Ceskéobrozeníjako literárníkánon
Literatura FIALA' Jirí 1989 Novina zÍrancouzskékrajiny (Praha: Naše vojsko) 1994 Olomoucb! pitaval (Olomouc: Danal)
TAMAS BERKES
GALLAŠ, Josef HeŤmanAgapit 1813 M za moravská v patero odděleních,obsahujícícluchovní,mravní,polní, veskoobčanské a starovlastenskéhandcképísně (Brno)
PamtÍtce Vladimíra Macury Literiírníkultura národního obrození zaujimá v sebereflexi moderníčeskéspomísto.\čdeck1/ lečnosti- podobně jako ve společnostimad'arské- v1/jimečné pohled na literárnív1ivoj prvnípoloviny 19. stoletímě| v obou pŤípadech dlouho rysy apologetické:pÍijal Íot1Žza svou interpretaci,jeŽ pocházela od samotnlch ..a sloužilak buditel obranějejichvlastníčinnosti.lNa starlch sché,,národních veŤejného myšlení.Z dnešníhopohleduje matechlpěli obzvlaštětvrjrci českého zÍejmé,Že |iterárni vzdělanost českéhoobrození se do vědomí národa vpila mimoŤádněsilně nejen proto, žejeho vlznam a duchovníkvalita měly bezesporu proto' že pozdějšíkulturajeho svébytn ideoosobit1/charakter,ale pŤedevším logicky rys dále prohlubovalaa mystifikovala.Ve vědě po roce 1945ještězesílily ty prvky tradice 19. století,o kterése mohla legitimita komunistickéhosystému opÍítjako o dědictvínárodníideologie.Širší veĚejnostdlouho znala českou kulturnítradici jen z poh|eduškoly Nejedléhoa jejího ',husitskéhomarxismu.., kter! panoval v padesátychletech, ale latentněse prosazovali později.,V této souvislosti je zÍejmé,jak obrovsk1/v,lznam měla kniha Vladimíra Macury Zna. menízrodu, která obdobínárodníhoobrozeníod základrjpŤehodnotila.r Nová českákultura' vznikajícív prvnípo|ovině l9. století,byla subkulturou pomalu se utváŤející intelektuálníelity. Do společnostipak tato subkulturapronikala silně filtrována píes instituce buditelskéhohnutí(Muzeum, Matice' církev,časopisya ilustrované|isty,školyatd').Kánon neboli soupis klasickych děl se zrodil během několika desetiletí,pŤičemž rozbor těchtoděl byl neodděliteln1/ od ,,obrozenecké..funkce literatury'MoŽnostijejich interpretacebyly tedy omezeny. Tento kanonick1iproces pŤísněuplatřoval jazykové pojetíkultury Jungmannovygeneracea díla,která pňrjat1/ konsensusohrožovala,byla vytlačenana
MEJDŘICKÁ, Květa L989 Listy ze stromu svobody (Praha: Mladá Íionta) sKALIČKA, JiŤí 1996,,Novum M zy moravské,,,Českdliteratura 44, str.565_12 STÝSKAL, JiŤía kot' 1981 Pžehlednédějiny českéliteratury a divadla v olomouci I. od počátkudo roku l918 (Praha:Státnípedagogickénakladate|ství) TRAPL, Miloslav |'971 Českénrirodní obrozenína Moravě v době pŤedbŤeznové a y revolučních letech 1848-1849 (Brno: Blok) VÁCLAVEK, BedÍich 1963 ,'Napoleonsk1ivariant písně Moravo, Moravo.., in B. V.: o tidovépísni a slovesnosti(Praha:Čs.spisovatel),str.2l4_15 VAŇÁČEK, Michael |965 Francouzové a Morava v době Velkéfrancouzské revoluce a napoleonskych vdlek (Brno: Muzejní spolek v Brně) VETTERL, Karel |994 Gubernidlní sbírka písnía instrumentcilníhudby z Moravy a Slezska z roku l819 (Strážnice: Ústav lidovéku|tury)
. .
.
n6
PŤednáškaje krátkfm shrnutím několika maďrsk/ch
studií. Srov. Berkes l99I, l998, l998a, 2000.
otcem ideologického směru je Zdeněk Nejedl!, jehož díla slouži|ajako povinná linie v české|itenírnívědě po r. 1948. Srov. Nejedl/ t952, 1953. Macura |983 (2. vydání |995).
I r'7
L
okraj' prokleta nebo zcela opomíjena.V dúsledkuideologickéÍunkceliteratury byla do šedesát]ichlet l9. stoletídíla, která se vládnoucímupojetívymykala, pňijímánado kánonu jen ve velmi omezenémíŤe.Relativizováni kánonu a vytvaŤení bylo zcela nemoŽné:konečnápodoba ,,platnosti..|iterrír,,protikánonr).. nínormy totižneplynulaz dialogickéhovztahus publikem, potŤebnábyla i ověŤující pečeť buditelskéinteligence. \čtšiněčeskéinteligence l9. sto|etíse dostalo německév chovy, německá kulturají byla proto vlastní'Rozhodnout se pro českouidentitu nebylo piirozenéa nerozumělose samo sebou,bylo vysledkemosobnívo|by'Je|ikožse pŤideÍlnovánípojmu národa vycháze|oz jazykovéhopojetíněmeckéromantiky,mohla b]it tato volba chápána jako v,jzva tehdejší tradici.Vtidci národníhohnutítím' Že zavrh|ízemsk patriotismus,oddělili pojem národa od historickéhočeského státu.Protožeje však tížilovědomívlastnís|abosti,omezili v zájmu vytvoŤení národa vlastníautenticképocity' omezení uměleckéidentity ved|o nutněk rozpo|cenístruktury českékultury,jeŽ se právě vytváŤela'Tyto vridčísíly zavrhly kult svobody romantickéhoindividua a domnívalyse, že vzniku českévzdělanosti prospívajítehdy,když napomáhajívybudovatkulturu' která vyhovuje poje stylově r znorodá, má pedagogick charaktera ryžadavk m maloměšťákri, sy Sentimentálněvlasteneckéhobiedermeieru. Kollár v lyrick! pans|avismus,ČeIakovského antologielidovépoezie a Hankovy falzifikovanérukopisy byly ve dvacátlch letechpovzbuzujícímvzorem pŤi dozráváníčeskéliteratury,neboťprávě ve ,,starožitnostech.. h|edala vědabázi svélegitimity, Z těchto mystifikacíse snažili vyčísti privodnícharakterčeské ,,|idovosti..- shodně s Herderov m poŽadavkemobjevovánílidovépoezie. Pojem ,,lidovosti..nato|ik spllvá se skutečn!mia mystifikovan;imiprvky českého obrození,že se v padesát;Ích letech 20. století- kdy byla zpětně znovu kanonizována pŤedpokládaná,,hlavnílinie..českékultury _ stává tento pojem vrjdčím pojmem naciona|isticky zabarvenéhokomunistickéhopojímáníminulosti, jeŽ prosazova| 7'deněk Nejedl!.a Tento ideologicky kaz má samozŤejměsvoje společensko-historické pozadí' ožehav]1im bodem, kter1ise českávěda dlouho zdráha|auznat, byla skutečnost,Že etnickyr znorodáspolečnost zemíčeské korunysi do poloviny l9. sto. letíuchovala vědomízemskéhopatriotismu,j enži v době pomaléhoprosazováníjazykového nacionalismu prisobiI integrálnísilou. ,,Národníbuditelé..,kteÍí vycháze|i z jazykovéhozákladu, se pĚed rokem 1848 marně snaži|iprosadit ideologii o konfliktu Čechúa Němcrj _ dvou národníchskupin Žijícichv jedné
zemi, neboťve skutečnosti se tyto národně organizované skupiny nacháze|y pouze na dvou extrémníchpÓlech společnosti.Z komparatistickéhohlediska miŽe byt poučné,že se pňed rokem l848 malá skupina českéinteligence pokoušela,,probudit..spo|ečnost,která oproti uherskésice byla více měšťanská, avšakniárodníideologiíbyla takÍkanedotknuta. Romantika a biedermeier V hodnoceníkultury českéhoobrozeníp sobínejvícezmatk nápadná skutečnost,želiteratuie- a podobně i na novémzák|adědefinovanénárodníku|tuŤebyl svévolněpŤisouzenurčit;irys. Hlavní specifika krásnéliteraturybyla vymeDo stÍeduemanzena niírodněobrozeneckm bojem a funkcísebeuvědomování. jejichž cílem by|o' boje se dosta|asnahaJungmannovlch stoupenc , cipačního jimi pojetí definovavytvoÍenoukulturu Za normu. Nové aby společnostpÍijala jazykovědné poujako otázky morální otázku. V tétosouvislosti nejsou ani li prozodické pravopisné spoa h1mi pŤedmětyvědeckéhozvaŽováni.Nekonečné jsou pňekvapivě pochopení národního charakteru, ry, kteréměly blt klíčemk maďarskéi v dalšíchstŤedoevropsklch podobnétěm, kteréprobíhalyv literatuŤe prostupujícícel1fregion, souvisí a filologizování' literaturách.Jazykozpytectví s risilím podepŤítpožadovanounovou národníidentitu uměle zkonstruovanou kulturou.Z tohoto hlediska vykazují cíle českéhoobrozenív porovnánís po. dobnfmi hnutímiregionu nanejq.iškvantitativnírozdíl. Podobně ani sakralizace jazyka neníčesklm specifikem. Pro Jungmannovy stoupencejazyk není lingvistick1/m faktem, ale ,,hodnotou,,.ZtotoŽ ování ,,vlasti..,,,národa..a ,jazyka* |ze jednoznačněvyčístze slavnéhoJungmannova spisu na obranu jazyka,publikovanéhov roce l806: ,,bezlásky k vlastenskému jazyku na lásku k vlasti, d. k národu svému,pomysltti nelzejest.,.sThto věta nebyla ve svédobě srozumitelná sama od sebe' Mimo jiné proto, Že zemékoruny _ neboli ,,v|ast.._ v sobě z jazykovéhoh|ediskazahrnovaly ne jeden, ale české dva národy. Jungmann se však skloni| pŤedjazykov m pojetímnároda, odvozovan1imz lidovéhoducha, a veden myšlenkouslovanskéjednoty pov!šil vědomíjazykovésoudržnostinad tradičnípatriotismus. obrozenínení Zpíedcházejícíhotextu vyplynulo, Že|iterárníkánon českého totožn!se Žádn1lmzák|adnímdobovlm literárnímsměrem. Do konce dvacátych let 19. stoletíbyl určujícínormou klasicismus, stále silněji ovlivřovany preromantikou(o čistémklasicismu nemúžeme prakticky mluvit ani v dŤívějším
Teze Z. Nejedlého vysvětlili odborn;/mjazykem dva největší|iterrfu.ní vědci své doby, Jan Mukaňovsk! a Fe.
'
Iix Vodička.Viz pŤedevším Mukaiovskf l954.
Srov. Macura 19g2.
l19
lt8
.L-_
Zemi, neboťve skutečnostise tyto národně organizovanéskupiny nacháze|y Doglzena dvou extrémníchpÓlech společnosti.Z komparatistickéhohlediska '.iz" uyt poučné,že se pŤedrokem l848 malá skupina českéinteligence pokoušela,,probudit..společnost,která oproti uherskésice byla více měšťanská' avšaknárodníideologiíbyla takŤkanedotknuta.
okraj, prokleta nebo zcela opomíjena.V drjsledkurdeologickéfunkce literatury byla do šedesát;/chlet l9. sto|etídíla, která se vládnoucímupojetívymykala, pĚt1ímána do kánonu jen ve velmi omezenémíŤe.Relativizováni kánonu a vytváŤení,,protikánonri..bylo zcela nemožné: konečnápodoba ,,platnosti..literárnínormy totižneplynula z dialogickéhovztahu s publikem, potŤebnábyla i ověňujícípečeť budite|skéinteligence. \ětšině českéinteligence l9. sto|etíse dostalo německév chovy, německá kulturají byla proto vlastní.Rozhodnout se pro českouidentitu nebylo pÍirozenéa nerozumělose samo sebou,bylo v sledkemosobnívolby. Jelikožse pŤidefinování pojmu národa vycháze|o z jazykovéhopojetíněmeckéromantiky, mohla bt tatovolba chápána jakovj,zvatehdejší tradici.Vdci národníhohnutítím, Že zavrh|izemsk patriotismus'oddělili pojem národa od historickéhočeského státu.Protožeje však tížilovědomívlastnís|abosti.omezi|i v zájmu vytvoÍení národa vlastníautenticképocity. omezení uměleckéidentity vedlo nutně k rozpolcenístrukturyčeskékultury,jež se právě vytváŤela.Tyto vridčísíly zavrhly kult svobody romantickéhoindividua a domnívalyse, že vzniku českévzdělanosti prospívajítehdy,kdyŽ napomáhajívybudovatkulturu, která vyhovuje poje stylově rrjznorodá,má pedagogick1icharaktera ryžadavkťrm maloměšťákrj, sy sentimentálněvlasteneckéhobiedermeieru. Ko|lárťrvlyrick panslavismus,Čelakovského antologielidovépoezie a Han. kovy falzifikovanérukopisy byly ve dvacát1ichletechpovzbuzujícímvzorem pňi dozráváníčeskéliteratury,neboťprávě ve ,,starožitnostech.. hledala věda bázi svélegitimity, Z těchto mystiÍlkacíse snaŽili vyčísti privodnícharakterčeské ,'1idovosti.,-shodně s Herderovym požadavkemobjevovánílidovépoezie. Pojem ,,lidovosti..natolik spl vá se skutečnymia mystifikovaniimiprvky českého obrození,žese v padesát1/ch |etech20. století- kdy byla zpětně znovu kanontzována pŤedpokládaná,,hlavnílinie..českékultury _ stává tento pojem vridčím pojmem nacionalisticky zabarvenéhokomunistickéhopojímáníminulosti, jež prosazovalZdeněk Nej edl1/.a Tento ideologick1/ kaz má samozŤejměsvoje společensko-historické poza. dí' ožehav;imbodem' kter se českávěda dlouho zdráhala uznat, byla skutečnost,žeetnicky rrjznorodáspolečnostzemíčeskékoruny si do poloviny 19' stoletíuchova|avědomízemskéhopatriotismu,jenŽ i v době pomaléhoprosazováníjazykovéhonacionalismu prisobil integrálnísilou' ,,Národníbuditelé..,kteŤí vycházeli z jazykového základu, se pŤedrokem 1848 marně snaŽi|i prosadit ideologii o konfliktu Čechria Němcrj - dvou národníchskupin Žljicich v jedné
Romantika a biedermeier nejvícezmatkťrnápadná skutečV hodnoceníkultury českéhoobrozenípťrsobí podobně a i na novém zák|adě deÍinované národníkultuŤeliteratuÍe že nost, pŤisouzen rys. krásné literatury byla vyme. určit! Hlavní specifika by| svévolně emanm funkcí sebeuvědomování. Do stŤedu bojem a Zenanárodněobrozeneck jejichž by|o, ch stoupencri, cílem se dostala snaha Jungmannov boje cipačního jimi pojetí deÍinovapÍijala vytvoíenou za normu. Nové ku|turu aby společnost li jako morální otázku. V tétosouvis|ostinejsou ani jazykovědnéotázky poupravopisnéa prozodickéspoh1mi pŤedmětyvědeckéhozvaŽováni'Nekonečné pochopení národního charakteru,jsou pňekvapivě klíčem k které měly blt ry, i v dalšíchstňedoevropskch podobnétěm, kteréprobíhalyv literatuÍemad'arské literaturách.J azykozpytectvía fi lologizování,prostupujícícel1/region, souvisí s risilímpodepŤítpožadovanounovou národníidentitu uměle zkonstruovanou kulturou.Z tohoto h|ediska vykazují cíle českéhoobrozenív porovnánís podobn;/mihnutímiregionu nanejv;/škvantitativnírozdíl. Podobně ani sakralizace jazyka neníčesklm specifikem. Pro Jungmannovy stoupencejazyk není lingvistickym faktem, ale ,,hodnotou,,,Ztotožťtováni ,,vlasti..,,'národa..a ,jazyka* lze jednoznačněvyčístze slavnéhoJungmannova spisu na obranu jazyka,publikovanéhoV roce 1806:,,bezlásky k vlastenskému jazyku na lásku k vlasti, tj. k národu svému,pomysliti nelzejest....Tato věta nebyla ve svédobě srozumitelnásama od sebe.Mimo jiné proto, že země koruny _ neboli ,,vlast..- v sobě z jazykovéhohlediska zahrnovaly ne jeden, ale české dva niirody.Jungmann se však sklonil pŤedjazykovym pojetímnároda, odvo. zovanfm z lidovéhoducha, a veden myšlenkouslovanskéjednoty pov1/šilvědomíjazykovésoudrŽnostinad tradičnípatriotismus. obrozenínení ZpÍedcházejícíhotextu vyplynulo, želiterárníkánon českého totožn!se žádnym základním dobovlm literárnímsměrem. Do konce dvacátlch let l9. stoletíbyl určujícínormou klasicismus, stále silněji ovlivřovany preromantikou(o čistémk|asicismunem žemeprakticky mluvit ani v dŤívějším
Teze Z. Nejedlého vysvětliIi odborn]/Injazyken dva největšíliterá.ní vědci své doby' Jan MukaŤovsk/ a Fe.
Srov. Macura 1982.
lix Vodička.Viz pŤedevším MukaÍovsk! l954.
119
118
,\.
období).o to více se všakv ku|tuÍečeského obrozeníprojevova|sentimentalismus, protoŽe ideo|ogická nabídkaRousseaua,Herdera a ossianismu by|a bez. prostňedněspojena s počátky národníhohnutí.Sentimentalismusse po roce l8l5 rozplynu|:částečně sp|ynuls preromantikoua pŤipraviltak priduromantice, částečně ovlivni| klasicisnrus,a|ejako samostatnysměr existovaldál ve formě biedermeieru.Karel Krejčíupozorřoval pŤedtŤemideseti|etímina to, Že biedermeier není nějak;i ,,mezistyl,.uprostŤedklasicismu a romantiky, a\e žeje prodlouŽenímsentimentalismuv době revoluce romantiky (Krejčí1968:276)." Pojem biedermeier,vypracovan v dŤívější nejpodrobněji odborné|iteratuŤe VojtěchemJirátem (Jirát l978; 24-32' 13248), Macura opomíjí,respektivenahrazujepojmem synkretismu(Macura 1983: l5-34). Synkretismusse jako jev objevuje prakticky ve všech stňedoevropsklchliteraturách.?VŽdyť západní proudy zde by|y pŤejímányopožděněa téměŤsoučasně'takžesi rriznésměry taKka šlapalyna paty. Pojem synkretismu však nemriženahrazovatzkoumání jak v poslednídobě dosvědčujei pozoruhodnypokus Dali.;evu,,biedermeier..' bora Turečka(Tureček1993, |994, l996). Ve sv ch vlzkumech se Turečekopí. rá o novějšíněmeckou bohemistiku (Sedmidubsk1i,Schamschula, atd.) a pod pojem biedermelerzaÍazujenejenMacurou vzpomínanou,,květomluvu..,ale takéČelakovskéhoohlasy a Ťadudalšíchautorrj- vedle Erbena a Němcovéjsou to pňedevším Ty|ovy Žánrovéobrázky. O zaÍazenijednot|iv ch děl jsou samozňejměvedeny spory,jednoznačněse však zdá, Že od dvacátj,chlet aŽ do konje možnésledovatjeden určit1/ ce let padesát]/ch literárníproud, ktery |ze ze sémantickéhohIediskanejlépeobsáhnoutpojmem biedermeier. Biedermeier vystihuje pŤedevším vládnoucímentalituvšedníhodne rakouskéhoa českéhoměšťanstva v tŤicetiletech do roku l848, jeho vliv všakmriŽe. me sledovatv pĚeváŽné částistŤední E.vropy.'Jeho privod b vá vysvětlovánjednak z pohledu mentálního,jednakze společensko-historického. Najedné straně je snadnovysvětliteln;idíky neustálese šíŤícímu vlastenectví, maloměšťáckému jehoŽ prosazujícíse hrdina - odpoutánod vesnickéhoprostÍedí_ si chce osvo.'
Prjvodně zaznělo na bělehradském kongresu AlLC
jit ušlechtileek|ekticky ideá|: vyumělkovaněpťrsobící' sentimentálnía zjemněl! styl vládnoucíchtŤíd.Na druhéstraně však zdrŽenlivosta rezignace prostu. pujícíbiedermeierprameníz mocensko-politického paradoxu,Že cíle národních jen krok za kokem a ve velmi omezenémrozsahu. hnutíbyly uskutečnitelné Tím se vysvětluje,Že loaja|itačesk;ích vědcrjvrjčiVídni, i pňesjejich sny o slovanskych starožitnostech, z stala navzdory všelikédvojsmyslnosti až do roku l848 nenarušena.Jejich ma|oměšťansky vlasteneck1/mnebo všeslovansklm pŤedstavám nehrozila možnostrealizace:rozšiŤovali, ale neroztrhlirámec ,,bÓhmischer Landespatriotismu..,pŤijatelného pro Kolovrata i pro Metternicha. Nápadnlm rysem českéhobiedermeieru 1e,Žejeho ristŤední postavou není básník'ale spisovate|-publicista a vědec' Není v'/jimkou,žebásníkse občasstává vědcem - a naopak. Kollárova Sldvy dcera pÍecházídíky piepracovávání a rozšiÍování do vědníchoblastíarcheo|ogiea Íilologie.P vodníbásnick! proŽitek se v novějšíchvydáníchdíla vytrácíajeho konečnoupodobu -jak ukázal Macura _ |'ze povaŽovatza mytologick1/náčrtnárodněobrozenecké ideologie (Macura 1983: 93-100). Mlady Palack;lia do Slovanslqch starožitnostípišicÍ Pavel Josef ŠaÍaÍík začínalijako básníci a literárníteoretici a jisty estetizující rys si zachovali i na vrcholu svévědeckédráhy. Literatura a věda se očividně prolínajív Dějindch historika Palackého'takžeje |ze pojmout i jako česk1;i národníepos (Macura 1983: 22). ZÍejmě nenínáhoda,žem|ady Palack1idebutoval v desátlch letech l9. stoletíprávě pňekladyossiana. Existenci českéhobiedermeierulze prokázaÍpodrobn m sémantickymrozborem,jak v souvislosti s Erbenem učinilJirát a v souvislosti s Tylem Tureček. V jednéz následujícíchčástítétostudie uvádímargumentypro ,,zaÍazení,, Ba. bičlq BoŽeny Němcové.NejdŤívebych však rád vyzdvih| vyznam profilu biedermeierupro českyobrozeneck! kánon. A to tím spíše,že biedermeierb;ivá zvykem interpretovatjako ,,lehk1ihŤích.. pŤinejmenším pochybnéhodnoty,jako odklon od romantickéhonebo realistickéhokánonu' Vni nídynamika literárního kánonu se všakpŤibližšímpohledujevípatŤičně Strnul1/národněbubohatší. ditelsk;íkánon, vytvoňen Jungmannovougenerací,se p sobenímbiedermeieru demokratizuje.Literatura se sice neosvobodi|aod povinnosti s|oužitnárodně buditelskéideologii, ale zjištěnímpoŽadavkŮčtenáŤské obce uvolnila homogennostkánonu,a učinilatak prvníkrok k tomu,aby byla chápánajakodialogická struktura.PŤijetímbiedermeieruuž nebyl kánon tvoÍenpro věčnost,ale slouŽil i praktick1/mcí|rim.Proto |iterárníkánon, děděn;;ipo sto padesát|etz generacena generaci,mŮžeza mnoho děkovat očekáváníčtenáÍ, jehož vyjádŤenímbyly rezignovan! pňístupk Životu městskéhoobčanapÍedrokem 1848, ale t touha po idyle.
v roce |967 jako piednáška s názvem Les tendances pré.
romantiqueschez les Slaves. '
Je tŤebapoznatnenat'že v madarskémodbornémjazyce jsou v;/razy,'synkretismus..a ,,směsiceslohtj..označovány stejn;ímpojmern'
.
Z maďarské odborné literatury do r. | 94.5 viz pÍedevšínZn|nai |940. _ Ve své dŤívější knize se Zolnai v ně. meckém dodatkovém článku Zab],ivárysy biedermeieru u vtiriismartyho a PetÓfiho: .'Biedermeier in Ungarn.., in: Zolnai |935: l24-30- _ o interpretacibiedermeieruv odbornémaďarskéliteratui.epo r. l989 viz tematická čís|ačasopisuHe|ikon |99|, č. |_2.
12r
120
-\--
období)'o to více se všakv kultuŤečeského obrozeníprojevovalsentimentalis. mus' protoŽe ideologická nabídkaRousseaua,Herdera a ossianismu byla bezprostŤedněspojena s počátky národního hnutí.SentimentalismusSe po roce |815 rozp|ynu|:částečně splynu| s prerornantikoua pňipraviltak priduromantice, částečně ovlivnil klasicisn-rus, ale jako samostatnysměÍexistova|dál ve formě biedermeieru.Kare| Krejčíupozorřova| píedtŤemidesetiletímina to, žebiedermeier není nějak1/,,mezisty|..uprostŤedklasicismu a romantiky, a1eŽe je prodlouženímsentimentalismuv době revo|uceromantiky (Krejčí1968:276).,, Pojem biedermeier,vypracovanyv dŤívější odborné|iteratuŤe nejpodrobněji VojtěchemJirátem (Jirát l978: 24_32, |3248),Macura opomíjí,respektivenahrazujepojmem synkretismu(Macura 1983: l5-34). Synkrerisrnusse jako jev objevuje prakticky ve všech stŤedoevropskychliteraturách.?VŽdyť západni proudy zde byly pŤejímányopoŽděněa téměňsoučasně,takŽe si rriznésměry taKka šlapalyna paty. Pojem synkretismu však nem že nahrazovatzkoumání jevu ,,biedermeier.., jak v poslednídobě dosvědčujei pozoruhodn1/ pokus Dalibora Turečka(Tureček|993, |994, l 996).Ve sv ch vyzkumech se Turečekopí. rá o novějšíněmeckou bohemistiku (Sedmidubsk , Schamschula, atd.) a pod pojem biedermeierzaÍazujenejenMacurou vzpomínanou,,květomluvu..,ale takéČelakovského ohlasy a ňadudalšíchautorrj- vec|leErbena a Němcovéjsou to pŤedevším Tylovy žánrovéobrázky. O zaÍazenijednot|iv]liohděl jsou samozÍejměvedeny spory,jednoznačněse však zdá, Že od dvacátychlet aŽ do konce let padesátychje možnésledovatjedenurčit! literárníproud, ktery |ze ze sémantickéhohlediska nejlépeobsáhnoutpojmem biedermeier. Biedermeier vystihuje pŤedevším v|ádnoucímenta|ituvšedníhodne rakouskéhoa českéhonrěšťanstva v tňicetiletech do roku l848, jeho vliv však m Žeme sledovatv pÍevážné částistŤední Evropy.'Jeho p vod b;ivá vysvětlovánjednak z pohledu mentálního,jednak ze spo|ečensko-historického' Najedné straně je snadnovysvětliteln1idíky neustálese šíŤícímu maloměšťáckému vIastenectví, _ si chce osvojehožprosazujícíse hrdina _ odpoután od vesnickéhoprostŤedí .'
Ptivodně zaznělo na bě|ehradskémkongresu AILC v roce l 967 jako pŤednáškas názvem Les tendances préromantiqueschez les Slaves.
,
Je tŤebapoznamenat,Že v maďarskémodbornémjazyce jsou v/razy ,'synkretismus..a ,,směsiceslohtj..označovány stejnÝm pojmem'
.
Z maďrské odborné literatury do r' l945 viz piedevším Zo|nai l9.10. _ Ve své dŤívější knize se Zolnai v německémdodatkovémč|ánkuzablvá rysy biedermeieruu VÓrÓsmrtyho a Pet fiho: ',Biedermeierin Ungarn.', po r l989 viz temaricin: Zolnai l935: l24_30. _ o interpretacibiederrneieruv odbornémaďarskéliteratuŤe ká číslačasopisuHelikon |99|. č' 1_2.
120
jit ušlechtileeklektick]/ideál: vyumělkovaněprisobící'sentimentálnía zjemněly styl vládnoucíchtŤíd'Na druhéstraně však zdrŽenlivost arezignace prostupujícíbiedermeierprameníz mocensko.politickéhoparadoxu,žecíle národních jen krok za krokem a ve velmi omezenémrozsahu' hnutíbyly uskutečnite]né Tím se vysvětluje,želoajalita česk1/ch vědc vrjčiVídni, i pŤesjejich sny o sloVanskychstarožitnostech, zŮstala navzdory všelikédvojsmyslnostiaž do roku 1848 nenarušena.Jejich maloměšťanskyvlasteneck1imnebo všes|ovanskfm nehrozila možnostrealizace:rozšiňova|i, pŤedstavám ale neroztrhlirámec ,,bÓhmischer Landespatriotismu..,pŤijate|ného pro Kolovrata i pro Metternicha. Nápadn1imrysem českéhobiedermeieruje, Že jeho ristŤední postavou není básník'ale spisovatel-publicistaa vědec. Není vfjimkou, Že básníkse občasstává vědcem _ a naopak' Kollárova Sldvy dcera pÍecházi díky pŤepracovávání do vědníchoblastíarcheologiea Íilo|ogie'Pťrvodní a rozšiŤování básnick;/proŽitek se v novějšíchvydáních di|avytrácíajeho konečnoupodobu -jak ukázal Macura - |ze povaŽovatza mytologick1/náčrtnárodněobrozenecké ideologie (Macura 1983: 93_100). Mlady Pa|acky a do Slovanskychstarožitnostípíšíci Pavel JoseťŠaÍ.aÍík začina|ijako básníci a literárníteoretici ajist! estetizující rys si zachovali i na vrcho|u svévědeckédráhy. Literatura a věda se očividně prolínajív Dějin ch historika Palackého,takžeje lze pojmout i jako českynárodníepos (Macura |983: 22), ZÍejménenínáhoda, Že m|adj Palack1Ídebuto. val v desát ch letech 19. stoletíprávě pÍekladyossiana. Existenci českéhobiedermeieru|ze prokázat podrobnym sémantickm rozborem,jak v souvislosti s Erbenem učini|Jirát a v souvislosti s Tylem Tureček. V jednéz následujícíchčástítétostudie uvádímargumentypro ,,ZaÍazení,, Babičlq BoŽeny Němcové.NejdŤívebych všakrád vyzdvih| v,lznam profilu biedermeierupro česk1iobrozeneck! kánon. A to tím spíše,Že biedermeierb;ivá zvykem interpretovatjako ,,lehk! hŤích.. pochybnéhodnoty,jako pŤinejmenším odklon od romantickéhonebo realistickéhokánonu.Vnitňnídynamika literárního kánonu se všakpŤibliŽšímpohledujevípatŤičně bohatší. Strnul1inárodněbuditelsk1/kánon, vytvoŤen1i Jungmannovougenerací,se pŮsobenímbiedermeieru demokratizuje.Literatura Se sice neosvobodilaod povinnosti sloužit národně buditelskéideologii, ale zjištěnímpožadavktičtenáÍské obce uvolni|a homogennostkánonu, a učinilatak první krok k tomu' aby byla chápánajako dia|ogická Struktura.Pňijetímbiedermeieruuž nebyl kánon tvoŤenpro věčnost'ale sloužili praktickym cí|úm.Proto literárníkánon, děděn;Ípo sto padesát|etz generacena generaci, miže za mnoho děkovat očekáváníčtenáň, jehož vyjádŤením byly rezignovan pŤístupk Životu městskéhoobčanapňedrokem 1848, ale i touha po idyle.
t2r
V souladu s tím se básníci českéhobiedermeieru pÍizprisobili vznikající normě: p sobili jako šiŤitelé vzdělanosti a ukojovali žizeítpo kultuÍe.FrantišekLadislav Čelakovsk;/,nejv1/še ceněny básník tohoto období,avšakprriměrnéhona. dání,svou imitací lidovépísněa dalšíchlidov ch žánrt. takzvanlmi ,,ohlasy.., prohloubil Scestnoumyšlenku,která spojila sentimentálněbiedermeierovskou interpretaci folkloristické tradice 19. století s normativní definicí národního charakteru' Jeho druhoŤadístoupenci _ hlavní voj buditelskégenerace, tvoŤen konzervativními,katolickymi kněžími-básníky(Sušil, Kamaq/t, Kamenicky, Jan z Hvězdy atd') - z pozice amatérsklch folkloristri automaticky ztotožřovali ,,lidové..s ,,národním... Z kultu lidové spontánnítv rčíschopnosti Se para. doxně stává vyumělkovaná, strojeněprostá poetika.Tuto poezii tvoŤíestetikou zakrytápedagogika,doplřovaná vesnickou idylou, pijáckou písnía dalšímižánry, označovanymiza lidové.Jde zde spíšeo naivnípňedstavypokojnéhoa obyčejnéhočlověka žijiciho ve městě neŽ o skutečnyobraz vesnickéhoživota.Čes. k! biedermeier by tedy měl b t pojímánjako dědictví a pokračovánísentimentalismu; oproti romanttce,jejíŽsentimentalitase nespokojujes kultem konven. cionálnícha obecně prospěšnychcitri, ale - právě naopak- vejménu individuální svobodyje pŤipravenaštěstía harmonii tÍebai zničit' Když se v polovině tÍicátlch let l9. stoletídostaly modely biedermeierovskéhovkusu a sentimentálněvlasteneckého chovánído konfliktu s romantickou vzpourou novégenerace,dospěla českáliteraturak mezníku.TéměÍjednoznač. ně negativnípŤijetíMáchova Mdje m žemejen stěžípovažovatza náhodu. První moderní dílo' díky kterémuse česká literatura začlenila do světové poezie, budilo dojem, žeohrožujetěžcevydobytév1/sledkynárodníhohnutí.Tento konflikt je jedním z největších traumatmoderníčeskéliteraturya jeho interpretace pÍesahujedo 20. století. poezii skutečnounovinkou. odvaha k metafyzick1/mrivahámje všakv české PŤipátránípo dávnémtajemstvíbytí se vroucíprožitekčeskévlasti -jenž byl do tétodoby největšíhodnotou _ zam|Žujea vyprazdřuje. Romanticky hrdina poté,co patetick]im gestem prolomil klenbu biedermeierovskéhosvěta, ztráci jistotu a zděšenstojímezi troskami (Jirát 1978:31). Takto vznikající počáteční poezie sice prisobíjako balzám a vyjadŤujezáchvévy duše,je však nepŤeložiKompozice M je je vymezena vnitŤsebeurčení. telná do jazyka společenského ní strukturou obsahu, a nikoli nějaklm vnějšímschématem.Lyrismus, prostupujícítragickou beznadějkonce básně, nenímožnéčístjinaknežjako popírání ricty tradici biedermeieru. Jde tedy o paradigmatick konflikt, jehož v1/vojje možnéběhem uplynulého prildruhéhostoletísledovat.Máchriv duševnípostoj byl odsouzen k porážce:ne3122
prve je ,,ocejchován..,později pŤecházenmlčením- Máchova di|a vychazeji až po26|etech od jeho smrti -, nežjebez hoÍkostivnitŤníhopÍivlastněnípŤemístěn do niírodníhopanteonu (Vašák' ď. 198l). PÍíjetíMdjejako kánonu do českého kulturníhovědomí si vyžádalo dobu delšíjednoho stoletía ažďo konce bylo provázeno disonancí.Koncem padesát1ichlet 19. stoletíse nově nastupujícígenerace sice odváži|aprogramově hlásat Máchovo jméno, avšakjeho poezie se záhy dostává za obrannéhradby národní kultury: je integrována a stává se všední... KdyŽ v roce 1936 pŤistémvlročí Máchovy smrti poŤádalyvridčíosobnosti českéhokulturníhoživotavzpomínkovéakce Ťedníhorazu -jakoby ve znaku společenskéhoStatuquo -, češtísurrealistése v čeles Teigem a Nezvalem pokoušeli v provokativním almanachu aktualizovat Máchovo privodní dědictví (Nebásníkoqíchostatk vyzva|,ed. 1936).A o několik let později mělo pÍenesení jadŤovatpatetickou ochranu česk1ychtradic jako vyraz protestu proti německé okupaci.V dalšímobdobípohlíželakomunistická kulturnípolitika na Máchovu poezii opět sjistou rozpačitostía do popŤedípostavila literární tradici reprezentovanoujednak buditelsk1imivědci, kteŤísměŤovalik pokrokové,,lidové..tradici jednakjmény Čelakovského, (Jungmann,Palacky, ŠafaŤík), Tyla, Erbena a Nerudy. Tento kanonicky obrat se věrně obrážíi v madhrskébohemistice, kdyžjevymezuje,,hlavnílinii..českéliteraturyv,,orden z jejíchhlavníchpŤedstavitelri ganické..a ,,vroucí..tradici lidovépoezie a Máchu nazyvá,,bouÍlivákemněmeckéromantiky, jenŽ zabloudil do Čech..(Dobossy 1973 96). PÍíklad Němcové zristalapriobecně známou hypotézu,žev pobělohorském,,nenárodním..období vodníčeskáživotníforma zachována v lidové poezii a opětovně byla rozezvuče. na novou intelektuálnígeneracína počátkul 9' století,jiŽ neni tŤebavyvracet. Je všakpÍekvapující, žemyticképojetísvěta' o kterése opíralonárodníobrození,dokázalo v polovině 20. stoletítaKka automaticky ztělesnit kulturní ideály komunismu.V tétoproměně,která zasáb|ai estetickédědictví vridčíhoproudu českého obrození(neutralizovalanebo opomíjelanovějšítradice literárnímodernosti),sehrála klíčovouroli vlastenecká tradice stlačenádo kategorie ,,lidovosti... Akademik MukaŤovsky' někdejšívyznačnypŤedstavitelčeskéhostrukturalismu, věnoval v roce 1954 velkou studii - dle něho marxistickémuvymezenílidovost..znamená ,' častlidu na lite,,lidovosti...Yycházi z toho, že ,,skutečná rárnítvorbě..,a tato symbiÓzaby|a,,základním kvasem ve vlvoji literatury..od (Mukaíovsky 1954: 193). dávn1ichčasripÍesnárodníobrozeníaždo současnosti
123
V souladu s tím se básníci českéhobiedermeieru pÍizprisobi|ivznikající normě: p sobili jako šiŤitelé vzdělanosti a ukojovali žizeítpo kultuňe.FrantišekLadislav Čelakovsk;í,nejvyšeceněny básník tohoto období,avšakpruměrnéhona. dání,svou imitacílidovépísněa dalšíchlidov1fchŽánr - takzvan;/mi,,ohlasy.., prohloubil scestnou myšlenku'která spojila sentimentálněbiedermeierovskou interpretaci folkloristické tradice 19. století s normativní definicí národního charakteru. Jeho druhoÍadístoupenci - hlavní voj buditelskégenerace,tvoŤen konzervativními,katolick mi kněžími-básníky(Sušil, Kamaryt' Kamenick1i, Jan z Hvězdy atd.) _ z pozice amatérsklch folkloristri automaticky ztotožřovali ,,lidové..s ,,národním... Z kultu lidové spontánnítv rčíschopnosti se para. doxně stává vyumělkovaná, strojeněprostá poetika.Tuto poezii tvoŤíestetikou zakrytápedagogika,doplřovaná vesnickou idylou, pijáckou písnía dalšímižánry, označovanymiza lidové.Jde zde spíšeo naivnípňedstavypokojnéhoa obyčejnéhočlověka žijiciho ve městě nežo skutečnyobraz vesnickéhoživota.Čes. k;Íbiedermeier by tedy měl b1itpojímánjako dědictví a pokračovánísentimentalismu: oproti romantice, jejíŽ sentimentalita se nespokojuje s kultem konvencionálnícha obecně prospěšn;ichcitri, ale - právě naopak_ ve jménuindividuální svobodyje pŤipravenaštěstía harmonii tÍebai zničit. Když se v polovině tŤicátlch let 19. stoletídostaly modely biedermeierovskéhovkusu a sentimentálněvlasteneckého chovánído konfliktu s romantickou vzpourou novégenerace,dospěla českáliteraturak mezníku.Téměijednoznač. ně negativnípŤijetíMáchova Mdje mrižemejen stěžípovažovatza náhodu. První moderní dílo' díky kterémuse česká literatura zač|enl|ado světové poezie, budilo dojem, žeohrožujetěžcevydobytév1/sledkynárodníhohnutí.Tento konflikt je jedním z největšíchtraumat moderníčeskéliteratury a jeho interpretace pŤesahuje do 20. století. poezii skutečnounovinkou. odvaha k metafyzick1/mrivahámje všakv české PŤipátránípo dávnémtajemstvíbytí se vroucíproŽitekčeskévlasti -jenž byl do tétodoby největšíhodnotou _ zam|žujea vyprazdřuje. Romanticky hrdina poté,co patetick]Ímgestem prolomil klenbu biedermeierovskéhosvěta, ztrácí jistotu a zděšenstojímezitroskami (Jirát 1978:3l). Takto vznikající počáteční poezie sice prisobíjako balzám a vyjadŤuje záchvévy duše,je však nepňeložiKompozice Máje je vymezena vnitŤsebeurčení. telná do jazyka společenského ní strukturouobsahu, a nikoli nějak1/mvnějšímschématem.Lyrismus, prostupujícítragickou beznadějkonce básně, nenímožnéčístjinaknežjako popírání cty tradici biedermeieru. Jde tedy o paradigmaticky konflikt, jehož v1/vojje moŽnéběhem uplynulého prildruhéhostoletísledovat.Máchriv duševnípostoj byl odsouzen k porážce:ne.;-
r22
prve je ,,ocejchován..,později pÍecházenmlčením- Máchova di|a vycházeji až po26|etech od jeho smrti -, nežjebez hoŤkostivnitŤníhopŤivlastněnípŤemístěn do národníhopanteonu (Vašák' ed. l98l). PÍijeti Mdjejako kánonu do českého kulturníhovědomísi vyžádalodobu delšíjednohostoletíaaŽdo konce bylo provÍaenodisonancí.Koncem padesátfch let l9. stoletíse nově nastupujícígenera. ce sice odvážila programově hlásat Máchovo jméno, avšakjeho poezie se záhy dostává za obrannéhradby národníkultury:je integrovánaa Stává se všední... Když v roce l936 pŤistémvyročíMáchovy smrti poŤádalyv dčíosobnostičes. rázu -jakoby ve znaku spokéhokulturníhoŽivotavzpomínkovéakce riÍedního lečenskéhostatu quo -' češtísunealistése v čeles Teigem a Nezvalem pokoušeli v provokativním almanachu aktualizovat Máchovo privodní dědictví (Nebásníkovychostatk vyzva|,eď. 1936)'A o několik let později mělo pŤenesení jadÍovatpatetickou ochranu českych tradic jako v raz protestu proti německé okupaci.V dalšímobdobípohlíželakomunistickákulturnípolitika na Máchovu poezii opět s jistou rozpačitostía do popŤedípostavila literární tradici reprezentovanoujednak buditelsk mi vědci, kteŤísměÍovalik pokrokové,,lidové..tradici jednak jményČelakovského, (Jungmann,Palack!, ŠaÍďík), Ty|a, Erbena a Nerudy. Tento kanonick1/obrat se věrně obrážíi v madarskébohemistice, kdyžjeden z jejích hlavních pŤedstavitelrivymezuje ,,hlavnílinii.. českéliteratury v ,,organické..a ,,vroucí..tradici |idovépoezie a Máchu nazyvá,,bouŤlivákemněmeckéromantiky,jenžzabloudil do Čech..(Dobossy |913:96).
PÍíklad Němcové zristalap . obecně známou hypotézu,žev pobělohorském,,nenárodním..období vodníčeskáživotníforma zachována v lidové poezii a opětovně byla rozezvučena novou intelektuálnígeneracína počátkul9. století,již nenítÍebavyvracet. Je všakpŤekvapující, žemyticképojetísvěta,o kterése opíralonárodníobrození,dokázalo v polovině 20. stoletítaKka automaticky ztělesnit kulturní ideály komunismu.V tétoproměně, která zasáh|ai estetickédědictví vridčíhoproudu českého obrození(neutralizovalanebo opomíjelanovějšítradice literrírnímodernosti),sehrála klíčovouroli vlastenecká tradice stlačenádo kategorie ',lidovosti..' Akadem ik MukaÍovsk , někdejšív ! značnypÍedstavitelčeskéhostrukturalismu' věnoval v roce 1954 velkou studii - dle něho marxistickémuvymezení,,lidovosti...Yychází z toho, že ,,skutečnálidovost.. znamená,,ričastlidu na literárnítvorbě..,a tato symbiÓzaby|a,,základním kvasem ve vyvoji literatury..od dávnlch časripŤesnárodníobrozeníaždo současnosti(Mukaíovsk! 1954: l93).
t23
Pojem |idovosti'jejíŽpňesnoudefinici bychom hledali marně, se stává hlavním kritériempÍi hodnoceníliterárníhodíla,mrjŽemeje podle právě aktuálníchkulturněpolitickychpotŤebrozšiňovatnebo pozměřovat. Slab]/mbodem tétokonstrukceje, že okruh jejího prisobení|ze na 20. stoletírozšíŤit jen velmi násilně. StŤedemhlavní literárnílinie se tak stává pŤedevším,,lidové..dědictví, odvozenéz tradice českéhoobrozenía dosahujícíaž k Jiráskov]/mhistorickym romá. nrjm'Jde tedy o literárníproud, ktery udává zák|adnitÓn českékultury:citovfm zabarvenímpodporuje _ většinoupŤestylizovanéa zesty|izované_ morální hodnoty vesnickéŽivotníformy, pov]/šené na niírodníideál. Do stŤedutakto chápané,,živé tradice..se dostává román BoŽeny NěmcovéBabička(t855), kter]/se postupemdoby stal oblíbenoučetbouširok ch vrstev. Z hlediska Žánru pŤísněvzato nejdeo román,ale o volně spojenépovídky,na nichžjsou patrnéstylovéznaky tehdy mÓdní sentimentálníkrátképrÓzy. To však dílu ani trochu neubírána čtivostia na okouz|ující atmosÍéŤe, vŽdyť" i v umělec- podobnějako u romantikya realisnru- mŮževznikkémrámci sentimentalismu nout estetická hodnota. Jenžepodle literárněhistorickéšablony by|a Babička uŽ pŤedrokem l945 vnímánajako pŤedzvěstrealistickéhozobrazeni skutečnosti.Nálada biedermeierovské idyly, respektiveduchovníuzavňenost dí|a,se sta|anormou pro rea|istickouprÓzu inspirovanou,,|idovostí... Zpočátkuto neznamenalonic jinéhoneŽbanálníobjev,žese ,,skutečnost..dí|a rádoby pŤizpŮsobuje empirickérea]itě,vnímanévšednímvědomím.Avšak stěŽímŮŽe byt realistickédílo,kteréve znameníRousseauova učenípovažujeza miru realistického zobrazeni ,,zdravé,, pojetí života zaostalévesnickéstaŤenky'Babička,s pravdivou a upňímnouvírou v Boha a charakterem,kterynezkazilavyumělkovanáku|turaa civilizace,je velmi konzervativni.Za nejvyšší hodnotupovaŽujetato,,realistickápovídka.,teplo rodinnéhokrbu, rodinnéštěstía tichou radostsrdce.o stylizovanostisvědčíi to, Že podle tétopatriarchálníidyly je prostástaŤenka téměŤ d věrnicíkněžninou. To, co českáliterárníhistorie kanonizova|ajako realismus, nebylo nic jiného nežbiedermeierovskástylizace ňádulidovfch pohádek a venkovskychzvyklostí,vymezen ch baroknímkonzervativismem.VnitŤnínerovnostiliteraturypŤerušování plynulosti - byly pŤekonánykulturněpolitickymitezemi.Těžceprotrpěnétouhy Němcové po citovémriniku byly transÍbrmoványna rovinu zce chápanéhoideovéhov znamu' Susanna Rothová pŤednedávnemv souvislosti s mašineriívytváŤenímytri poznamena|a,žekult NěmcovévytvoŤen1i v padesát]Íchletech tohoto stoletíje natolik iracionálnía natolik opomíjíestetickákÍitéria' Že spíševzbudízájem psycho|oganežliteriírního vědce (Rothová|992:34). Teorie ,,hlavnílinie..v |iteratuÍenezmize|asice beze Stopy - obzvláště ve vluce a v oblasti popularizující vědy -, ale tato konstrukce už definitivně 124
patŤíminulosti. Její zhroucenízprisobila mimoděk poměrně svobodná činnost rrizn ch vědeck1/chškol. V šedesátychletech se opět stalo zÍejmym,že českánárodnítradicenenínic jinéhonežkong|omerátrriznych vzájemně si _ i odporujících ku|turníchsměrťr'Nejde zdaleka o nov! objev, vŽdyťF. X. literárněkritického myšlení,ro. Šalda,největšíosobnostmoderníhočeského a rozdělenostnárodníkultury a navícdoku l936 konstatujepŤerušovanost dává, Že česká literatura vycházi z vice a vzájemně odlišn;./chtradic, nežje tomu u harmoničtějise vyvíjejícíliteratury francouzské(Šalda1936137), Upozorřuje téžnato, že kulturu národníhoobrozenínenímožnénavléknout na stejnouniť:myšleníosvícenceDobrovskéhoa Jungmannovyškoly'odvo. |ávajicíse na organickélidové dědictví,fungovalo podle r znych principti. žese tŤivelkétradicečesukázku z 20. století,aleje zŤejmé, ŠaldanepŤináší kéliterárnímoderny:symbolismuspňelomustoletí,avantgardadvacátÝchlet k tradici l9. století'jejiž délet nevážoubezprostŤedně a groteskašedesát1/ch jeho píšeVáclav kulturu.V1;istižně dictvízasahujedo 20' stoletía ovlivřuje Černy - vyznamn,! kulturní filozof, jenŽ naváza| na učeníŠaldovo-' že všechnynárody, kterése povznesly nad snahu pouhéhofyzickéhosebezachování,nemajítradici jednu, nybrŽ několik r zn1/chtradic, a ty ',SeStŤídají a prolínají,kÍiŽía spolu zápasí, kaŽdá pokládá samu sebe za pravy a vlastní národnímuvfvoji napětí' národní,smysl., a právě jejich zápoleníproprijčuje dramatick! ráz a samostatnoupovahu Života. Nadto není nikde psáno, že by národ ve svémhistorickémživotěnemohl a nesmě|svoje tradice měnit, pojimat z pudu sebezáchovy anebo i ze svého svobodného sebeurčenícíle a programynové,a tím svémudějstvováníi vtiskovatsmysl dosud nevídan a nedoložen..(Čern! |992: 488). V rámci tétointerpretaceminu|osti'která byla dlouho vytlačenana periferii, ztratila literaturačeskéhoobrozenísvrij normativnícharakter.Kulturní paměť všakhistorii kánonu tradice nesmazatelněuchovává.
Literatura BERKES, Tamás 1991,,A csehbiedermeier", Helikon31, str.124-27 1998,,A csehrijjásztiletés mintirodalmikánon..,Helikon44, str'309-18 l998a..Acsehekis utatvesztettek l0' č.4' str.45_51 va|ahol?,,,2000 2000 ,,KÓzelítések Máchához..,in Hokak gondolata,ed' T. Berkes,E. Israel (Bratislava: Kalligram),str.243-5I t25
l
Pojem lidovosti' jejížpŤesnoudeÍinicibychom hledali marně, Se stává hlavním kIitériempÍi hodnoceníliterárníhodíla,mrjŽemeje podle právě aktuálníchku|turněpoliticklch potŤebrozšiŤovat nebo pozměřovat. slab]im bodem tétokonjen velmi násilně. strukceje, žeokruh jejího prisobení|zena20. stoletírozšíŤit StŤedemhlavní literárnílinie se tak stává pňedevším odvoze,,lidové..dědictví, néz tradice českéhoobrozenía dosahujícíaŽ k Jiráskovym historickym romá. nŮm. Jde tedy o literárníproud,kte{Íudává zák|adnitÓn českékultury:citov1/m - morálníhodzabarvenímpodporuje- většinoupŤestylizovan éa zesty|tzované noty vesnickéživotníÍbrmy,pov;/šené na národníideál. Do stňedutakto chápané,,živétradice..se dostává román BoŽeny NěmcovéBabička(l855)' ktery se postupemdoby stal oblíbenoučetbouširok ch vrstev' Z hlediska Žánru pŤísněvzato nejdeo román' a|e o volně spojenépovídky,na nichžjsou patrnéstylovéznaky tehdy mÓdní sentimentální k'rátképrÓzy' To však dílu ani trochu neubírána čtivostia na okouz|ující vždyťi v umělec. atmosféŤe, - pďobně jako u romantikya realismu_ m ževznikkémrámci sentimentalismu nout estetickáhodnota.Jenžepodle literárněhistorické šablonyby|a Babičkauž pŤedrokem 1945vnímánajakopÍedzvěstrealistického zobrazeniskutečnosti. Nádíla,se stalanormou lada biedermeierovské idyly, respektiveduchovníuzavŤenost pro realistickouprÓzu inspirovanou',lidovostí... Zpočátkuto neznamenalonic jirádoby pŤizptisobuje empirickérenéhonežbanálníobjev,žese ,,skutečnost..dí|a alitě, vnímanévšednímvědomím.Avšak stěŽím Že byt realistickédílo,kteréve znameni Rousseauova učenípovažujeza míru realistickéhozobrazení,,zdravé., pojetíživotazaostalévesnickéstaŤenky. Babička,s pravdivoua upÍímnouvírou v Boha a charakterem,kÍerynezkazilavyumělkovanáku|turaa civilizace,je ve|hodnotupovažujetato ,,realistickápovídka..tep|o mi konzervativní.Za nejvyšší rodinnéhokrbu, rodinnéštěstía tichou radostsrdce.o stylizovanostisvědčíi to' drivěrnicíkněŽninou. žepodle tétopatriarchálníidyly je prostástaĚenkatéměŤ To, co českáliterárníhistorie kanonizovalajako realismus,neby|o nic jiného neŽ biedermeierovskástylizace ňádulidov1fchpohádek a venkovskfch zvyklostí,vymezen ch baroknímkonzervativismem.VnitÍnínerovnostiliteraturyplynulosti - byly pŤekonánykulturněpolitick;/mitezemi.TěžcepropŤerušování trpěnétouhy Němcové po citovémriniku byly transÍbrmoványna rovinu zce chápanéhoideovéhovfznamu. Susanna Rothová pÍednedávnemv souvislostt s mašineriívytváienímltri poznamena|a,Žekult Němcovévytvoňen;iv padesát1ichletech tohoto stoletíje natolik iracionálnía natolik opomíjíestetickákritéria, žespíševzbudízájem psycho|oganežliterárníhovědce (Rothová |992:34). Teorie ,,hlavnílinie.. v literatuŤenezmize|asice beze Stopy - obzvláště ve vluce a v ob|asti popularizujícívědy -, ale tato konstrukce už definitivně
Její zhroucenízprisobila mimoděk poměrně svobodná člnnatŤí .nost minulosti. rrizn11chvědeckych škol. V šedesátychletech se opět stalo zÍejmym' Že nic jinéhoneŽkonglomerátrriznlch _ vzájemně si eeskanároonítradicenení - kulturních směrú.Nejde zdaleka o nov]i objev, vždyťF. X. i odporujících myšlení,roliterárněkritického největšíosobnostmoderníhočeského Šald.a, a navíc do. kultury národní a rozdělenost ku 1936 konstatuje pŤerušovanost neŽ 1e tradic, odlišn]/ch vzájemně z vice a vycházi dává, Že českáliteratura (Šalda |936/3.|). fiancouzské literatury vyvíjející iolnu u harmoničtějise Upozorřuje téŽnato,žekulturu národníhoobrozenínenímožnénavléknout ná stejnouniť:myšleníosvícenceDobrovskéhoa Jungmannovyškoly,odvonva1ícise na organické lidové dědictví, fungovalo podle r zn1ich principri' žese tŤivelkétradicečesukázku z 20' století,a|eje zŤejmé, ŠaláanepŤináší avantgardadvacátych let pÍelomu století' kéliterárnímoderny:symbolismus 19. století'jejíŽ dék tradici ch let nevážoubezprostŤedně a groteskašedesát]i píšeVáclav jeho V]/stižně kulturu. dictvízasahujedo 20. stoletía ovlivřuje _, že jenŽ Šaldovo na učení naváza| filozof, Černy vyznamny kulturní sebezafyzického pouhého snahu povznesly nad všechny národy, které se chování,nemajítradici jednu, nybržněkolik rriznlch tradic, a ty ',se stŤídají a prolínají,kÍižia spolu zápasí,každá pokládá samu sebe za prav! a l'lastní národnímuv;yvojinapětí' národní,smysl., a právě jejich zápo|eníproprijčuje nenínikde psáno, že by Nadto života' povahu dramatick;í ráz a samostatnou tradice měnit' posvoje nesměl a nemohl životě národ ve svémhistorickém jímat z pudu sebezáchovy anebo i ze svého svobodnéhosebeurčenící|e a programynové,a tím svémudějstvováníi vtiskovatsmysl dosud nevídan a nedoložen;/.. (Čern! 1992: 488). V rámci tétointerpretaceminulosti, která byla dlouho vytlačenana periferii, ztratl|aliteratura českéhoobrození svrij normativní charakter. Kulturní paměť všakhistorii kánonu tradice nesmazatelněuchovává.
Literatura BERKES, Tamás 199l,,A csehbiedermeier",H elikon3'7,str.124-21 1998,,A csehrijjászÚletés mint irodalmikánon..,Helikon44, str.309-18 l998a ,,A csehekis utatvesztettek valahol.]., , 2000 l 0' č.4, str.45-5l 2000 ,,KÓzelítések ed. T. Berkes,E. Israel gondolata, Máchához..,in Holtak (Bratislava: Kalligram),str.243-51 125
t24
>.r
ČERNÍ Václav 1992 Tvorba a osobnost I (praha: Odeon)
DoBosSx Lász|Ó
|9.73A k zép.eurÓpaiember (Budapest:MagvetÓ)
JIRÁT, Vojtěch 1978 Portrétya studie (Praha:odeon) KREJČÍ' Karel 1968 ,,Preromantikustendenciáka XVIII. ésa XIX' századi nemzeti felriiulás irodalmában.,,Helikon l4, str. 275-8l
Tyl v jevištníbiedermeier,Tvar,Edice Tvary, č. l l L994Jistory tichéhodomova. obrozeneckémjevišti..' Estetika 33' č. 34' 1996 ,,Biedermeier na českém str.73-83 VAŠÁK, Pavel (ed.) I98| Literdrní pouťKarla Hynka Mdchy (Praha; odeon) ZOLNAI, Béla dans la littérature(Sze|935 Irodatom ésbiedermeier'La sÍy|e,,biedermeier.. ged:Acta Univ.) l94O A magyar biedermeier(Budapest:Franklin)
NEJEDLÝ Zdeněk |952 o smyslu česk ch dějin (Praha: Svoboda) 1953 o literatuŤe(Praha:Čs.spisovatel) MACURA' Vladimír 1982,,Iazyk v jungmannovskémprojektu českékultury..,Českdliteratura30, str.303-10 1983 Znamenízrodu' Českéobrozeníjako kulturnítyp (Praha:Čs.spisovatel) MUKAŘovsKÝ Jan l954 ,'Lidovost jako základní činitel literárníhov;ivoje.., Českdliteratura 2, str.193-219 NEZVAL' Vítězslav (ed.) |936 Ani labut,ani Ltina (Praha:Nová edice) RoTHoVÁ, Susanna 1992,,BoŽenaNěmcovájako m;itusa symbo|,,,Kriticky sborník 12,č.1, str,2940 ŠRloe, FrantišekXaver |936/31 ',o smyslu |iterárníchdějin česk;ych,,, Šald v aipisník 9, stÍ.203-14, 281-314 TUREČEK, Dalibor l993 ,,Biedermeiera českénárodníobrození..,Estetika 30' č.3. str' 15_24 126
121
ČERNÝ Václav 1992 Tvorba a osobnostI (Praha:Odeon)
DoBosSY' Lász|6
|973 A k zép.eurÓpaiember (Budapest:MagvetÓ)
JIRÁT, Vojtěch |978 Portrét1, a studie (Praha:odeon) KREJČÍ' Karel 1968 ,,Preromantikustendenciáka XVIII. ésa XIX. századi nemzeti f.e|riiulás irodalmában.,,Helikon 14, str. 275_8l
Tylúvjevištníbiedermeier,Tvar, Edice Tvary, č. 1l |994 Jistorytichéhodomova' obrozeneokémjevišti..,Estetika 33, č. 34, iqqo ,,si"a"rmeier na českém str.73-83 VAŠÁK, Pavel (ed.) (Praha:odeon) |98| Literární pouťKarla Hynka Mdchy ZoLNAI, Béla dans la littérature(Sze. |935 lrodalom ésbiedermeier.La style ,,biedermeier.. ged:Acta Univ.) l94O A nwgyar biedermeier(Budapest:Franklin)
NEJEDLÝ' Zdeněk 1952 o smyslu českychdějin (Praha: Svoboda) |953 o literatuŤe(Praha:Čs.spisovatel) MACURA' V|adimír |982 ,,Jazyk v jungmannovskémprojektu českékultury..,ČeskrÍ literatura 30, str.303-10 1983Znamenízrodu. Českéobrozeníjako kulturnítyp (Praha:Čs.spisovatel) MUKAŘovsKÝ Jan l954 ,,Lidovost jako základní činitel |iterárníhov voje.., Českcíliteratura 2, str.193-219 NEZVAL' Vítězslav (ed.) 1936Ani labuťani L na (Praha:Nová edice) RoTHoVÁ, Susanna 1992,,BoženaNěmcová jako mytus a symbol..,Kriticky sborník 12,č, |, str.2940 Šnl-oa, FrantišekXaver |936/31 ',o smys|u |iterárníchdějin česk;/ch,,, Šald v ztipisník9, str,203-14,
28r-314
TUREČEK, Dalibor l993 ,,Biedermeier a české národníobrození.., Estetika30,č.3, str' 15_24 126
t2'1
