No title

Hutnické listy č.5/2009, roč. LXII ISSN 0018-8069

Materiálové inženýrství Material Engineering

materiálové inženýrství _____________________________________________________________________________

Výpočtový model lasturových lomů ocelí na odlitky v hutích a slévárnách a jeho verifikace Computational Model of the Rock Candy Fracture of Casting Steels in Metallurgical Works and Iron-foundries and its Verification Prof. Ing. Karel Stránský, DrSc., Vysoké učení technické v Brně, Prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc., Prof. Ing. Ľudovít Dobrovský, CSc., Dr.h.c., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Prof. Ing. Tomáš Podrábský, CSc., Ing. Lubomír Stránský, CSc., Prof. Ing. František Kavička, CSc., Vysoké učení technické v Brně

Lasturové lomy ocelových odlitků jsou typem defektních lomů, které probíhají dutinovým mechanismem po hranicích primárních austenitických zrn. Experimentální studie s využitím metod elektronové transmisní a rastrovací mikroskopie, elektronové a rentgenové difrakční analýzy a rentgenové spektrální mikroanalýzy prokázaly, že se na iniciaci lasturových lomů podílí nitrid hliníku vyloučený po hranicích primárních zrn a jejich šíření ovlivňuje hliník rozpuštěný v tuhém roztoku. Je předložen model tvorby lasturových lomů, který se opírá o pravidlo tuhnutí ocelových odlitků podle N. Chvorinova. Model byl ověřen ve slévárně oceli ve Šmeralových závodech v Brně a ve slévárně oceli v hutích Vítkovice, a.s. Ostrava. The rock candy fracture is a type of the defect fracture of the steel casting. Mechanism of creation of this rock candy fracture in the steel casting is a dimple mechanism on the primary austenitic grain boundary. Numerous experimental studies by means of transmission and scanning electron microscopy, X–ray diffraction methods and X– ray spectral microanalyses were realized and they demonstrated the mechanism of the rock candy fracture. The presented article deals with the possibility of calculation of technological, metallurgical and geometrical steel casting parameters whenever the rock candy fracture is created. The proposed model is created on the base of the N. Chvorinov´s rule. The following features were used as main parameters of this model, which was been applied at production of unalloyed steel casting thickness of the casting; – concentration of aluminium, defined as alumina soluble in acid; – concentration of nitrogen, defined as total nitrogen; – the rate of solidification and cooling of the steel casting (for example the sand mould or ingot-mould); – the conditions of heat treatment of the steel casting, especially the normalizing or diffusion annealing; – the size of the primary austenitic grain, which is a function of thickness of the casting, etc. The effect of the most important parameter, which is the thickness of the steel casting, was expressed by means of the N. Chvorinov´s rule. Mutual relations between the explicitly mentioned parameters are defined by means of equations (1) to (7) in the text. The comparison of the computational model and simple (empirical) model of rock candy fracture of steel castings is demonstrated in the table 2. This model was verified in the Smeral foundries in Brno and in metallurgical works Vítkovice in Ostrava. Among other things it was determined that this model can be applied also for manganese low alloy steel castings. The empirical formula (10) in the text serves to the basic estimation of the tendency to creation of a rock candy fracture in steel castings.

1. Úvod Lasturový lom zmíněného typu je nejčastěji indikován na tahových zkouškách po normalizačním žíhání a žíhání ke snížení vnitřního napětí. Lom je provázen poklesem tažnosti, kontrakce a lomového napětí. Je rovněž známo, že s výskytem lasturového lomu je také spojeno snížení únavových charakteristik ocelí. Sklon k

tvorbě lasturových lomů při dynamickém zatěžování je spojen se snadnou iniciací únavové trhliny a též s rychlejším šířením únavové trhliny [1]. Typická mikromorfologie lasturového lomu stanovená na lomu po zkoušce meze pevnosti v tahu je doložena na snímku z rastrovacího elektronového mikroskopu na obr. 1 – a, b, c.

47


Obr. 1 a, b, c Fig. 1 a, b, c


Lasturový lom nelegované normalizačně žíhané oceli na odlitky zaznamenaný na povrchu lomu trhací zkoušky meze pevnosti v tahu Rock candy fracture of the no-alloy steel of the steel casting after normalization – surface of the rock candy fracture of the ultimate tensile strength

Hranice primárních austenitických zrn nejsou u nelegovaných ocelí na odlitky totožné s hranicemi dendritů. Na obr. 1a je zobrazena hranice mezi dvěma primárními zrny. Při větším zvětšení lze na povrchu lasturového lomu pozorovat síť velmi protáhlých, zdánlivě nahodile orientovaných jamek, nepravidelného, převážně protáhle elipsového až přímkového tvaru (obr. 1 b). V těchto protáhlých mělkých jamkách jsou uloženy částice (tzv. filmy) hexagonálního nitridu hliníku AlN ve tvaru četných velmi tenkých protáhlých destiček (obr. 1 c) s převládajícím plošným rozměrem. Uspořádání protáhlých jamek s uloženými velmi tenkými filmy nitridu hliníku je dáno orientací skluzových rovin austenitu, podél nichž se nitridy AlN při fázové transformaci během chladnutí přes oblast teplot Ar3 až pod Ar1 ukládají. V daném případě dosahuje délka fragmentovaných částic AlN v jamkách na povrchu lasturového lomu na obr. 1c až velkých desítek µm, avšak jejich šířka se pohybuje pouze kolem 0,5 µm. Filmy nitridu hliníku jsou velmi tenké a paprsek elektronů při urychlovacím napětí 25 kV jimi částečně proniká (viz zobrazení na obr. 1 c). Lasturový lom byl v druhé polovině dvacátého století intenzívně, zejména ve vztahu ke způsobu tuhnutí ocelových odlitků a k modulu odlitku, experimentálně studován [2] až [6]. Připomeňme si definici tohoto typu lasturového lomu, kterou podal v roce 1954 N. Chvorinov: Lom, nastávající po hranicích zrn, odpovídajících krystalitům ve stavu před přeměnou, to je austenitických, nazýváme kamenovitým v tom případě, jestliže zrna jsou dostatečně veliká, aby zrna a charakter bylo možno rozeznat okem [8] (s. 373). Vskutku také, zejména v odlitcích z nelegovaných až nízkolegovaných ocelí, se svým charakterem povrch lasturového lomu blíží spíše kamenům než lasturám, či mušlím (např. na plzeňsku bylo pro tento typ lomu

používáno označování mušlový) Typicky lasturový, hladký a lesklý povrch si však tento lom zachovává u středně až vysokolegovaných ocelí, kde jsou hranice primárních zrn po ztuhnutí totožné s hranicemi dendritů. Cílem tohoto příspěvku je blíže objasnit vztahy mezi obsahem hliníku a dusíku v ocelích na odlitky a modulem, resp. tloušťkou stěny odlitků, které mají určující vliv na sklon ocelí k tvorbě lasturového lomu a nastínit možnost jejich praktického využití.

2. Obsah hliníku a dusíku ve vztahu k modulu odlitku Z citovaných prací [2] až [6] plyne, že výskyt lasturového lomu je tím pravděpodobnější, čím vyšší je v ocelovém odlitku obsah hliníku určovaného jako hliník rozpustný v kyselině – Alr.k a čím vyšší je celkový obsah dusíku Nc. Zároveň bylo prokázáno, že tendence k tvorbě lasturového lomu roste s velikostí primárního zrna odlitku, přičemž tento parametr koreluje s tloušťkou stěny a s modulem odlitku R a to tak, že čím větší je tloušťka stěny odlitku a modul odlitku, tím větší je primární zrno. Pokus o kvantitativní vyjádření vztahu mezi koncentracemi hliníku Alr.k a dusíku Nc, modulem odlitku R a též teplotou normalizace Tn s využitím termodynamických dat, byl podán v práci [11]. Přitom se předpokládalo, že určující vliv na výskyt lasturového lomu mají nitridy hliníku, které se vylučují po hranicích primárních zrn. K popisu segregace příměsí na hranicích primárních austenitických zrn bylo využito přístupu podle Mc Leana [9], který se kinetikou segregace příměsí na hranicích zrn podrobně zabýval. Citovaný přístup vedl k rovnici pro součin hliníku a dusíku v tuhém roztoku (austenitu) při teplotě normalizace ve tvaru který udává následující rovnice označená (1)

([hm.% Al ][. hm.% N ])Tn = {([hm.% Al ][. hm.% N ])Sk − ([hm.% Al ][. hm.% N ]) A3 }.[1 − exp( x 2 ).erfc( x) ] 48

(1)



Podle této rovnice je nebezpečí tvorby a výskytu lasturového lomu v okamžiku, kdy součin termodynamických aktivit, v prvém přiblížení koncentrací reagujících složek – hliníku Al a dusíku N v odlitku, dosáhne v oblasti hranic zrn kritické hodnoty. Význam indexů je následující: Tn – značí hodnotu součinu obou prvků při teplotě normalizace, Sk - součin skutečných koncentrací Al a N v uvažované oceli na odlitky, A3 – součin koncentrací Al a N při teplotě bodu A3 příslušné oceli, a to vždy v tuhém roztoku. Bezrozměrný parametr x je funkcí rychlosti chladnutí odlitku a jestliže se použije modul odlitku R (původně označovaný jako směrodatná tloušťka) zavedený Chvorinovem [8], potom je možno tento parametr napsat ve tvaru x = k (2R),

(2)

v němž 2R je dvojnásobek modulu odlitku (ten se rovná tloušťce stěny extrémně širokého deskovitého odlitku) a k je konstanta závislá na termofyzikálních vlastnostech a parametrech odlitku a formovací směsi. S rostoucí hodnotou modulu odlitku 2R přitom v limitě platí, že pro 2R → ∞ se hodnota funkce exp(x2).erfc(x) → 0. V takovém případě budou velmi těžké odlitky prosté lasturových lomů pouze v případě, kdy součin skutečných koncentrací Al a N v oceli bude shodný se součinem koncentrací Al a N při teplotě bodu A3. Problém ovládání výskytu lasturového lomu je v uvedeném pojetí redukován na konkrétní stanovení a následné využití uvedných relací (1) a (2) pro příslušnou výrobní technologii použitou při tavení oceli a slévárenskou formu do níž je ocel odlita. Součin koncentrací hliníku a dusíku při teplotě normalizace (Tn) a součin koncentrací obou prvků při teplotě oceli (Ac3) může být určen prostřednictvím rovnovážné konstanty KAlN reakce AlN = Al + N

(3)

probíhající v austenitu, jejíž teplotní závislost stanovili experimentálně Hall a Bennet [13] ve tvaru rovnice

KAlN = [hm.% Al].[hm.% N] = 89,1.exp(–17 040/T),

(4)

v níž T je absolutní teplota. Rovnici (1) je nyní možno přepsat pomocí rovnovážných konstant reakce (4) do tvaru

{

}[

]

(Tn) A3) K AlN = ([hm.%Al][. hm.%N ])0 − K (AlN . 1− exp(x2 ).erfc( x)

(5) (Tn} v němž K AlN je rovnovážná konstanta reakce (4) při ( A3} teplotě normalizace Tn a K AlN je rovnovážná konstanta téže reakce při teplotě bodu Ac3 uvažované oceli. Hodnota součinu skutečných koncentrací hliníku a dusíku v odlitku, to znamená výrazu ([hm.% Al].[hm.%

N])0, obsahuje informaci o sklonu uvažovaného odlitku k lasturovému lomu.

(tendenci)

Pozornost proto vyžaduje stanovení součinu ([hm.% Al].[hm.% N])0 v matrici daného odlitku. Až doposud používané analytické metody umožňují běžně stanovovat hliník rozpustný v kyselině (Alr.k.) a celkový dusík (Nc). Jestliže položíme [hm.% N]o ≅ [Nc], potom lze koncentraci [hm.% Al]o počítat jako jako hliník rozpustný v kyselině zmenšený o koncentraci hliníku vázaného na dusík. Z hliníkových a dusíkových bilancí, které provedli u velkého počtu provozních taveb nízkolegovaných ocelí Králová a Bezděk [10] plyne mezi hliníkem rozpuštěným v austenitické matrici (tj. mezi kovovým hliníkem), hliníkem rozpustným v kyselině a celkovým dusíkem v oceli vztah [hm.% Al]o = [hm.% Alr.k.– 1,18.[hm.% Nc].

(6)

Kombinací rovnic (5) a (6) a jejich úpravou získáme vztah pro kritické množství hliníku v odlitku daného typu (v němž je zároveň určitá koncentrace dusíku) ve tvaru (Tn)  KAlN (Tn)  + KAlN   2 1− exp(x ).erfc(x)   +1,18.[hm.%N ] [hm.%Alr.k. ] = c [hm.%Nc ]

[

]

(7) Koncentrace [hm.%Alr.k.] má případě, že rovnici (8) aplikujeme k popisu výskytu lasturových lomů, povahu koncentrace kritické (cr) a lze ji označit jako [hm.% Alr.k]cr. Abychom mohli takto inženýrsky pojatý model prakticky využít je třeba určit závislost bezrozměrového parametru x na modulu odlitku 2R pro experimentálně ověřené hodnoty Alr.k., Nc a teplotu normalizace Tn. K tomu lze využít vztah mezi spolehlivě identifikovanými plošnými podíly lasturového lomu (1/6 až 1/5) na celkové lomové ploše, a korespondujícími hodnotami 2R, Alr.k., Nc a Tn. Tyto údaje byly postupně shromážděny pro pět souborů odlitků postižených lasturovými lomy, které jsou přehledně uspořádány v tabulce 1 pro korespondující hodnoty Alr.k., Nc, teplotu normalizačního žíhání 930 °C a teplotu bodu Ac3. Z dat byla nejprve z rovnice (8) vypočtena funkce exp(x2).erfc(x) a následně parametr chladnutí x. Tento parametr byl poté korelován s modulem tuhnutí pomocí mocninné funkce druhého stupně. Vztah mezi parametrem chladnutí x a modulem odlitku byl stanoven metodou nejmenších čtverců ve tvaru x = 0,0108[(2R) + 0,0222(2R)2 + 1,25]

(8)

49



Tab. 1

Parametr chladnutí x určený pro KAlN(930 °C) = 6,29.10-5 – teplota normalizace a pro KAlN(906 °C) = 4,72.10-5 teplota bodu (Ac3) pro železo

Tab. 1

Parameter of cooling x determined for KAlN(930 °C) = 6,29.10-5 – temperature of normalizing and for KAlN(906 °C) = 4,72.10-5 temperature of point (Ac3) for iron

Soubor

1 2 3 4 5

Modul odlitku 2R [cm] 1,5 2,5 5,4 10,0 38,4

Obsah Alr.k. [hm.%] 0,110 0,141 0,088 0,059 0,029

Obsah Nc [hm.%] 0,0218 0,0100 0,0180 0,0100 0,0108

Funkce exp(x2).erfc(x) 0,9644 0,9542 0,9222 0,8529 0,4959

Vůbec první model byl navržen na základě prosté korelace souboru laboratorních a provozních experimentálních dat prací Fremunta, Levíčka a Stránského [2], [3] a [11]. Soubor dat zahrnoval párové hodnoty kritických hodnot hliníku rozpustného v kyselině − [hm.% Alr.k .]cr (odpovídající cca 1/6 až 1/5 podílu plochy lasturového lomu na zkouškách meze pevnosti v tahu) a dvojnásobku modulu odlitku podle Chvorinova – 2Rcm. Tento soubor dat byl korelován podle logaritmické rovnice (9)

Zpracováním souboru uvedených dat metodou nejmenších čtverců byly stanoveny hodnoty konstant A = 0,26 a B = 0,625. Z rovnice (9) získáme delogaritmováním relaci mezi obsahem hliníku analyzovaného jako rozpustný v kyselině a modulem odlitku, popřípadě jeho sekce postižené lasturovým lomem, ve tvaru

[hm.% Alr.k .]cr = 0,26/(2Rcm)0,625

(10)

Tato empirická rovnice rovnice, stanovená pro obsah celkového dusíku v oceli cca 0,01 hm.%, používaná ke kvalifikovanému odhadu tendence masivních ocelových odlitků k lasturovému lomu, zveřejněná v souhrnných pracích o příčinách vad ocelových odlitků [4], byla diskutována též v práci [1]. Porovnání obsahu hliníku kritických pro výskyt lasturového lomu stanovených podle inženýrského

50

Slévárna

Sigma Slatina Šmeralovy Brno Poldi Kladno ČKD Kutná Hora Šmeralovy Brno

modelu, zahrnujícího termodynamická data reakce mezi hliníkem a dusíkem pro tvorbu AlN – rovnice (7) a podle empirické rovnice (10) je uveden v tabulce 2.

3. Porovnání inženýrského modelu s empirickými daty

ln [hm.% Alr.k .]cr = ln A + B ln (2Rcm)

Parametr chladnutí x 0,0325 0,0421 0,0735 0,1478 0,7806

Porovnání výpočtů kritické koncentrace hliníku [hm.% Alr.k.]cr podle empirické rovnice (10) a podle výpočtového modelu – rovnice (7) je obsaženo v šestém, posledním sloupci tabulky 2. Uvážíme-li, že nízké koncentrace hliníku (0,1 hm.%) jsou vážkově fotometricky analyzovány s přesností δ = ± (0,002 + 0,03.[hm.% Al]), přičemž shodnost analýz (dovolená úchylka) činí ∆ = (0,004 + 0,06.[hm.% Al]) [4] (s. 239), pak je z rodílů v posledním sloupci tabulky 2 zřejmé, že rozdíl ve výpočtu kritické koncentrace [hm.% Alr.k.]cr podle rovnic (10) a (7) je pro celý interval modulu odlitků 1 až 40 cm v mezích shodnosti analýz hliníku. Pro větší hodnoty modulu odlitku, tj. pro modul (2R) > 26 cm, představuje rovnice (7), tj. výpočtový model, méně tolerantní kritérium pro výskyt lasturových lomů, než rovnice (10), tj. empirická rovnice. Pokud se bude koncentrace dusíku v oceli pohybovat v okolí 0,0100 hm.% Nc a teplota normalizačního žíhání odlitků v okolí 930 oC, pak z předchozí úvahy plyne, že k predikci lasturových lomů v masivních odlitcích postačuje použít empirickou rovnici (11). V ostatních případech nutno aplikovat výpočtový model, tj. rovnici (7), která implicitně zahrnuje termodynamická údaje – tj. rovnovážnou konstantu reakce hliníku s dusíkem v austenitu v závislosti na teplotě vyjádřenou rovnicí (4) a fázová data – tj. teplotu bodu Ac3 oceli postižené lasturovým lomem. Inženýrský model tedy umožňuje vyjádřit vliv koncentrace dusíku v odlitku, vliv teploty normalizačního žíhání a při známém chemickém složení také teplotu bodu Ac3.



Tab. 2 Porovnání koncentrace [hm.% Alr.k.]cr vypočtené podle modelu (7) a vztahu (10) pro teplotu normalizačního žíhání 930 oC (1203 K) a koncentraci dusíku 100 hm.ppm Nc Tab. 2 Comparison of concentration [weight.% Alr.k.]cr calculatedpo by the equation (7) and by the equation (10) for tetemperature of normalizing annealing 930 oC (1203 K) and for concentration of nitrogen 100 weight.ppm Nc

Modul odlitku (2R) [cm]] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 (∞)

Parametr chladnutí x 0,0245 0,0361 0,0481 0,0605 0,0735 0,0869 0,1008 0,1152 0,1301 0,1455 0,1776 0,2117 0,2477 0,2856 0,3254 0,3671 0,4108 0,4564 0,5039 0,5533 0,6046 0,6579 0,7130 0,7701 0,8291 (∞)

Funkce exp(x2).erfc(x) 0,9729 0,9605 0,9480 0,9341 0,9222 0,9090 0,8957 0,8822 0,8686 0,8549 0,8274 0,7997 0,7721 0,7446 0,7175 0,6907 0,6644 0,6387 0,6137 0,5894 0,5658 0,5429 0,5209 0,4996 0,4792 (0)

[hm.% Alr.k.]cr dle modelu (7) 0,249 0,176 0,137 0,112 0,097 0,086 0,077 0,070 0,064 0,060 0,053 0,048 0,044 0,041 0,039 0,037 0,035 0,034 0,033 0,0318 0,0310 0,0303 0,0296 0,0291 0,0286 0,0228

[hm.% Alr.k.]cr dle rovnice (10) 0,260 0,169 0,131 0,109 0,095 0,085 0,077 0,071 0,064 0,060 0,054 0,049 0,045 0,042 0,039 0,037 0,035 0,033 0,032 0,0310 0,0298 0,0287 0,0277 0,0268 0,0259 –

Rozdíl ∆ (10)-(7) 0,011 -0,007 -0,006 -0,003 -0,002 -0,001 0,000 0,001 0,000 0,000 0,001 0,001 0,001 0,001 0,000 0,000 0,000 -0,001 -0,001 -0,0008 -0,0012 -0,0016 -0,0019 -0,0023 -0,0027 –

4. Ověření Empirická rovnice (11) vyjadřující vztah mezi kritickým obsahem hliníku a dvojnásobkem modulu odlitku podle Chvorinova byla ověřena při kontrolních výpočtech obsahů kritického množství hliníku [hm.% Alr.k .]cr v těžkých ocelových odlitcích z nelegovaných a nízkolegovaných manganových ocelí. Šlo o těžké odlitky ojnic, vaček, beranů, stojanů, zápustek a jiných typů odlitků o hmotnosti až 5 tun, ve slévárně Šmeralových závodů v Brně. Podobné ověření proběhlo v ocelárně Vítkovice v Ostravě [5] a [16], kde se

jednalo o velmi těžké odlitky kladek, příčníků, krytů, ozubených věnců, saní, krytů a jiných o hmotnosti až 95 tun. Základní materiálové parametry jsou přehledně tabulkově uspořádány v práci [1]. Statisticky zpracované střední hodnoty parametrů převzaté z této práce jsou uspořádány v tabulce 3. Opravným homogenizačním žíháním těchto odlitků bylo výskytu lasturových lomů u celé série ověřovaných odlitků zabráněno. Namátková kontrola proběhla na trhacích zkouškách po opravném tepelném zpracování odlitků.

Tab. 3 Porovnání ověřovacích taveb těžkých a velmi těžkých odlitků s lasturovými lomy ve slévárně Šmeral, Brno a ve VÍTKOVICE ,Ostrava Tab. 3 Comparison of testing melts of heavy and very heavy castings with the rock candy fractures in foundry Šmeral, Brno and in VÍTKOVICE, Ostrava

x sx

Šmeral Brno – počet taveb 21 cm hm.% hm.% Alr.k. 2R Alr.k. cr. 0,0531 19,59 0,0451 0,0213 9,54 0,0129

x sx

Vítkovice – Ostrava – počet taveb 23 hm.% cm hm.% °C Teplota Alr.k. 2R Alr.k. cr. homogenizace 0,0604 36,13 0,0353 1074,2 0,0268 25,57 0,0163 69,9

51


Inženýrský model umožňuje přibližné stanovení teploty opravného žíhání, tj. teploty homogenizačního žíhání těžkých a velmi těžkých odlitků postižených lasturovými lomy, kterým je možno výskytu lasturového lomu zamezit [5]. Po difúzním žíhání (které se zpravidla aplikuje při teplotě 1 200 °C, je nutno ještě aplikovat žíhání normalizační ke zjemnění druhotného austenitického zrna. Z porovnávací tabulky 2 v kombinaci s tabulkou 3 plyne, že empiricky stanovený vztah mezi kritickým množstvím hliníku rozpustného v kyselině a dvojnásobkem modulu odlitku podle Chvorinova (popřípadě jeho sekce) postiženého lasturovým lomem, umožňuje pro nelegované a nízkolegované oceli předběžně stanovit kritické množství hliníku a následně optimalizovat způsob dezoxidace. K témuž účelu je možno aplikovat inženýrský model, který umožňuje navíc zohlednit vliv dusíku a celkového chemického složení ke stanovení úsporné (optimální) teploty homogenizačního žíhání.


Literatura [1]

[2] [3]

[4] [5]

[6]

[8] [7]

[8] [9] [10]

Příspěvek mohl být zpracován a zveřejněn díky finanční podpoře grantových projektů GAČR reg. číslo 106/08/1242, 106/09/0969, 106/08/0606, 106/09/0940

[11]

[16]

STRÁNSKÝ, K., PODRÁBSKÝ, T., STRÁNSKÝ, L., KAVIČKA, F.: Praxe lasturových lomů ocelí na odlitky ve slévárnách a hutích. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické university Ostrava, řada hutnická, LII, 2009, č. 2, s. 313-318. FREMUNT, P.: Kamenitý lom. Slévárenství 10, 1962, č. 6, s. 205-313. LEVÍČEK, P., STRÁNSKÝ, K.: Odstranění lasturových lomů kombinovanou dezoxidací hliníkem a titanem. Slévárenství, 19, 1971, č. 10, s. 406-409. LEVÍČEK, P., STRÁNSKÝ, K.: Metalurgické vady ocelových odlitků (příčiny a odstraňování). SNTL, Praha 1984, 272 s. STRÁNSKÝ K., BŮŽEK Z., MAZANEC K.: Lasturové lomy těžkých ocelových odlitků. Hutnické listy 53, č. 11, 1998, s. 2427. KAVIČKA, F. a kol.: Možnosti využití výpočtové analýzy teplotního pole ve slévárenství a hutnictví. Slévárenství 38, 1990, č. 9, s. 371-374. CHVORINOV, N.: Krystalisace a nestejnorodost oceli. NČSAV, Praha 1954, 383 s. STRÁNSKÝ, K.: Termodynamika a difúze z hlediska technických aplikací. In: III. Celostátní seminář. Difúze a termodynamika kovů a slitin. ÚFM ČSAV, Brno 1980, s. 187201. Mc LEAN, D.: Grain Boundaries in Metals, (čerpáno z překladu Granicy zoron v metalach) Metallurgizdat, Moskva 1960. HALL, D.,BENNET, G.H.J.: JISI, 1967, No. 3, p. 309. KRÁLOVÁ, M., BEZDĚK, L.: Některé materiálové problémy litých pancířů. Výzkumná zpráva, VA AZ, Brno 1969. STRÁNSKÝ, K., LEVÍČEK, P.: Dezoxidace a denitrace oceli na odlitky hliníkem a titanem. Slévárenství, 23, 1975, č. 10, s. 406409. KOSŇOVSKÝ, Z., BŮŽEK, Z., MAZANEC, K.: Hutnické listy, 51, 1996, č. 7.

Recenze: Prof. Ing. Zdeněk Jonšta, CSc. Doc. Ing. Štefan Nižník, CSc.

_____________________________________________________________________________________________

ArcelorMittal se vrací zpět severnimorava.regiony24.cz

21.9.2009

Největší tuzemská hutní skupina ArcelorMittal Ostrava (AMO) se už za několik měsíců dostane na obvyklou úroveň výroby. Firma, která ještě v červnu chtěla zastavit předposlední vysokou pec, získala po příchodu nového generálního ředitele Augustina Kochuparampila tolik zakázek, že má oba dosud fungující provozy vytíženy. Nyní se připravuje oživit další vysokou pec, kterou vloni kvůli krizi koncem roku odstavila. AMO už má dost zakázek, aby mohl využívat kapacity ze 60 až 75 %. Vedení firmy zvažuje, že investice nutné k oživení třetí pece spustí už v listopadu. Do provozu by tak pec mohla být uvedena počátkem příštího roku. Pak bude mít AMO své plné výrobní kapacity. Firmě pomohla z hluboké krize v prvním pololetí, kdy byly ocelářské provozy vytíženy jen ze 30 %, především nová šestiletá smlouva se svým největším odběratelem, společností EVRAZ Vítkovice. Kromě toho získala další kontrakty, a to zejména na asijských trzích Výhodou byla i nová speciální ocel, kterou ArcelorMittal vyrábí ve Frýdku- Místku. Poptávka po trafooceli rostla i v době krize, a firma proto v září zvýšila roční kapacitu výroby o čtvrtinu na 50 tisíc tun. Příští rok ji chce zvednout na 75 tisíc tun. Celková investice přesáhne 2,8 mld. Kč. Navzdory krizi firma nezastavila investice do ekologie. Od roku 2010 musí snížit emise prachu na 50 3 mg/m vypouštěného vzduchu. Proto vloni zahájila projekt odprášení za 1,4 mld. Kč. Dodavatelem technologie je německá společnost Lühr Filter. AMO čeká už jen na stavební povolení. SB

52

No title

Recommend Documents