ffimwwgms#
CISLO
12.
ROCNIK
zŠl,trur,ro\TcE
41
xvĚrnN zot: NnpnounilcÉ
Byli jste pálit ěarodějnice? Víte, jak tato oslava probíhá? A víte vůbec, jak
tď
SoUČASNÁ PoDoBA TRADIOE
Dnes se udržuje Pálení čarodějnicjako zábava mládeže a dětí' stavějí se ve1ké vatry aby to bylo na nějaké hoře nebo návrší už není podmínkou. castoje celá slawlost spojBna s průvodem čarodějnických převleků a odehrává se na nějakém hřišti, Iouce nebo jínémvolném prostřanstú' protože součástíce1é akce býwá také různéobčerstveníYe stáncích' Do hralice z dříví se upevní slaměná figurína nastŤojená do různých starých hadrů, která má s}'rrrbolizovat čarodějnici. Ta se potom v zapďené hranici spálí. Někde bývá zvykem taté pálit staré pneumatiky, což je zr,yk z h1ediska ekologického ne příliš vhoďný. Do vzduchu se vyhazují hořícíkošťata,lystřelují barevné dělobuchy a ohňostroje. oťganizuje se slet čaroďějnic a součástítěchto ladovánek bývá také volba Miss čaro. dějnic. Přitom se pňtomní baví lůzn]foni soutěžemi a hrami, např. o nejkrásnější koště, o největšíšeredu, sledují ukazky historického šermu, různéscénky napodobující soudní proces s čarodějnicíaj. Různébáby babice a babizny, ale i čarodějovésoutěžíve znďostech bylinek, čarování, výrobě jedů a lektvarů. Na mnoha místech se u hořícívatry opékajíšpekáčky, zpí vají písně nebo tarrčína čarodějnickédiskotéce.
PoDoBA ČARoDĚJNIC
Nďe českéčarodějnice byly
zdobe-
ny ma.ximálně šátkem, jinak měly většinou ponuré ob1ečenístaré venkovské ženy. Ale mohly mít i oděv plný barevných zápIat. Posiední dobou vŠa]rmůže. me zalrlédrrout čarodějnice se špičabými čapkaml a kJobouky. ce]é v černém oblečenía s různj.rni'účesyToto však
není česká tradice. Jsou to novinky z anglosaského světa.
Den matek c.Iak
vznikl Den matek
/t
5
t0/3
Jedinečnost a nepost.adatelnost ženy ve společnosti si zasluhuje její ocenění' Svátky, které vzdávaly hold ženám, mají ve světě ďouhou tradici. Již ve slarem Řecku se žena těšila ve1ké úctě, protože byla dark}.ní života. Ještě dávno před našímletopočtem se zde konaly jarní oslaq/ na počest matky nejlyššíhoboha Dia, kterou byla bohprě Rei. Myšlenka oslary ženy a žensM v novověku byla Óživena obyvateli britsých ostrovů. Z roku 1644 pochází pr.vní zmínka o tzv Mothering Sunday (mateřská neděle), kdy byly oslavovály všechny matky a babičlqt Po celé Arrglii se rento svátek rozšířil až v 19. století. o to, aby se svátek matek slavil po celém světě, se zasloužila dcera plotestantského kazatele z Philadelphie Anny Reevers Jar.visová, která celý život bojovďa za práva matek. v květnu 1907 uspořáda]a ve meslé Crafron v zapadnj Virginij oslavy na počest své zesnulé matky. Á za několik let amelichý president Thomas Woodrow Wilson r,yblásil Den matek za svátek. oslava připadá vždy na dr.uhou květnovou neděli.
Den matek u nás V našízemi se začď slavit v roce 1923 zásluhou Álice Masarykové, dcery tehdejšíhoprcsidenta. S příchodem komunistické vlády ho však výla. čil Mezinfuodní den žen (MDŽ). Až po roce 1989 se tento svátek začal u nás slaút znor,-u. Přestože nemá náboženský podtext, dá se říct, že se rozšíři] natolik, že vznik]a novodobá tradice.
Monínky mojí svótek Momince no svóŤek přinesu kyŤici, protože momko mó
ródo kyŤice. Jó móm momku ród, ono mó zase mě ródo. Pro momku je jeden ve|ký dórek Že se dobře učímo momku Ťo Ťěší.Pomóhóm momce, když
potřebuje pomoc o zoto mi dó nějoký dárek za pomoc. Nachci j ínou mómu, je no mě hodná o přijde mi, že ie nejlepší mómo no
světě, nemohI bych si předstovit živoŤ s jinou momou.
ťr0 momc u TVuJ J |rKo
Mominko
Moji mominku móm ródo, protoie je hodnó o
mi|ó.
Když jdu spóŤ, tok mi popřeje Dobrou noc. Á když vsŤóvóm, Ťok mi zose poPřeie Ďobré ráno. Moje mominko
je nej|epší o nejhodnějšíno svělě.
Moji mominku móm rádo od sváho narozeni. Nikdy bych žódnou j inou momku no světě nikdy nechŤě|o.
Jono Bo|íkovó
O
mamince
Mám svoj i maminku ráda, protože j e na mě vŽdycky hodná. Když j i někdy pozlobím (CoŽ SE STÁvÁ MÁroKD\)vždycky je mi to líto. Pro mě od ní stačíjen mďý drírečeka to je její úsměv.A ten největší darek je, že ji každý den vidím.Když jdu spát popřeje mi ,,KRÁSNoU DoBRoU NoC.. a já jsem šťastná.NIKDY RYCH JINOU MAMINKU NECHTBI"A.
E1iška Podešvová
Moje mominko Moje mominko, móm tě nejrodžji no svěŤě. Už když jsem bylo mo|ó' šfcro|o ses o mě vždy, když jsem poŤřebovo|o. Dě|r획o pro mě ož dodnas. Ródo ti budu pomóhot joko Ťy mě' Jsi mi|ó, hodnó o procoviŤó. Už vím, proč se s|oVí svótek motek. ProŤože děti v ten dan vyjódří, jok mojí své mominky ródy. Chci jen Ťebe o žódnou jinou mominku. Bětuško 5křonŤovó
j}žs; *:*.:&tr
Moje milá maminka je jen jedna. Je na mě moc hodná, staÍá se o mě a je ráda, když jí s něčímpomůžu.Udělám jí kafe, když přijde z práce, zaleju ji kýky, lys1pu koš, ukážu ji žakovskou knížku,kdyŽ vidí' Že tam mám hezkou mámku, třeba z dildátu, potěšíji to. Jinou maminku bych nechtěla
K1árka Beníšková
Jak vidím svoji maminku? x, Llm Je mr neJ ollzsl l Co popřát maminkám k jejich svátk-u? o to se pokusili žáci 4. ročníku.
MominčínsvóŤek Maminka má |etos 12.5. svátek. Chcijí koupit: oranžové gerbery a do toho zelené svíčky.Také ji potěším čokoládou. Milku tu má nejraději' Napíšuji přáníčko, protože mě už od maIička vychovává. Přebalova|a mě, krmi|a, ob|íka|a, hrá|a si se mnou a uspávala mě. Ted.dělá se mnou jiné věci.
Pomáhá mi s úkoly, učísesemnou a hraje hry. Jsem jíza to vděčná, protože kdyby neby|o jí, tak tady nejsem. Mám ji moc ráda. Nikdy jí nevyměním. A mám ráda, když mě ráno budí písničkouVstávej semínko hoIa|á.
coko|ádo
pro mominku
Mominko je nejdrožšívěc v mém životě, proŤo jí móm moc ródo, o|e taky, protoŽe se o mě od mo|ičko storrí oja no mě hodnrí. Když
přinesu domů jednič ku mominko je moc št'ostnó. Večer za mnou chodí o popřeje mi dobrou noc. No její svóŤek jí nopíšubósničku o dóm jí hořkou
č oko|rjdu,
proŤožesi to zos|ouží.Jinou mominku bych nechtě|o
míŤ.
Ánno Nódeníč kovó
\Y/)
|ltl| ztMř. 22.4' sE stAuí P0
clltM
sUřTř
n[0
Dtil lEMř.
Je to sválek našíplalety, země, ktelá jediná ze všech planet s]uneční sousta\,y nám dává možnost existence. DáÝánámýzd|f,ch,který dýcháme, vodu, ktelou pijeme, jidlo, bez kterého . bychom nemohli bý, prcstol, ve kterém žijeme a mnoho daíšího. " Lidé v minulosti Zemi ubliŽovali a stáleještě ubližují,např. i tím, že samovolně nlčívzduch rypoušlěním- ži vofu škoďivých a nebezpečných látel! zamořují vodu v řekách, moiích a J€ze.ecb. fuČi Život'li plostředí živočichůmi lostliním' Tak vlastně člověk škodí i srím sobě' Casto slýchrime o klimaticlqich zněnách, smogu, r'1rrrírání mnoho druhů rostlin a Živočichů' oteplování planety...atd. Všicbni sníme o zdravé pulsující planetě, laskavém sÝětě a ne; vznešeněj šíchcílech lidského ducha.
í)i
/'
,t
:[|: lÁ' Ú. .l't,wa'I, u
*'ti'' it,^::r'i,w.(j'i' ia,w
!: ,rrt,aŮ
i'l
iv u lr/,
/Jutwt'
Tlrr,^ kw', J/,ak a,rti.
,
:ffiiruu!,"Lil^u
Mladí básníci ze 4. ročníku,úkol zněl, vymyslet básně najednotlivé rnésíce' A jak sejim to zdaiilo? Posud'le sami.
TINTOR Všude ticho, velký mráz, meslc unor pnser zas.
Kolem domu ležísníh, pojedeme na Saních.
rt a rfr
Vezmeme brusle, potom lyže. nikdo teď nanuk neIíže.
Larl škola začínáv září, oči prvňáčkům.jenzáří'
Unor je můj měsíc milý, protože mám narozeniny. úElo S|,řo,to,lat
ostatní5e kaboní, ško|a jim moc nevoni'
aooo ai Sklidíme jablka, hrušky,
óooa
i by|inky na průdušky.
á Září je vždycky Íajn, když se Všichni dobře maj. K|ára Beníšková
0%'71
Adé|a DIuhošová
BŘEZEN Jaro má první měsíc březen, ale za kamna nevlezem. Březen je mésícjara,
moje kamarádka se jmenu.ie Klára. V březnu je krásně, a já
skládám bá5ně.
lsem narozená na březen, jenŽe na dřevo se slezem.
Duben je tněsíc r.ýntů, o toky někdy šprýmů.
SIuníčkouž hezky svítí, konečně už rosŤe i to kVíŤí.
Sedmikrrisky pokvetou znovo. zbqrví se do růžovo.
Ptáci zpivojí ze zahrody,
joro už je prostě Ťody.
Jonq Bolíkovó
Filip Nádeníček
září, zafl, ty všem listům dáváš stáří a až otevřeš brány
do všech škol,
děti už se těšína úkol.
S KoL,q
ff! /1
\/ o i
\'Ý
,i-^Á,::
,
,n (V)
9 V )../
N+
DEN ZEME V NASI SKOLE Žáci pwniho ročníkuoslavili Den Země tím, že nahlédli do tajů mraveniště, kteIé si také nakreslili a získanéinformace zde zakreslovali nebo zapisovali.
Dále se sezrámili
s tím, jak
je důležitá Voda plo Zemi' Poznali' vílu Voděnku a
od ní se dozvěděli o vodním toku a o tom, kde všude vodu potřebujeme. Nakonec společně s druhríky a čtvďáky zjišťovali, jak pomoct našíZemi od odpadků a také r,ryzdobili krabice, do kteqých fiídímeve škole odpad.
.ts
4
ř-ffi
1-r',.^,O \,^=/.
')r/,1\
.--Nl
J.,/tilJ-1[
\\š'-..."- o,/ ',/
/=--f=
i----l
ť ( - Clt)
