Linern algebra II podle pednek prof. Frantika ika
Sazbu v LATEXu pipravil Duan Dobe
Obsah
1 2 3 4 5 6 7 8
Diagonalizovatelnost matic Symetrick transformace Hermitovsk matice a kongruentnost Pozitivn refundn matice Kvadratick formy Jordanova kanonick forma matice Polynomiln matice Minimln polynom matice
1 4 5 7 11 13 17 20
1 DIAGONALIZOVATELNOST MATIC
1
1 Diagonalizovatelnost matic Denice 1.1
Charakteristick matice A (nad C) je matice A = I , kde I je jednotkov matice. Charakteristick polynom matice A je polynom jA ; I j Charakteristick koeny matice A jsou koeny jej ho charakteristick ho polynomu. Charakteristick koeny linern transformace ' v unitrn m prostoru U jsou charakteristick
koeny matice transformace ' vzhledem k libovoln bzi.
Denice 1.2
Bu U n unitrn prostor, ' linern transformace v U n , b nenulov vektor z U n 2 C . Kdy 'b = b, pak b se naz v vlastn vektor ', vlastn hodnota (vl. slo) '. kme, e b je vlastn vektor p slun vlastn hodnot . ( )
( )
0
( )
0
0
0
Denice 1.3
Nech A je matice du n nad C , b nenulov vektor z C n, 2 C . Kdy Ab = b, pak b nazveme vlastnm vektorem matice A, vlastn hodnotou matice A. kme, e vlastn vektor b p slu vlastn hodnot . 0
0
0
0
Poznmka 1.4
Mno ina vech vlastn ch vektor p slun ch dan vlastn hodnot je linern podprostor.
Poznmka 1.5
Nech ' je linern transformace v U n , (e) bze v U n , 0 6= b 2 U n , 2 C , b] sloupec souadnic vektoru b vzhledem k bzi (e). Pak 'b = b , AT b] = b], kde A je matice transformace ' vzhledem k bzi (e). ( )
( )
0
( )
0
0
Dkaz: '(e) = A(e) b]T (e) = b b]T A(e) = b]T 'e = 'b = 0 b = 0 b]T , b]T A = 0 b]T , AT b] = 0 b] 2
Vta 1.6
Nech ' je linern transformace v U n, (e) bze v U n 0 6= b 2 U n , 2 C , b] sloupec souadnice vektoru b vzhledem k bzi (e). Pak 'b = b () AT b] = b], kde A je matice ' vzhledem k bzi (e). ( )
0
0
0
Vta 1.7
Ka d charakteristick koen matice je jej vlastn hodnotou a obrcen.
Denice 1.8
Nsobnost vlastn hodnoty je nsobnost koene 0 charakteristick ho polynomu matice A. Mno ina vech vlastn ch hodnot matice A, kde ka d vl. hodnota se po t tolikrt, jako je jej nsobnost se naz v spektrum matice A.
Vta 1.9
Podobn matice maj tyt
vlastn hodnoty vetn nsobnosti.
Dkaz: Nech A, B jsou matice a S ;1 AS = B . jA ; I j = jB ; I j = jS ;1AS ; I j = jS ;1jjA ; I jjS j = jA ; I j
2
1 DIAGONALIZOVATELNOST MATIC
2
Denice 1.10
tvercov matice se naz v diagonalizovateln, kdy je podobn diagonln .
Vta 1.11
Matice A du n je diagonalizovateln, prv kdy existuje n vzjemn nezvisl ch vlastn ch vektor.
Vta 1.12
Nech : : : k jsou navzjem rzn vlastn hodnoty matice A du n (n k). Pak odpov daj c vlastn vektory tvo linern nezvisl syst m. Je-li k = n, matice A je diagonalizovateln. 1
Dkaz: eknme, e x1 : : : xk jsou vlastn vektory A p slun vlastn m hodnotm 1 : : : k . Pedpokldejme, e x1 : : : xk jsou linern zvisl . Pak existuje netriviln nulov linern kombinace tchto vektor, eknme, e 0 = 1 x(1) + : : : + r x(r) je nulov netriviln kombinace s nejmen m potem nenulov ch koecient. Aplikujme A na tuto rovnici:
0 = Ax + : : : + r Ax r = x + : : : + r r x r 1
(1)
( )
Vynsobme tuto rovnici r
1
1
(1)
( )
0 = r x r + : : : + r r x r ( )
1
odeten m
( )
0 = ( ; r )x + : : : + r; (r; ; r )x r; Dostaneme nulovou netriviln kombinaci, kter m m n nenulov ch koecient ne r. To je spor. 1
1
(1)
1
1
(
1)
2
Denice 1.13
Permutan matice je tvercov matice, kter m v ka d m dku a v ka d m sloupci jednu jedniku, ostatn prvky jsou nulov . Permutan matice P odpov d permutaci
!
p = i1 i2 :: :: :: in n 1
2
kdy na pozic ch i 1] i 2] : : : in n] m jedniky, jinde nuly. 1
2
Vta 1.14
Nech A je matice du m, P permutan matice p slun permutaci
!
p = i1 i2 :: :: :: im : m 1
2
Pak AP je matice, jej sloupce se z skaj permutac sloupc A pomoc permutace p (ix-t pejde na x-tou pozici). P T A je matice, jej dky se z skaj permutac dk A pomoc permutace p. P T AP tedy d souasn permutaci sloupc i dk. Diagonln prvky matice P T AP se z skaj permutac p diagonln ch prvk matice A.
1 DIAGONALIZOVATELNOST MATIC
3
Lemma 1.15
Nech A, B jsou matice d m, n,
! A 0 C= 0 B : Pak C je diagonalizovateln, prv kdy A i B jsou diagonalizovateln .
Vta 1.16
Schurova vta o unitrn triangularizaci
Nech A je matice du n, : : : n jej vlastn hodnoty (v njak m podku). Pak existuje matice U tak, e U AU = T , kde T je horn (doln ) trojheln kov matice s diagonln mi prvky tii = i i = 1 : : : n. Jinak eeno libovoln matice je unitrn ekvivalentn s trojheln kovou matic , jej diagonln prvky jsou vlastn hodnoty dan matice v pedem pedpokldan m podku. Je-li A reln a jej vlastn hodnoty jsou reln , pak U je mo no vybrat jako relnou a ortogonln . Dkaz: Indukc vzhledem k n. 2 1
Vta 1.17
Zobecnn Schurova vta o triangularizaci (neunitrn)
Nech A je matice du n, nech m navzjem rzn vlastn hodnoty : : : k , i m nsobnost ni (i = 1 : : : k). Potom A je neunitrn podobn matici tvaru 0 T 0 0 1 BB . C BB 0 T 0 .. CCC B@ ... 0 . . . 0 CA 0 0 Tk Nech Ti jsou trojheln kov matice du ni s diagonln mi prvky i (i = 1 : : : k). Je-li matice A reln a vechny jej vlastn hodnoty jsou reln , pak transformuj c matic m e b t reln matice. 1
1
2
Denice 1.18
Matice du n se naz v normln, kdy pro ni plat AA = A A.
Denice 1.19
Matice A, kter je unitrn ekvivalentn s diagonln matic , se naz v unitrn diagonalizovateln. V reln m p pad mluv me o ortogonln diagonalizovatelnosti.
Vta 1.20
Charakteristick znaky normlnch matic
Nech A je matice du n, : : : n jej vlastn hodnoty. Pak nsleduj c podm nky jsou ekvivalentn : 1. A je normln 2. A je unitrn diagonalizovateln 3. Pni jaiij = Pni jij 4. existuje ortonormln syst m vlastn ch vektor matice A. 1
2
=1
Dsledek 1.21
2
=1
Trojheln kov normln matice je diagonln .
2 SYMETRICK TRANSFORMACE
4
2 Symetrick transformace Denice 2.1
Linern transformace ' unitrn ho prostoru U n (Euklidovsk ho prostoru E n ) se naz v symetrick, kdy plat pro libovoln a b 2 U n (a b 2 E n ) ('(a) b) = (a '(b)). ( )
( )
( )
( )
Denice 2.2
tvercov matice Q nad C se naz v hermitovsk resp. symetrick, kdy Q = Q resp. QT = Q.
Vta 2.3
Symetrick transformace unitrn ho prostoru m vzhledem k libovoln ortonormln bzi hermitovskou matici. Obrcen, m-li linern transformace unitrn ho prostoru vzhledem k jedn ortonormln bzi hermitovskou matici, pak je tato transformace symetrick. Dkaz: 1. ' je symetrick transformace. Jej matice Q = (qij ) vzhledem k jedn ortonormln bzi fe : : : eng. ) ('(ei) ej ) = (PkP qik ek ej ) = qij =) Q = Q (e '(e )) = (e q e ) = q 1
i
j
j
k ik k
ji
2. Q = (qij ) hermitovsk matice linern transformace ' vzhledem k njak ortonormln bzi e : : : en. Mme dokzat, e pro libovoln a, b dan ho prostoru plat ('a b) = (a 'b). a = Pi i ei b = Pi i ei ('a b) = (a 'b) 1
2
Poznmka 2.4
Symetrick transformace Euklidovsk ho prostoru je charakterizovna podobn jako v pedchoz vt. M sto hermitovsk matice je reln symetrick matice.
Vta 2.5
Linern transformace ' unitrn ho prostoru je symetrick, kdy aspo pro jednu ortonormln bzi plat ('ei ej ) = (ei 'ej ) 8i j . Dkaz: Je ve druh sti dkazu pedchoz vty. 2
Vta 2.6
Vechny charakteristick koeny (tedy i vechny vlastn hodnoty) hermitovsk matice jsou reln . Dkaz: Nech x je vlastn vektor (normovan - jxj = x) hermitovsk matice A p slun vlastn hodnot . = xx = x Ax (x Ax) = x A x = x Ax ) x Ax = 2 R 2
Dsledek 2.7
Vechny charakteristick koeny a vechny vlastn hodnoty symetrick linern transformace jsou reln .
Vta 2.8
Linern transformace ' unitrn ho prostoru U n je symetrick, prv kdy v U n existuje ortonormln bze slo en z vlastn ch vektor matice transformace ' a vechny jej vlastn hodnoty jsou reln . ( )
( )
3 HERMITOVSK MATICE A KONGRUENTNOST
5
3 Hermitovsk matice a kongruentnost Vta 3.1
Libovoln tvercov matice A se d zapsat jako A = S + iT , kde S a T jsou hermitovsk matice.
Dkaz: S = 1=2(A + A ) T = (;i=2)(A ; A ) ) A = S + iT jednoznanost: A = E + iF A F hermitovsk 2S = A + A = E + iF +(EiF ) = E + E + iF ; iF = 2E ) S = E T = F 2
Vta 3.2
Matice A du n je hermitovsk, prv kdy plat kterkoli z nsleduj c ch podm nek: 1. funkce x Ax je reln pro vechny x 2 C n. 2. matice A je normln (existuje ortonormln syst m vektor matice A a vechny jej vlastn hodnoty jsou reln ). 3. matice S AS je hermitovsk pro libovolnou matici S du n 4. matici A je mo no vyjdit ve tvaru A = UDU , kde U je unitrn a D reln diagonln .
Poznmka 3.3
Diagonln prvky matice D jsou vastn hodnoty matice A, za matici V lze vz t matici, jej sloupce jsou vlastn vektory A a to takov , kter tvo ortonormln syst m.
Vta 3.4
Reln matice A je symetrick, prv kdy A = QT Q, kde Q je reln ortogonln a reln diagonln . Dkaz: 1. A je reln symetrick matice. Podle Schurovy vty A = QT TQ, kde Q je ortogonln reln, T je reln trojheln kov. Trojheln kov normln matice je diagonln .
2. A = QT Q, Q je reln ortogonln , je reln diagonln . AT = QT T Q = QT Q = A
2
Denice 3.5
Nech A, B jsou matice t ho du. Kdy existuje regulrn matice S tak, e
B = SAS , pak B se naz v hermitovsky kongruentn s A (kongruentn )
B = SAS T , pak B se naz v kongruentn s A (T kongruentn )
Denice 3.6
Nech A je tvercov matice du n. Inercie (setrvanost) matice A je trojice i(A) = (i (A) i;(A) i (A)), kde
i (A) je poet vlastn ch hodnot, kter maj relnou st kladnou +
+
0
3 HERMITOVSK MATICE A KONGRUENTNOST
6
i; (A) je poet vlastn ch hodnot, kter maj relnou st zpornou
i (A) je poet vlastn ch hodnot, kter maj relnou st nulovou slo i (A) ; i;(A) se naz v signatura matice A. Poznmka 3.7 Pro hermitovsk matice plat i ; i; = (signatura) a i + i; = r (hodnost) Vta 3.8 (Sylvestrova) vta o setrvanosti (o inercii) 0
+
+
+
Je-li A hermitovsk nebo reln symetrick matice a plat -li i(A) = i(B ), pak existuje regulrn matice G tak, e A = GBG
Vta 3.9
Nech A je matice du n. Pak existuje unitrn matice U a horn trojheln kov matice , ob du n tak, e A = U U T , prv kdy jsou nezporn vlastn hodnoty matice AA. Pi splnn podm nky lze brt jako diagonln s nezporn mi diagonln mi prvky. Je-li A (reln nebo komplexn ) symetrick, pak se matice d brt jako diagonln , sloupce matice U pak tvo ortonormln syst m vlastn ch vektor matice AA, odpov daj c diagonln prvky matice jsou nezporn druh odmocniny z vlastn ch hodnot matice AA.
2
Dkaz: Stoj p li mnoho sil.
Vta 3.10
Nech A, B jsou (reln nebo komplexn ) matice t ho du. Pak existuje regulrn matice S tak, e A = SBS T prv tehdy, kdy A, B maj tyt
vlastn hodnoty. Dkaz:
1. Kdy A = SBS T , pak A, B maj tut
hodnost. 2. Pedpokldejme, e A, B maj tut
hodnost. Podle pedchoz vty existuje A = U U T , U je unitrn , diagonln . A = diag( : : : n ) = diag(d : : : dn), kde 1
1
1
1
1
1
1
1
1
( p 0 di = + 1i i > = i 0
A = U D I (A)D U T = S I (A)S T B = S I (B )S T , S , S regulrn . h(A) = h(I (A)) h(B ) = h(I (B )), h(A) = h(B ) ) h(I (A)) = h(I (B )) ) I (A) = I (B ). A = S I (A)S T = S S ; B (S T ); S T = SBS T I (A) = I (B ) = S ; B (S T ); a S S ; = S je regulrn . 2 1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
2
2
1
2
2
1
1
2
1
1
1
4 POZITIVN REFUNDN MATICE
7
4 Pozitivn refundn matice Denice 4.1
Hermitovsk nebo reln symetrick matice A se naz v pozitivn de nitn, kdy pro libovoln nenulov komplexn , resp. reln vektor plat (Ax x) > 0.
Denice 4.2
Hermitovsk nebo reln symetrick matice A se naz v pozitivn semide nitn, kdy pro libovoln nenulov komplexn , resp. reln vektor plat (Ax x) 0. denic ch se m sto (Ax x) d pou t x Ax x = x : : : xn]T A = (ij ) (Ax x) = P V obou ij ij xi xj 1
Denice 4.3
Nech A = (ij ) je matice typu (m n), 1 i < i < : : : < ij m, 1 k < k < : : : < kl n Pak pod A(i : : : ij jj : : : jl ) rozum me (k l) podmatici v A, kter z A vznikne vynechn m vech prvk, krom prvk na pozic ch (i k ) = i : : : j = k : : : kl Je-li A tvercov, pak podmatice A(i : : : ij ji : : : ij ) se naz v hlavn podmatice v A. P slun minor se naz v hlavn minor. Ozna me-li fi : : : ij g jako Nj (podobn Ml ), pak m sto A(i : : : ij jj : : : jl ) p eme A(Nj Ml ). 1
1
2
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
Vta 4.4
Nech A = (ij ) je du n, nech m vlastn hodnoty : : : n. Pak plat 1. Pni i = Pni ii 2. : : : n = det(A) 3. Ek (x : : : xn) = P det(A(M jM )) card(M ) = k, kde P Ek (x : : : xn) je k-t elementrn symetrick polynom o n neurit ch, toti Ek (x : : : xn) = x"1 : : : x"nn , "i = 0 nebo 1 a Pni ki = k. 1
=1
=1
1
1
1
1
Vta 4.5
1
Hlavn vta o pozitivn definitnch maticch
=1
Nech A je hermitovsk resp. reln symetrick matice du n. Potom nsleduj c podm nky jsou ekvivalentn . 1. Matice A je pozitivn denitn . 2. Vechna hlavn sla vech hlavn ch podmatic matice A jsou pozitivn . 3. Vechny hlavn minory matice A jsou kladn . 4. det(A(Nk jNk )) > 0, pro k = 1 : : : n, kde Nk = f1 2 : : : kg (vedouc hlavn minory). 5. (F. . vynechal) 6. Existuje regulrn matice C tak, e A = CC . (C m e b t komplexn i pro A relnou). 7. Souty hlavn ch minor k-t ho du matice A jsou kladn pro k = 1 : : : n. 8. Vechny vlastn hodnoty matice A jsou kladn .
4 POZITIVN REFUNDN MATICE
8
9. Existuje unitrn (pi reln A ortogonln ) matice U a diagonln matice D s pozitivn mi diagonln mi prvky tak, e A = UDU . Dkaz: Dokazuje se 1 ) 2 ) 3 ) 4 ) 1, 3 ) 7 ) 8 ) 9 ) 6 ) 1. (1 ) 2) A pozitivn denitn , A(M jM ) (0 6= M N ), vlastn hodnota matice A(M jM ) p slun vlastn mu vektoru x(M ). A(M jM )x(M ) = x(M ) 0 < (Ax x) = (A(M jM )x(M ) x(M ) = (x(M ) x(M )) > 0 ) > 0 (2 ) 3) 6= M N det(A(M jM )) = souin vech vlastn ch hodnot matice A(M jM ) > 0, proto det(A(M jM )) > 0. (3 ) 7) evidentn (7 ) 8) = jA ; I j = (;)n + c (;) + : : : + cn > 0 a pedpokldme, e n pro libovolnou vlastn hodnotu matice A . . . spor. (8 ) 9) A = UDU , U unitrn , D diagonln , A hermitovsk. D je reln, U unitrn , diagonln prvky D jsou vlastn hodnoty matice A a ty jsou podle pedpokladu kladn . (9 ) 6) A = UDU , D = WW , kde 0p 1 0 CC B ... W =B @ A p n 0 A = UWW U = (UW (UW ) ) . . . UW je regulrn . (6 ) 1) A = CC , C je regulrn , (Ax x) = (CC x ) = (C x C x) > 0. 1
1
Vta 4.6
Hlavn vta o pozitivn semidefinitnch maticch
2
Nech A je hermitovsk resp. reln symetrick matice du n. Potom nsleduj c podm nky jsou ekvivalentn . 1. Matice A je pozitivn semidenitn . 2. Matice A + "I je pozitivn denitn pro ka d " > 0. 3. Vechny vlastn hodnoty vech hlavn ch podmatic matice A jsou nezporn . 4. Vechny hlavn minory matice A jsou nezporn . 5. Souty hlavn ch minor k-t ho du matice A jsou nezporn pro k = 1 : : : n. 6. Vechny vlastn hodnoty matice A jsou nezporn . 7. Existuje unitrn (pi reln A ortogonln ) matice U a diagonln matice D s nezporn mi diagonln mi prvky tak, e A = UDU . 8. Existuje tvercov matice C tak, e A = CC . 9. Existuje matice F typu (m n) tak, e A = FF . Dkaz: Analogick s pedchoz m dkazem. 2
4 POZITIVN REFUNDN MATICE
9
Vta 4.7
Pozitivn semidenitn matice je pozitivn denitn , prv kdy je regulrn .
2
Dkaz: Na zklad hlavn ch vt.
Vta 4.8
Je-li A pozitivn denitn , pak A; existuje a je pozitivn denitn . 1
Dkaz: A je regulrn , tedy A;1 existuje. Vlastn hodnoty od A;1 jsou pevrcen vlastn hodnoty od A. 2
Vta 4.9
Je-li A pozitivn denitn a > 0, pak A je pozitivn denitn .
Je-li A pozitivn semidenitn a 0, pak A je pozitivn semidenitn .
Jsou-li A, B pozitivn semidenitn , pak A + B je pozitivn semidenitn .
Je-li A pozitivn denitn a B pozitivn semidenitn , pak A + B je pozitivn denitn . Vta 4.10
Je-li A pozitivn denitn a G regulrn matice, pak matice GAG je pozitivn denitn .
Je-li A pozitivn semidenitn a G vhodn ho typu, pak matice GAG je pozitivn semidenitn . Vta 4.11 1. Mno ina vech vlastn ch vektor matice vzhledem k t
e vlastn hodnot roz en o nulov vektor tvo vektorov podprostor (vlastn podprostor). 2. Vlastn vektory dan hermitovsk matice p slun rzn m vlastn m hodnotm jsou ortogonln . 3. Jsou-li vechny vlastn hodnoty hermitovsk matice navzjem rzn , pak jej vlastn podprostory jsou dimenze 1.
Denice 4.12
Singulrn sla matice A lib. typu jsou kladn druh odmocniny nenulov ch vlastn ch hodnot matice AA.
4 POZITIVN REFUNDN MATICE
Vta 4.13
10
O singulrnm rozkladu matice
Nech A je matice typu (m n), hodnosti r. Pak existuj unitrn (pro relnou A ortogonln ) matice U du m, V du n a diagonln matice S du r s kladn mi diagonln mi prvky tak, e A = UTV , kde ! S 0 T= 0 0 :
Zde nulov bloky dopluj matici T na matici typu (m n). Pitom matice T je tmito podm nkami urena (a na poad prvk v hlavn diagonle) jednoznan. Je-li matice A reln, matice U a V mohou b t brny reln . Diagonln prvky matice S jsou singulrn sla matice A. Sloupce matice U jsou vlastn vektory matice AA . Sloupce matice V jsou vlastn vektory matice A A (uspodan
jako u AA ). Jsou-li vlastn hodnoty matice AA navzjem rzn , je matice U urena jednoznan a na prost diagonln faktor = diag( : : : n) jij = 1 8i. Je-li r = m = n, pak pi pevn m U je matice V urena jednoznan. 1
Vta 4.14
O polrnm rozkladu
tvercov matice A se d vyjdit ve tvaru A = PU , kde P je pozitivn semidenitn a U unitrn . Dkaz: Z vty o singulrn m rozkladu
! ! S 0 S 0 A = U 0 0 V = U 0 0 U UV | {z } = PU | {z } U P
.
2
5 KVADRATICK FORMY
11
5 Kvadratick formy Denice 5.1
Hermitovsk (kvadratick) forma f (x) n komplexn ch (reln ch) neurit ch x1 : : : xn]T = x je P polynom o tchto neurit ch nad C (R) tvaru f (x) = ni=1 ij xi xj . V komplexn m (reln m) p pad jsou sla ij komplexn (reln) a neurit mohou nab vat komplexn ch (reln ch) hodnot. Matice A = (ij )nij=1 je matice formy f (x), pedpokld se hermitovsk, v reln m p pad symetrick. Hodnost formy denujeme jako hodnost matice A.
Vta 5.2
Jestli e na kvadratickou formu f (x) = x Ax aplikujeme linern transformaci x = Qy, pak f (y) = yQ AQy, to jest kvadratick forma f v neurit ch x pejde v kvadratickou formu v neurit ch y a jej matice bude QAQ.
Denice 5.3
ekneme, e forma f (x) je v kanonickm tvaru, kdy f (x) = Pni dixi xi, kde di i = 1 : : : n jsou reln sla. =1
Vta 5.4
Ke kvadratick form f (x) = x Ax existuje unitrn transformace (s matic U ) vektoru neurit ch x tak, e transformovan kvadratick forma je v kanonick m tvaru. Pro relnou kvadratickou formu existuje reln unitrn (t.j. ortogonln ) transformace uveden ch vlastnost . Pitom v obou p padech koecienty kanonick formy budou vlastn hodnoty matice A. Dkaz: Pro A hermitovskou existuje unitrn U tak, e A = U DU , kde D je diagonln s reln mi prvky# x = U y je dan transformace, f (y) = yU DUy = xDx, A a D maj stejn vlastn hodnoty, tedy na hlavn diagonle D jsou vlastn hodnoty matice A. 2
Vta 5.5
O inercii (setrvanosti) kvadratickch forem
Nech f (x) je kvadratick forma (komplexn nebo reln) s matic A, nech P a Q jsou matice regulrn ch linern ch transformac , pevdj c ch f (x) na kanonick tvar. Pak pro matice P AP a Q AQ kanonick ch forem plat : inercie In(P AP ) = In(Q AQ) = In(A), t.j. ob kanonick formy maj t poet kladn ch koecient, t poet zporn ch a t poet nulov ch koecient. Dkaz: Plyne bezprostedn ze Sylvesterovy vty. 2
Dsledek 5.6
Dv kanonick formy (ob komplexn nebo reln ) se daj linern mi transformacemi pev st jedna na druhou, prv kdy maj stejn hodnosti a stejn signatury.
Denice 5.7
Kvadratick forma o n neurit ch se naz v pozitivn de nitn (pozitivn semide nitn), kdy se d pev st na kanonick tvar s n kladn mi (n nezporn mi) koecienty.
Vta 5.8
Kvadratick forma f (x) = x Ax je pozitivn denitn (pozitivn semidenitn ), prv kdy pro libovoln vektor x 6= 0 plat xAx > 0 (x Ax 0). Dkaz: Plyne z hlavn vty o pozitivn denitn ch (resp. semidenitn ch) matic ch. 2
5 KVADRATICK FORMY
Poznmka 5.9
12
Praktick v poet matice U unitrn transformace, kter pevd kvadratickou formu f (x) = k hlavn m osm. P slun kanonick tvar m za koecienty vlastn hodnoty matice A. U AU = D = diag( : : : n) AU = UD AUi = Ui D, AUi = iUi Ax = ix, (A ; iI )x = 0 je fundamentln syst m. een tohoto syst mu ortonormalizujeme, obdr me ortonormln syst m vlastn ch vektor matice A, p slun hodnoty jsou i. Ui Ki je ortonormln syst m vektor matice A i U.
x Ax
1
6 JORDANOVA KANONICK FORMA MATICE
13
6 Jordanova kanonick forma matice Denice 6.1
Jordanv blok Jk () je horn trojheln kov matice du k, tvaru 0 1 1 0 BB ... C CC B Jk () = B ... 1 C B@ CA 0 Jordanova matice (matice v jordanov tvaru, jordanova kanonick forma, jordanova normln forma matice) J je blokov diagonln matice du n, jej bloky jsou jordanovy bloky: 0 J ( ) 0 1 n1 1 BB CC Jn2 (2 ) B CC J =B ... @ A 0 Jns (s) kde n1 + : : : + ns = n, 1 : : : s jsou komplexn sla.
Vta 6.2
Jordanova vta
Nech A je komplexn matice du n. Pak existuje regulrn matice du n tak, e 0 J ( ) 1 0 n1 BB CC Jn2 ( ) B CC S ; A=SB . . . @ A 0 Jnk (k ) kde n + : : : + nk = n, : : : k jsou komplexn sla. Jordanova matice J je denovna jednoznan a na poad blok. Je-li matice A reln, pak podobnost m e b t zprostedkovna relnou matic S. Dkaz:
Podle Schurovy vty je A = U TU , U unitrn , T horn trojheln kov matice, jej hlavn diagonla je tvoena vlastn mi hodnotami matice A.
Zobecnn m Schurovy vty plyne, e T je podobn s blokov diagonln matic , diagonly blok maj stejn prvky. 1
2
1
1
1
Lemma 6.3 Pro k 1 a pro jordanv blok
2
00 1 1 0 BB ... C CC 0 B Jk (0) = B ... 1 C B@ CA 0
0
6 JORDANOVA KANONICK FORMA MATICE plat
14
!
0 0 0 Ik; Jk (0)]p = 0 pro p k, Jk (0)li = li i = 1 : : : b ; 1 Ik; je jednotkov matice du k ; 1, Ik ; JkT (0)Jk (0)]x = (xT e )e pro libovoln x 2 C k
JkT (0)Jk (0) =
1
+1
1
1
1
2
Dkaz: P m m v potem.
Denice 6.4
Horn oste trojhelnkov matice je horn trojheln kov matice, jej hlavn diagonla je nulov.
Vta 6.5
Nech A je horn oste trojheln kov matice du n. Pak existuje regulrn matice S du n a cel sla n n : : : nm 1 n + : : : + nm = n, 0 1 J 0 n1 (0) B CC ; . . A=SB . @ AS : 0 Jnm (0) 1
2
1
1
2
Dkaz: Indukc vzhledem k n.
Dsledek 6.6
Dv matice v jordanov tvaru jsou podobn , prv kdy se li pouze poad m blok.
Vta 6.7
Nech A je matice du n, " 6= 0 slo. Pak existuje regulrn matice S = S (") du n tak, e 0 1 J 0 n1 ( ") B CC ; ... A=SB @ AS 0 Jnk (k ") 1
1
kde
0 BB i " . . 0 Jni (i ") = B BB i . . . . " @ 0 i Je-li A reln a " reln slo, lze vybrat S (") relnou.
1 CC CC : CA
Vta 6.8
Nech matice A, B jsou podobn v komplexn m oboru. Pak jsou podobn i v reln m oboru.
Dkaz: A, B jsou reln matice, B = TAT ;1, T je regulrn komplexn , T = P + iQ, kde P , Q jsou reln . BT = TA, BP = PA, BQ = QA, det(P + iQ) 6= 0. det(P + Q) je polynom promnn
, kter nen toto n rovn nule, to znamen, e m pouze konen poet koen. Potom existuje reln slo 0 tak, e det(P + 0Q) 6= 0, t.j. P + 0Q je regulrn matice. T0 = P + 0 Q, B = T0AT0;1, T0 je reln matice. 2
6 JORDANOVA KANONICK FORMA MATICE
Vta 6.9 Plat
15
0 ! ! ! k k k BB k 1 k; k; m ; 1 k;m 2 BB BB ! ! BB 0 k k k; k;m k 1 m;2 Jm()]k = B BB BB BB ... ... BB @ 0 0 k 1
Je-li jj < 1, je
Dkaz: Indukc a z
k
lim J ()] k!1 m
2
+1
1
+2
1 CC CC CC CC CC : CC CC CC CA
= 0:
! ! ! k + k k + 1 j j+1 = j+1
Vta 6.10
2
Nech A je matice du n, f (x) polynom. Jsou-li : : : n vlastn hodnoty matice A, pak matice f (A) m vlastn hodnoty f ( ) : : : f (n). Je-li g(x) polynom, pro kter g(i) 6= 0, i = 1 : : : n, pak matice f (A) je regulrn a f (A)g(A)]; m jako svoje vlastn hodnoty prv sla f ( )=g( ) : : : f (n)=g(n). Je-li x vlastn vektor matice A p slun vlastn hodnot , je vlastn m vektorem tak matic f (A) f (A)g(A); odpov daj c vlastn hodnot f (), f ()=g(). 1
1
1
1
1
1
Denice 6.11
Spektrln polom r (A) tvercov matice A denujeme
(A) = maxfjj je vlastn hodnota matice Ag.
Vta 6.12
Oldenburgerova vta
Nech A je tvercov matice. Pak plat lim Ak = 0
k!1
prv kdy (A) < 1. Dkaz:
1. lim Ak = 0, mme dokzat (A) < 1. lim Ak = 0 ) klim Ak = 0 ) klim k = 0 !1 j !1
k!1
pro vechny vlastn hodnoty matice A ) jj < 1 ) (A) < 1.
6 JORDANOVA KANONICK FORMA MATICE
16
2. (A) < 1 ) jj < 1 pro vechny vlastn hodnoty matice A
) klim J ()]k = 0 ) klim Ak = 0: !1 n !1 2
Vta 6.13
Je-li A tvercov matice, kter spluje podm nku (A) < 1, potom konverguje geometrick ada I + A + A + : : : a jej souet je (I ; A); . 2
1
P Ak = (I ; A);1 Dkaz: (A) < 1 ) I ; A je regulrn . I + A + A2 + : : : + Ak = (I ; Ak+1 )(I ; A);1 1 k=0 limk!1 = 0 (podle Oldenburgerovy vty) 2
7 POLYNOMI LN MATICE
17
7 Polynomi ln matice Denice 7.1
Matice, jej prvky jsou polynomy jedn promnn (zpravidla znaen , odtud -matice), se naz v polynomiln matice. Koecienty polynom bebreme v C nebo v R. -matice pova ujeme za tvercov . -matici, jej prvky jsou sla, nazveme skalrn matice.
Denice 7.2
Elementrnmi transformacemi -matice naz vme nsleduj c zobrazen :
Nsoben nkter ho dku slem 6= 0.
K i-t mu dku piteme f ()-nsobek j -t ho dku (i 6= j , f () je polynom). Analogicky denujeme sloupcov transformace.
Denice 7.3
Dv -matice jsou ekvivalentn, kdy se jedna v druhou d pev st konen m potem elementrn ch transformac .
Denice 7.4
ekneme, e -matice je v kanonickm tvaru, kdy m tvar
0 BB f () . . . @ 1
0
1
0 C C
f n ( )
A
kde 8i fi() je dlitelem fi () a vechny nenulov polynomy maj vedouc koecienty 1. +1
Vta 7.5
Ka d -matice se d konen m potem elementrn ch transformac pev st na kanonick tvar.
Dkaz: Bu G -matice. Pro G = 0 nen co dokazovat. 0 BB f11..() f1n..() G=@ . . fn1 () fnn()
1 CC A
Pedpokldejme, e f () m nejmen stupe mezi vemi maticemi ekvivalentn mi s G. Potom f () je dlitelem vech prvk v prvn m dku i v prvn m sloupci. Lze tedy G pev st na tvar 0 f () 0 0 1 BB 0 f () f n() CC BB .. ... ... C CA @ . 0 fn () fnn() atd. Dkaz podv metodu na peveden -matice na kanonick diagonln tvar. 2 11
11
11
22
2
2
7 POLYNOMI LN MATICE
18
Poznmka 7.6
dFk () budeme znait nejvt spolen dlitel vech minor stupn k v -matici F .
Vta 7.7
Ekvivalentn -matice maj stejn nejvt spolen dlitele minor stupn k (k = 1 2 : : : n).
Vta 7.8
Bu di Dk () (k = 1 2 : : : n) nejvt spolen dlitel kanonick diagonln formy dV () : : : dVk () = M , v < v < : : : < vk . Pak d () je dlitelem dV () . . . di () je dlitelem dVi(). Nejvt spolen dlitel Dk () = d () : : : dn(). 1
1
2
1
1
1
Denice 7.9
Polynomy dF () : : : dFn () se naz vaj invariantn faktory -matice F (jsou jednoznan stanoveny). 0
Vta 7.10
Prvn podmnka ekvivalence -matic
Podm nkou ekvivalence -matic je shoda invariantn ch faktor dk () tchto matic.
Vta 7.11
Druh podmnka ekvivalence -matic Dv -matice jsou ekvivalentn , prv kdy existuj matice P a Q tak, e G = PFQ, piem P a Q jsou matice, jejich determinanty jsou konstantn nenulov .
Denice 7.12
V razy " ()]k1 : : : "m()]km se naz vaj elementrn d litel invariantnho faktoru dk () a souet elementrn ch dlitel vech invariantn ch faktor d () : : : dn(), -matice F se naz v soubor elementrn ch dlitel -matice F . 1
1
Vta 7.13
d, hodnost a syst m vech elementrn ch dlitel -matice F pln uruje syst m invariantn ch faktor matice F a tud uruje F a na ekvivalentnost.
Lemma 7.14
Syst m elementrn ch dlitel libovoln diagonln -matice je soubor elementrn ch dlitel jednotliv ch diagonln ch prvk t to matice.
Vta 7.15
Syst m elementrn ch dlitel blokov diagonln -matice je souhrn elementrn ch dlitel jej ch blok.
Vta 7.16
Weierstrassova
Je-li ( ; a )k1 ( ; a )k2 : : : ( ; as)ks soubor vech elementrn ch dlitel -matice I ; A P n (kde A je dan matice), pak jordanv kanonick tvar matice A je i Jki (ai ). 1
2
=1
7 POLYNOMI LN MATICE
19
Dkaz: A je seln matice du n, J je jordanova normln forma matice A. SAS ;1 = J , S (I ; A)S ;1 = I ; SAS ;1 = I ; J I ; A I ; J
0 1 ; a ; 1 0 BB CC ; a ;1 BB CC ... ... I ; Jk (a) = B CC BB ;1 CA @ 0 ;a
Nejvt spolen dlitel od Jk (a) du k je ( ; a)k . Matice I ; J je ( ; a )k1 : : : ( ; an)kn . 1
2
8 MINIM LN POLYNOM MATICE
20
8 Minim ln polynom matice Denice 8.1
Bu A matice du n. Pak polynom () = a p + : : : + ap (a 6= 0) se naz v minimln polynom matice A, kdy je to polynom nejmen ho stupn, pro nj (A) = 0. 0
Vta 8.2
0
Cayley-Hamiltonova
Pro libovolnou matici A du n a jej charakteristick polynom '() plat '(A) = 0.
Vta 8.3
Je-li A matice du n a g() spluje g(A) = 0, pak () je dlitelem polynomu g().
Dkaz: g() = '()q() + r(), r() = 0 nebo st() < st('()). 0 = g (A) = '(A)g (A) + r(A), r() = 0 2
Dsledek 8.4
Minimln polynom je uren jednoznan a na konstantn faktor.
LITERATURA
Literatura $1] marda, B.: Linern algebra. SPN, Praha 1985 $2] Musilov, J., Krupka, D.: Linern a multilinern algebra. SPN, Praha 1989
21