KUŘlM
KNIHA O KUŘIMI HISTORICKÝ VÝVOJ ZAVODU TOS KUŘIM a velmi těžce poškozeny. Nálet provedla 304. bombardovací peruť (USA), A-2 sekce, mise č. 99, velitel bombardování byl poručíkHenry. Zbrojovkabyla právě ve svém pracovním maximu dosaženémod svého založení,kdežto firma Klóckner měla nejdůležitějšíýrobu již odstěhová.,... Škodybyly vysoké a zdáIo se, že Zbrojovka již nebude schopna znovu zahájit píovoz. F'irma Klockner se již
vůbec nepokusila obnovit v Kuřimi ýrobu a polfze zachraňovala z trosek upotřebitelný a nepoškozený strojní park a materiál. Do dubna 7945 byly hlavní objekty, tj. H16, B a 14, uvedeny do původníhostavu.
Závodbyl značně poškozený při osvobození Kuřimi rumunskou a Rudou armádou. Němci při ústupu demolovah závoď, takže na zaměstnance čekaly jen obnovovací práce. Štěstímbylo, že strojní park zůstal i tentokrát zachován a že se demolice týkůy převůně administrati,uních praco-
višť.Definitivně byla obnovena hala H16 a
H8
a zahájeno
bylo rozšířeníhaly H9 s určenímpro sklad hotoýh strojů a ýroba speciálních obráběcích strojů. Paralelně probi haly obnovovaciprácev závodě Vaňkovka v Brně, kde byla slévárna aprovoz těžkémechanily. Ministerstvem průmyďu byla dne 20. června 1,945 jmenována Národní správabý"rúéZbrojovbJ abylo rozhodnuto, že bude používá-
no náryu
Československá Zbrojovka Brno. Správou závodu Kuřim byl pověřen ing. Otakar Smrček.
V červnu 1945 byljmenován ing. Zdeněk Přikryl ředitelemzávodu v Kuřimi. Od května 7946bylustanoven národní podnik Zbrojovka Brno, avšak závod v Kuřimi spolu s provozem Vaňkovka v Brně se staly součástíSpojen}ch
Výstaoba skupiny domů tz,zl.
Not!
továren na obráběcí stroje, národní podnik Praha (SPONoť- ředitelem byl jmenován ing. Antonín Lukáš. V/robní program tvořily konzolové frézl
TOS),
Dnem 1. ledna 1950 byl závod v Kuřimi r,yčleněn a ustanoyen jako TOS Kuřim, národní pod-
z SPOTOS
nik, Jeho přímým nadřízeným se stalo Ministerstvo těžkého průmyslu v Praze. V roce 1949 bylo započato s ýstavbou nové slévárnyv n.p. TOS Kuřim. Yýrobabylazahájena 27. října 1951, kdy byl proveden slavnostní odpich. Stará slévárna Vaňkovka byla předánav roce 1953 zpět n.p. Zbrojovka. Dne 20. 6. 7953 byl jmenován noým ředitelem n.p.TOS Kuřim Karel Šebesta. Dalším ředitelem byl od 22. prosince 7954FrantlšekJirout. Organizačně byl od roku 1958 podnik začleněn do sdružení národních podniků Továrny na obráběcí stroje a nářadi Praha (TOS a N). Do n.p. TOS Kuřim byly začIenény
TOS Olomouc aTOS Lipníks rozsáhlýmýrobním programem. Dne 30. 1,1. 7967 byl jmenován noý ředitel podniku ing. Antonín Ševčík.K 1. červenci 1964 se do n.p. TOS Kuřim začlenlljako pobočný závod Agrostroj
Galanta n.p., ke kterému byl přičleněn provozJas ová (bývalé odborné učilištěCKD Blansko). K 1. lednu 1970 se stal TOS Kuřim n.p. členem trustu podniků HU TST kde byly sdruženy národní podniky. Noým ředitelem se od 7. záři 7970 stů ing. Vladimír Vašek.
V roce 7967 byla dokončena halaH22 a o dva roky později dokončena přístavba HB. Mezitím byl dokončen
Hatnburg", nynq'ší Podlesí - 1943
Ádministratitlní budolla To s kuřim.
79
KUŘlM KNIHA O KUŘIMI
W
sToRIcKÝ vÝvoJ ZÁvoDU Tos KUŘIM
noý provozve Znojmé, ktery se stal 1. ledna 7979 závoYýznam závoďu v novodobých dějinách města j, újiTOS Znojmo. Nol}m ředitelem TOS Kuřim se stal mečný. TOS Kuřim se sými aktivitami Ýazně podílel ing. Josef Vejrosta. K 1. lednu 1980 byl TOS Kuřim n.p. na romoji města v oblasti kultury (kulturní dům), spolezačleněn jako koncernoý podnik TOS Kuřim, jehož pří- čenskéhoživota města a výstavby bydlení. dem
mýmnadřízenýrn
se stalo Federální ministerstvo všeobec-
l.
ného strojírenství. K 1. únoru 1985 byl jmenován noq,m
ředitelem ing. Stanislav Popel᧠kterého v této funkci 3, srpna 7987 vystřídal ing. Ladislav Klenovits. Výrobním píogramem k.p. TOS Kuřim jsoufrézl
8. 7994 byla prodána hůa 9 společnosti GOOS,
s. r. o., zabývajici se především generálními opravami ob-
ráběcích strojů. Představitelé společnosti jsou Ing. Rudolf Jedlička a Ing. Jiří Krahulec. Ye složitéekonomické situaci pokračovala neukončená privatizace akciové společnosti transformačním procesem, se souhlasem Fondu národního majetku a vůnéhromady byly od 7. B, 1996 vl.ťvořeny dvě dceřiné společnosti:
-
aktivity předevŠÍmve,u}zkumu, vý,voji, konstrukci, qrrobě, moníáži a prodeji obráběcích strojů. Představitelé společnosti jsou čtyři jednatelé.
-
TOS KURIM-KŠ, s. r. o., vyvtlí,ryrábi
TOS KURIM-OS,
s. r. o., rozsliji svoje
a dodává kuličkovéa trapézové šrouby a vodícítyče. Představitelé společnosti jsou dva jednatelé. Dne 1. 6. 7997 méni tato společnost svůj název na KULIČKOVÉŠnOU-
BY KURIM, s. r. o. Novou společností,nyni jlž akciovou, se stal TOS Kua řim, a.s. 9.7. 1,991a předsedou představenstva generůV současné době dochází k opětovnému majetkovému ním ředitelem se stal ing. L. Klenovits. Po jeho tragické smrti dne 7. 3. 799I byl do jmenování nového generální- propojení společnostíTOS KUzuM-OS, SLEVÁRNY ho ředitele pověřen řízeníming. M. Onderek. Dne22.4. KURIM a KULICKOVE SROUBY KURIM prostřed7997 byljmenován generálním ředitelem i"g. J. Dráždú, nicwím společnéhovlastníka podílů,firmy FOBS LEAa předsedou představenstva zvolen ing. V. Jemelík
SING,
CSc.
K
s. r. o.
Dnes se kuřimské firmy řadí k předním vlrobcům ob30. 4. 7992 se stávajícíakciová společnost rozdělila na samostatné společnosti TOS Kuřim, a.s., Slé- ráběcích strojů nejen v Českérepublice, ale také várna Kuřim, a.s., TOS Lipník, a.s., TOS Jasová, a.s. v Ewopě. Jsou tradičními v/robci ftézovacích strojů, oba TOS Znojmo, a.s. Předsedou představenstva akciové ráběcích center, jednoúčeloýchstrojů, automatick/ch lispolečnosti TOS Kuřim, a.s. je od 11, 70.1997 ing. Mi- nek a kuličkoých šroubů.Za svou téměř 55-ti letou historii lyrobily vtce než 83 000 obráběcích strojů, 53 autolan Klíma a generálním ředitelem ing. Josef Dráždtl. matick/ch v/robních linek a 3200 jednoúčelol}ch strojů, Původní ochranná známka,,koník" vznikla jako návrh značný díl produkce bylvyvezen do více než paďesáti zeing. Hortha, zaměstnance TOS Kuřim. Známkabyla re- mí světa. Nasbíraly a nabízi bohaté zkušenosti, které gistrována závodemv Čelákovic ich. Potňivání pro ostat- uplatňují při dalším myšováni technické úrovně, kvaliry ní závody bylo podle licenčnísmlouvy. O podobě nové přesnosti a spolehlivosti súch ýrobků a všech činností. ochranné znám\
SLEVARNA KURIM Ing. Stanislav Cásek, Antonín Bezrouk
Kuřimská slévárna byla postavena podle projektu ame-
rické firmy LESTER B. KNIGHT ASOCIATES
na místě r,ybomb ardované stroj írenskéhaly tehdej ších,,S po j."l,.h továren na obráběcí stroje Brno".
Do vínku dostala vedle malých sponů (toztečí)sloupů jeřáboých drah strojírenské haly pro slévárnu nevhodn|ch, také nekompletnost dodávek technologického zařízení. Po únoru 7948 byly toúždodáv|1, západní technologie zastaveny a slévárnabyla z velké části dolybavena nfiradním technologicl;/ m zařizenim, převůné tuzemské ýroby. První odpich se uskutečnil ve slévárně 26. I0. 7951, pravidelná ýroba však byla započata až v toce 1953. Počátl
významnějších je možno jmenovat např. postupné zavádění strojní l}roby jader ve všech formovnách, přebudování odsávání celé slévárny s přechodem na systém hladinoýh odlučovačů,instalace elektrotavírny, rekonstrukce
kupoloých pecí, pořízení kvantometfu pro spektrální analýzulitiny, tryskací kabinu v čistírně,barvicílinku od-
litků apod, Pro zajímavost: ročníspotřeba zemního plynu se v průběhu existence slévárny díky modernizačnim akcím snížila desetinásobně.
Největšízmény prodělala střední formovna. Nejprve bylazménénatechnologie sušenéformy na formu přisoušenou a v roce 1962byla instalována nová devítková linka s moderním pískometem a přídarmou mechanizací. O deset let pozdéji se chemizací modelové směsi odbouralo přisoušení forem, což přineslo velké úspory zemního plynu. Zatim posledním změnou ve formovně 2bylainstalace poloautomatické formovací linky od šýarskéfirmy GEORG FISCHERv roce1994, cožbyla dosud největšíinvestice ve slévárně odjejího založeni.
V současné době je reůizována rczsáhlá investičníakce na zavedení strojní, vysoce produktivní výroby jader metodou ,,COLD-BOX', především pro střední linku. Dále se připravuje náhrada změny technologie formováni na téžkéformovně. Původnítechnologie sušenIch forem bude postupně nahrazena metodou samotuhnoucích
vat řadu důstojn}ch nástupců.
Původníslévárna, postavená pro potřeby strojírenského podniku na ýrobu obráběcích strojů, byla rozdéIena na tři formovny s jadernami, měla pískovéhospodářství, cidírnu, tavírnu, údržbua modelárnu. V malé formormě se lyráběly odlitky do syroýh forem, ve středně těžké směsí. formorrně do hliněn}ch sušených forem. Jádra se ryúběHlavním strategick/m zámérem po lzniku samostatné la ručně z hlinit/ch, škroboých a pryskyřičn}ch směsí. společnosti Slévárna Kuřim a.s. v roce 1992 je zachovat Do roku 1960 vzrostla ýroba dobrých odlitků z pů- charakter komerčníslévárny šedélitiny, s postupným rozvodních 7794 tun nat6 400 tun ročně a v následujících šiřováním podílu výroby odlitků z ťlárné litiny minimálně na úroveň 20 o/o z celkové produkce, Z hlediska sortiletech se ustálila mezi 74 000 až 16 000 tunami za rok. mentu je ciIem zachovat jako hlavní píogram rrlrobu náána ř ada ročnlch odlitků pro obráběcí stroje a strojírenskýprumysl byIa rcalizov nce slév ár ny zde exis te V průb ěhu rekonstrukc i a modetnizací qfoobních technologii. Z téch ve všech váhoýh kategoriích. 81
VZPOMÍNI§ NA BOMBARDOVÁNÍ ZŇIODU TOS KURIM Doc. M\|Dr. Jiří Filka, CSc. Před 52 lety,25. srpna 7944,jsme se stali přímými ak- života protektorátu. Koncem prázdnin jsme pomáhali téry nevídanétragédie - bombardováni Zbrolovl
Josefu Čuhelovi a učitelce Olze Šikulové.Tři desítky dětí s učiteli a jednou maminkou jlž od rána sl,Jizely mák na poli velkostatku hned vedle zkušebny leteck/ch Zvlksirén, ohlašujícínálet, byl v roce 1944 takčastý, motorů. Jek motorů byl tak sllný, že nikdo neslyšel přeže nikdo nepovažoval za nutné utíkat do kytů. Nikdo kvapivě se bližícísvaz letadel. Nestačili lyhlásit ani pototiž ještě nezaží!letecké bombardování, pokud nebyl plach. My, chlapci, co jsme odváželinařezané dřevo od Pekařoých, jsme se daleko víc zajímall, o letadla na ob,,í|asazeí7" v ,,reichu". Odbojová činnost v týlu protektorátu zesilovala, docházelo k sabotážím uvnitř kuřimské loze. Bylo jich kolem osmdesáti. Obrysy letadel byly zbrolový, v obci i mimo Kuřim. Nikoho nepřekvapilo, stále zřetelnější. Letadla klesala, přesto se nikdo neutíkdyž po vyhlášení poplachu byl poplach zase okamž'Ltě kal schovat. V tu chvíli děti v práci při sběru makovic odvolán. My, devítiletí chlapci, po boku dospěl/ch, ustaly a soustředěně pozorovaly dělníky, kteří jak mohjsme uměli podle hukotu letadel dobře rozlišovat, při- Ii,přelézali přes ploty fabriky a utíkali do polí či do štol bližuje-li se syaz z ťchodu nebo ze západu. Toho dne, naproti v lesíku nebo do Zlobice. My jsme u Pe25. srpna po 11. hodině jsme záhy rozpoznali na mod- kařoýh pozorovali třpyticí se letadla, která jako by se hukot amerických le- nám chtěla zamávat ke krásnému letnímu dni. prvních rém nebi zářtvé tečky a blížící tadel ze severoýchodu. Byl konec púzdnin jen zdánli- 27 letadel právě přelétlo nad makovištěm za zkušebnou vě bezstarostných: i na nás děti doléhaly váIečnéhrizy motorů, které ještě burácely, piloti dobře rozeznávall
kot zkoušených leteclvch motorů pro stíhačkyFockewulf naháněl hrůzu ve dne v noci kuřimi i okolí.
Štoly Pod Záhrrbau
-
místo úkrytu při bombardo,uán,í
Kuřimi
Vysledek bombardování zóvodu Zbrojovky
82
afrmy
Glackner t, roce 1944.
KNIHA o KlJŘTMl VZPOMÍNKY NA BOMBARDOVÁNÍ ZÁVODU TOS KUŘlM
W
děti a dělníky a prvním přeletem chtěli varovat, že do- nablížícise konec války. Co zbylo nám, dětem, z toho jde k bombardováni. Uprostřed makoviště byl příkop, zdánlivě bezstarostného dne konce prázdnin? Strach svodnice, která se stala náhradním útočištěm.Nálet byl a úzkost z kažďého přeletu letadel, z každého hvizdu tak překvap|*ý, ž" užbylo pozdě utíkat. Za chvíIt přllé- bomby, granátu, šrapnelu až do konce války. Strašnédotala dalšískupina letadel. Začaly padat první bomby. jmy na celý život, Jejich bvizdqícísvist pronikal dětem do morku kostí. My v Kuřimi jsme v tu chvíli dobíhali do skiepů. Naše Jak vzpomíná Josef Walter (1989) - vedoucí abwehru domy, vzdáIené asi 100 až200 m od zásahu, se otřásaly. esesák Schrite brán1l s pistolí v ruce, aby se neotevíraly Třetí vlna letadel shodila bomby mimo fabriku na únikovéýchody v plotě u silnice fabriky, snad proto, že rodinné domky v ulici Svatopluka Čecha v severní nebyl lyhlášen poplach. 1 on na to doplatil životem. části ulice Legionářské, na kopec Zárubu a kolem Záruby. Jedna bomba zasáhla měšťanku. Časované Záhy po válce, asi v roce 1946, přlšli na městs\/ nábomby vybuchovaly i na jlžnístraně katastru Kuřimi rodní ýbor i do závodu v Kuřimi dva Češi,kteří se jako i následující dny. Nálet trval dvě minuty. Pouhé dvě mi- piloti zúčastnilibombardování. Sdělili, že skutečně při nury které pro děti a učitele na poli pobliž zkušebny náletu byl brán zřetel na děti, pracujícína polích u zkuleteckých motorů byly věčností.Všichni náhodou ve šebny letec\,ích motorů a na dělníky, kteří nestačili utéci zdravi přežlli, a přelézali ploty.
Co zby7o z fabrll
Vyřez z leteckého snímku - pořízeno
!ři
bombardotlání TOS Kuřim v
roce
Nálet uskutečnila 304. bombardovací peruť (USA), sekce, mise č. 98, ýška 79 300-20100 stop (asi 5900-6100 m) dne 25. srpna 7944 v 1I.23 až 71.24 ho-
A-2
din, velitel bombardování byl poručíkHenry.
Dnes s dojetím vzpomináme oněch velk/ch a pohnu-
t/ch událostí v historii kuřimského závodu. Yzpomínáme také naty,kteři onoho dne přišli o sr.rrj život. Byli to: Jaroslav Bělehrad, František Dvořák, Jan lrovský, Miloš Krejčí,Martin Ondráček, Leopold Slanina, jeho manželka se dvěma syny
7944.
83
a
Jaroslav Studený.
PENZION PRO DIJCHODCE Marta Mikšová
nákladem 34 mil. Kč a uvedena do provozu byla od 1,.1.1,994. Město tak dostalo moderní sociání ústav pro staré občany s 66IůžIq,vpadesáti garsonkách a osmi jednopokojoých bytech s příslušenstvím. Stavební řešení objektu - nakaždéchodbě pouze 4byry a r,ybavení bytové jednotky vlastním nábytkem obyvatele ry*áři dokozastavll dotace na komplexrrí b1tovou ýstavbu s ýjimnalé domácí prostředí. Navíc umístění penzionu upíokou dotací na ýstavbu penzionů s by$ pro důchodce. střed města umožňuje jeho obyvatelům každodenníkonZastavenim dotací na komplexní bytovou ýstavbu se takt s běžným rytmem Žlvota. Obyvateli penzionu jsou město Kuřim dostalo do svízelnésituace, neboť v rámci lidé důchodovéhověku, ner,yžadujícíkomplexní ošetřoplánované komplexní bytové ýstavby Kuřim-jih byly na yatelskou péči.Je jimzde zqlštěnživotv plném soukroulici Nádražní jlž postaveny 3 ýškovébytovky a kotelna mí s možnostiqužitířady doplňkoýh služeb * zdras provizorním komínem nlžšimnež udávala norma, ktevotní, rehabilitačnía ošetřovatelské péče,stravování, dorý měl b,!X nahrazen komínem noým při ýstavbě intenáš\y, úklidu a prani pňdla. Kromě provozních prostor, grovaného domu na nám. l. května. Město muselo tedy ve kterých 1e zajišlována záÁadni péčea služby, mají najít řešení, jakzajistit stavbu nového komína. Možnosti oblwatelé možnost lyžiti v kulturních místnostech, kni* byíy pouze dvě - buď postavit vpodstatě uprostřed měs- hovně a malé tělocvičně, pro pobyt na čersťvémvzduchu ta vysolý třicetimetroý samostatný komín, nebo stávají- jim sloužílybavená terasa a park. Provoz penzionuje docí komín nastavit spolu s novou ýškovou budovou tován městem. Dotována je i ýroba dietních jídel pro - a vzhledem k tomu, že stát poskytoval dotace pouze na ostatní důchodce ve městě. Sociální politika města tak stavbu penzionů, penzion pro důchodce Kuřim byl ko- ýstavbou penzionu doznala dalšíhoýrazného zlepšení nečně na světě. Stavba byla lybudována y letech 1997-93 v péčio své staré občany. Jednou z dominantních staveb města Kuřimi je penzion s blty pro důchodce. Myšlenka zbudovat v Kuřimi sociální ústav pro staré občany tohoto typu vznláa jlž v roce 7987. Realizace však vázla jeďnak na finančních prostředcích a jednak na vhodném umístěnístavby. Možnost ýstavby se otevřela až po roce 1990, kdy stát
Letní terasa
Budoxa penzionu.
84
