vÝsrrvse provÁRNy v
rcuŘInnl
Ing. F'rantišek Veselý
Myšlenka lybudovat v relativně malém městě (a19,m Kuřim byla a je) plovárnu, vznilúa na přelomu roku 1971 a 1972. Oďrážela přání občanůhledat cesty ke zlepšení úrovně občanskér,ybavenosti města. Výstavbou plovárny měla b1t dána kuřimské mládeži možnost naučit se plavat a všem občanůmdalšímožnost rekreace a sportu.
K uskutečněnítohoto
cíIe vzn7Á neformální kolektiv
občanů- ,,ýbor pro ýstavbu plovárny Kuřim". Na jeho čast/ch schůzkách postupně 7
lupráci na tomto úkolu byl přizván Úwu, gerr.rálního projektanta Vysokého učenítechnického v Brně. První
Plavecky areál
-
celkatlý pohled.
85
etapa této práce byla zhmotněna
v urbanistické studii
,,sportovního areálu města".
Tímto areálem, situovaným mezi průmyslovou a obytnou zónu, měla b/t postupně poskytnuta široká nabídka služeb péčeo zdravi - služeb sportovních, rekreačních
i zdravotních.
Druhá etapa přípravných prací k zahá|eni rýstavby plovárny zahrnovala zptacováni projektového úkolu
i vlastního prováděcího projektu
stavby l
Vzhledem k aktuální politické situaci tohoto období bylo rozhodnuto budovat plovárnu v rámci tzv. akcí ,,Z"
KNIHA O KUŘIMI VÝSTAVBA PLOVÁRNY V KUŘIMI
- tedy
akci,,zvelebení města aobcí", a to formou sdružených investičníchprostředků. Navržená smlouva o sdruženípředpoldádala finančníúčast:
-
města
kuřimi
národního podniku TOS Kuřim Okresního národního ýboru Brno-venkov Českétěloýhovné otganizace a dřívějšího,,Svazu pracujícíchv kovoprůmyslu"
opíavy oceloťch střech, modernizaci vodního hospodářství i dalšímodernizační zásahy. Zmínka o historii vzniku plovárny by však nebyla úplná, kdyby nebylo vzpomenuto obětavé práce občanůměsta Kuřimi, kteří toto ýznamné stavební dílo vybudovali. Charakter staveb budovaných v režimu jlž zminéných akcí ,,Z" totiž předpoldádal minimaltzaci účastidodavatelských stavebních firem. Stavební práce proto byly v rozhodqící
míře prováděny brigádnickou prací občanůKuřimi. Brigádnické práce občanů,práce stálé pracovní čery Na zpracování projektové dokumentace se podílel roz- (cca 5-B důchodců), dodávky ýrobků a materiálů od sáhlý ým projektantů v čele s ing. arch. Zdeňkem Ša- dodavatelských firem z Čech, Moraly i Slovenska byly malíkem, CSc, autorem projektu. Od samého počátku řizeny a koordinovány dobrovolným kolektivem techniprací na koncepci i konečnépodobě projektového řešení ků Jlž zmíněného ,,ýboru pro ýstavbu plovárny". byli všichni zúčastněnívedeni snahou r,ybudovat plovár- TVořili jej mimo jiné: Oldřich Kotoul, ing. František nu, která by sým architektoniclsJm ztvárněním i tech- Veselý Josef Polák, ing. Miroslav Jaskulka, ing. Jiří nickými parametry dosáhla srovnatelné evropské úrovně Lhoták CSc., František Handl a další. ve své kategorii. Lze konstatovat, že sympozium o ýstavbě k yry.h plováren, které se uskutečnilo v Brně v roPráce tohoto kolektir,rr a zďlména brigádnická práce ce 7984 zaýznamné účastizahraničnich odborníkůpo- občanůse příznivě projevily na náldadech budovaného tvrdilo, že stanoveného cíle bylo v plné míře dosaženo.
díla, Svědčío tom m. j. následujícíčísla:
Moderní architektura, odsuvné střechy bazénoých haI, zvedané dno malého bazénu i architektonické řeše-
ní interiérůpřispělo k tomu, že kuřimská plovárna
se
po
-
rozpočtovénáklady vlastní kryté plovárny činily 14 577 000 Kč skutečnéfinančnínáklady dosáhly 73 277 000 Kč úspora proti rozpočtoým nákladům dosáhla hodnoty 1 366 000 Kč
svém dokončenízařadíIa mezi nejhezčí,které byly v Českérepublice r,ybudovány. Nic na tomto tvrzeni nemění ani fakt, že dnes, kdy je vydáváno první souborné svědectví o historii města, vyžaduje kuřimskými občany svépomocír,ybudovaná plovárna provedení
být řádově o 750 000 až 1 000 000 Kč větší,kdyby
Prtln,í Kuřimský bazén Pad Zárubou z roku 1921.
Průběh tystaúy kryté ploaárn1l z roku 1974
86
Je však nutné konstatova\ že skutečnéúspory mohly
KUŘ|M KNIHA o KURlNl] VÝSTAVBA PLOVÁRNY V KUŘIMI
W
v průběhu stavby nedošlo k pro ni tragické události - především venkovní padesátimet roý bazén se stavebním kpožáru titulního zařizeni staveniště, při kterém shoře- komplexem úpravny vody, šaten a sociálních zařízeni. la nejen projektová dokumentace, ale zqména množsťví Vznikl jako organická součást původně projektovaného materiálu a ýrobků určených pro stavbu. Tato okolnost sportovního areáIu. Jeho stavba byla zahájena pod příse velmi nepříznivé projevila především v délce ý- mým vedením dřívějšíhoměstského národního ýboru stavby. Vlastní stavební práce byly zahájeny ýkopem dle projektu stejn/ch projektantů. záI
které plovárna dává
Prostor Řrytého bazénu s oteařenou střechau.
87
sým
návštěvníkům.
SPORT V KURIMI kolektiv autorů
Sokol 7899bylazaložena Tělocvičná jednota Sokol Kuřim. Cvičilo se v tělocvičně obecné školy. Již roku 1903 jednota prvně pomýšlela na stavbu vlastní tělocvičny. V letech 7907-7908 cvičila jednota v prostorách verandy br. Orátora, protože by1o nemožnénadálelryužívat školní tělocvičnu. V roce í979 byl na valné schůzi zřizen Stavební ýbor jednoty. Členovéýboru skládali na stavbu dar 100 Kč. B. ledna
Pro nedostatek místa ke cvičeníbylo rozhodnuto valnou hromadou v roce 1,925 o stavbě sokolovny v místě zvaném Na Loučkách. V roce 7927 činilo hotové jmění 40 000 Kč. Dne 5. 8. 1927 byl ustaven stavební odbor jednoty. Plány sokolovnyprovedl br. ing. arch. František Krásný zPrahy. Rozpočet stavby činil 700 000 Kč. Dne 1. května t928 vytyčlla stavební komise stavební čáru, 2.tsrětna obecní komise schválila plány stavby a 3. května byla stavba zahájena. 21.I<,rětnabyly zahájeny práce na budování zál,Jadů, 29. I
ním táboře umučen lidumil, lékai nadšený sokol a dlouholet/ stafosta našíjednoty bratr MUDr. Hynek Vališ. Dovedl ziskat a soustředit mnoho dalších nadšencůjak pro sokolslý život a myšlenku, tak i pro postavení soko1ovny.
Zakladatelé Sokola o Kuřimi roku 189B. Eduard Orátor, OtaŘar Kalina, Dr. Josef Bud'árek,Ántonín PopeŘ. Stanislazl Cotfal, Bison.
drahý národ. \4asti zdar!" Stavba pokračovala velmi rychle. Problémů,překůek i radostných chvil bylo mnoho. Stavba postupovala tak, že 11. srpna 7929 moll7a b/t sokolovna slavnostně otevřena. Sloužila nejen kuřimským občanům,ale i okolním obcím. Ty'elk/ rozkvět Sokola
yyňll této stavby co
nejvíce,
Nikdo nespočítá, kolik hodin cvičení,kolik filmů, diva-
delních představení, kulturních vystoupení atd. se v této budově uskutečnilo,
Nadešel však rok 1938, Mnichov, zatýkání, věznění a popraw. 2. března 79a2 byl v nacistickém koncentrač88
Ženy SoŘola Kuřim tl roce 1925.
KNIHA O KUŘIMI SPORT V KUŘIMI
29. června 1991 jsme obnovili činnost a zahájíIi jedPo skončenísvětové války vstoupila jednota okamžitě do dalšípráce. Po 25. únoru 1948 se znoyu stala režimu nání o předání sokolovny. Píevzalljsme ji 12. prosince. nepohodlná, byla rozpuštěna a sokolovnu převzala Od Českéobce sokolské jsme obdrželi 350 000 Kč, a tak Revolučníodborová r ada. P ozdéji S p artak, Těloúchovná jsme s vedením TOS Kuřim zahájlli obnolrr ještě před jednota TOS. Bohužel budova sokolovny chátrala, nebyla převedením majetku. Sokolovna byla v polorozbořeném stalr_r. Abychom mohli zahájit vůbec jakoukoliv činnost, udržována ani opravována. opravili jsme cvičebnísál, elektrické vedení a hygienické zařizen| Vúnoru 1,992sezačalo cvičit. Vroce 1992 jsme dokončili hromosvod, dalšírok nátér a opra\,y střechy. Roku 1994 bylo zahájeno budováním plynofikace. Další rok byl ve znamení dokončeníplynofikace. V současné
Wiejné coiiení Sokola
t
roce
l931.
Slaubrána při př,íkžitosti příjezdu prezidenta T. G. Masaryka u tesárn1l
Josý
Notlotného,L) roce 1928.
ŽuPn,í slet o Kuřimi v roce 1936
Polažen,í základn,íha Řamene sokolo,z,lny tl roce 1928.
89
-
dorostenci,tl Průxodu.
KN]HÁ O KUŘIMI SPORT V KUŘIMI
době provádíme stavbu hygienického zařizeni v suterénu a opíavu šaten. Na ť}to opravy jsme obdrželi od České obce sokolské 1 030 000 Kč a od města Kuřimi 680 000 Kč. V roce 7996 měla naše jednota 465 členů,rozdělen}ch do 14 oddílů.Je to 6 oddílůžacťra(do 14 let), 2 oddíly žen,3 oddíly mužů(míčovéhry); 1 oddíl stolního tenisu, 1 oddíl turistiky a 1 oddí1 přispívajících(dříve narczených). Nedaří se nám získat vedoucí žactva, a to je v našíčinnosti největšínedostatek.
Činnost jednoty neměla však dlouhého trvání, takže se nemohla náIežitě rozvinout. B. října !942 německé úřady činnost jednoty zastav7ly a majetek, který obnášel v hotovosti 3130 Kč včetně tělocvičného nářadí, byl zabaven. Pokusy obnovit jednotu po II. světové válce byly neúspěšnépro zásadni odpor školy. Také druhý pokus v roce 1968 neuspěl, poněvadž Pražskéjaro brzy skončilo a nebyl čas uvéstjednotu v chod. Teprve nyní došlo zásluhou PhDr. M. Vituly k obnovení činnosti OrIa, v jqimž čele stojí od května roku 1995 ing. Jiří Marek. Omezenou Tímto si dovolujeme poděkovat jak ČOS, tak i městu. činnost uskutečňuje v klubovně na místnířímskokato_ Ceká nás ještě mnoho práce. Vše záIežínazískánifinanč- lické faře. Zbořením staré stodoly na farni zahradě začala ních prostředků. \Gříme, že vše uskutečníme,opravíme jednota za podpoty města budovat víceúčelovéhřiště. sokolovnu, aby sloužila dáIe zďravé tělesné a mtavní V rámci orelské činnosti se nezapomínáani na kulťurní ýchově hlavně mládeže. Roku 1999 budeme vzpomínat 100. r,}ročízaložení Sokola Kuřim. činnost konanou zelména v prostorách chrámu sv. Maří Magdaleny. V současnédobě má jednota 20 dospělých členůa 10 dorostenců. O nejmladší orelsl1| dorost čítajicí 9 dětí pečujíIlona Marková a tng. Miluše Macková.
Tělov/chovav Kuřimi do roku 1948 Druhá polovina 19. stol. se v česlYch zemichlyznačovala zvýšeným národním cítěním, které bylo odezvou na
poněmčovánínároda a veřejného života, V této době sehrála nezastupitelnou úlohu těloýhovná organizace Sokol. Postupné pronikání sokolsklch ideí a myšlenek našlo koncem tohoto století úrodnou půdu i v Kuřimi.
Od roku 18B5 ryvíjeli místníobčanésnahu lyburcovat národní vědomí a ,",ypěstovat českou vlasteneckou hrdost založenim Tělocvičnéjednoty. To se po zdlouhavém a obtižnémúsilípodařilo uspořádáním první valné hromady 8. ledna 1899.
Poslední clličitelsk1l sbor mužů- 1949
Orel
Do prvního ýboru byli zvoleni: staíostou MUDr. K založeníkuřimské jednoty došlo 23. 1I. 7935 na Budárek, místostarostou Fr. Pindryč, náčelníkemV. Kaustar,rrjící schůzi. Jednota měIa 66 členůa 72 žákn. lina, členy ýboru Jan Dvořáček, Adolf Hamřík, Jan Prvním starostou jednoty byl Oldřich Keprt. S ním spolupracovali F. Konvalina, F. Muzikář, HrnčíiLempera a jiní. Členswo jednoty cvičilo částečně na farním dvoře a v tělocvičně, kterou převzala po DTJ, která si postavila svůj vlastní dům v dnešnímpenzionu U mostu. Byla to
Filka, Fr. Vitula, Yáclav Vojta, F'r. Širůč.k, Ed. Rozkošný a Filip Foukal.
V duchu stanov přebírala postupně sokolská jednota vedoucí úlohu v tehdejším národně zaměřeném společenském, kulturním a těňv/chovn ém životéobce. Žačalo se cvičit v tělocvičně obecné školy. Byla zakoupena bradla,
poměrně prostorná místnost v zadnim traktu hotelu. Tr'eřejná cvičeníse konala v zahradězmíněného penzionu.
90
