Projekt OP VK Internacionalizace výuky veterinární medicíny jako cesta na evropský trh práce
CZ.1.07/2.2.00/28.0288 0
Terminologický slovník laboratorní diagnostiky
Jaroslav Doubek Jaroslava Tomenendálová Ivana Uhríková Kristína Řeháková Soňa Šlosárková Radan Doubek Eva Matalová
Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
1
Učební text je určen cílové skupině studentů Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno, zapojených do projektu Internacionalizace výuky veterinární medicíny jako cesta na evropský trh práce, konkrétně do modulu 2: Integrace preklinického a klinického vzdělávání. Chceme věřit, že text bude vhodným a pohotovým doplňkem dalších publikací, připravených projektovým týmem v rámci řešení tohoto projektu, tj. Základů laboratorní diagnostiky, Laboratorně diagnostických algoritmů a Hematologického a cytologického atlasu. Abecední seznam hesel je třeba vnímat jako otevřený, při jejich výběru jsme se řídili jejich důležitostí z pohledu moderní laboratorní diagnostiky. Řazení vybraných hesel jsme prováděli podle českého výrazu, je-li více užívána zkratka, zařadili jsme nejprve ji a potom plný český výraz, případné anglické ekvivalenty jsou v závorkách, stejně jako jednotky zařazených analytů. Do popisu hesel jsou vloženy hypertextové odkazy (kurzivou barevně), které pomohou rychlejší orientaci v elektronické verzi studijního materiálu. Metody stanovení analytů a jejich principy je nutné vnímat jako jednu z řady možností. Učební text určitě najde uplatnění při studiu předmětů laboratorní diagnostiky, zařazených do nového curricula. Tento a související učební texty, připravené projektovým týmem, jsou na stránkách http://fvl.vfu.cz/sekce_ustavy/fyziologie/index.html
2
Absorpce Prostupování částic (atomů a molekul) jedné fáze částicemi druhé fáze. Absorpční fotometrie Optická metoda kvantitativního hodnocení změny intenzity záření po průchodu analytickým prostředím. Platí, že absorbance je přímo úměrná látkové koncentraci a tloušťce absorbující vrstvy (tloušťce vrstvy roztoku). Acidemie Situace v krvi (plazmě) vyznačující se poklesem pH oproti fyziologickému rozmezí. Klinické projevy se obvykle zjišťují až při snížení pH pod 7,20. Acidobutyrometrická metoda stanovení obsahu »tuku v mléce Obsah tuku je podíl tuku, který se oddělí v butyrometru odstředěním po rozpuštění bílkovin kyselinou sírovou za přídavku amylalkoholu. Obsah tuku odečtený na stupnici butyrometru se vyjádří v g na 100 ml mléka, nebo po přepočtu v g/100 g mléka. Acidóza Porucha acidobazické rovnováhy, její vychýlení ve prospěch kyselin. »Snížení pH. »Metabolická, »respirační. Acidurie Snížené »pH moči. Metody stanovení: diagnostické proužky. Příčiny – acidogenní dieta (maso), metabolická nebo respirační acidóza, diuretika (spironolakton), paradoxní acidurie. ACTH (adrenocorticotropic hormone, adrenokortikotropin, kortikotropin) Hormon produkovaný adenohypofýzou po stimulaci »CRH. Řídí uvolňování adrenokortikálních hormonů »glukokortikoidů. Testy: »CRH-stimulační test. ACTH-stimulační test Endokrinologický test indikovaný při podezření na adrenální insuficienci nebo sloužící k diferenciální diagnostice »Cushingova syndromu. Pacientovi aplikujeme syntetický ACTH. Vzorky krve na stanovení kortizolu odebíráme před testem a po 90 a 120 minutách. Zároveň stanovíme plazmatický »ACTH. Interpretace: U zdravých zvířat dochází k vzestupu kortizolu. Primární »hypoadrenokorticismus – bez vzestupu »kortizolu, endogenní ACTH je vysoké. Sekundární hypoadrenokorticismus – mírný vzestup kortizolu po opakované aplikaci ACTH, endogenní ACTH je velmi nízké. Spontánní »hyperadrenokorticismus – kortizol po stimulaci výrazně zvýšený. Iatrogenní hyperadrenokorticismus – poststimulační hodnoty jsou nízké. ADH (antidiuretic hormone, antidiuretický hormon, adiuretin) »Vazopresin. Adheze »krevních destiček Metoda ke stanovení adhezivity krevních destiček k umělým (sklo) nebo fyziologickým (kolagenová vlákna) povrchům, založená na přímém počítání adherovaných trombocytů na definované ploše sklíčka. Materiál: »plazma bohatá na »trombocyty nebo »plná krev. Adrenalin, epinefrin Hormon; patřící do skupiny »katecholaminů. Produkován dření nadledvin. Základní hormon stresové reakce. 3
Adsorpce Přilnutí molekul plynu nebo kapaliny k povrchu tuhé látky. AFP (alfa-fetoprotein) Sérový onkofetální protein časného vývoje savců a zároveň jeden z významných »nádorových markerů. Používán při podezření na jaterní tumory a k posouzení hepatálních onemocnění. Agamaglobulinemie Imunodeficience v důsledku chybění »protilátek v krevní plazmě. Příčiny: vrozená – defekt B-lymfocytů, získaná – nepřijetí kolostra u mláďat druhů s nepravou placentou (kůň, prase, přežvýkavci). Aglukosurie Nepřítomnost glukózy v moči. Aglutinace »Sérologická metoda pro stanovení koncentrace »protilátek proti korpuskulárním »antigenům. Jemně vločkový aglutinát je tvořen antigenními částicemi vzájemně provázanými Fab fragmenty protilátek. Neutralizace povrchového náboje vede ke stabilizaci částic v suspenzi. Agranulocyt »Lymfocyt, »Monocyt. Leukocyty postrádající specifické granule. Agranulocytóza Chybění »granulocytárních leukocytů v periferní krvi. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – myelosuprese, vrozené agranulocytózy. Agregace »krevních destiček Vyšetření spontánního nebo stimulovaného (ADP, kationický propylgalát, »TXA2) shlukování destiček, hodnocení pomocí agregometrů. Materiál: »plazma bohatá na »trombocyty nebo »plná krev. Achlorhydrie Nepřítomnost kyseliny »pentagastrinový test.
chlorovodíkové
v
žaludeční
šťávě.
Metody
stanovení:
Achromocyty, achromocytóza »Erytrocyty s pouze zabarvenou membránou. Metody stanovení: vyšetření »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hypochromní anémie. AIHA (autoimmune hemolytic anemia), autoimunitní hemolytická anémie Extrakorpuskulární »hemolytická anémie způsobená vazbou »autoprotilátky na antigen přítomný na povrchu krvinky s následnou lýzou »komplementem nebo likvidací makrofágy sleziny. Typická je »anémie, »retikulocytóza, »pozitivní Coombsův test, přítomnost »sférocytů a »hyperbilirubinemie. Akantocyt, akantocytóza »Erytrocyt abnormálního tvaru – se silnými výběžky. Metody stanovení: vyšetření
4
»panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie, difuzní hepatopatie, »hyperchlolesterolemie, artificiálně. Akreditace Postup k dosažení způsobilosti orgánu či osoby provádět určitou činnost, tzn., že laboratoř je kompetentní provádět určitou činnost. Aktivita antitrombinu (%) Přirozený inhibitor koagulace, inhibuje »trombin a aktivované FF »X, »IX, »XI, »XII. Aktivita močových enzymů Enzymy mají prerenální původ (průchod přes glomerulární membránu) nebo pocházejí z poškozených ledvinných tubulů. Metody stanovení: »fotometricky v moči. Tubulárně epiteliální enzymy – γ-glutamyl transferáza (»GGT), alkalická fosfatáza (»ALP), N-acetyl-βD-glukosaminidáza (»NAG). Příčiny zvýšené aktivity – tubulopatie. Plazmatické enzymy – »α-amyláza. Příčiny zvýšení – glomerulonefritidy. Aktivita von Willebrandova faktoru (%) Kofaktor adheze trombocytů na subendotel. Nosič faktoru »VIII. »Snížení, »zvýšení aktivity. Aktivovaný parciální tromboplastinový čas, APTT (s) Hemostazeologický test k hodnocení faktorů vnitřní a společné cesty koagulace. K dekalcifikované plazmě se přidají Ca2+, kaolin (negativně nabitý povrchový aktivátor koagulace) a fosfolipidům krevních destiček podobný fosfolipid kefalin. Dochází k aktivaci mediátorů vnitřní cesty koagulace a přeměně »protrombinu na »trombin, který následně aktivuje přeměnu »fibrinogenu na fibrin a vznik koagula. Metody stanovení: optické měření na koagulometru; materiál: »plazma (odebraná na »citrát sodný). »Prodloužení. Akutní leukemie Maligní krevní onemocnění, charakterizované nekontrolovanou klonální proliferací hemopoetické krevní buňky, produkcí leukemických »blastů, s narušenou schopností diferenciace a útlumem fyziologické hemopoézy. Podle původu maligní buňky dělíme akutní leukemie na »lymfatické a »myeloidní. Alaninaminotransferáza, ALT (μkat/l) Cytoplazmatický enzym katalyzující reakci alanin + 2oxoglutarát ↔ pyruvát + glutamát. Nejvyšší aktivita v hepatocytech. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. ALT katalyzuje přenos aminoskupiny z L-alaninu na 2-oxoglutarát za vzniku pyruvátu a L-glutamátu. Laktátdehydrogenáza katalyzuje redukci pyruvátu na L-laktát za současné oxidace NADH na NAD+ . Rychlost poklesu absorbance (úbytek NADH) je úměrná katalytické koncentraci ALT. »Zvýšení aktivity. Alarmová hodnota Mez, za níž je ohrožen život pacienta. Albumin (g/l) Skupina plazmatických proteinů. První frakce při separaci »plazmatických proteinů »elektroforézou. Funkce: udržování onkotického tlaku, transport látek, udržování acidobazické rovnováhy. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma,
5
»sérum. Albumin je vázán na bromkrezolovou zeleň za nárůstu absorbance. Tento nárůst je úměrný koncentraci albuminu ve vzorku. »Hypolabuminemie. Albuminový kvocient, Qalb Udává poměr albuminu v mozkomíšním »likvoru k albuminu v séru. Slouží k hodnocení funkčního stavu hematolikvorové bariéry. Albumin vzniká pouze v játrech a do likvoru proniká výlučně přes hematolikvorovou bariéru. Na rozdíl od řady jiných proteinů není tedy jeho produkce v mozkomíšním likvoru samotném možná. Albumin se navíc intratekálně nekatabolizuje. Albuminurie Přítomnost albuminu v moči. Příčiny: viz Proteinurie Alfa1-antitrypsin, α1-inhibitor proteáz Plazmatický protein (»α1-globulin), s antiproteinázovou aktivitou. Chrání organismus před negativním vlivem proteolytických enzymů produkovaných »granulocyty v průběhu zánětu. »Protein akutní fáze. Alfa-1 globuliny Druhá frakce »plazmatických bílkovin, při rozdělení pomocí »elektroforézy. Patří sem »α1inhibitor proteáz (α1-antitrypsin), »α1-kyselý glykoprotein (orozomukoid), »α1-fetoprotein, »α1-lipoprotein (HDL), α1-mikroglobulin. Zvyšují se při akutním zánětu, snižují při nefrotickém syndromu nebo těžkých hepatopatiích. Alfa-1-kyselý glykoprotein, orozomukoid Plazmatický protein (»α1-globulin), »reaktant akutní fáze. Má pomalejší nástup a zůstává zvýšen déle. Alfa-2 globuliny Třetí frakce »plazmatických bílkovin při rozdělení pomoci »elektroforézy. Patří sem »α2makroglobulin, »haptoglobin, »ceruloplazmin, »feritin. Zvyšují se při akutních zánětech, maligních tumorech, graviditě a »nefrotickém syndromu, snižují se při závažných hepatopatiích. Alfa-2-makroglobulin Plazmatický protein (»α2-globulin), »reaktant akutní fáze, nespecifický inhibitor proteolytických enzymů. Má vliv na hemokoagulaci a fibrinolytický systém (inhibuje proteinázy uvolněné z leukocytů). Je schopen vázat některé růstové faktory, »cytokiny a jiné látky. Algoritmus Postupnost vyšetření. Alkalemie Situace v krvi (krevní plazmě) vyznačující se »zvýšením pH oproti fyziologickému rozmezí, zvýšení pH plazmy nad 7,50 je nutno vždy považovat za kritické. Alkalická fosfatáza, ALP (μkat/l) Katalyzuje hydrolýzu fosfátových esterů v alkalickém prostředí. Má několik izoenzymů: kostní (s izoformami kostní, jaterní, ledvinnou), placentární, střevní. Metody stanovení: 6
»fotometrické stanovení IFCC (International Federation Clinical Chemistry); materiál: »plazma, »sérum. Alkalická fosfatáza katalyzuje defosforylaci 4-nitrofenylfosfátu, přičemž intenzita zbarvení vzniklého produktu – 4-nitrofenolu je úměrná katalytické aktivitě ALP. »Zvýšená aktivita. Alkaliurie Zvýšené »pH moči. Metody stanovení: diagnostické proužky. Příčiny – alkalogenní dieta (rostlinná), uroinfekce, zvětralá moč, »alkalóza, distální renální tubulární acidóza, diuretika (thiazidová, furosemid). Alkalóza Porucha acidobazické rovnováhy, její vychýlení ve prospěch bází. »Zvýšení pH. »Metabolická, »respirační. Amoniak (μmol/l) Konečný produkt metabolismu aminokyselin. V játrech přeměňován na »močovinu. Ve vyšších koncentracích toxický – blokuje Krebsův cyklus posunem rovnováhy kyselina glutamová (spotřeba)– glutamin (produkce), což je příčinou hepatální encefalopatie. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma. Enzymatické stanovení: amoniak, 2oxoglutarát a NADH tvoří v přítomnosti glutamátdehydrogenázy glutamát a NAD+. Pokles absorbance (úbytek NADH) je úměrný koncentraci amoniaku v plazmě. Při odběru krve (plazmy) je potřeba zachovast anaerobní podmínky a transport vzorku je nutný na ledu (nebo zmražený). Amoniak v bachorové tekutině (mmol/l) Konečný produkt štěpení bílkovin a dusíkatých látek v bachoru, zdroj pro syntézu bakteriálního proteinu. Metody stanovení: »fotometricky. Výsledky – zvýšení koncentrace (překrmování bílkovinami, intoxikace močovinou, nedostatek lehce fermentovatelných sacharidů, alkalóza nebo hniloba bachorového obsahu). Amyláza, AMS (μkat/l) Katalyzuje hydrolýzu polysacharidů na oligosacharidy. Produkce slinnými žlázami (ne u psa), pankreatem, játry, vaječníky, mléčnou žlázou. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Stanovení enzymaticky: Amyláza katalyzuje přeměnu 4nitrofenyl-oligomaltosidů. »Zvýšení aktivity. Anaerobní odběr krve Odběr krve bez přístupu vzduchu do uzavřené stříkačky (zkumavky). Nutný požadavek pro vyšetření acidobazického statusu. Analyt Látka, která je předmětem analýzy, tzn. chemický prvek, ion, chemická sloučenina, buňka. Analytický systém Soubor dílčích procesů začínající odběrem vzorků a končící stanovením hodnot analytů ve vyšetřovaném biologickém materiálu. Analytická fáze »laboratorního vyšetření Vyšetření »biologického materiálu různými
7
technikami
(elektrochemickými,
imunochemickými, mikroskopickými atd.). Důležitá je »správná laboratorní praxe a »hodnocení kvality laboratoře. Anémie Chudokrevnost. V krvi je snížené množství »hemoglobinu a obvykle i červených krvinek. Dělíme na »a. regenerativní a »neregenerativní; »a. hypochromní, »hyperchromní, »normochromní; »mikrocytární, »normocytární, »makrocytární aj. Aniontové okno (anion gap), AG, AGAP (mmol/l) Podíl neměřených aniontů v plazmě (laktátu, acetoacetátu, β -hydroxybutyrátu a dalších). Metody stanovení: výpočtem, tj. AGAP = c(Na+ + K+) – c(Cl- + HCO3-). Vypovídá o metabolické složce acidobazického statusu. »Zvýšené. Anionty neměřené Souhrn koncentrace aniontů v plazmě s výjimkou »chloridového, »hydrogenkarbonátového, albuminátového a fosfátových aniontů. Hlavní složkou je v plazmě »laktát, »ketolátky a další anionty organických kyselin. Anizocytóza Nestejná velikost »erytrocytů v krevním nátěru. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – většina »anémií. Anizochromie Rozdílná barvitelnost »erytrocytů v nátěru. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Anizokaryóza Nestejný vzhled buněčných jader. Příčiny: malignity. Antigen Látka vyvolávající specifickou odpověď imunitního systému (např. tvorbu »protilátek). Antiglobulinový test »Coombsův test. Antihemofilický faktor Faktor VIII koagulace, kofaktor ve vnitřním systému koagulační kaskády. Antikoagulanty Protisrážlivá činidla. Např. »Na2EDTA, »heparin, »citrát sodný aj. Zabraňují sražení krve – získáme »plnou krev pro »hematologické nebo »acidobazické vyšetření nebo po odstředění »plazmu. Antinukleární protilátky, ANA (antinuclear antibodies) Orgánově nespecifické »autoprotilátky proti jaderným »antigenům. Objevují se především při systémovém lupus erythematosus, ale i jiných systémových onemocnění. Metoda stanovení: nepřímá »fluorescence. Ředěné »sérum pacienta se navrství na buněčný substrát na podložním skle (otiskový preparát krysích jater, HeLa buňky). Po inkubaci a promytí se přítomnost ANA prokazuje protilátkami proti IgG testovaného druhu značenými FITC (fluorescein-5-isothiokyanátem). 8
Antitrombin, AT »Aktivita antitrombinu. Anulocyt, anulocytóza »Erytrocyt patologického tvaru – prstenčitý, se sníženým obsahem »hemoglobinu. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie, »sideropenické anémie. Anurie Zástava tvorby moči. Příčiny – renální selhání. Aplazie Nevyvinutí, útlum (např. aplazie červené krevní řady). APTT »Aktivovaný parciální tromboplastinový čas. Ascoliho reakce Precipitační prstencová reakce k průkazu antraxu (původce Bacillus antharacis). Aspartátaminotransferáza, AST (μkat/l) Cytoplazmatický enzym katalyzující reakci aspartát + 2oxoglutarát↔ oxalacetát + glutamát. Vysoká aktivita v hepatocytech, kardiomyocytech, kosterní svalovině, »erytrocytech. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Enzymatické stanovení: AST katalyzuje přenos aminoskupiny z L-aspartátu na 2-oxoglutarát za vzniku oxalacetátu a Lglutamátu. Malátdehydrogenáza katalyzuje redukci axalacetátu na L-malát za současné oxidace NADH na NAD+. Rychlost poklesu absorbance (úbytek NADH) je úměrná katalytické koncentraci AST. Vhodné vyšetřovat spolu s »ALT, »GGT (poškození hepatocytů) nebo »CK (poškození svalů). »Zvýšení aktivity. Atomová absorpční spektrofotometrie Optická metoda měření absorpce elektromagnetického záření. Volné atomy stanovovaného prvku absorbují výhradně záření takové vlnové délky, které mohou samy vyzařovat. Přístroje: atomové absorpční spektrofotometry. Příklady analýz: »Ca, »Mg, Cu, Zn, »Fe. Auerovy tyče Azurofilní červené až červenofialové útvary vznikající z primárních »azurofilních granulí buněk »granulocytární či »monocytární řady. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru nebo lépe speciálně barveného pomocí »MPO (detekce myeloperoxidázy) či SBB (Sudanovou černí B). Příčiny – »hematoonkologická onemocnění. Autoprotilátky »Protilátky, jejichž tvorbu vyvolal autoantigen (»antigen tělu vlastní). Vznikají při autoimunitních onemocněních a některých typech hypersenzitivit (II., III.). Autoprotilátky orgánově nespecifické – antinukleární (»ANA), protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA), antimitochondriální protilátky, »revmatoidní faktor (RF) a další. Autoprotilátky orgánově specifické – proti antigenům některých tkání (štítné žláze, TSH receptoru, Langerhansovým ostrůvkům pankreatu a dalším).
9
Azotemie Koncentrace nebílkovinného dusíku v krevní plazmě nebo v krevním séru po deproteinaci; na její hodnotě se podílí »močovina, »kreatinin, »amoniak, »kyselina močová, aminokyseliny. Azurofilní Barvící se azurovými barvivy. Např. primární granula »granulocytů. Bakteriurie Přítomnost bakterií v moči. Metody stanovení: mikroskopické vyšetření močového »sedimentu (barvení podle Grama), kultivace. Příčiny – uroinfekty, kontaminace vzorku. Baničková metoda stanovení počtu erytrocytů Založena na manuálním počítání »erytrocytů v »Bürkerově komůrce po naředění a stabilizaci »plné nesrážlivé krve »Hayemovým roztokem. Baničková metoda stanovení počtu leukocytů Založena na manuálním počítání »leukocytů v »Bürkerově komůrce po naředění a stabilizaci »plné nesrážlivé krve »Türkovým roztokem. Baničková metoda stanovení počtu trombocytů Založena na manuálním počítání »trombocytů v »Bürkerově komůrce po naředění a stabilizaci »plné nesrážlivé krve roztokem oxalátu amonného nebo prokainového roztoku. BAO (basal acid output) Stanovení bazálního výdeje kyseliny v žaludku. »Pentagastrinový test. Barva bachorové tekutiny Metody stanovení: organolepticky. Výsledky – olivová (normální), mléčná až šedá (acidóza bachorového obsahu), tmavě hnědá (alkalóza, hniloba bachorového obsahu). Barva mléka Metody stanovení: organoleptické vyšetření. Výsledky – bílá (fyziologická), žlutá, hnědá, červená (průnik rostlinných barviv, mastitidy, příměs krve). Barvení podle Papanicolaoua Cytologické barvení založené na kombinaci oranži G (0,5% roztok v 95% roztoku alkoholu s kyselinou fosfowolframovou) a trichromu (0,5% světlá zeleň, 0,5% Bismarckova hněď a 0,5% žlutý eozin v 95% alkoholu). Výhodou je dobré znázornění jádra (i shluků jader) i cytoplazmy, nevýhodou časová náročnost barvení. Barvení krevního nátěru podle Pappenheima Panoptické barvení založené na kombinaci »May-Grünwaldova roztoku (fixace, barvení) a barvícího roztoku »Giemsa-Romanowsky. Výsledek barvení a vyhodnocení krevního nátěru: »erytrocyty jsou růžové. Využitelné pro hodnocení velikosti, tvaru, struktury, přítomnosti »anizocytózy, »poikilocytózy, některých inkluzí (»Howellova-Jollyho tělíska, »Cabotovy prstence, »bazofilní tečkování). »Leukocyty: jaderný chromatin červenofialový, cytoplazma »monocytů světle modrofialová, cytoplazma »lymfocytů modrá, někdy temnější (pro více ribosomů), granule »neutrofilních granulocytů lehce eozinofilní, slabě narůžovělé. Acidofilní granule »eozinofilních granulocytů oranžové až červenohnědé, bazofilní granule modré až černofialové. Hodnocení velikosti, struktury, přítomnosti inkluzí (»toxické granulace, 10
»Döhleho tělíska, vakuolizace). »Trombocyty mají hyaloméru modrou a centrální chromoméru purpurovou. Hodnocení struktury, tvaru. Barvení na lipidy sudanovou černí B, SBB Sudanová čerň barví lipidy v primárních granulích neutrofilů a leukemických blastech. Využití při rozlišení »lymfoidních (negativní) a »myeloidních (pozitivní) »leukemií, »detekce Auerových tyčí. Pozitivita stoupá s vyzrálostí buněk. Bazofilie Zvýšený počet »bazofilních granulocytů nad horní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – viz »eozinofilie, chronické myeloidní »leukemie, aplikace penicilinu, »heparinu, parazitární onemocnění. Bazofilní granulocyt »Leukocyt, »granulocyt. Obsahuje bazofilně se barvící granule s obsahem »heparinu a histaminu. Funkce v hypersenzitivních a antiparazitárních reakcích. Bazofilní tečkování erytrocytů Shluky RNA, ribosomů a mitochondrií ve formě modrošedých zrn v »erytrocytech. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru nebo barveného »Mansonovým roztokem. Příčiny – intoxikace, splenektomie, infekce, stimulace erytropoézy. BEECT »Výchylka bazí extracelulární tekutiny. Beta-globuliny Čtvrtá frakce »plazmatických bílkovin při rozdělení pomocí »elektroforézy. Patří sem »transferin, »hemopexin, »složky komplementu (C3 a C4), »beta-lipoprotein (LDL), »Creaktivní protein, »fibrinogen. Zvyšují se při některých malignitách, v graviditě, při nedostatku železa (transferin) a při »nefrotickém syndromu. Klesají při těžkých hepatopatiích. Beta-karoten Prekurzor »vitaminu A (provitamin A), působí jako antioxidant. Bias Zkreslení výsledků na základě systematické chyby v průběhu laboratorního vyšetření. Bilirubin (μmol/l) Žlutooranžový žlučový pigment vznikající rozpadem »hemové skupiny (»hemoglobin, »myoglobin) přes »biliverdin. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Nekonjugovaný bilirubin (nepřímý) – vázaný v plazmě na »albumin, nerozpustný ve vodě. Před stanovením kyselinou sulfanilovou je nutno ho uvolnit činidlem z vazby na albumin. Konjugovaný bilirubin (přímý) konjugován s kyselinou glukuronovou na bis-glukosiduronát, rozpustný ve vodě, vylučován močí a žlučí. Při stanovení dává přímou reakci s diazotovanou kyselinou sulfanilovou. Zvýšená koncentrace bilirubinu je provázena vznikem »ikteru. Bilirubin tvoří v kyselém prostředí za přítomnosti diazotovaného dichloranilinu červeně zbarvenou azosloučeninu, jejíž intenzita zabarvení je úměrná koncentraci celkového bilirubinu. »Hyperbilirubinemie.
11
Bilirubinurie Přítomnost »bilirubinu v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky. Příčiny – hepatální a cholestatický »ikterus, horečka, extrémní fyzická zátěž. U kočky vždy patologická, u zdravých psů může být pozitivní. Biliverdin Zelený žlučový pigment vznikající rozpadem »hemu. Je dále redukován na »bilirubin. Bílkoviny v mléce (g/100 g) Hlavní bílkoviny mléka: α-, β-, κ-kasein, α-, β-laktoglobulin. Syntéza v mléčné žláze z aminokyselin krve, ovlivnění výživou, metabolickým stavem, plemenem, věkem a fází laktace. Metody stanovení: fotometricky, stanovení dusíku a hrubé bílkoviny »Kjeldahlovou metodou, infračerveným absorpčním analyzátorem. Výsledky – zvýšení koncentrace (krátkodobě při zvýšení obsahu energie v krmné dávce), snížení koncentrace (deficit energie v krmné dávce, metabolické poruchy, chronické bachorové dysfunkce, špatná tělesná kondice), změna poměru jednotlivých typů bílkovin (pokles kaseinu, vzestup globulinů a »albuminu – mastitidy). Biologické faktory v »preanalytice Dané, v průběhu laboratorního vyšetření jsou neovlivnitelné, např. »druh zvířete, plemeno, »pohlaví, »věk, »gravidita, biologické rytmy (»ultradiánní, »cirkadiánní, »infradiánní, »cirkanuální), které jsou příčinou odlišností v hodnotách »analytů. Nebo ovlivnitelné, např. hmotnost, »dieta, užívané léky, »fyzická zátěž, »stres). Biologický materiál Materiál původem z živého nebo mrtvého organismu, který je předmětem laboratorního vyšetření, např. krev, moč, stolice, mozkomíšní likvor, synovie, vzorky tkání. Biosenzory Elektrochemická metoda – použití čipu schopného na optickém (fotometrie) nebo elektrochemickém principu (enzymové elektrody) detekovat analyt. Příklady analýz: »glukóza, »bilirubin, »močovina. Biotin, vitamin H, vitamin B7 »Vitamin rozpustný ve vodě. Funkce: kofaktor karbonylací (metabolismus mastných kyselin, cholesterolu, oxidace kyseliny propionové, glukoneogeneze). Deficit: vzácně. Biotransformace Enzymová přeměna a odstraňování cizorodých látek; děje se různými mechanismy především v endoplazmatickém retikulu hepatocytů. Blast Obecné označení nezralé krevní buňky, prekurzoru. Například »erytroblast, »myeloblast , »monoblast, »lymfoblast, »megakaryoblast. Brilantkrezylová modř Barvivo používané při barvení »retikulocytů a »Heinzových tělísek v »erytrocytech. Broncholaveolární laváž, BAL Výplach průdušek s cílem získat vzorek k »cytologickému vyšetření. 12
Buffer base, BB (mmol/l) Součet koncentrací všech pufrových aniontů v krvi (»hemoglobin, »hydrogenuhličitan, protein, fosfát). Bürkerova komůrka Speciální podložní sklo sloužící k manuálnímu počítání (krevních) buněk pod mikroskopem. Po překrytí krycím sklem vznikne komůrka o výšce 0,1 mm. Má vyznačené dvě počítací mřížky. Mřížka je čarami rozdělena na velké čtverce (1/25 mm2), malé čtverce (1/400 mm2) a obdélníky (1/100 mm2). Počítání buněčných krevních elementů: »erytrocyty (80 malých čtverců nebo 20 obdélníků), »trombocyty (20 obdélníků), »leukocyty (50 velkých čtverců). Dodržujeme Bürkerovo pravidlo o hraničních čarách. Bürkerovo pravidlo Využíváme při počítání krvinek v komůrce – bereme v úvahu pouze dvě na sebe kolmé strany obdélníku nebo čtverce. Počítáme všechny buňky ležící uvnitř útvaru a/nebo dotýkající se námi zvolených stran zevnitř i zvnějšku. Nepočítáme buňky, které se dotýkají protilehlých stran a to ani tehdy, dotýkají-li se zevnitř. Cabotovy-(Schleipovy) prstence Zbytky jaderné membrány v »erytrocytech. Metody stanovení: vyšetření »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »anémie, malignity. Fyziologicky ojediněle u velbloudovitých. CD (cluster differentiation) znaky Soubor povrchových buněčných »antigenů, jejichž zjištěním se dá určit typ, diferenciační a vývojové stadium, případně jiné charakteristiky buňky. K jejich průkazu se využívají monoklonální »protilátky a uplatňuje metoda »průtokové cytometrie. CEA Karcinoembryonální antigen – onkofetální protein tvořený epitelem trávicího a respiračního systému embrya a plodu, »nádorový marker. Zvýšené hladiny pozorujeme zejména u nádorů trávicího traktu a mléčné žlázy. Ke zvýšeným hladinám mohou vést i některé zánětové procesy. Celková acidita bachorové tekutiny (arbitrární jednotky) Celková »koncentrace bachorových kyselin. Metody stanovení: Titrace bachorové tekutiny 0,1M NaOH do masově červené barvy v přítomnosti indikátoru fenolftaleinu. Celková acidita = ml NaOH × 10. Zvýšená celková acidita – acidóza bachorového obsahu, snížená celková acidita – alkalóza bachorového obsahu. Celková bílkovina (g/l) Suma plazmatických bílkovin (»prealbumin, »albumin, »α1, »α2, »β, »γ globuliny). Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Celková bílkovina dává v alkalickém prostředí s měďnatými ionty barevný komplex, jehož intenzita zabarvení je přímo úměrná množství celkové bílkoviny. »Hypoproteinemie, »hyperproteinemie. Celková hemolytická aktivita komplementu, CH50 Vyšetření funkční aktivity »komplementového systému aktivovaného klasickou cestou, kdy se testuje schopnost komplementu vyšetřovaného séra lyzovat suspenzi erytrocytů 13
senzibilizovaných protilátkou. Stupeň hemolýzy se měří »spektrofotometricky a vyjadřuje v CH50 jednotkách v séru, což je jmenovatel ředění séra, které lyzovalo 50 % suspenze senzibilizovaných erytrocytů. Celková koncentrace neprchavých kyselin, Atot Metody stanovení: výpočtem. Vyjadřuje koncentraci »albuminu, fosfátů, sulfátů v krvi s ohledem na acidobazický status. CellPrint Metoda užívaná v cytologii, při níž se materiál zavede do tekutého media a z něhož se zhotoví tenkovrstevný preparát. Celularita kostní dřeně Buněčnost kostní dřeně při »vyšetření. Může být hypocelulární (snížený celkový počet buněk – útlum kostní dřeně), normocelulární, eucelulární (fyziologický počet buněk) nebo hypercelulární (zvýšený počet buněk – regenerace, zvýšené nároky na krvetvorbu, malignity) Centrifugace Je proces rozdělení částic pomocí odstředivé síly, v praxi se používá relativní centrifugační síla, která udává, kolikrát je odstředivé zrychlení větší než tíhové zrychlení g. Vyjadřuje se v násobcích g, relativní centrifugační síla závisí na poloměru rotoru odstředivky a počtu otáček. Certifikace Postup k dosažení shody mezi dvěma stranami – laboratoří a klientem (veterinárním lékařem), že služba/analýza vyhovují normě kvality. Ceruloplazmin Plazmatický protein (»α2-globulin), »reaktant akutní fáze. Transportní protein mědi, účastní se metabolismu železa, brání produkci hydroxylových radikálů »Fentonovou reakcí, oxiduje Fe2+ na Fe3+. Cirkadiánní variace laboratorních parametrů Kolísání koncentrací některých analytů v průběhu dne, v důsledku působení melatoninu na systém hypotalamus-hypofýza. Maximum ráno: »ACTH, »kortizol, »katecholaminy, »železo, testosteron, renin; maximum večer: »leukocyty, »TSH, parathormon, prolaktin; maximum v noci: melatonin, »STH, »interleukin-1. Cirkanuální variace laboratorních parametrů Sezonní kolísání některých parametrů, způsobené klimatickými podmínkami nebo sezonními změnami výživy. Například vzestup hladin vitaminů »A, »E u pasoucích se zvířat, vzestup hladin metabolitů »vitaminu D při zvýšení slunečního svitu. Cirkulující imunokomplexy, CIK Imunitní komplexy v séru, vyskytují se zejména při hypersenzitivitě III. typu. Metoda stanovení: »spektrofotometrie pomocí precipitace polyetylenglykolem. Hladina CIK nekoreluje se závažností onemocnění, o aktivitě patologického procesu rozhodují především imunokomplexy, které pronikly do cévní stěny. Imunitní komplexy uložené ve tkáních lze prokázat imunohistochemickými metodami.
14
Citrát (citronan) sodný »Antikoagulans. Vyvazuje Ca2+, tvoří citrát vápenatý a do okolí uvolňuje Na+. Vhodný pro »hemostazeologické vyšetření, biochemické vyšetření (nevhodný ke stanovení »vápníku). Clearance Objem krevní plazmy, který je od určité látky úplně a nevratně očištěn za jednotku času. Coombsův test, antiglobulinový test Metoda využívaná k detekci antierytrocytárních »protilátek. Přímý Coombsův test detekuje přítomnost protilátek na »erytrocytech pacienta. K suspenzi pacientových erytrocytů se přidá antisérum (anti-IgG, anti-C3 nebo jejich směs) a sleduje se přítomnost aglutinace (shlukování). »Titrem je poslední ředění antiséra, které ještě aglutinovalo krvinky pacienta. Nepřímý Coombsův test slouží k průkazu antierytrocytárních protilátek v séru pacienta. Erytrocyty zdravého dárce se inkubují se sérem pacienta. Po promytí přidáme antisérum a sledujeme přítomnost aglutinace. Krvinky dárce musí být stejné krevní skupiny jako »sérum pacienta. CRH (corticotropin releasing hormone), kortikoliberin Hormon produkovaný hypotalamem, stimuluje produkci »ACTH v adenohypofýze. CRH-stimulační test Endokrinologický test indikovaný při podezření na sníženou funkci kortikotropních buněk adenohypofýzy. Pacientovi aplikujeme CRH a stanovíme koncentrace kortizolu a »ACTH 15 min před testem a poté za 5, 10, 20, 30 min po aplikaci CRH. Interpretace: Zdravé zvíře – vzestup ACTH a »kortizolu. Hypofyzární insuficience – nízké bazální hladiny a chybějící vzestup ACTH a kortizolu. Hypotalamová insuficience – nízké bazální hladiny, pozdější a prolongovaný vzestup ACTH. Hypotalamo-hypofyzární »Cushingův syndrom – vysoké bazální hladiny a většinou prudký vzestupu ACTH a kortizolu. Cushingův syndrom na základě autonomního tumoru nadledvin – vysoké bazální hladiny a chybějící vzestup kortizolu. CRP, C-reaktivní protein (mg/l) »Protein akutní fáze, sérový protein (»β-globulin). Vzestup je nespecifickou reakcí na zánětový nebo nekrotický proces. Metody stanovení: »fotometricky, »turbidimetricky. CSF (colony stimulating factor), faktory stimulující kolonie »Skupina cytokinů. Růstové faktory hemopoetických kmenových buněk (hemopoetiny): Monocytární – M-CSF, granulocytární – G-CSF, granulocyto-monocytární – GM-CSF, IL-3 (multi CSF) aj. Synteticky připravované nesou označení syntokiny. Cylindrurie Přítomnost cylindrů (válců) v moči. Podstatou válců je Tammův-Horsfallův glykoprotein, nález lokalizuje patologický proces do ledvin. Typy válců: hyalinní, granulované, epitelové, leukocytární, erytrocytární, voskové, tukové. Metody stanovení: »mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Příčiny – nefropatie, glomerulonefropatie. Cushingův syndrom »Hyperadrenokorticismus. Cystatin C 15
Polypeptid, inhibitor serinových proteáz, snadno prostupuje glomeruly, je resorbován tubuly, v tubulárních buňkách se metabolizuje, ukazatel glomerulární filtrace. Cytochemické vyšetření Vyšetření buněk (krev, kostní dřeň aj.), založené na různé barvitelnosti v závislosti na přítomnosti inkluzí, organel, aktivit či inhibicí enzymů v buňkách. Využití: diagnostika hematologických malignit, průkaz železa (»hemosiderinu). Využívá různých barvení – »Sudan B, »průkaz peroxidázy, »PAS reakce, »Perlsova reakce, »TRAP. Cytogenetické vyšetření Vyšetření struktury a funkce chromosomů. Využívá se k odhalení chromosomálních aberací, např. u vrozených nebo nádorových onemocnění. Metody: »hybridizace in situ, »fluorescenční mikroskopie, mnohobarevné karyotypování. Cytokiny Látky bílkovinné povahy, s molekulovou hmotností nad 5 000, produkované buňkami a sloužící ke vzájemné komunikaci a regulaci řady dějů (buněčný růst a diferenciace, aktivace buněk aj.). Jejich stanovení lze využít v experimentální imunologii, ale také k diagnostice některých onemocnění. Základní dělení podle funkce: »Prozánětové, »protizánětové, »hematopoetické, »cytokiny buněčné imunity, »cytokiny humorální imunity, »interferony. Metody stanovení: BioAssay (založený na kultivaci buněčných linií rostoucích jen v přítomnosti vyšetřovaného cytokinu), »ELISA, »průtoková cytometrie, imunohistochemie, »RT-PCR, »hybridizace in situ. Cytokiny buněčné imunity Podporují imunitní odpověď buněčného typu (TH1). »IL-2, »IFN-γ, »GM-CSF, »TNF-α, TNFβ Cytokiny humorální imunity Podporují imunitní odpověď protilátkového typu (TH2). »IL-4, IL-5, IL-9, IL-10, IL-13, IL-21 Cytologické vyšetření Získání a vyšetření buněk, které netvoří tkáň. Po získání aplikujeme různými způsoby na sklíčko a můžeme obarvit (např. »Hemacolor, podle »Pappenheima, »Papanicolaoua atd.). Vzorky: »efuze, »močový sediment, »cerebrospinální mok, »FNAB, neaspirační biopsie, stěr, seškrab, otisk, »bronchoalveolární laváž atd. Čas krvácení (s) Orientační metoda vyšetření hemostaze. Měření doby, za kterou dojde po vpichu nebo drobné incizi za standardních podmínek k zástavě krvácení. »Prodloužení. Dakryocyt »Erytrocyt patologického tvaru – kapkovitý. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »myeloproliferativní onemocnění, hypersplenismus. Fyziologicky u kůzlat. Deaminace Odejmutí aminoskupiny molekule organické sloučeniny, aminoskupiny jsou přeměněny buď na »amoniak, nebo na aminoskupinu aspartátu.
16
Dehydrogenace Odejmutí protonu (H+) molekule organické sloučeniny. Dekarboxylace Odejmutí karboxylu v podobě CO2 molekule organické sloučeniny. Deoxyhemoglobin »Hemoglobin bez navázaného kyslíku. Deplece Ztráta, odstranění látky. Deprese Pokles, snížení (koncentrace) látky. Derivatizace Chemická reakce s činidlem, pomocí které se analyt stechiometricky převede na jinou látku, mající požadované vlastnosti. Detekce polymorfismů v genomu Metody molekulární diagnostiky zaměřené na hledání rozdílů v genových sekvencích, tzn. různých alel genů. Využívají se např. při studiu polymorfismu genů pro »MHC, »komplement a »cytokiny nebo k diagnostice některých genových mutací, podmiňujících choroby. Využívá se řada metod, např. »RFLP (polymorfismus délky restrikčních fragmentů, restriction fragment length polymorphism) – podstatou je štěpení produktu »PCR specifickými restrikčními endonukleázami. Rozdíly ve velikosti restrikčních fragmentů různých alel jednoho genu lze detekovat »elektroforeticky. Detekční limit (mez detekce) Nejmenší výsledek měření, který je zřetelně odlišný od hodnoty slepého pokusu pro konkrétní měření. Diabetes insipidus Onemocnění způsobené sníženým uvolňování »vazopresinu (centrální d. i.) nebo sníženou reaktivitou ledvin na vazopresin (nefrogenní d. i., periferní d. i.). V klinickém obraze dominuje »polydipsie a polyurie (Pu/Pd). Diabetes mellitus (DM) Onemocnění způsobené absolutním nebo relativním nedostatkem »inzulinu, jehož hlavním důsledkem je »hyperglykemie (hyperglukozemie). Primární DM, DM 1. typu – vyvolán destrukcí buněk pankreatu a absolutním nedostatkem inzulinu. Sekundární DM, DM 2. typu – v důsledku rezistence tkání k inzulinu. Příznaky – »hyperglykemie, »hyperlipidemie, »Pu/Pd. Diagnostická senzitivita, citlivost Pravděpodobnost, že výsledek bude pozitivní, bude-li vyšetřovaný jedinec nemocný, tzn., má pozitivní test, vyjadřuje se v % nebo podílem z 1. Diagnostická specifita Pravděpodobnost, že výsledek bude negativní, bude-li vyšetřovaný jedinec zdravý, tzn., má negativní test, vyjadřuje se v % nebo podílem z 1. 17
Diagnostický soubor Panel laboratorních testů. Dělíme je na obecné, orgánové, specializované nebo podle jiného hlediska na základní, doplňkové (funkční, dynamické), speciální. Diazoniové soli Sloučeniny, které jsou základem cytochemického vyšetření aktivit enzymů v krevních buňkách, vznikají z aromatických primárních aminů diazotací. Diazotace Chemická reakce aromatických primárních aminů se směsí dusitanu a nadbytku anorganické kyseliny, při níž vznikají »diazoniové soli. DIC, diseminovaná intravaskulární koagulace Stav vyznačující se patologicky zvýšenou koagulační aktivitou s tvorbou trombů v periferní cirkulaci a postupným vyčerpáním koagulačních faktorů, který následně vede ke zvýšení krvácivosti. Je reakcí na tkáňové poškození. Diference silných iontů, SID (strong ion difference) Rozdíl v koncentraci kationtů a aniontů. Stanovení výpočtem – SID podle Stewarta: SID = [Na+] + [K+] + [Ca2+] + [Mg2+] – ([Cl-] + [UA-]), kde [UA- ] je koncentrace neměřených aniontů, všechny koncentrace jsou v mmol/l, SID podle Fencla: SID = [HCO3-] + 0,28 × [Alb] + 1,8 × [Pi], kde [Alb] je koncentrace albuminu, [Pi] koncentrace anorganického fosfátu, koncentrace jsou v mmol/l, koncentrace albuminu v g/l. »Snížená, »zvýšená. Diferenciální rozpočet bílých krvinek »Pětipopulační diferenciální rozpočet leukocytů Diff-Quik barvení Panoptická metoda barvení krevních nátěrů, založená na barvení typu Romanowsky. Rychlejší než klasické barvení podle »Pappenheima, více barví »erytrocyty (nevhodné pro hodnocení např. »polychromazie), horší rozlišení cytoplazmatických struktur. Nevhodné k barvení nátěrů kostní dřeně. Výsledek barvení: »neutrofilní granulocyt – jádro tmavě modré, cytoplazma světle růžová; »eozinofilní granulocyt – jádro modré, cytoplazma modrá, granula červená až červenooranžová; »bazofilní granulocyt – jádro fialové až tmavě modré, granula tmavě fialová až černá; »monocyt, » lymfocyt – jádro fialové, cytoplazma blankytně modrá. Diuréza Produkce moči. »Objem moči. Döhleho tělíska Modré nebo modrošedé útvary v »leukocytech obsahující RNA. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – » toxické granulace. Donnanova rovnováha Rovnováha iontů v roztoku elektrolytu rozděleného semipermeabilní membránou, která propouští ionty elektrolytu, nepropouští ale ionty koloidu (např. proteinu).
18
Dostupnost Kritérium hodnoty laboratorního vyšetření z hlediska časového a ekonomického. Draslík (mmol/l) Hlavní intracelulární kation. Role v nervosvalové dráždivosti vč. převodního systému srdce, udržování osmolality v buňce a regulaci acidobazického statusu. Regulace – aldosteron. Metody stanovení: potenciometrické měření iontově selektivní elektrodou; materiál: »plazma, »sérum. »Hyperkalemie, »hypokalemie. Drepanocyt »Erytrocyt patologického tvaru – srpkovitý. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – perniciózní »anémie. Fyziologicky u jelenovitých, zřídka u koz a ovcí. Dungerova metoda počítání »eozinofilů Mikroskopické stanovení ve sčítací komůrce po ředění Dungerovým roztokem obsahujícím aceton a eozin (rozrušení erytrocytů a ostatních leukocytů, zvýraznění granulí eozinem). Dyslipoproteinemie Porucha koncentrace »hyperlipoproteinemie
a
zastoupení
lipoproteinů
(lipidů)
v krvi.
Nejčastěji
eCG (equine chorionic gonadotropin), koňský choriový gonadotropin Slouží pro detekci březosti mezi 40. a 110. dnem. Není vhodným indikátorem vitality plodu, jelikož zůstává přítomný dlouhou dobu i po resorpci plodu nebo potratu. Metody stanovení: »ELISA. EDTA-K3 »Antikoagulans. Trikaliumtetraaminoacetát, trojdraselná sůl kyseliny etylendiaminotetraoctové. Vyvazuje Ca2+. Vhodný pro hematologické vyšetření (může však způsobit agregaci »trombocytů), biochemické vyšetření (může však interferovat s některými metodami stanovení »vápníku a »železa). Efuze »Punktát. Echinocyt »Erytrocyt patologického tvaru – s nitkovitými výběžky. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hematologické malignity, »uremie, »acidóza, snížená aktivita pyruvátkinázy, artificiálně. EIA (enzyme immunoassay) Skupina imunoanalytických metod k průkazu »protilátky nebo »antigenu. Společným principem je použití antigenu (Ag*) nebo protilátky (Ab*), značených enzymem, který po navázání s hledanou protilátkou nebo antigenem vytvoří označený imunokomplex (Ag-Ab*, Ab-Ag*). Enzym reaguje s přidaným substrátem za vzniku produktu, který detekujeme. Typy EIA: »ELISA (fotometrická detekce barevného produktu), FEIA (fluorometrická detekce »fluorescence výsledného produktu), LEIA (luminometrická detekce světla uvolněného/emitovaného při změně chemické struktury substrátu).
19
Elektroforéza Semikvantitativní metoda pro detekci a separaci bílkovin (např. »plazmatických proteinů). Je založená na oddělení proteinů v gelu působením elektrického pole na základě jejich velikosti a náboje. Provádí se v agaróze nebo na acetátcelulózových proužcích. Nanesené plazmatické/sérové proteiny se působením elektrického pole rozdělí do několika zón, směrem od kladného pólu: »albuminy, »α1-, »α2-, »β-, »γ-globuliny. Rozdělené proteiny se obarví a poměrné zastoupení jednotlivých frakcí se hodnotí vizuálně nebo denzitometrem na základě intenzity zabarvení. Elektrolyty Jsou to látky rozpadající se (štěpící se, ionizující, disociující) při rozpouštění nebo tavení na ionty, jejich roztoky vedou elektrický proud, chemicky to jsou soli, kyseliny nebo zásady. Elektronový mikroskop Optický přístroj, ve kterém jsou fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými čočkami. Má vyšší rozlišovací schopnost než »optický mikroskop. Elevace Vzestup, zvedání hladiny (koncentrace) látky. Eliptocyt, ovalocyt »Erytrocyt patologického tvaru – eliptický, vejčitý. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »megaloblastová anémie, »sideropenické anémie, hereditární anémie (defekt membránových proteinů). Fyziologicky u velbloudovitých. ELISA (enzyme-linked immunosorbent assay) Imunoenzymatická metoda sloužící ke kvantitativnímu průkazu »protilátky nebo »antigenu. Principem je použití enzymu ke značení antigenu nebo protilátky a tím následně celého imunokomplexu. Navázaní enzymu se pak znázorní reakcí se substrátem za vzniku barevného produktu. Pro průkaz specifické protilátky se známý antigen naváže na plastikovou mikrotitrační plotnu. Postupně přidáváme testované »sérum, enzymem značený antiglobulin (protilátku proti testované protilátce) a substrát reagující s enzymem za vzniku barevné reakce. Intenzita výsledného zbarvení konečného produktu je přímo úměrná koncentraci hledané protilátky, vyhodnocení se provádí spektrofotometricky. Mezi jednotlivými kroky dochází k promytí a odstranění nenavázaných reagentů. Pro testování přítomnosti antigenu se naváže na mikrotitrační plotnu protilátka specifická pro hledaný antigen. Postupně přidáváme tekutinu testovanou na přítomnost antigenu, protilátku proti antigenu značenou enzymem a výše zmíněný substrát. Intenzita výsledného zbarvení konečného produktu je přímo úměrná koncentraci hledaného antigenu. Enzymové elektrody Elektrochemická metoda – měření změn napětí (potenciometrie) nebo intenzity proudu (ampérometrie). Příklady analýz: »glukóza, »laktát, »močovina, »kreatinin. Eozinofilie Zvýšený počet »eozinofilních granulocytů nad horní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – eozinofilní »leukemie, hypereozinofilní syndrom, hypersenzitivity, parazitární infekce, »hypoadrenokorticismus.
20
Eozinofilní granulocyt »Leukocyt, »granulocyt. Obsahuje eozinofilní granule s obsahem peroxidáz, fosfatáz a bazického proteinu. Má schopnost fagocytózy. Uplatňuje se v antiparazitárních a hypersenzitivních reakcích. Změny počtu: »eozinofilie, »eozinopenie. Eozinopenie Snížený počet »eozinofilních granulocytů pod dolní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – akutní stres, »hyperadrenokorticismus, aplikace kortikoidů. Malý diagnostický význam. Erytroblast Prekurzor červené krvinky obsahující jádro. V periferní krvi se fyziologicky nevyskytuje. Erytroblastóza Výskyt erytroblastů v periferní krvi. Příčiny: »hematologické malignity, »regenerativní anémie. Erytrocyt Červená krvinka, obsahuje »hemoglobin, u savců bezjaderná. »erytrocytopenie, »erytrocytóza. Erytrocytemie/óza, polycytemie Zvýšený počet »erytrocytů nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – primární, tj. erytrocytemie (erytroleukemie, polycythaemia vera), sekundární, tj. erytrocytóza (»hypoxické stavy, renální tumory spojené se zvýšenou produkcí erytropoetinu, šok, stres, »hyperadrenokorticismus), relativní (dehydratace). Erytrocytopenie, oligocytemie Snížený počet »erytrocytů pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – absolutní (»anémie, »uremie), relativní (hydremie v důsledku infuzní terapie, u mláďat, poslední třetina gravidity v důsledku hemodiluce). Erytrocyturie Přítomnost »erytrocytů v moči. Metody stanovení: »mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Příčiny viz »hematurie. Erytroidní maturační index, EMI Stanovuje se při cytologickém vyšetření kostní dřeně: zralé buňky (erytrocyty) EMI = nezralé buňky (proerytroblasty + erytroblasty)
Erytropoetin, EPO »Hemopoetický cytokin. Produkovaný především ledvinami, částečně játry. Stimulem pro jeho syntézu je »hypoxie z různých příčin. Exsudát Zánětová tekutina hromadící se v tělních dutinách. Charakteristika: barva žlutá, bílá, červená, zákal; hustota >1,020-1,030 (»refraktometricky); celková bílkovina >30g/l (»fotometricky, pozitivní »Rivaltova a »Mortizova zkouška); jaderné buňky >5×109/l, »neutrofily, »lymfocyty, makrofágy (mikroskopicky); »LDH >3,33 μkat/l (»fotometricky), koncentrace glukózy nižší než v séru (»fotometricky), pH <7. Příčiny – zánět, nekróza. 21
Exsudát septický Zánětová tekutina získaná punkcí. Charakteristika: žlutavý, zelenavý, příměs krve, zákal; jaderné buňky výrazně nad 5×109/l, degenerované neutrofily, fagocytované bakterie, bakterie i mimo buňky (mikroskopicky). Příčiny – septická peritonitida. Evidence based medicine, EBM »Medicína podložená důkazy Fagocytární aktivita Číslo udávající počet reálně fagocytujících fagocytů v populaci potenciálních fagocytů (»monocyty, »granulocyty) v »testu fagocytární aktivity s mikrosférickými hydrofilními partikulemi (MSHP). Fagocytární index Průměrný počet částic fagocytovaných jednou buňkou v »testu fagocytární aktivity s metakrylátovými partikulemi. Fagocytóza Pohlcení a zničení cizorodého materiálu fagocytem (»neutrofilní granulocyt, »makrofág). Součást nespecifické imunity. Poruchy fagocytózy se projevují především recidivujícími bakteriálními infekcemi. Testy: »fagocytární aktivita, »fagocytární index, »test fagocytární aktivity, »test ingesce a baktericidie. Fåhraeova-Westergrenova kolona Kolona ke stanovení rychlosti »sedimentace erytrocytů. Faktor nekrotizující tumory, TNF (tumor necrosis faktor) »Cytokin. Existuje několik typů α (kachektin), β (lymfotoxin -alfa). Mají řadu účinků – ovlivňují růst a diferenciaci buněk, působí imnunomodulačně, vykazují protinádorovou aktivitu. Falešná negativita Negativní laboratorní vyšetření u nemocných jedinců. Falešná pozitivita Pozitivní laboratorní vyšetřením u zdravých jedinců. Fentonova reakce Reakce peroxidu vodíku s iontem přechodného kovu v nižším oxidačním stupni (»Fe2+, Cu+, Co2+, Mn+, V2+, Cr2+), při které vzniká hydroxylový radikál, hydroxidový anion a přechodný kov se oxiduje (Fe3+, Cu2+…). Např. Fe2++H2O2→ Fe3++•OH+OH–. Reakci brání např. »ceruloplazmin. Feritin Zásobní forma »železa v organismu (patří mezi »α2-globulin), jeho hladina v krvi odráží celkový stav zásob železa. Fibrin stabilizující faktor, hemokoagulační faktor XIII Stabilizuje fibrinovou síť vytvořením kovalentních vazeb mezi jednotlivými doménami.
22
Fibrin(ogen) degradační produkty, FDP, D-dimery, DD (mg/l) FDP vznikají štěpením »fibrinogenu a fibrinu, DD štěpením fibrinu. »Zvýšení. Fibrinogen (g/l) Koagulační faktor I, také »protein akutní fáze, sérový protein (»β-globulin). Metody stanovení: optické měření; materiál: »plazma. »Hypofibrinogenemie, »hyperfibrinogenemie. Filtr denního světla Modrý filtr, který se používá ke korekci barevné teploty světelného zdroje. FiO2, frakce inspirovaného kyslíku (%) 21 % pro dýchání atmosférického vzduchu, 100 % pro dýchání čistého kyslíku. FISH, fluorescenční hybridizace in situ »Hybridizace in situ. Fitzgeraldův faktor, vysokomolekulární kininogen, HMWK Kofaktor vnitřní cesty koagulace. Flotace bachorové tekutiny (min) Metody stanovení: hodnocení času výstupu hrubších částic přítomných v bachorové tekutině k hladině na základě tvorby plynu. Rychlost stoupá s intenzitou bachorové fermentace. Výsledky – zpomalená (jednoduchá indigesce, chronická acidóza bachorového obsahu, alkalóza bachorového obsahu), bez flotace (acidóza bachorového obsahu, hniloba bachorového obsahu, pěnová tympanie). Fluorescence Děj, kdy látka po absorbování světla nebo jiného elektromagnetického záření emituje světlo (obvykle o vyšší vlnové délce). Jedná se o formu luminiscence. Fluorescenční mikroskop Optický mikroskop využívající »fluorescenci k zobrazení organických i anorganických struktur. Fluorimetrie Optická metoda měření záření emitovaného fluoreskujícími sloučeninami. Přístroje: fluorimetry. Příklady analýz: imunochemie. Fluorochromy Fluorescenční barviva, schopná po excitaci laserem emitovat záření o vyšší vlnové délce než je vlnová délka excitačního laseru. Využití v »průtokové cytometrii nebo imunohistochemii (přímá, nepřímá »imunofluorescence). Nejpoužívanější: fluorescein-isothiokyanát (FITC) – zelená »fluorescence, phycoerythrin (PE) – oranžová fluorescence. FNAB (fine needle aspiration biopsy) Tenkojehelná aspirační biopsie. Slouží k získání cytologického vzorku, např. ze štítné žlázy, mízní uzliny, nádoru atd. Fosfáty (mmol/l) Minerální součást tvrdých tkání, součást fosfolipidů a nukleových kyselin, role v regulaci 23
acidobazického statusu, role v energetickém metabolismu (ATP). Regulace – parathormonem, D-hormony, kalcitoninem. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Anorganický fosfor reaguje s molybdenanem amonným v kyselém prostředí za tvorby fosfomolybdenanového komplexu, přičemž absorbance je přímo úměrná množství anorganického fosforu ve vzorku. »Hypofosfatemie, »hyperfosfatemie. Fosforylace Reakce, při které dochází ke vnášení fosfátu do molekuly proteinu. Fotometrie Nejčastěji využívaná analytická metoda v laboratořích klinické biochemie, založená na interakci elektromagnetického záření s analyzovaným vzorkem. Při průchodu světla (o vlnové délce odpovídající absorpčnímu maximu analyzované látky) roztokem dochází k absorpci a rozptylu záření. Na základě porovnání pohlceného světla s absorpčním grafem stanovíme koncentraci zkoumané látky. Frakční exkrece elektrolytů Test vylučování daného elektrolytu močovým systémem. Metody stanovení: poměr daného elektrolytu a »kreatininu v plazmě a moči. Fruktosamin (μmol/l) Glykovaný protein, jehož tvorba je závislá na koncentraci »glukózy v krvi. Indikátor historie průměrné koncentrace glukózy 2-3 týdny zpětně. Vhodný především při potvrzení »diabetes mellitus u koček. Metody stanovení: »fotometricky; materiál: »plazma, »sérum. Stanovení je založeno na schopnosti ketaminové skupiny glykovaných proteinů redukovat v alkalickém prostředí tetrazoliovou sůl. Koncentrace fruktosaminu je úměrná absorbanci vzniklého formazanu. FSH (foliculi stimulating hormone), folikuly stimulující hormon, folitropin Hormon produkovaný adenohypofýzou po stimulaci »GnRH. Stimuluje ovariální folikuly a semenotvorné kanálky varlat. Podporuje sekreci estrogenů a spermatogenezi. Fuchs-Rosenthalova komůrka Sčítací komůrka z broušeného podložního skla. Tloušťka komůrky 0,2 mm. Síť 16 velkých čtverců á 1 mm2 a každý díl je dále rozdělen na 16 menších čtverců. Využití: mikroskopické počítání »nálevníků bachorového obsahu, počítání buněk v tělních tekutinách. Funkční hematologické vyšetření Test »osmotické rezistence erytrocytů. Funkční testy fagocytů »Testy mobilizace, »migrace a »chemotaxe fagocytů, »test fagocytární aktivity leukocytů, »test produkce reaktivních radikálů, »testy ingesce a baktericidie. Fyzikální vyšetření bachorové tekutiny »Barva, »zápach, »konzistence. Fyzikální vyšetření mléka »Barva, »vůně, »konzistence, »příměsi.
24
Fyzikální vyšetření moči »Objem, »poměrná hustota, barva, transparence/zákal, zápach. Gamaglobuliny Pátá frakce »plazmatických bílkovin při rozdělení pomocí »elektroforézy. Patří sem »imunoglobuliny. Gama-glutamyltransferáza, GGT, GMT ( μkat/l) Membránový enzym katalyzující přenosγ -glutamylového zbytku na protein. Vysoká aktivita v játrech, žlučovodech, tubulech ledvin. Marker oxidačního stresu. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. GGT katalyzuje přenosγ -glutamylové skupiny z L-γ-glutamyl-3-karboxy-4-nitroanilidu na glycylglycin. Množství vytvořeného 5amino-nitrobenzoátu je úměrné katalytické koncentraci GGT. »Zvýšení aktivity. Gauge Jednotka vnějšího průměru jehly (na odběr biologického materiálu). 1 G=0,125 mm. Gaussovské rozložení hodnot Normální rozložení. Je charakterizováno symetrickou křivkou zvonovitého tvaru. Normální rozložení je popsané průměrem (poloha na ose x) a »směrodatnou odchylkou (s, určuje rozptýlení hodnot okolo průměru). V intervalu ±1s leží 68,3 % všech hodnot, v intervalu ±2s leží 95,5 % všech hodnot a v intervalu ±3s leží 99,7 % všech hodnot. GHRH (growth hormone releasing hormone), somatoliberin Hormon produkovaný hypotalamem, stimuluje produkci »STH v adenohypofýze. GHRH-stimulační test Endokrinologický test indikovaný při podezření na sníženou sekreční kapacitu somatotropních buněk hypofýzy. Pacientovi aplikujeme hGHRH a stanovíme koncentrace »STH 15 min před testem a poté za 5, 10, 20, 30 min po aplikaci hGHRH. Interpretace: Zdravé zvíře – rychlý vzestup růstového hormonu STH. Porucha somatotropních buněk – chybějící vzestup STH (nanismus, tumory mléčné žlázy produkující STH), »hyperadrenokorticismus. Giemsa-Romanowsky roztok Eozinát metylenové modři a eozinát metylenazuru rozpuštěný ve směsi metanolu a glycerolu. Barvicí roztok při barvení podle » Pappenheima. Glukoneogeneze Tvorba glukózy z laktátu, aminokyselin. Glukóza (mmol/l) Monosacharid, hlavní zdroj energie pro buňku. Regulace – »inzulin, glukagon, »glukokortikoidy, pohlavní hormony, »katecholaminy. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Glukóza je oxidována na kyselinu glukonovou a peroxid vodíku v reakci katalyzované glukózaoxidázou. Peroxid vodíku, 4-aminofenazon a fenol tvoří v další reakci katalyzované peroxidázou barevný komplex, jehož intenzita zabarvení je úměrná koncentraci glukózy. » Hyperglykemie, »hypoglykemie.
25
Glukozurie Přítomnost »glukózy v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky, »fotometrické stanovení. Příčiny – »hyperglykemická (překročení renálního prahu: »diabetes mellitus, stres, »hyperadrenokorticismus, infuze glukózy), normoglykemická (porucha renálně tubulární resorpce: primární renální glukozurie, Fanconiho syndrom, chronické selhání ledvin, akutní tubulární nekróza). Glykace proteinu Neenzymová kovalentní vazba »glukózy na aminoskupinu proteinu. Glykogeneze Syntéza glykogenu v játrech z »glukózy. Glykogenolýza Sled reakcí přeměňujících enzymově glykogen na »glukózu. Glykolýza Sled reakcí přeměňujících enzymově »glukózu na »laktát (anaerobně) nebo až na vodu a CO2 (aerobně). Glykosylace proteinu Enzymová vazba cukerné složky na hydroxylovou skupinu proteinu (O-glykosidově). GnRH (gonadotropin releasing hormone), gonadoliberin Hormon produkovaný hypotalamem, stimuluje produkci »FSH a »LH v adenohypofýze. GnRH-stimulační test Endokrinologický test k průkazu ovariální, resp. testikulární tkáně – primární anestrus, hermafroditismus, kontrola ovariohysterektomie. Samice – zvířeti se aplikuje »GnRH a v plazmě odebrané před a za 1 a 2 h po aplikaci stanovíme estradiol. Ve vzorcích odebraných před a za 10, 20 a 40 min po stimulaci sledujeme hladinu LH. Samci – zvířeti se aplikuje GnRH a v plazmě odebrané před a za 40 min po aplikaci stanovíme testosteron. Ve vzorcích odebraných před a za 10, 20 a 40 min po stimulaci sledujeme hladinu »LH. Interpretace: zdravé zvíře – vzestup LH a estradiolu/testosteronu. Kastrované zvíře – bazální koncentrace estradiolu/testosteronu jsou nízké, po stimulaci se nemění. Granulocyty Skupina »leukocytů myeloidní řady obsahující různě barvitelné granule. »Neutrofilní., »eozinofilní., »bazofilní. Gumprechtovy stíny Mechanicky poškozená jádra hlavně lymfoidních buněk s nejasnými obrysy. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »lymfoproliferativní onemocnění, artificiálně. Hagemanův faktor, hemokoagulační faktor XII Jeho hlavním účinkem je aktivace koagulace a fibrinolýzy kontaktem s aktivačními povrchy nebo proteiny (kallikreinem, plazminem). Haptoglobin 26
Transportní protein pro »hemoglobin a také »protein akutní fáze. Hayemův roztok Roztok ke stabilizaci a ředění krve, používaný při manuálním počítání erytrocytů »baničkovou metodou. Složení: chlorid rtuťnatý 0,5 g, chlorid sodný 1,0 g, síran sodný 5,0 g a destilovaná voda do 200,0 ml. HCO3- act., aktuální hydrogenuhličitan, aktuální bikarbonát, ABC (mmol/l) Koncentrace HCO3- v jednom litru krve nasycené kyslíkem při aktuálním paCO2 a teplotě. Indikátor metabolických poruch ABR. Metody stanovení: výpočtem na bázi »HendersonovyHasselbalchovy rovnice. HCO3-std., standardní hydrogenuhličitan, standardní bikarbonát, SBC (mmol/l) Koncentrace HCO3- v jednom litru krve nasycené kyslíkem při paCO2 5,3 kPa a teplotě 37 °C. Indikátor metabolických poruch ABR. Metody stanovení: výpočtem na bázi »HendersonovyHasselbalchovy rovnice. Heinzova tělíska Shluky denaturovaného »hemoglobinu v erytrocytech. Metody stanovení: mikroskopie krevního nátěru barveného »brilantkrezylovou modří. Příčiny – »hemolytické anémie, lékové intoxikace, »methemoglobinemie. U koček ojediněle fyziologicky. Hem Protoporfyrin obsahující »železo, schopný reverzibilně vázat kyslík. Je »hemoglobinu, »myoglobinu, cytochromů. Degraduje se na »biliverdin a »bilirubin.
součástí
Hemacolor Komerčně dostupný set k rychlému barvení krevních nátěrů, nátěrů kostní dřeně a cytologických preparátů. Založený na kombinaci fixačního roztoku a dvou barviv (eozin a azur). Hematokrit (l/l) Podíl červených krvinek na objemu krve. Metody stanovení: centrifugací nesrážlivé krve (centrifugací krve v kapiláře získáme tzv. mikrohematokrit) nebo v automatických hematologických analyzátorech. »Snížení, »zvýšení. Hematopoetické cytokiny Působí jako růstové faktory stimulující kmenové buňky červené i bílé krevní řady. »IL-3, IL7, IL-9, »M-CSF, G-CSF, GM-CSF, »SCF, »EPO, »TPO Hematurie Přítomnost krve v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky, »mikroskopické vyšetření močového sedimentu (»erytrocyturie). Příčiny – nefritida, pyelonefritida, krvácení z urogenitálního traktu, poruchy hemokoagulace, onemocnění prostaty, enzootická hematurie skotu. Hemodiluce Zředění krve, např. aplikací infuze nebo v důsledku patologické hyperhydratace, hodnoty »analytů jsou snížené.
27
Hemoglobin (g/l) Krevní barvivo. Funkce: transport krevních plynů, udržování ABR. Metody stanovení: »spektrofotometricky kyanmethemoglobinovou metodou; materiál: »plná krev (»EDTA). »Snížení, »zvýšení koncentrace. Hemoglobinemie Přítomnost volného »hemoglobinu v krvi, nastává při překročení vazebné kapacity »haptoglobinu. K tomu dochází při vysoké intravaskulární »hemolýze. Hemoglobinurie Přítomnost »hemoglobinu v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky. Příčiny – následek lýzy »erytrocytů v moči, projev intravaskulární hemolýzy (»hemolytické anémie, »DIC), pyelonefritida. Hemolýza Patologická hemolýza znamená předčasný zánik (rozpad) »erytrocytů s následkem poklesu koncentrace »hemoglobinu v krvi, obvykle i počtu erytrocytů a snížené hodnoty »hematokritu, později se rozvíjí hemolytická »anémie. Může být intravitální nebo vzniknout po odběru vzorku krve. Střední nebo masivní hemolýza ovlivňuje koncentraci a aktivitu řady analytů (zvyšuje se »draslík, »LDH, »AST, »hořčík, »ALT, »HDL-cholesterol, »CK). Snižuje počty erytrocytů. Hemopexin Sérový protein (»β-globulin), vážící volný »hem. Klesá při hepatopatiích, závažných hemolýzách, »nefrotickém syndromu. Hemosiderin Protein obsahující »železo, hromadí se v buňkách při nadměrném příjmu nebo špatném metabolismu železa. Jde vlastně o agregovaný »feritin. Hendersonova-Hasselbalchova rovnice [sůl]
Vyjadřuje »pH nárazníkového roztoku: 𝑝𝐻 = pK + log [kyselina]
Heparin Přímo »antikoagulačně působící skupina látek; vyskytuje se v žírných buňkách, krevní plazmě a endotelových buňkách; označení pochází od jater (hepar). Sodná, draselná, lithná nebo amonná sůl jsou vhodné pro biochemické vyšetření (může ale dojít k interferenci při stanovení těchto analytů). Nevhodný pro hematologické vyšetření (shlukování »erytrocytů, poškození »leukocytů, »trombocytů). Potencuje inhibiční vliv »antitrombinu na »trombin, vyvazuje Ca2+ a Mg2+. HMWK (high molecular weight kininogen), vysokomolekulární kininogen »Fitzgeraldův faktor. Hořčík (mmol/l) Minerální součást tvrdých tkání, role v nervosvalové dráždivosti, aktivátor enzymů. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Hořečnaté ionty v séru tvoří v alkalickém prostředí s xylidylovou modří barevný komplex. Intenzita zabarvení je úměrná množství hořečnatých iontů. Specifika reakce je zajištěna přítomností »EDTA, která komplexuje vápenaté ionty. »Hypomagnezemie, »hypermagnezemie. 28
Howellova-Jollyho tělíska Inkluze v »erytrocytech – zbytky jádra ve formě kulovitých útvarů. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »anémie (posthemoragické, hemolytické), malignity, splenektomie. Fyziologicky u koček (až v 1 % erytrocytů). Hraniční hodnota Výsledek vyšetření, který je na pomezí »referenčních a patologických hodnot. Hybridizace in situ Metoda umožňující detekovat přítomnost specifických sekvencí DNA nebo RNA v buněčných nebo tkáňových preparátech. Hybridizační sonda (značená DNA nebo RNA) se váže na hledanou sekvenci ve vzorku, kterou pak lze podle značky snadno identifikovat. Sondy mohou být značeny radioaktivně nebo »fluorescenčně (FISH – fluorescenční hybridizace in situ). Hydrolýza Rozklad látek (štěpení amidové, éterové, esterové aj. vazby) působením vody. Hydroxylace Oxidační reakce (vnášení hydroxylové skupiny) např. cizorodých látek za účasti cytochromu P-450. Hynkovo číslo Průměrný počet segmentů »granulocytů. Zvyšuje se při hypersegmentaci granulocytů a snižuje při »posunu doleva. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Hyperadrenokorticismus, Cushingův syndrom Onemocnění vyvolané nadměrnou sekrecí »kortikoidů. Primární, adrenokortikální h. – nádor kůry nadledvin, chronická nadprodukce glukokortikoidů. Sekundární, hypofyzární h. – nadprodukce »ACTH. Terciární, hypotalamový h. – nadprodukce »CRH. Iatrogenní h. – dlouhodobá terapie kortikoidy. Příznaky – polyfagie, poruchy kůže a osrstění, změny krevního obrazu a imunosuprese, »Pu/Pd, »hypercholesterolemie. Testy: »ACTH-stimulační test, »supresní test s nízkou/vysokou dávkou dexametazonu, stanovení poměru kortizolu a kreatininu v moči. Hyperamonemie Zvýšená koncentrace »amoniaku nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – těžké hepatopatie, portosystémové zkraty. Hyperbilirubinemie Zvýšená koncentrace »bilirubinu. Příčiny – akutní »hemolýza, jaterní insuficience, cholestaze, hladovění (kůň), ketóza dojnic, ketóza březích bahnic. Hyperfibrinogenemie Zvýšená koncentrace »fibrinogenu. Příčiny – záněty, tumory, pooperační stavy, gravidita. Hyperfosfátemie Zvýšená koncentrace »fosfátů. Příčiny – hypoparatyreóza, hypervitaminóza D, »hypertyreóza koček, »diabetes mellitus, osteolýza, destrukce svaloviny, »metabolická acidóza. 29
Hyper(gama)globulinemie Zvýšená koncentrace »gamaglobulinů v plazmě. Příčiny: infekce, malignity. Hyperglykemie, hyperglukozemie Zvýšená koncentrace »glukózy. Příčiny – stres, »diabetes mellitus, »hyperadrenokorticismus, feochromocytom, renální insuficience. Hyperchloridemie Zvýšená koncentrace »chloridů na horní mez referenčního intervalu. Příčiny – renální selhání, aplikace acetazolamidu, »hyperadrenokorticismus, srdeční insuficience. Hypercholesterolemie Zvýšená koncentrace »cholesterolu nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – »diabetes mellitus, »hypotyreóza, »hyperadrenokorticismus, cholestaze, pankreatitidy, »nefrotický syndrom, »hyperlipoproteinemie. Hyperchromní erytrocyty »Erytrocyty s vyšším »MCH, »MCHC. Příčiny – malignity, »regenerativní anémie. Hyperchromní anémie Vyznačuje se »erytrocyty s vyšším »MCH, »MCHC. Obvykle zároveň »makrocytární. Příčiny – »megaloblastová a. (z nedostatku »vitaminu B12 a »folátu). Hyperkalcemie Zvýšená koncentrace »vápníku nad horní mez referenčního rozmezí. Příčiny – »hypervitaminóza D, osteolýza, paraneoplastické hyperkalcemie (tumory, mnohočetný myelom, lymfomy), primární hyperparatyreóza, »metabolická acidóza. Hyperkalemie Zvýšená koncentrace »draslíku nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – hypoaldosteronismus, akutní selhání ledvin (oligurická fáze), chronické selhání ledvin (konečné stadium), »metabolická acidóza, »hemolýza, tkáňové destrukce, katabolické stavy. Hyperkapnie »Zvýšení pCO2 v arteriální krvi nad horní mez referenčního intervalu. Hyperlipidemie »Lipemie, »hyperlipoproteinemie Hyperlipoproteinemie Zvýšená koncentrace »lipoproteinů v krvi nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny: primární – vrozené, sekundární – »diabetes mellitus, obezita, »nefrotický syndrom. Několik typů podle typu lipoproteinu a přenášeného tuku – izolovaná »hypertriacylglycerolemie, izolovaná »hypercholesterolemie, smíšená porucha. Hypermagnezemie Zvýšená koncentrace »hořčíku nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – »metabolická acidóza, chronické selhání ledvin, »hypoadrenokorticismus, tkáňové destrukce.
30
Hypernatremie Zvýšená koncentrace »sodíku nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – hyperaldosteronismus, renální selhání, srdeční insuficience, převaha katabolismu, »diabetes mellitus, »diabetes insipidus, intoxikace NaCl. Hyperplazie Zvětšení orgánu nebo jeho části v důsledku zvýšení počtu buněk. Hyperproteinemie Zvýšená koncentrace »celkové bílkoviny nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – dehydratace, infekce, záněty, mnohočetný myelom. Hypersegmentace granulocytů Zvýšený počet segmentů jader »neutrofilů (6 a více segmentů). Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hematologické malignity, deficit »folátu a »vitaminu B12, idiopatická hypersegmentace u koní. Hyperstenurie Koncentrovaná moč, zvýšená »poměrná hustota moči nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – dehydratace, »proteinurie, »glukozurie. Hypertriacylglycerolemie Zvýšená koncentrace »triacyglyerolů. Příčiny – »diabetes mellitus, »hypotyreóza, »hyperadrenokorticismus, lipomobilizační syndrom krav, pankreatitida, »hyperlipoproteinemie. Hypertyreóza Onemocnění způsobené nadbytkem hormonů štítné žlázy. Primární h. – vyvolaná poruchou štítné žlázy (funkční nádor). Sekundární, hypofyzární h. – nadprodukce »TSH. Příznaky – vyhublost, polyfagie, »Pu/Pd, hyperaktivita. Hypoadrenokorticismus Onemocnění vyvolané nedostatkem »kortikoidů. Primární, adrenokortikální h. – vyvolaný poruchou kůry nadledvin (Addisonova nemoc), nedostatečná sekrece gluko- i mineralokortikoidů. Charakterizován hypotonickou dehydratací, »hyperkalemií, apatií. Sekundární hypofyzární h. – deficit »ACTH, příznaky odpovídají narušení glukózového metabolismu – apatie, intolerance zátěže, anorexie. Iatrogenní h. – v důsledku dlouhodobé kortikoidové léčby. Hypoalbuminemie Snížená koncentrace »albuminu pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – nedostatečná výživa, insuficience jater, exokrinní pankreatická insuficience, »nefrotický syndrom, exsudativní enteropatie. Hypofibrinogenemie Snížená koncentrace »fibrinogenu. Příčiny – vrozená hypofibrinogenemie, »DIC, silné krvácení, trombolytická terapie.
31
Hypofosfátemie Snížená koncentrace »fosfátů pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – primární hyperparatyreóza, hyperkalcitoninismus, »hyperadrenokorticismus, inzulinom, »alkalóza. Hypogamaglobulinemie Snížená hladina protilátek v séru. Příčiny viz »agamaglobulinemie. Hypoglykemie, hypoglukozemie Snížená koncentrace »glukózy pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – jaterní insuficience, inzulinom, »hypoadrenokorticismus, hladovění, dekompenzovaný šok. Hypochloridemie Snížená koncentrace »chloridů pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – poruchy funkce ledvin, aplikace diuretik, »hypoadrenokorticismus, zvracení, sekvestrace ve třetím prostoru (ascites, ileus). Hypocholesterolemie Snížená koncentrace »cholesterolu pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – jaterní insuficience, lipomobilizační syndrom krav, exsudativní enteropatie, exokrinní pankreatická insuficience. Hypochromní erytrocyty »Erytrocyty s nízkým »MCH, »MCHC. Příčiny – »anémie. Hypochromní anémie Vyznačuje se »erytrocyty s nižším »MCH, »MCHC. Často zároveň »mikrocytární. Příčiny – »sideropenická a. (z nedostatku železa). Hypokalcemie Snížená koncentrace »vápníku pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – hypoparatyreóza, poporodní eklampsie, poporodní paréza dojnic, metabolické osteopatie, chronické renální selhání, malabsorpce. Hypokalemie Snížená koncentrace »draslíku pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – chronické průjmy a zvracení, akutní selhání ledvin (polyurická fáze), ascites, »diabetes mellitus, »alkalóza. Hypokapnie »Snížení pCO2 v arteriální krvi pod dolní mez referenčního intervalu. Hypomagnezemie Snížená koncentrace »hořčíku pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – deficit hořčíku v dietě, malabsorpce, průjmy, pastevní tetanie, »hypertyreóza, hyperaldosteronismus. Hyponatremie Snížená koncentrace »sodíku. Příčiny – průjmy, zvracení, polyurická fáze selhání ledvin, sekvestrace ve třetím prostoru (ascites, edémy), »hypoadrenokorticismus, syndrom inadekvátní sekrece antidiuretického hormonu (SIADH).
32
Hypoproteinemie Snížená koncentrace »celkové bílkoviny pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – malabsorpce, jaterní insuficience, »nefrotický syndrom, exsudativní enteropatie, popáleniny, sepse. Hypostenurie »Snížená hustota moči pod dolní mez referenčního intervalu, neschopnost ledvin koncentrovat moč. Hustota moči je nižší než hustota glomerulárního ultrafiltrátu. Příčiny – »diabetes insipidus, psychogenní polydipsie. Hypotriacylglycerolemie Snížená koncentrace »triacylglycerolů pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – dlouhodobý deficit energie v dietě, malabsorpce, hepatopatie, »hypertyreóza koček. Hypotyreóza Onemocnění způsobené nedostatkem hormonů štítné žlázy. Primární h. – vyvolaná poruchou štítné žlázy (vývojová vada, autoimunitní destrukce). Sekundární, hypofyzární h. – deficit »TSH. Terciární, hypotalamová h. – deficit »TRH. Příznaky – poruchy růstu, apatie, mentální zaostávání, vyhledávání tepla, změny kůže a srsti, zvyšování hmotnosti při sníženém příjmu krmiva. Hypoxemie Nedostatek kyslíku v krvi, ponejvíce vyjádřený nízkým parciálním tlakem kyslíku v arteriální krvi. Důsledkem je pokles »saturace hemoglobinu. Hypoxie Nedostatek kyslíku ve tkáních nebo v celém organismu. Chemické vyšetření bachorové tekutiny »pH, » celková acidita, »těkavé mastné kyseliny, »kyselina mléčná, »amoniak, chloridy. Chemické vyšetření mléka »Bílkoviny, »močovina, »tuk, »ketolátky, »laktóza, »kyselina citrónová, »minerální látky. Chemické vyšetření moči kvantitativní »Poměr protein/kreatinin, »močovina, aktivita močových enzymů (»GGT, »NAG, »ALP), minerální profil (Na, K, Cl, Ca, fosfáty), »osmolalita, »UAGAP. Chemické vyšetření moči semikvantitativní (diagnostické proužky) »pH, »glukóza, »proteiny, »ketolátky, »bilirubin, »krev. Chemiluminiscence Optická metoda měření emise fotonů po nástřiku syntetického činidla nebo biologické substance (enzym luciferáza ze světlušek). Přístroje: luminometry. Příklad analýzy: »oxidativní vzplanutí »neutrofilů (při fagocytóze). Chloridy (mmol/l) Hlavní extracelulární anion. Doprovází »Na+. Podílí se na udržování osmolality, jsou součástí žaludeční kyseliny, role v udržování acidobazického statusu, součást baktericidních mechanismů. Metody stanovení: potenciometrické měření iontově selektivní elektrodou; 33
materiál: »plazma, »sérum. Chloridové ionty reagují s thiokyanátem rtuťnatým za tvorby chloridu rtuťnatého a uvolnění thiokyanátových iontů. Ty v reakci se železitými ionty vytvářejí barevný komplex. Intenzita zabarvení je přímo úměrná koncentraci chloridů. »Hypochloridemie, »hyperchloridemie. Cholekalciferol, vitamin D »Vitamin rozpustný v tucích. Jeho aktivní forma kalcitriol (1,25 dihydroxycholekalciferol) je pro své vlastnostmi a účinky považována za hormon. Funkce: homeostaze »kalcia, »fosforu, »hořčíku, metabolismus kostí, imunomodulační účinky, kontrola růstu normálních i nádorových buněk. Deficit: úbytek kostní hmoty (osteoporóza, osteomalacie, rachitis), poruchy imunity. Cholesterol (mmol/l) Steroidní sloučenina lipidové povahy. Syntéza v játrech z acetyl-CoA, příjem potravou. Substrát pro syntézu steroidních hormonů, součást buněčných stěn. Využití při screeningu zdravotního stavu krav v peripartálním období (spolu s koncentrací »bilirubinu, aktivitou »kreatinkinázy). Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Enzymatické stanovení: Estery cholesterolu jsou v přítomnosti cholesterolesterázy hydrolyzovány na cholesterol a mastné kyseliny. Cholesterol spolu s O2 za katalýzy cholesteroloxidázy vytváří peroxid vodíku a cholesterol-3-on. Peroxid vodíku v reakci s 4aminofenazonem, přítomnosti hydroxybenzoátu sodného a za katalýzy peroxidázou tvoří barevný komplex, jehož intenzita je úměrná množství celkového cholesterolu. »Hypocholesterolemie, »hypercholesterolemie. Christmasův faktor, hemokoagulační faktor IX Aktivuje (sám nebo v komplexu s faktory »VIIIa, fosfolipidy a Ca2+) faktor »X na Xa. Snížená aktivita vede k hemofilii (hemofilii B), zvýšená k trombofilii. Chronická leukemie Maligní onemocnění, charakterizované akumulací monoklonálních (původem z jedné kmenové hemopoetické buňky), morfologicky zralých, ale imunologicky nefunkčních krevních buněk. Excesivní produkce »blastů není zásadní. Podle původu maligní buňky dělíme chronické leukemie na »lymfatické a »myeloidní. Ikterus Žloutenka. Žluté zabarvení sklér, kůže, sliznic, plazmy a tukové tkáně. Projev zvýšené koncentrace »bilirubinu. Prehepatální ikterus – neschopnost hepatocytů zpracovat zvýšenou nabídku nekonjugovaného bilirubinu. Příčiny – »hemolýza, rozpad »myoglobinu. Hepatální ikterus – snížená konjugace a exkrece bilirubinu na žlučovém pólu hepatocytu. Zvýšení konjugovaného i nekonjugovaného bilirubinu. Příčiny – hepatopatie. Cholestatický ikterus – porucha exkrece konjugovaného bilirubinu do střeva. Příčiny – intra- a extrahepatální cholestaze. Imunoblot »Westernblot. Imunodifuze Metoda spojená s imunologickou detekcí difundující látky. Imunodifuzí je »precipitace v gelu, sloužící ke zjištění přítomnosti antigenu v roztoku. »Antigen a »protilátka difundují proti sobě v gelu a v místě jejich styku vzniká precipitát. 34
Imunofenotypizace leukocytů Rozdělení »leukocytů do populací na základě povrchových znaků (»CD). Je založena na reakci epitopu povrchového znaku buňky a »fluorochromem značené monoklonální »protilátky (přímá metoda), nebo neznačené monoklonální protilátky, která se následně vizualizuje pomocí fluorochromem značené sekundární protilátky (nepřímá metoda). K vyšetření se využívá »průtokové cytometrie. Imunofluorescence, IF Imunohistochemická metoda k průkazu »antigenu in situ, ale i protilátek v séru. Využívá značení pomocí »fluorochromů, viditelných v »fluorescenčním mikroskopu. Přímá imunofluorescence používá fluorochromem značenou protilátku proti specifickým antigenům, přítomným ve tkáni nemocného. Nepřímá imuno»fluorescence slouží k detekci autoprotilátek v séru pacienta. »Sérum pacienta se inkubuje se známým substrátem (tkáň, standardní buněčné kultury). Navázané protilátky jsou detekovány pomocí sekundárních, fluochromem značených protilátek, specifických vůči jednotlivým třídám protilátek. Nepřímá IF je využívána zejména při diagnostice autoimunitních chorob. Imunoglobuliny, gamaglobuliny Látky s funkcí protilátek, skládající se ze dvou identických lehkých a dvou identických těžkých polypeptidových řetězců spojených disulfidickými můstky. Jsou produkovány plazmatickými buňkami (terminální stadium B-lymfocytů) proti specifickému antigenu. U savců bylo popsáno pět základních tříd imunoglobulinů: IgG, IgM, IgA, IgE, IgD. Funkce spočívá v rozpoznání a vazbě na specifický »antigen a jeho eliminaci. Změna koncentrace nebo poměru jednotlivých izotopů svědčí o poruše imunitního systému. Imunoglobuliny – metody stanovení »Nefelometrie, »turbidimetrie, »elektroforéza, »radiální imunodifuze. Imunologické vyšetření Zahrnuje vyšetření nespecifické imunity: krevní obraz, »komplement, zánětové markery, »funkční testy fagocytů; specifické imunity: buněčné imunity (»imunofenotypizace a »funkční testy lymfocytů), humorální imunity (hladiny »imunoglobulinů); diagnostiku autoimunitních onemocnění (»cirkulující imunokomplexy, »vyšetření autoprotilátek); vyšetření antiinfekční imunity (»protilátky proti infekčním agens). Indikace pro laboratorní vyšetření Důvody pro vyšetření (biochemické, hematologické atd.). Interferony, INF Skupina »cytokinů s antivirovým, antiproliferačním a imunomodulačnímúčinkem. IFN α, IFN-β, IFN-γ, IFN-τ, IFN-ω. Interleukiny, IL Skupina »cytokinů s různými účinky. Infradiánní variace laboratorních parametrů Kolísání koncentrací některých parametrů v cyklech delších než 24 h. Typické zejména pro pohlavní hormony ovlivněné říjovým cyklem samic (»FSH, »LH, estrogeny, progesteron). Využitelné pro diagnostiku fáze říjového cyklu. 35
Inkluze hemosiderinu Modrá zrna hemosiderinu (zásobní forma »železa, Fe3+) v »erytrocytech – siderocytech, sideroblastech. Metody stanovení: vyšetření krevního nátěru s barvením ferrokyanidem draselným za tvorby »berlínské (pruské) modři. Příčiny – »anémie (sideroblastické – součást myelodysplastického syndromu, MDS). Interpretace výsledků laboratorního vyšetření Hodnocení výsledků na základě jejich vztahu k anamnéze, klinickému nálezu a dalším laboratorním vyšetřením. Intradermální test »Kožní alergický test. Inzulin Hormon produkovaný β-buňkami Langerhansových ostrůvků pankreatu. Sekreci stimuluje zvýšená hladina krevní »glukózy. Účinky – ukládání glukózy do tkání, stimulace »glykogeneze v játrech, syntézy »TAG a proteosyntézy. Inhibice »ketogeneze a »glukoneogeneze. Testy: »test tolerance glukózy. Iontově selektivní elektrody Elektrochemická metoda – různě konstruované elektrody měřící změny napětí (potenciometrie) proti referenční elektrodě. Příklady analýz: Na+, K+, Ca2+, Mg2+, Cl-, CO2, O2. Izoelektrická fokusace Elektrochemická, »elektroforetická metoda – dělení látek probíhá při měnlivém pH (od kyselé k alkalické oblasti). Izoelektrický bod je hodnota pH, při níž je pro danou látku vyvážen počet kladných a záporných nábojů, takže se molekula jeví navenek jako elektroneutrální. Nosičem je agarózový nebo polyakrylamidový gel. Příklady analýz: dělení izoenzymů, izoforem bílkovin (»α1-antitrypsin). Izostenurie »Hustota moči odpovídá hustotě glomerulárního filtrátu krevní plazmy (primární moči). Moč nebyla při průchodu tubuly ani ředěna ani koncentrována. Může být normální i abnormální. Izostenurie spolu s »oligurií poukazuje na renální selhání. Izotachoforéza Elektrochemická metoda – dělení kationů a anionů podle jejich rozdílné pohyblivosti ve stejnosměrném elektrickém poli. Příklady analýz: »laktát, pyruvát, »ketokyseliny. Jadérka v lymfocytech Různé typy jadérek – aktivní, prstenčitá, mikronukleoly. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru nebo barveného toluidinovou modří. Příčiny – infekce, hematologické a jiné malignity. Joule, J Jednotka energie, práce; má rozměr kg×m2/s2.
36
Karbaminohemoglobin »Hemoglobin s navázaným oxidem uhličitým. Katal, kat Jednotka aktivity enzymů v soustavě SI (Le Système International d'Unités). Katecholaminy Hormony - »adrenalin, »noradrenalin, dopamin – produkované sympato-adrenomedulárním systémem. Ketolátky v mléce (mmol/l) Zdrojem jsou ketolátky prostupující z krve při »hyperketonemii v důsledku vysokého obsahu kyseliny máselné v krmivu nebo lipomobilizace. Diagnostický význam jen u individuálních vzorků. Metody stanovení: »fotometricky. Výsledky – zvýšení (hyperketonemie). Ketolátky, ketony (mmol/l) Kyselina acetooctová (acetacetát),β -hydroxymáselná (β -hydroxybutyrát), aceton. Vznik při metabolismu tuků, zdroj energie. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »sérum. Ketonemie Zvýšená koncentrace »ketolátek nad referenční mez. Příčiny – deficit energie, lipomobilizační syndrom krav, »diabetes mellitus, »hypoadrenokorticismus. Ketonurie Přítomnost ketolátek v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky. Příčiny – »diabetes mellitus, hladovění, ketóza skotu, dislokace slezu. Klinická laboratoř Zařízení vyšetřující biologické materiály za účelem poskytnutí informací: pro diagnostiku, terapii, prevenci posouzení zdravotního stavu zdravých jedinců. Může být privátní (např. ambulantní, komerční), veřejně právní (např. fakultní, univerzitní), centrální, provozní. Klinicky relevantní změna výsledku Posouzení změny výsledku (zvýšení nebo snížení) v časové řadě u jednoho pacienta na základě statistického hodnocení, za významnou změnu lze považovat již změnu, ke které dojde na hladině významnosti p<0,05, tzn., kdy 95 % hodnot u zdravého jedince se nachází v intervalu x ± 2 »SD (při normálním rozložení). Kobalamin, vitamin B12 »Vitamin rozpustný ve vodě. Chemicky je podobný porfyrinům, centrálně je vázaný kobalt. Pro resorpci v ileu je nutná přítomnost »vnitřního faktoru (intrinsic factor). Funkce: hematopoéza, kofaktor syntézy DNA/RNA, tvorba nukleoproteinů, funkce v buněčné proliferaci, recyklace »folátových koenzymů, nervové funkce. Deficit: »megaloblastická anémie (poruchy metabolismu methioninu vedou k narušení syntézy DNA s blokádou buněčného dělení a tvorbou jader nových erytrocytů, což vede k následnému hromadění megaloblastů v kostní dřeni), neurologické příznaky – parestezie, poruchy vnímání polohy, (narušení syntézy myelinu).
37
Kompenzovaná »porucha ABR Stav, kdy organismus dokáže vyrovnat nadbytek nebo nedostatek kyselin/bází pomocí pufrovacích systémů a kompenzačních reakcí orgánů (především plic – kompenzace metabolických poruch, ledvin – kompenzace respiračních poruch). Hodnota pH krve je referenční, ostatní parametry jsou vychýlené mimo referenční interval. Komplement, C Soubor sérových (»β-globuliny) a membránových glykoproteinů, který je součástí nespecifické imunity. Sérové neaktivní glykoproteiny jsou aktivovány klasickou, alternativní nebo lektinovou cestou. Následná kaskáda reakcí vede k vytvoření MAC (komplexu atakující membrány), který je zodpovědný za lýzu cílových buněk. Další funkce: opsonizace, kofaktory, chemoatraktant. Metody stanovení: »celková hemolytická aktivita komplementu, stanovení jednotlivých složek (především C3 a C4) a C1-inhibitoru »nefelometricky. Výsledky – snížená hladina, snížená aktivita (vrozené deficience, toxikózy, hepatopatie, autoimunitní choroby, imunokomplexové choroby), zvýšená hladina (akutní a chronické záněty, revmatická horečka, leukemie, tumory). Komplement fixační reakce (complement fixation test) »Sérologická metoda, sloužící nejčastěji k průkazu přítomnosti protilátek, využívá schopnosti »komplementu vázat se na komplex antigenu s protilátkou. Test má dva stupně. V první reakci smícháme známý »antigen (proti kterému prokazujeme specifické »protilátky) s vyšetřovaným sérem v různém ředění a čerstvým morčecím komplementem v optimálním ředění. V případě přítomnosti specifické protilátky v testovaném séru dojde ke vzniku komplexu antigen-protilátka (Ag-Ab), na který se naváže morčecí komplement. V druhé fázi testu přidáme suspenzi erytrocytů senzibilizovaných specifickými anti-erytrocytárními protilátkami (hemolyzinem). V případě, že byl komplement spotřebován v první reakci (vazbou na komplex Ag-Ab) nedochází k lýze krvinek, test je tedy pozitivní. Pokud nebyla specifická protilátka přítomna (komplement nebyl vyvázán komplexem Ag-Ab), váže se komplement na senzibilizované erytrocyty a lyzuje je. »Hemolýza tedy znamená negativní výsledek testu. Výsledek se vyjadřuje jako »titr. Metoda se používá k průkazu protilátek u infekčních onemocnění. Koncentrace látky v roztoku Látkové množství látky (n) v určitém objemu kapaliny (V), c = n/V (mol/l). Konduktometrie Elektrochemická metoda – měření vodivosti analyzovaného roztoku. konduktometry. Příklady analýz: počítače krvinek, »hematokrit, »močovina.
Přístroje:
Konfokální mikroskop Interferometrický (založený na interferenci světla) mikroskop, používající otáčivou clonu a analýzu obrazu CCD (charge-coupled device). Konglutinační komplement absorpční test (conglutinating complement absorption test) »Sérologická metoda, sloužící nejčastěji k průkazu přítomnosti protilátek, která využívá schopnosti »komplementu vázat se na komplex antigenu s protilátkou. Test má dva stupně. V první reakci smícháme známý »antigen (proti kterému prokazujeme specifické »protilátky) s vyšetřovaným sérem v různém ředění a čerstvým koňským komplementem v optimálním ředění. V případě přítomnosti specifické protilátky v testovaném séru dojde ke vzniku komplexu antigen-protilátka, na který se naváže koňský komplement. V druhé fázi testu 38
přidáme suspenzi senzibilizovaných erytrocytů a konglutinin nebo imunokonglutinin. Koňský komplement má schopnost za přítomnosti konglutininu shlukovat senzibilizované krvinky. V případě, že byl komplement spotřebován v první reakci (vazbou na komplex Ag-Ab), nedochází ke konglutinaci krvinek, test je tedy pozitivní. Pokud nebyla specifická protilátka přítomna (komplement nebyl vyvázán komplexem Ag-Ab), váže se komplement na senzibilizované erytrocyty a shlukuje je. Konglutinace tedy znamená negativní výsledek testu. Konjugace Jeden ze způsobů metabolizace látky v organismu probíhající enzymově především v játrech. Konzistence bachorové tekutiny Metody stanovení: organoleptické vyšetření. Výsledky – vodnatá (jednoduchá bachorová indigesce, acidóza bachorového obsahu, alkalóza bachorového obsahu), kašovitá (alkalóza, hniloba bachorového obsahu). Konzistence mléka Metody stanovení: organoleptické vyšetření. Výsledky – řidší (katarální mastitida, naředění), hustší, hlenovitá (mastitida). Korigovaný podíl »retikulocytů (%) Retcs (%) × Htzjištěný/Htref. Hodnoty vyšší než 1 % ukazují na stimulovanou erytropoézu. Kortizol Hormon kůry nadledvin, glukokortikoid. Sekrece stimulována »ACTH. Má výraznou glukotropní a mírnou mineralotropní aktivitu, proteoanabolické a lipolytické účinky, inhibuje absorpci »vápníku ve střevě a ledvině, má imunosupresivní efekt a další. Testy: »ACTHstimulační test, »supresní test s nízkou/vysokou dávkou dexametazonu. »Hypoadrenokorticismus, »hyperadrenokorticismus. Kožní alergický test Test k průkazu hypersenzitivity I. (případně III. a IV.) typu. Dva způsoby provedení – intradermální test: alergeny v roztoku se v množství 0,05 ml aplikují tuberkulinovou stříkačkou pod epidermis nebo prick test: roztok alergenu se kápne na kůži a plastovou lancetou s hrotem se vpraví do kůže jemným nabodnutím. Pozitivní reakce se v obou případech po 15-20 min projeví zduřením a zarudnutím srovnatelným s pozitivní kontrolou. Pozitivní kontrolu tvoří histamin, negativní rozpouštědlo alergenů. Reakce III. typu se odečítá po 6-10 h, reakce oddálené přecitlivělosti (IV. typ) po 48 h. Kreatinin, Kreat (μmol/l) Produkt metabolismu kreatinu a kreatinfosfátu ve svalech. Ukazatel funkce ledvin (vylučován především glomerulární filtrací, bezprahová látka), hladina ovlivněna objemem svalové hmoty a věkem, nezávislý na dietě. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Kreatinin reaguje s kyselinou pikrovou za vzniku barevného komplexu kreatininpikrátu. Intenzita jeho zabarvení je úměrná koncentraci kreatininu. »Zvýšení koncentrace kreatininu. Kreatinkináza, CK (μkat/l) Katalyzuje reverzibilní fosforylaci kreatinu na kreatinfosfát. Důležitá v energetickém metabolismu. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. CK katalyzuje reverzibilní fosforylaci ADP v přítomnosti kreatinfosfátu na ATP a kreatin. 39
V přítomnosti »glukózy a hexokinázy dochází k fosforylaci glukózy na glukóza-6-fosfát a tvorbě ADP. Glukóza-6-fosfát je oxidován na fosfoglukonát za tvorby NADPH. Vzrůst koncentrace NADPH je úměrný katalytické koncentraci CK a je měřen jako přírůstek absorbance. »Zvýšení aktivity CK. Krenace Vroubkování povrchu »erytrocytu v důsledku opožděného hodnocení. Krevní plazma Část krve získaná centrifugací z plné krve odebrané na »antikoagulační prostředek. Krevní sérum Část plné krve získaná odsátím nebo šetrnou centrifugací krve sražené při teplotě těla. Kritická hodnota Mez, za níž je ohroženo zdraví pacienta. Kryoglobuliny, chladové aglutininy Abnormální sérové globuliny nebo bílkovinné komplexy, které při teplotě pod 37 °C »precipitují. Provází řadu onemocnění (Raynaudův syndrom, vaskulitidu, glomerulonefritidu, systémový lupus erythematosus). Metoda stanovení: inkubace pacientova séra se suspenzí krvinek při teplotách 37 °C, 20 °C a 4 °C. Chladové aglutininy shlukují erytrocyty při teplotách 20 °C a 4 °C, nikoliv ale při 37 °C. Krystalurie Přítomnost krystalů v moči. Častý nález, nemusí znamenat patologickou situaci. Nejčastější typy krystalů: struvit, »bilirubin, oxaláty, uráty, uhličitany. Metody stanovení: »mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Příčiny – náhodný nález, »alkaliurie, »acidurie, tubulopatie, uroinfekce, intoxikace. Kurloffova buňka Mononukleární buňka s inkluzí, výskytuje se u morčat, častěji u samic. Jsou přirovnávány k »NK-buňkám u jiných savců. Kvalitativní (morfologické) hematologické vyšetření »Diferenciální rozpočet leukocytů, hodnocení buněčných atypií, inkluze v krevních buňkách. Kvantitativní hematologické vyšetření »Počty erytrocytů, »retikulocytů, »leukocytů, »trombocytů, koncentrace »hemoglobinu, »hematokrit. Kyselina askorbová, vitamin C »Vitamin rozpustný ve vodě. Esenciální pro primáty, některé netopýry a morče (absence enzymu gulonolaktonoxidázy). Funkce: přenašeč elektronů při oxidoredukčních pochodech, ochrana látek před oxidací (adrenalin, sulfhydrylové skupiny), aktivace enzymů, účast při metabolismu fenylalaninu a tyrozinu, hydroxylace serinu, zvýšení absorpce nehemového železa, ovlivnění tvorby steroidních hormonů, účastní se syntézy lipidů, proteinů, karnitinů, metabolismu cukrů a minerálních látek. Deficit: únava, »anémie, krvácení, narušení syntézy kolagenu.
40
Kyselina citrónová v mléce (mmo/l) Je součástí pufrovacího systému mléčné žlázy, v komplexech s vápníkem stabilizuje mléčné proteiny. Využití k posouzení energetického metabolismu. Diagnostický význam jen u individuálních vzorků. Metody stanovení: infračerveným absorpčním analyzátorem. Výsledky – snížení koncentrace (deficit energie, hypoglukozemie, ketóza). Kyselina listová, folát »Vitamin rozpustný ve vodě. Funkce: synergické působení společně s »vitaminem B12 při syntéze methioninu, nezbytná pro normální funkce erytrocytů a leukocytů, koenzym syntézy purinů, účastní se syntézy DNA, hraje klíčovou roli v růstu, dělení a diferenciaci buněk. Deficit: »Makrocytová anémie (»megaloblastová), »trombocytopenie, pálení jazyka, záněty a ulcerace sliznic, průjmy, nevolnost, neurologická symptomatologie. Kyselina máselná, butyrát, v bachorové tekutině (mmol/l) Prekurzor mléčného tuku, zdroj pro tvorbu »ketolátek. Metody stanovení: »plynová chromatografie. Výsledky – zvýšení koncentrace (zkrmování nekvalitní siláže, hniloba bachorového obsahu). Kyselina mléčná, laktát, v bachorové tekutině (mmol/l) Produkt aktivity bachorových mikroorganismů (především laktobacilů), fyziologicky pouze stopové množství. Metody stanovení: »fotometricky. Výsledky – zvýšení koncentrace (zvýšený příjem jaderného krmiva, acidóza bachorového obsahu). Kyselina mléčná, laktát (mmol/l) Produkt neoxidativní »glykolýzy, trávení sacharidů u polygastrů. Hromadění je příčinou metabolické acidózy. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma. Enzymatická metoda: laktát je oxidován laktátoxidázou na pyruvát a peroxid vodíku, který v přítomnosti peroxidázy reaguje s N-etyl-N-(2-hydroxy-3-sulfopropyl)-m-toluidinem za tvorby sloučeniny, jejíž intenzita zabarvení je úměrná koncentraci laktátu. »Zvýšení koncentrace. Kyselina močová (μmol/l) 2,6,8-trihydroxypurin. Konečný produkt metabolismu nukleových kyselin a purinů (savci) a bílkovin (urikotelní – plazi, ptáci). U většiny savců (s výjimkou primátů) je oxidována urikázou na allantoin. Hladina kyseliny močové – »urikemie. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Kyselina močová je oxidována na allantoin a peroxid vodíku v reakci katalyzované urikázou. Peroxid vodíku, 4-aminofenazon a N-etyl-N-(hydroxyl-3-sulfopropyl)-m-toluidin tvoří v reakci katalyzované peroxidázou barevný komplex, jehož intenzita zabarvení je úměrná koncentraci kyseliny močové. Kyselina octová, acetát, v bachorové tekutině (mmol/l) Prekurzor »mléčného tuku, zdroj pro tvorbu »ketolátek. Metody stanovení: »plynová chromatografie. Výsledky – zvýšení koncentrace (zvýšený přísun objemného krmiva, nedostatek lehce fermentovatelných sacharidů), snížení koncentrace (acidóza, alkalóza nebo hniloba bachorového obsahu). Kyselina pantotenová, vitamin B5 »Vitamin rozpustný ve vodě, jehož aktivní formou je koenzym A. Funkce: metabolismus sacharidů a lipidů, účast na syntéze »hemu a sterolů, role v »glukoneogenezi a syntéze lipidů.
41
Kyselina propionová, propionát, v bachorové tekutině (mmol/l) Prekurzor pro jaterní »glukoneogenezi. Metody stanovení: »plynová chromatografie. Výsledky – zvýšení koncentrace (zvýšený přísun jaderného krmiva, nedostatek strukturní vlákniny, acidóza bachorového obsahu, syndrom nízké tučnosti mléka, lipomobilizační syndrom), snížení koncentrace (jednoduchá indigesce, alkalóza nebo hniloba bachorového obsahu). Laboratorní test »Laboratorní vyšetření. Laboratorní vyšetření Vyšetřování biologických materiálů pomocí přístrojové techniky v podmínkách laboratoře. Má fázi »preanalytickou, »analytickou, »postanalytickou. Laktát »Kyselina mléčná. Laktátdehydrogenáza, LDH (μkat/l) Katalyzuje reverzibilní přeměnu »laktátu na pyruvát. Několik izoenzymů. Vysoká aktivita v kosterní svalovině, hepatocytech, erytrocytech. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Katalytická koncentrace LDH se stanovuje na základě přeměny laktátu na pyruvát. Přírůstek NADH je přímo úměrný katalytické koncentraci LDH. »Zvýšení aktivity. Laktóza v mléce (g/100 g) Mléčný cukr, disacharid složený z galaktózy a »glukózy. Syntéza v mléčné žláze, nezávislá na změnách krmné dávky a metabolickém stavu. Metody stanovení: polarimetricky. Výsledky – snížení koncentrace (mastitida). Latexfixační test Sérologická metoda k průkazu některých »protilátek v séru pacienta (např. »revmatoidního faktoru). Vyšetřované »sérum se smíchá s latexovými částicemi nebo erytrocyty pokrytými homologními IgG. V případě přítomnosti revmatoidního faktoru (protilátka proti Fc fragmentu IgG), dochází k aglutinaci částic – pozitivní výsledek. LE (lupus erythematosus) buňky »Polymorfonukleární leukocyty, které fagocytují uvolněný jaderný materiál jiného leukocytu. Vznikají účinkem protilátek (»ANA – antinukleární faktor) namířených proti jádru leukocytu. Jádra jsou poškozena, dochází k jejich fagocytóze. Protilátka vniká do jádra a dochází k rozrušení DNA, jádro ztrácí svou strukturu a funkci a zůstává pouze amorfní bílkovinná hmota, kterou »neutrofily fagocytují (vzniká růžice – rozeta). Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – systémový lupus erythematosus. Leptocyt »Erytrocyt patologického tvaru – lístkovitý nebo terčovitý. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie, »sideropenické anémie, hepatopatie, onemocnění žlučových cest. Leukemoidní reakce Reaktivní změna s referenčním, sníženým nebo i zvýšeným počtem »leukocytů (někdy až na 42
50×109/l) a přítomností různého počtu nezralých buněk bílé řady v periferní krvi (tyček, metamyelocytů, myelocytů, promyelocytů, myeloblastů a lymfoblastů). Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – infekce, hematologické a jiné malignity, myelodysplastický syndrom, reakce na léky (např. kortikoidy). Leukemie Maligní nádorové nemoci krvetvorby. Základní členění: »Akutní (»myeloidní, »lymfatická), »chronická (myeloidní, lymfatická). Leukocyt Bílá krvinka. Důležité funkce ve specifické i nespecifické imunitní odpovědi. »Agranulocyty: »monocyt, »lymfocyt. »Granulocyt: »neutrofilní, »eozinofilní, »bazofilní. »Leukocytóza, »leukocytopenie. Leukocytóza Zvýšený celkový počet »leukocytů nad horní mez referenčního intervalu. Příčiny – infekce, záněty, akutní stres, malignity. Leukocyturie, pyurie Přítomnost »leukocytů v moči. Metody stanovení: »mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Příčiny – záněty, infekce, onemocnění dolních cest močových koček (FeLUTD), trauma. Leukopenie, leukocytopenie Snížený celkový počet »leukocytů pod dolní mez referenčního intervalu. Příčiny – útlum kostní dřeně, »hematologické malignity, perakutní (virové) infekce. LH (luteinizing hormone), luteinizační hormon, lutropin Hormon produkovaný adenohypofýzou po stimulaci »GnRH. U samic vyvolává ovulaci a přeměnu folikulu ve žluté tělísko, u samců stimuluje produkci testosteronu. LIA (luminescence immunoassay) Analytická metoda využívající detekce vyzařovaného světla. Ke vzorku se v nadbytku přidají dvě »protilátky, které se vážou na dvě různá místa zkoumané látky. Jedna protilátka vykazuje luminiscenční vlastnosti, druhá je vázána na vnitřní stěně zkumavky. Během inkubace se vytvoří vazba, tzv. sendvič vázaný na vnitřní stěně zkumavky a vykazující »chemiluminiscenci. Po úplném promytí se měří intenzita luminiscenčního signálu stěny zkumavky. Využívá se např. ke stanovení koncentrace »prokalcitoninu. Lipáza, LPS (μkat/l) Katalyzuje štěpení »TAG na monoacylglyceroly a mastné kyseliny v tenkém střevě. Produkce hlavně v pankreatu. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Enzymatická metoda: syntetický substrát (6-metylresorufinester kyseliny 1,2-o-dilauryl-racglycerol-3-glutarové) je specificky štěpen za přítomnosti kolipázy a žlučových kyselin. Přítomnost kolipázy a žlučových kyselin zaručuje vysokou specificitu pankreatické lipázy oproti dalším lipolytickým enzymům nebo esterázám. Vzniklý metylresorufinester je spontánně hydrolyzován na metylresorufin a kyselinu glutarovou. Intenzita vytvořeného zabarvení je přímo úměrná katalytické aktivitě lipázy. »Zvýšení aktivity.
43
Lipemie Hyperlipidemie, »hyperlipoproteinemie, zvýšený obsah lipidů v krevní plazmě. Příčiny: »hypertriacylglycerolemie, »hypercholesterolemie. Lipidemie Obsah lipidů v krevní plazmě. Lipoproteiny Komplexy transportující tuky v krevní plazmě a lymfě. Na povrchu je hydrofilní fosfolipid, bílkovinná část apoprotein a volný »cholesterol, uvnitř hydrofobní »TAG a esterifikovaný cholesterol. Podle hustoty je členíme na chylomikrony, VLDL (very low density lipoproteins), LDL (low density lipoproteins), IDL (intermediate density lipoproteins), HDL (high density lipoproteins). »hyperlipoproteinemie. Lymfoblast Časný prekurzor lymfocytu. V periferní krvi se fyziologicky nevyskytuje, objevuje se např. při lymfomu, »akutní lymfatické leukemii. Lymfocyt Populace »leukocytů, »agranulocyt. Podílí se na specifické imunitě. Velké, tmavé, obvykle kulaté, jádro, cytoplazma tvoří malý světle modrý prstenec. Dvě populace podle »CD znaků: T-lymfocyty – TCR receptor, CD3, CD28, CD4 nebo CD8, funkce regulační, cytotoxická; Blymfocyty – CD19, CD20, funkce: produkce protilátek. »Lymfocytóza, »lymfocytopenie. Lymfocytopenie, lymfopenie Snížený počet »lymfocytů pod dolní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – stres, akutní virové infekce, »hyperadrenokorticismus, chylothorax, imunodeficity. Lymfocytóza Zvýšený počet »lymfocytů nad horní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – chronické infekce, »hypoadrenokorticismus, lymfocytární »leukemie. Lymfocytární (lymfoidní) leukemie Maligní onemocnění krve vycházející z lymfoidní leukocytární řady. Podle průběhu je dělíme na »akutní a »chronické. Makrocyt »Erytrocyt s větším »MCV. Příčiny – »regenerativní anémie, »megaloblastová anémie, myelodysplastický syndrom, »myeloproliferativní onemocnění. Makrocytární anémie »Anémie s výskytem erytrocytů s větším »MCV. Často »hyperchromní. Příčiny – »regenerativní anémie, »megaloblastová anémie z nedostatku »vitaminu B12, myelodysplastický syndrom, »myeloproliferativní onemocnění. Makrofág Velká fagocytující buňka vznikající z »monocytu. Funkce: »fagocytóza, prezentace »antigenu.
44
Mansonovo barvení Barvení používané k průkazu »bazofilního tečkování erytrocytů. Složení roztoku: borax, kyselina boritá, »metylenová modř. MAO (maximal acid ouptut) Stanovení maximálního výdeje kyseliny v žaludku. »Pentagastrinový test. Mayův-Grünwaldův roztok Roztok »metylenové modři s eozinem v metanolu. Fixační a barvicí roztok pro barvení podle »Pappenheima. Medicína podložená důkazy (evidence based medicine), EBM Využití dat nashromážděných ve vědeckých zdrojích ve prospěch pacienta. Jednou z možností je využití »PICO vyhledávacího principu. Megaloblastová anémie »Makrocytární anémie charakteristická výskytem patologických megaloblastů v kostní dřeni, z důvodu narušné syntézy nukleových kyselin. Příčiny – deficit »vitaminu B12 a/nebo »folátu. Mellemgardův-Astrupův vzorec Vzorec pro výpočet chybějících kyselin nebo bazí v organismu »SBE (mmol/l) × 0,3 × kg ž. hm. = suma chybějících kyselin nebo bazí (mmol).
v mmol:
Měření Soubor činností určených ke stanovení hodnoty veličiny. Metabolická acidóza Stav (organismu, tkáně nebo buňky), při které se zvyšuje aktivita protonů (H+), tzn., snižuje se »pH. Příčiny – nadprodukce či retence kyselin (»laktát, »ketokyseliny) nebo ztráty »bikarbonátu. Kritéria: pokles »BE, »bikarbonátu, »SID. Metabolická alkalóza Stav (organismu, tkáně nebo buňky), při které se snižuje aktivita protonů (H+), tzn., zvyšuje se »pH. Příčiny – dysbalance Na+ a Cl- vedoucí ke »zvýšení SID, »hypochloridemie, »hypoalbuminemie. Kritéria: vzestup »BE, »bikarbonátu. Metanefrin Katabolit »adrenalinu, vznik za účasti katechol-O-metyltransferázy. Vylučován močí. Methemoglobin Reverzibilní patologická forma »hemoglobinu neschopná přenášet kyslík. Obsahuje železo v oxidačním stupni III. Metylenová modř Chemická sloučenina (3,7bis(dimethylamino)-fenothiazin-5-ium-chlorid) s širokým využitím v diagnostice – »test redukční aktivity bachorové tekutiny, »počítání nálevníků bachorové tekutiny, součást roztoků »May-Grünwald a »Giemsa-Romanowsky. Využití při terapii některých forem »methemoglobinemie.
45
Mez detekce (limit of detection) Nejmenší výsledek měření, který je zřetelně odlišný od hodnoty slepého pokusu pro konkrétní měření (detekční limit). MCH (mean corpuscular/cell hemoglobin) »Střední obsah hemoglobinu v erytrocytu. MCHC (mean corpuscular/cell hemoglobin concentration) »Střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech. MCV (mean corpuscular/cell volume) »Střední objem erytrocytu. Megakaryoblast Prekurzor krevních destiček. Výskyt v kostní dřeni. MHC (major histocompatibility complex) Hlavní histokompatibilní komplex, několik typů glykoproteinových komplexů nacházejících se na vnějších stranách cytoplazmatické membrány buněk obratlovců. Významná funkce v imunitním systému. Mikrobiologické vyšetření mléka (×103/ml) Celkový počet mikroorganismů, koliformní bakterie, psychrotrofní mikroorganismy, termorezistentní mikroorganismy, sporulující anaerobní mikroorganismy. Ukazatel hygienické jakosti. Metody stanovení: kultivace. Mikrocyt »Erytrocyt s malým »MCV. Příčiny – »sideropenické anémie, chronická onemocnění. Mikrocytární anémie »Anémie s výskytem erytrocytů s malým »MCV. Často zároveň »hypochromní. Příčiny – »sideropenické anémie, chronická onemocnění. Mikrometr okuláru Zařízení vložené do »okuláru, umožňující měření objektu (buňky apod.). Mikronutrienty Skupina látek (analytů) zahrnující stopové prvky (zinek, »železo, jód, selen, měď, mangan, chrom, kobalt, molybden, fluor) a vitaminy (»rozpustné ve vodě, »rozpustné v tucích). Mikroskop Velmi přesný optický přístroj, jenž používá světlo k pozorování předmětů. Je schopen velkého zvětšení a rozlišení a slouží ke zviditelnění drobných detailů. Mikroskopické vyšetření moči Močový sediment – »erytrocyty, »leukocyty, »epitelie, »válce, »krystaly, mikroorganismy. Minerální látky v mléce (mg/100 g) Hodnotí se především Na, K, Cl, Ca, P, Mg. Látky rozpuštěné v mléčném séru, koloidně vázané nebo součást organických látek. Výsledky – ovlivnění fází laktace: mlezivo (vzestup 46
Ca, Mg, Na, P, pokles K), zralé mléko (vzestup K), závěr laktace (vzestup Ca, P, Cl), mastitida (vzestup Cl, Na, pokles K a dalších prvků). Močovina v mléce (mmol/l) Ukazatel dusíkové a energetické bilance. Korelace s hladinou »močoviny v krvi. Metody stanovení: »fotometricky, enzymaticky s použitím změny pH. Výsledky – zvýšení koncentrace (nedostatek energie, přebytek dusíkatých látek v krmné dávce, snížená funkce ledvin, mastitida), snížení koncentrace (nedostatek proteinů v krmné dávce, závažné hepatopatie, dlouhotrvající anorexie). Močovina, urea (mmol/l) Diamid kyseliny uhličité, konečný produkt metabolismu proteinů u savců, ukazatel metabolismu dusíkatých látek. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Enzymatická metoda: ureáza štěpí močovinu na amonné a karbonátové ionty. Glutamátdehydrogenáza katalyzuje reakci 2-oxoglutarátu s amonnými ionty za vzniku glutamátu a za současné oxidace NADH na NAD+. Rychlost přeměny NADH na NAD+ je přímo úměrná koncentraci močoviny. Úbytek NADH lze měřit jako pokles absorbance, který je úměrný koncentraci močoviny. »Snížení, »zvýšení močoviny, »azotemie, »uremie. Močový AGAP, UAGAP (mmol/) Slouží k odhadu koncentrace NH4+. Metody stanovení: výpočtem: + + UAGAP = [Na ]u + [K ]u – [Cl ]u. Snížený UAGAP: příčiny – proximální renální tubulární acidóza (tzn. vysoké vylučování NH4+). Zvýšený UGAP: příčiny – distální renální tubulární acidóza (tzn. nízké vylučování NH4+). Modifikovaný koncentrační test (test žízněním) Test indikovaný při podezření na poruchy uvolňování »vazopresinu. Pacientovi po 12hodinové hladovce zamezíme v přístupu k vodě a v 1-2hodinových intervalech odebíráme moč a krev a stanovíme osmolalitu. Po dosažení maximální koncentrace moči podáme s. c. lyzin-vazopresin. Interpretace: u zdravého zvířete dojde po zvýšení osmolality krve nad 310 mmol/kg ke vzestupu osmolality plazmy. Úplný centrální »diabetes insipidus – po aplikaci vazopresinu se osmolalita moči zvýší nejméně o 50 %, parciální d. insipidus – po aplikaci vazopresinu se osmolalita moči zvýší nejméně o 15%, nefrogenní d. insipidus – minimální nebo žádný nárůst osmolality moči po aplikaci vazopresinu. MODS (multiorgan dysfunction syndrome) Syndrom multiorgánové dysfunkce. Je důsledkem poškození většího množství orgánů, narušení homeostaze a dysregulace. Aktivují se různé mediátory, enzymatické reakce a prozánětově i protizánětově působící látky, které mohou být autodestruktivní. Diagnostika: časná fáze – »prokalcitonin (vzestup), »CRP (vzestup), »paO2 (pokles), »FiO2 (pokles), »antitrombin (pokles), »trombocyty (pokles), »leukocyty (vzestup), »amyláza (vzestup), »ALT (vzestup). Rozvinutý MODS – »paO2 (pokles), »laktát (vzestup), »DIC, jaterní enzymy (vzestup), zvýšená »azotemie. Mol Jednotka látkového množství v soustavě SI (Le Système International d'Unités). Monoblast
Nezralý prekurzor lymfocytu. V periferní krvi se fyziologicky nevyskytuje, objevuje se např. při některých myeloproliferativních onemocněních. 47
Monocyt »Leukocyt, »agranulocyt. Velké, ledvinovité nebo laločnaté jádro, šedomodrá, světle modrofialová cytoplazma, bez specifických granulí. Občas viditelné jemné azurofilní granule. Prekurzor »makrofágu. »Monocytopenie, »monocytóza. Monocytopenie Snížený počet »monocytů pod dolní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – akutní záněty. Malý diagnostický význam. Monocytóza Zvýšený počet »monocytů nad horní mez referenčního intervalu. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – záněty (hnisavé, nekrotické), FIV infekce, autoimunitní onemocnění, aplikace kortikoidů, myelomonocytární »leukemie, myelodysplastický syndrom. Moritzova zkouška Zkouška k odlišení »transudátu (negativní) a »exsudátu (pozitivní). Provedení: do efuze přidáme několik kapek koncentrované kyseliny octové. Za přítomnosti bílkovin (exsudát) dojde ke vzniku sraženiny. Myeloblast Časný prekurzor »granulocytu. V periferní krvi se fyziologicky nevyskytuje, objevuje se např. při »myeloidní leukemii. Myeloidní maturační index, MMI Stanovuje se při cytologickém vyšetření kostní dřeně: zralé buňky (metamyelocyty + tyčky + segmenty) 𝑀𝑀𝐼 = nezralé buňky(myeloblasty + promyelocyty + myelocyty) Myeloidní leukemie Maligní onemocnění krve vycházející z myeloidní řady (granulocyty, megakaryocyty, erytrocyty). Podle průběhu je členíme na »akutní a »chronické.
monocyty,
Myeloperoxidáza, MPO Lyzosomální enzym přítomný v primárních (»azurofilních) granulích »neutrofilních granulocytů. Stanovení slouží k průkazu leukemií »myeloidní řady (typ M1 – M3). MPO při analýze uvolňuje z peroxidu vodíku kyslík, který oxiduje benzidin na azobarvivo. Myoglobin Protein svalu obsahující »hem, je schopen vázat kyslík. Myoglobinurie Přítomnost myoglobinu v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky. Příčiny – rhabdomyolýza. Na2EDTA »Antikoagulans. Dinatriumetylendiaminotetraacetát, dvojsodná sůl kyseliny etylendiaminotetraoctové. Látka tvořící stabilní komplexy s ionty v oxidačním stupni II; používá se ke stabilizaci krve. 48
Nádorové markery Skupina látek produkovaných (obvykle) nádorovými buňkami, které je možno prokázat v krvi, moči, resp. tkáních pacienta ve vyšším množství než u zdravých jedinců. Nejsou zcela specifické pro daný nádor, mohou se vyskytovat i u benigních onemocnění, naopak nemusí být přítomné u všech pacientů s maligním onemocněním. Využití při diagnostice, prognóze a monitorování dynamiky a terapie nádorového onemocnění. Stanovovány především v humánní medicíně, ale některé lze v\užít i u psů, koček, koní (»AFP – alfa-fetoprotein, »CEA – karcinoembryonální antigen). NAG, N-acetyl-beta-D-glukózaminidáza Lyzosomální enzym renálních tubulárních buněk zodpovědný za degradaci glykozaminoglykanů a glykoproteinů. Fyziologicky neprochází glomerulární membránou, do moče se za normálních okolností dostává v malém množství jako výsledek exocytózy a pinocytózy epitelových buněk ledvinových tubulů. Při poruše glomerulární membrány nebo poškození buněk renálních tubulů se do moče dostává v patologicky vysokém množství. »Stanovení v moči se využívá při tubulopatiích. Nativní krev Čerstvě odebraná krev. Natrium-chloridový rozdíl, Na/Cl (mmol/l) Metody stanovení: výpočtem. [Na+ – Cl-]. Má vliv na koncentraci »hydrogenkarbonátu, jestliže se tento rozdíl zvýší, koncentrace protonů (H+) klesne (a tedy »pH stoupne) a obráceně. »Snížení, »zvýšení. Neesterifikované mastné kyseliny, NEMK (mmol/l) Směs monokarboxylových kyselin. Důležitý ukazatel lipidového metabolismu u přežvýkavců. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. »Zvýšení koncentrace. Nefelometrie Optická metoda měření intenzity difuzně rozptýleného světla (vychází z roztoku všemi směry = Tyndallovo světlo) na dispergovaných částicích. Principem metody je měření intenzity světla odraženého od zákalu tvořeného imunokomplexy »antigen – protilátka. Metoda se využívá pro stanovení hladiny imunoglobulinů (antigen = stanovovaný imunoglobulin, protilátka = protilátka proti imunoglobulinu), proteinů akutní fáze, »komplementu, hemostaze. Je citlivější než »turbidimetrie. Nefrotický syndrom Soubor příznaků, doprovázející některé nefropatie (glomerulopatie), charakterizovaný výrazně zvýšenou permeabilitou glomerulárních kapilár pro sérové proteiny (především »albumin). Hlavní symptomem je masivní »proteinurie s následnou »hypoalbuminemií, edémem (v důsledku snížení onkotického tlaku a sekundárního hyperaldosteronismu), »hyperlipoproteinemií (zvýšená syntéza VLDL v játrech, snížený katabolismus LDL i VLDL), snížením koncentrace transportních proteinů a zvýšenou adhezivitou trombocytů. Negativní predikce Absence určité nemoci, vyjadřuje podíl negativních testů při neexistenci nemoci ze všech negativních testů. 49
Nekompenzovaná »porucha ABR Stav, kdy organismus nedokáže vyrovnat nadbytek nebo nedostatek kyselin/bází pomocí pufrovacích systémů a kompenzačních reakcí orgánů (především plic – kompenzace metabolických poruch, ledvin – kompenzace respiračních poruch). Nastává »acidemie nebo »alkalemie. Neregenerativní anémie »Anémie bez znaků regenerace, tzn. zvýšené erytropoézy. Příčiny – chronická a zánětová onemocnění, neoplazie, poruchy kostní dřeně, »deficit železa, nedostatek »erytropoetinu. Neutrofilie Zvýšený počet »neutrofilních granulocytů. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – stres, záněty, bakteriální infekce, »hyperadrenokorticismus, chronická myeloidní »leukemie. Neutrofilní granulocyt »Leukocyt, »granulocyt, polymorfonukleár. Funkce: fagocytóza, »respirační vzplanutí. »Neutropenie, »neutrofilie. Neutropenie Snížený počet »neutrofilních granulocytů. Metody stanovení: »diferenciální rozpočet leukocytů. Příčiny – zkrácené přežívání (infekce, sepse, autoimunitní onemocnění), masivní vycestování do tkání, poruchy granulopoézy (akutní virové infekce, suprese kostní dřeně, myelodysplastický syndrom). Newtonovy kruhy Duhové kroužky na sčítací komůrce. Niacin, nikotinamid, kyselina nikotinová, vitamín B3 »Vitamin rozpustný ve vodě. Funkce: účastní se oxido-redukčních reakcí, citrátového cyklu, metabolismu sacharidů a mastných kyselin, je součástí koenzymů NAD a NADPH, podílí se na regulaci buněčného metabolismu. Deficit: pelagra (červený vyhlazený jazyk, neuritidy, ataxie, epileptiformní křeče). NK-test Test podle Neumana a Kudělky. Stájový test k posouzení přítomnosti mastitidy. Test reaguje změnou konzistence na zvýšený »počet buněčných elementů v mléce a změnou barvy na změnu pH mléka. NK-buňky Natural killer – cytotoxické imunitní buňky lymfoidní řady, součást nespecifické imunity. »Povrchové antigeny odlišné od »B- a T-lymfocytů, nemají klasické receptory (non-B, non-T buňky). NonB-buňky »NK-buňky. NonT-buňky »NK-buňky. 50
Noradrenalin, norepinefrin Hormon a neurotransmiter, patřící do skupiny »katecholaminů. Produkován dření nadledvin. Hormon stresové reakce a mediátor postgangliových sympatických vláken. Normální rozložení hodnot »Gaussovské rozložení. Normetanefrin Katabolit »noradrenalinu. Vylučován močí. Normochromní anémie »Anémie s výskytem erytrocytů s referenčním »MCH, »MCHC. Obvykle »normocytární. Příčiny – aplastická a., »hemolytické a. Normocytární anémie »Anémie s výskytem erytrocytů s referenčním »MCV. Obvykle »normochromní. Příčiny – aplastická a., »hemolytické a. Northernblot Vysoce citlivá metoda k detekci RNA využívající kombinaci elektroforézy a následné detekce fragmentů sondami. RNA je po izolaci z buněk separována gelovou elektroforézou a přenesena (otisk, blotting) na pevný nosič (nitrocelulózová membrána). Fragmenty RNA jsou poté hybridizovány sondou značenou radioaktivně, fluorescenčně atd. a detekovány příslušnými vizualizačními technikami. Metoda je využívána např. ke studiu exprese genů. »Southernblot, »Westernblot. O2SAT (%) »Saturace hemoglobinu kyslíkem. Objektiv Systém složený z čoček v »mikroskopu, jenž přijímá světlo ze zorného pole a vytváří první obraz. Systém čoček nejblíže vzorku. Dává primární zvětšení, tj. 2×, 4×, 10×. Objem moči »Anurie, »oligurie, »polyurie. Odběr bachorové tekutiny Bachorová sonda, ruminocentéza. Okulár Systém »objektivu nejblíže oku. Zvětšuje obraz tvořený objektivem. Takže pomocí objektivu 100× a okuláru 10× bude celkově zvětšení 1000×. Oligurie Snížená produkce moči, snížený »objem moči. Příčiny – dehydratace, selhání ledvin. Opakovatelnost, (Measurement repeatability) Kritérium hodnoty laboratorního vyšetření, které znamená přesnost v sérii. 51
Osmolalita Celkové množství osmoticky aktivních částic v »krevní plazmě nebo »krevním séru; (především »Na, »K, »Cl, »glukóza, »urea), rozpuštěných v 1 litru vody; proteiny ji příliš neovlivňují. Vyjadřuje se v mmol/kg vody. Osmometrie Fyzikální metoda – měření osmotického tlaku (je přímo úměrný celkovému počtu rozpuštěných nebo disociovaných částic). Látková koncentrace osmoticky aktivních částic v 1 kg rozpouštědla = osmolalita (mmol/kg). Přístroje: osmometry. Pozn.: v případě, že není k dispozici osmometr, lze osmolalitu spočítat: 2 [»Na+ v mmol/l] + [»močovina v mmol/l] + [»glukóza v mmol/l]. Osmotická rezistence erytrocytů Funkční vyšetření »erytrocytů. Odolnost erytrocytů v hypotonickém prostředí za využití sestupné řady hypotonického roztoku NaCl. Zjišťuje se stupeň »hemolýzy. Odečet probíhá »fotometricky nebo čtecí zkouškou (vizuálně). Minimální osmotická rezistence – nejvyšší koncentrace NaCl s počínající hemolýzou. Maximální osmotická rezistence – nejvyšší koncentrace NaCl s úplnou hemolýzou. Rezistenční šíře – rozdíl mezi maximální a minimální osmotickou rezistencí. »Snížení, »zvýšení. Oxyhemoglobin »Hemoglobin s navázaným kyslíkem. PABA-test Nepřímý test exokrinní funkce pankreatu, který ukazuje produkci některého z pankreatických enzymů po stimulaci potravou s předepsaným obsahem cukrů, tuků a bílkovin a současném podávání substrátu tohoto enzymu perorálně. Substrátem je syntetický tripeptid N-benzoyl-Ltyrosyl-p-aminobenzoát; substrát je štěpen chymotrypsinem a uvolněný p-aminobenzoát (PABA) je stanoven v moči, případně i v séru; při normální funkci pankreatu by se v moči po 6 h mělo objevit více jak 30 % podaného množství PABA. Pancytopenie Pokles počtu všech druhů krevních buněk. Příčiny: útlum kostní dřeně. »Anémie, »leukopenie, »trombocytopenie. Pandyho test Orientační test na přítomnost bílkovin »v mozkomíšním moku. Přítomnost bílkovin se hodnotí semikvantitatvině podle stupně zákalu vzniklého přikápnutím kapky moku do roztoku fenolu. Panoptické barvení Přehledné barvení krevního nátěru pro mikroskopické morfologické vyšetření. Využití k hodnocení »diferenciálního rozpočtu leukocytů, morfologických abnormalit »leukocytů a »erytrocytů a zobrazení některých inkluzí v krevních buňkách. Využívá se např. barvení podle »Pappenheima, »Diff-Quik, podle Wrighta. pAO2, Parciální tlak kyslíku v alveolech (kPa). paO2, Parciální tlak kyslíku v arteriální krvi (kPa). 52
PAO (peak acid output) Stanovení vrcholového výdeje kyseliny » Pentagastrinový test PAS reakce (periodic acid schiff) Barvení na polysacharidy, glykogen. Je založena na oxidaci 1,2glykolových skupin, přítomných na glukózových zbytcích, kyselinou jodistou. Vznikají aldehydové skupiny, které reagují s Schiffovým činidlem za vzniku komplexní sloučeniny červené barvy. Využití při rozlišení »myeloblastické (negativní) a »lymfoblastické (pozitivní) »leukemie. PAS pozitivní »lymfocyty lze najít i při některých virových onemocněních. pCO2 (kPa) Parciální tlak CO2. Respirační složka ABR. Odráží schopnost organismu zventilovat CO2. Metody stanovení: potenciometrické a amperometrické měření iontově selektivními elektrodami; materiál: plná arteriální/venózní krev. »Snížení, »zvýšení. PCR (polymerase chain reaction), polymerázová řetězová reakce, Metoda molekulární biologie, sloužící ke zkoumání a průkazu genů (např. geneticky podmíněná onemocnění, polymorfismus »MHC genů…) a diagnostice některých infekčních onemocnění. Umožňuje mnohonásobné zmnožení úseku DNA, která je využita pro další vyšetření. V prvním kroku je DNA (templát) působením vysokých teplot denaturována a rozpadá se na dva komplementární řetězce. K nim jsou přidány specifické primery (oligonukleotidy o délce 17 až 28 nukleotidů), potřebné pro zahájení syntézy komplementárního řetězce. Primery hledají komplementární sekvenci, na kterou se specificky naváží (annealing). Následuje syntéza nového řetězce (extense) pomocí termostabilní DNApolymerázy (např. Taq DNA-polymerázy izolované z bakterie Thermus aquaticus) z nukleotidů reakční směsi. Opakováním celého cyklu v termocykleru je možno získat velké množství molekul DNA. Výsledný produkt (amplifikovaná DNA) je možno analyzovat pomocí elektroforézy. Pearlsova reakce Průkaz železa v oxidačním stupni III (Fe3+), tzn. »hemosiderinu. Ferrokyanid draselný reaguje s Fe3+ za vzniku tmavě modré sloučeniny, tzv. berlínské (pruské) modři. Využití při průkazu siderocytů, sideroblastů a siderofágů. Pelgerova-Huëtova anomálie, PH-anomálie, hyposegmentace granulocytů Snížený počet segmentů jader »neutrofilů (maximálně dva segmenty). Metody stanovení: vyšetření »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – vrozený defekt, »hematologické malignity. Pentagastrinový test Stanovení žaludeční sekrece HCl (acidity) na základě stimulace parietálních buněk pentagastrinem. Pacientovi (na lačno) je sondou odčerpáván žaludeční obsah a jednotlivé porce jsou sbírány po 15 min, celkem 2 h. Nejprve je odebrána veškerá žaludeční šťáva na lačno - porce T0 a pak následuje sběr nestimulované, bazální sekrece T60 4 × 15 min. Po 1 h testu je provedena stimulace pentagastrinem. Následuje odběr dalších 4 porcí po 15 min – stimulovaná sekrece T120. Ve všech porcích změříme pH, objem porce a titračně stanovíme koncentraci HCl. Vypočítáme celkový výdej HCl a sekreční rychlost mmol HCl/h. Indexy používané v diagnostice jsou označeny BAO (basal acid output), stanoven z bazální frakce T60 před stimulací; PAO (peak acid output) stanovený průměrem ze dvou frakcí s nejvyšší koncentrací HCl a MAO (maximal acid output) jako výsledek hodinové stimulované sekrece 53
T120. Hypochlorhydrie (hypoacidita) až achlorhydrie (anacidita) je signifikantním příznakem perniciózní anemie, podezření na malignity. Diagnosticky významné je stanovení žaludeční acidity při Zollingerově-Ellisonově syndromu, kdy prokazujeme vysokou bazální i maximální sekreci. Pětipopulační diferenciální rozpočet leukocytů Odečítá se z »panopticky obarvených krevních nátěrů (podle »Pappenheima, »Diff-Quick, Hemacolor). Rozlišení pěti populací bílých krvinek: »lymfocyty, »monocyty, »neutrofilní, »eozinofilní a »bazofilní granulocyty. Absolutní počet jednotlivých typů leukocytů se vypočítá z hodnoty »celkového počtu leukocytů × procentuální zastoupení daného typu. pH bachorové tekutiny Metody stanovení: pH metr, diagnostické proužky. Výsledky – zvýšené (jednoduchá indigesce, alkalóza bachorového obsahu, hniloba bachorového obsahu), snížené (acidóza bachorového obsahu, reflux HCl ze slezu). pH Záporný dekadický logaritmus relativní molální koncentrace vodíkových iontů (záporný dekadický logaritmus aktivity oxoniových kationtů). Metody stanovení: potenciometrické a amperometrické měření iontově selektivními elektrodami; materiál: plná arteriální/venózní krev. »Snížené, »zvýšené. pH moči Metody stanovení: pH metr, diagnostické proužky. Výsledky – zvýšené (»alkaliurie), snížené (»acidurie) PICO vyhledávací princip (Patient and Problem, Intervention, Comparison, Outcome) Využívá se pro účely »Evidence based medicine při používání databáze »PubMed. Smyslem formulace PICO otázek je redukovat počet vhodných literárních pramenů, ze kterých lze čerpat údaje pro danou problematiku. Pigmenturie Přítomnost barviv v moči. Červená – »hematurie, »hemoglobinurie, »myoglobinurie, žlutá – »bilirubinurie. Plamenová emisní fotometrie Optická metoda měření intenzity zbarvení plamene. Přístroje: plamenové fotometry. Příklady analýz: Na, K. Plazmatická buňka, plazmocyt Leukocyt původem z »B lymfocytů, produkující protilátky. Jádro bývá excentricky uloženo, cytoplazma bohatá, bazofilní. Plná krev Nezpracovaná krev, odebraná na »antikoagulační prostředek. Plynová chromatografie Chromatografická metoda – dělení směsi látek na základě distribuce mezi mobilní a stacionární fází. Mobilní fází je plyn, stacionární pevná látka (adsorpční plynová chromatografie) nebo kapalina (rozdělovací plynová chromatografie). 54
pO2(A-a), diference parciálního tlaku mezi alveoly a arteriální krví Metody stanovení: výpočtem. Ukazatel výměny plynů v plicích. pO2(A-a) = »pO2(A) – »pO2(a). pO2, parciální tlak kyslíku (kPa) Podíl tlaku kyslíku na celkovém tlaku plynů. Metody stanovení: potenciometrické a amperometrické měření iontově selektivními elektrodami; materiál: plná arteriální/venózní krev. POCT (Point of Care Testing) Provádění testů mimo prostředí centrální laboratoře, v místě péče o pacienta. Používá se technika bez náročného ovládání. Počet erytrocytů (×1012/l) Metody stanovení: manuálně (»baničková metoda), automatické hematologické analyzátory (impedanční metoda); materiál: »plná krev (»EDTA). »Erytrocytóza, »erytrocytopenie. Počet leukocytů (×109/l) Metody stanovení: manuálně (»baničková metoda), automatické hematologické analyzátory (impedanční metoda); materiál: »plná krev (»EDTA). »Leukocytóza, »leukopenie. Počet nálevníků v bachorové tekutině (×103/ml) Až 60 druhů nálevníků (Protozoa). Funkce: fermentace sacharidů, promíchávání bachorového obsahu, tvorba kvalitní protozoální bílkoviny. Poměr malých a velkých nálevníků obvykle 7:3. Metody stanovení: Počítání pod mikroskopem ve »Fuchs-Rosenthalově komůrce po obarvení ředěnou »metylenovou modří. Živí nálevníci pohybliví, neobarvení; mrtví nálevníci modří. Výsledky – snížený počet (jednoduchá indigesce, alkalóza bachorového obsahu, chronická acidóza bachorového obsahu), absence (akutní acidóza bachorového obsahu, hniloba bachorového obsahu), změna poměru velcí vs. malí nálevníci (funkční změny biochemismu bachoru). Počet retikulocytů (×1012/l) Retikulocyt je označení pro vývojové stadium »erytrocytu, proerytrocyt. Obsahuje substantia granulofilamentosa (zbytky organel a RNA). Metody stanovení: mikroskopie vitálně barveného nátěru, např. »brilantkrezylovou modří. »Retikulocytóza, »retikulocytopenie. Počet somatických buněk v mléce (×103/ml) Epitelie mléčné žlázy, »leukocyty. Malá vypovídací hodnota ve vztahu k metabolickým poruchám. Metody stanovení: fluoro-opto-elektronické metoda, odhad – »NK-test. Výsledky – zvýšení počtu (mastitida, karence mikroprvků, metabolické poruchy). Počet trombocytů (×109/l) Metody stanovení: manuálně (»baničková metoda), automatické hematologické analyzátory (impedanční metoda); materiál: »plná krev (»EDTA). »Trombocytemie, »trombocytopenie. Poikilocyty »Erytrocyty patologického tvaru – nepravidelný tvar. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie, »sideropenické anémie, portosystémové zkraty. 55
Polychromazie Přítomnost »erytrocytů s různou mírou barvitelnosti (»hypo-, »normo-, »hyperchromní). Polycytemie »Erytrocytemie Polyurie Zvýšená tvorba moči, zvýšený »objem moči. Příčiny – hyperhydratace, poruchy ledvin, »diabetes mellitus, »diabetes insipidus. Poměr bílkoviny ke kreatininu, UP/UC Test ke stanovení signifikantní »proteinurie. Metody stanovení: zjištění koncentrace celkové bílkoviny (UP) a »kreatininu (UC) v supernatantu odstředěného vzorku moči. Výpočet hodnoty UP/UC. Referenční hodnota: UP/UC <0,5, proteinurie UP/UC >1. Poměr myeloidní a červené řady (M/E) Součást »vyšetření kostní dřeně. Fyziologický poměr je 3-4:1. Zvýšení ve prospěch bílé krevní řady nastává při infekcích, »leukemoidních reakcích, maligních »myeloproliferacích, vzácně při čisté aplazii červené krevní řady. Snížení poměru nastává při hyperplazii červené řady (krvácení, »hemolýza) nebo neefektivní erytropoéze (»megaloblastové anémie…). Poměr tuk/bílkovina v mléce Ukazatel energetické bilance a acidogenní zátěže stáda. Metody stanovení: výpočtem. Výsledky – rozšířený poměr (energetický deficit), zúžený poměr (acidogenní zátěž). Poměrná hustota Ukazatel vyjadřující poměr specifické hmotnosti (krevní plazmy, moči) ke specifické hmotnosti vody, bezjednotkové číslo. Poměrná hustota moči Orientační vyšetření koncentrační schopnosti ledvin, odráží stav hydratace organismu. Metody stanovení: diagnostické proužky, urometr, »refraktometr. Posuzovat spolu se stavem hydratace organismu a hodnotou azotemie. »Hypostenurie, »izostenurie, »hyperstenurie. Ponderova chyba, δ (%) »Střední chyba nerovnoměrného rozložení krevních buněk při jejich počítání v »Bürkerově komůrce. Porucha acidobazické rovnováhy Je-li alespoň jeden parametr acidobazického statusu mimo referenční rozmezí, byť je hodnota pH v referenčním intervalu. »Kompenzovaná, »nekompenzovaná, »acidóza, »alkalóza. Postanalytická fáze »laboratorního vyšetření Hlavní součástí je interpretace výsledků ve vztahu k »referenčním hodnotám, výsledkům dalších vyšetření a klinickému vyšetření pacienta. Má interdisciplinární charakter, zahrnující spolupráci laboratoře a klinika. Posun doleva »Hynkovo číslo menší než 3. Posun k mladým formám »granulocytů (tyčky, metamyleocyty). 56
Příčiny – akutní bakteriální infekce, hnisavé záněty. Posun doleva regenerativní, tj. bez poškození buněk. Příčiny – posthemoragická »leukocytóza. Posun doleva degenerativní, tj. s toxickým poškozením buněk (»toxické granulace, »Döhleho tělíska). Příčiny – těžké infekce a intoxikace. Pozitivní predikce Přítomnost určité nemoci, vyjadřuje podíl pozitivních testů při existenci nemoci ze všech pozitivních testů. Pravdivost měření, (Measurement trueness) Těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličin Prealbumin, transtyretin »Plazmatický transportní protein tyreoidálních hormonů (»T3 a T4). Podílí se na transportu »vitaminu A (tvoří komplex s proteinem vázajícím retinol). Preanalytická fáze »laboratorního testu Zahrnuje přípravu pacienta a odběrového materiálu, odběr »biologického materiálu (místa odběru, dobu odběru, způsob odběru (»hemolýza, »antikoagulační látky, »použití turniketu, »poloha pacienta při odběru), »biologické vlivy ovlivňující preanalytickou fázi, uchovávání a transport biologického materiálu (teplota, světlo, doba transportu, mechanické vlivy). Precipitace »Sérologická metoda pro průkaz solubilního »antigenu. Precipitát vznikající při reakcí optimálních koncentrací antigenu a »protilátek je možno hodnotit vizuálně nebo »nefelometricky. Precipitát je tvořen síťovinou molekul antigenu vzájemně provázaných Fab fragmenty protilátek. Preciznost měření, (Measurement precision) Těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek. Prekallikrein, Fletcherův faktor Součást kontaktního systému koagulace. Prick test »Kožní alergický test. Primární (absolutní, definitivní) metody měření Jsou určené pro stanovení jiných metod měření, např. rutinních. Proakcelerin, hemokoagulační faktor V Má funkci kofaktoru v komplexu aktivátoru »protrombinu. Prodloužení APTT Prodloužení »aktivovaného parciálního tromboplastinového času. Příčiny – vrozené deficity F »XII, »IX, »XI, »VIII, získaný deficit »FIX, »heparin, »FDP.
57
Prodloužení »protrombinového času Příčiny – onemocnění jater, deficit »vitaminu K, »DIC, vrozené deficity faktorů »I, »II, »VII, »X. Prodloužení »trombinového času Příčiny – »hypofibrinogenemie, »hypoalbuminemie, mnohočetný myelom, »FDP, »heparin. Prodloužený »čas krvácení Příčiny – »trombocytopenie, »trombocytopatie, »von Willebrandova nemoc, těžké infekce, aplikace »heparinu, salicylátů. Prokalcitonin (μg/l) Tvořen C-buňkami štítné žlázy jako prekurzor hormonu kalcitoninu. Při generalizovaných bakteriálních infekcích jej však začnou produkovat i »monocyty, makrofágy a neurokrinní buňky, jeho koncentrace v plazmě potom prudce stoupá – »reaktant akutní fáze. Metody stanovení: imunoluminometricky, »LIA (luminescence immunoassay). Prokonvertin, hemokoagulační faktor VII Aktivátor v komplexu zevního koagulačního systému »faktor X. Protein C, PC Klíčový protein přirozené antikoagulace. Je aktivován na povrchu endotelových buněk »trombinem navázaným na trombomodulin. Aktivovaný protein C proteolyticky štěpí faktory »Va a »VIIIa, což vede k výraznému zpomalení aktivovaného koagulačního procesu. Účinnost je zvýšena »proteinem S. Dysfunkce proteinu C vedou k trombofilním stavům. Protein S, PS Přirozený antikoagulační faktor, váže se k negativně nabitým fosfolipidovým povrchům za přítomnosti Ca2+. Je kofaktorem »proteinu C. Dále inhibuje faktor »Xa a váže se na faktory »V a Va. Též je schopen vazbou na» faktor VIII zpomalit aktivaci faktoru »X. Proteinurie Přítomnost proteinů v moči. Metody stanovení: diagnostické proužky (v kyselé moči), »fotometrické stanovení, test s kyselinou sulfosalicylovou. Příčiny – preglomerulární (horečka, stres, extrémní teploty, »hemoglobinurie, »myoglobinurie, M-proteinemie), glomerulární (glomerulonefritida, »nefrotický syndrom), postglomerulární (Fanconiho syndrom, záněty, traumata a neoplazie močových cest, urolitiáza). Protizánětové »cytokiny Tlumí nežádoucí aktivitu imunokompetentních buněk, modulují průběh zánětu. »IL-1ra, IL-4, IL-10, IL-13, »TGF- β. Diagnosticky využitelné při monitorování zánětu, »SIRS, »MODS. Protrombin, hemokoagulační faktor II Prostřednictvím Ca2+ se váže na negativně nabité fosfolipidy (povrchy trombocytů, endotelií aj.), poté je protrombinázou (komplex faktorů »Xa, »Va, fosfolipidů a Ca2+) štěpen na trombin (»FIIa). Protrombinový čas, Quickův test, PT (s) Hemostazeologický test k hodnocení faktorů zevní cesty koagulace (»FII, »V, »VII, »X, »I). Měří rychlost přeměny »protrombinu na »trombin v důsledku působení tkáňového 58
tromboplastinu (hemokoagulační faktor III). Při testu je k citrátové plazmě přidán tkáňový tromboplastin a Ca2+. Měří se čas od smíchání všech komponent do vytvoření prvních fibrinových vláken. Metody stanovení: optické měření na koagulometru; materiál: »plazma (»citrát sodný). »Prodloužení. Prozánětové »cytokiny Aktivují imunokompetentní buňky, především monocyto-makrofágové řady a neutrofily, modulují průběh zánětu. Např. »TNF-α, TNF-β, »IL-1, IL-1β, IL-6, IL-8. Diagnosticky využitelné při monitorování zánětu, »SIRS, »MODS. Průkaz peroxidázy Peroxidáza je lyzosomální enzym přítomný v primárních granulích »neutrofilů a »monocytů. Barvení benzidinovou modří. Využití při diagnostice některých druhů myeloidních »leukemií. Průtoková cytometrie (flow cytometry) Vysoce citlivá metoda sloužící k hodnocení fyzikálních a chemických vlastností buněčných suspenzí. Je založena na principu ozáření proudu buněk tenkým laserovým paprskem a jeho následné detekci. Na základě odklonu a rozptýlení paprsku zjistíme velikost a granularitu buněk (rozlišení na »monocyty, »lymfocyty, »granulocyty). Jednotlivé buněčné populace se zobrazí v tečkovém grafu (dot-plot). K hodnocení dalších vlastností buněk využíváme »fluorochromy, které se na základě svých chemických vlastností váží na různý buněčný materiál (nukleové kyseliny, mitochondrie…) a po ozáření laserem emitují záření o vyšší vlnové délce, které je následně detekováno čidlem. Pomocí fluorochromem značených monoklonálních protilátek je možno detekovat »povrchové antigeny buněk (»imunofenotypizace). Přesnost, (Measurement accuracy) Kritérium hodnoty laboratorního vyšetření, které znamená maximální přiblížení opakovaných měření – min 20 – stejného vzorku. Kombinuje »preciznost a »pravdivost měření. Příměsi v mléce Metody stanovení: organoleptické vyšetření. Výsledky – vločky, sraženiny (vysrážený kasein, fibrin, krev, hnis – mastitidy, trauma). Přítomnost epitelií v močovém sedimentu Metody stanovení: »mikroskopické vyšetření močového sedimentu. Příčiny – dlaždicové (z pohlavních cest, fyziologicky), přechodné (z ledvinné pánvičky, močovodů: zánět, trauma, neoplazie), renální tubulární (nefropatie), neoplastické (chronické uroinfekty, tumory). PubMed Volně přístupné rozhraní k databázi biomedicínských odborných článků MEDLINE. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed Punktát, efuze Tekutina získaná paracentézou břicha (abdominocentézou), hrudníku (torakocentézou). Pu/Pd »Polyurie, polydipsie. Zvýšený příjem tekutin a zvýšené močení. Příčiny – »diabetes insipidus, »diabetes mellitus, »hyperadrenokorticismus, renální insuficience, stres.
59
Pyridoxin, vitamin B6 »Vitamin rozpustný ve vodě. Funkce: metabolismus aminokyselin a proteinů (dekarboxylace, transsulfurace, transaminace, deaminace), lipidů, sacharidů, podíl na syntéze »hemu, neurotransmiterů, myelinu. Nedostatek vede k sideroblastické »hypochromní anémii. Quickův test »Protrombinový čas. Radiální imunodifuze, RID Kvantitativní »imunoprecipitační metoda stanovení bílkovin. Principem je kruhová (radiální) difuze antigenu do vrstvy gelu, který obsahuje příslušnou protilátku. Stanovovaná bílkovina (»antigen) difunduje z místa startu (vyříznutá jamka) do gelu kde vytváří kruhový precipitát. Poloměr tohoto prstence vytvořeného za 24-48 hodin je přímo úměrný koncentraci stanovované bílkoviny (odečítá se na kalibrační křivce). Metoda se využívá pro stanovení hladiny »imunoglobulinů nebo »komplementu. Randomizace, náhodnost výběru Každý jedinec v určité populaci má stejnou šanci být zařazen do výběru. Důležitá podmínka při »statistickém vyhodnocení. RDW (red corpuscular/cell distribution width) »Šíře distribuce erytrocytů Reaktivní lymfocyty Velké »lymfocyty s jádrem podobným »monocytům a silně bazofilní cytoplazmou. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – infekce. Real-time PCR, kvantitativní polymerázová řetězová reakce, qPCR Metoda založená na principu »PCR, která umožňuje kvantifikaci sledovaného úseku DNA. Využívá se např. při studiu genové exprese nebo v diagnostice některých patogenů. Kvantifikace produktu qPCR v reálném čase je prováděna v každém cyklu pomocí detekce »fluorescenčního signálu, bez nutnosti detekovat produkty »elektroforeticky. K označení se používají fluorescenční sondy, které se váží specificky nebo nespecificky na amplifikované úseky DNA. Reaktant akutní fáze, protein akutní fáze Protein, jehož koncentrace se mění v akutní fázi zánětu. Pozitivní – jejich koncentrace stoupá, např. »C-reaktivní protein, »fibrinogen, »prokalcitonin, fragmenty komplementu, »haptoglobin, sérový amyloid a další. Negativní – jejich koncentrace klesá, např. »albumin, »transferin a další. Redukční aktivita bachorové tekutiny (min) Hodnotí aktivitu enzymů bachorové mikroflóry. Metody stanovení: Zkouška s »metylenovou modří. Enzymy bachorové mikroflóry redukují barevnou oxidovanou formu barviva na leukoformu (bezbarvou). Hodnotíme čas. Výsledky – zpomalená (např. jednoduchá indigesce, acidóza, alkalóza nebo hniloba bachorového obsahu), – zrychlená (pěnová tympanie, přechodně acidóza bachorového obsahu – v důsledku aktivity laktobacilů). Referenční hodnota Hodnota (biochemického, hematologického aj.) ukazatele nacházející se v »referenčním 60
intervalu a vztažená na použitou analytickou metodu, druh, kategorii zvířat apod.; u biochemických ukazatelů je to rozpětí, ve kterém se nachází 95 % zdravých jedinců souboru. Referenční interval Aritmetický průměr ±2 »standardní odchylky (u biochemických ukazatelů); kodifikován v roce 1968 Americkou společností klinických patologů; znamená, že hodnota ukazatele (např. koncentrace metabolitu) nacházející se mimo interval s vysokou pravděpodobností vznikla působením patogenního faktoru; všeobecně užívané, ale diskutované hledisko. Refraktilní tělíska Světlé měchýřky na povrchu »erytrocytu v důsledku nedostatečně zaschlého nátěru. Refraktometr Přístroj pro měření vlastností kapaliny pomocí lomu světla. Využití – zjištění »poměrné hustoty moči, »punktátu, »sérových proteinů, kvality kolostra. Regenerativní anémie »Anémie se známkami zvýšené hemopoézy. Znaky: »retikulocytóza, »hyperchromie, »polychromazie, výskyt »Howellových-Jollyho tělísek, výskyt »erytroblastů, »makrocytů. Renální clearance Objem plazmy, ze kterého je měřená látka ledvinou kompletně přefiltrována za jednotku času. Ukazatel míry glomerulární filtrace. Metody stanovení: 𝑘𝑜𝑛𝑐𝑒𝑛𝑡𝑟𝑎𝑐𝑒 𝑘𝑟𝑒𝑎𝑡𝑖𝑛𝑖𝑛𝑢 𝑣 𝑚𝑜č𝑖 ×𝑜𝑏𝑗𝑒𝑚 𝑚𝑜č𝑖 clearance endogenního 𝑘𝑟𝑒𝑎𝑡𝑖𝑛𝑖𝑛u = 𝑘𝑜𝑛𝑐𝑒𝑛𝑡𝑟𝑎𝑐𝑒 𝑘𝑟𝑒𝑎𝑡𝑖𝑛𝑖𝑛𝑢 𝑣 𝑝𝑙𝑎𝑧𝑚ě × č𝑎𝑠 ×ℎ𝑚𝑜𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑝𝑎𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡𝑎 Fyziologická hodnota cca 2-4ml/min/kg.
Reprezentativnost výběru Vzorek je stejný se základním souborem (populací) ve stejných zkoumaných parametrech. Důležitá podmínka při »statistickém vyhodnocení. Reprodukovatelnost, (Measurement reproducibility) Kritérium hodnoty »laboratorního vyšetření, které znamená přesnost mezi sériemi, ze dne na den. Respirační acidóza Stav, při kterém dochází k nedostatečné eliminaci oxidu uhličitého z organismu a rozvoji hyperkapnie (zvýšení »pCO2 v plazmě). Respirační alkalóza Stav, při kterém dochází k nadměrné eliminaci oxidu uhličitého z organismu a rozvoji hypokapnie (snížení parciálního tlaku »CO2 v plazmě). Respirační index, RI Metody stanovení: výpočtem. RI = pO2(A-a) : pO2(a). Respirační vzplanutí (respiratory burst) Schopnost profesionálních fagocytů produkovat kyslíkové nebo dusíkové radikály, které degradují pohlcený materiál. Podstatou je aktivace NADPH-oxidázy za zvýšené spotřeby kyslíku. Nízká aktivita oxidačního vzplanutí vede k vyšší senzitivitě k infekcím mikroorganismy s nízkou patogenitou. 61
Retence Zadržení, zadržování, hromadění látky. Retikulocyt Předposlední, bezjaderné, vývojové stadium erytrocytu (proerytrocyt). Obsahuje substantia granulofilamentosa – zbytky organel. Barví se »brilantkrezylovou modří. Retikulocytární index RI = Retcs (%) × Hbzjištěný/Hbref. Čím vyšší RI, tím lepší odezva kostní dřeně. Retikulocytopenie Snížený počet »retikulocytů v periferní krvi. Spolu s »anémií je známkou útlumu kostní dřeně. Retikulocytóza Zvýšený počet »retikulocytů v periferní krvi. Příčiny – »regenerativní anémie (»hemolytické, posthemoragické, »megaloblastové), dysfunkce sleziny, hyperplastická krvetvorba (novorozenci, fyzická zátěž). Retinol, vitamin A »Vitamin rozpustný v tucích. Funkce: fotorecepce, epitelové funkce, účastní se syntézy steroidů a glykoproteinů, podílí se na buněčné proliferaci a diferenciaci, hraje důležitou roli v reprodukci a embryogenezi. Deficit: šeroslepost, suchost a záněty sliznic, narušení imunity. Revmatoidní faktor, RF Orgánově nespecifická »autoprotilátka proti Fc fragmentu imunoglobulinu, nečastěji proti IgG. Vyskytuje se především u pacientů s revmatoidní artritidou, ale i jinými autoimunitními nebo chronickými onemocněními. Metody stanovení: »latexfixační test nebo »nefelometricky. RFLP (restriction fragment length polymorphism) »Detekce polymorfismů v genomu. RIA (radioimmunoassay) Imunoanalytická metoda k detekci »protilátky nebo »antigenu. Principem metody je použití antigenu (Ag*) nebo protilátky (Ab*) značené radionuklidem, který po navázání s hledanou protilátkou nebo antigenem vytvoří označený imunokomplex (Ag-Ab*, Ab-Ag*), který je detekován. Riboflavin, vitamin B2 »Vitamin rozpustný ve vodě. Funkce: transport elektronů v Krebsově cyklu, působení koenzymů FAD a FMN v oxido-redukčních reakcích aminokyselin, sacharidů, purinů i pyrimidinové látkové výměny, integrita buněčné membrány a erytrocytů, antioxidační ochrana organismu (kofaktor glutathionreduktázy), účast při detoxikace xenobiotik. Deficit: záněty spojivek, rohovky, nervové poruchy. Riedrovy formy lymfocytů »Lymfocyty se zářezy v jádře. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – infekce, »malignity.
62
Rivaltova zkouška Zkouška k odlišení »transudátu (negativní) a »exsudátu (pozitivní). Provedení: do zředěné kyseliny octové přidáme několik kapek efuze. Za přítomnosti bílkovin (exsudát) dojde ke vzniku zákalu nebo sraženiny. Roleaux formace Penízkovatění »erytrocytů, erytrocyty se překrývají jako rybí šupiny. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – infekce, záněty, malignity (mnohočetný myelom). Rosenthalův faktor, hemokoagulační faktor XI Proenzym kontaktního systému. Rozhodovací hodnota Nutnost medicínského řešení. Rozlišení makroskopické »hematurie Vzorek moči odstředíme. Sediment červený, supernatant žlutý = »erytrocyturie. Supernatant červený – přidat síran amonný – je-li po odstředění supernatant červený = »myoglobinurie, jeli supernatant žlutý a sediment červený = »hemoglobinurie. Rozpouštění Při rozpouštění látek ve vodě se vodíkové vazby mezi molekulami vody porušují a uvolněné molekuly vody jsou přitahovány k částicím rozpuštěných látek, které obklopují, neboli hydratují. Jsou-li nové přitažlivé síly dostatečně velké, přechází látka do roztoku. Mechanismus rozpouštění látek ve vodě může být různý podle jejich povahy. RT-PCR, PCR spojená s reverzní transkripcí (reverse transcription-PCR) Metoda, sloužící k amplifikaci mRNA. Prvním krokem je izolace mRNA z buněčné populace nebo tkáně. Poté dochází ke zpětné transkripci mRNA na cDNA pomocí reverzní transkriptázy získané z retrovirů. Následuje klasická »PCR s přidáním specifických primerů. Rutinní metody měření Běžně prováděné postupy s dostatečnou spolehlivostí a specifičností pro dané použití. Saturace hemoglobinu kyslíkem Podíl oxyhemoglobinu vzhledem k množství »hemoglobinu, který je schopný vázat kyslík (efektivní hemoglobin). Normální hodnota 0,95-0,99 (95- 99 %). Klesá při »hypoxemii. SCF (stem cell factor) »Cytokin s rolí v gametogenezi, melanogenezi a časných stadiích hematopoézy. In vitro a in vivo stimuluje vývoj a proliferaci žírných buněk. Sedimentace bachorové tekutiny (min) Metody stanovení: hodnocení času klesání těžších částic přítomných v bachorové tekutině. Rychlost stoupá s úbytkem pevných částic. Výsledky – zrychlená (jednoduchá indigesce, acidóza bachorového obsahu, pěnová tympanie) – zpomalená (alkalóza bachorového obsahu). Sedimentace erytrocytů (mm/h) Nespecifický test, kterým zjišťujeme rychlost samovolné sedimentace »erytrocytů za časovou 63
jednotku za standardních podmínek. Vliv na agregaci a následnou sedimentaci erytrocytů má především koncentrace »fibrinogenu a globulinů v plazmě. Několik modifikací. Metoda podle »Fåhraea a Westergrena – v kolmé otevřené koloně/kapiláře. Sekvenční testování Ekonomicky výhodné použití dvou testů (test A, test B) po sobě s cílem buď maximalizovat specifičnost, nebo maximalizovat senzitivitu. Protože test A může mít jiné hodnoty senzitivity a specifičnosti než test B a může mít i jinou cenu, je nutné rozhodnout, který z testů bude použit jako první. Senzitivita Citlivost metody pro stanovení daného »analytu. Separační granule Polystyrenové granule v odběrových zkumavkách pro přípravu »séra. Hodnota specifické hustoty granulí je nastavena přesně mezi krevní sraženinu a sérum. Separační granule se během centrifugace posunou do prostoru mezi povrch krevní sraženiny a sérum. Sérologické testy Metody používané k průkazu specifických protilátek a »antigenů v krevním séru. Základem sérologických metod je reakce »protilátky s antigenem. Dají se rozdělit do 3 skupin – metody »precipitační, »aglutinační a »komplementfixační. Výsledek se udává jako »titr. Sférocyt, sférocytóza »Erytrocyt patologického tvaru – kulovitý. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie (»AIHA). Schillingova křivka Reaktivní změny pozorované u většiny infekcí a zánětů, křivka má tři fáze: 1. bojová fáze – na začátku onemocnění, »neutrofilie se zvýšeným zastoupením tyčí a někdy i metamyelocytů a myelocytů. 2. obranná fáze – 4.-7. den, »monocytóza, 3. ozdravná fáze – »lymfocytóza, »eozinofilie. Schizocyty, schistocyty Fragmenty »erytrocytů (cca 1/3 velikosti erytrocytu). Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie, »DIC, neoplazie, hypersplenismus. Sideropenie Nedostatek »železa v organismu. Vede k sideropenické anémii s projevy na kůži, kožních derivátech a sliznicích. Sideropenická anémie »Hypochromní, »mikrocytární anémie v důsledku nedostatku »železa. Snížená »Atot Příčiny – »metabolická alkalóza. Snížená »BEECT Příčiny – »metabolická acidóza, kompenzovaná respirační alkalóza. 64
Snížená funkce »trombocytů Snížená adhezivita, agregabilita. Příčiny – vrozené (»von Willebrandova nemoc, ChédiakůvHigashiho syndrom), získané (»myeloproliferace, tumory, onemocnění jater, »uremie, »DIC). Snížená hustota moči »Hypostenurie, »izostenurie. Příčiny – stavy spojené s »polyurií s výjimkou »diabetes mellitus. Snížená »rychlost sedimentace erytrocytů Příčiny – dehydratace, » polycytemie, kachexie. Snížení aktivity »antitrombinu Příčiny – hepatopatie, nefropatie, »DIC, rozsáhlé operace. Snížení aktivity »von Willebrandova faktoru Příčiny – von Willebrandova nemoc, vrozený kvantitativní nebo kvalitativní deficit vWF s krvácivými projevy. Snížení »hematokritu Příčiny – »erytrocytopenie. Snížení koncentrace »hemoglobinu Příčiny – »erytrocytopenie. Snížení koncentrace »močoviny v krevní plazmě/séru Příčiny – jaterní selhání, portosystémové zkraty, deficit proteinů v dietě. Snížení koncentrace »žlučových kyselin v krevní plazmě/séru Příčiny – malabsorpce tuků (enteritida). Snížení »MCV Příčiny – »mikrocytární anémie. Snížení »MCH Příčiny – »hypochromní anémie Snížení »MCHC Příčiny – »hypochromní anémie. Snížení »osmotické rezistence Příčiny – »hemolytické anémie. Snížení »natrium-chloridového rozdílu Příčiny – »Metabolická acidóza. Snížení »pCO2 krve Příčiny – »respirační alkalóza, »kompenzovaná »metabolická acidóza.
65
Snížení »pH krve Příčiny – »acidóza: »metabolická acidóza, »respirační acidóza. Snížení »SID v krevní plazmě/séru Příčiny – »metabolická acidóza. Sodík (mmol/l) Hlavní extracelulární kation. Podílí se na udržování osmolality, regulaci ABR a nervosvalové dráždivosti. Retence sodíku je spojena s retencí vody. Regulace – aldosteron, natriuretické peptidy. Metody stanovení: potenciometrické měření iontově selektivní elektrodou; materiál: »plazma, »sérum. »Hyponatremie, »hypernatremie. Somatotropin, STH, růstový hormon Hormon produkovaný adenohypofýzou; stimuluje růst, má anabolické a diabetogenní účinky. Sekrece je stimulována »GHRH, tlumena somatostatinem. Účinky jsou zprostředkovány somatomediny (např. IGF-I, IGF-II). Testy: »GHRH-stimulační test. Sorbitoldehydrogenáza, SDH (μkat/l) Cytoplazmatický enzym katalyzující reverzibilní oxidačně-redukční reakci mezi fruktózou a sorbitolem (glucitolem). Vysoká aktivita v játrech, ledvinách, prostatě. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. »Zvýšení aktivity. Southernblot Vysoce citlivá metoda k detekci DNA využívající kombinaci »elektroforézy a následné detekce fragmentů DNA sondami. DNA je rozštěpena endonukleázami, fragmenty jsou následně separovány gelovou elektroforézou a přeneseny (otisk, blotting) na pevný nosič (nitrocelulózová membrána). Fragmenty DNA jsou poté hybridizovány sondou značenou radioaktivně, fluorescenčně atd. a detekovány příslušnými vizualizačními technikami. Metoda je využívána k detekci genů. »Westernblot, »Northernblot. Specifita Schopnost metody stanovit určitý »analyt a současně necitlivost k ostatním. Spektrofotometrie Stanovení vlastností vzorku, na základě pohlcování světla v různých vlnových délkách spektra. Pokud se měří jen při jedné vlnové délce, metoda se označuje »fotometrie. Využití např. při stanovení koncentrace určité látky v roztoku. Správná laboratorní praxe, GLP (Good Laboratory Practice) Jsou to podmínky činnosti laboratoře týkající se zdrojů a prostředků (personálu, zařízení, přístrojů), řízení a organizace, kvality (programy zabezpečení kvality, standardní operační postupy), vzdělávání a výchovy, komunikace – intralaboratorní (organizační řád), komunikace – extralaboratorní (způsob požadování »laboratorního vyšetření, informace o odběru vzorků, jejich transportu a uchovávání), financování, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, profesních a právních záležitostech (akreditace, zákonná odpovědnost, pracovní disciplína). Správná negativita Negativní »laboratorní vyšetření u zdravých jedinců.
66
Správná pozitivita Pozitivní »laboratorní vyšetření u nemocných jedinců. Správnost Kritérium hodnoty »laboratorního vyšetření, které znamená maximální přiblížení skutečné hodnotě. Srovnatelnost, (comparability) Kritérium hodnoty »laboratorního vyšetření na základě srovnání s výsledky jiných laboratoří. Stabilita analytů Zachování počáteční hodnoty »analytu v čase, vyjadřuje se dobou, během které nesmí dojít ke změně počáteční hodnoty o více jak 1/12 ref. intervalu při 95% spolehlivosti). Standardní odchylka, standardní diviace, SD SD = ±√
Σx2 − n × x n−1
Standardní operační postup, SOP Definovaný postup pro provedení »laboratorního vyšetření, zahrnuje: název vyšetření, princip vyšetření, vzorek (druh, objem), přístroje (včetně jejich nastavení), reagencie, sety (včetně jejich přípravy), vlastní analytický postup, referenční a alarmové hodnoty, hodnocení, kontrolu kvality. Stanovení dusíku a hrubé bílkoviny podle Kjeldahla Univerzální, mezinárodně akceptovaná metoda. Vzorek je mineralizován kyselinou sírovou, což vede ke konverzi organických sloučenin dusíku na (NH4)2SO4. Následuje alkalizace a oddělení NH3 destilací a titrační stanovení »amoniaku. Využití – »stanovení bílkovin v mléku. Statistické postupy v laboratorní medicíně Statistická šetření jsou vyčerpávající (celé populace) nebo výběrová šetření (výseč populace). Základní požadavky na výběrové šetření jsou »reprezentativnost výběru, »náhodnost výběru, velikost výběru, homogenita souboru nebo homogenita vhodných subpopulací, volba vhodných statistických charakteristik a metod» testování hypotéz. Stomatocyt, stomatocytóza »Erytrocyt patologického tvaru – připomínající pootevřená ústa nebo kávové zrno. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – »hemolytické anémie, »anémie chronických onemocnění. Strestesty Zátěžové testy. Střední chyba nerovnoměrného rozložení, Ponderova chyba, δ (%) V laboratorní hematologii slouží k vyjádření velikosti chyby při manuálním počítání buněčných krevních elementů. Při vyhodnocení malého počtu čtverců nebo obdélníků je střední chyba nerovnoměrného rozložení velká a výsledek je tím znehodnocen. Výpočet δ =
√p p
× 100 [%], kde p znamená napočítané krvinky. 67
Střední obsah hemoglobinu v erytrocytu, MCH (pg) Množství »hemoglobinu v jednom »erytrocytu. 𝐻𝑏 Stanovení výpočtem: 𝑀𝐶𝐻 = 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑒𝑟𝑦𝑡𝑟𝑜𝑐𝑦𝑡ů
Střední koncentrace hemoglobinu v erytrocytech, MCHC (g/l) Barevná koncentrace erytrocytu. Udává množství »hemoglobinu v erytrocytární mase vyjádřené hodnotou »hematokritu. 𝐻𝑏 Stanovení výpočtem: 𝑀𝐶𝐻𝐶 = 𝐻𝑡
Střední objem erytrocytu, MCV (fl) Vyjadřuje průměrný objem buňky. Metody stanovení: elektronické počítání v hematologických analyzátorech na principu měření změny impedance při průchodu buňky 𝐻𝑡 ×1000 nebo výpočtem: 𝑀𝐶𝑉 = 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑒𝑟𝑦𝑡𝑟𝑜𝑐𝑦𝑡ů Stuartův-Prowerův faktor, hemokoagulační faktor X Klíčový faktor hemokoagulace při tvorbě protrombinového aktivačního komplexu.
Sudanová čerň B Viz »barvení sudanovou černí. Sulfhemoglobin Ireverzibilní patologická forma »hemoglobinu neschopná přenášet kyslík. Obsahuje síru. Sulfidace je spojena s denaturací hemoglobinu a vznikem »Heinzových tělísek. Supresní test s nízkou dávkou dexametazonu Test indikovaný při podezření na »hyperadrenokorticismus. Pacientovi aplikujeme 0,01 mg/kg dexametazonu. Před testem a po 4 a 8 h po aplikaci stanovíme hladinu »kortizolu v krvi. Interpretace: u zdravého zvířete dojde k útlumu osy hypotalamus-hypofýza-nadledvina a poklesu plazmatické hladiny kortizolu. Vysoká hladina kortizolu po 4 a 8 h – hyperadrenokorticismus. Vysoká hladina kortizolu po 8 h, ale nízká po 4 h – s vysokou pravděpodobností hypofyzární hyperadrenokorticismus. Supresní test s vysokou dávkou dexametazonu v kombinaci se stanovením poměru kortikoidů a kreatininu v moči Test indikovaný při podezření na »hyperadrenokorticismus a rozlišení hypofyzárního h. a adrenálního tumoru. Pacientovi se 3× v intervalu 8 h aplikuje 0,1 mg/kg dexametazonu p. o. Ve vzorcích moči odebraných 8 h před zahájením testu a dále 2× po 24 h stanovíme poměr »kortizolu a »kreatininu. Interpretace: poměr kortizolu (nmol/l) ku kreatininu (mmo/l) vyšší než 10 (×10-6) u psa nebo 50 (×10-6) u kočky – hyperadrenokorticismus. Poměr kortizol/kreatinin ve třetím vzorku nižší o více než 50 % oproti průměru 1. a 2. vzorku – hypofyzární hyperadrenokorticismus. Supresní test s vysokou dávkou dexametazonu Test k rozlišení primárního a sekundárního »hyperadrenokorticismu po průkazu hyperadrenokorticismu supresním testem s nízkou dávkou dexametazonu. Pacientovi aplikujeme 0,1 mg/kg dexametazonu. Před testem a po 3 h po aplikaci stanovíme hladinu »kortizolu v krvi. Interpretace: Pokles plazmatického kortizolu o více než 50 % - sekundární 68
(hypofyzární) h., pokles plazmatického kortizolu o méně než 50 % – primární (adrenokortikální) h. nebo hypofyzární h. rezistentní vůči dexametazonu. Syndrom líných leukocytů Blíže nedefinovaný stav spojený s nedostatečnou chemotaxí »leukocytů, projevující se zvýšenou náchylností k pyogenním infekcím. Syndrom systémové zánětové reakce, SIRS (systemic inflammatory response syndrome) Nespecifická zánětová odpověď celého organismu. Je důsledkem primárního poškození (mechanického, termického, chemického, infekčního, radiačního), které se neomezí pouze na vlastní zasaženou ohraničenou oblast, ale postihuje celý organismus. Mezi diagnostická kritéria patří přítomnost alespoň dvou z následujících příznaků: (1) tělesná teplota vyšší než 38 °C nebo nižší než 36 °C, (2) tachykardie, (3) hyperventilace vedoucí k »hypokapnii, (4) »leukocytóza nebo »leukopenie nebo přítomnost více než 10 % tyček v periferní krvi. Systém managementu kvality (Quality Management System) Zahrnuje dohled na odbornost (posouzení indikace vyšetření, postupy »preanalytické fáze, »analytické a »postanalytické fáze), standardizaci (metod, zařízení a přístrojů, reagencií), kontrolu kvality. Zahrnuje interní kontrolu, jejímž cílem je zabezpečení analytické spolehlivosti a stability měření (denní analýza kontrolních vzorků) a externí kontrolu nezávislou organizací. Šíře distribuce erytrocytů, RDW (red corpuscular/cell distribution width) Přehled o variabilitě ve velikosti červených krvinek. Slouží k hodnocení »anizocytózy. T3, T4 »Tyroxin, trijodtyronin TCO2, celkový oxid uhličitý (mmol/l) Součet koncentrací HCO3-, CO2, karbamátu, H2CO3, CO32-. Celkový ukazatel respirační (pCO2) i metabolické (HCO3-) složky acidobazického statusu. Těkavé mastné kyseliny v bachorové tekutině (mmol/l) Konečný produkt bachorové fermentace při štěpení polysacharidů. Hlavní zdroj energie pro organismus přežvýkavců. Metody stanovení: »plynová chromatografie. Stanovujeme celkovou koncentraci a vzájemný poměr (»kyselina octová, »propionová, »máselná). Výsledky – zvýšení celkové koncentrace (nadměrný přísun sacharidů v krmné dávce, chronická acidóza bachorového obsahu), snížení celkové koncentrace (nedostatek sacharidů v krmné dávce, jednoduchá indigesce, alkalóza, hniloba nebo akutní acidóza bachorového obsahu). Test blastické transformace lymfocytů Test přeměny klidových »lymfocytů v »lymfoblasty po stimulaci mitogeny (rostlinnými lektiny – polyklonální aktivace nebo »antigeny stimulujícími specifický klon lymfocytů – monoklonální aktivace). Aktivované lymfoblasty inkorporují radioaktivně značený thymidin z kultivačního média do DNA. Množství inkorporovaného thymidinu je zjištěno měřením scintilace. Test fagocytární aktivity leukocytů Slouží k posouzení nespecifické imunity. Využívá aplikaci mikrosférických hydrofilních 69
partikulí buňkám periferní krve a následné hodnocení »fagocytů na obarveném krevním preparátu. Test ingesce a baktericidie Komplexní in vitro test »fagocytózy. Bakteriální suspenze (Staphylococcus aureus nebo Escherichia coli) je smíchána s opsonizujícím sérem a suspenzí »neutrofilů. Vzorky odebrané v časech 0, 30, 60, a 120 min jsou následně kultivovány přes noc na Petriho miskách a poté počítáme narostlé kolonie. Zdravé neutrofily sníží počet bakterií na 1/10 po prvních 30 min a na 1/20 po 120 min. Test migrace a chemotaxe Test hodnotící funkční aktivitu »neutrofilů a »monocytů/makrofágů. Sledujeme migraci fagocytů přes mikroporový filtr nebo pod agarózou do jamek obsahující chemotaktickou látku. Test migrace fagocytů z agarových mikrokapek Test hodnotící funkční aktivitu »neutrofilů a »monocytů/makrofágů. Fagocyty se smíchají s agarózou, po ztuhnutí se do vyříznuté jamky přidá »antigen a po 24 h se měří horizontální a vertikální migrace leukocytů. Test mobilizace neutrofilů Test hodnotící funkční aktivitu »neutrofilů. Po stanovení počtu neutrofilů se zvířeti aplikuje efedrin s. c., za 15, 30, 45 a 60 min se opět stanoví počet neutrofilů. U zdravého zvířete dojde během 60 min ke zvýšení počtu nejméně o 45%. Výsledky – menší nebo zpomalené zvýšení (»syndrom líných leukocytů). Test přímé cytotoxicity Funkční test cytotoxických »lymfocytů a »NK-buněk, které jsou kultivovány s cílovými buňkami (zpravidla nádorovými), značenými radioaktivním chromem (51Cr). Po inkubaci a odstředění se zjišťuje radioaktivita supernatantu, která odpovídá množství zničených buněk. Test stanovení vazopresinu na základě osmotické stimulace Test indikovaný při podezření na deficitní i nadměrnou sekreci »vazopresinu. Pacientovi aplikujeme 20% roztok NaCl v 2hodinové infuzi. V intervalu 20 min odebíráme vzorky plazmy (stanovení vazopresinu a osmolality) a moči (stanovení osmolality). Porovnáním výsledků s nomogramem vyhodnotíme citlivost osmoregulačního systému. Test tolerance glukózy Test indikovaný při podezření na »diabetes mellitus, stavech mírné »hyperglykemie, podezření na sníženou toleranci »glukózy. Pacientovi po 12hodinové hladovce aplikujeme i. v. »glukózu v dávce 1g/kg ž. hm. Ve vzorku krve odebraném před testem a za 5, 15, 30, 45, 60 a 90 min po aplikaci stanovíme koncentraci glukózy. Interpretace: u zdravých psů klesá koncentrace plazmatické glukózy během 20-25 min na polovinu, k výchozím hodnotám se vrací do 45 min. U zdravých koček klesá koncentrace plazmatické glukózy během 40 min na polovinu, k výchozím hodnotám se vrací za cca 90 min. Testování hypotéz Statistická hypotéza je tvrzení o očekávaném výsledku experimentu, které se může týkat neznámých parametrů, daných funkcí parametrů, nebo tvaru rozdělení a dalších vlastností základního souboru. Při testování hypotéz: (1) stanovíme nulovou hypotézu (Ho) a její 70
alternativy (H1), (2) stanovíme hladinu významnosti α, (3) vybereme statistický test pro testování Ho, (4) vybereme rozložení testovací statistiky za předpokladu pravdivé Ho, (5) stanovíme kritickou oblast testovací statistiky, ve které bude Ho zamítnuta na hladině významnosti α, (6) vybereme náhodný vzorek n pozorování, vypočítáme testovací statistiku a rozhodneme o Ho. O platnosti či neplatnosti hypotézy rozhodujeme statistickým testem. Pokud se statistické hypotézy týkají neznámých parametrů a při provádění testů hypotéz vycházíme ze známého rozdělení sledované náhodné veličiny v základním souboru (»Gaussovo normální rozdělení), hovoříme obvykle o parametrických testech. Jestliže se statistické hypotézy týkají obecných vlastností základního souboru a příslušný test nevyžaduje znalost typu rozdělení v základním souboru, hovoříme o neparametrických testech. Testy produkce reaktivních radikálů Testy hodnotící funkční aktivitu »neutrofilů. Patří sem test redukce tetrazoliových solí – zjišťuje intenzitu respiračního vzplanutí (»respiratory burst) neutrofilů pomocí schopnosti radikálů redukovat tetrazoliové soli (nitroblue tetrazolium – NBT, iod-nitro tetrazolium – INT) a měnit jejich barvu. Vyhodnocení probíhá »spektrofotometricky nebo odečtem počtu zbarvených buněk adherovaných ke sklu (u zdravého zvířete nejméně 30 % neutrofilů). Test chemiluminiscenční – měří metabolickou aktivitu fagocytujících neutrofilů. Luminometr zaznamenává světelné záření vznikající reakcí reaktivních radikálů s luminalem (5-amino2,3dihydro-1,4-ftalazindionem). Hodnotí se »chemiluminiscence v době maxima nebo celý průběh reakce, kvantifikovaný jako integrál plochy pod chemiluminiscenční křivkou. Thiamin, aneurin, vitamin B1 »Vitamin rozpustný ve vodě. Funkce: metabolismus sacharidů (glykolýza, pentózo-fosfátový cyklus, kofaktor alfa-ketokyselin). Esenciální pro buněčné funkce periferního a centrálního nervového systému a srdce. Deficit: polyneuritidy. ThinPrepPapTest Metoda užívaná v cytologii, materiál se vpraví do tekutého média, z něj se zhotoví tenkovrstevný preparát. Titr Jmenovatel nejvyššího ředění séra, které při reakci se standardní koncentrací »antigenu dává ještě pozitivní reakci. Titr 100 znamená, že ředění séra 1:100 bylo poslední, které dávalo pozitivní reakci v testu. Tkáňový tromboplastin, tkáňový faktor, TF Membránový protein, hemokoagulační faktor III. Je totožný s povrchovým antigenem CD142 na endoteliích a monocytech. Je hlavním aktivačním proteinem koagulace. V komplexu s prokonvertinem (FVII) zahajuje koagulaci aktivací Stuartova-Prowerova faktoru (FX) a Christmasova faktoru (FIX) Je regulován TFPI – inhibitorem tkáňového faktoru (tissue factor pathway inhibitor) a »antitrombinem. TLI (trypsin-like immunoreactivity) Vysoce citlivý a specifický test exokrinní pankreatické insuficience. Je založen na průkazu trypsinogenu a trypsinu v séru pomocí »chemiluminiscenční imunoenzymatické reakce. Nízké hodnoty svědčí o exokrinní pankreatické insuficienci, vysoké poukazují na pankreatitidu (únik trypsinu do krve).
71
Tokoferoly, vitamin E »Vitamin rozpustný v tucích. Základní forma alfa-tokoferol je transportován vázaný na LDL částice cholesterolu. Funkce: intracelulární antioxidant, ochrana před volnými kyslíkovými radikály, synergické působení se selenem, ochrana erytrocytů před hemolýzou. Deficit: »hemolytické anemie z důvodu snížené životnosti erytrocytů, zvýšená »agregabilita trombocytů, periferní neuropatie, myopatie, retinopatie. Toxické granulace leukocytů Modré, modrošedé granule obsahující ribosomální RNA. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – těžké infekce, intoxikace. Transferin Plazmatický protein (»β-globulin) transportující »železo v krvi. Negativní »protein akutní fáze. Koncentrace stoupá při »hypochromní anémii z nedostatku železa, nadměrném přísunu železa, akutní hepatitidě, klesá při »nefrotickém syndromu, reakci akutní fáze a těžkých hepatopatiích. Transformující růstový faktor, TGF (transforming growth factor) »Cytokin. Existuje několik typů (α, β) s rozmanitými účinky (růst, regenerace tkání, imunomodulační účinky). Transtyretin »Prealbumin. Transudát modifikovaný Charakteristika: nažloutlý, příměs krve; hustota 1,013-1,033 (»refraktometricky); celková bílkovina 30-35g/l (»fotometricky, negativní až dubiózní »Rivaltova a »Mortizova zkouška); jaderné buňky 1-7×109/l, i »neutrofily (mikroskopicky). Příčiny – modifikace zánětem při chronickém trvání transudátu. Transudát typický Nezánětová tekutina hromadící se v tělních dutinách. Charakteristika: bezbarvý až nažloutlý, čirý; hustota <1,013 (refraktometricky); celková bílkovina <30g/l (»fotometricky, negativní »Rivaltova a »Mortizova zkouška); jaderné buňky <0,5×109/l, hlavně mononukleáry (mikroskopicky); »LDH <3,33 μkat/l (»fotometricky); koncentrace »glukózy odpovídá séru (»fotometricky), pH≥7. Příčiny – zvýšená permeabilita cév, pokles onkotického tlaku, narušení lymfatické drenáže. TRAP, tartrát rezistentní kyselá fosfatáza Enzym přítomný v některých typech buněk, využití k diagnostice vlasatobuněčné leukemie, aktivních osteoklastů. Trepanobiopsie Odběr vzorku kostní dřeně pomocí silné trepanobioptické jehly. Histologické »vyšetření vzorku kostní dřeně. TRH (thyreotropin releasing hormone), tyroliberin Hormon produkovaný hypotalamem, stimuluje produkci »TSH v adenohypofýze.
72
Triacylglyceroly, triglyceridy, TAG (mmol/l) Estery mastných kyselin a glycerolu, metabolity lipidů. V plazmě ve vazbě na lipoproteiny. Zásobní forma energie v organismu. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Enzymatická metoda: triacylglyceroly jsou štěpeny lipázou na glycerol a mastné kyseliny. Glycerol je v dalších reakcích katalyzovaných enzymy přeměňován na dihydroxyacetonfosfát a peroxid vodíku. Ten potom v reakci s 4-aminofenazonem a 4chlorfenolem dává vznik barevnému komplexu, jehož intenzita zabarvení je úměrná koncentraci TAG. »Hypertriacylglycerolemie, hypotriacylglycerolemie. Trombin, aktivovaný hemokoagulační faktor II Vzniká aktivací »protrombinu (FII). Trombinový čas (s) Koagulační test hodnotící rychlost konverze »fibrinogenu na fibrin. K citrátové plazmě je přidán trombin spolu s nadbytkem kalcia. Měří se čas do vzniku fibrinové sraženiny. Metody stanovení: optické měření na koagulometru; materiál: »plazma (»citrát sodný). »Prodloužení. Trombocyt Buněčný krevní element, u savců bezjaderný. Funkce: hemostaze. »Trombocytopenie, »trombocytemie, »trombocytóza, »trombocytopatie. Trombocytemie Zvýšený počet »trombocytů z primárních příčin (např. esenciální trombocytemie). Trombocytopatie Poruchy funkcí »trombocytů. Metody stanovení: adheze krevních destiček, agregace krevních destiček in vitro, in vivo; materiál: »plazma bohatá na trombocyty nebo »plná krev. Trombocytopenie Snížený počet »trombocytů. Příčiny – snížená tvorba (útlum kostní dřeně, intoxikace, virové infekce, leukemie, poruchy imunity), zvýšená destrukce (imunitně zprostředkovaná, neimunitní utilizace – »DIC, krvácení), zvýšená sekvestrace (kongesce sleziny, »hematoonkologická onemocnění, sepse). Trombocytóza Zvýšený počet »trombocytů ze sekundárních příčin (např. chronické záněty, stres, deficit železa). Trombopoetin, TPO »Hemopoetický cytokin. Je regulátorem tvorby megakaryocytů a trombocytů in vivo a in vitro. Tromboxan A2, TXA2 Metabolit kyseliny arachidonové (ikosanoid). Mediátor produkovaný »trombocyty aj. stimuluje vazokonstrikci a agregaci krevních destiček. Využití při testech »agregace trombocytů. TSH (thyroid stimulating hormone) tyrotropin Hormon produkovaný adenohypofýzou po stimulaci »TRH. Reguluje sekreci tyreoidálních hormonů (T3, T4).
73
TSH-stimulační test Test indikovaný při podezření na hypotyreózu. Pacientovi aplikujeme TSH a v krvi odebrané před testem a 4 h po aplikaci stanovíme koncentrace »tyroxinu (T4). Interpretace: zdravé zvíře – dvojnásobný vzestup T4 po stimulaci. Primární »hypotyreóza – nízké bazální koncentrace T4 a žádný nebo minimální vzestup po stimulaci. Sekundární hypotyreóza – nízké bazální koncentrace T4, po stimulaci vzestup na dolní hranici referenčního rozmezí. Další stavy (»hyperadrenokorticismus, chronické ledvinné selhání aj.) – nízké bazální hladiny T4, po stimulaci vzestup do referenčního rozmezí. Tuk v mléce (g/100 g) Směs »TAG, mastných kyselin, fosfolipidů a »cholesterolu. Syntéza v mléčné žláze především z »kyseliny octové. Syntéza ovlivněna složením krmné dávky, metabolickým stavem, plemenem, fází laktace. Indikátor metabolických poruch. Metody stanovení: »acidobutyrometrickou metodou, infračerveným absorpčním analyzátorem. Výsledky – zvýšený obsah (přechodně při subklinické ketóze), snížený obsah (zvýšení obsahu energie v krmné dávce v neprospěch vlákniny, syndrom nízké tučnosti mléka). Turbidimetrie Optická metoda měření procházejícího světla zeslabeného rozptylem na částicích (zákalem). Principem metody je měření úbytku intenzity světla po jeho průchodu kyvetou obsahující imunokomplexy, tvořené reakcí »antigen – »protilátka. Metoda se využívá pro stanovení hladiny imunoglobulinů (antigen = stanovovaný imunoglobulin, protilátka = protilátka proti imunoglobulinu), proteinů akutní fáze, »komplementu, hemostaze. Přístroje: lze využít »fotometry, »spektrofotometry. Türkova buňka, lymfoidní buňka, Downeyho buňka Prekurzor »plazmatické buňky, v periferní krvi při virových infekcích. Türkův roztok Roztok ke stabilizaci a ředění krve používaný při manuálním počítání leukocytů. »baničkovou metodou. Složení: kyselina octová ledová 3 ml, 10% vodný roztok gentiánové violeti 2 ml, destilovaná voda do 300,0 ml. Tyroxin (T4), trijodtyronin (T3) T4 – zásobní forma hormonu produkovaná štítnou žlázou po stimulaci »TSH. Ztrátou jodu je transformován na biologicky aktivní T3. Účinky jsou metabolické, růstové a diferenciační. Testy: »TSH-stimulační test. Ultradiánní variace laboratorních parametrů Kolísání některých analytů v intervalech kratších než 1 den. Zvýšení je způsobeno vyplavením z depot. Např. »STH, »inzulin, »kortikoidy. Uremie Patologický stav organismu způsobený hromaděním nebílkovinných dusíkatých látek. Klinický nález: poruchy GIT, srdeční insuficience, dušnost, poruchy skeletu. Laboratorní nález: zvýšená »azotemie, »metabolická acidóza, »hyperkalemie. Urikemie Hladina »kyseliny močové.
74
Vakuolizace jádra nebo cytoplazmy leukocytů Světlá místa, „bubliny“ v cytoplazmě nebo jádře »neutrofilů, »lymfocytů, »monocytů. Metody stanovení: mikroskopie panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – infekce, intoxikace. Validace metody Proces získávání objektivních průkazů, že specifikované požadavky splňují vytčený účel. Je určena k posouzení a zdokumentování kvality analytického postupu na základě: stanovení požadavků na »správnost, »přesnost, selektivitu (»specificitu), citlivost, »mez detekce a také na měření skutečných hodnot těchto parametrů. Validita Spolehlivost metody nebo výsledku laboratorního vyšetření. Vápník (mmol/l) Minerální součást tvrdých tkání, role v přenosu signálu, nervosvalové dráždivosti a srážení krve. V plazmě volný (ionizovaný) nebo vázaný na »albumin. Regulace – parathormon, »Dhormony, kalcitonin. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. Vápenaté ionty reagují s činidlem Arsenazo III ve slabě kyselém prostředí za tvorby barevného komplexu. Intenzita zabarvení je úměrná koncentraci Ca2+ ve vzorku. »Hypokalcemie, »hyperkalcemie. Vazopresin, antidiuretický hormon, adiuretin, ADH Hormon produkovaný hypotalamem a uvolňovaný neurohypofýzou. Sekrece řízena jednoduchou zpětnou vazbou vlivem změn osmolality a objemu krve. Působí antidiureticky a vazopresoricky. Testy: »modifikovaný koncentrační test, »test stanovení vazopresinu na základě osmotické stimulace. Veličina Vlastnost látky, kterou lze odlišit od jiných a stanovit („změřit její velikost“), všude tam, kde je to možné, se veličiny udávají v jednotkách SI. Verifikace Poskytnutí objektivních průkazů, že specifikované požadavky byly splněny. Virus neutralizační test »Sérologická metoda k určení identity viru nebo k průkazu specifických protilátek proti infekci nebo po imunizaci. Principem testu je zábrana cytopatického efektu viru na buněčnou kulturu v případě jeho neutralizace specifickými protilátkami přítomnými ve vyšetřovaném séru. Vitamin K Skupina »vitaminů rozpustných v tucích. Vitamin K1 (fylochinon) je esenciálním kofaktorem v karboxylaci zbytků glutamové kyseliny na γ-karboxyglutamovou kyselinu. Nezbytné pro syntézu hemokoagulačních faktorů (»II, »VII, »IX, »X) a »proteinu C, »proteinu S a osteokalcinu. Deficit: krvácení, petechie. Vitaminy rozpustné ve vodě »Vitamin C, »B1, »B2, »B3, »B5, »B6, »B7, »kyselina listová, »B12.
75
Vitaminy rozpustné v tucích »Vitamin A, »D, »E, »K. Vliv fyzické námahy na laboratorní vyšetření krve Akutní fyzická námaha může ovlivnit výsledky redistribucí analytů mezi kompartmenty (výstupem tekutiny z cév), poplachovou fází stresu, metabolickými změnami, ztrátou tělesných tekutin pocením (»zvýšení Na, »Cl). Chronicky může docházet k přetrénování nebo adaptaci na zátěž a tím změně parametrů. Obecně dochází k »leukocytóze, »neutrofilii. Velká fyzická zátěž zvyšuje krátkodobě i »počet trombocytů (až o 50 %), dochází k aktivaci fibrinolýzy. Extrémní fyzická zátěž vede ke vzestupu »myoglobinu, »bilirubinu (kůň), »laktátu, »AST (kůň), »ALP, »CK, »hypomagnezemii (kůň). Můžeme zaznamenat »hyperglykemii (stresová reakce) nebo »hypoglykemii (vyčerpání). Vliv gravidity na laboratorní vyšetření krve Neovlivnitelný biologický faktor. Změna produkce hormonů (»eCG u klisny, estrogeny), hemodiluce (pokles »plazmatických proteinů a »počtu erytrocytů, »trombocytů), změna koagulace ve prospěch prokoagulační složky (zvýšení hladiny »fibrinogenu, aktivit »FVII, »VIII, »X, »XII, »von Willebrandova faktoru, snížení aktivit »FXI, »XIII, »proteinu S, změny fibrinolytického systému). Často bývá mírná »leukocytóza, »normocytární anémie, zvýšení transportních plazmatických proteinů (pro T4, lipidy, měď, »ceruloplazmin), pokles koncentrace »železa a »transferinu v důsledku zvýšených požadavků, »zvýšení reaktantů akutní fáze, »zrychlení sedimentace erytrocytů, » pokles hladiny vápníku. Vliv pohlaví na laboratorní vyšetření krve Neovlivnitelný biologický faktor. V důsledku produkce testosteronu jsou u samců oproti samicím všeobecně vyšší hodnoty erytrocytů a dalších parametrů červené krevní řady. Vliv polohy pacienta při odběru krve na laboratorní vyšetření Odběr vestoje – stoupá hydrostatický tlak, dochází k přesunu vody a iontů z plazmy do intersticia, zahuštění krve (vzestup krevních elementů, »hemoglobinu, »hematokritu). Zvyšuje se koncentrace proteinů a látek na ně vázaných (»vápník, »cholesterol), »lipoproteinů, hormonů (»kortizol, »tyroxin). Vliv příjmu krmiva na laboratorní vyšetření krve Postprandiálně: mírná »hyperglykemie, »hypertriacylglycerolemie, »hypercholesterolemie (nadbytek tuku, acetátu u přežvýkavců). »Lipemie zvyšuje hladinu »hemoglobinu, interferuje s chemickými reakcemi při vyšetření. Hladovění: »hypoglykemie, »ketonemie. Vliv stresu na laboratorní vyšetření krve Zvýšení »ACTH, »kortizolu, »katecholaminů, »hyperglykemie (kočka), »neutrofilie, »leukocytóza. Vliv turniketu při odběru na laboratorní vyšetření krve Dochází k přesunu vody a iontů do intersticia a zahuštění krve (vzestup krevních elementů, »hemoglobinu, »hematokritu, proteinů a látek na ně vázaných). V důsledku ischemizace se objevují metabolické změny – zvyšuje se produkce »laktátu, »pCO2 a vodíkových protonů (falešná »acidemie). Dochází k aktivaci hemosteze uvolněným »tkáňovým faktorem. Vliv věku na laboratorní vyšetření krve Neovlivnitelný biologický faktor. Novorozenci – »zvýšený bilirubin v důsledku fyziologické 76
»hemolýzy, »zvýšené erytrocyty, obvykle »nižší hladiny imunoglobulinů. Rostoucí mláďata – »vyšší aktivita ALP. Vliv živočišného druhu na laboratorní vyšetření krve a moči Neovlivnitelný biologický faktor. Rozdíly jsou dány odlišným typem metabolismu, výživou atd. Biochemické vyšetření – nižší hladina »glukózy u přežvýkavců, vyšší hladiny »cholesterolu, »TAG u masožravců. Hematologické vyšetření – druhy s lymfocytárním (přežvýkavci) vs. neutrofilním krevním obrazem (masožravci). Malí přežvýkavci – vysoký počet erytrocytů s nízkým »MCV, »MCH. Vyšetření moči – býložravci alkalické pH, masožravci kyselé pH, rozdílné zastoupení močových krystalů v závislosti na pH a přijímaném krmivu. Vnitřní faktor (intrinsic factor) Glykoprotein nezbytný při vstřebávání »vitaminu B12 v ileu. Produkován parietálními buňkami žaludku. Deficit bývá způsoben atrofickou gastritidou nebo produkcí »autoprotilátek a vede k deficitu vitaminu B12, »megaloblastické anémií, neuropatiím. Vstřícná (protisměrná) »elektroforéza Kvalitativní metoda pro zjištění přítomnosti »antigenu, využívající imunoprecipitace v gelu potencované elektroforézou. Vůně mléka Metody stanovení: organoleptické vyšetření. Výsledky – příjemná, mléčná (fyziologická), netypická (mastitida, ketóza, zkrmování aromatických rostlin, vnější pachy po nadojení). Výchylka bazí extracelulární tekutiny, BEECT (mmol/l) Množství kyselin nebo bazí nutných k obnovení pH vyšetřované tekutiny (modelové extracelulární tekutiny vzniklé smícháním jednoho dílu krve a dvou dílů její vlastní plazmy) k normě za standardních podmínek. Metody stanovení výpočtem. BEECT = [HCO3-]zjištěný - [HCO3-]ref. + βECT × (pH – 7,4). βECT – faktor pufrovací kapacity nebikarbonátových pufrů v ECT. Výchylka bazí plné krve, BEB (mmol/l) »Výchylka bazí extracelulární tekutiny, ale vyšetřována je krev. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie, HPLC (high high-performance liquid chromatography) Chromatografická metoda – dělení látek v dvoufázovém dělícím systému (plyn a na druhé straně kapalina nebo tuhá látka). Průtok mobilní fáze probíhá pod tlakem 1-100 MPa. Vyšetření acidobazického statusu »pH, »BE, »SB, »pCO2, »SID, »AGAP, »Atot Vyšetření bachorových mikroorganismů »Sedimentace, »flotace, »redukční aktivita, »počet nálevníků. Vyšetření GIT Biochemické vyšetření: »celková bílkovina, jaterní enzymy (»AST, »ALT, »ALP, »GGT), »močovina, »kreatinin, »Na, »K, »glukóza, »vitamin B12, »folát.
77
Vyšetření hemostaze »Časy krvácení, »PT, »APTT, »TT, testy aktivity koagulačních faktorů a kofaktorů, inhibitorů koagulace (»antitrombinu, »proteinu C a »proteinu S), »FDP a D-dimerů. Vyšetření jater a žlučových cest Biochemické vyšetření: test poškození hepatocytů: »ALT, »AST, »SDH; test poruchy žlučovodů: »ALP, »GGT, vyšetření syntetické kapacity jater: »albumin, »hemostazeologické parametry, »TAG, »cholesterol, »močovina, »glukóza, vyšetření schopnosti odstraňovat látky z krve: »bilirubin, »žlučové kyseliny, vyšetření metabolizace toxických látek: »amoniak, Hematologické vyšetření: »leukocyty, »hematokrit, »hemoglobin. Moč: bilirubin, urobilinogen. Vyšetření kostí »ALP, »Ca, »P, »metabolity vitaminu D. Vyšetření kostní dřeně Je součástí diagnostického algoritmu hematologických (»anémie, »trombocytopenie, »pancytopenie, »polycytemie, perzistující »leukocytóza, perzistující »trombocytemie) i nehematologických onemocnění (horečka neznámého původu, některá parazitární onemocnění, nevysvětlitelná »hyperkalcemie nebo »hyperglobulinemie). Odběr se provádí aspirací nebo »trepanobiopsií (sternum, křídlo kyčelní kosti, proximální hlavice humeru). Vyšetření: cytologické (»celularita, přítomnost jednotlivých typů buněk, atypie jádra, cytoplazmy, velikosti a tvaru, »poměr myeloidní a červené řady, poruchy maturace – »EMI, »MMI aj.), »cytogenetické, »cytochemické. Vyšetření ledvin Biochemické vyšetření: »močovina, »kreatinin, »celková bílkovina, »Na, »K, »P, »Ca. »vyšetření AB statusu. Hematologické vyšetření: »leukocyty, »hematokrit, »hemoglobin. Moč: »pH, »bílkovina, »glukóza, »krev/hemoglobin, »močový sediment. Vyšetření mozkomíšního likvoru Biochemické vyšetření: popis vzhledu a vlastností likvoru, orientační kvalitativní vyšetření na přítomnost bílkoviny (»Pandyho reakce) a na přítomnost krve (přítomnost krve chemicky), kvantitativní stanovení celkové bílkoviny, laktátu, glukózy a chloridů. Základní cytologické vyšetření: Počet buněk ve »Fuchs-Rosenthalově komůrce. Zjišťujeme počet jaderných elementů. Za fyziologickou lze považovat hodnotu do 15 elementů v 3 µl (do 15/3 elementů). Vyšetření trvalého cytologického preparátu. Speciální vyšetření: posouzení funkce hematolikvorové bariéry (stanovení »albuminového kvocientu). Vyšetření pankreatu Biochemické vyšetření: »amyláza, »lipáza, »ALP, »glukóza, »cholesterol, »TAG, »TLI. Hematologické vyšetření: »leukocyty. Vyšetření předoperační »Celková bílkovina, »glukóza, »kreatinin, »ALT, »AST, »ALP, »hemostazeologické vyšetření. Vyšetření při anémickém syndromu Hematologické: »počet erytrocytů, »hematokrit, »hemoglobin, »MCV, »MCH, »MCHC. Biochemické: »železo, »vitamin B12, »folát, »transferin. Imunologické: »Coombsův test.
78
Vyšetření při nechutenství »Celková bílkovina, »glukóza, »kreatinin, »močovina, »TAG, »ALT, »AST, »ALP. Vyšetření při onemocnění kůže »ALT, »AST, »ALP, »glukóza, »cholesterol. Vyšetření při podezření na intoxikaci »Osmolalita séra, »vyšetření acidobazického statusu, »draslík, »glukóza, »ALT, »AST, »bilirubin, »koagulační faktory, »močovina, »kreatinin. Vyšetření při polyurii/polydipsii »Celková bílkovina, »glukóza, »kreatinin, »močovina. Vyšetření při slabosti, poruchách růstu a vývoje »Celková bílkovina, »laktát, »acidobazický status, »ALT, »AST, »ALP, »počet erytrocytů, »hematokrit, »hemoglobin, »počet leukocytů. Vyšetření při zvracení a průjmu »Celková bílkovina, »kreatinin, »močovina, » acidobazický status, » K, » Na, »Cl, »ALT, »AST, »ALP. Vyšetření svalů »AST, »CK, »LDH, »laktát, »vitamin E, selen, glutathionperoxidáza. Vyšetření u šokových stavů »Celková bílkovina, »glukóza, »kreatinin, »AB status, »laktát. Vzorek primární Určitým způsobem (punkcí, stěrem aj.) odebraná část biologického materiálu. Vzorek sekundární Určitým způsobem (centrifugací) zpracovaná část odebraného biologického materiálu (primárního vzorku). Westernblot, imunoblot Vysoce citlivá metoda k detekci »antigenů a specifických protilátek (proteinů), využívající kombinaci »elektroforézy a vizualizačních metod (EIA, značení radioizotopem, »fluorescenčně aj.). V prvním kroku je směs antigenů (jaderné antigeny, mikrobiální antigeny aj.) rozdělena pomocí elektroforézy v gelovém nosiči. Následuje přenos (otisk, blotting) rozdělených antigenů na pevný nosič (nitrocelulózová membrána), na kterém je možno antigen detekovat klasickými imunoanalytickými metodami (např. »ELISA). Metoda je využívána např. k detekci specifických protilátek, autoprotilátek nebo antigenů patogenů. Xerocyt »Erytrocyt patologického tvaru – svraštělý. Metody stanovení: mikroskopie »panopticky barveného krevního nátěru. Příčiny – malignity, artificiálně. Základní biochemické vyšetření »Celková bílkovina, »glukóza, »močovina, »kreatinin, jaterní enzymy, »bilirubin, »Na, »K. 79
Zápach bachorové tekutiny Metody stanovení: organoleptické vyšetření. Výsledky – po siláži (normální), kyselý (acidóza bachorového obsahu), amoniakální (alkalóza), hnilobný (hniloba bachorového obsahu). Zónová »elektroforéza Elektroforetická metoda – měření založené na rozdílné pohyblivosti částic v elektrickém poli. Využívá se jako nosiče acetylcelulózu nebo různé gely (agarový, agarózový, polyakrylamidový). Příklady analýz: frakce bílkovin, izoenzymy. Zvětšení »AGAP Příčiny – »metabolická acidóza při nadprodukci či retenci kyselin (»ketoacidóza, »laktátová acidóza, »uremie). Zvětšení objektu Zvětšení předmětu optickým přístrojem. Je to poměr velikosti obrazu ke skutečné velikosti pozorovaného předmětu. Zvýšená funkce »trombocytů Zvýšená adhezivita, agregabilita. Příčiny – »nefrotický syndrom, »diabetes mellitus, FIP, tumory. Zvýšená »hustota moči Příčiny – prerenální »azotemie, »diabetes mellitus. »Hyperstenurie. Zvýšená koncentrace »NEMK Příčiny – zvýšená lipolýza, lipomobilizace, porucha funkce jater. Zvýšená rychlost »sedimentace erytrocytů Příčiny – infekce, záněty, »anémie, »hematologické malignity, »uremie. Zvýšení aktivity »ALP Příčiny – generalizované onemocnění kostí, hepatopatie, cholestaze, sepse, srdeční selhání, tumory, lymfom, mnohočetný myelom, extrémní fyzická námaha. Fyziologicky u rostoucích zvířat. Zvýšení aktivity »ALT Příčiny – hepatopatie, akutní pankreatitida, myokarditida (kůň), myopatie (kůň). Zvýšení aktivity »AMS Příčiny – akutní pankreatitida, parotitida, sialolitiáza, cholestaze, prerenální insuficience. Zvýšení aktivity »AST Hepatopatie, myopatie, kardiomyopatie, »hemolýza. Zvýšení aktivity »CK Příčiny – poškození kosterní svaloviny, extrémní fyzická námaha, křeče, anorexie u koček. Zvýšení aktivity »GGT Příčiny – hepatopatie, cholestaze, akutní pankreatitida, poškození ledvinných tubulů.
80
Zvýšení aktivity »LDH Nespecifický ukazatel tkáňového poškození. Příčiny – myopatie, hemolýzy, ischemie srdce, hepatopatie, tumory. Zvýšení aktivity »LPS Příčiny – akutní pankreatitida, renální insuficience. Zvýšení aktivity »SDH Příčiny – hepatopatie v časné fázi onemocnění (především u koní, přežvýkavců). Zvýšení aktivity »von Willebrandova faktoru Příčiny – diabetes mellitus, hepatopatie, kardiovaskulární nemoci, extrémní fyzická zátěž. Zvýšení Atot Příčiny – »metabolická acidóza. Zvýšení »BEECT Příčiny – »metabolická alkalóza, kompenzovaná »respirační acidóza. Zvýšení »hematokritu Příčiny – »erytrocytemie, »makrocytózy, »methemoglobinemie u skotu, dehydratace. Zvýšení hladiny »FDP Příčiny – »DIC, hepatopatie, trauma, pooperační stavy, tromboembolie, trombolytická terapie. Zvýšení koncentrace »hemoglobinu Příčiny – »erytrocytemie, hematologické malignity, dehydratace. Zvýšení koncentrace »kreatininu Příčiny – renální insuficience, šok, dehydratace. Zvýšení koncentrace »kyseliny mléčné Příčiny – hypoxické stavy (srdeční, plicní insuficience, těžké »anémie), šokové stavy, acidóza bachorového obsahu, inhibice cytochromoxidázového systému (intoxikace kyanidy, CO, sulfanem). Zvýšení koncentrace »močoviny Příčiny – renální selhání, převaha katabolismu, otrava močovinou u krav, dehydratace. Zvýšení koncentrace žlučových kyselin Příčiny – hepatitidy, cholestaze, portosystémové zkraty, poruchy metabolismu lipidů (»diabetes mellitus, »hyperadrenokorticismus, »hypertyreóza). Zvýšení »MCV Příčiny – »makrocytózy, hypoosmolální stavy. Zvýšení »MCH Příčiny – »hyperchromní anémie (»regenerativní), »hematologické malignity, otrava olovem.
81
Zvýšení »MCHC Příčiny – »hyperchromní anémie (»regenerativní), »hematologické malignity, »hemolytické stavy, výrazné »leukocytózy. Zvýšení »osmotické rezistence Příčiny – »makrocytóza, »erytrocytózy. Zvýšení »pH Příčiny – »metabolická alkalóza, »respirační alkalóza. Zvýšení »SID Příčiny – »metabolická alkalóza. Zvýšený »natrium-chloridový rozdíl Příčiny – »metabolická alkalóza. Zvýšený »pCO2 Příčiny – »respirační acidóza, kompenzovaná metabolická alkalóza. Železo (μmol/l) Mikroprvek, součást hemových skupin (»hemoglobin, »myoglobin), cytochromů a jiných enzymů. V buňkách uloženo ve formě »feritinu, »hemosiderinu, v krvi transportováno »transferinem. Volné železo se účastní »Fentonovy reakce. Nedostatek železa – »sideropenie, nadměrné hromadění – »hemosideróza. Žlučové kyseliny (μmol/l) Steroidní látky, produkt metabolismu »cholesterolu. Primární (kyselina cholová a chenodeoxycholová) – vznik v organismu, sekundární (kyselina deoxycholová a litocholová) – vznik působením střevních baterií. Funkce: emulgace tuků ve střevě, udržení stability žluči. Koncentrace v plazmě ovlivněna příjmem tuků v potravě. Metody stanovení: »fotometrické stanovení; materiál: »plazma, »sérum. »Zvýšení, »snížení.
82
LITERATURA Baker R, Lumsden JH. Color Atlas of cytology of the dog and cat. Mosby 2000. ISBN 0-8151.0402-2. Bartůňková J, Paulík M. Vyšetřovací metody v imunologii. 2. vyd. Grada 2001. ISBN 978-80-2473533-7. Bouda J, Dvořák R, Doubek J. Diagnostika, léčba a prevence vybraných onemocnění trávicího ústrojí a nejvýznamnějších metabolických poruch u skotu. Medicus veterinarius 1993. Burtis CA, Ashwood ER. Tietz textbook of clinical chemistry. 3rd Ed. W. B. Saunders 1999. ISBN 978-0721656106. Cook N, Oetzel G, Nordlund K. Modern techniques for monitoring high-producing dairy cows 1. Principles of herd-level diagnoses. In Practice, 28, 2006, 510-515. Cowell RL, Tyler RD, Meinkoth JH, DeNicola DB. Diagnostic cytology and hematology of the dog and cat. Mosby 2008. ISBN 978-0-323-03422-7. Davies C, Shell L. Common small animal diagnoses: An algorithic approach. Saunders 2002. ISBN 07216-8478-5. Day MJ. Clinical immunology of the dog and cat. Manson Publishing/Veterinary Press 1999. ISBN 1874545-98-7. Day M, Mackin A, Littlewood J (Eds). Manual of canine and feline haematology and transfusion medicine. BSAVA 2000. ISBN 0-905214-39-0. Deeg R, Ziegenhorn J. Kinetic enzymatic method for automated determination of total cholesterol in serum. Clin Chem 29, 1983, 1798-1802. DiBartola SP. Fluid, electrolyte, and acid-base disorders in small animal practice. Elsevier 2006. ISBN 0-7216-3949-9. Doubek J, Bouda J, Doubek M, Knotková Z, Pravda D, Svobodová Z, Scheer P, Fürll M, Vodička M, Pejřilová S. Veterinární hematologie. Noviko 2003. ISBN 80-86542-02-5. Doubek J, Šlosárková S, Řeháková K, Bouda J, Scheer P, Piperisová I, Tomenendálová J, Matalová E. Interpretace základních biochemických a hematologických nálezů u zvířat. 2. vyd. Noviko 2010. ISBN 978-80-86542-22-5. Dubská L, Doubek J, Matalová E, Pilátová K, Plesková T, Greplová K. Laboratorní diagnostika. VFU Brno 2010. ISBN 978-80-7305-116-7. Dunlop RH, Malbert C-H. Veterinary pathophysiology. Blackwell Publishing 2004. ISBN 0-81382826-0. Eckschlager T, Bartůňková, J, Vybíralová H. Průtoková cytometrie v klinické praxi. Grada 1999. ISBN 80-7169-279-4. Ettinger SJ, Feldman EC (Eds). Textbook of veterinary internal medicine. Vol. 1, 2. 6th Ed. ElsevierSaunders 2005. ISBN 0-7216-0117-0. Ferenčík M, Rovenský J, Maťha V.: Ilustrovaný imunologický slovník. Praha, Galén 2004. ISBN 8072622439. Gerylovová A, Holčík J. Statistická metodologie v lékařském výzkumu. I. díl. LF UJEP v Brně 1990. ISBN 80-210-0271-9. Harvey JW. Atlas of veterinary hematology. Blood and bone marrow of domestic animals. Saunders 2001. ISBN 0-7216-6334-6. Hofírek B, Dvořák R, Němeček L, Doležel R, Pospíšil Z a kol.: Nemoci skotu. Česká buiatrická spol. 2009. ISBN 978-80-86542-19-5. Hrapkiewicz Karen, Colby L, Denison Patricia. 4th Ed. Wiley-Blackwell 2013. ISBN 978-1-11834510-8. Jabor A a kol. Vnitřní prostředí. Grada 2008. ISBN 978-80-247-1221-5. Jackson Marion L. Veterinary clinical pathology. An introduction. Blackwell Publishing 2007. ISBN 978-0-8138-2140-5.
83
Jakobs DS, Kasten BL Jr, Demmott WR, Wolfson WL. Laboratory test handbook. 2nd Ed. Williams and Wilkins 1990. ISBN 0683043676. Kučera J, Vlašín M, Kohout P. Nefrologie a urologie psa a kočky. Noviko 2007. ISBN 978-80-8654217-1. Latimer KS, Mahaffey EA, Prasse KW.: Duncan&Prasse´s veterinary laboratory medicine. 5th Ed. Wiley-Blackwell Publishing 2011. ISBN 978-0-8138-2014-9. Lloyd D, Marples J. Simple kolorimetry of glycated serum protein in a centrifugal analyzer. Clin Chem 30/10, 1686-1688. Lorenz K. Routine α-amylase assay using protected 4-nitrophenyl-1,4-α-D-maltoheptaoside and a novel α-glucosidase. Clin Chem 40, 2000, 644-649. Maňáková E, Seichertová A. Metody v histologii. 1. vyd. Karolinum 2002. ISBN 80-246-0230-X. Matalová E, Doubek J, Dubská L, Doubek R. Fyziologie I. Praktická cvičení. ÚŽFG AV ČR, VFU Brno 2013. ISBN 978-80-263-0351-0. Penka M, Tesařová E a kol. Hematologie a transfuzní lékařství I: Hematologie. Grada 2011. ISBN 8024771926. Persijn JP, Silk W van der. A new method for the determination of gamma-glutamyltransferase in serum. J Clin Chem Biochem 14, 1976, 421-427. Radostits OM, Gay CC, Blood DC, Hinchcliff KW: Veterinary medicine – A textbook of the diseases of cattle, sheep, pigs, goats and horses. Saunders 2000. ISBN 0-7020-2604-2. Scuman G, Bonora R, Ceriotti F, Férard G et al. IFCC primary reference procedure for the measurement of catalytic aktivity concentrations of enzymes at 37 °C. Part 3: Reference procedure for the measurement of catalytic concentrations of lactate dehydrogenase. Clin Chem Lab Med 40, 2002, 643-648. Sink, Carolyn A, Weinstein Nicole M. Practical veterinary urinanalysis. Wiley-Blackwell 2012. ISBN 978-0-4709-5824-7. Svoboda M, Doubek J a kol. Endokrinologie psa a kočky. ČAVLMZ 1998. ISBN 80-902595-0-2. Svoboda M, Senior DF, Doubek J, Klimeš J a kol. Nemoci psa a kočky. I. díl. 2. vyd. ČAVLMZ 2008. ISBN 978-80-86542-18-8. Svoboda M, Senior DF, Doubek J, Klimeš J a kol. Nemoci psa a kočky. II. díl. ČAVLMZ 2001. ISBN 80-902595-3-7. Šmarda J, Dostál J a kol. Metody molekulární biologie. MU Brno 2005. ISBN 978-80-210-3841-7 Thomas, L. Clinical laboratory diagnostics. 1st Ed. Frankfurt: TH – Books Verlagsgesellschaft 1998. ISBN 978-3980521543. Thrall Mary A (Ed.). Veterinary hematology and clinical chemistry. Lippincott Williams&Wilkins 2004. ISBN 0-683-30415-1. Toman M a kol. Veterinární imunologie. 2. vyd. Grada 2009. ISBN 978-80-247-2464-5. Vokurka M, Hugo J a kol. Velký lékařský slovník. 9. vyd. Maxdorf 2009. ISBN 978-80-7345-202-5. Vorlová L, Králová M a kol. Chemie potravin. Praktická cvičení. VFU Brno 2012. ISBN 978-807305-646-9. Weiss DJ, Wardrop, Jane K (Eds). Schalm´s veterinary hematology. 6th Ed. Wiley-Blackwell 2010. ISBN 978-0-8138-1798-9. Willard MD, Tvedten H. Small animal clinical diagnosis by laboratory methods. W. B. SaundersElsevier 2004. ISBN 0-7216-8903-5. Zima T. (Ed). Laboratorní diagnostika. 3. vyd. Galén 2013. ISBN 978-80-7492-062-2. Zvárová J. I. Základy statistiky pro biomedicínské obory. Karolinum 2002. ISBN 80-7184-786-0. http://www.enclabmed.cz/ Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi. 2012.
84
Terminologický slovník laboratorní diagnostiky Prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc. MVDr. Jaroslava Tomenendálová, Ph.D. MVDr. Ivana Uhríková, Ph.D. MVDr. Kristína Řeháková, Ph.D. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. MUDr. Radan Doubek Prof. RNDr. Eva Matalová, Ph.D. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Vydal a vytiskl: ASTRON studio CZ, a.s.
Brno 2014
ISBN 978-80-7305-138-9
85
86
