Od bludného Holanďana k břehům ekologické v ý chov y N a p očá tku by la … n ab íd ka n izo zem ské n ad ace M ilieu ko n takt O o st Eu ro pa pro zájem ce z Č eské a S lo ven ské repu b liky n a týd en n í stu d ijn í po b yt v N izo zem í, jeh o ž n ápln í b u d e eko lo g ická vých o va. V ro ce 1989 se čtyři n izo zem ské o ch ran ářské o rg an izace d o h o d ly n a zalo žen í n ad ace, jejím ž cílem b y b yla po d po ra spo lu práce m ezi n evlád n ím h n u tím v N izo zem í a v cen tráln í a vých o d n í Evro pě. P o prvn ích ko n taktech s P o lskem a M aď arskem se po zh ro u cen í ko m u n istickéh o b lo ku d ostalo i n a d alší zem ě, včetn ě Č eské a S lo ven ské repu b liky. N a čin n o st n ad ace přispívá převážn ě n izo zem ské m in isterstvo živo tn íh o pro střed í. Fin an čn í pro střed ky jso u věn o ván y n a po d poru pro jektů ve spo lu pracu jících státech , překlad atelsko u a pu b likačn í čin n o st, cesto vn í výd aje a po řád án í spo lečn ých setkán í, n a kterých d o ch ází k přím é vým ěn ě n ázo rů a zku šen o stí. Je velm i sym patické, že fin an čn í po m o c je po u ze d oplň kem k výrazn é po m o ci servisn í a in fo rm ačn í. Týd en n í stu d ijn í po b yt pro u čitele, vych o vatele, praco vn íky státn í správy a n evlád n ích o rg an izací b yl po u ze jed n ím z m n o h a pro jektů , kterým se n ad ace věn u je. V so b o tu 12. 6. 1993 jsm e po d lo u h é cestě zastavili před ú h led n ým i d o m ky v O o sterb eeku n ed aleko A rn h em u . P řivítala n ás en erg ická žen a s n ervó zn ím i ú stn ím i ko u tky a u klid ň u jícím a b ystrým a o čim a, která pro pu kala v krátký n ečekan ý sm ích , M arq u erite S w eers. M arq u erite, po d o b n ě jako m n o h o d alších n epracu jících žen v N izo zem í, se aktivn ě po d ílí n a práci d o b ro vo ln ých o rg an izací. P ro cen to pracu jících žen je v N izo zem í v evro pském m ěřítku velm i n ízké - 39,7% . M arq u erite si přivyd ělává fo to g rafo ván ím . P ro n ás připravila b áječn ý n ab itý týd en n í pro g ram o eko lo g ické vých o vě. K rátko d ob o st po b ytu a jeh o pro g ram o vá pestro st m i n ed o vo lu je u tvo řit u celen é a vyčerpávající vyprávěn í, ale d o u fám , že čten áře zau jm ou i krátké střípko vité po h led y d o zem ě větrn ých m lýn ů , sýrů a tu lipán ů . P o týd n u b ych d o d al, že N izo zem í je jed n a veliká vesn ice pln á krav a ú řed n íků . K rajina K rajin a za o kn y stařičké karo sy se výrazn ě liší o d té n aší. N eko n ečn é ro vin y se svěžím i lo u kam i, poli a alejem i stro m ů , pro špiko van é lin kam i kan álů , prů plavů a h rází. N izo zem ské králo vství s 15 m ilio n y o b yvatel n a rozlo ze po u h ých 41 160 km 2 je jed n o u z n ejh u stěji o síd len ých zem í n a světě (446 lid í n a km 2), co ž se n a prvn í po h led pro jevu je b ezpro střed n ě n a seb e n avazu jícím i vesn icem i a m ěsty a h u sto u sítí siln ic a výtečn ě fu n g u jících železn ic. R o zlo h a d o zn ává u rčitých zm ěn d íky m o h u tn é ero zn í čin n o sti m o ře a čin n o sti člo věka zam ěřen é pro ti n í. V zd u ch v zem i m ezi o ceán em a n eb em je n asycen vo d n ím i param i, co ž m á vliv n a časté zm ěn y zab arven í o b lo h y. P řem ýšlím , zd a se n eu věřiteln á b arevn o st o b razů výjim ečn éh o h o lan d skéh o u m ělce V in cen ta van G o g h a o b jevila n a jeh o plátn ech pou ze vlivem setkán í s b arevn ým světem im presio n istů v P aříži, n eb o zd a to to setkán í po u ze pro b u d ilo h lu b o ké pro žitky z krajin y m alířo va m lád í. O d stu p sto letí již vym azal z krajin y žen ce a ro zsévače, ale v případ ě h o lan d ských čern o b ílých a červen o b ílých
krav vypad ají lo u ky po staletí stejn ě. K d yko li se zastavíte n a cestách m im o m ěsto a po d íváte se kterým ko liv sm ěrem , vid íte n ějaký paso u cí se d o b ytek. K rávy jso u všu d e, v každ o u d en n í h o d in u , a přežvyku jíce trpělivě sn ášejí cvakán í spo u ští tu ristických fo to aparátů . Z d o m ácn ělé po jm en o ván í "frízy" svěd čí o to m , že m ají pů vo d n a severu zem ě v jed n é ze 13 n izo zem ských pro vin cií - Frieslan d . M arq u arite n ám řekla: " K d yž je cizin ec u n ás po prvé, u rčitě si všim n e n aší plo ch é, u m ělé krajin y. V šech n o se m o žn á zd á po d ko n tro lo u , m o žn á přeo rg an izo van é, m o žn á n u d n é, ale u rčitě n e zn epo ko ju jící. V ěci vyh lížejí čistě, jso u pěkn ě n atřen é, veselé, b arevn é, o b klo pen é květin am i. A le n eu stále se sn ižu jící kvalita příro d n íh o pro střed í je n ápad n á a zřeteln á." M ěsta K arel Č apek n apsal ve svých O b rázcích z H o lan d ska, že "prvn í čistě h o lan d ský d o jem jso u cih ly. A o kn a. A h lavn ě velo ciped y… zelen ý kraj a v n ěm d o m ečky z d ro b n ých , b íle spáro van ých cih el, d o m ečky s velkým i jasn ým i o kn y a zelen ý kraj s cestam i z cih el, po kterých si to tiše h así velo ciped y o d jed n o h o červen éh o d o m ečku k d ru h ém u , a ty d o m ečky jso u kro m z červen ých cih el u d ělán y h lavn ě z o ken , ze sam ých oken čistých a velikých a b íle rám o van ých ." Tak to platí, jen v o kn ech se o b jevu je stále více záclo n a závěsů . A le i tak jsm e často vid ěli přes n ezakrytá pro sto rn á o kn a n ejen d o přepych o vě zařízen ých b ytů , i s jejich jako b y lo u tkově n esku tečn ým i m ajiteli, ale skrze d alší o kn o i zah rád ku za d o m em , která b yla u praven a stejn ě pečlivě jako po zem ek před vch o d em . N a vzn ik to h o to po d ivn éh o zvyku je m n o h o n ázo rů . Jed n i říkají, že po ch ází z d o b y špan ělskéh o ú tlaku , kd y krvavý vévo d a z A lb y d al pokyn k zákazu zakrýván í o ken , ab y špan ělští vo jáci m o h li n ah lížet d o b ytů a d o m ů a kon tro lo vat po řád ek v zem i. Jin í tvrd í, že d ů vo d em je přiro zen á lid ská ch lu b ivo st. N eb o je to to u h a o tevřít svů j d ů m o ko ln ím u světu a vzájem n é lid ské so u d ržn o sti? M írn é h o lan d ské klim a n en u tí lid i, ab y se m alým i o kn y a závěsy ch rán ili před velkým i výkyvy teplo t. S n ad n ejsym patičtěji m i zn í n ázo r, že jd e o d ů sled ek trad ičn íh o estetickéh o cítěn í, pro to že pro po jen í b ytu s o ko ln ím pro střed ím patřilo o d jakživa k h o lan d ské krajin ě. M ajitelé d o m ů světu u kazu jí n ejen vku sn ě zařízen é in teriéry, ale i o krasn é zah rad y s n epřeb ern o u sm ěsicí b ylin , keřů a stro m ů rů zn éh o stáří, pů vo d u a zah rad n ické ú pravy. N aše typické zelen in o vé záh o n ky jso u n aprosto u výjim ko u . V e m ěstech n espatříte n aše stresu jící pan elo vá síd liště se zad u pan ou n ad ějí n a n o rm áln í d ětskou h ru . V e vesn icích zase ch yb ějí tříg en eračn í n ed o b ytn é h rad y o b eh n an é pro sto rn ým i d vo ry a zah rad am i. V še pů so b í velm i ú čeln ě, skro m n ě. D o m ky jsou po n o řen é d o b u jn é zelen ě s u licem i a d ro b n ým i n ám ěstíčky, které vyvo lávají po cit překrásn é ro d in n é id ylky. Je pam ato ván o n a spo lečen ský živo t so u sed ů i n a m o žn ost o sam ělých ch vilek klid u . Trávn íky jso u jako m ech a u d ržo ván y tak, že vyšlapat d o n ich cestičku je n ad lid ský pro b lém . V cen trech m ěst s o b jevu jí i vícepatro vé d o m y. N a ru šn ých o b ch o d n ích u licích se tro šku vytrácí po cit ú zko stlivé čisto tn osti m ístn ích o b yvatel, ale vše ú spěšn ě skrývají před zraky tu ristů čilé čety u klízečů , které často a pravid eln ě vyrážejí d o u lic. P řed b ran am i d om ů se o b čas o b jevu jí věci, které jejich m ajitelé po važu jí za n epo třeb n é pro svo ji d o m ácn ost a n a tyto d n y n etrpělivě čekají ti, jež si jso u z těch to vyřazen ých ku sů n áb ytku , kob erců a všeh o m o žn éh o sch o pn i zaříd it b yt.
C o o kam žitě zapů sob í n a každ éh o n ávštěvn íka, je vyso ký po čet ko l n a u licích . N izo zem ských 11 949 000 jízd n ích ko l výrazn ě převyšu je po čet au to m o b ilů , kterých je 5 600 000. H o rské ko lo jsem n a u lici n espatřil. D ů vo d em je zřejm ě fakt, že n ejvyšší "h o ra" N izo zem í m á n eu věřiteln ých 321 m etrů n ad h lad in o u m o ře. K o lo vá h em žen í však sto jí za to a v d o b ách , kd y začín á a ko n čí praco vn í d o b a, d o ch ází k b icyklo vým ko lapsů m . P o četn ých a po h o d ln ých cyklistických steskách pro u d í ko la rů zn ých b arev, m alá i velká, n o vá i stará, po jed n o m , po d vo u i po sku pin ách , zpravid la tiše a velm i rych le. R o d ilý Č ech , zvyklý n a po m ěry v n ašich m ěstech , b y m ěl b ýt varo ván před těm ito n eslyšn ým i šípy, zvláště, kd yž si z n ed o statku zku šen o stí často zam ěn í cyklisticko u stezku za ch o d n ík a tak jso u ko la vážn ějším o h ro žen ím pro jeh o zd raví n ež au tom o b ily.C yklisté si n aštěstí často po b ru ku jí n ejn ovější h ity, h vízd ají, po víd ají a své m iláčky svírají o b o u ru č, jed n o ru č a n ěkd y se slastn ě pro tah u jí s o b ěm a ru kam a slo žen ým a za zád y. S láva po h yb u vlastn í silo u ! V d o m ácn ostech m n o h a ro d in je sam o zřejm o stí ko u t se šatn íkem a d alším i po třeb am i pro tu to u šlech tilo u zálib u . S tejn ě tak vžd y n alezn em e m ísto u rčen é pro separo van ý sb ěr o d pad ů . V yvrch o len ím je m ěsty pro jížd ějící n áklad n í au to , n a jeh o ž ko rb ě d va u sm ěvaví sn ěd í m lád en ci stepu jí v rytm u repro d u ko van é h u d b y vyb írají o d lid í b aterie, prášky a rů zn é jin é jed y, kterým i si člo věk zpříjem ň u je svů j fád n í živo t, a přito m ještě stih n o u po vyko vat po o ko lo jd o u cích slečn ách . Hnůj a další skry tí v etřelci N izo zem ský g u ld en je ved le n ěm ecké m arky jed n o u z n ejstab iln ějších m ěn v Evro pě. N izo zem í je b o h ato u zem í s po h o d ln ým živo tem . P o n ech ejm e stran o u o tázku , jako u m ěro u se o to přičin ili svým u m em sam i H o lan ď an é a d o jaké m íry je to u m o žn ěn o přežívajícím i eko n o m ickým i ko lo n iáln ím i vztah y, jejich ž pro jevem je ch u d o b a, h lad a sm rt n a velkých částech světa. Ž ivo tn í styl zam ěřen ý n a ko n zu m s seb o u přin áší stále větší pro b lém y pro kvalitu živo tn íh o pro střed í a o m n o h ých z n ich se zm iň u je i n áš před časn ě zesn u lý prvn í český eko lo g ický n o vin ář a spiso vatel Josef V elek ve svém překrásn ém cesto pisu "O d po ld erů k A rd en ám ". Jeh o slo va potvrd ili i m n o zí H o lan ď an é, se kterým i jsm e se setkali. Eko n o m ika v zem i tu lipán ů vzkvétá d o zn ačn é m íry i d íky in ten zivn í zem ěd ělské výro b ě a význ am n ém u ex po rtu květin , sýrů a cib u le. K d o z n ad šen ých tu ristů , kteří si zálib n ě pro h lížejí m aleb n é o b rázky paso u cíh o se sko tu , si u věd o m í, že n a ro zlo ze jako m á M o rava lze n apo čítat 13 196 000 prasat a 5 057 000 krav? N ad pro d u kce h n o je je ú žasn á a ú žasn é jsou i pro b lém y s jeh o likvid ací. M o d ern í zem ěd ělští farm áři v d ávkách po u žitých u m ělých h n o jiv a ch em ických pro střed ků výrazn ě po rážejí n aše ,v to m sm ěru pro klín an é, ko lektivn í zem ěd ělce. S n ad jen kvalita těch to látek je lepší, n ež b yla d o n ed ávn a u n ás. D ů klad n é závlah o vé systém y parad o x n ě vyso u šejí krajin u pln o u kan álů a pů d u , jejíž 27 % leží po d h lad in o u m o ře. P ro b lém z to h o to h led iska zvyšu jí řeky, které po b líž svéh o zaú stěn í m u sejí krajin o u pro tékat n ad její ú ro vn í v u m ěle n avršen ých korytech . P řesto že H o lan ď an é získali n a po ld rech d esítky tisíc h ektarů n o vé pů d y, sn ížila se její ro zlo h a o d ro ku 1950 o 17% m ted y o více jak 300 000 h a. M ost p řes řeku aut N ázev H o lan d sko po ch ází ze staro h o lan d skéh o "h o tlan d " co ž zn am en á "lesn atá
zem ě". P ů vo d n í lesy b yly vykácen y n a stavb u m oh u tn ých lo d n ích flo til, kterým i b yl po d m aň ován n o vě o b jevo van ý svět a h ájen a n ezávislo st před n en ávid ěn ým i špan ělským i H ab sb u rky. D n es je lesy po kryto po u h ých 8% ro zlo h y státu , co ž je m én ě, n ež zab írají siln ice a vo d n í kan ály. V d lo u h o d o b ých plán ech se o b jevu jí sn ah y o zd vo jn áso b en í ro zlo h y po kryté lesy, ty ale n arážejí n a n eso u h las a velko u po liticko u m o c zem ěd ělců . O b ro vské pro testy o ch rán ců příro d y vyvo lala stavb a čtyřpro u d o vé siln ice přes n ejro zsáh lejší ko m plex lesů . N átlak vyú stil ve výstavb u d vo u n ad zem n ích přech o d ů pro zvěř, které u m ožň u jí i n ad ále zach o vat ko n takt m ezi živým i světy po o b o u stran ách d o pravn íh o tah u . O b ro vské b eto n o vé o b lo u ky n ad siln icí zespo d u vypad ají jako m im o ú ro vň o vé křížen í d áln ic. K d yž se však po svah u vyškráb ete tak, ab yste těleso u vid ěli sh o ra, přes plo t n ám zavo n í ro stlin stvo vysazen é n a h ru b é vrstvě h lín y, která po krývá m asu b eto n u . Č ekal jsem ch víli s n apětím , zd a n espatřím e n ějaký po h yb jako d ů kaz čiléh o d o pravn íh o ru ch u n a po d ivn é zvířecí ko lo n ád ě. B oh u žel, sled o ván i b yli po u ze ptáci, kterým b yl m ost ú pln ě u krad en ý. V ěd ecké práce b io lo g ů prý však d o kazu jí, že k m ig raci zvěře m ezi o b ěm a částm i lesa d o ch ází. G roep Lorelei D alším i od větvím i, která význ am n ě přispívají d o n apěch o van é státn í po klad n y, jso u ryb ářství, tran spo rt a d istrib u ce zb o ží, ch em ický prů m ysl a světo zn ám ý ko n cern P h ilips s cen trem v Ein d h o ven u . S tin n o u strán ko u ro zvin u téh o prů m yslu jsou o pět ško d y n a živo tn ím pro střed í. V N izo zem í vzn iká více n ež 930 tisíc tu n ch em ických o d pad ů za ro k. Jan B o o m b yl vo u satý ch em ik, který m ěl pln é zu b y to h o , že vo d a v R ýn ě m u začín á čím d ál více připo m ín at o b sah y zku m avek n a jeh o praco višti. Z o rg an izo val ex ped ici s n ázvem S ku pin a Lo relei. M ezin áro d n í sku pin a cyklistů si u d ělala výlet o d pram en e řeky až po její ú stí a s po m o cí po jízd n é d o pro vo d n é lab o rato ře piln ě o d eb írala vzo rky vo d y po celé d élce to ku a ih n ed po řizo vala jejich b io lo g icko - ch em ické ro zb o ry. P ro to ko ly n ikam n ezaklád ali, ale h n ed s jejich zarážejícím i výsled ky sezn am o vali veřejn o st n a spo lečn ých m ítin cích a tisko vých b esed ách . B ylo zjištěn o , že ško d livé látky n alezen é v tělech u h yn u lých tu leň ů z m o ře v b lízko sti ú stí R ýn a se n ápad n ě po d o b ají slo žen í látek, které jso u vypo u štěn y d o říčn íh o to ku z to váren n a jeh o b řezích . M ěsto R otterd am , které si d lo u h o n aříkalo n a vo d u v R ýn ě, se u kázalo jako n ejvětší zn ečišťo vatel to ku . P o tápěči z ex ped ice pro kázali, že tam , kd e se říčn í to k zvo ln il, se u klád á říčn í m ateriál, a v b ah n ě o b jevili výrazn ě vyšší ko n cen trace těžkých ko vů , n ež b y b ylo n o rm áln í. S tejn é ko vy se po to m k překvapen í o b jevily v zem ěd ělských pro d u ktech vypěsto van é n a pů d ě po h n o jen é kaly z R ýn a. V ýsled ek? M ezin áro d n í pře, kd o je více vin en za těžké vo d n í ch o ro b y, za o vlivn ěn í plo d ů v tělech m atek, vyrážky, alerg ie a zvýšen ý výskyt rako vin y. Jin d y se veřejn o st d o zvěd ěla, že firm a U n iser H o ld in g zříd ila po b líž R o tterd am u stan ici n a likvid aci ch em ických o d pad ů , ale b o h u žel n akou pila o polo vin u více m ateriálu n ež b yla sch o pn a kapacitn ě zvlád n o u t, a tak 730 tisíc tu n jed o vatých látek seb ran ých po celé západ n í Evro pě sko n čilo n a veřejn ých sklád kách a m o řském d n ě. Z n ičily se záso b y pitn é vo d y, d o šlo k ú h yn ů m tu leň ů . P ět před stavitelů společn o sti sko n čilo za m řížem i.
Luud S chimmelp ennink - P rov os: B ílý p lá n a W itkar Lu u d S ch im m elpen n ik b yl šiko vn ý řečn ík v am stero d am ské m ěstské rad ě, d esig n ér a m lu včí h n u tí pro vo s, které se zro d ilo v N izo zem í v 60. letech jako výsled ek spo lečen ských revo lt a m yšlen ek Th o reau a, K ero u aca, G in sb erg a, G ary S n yd era, b eatn íků a h ippies. V elm i ú spěšn í ve vo leb n í kam pan i b yli pro vo s s tzv. "b ílým plán em ", který po čítal s d esítkam i tisíc b íle n atřen ých ko l, která b y b yla vo ln ě přístu pn á veřejn o sti n a význ am n ých m ěstských u zlech a m ěla b y zcela vytlačit au ta z cen tra m ěsta. D opravn í po licisté o d ěn í d o b íléh o h ávu m ěli s ú sm ěvem říd it pro vo z cyklistů a ch o d ců a d ětem ro zd ávat čerstvá vo ň avá jab lka. S plán em b ylo spo jen o i po vo len í vo ln éh o po h yb u m lád eže v d o té d o b y přísn ě střežen é zelen é o áze m ěsta, V o h d elo vě parku . V parku m ěla b ýt vytaven a spo u sta velm i levn ých zařízen í, které po třeb o vala m lád ež pro svů j živo t. Ú zem í se teh d y stalo rájem h ippies. N ad šen í však d lo u h o n evyd rželo . K o la b yla ro zkrad en a a park se zm ěn il v ú to čiště vo ln é lásky a feťáckých ko m u n . A ktivn í rad n í však přispěch al s n o vým plán em v b ílých d eskách . Ten to krát se veřejn o st v A m sterd am u před stavilo 175 b íle n atřen ých d ro b n ých elektro m o b ilů , sh ro m ážd ěn ých ve 25 cen tráln ích stan icích po celém m ěstě. A u tíčka b yla n azván a w itkary a své těžké aku m u láto ry d o b íjela v n ab íjecích traverzách . D o sah o vala rych lo sti ko lem 35 kilo m etrů za h o d in u . K d o ch těl au to pou žít, zako u pil si m ag n etický štítek a m ěsto b ylo jeh o , b ez h lu ku a zápach u . A n i ten to plán však n ed o pad l d o b ře. W itkary b yly po m n o h a fin an čn ích a o rg an izačn ích pro b lém ech a n ezájm u veřejn o sti ro zpro d án y za sm ěšn o u cen u o b čan ů m . V ytratily se z u lic, a tak b yl po h řb en jed en velký eko lo g ický sen . K větin ko ví lid é se v o čích veřejn o sti stali syn o n ym em flákačů , špin avců a ch u lig án ů . Z revo ltu jících h ippies vzešli po b led lí yu ppies. D n es parad o x n ě b rázd í u lice m ěst člen o vé part zlaté m lád eže, jejich ž živo tn í filo zo fií jso u prach y, rych lé au to , m ó d n í h ad ry a pěkn á "b u ch ta". S lad ký živo t b ez staro stí. N azývají se yu ppies. Jejich vyzn avačů přib ývá zro vn a tak jako člen ů eko lo g ických h n u tí. Z emě v y rv aná moři Již n ěkd y ve třin áctém sto letí H o lan ď an é vystavěli po d ko vo vito u h ráz vyb íh ající d o m o ře. Z u zavřen éh o pro sto ru n am áh avě o d čerpali vo d u , a tak získali pů d u , které říkali po ld er. To , co n a jed n é stran ě získali, jim n a d ru h é stran ě vzalo svo u m o h u tn ou ero zn í čin n o stí m o ře. "B ů h stvo řil svět, ale H o lan ď an é vytvo řili N izo zem í." V ytvo řili si zem i z písku , rašelin y a n áplavů řek a m o ří. S tále však d o n í s n epříjem n o u pravid eln o stí vn ikal vo d n í živel, u ku so val pevn in u , n ičil o b yd lí a b ral si lid ské živo ty. H o lan ď an é d o svéh o b o je s vo d o u zapo jili i světo zn ám é větrn é m lýn y, které seh rály d ů ležito u ro li při vyso u šen í pů d y. Tém ěř zázračn é se zd á získán í 230 000 h ektarů o rn é pů d y v m ístě příb řežn íh o m ělkéh o m o ře s po d o b o u zálivu - Z u id erzee. To b ylo o d o ceán u o d d ělen o 30 kilom etrů d lou h o u a 25 m etrů širo ko u h rází A fslu itd ijk. Z části m o ře se stalo jezero , n izo zem ské po b řeží se zkrátilo o 300 km , ale zem ě získala n o vo u pů d u v po d o b ě 12. pro vin cie. Jezero Ijsselm eer b ylo to tiž n a velkých částech vysu šen o a n a n o vě d o b ytém ú zem í po staven y n ová m ěsta a farm y. Tak sko n čila série katastro f, z n ich ž n ejvětší se o d eh rála 14. pro sin ce 1287, kd y valící se vo d a pro trh la h ráze a ve vo d n ím živlu zah yn u lo 50 000 o so b .
P lá n D elta M o řské záplavy po kračo valy n a jih u zem ě. R o zb ou řen ý o ceán 1. ú n ora 1953 pro trh l n a 67 m ístech h ráze a v n ěkterých m ístech se d oko n ce přeléval ve čtyřm etro vé výšce přes jejich vrch o l. O živo t přišlo 1 835 lid í. 60 000 o b yvatel m u selo o pu stit své d o m o vy a u to n u lo asi 10 000 ku sů d o b ytka. O třesn é film o vé d o ku m en ty ob letěly celý svět. S taří lid é, kteří přišli o všech en m ajetek, b yli o d vážen i ze svých zato pen ých příb ytků a n a své sm u tn é po u ti po tkávali lo d ě přivážející d o po stižen ých m íst po travin y a rakve. V o d a zaplavila jed n u d esetin u ro zlo h y státu . V jed n é staré h o lan d ské písn i se zpívá: "O h B o že, pro č jsi jen d o pu stil protržen í h rází, pro č Tvo je vo d a sto u pá, slan á vo d a, h o řká jako sm rt." N a o b ran u lid ských živo tů vyru ko vali tech n ici a před lo žili plán D elta, který po čítal s přeh razen ím všech h o lan d ských říčn ích d elt n a jih u tak, ab y m o ře n em o h lo n ad ále pro n ikat říčn ím i ko ryty h lu b oko d o vn itro zem í. O ch rán ci příro d y u po zo rň o vali n a jed in ečn ý příro d n í svět v o b lastech , kd e d o ch ází k pro m íšen í slad ké říčn í vo d y se slan ou vo d o u m o ře. V těch to tzv. b rakických vo d n ích eko systém ech se vytváří o jed in ělý b io lo g ický s typickým i zástu pci živo čich ů a ro stlin . S po ry vyřešilo sam o m o ře, kd yž jed n o u o pět po h ro zilo záplavam i. P lán D elta b yl o d startován . H o lan d sko b ylo o b klo pen o h rázem i. K d yž m ěla b ýt po staven a po sled n í, v říčn í d eltě O o stersch eld e, zn o vu se o b jevily spo ry o její po třeb n o sti a u žitečn o sti. N a n átlak veřejn o sti b yla u tvořen a zvláštn í vlád n í ko m ise, která vzala v ú vah u n ázo ru o b o u stran , u zn ala, že b y výstavb o u vo d n íh o d íla d o šlo k likvid aci ú zem í s d ů ležitým i eko lo g ickým i fu n kcem i, ale záro veň zjistila, že o ch rán ci n avrh o van é zú žen í ú stí d elty a voln é pro po jen í O o sterch eld e s m o řem b y n esn ížilo riziko vzed m u tí vod y. P o po d ro b n ých b io lo g ických prů zku m ech a d lo u h ých jed n án ích b yl n alezen ko m pro m is. V ú stí řeky b yla vyb u d o ván a prů to čn á přeh rad a s pro tipo vo d ň o vým i záb ran am i a o tevřen ým i vo d n ím i vraty, které b ylo m o žn o spu stit v případ ě n o u ze n a železo b eto n o vých pilířích d o lů . P o d m ín ky pro živo t v d eltě zů staly n ezm ěn ěn é. Ř íkalo se, že spo r vyh rály ú střice. Ten to jed in ý příklad z m n o h a d alších u kazu je typický rys h o lan d ské spo lečn o sti. K ažd ý zásah d o příro d n íh o pro střed í pro ch ází d lo u h o d o b o u d isku sí o d b o rn íků , ale přito m je zajištěn a zn ačn á ú čast veřejn o sti n a ro zh o d o vacím pro cesu . O d pad ají tak často n esm ysln é arg u m en ty o špatn é spo lu práci m ezi tech n iky a o ch rán ci příro d y, které jso u typické pro n aše so u častn é d ěn í. Z tracen ý čas n a d isku sích je vyvážen spo ko jen ostí většin y zú častn ěn ých s ko m pro m isn ím řešen ím . B o ří se tím apatie o b čan ů k živo tu za h ran icem i jejich ro d in . Lid é m ají po cit, že kd o si n ah o ře m á zájem o jejich n ázo ry, co ž ved e v b u d o u cn o sti k větší ú časti n a spo lečen ském živo tě. V eřejn ý tlak n apříklad přispěl vlád n ím u o d m ítn u tí výstavb y kan álu přes příro d n ě zajím avé ú zem í D o llard , přesto že kan ál m ěl po d le stu d ií jed n o zn ačn ě přispět h o spo d ářském u rozkvětu o b lastí, kterým i pro ch ázel. B yla d o ko n ce d em o n to ván a a zasypán a již před d evíti lety vyb u d o van á pro pu sť pro po třeb y vo d n í cesty za 26 m ilio n ů g u ld en ů . S mall is beautiful N a přelom u d evaten áctéh o a d vacátéh o vyšly d o am sterod am ských u lic žen y, které n ezvykle po třásaly h lavam i. Tím to n evšed n ím ch o ván ím ch těly ko lem jd o u cí
u po zo rn it n a n ád h eru svých klo b o u ků o zd o b en ých rajčím peřím . Tato m aličkost ved la k tom u , že se pár ro m an tických b lo u zn ivců , kteří d o té d o b y o sam o cen ě pro ch ázeli krajin o u s d aleko h led y, n aštvalo , a zalo žili prvn í o rg an izo van é h n u tí n a o ch ran u příro d y. K velkém u a tém ěř n eko n tro lovateln ém u ro zvo ji eko lo g ických o rg an izací však d o šlo až po d ru h é světo vé válce. Eko lo g ická h n u tí o so b ě d ala siln ě věd ět v so ciáln ích revo ltách m lád eže v šed esátých letech . V ro ce 1962 po prvé vych ází pů so b ivá kn ih a R ach el C arso n o vé "M lčící jaro " o d o pad ech lid skéh o ch o ván í n a příro d u . K n ih a m ěla velký oh las. P rů n ik d o sm ýšlen í m n o h a lid í zazn am en ala i d o d n es d isku to van á prvn í zpráva Ř ím skéh o ko lektivu po d ved en ím D en n ise M ead o w se s n ázvem "Lim ity rů stu " a n a systém o vém m o d elu v n í b ylo pro kazo ván o , že po ku d b u d e po kračo vat d osavad n í vývo j lid ské spo lečn o sti po pu lačn í ex plo ze, rů st in vestic, čerpán í n eo b n o viteln ých su ro vin o vých a en erg etických zd ro jů , atd . - d o jd e v příštím století ke zh ro u cen í plan etárn í so u stavy. N ic se n ezh ro u tilo , přesto tren d y v kn ize po psan é jso u i n ad ále prob lem atické. Tato zpráva b yla n ěko lik m ěsíců n ejvětším b estsellerem kn ih ku pectví po celém N izo zem í. P ro d alo se v n ěm n ejvíce výtisků z evro pských zem í. "M alé je h ezké", tak to cítilo m n o h o m lad ých lid í, n a které m ěla vliv četb a S ch u m ach era. N adp rahov á mez V po sled n ích letech n astává ko n so lid ace v o ch ran ářském h n u tí a po ved lo se d o ko n ce u stavit zastřešu jící o rg an izace, které o b h aju jí eko lo g ické zájm y v m ezin áro d n ím m ěřítku a ko o rd in u jí aktivity jed n o tlivých o rg an izací, tak že často je přesáh n u ta o n a po třeb n á n ad prah o vá m ez", která je pro vyvo lán í zájm u veřejn o sti, a tím vytvo řen í po třeb n éh o tlaku n a řešen í pro b lém ů . P o čátkem 80. let b ylo v N izo zem í 54 státn ích , 65 pro vin ciáln ích a asi 600 reg io n áln ích a m ístn ích o ch ran ářských o rg an izací. D va m ilio n y H o lan ď an ů jsou člen y jed n o h o n eb o více takto zam ěřen ých n evlád n ích h n u tí. M n o h o o rg an izací se zam ěřu je n a o ch ran u vzácn ých ú zem n ích celků : d aří se jim velké ro zlo h y pů d y sku po vat a tak získat d o vlastn ictví. Jin é o rg an izace jso u o rien to ván y spíše po liticky, vytvářejí vlastn í n átlako vé sku pin y n a celo státn í po litické a h o spo d ářské ú ro vn i a jejich cílem je zásad n í zm ěn a ko n zu m n íh o živo tn íh o stylu . O b ro vská po zo rn o st je věn o ván a eko lo g ické vých o vě, ve které H o lan ď an é spatřu jí n ezb ytn ý prvn í kro k pro n ásled n é zm ěn y systém u k trvale u d ržiteln ém u živo tu . M onarchie ekologické v ý chov y B yla jed n o u jed n a m aličká zem ě a v té zem i vlád l tu ze m o u d rý král. Jeh o králo vství b ylo velm i b o h até, ale ku po d ivu všich n i lid é n eb yli u sm ěvaví. P říro d u jejich zem ě to tiž o h ro žo val d rak, jeh o ž h lavy se pro zatím n epo d ařilo n iko m u spo čítat. M o žn á i pro to , že většin u b ylo m o žn o spatřit n a lid ských krcích . A král ro zh o d l, že po celém králo vství b u d o u ve velkých m ěstech vyb u d o ván y ško ly, ve kterých se b u d o u m lad í lid é u čit, jak m ají žít, ab y d raka zd o lali a zach rán ili příro d u a seb e. V d o b ě, kd y m in istr živo tn íh o pro střed í Č eské repu b liky po ch yb u je o sm yslu eko lo g ické vých o vy a kd y si lám em e h lavu , jak vlastn ě m ám e tu vých o vu n azývat, n ed aleko o d n ás ex istu je jin á m alá zem ě, kd e m ají v těch to věcech jasn o a zajím ají se spíše o to , jak tu to vých o vu d ělat co n ejlépe. O d tu d pram en í ten po h ád ko vý začátek.
V N izo zem sku pracu je asi 90 m ěstských střed isek eko lo g ické vých o vy. Jejich h lavn í n ápln í jsou pro g ram y pro žáky základ n ích ško l. Ú čast ško l n a pro g ram ech je d o b ro vo ln á, ale n ikd e jsm e se n esetkali s případ em , že b y n ěkterá ško la se střed iskem n ech těla spo lu praco vat. Ř ed itelé ško l n eb ero u čas stráven ý ve střed iscích za n ěco , co po to m n em o h o u ve ško ln ích o sn o vách d o h o n it. To je tvář zem ě, kd e se m lu ven í o n eu těšen ém stavu příro d y d o plň u je sku tečn o u aktivito u k n u tn ým zm ěn ám . N apříklad v pro vin cii G eld erlan d vyd aly o d b o ro vé svazy pro h lášen í, že živo tn í pro střed í m á pro n ě vyšší prio ritu n ež zam ěstn an o st. O velkém zájm u o pro g ram y vypo víd ají i d ych tivé tváře přich ázejících d ětí a n a d lo u h o o b sazen é term ín y, po skyto van é jed n o tlivým tříd ám m ěstských ško l. C ílem všech střed isek je vých o va m lád eže, která sm ěřu je k to m u , ab y b yl praktický vstu p d o živo ta po ab so lvo ván í ško ln í d o ch ázky spo jen n ejen s ú spěšn ým zau jím án ím co n ejvyšších po zic n a společen ském žeb říčku , s častou o b m ěn ou b arevn ých kravat , ale také v u m ěn í citlivéh o vn ím án í o ko ln í příro d y a přijetí tako véh o způ so b u živo ta, který u m o žn í zach o ván í pro střed í v po třeb n é b o h ato sti pro n ás a příští g en erace. E kologická střediska - skleněná radnice P řesto že ve ško ln ích o sn o vách n eex istu je sam ostatn ý před m ět o živo tn ím pro střed í, po krývají střed iska svým pů so b en ím většin u m lad é h o lan d ské po pu lace. V e střed iscích jso u sou střed ěn i lid é, u n ich ž se o d b o rn é zn alo sti spo ju jí s n ad šen ím a kam arád ským přístu pem k žáků m , s u m ěn ím h ravo u fo rm o u před ávat to lik po třeb n é věd o m o sti. Jen stěží si lze před stavit tako vé vlastn o sti u všech ped ag o g ů o b ecn ě. S třed iska jso u pln ě placen a m ěstským i rad n icem i a po u ze fin an ce n a speciáln í pro jekty n eb o za zpro střed ko ván í práce m lad ým lid em po skytu je vlád a. V e ško ln ím b io lo g ickém cen tru ve W ag en in g en u (32 tisíc o b yvatel) pracu jí tři stálí zam ěstn an ci, kterým po celý ro k po m áh á zh ru b a 16 d o b ro vo ln íků . M ěsto A rn h em vlastn í d vě m ěstské eko lo g icko - vých o vn é farm y a ještě u čeb n u v parku . P ro 130 tisíc zd ejších o b yvatel slo u ží 23 praco vn íků těch to střed isek. M im o to lze ještě n a o d b o ru živo tn íh o pro střed í m ěsta potkat d alší tři lid i, jejich ž praco vn í n ápln í je styk s veřejn o stí. S klen ěn á rad n ice v A rn h em u u m o žň u je všem o b čan ů m , kteří se po h yb u jí v její b lízko sti, zko n tro lo vat, jak jejich ú řed n íci pracu jí, jak d o d ržu jí praco vn í d o b u a zd a n eú čin n ě n eposed ávají u kávy v ro zh o vo rech , které jso u n a h o n y vzd álen é tém atice razítek. S tát n ezasah u je d o čin n o sti střed isek a an i je n eko n tro lu je. Ú spěšn o st střed isek se m ěří zájm em ško l. P o u ze o b čas jsou svo lán y vzájem n é po rad y, kd e si jed n o tlivá střed iska po skytu jí své n ápad y a zku šen o sti. V elká fin an čn í po d po ra je věn o ván a n a vzn ik střed isek v reg io n ech , kd e zatím žád n á in stitu ce to h o to typu n epracu je a n a pro jekty, které b u ď u m o žň u jí ro zšířit spád o vo u o b last již fu n g u jících m ěstských zařízen í, n eb o o slo vu jí ved le m lád eže o statn í sku pin y o b yvatelstva. M otý li naděje S ku pin a d ětí se ve střed isku v A peld o o rn u sklán í n ad ro zleh lým sto lem , který po krývá m apa Evro py. U čí se zro vn a o kyselých d eštích a ve statistické ro čen ce si n ašly n ejvětší h o lan d ské zn ečišťo vatele o vzd u ší. N yn í si je pečlivě vyzn aču jí klad en ím d řevěn ých ko stek d o m apy (g eo g rafie). P o to m po d le n ávod u u čeb n í
po m ů cku po d o b n o u d ým ce a fo u kán ím ro zd m ých ávají ko u ř. P o ch víli klad o u d ým ku n a lo kality prů m yslo vých g ig an tů a pozo ru jí, jak ko u ř zam o řu je jejich o ko lí. P o víd ají si o to m , které škod livin y jso u n ejh o rší a jaké ško d y v příro d ě způ sob u jí (ch em ie a b io lo g ie). P o to m zjišťu jí, že vítr van e n ejčastěji o d m o ře, a tak n a levém o kraji m apy zapín ají ven tiláto r. V ysvětlu jí si, jak v příro d ě vzn iká vítr (fyzika) a sled u jí, jak závan y vzd u ch u pozm ěn ily tvar ko u řo vé vlečky. D lo u h á tru b ka vn u cu je před stavu ko m ín a. Ž áci vklád ají d ým ku d o jejíh o ú stí a po zn ají, že m n o žství ško d livin n eu b ylo , po u ze se ro zšířily d ále d o so u sed n ích států . N akon ec spo lečn ě s vych o vatelem d isku tu jí o pro b lem atice kyselých d ešťů a sn aží se n ach ázet řešen í, jak zab rán it jejich zh o u b n ém u vlivu . U ved l jsem jen o m jed en z m n o h a praktických pro g ram ů . D o ku m en tu je základ n í zn aky většin y aktivit, které vych o vatelé připravu jí. Eko lo g ie je vyn ikajícím in teg ru jícím před m ětem , který u m o žň u je ro zšířit a zo pako vat základ n í zn alo sti z m n o h a věd n ích o b o rů . V lastn í pro ved en í pro g ram ů je zn ačn ě vzd álen é o d m o n o tó n n íh o výklad u o d tab u le. V ětšin o u jd e o h ravé pro g ram y, které d ěti strh ávají k vlastn í aktivitě, o so b n í tvo řivo sti, h led án í vlastn ích řešen í a k po třeb n é práci v ko lektivu . V ych o vatelé se sn aží co n ejjed n o d u šeji a n ejn ázo rn ěji vést d ěti k po ch o pen í slo žitých pro b lém ů v eko systém ech . K lad em je před n o stn í vyu žití příro d n íh o pro střed í pro přím ý ko n takt d ětí s u čitelem . Z pro střed ko van é zn alo sti po m o cí atlasů a o b rázků v u čeb n icích se po u žívají zříd ka. V ěd ecké in fo rm ace zn ačn o u m ěro u d o plň u jí po stu py zam ěřen é n a cito vo u d ram atickou , esteticko u a eticko u vých o vu . M ěstské d ěti se n ěkd y ku po d ivu d o zvěd í, že m rkev se pěstu je n a po li a n e v o b ch o d ě a že vů n ě ran n íh o čaje n em á pů vo d jakém si papíro vém pytlíčku , ale v ro stlin ě, která vyro stla d aleko o d jejich d o m o va. D ěti se učí šetřit V A peld o orn u jso u po věstn í svým i pro g ram y, které jso u zam ěřen y n a eko lo g izaci živo ta ve ško le, zvláště n a šetřen í en erg ií. D ěti se d o zvíd ají o vh o d n ém ro zm ístěn í zářivek a to pn ých těles, o rů zn ých typech spo třeb ičů s n ízko u en erg eticko u n áro čn o stí a n ejvh o d n ějším a n ejú čin n ějším způ so b u větrán í m ístn o stí, atd . U čí se separo vat o d pad y ze svých svačin ek, šetřit vo d o u , starat se o zeleň v o ko lí ško ln ích b u d o v. V e W ag en in g en u se zase zam ěřu jí n a m eto d icko u po m o c u čitelů m . Ti se pravid eln ě o b jevu jí n a střed isku a o d n ášejí si b ed n y s pom ů ckam i a m eto d ickým i listy pro eko vých o vn é pro g ram y n a svých ško lách . V elm i ú spěšn é jso u i aktivity, kd e žáci po zn ávají živo t v těsn ém o ko lí svéh o b yd liště a sn aží se n avrh n o u t, jak h o o b o h atit a zpříjem n it. C elo státn ě se pro sad il střed iskem připraven ý pro g ram pro ti van d alism u , kd y žáci n atáčeli své vlastn í vid eo film y o to m to lid ském n ešvaru a po to m o n ich d isku to vali. V O rvelte je státn í střed isko zam ěřen é n a terén n í výzku m y. D íky u b yto vací kapacitě sem d o jížd ějí sku pin y žáků střed n ích ško l a přím o v příro d ě pro vád ějí za po m o ci m eto d ických listů sam o statn ě výzku m . S e svým i věd eckým i ú spěch y se po to m po ch lu b í n a závěrečn ém sem in áři. A ktivn í v eko lo g ické vých o vě jso u i n evlád n í h n u tí. V ro ce 1965 b yla zalo žen a C elo n áro d n í aso ciace pro eko lo g icko u vých o vu - In stitu t vo o r N atu r b esch erm in g sed u catie (IV N ). M á 13 000 člen ů , kteří všich n i slo žili zko u šky a stali se tak "prů vo d ci příro d o u ". Jejich akce jso u velm i o b líb en é m ezi m lád eží i d o spělým i. V žd yť s prů vo d cem se n a pro ch ázkách krajin o u d o zvěd í m n o h em více, n ež n ezasvěcen í ch o d ci. D íky prů vo d ců m se jim o d krývají m n o h á tajem ství příro d y a n au čí se po zo rn ěji vn ím at své pro střed í. P řím o
v cen tru A rn h em u je zem ěd ělská farm a, kam m ají kd yko liv přístu p ro d iče s d ětm i. M o h o u se d o tkn o u rů zn ých zvířecích o b yvatel a po zn at jejich živo tn í pro střed í a zvyky. H n ed ved le h lavn í b u d o vy je n en ápad n á zah rad a, pln á kveto u cích ro stlin . P ěstu jí se tako vé květin y, které lákají m o týly. V této zah rad ě se m oh o u lid é n ejen sezn ám it s rů zn ým i d ru h y ro stlin , ale m o h o u si je také ih n ed n a m ístě ko u pit a po to m zasad it d o své zah rad y. Z výšen ý výskyt m o týlů jsem v arn h em ských u licích n ezazn am en al, avšak v b u d o u cn o sti m ožn á, kd o ví … D v ojí p ocit z jednoho zá mku V zám ku G ro en eveld n ed aleko m ěsta B aarn síd lí N áro d n í střed isko pro příro d u , krajin u a živo tn í pro střed í, jeh o ž zřizo vatelem je m in isterstvo zem ěd ělství, příro d y a ryb o lo vu . V šed esátých letech n a zám ku žil a tvo řil zn ám ý fo to g raf Jo o p C o lson , který po skytl pro sto ry zám eckých ko m n at a parku d alším u m ělců m , ab y zd e vytvářely své so ch y, o b razy, b ásn ě, h u d b u a jin é "fan tazie". Teh d y d o šlo k přiro zen ém u splyn u tí u m ěleckých d ěl s d o jm y, které v člo věku vyvo lává krása zám eckéh o parku a o ko ln í příro d y. S o u časn ý pro jekt "H u d b a a krajin a" n avazu je n a tu to trad ici. S ku pin y n ávštěvn íků o b d rží m ag n eto fo n y a d o pro vo d n ý tex t a takto se po h yb u jí po zám eckém parku . N a jed en ácti zastaven ích n aslo u ch ají h u d b ě a po pisu jí své po city, které v n ich vyvo lává spo jen í rů zn ých m elo d ických m o tivů a o d lišn ých krajin n ých typů . I za stáléh o d eště b yla tato pro ch ázka příjem n o u relax ací a velm i in ten zivn ě n avo zo vala n ejrů zn ější aso ciace. P ro m n o h é m o žn á prvn í kro k k to m u , ab y začali vn ím at n ád h ern é zvu ky lesa b ez m ag n eto fo n u po d paží. S en o skutečnosti V zám eckých ko m n atách je in stalo ván a ro zleh lá ex po zice, věn o van á o ch ran ě příro d y. V jed n o tlivých m ístn o stech b likají světýlka sto vek všelijakých tlačítek a h ejb lat, jso u ro zestavěn y m o d ely ko lo b ěh ů vo d y, čistíren o d pad ů vod , rů zn ých eko systém ů - a ze stěn se lin e h u d b a, která to m u všem u d ává správn o u atm o sféru . P řed o d d ělen ím , které je věn o ván o d o pravě, se pro jd ete tm avým tu n elem , kd e vás vystraší světlo m ety a kvílen í b rzd b lížícíh o se au ta. M ů žete se pro jít po palu b ě lo d i G reen peace a po zo ro vat m akety m o řských ptáků n a u m n ě zin scen o van ém po b řeží, to vše za h lasitéh o h lo m o zu racků . P o to m po to čitých sch o d ech se sto u píte o patro n íž, kd e ku latým i o kýn ky za po n u réh o tich a sled u jete živo t po d m o řsko u h lad in o u . O h ro m u jící, po čítačem řízen é lo u tko vé d ivad lo se ro zeh raje v d ro b n é m ístn o sti ih n ed po stlačen í tlačítka v cen tru m ístn o sti. P řed staven í po pisu je h ro zivo u n o čn í m ů ru m aléh o ch lapce, kteréh o ru ší všelijaká zvířecí h avěť, vypad ávající s h lo m o zem ze stěn tak n ečekan ě, že b y pro b rala z letarg ie i zcela apatickéh o , po spávajícíh o stařečka. Z h o lan d ských výkřiků m yší a jezevců jsem m n oh o n epo ch ytil, ale celý sen b yl věn o ván n u tn osti šetřit vo d o u . Jako živ é… M ezi všem i atrakcem i, které zám ek n ab ízí, n ad šen ě po b íh ají d ěti a n ed o čkavě b ero u d o ru ko u telefo n y, které jim stále n ěco vysvětlu jí, n eb o zad ávají ú ko ly, které jso u řešiteln é zm áčkn u tím správn éh o kn o flíku . V ášn ivý lesk v o čích d ětí d o kazu je, že se zd e po d ařilo vyb o jo vat ú spěšn ý ko n ku ren čn í b o j pro ti rů zn ým želvám , ro b o tů m ,
m u tan tů m a eko o d d ílů m "d ží-áj-d žo u a". Z ám ek je po m ěrn ě zn ačn ě n avštěvován a vystříd á se v n ěm ro čn ě ú ctyh o d n ý po čet lid í. K d esi v d álce, ro zm azan ě, však h lo d á d ivn ý po cit, že tato vých o va k lásce k příro d ě, která je n avo zo van á po m o cí všelijakých b likátek, b ez jakéh o ko liv d o tyku se sku tečn ým příro d n ím světem za paláco vým i zd m i a d o ko n ce b ez příto m n o sti člo věka, m ů že vést d o slepé u ličky. O co více se u šetří n a platech "n epo třeb n ých " vych o vatelů , o to více m o h o u zám ecké ko m n aty n apo d o b it b arevn ý a d ivu krásn ý svět Ž ivo ta. V přízem í právě vyklád ají z n áklad n íh o au ta o b ro vské plyšo vé žirafy, n etřeb a zd ů razň o vat, že jso u jako živé, jako živé… B ludný Holanďan brá zdí naše v ody ? K d o se n ezajím á b líže o eko lo g icko u vých o vu , ten si asi m yslí, že jsm e o pět v čem si o d vacet let po zad u . Jed en spo lečen ský večer, n a kterém se před stavila česká střed iska eko lo g ické vých o vy Lipka B rn o , D řípatka P rach atice, S třed isko eko log ické vých o vy C h alo u pky, které b ylo n avíc spo lu o rg an izáto rem h o lan d skéh o po b ytu , d o kázal, že po ku d jd e o o d b o rn é zn alo sti a n ápad ito st při vym ýšlen í vh o d n ých pro g ram ů , je n aše ú ro veň n apro sto sro vn ateln á. R o zd íln ý je však přístu p státu k po d o b n ým aktivitám , s tím spojen á fin an čn í po d pora - a vů b ec celko vé spo lečen ské o vzd u ší, ve kterém u n ás tato střed iska pracu jí. To však alespo ň částečn ě n ah razu je o h ro m n ý zápal n ašich lid í, kteří se eko lo g ické vých o vě věn u jí, i kd yž jso u n u cen i n eu stále o b h ajo vat svo u práci a zd ů vo d ň o vat svo u čin n o st, to je vyčerpává ze všeh o n ejvíc. Týd en v H o lan d sku jim všem po skytl m n o h o n ápad ů , které m o h o u vyu žít ve své prax i, a n avíc d o d al o ptim ism u , po ku d jd e o sm yslu pln o st jejich po čín án í. D o u fám , že získan é n ápad y se u platn í i při čin n o sti m ěstskéh o střed iska eko lo g ické vých o vy v O lo m o u ci, které se těžce, ale přece jen slib n ě, ro zb íh á v H o rce n ad M o ravo u , d íky po ch o pen í ú řad ů v o b o u jm en o van ých síd lech . M ich al B arto š
