„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Karviná – Mizerov, Majakovského 2219
Určeno pro
9.třída
Sekce
Rozšířená
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Československo v 50.letech (1948-1953)
Zpracoval (tým 1)
Mgr. Aleš Homan, Ph.D.
Československo v letech 1948 - 1953 V této kapitole se dozvíte:
O budování totalitního komunistického režimu po únoru 1948
O začlenění ČSR do sovětského bloku
O přestavbě čs.průmyslu podle sovětských požadavků
Budete schopni:
Vysvětlit zásahy komunistů proti opozici
Popsat důsledky komunistického teroru pro čs.společnost
Informovat o vývoji do roku 1953
Klíčová slova této kapitoly: Únor 1948, totalitní režim, KSČ, opozice, StB, cenzura, sovětští poradci, vnitřní nepřítel, E. Beneš, K.Gottwald, emigrace, RVHP, měnová reforma
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny
1. 2. 3. 4.
Budování totalitního režimu po únoru 1948 Politický vývoj do roku 1953 Komunistický teror v 50.letech Hospodářství po roce 1948
Ad1) Budování totalitního režimu po únoru 1948
V únoru 1948 se k moci v Československu dostali komunisté (převrat z února 1948 označovali jako Vítězný únor)
Hned po únoru 1948 přistoupili komunisté k budování totalitního režimu – veškerá moc se soustředila do rukou úzké skupiny vedoucích funkcionářů KSČ
KSČ ovládla veškerou moc ve státě – podřídila si moc zákonodárnou, výkonnou, ovládla soudnictví – totalitní režim bez jakékoliv demokratické kontroly
Okamžitě proběhly čistky v politice, hospodářství a kultuře – desetitisíce lidí (nekomunisté) byly zbavováni důležitých pozic a nahrazováni komunisty (i neodborníky, hlavním kritériem byla příslušnost ke KSČ); mnoho lidí tehdy do KSČ vstoupilo (možnost kariéry), výrazně vzrostl počet členů KSČ
Členové jiných politických stran byli zastrašováni a politická opozice proti KSČ přestala existovat
2
Zvláštním případem byli sovětští poradci, kteří v Československu dohlíželi na to, že se vývoj v ČSR podřídí potřebám Sovětského svazu; přijeli do Československa v září 1949, vysláni Stalinem, pověřeni rovněž hledáním třídního nepřítele uvnitř KSČ
Byla zavedena cenzura, tisk a rozhlas byl pod kontrolou komunistů
Byla zrušena některá nakladatelství, zakázány časopisy, kulturní život byl podřízen režimu (nepohodlní autoři byli umlčeni – vězení, nebo emigrovali, nesměli vydávat své knihy, stáhli se do soukromí)
Docházelo k pronásledování odpůrců režimu, důležitou roli sehrála státní bezpečnost (provokace, zastrašování, usvědčování „nepřátel socialismu“, mučení, věznění)
Po únoru 1948 došlo k vlně emigrace – v letech 1948 – 1951 ilegálně uprchlo do zahraničí (na Západ) přes 25 000 lidí; (důvody politické, nátlak, perzekuce, nebo nesouhlas s komunistickým režimem a touha žít ve svobodné zemi); do roku 1953 na Západě už přes 40 tisíc emigrantů z ČSR
Ad 2) Politický vývoj 1948 - 1953
Po únorovém převratu 1948 byla sestavena nová vláda podle představ komunistů; předseda vlády – Klement Gottwald
Za nejasných okolností zemřel ministr zahraničí Jan Masaryk (oficiální verze – sebevražda, ale pochybnosti, možnost politické vraždy)
V květnu 1948 zorganizovali komunisté volby do parlamentu (proběhly v atmosféře zastrašování, byly porušeny zásady svobody – lidé mohli volit pouze mezi kandidáty na jediném hlasovacím lístku a komunisté navíc s hlasy ještě manipulovali), komunisté takto získali 89% voličů
Po volbách – v červnu 1948 odstoupil prezident Edvard Beneš (nespokojen s probíhajícím vývojem v Československu, odmítl např.podepsat návrh nové ústavy, která uzákoňovala převzetí moci ve státě), odešel do Sezimova Ústí, kde po třech měsících zemřel) Nový prezident – Klement Gottwald, předsedou vlády se stal Antonín Zápotocký
V červenci 1948 vstoupila v platnost nová ústava (byla připravena již v květnu, ale prezident Beneš ji tehdy odmítl podepsat); tato ústava se nazývá Ústava 9.května – přijetím této ústavy se komunisté dostali k moci de iure
1953 – zemřel sovětský diktátor J.V. Stalin a brzy po něm (v březnu 1953) zemřel čs.komunistický prezident Klement Gottwald; novým prezidentem se stal Antonín Zápotocký
Ad 3) Teror v 50.letech
Jeden z posledních protestů proti komunistickému režimu se uskutečnil během Všesokolského sletu v červnu 1948 – během průvodu Prahou se sokolové hlásili k Edvardu Benešovi a vyjadřovali nesouhlas s jeho nástupcem Klementem Gottwaldem; ještě během průvodu zatkla policie několik desítek sokolů a komunisté okamžitě zahájili v této tělovýchovné jednotě čistku
3
K dalším protestům došlo v září 1948 během pohřbu E.Beneše, následně došlo k dalšímu zatýkání a vyšetřování
Komunisté na tyto protesty ostře zareagovali – vyhlásili Zákon na ochranu lidově demokratické republiky, který jim umožnil bezohledně zlikvidovat zbytky opozice
Hlavní represivní složkou se stala státní bezpečnost, která byla napojena na sovětské zpravodajské služby, zaměřila se na likvidaci opozice, k čemuž využívala provokace, násilně vynucovala přiznání, používala brutálních metod (mučení)
Teror byl namířen proti příslušníkům bývalých nekomunistických stran, příslušníkům nekomunistického odboje za okupace, vojákům, kteří za války bojovali proti nacistům na Západě (např.čs.letci v Anglii), proti katolické církvi...
Byly zřízeny tábory nucené práce – byli sem posíláni tzv. „třídní nepřátelé“ – mezi nejznámější pracovní tábory patřil tábor Vojna u Příbrami, další tábory byly např. na Jáchymovsku (vězni museli pracovat v uranových dolech); těmito tábory prošlo přes 20 000 lidí
Byly zřízeny pomocné technické prapory (PTP) – zvláštní vojenské oddíly, do kterých byli zařazováni „politicky nespolehliví“ muži; říkalo se jim „černí baroni“ a místo vojenského výcviku pracovali na stavbách, v hutích, dolech
Po únoru 1948 začaly politické procesy se skutečnými nebo pouze domnělými odpůrci komunismu – procesy (vykonstruované – uměle vytvořené státní bezpečností) vedla KSČ za pomoci statní bezpečnosti, od roku 1949 za účasti sovětských poradců, procesy byly namířeny proti katolické církvi, bývalým důstojníkům čs.armády (proces s generálem Heliodorem Píkou), proti příslušníkům nekomunistických stran (proces s Miladou Horákovou) a také proti tzv.vnitřnímu nepříteli (proces s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským); tvrdé tresty – popravy, doživotí, mnohaletá vězení
Vlna brutální represe v letech 1948 – 1953 úplně rozbila jakoukoliv protikomunistickou opozici, nepodařilo se zorganizovat žádné významnější podzemní hnutí odporu; došlo k několika akcím individuálního odboje proti komunistickému režimu (bratři Mašínové)
Teror polevil až po Stalinově a Gottwaldově smrti v roce 1953
Ad 4) Hospodářství po roce 1948
Po převzetí moci začali komunisté systematicky likvidovat soukromé podnikání – byly přijaty další znárodňovací zákony a soukromý sektor byl postupně zcela zlikvidován
Hospodářství bylo řízeno centrálním plánováním; hospodářské plány byly pětileté, první pětiletka byla vyhlášena roku 1949 (1949 – 1953)
Hlavním cílem bylo budování socialismu podle sovětského vzoru; čs.průmysl byl podle plánu Sovětského svazu zaměřen především na těžké strojírenství (náročnost na suroviny, investice a pracovní síly); a na zbrojní výrobu, tím zaostával spotřební průmysl a služby;
Přestavba průmyslu na těžké strojírenství a úpadek zemědělské výroby způsobily vážné problémy v hospodářství a zásobování obyvatel, komunistické vedení připravilo měnovou reformu (1953) – došlo k znehodnocení úspor a ke zvýšení cen potravin, životní náklady prudce vzrostly, lidé nespokojeni – došlo k prvním velkým projevům nespokojenosti a
4
protivládním demonstracím (např.v Plzni demonstrovalo 20 000 dělníků, byla proti nim nasazena armáda a Lidové milice), komunistický režim byl zaskočen tak silnou negativní reakcí obyvatelstva, následovaly tvrdé postihy organizátorů těchto protivládních akcí
Zahraniční trh byl přeorientován na Sovětský svaz, uvnitř sovětského bloku byla v roce 1949 zřízena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
Důležitou součástí ekonomiky bylo zemědělství, komunisté zlikvidovali samostatné zemědělce- v roce 1949 byl přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD), to znamenalo, že soukromí zemědělci museli převádět svůj majetek do JZD; rolníci do družstev nechtěli vstupovat – proto proběhlo v letech 1949 – 1953 násilné združstevňování, zemědělci nuceni vstoupit do družstva (nátlak, násilí), řada osobních tragédií, nově vytvořená družstva nefungovala podle původních představ – zemědělec nepracoval na svém a neměl tak pevný vztah k půdě a k práci na družstevních polích
Shrnutí kapitoly V únoru 1948 se k moci v Československu dostali komunisté, kteří ihned přistoupili k budování totalitního režimu (veškerá moc v rukou úzké skupiny vysokých členů KSČ). Proběhly rozsáhlé čistky v politice, hospodářství a kultuře – desetitisíce lidí (nekomunisté) byly zbaveni svých míst a nahrazeni komunisty (i neodborníky, důležité bylo členství v KSČ). Byla zavedena cenzura, sdělovací prostředky byli pod přísnou kontrolou komunistů. Odpůrci režimu byli pronásledováni a vězněni (akce tajné státní bezpečnosti). Lidé, kteří se s novým režimem nesmířili nebo byli šikanováni, omezováni emigrovali na Západ (do roku 1953 přes 40 tisíc emigrantů). V květnu 1948 proběhly v režii komunistů volby (jediný hlasovací lístek), po volbách odstoupil prezident Beneš (nespokojen s vývojem po únoru 1948) a brzy potom zemřel. Novým prezidentem se stal Klement Gottwald, předsedou vlády Antonín Zápotocký). Ojedinělým protestem proti komunistickému režimu se stal průvod sokolů Prahou během Všesokolského sletu v červnu 1948. Komunisté přijali Zákon na ochranu lidově demokratické republiky, který jim umožnil zlikvidovat zbytky jakékoliv opozice. Zvláštní kapitolu poúnorového vývoje tvoří teror 50.let – tajná bezpečnost připravila desítky vykonstruovaných soudních procesů, které byly namířeny proti katolické církvi, bývalým armádním důstojníkům, příslušníkům nekomunistických stran – nejznámější procesy – s generálem Heliodorem Píkou, s političkou Miladou Horákovou. Padly desítky trestů smrti, doživotí, mnohaletá vězení. Teror prostřednictvím sovětských poradců pohltil také několik vysoce postavených funkcionářů KSČ (tzv. boj proti vnitřnímu nepříteli) – např.proces s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským. Teror měl zlikvidovat skutečné i domnělé nepřátele. Vlna brutálního teroru polevila po Stalinově a Gottwaldově smrti v roce 1953. Hospodářství ČSR bylo podle pokynů Sovětského svazu zaměřeno na těžké strojírenství a zbrojní výrobu. Ihned po únoru zlikvidovali komunisté soukromé podnikatele, živnostníky a na venkově samostatné zemědělce (v rámci kolektivizace – združstevňování, vytváření JZD). Došlo k vážným hospodářským problémům, KSČ je chtěla vyřešit novou měnovou reformou – 1953. Tato reforma
5
připravila většinu lidí o jejich vklady a navíc lidem stouply náklady na živobytí. Došlo k masovým nepokojům – stávky, demonstrace dělníků, tvrdě potlačeny armádou, bezpečností a Lidovými milicemi.
6
