Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
*
letní semestr 2011/2012
Pěstované rostliny BOT/PRSB Přednáška 5. března 2012 Olejniny
*
Témata přednášek 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Úvodní informace, organizace výuky; Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy, ochrana – instituce, zákony Obiloviny – hlavní druhy, alternativní (minoritní) obiloviny Olejniny Luskoviny Okopaniny, resp. rostliny poskytující jedlé kořeny, bulvy a hlízy Ovoce, chmel, vinná réva Zelenina Rostliny požitkové, rostliny poskytující koření, rostliny poskytující silice Rostliny tříselné a mýdelné, rostliny poskytující pryskyřice, klovatiny, kaučuk, rostliny voskodárné Rostliny barvířské Rostliny poskytující materiál k dalšímu průmyslovému zpracování (dřevo, lýko, vlákna, korek) Rostliny okrasné, květiny Pícniny, trávy Rostliny lékárnické (léčivé) – samostatný předmět od letního semestru 2011/2012 Houby, sinice a řasy
*
30 plodin nejdůležitějších pro lidskou výživu: 1. pšenice 2. rýže 3. kukuřice 4. brambory 5. ječmen 6. batáty – Ipomoea batatas 7. cassava (maniok) - Manihot esculenta 8. hrozny (ovoce, víno) 9. sója 10. oves 11. čirok (Sorghum sp.) 12. cukrová třtina 13. proso (Panicum miliaceum) 14. banány 15. rajčata *
16. cukrová řepa 17. žito 18. pomeranče 19. kokosový ořech 20. bavlník (semena) 21. jablka 22. yam (Dioscorea) 23. arašídy 24. vodní melouny 25. zelí 26. cibule 27. fazole 28. hrách 29. slunečnice 30. mango
Olejniny
světově – široké spektrum druhů různých čeledí asi 100 druhů má reálný význam, současně se řada z nich využívá i pro další účely, např. soja (Glycine max), řepka (Brassica napus) (a další brukvovité), Len (Linum usitattissimum), bavlník (Gossypium), podzemnice olejná (Arachis hypogea), Sezam (Sesamum indicum) skočec (Ricinus communis), saflor (Carthamus tinctorius), slunečnice (Helianthus annuus), oliva (Olea europea), palma olejná (Elaeis guinensis), kokos (kopra) (Cocos nucifera), tykev obecná (Cucurbita pepo), konopí seté (Cannabis sativa), kukuřičné klíčky (Maďarsko), semena tabáku, jádra různých ovocných stromů (mandle) *
Domestikace rostlin poskytujících olej a vlákna – v prvních stadiích primitivního zemědělství len – pravděpodobně nejstarší ve starém světě, nejvýznamnější až do poč. 20. století lnička (Camelina sativa) – nejprve jako plevel ve lnu primitivní získávání oleje ze semen – drcení, zalití horkou vodou, sesbírání oleje z povrchu
využití: potravinářství (= triglyceridy mastných kyselin), sorpce A,E,D,K rok 1997 – spotřeba kg/ obyvatele za rok. svět 15 kg, EU, 41 kg, ČR 26 kg, Čína 9 kg zelené hnojení, krmivo pro dobytek kosmetika, farmacie chemická výroba – barviva, fermeže, mýdlo, prací prostředky automobilový průmysl v budoucnosti – výroba technických olejů z planě rostoucích druhů – např. pryšce (Euphorbia, Tithymalus) *
Olejniny – v České republice (v roce 1999 asi 350 000 ha) Čeleď
Plodina
Vědecký název
Použití
Brassicaceae
řepka olejná (brukev řepka olejka)
Brassica napus L.
potravina, oleochemie
hořčice bílá
Sinapis alba L.
zelené hnojení, potravina (plnotučná hořčice) sinalbin – enzymem mykosinem se štěpí na glukózu a Phydroxybenzylový hořčičný olej
hořčice sareptská
Brassica juncea L.
potravina (kremžská hořčice, francouzská z jemně mleté žlutosemenné) sinigrin
hořčice černá
Brassica nigra L. Koch.
farmacie
hořčice habešská – hnědá
Brassica carinata Braun.
pícnina, potravina
ředkev olejná
Raphanus sativus var. oleiferus Metzg.
pícnina
lnička setá
Camelina sativa L.
barvy, laky, fermeže, krmivo, potravina
roketa setá
Eruca sativa L.
zelené hnojení
Hořčice – pomletá semena s moštem (octem) z vína – mustum ardeum – lepší trávení Fabaceae
sója luštinatá
Glycine soja Sieb. et. Zucc. syn. G. mas (L.)Merrill.
krmivo, potravina
Linaceae
Len setý
Linum usitatissimum L.
farmacie, krmivo, barvy, laky, fermeže, potravina
Asteraceae
slunečnice roční
Helianthus annuus L.
potravina
Papaveraceae
mák setý
Papaver*somniferum L.
potravina, farmacie
brukev řepka olejka Brassica napus L. subsp. napus
stará kulturní rostlina planě rostoucí druhy Brasica, Raphanus, Sinapis – Z Asie, Evropa plevele – Descurainia sophia, Raphanus raphanistrum původ: pravděpodobně ve Středozemí, pravděpodobně helenistické a římská epocha, ale nejsou archeologické nálezy v Evropě se prokazatelně pěstuje od 16.- 17. stol. Irák, Khafajah – 3 000 BC ozimá a jarní, pěstitelsky zajímavá plodina
subsp. napobrassica tuřín (dvouletka)
B. nigra b. černá (černohořčice) n=9 B
B. carinata h. habešská n=17 BC
B. juncea b. sítinovitá (h. sareptská) n=18 AB
*amfidiploid, spontánní křížení B. campestris (n=10) x B. oleracea (n=9) a polyploidizace (n=19)
B. oleracea b. zelná n=9 C
B. napus b. řepka n=19 AC
R. sativus var. radicola, var. longipinnatus ředkvička, ředkev n=9
B. campestris (B. rapa) b. řepák n=10 A
Šlechtění: zaměřeno na snížení obsahu kys. erukové (tzv. 00 typ odrůd) v oleji a glukosinolátů ve šrotu kvalita oleje je dána: nízký obsah nasycených mastných kyselin (palmitové, stearové, arachové, behenové), vys. obsah nenasycené kys. olejové, poměr esenc. k. linolenové : k. linolové 2:1, vysoký obsah tokoferolů (alfa - vit.E, gama – antioxidant), fytosteroly – složky lipidových frakcí semen, 200 druhů – sníž. cholesterolu, posílení imunity kys. eruková: způsobuje špatnou resorpci při trávení, retardaci růstu glukosinoláty: rozkladem vznikají izothiokyanáty a 2-oxazolidinethion – riziko při zkrmování, poškození štítné žlázy, vážou selektivně jód fenolové sloučeniny (sinapin, fytin, tanin) – antinutriční látky – zhoršení senzorických vlastností (rybina) nové trendy: liniové odrůdy s nízkým obsahem GSL, změněná skladba mastných kyselin v oleji, žlutosemenné odrůdy (mají tenčí osemení, tím pádem méně vlákniny a více tuku), trpasličí odrůdy, GMO (riziko křížení s planě rost. druhy) typ E0 – k. eruková 50-60%, výroba maziv, detergentů využití jako biopalivo – buď surový nebo rafinovaný řepkový olej nebo jeho metylester výroba oleje za tepla – vysokotlaká *pára (do 110 bar, do 318 °C)
Hybridní šlechtění
vyloučit samosprášení – samčí sterilita, autoinkompatibilita zdroj CMS: tzv. hybridní řepky – složité křížení s Brassicoraphanus (Raphanus sativus ředkev Ogura x Brassica oleracea) – poruchy jaderného dělení – sterilní pyl, málo plodí systém INRA – fůzí pro toplastů, Ogura x řepka – sterilní cytoplasma + sterilní jádro, které je kódováno alelou genů obnovitelů fertility rfrf; pylově fertilní jednici mají bbuď fertilní cytoplasmu F nebo alely obnovitele fertility Rfrf, resp. RfRf autoinkompatibilita – série S-alel – interakce pylu a blizny – pyl prorůstá jen tehdy, když jsou alely v pylu i blizně různé
*
Schéma šlechtění hybridních odrůd řepky
tvorba linií neobnovujících pyl. fertilitu výchozí materiál
mateřský rodič (A)
testování kříženců
tvorba linií obnovujících pyl. fertilitu
otcovský rodič (B) – více linií s růz. dobou kvetení pro lepší opylení
experimentální hybridy pyl. sterilní + opylovač (C)
hybridní odrůda
rod Brassica – velká genetická variabilita, vzájemná křižitelnost resynteza řepky z růz. forem původních druhů – zvýšení genetické variability (křížení, embryorescue , oplodnění in-vitro, fůze protoplastů) tvorba dihaploidů k rychlé homozygotizaci (využití jako rodičů pro tvorbu hybridů nebo jako odrůdy – linie GMO – obsah olejů, rezistence k herbicidům
len setý - Linum usitatissimum L. Linaceae n=15, diploid, převážně samoosprašný původ: Přední Asie a sev. Afrika pravděpodobně z planého druhu L. angustifolium L. (stejný počet chromozómů, vzájemně se kříží), u nás: L. flavum, L. catharicum, L. hirsutum, L. tenuifolium, L. austriacum, L. perenne mají n=8, 9) kulturní formy známy z doby před 5 000 – 6000 lety do Evropy – z Egypta jako přadná rostlina české země – v minulosti dominantní plodina osevního postupu (Skanzen Rožnov pod Rahdoštěm), nyní se již prakticky nepěstuje (Agritec Šumperk) nyní: Kanada, Čína, Indie, Francie *
Linaceae - Linum usitatissimum. From: Darstellung und Beschreibung sämtlicher in der Pharmacopoea Borusica aufgeführten offizinellen Gewächse by Otto Carl Berg & Carl Friedrich Schmidt. Leipzig, Arthur Felix, [1858-1863], 1. edition, volume 3 (plate 18c). Hand-coloured lithograph (sheet 215 x 280 mm). Text enclosed.
fenotypová rozmanitost šlechtění: např. L. crepitans- ranost, polyploidizace se neosvědčila (horší parametry oleje i vlákna) typ olejný a přadný, olejopřadný využití: lisování za studena – jedlý olej lisování za vysokých teplot – technický olej kys. linolenová (vysýchavá) – výr. barev potravina (vitaminy E,A,D, esenciální AK – lysin, leucin, valin atd.), fytoestrogen secoisolariciresinol-diglykosid (SDG)- antioxidant – potravina sliz – vliv na trávení, ochrana žaludečních sliznic farmacie – laxativum, analgetikum olej lisovaný za studena – kosmetika – masti, krémy, zásypy, šampony pokrutiny (zbytky semen po lisování ) – krmivo
Přírodní linoleum se používá jako podlahová krytina už téměř 150 let. Samotný název je odvozen z latinských výrazů linum (len) a oleum (olej) a technologie výroby linolea v podstatě zůstala dodnes stejná. Linoleum je čistě přírodní materiál. Obsahuje lněný olej, vápenec, korkovou moučku, přírodní pryskyřici, dřevitou močku, pigmenty a jutu, která tvoří podkladovou vrstvu linolea. Je dobře odolný a trvanlivý, antistatický, antibakteriální. Odolá ohni, nevznítí se. Ale citlivě reaguje na světlo a zakryté části podlahy se jeví tmavší. Po odkrytí se ale barevnost vyrovná do stejného odstínu.
*
lnička setá – Camelina sativa L. Brassicaceae
v Evropě 3 000 let BC, nyní vzácná, ustupuje do 40. let – významná olejnina ve vých. a stř. Evropě subsp. sativa (semena nevypadávají, 27-31% jedlého oleje) subsp. microcarpa (Euroasijské stepi)
mák setý – Papaver somniferum L. Papaveraceae rod Papaver – asi 100 druhů (P. rhoeas, P. alpinum, P. strigosum, P. dubium, P. agremone, P. orientale) P. somniferum – řada ekologických poddruhů – (euroasijský, ťan-šanský, jihoasijský, atd.) původ: Blízký Východ - Turecko, Z Středomoří, v Evropě od neolitu –nálezy: Německo, Polsko – Krakov, Španělsko ale nejsou nálezy z JV Evropy a Blízkého Východu n=11, většina odrůd diploidní 2n = 22 subsp. somniferum – opiový subsp. hortensis – olejný domestikace: zvětšení tobolky, neotevírá se, větší semena planě rostoucí máky – tradičně nazývané P. segiterum 2n=22, 44; diploidní se mohou křížit s P. somniferum (zásoba progenitorů)
Historie Papaver somniferum has long been popular in Europe. Fossil remains of poppy-seed cake and poppy-pods have been found in Neolithic Swiss lake-dwellings dating from over 4,000 years ago. Poppy images appear in Egyptian pictography and Roman sculpture. Representations of the Greek and Roman gods of sleep, Hypnos and Somnos, show them wearing or carrying poppies. Throughout Egyptian civilisation, priest-physicians promoted the household use of opium preparations. Such remedies were called "thebacium" after the highly potent poppies grown near the capital city of Thebes. Egyptian pharaohs were entombed with opium artefacts by their side. Opium could also readily be bought on the street-markets of Rome. By the eighth century AD, opium use had spread to Arabia, India and China. The Arabs both used opium and organised its trade. For the Prophet had prohibited the use of alcohol, not hashish or opiates. Robert Burton, scholar, priest and author of Anatomy of Melancholy, commended laudanum - essentially opium dissolved in wine - for those who were insomniacs... *
využití: potraviny, makovina - narkotika (opiové alkaloidy – morfin 0,44-2% -sedativa), olej na vzduchu vysychá – kvalitní malířský olej ČR – největší producent a vývozce v Evropě; Turecko tzv. bezztrátová technologie – „vše se využije“ pěstování – zákon167/1998 (ohlašovací povinnost pro plochy nad 100 m2 a při vývozu a dovozu makoviny), u nás – zprac. – Zentiva a.s. odrůdy: černá, fialová, bílá semena (vzájemné přechody) odrůdy: potravinářské (všechny u nás pěstované) do 1% morfinu průmyslové – tasmánské – až 3% morfinu samosprašný – při křížení nutná kastrace šlechtění: výběry, křížení, hybridní odrůdy (Hanácký modrý)
*
Opium Opium is the dried latex from unripe seed capsules; each capsule yields about 20 to 50 mg. Besides wax, resin, proteins and sugars, it contains approximately 20% of alkaloids, of which morphine (morphin, typically, 12%) is the most important. Opium for smoking (chandu [च डू]) is roasted over fire and fermented, which reduces the alkaloid content to about one quarter and leads to the development of a typical flavour. Raw opium is in our days rarely used medically; it is either - standardized (to exactly 10% morphine), or the different alkaloids are separated and applied in pure form to the patients. Opium contains two families of alkaloids: Phenanthrene-type alkaloids include morphine (7 to 23%), codeine (max. 3%), thebaine (max. 3%, typically much lower) and the synthetic heroin. Benzylisochinoline-type alkaloids are more common in the plant kingdom; in opium, they are represented by narcotine (=noscapine, up to 12%), papaverine (max. 1.5%) and narceine (0.2%). Most of these have their special field of application in modern medicine.
konopí seté – Cannabis sativa L.
Cannabaceae (spolu s Humulus) n=10 C. sativa – samičí květy s P nepatrným až chybějícím, nažka jednobarevná, bílá až světle hnědá C. ruderalis – u nás – samičí květy s P k plodům přitisklým, nažka tmavě mramorovaná dvoudomá, větrosnubná i v současnosti – spontánní hybridizace planě rostoucích s pěstovaných druhů a forem – tendence ke zplanění např. C. ruderalis x C. sativa = C. intersita
původ: střední Asie, Afganistan, podhůří Himalájí - západní Indie lingvistické a kulturní indicie - v Číně – 2 500 BC – pouze produkce vláken Středomoří - stará kulturní rostlina, 8. století – Gordion, Anatolie – zpracování konopí Rusko 700-800 BC Itálie, Sicílie – 100 BC narkotické účinky známy v Indii 1 000 BC, ale do Středomoří se info dostalo až v prvních stoletích n.l. konopí z Indie - C. indica Lam. – 10% tetrahydrokanabinol (THC) – žlázky v samičích květenstvích u nás v minulosti běžně pěstovaná plodina (zejména jako přadná) - technické konopí (max. 0,2% THC) semena: olej vysoké nutriční hodnoty, všechny esenciální AK – mouka, pečivo, těstoviny, olej, pivo, čaj, víno, destiláty, technické účely - mýdlo medicína
tykev obecná - Cucurbita pepo L. var. oleifera (var. styriaca) Cucurbitaceae původ C. pepo: střední Amerika recesivní mutace – osemení není dřevnaté E. Tschermak, F. Frimmel složení: kys. olejová, linolová, palmitová, stearová, tokoferol (vit. E), B1, B2, B6, A, D, lecitin, karotenoidy pěstování: Rakousko (Štýrsko), Slovinsko, Maďarsko, jižní Morava využití: potravina (semena, olej), medicína - prevence civilizačních chorob, posílení imunity
tykve (rod Cucurbita)
*
Franz Frimmel významná osobnost českého šlechtění žák a následovník Prof. E.v. TschermakaSeysenegga od roku 1914 - Mendeleum v Lednici rozvoj nových šlechtitelských metod a šlechtění autor řady odrůd okurky: 1930 introdukce “Lednicko-Znojemské nakladačky” jejich zlepšení - “Znojemská” (později “Znojmia” “Palava”- V. Ovečka)
melouny: 1952 “Lednický” tykve: 1957 “nahosemenná“ odrůda keříčkového habitu
*
1888–1957
originální kresba semen tykve
dopis redaktora časopisu ČSAZV – kritika Frimmelova rukopisu o „bezslupkatých“ tykvích *
sója luštinatá – Glycine max Fabaceae 2n=40 jedna z nejstarších plodin původ není přesně znám – pravděpodobně Čína v Číně – pěst. před 5 000 lety (údaje o pěst v 11. století př.n.l.) uctívána jako jedna z pěti svatých zrnin ( s rýží, pšenicí, ječmenem a čirokem) do Evropy z Japonska zač. 18. stol. planě rostoucí předchůdce – G. soja G. soja and G. max represent distinct germplasm pools. Limited evidence of admixture was discovered between these two species. Overall, our analyses are consistent with the origin of G. max from regions along the Yellow River of China. Ying-Hui Li et all. 2010. Genetic diversity in domesticated soybean (Glycine max) and its wild progenitor (Glycine soja) for simple sequence repeat and singlenucleotide polymorphism loci DOI: 10.1111/j.1469-8137.2010.03344.x
0659 AD - The earliest known image of a soybean plant from the Xinxiu Bencao [Newly Improved Pharmacopoeia], by Su Jing (China, #52166).
šlechtění: mezidruhové křížení, heteroze – CMS, GMO využití: 40% bílkovin, 21% oleje (50% nenasyc. mast. kyselin – málo stabilní, stužuje se), 18 druhů AK, 2% lecitinu, K,P,Mg,Fe sójové mléko, několik set potravinář. výrobků, smažení, saláty, přídavek do chlebové mouky, polévek, nezralá a klíčící semena – jako zelenina fytoestrogeny – antioxidační účinek antinutriční složky – inhibitory syntézy trypsinu a hemogluteiny (při lisování nebo při extrakci horkou vodní párou se ničí)
*
slunečnice roční – Helianthus annuus L. Asteraceae blizna prašníková trubka koruna kalich semeník
botany.csdl.tamu.edu/.../tfp/ast/astpage2.htm *
květ disku
rod Helianthus – téměř 40 druhů, z toho polovina na semeno, složitá taxonomie hosp. význam: H. annuus, H. tuberosus původ: stepi severní Ameriky, do Evropy v roce 1510 jako okrasná rostlina – bot. zahrada v Madridu, jako olejnina zač. 19. stol v Rusku nyní – Rusko, Ukrajina, V Evropa, Francie, Španělsko, Argentina, Turecko, Čína cizosprašná, hmyzosnubná formy: semenné - olejný typ, cukrářský silážní okrasné využití: potravina (kys. linolová, olejová - více odolná vůči vys. teplotám, vit. E, lecitin) motorový olej, změkčovadla, vosky antinutriční – k. chlorogenová a kávová (komplexy s proteiny)
Hypotéza o dvojí domestikaci slunečnice dosud nepotvrzena:
San Andrés,Tabasco, Mexico - nejstarší archeologický nález nažek – 4 000 let př.n.l. (Lentz et al., Economic Botany, 2001) Hayes,Tennessee, USA (východ USA) – nálezy z 4 265 let př.n.l. druhé místo domestikace ; dále Marble Bluff, Arkansas (ca 12641032 cal BC), Newt Kash Hollow, Kentucky (ca 1162 cal BC). Sev. Amer. nažky – podstatně menší než stř. Amer. ale analýzy DNA (Wills DM, Burke JM. Chloroplast DNA variation confirms a single origin of domesticated sunflower (Helianthus annuus L.). TAG 2006 Jul-Aug;97(4):403-8. ) – domestikace proběhla pravděpodobně mimo Mexiko
*
světlice barvířská – Carthamus tinctorius n=12 původ: pravděpodobně Blízký Východ a asi pět center diverzifikace, Středomoří semena nalezena v Tutanchamonově hrobce (2000 BC), raná kultura v Mezopotámii – zápisy klínovým písmem C. tinctorius (2n=24) křižitelný s C. persicus (2n=24)(Sýrie, Anatolie) a také s C. oxyaccanthus (2n=24) (silně ostnitý druh, Iran, Afganistan, stř. Asie), což svědčí o původu a domestikaci na blízkém Východě a stř. Asii ještě před pěst. v Egyptu
využití: studená kuchyně odedávna pěstovaná jako barvířská rostlina – * saflor (nepravý šafrán)
podzemnice olejná – Arachis hypogaea Fabaceae významná olejnina tropů a subtropů, teplých oblastí mírného pásma podle větvení a přítomnosti/absence květů na hlavním stonku – dvě subspecie (částečně geneticky izolované) subspecie se dále dělí na 6 botanických variet Arachis hypogaea – přirozený, stabilní allotetraploid (AABB) 2n = 40. původ: i přes úsilí taxonomů, genetiků, šlechtitelů – jen omezené informace panuje neshoda, jak probíhal proces polyploiizace Archeologické studie: A. hypogea Huarmey Valley, near the Peruvian coast, kolem 5000 yr BP (Bonavia,1982)
*
Geographical distribution of the wild Arachis species studied and the major center of variability of Arachis hypogaea var. hypogaea: A. batizocoi A. cardenasii A. correntina A. duranensis A. williamsii A. monticola A. villosa A. ipaensis. Archeological records in Arachis: Huarmey Valley • Casma Valley. Dashed line indicates the geographical distribution of section Arachis. Guillermo S. et al., Genomic relationships between the cultivated peanut (Arachis hypogaea, Leguminosae) and its close relatives revealed by double GISH1, American Journal of Botany. 2007;94:1963-1971.)
Seven wild diploid species (2n = 20), harboring either the A or B genome, were tested. A. duranensis (A genome) and A. ipaensis (B genome) appeared to be the best candidates for the genome donors because they yielded the most intense and uniform hybridization pattern when tested against the corresponding chromosome subsets of A. hypogaea. A similar GISH pattern was observed for all varieties of the cultigen and also for A. monticola. These results suggest that all presently known subspecies and varieties of A. hypogaea have arisen from a unique allotetraploid plant population, or alternatively, from different allotetraploid populations that originated from the same two diploid species. Furthermore, the bulk of the data demonstrated a close genomic relationship between both tetraploids and strongly supports the hypothesis that A. monticola is the immediate wild antecessor of A. hypogaea. Guillermo S. et al., Genomic relationships between the cultivated peanut (Arachis hypogaea, Leguminosae) and its close relatives revealed by double GISH1, American Journal of Botany. 2007;94:1963-1971.)
*
bavlník – Gossypium hirsutum Malvaceae jeden z nejstarších a nejvýznamnějších pěstovaných rostlinných druhů "cotton" – z arabského termín qutn, ve špenělštině algodón a cotton v angličtině domestikován nezávisle jek ve Starém světě, tak v Novém světě nejrozšířenější druhy: G. arboreum L. a G. herbaceum L. - Starý svět diploidní 2n=26 (AA) – nyní pouze asi jen 1% produkce G. hirsutum a G. barbadense - Nový svět tetraploidi 2n=52 AADD Starý svět:: před 7000 lety, G. arboreum a G. herbaceum, geneticky velmi odlišné druhy ještě před domestikací
*
G. herbaceum poprvé pěstován v Arábii a Sýrii; 2n předchůdce v afrických druzích, ale nevvyskytuje se v Indii This type of cotton traditionally grew in African open forests and grasslands. Characteristics of its wild species are higher plant, compared to the domesticated shrubs, smaller fruit and thicker seed coats. Unfortunately, no clear domesticated remains of G. herbaceum have been recovered from archaeological contexts. However, the distribution of its closest wild progenitor suggests a northward distribution toward North Africa, and the Near East. G. arboreum údolí Indu, Pákistán, šíření přes Afriku do Asie; předchůdce neznámý Abundant archaeological evidence exists for the domestication and use of G. arboreum. Mehrgarh, the earliest agricultural village of the Indus Valley, presents evidence of cotton seeds and fibers dating to ca 6000 B.C. At Mohenjo-Daro, the famous archaeological site on the Indus river, fragments of cloth and cotton textiles have been dated to the fourth millennium B.C. archaeologists agree that most of the trade that made the city grow was based on cotton exportation. In the second millennium B.C. from India, cotton reached the Babylonian kingdoms, Egypt and, later on, Europe.
*
New World Cotton dvě hypotézy: nejranější typy introdukovány do Mezoameriky jjako již domestikované formy G. barbadense z Ecuadoru a Peru, jjiné hypotézy – nezávislá domestikace G. hirsutum v Mezoamerice G. hirsutum G. hirsutum – první pěstování - Mexiko Tehuacan valley 3400 and 2300 BC In different eras and among different Mesoamerican cultures, cotton was a highly demanded good and a precious exchange item. Maya and Aztec merchants traded cotton with other luxury items, and nobles adorned themselves with preciously woven and colored mantles. Aztec kings often offered cotton products to noble visitors as gifts and to army leaders as payment. G. barbadense Ancon (pobřeží Peru) cotton bolls 4200 BC. By 1000 BC Peruvian cotton bolls were indistinguishable from modern cultivars of G. barbadense. Archaeological examples of this type of cotton has been found in different sites of Peru and Ecuador *
Sources This glossary entry is a part of the About.com guide to the Domestication of Plants, and the Dictionary of Archaeology. Hancock, James, F., 2004, Plant Evolution and the Origin of Crop Species. Second Edition. CABI Publishing, Cambridge, MA Mannion A.M., 1999, Domestication and the origins of Agriculture: an appraisal, in Progress in Physical Geography 23, 1, pp. 37–56. Murphy, Denis J., 2007, People, Plants, and Genes. The Story of Crops and Humanity, Oxford University Press. Pearsall Deborah M., 2008, Plant Domestication and the Shift to Agriculture in the Andes, in The Handbook of South America Archaeology, edited by Helaine Silverman and William Isbell, Springer, pp.105-120. Stephens, S.G., and M. Edward Moseley, 1974, Early Domesticated Cottons from Archaeological Sites in Central Coastal Peru, American Antiquity, Vol. 39, No. 1, pp. 109-122. Wendel, Jonathan F., Curt L. Brubaker, and Tosak Seelanan, 2010, The Origin and Evolution of Gossypium, in Physiology of Cotton, edited by James McD. Stewart, Derrick M. Oosterhuis, James J. Heitholt and Jackson R. Mauney, Springer, pp. 1-18
*
olivovník evropský – Olea europaea Oleaceae původ: Středomoří existuje i zplaněná forma s kolci – var. oleaster – v macchiích a garrigue, jsou autoinkompatibilní, množí se výhradně generativně populace jsou velmi variabilní množení pěst. oliv: vegetativně – odkopky, roubování planě rostoucí neevropské druhy: O. africana, O. chrysophylla (Afrika, Iran), O. laperrinei, O. europaea var. cerasiformis mediteránní planě rostoucí olivy jsou velmi izolované od ne-mediteránních a pravdpodobně se epodílely na domestikaci pěstované olivy Columnela – prima omnia arborum Sýrie – kulturní dřevina již ve 3 tisíciletí př.n.l. Starý zákon – Noe – holubice s oliv. ratolestí Chalkolithic Palestina – 37700-3500 BC – S od mrtvého moře - oliv. dřevo význam v antice kupodivu málo významné v Egyptu (dovoz oleje z Palestiny) * do Z Středozemí – 1000 BC s Féničany a Řeky
rozšíření: celé Středomoří od Kanár. ostrovů přes Malou Asii na Krym, nyní v Americe (Mexiko, Kalifornie), JZ Africe, V Asii, Austrálii ¾ světové produkce: Španělsko, Itálie, Řecko využití: olejné typy, stolní typy potravina (přímý konzum, olej): olej panenský – získává se bez lisování, jen vahou vrstvy plodů, provensálský – mírným tlakem, stolní – intenzivní lisování svícení (lampy), kosmetika, léčivo
*
další významné druhy rostlin, poskytující olej
kokosová palma – Cocos nucifera (bílek kokosových ořechů - kopra) palma olejnice guinejská – Elaeis guinnensis sezam – Sesamum indicum (Pedaliaceae): původ: severní oblasti přední Indie *
Další doporučená literatura: Chloupek O. 2008. Genetická diverzita, šlechtění a semenářství, Academia, ČMT, Praha. Prugar J. (ed.) 2008. Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. VÚ pivovarský a sladařský, Praha. Zahradnický slovník naučný 1. až 5. díl. ÚVTIZ Praha 1994 až 2001. Valíček P., 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia, Praha. Zohary D., Hopf M., 1994. Domestication of plants in the Old World. Clarendon Press, Oxford.
*
