KNTHA O KUŘlMI UMĚLECKÉ ŠKOLSTVÍV KUŘIMI
oboru, koncerry žákůkoru-ervatoře (býnra|ých žákn dební: 257, výwarný: 30, taneční(od roku 78-79):
63),
ZIJŠ), večery literárně dram. oboru, výchovné koncerty v roce 1985-86 286 (hudební:785,výwarrrý:43, taneční: 5B), v roce 7990-91,375 (hudební: 216, vý*arný: 87, tapro zálďadní a mateřské školy. neční:78). Od tohoto roku je nárůst počtu žákůještě dastrmější:v roce 1,991-92 453 žáků, v roce 7992-93 leko (v F. Šťastným) současnosti vedená p. uč. Dechovka a folkov/ soubor vystupují při rínných příležitostech ve 491 žáků,v roce 7993-94 625 žáků,v íoce 1,994-95 700 městě. Jednou zlydařených akcí bylo např. odpoledne na žákůav roce 7995-96 734 žákn.
kuřimském zámku v dubnu 1995 ke Dni Zemé, které Všechna číslajsou uyedena za celou školu včetně poškola připravila společně se skupinou historického šermu bočky ve Veverské Bít/šce. Co se rýče zřizeni jednotliŠtvancia konferenciérem Jiřím Brabcem. v/ch umělecklch oborů: Také soutěže a přehlídly ZUŠjsou bohatou náplní pruběhu školního roku. Naši žáci ziskávají přední místa , ve šk. r. I970/7I byla zřízena pobočka ve Veverské Bíýšce v okresních i *rajs\ich kolech soutěži umělecýh škol, . ve šk. r. 1973/7 4 byl zřizen vý,tvarný obor v Kuřimi Y,ýtvarný obor pod vedením p. uč. M. Magniové několi, ve šk. r. 7978/79 došlo k zahájeni úuky tanečního krát dosáhl úspěchů v celostátním měřítku a pravidelně oboru ve Veverské Bít/šce Záct peďagog1,I
KUŘlM KNlHA o KUŘIM] UMĚLECKÉ ŠKOLSTVÍV KUŘIMI
W
vlohám afyňologícl<ým dispozicím. V ZUŠKuřim měly děti ve škol, rcce 7995/9ó na vybranou z těchto hudebních nástrojů: klavír, akordeon, housle, violoncello, kyara, keyboard, trubka, trombon příp. jiný žesloý nástroj, klarinet, zobcová flétna sopránová, ůtová, tenorová, příčná flétna, bicí nástroje. Dalšístudium hudby probíhá ve dvou stupních, dříve cyklech. Na I. stupni se žáci ve hře na hudební nástroj učízákladům techniky, tak aby pozdéjídokázali vyjádřit hudební myšlenky ve studovan/ch skladbách. Seznamují se postupně s hodnotnou literaturou svého oboru, cvičíse v pohotovosti ve hře z listu, upevňují hudební paměť, romíjejíimprovizační schopnosti při nácviku písňového doprovodu atd. Součástí na 1. stupni je povinná návštěva všeobec"rrr.y né hudební nau\y, kterou děti nikdy příliš nemilovaly, ale ziskávají v ni záÁadní teoretické znalosti (čtenínot, stupnice, hudební formy, přehled o hudebních nástrojích, skladatelích, o vlvoji hudby, hudebních stylech
ŽaUyvy:t *ného oboru naZTJŠKuřim jsou děti a mládež od šesti let až po střední školy. V hodinách se mohou seznámit se záÁady výtvarnlch technik jako jsou ftresba, malba, grafi ka, prostorové tlrarováni, dekoratir,ní činnost, modelování. Pro starší roční\yje připraven i přehled dějin r}tvarného umění. Žá.i 1sou po absolvování šestiletého I. cyklu, příp. II. cyklu vybaveni pro práci v utttém umění a všeobecně pro praktickou r.litvarnou činnost. Získaji orientaci v současnémrTtvarném umění a také, a to v neposlední řadě, aktivní vztahkvlastní worbě.
Na umělecké r,}chově kuřimsk/ch dětí se podílíi obor taneční.Ve sl}ch hodinách sleduje nďlen zdravotní cíle a fyzickou zdatnost, ale i harmonický růst, estetické cítění, hudebno st a r ozv íjenítvůrčíchschopno stí. D ěti získají záÁady klasického i moderního tance a od šk. roku 7995/96 se vyučuje také step.
Nejmladším oborem na ZIJŠKuřim je obor literárně dramatick/. Navštěltrjí jeJ žáci jlž od šesti let. Zálďadem L stupeň studia končížáci veřejným absolvent- vluky jsou Wořivé dramatické činnosti - mluvní, přednesk/m koncercem (ukončeníI. stupně blvá věkově shod- sové, slovesné ahra s loutkou. Rozvijejí schopnost vnímat né s ukončenímZŠ),nejlepšípokračujíve studiu a wořivě zobrazit lidské chování a jednání, uči žálq přina 1I. stupni (většinou 4 letém) a končíopět absol- tozenému a kultivovanému projevu. Pomáhají vychovat ventským koncertem, každoročně pořádaným školou na z děti a mládeže nejen budoucí herce, ďe t vzděIané jaře. Absolventsk/ koncert předstalrrje vyvrcholení a náročné diváky nebo čtenáře. Přispívají i ke zlepšení mnohaleté, každodennípráce žáka i práce pedagogické vyjadřovacich schopností, které jsou nezbytnépro některá a jde vždy o slavnostni okamžll
66
KURIM
A ZELEZNICE
Ing. Mojmír Krejčiřík(ÚVAR Brno) Ing. Miloš Kotek
úkol prozkoumat dvě trasy z Brna a jednu z Vranovic, vedl podinspektor Wóllner, jenž měI k ruce inženýry Boháče a Hoffmanna. Oddíly tentokrát nelyměřovaly uzemi pro vlastní projekt dráhy, ale měly polne v co nejl.
železnici došlo již v roce 1840, na samém počátku éry parostrojních drah u nás. Na jaře toho roku se na polích objevili podivní muži s ještě podivnějšími přístroji a v hospodách se roznesla zvěst,že se přes Kuřim bude stavět železná dráhavedouci zYidné a Brna do Prahy. Po několika dnech cizinci zmizeli a Kuřimští žlli v očekáváni, co se bude dít. Nedělo se však nic, a tak se na epizodubrzy zapomněIo.
K prvnímu ,,setkání" Kuřimi
s
Venkovští obyvatelé určitě nebyli k trasujícím technikům příliš přívětiví, ale není známo, že by došlo kvzájemným konfliktum. Lidé brali stavbu dráhy jako nutné a neodvolatelné zlo, nařízené císařskými úřady. Ale pokud š1o o Kuřimské, jejich obaly se opět ukázaly jako zbytečné.tasa, která měla vést z.Brna přes Kuřim, Tišnor1 Nedvědici, Žďár, Chotéboi Čáslav a Kolín, byla shledána jako stavebně i provozně neýhodná, a vláda dala přednost dráze z Olomouce a zBrna přes Českou
Skupina muž,i, která prošla Kuřimí v březnu roku 1840, byli inženýři Severní dráhy císaře Ferdinanda, kte-
ří pod vedením vrchního lnženýra Karla Ghegy hledali nejvhodnějši ze tří varlant trasy železnice z Vídně do Prahy. Jedna z ntch vedla přes Tišnov, Zďár, Chotéboř, Kutnou Horu a Kolín. Ghega po skončeníprůzkumu doporučil jako nejvhodnější právě tuto trasu. Zádost Severní dráhy o stavbu této železnice však dvorská kancelář 7. května 7840 zamitla.
Třebovou.
Znovu se inženýři se sými pomocníky objevili v okolí Kuřimi o dva roky pozdéji, v dubnu 1842. Tehdy technické oddělení nově vzniklého Generálního ředitelswí státních drah začaIo s průzkumem sedmi variant trasy Severní dráhy z Vídně do Prahy. Oddíl, který dostal za
Znovu se myšlenka železníce vedoucí přes Kuřim lynořila po skončeníprusko-rakouské vál\y v souvislosti s plány na lybudování dráhy z Brna do Německého Brodu v roce 1868. Ani tyto projekty se však nedočkaly realizace.
V roce 7882 požádala o koncesi pro trať Brno-Tišnov Rakouská společnost státní dráhy (SIEG). Na podzim tohoto roku přes Kuřim znoyu prošel praco,uní oddíl, vedený tentokrát vrchním inžen,ýrem Johnem z brněnské stavební sprály SIEG a 19. prosince 1882 svolalo zemské místodržitelstvízástupce všech obcí ležícíchna projektované dráze ke komisi o rcvizi trasy. Protože z komise nevzešly žádnézásadni námitky ani požadavl
Personál železničn,ístanice v roce 1913.
67
KNIHA O KUŘIM] KUŘIM A ŽELEZNICE
V pruběhu února a března navštívilprávni zástupce SIEG, brněnskýprár,níkJtlDr.J. Diebl, spolu s inženýrem Johnem obce, jimiž měla tral vést, aby projednal s majiteli pozemků jejich odstoupení pro stavbu dráhy. K dohodě o náhradě však ve většině obcí nedošlo; přijednáni se zástupci obcí, svolaném okresním hejtmanstvím v Tišnově 20. dubna 1884 do Kuřimi, se ukázůo, že Diebl s Johnem pouze zjišťovali cenové požadavl
například v Kuřimi pohybovaly od 80 kr do 4 zlatých za
čtverečnísáh a podobně tomu bylo i v ostatních obcích tišnovského okresu. Tyo požadavlq, zásatpci SIEG odmítli jako přemrštěné, sami všakžádnou ýkupní cenu nenabídli. Kuřims\/ starosta Eduard Orator r,yslovil názor, že se ze
cím řízenim. Komise, vedená
ol.
Jednání komise se za Kuřim zúčastnilistarosta Orator, radní František Popek a Josef Motyčka a člen obecního ýboru Osvald Svoboda. Po projití trasy, aprojednání nastrany SIEG jednalo o záměr nedocílit dohody o ýkupu vrženýchpřqezdů, propustků a dalšíchobjektu, uvedli do pozemků, aby by1o možno přistoupit k nucenému r,lvlast- protokolu: ,,Představenstvo obce Kuřimské ve jménu obnění za ceny stanovené soudem. ce se lyjadřqe, že proti stavbám a zařízením od komise obchozíuznaným, pokud tyto předměty rýkaji se obvodu Pokud Společnost státní dráhy takoý záměr skutečně obce Kuřimské, žádných námitek nečiní.Kdyby v buměla, pak jí tato taktika stoprocentně vyšla. Ani přes in- doucnosti nutné stavby k hájení našich pozemků, zapotervenci tišnovského okresního hejtmana se vzájemné třebíbyly, prosíme, by společnost státní dráhy dle zákona dohody o l}kupní ceně nepodařilo dosáhnout, a místo- to potřebné zařídlla na její ittaty." Zástupci obce vyslovidržitelství proto muselo na žádost SIEG sým ýnosem 7i přáni, aby některé cesty byly rozšířeny a zřizeny další z 2. června 7884 nařídtt r,yvlastnění pozemků, ,,protože přejezdy přes dráhu, ale komise tyto požadavlry odmítla vlastníci pozemků určených ke stavbě dráhy na smírné jako neopodstatněné. Rovněž zamítla návrh zástupce brodstoupení těchto pozemků nepřistoupili, respektive se něnské Obchodní a živnostenské komory, ,,aby s ohledem nechtěli dohodnout o ýši ceny. Podle r,yvlastňovacího na očekávané Fary řepy a dlouhého dřívíbyla ve stanici zákona mohou b/t proto dotčenépozemlsJ l,yvlastněny Kuřimské na náklad SIEG zřízena mostní váha". za náhradu stanovenou příslušnýmsoudem." Současně místodržitelstvi vyntalo obě okresní hejtmanství, aby Na záHadě ýsledků jednání komise schválilo všem majitelům pozemků doručila v}vlastňovaci náIezy. Ministerstvo obchodu v záři 7884 projekt úseku z KtáIova Pole k Tišnolu a vzápětí zemské místodržitelV Kuřimi se stavba dráhy dotkla pozemků celkem 55 ství udělilo Společnosti státní dráhy stavební povolení. majitelů, z nichž 53 byli kuřimští obyvatelé, jedním měs- Usek mezi Zábrdovicemi a Králoým Polem, kde se rozto Brno jako majitel kuřimského statku a posledním obec hodovalo mezi dvěma variantami vedení ftasy a koncoú Kuřimská. V}vlastňovací náIezy však dostali nedopatřeúsek v Tišnově, kde správa tišnovského kláštera požadoním i někteří mqitelé, jejichž pozemků se dráha ve sku- vůa, aby dráha končila v klášterním cukrovaru tečnosti vůbec nedotkla. Kuřimsk/ obecní tajemník v Předklášteří,byly schváeny až začátkem roku 1885. 16. června 7BB4 vrací tři náIezy okresnímu hejtmanství s poznámkou: ,,Slavné c. k, okresní hejtmanství! Slušně O stavbě dráhy z Brna do Tišnova se zmiňuje ve súch podepsané obecní zastupitelswo zasílá obdržícílístky vzpomínkách tišnovsl1/ rodák spisovatel František Josef zpět s tím podotknutím , že vnitř jmenovaní žádných po- Karas (7876-7937): zemků nemají, kady by jim dráha šla, pročežto musí byt neja§ omýl." ,,Když u nás stavěli dráhu, na to si také živě vzpominám. ... Jednoho dne se jako z nebe spadlí objevili ,baraMezitim jlž naříd1lo místodržitelswíprovedení poli- bi'neboli ,trhani' a ,Talíáni's kolečky, lopatami, krompátické pochůzlq1 spojené se staničníkomisí a v}vlastňovačt a začali stavět dráhu. Tu kopali prohlubně, tam navá68
KUŘlM
W
KNIHA O KUŘIM1 KUŘIM A ŽELÉZNICE
-
a bylo rušno. Tihani spávali po chalupách, v kolnách, ve chlévech , žlIíjako cikáni, ly-
želi. Přišel téžkanýnslcý
vala téměř dvě a půl hodiny. Nákladní dopralrr vylžívůi v Kuřimi nejvíce dva přepravci - Tišnovská cukrovarská společnost (nakládka řepy) a správa kuřimského statku (odvoz kmenového dřeva). Mostní váhu, o nížcukrovarská společnost usilovala jlž při stavbě dráhy, si v Kuřimi
dělali mnoho penéz, Někteří je v kant/ně propíjeli a pak se rvali, zpívalí, řvali dlouho do noci, honili policajty a kradli psy. Někteří (ale bylo jich málo) škudlili, jak se dalo - pamatovali nazadnikolečka. Jejich práce bylatéž- postavila až v roce 7896. ká a časem i dost nebezpečná, Leckdo si pochroumal nohu nebo rozmáčÁruku. Pracovali dvanáct hodin ,durch'. Kdo se vzpíra7,IetéIz party. Chlapi stavěli r,ysoké dřevěnékozy, na ry kladli ,šiny' a navíňeIi,štreku'. Železnévozíl
Na tišnovskou místnídráhu nasadiia Společnost státni dráhy - jakvyplývá z protokolu o technicko-bezpečnostní zkoušce - tři tendrové lokomotivy, slavnostní vlak však vedl silnější stroj.,,aby se na cestě nic nestalo", jak uváděl ve sýh vzpomínkách strojvůdce tohoto vlaku: ,,Byla to čtyřkuplovka, i číslosi pamatuji, byla to nová 1okomotiva od Haswella zVidně č. 1386. Na stanicích nás
všude čekaly deputace s obecními starosťy a hudbou." Lokomotiva v čele slavnostního vlaku byla tedy pravdě-
podobně Vc 13Bó, po přečíslovánív roce 1897 40008, po
zestátněni
u Státních drah
478.a8 a konečně u
CSD
400.108.
Od zahájeni provoztl
,O.-;",hL
ť9 * r;;t' ^$N.
Plán budaay nádraž,í x, Kuřimi z roku 1885
Po prodloužení ,,Tišnov\y" do Žďáru nad Sázavou v roce 1905 se počet osobních vlaků zastavujících v Kuřimi zvýšl| na šest a nezměnil se ani po zestátnéní Společnosti státní dfáhy v roce 1909. O tom, žeřepabyla jedním znqýznamnějších druhů zbožínaWádanIch na kuřimském nádtaži, svědčízřizení ,,řepné" koleje v roce t972. V témžeroce si také v sousedství výpravníbudoly, v nižbyla pouze jediná,,čekátna pro cestuj ící",postu,oil kuřimsk/ ho stinslý Jan Vlk,,bufe toq, pavilon" pro občerswenícestujícíchjako přístavbu k r,lpravní budově. To jlž bylo v době, kdy byla Kuřim rok odbočnou stanicí pro místnídráhu Kuřim-Veverská Bítýška. Postupnývzestup nákladní dopravy si vynutil v období těsně před první světovou válkou rozšířenívětšiny stanic. V rcce 1974 došlo i na kuřimskou. Bylo přestavěno tišnovské a prodlouženo brněnské zhlaví.
zastavovůy na kuřimském nád-
Také osobni provoz na trati Brno-Německ/ Brod se ražídennéčtyřípátyosobníchvlaků; 18 km mezi Brnem a Kuřimí uraďiy zhruba za jednu hodinu. Byl to velk/ postupně zvyšovů; podle jízdníhořádu z rokl 7927 zapokrok ve srovnání s dostavníkem,který jezdil z Tišnova stavoyalo v Kuřimi ve všednídny šest dvojic osobních do Brna jednou denně a jízda z Kuřimi do Brna mu tf- vlaků a jeden ýletní vlak vypravovaný ,,podle potřeby za 69
KUŘlM KNIHA O KUŘlMI KUŘIM A ŽELEZNICE
přiznivého počasío nedělích od 1. května". Jizdní doba mezi Kuřimí a Brnem se pohybovala od 50 do 60 minut. V důsledku okupace českéhopohraničí Německem rozhodla vláda v listopadu 1938 o stavbě nové, ýkonné trati Němec\y Brod-Křlžanov-Brno, s jejížstavbou se začalo v prosincitéhož roku. Pro nové stanice byly vypraco-
Staré nádraž,ív
Kuřimi,
roŘ 1943.
Siemens elektomotory Drásov a do čebínskévápenky.
Nově bylo r,ybudováno i kuřimské nádraži, ikdyž zistalo v téměř stejné poloze jako původní stanice, pouze
Budot-u nádraž,í ČD_
i
plány noých ýptavnich budov; autofem kuřimské z roku 7940 byl ing. arch. Jlří Žalman, vedou-
vány
Kuřim-Drásov byla ztušena, úsek trati Drásov-Tišnov byl zachován a dodnes sloužíjako vlečka do podniku
ve lyššíúrovni. Projekt kuřimského nádraži zadaly
cí projekčníhooddělení ředitelswí tehdy Protektorátních drah v Brně. K reallzaci však nedošlo, neboť stavba dráhy byla roku 1943 zastayena. K přestavbě kuřimské stanice o rok později přece jen
došlo, i když ze zcela jiných důvodů.V roce 7947 se v Kuřimi začala stavět zbrojovka a zvýšenédopravní potřeby si vyžádaly rozšiření kolejiště na pět kolejí a zaústění nové vleč\y do zbrojovky. Zároveň byla v sousedství ýpravni budor,y, směrem k tišnovskémuzhlaví, postavena velká čekárna.
ČSD
brněnskému architektu Jaromíru Ambrožovi v foce 7948, ale k jeho realtzaci nedošlo, Autorem nynější budovy je ing. arch. Arnošt Pilát. Všechny objekty starého nádraží byly sneseny a na místo nich byla postavena nováýpravni budova a skladiště. Nové nádraži jlž neměIo vlastní vodojem pro čerpání vody do parních lokomotiv. S novou tratí a nádražim z Kuřimi zmizely i závory, protože všechnalěiženi trati se silnicemi a cestami byla řešena podjezdy a nadlezdy.
První vlak po nové trati projel 20. prosince 7953 abyl tažen p ar ní lokomotivou 5 5 6.072. O d tohoto data začůy Nová trať jezdit nákladní vlal
KN]HA o KUŘIM] KUŘIM A ŽELEZNLCE
Yl
srAMCE KURlll.
Stav v měsíci únoru 1947
Nákres stanice
ůůr*
P
l6F-t-lD,ť
Kuřim z rohu 1947
evsrŘtcE
lld PcrnllcJlrn osTROv nrd o§lAvo!
HrovĚotcr
KRlzÁNoV
šttÉnoÝiat
Řrxoxíu
J
hhí br\y -.+.-
,
rtšxoV
VLKOVu'nlnovo
t.oť
"storó'troť
tra{
"storó" ostotnr lrolĚ
.-*
b;iv.
-
- Ždh. n.S,
Brno - Ti3nov
Brno-Tišnov -
provorovorrý ósek
Brno
zrušený úsek
-Ťšnov -
hB6V
stcv
tm!' Klřlm-Veuerskd Bilýško již rrušmó)
schema železniťnícll tratí mezi
Brne-
a
r**/
gRtto-xnÁLoVo PoLE
(dnes lonovd d.ahn
r"..-.Í..,........"-i,, O ? t 6 8
xiftie
*-_*_ j]] i"-" !. v,,-ú-ftyru Tiinov-Vapenko Debín
součosný
l
iť."o"rn,.. odh
10kn
BRNo HL.N
Ždhrr* nad sázatlou.
77
Bino,iifuiQ r
