No title

PLO 36 – Středomoravské Karpaty

Úvod

1. ÚVOD Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č. 289/1995 Sb., § 23, odst. 1). Zmíněný zákon a následná vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., stanoví pro vymezenou přírodní lesní oblast (dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.) rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. Uplatněny byly “Základní principy státní lesnické politiky” schválené v usnesení vlády ČR č. 249 ze dne 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě zřizovací listiny MZe ČR č.j. 2452/98-3030 ze dne 31.12.1998 je v bodě 5 ÚHÚL Brandýs nad Labem pověřen vyhotovováním Oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval pro postupné zpracování OPRL harmonogram prací na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před harmonogramem vyhotovení nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov ve výše sledovaném období. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO) s případnou participací sousedních poboček.

___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

1

Vyhotovení OPRL


2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO 36 – STŘEDOMORAVSKÉ KARPATY A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřená vyhotovením MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/96-5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně metodiky. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Středomoravské Karpaty (PLO 36) zpracuje ÚHÚL – pobočka Kroměříž, náměstí Míru 498, 767 01 Kroměříž. Odpovědní pracovníci za zpracování jsou ing. Emil Sekanina a ing. Antonín Kusbach.

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO 36 a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe svolal na 21.6.2000 základní šetření, které se konalo v budově pobočky Kroměříž. K základnímu šetření byla vypracována “Předběžná zpráva”, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán 21.6.2000 a je závazným dokumentem pro zpracování přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Na základě § 1, odst. 3, vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku MZe č. 2/99 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a stanoven i záměr do kdy mohou dotčené právnické i fyzické osoby uplatnit své případné připomínky – 31.7.1999. Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady prostřednictvím MZe a týkaly se genových zdrojů a přenosu reprodukčního materiálu v PLO 36 pro vybrané lesní dřeviny – SM, BO, MD a ostatní lesní dřeviny – JD, BK, DB, LP, JS, JV, KL.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a digitální formě. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (CD ROM) GIS. Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a textová část sestavená v členění dle vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb.

2.5. Vymezení hranice PLO 36 a její výměra PLO 36 Středomoravské Karpaty je jednou z 41 vymezených přírodních lesních oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování OPRL a vymezení hospodářských souborů. PLO 36 sousedí s PLO 34 – Hornomoravský úval a s PLO 35 – Jihomoravské úvaly. Po drob ný po pis : Nejvýchodnější bod PLO 36 se nachází na západním okraji města Otrokovice, odtud sleduje železniční trať Napajedla – Spytihněv – Babice – Kunovice – Nedakonice. Zde se obrací na západ, jižně od obce Polešovice – Ořechov – Syrovín – Ježov – Skalka – Labuty – Podhoří – Čeložnice – Bohuslavice – Bukovany – Sobulky – Strážovice – Stavěšice – Želetice – Dražůvky – Ždánice – Žarošice – Kašnice – Klobouky – Borkovany – Otnice – Šaratice – Hrušky – Vážany nad Litavou – Slavkov u Brna – Velešovice – Rousínovec – Čechyně – Lysovice – Zvonovice – Roštěnice. Z Roštěnic po vodoteči na dálnici Vyškov – Brno k obci Topolany – Rybníček – Medlovic – Švábenic – Dětkovice – Těštín – Kovalovice u Těštína – Pavlovice u Kojetína – Stříbrnice – Křenovice – Bezměrov – Postoupky – Kroměříž – Kotojedy – Trávník – Střížovice – Kvasice – Bělov a zpět do Otrokovic. Přesná hranice PLO 36 bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO je vedena po identifikovatelných hranicích (katastrované cesty, železnice, vodoteče). PLO 36 – Středomoravské Karpaty má plochu Katastrální rozloha PLO činí Lesnatost oblasti je

37 615,42 ha porostní půdy 38 447,74 ha PUPFL 124 909 ha 30,78%

___________________________________________________________________________________________________________________________

2

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ


Brněnský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj

Vyhotovení OPRL

47,15% 50,95% 1,90%


3

Organizačně správní údaje


3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství ČR – Těšnov 17, Praha 117 05 Krajské úřa d y : Krajský úřad Zlínského kraje – tř. T. Bati 3792, Zlín 762 69 Krajský úřad Brněnského kraje – Žerotínovo náměstí 3/5, Brno 602 00 Krajský úřad Olomouckého kraje – Jeremenkova 40, Olomouc 772 00 Okr esn í ú řa d y : působnost do 31.12.2002 Okresní úřad Kroměříž – Husovo náměstí 2/4, Kroměříž 767 01 Okresní úřad Hodonín – Štefánikova 28, Hodonín 695 32 Okresní úřad Vyškov – Nádražní 7, Vyškov 682 12 Okresní úřad Uherské Hradiště – Svatováclavská 568, Uherské Hradiště 686 01 Okresní úřad Prostějov – Náměstí Spojenců 13, Prostějov 796 01 Okresní úřad Břeclav – Náměstí T.G.Masaryka 3, Břeclav 690 03 Okresní úřad Zlín – Tř. T. Bati 3792, Zlín 760 01 Vojenský lesní úřad Praha – Náměstí Svobody 471, Praha 6 160 01 Okresní úřad Přerov – Smetanova 7, Přerov 750 00 I. Ministerstvo zemědělství (MZe) - je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst.1, zákona č. 289/1995 Sb. - kompetence jsou stanoveny § 49, odst. 2,3, zákona č. 289/1995 Sb. - OPRL zadává a schvaluje II. Okresní úřady (OkÚ) Do PLO 36 zasahuje území několika okresů, ve kterých vykovávají státní správu lesů okresní úřady. Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona č. 289/1995 Sb. III. Státní správa lesů ve vojenských lesích Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykovává v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad. IV. Samosprávné členění ČR S účinností od 1.1.2001 se mění samosprávné členění ČR. K tomuto datu již neexistují ÚO MZe a kompetence SSL (vzhledem k OPRL) přecházejí na kraje. Kraje však neodpovídají správním územím v působnosti předchozích ÚO MZe. Z těchto důvodů je třeba dbát na příslušnost jednotlivých okresů a katastrů obcí (avizované přesuny obcí mezi okresy sousedních krajů) k příslušným krajům. Nové budou také adresy těchto úřadů.

3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Orgány ochrany přírody : a) Obce b) Okresní úřady – působnost do 31.12.2002 c) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) d) Ministerstvo životního prostředí ČR I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) - je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou stanoveny v § 79, zákona č. 114/1992 Sb. - v PLO 36 je působnost a) MŽP ČR – Odbor výkonu státní správy b) Kraj Brněnský (okres HO, BV, VY) ___________________________________________________________________________________________________________________________

4




c) Kraj Zlínský (okres ZL, KM, UH) d) Kraj Olomoucký (okres PR, PV) - pro OPRL je podmínkou schválení závazného stanoviska ústředního orgánu správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst. 1, zákona č. 289/95 Sb.). K této problematice dalo MŽP – odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 36 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření a je připojeno jako příloha k textové části. II. Česká inspekce životního prostředí - orgánem ochrany přírody je Česká inspekce životního prostředí dle § 80 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. - působnost České inspekce životního prostředí v ochraně lesa je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. - v PLO 36 je působnost České inspekce životního prostředí – oddělení ochrany lesa na oblastních inspektorátech : ČIŽP – OOL OI Brno – na okresech HO, BV, VY Olomouc – na okresech ZL, KM, UH, PV, PR - dle statutu se působnost řídí dohodou podle sídla současných lesních správ : ČIŽP – OOL OI Brno LS Bučovice LS Strážnice ČIŽP – OOL OI Olomouc LS Buchlovice LS Prostějov LS Bystřice pod Hostýnem III. Okresní úřady - kompetence jsou stanoveny v § 77, zákona č. 114/1992 Sb. IV. Obce - obce mají vymezeny kompetence dle § 76, zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

3.3. Seznam katastrů zasahujících do dané oblasti Okres

BRE

HOD

Název katastru Bohumilice Borkovany Kašnice Klobouky u Brna Krumviř Velké Hostěrádky Archlebov Bohuslavice u Kyjova Bukovany u Kyjova Čeložnice Dambořice Domanín Dražůvky Hýsly Ježov Labuty Lovčice u Kyjova Moravany u Kyjova Moravský Písek Násedlovice Nechvalín Nenkovice Ostrovánky Skalka u Kyjova Sobůlky

Rozloha

3 212 ha = 2,57%

15 455 ha = 11,90%


5


Okres

HOD

KRO

Název katastru Stavěšice Strážovice Syrovín Těmice u Hodonína Uhřice u Kyjova Věteřov Vřesovice Žarošice Ždánice Želetice u Kyjova Žeravice u Kyjova Bařice Bělov Bezměrov Blišice Bojanovice u Zlobic Cetechovice Chvalnov Cvrčovice u Zdounek Divoky Drahlov u Jarohněvic Dřínov u Kroměříže Honětice Hoštice u Litenčic Hradisko Jarohněvice Jestřabice Karolín u Sulímova Koryčany Kostelany Kotojedy Kroměříž Kunkovice u Litenčic Kvasice Lebedov Lhota u Pačlavic Lhotka u Kroměříže Lískovec Lísky Litenčice Lubná u Kroměříže Lutopecny Medlov u Zborovic Měrůtky Milovice Miňůvky Morkovice Nětčice Nitkovice Nová Dědina Pačlavice Počenice Popovice u Kroměříže Pornice Postoupky Prasklice Rataje u Kroměříže Roštín


Rozloha

___________________________________________________________________________________________________________________________

6



Okres

KRO

PRE

PRO

UHR

Název katastru Šelešovice Skržice Slížany Sobělice Soběsuky Strabenice Střílky Střížovice u Kvasic Sulímov Těšánky Těšnovice Tetětice Trávník Troubky Uhřice u Kroměříže Újezdsko Vážany u Kroměříže Velké Těšany Věžky Vlčí Doly Vrbka u Sulímova Zástřizly Zborovice Zdislavice Zdounky Zlámanka Zlobice Koválovice u Kojetína Křenovice u Kojetína Popůvky u Kojetína Stříbrnice nad Hanou Koválovice u Tištína Osíčany Pavlovice u Kojetína Srbce na Moravě Tištín Vitčice na Moravě Vrchoslavice Babice u Uh. Hradiště Boršice u Buchlovic Břestek Buchlovice Hostějov Huštěnovice Jalubí Jankovice u Uh. Hradiště Košíky Kostelany nad Moravou Kudlovice Medlovice u Uh. Hradiště Modrá u Velehradu Nedakonice Ořechov u Uh. Hradiště Osvětimany Polešovice Salaš u Velehradu Staré Hutě na Moravě Staré Město u Uh. Hradiště Stříbrnice u Uh. Hradiště


Rozloha

36 017 ha = 27,72%

1 197 ha = 0,92%

1 169 ha = 0,90%

23 821 ha = 18,34%


7


Okres

UHR

VYS

Název katastru Stupava Sušice u Uherského Hradiště Traplice Tučapy Tupesy na Moravě Újezdec u Osvětiman Vážany u Uherského Hradiště Velehrad Zlechov Bohaté Málkovice Bohdalice Boskůvky Bošovice Brankovice Bučovice Čechyně Černčín Chvalkovice Dětkovice Dobročkovice Dražovice Heršpice Hlubočany Hodějice Hoštice Hrušky u Brna Kloboučky Kobeřice u Brna Kojátky Komořany na Moravě Kožlany u Vyškova Kožušice Křižanovice u Bučovic Kroužek Kučerov Letonice Letošov Lovčičky Lysovice Malínky Marefy Medlovice Milešovice Milonice Moravské Málkovice Moravské Prusy Mouchnice Mouřinov Nemčany Nemochovice Nemotice Nesovice Nevojice Nížkovice Nové Hvězdlice Orlovice Otnice Pavlovice


Rozloha

45 255 ha = 34,84%

___________________________________________________________________________________________________________________________

8



Okres

VYS

ZLI

Název katastru Podbřezice Rašovice u Bučovic Rostěnice Rousínov u Vyškova Rybníček Šaratice Šardičky Slavkov u Brna Snovídky Staré Hvězdlice Švábenice Topolany u Vyškova Uhřice Vážany nad Litavou Vážany u Vyškova Vícemilice Vyškov Zvonovice Halenkovice Napajedla Spytihněv Žlutava Celková plocha


Rozloha

3 783 ha = 2,91% 129 909 ha = katastrální výměra PLO 36


9

Přírodní podmínky oblasti


4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti G eo mor fo lo gick é č len ěn í lesn í ob las ti po dle Regionálního členění reliéfu ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1971), viz mapk a č . 1 . Pod r ob ně jš í úd aje jsou z ís k á n y z e Z e m ěp is néh o l e xik onu Č SR , d í lu H or y a níž in y . Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Okrsek Celek Podcelek Okrsek

Podcelek Okrsek

Podcelek Okrsek Celek Podcelek Okrsek Podcelek Okrsek Celek Podcelek (+ okrsek)

Západní Karpaty IX. Vnější západní Karpaty IXB. Středomoravské Karpaty IXB - 1. Ždánický les IXB - 1C Dambořická vrchovina IXB - 1C - a Otnická pahorkatina IXB - 1C - b Uhřická vrchovina IXB - 2. Litenčická pahorkatina IXB - 2A Bučovická pahorkatina IXB - 2A - a Větrnická vrchovina IXB - 2A - b Kučerovská pahorkatina IXB - 2A - c Tištínská pahorkatina IXB - 2A - d Dřínovská pahorkatina IXB - 2A - e Brankovická pahorkatina IXB - 2B Orlovická vrchovina IXB - 2B - a Lhotská vrchovina IXB - 2B - b Zdislavská vrchovina IXB - 2B - c Medlovská vrchovina IXB - 2C Zdounecká brázda IXB - 2C - a Roštínská brázda IXB - 2C - b Jarohněvická brázda IXB - 3. Chřiby IXB - 3A Stupavská vrchovina IXB - 3A - a Chřibské hřbety IXB - 3A - b Jankovická vrchovina IXB - 3B Halenkovická vrchovina IXB - 3B - a Slameňácká vrchovina IXB - 3B - b Kostelanská vrchovina IXB - 4. Kyjovská pahorkatina IXB - 4C Vážanská vrchovina IXB - 4D Kudlovická pahorkatina

Přírodní lesní oblast (dále jen PLO) 36 - Středomoravské Karpaty je samostatná lesní oblast sousedící na severu a na severovýchodě s PLO 34 - Hornomoravský úval, na západu, jihu a jihovýchodu s PLO 35 - Jihomoravské úvaly. Její tvar je oválný s celkovou výměrou cca 124 909 ha, s výměrou pozemků o určených k plnění funkce lesa 38 448 ha. Lesnatost PLO je téměř 31%. Oblast se nachází přibližně mezi 16 o o o 49´ až 17 29´ východní zeměpisné délky a 48 57´až 49 20´ severní zeměpisné šířky. PLO 36 Středomoravské Karpaty je území náležející do soustavy Vnější Západní Karpaty (IX). Vyskytují se zde čtyři geomorfologické celky: IXB - 1 Ždánický les s jedním podcelkem, IXB - 2 Litenčická pahorkatina se třemi podcelky, IXB - 3 Chřiby se dvěma podcelky a IXB - 4 Kyjovská pahorkatina se dvěma podcelky. Středomoravské Karpaty (IXB) jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Mají pahorkatinný a vrchovinný reliéf o rozloze 1877 km2, střední výšku 286,6 m, střední sklon 4o33´.Tvoří je převážně paleogenní jílovce, pískovce, místy slepence ždánické a račanské jednotky vrásnozlomové stavby. V severní a jižní části území jsou neogenní sedimenty a spraše. Reliéf je erozně denudační se silnými vlivy mladé tektoniky. Jsou zde ploché rozvodní části terénu (v oblasti Chřibů s úzkými, strukturně podmíněnými hřbety), plochá a hluboce zařezaná údolí a výrazné svahy v severní části území. Nejvyšším bodem je Brdo 587 m.n.m. Ždánický les (IXB - 1) se nachází v jihozápadní části Středomoravských Karpat. Je to plochá vrchovina o rozloze 470 km2, má střední výšku 270,7 m a střední sklon 4o54´. Tvoří ji převážně paleogenní ___________________________________________________________________________________________________________________________

10




sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Je to klenbovitě vyklenuté území s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu a s hluboce zařezanými údolími zejména v nejčlenitější severovýchodní a jihozápadní části. Jsou zde prameny Trkmanky, nejvyšší bod U slepice 438 m.n.m. Dambořická pahorkatina (IXB - 1C) se nachází v severovýchodní části Ždánického lesa. Je to plochá vrchovina o rozloze 281 km2, střední výšce 285,1 m a středním sklonu 4o57´. Tvoří ji převážně jílovce a pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše. Vrchovina s nejvyššími místy ve své hřbetní části, s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnávání povrchu. Nejčlenitější je v severovýchodní částí s výrazným ohybem údolí Kyjovky u obce Snovídky, nejvyšší bod U slepice 438 m.n.m. Otnická pahorkatina (IXB - 1C - a) se nachází v jihozápadní a severozápadní části Dambořické vrchoviny. Je to členitá pahorkatina budovaná převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnějšího flyše a místy bazálními sedimenty badenu. Je to území se široce zaoblenými hřbety a plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími, převážně bezlesá. Uhřická vrchovina (IXB - 1C - b) se nachází v jihovýchodní a severovýchodní části Dambořické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánicko- hustopečského souvrství vnějšího flyše. Má erozně denudační zalesněný reliéf s plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety pobadenského zarovnaného povrchu a s hlubokými údolími s příkrými svahy. Na jihozápadě je plošší a nižší reliéf než na severovýchodě. Pramení zde řeka Trkmanka. Nejvyšší bod U slepice 438 m.n.m. Vrch je tvořen pískovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše. Je to plošina zarovnaného povrchu, v okolí s hlubokými pramennými úseky údolí s příkrými svahy. Zalesněný. Litenčická pahorkatina (IXB - 2) se nachází v severní části Středomoravských Karpat. Je to členitá 2 o pahorkatina o ploše 590 k m ,střední výšce 293,7 m a středním sklonu 4 57´ . Tvoří ji paleogenní a miocenní jíly, jílovce, písky štěrky a pískovce, zčásti překryté spraší. Má erozně denudační pahorkatinný a vrchovinný reliéf s výraznými vlivy radiální a tangenciální tektoniky. Nejvyšší bod Hradisko 518 m.n.m. Bučovická pahorkatina (IXB - 2A) se nachází v severní, jihozápadní a západní části Litenčické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 415 km2, střední výšce 281,9 m a středním sklonu 3o29´. Tvoří ji převážně paleogenní a miocenní jílovce, písky a pískovce často překryté spraší. Je to území s četnými , dobře zachovanými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu, s plochými hřbety a široce rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého tvaru a místy s kryopedimenty. Nejvyšší bod Chlum 402 m.n.m. Větrnická vrchovina (IXB - 2A - a) se nachází v jihozápadní části Bučovické pahorkatiny. Je to plochá vrchovina převážně na bazálních sedimentech badenu (štěrky a písky). Tvoří ji výrazná tektonicky a litologicky podmíněná terénní elevace ve tvaru protáhlého hřbetu dosahujícího nejvyšších výšek ve své severovýchodní části. Převážně bezlesá. Nejvyšší bod Větrník 394 m.n.m. Tvoří jej písky a štěrky badenu. Je to výrazný hřbet s plochým vrcholem a příkřejším jihozápadním svahem porušeným sesuvy. Odlesněný. Kučerovská pahorkatina (IXB - 2A - b) se nachází v jihozápadní části Bučovické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina tvořená převážně vápnitými jíly karpatu a badenu, často s překryvy spraše. Má mírně zvlněný reliéf s příznačnými široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími. Nepatrně zalesněná. Nejvyšší bod Kopaniny 342 m.n.m. Tvoří jej lithotamniové vápence a vápnité jíly badenu, zčásti překryté spraší. Je to plochý odlesněný vrchol široce zaobleného asymetrického hřbetu. Na severovýchodní straně staré sesuvy. Další významný bod je Lutršték 321 m.n.m. V jeho západní části jsou významné periglaciální jevy - fosilní mrazový klín velkých rozměrů. Tištínská pahorkatina (IXB - 2A - c) se nachází v severní části Bučovické pahorkatiny. Je to plochá pahorkatina tvořená převážně vápnitými jíly badenu a karpatu, často překrytými spraší. Má plochý reliéf s typickými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a plochými úvalovitými údolími. Bezlesá. Dřínovská pahorkatina (IXB - 2A - d) se nacází v severní části Bučovické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina převážně na vápnitých jílech karpatu, štěrkopíscích badenu a pleistocenních spraších. Má erozně denudační reliéf s typickými široce zaoblenými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Ve východní části území dosahuje reliéf větších nadmořských výšek než v západní části území. Nepatrně zalesněná. Nejvyšší bod Vejvaň 298 m.n.m. Tvoří jej spraše překrývající sedimenty badenu. Je asymetrický, s příkřejším jihozápadním svahem, s četnými úpady na svazích. Odlesněný. Brankovická pahorkatina (IXB - 2A - e) se nachází v jihovýchodní a jižní části Bučovické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina tvořená převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnějšího flyše. Má zvlněný erozně denudační reliéf s erozními plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety arozevřenými úvalovitými a neckovitými údolími. Jihozápadně od Brankovic jsou výrazné konkávní svahy typu kryopedimentů. Málo zalesněná. Nejvyšší bod Chlum 402 m.n.m. Tvoří jej slepence a pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše. Orlovická vrchovina (IXB - 2B) se nachází ve střední části Litenčické pahorkatiny. Je to členitá 2 o vrchovina o rozloze 128 km , střední výšce 346,4 m a středním sklonu 4 42´. Tvoří ji převážně jíly, místy s písky, štěrky a pískovci karpatu, méně sedimenty badenu. Je to výrazně k severu a východu ukloněné území se zaoblenými hřbety, vesměs širokými údolími a sedly. Nejvyšší bod Hradisko 518 m.n.m. Lhotská vrchovina (IXB - 2B - a) se nachází v západní části Orlovické vrchoviny. Je to členitá vrchovina tvořená převážně vápnitými jíly a štěrky karpatu, zčásti překrytými sprašemi. Má k severu ukloněný tektonicky a strukturně podmíněný erozní reliéf vesměs hlubokými, rozevřenými údolími, ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

11



zaoblenými hřbety. Je převážně zalesněná. Nejvyšší bod Hradisko 518 m.n.m. Tvoří jej písky, štěrky a jíly karpatu. Je to široce zaoblený, výrazný strukturně denudační hřbet s příkřejším jižním a jihovýchodním svahem. Převážně zalesněný. Zdislavská vrchovina (IXB - 2B - b) se nachází ve střední části Orlovické vrchoviny. Je to členitá vrchovina tvořená převážně jíly, místy písky a štěrky karpatu. Má tektonicky a strukturně podmíněný erozní reliéf se zaoblenými rozvodními hřbety a různou měrou zahloubenými údolími. Převážně zalesněná. Nejvyšší bod Kleštěnec 497 m.n.m. Tvoří jej štěrky, písky a jíly karpatu, zčásti překryté sprašemi. Je to plošinatý vrchol asymetrického hřbetu s příkřejším jihozápadním svahem. Zalesněný. Medlovská vrchovina (IXB - 2B - c) se nachází ve východní části Orlovické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená jíly, písky a štěrky karpatu, místy s překryvem pleistocenní spraše. Má erozně denudační reliéf se široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami a různou měrou zahloubenými údolími. Středně zalesněná. Nejvyšší bod Troják 396 m.n.m. Tvoří jej jíly a písky karpatu, místy s překryvy spraše. Zalesněný. Zdounecká brázda (IXB - 2C) se nachází v severovýchodní části Litenčické pahorkatiny. Má 2 o rozlohu 47 km , střední výšku 254,8 m a středním sklonu 3 16´. Tvoří ji převážně jílovce a pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše zčásti překrytých spraší. Je to tektonicky podmíněná protáhlá terénní deprese s výrazným jihovýchodním omezením. Její dno má ráz převážně pahorkatinný s povrchem sklánějícím se k severovýchodu. Nejvyšší bod Stráně 332 m.n.m. Roštínská brázda (IXB - 2C - a) se nachází v jihozápadní a střední části Zdounecké brázdy. Je to dno rázu členité pahorkatiny tvořené převážně paleogenními pískovci a jílovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše, místy s překryvy spraší. Má charakter tektonicky podmíněné k severovýchodu se sklánějící protáhlé deprese se široce zaoblenými rozvodními hřbety a širokými údolími. Na jihovýchodě je výrazně omezená přímočaře probíhajícím svahem na tektonické linii. Nepatrně zalesněná. Nejvyšší bod Stráně 332 m.n.m. Tvoří jej spraše překrývající pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše. Má příkřejší východní a jihovýchodní svahy s výraznými znaky boční eroze Kotojedky. Bezlesý. Jarohněvická brázda (IXB - 2C - b) se nachází v severovýchodní části Zdounecké brázdy. Je to dno rázu roviny tvořené jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše, místy s překryvy spraší. Má rovinný reliéf tektonicky podmíněné deprese. Bezlesá. Chřiby (IXB - 3) se nachází v severovýchodní části Středomoravských Karpat. Je to členitá 2 o vrchovina o rozloze 335 km , střední výšce 342,6 m a středním sklonu 7 00´. Tvoří ji paleogenní pískovce, jílovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Je to kerná vrchovina zhruba eliptického tvaru s intenzivními neotektonickými zdvihy, většinou úzkými, často strukturně podmíněnými rozvodními hřbety, hlubokými údolími a s intenzivní periglaciální modelací. Jsou zde četné skalní útvary, prameny Kyjovky a Litavy. Nejvyšší bod Brdo 587 m.n.m. v Chřibských hřbetech. Stupavská vrchovina (IXB - 3A) se nachází v jihozápadní a střední části Chřibů. Je to členitá vrchovina o rozloze 217 km2, střední výšce 374,8 m a středním sklonu 7o 47´. Tvoří ji paleogenní jílovce, pískovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Je to největší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat s výrazným tektonicky podmíněným severozápadním svahem, úzkými rozvodnímy hřbety, hlubokými údolími, četnými sedly a intenzivní periglaciální a holocenní modelací. Jsou zde značně rozšířené skalní útvary s mnohými mikrotvary na svém povchu. Nejvyšší bod Brdo 587 m.n.m. Chřibské hřbety (IXB - 3A - a) se nachází v severozápadní části Stupavské vrchoviny. Tvoří je paleogenní jílovce, pískovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Mají členitý, strukturně a tektonicky podmíněný erozní reliéf s úzkými hřbety s intenzivní periglaciální a holocenní modelací a hlubokými údolími. Jsou zde četné mikrotvary na skalních formách a sedla, pramení zde Litavka a Kyjovka. Souvislý lesní komplex. Nejvyšší bod Brdo 587 m.n.m. Tvoří jej paleogenní pískovce a slepence soláňských vrstev magurského flyše. Je to vrchol úzkého asymetrického hřbetu s příkřejším severozápadním svahem. Jsou zde malé skalní formy. Zalesněný. Jankovická vrchovina (IXB - 3A - b) se nachází v jihovýchodní části Stupavské vrchoviny. Je to členitá vrchovina na paleogenních jílovcích, pískovcích a slepencích račanské jednotky magurského flyše. Má členitý tektonicky podmíněný reliéf s rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Převážně zalesněná. Nejvyšší bod Čertova skála 504 m.n.m. Tvoří jej paleogenní pískovce a jílovce soláňských vrstev magurského flyše. Zalesněný. Halenkovická vrchovina (IXB - 3B) se nachází v severovýchodní části Chřibů. Je to plochá 2 o vrchovina o rozloze 118 km , střední výšce 283,3 m a středním sklonu 5 34´. Tvoří ji paleogenní pískovce a jílovce převážně račanské jednotky magurského flyše. Je to vrchovina s plošinami zarovnaného povrchu, širokými rozvodními hřbety a různou měrou zahloubenými údolími. Na východě, severovýchodě a severozápadě je území výrazně omezené od okolních sníženin. Nejvyšší bod Slameňák 431 m.n.m. Slameňácká vrchovina (IXB - 3B - a) se nachází v západní části Halenkovické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená paleogenními píkovci a jílovci ždánické a račanské jednotky. Má erozně denudační reliéf se zaoblenými rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Převážně zalesněná. Nejvyšší bod Slameňák 431 m.n.m. Tvoří jej paleogenní pískovce soláňských vrstev magurského flyše. Zalesněný. ___________________________________________________________________________________________________________________________

12




Kostelanská vrchovina (IXB - 3B - b) se nachází ve východní a střední části Halenkovické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená paleogenními píkovci a jílovci ždánické a račanské jednotky, místy s překryvy spraší. Erozně denudační reliéf s plošinami, široce zaoblenými hřbety a různou měrou zahloubenými údolími. Ve střední části zalesněná. Nejvyšší bod Březová 411 m.n.m. Je to zalesněný, široce zaoblený hřbet tvořený paleogenními pískovci a jílovci soláňských vrstev magurského flyše. Kyjovská pahorkatina (IXB - 4) se nachází v jihovýchodní části Středomoravských Karpat. Je to členitá pahorkatina o rozloze 482 km2, střední výšce 235,2 m a středním sklonu 3o 30´. Tvoří ji převážně paleogenní pískovce a jílovce ždánické a račanské jednotky, sarmatské a panonské jíly, písky místy se štěrky a pleistocenní spraše. Má mírně zvlněný pahorkatinný a vrchovinný reliéf s plochými rozvodními částmi terénu, širokými, vesměs úvalovitými a neckovitými údolími a výraznou čejčskou kotlinou v jihozápadní části území. Nejvyšší bod Babí lom 417 m.n.m. ve Veteřovské vrchovině. Vážanská vrchovina (IXB - 4C) je v severovýchodní části Kyjovské pahorkatiny. Je to plochá vrchovina o rozloze 47 km2, střední výšce 287,8 m a středním sklonu 5o 16´. Tvoří ji převážně paleogenní jílovce a pískovce račanské jednotky magurského flyše. Je to kerná vrchovina s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Nejvyšší bod Záhumenice 389 m.n.m. Je to široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce zlínských vrstev magurského flyše. Další významné body Hačky 347 m.n.m. a Rovina 357 m.n.m. Je nepatrně zalesněná. Kudlovická pahorkatina (IXB - 4D) je nejseverovýchodnější část Kyjovské pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 36 km2, střední výšce 232,4 m a středním sklonu 3o 01´. Je tvořená pliocenními jíly, místy písky a štěrky. K jihovýchodu se sklánějící plochý reliéf je často překrytý sprašemi a je tvořený širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Převážně bezlesá. Nejvyšší bod Na větráku 290 m.n.m. Je to odlesněný zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pliocenní sedimenty. Další významný bod Trávníky 271 m.n.m. Viz. mapka č.2 Vyšší geomorfologické jednotky ČR dle Zeměměřičského úřadu 1996

4.1.2. Hydrografie oblasti Území PLO 36 patří hydrologicky k povodí řeky Moravy. Přímo do ní odvádí své vody potoky Věžecký potok, Kotojedka s levostranným přítokem Olšinkou, Vrbka, Kudlovický potok, Salaška, Zlechovský potok, Dlouhá řeka a Syrovínka. Do říčky Hané odvádí své vody potoky Tištínský a Rostěnický. Do řeky Svratky odvádí své vody říčka Litava s levostrannými přítoky Milešovickým potokem a Moutnickým potokem a pravostrannými přítoky Nemochovickým potokem, Hvězdličkou a Žlebovým potokem. Do řeky Dyje odvádí své vody říčka Trkmanka s levostranným přítokem Lovčický potok a pravostranným přítokem Spálený potok, do kterého se zprava vlévá Hunivka. Do Dyje odvádí své vody také říčka Kyjovka s levostranným přítokem Hruškovice, do které se vlévá zprava Klimentský potok. Všechny zde uváděné toky pramení v PLO 36. V PLO 36 se nachází dvě významnější vodní nádrže, a to Vodní nádrž Koryčany a Pruský rybník. Dále se zde nachází množství rybníčků malého významu. Podrobnější údaje jsou ze Zeměpisného lexikonu ČSR, dílu Vodní toky a nádrže. 3 -1 -2 3 Průměrný odtok potoků pramenících v PLO 36 se pohybuje od 0,0011 m *s *km do 0,0038 m *s 1 -2 *km ( při srážkách 450 - 750 mm za rok). Pro srovnání v PLO 41 se průměrný odtok pohybuje od 0,0069 m3*s-1*km-2 do 0,0179 m3*s-1*km-2 ( při srážkách 600 - 1000 mm), v PLO 37 se pohybuje od 0,0044 m3*s-1*km2 do 0,0082 m3*s-1*km-2 ( při srážkách 550 - 750 mm za rok). Rostěnický potok (4 - 12 - 02 - 010) pramení u Pavlovic ve výšce 344 m.n.m. Plocha povodí je 0,0023 m3*s73,3 km2, délka toku 14,6 km, průměrný průtok v ústí činí 0,17 m3*s-1 a průměrný odtok činí -2 1 *km . Vlévá se zprava do Hané u Vyškova v 240 m.n.m. Tištínský potok (4 - 12 - 02 - 031) pramení na svazích Kleštěnce ve výšce 420 m.n.m. Plocha povodí je 83,8 km2, délka toku 16,4 km, průměrný průtok v ústí činí 0,24 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0029 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Hané u Dřevonovic v 210 m.n.m. Věžecký potok (4 - 12 - 02 - 066) pramení u Tětětic ve výšce 348 m.n.m. Plocha povodí je 39,8 km2, délka toku 11,1 km, průměrný průtok v ústí činí 0,11 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0028 m3*s-1*km2 . Vlévá se zprava do Moravy u Miňůvek ve 192 m.n.m. Kotojedka (4 - 12 - 02 - 105) pramení jižně od Cetechovic ve výšce 455 m.n.m. Plocha povodí je 131,9 km2, délka toku 23,4 km, průměrný průtok v ústí činí 0,50 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0038 m3*s1 -2 *km . Vlévá se zprava do Moravy u Kroměříže ve 185 m.n.m. Olšinka (4 - 12 - 02 - 110) pramení na východních svazích Kleštěnce ve výšce 415 m.n.m. Plocha povodí je 34,4 km2, délka toku 9,5 km, průměrný průtok v ústí činí 0,13 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0038 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Kotojedky u Zdounek v 225 m.n.m. Vrbka (4 - 13 - 01 - 057) pramení na západ od Nové Dědiny ve výšce 330 m.n.m. Plocha povodí je 26,1 km2, délka toku 11,9 km, průměrný průtok v ústí činí 0,06 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0022 m3*s1 -2 *km . Vlévá se zprava do Moravy u Babic ve 180 m.n.m. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

13



Kudlovický potok (4 - 13 - 01 - 061) pramení na severních svazích Komínských skal ve výšce 460 m.n.m. Plocha povodí je 45,7 km2, délka toku 15,1 km, průměrný průtok v ústí činí 0,13 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0028 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Moravy u Babic ve 180 m.n.m. Salaška (4 - 13 - 01 - 080) pramení 4 km severozápadně od Salaše ve výšce 490 m.n.m. Plocha povodí je 49,6 km2, délka toku 17,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,18 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0036 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Moravy ve Starém Městě ve 179 m.n.m. Zlechovský potok (4 - 13 - 01 - 084) pramení u Starých Hutí ve výšce 465 m.n.m. Plocha povodí je 28,1 km2, délka toku 14,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,08 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0028 m3*s1 -2 *km . Vlévá se zprava do Moravy u Kostelan ve 178 m.n.m. Dlouhá řeka (4 - 13 - 02 - 004) pramení jižně od Starých Hutí ve výšce 435 m.n.m. Plocha povodí je 58,4 km2, délka toku 18,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,15 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0026 m3*s1 -2 *km . Vlévá se zprava do Moravy u Nedakonic ve 175 m.n.m. Syrovínka (4 - 13 - 02 - 022) pramení severozápadně od Syrovína ve výšce 300 m.n.m. Plocha povodí je 77,4 km2, délka toku 17,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,14 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0018 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Moravy u Strážnice ve 168 m.n.m. Litava (4 - 15 - 03 - 028) pramení jihovýchodně od Cetechovic ve výšce 510 m.n.m. Plocha povodí je 789,8 km2, délka toku 58,3 km, průměrný průtok v ústí činí 1,53 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0019 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Svratky v Židlochovicích v 180 m.n.m. Nemochovický potok (4 - 15 - 03 - 035) pramení u Litenčic ve výšce 418 m.n.m. Plocha povodí je 27,3 km2, délka toku 8,7 km, průměrný průtok v ústí činí 0,07 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0026 m3*s-2 1 *km . Vlévá se zprava do Litavy u Brankovic v 248 m.n.m. Hvězdlička (4 - 15 - 03 - 039) pramení severozápadně od Nítkovic ve výšce 440 m.n.m. Plocha povodí je 38,2 km2, délka toku 9,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,08 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0021 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Svratky v Židlochovicích v 180 m.n.m. Žlebový potok (4 - 15 - 03 - 049) pramení u Bohatých Málkovic ve výšce 290 m.n.m. Plocha povodí je 33,2 km2, délka toku 9,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,07 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0021 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Litavy u Maref v 215 m.n.m. Milešovický potok (4 - 15 - 03 - 084) pramení u Kobeřic ve výšce 370 m.n.m Plocha povodí je 50,0 km2, délka toku 12,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,09 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0018 m3*s-1*km2 . Vlévá se zleva do Litavy u Šaratic ve 195 m.n.m. Moutnický potok (4 - 15 - 03 - 106) pramení u Šitbořic ve výšce 280 m.n.m. Plocha povodí je 62,8 km2, délka toku 11,1 km, průměrný průtok v ústí činí 0,07 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0011 m3*s-1*km2 . Vlévá se zleva do Litavy u Měnína ve 185 m.n.m. Trkmanka (4 - 17 - 01 - 012) pramení severozápadně od Ždánic ve výšce 300 m.n.m. Plocha povodí je 379,3 km2, délka toku 42,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,50 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0013 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Dyje u Podivína ve 158 m.n.m. Lovčický potok (4 - 17 - 01 - 015) pramení severovýchodně od Ždánic ve výšce 400 m.n.m. Plocha povodí je 31,2 km2, délka toku 9,6 km, průměrný průtok v ústí činí 0,05 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0016 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Trkmanky u Dražůvek ve 197 m.n.m. Spálený potok (4 - 17 - 01 - 021) pramení na severovýchodně od Zdravé Vody ve výšce 363 m.n.m. Plocha povodí je 152,3 km2, délka toku 20,9 km, průměrný průtok v ústí činí 0,20 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0013 m3*s-1*km-2. Vlévá se zprava do Trkmanky u Brumovic ve 175 m.n.m. Hunivky (4 - 17 - 01 - 028) pramení u Borkovan ve výšce 260 m.n.m. Plocha povodí je 27,9 km2, 3 -1 3 -1 délka toku 9,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,03 m *s a průměrný odtok činí 0,0011 m *s *km-2. Vlévá se zprava do Spáleného potoka u Bohumilic ve 185 m.n.m. Kyjovka (4 - 17 - 01 - 065) pramení na jižních svazích Vlčáku ve výšce 512 m.n.m. Plocha povodí je 665,8 km2, délka toku 86,7 km, průměrný průtok v ústí činí 1,09 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0016 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Dyje ve 150 m.n.m. Hruškovice (4 - 17 - 01 - 072) pramení na severních svazích Čertovy skály ve výšce 435 m.n.m. Plocha povodí je 116,9 km2, délka toku 24,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,23 m3*s-1 a průměrný odtok činí 0,0020 m3*s-1*km-2. Vlévá se zleva do Kyjovky u Mistřína ve 178 m.n.m. Klimentský potok (4 - 17 - 01 - 073) pramení na jižních svazích vrcholu Kozel ve výšce 460 m.n.m. Plocha povodí je 7,6 km2, délka toku 5,3 km. Vlévá se zprava do Hruškovice u Osvětiman ve 270 m.n.m. Vodní nádrž Koryčany na říčce Kyjovce 12 km severně od Kyjova. Vodní plocha měří 35,3 ha, maximální hloubka 18,7 m, stálý objem nádrže 2,10 mil. m3, zásobní objem 2,13 mil. m3, celkový objem 2,56 mil. m3. Plocha povodí je 27,1 km2, průměrný roční průtok činí 0,16 m3*s-1. Pruský rybník na pravém přítoku Hané 1,5 km severoseverovýchodně od Moravských Prus o ploše 8 ha.

___________________________________________________________________________________________________________________________

14




4.2. Poměry klimatické I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) se na území lesní oblasti nachází: A - teplá oblast s okrskem A2 - teplý, suchý, s mírnou zimou, s kratším slunečním svitem A3 - teplý, mírně suchý, s mírnou zimou (okraje oblasti, nížinná část) B - mírně teplá oblast s okrskem B2 - mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou (převažující okrsek mimo vyšších poloh) B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný (centrální část - vlastní Chřiby) Tab. 4.1. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – ATLAS PODNEBÍ (1958) Charakteristiky A2 A3 B2 B5 Počet letních dnů 50 - 70 50 - 70 40 - 60 30 - 50 Počet dnů nad 10°C 170 - 180 160 - 180 150 - 170 150 - 160 Počet mrazových dnů 90 - 110 100 - 110 110 - 130 120 - 130 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40 40 - 50 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 Prům. teplota v dubnu 8 - 10 8 - 10 7-9 6-8 Prům. teplota v červenci 18 - 20 18 - 20 17 - 19 16 - 18 Prům. teplota v říjnu 8 - 10 8 - 10 7-9 6-8 Prům. teplota roční 8 - 10 8-9 7-9 7-8 Prům. počet dnů se 80 - 100 80 - 100 90 - 100 90 - 110 srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době 300 - 350 300 - 400 350 - 450 350 - 450 Úhrn srážek v zimě 150 - 200 200 - 250 200 - 250 250 - 300 Srážky celkem 450 - 550 500 - 650 550 - 700 600 - 750 Počet dnů se sněhem 30 - 50 30 - 50 50 - 70 60 - 70 Počet dnů zamračených 100 - 120 110 - 130 130 - 140 130 - 140 Počet dnů jasných 40 - 60 40 - 60 40 - 50 40 - 50 II. Podle klimatického členění - Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1975), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 11, MT 9), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2). Viz mapka č. 3. Tab. 4.2. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – QUITT, E. (1975) Charakteristiky T2 MT 11 MT 9 Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50 Počet dnů nad 10°C 160 - 170 140 - 160 140 - 160 Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 Prům. teplota v červenci 18 - 19 17 - 18 17 - 18 Prům. teplota v dubnu 8-9 7-8 6-7 Prům. teplota v říjnu 7-9 7-8 7-8 Prům. počet dnů se 90 - 100 90 - 100 100 - 120 srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době 350 - 400 350 - 400 400 - 450 Úhrn srážek v zimě 200 - 300 200 - 250 250 - 300 Srážky celkem 550 - 700 550 - 650 650 - 750 Počet dnů se sněhem 40 - 50 50 - 60 60 - 80 Počet dnů zamračených 120 - 140 120 - 150 120 - 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50

III. Podle Makroklimatické regionalizace ČR – se území člení do regionů R, Z, U, S. Viz mapka č. 4. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

15



Tab. 4.3. MAKROKLIMATICKÉ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY v síti informačních jednotek 1 x 1 km R Průměrná teplota vzduchu v lednu -2 až -3 Průměrná teplota vzduchu v dubnu 9 - 10 Průměrná teplota vzduchu v červenci 19 - 20 Průměrná teplota vzduchu v říjnu 9 - 10 Počet dnů s tmax ≥ 30o C (tropických dnů) 10 - 13 Počet dnů s tmax ≥ 25o C (letních dnů) 60 - 70 Počet dnů s tmin ≤ -0,1o C (mrazových dnů) 100 - 110 Počet dnů s tmax ≤ -0,1o C (ledových dnů) 30 - 40 Počet dnů s tmin ≤ -10,1o C (se silným mrazem) 10 - 15 Počet dnů s tmax ≤ -10,0o C arktických dnů) ≤2 Počet dnů s průměrnou teplotou ≥ 10,0o C 170 - 180 Počet dnů s prům. tepl. ≥ 0o C (zabezp. na 80 %) 270 - 290 Nástup období s prům. tepl. ≥ 0o C (zabezp. na ≤ 11.3 80 %) Konec období s prům. tepl. ≥ 0o C (zabezpe. na 26.12 - 1.1 80 %) Teplotní sumy ≥ 5o C (zabezpečené na 80 %) 1800 2000 Teplotní sumy ≥ 10o C (zabezpečené na 80 %) 800 - 1000 Srážkový úhrn ve vegetačním období 300 - 350 Srážkový úhrn v zimním období 200 - 250 Počet dnů se srážkami ≥ 1 mm 80 - 90 Počet dnů se srážkami ≥ 10 mm 12 - 15 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 1 až 20 cm 30 - 40 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 21 až 40 cm ≤ 10 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 41 a více cm ≤5 Počet dnů zamračených 110 - 120 Počet dnů jasných 50 - 60

Z -2 až -3 8-9 18 - 19 8-9 8 - 10 50 - 60 100 - 110 30 - 40 10 - 15 ≤2 160 - 170 260 - 270 11.3 - 16.3

U -2 až -3 7-8 17 - 18 7-8 8 - 10 40 - 50 110 - 130 30 - 40 15 - 20 ≤2 140 - 160 260 - 270 11.3 - 16.3

S -2 až -3 6-7 17 - 18 7-8 5-8 40 - 50 110 - 130 30 - 40 15 - 20 2-4 140 - 160 260 - 270 16.3 – 21.3

26.12 - 1.1

21.1226.12 1400 1600 800 - 1000 350 - 400 200 - 250 90 - 100 12 - 15 40 - 50 10 - 15 5 - 10 120 - 140 40 - 50

6.12-21.12

1600 1800 600 - 800 350 - 400 200 - 250 90 - 100 12 - 15 40 - 50 10 - 15 ≤ 5 120 - 140 40 - 50

1400 1600 600 - 800 350 - 450 250 - 300 90 - 100 15 - 17 50 - 60 15 - 20 5 - 10 120 - 150 40 - 50

Shrnutím údajů z Atlasu podnebí ČSSR, Klimatických oblastí ČR a Makroklimatických regionů dostaneme tyto základní hodnoty : Průměrná roční teplota v PLO : 7-10o C Roční srážkový úhrn v PLO : 450-750 mm Podnebí Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny je teplé a mírně suché až mírně vlhké. Srážky obecně rostou od západu, kde se ještě projevuje slabý srážkový stín České vysočiny, k východu a od okrajů regionu k jeho vyšším částem, kde se projevuje vliv návětrné polohy Chřibů: Vyškov 8,4 st. C, 542 mm, Slavkov 8,8 st. C, Ždánice 8,6 st. C, 593 mm, Litenčice 643 mm, Koryčany 633 mm, Napajedla 8,7 st. C, 625 mm. Na plochých hřbetech vrchovin srážky rostou přes 650 mm a teploty klesají pod 8 st. C. Místy i zde členitý terén umožňuje vznik větších lokálních rozdílů – teplejších svahů i inverzních chladnějších údolí. Vyrovnávací vliv na průběh teplot i vlhkosti mají poměrně velké lesní plochy, zejména ve Ždánickém lese. Podnebí Chřibů je mírně teplé, relativně dobře zásobené srážkami, zřetelně chladnější a vlhčí než v okolí. Buchlovice na jižním okraji mají 8, st. C, 628 mm, Střílky 665 mm, Kostelany na nižších hřbetech východní části 705 mm. Hřbety mají průměrnou roční teplotu asi 7 st. C a srážky až 750 mm. Vrcholový fenomén je nevýrazný. (Podle Biogeografického členění České republiky, M. Culek a kol. Praha 1996). Údaje ze srážkoměrné stanice ZD Dambořice 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989

594,6 mm 352,6 mm 365,2 mm 530,7 mm 627,4 mm 436,0 mm 566,7 mm 512,6 mm 495,4 mm 9,4 °C

1990 1991 1992 1993

477,4 mm 479,7 mm 436,6 mm 476,4 mm

9,4 °C 9,1 °C 10,0 °C 9,3 °C

___________________________________________________________________________________________________________________________

16




Průměrné srážky ve sledovaném období činily 489 mm a průměrná teplota byla 9,4 °C. Údaje ze srážkoměrné stanice ZD Nížkovice 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989

627,7 mm 463,6 mm 560,4 mm 371,2 mm 410,4 mm 549,7 mm 699,7 mm 457,0 mm --554,8 mm 380,6 mm

--7,6 °C 9,7 °C 9,5 °C 10,2 °C 8,9 °C 8,3 °C 9,0 °C --9,5 °C 10,6 °C

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

538,7 mm 436,6 mm 488,4 mm 510,8 mm 534,2 mm 524,4 mm 618,4 mm 657,1 mm 579,0 mm 537,1 mm

--------11,2 °C 10,2 °C 8,7 °C 9,7 °C 10,1°C 10,3 °C

Průměrné srážky ve sledovaném období činily 525 mm a průměrná teplota byla 9,6 °C. V letech 1987 a 1989 bylo ve vzorcích srážek Zemědělskou oblastní laboratoří ve Vyškově určeno pH a obsah NO3 v mg/l. V roce 1987 bylo měřeno 31 vzorků. Hodnoty pH se pohybovaly od 7,93 do 6,28 a průměr činí 7,03. Hodnoty NO3 se pohybovaly od 1,22 mg/l do 58,44 mg/l a průměrný obsah NO3 činí 9,95 mg/l. Více než 10 mg/l bylo v 10 vzorcích. V roce 1989 bylo měřeno 19 vzorků. Hodnoty pH se pohybovaly od 7,4 do 6,4 a průměr činí 7,08. Hodnoty NO3 se pohybovaly od 2,4 mg/l do 7,3 mg/l a průměrný obsah NO3 činí 4,95 mg/l. Více než 10 mg/l nebylo zaznamenáno.

4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie oblasti Území PLO patří k Západním Karpatům vnějším. Jejich stavba je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Vnější Karpaty mají významnou pásemnou stavbu a poloobloukovitý tvar. Tvoří složitý příkrovový systém dalekosáhle přesunutý za třetihorního vrásnění k severozápadu na Český masív. Na jejich stavbě se na území PLO podílejí tyto geotektonické celky: v oblasti Chřibů magurský flyš (račanská jednotka) , v oblasti Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny vnější flyš (Podslezsko – ždánická jednotka, vývoj Těšnovický). Nižší partie oblasti vyplňuje neogén (pliocén, miocén). Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové facie. Flyšem rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují mocnosti až přes 100 m. Geologická historie flyše spadá do alpinského vývojového cyklu, který začíná druhohorním uložením křemenného detritu. Pokračuje sedimentací karbonátovou, která kulminuje v juře. Důkazem karbonátové sedimentace ve flyšovém pásmu jsou pouze sedimentární klasty (valouny či bloky). Ve starších třetihorách (paleogénu) pak pokračuje flyšová detrická sedimentace. Sedimenty jsou pak formovány horotvornými pohyby helvetskými (svrchní oligocén), sávskými (rozhraní paleogén – neogén) a štýrskými (miocén). Koncem miocénu měla pak oblast ráz zarovnané pahorkatiny, která byla v pliocénu rozlámána vertikálními pohyby, jež daly vzniknout intermontánním depresím a modifikovaly říční síť. Ve čtvrtohorách (pleistocén, holocén) dochází pak k dalšímu morfologickému modelování území, zahlubování údolí, vzniku sesuvů na jílovcových horninách. Pro račanskou jednotku je charakteristické soláňské souvrství (spodní soláňské - ráztocké vrstvy – střídání vápnitých pískovců a šedých a zelenošedých jílovců, svrchní soláňské – lukovské vrstvy – arkózové pískovce a slepence), bělověžské souvrství (spodní bělověžské vrstvy – střídání složitých vložek jílovců a pískovců s šedými a zelenými jílovci a křemitovápnitými pískovci), zlínské souvrství (středně až hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci a šedými vápnitými jílovci). Vnější flyš přímo hraničí s Magurským flyšem Chřibů. Je vytvářen podslezsko-ždánickou jednotkou, Oblast leží na ždánicko-hustopečském souvrství, ve kterém dominují paleogenní vápnité jíly, slíny a pískovce, místy drobivé slídnaté pískovce (ždánické).. Tyto jsou doprovázeny menilitovými vrstvami (lupenité a lavičkovité křemito-vápnité jílovce, místy s lávkami rohovce) a také podmenilitovým souvrstvím s jíly a jílovci (zčásti vápnitými, v některých polohách pestrými). V západní části PLO (Otnice) se nachází paleocenní jíly a jílovce, šedé a pestré, místy s lávkami pískovců, také i pískovcové a slepencové polohy. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

17



V pásu mezi Roštínem a Střížovicemi se v geologickém podloží projevuje Těšnovický vývoj, facie těšnovická s vápnitými jílovci a lávkami pískovců. Neogén vyplňuje nejnižší partie oblasti. Na východě PLO, v částech přiléhajících k řece Moravě (Napajedla až Polešovice) se v podloží projevuje pont s pestrými jíly, místy se štěrky a písky, u Nedakonic vystupují pliocenní štěrky a písky. V severozápadní části PLO se mezi Kroměříží a Slavkovem, v pásu o šířce až 12 km, vyskytuje miocenní spodní torton s vápnitými jíly a se slabými vložkami pískovců, místy se objevují lutrtštécké štěrky a brněnské písky. Rovněž je zde v hojné míře zastoupen svrchní helvet karpatské formace s šlírovými vápnitými jíly, místy s písky a pískovci. V kvartéru se na skalním podkladě vytvořila vrstva fluviálních, proluviálních a deluviálních sedimentů. Plošně nejrozšířenější jsou svahové (deluviální) uloženiny. Pokud tvoří skalní podklad jílovce, ve styku s vodou se rychle rozpadají a vytváří se jílovito - písčité půdy. V místech pískovcového podloží mají deluviální sedimenty charakter hlinito-kamenitých nebo kamenitých sutí. Mocnost deluvií je až 3 m. Proluviální sedimenty se ukládají při vyústění vodních toků do hlavních údolí v podobě náplavových kuželů. Fluviální sedimenty se akumulují v údolích větších toků. Okolí větších toků je tvořeno nivními hlínami až hlinitými písky, delofluviálními, převážně písčitými humózními hlínami. Čtvrtohorní překryvy jsou v oblasti flyše tvořeny zejména deluviálními písčito-hlinitými sedimenty. V nižších polohách, které však většinou nejsou pokryty lesem jsou uloženy různě mocné eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny, které jsou hojnější v bezlesých částech PLO. Oblast neogenní, tedy nejnižší část je překryta z větší části terciérními až kvartérními proměnlivými písčitými a jílovitými eluvii. Mapka č. 5 – Geologická mapa “zakrytá”

4.3.2. Pedologie oblasti Osídlení oblasti Chřibů je velmi pozdní, teprve středověké, a převážně má valašský charakter. Vyšší polohy prakticky nebyly nikdy osídleny. Krajina je dosud dosti zalesněná, přičemž v lesích převažuje druhová skladba blízká přirozené. Osídlení regionu Ždánický les-Litenčická pahorkatina je v níže položených částech podstatně starší, (od 7. tisíciletí před n.l.), avšak nejvyšší partie nebyly nikdy odlesněné. Lesy mají často formu pařezin, zčásti však došlo k přeměně na lignikultury stanovištně nepůvodních dřevin. Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly z velké části listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Takové půdy mají desítky let narušen přirozený proces akumulace a rozkladu humusu, což se projevuje nedostatkem přístupných organických látek, ústupem živin a celkovou degradací stanoviště. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změněnou druhovou skladbou dřevin se prospěch monokultur borovice a smrku. Důsledky hrabání v minulosti a nepříznivého vlivu jehličnatých monokultur v současnosti vytváří celkovou výslednici půdních podmínek, která ovlivňuje jednak půdní fytocenózu a dále kvalitu lesních porostů na těchto půdách rostoucích. Takto degradovaná stanoviště se vyskytují na celém území PLO, převážně v nižších částech v okolí lidských sídel, zejména vesnic a na okrajích lesních komplexů. V neposlední řadě byla kvalita půd značně ovlivněna nevhodnými těžebně dopravními technologiemi, zejména pojezdem těžkých mechanismů s důsledkem ve zhutňování půd a nastartování erozní činnosti vody. Půdotvorné prostředí PLO je možné rozdělit z geomorfologického hlediska na část Chřibů a část Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny. V regionu Chřiby se na uceleném, kompaktním ostrově, jehož hranice zhruba kopírují komplex lesních porostů Chřibů, vyskytuje v dominantní formě půdní typ kambizem (typická mezotrofní a eutrická). Doprovodnou složkou, zvláště v rovinatých terénech a na úpatích svahů je luvizem (typická). Na nejvyšších hřbetech se na zpravidla kyselých pískovcích vyvinuly kyselé, oligotrofní kambizemě typické. Na vlhčích místech se objevuje kambizem pseudoglejová a glejová. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro magurský flyš typická téměř úplná absence semihydromorfních a hydromorfních půd. Vlivem značné příměsi jílových minerálů v půdách jsou tyto z hlediska zrnitosti většinou středně těžké až těžké a hůře prostupné pro vodu. Ta v půdním profilu stagnuje a vytváří charakteristické znaky oglejení. Většinou bývá toto oglejení vytvořeno ve větších hloubkách (v průměru od 40 cm níže) a nijak neovlivňuje fytocenózu na povrchu. Vylišení takovýchto lokalit při typologickém mapování je velmi obtížné, není možno spoléhat na rostlinné indikátory ani na šetření pomocí zkusných vpichů sondýrkou. Zastoupení oglejených půd (kambizemí pseudoglejových) je velmi malé, bodové a nemá vliv na způsob hospodaření na převažujících lesních typech. Litozemě na skalách tvoří nepatrné ostrůvky, místy jsou však vápnité a podmiňují výskyt specifické vegetace (Bradlo). V nižších částech oblasti, hlavně na východ od hřebene směrem k řece Moravě, se na spraši vyvinula typická hnědozem, místy přecházející v hnědozem luvickou. Ždánicko-litenčický region charakterizuje poměrně pestrý soubor zpravidla vápnitých půd. Při jižním a především západním okraji, na Vyškovsku a v oblastech přiléhajících k řece Hané převládají černozemě na spraších, ve sníženinách se lokálně objevují typické černice (mimo les). Ve vyšších částech a na ___________________________________________________________________________________________________________________________

18




východě, v pásu mezi Kroměříží a Morkovicemi, Zdounkami a Koryčany, se na spraši vyvinuly typické hnědozemě, na výchozech vápnitých slínů jsou neobyčejně hojně zastoupeny typické pararendziny. V lesních celcích Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny se na slínech, spraších, sprašových hlínách a vápnitém flyši vyvinuly rozsáhlé plochy kambických a typických pararendzin. Pouze místy jsou ostrovy typických kambizemí (na slinitých jílech), v oblasti Trojáku a Lhotky u Zdounek luvizemě na sprašových hlínách. Půdy na slínitých jílech, slínech a jílovitém flyši jsou na plošinách v různé míře oglejené. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy – fluvizemě v okolí větších toků, které vytváří zcela specifické podmínky pro hospodaření na úzkých dlouhých plochách. Bodový charakter mají i hydromorfní půdy na svahových mokřadech s přítomností proudící vody a svahových glejů. Také tato stanoviště vcelku neovlivní způsob hospodaření v rámci dominantního hospodářského souboru. Pokud se týká trofnosti lesních stanovišť oblasti, převládají svěží a živná stanoviště půdních kategorií S, B, H, D. Na živnost lesního stanoviště má v oblasti rozhodující vliv poměr pískovcové a jílovcovité složky v půdotvorném substrátu. Životnost značně ovlivní rovněž složení pískovcového tmelu. Obecně lze říci, že zastoupení skeletu (pískovce) nad 30% v půdním profilu ovlivní posun trofnosti od živných ke kyselým stanovištím. Výjimku tvoří obohacená kamenitá stanoviště kategorií A, kde došlo z různých příčin k obohacení půdního profilu humusem. Za zmínku stojí i obsah CaCO3 v půdách. Ten je v půdách oblasti velmi proměnlivý a závisí na obsahu Ca v jílovcích či tmelu pískovců. Na stanovištích s podložím karbonátových jílovců nebo vápnitých sprašových hlín jsou půdy bohaté, vápnité. Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé oblasti. Půdní soudy byly vybrány tak, aby byla podchycena dominantní lesní stanoviště a zároveň zdůvodněna nutnost diferenciace způsobu hospodaření na nich. Půdní sonda připadá asi na 1000 ha porostní půdy. Syntetickým vyjádřením pedologického průzkumu lesních stanovišť je pak upřesnění charakteristik lesních typů. (Příloha č. 2) Zobecnění půdních rozborů typologických ploch Reakce půd : je velmi proměnlivá v závislosti na podloží a hloubce. V oblasti Magurského flyše jsou půdy v horní části (do 15 cm) vesměs silně až středně kyselé. Směrem dolů kyselost klesá. Na půdách s dobrou až vysokou zásobou Ca (karbonátové jílovce či vápnité tmely pískovců), Ždánický les a Litenčická pahorkatina je reakce půd mírně kyselá, neutrální až středně alkalická. Sorpční kapacita : je velmi vysoká až vysoká na neutrálních půdách - Ždánický les a Litenčická pahorkatina, u kyselejších půd - Chřiby klesá směrem dolů na velmi nízkou. Obecně je velmi proměnlivá v rámci jednoho půdního profilu. Sorpční nasycenost : roste s klesající kyselostí. Půdy nahoře silně kyselé jsou také výrazně sorpčně nenasycené, s poklesem kyselosti směrem dolů roste sorpční nasycenost, půdy neutrální jsou sorpčně nasycené až plně sorpčně nasycené. Zrnitost : v oblasti vnějšího flyše či neogénu jsou půdy většinou středně těžké, hlinité, jílovitohlinité až jílovité. Magurský flyš Chřibů naopak vytvořil půdy lehčí, hlinitopísčité až písčitohlinité. Živiny : Dusík – v průměru střední zásoba Fosfor – velmi proměnlivá zásoba, většinou velmi nízká, někde však velmi dobrá. Draslík – většinou střední až nízká zásoba, někde dobrá až vysoká Vápník – velmi proměnlivá zásoba (nízká – vysoká) v závislosti na podloží Hořčík – dosti proměnlivá zásoba, většinou nízká až střední v horní části, dobrá až vysoká zásoba ve spodní části půdního profilu.


19



TAB 4.4. ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A SUBTYPŮ Půdní typ subtyp výskyt

38 447.74 ha Celkem %

KAMBIZEM

HNĚDOZEM LUVIZEM PODZOL PSEUDOGLEJ FLUVIZEM

PARARENDZINA RANKER

GLEJ

typická oligotrofní typická mezotrofní luvická eutrická rankerová pseudoglejová typická luvická typická pseudoglejová kambický typický kambický typická pseudoglejová glejová typická kambická typický kambický podzolový pseudoglejový kambický

RENDZINA LITOZEM ORGANOZEM celkem

pískovce, jílovce jílovce, pískovce jílovce, sprašové hlíny svahové hlíny pískovce, jílovce jílovce, sprašové hlíny, svahoviny spraš, sprašové hlíny spraš, sprašové hlíny jílovce, sprašové hlíny, svahoviny jílovce, sprašové hlíny, svahoviny pískovce, jílovce pískovce, jílovce Jílovce, pískovce, svahoviny aluviální naplaveniny aluviální naplaveniny aluviální naplaveniny spraš, sprašové hlíny, pískovec spraš, sprašové hlíny, pískovec pískovce, jílovce

aluviální naplaveniny, svahoviny vápenec pískovec slatinná rašelina

3,5 42,4 30,3 7,6 0,5 0,2 1,1 6,6 2,9 2,1 0,8 0,1 0,1 0,3 0,2 0,2 0,3 0,3 0,4 0,1 100

Z tabulky je patrno, že nejzastoupenějšími půdními typy jsou kambizemě a hnědozemě, které tvoří téměř 87 % plochy lesních půd.

4.4. Poměry biogeografické Biogeografické členění (Culek a kol., 1996) vylišuje na území PLO 36 biogeografické regiony náležející do Karpatské podprovincie: Viz mapka č. 6 - Biogeografické regiony ČR. 3.1. Ždánicko - litenčický 3.2. Chřibský Nové regionálně fytogeografické členění ČR (Skalický, Slavík 1988) na území PLO 36 vylišují dva fytogeografické obvody - Mesophyticum carpaticum a Pannonicum. Do fytogeografického obvodu Mesophyticum carpaticum náleží okres Středomoravské Karpaty s podokresy Ždánický les, Litenčické vrchy a Chřiby. V nížinných částech oblasti se nachází fytogeografický okres Jihomoravská pahorkatina náležející k obvodu Pannonicum s podokresy Bučovická pahorkatina a Hustopečská pahorkatina. Sosioekologické členění (Petříček 1982, Míchal, Petříček 1988) vylišuje na území PLO 36 sosiekoregiony: 3.26. Středomoravské Karpaty 3.27. Chřiby

___________________________________________________________________________________________________________________________

20




4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář : Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Komentář : Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). Z on a l it a: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy); Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolu) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

21



Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování.

4.5.2.1. Lesní vegetační stupně a vegetační poměry PLO 36 je řazena podle mapy variant vegetační stupňovitosti (Zlatník 1975) k teplé mediteránní oblasti (ekologické variantě bukové a chorologické variantě panonské a subpanonské). Na části západní hranice sousedí s teplou dubovou panonskou oblastí. Rozvržení lesních vegetačních stupňů odpovídá sousedním flyšovým pohořím jako jsou Hostýnské vrchy či Bílé Karpaty. Typickou lesní vegetací oblasti jsou bohaté, hlinité a obohacené dubové bučiny (téměř 50% plochy lesů PLO) a bohaté a hlinité bukové doubravy (31%) a v jejich rámci vlivem lidské činnosti v posledních stoletích vzniklé dubové či bukové habřiny či pařeziny, které se staly druhotnou, ale specifickou složkou přírodních společenstev v PLO. V těchto lesních společenstvech dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), na sušších a skeletnatějších stanovištích a hlavně v doubravách je nahrazována strdivkou jednokvětou (Melica uniflora) nebo lipnicí hajní (Poa nemoralis). Na chudších stanovištích roste bika hajní (Luzula nemorosa), jestřábník lesní (Hieracium silvaticum) a kostřava ovčí (Festuca ovina). Tyto dominantní traviny jsou doprovázeny na bohatých stanovištích mařinkou vonnou (Galium odoratum), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), místy svízelem Schultézovým (Galium Schultezii), pryšcem mandloňovým (Tithymalus amygdaloides), čistcem lesním (Stachys silvatica), violkou lesní (Viola silvatica), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) atd. Bohatá eutrofní stanoviště jsou pak indikována bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), kopytníkem evropským (Asarum europaeum), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), atd. Vů dč í r os t li nn é do mi na n ty pův odn íc h les ů (Prudi č ) – upraveno na podmínky PLO 36 V Moravských Karpatech převládají v jejich bezjedlové části lesy, jejichž přirozené skladbě dominoval dub s bukem. V půdní vegetaci se nejčastěji setkáváme s ostřicí chlupatou, která charakterizuje segmenty dubových bučin. Bukové doubravy jsou naproti tomu význačné dominancí strdivky jednokvěté. Ještě před dvaceti až třiceti lety byly bukové doubravy se strdivkou dobře zachovány na slunných svazích nejvyšších poloh v Chřibech (Brdo, Komínky, Ocásek), Litenčických vrších (Hradisko). Strdivka jednokvětá se výrazně uplatňuje i v nižších polohách na plochých hřbetech a slunných svazích, kde přichází spolu s ostřicí chlupatou, jinde dominuje s ostřicí chlupatou ostřice horská. Ochuzenější plochy doubrav vyznačuje třtina rákosovitá, prosvětlené polohy lipnice hajní. V dubových bučinách vlivem hrabání steliva se rozšířila bika hajní. Ta je dominantní v kyselých dubových bučinách na písčito-hlinitých půdách. Zajímavé je rozšíření obou dominant v Moravských Karpatech. Strdivka jednokvětá je mnohem četnější v jihozápadní a západní části, kdežto ve východní a severovýchodní části se více uplatňuje ostřice chlupatá. Mimo bukové doubravy charakterizuje strdivka jednokvětá ještě skupinu označenou v Chřibech jako lipové dubové bučiny, kde ke strdivce se druží bažanka vytrvalá a kapradiny. Po geobotanické stránce pokládá Meusel (1965) strdivku jednokvětou za subatlantický a submeridionální taxon, kdežto ostřici chlupatou za druh s mírně kontinentálním těžištěm rozšíření. V oblasti Karpat se oba druhy prolínaji. Jako indikátor prostředí charakterizuje obě dominanty Ambrož (1986) a Zlatník (1970). Z hlediska nároků na světlo pokládá Ambrož strdivku za stinnou rostlinu, vyskytující se také na světlejších místech, bez nápadné gradace pokryvnosti pro osvětlení. Zlatník uvádí její výskyt ve slabším zástinu prosvětleného lesa mimo silný lesní zástin. Z téhož hlediska pokládá Ambrož ostřici chlupatou za rostlinu přicházející i na světlejších místech Zlatník popisuje ostřici chlupatou jako rostlinu snášející hluboký zástin, ale bez možností šíření semeny a s redukovanou možností vegetativního rozšiřování. Oba druhy pokládají zmínění autoři za rostliny mírně kyselých půd. Amabrož pokládá strdivku za rostlinu teplých poloh, ostřicí chlupatou za rostlinu středních poloh. Shodný je též vztah obou dominant k vlhkosti. Obě nesnášejí vysýchání ani zamokření, pouze strdivka jednokvětá snese dočasné proschnutí půdy ve vegetačním období. Podle Zlatníka oba hodnocené druhy jsou příznačné pro mělový humus. Ostřice chlupatá a strdivka jednokvětá se v naší oblasti uplatňují též v přechodech do společenstev javořin, kde v půdní vegetaci se vyskytují náročnější druhy bažanka, kopytník, hvězdnatec, jarmanka a jiné. Závěrem možno shrnout, že Zlatník (1956) i Randuška (1981) uvádějí jako dominantní druh FagetoQuerceta, Querceto-Fageta a Corneto-Querceta, strdivku jednokvětou a ostřici chlupatou jako dominantní druh ve skupině Fageto-Querceta, Querceto-Fageta a podmíněně i Fageta pauper.

___________________________________________________________________________________________________________________________

22




Na velké rozloze PLO se zachovaly ve větší míře listnaté, smíšené porosty a pařeziny, které se svým složením blíží původním společenstvům. Od nejnižších nejteplejších poloh jsou to dřínové, suché, sprašové, kamenité, obohacené habrové doubravy, březové olšiny, potoční luhy, dále svěží, kyselé, uléhavé, kamenité, bohaté, hlinité a obohacené bukové doubravy, kyselé, svěží, vysýchavé, bohaté, hlinité, obohacené, dubové bučiny, lipodubové bučiny, lipové javořiny, javorové jaseniny, jedlodubové bučiny a jasanové olšiny. 4. lvs –bukový je v PLO tvořen kyselými, svěžími, bohatými, hlinitými, obohacenými a podmáčenými bučinami jako inverzními společenstvy stinných žlebů a bázemi stinných svahů. 1. lvs – dubový – Nalézá se v nejteplejší JV části PLO na jižních stráních a při okrajích lesních komplexů. Nadmořská výška 200 – 320 m, azonálně až do 450 m nad mořem. Hlavní hospodářskou dřevinou je zde dub zimní. V přirozených společenstvech ho doplňují dub pýřitý, habr, lípa, břek, muk, babyka a keře. Tvoří 1,3 % rozlohy PLO. 2. lvs – bukodubový – Tento vegetační stupeň se nalézá v rozmezí nadmořských výšek 200-400 m, azonálně až do 500 m nad mořem. Navazuje přímo na teplou oblast Hornomoravského a Jihomoravského úvalu. Zhruba lze tento vegetační stupeň charakterizovat průměrnou roční teplotou 8 – 8,5 st. Celsia a ročním úhrnem srážek pod 650 mm. V přirozených společenstvech dominoval dub zimní, přimíšeny byly buk, habr, lípa, javor případně jilm. Současnou skladbu tvoří převážně listnaté porosty pařezin. Tvoří 35,7 % rozlohy PLO. 3. lvs – dubobukový – Je rozhodujícím vegetačním stupněm v oblasti, tvoří téměř 60% lesů. Nadmořská výška 250 – 500 (550)m. Zhruba lze tento vegetační stupeň charakterizovat průměrnou roční teplotou 7,5 - 8 st. Celsia a ročním úhrnem srážek 575 – 750 mm. Buk je rozhodující hlavní hospodářskou dřevinou, má zde optimální podmínky pro svůj růst. Obsadil širokou škálu stanovišť od půd kyselých (3K), bohatých (3 B,H,D) až po kamenitá stanoviště (3A, J). V přirozených porostech se dále vyskytoval DB, HB, JV, KL, LP, JL, TŘ, BŘK. Dubové bučiny mají přirozeně 20 – 30% dubu. Původní porosty jsou nahrazeny pařezinami, často monokulturami smrku i borovice. Přirozenější dřevinná skladba je na extrémních a exponovaných stanovištích, sutích, roklinách srázných svazích, ve společenstvech javořin, skeletových, svahových dubových bučin a lipodubových bučin. 4. lvs – bukový – Je stupněm pouze inverzním. Zaujímá nadmořskou výšku v rozmezí 300 – 550 m. Klimatické charakteristiky : průměrná roční teplota 6,5 – 7,5 st. Celsia, roční úhrn srážek 650 – 800 mm. V původních porostech dominoval buk. V příměsi byly obě lípy, javor mléč i klen, jilm horský, méně habr a dub. Nynější porosty převážně listnaté. Dub je přirozeně jen vtroušen. V PLO se na malé ploše nalézá i reliktní bor, který zaujímá výchozy flyšových pískovců (skály). Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 36: lvs

1.dubový 2.bukodubový 3.dubobukový 4.bukový 0.bory

Zastoupení (%)

1,34 35,70 59,64 3,30 0,02 100

V PLO 36 tvoří značnou část plochy porosty s nevhodnou dřevinou skladbou. V porostních typech mírně převažují smrkové porosty (čisté a dominantní) – celkem 11,8%. Takřka shodnou rozlohu dosahují i bukové porosty (čisté a dominantní) – celkem 11,1%. Na třetím místě jsou porosty dubové, které zaujímají 6,6% plochy. Podle databáze platných LHP zpracované za plochu PLO je dřevinná skladba PLO tvořena těmito hlavními porostními typy :


23



Tab. 4.5. PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS) Po ro stn í smě s Plocha (ha) Zastoupení (%) Smrkové porosty čisté (90+) 1919,78 6,87 Smrkové porosty dominantní (71 – 90) 1381,50 4,93 Smrkové porosty majoritní (51 – 70) 57,85 0,21 Borové porosty čisté(90+) 191,75 0,68 Borové porosty dominantní (71 – 90) 159,96 0,57 Dubové porosty čisté (90+) 884,51 3,15 Dubové porosty dominantní (71 – 90) 957,88 3,42 Dubové porosty majoritní (51 – 70) 53,21 0,19 Bukové porosty čisté (90+) 1621,08 5,79 Bukové porosty dominantní (71 – 90) 1473,40 5,26 Bukové porosty majoritní (51 – 70) 52,07 0,19 Akátové porosty čisté (90+) 61,96 0,22 V menší míře se vyskytují porostní typy olšové, jasanové, lipové, topolové a listnaté pařeziny v rámci smíšených listnatých porostních typů. Bližší viz. Zastoupení skladby porostních typů v největších cílových HS v kap. 6.1.1. Tyto tabulky a grafy dávají dobrý přehled o zastoupení porostních typů v hlavních HS. Porostní typy jsou jednak charakterizovány, viz. Tabulka tvorby porostních typů, a dále kvantifikovány plochou, procentickým zastoupením a naplněním v rámci souboru. Na první pohled je zřejmé velké zastoupení smrkového porostního typu v HS 45, 43, 41 a borového porostního typu v HS 23, 25 . Cílem diferencovaného hospodaření by měla být postupná přeměna nevhodných (nestabilních, nepůvodních) monokultur SM, BO na porosty produkční s víceméně přirozenou skladbou dřevin. Hlavním principem těchto přeměn je pak trvale udržitelné hospodaření přírodě blízké. Rámcem pro takovéto hospodaření je vytvoření hospodářských souborů a jejich rámcových směrnic hospodaření (viz kapitola 9) a mapka č. 7 – Geobotanická rekonstrukční mapa ČR. Mapa lesních vegetačních stupňů Jedním z výstupů OPRL je mapa zonálních vegetačních stupňů (1: 50 000) v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření lesních vegetačních stupňů.

4.5.2.2. Soubory lesních typů Tab 4.6. ZASTOUPENÍ SLT V PLO ( %)

38 447.74 ha ekologická řada

extrémní

Σ

živná

obohacená humusem edafické kategorie

X

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

kyselá

%

Z Y M K

N

I

+ 0, 1

F

C

0,7

1,9

0,2

0,3

0,1

0,1

S

6,8 0,7

+

0,5

+

B

W H

D

1,2

+

1,4

19,2

21,6

8,9

0,3

2,0

29,2

2,5

+

0,6

0,4

0,2

A

oglejená

pod máče ná

vodou

J

+

L

0,5

U

V O P Q T G R

Σ

+

3,3

0,2

+

59,7

0,4

35,7 +

+

+ 0,1

+

raše linná

l. v. s.

1,3 +

0, 1

2,2

0,3

0,7

8,0

0,2

22,4

51,4

13,2

0,3

+

0,9

0,2

+

+

+

+

100

Převládajícími soubory lesních typů jsou: 2H, 3H, 3B, 3D, 3S. ___________________________________________________________________________________________________________________________

24




4.5.3. Zastoupení přirozených lesních společenstev Zastoupení B OR Y: DOUBRA VY: BUČ IN Y: O L Š IN Y : LU H Y : JA VOŘI N Y: JA SEN IN Y:

v ha 8 , 28 14093,49 2 392 1 ,57 2 07 ,7 8 1 48 ,6 3 4 , 12 6 3 ,87 3 844 7 ,74

% 0 , 02 36,65 6 2 ,22 0 , 54 0 , 39 0 , 01 0 ,17 1 00 ,0 0

LUHY Luhy jsou v rámci PLO společenstva úzkých potočních aluvií v nejnižších a teplých částech. Zastoupení je nepatrné (0,4%), k hospodaření je nutno přistupovat velmi diferenciovaně. Potoční luh je společenstvem, kde se přirozeně vyskytoval dub letní a jasan ztepilý, doplněn jilmem, lípou, javorem. Současné porosty jsou povětšinou druhotné z olší, vrb, topolů, ojediněle jasan, lípa, dub. Nadmořská výška 270 – 330 m. DOUBRAVY Dřínové, kamenité, suché, sprašové, habrodřínové a obohacené habrové doubravy, kamenité, uléhavé, kyselé, svěží, bohaté, hlinité, obohacené a javorové bukové doubravy tvoří 36,7% rozlohy PLO. Jsou záležitostí teplejší západní části neogénu a vnějšího flyše. Velmi časté jsou překryvy spraší a sprašových hlín. V přirozených společenstvech dominoval dub zimní, přimíšeny byly buk, habr, lípa, javor případně jilm. Současné porosty jsou tvořeny většinou pařezinami různého složení a kvality. Dobré kvality dosahuje bříza, místy i lípa, habr i dub. Do porostů byla často nevhodně vnášena čistá borovice a dokonce smrk. Tyto monokultury nyní jeví známky degradace a rozvrácení. Borovice je při volbě vhodného ekotypu dřevinou vhodnou do směsí. Smrku by se měl každý hospodář v těchto společenstvech vyvarovat. Základní dřevina DB, BK, vedlejší MD, BO, LP, JV, HB. Velmi žádoucí je příměs cenných listnáčů – LP, JV, JL, TŘ. Nevhodné smrkové porosty by měly být rychle přeměněny. Nadmořská výška 200 – 400 m. BUČINY Bučiny zaujímají v PLO zcela jednoznačně největší plochu –62,2% rozlohy. Buk v minulosti opanoval v různých směsích celé území PLO. Má zde optimální podmínky pro svůj růst (7,5 – 8,5 st. Celsia, 575 – 750 mm). Obsadil širokou škálu stanovišť od půd kyselých (3K), bohatých (3,4 B,H,D) až po vlhká stanoviště (4V). V přirozených porostech se dále vyskytoval DB, HB, JV, KL, LP, JL, TŘ, BŘK. Dubové bučiny mají přirozeně 20 – 30% dubu. Původní porosty jsou nahrazeny pařezinami, často monokulturami smrku i borovice. Nadmořská výška 250 – 500 m. Vlastní bučiny jsou doménou inverzních poloh Chřibů. V původních porostech dominoval buk, v příměsi byly obě lípy, javor mléč i klen, jilm horský, méně habr a dub. Nynější porosty různého složení, dobré zastoupení listnáčů (BK), ale na druhé straně přítomnost monokultur SM. Nadmořská výška 300 – 550 m. OLŠINY Tvoří 0,5% rozlohy PLO. Vytváří společenstva potočních a prameništních olšin s původním výskytem olše lepkavé, jasanu ztepilého a vrby. Někde mohl přistoupit habr, klen a třešeň. Nynější skladba je nakloněna olši. Nadmořská výška 250 – 500 m. JASENINY Tvoří 0,2% rozlohy PLO. Zahrnuje pouze jeden lesní typ – javorovou jaseninu bršlicovou v úžlabinách. Společenstvo zaříznutých úžlabin potoků s mozaikou půdních typů ovlivněných vodou a deluvií. Přirozeně JS, KL, JV, DB, JL, LP. Nadmořská výška 350 – 450 m. JAVOŘINY Okrajové společenstvo, pouze 0,01% rozlohy PLO. Tvořeno lipovými javořinami. Přirozeně BK, LP, JV, HB, JS, DB, JL. Společenstva suťovitých svahů. Nadmořská výška 300 – 550 m. BORY Spolu s javořinami okrajové společenstvo. Tvoří jej reliktní bor skalnatý na skalnatých výchozech flyšových pískovců. Přirozeně BO, DB, BK, BŘ. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

25



4.5.4. Typologické plochy, trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a ostatní výzkumné plochy 4.5.4.1. Typologické plochy PLO 36 – Středomoravské Karpaty je svojí výměrou středně velkou oblastí. V rámci PLO 36 je k dispozici celkem 500 zápisů (typologických zápisníků) z typologických ploch, které byly zakládány již v letech 1958 až 1962 (Prudič) a postupně v dalších letech revidovány (Plintovič, Kelbl). Při II. cyklu mapovacích prací počátkem 90. let (1992 – 1994, Kusbach a kol.) bylo založeno celkem 35 ploch. K dalšímu doplnění došlo při revizi v rámci dokončení elaborátu OPRL v roce 2001. Fytocenologické zápisy a půdní vzorky byly pořízeny a odebrány podle metodiky šetření přírodních podmínek (Macků 1990). V současné době jsou typologické plochy zakládány v hustotě 1 sonda na přibližně 1000 ha porostní plochy. Jsou pořizovány fytocenologické zápisy, vyhodnoceno dřevinné patro a odebrány půdní vzorky v hlubokých sondách. Vzorky jsou pak zpracovány pedologickou laboratoří ÚHÚL Brandýs nad Labem. V tabulce jsou uvedeny nejnovější půdní rozbory na typologických plochách po celém území PLO 36. Jejich zhodnocení je provedeno v kapitole 4.3.2. Pedologie oblasti.

___________________________________________________________________________________________________________________________

26




Tab. 4.7. PŮDNÍ ROZBORY TYPOLOGICKÝCH PLOCH PLO 36 Lesní typ

3K3 kyselá dubová bučina biková na svazích

Číslo plochy

Luzula nemorosa +, Hieracium silvaticum -

Dusík %

CaCO3 %

Sorpční kapacita /mval/100g/

Sorpční nasycenost %

4,46 5,01 4,80 4,77

3,51 0,32 0,56 1,56

0,112 0,042 0,030 0,065

-

13,8 13,5 9,8 10,2

19,6 63,0 29,6 37,3

Buchlovice 717 B10

345 m V

Magurský flyšjílovce s vložkami pískovců Kambizem luvická Písčitohlinitá

Půdní reakce /pH H2O/

Humus %

Dusík %

CaCO3 %



4,42 4,69 5,17 5,19 4,60

10,78 0,46 0,29 0,66 7,59

0,364 0,039 0,034 0,050 0,299

-

31,0 10,3 24,4 26,7 18,5

22,6 35,9 79,9 81,3 27,6

Buchlovice 327 C14

355 m JV

Magurský flyšvápnité jílovce s pískovci Luvizem kambická Hlinitopísčitá


Humus %

Dusík %

Aol 5-8 Bv1 8 - 20 Bv2 20 - 40 Bvt 40 - 75 Bvt/Cd 75 - 120

5,06 4,56 4,62 4,83 5,15

5,76 1,38 0,53 0,32 0,14

0,238 0,061 0,035 0,028 0,015

T 369 103

Buchlovice 633 A8

360 m JV


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,50 4,37 4,46 4,61

10,92 0,97 0,56 0,41

0,304 0,045 0,036 0,031

-

21,9 11,5 10,6 18,1

Buchlovice 534 A4

415 m S

Magurský flyšvápnité jílovce s pískovci Kambizem eutrická (pseudoglejová) Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

4,70 4,97 4,65 4,58 5,28

2,38 0,96 0,69 0,59 0,30

0,133 0,069 0,054 0,053 0,034

3-8 8 - 28 28 - 45 45 - 65

T 369 101

T 369 102 Horizonty; Hloubky /cm/:

2I5

obohacená buková doubrava strdivková na plošinách a hřbetech

Magurský flyšjílovce s vložkami pískovců Kambizem oligotrofní Hlinitopísčitá

Humus %

2I5

2D5

Fytocenoza


Horizonty:

svěží dubová bučina biková s ostřicí chlupatou na Horizonty: Hloubky /cm/: svazích a hřbetech Aol 4-8 Bv 8 - 35 Bvg 35 - 65 Bv/Cg 65 - 80 Bv/Cg 80 - 100

uléhavá kyselá buková doubrava se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích

Substrát; Půdní typ; Půdní druh;

330 m JZ

Ao Bv Bv/C Cd

uléhavá buková doubrava se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích

Nadm. výška; Exp.

Buchlovice 716 B7

T 369 100

Hloubky /cm/:

3S7

LHC; Oddělení; Porost

Horizonty; Hloubky /cm/: Aol El Bt(g) Btg/C

4-6 6 - 20 20 - 40 40 - 50

T 369 104

Horizonty: Hloubky /cm/: Al Bvm1 Bvm2 Bvm3 Bm/Cg

5 - 15 15 - 35 35 - 55 55 - 65 65 - 80

Magurský flyšvápnité jílovce s pískovci Luvizem pseudoglejová Písčitohlinitá

Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO

13 7 5 7

50 59 56 45

393 928 300 380

64 177 126 156

Oxalis acetosella +1, Maianthemum bifolium +, Galium odoratum +, Ajuga sp. +, Campanula sp. +, Impatiens parviflora -, Viola silvatica -, Carex pilosa +1, Luzula nemorosa +, Poa nemoralis -, Melica uniflora -, Carex silvatica -, Athyrium filix-femina -


38 8 10 22 67

74 57 110 117 97

836 460 1770 2147

720

94 108 285 300 106

Lathyrus vernus +, Hieracium silvaticum +, Mycelis muralis +, Convallaria majalis +, Galium odoratum +, Galium sp. +, Campanula sp. +, Melica uniflora 5, Calamagrostis arundinacea 2, Dactylis glomerata +, Poa nemoralis +, Brachypodium silvaticum +, Luzula nemorosa +,Carex pilosa + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

20,1 10,3 15,3 20,4 5,9

43,3 11,7 31,4 51,0 52,5

73 15 5 3 6

118 39 63 103 40

1127

19 329 760 263

127 41 218 292 108

Melampyrum nemorosum +, Hieracium silvaticum +1, Calamagrostis arundinacea +4, luzula nemorosa +3, Carex montana +, Polytricum formosum -, Leucobryum glaucum -

Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

9,1 4,4 10,4 23,2

44 9 8 5

93 21 46 77

222 34 74 242

66 24 60 228

Mercurialis perennis +3, Galeobdolon luteum +3, Impatiens parviflora +3, Galium odoratum +1, Chelidonium majus +, Scrophularia nodosa +, Moehringia trinervia +, Pulmonaria officinalis +, Mycelis muralis +, Lamium sp. +, Tithymalus amygdaloides -, Carex pilosa +, Melica uniflora +, Poa nemorosa Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

13,2 12,8 12,4 14,4 12,9

31,8 41,4 49,2 55,6 72,9

156 141 126 89 59

109 85 100 92 112

591 672 794 849 1144

87 131 151 159 173


27


Lesní typ

3C2 vysýchavá dubová bučina lipnicová na hřbetech a svazích

Číslo plochy

T 369 105

Horizonty: Hloubky /cm/: Of+Oh Al Bv/Cd Cd

3O3 jedlodubová bučina s ostřicí chlupatou

4-7 7-9 9 - 40 40 - 50

T 369 106 Horizonty; Hloubky /cm/: Al En Bmt Bmt/C

3 - 20 20 - 30 30 - 50 50 - 60

3D5 obohacená dubová bučina (sběrný typ)

T 369 107 Horizonty; Hloubky /cm/: Al Bv Bv(g) Bvm Cg

3-7 7 - 35 35 - 60 60 - 90 90 - 100

PLO 36 – Středomoravské Karpaty LHC; Oddělení; Porost

Nadm. výška; Exp.

T 369 108

Horizonty: Hloubky /cm/: Al Bv Bvt1 Bvt2 Bvt(g)

5 - 20 20 - 45 45 - 65 65 - 90 90 - 100


T 369 109 Horizonty; Hloubky /cm/: Of+Oh Aoe Bvs Bv Bv/C

3-5 5-8 8 - 40 40 - 75 75 - 90

Fytocenoza

Magurský flyšvápnité jílovce s pískovci Kambizem rankerová Hlinitopísčitá

Galium vernum +, Mycelis muralis +, Viola silvatica +, Hieracium silvaticum +, Veronica officinalis -, Lathyrus vernus -, Polygonatum odoratum -, Melica uniflora +4, Carex pilosa +3, Poa nemoralis +2, Luzula nemorosa +1, Calamagrostis arundinacea +

Buchlovice 532 D12

430 m J


Humus %

Dusík %

CaCO3 %



4,82 4,66 4,43 4,60

31,53 7,34 1,64 1,10

1,166 0,273 0,073 0,057

-

67,1 17,8 9,4 8,0

54,1 20,2 11,7 17,5

Buchlovice 526 G10

430 m SV

Magurský flyšjílovce s pískovci Pseudoglej luvický Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,33 4,66 4,99 5,00

2,83 0,86 0,50 0,66

0,145 0,052 0,035 0,035

-

13,7 10,1 9,7 18,6

Buchlovice 526 G10

405 m JV

Magurský flyš jílovce s pískovci Kambizem luvická - pseudoglejová Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,04 4,58 4,77 5,06 5,09

5,99 0,61 0,41 0,36 0,53

0,251 0,037 0,035 0,028 0,033

-

18,1 10,0 14,2 16,3 16,1

3H7 hlinitá dubová bučina strdivková na plošinách a mírných svazích


Magurský flyš jílovce s pískovci Kambizem luvická Písčitohlinitá

Buchlovice 519 F10

380 m JZ


Humus %

Dusík %

4,58 4,40 4,59 4,61 4,67

1,93 1,40 0,87 0,42 0,43

0,098 0,077 0,058 0,033 0,031 Magurský flyšjílovce s pískovci křemito-vápnitými Kambizem podzolová Hlinitopísčitá


593 194 100 113

491 103 33 41

4383

480 53 50

297 48 17 18

Galium odoratum +, Impatiens parviflora +, Alliaria officinalis +, Veronica sp. +, Melica uniflora +3, Carex pilosa +1, Carex brizoides +1, Dactylis glomerata Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

18,3 28,7 45,4 59,7

41 55 25 20

56 24 66 114

204 105 459 869

84 45 160 342

Oxalis acetosella +1, Mycelis muralis +, Moehringia trinervia +, Polygonatum odoratum -, Viola silvatica -, Carex pilosa +3, Melica uniflora +, Athyrium filix-femina +, Dryopteris filix-mas +


11,6 19,0 33,8 54,6 63,4

239 29 16 27 34

93 58 92 85 77

265 60 402 800 268

68 29 125 268 301

Impatiens parviflora +2, Rubus caesius +, Mycelis muralis +, Scrophularia nodosa +, Galium odoratum +, Galium sp. -, Moehringia trinervia -, Aegopodium podagraria -, Lysimachia numullaria -, Veronica officinalis -, Melica uniflora +5, Carex pilosa +2, Dactylis glomerata +1, Poa nemoralis +, Calamagrostis arundinacea -, Luzula nemorosa -, Dryopteris spinulosa -, Polytrichum formosum -, Mnium undulatum Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

15,0 14,7 13,2 10,3 8,6

23,3 17,0 25,0 21,4 27,9

27 26 22 15 12

67 47 52 47 40

306 171 253 134 182

84 52 95 65 73

Hieracium silvaticum +1, Impatiens parviflora -, Luzula nemorosa +3, Calamagrostis arundinacea +1, Dicranum scoparium -

Buchlovice 505 C12

395 m J


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,50 4,36 4,50 4,55 4,77

20,24 8,81 1,17 0,39 0,60

0,459 0,269 0,038 0,024 0,031

-

30,8 16,7 7,2 7,5 12,1


21,8 18,0 9,7 14,7 32,2

100 49 17 18 9

264 143 33 37 95

757 400 42 32 252

121 72 24 19 234

___________________________________________________________________________________________________________________________

28



Lesní typ

Číslo plochy


Přírodní podmínky oblasti Nadm. výška; Exp.

3L2 jasanová olšina prameništní

T 369 110

Horizonty; Hloubky /cm/: Al Bmt1 Bmt2 Bmt/C

1 - 22 22 - 40 40 - 65 65 - 80

1C1 suchá habrová doubrava lipnicová

T 369 111 Horizonty; Hloubky /cm/: O Alh Al Bv Bv/C

3A2 lipodubová bučina strdivková na kamenitých hřbetech a svazích

3S7 svěží dubová bučina biková s ostřicí chlupatou na svazích a hřbetech

3K3

0-7 7 - 11 11 - 25 25 - 55 55 - 80

T 369 112 Horizonty; Hloubky /cm/: Au Al(e) Al C

3 - 20 20 - 40 40 - 70 70 - 80

T 369 113 Horizonty: Hloubky /cm/: Aol Elp Bt Bt/C

5-9 9 - 13 13 - 25 25 - 40

T 369 114

kyselá dubová bučina biková Horizonty; na svazích Hloubky /cm/: O Ae Ep Bsv Bsv(g)1 Bsv(g)2 Bsv/Cg

0-4 4-6 6 - 10 10 - 30 30 - 40 40 - 60 60 - 80


Fytocenoza

Magurský flyš vápnité jílovce s pískovci Pseudoglej luvický Hlinitá

Mercurialis perennis +2, Impatiens parviflora +2, Galeobdolon luteum +1, Urtica dioica +1, Galium odoratum +, Glechoma hederacea +1, Stachys silvatica +, Geranium robertianum +, Aegopodium podagraria +, Vicia sp. +, Haquetia epipactis - Sanicula europaea -, Galium palustre +, Solanum dulcamara +, Cardamine amara - Lysimachia numularia -, Rumex sp. -, Geum urbanum +, Lycopus europaeus +, Brachypodium silvaticum -2, Carex brizoides +, Carex remota +, Festuca gigantea +, Dactylis glomerata +, melica uniflora -+, Poa nemoralis +, Hordelimus europaeus -, Athyrium filix-femina +, Dryopteris spinulosa +, Equisetum fluvistile + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Buchlovice 418 B5

335 m JV


Humus %

Dusík %

4,85 6,04 6,86 6,75

3,27 1,04 0,61 0,94

0,190 0,085 0,052 0,075 Magurský flyškřemito-vápnitý pískovec Podzol kambický Hlinitopísčitá

0,02 0,02

21,7 18,4 20,4 19,9

58,1 85,3 93,1 91,0

114 125 128 108

1913

205 233 299 297

2270 2399 2283

Calisteia sepium +, Hieracium sabaudum +, Silene sp. +, Melitis meisopyllum +, Viola silvatica -, Cynanchum vincetoxicum -, Moehringia trinervia -, Alliaria officinalis -, Genista tinctoria -, Tithymalus sp. -, Hypericum perforatum -, Rumex sp. -, Campanula persicifolia -, Dianthus sp. -, Poa nemoralis +2, Melica uniflora +, Luzula nemorosa +, Dactylis glomerata + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Buchlovice 305 H8

375 m SZ


Humus %

Dusík %

4,86 4,41 4,17 4,38 4,43

21,18 7,60 4,43 1,01 0,81

0,609 0,310 0,113 0,031 0,34

Buchlovice 319 F16

490 m SSZ

Magurský flyš jílovce s pískovci Ranker podzolový Písčitá


Humus %

Dusík %

4,28 4,69 5,18 5,32

4,39 2,83 2,06 0,68

0,184 0,153 0,101 0,037

Buchlovice 313 B10

445 m JZ

Magurský flyš jílovce s pískovci Luvizem podzolová Hlinitopísčitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %



4,20 4,30 4,62 5,07

6,70 2,79 0,77 0,21

0,237 0,118 0,037 0,021

-

16,4 9,9 6,7 6,1

14,0 14,1 11,9 29,5

Buchlovice 301 D17

475 m JJV


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,36 4,25 4,21 4,43 4,57 4,80 3,86

14,51 8,49 3,76 1,27 0,40 0,35 0,25

0,483 0,286 0,101 0,028 0,017 0,020 0,022

-

23,5 19,6 8,1 5,5 7,3 11,2 12,0

Magurský flyšjílovce s pískovci Podzol kambický Hlinitopísčitá

19 11 11 11

-

44,0 16,8 11,7 5,5 7,7

52,3 23,2 11,1 0,8

236 86 33 57 40

422 107 45 17 34

3454

331 111 65 13 34

843 353 86 80

Dentaria bulbifera +1, Mercurialis perennis +1, Urtica dioica +, Convalaria majalis +, Oxalis acetosella +, Geranium robertianum +, circaea lutetiana -, Alliaria officinalis +, Lamium galeobdolon +, Aegopodium podagraria +, melica uniflora 4, Athyrium filix-femina Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

14,8 13,3 12,0 6,3

21,0 43,6 60,0 42,9

221 211 212 172

158 91 33 40

532 910

78 74 50 45

1283

566

Galium odoratum +, Mycelis muralis +, Viola silvatica -, Carex pilosa +, Poa nemoralis +, Luzula nemorosa +, Calamagrostis arundinacea -, Melica uniflora -


45 28 10 15

98 62 44 85

315 121 49 276

61 41 26 56

Hieracium silvaticum +, Mycelis muralis +, Luzula nemorosa +2, Calamagrostis arundinacea +, Dicranum scoparium -


24,7 17,9 8,6 1,8 6,9 41,1 75,0

72 38 12 5 5 7 6

169 106 46 17 32 58 52

861 553 138 43 39 492 1136

87 55 19 12 16 158 208


29


Lesní typ


Číslo plochy

T 369 115 Horizonty; Hloubky /cm/: Al Bv1 Bv2 Bv3 C

5 - 13 13 - 25 25 - 40 40 - 60 60 - 80

3B1 bohatá dubová bučina strdivková na svazích

T 369 116 Horizonty; Hloubky /cm/: Al 4-9 Bv 9 - 30 Bvt 30 - 55 Bvm 55 - 80 Bvm/Cg 80 - 110

3H2 hlinitá dubová bučina s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích


T 369 117 Horizonty; Hloubky /cm/: Al Bv Bvt Bvm C

4-7 7 - 35 35 - 55 55 - 70 70 - 100

T 369 118 Horizonty: Hloubky /cm/: Al Bv1 Bv2 Bv/C

4 - 10 10 - 30 30 - 60 60 - 80


T 369 119 Horizonty; Hloubky /cm/: O Ae Ep Bsv1 Bsv2 Cd

0-4 4-5 5-6 6 - 40 40 - 70 70 - 80


Nadm. výška; Exp.


Fytocenoza

Magurský flyš jílovce s pískovci Ranker kambický Písčitá

Mercurialis perennis 2, Galium odoratum +, Alliaria officinalis +, Galeobdolon luteum +, Geranium robertianum +, Urtica dioica +, Convolvulus arvensis -, Tithymalus amygdaloides -, Melica uniflora -5

Buchlovice 320 B15

475 m JZ


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,63 4,40 4,43 4,44 4,78

4,41 1,83 1,74 1,12 0,62

0,188 0,095 0,086 0,057 0,027

-

17,2 8,1 7,9 6,8 4,4

Buchlovice 321 C15

385 m JJZ

Magurský flyšvápnité jílovce a pískovce Kambizem luvická Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,9 4,85 5,11 5,20 5,37

4,74 0,96 0,57 0,39 0,23

0,190 0,048 0,039 0,043 0,022

-

16,9 9,9 19,1 27,3 16,0

Buchlovice 246 B16

490 m SSZ

Magurský flyš jílovce s pískovci a slepenci Kambizem luvická Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,60 4,59 4,87 4,97 5,07

9,15 2,05 0,46 0,30 0,26

0,325 0,089 0,044 0,033 0,040

-

28,0 17,1 18,1 17,9 25,3

Buchlovice 236 F15/7y

445 m SV


Humus %

Dusík %

CaCO3 %



3,91 3,80 4,13 4,98

5,43 1,74 0,41 0,31

0,525 0,089 0,021 0,017

-

15,5 6,8 3,4 4,6

31,0 16,2 29,4 69,6

Buchlovice 137 C12

485 m JV


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4,36 4,10 4,20 4,76 4,98 6,85

26,96 19,88 6,87 0,37 0,18 0,38

1,171 0,534 0,172 0,018 0,018 0,035

0,25

73,1 43,4 15,8 1,9 2,9 27,7

Magurský flyš jílovce vápnité s pískovci Ranker kambický Písčitá

Magurský flyšvápnité jílovce s pískovci Podzol kambický Hlinitopísčitá


33,1 23,5 17,7 16,2 11,4

377 287 306 388 270

82 45 46 80 28

90 157 222 157 109

36 27 31 30 26

Galium odoratum 1, Moehringia trinervia 1, Mycelis muralis +, Hieracium silvaticum +, Dentaria bulbifera +, Impatiens parviflora +, Viola silvatica +, Rubus ideaus -, Melica uniflora 4, Carex pilosa 1, Poa nemoralis +, Dactylis glomerata +, Calamagrostis arundinacea Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

42,6 31,3 64,9 74,7 78,8

58 17 6 5 4

120 50 92 109 87

566 284 1039 1431 1014

118 92 280 352 233

Galium odoratum +, Impatiens parviflora +, Carex pilosa -5, Festuca heterophylla 1, Melica uniflora +


28,2 15,2 33,2 43,0 53,4

85 12 17 9 9

158 65 63 90 116

441 5 48 215 292

89 34 318 489 620

Dentaria bulbifera 2, Galium odoratum 1, Alliaria officinalis +, Geranium robertaum +, Polygonatum odoratum -, Ajuga reptans -, Melica uniflora 4, Carex pilosa 1, Athyrium filix-femina +


248 210 91 61

148 59 38 64

598 96 127 550

78 32 37 82

Hieracium silvaticum +, Luzula nemorosa +3


21,3 14,8 10,1 10,3 96,0

103 64 26 7 22 256

170 150 78 22 15 53

1417

730 253 3 5 3619

160 95 42 5 19 270

___________________________________________________________________________________________________________________________

30



Lesní typ

Číslo plochy


T 369 200 Horizonty; Hloubky /cm/: O+Al Bv Bvt Btc C

0 - 12 12 - 25 25 - 45 45 - 85 85 - 100

3H7 hlinitá dubová bučina strdivková na plošinách a mírných svazích

T 369 201 Horizonty; Hloubky /cm/: O+Al 0-5 El 5 - 35 Bt1 35 - 65 Bt2 65 - 80 Btc 80 - 100 C 100 - 110



3U1 javorová jasenina bršlicová na hlinitém deluviu

T 369 202

Horizonty; Hloubky /cm/: O+Al Al Bv Bvt Bv/Cd

T 369 203 Horizonty: Hloubky /cm/: Aln1 Aln2 Ca Mg1 Mg2


0 - 10 10 - 30 30 - 45 45 - 60 60 - 75

0 - 15 15 - 35 35 - 60 60 - 70 60 - 100

T 369 204 Horizonty; Hloubky /cm/: Al1 Al2 Bv C

0 - 10 10 - 30 30 - 45 45 - 60

Fytocenoza Impatiens parviflora 2, Dentaria bulbifera 1, Lathyrus vernus +, Galium odoratum +, melitis melisophyllum +, Viola silvatica +, Maianthemum bifolium +, mycelis muralis +, Actea spicata +, Pulmonaria obscura +, Carex pilosa -5, Melica uniflora 1, Dryopteris filix-mas + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Bučovice 614 E12/8

405 m SV

Vápnité jíly, slíny, drobivé slídnaté pískovce Kambizem luvická Hlinitá


Humus %

Dusík %

6,12 5,28 5,55 7,26 8,26

5,43 1,11 0,42 0,53 0,61

0,224 0,070 0,044 0,046 0,041 Vápnité jíly, slíny, drobivé slídnaté pískovce Luvizem typická Písčitohlinitá

Bučovice 642 A14/8

395 m S


Humus %

Dusík %

4,68 4,63 6,17 5,31 6,95 8,29

3,97 0,65 0,20 0,24 0,23 0,38

0,187 0,037 0,016 0,028 0,024 0,021



Jíly až štěrky Kambizem luvická Hlinitá

0,03 0,81 32,50

20,0 12,8 21,2 42,3 -

60,0 56,2 82,5 98,3 -

99 59 98 99 57

1677

815 1264 6240 6310

217 95 326 1028 575

Galium odoratum -4, Moehringia trinervia +, Alliaria officinalis 1, Cardamine impatiens+, Mycelis muralis +, Viola silvatica +, Circaea lutetiana +, Dentaria bulbifera +, Urtica dioica +, Impatiens parviflora +, Lathyrus vernus +, Oxalis acetosella +, Melica uniflora -2, Carex pilosa +, Carex silvatica +, Brachypodium silvaticum +, Athyrium filixfemina Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,20 41,60

14,4 9,8 11,2 24,5 24,1 -

34,7 26,5 86,6 81,6 98,3 -

173 51 238 45 117 32

106 99 68 114 93 43

869 861 1153

899 2099 7265

115 62 283 272 457 714

Galium odoratum 2, Impatiens parviflora 1, Symphytum tuberosum +, Pulmonaria officinalis +, Hacquetia epipactis +, Maianthemum bifolium +, Alliaria officinalis -, Lathyrus vernus +, Tithymalus amygdaloides -, Dentaria bulbifera +, Lilium martagon +, Convalaria majalis +, Viola silvatica +, Ajuga reptans +, Daphne mezereum +, Polygonatum multiflorum -, Carex pilosa -4, Melica uniflora -3, Melica nutans +, Millium effusum Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Bučovice 455 C10/6

485 m JZ


Humus %

Dusík %

4,67 4,77 4,86 4,98 5,34

2,17 1,73 0,80 0,63 0,38

0,117 0,094 0,052 0,043 0,033

Bučovice 424 C7

325 m SV

Jíly, písky, štěrky, pískovce, slepence Fluvizem typická karbonátová Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

CaCO3 %



7,81 7,84 8,57 8,31 8,20

5,86 6,35 0,62 0,43 0,45

0,344 ,0340 0,033 0,030 0,026

19,50 29,90 74,00 13,60 20,80

-

-

Pískovce a slepence Ranker typický Hlinitopísčitá

50 19 24 62 39

-

17,9 16,8 25,3 29,9 26,5

43,6 44,0 58,9 68,2 84,2

108 72 68 48 75

171 162 136 127 113

619 698 1253 1683 2019

92 93 142 137 122

Mercurialis paxii -5, Dentaria bulbifera +, Galium odoratum +, Alliaria officinalis +, Pulmonaria obscura +, Paris quadrifolia -, Maianthemum bifolium -, Fragaria vesca -, Melica nutans +ě2, Melica uniflora +, Carey digitata +, Equisetum palustris -


56 54 53 65 62

40 34 43 63 69

7325 7030 5925 6315 6290

338 652 419 590 493

Mercurialis paxii -4, Dentaria bulbifera 1, Galium odoratum 1, Viola silvatica +, Convalaria majalis +, Ajuga reptans +, Alliaria officinalis +, Tithymalus amygdaloides +, Melica uniflora 1, Melica nutans +

Bučovice 424 C7

328 m SSZ


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


6,04 6,37 7,79 8,17

3,37 1,56 1,18 0,76

0,193 0,099 0,073 0,047

0,05 1,39 9,92

19,3 14,9 -


82,9 85,9 -

38 47 49 48

70 64 64 47

1922 1749 9365 26440

361 291 2205 2445


31


Lesní typ

Číslo plochy

3O3 jedlodubová bučina s ostřicí chlupatou

T 369 205 Horizonty; Hloubky /cm/: O+Al En Bmp1 Bmp2 BDg

0 - 10 10 - 25 25 - 50 50 - 75 75 - 110


Nadm. výška; Exp.

Galium odoratum +1, Dentaria bulbifera +, Maianthemum bifolium +, Tithymalus amygdaloides +, Ajuga reptans +, Scrophularia nodosa +, Stelaria holostea +, Lathyrus vernus +, Polygonatum odoratum +, Viola silvatica +, Melica uniflora -4, Carex pilosa 1, Melica nutans +, milium effusum +, Deschampsia caespitosa +, Poa nemoralis +, Carex digitata + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Bučovice 425 H12/7

442 m ZV


Humus %

Dusík %

4,68 4,52 5,17 7,04 8,11

8,7 1,23 0,47 0,32 0,34

0,408 0,074 0,043 0,035 0,034 Slín Glej pelický Písčitohlinitá

jasanová olšina prameništní

T 369 206

Horizonty; Hloubky /cm/: Amg Go Gr

0 - 30 30 - 50 50 - 70

2H8 T 369 207 Horizonty; Hloubky /cm/: Al Bv Bvt C

5 - 10 10 - 30 30 - 45 45 - 90

Bučovice 412 A13/6y

397 m SZ


Humus %

Dusík %

6,64 7,94 8,20

8,04 0,65 0,42

0,391 0,048 0,035

T 369 208

Horizonty: Hloubky /cm/: O+Al 0 - 10 Al/Bv 10 - 36 Bvt1 36 - 62 Bvt2 62 - 80 Bvt/Cd 80 - 110

Neogenní slín Kambizem luvická Hlinitá

Bučovice 414 G13

502 m JJV


Humus %

Dusík %

5,74 4,74 6,67 8,01

2,07 1,66 0,80 0,65

0,111 0,088 0,062 0,051

3D5 obohacená dubová bučina (sběrný typ)

Fytocenoza

Neogenní jíl Pseudoglej pelický - luvický Hlinitá

3L2

hlinitá buková doubrava se strdivkou


Vápnité jíly, slíny, slídnatý pískovec Kambizem luvická Hlinitá

Bučovice 608 G5

335 m SV


Humus %

Dusík %

6,67 6,21 5,86 6,36 6,19

3,42 1,50 0,56 0,34 0,42

0,169 0,091 0,043 0,033 0,034

0,06 1,96

30,0 15,4 27,8 29,2 48,3

42,0 23,4 74,1 96,6 99,4

133 34 35 89 81

213 69 114 92 82

1523

327 1693 3090 12000

229 87 325 436 606

Aegopodium podagraria 1, Cirsium lutetianum +, Equisetum palustre +, Paris quadrifolia +, Ranunculus lanoginosus +, Lysimachia numularia +, Caltha palustris +, Ajuga reptans +, Convalaria majalis +, Filipendula ulmaria +, Geranium robertianum 1, Stachys silvatica 1, Galium odoratum 1, Polygonatum multiflorum +, Fragaria vesca 1, Isopyrum thalictroides +, Astrantia major +, Maianthemum bifolium +, Solanum dulcamara +, Galeobdolon luteum +, Hacquetia epipactis +, Asarum europaeum 1, Alliaria officinalis +, Phyteuma spicatum +, symphytum tuberosum +, Daphne mezereum +, Urtica dioica +, Geum rivale +, Mercurialis perennis +, Dentaria bulbifera +, Pulmonaria obscura +, Senecio fuchsii +, Lilium martagon +, Carex remota +, Melica uniflora +, Melica nutans, Carex pilosa +, Carex silvatica + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,06 0,45 16,10

40,5 32,8 -

94,6 98,8 -

49 79 66

98 89 66

6655 5980 5245

390 324 258

Rubus caesius 1, Impatiens parviflora 1, Galium odoratum +, Rosa canina +, Symphytum tuberosum +, Lathyrus vernus +, Pulmonaria obscura +, Polygonatum multiflorum +, Convalaria majalis +, Fragaria vesca +, Daphne mezereum +, Urtica dioica +, Melica uniflora -5, Melica nutans +, Milium effusum +, Poa nemoralis 1, Brachypodium pinnatum Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,06 4,84

16,4 15,6 26,6 -

62,8 47,4 92,9 -

42 45 138 51

142 114 111 103

1426

555 2740 30300

97 71 155 297

Galium odoratum +3, Hacquetia epipactis 1, Pulmonaria obscura 1, Aegopodium podagraria +, Viola silvatica +, Polygonatum odoratum +, Polygonatum verticilatum +, Maianthemum bifolium +,Lilium martagon +, Actea spicata +, Sanicula europaea +, Daphne mezereum +, Lathyrus vernus +, Fragaria vesca +, Campanula trachelium +, Mycelis muralis +, Dentaria bulbifera +, melitis melisophyllum +, Oxalis acetosella +, Ranunculus lanuginosus -, Convallaria majalis +, Ajuga reptans +, Listera ovata +, Carex pilosa -4, Brachypodium silvaticum +, Carex digitata +, melica uniflora 1, Carex pilulifera + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,05 0,01 -

19,4 12,9 13,4 15,9 20,1

88,1 79,8 70,1 85,5 89,1

18 9 5 4 6

106 94 78 85 129

2278 1407

917 2571 3229

207 169 297 559 644

___________________________________________________________________________________________________________________________

32



Lesní typ

Číslo plochy



2S5 svěží buková doubrava biková s lipnicí hajní na svazích a hřbetech

T 369 209

Horizonty; Hloubky /cm/: O+Al Bv Bvt1 Bvt2 C

0-5 5 - 22 22 - 40 40 - 65 65 - 90

265 m JV


Humus %

Dusík %

5,03 4,44 4,56 5,01 5,66

8,85 1,21 0,58 0,42 0,36

0,308 0,029 0,035 0,035 0,031 Vápnité jíly, slíny, slídnatý pískovec Kambizem luvická Písčitohlinitá


Humus %

Dusík %

Al 3 - 13 Bv 13 - 30 Bvt 30 - 50 Bvt/Cd 50 - 75 Cd/Ca 75 - 100

7,69 4,73 5,15 6,98 8,18

1,89 0,82 0,43 0,34 0,29

0,098 0,047 0,030 0,024 0,018

T 369 211

Bučovice 767 C10

382 m JV

Vápnité jíly, slíny, slídnatý pískovec Kambizem luvická Hlinitá


Humus %

Dusík %

4,99 4,92 5,85 7,77 8,11

3,98 1,05 0,77 0,60 0,76

0,183 0,063 0,055 0,055 0,046

Horizonty: Hloubky /cm/: O+Al 0 - 20 Bv 20 - 35 Bvt 35 - 60 Bvt/Cd 60 - 80 C 80 - 100

1D3 obohacená habrová doubrava bršlicová na depresích

Hieracium silvaticum -2, Dentaria bulbifera 1, Galium odoratum +, Pulmonaria obscura +, Galium schultesii +, Convallaria majalis +, Melampyrum nemorosum +, Maianthemum bifolium -, Polygonatum odoratum - Lathyrus vernus -, melitis melisophyllum -, Luzula nemorosa -3, Melica uniflora -2, Poa nemoralis -2, Poa angustifolia +, Dactylis glomerata +, Calamagrostis arundinacea +, Carex digitata -, festuca heterophylla -, Milium effusum -, Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

325 m JV

Hloubky /cm/:

hlinitá dubová bučina s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích

Vápnité jíly, slíny, slídnatý pískovec Kambizem luvická Písčitohlinitá

Bučovice 769 C9

T 369 210

Horizonty;

3H2

Fytocenoza

Bučovice 765 C13/8

2H8 hlinitá buková doubrava strdivková


T 369 212

Horizonty; Hloubky /cm/: Alh Al Bv Bvt Cd

1 - 12 12 - 28 28 - 50 50 - 85 85 - 100

Vápnité jíly, slíny, slídnatý pískovec Kambizem eutrická Hlinitá

Bučovice 507 C13

208 m JJZ


Humus %

Dusík %

6,27 6,60 8,11 8,29 8,27

10,34 1,91 1,23 1,10 0,72

0,501 0,131 0,089 0,076 0,051

-

23,9 10,6 12,2 17,3 23,3

50,2 20,8 34,4 73,4 84,1

49 7 5 8 15

175 71 84 91 83

3778 2297

277 925 1410

216 42 112 446 526

Dentaria bulbifera +2, lathyrus vernus -2, Convallaria majalis +, Symphytum tuberosum +, galium odoratum -2, pulmonaria obscura, melitis melisophyllum +, Viola silvatica +, Impatiens parviflora +, Viola hirta +, Scrophularia nodosa +, Hieracium silvaticum -, Melica uniflora -4, Carex pilosa +, Festuca heterophylla +, poa nemoralis +, Bromus ramosus +, Dactylis glomerata +, Carex digitata +, Calamagrostis arundinacea +, Brachypodium pinnatum + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,40 0,31 14,70

31,8 14,3 18,1 19,1 -

99,1 31,5 63,5 97,9 -

37 24 65 98 78

93 81 93 78 42

4202 2068

819 2105 9100

1112 90 357 686 827

Galium odoratum +2, Impatiens parviflora -2, Dentaria bulbifera 2, Lathyrus vernus +, Viola silvatica +, Alliaria officinalis +, Hacquetia epipactis +, Pulmonaria obscura +, Maianthemum bifolium +, symphytum tuberosum +, Melica uniflora -3, Carex pilosa +2 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

6,04 31,50

18,1 15,0 22,1 -

51,4 56,0 83,7 -

193 115 120 43 23

140 132 146 118 73

1578

900 1671 29210

9790

140 192 401 2830 661

Galium odoratum +3, Sanicula europaea -2, Convallaria majalis -2, Polygonatum odoratum +, Maianthemum bifolium +, Alliaria officinalis +, Lathyrus vernus +, Dentaria bulbifera +, Melitis mellisophylum +, Viola hirta +, pulmonaria obscura +, Galium aparine +, Fragaria moschata +, Taraxacum officinale -, Aegopodium podagraria +, Actea spicata +, Campanula trachelium +, Lilium martagon -, Mycelis muralis -, Carex pilosa -2, Brachypodium pinnatum -2, Dactylis glomerata +, Melica uniflora +, Melica nutans +, Poa acutiformis +, Milium effusum Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,06 0,07 8,24 7,80 3,31

44,1 30,0 -

87,1 92,3 -

72 45 47 56 21

284 115 74 70 86

6685 2872 11835

9475 20270

782 724 1865 1590 1112


33


Číslo plochy

Lesní typ


Nadm. výška; Exp.

1H6 habrodřínová doubrava kamejková

T 369 213

Horizonty: Hloubky /cm/: Alh Al Bvca Cd

2 - 23 23 - 32 32 - 45 45 - 75

T 369 214

Horizonty: Hloubky /cm/: Al A/B Bt Bt/Cd Cd

1 - 10 10 - 32 32 - 50 50 - 65 65 - 80

Fytocenoza

Vápnité jíly, slíny, ždánický pískovec, sprašová hlína Pararendzina typická Hlinitá

Convallaria majalis -3, Lithospermum purpureo-coeruleum -3, Viola mirabilis +, Galium schultesii +, Galium odoratum +, Melitis melisophyllum +, Fragaria moschata +, Chrysanthemum corymbosum +, Sanicula europaea -, Lathyrus niger +, Euphorbia sp. +, Campanula persicifolia +, Brachypodium pinnatum +2, carex montana -2, Carex digitata +, Dactylis glomerata +, Melica nutans +, Brachypodium silvaticum +, Bromus asper +, Festuca heterophyla + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Bučovice 529 E10

290 m JV


Humus %

Dusík %

7,85 8,07 8,31 8,46

5,94 2,55 1,05 0,53

0,286 0,137 0,054 0,044

1H6 habrodřínová doubrava kamejková


Vápnité jíly, slíny, ždánický pískovec, sprašová hlína Pararendzina typická Hlinitá

Bučovice 529 H8

260 m JZ


Humus %

Dusík %

7,06 6,03 6,19 7,36 8,09

3,82 1,78 1,20 0,91 1,10

0,182 0,090 0,074 0,056 0,058

21,90 28,60 30,20 29,80

-

-

56 42 42 37

76 60 65 67

10070

9510 8890 8500

858 755 881 1250

Convallaria majalis -2, Lithospermum purpureo-coeruleum -3, Alliaria officinalis +, Galium odoratum -2, Lathyrus niger +, Geum urbanum +, galium schultesii +, Sanicula europaea +, Fragaria vesca +, Campanula persicifolia +, Pulmonaria obscura +, viola silvatica +, ranunculus sp. +, Ajuga reptans +, Melitis melisophyllum +, Euphorbia cyparisias +, Verbascum austriacum +, Hieracium silvaticum +, mycelis muralis -, Vicia pisiformis -, Neotia nidus-avis -, Asarum europaeum -, Taraxacum officinale -, Dactylis glomerata -2, Melica uniflora -2, Brachypodium pinnatum -2, Melica nutans +, Brachypodium silvaticum -, Bromus asper -, Carex montana +, Carex digitata + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

0,06 2,17 30,80

31,4 25,3 25,2 45,1 -

95,9 83,8 87,3 99,6 -

31 30 28 17 41

113 90 90 85 45

3549 1803 2095 14680

8730

813 640 670 2100 742

Slovní vyhodnocení půdních sond PLO 36 - Středomoravské Karpaty Číslo sondy Skelet Půdní reakce CaCO3 Humusová forma Dusík (zásoba) Sorpční kapacita Sorpční nasycenost Zrnitost P K Přístupné Ca živiny Mg P K Potencionální Ca zásoba živin Mg Půdní typ Lesní typ

T 369 100 35% středně až silně kyselá nevápnitá moder až mor chudá až střední nízká až střední nenasycená hlinitopísčitá velmi nízká nízká nízká nízká velmi nízká dobrá až velmi dobrá velmi malá střední až dobrá Kambizem oligotrofní 3K3

T 369 101 --středně kyselá nevápnitá moder až mor chudá střední proměnlivá písčitohlinitá velmi nízká střední střední střední velmi malá střední až vysoká střední malá Kambizem luvická 3S7

T 369 102 10% středně kyselá nevápnitá moder nahoře dobrá, dolů klesá nízká až střední nenasycená až slabě nasycená hlinitopísčitá velmi nízká nízká až střední nízká střední

Luvizem kambická 2I5

___________________________________________________________________________________________________________________________

34




Číslo sondy Skelet Půdní reakce CaCO3 Humusová forma Dusík (zásoba) Sorpční kapacita Sorpční nasycenost Zrnitost P K Přístupné Ca živiny Mg P K Potencionální Ca zásoba živin Mg Půdní typ Lesní typ

T 369 103 20% středně kyselá nevápnitá moder až mor nahoře dobrá, dole chudá nízká až střední výrazně až extrémně nenasycená písčitohlinitá dobrá až vysoká nízká až střední velmi nízká až nízká nízká

Luvizem pseudoglejová 2I5

Kambizem eutrická 2D5


T 369 106 --středně kyselá nevápnitá mull chudá až střední nízká až střední výr. nenasycená až sl. nasycená písčitohlinitá velmi nízká až nízká nízká až střední nízká střední

T 369 107 3% středně kyselá nevápnitá moder chudá až dobrá střední výr. nenasycená až sl. nasycená písčitohlinitá velmi nízká střední nízká nízká až vysoká

Pseudoglej luvický 3O3

Kambizem luvická, 3D5

Kambizem luvická 3H7


T 369 109 13% středně kyselá nevápnitá moder až mor chudá až bohatá nízká až velmi vysoká výrazně nenasycená hlinitopísčitá velmi nízká střední až dobrá vysoká dobrá až vysoká

T 369 110 --mírně kyselá spodina velmi slabě vápnitá mull střední střední až velmi vysoká sl. nenasycená až plně nasycená hlinitá nízká velmi nízká až vysoká velmi nízká až vysoká nízká až vysoká

T 369 111 6% silně kyselá nevápnitá mor až moder chudá až bohatá velmi nízká až velmi vysoká extr. nenasycená až sl. nasycená hlinitopísčitá velmi nízká střední nízká střední

Pseudoglej luvický 3L2

Podzol kambický 1C1

Kambizem podzolová 3K3

T 369 104 3% středně kyselá nevápnitá mull nahoře střední, dole chudá nízká až střední nenasycená až slabě nasycená písčitohlinitá střední střední střední střední až dobrá

T 369 105 35% středně kyselá nevápnitá moder nahoře bohatá, dolů klesá nízká až velmi vysoká výr. nenasycená až sl. nasycená hlinitopísčitá dobrá nízká až vysoká velmi nízká až vysoká velmi nízká až vysoká

Kambizem rankerová 3C2 T 369 108 --středně kyselá nevápnitá mull chudá až střední nízká až střední výrazně nenasycená písčitohlinitá velmi nízká nízká velmi nízká až nízká nízká až střední


35




T 369 112 48% středně kyselá nevápnitá moder chudá až střední nízká až střední nenasycená písčitá dobrá nízká až dobrá střední nízká až střední


T 369 115 62% středně až silně kyselá nevápnitá moder střední střední až velmi vysoká výrazně nenasycená písčitá vysoká nízká až střední velmi nízká velmi nízká až nízká

Ranker kambický 3 A2

Kambizem luvická 3B1


T 369 118 68% středně kyselá nevápnitá moder velmi chudá až dobrá velmi nízká až střední výr. nenasycená až sl. nasycená písčitá nízká až vysoká nízká až dobrá velmi nízká až střední nízká až střední

T 369 119 19% silně kyselá až neutrální nevápnitá ( velmi slabě váp.) moder velmi chudá až bohatá velmi nízká až velmi vysoká výr. nenasycená až pl. nasycená hlinitopísčitá velmi nízká až vysoká velmi nízká až dobrá velmi nízká až dobrá velmi nízká až dobrá

Ranker kambický 3 A2

Podzol kambický 3K3

Ranker podzolový 3 A2

T 369 113 7,5% silně až středně kyselá nevápnitá mor až moder velmi chudá až dobrá velmi nízká až střední výrazně nenasycená hlinitopísčitá velmi nízká střední velmi nízká až nízká nízká

Luvizem podzolová 3S7 T 369 116 26% silně kyselá nevápnitá moder velmi chudá až střední střední nenasycená až nasycená písčitohlinitá velmi nízká střední střední až dobrá střední až dobrá

T 369 114 3% silně kyselá nevápnitá moder velmi chudá až bohatá velmi nízká až střední extr. nenasycená až nenasycená písčitohlinitá velmi nízká velmi nízká až vysoká velmi nízká až střední velmi nízká až střední

Podzol kambický 3K3 T 369 117 9% středně kyselá nevápnitá mor až moder chudá až bohatá střední až vysoká výr. nenasycená až sl. nasycená písčitohlinitá velmi nízká střední velmi nízká až nízká střední až vysoká


___________________________________________________________________________________________________________________________

36




T 369 200 2% stř. kyselá až stř. alkalická slabě vápnitá, vespod silně moder chudá až dobrá střední až velmi vysoká slabě nasycená až nasycená hlinitá velmi nízká až nízká nízká až střední dobrá až vysoká dobrá až vysoká


T 369 203 10% mírně až středně alkalická velmi silně vápnitá mull chudá až bohatá ----písčitohlinitá nízká nízká až střední vysoká vysoká


T 369 206 7% neutrální až stř. alkalická velmi slabě až silně vápnitá mull až moder chudá až bohatá velmi vysoká plně nasycená písčitohlinitá nízká střední vysoká vysoká


T 369 201 --stř. kyselá až stř. alkalická spodina sl. až sil. vápnitá moder velmi chudá až střední nízká až vysoká výr. nenasycená až pl. nasycená písčitohlinitá nízká až vysoká střední střední až vysoká střední až vysoká


Luvizem typická 3H7 T 369 204 60% mírně kyselá až středně alkalická velmi slabě až středně vápnitá mull chudá až střední střední nasycená hlinitopísčitá velmi nízká až střední střední až vysoká dobrá až vysoká dobrá až vysoká

Fluvizem typ ická karbon. 3U1

Ranker typický 3 A2 T 369 207 17,5% stř. kyselá až stř. alkalická spodina sl. až stř. vápnitá mull chudá až střední střední až vysoká nenasycená až plně nasycená hlinitá nízká střední až dobrá střední až vysoká střední až vysoká

Glej pelický 3L2


T 369 202 9% silně až středně kyselá nevápnitá mull chudá až střední střední až vysoká nenasycená až slabě nasycená hlinitá nízká střední až vysoká střední až vysoká střední

Kambizem luvická 3H2 T 369 205 --stř. kyselá až stř. alkalická spodina slabě vápnitá moder chudá až bohatá střední až velmi vysoká nenasycená až plně nasycená hlinitá velmi nízká až nízká nízká až střední dobrá až vysoká vysoká

Pseudoglej pelický 3O3 T 369 208 --mírně kyselá až neutrální shora velmi slabě vápnitá mull chudá až střední střední nasycená hlinitá velmi nízká střední až dobrá vysoká dobrá až vysoká

Kambizem luvická 3D5


37




T 369 209 --středně kyselá nevápnitá mor až moder chudá až bohatá nízká až střední výr. nenasycená až nasycená písčitohlinitá velmi nízká až střední nízká až střední vysoká vysoká


T 369 212 4% mírně kyselá až středně alkalická velmi slabě až středně vápnitá mull až moder středně chudá až bohatá vysoká až velmi vysoká nasycená až plně nasycená hlinitá nízká střední až vysoká vysoká vysoká

T 369 210 --stř. kyselá až stř. alkalická slabě až silně vápnitá mull velmi chudá až střední střední až velmi vysoká nenasycená až plně nasycená písčitohlinitá nízká až vysoká střední střední až vysoká střední až vysoká

Kambizem luvická 2S5


Kambizem eutrická 1D3

T 369 214 3% mírně kyselá až středně alkalická velmi slabě až velmi silně vápnitá moder chudá až střední velmi vysoká nasycená až plně nasycená hlinitá velmi nízká střední vysoká vysoká

Pararendzina typická 1H6

Obsah uhličitanů (vyjádřeno v % CaCO3 ) < 0,3 velmi slabě vápnitá 0,3 – 3 slabě vápnitá 3 – 10 středně vápnitá 10 – 20 silně vápnitá 20 – 60 velmi silně vápnitá > 60 vápenatá

Půdní reakce – pH

Celková sorpční kapacita (mval x 100 g ) <8 velmi nízká 8 – 13 nízká 13 – 25 střední 25 – 30 vysoká > 30 velmi vysoká

–1

velmi silně kyselá silně kyselá středně kyselá mírně kyslá neutrální mírně alkalická středně alkalická silně alkalická velmi silně alkalická


T 369 213 8,8% mírně až středně alkalická velmi silně vápnitá mull až moder chudá až dobrá ----hlinitá nízká střední vysoká vysoká

Obsah jílnatých částic < 0,01 mm 0 – 10 písčitá 10 – 20 hlinitopísčitá 20 – 30 písčitohlinitá 30 – 45 hlinitá 45 – 60 jílovitohlinitá 60 – 75 jílovitá > 75 jíl

< 3,5 3,5 – 4,5 4,5 – 5,5 5,5 – 6,5 6,5 – 7,2 7,2 – 8,0 8,0 – 8,5 8,5 – 9,0 >9,0

T 369 211 --stř. kyselá až stř. alkalická spodina stř. až velmi silně vápnitá moder chudá až střední střední slabě nasycená až nasycená hlinitá velmi nízká střední střední až vysoká nízká až vysoká

Pararendzina typická 1H6

Sorpční nasycenost (%) < 10 extrémně nenasycená 10 – 30 výrazně nenasycená 30 – 50 nenasycená 50 – 75 slabě nasycená 75 – 90 nasycená 90 - 100 plně nasycená Celkový dusík (%) < 0,03 velmi chudá 0,03 – 0,06 chudá 0,06 – 0,2 střední 0,2 – 0,3 dobrá > 0,3 bohatá Humusová forma (C:N) 8 – 12 mull 12 – 15 moder 30 - 40 mor

–1

Přístupné živiny (mg x kg ) P2O5 K2O CaO < 40 < 35 < 200 40 – 80 35 – 60 200 – 500 80 – 160 60 – 120 500 – 1000 160 - 250 120 – 160 1000 – 2000 > 250 > 160 > 2000

MgO < 30 30 – 70 70 – 150 150 – 250 > 250

zásoba velmi nízká nízká střední dobrá vysoká

___________________________________________________________________________________________________________________________

38


PLO 36 – Středomoravské Karpaty Potenciální zásoba živin (%) P2O5 K2O CaO < 0,03 < 0,08 < 0,07 0,03 – 0,06 0,08 – 0,15 0,07 – 0,18 0,06 – 0,10 0,15 – 0,25 0,18 – 0,35 0,10 – 0,20 0,25 – 0,40 0,35 – 0,65 0,20 – 0,35 0,40 – 0,50 0,65 – 1,05 > 0,35 > 0,50 > 1,05


MgO < 0,08 0,08 – 0,20 0,20 – 0,40 0,40 – 0,80 0,80 – 1,25 > 1,25

zásoba velmi malá malá střední dobrá velmi dobrá nadbytečná

4.5.4.2. Trvalé zkusné a poloprovozní výzkumné plochy Charakteristika výzkumných ploch v PLO 36 - Středomoravské Karpaty Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch - poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 36 existuje v současné době 12 ploch PVP a 4 plochy TZP. Nejstarší plochy, pro které existují záznamy, byly založeny již v roce 1966. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v databázi. V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v přírodní lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o plochách v lesní oblasti 36 spolu s některými výsledky terénní revize jsou uvedeny v tab. 1. Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v tab. 2. Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: (I) dendrometrické měření stromů a (II) hodnocení zdravotního stavu. Dedrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 30 - 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost a tvar plochy jsou shodné se standardními monitoračními plochami, které se používají pro hodnocení zdravotního stavu. Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu, ve kterém se trvalá zkusná plocha nalézá. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen z jedné strany stromu. Tab. 4.8. PŘEHLED PLOCH PVP A TZP V PLO 36 STŘEDOMORAVSKÉ KARPATY PLOCHA Typ X_JTSK Y_JTSK Nadm_V Dřevina Rok_založ. Stáří_2000 Zápoj Klasif. TZP -578173 -1178064 376,2 DB 1995 24 100 2 503601 TZP -566542 -1175727 381,5 BK 1995 32 100 1 503602 TZP -563362 -1174235 408,9 BK 1995 26 100 1 503603 TZP -580721 -1178894 250,5 DB 1995 28 100 1 503604 ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

39


6060202 6060203 6060301 6060302 6060303 6060304 6060305 6060306 6060307 6060308 6060309 6060310

PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP

-567400 -564566 -543451 -543075 -536245 -536076 -536836 -537042 -554637 -546386 -549023 -553928


-1176390 -1175095 -1175556 -1171132 -1166814 -1166955 -1166780 -1166820 -1174015 -1174592 -1175892 -1176697

359,8 396,1 295,9 399,3 360,9 349,2 348,8 352,9 439,9 345,8 410,6 500,3

BK BK DB DB BK BK BK BK BK BK BK BK

1966 1966 1974 1974 1972 1972 1972 1972 1974 1974 1974 1974

125 161 103 25 122 118 101 103 78 105 57 90

100 100 100 95 100 100 100 100 90 100 100 100

1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 3 1

Klasifikace plochy pro další výzkumné využití 1. Velmi vhodná 2. Vhodná

3. Vyhovující 4. Nevyhovující 5. Zcela nevhodná

ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, mírně nepřehledná, či částečně ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěří, na okraji porostu, hůře přístupná, apod. plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice)

Tab. 4.9. PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH Skupina parametrů

Parametr

Dendrometrické parametry

tloušťka

Objekt všechny stromy

výška Sociální postavení stromu sociální post. stromu Mechanická pošk. kmene zlom mech. pošk. obvodu kmene Zdravotní stav porostů defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

30 - 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Typologické mapování probíhalo v těsném spojení s vývojem lesnické typologie u nás. K prvnímu mapování v PLO došlo koncem 50. let, provedl jej ing. Prudič a kol.. Následná revize proběhla počátkem 70. let, kdy vznikla jednotná typologické klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů) a bylo vlastně provedeno nové mapování v tomto systému (Typologický systém ÚHÚL – 1971). V další letech byla prováděna jen hrubá revize typologického mapování v rámci obnov LHP, tedy jednou za 10 let v rámci jednoho LHC. V letech ___________________________________________________________________________________________________________________________

40




1982 až 1984 a 1992 až 1994 byly provedeny revize typologického mapování na LHC Buchlovice a LHC Bučovice. Došlo ke sjednocení charakteristik lesních typů pro celou PLO 36. V průběhu roku 2000 došlo k detailnímu zmapování svážných území a lokalit ohrožených sesuvy. Došlo k úpravám v pojetí vodou ovlivněných stanovišť (změna lvs).

4.5.6. Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) V následných tabulkách je uveden přehled lesních typů s plochami a v příloze pak úplné charakteristiky lesních typů, které jsou s typologickou mapou stěžejním produktem OPRL. Tab. 4.9.1. PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ Plocha lesní Plocha název lesního typu lesní p. Slt lesní p. ha

typ

ha

38 447,74 ha AVB

( souboru lesních typů)

/bonita /

RELIKTNÍ BOR skalnatý

BO 12-20

přirozená druhová skladba

cílový hospodářský soubor

BO8, DB1, BK1, BŘ

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

0. borová stanoviště 0Z

8,29

0Z1

8,29

1. lesní vegetační stupeň - DUBOVÝ 1X

1N

1C

1H

1D

13,43

1X5

4,33

1N2

9,81

1N3

0,99

se třtinou rákosovitou na hřbetech

1C3

94,01

SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou na svazích

1H1

1,85

SPRAŠOVÁ HABROVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou

1H3

51,62

s ostřicí horskou

1H4

28,45

s válečkou lesní

1H6

96,98

HABRODŘÍNOVÁ DOUBRAVA kamejková

1H7

66,73

s ostřicí horskou

1D1

45,31

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA válečková

1D3

39,32

bršlicová na depresích

1D4

30,55

konvalinková

1D6

31,43

strdivková

17,76

10,80

94,01

245,62

DŘÍNOVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou na svazích

1X1

S habrem na svazích a svahových žebrech KAMENITÁ (HABROVÁ) DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na svazích

146,61

DBZ,DBP 20-22 BO 20 DB 12-20 HB 12-16 DB 20-22 HB 14-16 BO 20-24 DB 20-22 HB 14-16 BO 20-24 DB 20-24 HB 16-18 BO 20-24 DB 22-24 HB 16-18 DB 22-24 HB 16-18 DB 24-26 HB 16-18 DB 22-24 HB 16-18 DB 20-24 HB 16-20 DB 22-26 HB 16-18 DB 22-26 HB 16-18 DB 22-24 HB 16-18 DB 24-26 HB 16-20

DB6, DBP3, HB1, BO, BB, BŘK, MK, KR DB6, HB2, DBP1, LP1, BB, BŘK, MK, KR

21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

DB7, BO2, HB1, LP, BŘ

DB7, BO2, HB1, BŘ

21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh

BD7, BO1, LP1, HB1, BŘK, BB, MK, KR BD8, LP1, HB1, BŘK, BB, MK, KR BD8, LP1, HB1, BŘK, BB, MK, KR BD8, LP1, HB1, BŘK, BB, MK, KR BD9, HB1, LP, BŘK, BB, MK, KR, DBP BD9, HB1, LP, BŘK, BB, MK, KR, DBP DB8, LP1, JV1, HB, BŘK, BB, MK DB7, LP1, JV1, JS1, BŘK, BB DB8, LP1, JV1, HB, BŘK, BB, MK DB7, LP1, JV1, HB1, BŘK, BB

25 - Živná stanoviště nižších poloh



1P

1,37

1P1

1,37

SVĚŽÍ BŘEZOVÁ DOUBRAVA ostřicová na mírných svazích

DB 22-24

DB7, BŘ2, OS1, HB, BO

1T

0,95

1T3

0,95

BŘEZOVÁ OLŠINA slatinná na údolních dnech

OL 24

OL8, BŘ2, OS, krušina, kalina

29 - Olšová stanoviště na podmáčených půdách

DB 20-22 BO 20-24

DB6, BO2, BK1, HB(LP)1, BŘ


DB 22-24 BO 20-24

DB6, BO2, BK(LP)1, HB1, BŘ

2. lesní vegetační stupeň - BUKODUBOVÝ 2N

57,83

2N1

57,83

2I

278,36

2I5

278,36

2K

117,64

2K3

117,64

2S5

172,33

2S9

20,17

2S

195,50

KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA na svazích a hřbetech ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA biková SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s lipnicí hajní na svazích a hřbetech svahová

DB 18-22 BO 20-24 DB 22-24 BO 22-24 BK 24-26 DB 22-24 HB 14-16

23 - Kyselá stanoviště nižších poloh

DB7, BO2, BK1, HB, BŘ DB7, BK2, BO1, HB, LP


DB6, BK2, BO1, HB1



41


Slt

2B

2H

2D

Plocha lesní p. ha

770,00

702.61


lesní typ

Plocha lesní p. ha

2B2

194,11

2B4

232,95

válečková na svazích

2B5

152,93

s ostřicí chlupatou a strdivkou

2B6

164,53

strdivková na hřbetech

2B9

25,49

svahová

2H2

3994,9

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou na mírných svazích

2H3

2674,5

s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech

2H4

2622,1

s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích

název lesního typu

AVB

( souboru lesních typů) BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na svazích

/bonita /

2H5

70,07

biková s ostřicí horskou

2H7

100,60

oglejená v mělkých prohybech plošin

2H8

1612,1

strdivková

2H9

137,60

svahová

2D1

438,67

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková

2D3

383,93

bršlicová na mírných svazích

2D4

29,47

s ostřicí chlupatou na krátkých prudkých svazích

2D5

69,19

strdivková na plošinách a hřbetech

2D9

25,55

na uvezlinách JAVOROVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA vápencová s bažankou

946,81

2A

2,25

2A4

2,25

2L

148,63

2L1

148,63

POTOČNÍ LUH pahorkatinný

DB 24-26 HB 16-20 DB 22-24 HB 16-18 DB 22-26 HB 16-18 DB 22-24 HB 16-18 DB 22-26 BK 24-28 HB 16-18 DB 24-26 BK 26-28 HB 18-22 DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20 DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20 DB 20-22 BK 22-24 HB 16-18 DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20 DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20 DB 22-26 HB 16-18 DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20 DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20 DB 24-26 BK 26-28 HB 16-18 DB 24-26 HB 16-18 DB 24-26 BK 26-30 DB 16-18 HB 12-16 DB 26-32



DB6, BK2, LP1, HB1, JV, JL, BŘK DB6, BK2, LP1, HB1, JV, BB, 25 - Živná stanoviště nižších poloh BŘK, JL DB7, BK2, HB1, LP DB6, BK1, LP1, KL1, HB1, JV, BŘK, BB, JS, JL

21 - Exponovaná stanoviště nižších DB6, BK2, LP1, HB1, BB, JV, poloh BŘK, JL DB7, BK1, HB1, LP1, JV, BB, BŘK DB7, BK1, HB1, LP1, JV, BB, BŘK DB7, LP2, HB1, BK, JV, BB, BŘK, KR DB6, BK2, LP1, HB1, BB, JV BŘK, KR


DB6, BK1, JV1, HB1, LP1 DB7, BK1, HB1, LP1, JV, BB, BŘK 21 - Exponovaná DB7, BK1, HB1, LP1, JV, BB, stanoviště nižších BŘK poloh DB6, BK2, LP1, HB1, JS, JV, JL, BB, BŘK DB6, BK2, LP1, HB1, JS, JV, JL, BB, BŘK


DB6, BK2, LP1, HB1, JS, JV, JL, BB, BŘK DB6, BK2, LP1, HB1, BB, BŘK DB6, BK2, LP1, HB1, BB, BŘK DB5, LP2, JV1, HB1, BB1, BŘK


DB5, JS3, LP1, JV1, OL, OS, JL, STR

19 - Lužní stanoviště

BK6, DB2, BO2, HB, BŘ, JŘ


3. lesní vegetační stupeň - DUBOBUKOVÝ 3Y

3K

3N

3S

18,11

744,74

62,80

3Y1

18,11

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

3K3

542,88

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na svazích

3K6

141,17

biková na hřebenech

3K9

60,69

borůvková, svahová

3N3

62,80

3S7

2496,8

3S9

115,23

2612,1

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na svazích a hřbetech SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA biková s ostřicí chlupatou na svazích a hřbetech svahová

DB 16-20 BK 18-22 BK 22-26 BO 22-26 BK 22-26 BO 22-26 BK 22-26 BO 22-26

BK7, DB2, BO1, HB, BŘ, JŘ BK6, DB2, BO2, HB, BŘ, JŘ BK6, DB2, BO2, HB, BŘ, JŘ

43 - Kyselá stanoviště středních poloh

41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 18-24 BO 20-24

BK7, DB2, BO1, HB, BŘ, JŘ

BK 24-28 SM 26-30

BK7, DB2, HB1, LP, KL

45 - Živná stanoviště středních poloh

BK 24-28 SM 26-30

BK7, DB2, HB1, LP, KL


___________________________________________________________________________________________________________________________

42



Slt

Plocha lesní p. ha

lesní typ

Plocha lesní p. ha

3C

10,98

3C2

3B

3H

3D


AVB

( souboru lesních typů)

/bonita /

10,98

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA lipnicová na hřbetech a svazích

BK 24-26 DB 22-26

3B1

2005,7

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na svazích

3B5

4697,2

s ostřicí chlupatou na svazích

3B6

565,76

strdivková na hřbetech

3B9

129,70

svahová

BK 28-34 SM 28-34 BK 26-32 SM 28-34 BK 26-32 SM 28-32 BK 28-34 SM 28-34

3H1

752,59

3H2

5183,1

3H5

304,18

oglejená v mělkých úžlabinách

3H7

1972,4

strdivková na plošinách a mírných svazích

3H9

64,27

svahová

3D1

278,24

3D3

1131,8

3D5

1291,5

ve žlebech

3D9

710,36

na uvezlinách

7395,4

8276,4

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová s ostřicí chlupatou a bršlicí s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA válečková bršlicová

3411,9

3A

116,96

3A2

116,96

3J

4,12

3J2

4,12

3U

63,87

3U1

63,87

3L

3L1

188,07

206,83

3L2

18,77

3O3

3,88

3O

3,88


LIPODUBOVÁ BUČINA strdivková na kamenitých hřbetech a svazích LIPOVÁ JAVOŔINA kapradinová suti JAVOROVÁ JASENINA bršlicová na hlinitém deluviu JASANOVÁ OLŠINA potoční prameništní JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou

BK 28-34 SM 28-34 BK 26-32 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-34 BK 26-32 SM 28-34

přirozená druhová skladba BK7, DB2, LP1, HB, BŘK BK7, DB2, LP1, KL, HB, TŘ BK7, DB2, LP1, KL, HB, TŘ, JS BK6, DB2, KL1, LP1, HB, TŘ, JS BK8, DB1, LP1, KL, HB, TŘ

cílový hospodářský soubor 21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh 45 - Živná stanoviště středních poloh 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

BK6, LP2, KL1, DB1, HB, TŘ BK7, DB2, LP1, KL, HB, TŘ


BK6, KL2, LP1, DB1, HB, JS BK7, DB2, HB1, LP, KL 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 26-32 HB 16-20

BK5, DB2, LP1, KL1, HB1

BK 30-36 HB 18-22 BK 30-36 SM 28-34 BK 30-36 SM 28-34 BK 28-34 SM 28-34

BK6, KL2, DB1, LP1, HB, JS, JL, TŘ BK6, KL2, DB1, LP1, HB, JS, JL, TŘ BK6, KL2, DB1, LP1, HB, JS, JL, TŘ BK7, KL1, DB1, LP1, HB, JS, JL, TŘ

BK 22-28

BK7, KL2, LP1, DB, JV


BK 26-30

BK5, KL3, LP2, DB, JV, JS, JL, TŘ


JS 26-34 KL 28-30

JS4, KL3, DB2, JL1, LP, JV

19 - Lužní stanoviště

OL 24-26

OL7, JS3, DB, TP, OS, VR

OL 22-24

OL7, JS3

29 - Podmáčená stanoviště nižších poloh

BK 28-32

BK7, DB2, LP1, KL, JS, HB


47 - Oglejená stanoviště středních poloh

4. lesní vegetační stupeň - BUKOVÝ 4K

4S

4B

4K6

7,43

KYSELÁ BUČINA (s dubem) borůvková na svazích

4K7

0,42

borůvková na úpatí svahů

4S4

146,16

SVĚŽÍ BUČINA biková s mařinkou na hřbetech a svazích

4S7

99,63

holá s ostřicí lesní na svazích

4B2

66,07

BOHATÁ BUČINA mařinková s ostřicí chlupatou na svazích

4B4

343,54

javorová na svazích

4B5

54,83

strdivková na svazích

4B6

5,72

hřebenová

BK 28-34 SM 30-34

BK8, KL1, LP1, JS, DB, TŘ

4H2

1,92

HLINITÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích a plošinách

BK 28-32 SM 28-32

BK7, DB1, KL1, LP1, TŘ

4H4

1,99

holá, oglejená, na mírných svazích

BK 28-34 SM 32-34

BK7, DB1, KL1, LP1, TŘ

7,85

245,79

470,16

4H 3,92

BK 24-26 SM 26-28 BK 26-28 SM 26-28 BK 26-30 SM 28-30 BK 26-30 SM 28-30 BK 28-34 SM 30-34 BK 28-34 SM 32-34 BK 28-34 SM 30-34

BK8, DB1, BO1, BŘ, JŘ BK8, DB1, BO1, BŘ, JŘ

43 - Kyselá stanoviště středních poloh

BK8, KL1, LP1, DB alt.BK10 BK8, KL1, LP1, DB alt. BK10, DB, LP, KL, BŘ BK7, DB1, LP1, KL1, TŘ, JL


BK7, KL1, JS1, LP1, DB, JL, TŘ BK7, DB1, LP1, KL1, TŘ 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 45 - Živná stanoviště středních poloh


43


Slt

4D

4V

Plocha lesní p. ha

540,10

0,54


lesní typ

Plocha lesní p. ha

4D2

2,46

4D4

18,44

kapradinová

4D7

431,26

ve žlebech

4D9

87,94

na uvezlinách

BK 28-34 SM 28-34

BK7, KL2, JS1, LP


4V9

0,54

PODMÁČENÁ BUČINA s ostřicí převislou na plošinách a mírných svazích

BK 28-34

BK8, JS 2, OL

47 - Oglejená stanoviště středních poloh


AVB

( souboru lesních typů) OBOHACENÁ BUČINA strdivková na úpatí svahů

/bonita /

BK 28-36 SM 30-36 BK 28-36 SM 30-36 BK 28-34 SM 28-34



BK7, KL2, LP1, JS, TŘ BK7, KL2, JS1, LP, TŘ


BK7, KL2, JS1, LP

4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů K ujednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), které se používají při mapování ÚSES je uvedena následující převodní tabulka. Tab. 4.9.2. PŘEVOD SLT NA STG SLT

Název SLT

0. – BOROVÁ STANOVIŠTĚ R e l ik tn í b or 0Z 1. lvs – DUBOVÝ Dřínová doubrava 1X Kamenitá (habrová) doubrava 1N Suchá habrová doubrava 1C Sprašová habrová doubrava 1H Obohacená habrová doubra 1D Lipová doubrava 1O Svěží březová doubrava 1P Březová olšina 1T 2. lvs – BUKODUBOVÝ Kamenitá kyselá buková doubrava 2N Uléhavá kyselá buková doubrava 2I Kyselá buková doubrava 2K Svěží buková doubrava 2S Bohatá buková doubrava 2B Hlinitá sprašová buková doubrava 2H Obohacená buková doubrava 2D Javorová buková doubrava 2A Potoční luh 2L 3. lvs – DUBOBUKOVÝ Skeletová dubová bučina 3Y Kyselá dubová bučina 3K Kamenitá kyselá dubová bučina 3N Svěží dubová bučina 3S Vysýchavá dubová bučina 3C Bohatá dubová bučina 3B Hlinitá dubová bučina 3H Obohacená dubová bučina 3D Lipodubová bučina 3A Lipová javořina 3J Javorová jasenina 3U Jasanová olšina 3L Jedlodubová bučina 3O

STG

Skupina typů geobiocénů

4A1

Querceto-Pinetum

1D1 2AB3 2BD3 2BD3 2BC3 2BD4 2A4 2AB5

Corneto-Quercetum Carpineto-Quercetum Carpineto-Quercetum Carpineto-Quercetum Carpineto-Quercetum acerosum Carpineto-Quercetum Betuleto-Quercetum Betuleto-Alnetum

2AB3 2AB3 2AB3 2B3 2BD3 2B3 2BC3 2BC3 2BC5

Fagetum quercinum Fagetum quercinum Fagetum quercinum Fageto-Quercetum Fageto-Quercetum Fageto-Quercetum Fageto-Quercetum acerosum Fageto-Quercetum acerosum Ulmeto-Fraxinetum carpineum

3AB2 3AB3 3AB3 3B3 3AB2 3BD3 3B3 3CD3 3BC3 3BC3 3C4 3BC5 4B3

Fagetum quercinum Fagetum quercinum Fagetum quercinum Querceto-Fagetum Querceto-Fagetum Querceto-Fagetum Querceto-Fagetum Querceto-Fagetum tiliosum Querceto-Fagetum tiliosum Tilieto-Acereretum Fraxineto-Aceretum Fraxineto-Alnetum Querceto-Fagetum

___________________________________________________________________________________________________________________________

44




4. lvs - BUKOVÝ (DUBOJEHLIČNATÝ) Kyselá bučina (s dubem) 4K Svěží bučina 4S Bohatá bučina 4B Hlinitá bučina 4H Obohacená bučina 4D Vlhká bučina 4V

4AB3 4B3 4BC3 4B3 4BC3 4B4

Fagetum quercino-abietinum Fagetum typicum (Fagetum pauper) Fagetum typicum Fagetum typicum Fagetum tiliosum Fagetum typicum

Skupina typů geobiocénů je vymezena třemi základními faktory. První znak udává vegetační stupeň, písmena udávají trofickou řadu a číslo na konci udává hydrickou řadu. Vegetační stupeň : 1. Dubový 2. Bukodubový 3. Dubobukový 4. Bukový 5. Jedlobukový 6. Smrkobukojedlový 7. Smrkový 8. Klečový 9. Alpinský

Trofická řada : A - půdy oligotrofní (chudé živinami) AB - půdy hemioligotrofní (polochudé živinami) B - půdy mezotrofní (středně bohaté živinami) BC - půdy heminitrofilní ( polobohaté dusíkem) BD - půdy hemialkalofilní (polobohaté vápníkem) C - půdy nitrofilní (bohaté dusíkem) CD - půdy nitroalkalofilní (bohaté dusíkem a vápníkem) D - půdy alkalofilní (bohaté vápníkem)

Hydrická řada : 1 - půdy suché řady 2 - půdy omezené řady 3 - půdy normální řady 4 - půdy zamokřené řady 5 - půdy mokré řady

4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 4 o C (Burschel, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např.: 3 +- 1,5o C (Charney 1979), 1,5 až 2,0o C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +- 300 mm. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že teplotní změny 2 - 4o C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. o Tak např. smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2 C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokality, kde je vysazován, je dnes větší než 7o C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dvě ze souboru základních klimatických charakteristik, t.j. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např. areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8o C a minimální vlhkostí asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10o C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např. jedli bělokorou aj. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 1o C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

45



Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 1o C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 4o C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 1o C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 4o C pak teoreticky na necelé 2% (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých, písčitých stanovištích (např. vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.). V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 4oC mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Bavorský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představách a sledování důsledků očekávaných klimatických změn na lesy a lesní hospodářství. Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991) v ČR, především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4, mají proto racionální základ. Scénář předpokládaných změn teplot, srážek a posun vegetační stupňovitosti ukazují mapy 8 až 18 podle klimatických modelů GISS a XCCM k časovým horizontům: současný stav, rok 2010 a 2030 (Kalvová 1995).

4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí PLO 36 Středomoravské Karpaty patří ve srovnání s ostatními PLO v ČR k oblastem s poměrně malými změnami v lesním prostředí. K největším změnám patří přeměna původní druhové skladby lesů ve prospěch jehličnanů. Existence monokultur SM a BO, z toho vyplývající biologické degradace lesních stanovišť a jejich snížená ekologická stabilita jsou nejplošnější a nejdůležitější antropickou změnou přírodního prostředí PLO (blíže v kap. 4.3.2. Pedologie oblasti). Jako změny menšího významu lze označit místní těžbu pískovce v lomech po celém jejím území. Velké stavby a průmyslová výroba v oblasti nejsou. Negativní vliv na stav porostů má silný provoz na silnici I. třídy E-50 z Uherského Hradiště do Brna, která protíná napříč komplex chřibských lesů. Projevuje se zde lokálně v koridoru silnice vliv emisí benzinových a naftových motorů a dále vliv zimní údržby (solení) na okolní porosty.

4.5.10. Historické rozšíření dřevin Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin podmínkám prostředí, mezidruhové kompetice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes ze zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. PLO je územím přirozeného výskytu buku jako dominující lesní dřeviny (viz zastoupení lvs a SLT). Přirozený areál buku lesního (Fagus sylvatica L.) zaujímá velkou část Evropy, především střední a západní. Vyhovuje mu mírně atlantické podnebí. Jeho východní hranice rozšíření je prakticky shodná se začátkem vysloveně kontinentální oblasti. Buk tedy chybí v oblastech se suchým vzduchem, pozdními mrazy, nebo kontinentálnějším klimatem. U nás chybí buk v xerothermní oblasti mezi Hradcem Králové a Žatcem, v Dyjskosvrateckém úvalu na jih od Brna a v malé části (okrajích) Drahanské vrchoviny. Buk v PLO 36 patří ke klimatypu tzv. buku karpatského (Svoboda), který zaujímá celý oblouk Karpat až do Rumunska. V rozsáhlém areálu bučin jsou rozeznávány tři podoblasti. Buk v PLO 36 patří do podoblasti buku slovenského. ___________________________________________________________________________________________________________________________

46




Buk přežil jako pozůstatek evropských horských lesů z konce třetihor dobu ledovou v několika refugiích v jižní Francii, Itálii a na Balkáně. Je též pravděpodobné, že i u nás se buk udržel po celou dobu ledovou ve středočeském refugiu a na úpatí Českého středohoří (Domin 1933). Jiní autoři ukazují, že i v chráněných polohách jižní Moravy a také Moravského krasu přežily relikty náročnějších lesních společenstev s bukem. Přežívání buku na těchto chráněných lokalitách potvrzuje i jeho ranný výskyt v době poledové v masívech moravských Karpat a na Českomoravské vrchovině. K většímu rozšíření buku ve střední Evropě došlo až v atlantiku a epiatlantiku, kdy se rozšířil přirozenými cestami z refugií jižní Evropy či refugií místních. V karpatské oblasti naší republiky však na rozdíl od sudetské oblasti bylo zastoupení buku v lesích pouze poloviční - 10%. Teprve až v subboreálu a subatlantiku doznává buk největšího rozmachu a ustálila se dnešní skladba lvs i v karpatské části. Buk na své cestě z jižních refugií, tedy od JZ vytvářel společenstva s dubem a cennými listnáči. Sám v nich dominoval a při svém šíření zřejmě omezil jedli bělokorou, která se zřejmě rozšířila východní větví, tedy z opačného směru. Historie šíření jedle bělokoré (Abies alba Mill.) je dokladována na základě pylových analýz. Podle nich byly na území republiky zkonstruovány mapky rozšíření jedle na území České republiky v období před 5000 až 500 lety. Z nich je zřejmé, že zastoupení jedle na převážná části území PLO nepřesáhlo 2%. V postglaciálu se jedle rozšířila do střední Evropy z apeninských refugií (Mayr 1985). Východní větví se dostala do moravských Karpat a západní do sudetské části. Mezi těmito větvemi vznikla tzv. oblast bez jedle (PLO 36). Hranice jedle je linií, kam tato dřevina dospěla při svém šíření tzv. Karpatskou cestou. Její další postup byl pravděpodobně zamezen cenotickými poměry – převahou bukových společenstev. Podle historických dokladů je dnešní hranice souvislého rozšíření jedle v moravských Karpatech poměrně stabilní již 300 let. (Prudič 1990). Původními dřevinami oblasti jsou prokazatelně buk, dub zimní i letní, olše, habr, lípa, jilm horský, bříza, líska, javor mléč i klen, jasan, třešeň a břek. Buk s dubem jsou hlavními přirozenými hospodářskými dřevinami v PLO. Jejich vzájemný vztah přibližuje práce ing Prudiče: Záměna dubu bukem v moravských Karpatech - upravená na podmínky PLO 36. Územím, kde je možno i dnes pozorovat přeměnu lesních společenstev, jsou víceméně původní lesy Moravských Karpat. V jejich bezjedlové části (Prudič, 1990) dřevinnou skladbu přirozených lesů určoval dub a buk. Poměr těchto dvou dřevin, podstatnou měrou ovlivněný stanovištními podmínkami, se v některých skupinách lesních typů mění i bez zásahu lesníka, a buk vytlačuje dub zimní. V předkládané studii se uvádí doklady těchto změn a jsou vyhodnoceny z hlediska lesnické typologie a pěstění lesů. Nejvýznamnější lokality záměny dubu bukem v moravských Karpatech Výskyt těchto míst úzce souvisí s historií lesů. Tam, kde panství byla menší a potřeba dřeva větší, došlo k zavedení pařezin. V těchto podmínkách docházelo též k záměně dřevin, avšak i k antropicky podmíněné záměně. Přirozenou záměnu dubu bukem v moravských Karpatech možno rozdělit : a) záměna prokázaná historicky, b) záměna pozorována v 2. polovině 20. století, c) současná záměna. Ve Ždánickém lese studoval dynamiku dřevin Jančík (1960). Vyšel ze zachovalých lesních hospodářských plánů bučovického panství z let 1841 a 1891. Jančík všechny údaje podrobně zpracoval a vyhodnotil svéráznou metodikou. Nejdůležitější výsledky shrnul do dvou mapek, kde zachytil pohyb dubu a buku ve Ždánickém lese za studované období. Pohyb dubu úzce souvisí s hospodářským tvarem lesa. Nás zajímá pohyb buku. Z několika lokalit, kde Jančík dokázal nástup buku, je nerozsáhlejší oblast v prostoru U slepice. Jedná se o nadmořské výšky 300 až 430 m s illimerizovanými půdami, kde většinou dominuje strdivka jednokvětá. Ve stromovém patru dnešních dospělých porostů převládá buk a skupinovitě nebo jednotlivě je vtroušen dub zimní. Místy zaujímá buk souvislé plochy a z těchto důvodů byly v této oblasti založeny i poloprovozní výzkumné plochy pro buk. Je zajímavé, že buk na těchto místech převládá také na jižních expozicích, kde bychom očekávali větší podíl dubu, Jančík svým výzkumem zde zjistil ústup dubu. Uprostřed Chřibů byl v padesátých letech pěkně zachován komplex listnáčů nad obcí Staré Hutě v oblasti zvané Pěkná hora. V rozsáhlých bukových porostech s vtroušeným dubem dominovala ostřice chlupatá. Porosty zaujímaly většinou ploché hřebeny a mírné svahy kolem 500 m n.m. Dub se nejvíce zachoval v trati Sviňava, kde se dříve pásly svině (Pelikán, 1944) a teprve v šedesátých letech se pod dubem zmlazoval buk (Prudič, 1967). Na větší zastoupení dubu v minulosti ukazovaly zbytky starých pařezů v porostech. V roce 1967 bylo při rozboru lesních společenstev Chřibů zjištěno, že porosty mají ráz bučiny, ale bylinná vegetace odpovídá dubovým bučinám s dominantní ostřicí chlupatou. O záměně dubu bukem se zmiňuje v obecné rovině Svoboda (1955) a podobně Míchal (1983). Podrobně sledoval ústup dubu na Slovensku Baksa (1967), který analyzoval 29 porostů v Kremnickém pohoří a 13 porostů ve Slánských vrších. Pokles zastoupení dubu v následných porostech zjistil v 85 % ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

47



studovaných porostů. Podobně při popisech rezervací (Vyskot, 1981) s dubem se zřídka nalezne zmínka, že obnova dubu je dostatečná. S možností obnovy dubu v dubo-bukovém a buko-dubovém vegetačním stupni úzce souvisí zastoupení dubu v přirozených porostech. Zlatník (1956) odhaduje původní podíl dubu ve skupině FagetoQuercetum ve výši 40 %, ve skupině Querceto-Fagetum 20 %. Plíva (1986) uvádí v hlinité bukové doubravě jako přirozenou skladbu účast dubu (60 %) a v hlinité dubové bučině dub (30 %). Podobná čísla platí podle Plívy též pro bohatou bukovou doubravu a dubovou bučinu. Také Michalka a Berta (1972) se zabývají problematikou dubu a buku. V Evropě vznikl problém, který odborníci dodnes uspokojivě nevyřešili. Mezi vyšším stupněm bučin a stupněm dubo-habrových lesů bez buku je mezistupeň, kde jednou převládá dub s habrem, jindy zase buk s dubem a habrem. Přitom podrost je téměř stejný nebo jen málo odlišný. Dále vzniká problém, či zastoupení dřevin je přirozené anebo blízké původním lesům, anebo je výsledkem stoletého vlivu člověka na lesy. Tuto citaci autoři doplňují další větou, že pásmo boje buku s dubem má v našich Karpatech svoji historii a je silně poznamenáno činností člověka. Krahl a Urban (1959) udává snížení významu dubu pro zemědělství jako žírného stromu se zavedením pěstování brambor,zvýšením intenzity hospodaření a omezením lesní pastvy. K vytláčení dubu přispělo také lesní hospodářství svým clonným způsobem obnovy porostů. Na základě výsledků typologického a historického průzkumu lesů, jako je shrnují autoři Zlatník (1956), Hančínský (1972) a Plíva (1986), pokládá lesnická typologie smíšené lesy dubu a buku za původní a na tomto základě rozlišuje buko-dubový a dubo-bukový lesní vegetační stupeň. Dynamikou doubrav s převahou dubu zimního se zaobírá Míchal (1983). Upozornil na skutečnost, že v optimálním stadiu přírodní doubravy je velmi nápadný spodní porost s habrem, bukem, lípou, babykou. Na závěr se zabývá otázkou, zda vznik stejnorodé doubravy na úrodném stanovišti nevyžaduje lidskou činnost. Tato otázka je tím spíše na místě tam, kde stromové patro je složeno současně z dubu a buku. Možno se domnívat, že přirozená obnova dubu ve směsi s bukem se uskutečňuje výjimečně a v dlouhodobém měřítku se poměr obou dřevin mění ve prospěch buku. Toto vyplývá z jednoduché úvahy, že dub jako světlomilná dřevina se nemůže zmladit pod bukem. Jeho přirozená obnova je omezena na plochu pod dubem. Ta je však zčásti zastíněna bukem, případně je buk aspoň zčásti zmlazen pod dubem, a tak se postupně zmenšuje podíl dubu ve směsi s bukem. Správnost úvahy potvrzují popsané příklady záměny dubu bukem, který dobře vystihuje Zlatník (1973). Buk v přírodních lesích se chová suverénně jako vítězný kompetitor. Zajímavé je hodnocení lesních společenstev dominantní strdivkou jednokvětou ve fytocenologické literatuře. Nejvýše je hodnotí Rubner (1953), který v mezofilních listnatých lesích popisuje skupinu MelicoFagetum. Podobně užívá toto označení Ellenberg (1963), jenž doslova píše “Toto označení (MelicoFaagetum) je nově upřednostňováno v severním Německu a Polsku. Je do té míry dobře voleno, neboť strdivka jednokvětá je hojná v bukových lesích na hnědozemi střední kvality a často zaujímá velké plochy”. U ostatních fytocenolofů (Oberdofer, 1962; Holub et al., 1967 cit. Randuška, 1981) tak vysokého ocenění na úrovni svazu nebo podsvazu popisované společenstvo nedosáhlo. Studovanou a prokázanou záměnu dubu bukem můžeme považovat za autogenní sukcesi (Zlatník, 1976), tedy za proces podmíněný samotnými dřevinami, totiž kompeticí mezi bukem a dubem. Z hlediska areálu buku nutno zdůraznit, že při záměně dubu bukem se nejedná o zvětšování areálu buku, ale o jeho zhušťování, vyplnění. U dubu se však extrémních případech areál může zmenšovat. Zvětšování areálu dubu nastává tam, kde lesy buko-dubového a dubo-bukového vegetačního stupně byly obhospodařovány jako pařezina. Tímto způsobem byl podporován dub, habr i lípa, zatím co buk mizel. Vytlačování buku dubem a ostatními listnáči je zcela jednoznačně podmíněno způsobem hospodaření. S bývalými pařezinami, se v moravských Karpatech setkáváme ve všech nižších polohách. Původní zastoupení buku v pařezinách dosvědčují pouze bukové výstavky. Možno tedy shrnout, že v moravských Karpatech nastává samovolná záměna dubu bukem a současně v pařezinách antropicky podmíněná záměna buku dubem a ostatními listnáči. Z hlediska přirozeného vývoje porostů je významný prvý případ. Záměna dubu a pěstební důsledky Na základě uvedených poznatků možno uvést schémata vytlačování dubu bukem v moravských Karpatech : Fageto-Quercetum melicosum → Querceto-Fagetum melicosum → Fagetum-melicosum Querceto-Fagetum caricetosum pilosae → Fagetum cericetosum pilosae V závislosti na půdních dominantách jsou tedy v naší oblasti prokazatelná dvě schémata. Obě končí bučinou (Fageto). Naznačený postupný vývoj dobře vysvětluje složení půdní vegetace pod kulturními smrčinami, které byly založeny na bývalých pastvinách v oblasti původních dubových bučin. V takových případech převládají v půdní vegetaci byliny jako mařinka vonná, šťavel kyselý, netýkavka a kapradiny, tedy ___________________________________________________________________________________________________________________________

48




vegetace odpovídající typickým bučinám. Tento jev popsal Mezera (1944), Hartmann (1952) a Prudič (1975), avšak jeho uspokojivé vysvětlení je možné teprve nyní. Z pěstebního hlediska má prokázaná záměna dubu bukem významné důsledky pro pěstování dubu a jeho přirozenou obnovu. Chce-li lesní hospodář udržet dub ve směsi s bukem, je nutné všechno pěstební opatření provádět tak, aby dub byl protěžován vůči buku. Při přirozené obnově musí mít dub dostatečný náskok před bukem. Při porostní výchově třeba podporovat dub a vhodnými opatřeními umožnit, aby se dub mohl zmladit. Při každém výchovném zásahu by měl lesník mít na zřeteli staré německé rčení, že buk je dubu vlkem (Vanselow, 1949). Jsou tedy dubo-bukové porosty blížící se původní porostní skladbě po pěstební stránce velmi náročné, a tím i výzvou pro lesního hospodáře-pěstitele.


49

Údaje o stavu lesa


5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Podoblast a) Chřiby : Pro tuto část oblasti je charakteristické dávné osídlení – již za Velkomoravské říše a to hlavně v jižní části (Staré Město, Modrá), ale i ve střední části (Cimburk, Střílky). Přes staletý vývoj a různost majitelů jednotlivých panství se lesy vcelku zachovaly jako přírodní celek namnoze s původní dřevinnou (listnatou) skladbou s hlavní dřevinou – bukem v čistých i smíšených porostech Vzhledem k pestré majetkové skladbě se v lesním hospodaření vyskytovaly některé odlišnosti : Velkostatek Buchlovice a Velehrad Lesní hospodářství bylo odedávna konzervativní a dlouho převažoval hlavně zájem myslivecký. Skoro celý majetek VS Buchlovice byl oborou s vysokým stavem zvěře (hlavně jelení). Odbyt všech druhů byl dobrý a tak vlastnímu pěstění lesa nebyla věnována velká péče. Spoléhalo se hlavně na přirozené zmlazení. I když se listnaté porosty mnohdy měnily na pařeziny, nedbalo se na to, protože i pařeziny byly finančně výnosné. V 1. polovině 19. století se začaly zavádět ve větší míře jehličnany (smrk) hlavně za správce dr. Reusse a to nevhodně do monokultur bez příměsi. Tato snaha naštěstí zasáhla jen menší rozlohy. Tak ještě v celém 19. století převažovala značně přirozená obnova, umělá obnova začala více až kolem roku 1900 hlavně v souvislosti s převody. Zlepšená odborná péče o les začala až ve 20. století. Byly zahájeny převody pařezin, začalo snižování stavu zvěře, zamezilo se hrabání steliva, budovaly se cesty. Velkostatek Napajedla Do 19. století převažovalo silně extenzivní hospodaření, takže lesník Bechtel v LHP r. 1851 konstatuje “velmi bídný stav lesa”. Nejstarší porosty téměř smýceny, paseky zvětšené, přibývalo pařezin a plevelných dřevin (bř, os). Až konec 19. století přinesl zlepšení, začal se klást důraz na výchovu – probírky, clonné seče a přirozenou obnovu. Velkostatek Kvasice Do poloviny 19. století převažovalo rovněž extenzivní hospodaření s toulavými sečemi dle nahodilých potřeb, se silným provozem myslivosti a se zatížením služebnostmi pastvy dobytka. Často vznikaly pařeziny. Druhá polovina 19. století, kdy začíná souvislá řada lesních hospodářských plánů, přináší již organizované a cílevědomé hospodaření. Převaha listnatých lesů znamenala většinou přirozenou obnovu, která zde byla hojně doplňována cennými jehličnany a vznikly tak mnohé kvalitní smíšené porosty. Doplňování se provádělo hlavně síjí (modřín sudetský). Způsoby obnovy směřovaly od čistě holosečného k maloplošnému – zaváděly se okrajové seče, střídavé kulisy, kotlíky. Dosti hojný výskyt pařezin (byly hlavně z kořenových výmladků) přinesl dlouhodobý plán převodů. Protěžovaly se kvalitní výstavky jak pro sběr semene i žír tak pro jakostní kmenovinu. Poměrně velká pozornost se věnovala probírkám a téměř všechny porosty byly hned z mládí mírně a často probírány a ve druhé polovině obmýtí silněji. Smrková manie zasáhla VS Kvasice méně než okolní velkostatky. Velkostatek Koryčany Již první “Hospodářské instrukce” z r. 1767 dokládají značnou péči o les – rozdělení na leče, omezující opatření pro mýcení i pro pastvu dobytka (např. zákaz pastvy do zajištění obnovovaného porostu). Převažovaly listnaté lesy (buk) s konzervativním hospodařením, takže se porosty uchovaly dlouho v dobrém stavu. I sem proniklo zavádění smrku ze sousedního buchlovického panství (dr. Reuss). Přirozená obnova listnáčů však převládala a to různými způsoby – kotlíky, pruhy, clonně, s vylepšováním síjí, podsíjí (listnáče) a podsadbou (jehličnany). Velkostatek Roštín V historických dobách jednoznačně převládaly listnaté porosty s hlavními dřevinami buk, dub, habr a přidruženými lípa, bříza. Vysokokmenné hospodaření bylo dosti potlačeno a převládla méně hodnotná pařezina, hlavně s vyšší poptávkou po palivovém dříví. V důsledku degenerace pařezů i změny poměrů odbytových (topení uhlím) nastala doba převodů, které od 60. – 70. let 19. století začaly dosti rychlým tempem. Při převodech došlo k rozsáhlému zakládání převážně smrkových porostů, zčásti i borových (v ___________________________________________________________________________________________________________________________

50



Údaje o stavu lesa

nižších slunných polohách). Spolu se zachovalými listnatými porosty vznikla tak poměrně pestrá dřevinná skladba všech hlavních dřevin (kromě jedle) a to jak v čistých složeních tak i v nejrůznějších směsích. Velkostatek Zdounky V dávné historii byly tyto lesy ve špatném stavu a to v důsledku silné pastvy dobytka, lesního pychu a potřeby paliva. Listnaté porosty (asi 3/4 plochy) byly převážně pařeziny s dřevinami db, bk, hb, vtroušeny bř, os ale i líska. Jehličnaté porosty (1/4 plochy) byly ponejvíce borové, smrk a modřín v mladších částech. Rovněž na tomto velkostatku se postupně přikročilo k převodům pařezin a to různými postupy včetně využití přirozené obnovy, hlavně dubu. Zajímavostí je, že smrk nebyl při zalesnění po převodech doporučen celoplošně, ale pouze při vylepšení a to ve skupinách. Jehličnaté porosty byly jak čisté tak ve směsích. Zvláštností bylo několik kvalitních mýtních (v r. 1930) porostů smrkových v nížinách, které vznikly ze sadby řádkové s dubem. Smrkové řady byly 8 m vzdálené s meziřadami dubu, který byl postupně zcela potlačen. Obnova jehličnatých porostů byla doporučena s využitím přirozené obnovy (sm i bo) s doplněním listnáči (bk, jv, lp). Byla již tehdy snaha o vytváření smíšených porostů. Zařizovatel V. Semsch již v roce 1930 upozorňuje na nebezpečí pěstování čistých smrčin v těchto polohách. Velkostatek Střílky Obdobně jako u sousedních Vst. v historii převládaly listnaté porosty (hlavně buk, dub), které se postupně měnily na převahu pařezin a většina rozlohy pařezin převládala ještě počátkem 20. století. Z důvodů špatné výmladnosti a nízké produkce se přistoupilo k převodům dosti radikálně a to hlavně umělou obnovou úzkými holosečemi. U vysokého lesa byla přirozená obnova rovněž v malém rozsahu hlavně pro značné zabuřeňování, nedostatek srážek a mnoho starých holin. Výchova porostů dosti zanedbaná, prořezávky se nekonaly vůbec, probírky jen slabé. Původní porosty buku tak dosti ustupovaly smrku. Velkostatek Milotice Převládaly listnaté porosty s převahou dubu a to hlavně pařeziny s příměsí hb, bk, bř, lp + bo, md. Od roku 1920 zahájeny převody se sadbou smrku a příměsí borovice, modřínu. Jen místy prováděny síje a podsíje nebo i sadby a podsadby dubu a buku. Vzrůstově byly pařeziny na Vst. dobré ale použitelnost dřeva omezená. Borovice a modřín se vyskytovaly kvalitní hlavně jako výstavky v pařezině. V LHP 1934 lesmistr Růžička varuje před nebezpečím čistého smrku a doporučuje převody přes střední les s etáží modřínu. Velkostatek Cetechovice Hospodaření obdobné sousedním Vst. – v historii převaha listnáčů z nichž vznikly pařeziny. Koncem 1. pololetí 19. století se začalo s pěstováním smrku, který zde byl dost protěžován a je nyní nejvíce zastoupen. Podoblast b) Ždánický les : Velkostatek Bučovice Lesy VSt. byly v 19. století a do poloviny 20. století tvořeny ze 2/3 hospodářskou skupinou lesa nízkého (pařeziny). Silně převládaly dřeviny tvrdé (dub, buk, habr) s výstavky db, hb, lp, bk, md. Do roku 1911 obmýtí 40 r., potom 50 r. V lese vysokém (u = 100 r.) byly z 1/2 jehličnany (nejvíc borovice) a z 1/2 listnáče (buk, dub). Zahájení rozsáhlých převodů pařezin je spjato s jménem význačného lesníka Ing. Julia Wiehla (1847-1917), který nastoupil v roce 1895 na VSt. Bučovice jako vrchní lesní rada. Wiehl vycházel především z nízké rentability pařezin a celkové produktivity lesa. Způsoby převodů pečlivě zvažoval. Přímé převody holou sečí pokládal za násilný a nákladný způsob, předržování zvýšením obmýtí pokládal rovněž za nevhodný (malá kvalita následného porostu). Volil tak cestu podsíjí a podsadeb hlavně dubu (na podzim) s následným procloněním porostu (v zimě) a po 3 - 6 letech domýcením (na 1x nebo na 2x) s ponecháním cenných jedinců z jádra (výstavky) a vysázením volné plochy modřínem. Následná péče – čistky, probírky – do 40 r. aspoň 3x, s šetřením vtroušených dřevin. Les vysoký (u = 100 r.) zahrnoval asi 1/2 jehličnanů (bo, sm) a 1/2 listnáčů (bk, db). Obnova se protěžovala přirozená – hlavně u listnáčů. Velkostatek Slavkov Převaha pařezin a tudíž listnáčů byla v historii značná. Z jehličnanů jen místy borovice, vtroušen modřín. V pařezinách neměl převahu dub, ale pestrá směs dubu s bř, hb, lp, ol, os a často i lískou. Bříza byla místy i jako čistý porost. Převody byly sice doporučovány, ale jejich tempo bylo pomalé.


51

Údaje o stavu lesa


Podoblast c) Litenčická vrchovina : Velkostatek Ivanovice + Bohdalice Převažovaly pařeziny s plánem převodů, které se však neuskutečnily. V 19. století nejvíce zastoupeny bk, hb, db, lp, os, z jehličnanů bo a ojediněle jd. Velkostatek Litenčice Z historických pramenů je zřejmé, že převládaly listnaté porosty ve tvaru pařezin (asi 2/3 plochy), les vysoký s dobou obmýtí 80 r. na 1/3 plochy. V listnáčích převládaly tvrdé dřeviny (asi 70%) – db, bk, hb, ve vysokém lese dominovala borovice. S prováděním převodů bylo počítáno již počátkem 19. století, ale tempo bylo velmi pomalé a to z důvodů dobrého odbytu palivového dříví a z důvodů intenzívní myslivosti, které tvar pařeziny nejlépe vyhovoval. Za období 115 let (1833 – 1948) bylo provedeno pouze asi 100 ha převodů. Po 1. světové válce došlo k finančním problémům velkostatku a tak nastalo značné zdevastování porostů (výtěž výstavků, nedoplňování holin). Velkostatek Morkovice Značná převaha pařezin vyplývá z hrubých odhadů těžebních výsledků v lesní fassi josefínského katastru z roku 1787. Intensivnější lesní hospodářství začalo v 1/2 19. století, kdy už byly plánovány převody pařezin a umělá obnova. Z jehličnanů se uplatnila zprvu výhradně borovice, soustavnější zavádění smrku se začalo až v 70. letech 19. století. Z listnáčů převládal dub a bříza, pak ostatní dřeviny v malém zastoupení – bk, jv, lp, ol. Ještě v roce 1940 se nacházelo 150 ha devastovaných pařezin, pro něž se stanovila 60-ti letá doba převodní. Velkostatek Pačlavice Hospodaření v historii bylo značně konzervativní. Převažovaly pařeziny a až do konce církevní držby se rozloha vysokého lesa příliš nezvětšila. V pařezinách byly zastoupeny ze 3/4 dřeviny měkké (lp, bř, os) a jen z 1/4 tvrdé (db, hb, bk). Byly zde však ponechávány velmi cenné výstavky borovice do vysokého věku. Velkostatek Hoštice Všechny elaboráty hospodářské úpravy se zabývaly převody pařezin s obmýtím 30 nebo 40 r. U některých porostů s vyšším zastoupením výstavků se počítalo s provozem lesa sdruženého při stejném obmýtí horní i spodní etáže. V lese vysokém se u listnáčů s úspěchem využívalo přirozené obnovy, u jehličnatých porostů holoseče. U prosvětlených porostů se používaly též podsíje (db, bk, js). Převody pařezin postupovaly velmi pomalu a např. výměra lesa vysokého v r. 1926 a v r. 1941 byla stejná. Velkostatek Zborovice – Věžky Podle údajů stabilního katastru z r. 1839 převládal v části Zborovice výrazně les vysoký (pařezin se udává jen 1 ha). Byla tedy tato část výjimkou mezi okolními velkostatky, kde všude převládaly pařeziny. Uvedené vysokokmenné porosty byly převážně smíšené, z jehličnanů zastoupena hlavně borovice. V části Věžky však již bylo přes 1/2 plochy pařezin. Z plánu z r. 1932 nevyplývá větší úbytek pařezin, takže převody postupovaly pomalu.

5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy Velkostatek Buchlovice První souvislé zařízení je z roku 1802 – autor Ing. Maxmilian Watzl. Další pak je až z r. 1865 – autor Stadtműller. Je provedeno staťovou metodou a obsahovalo 4 hospodářské skupiny : les vysoký listnatý – u = 100 r., les vysoký jehličnatý – u = 80 r., les střední – u = 40 r., les nízký – u = 20 r. Revize plánu se konaly po 10 letech s ponecháním hospodářských skupin. V roce 1900 – autor revize dr. H. Reuss (zavádění jehličnanů), v roce 1933 provedl revizi prof. Jíra z Hranic. Nový plán vytvořen až na období 1942 – 51, rozdělení lesa bylo ponecháno, nově vytvořeny jen 3 hospodářské skupiny. Velkostatek Napajedla 1. zařízení z r. 1818 od lesmistra Františka Kollera z Napajedel metodou hmotové staťové soustavy. Dle tohoto plánu se příliš nehospodařilo. Po novém plánu z roku 1851 (lesmistr František Bechtel) se stav lesa zlepšil jen částečně. V roce 1882 nové zařízení (J. Očenášek) s revizí v roce 1901. Nový LHP až po 1. světové válce a to pro každý revír samostatně (autor Viktor Semsch z Napajedel). Prostorové rozdělení zde přizpůsobeno terénu a stanoveny nové hospodářské skupiny. Pro decenium 1931 – 40 nový LHP (ing. R. Zajíc z Kroměříže) – rozdělení vesměs zachováno, jen zpřesněno ___________________________________________________________________________________________________________________________

52



Údaje o stavu lesa

zaměřením. Při stanovení etátu zohledněno více prvků pro dosažení trvalého výnosu (zásoba, roční přírůst, plochový etát, poměr věkových tříd). Velkostatek Velehrad 1. zařízení v r. 1802 – ing. Maxmilian Watzl – již zde snaha o zajištění trvalosti výnosu. V r. 1885 nový plán (Reisich a Willert) – stanovil 4 hospodářské skupiny (u = 80 r., 60 r., 40 r., 30 r.). V r. 1903 zařízení z kanceláře Hermana Bretschneidra. V r. 1930 zcela nový LHP (ing. Rudolf Zajíc) s přesným zaměřením hranic i vnitřního detailu. Stanoveny 3 hospodářské skupiny – les vysoký u = 100 r., 80 r., pařezina 20 r. Revize plánu na období 1940 – 50 – ing. Čeněk Fránek. Velkostatek Koryčany O koryčanských lesích jsou údaje už z r. 1762 – 65, ale hlavně pak z r. 1767 jako “Hospodářské instrukce panství”. Vlastní hospodářské úpravy jsou dochovány jen v částech z r. 1876 a 1911. Komplexní LHP pro r. 1931 – 1940 vypracoval ing. Rudolf Kritscher a geometr ing. Karel Hahn. Vytvořeny 2 hospodářské skupiny – les vysoký jehličnatý – u = 80 r., les vysoký listnatý – u = 100 r. Rozdělení na oddělení pravoúhlého tvaru, výpočet etátu dle tří metod : 1. Normální paseka, 2. Mantelův vzorec, 3. Hufnagelův vzorec. Velkostatek Kvasice První LHP je z r. 1865 – lesmistr W. Funke. Tento plán obsahuje odkazy na předchozí plány, které se však nedochovaly. Plán z r. 1865 je již značně podrobný a rozsáhlý a je členěný pro každý z 5 revírů samostatně. Pro kmenoviny stanovuje u = 80 r., pro pařeziny 30 r. Prostorové rozdělení je umělé tenatnicovou sítí. Další LHP je z r. 1876 – (lesmistr W. Funke a J. Mategček). Je ještě podrobnější než předchozí, ale zásady nemění, jen u pařeziny zvyšuje u na 40 r. LHP z r. 1886 (J. Mategček) a z r. 1897 (W. Pietsch) upravují hospodářské skupiny i obmýtí (jehličnany 80 r., listnáče 100 r.). V r. 1901 a 1905 byly vypracovány v rámci revize převodové plány pro pařeziny na dlouhé období (nadlesní Alois Navrátil a lesní inspektor František Baudiš). V r. 1906 nový LHP (A. Navrátil, F. Baudiš). V r. 1920 další LHP – ing. Viktor Womatschka (z Děčína) – rozdělení ponechává ale zvyšuje “u” pro kvalitní porosty. V r. 1930 – LHP – lesmistr Bohumil Klvač. V r. 1931 – LHP – nadlesní B. Klvač – plán již v moderním pojetí. Velkostatek Roštín Podle hospodářských plánů se hospodařilo již od 2. pol. 19. století, avšak tyto se nezachovaly jakož i revizní operát z r. 1924 (prof. Jíra z LTŠ Hranice). Až LHP z r. 1934 (zařizovatel Chudoba) uvádí některé údaje od r. 1913 – přizpůsobení hranic oddělení terénu, výpočet mýtní těžby a pod. Tento plán zavádí 2 hospodářské skupiny – les vysoký – u = 80 r., les nízký – u = 30 r. V r. 1939 revize plánu – obsahuje úpravu těžeb – hlavně zvýšení těžby jehličnaté. Velkostatek Zdounky Nejstarší úpravu obsahuje už josefský katastr z r. 1787. Dále následoval fideikomisní odhad panství z r. 1812 a oceňovací elaborát z r. 1848. O existenci následujících hospodářských úprav informuje až LHP z r. 1905 (zařizovatel Heřman Reuss, vrchní lesní rada, ředitel LTŠ Hranice), ve kterém se uvádějí údaje z roků 1865, 1875, 1885, 1895. Tento plán je zpracován metodou staťovou kombinovanou pro 2 periody a je to první moderní zařízení. V r. 1920 zpracován revizní plán lesmistrem Gustavem Dittrichem. V r. 1930 nový LHP – nadlesní Viktor Semsch. V r. 1940 nový LHP – ing. Čeněk Fránek, zařizovatel kanceláře Hranice. Všechny tyto novější plány rozlišují jen 2 hospodářské skupiny – les vysoký – u = 80 r., les nízký – u = 40 r. Velkostatek Střílky Nejstarší hospodářské plány (r. 1872, 1903, 1912) nebyly nalezeny. Revizní plán z r. 1934 zpracoval lesní rada Karel Moll. LHP z r. 1943 vytvořil 2 hospodářské skupiny – les vysoký (“u” zvýšeno z 80 na 100 r., les nízký 30 r.). Hranice majetku zaměřil prof. Tichý z Brna. Velkostatek Milotice Až do r. 1919 byl VS zařízen tzv. geometrickou plošnou soustavou lánovou – dělení na jednotlivé roční mýtě s pevným ohraničením. Hospodářství pařezinové s původním obmýtím 20 r., později 30 i 40 r. V r. 1919 nové zařízení – lesmistr Vojtěch Vaněček – včetně zaměření a zahájení převodů. V r. 1933 – nový LHP – lesmistr Růžička – nové zaměření, nové mapy. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

53

Údaje o stavu lesa


V r. 1943 – nový LHP – lesmistr Josef Šubrt. Velkostatek Cetechovice Do roku 1924 neměl tento VS vlastní LHP a pro období 1924 – 33 byl vyhotoven “hospodářský program”. V r. 1933 byl vypracován revizní operát (autor ing. Vicena), kde byly zavedeny dvě hospodářské skupiny – les vysoký (asi 2/3 plochy) a les nízký (1/3 plochy). Velkostatek Bučovice Hospodářská úprava byla prováděna velmi brzy, ale nejstarší prameny se nezachovaly. V r. 1802 byla vydána tzv. “lichtensteinská instrukce” pojednávající o vyměřování a odhadu lesů. Byla též vytvořena vlastní lichtensteinská taxační kancelář. Od r. 1841 následovala souvislá řada lesních hospodářských plánů až do r. 1939 většinou v 10-ti letých intervalech. Jednotlivé plány měly dosti odchylnou hodnotu hlavně pokud jde o výrazovou bohatost popisu porostů. Zkušeností lichtensteinské taxační kanceláře bylo využíváno již před r. 1918 na jiných majetcích a v r. 1929 byly jedním z podkladů pro sestavení čsl. instrukce pro zařízení státních lesů. Velkostatek Slavkov LHP z r. 1833 se odvolává na plán z r. 1823, ten se však nezachoval. V r. 1833 se uvádí jen jedna hospodářská skupina – les nízký s obmýtím 20 r. V r. 1837 revizi provedl Antonín Prokop Schwarz (nadlesní města Olomouce), který zavedl 2 hospodářské skupiny – les vysoký (u = 80 r.) a les střední (u = 30 a 40 r.). Další plány z let 1851, 1877, 1897 zachovávají stejné hospodářské skupiny. V r. 1938 – zařizovatel nadlesní Stanislav Kocman použil rovněž dvě hospodářské skupiny – les vysoký (80 r.) a les nízký (40 r.). Velkostatek Ivanovice Nalezené hospodářské úpravy pocházejí až z 20. století. Všechny obsahovaly pouze jednu hospodářskou skupinu – les nízký s plánem převodů na 60 až 80 let. V r. 1914 byl autorem LHP zařizovatel Grossmann – bavorský lesní rada. V r. 1934 byl vyhotoven poslední LHP za soukromé držby. Velkostatek Bohdalice Z tohoto velkostatku se dochoval jenom LHP z r. 1933 – autorem zařizovatel Bohumil Klvač, lesmistr v Kvasicích. Velkostatek Litenčice První zachycení stavu lesa poskytuje fideikomisní odhad z r. 1834. Z dalších zařízení se nic nezachovalo, jenom hospodářská mapa z r. 1849 a až elaborát na decenium 1933 – 42. Jsou zde uvedeny 2 hospodářské skupiny – les vysoký s obmýtím 80 r. a pařezina s obmýtím 30 r. Velkostatek Morkovice Žádné elaboráty zařízení lesa se nezachovaly až na poslední na decenium 1940 – 49. Z některých odkazů a ze současného stavu je zřejmé, že na VS převládaly pařeziny (až 90%) a elaboráty se zabývaly jejich převody. Velkostatek Pačlavice Historických podkladů z HÚL tohoto církevního majetku se dochovalo velmi málo. Josefinský katastr z r. 1787 uvádí asi 3/4 plochy pařezin, totéž pak fideikomisní odhad z r. 1798. Sumář stabilního katastru z r. 1839 uvádí u pařezin 2/3 plochy. Etáty byly stanoveny proporcionelní lánovou soustavou, později podle staťové soustavy kombinované a posléze její kombinací se soustavou věkových tříd. Velkostatek Hoštice První zařizovací elaborát je z r. 1905. Předtím jen fideikomisní odhad z r. 1831 a údaje stabilního katastru z r. 1839. Z těchto podkladů je zřejmá převaha pařezin – asi z 80%. Rok 1919 – revize LHP – předepisovala převody pařezin na les střední. Rok 1926 – obnova LHP – prof. František Jíra. Rok 1931 – nový LHP – lesmistr Al. Bergl. Rok 1941 – obnova LHP – lesmistr Al. Bergl. Velkostatek Zborovice – Věžky Hospodářské plány se nezachovaly až na poslední z r. 1932. Informace jsou jen z fideikomisního odhadu z r. 1799 a z údajů stabilního katastru z r. 1839. Oba tyto podklady uvádějí u části Zborovice převahu lesa vysokého (pařezin jen asi 1 ha) u části Věžky pak přes 50% pařezin.

___________________________________________________________________________________________________________________________

54



Údaje o stavu lesa

5.1.3. Dřevinná skladba V historické době jednoznačně převládaly listnáče a to především tvrdé dřeviny – DB, BK, HB. Z přidružených dřevin to byly hlavně BŘ, LP, OS, JV, dále pak v malém zastoupení JL, AK, VR, TP, OL. Z jehličnanů se zprvu vyskytovala jen BO a vtroušeně MD. JD se takřka nevyskytovala nebo jen zcela sporadicky ve skupinkách. Smrk jako dřevina nepůvodní se začal zavádět hojně od 1/2 19. století a to na různých majetcích s různou intenzitou, na některých majetcích dosáhl v 30. až 40. letech 20. století zastoupení přes 50%. Listnáče se vyskytovaly nejprve ve tvaru lesa vysokého. Později v důsledku pěstebního zanedbávání, přibývání škod zvěří i zvýšené spotřeby paliva došlo ve značné míře k přeměně na les nízký – pařezinu. Postupující degenerace pařezin přivodila nutnost jejich převodů (zhruba od 1/2 19. století) a tím i nástup vyššího zastoupení jehličnanů, hlavně smrku. Hlavní a autochtonní dřevinou oblasti je buk. Tvoří čisté i smíšené porosty většinou s vlastnostmi i kvalitou buku karpatského. Původní porosty dosahují nádherného vzrůstu s čistým bezsukým kmenem a vysoko nasazenou korunou. Hojně se přirozeně zmlazují. Takovéto nejkvalitnější porosty se nacházejí hlavně ve střední části podoblasti Chřibů a ve východní polovině podoblasti Ždánického lesa. Dub je druhou hlavní dřevinou oblasti. Vyskytuje se spíše ve směsích, méně v čistých porostech a to v lese vysokém i nízkém. V porostech lesa nízkého – pařezinách – je převládající dřevinou. Habr je zastoupen všude v celé oblasti a to hlavně jako příměs. Místy dosahuje i dobré kvality a silnějších sortimentů. Zalesňování v této oblasti zahrnuje všechny způsoby. U listnáčů převažovala v historii jednoznačně přirozená obnova a to i ze semene i z výmladků. Výmladkové hospodaření na přelomu 18. a 19. století dosáhlo značného rozšíření. Při umělé obnově u listnáčů se používalo i síje (hojně u dubu) i sadby. Časté bylo i používání semenáčků z náletů a nárostů. Při vylepšování se rovněž používala i síje i sadba. U jehličnanů se více používala sadba, přirozená obnova ponejvíce jen z výstavků (modřín). V semenářství se hojně spoléhalo na vlastní sběr (db, bk, lp ale i bo, ol, kl, md). Na většině majetků se věnovala značná pozornost pěstování sazenic ve vlastních školkách. Provenience semen byla různá, v historických průzkumech chybí podrobnější údaje k této otázce. Ze stručných zmínek vyplývá, že hlavní zdroje nákupů semen byly jednak Jeseníky (modřín jesenický, smrk) jednak Rakousko – Innsbruck a Vídeň (smrk, modřín, borovice). Alpský modřín však v mnoha případech dosti selhal a naopak jesenický modřín prokazoval výborný vzrůst.

5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného a systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník – geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera – Mráz – Samek – stanovištní pojetí lesního typů). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: Obhospodařovací typ – hospodářský soubor lesních typů – cílové hospodářství – cílový hospodářský soubor (nyní). Přidáním porostního typu (převládající dřevina) se pak rozlišovat provozní typ – provozní soubor – hospodářský soubor (nyní). Na tyto Hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Pro zdokumentování návaznosti hospodářsko – úpravnického plánování v oblasti jsou uvedena některá hospodářsko – úpravnická doporučení z předchozích LHP na bývalých LZ Buchlovice LHC Buchlov, LHC Koryčany a LHC Buchlovice a v současných LHP na LHC Buchlovice a LHC Bučovice.


55

Údaje o stavu lesa


ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKO-ÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH LHC BUCHLOV – LHP 1975 - 1984 Provozní soubor 5 (456) – Bukové porosty, DB a MD na mezotrofní hnědozemi 120 30 (2,3,5) SM 3, MD 1,DB 1, BK 5 (BO, JD, DG, ost. listnáče)+ LHC KORYČANY – LHP 1975 - 1984 Provozní soubor 7 (255) – Dubové porosty, případně BK a MD v nižších teplejších polohách 120 30 (2,3,5) DB 6, MD 2, BK (LP) 2, HB+ LHC BUCHLOVICE – LHP 1985 - 1994 HS 45 – BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 451 100 30 SM 7, BK 2, MD 1 alt.: DG, JDO – (alt.: BK 8, MD 1, SM 1, KL, JD, DB, do 5% plochy HS JV) 456 120 30 BK 8, MD 1, SM 1, LP, DB alt.: DG, JDO – do 5% plochy HS HS 25 – Dubové hospodářství živných stanovišť Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 255 160 30 DB 8, MD 1, BK 1, LP + BK v podúr. alt.: DG, JDO – do 5% plochy HS LHC BUČOVICE – LHP 1986 - 1995 HS 45 - BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh 451 100 30 SM 7, MD 1, BK 2 alt.: DG, JDO – do 5% plochy HS 456 120 30 BK 7, MD 2, SM 1 alt.: DG, JDO – do 5% plochy HS HS 25 - Dubové hospodářství živných stanovišť 255 160 30 DB 7, MD 1, BK 2, LP+ ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENÉJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP 25 – DB hospodářství živných stanovišť, živná a bohatá stanoviště nižších poloh HS Platný LHP Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 255 LHC Buchlovice 1995-2004 160 30 DB 7, BK (LP) 2, MD 1, HB LHC Bučovice 1996-2005 160 30 DB 7, BK (LP) 2, MD 1, HB 257 LHC Buchlovice 1995-2004 110 30 DB 7, BK (LP) 2, MD 1, HB, BO, JV LHC Bučovice 1996-2005 110 30 DB 6, BK (LP) 2, MD 2, SM, HB, BO, JV 259 LHC Buchlovice 1995-2004 70 20 DB 7, BK (LP) 2, MD 1, HB, BO, JV LHC Bučovice 1996-2004 70 20 DB 6, BK (LP) 2, MD 2, SM, HB, BO, JV, BR 45 – BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh Platný LHP Obmýtí Obnovní doba Cílová druhová skladba Poznámka 451 LHC Buchlovice 1995-2004 100 30 SM 5, BK 3, MD 2, JD, LP, KL, DG. JDO LHC Bučovice 1996-2005 100 30 SM 5, BK 3, MD 2, JD, LP, KL, TR 456 LHC Buchlovice 1995-2004 120 30 BK 6, KL 1, LP 1, MD 1, DB 1, JS, HB, SM LHC Bučovice 1996-2005 120 30 BK 6, KL (LP) 1, MD 2, DB 1, JS, HB, SM, JD, TR

___________________________________________________________________________________________________________________________

56



Údaje o stavu lesa

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby je podrobněji popsán v kapitole 5.1.1. a 5.1.3. Z nich vyplývá, že v oblasti převládaly v historii listnaté dřeviny a to hlavně BK, DB, HB. Buk je hlavní dřevinou a tvoří smíšené i čisté porosty velmi dobré kvality. Dub je různé kvality, od smíšených porostů s cennými sortimenty až po netvárné pařeziny. Smrk byl zaváděn od 1/2 19. století hlavně při převodech pařezin a při zalesňování pastvin. V nižších polohách více trpí hnilobou. Modřín se vyskytoval v historii, více byl rozšiřován od 19. století jako výplňová dřevina. Borovice je rovněž z historie známá a od 19. století více používaná. Původní se zachovala jako reliktní na skalnatých výstupech, kde jde zřejmě o ekotyp malenovické borovice. SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA ( HA / % ) Jehličnany

SM

JD

BO

MD

DG

JDO

BOC

Ost.j.

11585,04

6677,78

39,55

2132,76

2621,81

74,57

6,8

27,48

4,29

30,98

17,85

0,11

5,7

7,01

0,2

0,02

0,07

0,02

Listnáče

DB

BK

HB

KL

JS

OL

OS

8978,69

8086,88

4035

36,85

207,62

408,83

1720,79

1544,82

239,68

139,87

45,5

371,44

69,02

24,01

21,62

10,79

0,1

0,56

1,09

4,6

4,13

0,64

0,37

0,12

0,99

LP BR 4,60% 4,13%

OL 0,64%

OS 0,37%

TP 0,12%

BR

LP

214

25815,97

JS 1,09%

JV

Holina

Ost.l. 0,99%

TP

Ost.l.

SM 17,85%

KL 0,56%

JD 0,11%

JV 0,10%

BO 5,70% HB 10,79%

MD 7,01%

DG 0,20% JDO 0,02%

BK 21,62% DB 24,01%

Ost.j. 0,03%

BOC 0,07%


57

Údaje o stavu lesa


POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB SM JD BO MD Ost.J. Jehl. DB BK HB Přirozená druhová skladba % 0,6 0,6 34,8 45,8 4,8 Cílová druhová skladba % 3,1 0,6 0,9 8,3 3,6 16,5 25,8 44,1 3,5 Současná druhová skladba % 17,9 0,1 5,7 7,0 0,3 31,0 24,0 21,6 10,8

JV

JS

LP

OL

BR

Ost.L.

List.

2,8

0,6

10,2

0,4

+

+

99,4

5,3

1,1

1,5

0,5

0,7

1,0

83,5

0,7

1,1

4,1

0,6

4,6

1,5

69,0

Přirozená druhová skladba = je odvozena podle jednotlivých typů (aritmetický vážený průměr). Cílová druhová skladba = je odvozena jako vážený aritmetický průměr doporučovaných zastoupení dřevin neovlivněných skutečnými porostními typy.

Porovnání druhové skladby

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 SM

JD

BO

MD

Ost.J. Jehl.

Současná druhová skladba

DB

BK

HB

JV

JS

Cílová druhová skladba

LP

OL

BR

Ost.L.

List.

Přirozená druhová skladba

5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková skladba současných porostů je nevyrovnaná. Až do 5. věkového stupně včetně je nedostatek těchto mladších stupňů oproti normálnímu zastoupení. Od 6. stupně až po 11. je naopak převaha těchto středních a starších porostů oproti normalitě. Věkovou skladbu uvádí následující tabulka a grafikon :

___________________________________________________________________________________________________________________________

58



Údaje o stavu lesa

VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA Rozložení věkových stupňů Věkové stupně

Hol

Plochy věk. stupňů

214 2509 2564 2706 2229 1771 4604 4520 4218 3763 2942 2516 1424 752 425 161 181 115

37615

Normální rozl. 3217 3217 3217 3217 3217 3217 3173 3082 3000 2698 2127 1467 998 691 552 346 176 v. s.

37615

Odchylka od norm. zast. v %

1

2

-22

Střední věk:

-20

3

4

-16

5

-31

6

-45

7

43

8

42

9

37

25

10

9

11

18

12

13

-3

14

15

-25

-38

-71

14

15

16

16

-48

17+ Součet

-35

jehličnaté - 58 let listnaté - 68 let celkem - 65 let

Zastoupení ploch věkových stupňů ha 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

17+

Věkové stupně Plochy věk.stupňů

Normální rozloha v.s.

5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Z provedených rozborů současného stavu lesa v PLO 36 vyplývají tyto údaje : ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY : Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem

m3 3 412 630 6 053 281 9 465 911

% 36,05 63,95 100,00


59

Údaje o stavu lesa


PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Průměr Průměrné 0 20 100 158 198 240 276 308 373 380 396 404 408 400 403 546 456 253 zásoby na ha Průměrné 92 97 97 96 94 94 93 91 90 89 88 90 91 90 89 88 86 92 zakmenění

Rozložení zásob dle věkových stupňů m 3/ha 600 500 400 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Průměr

Věkové stupně

Zakmenění dle věkových stupňů Zakm enění 98 96 94 92 90 88 86 84 82 80 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Průměr

Věkové stupně

___________________________________________________________________________________________________________________________

60



Údaje o stavu lesa

PODÍLY ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH Věk. stupně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Celkem 85,49 79,11 61,37 40,37 18,18 28,55 35,23 39,00 52,22 41,88 34,75 21,24 14,17 9,34 8,59 1,66 1,58 36,05 jehličnany 14,51 20,89 38,63 59,63 81,82 71,45 64,77 61,00 47,78 58,12 65,25 78,76 85,83 90,66 91,41 98,34 98,42 63,95 listnáče 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 celkem

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů ve věkových stupních 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Jehličnany

10

11

12

13

14

15

16

17

Listnáče

Průměrné obmýtí 122 let ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN SM

JD

20,90

0,09 4,87 10,01 0,18 36,05 21,16 26,05 7,13 0,44 0,75 0,42 3,62 3,51 0,40 0,26 0,13

BO

MD

DG

Jehl.

DB

BK

HB

JV

JS

AK

BR

LP

OL

OS

TP

Ost.l.

List.

0,08 63,95

Celkem 136,05

Podíl zásob dle dřevin % 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 SM

JD

BO

MD

DG

Jehl.

DB

BK

HB

JV

JS

AK

BR

LP

OL

OS

TP

Ost.l.

List.


61

Údaje o stavu lesa


Pro srovnání lze uvést : Česká republika : Průměrná zásoba

235 m3/ha (1997 bez lesů MO) 230 m3/ha (1995 s lesy MO) 5,13 m3/ha (1997 s lesy MO) 115,5 roku

Celková těžba Průměrné obmýtí

V PLO 36 – Středomoravské Karpaty : Průměrná zásoba 253 m3/ha (1995 s lesy MO) Celková těžba 5,05 m3/ha (1995 s lesy MO) (určena z platných LHP) Průměrné obmýtí 122 let (1995 s lesy MO)

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Rozbor byl proveden na podkladě současného stavu lesa (LHP k r. 1995 a 1996), současných mýtních těžeb, předpokládaného posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalších obdobích. Období Porostní zásoby (v 1000 m3) Průměrné zásoby na 1 ha m3 (průměrný rok) jehličnaté listnaté celkem jehličnaté listnaté celkem 1995 3322 5822 9144 93 163 2001 3354 6214 9568 94 174 2011 3417 6584 10001 96 184 2021 3454 6815 10269 97 191

256 268 280 288

Vývoj těžeb Výchovné v 1000 m3 Obnovní v 1000 m3 (průměrný rok) jehličnaté listnaté celkem jehličnaté listnaté celkem 1995 151,4 320,3 471,7 625,5 779,0 1404,5 2001 175,4 331,5 506,9 580,4 694,9 1275,3 2011 197,1 328,1 525,2 631,4 859,1 1490,5 2021 212,1 330,6 542,7 579,9 1033,7 1613,6

Vývoj porostních zásob 1000 m3 10400 10200 10000 9800 9600 9400 9200 9000 8800 8600 8400 1995

2001

2011

2021

Průřezový rok

___________________________________________________________________________________________________________________________

62



Údaje o stavu lesa

5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 1 2,1 3,4 4 41 smrkové 3,2 6,1 45 dubové 2,5 3,8 47 ostatní listnaté 2,0 3,4 19 Lužní stanoviště 195 dubové 3,0 4,8 197 ostatní listnaté 3,1 4,7 198 topolové 6,9 9,0 199 nízký les 2,4 3,2 21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 215 dubové 3,2 4,9 23 Kyselá stanoviště nižších poloh 231 smrkové 4,4 7,1 233 borové 2,6 3,7 235 dubové 3,0 4,5 236 bukové 3,3 5,2 237 ostatní listnaté 2,7 4,4 25 Živná stanoviště nižších poloh 251 smrkové 4,3 6,9 253 borové 3,9 6,0 255 dubové 3,1 4,9 257 ostatní listnaté 3,4 5,2 259 nízký les 0,0 0,0 29 Olšová stanov. na podmáčených půdách 297 ostatní listnaté 3,1 4,3 41 Exponovaná stanoviště středních poloh 416 bukové 3,9 6,9 45 Živná stanoviště středních poloh 451 smrkové 4,9 8,4 453 borové 3,5 5,3 454 ostatní jehličnaté 4,2 6,3 455 dubové 3,3 5,0 456 bukové 3,7 6,2 457 ostatní listnaté 3,2 5,0 85 857 ostatní listnaté 2,8 4,0 PMP - průměrný mýtní přírůst (v m3 hr.b.k.) CPP - celkový průměrný přírůst (v m3 hr.b.k.) CBP - celkový běžný přírůst (v m3 hr.b.k.) -

3,7 6,0 6,8

Průměrné obmýtí

122 let

CBP 3,0 9,5 6,0 4,9 7,3 4,0 4,9 3,3 5,4 6,6 0,9 7,2 8,0 5,9 7,1 7,2 5,4 6,7 7,5 7,9 8,0 8,0 3,9 5,5 5,2 6,9 6,9 6,0


63

Údaje o stavu lesa


Hodnoty ročních přírůstů dle HS m 3 / ha 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 195

197

198

199

215

231

233

234

235

PMP

236

237

251

253

255

257

259

416

451

CPP

453

454

455

456

457

857

CBP

5.2.4. Zastoupení porostních typů V porostních typech mírně převažují smrkové porosty (čisté a dominantní) – celkem 11,8%. Takřka shodnou rozlohu dosahují i bukové porosty (čisté a dominantní) – celkem 11,1%. Na třetím místě jsou porosty dubové, které zaujímají 6,6% plochy.

PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS) Po ro stn í smě s Smrkové porosty čisté (90+) Smrkové porosty dominantní (71 – 90) Smrkové porosty majoritní (51 – 70) Borové porosty čisté(90+) Borové porosty dominantní (71 – 90) Dubové porosty čisté (90+) Dubové porosty dominantní (71 – 90) Dubové porosty majoritní (51 – 70) Bukové porosty čisté (90+) Bukové porosty dominantní (71 – 90) Bukové porosty majoritní (51 – 70) Akátové porosty čisté (90+)

Plocha (ha) 1919,78 1381,50 57,85 191,75 159,96 884,51 957,88 53,21 1621,08 1473,40 52,07 61,96

Zastoupení (%) 6,87 4,93 0,21 0,68 0,57 3,15 3,42 0,19 5,79 5,26 0,19 0,22

___________________________________________________________________________________________________________________________

64



Údaje o stavu lesa

ZASTOUPENÍ PŘEVAŽUJÍCÍCH POROSTNÍCH SKLADEB V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORECH Cíl. Porostní skladba HS ( zastoupení v %) 23 DB 90+ BO 90+ DB(71-90) BO(71-90) DB(71-90) LI(11-30) DB(71-90) MD(11-30) BO(71-90) DB(11-30) LI(51-70) DB(31-50) 25 SM 90+ BO 90+ DB 90+ LI 90+ BK 90+ AK 90+ SM(71-90) DB(71-90) LI(71-90) BO(71-90) BK(71-90) DB(51-70) BO(71-90) MD(51-70) LI(71-90) DB(51-70) 41 BK 90+ SM 90+ SM(71-90) BK(71-90) SM(51-70) BK(11-30) SM(51-70) MD(11-30) SM(51-70) DB(11-30) 43 BK 90+ SM 90+ BK(71-90) BO(71-90) SM(71-90) BK(71-90)DB(11-30) DB(71-90)MD(11-30) 45 SM 90+ BK 90+ DB 90+ LI 90+ BK(71-90) SM(71-90) DB(71-90) LI(71-90) BK(71-90)SM(11-30) BK(71-90)MD(11-30) SM(71-90)DB(11-30) SM(71-90)BK(11-30) DB(71-90)LI(11-30) BK(71-90)LI(11-30) DB(71-90)BK(11-30) DB(51-70)LI(31-50)

Plocha Zastoupení Porostní skladba (ha) v CHS ( zastoupení v %) 73,67 12,2 DB(51-70) LI(31-50) 12,21 2,0 DB(51-70) LI(11-30) 13,18 2,2 DB(51-70) BO(11-30) 24,82 4,1 LI(51-70) DB(11-30) 15,63 2,6 BO(51-70) SM(11-30) 13,64 2,3 BO(31-50) DB(30-50) 14,23 2,4 BO(31-50)MD(11-30)LI(11-30) 16,01 2,7 DB(31-50)BK(31-50)BO(11-30) 251,66 2,0 DB(71-90) BO(51-70) 179,54 1,4 DB(71-90) LI(11-30) 569,50 4,6 DB(51-70) MD(31-50) 243,44 2,0 DB(51-70) LI(31-50) 70,29 0,6 LI(51-70) DB(31-50) 61,69 0,5 DB(51-70) LI(11-30) 158,02 1,3 LI(51-70) DB(11-30) 623,90 5,0 DB(51-70) MD(11-30) 138,56 1,1 DB(51-70) BO(11-30) 114,63 0,9 DB(51-70)MD(11-30)LI(11-30) 53,44 0,4 DB(31-50) LI(31-50) 53,21 0,4 DB(31-50)LI(31-50)MD(11-30) 232,79 1,9 DB(31-50)MD(11-30)LI(11-30) 481,58 3,9 DB(51-70)BO(11-30)MD(11-30) 69,70 15,5 BK(71-90)DB(11-30) 34,01 7,6 SM(51-70)BO(11-30)MD(11-30) 30,09 6,7 SM(31-50)BK(31-50)DB(11-30) 24,25 5,4 LI(31-50)DB(11-30)AK(11-30) 25,87 5,8 SM(31-50)MD(11-30)BK(11-30) 20,28 4,5 BK(31-50)DB(11-30)LI(11-30) 10,30 2,3 SM(31-50)DB(11-30)BK(11-30) 34,93 6,1 SM(51-70)BO(31-50) 32,40 5,6 BK(51-70)MD(11-30)DB(11-30) 24,96 4,3 DB(51-70)LI(31-50) 20,51 3,6 BO(51-70)DB(11-30) 15,64 2,7 DB(31-50)BK(31-50)MD(11-30) 19,07 3,3 BO,DB,AK,LI(11-30) 23,28 4,1 1601,71 7,0 SM(51-70)MD(11-30) 1446,16 6,4 BK(51-70)LI(11-30) 241,34 1,1 SM(51-70)BK(11-30) 79,17 0,4 DB(51-70)BK(31-50) 1370,75 6,0 SM(51-70)DB(11-30) 1177,75 5,2 LI(51-70)DB(31-50) 320,80 1,4 BK(51-70)DB(11-30)LI(11-30) 217,45 1,0 BK(51-70)MD(11-30)DB(11-30) 270,09 1,2 BK(31-50)DB(11-30)LI(11-30) 259,02 1,1 DB(31-50)BK(31-50) 185,04 0,8 DB(31-50)LI(31-50) 178,45 0,8 BK(31-50)SM(11-30)DB(11-30) 173,22 0,8 DB(31-50)LI(31-50)BK(11-30) 157,29 0,7 SM(31-50)BK(31-50) 149,91 0,7 DB(31-50)BK(31-50)LI(11-30) 293,96 1,3 DB(31-50)BK(11-30)LI(11-30)

Plocha Zastoupení (ha) v CHS 15,89 2,6 30,48 5,1 25,79 4,3 13,15 2,2 12,18 2,0 12,84 2,1 17,82 3,0 14,39 2,4 118,22 1,0 749,64 6,0 162,24 1,3 769,81 6,2 645,75 5,2 540,12 4,3 308,95 2,5 233,68 1,9 120,24 1,0 204,76 1,6 441,37 3,5 172,30 1,4 143,56 1,2 109,63 0,9 13,59 3,0 9,20 2,1 21,25 4,7 17,88 4,0 12,93 2,9 11,85 2,6 9,8 2,2 20,31 3,5 17,84 3,1 12,03 2,1 11,75 2,0 14,77 2,6 15,26 2,7 263,87 250,07 235,54 175,77 161,90 153,02 237,36 182,00 283,46 259,18 218,90 175,46 168,68 156,35 151,45 143,69

1,2 1,1 1,0 0,8 0,7 0,7 1,0 0,8 1,2 1,1 1,0 0,8 0,7 0,7 0,7 0,6


65

Údaje o stavu lesa


5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Z historických průzkumů se dozvídáme, že převahu lesů v PLO 36 Středomoravské Karpaty tvořil les vysoký, listnatý. V Litenčské pahorkatině jsou hojně zastoupeny pařeziny a nepravé kmenoviny s výstavky. Od 19. Století se rozšiřoval SM a od počátku 20. Století i BO při systematických Wiehlových převodech (Ždánicko). Postupně se však přecházelo na přeměnu výchovou. Výsledky těžeb v oblasti Rok Těžba celková m3 b.k. 1990 175 110 1991 173 300 1992 163 330 1993 169 500 1994 176 100 1995 198 500 1996 150 400 1997 217 410 1998 217 420 1999 222 530 Celkem 1 863 600 Ø na rok 186 360

Těžba nahodilá m3 b.k. 71 330 50 350 44 400 111 920 101 650 95 400 50 600 26 300 23 800 21 930 597 680 59 768

TN % 40,7 29,0 27,2 66,0 57,7 48,1 33,6 12,1 10,9 9,9

Údaje čerpány ze statistických výkazů L114 hrubým poměrovým výběrem na oblasti. Roční výše těžeb určená z platných LHP v oblasti Těžba Obnovní m3 b.k. Jehličnatá 62 551 Listnatá 77 898 Celkem 140 449 Na 1 ha 3,73

Výchovná m3 b.k. 17 542 32 031 49 573 1,32

37 615 ha Celková 80 093 109 929 190 022 5,05

5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů Lesní oblast 36 je územně dobře vyhraněnou oblastí a je tvořena třemi ucelenými podoblastmi. Avšak po stránce majetkové skladby je oblastí velmi pestrou a v minulosti podléhala četným vlastnickým změnám. Veškeré lesy této oblasti byly v historii nestátní držbou. Počátkem 20. Století bylo na území oblasti celkem 21 velkostatků či statků. Z nich jenom 4 zasahovaly do oblasti určitou částí ze sousedních oblastí. Za velké majetky (nad 2000 ha) lze označit 6 velkostatků. Kromě velkostatků je již v tomto období zaznamenána existence tzv. singulárních společností (charakterističtější více pro region Valašska) v počtu 5 v rozloze od 51 do 269 ha. Obecních lesů bylo před 1. Pozemkovou reformou málo, z větších pouze 2 obce (Kyjov, Brankovice). Více obcí pak získalo lesy až po reformě, avšak všechny byly jen nepatrné rozlohy. Bezvýznamných rozloh dosahovaly rovněž nečetné drobné selské lesy. Přehled majetků před pozemkovou reformou – rok 1919 Název majetku Vlastník a) Chřiby Velkostatek Buchlovice Rod Berchtold Velkostatek Napajedla (část) Rod Baltazzi Velkostatek Koryčany Rod Wittgenstein Katolický podpůrný spolek Velkostatek Velehrad Arcibiskupství Olomouc Velkostatek Kvasice (část) Rod Thun – Hohenstein Velkostatek Roštín Friess Hanuš Velkostatek Zdounky Rod Strachvic

Přibližná výměra ha

Číslo na mapě

6 660 2 800 2 087

24 26 22

2 070

302

1 950 862 716

30 28 29

___________________________________________________________________________________________________________________________

66



Přehled majetků před pozemkovou reformou – rok 1919 – pokračování Název majetku Vlastník Přibližná výměra ha Velkostatek Střílky Rod Berchtold 665 Velkostatek Milotice (část) Rod Seilern 600 Velkostatek Cetechovice Šimon Josef 337 Velkostatek Kroměříž (část) Arcibiskupství Olomouc 198 Městské lesy Kyjov (1.část) Město Kyjov 230 Singulární společnost Tupesy – Zlechov 163 Singulární společnost Bohuslavice 140 b) Ždánický les Velkostatek Bučovice Rod Liechtenstein 10 447 Velkostatek Slavkov Rod Kounic 1 250 c) Litenčická pahorkatina Velkostatek Litenčice Rod Podstatzky 1 023 Velkostatek Ivanovice n/H. Marie Terezie d´Ěste 724 Velkostatek Morkovice Rod Thun – Hohenstein 560 Řád Milosrdných sester Velkostatek Pačlavice 486 Sv. Vincence de Pauli Velkostatek Hoštice – Zdislavice Dubský Adolf 360 Velkostatek Bohdalice Manner Ernst 349 Velkostatek Zborovice – Věžky Rod Friess 380 Statek Chvalkovice Klazarová Karolina 78 Hospodářský celek Augustiniánský klášter 167 Sv. Tomáše, Brno Staré Hvězdlice Obecní lesy Brankovice (1. Obec Brankovice 100 Část) Singulární společnost Orlovice 269 Singulární společnost Švábenice 162 Singulární společnost Vyškovské Vážany 51

Údaje o stavu lesa

Číslo na mapě 23 20 27 304 507 25 21 19 18 15 13 16 301 17 12 31 14 307 505 11 10 9

Historický vývoj majetkových poměrů větších majetků : Velkostatek Buchlovice Panství Buchlovice je spjato s historií hradu Buchlov, která sahá až do počátku letopočtu. V době Velkomoravské měl již hrad význam opevňovací a do r. 1511 byl hradem zeměpanským, kde zemská knížata měla vlastní purkrabí. Od r. 1511 se stal Buchlov alodiálním panským hradem. Prvním majitelem byl Artleb Trnavský z Boskovic, po něm Václav Žerotín a pak jeho synové. Od r. 1544 se stali majiteli na dlouhou dobu Zástřizlové a po nich dědictvím po přeslici Petrswaldové. Poslední majitelka rodu Eleonora z Petrswaldu (1763 – 1800) jmenovala dědicem svého oblíbeného synovce Leopolda hraběte Berchtolda. V majetku Berchtoldů bylo panství od r. 1800 až do r. 1945. Po Leopoldovi to byli synové Zikmund a Antonín, od r. 1844 Ludmila (manželka Zikmunda), od r. 1866 Zikmund ml. A Josefína, po smrti Zikmunda – v r. 1900 získal vše Leopold hrabě Berchtold. Velkostatek Napajedla Osídlení tohoto území bylo velmi časové a rozvíjelo se již za říše Velkomoravské. Napajedla byla původně zbožím zeměpanským a střídala se tu řada šlechtických rodů. Od r. 1611 byl na delší dobu majitelem rod pánů z Rotálu. V r. 1692 (za Julia Viléma z Rotálu) se stalo panství fideikomisem. V r. 1763 po smrti dcery posledního Rotala přichází hraběcí rod z Ditrichsteina, děděním pak Monte l´Abbte, hraběcí rod Stockan a od r. 1884 hraběcí rod Baltazzi. V 30. Letech kupuje převážnou část velkostatku Arcibiskupství v Olomouci. Velkostatek Koryčany Majitelé panství jsou spjati s hradem Cimburk. Budovatelé hradu – rod z Cimburka byli i původními majiteli. V dalším období (14. – 16. Století) docházelo k velmi častým změnám majitelů a to nejen děděním ale i prodejem či zástavami. Mezi majitele patřili např. : Sigmund z Letovic, Čeněk z Drahotuš (r. 1398), loupeživý rytíř Vok z Holštejna (1406), Štěpán z Wartnova (r. 1440), Jaroslav z Lomnice (r. 1460), Vilém z Vickova (r. 1523). Od r. 1611 až do r. 1718 byli majiteli různí členové rodu Horeckých z Horky. Ti vystavěli zámek v Koryčanech a hrad Cimburk pustl. V 18. Století se opět majitelé častěji střídali. V r. 1851 kupuje velkostatek rodina Wittgenstein, v mezidobí 1863 – 1899 hrabě Ferdinand Trautmannsdorf – Weinsberg, pak opět rodina Wittgenstein. V r. 1936 dědictvím pak připadá majetek poslednímu členu této rodiny – prof. dr. Heřmanu Salzerovi z Vídně. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

67

Údaje o stavu lesa


Velkostatek Velehrad Velkostatek Velehrad byl původně majetkem cisterciáckého kláštera velehradského. Po jeho zrušení v r. 1784 připadl náboženskému fondu, v r. 1837 se stal majitelem baron Sina. Od r. 1883 zakoupil velkostatek “Katolický podpůrný spolek olomouckého arcibiskupství”. Velkostatek Kvasice Tento velkostatek patřil v 12. století ke Spytihněvi, kde byl důležitý zeměpanský hrad. Od r. 1248 byli majiteli páni z Kvasic (rod Benešovců), za nichž byl hrad r. 1423 dobyt husity. Od r. 1437 byli majiteli Kuželové, od r. 1510 Šternberkové, od r. 1548 páni z Ludenic, od r. 1591 Kravařští, od r. 1614 Bruntálští z Vrbna, od r. 1636 páni z Rotálu (za nich byl velkostatek fideikomisem), od r. 1801 Lamberkové a posledními pak od r. 1902 rod Thun – Hohenstein. Velkostatek Bučovice Do 15. století se majitelé střídali. V r. 1533 se sňatkem dostal velkostatek do majetku rodu z Boskovic. Člen rodu Jan Šembera vybudoval v r. 1576 – 1581 zámek v Bučovicích. Jeho dcera Kateřina Černohorská uzavřela r. 1604 sňatek s Maxmiliánem z Lichtenštejna a tím se Lichtenštějnové stali majiteli velkostatku na dlouhá století až do r. 1945. Velkostatek Slavkov Po německých rytířích 13. století a po Alešovi ze Šternberka (1423) se majitelem Slavkova stal význačný rod Kouniců. Z nich Ondřej Dominik dosáhl r. 1683 hodnosti říšského hraběte a r. 1702 zřídil z panství fideikomis (svěřenecké rodové panství). Z nástupců byl Václav Antonín Kounic vynikající státník (r. 1764 povýšen do stavu říšských knížat) a za jeho působení byl postaven slavkovský zámek s parkem. Známým vlastencem byl Dr. Václav Kounic (zemřel 1913). Rod vymřel Dr. Eugenem Kounicem r. 1919. Velkostatek pak připadl maďarskému hraběti Josefu Pálffymu. Ostatní menší majetky střídaly rovněž často majitele zpočátku z řad drobné šlechty později průmyslníků a obchodníků. Za zmínku stojí podíl habsburského rodu na držbě VS Ivanovice na Hané (od r. 1837). Z církevních majetků se kromě VS Velehrad a nepatrné části z VS Kroměříž (198 ha) na území této oblasti vyskytoval pouze VS Pačlavice (486 ha) darovaný r. 1841 Řádu milosrdných sester sv. Vincence de Pauli a menší HC Staré Hvězdlice patřící Augustiniánskému klášteru sv. Tomáše v Brně (167 ha). Po první pozemkové reformě (zák. 215/1919 Sb.) došlo k dílčím majetkovým změnám. Uskutečnilo se dělení majetků prodejem, konfiskacemi, převody na stát, obce i družstva. Přehled majetků k letům 1938 – 1945 Název majetku Vlastník a) Chřiby Velkostatek Buchlovice Berchtold Leopold Velkostatek Napajedla (část) Arcibiskupství Olomouc Velkostatek Koryčany Salzer Heřman, prof. dr. Katolický podpůrný spolek Velkostatek Velehrad Arcibiskupství Olomouc Velkostatek Kvasice (část) Thun – Hohenstein Arnošt Velkostatek Roštín Friess Hanuš Velkostatek Zdounky Strachvic Karolina Velkostatek Střílky Černý Zdeněk dr. Velkostatek Milotice (část) Seilern – Aspang Ladislav, dr. Velkostatek Cetechovice Šimon Josef Velkostatek Kroměříž (část) Arcibiskupství Olomouc Městské lesy Kyjov Město Kyjov Singulární společnost Tupesy – Zlechov Singulární společnost Bohuslavice Lesní družstvo Osvětimany Velkostatek Napajedla – část Firma Baťa Zlín b) Ždánický les Velkostatek Bučovice Liechtenstein Franz Josef 1.č. Pallfy Josef Velkostatek Slavkov 2.č. Vojenské lesy Obecní lesy Obec Nesovice


Číslo na mapě

4 970 2 665 2 087

24 303 22

2 070

302

1 950 862 716 665 600 337 198 631 270 140 1 209 135

29 27 28 23 20 26 304 507 25 21 801 402

10 288

19

1 250

18

74

506

___________________________________________________________________________________________________________________________

68



Údaje o stavu lesa

Přehled majetků k letům 1938 – 1945 – pokračování Název majetku Vlastník c) Litenčická pahorkatina Velkostatek Litenčice Podstatzky–Thonsern Theodor Ruprecht, korunní princ Velkostatek Ivanovice na Hané bavorský Kinský Filip, Velkostatek Morkovice Spiegelfeldová-Kinská Terezie Řád Milosrdných sester Velkostatek Pačlavice sv. Vincence de Pauli Velkostatek Hoštice-Zdislavice Dubský František; Dostál Jan Velkostatek Bohdalice Manner M. a W., Skutezky G. Velkostatek Zborovice – Věžky Friess Hanuš Statek Chvalkovice Klazarová Karolina Hospodářský celek Augustiniánský klášter sv. Tomáše, Brno Staré Hvězdlice Singulární společnost Nové Hvězdlice Singulární společnost Zlobice Singulární společnost Nětčice Singulární společnost Orlovice Singulární společnost Švábenice Singulární společnost Vyškovské Vážany Lesní družstvo Tetětice Obecní lesy Obec Brankovice


Číslo na mapě

1 023

15

563

12

508

16

486

301

360 349 246 78

17 11 31 14

167

307

161 52 82 269 162 51 52 185

13 30 32 10 9 8 802 505

Po roce 1945 došlo k dalšímu rozšíření státní držby podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Dále pak v r. 1948 podle zákona č. 142/1947 Sb. o revizi pozemkové reformy, který postihl majetky nad 50 ha a podle zákona č. 46/1948 Sb. Podle zákona č. 279/1949 Sb. a vládního nařízení č. 90/1950 Sb. byly státem převzaty lesy měst a obcí a podle vládního nařízení č. 81/1958 Sb. lesy lesních družstev. Po roce 1989 došlo k úpravě vlastnických vztahů. Stát prostřednictvím Lesů České republiky postupně vracel lesy oprávněným soukromým vlastníkům a to podle zákona č. 229/1991 Sb. a obcím podle zákona č. 172/1992 Sb.

5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti OI LČR k 1.1.2001 Zlín

LS Buchlovice

LHC k platnosti LHP Buchlovice

Brno

Bučovice

Bučovice

Prostějov

Litovel LHC k platnosti LHP Bystřice pod Hostýnem Strážnice LHC Slavkov

OI LČR k 1.1.2001 Zlín Vojenský úřad Praha

LS Bystřice pod Hostýnem Strážnice Rychtářov

Revír Bohuslavice Koryčany Staré Hutě Buchlovice Buchlov Salaš Velehrad Jankovice Kostelany Kvasice Halenkovice Kobeřice Svatá Ždánice Lovčice Bučovice Nevojice Pavlovice Litenčice Troubky Revír Kroměříž Bzenec Slavkov

Platnost LHP 1995-2004

1996-2005

1999-2008 Platnost LHP 1992-2001 1997-2006 1998-2007


69

Údaje o stavu lesa


5.4.3. Přehled větších vlastníků lesa, obcí a fyzických osob nad 10 ha Název - vlastník LD Osvětimany Singulární jmění Bohuslavice Singulární společnost Tupesy - Zlechov Singulární společnost Jankovice Singulární společnost Košíky Singulární společnost Cetechovice OL Čeložnice OL Moravany OL Polešovice OL Vážany ML Kroměříž OL Salaš OL Stříbrnice Město Kyjov Dřevo Střílky s.r.o. Podstatzká Šimon Strachvic Dostál Jan Hrubá Eva LD Švábenice LD Vyškovské Vážany Majer Jiří OL Brankovice OL Kobeřice OL Nesovice OL Nevojice Singularisté Nové Hvězdlice Singularisté Orlovice Vašáková Jarmila OL Kožušice OL Nitkovice OL Letonice Singulár Zlobice Singulár Slížany

Výměra ha 1213 144 270 33 12 12 18 21 31 20 25 15 14 624 658 1050 337 729 38 26 89 47 30 168 21 22 29 161 218 20 40 13 11 50 51

Lokalizace LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Buchlovice LHC Kyjov LHC Střílky LHC Litenčice LHC Pláňava LHC Světlá LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bučovice LHC Bystřice pod Hostýnem LHC Bystřice pod Hostýnem

Platnost LHP 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1995-2004 1996-2005 1995-2004 1995-2004 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1992-2001 1992-2001

5.4.5. Celkový podíl jednotlivých vlastníků na výměře Vlastník Porostní plocha %

LČR

Obce, singulár, LD, sdružení 28 229 4 130 75,06 10,97

Soukromníci Lesy MO nad 10 ha (vojáci) 2 230 2 047 5,93 5,44

Drobní vlastníci do 10 ha 979 2,60

Celkem 37 615 100,00

___________________________________________________________________________________________________________________________

70



Funkce lesů

6. FUNKCE LESŮ 6.1. Funkční potenciál Je podchycen na mapě potenciálních funkcí, jako přehled deklarovaných zájmů a kategorizace. Je určen přírodními podmínkami a současným stavem porostů a z toho vyplývajících možností plnění požadavků.

6.1.1. Funkce produkční 6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní Nosnou kategorií podle převládající funkce lesa je les hospodářský (§ 9, zákon o lesích 289/1995 Sb.), jeho posláním je vyvážené plnění všech funkcí, včetně produkce dřevin. Produkční funkcí lesa se tak rozumí využívání dřevní suroviny při zachování trvalosti produkce, hospodárnosti a funkční stability. Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT). Tento fiktivní potenciál je možno zhruba vyjádřit odvozením z cílové druhové skladby, bonit cílových dřevin a stupnice hodnotového CPP.

Tab.6.1. FIKTIVNÍ PRODUKČNÍ POTENCIÁL Stupeň Označení CPP (Kč/ha) 0 nevyužitelný < 390 1 velmi nízký 391 - 1170 2

nízký

1171 - 1755

3

průměrný

1756 - 2145

4

vysoký

2146 - 2730

5

velmi vysoký

2731 - 3510

HS 01a,b 21a 29a 01c 23a 21b 25b 41a 43a 25a 29b 41b 45 47a 01g 19a 19b 45

SLT 0Z, 1X 1N, 2N 1T 3Y, 2I, 2K 1C, 2A, 3C 1P 3N, 3A 3K, 4K 1H, 1D, 2S, 2B, 2H, 2D 3L 3Se, 4Se, 3Be, 4Be, 3A, 3De, 4De 3S, 4S 3O, 4V 3J 2L 3U 3B, 3H, 3D, 4B, 4H, 4D

Skutečnou představu o produkci PLO udává reálný produkční potenciál, který vychází z analýz databáze platných LHP, tedy cílových HS s přiřazením aktuálních porostních typů. Algoritmus tvorby porostních typů a hospodářských souborů je uveden v následujících tabulkách.


71

Funkce lesů


Tab. 6.2. TVORBA POROSTNÍCH TYPŮ A ZASTOUPENÍ SKLADBY V NEJVĚTŠÍCH HS

poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

___________________________________________________________________________________________________________________________

72



Výběr * * * * * * * *

ha

Cílový HS 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23 23

Funkce lesů

Skladby dřevinných typů

C5 M5 P9x M5 P3 D3 Z3 P4 P9x M9xZ5 M5 Z9x D5 P9x Z5 Z6 P3 D3 P5 D5 P4 D5 M9xP5 Z3 Z5 C3 M3 P1

Cílový HS 23

Plocha ha 73,67 30,48 25,79 24,82 17,82 16,01 15,89 15,63 14,39 14,23 13,64 13,18 13,15 12,84 12,21 12,18

Plocha

Zastoupení % 12,2 5,1 4,3 4,1 3,0 2,7 2,6 2,6 2,4 2,4 2,3 2,2 2,2 2,1 2,0 2,0

Naplnění % 12,2 17,3 21,5 25,6 28,6 31,2 33,9 36,5 38,9 41,2 43,5 45,7 47,8 50,0 52,0 54,0

Naplnění

80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

% 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

C5

M5 P9x

Výběr * * * * * * *

M5 P3

Cílový HS 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25

D3

Z3 P4 M9xZ5 M5 Z9x D5 P9x Z5 Z6 D3 P5 D5 P4 P9x P3


M5 Z9x D5 P9x M9xZ5 D5 C5 M5 P9x D9xP5 Z5 Z9x M9xP5 C1 C9x M5 P4 D5 P4 M5 P4 P9x C3 Z5 Z9xP4 M5 Z4

Plocha ha 769,81 749,64 645,75 623,90 569,50 540,12 481,58 441,37 308,95 251,66 243,44 233,68 232,79 204,76 179,54 172,30 162,24

Zastoupení % 6,2 6,0 5,2 5,0 4,6 4,3 3,9 3,5 2,5 2,0 2,0 1,9 1,9 1,6 1,4 1,4 1,3

Naplnění % 6,2 12,2 17,3 22,3 26,9 31,2 35,1 38,6 41,1 43,1 45,1 46,9 48,8 50,4 51,9 53,3 54,6


73

Funkce lesů


Výběr

Cílový HS 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25


D1 Z5 P4 P9x D9x M5 P3 D5 P3 D3 M5 P3 P4 M5 P6 Z5 P6 P9x D3 P5 Z4 Z5 P9x Z5 P3 P9x M5 P6 P9x M5 Z6 C6 D5 P4 P9x D5 P6 Z5 P4 P6 M3 P5 C7e D1 P3 M1 P3 M5 P3 P9x D3 P1 M1 P5 M9xP5 P9 Z4 Z5 D6 M5 D6 P5

Plocha ha 158,02 143,56 138,56 120,24 118,22 114,63 109,63 104,17 91,76 90,33 86,13 85,64 83,86 75,59 70,29 66,15 65,45 64,52 62,43 61,96 60,82 60,76 60,13 57,85 57,42 56,63 56,30 53,44 53,21 50,11

Cílový HS 25

Zastoupení % 1,3 1,2 1,1 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4

Plocha

Naplnění % 55,8 57,0 58,1 59,1 60,0 60,9 61,8 62,6 63,4 64,1 64,8 65,5 66,1 66,7 67,3 67,8 68,4 68,9 69,4 69,9 70,4 70,8 71,3 71,8 72,3 72,7 73,2 73,6 74,0 74,4

Naplnění %

ha 1000,00

50,0

800,00

40,0

600,00

30,0

400,00

20,0

200,00

10,0

0,00

0,0 M5 Z9x D5 P9x M9xZ5

D5

C5

M5 P9x D9xP5 Z5 Z9x

___________________________________________________________________________________________________________________________

74



Výběr * * * * * * *

Cílový HS 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41 41

Funkce lesů

C6 C1 D1 M1 P6 D6 Z1 Z6 P5 M1 P4 Z9xP5 P7e D6 P5 Z1 P4 P6 Z6 P5 P9x M1 P5 Z1 P5 P6 M1 P3 P4

Plocha ha 69,70 34,01 30,09 25,87 24,25 21,25 20,28 17,88 13,59 12,93 11,85 10,30 9,80 9,20

Zastoupení % 15,5 7,6 6,7 5,8 5,4 4,7 4,5 4,0 3,0 2,9 2,6 2,3 2,2 2,1

Naplnění % 15,5 23,1 29,8 35,6 41,0 45,8 50,3 54,3 57,3 60,2 62,8 65,1 67,3 69,4

34,93 32,40 24,96 23,28 20,51 20,31 19,07 17,84 15,64 15,26 14,77 12,03 11,75

6,1 5,6 4,3 4,1 3,6 3,5 3,3 3,1 2,7 2,7 2,6 2,1 2,0

6,1 11,7 16,1 20,1 23,7 27,2 30,5 33,6 36,4 39,0 41,6 43,7 45,7

1601,71 1446,16 1370,75 1177,75 684,59 535,74 385,38 370,30 327,96 320,80 319,32 313,18 307,24 293,96 283,46 270,09 263,87 259,18 259,02

7,0 6,4 6,0 5,2 3,0 2,4 1,7 1,6 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 1,2 1,2 1,2 1,1 1,1

7,0 13,4 19,4 24,6 27,6 29,9 31,6 33,2 34,7 36,1 37,5 38,9 40,2 41,5 42,7 43,9 45,1 46,2 47,3


* * * * * * * *

43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a

C6 C1 D6 D5 P4 D3 M1 Z3 D6 P5 M6 P4 P5 D1 P3 P5 P7eP9x Z5 Z6 P4 M5 Z9x M3 P5

* * * * * *

45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45

C1 C6 D6 D1 D6 P5 M6 P5 M9xP5 M5 P9x M6 P1 D5 D1 P4 M6 Z5 D9xP5 M5 Z9x Z6 P5 P9x D6 P1 M1 P4 Z5 Z6 D6 P4


75

Funkce lesů


Výběr

Cílový HS 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45


M6 P9x C5 M6 P5 P9x M1 P6 Z5 Z9x D9x D1 P5 M6 P4 P5 D1 P6 M5 Z6 Z6 P1 P5 D5 P9x Z5 Z9xP6 M1 P5 D6 P9x Z1 Z6 M9xZ5 Z5 Z6 P9x D5 P6 Z5 P6 P9x M6 P4 M5 P6 M5 P6 P9x M1 Z6 M6 Z1 M5 P4 P9x Z5 P4 P6 P9x Z5 Z6 P4 M1 P4 P5 Z5 P4 P6 Z6 P4 P5 M5 P4 M6 P1 P5 Z5 Z9xP4 Z9xP5 P6 M5 P4 P6 D1 P3 C9x M1 P3 M6 P1 P4 M1 P4 P6 M9xP4 P5 M5 P1 Z6 Z9x D5 P4 M1 P9x Z1 Z5

Plocha ha 250,07 241,34 237,36 235,54 218,90 217,45 185,04 182,00 178,45 175,77 175,46 173,22 168,68 161,90 157,29 156,35 153,02 151,45 149,91 143,69 138,93 128,15 127,80 126,29 125,04 122,84 117,13 115,89 104,32 103,59 98,46 91,30 88,87 88,72 88,49 84,22 83,21 79,17 79,01 75,37 75,08 73,04 72,94 72,29 70,55 68,48 66,18

Zastoupení % 1,1 1,1 1,0 1,0 1,0 1,0 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

Naplnění % 48,4 49,5 50,5 51,6 52,5 53,5 54,3 55,1 55,9 56,7 57,4 58,2 58,9 59,6 60,3 61,0 61,7 62,4 63,0 63,6 64,2 64,8 65,4 65,9 66,5 67,0 67,5 68,0 68,5 68,9 69,4 69,8 70,2 70,6 70,9 71,3 71,7 72,0 72,4 72,7 73,0 73,4 73,7 74,0 74,3 74,6 74,9

___________________________________________________________________________________________________________________________

76



Výběr

Funkce lesů

Cílový HS 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45


Z9xP4 P5 P6 Z1 P4 P5 Z6 P1 P4 P5 Z5 P4 P9x M1 M1 P3 P4 P4 P5 P6 P9x M1 P5 P6 Z4 P5 P6 P9x M6 Z9x M6 Z1 P4 P6 Z9xP4 P5

Plocha ha 64,85 64,09 62,24 58,56 57,85 57,67 56,90 54,51 53,34 53,04 52,07 51,48 50,66

Cílový HS 45

ha

Zastoupení % 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2

Plocha

Naplnění % 75,2 75,5 75,7 76,0 76,2 76,5 76,7 77,0 77,2 77,5 77,7 77,9 78,1

Naplnění

2000,00

% 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

1500,00 1000,00 500,00

9x

P5

Z5 D

P4

M 6

D

5

D 1

P5 M 9x P5 M 5 P9 x M 6 P1

P5

M 6

1

D 6

D

6 D

6 C

C

1

0,00


77

Funkce lesů


TAB. 6.3. TVORBA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ

Tvorba cílových hospodářských souborů Pořad. Cílové hos číslo

SLT

číslo

podářství

1

13a

2 3

Pořad. Cílové hos

SLT

podářství

0M 0K 0Q 0C 0O 0P

31

53

5-6K 5-6I 6M

b

0N

32

55

5-6S 5-6B 5-6H 5-6D

c

1M

33

57a

5-6V 5-6O

1L 2L 1U

34

3U

35

59a

1-2N 2M9 2K9

36

b

1-2A 1-2C 2S9 2B9

37

71a

1-2K 1-2I 2-4M

38

b

1-2S

39

73

7K 7I 7M

1-2B 1-2H 1-2D 1-2W

40

75

7S 7B

1-2V 1-2O

41

77

7V 7O 7P 7Q

4

19a

5

b

6

21a

7

b

8

23a

9

b

10

25a

11

b

12

27a

1P 1Q

42

79a

6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q

13 14

b 29a

2-3P 2-5Q 1G 1T

43 44

b 1a

7R 0X 0Z

15

b

3L 5L

45

b

1-2X 1-2Z

16

31a

3-5A9

46

c

3-4X 3-4Z 3-4Y

17

b

3-5C

47

d

5-6Z 0Y 5-6Y

b

5-6P 6Q 2-6G 3-6V9 4R 6R 7N 7K9 7M9 7A 7F 7S9

18

35

3-5W

48

e

7Z 7-8Y

19

39a

0T 0G 2-5T

49

f

1J

20

b

3R 5R

50

g

3-5J

21

41a

3-4N 3-4K9 5M9

51

h

6L

3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9

52

i

0R

3-4K 3-4I

53

j

8R

5M

54

k

9R

22

b

23

43a

24

b

25

45

3-4S 3-4B 3-4H 3-4D

55

2a

26

47a

3-4V 3-4O

56

b

27

b

4P

57

28

51a

29

b

5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9

30

c

5U

3

8N 8M 8K 8S 8F 8A 8Z 9Z 9K

5-6N 5-6K9 6M9

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení “9”.

___________________________________________________________________________________________________________________________

78



Funkce lesů

TAB. 6.4. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HS PODLE PLOCH, ZÁSOBY, ROČNÍ PŘÍRŮST, EVAPOTRANSPIRACE Cílový HS 45 25a 23 43a 41 21b 21a 19 29b 1b 1a 29a 47a 1g 1c

Zásoba m3/ha 278 202 218 265 319 226 157 186 172 67 192 80 108 133 300

RP Kč/ha Stupeň 2914 5 2522 4 2564 4 2820 5 2888 5 2192 4 1711 2 2595 4 2691 4 999 1 2215 4 1753 2 2673 4 2926 5 2490 4

ET mm/rok/ha 656 582 583 649 683 611 0 636 676 632 567 649 703 752 668

Dřeviny 22791,49 12483,68 603,61 574,72 448,39 210,09 123,39 96,12 89,62 22,90 4,72 2,48 2,33 1,39 0,52

Holiny Celkem Zastoupení Naplnění ha % 142,64 22934,13 60,9 60,9 61,02 12544,70 33,3 94,2 2,34 605,95 1,6 95,8 6,16 580,88 1,5 97,3 0,70 449,09 1,2 98,5 1,29 211,38 0,6 99,1 0,00 123,39 0,3 99,4 3,06 99,18 0,3 99,7 0,47 90,09 0,2 99,9 0,00 22,90 0,1 100,0 0,00 4,72 0,0 100,0 0,00 2,48 0,0 100,0 0,00 2,33 0,0 100,0 0,00 1,39 0,0 100,0 0,00 0,52 0,0 100,0

Poznámka: Tabulka 6.4. se opírá o databázi LHP s různou platností, neobsahuje a nezohledňuje nejnovější změny při revizích typologického mapování. Hodnoty tak nemusí úplně korespondovat s údaji v tabulkách cílových HS (kap.9).

ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HS PODLE PLOCH

ha

%

25000,00

100,0

22500,00

90,0

20000,00

80,0

17500,00

70,0

15000,00

60,0

12500,00

50,0

10000,00

40,0

7500,00

30,0

5000,00

20,0

2500,00

10,0

0,00 Cílový HS

0,0 45

25

Celkem

23

43a

41

Naplnění


79

Funkce lesů


Tento reálný potenciál je vyjádřen hodnotovým CPP jako ročním přírůstem vztaženým k cenám dříví v určitém časovém horizontu a jeho zařazením k určitému produkčnímu stupni na úrovni HS. V tabulce 6.4. je vyjádřeno zastoupení cílových HS v PLO s přiřazením dalších atributů – zásoby, ročního přírůstu, evapotranspirace a ploch. Je potřeba zdůraznit, že tabulka informuje o reálných produkčních možnostech v HS, vzájemném produkčním vztahu mezi jednotlivými HS s využitím neaktualizovaných cenových relací, neklade si za cíl informovat o cenách. Z tabulky a následujícího grafu je zřejmé, že 94,2 % plochy PLO je tvořeno dvěma nosnými cílovými HS: 45 (60,9%), 25a (33,3%). HS 45 je nositelem velmi vysokého produkčního potencionálu, HS 25a má vysoký produkční potenciál. To znamená, že minimálně 94,2% plochy PLO 36 má velmi vysoký a vysoký produkční potenciál.

6.1.1.2. Růstové poměry dle bonit (AVB) Velkou vypovídající schopnost má analýza četností AVB (příloha č. 3a) aktuálních porostních typů, umožňující produkční diferenciaci. V grafech zastoupení četností AVB jsou zhodnoceny růstové vlastnosti základních dřevin v nejzastoupenějších porostních typech podle tvorby - tab. 6.2 a podle hospodářských souborů a jejich podsouborů. Z ho dn oc en í an a lýz y č etn ost í A VB a ktu áln ích po ros tn íc h t yp ů . Dominantní borovice dosahuje v cílovém HS 23 nejvyššího zastoupení četností v bonitách 22-28 (max. 22 a 28). Jako základní dřevina ve směsi s modřínem a ostatními listnáči dosahuje velmi symetrického rozdělení četností v hodnotě 26. Čistý dub v HS 23 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 2028 (max. 26), přičemž je z grafu patrný posun směrem ke snížení produkce (nižší četnost AVB) ve směsi s ostatními listnáči jako složky základní (max. 22) a složky přimíšené (max. 20). Majoritní dub má obdobné rozdělení četností AVB jako dub čistý. Čistý a dominantní dub v cílovém HS 25 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 20-26 s maximem v bonitě 24, ovšem s přibývajícím množstvím ostatních listnáčů se četnost téhle bonity zvyšuje. Porosty, kde se vyskytuje dub v majoritním a základním stavu, mají obdobné rozdělení jako dub čistý. Nejlepší hodnoty jsou ve směsích dubu v základním stavu s ostatními listnáči. Nejvyšší četnosti 22-28, maximum 24-26. Čistý a dominantní smrk v cílovém HS 41 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26-32 (čistý max. 28, dominantní max. 28 a 32). Porostní typ s majoritním podílem smrku s příměsí buku dosahuje nejvyššího symetrického rozdělení četností v hodnotě 26. Ve směsi základního smrku a buku s přimíšeným dubem se průměrná a maximální AVB zvyšuje na 28. Přimíšený dub ve směsi se smrkem a bukem v základním stavu dosahuje v HS 41 symetrického rozdělení četností AVB v hodnotě 24. Čistý buk v HS 41 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26-34 (max. 30). Se zmenšujícím se zastoupením buku klesá zároveň i bonita stanoviště pro tuto dřevinu. Dominantní buk dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26-32 (max. 28). Poměrně zajímavé je lokální maximum v AVB 20 (pravděpodobně pařezina). Základní a přimíšený buk se smrkem, nebo smrkem a dubem má velmi symetrické rozdělení četností s maximem v hodnotě 26. Čistý smrk v cílovém HS 43a dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 24-34 (max. 28, menší lokální max. 34). Majoritní smrk ve směsi s borovicí dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 – 32 (max. 26 a 30). Dominantní borovice v HS 43a dosahuje nejvyššího zastoupení četností v AVB 26 až 28 (max. 27). Dominantní dub s přimíšeným modřínem dosahuje v HS 43a nejvyššího zastoupení četností v bonitách 22-26 s maximem v bonitě 26. Čistý buk má v HS 43a nejvyšší zastoupení četností v bonitách 26-34 (max. 30-32). Obdobné rozdělení četností má i dominantní buk. Rozdělení četností AVB ve směsi buku s dubem a modřínem je zkresleno nízkou výměrou tohoto HS a je ovlivněno výskytem pařezin. Čistý a dominantní smrk v cílovém HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26-34 (čistý max. 28, dominantní max. 30). Čistý, dominantní i majoritní buk má v HS 45 velmi obdobné rozdělení četností AVB. Nejvyšší zastoupení dosahuje v bonitách 26-34. Maximum je mezi hodnotami 28 až 32, přičemž ve směsi s přimíšeným dubem je znát lehký posun k vyšší bonitě.

___________________________________________________________________________________________________________________________

80



Funkce lesů

Zobecnění : Porovnáním průběhů četností AVB u jednotlivých dřevin v různých HS, tedy jiných růstových podmínkách (hlavně lvs), snadno zjistíme chování dřevin ve vztahu k produkci: Na kyselých stanovištích se v 1. a 2. lvs daří produkčně lépe borovici než dubu. Oprávněné je produkční optimum dubu ve 3. lvs, kde dosahuje lepších hodnot než ve 2. lvs. Buk po bonitní stránce mírně převyšuje smrk a je v PLO 36 dřevinou s nejvyšší produkcí. Po ekologické i produkční stránce je pěstování smrku v 1. a 2. lvs naprosto nevhodné, ve 4. a výjimečně ve 3. lvs lze snad odůvodnit po stránce produkční. Zároveň je potřeba připomenout, že nejlepší produkce u většiny cílových HS je ve smíšených porostních typech. Zvláště patrné je to u dubu (s výjimkou HS 23), menší rozdíly jsou u směsí se smrkem, bukem a modřínem.

6.1.1.3. Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Rozborem očekávaných těžebních možností v oblasti na podkladě rozboru porostních zásob lze očekávat v následných obdobích tyto výše roční těžby. VÝŠE ROČNÍ TĚŽBY Průřezový rok Druh těžby Mýtní - těžební % - upravená Předmýtní Celková Roční výše těžby /ha

1995

2004 2014 v m3 hroubí b.k. 107500 140100 127500 149000 50700 52500 178200 201500 5,0 5,6

138100 140400 47200 187600 5,2

2024 163000 161400 54300 215700 6,03

Celkový vzestup těžeb je zřejmý z pohledu na zásoby ve věkových stupních vstupujících do obnovy a ve věkových stupních nesoucích zátěž těžeb výchovných.

Výhled roční výše celkové těžby m3 / ha

6,0 5,8 5,6 5,4 5,2 5,0 4,8 4,6 4,4

1995 2001 2011 2021

Průřezový rok


81

Funkce lesů


6.1.2. Funkce mimoprodukční Funkce mimoprodukční – členění : a) ekologické - půdoochranné - klimatické b) společenské - vodohospodářské - rekreační a zdravotní - ochrana přírody - krajinotvorná - reprodukční - myslivost - výzkum a výuka - jiný důležitý zájem (armáda) Ekologické Půdoochranná funkce se dále dělí na protierozní, protideflační, protisesuvnou, vodoochrannou. U klimatické funkce lze počítat se zmírněním klimatu ať už srovnáním extrémů nebo vytvořením překážek (bariér). Společenské Tyto funkce obsahují využívání lesa, jako součásti životního prostředí, lidmi. Jedná se o využívání především ku prospěchu zlepšení zdraví lidí a pro další zlepšení životních a kulturních potřeb.

6.1.2.1. Funkce ekologicko-stabilizační Les mimo svých dalších funkcí plní své místo v krajině jako nositel ekologické stability. Ekologická stabilita je definována jako schopnost ekologického systému přetrvávat i zapůsobení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Tato schopnost se projevuje buď minimální změnou za působení rušivého vlivu (rezistence) nebo spontánním návratem do výchozího stavu, resp. na původní vývojovou trajektorii po případné změně (resilience). Přítomnost jedné z těchto schopností stačí, aby ekosystém byl ekologicky stabilní. V rámci vývoje se vytvořila klimaxová stadia přírodního lesa, kde v přírodních podmínkách LO jsou naplněna kriteria ekologické stability. Jim se blíží porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, zejména na vhodnou druhovou a prostorovou skladbu, prodlouženou obnovní dobu a omezení některých technologií. Prodloužení obmýtí není žádoucí vzhledem k znehodnocování vložené práce v rámci výchovných zásahů, kdy prodloužením obmýtí dochází k znehodnocení dřevní hmoty. Pro ekologickou funkci jako nositel ekosystémů vázaných na odumírající a odumřelé dřevo je možné ponechat aleje či výstavky na dožití, což je v LO nesmírně důležité zejména pro zachování entomofauny. Pro základní zatřídění se využívá koeficientu ekologické stability (KES) podle vzorce, kdy v čitateli je součet ploch lesní půdy, vodních ploch, luk, pastvin, ovocných sadů a vinic a ve jmenovateli součet orné půdy, zastavěné plochy a chmelnic. Jednotlivé typy krajin podle KES jsou následující:

krajina antropogenní krajina harmonická krajina relativně přírodní

KES do 0,69 0,7 - 2,89 nad 2,9

Lesní oblast má hodnotu KES 3,3, což ji řadí do krajiny relativně přírodní. Hodnocení jednotlivých lesních porostů v rámci sedmistupňového třídění podle následujících kriterií reálného potenciálu. Reálný potenciál ekologicko stabilizační funkce je tedy: 0 - funkčně nevhodný - prakticky se na lesních porostech nevyskytují, jedná se o degradovaná stanoviště zničená např. imisemi či rozsáhlé porosty invazivního introdukovaného druhu, např. akátu. 1 - velmi nízký - monokultury stanovištně nepůvodních dřevin (SM). 2 - nízký - stejnověké porosty s převahou stanovištně nepůvodních dřevin 3 - průměrný - jsou smíšená společenstva se zastoupením původní dřevinné skladby klimaxového stadia a různá sukcesní stadia s výjimkou borových monokultur na neborových stanovištích. 4 - vysoký - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby. ___________________________________________________________________________________________________________________________

82



Funkce lesů

5 - velmi vysoký - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva tvořená pouze dřevinami přirozené dřevinné skladby, lesnicky vychovávaná s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty 6 - mimořádný - strukturálně bohatá přírodní a lesní společenstva bez úmyslných pěstebních zásahů (rezervace, některé ochranné lesy) Tabulka zahrnuje půdu porostní. Stupeň ES 5 4 3 2 6 1 0

Plocha ha 11627 10675 6769 2817 2680 2641 278 128 37615

Zastoupení % 30,9 28,4 18,0 7,5 7,1 7,0 0,7 0,3

Naplnění % 30,9 59,3 77,3 84,8 91,9 98,9 99,7 100,0

Plocha

ha

Stupeň ES 0 1 2 3 4 5 6

Plocha ha 128 278 2641 2817 6769 10675 11627 2680 37615

Zastoupení % 0,3 0,7 7,0 7,5 18,0 28,4 30,9 7,1

Naplnìní

%

14000,00

100,0 90,0

12000,00

80,0 10000,00

70,0 60,0

8000,00

50,0 6000,00

40,0 30,0

4000,00

20,0 2000,00

10,0

0,00

0,0 5

4

3

2

6

1

0

stupeň ES


83

Funkce lesů


% 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0

1

2

3 stupeň ES

4

5

6

V rámci LO mají převahu dva stupně ekologické stability, t.j. porosty s vysokou a velmi vysokou hodnotou funkčního potenciálu. Podíl jednotlivých stupňů funkčního potenciálu v nejdůležitějších HS ukazují další grafy.

Cílový HS 45

% 50 40 30 20

21,42

10 00,18 ES_0

8,98

9,29

ES_1

ES_2

26,97

26,29 6,86

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6

Cílový HS 25

% 50 40 30 20

30,85

10 01,42 ES_0

3,47

4,46

ES_1

ES_2

39,86

11,32 ES_3

8,63 ES_4

ES_5

ES_6

V rámci LO je na lesní půdě vytvořen územní systém ekologické stability (ÚSES), což je soubor účelně propojených přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými systémy ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Charakteristika biocenter a biokoridorů a jejich hierarchické členění viz kap. 7.3.2.1. Interakční prvek je krajinný segment obvykle ekotonového charakteru, který zpravidla na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky krajinných segmentů. Jsou to lokality jako např. okraje lesů, porosty na mezích a kamenicích, ochranné lesní pásy, větrolamy a břehové porosty, rozptýlená zeleň apod. ___________________________________________________________________________________________________________________________

84



Funkce lesů

Představa o zařazení biocenter do kategorie lesů je taková, že ve většině zůstávají v kategorii lesa hospodářského, dále jsou zařazeny do lesů zvláštního určení v rámci vyhlášených rezervací či genových základen. Zařazování do lesů zvláštního určení pouze z titulu prvku SES není účelné vzhledem k neexistenci přírodních lesů. Až na plošně nepatrné výjimky byly a jsou všechny porosty pod antropickým ovlivněním. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a maximální snahu o vytvoření přírodě blízkých porostů (nikoliv přírodních - umělé vytváření přírodních porostů je protimluv). Hlavní zásady hospodaření jsou tyto: 1. V zastoupení dřevin preferovat stanovištně původní dřeviny, pouze v biocentrech částečně unikátních (unikátních z důvodů antropických - historické bažantnice, obory, výsledky práce význačných lesníků apod.) je možné uplatnit výjimku např. pro modřín či jírovec maďal apod. 2. Zákaz introdukce exotických dřevin s výjimkou podobnou jako v bodě 1. 3. Prodloužení obnovní doby, nezvyšování obmýtí. 4. Bezeškodné ponechání části hmoty na dožití (aleje, výstavky, hraniční stromy). 5. Využití maximální možnosti přirozené obnovy. 6. Výchovu přizpůsobit stabilizační funkci (podpora ekonomicky méně kvalitní příměsi). 7. Zjemnění technologie těžby.

6.1.2.2. Funkce vodní Jde o zlepšování vodního režimu usměrněním hospodaření a využívání lesa. Komentář : Účinky lesa : - retenční infiltrační účinek lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; - retardační účinek lesa – zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků; - akumulační účinek lesa – zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; - kondenzační účinek lesa – zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40% vertikálních srážek); - samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa – vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním; - desukční účinek – odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou – tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hy drome liora čn íc h okr s ků .

Les má obrovský význam jako transportér vody přijaté půdním povrchem zpět do ovzduší. Tzv. desukční funkce je významnější u tzv. semihydromorfních a hydromorfních půd. Jejich zastoupení je zřejmé z tabulky. Zastoupení SLT ovlivněných vodou: Označení 1P 1T 2L 1,37 0,95 148,86 Plocha (ha) + + 0,38 Zastoupení (%)

3L 206,84 0,53

3U 63,87 0,17

3O 3,88 +

4V 0,54 +

PLO : 38 447,74ha Celkem 426,31 1,10

Plocha půd pseudoglejů (SLT 1P, 3O) je nepříliš významná a nachází se na podloží vnějšího flyše, kde na jílovcovém podloží a poměrně plochém reliéfu dochází k tzv. primárnímu oglejení. Srážková voda působí po určitou část roku fyzikální, ale hlavně chemické změny v půdním profilu. Mění tak rozhodující podmínky pro růst dřevin. Půdy s proudící svahovou vodou (SLT 4V) jsou vázány na liniový či maloplošný výskyt s nevelkým významem. Rovněž tak půdy trvale zamokřené a podmáčené (SLT 1T) nenachází v oblasti podstatnějšího rozšíření. Větší význam mají stanoviště s proudící podzemní vodou, která závisí na hladině ve vodním toku. Jsou to stanoviště luhů a potočních niv a úžlabin (SLT 2L, 3L, 3U). Na ně je vázáno diferencované hospodaření podle konkrétního HS (kapitola 9.). Zcela specifický režim hospodaření mají prameniště – LT 3L2. Tyto lokality o velikosti několika arů mají velký význam ve vodním režimu lesa i krajiny, jsou na ně vázána specifická rostlinná i živočišná společenstva a je celospolečensky žádoucí tyto bodové prvky ponechat vlastnímu vývoji bez jakéhokoliv zásahu. Zcela nežádoucí je jejich umělé odvodňování. Význam lesních porostů pro vodní bilanci v krajině lze posoudit porovnáním ročních srážkových úhrnů (viz. kapitola 4.2. Klima oblasti) a evapotranspirace (v mm) pro základní dřeviny podle cílových HS. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

85

Funkce lesů


TAB. porovnání průměrných ročních srážkových úhrnů a evapotranspirace u základních lesních dřevin podle nejdůležitějších HS (evapotranspirace/ srážky v mm na m2) HS / Dřevina 23 25 41 43a 45

SM 741/650 741/650 751/700 751/700 751/700

BO 617/650 617/650 641/700 641/700 645/700

DB 505/650 535/650 519/700 519/700 519/700

BK 632/650 632/650 668/700 668/700 668/700

Z tabulky je na první pohled patrný srážkový deficit ve smrkových porostech v 1. a 2. lvs. Smrk jako celoročně zelená dřevina vytranspiruje svým povrchem a jeho bezprostředním okolím ročně 741 mm vodního sloupce z metru čtverečního. Pokud spadne v oblasti v průměru 650 mm srážek, je jasné, že smrkové porosty trpí suchem nehledě na mnohem větší přirozenou vláhovou potřebu smrku. U borovice, dubu i buku jsou srážky velmi mírně v nadbytku, přesto to není také ideální stav. Rozložení četností srážek není ve vegetační době příznivé a hlavně v letních měsících se může projevit nedostatek srážek přísušky. Voda se na stanovišti sice nehromadí, ale není jí v průběhu roku dostatek. Rovněž v HS 41, 43 a 45, ve 3. a 4. lvs trpí smrkové porosty nedostatkem vody. Listnáče zde zajišťují vláhovou jistotu a přirozený odtok vody z lesa. Z hydrologických údajů (průměrných odtoků z hlavních povodí větších toků v oblasti a ploch těchto povodí, průměrná plocha povodí – 137,79 km2, průměrný odtok – 0,0021 m3/s/km2 ) byl zjištěn průměrný odtok z 1 m2 plochy lesa za rok. Činí asi 66 litrů, tj. 66 srážkových mm. V hrubém porovnání je zřejmé, že oblast trpí během roku nedostatkem vláhy. Jeho příčinou je určitě také vysoká evapotranspirace smrkových porostů.

___________________________________________________________________________________________________________________________

86



Funkce lesů

Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT SM, JD cílový

evapotranspirace

cílový

evapotranspirace

HS

LO 1-31,33

LO 32,34-41

HS

LO 1-31,33

LO 32,34-41

13a

698

751

53

683

732

b

696

752

55

683

732

c

692

741

57a

683

732

19a

692

741

b

683

732

b

698

751

59a

704

761

21a

692

741

b

689

744

b

692

741

71a

677

721

23a

692

741

b

677

721

b

692

741

73

677

721

25a

692

741

75

677

721

b

692

741

77

677

721

27a

692

741

79a

585

612

b

692

741

b

585

612

29a

692

741

1a

704

761

b

704

761

b

692

741

31a

704

761

c

698

751

b

704

761

d

683

733

35

704

761

e

585

612

39a

704

761

f

692

741

b

689

744

g

704

761

41a

698

751

h

677

721

b

698

751

i

683

723

43a

698

751

j

585

612

b

689

744

k

585

612

45

698

751

2a

585

612

47a

698

751

b

585

612

b

704

761

3

585

612

51a

683

732

b

683

732

c

689

744


87

Funkce lesů


Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BO, BOE, MD, KOS, JX cílový HS

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32,34-41

cílový HS


13a

595

645

53

590

641

b

590

641

55

590

641

c

563

639

57a

590

641

19a

527

617

b

590

641

b

595

645

59a

590

641

21a

527

617

b

590

641

b

527

617

71a

590

641

23a

527

617

b

590

641

b

527

617

73

590

641

25a

527

617

75

590

641

b

527

617

77

590

641

27a

527

604

79a

590

641

b

564

639

b

590

641

29a

564

639

1a

590

641

b

590

641

b

527

617

31a

590

641

c

595

645

b

590

641

d

590

641

35

590

641

e

590

641

39a

590

641

f

527

631

b

590

641

g

590

641

41a

595

641

h

590

641

b

595

641

i

590

641

43a

595

641

j

590

641

b

590

641

k

590

641

45

595

645

2a

590

641

47a

595

645

b

590

641

b

590

641

3

590

641

51a

590

641

b

590

641

c

590

641

___________________________________________________________________________________________________________________________

88



Funkce lesů

Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT DB, DBE cílový HS


cílový HS


13a

485

519

53

483

519

b

483

519

55

483

519

c

467

520

57a

483

519

19a

447

505

b

483

519

b

485

519

59a

483

519

21a

447

505

b

483

519

b

447

505

71a

23a

447

505

b

b

447

505

73

25a

447

505

75

b

447

565

77

27a

447

491

79a

b

467

520

b

29a

467

520

1a

483

519

b

483

519

b

447

505

31a

483

519

c

485

519

b

483

519

d

483

519

35

483

519

e

39a

483

519

f

447

520

g

483

519

b 41a

483

519

h

b

483

519

i

43a

483

519

j

b

483

519

k

45

483

519

2a

47a

483

519

b

b

483

519

3

51a

483

519

b

483

519

c

483

519


89

Funkce lesů


Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK (zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BK, JS, AK, OL, TP, LI, LIE cílový HS


cílový HS


13a

618

668

53

546

594

b

598

648

55

546

594

c

574

650

57a

546

594

19a

528

632

b

546

594

b

618

668

59a

617

669

21a

528

632

b

528

632

71a

524

562

23a

528

632

b

524

562

b

528

632

73

524

562

25a

528

632

75

524

562

b

528

632

77

524

562

27a

528

632

79a

524

562

b

574

649

b

524

562

29a

574

649

1a

617

669

b

617

669

b

528

632

31a

617

669

c

619

668

b

617

669

d

551

594

35

617

669

e

524

562

39a

617

669

f

528

632

b

579

627

g

617

669

41a

619

668

h

524

562

b

619

668

i

552

594

43a

619

668

j

b

579

627

k

45

619

668

2a

524

562

47a

619

668

b

524

562

b

617

669

3

524

562

51a

546

594

b

546

594

c

579

627

b

___________________________________________________________________________________________________________________________

90



Funkce lesů

6.1.2.3. Funkce půdoochranná • • • •

protideflační – jedná se o ochranu půdy před větrnou erozí, zvláště u sprašových a písečných půd. Nástrojem ochrany je zřizování větrolamů (§ 8 ,odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) protierozní – jde o ochranu půdy před destrukcí povrchu ať už plošnou nebo částečnou (rýhy) (§ 7 a § 8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) protisesuvná – zpevnění půd kořenovým systémem i s odčerpáváním vody (§ 8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) břehoochranná – ochrana před erozí vodních toků kořenovým systémem před vymíláním půdy.

Komentář :

Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. er ozn ě uzavř enými c elky . Erozně uzavřený celek (ČSN 750140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem, t.j. denudací, transportem a akumulací půdy. V PLO 37 lze vylišit dva základní typy erozně uzavřených celků : E – lesní půdy a půdy rekultivované, výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následném působení vody. T – lesní půdy ohrožené větrnou erozí. S – lesní půdy ohrožené půdními sesuvy (svážná území).

6.1.2.3.a) Vymezení erozně uzavřených celků typu “E” Pro vymezení erozně uzavřených celků “E” byla použita metoda multikriteriální optimalizace (Macků, 1988) umožňující relativně kompletní hodnocení příčin a rizik ohrožení půd erozí. a) Určení soustavy kritérií pro hodnocení náchylnosti půdy resp. odolnosti půdy vůči mechanickému poškození : - průměrná roční četnost erozně účinných dešťů - tvar svahu - sklon svahu - erodovatelnost půd - hloubka půd. b) Stanovení hodnotových relací z vybraných kritérií. c) Vlastní odvození kritického sklonu svahu. Podle mapy ročních četností erozně nebezpečných dešťů (modifikace Stehlík, 1970) je na převážné části PLO hodnota do 1,2; pouze v jihozápadní a severovýchodní části do 1,6. Na základě geomofologického hodnocení převládají více tvary konkávní a rovné nad konvexními. Při vylišování celku je však hodnoceno zcela konkrétní území na základě vrstevnicového pohledu základních map ČR v měřítku 1:10.000 s intervalem vrstevnic 2 nebo 5 m. Erodovatelnost lesních půd hodnotí tabulka podle Šályho, 1982 – Zachova, 1934 – Papánka, 1973. Podle ní se v PLO vyskytují tři skupiny lesních půd dle erodovatelnosti. Do první skupiny - velmi lehce erodovatelné půdy náleží půdy na spraších a sprašových hlínách (illimerizované půdy, pararendziny, hnědozemě). Do druhé skupiny – lehce erodovatelné půdy patří půdy, které se vyvinuly na podloží flyše s převahou jílu a neogenního flyše (kambizemě, luvizemě, hnědozemě). Ve třetí skupině – středně lehce erodovatelné půdy jsou půdy vniklé na půdotvorném substrátu flyše s převahou pískovce (kambizemě, rankrové kambizemě, rankery). Všechny tři skupiny náleží pro účely hodnocení erozních faktorů do jedné základní skupiny erodovatelnosti půdy s jednotným stupněm hodnocení (2). Hloubka půd je v PLO obecně značná – nad 120 cm. Podle určených kritérií a stanovených hodnotových relací mezi kritérii (bodové ohodnocení do stupně 10) byl z grafu “Sta no ven í k ri tické ho sk lon u” stanoven kritický sklon podle tří typů tvaru sklonu, dvou oblastí různě ohrožených erozně účinným deštěm a jedné základní skupiny půd dle typu.


91

Funkce lesů


STANOVENÍ KRITICKÉHO SKLONU SVAHU V PODMÍNKÁCH PLO 36 NA ZÁKLADĚ BODOVÉHO HODNOCENÍ Četnost erozně Skupina půd Tvar svahu účinného deště dle erodovatelnosti Konkávní Rovný Konvexní - velmi lehce erodovatelné - lehce erodovatelné 4/32,5% 5/27,5% 6/22,8% do 1,2 - středně lehce erodovatelné - velmi lehce erodovatelné - lehce erodovatelné 5/27,5% 6/22,8% 7/19,5% 1,4 – 1,6 - středně lehce erodovatelné Z tabulky je patrné, že lesní půdy jsou v oblasti ohrožení erozním deštěm do četnosti 1,2 ohroženy erozí na svazích nad 27,5 % sklonu podle tvaru svahu (u konvexních svahů nad 22,8%). Na menší části PLO více ohrožené erozně účinným deštěm (četnost 1,4 – 1,6) jsou lesní půdy ohroženy erozí na svazích již nad 22,8 % sklonu (u konvexních svahů svahů dokonce nad 19,5 %). Erozně uzavřené celky jsou graficky vyznačeny v mapě půdoochranného potenciálu. K jejich vymezení byl použit přepočet kritického sklonu svahu na vzdálenost (interval) vrstevnic. Základní mapy ČR s kalibrací na konkrétní podmínky podle typologické mapy (půdní kategorie). Erozně uzavřené celky byly tedy konstruovány na bázi základní mapy ČR (měřítko 1:10.000) a revidované typologické mapy. Hlavní zásady hospodař ení na e roz ně uza vře ný ch c e lc íc h t yp u “ E” -

preference šetrných, ekologicky únosných a těžebně dopravních technologií omezení traktorových technologií na sezónní podmínky podle stavu půdy (sucho, mráz) optimalizace LDS vyloučit celoplošnou přípravu půdy, klučení pařezů hospodářský způsob podrostní, výběrný či násečný urychleně asanovat erozní poškození (erozní rýhy způsobené vodou ve flyšovém podloží, koleje po pojezdech mechanismů na přibližovacích liniích atd.).

6.1.2.3.b) Vymezení erozně uzavřených celků typu “T” Jedná se o lesní půdy ohrožené větrnou erozí v nižších partiích PLO, na jejím severozápadním okraji. Na nich založené větrolamy, malé lesní části většinou dlouhého úzkého tvaru, slouží jako ochrana před větrnou erozí zemědělské půdy. Jsou vymezeny jako SLT 2H a navrženy k zařazení do kategorie 3. – lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písmeno e, lesního zákona – lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Jsou pro ně vypracovány rámcové směrnice hospodaření (kapitola 9.). Prioritou hospodaření je zde naléhavá obnova lesa se zachováním jeho podstaty tím, že větrolam by měl být obnovován postupně tak, aby nepřestal plnit svoji funkci.

6.1.2.3.c) Vymezení erozně uzavřených celků typu “S” Komentář :

Sesuvy (svážná území, uvezliny, uvezliska) patří ke gravitačním svahovým pohybům. Jsou důsledkem porušení rovnováhy, kdy dochází k pohybu svahových hmot dolů po svahu a k obnově rovnovážného stavu v jiném morfologickém uspořádání. Svahové pohyby jsou obecně členěny na : ploužení, sesouvání, stékání a řícení. Sesouváním se označují relativně rychlé pohyby hornin po svahu, při nichž sesouvající se hmoty jsou odděleny od pevného podloží zřetelnou smykovou plochou či zónou. K příčinám svahových pohybů, tedy i sesouvání patří : - geologická stavba svahu (složení hornin, sklon vrstev) - výška a sklon svahu (geomorfologické poměry) - změny obsahu vody (srážky – podmáčení) - činnost mrazu - zvětšení zatížení svahu technickými díly - porušení vodního režimu svahu technickými díly - vegetační kryt a jeho změny (lesní hospodaření).

___________________________________________________________________________________________________________________________

92



Funkce lesů

Ve flyšových vrchovinách převládala akumulace materiálu. Velké mocnosti svahových uloženin mají původ v intenzivním zvětrávání flyšového, hlavně břidličnatého podkladu. Na mnohých místech se mocné vrstvy svahových uloženin sesouvají nebo stékají do příčných údolí. Převládajícími typy svahových pohybů jsou ploužení, sesouvání nebo stékání. Nejvýznamnější morfologické formy mají plošné sesuvy a zemní proudy, které se dají poměrně dobře identifikovat. Plouživé deformace, ze kterých se sesuvy vyvíjejí je těžší rozpoznat a prakticky je není možno plošně ani hloubkově ohraničit. Většina sesuvů a zemních proudů se však vyvinula z povrchových plouživých deformací, které tak tvoří zóny akutně i chronicky ohrožené sesuvy. “Sesuvy se vyskytují ve všech porostech bez ohledu na dřeviny. Podle zkušeností z moravských Karpat nelze dobře tvrdit, že by výskyt půdních sesuvů byl ovlivněn určitým druhem dřeviny, prakticky se s nimi setkáme v porostech všech dřevin a je zřejmé, že ani věk porostů není rozhodující. Lesník se musí vyrovnat se skutečností, že není v jeho silách, aby svými pěstebními opatřeními mohl podstatně ovlivnit a zamezit výskytu půdních sesuvů.” (Prudič, 1971) K tomuto závěru došla většina autorů, kteří se problematikou sesuvů zabývali. Je však jasné, že je v lesníkově moci alespoň zčásti sesuvům předcházet vhodnou prevencí v ohrožených lokalitách či sanací k zabránění dalšího pohybu svahů. Z výše jmenovaných příčin svahových pohybů může lesník ovlivnit pouze vodní režim. A to jednak technickým zásahem (technická díla – odvodnění, trasování LDS), v těchto případech většinou negativně, nebo biologicky – zásahem do vegetačního krytu, tedy jeho změnami. Ovšem i zde je bohužel nutno konstatovat, že se tyto zásahy děly zatím vždy bez ohledu na možné negativní ovlivnění vodního režimu flyšových svahů.

V zájmovém území PLO se svážná území vyskytují na všech jednotkách flyše (LHC Buchlovice, LHC Bučovice, LHC Slavkov, LHC Rychtářov). Nachází se na jílovcovém podloží a to ve dvou hlavních podobách, jako sesuvy plošné a proudové.. Podle stáří jsou to sesuvy staré – stabilizované, a nebo sesuvy aktivní činné, které vznikly v současnosti nebo znovuzaktivněním starých sesuvů. Obecně lze říci, že PLO patří do jedné ze čtyř sesuvných oblastí v rámci ČR – do oblasti karpatského flyše. Hlavní příčinou vzniku sesuvů je vhodná geologická stavba – flyšové střídání vrstev jílové povahy (zvláště tzv. zlínské eocenní vrstvy) a příhodná geomorfologie – příkré svahy. Proto patří moravské Karpaty a tedy i značně velká část PLO 36 v rámci ČR k nejrozsáhlejším územím s výskytem sesuvů. V rámci PLO byly při typologickém mapování vylišeny tři lesní typy sledující jediné kritérium – svahový pohyb. Ostatní znaky charakterizující další LT jsou druhořadé. ZASTOUPENÍ SVÁŽNÝCH ÚZEMÍ V PLO 36 Označení LT 2D 9 3D9 4D9

Plocha (ha) 25,55 710,36 87,95

PLO : 38 447,74 ha

Zastoupení (%) Název LT 0,07 Obohacená buková doubrava na uvezlinách 1,85 Obohacená dubová bučina na uvezlinách 0,23 Obohacená bučina na uvezlinách

Z tabulky je zřejmé, že plocha svážných území tvoří více než 2% rozlohy lesů PLO. Po extrémních deštích v roce 1997 (červenec) došlo k zaktivnění některých již neaktivních sesuvů a ke vzniku nových. V PLO se nyní objevuje zhruba na stodvacet lokalit svážných území a několik mohutnějších sesuvů a zemních proudů. Vezmeme-li v úvahu fakt, že je souhrnná plocha těchto území asi 820 ha, je nutno hospodaření na těchto lokalitách přizpůsobit.

6.1.2.3.d) Lokalizace sesuvů a plouživých deformací Lokalizace svážných území a území s plouživým pohybem zemních hmot byla předmětem podrobné revize typologického mapování. Jak již bylo výše uvedeno, jediným a hlavním kritériem pro zařazení do jednoho ze tří LT podle lvs byl svahový pohyb. Jeden lesní typ v rámci příslušného lvs tak sdružuje činné, dosud aktivní sesuvy i svahy bez zřetelných odtrhových hran, pouze se známkami plouživých pohybů (charakteristický povrch s muldami). Souhrnný přehled svážných území v PLO dává mapa půdoochranného potenciálu společně s erozně uzavřenými celky typu “E”.

6.1.2.3.e) Prevence sesuvů •

Volba vhodné ho z působu hospodaření Vzhledem k nutnosti udržet co nejpřirozenější vodní režim, přirozené retenční a transpirační schopnosti lesního porostu, je nežádoucí v ohrožených lokalitách, ale i v jejich nejbližším okolí, hospodařit holosečným hospodářským způsobem a to i v jehličnatých monokulturách. Přeměnu druhové skladby porostů je nutno ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

93

Funkce lesů


řešit pod ochranou starého porostu, tzn. nejlépe podsadbou s využitím přirozené obnovy žádoucí složky stávajícího porostu. Ve skupinách s více méně vhodnou dřevinnou skladbou hospodařit způsobem podrostním či výběrným a vyhnout se jakékoliv holoseči. Čím jemnější a šetrnější bude obnovný postup, tím více se sníží riziko vzniku sesuvu. Lokality s plouživým pohybem zemní hmoty jsou právě těmi místy, ke kterým by měl lesní hospodář přistupovat velmi uvážlivě a s ohledem ke konkrétním poměrům (druhová skladba porostu, sklon svahu, vodní režim, ale i charakter nejbližšího okolí gravitujícího k ohroženému místu) stanovit takový postup hospodaření, který by možný vznik sesuvu alespoň nepodpořil. Je jasné, že prakticky lze velmi obtížně obnovit rozsáhlou smrkovou monokulturu na ohrožené lokalitě tak, aby byly zohledněny všechny zásahy prevence. Lesní hospodář by však měl učinit všechno proto, aby jeho potomci nemuseli řešit stejně obtížný úkol, před jakým nyní stojí on. Na území PLO existuje řada příkladů nevhodného hospodaření na ohrožených svazích, které po vytěžení mýtního porostu holosečí byly zalesněny smrkem a po vydatných deštích ujely i se smrkovou mlazinou. •

Volba tvaru lesa a dřevinné skladby Jednou z příčin vzniku sesuvu je přetížení svahovin jednak nasycením vodou, ale také vahou porostu. Řada autorů dokladuje menší riziko vzniku sesuvu pod nízkým lesem. Tam, kde je tato cesta reálná je možno ji využít. Důležitým závěrem všech šetření je zjištění, že nejvhodnějším společenstvem k zajištění stability a fixaci svahů je přirozené společenstvo, které odpovídá konkrétním stanovištním podmínkám. Dřeviny alespoň částečně fixují půdu svými kořeny a udržují normální vodní režim svahu, t.j. optimální poměr vody transpirované a vody, která odteče půdním profilem k nepropustné kluzné vrstvě. V normálních klimatických podmínkách je pak riziko možného vzniku sesuvu velmi nízké. Obecně platí, že listnáče mají větší potřebu vody než jehličnany a také jí více vytranspirují. Např. Skatula (1945) uvádí toto sestupné pořadí dřevin podle potřeby vody : jasan, jilm, javor, buk, dub, akát, bříza, smrk, jedle, modřín, borovice. Opírá se o zjištění autorů (Eidman, Höhnel, Pisek – Cartellieri). Ke dřevinám s velkou spotřebou vody se dále řadí i pionýrské dřeviny – osika, olše případně topol. Je tedy naprosto nevhodné zakládat na ohrožených svazích jehličnaté monokultury, zvláště smrkové. Dochází nejen k biologické degradaci půdy, změně její struktury, ale rovněž k nepříznivým změnám ve vodním režimu půdy a její slabé fixaci mělkým kořenovým systémem. Dochází i ke značnému zatížení podloží vlivem větší hmotnosti a tedy i váhy dříví. Vliv váhy porostu doporučuje Skatula vyloučit i u jinak vhodných směsí vysokého lesa nahrazením právě za les nízký a to na kriticky ohrožených prudkých a labilních svazích. Zamokřená místa se doporučuje udržovat ve vhodném vodním režimu vhodnými dřevinami s dobrými desukčními vlastnostmi, zejména olší a jasanem. •

Minimální narušení půdního povrchu Vyloučit tak možnost vzniku eroze – viz. Vymezení erozně uzavřených celků typu “E”. Volit šetrné a ekologicky únosné technologie, zejména přibližovací. Těžit a přibližovat v zimním období nebo za suchého období, kdy dochází rovněž ke zpevnění jílovců a flyšových břidlic. •

Důležitým trasováním LDS s následným kvalitním technická řešení (odvodnění, propustky, opěrné zdi apod.).

zpracováním projektů

pamatujících

na

6.1.2.3.f) Možná sanace sesuvů •

Technická opatření Velmi náročná a drahá opatření, která nemají v současnosti uplatnění na lesních půdách, snad s výjimkou lokalit bezprostředně ohrožujících lidský majetek. Jejich realizace předpokládá důkladný geologický a hydrologický průzkum konkrétního stanoviště, který přesahuje rámec tohoto díla. •

Biologická (vegetační) opatření Sanací sesuvů se zabývá zejména Skatula (1945). Ten kromě osetí travinami, obložení drnem, budování zápletů či zakládání živých plotů doporučuje zalesnění po úplném odvodnění nebo jiných převážně mechanických úpravách půdy. Odvodnit sesuv se doporučuje dřevinami s vysokou vysoušecí – transpirační schopností, ideální jsou rychle rostoucí pionýrské dřeviny – olše, topoly, vrby, břízy. Porost nejen sesuv vysuší, ale ustálí i půdní poměry. Biologické odvodnění sesuvu lze samozřejmě kombinovat s jednoduchým technickým odvodněním pomocí drenáží. Sesuv by měl být po ustálení půdních a vodních poměrů, obnoven přirozenými dřevinami. Vodítkem by měly být stanovištní poměry v sousedních lokalitách (dle typologické mapy). Cílová druhová skladba je pro svážná území řešena v rámcových směrnicích hospodaření v kapitole 9. v cílovém hospodářství 21 a 41. Je třeba připomenout, že zalesňovací projekt každého sesuvu by měl vyjít z důkladného šetření konkrétních poměrů včetně šetření možných příčin vzniku sesuvu. Teprve pak stanovit vhodné dřeviny k zalesnění a jejich rozmístění. Vzhledem k různým podmínkám na sesuvové ploše (část ___________________________________________________________________________________________________________________________

94



Funkce lesů

odtrhová, kluzná, akumulační) pomocné meliorační dřeviny je nutno využít jako kryt, dřeviny cílové do něho podsazovat. “Zvlněný terén sesuvů s velmi rozmanitými poměry co do půdy, vláhy i svahu si žádá podobně rozmanitou kulturu mozaikovitého typu. Při tom už víme, že pro úkoly lesa na sesuvu (vysoušecí a upevňovací) bude důležitý kořenový systém a transpirační mohutnost jednotlivých stromů, pokud se ovšem na svážných terénech daří a pokud vyhovují příslušnému pěstebnímu typu, který bude na sesuvných terénech pařezina až výběrný les” (Sýkora, 1961). Ve stanovištních podmínkách PLO 36 jsou základními klimaxovými dřevinami i na sesuvech DB, HB, BK případně OL. Tyto by se měly objevit na všech sanovaných plochách. Ve 2. lvs by měl dominovat DB, ve 3. lvs by měl dominovat BK s DB a HB, ve 4. lvs BK. K těmto základním klimaxovým dřevinám pak přistupují možné přimíšené dřeviny, jejichž zastoupení by mělo být na sesuvech vyšší. Na vlhkých místech s proudící vodou hlavně OLL a JS. Na obohacených místech akumulace pak náročnější listnáče JL, JV, LP, TŘ. Tyto dřeviny by měly být ve větší míře použity i k fixaci půdy v odtrhavých a kluzných částech sesuvů. Je znovu potřeba připomenout, že volba druhu dřevin a jejich rozmístění je předmětem důkladného poznání konkrétních podmínek sesuvu. Jako přípravné dřeviny se doporučuje použít OS, BŘ případně TP, které rychle rostou, vysušují půdu a fixují půdu mohutným kořenovým systémem. Vytváří také kryt do něhož se dají snadněji vnést klimaxové druhy.

6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační Rekreační funkce lesa se uplatňuje využíváním lesa po stránce zdravotně estetické pro nároky návštěvníků lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zjevně zdravý les, odolný proti biotickým i abiotickým činitelům. Má umožnit rekreační aktivitu bez rušivých vlivů (motorová vozidla, odpadky …). V oblasti příměstské (rekreační zástavba) se musí hospodaření v lesích přizpůsobit rekreačním požadavkům, které jsou obyčejně v těchto lesích prvořadé. I. Lesy pro rekreaci ne využitelné Jedná se o lesy, kde je vstup veřejnosti zakázán nebo značně omezen. a) b) c) d)

lesy v pásmu hygienické ochrany I. stupně NPR, PR, NPP, PP (vstup omezen – jen po přístupových cestách) obory (oplocení) důležitý veřejný zájem (oplocené sklady armády apod.)

II. Lesy pro rekreaci podmíněně využitelné a) lesy ochranné b) lesy na vnitřním PHO II. c) lesy vyhlášených přírodních parků III. Lesy s převažující produkční f unk c í Hospodaření je zaměřeno na zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty a lze těchto lesů využít i pro plnění rekreační funkce. Jedná se o les h ospo dářský . IV. Lesy s e zvýrazněnou zdravotně re kreační funkcí Zde jsou zařazeny vyhlášené nebo navržené lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a § 8, odst. 2b – láze ňské a 2c – p ř íměs tské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Jedná se o : a) lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázní. Cílem hospodaření v těchto lesích je vyvážený les s vysokým účinkem na pacienty z hlediska zdravotně léčebného. b) lesy příměstské a rekreační – zabezpečují především rekreační funkci s druhotnou funkcí produkční. Hospodaření a úpravy těchto lesů jsou řešeny samostatným projektem (okraje, volné plochy, lavičky apod.).


95

Funkce lesů


6.1.2.5. Funkce reprodukční Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystémů, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťující reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. Komentář : Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se od ostatních jedním nebo více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci oblasti přicházejí i zvláštní původy, tzv. “lokální ekotypy”, které existují v prostorově úzce vyhraněných rajonech. Přírodní rezervace, národní parky, chráněná území a celé areály přirozeného rozšíření lesních dřevin jsou zdrojem rezerv reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku a zařazení, v rámci uznávacího řízení, do uznaných porostů, výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně. Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu.

Uznané porosty Komentář : Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu genetické klasifikace při LHP (LHO), respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měly třídit na : autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií :

Uznané porosty : A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci (znehodnocují genofond). PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK PLO 36 Dřevina Klasifikace A SM B A BO B A MD B A DG B A BK B A DB B A DBZ B

Počet karet 2 60 3 19 12 109 4 17 20 205 2 91 6

Výměra ha 16,33 174,65 1,47 28,86 16,88 181,84 3,43 7,31 172,22 1.224,16 6,68 375,85 28,49

___________________________________________________________________________________________________________________________

96



HB JS KL BR Celkem

Funkce lesů

A B A B A B A B A B A+B

4 2 2 3 43 518 561

11,89 1,69 0,44 14,79 217,01 2.049,97 2.266,98

Doporučené pře nosy r e pr oduk čního materiálu lesních dřevin Komentář : Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblasti ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96 Sb. Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (t.j. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů Plíva a Žlábek 1986. V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu, protože stávající vyhláška č. 82/96 Sb. některé přenosy reprodukčního materiálu nepovoluje.

Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 36 – Středomoravské Karpaty V rámci PLO 36 – Středomoravské Karpaty jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1.-4. (viz. Plíva a Žlábek 1986). I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk je vyhlášena semenářská oblast č. VIII – západokarpatská, tvořená PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy), 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 – Středomoravské Karpaty resp. semenářské oblasti VIII – západokarpatské jsou zdroje reprodukčního materiálu dostatečné, pokud se podaří vylišit zbytky původního klimatického ekotypu, který se zde vyskytuje. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

97

Funkce lesů


Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. X – jihomoravská, tvořená PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 34 (Hornomoravský úval), 35a (Dyjskosvratecký úval), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovice vrchy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty, resp. semenářské oblasti č. X – jihomoravské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní víceméně dostatečné. Modřín opadavý PLO č. 36 Středomoravské Karpaty je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti I – jesenické je povolen. II. Ostatní lesní dřeviny Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty, resp. v rámci navržené semenářské oblasti jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 36 Středomoravské Karpaty by měl být převládajícím druhem dub zimní, pro který byla navržena semenářská oblast tvořená PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty pro oba druhy dubů nejsou zdroje reprodukčního materiálu vždy dostatečné – viz. obaleč a tracheomykóza. Proto bude nutné využívat zdroje z navržené semenářské oblasti s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu. Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). ___________________________________________________________________________________________________________________________

98



Funkce lesů

Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 Sb. nebo její novely. V rámci PLO č. 36 Středomoravské Karpaty, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné.

6.1.2.6. Funkce provozování myslivosti Komentář : Zvěř je nedílnou součástí lesních ekosystémů, byla od nepaměti spjata s životem v přirozených lesích. Změny prostředí mají bezprostřední vliv na stavy a chování zvěře, která zpětně ovlivňuje les. Ke střetu zájmů provozování myslivosti a lesního hospodářství dochází při zvýšených stavech spárkaté zvěře, kdy dochází k poškozování lesů. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných normovaných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním.

Lov zvěře a provoz myslivosti byl od nepaměti vedle vlastního lesního provozu nejvýznamnější činností v lesích celé oblasti. Dominanta Chřibů - hrad Buchlov, založený kolem roku 1300, má své jméno údajně odvozeno od spojení slov Bůch – lovu (Vodička 1958). Na hradě sídlil i zvláštní hrdelní soud, který řešíval zejména lovecké přestupky, zvláště pytláctví. Z historických záznamů vyplývá, že v buchlovských lesích bylo hojnost zvěře včetně velké škodné zvěře – medvěda, vlka, rysa, orla apod. Z důvodů intenzivního chovu a lovu zvěře nebo z důvodu zabránění škodám zvěří vznikala od počátku 17. století v oblasti celá řada obor a bažantnic. Nejstarší zmínka o existenci obory pro spárkatou zvěř na panství v Litenčicích je již z roku 1384. V roce 1611 byla založena obora pro jelení zvěř na velkostatku Buchlovice. V roce 1617 byla na panství Ždánice založena obora v níž bylo drženo na 200 ks jelení zvěře. Z téhož roku je i zmínka o již existující bažantnici. V roce 1618 byla založena obora na panství Kvasice. V roce 1678 došlo ke zřízení obory na Hvězdě na kroměřížském panství a bažantnice pod Hvězdou. Z roku 1764 existují zprávy o existenci obory pro černou zvěř na velkostatku Bučovice. V té době zde bylo okolo 400 ks zvěře. Na velkostatku Slavkov byla v roce 1833 v provozu bažantnice. V roce 1848 z důvodu velkých škod vysokou zvěří byla na velkostatku Napajedla v revírech Košíky a Halenkovice založena obora. Bylo v ní umístěno68 ks jelení zvěře. Poslední obora vznikla v roce 1938, kdy bylo oploceno téměř celé Roštínské polesí. Tato obora fungovala i po druhé světové válce, v padesátých letech byla, podobně jako předchozí, zrušena. Přehled o druzích a počtech lovné zvěře útržkovitě podávají výkazy o vyplaceném zástřelném za užitkovou či škodnou zvěř na jednotlivých velkostatcích. Na velkostatku Koryčany byla v roce 1767 lovena užitková zvěř : jelení, srnčí, černá, zajíc, králík, koroptev, bažant, sluka, kachna, holub, kvíčala. Vykazovaná škodná : vlk, liška, divoká kočka, kuna, jezevec, tchoř, lasička, ježek, krtek, orel, malý orel, jestřáb, káně, ostříž, vrána, straka. V roce 1911 bylo na Koryčanech uloveno : 10 ks vysoké, 20 ks srnců, 30 bažantů, 400 zajíců, 300 koroptví, 30 sluk, 600 králíků. V roce 1931 bylo na témž panství uloveno : 2 ks vysoké, 10 srnců, 10 bažantů, 200 zajíců, 20 koroptví, 10 sluk. Ze škodné se objevovala liška, kuna, jestřáb, ostříž, sokol aj. Na velkostatku Velehrad se v letech 1844 – 1847 tedy za období čtyř let ulovilo 61 ks zvěře jelení, 57 ks srnčí, 5 514 ks zajíců, 24 ks bažantů, 2 701 ks koroptví, 136 ks sluk, 54 ks křepelek. Ze škodné se vyskytovali lišky, kuny, tchoři, lasičky, psi, kočky, králíci, jezevci, jestřábi, káně, krahujci, ostříži, vrány, straky, veverky, sovy, 1 vydra a 1 orel. Na velkostatku Slavkov u Brna docházelo v třicátých letech 20. století k velkým škodám zvěří na lesních porostech. V honitbě s výměrou 1 283 ha lesa bylo v roce 1938 nasčítáno 120 ks vysoké a 50 ks srnčí zvěře. Zařizovatelem LHP byla navržena a personálem následně provedena silná redukce zvěře. Z LHP pro velkostatek Buchlovice vyplývá, že v roce 1942 bylo v jeho revírech Buchlov, Buchlovice, Salaš a Nový Dvůr asi 250 – 280 ks jelení zvěře, asi 200 ks srnčí zvěře dále zvěř černá, zajíci, králíci, bažanti, koroptve. Ze škodné liška, jezevec, kuny, pernatí dravci atd. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

99

Funkce lesů


Stavy zvěře v Litenčické pahorkatině dokumentují výkazy zástřelného z honitby velkostatku Litenčice (800 ha lesa). V letech 1733 – 1770 se ročně střílelo 1 – 6 ks zvěře jelení, v letech 1787 – 1842 pak 1 – 4 ks vysoké, která tu byla vždy zvěří střídavou. Ojediněle se ulovila zvěř černá. Srnčí zvěře v uvedeném období se lovilo ročně 10 – 25 ks, zajíců až 450 ks, koroptví i přes 100 ks a bažantů při teprve začínajícím chovu v roce 1834 32 ks. Loveny byly dále sluky, křepelky, drozdi, kachny, holubi a králíci. V druhé polovině dvacátého století se dominantní zvěří ve Ždánickém lese a zejména v Chřibech stává zvěř jelení. Původní populace odpovídala svými rozměry i tvarem paroží západoevropskému jelenu. Celková průměrná hmotnost jednoho kusu činila cca 60 kg, u jelenů III. věkové třídy kolem 115 kg. Bodové hodnoty trofejí z padesátých let byly sotva průměrné, u jelenů druhé věkové třídy do 135 bodů CIC, u jelenů třetí věkové třídy 160 – 165 bodů CIC. Nejsilnější tehdejší trofej měla 174 bodů CIC. V roce 1962 byl tehdejším KNV jmenován poradní sbor pro chovatelskou oblast, rozdělenou na podoblast Chřiby a podoblast Ždánský les. Dne 17.4.1968 vyhlásilo MZLVH chovatelskou oblast č. 26 Chřiby – Ždánský les o rozloze cca 32 000 ha s normovaným stavem 350 ks jelení zvěře. Bylo rozhodnuto o vysazení karpatské zvěře v oblasti. Klimatické i porostní poměry byly pro chov této zvěře příznivé. Zastoupení listnáčů v oblasti chovu činilo přes 70%. Zastoupení dřevin v lesní oblasti koncem 60. let bylo následující : Dřeviny v % SM BO MD Celkem jehlič. BK DB OS Celkem list. Chřiby 19 9 4 32 48 14 6 68 Ždánický les 2 3 17 22 9 54 15 78 K celkové úživnosti přispívalo hojně zastoupené keřové patro tvořené hlavně maliníkem, ostružiníkem, jívou, hlohem, krušinou, brslenem, trnkou, bezem a výmladky listnatých dřevin. Pro aklimatizaci zvěře byla vybudována aklimatizační obora o rozloze 192 ha na území LS Buchlov na úpatí Holého Kopce.V letech 1969 a 1970 byla přivezena karpatská zvěř v několika cyklech z LZ Hronec 20 ks, z LZ Pradajná 4 ks, z LZ Vigláš 4 ks. V lednu 1972 bylo vypuštěno do volnosti 75 ks karpatské zvěře (22 jelenů, 30 laní, 23 kolouchů). Díky intenzívní redukci původní zvěře v letech 1968 – 1975 došlo k výměně původní Chřibské populace v rozsahu 30 – 40% za novou zvěř karpatskou. V průběhu dalších let došlo k velkému nárůstu početního stavu zvěře. V letech 1983 – 1984 byly normované stavy v oblasti zvýšeny z původních 350 na 460 ks. V dalších letech dochází k přezvěření a následným škodám zvěří. Stavy kulminují kolem roku 1988. Koncem 80. let dochází k silné redukci jelení zvěře, která pokračuje počátkem 90. let a dále pak po vydání zákona o myslivosti č. 512/92 Sb. a vytvoření nových malých honiteb s výměrou do 1 000 ha. Výsledky zazvěření a chovu lze dokumentovat na kvalitě trofejí ulovených v letech 1975 až 1991. V tomto období bylo uloveno v chovatelské oblasti č. 26 1 358 jelenů, z toho 214 jelenů třetí věkové třídy. Jedna trofej oceněna zlatou medailí – 235,65 bodů CIC (Nitra 1990) ulovená v roce 1987, 21 trofejí stříbrnou medailí a 93 trofejí bronzovou medailí. Litenčická pahorkatina se nestala součástí jelení oblasti, přestože tato zvěř tudy nejen migruje mezi Chřiby a Ždánickým lesem ale je částečně stálá. Listnaté porosty tvořené zejména pařezinami vytvářely velmi vhodné podmínky pro chov srnčí a drobné zvěře. Na přelomu 19. a 20. století byly stavy srnčí zvěře na Litenčickém velkostatku tak vysoké, že spolu se zajícem a králíkem způsobovaly citelné škody, přestože srnčí zvěř byla vydatně přikrmována pro docílení rekordních trofejí. Paroží litenčických srnců došlo uznání na řadě výstav v Rakousku – Uhersku na začátku 20. století. Na začátku 80. let bylo rozhodnuto o zazvěření Litenčické pahorkatiny dančí zvěří. Do aklimatizační obůrky v lokalitě Slížanské sady bylo 25.1.1985 umístěno 10 ks dančí zvěře (5 daněl a 5 daňků) výborné genetické hodnoty z Maďarska, z oblasti Gyulaje. Dne 9.11.1986 bylo do volnosti vypuštěno 12 ks dančí zvěře (4 daňci, 4 daněly, 4 dančata). V dalších letech dochází k rozšiřování dančí zvěře převážně ve východní polovině Litenčické pahorkatiny, ale i k migraci do vzdálenějších honiteb i do Chřibů. Kvalitu prostředí pro chov zvěře dokladují výsledky trofejí za období 1968 – 1998 z východní poloviny Litenčické pahorkatiny (okres Kroměříž). Srnčí zvěř : 2 zlaté medaile, 12 stříbrných, 8 bronzových. Nejsilnější trofej z roku 1967 v hodnotě 137,85 bodů CIC (Nitra 1990). Jelení zvěř : 3 stříbrné medaile, 2 bronzové. Nejsilnější trofej z roku 1997 v hodnotě 204,39 bodů (Lysá 2000). Dančí zvěř : několik medailových úhynů, jediná ulovená medailová trofej z roku 1995 v hodnotě 165,95 (Lysá 2000). Kňour : 1 zlatá medaile z roku 1983 v hodnotě 123,75 bodů CIC (Brno 1985). 1 bronzová medaile z roku 1980 v hodnotě 112,75 bodů CIC (Brno 1985). Ratajský les, sedmisethektarový komplex listnatých lesů, převážně pařezin, vzdálený cca 8 km od Kroměříže se stal v 60. letech předmětem zazvěření mufloní zvěří. Kmenové stavy byly stanoveny na počet ___________________________________________________________________________________________________________________________

100



Funkce lesů

30 ks. Velmi brzy bylo dosaženo silných trofejí a také značného přezvěření. V 80. letech velká část nadějné zvěře z tohoto prostoru migrovala neznámo kam. Od počátku 90. let byli loveni berani jen průměrných hodnot. Výsledky chovu v období 1968 – 1997 charakterizuje následující přehled : 16 zlatých medailí, 12 stříbrných a 8 bronzových. Nejsilnější trofej je z roku 1978 o bodové hodnotě 222,70 CIC (Nitra 1980).

6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů a výhled jejich vývoje Komentář : Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat základní, t.j. produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn. že mimo produkční funkce lesa jsou nadřazovány funkcí produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do kategorií a subkategorií lesů jiných než do kategorie lesů hospodářských. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8, odst. 2 lze zařadit lesy do lesů zvláštního určení, ale i nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8, odst. 1 a 2) jiný oprávněný zájem, nebo zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcí produkční. V těchto lesích jsou vlastníci povinni strpět omezení při hospodaření v nich, avšak mají právo na náhradu za újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (viz. § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3 – 6).

Přehled veřejných zájmů pro PLO 36 je členěn podle § 7 a 8, zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí. Opisy úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné zájmy deklarovány, tvoří rovněž podle okresů přílohu OPRL.

6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných Jedná se o lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (§ 7, odst. 1 písma) zákona č. 289/1995 Sb. : Porost 525A 636B 203H 207E 211E 305C 315D Celkem

Lokalizace (k.ú) Marefy - Křížanovice Vícemilice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Břestek

Výměra ha 13,12 9,78 1,43 5,20 1,62 1,75 4,10 44,96

Vlastník (nájemce) ČR – LČR s.p. ČR – LČR s.p. ČR – LČR s.p. ČR – LČR s.p. ČR – LČR s.p. ČR – LČR s.p. ČR – LČR s.p.

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy, u nichž je hospodaření řízeno či omezováno zvláštními předpisy, vyplývajícími ze specifických potřeb území na nichž rostou.


101

Funkce lesů


6.2.2.1. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.

6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (PHO I) O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů pojednává zákon č. 14 ze dne 7.1.1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/73 Sb. o vodách (vodní zákon). V § 19 zákona č. 14/98 Sb. se hovoří o ochranných pásmech, jako o územích stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na pásma prvého stupně (bezprostřední okolí) a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Zmíněný § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se zároveň zmiňuje o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech a všeobecně pojednává o náhradách za prokázané omezení činnosti. V PLO 36 se jedná o plošná pásma umístěná na lesních pozemcích nebo do nich částečně zasahující.

6.2.2.1.b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70, odst. 1, zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou-li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních minerálních vod stolních platí přiměřené ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů. I. Přírodní zdroje léčivých vod Šaratice – prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů. Výnos ministerstva zdravotnictví ČIL-480.4-21.6.1963 z 13.8.1963.

6.2.2.1.c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 1. Národní přírodní park (NPP) se v PLO 36 nevyskytuje. 2. Národní přírodní rezervace (NPR) se v PLO 36 nachází Strabišov – Oulehla – viz. příloha. Národní přírodní rezervace Strabišov NPR Strabišov se nachází v k.ú. Kunkovice, Lísky. Území přísluší do bučovické pahorkatiny, která je součástí Litenčické pahorkatiny. Hlavní předmět (motiv) je ochrana šípákových a habrových doubrav na spraši s účastí vzácných a chráněných druhů rostlin – Orchis purpurea, Orchis pallens, Anemone silvestris, Lilium martagon v bylinném patru. Cílem je zajištění podmínek pro existenci a vývoj výše uvedených lesních společenstev s přihlédnutím k výskytu ohrožených druhů rostlin. Lesní porosty jsou kulturního původu a je zde zapotřebí vytvořit vhodné podmínky pro přirozenou obnovu listnatých dřevin. Tyto požadavky jsou obsaženy v plánu péče a v LHP zohledněny.

6.2.2.2. Lesy, jež lze zařadit do lesů zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb. u nichž veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Jedná se o lesy : a) v prvních zónách CHKO a lesy přírodních rezervací a přírodních památek (PR, PP) b) lázeňské c) příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí ___________________________________________________________________________________________________________________________

102



d) e) f) g) h)

Funkce lesů

sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou potřebné pro zachování biologické různorodosti v uznaných oborách a samostatných bažantnicích v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Legislativa je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb. Specifikace požadovaná pro tyto území je podložena schválenými plány péče. I. Chráněná krajinná oblast (CHKO) – v PLO se nevyskytuje. II. Přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP) Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením typických ekosystémů pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památka Barborka Stará dubová bučina na jižním svahu kopce Barborka, samovolně se zmlazující porost na extrémním svahu s vysokým podílem vypreparovaných pískovcových skalisek, na kterých se vyskytují reliktní borovice lesní. Dominantní dřeviny jsou buk lesní, dub zimní i letní, habr obecný. Dále lípa malolistá, babyka obecná. Bylinný pokryv - strdivka jednokvětá, třtina rákosovitá, bika hajní, svízel vonný, tolita lékařská, kokořík vonný a řeřišník písečný. Jde o zachovalou ukázku přirozeného lesa, která se zachovala díky zhoršeným terénním podmínkám. Přírodní rezervace Holý Kopec Bohaté dubové bučiny a bučiny s příměsí dubu a lípy srdčité. Lesní komplexy přirozených doubrav a bučin s bohatou škálou lesních typů a vzácných druhů fauny. Bylinné patro představuje širokou škálu typů dubových bučin a bučin s výskytem i druhů zvláště chráněných jako např. sněženka podsněžník, árón karpatský, okrotice bílá, kruštík modrofialový. Staré porosty jsou významným hnízdištěm ohrožených druhů ptáků – holuba doupňáka, datla černého i strakapouda bělohřbetého. Typický jarní aspekt s masovým výskytem martináčka bukového. Porosty jsou kulturního původu, mají charakter stejnověkých kultur, které potřebují vytvořit podmínky pro úspěšnou přirozenou obnovu. Národní přírodní památka Malhotky Lokalita je tvořena teplomilnými společenstvy stepního charakteru a přechodovými společenstvy lesního okraje a lesem, který je tvořen převážně borovými porosty. Cílem ochrany je zachování charakteru a druhové diverzity lokality. Významná je především výskytem např. vstavače vojenského, nachového, vemeníku zeleného a dvoulistého, okrotice bílé a červené, třemdavy bílé, zvonku sibiřského atd. Teplomilný hmyz je zastoupen např. kudlankou nábožnou popř. rosnička zelená z obojživelníků. Přírodní rezervace Mušenice Jde o lokalitu tvořenou plošnou mozaikou luk, pastvin a lesa, která k jihu přechází do komplexu Ždánického lesa. Z rostlinných druhů je zaznamenán výskyt vstavače vojenského, okrotice bílé, lilie zlatohlávka, lnu žlutého. Péči je nutno věnovat odstranění nepůvodních dřevin (akátu) a zlepšení druhové skladby lesních porostů. Přírodní rezervace Ve Žlebcách Důvodem ochrany je smíšený listnatý porost, jehož složení do značné míry odpovídá původnímu složení lesů této oblasti s druhově rozmanitým bylinným podrostem. Lokalita je vyhlášena lesem zvláštního určení. Hospodaření se řídí plánem péče. Přírodní památka Hřebenatkový útes Lokalita je tvořena několika vápencovými skalkami složenými z jader ulit mořského mlže hřebenatky. Jedná se o bodovou lokalitu. Přírodní památka Jalový dvůr Jedná se o lokalitu tvořenou lesem, vodní plochou, loukami. Důvodem ochrany je výskyt a rozmnožování několika druhů obojživelníků a výskyt vzácných druhů ponticko-panonské květeny. V lesní části je nutná redukce akátu a obnova lesních porostů dřevinami odpovídajícími danému stanovišti. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

103

Funkce lesů


Přírodní památka Kuče Jde o kombinovanou lokalitu lesních porostů, pastvin a stabilizovaných strží. Důvodem ochrany je uchování xerotermních rostlinných a živočišných společenstev ponticko-panonského typu. Pro zachování lokality je nutno udržovat rovnováhu mezi lesní a stepní částí území. V lesní části odstraňovat smrk. Přírodní památka Přední Galášek Jde o poměrně malou lokalitu původně stepního charakteru, která je postupně zalesňována a vzniklý porost svým zápojem postupně potlačuje ty druhy, pro které byla ochrana zřízena. Tento proces je patrně nezvratný. Přírodní památka Budačina Cílem ochrany této lokality je ochrana skalního výtvoru proti nežádoucím antropickým vlivům a zavedení způsobu hospodaření, který bude umožňovat kontinuální vývoj rostlinných společenstev. Lesní porosty v okolí skalisek jsou tvořeny zbytky přirozených porostů s minimálně ovlivněnou dřevinnou skladbou. Mezi jednotlivými vrcholky se však nacházejí smrkové monokultury. Přírodní rezervace Záskalí Posláním přírodní rezervace je ochrana lesních porostů reprezentujících společenstva původních dubových bučin s výskytem kruštíku modrofialového. V této lokalitě je hospodařeno podle schváleného plánu péče, který je rozpracován v platném LHP. Přírodní rezervace Stará Hráz Posláním této rezervace je ochrana porostů společenstva květnatých bučin a jasanových olšin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin v bylinném patře. Např. lze uvést vstavač bledý, okrotice bílá, kruštík modročervený, vemeník dvoulistý, hlístník hnízdák, lilie zlatohlavá. V lesních porostech bude hospodařeno podle schváleného plánu péče, který je zapracován v platném LHP. Přírodní rezervace U vrby Tato rezervace je určena k ochraně porostů společenstva dubových bučin v podmínkách Ždánického lesa. V dubovém porostu se vyskytují některé druhy jestřábníku, lipnice hajní, mařinka vonná, kýčelnice cibulkatá, hvězdnatec čemeřicový, svízel Schultesův a další. V lesních porostech bude hospodařeno podle schváleného plánu péče rozpracovaného v platném LHP. Viz. tabulka příloh.

6.2.2.2.b) Lesy lázeňské Posláním lesů lázeňských a lesů v okolí zařízení léčebně preventivní péče, je vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy resp. vytvářet vhodné podmínky pro rehabilitační léčbu. Jsou-li tyto lesy vyhlášeny v oblastech přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod, plní současně s léčebnou funkcí i ochrannou funkci těchto zdrojů. V PLO 36 lesy lázeňské nejsou vyhlášené.

6.2.2.2.c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku. Ovšem zvýšená návštěvnost těchto lesů působí negativně na les. Oba tyto vlivy se promítají ve vytvoření speciálních podmínek pro hospodaření v těchto lesích a proto je lze zařadit do lesů zvláštního určení. V PLO 36 jsou vyhlášeny jako lesy příměstské lesy u města Kroměříž – Barbořina a lesy v okolí obce Ždánice. Vyhlášeny jsou lesy : Barbořina Ždánický les

k.ú. Kroměříž k.ú. Kobylnice k.ú. Prace k.ú. Ždánice k.ú. Nevojice

odd. 641R,S odd. 128A odd. 128B odd. 330C odd. 605B

Výměra ha 9,76 1,84 6,78 11,51 5,75

___________________________________________________________________________________________________________________________

104



Funkce lesů

6.2.2.2.d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce V ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch – poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). V PLO 36 existuje v současné době 12 ploch PVP a 4 plochy TZP. Dále jsou založeny 2 výzkumné plochy VÚLHM Jíloviště – Strnady, útvaru biologie dřevin pro BK – provenienční pokus a pro MD – mezinárodní provenienční pokus. Přehled evidence výzkumných ploch VÚLHM Jíloviště – Strnady, útvaru biologie dřevin, v PLO č. 36 (stav k 1.5.2000) Dřevina Evid. č. Označení Lesní Lokalita Porost Rok Výměra Počet Lesní útvaru správa založ. ha pok. čl. oblast BK 153 proven. Bučovice Pavlovice 418A10 1995 0,28 7 36 MD 157 MPP Bučovice Pavlovice 1996 0,30 10 36 (test. pot. = testování potomstev, MPP = Mezinárodní provenienční pokus, proven. = provenienční pokus, demonstr. = demonstrační plocha, šlecht. = šlechtitelská plocha, test. s. sadů = testování sem. sadů, test. uz. por. = testování uznaných porostů, test. řízk. = testování řízkovanců) Podrobněji viz. kapitola 4.5.4.2. a přílohy.

6.2.2.2.e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou a krajinotvornou nebo klimatickou I. Lesy s funkcí půdoochrannou Na základě zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb. (příloha č. 3) a na základě revize typologického mapování byly již dříve prohlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochranných potenciálně patří pozemky na nepříznivých stanovištích, které mají převážné zastoupení SLT, které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska erozí nebo uvezlisk. V PLO 36 se jedná také o změnu kategorie u tzv. větrolamů, které byly původně v lesích ochranných a nyní jsou zařazeny do lesů zvláštního určení (LHC Bučovice). LHC Bučovice

k.ú.

Blažovice Prace

Ponětovice Prace Zbýšov

Otnice Újezd u Brna Otnice Čechyně Komořany Nové Hvězdlice Moravské Prusy Bohdalice Rostěnice Uhřice u Kroměříže Morkovice

odd. 127B 128C 128E 128G 128L 128N 129A 129B 129C 230B 230D 230E,G,H,J,K,L,M,N 526G 527B 709H 735J 735K 736B,C,D,E,K,M 836F 836J

Celkem

0,44 ha 0,96 ha 1,02 ha 0,60 ha 1,03 ha 1,81 ha 0,20 ha 5,24 ha 1,13 ha 0,64 ha 1,89 ha 7,07 ha 5,56 ha 3,57 ha 0,99 ha 0,43 ha 0,57 ha 22,68 ha 0,85 ha 0,36 ha 57,71 ha

II. Vodoochranná funkce - PHO II. a III. stupně Mají plnit ochrannou funkci vodních zdrojů mimo PHO I. stupně. U většiny vyhlášených PHO I. stupně bylo stanoveno PHO II. stupně, někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (II.b), někde byla vytvořena PHO II. stupně bez rozlišení. Na základě Směrnice MZe č. 18/1997 – 5010 ze dne 10.3.1997 lze v některých mimořádných případech do lesů zvláštního určení zařadit lesy v PHO II.a (vnitřní), pokud odlišný způsob hospodaření to vyžaduje. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

105

Funkce lesů


- vodárenské toky a jejich povodí Jsou to úseky vodních toků určené jako zdroj k hromadnému zásobování obyvatelstva uvedené v příloze č. 1, vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. Povodím vodárenského toku je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku. V PLO 36 se jedná o říčku Kyjovka č. hydrolog. pořadí 4-17-01-065 na níž je vybudována vodárenská nádrž Koryčany. - vodohospodářsky významné toky Jsou takové toky, které jsou uvedeny v příloze č. 2, vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. V PLO 36 to jsou : Pořadové číslo 581 583 614 615

Název Dlouhá řeka Syrovinka Trkmanka Spálený potok

Č. hydrolog. pořadí 4-13-02-004 4-13-02-022 4-17-01-012 4-17-01-021

6.2.2.2.f) Lesy potřebné k zachování biologické různorodosti Do této skupiny lesů patří : I. genové základny II. geneticky hodnotné porosty III. územní systémy ekologické stability (ÚSES) I. Genové základny (GZ) Jsou to komplexy převážně původních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy (minim. 100 ha), která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce (vyhl. Mze č. 82/1996 Sb.). GZ č. 151 – Lovčice LHC Bučovice GZ č. 152 – Buchlov LHC Buchlovice GZ č. 154 – Koryčany LHC Buchlovice

BK, DBZ, LP, HB, MD BK, DBZ, HB BK, DBZ, HB

952 ha 2686 ha 762 ha

II. Semenné porosty Tyto porosty tvoří základnu, ze které by byl odebírán reprodukční materiál a zajišťována přirozená obnova. Tyto porosty se vyskytují především v GZ jako lesy zvláštního určení a na zbývající ploše jako uznané porosty ke sběru osiva kategorie A a B. K těmto porostům patří i výběrové stromy. Seznam uvedených porostů v přílohách textové části OPRL. Semenné sady – zde uvádíme přehled semenných sadů založených z materiálu pocházejícího z PLO 36. Přehled semenných sadů založených z materiálu pocházejícího z PLO č. 36 Číslo semenného sadu Výměra Vlastník SS/BO/56/36/2/VY 1,30 LČR LS Bučovice SS/BO/64/36/2/VY 1,01 VLS LS Rychtářov SS/BO/65/36/2/ZN 3,65 LČR LS Znojmo SS/BO/66/36/2/NJ 5,00 LČR LS Vítkov, část soukromá SS/BO/72/36/2/ZN 2,93 LČR LS Znojmo SS/BO/76/36/2/VY 7,71 LČR LS Bučovice SS/MD/63/36/4/VY 1,63 VLS LS Rychtářov

Rok založení 1976 1977 1977 1977 1978 1979 1977

Poznámka : místo, na němž je sad založen neleží vždy v PLO č. 36, viz. LČR LS Znojmo, LČR LS Vítkov.

III. Územní systémy ekologické stability Jsou zpracovány v kapitole 7.3 a 7.4.1. a taxativně uvedeny v přílohách této textové části.

___________________________________________________________________________________________________________________________

106



Funkce lesů

6.2.2.2.g) Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře V PLO 36 se nenachází ani obora a ani samostatné či uznané bažantnice.

6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Do této oblasti lze zařadit lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Na území PLO 36 se nenachází. Lesy ve správě MO – LHC Slavkov jsou mimo vojenský újezd a nespadají do této kategorie.

6.2.2.3. Přehled stávajících kategorií Kód 10 21a 31a 31c 32a 32c 32e 32f 32h

Kategorie a subkategorie lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. Název Lesy hospodářské Lesy ochranné - na mimořádně nepříznivých stanovištích Lesy zvláštního určení - v pásmech hygienické ochrany I. stupně - na územích národních parků a národních přírodních rezervací - v přírodních rezervacích a přírodních památkách - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou - potřebné pro zachování biologické různorodosti - v jichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Lesy zvláštního určení Lesy celkem

Porostní rozloha ha % 31 910,15 84,83 44,96

0,12

423,20 66,02 210,95 35,64 395,63 4 400,70 128,17 5 660,31 37 615,42

1,12 0,18 0,56 0,09 1,05 11,70 0,34 15,05

6.3. Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí.

6.3.1. Překryvy funkcí lesů Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení se překrývají s jinými významnými funkcemi v lokalitách. Lokalita PR Holý Kopec PHO 1,2 Světlá PHO 1,2b Cetechovice PHO 1,2 Roštín PHO 1,2a,2b Salaš PR Záskalí PP Budačina PHO 1,2b Střílky PHO 1,2a Koryčany PHO 1,2b Zástřizly GZ Buchlov GZ Cimburk PR Stará hráz PHO 1,2a,2b Osvětimany PR Barborka PHO 1,2b Stříbrnice PHO 2b PHO 1,2a,2b Lovčice PR U vrby GZ Lovčice PP Jalový dvůr

Překryv GZ č. 152 Buchlov Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby a GZ č. 152 Buchlov Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby a GZ č. 154 Cimburk Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby Přírodní park Chřiby a přírodní park Stříbrnické paseky Přírodní park Chřiby GZ Lovčice a přírodní park Ždánický les Přírodní park Ždánický les Přírodní park Ždánický les Přírodní park Ždánický les


107

Funkce lesů


6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č.j. 361/97 – 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL : a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně : - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií : 1) písmeno a – lesy v I. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice

6.3.3. Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I. Lesy ochranné Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. II. Lesy z vláštního určení Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) se jedná o vymezené území většinou oplocené (I. stupeň) kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba : - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat pouze maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nejkratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. - soustavně zpomalovat odtok povrchové vody zejména hrazením bystřin, budováním malých vodních nádrží a lesnické meliorace omezit pouze na území, kde jsou podmínkou obnovy lesa. - provádět protierozní ochranu budováním svážnic a lesních cest bez používání trhavin, neprovádět těžbu kameniva a sypkých surovin a pro odstraňování pařezů používat trhaviny jen po předchozím souhlasu Českého inspektorátu lázní a zřídel. c) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách (PR, PP) jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). d) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovní zařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarování funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především Genové základny, které mají specifický (jemnější) způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. III. Jiné střety Na veškeré výměře lesů dochází ke střetu zájmů lesního hospodářství a myslivosti, které jsou způsobeny zvýšenými stavy zvěře spárkaté. Současný rozsah poškozování lesních porostů zvěří okusem, ohryzem, loupáním i vytloukáním je stále příliš vysoký a jejich omezení vyžaduje značné náklady a ___________________________________________________________________________________________________________________________

108



Funkce lesů

znemožňuje plnění cílů – zejména při obnově lesa a zavádění cílových listnáčů. Řešením je dosažení únosných stavů zvěře a jejich udržování (zvěř srnčí, daňčí, jelení).


109

Ochrana lesa


7. OCHRANA LESA Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního šetření OPRL. Údaje průzkumu ochrany lesa jsou z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního terénního šetření. Výsledky terénního šetření jsou přepočítány na objem nahodilé těžby v LO podle LHE.

7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Lesní porosty jsou poškozovány řadou s imisemi a dalšími antropogenními vlivy.

biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti

7.1.1.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru Nezdar zalesnění (%) 1960-1969 plánovaný skutečný

20,5

1970-1979 17,5 18,1

1980-1989 18 24,9

1990-1999 19 16,9

Zvýšení nezdaru v osmdesátých letech je zapříčiněno tím, že umělá obnova byla realizována na rozsáhlejších plochách, které byly intenzivně poškozovány suchem a zvěří. Na smrkových výsadbách se přísušky projevily zejména na 2. a 3. vegetačním stupni. Příčiny nezdaru v % udává následující tabulka : Škodlivý činitel Sucho Výsadba (kvalita, manipulace) Zvěř Buřeň Klikoroh Ostatní (hlodavci, listožraví škůdci)

% 58 18,3 8,8 10,3 1,3 3,3 100

Sucho - se výrazně projevilo zejména v letech 1992-1995. Jarní přísušky se dostavují během dubna a počátkem května, více se projevují na plochách otevřených k jihu, mělčích půdách na 2. a 3. vegetačním stupni a na velkých kalamitních plochách. Buřeň - se začíná rozvíjet již v rozvolněných narušených porostech zvláště na bohatých a živných stanovištích, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Ve vyšších polohách ji tvoří třtiny, maliník a ostružiník, kdy zejména třtina tvoří nejúpornější podíl buřeně. V jižní části oblasti tvoří silnou a nebezpečnou část buřeně plamének plotní (Clematis vitalba), schopný rozvrátit i porosty ve stadiu mlazin a tyčkovin. Z plevelných dřevin jsou v nižších polohách nejvýznamnější bříza, jíva a líska. Škody zvěří - v kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v polohách s vysokou koncentrací zvěře. Jsou způsobeny zvěří srnčí a jelení. Škody hlodavci - v posledních letech se projevil nárůst škod v souvislosti s přemnožením drobných hlodavců (norník, hryzec, myšice, hraboš) především na listnatých kulturách. Škody hospodařením - jsou souborem škodlivých příčin, které jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům.Tyto škody se týkají kvality sadebního materiálu .Tato kvalita může být ovlivněna způsobem pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi .Dále má vliv na ujímavost kultur vlastní provedení zalesňovacích prací . Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování (např. nekvalitně provedené založení, zaschnutí kořenů apod.).

___________________________________________________________________________________________________________________________

110



Ochrana lesa

7.1.1.2. Poškození starších porostů Rozsah nahodilých těžeb v minulém deceniu ukazuje tabulka: decenium 1990-1999

nahodilá těžba m3 597713

% nahodilé těžby z těžby celkové 32,1

Příčiny nahodilých těžeb v letech 1990 - 1999 ukazují následující tabulka a grafy : roky 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 celkem

vítr 51068 31240 9471 10096 5813 11976 7697 12103 8594 9919

sucho 11601 11168 18787 36417 57017 48730 28819 9948 11413 9206

kůrovec 533 897 9143 14516 22157 27950 11559 3123 1065 813

sníh 1367 268 3622 42626 6563 1086 1329 401 0 0

ostatní 6765 6775 3370 8268 10101 5666 1201 736 2735 1995

celkem 71334 50348 44393 111923 101651 95408 50605 26311 23807 21993

157977

243106

91756

57262

47611

597713

Nahodilé těžby v procentech těžby celkové 70

60

50

40 těžba nah. % 30

20

10

0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999


111

Ochrana lesa

PLO 36 – Středomoravské Karpaty Příčiny nahodilých těžeb v jednotlivých letech

60000

50000

m3

40000 vítr sníh sucho kůrovec ostatní

30000

20000

10000

0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

roky

Příčiny nahodilých těžeb celkem

ostatní 8%

vítr 26% kůrovec 15%

sníh 10%

sucho 41%

Z uvedených dat vyplývá, že v extremně teplých a suchých letech jsou hlavními příčinami sucho a kůrovci, kteří mají ideální podmínky pro rozmnožení (3 generace během jednoho roku). LO byla postižena větrnými polomy na počátku devadesátých let a sněhovou kalamitou (závěs mokrého sněhu v zimě 1992-3. V jiných příčinách nahodilých těžeb jsou zahrnuty hniloby, škody povodní, odumírání dubu, jilmu a neidentifikovatelné příčiny. ___________________________________________________________________________________________________________________________

112



Ochrana lesa

Údaje byly získány z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a vlastního terénního šetření.

7.1.2. Poškození porostů imisemi Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.

7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v tomto systému byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastnosti porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů. Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny imisemi, zejména v nižších polohách (2. - 4. vegetační stupeň). Zde se na defoliaci podílí především sucho, dále houbové choroby, eventuelně oslunění v dospělých proředěných porostech a v porostních stěnách.

7.1.2.1.1. Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

113

Ochrana lesa


- do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A, B.

7.1.2.1.2. Přehled pásem ohrožení v oblasti. Lesní oblast je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení C a D. Maximální stupeň poškození porostů, který byl zjištěn v oblasti je stupeň 2., Tento stupeň poškození se vyskytuje na nejvyšších vrcholech v dospělých proředěných porostech, vystavených i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza). Zdroje imisního poškození jsou dálkové, východočeské elektrárny Opatovice a Chvaletice, Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou Olomoucká, Brněnská a Přerovská aglomerace. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky v městech sousedících s LO. V rámci republiky se jedná o imisně velmi málo poškozenou LO. Pásmo C D celkem

ha (PUPFL) 579 37869 38448

% 1,5 98,5 100

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č.78/1996 Sb. Stupeň poškození jednoho stromu (smrk) : (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.) Stupeň poškození Jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Popis poškození Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

Defoliace koruny v % 0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100

Stupeň poškození porostu (smrk) : Stupeň poškození porostu 0

Popis poškození porostu

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 a větší 3 a větší 100 0 0 0

Nepoškozený porost Porost s prvními 99 20 0 0/1 symptomy poškození I Slabě poškozený porost 0 0 32* II Středně poškozený porost 0 0 84* III a Silně poškozený porost 0 0 0 III b Velmi silně poškozený porost 0 0 0 Odumírající nebo odumřelý 0 0 0 IV porost *Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot(I,II). Tolik znění vyhlášky č. 78. Znovu je nutné zdůraznit, že defoliace neznamená nutně přítomnost imisí.

0 5* 30* 50 70 100

___________________________________________________________________________________________________________________________

114



Ochrana lesa

7.1.2.2.1. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Charakteristika poškození porostů smrku 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují.

7.1.2.2.2. Plošný přehled stupňů poškození v oblasti v ha (porostní půda – zaokrouhleno na celé ha) Stupeň ha %

0 jehl. 13317 35,4

1 list. 24013 63,8

jehl. 211 0,6

2 list. 44 0,1

jehl. 27 0,1

3a list. 3 0

jehl. 0 0

list. 0 0

Celkem 37615 100

7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.3.1. Poškození větrem Škody větrem se objevují v celé oblasti s převahou škod na Litenčické pahorkatině a na severozápadních svazích Chřibů. Nejvíce ohrožují lesní porosty větry od severozápadu až severu, v jihovýchodní části PLO i z jižního a jihovýchodního směru. Z poslední doby jsou největší objemy polomů a vývratů dokumentovány z let 1964; 1976; 1990/91,. Poslední dvě periody následovaly po kulminaci kůrovcových kalamit z přísuškových let. Nejnáchylnější k vyvrácení jsou otevřené stěny smrkových kmenovin na živných stanovištích. Buk je náchylný k vyvracení v letním období (olistěná koruna) na živných a podmáčených (sesuvy) stanovištích. Na živných stanovištích se uplatňuje další fenomén zhoršující statickou stabilitu buku. Je to pěstění buku v porostech hustých až přehoustlých. V takových porostech kořenový systém je slabší, roste po povrchu a neproniká do hloubky. Uživí totiž slabou korunu. Takové porosty jsou náchylné v dospělém věku k vyvracení.


115

Ochrana lesa


7.1.3.2. Sníh a námraza V této oblasti se poškození tohoto druhu projevují minimálně. Výjimečnou se jeví zima 1992-93, kdy došlo k mimořádné kalamitě závěsem mokrého sněhu. Poškozeny byly především čisté porosty borovice, méně porosty smrku. U některých borových porostů bylo nutno přistoupit k těžbě z hospodářské nutnosti a předčasné obnově. Nejvíce byly poškozeny porosty na živných typech s velmi intenzivním výškovým přírůstem. Borovice ve smíšených porostech byla poškozena v menší míře. Více bývají poškozovány mladé porosty (II.-III. věková třída), ale hlavně porosty neprobírané, nebo probírané opožděně.

7.1.3.3. Škody suchem Na severu oblast sousedí s oblastí č. 34 - Hornomoravský úval, jižní a jihovýchodní hranicí je na rozhraní vlivu panonské oblasti, která zřetelně ovlivňuje místní klimatické podmínky. To se projevuje zejména v jihovýchodní části na svazích orientovaných od jihovýchodu po jihozápad. Zde jsou lesní porosty ohrožovány zejména jižními větry na jaře, kdy v období intenzivního růstu přichází perioda sucha. I typologicky je patrné, že nižší vegetační stupně se vyskytují relativně ve vyšších polohách. Tento vliv stresuje zejména smrk vyžadující vzdušnou a půdní vlhkost. Stresované porosty jsou málo odolné proti ostatním škodlivým faktorům, zejména proti kůrovcům. To se projevilo především v extremně suché periodě v letech 1992-1994, kdy byly rozvráceny zejména porosty v nižších vegetačních stupních. Suchu také snáze podléhají smrkové porosty napadené houbovými chorobami.

7.1.4. Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří Zvěř se stala a stává jedním z hlavních faktorů způsobující poškození lesů, zejména ve východní části PLO, v oblasti Chřibů. Na škodách se převážně podílí zvěř jelení a srnčí, populace zvěře daňčí je slabá a její podíl na škodách je zanedbatelný. Původní populace jelena evropského byla v roce 1975 nahrazena populací jelena evropského karpatského, který se vyznačuje vyšší hmotností a kvalitnějšími trofejemi. V letech osmdesátých došlo k totálnímu přezvěření, jehož následkem jsou škody loupáním na listnatých dřevinách a některé provedené rekonstrukce (např. porost tvořený habrem byl stoprocentně poškozen loupáním). Přirozená obnova listnatých dřevin byla skoro znemožněna, odrůstal prakticky pouze modřín. Po poklesu stavů počátkem let devadesátých došlo k regeneraci přirozené obnovy, v současné době kvůli opětnému nárůstu stavů jsou škody vyšší. Podobná, i když ne tak vyhrocená situace byla v oblasti Ždánického lesa, zejména v jeho západní části, kde bylo silně poškozováno dubové zmlazení. V současné době je situace lepší, zmlazení částečně odrůstá, ovšem nejsou zkušenosti se škodami na vzácných domácích dřevinách. Při jejich uplatnění v obnově je nutné vzít v potaz negativní působení zvěře. Vzhledem k nedostupnosti údajů z okresu Uherské Hradiště do roku 1997 (archiv byl poškozen povodní) jsou grafy stavů zvěře jelení a srnčí konstruovány pro celou PLO jen za poslední 3 roky, pro západní část (Ždánický les a Litenčická pahorkatina) na 6 let.

___________________________________________________________________________________________________________________________

116



Ochrana lesa

Porovnání skutečných a normovaných stavů jelení zvěře v oblasti Ždánického lesa a LItenčické pahorkatiny 180

160

140

120

100 Skutečný Normovaný 80

60

40

20

0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Porovnání skutečných a normovaných stavů zvěře jelení v PLO 36 600

500

400

Skutečný Normovaný

300

200

100

0 1998

1999

2000


117

Ochrana lesa

PLO 36 – Středomoravské Karpaty Porovnání skutečných a normovaných stavů zvěře srnčí v PLO 36

1400

1200

1000

800 Skutečný Normovaný 600

400

200

0 1998

1999

2000

Z grafů vyplývá, že nejdůležitější faktor ovlivňující zdravotní stav porostů, zvěř jelení, je dlouhodobě nad normovanými stavy a tento trend je v období posledních 6 let stoupající. Za zmínku stojí udáje v roce 2000, kdy za celou PLO stoupl skutečný stav jelení zvěře, přestože v části (ždánický les) její počty klesly. Znamená to enormní nárůst ve Chřibech. Je nutné dále podotknout, že v v tomto roce silně stoupl odlov jako reakce na tak vysoké stavy. V zájmu prevence škod by bylo záhodno v trendu vyšších odlovů pokračovat.

škody okusem ___________________________________________________________________________________________________________________________

118



Ochrana lesa

konečná fáze škod

7.1.4.2. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují : lýkožrouti na smrku, klikoroh borový, obaleč dubový, ostatní viz níže.

7.1.4.2.1. Lýkožrout smrkový a lesklý (Ips typographus a Pityogenes chalcographus) Kůrovcové škody byly zkoncentrovány do oblasti Chřibů a Litenčické pahorkatiny, tedy tam, kde byla více změněna porostní skladba ve prospěch smrku. Vzhledem k přísuškům v letech 1992-95 a faktu, že převážná část PLO se nachází v nižších vegetačních stupních, byly smrkové porosty silně kůrovcem poškozeny. V nižších vegetačních stupních (2., 3.) je smrk na hranici svých ekologických nároků co se týče vzdušné a půdní vlhkosti a vybočení od srážkového normálu má za následek citelné oslabení smrčin a jejich neschopnost odolávat ataku kůrovce. To spolu s problémy vzniklými při restitucích způsobilo kalamitní škody zejména v oblasti severovýchodní části Chřibů. Přemnožení kůrovce v letech 1993-1995 se stalo historicky rekordním. Na kalamitě se nejvíce podílel lýkožrout smrkový (Ips typographus). Na kalamitě se dále podílely druhy rozvíjející se především na slabším dříví a to: lýkožrout menší (Ips amitinus), lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus – porosty II.-IV. věk. třídy). V nemalé míře působil jindy druhotný škůdce lýkohub matný (Polygraphus polygraphus). Maximální nástup rozvoje souvisí kromě přísušků v roce 1992 také s transformačním postupem. Organizační změny v lesním hospodářství, zásadní změny kompetencí ve vztahu k restituovaným lesům i změny v působnosti státní správy jen podnítily nezvladatelný rozvoj podkorního hmyzu. V dalších 2.letech i přes maximální nasazení obranných prostředků již probíhala pouhá sklizeň následků. Do základního stavu se kůrovec dostal až v roce 1996. Při ochraně lesa byly využity lapače všech možných typů.

7.1.4.2.2. Klikoroh borový (Hylobius abietis) ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

119

Ochrana lesa


Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení.

7.1.4.2.3. Obaleč dubový (Tortrix viridana) Škody jsou chronické, místy dochází k holožírům. Dochází k oslabení stromů, ale duby nasazují nové listy a škody nejsou významné, jedná se o ztrátu na přírůstu a oslabený jedinec může snáze podlehnout jiným patogenům. Na druhé straně ale dochází k tvorbě nepravého letokruhu, dřevo je kvalitnější pro dýhárenské výřezy. Výskyt během celého decenia, lokální maxima v letech 1996, 1997.

7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Tesařík modřínový (Tetropium gabrieli) V posledním deceniu se na modřínech přemnožil tesařík Tetropium gabrieli, který do té doby vystupoval jen jako sekundární technický škůdce dřeva. Nejvíce jsou napadány modříny na 2. a 3. vegetačním stupni. Při přemnožení se stává primárním škůdcem modřínů. Jako modřínový monofág je schopen při přemnožení silně ohrozit i rozptýlené modříny v porostech. Krasec (Phaenops cyanea) Na borovicích v jižní části Ždánického lesa byl v letech 1993 a 1994 zaznamenán zvýšený výskyt krasce (Phaenops cyanea). Krasec napadl mýtní borové porosty (11. věkový stupeň), oslabené stářím a přísuškem. V těchto porostech se stal faktorem způsobujícím usychání borovice.

7.1.4.4. Hniloby Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozený smrk, jako místně nepůvodní dřevina v oblasti s převahou živných půd. Základními houbovými patogeny na smrku jsou Heterobasidion annosus (červená hniloba) a václavky (Armillaria sp.), dále v porostech poškozených loupáním a těžbou pevník krvavějící (Stereum sanquineum). Nejvíce jsou napadeny smrky ve 2. a 3. vegetačním stupni, kde podíl napadených jedinců stoupá s věkem porostů a v porostech starších 80 let je v průměru 45%. V LO se vyskytují porosty se 100% napadením hnilobami.

___________________________________________________________________________________________________________________________

120



Ochrana lesa

hniloby na smrku, mýtní těžba, věkový stupeň 11, typ 3B5. Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřevině, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv.”nepravé jádro”, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 130 let dosahuje až 60%. Z toho důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu porostů dokončit ve 120 - 130 letech porostu. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum). Dřevomor kořenový působí také jako faktor zřetelně snižující statickou stabilitu porostů. V centrální oblasti Ždánického lesa a v části Litenčické pahorkatiny se díky dřívějšímu způsobu hospodaření (střední les) udržely porosty s vysokým podílem břízy. Tato dřevina zde dosahuje kvalitní produkce ale je nutné ji obnovovat v mladším věku (obmýtí 60-70let), kdy nedochází k nástupu hnilob a odumírání březových porostů.

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Ochmet Ochmet se vyskytuje zejména v nižších a jižních částech LO. Napadá převážně výstavky nebo okraje starých mýtních porostů. Vlastní vliv ochmetu je spíše okrajový, ale v kombinaci s tracheomykózním onemocněním způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Odumírání dubů (tracheomykóza) Odumírání dubů způsobené tracheomykózním onemocněním (houby rodu Ophiostoma) se vyskytuje prakticky v celé PLO se silnějším výskytem v jižní části a v oblastech s tvarem lesa středního, kde díky starým dubovým výstavkům existuje zásobárna choroby a vektorů ji přenášejících (kůrovci rodu Scolytus a krasci rodu Agrilus). Probíhá ve vlnách, v oblasti souvisí vždy s oslabením dubů přísušky. V podílu nahodilých těžeb u dubu dosahuje tracheomykózní onemocnění 90%. Sesuvy Sesuvy tvoří nezanedbatelnou část poškození lesa, zejména z důvodů podloží tvořeného magurským flyšem. Ten je tvořen jílovitými a pískovcovitými vrstvami, které velmi snadno podléhají sesuvům. Sesuvy se vyskytují pomístně po celém území, jejich aktivita roste s dešťovými srážkami, nejvíce ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

121

Ochrana lesa


v roce 1997 při katastrofálních srážkách. Předpokládalo se, že se proti sesuvům nedá v podstatě bojovat, že sesuvům podléhají všechny věkové stupně lesa nízkého i lesa vysokého. Nicméně poslední empirické výzkumy ukazují, že i když váha stromového patra je výrazně nižší než váha sesouvané zeminy, hraje tato váha určitou roli. I staré zákonné předpisy z Rakousko-Uherské monarchie upozorňují na váhu porostů. Proto je nutné upřednostnit les nízký či střední, eventuelně zkrátit obmýtí (v historii se doporučovalo obnovit les do jeho 80ti let). Sesuvová čela je nutné zalesnit dřevinami schopnými je částečně odvodnit (JIV, VR, BR, OL, OS). Z těchto dřevin se velmi vhodně jeví olše, kterou je možné v těchto lokalitách pěstovat jako pařezinu, aby nedocházelo k obnažení čel sesuvů při obnovní těžbě. Tato opatření platí pouze pro normální meteorologické podmínky. Pokud dojde k tak mimořádné situaci jako v červenci 1997 (stoletá voda) jsou pěstební opatření neúčinná. Eroze

Magurským flyš je tvořený jílovitými a pískovcovitými vrstvami, které velmi snadno podléhají erozi, zejména na nezpevněné lesní dopravní síti. Tato eroze mimo vlastní poškození cest má negativní vliv na odtokové poměry a konečném dopadu na hospodaření v lese. Nebezpečné jsou zejména cesty kolmo na vrstevnice a přibližování dříví za mokra. Vyjeté hluboké koleje nejsou po přibližování asanovány, a tím dochází ke splachu splavenin, erozi, prohlubování koryt a neposlední řadě k urychlení odtoku. Každé zpomalení odtoku vody z lesa hraje důležitou roli v povodňové prevenci. Zde je nutné zdůraznit a vyzvednout práci správy LČR Buchlovice, která se podílí na zakládání malých vodních ploch ve své oblasti.

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun stromů poskytuje zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se porost začíná zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a v návětrných stranách hustý porostní plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.).

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Ochranu vůči abiotickým činitelům řešíme v rámci vnitřní a vnější prostorové úpravy lesa. Je nutné si uvědomit, že jakýkoliv zpevňující prvek zvyšuje odolnost porostů.

7.2.2.1. Vítr Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let),případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích.Cílem výchovy jsou hluboce zavětvené stabilní smrky (nedovolit po dobu výchovy odeschnutí spodních větví) v návětrných částech porostů. Zde je nutné zdůraznit, že se jedná jen o návětrné části porostů, nikoliv o porosty celé. Toho lze dosáhnou silnými zásahy v nejmladších věkových stupních. Účelem takových výchovných zásahů je snížení štíhlostního koeficientu. Při snížení štíhlostního koeficientu pod 0.8 dochází k omezování škod sněhem. Při tomto snížení ale dochází ke ztrátám na kvalitě, stromy se hůře čistí od odumřelých větví. Zpevnění smrkových porostů můžeme provádět : a) Při zalesňování Zalesňováním zpevňujícími dřevinami a to nejen ve skupinách či pruzích orientovaných kolmo na směr převládajívího větru, ale také pomocí řadových výsadeb (směs BK-SM) b) V kulturách Doplňováním a vylepšováním zpevňujícími dřevinami c) V tyčovinách Vytvářením závor,t.j. proředěním za účelem zpevnění kořenové soustavy a vytvoření podrostu. ___________________________________________________________________________________________________________________________

122



Ochrana lesa

d) Mezi staršími a mladšími porosty kde je nebezpečí, že po smýcení staršího porostu by došlo k vyvrácení vedlejšího mladšího porostu. Vytvářením odluk, t.j. obnovou pruhu staršího porostu podél mladšího porostu (holosečí nebo clonně) za účelem vytvoření pláště podél mladšího porostu.

7.2.2.2. Výchova lesních porostů Prořezávky jsou základním nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Sledují postupnou redukcí počtu jedinců vytváření pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezení předčasného usychání spodních větví a tím prodlužování zelených korun, úpravu druhové skladby ve prospěch hlubokokořenných dřevin odolným proti větru (MD, DG, BO, DB, BK, DBC, KL, JS, OL,). Prořezávky je nutno provádět včas. Probírky pokračují v cílech výchovy, tj. redukce počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intensivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intensitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. K dosažení stability je důležité u mladých porostů dosáhnout alespoň u 50% jedinců (vnitřní kostra porostu) štíhlostního koeficientu pod hranicí 0,90. Ideálem je docílit této hodnoty do 30 let (HS 47), nejpozději do 40 let stáří porostu ( HS 45,41). Je to údobí kulminace maxima výškového přírůstu, po kterém stromy s nedostatečným kořenovým systémem (tísněné, z přehoustlých tyčovin) nejsou pro další uvolnění stabilizovány. Překračuje-li hodnota štíhlostního koeficientu středního kmene porostu hodnotu 1,00 je nutno v rámci decennia uvažovat se dvěma výchovnými zásahy. Modely hustoty smrkových porostů navrhované VÚLHM je nutno aplikovat především u lokalit, kde se působení škodlivých činitelů kumuluje. Je nutné je využít při budování kostry stability, přednostně u všech prvků návrhu (žebra, závory, okraje). Modely hustoty smrkových porostů zaváděné dle Provozních systémů (Plíva, Žlábek, 1989) je v porostech menších výměr (do 3 ha) vhodné uplatnit celoplošně. Podstatou úspěchu výchovy je začít s redukcemi na uvedené počty už při prořezávkách a nevynechat žádný následný zásah. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Pionýrské dřeviny (bříza, osika) by měly být redukovány, použity pouze tam, kde je jejich přítomnost výhodná pro přirozenou obnovu listnatých porostů. Bříza do jisté míry chrání listnáče proti okusu. U buku je nutné vzít v úvahu, že na živných půdách v porostech plně zakmeněných až přehoustlých nevytváří dostatečně hluboký kořenový systém. Slabší kořenový systém je schopen uživit slabší korunu. Z toho důvodu jsou tyto bukové porosty staticky labilnější. I to je důvod pro kvalitní péči o bukové porosty z hlediska výchovy.

7.2.2.3. Obnova porostů Včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, často značně poškozených hnilobami, které jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem , imisemi i hmyzími škůdci. Obnovní záměry a postupy realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků s tím záměrem, aby obnova byla řešena prostorově i časově, započata od pokud možno zpevněných návětrných stěn sousedních porostů a počet východisek byl omezen na nejmenší možnou míru. Do obnovy zařadit a urychleně obnovovat porosty nebo jejich části poškozené silně hnilobou. Dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných nebo hmyzových kalamitách, které již neplní své funkce a jsou dalšími východisky škod větrem a imisemi nebo kůrovcem. V mladších smrkových porostech, které jsou ještě převážně předmětem výchovy je nutné uskutečnit opatření kdy návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků zpevňovat včas intensivní výchovou a důsledným uvolňováním MD a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů, kolmo na směr větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny.

7.2.2.4. Sníh a námraza Kalamity v minulosti ukázaly, že dosavadní způsob pěstování jehličnanů, zejména borovice v hustých monokulturách vždy nese riziko devastace porostu závěsem mokrého sněhu. Protože nemůžeme vyloučit v budoucnu takové meteorologické situace, při kterých se tvoří námraza či mokrý sníh, je nutné změnit způsob pěstování dřevin na živných půdách v LO. Nebylo by účelné borovici vyloučit z obnovních cílů, ale praktické zkušenosti ukazují, že odolává sněhu jako příměs v listnatých porostech. Je tedy nutné ji do těchto porostů vkládat, nejlépe jako vylepšení stávajících kultur, mimo lokalit, kdy kultura je již příliš odrostlá a borovice by nestačila dorůst do zápoje. Dále je možné borovici pěstovat v jednotlivě smíšených ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

123

Ochrana lesa


porostech vzniklých řadovou výsadbou, kde je borovice v kombinaci s klenem, bukem, dubem, lípou nebo habrem. Do dubových kultur je doporučeno ji dostávat v rámci vylepšení. Dále je nutné využití vhodnějšího sadebního materiálu (např. fenotyp nepravidelně přeslenité chlumní borovice s úzkou korunou namísto nížinných rozkladitých typů). Smrk je nutné pěstovat v příměsi, nikoliv jako monokulturu a řádnou výchovou nedovolit přeštíhlení porostů (v tyčkovinách a tyčovinách by štíhlostní koeficient neměl překročit hranici 0,9).

7.2.3. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření : stavy, péče o zvěř, přímá ochranná opatření 1) snížení stavů zvěře na stavy únosné, zamezit lokálním koncentracím zvěře. 2) únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). 3) uplatnění přímých ochranných opatření (individuální, skupinová, velkoplošná ochrana-oplocenky). Individuální ochrana proti loupání a ohryzu má ale své limity. Předpokládá se ochrana kvalitních jedinců v počtu cca 500 ks/ha. tento výběr je nutný provést v 3. věkovém stupni. V tomto věku je určení budoucích kvalitních jedinců věcí nadmíru složitou, ne-li nemožnou.

Silné poškození loupáním a ohryzem (BK, LP) Vzhledem ke dřevinné skladbě, růstovým podmínkám a možnostem přirozené obnovy mimořádně odolných smíšených porostů je nutné dostupnými prostředky omezit škody zvěří. Silné poškození přirozené obnovy vede k úvaze, že k rozvoji lesa vede pouze takový početní stav býložravců, jaký se vyskytuje při přežívání jejich přirozených predátorů (vlk, medvěd, rys) a při neexistenci zimního přikrmování. Protože není možné zavést predátory do nynějších lesů a předpokládá se péče o zvěř v období nouze, je nutné docílit únosných stavů zvýšeným odlovem. Jedině tak je možné zabránit poškozování porostů a rozvíjet jemnější způsoby hospodaření včetně přirozené obnovy. Pro ilustraci je možné uvést, že stavy spárkaté zvěře v lesích přirozených jsou na 1000 ha cca 4ks jelení zvěře a 20 ks srnčí zvěře. Muflon a daněk jako ___________________________________________________________________________________________________________________________

124



Ochrana lesa

nepůvodní zvěř nepřipadají v úvahu. Vyšší stavy by bylo vhodné chovat v oborách. U vyšších stavů je nutné buď zaplotit les nebo zvěř.

7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace.

Ochranná opatření předpokládají především : 1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat stromové lapáky 6) využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. 7) upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním Zkušenosti s listožravými škůdci na listnáčích (Tortrix viridana) vedou k poznání, že ani holožíry nejsou prvkem schopným rozvrátit listnaté porosty. Regenerační schopnost stromů umožňuje překonání kalamity pouze se ztrátou na přírůstu, nikoliv se ztrátou způsobenou odumřením porostů. Není tedy nezbytně nutné používat chemické prostředky proti těmto škůdcům. Otázkou pouze zůstává, zda oslabení dubů žírem housenek Tortrix viridana nedochází k takovému stresu, že duby jsou více náchylné na onemocnění tracheomykózou.

7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Vzhledem k předpokládané změně klimatu je vhodné vytvářet porosty smíšené snáze odolávající klimatickým výkyvům. Protože doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, nebylo by žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních porostů. Z toho důvodu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinově smíšené porosty. V zásadě je nutné kombinovat dřeviny slunomilné a stínsnášející. Pro praxi je možné využít řadových výsadeb doplněných vylepšeními, i když metodu řadových výsadeb není možno paušalizovat pro celé území LO. Stručný návrh směsí ve vybraných HS podává tato tabulka : HS 253 255 451

směs při zalesnění (umělá obnova) BO30, DB30, HB10, LP20, BK(TR)10 BO10, DB40, HB20, LP20, BK(TR)10 BK20, SM50, MD10, LP5

směs v 80 letech porostu BO10, DB40, HB10, LP20 BK(TR)20 BO5, DB60, HB10, LP15, BK(TR)10 BK75, SM10, MD10, LP5

Z návrhu je patrné, že až na výjimky není při výchově vyloučena žádná dřevina, pouze se mění jejich zastoupení ve prospěch odolnějších dřevin. Je zde dostatečný prostor pro reakci na posun klimatu prostřednictvím výchovných zásahů. Tabulka je příklad vývoje porostů při klimatických změnách a ukazuje možné strategie zakládání a pěstění směsí.

7.2.6. Eroze Normálně vyvinutá lesní půda pod smíšeným zapojeným porostem má mimořádnou retenční a infiltrační schopnost. Tato schopnost se stává rozhodující pro zpomalení odtoku z lesa a tím zabránění nebo alespoň zpomalení povodní. Pro tyto vlastnosti je nutné upravit hospodaření v lesích tak, aby nedocházelo k vytváření povrchového odtoku, eroze a erozních rýh, které zesilují odtok a mimo poškození nelesních oblastí ovlivňují vlastní lesní hospodářství (zničení cestní sítě, prvků hrazení bystřin, propustí apod.) a stabilitu lesních porostů (sesuvy, odnos humusové vrstvy, erozní rýhy apod.). Vzhledem k terénním a ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

125

Ochrana lesa


geologickým podmínkám je nutné upravit hospodaření v lesích s ohledem na jejich vodohospodářské funkce. Proto je nutné se držet těchto zásad : a/ nepřibližovat dříví po průsecích a cestách kolmých na vrstevnice b/ přibližování dříví realizovat pouze za suchého či mrazivého období c/ po přibližování asanovat cestu do stavu bez kolejí a erozních rýh d/ povrchový odtok po cestách musí být svodnicemi odveden do lesních porostů e/ svodnice musí být funkční f/ holoseče by měly být zalesněny do 1 roku včetně přibližovacích cest přes ně vedoucích g/ pěstebně je nutné vytvářet smíšené porosty a nepřipustit odhalení lesní půdy h/ chránit břehy a břehovou vegetaci vodotečí i/ sesuvy stabilizovat výsadbou vhodných dřevin (OL) Doporučenou vzdálenost mezi svodnicemi v závislosti na sklonu terénu podává následující tabulka : sklon cesty (%) 1 2 5 10 15 20+

vzdálenost mezi svodnicemi 120 75 40 25 15 10

S ohledem na zkušenosti z katastrofálních povodní roku 1997 každé zpomalení odtoku snižuje úroveň škod na dolních částech povodí.

7.3. Ekologická stabilita lesů Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek (porosty třtiny v místech imisemi zničených horských smrčin). Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná.. V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů.

7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy : a) vrstva podmáčených lokalit se sníženou statickou stabilitou b) vrstva porostů poškozených větrem včetně směrů převládajících větrů c) vrstva porostů poškozených sněhem na námrazou d) vrstva ohraničující lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se silnou koncentrací zvěře e) vrstva ohraničující pásma imisního ohrožení. f) vrstva liniových stabilizačních prvků Systém ekologické stability lesů je zahrnut do mapy ÚSES.

7.3.1.1. Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou Jedná se o lokality na základě typologického průzkumu a vlastního terénního šetření, kdy zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu. Jedná se především o ekologické řady O, P, T, V. Tato vrstva upozorňuje na potencionální ohrožení větrem.

7.3.1.2. Porosty poškozené větrem ___________________________________________________________________________________________________________________________

126



Ochrana lesa

Na mapě nejsou označeny jen porosty viditelně poškozené (proředěné či rozvrácené), ale také následné zalesnění po kalamitě. Jsou označeny pouze výraznější lokality, nikoliv rozptýlená kalamita.

7.3.1.3. Porosty poškozené sněhem a námrazou Prakticky totéž jako porosty poškozené větrem.

7.3.1.4. Koncentrace zvěře Na mapě jsou označená místa koncentrace zvěře s koncentrací poškození. Jedná se i o lokality s historickými koncentracemi zvěře, kde škody přetrvávají.

7.3.1.5. Pásma imisního ohrožení Jsou přejata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina jeho výměry.

7.3.1.6. Liniové stabilizační prvky Liniové stabilizační prvky nebyly navrhovány vzhledem k faktu, že labilní rozsáhlé smrkové porosty v PLO prakticky neexistují.

7.3.2. Mapa ÚSES Pro zajištění ekologické stability je nutné vytvořit Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Těmito kriterii jsou : a/ rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území b/ jejich prostorové vazby c/ nezbytné prostorové parametry d/ aktuální stav krajiny e/ společenské limity a záměry Při tvorbě mapy byly jako podklady využity schválené generely a plány ÚSES archivované na jednotlivých Okresních úřadech. V místech styků mezi katastry či okresy, tam, kde nebyla dořešena návaznost jednotlivých děl, byly prvky přejímané z generelů upraveny, aby návaznost byla zachována v celém průběhu na lesní půdě. Biocentra a biokoridory mimo les nebyly zakreslovány. Při úpravách byly respektovány všechny zásady tvorby ÚSES (minimální parametry, biologické bariéry apod.). Prvky přejímané z plánů ÚSES nebyly upravovány (jsou součástí územního plánu).

7.3.2.1. Definice prvků ÚSES Území státu bylo rozčleněno na jednotky (bioregion, biochora, skupiny STG), které jsou reprezentovány prvky ÚSES (biocentrum, biokoridor). Biocentra jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů). Biokoridory jsou stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry.

7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Rozlišujeme 3 úrovně ÚSES a to nadregionální reprezentující bioregion (sosiekoregion), regionální reprezentující biochoru a lokální reperezentující skupinu typů geobiocénů. V roce 1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální systém ÚSES. Tento systém bude ve zvláštní vrstvě nekorespondující s předešlými generely a plány ÚSES, pokud ovšem už do nich nebyl zapracován. V takovém případě bude tento systém do plánů ÚSES zahrnut. Dokumentace je ve dvou úrovních. Jednak jako generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kriteria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

127

Ochrana lesa


plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí, měst, velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na dané porosty a parcely a jsou závazné pro vlastníka.

7.3.3. Řadové výsadby Jedním z hlavních úkolů lesního hospodářství je zvýšení podílu listnatých dřevin v porostech. Při umělé obnově je možné v některých lokalitách (3. a 4. vegetační stupeň) výhodné použít jednotlivého smíšení dřevin při výsadbě v řadách. V zásadě je možné kombinovat smrk s bukem a s doprovodem modřínu, dále borovici a listnáče. Jako příklad pro směs smrku a buku existuje v severní části Chřibů porost 814 A 11, lesní typ 3B5, který byl takto založen. Vyhodnocení provedl Ing. Prudič, pracovník VÚLHM - VS Kostelany a výsledky byly publikovány v roce 1972 v Lesnické práci. Zde je v přepisu uveden předmětný článek. K otázce zavádění buku do smrkových porostů moravských Karpat Význam buku ve smrkových porostech je v oblasti moravských Karpat všeobecně uznáván nejen jako biologická dřevina, ale i jako dřevina přispívající velkou měrou ke stabilitě porostů. Je známo, že jehličnaté porosty této oblasti mají 3-5x vyšší nahodilou těžbu než porosty listnaté a smíšené. Nepříznivé důsledky vysokých nahodilých těžeb jsou všeobecně známé a přece je v možnostech lesního hospodáře snížit je na únosnou míru. Jedna z cest je opětné zavádění buku. Snad na každém hospodářském celku tohoto svérázného území vyvstává při projednávání směrnic hospodaření otázka, jakým způsobem zavádět buk do jehličnatých monokultur. Střetávají se dva názory: názor žádající pro buk předstih a dokládající tento požadavek příklady z Českomoravské vysočiny a na druhé straně názor zastávaný lesním provozem a pracovníky ÚHÚL, že v oblasti moravských Karpat buk předstih vůči smrku nepotřebuje ani tehdy, je-li buk zaváděn uměle. K objektivnímu posouzení obou názorů chyběly dosud číselné podklady. V roce 1971 jsem získal jako zaměstnanec ÚHÚL, pracoviště Kroměříž, průkazný materiál o vzrůstu vysazeného buku a smrku v oblasti moravských Karpat. Stalo se tak na polesí Kvasice bývalého LZ Kroměříž, kde je řada dnes již devadesátiletých porostů založených sadbou a tvořených bukem se smrkem, případně jinými dřevinami. V rámci obnovy LHP bylo v typickém porostu založeno několik kruhových zkusných ploch podle příslušných směrnic ÚHÚL a získané výsledky byly doplněny analýzou středního kmene buku a smrku díky nevšední ochotě vedoucího polesí J. Pavlíka. Poněvadž se takto získaly velmi poučné a zajímavé výsledky, je na místě seznámit s nimi širší lesnickou veřejnost. Popisované šetření bylo provedeno v oddělení 12a uvedeného polesí, kde v nadmořské výšce 290 m n. m. až 310 m n. m., byly změřeny 3 kruhové zkusné plochy, každá o velikosti 0,20 ha. Po typologické stránce jde o segment Querceto-Fageta, typ Carex pilosa ve smyslu Prof. Zlatníka. Podle jednotné systematiky ÚHÚL 1971 je to hlinitá dubová bučina 3H na oglejené illimerizované půdě, vzniklé na překryvu sprašových hlín, zaujímající mírný severní až severovýchodní svah Chřibů. V dnešním devadesátiletém porostu jsou dobře patrny jednotlivé řady vzdálené od sebe asi 180 cm (1 sáh). První řada je tvořena bukem, druhá a třetí smrkem a čtvrtá řada je složena z dubu a modřínu. Takto založený porost měl při svém vzniku zastoupení dřevin SM 50, BK 25, modřín a dub 25, ost.+. Ve věku 23 let byl porost popsán jako SM, MD 5, DB, BK 5, v 57 letech SM 5, BK 3, DB 1, MD 1 a ve věku 81 let byla skladba porostu 25% smrku , 49% buku, 7% modřínu, 10% dubu a 3% jasanu.. Názorně je vývoj porostu zachycen na grafikonu 4, kde je dobře znát ústup smrku a převládnutí buku po 60 letech porostu. Výsledky tří zkusných ploch po přepočtu na 1 ha jsou uvedeny v tabulce 1. Stromová analýza buku (výčetní průměr 42 cm, výška 35 m) a smrku (výčetní průměr 34,2 cm, výška 34 m) poskytla následující přehled o průměrném přírůstu (tab. 2). Uvádět všechny hodnoty charakterizující vývoj vysazeného buku a smrku nelze pro nedostatek místa. Graficky je vývoj výčetního průměru, výšky i hmoty zkoumaných kmenů zachycen na grafikonech 1-3. Nutné je však uvést hodnoty běžného přírůstu (průměrný periodický za posledních 9 let) v tabulce 3. Tabulka 1 Dřevina

buk smrk modřín Sa

počet stromů 147 71 30 248

Tabulka 2 Dřevina

tloušťkový v cm

výčetní průměr v cm 42,2 34,4 31,7

střední výška vm 33 31,5 31

výčetní základna v m2 20,52 6,68 2,36 29,56

průměrný přírůst výčetní základny v cm2 výškový v m

Zásoba 343,88 93,22 32,16 469,26

hmotový v m3

___________________________________________________________________________________________________________________________

128



buk smrk

0,46 0,37

Tabulka 3 Dřevina

buk smrk

tloušťkový v cm 0,36 0,17

Ochrana lesa

14,7 9,6

0,39 0,38

běžný přírůst výčetní základny v cm2 výškový v m 21,9 0,35 8,4 0,18

0,0230 0,0143

hmotový v m3 0,0554 0,0135

Jak hodnotit získané údaje? Přesto, že porost byl založen sadbou v poměrně velkém sponu (1,8 x 0,9 m), dosáhl buk vynikajících rozměrů a ani jeho kvalita neutrpěla. Analyzovaný buk měl první větve v 18 ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

129

Ochrana lesa


m a porovnáme-li jeho rozměry s údaji výnosových tabulek, vidíme, že střední výčetní tloušťka zjištěná ve zkoumaném porostu (42,2 cm) odpovídá 1. mezibonitě buku ve volném sponu ve věku 125 let. Lze tedy u buku podstatně ovlivnit dosažení mýtní zralosti způsobem jeho pěstování. Smrk na dané lokalitě měl optimální tloušťkový přírůst v období 20 až 50 let. Po sedmdesáti letech se jeho přírůst podstatně snížil. Shrneme-li získané údaje a porovnáme-li je ještě s vývojem porostu, můžeme říci, že buk na bohatých stanovištích moravských Karpat nevyžaduje při opětném zavedení do jehličnatých monokultur časový předstih. V rozsáhlých jehličnatých porostech je však nutná jeho ochrana před zvěří. Jestliže se tato ochrana zajistí, možno plným právem očekávat, že buk vysazený současně se smrkem splní nejen své funkce ochrany půdy a stability porostu, ale dosáhne i žádoucích dimenzí v rámci stoletého obmýtí. V naší oblasti je buk dřevinou nejen biologickou a meliorační, ale i ekonomickou. Bylo by na místě, aby vlastní lesní provoz věnoval opětnému zavedení buku patřičnou pozornost a neopakovala se situace, kdy buk vypěstovaný ve velkoškolce nenalezl odbyt. Jestliže hodnotíme zavedení buku z hlediska budoucnosti, je jeho znovu zavedení skutečně racionalizačním opatřením dlouhodobého charakteru.

Porost z řadových výsadeb BK-SM-MD ve stáří 110 let

Mimo možnost řadových výsadeb smrku a buku doplněných modřínem se v oblasti jižních části Chřibů uskutečnily pokusy s řadovými výsadbami dubu a borovice. Po 5 letech od výsadeb můžeme zjistit některé informace. Borovice má vyšší výškové přírůsty a dub se hůře dostává do úrovně. Pokud je dub poškozován zvěří, tento rozdíl je ještě větší. Je-li zájem na vytvoření dvouetážového porostu s dubem jako meliorační či výplňovou dřevinou, je tato metoda nadějná, obě dřeviny odrůstají ve svých etážích. Pak ale není nutné vysazovat zrovna dub, k tomu postačí i jiné listnáče (habr, bříza, javor, třešeň), možné i z přirozené obnovy. Pokud je zájem o udržení dubu v úrovni, je nutné borovici vyvětvit a zamezit poškození dubu, eventuelně řadovou výsadbu rozložit na dva roky, kdy v roce prvním jsou vysazeny řady dubu, v roce druhém řady borovice. Každopádně je ale tato metoda použitelná a smíšené porosty borovice s dubem či borovice s jinými listnáči zaručují vysokou produkci velmi kvalitních sortimentů borovice a plnění mimoprodukčních funkcí lesa. To je důležité zejména na méně produkčních vysychavých stanovištích jižních svahů Středomoravských Karpat.

___________________________________________________________________________________________________________________________

130



Ochrana lesa

Porost s vyvětvenou borovicí a dubem v řadách s břízou z náletu. DB byl poškozován zvěří

7.4. Závěr 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření Kapitola návrh dlouhodobých opatření lesa se přímo promítá do rámcových směrnic v jednotlivých hospodářských souborech. Dále se do rámcových směrnic promítne hospodaření v prvcích ÚSES rozvedené níže. Návrh hospodářských opatření v prvcích ÚSES vychází z jednotlivých zpracovaných generelů a plánů a je zobecněn pro celou LO. U dvou nadregionálních biocenter (Ždánický les a Buchlovské lesy) je návrh hospodaření podán v samostatných přílohách, které jsou uloženy na pobočce ÚHÚL v Kroměříži. Návrh se týká všech prvků ÚSES ve všech hierarchických stupních. V lese hospodářském se předpokládá řádné hospodaření s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty, kdy dřevinná složka odpovídá stanovištně původnímu rozmístění druhů. Obmýtí v hospodářských souborech zůstává nezměněno, mění se cílová druhová skladba a v některých případech je možné prodloužit obnovní dobu. Vždy záleží na posouzení daného biocentra při terénním šetření. V lesích ochranných a zvláštního určení je hospodaření podřízeno těmto kategoriím a dochází zde k posílení původní dřevinné skladby.

Cílová druhová skladba v prvcích ÚSES v jednotlivých hospodářských souborech v kategorii lesů hospodářských: HS 197 213

cílová druhová skladba DB1, JS5, JV1, OL2, JL1, OS DB5, LP2, HB2, BO1, BK, keře


131

Ochrana lesa


215 231 233 235 251 253 255 257 259 297 411 416 431 433 435 436 451 453 455 456 457

DB6, LP2, HB2, BO, BK, keře DB7, LP2, BK1, BO, BR, DB7, LP2, BK1, BO, BR, DB8, LP1, BK1, BO, BR, DB6, LP1, BK1, HB2, BRK DB7, LP2, HB1, BK, BRK DB7, LP2, HB1, BK DB4, LP2, HB2, BK1, TR1, BR, DB3, LP1, HB2, BK1, TR1, BR2, BRK OL6, JS3, BR1, OS BK4, KL2, LP1, JS1, JL1, DB, TR, HB BK6, KL2, JL1, LP1, TR BK8, KL1, DB1, LP, BO BK8, KL1, DB1, LP, BO BK4, KL1, , DB4, LP1 BK9, KL1, LP, DB BK6, KL1, LP1, DB2, HB, JL, JS, TR BK6, KL1, LP1, DB2, HB, JL, JS, TR BK3, KL1, LP1, DB5, HB, JL, JS, TR BK8, KL1, DB1, JL, TR DB4, BK4, LP1, HB1, TR, BRK

Cílová druhová skladba vychází z typologického průzkumu, historických průzkumů a literárních odkazů (Míchal, Ambros). Porosty se změněnou druhovou skladbou v prvcích ÚSES budou převáděny na původní dřevinnou skladbu postupně, předpokládá se, že původní dřevinné skladby by bylo dosaženo během dvou obmýtí s mezistupněm smíšeného porostu s uplatněním stanovištně původních a nepůvodních dřevin. Pěstebně je nezbytně nutné ve stávajících porostech udržet podíl stanovištně původních dřevin a s využitím všech možností přirozené obnovy jej zvyšovat. Výběr ve výchovných zásazích v jednotlivých dřevinách se řídí dvěma zásadami v následném pořadí : 1. Udržení podílu dřeviny v porostu, v případě velmi malého zastoupení i ty jedince, kteří nesplňují kriteria produkce. 2. Klasický výběr v dřevině splňující kriteria dlouhodobé produkce kvalitní dřevní hmoty, tedy uplatnění v rámci dřeviny kvality nad kvantitou. Ve vyhlášených chráněných územích, které jsou prvky ÚSES bez ohledu na kategorii lesů se hospodaření řídí schváleným plánem péče o příslušné chráněné území.

7.4.2. Souhrn specifik ochrany lesa Přírodní lesní oblast 36 – Středomoravské Karpaty má od historie dochovalou pestrou strukturu dřevinné skladby s převahou listnatých dřevin. I smrkové porosty jsou většinou zpestřeny podílem modřínu, dubu, buku a jiných listnatých dřevin. Ukázkové jsou například listnatomodřínové směsi Ždánického lesa. Kůrovcová kalamita i přes historicky rekordní rozsah, kdy celková těžba v kritických 4 letech překročila 75 tisíc m3, nezpůsobuje pro decenium 90.let narušení rozsahu plánované celkové výše obnovy. Razantními opatřeními bylo účinně zabráněno šíření škůdců a pokračování kalamity. Nahodilé těžby zapříčiněné větrem povětšinou nezpůsobují v rámci decenií rozvrácení ploch přesahujících rámcově výměru plánovaných pasek. Dlouhodobá ochrana proti bořivému větru spočívá v cílevědomém zakládání budoucího lesa. Podstatné je využití vyššího podílu hluboko kořenících listnatých dřevin, především v okrajích komplexů, na liniových prvcích vnitřní stability lesa (odluky,rozluky, závory) a v prvcích ÚSES. Zvěř se dlouhodobě jeví jako jeden z nejzávažnějších faktorů ovlivňující stabilitu a kvalitu lesních porostů. Dlouhodobé působení vysokých stavů zejména jelení zvěře blokuje přirozenou obnovu, vytváří škody loupáním a ohryzem (vstupní brána pro houbové choroby) a zplošťuje bohatou druhovou diferenciaci. Tento negativní vliv je o to závažnější, že přírodní podmínky v dané PLO jsou velmi příznivé pro tvorbu druhově bohatých listnatých a smíšených lesů s maximální tvorbou kvalitních sortimentů. Dlouhodobě není možné vysoké stavy zvěře udržovat a škody se začínají násobit (staré a nové). I z důvodu předpokládaného vnášení cenných dřevin domácích (třešeň, jilm, břek) se otázka zvěře jeví silně problematickou. ___________________________________________________________________________________________________________________________

132



Ochrana lesa

Cílem budoucího lesního hospodaření je sladění všech funkcí lesa, snížení vysoké míry nahodilých těžeb, upřednostnění produkce vysoce kvalitní dřevní hmoty před produkcí pouze kvantitativní, omezení negativních vlivů včetně poškození zvěří. Tomuto cíli nejlépe odpovídají jednotlivě smíšené porosty (i s introdukovanými dřevinami), které mají největší potenciál vyrovnávat stresové vlivy.


133

Dopravní zpřístupnění lesa


8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Tato kapitola zahrnuje šetření o lesní dopravní síti (LDS) odvozních cest – inventarizaci a globální zpřístupnění lesa (vymezení lesních odvozních celků – LOC, transportních segmentů, odvození modelových hustot odvozních cest a návrh zpřístupnění lesa). Tento podklad je východiskem pro stanovení limitujících těžebně dopravních technologií. Území bylo zpracováno podle jednotlivých lesních správ LČR, nacházejících se v dané oblasti. Síť byla ověřena přímou pochůzkou v terénu, jako podklad sloužily lesnické a pozemkové mapy. Modelové řešení LDS se upřesňovalo u LČR a jednotlivých vlastníků s odpovědnými pracovníky a revírníky i terénní pochůzkou. Inventarizaci podléhají všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající. Dělí se na lesní cesty, které jsou dle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích řazeny mezi účelové komunikace vlastníka lesa a cesty ostatní, tedy účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a státní silnice I. - III. třídy. Na základě tohoto rozdělení cest je inventarizace spojena s klasifikací, t.j. zatříděním lesních odvozních cest do tříd L1L, L2L1 a L2L2 a cest ostatních do tříd V1L a V2L1. Zatřídění cest je řešeno podle české normy ČSN 73 6108, lesní dopravní síť. Přiměřeně jsou užity paragrafy zákona č. 289/95 Sb. o lesích, vyhláška č. 83/96 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, vyhláška č. 84/96 o lesním hospodářském plánování, zákon č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích, zákon č. 197/98 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, vyhláška č. 137/98 o obecných technických požadavcích na výstavbu, zákon č. 344/92 Sb. o katastru nemovitostí České republiky. Zpřístupnění lesa je v těsné závislosti na síti státních silnic I. - III. třídy, případně síti místních komunikací III. a IV. třídy. Pokud zmíněné veřejné komunikace neprocházejí lesem nebo se ho nedotýkají, zpřístupnění lesa přes nelesní pozemky je komplikované a často těžko řešitelné a pokud jde o menší komplexy lesa je v transportním segmentu označeno 0.

8.1. Stav zpřístupnění 8.1.1. Inventarizace odvozních cest Lesní cesty byly podle kritérií roztříděny do příslušných kategorií. Lesní cesty celoročně provozuschopné a s tomu odpovídající vozovkou byly zatříděny do kategorie L1L, sezónně provozuschopné do kategorie L2L. Tato kategorie cest typu L2L se rozdělila nově dle ČSN 73 6108 na dvě třídy – třída L2L1 – inventarizované odvozní cesty obyčejně s provozním zpevněním a třída L2L2 – odvozní cesty na různě únosném podloží obyčejně bez provozního zpevnění, které byly v předchozích obdobích zhotoveny z neinvestičních prostředků a byly vedeny jako odvozní svážnice typu 1S. Tímto způsobem jsou rovněž vedeny i tabulky soupisů cest, návrhů výstavby a další přílohy členěné dle současných LS a lesních majetků. Přehled současných odvozních cest dle LOC udává tab. S2. Většina inventarizovaných cest nemá vlastní parcelu a je součástí okolních lesních pozemků vedených v kultuře 10-les. U státního majetku ve správě LČR byly šetřeny také odvozní cesty mající svou vlastní parcelu vedenou v kultuře 14-ostatní plochy. Odvozní cesty třídy L1L a L2L1 budou řazeny do jiných pozemků a odvozní cesty třídy L2L2 do bezlesí. Stav zpřístupnění lesa dle jednotlivých LS, lesních majetků a LOC lze vyčíst z tab. S4 porovnáním modelové a skutečné hustoty odvozních cest udávané v m/ha. Všeobecně lze konstatovat, že komplexy lesa v historii dobře a odborně obhospodařované vykazují vyšší stupeň zpřístupnění než ty části lesa, kde se hospodařilo neodborně či sporadicky, ať již byl důvod jakýkoliv. To se konkrétně ukazuje na dobrém zpřístupnění lesních komplexů Ždánického lesa a Chřibů.

___________________________________________________________________________________________________________________________

134




Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti dle L.O.C a LS popř. lesních majetků

tab. S 2 L. majetek a LOC

lesní cesty (km) L1L

L2L1 L2L2

veřejné cesty (km)

Suma

V1L

V2L1

Suma

Cesty celkem (km) L1L+V1L L2L1+V2L1

L2L2

Suma

BL16

9,9

4,9

2,4

17,2

2,3

0,0

2,3

12,2

4,9

2,4

19,5

BL17

15,5

1,5

6,4

23,4

9,0

0,0

9,0

24,5

1,5

6,4

32,4

BL18

14,6

1,7

0,0

16,3

4,1

0,0

4,1

18,7

1,7

0,0

20,4

BL19

9,7

0,4 12,0

22,1

8,0

0,0

8,0

17,7

0,4

12,0

30,1

BL20

14,6

0,4

0,0

15,0 11,3

0,0

11,3

25,9

0,4

0,0

26,3

BL21

3,9

0,6

8,8

13,3

7,7

0,0

7,7

11,6

0,6

8,8

21,0

BL22

21,8

0,0 12,2

34,0

0,0

0,0

0,0

21,8

0,0

12,2

34,0

BL23

9,2

6,3

4,2

19,7

9,4

0,0

9,4

18,6

6,3

4,2

29,1

BL24

13,0

8,3

0,0

21,3

1,7

0,0

1,7

14,7

8,3

0,0

23,0

BU1

15,6

7,9

0,7

24,2

4,4

0,0

4,4

20,0

7,9

0,7

28,6

BU10

0,0

0,0

1,8

1,8

3,0

0,6

3,6

3,0

0,6

1,8

5,4

BU2

9,2

2,3

0,0

11,5

1,8

0,0

1,8

11,0

2,3

0,0

13,3

BU3

0,0

2,8

0,0

2,8

0,0

0,0

0,0

0,0

2,8

0,0

2,8

BU4

12,2

1,4

0,0

13,6

2,6

0,0

2,6

14,8

1,4

0,0

16,2

BU5

8,3

1,5

0,0

9,8

3,3

0,0

3,3

11,6

1,5

0,0

13,1

BU6

21,7

5,7

2,3

29,7

1,8

0,0

1,8

23,5

5,7

2,3

31,5

BU7

18,7

3,5

3,9

26,1

0,0

0,0

0,0

18,7

3,5

3,9

26,1

BU8

2,8

2,8

0,0

5,6

1,6

0,7

2,3

4,4

3,5

0,0

7,9

BU9

21,4

6,9

1,7

30,0

0,0

0,0

0,0

21,4

6,9

1,7

30,0

BY30

1,8

0,0

1,2

3,0

0,0

0,0

0,0

1,8

0,0

1,2

3,0

CE27

0,6

4,5

0,0

5,1

2,7

0,0

2,7

3,3

4,5

0,0

7,8

KY26

0,8

6,6

1,5

8,9

1,0

0,4

1,4

1,8

7,0

1,5

10,3

LI11

4,8

1,8

0,4

7,0

0,4

0,0

0,4

5,2

1,8

0,4

7,4

LI12

0,0

0,0

0,6

0,6

2,2

0,3

2,5

2,2

0,3

0,6

3,1

LI13

3,6

0,9

1,4

5,9

0,0

0,0

0,0

3,6

0,9

1,4

5,9

OS25

4,8

3,5

1,7

10,0

2,6

0,0

2,6

7,4

3,5

1,7

12,6

PV31

0,0

2,2

0,0

2,2

0,3

0,0

0,3

0,3

2,2

0,0

2,5

SI28

0,0

1,5

1,1

2,6

0,0

0,0

0,0

0,0

1,5

1,1

2,6

SL14

10,8

9,6

0,0

20,4

4,0

0,0

4,0

14,8

9,6

0,0

24,4

SL15

10,4

0,0

0,0

10,4

0,9

0,0

0,9

11,3

0,0

0,0

11,3

SW29

0,0

4,3

1,0

5,3

2,7

0,0

2,7

2,7

4,3

1,0

8,0

418,8 88,8

2,0

90,8

348,5

95,8

65,3

509,6

Celkem

259,7 93,8 65,3

8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Mezi dopravně nepřístupné nebo těžko přístupné lokality patří menší komplexy lesa a drobné lesíky, kde mezi lesem a silnicemi jsou pole, vodní plochy, drážní tělesa, zástavby apod. Dřevní hmota se v těchto případech pohybuje přibližovacím prostředkem přes pole nebo je odvážena návrhovým vozidlem po polní účelové komunikaci nebo místní komunikaci. Tato situace se nachází především na LS Bystřice pod Host. a LS Strážnice a jedná se převážně o lesy obklopené poli.


135



8.1.3. Vymezení transportních segmentů Transportní segment je uceleným územím lesa, jistou gravitační jednotkou usměrňující tok dřeva, lidí a materiálu s přirozenými, umělými či vlastnickými hranicemi, např. hřebeny, vodotečemi, veřejnými komunikacemi, okrajem lesa, elektrovody, rozdělovací sítí atd. Odvozní celek je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu dříví z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožné s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. Modelové t yp y transpor tníc h segmentů Typ 0 : Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující . Ho = 0 m . ha-1. Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do typu A až E. Typ A : Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů. HA ≥ 15 m . ha-1. Typ B : Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování. HB ≥ 17,5 m . ha-1. Typ C : Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota. HC ≥ 22,5 m . ha-1. Typ D : Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. HD ≥ 25 m . ha-1. Typ E : Odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. HE ≥ 27,5 m . ha-1.

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti Vychází se z transportních segmentů jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, které poskytují informace o současném a cílovém stavu lesní dopravní sítě. Hustota sítě odvozních cest je daná hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislosti s gravitačním přibližovacím rozhraním buď jednostranným nebo oboustranným. Jednostranné přibližování se uplatňuje v členitých terénech, když délka svahu se rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkem. V každém případě musí být údolí zpřístupněno cestou. Svahy se podle délky člení etážovými cestami. Oboustranné přibližování : Cesta údolní, cesty etážové a cesta hřebenová a kombinace těchto cest. Variant y ř ešení ce stní sítě Na rovinách a pahorkatinách se řeší cestní síť přednostně z lesnického hlediska a přizpůsobuje se, případně ztotožňuje s rozdělovací sítí hospodářské úpravy lesů. Tamtéž veřejná síť cest doplňuje lesní cesty. Nejsložitější je situace, kdy mezi lesem a veřejnými cestami je zástavba průmyslových podniků, obytných sídel, vodních ploch či polí. V horských terénech se cestní síť dá použít pro účely rozdělení lesů jen v omezené míře a podřizuje se možnostem dopravy dřeva. Při dodržování těchto zásad možno použít tyto varianty - cestní síť tvoří jen údolní cesty - cestní síť tvoří údolní, etážové, případně hřebenové cesty. S cestní sítí, složenou jen z údolních, případně hřebenových cest vystačíme pouze při malých délkách svahů (250 – 300 m), které se vyskytují většinou v pahorkatinách. V horských oblastech jsou svahy většinou značně dlouhé, takže při řešení cestní sítě jsou navrhovány také cesty etážové, případně hřebenové. U hřebenových cest se předpokládá lanovkové přibližování. Při zpřístupňování pahorkatin, které mají vytvořeny náhorní plošiny a příkré svahy nade dnem ___________________________________________________________________________________________________________________________

136




údolí se etážové cesty vedou na rozhraní uvedených terénních tvarů za předpokladu soustřeďování dříví traktory z náhorních plošin a lanovými systémy z příkrých svahů nad údolním dnem. Konkrétní umístění tras odvozních cest se provedlo podle výše uvedených zásad v rámci venkovního šetření určí-li se kardinální body tras v terénu. Mezi kardinální body náleží : Začátek a konec trasy, místa přechodů přes svahové nebo údolní vodoteče a rokle, případně místa křížení s podzemními nebo nadzemními liniovými vedeními, vhodná místa pro skládky a lesní sklady (OM), stanoviště lanovek, umístění toček a další místa, jimiž trasa z nějakého důvodu musí procházet nebo naopak kterým se musí vyhnout (skály, studny, atd.). Navrhnuto je 48,3 km nových cest nebo rekonstruovaných úseků cest. Navrhované cesty mají výrazně zkrátit přibližovací vzdálenosti, propojit slepé cesty a dokončit zpřístupnění některých lokalit lesa. Graficky jsou tyto návrhy uvedeny v mapové části přerušovanou linií dle příslušného klíče s číselným označením návrhu. Při rozhodování o realizaci nové výstavby konkrétní cesty je potřeba vypočítat ekonomickou efektivnost investice. Bohužel při současné cenové úrovni ekonomická efektivnost většinou nevychází, protože je nutné počítat s těmito hodnotami (údaje z roku 1998) : Investiční náklady : 1L asfaltová 2,366.000,- Kč/km 2L 15cm VŠ 1,740.000,- Kč/km Při rozhodování o té či oné výstavbě konkrétní odvozní cesty je potřeba ještě zvážit mimo ekonomické i jiné účinky z dopravního zpřístupnění lesa, které lze výpočtem jen těžko prokázat a zatím se ani nepočítají. Jsou to například zvýšení tržeb využitím materiálu z prořezávek (výroba vánočních stromků), možnost nasazení mechanizace v pěstební činnosti, úspora v těžební činnosti změnou technologie a nasazení mechanizačních prostředků, zpřístupnění lesa pro použití požární techniky při lesních požárech či rychlého převozu zraněných osob z pracoviště atd. Sumář návrhů výstavby cest Lesní oblasti podle naléhavosti tab. S 3

Lesní majetek a LOC

Délka návrhů v km

Stupeň naléhavosti 1

2

3

BL 17

1,9

0,0

1,3

0,6

BL 18

1,4

0,0

0,0

1,4

BL 21

1,3

0,0

1,3

0,0

BL 23

0,6

0,0

0,0

0,6

BU 1

3,3

0,0

0,0

3,3

BU 10

0,7

0,0

0,0

0,7

BU 4

1,3

0,0

1,3

0,0

BU 8

2,3

0,0

1,3

1,0

BU 9

12,4

0,0

2,2

10,2

BY 30

4,9

0,0

0,0

4,9

KY 26

5,3

3,6

1,0

0,7

LI 12

1,6

0,0

0,0

1,6

OS 25

2,7

0,0

0,0

2,7

PV 31

3,7

0,0

3,7

0,0

SI 28

1,6

0,0

1,1

0,5

SL 14

3,3

0,0

0,0

3,3

Celkem

48,3

3,6

13,2

31,5


137



8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest tab. S 4 Plocha ha Lesní majetek a LOC

Současná délka v km

Model : typ transportního segmentu

0

A

B

C

D

105

BL16

0,0

0,0

0,0

19,5

0,0

0,0

0,0

2

BL17

1 644 32,4

0,0

0,0

0,0

34,3

0,0

0,0

0,0

8

35

BL18

1 162 20,4

0,0

3,0

0,0

21,8

0,0

0,5

0,0

1 691 30,1

83

59

0,0

3,7

0,0 0,0

BL21

BL22

BL23

BL24

BU1

BU10

BU2

BU3

BU4

BU5

Rozdíl

Po realizaci návrhů

m/ha

1 455 19,5

BL20

Modelová Současná hustota hustota

%

s návrhy km

BL19

E

1 350 0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

97,0

0,0

0,0

21,8

0,0

0,0

96,3

0,0

0,0

21,7

0,0

0,0

80,6

0,0

0,0

18,1

0,0

0,0

97,1

0,0

0,0

21,8

0,0

0,0

99,2

0,0

0,0 0,0

22,5

13,4

-9,1

13,4

22,5

19,7

-2,8

20,9

22,3

17,6

-4,7

18,8

22,2

17,8

-4,4

17,8

21,0

11,9

-9,1

11,9

22,3

13,5

-8,8

14,3

22,4

14,5

-8,0

14,5

22,6

13,1

-9,4

13,4

22,5

14,1

-8,4

14,1

20,5

11,8

-8,7

13,1

22,5

10,3

-12,2

11,7

19,8

10,5

-9,3

10,5

22,5

7,9

-14,6

7,9

22,1

12,9

-9,2

14,0

21,8

8,4

-13,5

8,4

1 642

1 119

1 549

30,1

0,0

0,6

2 208 26,3

237

383

0,0

19,4

0,0

26,3

0,0

2,9

0,0

1 561 21,0

57

44

0,0

2,9

0,0

22,3

0,0

0,4

0,0

1 588

1 460

2 350 34,0

18 0,0

0,8

0,0

34,0

0,0

0,1

0,0

2 214 29,1

69

2 332

0,0

0,0

0,0

29,7

0,0

0,0

0,0

1 629 23,0

130 0,0

100,0

22,3

0,0

2 095

50

97,7

2,3

0,0

22,0

0,6

0,0

100,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 499 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

246

591

23,0 2 429 28,6

0,0

27,1

0,0

72,9

0,0

0,0

31,9

0,0

4,1

0,0

16,4

0,0

0,0

522 5,4

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

6,1

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 270 13,3

127

416

0,0

36,4

0,0

63,6

0,0

0,0

13,3

0,0

5,5

0,0

14,3

0,0

0,0

356 2,8

133 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

2,8

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 254 16,2

97

85

1 000

72

0,0

7,3

0,0

86,4

6,2

0,0

17,5

0,0

1,1

0,0

19,4

1,6

0,0

1 564 13,1

314

112

0,0

9,0

0,0

91,0

0,0

0,0

13,1

0,0

1,3

0,0

20,5

0,0

0,0

1 592

82

440

727

223

1 138

___________________________________________________________________________________________________________________________

138



BU6

BU7

BU8

BU9


1 795 31,5

181

229

1 385

0,0

14,2

0,0

85,8

0,0

0,0

31,5

0,0

2,1

0,0

19,3

0,0

0,0

2 033 26,1

499

273

0,0

17,8

0,0

82,2

0,0

0,0

26,1

0,0

2,7

0,0

18,5

0,0

0,0

92,6

0,0

0,0

20,8

0,0

0,0

1 115 7,9

83 0,0

7,4

0,0

10,2

0,0

1,1

0,0

2 016 30,0

5

36 0,0

98,2

0,0

0,0

0,0

0,3

0,0

22,1

0,0

0,0

1 030 3,0

388 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

7,9

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

31

CE27

656 7,8

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

7,8

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

2

KY26

695 10,3

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

15,6

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

428 7,4

0,0

4,2

0,0

95,8

0,0

0,0

7,4

0,0

0,6

0,0

21,6

0,0

0,0

394 3,1

61

70

0,0

21,0

0,0

79,0

0,0

0,0

4,7

0,0

3,2

0,0

17,8

0,0

0,0

220 5,9

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

5,9

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 215 12,6

20 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

15,3

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

305 2,5

13 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

6,2

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

LI13

OS25

PV31

SI28

SL14

SL15

SW29

ST32

17,5

21,2

12,8

-8,3

12,8

21,9

7,1

-14,9

9,1

22,4

14,9

-7,5

21,0

22,5

2,9

-19,6

7,7

22,5

11,9

-10,6

11,9

22,5

14,8

-7,7

22,4

22,2

17,3

-4,9

17,3

20,9

7,9

-13,1

11,9

22,5

26,8

4,3

26,8

22,5

10,4

-12,1

12,6

22,5

8,2

-14,3

20,3

22,5

7,3

-15,2

11,9

22,5

17,6

-4,9

20,0

22,5

17,1

-5,4

17,1

21,8

11,0

-10,8

11,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 975

1,8

LI12

-3,9

1 032

0,0

LI11

17,5

1 261

42,4

BY30

21,4

642

625

693

18

410

263

220

1 195

292

354 2,6

354 0,0

0,0

0,0

4,2

0,0

0,0

0,0

1 386 24,4

18 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

27,7

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

661 11,3

99 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

11,3

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

728 8,0

1

72

0,0

9,9

0,0

90,1

0,0

0,0

8,0

0,0

1,5

0,0

20,3

0,0

0,0

108 0,0

108 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 368

562

655


139


Celkem


38 448

3 116

2 524

0

32 686

122

0

509,6

0,0

7,1

0,0

92,5

0,3

0,0

557,9

0

1,1

0,0

20,8

0,1

0,0

22,0

13,3

-8,7

14,5

8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu a) Dle současných LS LS

LS Buchlovice LS Bučovice VLS Plumlov LD Osvětimany Podstatzká (Lit.) LS Bystřice p.H. Strachwic Město Kyjov Černá Šimon LS Prostějov LS Strážnice CELKEM PLO

lesní plocha (ha) 15 914 14 354 2 047 1 215 1 042 1 030 728 695 656 354 305 108 38 448

optimální hustota 22,2 21,4 22,5 22,5 21,8 22,5 21,8 22,5 22,5 22,5 22,5 0 22,0

skutečná hustota 14,8 12,2 17,4 10,4 15,7 2,9 11,0 14,8 11,9 7,3 8,2 0 13,3

výhledová hustota 15,1 13,6 19,1 12,6 17,3 7,7 11,0 22,4 11,9 11,9 20,3 0 14,5

b) Za celou PLO typy transportních segmentů v ha

PLO 36 Zastoupení 38 448 ha Model 844,7 km Skutečnost 509,6 km

O

A

B

C

D

E

0xpt

15xpt

17,5xpt

22,5xpt

25xpt

27,5xpt

3 116 8,1 % -

2 524 6,6 % 1,1

32 686 85,0 % 20,8

122 0,3 % 0,1

optimální hustota Ht

skutečná hustota

po výstavbě

m/ha

m/ha

m/ha

22,0

13,3

14,5

Výhled 557,9 km

pt = zastoupení typů transportních segmentů v ha ht = modelové hustoty jednotlivých typů

8.3. Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně - dopravní technologie Limitující těžebně-dopravní technologie jsou ty, které minimálně poškozují lesní ekosystémy a současně splňují ekonomické způsoby hospodaření. Vymezené transportní segmenty ve vazbě na hospodářský soubor navrhují způsob přibližování dříví příslušným technologickým prostředkem nebo jejich kombinací.

___________________________________________________________________________________________________________________________

140




TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE tab. A Podloží Sklon svahu %

Únosné trvale #

<10 11-20

neúnosné

podmíněně

Překážky

nerovnosti terénu 11

# 12

U

S

21

22

31

32

F

13 23 29 33

15

F

16

25

26

E 35

F

L 36

21-33

34-50

39 41

E 42

K

43

45

L

46

49

51-70

59

>71

69

E

Vysvětlivky: -

Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrného tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují.

-

Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu:

0,3 < 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor). # < 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).

Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu).

MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U…UKT se standardním vybavením S…LKT se standardním vybavením K…kůň L…lanové dopravní zařízení F…UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E…erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace) ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

141



Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka: POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ tab. B edafická kategorie

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky – tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 256 4 (5) 3 4 6 6 2 5 (6) 7 4 7

zmrzlá zemina nebo sucho

LH OPQ D D svážné LV

1 -

Vysvětlivky: 1…LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2…LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3…LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4…UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5…UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6…Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7…Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)

Vazba transportního segmentu (TS) a terénního typu (TT) tab. C

TS 0 A B C D E

TT U

F

S

K

E

L

0U AU

AS BF

CU

BS

BK

BE

BL

CS

CK

CE

CL

DE

DL

EE

EL

DF

Modelové zastoupení TS a TT v HS tab. D

HS 13 19 21 23, 25 27 29 31

TS

HS

TS+TT

HS

TS+TT

AU

35

AU AS

57

CS BE

DF

39

DE DF

59

DE DL BE

CK CE CL

41

CK CE CL

71

EE EL

AU

43, 45

CU

73

BS

AU AS

47

CU CS

75

BS

DE DF

51

CK CE BL

77

BS BE

CK CE CL

53, 55

CU

79

DE DL BE

___________________________________________________________________________________________________________________________

142




Modelové parametry TS tab. E

Model -1

H (m .ha ) dt= 10000 m 4H

dsm = dt . √2 m (I<15%)

A

B

TS C

D

E

15

17,5

22,5

25

27,5

166,6

142,8

111,1

100

90,9

U

SF

U

FL

E

245

306

182

188

428

S

K

S

E

L

313

565

209

207

360

dsm=dt I . √2 15 (I > 15%)

E

K

619

440

L

E

337

482

L 262

Vysvětlivky : H……hustota odvozních cest na ha dt……teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm…modelová skutečná přibližovací vzdálenost

Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m). Modelové těžebně- dopravní technologie HS 13

19 21 23 25 27 29 31 35 39 41 43 45 47 51

53 55 57 59 71 73 75 77 79 HS

Typizace

SLT 0M 1M 0C 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U (3L 5L) 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP. 2-4M 2K 2S 2B 2D 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 3L 5L 3-5C (3-5A 3-5W) 3-5W 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A EXP. 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 4P 4O 5-6N 5-6A EXP. 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F 5U 5-6K 5-6I 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 7N 7A (8N 8A) EXP. 7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7-(8)F 7M 7K (8M 8K) 7-(8)S 7B 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V SLT

terénní 11 21 12 22 (16 26) 13 13 (15) 29 (11 21 31 41) 12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41) 22 32 39 49 59 (31) 41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29 (33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41) 12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 13 23 29 33 15 (25) 15 25 (29) Typizace

technologická U S (L) F F (L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F (L) USFE U (F) L (F) (U) S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U) S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) FE L (F) LE


143

Dopravní zpřístupnění lesa O1

O2 O3


0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S 8N 8F 8A 9K 9Z

16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15 11 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49 11 21 31 39

EL F US SEKL L L U (F E) SKE UFE

8.3.2. Ukazatelé cestní sítě tab. S 5 Lesní majetek a LOC BL16 BL17 BL18 BL19 BL20 BL21 BL22 BL23 BL24 BU1 BU10 BU2 BU3 BU4 BU5 BU6 BU7 BU8 BU9 BY30

Délka cest km )

Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha)

Plocha ( ha ) současná s návrhy

19,5 1 455 32,4 1 644 20,4 1 162 30,1 1 691 26,3 2 208 21,0 1 561 34,0 2 350 29,1 2 214 23,0 1 629 28,6 2 429 5,4 522 13,3 1 270 2,8 356 16,2 1 254 13,1 1 564 31,5 1 795 26,1 2 033 7,9 1 115 30,0 2 016 3,0 1 030

Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m)

jednostranném ( m )

oboustranném ( m )

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

13,4

13,4

746

746

373

373

187

187

19,7

20,9

507

479

254

240

127

120

17,6

18,8

570

533

285

267

142

133

17,8

17,8

562

562

281

281

140

140

11,9

11,9

840

840

420

420

210

210

13,5

14,3

743

700

372

350

186

175

14,5

14,5

691

691

346

346

173

173

13,1

13,4

761

745

380

373

190

186

14,1

14,1

708

708

354

354

177

177

11,8

13,1

849

761

425

381

212

190

10,3

11,7

967

856

483

428

242

214

10,5

10,5

955

955

477

477

239

239

7,9

7,9

1 271

1 271

636

636

318

318

12,9

14,0

774

717

387

358

194

179

8,4

8,4

1 194

1 194

597

597

298

298

17,5

17,5

570

570

285

285

142

142

12,8

12,8

779

779

389

389

195

195

7,1

9,1

1 411

1 093

706

547

353

273

14,9

21,0

672

475

336

238

168

119

2,9

7,7

3 433

1 304

1 717

652

858

326

___________________________________________________________________________________________________________________________

144



Lesní majetek a LOC CE27 KY26 LI11 LI12 LI13 OS25 PV31 SI28 SL14 SL15 SW29 0 Celkem

Délka cest ( km ) Plocha ( ha )

7,8 656 10,3 695 7,4 428 3,1 394 5,9 220 12,6 1 215 2,5 305 2,6 354 24,4 1 386 11,3 661 8,0 728 0,0 108 509,6

Dopravní zpřístupnění lesa Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha)

Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m)

jednostranném ( m )

oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

11,9

11,9

841

841

421

421

210

210

14,8

22,4

675

446

337

223

169

111

17,3

17,3

578

578

289

289

145

145

7,9

11,9

1 271

838

635

419

318

210

26,8

26,8

373

373

186

186

93

93

10,4

12,6

964

794

482

397

241

199

8,2

20,3

1 220

492

610

246

305

123

7,3

11,9

1 362

843

681

421

340

211

17,6

20,0

568

500

284

250

142

125

17,1

17,1

585

585

292

292

146

146

11,0

11,0

910

910

455

455

228

228

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

13,3

14,5

754

689

377

345

189

172

38 448

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. I. Model -1

H ( m . ha ) R= 10.000 (m) H Jednostranné přibližování dt = R (m) 2 It = 20 % Ic = 10 % dsm (m) It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % Ic = 12 % dsm (m)

A 15

B 17,5

TS C 22,5

667

572

444

400

364

334

286

222

200

182

-

572

444

-

364

715

555

-

455

944

733

-

601

1144

888

-

728

477

370

-

303

596

462

-

379

D 25

E 27,5


145



Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. I. Model

B

TS C

D

E

786

610

-

500

-

953

740

-

607

-

381

296

-

243

-

477

370

-

303

-

629

488

-

400

-

763

592

-

485

A

B

TS C

D

E

167

143

111

100

91

-

572

444

364

-

715

555

455

-

944

733

601

-

1144

888

728

-

358

278

228

-

447

347

284

-

590

458

375

715

555

455

A

It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % Ic = 15 % dsm (m)

Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. II. Model Oboustranné přibližování Dt = R .(m) 4 It = 20% Ic = 5% dsm (m) It = 25% Ic = 5% dsm (m) It = 33% Ic = 5% dsm (m) It = 40% Ic = 5% dsm (m) It = 20% Ic = 8% dsm (m) It = 25% Ic = 8% dsm (m) It = 33% Ic = 8% dsm (m) It = 40% Ic = 8% dsm (m)

Přibližování LKT 80 tab.III. spád

Přibližování proti svahu m3

přibližování po svahu m3

33%

0,44

25%

1,24

20%

1,88

10%

3,65

12,36

8%

4,12

10,74

5%

4,29

8,94

___________________________________________________________________________________________________________________________

146




8.3.3. Specifické podmínky zpřístupnění lesa Dopravní zpřístupnění lesů – PLO 36 PLO Středomoravské Karpaty tvoří především dva velké komplex lesa Chřiby a Ždánický les, z dopravního hlediska jsou dále významné ještě Litenčické vrchy a částečně i Ratajský les. Lesní část LS Strážnice zasahující okrajově do PLO 36 mají charakter drobných lesů v polích bez většího hospodářského významu a jsou dopravně neřešené. Terénem spadají tyto komplexy většinou do transportního segmentu typu C s modelovou hustotou odvozních cest 22,5 m/1 ha, v menší míře do transportního segmentu typu A, zastoupeného náhorními plošinami. Zanedbatelný je transportní segment D (jen 0,3 % z celkové plochy). Cestní síť je vedena převážně po hřebenech, v údolních polohách ale i etážově. Současné zpřístupnění Chřibů a Ždánického lesa je na dobré úrovni, protože zde byly před první pozemkovou reformou převážně velké lesní majetky, na kterých se většinou odborně a ziskově hospodařilo a tak byly i v minulosti prostředky a snaha dosáhnout dobrého zpřístupnění lesa. Rozhodujícího pokroku v budování sítě odvozních cest, které již parametry odpovídaly potřebám stále se rozvíjející technologii odvozu dřeva bylo dosaženo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Další zkvalitnění odvozní sítě lesních cest spočívá již převážně v rekonstrukci stávajících převážně nezpevněných odvozních cest třídy 2L2, popř. některých bývalých svážnic na bezprašné nebo tvrdé odvozní cesty tříd 1L a 2L1. S návrhy novostaveb pro jejich nesrovnatelně vyšší náklady se uvažuje jen výjimečně. Málo řešeným problémem jsou vlastnické poměry k lesů a lesním odvozním cestám v návaznosti na místní nebo účelové komunikace jiných vlastníků.

8.3.4. Soupis místních zdrojů stavebních materiálů Vlastní zemníky a lomy se nepoužívají.

8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa 1:25 000 obsahuje : Inventarizaci odvozních cest, návrhy odvozních cest, odvozní celky, transportní segmenty a zákres zdrojů místního stavebního materiálu vhodného pro stavbu cest. V databázi každé odvozní cesty jsou uvedeny tyto atributy : Třída :

L1L, L2L1, L2L2, V1L, V2L N (u navrhovaných cest)

Vozovka :

Malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrchu cesty podle následujícího klíče : a = živičná vozovka p = panelová vozovka (betonová) k = kalená vozovka (2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným štěrkem) z = dostatečně zpevněný povrch (tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy) n = nedostatečně zpevněný povrch (vyžaduje zpevnění) t = nezpevněný povrch 0 = uvede se u navrhovaných odvozních cest

Pořadové číslo : Tvar BU 18, kde BU značí zkratku LS nebo lesního majetku (číslování cest je průběžné) Název :

Uvede se pokud existuje.

Naléhavost výstavby : 0 = stávající odvozní cesty 1 = neodkladné 2 = naléhavé 3 = odsunutelné Evidenční číslo :

Uvede se, pokud jde o cestu evidovanou jako HIM u LČR, popř. VLS ČR

Vlastník :

Může být i několik.


147



Poznámka :

Není povinným znakem, obyčejně konkretizuje vlastníka, nebo druh veřejné komunikace

Lesní oblast :

36

Odvozní cesty jsou barevně rozlišeny podle jednotlivých tříd, návrhy odvozních cest se provádějí čárkovaně, rovněž tak hranice odvozního celku, transportní segmenty jsou vylišeny plnou čarou, všechno podle závazného jednotného klíče pro mapovou část OPRL. Zdroje místního stavebního materiálu se značí bodovou značkou č. 3007.

___________________________________________________________________________________________________________________________

148


PLO 36 - Středomoravské Karpaty

Hospodářské soubory

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.) Komentář: Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou:

TAB. 9.1.

Přehled číselného označování HS Kategorie lesů

Cílové hospodářství 1.číslo 1) 2. číslo

Předčíslí Subkategorie

Hospodářské

1 až 9

2)

1 až 7 Zvl. určení

1 až 9 3)

Ochranné

5)

1 až 9

Ekologická řada

Uskupení LVS

0

3. číslo + specifika4)+5) Typy současných porostů

1 3 5

exponovaná kyselá živná

1

smrkové

7 9

oglejená podmáčená

2 3

jedlové(sm+jd+bk) borové

0 2 4 6 8

exponovaná kyselá živná oglejená podmáčená

4 5 6 7 8

ost. jehličnaté dubové bukové ost. listnaté topolové

1

mimoř.nepř.st.

9

nízký les

2 3

vysokohorské klečový LVS

0

ost. smíšené

1) Kódování cílových HS dle přílohy č.4 k vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. 2)

4) Kód Specifické údaje

Kód

Subka tegor ie lesů hospodářsk ýc h

1 2 3 4 5 6 7 8

bez.ozn. ost. funkce plněny úplavem PHO II., III, CHOPAV, pov.vod.toků, prefer.zóny CHKO 1a 2zóna, PR, PP, VKP, ost. chráněné pl. lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochranná f., OLP, krajinný ráz genové základny, uznané por., prvky SES výzkum, výuka obora, bažantnice Armáda

1 2 3 4 5 6 7 8 9

velmi kvalitní por. resonance nekval.(nevhodné) pošk. zvěří pošk. hnilobou proředěné těžko zalesnitelné imise C imise A, B

9

jiné

0

jiné


149


3)

Kód

Kód subkateg. 01 5)

bez ozn. zpravidla plošně převládající subkategorie PHO I., PHO II.vnitřní, léč.zdroje NP, NPR, CHKO 1.zóna, PR, PP lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochranná funkce., OLP, krajinný ráz genové základny, prvky SES výzkum, výuka obora, bažantnice armáda jiné

1 2 3 4 5 6 7 8 9 4) 5)


Subka tegor ie lesů z vlá štního určení

1 2 3 4 5 6 7 8 9

bez rozlišení a, b, c d e f, g h i, j k l l, m, n, o, p

Základní algoritmus označení porostních typů lze doplnit o specifické údaje. Subkategorie lesa ochranného (podle přílohy časopisu Lesnická práce) s rozdílným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin.

9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů ( příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb)

TAB. 9.2. TVORBA HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ Stanovištní řada:

Extrémní

Edafická kategorie:

JYZX

Soubor lesních typů (lesní typ)

0Z

Exponovaná C N A F exp. K S B D

1N 2N 3Y 1C 2A 3J 1X1 3C

2B6

3N 3A

2Be

3Ke

3De

1H6

2He

3Se

4B6

1H7

2De

3B6

4De

Kyselá MKI

Živná SBHDW

Podmáčená

GTR

Lužní LU

4S 4B 4H 4D

3O 4V 1T

2L 3L 3U

DB BK BK DB DB DB BK BK BO list DB DB BK Základní BO BO SM BO BK DB DB BO BO DB hospodářská BO SM SM dřevina: Cílový HS: 01 21 41 23 43 25 45 Porostní typy: 411 231 431 251 451 Smrkové 213 413 233 433 253 453 Borové 215 235 435 255 455 Dubové 416 436 456 Bukové 217 417 237 257 457 Listnaté ost. Topolové 219 419 239 439 259 459 Les nízký Kategorie 2: Les na mimořádně nepříznivých stanovištích

BK BK OL JS DB

DB OL JS JS OL

1X5

2Se

3Be 3He

2I 3K 4K 1H 2S 2B 3S 2K 1D 2H 3B 1P 2D 3H 3D

Oglejená VOPQ

47

29

19

29

471

291

191 291

295

195 295

297

197 297

298

198 298

473 475

01

Kvůli malému plošnému zastoupení (1,37 ha) byl SLT 1P zařazen do HS 25 místo do HS 27.

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů TAB 9.3. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ CÍLOVÝ HS 19 Plocha ha 212,50 Zastoupení % 0,55

21 726,35 1,89

23 396,00 1,03

25 12977,78 33,76

29 207,78 0,54

41 1916,42 4,98

38 447,74 ha 43 691,90 1,80

45 21279,74 55,35

47 4,42 0,01

01 34,85 0,09

Poznámka: Uvedené plochy HS jsou výsledkem digitalizace typologických map a zaplochování je provedeno nad hospodářskými mapami platných LHP. Jedná se tedy o vyrovnanou zjištěnou plochu porostní půdy. Bezlesí činí 0,00 ha.

___________________________________________________________________________________________________________________________

150




9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů TAB 9.4. RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HS Lužní stanoviště:

Cílový hospodářský soubor:

19 Plocha lesní půdy:

212,50 ha

SLT(LT): 2L, 3U Zastoupení v %: 0,55

Cílová druhová skladba /základní/: 2L: DB 6, JS 2, JV 1, LP 1, JL, OLL, HB, TP, VR, OS 3U: JS 4, DB 3, BK 1, JV 1, LP 1, JL, OLL

Soubor stanovišť vodou ovlivněných, občas zaplavovaných. Převládá LT 3L1. Bonita je nadprůměrná. Reliéf terénu: plochá dna údolí a úžlabiny potoků. Nadmořská výška: 270 - 450 m.n.m. Geologický podklad: aluviální naplaveniny, svahové hlíny. Půdní typ: fluvizem, glej, kambizem eutrická. Půdní druh: písčitohlinitá až hlinitojílovitá. Minerální síla půdy: vysoká. Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % - 2L: LP, JV, JL, HB, BB, BŘK, DB Cílový hospodářský soubor:


726,35 ha

3U: BK, LP, JV, JL, JD, OLL, DB

Exponovaná stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 1N, 1C, 1X1, 1H6, 1H7, 2N, 2A, 2S9, 2B6, 2B9, 2H9, 2D9, 3C Zastoupení v %: 1,89

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD, BOČ

Soubor stanovišť vysýchavých, mírných až exponovaných svahů, místy erozně ohrožených. Převládá LT 2H9. Bonita je podprůměrná až průměrná. Reliéf terénu: plošiny až příkré svahy, svážná území. Nadmořská výška: 200 - 550 m.n.m. Geologický podklad: pískovce, jílovce, sprašové hlíny, neogenní písky a štěrky, jurský vápenec. Půdní typ: ranker kambický, kambizem rankerová, hnědozem typická nebo luvická(oglejená), kambizem mezotrofní. Půdní druh: hlinitopísčitá až písčito hlinitá, místy kamenitá. Minerální síla půdy: nízká. Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - N,C: DB, BK, LP, HB, BŘ, JD ostatní LT: DB, BK, LP, HB, JD, JV, JS, JL, BŘK, BB, TS Cílový hospodářský soubor:


396,00 ha

Kyselá stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 2I, 2K Zastoupení v %: 1,03

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, BK(HB, LP) 1, MD, BŘ, DG, DBČ

Soubor chudých a ulehlých stanovišť nižších poloh. Převládá LT 2I5. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: náhorní plošiny až mírné svahy. Nadmořská výška: 250 - 500 m.n.m. Geologické podloží: jílovce, pískovce, místy překryvy sprašových hlín. Půdní typ: hnědozem luvická až pseudoglejová, luvizem typická až pseudoglejová, kanbizem mezotrofní. Půdní druh: hlinitopísčitá až jílovitohlinitá. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - DB, BK, LP, HB, JD, BŘ, DG Cílový hospodářský soubor:


12 977,78 ha

Živná stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 1H, 1D, 1P, 2S, 2B, 2H, 2D bez exp.typů Zastoupení v %: 33,76

Cílová druhová skladba /základní/: DB 6, BK 2, HB 1, MD 1, LP, JV, JL, JS, TŘ, BŘK, BB, BO, BŘ, DG, JDO

Soubor živných stanovišť nižších poloh. Převládá LT 2H2. Bonita je průměrná, místy nadprůměrná. Reliéf terénu: ploché hřbety až mírné svahy, úpatí svahů. Nadmořská výška: 200 - 400 m.n.m. Geologické podloží: sprašové hlíny, sprše, jílovce, pískovce, neogenní štěrky, svahové hlíny. Půdní typ: hnědozem typická až luvická, pararendzina kambická, všechny typy kambizemí, pseudoglej kambický. Půdní druh: písčitohlinitá až jílovitohlinitá. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB


151

Hospodářské soubory Cílový hospodářský soubor:


207,78 ha


Podmáčená stanoviště nižších poloh: SLT(LT): 1T, 3L Zastoupení v %: 0,54

Cílová druhová skladba /základní/: 1T: OLL 9, BŘ 1 3L: OLL 8, JS 2, JV, KL, VR, OS, BŘ

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště v úžlabinách potoků a na prameništích. Převládá LT 3L1. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny, svahové deprese. Nadmořská výška: 250 - 400 m.n.m. Geologické podloží: aluviální naplaveniny nebo prameniště na různém podloží. Půdní typ: fluvizem glejová až glej kambický, organozem. Půdní druh: písčitohlinitá až jílovitohlinitá, rašelinná, vlhká až mokáé, hluboká. Minerální síla půdy: střední až vysoká. Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - 3L: JV, OLL 1T: DB, BR, OLL Cílový hospodářský soubor:


1 916,42 ha

Exponovaná stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3A, 3N, 3B6, 4B6, exp. typy 3K, 3S, 3B, 3H, 3D, 4D Zastoupení v %: 4,98

Cílová druhová skladba /základní/: 3N, 3K9: BK 8, BO 1, DB 1, LP, MD, SM ost. SLT: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JV, JL, TŘ, BŘK, MD, SM

Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností, erozně ohrožených, ve středních polohách. Převládá LT 3D9. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: kamenité nebo prudké svahy, hřbety, svážná území. Nadmořská výška: 240 - 440 m.n.m. Geologický podklad: jílovce, pískovce, místy překryvy svahových hlín. Půdní typ: podle podloží kambizemě až rankery. Půdní druh: hlinitopísčitá až písčitohlinitá, místy kamenitá. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - 3K9, 3N: BK, JD, LP, DB, DG ost. SLT: BK, DB, JD, JV, JS, JL, HB, LP, DG Cílový hospodářský soubor:


691,90 ha

Kyselá stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3K, 4K Zastoupení v %: 1,80

Cílová druhová skladba /základní/: BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG, BO, SM

Soubor normálních kyselých stanovišť středních poloh. Převažuje LT 3K3. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: krátké svahy. Nadmořská výška: 300 - 360 m.n.m. Geologické podloží: jílovce a pískovce. Půdní typ: kambizem mezotrofní, podzol kambický. Půdní druh: písčitohlinitá až hlinitopísčitá. Minerální síla půdy: slabá. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, DB, LP, HB, JD, DG Cílový hospodářský soubor:


21 279,74 ha

Živná stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D bez exp.typů Zastoupení v %: 55,35

Cílová druhová skladba /základní/: BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, LP, HB, JV, JL, JS, TŘ, BŘK, SM, BO, JD, DG, JDO alt.4S: BK 10

Soubor stanovišť středně bohatých až bohatých ve středních polohách. Převládá LT 3H2. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: svahy, plošiny, hřbety, mělké úžlabiny, zářezy, úpatí svahů. Nadmořská výška: 240 - 480 m.n.m. Geologický podklad: jílovce, pískovce, sprašové a svahové hlíny. Půdní typ: podle podloží mezotrofní až eutrické kambizemě, luvizem typická, hnědozem. Půdní druh: hlinitopísčitá až hlinitojílovitá, středně hluboká. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ, JDO

___________________________________________________________________________________________________________________________

152



Cílový hospodářský soubor:


4,42 ha


Oglejená stanoviště středních poloh: SLT(LT): 3O, 4V Zastoupení v %: 0,01

Cílová druhová skladba /základní/: 3O: BK 6, DB 2, LP 1, MD 1, HB, JD, OLL, JS 4V: BK 8, LP 1, MD 1, DB, JV, JD, OLL, JS

Soubor stanovišť na plošinách a v depresích mírných svahů ovlivněných vodou . Převládá LT 3O3. Bonita je nadprůměrná. Reliéf terénu: plošiny, mírné svahy, terénní deprese. Nadmořská výška: 240 - 450 m.n.m. Geologické podloží: pískovce, jílovce. Půdní typ: kambizem pseudoglejová až pseudoglej kambický, glej. Půdní druh: hlinitojílovitá až jílovitohlinitá. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB, JDO, OS Cílový hospodářský soubor:


34,85 ha

Mimořádně nepříznivá stanoviště: SLT(LT): 0Z, 1X5, 3Y, 3J Zastoupení v %: 0,09

Cílová druhová skladba /základní/: Blízká přirozené

Soubor zahrnující ochranné lesy na sutích a skalnatých výchozech. Převládá LT 3Y1. Bonita je velmi rozdílná podle stanoviště. Reliéf terénu: skalní útvary, sutě, suťové svahy. Nadmořská výška:200 - 400 m.n.m. Geologické podloží: jílovce, pískovce, spraš, ždánický pískovec, jurský vápenec. Půdní typ: litozem typická, hnědozem typická, pararendzina kambická, ranker typický. Půdní druh: kamenitá až skeletová, místy písčitá výplň, písčitohlinitá. Minerální síla půdy: nízká. Meliorační a zpevňující dřeviny: 0Z - 5% - BK, DB, BŘ, JD 1X - 90% - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3J - 90% - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, BŘK, MK, TS 3Y - 30% - BK, JD, BŘ, DB


153



9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář : Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká “Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích.” S ohledem na význam této části “oblastního plánu” (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb. ) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování “oblastního plánu” a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen “rámcových směrnic”). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v ”oblastních plánech” jsou podkladem pro “rámcové směrnice” zpracovávané pro hospodářské soubory “plánů” a “osnov”. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah.

a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílovou druhovou skladbu ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená alternativní cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. MZD jsou dřeviny přirozené druhové skladby na daném stanovišti (kromě JDO, DG). c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. P – maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: ___________________________________________________________________________________________________________________________

154




1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu - pouze povolené výjimky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svoji šířkou přesahuje výšku těženého porostu. 1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč - při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) - je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá - je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč - je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně - okrajová seč - je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: p – clonný ( pruhová clonná seč, clonná skupina) n – násečný ( násek, holá skupina – kotlík). Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku ( f – fyzického věku).


155



Zdůvodnění výše obmýtí navrhovaného v HS 255 – dubové Tento HS se nachází na stanovištích SLT 1H, 1D, 2S, 2B, 2H, 2D, (1P). Jsou to v rámci PLO nejteplejší a nejsušší stanoviště, na kterých má sice dub optimum rozšíření, ale optimum produkce je až ve 3. lvs.Pro porosty db na tomto HS je rovněž charakteristické, že nejsou až na výjimky tvořeny pouze semennými jedinci. Db porosty jsou většinou sdruženým lesem, kde jsou produkční a přírůstové možnosti limitovány značným procentem jedinců z výmladků. Přihlédneme-li k současnému trendu vývoje klimatu – sucho a vláhový deficit, k vývoji tracheomykózního poškození, napadení porostů ochmetem, bude lépe pohybovat se u HS 255 na spodní hranici rozpětí obmýtí. Jiná situace je v HS 455, kde má db zcela jiné růstové podmínky.

e) Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I.vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II.nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu.

___________________________________________________________________________________________________________________________

156




9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS TAB 9.5. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ HS

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

1

2

3

4

5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

(současné porosty)

19 191 195 197 198

38 447,74 ha MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. nepůvodní dřeviny %

Lužní stanoviště: 2L, 3U

2L: DB 6, JS 2, JV 1, LP 1, JL, OLL, TP, HB, VR, OS 212,50 ha 0,55% 3U: JS 4, DB 3, BK 1, JV 1, LP 1, JL, OLL /aluviální naplaveniny,naplavená půda, štěrkopísek, hlína - fluvizem, glej/ smrkové pH 100 80-120 20 91 --15 % - 2L: LP, JV, HB, --BB, DB, BŘK, JL dubové pH, P 160 130-200 30 141 DB 10 80-130 3U: BK, JV, JL, Podle základní cílové skladby alt. JV, KL, JS listnaté pH,pN 90 20 81 20-40 LP, JD, OLL, DB topolové H 40 10 31 Podle základní cílové skladby alt. JV, KL, TP

217 219

Exponovaná stanoviště nižších poloh: 1N, 1C, 1X1, 1H6, 1H7, 2N, 2A, 2S9, 2B6, 726,35 ha 1,89% 2B9, 2H9, 2D9, 3C DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD, BOČ /jílovce, pískovce, slínovce, spraš, sprašová hlína - ranker, kambizem, hnědozem/ MD + -3 borové nN,pN 120 110-140 20 111 DB 6, BO 3, HB 1, BK, LP, MD 30 % - N,C: DB, BK, LP, BO 5, DB 3, HB 1, BK 1, LP, MD BOČ + HB, JD, BŘ dubové P,pN 130 110-150 30 111 DB 8, BK 1, HB 1, LP, BŘ, BO, MD ost. SLT: DB, 1X1, 1H6, 1H7: DBP 1 BK, LP, HB, JD, JV, JS, dubové (p)N 110 80-120 20 101 DB 8, BK 1, HB 1, LP, BŘ, BO, MD JL, BŘK, BB, TS 1X1, 1H6, 1H7: DBP 1 (nekvalitní) 80-120 listnaté (p)N 110 30 91 BO 5, DB 3, HB 1, BK 1, LP, MD les nízký (p)N 90 80-120 20 81 BO 5, DB 3, HB 1, BK 1, LP, MD

23

Kyselá stanoviště nižších poloh: 2I, 2K

21 213 215 215

237 239

DB 8, BO 1, BK(HB, LP) 1, MD, BŘ, DG, DBČ 396,00 ha 1,03% /jílovce s pískovci, sprašová hlína – kambizem, hnědozem, luvizem/ MD + -3 smrkové nH 100 80-110 20 91 BO 6, DB 3, LP(BK, HB) 1, MD, BŘ, DG, DBČ 25 % - DB, BK, LP, HB, DG + -1 (nevhodné) JD, BŘ, DG DBČ + borové p(n)H, 110 90-130 20 101 BO 6, DB 3, LP(BK, HB) 1, MD, BŘ, DG, DBČ SM + N, pP 110-150 dubové P, 130 30 111 DB 8, BK 1, LP 1, HB, BŘ, BO, MD p(n)N dubové p(n)H 110 80-120 20 101 DB 8, BK 1, LP 1, HB, BŘ, BO, MD (nekvalitní) listnaté H,pH 100 80-120 30 81 BO 5, DB 3, HB 1, BK 1, LP, MD les nízký H,pH 90 80-120 20 81 BO 5, DB 3, HB 1, BK 1, LP, MD

25

Živná stanoviště nižších poloh: 1H, 1D, 1P, 2S, 2H, 2B, 2D

231 233 235 235

251 253 255 255 257 259

29 291 295 297 297 298

DB 6, BK 2, HB 1, MD 1, LP, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB, BŘ, BO, DG, JDO /jílovce s pískovci, spraše, sprašové hlíny, svahové hlíny - kambizem, hnědozem/ smrkové nN,nH 100 80-110 20 91 BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL, DG, JDO (nevhodné) borové pN,pH 110 80-120 20 101 BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL, DG, JDO dubové nP,pN 140 130-200 30 121 DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK pH dubové pN,pH 120 100-130 20 111 DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK (nekvalitní) listnaté p(n)N, 100 100-130 30 81 DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK, BŘ p(n)H les nízký nN,nH 90 80-120 20 81 DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK, BŘ pN,pH

12 977,78 ha 33,76% 20 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB

MD 5-10 DG + -4 JDO + -2 SM +

Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 1T, 3L

1T: OLL 9, BŘ 1 207,78 ha 0,54% 3L: OLL 8, JS 2, JV, KL, VR, OS, BŘ /slatinná rašelina, aluviální naplaveniny - organozem, fluvizem, glej/ smrkové N 100 80-100 20 91 alt. SM 1 - 3 70% - 1T: OLL, BŘ, DB --3L: OLL, JV dubové N 160 130-200 30 141 alt. DB 60-80 olšové pN 80 20 71 --olšové s JS pN 90 80-100 20 81 --30-50 topolové H 40 10 31 Přeměna druhové skladby


157

Hospodářské soubory HS

POROSTNÍ TYP


ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

1

2

3

4

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

5

(současné porosty)

41

411 413 416

Exponovaná stanoviště středních poloh: 3A, 3N, 3K9, 3S9, 3B9, 3D9, 3H9, 4D9, 3B6, 4B6 3N, 3K9: BK 8, BO 1, DB 1, LP, MD, SM

N, (P) pH,nN

100 90

90-110

43

Kyselá stanoviště středních poloh: 3K, 4K

90-110

30 20

71 81

BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, BŘ, DG

433

/jílovce, pískovce - kambizem, podzol/ smrkové n(p)N, 110 100-130 30 n(p)H, n(p)P borové nP,nH 110 100-130 20

435

dubové

nP,nN

140

110-140

30

121

436 439

bukové les nízký

P, pN pH,nN

130 90

120-150

30 20

111 81

45

Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

90-110

91

101

BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG 4.lvs: SM 5, BK 3, DB, 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG

1 916,42 ha 4,98%

BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK, DG, JDO BK 10 /jílovce, pískovce, sprašová hlíny, svahové hlíny - kambizem, luvizem/ smrkové H 80 70-100 20 71 SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, JDO, DG, DB, HB, JS, JL, TŘ (poškozené) smrkové

nN,nH pN,pH

100

90-120

30

81

453

borové

110

90-120

20

101

455

dubové

160

140-180

30

141

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, KL, JL, TŘ, JS, BŘK

456

bukové

nH,nN nP nP,pN pH pN, P

SLT 3S: alt. BO SLT 3H, 4H: alt. DB SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, JDO, DG, DB, HB, JS, JL, TŘ SLT 3S: alt. BO SLT 3H, 4H: alt. DB BO 5, BK 3, DB 1, KL 1, MD, LP, HB, JD, JDO, DG

120

120-150

40

101

457

pH,pN nN,nH pH,pN

100

110-140

30

81

80

50-90

30

61

Podle základní cílové skladby alt. BŘ

459

listnaté (DB, BK,LP,JS,HB) listnaté (BŘ, OL, OS) les nízký

3.lvs: BK 6, DB 2, KL(LP) 1, MD 1, HB, BŘK, JV, TŘ, JD, JDO 4.lvs: BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, LP, JV, TŘ, JD, JDO alt. BK 10 Podle základní cílové skladby alt. DB, LP, HB, JS

pH,pN

70

50-90

20

61

---

47

Oglejená stanoviště středních poloh: 3V, 3O, 4V, 4O

471 473 475

3O: BK 6, DB 3, LP 1, HB, JV, JD, OLL, OS 4V: BK 8, LP 2, DB, JV, JD, OLL, JS /deprese, plošiny, mírné svahy - kambizemě, pseudogleje, gleje/ 100-130 smrkové H, N, P 100 30 81 --100-130 borové H, N, P 110 30 91 BO 5, SM 2, DB(BK) 3, JD, BŘ, MD, LP, OL, OS 140-180 dubové H, N, P 140 30 121 DB 8, LP 1, BK 1, BŘ, OL, OS, JV, JS, JL

01

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z,1X5, 3Y, 3J

Blízká přirozené /srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou, kamenná žebra - litozem, ranker/ V (P) Bez 150 -f úmysl. těžeb. zásahů Nepře tržitá

MD 5-10 SM 10-30

691,90 ha 1,80% 25 % - DB, BK, LP, JD, HB, DG

MD 5-10 DG 1-4 SM 20-50

BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG 4.lvs: SM 5, BK 3, DB, 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG DB 8, BK 1, BO 1, LP, HB, BŘ, MD BK 7, DB 2, BO 1, LP, HB, BŘ, MD BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ alt. BK 10 ---

451

457

dřeviny %

Alt.: BK 10 Ost.3.lvs: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JV, JS, JL, MD, BŘK BK 7, DB 1, LP 1, JS 1, KL, JL, JV, MD, BŘK ---

listnaté les nízký

451

(Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. nepůvodní

Ost. SLT: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JV, JL, TŘ, BŘK, MD, SM /pískovce, jílovce, svahové hlíny - kambizem, ranker/ smrkové pN,pP 110 100-130 30 91 SLT 3N, 3K9: BK 5, SM 3, BO 1, MD 1, DB, LP, BŘ 30% - 3N, 3K9: BK, JD, BO 5, BK 3, MD1, DB 1, LP, BŘ nN,nP LP, DB Ost. 3.lvs: BK 5, SM 3, KL 1, MD 1, DB, HB, JS, JL Ost.: BK, JD, JV, JS, JL, borové pN, 120 110-140 30 101 SLT 3N, 3K9: BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, BŘ LP, HB Ost. 3.lvs: BO 5, BK 3, KL 1, MD 1, DB, HB, JS, JL nN, P 120-150 bukové pN,pP 130 30 111 SLT 3N, 3K9: BK 8, DB 1, MD 1, LP, BŘ

417 419

431

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY

21 279,74 ha 55,35% 25 % - BK, DB, LP, JV, JD, JS, JL, HB, TŘ, JDO

MD 5-10 DG 3-5 JDO + -3 SM 20-50

4,42 ha 0,01% 25 % - BK, JD, DB, JV, JS, LP, JL, HB, OS, JDO

34,85 ha 0,09% 5% - 0Z: Bk, BŘ, DB, JD 90% - 1X5: DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 30% - 3Y: BK, JD, BŘ, DB 90% - 3J: BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘK, MK, TS, HB

___________________________________________________________________________________________________________________________

158

---


---



VYSVĚTLIVKY: - porostní typ:

- základní doporučení:

- cílová druhová skladba:

- meliorační a zpevňující dřeviny: - geograficky nepůvodní dřeviny:

zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD, JD, JDO, DG se zařazují do smrkových; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty LP, JV, KL, JL do bukových; DBČ do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný, n - násečný, p - clonný 2- doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnovy Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle existujících porostních typů, které zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativní cílová druhová skladba tedy zohledňuje současný stav lesa. uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR (č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996) pro PLO 37 (spodní hranice platí pro prvky ÚSES)

Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP (k roku 1997) v dané oblasti.


159



9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS TAB 9.6. STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ Číselné označení cílového hosp. souboru

Plocha

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

JS, DB, Geograficky nepů--vodní dřev.(max.%) OLL 2L: DB6, JS2, JV1, LP1, JL, OLL, TP, HB, VR, OS 3U: DB3, JS4, BK1, JV1, LP1, JL, OLL

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) Povolená maximální šířka holé seče :

Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

( §31,odst.2 )

1 ha

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

7 let

2x prům. výška

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

DB

JS

JV

LP

10

4

4

4

POROSTNÍ TYP:

vyhl.č.83/96 Sb.

Hospodářský tvar:

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

Hospodářský způsob:

H, N, P

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 10%

191- SMRKOVÉ

197 - LISTNATÉ (JS,JV,KL,LP,OLL,HB,AK)

195 - DUBOVÉ (směsi s DB)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

20

90

20

160

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

91

pH

Alternativní

Počátek obnovy


81

pN,pH

Podle základní cílové skladby

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

alt. JV, KL, JS (s dubem)

Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření

Meliorační a zpevňující dřeviny :

2L: LP, JV, JL, HB, BB, BŘK, DB 3U: BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB

15

7 let

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

DOPORUČENÍ

0,55 %

Základní dřeviny:

2L, 3U

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

HOSPODÁŘSKÁ

212,50 ha

(aluviální naplaveniny, naplavené půdy-štěrkopísek, hlína; fluvizem, glej)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

ZÁKLADNÍ

38 447,74 ha

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

30

Počátek obnovy


141

pH, N, P

Alt. DB 10

OLL 22-26 JS 28-34 KL 28-30

SM 28-34

Obnovní doba

DB 26-32

Průměrná

Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OLL, JS, SM.

Podprůměrná, (vtroušené dřeviny JS, JV, KL nadprůměrná).

Rychlá obnova holou sečí s přihlédnutím ke tvaru lokality, využít zmlazení listnáčů, jinak uměle, skupinovitě.

Obnova podle dominujícího HS s přihlédnutím ke zvláštnostem podmáčeného stanoviště. Bodová prameniště ponechat přirozenému vývoji. Míšení skupinovité, jednotlivé.

Holosečně, násečně podle potřeby (tvar stavoviště), podrostně jen při objevení se přirozené obnovy. Ponechávat kvalitní výstavky.

Kvalita, kvantita, stabilita.

Zachování ostatních užitečných funkcí lesa.

Kvalita a vysoký podíl cenných sortimentů.

- mladé porosty

Interval 5 let. První zásahy do 35 let neutrální, podúr., kombinované (schematické), počet jedinců okolo 2000ks/ha (stabilita), vývoj korun

Interval 5-10 let. První zásahy neutrální, kombinovaný výběr (tvarový). JS porosty pozitivní, úrovňový výběr.

Negativní výběr v podúrovni i úrovni, odstranit obrostlíky, uvolňovat DB, ve směsích redukce JS.

-dospívající porosty

Interval 10 let, úrovňový kombinovaný výběr,

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr- silnější zásahy (přírůst).

Pokračovat v negativním výběru, redukce JS, LP, HB, BB.

Ohrožení buření, zamokřením, vítr, mráz.

Ohrožení buření, zamokřením, částečně vítr, mráz.

Vysoká buřeň (chrastice, kopřiva).

Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Biologická, na LT 2L1 možná i technická v nutných případech při obnově, neodvodňovat mokřady a prameniště.

FUNKČNÍ POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Nadprůměrný

Průměrný

Nadprůměrný

Břehoochranný - protierozní


Desukční

Desukční

Desukční, vodoochranný

Není, podprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Les nízký (břehové porosty) u = 40 - 60 let, při snížené výmladkové schopnosti převod.

Nekvalitní DB: 120/20

Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.

___________________________________________________________________________________________________________________________

160



Číselné označení cílového hosp. souboru



LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(aluviální naplaveniny, naplavené půdy-štěrkopísek, hlína; fluvizem, glej)

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

1 ha


JS

JV

LP

10

4

4

4


Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

15 Hospodářský tvar:

les vysoký

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

2L: LP, JV, JL, HB, BB, BŘK, DB 3U: BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB Hospodářský způsob:

H, N, P

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 10%

Obmýtí

Obnovní doba

40

10

Počátek obnovy


31 Alternativní


198 - TOPOLOVÉ (VR)

HOSPODÁŘSKÁ

vyhl.č.83/96 Sb.

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

7 let


DB


7 let

2x prům. výška


DOPORUČENÍ

0,55 %


2L, 3U


ZÁKLADNÍ

212,50 ha

JS, DB, Geograficky nepů--vodní dřev.(max.%) OLL 2L: DB6, JS2, JV1, LP1, JL, OLL, TP, HB, VR, OS 3U: DB3, JS4, BK1, JV1, LP1, JL, OLL


POROSTNÍ TYP:

Plocha

H

Podle základní cílové skladby

alt. TP, JV, KL (s dubem) TP 30 Podprůměrná. Obnova holosečně, chemické ničení buřeně, míšení dřevin jednotlivě či do malých skupin při výsadbě. Kvalita. Negativní výběr. Kladný výběr Vysoká buřeň (svízel přítula, kopřiva, devětsil, chrastice). Biologická, na LT 2L1 možná i technická v nutných případech při obnově, neodvodňovat mokřady a prameniště.



U TP průměrný, jinak nadprůměrný --Desukční, vodoochranný (břehoochranný) Průměrná Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, výběr, podsadby, podpora přirozené skladby dřevin. Vrbové porosty na 2L: N, 40/10 Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.


161

Hospodářské soubory Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

726,35 ha

(jílovce, pískovce, slínovce, spraš, spraš. hlína; ranker, kambizem, hnědozem)

1X1, 1N, 1C, 1H6, 1H7, 2N, 2A, Základní dřeviny: 2B6, 2S9, 2B9, 2H9, 2D9, 3C DB8, BO1, HB1, BK, LP, MD, BOČ

Soubory lesních typů : (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:


( §31,odst.2 )

1 ha



BO

DB

BK

MD

LP

JD

BŘ

8

10

4

3

4

3

3

MD +-3, BOČ+

7 let


N,C: DB, BK, LP, HB, JD, BŘ A: DB, BK, LP, HB, JD, JV, JS, JL, BŘK, BB, TS

30


POROSTNÍ TYP:


7 let

1x prům. výška

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)



Povolená maximální šířka holé seče :

DB(BO)

1,89 %



les vysoký, střední (nízký)

nN, pN, P

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: ---

213 - BOROVÉ

215 - DUBOVÉ

215 - DUBOVÉ nekvalitní, poškozené

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

120

20

130

30

110

20

DOPORUČENÍ

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

pN, nN

111

pN, P

101

(p)N

ZÁKLADNÍ vyhl.č.83/96 Sb.

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:



DB6, BO3, HB1, BK, LP, MD BO5, DB3, HB1, BK1, LP, MD

DB8, BK1, HB1, LP, BŘ, BO, MD 1X1, 1H6,7: DBP 1

DB8, BK1, HB1, LP, BŘ, BO, MD 1X1, 1H6,7: DBP 1

DB 20-24 HB 14-18

BO 20-24

Obnovní doba

DB 18-22 HB 14-16

Průměrné.

Průměrné (v závislosti na stavech zvěře).


Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Výstavky kvalitní BO. Využít výmladnosti DB, LP, HB hlavně na přechodu k extrémním stanovištím.

Clonně nebo násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP.

Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP.

Stabilita porostů.

Kvantita produkce.

Kvantita produkce.

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný nadúrovni, podpora vitálních, redukce hustoty, výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a šetřit podrost. podúroveň. Interval 10 let, kladné úrovňové zásahy, Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, podpora listnáčů a cílových dřevin. šetřit podrost. Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu. a ochrany vegetačního krytu. Biologická - MZD, viz obnovní postupy, výchova a cílová druhová skladba. Podprůměrný

Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost. Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost. Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu.

Podprůměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Průměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. SM porosty : 100/30 3C: BK8, DB1, HB1, LP, MD 3C: BK8, DB1, HB1, LP, MD 3C: BK8, DB1, HB1, LP, MD LT 2D9, svážná území: DB5, JV2, JS2, BK1, LT 2D9, svážná území: DB5, JV2, JS2, BK1, LT 2D9, svážná území: DB5, JV2, JS2, BK1, MD, HB, TŘ, JL MD, HB, TŘ, JL MD, HB, TŘ, JL 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku Šetřící půdní kryt a nenarušující půdu.

___________________________________________________________________________________________________________________________

162






Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

1X1, 1N, 1C, 1H6, 1H7, 2N, 2A, Základní dřeviny: 2B6, 2S9, 2B9, 2H9, 2D9, 3C DB8, BO1, HB1, BK, LP, MD, BOČ



( §31,odst.2 )

BO

DB

BK

MD

LP

JD

BŘ

8

10

4

3

4

3

3

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.



MD + -3, BOČ+

7 let


N,C: DB, BK, LP, HB, JD, BŘ A: DB, BK, LP, HB, JD, JV, JS, JL, BŘK, BB, TS

30


HOSPODÁŘSKÁ


7 let

1x prům. výška


ZÁKLADNÍ

DB(BO)

1,89 %




1 ha

POROSTNÍ TYP:

726,35 ha

(jílovce, pískovce, slínovce, spraš, spraš. hlína; ranker, kambizem, hnědozem)



les vysoký, střední (nízký)

nN, pN, P


217 - LISTNÁTÉ (HB,LP, +směsi s DB)

219 - LES NÍZKÝ (DB,HB,LP,AK)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

90

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

(p)N

81

(p)N


Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

BO5, DB3, HB1, BK1, LP, MD


LP 20-26 HB 14-18

DB 16-22 HB 14-16





Kvantita produkce.

Kvantita produkce.

Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost. šetřit podrost. Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost. šetřit podrost. Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu. a ochrany vegetačního krytu. Biologická - MZD, viz obnovní postupy, výchova a cílová druhová skladba.



Podprůměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Nekvalitní pařezina 70/20 3C: BK8, DB1, HB1, LP, MD N,A,C,S9,B9,H9,D9: možný les nízký LT 2D9, svážná území: DB5, JV2, JS2, BK1, LT 2D9, svážná území: DB5, JV2, JS2, BK1, MD, HB, TŘ, JL MD, HB, TŘ, JL 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku Šetřící půdní kryt a nenarušující půdu.


163




Plocha


KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23 Soubory lesních typů : (lesní typy)


2I, 2K




( §31,odst.2 )

1 ha


7 let

2x prům. výška

25

7 let

DB

BO

BK

LP

MD

10

8

5

4

3


Alternativní


DB, BK, LP, HB, JD, BŘ, DG

Hospodářský tvar: les vysoký (střední)

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha :

HOSPODÁŘSKÁ

MD+-3, DG+-1, DBČ +, SM +


Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )


ZÁKLADNÍ


DB, BO

1,03 %

DB8, BO1, BK (HB, LP)1, MD, BŘ, DG, DBČ

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

POROSTNÍ TYP:

396,00 ha

(jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem)

Hospodářský způsob: nH, pH, pP, pN

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:

231 - SMRKOVÉ (nevhodné)

233 - BOROVÉ

235 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

20

110

20

130

Počátek obnovy


91

nH

Počátek obnovy


101

p(n)H, N, pP

---

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


111

P, p(n)N

BO6, DB3, BK (HB, LP)1, MD, BŘ, DG, DBČ

BO6, DB3, BK (HB, LP)1, MD, BŘ, DG, DBČ

DB8, BK1, LP1, HB, MD, BŘ, BO

DB 18-24

BO 22-24

DB 18-24

BO průměrná, u SM podprůměrná. Využít vtroušené listnáče.

U borovice průměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.

DB průměrná. Snaha o max. využití. Závisí na stavu zvěře.

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Rychlá přeměna, holoseč proti větru a na stinné straně (vláha), předsunout násečné prvky pro BK a LP. Přirozená obnova vtroušených listnáčů - odclonění, obsek, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Rychlá přeměna monokultur, násek či holoseč proti větru a na stinné straně (vláha) možná clona, předsunout násečné prvky pro BK a LP. Vtroušené či přimíšené listnáče využít k následné přirozené obnově - odclonění, obsek, později ponechat jako výstavky. Proředěných částí využít k podsadbám.

Snaha o dosažení max. podílu přirozené obnovy dubu (obsek v semenných letech, procloňování v menších skupinách či pruzích). Možno předsunout násečné prvky na BK, LP. Zbytečně neotvírat porosty, zvláště na slunných expozicích.

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření

Naléhavé zpevnění mladých monokultur včasnými zásahy, zaměření na kvalitu a odolnost porostů.

Kvalita a stabilita porostů.


- mladé porosty

Interval 5 let, záporné zásahy kombinované, později kladné, úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče, tvarový výběr.

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i nadúrovni, podpora vitálních jedinců. Redukce hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň.

Interval 5-10 let, kladný, kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců Úprava druhové skladby. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň.


Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy:

-dospívající porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:



Interval 10 let, kladné, úrovňové zásahy. Interval 10 let, kladný úrovňový výběr, Zaměření na kostru porostu. Další podpora podpora listnáčů a cílových stromů. listnaté příměsi. Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem Ohrožení suchem, větrem, hnilobou labilita monokultur. Vhodné hospodaření s ekologická labilita monokultur. Vhodné vláhou, vhodný obnovní postup, neotevírat hospodaření s vláhou - neotevírat porosty porosty přímému slunci. Podporovat listnatou přímému slunci. Postupně odstranit příměs. Postupně odstranit monokultury a monokultury a biologickou degradaci biologickou degradaci stanovišť. stanovišť. Biologická, pomocí MZD, výchovy porostů - podpora listnáčů, dodržení cílové skladby. Průměrný

Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat porost přímému slunci. Využívat ochrany vegetačního krytu- zmlazení, etáže, podúrovně.

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Porosty s vyšším zastoupením listnáčů (DB) 110/20 - využít obseku, přirozené obnovy a ve fázi obnovy ponechat výstavky. Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace a koně.

___________________________________________________________________________________________________________________________

164





Plocha


KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23 Soubory lesních typů : (lesní typy)


2I, 2K


( §31,odst.2 )

1 ha


7 let

2x prům. výška


25

7 let

DB

BO

BK

LP

MD

10

8

5

4

3



DB, BK, LP, HB, JD, BŘ, DG

Hospodářský tvar: les vysoký (střední)

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha :

HOSPODÁŘSKÁ

MD+-3, DG+-1, DBČ +, SM +


Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )



ZÁKLADNÍ


DB, BO

1,03 %

DB8, BO1, BK (HB, LP)1, MD, BŘ, DG,DBČ


POROSTNÍ TYP:

396,00 ha

(jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem)

Hospodářský způsob: nH, pH, pP, pN

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:


237- LISTNÁTÉ (HB, LP + směsi s DB)

---

239 - LES NÍZKÝ (DB,HB,LP,AK)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

20

100

30

90

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

H, pH

81

H, pH

Počátek obnovy


101

(p)(n)H

Obnovní doba

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy:

DB8, BK1, LP1, HB, MD, BŘ, BO



LP 22-26 HB 14-18

DB 18-22

DB 16-22 HB 14-16


Průměrná.










- mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců. Úprava předrostů a vidličnatých jedinců. Úprava druhové skladby. druhové skladby. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň. a podúroveň. Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat porost přímému slunci. Využívat ochrany porost přímému slunci. Využívat ochrany vegetačního krytu- zmlazení, etáže, vegetačního krytu- zmlazení, etáže, podúrovně. podúrovně. Biologická, pomocí MZD, výchovy porostů - podpora listnáčů, dodržení cílové skladby.

Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců. Úprava druhové skladby. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň. Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat porost přímému slunci. Využívat ochrany vegetačního krytu- zmlazení, etáže, podúrovně.

Průměrný

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná



Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Nekvalitní pařezina 70/20 Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace a koně.


165





Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

DB, BK



1H, 1D, 2S, 2B, 2H, 2D, 1P


DB6, BK2, HB1, MD1, LP JV, JL, JS, TŘ, BŘK, BB, BŘ, BO, DG, JDO

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ( §31,odst.2 )

1 ha


7 let

2x prům. výška


BK

LP

JV

JS

JDO

BO

10

5

5

5

4

2

8

POROSTNÍ TYP:


BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB

20

7 let



DB

MD 5-10, DG + - 4, JDO + - 2, SM +






(BO)

33,76 %

12 977,78 ha

jílovce, (pískovce), spraše, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, hnědozem)


les vysoký, nízký, střední

nN, pN, nH, pH, nP


251 - SMRKOVÉ (nevhodné)

253 - BOROVÉ

255 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

100

20

110

20

140

30

DOPORUČENÍ

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

nN, nH

101

pN, pH

121

nP,pN, (pH)



Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL, DG, JDO

BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL, DG, JDO

DB 24-26

Obnovní doba

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK, BO

BO 22 - 24

DB 24-26

DB průměrná. SM podprůměrná.

U BO podprůměrná.

Průměrná.

Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Předsunout násečné prvky pro BK, LP, JV, JL. Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Možné clonné prvky. Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.

Clonně, nelze- li přirozeně, pak násek či holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etážpodsadby (počátek ve 40-60letech), výmladky. Ponechat výstavky kvalitních listnáčů- TŘ, BB, BŘK, +MD.

Kvantita (stabilita porostů).

Kvalita, kvantita.

Kvalita.

Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Interval 5 let. Záporné zásahy v úrovni i Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, podúrovni. Podpora vitálních, redukce hustoty. Udržovat hustý podružný porost. Výběr později kladné úrovňové. Uvolňovat a šetřit Pravidelné koruny, šetřit listnáče a podúroveň. netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců. listnáče. Tvarový výběr. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy Interval 10 let, úrovňové zásahy s kladným Interval 10 let. Kladný úrovňový výběr,. zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost výběrem. Zaměřit se na kostru porostu. Podpora listnáčů a cílových stromů. a podúroveň. Podpora listnáčů. Ohrožení suchem, větrem, hnilobou, buření. Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem. Opatrné hospodaření s vláhou. Postupně Postupně odstranit monokultury a biologickou Suchem a buření. odstranit monokultury a biologickou degradaci degradaci stanovišť. stanovišť. Biologická, pomocí MZD. Zvláštní důraz na SLT s biologickou degradací stanoviště (monokultury).


- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

Průměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Poškozené, proředěné porosty 90/20, porosty Kvalitní porosty (Malenovický ekotyp) 120/30, 1P: DB 10, BŘ, OS nP, nN. s vyšším zastoupením listnáčů 110/20, pN, 1P: DB 10, BŘ, OS výstavky. 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.

___________________________________________________________________________________________________________________________

166






Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

DB, BK Geograficky nepůvodní dřev.(max.%) (BO) DB6, BK2, HB1, MD1, LP JV, JL, JS, TŘ, BŘK, BB, BŘ, BO, DG, JDO



1H, 1D, 2S, 2B, 2H, 2D, 1P



1 ha


7 let

2x prům. výška


BK

LP

JV

JS

JDO

BO

10

5

5

5

4

2

8

POROSTNÍ TYP:

DOPORUČENÍ



Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:


les vysoký, nízký, střední

nN, nH, pN, pH, nP

257- LISTNÁTÉ (HB,LP,JS + směsi s DB)

259 - NÍZKÝ LES (DB,HB,LP,AK)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

20

100

30

90

Počátek obnovy


Počátek obnovy

111

pN, pH, (P)

81

vyhl.č.83/96 Sb.

Alternativní




ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ


BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB

20

7 let


DB

MD 5-10, DG + - 4, JDO +- 2, SM +





33,76 %

12 977,78 ha

jílovce, (pískovce), spraše, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, hnědozem)

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK



pN, pH, nN, nH

81

DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK, BŘ

LP 22-26 HB 14-18

DB 22-24

20

Počátek obnovy

pN, pH, nN, nH

DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK, BŘ

Obnovní doba

LP 22-24 HB 14-16

Průměrná.

DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá.



Rychlejší obnova s ohledem na možnosti přirozené obnovy, holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etáž- podsadby (počátek ve 4060letech), výmladky. Ponechat výstavky cenných listnáčů- TŘ, BB, BŘK, a MD.

Holoseče nebo náseky od V - SV. DB clonně (obsek kvalitních jedinců). Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Ponechat výstavky cenných listnáčů- TŘ, BB, BŘK, a MD.

Obnova od V - SV náseky nebo holou sečí. Využít přirozeného zmlazení žádoucích dřevin. Možnost předsunout clonné skupiny pro BK, LP, KL. Výmladky využít pro vytvoření etáže.


Kvalita.

Kvalita.

Kvantita. Příprava na převod.

Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.

Interval 5-10let. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.

Ohrožení suchem a buření.


- mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:


Interval 5-10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců.


Biologická, pomocí MZD.


Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin.

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. 1P: DB 10, BŘ, OS 1P: DB 10, BŘ, OS Nekvalitní pařezina 70/20 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.


167





Plocha

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29



1T, 3L


1T: OLL9, BŘ1 Povolená maximální šířka holé seče :


( §31,odst.2 )

1 ha


7 let

2x prům. výška

70

7 let

JS

SM

4

4

3

vyhl.č.83/96 Sb.

---


3L: JV, OLL


pN

les vysoký


POROSTNÍ TYP:

DOPORUČENÍ


1T: OLL, BŘ, DB



OLL

OLL, JS




HOSPODÁŘSKÁ

0,54 %

3L: OLL 8, JS 2, JV (KL), VR, OS, BŘ


ZÁKLADNÍ

207,78 ha

(slatinná rašelina, aluviální naplaveniny; organozem, fluvizem, glej)

291- SMRKOVÉ

295 - DUBOVÉ

297- OLŠOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

20

160

30

80

Počátek obnovy


91

pN

Počátek obnovy


141

Obnovní doba

20

Počátek obnovy

N


71

pN



Alt. SM 1- 3

Alt. DB SM 30-36

OLL 22-26 JS 26-32

DB 24-30

Průměrná.

Podprůměrná až žádná.

Průměrné.

Rychlá obnova holou sečí s přihlédnutím ke tvaru lokality, využít přirozené zmlazení SM, JS, listnáče uměle skupinově.

Násek s umělou obnovou.

Obnova s přihlédnutím ke zvláštnostem podmáčeného stanoviště. Bodová prameniště a mokřady ponechat přirozenému vývoji. Pruhové a skupinové seče, skup. Míšení.

Kvalita, kvantita, stabilita.

Kvalita, kvantita.

Kvalita, zachování ostatních užitečných funkcí lesa.

Interval 5 let. První zásahy do 35 let - podúr., kombinované, od mlazin volný zápoj, počet jedinců okolo 2000ks/ha (stabilita). Interval 10 let, úrovňový kombinovaný výběr, opatrný výběr, podpora předrůstavých a úrovňových .

Negativní výběr v podúrovni i úrovni, odstranit obrostlíky, uvolňovat DB, ve směsích redukce JS.

Interval 5-10 let. První zásahy neutrální, kombinovaný výběr (tvarový). Mírně a často.

Pokračovat v negativním výběru.

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr- silnější zásahy (přírůst).

Ohrožení buření, zamokřením, vítr, mráz.

Zamokřením, mráz, buřeň¨(chrastice, kopřiva).

Ohrožení buření, zamokřením, částečně vítr, mráz.

Biologická, na LT 3L1 možná i technická, neodvodňovat mokřady a prameniště.


- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:

Doporučené Výrobní technologie:

U SM průměrný, jinak podprůměrný

Podprůměrný

Podprůměrný



Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Les nízký (břehové porosty) u = 40 - 60 let, při snížené výmladkové schopnosti převod. LT 3L2– prameniště, 1T ponechat vlastnímu vývoji, nezasahovat do vodního režimu (neodvodňovat). Nekval. por. 60/20 Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.

___________________________________________________________________________________________________________________________

168






Plocha

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29



1T, 3L


1T: OLL9, BŘ1 Povolená maximální šířka holé seče :


( §31,odst.2 )

1 ha


7 let


70

7 let

SM

4

4

3



3L: JV, OLL


pN

les vysoký


POROSTNÍ TYP:

HOSPODÁŘSKÁ

---

1T: OLL, BŘ, DB



JS




2x prům. výška

OLL

OLL, JS

0,54 %

3L: OLL 8, JS 2, JV (KL), VR, OS, BŘ


ZÁKLADNÍ

207,78 ha

(slatinná rašelina, aluviální naplaveniny; organozem, fluvizem, glej)

297- JASANOVÉ

298- TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

90

20

40

Počátek obnovy


81

Obnovní doba

10

Počátek obnovy

pN


31

N



Přeměna druhové skladby OLL 22-26 JS 26-32

TP 26-28

OLL podprůměrné, JS nadprůměrné.

Žádná.

Obnova podle dominujícího HS s přihlédnutím ke zvláštnostem podmáčeného stanoviště. Bodová prameniště ponechat přirozenému vývoji. Náseky, clonné skupiny.

Pruhové seče podél vodotečí. Míšení dřevin skupinovité.

Zachování ostatních užitečných funkcí lesa.

Dosažení užitkových sortimentů.

Interval 5-10 let. První zásahy neutrální, kombinovaný výběr (tvarový). JS porosty pozitivní, úrovňový výběr. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr- silnější zásahy (přírůst). Ohrožení buření, zamokřením, mráz.

Negativní výběr. Pozitivní výběr.

Ohrožení buření, zamokřením, mráz.

Biologická, na LT 3L1 možná i technická, neodvodňovat mokřady a prameniště.



Podprůměrný

Podprůměrný

Břehoochranný - protierozní Desukční

Desukční

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.

Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.


169





Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

3N, 3A, exp. typy 3K, 3S, 3B, BK (DB, Geograficky nepůZákladní dřeviny: 3H, 3D, 4D, 3B6, 4B6 SM, BO) vodní dřev.(max.%) SLT 3N, 3Ke: BK 8, BO 1, DB 1, MD, LP, SM ost. SLT: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, TŘ, BŘK, MD, SM



( §31,odst.2 )

1 ha


7 let

1x prům. výška

BO

SM

DB

LP

JD

JV

8

8

4

8

4

3

4

POROSTNÍ TYP:

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

7 let

vyhl.č.83/96 Sb.






pP, pN, nN, nP

les vysoký, nízký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

411 - SMRKOVÉ

413 - BOROVÉ

416 - BUKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

120

30

130

Počátek obnovy


pN, pP, nN, nP

91

MD 5-10, SM 10-30

3Ke, 3N : BK, DB, LP, JD, DG Ost. : BK, DB, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG

30


BK

4,98 %





ZÁKLADNÍ

1916,42 ha

(pískovce, jílovce, svahové hlíny; kambizem, ranker)

SLT 3N, 3Ke: SM 3, BK 5, MD 1, BO 1, DB, LP, BŘ, alt. BO 5, BK 3, MD 1, DB1, LP, BŘ SLT 3S,B,H,De, 3A: SM 3, BK 5, KL 1, MD 1, DB, HB, JS, JL

Počátek obnovy


101

BK 22-32 SM 24-34

30

Počátek obnovy

p,nN, (P)

SLT 3N, 3Ke: BO 5, BK 3, MD 1, DB1, LP, BŘ SLT 3S,B,H,De, 3A: BO 5, BK 3, KL 1, MD 1, DB, HB, JS, JL

Obnovní doba Hospodářský způsob

111

pN, pP

SLT 3N, 3Ke: BK 8, MD 1, DB 1, LP, BŘ, Alt. BK 10 SLT 3S,B,H,De, 3A: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, BŘK

BO 26-30

BK 24-32

SM průměrná. BK průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře).

U BO minimální, vtroušené dřeviny (listnaté) průměrné – nadprůměrné.

BK průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře), využívat semenných let, příprava půdy.


Postupovat po svahu a proti větru. Na kyselých stanovištích využít přirozené obnovy SM. Míšení skupinovité, jednotlivé. Ponechat výstavky listnáčů a cílových listnatých dřevin. Využít jejich zmlazení. Podsadby proředěných částí. Vnášení MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), řadové výsadby, doplnění mezernatých kultur a nárostů SM.

Náseky s postupem proti Z aj. Nutná umělá obnova, skupinovité i jednotlivé smíšení.

Clonně v kombinaci s předsunutými clonnými prvky nebo náseky, po svahu s bočním odcloněním. Ponechávat výstavky (JV, KL, TŘ, DB, BŘK, LP). Postup obnovy s ohledem na nebezpečný vítr a vlhkost (S - V).


Kvantita a stabilita.


Kvalita.

- mladé porosty -dospívající porosty

Interval 10 let. První zásahy schematické, další podúrovňové kombinované, uvolňovat cílovou příměs. Interval 10-20 let, úrovňové pozitivní zásahy, uvolňovat BK, KL.

Negativní výběr, podpora cílových dřevin. Negativní výběr, uvolňování MZP.

Interval 5-10 let, negativní výběr v úrovni a nadúrovni. Šetřit podúroveň. Podporovat cenné listnáče. Interval 10-15let, kladné zásahy v úrovni, podpora kvality, šetřit cenné listnáče a DB.

Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení erozí, větrem, místy sněhem a námrazou.

MELIORACE:

Svážná území a lokality ohrožené sesuvy: šetrné a pestré obnovní postupy- clonné, neodkrývat půdu holosečí, tvary sečí přizpůsobovat zmlazení, upřednostňovat hluboce kořenící dřeviny. Šetřit vtroušené cenné listnáče (TŘ, JL, BŘK).

Ohrožení erozí, větrem, místy sněhem a námrazou.

Ohrožení erozí, částečně větrem. Stabilitu zvyšovat zakládáním vhodné směsy blízké přirozené skladbě.




Průměrný až nadprůměrný

Průměrný


Protierozní

Protierozní

Protierozní

Podprůměrná

Průměrná – Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Porosty s BK nad 20% 120/30 BK 8, SM 2, KL, MD LT 3D9, 4D9, uvezliska - svážná území: BK 3, JS(OLL) 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OS

Kvalitní porosty (Malenovický ekotyp) 120/30, nP, nN. LT 3D9, 4D9, uvezliska - svážná území: BK 3, JS(OLL) 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OS

LT 3D9, 4D9, uvezliska - svážná území: BK 3, JS(OLL) 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OS

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně, lanové systémy. Zásahy orientovat do zimního období.

___________________________________________________________________________________________________________________________

170






Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

3N, 3A, exp. typy 3K, 3S, 3B, BK (DB, Geograficky nepůZákladní dřeviny: 3H, 3D, 4D, 3B6, 4B6 SM, BO) vodní dřev.(max.%) SLT 3N, 3Ke: BK 8, BO 1, DB 1, MD, LP, SM ost. SLT: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, TŘ, BŘK, MD, SM



1 ha


BK

BO

SM

DB

LP

JD

JV

8

8

4

8

4

3

4

HOSPODÁŘSKÁ







pP, pN, nN, nP

419 - LES NÍZKÝ

Obnovní doba

Obmýtí

90

30

90


71


3Ke, 3N : BK, DB, LP, JD, DG Ost. : BK, DB, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG

30

Obmýtí Počátek obnovy

MD 5-10, SM 10-30


417 - LISTNATÉ (JS, LP)

N (P)

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


81

pN, nN

BK 7, DB 1, LP 1, JS1, KL, JL, JV, MD, BŘK BK 24-32 LP 22-28 JS 22-32

Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření


7 let


ZÁKLADNÍ


7 let

1x prům. výška

4,98 %





POROSTNÍ TYP:

1916,42 ha

(pískovce, jílovce, svahové hlíny; kambizem, ranker)

BK 20-26 LP 18-24 HB 12-16

Průměrné, u JS, LP, HB nadprůměrné.


Náseky s postupem proti Z a J, podrostně jen u LP, míšení skupinovité a jednotlivé.



Kvantita produkce. Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost. Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost.

- mladé porosty

Negativní výběr, podpora cílových dřevin.

-dospívající porosty

Negativní výběr

Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení erozí. Stabilitu zvyšovat zakládáním vhodné směsy blízké přirozené skladbě.

MELIORACE:

Svážná území a lokality ohrožené sesuvy: šetrné a pestré obnovní postupy- clonné, neodkrývat půdu holosečí, tvary sečí přizpůsobovat zmlazení, upřednostňovat hluboce kořenící dřeviny. Šetřit vtroušené cenné listnáče (TŘ, JL, BŘK).

Ohrožení erozí.




Průměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Průměrná – Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. LT 3D9, 4D9, uvezliska- svážná území: BK 3, JS(OLL) 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OS

LT 3D9, 4D9, uvezliska- svážná území: BK 3, JS(OLL) 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OS

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně, lanové systémy. Zásahy orientovat do zimního období.


171





Plocha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

BK, (BO, SM)



3K, 4K





( §31,odst.2 )

1 ha


7 let

2x prům. výška

25

7 let

DB

MD

SM

BO

8

4

3

4

7

POROSTNÍ TYP:

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ


Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:



les vysoký (střední)

nN, nH, pN, pH, nP, pP


431 - SMRKOVÉ

433 - BOROVÉ

435 - DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

110

20

140

vyhl.č.83/96 Sb.

Alternativní



MD 5-10, DG 1–4, SM 20-50

BK, DB, LP, HB, JD, DG



BK


1,80 %




ZÁKLADNÍ

691,90 ha

(jílovce, pískovce; kambizem, podzol)


91

n(p)H, n(p)N n(p)P

Počátek obnovy


101

30

Počátek obnovy

nH, nN, nP

Obnovní doba

121


p,nH, nP, pN

BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG 4. lvs SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28

BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG 4. lvs SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, DG BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28

DB 8, BK 1, BO 1, LP, HB, MD, BŘ Alt. BK 7, DB 2, BO 1, LP, HB, MD, BŘ

Průměrná u všech dřevin.



Proti větru od S - V, ohled k přepadovým větrům. BK, LP vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a cílových listnatých dřevin. Využít zmlazení. Podsadby proředěných částí. Vnášení MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), řadové výsadby, doplnění mezernatých kultur a nárostů SM. Kvantita, kvantita a stabilita.

Holá seč od SV a podle konfigurace terénu. Náseky pro vnesení listnáčů (BK, LP). Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin.

Kvantita a stabilita.

Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, Interval 5 let, záporné zásahy v úrovni a později kladné úrovňové. Šetřit a uvolňovat nadúrovni. Dbát o pravidelné koruny. Šetřit listnáče. Tvarový výběr, dbát o vertikální listnatou příměs a podúroveň. zápoj. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Zaměření na kostru porostu (200 - 300 Podpora listnáčů a cílových stromů. cílových stromů). Další podpora listnáčů. Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, Ohrožení sněhem, větrem. Zvyšovat podíl hnilobami, ohryzem. Včasné plánování odluk listnáčů, využít jejich přirozené obnovy. a rozluk (20 - 30 let). Důsledná výchova. Postupně odstraňovat monokultury borovice. Zvyšovat podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD.

BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28

Snaha o přirozenou obnovu listnáčů clonou. Chybějící listnáče vnášet na předsunuté násečné prvky. Možno použít náseku.

Kvalita. Interval 5 - 10 let, kladný kombinovaný výběr. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince. Udržovat hustý podružný porost. Interval 10 - 20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.



Průměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Porosty s BK nad 20%: 120/30, BK 5, SM 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ Poškozené a řídké porosty: 90/20, nN, nH

Poškozené a řídké porosty: 100/20 Kvalitní porosty (Malenovický ekotyp) 120/30, nP, nN.

Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): 120/20, p(n)H.

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.

___________________________________________________________________________________________________________________________

172






Plocha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

BK, (BO, SM)



3K, 4K





( §31,odst.2 )

1 ha

DB

MD

SM

BO

8

4

3

4

7

POROSTNÍ TYP:

HOSPODÁŘSKÁ




25

7 let


BK


7 let

2x prům. výška



les vysoký (střední)

439 - LES NÍZKÝ

Obnovní doba

Obmýtí

130

30

90


111

Obnovní doba

20

Počátek obnovy

P, pN


81

pH, pN

BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ Alt. BK 10 BK 20-24 LP 18-22 HB 12-16

BK 22 - 26

Možnosti přirozené obnovy:

Průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře). Využívat semenných let. Příprava půdy.



Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Postup s ohledem na svah, vítr a vlhkost. Ponechat výstavky vtroušených listnáčů.

Holoseče nebo náseky od V - SV . Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod).


Kvalita a odolnost.

Kvantita.

Interval 5 - 10 let. Zpočátku záporné zásahy v úrovni i nadúrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Vyznačení mýtních jedinců, podpora cílové příměsi. Udržovat zápoj a podúroveň.

Interval 5-10let. Jednocení výmladků. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.

Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží - časté vývraty.

Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží - časté vývraty.


nN, nH, pN, pH, nP, pP


436 - BUKOVÉ

Hodnocení porostů: ( AVB)

- mladé porosty

MD 5-10, DG 1–4, SM 20-50

BK, DB, LP, HB, JD, DG




1,80 %




ZÁKLADNÍ

691,90 ha

(jílovce, pískovce; kambizem, podzol)

Biologická.



Průměrný

Podprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná




173





Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

BK, DB Geograficky nepů- MD 5-10, DG 3-5, (SM, BO) vodní dřev.(max.%) JDO +- 3, SM 20-50 BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK, DG, JDO alt. BK 10



3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4D, 4H



1 ha






7 let

2x prům. výška


BK

DB

LP

MD

JV

SM

BO

10

10

5

3

5

4

9

POROSTNÍ TYP:


BK, DB, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO

25

7 let




les vysoký, střední nízký

nN, pN, pH, nH, nP


451 - SMRKOVÉ

451 - SMRKOVÉ (poškozený loupáním)

453 - BOROVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

100

30

80

20

110

DOPORUČENÍ

Počátek obnovy


55,35 %

21 279,74 ha

(jílovce, pískovce, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, luvizem)

81


Počátek obnovy

pN, pH, nN,nH


H

71

Obnovní doba

20

Počátek obnovy

101


nH, nN, (nP)

SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, JDO, DG, DB, HB, JS, JL, TŘ SLT 3S: Alt. BO, 3H,4H: Alt. DB SM 26 - 36 BK 26 - 36

SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, JDO, DG, DB, HB, JS, JL, TŘ SLT 3S: Alt. BO, 3H,4H: Alt. DB SM 26 - 36 BK 26 - 36

BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, SM podprůměrná.

BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, SM podprůměrná.

BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, BO podprůměrná.


Přísně od SV proti větru, podle konfigurace terénu a přepadového větru. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a využít jejich přirozeného zmlazení. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat kultury.

Rychlá obnova, od SV proti větru, podle konfigurace terénu a přepadového větru. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a využít jejich přirozeného zmlazení. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby ředin, doplňovat kultury.

Holá seč od SV, podle konfigurace terénu. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechávat výstavky listnáčů a kvalitní BO (Malenovická). Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat kultury.


Kvalita a odolnost.

Kvantita a odolnost.

Kvalita a kvantita.

Interval 5 let. První zásah záporný v úrovni i podúrovni, další záporné podúrovňové. Uvolňovat BK a další listnáče. Tvarový výběr.

Interval 5 let. První zásah záporný v úrovni i podúrovni, další záporné podúrovňové podle stupně poškození. Uvolňovat BK a další listnáče. Tvarový výběr.

Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i podúrovni. Šetřit listnatou příměs a podúroveň.



- mladé porosty


Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, Interval podle stavu poškození, zdravotní vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. výběr, řediny podsazovat. Podpora listnáčů. Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobou, buření a ohryzem. Obnova proti Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, větru, plánování odluk a rozluk do 20 - 30 let, hnilobou, buření a ohryzem. důsledná výchova. Zvýšit podíl listnáčůRychlá obnova. zpevňovací žebra. Šetřit a podporovat listnáče. Odstraňovat monokultury SM. Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD.

BO 5, BK 3, DB 1, KL 1, MD, LP, HB, JD, JDO, DG BO 26 - 34 BK 26 - 36

Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Podpora listnáčů a cílových stromů. Ohrožení větrem, sněhem, suchem a buření. Zvyšovat podíl listnáčů, využít jejich přirozené obnovy. Postupně odstraňovat monokultury BO.


- produkční půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Nadprůměrný

Průměrný

Nadprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Porosty s DB nad 20%: 110/30, pH, DB 6, SM Porosty s DB nad 20%: 110/30, pH, DB 6, SM Kvalitní BO (Malenovická): nN, nP, 120/30, 2, MD 1, BK(KL) 1, LP, JS 2, MD 1, BK(KL) 1, LP, JS BO 5, BK 3, DB 2, MD, LP, HB Porosty s BK nad 20%: 110/30, pH, nP, BK 6, Porosty s BK nad 20%: 110/30, pH, nP, BK 6, SM 2, MD 1, KL 1, LP, JS SM 2, MD 1, KL 1, LP, JS Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.

___________________________________________________________________________________________________________________________

174






Plocha


45


3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4D, 4H



1 ha






7 let

2x prům. výška


BK

DB

LP

MD

JV

SM

BO

10

10

5

3

5

4

9

POROSTNÍ TYP:




BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO

25

7 let



HOSPODÁŘSKÁ

55,35 %



ZÁKLADNÍ

21 279,74 ha



les vysoký, střední, nízký

nN, pN, pH, nH, nP


455 - DUBOVÉ

456 - BUKOVÉ

457- LISTNATÉ (směsi DB, BK, LP, JS, HB)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

120

40

100

Počátek obnovy

141


nP, pN, pH

DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, KL, JL, TŘ, JS, BŘK

Hodnocení porostů: ( AVB)

Počátek obnovy

DB 26 - 30

101


Obnovní doba

30

Počátek obnovy


81

pH, nH, nP

pN, P

3 lvs: BK 6, DB 2, KL (LP) 1, MD 1, HB, BŘK, JV, TŘ, JD, JDO Podle základní cílové skladby 4 lvs: BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, LP, alt. DB, LP, JS, HB JV, TŘ, JD, JDO Alt. BK 10 DB 24 - 30 BK 28 - 36 BK 28 - 36 LP 26 - 32 JS 28 - 36

Možnosti přirozené obnovy:

BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná.

BK nadprůměrná, DB podprůměrná. Využít semenných let, příprava půdy.

BK a ost. listnáče nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná.


Nelze- li clonně, násek nebo holoseč. Ohled na konfiguraci terénu a vláhové poměry. K docílení kvality nutná etáž- podsadby ( ve 40 60 letech), výmladky. Ponechat výstavky cenných listnáčů (JV, JL, TŘ, BŘK, MD).

Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Ohled na konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Ponechat výstavky cenných listnáčů (JV, JL, TŘ, BŘK, MD).

Holá seč s postupem proti Z a J, podrostní jen u většího zastoupení BK a DB, míšení skupinovité a jednotlivé.


Kvalita, kvantita.

Kvalita.


- mladé porosty


Interval 5 -10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince. Interval 10 - 20 let. Úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.

Interval 5 - 10 let, první zásah záporný v úrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Udržovat zápoj a podúroveň.


Negativní výběr.

Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží.

Ohrožení buření.

Nadprůměrná

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Ohrožení buření. Biologická.



Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Holosečný způsob ve skupinách proředěných, Kvalitní HB porosty: 120/30 Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): zabuřenělých s předsunutím násečných Při vyšším zastoupení DB: 120/30 130/30, pN, pH prvků. Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.


175





Plocha


45


3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4D, 4H



1 ha






7 let

2x prům. výška


BK

DB

LP

MD

JV

SM

BO

10

10

5

3

5

4

9


Obnovní doba

Obmýtí

80

30

70

DOPORUČENÍ

Počátek obnovy




Obnovní doba

20

Počátek obnovy

pH, pN


61

pH, pN

Podle základní cílové skladby alt. s BŘ DB 24 - 30 BK 28 - 36

BK 24 - 28 DB 20 - 24

Průměrná.



Holá seč nebo násek s postupem proti Z a J, míšení skupinovité a jednotlivé.

Holoseče nebo náseky od V - SV . Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod).


Dosažení užitkových sortimentů (BŘ).

Kvantita.

- mladé porosty


nN, pN, pH, nH, nP

459- LES NÍZKÝ

Obmýtí

61



HOSPODÁŘSKÁ

Alternativní


les vysoký, střední, nízký

457- LISTNATÉ (směsi s BŘ, OLL, OS)

ZÁKLADNÍ


BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO

25

7 let


vyhl.č.83/96 Sb.

55,35 %



POROSTNÍ TYP:

21 279,74 ha



Negativní výběr.

Ohrožení buření.

Interval 5-10let. Jednocení výmladků. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň. Ohrožení buření.

Biologická.




Podprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná



___________________________________________________________________________________________________________________________

176






Plocha

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

BK, DB, SM



3O, 4V


3O: BK 6, DB 2, LP 1, MD 1, HB, JD, OLL, JS 4V: BK 8, LP 1, MD 1, DB, JV, JD, OLL, JS


1 ha


7 let

2x prům. výška



SM

JD

BK

DB

LP

MD

JV

JS

JL

3,5

3

8

8

4

3

4

4

1

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ




pN, P


473 - BOROVÉ

475 - DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

110

30

140


P, H, N

81

Počátek obnovy


91

P, N, H

BO 5, BK(DB) 3, SM 2, JD, BŘ, MD, LP, OL, OS




les vysoký

471 - SMRKOVÉ

Alternativní




---

JD, BK, DB, JV, JS, JL, LP, HB, JDO, OS

25

7 let







0,01 %

4,42 ha

(deprese, plošiny, mírné svahy; kambizemě, pseudogleje, gleje)

SM 26 - 36 BK 26 - 36

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


121

P, N, H

DB 8, LP 1, BK 1, BŘ, OL, OS, JV, JS, JL

BO 26 - 34 BK 26 - 36

DB 26 - 30

Průměrná u SM, DB, podprůměrná u BO..

U BO podprůměrná, u SM průměrná.

Průměrná u SM, DB, podprůměrná u BO..

Proti převládajícím větrům, podle převládajícího HS, vyvýšená sadba. Využít pomocných dřevin.

Proti převládajícím větrům, podle převládajícího HS, vyvýšená sadba. Využít pomocných dřevin.

Pro přirozenou obnovu pruhová nebo skupinovitá clonná seč, při zabuřenění náseky i holoseč. BK a LP do předsunutých prvků, míšení skupinovité, ostaní dřeviny i jednotlivě. Vyvýšená sadba.

Stabilita a kvalita.

Stabilita a kvalita.

Zlepšení ekologické stability.

Negativní, intenzivní zásahy v podúrovni, volnější zápoj, protěžovat MZD, včasné rozčlenění. Negativní intenzivní výběr, uvolňovat koruny v úrovni, protěžovat MZD. Ohrožení střídavým zamokřením, silně větrem, hnilobou, mrazové polohy, vytvářet odolné porostní pláště.

Negativní výběr, včasné odstranění předrostlíků a obrostlíků, protěžovat MZD. Negativní výběr, protěžovat MZD, neporušovat příliš zápoj.

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, včasné odstranění netvárných jedinců, protěžovat MZD i v podúrovni. Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, protěžovat MZD i v podúrovni.

Ohrožení střídavým zamokřením, mrazové polohy, vytvářet odolné porostní pláště.

Mrazové polohy.

Nadprůměrný

Průměrný

Průměrný až nadprůměrný.

Desukční

Desukční

Desukční.

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrnýá

Biologická.



Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Ochrana půdní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů.



177


íselné označení cílového hosp. souboru



Plocha

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

(srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou, kamenná žebra; litozem, ranker) Základní dřeviny:


0Z,1X5, 3Y, 3J


Blízká přirozené



0,09 %

nepovoleny





Dle přirozené skladby

34,85 ha


0Z - 5% 1X - 90% 3J - 90% 3Y - 30% DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

BK

DB

BO

KL

LP

JL

JS

SM

JD

8

8

8

4

4

4

4

3

3




0Z - BK, BŘ, DB, JD 1X - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3J - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘK, MK, TS, HB 3Y - BK, JD, BŘ, DB Hospodářský způsob:

V (P) bez úmyslných těžebních zásahů


POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ



Obmýtí

Obnovní doba

150 - f

nepřetržitá

Počátek obnovy


Přirozené druhové skladby (Průša1989) 0Z: BO 9, BŘ 1, BK, DB, SM 1X: DB 7, HB 2, LP 1, JV, JS, JL, BŘK, BB, MK, keře 3Y: BK 5, DB 3, BO 2, HB, BŘ, 3J: BK 4, KL(JV) 3, LP 2, DB 1, JS, JL, BB BŘK, TŘ

BO 12 - 22 BK 18 - 30 SM 20 - 24


Řada extrémní - podprůměrná. Řada obohacená - průměrná.


Přirozený vývoj porostu s žádoucí skladbou dřevin. Max. využití přirozené obnovy. V předstihu zakládat smíšené porosty, prosvětlováním v pruzích a skupinách (monokultury SM).




Ochrana. Podpora druhové a prostorové diferenciace listnatých dřevin. Podpora druhové a prostorové diferenciace listnatých dřevin. Ohrožení sněhem,větrem, buření, erozí. Biologická. Řada extrémní - nízký až nevyužitelný Řada obohacená - podprůměrný Protierozní

Nadprůměrná Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.


___________________________________________________________________________________________________________________________

178




9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií TAB. 9.7. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:

§8 odst. 1 písm. a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně

FUNKCE:

Vodoochranná a infiltrační

LOKALIZACE:

Revír Koryčany, seznam PHO I. uveden v příloze. Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost, vertikální diferenciace. Preferovat jehličnany ve vzdálenosti do 50m od zdroje, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (DB, OL, JS, JV). Les vysoký. Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, zkrátit při přeměnách, možnost prodloužení u cílových dřevin. Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, u clonných sečí možnost prodloužení. Podrostní, násečný, přihlížet ke konkrétním podmínkám a druhu vodního zdroje. Začít s obnovou je nutno u hladiny (zdroje) a po zajištění postupovat proti svahu. Stejně i v případě rychlé likvidace porostu (kalamita). Do 50m od zdroje použít podrostní hospodářský způsob, jinde i násek. U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ, jehličnany v případě nutnosti podsadit. Míšení dřevin skupinovité, výstavba mírně až výrazně diferenciovaná. Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané vyhláškové minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů. Podle příslušného HS, obecně na stabilitu a prostorovou diferenciaci. Včasnou a intenzívní výchovou vytvářet předpoklady pro pěstování hlubokých korun. Udržovat mírně uvolněný zápoj, pečovat o kvalitní jedince, zachovávat vertikální diferenciaci. Porosty často ohroženy větrem, hnilobou, mrazové polohy. Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. Péče o kultury pouze mechanická, oplocování, ošlapávání, vyžínání jen v případě, kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohospodářského orgánu. Funkce lesa zajištěna správnými technologickými postupy bez zbytečného narušování půdního krytu a horních půdních horizontů. Vytěženou biomasu včetně těžebních zbytků nutno vyklidit mimo PHO I. Nelze klučit pařezy, budovat stavby, skladiště, lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví. Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat. Okamžitě odstraňovat poškození těžbou a dopravou dřeva, zabránit erozi. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Podloženo Směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č.j. HEM - 324.2 - 1.9.1978 z 28. Července 1979, registrována v částce č.20/1979 Sb.

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ:

mladé porosty : dospívající porosty:

BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:


179



SUBKATEGORIE:

§8 odst. 1 písm. c) - Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací

FUNKCE:

Krajinotvorná, ekologická stabilita

LOKALIZACE:

NPR Strabišov (LHC Litenčice) 1,74 ha

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Zachování nejcennější a nejstabilnější složky krajiny. Zlepšování nežádoucích jevů uvnitř těchto složek. Blízká přirozené – SLT 1H: DB8, DBP1, HB1, LP, BŘK, keře, 2H: DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK, 3H: BK7, DB 2, KL (LP) 1, HB, BŘK, JV, TŘ Les vysoký. Fyzický věk. Nepřetržitá. Výběrný. Dle schválených plánů péče s přihlédnutím k současným porostním poměrům (por, typ).

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Podle zastoupených LT a SLT a hospodářských souborů a schválených plánů péče Podle zastoupených LT a SLT a hospodářských souborů a schválených plánů péče Podle zastoupených LT a SLT a hospodářských souborů a schválených plánů péče Podle zastoupených LT a SLT a hospodářských souborů a schválených plánů péče Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. NPR -hospodaření podle konkrétních plánů péče .

___________________________________________________________________________________________________________________________

180




SUBKATEGORIE:

§8 odst. 2 písm. c) - Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí

FUNKCE:

Rekreační

LOKALIZACE:

Barbořina-rev. KM, Ždánice-rev. Ždánice, Nevojice-rev. Nevojice Esteticky a rekreačně vhodné prostředí, věková druhová diverzita, prostorová diferenciace, keřové patro, nezalesněné plochy. Smíšené porosty s uplatněním hlavních domácích a stanovištně vhodných dřevin (příslušné HS), v kombinaci s estetickými okrasnými introdukovanými dřevinami. Les vysoký (střední). Dle SLT a příslušného HS, možnost zvýšit, zejména u kvalitních a zdravých porostů. Dle SLT a příslušného HS, možnost zvýšit, zejména u kvalitních a zdravých porostů. Dle příslušného HS, podle charakteru porostní skupiny u vyhovujících preferovat účelový výběr a podrostní hospodářský způsob. Přihlédnout ke specifikům a charakteru lesa, jemné postupy kombinacemi clony či náseků, při přeměnách a převodech ojediněle holoseč, vytvářet estetická lesní zákoutí se zvlněnými okraji, skupinovitým smíšením dřevin, soliterami a vhodným keřovým patrem. Využít přirozené obnovy domácích dřevin. Obnovními postupy jí napomáhat. Umělá obnova v nepravidelném sponu, alejích či skupinách, zejména u okrasných dřevin a keřů. Estetika, stabilita, kvalita. Intenzivní zásahy, podporovat druhovou, prostorovou a věkovou diverzitu. Intenzivní zásahy, uvolňovat cílové stromy, rozvolnit zápoj.

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Ohrožení běžnými biotickými i abiotickými činiteli podle HS. Normální provozní opatření přizpůsobit základní funkci. Tvorba porostních plášťů - okrasné dřeviny a keře, nepravidelné tvary výchozích linií obnovy, bodové prvky (skupiny clonné, násečné). Vyloučit chemickou ochranu. Udržovat čistotu lesa. Odstraňovat poškození cest, chodníků a zařízení. Vyvarovat se poškození stromů při těžbě. Možnost budování rekreačních prvků, stezek, altánů, laviček, naučných stanovišť, tělovýchovných zařízení (fit stezek). Asanace mechanického poškození cest, odvodnění. Značná hustota, umožnit dopravní přístupnost, parkování. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. -


181



SUBKATEGORIE:

§8 odst. 2 písm. e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou

FUNKCE:

Půdoochranná, krajinotvorná.

LOKALIZACE:

Izolované pruhy na zemědělské půdě-větrolamy, převážně LHC Bučovice, SLT 2H, Lesní komplex ve vojenském prostoru “Bílý vlk” Vytvoření účinné ochrany zemědělské půdy před větrnou erozí, ochrana labilních sprašových půd Zaměřit se na dřeviny s delší životností, přeměnit stávající topolové pásy na druhově diferencované větrolamy s převahou DB, LP, JV, KL, HB, JS, OŘČ, keřů. V lesním komplexu dle SLT Les vysoký. Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit svou funkci, nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek. V lesním komplexu dle SLT Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit svou funkci, nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek. V lesním komplexu dle SLT Převažuje výběrný, cestou postupné obnovy větrolamu podle jeho zdravotního stavu, šířky, výškové a prostorové diferenciace. V lesním komplexu dle SLT Závisí na konkrétním projektu větrolamu, obecně jednotlivý nebo skupinový výběr, míšení dřevin v řadách, doplnění keřovým patrem. V lesním komplexu dle SLT Umělá obnova - výsadba vyspělých sazenic. V lesním komplexu dle SLT

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Stabilita, dobrý zdravotní stav, druhová diverzita. Zaměřit se na dobrý zdravotní stav, sanitární výběr, případné uvolňování stabilní kostry větrolamu (v případě hustějšího založení). V lesním komplexu dle SLT Mladé kultury ohroženy okusem zvěří, případně buření. Důsledná ochrana mladých kultur - nátěry, individuální oplocování (vysoké stavy polní zvěře), ožínání buřeně. Možnost budování mysliveckých zařízení. Cesta je často osou větrolamu. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. -

___________________________________________________________________________________________________________________________

182




SUBKATEGORIE:

§8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genová základna BK, DBZ, LP, HB, MD)

FUNKCE:

Zachování genofondu karpatského BK a cenných listnáčů.

LOKALIZACE:

LHC Buchlovice, rev. Buchlov, Buchlovice, Velehrad, Salaš, g. z. Buchlov, 2685,76 ha LHC Buchlovice, g. z. Velehrad, 920,00 ha LHC Buchlovice, rev. Koryčany, g. z. Cimburk, 762, 67 ha LHC Bučovice, rev. Lovčice, g. z. Lovčice, 952,27 ha Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů přírodě blízkého hospodaření. Blízká přirozené - BK 7, KL 1, LP 1, HB 1, JV, JS, JLH, DB TŘ, BŘK Alt. pro DB – DB 7, MD 1, HB 1, LP 1, BK Les vysoký. 140 let. 40 let. Podrostní s uplatněním clonných skupin, násečná v méně vhodných porostech Clonně (skupiny, pruhy, nepravidelné tvary) podle rozvíjejícího se zmlazení s ohledem na svah, nebezpečný vítr a vlhkost. Ponechávat výstavky cenných vtroušených dřevin (JV, JLH, TŘ, BŘK). Skupiny SM, DB případně jiné obnovovat podle odchylek nebo příslušného HS. Snaha o dosažení věkově diferencovaných porostů s horizontálním zápojem na všech úrovních (půdní kryt). Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy. Druhová diverzita, kvalita, stabilita. Zásahy v úrovni, tvarový výběr - odstranit netvárné jedince a předrosty, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou příměs. Kladný úrovňový výběr, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs. Ohrožení větrem - mělký kořenový systém BK na flyši, hniloba - nepravé jádro, vyvarovat se mechanického poškození těžbou a přibližováním. Vychází z vhodného obnovního postupu, vertikální diferenciace. Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě. Volit vhodné technologie šetřící přirozené zmlazení, nenarušovat půdní kryt, nezraňovat stojící stromy, těžit v zimním období. -

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Důsledně biologická, neodvodňovat případná prameniště. Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin. Odchylky hospodaření: 3.LVS - zvýšit podíl DB v dřevinné skladbě, na svážných územích preferovat hlubokokořenící listnáče -DB, JS, KL, JL. SM skupiny - nH, 100/30 DB skupiny - nN, nP, 160/30 Porosty poškozené hnilobou - snížit obmýtí.

9.5.3. Principy tvorby porostních směsí Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami základními, melioračními a zpevňujícími a druhy přimíšenými a vtroušenými. V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

183



JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostním typu neměly tvořit významnější zastoupení. Základním cílem při zakládání lesních porostů je v převážné většině tvorba směsí a současně i vhodných způsobů míšení. Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Nejčastěji uváděné míšení skupinovité a hloučkovité má v současných podmínkách stavu našich lesů a ekonomiky provozu oproti jednotlivému míšení velkou řadu výhod: - Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí. - Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení, uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. - Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly. - Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité. - Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin. - Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur. V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, se ukazuje, že ne jedinou schůdnou cestou je skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky). V podmínkách PLO 36 jsou to také tzv. řadové výsadby BK či DB společně se SM a MD ověřené praxí starou 100 let (bývalé polesí Kvasice, LZ Buchlovice – PLO 36). Další cestou jsou možnosti podsadeb, zejména SM monokultur, které nejsou, jako i vnos MZD do ochrany pomocných dřevin, zatím téměř využívány. Je nutno si uvědomit, že lepší podmínky pro růst původních dřevin (BK, DB) nikde jinde v republice neexistují. Horšími přírodními podmínkami podložený fakt, že listnáče, zvláště BK, jsou utlačovány smrkem, je opodstatněný v hercynské oblasti, ovšem v PLO 36 neobstojí. Praxe ukazuje, že živelnost BK v moravských Karpatech mnohem převyšuje SM a je jen otázkou důslednosti a vůle lesního hospodáře obstát v úkolu vnést podíl listnáčů do jehličnatých monokultur. Je zřejmé, že 10% zastoupení BK ve smrčině dokáže při správném hospodaření zajistit daleko vyšší zastoupení v následné generaci lesa.

9.5.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) Smrkové porosty

Smrk se bohužel pěstuje téměř ve všech stanovištních podmínkách, od lužních lesů po 5. lvs. Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních postupů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtní, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kulminací tloušťkového přírůstu již ve věku 10 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřebná co největší hmota asimilačních orgánů - vyvinutá koruna. Po odeznění “přírůstové vlny”, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje, a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců. Borové porosty

Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je ___________________________________________________________________________________________________________________________

184




pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. “předrostlíky a obrostlíky”, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně. Bukové porosty

Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií. Nepodléhá příliš škodám způsobovaných abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní lze v bukových porostech získat dodatečnou produkci vysoké kvality. Dubové porosty

Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách se začíná s výchovou ve věku 20 let (horní porostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíci a obrostlíci, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnou pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmladkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče.

9.5.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených, podle podmínek a možností ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

185



věkově i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin s dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace přídatných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.) převážně hospodářský způsob podrostní nebo násečný, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými holými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možností i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče je potřeba zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů v ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném shrnování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakéhokoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o podrosty, lesní a porostní okraje aj.).

9.5.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998) Přes zdánlivou protichůdnost přístupů lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření! Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou! Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvalé udržitelnosti hospodaření. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné! Komentář: Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána ___________________________________________________________________________________________________________________________

186




úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidifikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako “pumpy”, vracející do oběhu živiny vyplavené do hlubších vrstev půdy mimo dosah mělce kořenícího smrku. Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, porosty jsou holosečí uvrženy vždy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa. Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality. - erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně “klimaxovými” vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost “severských” metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. Přírodě nejbližším způsobem hospodaření pro naprostou většinu lesů v ČR je maloplošná forma podrostního hospodářského způsobu, event. s ponecháním výstavků do příštího obmýtí.

Předpoklady trvale udržitelného rozvoje lesů v oblasti : (v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu) : a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii : hospodářský soubor < soubor lesních typů < porost < porostní skupina; b) podrostní a násečný hospodářský způsob c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace; d) co největší přiblížení se normální rozloze věkových stupňů anebo etážovým porostům pro dosažení dlouhodobé vyrovnanosti těžeb; e) uplatnění zásad přírodě blízkého hospodaření při obnově a výchově;


187

Základní cíle


10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů R EKA PITULA CE ZA PLO 36 Průměrná roční těžba v období (odvozena z platných LHP) Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1995) Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních procent HS platných LHP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina Střední věk (průřezový rok 1995) Průměrné zakmenění (průřezový rok 1995) Průměrná zásoba (průřezový rok 1995) Podíl nahodilých těžeb v období 1990 - 1999 VÝHLEDY V PLO 36 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha

1995 256 5,2

2004 268 5,0

5,05 m3/ha 5,2 m3/ha 3,7 m3/ha 6,0 m3/ha 122 roků 122 ha 65 let 9,2 253 m3/ha 32,07%

2014 280 5,6

2024 288 6,0

10.2. Základní cílová druhová skladba ZÁKLADNÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V POROVNÁNÍ SE SOUČASNOU DŘEVINNOU SKLADBOU A PŘIROZENOU DŘEVINNOU SKLADBOU PLO HS

19 21 23 25 29 41 43 45 47 01

JD Plocha SM BO JD MD DG Jehl. BK DB KL l.půdy O

JS

JL HB OL BŘ OS TP TŘ

List.

212

-

-

-

-

-

-

-

6

101

-

17

18

46

4

-

5

-

7

7

-

212

726

-

58

-

22

-

-

80

22

530

-

36

-

-

-

58

-

-

-

-

-

646

396

-

27

-

12

4

-

43

16

301

-

12

-

-

-

12

-

12

-

-

-

352

12 978

-

-

-

11 161

208

-

-

-

-

-

-

-

1 916

96

10

-

96

-

-

202

1164 171

692

35

14

-

70

14

-

132

484

21 280 1064 213

1298 389

213 1702 638

130

213

1817 2076 7268 -

-

48

-

130

130

130

-

260

-

-

+

4,1

-

4

19

-

-

175

2

4

-

-

208

161

164

18

18

18

-

-

-

-

-

-

1 714

-

14

-

-

-

7

-

7

-

-

-

560 17 237

4043 13193 1490 1490 213

130 1038

213

213

213

213

-

-

-

-

+

4

-

-

-

-

-

-

-

3

1

+

+

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

35

+

8

-

-

-

-

8

9

6

3

4

3

1

1

1

-

1

-

-

-

28

Celkem 38 448 1195 330 Cílové zast. % Součas. zast. % Přiroz. zast. %

LP JV

213 3200 1045 343

6325 16973 9916 1658 590

386

427

366 1329 180

282

11

7

+

32 123

3,1

0,9

0,6

8,3

2,7

0,9

16,5

44,1 25,8

4,3

1,5

1,0

1,1

1,0

3,5

0,5

0,7

+

+

+

83,5

17,9

5,7

0,1

7,0

0,2

+

30,9

21,6 24,0

0,6

4,1

0,1

1,1

+

10,8

0,6

4,6

0,4

0,1

+

69,1

-

0,6

-

-

-

-

0,6

45,8 34,8

2,7

10,2

0,1

0,6

+

4,8

0,4

+

+

+

+

99,4

Základní cílová druhová skladba jako produkčně, biologicky i funkčně optimalizovaná porostní druhová skladba dřevin, která nebere ohled na současné porostní poměry v PLO je jakýmsi výhledem, který daleko převyšuje rámec jednoho obmýtí. Svojí podstatou se velmi blíží přírodním poměrům v oblasti. Jako porovnání s cílovým zastoupením dřevin je uvedeno současné zastoupení analyzované na podkladě databází platných LHP. Nejpodstatnější změnou je změna poměru listnáčů a jehličnanů z nynějších 69,1 % a 30,9 % na cílových 83,5 % a 16,5 %. Důsledným uplatňováním MZD, zejména BK, DB a KL v současných SM a BO monokulturách je možno tuto změnu v přírodních podmínkách oblasti úspěšně zahájit. Na značném poklesu v zastoupení SM má podíl jeho úplné vyloučení ve 3. lvs a malé zastoupení jako přimíšené dřeviny ve 4. lvs. S borovicí je počítáno jen jako dřevinou přimíšenou, tedy ve směsích s DB a BK na odpovídajících stanovištích a nebo v odůvodněných případech, kdy produkce a jakost je prioritou. Vhodný je Malenovický ekotyp. ___________________________________________________________________________________________________________________________

188



Základní cíle

Introdukované dřeviny ( MD, DG, JDO, BOČ, DBČ) v rámci požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR jsou uvedeny na úrovni průměru přípustných podílů v jednotlivých cílových HS. V druhovém složení lesních porostů PLO je vhodné podpořit, a nebo obnovit, výskyt původních dřevin a keřů, zde zastoupených. Jedná se o břek, muk, třešeň, oskeruši, babyku, stromové vrby a lesní keře.

10.3. Specifika hospodaření v oblasti 1. Klima V PLO 36 se nacházejí dvě klimaticko-vegetační oblasti, teplá a mírně teplá. Na jižním okraji území doznívá teplé panonské a subpanonské klima, které svými projevy (teplota, srážky) ovlivňuje vegetaci a její stupňovitost, tudíž i následné hospodaření. 2. Dřevinná skladba PLO patří k oblastem s nejlépe zachovaným dřevinným složením (viz. současné dřevinné zastoupení tabulka v kap. 10.2.). To by mělo podmiňovat a určovat základní rysy hospodaření ve vztahu k použití hospodářských způsobů. Ze společenského hlediska je žádoucí dále zvýšovat zastoupení listnatých dřevin v oblasti, tzn. že obnovu porostních skupin orientovat na listnáče. 3. Bonita stanoviště Jak vyplývá ze zastoupení půdních kategorií, v rámci SLT tvoří živná ekologická řada (S,B,H,) 81,8 % a řada obohacená humusem (D,A,J) 13,5 %. Celkem tedy tvoří nejproduktivnější lesní stanoviště 95,3 % plochy lesů PLO. Mělo by proto být naprosto přirozené v podmínkách 1. – 4. lvs hospodařit i v podmínkách změněných porostních poměrů (monokultury jehličnanů) ve prospěch původních dřevin tzn. BK, DB a cenných listnáčů. 4. Podloží Magurský a vnější flyš, který tvoří podloží velké části PLO (jílovce, slínovce), je svojí podstatou velmi zranitelným podložím. Pokud nejsou dodržována základní protierozní opatření při těžbě a přibližování dříví, dochází u něj k intenzívní erozi, často nevratného charakteru. Tato problematika byla celá desetiletí neřešena, vznikly škody na cestní síti a na porostní půdě, které jsou odstranitelné již jen za cenu neúměrně vysokých nákladů. Při hospodaření je nutno erozi předcházet (odvodnění cest a svážnic, použití vhodných technologií) a poškození včas asanovat. Svážná území – typický a častý jev ve flyši (asi 2 % plochy), nelze jako přirozenou geologickou sílu vyloučit a zabránit jí. Lze jí však alespoň vhodným hospodařením částečně předcházet a snižovat riziko vzniku.


189

Technická zpráva


11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL pro PLO 36 – Středomoravské Karpaty byly provedeny v roce 1999 – 2000. Digitální zpracování bylo započato v roce 2000 a dokončeno v roce 2001. Celé dílo mimo souhrnných údajů databáze zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Kroměříži. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů, schválené metodiky OPRL a připomínek základního šetření pro vyhotovení OPRL pro PLO 36 ze dne 21.6.2000.

Personální obsazení prací Koordinátor prací : Garant : Přírodní podmínky a typologické šetření : Ochrana lesů : Lesní dopravní síť : Funkce lesa : Rámcové směrnice hospodaření : Digitalizace : Historické údaje : Rozbory a analýzy z databáze LHP : Zpracování a grafická úprava : Autor fotografií :

Ing. Jaromír IVAN, ředitel pobočky Ing. Emil SEKANINA Ing. Antonín KUSBACH Ing. Antonín KUSBACH Ing. Štěpán BŘEZOVJÁK Ing. Lubomír ŠÁLEK Ing. Jiří MAZEL Ing. Emil SEKANINA Ing. Antonín KUSBACH Ing. Štěpán BŘEZOVJÁK Ing. Martin POSPÍŠIL Ing. Miloslav PEKAŘ Ing. Iva ŠTRUBLÍKOVÁ Romana SEDLÁČKOVÁ Ing. Antonín KUSBACH Ing. Zdeněk ZÁLEŠÁK

___________________________________________________________________________________________________________________________

190



Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Ambros Z. : Bezděk F. : Culek M. a kol. : Černý A. : Demek J. a kol. : Dostál J. : Dostál J. : Indruch A. : Kolektiv : Kolektiv : Machů J. a kol. : Míchal I. : Míchal I. a kol. : Míchal I. a kol. : Mráček Z. : Plíva K. : Plíva K. ; Žlábek I. : Plíva K. ; Žlábek I. : Prudič Z. : Prudič Z. : Prudič Z. : Quitt E. : Simon J. a kol. : Slavík B. : Stolina M. a kol. : Sýkora L. : Šindelář J. : Šindelář J. : Vokoun J. : Vokoun J. Macků J. : Vlček L. a kol.: Vlček L. a kol.: Hošek E. :

Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR. VŠZ, Brno 1991 Jelení zvěř v Chřibech Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha 1996 Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha 1989 Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny 1987 Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV Praha 1954 Nová květena ČSSR. Academia 1989 Zakládání a výchova listnatých porostů. SZN Praha 1985 Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe. MŽP Praha 1991 Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích. Ústav pro živ. pr. Brno 1992 Pracovní postupy typologie lesů. ÚHÚL Brandýs n.L. 1980 Ekologická stabilita. Veronica Brno 1992 Vymezování a navrhování ÚSES v lesích. MŽP, Mze Praha 1994 Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha 1992 Pěstování buku. MLVH 1989 Diferencované způsoby hospodaření v lesích. SZN Praha 1980 Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986 Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Půdní sesuvy a plánovaní obnovy lesa. Terplán Praha 1971 Záměna dubu bukem v moravských Karpatech. Lesnictví 39/1992 K otázce zavádění buku do smrkových porostů moravských Karpat. Lesnická práce 1972 Klimatické oblasti ČSR. Studie Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Charakteristiky přírodního lesního prostředí a zdravotní stav lesa na základě šetření na monitorovacích plochách. VŠZ Brno 1996 Regionálně fytogeografické členění ČSR 1:750 000. Academia 1987 Ochrana lesa. Príroda Bratislava 1985 Fytoindikace sesuvných území ČSSR. Nakladatelství Čs.akademie Praha 1981 Zakládání porostních směsí. Lesnická práce 6/1997, 7/1997 Přepokládané změny klimatu – úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995 Ekologické skupiny rostlin. ÚHÚL Brandýs n. L. 1996 Klasifikace lesních půd. ÚHÚL Brandýs n. L. 1992 Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže 1984 Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny 1986 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR – ÚHÚL 1974

Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha 1958 Ekologie lesů. Metodiky. Lesprojekt 1985 Geologická mapa ČSR 1:200 000. ÚÚG Praha 1964 Hospodářská doporučení podle hosp. souborů a podsouborů. Příloha Les. práce 1/97 Lesní dopravní síť. ČSN 73 61 08 1996 Modely hospodaření, Lesprojekt Brandýs n. L. 1985 Oblastní plán rozvoje lesů, metodika ÚHÚL Brandýs 1999 Podsadby lesních porostů. Metodiky Mze ČR 21/1995 Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Typologický systém. ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR, ÚHÚL 1984 Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1:200 000. ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs nad Labem 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994 Všeobecná část LHP 1963 – 1972 LZ Kroměříž – LHC Kroměříž Všeobecná část LHP 1965 – 1974 LZ Buchlovice – LHC Buchlovice Všeobecná část LHP 1965 – 1974 LZ Buchlovice – LHC Kyjov Všeobecná část LHP 1967 – 1976 LZ Bučovice – LHC Bučovice Všeobecná část LHP 1975 – 1984 LZ Buchlovice – LHC Buchlov Všeobecná část LHP 1975 – 1984 LZ Buchlovice – LHC Velehrad Všeobecná část LHP 1975 – 1984 LZ Buchlovice – LHC Koryčany ___________________________________________________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ

191

Přehled literatury


Všeobecná část LHP 1985 – 1994 LZ Buchlovice Všeobecná část LHP 1986 – 1995 LZ Bučovice Historický průzkum lesů – 1962 – LZ Kroměříž – ing. Gustav Novotný Historický průzkum lesů – 1963 – 64 – LZ Buchlovice – ing. Jaroslav Pinkava Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994

___________________________________________________________________________________________________________________________

192



Přílohy

13. PŘÍLOHY Seznam použitých zkratek Údaje o dřevinálch Charakteristiky lesních typů Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS Evapotranspirace v cílových HS dle porostních typů Soupis cest (tab. S1) Přehled biocenter ÚSES Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Seznam mapových výstupů OPRL Klíče a vysvětlivky k mapám Předběžná zpráva k základnímu protokolu Zápis ze základního protokolu Závazné stanovisko MŽP k zavádění geograficky nepůvodních dřevin


193

Př íloha č .: 1 PLO 36 Středomor avské Kar paty

Údaje o dřevinách

Detailní dřevina smrk ztepilý smrk pichlavý jedle bělokorá jedle obrovská borovice lesní borovice černá vejmutovka modřín evropský douglaska tisolistá jehličnaté celkem dub letní dub červený dub cer buk lesní habr obecný javor mléč javor klen javor babyka javor jasanolistý jasan ztepilý jilm habrolistý jilm horský bříza bradavičnatá lípa srdčitá olše lepkavá olše šedá osika topol bílý ostatní topoly nešl. akát jeřáb ptačí břek ořešák královský ořešák černý třešeň ptačí jabloň jíva vrba bílá, v. křehká jírovec maďal kaštanovník jedlý pajasan žláznatý keře listnaté celkem Celkem

Skupina dřevin pro OPRL smrk

Plocha %

Zásoba Průměrná Střední Podíl na TC % zásoba věk % 3 m b.k. 17,86 20,90 296,22 50 26,61

jedle

0,13

0,09

170,81

32

0,00

borovice

5,78

4,88

231,41

61

7,03

modřín ostatní jehličnaté

7,01 0,20 30,98

10,00 0,18 36,05

361,35 233,42 294,57

60 45 58

7,74 0,02 41,41

dub

24,04

21,17

222,83

69

13,04

buk habr

21,62 10,79

26,06 7,13

304,97 167,24

68 62

29,86 5,32

javor

0,69

0,44

163,85

62

0,07

jasan

1,09

0,75

174,59

54

0,50

jilm bříza lípa olše

0,01 4,60 4,13 0,64

0,01 3,62 3,51 0,40

128,04 199,32 214,79 240,22

53 53 60 54

0,00 5,52 3,31 0,29

ostatní listnaté

1,41

0,86

154,35

58

0,97

69,02 100,00

63,95 100,00

234,48 253,09

68 65

58,59 100,00

1H7

1H6

1H4

1H3

1H1

1C3

1N3

1N2

1X5

1X1

66,73

96,98

28,45

51,62

1,85

94,01

0,99

9,81

4,33

13,43

8,29

BO 12-22

0Z1

LIm

q

typ

Půdní

k,c,výp lň p

druh P

Substrát

skalní útvary

Reliéf

DBZ, DBP 20-22 BO 20

HMm PRk ph

Sp Žp

svahy sv. hřbítky

DB 12-20 HB 12-16

LIm k, c

V

DB 20-22 HB 14-16 BO 20-24

RNk KMy

k, výplň hp

P, J

kamen. svahy

kamen. žebra, kupy

DB 20-22 BO 20-24 HB 14-16

RNk KMy

k, výplň hp

P, J

kamen. hřbety žebra

DB 20-24 HB 16-18 BO 20-24

HMm,l HMg KMy,l ,m ph, h (k)

SPH P, J

svahy +kam.

DB 20-24 HB 16-18

HMm HMl

(g)

ph, h

Sp

svahy

DB 20-24 HB 16-18

HMm HMl ph, h

SPH Sp

vyp.sv. plošiny

DB 24-26 HB 16-18

HMm HMl ph, h

Sp

svahy

DB 20-24 HB 16-18

HMm, l PRm ph, h

SPH Sp, Žs

svahy pl.hřbet

DB 20-24 HB 16-18

HMm, l PRm

ph, h

SPH Sp, Žs

svahy

Pokryv 50%, převaha travin, sk.3/4 - Carex montana, sk.3/4 - Poa nemoralis, Festuca heterophylla, sk.3/2 - Carex michelii, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.8/7 - Genista germanica, sk.8/3 - Genista tinctoria

HABRODŘÍNOVÁ DOUBRAVA s ostřicí horskou

Pokryv 75%, rovnováha bylin a travin. Diferenciálním druhem je Lithospermum purpureo-coeruleum ze sk.1 vápnomilné, dále sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/4 - Poa nemoralis, Carex montana, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, sk.3 - Lathyrus niger

HABRODŘÍNOVÁ DOUBRAVA kamejková

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4/13 - Brachypodium silvaticum, sk.3/4 - Poa nemoralis, Viola mirabilis, Festuca heterophylla, sk.3 - Fragaria moschata, Trifolium alpestre

SPRAŠOVÁ HABROVÁ DOUBRAVA válečkou lesní

Pokryv 50%, převaha travin, sk.3/4 - Carex montana, sk.3/4 - Poa nemoralis, Festuca heterophylla, sk.3/2 - Carex michelii, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.8/7 - Genista germanica, sk.8/3 - Genista tinctoria

SPRAŠOVÁ HABROVÁ DOUBRAVA s otřicí horskou

(g)

Pokryv 70%, převaha travin, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.3/4 - Poa nemoralis, Viola mirabilis, Festuca heterophylla, sk.3 - Fragaria moschata, Trifolium alpestre

SPRAŠOVÁ HABROVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou

Pokryv 70 - 90%, převaha travin, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.3/4 - Poa nemoralis, Carex montana, sk.8 - Festuca ovina, sk.2 - Cynanchum vincetoxicum, Dorycnium pentaphyllum, sk.3 - Chrysanthemum corymbosum, Silene nutans

SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou na svazích

Pokryv 70%, převaha travin, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Hieracium silvaticum, Deschampsia flexuosa, sk.8 - Festuca ovina, sk.3/4 - Poa nemoralis, Festuca heterophylla, sk.8/7 - Citisus nigricans

KAMENITÁ (HABROVÁ) DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na hřbetech

Pokryv 70%, převaha travin, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Hieracium silvaticum, Deschampsia flexuosa, sk.8 - Festuca ovina, sk.3/4 - Poa nemoralis, Festuca heterophylla, sk.8/7 - Citisus nigricans

KAMENITÁ (HABROVÁ) DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na svazích

Pokryv 70 - 90%, převaha travin, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.1 - Teucrium chamaedrys, sk.2 - Cynanchum vincetoxicum, Anthericum ramosum, sk.2/8 - Euphorbia cyparissias, sk.8 - Festuca ovina

DŘÍNOVÁ DOUBRAVA s habrem na svazích a svahových žebrech

c

Velký pokryv 90%, převaha travin, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.1 - Asperula cynanchica, Lithospermum purpureocoeruleum, Teucrium chamaedrys, místy sk.1 - Dictamnus albus, pravidelně Quercus pubescens, Cornus mas

DŘÍNOVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou na svazích

růz.

sl.

sl.

sl.

sl.

sl.

sl.

sl.

Sl.

pl.sl. m.sv. 250 - 300 m

pl.sl. m.sv. 250 - 300 m

250 - 300 m

m.sv.

250 - 300 m

m.sv.

250 - 300 m

m.sv.

200 - 430 m

m.sv.př.sv.

200 - 450 m

m.sv.př.sv.

200 - 450 m

m.sv.př.sv.

200 - 450 m

m.sv.př.sv.

250 - 300 m

m.sv.

300 - 500 m

růz.

Sklon Exp. Nadm. výška

Charakteristiky lesních typů

Vegetace málo zastoupená, sk.8 - Festuca ovina, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk. 9/8 - Silene inflata, sk.8/3 - Genista tinctoria, sk.2 - Sedum telephium

RELIKTNÍ BOR skalnatý

AVB

Symbol Lesní typ Plocha (ha) Vegetační poměry


Příloha č.2

DB9 HB1 LP BŘK BB MK KR DBP

DB9 HB1 LP BŘK BB MK KR DBP

DB8 LP1 HB1 BŘK BB MK KR



DB7 BO1 LP1 HB1 BŘK BB MK KR

DB7 BO2 HB1 BŘ

DB7 BO2 HB1 LP BŘ

DB6 HB2 DBP1 LP1 BB BŘK MK KR

DB6 DBP3 HB1 BO BŘK MK BB KR

BO8 DB1 BK1 BŘ


CQ

CQ

CQ

CQ

CQ

CQ

CQ

CQ

CoQ

(CoQ)

Pin. Rel.

Poznámka

38 447,74 ha

1

2S5

2K3

2I5

2N1

1T3

1P1

1D6

1D4

1D3

172,33

117,64

278,36

57,83

0,95

1,37

31,43

30,55

39,32

45,31

DB 22-26 HB 16-20

1D1

(g)

Půdní

HMm KMe

typ hp, h

druh SPH

J

Substrát

svahy

Reliéf

DB 22-26 HB 16-20

HMm KMe hp, h

SPH, Sp, Del

deprese suché žlíbky

DB 22-24 HB 16-18

HMm KMe PRk

hp, h

SPH, Sp, Del

DB 24-26 HB 16-20

HMm KMe PRk

(g)

hp, h

SP, Sp, Del

svahy báze

svah. hřbítky

DB 22-24

KMg PGk

h, jh, j

J

plošiny padliny

OL 24

OMm

m

r, jh (š)

ALN

údolní dno

DB 20-22 BO 20-24

RNk KMy k, výplň hp

P, J

kamen. svahy hřbety

DB 22-24 BO 22-24

HMl,g (g) LM LMg

h, ph, jh (k)

SPH J, P

plošiny hřbety svahy

P, J

svahy

růz.

sl.

růz.

sl.

m.sv.

sl.

250 - 500 m

pl.m.sv.

200 - 500 m

m.sv.př.sv.

315 - 325 m

pl.

300 - 450 m

pl.

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s lipnicí hajní na svazích a hřbetech

DB 22-24 BK 24-26 BO 22-24

KMm

o-b

hp, h

J, P

svahy hřbety

230 - 330 m

ph, hp

sl.

250 - 300 m

m.sv.

Pokryv 50 - 70%, převaha travin, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.8 - Festuca ovina, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Calamagrostis arundinacea, sk.8/9 Hypericum perforatum, sk.4 - Fragaria vesca, Brachypodium silvaticum, Carex digitata

KMm

sl.

240 - 320 m

m.sv.

250 - 500 m m.sv. růz.

DB 18-22 BO 20-24

sl.

250 - 300 m

m.sv.

250 - 300 m

sl.

Pokryv 80%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.10 - Mycelis muralis, sk.3/11 - Convallaria majalis

KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA biková

o

Pokryv 80 %, převaha travin, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.4 - Galium schultesii, Carex pilosa

ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích

Pokryv 70%, převaha travin, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.4/3 - Festuca heterophylla, sk.8/3 - Genista tinctoria, sk.9/11 - Melampyrum pratense

KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA na svazích a hřbetech

Pokryv 90%, převaha travin, sk.15 - Carex acutiformis, Lysimachia vulgaris, Solanum dulcamara, Phragmites communis, sk.14 - Equisetem maximum, Carex remota, sk.13 - Aegopodium podagraria

BŘEZOVÁ OLŠINA slatinná na údolních dnech

Pokryv 90%, převaha travin, sk.11 - Carex brizoides, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.4 - Dactylis glomerata, sk.10 - Viola silvatica, Oxalis acetosella, z okolních typů proniká Carex pilosa - sk.4

SVĚŽÍ BŘEZOVÁ DOUBRAVA ostřicová na mírných padlinách

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, Festuca heterophylla, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.3/6 - Mellitis melissophyllum, sk.3/4 - Carex montana

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA strdivková

Pokryv 70%, převaha bylin, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/6 - Mellitis melissophyllum, sk.3/4 - Carex montana, sk.3 - Crysanthemum corymbosum, Campanula rapunculoides, sk.4 - Pulmonaria officinalis, sk.4/3 - Melica uniflora

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA konvalinková

(g)

Pokryv 90%, převaha bylin, sk.13 - Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Lamium album, sk.13/10 - Geum urbanum, sk.4 - Pulmonaria officinalis, Polygonatum multiflorum, 6/13 - Hacquetia epipactis

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA bršlicová na depresích

(g)

m.sv.



Pokryv 90%, převaha travin, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.5 - Galium odoratum, 6/13 - Hacquetia epipactis, místy sk.5/13 - Sanicula europaea

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA válečková

AVB



Příloha č.2

DB7 BK2 BO1 LP HB

DB7 BO2 BK1 HB BŘ

DB6 BO2 BK(LP)1 HB1 BŘ

DB6 BO2 BK1 HB(LP)1 BŘ

OL8 BŘ2 OS krušina kalina

DB7 BŘ2 OS1 HB BO

DB7 LP1 JV1 HB1 BŘK BB

DB8 LP1 JV1 HB BŘK MK BB

DB7 LP1 JV1 JS1 BŘK BB

DB8 LP1 JV1 HB BŘK BB MK


FQ

Fq

Fq

Fq

BAl

BQ

CQac

CQac

CQac

CQac

Poznámka

38 447,74 ha

2

2H5

2H4

2H3

2H2

2B9

2B6

2B5

2B4

2B2

70,07

2622,14

2674,53

3994,93

25,49

164,53

152,93

232,95

194,11

20,17

KMm

DB 22-24 HB 14-16

o-b

hp, k (val.)

NP NŠ

Substrát

krátké svahy

Reliéf

DB 24-26 HB 16-20

KMm

b

ph, hp

J, P

svahy

DB 22-24 HB 16-18

KMm

ph, hp

J, P

svahy

DB 22-26 HB 16-18

KMm KMy

b

hp, k (val.)

NŠ

svahy plošiny kupy

DB 22-24 HB 16-18

KMm KMe

b

hp (k)

J, P

hřbety

DB 22-26 BK 24-28 HB 16-18

KMm hp, ph

SPH, J, P

svahy

DB 24-28 BK 26-28 HB 18-22

HM KM KM h, jh

SPH J, P

svahy

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

(g)

HMm,l b KMm (g) KMl h, jh

SPH

J, P plošiny hřbety

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

(g)

HMm,l b KMm (g) KMl h, jh

SPH J, P

svahy

DB 20-22 BK 22-24 HB 16-18

KM LM

h, jh

SPH, Sp

svahy

Pokryv 50 %, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk.4 - Carex pilosa, sk.3 Galium vernum, Lathyrus niger, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/6 - Melittis melissophyllum

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí horskou

(g) l (g) m

Pokryv 50 %, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk.3 - Galium vernum, Lathyrus niger, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.3/6 - Melittis melissophyllum

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích

Pokryv 70 - 90%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, sk.3/4 - Carex montana, Poa nemoralis, Lathyrus vernus, sk.3 - Galium vernum, Lathyrus niger, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/6 - Melittis melissophyllum, sk.5 - Galium odoratum, sk.4/3 - Melica uniflora

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlup. na plochých hřbetech

Pokryv 70 - 90%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Galium schultesii, sk.3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk.5 - Galium odoratum, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.12 - Ajuga reptans, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3 - Galium vernum

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlup. na mírných svazích

(g) m,l b m (g) l

Pokryv 60 - 80 %, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk. 3/4 - Poa nemoralis, sk. 4 - Carex pilosa, Galium schultesii, sk.5 - Galium odoratum, sk.4/10 - Veronica chamaedrys, sk.10 - Viola silvatica, sk.3 - Lathyrus niger

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA svahová

b

Pokryv 60 - 80%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, Poa nemoralis, sk.4 - Carex pilosa, Astragalus glycyphyllos, sk.5 - Galium odoratum, sk.2 - Cynanchum vincetoxicum, sk.6 - Geranium robertianum, Alliaria officinalis

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na hřebenech

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, sk.3/4 - Carex montana, Poa nemoralis, Festuca heterophylla, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, sk.5 - Galium odoratum, sk.6/13 - Hacquetia epipactis

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou a strdivkou

Pokryv 60 - 80 %, převaha travin, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Carex pilosa, Melica nutans, Pulmonaria obscura, sk.3/4 - Carex montana, Poa nemoralis, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk. 5 - Galium odoratum, Asarum europaeum, sk.3/11 - Convallaria majalis

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková na svazích

b

Pokryv 60 - 80 %, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk. 3/4 - Poa nemoralis, sk. 4 - Carex pilosa, Galium schultesii, sk.5 - Galium odoratum, sk.4/10 - Veronica chamaedrys, sk.10 - Viola silvatica, sk.3 - Lathyrus niger

BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na svazích

Pokryv 50%, převaha travin, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.4 - Carex digitata, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.9 - Calamagrostis arundinacea, Luzula nemorosa

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA svahová

2S9

druh sl.

sl.

sl.

růz.

Sl.

stin.

růz.

sl.

sl.

200 - 300 m

m.sv.

200 - 400 m

m.sv.

200 - 450 m

pl.m.sv.

200 - 400 m

m.sv.

250 - 350 m

př.sv.sr.sv.

pl. sl. m.sv. 200 - 500 m

300 - 360 m

m.sv.

200 - 500 m

m.sv.

200 - 500 m

m.sv.

250 - 300 m

př.sv.


Charakteristiky lesních typů Půdní typ

AVB



Příloha č.2

DB6 BK2 LP1 HB1 BB JV BŘK KŘ

DB7 LP2 HB1 BK JV BB BŘK KR

DB7 BK1 HB1 LP1 JV BB BŘK

DB7 BK1 HB1 LP1 JV BB BŘK

DB6 BK2 LP1 HB1 BB JV BŘK JL

DB6 BK1 LP1 KL1 HB1 JV BŘK BB JS JL

DB7 BK2 HB1 LP



DB6 BK2 BO1 HB1


FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

FQ

Poznámka

38 447,74 ha

3

2A4

2D9

2D5

2D4

2D3

2D1

2H9

2H8

2,25

25,55

69,19

29,47

383,93

438,67

137,60

1612,06

100,60

DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20

2H7

KMg PGk

typ

Půdní

hj, jh

druh SPH, NJ

Substrát

plošiny deprese

Reliéf

DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20

b

KMm (g) KMl jh, jh

SPH, Sp, J, P

svahy plošiny

DB 22-26 HB 16-18

HM KM ph, h

SPH, Sp

svahy

DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20

(g)

HMm,l KMe

ph, h, jh

SPH Del

úžlabiny suché žlíbky

DB 24-28 BK 26-30 HB 18-20

HM (ČM) KMe

ph, h, jh

SPH Del

svahy

DB 24-26 BK 26-28 HB 16-18

(g)

HMm,l KMe

h, jh

SPH Del

krátké svahy

DB 24-26 HB 16-18

KMm KMe

b

jh, hj

NJ, Žs, J, P

plošiny hřbety

DB 24-26 BK 26-30

HMm KMm PRm

ph, h, jh

SPH, Sp

svahy

DB 16-18 HB 12-16

RAk PRk k, c

V

hřbety, kamenná bradla

Pokryv 60%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.3/2 - Brachypodium pinnatum, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.6/1 - Mercurialis paxii, sk.6 - Geranium robertianum, Alliaria officinalis, Urtica dioica, sk.5 - Galium odoratum, sk.10 - Moehringia trinervia

JAVOROVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA vápencová s bažankou

Pokryv 75%, převaha travin, sk. 4 - Brachypodium silvaticum, sk.6 - Geranium robertianum, sk.5 - Galium odoratum, sk.13/10 Geum urbanum

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA na uvezlinách

Pokryv 75%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex digitata, Carex pilosa, Dactylis glomerata, sk.3/4 - Carex montana, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, Mercurialis perennis

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na plošinách a hřbetech

Pokryv 80%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.6 - Geranium robertianum, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.5 - Galium odoratum, Asarum europaeum

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlup. na krátkých prudkých sv.

Pokryv 80 - 100%, převaha bylin, sk.6/11 - Hacquetia epipactis, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Urtica dioica, Geranium robertianum, Lamium galeobdolon, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.5 - Galium odoratum, sk.4 - Carex pilosa, sk.4/3 - Melica uniflora

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA bršlicová na mírných svazích

(g) m,l

Pokryv 70%, mírná převaha travin, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Carex digitata, Bromus ramosus, sk.5 - Galium odoratum, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.3/4 - Carex montana, sk.3/6 - Melittis melissophyllum, sk.3/4 - Convallaria majalis,

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková

Pokryv 60%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, Dactylis glomerata, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/6 - Melittis melissophyllum, místy sk.5 - Galium odoratum

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA svahová

(g) m,l (g) l

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, Dactylis glomerata, sk.3/4 - Carex montana, sk.3/11 - Convallaria majalis, sk.3/6 - Melittis melissophyllum, sk.5 - Galium odoratum

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková

růz.

růz.

sl.

sl.

růz.

růz.

růz.

sl.

sl.

250 - 400 m

---

300 - 400 m

př.sv.

300 - 400 m

pl.

200 - 400 m

př.sv.

250 - 330 m

m.sv.

270 - 310 m

m.sv.př.sv.

250 - 300 m

př.sv.

260 - 350 m

pl.

350 - 450 m

pl.



Pokryv 75%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.3/4 - Carex montana, Festuca heterophylla, sk.3/6 - Melittis melissophyllum, sk.5 - Galium odoratum, sk.9/11 - Luzula pilosa, sk.12 - Ajuga reptans

HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA oglejená v mělkých prohybech plošin

AVB



Příloha č.2

DB5 LP2 JV1 HB1 BB1 BŘK

DB6 BK2 LP1 HB1 BB BŘK

DB6 BK2 LP1 HB1 BB BŘK

DB6 BK2 LP1 HB1 JS JV JL BB BŘK



DB7 BK1 LP1 HB1 JV BB BŘK

DB7 BK1 LP1 HB1 JV BB BŘK

DB6 BK1 JV1 HB1 LP1


FQac

Většinou labilní sprašové svahy se současnými porosty AK FQac

FQac

FQac

FQac

FQac

FQ

FQ

FQ

Poznámka

38 447,74 ha

4

3B5

3B1

3C2

3S9

3S7

3N3

3K9

3K6

3K3

3Y1

4697,24

2005,67

10,98

115,23

2496,83

62,80

60,69

141,17

542,88

18,11

148,86

DB 26-32

2L1

Půdní

FMm,G GLg

typ h, ph, jh, hj

druh ALN

Substrát

plochá dna

Reliéf

DB 16-20 BK 18-22

LIm

q

k, c P výplň p

skalní útvary

P, J

svahy

m.sv.

růz.

BK 22-26 BO 22-26

BK 22-26 BO 22-26 o, p

o, p

KMm PZk,m

KMm PZk ph, hp (k)

ph, hp

P, J

P, J

svahy

hřbety sv.žebra

BK 18-24 BO 20-24

RNk,z KMy

ph, hp, k

J, P

kamen. hřbety svahy

BK 24-28 SM 26-30

KMm

ph, hp

J, P

hřbety svahy

BK 24-28 SM 26-30

KMm

ph, hp (k)

J, P

svahy

BK 24-26 DB 22-26

KMm KMy ph,hp (k)

J, P, V

hřbety svahy

BK 28-34 SM 28-34

KMm

ph, h

J, P

svahy

BK 26-32 SM 28-34

KMm

b

ph, h

J, P

svahy

Pokryv 70 - 90%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.10/9 - Scrophularia nodosa, sk. 10 - Mycelis muralis, Hieracium silvaticum, Viola silvatica, sk.9 - Luzula nemorosa

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlup. na svazích

Pokryv 90%, převaha travin,sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex pilosa, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.3/4 Lathyrus vernus, sk.10 - Viola silvatica, Mycelis muralis, sk.6 - Alliaria officinalis

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na svazích

b

Pokryv až 100%, převaha travin, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.4 - Brachypodium silvaticum, Fragaria vesca , Carex muricata, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.10 - Viola silvatica, sk.3 - Polygonatum odoratum, Campanula persicifolia

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA lipnicová na hřbetech a svazích

b

Pokryv 40 - 60%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.10 - Hieracium silvaticum, Mycelis muralis

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA svahová

b-o

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.9 - Luzula nemorosa, sk.10 - Oxalis acetosella, Hieracium silvaticum, Mycelis muralis, Rubus ideaus, sk.5 - Galium odoratum, sk.4 - Fragaria vesca

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA biková s ostřicí chlupatou na svazích a hřbetech

b-o

Pokryv 50%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Calamagrostis arundinacea, Veronica officinalis, místy sk.4 - Carex pilosa, mechy: sk.8 - Hypnum cupressiforme, sk.7/9 - Dicranum scoparium

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na svazích a hřbetech

Pokryv 50%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Calamagrostis arundinacea, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.9/11 - Melampyrum pratense, na nejchudších svazích dominuje Vaccinium myrtillus

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA borůvková, svahová

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na hřebenech

růz.

růz.

růz.

sl.

sl.

stin. 300 - 550 m

m. sv.

350 - 550 m

m.sv.

300 - 550 m

pl.m.sv.

250 - 500 m

př.sv.

250 - 500 m

m.sv.

250 - 500 m

m.sv.př.sv.

př.sv.růz. sr.sv. 250 - 500 m

250 - 500 m

ph, hp

Pokryv 50%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Veronica officinalis, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, mechy: sk.8 - Hypnum cupressiforme, sk.7/9 - Dicranum scoparium

KMm PZk 250 - 500 m m.sv. růz.

BK 22-26 BO 22-26

m.sv.růz. př.sv. 300 - 550 m

Pokryv 50%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Mycelis muralis

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na svazích

o, p

Pokryv 10 - 20%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Deschampsia flexuosa, Veronica officinalis, Calamagrostis arundinacea, sk.2 - Sedum telephium, sk.8 - Festuca ovina

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

sl.

270 - 330m

pl.



Pokryv 90 - 100%, převaha travin, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.13/12 - Rubus caesius, sk.12 - Lysimachia nummularia, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.5 - Asarum europaeum, sk.5/13 - Paris quadrifolia, sk.6 - Alliaria officinalis, sk.6/5 - Lamium maculatum, sk.4 - Brachypodium silvaticum

POTOČNÍ LUH pahorkatinný

AVB



Příloha č.2

BK7 LP2 DB1 HB KL TŘ JS

BK7 DB2 LP1 HB KL TŘ

BK7 DB2 LP1 HB BŘK

BK7 DB2 HB1 LP KL

BK7 DB2 HB1 LP KL

BK7 DB2 BO1 HB BŘ JŘ





DB5 JS3 LP1 JV1 OL OS JL STŘ


QF

QF

QF

QF

QF

Fq

Fq

Fq

Fq

Fq

UFrc

Poznámka

38 447,74 ha

5

3D5

3D3

3D1

3H9

3H7

3H5

3H2

3H1

3B9

1291,53

1131,76

278,24

64,27

1972,35

304,18

5183,05

752,59

129,70

565,76

BK 26-32 SM 28-32

3B6

b

Půdní

KMm KMe,y

typ ph, h (k)

druh J, P

Substrát

hřbety

Reliéf

BK 28-34 SM 28-34

KMm

ph, h (k)

J, P

svahy

BK 28-34 SM 28-34

KMl (g) LMm h, jh, hj SPH, Sp, J, P

svahy báze

BK 26-32 SM 28-34

(g)

KMl (g) LMm h, jh, hj

SPH, Sp, J, P

plošiny svahy

BK 28-34 SM 28-34

KMl g LMm KMg

h, jh, hj, j

Del, J, P

mělké suché žleby

BK 26-32 SM 28-34

(g)

KMl (g) LMm

jh, hj, h Sp, J, P

plošiny svahy

BK 26-32 HB 16-20

KM HM

jh, hj, h SPH, Del, J, P, Žp

svahy

BK 30-36 HB 18-22

KMe h, jh, hj

SVH, Del, J, P, NJ

svahy báze

SM 28-34 BK 30-36

KM KMe h, jh hj

Del, J, P

suché žleby

BK 30-36 SM 28-34

b

KMm ,l (g) KMe

h, jh, hj

Del, Sp, J, P

žleby výmoly er.rýhy

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.13 - Circaea lutetiana, Aegopodium podagraria, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, kapradiny: sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA ve žlebech

Pokryv 80 - 90%, převaha bylin, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.13/5 Astrantia major, sk.13/10 - Geum urbanum, sk.5 - Galium odoratum, Actea spicata, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.4 - Brachypodium silvaticum, sk.6/5 - Lamium galeobdolon

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA bršlicová

(g) l ,e

Pokryv 90 - 100%, rovnováha travin a bylin, sk.4 - Carex pilosa, Brachypodium silvaticum, sk.5 - Galium odoratum, Actea spicata, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, sk.13 - Aegopodium podagraria

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA válečková

Pokryv 60%, rovnováha travin a bylin, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, Dactylis glomerata, sk.5 - Galium odoratum, Actea spicata, sk.5/13 - Sanicula europaea

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA svahová

(g) l (g) m,l

Pokryv 80 - 100%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex pilosa, Fragaria vesca, sk.5 - Galium odoratum, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, sk.10/9 - Scrophularia nodosa, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.12 - Ajuga reptans

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na plošinách a mírných svazích

Pokryv 90%, převaha bylin, sk.5 - Galium odoratum, Actea spicata, Dentaria bulbifera, sk.5/13 - Sanicula europaea, Carex silvatica, sk.10 - Oxalis acetosella, Viola silvatica, sk.12 - Lysimachia nummularia, sk.13 - Aegopodium podagraria

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA oglejená v mělkých úžlabinách

(g)

Pokryv 60%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Dactylis glomerata, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.5 - Galium odoratum, Actea spicata, sk.6/13 - Hacquetia epipactis

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích

Pokryv 70%, převaha bylin, sk.4 - Carex pilosa, Bromus ramosus, Brachypodium silvaticum, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.5 - Galium odoratum, Actea spicata, Dentaria bulbifera, sk.5/13 - Sanicula europaea, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.13 - Aegopodium podagraria

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová s ostřicí chlupatou a bršlicí

(g)

Pokryv 70 - 100%, převaha bylin, sk.4 - Carex pilosa, Pulmonaria obscura, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.10 - Viola silvatica, Mycelis muralis, sk.9 - Luzula nemorosa

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahová

b

stin.

růz.

růz.

růz.

růz.

stin.

růz.

stin.

200 - 400m

př.sv.

350 - 500 m

m.sv.

350 - 500 m

m.sv.

300 - 550 m

př.sv.

300 - 550 m

pl.m.sv.

250 - 400 m

m.sv.

300 - 500 m

pl.m.sv.

300 - 400 m

m.sv.

př.sv.růz. sr.sv. 300 - 550 m

pl.sl. m.sv. 350 - 550 m



Pokryv 60 - 90%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, Pulmonaria obscura, sk.5 - Galium odoratum, Euphorbia amygdaloides, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.3/4 - Poa nemoralis, místy sk.4 - Carex pilosa

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na hřbetech

AVB



Příloha č.2

BK6 KL2 DB1 LP1 HB JS JL TŘ



BK5 DB2 LP1 KL1 HB1

BK7 DB2 HB1 LP KL

BK6 KL2 LP1 DB1 HB JS

BK7 DB2 LP1 KL HB TŘ

BK6 LP2 KL1 DB1 HB TŘ

BK8 DB1 LP1 KL HB TŘ

BK6 DB2 LP1 KL1 HB TŘ JS


QFtil

QFtil

QFtil

QF

QF

QF

QF

QF

QF

QF

Poznámka

38 447,74 ha

6

4S7

4S4

4K7

4K6

3L2

3L1

3O3

3U1

3J2

3A2

99,63

146,16

0,42

7,43

18,77

188,07

3,88

63,87

4,12

116,96

710,36

BK 28-34 SM 28-34

3D9

b

Půdní

KMm ,l (g) KMe

typ h, jh, hj

druh Del, J, P, NJ

Substrát

sesuvy nad 15°

Reliéf

BK 22-28

RNk KMy k výplň hp

P, J

kamen. hřbety svahy

BK 26-30

RNm

c, k

P

JS 28-34 KL 28-30

FMm,g (g) KMe h, jh, hj ALN, NJ, Del

BK 28-32

KMg PGk

jh, hj

NJ

deprese plošin

úžlabiny potoků

OL 24-26 JS 28-32

FMg,G GLg

ph, jh

ALN

dna údolí

OL 22-24

GLk,g,m FMg,G

ph, jh

ALN, Sp

svahové mokřady

BK 24-26 SM 26-28

PZk p,o KMm

hp

J, P

svahy

BK 26-28 SM 26-28

PZk p,o KMm hp

J, P

úpatí svahů

BK 26-30 SM 28-30

KMm ph, hp

J, P

hřbety svahy

BK 26-30 SM 28-30

KMm

ph, hp

J, P

svahy

Pokryv 20%, převaha travin, sk.5/13 - Carex silvatica , sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.10 - Viola silvatica

SVĚŽÍ BUČINA holá s ostřicí lesní na svazích

o-b

Pokryv 20%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, sk.5 - Galium odoratum, sk.10 - Mycelis muralis, sk.5/13 - Carex silvatica

SVĚŽÍ BUČINA biková s mařinkou na hřbetech a svazích

o-b

Pokryv 70%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Veronica officinalis, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Mycelis muralis, sk.10/9 - Scrophularia nodosa, místy příměs sk.4 - Carex pilosa

KYSELÁ BUČINA (s dubem) borůvková na úpatí svahů

Pokryv 70%, převaha travin, sk.9 - Luzula nemorosa, Hieracium silvaticum, Veronica officinalis, sk.7/9 - Vaccinium myrtillus, sk.10 - Mycelis muralis, sk.10/9 - Scrophularia nodosa

KYSELÁ BUČINA (s dubem) borůvková na svazích

Pokryv 50%, převaha travin, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, sk.12 - Deschampsia caespitosa, sk.15 - Carex acutiformis, Lycopus europaeus, Solanum dulcamara, sk.14/13 - Carex pendula, sk.14 - Carex remota, sk.10 - Eupatorium cannabinum

JASANOVÁ OLŠINA prameništní

g

Pokryv 90-100%, převah bylin, sk.13 - Aegopodium podagraria, Galeopsis speciosa, Stachys silvatica, Stellaria nemorum, Festuca gigantea, sk.11 - Carex brizoides, sk.14 - Cirsium oleraceum, sk.15 - Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris

JASANOVÁ OLŠINA potoční

Pokryv 70 - 80%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, Carex digitata, Brachypodium silvaticum, sk.12 - Ajuga reptans, Deschampsia caespitosa, Lysimachia nummularia, sk.11/9 - Luzula pilosa, sk.11 - Carex brizoides

JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou

Pokryv 90-100%, převaha bylin, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.6/5 - Lamium galeobdolon, sk.6 - Urtica dioica, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5 - Galium odoratum

JAVOROVÁ JASENINA bršlicová na hlinitém deluviu

sk.6

suťovité svahy

Pokryv 80%, převaha nitrofilních druhů, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, - Alliaria officinalis, Geranium robertianum, sk.5 - Dentaria bulbifera, sk.13/6 - Corydalis cava, Corydalis solida

LIPOVÁ JAVOŘINA kapradinová na suti

Pokryv 80%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.3/4 - Poa nemoralis, sk.5 - Galium odoratum, sk. 6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Geranium robertianum, Urtica dioica, sk.5/6 - Dryopteris filix-mas, sk.10/5 - Phegopteris dryopteris, sk.10 - Viola silvatica

LIPODUBOVÁ BUČINA strdivková na kamenitých hřbetech a svazích

růz.

růz.

růz.

růz.

růz.

stin. inv.

stin. inv. 350 - 550 m

m.sv.

350 - 550 m

m.sv.

stin. inv. 350 - 550 m

m.sv.

stin. inv. 300 - 550 m

m.sv.

250 - 500 m

pl.

pl.stin. m.sv. 250 - 450 m

350 - 450 m

pl.

350 - 450 m

pl.

m.sv.stin. sr.sv. 300 - 550 m

300 - 500 m

m.sv.sr.sv.

300 - 450 m

m.sv.sr.sv.



Pokryv 70%, převaha bylin, sk.6/13 - Hacquetia epipactis, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.4 - Carex pilosa, Brachypodium silvaticum, sk.13 - Aegopodium podagraria, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA na uvezlinách

AVB



Příloha č.2

BK8 KL1 LP1 DB alt.DK10 DB LP KL BŘ

BK8 KL1 LP1 DB Alt.BK10

BK8 DB1 BO1 BŘ JŘ

BK8 DB1 BO1 BŘ JŘ

OL7 JS3

OL7 JS3 TP OS VR DB

BK7 DB2 LP1 KL JS HB

JS4 KL3 DB2 JL1 LP JV

BK5 KL3 LP2 DB JV JS JL TŘ

BK7 KL2 LP1 DB JV



Fp

Ft

Fqa

Fqa

FrAl

FrAl

QF

FrAc

TAc

QFtil

QFtil

Poznámka

38 447,74 ha

7

4V9

4D9

4D7

4D4

4D2

4H4

4H2

4B6

4B5

4B4

0,54

87,94

431,26

18,44

2,46

1,99

1,92

5,72

54,83

343,54

66,07

KMm

BK 28-34 SM 30-34

b

ph, h

J, P

Substrát

svahy

Reliéf

BK 28-34 SM 32-34

KMm

ph, h

J, P

svahy

BK 28-34 SM 30-34

KMm

b

hp, ph

J, P

svahy

BK 28-34 SM 30-34

KMm

ph (k)

J, P

hřbety

BK 28-32 SM 28-32

(g)

KMl b(g) KMm h, jh, hj J, (P)

plošiny svahy

BK 28-34 SM 32-34

KMm

h, jh

J

svahy

BK 28-36 SM 30-36

KMe h, jh, hj Del, J, P

svahy úpatí

BK 28-36 SM 30-36

KMe, m

ph, h

Del, SPH

svahové prohyby

BK 28-34 SM 28-34

KMe, m

h, jh, hj SVH P

J,

žleby er.rýhy výmoly

BK 28-34 SM 28-34

KMe,m (g) KMl

h, jh, hj SVH P

J,

sesuvy nad 15°

BK 28-34

GLk KMg FMG jh, hj

J, P

plošiny svahy

Pokryv 70%, převaha travin, sk.14/13 Carex pendula, sk..17/13 Petasites albus, sk.5/13 - Carex silvatica, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.12/14 - Equisetum silvaticum, Filices (kapradiny)

PODMÁČENÁ BUČINA s ostřicí převislou na plošinách a mírných svazích

Pokryv 80%, bohatá společenstva, sk.6/5 - Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, sk.13 - Stachys silvatica, Circaea lutetiana, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.4 - Carex pilosa, sk.5/13 - Carex silvatica, Filices (kapradiny)

OBOHACENÁ BUČINA na uvezlinách

Pokryv 80%, bohatá společenstva, místy převaha kapradin, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, sk.13 - Stachys silvatica, Festuca gigantea, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk.10/5 - Senecio nemornsis ssp. fuchsii

OBOHACENÁ BUČINA ve žlebech

b

Pokryv 50%, převaha bylin, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Actea spicata, sk. 5/6 - Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, sk. 5/13 - Carex silvatica, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.6 - geranium robertianum, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere

OBOHACENÁ BUČINA kapradinová

b

Pokryv 80%, převaha travin, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Geranium robertianum, sk.13 - Stachys silvatica, Circaea lutetiana, sk.13/6 - Impatiens noli-tangere, Filices (kapradiny)

OBOHACENÁ BUČINA strdivková na úpatí svahů

Pokryv 40%, převaha travin, sk.14/13 Carex pendula, sk. 5/13 - Carex silvatica, sk.10 - Viola silvatica, sk. 5/6 - Athyrium filixfemina

HLINITÁ BUČINA holá, oglejená, na mírných svazích

b(g)

Pokryv 80 %, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/13 - Carex silvatica

HLINITÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích a plošinách

Pokryv 75%, převaha travin, sk. 5/13 - Carex silvatica, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Geranium robertianum, Filices

BOHATÁ BUČINA hřebenová

b

Pokryv 80 %, náročné a nitrofilní druhy, sk.4/3 - Melica uniflora, sk.4 - Carex pilosa, sk.5 - Galium odoratum, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.6 - Geranium robertianum, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.13 - Stachys silvatica

BOHATÁ BUČINA strdivková na svazích

Pokryv 80 %, náročné a nitrofilní druhy, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.5/6 - Athyrium filix-femina, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/13 - Carex silvatica

BOHATÁ BUČINA javorová na svazích

b

Pokryv 70%, převaha travin, sk.4 - Carex pilosa, sk.5 - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, sk.6/5 - Mercurialis perennis, sk.10 - Oxalis acetosella, sk.5/13 - Carex silvatica

BOHATÁ BUČINA mařinková s ostřicí chlupatou na svazích

4B2

druh

růz.

stin.

stin.

růz.

400 - 550 m

vm.sv.

m.sv.růz. sr.sv. 350 - 550 m

350 - 550 m

př.sv.sr.sv.

stin. Inv. 350 - 450 m

m.sv.

stin. Inv. 350 - 550 m

m.sv.

400 - 550 m

m.sv.

350 - 550 m

400 - 550 m pl.růz. m.sv.

m.sv.

stin. inv. 400 - 550 m

m.sv.

stin. inv. 400 - 550 m

m.sv.

stin. inv. 400 - 500 m

m.sv.


Charakteristiky lesních typů Půdní typ

AVB



Příloha č.2

BK8 JS2 OL

BK7 KL2 JS1 LP

BK7 KL2 JS1 LP

BK7 KL2 JS1 LP TŘ

BK7 KL2 LP1 JS TŘ

BK7 KL1 LP1 DB1 TŘ

BK7 KL1 LP1 DB1 TŘ

BK8 KL1 LP1 JS DB TŘ

BK7 LP1 KL1 DB1 TŘ

BK7 KL1 JS1 LP1 DB JL TŘ

BK7 DB1 LP1 KL1 TŘ JL


Ft

Ftil

Ftil

Ftil

Ftil

Ft

Ft

Ft

Ft

Ft

Ft

Poznámka

38 447,74 ha

8

Litozem typická, silikátová Litozem typická, karbonátová Ranker typický Ranker kambický Ranker podzolový Kambizem eutrická (oglejená) Kambizem typická, oligotrofní Kambizem typická, mezotrofní Kambizem typická, podzolovaná Kambizem luvická (oglejená) Kambizem rankerová Kambizem pseudoglejová Luvizem typická (oglejená) Luvizem pseudoglejová Hnědozem luvická (oglejená) Hnědozem pseudoglejová Hnědozem typická (oglejená) Podzol typický Podzol kambický Pseudoglej kambický Fluvizem typická Fluvizem glejová Fluvizem pseudoglejová Glej pseudoglejový Glej zbahnělý Glej pseudoglejový Glej kambický Organozem typická merická Černozem Pararendzina typická Rendzina kambická slunná stinná různá

pl. vm.sv. m.sv. př.sv. sr.sv.

plošina velmi mírný svah mírný svah příkrý svah srázný svah

(0 - 10%) (5 - 10%) (10 - 20%) (20 - 30%) (30 - 45%)

Sprašová hlína Aluviální naplaveniny Pískovce (Magurský flyš) Jílovce - nekarbonátové i karbonátové Jurský vápenec Neogenní písky Neogenní jíly Neogenní štěrky Spraš Ždánický pískovec Ždánický slín Deluvia, svahoviny

Sklon svahu:

sl. stin. růz.

Expozice:

SPH ALN P J V NP NJ NŠ Sp Žp Žs Del

Substrát:


Zkratky dřevin jsou uváděny podle vyhlášky č. 83/1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

LIm c LIm RNm RNk RNz (g) KMe o KMm b KMm p KMm (g) KMl KMy KMg (g) LMm LMg (g) HMl HMg (g) HMm PZm PZk PGk FMm FMG FMg GLg g GLm GLg GLk m OMm ČM PRm RAk

q

LEGENDA: Půdní typ, subtyp, varieta:


Příloha č.2

skeletová kamenitá písčitá hlinitá jílovitá štěrkovitá rašelinná valouny + přechody mezi druhy (ph, hp, hj, jh)

1. +- vápnomilné 2. suché, bohaté 3. vysýchavé, bohaté 4. mírně vlhké, bohaté 5. čerstvé, bohaté 6. nitrofilní 7. velmi chudé 8. suché, chudé 9. mírně vlhké, chudé 10. čerstvé, středně bohaté 11. střídavě vlhké 12. vlhké, středně bohaté 13. vlhké, bohaté 14. mokré, proudící voda 15. mokré, stagnující voda 16. rašelinné 17. +- subalpinské

Ekologické skupiny rostlin:

c k p h j š r val.

Půdní druh:

9

PT 3 3 5 5 5 5 5 5

0,0 B18

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

HS 23 23 23 23 23 23 23 23

ha 24,82 17,82 73,67 15,63 16,01 25,79 30,48 15,89

skladba D3 Z3 P4 P9x C5 D5 P9x M9xZ5 M5 P3 M5 P9x M5 Z9x

B20

D3

B22

B26

Z3 P4 P9x

B24

BO v cílovém HS 23

dřev BO BO DB DB DB DB DB DB

Příloha č .: 3a

B28

% 4,1 3,0 12,2 2,6 2,7 4,3 5,1 2,6

B30

max B28 B26 B26 B20 B22 B26 B24 B26

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,4 0,0 0,0

0,0 B16

15,0

30,0

45,0

60,0

75,0

0,0 B14

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

prum 26 26 25 21 23 25 24 26

B18 1,4 0,0 0,0 4,8 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 7,6 68,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B22 24,2 0,0 6,1 14,7 60,6 23,0 0,0 0,0

B24 15,1 0,0 28,7 0,1 32,6 3,7 79,1 0,0

B26 14,6 100,0 44,6 2,1 2,2 67,2 18,4 100,0

B28 44,7 0,0 12,6 8,1 4,7 3,7 0,0 0,0

1

B16

B18

C5

B22

D5 P9x

B24

M5 P3

B18

B20

M5 P9x

B22

DB majoritní v cílovém HS 23

B20

M5 Z9x

B24

M9xZ5

B26

B30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

B28

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


DB čistý, dominantní a základní v cílovém HS 23

B16 0,0 0,0 0,4 2,3 0,0 0,0 2,5 0,0

Zastoupení četností AVB

B28

B30

B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

PT 5 5 5 5 5 5 5

dřev DB DB DB DB DB DB DB

0,0 B16

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

HS 25 25 25 25 25 25 25

Příloha č .: 3a

B16

B18

ha 569,50 623,90 749,64 540,12 769,81 645,75 441,37

B18

B20

skladba C5 D5 D5 P9x M5 P9x M5 Z9x M9xZ5 Z5 Z9x

B20

max B24 B24 B24 B24 B24 B24 B26

prum 23 24 23 24 24 24 25

B14 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,7 0,1 0,2 0,0 0,7 0,4 0,0

B18 4,1 2,5 0,6 0,0 1,3 0,6 1,2

B20 19,8 8,9 13,6 8,4 3,5 1,2 3,6

B24

B26

B28

B24

B26

2

B28

DB majoritní a základní v cílovém HS 25

B22

DB čistý a dominantní v cílovém HS 25

B22

% 4,6 5,0 6,0 4,3 6,2 5,2 3,5


B30

B30

B22 25,1 25,8 29,4 21,0 29,3 22,5 19,2

B32

B32

B24 26,6 41,5 36,0 40,3 39,2 46,9 31,1

B26 16,8 14,4 12,6 21,5 19,1 20,4 32,7

B34

B34

B28 6,3 6,1 6,5 6,1 5,3 6,0 8,7

B30 0,5 0,6 0,9 2,5 1,5 1,1 3,5

Z5 Z9x

M9xZ5

M5 Z9x

M5 P9x

D5 P9x

D5

C5

B32 0,0 0,1 0,2 0,0 0,0 1,0 0,0


B34 0,1 0,1 0,0 0,3 0,0 0,0 0,1

HS 41 41 41 41 41

dřev SM SM SM SM SM

0,0 B20

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

PT 1 1 1 1 1

Příloha č .: 3a

C1

ha 34,01 30,09 20,28 25,87 21,25

B22

skladba C1 D1 M1 P4 M1 P6 Z1 Z6 P5

D1

% 7,6 6,7 4,5 5,8 4,7

B24

max B28 B28 B28 B26 B28

B14 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M1 P4

B26

3

SM v cílovém HS 41

prum 28 29 28 26 28


B28

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M1 P6

B22 6,8 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

B24 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26 1,2 5,0 0,0 95,8 0,0

Z1 Z6 P5

B32

B28 60,1 61,5 100,0 4,2 81,4

B30 22,2 13,6 0,0 0,0 0,0

B32 9,7 19,9 0,0 0,0 0,0

B34


B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 B18

20,0

40,0

60,0

80,0

dřev DB BK BK BK BK

0,0 B24

25,0

50,0

75,0

100,0

PT 5 6 6 6 6

100,0

HS 41 41 41 41 41

Příloha č .: 3a

B20

ha 21,25 69,70 24,25 25,87 21,25

B22

skladba Z1 Z6 P5 C6 D6 M1 P6 Z1 Z6 P5

% 4,7 15,5 5,4 5,8 4,7

B24

max B26 B30 B28 B26 B26

B16 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,0 18,2 0,0 0,0

B26

4

B28

BK v cílovém HS 41

B26

DB v cílovém HS 41

prum 26 30 27 26 26


B30

B22 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0

B32

B24 0,0 0,3 3,2 0,0 0,0

B26 100,0 21,2 8,7 92,7 100,0

B34

B28 0,0 18,9 43,4 7,4 0,0

B30 0,0 30,8 21,6 0,0 0,0

B36

B28

B32 0,0 17,9 4,8 0,0 0,0

B28

B26

B24

B36 0,0 1,6 0,0 0,0 0,0

Z1 Z6 P5

M1 P6

D6

C6

B34 0,0 8,7 0,0 0,0 0,0


HS 43a 43a 43a 43a 43a

dřev SM SM BO BO DB

0,0 B20

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

0,0 B22

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

PT 1 1 3 3 5

Příloha č .: 3a

B24

ha 32,40 20,31 20,51 20,31 23,28

B22

% 5,6 3,5 3,6 3,5 4,1

max B28 B30 B22 B26 B26

prum 28 29 24 27 25

M1Z3

B26

B30

B24

M1 Z3

B20 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

D3

B26

BO v cílovém HS 43a

C1

B28

SM v cílovém HS 43a

skladba C1 M1 Z3 D3 M1 Z3 D5 P4

5

B32

B22 0,0 0,0 44,5 0,0 25,6

B28

B24 8,2 0,0 12,1 0,0 21,0

B34

Zastoupení četností AVB B26 23,6 27,7 28,1 51,5 53,4

B30

B36

B28 41,1 18,9 11,2 48,5 0,0

0,0 B20

15,0

30,0

45,0

60,0

B30 6,3 51,5 0,0 0,0 0,0

B34 13,7 0,0 0,0 0,0 0,0

B36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20

B22

B22

B24

B24

B38 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

B26

DB v cílovém HS 43a

B32 7,2 2,0 0,0 0,0 0,0

B28


B28

B40 0 0 0 0 0

%

PT 6 6 6 6

dřev BK BK BK BK

0,0 B20

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

AVB

HS 43a 43a 43a 43a

Příloha č .: 3a

B22

ha 34,93 24,96 19,07 17,84

C6

B24

skladba C6 D6 D6 P5 M6 P4 P5

% 6,1 4,3 3,3 3,1

B26

max B30 B30 B22 B24

B20 0,0 0,0 0,0 0,0

B22 2,0 18,6 35,3 0,0

B24 5,0 2,0 0,0 61,7

D6

B28

6

B30 D6 P5

BK v cílovém HS 43a

prum 30 27 27 26


B32

B26 10,0 16,9 0,0 0,0

B28 10,8 16,7 30,0 0,0

M6 P4 P5

B34

B30 36,1 45,9 34,6 38,3

B32 29,9 0,0 0,0 0,0

B36

B34 2,6 0,0 0,0 0,0

B38

B36 0,0 0,0 0,0 0,0

B38 3,7 0,0 0,0 0,0


B40

B40 0 0 0 0

0,0 B20

10,0

20,0

30,0

40,0

0,0 B22

15,0

30,0

45,0

60,0

%

%

dřev SM SM BK BK BK BK

50,0

PT 1 1 6 6 6 6

AVB

AVB

HS 45 45 45 45 45 45

Příloha č .: 3a

B24

B22

ha 1601,71 1177,75 1446,16 1370,75 684,59 535,74

skladba C1 D1 C6 D6 D6 P5 M6 P5

B26

B24

% 7,0 5,2 6,4 6,0 3,0 2,4

B26

max B28 B30 B28 B28 B28 B28

B28

B18 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B20 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

B30

7

BK v cílovém HS 45

B28

B32

B22 0,2 0,1 0,2 0,1 0,3 0,1

SM v cílovém HS 45

prum 29 29 30 29 29 29


B32

B24 1,1 1,0 2,1 2,7 3,1 3,1

B34

B34

B26 7,6 9,4 12,5 9,6 15,5 14,1

B28 39,9 35,1 31,0 39,8 32,2 29,9

B36

B36

B30 32,8 37,1 25,0 24,5 23,3 20,6

B38

B38

B32 13,0 12,8 17,8 18,8 19,4 23,5

B34 4,2 4,2 10,4 2,4 3,0 8,6

M6 P5

D6 P5

D6

C6

D1

C1

B36 0,9 0,1 0,4 2,0 3,2 0,1


B38 0,1 0,0 0,7 0,2 0,0 0,0

600566

600565

600569

600568

600570

BU 6

BU 7

BU 8

BU 9

BU 10

1,9

3,3

N

BU201

Součet za Lesní správu - lesní majetek

1,4

N

28,6

0,7

28,6

1,6

BU200

1,6

0,7

0,9

0,3

3,9

1,1

2,6

3,0

5,2

1,3

1,9

V1L

0,9

0,3

3,9

1,1

2,6

3,0

5,2

1,3

1,9

2,4

L2L2

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

V1L

3,7

2,4

BU105

Chvalkovice-Nítkovice

Kozojedská

Královská

Valachová I.

Chaloupková

Naftová

L1L

L1L

3,7

20,0

1,6

0,9

3,0

5,2

1,3

1,9

2,4

3,7

0,0

6,5

3,9

2,6

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem

Délka cest v km a+p

1,4

0,3

1,1

n

t

0,7

0,7

36 LS nebo les. majetek : LS Bučovice

BU 21

BU 11

600562

BU 5

Švábenská

K Jelínku

600560

BU 4

Žešovská

Pavlovická

Orlovice-N.Hvězdlice

600559

Název

BU 3

600616

BU 2

evid.

BU 1

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č.

4,4

1,6

0,9

1,9

sběrná

22,1

3,9

2,6

3,0

5,2

1,3

2,4

3,7

techn.

Funkce

2,1

0,7

0,3

1,1

lokální

X

Buco 4-0

Buco 4-0

Vysk4-8

Buco 4-0

Bu4-2, 2-2

Buco 2-0

Bu4-0 2-0 2-2

Buco2-0

Bu4-0, 2-0

Bu4-0, 4-2

Vy2-8 Bu4-0

Buco4-0

Buco4-0

Buco4-0

Buco4-0

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

BU

23,8

0,7

0,3

3,9

1,1

2,6

2,6

5,2

1,3

2,4

3,7

4,8

1,6

0,9

0,4

1,9

vlastníka ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR

LČR - nal. 3

LČR - nal. 3

místní komunikace

stát. silnice (2 části)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR/naftaři

LČR

LČR

stát. silnice

LČR

Poznámka

S1 List č. 1

600575

600575

BU 16

BU 17

Na Bělé II.

Na Bělé I.

Kaštanová

Slížanská

Morkovice-Litenčice

L1L

V1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

13,3

1,8

0,5

0,4

0,6

0,8

0,8

0,9

3,0

4,5

13,3

1,8

0,5

0,4

0,6

0,8

0,8

0,9

3,0

0,0

3,5

1,8

0,5

0,4

0,8

7,5

3,0

4,5

0,0

z

4,5

Vozovka k

les Návrh


2,3

0,6

0,8

0,9

n

0,0

t


Třída Celkem


BU 20

Opatovská I.

600615

BU 15

600571

600620

BU 14

Vojenská

Strašná

BU 19

600614

BU 13

K rybníku

600613

BU 12

Název

BU 18

evid.

pořad.

Číslo cesty


1,8

1,8

sběrná

10,5

0,5

0,8

0,8

0,9

3,0

4,5

techn.

Funkce

1,0

0,4

0,6

lokální

X

Buco2-0

Buco2-0

Buco2-0

Buco2-0

Buco2-0

Buco0-0

Buco0-0

Buco0-0

Buco 0-0

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

BU

11,5

0,5

0,4

0,6

0,8

0,8

0,9

3,0

4,5

1,8

1,8


Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR

stát.silnice (3 části)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 2

L2L1

L2L1

2,8

2,1

0,7

2,8

2,1

0,0

0,0

0,0

0,0

z

0,7

Vozovka k

les Návrh


2,8

2,1

0,7

n

0,0

t


Třída Celkem


Strabišovská I.

60767

BU 23

Název

Ke školce

evid.

BU 22

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

2,1

2,1

techn.

Funkce

0,7

0,7

lokální

X

Buco2-2

Buco2-2

List mapy

X

3

3

LOC

BU

2,8

2,1

0,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 3

600629

600633

BU 27

BU 28

BU 31

16,2

1,3

16,2

0,5

0,7

2,6

0,5

0,5

5,4

0,9


0,5

0,7

2,6

0,5

0,5

5,4

0,9

5,1

1,3

L1L

L1L

V1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

5,1

14,8

0,5

0,7

2,6

0,5

5,4

5,1

0,0

0,0

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


1,4

0,5

0,9

n

0,0

t


N

Vlčava II.

U Bloku

600628

BU 30

BU202

Nížkovice-Uhřice

Do Lovčiček

600632

BU 29

Křesťánovská

Vlčava I.

Těšánka I.

600630

BU 26

Bezedníková

Nad Horáčkem

600627

BU 24

Název

BU 25

evid.

pořad.

Číslo cesty


2,6

2,6

sběrná

12,2

0,5

0,7

0,5

5,4

5,1

techn.

Funkce

1,4

0,5

0,9

lokální

X

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-6 0-8

Brno2-8 0-8

Brno0-8

Brno2-8 0-8

Buco 0-8

Bu0-6 0-8

List mapy

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

LOC

BU

13,6

0,5

0,7

0,5

0,5

5,4

0,9

5,1

2,6

2,6


Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR - nal. 2

LČR

LČR

stát.silnice - č.

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 4

V1L

V1L

BU 38

BU 39


L1L

BU 37

Nížkovice-Uhřice

L2L1

Rindovka

L1L

600631

BU 35

BU 36

L2L1

L1L

BU 34

Skřípov

13,1

2,2

1,1

0,8

0,4

2,4

1,1

0,8

4,3

13,1

2,2

1,1

0,8

0,4

2,4

1,1

0,8

0,0

11,6

2,2

1,1

0,8

2,4

0,8

4,3

0,0

1,1

1,1

z

4,3

Vozovka k

les Návrh


0,4

0,4

n

0,0

t


Třída Celkem

L1L

614780

BU 32

Název

BU 33

evid.

pořad.

Číslo cesty


3,3

2,2

1,1

sběrná

8,6

2,4

1,1

0,8

4,3

techn.

Funkce

1,2

0,8

0,4

lokální

X

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-8

Brno0-8

Brno2-8 0-8

List mapy

X

5

5

5

5

5

5

5

5

LOC

BU

9,8

0,8

0,4

2,4

1,1

0,8

4,3

3,3

2,2

1,1


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát. silnice - č.

místní komunikace

LČR/naftaři

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 5

600622 Pod silnicí

600684 Ke střelnici

600683 Do Oborníkova koutu

600647 Prostřední vrch I.

600647 Prostřední vrch II.

600646 Na Pánovu louku

600690 Svatá I.

600621 Lipky

600685 Pašerovka

600686 Fajdice

600687 Lovecká cesta

600637 Nad loukou

BU 50

BU 51

BU 52

BU 53

BU 54

BU 55

BU 56

BU 57

BU 58

BU 59

BU 60

BU 61

V1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L2

L2L1

L1L


Kloboučky-Ždánice

600642 Hřebenová-západ

BU 49

BU 62

600644 Vojenská

BU 48

Žarošská cesta

600643 Radlovec

BU 46

BU 47

K Jelenu

600641 K Rožmitálu II.

BU 44

BU 45

600641 K Rožmitálu I.

BU 43

Hřebínková

L2L1

BU 42

L1L

600640 Vrčava alej II.

31,5

1,8

0,6

1,2

1,6

0,9

1,5

1,9

0,8

0,7

1,6

1,6

3,0

0,4

4,2

0,7

1,2

1,8

0,1

0,5

1,9

0,7

0,7

2,1

31,5

1,8

0,6

1,2

1,6

0,9

1,5

1,9

0,8

0,7

1,6

1,6

3,0

0,4

4,2

0,7

1,2

1,8

0,1

0,5

1,9

0,7

0,7

0,0

23,5

1,8

0,6

1,2

1,6

0,9

1,5

1,9

0,8

1,6

1,6

3,0

4,2

0,7

2,1

0,0

3,1

0,4

0,1

1,9

0,7

z

2,1

Vozovka k

les Návrh


2,6

0,7

0,7

1,2

n

2,3

1,8

0,5

t


Třída Celkem

600640 Vrčava alej I.

Název

BU 41

evid.

BU 40

pořad.

Číslo cesty


1,8

1,8

sběrná

26,2

0,6

1,2

1,6

0,9

1,5

1,9

0,8

0,7

1,6

1,6

3,0

4,2

1,2

1,9

0,7

0,7

2,1

techn.

Funkce

3,5

0,4

0,7

1,8

0,1

0,5

lokální

X

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Bu8-6 6-6

Bu8-6 6-6

Bu8-6 6-6

Buco8-6

Buco8-6

Buco8-6

Buco8-6

Buco8-6

Buco8-6

Buco8-6

List mapy

X

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

LOC

BU

29,7

0,6

1,2

1,6

0,9

1,5

1,9

0,8

0,7

1,6

1,6

3,0

0,4

4,2

0,7

1,2

1,8

0,1

0,5

1,9

0,7

0,7

2,1

1,8

1,8


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát.silnice

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR (část L2L1)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR (nevyužívaná)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR část.panel. (0,2)

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 6

U točky

600691

600693

BU 66

BU 67

L2L2

L2L2

L1L

L2L1

L2L2

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

26,1

1,0

1,2

1,0

1,8

1,7

2,3

0,5

0,9

4,2

0,3

1,0

3,6

2,9

0,3

0,3

0,2

2,9

26,1

1,0

1,2

1,0

1,8

1,7

2,3

0,5

0,9

4,2

0,3

1,0

3,6

2,9

0,3

0,3

0,2

0,0

18,7

1,0

2,3

4,2

1,0

3,6

2,9

0,3

0,3

0,2

2,9

0,0

0,3

0,3

z

2,9

Vozovka k

les Návrh


3,2

1,8

0,5

0,9

n

3,9

1,0

1,2

1,7

t


Třída Celkem


U akátové aleje

BU 80

600623

Polská

Haluzická I.

Malinový kout

600699

U posedu

Pláňava

Vysoká

U Gresse

BU 79

600625

BU 76

BU 78

Hluboká

600695

BU 73

600696

600626

BU 72

600697

600694

BU 71

BU 74

Nohávka

600689

BU 70

Hraniční

Letošovka

600688

600692

BU 68

BU 69

BU 75

Název

Bohuslávka I.

K vrtu I.

K vrtu II.

Svatá II.

BU 64

600690

BU 63

BU 65

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

21,4

1,0

1,8

1,7

2,3

4,2

1,0

3,6

2,9

2,9

techn.

Funkce

4,7

1,0

1,2

0,5

0,9

0,3

0,3

0,3

0,2

lokální

X

Buco6-4

Buco6-4

Buco4-6

Buco4-6

Buco4-6

Buco4-6

Buco4-4

Buco4-4

Bu6-6 4-4

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

List mapy

X

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

LOC

BU

26,1

1,0

1,2

1,0

1,8

1,7

2,3

0,5

0,9

4,2

0,3

1,0

3,6

2,9

0,3

0,3

0,2

2,9

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR (rek. nal. L2L1)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 7

2,3

7,9


7,9

1,3

1,0

N

0,3

1,6

2,8

0,7

N

0,3

1,6

2,8

0,7

2,5

BU204

L2L1

V1L

L1L

V2L1

L2L1

2,5

4,4

1,6

2,8

0,0

2,5

2,5

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


1,0

0,3

0,7

n

0,0

t


BU203

Kloboučky-Ždánice

Roviny

600703

BU 84

BU 85

Hřebenová východ I.

600645

BU 83

Gregovna

Od Archlebova

600700

BU 81

Název

BU 82

evid.

pořad.

Číslo cesty


2,3

1,6

0,7

sběrná

5,3

2,8

2,5

techn.

Funkce

0,3

0,3

lokální

X

Buco6-6

Buco8-8

Buco6-6

Bu6-6 6-8

Buco6-6

Buco8-8

Buco8-6

List mapy

X

8

8

8

8

8

8

8

LOC

BU

5,6

0,3

2,8

2,5

2,3

1,6

0,7


Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR - nal. 2

LČR - nal. 3

LČR

stát. silnice

LČR

místní komunikace

LČR (č. živičná)

Poznámka

S1 List č. 8

600709

BU 98

12,4

Součet za Lesní správu - lesní majetek 30,0

N

30,0

0,5

N

BU208

BU209

1,4

1,5

2,2

N

6,8

BU207

0,5

N

0,5

1,4

4,1

1,2

N

L2L2

1,4

4,1

1,2

4,4

0,1

0,4

1,4

0,6

0,9

4,5

1,4

3,3

4,0

BU206

U Šlampy

BU100 600710

L1L

L2L1

4,4

0,1

0,4

1,4

0,6

0,9

4,5

1,4

3,3

4,0

1,8

BU205

K Milířům

BU 99

Nenkůvky

L2L2

600713

BU 97

Výskoky

L2L1

L1L

Bohuslávka II.

L2L1

Červenýma II.

600708

L1L

Červenýma I.

BU 95

600707

BU 94

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

21,4

1,4

4,4

1,4

0,6

4,5

3,3

4,0

1,8

0,0

5,9

4,1

0,4

1,4

z

1,8

Vozovka k

les Návrh


1,0

0,1

0,9

n

1,7

0,5

1,2

t


Třída Celkem

Pod oříškem

Kůlny

Jordánková

Do Haluzic

Haluzická

Bezdýnka

Hřebonová východ II.

Název

BU 96

600707

600715

BU 90

BU 93

600711

BU 89

600706

600712

BU 88

600704

600698

BU 87

BU 91

600645

BU 86

BU 92

evid.

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

26,9

1,4

4,1

4,4

1,4

0,6

4,5

1,4

3,3

4,0

1,8

techn.

Funkce

3,1

0,5

1,2

0,1

0,4

0,9

lokální

X

Buco4-8

Bu6-8 4-8

Buco6-8

Buco4-8

Buco4-8

Buco4-6

Bu6-6 4-8

Bu6-6 6-8 4-8

Buco4-8

Bu6-6 4-6 4-8

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-6

Buco6-8

Bu6-6 6-8

Bu6-6 6-8

Buco4-8

Bu4-6 4-8

Bu6-6 4-6

Buco6-6

List mapy

X

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

LOC

30,0

0,5

1,4

4,1

1,2

4,4

0,1

0,4

1,4

0,6

0,9

4,5

1,4

3,3

4,0

1,8

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : BU

LČR - nal. 3

LČR - nal. 3

LČR - nal. 3

LČR - nal. 2

LČR - nal. 3

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 9

5,4

0,6

5,4

0,6

1,3

0,7

V2L1

1,3

1,7


K vypínači

BU104

V1L

1,7

1,8

0,7

Žarošice-Strážovice

BU103

V1L

L2L2

1,8

3,0

1,3

1,7

0,0

0,0

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


0,6

0,6

n

1,8

1,8

t


N

Věteřov-Sobůlky

BU210

Škaredec

Název

BU102

evid.

BU101 600617

pořad.

Číslo cesty


3,6

0,6

1,3

1,7

sběrná

1,8

1,8

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

Ky6-0 6-2

Kyjo 6-0

Kyjo 6-0

Kyjo 6-0

Kyjo 6-0

List mapy

X

10

10

10

10

10

LOC

BU

1,8

1,8

3,6

0,6

1,3

1,7


Cesta je majetkem

Zkratka :

LČR - nal. 3

místní komunikace

stát. silnice

stát. silnice

LČR

Poznámka

S1 List č. 10

K vodárně

Kozojedská II.

Valachová II.

Hraniční II.

Morkovice-Litenčice

LI 3

LI 4

LI 5

LI 6

V1L

L2L1

L2L1

L2L2

L1L

L1L

7,4

0,4

1,0

0,8

0,4

0,4

4,4

7,4

0,4

1,0

0,8

0,4

0,4

0,0

5,2

0,4

0,4

4,4

0,0

0,0

z

4,4

Vozovka k

les Návrh


1,8

1,0

0,8

n

0,4

0,4

t

36 LS nebo les. majetek : LHC Litenčice

Třída Celkem


Opatovská

Název

LI 2

evid.

LI 1

pořad.

Číslo cesty


0,4

0,4

sběrná

6,2

1,0

0,8

4,4

techn.

Funkce

0,8

0,4

0,4

lokální

X

Buco20-

Bu2-0 0-0

Buco2-0

Buco2-0

Buco2-0

Buco2-0

List mapy

X

11

11

11

11

11

11

LOC

LI

7,0

1,0

0,8

0,4

0,4

4,4

0,4

0,4


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát. silnice

Podstatzká

Podstatzká

Podstatzká

Podstatzká

Podstatzká

Poznámka

S1 List č. 11

3,1

N


0,3

V2L1

LI 15

1,1

0,6

LI 20

Litenčice - Lísky

LI 9

V1L

L2L2

k

3,1

0,3

1,1

1,1

0,6

1,6

1,6

2,2

1,1

1,1

0,0

0,0

z

a+p

Vozovka

Návrh

les

0,3

0,3

n

0,6

0,6

t

LHC Litenčice

Délka cest v km

Celkem

1,1

Kunkovice - farma Marie

Třída

36 LS nebo les. majetek :

V1L

Strabišovská II.

Název

LI 8

evid.

LI 7

pořad.

Číslo cesty


2,5

0,3

1,1

1,1

sběrná

0,0

techn.

Funkce

0,6

0,6

lokální

X

Buco2-2

Buco2-2

Buco0-2

Buco2-2

Buco2-2

X

12

12

12

12

12

List mapy LOC

LI

0,6

0,6

2,5

0,3

1,1

1,1


Cesta je majetkem

Zkratka :

Podstatzká - nal. 3

místní komunikace

stát. silnice II. tř.

stát. silnice III. tř.

Podstatzká

Poznámka

S1 List č. 12

Ke studním-č.

Vlčák-č.

Nová cesta

Zástřizlická-č.

LI 12

LI 13

LI 14

L1L

L2L1

L2L2

L1L

L2L1

5,9

0,6

1,4

0,3

0,3

3,3

5,9

0,6

1,4

0,3

0,3

0,0

3,6

0,3

3,3

0,0

0,6

0,6

z

3,3

Vozovka k

les Návrh


0,3

0,3

n

1,4

1,4

t

36 LS nebo les. majetek : LHC Litenčice

Třída Celkem


Prusinovská

Název

LI 11

evid.

LI 10

pořad.

Číslo cesty


0,0

sběrná

4,5

0,6

0,3

0,3

3,3

techn.

Funkce

1,4

1,4

lokální

X

15

15

9

9

9,15

List mapy

X

13

13

13

13

13

LOC

LI

5,9

0,6

1,4

0,3

0,3

3,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Podstatzká (2 části)

Podstatzká

Podstatzká

Podstatzká

Podstatzká

Poznámka

S1 List č. 13

Elektrovod

Archlebka

Nížkovice-Žarošice

Silničná-Zdravá voda

SL 8

SL 9

SL 10

SL 11

V1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

24,4

0,4

3,6

1,6

2,4

1,6

2,0

1,0

24,4

0,4

3,6

1,6

2,4

1,6

2,0

1,0

1,6

3,3

Zdravá voda

SL 7

L2L1

L2L1

1,0


Dlouhá louka

SL 6

1,0

3,6

1,7

Hodějka

SL 5

L2L1

3,6

3,8 3,4

N

K dubu

SL 4

L1L

3,8

3,4

N

Těšanka II.

SL 3

L1L

L1L

SL 21

Bílá bouda

14,8

0,4

3,6

3,6

3,4

3,8

0,0

6,6

1,6

2,4

1,6

1,0

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


3,0

2,0

1,0

n

0,0

t

4,0

0,4

3,6

sběrná

19,4

1,6

2,4

1,6

2,0

1,0

3,6

3,4

3,8

techn.

Funkce

1,0

1,0

lokální

X

Buco9-8

Buco9-7

Buco9-8

Brno1-6

Buco9-8

Buco9-8

Buco9-8

Brno0-7

Bu9-6 9-7

Brno0-6

Buco9-7

Brno0-6

Brno0-6

List mapy

36 LS nebo les. majetek : LHC Slavkov (č. Bílý vlk, Zdr.voda)

SL 20

Jalovodvorská

Název

SL 2

evid.

SL 1

pořad.

Číslo cesty


X

14

14

14

14

14

14

14

14

14

14

14

14

14

LOC

SL

20,4

1,6

2,4

1,6

2,0

1,0

1,0

3,6

3,4

3,8

4,0

0,4

3,6


Cesta je majetkem

Zkratka :

VLS - nal. 3

VLS - nal. 3

stát. silnice

stát. silnice

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

Poznámka

S1 List č. 14

Lomená

Manerov - Bohdalice

SL 14

V1L

L1L

L1L

11,3

0,9

3,1

7,3

11,3

0,9

3,1

0,0

11,3

0,9

3,1

7,3

0,0

0,0

z

7,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,9

0,9

sběrná

10,4

3,1

7,3

techn.

Funkce

36 LS nebo les. majetek : LHC Slavkov (č. Manerov)

Třída Celkem


Čurina

Název

SL 13

evid.

SL 12

pořad.

Číslo cesty


0,0

lokální

X

Buco6-0

Vysk5-9

Buco6-0

List mapy

X

15

15

15

LOC

SL

3,1

3,1

8,2

0,9

7,3


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát. silnice II. tř.

VLS Plumlov

armáda ČR

Poznámka

S1 List č. 15

Koryčany-Vřesovice

BL31

V1L

V1L

L2L1

V1L

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

L1L

19,5

0,4

0,4

0,9

1,5

2,0

0,8

0,6

1,3

0,5

1,2

9,9

19,5

0,4

0,4

0,9

1,5

2,0

0,8

0,6

1,3

0,5

1,2

0,0

12,2

0,4

0,4

1,5

9,9

0,0

0,0

z

9,9

Vozovka k

les Návrh


4,9

0,9

2,0

0,8

1,2

n

2,4

0,6

1,3

0,5

t

2,3

0,4

0,4

1,5

sběrná

14,4

2,0

1,3

1,2

9,9

techn.

Funkce

2,8

0,9

0,8

0,6

0,5

lokální

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Bohuslavice)

Třída Celkem


Vřesovice-D.Moštěnice

Včelín

BL 9

BL10

Jestřabice-Bohuslavice

601362

Hladké boří

U plynovodu

BL 8

BL 5

Judita I.

601368

601367

BL 4

Švárová

Josefínský dvůr

601370

BL 3

Železňák

Bohuslavická

BL 7

601261

Název

BL 6

601259

BL 2

evid.

BL 1

pořad.

Číslo cesty


X

19

26

25

19a,19

26

25

19,25

19a,19

19

19

19,25,19a

List mapy

X

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

LOC

BL

17,2

0,9

2,0

0,8

0,6

1,3

0,5

1,2

9,9

2,3

0,4

0,4

1,5


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát. silnice

stát. silnice

LČR

stát. silnice

LČR (2 větve)

LČR

LČR

LČR (2 větve)

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 16

Smutný žleb-část

601375

601389

BL17

BL18

601374

601299

601372

138017

BL21

BL22

BL23

BL24

N

V1L

Koryčany-Stupava


BL29

BL30


V1L

N

L1L

BL28

U Urbánkové

BL26

L2L1

L2L2

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

BL27

Žiglava

Malokozlová

Kozlová

K Cimburku

BL25

601329

K Vršavě

601298

BL20

Pečínkova skála

K vrtu

BL19

Lhotky

L1L

L2L2

Ke čtyrem dubům II.

138019

BL16

K Zdravé vodě

L2L2

L1L

SV Pravé péro

Ke čtyrem dubům I.

BL14

L2L2

L1L

L1L

Třída

BL15

SV K bučku

601313

BL12

Název

Za přehradou

BL13

601310

evid.

BL11

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č. k

32,4

3,6

5,4

1,2

0,2

3,2

1,1

1,9

2,7

1,0

0,2

0,2

1,5

2,0

0,4

0,7

0,5

3,8

2,8

32,4

3,6

5,4

1,2

0,2

3,2

1,1

1,9

2,7

1,0

0,2

0,2

1,5

2,0

0,4

0,7

0,5

3,8

2,8

1,9

0,6

1,3

24,5

3,6

5,4

1,2

1,9

2,7

1,0

0,2

1,5

0,4

3,8

2,8

0,0

0,2

0,2

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

1,3

1,1

0,2

n

6,4

3,2

2,0

0,7

0,5

t

9,0

3,6

5,4

sběrná

21,6

1,2

3,2

1,1

1,9

2,7

1,0

1,5

2,0

0,4

3,8

2,8

techn.

Funkce

Buchlovice (LOC Koryčany)



1,8

0,2

0,2

0,2

0,7

0,5

lokální

X

19, 20

14, 20

19, 20

14

20

20

20

20

20

20

20

20

19

19, 20

20

20

14

14

14, 20

14, 20

List mapy

X

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

17

LOC

BL

23,4

1,2

0,2

3,2

1,1

1,9

2,7

1,0

0,2

0,2

1,5

2,0

0,4

0,7

0,5

3,8

2,8

9,0

3,6

5,4


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát. silnice

stát. silnice

LČR - nal. 3

LČR - nal. 2

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 17

V1L

odbočka na Staré Hutě

BL43


V1L

N

Buč.-Uh.Hradiště

BL41

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

20,4

0,3

3,8

2,8

0,8

1,7

2,0

0,6

0,4

1,9

2,5

3,6

20,4

0,3

3,8

2,8

0,8

1,7

2,0

0,6

0,4

1,9

2,5

1,4

1,4

18,7

0,3

3,8

2,8

0,8

2,0

0,6

0,4

1,9

2,5

3,6

0,0

0,0

z

3,6

Vozovka k

les Návrh


1,7

1,7

n

0,0

t

4,1

0,3

3,8

sběrná

16,3

2,8

0,8

1,7

2,0

0,6

0,4

1,9

2,5

3,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Staré Hutě)

Třída Celkem

BL42

K pile-část

Stará silnice

U chaty

138027

601260

BL37

Hřebenová-část

Vlčák-část

601317

601320

BL36

BL39

613017

BL35

Starohuťská

BL40

601256

BL34

Poštovská

LC Kantina

Stupavská

601377

Název

BL38

613019

BL33

evid.

BL32

pořad.

Číslo cesty


X

15

15

20,21

21

21

15,21

15

15

15

15

15

9,15

List mapy

X

18

18

18

18

18

18

18

18

18

18

18

18

LOC

BL

16,3

2,8

0,8

1,7

2,0

0,6

0,4

1,9

2,5

3,6

4,1

0,3

3,8


Cesta je majetkem

Zkratka :

místní komunikace

stát. silnice I. tř.

LČR - nal. 3

LČR (2 větve)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR, část Černá

Poznámka

S1 List č. 18

601283

601266

601294

601280

138016

601270

138011

138029

601346

138012

601265

BL45

BL46

BL47

BL48

BL49

BL50

BL51

BL52

BL53

BL54

BL55

V1L


Zdounky-Bunč

BL59

V1L

V1L

Kostelany-Kudlák

Kostelany-Bunč

BL57

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

L2L2

L1L

L1L

30,1

1,6

4,0

1,4

1,0

1,4

3,0

0,7

0,4

4,3

0,6

0,3

1,2

1,1

0,5

3,8

4,8

30,1

1,6

4,0

1,4

1,0

1,4

3,0

0,7

0,4

4,3

0,6

0,3

1,2

1,1

0,5

3,8

0,0

17,7

1,6

4,0

1,4

1,0

1,1

3,8

4,8

0,0

0,0

z

4,8

Vozovka k

les Návrh


0,4

0,4

n

12,0

1,4

3,0

0,7

4,3

0,6

0,3

1,2

0,5

t

8,0

1,6

4,0

1,4

1,0

sběrná

19,7

1,4

3,0

0,4

4,3

0,6

0,3

1,1

3,8

4,8

techn.

Funkce

2,4

0,7

1,2

0,5

lokální

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Kostelany)

Třída Celkem

Kostelany-Vrbka

Záskalová

Dolní kamenisková

Kozincová

Komínky

Svatební

Březová

Brdo-část

Škrablavá

Koutková

Knížecí

Hospodárnice

Těšanská

Název

BL58

BL56

601311

evid.

BL44

pořad.

Číslo cesty


X

10

5,6,10

11

6,11

11

10,11

11

10

10

10

10

10

9

10

9, 10

9, 10

List mapy

X

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

19

LOC

BL

22,1

1,4

3,0

0,7

0,4

4,3

0,6

0,3

1,2

1,1

0,5

3,8

4,8

8,0

1,6

4,0

1,4

1,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

stát. silnice

stát. silnice

stát. silnice

stát. silnice

LČR (v návrhu zpevnění)

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 19

Tabarky-Nová Dědina

Osada Kopaniny

Bělov-Žlutava

Do Halenkovic

Rozsyp.osada-Kudlovice

BL68

BL69

BL70

BL81

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

26,3

5,1

1,0

0,5

0,5

1,9

2,3

0,4

1,5

3,0

0,5

4,9

4,7

26,3

5,1

1,0

0,5

0,5

1,9

2,3

0,4

1,5

3,0

0,5

4,9

0,0 25,9

5,1

1,0

0,5

0,5

1,9

2,3

1,5

3,0

0,5

4,9

4,7

0,0

0,0

z

4,7

Vozovka k

les Návrh


0,4

0,4

n

0,0

t

11,3

5,1

1,0

0,5

0,5

1,9

2,3

sběrná

14,6

1,5

3,0

0,5

4,9

4,7

techn.

Funkce

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Kvasice)

Třída Celkem


Kostelany-Vrbka

BL66

Žlutava

BL67

601388

BL64

U Mrazíka

Diviny

601297

BL63

Čubovica

BL65

601340

BL62

601286 H Hradská

Název

Halenkovská

601312

BL61

evid.

BL60

pořad.

Číslo cesty


0,4

0,4

lokální

X

11,17

11,17,18

7,12

7

6,7

6

12

7,12

12

7,12

11

6,11,12

List mapy

X

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

20

LOC

15,0

0,4

1,5

3,0

0,5

4,9

4,7

11,3

5,1

1,0

0,5

0,5

1,9

2,3


Cesta je majetkem

Zkratka : BL

stát. silnice

místní komunikace

stát. silnice

místní komunikace

stát. silnice

stát. silnice

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 20

601309

BL78


V1L

BL80

Bunč-Modrá

N

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

L2L2

L1L

L2L2

L2L1

21,0

7,7

2,0

0,7

0,6

1,7

2,6

2,2

2,9

0,6

k

21,0

7,7

2,0

0,7

0,6

1,7

2,6

2,2

2,9

0,6

1,3

1,3

11,6

7,7

1,7

2,2

0,0

0,0

z

a+p

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km

0,6

0,6

n

8,8

2,0

0,7

0,6

2,6

2,9

t

7,7

7,7

sběrná

12,6

2,0

0,6

1,7

2,6

2,2

2,9

0,6

techn.

Funkce

0,7

0,7

lokální

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Jankovice)

Třída Celkem

BL79

Vršava

U studánky

601382

BL77

Kozinec I.

Šikmý most II.

601383

615293

BL74

Název

Šikmý most I.

601383. Kozinec II.

615293

BL73

Jankovická

Komínky

BL75

138013

BL76

138029

BL72

evid.

BL71

pořad.

Číslo cesty


X

10,16,17,23

10,11

17

17

11

11,17

11

11

10

10

List mapy

X

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

LOC

13,3

2,0

0,7

0,6

1,7

2,6

2,2

2,9

0,6

7,7

7,7


Cesta je majetkem

Zkratka : BL

stát. silnice

LČR - nal. 2

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 21

Močáry

Hřebenová-část

Kamenné potoky

K Brdu

Šindelná

Vápenice

Zlatská

Hubertka

Brdo-část

Vlčáková-část

Vlčák-část

Název

L1L

L1L

L2L2

L1L

L2L2

L1L

L1L

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

34,0

0,9

4,5

1,1

3,3

5,3

4,9

6,8

2,1

2,5

1,2

1,4 1,2

34,0

0,9

4,5

1,1

3,3

5,3

4,9

6,8

2,1

2,5

0,0

21,8

0,9

4,5

3,3

4,9

6,8

1,4

0,0

0,0

z

1,4

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

12,2

1,1

5,3

2,1

2,5

1,2

t

0,0

sběrná

32,9

0,9

4,5

3,3

5,3

4,9

6,8

2,1

2,5

1,2

1,4

techn.

Funkce

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Salaš)

Třída Celkem


601320

614748

138022

BL88

BL92

601324

BL87

BL91

601255

BL86

601323

138014

BL85

138023

138016

BL84

BL89

138024

BL83

BL90

613017

evid.

BL82

pořad.

Číslo cesty


1,1

1,1

lokální

X

16

15,16

15,16

9,16

10,16

10,16

10,16

9, 10

9, 10

9

9,15

List mapy

X

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

LOC

34,0

0,9

4,5

1,1

3,3

5,3

4,9

6,8

2,1

2,5

1,2

1,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : BL

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR (návrh na zpevnění)

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 22

619347

601330

601305

BL98

BL99

BL100

Syrovátka

Orlová

SV Velehradská

Dvor. Stanislav II.

Dvor. Stanislav I.

V1L

Na Stanoviska

Bunč-Modrá

BL108


V1L

V1L

Na hrad Buchlov

BL106

BL107

V1L

V1L

Salaš-Velehrad

BL104

BL105

N

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L2

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

29,1

0,6

0,3

1,3

4,1

3,1

2,5

0,7

1,2

4,2

4,2

0,3

0,4

1,6

2,5

2,1

29,1

0,6

0,3

1,3

4,1

3,1

2,5

0,7

1,2

4,2

4,2

0,3

0,4

1,6

2,5

0,6

0,6

18,6

0,6

0,3

1,3

4,1

3,1

4,2

0,4

2,5

2,1

0,0

3,1

1,2

0,3

1,6

z

2,1

Vozovka k

les Návrh


0,7

0,7

n

6,7

2,5

4,2

t

9,4

0,6

0,3

1,3

4,1

3,1

sběrná

18,3

2,5

1,2

4,2

4,2

1,6

2,5

2,1

techn.

Funkce

1,4

0,7

0,3

0,4

lokální

36 LS nebo les. majetek : Buchlovice (LOC Buchlov)

Třída Celkem

BL103

Peklo

601387

BL97

138015

601387

BL96

Březová Dvorek

Břestecké louky

BL102

601303

BL95

Název

U Karhánka

Kolem luk

601306

BL101

601319

BL94

evid.

BL93

pořad.

Číslo cesty


X

23

22

21

15,21

16,22

15

22

22

21

16,17,23

16,22

21

21

15,21

21

16,15,21

List mapy

X

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

LOC

19,2

2,5

0,7

1,2

4,2

4,2

0,3

0,4

1,1

2,5

2,1

9,9

0,6

0,3

1,3

4,1

3,1

0,5


Cesta je majetkem

Zkratka : BL

stát. silnice

místní komunikace

stát. silnice

stát. silnice I. tř.

stát. silnice

LČR - nal. 3

LČR/sing.

obecní

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR/obecní

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 23

601316

601316

601318

138018

BL114

BL115

BL116

BL117

Klence

Stonkovice

Medlovské boří II.

Medlovské boří I.

SV Vlčák

Stezka na hrobech

23,0


0,6

2,5

2,3

2,0

2,0

3,8

1,1

1,4

3,2

3,0

k

23,0

1,1

0,6

2,5

2,3

2,0

2,0

3,8

1,1

1,4

3,2

3,0

0,0

14,7

1,1

0,6

2,3

2,0

1,1

1,4

3,2

3,0

0,0

0,0

z

a+p

Vozovka

Návrh

les

8,3

2,5

2,0

3,8

n

0,0

t

1,7

1,1

0,6

sběrná

21,3

2,5

2,3

2,0

2,0

3,8

1,1

1,4

3,2

3,0

techn.

Funkce

0,0

lokální

Buchlovice (LOC Buchlovice)

Délka cest v km

Celkem

1,1

V1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

Třída


V1L

K Vlčkové chatě

619346

BL113

BL119

601371

BL112

Holý kopec

Od Medlovic

601302

BL111

Stará silnice

K Pile-část

Název

BL118

601317

138027

BL109

evid.

BL110

pořad.

Číslo cesty


X

27

27

21,27

21,27

27

27

21,27

21

21

21

21

X

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

List mapy LOC

21,3

2,5

2,3

2,0

2,0

3,8

1,1

1,4

3,2

3,0

1,7

1,1

0,6


Cesta je majetkem

Zkratka : BL

místní komunikace

místní komunikace

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 24

12,6

2,6

12,6

2,6

1,1 0,6 1,3

2,7

V1L

1,1

0,9



OS 8

L2L1

0,9

0,5

1,3

0,8

Do Vracovského lomu

OS 7

L2L2

0,5

1,3

N

Němč III.

OS 6

L2L1

L1L

1,9

OS11

Němč II.

OS 5

1,9

3,5 0,8

N

Němč I.

OS 4

L2L1

3,5

0,8

N

SV K nové louce

OS 3

L1L

L2L2

SO10

Malokozlová

7,4

2,6

1,3

3,5

0,0

0,5

0,5

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


3,0

1,1

1,9

n

1,7

0,9

0,8

t

36 LS nebo les. majetek : LD Osvětimany

OS 9

Osvětimanská

Název

OS 2

evid.

OS 1

pořad.

Číslo cesty


2,6

2,6

sběrná

8,3

1,1

0,5

1,3

1,9

3,5

techn.

Funkce

1,7

0,9

0,8

lokální

X

26

20,26

26

20

20

26

26

26

20,26

20,21

21, 20,27

List mapy

X

25

25

25

25

25

25

25

25

25

25

25

LOC

10,0

1,1

0,9

0,5

1,3

1,9

0,8

3,5

2,6

2,6


Cesta je majetkem

Zkratka : OS

LD Osvětimany - nal. 3



stát. silnice

LD Osvětimany

LD Osvětimany

LD Osvětimany

LD Osvětimany

LD Osvětimany

LD Osvětimany

LD Osvětimany

Poznámka

S1 List č. 25


Na Radost

Ke skl. (12C)

Od Zůbkové studánky

Podbradlí

KY12

KY13

KY14

KY15

1,0

5,3

N

N

KY18

KY19


0,3

0,4

0,7

N

2,9

N

10,3

0,8

0,2

0,3

0,7

0,1

0,4

0,1

1,1

1,3

0,7

1,1

2,3

0,4

KY17

10,3

0,8

0,2

0,3

0,7

0,1

0,4

0,1

1,1

1,3

0,7

1,1

2,3

0,4

0,8

KY16

N

L2L1

L2L1

V1L

V1L

L2L1

Ke skládce (12E)

L2L1

KY11

Jasénky

KY 8

L2L1

L2L2

KY10

Písková

KY 7

V2L1

Zůbková k obrázku

KY 6

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L1L

1,8

0,3

0,7

0,8

0,0

0,0

z

0,8

Vozovka k

les Návrh


7,0

0,8

0,2

0,1

0,4

0,1

1,3

0,7

1,1

2,3

n

1,5

1,1

0,4

t

36 LS nebo les. majetek : Město Kyjov

Třída Celkem

KY 9

Holajka

Hrachoviska

KY 4

Zavadilka

KY 3

KY 5

Kameňák II.

KY 2

Název

Kameňák I.

evid.

KY 1

pořad.

Číslo cesty


1,4

0,3

0,7

0,4

sběrná

7,0

0,2

0,1

0,1

1,1

1,3

1,1

2,3

0,8

techn.

Funkce

1,9

0,8

0,7

0,4

lokální

X

26

26

26

25

20,26,25

26

26

26

26

26

26

26

26

26

20,25

19,25

19,25

25

25

List mapy

X

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

LOC

8,9

0,8

0,2

0,1

0,1

1,1

1,3

0,7

1,1

2,3

0,4

0,8

1,4

0,3

0,7

0,4


Cesta je majetkem

Zkratka : KY

město Kyjov - nal. 2





město Kyjov

město Kyjov

místní komunikace

stát. silnice

město Kyjov

místní komunikace

město Kyjov

město Kyjov

město Kyjov

město Kyjov

město Kyjov

město Kyjov

město Kyjov

město Kyjov

Poznámka

S1 List č. 26

L1L

LC Kantina č.

Bučovice-Uh.Hradiště

CE 4

CE 5

V1L


CE 6

L2L1

Zástřizlická č.

V1L

L1L

Smutný žleb-č.

CE 3

L2L1

7,8

0,4

2,3

0,4

2,5

0,2

2,0

7,8

0,4

2,3

0,4

2,5

0,2

0,0

3,3

0,4

2,3

0,4

0,2

0,0

2,5

2,5

z

2,0

Vozovka k

les Návrh


36 LS nebo les. majetek : Černá

Třída Celkem

CE 2

Název

Bažantnice

evid.

CE 1

pořad.

Číslo cesty


2,0

2,0

n

0,0

t

2,7

0,4

2,3

sběrná

5,1

0,4

2,5

0,2

2,0

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

14

14,15

15

15

14

14

List mapy

X

27

27

27

27

27

27

LOC

5,1

0,4

2,5

0,2

2,0

2,7

0,4

2,3


Cesta je majetkem

Zkratka : CE

místní komunikace

stát. silnice I. tř. (2 části)

Černá

Černá (2 části)

Černá

Černá

Poznámka

S1 List č. 27

2,6

1,6

2,6

0,5


0,7 1,1

0,7

0,4

0,7

N

L2L2

0,4

0,7

SI 6

Vlčáková-část

SI 4

L2L2

L2L1

0,8

N

Na Včelínek

SI 3

L2L1

0,8

0,0

0,0

0,7

0,7

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


n

0,8

0,8

36 LS nebo les. majetek : Šimon

SI 5

K Mramůrce

SI 2

Název

Ke studním-č.

evid.

SI 1

pořad.

Číslo cesty


1,1

0,7

0,4

t

0,0

sběrná

2,2

0,7

0,7

0,8

techn.

Funkce

0,4

0,4

lokální

X

List mapy

9

9

9

9

9

9

X

28

28

28

28

28

28

LOC

2,6

0,7

0,4

0,7

0,8

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : SI

Šimon - nal. 2

Šimon - nal. 3

Šimon

Šimon

Šimon

Šimon

Poznámka

S1 List č. 28

L2L2

Kopský žleb

Březová - č.

Zdounky-Bunč

Milotice-Kostelany

SW 4

SW 5

SW 6


V1L

V1L

L2L2

L2L1

Kamenec II.

SW 3

L2L1

8,0

0,8

1,9

0,4

3,0

0,6

1,3 0,6

8,0

0,8

1,9

0,4

3,0

0,0

2,7

0,8

1,9

0,0

4,3

3,0

1,3

z

1,3

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

1,0

0,4

0,6

t

36 LS nebo les. majetek : Strachwicové

Třída Celkem

SW 2

Název

Kamenec I.

evid.

SW 1

pořad.

Číslo cesty


2,7

0,8

1,9

sběrná

4,7

0,4

3,0

1,3

techn.

Funkce

0,6

0,6

lokální

X

5

5

5

5, 10

10

5, 10

List mapy

X

29

29

29

29

29

29

LOC

5,3

0,4

3,0

0,6

1,3

2,7

0,8

1,9


Cesta je majetkem

Zkratka : SW

stát. silnice

stát. silnice

Strachwic

Strachwic

Strachwic

Strachwic

Poznámka

S1 List č. 29

3,0

4,9

3,0


0,4 0,7

3,8

N

0,8

BY 7

0,8

0,2 0,4

N

L2L2

0,4

0,2

1,6

N

Zborovská

L2L2

L1L

L1L

1,6

1,8

0,2

1,6

0,0

0,0

z

k

Vozovka a+p

les Návrh

Délka cest v km

Třída Celkem

BY 6

601949

BY 4

Nětčická

Zborovická k hájence

Zborovická

Název

0,0

n

1,2

0,8

0,4

t

0,0

sběrná

2,6

0,8

0,2

1,6

techn.

Funkce

36 LS nebo les. majetek : LS Bystřice pod Host.

BY 5

815521

134020

BY 2

BY 3

815521

evid.

BY 1

pořad.

Číslo cesty


0,4

0,4

lokální

X

37

37

37

37

37

37

37

List mapy

X

30

30

30

30

30

30

30

LOC

3,0

0,8

0,4

0,2

1,6

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : BY

LČR - nal. 3

LČR - nal. 3

LČR - nal. 3

LČR

LČR

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 30

Vitčická

Kojalovická

Vitčice-Srbce

PV 3

PV 4

V1L

N

L2L1

L2L1

2,5

0,3

1,4

0,8

2,5

0,3

1,4

3,7

3,7

0,3

0,3

0,0

2,2

1,4

0,8

z

0,8

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

36 LS nebo les. majetek : LS Prostějov

Třída Celkem


Bunkrová

Název

PV 2

evid.

PV 1

pořad.

Číslo cesty


0,3

0,3

sběrná

2,2

1,4

0,8

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

Vysk0-6

KM 9-6

Vysk0-6

Vysk0-6

List mapy

X

31

31

31

31

LOC

2,2

1,4

0,8

0,3

0,3


Cesta je majetkem

Zkratka : PV

stát. silnice

LČR 1,2; sing. 2,5; - nal. 2

LČR

LČR

Poznámka

S1 List č. 31

1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 5 BV 6 BV 7 BV 8 BV 9 BV 10 ZL 11 ZL 12 ZL 13 ZL 14 ZL 15 ZL 16 ZL 17 ZL 18 ZL 19 ZL 20 ZL 21 ZL 22 ZL 23 ZL 24 HO 25 HO 26 HO 27 HO 28 HO

370400501/1 370400501/2 370400501/3 370402701/1 370402703/1 370402703/2 370407201/1 370407201/2 370407201/3 370501601/1 370501601/2 370501601/3 370501601/4 370501601/5 370501601/6 370501601/7 370504401/1 370504401/2 370507101/1 370509401/1 370509401/2 370509401/3 370509401/4 370600201/1 370600201/2 370600201/3 370600201/4 370600201/5

Číslo Okres Číslo BC

PLO: 36

Pod Veselou horou Časkovec Pod vodními zdroji Za psinky Zadní les Valentovské Prostřední vrch Světlá hora Skřípovsko Březová Ťukal Pod hradskou V Divinách Kuchařiny Zemanové Slačové Pod makovou Pod kopaninami Pod stádlisky U dolin Želiska Strhané Žleb Nové hory Maliny Gregov Klihář Žabinky

Název Borkovany Borkovany Borkovany Klobouky u Brna Bohumilice Bohumilice Velké Hostěrádky Velké Hostěrádky Velké Hostěrádky Halenkovice Halenkovice Halenkovice Halenkovice Halenkovice Halenkovice Halenkovice Napajedla Napajedla Spytihněv Žlutava Žlutava Žlutava Žlutava Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov Archlebov

Katastr

1

Druh Schv.Ú P L Ne R Ne L Ne L Ne L Ne L Ne R Ne L Ne L Ne L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ano L Ne L Ne L Ne L Ne L Ne HUSTOPECE 3-0 HUSTOPECE 2-0 HUSTOPECE 3-1 HUSTOPECE 2-1 HUSTOPECE 2-1 HUSTOPECE 1-2 BRNO 1-9 BRNO 2-9 BRNO 2-9 NAPAJEDLA 5-3 NAPAJEDLA 5-3 NAPAJEDLA 5-4 NAPAJEDLA 4-4 NAPAJEDLA 4-3 NAPAJEDLA 5-4 NAPAJEDLA 4-5 NAPAJEDLA 3-5 NAPAJEDLA 3-4 NAPAJEDLA 3-5 NAPAJEDLA 3-3 NAPAJEDLA 4-3 NAPAJEDLA 4-3 NAPAJEDLA 3-3 BUCOVICE 9-8 BUCOVICE 8-8 BUCOVICE 8-8 BUCOVICE 8-8 BUCOVICE 8-9

SMO

PŘEHLED BIOCENTER ÚSES Plocha PUPFL 3,2206 44,7964 3,4649 0,8326 4,7782 8,1718 107,2853 5,5668 8,3803 4,9268 6,3012 4,8951 1,8978 4,5825 1,0025 0,8577 3,6924 0,2224 2,9034 6,0251 7,7069 3,7484 4,3392 7,7747 13,286 7,7143 9,6285 6,5813

Löw a spol. s.r.o., Brno 1998





ArvitaP s.r.o., Otrokovice, 1997




Atelier 91, s.r.o. 1991



Ing. arch Dujka, Zlín, 1994







VH Ateliér s.r.o., Brno 1994






Ing. Legát, Brno, 1993



Zpracující firma

370601001/1 370601001/2 370601101/1 370601101/2 370601101/3 370601101/4 370601101/5 370601101/7 370601901/1 370601901/2

370602904/1 370602904/2 370602904/3 370602904/4 370602904/5 370602904/6 370602904/7 370602904/8 370602904/9 370603301/1 370603801/1

370604201/1 370604201/2 370605401/1 370607201/1 370607201/2 370607601/1 370607601/2 370607601/3 370607801/1 370607801/2 370607801/3

29 HO 30 HO 31 HO 32 HO 33 HO 34 HO 35 HO 36 HO 37 HO 38 HO

39 HO 40 HO 41 HO 42 HO 43 HO 44 HO 45 HO 46 HO 47 HO 48 HO 49 HO

50 HO 51 HO 52 HO 53 HO 54 HO 55 HO 56 HO 57 HO 58 HO 59 HO 60 HO

U dubů Měřiny Ochozy U Ostrovánek Babí lom Pod Vřesovicemi Vřesovické údolí Janovy Líčka U jeleního skoku U lavičky

U zdravé vody Malá ostrá U lednice Pod studeným vrchem Vysoká U zlámaného kamene Líchy Lipiny Pijavice Nad Josefínským dvorem Ždánický les Hradisko Závrší Pod Lenivou horou U Trojáku Lenivá Ve velkém vrchu U rozhledny Pod zelenou horou Ždánický les Bradlo Nechvalín Nechvalín Sobůlky Věteřov Věteřov Vřesovice Vřesovice Vřesovice Žarošice Žarošice Žarošice

Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Bohuslavice u Kyjova Lovčice u Kyjova Moravany u Kyjova

Čeložnice Čeložnice Dambořice Dambořice Dambořice Dambořice Dambořice Dambořice Hýsly Hýsly

2

L L L L R L L L L L L

NR L L L L L L L L NR R

L L R L L L L L L L

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne BUCOVICE 5-8 BUCOVICE 5-8 BUCOVICE 4-8 BUCOVICE 4-9 BUCOVICE 4-9 BUCOVICE 4-9 KYJOV 5-0 BUCOVICE 5-9 KYJOV 4-0 BUCOVICE 5-8 BUCOVICE 2-7,2-9, 2-8, 38, 3-9 KYJOV 6-0 KYJOV 6-0 KYJOV 6-1 KYJOV 6-0 KYJOV 7-1 KYJOV 2-0 BUCOVICE 1-9 BUCOVICE 2-9 BUCOVICE 9-7 BUCOVICE 9-7, 9-8 BUCOVICE 9-7

BUCOVICE 3-9 BUCOVICE 4-8 BRNO 0-8 BRNO 0-8 BRNO 0-9 BRNO 1-9 BRNO 1-9 HUSTOPECE 1-0 KYJOV 3-0 BUCOVICE 2-9

7,6106 1,7576 7,8063 7,6693 147,8557 0,7891 5,2289 6,2929 8,8177 6,1695 3,829

46,4006 4,0136 5,2309 5,1268 3,6769 4,0469 4,7352 5,1297 5,4699 1026,5989 1002,746

6,3062 6,6135 111,9344 4,0038 8,9838 11,8434 6,1833 8,1756 3,8379 3,7681

































370607801/4 370607801/5 370607801/6 370607801/7 370607901/1 370607901/2 370607901/3 370607901/4

370607901/5 370607901/6 370607901/6 370607901/7 370607901/8 370800101/1 370800101/2 370800101/3 370800103/1 370800107/1 370800201/1 370800202/1 370800301/1 370800301/2 370801201/1 370801201/2 370801501/1 370801801/1 370802001/1 370802001/2 370802001/3 370802401/1 370802401/2 370802401/3 370802401/4

61 HO 62 HO 63 HO 64 HO 65 HO 66 HO 67 HO 68 HO

69 HO 70 HO 71 HO 72 HO 73 HO 74 KM 75 KM 76 KM 77 KM 78 KM 79 KM 80 KM 81 KM 82 KM 83 KM 84 KM 85 KM 86 KM 87 KM 88 KM 89 KM 90 KM 91 KM 92 KM 93 KM

Židova seč Zdravá voda Dolní Líšov Stojan Svatá Louky pod Lisačkou Oborníkův kout Pod prostředním vrchem Pod kótou U nové školky Pod slepicí Čihadla Nad barvínky Barbořina Popovický potok Remíz Hvězda Padělky Obora Bařiny Hutšej Skřata Podskalí Plaňavy Oskeruše Hájky Světlá Za ovčírnou Jezevčí díry Myšiny Kostelanské Maleniska Komínky Ždánice Ždánice Ždánice Ždánice Ždánice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kotojedy Šelešovice Bařice Velké Těšany Bělov Bělov Cetechovice Cetechovice Dřínov u Kroměříže Honětice Hoštice u Litenčic Hoštice u Litenčic Hoštice u Litenčic Kostelany Kostelany Kostelany Kostelany

Žarošice Žarošice Žarošice Žarošice Ždánice Ždánice Ždánice Ždánice

3

L L L L L L L L R L L L R L L L L L L L L L L L L

L L L L L L L L Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne BUCOVICE 7-7 BUCOVICE 7-7 BUCOVICE 7-7 BUCOVICE 7-7 BUCOVICE 7-7 KROMERIZ 6-7 KROMERIZ 7-7 KROMERIZ 7-8 KROMERIZ 6-9 NAPAJEDLA 6-0 NAPAJEDLA 5-1 NAPAJEDLA 5-0 NAPAJEDLA 3-2 NAPAJEDLA 4-2 BUCOVICE 0-4 BUCOVICE 0-4 VYSKOV 0-7 BUCOVICE 0-2 BUCOVICE 1-0 BUCOVICE 0-1 BUCOVICE 1-1 NAPAJEDLA 7-3 NAPAJEDLA 6-2 NAPAJEDLA 6-3 NAPAJEDLA 7-3

BUCOVICE 9-8 BUCOVICE 9-8 BUCOVICE 9-8 BRNO 0-7, 0-8 BUCOVICE 7-6 BUCOVICE 7-6 BUCOVICE 7-6 BUCOVICE 7-7 6,0867 6,3504 3,4839 5,0136 4,5991 10,0113 2,0942 1,0325 193,8211 5,3272 3,773 1,6489 64,0192 5,8968 6,4779 4,5262 2,6146 3,9301 6,6188 4,1567 4,2019 3,9786 1,5493 3,2026 3,0347

15,6358 14,2854 7,273 10,5669 1,5627 2,2095 5,0906 5,1218

Löw a spol, s.r.o., Brno, 1994




Ing. Hanousek, Prostějov, 1994





























94 KM 95 KM 96 KM 97 KM 98 KM 99 KM 100 KM 101 KM 102 KM 103 KM 104 KM 105 KM 106 KM 107 KM 108 KM 109 KM 110 KM 111 KM 112 KM 113 KM 114 KM 115 KM 116 KM 117 KM 118 KM 119 KM 120 KM 121 KM 122 KM 123 KM 124 KM 125 KM 126 KM

370802401/5 370802402/1 370802601/1 370803201/1 370803201/2 370803203/1 370803203/2 370803204/1 370803204/2 370803204/3 370803204/4 370803401/1 370803401/2 370803401/3 370803401/4 370803601/1 370803601/2 370804101/1 370804101/2 370804106/1 370804301/1 370804301/2 370804301/3 370804501/1 370804801/1 370804801/2 370804802/1 370804802/2 370804802/3 370805201/1 370805201/2 370805301/1 370805301/2

Záskalí Klínky Hradisko Kazatelna Koryčanská hráz Křivousy Kozí hřbet Pod zahradami Pekýlko Lesní tratˇ Pod nádrží Díly Žlidlík U Kunkovic Oulehla Vinohrádek Vrážisko Nad Žleby Žleby Hrubé boří Přídavek Jeřabčina Hráze Zámlýní Pod Uhřickou Na kleštěnci Zmola V oboře Lipina U vodárny U nitkovické cesty Čajetín Nad panenským potokem

Kostelany Lhotka u Kroměříže Chvalnov Koryčany Koryčany Jestřabice Jestřabice Lískovec Lískovec Lískovec Lískovec Kunkovice u Litenčic Kunkovice u Litenčic Kunkovice u Litenčic Kunkovice u Litenčic Kvasice Kvasice Litenčice Litenčice Strabenice Lubná u Kroměříže Lubná u Kroměříže Lubná u Kroměříže Lutopecny Morkovice Morkovice Slížany Slížany Slížany Nítkovice Nítkovice Nová Dědina Nová Dědina

4

R L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

NAPAJEDLA 6-3 NAPAJEDLA 6-1 BUCOVICE 1-4 BUCOVICE 1-8 BUCOVICE 3-6 BUCOVICE 4-7 BUCOVICE 4-7 BUCOVICE 2-6 BUCOVICE 2-6 BUCOVICE 1-6 BUCOVICE 2-6 BUCOVICE 2-2 BUCOVICE 2-2 BUCOVICE 2-3 BUCOVICE 2-4 NAPAJEDLA 4-0 NAPAJEDLA 4-0 BUCOVICE 2-1 BUCOVICE 2-2 BUCOVICE 1-3 NAPAJEDLA 6-1 NAPAJEDLA 6-3 NAPAJEDLA 5-2 KROMERIZ 7-7 VYSKOV 1-8 BUCOVICE 1-1 BUCOVICE 0-0 VYSKOV 0-9 VYSKOV 0-8 BUCOVICE 3-1 BUCOVICE 2-1 NAPAJEDLA 4-2 NAPAJEDLA 4-1

58,0597 4,7836 1,6694 8,1026 6,9099 4,9179 3,0641 6,7479 3,3071 6,6819 5,2961 6,3888 4,9264 5,6405 8,155 5,289 2,0002 4,2896 0,682 4,0758 0,3037 3,9637 3,7384 0,3727 2,0452 4,3125 5,1122 4,6015 4,0046 2,3244 4,4458 4,4762 2,8198 Löw a spol, s.r.o., Brno, 1994

































127 KM 128 KM 129 KM 130 KM 131 KM 132 KM 133 KM 134 KM 135 KM 136 KM 137 KM 138 KM 139 KM 140 KM 141 KM 142 KM 143 KM 144 KM 145 KM 146 KM 147 KM 148 KM 149 KM 150 KM 151 KM 152 KM 153 KM 154 KM 155 KM 156 KM 157 KM 158 KM 159 KM 160 PV

370805301/3 370805301/4 370805301/5 370805602/1 370805602/2 370805602/3 370805603/1 370805603/2 370805603/3 370805801/1 370806501/1 370806501/2 370806701/1 370806701/2 370806701/3 370806701/4 370806701/5 370807501/1 370808401/1 370808401/2 370808401/3 370808401/4 370808901/1 370808901/2 370808901/3 370809001/1 370809002/1 370809101/1 370809102/1 370809103/1 370809105/1 370809601/1 370809701/1 370909101/1

Lávky Juranice U Luže Zdravá voda U Lhotky Čihadlo Pornické rybníky Okrouhlá U Skavska Lesík nad Počenicemi Provázky Rozdílí Březina Podliščí Pod Brdem Knížecko Horní mokřad Kotojedky Bachanec U Křenovského lesa U Věžek Zmola u obce Remíz pod lesem Pod Jivinou Lipina Křižná Pod lesem Hambálky Kamenec Dohrabaná Kopánky Žernava Úzké Pod kulou Vitčický háj

Nová Dědina Nová Dědina Nová Dědina Lhota u Pačlavic Lhota u Pačlavic Lhota u Pačlavic Pornice Pornice Pornice Počenice Rataje u Kroměříže Rataje u Kroměříže Roštín Roštín Roštín Roštín Roštín Střílky Věžky Věžky Věžky Věžky Zástřizly Zástřizly Zástřizly Zborovice Zborovice Zdounky Cvrčovice u Zdounek Nětčice Divoky Prasklice Vrbka u Sulimova Vítčice na Moravě

5

L L L R L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

NAPAJEDLA 5-2 NAPAJEDLA 5-2 NAPAJEDLA 5-2 VYSKOV 3-9 BUCOVICE 3-0 BUCOVICE 3-0 BUCOVICE 2-0 BUCOVICE 2-0 BUCOVICE 2-1 VYSKOV 0-8 KROMERIZ 8-8 KROMERIZ 8-9 NAPAJEDLA 9-3 NAPAJEDLA 8-3 NAPAJEDLA 8-4 NAPAJEDLA 9-4 NAPAJEDLA 9-2 BUCOVICE 1-6 KROMERIZ 9-7 KROMERIZ 9-7 KROMERIZ 8-7 KROMERIZ 9-8 BUCOVICE 1-5 BUCOVICE 0-5 BUCOVICE 0-5 KROMERIZ 9-9 KROMERIZ 9-8 NAPAJEDLA 8-2 NAPAJEDLA 7-2 KROMERIZ 8-9 NAPAJEDLA 8-2 VYSKOV 2-8 NAPAJEDLA 5-2 VYSKOV 0-6

2,7812 3,4045 3,6894 64,8635 6,3852 5,883 3,7377 2,8968 2,6397 0,2029 3,7578 3,608 4,662 20,7194 7,2669 12,4455 1,0734 4,3267 0,5487 1,1919 5,5164 6,5388 5,644 5,2026 5,51 2,6615 6,7448 12,6001 7,489 10,2741 8,2594 1,0837 3,7288 98,7186 Agroprojekt Brno, s.r.o., 1992


































161 UH 162 UH 163 UH 164 UH 165 UH 166 UH 167 UH 168 UH 169 UH 170 UH 171 UH 172 UH 173 UH 174 UH 175 UH 176 UH 177 UH 178 UH 179 UH 180 UH 181 UH 182 UH 183 UH 184 UH 185 UH 186 UH 187 UH 188 UH 189 UH 190 UH 191 UH 192 UH 193 UH 194 UH

371100701/1 371100701/2 371100701/3 371100701/4 371101001/1 371101001/2 371101001/3 371101001/4 371101001/5 371101001/6 371101001/7 371101001/7 371101001/8 371101001/9 371102101/1 371102201/1 371102201/2 371102201/3 371102201/4 371102201/5 371102901/1 371102901/2 371102901/3 371102901/4 371102901/5 371102901/6 371102901/7 371102901/8 371102901/9 371103101/1 371103101/2 371103701/1 371104201/1 371104201/2

Svatý Jan Nad farmou Pod budíky Široké Nad zahradami Proštěpená Nad dlouhou řekou V nivě U smraďavky Spálenka Boršice Hříštěk 2 Velká lipová Vysekaná Podhoří Jílová Zelená hlávka Kojatka Kobylí žleb Rovná Neckařka Březá Miláčky U stromu Sklepisko Nad šindelnou Sypčinky Vlčí jáma Hluboček Hradská Žlíbky Pod silnicí Háj Nad hřištěm

Boršice u Buchlovic Boršice u Buchlovic Boršice u Buchlovic Boršice u Buchlovic Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Buchlovice Jalubí Jankovice u Uh. Hra. Jankovice u Uh. Hra. Jankovice u Uh. Hra. Jankovice u Uh. Hra. Jankovice u Uh. Hra. Košíky Košíky Košíky Košíky Košíky Košíky Košíky Košíky Košíky Kudlovice Kudlovice Modrá u Velehradu Ořechov u Uh. Hra. Ořechov u Uh. Hra.

6

L L L L L L L L L L R L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano

UHERSKE HRADISTE 9-0 UHERSKE HRADISTE 8-0 UHERSKE HRADISTE 8-0 UHERSKE HRADISTE 8-1 NAPAJEDLA 9-8 NAPAJEDLA 9-8 NAPAJEDLA 9-8 BUCOVICE 0-8 NAPAJEDLA 9-9 BUCOVICE 0-9 NAPAJEDLA 9-9, 8-9 NAPAJEDLA 9-9 BUCOVICE 0-8 BUCOVICE 0-8 NAPAJEDLA 6-7 NAPAJEDLA 7-3 NAPAJEDLA 7-4 NAPAJEDLA 7-5 NAPAJEDLA 6-5 NAPAJEDLA 6-5 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 6-4 NAPAJEDLA 5-5 NAPAJEDLA 5-5 NAPAJEDLA 4-6 NAPAJEDLA 5-6 NAPAJEDLA 6-7 KYJOV 0-1 UHERSKE HRADISTE 9-2

1,343 2,6034 2,8065 0,3061 4,3659 5,0752 4,119 3,7525 15,4265 2,4586 13,8684 8,9913 10,0882 8,036 4,7015 9,777 7,4502 4,6089 8,3598 4,0155 4,0248 5,1355 5,6309 3,2317 4,0436 4,3196 5,9726 5,6738 5,6046 0,8498 2,9423 2,7905 12,1506 1,7418 TERRA Projekt, Modrá, 1998

TERRA Projekt, Modrá, 1998

































371104601/1 371104601/2 371104601/3 371104601/4 371104601/5 371105001/1 371105001/2 371105601/1

371105601/2 371105801/1 371105801/2 371105801/3

371106201/1 371106201/2 371106301/1 371106301/2 371107001/1 371107701/1 371107701/2 371107701/3 371107701/4 371107701/5 371107701/6 371107701/7 371130501/1 371130501/2 371130501/3 371130501/4 371200201/1 371200201/2 371200302/1

195 UH 196 UH 197 UH 198 UH 199 UH 200 UH 201 UH 202 UH

203 UH 204 UH 205 UH 206 UH

207 UH 208 UH 209 UH 210 UH 211 UH 212 UH 213 UH 214 UH 215 UH 216 UH 217 UH 218 UH 219 UH 220 UH 221 UH 222 UH 223 VY 224 VY 225 VY

Kotlí U kyjovky U hladné vody Pod sněženkovým kopcem Na skále U skalice Nad Stupavou Mechoviska Bukáčová U myslivny Hubertka Vápenky Přední šindelná Pod lesy Nad splávkem U dolního mlýna Dubový díl Kozince Pastviska Remíz Nivy Žleby Boří

Svatý Klement Jocky Vrtalka Skály Hruškovice Stará hora Divok Buchlovské lesy

Stříbrnice u Uh. Hra. Stříbrnice u Uh. Hra. Stupava Stupava Traplice Velehrad Velehrad Velehrad Velehrad Velehrad Velehrad Velehrad Břestek Břestek Břestek Břestek Bohaté Málkovice Bohaté Málkovice Pavlovice

Salaš u Velehradu Staré Hutě na Moravě Staré Hutě na Moravě Staré Hutě na Moravě

Osvětimany Osvětimany Osvětimany Osvětimany Osvětimany Polešovice Polešovice Salaš u Velehradu

7

L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

L L L L

L L L L L L L NR

Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne

Ano Ne Ne Ne

Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ano

UHERSKE HRADISTE 9-0 KYJOV 0-0 BUCOVICE 0-6 BUCOVICE 1-6 NAPAJEDLA 6-6 NAPAJEDLA 7-4 NAPAJEDLA 8-4 NAPAJEDLA 7-5 NAPAJEDLA 7-5 NAPAJEDLA 6-7 NAPAJEDLA 7-7 NAPAJEDLA 6-8 NAPAJEDLA 8-7 NAPAJEDLA 8-7 NAPAJEDLA 8-8 NAPAJEDLA 7-8 BUCOVICE 7-1 BUCOVICE 8-1 BUCOVICE 5-0

BUCOVICE 2-8 BUCOVICE 1-8 BUCOVICE 1-8 BUCOVICE 1-8 KYJOV 1-1 UHERSKE HRADISTE 8-1 UHERSKE HRADISTE 9-1 NAPAJEDLA 9-6, 9-5, 9-4, 9-7, 9-4, 8-4, BUCOVICE 07, 0-8 NAPAJEDLA 7-6 NAPAJEDLA 9-5 NAPAJEDLA 9-5 BUCOVICE 0-6 5,1754 2,7602 12,6106 11,5684 2,9 15,3545 4,0842 4,9596 6,6217 4,909 9,8829 5,13 7,5915 4,2241 1,3446 0,6397 0,6292 4,3484 3,6361

7,4735 6,1001 4,9661 6,6689

9,8546 11,7831 5,8235 14,0378 5,19 0,1974 5,0026 1415,353

Ing. Draga Kolářová, Brno, 1996































371200302/2 371200302/3 371200401/1 371200401/2 371200401/3 371200401/3 371200401/4

371200401/5 371200401/6 371200501/1 371200501/2 371200501/3 371200501/4 371200501/5 371200501/6 371200703/1 371200704/1 371200704/2 371200708/1 371200708/2 371200708/3 371200708/4 371200708/5 371201001/1 371201201/1 371201701/1 371202101/1 371202101/2 371202101/3 371202101/4 371202101/5 371202102/1 371202102/2

226 VY 227 VY 228 VY 229 VY 230 VY 231 VY 232 VY

233 VY 234 VY 235 VY 236 VY 237 VY 238 VY 239 VY 240 VY 241 VY 242 VY 243 VY 244 VY 245 VY 246 VY 247 VY 248 VY 249 VY 250 VY 251 VY 252 VY 253 VY 254 VY 255 VY 256 VY 257 VY 258 VY

Nad přehradou U Reinichové nivy Zárybnické Dlouhé Bílé hlíny Nové U mísy Nad bošovskými hranicemi U Staré Těšanky Nad myslivnou Na kuči Za močidly Padělky Podhájí Přídanky Pod Novozámskem U ovčačky Pod Radovcem Nad hrází Jasanový žlíbek Pod červeným křížem Nad slaniskem U zlatého jelena Šprunky U Dětkovic V Dražovickém hájku Padělky Oupaly Stanoviska Nad chatami Nad souhrazdí Přídenky U Pavlovické cesty Klín Bošovice Bošovice Brankovice Brankovice Brankovice Brankovice Brankovice Brankovice Černčín Kloboučky Kloboučky Mouřínov Mouřínov Mouřínov Mouřínov Mouřínov Dětkovice Dražovice Hodějice Nové Hvězdlice Nové Hvězdlice Nové Hvězdlice Nové Hvězdlice Nové Hvězdlice Staré Hvězdlice Staré Hvězdlice

Pavlovice Pavlovice Bošovice Bošovice Bošovice Bošovice Bošovice

8

L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

R L L L L L R Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne BRNO 2-8 BRNO 2-9 BUCOVICE 3-3 BUCOVICE 4-4 BUCOVICE 4-5 BUCOVICE 4-5 BUCOVICE 3-5 BUCOVICE 4-5 BUCOVICE 6-3 BUCOVICE 8-6 BUCOVICE 8-6 BUCOVICE 8-7 BUCOVICE 7-7 BUCOVICE 8-7 BUCOVICE 8-7 BUCOVICE 8-8 VYSKOV 3-8 BUCOVICE 9-2 BRNO 0-5 BUCOVICE 4-1 BUCOVICE 4-1 BUCOVICE 4-1 BUCOVICE 5-2 BUCOVICE 6-2, 5-2 BUCOVICE 5-1 BUCOVICE 5-1

BUCOVICE 5-0 BUCOVICE 5-0 BRNO 3-8 BRNO 3-8 BRNO 2-8 BRNO 2-8 BRNO 1-8 6,8711 3,5091 11,1969 2,456 1,3659 9,7797 16,1491 4,8163 7,1413 2,0319 2,9088 5,1787 4,0198 4,3219 4,3628 4,5323 3,5415 5,4196 1,5868 5,7091 4,4045 3,4729 3,324 1,58 4,4737 4,8458

34,9138 5,7078 2,5813 2,6343 7,4578 7,7817 64,0824


































371202701/1 371202701/2 371202701/3 371202701/4 371202701/5 371202701/6 371202901/1 371203101/1 371203101/2 371203101/3 371203701/1 371203701/2 371203701/3 371203801/1 371203801/2 371203901/1 371203901/2 371204101/1 371204101/2 371204201/1 371205001/1 371205001/2

371205101/1 371205101/2 371205101/3 371205101/4 371205401/1 371205401/2 371205501/1 371205501/2 371205501/3 371205501/4 371205501/5

259 VY 260 VY 261 VY 262 VY 263 VY 264 VY 265 VY 266 VY 267 VY 268 VY 269 VY 270 VY 271 VY 272 VY 273 VY 274 VY 275 VY 276 VY 277 VY 278 VY 279 VY 280 VY

281 VY 282 VY 283 VY 284 VY 285 VY 286 VY 287 VY 288 VY 289 VY 290 VY 291 VY

Polámanky Fagrud U nové školky U uhřických hranic U raubčického žleba U červeného kříže Podsodky Strabišov Tobolky Padělky Nivy Zákostelský hájek Kučerovský háj Nad Letonicemi Rohoza Na skalách Doliny Na pískách Větrník Nad drůbežárnou Hájek Nad domovním vinohradem Kozojedsko Krahačí V dobré leči Bukovina V borkách Nad Nohávkou Kopce Stráně U jedlýho kaštanu U obecního lesa Strašník Nemochovice Nemochovice Nemochovice Nemochovice Nesovice Nesovice Nevojice Nevojice Nevojice Nevojice Nevojice

Kobeřice u Brna Kobeřice u Brna Kobeřice u Brna Kobeřice u Brna Kobeřice u Brna Kobeřice u Brna Komořany na Moravě Kožušice Kožušice Kožušice Kučerov Kučerov Kučerov Letonice Letonice Lovčičky Lovčičky Lysovice Lysovice Malínky Němčany Němčany

9

L L L L L L R L L L L

L L L L L L L R L L L L L L L L L L L L L L Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne BUCOVICE 3-1 BUCOVICE 3-1 BUCOVICE 4-2 BUCOVICE 3-2 BUCOVICE 5-4 BUCOVICE 5-5 BUCOVICE 6-4 BUCOVICE 6-4 BUCOVICE 6-5 BUCOVICE 6-6 BUCOVICE 7-5

BRNO 2-6 BRNO 1-7 BRNO 0-7 BRNO 0-8 BRNO 0-8 BRNO 1-8 BRNO 0-1 BUCOVICE 2-3 BUCOVICE 2-5 BUCOVICE 3-5 BUCOVICE 7-1 BUCOVICE 7-0 BUCOVICE 7-0 BUCOVICE 9-2 BUCOVICE 9-3 BRNO 2-8 BRNO 2-8 BUCOVICE 8-0 BUCOVICE 8-1 BUCOVICE 3-4 BRNO 0-3 BRNO 0-2 3,6053 4,5191 9,8072 4,3653 4,8343 4,213 56,9406 4,0302 10,9012 2,668 5,6122

3,6488 3,4023 9,9706 9,1955 5,672 15,7882 4,321 70,8255 1,9787 6,7215 1,2889 4,728 10,5503 3,7333 3,6807 1,8167 0,607 5,7435 9,511 2,2169 5,7723 0,7929


































292 VY 293 VY 294 VY 295 VY 296 VY 297 VY 298 VY 299 VY 300 VY 301 VY 302 VY 303 VY 304 VY 305 VY 306 VY 307 VY 308 VY 309 VY 310 VY 311 VY 312 VY 313 VY 314 VY 315 VY 316 VY 317 VY 318 VY 319 VY 320 VY 321 PR 322 PR 323 PR

371205601/1 371205601/2 371205601/3 371205901/1 371205901/2 371205901/3 371205901/4 371206201/1 371206601/1 371206801/1 371206803/1 371207201/1 371207201/2 371207501/1 371207501/2 371207501/3 371207501/4 371207501/5 371230201/1 371230201/10 371230201/11 371230201/2 371230201/3 371230201/4 371230201/5 371230201/6 371230201/7 371230201/8 371230201/9 380804201/1 380804201/2 380804201/3

Strážky Čtvrtě U bílého vína Nad Orlovicemi Orlovický háj Nad Lukáškem Prameniště Na kopcích Nevdanky Studánky Zadní lesní pole Nad hospodou U bučovského chodníku Kopaniny U trojáka Na šancích Vanovská chaloupka Mokrá Nad vinohrady Přední díly V třískách Vinohrady Zlatý jelen Roviny Kopaný Na kočáře U červeného kříže U skoku Líčka U Studánky Padělky Přední háj

Nížkovice Nížkovice Nížkovice Orlovice Orlovice Orlovice Orlovice Moravské Prusy Rasovice u Bučovic Rousínov u Vyškova Kroužek Snovídky Snovídky Švábenice Švábenice Švábenice Švábenice Švábenice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Heršpice Křenovice u Kojetína Křenovice u Kojetína Křenovice u Kojetína

10

L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

BRNO 1-6 BRNO 1-6 BRNO 0-6 VYSKOV 5-9 VYSKOV 4-9 VYSKOV 4-9 BUCOVICE 4-0 VYSKOV 6-8 BUCOVICE 9-6 BRNO 1-2 BRNO 0-1 BUCOVICE 5-5 BUCOVICE 5-5 VYSKOV 4-8 VYSKOV 4-9 BUCOVICE 4-0 BUCOVICE 4-1 BUCOVICE 4-1 BRNO 0-6 BRNO 1-5 BUCOVICE 9-6 BUCOVICE 9-6 BUCOVICE 8-7 BRNO 0-6 BUCOVICE 9-7 BUCOVICE 9-7 BRNO 0-7 BUCOVICE 9-7 BUCOVICE 9-7 KROMERIZ 9-7 KROMERIZ 9-6 KROMERIZ 9-7

0,2271 4,1592 4,2367 4,2276 4,1238 3,4543 2,875 3,1498 6,026 2,6088 0,7688 4,4586 3,912 3,7945 2,9548 4,911 3,5345 5,5543 2,2406 0,345 6,1039 7,4888 2,9707 6,0219 4,3923 4,175 5,4947 6,6555 4,8314 4,2566 3,4039 12,6089

RNDr. Tomáš Ehl, Přerov, 1992





















Ateliér Urbi, Brno, 1998

Ateliér Urbi, Brno, 1998










PLO 36 Poř. Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Kategorie A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Dřevina BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK DB DB

Číslo uznané jednotky A/BK/003-/36/3/UHA/BK/005-/36/3/UHA/BK/007-/36/3/UHA/BK/009-/36/3/UHA/BK/009-/36/3/UHA/BK/009-/36/3/UHA/BK/013-/36/3/UHA/BK/015-/36/3/UHA/BK/011-/36/3/UHA/BK/017-/36/3/UHA/BK/020-/36/4/UHA/BK/020-/36/4/UHA/BK / 001- /36 /2/VYA/BK / 002- /36 /3/VYA/BK / 003- /36 /3/VYA/BK / 004- /36 /3/VYA/BK / 005- /36 /4/VYA/BK / 501- /36 /2/KMA/BK / 504- /36 /3/KMA/BK / 505- /36 /3/KMA/DB/004-/36/2/HOA/DB/028-/36/3/UHLokalizace 110C12 101C14 108E12 108D11 108C11 110B11 207B14 203F17 206A13 102B16 206B13Z 203E16 601D13 412B13 420A11 412C13 601E14 809E11 743B11 814A11 3C10 206A11

Plocha 10.13 7.88 6.88 10.58 11.39 7.47 4.68 8.01 17.53 2.76 8.58 33.08 5.03 3.03 11.15 3.31 2.28 2.08 4.41 11.96 1.96 4.72 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Vlastník LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice

PŘEHLED ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU Deklarované funkce Poznámky

PLO 36 Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Kategorie B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

Dřevina BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK

Číslo uznané jednotky B/BK/022-/36/3/UHB/BK/022-/36/3/UHB/BK/022-/36/3/UHB/BK/001-/36/2/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/002-/36/3/UHB/BK/004-/36/3/UH1

Lokalizace Plocha 176C9 15,09 176C11 6,82 176D9 25,93 301C17 3.74 410A11 8.18 410B11 10.53 410C12 8.97 406C08 2.84 411B15 4.07 411C11 6.15 412A09 11.06 412B12 10.11 412C15 10.06 413B16 5.62 311A17 3.21 414B13 11.44 415B11 2.24 509A14 4.87 509B14 5.98 511B11 9.46 514B11 11.43 102A12 3.23 405D15 5.80 604G11 16.42 531A09 20.90 515B11 19.13 311C17 2.99 101A12 10.16 113C12 10.00 103B16 5.10 106A12 5.86 106B16 13.72

Vlastník Lesní družstvo Osvětinamy Lesní družstvo Osvětinamy Lesní družstvo Osvětinamy LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice


PLO 36 Poř. číslo 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64



Číslo uznané jednotky B/BK/004-/36/3/UHB/BK/006-/36/3/UHB/BK/006-/36/3/UHB/BK/006-/36/3/UHB/BK/006-/36/3/UHB/BK/006-/36/3/UHB/BK/008-/36/3/UHB/BK/008-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/010-/36/3/UHB/BK/012-/36/3/UHB/BK/012-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UH2

Lokalizace Plocha 114D11 2.36 412B10 12.76 114C11 1.26 107B13 14.93 522B09 4.61 309F12 10.34 309B09 3.34 606B12 3.26 111A09 4.21 108B12 11.33 175B17 0.96 176C09 15.09 607A12 9.13 176D09 25.93 204A16 22.02 204C16 3.93 205B16 5.86 176C11 6.82 408B11 17.75 406B08 1.90 304D11 0.78 405C15 2.82 404B13 6.42 207E14 3.46 107A12 6.13 107C14 6.46 311C11 3.72 309D17 4.47 309C10 1.69 302A14 1.81 302B12Y 10.44 302B12Z 0.31 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Vlastník LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice


PLO 36 Poř. číslo 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96



Číslo uznané jednotky B/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/014-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/016-/36/3/UHB/BK/018-/36/3/UHB/BK/018-/36/3/UHB/BK/018-/36/3/UHB/BK/018-/36/3/UHB/BK/018-/36/3/UHB/BK/019-/36/4/UHB/BK/019-/36/4/UHB/BK/021-/36/4/UHB/BK/021-/36/4/UHB/BK/021-/36/4/UHB/BK / 009- /36 /3/VYB/BK / 009- /36 /3/VYB/BK / 009- /36 /3/VYB/BK / 010- /36 /3/VYB/BK / 010- /36 /3/VYB/BK / 010- /36 /3/VYB/BK / 010- /36 /3/VYB/BK / 011- /36 /3/VYB/BK / 011- /36 /3/VY3

Lokalizace Plocha 106D13 4.65 302C12 13.24 302F14 5.78 302E14 4.41 302D14 7.53 306A09 6.25 307D11 2.02 308A11 1.30 308B11 14.08 309B17 2.19 309G17 5.35 103B10 1.21 411A11 1.18 408A09 3.40 404A18 9.06 406A08 1.56 406A12 7.81 406C12 6.57 414A13 12.91 312A17 4.84 311B11 15.95 206B13Y 11.65 207A14 2.05 721D10 2.26 721C10 4.41 717D10 5.00 832A11 1.90 832A13 1.32 832B14 2.58 831D9 4.03 407A15 5.04 411A12 1.58 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Vlastník LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice


PLO 36 Poř. číslo 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128



Číslo uznané jednotky B/BK / 011- /36 /3/VYB/BK / 011- /36 /3/VYB/BK / 011- /36 /3/VYB/BK / 006- /36 /2/VYB/BK / 007- /36 /3/VYB/BK / 007- /36 /3/VYB/BK / 007- /36 /3/VYB/BK / 007- /36 /3/VYB/BK / 007- /36 /3/VYB/BK / 008- /36 /4/VYB/BK / 023- /36 /2/HOB/BK / 023- /36 /2/HOB/BK / 023- /36 /2/HOB/BK / 023- /36 /2/HOB/BK / 019- /36 /3/HOB/BK / 019- /36 /3/HOB/BK / 019- /36 /3/HOB/BK / 020- /36 /2/HOB/BK / 020- /36 /2/HOB/BK / 020- /36 /2/HOB/BK / 020- /36 /2/HOB/BK / 637- /36 /2/VLB/BK / 637- /36 /2/VLB/BK / 637- /36 /2/VLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZLB/BK / 204- /36 /3/ZL4

Lokalizace Plocha 412A16 3.56 412B11A 6.15 412D13 0.46 602D8 6.70 601C14 1.19 623A16 3.14 602C8 9.31 617B11 6.35 617C11 6.89 603E10 8.68 321B8 7.06 323B10 4.42 328C11 5.49 329A12 9.33 419A12 1.68 422A12 1.33 420B11 12.96 422B15 0.96 437C8 11.57 445A10 4.95 446B11 12.31 G000 3.05 H000 1.98 I000 1.03 829C10 10.99 828B11 3.21 828A11 9.51 822C10 15.61 823D10 5.66 824D10 6.36 825A10 7.10 825D10 13.72 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR VLS VLS VLS LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Vlastník LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Rychtářov LHC Slavkov LS Rychtářov LHC Slavkov LS Rychtářov LHC Slavkov LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice


PLO 36 Poř. číslo 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160



Číslo uznané jednotky B/BK / 502- /36 /2/KMB/BK / 502- /36 /2/KMB/BK / 502- /36 /2/KMB/BK / 502- /36 /2/KMB/BK / 502- /36 /2/KMB/BK / 502- /36 /2/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 506- /36 /4/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KM5

Lokalizace Plocha 65C11 2.80 66D11 4.16 66D12 4.45 68A11 3.42 68B11 0.33 68D01 0.17 61A10 5.02 72A11 5.73 72B11 5.17 72C10 7.50 54C10Y3 11.07 72C11 5.52 72D11Z 6.62 61B09 8.86 72E10 4.50 74B10A 6.15 74B10B 0.08 58A11 10.03 54B09 6.56 74C12 4.20 58B12 8.77 704D09 10.82 74D13 6.72 706A10 4.31 74E18 0.06 59B10 4.59 59D10 5.53 60F11 13.29 74B10C 0.12 738A12 6.31 58C11 4.72 738B13 1.22 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR



PLO 36 Poř. číslo 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192



Číslo uznané jednotky B/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KM6

Lokalizace Plocha 738E09 4.29 58D12 8.57 738E13 2.48 738F12 5.24 810A10 0.99 811D10 9.45 12B12 4.47 812D11 4.13 812D12 0.60 812E11 6.34 59A11 4.39 813A12 4.62 813B12 12.20 65D11 6.38 813C12 4.11 814B12 1.75 59B11 0.58 12D11 1.29 818B12 0.93 59B13 1.53 819C11 2.12 820C12 1.10 59C09 6.51 59C10 5.96 66A11Y 0.03 60A09 1.97 66A11Z 1.80 60A11 1.94 66B12 2.70 60A12 2.06 66C12Y 1.87 66C12Z 3.72 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR



PLO 36 Poř. číslo 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224


Dřevina BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BR BR BR DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB

Číslo uznané jednotky B/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BK / 503- /36 /3/KMB/BR / 637- /36 /2/VLB/BR / 637- /36 /2/VLB/BR / 637- /36 /2/VLB/DB/030-/36/3/UHB/DB/030-/36/3/UHB/DB/030-/36/3/UHB/DB/003-/36/2/HOB/DB/003-/36/2/HOB/DB/005-/36/2/HOB/DB/005-/36/2/HOB/DB/005-/36/2/HOB/DB/006-/36/3/HOB/DB/026-/36/2/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UH7

Lokalizace Plocha 66D09 0.16 60B09 4.95 60C09 6.52 66E09A 0.01 26B13 5.14 66E09B 0.14 60D09 4.95 60D11 4.87 60E11 3.08 60E14 0.28 68C13 0.16 60G12 12.68 53B10 3.07 A000 4.43 B010 7.45 B000 2.91 176C9 0,34 176C11 0,54 176D9 4,15 9C11 10.14 4A15 0.54 8A11 3.00 4A13 0.20 9A11 1.98 14B12 4.66 301C17 0.93 108E12 0.61 528C12 0.55 103B10 0.89 528D10 10.29 516B12 11.17 114G11 2.94

Vlastník LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice VLS LS Rychtářov LHC Slavkov VLS LS Rychtářov LHC Slavkov VLS LS Rychtářov LHC Slavkov Lesní družstvo Osvětinamy Lesní družstvo Osvětinamy Lesní družstvo Osvětinamy LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice LČR LS Buchlovice


PLO 36 Poř. číslo 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256


Dřevina DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB

Číslo uznané jednotky B/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/027-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB/029-/36/3/UHB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 005- /36 /3/VYB/DB / 005- /36 /3/VYB/DB / 006- /36 /2/VYB/DB / 006- /36 /2/VYB/DB / 006- /36 /2/VYB/DB / 006- /36 /2/VYB/DB / 008- /36 /2/VYB/DB / 008- /36 /2/VYB/DB / 009- /36 /3/VYB/DB / 001- /36 /2/BVB/DB / 001- /36 /2/BVB/DB / 001- /36 /2/BVB/DB / 001- /36 /3/VYB/DB / 002- /36 /2/VYB/DB / 003- /36 /3/VYB/DB / 004- /36 /3/VY8

Lokalizace Plocha 512B10 6.05 409A16 0.79 604C12 8.67 302D14 0.44 103C10 5.22 109B12 2.52 302B12Z 2.82 516A13 2.94 110C12 3.53 175B17 0.61 204C16 2.11 110A08 4.39 164B09 2.87 307D11 3.37 108D11 0.71 66B12 0.62 831E10 6.37 832D12A 1.58 103C10 6.85 110C9 6.92 119D10 7.67 102D10 5.03 431A10 12.15 431B10 11.54 412A16 0.04 207D11 1.72 207E11 2.40 207F11 10.18 508E11 3.16 604A11 7.72 606C10 11.30 721C10 0.69 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Vlastník LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice


PLO 36 Poř. číslo 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288


Dřevina DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB

Číslo uznané jednotky B/DB / 004- /36 /3/VYB/DB / 004- /36 /3/VYB/DB / 004- /36 /3/VYB/DB / 007- /36 /3/VYB/DB / 007- /36 /3/VYB/DB / 010- /36 /3/VYB/DB / 010- /36 /3/VYB/DB / 024- /36 /3/HOB/DB / 025- /36 /2/HOB/DB / 026- /36 /1/HOB/DB / 030- /36 /2/HOB/DB / 031- /36 /3/HOB/DB / 031- /36 /3/HOB/DB / 018- /36 /2/HOB/DB / 018- /36 /2/HOB/DB / 018- /36 /2/HOB/DB / 018- /36 /2/HOB/DB / 021- /36 /2/HOB/DB / 021- /36 /2/HOB/DB / 021- /36 /2/HOB/DB / 637- /36 /2/VLB/DB / 637- /36 /2/VLB/DB / 637- /36 /2/VLB/DB / 637- /36 /2/VLB/DB / 203- /36 /3/ZLB/DB / 203- /36 /3/ZLB/DB / 203- /36 /3/ZLB/DB / 421- /36 /2/KMB/DB / 421- /36 /2/KMB/DB / 421- /36 /2/KMB/DB / 421- /36 /2/KMB/DB / 421- /36 /2/KM9

Lokalizace Plocha 721D10 1.65 715A9 11.54 717D10 9.26 107F9 2.71 106E10 4.86 313A11 2.75 318B16 2.33 325A13 0.83 329A12 7.53 324B12 10.71 513A13 6.33 516A10 7.65 524D10 8.02 416C9 6.16 425A8 3.33 437A9 5.21 437B9 3.73 218D9 7.77 210A11B 9.67 210A11A 3.98 B000 12.14 D000 8.19 D000 5.87 A000 7.03 822C10 1.37 833D10 1.14 823D10 1.13 2B11 2.14 809E11 0.14 66D11 0.25 68A11 3.92 68B11 6.96 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR VLS VLS VLS VLS LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Vlastník LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Rychtářov LHC Slavkov LS Rychtářov LHC Slavkov LS Rychtářov LHC Slavkov LS Rychtářov LHC Slavkov LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice


PLO 36 Poř. číslo 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314

Kategorie B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

Dřevina DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ HB HB HB HB JS JS KL KL

Číslo uznané jednotky B/DB / 421- /36 /2/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DB / 422- /36 /3/KMB/DBZ/ 425- /36 /2/KMB/DBZ/ 425- /36 /2/KMB/DBZ/ 425- /36 /2/KMB/DBZ/ 425- /36 /2/KMB/DBZ/ 425- /36 /2/KMB/DBZ/ 426- /36 /3/KMB/HB / 517- /36 /2/KMB/HB / 517- /36 /2/KMB/HB / 517- /36 /2/KMB/HB / 517- /36 /2/KMB/JS / 001- /36 /3/VYB/JS / 637- /36 /2/VLB/KL/009-/36/3/HOB/KL / 001- /36 /3/VY-

10

Lokalizace Plocha 68D01 2.94 72A11 0.07 820C12 0.02 72C11 0.55 61B09 0.46 72D11Z 3.01 509D13 0.87 63C12 2.30 810A10 0.33 12D11 2.93 814B12 0.07 818B12 0.09 803B8 6.06 803C8 6.06 803J10 1.52 813D12 2.01 803E9 4.44 816B12 8.40 66D11 0.49 68A11 1.03 68B11 8.11 68D01 2.26 313A11 1.18 A000 0.51 14B12 0.35 313A11 0.09 LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR VLS LČR LČR

Vlastník LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Bučovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Buchlovice LS Bučovice LS Rychtářov LHC Slavkov LS Buchlovice LS Bučovice


Seznam mapových výstupů

Mapa přehledová Mapa typologická Mapa lesních vegetačních stupňů Mapa cílového hospodaření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa ÚSES Mapa deklarovaných funkcí Mapa funkčního potenciálu Dopravní mapa

1: 50 000 1: 10 000 1: 50 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000 1: 25 000

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka KROMĚŘÍŽ

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ (OPRL) Přírodní lesní oblast (PLO) 36 – Středomoravské Karpaty

Zpráva k základnímu šetření pro vyhotovení oblastního plánu rozvoje lesů pro PLO 36 – Středomoravské Karpaty

Zpracoval : ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka KROMĚŘÍŽ

1. DŮVOD VYHOTOVENÍ OPRL Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) pro lesní oblast (PLO) 36 – Středomoravské Karpaty bude vyhotoven ve smyslu § 23, odst. 1-4, zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Bude metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučením zásad hospodaření v lesích a bude sloužit jako podklad pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) v dané oblasti. Při zpracování OPRL se bude vycházet z metodiky pro vyhotovení OPRL, zpracované ÚHÚL Brandýs nad Labem, která byla schválena PLH MZe ČR.

2. VYMEZENÍ HRANICE PLO 36 – STŘEDOMORAVSKÉ KARPATY OPRL bude vyhotoven pro lesní oblast (PLO) 36 – Středomoravské Karpaty na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem na období 1996 – 2001. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 36 vyhotoven v letech 2000 – 2001. PLO 36 má výměru porostní půdy cca 35 900 ha. Nachází se v Jihomoravském regionu. Skládá se z podoblasti Chřiby, Ždánický les a Litenčická pahorkatina. Sousedí s PLO 34 – Hornomoravský úval a s PLO 35 – Jihomoravské úvaly. Rámcový popis hranic PLO je uveden příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů. Typ oblasti : pahorkatina karpatského typu (nižší pahorkatina).

3. POVĚŘENÍ ÚHÚL ZPRACOVÁNÍM OBLASTNÍCH PLÁNŮ ROZVOJE LESŮ (OPRL) Ve smyslu Rozhodnutí o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem ze dne 30.12.1996, č.j. 2671/96-1000, v souladu s odstavcem 6 – Vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následná aktualizace, pověřilo MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pod č.j. 1056/96-5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně přípravy metodiky. Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 36 zpracuje ÚHÚL, pobočka Kroměříž, nám. Míru 498, Kroměříž. Odpovědným pracovníkem pro zpracování je ing. Emil Sekanina.

3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V intencích § 1, odst. 3, vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl MZe ve Věstníku č. 2, ročník 1999 vyhlášen záměr vypracovat OPRL a byl stanoven termín 31.7.1999, do kdy mohou dotčené právnické i fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Připomínky po tomto termínu nebudou akceptovány v pracích OPRL.

4. KOMPETENCE STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ A OCHRANY PŘÍRODY V PLO 36 4.1. Zadavatel OPRL Oblastní plán rozvoje lesů zadává a schvaluje Ministerstvo zemědělství ČR, které je ústředním orgánem státní správy lesů. V oblasti je působnost dvou územních odborů MZe se sídlem v Olomouci a Brně.

4.2. Okresní úřady zasahující do PLO 36 Lesní oblast zaujímá území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své působnosti.

OkÚ Kroměříž OkÚ Hodonín OkÚ Vyškov OkÚ Uherské Hradiště OkÚ Břeclav OkÚ Brno – venkov OkÚ Prostějov Vojenský lesní úřad Praha

Husovo náměstí 2/4, 767 01 Kroměříž Národní třída 25, Štefánikova 28, 695 32 Hodonín Nádražní 7, 682 12 Vyškov Svatováclavská 568, 686 01 Vyškov Náměstí T.G. Masaryka 3, 690 03 Břeclav Moravské náměstí 6, 602 00 Brno Náměstí Spojenců 13, 772 00 Prostějov Nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6.

4.3. Kompetence státní správy ochrany přírody v PLO 36 Na území národních parků, v chráněných krajinných oblastech a v jejich ochranných pásmech vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny Správy národních parků a Chráněných krajinných oblastí (zákon č. 114/1992 Sb., § 78, odst. 1) není-li podle tohoto zákona příslušná obec (§ 76). Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody. Kompetence MŽP ČR je stanovena v § 79, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V rámci MŽP vykonává státní správu v PLO 36 : Územní odbor pro olomouckou oblast – Wellnerova 5, 779 00 Olomouc (zahrnuje okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Prostějov) Územní odbor pro brněnskou oblast – Žerotínovo nám. 3/5, 602 00 Brno (zahrnuje okresy Hodonín, Vyškov, Břeclav, Brno-venkov) Dle zákona č. 289/1995 Sb., § 50 vykonává MŽP ČR vrchní státní dozor nad lesním hospodářstvím. Okresní úřady vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém území, nejde-li o Národní parky a Chráněné krajinné oblasti. Obce jako nejnižší orgán ochrany přírody mají kompetence vymezeny dle zákona č. 114/1992 Sb., § 76.

4.4. Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 5, odst. 4, zákona č. 114/92 Sb.). Toto stanovisko bude dodáno a projednáno MŽP ČR – ústředním odborem ochrany přírody při základním šetření pro danou PLO 36. MZe ČR schvaluje zpracované LHP pro lesy o výměře nad 1000 ha a povoluje jejich změny. Okresní úřady schvalují LHP pro lesy o výměře do 1000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov. Vojenský lesní úřad Praha schvaluje LHP v obvodu své působnosti (lesy MNO). Územní odbor MZe Olomouc – pro okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Prostějov. Územní odbor MZe Brno – pro okresy Břeclav, Brno-venkov, Hodonín, Vyškov. Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů pověří, zda byly dodrženy podmínky stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů a u zpracovatele.

5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 5.1. Poměry orografické a hydrografické PLO 36 – Středomoravské Karpaty obklopují dvě PLO: na severu PLO 34 – Hornomoravský úval a na jihu PLO 35 – Dolnomoravský úval. PLO 36 tvoří tyto geomorfologické celky (Regionální členění reliéfu ČSR – Geografický ústav ČSAV Brno, 1971).

Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Celek Podcelek

Celek Podcelek Celek Podcelek

Západní Karpaty IX. Vnější západní Karpaty IXB. Středomoravské Karpaty IXB – 1. Ždánický les IXB – 1C. Dambořická vrchovina IXB – 2. Litenčická pahorkatina IXB – 2A. Bučovická pahorkatina IXB – 2B. Orlovická vrchovina IXB – 2C. Zdounecká brázda IXB – 3. Chřiby IXB – 3A. Stupavská vrchovina IXB – 3B. Halenkovická vrchovina IXB – 4. Kyjovská pahorkatina IXB – 4C. Vážanská vrchovina IXB – 4D. Kudlovická pahorkatina

Celá oblast patří k povodí řeky Moravy. Náleží do úmoří Černého moře.

5.2. Poměry klimatické I. Podle Atlasu podnebí ČSSR(1958) se na území lesní oblasti nachází: A - teplá oblast s okrskem A3 - teplý, mírně suchý, s mírnou zimou (okraje oblasti, nížinná část) B - mírně teplá oblast s okrskem B2 - mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou (převažující okrsek mimo vyšších poloh) B5 – mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový (centrální část – vlastní Chřiby) II. Podle klimatického členění - Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1971), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 11, MT 9), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2). KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – QUITT, E. (1971) Charakteristiky T2 MT 11 MT 9 Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50 Počet dnů nad 10°C 160 - 170 140 - 160 140 - 160 Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 Prům. teplota v červenci 18 - 19 17 - 18 17 - 18 Prům. teplota v dubnu 8-9 7-8 6-7 Prům. teplota v říjnu 7-9 7-8 7-8 Prům. počet dnů se 90 - 100 90 - 100 100 - 120 srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době 350 - 400 350 - 400 400 - 450 Úhrn srážek v zimě 200 - 300 200 - 250 250 - 300 Srážky celkem 550 - 700 550 - 650 650 - 750 Počet dnů se sněhem 40 - 50 50 - 60 60 - 80 Počet dnů zamračených 120 - 140 120 - 150 120 - 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50

5.3. Poměry geologické a pedologické Geologické podloží oblasti tvoří tyto formace: Magurský flyš (starší třetihory – paleogen), Tercier (mladší třetihory – neogen) a Kvarter (čtvrtohory). V Magurském flyši se vyskytuje Račanská jednotka tvořená zlínskými vrstvami (jílovce částečně vápnité a pískovce glankonitické či avkázové), bělověžskými vrstvami (jílovcé a křemito-vápenité pískovce), soláňskými vrstvami (jílovce, pískovce a slepence). Dále se zde vyskytuje pásmo Vnějšího flyše tvořené Podslezsko-ždánickou jednotkou, ve které se střídají vápnité jíly slíny a pískovce. Tercier je tvořen Vídeňskou pánví, kterou tvoří pestré jíly místy vápnité, písky a místy též štěrky.

Kvarter je tvořen překryvy spraší a sprašových hlín, diluviálními usazeninami (pleitocén – starší čtvrtohory) a aluviálními usazeninami v korytech potoků (holocén – mladší čtvrtohory). Půdní podmínky závisí na geologickém podloží a podmínkách zvětrávání. Na třetihorním podloží Magurského flyše existují většinou půdy zrnitostně lehké až středně těžké. V případě lehkých písčitých půd v podloží dominuje pískovec, s přibývající jílovou složkou se stávají půdy těžšími. Jsou většinou nevápnité s výjimkou výchozů jurkého vápence a naplavených minerálních půd. Reakce půd je většinou středně až silně kyselá. Obsah dusíku klesá z horních vrstev (střední až dorá zásoba) do dolních (chudá až velmi chudá zásoba). Zásoba přístupného fosforu bývá nízká až velmi nízká a přístupného draslíku proměnlivá. Sorpční kapacita půd je v horních vrstvách střední a dolů klesá, kde je nízká až velmi nízká. V souhrnu má na kvalitu půd značný vliv jílová složka Magurského flyše. I přes kyselé pískovce jsou pak půdy většinou lesnicky úrodné a kvalitní s příznivými fyzikálními i chemickými vlastnostmi, vhodné pro pěstování i přirozenou obnovu listnatých porostů, zejména bukových.

5.4. Lesní vegetační stupně 1. LVS 2. LVS 3. LVS 4. LVS

DUBOVÝ BUKODUBOVÝ DUBOBUKOVÝ BUKOVÝ

547 ha 11536 ha 22919 ha 908 ha

1.52 % 32.13 % 63.82 % 2.53 %

5.5. Soubory lesních typů v rámci cílových hospodářských souborů, cílová druhová skladba SLT 0Z, 1X, 3Z, 3J 2L, 3U

01 19

1C, 1N, 2N, 2A, 2Se, 2Be

21

2I, 2K, 2S

23

1H, 1D, 2H, 2B, 2D

25

1T, 3L

29

3C

31

3N, 3A, 3Ke, 3Se, 3Be

41

3K, 4K

43

3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 45 4D 3O 47

Cílové hospodářství Mimořádně nepříznivá stanoviště Hospodářství lužních stanovišť Hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh Hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh Hospodářství živných stanovišť nižších poloh Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách Hospodářství vysýchavých a sušších acerózních a bazických stanovišť středních poloh Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh Hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh

Cílová druhová skladba blízká přirozené (dle SLT) DB 4-6, JS 2, BK 0-1, KL 0-1, LP 0-1, JL DB 7, BK2, LP(MD) 1, HB DB 7, BK2, LP(MD) 1, HB DB 7, BK2, LP(MD) 1, HB OL 1-7, JS 2-3, SM 0-2, HB, TŘ, KL BK 7, DB1, MD 1, LP 1, HB, KL BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, LP, HB, JD, TŘ BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, JD BK 7, DB 1, KL 1, MD 1, LP, HB, JD, TŘ DB 6, BK 4, MD, JD

poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

Tvorba hospodářských souborů Pořad. číslo

1

Cílové hos podářství

SLT

Pořad. číslo

13a 0M 0K 0Q 0C 0O 0P

31

Cílové hos podářství

53 5-6K 5-6I 6M

2

b 0N

32

3

c 1M

33

57a 5-6V 5-6O

34

b 5-6P 6Q

35

59a 2-6G 3-6V9

4 5 6 7 8 9 10 11

19a 1L 2L 1U b 3U 21a 1-2N 2M9 2K9 b 1-2A 1-2C 2S9 2B9 23a 1-2K 1-2I 2-4M b 1-2S 25a 1-2B 1-2H 1-2D 1-2W b 1-2V 1-2O

36

SLT

55 5-6S 5-6B 5-6H 5-6D

b 4R 6R

37

71a 7N 7K9 7M9

38

b 7A 7F 7S9

39

73 7K 7I 7M

40

75 7S 7B

41

77 7V 7O 7P 7Q

12

27a 1P 1Q

42

13 14

b 2-3P 2-5Q 29a 1G 1T

43 44

79a 6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q b 7R 1a 0X 0Z

15

b 3L 5L

45

b 1-2X 1-2Z

16

31a 3-5A9

46

c 3-4X 3-4Z 3-4Y

17

b 3-5C

47

d 5-6Z 0Y 5-6Y

18

35 3-5W

48

e 7Z 7-8Y

49

f 1J

50

g 3-5J

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

39a 0T 0G 2-5T b 3R 5R 41a 3-4N 3-4K9 5M9 b 3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9 43a 3-4K 3-4I b 5M 45 3-4S 3-4B 3-4H 3-4D 47a 3-4V 3-4O b 4P

51

h 6L

52

i 0R

53

j 8R

54

k 9R

55

2a 8N 8M 8K 8S 8F 8A

56

b 8Z

57

3 9Z 9K

51a 5-6N 5-6K9 6M9

29

b 5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9

30

c 5U

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení „9“.

5.6. Zhodnocení růstových podmínek Z analýz databáze LHP a přehledu LT je zřejmé, že v PLO převládají svěží, bohatá a hlinitá stanoviště, rovněž exponované půdní kategorie mají živný charakter. Klimatické, hlavně vláhové poměry jsou příznivé ( v jižních částech PLO méně příznivé), takže oblast má optimální růstové podmínky pro pěstování především listnatých dřevin ve 2.-4. lvs (BK, DB, LP), z jehličnatých pak pro MD. Podmínky pro pěstování JD, ale především SM jsou méně příznivé.

5.7. Nejrozšířenější lesní typy v PLO 36 Cílový HS 1a 1b 1c 1g 19 19 19 21 21 21 21 21 21 21 23 23 23 23 23 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25

Lesní typ 0Z1 1X1 3Z 3J2 2L1 2L2 3U1 1C3 2N1 2S9 1N2 2B9 2A4 2A3 2I5 2K3 2S5 2S6 2S2 2H2 2H4 2H8 2H3 2B4 2B5 2B2 2D3 2D1 2B6 2H9 1H6 1H3 2H5 1H7 1D1 1D3 1H4 2D5 1D4 1D6 2H6 2H7 1H2 2D4 2H1 2B1 2D9

Plocha ha 5 23 1 1 87 5 7 115 31 29 16 15 4 2 214 140 96 75 21 3628 2984 1630 1288 227 198 196 170 126 124 115 113 107 63 46 34 22 20 20 18 18 16 13 13 8 7 3 1

Cílový HS 29a 29b 29b 29b 31b 41 41 41 41 41 41 41 41 43a 43a 43a 43a 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 47a

Lesní typ 1T3 3L1 3L2 3L3 3C2 3S9 3B9 3A2 3K9 3N3 3N1 3A7 3A6 3K3 3K6 4K6 3K2 3H2 3B5 3S7 3B1 3H6 3H7 3H1 3D5 4B4 3D6 3B6 3D3 3H5 3D1 4S4 4S7 4B5 3H3 4B2 4D5 4D7 4D4 3H9 4H2 3D2 3H4 4B6 3D4 3B3 3O3

Plocha ha 2 85 5 1 3 158 155 71 37 14 5 5 4 498 69 10 5 6281 6175 2848 2125 1365 731 589 388 340 337 312 200 169 165 136 119 107 78 63 47 33 31 28 18 7 4 4 1 1 2

6. POROSTNÍ POMĚRY V OBLASTI 6.1. Zastoupení dřevin Podle údajů databáze vyhotovené z platných údajů LHP je plošné zastoupení dřevin následující : Zastoupení dřevin : SM JD BO MD DG DB BK HB JV JS Dřevina 6690 46 2183 2604 73 9034 8075 4034 252 398 ha

JL

5

AK

BR

289 1741

OL

LP

242 1545

TP VR OST_L

193 37

Plošné zastoupení dřevin AK 0,77%

JS 1,06%

BR 4,65%

OL 0,65%

LP 4,12%

TP 0,52%

VR 0,10%

OST_L 0,06% SM 17,86%

JL 0,01%

JV 0,67%

JD 0,12%

HB 10,77%

BO 5,83%

BK 21,56%

DB 24,12%

DG 0,19%

MD 6,95%

21

6.2. Zastoupení věkových stupňů Zastoupení věkových st. - dle plochy 0 1 2 3 4 5 6 0,6 6,7 6,8 7,2 5,9 4,7 12,2

Stupeň

7 8 12 11,2

CELKEM

C_JEHL

C_LIST

2580 2555 2689 2287 1778 4708 4506 4128 3727 2981 2537 1362 744 426 157 181 115 37462 100

1101 1293 1287 714 189 892 1090 1201 1602 1071 749 252 95 37 19 3 1

1479 1262 1402 1573 1589 3817 3416 2927 2125 1910 1789 1110 650 389 138 177 113 25867 69

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ ha %

31

9 10

10 7,9

11 6,7

12 3,8

13 2

14 1,1

15 0,4

Plochy podle věkových stupňů ha 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Věkový stupeň

11

12

13

14

15

16

17+

16 0,5

17+ 0,3

Poměrné zastoupení jehličnatých a listnatých porostů 100%

80%

60%

40%

20%

0% Věkový stupeň 1

2

3

4

5

C_JEHL

6.3. Zásoba na 1 ha v m3 b.k. Zásoba m3/ ha :

jehličnaté: 294 m3/ha listnaté: 234 m3/ha celkem: 253 m3/ha

6.4. Střední věk Střední věk :

jehličnaté listnaté celkem

58 let 68 let 65 let

6

7

8

9

10

11

12

13

C_LIST

14

15

16

17

7. OCHRANA LESA 7.1. Imisní poškození V oblasti se vyskytují pásma imisního ohrožení D a C. Pásmo C se vyskytuje pouze v omezené míře na hřebenu Chřibů, jeho výměra činí pouze 1% z celkové výměry LO. Zdroje imisí jsou dálkové. V současné době na území stupně poškození dosahují maximálně hodnoty 2 a to pouze v ojedinělých porostech.

7.2. Poškození ostatními činiteli Oblast je poměrně stabilní s vysokým podílem listnatých dřevin vůči ostatním LO, větrné kalamity byly plošně omezeny. V zimách 1992, 1993 došlo k poškození mladých porostů závěsem mokrého sněhu. Poškozeny byly zejména borové a smrkové monokultury. V souvislosti s přísušky v letech 1992 – 94 došlo k silnému rozvoji podkorního hmyzu (kůrovců), zejména v nižších vegetačních stupních, poškozeny byly zejména východní partie LO. Nicméně škody kůrovcem nebyly tak výrazné, jako škody v jiných LO. Poškození zvěří je převážně okusem, ohryz a loupání se vyskytují v oblasti Chřibů. V minulosti škody zvěří hrály dominantní úlohu v poškození lesa (vysoké stavy zvěře jelení). Dubové porosty v oblasti jsou opakovaně poškozovány obalečem dubovým. Toto poškození nehraje významnou roli jako příčina nahodilých těžeb. Nahodilé těžby u dubu jsou převážně způsobeny tracheomykózním onemocněním. Místy je oblast jako součást flyšového pásma Karpat postihována sesuvy. Sesuvy se aktivizovaly během deštivého léta roku 1997 (povodně). Nezdar zalesnění byl způsoben suchem, buření, zvěří, v borových kulturách místy klikorohem. Technologické chyby budou zařazeny do ostatních příčin nezdaru. Součástí kapitoly budou metodické pokyny pro vytváření jednotlivě smíšených porostů (řadové výsadby). LO 36 je díky své dřevinné skladbě jednou z nejvíce stabilních lesních oblastí v České republice.

7.3. ÚSES Oblast je pokryta generely ÚSES, které byly zpřesněny na některých katastrech územním plánem. Pro celou oblast bude vytvořen jednotný systém hospodaření ve všech prvcích ÚSES, který se promítne do rámcových směrnic hospodaření.

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESŮ – PLO 36 Lesní oblast 36 – Středomoravské Karpaty především tvoří dva velké komplexy lesa Chřiby a Ždánický les, z dopravního hlediska jsou dále významné ještě Litenčické vrchy a částečně i Ratajský les. Terénem spadají tyto komplexy většinou do transportního segmentu typu C s modelovou hustotou odvozních cest 22,5 m/1 ha. Hospodářský soubor vázaný na technologickou typizaci prostřednictvím transportních segmentů tvoří jednotku technologické typizace. Tyto souvislosti budou vysvětleny a doloženy tabulkami. Současně budou po vyhodnocení transportních segmentů posouzeny dopravně nepřístupné lokality. Cestní síť je vedena převážně po hřebenech a v údolních polohách. Současné zpřístupnění Chřibů a Ždánického lesa je na dobré úrovni, protože zde byly před první pozemkovou reformou převážně velké lesní majetky, na kterých se většinou odborně a ziskově hospodařilo a tak byly i v minulosti prostředky a snaha dosáhnout dobrého zpřístupnění lesa. Rozhodujícího pokroku v budování sítě odvozních cest, které již parametry odpovídaly potřebám stále se rozvíjející technologii odvozu dřeva bylo dosaženo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Další zkvalitnění odvozní sítě lesních cest spočívá již převážně v rekonstrukci stávajících převážně nezpevněných odvozních cest třídy 2L2, popř. některých bývalých svážnic na bezprašné nebo tvrdé odvozní cesty tříd 1L a 2L1. S návrhy novostaveb pro jejich nesrovnatelně vyšší náklady se uvažuje jen výjimečně.

9. MAJETKOVÉ POMĚRY V OBLASTI Až do roku 1991 byly lesy v oblasti převážně ve vlastnictví nebo užívání státních lesů a částečně v užívání zemědělských družstev. V roce 1991 započal restituční proces navrácení letních majetků fyzickým osobám podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Podle zákona č. 172/1991 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na města a obce. Usnesením vlády ČR č. 168 ze dne 15.3.1995 byl stanoven postup při převodech nemovitého majetku bývalých lesních družstev obcí do vlastnictví obcí. Při navrácení lesních majetků jsou rozhodující povinnou osobou lesy České republiky s.p. U drobných lesů bývají povinnou osobou také zemědělská družstva. Dá se konstatovat, že v současné době je převážná část lesních majetků fyzicky předána oprávněným osobám. Zvýšením počtu vlastníků narostla pracnost výkonu státní správy i hospodářské úpravy lesů. Nejvýznamnější podíl lesů v PLO spravují LČR s.p. Významnější vlastníci v oblasti : Vlastník Lesní družstvo obcí Osvětimany Singulární jmění Bohuslavice Singulární společnost Tupesy-Zlechov Obec Čeložnice Obec Moravany Obec Polešovice Obec Vážany Město Kroměříž Dostál Jan Hrubá Eva Lesní družstvo Švábenice Lesní družstvo Vyškovské Vážany Majer Jiří Obec Brankovice Obec Kobeřice Obec Nesovice Obec Nevojice Singularisté Nové Hvězdlice Singularisté Orlovice Vašáková Jarmila Obec Kožušice Město Kyjov Podstatzká Marie Šimon Azan-Černá Strachvic

Výměra ha 1213 144 270 18 21 31 20 25 38 26 89 47 30 168 21 22 29 64 218 20 40 623 1050 340 658 724

Dále se v oblasti nacházejí menší obecní majetky (3 -20 ha) a větší množství drobných majetků fyzických osob (0,1 – 5 ha).

10. PŮVODNÍ LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ CELKY V PLO Původní hospodářské celky (LHC) byly vyhlášeny „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků MLVH ze dne 10.7.1978 pod č.j. 30421/ORLH/78.“ Během zpracovávání současně platných LHP byly stanoveny další LHC podle vlastnictví lesů. LHC Bučovice Současný stav : LHC Buchlovice LHC Litenčice LHC Pláňava LHC Město Kyjov LHC Střílky LHC Světlá LHC Strážnice č. LHC Litovel č. LHC Slavkov – Lesy MNO

11. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA LČR 11.1. Lesy ve správě LČR s.p. LČR s.p. se sídlem v Hradci Králové, se člení na oblastní inspektoráty (OI), lesní správy (LS) a revíry. K datu 1.1.2000 zasahují do PLO 36 následující organizační jednotky LČR : OI Brno – LS Bučovice LS Prostějov OI Zlín – LS Buchlovice LS Strážnice

LHC Bučovice LHC Litovel LHC Buchlovice LHC Strážnice

1996 – 2005 1999 – 2008 1995 – 2004 1997 – 2006

LHC Slavkov

1998 – 2007

11.2. Vojenské lesy VLS Plumlov

12. KATEGORIE LESŮ V PLO 36 Oblastní plán rozvoje lesů bude využíván pro vypracování podkladů pro kategorizaci lesů. K řešení problematiky kategorizace byla vydána Mze ČR Metodická informace č.j. 1539/96019 ze dne 3.6.1996.

12.1. Lesy ochranné V PLO 36 se nacházejí lesní typy edafických kategorií Z, Y, ekologické řady extrémní a edafické kategorie J, ekologické řady obohacené humusem jen ve velmi malé výměře. V některých místech na těchto edafických kategoriích jsou vylišeny lesy ochranné (35 ks).

12.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení podle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. jsou : Písmeno a – lesy v pásmech hygienické ochrany vodního zdroje I. stupně v PLO se jedná o lesní porosty v okolí přehrady Koryčany (LS Buchlovice). Pásma I. stupně se dále nacházejí v okolí bodových zdrojů. Písmeno b – lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod – v PLO se nenachází. Písmeno c – lesy na území NP a NPR – v PLO se vyskytuje následující národní přírodní rezervace :

Strabišov – Oulehla

Okres Kroměříž

Katastrální území Kunkovice

Výměra ha 66,15

Vyškov Do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb. lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy : Písmeno a – lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích (PR) a přírodních památkách (PP). Přírodní rezervace v PLO 36 Název Obora Záskalí Stará hráz Holý kopec Mušenice Ve žlebech Kuče Moravanské louky Přírodní památky

Okres Kroměříž Kroměříž Kroměříž Uherské Hradiště Vyškov Vyškov Vyškov Hodonín

K.ú. Kotojedy Kostelany Lískovec Buchlovice Rašovice Pavlovice Malínky Moravany

Výměra ha 14,44 31,82 7,76 92,09 13,89 25,89 5,79

Hřebenatkový útes Přední Galášek Hrubá louka Jalový dvůr Dudačina

Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Zlín

Kroužek Brankovice Mouřínov Heršpice Halenkovice

0,02 1,41 1,10 22,34 8,06

Písmeno b – lesy lázeňské – v PLO se nenacházejí. Písmeno c – příměstské lesy a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – v PLO se nenachází. Písmeno d – lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce – v PLO se nenachází. Písmeno e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou – ve smyslu metodické informace MZe ČR č.j. 1539/96010 lze do této subkategorie zařadit lesy ve II. stupni pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, pokud je v nich omezen způsob hospodaření, lesy potřebné k ochraně vodních zdrojů bez vyhlášených ochranných pásem s nutností omezení způsobu hospodaření, svážná území, sutě, erozní území, podmáčené lokality, pokud je nelze zařadit do lesa ochranného a lesy tvořící překážku převažujícím větrům (větrolamy) a výrazné krajinné prvky (lesy) v převážně málo zalesněném území. Písmeno f – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Do této subkategorie lze zařadit schválené genové základny lesních dřevin a území zařazená do územního systému ekologické stability, pokud jsou schválená dle § 5, vyhlášky č. 395/92 Sb. Případné zařazení těchto prvků ÚSES do lesů zvláštního určení bude řešeno s orgány státní správy ochrany přírody okresních úřadů. Všechny prvky ÚSES vymezené budou zakresleny do mapy dlouhodobých opatření lesa. V PLO 36 se nacházejí genové základny LS Buchlovice o výměře 3455 ha pro BK, DB, HB LS Bučovice o výměře 942,65 ha pro BK, DB, LP, HB. Písmeno g – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích v PLO 36 se nenachází. Písmeno h – lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – do této kategorie lze zařadit chráněná území kategorie Národní přírodní památka a lesy MNO. Národní přírodní památka v PLO 36 Název Malhotky

Okres Vyškov

Lesy MNO na rozloze cca 1950 ha.

K.ú. Nevojice

Výměra ha 9,47

13. FUNKČNÍ POTENCIÁL LESŮ V OBLASTI Na základě analýz platných LHP, šetření typologie lesů, lesnických meliorací, ochrany lesů a rekreačního průzkumu bude provedeno šetření funkčního potenciálu v PLO v členění na : - produkční – typologická mapa, analýza produkčních možností PLO - ekologicko-stabilizační – vyjádřený stupněm ekologické stability - vodní – funkce srážkotvorné a desukční - půdoochranný – funkce protierozivní, extrémní LT - zdravotně-rekreační – lesy rekreačně využivatelné. Z přehledu hlavních funkcí vyplývají jejich vzájemné překryvy a střety zájmů. S tím bude také souviset požadavek na podchycení priorit a hierarchie funkcí v PLO. Priority a střety zájmů bude nutno řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím státní správy a samosprávy.

14. SPECIFIKA A ZVLÁŠTNOSTI PLO 36 Podloží – Chřibská část je výrazně odlišena od okolí, tvoří magurskou skupinu s nestejně odolnými horninami – přítomnost svahových pohybů budou předmětem revize typologického mapování. Klima – srážkové úhrny 560 – 700 m/n., časté přívalové deště, možnost podmoku podloží a vzniku nových sesuvů. Průměrná teplota 7-8°C. Délka vegetační doby je 175 dnů.

15. METODIKA ZPRACOVÁNÍ OPRL Práce budou vyhotoveny dle metodiky „Oblastní plán rozvoje lesů“, která byla schválená MZe ČR a dle ustanovení tohoto základního šetření pro PLO 36.

15.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení Práce budou probíhat podle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů a předloženy ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR v roce 2001.

15.2. Personální obsazení Hlavní koordinátor prací za pobočku ÚHÚL Kroměříž bude ředitel pobočky ing. Jaromír Ivan, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích činností OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy, spolupracuje na materiálech pro základní a závěrečná jednání OPRL a jedná se zadavatelem OPRL. Garantem za PLO 36 je ing. Emil Sekanina. V dané PLO odpovídá za koordinaci prací, kontroly a zpracování až do schválení OPRL a předání všech výstupů. Specialisté : Přírodní podmínky Ochrana lesů Lesní dopravní síť Funkce lesa Rámcové směrnice Digitalizace

Ing. Antonín Kusbach Ing. Emil Sekanina Ing. Lubomír Šálek Ing. Jiří Mazel Ing. Emil Sekanina Ing. Antonín Kusbach Ing. Emil Sekanina Ing. Martin Pospíšil

16. PROJEKT PRACÍ OPRL PRO PLO 36 A ZHODNOCENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI PODKLADŮ Projekt prací OPRL pro PLO 36 je vypracován na podkladě rámcových plánovacích průměrů dle „Metodiky“. V rámci PLO bude provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti, vyřešení návaznosti mezi jednotlivými LHC. Na většině území bude provedena aktualizace lesní dopravní sítě, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových předpisů. Na úseku ochrany lesa bude provedeno standardní šetření na celém území PLO. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Nově a tedy komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem.

17. NÁPLŇ OPRL 17.1. Textová část 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory 3.1. Přírodní podmínky LO 3.2. Ochrana lesa 3.3. Funkce lesa 4. Zpřístupnění lesa 5. Analýzy a rozbory LO 6. Návrh rámcových směrnic hospodaření 7. Základní cíle hospodaření na lesních pozemcích v LO 8. Technická zpráva 9. Přílohy, tabulky a grafické přehledy

17.2. Mapová dokumentace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Přehledná mapa (1:100 000 a 1:200 000) Typologická mapa (1:10 000) Mapa zonálních vegetačních stupňů (1:50 000) Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa (1:25 000) Mapa funkčního potenciálu (1:25 000) Mapa deklarovaných funkcí (1:25 000) Mapa překryvů funkcí lesa a střetu zájmů (1:25 000) Dopravní mapa (1:25 000)

18. SEZNAM PŘÍLOH PŘEDBĚŽNÉ ZPRÁVY 1. Mapa PLO 36 – Středomoravské Karpaty 2. Pověření ÚHÚL zpracováním OPRL 3. Mapa PLO České republiky

No title

Recommend Documents