Jméno průzkumu (id): Inovační záměr B7 (19782) Otázka: Vaše odpověď Datum odeslání: 2013-11-29 16:28:34 IP adresa: 109.107.201.2 1. Kontaktní údaje 1.1 Uveďte název inovačního záměru: Podpora udržitelnosti standardního nájemního bydlení - cesta ke stabilizaci životní situace 1.2 Uveďte Vaše kontaktní údaje: Jméno: Lenka Maléřová Organizace: IQ Roma servis, o. s. Adresa: Vranovská 45, 618 00 Brno Email:
[email protected];
[email protected] Telefon: 774 224 511 Datum odeslání konečné verze záměru: 29.11.2013 Datum konzultace inovačního konceptu: 10.11.2013 2. Popis problému, který inovace řeší 2.1 Jaký problém, chcete řešit: - Absence funkční sítě aktérů pro efektivní využívání dostupných nástrojů pro včasné řešení ztráty bydlení (dlužník – pronajímatel – mediátor – další relevantní subjekty) - Bariéry v komunikaci mezi majiteli a nájemníky-dlužníky
- Kontinuální rozšiřování
skupiny osob vyloučených z trhu s nájemním bydlením (stigma neplatičů, příslušnost k etnické menšině, nedostatečné kompetence pro udržení nájemního bydlení atd.) bez systematické nabídky nástrojů pro řešení problémů spojených s bydlením, a s tím související nárůst sociálně vyloučených lokalit 2.2 Jaké jsou příčiny problému: Absence funkční sítě aktérů pro efektivní využívání dostupných nástrojů pro včasné řešení ztráty bydlení (dlužník – pronajímatel – mediátor – další relevantní subjekty) Při vzniku dluhu na nájmu nebo v jiné situaci, která je výpovědním důvodem z nájemní smlouvy se většinou obě strany nejvíce zaměřují na co nejrychlejší odchod nájemníka z pronajímaného bytu. To v důsledku na straně pronajímatele vede ke zvyšování rizika, že do vystěhování nebude placen nájem a hrozí tedy značný nárůst nedobytného dluhu. Na straně nájemníka se zpravidla mobilizují veškeré síly na hledání nového bydlení a v souvislosti s tím také šetření peněz, jež by bylo možné použít na úhradu nájemného (event. kauce a provize) v návazném bydlení. Nevyužívá se institutu zvláštního příjemce ani jiných nástrojů, neboť samostatně jsou neúčinné a je třeba jejich užití koordinovat (samotné užití zvláštního příjemce musí být velice rychlé a je možné jej využívat pouze do doby platnosti nájemní smlouvy).
Stávající sociální služby nereagují
na situaci efektivně – doposud využívaná řešení jsou dílčí a reagují zpravidla pouze na zakázku klienta, jednají v jeho zájmu a nejenom že aktivně do řešení nezapojují majitele bytů, často jsou vůči nim v opozici.
Z dosavadní praxe je patrné, že dílčí řešení bez nastavení funkční sítě všech
relevantních aktérů vede k ukončování nájmu a prohlubování sociální situace. Zkušenosti ukazují, že naprostá většina nájemníků, kteří se dostali do prodlení s platbou nájmu, je vystěhována bez pokusu nájemní vztah obnovit za podmínek splácení dluhu. Zároveň se majitelé bytového fondu potýkají s nadměrným rizikem, které neplacení nájmu představuje. V ČR se nachází cca 400 000 neobydlených bytů, přičemž lze očekávat, že část těchto je neobydlena právě z důvodu rizika převyšujícího únosnost pro podnikání.
Bariéry v komunikaci mezi oběma stranami
Komunikační
bariéry v situaci, kdy je potřeba řešit dluh na nájemném, vychází z nerovného postavení mezi majitelem a nájemníkem brání v efektivním vyjednávání podmínek a možností řešení. Nájemník neumí situaci řešit nebo nemá dostatečné nástroje, v mnoha případech v komunikaci brání stud kvůli neplacení nájmu. Důsledkem je, že nájemník nenavrhuje konstruktivní řešení, na které by majitel
mohl přistoupit. Dalším důvodem jsou obavy o budoucnost, paradoxně tak místo aktivního přístupu řešení situace odsouvají. Majitel bytu nedostává finanční prostředky za pronajatý byt, ať už z objektivních důvodů (např. ztráta zaměstnání nájemníků) nebo jiných (sociální a finanční situace rodiny). Jeho zájmem je získat dlužnou částku a zajistit pravidelné placení nájemného. Nerovnost vzájemného vztahu vychází z postavení věřitel-dlužník. Přitom obě strany nedostatečnou komunikací a neřešením situace již ve chvíli jejího vzniku ztrácí - majitel nezískává peníze, na které má nárok, nájemník přichází o adekvátní bydlení.
Kontinuální rozšiřování skupiny osob vyloučených z
trhu s nájemním bydlením (stigma neplatičů, příslušnost k etnické menšině, nedostatečné kompetence pro udržení nájemního bydlení atd.) bez systematické nabídky nástrojů pro řešení problémů spojených s bydlením, a s tím související nárůst sociálně vyloučených lokalit Schopnost platit nájemné je považováno za jednu z hlavních kompetencí k udržení nájemního bydlení. Nájemník, který byl vystěhován z bytu z důvodu neplacení nájemného, si nese stigma neplatiče a má podstatně omezen opětovný vstup na trh nájemního bydlení. Tito lidé se nejčastěji ubytovávají v ubytovnách, které nejsou vhodné k dlouhodobému bydlení. Jejich opětovný vstup do nájemního bydlení je velice drahý z hlediska státní intervence (sociální služby – tréninkové bydlení). Nutno dodat, že u značného množství lidí se stigma neplatičů propojuje s etnicitou, aniž by kdy tito lidé na nájmu dlužili. 2.3 Jaké jsou stávající a předpokládané důsledky problému, pokud nebude řešen: Odsouvání řešení dluhu na nájemném vede k jeho prohlubování, až se stává neřešitelným jak pro majitele, tak pro nájemníka. Pokud nejsou dluhy na nájemném řešeny včas (nejlépe ještě před jejich vznikem nebo jakmile se objeví první dluh): - Narůstá dluh na nájemném geometrickou řadou – Vede k faktické předluženosti domácností. Sociální programy na reintegraci dlužníků na nájemném jsou drahé, náročné na infrastrukturu a v současném pojetí se blíží spíše managementu bezdomovectví (dlužník na nájemném užívá prostory horší kvality, dokud nezaplatí dluh a může žádat znovu o byt)
-
Nájemník ztrácí nárok na dávky na bydlení, čímž se výrazně omezují možnosti řešení Nárok na dávky je podmíněn trváním nájemní smlouvy a dalšími okolnostmi. Tyto je třeba zmapovat v co nejkratší době tak, aby bylo možné rozhodnout o nejvhodnějším řešení.
- Ukončení nájmu právní cestou –
výpověď (náklady na právní zastoupení a soud) Velké množství majitelů bytového fondu volí v případě vystěhování neplatícího nájemníka zastupování advokátem, což dlužnou částku ještě podstatně navyšuje. Veškeré dluhy po vystěhování neplatícího nájemníka jsou u velké části případů nedobytné, přičemž toto se týká i všech aktérů, kteří se podílejí na vystěhování dlužníka (advokátní kanceláře, exekutoři, soudní vykonavatelé atd.). - Nájemník, který čelí sociálnímu znevýhodnění, se již zpravidla nedostane do standardního bydlení a stěhuje se k příbuzným, do azylových domů nebo dle naší praxe nejčastěji na ubytovny (což přináší zvýšené náklady na dávky na bydlení) Úspěšnost zakázek (sociální práce) zaměřených na hledání nájemního bydlení s klienty obývajícími v současnosti ubytovny je velice nízká. V partnerských obcích Agentury pro sociální začleňování je odhadována na cca 17%. V souvislosti s nárůstem lidí vystěhovaných z důvodu neplacení je zřejmý zvyšující se tlak na vznik dalších substandardních forem ubytování, to je zřejmé i z nárůstu počtu vyplácených doplatků na bydlení v posledních letech.
Dlouhodobé neřešení
problému na systémové úrovni je patrné na nárůstu ubytoven a počtu spekulujících soukromých pronajímatelů, stejně tak stále se zvyšujícího počtu obyvatel využívajících pobytových sociálních služeb (např. azylové domy). Tyto subjekty poskytují ubytování těm, kteří jsou prakticky vyloučeni z běžného trhu s nájemním bydlením.
Opětovný návrat do standardního nájemního bydlení není však v
kompetencích pobytových a jiných služeb.
Na situaci zvyšujícího se počtu dluhů na nájemném
reagovala i řada obcí zpřísněním pravidel pronájmu obecních bytů zavedením podmínky bezdlužnosti. Obecní bytový fond se tak stává nedostupným pro velkou skupinu obyvatel, kteří měli v minulosti dluh na nájmu. Vzhledem k tomu obce nemají zájem ani možnost řešit problematiku vlastních občanů v bytové nouzi.
Soukromí majitelé se snaží minimalizovat riziko spojené s poskytnutím bydlení –
kvůli tomu stále častěji požadují reference od předchozích pronajímatelů. Identifikace rizikového žadatele o nájem vychází dle naší praxe spíše ze stereotypu než z objektivního posouzení skutečností (zpravidla se vyžadují u osob odlišného etnika, vícečetných rodin či dalších ohrožených skupin, paradoxně však není vyžadováno např. u studentských spolubydlících, u kterých je riziko neplacení nájmu či vandalismu mnohdy podobné, následky ukončení nájemního vztahu však nejsou pro ně natolik ohrožující).
Problém zadluženosti na nájmech v posledních letech v
souvislosti s nestabilní socioekonomickou situací narůstá. Není to již fenomén pouze sociálně
vyloučených lokalit, ale stále širšího počtu obyvatel, kteří v důsledku dluhů na nájemném a neexistenci efektivní služby, která by pomohla řešení této situace, o bydlení přichází. V návaznosti na to vznikají stále nové ubytovny a podobná zařízení, čímž se vytváří nové sociálně vyloučené lokality a ohniska sociálního napětí. Zavedení systémového řešení dluhů na nájmu je tak považujeme za zásadní inovaci. 2.4 Jak byl nebo je problém dosud řešen: - sociální služby - výpověď z nájmu bytu bez nabídky alternativního řešení 2.5 Proč se nepodařilo problém dosud vyřešit: Běžná sociální služba se dlouhodobě pokouší řešit dluhy na nájemném. Služby však nejsou zcela úspěšné. Využívaná řešení jsou dílčí a reagují zpravidla pouze na zakázku klienta, jednají v jeho zájmu a nejenom že aktivně do řešení nezapojují majitele bytů, často jsou vůči nim v opozici. Model mediace krizových situací v souvislosti s bydlením není v ČR rozšířen. Současná řešení spočívající v asistenci sociálního pracovníka zpravidla nečerpají z repertoáru mediace – vzájemného uznání situace a společného nastavení řešení. Krizové situace vedoucí k vystěhování jsou mnohdy řešeny spořením na nové bydlení, což v důsledku dohodu o udržení nájmu blokuje ještě více – volné zdroje nejsou použity na úhradu dluhu. To vede také k nedůvěře majitelů bytových fondů k nabídce poskytovatelů sociálních služeb – mediátorů situací. Často jsou skeptičtí k možnostem uhrazení dluhu a udržení nájemníka, jelikož sociální služby vystupují jako zástupci dlužníků. Důvěra majitelů v nápravu situace je přitom rozhodující a jejich aktivní zahrnutí do plánovacího procesu je klíčové.
Spolupráce na řešení
dlužné situace a udržení důstojného nájemního bydlení pro lidi ohrožené jeho ztrátou je v současnosti závislá na přístupu majitele k problematice. Je jeho svobodným rozhodnutím řešit situaci ve spolupráci s ostatními aktéry a s cílem udržení nájemního vztahu. Řešení doposud často ztroskotává na procedurálním omezení (např. důsledky zákona na ochranu osobních údajů a z toho vyplývající omezení předávání kontaktů na dlužníky od majitelů sociálním službám), aniž by byly zapojené strany ochotny hledat způsoby jejich překonání. Dalším důvodem je nedůvěra v úspěch řešení – stigma neplatiče přetrvává. Model spolupráce je neefektivní, jelikož spočívá na naprosté dobrovolnosti a nedůvěře. 2.6 Proč je potřebné inovační řešení: Stávající sociální služby či návrhy na řešení doposud selhávají a neřeší klíčové problémy. Tento projekt přináší systémové řešení nastavující konkrétní opatření individuálně šité na míru zadluženému nájemníku a majiteli bytu, které směřuje ke stabilizaci situace a udržení stávajícího bydlení k prospěchu obou stran.
Model spolupráce více
stran na řešení krizové situace se osvědčil v řadě jiných okruhů problematiky hrozícího sociálního vyloučení (např. případové konference OSPOD). K prosazení podobného principu do řešení ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném je třeba řady jednotlivých institucionálních změn. Důsledným pilotním testováním programu prevence ztráty bydlení budeme schopni identifikovat nezbytné formální a legislativní změny, které by přispěly k rozšíření prevence ztráty bydlení jako systémového prvku. V současné době je připravován materiál pod názvem Koncepce sociálního bydlení ČR (původně Komplexní řešení sociálního bydlení ČR). Je zřejmé, že stát vnímá problematický stav bydlení stále se rozšiřující skupiny obyvatel. V dokumentu však není krom jiného žádná zmínka o prevenci ztráty nájemního bydlení. Máme za to, že bez formálně přijaté a systematické prevence ztráty bydlení nemůže být žádná koncepce sociálního bydlení funkční a komplexní. Abychom byli schopni nabídnout jasné návrhy na práci s ohroženou skupinou (nájemníci, majitelé apod.) je třeba systematicky testovat model, podrobit jej kritickému zhodnocení všech zainteresovaných subjektů a navrhnout jasná opatření. 2.7 Kvantifikujte rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj nebo alespoň objasněte, jak byste při kvantifikaci postupovali (např. jaká data byste museli získat): V současnosti v ČR žije cca 100 000 domácností v substandardním ubytování na ubytovnách apod. Většina těchto lidí přišla v minulosti o nájemní bydlení, přičemž u značné části hrály dluhy na nájmu výraznou roli při ztrátě nájemního bydlení. Tato skupina se neustále rozšiřuje, nepřímým důkazem je nárůst čerpání doplatku na bydlení v režimu případu zvláštního zřetele.
V ČR se odhadem vystěhování týká 3000 – 4500
domácností ročně (počty podaných žalob na vystěhování). Lze odhadovat, že se může vystěhování dotknout až 15 000 osob – příslušníků vystěhovaných domácností.
Nedobytné pohledávky
vystěhovaných dlužníků představují čím dál větší problém v hospodaření velkých vlastníků bytového
fondu (obce), ale i malých pronajímatelů. Známe případy, kdy musel majitel prodat nájemní dům pro neudržitelnost jeho správy – placení úvěru, opravy a další. Se spolupracujícími subjekty z řad majitelů budeme kvantifikovat nedobytné pohledávky. Pro konkrétní spolupráci budeme efektivitu měřit srovnáním stavu před začátkem spolupráce a po ukončení spolupráce. 3. Změna dosažená inovací 3.1 Jakých cílů má Vaše inovace dosáhnout: - Udržení stávajícího bydlení, tzn. snížení počtu ukončení nájmu u zapojených klientů. Zastavení prohlubování problému bezdomovectví v lokalitě.
-
Nastavení funkčního modelu včasného řešení dluhů na nájemném, který zahrnuje nabídku nástrojů a opatření, které se individuálně volí na konkrétní situace. Jasný metodický postup pro vyhodnocení situace a postup další spolupráce – nastavení kritérií pro prevenci zadluženosti, jako systémového prvku s predikovatelnou úspěšností.
- Vyškolení profesionálních mediátorů, kteří zajistí
nastavení rovnocenné komunikace mezi nájemníkem a majitelem skrze mediátora, čímž odstraňuje bariéry v komunikaci a v efektivním hledání konstruktivního řešení. Rozšiřování role mediátora do nabídky poskytovatelů sociálních služeb a jeho klíčová role v celém procesu udržení bydlení. Příprava výcvikového modulu (šíření modelu a trénink pracovníků pro zajištění návaznosti)
-
-
Pozitivní ovlivnění trendu na trhu s nájemním bydlením, který dlouhodobě vylučuje skupiny osob se stigmatem neplatičů, nedostatečnými kompetencemi pro udržení nájemního bydlení. Zmenšení stigmatizované skupiny lidí vyloučených z trhu s nájemním bydlením – bude možné kategorizovat přesněji skupin lidí, které potřebují specifický druh pomoci. 3.2 Jak budete hodnotit úspěšnost dosažení cílů Vaší inovace (jak prokážete superioritu Vašeho řešení oproti alternativám): - počet nájemníků zapojených do programu prevence, kteří si udrželi bydlení - vytvoření metodiky prevence ztráty bydlení
- absolvování specializovaného kurzu mediace
u zapojených pracovníků (získání certifikátu) - vytvoření výcvikového modulu a jeho realizace (2 běhy) - počet příkladů dobré praxe (hodnocení majitelů a nájemníků k realizaci programu) 3.3 Jaké jsou cílové skupiny Vaší inovace: - Cílová skupina:
o nájemníci, kterým hrozí riziko
nezaplacení nájmu nebo již přestali platit nájem o majitelé bytů (obce, soukromí majitelé), kteří pronajímají byt nájemníkovi, kterému hrozí riziko nezaplacení nájmu nebo již přestali platit nájem 3.4 Jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení jako jeho spolutvůrce: - Případové setkání mediátorů společně s majiteli a nájemníky – pro řešení jednotlivých kauz bude vytvořena síť relevantních aktérů, která hledá možnosti řešení vzniklé situace. Oproti předcházejícím řešení spočívá inovace ve společném zapojení nájemníků a majitelů, jejichž role je klíčová. V rámci těchto setkání budeme zpětnou vazbu a návrhy žádat od každého klienta a majitele, event. dalších subjektů (např. OSPOD), tak abychom identifikovali příklady dobré praxe, určili vhodné nástroje v typizovaných situacích a jednoznačně vymezili možnosti aplikace modelu. - Konzultace s organizacemi sdružujícími pronajímatele bytů (Asociace realitních kanceláří, Občanské sdružení majitelů domů) – skrze tyto partnery bude nejenom šířena nabídka včasného řešení dluhů na bydlení, ale formou konzultací budou zapojeni do nastavení modelu a nabídky spolupráce tak, aby pro majitele byla přínosná a efektivní. - Kulaté stoly – v průběhu implementace projektu bude realizován minimálně 1 kulatý stůl s nájemníky a minimálně 1 kulatý stůl s majiteli bytů, záměrem je diskutovat nastavení programu pro včasné řešení zadluženosti na bydlení z hlediska zájmů a potřeb jednotlivých stran, v případě vhodnosti uskutečníme společný kulatý stůl pro otevření vzájemné diskuze směřující k získání podnětů pro reflexi nastavení programu včasného řešení zadluženosti - Setkání lidí žijících v nevyhovujících a nedůstojných podmínkách – setkání osob, které jsou potenciálně nejohroženější skupinou, je jim přisuzováno stigma neplatičství a běžně se potýkají s problémy při hledání důstojného bydlení. V rámci setkání se zaměří na zhodnocení účelnosti a důstojnosti programu včasného řešení dluhů na nájemném. 4. Novost a jedinečnost inovace 4.1 V čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům: 1. Prevence ztráty bydlení v důsledku dluhu se přímo zaměřuje na snížení významu stigmatu dluhů na trhu s bydlením, a tím i počtu ohrožených lidí. Stávajícím řešením dluhů na bydlení ze strany majitelů je výpověď z nájmu bez možnosti hledání řešení, protože vznik dluhů na bydlení je obvykle stereotypizován jako svobodné rozhodnutí dlužníka (lhostejnost vůči situaci, neplnění povinností). Avšak ve spolupráci
různých zapojených aktérů se podaří odkrýt klíčové problémy a hledat jejich řešení.
2.
Identifikace nástrojů řešení na straně majitelů a nájemníků, které vedou k účinnému řešení situace a následně tak udržení nájemního vztahu. Některé z těchto nástrojů jsou využívány izolovaně, a proto často neefektivně, jejich propojení do komplexního řešení a přizpůsobení individuální situaci vede k synergickému efektu (časově omezené nájemní smlouvy podmíněné plněním dohodnutého akčního plánu umožňující čerpání dávek na bydlení a případné zřízení institutu zvláštního příjemce, stabilizace krizové situace, která nabízí využití širšího spektra nástrojů na zlepšení – např. hledání práce).
3. Dosavadní přístupy v situaci zadluženosti na nájemném se zaměřují na
hledání návazného nájemního bydlení, ubytoven, azylových domů atd., nezačínají řešení stávajícího dluhu, který bude zadluženého provázet i v budoucnosti. Spolupráce relevantní aktérů (nájemník, majitel, mediátor, event. další) se se naproti tomu soustřeďují na předcházení zhoršení situace. Tato varianta je v konečném důsledku nejlevnější – dochází k úhradě dluhu (nejsou vynaloženy další náklady na vymáhání a soudní řízení), nejsou využívány návazné sociální služby, předchází se prohlubování sociální situace (např. institucionální péče o děti).
4. Zavedení principu
případových konferencí, které umožní aktivní zapojení relevantní aktérů, a tím se zvýší jejich podíl a odpovědnost na řešení. Model spolupráce více stran na řešení krizové situace se osvědčil v řadě jiných okruhů problematiky hrozícího sociálního vyloučení (např. případové konference OSPOD), není však dosud využíván v situacích ztráty bydlení, které mají zásadní souvislost s péčí o děti. 5. Zavedení nového prvku mediátora. Role mediátora se zaměřuje na udržení stávajícího bydlení, vyjednání konstruktivní dohody mezi majitelem a nájemníkem. Současně také vstupuje do této komunikace jako nezávislý prvek a vyrovnává vyjednávací pozici na obou stranách, čímž umožňuje dospět k akčnímu plánu na udržení bydlení. Mediátor je expert pro hledání nástrojů a vytváří seznam opatření vedoucí k udržitelnosti bydlení.
6. Evidence-based policy: zavádění systémového
prvku do legislativy po kritickém zvážení všech nástrojů a důsledků, které ze zavedení plynou – budeme schopni zjistit, zda systém nemá potenciál zvyšovat stigma neplatičství nájemného u specifických skupin obyvatelstva.
7. Prevence zadluženosti na nájemném nabízí potenciál pro
včasné řešení dluhů na nájemném, dokud lze situaci řešit mnohem efektivněji než při vystěhování nebo nárůstu dluhů do vysokých částek a několikaměsíčního neřešení situace Kromě úspor veřejných financí přináší také jako benefit úsporu finančních prostředků pro obě strany o Majitelé – v případě udržení bydlení a nastavení pravidelného placení snížení nákladů s dalším hledáním nájemníků a nákladů po dobu neobsazeného bytu, navíc obtížná situace pro vymáhání dluhu u osob s velmi nízkými příjmy (ve velké míře se majitel již k nezaplaceným prostředkům nedostane při ukončení nájmu) o Nájemníci – při udržení bydlení nemají další náklady s hledáním nového bydlení (kauce + provize) nebo výrazně zvýšenými náklady při přechodu na ubytovnu, náklady na stěhování, změnu školky a školy atd.
8. Zapojení expertů, kteří jsou schopni poskytnout zpětnou vazbu na
zaváděný model v kontextu širší problematiky bydlení v ČR (rozvrstvení vlastnického, nájemního a družstevního bydlení a jejich specifik), evaluovat dopad v případě rozšíření modelu a předpovědět možné nezamýšlené důsledky. Oproti stávajícímu zapojení akademické sféry v práci s klienty jasně definujeme požadavek na komplexní zhodnocení dopadu projektových aktivit, pro které vybíráme nejvhodnějšího experta v ČR na danou problematiku.
9. Soukromý sektor dostane do rukou nový
nástroj krytí rizika, který doposud neexistoval. Existuje zde potenciál financování těchto služeb ze soukromého sektoru – jedná se do jisté míry o pojištění rizika. Projektový záměr může být navíc navázán na garantované bydlení, které momentálně testuje Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s NNO. Garantované bydlení poskytuje finanční záruky ve formě pojištění pro osoby stigmatizované na trhu s nájemními byty, avšak neřeší prevenci vzniku těchto situací. 4.2 V jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.): Podle mapování situace ze strany Agentury pro sociální začleňování se prevence zadluženosti na nájemném uplatňuje pouze na jižní a severní Moravě. Tato opatření však doposud nemají výraznější dopad a jejich rozšíření je limitováno systematickým přístupem.
Cílové skupiny
(majitelé a nájemníci) nejsou dostatečně seznámeni s možnostmi prevence ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném.
Dluhy na nájemném mají v širší společnosti velice negativní náboj a jsou
spojeny se stereotypním vnímáním dlužníků jako „nepřizpůsobivých“ lidí. Projekt může pomoci odkrýt strukturální předpoklady dluhů na nájemném a společenskou debatu ovlivnit získanými fakty – neplatit nájemné není svobodná volba, ale nedostatek příjmů, krize.
4.3 Uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem: V této podobě navrhované řešení realizováno nebylo. Vychází však z fáze identifikace problému, kterou jsme realizovali ve spolupráci s několika majiteli bytového fondu. Do původního programu bylo postupně zapojováno 40 nájemníků, z toho si 50% udrželo bydlení. Z předchozích zkušeností však musíme podotknout, že v počáteční fázi nebyla dostatečně nastavena pravidla pro evaluaci (projektové aktivity proto reagují na tento nedostatek a dále jednoznačně nastavují evaluaci programu prevence ztráty bydlení a také jasně definují kritéria, za který je možné v programu pokračovat). Z implementace programu jsme získali také cenné zkušenosti, které vedly k zásadnímu přehodnocení a novému nastavení programu zaměřeného na ztrátu bydlení. V počáteční fázi byli do programu zahrnuti nájemníci, u kterých nebylo možné vzniklou situaci řešit udržením bydlení – situace byla příliš finančně zatěžující jak pro nájemníky, tak pro majitele. Došlo tak také k preciznímu nastavení cílové skupiny v rámci překládaného návrhu. Neúspěch realizace je nutno přisoudit nedostatečné aplikaci technik mediace, kdy nebyla zajištěna rovnocennost ve vztahu nájemník – majitel ve vyjednávání o budoucí podobě řešení. Toto je také zohledněno v předkládaném návrhu. 5. Zlepšení a dopad inovace 5.1 Proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu: - řešení nabízí konstruktivní práci tématem zadluženosti na nájemném, které doposud nebylo řešeno s ohledem na zájmy všech stran a s jejich aktivním zapojením - identifikuje současné a vyvíjí nové nástroje pro systematické řešení dluhů na nájemném a udržení důstojného bydlení - aplikuje osvědčený přístup případových konferencí na tyto situace a aktivně zapojuje všechny relevantní aktéry do řešení udržení bydlení - zavádí nový prvek mediátora, který nebyl doposud využíván v kontextu dluhů na nájemném a ztráty bydlení - aplikuje přístup evidence-based policy v problematice dostupného důstojného bydlení, na který se zatím odpovídalo pouze koncepcemi sociálního bydlení, a proto nebyly komplexní - přináší úsporu finančních prostředků pro nájemníka i pronajímatele bytu, předchází dlouhotrvajícím soudním řízením
- využívá expertní znalost pro adekvátní aplikaci do českého prostředí trhu s nájemním
bydlením - má potenciál stát se tržním nástrojem – majitelé rozeznají prevenci jako účinný nástroj krytí rizika, který budou ochotni financovat (náklady na službu jsou nižší než reálné riziko ztráty finančních prostředků při neřešení dluhů na nájemném a úhrady nákladů na proces vymáhání) 5.2 Jak prokážete přínos Vašeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu
5.2.1 Vyjádřete
rozdíl oproti stávajícímui a inovačnímu řešení: o stávající služby nabízí pouze jednostranná řešení – asistence při procesu vymáhání (majitel) nebo hájí zájmy nájemníka-klienta (sociální služby). Uplatňuje se tak win-win strategie, kdy z řešení dluhů na bydlení získávají obě strany. Inovační řešení spočívá v zapojení všech stran a jejich zájmů za pomocí mediátora. řešení oproti současnému stavu komplexně propojuje nástroje a umožňuje vývoj nových
o inovační o Inovační
řešení se oproti stávajícímu stavu inspiruje funkční strategií rozšířit řešení na všechny relevantní aktéry s cílem předejít dalšímu zhoršení situace
o Inovační řešení oproti stávajícímu
stavu přináší prvek nezávislého mediátora schopného zohledňovat v řešení zájmy jednotlivých stran o Inovační řešení se oproti stávajícímu stavu poučeně a kriticky reaguje na specifika českého trhu s bydlením a stává se nedílnou součástí prevence bezdomovectví v širším slova smyslu
o
Inovační řešení se oproti stávajícímu stavu zaměřuje na udržení bydlení, čímž předchází vysokým nákladům na proces vymáhání na obou stranách a nákladům na zajištění návazného bydlení na straně nájemce. Udržením bydlení také předchází hlubšímu sociálnímu propadu domácností, které nese další náklady z veřejných zdrojů (dávky, institucionální péče)
o Inovační řešení se oproti stávajícímu
stavu využívá dostupných expertních stanovisek a zjištění pro funkční nastavení a evaluaci.
o
Inovační řešení oproti stávajícímu stavu reflektuje dluhy na nájemném jako riziko spojené s pronajímáním a proto je schopné se stát tržním nástrojem krytí rizika. Finanční úspora na vymáhání nedobytných pohledávek může být investována do nákladů na službu. 5.2 Jak prokážete přínos Vašeho inovačního řešení oproti stávajícímu přístupu
5.2.2 Jakou metodou
nebo jakými metodami budete hodnotit dopad inovace: - Evaluace nastavených spoluprací: vyhodnocení spolupráce na udržení bydlení u dlužníků na nájemném (hodnotitelé: nájemník, majitel, mediátor) Evaluace celkových výsledků v testované lokalitě (cost-benefit analýza programu) - Množství a efektivita implementovaných postupů (jaké nástroje jsou reálně používány a jaká je jejich
efektivita)
- Vliv programu na stabilizaci bytové situace v lokalitě
5.3 Jaké jsou podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), tj. silné stránky a příležitosti: - silné stránky: - dlouhodobá zkušenost organizace s řízením a realizací projektů (národní zdroje, ESF, nadace atd.) - pilotní ověření modelu v předcházejícím období a zpracování inovačního modelu na základě získaných zkušeností - stabilní tým pracovníků organizace se zkušenostmi z práce s klienty i institucemi - navázané komunikační kanály na cílovou skupinu nájemníků (ročně organizaci kontaktuje více než 2000 klientů, kteří aktuálně řeší problémy s bydlením, nebo jim hrozí riziko ztráty bydlení) - dobrá znalost současného legislativního prostředí ve vztahu k bydlení - aktivní partner pro vytváření koncepcí sociálního bydlení s širokou sítí spolupracujících organizací
- příležitosti: - vyškolení mediátorů - oslovení
dostatečného počtu potenciálních pronajímatelů a vytipování vhodných klientů - v pilotním projektu zapojení 20-30 klientů z důvodu zajištění dostatečného prostoru a intenzity nabízených služeb s cílem ověření modelu a zapracování návrhů na úpravy modelu - zapojení expertů jako partnerů projektu pro získání relevantní zpětné vazby na zaváděný model v kontextu širší problematiky bydlení v ČR a komplexního zhodnocení dopadu projektových aktivit - zapojení asociací sdružujících majitele bytů, realitních kanceláří a asociací sdružujících nájemníky pro širší dosah na zapojené strany, nastavování a zhodnocení modelu a získávání relevantního úhlu pohledu na problematiku jak ze strany pronajímatelů, tak ze strany nájemníků - realizace kulatých stolů a národního setkání pro intenzivní zapojení cílových skupin - zpracování návrhů legislativních opatření (organizace má v týmu dlouhodobě zaměstnané právníky, kteří se v problematice orientují) 5.4 Uveďte faktory (vnitřní nebo vnější), které mohou omezit nebo omezují dosažení účinku inovace (překážky, hrozby): - překážky: - nedostatečná personální kapacita v současné době pro realizaci navrhovaných aktivit (v projektu je řešeno navrhovaným realizačním týmem) - nedostatečné navázání na majitele bytů (v projektu řešeno pracovní pozicí zaměřující se na navazování spolupráce s majiteli bytů v lokalitě a zapojením asociací a realitních kanceláří) - nedostatečná znalost tržního prostředí (v projektu řešeno kulatými stoly a zapojením asociací, realitních kanceláří a expertů) - dosavadní nastavení pracovníků v rámci sociální služby, což může v počáteční fázi přinášet obtíže ve vyjednávání (v projektu je řešeno odborným vyškolením v technikách mediace)
-
hrozby: - nejasnost výkladu nového občanského zákoníku v oblasti bydlení - nepředvídatelné změny dávek na bydlení
- vývoj situace na trhu práce
6. Nároky inovačního řešení 6.1 Uveďte finanční nároky Vašeho inovačního řešení, které chcete nárokovat v projektové žádosti (uvádějte pouze orientační odhady pro nejvýznamnější položky): Celkové předpokládané náklady projektu činí 2 915 973,52 Kč, z toho přímé náklady jsou 2 471 164 a nepřímé náklady ve výši 18% jsou v objemu 444 809,52 Kč. Na osobní náklady připadá celkem 2 271 164 Kč, na nákup služeb nutných k realizaci aktivit 200.000 Kč. 6.2 Uveďte personální nároky Vašeho inovačního řešení, které chcete nárokovat v projektové žádosti (uvádějte pouze orientační odhady pro nejvýznamnější typy kvalifikací): V projektu se počítá celkem s 5,6 úvazky členů realizačního týmu, tj. celkem 2 271 164 Kč. Pro vedoucí projektové pracovníky odhadujeme úvazek 1,0, tj. 504 912 Kč, pro ostatní pozice – Mediátor, Koncepční pracovník pro program včasné prevence dluhů na nájemném, Evaluační pracovník, Pracovník pro navazování spolupráce s majiteli bytů, Logistik (zajištění logistiky setkávání sítě relevantních aktérů, kulatých stolů atd.) je vyhrazeno 4,6 úvazku, tj. 1 759 152 Kč. Kalkulujeme nákup služeb – školení ve výši cca 60 000 Kč, nákup tiskových služeb ve výši 100 000 Kč. 6.3 Uveďte nejvýznamnější nepřímé náklady inovačního řešení mimo vlastní projekt (např. v navazujících fázích inovačního cyklu, zavedení a šíření inovace ad.): Počítáme s konání výukového modulu cca 3x ročně, náklady na jedno konání výukového modulu jsou cca 20 000 Kč, náklady na šíření inovace odhadujeme na 50.000 Kč ročně. 7. Fáze inovačního řešení 7.1 Jaké fáze inovačního cyklu zahrnuje zahrnuje Vaše inovační řešení (použijte typy, resp. čísla fází uvedené v zadání otázky): 1. Identifikace problému (jeho příčin, kontextu, rozsahu, dopadu, poptávky po řešení) 2. Vývoj postupů řešení (prototypizace, formulace hypotéz, vytvoření variant,
příprava pilotu) 3. Demonstrace a zlepšování (prokázání hypotéz, pilotáž funkčnosti navrhovaného řešení) 4. Rozvoj a udržení (replikace řešení a jeho rozšíření, zavedení v praxi) 7.3
Pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu (bez počátečních fází):
7.3.1
objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty): 2., 3., 4. 7.3
Pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu (počátečních fází):
7.3.2
objasněte předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do makro systémových změn): V předchozím období jsme vytvořili program Druhá šance, který byl primárně určen na prevenci vzniku dluhů na bydlení a jejich řešení. Program vycházel z principů sociální práce, do řešení tak byli zapojeni terénní sociální pracovníci, kteří poskytovali poradenství klientům – nájemníkům s dluhem na nájmu. Do navrhovaného řešení jsme se pokoušeli zapojit také pronajímatele bytů, avšak v této fázi byli zapojováni v nedostatečné míře a nedostatečným pochopením jejich potřeb a zájmů. Navrhovaná řešení tak opakovaně ztroskotala na nedodržení podmínek jedné ze stran (např. ukončení nájmu po úplném splacení dluhu). Úspěšnost byla podmíněna nejasným vymezením cílové skupiny (zapojení nájemníků s vysokými dluhy). I přes neúspěchy jsme však mohli testovat dostupné nástroje pro řešení dluhů na nájmu. Avšak kvůli nerovnému zapojení obou stran jsme nepropojili tato řešení do komplexní nabídky. Dosavadní zkušenosti však prokazují, že vhodné nástroje existují a jsou dostupné. Vzhledem k tomu, že předchozí zkušenosti byly postaveny na principu sociálních služeb, kdy sociální pracovník často vychází ze zakázky klienta a není vždy schopen efektivně zapojit do řešení pronajímatele, bude jednou ze zásadních inovačních návrhů zapojení mediátorů, kteří se budou orientovat přímo na problematiku vztahu nájemník – majitel a bude mediovat jejich vzájemnou komunikaci. Program jsme v prvotní fázi, kdy jsme se zaměřili zejména na identifikaci příčin problému a poptávky po řešení, realizovali na menším vzorku obcí Jihomoravského kraje a ve spolupráci s dvěma soukromými majiteli. Díky této zkušenosti jsme získali kontext a počáteční zkušenosti směřující k nastavení inovativního modelu systematického řešení ztráty bydlení. 8. Zapojení inovačních aktérů 8.1 Objasněte, jak do inovačního řešení budou zapojeni tvůrci a uživatelé inovace (tedy cílové skupiny, které jsou vlastně spolutvůrci inovace)
8.1.1 Jak budou zapojeni tvůrci inovace (forma a
intenzita zapojení, případně fáze cyklu): Pracovníci organizace (žadatele projektu) jsou do projektu zapojeni na těchto úrovních: a. mediátoři (poskytovatelé programu prevence ztráty bydlení) – klíčová role sociální inovace, zapojení ve všech fázích inovačního cyklu, realizují program prevence b. pracovník pro navazování spolupráce s majiteli bytů – zapojení ve všech fázích inovačního cyklu, pracovník zajišťuje vyhledávání potenciálních majitelů bytů, nabídku programu, vyjednávání podmínek spolupráce, vyhodnocování probíhající spolupráce
c. koncepční pracovník pro
program včasné prevence dluhů na nájemném – zapojení po dobu trvání projektu, role spočívá v nastavování a úpravách programu na základě získaných zpětných vazeb a reflexe dosavadní realizace, v závěrečné fázi projektu zpracuje návrhová opatření d. evaluační pracovník – zapojení po dobu trvání projektu, zajišťuje nastavení evaluačních procesů, průběžné vyhodnocování dat a závěrečnou evaluaci projektu 8.1 Objasněte, jak do inovačního řešení budou zapojeni tvůrci a uživatelé inovace
8.1.2 Jak budou
zapojeni uživatelé inovace (forma a intenzita zapojení, případně fáze cyklu): - nájemníci a majitelé budou zapojování v průběhu fáze pilotního ověřování funkčnosti navrhovaného řešení v rámci přímé spolupráce na udržení bydlení (aktivní zapojení obou stran do hledání řešení a návrhů akčního plánu, přizvání dalších relevantních aktérů pro řešení jejich situace na principu případových konferencí, realizace akčního plánů, pravidelné vyhodnocování) 8.2 Objasněte, jak se budou uživatelé inovace podílet na tvorbě inovace (způsob podílu, případně fáze inovačního cyklu). Uživatelé inovace jsou cílové skupiny inovačního řešení.: - nájemníci – poskytování zpětné vazby v rámci řešení situace (společné jednání s majiteli, mediátory a dalšími relevantními subjekty), min. 1 kulatý stůl s nájemníky zaměřený na získání podnětů k nastavení programu (tedy v první polovině implementace projektu, fáze pilotního ověřování funkčnosti navrhovaného řešení), zapojení se do setkání lidí žijících v nevyhovujících a nedůstojných
podmínkách (zhodnocení účelnosti a důstojnosti programu včasného řešení dluhů na nájemném), závěrečná reflexe - majitelé - poskytování zpětné vazby v rámci řešení situace (společné jednání s nájemníky, mediátory a dalšími relevantními subjekty), min. 1 kulatý stůl s majiteli zaměřený na získání podnětů k nastavení programu (tedy v první polovině implementace projektu, fáze pilotního ověřování funkčnosti navrhovaného řešení), závěrečná reflexe - v případě vhodnosti uskutečníme společný kulatý stůl pro otevření vzájemné diskuze směřující k získání podnětů pro reflexi nastavení programu včasného řešení zadluženosti (v druhé polovině implementace projektu) Do tvorby inovace a jejího šíření budou dále zapojeni následující aktéři inovace: e. Martin Lux (Sociologický ústav AV ČR) – expert pro evaluaci a vyhodnocení impaktu programu včasného řešení dluhů na nájemném, zapojení v rámci projektového cyklu pro zajištění externí evaluace a zpracování návrhů opatření ke zvýšení efektivity inovace f. Jan Snopek (Agentura pro sociální začleňování) expert pro Evaluaci
g. FEANTSA (Evropská síť národních organizací pracujících s bezdomovci)
vyhodnocení a konzultace
h. Asociace realitních kanceláří – partner pro komunikaci s majiteli
bytů, distribuce informací k majitelům bytů, zapojení po celou dobu implementace inovace i po ukončení grantu (možnost navázání kontaktů s majiteli bytů a nabídka programu) i. Tomislav Šimeček (Občanské sdružení majitelů domů) - partner pro komunikaci s majiteli bytů, distribuce informací k majitelům bytů, zapojení po celou dobu implementace inovace i po ukončení grantu (možnost navázání kontaktů s majiteli bytů a nabídka programu) j. Milan Taraba (Sdružení nájemníků) - partner pro komunikaci s dalšími nájemníky bytů, distribuce informací k nájemníkům 8.3 Jaké interakce a spolupráce budou vytvářeny a jak přispějí k inovačnímu řešení (jeho impaktu, udržitelnosti): - kulaté stoly s majiteli bytů – reflexe navrhovaných opatření, seznámení se s modelem prevence ztráty bydlení, udržitelnost a šíření modelu skrze zapojené asociace.
- kulaté
stoly s nájemníky – reflexe navrhovaných opatření, změna v životních situacích zapojených nájemníků, znalost a šíření nástroje, jehož mohou využít.
- Národní setkání lidí žijících v
nevyhovujících a nedůstojných podmínkách – reflexe modelu a systematická participace ohrožené skupiny na zavádění modelu (realizujeme každoročně) - Případové konference (mediovaná setkání)
-
přímá změna v komunikaci mezi cílovými skupinami (majitelé – nájemníci), nastavení funkčního vzorce komunikace, vymezení a nastavení zodpovědnosti za úspěšné řešení situace, zapojování dalších relevantních aktérů do řešení, 9. Rizika a nejistoty inovačního řešení 9.1 Uveďte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení: - Politická vůle prosadit systémové změny: zavedení legislativních úprav pro prevenci zadluženosti na nájemném a bezdomovectví (vzhledem k široké síti partnerů při zavádění koncepcí sociálního bydlení očekáváme větší dosah projektových doporučení) - Nepředvídatelná reakce trhu na zavedení nového občanského zákoníku: změna výpovědních důvodů z nájemní smlouvy a podobně ovlivňují adekvátní nastavení modelu (vzhledem k očekávané realizaci projektu od VII/2014 bude prostředí čitelnější a jasněji nastavitelné) - Vůle majitelů zapojit se do programu prevence ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném: přes několik pozitivních ohlasů od majitelů bytového fondu vnímáme stigma neplatičství jako velice silný prvek vedoucí k neochotě dále s dlužníkem jednat (je důležité přesně a efektivně přenášet příklady dobrých praxí ve smyslu udržitelného podnikání v na realitním trhu) - Vůle relevantních aktérů zapojit se do řešení dlužné situace: podle zkušeností s pořádáním Případových konferencí (OSPOD) jsme si vědomi, že partneři pro řešení případu nerozeznávají dopředu svoji roli a nejsou vždy ochotni se do řešení zapojit (podle zkušeností s Případovými konferencemi budeme postupovat obdobně v motivaci jednotlivých zainteresovaných aktérů) - Proměna trhu s nájemním bydlením: registrujeme trend posilující nedůvěry realitních společností k marginalizovaným skupinám, přičemž předpokládáme, že tento trend se bude zesilovat v lokalitách velkých měst, kde vysoce převyšuje poptávka nabídku. Přestože reagujeme na tuto vlastnost trhu, nejsme schopni významně ovlivnit tento trend. 9.2 Specifikujte rizika a nejistoty jednotlivých fází inovačního cyklu, zejména přechodů mezi fázemi: - Výběr vhodných kandidátů na pozice mediátorů: dobré zaškolení mediátora a jeho dobrá orientace v problematice mediace a facilitace je zásadní pro úspěch (organizace má dostatek vzdělaných a pravidelně školených pracovníků, kteří jsou schopni svoji novou roli reflektovat) Principiálnost řešení: ze zkušeností víme, že jedním z nejpodstatnějších prvků úspěšného řešení je
jednoznačná formulace cílů spolupráce a jejich striktní kontrola a dodržování. Program prevence ztráty bydlení, proto musí být udržován přímo v intencích domluveného plánu. Pokud se plán nedodržuje, musí následovat společná reflexe a vyvození jednoznačných důsledků (např. ukončení spolupráce a nájmu bytu)
- Dostatečný počet aktérů pro řešení případu: oslovení aktéři budou
ochotní se do řešení případu zapojit (ÚP, OSPOD, Školy, majitelé, sousedé)
- Dostatečný počet
příkladů dobré praxe: výsledky programu prozatím vykazují jistou úspěšnost, nejsme však schopni předpovědět výsledky do budoucna
- Zájem o sdílení praxe mezi jednotlivými regiony:
Nepředvídatelná legislativní situace (dávky na bydlení, NOS atd.)
-
- Specifika jednotlivých
lokalit a vývoj na trhu s nájemním bydlením 9.3 Objasněte principy managementu rizika, které budete při inovačním řešení aplikovat: Koordinační tým (koordinátor, pracovník pro oslovování majitelů bytů, evaluátor) budou pravidelně spolu s pracovníky v přímé práci (mediátory) vyhodnocovat nastavené spolupráce (konkrétní kauzy) s ohledem na prvky: 1. udržitelnost bydlení; 2. udržitelnost podnikání; 3. vztahové systémy (proměny vztahů aktérů v průběhu spolupráce); 4. plnění dohodnutých akčních plánů; 5. šíření příkladů z praxe;: tímto způsobe zajistíme sběr informací o rizikových situacích, identifikujeme rizikové proměnné a navrhneme jejich ošetření pro konkrétní kauzy. Rizikové prvky ve spolupráci a návrhy řešení přednese mediátor na pravidelné reflexivní schůzce zapojeným aktérům v konkrétní kauze, kteří na ně budou reagovat. Výsledná opatření budou formulována přímo v akčním plánu udržení bydlení. - Koordinátor projektu bude na pravidelných poradách vedení organizace podávat zprávu o realizaci projektových aktivit a konzultovat s vedením organizace personální obsazení projektových aktivit. - Koordinátor projektu bude pravidelně konzultovat s pracovníkem pro oslovování majitelů bytů strategie náboru nových partnerů a navrhovat postupy zohledňující kapacity organizace a vhodnost zařazených majitelů vzhledem k principům programu. - Koordinátor programu bude společně s vedením organizace a sítí partnerů (Platforma pro sociální bydlení) diskutovat potřebu zavedení systémových změn a navrhovat postupy pro zavedení na legislativní úrovni. - Organizace má dlouhodobou zkušenost s projektovým řízením a za své působení mnohokrát prokázala kompetence k zvládání problémů a řízení rizik. - Organizace byla v listopadu 2013 oceněna cenou Neziskovka roku, která rozeznávala hlavně kvalitu řízení organizace a aktivit. 9.4 Objasněte rizika a nejistoty navazujících fází inovačního cyklu po ukončení Vašeho řešení (např. při zavedení, udržení nebo šíření inovace): - Nedostatek vyškolených mediátorů: přenos praxe do regionů nebude přesný a efektivní. - Nedostatečná síť spolupracujících majitelů: očekáváme nedůvěru soukromého sektoru, na kterou budeme reagovat v rámci projektových aktivit.
-
Nepředvídatelné změny dávek na bydlení: jelikož je neplacení nájemného často způsobeno jinými krizemi (finančními) domácnosti je důležité počítat minimálně v počátečních fázích s dávkami na bydlení a jejich účinkem ve stabilizaci situace počítat. 10. Inovační kapacity organizace 10.1 Jakou inovaci jste zavedli nebo jste se na jejím zavedení podíleli, případně jakou inovaci připravujete k zavedení. Nejde nám o standardní projekty s inovačními prvky, ale o dosaženou konkrétní kvalitativní systémovou změnu s prokazatelným impaktem, včetně snížení nároku na veřejné zdroje.: IQ Roma servis patří k progresivním organizacím zaměřeným na rozvoj aktivit a služeb s ohledem na potřeby a zájmy cílové skupiny. Vnitřní procesy organizace jsou nastaveny na pravidelnou analýzu potřeb cílové skupiny, návazné strategické plánování a pravidelné vyhodnocování naplňování strategických cílů. Již v roce 2008 začal IQ Roma servis provozovat sociální byt určený pro rodiny s dětmi. V této době se oproti dnešní době nevedla společenská a odborná diskuze o sociálním bydlení, obce jednoznačně odmítaly odpovědnost o řešení bydlení touto formou, avšak na základě zkušenosti z práce s klienty jsme vnímali velkou mezeru v poskytovaných službách. Rozhodli jsme se nastavit a otestovat službu sociálního bydlení tak, abychom dokázali poskytnout relevantní podklady pro systémové nastavení sociálního bydlení na národní a lokální úrovni. Sociální byt je poskytován již šesté rodině. V pravidelných cyklech je vyhodnocováno nastavení služby, úspěšnost v dopadu na situaci klienta a identifikaci nutných změn pro efektivnější poskytování služby. Služba se takto významně vyvíjí a identifikovali jsme řadu pozitivních (funkčních) procesů a řadu negativních (nefunkčních) procesů. Cílem je pomoci lidem získat běžné integrované bydlení. Doposud máme 50% úspěšnost. Náklady na veřejné zdroje jsou v
případě úspěchu významně sníženy (rodina je samostatná, snižují se nároky na poskytování sociálních služeb, náklady na bydlení jsou nižší než při pobytu v pobytových sociálních službách nebo na ubytovně atd.), v případě neúspěchu jsou náklady na veřejné zdroje stejné.
Připravovanou
sociální inovací je program Gendalos – systematická podpora romských studentů zaměřená na zvýšení úspěšnosti dokončování středoškolského vzdělání. Zásadní změnou je nastavení individuálního mentoringového programu. Cílem je jasné nastavení spolupráce mezi pedagogickým pracovníkem (IQ Roma servisem), studentem, rodiči, školou a externím mentorem, jenž se studentovi pravidelně věnuje, a ustavení pětistranné dohody mezi těmito aktéry, jejíž ambicí je vymezit míru participace a povinnosti zúčastněných stran a zefektivnit tak cestu k úspěšnému dokončení vzdělávacího cyklu studentů a současně zvýšit odpovědnost všech participujících stran.
Pedagogický pracovník zastává
roli klíčového mentora (kouče) a za pomoci koordinátora buduje síť externích mentorů z řad dobrovolníků, které následně zapojuje do individuální cílené spolupráce s jednotlivými klienty a jejich rodiči. Pravidelně komunikuje se školou, poskytuje tutoring externímu mentorovi, reflektuje plnění dohody a řídí proces spolupráce. Zajišťuje také nastavení individuálního plánu se studenty a odborné poradenství v oblasti vzdělávání a volby povolání. Externí mentor se pravidelně se studentem setkává (předpoklad – 3 hodiny týdně), pomáhá mu s průběžnou přípravou do školy, podchycuje případné krizové momenty při průchodu studiem a zprostředkovává další relevantní možnosti podpory (zejména motivační a preventivní aktivity). Systematická spolupráce (na rozdíl od dosavadních dílčích procesů doučování, komunikace s rodinou, komunikace se školou) vytváří podpůrnou síť a společné sdílení a řešení. U takto zapojeného studenta ohroženého předčasným ukončováním studia se významně zvyšuje potenciál pro dokončení střední školy – tyto služby přitom vedou skrze zvýšení vzdělání k ekonomické stabilizaci a osamostatnění mladé romské generace. Snížení nákladů veřejných prostředků spočívá v efektivní a propojené službě, tedy předcházení duplicitnímu a neefektivnímu financování poskytované podpory v průběhu studia, a v návaznosti na zvyšování kvalifikace se významně zvyšuje budoucí ekonomická stabilizace a návaznost na zvýšení zaměstnanosti.
Konkrétně popište Vaše inovační zkušenosti a úspěchy - jaké nové, lepší a
účinnější řešení Vaše inovace zahrnovala, případně doplňte Váš popis odkazy na konkrétní projekty Sociální byt: - stabilizace bytové situace - bezprostřední navázání na doprovodný sociální program - spoření financí v průběhu služby na náklady spojené s návazným bydlením (kauce, provize, první nájemné, náklady na stěhování) - intenzivní řešení dalších sociálních problému (komerční dluhy, školní problematika, zaměstnání, péče o děti atd.) - zajištění pravidelného placení nájemného a minimalizace rizika vzniku dluhů na bydlení, případné snižování předchozích dluhů na bydlení doporučení organizace při hledání návazného bydlení - intenzivní hledání standardního integrovaného bydlení - celková stabilizace sociální situace a prohloubení kompetencí klientské rodiny k jejich řešení - ověření funkčních nástrojů a postupů, ale také identifikace „slepých uliček“ Program Gendalos (inovace je momentálně zaváděna, uvádíme předpokládané úspěchy): zvýšení vzdělanostní úrovně mladé romské generace (získání min. středoškolského vzdělání) zvýšení odpovědnosti rodiny a navázání funkční komunikace se školami - zlepšení školního prospěchu - zapojení externích mentorů do spolupráce – zvýšení kapacity poskytovaných služeb na dobrovolnické úrovni nebo na základě kontraktů DPP (nízkonákladovost služeb) 10.2 Pokud nemáte žádnou dosavadní inovační zkušenost, uveďte Vaši znalost inovačních řešení v ČR a v zahraničí. Tato inovační řešení musí mít stejné kvalitativní parametry, jaké očekáváme od Vašeho inovačního záměru - tj. musí jít o systémové, udržitelné, nové řešení, snižující nároky na veřejné zdroje.: nerelevantní 11. Ostatní informace Uveďte: nerelevnatní 12. Stručné shrnutí záměru 12.1 Jaký problém chcete řešit: Ztráta bydlení v důsledku dluhů na nájemném je dlouhodobě opomíjeným faktorem bytové a sociální politiky v České republice. Neexistuje systémový a dostatečně jednotný postup pro předcházení ztráty bydlení. Je zřejmé, že velký počet lidí bez domova (podle typologie ETHOS) byl v minulosti vystěhován pro neplacení nájemného. Tito lidé jsou často stigmatizováni na trhu nájemního bydlení (nejsou schopni doložit dobré reference od předchozích pronajímatelů), přičemž jejich snaha dosáhnout zpět důstojného nájemního bydlení bývá
často neúspěšná. Služby podporující opětovný přístup do důstojného nájemního bydlení jsou velice nákladné a nejsou v důsledku efektivní a úspěšné. Prevence ztráty bydlení v důsledku dluhů na nájemném by měla být systémovým prvkem, který je třeba pilotně ověřit, kriticky zhodnotit a rozšířit na celou Českou Republiku. 12.2 Proč je Vaše řešení důležité (společensky potřebné): Stále se rozšiřující skupina osob bez domova (podle typologie ETHOS) vzniká nejčastěji v důsledku nedostatečné prevence. Návrat lidí bez domova do důstojného bydlení je velice složitý a v kontextu České republiky i velice nákladný. Stejně tak jsou velice nákladné i služby pro lidi bez domova (azylové domy, noclehárny, denní centra atd.). V současnosti vznikají koncepce sociálního bydlení na státní úrovni, které by měly do budoucna určovat možné trajektorie návratu do bydlení. Vládou byla přijata Koncepce prevence bezdomovectví, která však prevenci ztráty bydlení detailněji nerozpracovává. Tento projekt nabízí důkladné testování a adekvátní nastavení modelu, který do širší státní koncepce zapadá. 12.3 V čem je Vaše řešení nové: Navrhované řešení staví na nových rolích poskytovatelů sociálních služeb, které jsou přímo vytvořeny na míru dané problematiky. Návrh počítá s různými motivy aktérů (Majitelé/Nájemníci/apod.) a proto zavádí roli mediátora do problematiky, která bydla doposud řešena pouze z jednotlivých a oddělených perspektiv. Návrh také počítá se zapojením jednotlivých aktérů a cílových skupin do plánovacího, koncepčního a evaluačního procesu. Budou realizovány participativní setkání lidí ohrožených ztrátou bydlení/neadekvátním bydlením, v rámci kterých budou konzultovány principy a postupy modelu. Výsledky pilotního projektu budou zpracovány ve formě návrhů na legislativní a jiná plošná opatření tak, aby mohla být praxe efektivně a úspěšně rozšířena. 12.4 V čem je Vaše řešení lepší oproti stávajícím přístupům: Programy prevence ztráty bydlení doposud neexistují, nebo nejsou dostatečně rozšířené a jednoznačně formulované. Dluhy na nájemném jsou zpravidla řešeny vystěhováním, což znamená další prohloubení problémů na všech zainteresovaných stranách. Ztráta bydlení vede k sociálnímu propadu, jehož následky jsou velice vážné, společensky nebezpečné a nákladně řešitelné. Na straně pronajímatelů se kumulují nedobytné pohledávky, které v některých případech vedou majitele ke krytí rizika společensky neúnosnou formou – diskriminace na trhu s bydlením, nebo alternativní smluvní vztahy k nájemním vztahům. Navrhované řešení reaguje na uvedenou problematiku modelem včasného zásahu do situace, a tak je relativně levné a jednoduché. Zohledňuje motivace jednotlivých aktérů a s problematikou dluhů na nájemném zachází jako s řešitelným a ovlivnitelným fenoménem. 12.5 Jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení (od začátku do konce): - Vytvoření sítě pronajímatelů bytového fondu
- Vyškolení mediátorů pro přímou práci v oblasti udržení bydlení
Vytvoření týmu realizátorů projektu
- Vytvoření okruhu spolupracujících aktérů
programu prevence ztráty bydlení v důsledků dluhů na nájmu – konkrétní kauzy evaluace postupů a návrhů na zlepšení systémové změny - Šíření dobrých praxí
- Celková evaluace aktivit
-
- Realizace
- Pravidelná
- Zpracování návrhů na
- Uspořádání kulatých stolů a participativních setkání
12.6 Jak budete hodnotit impakt inovace (úspěch Vašeho řešení): Impakt bude hodnocen na základě přínosů jednotlivým aktérům v jednotlivých kauzách, tak abychom obsáhly celou realitu udržení bydlení ve vztahu k dluhům na nájemném. Budeme hodnotit přínosy na základě perspektiv jednotlivých dotčených aktérů i celkový společenský dopad preventivních programů. Dále budou hodnoceny připomínky jednotlivých aktérů na základě jejich zpětných vazeb a možný rozvoj jejich zapojení. Zásadním hodnotícím kritériem bude i rozsah sítě spolupracujících majitelů a souvisejících kontaktů. Budeme zároveň vyhodnocovat roli mediátora jako nestranného prvku, který na rozdíl od role sociálního pracovníka může efektivněji facilitovat dohodu jednotlivých stran a reflektovat celý proces spolupráce.
