po r,1945šízájem vzbudívlklad o česk1/ch Autor - jednotlivec či autorsk)'kolektiv _ dějin české|iteraturysamozňejmě písemnictvíod vi, že zájem tzv. širšíveňejnostise soustied'ujena dějiny českého r. l800 a v ještěvětšímíŤeod r. l900 nebo dokonce od r. 1945.ZkušeníliterárNěko|ikrát zmíněn! Julian KryŽanowski ve níhistorikovése podle toho zaÍídí. svéknize z r. 1969 ze 650 stran textu věnova|obdobído r. 1800 asi 220 stran, kdežtoobdobí od r. l800 do r. 1939 asi 430 stran.Posledním l40 letrim dějin polskéliteratury,o nichžještěpojednal,určiltedy ve svéknize 66 procenttex. tu, tzn. celédvě tŤetiny. Politické dějiny určitéhonároda, stejnějako dějiny jeho |iteraturya ovšem takéjeho v tvarnéhoumění,hudby aj., musí každá generace nově zpracovat, pŤičemž je v1/hodné,vyjdou-li rŮzné práce tohoto typu ve stejnédobě nebo v krátk]ch časov]/chodstupech.Práce o dějinách čehokolinejsou samozÍejmě nikdy definitivní.V oblasti dějin českéliteratury se nedá očekávat,že by se v nejbliŽšídobě vyskytl novy Jaroslav Vlček, nov]/Jan Jakubec nebo novy Arne Novák. Moderní, do nejnovějšídoby dovedenédějiny českéliteratury však nďe společnostnutně potňebuje.Nebude nakonec rozhodující,zda jednotlivé verze Zpracujísamostatněpracujícíliterárníhistorici nebo r znékolektivy literárníchhistorikri.Pňedemse ovšem vi, ŽekaŽdézpracováníbude mít r znénedostatky.Nejlépe by bylo, kdybychom se brzy dočkali trojích,čtverychnebo
357
356
.L-
l i
národa,o smyslu jeho dějin, o specifickév11ivojové linii dějin národníliteratury a ojejích zvláštníchhodnotáchjSounejčastějineověŤitelné spekulace,kterymje |épese vyhnout. S psanímdějin jakékolinárodníliteratury- a tedy takéčeskéliteratury_ je spjat problémstanovitdatum, kdy končídějiny literatury a kdy začínájev naz!,vanj současná|iteratura'Nejjednodušší by bylo, kdyby literárníhistorik nebo ko|ektiv literárníchhistorikúdovedl v1/kladdo chvíle,kdy se rukopis dějin literaturyodevzdá do tisku. Jest|ižese takto nepostupuje,je otázkou' u kterého dňívějšího data se v1/kladmá ukončit.Je to deset,dvacetčipadesátlet pŤedokamŽikem,kdy rukopis dějin literaturyjde do tiskárny?V impresu zmíněnéknihy Juliana KrzyŽanowskéhoDzieje literatury pokkiej je uvedeno, Že se sázením textu v tiskárně se začalodne l. nora l968. Rukopis knihy byl tedy dokončen nejpozdějikoncem roku l967 nebo snad v lednu |968. PŤitomv1/kladdějin polskéliteratury autor dovedl do r. 1939 (s některymi ridaji o nečetnychpolsk/ch autorecha dílech z doby po r. 1945)' To znamená,Že KrzyŽanowski ponechal stranouv/voj polskéliteraturyv posledníchosmadvaceti|etech.Zíejmě období od r. l939 pro něho užnepatÍilok dějinám polskéliteratury,byla to tedy doba současné polskéliteratury.Je ovšemmožné,ba dokonce pravděpodobné, že KrzyŽanowski nepsal o polské|iteratuŤe v době po druhésvětovéválce proto' Že by musel brát ohled na ideologickéhodnoceníautor a dě| komunisticklmi politiky. Podobnějako Julian KrzyŽanowski postupova|ia postupujíčetníjiníhistorilici |iteraturyv rťrznch zeIních.Je ovšemjisté,ževeÍejnostzajímápŤedevším pos|edních vyklad tňi deseti]eteratura takžedějiny literaturykončící deseti|etí, tí pŤedvydáním knihy nutně musíčetnézájemce zklamat. A dále: nenímoŽné v dějinách literatudě|atsi i|uze,žeby informaceo |iterárníchdílech,obsažené uvery, ve většiněpňípadrivedly k tomu, aby sr čtenáňtěchto dějin pŤedsevza| zkušenostiprofesora na freiburské dená beletristická díla pŤečíst. Z tr|cet,|eté univerzitě vím,žei studentifi|ologickych oborrj_ dokonce i germanistiky_ pŤicházeji na německou vysokou ško|us poměrně malymi znalostmi staršíněmecké |iteratury- pŤečetliz ní v podstatěto, co jim bylo uloženona gymnáziu v rámci tzv. povinnéčetby.Je tedy tňebapočítats tím,Že literárnídí|astaršínež zájmu. To padesátnebo dokonce sto a vícelet se jen ojediněletěšíčtenáÍskému znamená,Že 've|kémnoŽstvíinformacío literárníchdílechněkolika Staletítaké v dějinách českéliteraturyzústanepro naprostouvětšinuuživatelrioněch dějin jedin1/mkontaktem s těmito díly.Je to skutečnostdobÍeznámá učitelrimčeštjny na stÍedníchškolách,kteňívědí, Že žáci a Žákynév naprostévětšiněčtouvíceméněz donucení- pouze texty tzv' povinnéčetbya o jinych staršíchčes356
ty znalosti, kterése dajívyčíst kfch literárníchdílechmají v nejlepšímpŤípadě dějin české literatury na dané ško|e. ostatně - je známo, že ani používan,lch z ch učitel češtiny nedá pŤedpok|ádat,Žeby se zna|iz vlastníčet. u stŤedoškolsk starší díla české literatury, pŤi o nichŽ vyučování mluví' všechna by Je tedy tŤebaodpovědětna otázku, pro koho a s jak1fmcílem se vlastně mají psát dějiny českéliteratury.Je ziejmé' Že zájemci, kteňísi koupídějiny české literaturynebo si je vyp jčív knihovně,jsou - a nadále budou - pĚevážněpŤíjako inteligence.V naprostévětšiněpŤípadri budou slušníkyvrstvy označované v dějinách pŤedevším hledat české literatury poučení česk11ich liteo uživatelé jejich posledních desetiletí a pŤed podílech o autorech' vyšllch U děl rárních dobou pŤedpok|ádat, sejen zčásti dá dlouhou že uŽivatel dějin české liměrně povzbuzen k pÍečíst. bude tomu' aby se snaŽil tato starších díla si U děl teratury zájmu na nežsto nebo dokonce Sto padesátlet se pravděpodobnostčtenáŤského zák|aděinformacív dějinách českéliteraturyb|iŽínule' Nejsem zŤejmědaleko od pravdy,pŤedpokládám-li'že prťrměrn uživateldějin českéliteraturyv;/klad o vlvoji našehopísemnictvíod stŤedověkudo konce 18. sto|etíjen zběžněpročtečispíšeprolistuje.Pojednánío obdobíl800 aŽ l900 si pročtepečlivějia obnejen u mladšíchgeneracínejvětdobípo r' 1900 uŽ značněpodrobně,pŤičemž po r, |945. šízájem vzbudí v;íklado česklch literárníchdílech vydan;./ch Autor _ jednotlivec či autorsk;/kolektiv - dějin české|iteraturysamozňejmě vÍ,Že zájem tzv. širšíveŤejnostise soustÍed'uje písemnictvíod na dějiny českého r' 1800 a vještě většímíŤeod r. 1900 nebo dokonce od r. 1945.Zkušeníliterárníhistorikovése podle toho zaŤídí. Několikrát zminén!,JulianKryŽanowski ve svéknize z r' 1969 ze 650 Strantextu věnoval obdobído r. 1800 asi 220 stran, kdežtoobdobí od r. l800 do r' 1939 asi 430 stran.Posledním l40 letŮm dějin polskéliteratury,o nichžještěpojednal,určiltedy ve svéknize 66 procenttextu, tzn. celédvě tŤetiny. Politické dějiny určitéhonároda, stejnějako dějiny jeho literatury a ovšem takéjeho vytvarnéhoumění,hudby aj., musí každá generacenově zpracovat, pÍičemž je qÍhodné,vyjdou-|i r zné práce tohoto typu ve stejnédobě nebo v krátk;/chčasov ch odstupech.Práce o dějinách čehokolinejsou samozŤejmě nikdy definitivní.V ob|asti dějin českéliteratury se nedá očekávat,že by se v nejbližší době vyskytl nov;ÍJaros|avV|ček,nov! Jan Jakubec nebo nov;yAr. ne Novák. Moderní, do nejnovějšídoby dovedenédějiny českéliteratury však našespolečnostnutně po ebuje. Nebude nakonec rozhodující,zda jednotlivé verze zpracujíSamostatněpracujícíliterárníhistorici nebo r znékolektivy lite. rárníchhistorik ' PŤedemse ovšem ví, ŽekaŽdézpracováníbude mítr znénedostatky.Nejlépe by bylo, kdybychom se brzy dočkali trojích,čtver;/chnebo
351
I
i vícer]/chkonkurenčníchdějin českéliteratury.Trojí vzájemně si konkurující je, že nedostatky dějiny českéliteraturyjsme měli už pŤedsto lety. Vlhodou jinlch dějin literatuj"ánono zpracováníse do určitémíryvyvážíuveÍejněním ry. Velmibyprospělo,kdybychomjednoumělidějinydějinčeskéliteraturynepŤání,stejně boli dějiny českébohemiiticke literarni historiografie.Vyslovovat je z-atovelmi jejich rea|izace je snadné samozŤejmě jako konsiatovatpotŤeby, dvaceti 1epŤed jsem skoro se iniciativy vlastní z Ňitoli rikol. p.acn.i,nevděčn,í dovéstv a století 20. ' a 19 literatury české dějiny iy pokusit v exilu Zpracovat jak pracná a nevděčnájerilo. truo oo tehdy nejnovějšídoby.Ze zkušenostivím, souhlanedočkáobecnějšího se Nikdy literatury. dějin ha synteticky poiunyit' _ zčástioprávsu. Áž dosud byly každédějiny českéliteraturyostŤekritizovány a pro krikuriÓzní dost to by Byla neoprávněně. a něně, častovšak malicherně kritiky negativní pÍečetné sestavi| někdo kdyby tiky častozahanbujícíčetba, Budoudneška. do Dobrovského práce Josefa od rriznlch dějin českéliteratury lépeneŽjejich cí autoÍiajjin reske literaturyurčitěpo tétostráncenedopadnou musí nadále literatury české dějiny nové PŤesto píedchúdciv |9. a20' stoleií. budou' vycházet určitě vycházet- a naštěstízcela
Literatura KRZYZANOWSKI, Julian 1969Dzieie!iteraturypolskiei(Warszawa)
obdobíčeské |iteratury o k|asickém OLEG MALEVIC
Existuje tradičnípÍedstava,Že česklmi klasiky jsou spisovatelé19. století' a porovnáKdyž se všakpodívámena českou|iteraturul9. sto|etínepÍedpojatě me ji se světovym literárnímv;Ívojem,budeme nuceni tento tradičnínázor revidovat.Nebo spíšeponěkud změnit v tom smyslu, Že v 19. sto|etíčeskáliterafurasice měla svéklasiky, nedosáhlavšak,na rozdí|od českéhudby,svéhoklasickéhoobdobí. Y PŤíručnímslovníku jazyka českéhose adjektivum klasick1/ určujejako ,,Íeck n. Ťímskj,antick]/..anebo jako ,,majícívlastnostiantickéhoumění,neproměnám vkusu, uznávan,! za vzor, vzorny, dokonal1/..(PŤíruční podléhající slovník|937-38). ve sv1ich vahách Počdtkové českéhobdsnictví,obzvkišJiž Palacky a ŠafaÍík (18l8) povznést prozÓdie poezii rikol se na roveř poezie Ťecké. vytkli české tě v literatuŤevrjbec klasičnosti JosefJungmann věnoval tomuto tématurivahuo apí(l827)' latinského a zvláštěčeské Vyvozuje pojem ,,klasicky..z ,,prvotŤídní,, jest jakoby štěpu zrostajícího še;,,Tatoklasičnost květ neb raději ovoce dlouho věk svtij národníliteratury'Prav1/genius ovšemčiníi zde vlmínku; on pŤedbíhá ale věku zákony: ajímajesvésouvěkémocíneobyčejnou, dává spolu budoucímu doba klasicki literatury a jazyka nepovstává jedním nebo druhlm spisovatelem jednoho neb druhéhopole literatury, vynikajícím,ani vzdělávánímprospěšn1/m napÍ.básnictví'anobržznamenitymmnoŽstvímspoluvěk1/ch, vytečnlchptivodníchh|av,a zdaŤil1/m vzdě|ávánímvšech,aneboskoro všechhlavníohforem spisovate|skch _ básnictví,prostomluvya ňečnictví.. (Jungmannl869: 39). Klasickéobdobínárodníliteraturyje tu traktovánonejenjako perioda všestranného rozkvětuliteraturysamotné,ale takéjakodoba,kdy Se toto vyššístadiumliterárníhoajazykového stává zák|ademvšeobecnéhonárodního vzdě|áni. Když mluvíme o klasickém období nějakéliteratury,vždy máme co dělat s tím, co Francouzi označujíslovem ,,Pléiade...obdobná literárnísouhvězdí vznikala v obdobírenesancev Itálii, Anglii, Španělsku,Portuga|sku,v Německu. PŤitomměla v rťrzn]ich dominanty_ poezii a prÓzu ve zemích rínné.Žánrové Francii, prÓzu v Německu a Nizozemí, dramatikuv Anglii. Poměrnou rovnováhu poezie,dramatiky apr6zy pozorujemev Itálii, Portugalskua Španělsku. Mri-
359
3s8 lE
