��������������������������������������������� ���������������������������������������������
����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
PhDr. Marek Preiss, Mgr. Hana Kuèerová a kolektiv NEUROPSYCHOLOGIE V PSYCHIATRII Autorský kolektiv: Mgr. Michal Èerník Mgr. Danica Klempová MUDr. Miloslav Kopeèek Mária Krivoíková, M.Sc. MUDr. Pavel Kubù PhDr. Hana Kuèerová, Ph.D. PhDr. Petr Kuliák MUDr. Vladimír Línek Mgr. Lenka Miovská doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. doc. PhDr. Pavel Mohr, Ph.D. Mgr. Petra Navrátilová MUDr. Karel Nepor, CSc. MUDr. Tomá Páleníèek Mgr. Pavla Perglová PhDr. Marek Preiss PhDr. Mabel Rodriguez PhDr. Zuzana Øíhová Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2680. publikaci Odpovìdná redaktorka Jana Jandovská Kubínová Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 416 Vydání 1., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo © Allphoto Images
(tištěná verze) ISBN 80-247-1460-4 ISBN 978-80-247-6994-3 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
OBSAH
HLAVNÍ AUTOØI KAPITOL. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1. ZÁKLADY KLINICKÉ NEUROPSYCHOLOGIE . . . . . . . . . . . . (Marek Preiss) 1.1 Z historie neuropsychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Základní neuropsychologická terminologie . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Mìøení kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.1 Mìøení deficitu porovnáním s výkonem zdravých osob . . . . 1.5.2 Kvalitativní urèování kognitivních deficitù . . . . . . . . . . . 1.6 Mìøení klinicky signifikantní zmìny (od souborù k jednotlivcùm) . . . 1.6.1 Klinicky významná zmìna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6.2 Kritika, námitky, alternativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6.3 Diskuze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6.4 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Cíle neuropsychologického vyetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8 Neuropsychologický nález . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9 Ekologická validita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9.1 Definice ekologické validity . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9.2 Problém multifunkènosti psychologických testù . . . . . . . . 1.9.3 Kvalita vyetøení jako nespecifický zpùsob zlepení ekologické validity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9.4 Pøíklady zkoumání ekologické validity . . . . . . . . . . . . . 1.9.5 Ergoterapie prostøedník mezi bìným ivotem a testem . . . 1.9.6 Pyramida zkoumání ekologické validity . . . . . . . . . . . . 1.9.7 K diskuzi o významu ekologické validity . . . . . . . . . . . . 1.9.8 Vydavatelé testù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9.9 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.10 Odhad premorbidního stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.11 Neuropsychologické testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.11.1 Screeningové a podrobné vyetøení . . . . . . . . . . . . . . . 1.12 Vliv nácviku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.13 Simulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.14 Stárnutí norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.15 Stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . 21 . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
21 28 30 36 39 39 41 43 43 46 49 49 50 52 59 60 61
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
61 62 64 64 66 66 67 68 70 75 83 87 89 90
1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21
Neuropsychologické testy v ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Osobnost a psychosociální následky pokození mozku . . . . . . . . . . . . 102 Neuropsychologická rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Modely fungování mozku a kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . 110 Zaèínáme s neuropsychologií v klinické psychologii . . . . . . . . . . . . . 116 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
2. VYBRANÉ KAPITOLY Z HISTORIE VÝZKUMU PAMÌTI A AMNESTICKÉ SYNDROMY . . . . . . . . . . . . . . . . (Vladimír Línek) 2.1 Krátkodobá pamì versus dlouhodobá pamì . . . . . . . . 2.2 Hipokampální krajina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Sedmdesátá léta nové koncepce pamìti . . . . . . . . . . 2.4 Klinické studie osmdesátých let . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Výzkum konsolidace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Frontální oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.1 Definice nìkterých pojmù . . . . . . . . . . . . . . 2.6.2 Klinická èást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Základní principy kognitivní terapie . . . . . . . . . . . . . 2.8 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . 127 . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
3. KOGNITIVNÍ DEFICITY ZPÙSOBENÉ UÍVÁNÍM NÁVYKOVÝCH LÁTEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Michal Miovský) 3.1 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním alkoholu . . . . . . . . . . . . . . . (Karel Nepor) 3.1.1 Krátkodobé poruchy kognitivních funkcí vyvolané alkoholem . . . . 3.1.2 Dlouhodobìjí poruchy kognitivních funkcí vyvolané alkoholem . . 3.1.3 Kombinace alkoholového pokození kognitivních funkcí a pokození kognitivních funkcí jiné etiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.4 Fetální alkoholový syndrom a ARND . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním nikotinu . . . . . . . . . . . . . . . (Pavel Kubù) 3.2.1 Nikotin pøi kompenzaci kognitivních deficitù rùzné etiologie . . . . 3.2.2 Vliv prenatální expozice kouøení cigaret na kognitivní funkce dítìte . 3.3 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním stimulancií . . . . . . . . . . . . . (Danica Klempová) 3.3.1 Akutní intoxikace, dlohodobé uívání stimulaèních látek a jejich souvislost s kognitivními funkcemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Úèinky stimulancií na mozek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Kognitivní deficity u uivatelù stimulancií . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním MDMA . . . . . . . . . . . . . . . (Tomá Páleníèek) 3.5 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním konopných drog . . . . . . . . . . . (Lenka Miovská, Michal Miovský)
127 129 130 131 132 132 132 134 138 142 145 147 147 149 150 151 151 152 153 153 153 154 156 157 160
3.5.1 Úèinky na mozek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Dùsledky akutní intoxikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.3 Dùsledky krátkodobého a dlouhodobého uívání marihuany . . . . 3.5.4 Metodologická omezení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním opioidù . . . . . . . . . . . . . . (Lenka Miovská, Michal Miovský) 3.6.1 Úèinky na centrální nervový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.2 Opioidy uívané pro zvládání bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.3 Kognitivní dysfunkce u uivatelù heroinu . . . . . . . . . . . . . . 3.7 Kognitivní deficity zpùsobené uíváním tìkavých látek . . . . . . . . . . (Lenka Miovská, Michal Miovský) 3.7.1 Úèinky na centrální nervový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.2 Akutní intoxikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.3 Úèinky krátkodobého a dlouhodobého uívání . . . . . . . . . . . 3.8 Diagnostika kognitivních deficitù u uivatelù návykových látek . . . . . . 3.9 Monosti prevence a léèby kognitivních deficitù zpùsobených návykovými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.10 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.11 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.12 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. KOGNITIVNÍ DEFICIT U SCHIZOFRENIE . . . . . . . . . . . . . . . (Hana Kuèerová, Zuzana Øíhová) 4.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Vymezení pojmu schizofrenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.2 Kognitivní funkce u schizofrenie . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Zahranièní a èeské neuropsychologické studie . . . . . . . . . . . . . 4.3 Prevalence i incidence schizofrenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Hlavní domény mìøených kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 Historická perspektiva pojmu kognitivní funkce u schizofrenie 4.4.2 Oblasti kognitivní dysfunkce u schizofrenie . . . . . . . . . . . 4.4.3 Koreláty kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Kognitivní deficit a subtypy schizofrenie . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Psychosociální dùsledky kognitivního pokození . . . . . . . . . . . . 4.7 Mìøení kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7.1 Testové metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8 Prùbìh kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9 Zobrazovací metody u schizofrenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.10 Návrh vyetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.11 Rehabilitace a psychoterapie kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . 4.12 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.13 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.14 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.15 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.16 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
161 162 162 164 165
. . . .
165 166 168 168
. . . .
169 170 170 171
. . . .
173 175 176 177
. . . 189 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
189 189 190 191 196 197 198 199 206 208 208 208 209 210 213 216 220 222 222 223 224 226
5. KOGNITIVNÍ DEFICIT U DEPRESIVNÍ PORUCHY . . . . . . . . . . . (Marek Preiss, Hana Kuèerová, Petra Navrátilová, Michal Èerník) 5.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Unipolární depresivní porucha a kognitivní deficit: naznaèené souvislosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Historie zkoumání kognitivního výkonu u unipolární depresivní poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Pøehled výsledkù zahranièních a èeských neuropsychologických studií . 5.2.1 Výskyt kognitivního deficitu u unipolární deprese . . . . . . . . 5.2.2 Specifické versus globálnì-difuzní pokození . . . . . . . . . . . 5.2.3 Pøíèiny kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Prevalence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Hlavní domény mìøených funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Prùbìh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5.1 Pøedchází deprese kognitivnímu deficitu? . . . . . . . . . . . . . 5.5.2 Klinické faktory ovlivòující kognitivní výkonnost depresivních pacientù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5.3 Kognitivní deficit v remisi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6 Výsledky zobrazovacích metod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.7 Mìøení kognitivního deficitu u deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.8 Návrh typizovaného vyetøení kognitivních funkcí u depresivní poruchy 5.9 Rehabilitace a psychoterapie pacientù s kognitivním deficitem . . . . . . 5.10 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.11 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.12 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.13 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.14 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . 235
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
237 238 238 240 241 243 244 246 246
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
247 252 253 256 258 260 261 262 264 265 265
6. KOGNITIVNÍ FUNKCE U PORUCH PØÍJMU POTRAVY . . . . (Hana Papeová) 6.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Epidemiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Èeské a zahranièní studie neuropsychologie PPP . . . . . . . . . 6.4 Hlavní domény mìøených kognitivních funkcí . . . . . . . . . . 6.4.1 Kognitivní flexibilita u AN set-shifting . . . . . . . . . 6.4.2 Specifické kognitivní pokození a hladiny estrogenù . . . 6.4.3 Kognitivní dysfunkce, vnímání vlastního tìla a disociace . 6.4.4 Kognitivní dysfunkce a percepce bolesti . . . . . . . . . 6.5 Neuropsychologické testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Prùbìh kognitivního deficitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Øízení pøíjmu potravy a výsledky zobrazovacích metod . . . . . 6.8 Návrh typizovaného vyetøení kognitivních funkcí . . . . . . . . 6.9 Rehabilitace a psychoterapie kognitivního deficitu . . . . . . . . 6.10 Invalidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.11 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.12 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . 235 . . 235
. . . . . . 269 . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
269 269 270 272 272 273 273 274 274 276 277 279 280 280 280 281
6.13 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281 6.14 Pøílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 6.15 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 7. MONOSTI FARMAKOLOGICKÉHO OVLIVNÌNÍ KOGNITIVNÍHO DEFICITU U SCHIZOFRENIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Pavel Mohr) 7.1 Schizofrenie a kognice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Antipsychotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Klasická (typická) antipsychotika . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.2 Antipsychotika druhé generace (atypická) . . . . . . . . . . . . . 7.3 Farmakologické ovlivnìní jednotlivých neurotransmiterových systémù . 7.3.1 Dopamin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.2 Serotonin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.3 Noradrenalin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.4 Acetylcholin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.5 Glutamát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.6 Ostatní farmakologické intervence . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
8. KOGNITIVNÍ EFEKT ANTIDEPRESIV . . . . . . . . . . . . . . . (Miloslav Kopeèek) 8.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Antidepresiva ovlivòující monoaminergní neurotransmitery . . . . 8.3 Antidepresiva ovlivòují postsynaptické receptory . . . . . . . . . . 8.4 Antidepresiva ovlivòují bunìènou expresi a neuromodulaci . . . . 8.5 Zobrazovací metody u depresivní poruchy . . . . . . . . . . . . . 8.6 Dìlení antidepresiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7 Metodická úskalí hodnocení vlivu antidepresiv na kognitivní funkce 8.7.1 Pouívané testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.8 Antidepresiva a kognitivní funkce zdravých dobrovolníkù . . . . . 8.9 Souhrnný efekt antidepresiv na bdìlost . . . . . . . . . . . . . . . 8.10 Antidepresiva a kognitivní funkce depresivních pacientù . . . . . . 8.11 Vliv elektrokonvulzivní terapie na kognici . . . . . . . . . . . . . 8.12 Vliv repetitivní transkraniální magnetické stimulace na kognici . . 8.13 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.14 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.15 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.16 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . 293 . . . . . . . . . . . . . . .
293 294 294 295 296 296 296 296 296 297 297 298 299 300 301
. . . . . 305 . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
305 305 306 307 308 308 312 314 315 321 322 324 325 325 326 326 328
9. ÚVOD DO PROBLEMATIKY NEUROPSYCHOLOGICKÉ REHABILITACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Mabel Rodriguez) 9.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Vymezení pojmù v neuropsychologické rehabilitaci . . . . . . . . . 9.3 Praktická doporuèení pro provádìní neuropsychologické rehabilitace 9.4 Pøístupy, strategie, modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1 Základní teoretické a praktické pøístupy . . . . . . . . . . . . 9.4.2 Kombinovaný model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3 Holistický model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.4 Strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5 Efektivita kognitivní rehabilitace: meta-analýzy studií a doporuèení pro klinickou praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.6 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.7 Klíèová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.8 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . 333 . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
333 335 336 338 338 338 340 340
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
341 344 345 346
10. KOGNITIVNÍ REHABILITACE U PACIENTÙ SE SCHIZOFRENIÍ . . (Pavla Perglová) 10.1 Je kognitivní rehabilitace efektivní metodou u pacientù se schizofrenií? . 10.1.1 Pochybnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.2 Nìkteré studie sledující efekty kognitivní rehabilitace . . . . . . 10.2 Specifika kognitivní rehabilitace u pacientù se schizofrenií . . . . . . . . 10.3 Aktuální trendy v kognitivní rehabilitaci u schizofrenie ve svìtì . . . . . 10.3.1 Nìkteré zahranièní programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4 Nìkteré zkuenosti s kognitivní rehabilitací u pacientù se schizofrenií v Èeské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4.1 Kognitivní rehabilitace v programu Student (obèanské sdruení Baobab) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4.2 Kognitivní rehabilitace v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondøejov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.5 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11. BUDOUCNOST NEUROPSYCHOLOGIE . . . . . . . . . . . . (Petr Kuliák) 11.1 Souèasný stav a výhledy do budoucna v naí neuropsychologii 11.2 Neuropsychologie v psychiatrii a neurologii . . . . . . . . . . 11.2.1 Metody (neuropsychologické techniky, testy apod.) . 11.3 Vzdìlávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Význam zobrazovacích technik mozku pro neuropsychologii 11.5 Futurologický výhled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.6 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . .
. . 349 . . . . . .
. . . . . .
349 349 351 353 356 357
. . 358 . . 358 . . 360 . . 360
. . . . . . . . 363 . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
366 367 367 368 370 371 371
PØÍLOHY PAMÌOVÝ TEST UÈENÍ . . . . . . . . . Historie testu . . . . . . . . . . . . . . . Administrace . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . Alternativní verze . . . . . . . . Normy . . . . . . . . . . . . . . Podnìtová slova pro pamìový test uèení Doporuèená a pouitá literatura . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
375 375 375 375 376 376 378 379
LOGICKÁ PAMÌ . . . . . . . . . . . . Logická pamì I . . . . . . . . . . . . Logická pamì II . . . . . . . . . . . . Záznamový arch . . . . . . . . . . . . Normy . . . . . . . . . . . . . . . . . Alternativní verze . . . . . . . . . . . Povídka C alternativní verze . Povídka D alternativní verze . Doporuèená a pouitá literatura . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
381 381 381 381 381 382 382 383 387
VERBÁLNÍ FLUENCE . . . . . . Historie testu . . . . . . . . . . Administrace . . . . . . . . . Skórování . . . . . . . . . . . Záznamový arch . . . . . . . . Normy . . . . . . . . . . . . . Doporuèená a pouitá literatura
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
389 389 389 389 390 390 392
KOGNITIVNÍ ODHAD JAKO EXEKUTIVNÍ FUNKCE Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Administrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
393 393 393 394 396
TRAIL MAKING TEST . . . . . . Historie testu . . . . . . . . . . Administrace . . . . . . . . . . Skórování . . . . . . . . . . . Záznamový arch . . . . . . . . Normy . . . . . . . . . . . . . Doporuèená a pouitá literatura
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
397 397 397 398 398 398 402
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
ÈÍSELNÝ ÈTVEREC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403 Administrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403
Normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403 Doporuèená a pouitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 TEST TVORBY RODOKMENU . Historie . . . . . . . . . . . . Administrace . . . . . . . . . Normy . . . . . . . . . . . . . Doporuèená a pouitá literatura
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
407 407 407 408 408
REJSTØÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 409
Hlavní autoøi kapitol
/
13
HLAVNÍ AUTOØI KAPITOL
PhDr. Marek Preiss (1967) Pracuje od roku 2000 v Psychiatrickém centru Praha (PCP). Vystudoval jednooborovou psychologii na FF UK v Praze, má psychoterapeutický výcvik. Zamìøuje se na klinickou neuropsychologii a poruchy osobnosti. Publikuje na téma aplikace neuropsychologických metod (napø. monografie Klinická neuropsychologie), diagnostiky poruch osobnosti a posttraumatických stresových poruch. Pøednáí napøíklad úvod do neuropsychologie v rámci specializaèních zkouek v IPVZ, diagnostiku poruch osobnosti pomocí strukturovaného rozhovoru aj. Angauje se ve tvorbì nových diagnostických metod kognitivních funkcí. MUDr. Miloslav Kopeèek (1972) Vystudoval lékaøství na 3. LF UK a od roku 1998 je postgraduálním studentem oboru Neurovìd na 3. LF UK, Praha. Od tého roku pracuje v Psychiatrickém centru Praha jako sekundární lékaø. Od roku 2003 pøednáí pro Academica Medica Pragensis, od následujícího roku pracuje jako odborný asistent psychiatrie na 3. LF UK Praha a roku 2005 zaèíná pøednáet pro IPVZ. Zabývá se pøedevím vyuitím funkèních zobrazovacích metod v psychiatrii, vyuitím rTMS, psychofarmakologií a studiem kognitivních funkcí. Doposud se podílel na tvorbì více jak 100 odborných pøíspìvkù v èetinì a více ne desítce pøíspìvkù v impaktovaných èasopisech (vèetnì The British Journal of Psychiatry, The Journal of Clinical Psychiatry, CNS drugs). Mária Krivoíková, M.Sc (1975) Od roku 1998 pracuje na Klinice rehabilitaèního lékaøství 1. LF UK a VFN v Praze jako odborný asistent a vedoucí ergoterapeut. Vystudovala bakaláøské studium ergoterapie na 1. LF UK a magisterské studium ergoterapie na Karolinska Institute v Stockholmu. Zabývá se rehabilitací pacientù s pokozením mozku, zejména vyetøením a terapií kognitivních funkcí. Pøednáí ergoterapeutická témata v rámci postgraduálního vzdìlávání lékaøù a psychologù. Je èlenem výkonného výboru Èeské asociace ergoterapeutù (ÈAE) a Evropské sítì ergoterapeutických kol (ENOTHE). PhDr. Hana Kuèerová, Ph.D. (1977) Pracuje jako klinická psycholoka na Psychiatrické klinice Lékaøské fakulty Masarykovy Univerzity v Brnì a souèasnì zde vyuèuje v rámci pøedmìtu Psychiatrie na pre- i postgraduální úrovni. Zajímá se zejména o výzkum kognitivních funkcí v neuropsychiatrii a o neuropsychologii obecnì. Na toto téma ji publikovala nìkteré výzkumné studie.
14
/
Neuropsychologie v psychiatrii
PhDr. Petr Kuliák (1949) Je odborným asistentem Katedry neurologie Institutu pro dalí vzdìlávání ve zdravotnictví v Praze. Jeho specializací je neuropsychologie a v tomto oboru se zabývá výzkumem, klinickou i pedagogickou èinností. Neuropsychologickou diagnostiku a rehabilitaci provádí té ve Vojenském rehabilitaèním ústavu ve Slapech nad Vltavou. Participuje na výzkumných úkolech Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Pedagogicky pùsobí v postgraduálním vzdìlávání lékaøù a klinických psychologù (IPVZ) a pregraduální výuce studentù na Katedøe psychologie FF UK v Praze. Rediguje webový portál www.neuropsychologie.cz. MUDr. Vladimír Línek (1961) Pracuje od roku 1991 na Neurologické klinice 1. LF UK, jako odborný asistent. Roku 1993 sloil druhou specializaèní atestaci a v roce 2001 obhájil disertaèní práci na téma Poruchy pamìti u neurologických onemocnìní. Je zakládajícím èlenem a místopøedsedou Sekce pro kognitivní neurologii ÈS Neurologické spoleènosti JEP, dritelem Hennerovy ceny za originální práci v roce 1998 a ceny prof. Vondráèka za publikaci v roce 2004. doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. (1975) Psycholog a psychoterapeut. Absolvent oboru psychologie na FF MU v Brnì a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. V roce 2005 byl na Palackého Univerzitì v Olomouci habilitován v oboru klinická psychologie. Profesní dráhu zaèínal jako preventivní a poradenský pracovník ve Sdruení Podané ruce (NGO), kde pozdìji pracoval jako vedoucí Denního psychoterapeutického stacionáøe Elysium. Od roku 2001 do roku 2005 pracoval jako vìdecký pracovník Psychologického ústavu Akademie vìd ÈR. V roce 2005 byl jmenován vedoucím novì vzniklého Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Je pøedsedou obèanského sdruení SCAN vydávajícího odborný èasopis Adiktologie. PhDr. Mabel Rodriguez (1967) Vystudovala psychologii na FF UK a od roku 1996 pracuje v Psychiatrickém centru Praha na uzavøeném oddìlení psychóz, vìnuje se psychodiagnostice a psychoterapii. Pøednáí o problematice Rorschachova testu, specializuje se na vyuití neuropsychologie u schizofrenních pacientù. Mgr. Pavla Perglová (1971) Vystudovala jednooborovou psychologii na FF UK a speciální pedagogiku na PedF UK. Pracuje jako klinická psycholoka v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondøejov a jako lektorka programu Student v obèanském sdruení Baobab. Klienty obou zaøízení jsou pøevánì mladí lidé s onemocnìním schizofrenního okruhu. Kromì psychoterapie se vìnuje diagnostice a rehabilitaci kognitivních funkcí a studijnímu poradenství pro studenty po probìhlém psychotickém onemocnìní.
Hlavní autoøi kapitol
/
15
doc. PhDr. Pavel Mohr, Ph.D. (1965) Absolvoval 3. LF UK v Praze, v roce 2001 získal titul Ph.D. v oboru Neurovìd, habilitoval v roce 2004. Od roku 1991 pracuje v Psychiatrickém centru Praha, v souèasné dobì jako vedoucí lékaø. V letech 19951998 pracoval jako vìdecký pracovník v Nathan Kline Institute for Psychiatric Research, Orangeburg, New York. Souèasnì pùsobí jako docent psychiatrie na 3. LF UK v Praze. Je èlenem redakèní rady èasopisu European Psychiatry, Fellow Asociace evropských psychiatrù a èlenem výboru Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti. Je øeitelem nìkolika výzkumných grantù z oblasti biologické psychiatrie a celé øady psychofarmakologických studií. Publikuje v zahranièních a èeských odborných èasopisech, je autorem kapitol v uèebnicích a monografiích.
Úvod
/
17
ÚVOD
Tato kniha pojednává o základech praktické, klinicky orientované neuropsychologie a vybraných psychiatrických poruch ve vztahu ke kognitivním potíím. Cílem publikace je uvést zájemce o neuropsychologii do praktických problémù s neuropsychologickým vyetøením, s mìøením kognitivního deficitu a dalími základními oblastmi, které se musí vzít v úvahu pøi práci neuropsychologa s lidmi, u kterých je mozek pokozen èi je na pokození mozku podezøení. Kniha je urèena psychologùm, kteøí s tìmito pacienty pracují nebo mají o tuto oblast zájem, a dále jiným profesím, je s psychology (nebo neuropsychology) spolupracují nebo potøebují získat v této oblasti základní klinické znalosti. Text navazuje a rozvíjí pøedchozí kniní titul (pøedevím Preiss et al., 1998 a Preiss, Laing a Rodriguez, 2002). Neuropsychologie je disciplína, zkoumající vztah mezi (vìtinou pokozeným) mozkem a chováním. Klinická neuropsychologie je aplikovaná disciplína zkoumající vztah mezi pokozeným mozkem a chováním. Je souèástí psychologie, pøedevím klinické, ale zároveò leí na pomezí dalích oborù zejména neurologie, psychiatrie, ale také speciální pedagogiky. Mezi dalí podobory neuropsychologie se øadí pøedevím experimentální neuropsychologie a kognitivní neuropsychologie. Klinický neuropsycholog je podle závìrù Houstonské konference v roce 1997 (Houston Conference on Specialty Training and Education in Neuropsychology): profesionální psycholog trénovaný jako odborník ve vztahu mezi mozkem a chováním. Klinický neuropsycholog se specializuje na aplikaci vyetøení a intervenèních principù, zaloených na vìdeckém zkoumání lidského chování v prùbìhu ivota, vzhledem k normálnímu nebo abnormálnímu fungování centrálního nervového systému. V sousedním Nìmecku v souèasné dobì existuje Gesellschaft für Neuropsychologie (GNP), která sdruuje asi 900 nìmecky mluvích neuropsychologù. Neuropsycholog je v Nìmecku psycholog, který absolvuje ètyøleté univerzitní vzdìlání, které podobnì jako u nás obsahuje praxe (od 6 týdnù do 6 mìsícù). Vìtina klinických neuropsychologù se uèí svému øemeslu a pøímo v praxi. GNP nabízí od roku 1994 postgraduální výcvik, jeho zakonèení umoòuje získat osvìdèení Klinický neuropsycholog GNP. Kandidáti musí splòovat následující kritéria: mít univerzitní diplom v psychologii, 3 roky praxe na plný úvazek nebo pøinejmením na polovièní klinický úvazek pod supervizí, mít zkuenost alespoò s 10 pacienty z posledních 2 let s rùznými neuropsychologickými potíemi, dokumentovat 1000 hodin postgraduálního vzdìlávání. Podobná spoleènost v Èeské republice chybí. Schopnosti jsou obecné pøedpoklady k praktickým èinnostem, které se dále dìlí na duevní funkce, jako je vnímání, pamì, mylení a pozornost. Schopnosti jsou, stejnì jako osobnost, dùleitou souèástí zájmu psychologù a jejich zmìny, oslabení nebo poruchy jsou v centru zájmu neuropsychologie. Neuropsychologie je souèástí neurovìd a jedním z mostù mezi duí a tìlem, pragmatickým øeením odvìkého problému vztahu mezi duí a mozkem (Vaina, 1998). V rámci irího explanaèního rámce se
*
18
/
Neuropsychologie v psychiatrii
øadí pøedevím mezi biologickomedicínské obory (viz tab. 1), èásteènì i mezi kognitivní obory (neuropsychologická rehabilitace). Tab. 1 Explanaèní modely (podle: Nakoneèný, M.: Obecná psychologie. 2. vyd., Academia 1997) Explanaèní model
Teoretická pøíèina abnormality Teoretické øeení
Biologickomedicínský
organická porucha
léky, klid (léèení tìla)
Psychodynamický
nevìdomé konflikty
vhled do tìchto konfliktù (emocionální a intelektuální porozumìní tìmto konfliktùm)
Behaviorálnì-teoretický neádoucí zkuenosti (uèení)
pøeuèení neádoucích návykù
Fenomenologický
absence ivotního smyslu nebo zkreslení záitkù
vývoj sebeuvìdomování a otevøenosti
Kognitivní
chybné mylení (chybná interpretace skuteènosti)
nauèení nových zpùsobù interpretace zkuenosti
Etický
absence vìdomí odpovìdnosti
pojetí vìdomí odpovìdnosti
Nedá se oèekávat, e klinický psycholog bude mít erudici neuropsychologa, se vím potøebným vzdìláváním se v psychopatologii, fyziologii, anatomii, zobrazovacích metodách a dalích oblastech. V Èeské republice je do budoucna pravdìpodobné, e se neuropsychologie bude rozvíjet v rámci klinické psychologie s postupným narùstáním specializace a osamostatòováním se, podobnì jako v jiných oborech, které jsou na hranici více klinických disciplín. Cílem neuropsychologie v klinické psychologii není popisovat pomocí kognitivních/neuropsychologických testù pokozené oblasti mozku. Cílem musí být adekvátní popis funkèního stavu mozku. Klinické závìry typu
vyetøení ukazuje na pokození v temporálnì-parietálních oblastech
jsou vìtinou neopodstatnìné a zpravidla neodpovídají monostem souèasného stavu neuropsychologického instrumentária. Podobné závìry vyadují, pokud mají být vùbec pravdivé, bohaté a specializované zkuenosti. Proto je cílem této monografie posílit adekvátní a pøesný popis výkonu, chování a emocionálních zvlátností pacienta (klienta) tak, aby citlivì odráel zmìny, ke kterým vlivem pokození mozku dolo. Zvládnutí øady pøístupù, metod a technik, je tedy v monostech klinických psychologù, není zapotøebí pøehnaná úcta nebo obavy z pøíli tìkých èi pøíli lékaøských (neurologických, psychiatrických
) pøístupù. Jsme si zároveò vìdomi, e tento pøístup nemusí odráet stanoviska jiných zájemcù èi odborníkù v neuropsychologii a neodráí monosti vysoce specializovaných neuropsychologù. Øada odborníkù postupuje opaènou cestou napøíklad kognitivnì zamìøeného neuropsychologa zajímají výsledky zobrazovacích metod u urèité skupiny lidí v souvislosti s øeením specifického problému a hledá odpovídající korelát v kognitivních funkcích.
Úvod
/
19
Poznámka 1 V 60. letech se øada neuropsychologù omezila na ètvrtinovou lokalizaci, tedy levé anteriorní a posteriorní versus pravé anteriorní a posteriorní oblasti. Jiní neuropsychologové, vìdomi si pochybné pøesnosti této hrubé lokalizace, byli opatrnìjí a analyzovali své nálezy v termínech levostranné èi pravostranné dichotomie
V souèasnosti (90. léta 20. století) mohou neuropsychologové urèovat zmìny v chování vztaené k pøesnìji ohranièeným oblastem. V souèasnosti mùeme èasto slyet, e vyuití neuropsychologických testù pro urèení lokalizace fokálního pokození mozku je passé. Zjiování lokalizace urèitého chování ve vztahu k funkèním oblastem mozku je ale stále významným zájmem neuropsychologù. Podle: Benton, A.: Clinical neuropsychology: 19601990. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 14, 3, 1992, 407417.
Ke konci období, kdy jsme dokonèovali práce na této knize, vznikla v Psychiatrickém centru Praha studie kognitivních funkcí u bìné populace, její cíl je shromádit dostateèný soubor k vytvoøení norem pro neuropsychologické testy pouívané v Èeské republice (VZ). Práce na této knize pøispìla k nápadu tuto studii zaèít a doufáme, e se okolo roku 2008 budeme moci radovat z jejích výsledkù, které (snad) pøispìjí k validitì práce s neuropsychologickými testy. Na závìr bychom rádi pøipomnìli, e naí hlavní specializací je klinická psychologie a práce klinického psychologa na psychiatrickém pracoviti. Tím je ovlivnìn i ná pohled na vyuití neuropsychologie. Mìnící se psychopatologie, vliv èastých poruch osobnosti a akutního stavu nám zprostøedkovávají odliné vnímání moností a mezí klinické neuropsychologie oproti kolegùm, kteøí pracují na neurologických pracovitích. Ve své práci tak více akcentujeme relativnost a èasovou omezenost naich klinických nálezù a ménì se vztahujeme k monostem lokalizace pomocí neuropsychologických metod. Marek Preiss Hana Kuèerová (editoøi)
20
/
Neuropsychologie v psychiatrii
Dìkujeme pøedevím: Janì Jandovské Kubínové z nakladatelství Grada Publishing za peèlivou redakèní práci, øadu pøínosných pøipomínek a sjednocování textù rùzných autorù, Gabriele Plickové z nakladatelství Grada Publishing za zájem o tuto knihu a nabídku ji zpracovat. Hanì tìpánkové za vysoce kritické ètení Základu klinické neuropsychologie a pomoc s korekturami u dalích kapitol. Irenì Preissové za opakované kritické ètení èástí rukopisu. Jiøímu Lukavskému za tvorbu poèítaèových neuropsychologických programù, které pøispìly k nìkolika studiím kognitivního deficitu. Radovanu Pøikrylovi a Tomái Kapárkovi za øadu dùmyslných podnìtù a návrhù. Drahomíøe Kuèerové a Vladimíru Kuèerovi za opakované ètení a pomoc s finální korekturou a tvorbou rejstøíku. Psychiatrickému centru Praha za podporu publikaèní èinnosti a monosti rozvíjet to, co nás dlouhodobì v naí profesi tìí. Prof. Evì Èekové za iniciaci a podporu rozvoje neuropsychologie na brnìnské psychiatrické klinice. PhDr. Bohumile Batecké za monost zpracovat kapitolu o klinické neuropsychologii (In: Batecká, B. a kol.: Klinická psychologie v praxi. Portál 2003.), ze které jsme vycházeli pøi sepsání Základní klinické neuropsychologie v této knize. Práce editora byla podpoøena projektem MZÈR M20PCP2005.
