Spojené státy americké Na tento článek je přesměrováno heslo Spojené státy. Další významy jsou uvedeny v článku Spojené státy (rozcestník).Spojené státy americké United States of America
vlajka znak
Hymna: The Star-Spangled Banner Geografie
Hlavní město: Washington, D.C. Rozloha:
9 631 214 km² (3. na světě)
z toho 4,9 % vodní plochy Nejvyšší bod:
Mount McKinley (6 194 m n. m.)
Časové pásmo: od -5 do -10 Obyvatelstvo Počet obyvatel: 308 745 538 (3. na světě, 2010) Hustota zalidnění: HDI:
33,7 obyvatel ob. / km² (169. na světě)
ý 0,902 (vysoký) (4. na světě, 2010)
Jazyk: formálně není, de facto angličtina Náboženství Křesťanské protestantské a evangelikální směry (celkem 54 %), katolická církev (24 %), mormoni (5 %), judaismus (1,6 %) Státní útvar Státní zřízení
federativní prezidentská republika
×znik
4. července 1776 (vyhlášení nezávislosti na ×elké Británii)
Prezident
Barack Obama
×iceprezident Joseph Biden Měna Americký dolar (USD) Mezinárodní identifikace ISO 3166-1 MPZ
840 USA US
USA
Telefonní předvolba
+1
Spojené státy americké (anglicky United States of America, zkratka USA) je federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Na souši sousedí s Kanadou a Mexikem. Díky exklávě Aljaška sahá území USA i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od území Ruska) a na některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další). Po konci studené války a kolapsu Sovětského svazu se USA staly hlavní světovou velmocí s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle.Obsah [skrýt] 1 Historie 2 Demografie 2.1 Rasové složení 2.2 Jazyky 2.3 Náboženství 2.4 Města a metropolitní oblasti 3 ×láda a politika 3.1 Politický systém 3.2 Přední politické strany 3.3 Zahraniční politika USA
3.3.1 Kontroverze 3.4 Nejznámější vládní organizace 4 Ekonomika 5 Doprava 6 Geografie 6.1 Poloha 6.2 Horopis 6.3 ×odstvo 6.4 Podnebí 7 Administrativní členění 8 Armáda a vojenství 9 Odkazy 9.1 Poznámky 9.2 Reference 9.3 Související články 9.4 Externí odkazy
[editovat] Historie Související informace naleznete v článcích Seznam spolkových států USA podle vstupu do unie a Dějiny Spojených států amerických.
Původní obyvatelstvo (Indiáni a Eskymáci) osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím přistáli u břehů Ameriky ×ikingové okolo roku 1000 (Leif Eriksson).
× dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, ×irginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA.
Deklarace americké Nezávislosti
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a ×elkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. ×álka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy).
Mapa expanze Spojených států v 18. a 19. století
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: ×ermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany, její malá část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britskoamerické válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814). Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však, jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré
shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859).
Mapa ukazující přistoupení jednotlivých států k unii
Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, ×irginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. ×álka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu ×irginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní ×irginie).
Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní ×irginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do Karibiku a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západní polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína).
Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců rozhodujícím způsobem přispěla k jejich vítězství.
Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie Aljaška a Havaj.
Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR. [editovat] DemografieDemografie Spojených států Populace[1] Populace
310 232 863 (červenec 2010[2])
Populační růst 0,97 % Nezaregistrovaní imigranti Občané v zahraničí
kolem 12 milionů
3 až 7 milionů
Etnika[3][4] Etnické skup. s více než milionem členů 31 z nichž nejpočetnější jsou němečtí Američané
15,6 %
Afroameričané 12,9 % Iroameričané
10,8 %
Angloameričané
8,7 %
mexičtí Američané
6,5 %
italští Američané
5,6 %
skandinávští Američané 3,7 % polští Američané
3,2 %
Frankoameričané
3,0 %
domorodí Američané (Indiáni) 2,8 % Rasy a etnika (2007)[5] běloši 80,0 % černoši (Afroameričané)12,8 %
Asiaté 4,4 % domorodí Američané (Indiáni) a Inuité (Eskymáci) Pacifičtí ostrované
1,0 %
0,2 %
Ostatní/míšenci 1,6 % Hispánci (zároveň členy jakékoliv rasy) 15,1 % Jazyky[6][7] angličtina (pouze) španělština
214,8 milionu
29,7 milionu
čínština 2,2 milionu francouzština včetně kreolské francouzštiny tagalogština
1,3 milionu
němčina
1,1 milionu
vietnamština
1,1 milionu
1,4 milionu
ZDROJ: US Department of Commerce
Související informace naleznete v článku Demografie Spojených států.
Spojené státy americké jsou třetí nejlidnatější zemí na světě. Dne 17. října 2006 překročily hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. Populační růst je 0,97 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání s Evropskou Unií, kde je přírůstek pouze 0,16 %. Na zemi prvního světa je relativně vysoká je i dětská úmrtnost (6,14 ppm),[2] počet lidí pod hranicí chudoby (47 milionů, tj. 15,15 %),[8] nebo ve vězení (2,245 milionu neboli 751 na 100 000 obyvatel ʹ asi 7,5× více než průměr EU).
USA mají velmi rozmanitou populaci. × zemi je 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion. Je to dáno imigrací, která provázela a stále provází Spojené státy po celou jejich historii. Od 17. století století se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, v posledních několika dekádách imigranty představují přistěhovalci z Latinské Ameriky (hlavně z Mexika, Kuby a Portorika) a z Asie. [editovat]
Rasové složení
Podle odhadu z roku 2005 tvoří 74,7 % obyvatelstva běloši, 12,1 % černoši/Afroameričané, 4,3 % Asiaté, Indiáni a Inuité 0,8 %, jiná nebo více ras tvoří 7,9 %. × těchto číslech je zahrnuto 14,5 % těch, kdo se považují za jednu z těchto etnických skupin a zároveň za Hispánce, Latinoameričany, nebo španělsky mluvící obyvatele. Při sčítání obyvatelstva v USA je totiž otázka rasy jedna věc, zatímco otázka hispánského původu věc druhá.
Protestanský kostel na americkém Jihu
Nejrychleji rostoucí skupinou jsou obyvatelé hispánského původu. Zatímco v roce 1996 tvořili 10 % obyvatelstva, v roce 2000 to bylo 12,5 % a podle odhadu z roku 2005 14,5 %. ×ysoký růst je daný jednak imigrací, jednak vysokou porodností. × Kalifornii, Arizoně, Novém Mexiku a v Texasu se pravděpodobně brzy stanou většinou. Největší podíl Hispánců je v Novém Mexiku ʹ 43,6 %. Mexičané obývají hlavně jihozápad a západ USA, Portoričané severovýchod a Kubánci Floridu. Nehispánští běloši (většinou evropského původu) tvořili v roce 1960 85% populace, nyní představují asi 65% a podle prognóz klesne jejich podíl pod 50% v roce 2042; v roce 2050 mají tvořit 46,3% populace.[9][10] Nehispánští běloši tvořili v letech 2008-2009 51.4% všech novorozenců. Očekává se, že jejich podíl klesne pod 50% nejdříve v roce 2011 a menšiny tak možná již tvoří většinu novorozenců.[11]
Muži tvoří 48,5 % populace, ženy 51,5 %. Mužů je přitom více ve věkových skupinách do 15 let, ale naopak nad 65 let již převažují ženy (a to o celých 12,5 %).[2]
×ěkové složení obyvatelstva je následující:×ěk Podíl 0ʹ14 let
20,1 %
15ʹ64 let
66,9 %
65 let a více
13 %
Zdroj [2][12] [editovat] Jazyky
Angličtina je výlučným mateřským jazykem pro asi 82 % obyvatel, španělština pro 10 % obyvatel. USA nemají na federální úrovni zákonem kodifikovaný úřední jazyk, nicméně angličtina jím fakticky je a některé zákony a předpisy vyžadují v určitých oblastech její znalost (viz např. požadavky pro naturalizaci). Některé jednotlivé státy Unie úřední jazyky kodifikovány mají, a to buďto angličtinu, nebo vícero jazyků včetně angličtiny. ×ícejazyčné státy jsou Havaj (angličtina a havajština), Nové Mexiko (angličtina a španělština) a Louisiana (angličtina a francouzština). × různých dalších závislých územích je situace ještě pestřejší, často je zvláštními předpisy chráněn jazyk původních obyvatel. [editovat] Náboženství
Biblický pás ʹ přibližné vymezení převážně protestantského a konzervativního Jihu
×e Spojených státech amerických hrají náboženství mnohem významnější roli, než je tomu v Evropě, kde došlo v druhé polovině 20. století k rozsáhlé sekularizaci společnosti v řadě zemí (kupř. Švédsko, Česko, Estonsko a další). Je obtížné, až nemožné, dodat pro USA přesná čísla, neboť v této oblasti neexistují žádné ucelené statistiky typu sčítání lidu (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se víry neptají), takže počty věřících se odvozují buďto ze soukromých průzkumů či údajů samotných církví a představují spíše hrubé odhady. Obyvatel bez vyznání je asi 14 %.
Nejrozšířenějším náboženstvím ve Spojených státech je křesťanství, k němuž se hlásí asi 76% až 81% obyvatel. Zhruba 2/3 z nich jsou protestanti, kteří jsou ovšem roztříštěni do mnoha dílčích seskupení a denominací, takže nejsilnější církví je církev římskokatolická, k níž náleží zbylá třetina křesťanů (asi 25 % obyvatel).
Jako nejpočetnější a nejvýznamnější skupina obyvatel (z náboženského hlediska), jsou bráni evangelikálové, těsně následovaní katolíky (obojí zhruba 25 %, takže pořadí se může v různých statistikách měnit). ×ysoká koncentrace konzervativních protestantů v jihovýchodní části USA, kde představují dominantní kulturní a politickou sílu, dala této oblasti přezdívku ͣbiblický pás͞ (Bible Belt).[pozn. 1]
×e roku 1830 vznikla Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, jejíž stoupenci v první polovině 19. století osídli území budoucího státu Utah, kde jsou i dnes většinovou církví.
katolíci baptisté metodisté luteráni mormoni ateisté
Nekřesťanská náboženství představují asi 3,5 % obyvatel USA, přičemž nejvýznamnější z nich jsou judaismus, islám, buddhismus a hinduismus. Zejména počet vyznavačů islámu a buddhismu rychle roste. křesťané 76,7 % protestanti 52 % baptisté 16,3 % metodisté 6,8 % luteráni 4,6 % římští katolíci 24,5 % agnostici, ateisté, bez vyznání 14,2 % židé 1,6 % muslimové 0,6 % buddhisté 0,5 % hinduisté 0,4 % [editovat] Města a metropolitní oblasti New York
Los Angeles
Chicago
Houston
Související informace naleznete v článku Metropolitní oblasti v USA.
×íce než 83% Američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. × roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony. ×e Spojených státech je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix.Šest nejlidnatějších měst ve Spojených státech (2006) Pořadí Město Populace samotného města Metropolitní oblast Region populace
pořadí
1
New York
8 214 426
18 818 536
1
Severovýchod
2
Los Angeles
3 849 378
12 950 129
2
Západ
3
Chicago 2 833 321
4
Houston
5
Phoenix1 512 986
6
Philadelphia
[editovat] ×láda a politika
9 505 748
2 144 491
5 539 949
4 039 182
1 448 394
3
13
5 826 742
Středozápad 6
Jih
Západ 5
Severovýchod
Spojené státy jsou nejstarší federací světa. Jde o zastupitelskou demokracii fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články konfederace (ͣArticles of Confederation͞) platné mezi roky 1781 a 1788. Území tak spadá pod troje orgány ʹ na federální, státní a místní úrovni ačkoliv mnohé oblasti jsou spravovány více místními správami, například i okresními nebo metropolitními orgány. ךechny tyto správní orgány jsou voliči voleny v tajných volbách nebo jmenovány voliči volenými zástupci.
Státní správa se na federální úrovní skládá ze tří složek: zákonodárné: Je jí Kongres skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů (ͣHouse of Representatives͞) určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet. výkonné: Je jí prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě. soudní: Je jí nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy.
Severní strana Bílého domu
Kongres Spojených států je parlamentem dvoukomorovým. Sněmovna reprezentantů má 435 členů po dva roky reprezentujících takzvané ͣkongresové okresy͞ (český překlad je problematický). Poměr počtu zástupců z každého států se každý desátý rok mění podle vývoje počtu obyvatel. Každému státu je však zajištěn nejméně jeden zástupce jehož v současnosti má sedm států. Nelidnatější stát, Kalifornie, jich má 53. Každý stát má dva senátory volené na šestileté volební období. Každý druhý rok je volena třetina senátu.
Ústava Spojených států je nejvyšším zákonným dokumentem amerického právního systému. je společenskou smlouvou upravující fungování společnosti pomocí zvolené vlády. ×eškeré zákony i postupy států a federální vlády mohou být předmětem zkoumání a je-li shledáno, že nejsou ve shodě s ústavou, jsou zneplatněny. Ústava je živým dokumentem jež může být doplněn několika různými způsoby. ךechny z nich však vyžadují svolení alespoň převážné většiny států. Ústava tak byla od doby svého vzniku změněna, resp. doplněna, 27 krát, naposledy v roce 1992.
Ústava zahrnuje ustanovení ͣzachovat svobodu͞ a základní práva podle Listiny práv (ͣBill of Rights͞) a dodatků ústavy jež zahrnují svobodu slova, svobodu vyznání a svobodu tisku, právo na spravedlivý proces, právo držet a nosit zbraň, všeobecné volební právo, a právo vlastnické. Zároveň všem státům zaručuje republikánské zřízení. [editovat] Politický systém Hlavní článek: Politický systém USA
Budova Kapitolu
Prezident Barack Obama
Politický systém je většinový. K americké politické kultuře patří velká soupeřivost mezi dvěma největšími stranami a vysoký podíl veřejnosti v politice.
Americké politice dominují dvě největší strany ʹ Republikánská strana a Demokratická strana. Členové těchto dvou stran drží převážnou většinu volených úřadů v celé zemi na federální, státní i místní úrovni. Nezávislí nebo kandidáti menších stran bývají nejúspěšnější převážně pouze ve volbách do místních zastupitelstev ačkoliv několik nezávislých senátorů má svá křesla i v senátu. × americké politické kultuře je Republikánská strana vnímána jako ͣpravostředová͞ nebo konzervativní, Demokratická strana pak jako ͣlevostředová͞ nebo liberální. ×elikost obou stran ovšem způsobuje značné rozdíly i uvnitř jich samotných.
Po volbách v roce 2006 drží poprvé od roku 1994 většinu ve sněmovně reprezentantů i v senátu Demokratická strana, která získala ještě větší náskok v roce 2008, včetně úspěchu v prezidentských volbách.
Od roku 2009 je prezidentem Spojených států demokrat Barack Obama. [editovat] Přední politické strany
Související informace naleznete v článcích Stranický systém USA a Seznam politických stran v USA. Republikánská strana ʹ strana se hlásí ke konzervatismu a v praxi i nacionalismu, a snaží se např. o rozvoj podnikání. Jedna ze dvou hlavních stran, má statut pravice. Demokratická strana ʹ oficiálně liberální strana, soustředí se na rozvoj sociální a státní oblasti. × Americe má statut levice, v Evropě je vnímána spíše jako středová, protože je konzervativnější než evropské levicové strany. [editovat] Zahraniční politika USA
Bývalý prezident Spojených států amerických, George W. Bush (napravo), v Camp Davidu v březnu 2003 při setkání s předsedou britské vlády, Tony Blairem.
Spojené státy ovlivňují v širokém měřítku celosvětový ekonomický, politický a vojenský vývoj. Tento vliv vyvolává četné diskuze o jejich zahraniční politice po celém světě. Téměř všechny státy mají ve Washingtonu svá velvyslanectví a mnoho z nich konzuláty po celé zemi. Nicméně Kuba, Írán, Severní Korea, Bhútán a Súdán diplomatické styky se Spojenými státy neudržují.
Spojené státy jsou zakládajícím členem Organizace spojených národů (se stálým zastoupením v Radě bezpečnosti OSN) a členem mnoha dalších mezinárodních organizací. Současnými spojenci jsou Austrálie, Japonsko, Izrael a státy NATO z nichž má ×elká Británie s USA ještě další nadstandardní vztahy. Navíc mají úzké diplomatické, ekonomické a kulturní vztahy se státy s nimiž sousedí, tedy s Kanadou a Mexikem.
Jako celek prošla zahraniční politika USA především ve 20. století rozmanitým vývojem. Na počátku století byla snaha o izolacionismus a pacifismus. Tento trend byl na čas přerušen během 1. světové války, do které se USA zapojily v roce 1917 po potopení britské lodě Lusitania s Američany na palubě. Po konci války se odmítly zapojit do Společnosti národů (předchůdkyně OSN) a pokračovaly ve své politice z předválečného období. Ta byla definitivně opuštěna po japonskému útoku na Pearl Harbor a vstupem USA do 2. světové války. Po konci největšího konfliktu v dějinách pomáhaly USA obnovit západní Evropu (Marshallův plán) a snažily se zabránit celosvětovému rozmachu komunismu (NATO, Korejská válka, ×ietnamská válka). × rámci tohoto boje podporovaly USA také různé nedemokratické vlády (Pinochet, Perón, Husajn) či se nepřímo podílely na svržení vlád, jež odporovaly jejich zájmům (Írán, 1953).
Po vítězství ve studené válce se staly v podstatě jedinou supervelmocí na světě[13].
[editovat] Kontroverze Související informace naleznete v článku Antiamerikanismus.
USA čelí po světě antipatiím mnoha občanů i států kvůli metodám boje proti teroristům, mezi které patří zacházení s vězni ve věznicích Guantanámo a Abu-Ghrajb, deportací podezřelých do států, kde je povoleno mučení (Libye, Sýrie, Egypt, Pákistán), masové odposlouchávání svých občanů (PATRIOT Act a Echelon) či kvůli útoku na Irák, kde se situace stále ještě nestabilizovala a rozpoutala humanitární krizi, která si vyžádala mnoho obětí (odhady se pohybují zhruba od 60 000 do až 1 200 000 mrtvých od roku 2003). [editovat] Nejznámější vládní organizace CIA ʹ Central Intelligence Agency ʹ nejvýznamnější rozvědka FBI ʹ Federal Bureau of Investigation ʹ Federální úřad pro vyšetřování NASA ʹ National Aeronautic and Space Agency ʹ Národní úřad pro letectví a vesmír ʹ vládní agentura pro kosmonautiku [editovat] Ekonomika
×ývoj importu a exportu USA mezi lety 1960 a 2008. Hlavní článek: Ekonomika Spojených států amerických Související informace naleznete v článku Ekonomická krize 2008-2009.
Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou a druhý největší ekonomický celek na světě (za ekonomikou eurozóny[14]). Její hrubý národní produkt v roce 2008 byl 14,2 bilionu dolarů, s 46 800 dolary na obyvatele. Ekonomiku USA z velké části tvoří služby a výzkum; primární (suroviny-zpracovávající) průmysl tvoří jen nepatrnou část. Zemědělství tvoří pouhé 1% hrubého národního produktu.
Mezi problémy americké ekonomiky patří státní a veřejný dluh, který tvoří již 93 % HNP s perspetivou dosáhnout 102 % v roce 2015, což podle zprávy pro Kongres z roku 2010 zpomaluje ekonomický růst země.[15] Podle jiných metod výpočtu fiskální mezera činí až 202 bilionů dolarů.[16] Mezi další problémy patří korporátní dluhopisy, hypoteční krize vyvolaná pádem cen nemovitostí, nízké úroky, výrazně negativní saldo zahraničního obchodu, vzrůstající inflace a uspokojení nároků tzv. babyboom generace, která v současnosti začíná čerpat sociální důchody.
Mezi největší obchodní odvětví patří maloobchodní a velkoobchodní prodej, sektor (finančních, obchodních, zdravotnických, sociálních) služeb, proporcionálně vysoký podíl má i věda a výzkum nebo třeba zábavní průmysl. Spojené státy mají nejvyšší spotřebu na světě co se týče ropy, zemního plynu, elektřiny a řady dalších komodit.
Hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čínská lidová republika a Spojené království. [editovat] Doprava Hlavní článek: Doprava ve Spojených státech amerických [editovat] Geografie
Topografická mapa
Geografická mapa USA [editovat] Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem. Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA
společnou hranici s Kanadou a na jihu s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby. [editovat] Horopis
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít. Rozprostírá se v severovýchodní části kontinentu. Jeho střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Tvoří jej velmi staré přeměněné a vyvřelé horniny. × současnosti se podsouvá tichooceánská litosférická deska pod západní okraj desek amerických kontinentů. Zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. × důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi. Kordillery začínají Aljašským hřbetem (nejvyšší bod Mount McKinley ʹ 6194 m) a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech. Při pobřeží Tichého oceánu to je Coast Range a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Coloradská plošina, ×elká pánev. Nejvyšší bod tzv. souvislých Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Jen pár desítek kilometrů od něj leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (Death ×alley). Tato proláklina je 86 m pod úrovní hladiny moře. Své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život (poušť bez vody s velkými horky, ve stínu naměřili 56,7 °C). Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory. Mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Centrální roviny a ×elké planiny. [editovat] ×odstvo
×ětší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. ×lévají se do něj veletoky jako Mississippi, s přítokem Missouri (nejdelší říční soustava USA - 6212 km), Řeka Svatého ×avřince, Rio Grande. Tichý oceán přijímá většinou kratší toky tekoucí z Kordiller. Mezi významnější patří řeky Columbia a Colorado.
× USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou ×elká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světe a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. ×elké solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range. × USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem. [editovat]
Podnebí
Typická krajina v oblasti od ×elkých Jezer po Severovýchod Spojených států
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebních pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Centrální roviny a ×elké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál, tím méně srážek. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, které pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplotu konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
× oblastech Jižní Ameriky, ×elkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridě a státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra a může je doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásu. ×ýjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro své tornáda, které se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září. Průměrné teploty v Amerických městech (°C)Období Anchorage Atlanta Boston Chicago Houston Las ×egas Miami New Orleans New York Salt Lake City San Diego San Francisco Seattle Washington Leden -11 4
5 2
-1
-6
11
7
19
11
0
-2
14
9
Červenec 17
15 18
26 26
23
23
28
32
28
28
25
25
21
Říjen
17 15
13
12
21
20
26
21
14
12
20
16
1 11
[editovat]
Administrativní členění Podrobnější informace naleznete v článku Státy USA.
Spojené státy se skládají z 50 států (state / mn. č. states), jednoho federálního distriktu ʹ District of Columbia, v němž leží federální hlavní město Washington, D.C., spadá přímo pod jurisdikci Kongresu, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když s nimi bývá často uváděn) ʹ a dalších území, např. ostrovních teritorií.
Při podepsání Deklarace nezávislosti Spojených států se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (Západní ×irginie).Alabama Aljaška (Alaska) Arizona Arkansas Colorado Connecticut Delaware Florida Georgia Havaj (Hawaii) Idaho Illinois Indiana Iowa Jižní Dakota (South Dakota) Jižní Karolína (South Carolina) Kalifornie (California) Kansas
Kentucky Louisiana
Maine
Maryland Massachusetts Michigan Minnesota Mississippi Missouri Montana Nebraska Nevada New Hampshire New Jersey New York Nové Mexiko (New Mexico) Ohio Oklahoma Oregon Pensylvánie (Pennsylvania) Rhode Island Severní Dakota (North Dakota) Severní Karolína (North Carolina) Tennessee Texas Utah ×ermont ×irginie (×irginia) Washington
Wisconsin Wyoming Západní ×irginie (West ×irginia)
[editovat] Armáda a vojenství Související informace naleznete v článku Ozbrojené síly Spojených států amerických.
Letadlová loď USS Ronald Reagan
Ozbrojené síly Spojených států amerických se skládají z pěti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže. × aktivní službě je 1 426 026 lidí. Mezi výzbroj americké armády patří např. letadlové lodě, jaderné ponorky, ͣneviditelná͞ letadla či tanky Abrams. Pokročilými technologiemi disponují i výstroje a vybavení pěších a speciálních jednotek.
Zapojila se do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách nebo komunisty v Severní Korei. × současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 ʹ 716 mld dolarů), tedy rozvojem moderních technologií jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace, a též značná část zbraní a munice z ochuzeného uranu. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století se účastnila více přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.[17] × poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu války proti terorismu).
× současné době má 823 základen[18] rozmístěných ve více než 130 z 194 zemích světa.[19] Od 2. světové války v Německu a v Japonsku, od Korejské války v Jižní Koreji a v dalších zemích. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou nejsilnějším členem. Ozbrojené síly USA jsou subjektem s největším dopadem na znečištěním ovzduší na světě[20] a též největší spotřebou ropy
(podle CIA World Factbook je to 320 000 barelů denně, což je přibližně 15× více než v době II. světové války). Pouze 35 zemí (včetně samotných Spojených států) má větší spotřebu ropy než americká armáda.[21] Její emise navíc nejsou připočítávány k emisím USA ani země, na jejímž území ozbrojené síly operují. [editovat] Odkazy [editovat] Poznámky ј protestanti kladou na Bibli a její text enormní důraz [editovat] Reference ј People. 12 June 2006. American Fact Finder. Accessed 13 June 2006. ј a b c d United States on the World Factbook ј Figure 2 - Fifteen Largest Ancestries: 2000. 2000. U.S. Census Bureau. URL accessed 30 May 2006. ј US Department of Commerce, ancestry in the US as published on Factmonster, 2000 [online]. . Dostupné online. ј National Sex, Race, and Hispanic Origin Population Estimates [online]. . Dostupné online. ј ADAMS, J.Q.. Dealing with Diversity. Chicago, IL : Kendall/Hunt Publishing Company, 2001. 0-78728145-X. ј Statistical Abstract of the United States: page 47: Table 47: Languages Spoken at Home by Language: 2003 [online]. . Dostupné online. ј U.S. Government Says 47 Million Americans Below Poverty Line ј U.S. Hispanic population to triple by 2050, USATODAY.com ј Table 4. Projections of the Population by Sex, Race, and Hispanic Origin for the United States: 2010 to 2050 [Excel]. U.S. Census Bureau, [cit. 2010-10-24]. Dostupné online. (anglicky) ј http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704312104575298512006681060.html?mod=WSJ_hpp _MIDDLTopStories#articleTabs%3Darticle ј Podle: United States Census Bureau, sčítání z roku 2000 a odhadů z roku 2006.
ј https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html ј U.S. No Longer World's Largest Economy, Kimberly Amadeo, 12. února 2008 ј Americký dluh míří k 20 bilionům USD v roce 2015 a nad 100 % HDP, říká zpráva pro Kongres. Kdo jsou věřitelé? ј Americký profesor: USA dosáhly bankrotu. K uzavření fiskální mezery potřebují každoročně 14 % HDP, téměř celé příjmy rozpočtu ј http://academic.evergreen.edu/g/grossmaz/interventions.html ј http://nasaa-home.org/baselocs.htm ј http://www.commondreams.org/views04/0115-08.htm ј http://www.sott.net/articles/show/199500-The-Pentagon-is-the-planet-s-worst-polluter ј http://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php [editovat] Související články
Další informace o tématu na projektech Wikimedia: multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku
citáty na Wikicitátech
zprávy na Wikizprávách
Cestovní příručka v angličtině na Wikitravel: United States of America
Americký sen Slib věrnosti Seznam amerických prezidentů Seznam pečetí států Spojených států amerických Seznam vlajek států Spojených států amerických [editovat] Externí odkazy (cs) Infoamerika.cz (cs) (en) ×elvyslanectví USA v České republice (cs) (en) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - USAz ͻ d ͻ e Spojené státy americké ʹ United States of America ʹ (USA)
Státy Alabama ͻ Aljaška ͻ Arizona ͻ Arkansas ͻ Colorado ͻ Connecticut ͻ Delaware ͻ Florida ͻ Georgie ͻ Havaj ͻ Idaho ͻ Illinois ͻ Indiana ͻ Iowa ͻ Jižní Dakota ͻ Jižní Karolína ͻ Kalifornie ͻ Kansas ͻ Kentucky ͻ Louisiana ͻ Maine ͻ Maryland ͻ Massachusetts ͻ Michigan ͻ Minnesota ͻ Mississippi ͻ Missouri ͻ Montana ͻ Nebraska ͻ Nevada ͻ New Hampshire ͻ New Jersey ͻ New York ͻ Nové Mexiko ͻ Ohio ͻ Oklahoma ͻ Oregon ͻ Pensylvánie ͻ Rhode Island ͻ Severní Dakota ͻ Severní Karolína ͻ Tennessee ͻ Texas ͻ Utah ͻ ×ermont ͻ ×irginie ͻ Washington ͻ Wisconsin ͻ Wyoming ͻ Západní ×irginie
Federální distrikt
District of Columbia
Autonomní ostrovní území Severní Mariany
Americká Samoa ͻ Americké Panenské ostrovy ͻ Guam ͻ Portoriko ͻ
Ostrovní území pod přímou správou vlády USA Menší odlehlé ostrovy USA: Bakerův ostrov ͻ Howlandův ostrov ͻ Jarvisův ostrov ͻ Johnstonův atol ͻ Kingmanův útes ͻ Midwayské ostrovy ͻ Navassa ͻ atol Palmyra ͻ Wake
zͻdͻe Státy a území v Severní a Střední Americe
Nezávislé státy Antigua a Barbuda ͻ Bahamy ͻ Barbados ͻ Belize ͻ Dominika ͻ Dominikánská republika ͻ Grenada ͻ Guatemala ͻ Haiti ͻ Honduras ͻ Jamajka ͻ Kanada ͻ Kostarika ͻ Kuba ͻ Mexiko ͻ Nikaragua ͻ Panama ͻ Salvador ͻ Spojené státy americké ͻ Svatý Kryštof a Nevis ͻ Svatá Lucie ͻ Svatý ×incenc a Grenadiny ͻ Trinidad a Tobago
Teritoria, kolonie a zámořská území Americké Panenské ostrovy (USA) ͻ Anguilla (UK) ͻ Aruba (NL) ͻ Bermudy (UK) ͻ Bonaire (NL) ͻ Britské Panenské ostrovy (UK) ͻ Curaçao (NL) ͻ Grónsko (DK) ͻ Guadeloupe (F) ͻ Základna Guantánamo (USA) ͻ Kajmanské ostrovy (UK) ͻ Martinik (F) ͻ Montserrat (UK) ͻ Navassa (USA) ͻ Turks a Caicos (UK) ͻ Portoriko (USA) ͻ Saba (NL) ͻ Saint-Pierre a Miquelon (F) ͻ Saint-Martin (F) ͻ SaintBarthélemy (F) ͻ Sint Eustatius (NL) ͻ Sint Maarten (NL)
Členství v mezinárodních organizacích
zͻdͻe Severoatlantická aliance (NATO)
Albánie ͻ Belgie ͻ Bulharsko ͻ Česko ͻ Dánsko ͻ Estonsko ͻ Francie ͻ Chorvatsko ͻ Island ͻ Itálie ͻ Kanada ͻ Litva ͻ Lotyšsko ͻ Lucembursko ͻ Maďarsko ͻ Německo ͻ Nizozemsko ͻ Norsko ͻ Polsko ͻ Portugalsko ͻ Rumunsko ͻ Řecko ͻ Slovensko ͻ Slovinsko ͻ Spojené království ͻ Španělsko ͻ Turecko ͻ USA
zͻdͻe G8
Francie ͻ Itálie ͻ Japonsko ͻ Kanada ͻ Německo ͻ Rusko ͻ Spojené království ͻ Spojené státy americké
zͻdͻe Státy a území s členstvím v APEC
Austrálie ͻ Brunej ͻ Čínská lidová republika ͻ Filipíny ͻ Hongkong ͻ Chile ͻ Indonésie ͻ Japonsko ͻ Jižní Korea ͻ Kanada ͻ Malajsie ͻ Mexiko ͻ Nový Zéland ͻ Papua-Nová Guinea ͻ Peru ͻ Rusko ͻ Singapur ͻ Spojené státy americké ͻ Thajsko ͻ Tchaj-wan ͻ ×ietnam
zͻdͻe Blízkovýchodní kvartet
Jednající strany Izrael · Palestinská autonomie
Diplomatický kvartet Evropská unie (Solana) · Organizace spojených národů (Pan) · Rusko (Lavrov) · Spojené státy americké (Clintonová)
Zvláštní vyslanec
Tony Blair
Souřadnice: 19°-71° S, 67°-177° Z Portály: Spojené státy americké
Kategorie: Spojené státy americké | Státy Severní Ameriky
Přihlášení / vytvoření účtu Článek Diskuse Číst Editovat Zobrazit historii
Hlavní strana Portál Wikipedie Aktuality Pod lípou Poslední změny Náhodný článek Nápověda Podpořte Wikipedii Tisk/export ×ytvořit knihu Stáhnout jako PDF ×erze k tisku Nástroje × jiných jazycích ʤ ̭̱̌ Acèh Afrikaans Alemannisch Æ
Aragonés Ænglisc 9 ê ê F <<<<<< Asturianu Aymar aru Az rbaycanca ¹
̨̬̯̭̌
Boarisch Žemaitėška Bikol Central ¹
p ̡̬̱̭̌̌́ (̡̯̬̹̌̌ ̌)p ¹
Bislama Bamanankan <<<<< <<<<<<< <<<< <<
Cebuano Tsetsêhestâhese Corsu Qırımtatarca Kaszëbsczi ò
̡̭̻ /
̹̌̌ Cymraeg Dansk Deutsch Zazaki Dolnoserbski ª <<<<< E egbe ]
Emiliàn e rumagnòl English Esperanto Español Eesti Euskara Estremeñu
Suomi ×ro Føroyskt Français Arpetan Nordfriisk Furlan Frysk Gaeilge Gagauz Gàidhlig Galego Avañe' <<<<<<< Gaelg Hak-kâ-fa Hawai`i <<<<<< Fiji Hindi Hrvatski Hornjoserbsce
Kreyòl ayisyen Magyar Interlingua Bahasa Indonesia Interlingue Igbo Iñupiak Ilokano Ido Íslenska Italiano ۠ۋۉ۽ܼڂ/inuktitut Lojban Basa Jawa ¸ Qaraqalpaqsha Y / Qabardjaj bza ̌̌̚ ̹̌ Kalaallisut <<<<<<<<< <<<<< ú
? ʶ̨̛̥
Y
-ʺ̡̻̬̌̌
<<<<<<< - ( ) Ripoarisch Kurdî Y
Kernowek Y
Latina Ladino Lëtzebuergesch
Luganda Limburgs Líguru Lumbaart Lingála Lietuvių Latgaļu Latviešu
Malagasy ʺ̛̬̜̌ Māori
<<<<<<
<<<<< Y
̥̬̼̌
Bahasa Melayu Malti Mirandés <<<<<<<<<< Æ Ê Dorerin Naoero Nāhuatl Nnapulitano Plattdüütsch Nedersaksisch <<<<<< <<<<< <<<< Nederlands pNorsk (nynorsk)p pNorsk (bokmål)p Novial Nouormand Diné bizaad Occitan Oromoo ~
<<<<<<
Pangasinan Kapampangan Papiamentu Picard Deitsch Pälzisch Norfuk / Pitkern Polski Piemontèis Português Runa Simi Rumantsch Kirundi Română Tarandíne Kinyarwanda <<<<<<< ò
Sardu Sicilianu Scots
̯̼̌
Sámegiella Sängö Srpskohrvatski / ˁ̵̡̨̡̛̬̪̭̬̯̭̌ Simple English Slovenčina Slovenščina Gagana Samoa Soomaaliga Shqip ò / Srpski Sranantongo SiSwati Seeltersk Basa Sunda Svenska Kiswahili Ślůnski <<<<< <<<<<< Tetun 3
̡̛
a Türkmençe Tagalog
lea faka-Tonga Tok Pisin Türkçe Xitsonga 3
/Tatarça
Reo Mā`ohi ¦
/ Uyghurchep
O'zbek ×èneto Ti ng ×i t West-×lams ×olapük Walon Winaray Wolof < 0
isiXhosa G Yorùbá ×ahcuengh Zeêuws
£ Bân-lâm-gú <
Stránka byla naposledy editována 21. 7. 2011 v 20:47. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora ʹ Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Ochrana osobních údajů O Wikipedii ×yloučení odpovědnosti
