No title

""lJ11,,,,,',

NESKENONU

{u§

PRO SKAUTY A WOODCRAFTERY

)cl

Y

o §l

(ú

c

o o

Ý

po >o

o o o N

x ll

c

>o

o

É.

.

Americké obrázl
.

Zimní tábory Neskenonu VzkřĚení voru

-----------=------_-_

.

Tábor ELš obřadní sekera Takhle se dělají táborová kamna.

Přednáší nestor skautingu Mirko Vosátka. Foto: Roman Splítek

oBsAH

Americké obrázky

Zimní tábory Neskenonu str. 7

Léčitelskéspolečnosti

lrokézů lnterkros

2000-2001

str. 10 str. 11

večer Neskenonu v divadle Jiřího Grossmanna str. 13 Vůdcovský lesní kurz

ELS

Midewiwin 5.

část

str. 15

str. 16

Ropné společnosti okrádají str. 17

Khanty

i.]l

ti,

Nakloň se tiše do větú Je mrtvý klid a zmlkli ptáci O štěilróm létě stromy sní

Y duši se smutek vrací, vrací. Smrt hraje tiše na §truny A šodým p}áštěm lrarvy stírá Jen srdce zničit neumí §ítíle jim zbý"vá víra, víra.

ŘBšnrr,Ár

Výroba indiánského bubínku

str.20

vzkříšenívoru

str.21

Literární den Wampumu

str.22

Spací pytle

str.26

Druhá depeše z Kaliíornie

str.28

WAMPUM NESKENONU

1

Bibaged eskenl s

jsme

uspěchaného a tržníhosvěta alespoň čtyň čísla.Ani se nám to - žel nepodaňlo do konce řádného kalendářního období. Byli jsme sice hotovi před vánocemi, ale DTP studio a tiskárna pořebují svůj čas. Vypadalo to, že nebudeme mít ani pořebné peníze, a tak prosíme o shovívavost. Dlouho jsme si už s vámi nepovídali o provozních obtížích a našich starostech, protože víme, že na ně konec-konců nejste příliš zvědavi, proto se také rubrika Gonio odmlčela, ale občas je přece jen nutné vysvětlit, jakáje vlastně Situace. Snad vás bude zajímat, že s našíredakcí začal intenzivně spolupracovat Mgr. Slavomil Janov, zkušený novinář a znalec country hudby a stylu C&W. Jeho úsilímvznikla příloha Wampumu s názvem Westemer a bude i napříště všívána do sředu časopisu. To je také největší novinka ze čtenářského pohledu. Důležitýmsdělením je fakt, že redakce WN si zřídila vlastní adresu pro elektronickou pošhr. Náš e-mail je: [email protected]. Začnéíeji prosím využívat, neboť mailová adresa Niky je přetižena. Takó upozorňujeme sběratele, že jsou stále ještě k mání některá stará číslaWN, prakticky všech dosud vyšlých ročníků.Napište na korespondenční lístek svá přrání. Staršíčíslastojí 1 0 Kč a posíIáme je jen za úhradu poštovného. Do nového milénia vykročíWampum Neskenonu již svým desátým ročníkem Věřme, že nebudo posledním Chceme vydat alespoň čtyň číslajako ]etos a čeká nás také 5, roč. LDW - aktuální přehlídky knih pro mládež, kterou letos obes]alo 30 nakladatelství. Yáženl přáíelé, zachovejte nám přízeň i nadále. Lístek pro nové předp|atitele bude do číslavložen a my očekáváme, že jej nabídnete také svým kamarádům a přátelům s vašímdoporučením, Čímvíce

bude mít Wampum pravidelných čtenářů,tím většímá naději, že si uhájí svou existenci.

Výstava >Ježek v kleci< Od zaěátku listopadu do poloviny prosince byla v minigalerii prodejny hlavolamů U Růženky ve Spálené ulici v Praze k vidění unikátní \îstava s iednoznačně vypovídajícímnázvem Ježek v kleci Ačko|iv princip tohoto hlavolamu byl známý už ve staré 0íně (předchůdcem ježka v kleci" byl před dvěmi tisíci lety rébus,,hvězdice a had"), teprve Foglarův stínadelský příběh jej u nás proslavil nad jiné výrazně. Necelá desítka sběratelů zapůjčilana \î,stavu celkem 56 exponátů v různéíormě provedení, materiálu i velikosti. Výstava byla rovněž připomínkou,,šedesátin" Foglarova ježka v kleci (první zmínka se objevila v románu Záhada hlavolamu na podzim 1940). Na toto výročínaváže na jaře 200'1 připravovaný Memoriál Jana Tleskače - l. mistrovslví světa ve vyndávání ježka zklece

2

wRtrlpulrl NESKENoNU

"Bibaged" je jedno z mistrovství lesní moudrosti a znamená "hlasatel" nebo také "posel". Poimenovali isme tak naši rubriku krátkých zpráv,kleré nám doruěili poslové z různých stran a my ie tímto šřímedál. Nechcete se stát také posly dobrých zpráv? Víte-li něco zajímavého,osedlejte koně nebo obuite mokasiny a pospěšte do redakce. Máte-li to daleko a nedoručili byste zprávu včas, vezměte alespoň tužku a papír a napište nám! Ve dnech 15, až23. září se v Chotěboři konala celá řada akcí (sraz účastníků,vrenisáž \^/stavy, skautský VzděláVacíseminář, koncert Evy Henychové, mše svatá, společný pochod údolím Doubravy, skautská pouť a táboroqi oheň) k oslavě 80 let skautingu v tomto městě na úpatí Ceskomoravské vysočiny. na hranici chráněné krajinné oblasti Zelezných hor.

21,řlna se konal v pražskéZižkovské reálce

4 roč. Literárního dne ,l0. Wampumu Neskenonu, souběžně s výíoční burzou skauts}aj,ch sběratelů Redakce našeho časopisu tu soustředila aktuální produkci 30 nakladatelství Z let 1 999-2000, což reprezentovalo asi 250 knih a drobných tisků z oboru táboření, ochrany přírody a dobíodružné|iteratury pro mládež. Obě akce se konaly v jedné budově školy, leč přesto má|oKeni návštěvník burzy se ještě přišel podívat na vystavené knihy. Nicméně ti, kteří zaš|i, potěšili pořadatele a Jistě i sebe dvojnásob. Bylo na co koukat, čímdoplnit knihovnu. Mezi 250 návštěvnky byi spisovatel Miloš Zapletal z Liberce, spisovatel a grafik Jan CákazPříbrami, zakladatel skautského střediska Maják KáďaZelený, příbíamštískauti Mohawkovépod veHomana Splitka-Sakoha, dením z Chomutova malíř Jan Hora a řada da|ších nana sladkovského nám

MUDr

šich čtenářů, které potěšila slni m vystoupení dvo-

jice Zelenáčů - lqârlsta Pavel Krá| a houslista Franta Kacaíírek Přednesené písničkyi ukázka orchestrálek z jejich právě vycházejíciho CD poskytly vhodný námět pro vánočnídárek.

í0.-12. listopadu proběhlo v Ceských Budějovicích tradiční setkání vedoucích CVVZ, neboli Celostátní velká výměna zkušeností, Na šest stovek mladých lidí přijelo načerpat na řadě

přednášek, seminářů a dílen novou inspiraci pro svoje oddíly V rámci CVVZ proběhl letos i Literárníden Wampumu Neskenonu, jak píšemena jiném místě.

Od 29, záií do 1. října se v Kyjovicích u Ostravy konal 51. sraz pořádaný Baníkem Vítězný únor (BVU). Na toto tradičnísetkání turistů. skautů, pionýrů a táborníků íůznÝch organizací,

jehož zakladatelem byl nedávno zesnulý Karel

Líba, přijelo letos 550 lidí z 32 oddílů. HIavnísou-

těžnípětiboj nabídl účastníkůmtyto discipliny: štafetu, tábornictví, znalost signalizace, malou

štafetu a uzlařskou regatu. Zvítězilo družstvo oddílu Třicítka. následováno týmy BVÚ, Ótvrté se umístily Zlaté ončila hlídka Skautů a oddílem Cmoudík. - Savanů Brněnský ý, Ostravská Čtyřka

ší spolu Záles

až dvacáIá.

11. listopadu byly v Liberci představeny skautské veřejnosti a následně na módni přehlídce v Praze i novinářům nové kroje Junáka Na tvorbé dlouho očekávané ko|ekce

de,,_ umoŽňUje řadu variant a kombinac s3 :.] i známí módní návrháři Dana Pe.c,z:,= Z:z,=Šafková (vytvořila mj kosti -,, 3,. a.s{: : ..--

pioniky v Lillehamerut,a T|,9....,

.

š::r (ei

= ,1
,š2-< za,,obléká" Hradni straž C e-: . g - -, tím nové ste,|nokrole pi] Ť2, s ,.Z.a<\,. Vi.hrady jsou především vůó z:us:c_ ]a{,- LJstřední ra-

-:.ic, (íc]u -Konspirativně" projedna|a a sc-,.,a a ai ž 9osk},tla široké členské zák|aclé.cstalď'iý prostorvy.iádřit svůj náZor a pr:pcr, al(tl da Junáka poccb;

13. listopadu se v pražském Divadle Jiřího

Grossmanna konal večer Neskenonu, klery 4.

zářít

r. oslavil 35 let své nepřetržité činnosti, Významné qiročítohoto skautského oddí|u. v současnédobě woodcrafterského kmene. si přišli společně s Neskenonci mnoha generací připomenout i jejich přálelé a příznivci z řad širšítábornické Veřejnosti. Dalšíčtěte na st],ané 13.

SHAWNEE. Savani hodlají využít15 místností školy, které budou tématicky věnovány např oddílůmokresu Sumperk, časopisůma knihám, Ja-

roslavu Foglarovi, českým indiánům, Lize |esní moudrosti, malíři Gustavu krumovi, kronikám oddílů,lesním školám a kurzům. Mimo u/,stavu bude probíhat srazová hra Po stopách Jana We|z|a, polárníka, kter17 se v Zábřehu narodil a má tam i svou sochu. Zájemcům umožnízábřehské oddí|y prohlídku sr,nj,ch kluboven. Jde o oddíly Skalák, Skalničky, Záby, Dráčata, Bozrazil,Zlatá |ilie a Trojka Shawnee

17. listopadu 2000 oslavil 10 let činnosti

kmen Ligy lesní moudrosti WALDEN, v sá|e restaurace Ořechovka v Praze 6. V takřka pětihodi-

novém programu se počitalo - mimo jiné -

s vostrou partičkou Arachnids Rock-metal z Ko|ína, s vyprávěním Ondřeje Hejmy o indiánské

dýmce míru, s promítáním Willyho diapozitivů

z období zrodu tohoto kmene, s vystoupením po-

sledního náčelníka Neskenonu Shagwatese a trochou Midewiwinu, a dalšími zajímavostmi

V měsíci Dlouhých nocí vyšel v Neskenonu

tzv. ,,Malý wampum", kteryi píšísami sobě členo-

vé kmene s přispěním svého náčelnictva. Jde

o

WaXrťřFUM ^5L=-

dávnou tradici, která je čas od ča-

ilo,"'"85nTálii

a invence tvořivých bojovníků Tam někde

zábavného charakteru. Následující den uspořádal Walden v prostředí ta.|emných zákoutí pražských uliček - Velkou hru po Praze

lze

hledat kořeny i točasopisu. Přejme jim vytrvalost čtenářský

hoto a

Skautslcý oddíl Neskenon působí od roku 1965. Chlapci si v něm ,,hrají" na americké indiány Ligy lrokézů - Neskenonu (Velkého Míru). Wampum znamená perličkový pás, kterým indiáni potvrzovali smlouvy. Neskenon zasílá Wampumem své

poselství současné skautské a Woodcraíterské generaci.

zájem|

18. listopadu proběhla Valná hromada Ligy lesnímoudrosti. Zabývala se změnami v zákoně, jemuž pod|éhajíhygienické předpisy na táborech. Situace se zdá být docela vážná, protože podle posledních zpráv se tábořenív týpí i ve stanech na podsadách opět stane předmětem libovůle toho kterého hygienika. S předstihem se také na valné hromadě hovořilo o blížících se volbách nového náčelnictva LLM Na Valnou hromadu již tradičnénavázal lV Woodcrafterský ples Ligy lesni moudrosti v Praze ,l0 v ku|turním domě Barikádníků

25. listopadu se v Brně uskutečnila 5. valná hromada Sdruženípřátel Jaroslava Foglara (SPJF) Na setkání milovníkůFog|arova díla, sběratelů a členůoddílů a klubů hnuti Bobří stopou se bilancovala činnost sdruženíza uplynulé dva roky. Bohužel právě v této době legendární

spisovatelaskautskývůdcezemřel (23 1 1999) a členovéspJF se s ním natrvalo rozloučili. V dalším období se ,,foglarovci" zaměří více na komplexní zmapování celého autorova díla. Touchce zabývat hlavně Akademie Jaroslava Foglara, do jejíhožpracovního kruhu by měli vstoupit zejména přední znalci jeho díla

to činností se

18. prosince se uskutečnil ve velkém sále Magistrátu h|. města Prahy ustavujícísněm Ju-

s novým územním uspořádáním CR. Prahy se sice žádná vyrazná změna netýká, dosavadní junácká Svojsíkova oblast, která zahrnovala i některé středonáka Pražského kraje,v souvislosti

českéokresy, tímto sněmem zanikla. Delegáti rozhodli, aby se Praha ucházela o pořadatelství sněmu Junáka na podzim 2001, Ještě před tím však čeká pražské skauty organizační zatěžká-

vací zkouška - červencové jednání Evropské skautské konference WOSM a WAGGGS.

3.-4. února 2001 se uskuteční v zábřežském

gymnáziu tradičnískautská výstava Trojky

N.íL..o"3o!,é Prosin..:.oo

NESKENONU čnsopls pRo sKAuTy

WOODCRAFTEBY A TRAMPY šéíredaktor: FlNDr lvan Makásek - Hiawatha redakčníkruh: JiříČervinka- Brko

Josef B|áha - Bešetlák Michael Antony - Tony Lívia savelková |\4UDr Roman Splitek - Sakoh Martin Sorm - ltazipa Mgr. SIavomil Janov_ linorfi: Ladislav Husek - Saman grafická úprava: Elena Saltuariová

Adresa ředakce: NlKA, MŽP, Vršovická 65, Praha 1 0, 1 00 00 te|,:6731 0100, íax: 67122833 e-mail: wampum @cbox.cz inzerce, reklamy: |\,lgr, Ondřej MUller, tel.: 67122707 Předplatné: A. L. L. production

PO

Box 732,111 21 PGha1 Tel. aíax:6631 1438

SR:L K Permanents.r o.,p

p.4

834 14 Bratislava 34

Vydává: Občanské sdružení NIKA Tiskne: JDS, U pekáren 1, 1

02 00 Praha

1 0-Hostivař Bez jazykové úpravy

Vychází 4-6x ročně, cena výtisku: 20 Kč, 21 Sk, roční předplatné (včetně poštovného) činí1 20 Kč. podávání novinol,n/ch zásilek povoleno HediteIstvím poštovnípřepravy Praha, čj. 1379/1 994 ze dne 20. června 1 994 a Ceskou poštou, OZSeC Ustí n, L.

P-347l98 21,1.1998 reg. zn. MK ČR 631,|

WAMPUM NESKENONU 3

J

rosl oVo

č Vo

c

westerny, lďtré od dětství sledoval v rodinném biografu. Dychtivě č.etl knížky ainadu. skvě|é skr t plné hritinů Divokého aipadu, ilusírovanó i Zdeňkom §uú*nem, ktorý n}adému obdivovateli we§ternové romantiky nejednou pootevřel
věku - se Jaroslav Čvančarakonečně, spotečně s manžetkou, podíval o,za velkou louži" s cíIem poznat a lacňutnat si tu část ameriekého kontinentu, která je spjata se súopami Divokého západu, jehož poďední, chabé odlesky lze v zemi kmmického věku .ieště nahmatat. Z Čvančarovaamerického deníku jsme rybrali několik pootřehů o americkém Západě na přelornu tisícilďí a sďkáních s indiánskými potomky řch, jímž tato země původně patři}a. Urerý l9. 9. Praha Frankfurt nad Mohanem-Vancouver Přjlétáme v 15 15 hod. tamního času Příštích deset dnů trávíme v Kanadě. Pak už aJe přichází ten okamžik: ve čtvfiek 28 9 10 30 hod. přecházíme symbolickorr bránu kanadsko-arnerické hranice Pea-

ce Arch Jsme v USA, ve státě Washington. Líbám americkou zem, Zivo[ni okamžik.

***

Jedeme nehostinnou, přesto však krásnou krajinou. Poprvé spatřuji širou úchvatnou prérii, s je.jími typickými, velmi odolnýrni keříky Jsou tvrdé a ostré jako dráty. Kolem nás si Lo šine nákladní vlak s asi 70 vagóny Na lokomotivě má nápis Union PacificRailroad. Romantické setkání s první železničnítraťí vedoucí napříč americkým kontinentem. S Union Pacifikem se na našídevět tisíc kilometrové cestě ještě

4

kaj

Y

yt odkojen klasbkými filmet"ýmt

WAMPUM NESKENONU

tivně hodně turistů, včetně Čechů.Pokačujeme liduprázdnou krajinou. Brzy, co přejíždírne řeku Colorado River, jsme ve státě Colorado. Velmi nehostinný indianské rezervace kmene Navajo. Spařujeme mnoho indiánských obydlí a stovky naftových rafinerií, vrttr a těžebních strojů Občas však projíždímejakousi civilizací, kde na školnich hřištích v pestq/ch dresech brají indiánské děti americký fotbal Vůbec nejdáJ na l"ýchod amerického Západu se dostáváme u Four Comers. V tomto jediném bodě se stýkají kanice čtyř stárů USA Utahu, Colorada, Nového Mexika a Arizon1, S dětinskou radostí usedáme

několikát setkáme Vítá nás i městečko Baker City. Tudy vedla slavná Oregon Trail. po nížputovaly karavany krytých vozů vlstéhoralcůhnaných romantickými představami o zas]íbené zemi. Dodnes jsou zde patrné zbytk1 půr odnL cc,tr .. Utah. Homa§ suír nazr aný podle indianského kmene Utahů. Vjíždímedo hlarníro města Salt Lake City. Bohatého a svým způsobem.jedhečného města obk]openého snad nekončícímihorami Budor1,, uJice, a vše zde upralují více. než obrlkJe neboť v roce 2002 se v Salt Lake City uskutečnízimní ol1 mpijské hry. Jdeme na historické Temple Square Na ploše 4 ha je zde proslulé, pečlivě udržovarré sředisko sekty mormonů, neboli SvaFých posledního dne založené Josephem Smithem v roce 1830. Kd1 si pŇ nesníšenlrvá sekta vznik]a z potřeby nezávislosti. \] bičo\ aného m;,sticismu ajako reakce proti usráeným dogmarum Podle jedněch byl Smith podvodnil<, podJe druhých chansmatická osobnost Pňšel s posvátnou Klihou \íormonů(směs morállcy a zr,yků Divokého západu a sr nkreze ldesťanských, židovských, budhisticlq',ch a islilrns§ch proudů), aby protrlási1, že mu toto učenínadůrorai tajerrurý pose1,.. Odvážné,,božízjevení" r roce 18]0 Smithovi rrkázalo Indiány jako pfislušnílq kd; si darno ztracených kmenů Izraele (!). Smith sl poté opařiJ 27 rnanželek. Ostahú mormoni ho v tomto úsi]ísměle následovali, Později skonči] nási]nou smrtí. kdr ž jej během pronásledování rozvášněný davjeho odpúrcúl1nčoral Smithův následomík Brigham Young ke srjm 1] manželkám zdědil ještě dalšíchpět po Smithor i Young v roce I84] oznámi] věřícím, že mu nebesk1'posel přkázal, aby dovedl slrtj lid i sjejich vozy a stády z Missouri až do neprobádaných končin Utahu. Kdl ž došli k Velkému Solnému jezeru, založlli poblížměsto. pozdější Salt Lake City. Původnímnohoženswí bylo zrušeno už roku 1 896, Dnes se takv SaltLake City setkáme s jinou originalní formou velkého společenswí lidí: Family Search Centrerje 1uxusně zařízená a modemími počítačivybavená budova. V jejich počitačoqýchdatabrázích jsou jména lidí celého světa, tak, jak je mormoni pečlivě lypisovalj a dodnes 1,1pisují ze všech existujících matrik.

Jsme

***

v Národním parku Arches -

podobnóm našim Prachovským skalám, jenže plným rezavě červených útvarůa na ohromně velkó ploše, Je zde rela-

na inkriminovaný bod hraničního znaku. Navajové (čti Navahové) příslušnícinejvětšího a údajně nejpracovitějšího indiánského kmene v USA, kteří žijí předevšim v Arizoně sice žádné hranice bledých tváří neuznávají, avšak jejich přirozený stnysl pro byznys velí, aby od všech tuňsru vybírali tučnévstupné I my jsme rázem chudšío něko]ik dolaru. V nedalekých prodejních s[áncích kvete obchod se ,,zaručeněpravými indiánskýmirelikviemi" bezpochyby z

jablorreckých_korálků zhotovenými na Taiwanu pil-

nými Cíňany, Skoda, že právě tuto podobu má vlastně moje první setkání s pravými indiány..,

***

Míříme na severovýchod, do Monument Valley

I zde mají Navahové budku, aby každého ,,stáhli" o tři

dolary

- zato,

Že vůbec můžeme vstoupi| do prostoru

součástíNavajské národní íezeíyace, íozprostírajícíse z části v Arizoně, z části v Utahu. Musim přiznat, žeprávé Udolí Monumentů, kde čnído

Údoli

.|e

výše mohutné skalní útvary, nádhera, poutající oči

navštěvujeme Boot Hill, kde jsou ještě zbytky původních náhrobků. I když ve Virginia City poměrně s citem uchovávají atributy Divokého západu, mám přece jenom pocit, že napfiklad Tombstone je stylovější. Je zde daleko čilejšíturistický ruch, jemuž je přizpůsoben i hh s vesměs málo hodnotnými suvenýry. Clověk musí být opatrný, pečlivě vše vážit, aby nekoupil třeba,,pravé kovbojské sombréro či indiánskou čelenku" a pak s rozčarováním zjistil, že jde

a srdce, udělalo na mě největší dojem. A troufám si řici, že ze všípřírody, co jsem v Americe viděl, právě z těchto monumentu ajejich okolí, jsem plný vniřních pocitů - asi navždy Každý z jedenáctimonumentů má své jméno. Skály vznikly pry tím, že měkčívrstvy skal a hlíny se časem odplavily, proměnily v písek a zůstaly tak vlastnějen ty nejtvrdší geologické útvary, v podobě mno-

ha desítek metrri lysokých skalních chrámů. Do

umě]ohmotného kelímku nabírám na památku posvátný písek a pár kamínků. Cítím, jak nebezpečně mi pojednou krev prudce buší ve spáncích, To proto, když spatřuji vyrytájména a ruzné další nápisy na kamenech z pískovce Pod1e mě by měli rudoši na pár minut klidně vykopat vá]ečnou sekeru a alespoň pomučit pěkným vynadáním přítomnou skupinu německých turistů, zvlášť jednoho z nich, jenž během veselých poznámek svých soukmenovců, klidně močíu jednoho z Monumentů

Příštím,i když poměrně vzdáleným místem je

Grand Canyon, Je známo, že je naprosto jedinečným pňrodním úkazem, co slovy, ani fotografiemijej nelpohled - skalnaté stěny, úboeí.kotliny. rýhy. pukJiny a pňkre svahy. To vše dohromady hýň nádherou barer, Červená. ílalová. oková. K tomu se neustále sřídá blankytná modř, olivová zeleň. Hluboko, dole v kaňonu se vine něco jako nepatrná sříbřitá stužka. Až pomocí dalekohledu ]ze v nekonečnédálce rozpoznat proud řeky Colorado. Ze popsat, Nezapomenutelný pň--kra

***

Jen na skok v Las Vegas. Stejně tak jenom projíž-

díme kolem rozsáhlého města Phoenix, kteró má prý nejkásnější a nejpůsobivější mrakodrapy v Americe, O Phoenixu znám nádhemou písničkuGlenna Cambel]a, Jako na miskách vah však musím určovat míru hodnot. V Americe mne totiž zajímá všechno, ale leccos si musím odpustit. ProjíždímeTusconem, blíží me se k Benson. Všude kolem je území Apačů. 6. října odpoledne v 16,u'hodin se mi splňujejeden z mých dávných klukovs§ch snů. Osobně se dotýkám půdy a atmosféry města Tombstone .Zájem o toto místo v nás kdysi vyvolal film Přesřelka u ohíady OK V polovině 60. letjsem byl spolu s bratry Františkem a Miroslavem pozván na projekci do košířského bynr režisóra Karla Němce, I když dílo bylo historické pravdě poněkud vzdáleno, učinilo na nás nezapomenutelný dojem. Ten byl navíc umocněn v dubnu l 966, kdyjsem ve svých sedmnácti letech, spolu s Františkem, měl možnost se setkat a navíc ruku si podat s filmovým představitelem Doc Halidaye - hercem Kirkem Douglasem. Tehdy mu bylo asijako nyní mně, tj. přes padesát let a inkognito navštívil Prahu. Historické drama u ohrady OK zajistilo městu světoznámou pověst. Přestřelka se sta]a nejznámějším soubojem v éře Divokého Západl,třebaže dramatická sřetnutí, pistolnické souboje nebyly tehdy nijakou zvláštností. V roce 1880 měl bezmála patnáctitisícoq/ Tombstone, ležícína náhomí planině mezi horami Dragoon a Whetstone, řadu hotelů, tančíren, dvanáct heren, a ce než dvacet saloonů. Byl vyhledávaným sřediskem a komě bujné zábavy se v jeho věčně přeplněných krčmách hrá1o o vysoké částky.Bohatství města pryštilo především ze sříbmých dolů. K tomu účelumělo dvě banky, jejichž velk} peněžní oblat by] lrákavou koňstí pro ínnohédesperády. Město se stalo dějištěm řady dramat, mnohých přesřelek, z ntchž nelzllnnéjšíje právě přesďelka u ofuady OK Od této událosú, kteIá se sta]a sychravóho rána 26. října 1881, uplynulo 1 19 let. Hlavní aktéři měli bohaté zkušenosti se zbraněmi a neváhali jich použít,zvláště, když osobní neshody a vzájemné antiparie vyústily ve zcela složitou a neřešite]nou situaci. Úzce semknutý klan tvoňl marshall Virgil Ealp a jeho bratň W} att a Morgan. Čtveřici doplňoval Wyattův přítel - proíesionální karetní hráč Doc Holiday, Proti nim se postavili místnírančeři Ike a Billy Clantonové, k nímžse přidali kovbojové Frank a Tom Mclaurvové. Čímto je, že se právě tato přesřelka, po nížři mu- _ ži - Billy Clanton, Frank a Tom Mclaury - byli dílem okamžiku vrženi na věčnost, stala oním zvláštním nad-

vi

o výrobek z

Asie

Ačkoliv je pátek

***

13.10., máme šťastný den s mnohak;ásnými zážitk7. V duchu staré zlatokopecké pís-

časov,ým charismatem, si dodnes 1rámou hlavrr nejen amatérští \yk]adači, umětci, ale i mnozí historikové. Přesouváme se na severní okaj města, na hřbitůvek Boot Hill, Na návrší ]emovaném hroby jsem jich napočítalasi třista - bilance zdejšíchdivokých roků 1880-82 Na většině náhrobků jsou nápisy typu ,,zde Iežírcznámý" nebo ,,oběšen omylem" Ostatní mají ruzné epitafy a kdyby se za nimi neskrývala mnohá lidská tragédie, lecktený by působil až legračně, Pochopitelně, že se zastavujeme u náhrobků Clantono-

vých a Mclauryových.

***

Opět na skok v Nevadě a Las Vegas, kde se symbolicky, Ječ stejně neúspěšně, stává ze mně gambler. Pak ovšem znovu rychle do auta, protožeještě leccos bychom chrěJi vidět a navšrívit. Jedeme na sever, pfijíždímedo vysokých kopců, k lyhlášenému ,,městu duchů" -Bodte.Z kdysi čilého, zlatokopeckého a stříbrokopeckého městečka s ce jak 10 000 obyvateli, zbyl pustý ,,Ghost Town". Je zde několik desítek chatrčí,prázdných domů. Bývalé stodoly, kůlny, benzínová pumpa, fotoateliér, pohřební ústav i osřelá škola. Okna beze skel, roubené sruby jako opilé, V trávě rezavějící skelety automobilů, starého železa, hospodrřského náčiní. Země poseta zbyr lry rezaqi ch konzerv Vše v pozvolném rozkladu. Proč náhle opustili lidé toto misto? Možná byly pfičinou kruté horské podmínlqr, možná nevynášející důl či nějaká nemoc, epidemie, Čert ví, co se vlastně stalo! Již léta se hrstka nadšenců za pomoci kalifornských úřadů pokouší původní stav zachovat. Bránit turistům pozoruhodný inventrlř demontovat nebo ničit. Již několik roků zde existuje přísný dozor. I nyní zde ve dne v noci působí ranger. Jeho předchůdce se však pr} ze všech těch nočníchzvuků zbláznil. Ani bych se nedivil. Je ale možné, že tato a da]šízkazka, je jedním ze série propagačníchtriků, které mají za úkol přilakat platícíturisty. Dalším cílem je slavné kovbojské město Vrrginia City, stojící ve výšce 2000 metru. Dnes má město pouhých několik set obyvate1. Zdejši zlatá a stříbmá naleziště podpořila pok]adnu Unie právě v nejrozhodnějšímobdobí války Severu proti Jihu. Nejdříve

ví

ničky Hej hoši, hej, do Kalifomie.. jedeme po stopách Pony Expressu právě do míst, kde v roce 1848 vypukla zlatá horečka. Blížímese k řece American River, do dnes zapadlé obce zvané Coloma. Zde, na úsvitě 24 1. 1848 hospodářský dohližitel James W. Marshall, na své obvyklé prohlidce vodního náhonu pily spatřil, spolu s několika dělníky, několik žlutých kamínků. Nález ozniimil svému zaměstnavateli Johannu Sutterovi,jenž na těchto rozsráhlých pozemcích hospodařil, Objev se nedal utajit. Do údolía poté do ce]é oblasti vtrhly zástupy zlatokopů a dobrodruhů z Ameriky abtzy i zEvropy. V nedalekém obchodě k-upujeme za 6 dolaru právo k půlhodinovému r}žování zlata. A k tomu zlatokopeckou pánev. Hned za rohem obchodu nás asketický chlapík jménem Bland, pňležitostný herec (star,ý lišák to dává všem na vědomost jakoby náhodně přistrčeným foloalbem), učíjaksprávně rýžovat ušlechtilý kov. Svou tížíby měl gold během vyplachování k]esnout ke dnu. Je pouze třebajen odstranit nejprve větší, pak menší kamínky a poté dostat kov z písku. A opravdu. Nakonec se na dně prázdné pánve na nás smějí dva zlaté mininuggetíčci.Chemický rozbor pomocí lučebnízkoušky by byl mnohem jistější, ale mohu přísaiat, že zdebéžío ryzi zlato| V Sacramentu, h]avním městě Kalifomie, navštěr.ujeme také downtown - tedy sřed města, neboť chceme především vidět historickó místo slavného dojezdu Pony Expressu. Ten pňpomíná známájezdecká socha. Z tohoto místa q,jel 4 dubna 1860 směrem do St. Joseph v Missoun první jezdec s poštou, aby se pak spolu s dalšímrodvážnýmijezdci předháněl ve špičkových výkonech. Až po devatenácti měsících dramatické existence údery telegrafního klíčevyťukali konec Pony Expressu a ziároveň konec jedné velkó legendy. Ano - stojím před sochou symbolizující výkony a hrdinstvíjezdců. Pociťujijistou hrdost na to, žejsem i já měl vlastně tu čest, spolu s Jindrou Bílkem, Standou Vodenkou, Tomášem Králem, zúčastnit se v polovině 80. let, organizace i samotných prvních ročníku Čs. Pony Expressu, Tehdy, byi ve skromnějších podmínkách, jsme na způsob amerického Pony Expressu spolu s kamaíády ze sevemí Moravy uskutečnili přepravu pošty koňmo na trase dlouhé téměř 400 km. Z Mníšku pod Brdy do Sucbdola nad Odrou, na dvaceti místech republiky, čekalo tehdy přes čtyřicet koní a bezmála stejný počet nadšenců - mužů a žen, aby ve dne v noci, za každého počasí,předali si brašny se symbolickou poštou. Jo, to byly časy...

ť

***

Máme před sebou sice ještě stovky mil, ale náš americký pobyt se rychle krátí. V neděli 15,10. opět projíždímeamerickou-kanadskou hranici.

***

Pátek 20. 10. Od rána balíme. Před sedmnáctou hodinoujsmejiž ve vzduchu. Goodbye America, I 1ove you! Sbohem USA, sbohem Kanado, Vracíme se do domů.

Podle autorova deníku zpracoval -yan-

Popisky k íotografiím

-

1.

l,.

Zdravím tě, Monument Valley

2. Bland - město duchů 3. Ve ětyřech státech současně (lltahu, Coloradu, Arizoně a New Mexiku) 4. Na Boot HilI v Tombstone

WAMPUM NESKENONU

5

J ríilřililúnil|'l|l

NESKENONU

,68l+aŘ 'a:j."* &i6všsPn H|ďť;sN ;q írÝ iÝ b9 }n ,?4n" jř" .f;, iiirjÝrr

Něco málo o nás

od lro odobami se již rétně

září 1965

j oddíl

asti jižně o 3.

života

kmen

é

ho měl

opět ny. i

PrimitivnějŠích národů Vítáme, že indiáni žili na vysokém stupni demokracie, kterou se od nich američtí kolonisté učili Degandawída-Akatewíta

_ Řika se, že na počátku měli lidé, kteří tehdy chotlili po Zemi, vše, co potřebovali k životu. učili jsme se chovat ldsku k druhým a respekt ke všem zemslqm bytostim poinali jsnte, že náš blahobyt závisí na životě rostlin a že jsme příbuzní čtyřnohým nnorůnt. StařeŠinové kmenů Haudenosounee

- Lidí dlouhélrc dontu (Neskenonu)

z klanowch

'znplsNÍrŮ

Klonovó vrf,provo Onondogů směřovolo no Brdy. Lochton, owočioro Onondógů, píše:

neskenonskou hru

-

Vietnamci do krytu, ale také na běžnou

MINIROZHOVOR s

Lachtanem

Co nám řeknď o vašich klanouých schůzkách? Klanovky nám začínqive čtvrtek v pět hodin, Já jsem tam o něco dříve, abych zatopi| v kamnech a případně připravil hru. Většinu času hrajeme právě hry, například - Na vraha, Jde o to. aby nikdo nepromluvil, i když se všichni navzájem rasí. Všechno samozřejmě zatmy, což znamená, že je to trošku sado-maso. Kdo promluví ze hry vypadává. Máte na programu také něco inteligentnějšího? Samozřejmě, nechci v klanu žádné namakance, kteří mají prázdnou hlavu a proto zařazuji hry postřehové a právě na lQ. Snažíme se učit také zručnosti. takže občas něco vyrábíme. Část klanovky věnujeme rubrice - Chlapci, nováčkovská! Vede ji watutka Bažant. Něco z vyměřeného času padne na úklid v klubovně.

A co parta, jste dobrými kamarády? Myslím, že nám to společně klape, i když Babička a Mol mají lec|aké blbé nápady. Ještě máš něco zajímavého? Tot'vše, co vám mohu ted'povědět, Medvědi mají i svá tajemství

WAMPUM NESKENONU

KIÁNI klanů i, kdo vyrazili do podzimní přírody do klaje zaBřeznicí, byli sice plni odhodlání zápolit mezi sebou o čest svého klanu, ale byli jen pouhými zástupci zbaběle se rozprchnuvšího č]enstva na návštěvy k babičkám, strýčkůmči za rodinou rekeací a buhvíkam ještě. A kdo tedy byli ti ,,stateční", co doprovodili svého degandawídu a šamana? Lachtan, Hňb, Horoběžec a Mafián, Do pamětního mramoru vytesáme jejichjména. Ostatní ať se hluboce hanbí! Po cestě plné her tradičních i těch co přiroda sama nabídla Hod jabJkem na cíl - pfišlo i na mumraj ve stohu slámy a zázračné pole brambor, které poskytlo pracovitým levnou večeň Sobotním cílem byla hora Třemšín s rozhlednou na vrchoJu, alejen pro ly, co nemaji závraĚ a nebojí se na ni vylézt, když kamarádi s ní kývají. Což nebylo právě snadné vzhledem k uhnilým základním sloupům. Po prohlídce místni kapličky vyrazila výprava po žlutéaž k potoku, poté po červenéa modré Nakonec nevěděl nikdo, kdejsou. Zádaápanika, klído si zahráli laírapery Zača1o se stmívat a potok nikde. Zvítězila vůle a možná i zkušenost Ne-

Inu

bo snad pomohl brdský skřítek Fabián? Utábořili se. Večer u ohně, vaření a noc pod šir,ým nebem, Po ranním vysoukání se ze spacáků a vymotáni z dekvyrazlli v doprovodu drobných hříčekk dní kůrky chleba aužje tu stanice Příkosice, Ze bři -Hfib s Horoběžcem nakonec nebylo vůbec důležité!Přesto jim patří bratrský stisk rukou.

v_laku. Kl

podle čl. Hotwenaka, redakce WN

V létě dokóže tóbořit snod koždý zvlódnout to s portou kluků i v pořódných mrozech bez úhony mužsfuo iiž vyžoduie určitézkušenosti. S ieiich sbíróním zočoli v Neskenonu v roce 1972. V tom roce zočol oddíl tóbořit v indiónských stonech lýpí. Řekli si, že když ie možné ve slonu bez problémůudržovot stólý oheň, pok to přece nemůže být tokol^7 problém. Ale tok lehké to zos nebylo o kdo přečkol olespoň tři dny no sněhu ví, o čem mluvíme.

S myšlenkou zatábořit st v zimé na místě letního tábora Bílých týpí přiše| snad Čiksika, kten7

také první zimní tábor nedaleko šumavských

Petrovic, pod samotou Volešek, zorganizoval. Vypravilo se sem devět průkopníků,jejichž jména jsou dobře známa: Tagajutah, ČmudIa, Brumla, Watomika, odjob, Kofík,Mišky, Jim a Čiksika

Věkový průměr 13,5 roku. Ciksika vzpomíná:

,,...Na místě letního tábora leželo jen nepatrně sněhu, zato rtuť teploměru slezla deset dí|kůpod nulu, Tyče jsme tu měli od Iéta, takže se stavbou potíže neby|y a tak jsme se moh|i vrhnout do práce, která nám pak zabírala nejvíce času - to byla příprava dřeva. Krom toho jsme se pokou-

šeli lyžovat na těch třech centimetrech a došlo

něco her. Pruní noc jsme šli brzo spát a ráno nás všechny vzbudil chlad Věrte mi, že pohled na vyhaslé ohniště ve stanu v šest ráno,když člověk dýchne a zůstane mu u pusy rampouch, nepotěší ani tvrdé muže. Proto zaléháváme příštínoc později Hrajeme, zpíváme, vyprávíme si, slzíme po útulném vzdá|eném domově a svádíme to na kouř Měl zvláštníatmosíéruten Silvestr prožitý v indiánském stanu. Ani nám nevadilo, že jsme Nový rok uvíta|i džusem a o několik minut nepřesi na

ně. Vydrželi jsme týdenní boj s tvrdou šumav-

skou přírodou. Na dvoje omrzlé nohy a jiné

nepříjemnosti se ostatně časem zapomělo." Mohli se však poch|ubit tím, že na táboře ani v příštíchdnech nikdo neonemocněl a celou zimu byli zdravíjako ryby Protože celý týden svíti|o mrazivé slunce a v noci jiskřily hvězdy, zvítězil pro toto setkání na sněhu název - tábor Jasných nocí. Autorem byl Jim z klanu Modré želvy. Na spásné mraky se sněhem však účastnícičeka|i marně! V té době ,,velkých začátků"používal oddí| ma-

lých týpí (o průměru 3,5 metru), do ktenj,ch se vešli pouze 3 bojovníci a oheň přiměřené velikostl, Dosud neznali používánítzv. rosných plachet (|iningů), které lépe džíteplo a vylepšují odvětrávání kouře A tak ohně uvnitř tehdejšíchstanů své tábomíky asi

příliš nezahřály. Rozhodně, v dnes běžně užívaných \ípícho průměru přes 5 metrů a opatřených liningy, se zimní počasípřečkávánesrovnatelně lépe. Ale takové už jsou strasti průkopníků. Druhý tábor Sněžných hadů se konal v Jese-

níkách u studének, účastnilo se ho deset lidí (z toho čtyři podruhé) a Wadytakův pes Ajabrik.

Hra velkých a malých lrokézůse tu sta|a nato|ik

že dala název táboru, účastníky oznámkovaném na čistou jedničku Ptáte se, jak se taková indiánská hra hraje? Bojovníci vyšlapou do sněhu hladkou stopu - dráhu pro,,hady" (ak se říká hladkým opracovaným holím), do které pak házením hady vypouštějí. Hadi nesmějí ze stopy vyletět a vítězíten, jehož had se oblíbenou,

,,doplazil nejdál"

Mimochodem sakoh

s ciksikou a winema-

kem tu strávili noc ve vlastnoručně postaveném iglů. Také fungovala sauna, chlapci musí do nového roku přece vykročit čistína těle i na duchu Třetí tábor Bezavých lišek se konal na Východním Slovensku u Uliče, rovněž podle tradice na místě letního tábora. Na dlouhou pouť přes celou tehdejší republiku se vydalo 9 bojovníků a tři nováčcr (Qítko, Zdeněk a Vydra). Třináctým byl Adyk, kteryi přijel pomoci se stavbou, druhý den se musel vracet do Prahy a přesto mu to stálo zato! Četla se knížka,,Země věnovaná Kainovi", která do prostředí karpatské zimy byla jako u|itá Stala se pak oddílovým bestsellerem Bodování vyhrál Tahiska Ctvrtý tábor Půlnočníhosvětla (1975) u Budislavi připravil a vedl Tarha. Deset lidí zažilo má-

|o sněhu amírnémrazy Na běžkách zdolali nejvyššívrchol Ždárských vrchů Devět skal. Auto-

rem názvu tábora byl lhasapa. Tábor Harcovníků (1 976), v pořadí pátý, byl do té doby nejtvrdší. Dvacetistupňové mrazy,

množství sněhu! Zalo se však poprvé stavěla velká týpí o průměru přes 5 metrů, která mohla v pohodě pojmout až 6-B lidí včetně velkého ohně, což pohodu ve stanech velmi umocnilo Neskenonci vztyčili dvě. Ze zastávky ČSD Ovesná na Sumavě šlo 9 odvážlivců v závějích a chumelenici na tábořiště, vzdálené tři kilometry, čtyři hodiny! Za překonání obtížínejnáročnějšího pr-

vého dne zapsal později šaman Čiksika účastníkům mimořádné orlí pero ,,Sňůra" zimního táboření v dalších letech pokračuje tábory: Zavá\ich stop (Jeseníky, 1 977), Bi lého s|ibu (Krušné hory, 1978), Tábor překvapení

(Výcho_dní SIovensko, 1 979), Sonosoweho (Mirkovice u Ceského Krumlova, 1980; měl mimořádnou účast-15 táborníků), Pod Chilcootem (u Budislavi, 1 981), Na konci světa (u Radošic na Rožmitálsku, 1982, 16 účastníků),Lodi Fram (v Podhradí nedaleko Aše, 19B3), Dýmajících ohňů (u Starého Města pod Sněžníkem, 19B4), Srse Prasce N H. (Hrbov u Polné, 19B5), Zpívlícíhodřeva (Orlické hory, 1986), Na blátě Jámoru (Mikulášovice u Česko-ŠaskéhoŠr4i,carska. 1987), Tří světů (u Makarova v Pošumaví, 1 988) a 1 6. Tábor Svobody (nedaleko Toužimi u řeky Střely, 1989). Jednoho z posledních táborů - Psího mrazu v roce 1 996 u vsi Vápno, nedaleko Mnichova Hradiště, se účastnilo B bojovníků Kapalina v teplo-

-

měru slezla pod -30"C. Přesto se .jen nesedělo

u ohně, ale hrá|y se,,šíny" (hokej na sněhu), íotbal

a tradiční,,Sněžní hadi". Mimo týpí se bez indiánského kapote však

neodvažovali.

WAMPUM

l

NESKENONU 7

Neznámábflá rasa a n h

hvizda,lým jazykem silbo,

émlábílárasa, našíplanety. Guančové se

vědoby-

tním

kter,ý se na Gomeře uchoval dodnes. Přesto, že ži-

li na ostrovech, nestavěli lodě. Jejich kmeny ve 14. století žilyjako v Neoli-

tu a vzdor tomu, zanechali Guančové po sobě písemné památky, pečetidla s geometrickými omamenty a elegantně zdobenou keramiku. Jejich muži měřili přes dva metry, měli pohledný obličej s bílou pletí, modré oči a plavé anebo ryšavévlasy. Dodnes se nepodaňlo odhalit odkud pňšli. Také v bezútěšné pustině krajiny Paracas poblížplaniny Nazsca nalézají dnes archeologové mumie etnických skupin s bílou pletí ajasně světlými vlasy. V povodí brazilskó řeky Ipixum byli v roce 1972 objeveni bílíindiáni pracovníky Národní nadace pro indiány. Ukázalo se však, že lžpřed,2, svět. válkou, několik stovek těchto lidí žilo v Mato Grosso. Pak se však tito kranhakarores opět ztratili v příšeřípralesa. Existují nejruznější teorie, žejde o potomky uprchlíků bájnó Atlantidy a pro toto twzení mají současníarcheologové mnoho ,,důkazů". Také v Severní Americe objevili v 17. století francouzští voyagers bí1é indiány u kmene Mandanů.

pohřeb roce

1996byl

"pfaotce" indiánů

temí ostatky,

kosních 380

amerických i úlomků lidských kostí totiž potvrdilo, že generacemi tamních indiánů předáváná legenda o jejich prapředcích žijícíchna tomto území,můžebýt pravdivá. Podle místa nálezu se kostlivci začalo říkat prosíé,,muž z Kennewicku". Ostatky ,,muže z Kennewicku" byly převezeny do antropologického muzea v Seattlu, kde bylo zahájeno jejich podrobné zkoumání. Bylo potvrzeno, že jde o pozůstatky člověka, kter,ý žil přod téměř deseti tisíci ]ety přesněji před 9320 až 9510 ]ety. Místo nálezu podpořilo teoňi, že s velkou pravděpodobností by mohlo jít o prapředka některého z pěti kmenů - Coiville, Nez Perce, Umatilla, Yakama a Wanapum. Podle nejmodemějších metod bylo zjištěno nejen stáň indiánského ,,dědečka", ale i dalšíúdaje: měňl 175 centimetó. dožil se zhruba pětačtyficeti let a přetrpěl několik zranění. Nejvťnějí újmu utrpěl - pravděpodobně při boji nebo po pádu - na lícníkosti pod lelým okem Několiklát si také zlomil žebra a zřejmě i loket. Vědci byla také otevřena diskuse, odkud ajakým způsobem se na dnešní území USA dostaly prapředci současných indiánů. Dosud se předpokJádalo. že pňšli pěšky ze seyeru, z(lzemí Aljašky. Kostra ,,muže z Kennewicku'' r šak vykazuje rysy obyvatel Polynésie či jižníAsie. To by však znamenalo. že indiiinští prapředci byli mořeplavci ,. Současně se zahájením vědeckého bádání nad kostlivcem se ovšem r roce 1 996 zvedla v indiánských kmenech, jejichž příslušnícise považují za potomky,,muže z Kennewicku", vlnanevole s touto činností.Podle nich je totiž zkoumání lidských ostatků znesvěcením jejich tradic a historie. Proto b1ly federací indiánských kmenů žijícíchna územístátů Washington, Oregon a Idaho povolány ,,do zbroje" největšíprávní kapacity bojujícív indiánských barvách. Po pěti letech jejich úsilía interpelací na nejvyššíchmístech dosáhli indiáni svého: vzdor snaze vědců pokračovat v práci, bylo počátkem podzimu federálními orgány rozhodnuto, že zkoumání nálezu je u konce, a ostat(reu/sj) ky mohou být uloženy v historickém indiánském pohřebišti

i

Gigantické týpí íra EXPO 2000 ili1,

ezesporu nepřehlédnutelným objektem v areálu světové

il:ii|výstavy EXPO 2000 v Hannoveru se stalo indiánské maxi-týpí, kteró postavily společně tři neměcké skaut ské organizace katoličtískauti sv. Jiří (DPSG), protestantský Svaz křesťanských skautek a skautů (VCP) a nekonfesní skauti (BdP). Záhy po zrodu myšlenky si němečtískauti uvědomili, že aby se týpí v rozlehlém areálu, který měl plochu 160 hektaru a vystavovalo na něm přes I1O zemi světa, neztratilo, musí mít úctyhodnó rozměry. To se jim skutečně podařilo. Vigvam by1 vysoký 27 metru, na tyče v délce 35 metru padly statní velikáni ze Schwarzwaldskóho pohoří a jejich celková hmotnost byla osm tun. Po celou dobu EXPO 2000 byla pro nár,štěvníky (v celkovóm součtu výsta vu sh]édla místo pořadatel i očekávaných čtyňceti miliónů necelá polovina) připravena v obřím týpí řada ,,wokshopů", divadelních představení, tanečních přehlídek i dalších akcí. Občerstvení bylo zajištěno v kavárně Wonderland a k výjimečnosti interiéru pňspěla i visutá lanová dráha. Gj)

8

HSLKA SKATA

Hudbaatext: .Jozfek

6A+Di}

Autor písně je na snímku prvni zprava (nahoře)

Pátků je už to pár, kdy v létě jsem ji zhlíd.

Smála se na mě fajn, já musel za níjít. Z těch očíhlubokých roztočil se mi svět, zmátla mě sama tím, když řekla můžuhned. Flef:

Já jsem ji znal, byla to holka okatá, měl jsem ji rád a měla srdce ze zlata. Po tvářích mě pohladí, poví, že jí nevadÍ, když cowboy jsem a lásku.ien, jí můžu dát.

Nezbejval na nic čas, dobytek hlady řval, tak už to chodívá, když jsem ji objímal Můj táta v ohradě vždy večer se mi smá|, tu holku z města měl bys mít od těla dál. Když v lélě znovu pak náš dům se v slunci hřál, nejela dlouho k nám a já se o ni bá|. Pak jsem se dověděl, že v městě si ji vzal, ten pošt'ák co jí mý psaní nosíval

WAMPUM NESKENONU

trí(

i

\\

rNi

\,\ " Velkou událostí v redakci byly podzimnívýstavy knižníchnovinek Knihy o přírodě. V pořadí 1iž čtvrtý Literární den znamenal shon,

přípravu propagačníchmateriálů

a

zmatky

s převozem knih na výstavy, Otevřením vý-

stavy se vše změnilo. Přišli první návštěvníci, v důstojném tichu si prohlíželi knihy a zavládl příjemný poklid. Ne však nadlouho. ,,Poslyš, redaktore," vykoukl na mne zpoza

4istavního pultu známý lišácký Ksigudanův kukuč a já začal tušit, že poklid je ten tem

,,Nemám nic proti knížkám, vždycky se mi líbi-

lyaobčasinějakou otevřu. Mu-

sím dokonce

uznal, že Iady na té vaší4i-

stavě máte plno zajímalnj,ch

knih

tech

o

zvířanebo

o rosilinách. Ale jsi sijistý, že ty knihy také na-

ši kamarádi čtou?,, Otevřel jsem pusu, abych protestoval proti takovému nespravedlivému nařčení,ale Ksigudan zjevně vůbec nečekal na odpověd'a pokračoval: "Já jsem toho názoru, že se má důvěřovat, ale i prověřovat." Zase jsem zavřel pusu, protože mi bylo jasné, že dalšídíl Ksigudanovy soutěže bude o knihách azvířalech v nich. ,,Vybral jsem několik opravdu slavných hr dinů," pokračoval náš redakčnípřítel. ,,ZkráIka a dobře, přesvědčím se raději sám a už se těším na dopisy pro mne," uza-

vřel rezolutně

Zde jsou

ve kterých jsou jména autorů literárních ,,otců" a jména zvířecích hrdinů z jejich knížek, povídek a seriálů. V řádku je zpravidla prvni

-

část jména napsaná správně (v jednom případě první část chybí) a druhá část je skrytá v přesmyčce. Poblížnajdete i ilustraci zobrazujícíkaždéhoz hrdinů.

Přesmyčky

Prvním úkolem je zjistit správná jména autorů i jejich hrdinů. Obě přesmyčky jsou vždy s příslušným obrázkem buď přímo spo|eny, nebo alespoň jsou nablízku. To může být při luštění pomůckou i nápovědou, takže budete s prvním úkolem jistě brzo hotovi.

rozhovor,

Ksigudanovy

otázky V nakreslené tabulce na-

,,literární"

leznete vždy ob jeden

řádek celkem

dvojice

Název knihy, povídky nebo

čtyři

seriálu

přesmyček,

První úkol byl docela jednoduchý a Ksigudan se těší,že v druhém se již trochu zapotíte. QIázkazní,jak se jmenuje a|espoň jedna kniha, povídka či seriál každého z uvedených autorů. kde vystupuie náš zvířecí hrdina?

N_ :r,."

Kreslíři

Obrázl
Mimo soutěž

'_

cíhrdina. Kdo ho najde, tomu

také přibude jeden lístečekse jménem v osudí při losování knižní

odměny

Soutěž

Soutěž

Na všechny dopisy se správnými itěmi ne úplně správnými odpověd'mi se s Ksigudanem těšíme do konce února. z knižníchodměn některého nakladatelslví vybereme společně pěknou

knížku a vylosujeme r4iherce ze všech dopisů s alespoň jednou správnou odpovědí. Větší naději na nj,hru samozřejmě mají ti, kdo pošlou správné odpovědi na více otázek.

Ksigudan obdivuje duby - WN ěíslo 3/2000

_ Správné odpovědi na minulé soutěžníotázky. Ctyři dubové listy na obrázku patřily následujícím

dubům: 1-dubzimní,

Soutěž

2 - dub červený, 3 - dub cesmínovitý a konečně

knížkuSvatopluka

Hrnčíře,,Ostrov uctívačůginga", kterou věnova-

Soutěž

dubovéh červený, ve městě Zl zek

oblíbeným dubem .je stízámeckého parku nám Alice a spolu s kresbou posla|a i jeden list dubu červeného. Doufáme, že se v novém tisíciletí bude dobře dařit nejen dub

krásnému dubu ve zlínském parku, ale i vám všem, milí kamarádi.

Z Ksigudanoul,ch poznámek sestavil

lo

nakladatelství ostrov. Přetiskujeme také jeií obrá-

' WAMPUM

Jiří ČERVINKA

NESKENONU 9

sckánách. Původně se vyráběly z živéholipového dřeva, méně pak zjavoru, a častějšíborovice. Nikdy však zjilmu,jehož kůru Irokézové používali na stavbu dlouhých domů. Původ masek souvisí s následujícímmýtem. Swoňtel soupefil o moc s nejsilnějším představitelem Tváfi. Stvofitel vyhrá], ale uznal velkou sílu Tviáře, a proto jej ustanovil pomocníkem lovců a léčitelemnemocí. Tvlť, která si pň zápasu zlomila nos, souhlasila s tím, aby ji lidé napodobo-

a léčiliprosřednictvím foukání a rozdmýchávání horkého popela. ČlenovéSpo|ďnosti trošky vody masky nepoužívali.Nosili u sebe malé množství,,medicíny" tvořené z rizných čásíizviřaí a setkávali se řikrát či čtyřikrát zarok,aby obnovilijejí sílu. Tato společnost se stále schází v červnu pátou noc po úplňlt. Dalšímdůležitým spolkem je Spolek malých lidí. Irokézovévěňli, žežljimalllidé,které Stvořitel pověřil, aby pomahali uzdravovat, Tento spolekje časío nazývin Tmaqí tanec, protože se setklíníuskutečňovala v temnotě. Spo|ečnost posvátných mužů zasřešuje všechny léčitelskéspolečnosti, Vlastní některé masky, které nenáležejíSpolečnosti nepravých tváří, Všichni příďušníci ruzných léčitelských spolkůjsou ziároveň členy této. Stnrktura léčitelskéhoobŤadu probíhá tak, že se v určitou dobu sejde spolek (často v noci). Vedoucí obřadu vysvětlí, kdo apročje požádal o pomoc, Potom následuje poděkování Stvořiteli a dalšímsilrim. Je jim představen nemocný. Pak následují tance, zpěvy a modlitby. V pruběhu nich je napfiklad jako u Spolku orla posíláno dokola maso, ze kterého si každý ukusuje, přičemž napodobuje trhání masa or lem apod. V závěru obřadu se rozlóvá k-ukuňčná polévka do přinesených misek, cožje takó signál ukončeníobřadu. V pruběhu se pálí tabák, kteqi nese modlitby a přaní k duchovním bytostem, Zpěváci i tanečníci bývají rovnoměrně zastoupeni z obou skupin klanů (z každé moiety), což znamená vyrovnanost účastiV kmenových záležitostech, Při obřadu se používajíbubny a chiestidla. Zánik mnoha léčirelskýchspolečností je spjat s tzv. novým náboženstvím Krásného jezera z počátku 19 století, kteq' ostře \ystupoval proti těmto praktikám, Přesto se činnost některych z nich udrže-

vali,

Mnoho antropologů se domnívá, že vznik ]éčitelských společnostíkokézůje spojen s epidemiemi zejména spalniček a neštovic v 17. století, které do

Ameriky zavlekli pfistěhovalci z Ewopy. Jedna z nejhoršíchepidemií neštovic, která

zasitia zejmé-

na Mohawky, byla zavlečena mezi indiány holandskými kupci roku 1634. Podle archeologů se napfik]ad tradičnídřevěné masky Společnosti nepravých tváří staly běžnými až v polovině 17 století. Funkce spolku spočíva]a v tom, že formou obřadu ,,léčila"nemocného. Pojetí nemoci bylo totiž odIišnéod evropského chápání Nemoc byla vnímána jako zasáhnutí duchovních byostí nebo špatných sil. Proto bylo pořeba oslolit ochranné duchy a dobré síly, aby napomohli odstranění těch špatných Muselo se to vŠak dít ověřeným zpŮsobem to Znamená formou obřadu, který se již mnohokrát osvědčil. Proto součástí každéhoobřadu (nejen s cílem něko-

ho ,,vyléčit") bylo poděkoiání Srvořiteli a dalším

WN 4/97) Každý spoJek mátedy své ochlanné bytosti, k nimž se obrací s žádostí o pomoc, To se lišíkomunitu od komuniry. Výběr určité léčitelskéspolečnosti záieži na výkladu snu nemocného Sen se totiž por,ťuje za podvědomé přání. které může být pfičinou nemoci. Součástíobřadujsou pisně a [ance. V dialektech Irokézůje slovo píseň spřízněno se slovem ,,vyšší moc" (orenda) - silou. která je obsažena ve všem (animistické pojetí světa). Z tohoje zřejmó, že píseň měla u kokézůjinou funci než má \ naší společnosti. Nejednalo se o zábaiu. a]e o náboženskou záležitost, Písně byly také ,.majetkem" jedinců, rodiny či k]anu. Pro charakteristické tance jednotlivých spolhi se někdy spolk1, označujínázvem tance V čele společnosti stojí často muž a další muž zpi vá a řídíobřady. Ženy někdl,pn obřadu připrarují pohoštění nebo se starají o ma_skr natírají je slunečnicor"ým olejem předtím. než se použijí. Významnó postavení má pň obřadech matka k]anu. Členovéléčitelskésk,upin) se získára]i tak, že byli spolkem rryléčeni, nebo tím že rněli vizi nebo sejim zdálo o tom, aby se k spolkl pňpojili V určitém smyslu mohl jedinec člensn í zdědit nebo mohl bytostem (viz

být doporučen t'znamnou osobou U Irokézůse vyskyrulí dr a rr pr léčitelskýchspolečností: ty, které použírají pň obřadech masky, a ty bez masek. Do první skupin1 patří Společnost ne-

pravých tváří, Kukuňčná h,ář a Spolďnost mystických zvířat, přičemžta poslední je r e skutečnos-

ti tvořena několika malými spoUi) . z nichž každý má

svou vlastní píseň a formu obřadu. jimiž jsou napodobovány ochlanné b}tosti Je to napňlldad Medvě-

dí spolek, Bizoní spolek. dúležiŇ OrIí spolek (pfi obřadu tanečnícinapodobují chor ání orla) a Spolek lydry. Poslední je určen pouze ženám. Největší a nejznánější skupinou je Spolďnost nepraqých

tváří (o

3ilii íii iiiii

roto, abychom mohli lépe charakterizovat tyto spolky, bychom museli zabíhat do náboženství kokézů, které je s nimi neoddělitelně spjato, ale není tómatem tohoto č]ánk-u. Proto budu dále v textu používatpracovní termín léčitelskéspolečnosti.

10

wAMpuM NEsKENoNU

té jsme 1iž mnohokrár psali), Členové této společnosti se setkávali zejména v polovině zimy při důležitérnobřadu a jednou nebo dvakrát do roka, kdy obchazeli d'Iouhé domy, aby vyléčilinemoci.

Masky musely blýt .,žileny" tabákovým kouřem akukufičnou kašíanesměly

se

uchovávatv žádných

la dodnes. i,,,l-

t'1 i," ,.:,,:| .'2,,,l1.)I>:-

Jednou draví ptáci a zvířata objevili mladého zabitého a skalpovanóho lovce, ktmý jim vždy obětoval pr"vní ulovenou zvěř. Velký orel se domluvil se zvířaty a ta přípravila lék zjejich masa akořenů rost1in. Po několika neúspěšných pokusech pták přinesl skalp z nepřítelova obydlí. Byl zakouřený a usušený a nestačil na hlalu mrtvého. Velká vrána tedy na

skalp vyprázdnila žaludek, aby skalp očistila od

kouře. Oshadagea (velký orel) si vytrhl pero z KídIa a namočiljej do rosy, která zůstala v jamce najeho zádech. Vodu stříkl na suchý skalp, ktery se natátrl, jako když se rozevírá list. Ptáci zpívali a aby se zvýšil účinek,chřestýš chřestil ocasem. Když se lovec probral, zjistil, žeronlmiíečizviřat. Byla to píseň zvířat, která lovce vyléčil'a. Zviřata lovci navrh]a, že pokud bude chtít někdo z l idí vyjádřit svou vděčnost, můžesvolat obřad a zpívat tuto píseň. Lovec žádal, aby mu zvěř řekla tajemství

léčby,ale zvířata odpověděla, že se to musí sdělit v pravý čas svobodnému muži Po čase zvířata naučila mladého lovce píseň, která dodává medicíně si lu - Gadonah. Upozomila jej na to, že ,,medicína" musí být po určitédobě obnovována v pruběhu nočních obřadů, Medicína se jmenovala Niganigaah trošku vody, protože množství vody by1o nepatmé, (Existuje mnoho variant. Jinó uvádí napfiklad to, že zvlíata nabrala vodu do hlavičky žaludu.) S použitím za}rraniční literanrry pápravila T,ívia ŠAvELKovÁ

Tabuka l. Průběžnépořadí lig

fflodšížóci l. ligo 1.

2, 3. 4. 5.

Severka

ZS Pošepného

LC JižníMěsto A Ontário ZS Brigáda

Vóžené hróčkv o hróči, trenéři, rozhodčí,'fondové, Mlodší žód 2.1i9o rodiče nošich mlodších ,,zš ",,angáoa"" tl2 Hvězdy nósledovníků, všichni J TJ Malešice příznivci interkrosu, ród Ontário B 4 5 LCC Hadotín by.h Vóm ioko předsedo §torší žúli ceského svozu interkrosu " 1 LC JižníMěsto A ooořól oři oříležitosti 2. Ontário ťončícíhbroku, století 3. LCC Radotín 4. Desítka tisíciletíhodně úspěchů, 5, Severka 6. LC JižníMěsto B sookoienost spokoj zdroví iok v'i nt"rŘroru, Dorosl 1. LC JižníMěsto A tok i ve vošem osobním 2LCC Radoín životě. J Severka 1

iiiiilto.iím v čele interkrosu od počátku roku liii;119B7 a tak bych si dovolil ma|é ohlédnutí. :iiií;iíiiioddob počátkůinterkrosu u nás, kdy po Praze kolovaly 3 sady interkrosek, jsme prošli obdobím, kdy se hrá|o s ručně vyráběnými náhražkami z laminátot4ich tyček s duralor4im okem a výpletem ze silonot47ch pásků. Nakonec se podařilo zajistit nl,robce interkrosek a tak máme možnost sehnat Vybavení relativně bez problémů Kdo si dnes vzpomíná, že pruním interkroson/m oddílem u nás byl oddíl Během s trenérem Benčou Hockým? Brzy se přidaly některé turisticko-sportovní oddíly - Orlíci Praha (odchovanci oddí|u založili roku 1989 Lacrosse Club Jižní

Město), LCC Radotín, TJ Malešice, Albatros, gymnázium Zatlanka, Pokoutníci Pozdě.ii přibyly týmy Tekumseh, Severka, Kosmík, Ontário, Ostříž,Klokani, Karibu. V těch dobách hrály interkros ještě jenom děti a dorost a pro ně by-

la organizována liga Pokusy o |ega|izaci interkrosu (jako spoft ze

56,

1. 2, 3. 4, 5, 6, 7, 8, 9. 1.

2, 3 4, 5.

6

lnterkros pro dospělé začal býl organizován - tehdy .jako otevřené turnaje, kde se hráči do týmů rozlosovali. Na podzim 1990 Vláda Manda z TJ Malešice zorganizova| 24 hodin interkrosu. Týmy LC JižníMěsto a LCC Hadotín ve s|ožení10 hráčůa2brankáři spolu sehrály toto zatím u nás nejdelší utkání

,l. 2, 3. 4. 5. 6. 7. 8.

-

kodbal, skate-

v roce ,l990-91

pokračování na straně 12

e

3 a

0

J

3

J J

7. 8.

300 201 102 003

210 210 1a2 003

62:32 39:44

4

39:41 25:51

2 0

]015 ,l5:]

t)

4b 1

5;6

4:12

3b 2b 1b

0

t tr

J

4 4

e 4 2 J

3

500 401

3a2 103 103 005 3o0 202 200 1o2 102 003

222:M

16

] 91:1

120;1 10

73:128 72:133 73:180

10b

8b 6b 2b 2b

0b

96: 60

6b

89: 83 62: 35

4b 4b 2b 2b 0b

70:82

81:,l0o

64:92

Dospěli _ PrqžskÉligrr Severka Koniinualita Trackes Pitoti Radotín Memento

LCC Radotin Fotoni Borůvky

FFF

Tea Pafiy B

Dolní kamenice

Paleiy

Ontário Gusano Rojo

DtSK kivi Benešov

Klokani

LC JižníMěsto Tea Party Spalovači Renegáti Los Parchantos

LC Káča Ostřž

TJ Malešice

17 15

8+9 7+8 5+7 6+5 4+3 0+6 2+4 3+2

12 t,t

7

vzái.zápas

6 ó

24:.6

5

2

1+1

Dospěli _ Českó ligo

západu nebyl lakros a interkros doporučen Čsrv.; prinesly zařazení interkrosu do tehdejšího SSM mezi netradiční sporty board, šimbal, ringo, strikembal

Ostříž Ontário kivi Benešov

ó

6 5 5 b

6 5 3 6

J J

3 2 2 2

2 J

420 500 311 312 303 104 003 006 300 300 2a1 101 ,lo1

0o2 002 003

205:140

'l88:177

10 10 7 7 6

152:182 65: 93 119,228

0 0

184:127 168:127

16911

861

76

58

74:58 72:61

6 6

64:43

4 2

4l:58

2 0 0

38: 37 33: 45 51: 99

WAMPUM NESKENoNU 11

Periody trvaly 55 minut s S-ti minutotnl,mi přestávkami, LCJM nakonec vyhrál 1387:1254, ale to nenítak důležitéjako fakt, že jsme tuto 24 hodinovku zvládli jako první ve světě Liga dospělých se hraje až od ročníku199293 a hned od počátku io přineslo velký nárůst hráčů.Od 2. kola musela bl7t liga rozdělena na 1. a 2. ligu pro velký počet týmů. ,l996 Od roku existuje současný systém: 1. liga se nazývá EXTRALIGA. 2. liga se nrale ČesrÁ a MoBAVSKÁ LIGA (Moravská bohužel skončila před 2 roky, když se po odchodu organizátorů nenašla náhrada). 3. liga regionální - v současnosti PRAŽSKÁ LIGA, která můžeblfi při větším počtu týmů roz,l. dělena na a 2. Pražskou ligu.

Za ta léta hráči přicházeli, odcházeli, zakládali nové týmy, někteří se po letech opět vracejí, Všechny nás spoju.je společná zábava sport, lakros, interkros. Když jsme letos museli přistoupit k celkem drastickému zdraženípříspěvků, měl jsem trochu obavy, kolik týmů, hráčůto odradí Výsledek je celkem příjemným překvapením. Ubylo pár početných týmů, ale nako-

-

nec přibyly nové jak z řad

odrost|ých

dorostenců, tak i z řad hráčůČeskéholakrosu. Ti si zřejmě začínalíuvědomovat, že interkros se hraje od listopadu do března, právě v době, kdy se venku nedá hrát. Jak je možnévidět na lize, přicházqí interkrosu na chul' a myslím, že příštíroky přinesou postup něktenl,ch lakových týmů mezi elitní extraligu Kéžby ještě přibylo více dětských týmů Několikaletá stagnace byla loni ukončena návratem dětských oddí|ůLCC Radotín, letos pak přibyly TJ Malešice a ZŠln-

terbrigáda

A tak doufám, že tento čerstr4i vítr v inerkrosu

znamená, že se o budoucnosl interkrosu nemusíme obávat. Že přijdou dalšíhráči schopní se na Mistrovství světa probojovat až do finále a přivést pohár fiako v reprezentace ČB z Bruselu v roce'l999). Ale také douíám, že se u nás změní k lepšímu vzájemné vzIahy. Zejména respekt k soupeři a rozhodčím Já věřím a doufám, že nikdo nerozhoduje s úmyslem někoho poškodit, že nikdo nedělá úmyslnéíauly aže silná slova na adresu

Tabuka ll. pořadí střelců

V pondělí l3. listopodu se

-- --$k*řrí*:j -L-Ts: 1. Čmelík Severka 51 2. Stříbrský ZŠPošepného36 3, Fidrmuc Ontário S 33 4. Pešl Severka 30 5. Seiler LC JižníMěsto A 26

"_..._|"lt]_:l 1, Forst 2. Podroužek O, 3. Kotěra 4, Fleischhmans

Drešer

l1g__"__

Hvězdy

50

TJ Matešíce

13 12 10

Ontário M ZŠlnterbrigády B TJ Malešice

10

Dorosl 1.

Sedina

2,

Košťál

Spousta Kostka 5. Rayman

4,

__*_"_+J:*|igo

Severka LCC Radotín )sTr]7

90 78 b4

Ontário

43

(

- dospěli

LC JižníMésto 2. Kurz Pave| Spalovači 3. Vratišovský Benegáti 4. Ehrler Ostříž 5. Miku|ka Tea Party Vít Spalovači

1. §nížek

li,g: ';J::nř-!!_ '1 !::"F"r Konštant Disk 2. Liška Gusano Rojo

"."" "_

3. 4.

_"

"

Fenyko Wasik Cerník

1

]

9 8

17 17

82 68 65

62 62

Palety

šli 2. Schattner Severka 3. Jansa Piloti 4. Rrál Trackers 5. Mandík Memento

,

30

20

_

Ontário Ontário

_.-."--|*::tí"-"|i9":_:"l9__if '1

trt

LCC Radotín

Vratišovský Severka

13: 87

u

v prožskémDivodle Jiřího Grossmonno konol večer Neskenonu, který 4. zóíí 2000 oslovil 35 let své

nepřetrŽité Činnosti. Význomné v/ročítoho skoutského oddílu, v součosnédobě woodcrofterského kmene, si přišli společně s neskenonci mnoho generocí připomenout i ieiich přótelé o příznivci z řod širšítóbornické veřeinosti. Mezi nimi i bývolí členovéHochů od Bobří řeky, kteří tu toké pokřtili netrpělivě očekóvonou novinku noklodotelsfuí ostrov knihu vzpomínek no osobu o oddíl Joroslovo Fogloro s nózvem ,,Jestřóbe , díky". Byl mezi nimi i zpěvók Povel Bobek.

59 57

úrodu rečera zazněla hymna Neskenonu

r pror edení Neskenon Bandu (Tarha, Tooa byl pro-

kuh Adrk. Osu,eh, Wadytaka)

hlavně rozhodčích nejsou myšlena vážně. ale jsou jen výsledkem zvýšenéhladiny adrena|inu během zápasu. My všichni musíme z|epšit zna|ost pravidel (ty navíc mají několik podstatných změn) a to je úko| pro každého hráče, trenéra rozhodčího Na závěr bych chtěl poděkovat všem kteří interkros šířitpomáhali a pomáhají, kteří pracují s dětmi, organizují své oddíly a k|uby dělaji rozhodčí a podílejí se vůbec na organizaci interkrosu za tuto dobrovolnou činnost v současnosti, kdy většina národaza všímvidía h edá peníze, by měl být každý takový odměněn více, než odpuštěnými příspěvky Jenom doufám, že se i tak mezi námi objeví da|ší noví trenéři dětí i dospělých, organizátoři Iigor4;ch

soutěží, lidé ochotn i zpr acov áv aI r47sIed ky go vých zápasů a dokumentaci, Iidé ochotni pomoci s prezentací interkrosu ve sdělovacích prostředcích, lidé schopní sehnat íinančníproI

i

středky (sponzory, dotace, granty apod) My

současníjsme opotřebovaní, potřebujeme když už ne nahradit, tak povzbudit novým optimismem, energií a elánem. A tak pojd'me hrát interkros do 3. tisíciletí.

Martin NESPOR

12

WAMpUM NESKENoNU

nlitnut

bn.

- :ice již šestadvacet let starý, ale stále dotrlm Josefa Přecha ,,Jeden den v táboře Ne-

.kenonu' Pro foglarovce, kterým říčkaUlička pňpomínala jejich 1egendarní Zelenou říčku a o přestárce nás zahrnuli svými dotazy, doplňu

leme. že tilm byl natočen na táboře Hučícívody r roce 197-1 u obce Kolbasova, blízko Uliče, asi - km od ruských hranic Chlapci tu nalezli fantastickou kajinu a výbomé 1idi, ale museli se vyrovnat se šparným zásobováním a nepřízní počasí. Dik r étrnéa dešťovésmršti vza]a za své i stafičká státní vJajka. ale novou ochotně půjčilina MNV v Uliči Tábor se přes častý déšťvydařil avzíahy mezi chlapci byly dobré, neboť tvrdé podmínky a spo 1ečná práce spojují. Byl jedním z nejdelším v historii Neskenonu, včetně cestovních dnů (začal ]8 6 akončil 31. 7.),účastnilo se30bojovníkůpod redením 3, náče]níkaŠakoha-Mladého vlka. Pokud se divák pozastavil nad tím, že tento sní mek r ěnuje příliš prostoru lakrosu, pak je vhodné říci. že v té době lakros procházel bouřlivým rozr ojem a byl mezi skauty a tábomíky v módě. Od roku 1972 totiž Neskenon pořádal pravidelné turnaje v Brdech a tato indiánská hra tehdejšíjunáckou generaci velmi oslovila O 1akosu ostatně mluvil ve své vstupní řeči i zakladate] oddílu Hiawatha, kdy v několika bodech při-

vD

JáJir:ihó Poté předal slovo svému synovi Petrovi-Akatewítovi. Akatewíta, vedoucí Neskenonu ve funkci degandawídy. naznači]. jak si kmen stojí v sou-

- mimo jiné - že těch. kteří dnes nesou neskenonskou pochodeň, není sice mnoho, ale doufají, že ještě dlouho nezhasne Vítajíproto mezi sebou každéhonováčka. pro devatenáctiletého mladíka nebylo právě jednoduché mluvit před vyprodaným hledištěm (cca 400 lidí), ale řému překonal a dopadlo to dobře. A pak už redaktor Slávek Janov uvedl hosty večera - country kapelu Taxmeni, která se představila podruhé po své nedávné reorganizaci v čele časne době. RekJ

s barytonovým zpěvákem Vráťou Vyskočilem. Tok jejich hudby přerušil až výše zmíněný Kest krrihy ..Jestřábe. díky". který provedli foglarovci Václav Cemý a Jindňch Hojer (ehož jméno užil

Foglar pro jednu z postay z legendámí pětice RŠna fotogralri zcela vpravo). Půvabné vzpomínání staných pánů zaujalo i mladé diváky. Druhou publikaci, jež si zde nakročila ke skautským srdcím, byla kniha ,.Tfináct nožůz jambore" nakladatel-

ství Leprez Tu přišel pokřtít JIJDí. Jiří Navrátil

z Juniika a mistr světa na divoké vodě Jiří Rohan.

\1

Y

pomenul, čímpřispěl Neskenon našemu skautingu. Poté, co v roce 1968 spolu s ostatrrími oddíly pražských Psohlavců se podílel na obnově Junáka, za což byl i vyznamenán medailí Díkůz rukou náčelníka RNDr. Rudolfa Plajnera, Neskenon oživil tradici týpí a zavedl táboření v týpí pro celý oddíl. Dnes má za sebou 28 let táboru letních i zimních a ovliwil tak způsob táboření českých skautu i jiných organizací pořádajících tábory pro rrrládež. Zvláště pak, co 4. náčelníkNeskenonu Jiií Macek-Čiksika vy
Neskenon rozvinul mezi skauty plnění Setono-

vých orlich per a pěstoval silný smysl pro kult

ohně, který u mnohajunáckých oddílůnalezl svůj výraz v tzv,,,ohnivectví". ČlenovéNeskenonu byli z ruzných společenských důvodů nejen skauty, woodcraftery, táborníky, ale nevyhýbali se ani vlilu trampingu. Nauči]i se tak toleranci a proto již 30 let mluví o tzv. junáckém ekumenismu - o vzájemném pochopení, respektu k druhému a kamarádské snášenlivosti. Neskenonem prošlo přes 500 hochů a mají jistě na co vzpomínat, Kdyby tomu tak nebylo, ani setkání v Divadle J Grossmanna by se nekonalo. Důkazem za všechny byl dopis Hiawathovi a báseň účastníkům předmětného večera zaslaný Milanem

Bowery Hofmannem z Bostonu ve Spojených státech, kde dnes první náčelníkklanu Modré želvy žije. Bowery napsal:

když vidíjakjeho zóře, dopadln na stejné tváře. Po rychlé sřele mého luku, po mého bubnujasném zvuku, jenž dneska zní slavnostním tónem, se opět vítdm s Neskenonem. Pln mužnéhodojetí můj spirit poletí, od břehu kraje Wampanongu, po jednom z mých starých songů by s vdmi, ve vzácném unisonu zctpěl skivu Neskenonu. z mladých chlapců děkí chlapy

na motivy pisničky o dřevěném indiánovi Ka-

otec představil obecenstvu bývalého člena Neskenonu a úspěšného kameramana Ladislava Štěpána-Ricka, který před lety absolvoval spolu s Janem Svěrákem filmem Ropák. Již několik let točís japonskou televizi a po většinu roku je v zahraničí. Slávek chtěl, aby se s diváky podělil o své dojmy z Austrálie, v době kde se v Sydney připravovala poslední Olympiáda. Rozhovor přešel do promítnutíkrátkého snímku ,,Nika", sestřihaného z posledních neskenonských rodinných táborů, a udělování Cen Niky v Divadle Ypsilon, před dvěma lety zaičasti předních ekologických politiků. Předáním ,,Hiawathowa kalumetu" (ze zámořské dílny M. B. Hoffmanna) do rukou současného vůdce Neskenonu - degandawídy Petra MakáskaAkatewíty, uzavřel Hiawatha symbolický krrh generací a vyřkl přání všech přítomných, aby se i nadále Neskenonu dařilo žíta přežít do dalších let. Toto velké setkání pomohla současnémuvedení Neskenonu připravit redakce Wampumu, večerem provázel jeho redaktor Mgr. Slavomil Janov. Zvláštni poděkování patří 7. náče]nikovi lng. Davidu Stegbauerovi-Capovi. který pomohl aktualizovat adresář bývalých členůa věnoval ve prospěch této akce 3000 Kč ze svých soukomých wigovi a speaker večera -jejich

Po kouři mého kalumetu, po orlím křídl,e v plném letu, po větru, co čerstvě věje, po úplňku, jenž se směje,

Ať do dalííchlet, kteruí kvapí

Desetiminutový film posluchačky FAMU Andrey Prenghyové ,,Odlesky ohně Neskenonu" (natočen v roce 2000) pňblížil divákům zakladatele Neskenonu. Následoval dalšíblok Taxmenů. O přestávce si zájemci moh]i nové knihy nejen koupit, ale i nechat podepsat. Svou produkci předsravilo v předsálí i vydavatelství Nika, zdarma byIo možno získat také starší číslačasopisu Wampum Neskenonu a prohlédnout si fotovýstavu z dějin Neskenonu. Druhé části večera tvořil hudební kulisu Neskenon band hrajícíbez zvukové aparatury. Karolína a Filip Janovovi předvedli své mistrovské a přitom dětsky roztomilé číslocloggingu

!

Ve svém r,ystoupení vzpomenul Hiawatha braří, ktefijiž odešli na druhý břeh anemolr]i se těšit z těchro chvil. Měl na mysli Milana Netolického, Jana Roušala, Jiřího Slabého-Winemaka, Jřkr ProkopaKofíka, Jifiho Dlouhého-Soangetahu, Petra VlčkaIhasapu a Zdeňka Řezníka-Tahisku. Přítomní ucti]i jejich pamá&u minutou ticha

prosředků.

-ihm-

WAMPUM NESKENONU 13

,,Umírám!" zasyčel Chřesťýš z posledních sil. ,,Při všem, co je ti posvátné. Nenechávej mne tady. Zahřej mne a odnes z těchto vražedných míst " ,,Ale ty jsi chřestýš a Tvé znameníje znamením zrady a rychlé smii," namítla squaw, ,,Kdo mi zaručí,že se mi jimi neodměníš?" ,,Což by něco takového bylo vůbec možné?"naléhal plaz úpěnlivé ,,Zapřísahám Tě, neb mi sil ubývá. Zachraň mne a já i celé mé pokolení bude vděčnéTobě i Tvému lidu pokud tráva bude rúst a řeky potekou." A tak squaw, která byla spíše měkkosrdcatá, než chytrá, ošetřila hadovi zranění po orlích spárech, ukryla jej na svych pevných a horkých ňadrech a odnášela ho z chladných a nehostinných hor zpět do žáru pouště, plná nadšenínad svou ušlechtilostía dobrotou svého srdce. Chřestýšovi bylo mezi hřejícími ňadry jak Pánubohu ve Frankrajchu. (A kdo by se mu divil?) Jeho životní síla se sálajícím teplem rychle regenerovala, ,,Už jsme v poušti má šlechetná dobrodinko?" otázal se nedočkavě, když jeho jazyk ucítil známé vůně, prodírajícísepřes vlnu a jelenici ženina oděvu, ,,Tak jest, můj příteli," ujistila ho squaw, majícíhlavu stále ještě v oblacích nad vlastní šlechetností, ,,To je dobře, ty pitomá čubko," pravil Chřesťýš a uštknul jído ňadra, které mu ještě před chvíli vrátilo život ,,Jak jsi mohl?" vzlykla žena. ,,Vždyť jsi slíbíl." ,,Prosím tě," zasyčel Plaz vysměšně, ,,co jiného jsi mohla od hada čekat?!" A spokojeně se odplazil.

Tak tahle stará indiánská legenda se mi často vracela na mysl v dobách t.zv. ,,sametové revoluce". V dobách, kdy jsme se, stejně jako ta nešťastná squaw, plácali po zádech a bili do prsou, za|ykajíce se svatým nadšením nad vlastní ušlechtilostí. Kdy jsme padali na hubu před ku|turností, vyspělostí a civilizovaností našeho národa, ktenl, se tak veIkoryse dovede přenést přes křivdy minulosti a v rámci vyššíchprincipů mravních ,,odpustit viníkům svojim" Jak už to tak bývá, hluboká |idová moudrost obsažená v této bajce vybi zí k zamyšlení nad podstatou důvěry a odpuštění. Mravní a etické základy celé Západní civilizace stojí na antickém pojetí práva a dvou miléniíkřesťanství. Tento íakt z nás všech,více méně, činí křesťany, ať už se nám to líbí,či nikoliv (Kdysl jsem tak s velkým gustem a pobavením dokázal kamarádce, klerá se proti označeníkřesťan zásado-

vé vzpírala. Stačilo jí přesvědčit, že i ona se v přímém, či přeneseném smyslu řídí,,Desaterem Božích přikázání' ) Je proto naprosto přirozené, že

,i

olná la s Oči,

lehce vibrovakamžik ztuhla.

uště v neuvěřitelném detailu Sherlockovy lupy, zaregistrovaly pohyb Tam dole se plazila Smrí, Pro vládce vzduchu však znamenala pouze kořist a potravu Mohutný dravec složil křídla k tělu a zavrtávajíc se do vzdušných vrstev, řítil se z uýše jak meteor. orel nalétával ze slunce a tak jeho oběť zaregistrovala nebezpečí,až když se nad ní náhle zatmělo Jediným roztaženímširokých perutí zabrzdil útočníkstřemhlauý let v několika stopách , Hrozivé pařáty opsaly přesný oblouk a zaťaly se do šupinaté kůže.Křídla pod sebe mocným máchnutím napěchovala vzduch jednou, dvakrát, třikrát a úspěšnýlovec z oblohy počal opět nabírat vyšku Zamířil se svou kořistík pásmu hor, do říše zasněžených štítůa přehlubokých propastí. Velký chřestyš však nepřestal bojovat o svůj život, Zmítal se v divokých uzlech a sekal smrlícímizuby po svém únosci. A tak se stalo to, co se stane tak jednou za sto let. Podařilo se mu vykroutit z ocelového, nic neodpouštějícíhosevřeníorlích spárů. Sněhoý sráz zmírnil jeho pád a závěj na jeho úpatího skryla před vševidoucímizraky dravce, ktery se zatvrzele řítil za unikající kořistí, Král opeřenců vykroužil nad snéhovým polem ještě několik ladných oblouků, čumícnechápavě do bílézáplavy v nížzmizela jeho oběť, načežse rozletěl za jinou potravou, nadávajíc si v duchu do pitomců a nemehel, Pokud toho byl jeho slepičímozek vůbec schopen, musel se radovat, že celé intermezzo nespatřil žádný z jeho soukmenovců, protože s takouým íutrálem z ostudy by pravděpodobně nesměl mezi orly a to tak, že vůbec ne Chřestyšovi bylo brzy jasné, že si moc nepomohl, Jeho tělo, neschopné si vytvořit vlastní teplotu a zcela závislé na vnějších elementech, počalo kvapem tuhnout, Jeho chladná krev v mrazu houstla a tepot hadího srdce se zpomaloval a zpomaloval, Toho dne však Štěstěna stála při něm, Stalo se náhodou, že tudy procházela mladá navajská squaw, sbírající v těchto nehostinných pustinách vlnu horských koz a ovcí.

14

wAMpUM NESKENoNu

se při řešeníetických a mravních otázek obracíme právě k tomuto zdroji. ,,Chybovat je lidské, odpouštět je Božské,'praví da|ší |idová moudrost. Takové zjednodušené pojetí ovšem svádí k záchvatům svatouškovství.Nesmírně mne irituje, když slýchávám prohlášení lidí na Kenl,ch se osobně, nebo na jejich nejbližších,někdo prohřešiI strašlivým zločinem, ,,Já jsem mu/jíodpustil/a." Híkajísočima zbožnévykroucenýma ke stropu, jakoby čekali, že se tam objeví andě|ské perutě nesoucí svatozář nad jejich hlavu Jak často se dopoušlíme hříchu pýchy tím. že se snažímebýt božštějšínež Pán Bůh. V základní modlidbě křesťanské věrouky. jejiž autorství ná|ežídle Písma samotnému Kristovi, se praví ,,.,,a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme viníkům svo.jim..." Bez logických kotrmelců z toho jasně vypI1ivá, že máme st47m bližním odpouštět za stejných podmínek, za 1akých Búh odpouští nám Podle tohoto ne.ivyššíhokriteria, Božíi naše odpuštění podmiňuje: a) upřímná lítost b) účinnépokání

c) opravdová snaha o napravení napáchaných škod. V takovém případě je pak Boži milost bez konce. Tento fakt je na křesťanstvínejúžasnějšía také nejvíce šokujícíPodle této doktriny můžebýt odpuštěno i Hitlerovi, či Stalinovi, bude-li jejich |ítost upřímná, s důrazem právě na tomto přídavném jménu Lidová tvořivost se tímto předmětem často zabývá (viz Drdovy pohádky, či Erbenovo Záhořovo lože). Na mém příteli se v posledních |étech Temna někdo těžce prohřešil. V soudním sporu o otcovská práva, proti němu použil, v tehdejší době zničujícípolitická obvinění. ,,Víšco mi na něm nejvíce imponuje?" vyprávě| mi tenkrát onen kamarád intoxikovaný duchem ,,sametové revoluce". ,,To že se mi přišel nedávno omIuvit." Tahle naivita mi doslova vyrazila dech. ,,Myslíš, že se ti přišel omluvit skutečně proto, že ho žra|o svědomí, nebo proto, že se bál, kdy se objevíšu.jeho dveří s bejkovcem v ruce?! Jseš si jistý, že by se ti přišel omluvit, kdyby se poměry nezměnily?! Protože já ne!" reagova| jsem podrážděně A tak se vracíme opět k té krásné indiánské legendě. Odpuštění a důvěra vrácena člověku, či lidem, kteří vůčinám zachovávají zlou vůli, pohrdání a aroganci není plněním Božívůle, ani projevem ušlechtilé velkomyslnosti, nýbrž hříchem pýchy a znamením vlastní pitomosti, za kterou budeme velice pravděpodobně dříve, či později pykat Pokud se Vám zdálo, že zním 1ako katecheta, ujišťuji Vás, že to naprosto nebylo mým úmyslem Tož tak! Howgh! Domluvil jsem!

HOFMANN-BOWERY

****f

rinota

časopisu Wampum Neskenonu ve stylu Gountry & Western

*****

Není známo, zda se ti dva vůbec někdy setkali. Přesto mají mnohé společné. Nejenže styl >country & western<< je pro ně zálibou, kterou povýši|i na povolání, ale především mají šikovnéruce, jejichž umění obdivují každoročnětisíce lidí. Oba navíc působía pracují po většinu roku u našich západních sousedů v Německu. Jeden je rnuzikant, druhý sedlář a současně westernový jezdec. Petr Bryndač a Josef Pelc.

Jednomu tleskal prezident... Kyž v polovině 60. let vznikla skupina Greenhorns, trojice zakládajících členůJan Vyčítal, Marko Čermák a Josef Šimek brzo poznala, že k dobró, šťavnaté country jim schází ještě zvuk skřipek. Čermákova manželka Ronka doslova na

obdirují i v cizině ulici oslovila mladíka s houslovým futrálem, zda

by si nechtěl s partou nadšenců zahrát country.

,Co to je?" zněla údajně první odpověd. Ovšem Petr Bryndač, do té doby íidlajícíjen klasiku, už v countryové síti uvízl. S Greenhomy pak prožil nezapomenutelná iléta jejich strmého vzestupu k hudebnímu nebi koncem 60 let a po pauze ve druhé polovině 70 let i hledání nové tváře kapely. Pak se Petr z domáci hudební sény vytratil, i když výstižněji by se měIo řici. že byl spíšetehdejšími komunistickými mocipány ,,vytracen". Od té doby už dvě desítky let exceluje pod jménem Peter Hamacher zejména na německých countryových pódiích. v současnosti dominují jeho housle muzice několika kapel, z nichž mateřskou

je

sestava

že se ovšem pochlubir (bezesporu jako jediný

z Českých country.rnanú ) j tím. že jeho brilarrtní-

nlu umenl za-

t]eskal

-

při

návštěvě Západního Berlína v červnu 1987 i někdejší

prezident

USA

Ronald

Reagan.

druhému guvernér

...a

Josefa Pelce

můžeme

současnosti zastihnout především v jeho sedlářské dílně na h]avní excelentního

westemového ,,vel-

Ramblers Prakticky v tomtéž seskupení - oršem tentokrát

koměsta"

lÍl

PetrBryndač-Hamacher li

WESTERNER

neers... Petr BryndaČ-Hamacher sjezdii s countí}, muzikou už pěknou řádku zemí Hrál raké v USA. Mů-

ulici

nalistů s názvem Pick Up pod označenímTrail Riders

hraje kapela také ,,starou dobrou counrn' z dob kdy tomuto žánru vévodily strlr fu]Ibillr či uestern swing a slávu sklizeli např Sons OfThe Pio-

v

skvělých moderních tradicio-

JOSEF PELC

jako jezdec

Pu]]man

City nedaleko Passau. Tam už několik let řeže, sešívá a zdobí kusy kůže,z nichž pak vznikají

nádherné weslernové doplňky ja-

Pony Expressu se proháněl také po amerických pláních, po většinu roku jej však naideme u sedlářského ,,verpánku" ve westernovém městě Pullman City v Německu

kojsou páoky, pouzdra

na kolty, jezdecké kamaše, honácké chrániče předloktí i další výrobky. K Josefovým parádním kouskům patří samozřejmě westernová sedla. Jak by ne? Vždyťsám je aktivnfil jezdcem a je-li třeba, vypomáhá v Pu]lman city i jako skutečný kovboj. Bezesporu snem každéhojezdce, který propadl kouzlu westemu, je osedlat a uhánět na hřbetě svého hřebce přímo s kulisou americké divočiny za zády. Josefu Pelcovi se tento sen splniljiž několikfát. Ve vzpomínkách se však nejraději vrací do roku 1990, kdy byl jedním ze čtveřice českých jezdcu, kteří mezikontinentálně propojili trasu legendámího amerického Pony Expressu sjeho evropským sourozencem. Paři1 tak mezi první na-

šince, kteří s americkými jezdci vyrazili z kalifomského sacramenta na dva tisíce mil dlouhou trasu, aby na svých úsecích v Nevadě a Kansasu nesli symbolicky poštu podobně jako v letech 1860-186l jejich proslulí předchůdci. V Nevadě se sk'Ionil před uměním českých jezdců i guvernér Bob Miller a 2, červen vyhlásil Dnem Čs. Pony Expressu Lví podíl na této nesmazatelné stopě českých westemových jezdců v amerických próriích má také Josef Pelc.

Gomics

v,

pío ne|mensr \I/e§tem po lžičkách mohou konzumovat i chlapci V V a divky předškolního vékl díky skvělému a vúp-

nému comicsu Malý Vinnetou,ktery je dílem mnohostranně nadarrébo malíře, grafrka a i]ustrátora Kar]a Franty Kreslený seriá] vznikl už před ďemi desítkami let (na pokačováLrú l,"ychéae| v časepise Ohníček),

vzpomíná na původnímyšlenku houslista a současně hlavní protagonista nové desky František

Kacafírek. Projekt pak v h]avách Zeleaáčú ještě nějakou

dobu dozrával

k

a

dostával konkrétnípodobu.

vlastní studiové realtzaci si nakonec ze\enáči pozvali i několik dalších skvělých muzikantských přátel (exzelenáče - banjistu Jirku Spurného, kytaristu václava vese]ého. mu] riinstrumentalistu Bohouše Sýkoru a další)a na sr ět se vyklubalo

album, které dosud na trhu chrběJo a po němž dychtivě volaly [isíce eountn manu Evergreeny z takřka bezedné srudny horalských traditionálů od,,bezejmenních" muzikantů z úbočíAppalačských hor jakÝml jsou jistě Ou, SuseNE, CLEMENTI\E či Rro Rnrn \',rrrrv doplňují

hity J. Livingstoneho

Bol:rzr H

Williamse

zelenáči v saloonu Od počátku roku 1990, kdy se parta GreenhornsZe|enáčůponěkud dramaticky rozdělila na

dvě samostatné skupiny

Greenhorns (Honzy

Yyčítala)aZelenáče

(Mirka Hoffmanna),

se

druhá z kapel dopracovala k desítce svých samostatných profilových alb, nějakou tu desku přidal sám Mirek Hoffinann aze|enáči také dvakrát doprovodili zpěváky, jejichž nahrávky patří ve sbírkách diskofilů k vzácným kuriozitám: ŘBxy lvana Mládka a VyzuÁNí Petra Čermáka.

Jal,tnrtrrr E T Rosúr OHencl

Brossort Sprc:ri \\'i]]sůr westemswing Srr \\lo\]o Rosr či hymna státu Tennesree \menčana polského půiodu P \\ Kjn_ca Trxrl.rssp

Walz.. Nutno

říci že cihlorě

červaná

barva, která donLnuje obalu alba i samotnénu porisku kompaktního disku. púsobízřejmě na miJovníky těchto melodií srelnč. jato na býka

v comdě rudá mu]eta \ rukou toreadora. Jen tak si lze \\s\čt]]t, že pultr prodejen vzali countrymani útokenl a zásobr aiba se rychle renčí.Takže neváhejte l

ovšem v knižnípodobě se dosává dětem do rukou až nyní díky nakladarelství Olympia Knížkaobsahuje rovnou čr\.rtstovku obrrázkových příběhů, jejichž děj je zasazen do moderního westemového městečka kdesi uprosřed prériíameZápadu.

rického V

něm prožívá bá-

se

sými

ječná dobrodnržství vrstevníky

a spolužák1, ze

školy

malý indiánský chlapec, ktery často bojuje proti přihlouplému r,rykutálenému kovbojovi Lomthnátovi a jindy zapomůžešeriíovidopadnout nebezpečnou desperádskou bandu v čele se zločincem Praskárkem.. ,,Před Léty ,ge za veLkého ohlasu dospělých diváků i dětí promííaL w vyprodaných khech film Vinnelou Tehfu jsem doÝaL nápadlyrlořit kreslený seridl, který by vesele doplňoval Jilm," vzpomíná na zrod myšlenky Kare1 Franta, ktery se kromě ilustrátorské práci na mnoha desítkách knih věnuje i volné rvorbě a grafice návrhů poštovních známek I když 4Ostránková knížkanení zrovna nejlevnější ajejí cena (1 69 Kč) možná některé rodiče odradí od nákupu, nutno říci, že za qío peníze se malým čtenářům dostane rozhodně více dobré zábary i nenásilně podaných výchovných lekci (podobně jako např ve Foglarových Rychlých šípech) než v celé hromadě dětského akčníhobraku, který mnozí rodiče nejednou přinášejí svým ratolestem z videopůjčoven. A ro pak není určitě žádná přehnaná inves[icel

se

* rBXr,tŘ

Miroslav ,,Skunk" Jaroš, autor

tá-

borových hitů JlžNi EsKA.DRoNA, GuanrnN.qlto, BoBBy McGEE či RycHLEJši KoNĚ se 4. prosince dožil 50 let Jeho tvorba byla spjata hlavně s východočeskou country scénou, v posledních letech žije v zahraničí

Nyní se však Zelenáči - myšleno tím samotnou kapelu bez svóho ]eadera - chopili nabídnutépříležitosti. ryužili mezery ve vztahu ke smluvním tydavatelským firmám a přicházejí na gramofonový trh s vlastní kolekcí melodií. Nazvali ji proslé,. ZELENÁč] v sALooNu. Proč by ne? Obsahuje totiž výlučně směsi tanečníchinstrumentálek ze zlatého fondu klasické country music, jaké se hrávají v saloonech rtž od (westemové) nepaméti. ,,Pnní nápad přišel od kamardda ze zómoří, kteú před několika le} navštívil naše vystoupení na jednom country brile. Tam jsme pro tancující návštěvnílcy .ahrtíLi několik houslových směsí složených ze staňch kovbtljských melodií. Tyto country medley ho natoLik zaujabl, ie přišel s ntíprldem najejich zpracování a naíočenína cédéčko.prostě chtěl si domů za oceán odvéxt jako vzpomínku album taneční a poslechové instrumenttíIní country music, vhodné pro využ,itív country klubech a podobně,''

ll

WESTERNER

v taneční§todole

kralovala Dovoíana den směřovali na zdpad, Do travnaté prérie se bořila dřevěntí kola a"rndoposud panenskou půdu kypřilajen kopyta koní a krav. Ted', kdyžje večer a rozpólené plachty krytých vo7ů pomalu vychlódají, ozve se pojednou z rohu tóbora zvuk housliček. Starj Johny Huster, kterého neznohlo

ÍY

ani polední slunce amerického Jihoztípadu, vyndal staré skřipky, jejichž trylbzvou mladé i staré k tanci. Za chvílije kolem Johnlho plno podupávajících tanečníkůa přiddvají se dalšía další.Vždyťje přece dnes sobota, u čerta! Když osadníci vytvořili kruh, přišel i Teddy a začal do chytlavé melodie housliček zpěvavě vykřikovat nópovědu pro tanečníky, kterým přikazoval, co mají dělat. Své výkřifu proklódal rymovdním a šprýmy na úkor nemotorných tanečníkůpřed sebou. Tijej nadšeně poslouchali a nechali se véstjeho hlasem a ndpady. Takještě dlouho do noci znělo z tóbora do prérie skandovdní Teddyho, smích a tleskot tančících,jejich dupot a veselí i rozd,ovtíděné housličky. Rdno po nich zůstalajen podupanú trdva, opuštěné ohniště a ve vzduchtt nápěv písní...

Paradoxně až po dvou desítkách let, co u nás

zdomácněly countíy tance (první oficiální country bál v Československu se uskrrtečnil v Kulturním domě Barikádníků v Praze 21.

května 1980), se domácí taneční country scéna dočkala soutěže. v nížmohou tanečníci měřit své umění bez rozdílu jednotlivých stylů, jím se věnují. Soutěž dostala název Stodola ajejakousi taneční obdobou již vice než třicetileté muzikantské Porty. Po maratonu osmi krajských kol a pražskémsemifiná]e se v sále pražské,,Barči" uskutečni]o v první prosincový víkend velké finále. Ačkoliv na jeho průběh, stejně jako na koncepci celé souréže,maji mnohé skupiny rozdi|ný a rozporuplný pohled (eden názor za všechny: ]ze měřit,,nesouměfitelné" styly jako jsou k]asické country tance s prvky square dancingu s cloggingem, iským stepem nebo mexickými tanci?), jedno je jisté. Tak reprezentantivní přehlídku - anížbychom se chtě]i dotknout řady jiných skvělých tanečních festivalů a soutěží ještě česká tanečnícountry scéna nezažlla! O jejím vysokém renomé hned pň l ročníku svědčí i skutečnost, že se tla Stodolu přihlásily i soubory, které se prakticky dornácích akcí nezúčastňujíajako profesionálové vystupují s úspěchem zejména na západoevropských klubových scénách (např Country Hell nebo částečně i Caramella). Nechme zevrubné zhodnocení Stodoly 2000 odborníkům a specializovanýlT taoečnímčasopisům, ačkoliv jde také vesměs o ,,samizdaty"; ani tanečníci- podobně jako příznivci country music či dalších odvětví stylu C&W - namají ustláno na mediálních rtržích.Přesto bychom chtěli těm, kteří nadmíru hlasitě reptali např na adresu některych porotců vzkázat: Dobrym a ftrndovaným hodnotitelem vašich vystoupení a tanečníhoumění nemusí být jen vyspělí tanečníci. Ani na Portě nebo v hodnotitelských sborech Akademie Country Music nebo nashvillské Country Music Association nejsou jen ,,výkonní umělci". Ve velké míře jsou v těchto orgánech zastoupení lidé, kteří tomuto umění rozumějí, ale současně mají nadhled a posuzují je v souvislostech. Osřílený manažerobchodník z branže c&w možná neodhalí v ně-

WEsTERNEn

které tanečníkreaci drobné škobnnutíale určitč ví, jak by se toto vystoupení celkor ě líbilo r a raké ,,prodávalo" či,,neprodávalo") klien rum kteň nl ejí o podobný druh zábavy zájem A podobně: je-li někdo z pororců uznávaným tanečniln ť\p\,ncn pak není ani zamák důIežité,že současnč br J r piíbuzenskérn vztahu k zak]adateli tanečníhocountry hnutí u nás. Nebo si skutečně mrsJíte. že pani Vajsarová, sestra Jasana Bonuše ( na sním}u r, kte-

ry se na Stodoiu bohužel dívai užjen z nebeské ga1érie. nadržovala Jasanově Dvoraně...?

FNÁLO\Ť PoŘADí soUTĚžE Srooorl 2000: 1 Drorana Dancers, 2, Kaskáda, 3. Carame]la tlšichni Praha),4. Ryengle (Pardubice), 5 Louisiana (Písek) 6. Crock 14 (Praha), 7. Quadrilla tBmol. 8 Deril's Dream (Liberec). ZYLÁšT\íoCENŤNi: C1o,1gi

Rost'u Gapka pochválil ,,Když nestíhám slavit ,kulatá' ríročí, bude se hodovat při ,obl,čejných' narozeninách!" Tak nějak si řftá pod

vousy Rosťa Capek,

r

ěhlasnÝ

muzikantský řemeslníli a star

ite|

báječných hudebních nástrojů. na které hrají i přední světové bluegrassové celebrity. A cože to nestihl oslavit?

,,V roce ]985 sem se vyučil jako houslař v Lubech u chebu. Nesledovalo nástaybové studium oboru hudební ndstroje, které jsem absolvoval v roce ]988. Ale už v roce 1985 jsem si postavil

první pětistrunné banjo. Tehdy jsem se asi také navž,dy odklonil od své budoucí moúúhouslařské kariéry," vzpominá Rosťa Čapek. Od té doby už vyšlo z jeho dílny mnoho desítek pětistrunných, tenorových i plectrum banj, ale také mandolín. Je-

jich skvělý zvuk lahodí uchu

mnoha velkým

countrymanům. I proto zdi Rosťovy dílny v Krof-

i

n

gová fantazie (Praha).

otec bluegtassu

tově ulici na pražském Smíchově pod Petřínem zdobí fotografi e nejednóho legendrirního mando]inist} s nástrojem značky .f6pgk Hand Made. v nrkou. Za všechny stačíurčitě jmenovat >otce bluegrassu< Bil]a Monroea... ,,V roce 2000 jsem se výrobě hudebních nástrojů věnovcll patnáctym rokem a to vlastně stáIo zct oslavu Jenomže jaksi na plesání nezbyl čas. A tak budu s přáteli slavit o rok později šestruictiny. Bude to 22. dubna v Městské knihovně v Prclze, kam chci polat několik dobrých muzikantů, aby ukázrlli, co umí a potěšili rujs, " dodává Rosťa Čapek s úsměvem. Protože se Rosťa Čapek dožije v roce 2001 také ,,Kristových let", spojí zajisté své stavitelské řemeslné (ne)kulatiny s tímto prulomovým výročím. V té souvislostije dobré připomenout, že Rosťa dostal bezesporu yztah ke country muzice už do vínku v kolóbce: oba rodiče mě]i c&w v srdci a otec Jan byl v roce 1970 zakladatelem první dívčí countryové kapely v Evropě - Schovanek! Ačkoliv je bluegrass nejen Rosťovou velkou láskou, ale vlastně i chlebem, jak se zdá, při této práci se musí i nejedno významné datum v kalendáři přehlédnout. O to cennější je Rosťův vztah k woodcraftu: jako člen proslulého oddí]u Neskenon (v letech 1978-1981) na své woodcraťterské kamarády nezapomíná Jistě ani proto nechyběl v listopadu v pražskémDivadle Jiřího Grossmanna na oslavě neskenonských pětatřicátin a do svého bluegrassového pořadu na v]nách Country rádia pozval na kus řeči zakladatele Neskenonu Ivana Makáska.

III

Víte, že...

je neklidný a nechce dále jít šedivý, co se to bude dít? podivnej je zn.ít i na koních prachu prérie ndm začal padat sníh!

Říkal to tdta můj a řílrul to i

...MIRKA MARKovIČovÁ (34

děd,

že u nds doma padó snfu tak za sto let. Z té bílénadílkl ndm rychle tuhne smích, jestli nós nepohřbí ten kalifurnskej snfu...

i

i{'i

li

,J

l$r:

|r.5]íý "srlÍj-t ? P rněnská skupina Kaskadeři. jejimž sLylorým _l-J) pa rket em je nej r rce rrad ičn í cou ntry na pomezí s trampskou melodikou. nazpívala piseň KnrtFoRNSKEJ SNIH pro své čtvrtéprofilové album KAsrADEŘr zA KoMINEM, Pro kapelu ji napsal hudebni bard brnénskéhohantecu Pavel ,,Číca"Jelínek, Píseň, v nížse dokona]e kloubí prostá, leč nadmíru zpěvná melodie se sřjně jedloduchým, ale velice kva]itním, propracovarrým a vtipným pňběhem o netradičním přírodním úkazu ve slunné Kaliíomii, zaujala právem i sestavovatele kompilace To twleeší S KASKADÉRY, ktemu Vydal F'T Records, a byla na tuto desku royněž zaíazena I když se |o můžezdát jakkoJiv neskutečné, v Kalifornii (zejména vjejl severní části) není sníh až takovou atrakcí. Čtenáře o tom ostatně přesvědčí hned několik fotografických důkazův turistickém bedekru Nelles Guide z edice Poznávej svět - KALIFORNIE (Las Vegas, Reno, Baja California), ktený na český trh dodává společnost Geomedia

-

Ivo Slavík: sluncem ozŇené zlaíavé

skalní stěny horských masívůpohoří Sierra \er a da jsou v ostrém kontrastu s pláněmi pok4týnli panenskou vrstvou sněhu a zamrzlou hladinou nedalekých piitokťr ieky Owens. . Kuriózníje, že právě v Kalifornii - a a nar íc ne přílišdale.ko od sebe - ležíi nejnižšía ner,l,ššínlísto USA (s výjimkou hor na Aljašce): porrhých 1-15 km totiž děIí Udolí smrti - Death Valley r hloubce 86 meru pod hladinou moře a vrchol 4418 metnt vysoké hory ??? na východním svahu Sien1 Nevady

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA

Nejvyššíhora USA (bez Aljašky), která lcží v Kalifornii v pohoří Sierry Nevady, se jmenuje, a) Mt. McKinley b) Pikes Peak c) Mt. Whitne} Na tři šťastnésoutěžícíčekajízajímavé cen; CD skupiny Kaskadóři, turistický pnrvodce Nelles a modemí encyklopedie America Classic Odpo vědi zasílejte na korespondenčním lístku na adre-

su Agentura WESTERN MAN, 613397, I43 00

28 února 2001.

Praha 12-Modřany

Božetická

nejpozdě1 i do

Y

Getba (nejen) na dobrou noc { čkoliv modemi doba na přelomu druhého .1-\a tietiho tisíciletí už nepřeje dorodružne lite-

ratuře Karla Maye, J. F. Coopera, Julese Vemea, A]exandra Dumase a dalších autotu tohoto žánru tak. jak tomu bylo ještě před dvaceti-tňceti lety, knížkyplné napínavých příběhů z Divokóho západu, indiánskó a westemové romantiky, muŠketýrských soubojů či výprav do neznámých krajů, minulosti i budoucnosti neptatří ještě do sběru. Současním]adíci a dívky však (bohužel) nečtou tolik, jako generace jejich rodičůči prarodičů.Jak jim tedy turo literaturu naservírovat? Jistě dobrym tahem hudebního vydavatelství

Supraphon proto bylo, že vsadi]o na edici

zvukových do-

brodružných ro-

mánů. Plejádou

známých a kvalitních herců tak již

byla nastudováno a namluveno půl-

Iv

druhé desítky děl, které paří do ,,zlatého íondu' tohoto žánru. Kompletní řada edice Za dobrodružsnímbyla představena také návštěvníkům -l

Literámího dne Wampumu Neskenonu v haze i v rámci obdobnó expozice pň listopador,é celostární Velké výmeně zkušeností v Českých Budě-

jovicích Milovníci stylu C&W si zatím mohou z

této ko-

lekce vybrat tituly jako Vinnetou, Old Shatterhand, Syn lovce medvědů, Poslední mohykán nebo Osnda havranů, ovšem dalšízajímavé,,čtení"jistě nenechá na sebe dlouho čekat...

let), dcera popu-

kimího slovenského showmana Milana Markoviče. se prosadila jako country zpěvačka v Kanadě? Prakticky na celém pobřeží Pacifiku pravidelně účinkujena scénrjch tamních prestižtlíchcountryklubů pod uměleckým jménem Mia.

...WESTERN WO RLD je nouým weste movým magazínem, ktelý se v zálěru roku 2000 objevil na našem časopiseckém trhu? Exkluzivní 4)stránkový

měsíčníkse věnuje dominantně jezdeckému westernoýému sportu. Chce l,šak přinášet í zajímavéinformace o historii amerického kipadu, country muzice a tancích, indiánech, trapperech apod. ...SETKANI CORRALU WI-CZ se uskutečníysobotu ]0. února 200] v sokolovně ve Stránčících t, okrese Prttha-východ? VeLkolepý večemícountry bál z,ačínáv]9 hod.

wounded ltnee: l l0 let Před 110 lety,29. prosince 1890, se u potoka Wounded

Knee uskutečnila jedna z nejrj,znamnějších, ale

i

UTE_rY

po_

sledních. historicky ovšem nej-

příslušníků siorrlsk_ích kmenů s vojáky tra gičtějšíchbitev

ffi#ffi§§

á ěÉít

americké armády. Ne všichni indiáni. kteří bvli zahánění do

rezenací. se chtěli smířit

s osudem tehd1, prosazované-

ho ideáu soukromého zemědělce jako pilíře americké demokracie konce 19. století, krátce před tím, v polovině prosince, se indiánská policie pokusila po válečném Tanci duchů zatknout v osadě u Grand Riveru sedícího bíka tpřed nedávnem vydalo nakladatelství Hlnek novou biografii s názvem Kopí a štít). \Iezi policisty a stoupenci Sedícíhobýka ovšem rr pukla potyčka, jež skončila smrtí legendárního náčelníka. Tato smutná událost ještě více utrrdila některé skupiny Siouxů bojovat dál s\ ou ..§\ atou válku" a nepodrobit se misionářské politice vlády USA a následnému nucenému přemístění se do rezervací. při útěku z oblasti rezervace v JižníDakotě u Grand Riveru se indiáni vedeni velkou nohou pokusili dostat na území podél horního toku řek1 . \'e stopách se jim vydaly armádní jednotky pěšáků i kavaleristů. Jezdci Sedmé kavalerie, kteň nemohli stále zapomenout na zmasakro-

rání srlch předchůdců u Little Big Hornu

25. června 1876, v němž zahynul i velitel kavalerie generál Custer, chtěli skupinu Velké nohy odzbrojit. Po povelu velícíhodůstojníka se však jeden z indiánů začal bránit, při rvačce ryšel výstřel a vojáci palbu naslepo opětovali. Při přestřelce a bitvě, která vlastně byla vyvolána nešťastnou náhodou - neméně podobnou, jaká zapříčililai smrt Sedícíhobýka a dalších třinácti indiánů - zahynuly tři stovky Siouxů. Masakr u worrnded knee ovšem otrávi] i vztahy bělochů a Siouxů na několik přfrtích generací. Jeho druhým,,moderním" dějstvím se stala v roce 1973 tříměsíčníokupace historického místa příslušníky radikálniho llnutí amerických indiánů.

WE$TEt!{En PříIoha časopisu 1ťálnpum N€sk€nonu ve stylu Cauntry & Western. Editor: 1\{gr Slavomil Janov

WESTERNER

,,.t

Vosátkou, Kalašem (musel předčasně odjer pro ápaJ slepého sřeva) a Kádou-Zeleným, kteryí se krárce zastavil, aby chlapcům vyprávěl o skautování za osmatými dráty v dobách komunizmu (Přednášel ra}é o heraldice ) Nemohl jsem se totiž zmátožit z vleklého nasnrzení. Pevnou stavbujsem ale uvítal také z po-

hod]nosti, protože jsem lž zvykJý na prostomější a teplé týpí, než je tradiční stan na podsadě A udě]a] jsem dobře, zvláště rána a večery byly v Měsíčním údolívelmi chladné, Od časůprvní republiky se podstaně změnilo mikoklima vlivem vysokých stromů, jejichž koruny pouštíběhem dne sluneční paprsky do prostoru tábora minimálně, Což miže být v horkém létě pfijemné, ale s přicházejícím podzimem se tato výhod,aztráci. Pavel Krejčívyprávěl, že tábořiště bývalo po celý den za]ito sluncem a v noci právě měsícem, odtud skautský název tohoto místa. Jeho slova potvrzují i fotografie. které jsme si dovolil pievzít z bratrského časopisu CIN,

Skautskó zahradníky v budoucnu zřejmě čeká nesnadný úkol, kterým bude vhodné prořezání korun,

eventuelně což jako ochránci přírody neradi pň-

pouštíme - i nějaké to kácení. V žádnémpňpadě však ne holoseč ! To raději košile či svetry na sebe. Na ved1ejšílouce, kde se frekventanti kurzu seznámili a také fulíli indiánskou hru lakos, je stále ještě s]unce dost! Věršina instruktorské družiny Kajugů držela kok se skauty a nocovali ve stanech - vůdce kurzu MUDr, Roman Splítek-Šakoh, Jiří Zachariáš-Pedro, Ing.Lu
\\ \z:Rl(Tl

si před šesti lety jsem se účastni] výročního sněmovního ohně

Midewiwinu nedaleko neskenonského tábořiště v údolíBlanice, asi kilometr od Hrádku, ByI nádherný, teplý květen a při potulce rozkvetlými lučinami podél říčky

jsem dospěl - nad dáyno opuštěným Blanickým mlýnem - až k místu, které vypadalo jako stará trampská osada. Nikde nikdo, až pak jsem objevi| na žebřftu chlapíka opravujícíhookapy. Seznámili jsme se a tak jsem poznal starého skauta Pavla Krejčího,správce 1. skautské rezervace v Měsíčnímúdolí,kterou tu v roce 1928 otevřel zakladatel vlašimského skautingu učitel František Kulík, bratr Br Yú. Byla to tenkrát veliká sláva, přije| se podívat i A. B. Svojsík. Každoročně pak byly na tomto tábořišti pořádány skautské tábory, lesní školy a kurzy, s výjimkou let fašistické a komunistické okupace. Ve snu by mne nenapadlo, že přejde několik let ajá sem přijedu spolu s osmi kolegy přednášet téměř dva-

cítce budoucích vůdcůskaurských oddílůči roverských kmenů o ekologii a woodcraftu, a šťastně se tu setkáme i s Pav]em. Stalo se tak právě loňské léto na konci stpna a začárku záňi. Bylo již podstarně chladněji, než pň mé prvníjarní návštěvě, Pave] nevise] na žebříku, ale či le ubytovával nově příchozí dalšíhotáborového turnusu, za[ímco předchozí běh právě končil. Práce měl dost, ale zvládal to s noblesou ryby ve vodě Vždyťtato základnajejeho život, ztrávil tu a tráví vělšinu času údržbou, opravou a přestavbou skautských objek-

tů A

také - ač je mu přes sedmdesát - ještě vede smečku vlčat a oldskauty, protože nejsou mladí čj-

novníct, Potkal jsem

trr mimochodem i mého sytrovce Jirku Koláře - Rysa z Prahy, syna dnes již bohužel nežijícího - slavného Vládi Koláře z Majáku a také člena našich Psohlavců v roce 1966-68, Jsem rád, že se Rys potatil! Přednášel na kurzu jnsrruktorů. Přivítal jsem ubytování v chatě s bratry Kulišern,

K]uci se rozdělili do družin - Onondagů, Mohawků a Seneků - podle ří indiánských kmenů Irokézů a r,ýden se řídiLi táborori/m řádem. Jako oblykle den začí-

1§x\lTFxaR

nal rozcvičkou a raruúm náshrpem u státní vlajky

\.

..,_]J

Ý/,

ry Po

řý-

-a

.w- 'Ý-

db,-+;\ (y

§

konči] večernímnástupem s vyjmutím obřadní sekevečerce vzplanulo během sedmi dní několik slavnostních ohňů a posedělijsme také u krbu s Kádou Přednášky přes den byly věnovány: dějinám skautingu. duchovním principům skautingu, praxi, hrám, táborovým stavbám, stupňům skautské výchovy, dějinám náboženství, roveringu, vodáctví a vodnímu skautingu, ekologii a ochraně pfirody, woodcraftu, sběratelsrví, skautským časopisům, dějinám křesťanství, skautingu jako životnímustylu, ale hudbě a Zpevu a

?..a-

\'

\'

4'.t;

.!-ý

[,,ir.)*ý

i

^

/,^,ilq

W.

(,

k1'- Paí ď,,(- ,t,,t.a,.

\c.-' q

Jr^*

, a4-

(

Týden

v

Měsíčnímúdolí

utekl jako voda v Blanici Frekventanti měli přes měsic na vypracování ,,diplomové práce", které věršina z nich pňjela obhájit 13 října 2000 na Orlik, do Schwarzenbergské hájovny, A zde také složilo 17 mladých skautských či-

novníkůsvé

vůdcovské

zkoušky Ekurnenické lesní školy. Složili slavnostní vůdcovské sliby a převzali příslušné dekety Společnédílo se

podařilo!

- ihm-

WAMPUM NESKENONU 15

zroýM nejlepší celoroční činnosti (podstatně horší,než třeba v Neskenonu) se kmen do]aíželytáhnout právě lyborným triborem (bohužel jen třítýdenním, l čemž vitlím velbj nedostatek). Z hlefujní llasmí cesty Sihasapy a tvoření vlasfuích tradic jsem měl zpočtitku trochu stracl4 přesvědčil jsem se však, že se to dďá dobře a citlivě. Zíslgi|dním stáLe novych poxnatků o indiánech a přesné aplikoúní m čínnost lonene je opravdu dobrá a zajímayá hra, kíerá chyť la í mně. Ostamě mnohé věci mi připomínají staré Hiawatholy plány, na které v Neskenonu už ner)ošlo (To na l,ynětlenou, proč jsem se na stará kolena z,ačal z,aobírat Dakoty a lakotštinou). Dodrjyám však, že kmen, který není ochoten stucloyat inliriny tak důkladně a ortodoxně, by příkLad Sihasapy ndsledoyat neměl." Pofud Čiksika, který čtyň roky před vznikem samostatné Ligy lesní moudrosti uvedl svŮj tehdejŠí dopis smíšeným pozdravem - Mecho, Hau Kola! Pro méně zasvěcené uvádím, že ,,Mecho-Mír" je irokézský pozdrav Ne-

skenonu a Hau Kola dakotský pozdrav pfijatý později Snad bychom se u tohoto nezastavovali, kdyby

LLM

ěásí lndióni mě vždycky foscínovoli, už ioko kluko, pozděii ioko skcútškého vůdce o woodcroftero. Šestésetkání rady Midé se konalo v kaji Čerokijů, přímo v jejich zábřehské klubovně, ve dnech 15.-17. května l 987. Z Neskenonu dorazi1 Itazipa, z Oswega So-

ewah, Lelašikah a Ferda, z Tussilaga Yonka, Pěnice, Amazonka, Kanička, za Sihasapu přijel Akwiah, z mísr ních pak zastupovaly oddí1 Žaby telklai, Géčko,Cvrček, hostitele Tokeito, Mičkinikwa a Tiskemanis. Přítomní se měli mimo jiné - dohodnout, zda by nerněl být počet kmenů a oddílův Midewiwinu nějak limitován, z důvodů udržení,,čistoty"sdružení. Bylo sice řečeno, že by společenství nemělo mít více než deset kme-

nů, ale nakonec diskuse dospěla

k

rozhodnutí, že

Midewiwin bude nadále pouze sdružením ohnivců, Rozumí se ohnivců vysvěcených někter,ým ze šamanů Midé, Ti jediní také - podle nové dohody - měli mít přístup najednání a sněmy Midé. Vzniknou-li v Midewiwinu nové kmeny prostým dělením kmenů stávajících? Prosím! Ale už žádný jiný nový kmen ,,odjinud" K této zásadní myšlence se připojil dodatečně - ve svém pozdějším dopise účastníkům této Rady - i šaman Ciksika Rozhodnutí bylo projevem uzavíráníse do sebe ve snaze udržet a zkralitnit fungováni ohniveckého hnutí, Saman Soewah dokonce navrhl jisté nové stupne pro wagamedy a šamany, dle předkládaných ,,důkazů"jejich aktivit, Tomu pak měl být pozměněn způsob }rlasování v Radě. Přes tehdejší souhlas Rady, vyjádň1 správně šaman Čiksika sice opairný leč pádný nésouhtasie zamýš-

leným nedůstojným klasiťrkováním především šamanů a zbytečným úřednickým systémem hlasování. A zřejmě

p

boto upuštěno. val Čiksika i ve věci účasti náče]rrftůkmene na sezeních a sněmech ohnivců, když se Zasta] jejichpfitomnosú:,,...Chceme li podporovat ve kmenech společnou myšlenku a ne různice, přiuěme náčelníky dtl Midé! Dejme jim přečístí zipisy z jednání a probí rejme s ními ohnhlecW ottizlql! Uvědomme sí, že yše je nakonec jenom hra a dobrj chod hnene je naším cílem! " Na

dalšímserkání ohnivců byla sice pfitomna náčelní hí z kmene Tussilago, ale nakonec bylo rozhodnuto, že náčelníkse sám o sobě rady účastnit nesmí (pokud ovšem sám není ohnivec), ale šamanjej můžepiizvat. Náčelník

16

wAMpuM NEsKENoNu

měl ovšem právo být ve věcech týkajícíchse jeho kmene infotmován Tato vágní formulace, stojícír zápi_<e z tehdejšíhojednriní rady, važný problém neřešila I or,úka spolupráce dívčícha chlapeckých kmenů zusu]a nedoiešenou, když Akwiah navrhl úplně oddělit r zájemné soupeření clrlapců a dívek na Velhých indians§,ch hrách Pdtonní se aspoň shodli na založení samostatné dír číKnize r igiLií. Schválen,byl předložený Soewahůr nárrh zna]ru ]!{idé a oddílu Zab bylo doporučeno, aby použr a] indiánskí název pro kmen Jak se ukáza1o, zbytečně

Neskenon tábořil u Mikulášovic na okaji Česko-saského Švýcarska, pár metru or1 hranic s tehdejší\DR, Klany pŤi přechodu Apalačských hor .Po stopách Daruela Boona", vedl náčelník Kanozeu a. šaman Tagajutah pňjel později, Degandawídou tu by1 zro]en \Ioharela Pfijel se podívat šaman Čiksjka. jeho dojem: ,,"iaka vžrly tábor solídní, dělá čest ]esnírn hnenlm lrokézůstany na malé pasece r]okonale ladih s lesním proslředín okoLo. Mám radost, že (nejméně po )0 letech 1 se opět objewjí indiánské proutěné postele, i kÁž na neindidnslq lysobjch rrimech, índidnsr;a je vtibec spíše exteriér rjpí. Tábor měL d.obrou úroyeň ot,šen indiánská tradice jde spíšesetrvačností. ByLo \, pina, kdl,by současníNeske-

nonci yěnoyali indiánům tolik fijmu jako jejich předchůclci z pnních let kmene V něčem je Neskenon stále jednička, y něčem se užjinde dostali dále." Sihasapa. O r:áboie tohoto kmene ČiJ<sikanapsal: ,,Zle jsem pobyl trochu yíce, protole se podílím na ohníyechi činno*i Sihasapy. Stany byly volně rozmí.stěné na velíké louce obWopené lesem, pro změnu dobře symbolizovaly volnost prérijních indidnů. (Neskenon í tento kmen mají indídmke architektonické cítění" pro stavbu tábora. Ostaín| kteří se ještě nevymotalí x ,,ranného sttltlia" rjpí do kruhu s vchody do středu, by se od nich mělí přiučít). Po Neskenonu přicluilí Síhasapa take se zdobením tjpí, čímžwhledtábora zís]ai o ]00Vo. I dalšívěcíjsou dotažené- proutěné postele, odpočílltitka, indiáruske ujroblq, oclá5l, yrilr6r6 Přitom vše probílui sporutánně, ôLovdní není to křečovité. Už podruhé jsen se přelědčíl, ie po ne dobře lryvinuté

,,

oslovení dobře nevyjadřovalo tehdejšíšamanovo myšlenkové rozpoložení. Dodejme, že na konec - bezesporu ve1mi zajímavého a inspirativního dopisu - pňpsal Čiksika neméně charakteristický dovětek: ,,Ho! Niwakantanka! Akalhpa Sihasapa oyate lktl Čeihoki oyate 1kaWasuhula oyate 'ka Oswego oyate 'kaTusi[ago oyte 'ka Naška oyte a tawapí čanku ota kin ayagle ečelan, wanži wayačopítanka kteLo!" A v závorce dodal: ,,Není to lepší neimorseovka?" havda je, že vojenštíspojaň z kmene Navahů za 2. světové válliy pomohli lrybrát Američanům válku v Tichomoň, protože namísto morseovky používali svého mateřského jazyka, v němž kodované depeše Japonci do konce váIky nikdy nevyluštili, Ale český skautský oddíl nebo woodcrafterský kmen s dvanáctiletýmaklŇama obtížlézvládái ttl ,,zastaralou" morseovku, neřku]i semafor. Alo, Cikska to jistě myslel jako nadsiázku, však také na jiném místě před následováním Sihasapy varuje a zřejmě rušiJ proč, Po dvou letech ,,dokonalé indiánštiny" Sihasapa zaniká Příčin k zániku oddíluje vždy více, aleje možné usuzovat, že její činnost byla v tomto směru pro chJapce příliš specializovaná a náročná To víme dnes, s odstupem času. Tehdy byla takéjiná doba Pojdme k dalším táborum midewiwinského společenství: Oswego se vráti]o do Homich Studének nedaleko Zábřehu na Moravě. Tábor ved] Stiatha-Kulatá hlava (Hombré), který se stal nedlouho před tím wagamedem (v květnu na X. sněmu kmene).Tehdy také překonal jako první v Oswegu - hranici 100 orlích per. Na lomto Táboře mívých přijal prvni náčelníkOswega Zabža lesní jméno Wanmditanka a lovněž se s|al ohnivcem-wagamedem, Čerokíjovéáboňli na Drozdově pile, takže k nim bojovníci Oswega neměli da]eko. Však také byli hosty najejich XX, snému. spolu 5 kluky l ostra\y a Žábami. Celkem sedělo kolem ohně 54 lidiček. Tábor, kter,ý dostal jméno Horského lva pro svou celkově šavanskou atrnosféru, ved] degandawída Mičkinikwa. Tehdy zde vyšlo prvni číslooddílovéhočasopisu Březová kura, který vychází dodnes. (Vydáváji dnes knen Savanů,) Záby měly společný ábol s Cerokíji, Jejich tň družiny - Sojky, Lasičky a Rosničky - čítalycelkem 24 děvčat Tábor vedla Broňa, která se společně s Morčetem starala i o hospodaření Vaňla Tapi, S uspořádáním podzimních Velkých her byJa t, r. jistá obtíž Rada už na svém květnovém jedttáŇpožádalapražskou Sihasapu, aby si vzala na starost jejich uspořádání, alejejí kmenová rada výzvu nepfijala, zřejmě proto, že si nefioufla na organizačni zajištění, A tak situaci zachráňovali nakonec Cerokíjové.Hry se konaly od25,9. do 2'7 .9. 87 v Homích Studénkácb a kromě zábřehských pořadatelů se účastnily místruZáby, zhahy pňjelo pouze Oswe-

-

go a Tussilago. Ale nepřIílo ani počasí, vyuvale

pršelo.Namísto soutěžíse hrála alespoňjakási večemí hra. Setkání zkončilo nedělním lakosovým tumajem v tělocvičně rnístní školy O měsíc později, 31. fijna, byl na 21. sněmu Cerokíjů zvolen jejich náčelníken muž s jménem šavanského pohlavára Mičknikwy-Maló želvy, Začala nová éra tohoro slavného moravského kmene Snad také proto, že se [ento obrátil na čas sám do svého v]astního dění, nepňjelije-

,F.

ho zástupci na 7, sezení Midewiwinu, které se konalo ll.března 1988 na Siena Madre. Kromě Čerokíjů,nepři-

jely však ani Žáby,

Tomuto setkání předcházela zrásadní udáIost, kterym bylo opětlé osamostabrění se KONESTOGY, která do února 1988 byla součástí Oswega. Konestogové tam fungovali v k]anu Cosdewa de 1a Brucho s owačirou l,elašikahem. kter,ý také zorganizoval obnow tohoto kmene a na 7, sezení Midé už jej jako šaman zastupoval. Z nov,ých Waří se objevili na sněmovišti Siena Madre wagamed Sahwa-Okoun z Neskenonu a wagamed Tawiyela-Smka a pňzvaná náčelní kí, obě z Tussilaga. Přítomno bylo celkem deset osob }Ined v úvodu jednání Akwiah oznárnil, že sachem Yonka z Konestogy se právě vrátrla z vigilií a získala právo nosit bílý medicinský váček šamana Midé. Vybrala si iesní jméno Susquehanna, neboť tak se jmenovala řeka protékajícípůvodním územímjejího kmene Konestoga Chvíle to byla významná nejen pro nr. ale i pro Midewiwin, neboť tím toto lesní společenství získalo prvního dívčíhošamana, v hrstorickém pořadí desátého přítomní ohnivci se také dověděli. že už 30 ledna t r se dva dívčíkmeny Midé sdružily pod jejím vedením do účelovéhospolku Enčalko-Velký oheň. Vznikla skupina pro orlí pera dívek, vypracována byla pro ně i tň nová mistlovství lesní moudrosú, ale to vše neměIo dlouhého ťvání a postupně zaniklo na fyzickou odloučenost českého a moravského dívčíhokmene (Tus stlaga aŽab) Pol,ud se nových mistrovství týče, připravili Itazipa se Sahwou nové mistrovství o Praze, zaměřené najejí přírodu a památky. V něm obsažená orlí pera se měla objevit ve skupině ocfuanářslví, neboť tam památky také paří. Dobr,ý počin měI po konsultaci šamanůobohatit zápisníky OP všech pražských kmenů. Brožura,,Posunková nr]uva" měla být do léta (po padesátrkoruně) k mlínípro všechny. Z objednávek ]ze soudit, že tou dobou mělo pět českých kmenů Midewiwinu cca 150 členů, Na pňkladu MEI{ERINU, kleFý měl v té době 3 dívčj Kany a 2 c}rlapecké, byla uké .:ra stole'' ot]áz]ú koedu}.} vaných oddílů. Z čirrnosti Mrdewiuinu Meherin sice čerpal, lď spolupracoval p{ velice okrajolč Zrčr o možnosť účastijejichzásfupce v Radě proto zněl: Lirujeme..jen oddíl chlapecký, nebo pouze dívčíZa sÉr ajícísituace nel Dnes to zní možná překvapivě Dčr čata z ]\,íeherinu se na štěstí neurazila, nejspíš se to k nim ani nedoneslo a tak si Kidně vzala na starost přípralrr dívčí}ro]akosu na.l rďníku podzimních Vellrych her Tv bylr srěřen1 do peče agilní Konestogy, přípralu jednorlirlch discipLin si kmenr tradičně rozdělily. Hry se konaly na Brdech u Swé Hutě Indiánslcí házená byla mimochodem přiitnun Čerokíjům Védě[ všal lůbec pfitomru. co se u Čerokljúoprar du déje? Ziejmé moc ne. protože r yzvall jal< Čerokrje. n}, Z.abr. aby je infornovali písemně dopisem,.1ako Rada informa valaje. Protože však osobní,kontakt bývá vždy lepší odcestovala ] 4. dubna na sněm Zab Susquehama osobně. Pozdeji pfišla i vyžádaná depeše ohruvcu ČeroUjů.datovaná ].května 1988. Avízovala kromějejich odhodlání udě]ovat titul sachem také hochům m]adším patnácti let (což v Nesklenonu nešlo) i lryznamnou histoncko organizačnízměnu. Tento emancipační dopis, podepsaii Mič-

kinikwa, Tiskemanis,Tokeíto, Ohiteka, Vanai, Kotě, Brunc]ík a Aja_gů, končil slovy,. ,, .Právě čtete posLední tlopis z kraje Cerokíjů.Jíž,tlelšír]obu se u nas ye kmeni a především klany Modré želvy a Horsbjch lvů se začaly lajímat o kmen Sayanů. Po jednání bojollníkůtěchto klanů se dohodLo z,aložjt kmen Šavanůa vystoupili 7 kmene Čerokí.Tím se praktictq kmen Čerokíro7paůi a 1aniki. Vše objasní mimořárlný sněm " Na 23. mimořádný sněm Čerokíjův květnu vyrazil zvěd

klašikah a zjistil, že ve fuŇci náčelníka by] opět pot\Tzen Mičkinikwa a oddíl si skutďně odhlasoval změnu svého

ŠAVAM. To ale bylo vše, o rozkladu kmene Čerokíjů nemohlo být lubec řďi a na podzimních hrách lryshrpovaLi zábřehští stale jako ČerŇové.Jak se potom v tom má historik vyznat? Z Kondíoru se sice stal klan Monato, z Pstruhůbyli Mývalové ajenMedvědi si podrželi své slaíe jméno. a]e na svou \amostamo\l si Savani muse[ podle mareri álů Stopařů - Čerokíjů počkat až do roku 1 990. Pikantrí bylo, že zmíněný 23. sněmproběhl naLiščíchdoupatech měsíc pied vyročím žO let waní Čerofujů-ihm(pokračování příště)

jrrréna na

-

j:,l

*

§# P..-, §"j

\#r ír,n brs

é,,q

#,lHffi§§{

l&KffiSs*

t§&§§_F

Ř

S§ dŤ§N M4V§ aŘ, :Ý,§

§B#§ §V e,_s:

áa

q@

a

'#

,É43e1,*

ffi,§&

ffiiWfu. €'iá_gš

a&*s.q§l,+9Ť;i

,!,_i

,,Toto je jediné místo v oblasti kde je země ještě čistá, Musíme si ho uhájit, protože

přijde-li ropná společnost, pak nebudeme moci lovit ani Chovat soby a to bude konec."

lovec z kmene khantů

Těžební spo|ečnosti vyhánějí na Sibiři původníkmeny z jejich oblastí. Podle ruských federá|nich zákonů nepatři půda jejím původním obyvatelům Khantové jsou jedním z třiceti Sibiřsloich kmenů a jejich zkušenosti jsou typické: byli vyhnáni ze své země, zneužiIi a podvedeni těžařskými společnostmi- mnozíznich se uchýliIi k alkoholu a sebevraždám.

Tak jako ostatní ruské kmenové národy,

Khantové v dobách SSSR velmi trpěli - v období kolektivizace byli nahnáni do družstev, jejich náboženství bylo zakázáno a šamani Zabiti Přes tyto ukrutnosti Se Khantové nepokořili. po zrušení kolchozů se mnozí vrátili na svou pŮdu a Živili se |ovem, rybolovem a pastevectvím. Jejich způsob života byl však znovu ohrožen, tentokrát příchodem těžebních Společností V šedesátých letech. Když společnosti přišly, postavily města, Znečistily lesy a posvátná jezera, pobily soby a vyplašily zvěř. Mnoho Khantů bylo vyhnáno ze SVé půdy a donuceno přestěhovat se do tzv, ,,domorodých vesnic". V roce 1994 uznaly úřady lovcům a rybářům jejich právo na půdu. Lidem, kteřív té době 1iž byly vyhnáni však

nebylo uznáno nic. Podle místnílegislativy mají ti Khantové jimž byl uznán nárok na půdu právo, nepustit těžební společnosti na svůj pozemek, nebo mohou povolit vstup za kompenzace. Ve skutečnosti těžební společnosti často kontaktují Khanty až po provedení vrtů nebo po postavení silnice. Klamou Khanty tvrzením, že Khantové nemají právo odepřít jim využívání svých pozemků V případech kdy Khantové přistoupí na dohodu o kompenzacích, společnosti dohody nedodržují a slíbenékompenzace neposkytujÍ. Motorové Saně, lodní motory či .naturálie jsou nejčastějšíkompenzací za znlcenou zeml. V mnoha oblastech ropné společnosti na-

prosto zničily veškerélesy. Bude trvat nejméně sto let než se lesy obnoví do té míry, aby

mohly poskytnout útočištěsobům, jež jsou pro Khanty a jejich způsob života nepostradatelné. Při honbě za ropou a zemním plynem jsou přirozené potřeby Khantů zcela ignoroVany.

Očekávaná délka života příslušníkůSibiřských kmenů je významně nižšínež u Rusů. 37letý pastevec sobů, Dimitrij, chodil do třídy s 26 spolužáky. Naživu je jich už jenom 6 nebo 7. Dva z nich se oběsili, mnoho dalších zemřelo v souvislosti s alkoholem. Vyhnaní khantové se nemohou starat o svá stáda ani lovit či rybařit a tak se často obrací k vodce, kterou přinášejí těžaři.

khantové b

lečnosti do jej častnésituaci visí na té malé kávají. V lesích již není dostatek zvěře pro lov a pokud se žiVírybolovem musí cestovat dlouhé vzdálenosti, aby se dostali k čistším,dosud

Pr těch Sí mít m.

pustit je na svou zem pokud si to nepřejí.

u-

tě e-

Je třeba změnit ruské íederálnízákony tak,

aby uznávaly vlastnické právo Sibiřských

kmenů na svoií zemi a její zdrqe, Toto právo musí být nezpochybnitelné, tak aby znemož-

nilo těžařským společnostem vydíráním

a sk úz

Vat zemi na úkor jejích . Původní obyvatelé na

požadují,aby vláda přistoupila ke konvenci lLO 169 týkající se práv kmenových a původníchnárodů, kIerá zahrnuje výše uvedená práVa. Organizace Survival for tribal peoples VyzíVá VŠechny, komu

P*:x!y,w _* -, |iáffi l:"16 ",",ffi Nad'a JOHANlSOVÁ

www. s u rv i va

l

WAMPUM NESKENoNU 17

Jsou ještě místa, kde řátl Přírody dosud aítězí nad, zhoubným aliaem postupující ciai,Iizace. Na,zoali jsmc je Zelená Země a rul, stránlcách Wampumu Neslwnonu chcem,e pomáhat při hled,ání cesty. Čí^rí." Zelených Zemí bud,e, tím oětšínailěji na záchranu Příroily máme d,o bud,oucntt,. KažiIý z nás můžepřispět saým d,ílem, jed,nou z cest je i hleilání Zelené Zemž u každ,émz nás, Chcem.e požád,at o spolupráci ošechny skauty, trampy a. wood,craftery. Pomozte nám hledat a chránit Zelenou Zem, Důležitáje každá drobnost, která můžepomoci osta.tním najít alastní cestu. A my bud,emn tyto drobnosti. nápady a náměty přinášet pro ašechny, kteří se ayd,ali na cestu d hled,ají Zelenou Zem ue suóm okolí i t sobě samóm. l

Kůra stromu, podobně jako lidská kůže, chrání vlastní tělo stromu, Těsně pod kůrou

jsou umístěny životně důležitévrstvy živého organizmu a kaŽdé naruŠeníje pro strom stejně nebezpečné, jako poranění kůžepro člověka přesto kůra hostí mnoho dalšíchživých organizmů a strom jim většinou nedobrovolně poskytuje životníprostředí.

tYot

na kůře

Lišejnílry Na borce stromů můžeščasto spatřit nejrozmanitější fuary stélek lišejníků.Jedny rostou nenápadně přisedlé těsně u kůry, další svou keříčkovitoustélku sklání kmene v hustém závěsu. Jejich růst je v porovnání s ostatními běžnými rostlinami nesmírně pomalý. U některých druhů bylo prokázáno, že jejich přírůstek během 20-ti let nenívetšínež 1 mm a jejich celkové stáří se odhaduje me,1000-4500

Terčgvka bublifiatá, větviěník slívoqý, provazovka: póznáE, Iderý t ftakréslenýeh ltšeiníkůie Rerý?

z

zi

let. Většina našich lišejníků

roste však přece ien o něco rychleji, pouze 10-40 let. Jedním z nejběžnějšíchdruhů je téměř všudypřítomná terčovka bublinatá Nalézt na kůře její bublinovitě svraštělou šedou stélku, vespod černou, není žádnou vzácností. Na kůře ovocných ijiných stromů roste často také větvičníkslívový. Jeho stužkovité měkké stélky se stále sbírajípro přítomnost vonných látek a využívajív kosmetice. S oblibou roste i na dubech a lidově je někdy také naz,ýván ;ako dubový mech. Na rozdíl od dvou předchozích hojných lišejníkůje provazovka stále větší vzácností. Stélku připomínajícípropletené vousy uvidíšdnes jen na kůře stromů rostoucích spíševe vyššíchpolo-

hách. Existence jejího života je úzce spjata

s čistotou ovzduší,Je to krasavice mezi lišejníky a snad právě pro svůj vzhled se v lidovém léčitelstvípoužívala i jako lék pro růst vlasů. Dokážešpřiřadit zmiňované lišejníky, terčovku bublinatou, větvičníkslívový a pro-

vazovku, k jejich obrázkům? Správnost své volby můžešověřit na konci dvoustrany.

Naši šoupálci ZaIímco tažníptáci tráví zimu daleko na sul,ch zimovištích,na kůře stromů můžešpo-

zorovat drobného Šoupálka po celý

rok.

Vlastně šoupálky, protože u nás žijídva druhy těchto na první pohled od sebe nerozeznatelných opeřenců. Šoupálek dlouhoprstý a iemu příbuzný šoupálek krátkoprstý se, |ak

18 wnvpulrl NEsKENoNU

druhový název napovídá, vzájemně |iší pouze V délce zadního drápku Ten však případnému pozorovateli zůstává stejně skryt, a tak je takřka nemožnézařadit tohoto ptáčka správně do druhu pod|e vzh|edu. Uslyšíš-liale šoupálka zazpívaI, napovíti jeho hlas již více Kratšízpév bez trylků patří krátkoprstému, delšís trylky dlouhoprstému. Není ale namístě se začit hned trápit s tímto ne|eh-

kým určovacím oříškem. Raději pozoruj

tohoto hnědě

drobného

skvrnitého ptáčka s bílým bříškem při pouti vzhůru po kmeni stromu, Uvidíš,jak obratně

poskakuje ve spirálách a dovedně se opírá o kmen

zašpičatělýmiocasními pery, které

mu slouží jako třetí noha. Celý svůj život stráví na kůře stromů, kde dlouhým zahnutým zo-

bákem vybírá ze štěrbin drobný hmyz, svou hlavní potravu. Není ale 1ediným tako4ím opeřencem. Vedle datlovitých ptáků se zde často setká i s ptákem, ktenj,na rozdíl od ně-

Dokážeš z kůry vyřezat kůravéhoskřítka?

ho dokáže šplhat po kůře i v opačnémsmě-

ru, tedy hlavou dolů. Zjistit název ptáka s touto dovedností je jedním z dnešních úkolů.

Nevitaný brouk

l když zimní čas patří v

koloběhu života

hmyzu ke klidovému období, v kůře i pod ků-

rou stromů skrytě dřímají zárodky budoucí hojnosti života Brouk lýkožrout smrkoni je

jedním z nich. Během jara samice tohoto nepříliš oblíbenéhohmyzu vyhloubily pod kúrou smrků své chodbičky. Na začátku chodby vrytvořily malou rozšířeninu, snubní komůrku.

kterou později obsadil jeden samec Právě

ŠoupáIek tráví téměř celý život na kůře stromů.

zde proběhla nejdůležitějšíčást rozmnožovacího cyk|u, kopulace, kdy samec postupně oplodnil několik samic Každá oplozená samice si pak založila v|astní mateřskou chodbu, do které nakladla vajíčkaVylíhly se z nich lawy a z mateřské chodby se rozlezly do stran Larvy si mezi kůrou a dřevem vyh|odaly v|astní chodbu a postupně tak spo|ečně vytvořily charakteristicloi obraz žiu kůrovce, S rústem larev se chodby rozšiřovaly až na jejich konci doš|o k zakuk|ení. Nová generace vy|íhlých broukú se prokousala ven a na borce smrkú zůstalo mnoho otvorů, připomínalícíchpřítomnost tohoto leckdy |avinovitě se šířicíhoorganismu Mladí broučci si vyhleda|i da|šístromy, kde budou pokračovat v činnosti zajišt'ujícízachování druhu. Kalamitní výskyty kůrovce, jak se často lý-

kožroutovi říká, jsou vážným ekologickým problémem a lesníkůmi ochranářům působí nemalé starosti. Jistě víš,že v posledních |etech jeho vážně ohrožuje lesy Šumavy. Je třeba ale pomyslet i na to, že jako každý jiný organismus odpradávna v přírodě zaujímá své nezastupitelné místo. Jeho masový výskyt, způsobujícírychlé odumírání stromů, můžebýt důsledkem neuváž|iuich kroků |esního hospodaření v minu|osti, které začaly doznívat v plné miře právě v našem čase

Kůroý skiitek Yyřezávání z kůry patří k oblíbeným činnostem správného zá|esáka a snad každý

někdy vyřeza| z kury svoji lodičku. O něco obtížnějšíuž je vyřezat nějakou postavičku, natož skřítka, aIe přl troše trpělivosti zjistíš,že to není zase tak obtížnýúkol. Potřebuješ jen a pouze dobryi ostni nůž,kousek pěkné kůry (mě|a by byl odpad|á z uschlého nebo pora-

a trochu vlastní fantazie A i když se ti skřítek bude zdát třeba neohrabaný. nebo dokonce trochu nepovedený, vůbec nevadí Důležitélepředem si trochu rozvrhnout, jak bude skřitek vypadat, abys neženého stromu)

Vedle

lýkožrouta smrkového

Je na

obrázku vidět typicky tvar

jeho chodbiček pod kůrou smrku.

odřízI předčasně kus kůry, který později

budeš potřebovat a pak už je třeba jen opatrně začítvyřezáva| A abychom věděli, jací skřítkové vznikli, poprosíme Tě, abys nám skřítka nakreslil nebo nakreslila. pokud se domníváš, že ani trochu nezvládneš skřítka nakreslit (ona to není pravda, ale někteří lidé si to myslí), tak postačízaslat náčrtek s rozměry

pocitová hra Nyní máš tedy kůrového skřitka vyřezaného a je iřeba, aby mohl nějaký čas vykonávat své skřitkovské řemeslo. Najdi pro něj pěkné skryté místo v Zelené Zemi a opatrně ho ulož do jeho nového působiště. Dbej, aby v okolí vše by|o v pořádku, aby tu nebyly žádnéodpadky ani žádnéprohřešky proti řádu přírody. Nejdřive za tři týdny zajdi za svým skřítkem na návštěvu a podívej se, zda jeho ,,skřítkování'probíhá dobře a bez problémů. Věříme, že jistě poznáš, jak si tvůj skřítek vede Jen na tobě záleží, zda potom svého skřítka v lese ponecháš, či zda si ho vezmeš k sobě domů. At'tak či tak, zamysli se, pouvažuj a nám do redakce jako třetí úkol napiš, o co by se mohl a měl lesní skřítek starat, jaké by mohly být jeho úkoly.

klub zelenézemé Na stránkách Zetené Země jsou připra-

veny náměty pro všechny kamarády, Ke_ ří chtějí lépe poznat přírodu í sebe. Členství v klubu ie pouze symbolícké a redakci potěšíkaždý dopis, kterrý přinese záznam o splnění kteréhokoli úkořu. Odrněnou pro ty nei}epšíie knihas podpisern aUtora

KnĚni pí€mie Kniha Nejkrásnějši sbírka s podpisem Mi|oslava Nevr]ého už byla v tomto koie získána. Ce]kové vítězsM patří Petru Sla-

víkovi z Hradce Králové, ker.ý zvítězil nejtěsnějším rozdílem před bratry Květoňo4imi z Brna. Nejlépe v tomto ko]e sí ved-

la Káňata z Velešína, kierá díky tornu postoupifa na třetí místo před Moniku Drobnou z Prahy, Petrovi Stavíkovi posí láme knihu poštou. V příštímWampumu představíme novou prémii Zelené Zemé.

Náměty tohoto čísla 1. Zjisti, který z příslušníkůptačíříše

dokáže špfhat po kůře hlavou dolů, 2. Nakresti skříika, kterého jsi sárn vyřezat z kůry. 3. Napiš, o co by se mohl a mě[ lesní skřítek postarat,

Yyluštěnl a dopisy WN 3/2000

Celkově nejzajímavějšíbyt tentokrát

dopis, ktenl, jsme dostali od Káňat z Velešína.Jinak zajímavéodpovědi byíy téměř v každémdopisu. Mravenčí kupa * nejvělšímraveniště, které jste nalezli, je nedaleko Brna, měří v průměru 6 m, ie vysoké 160 cm a napsali nám o něm bratřt Květoňovi, Hra na siláka - abychom se podle vašeho pozorování vyrovna|i mravencům, mélibychom umět odtáhnout kládu o průměru asi 15 cm a dlouhou 4 m ale také až 9 m a dokonce icelou krávu (to když mravenec láhl mrtvou vosu). Výrobcí papíru - dostali jsme ukázky krásných ručníchpapírů, neióastější byl papír vyrobený ze starých novin, ale přišel nám také papír vyrobený ze stan/ch vosích hnízd nebo papír vyrobený z pi|in. Nejlépe se s úkolem vypořádala Martina Janečková z Vlčatína,která celý svůj dopis napsala na v]astnoručně vyrobený papír.

,aD

o Y a

d]

o

,-c

Í! .6

E

o

F

G

o :<

(f í! 6 ,-c

o

WN 4/2000 Malý lišejníkouýkviz Ze|ené Země: na obrázku úplně dole je terčovka bubfinatá, nad ní větvičník slívový a provazovka. Přejeme všem kamarád ům Ze|ené Ze mě úspěšnýstafi do prvního roku nového tisíciletí a těšíme se na vaše dopisy.

WAMPUM NESKENoNU19

,(_)

,=

6

o ja o f c 6

]o

o

20

wAMpUM NEsKENoNU

V létě iubileiního roku 2000 mohl po Vltově, díky pomoci mnoho spřízněných lldí o díky zonícení dvou přótel, po mnoho desítkóch let ploui oprovdol"i houžvemi vózoný vor - spróvně řečeno vorov,i promen.

Vorový pramen proplouvá pod Karlovým mostem v Praze. lJ vrátenského vesla stoji Honza Havel, u vesla ,,ve slabeich" je Zlata Svobodová. avcům se ptldei;tl postarit přesnou repliku voru eho sto]eri, P.lJ]e erisrující etnograťickédokumensta\ it neda]. a te\ se muse]i nejprve naučit p]aveckó pojmy, pak objížděli poslední žijicípemětnílr a nakonec v potu tváře překonávali mezeru v předár ání řeme.]n(ch zkušeností Na zkušenosti jsme se zeptali jednoho ze dr,ou prote_soni:tu r zkiíšenívoru, technika, lesáka a také trempa Honzy Har la

l Jak

se v|astně dělají houžr e? \aše generace už zná spíš jen pojem, někteří vědí, že jde o r ázán dřeva, ale většina z nás houžev asi nikdy neviděla. Houževje vlastně dřerční prorrz Houžre se dají kroutit zrůzných dřevin, můžeto být jedle. lnúžeto bí t bíza líska. ale smrková houžev je nejkvalitnější. Nejde ale uděJat z jakehoko]ir stromku. Všichni známeyá nočnístromky vysoké 2 m a do]e t]u:té 5 cm Kdyžpůjdešnapaseku, která se sázi a kde stromky rostou tínrh]e zdrar Ým způsobem, tak z nich houžev neukroutíš.Navic rostou n chle dřer o _je fidké a nemá pevnost. Houžev se dá dělatjen z pňrozenébo ná]efu na kery nikdo nesahal aby ho prořezal. Musí být tak husti. že se do ne j nc&i r lézt Máš tam srručky, které rostou deset, patráct cm od sebe. dole na paňzkujsou silnéjako palec ajsou dlouhé pět metů. Rostou pa|náct Iet a ]nají tak husá léta. že dřevoje opravdu tubé. To se těžko shání, já to našeJ v Br stňci u Benešor a Smrčlry r,liřežeš a oklestíš. pak si uděláš rám asi tfičtvrtě metn_r od země v rámu rozděláš oheň z té chvoje, protože pořebuješ mokry oheň mokry kouř. mokré teplo, ne suché, to bys

ké říkalo blíkava, což je vlastně pňstupová cesta na vaziště. Byla vaziště s nízkou nebo vysokou blíkavou, na ní bylo dřevo v šárech, ve štosech a odtud se navalova]o na vodu. Většinou se vázalo na vodě, my jsme pak přišli na to proč. Kde bylo málo místa na řece, tak se také vázalo na břéhu na líhách a pa ali první vorovou tabuli a pak js isme ji dostali na vodu. Kdyžjs Vodďfungujejako vysokozdv chu se s ní dieš.

minologii, tak bych z nich nevytáhl to, cojsme potřeboval vědět. PŤi vázáni mi pomáhala parta chlapů z Purkarce, to je obec pár kilometru nad Týnem nad Vltavou, kteráje právem považovaná za Šrdcevl-

dřevo r,ysušil. Okleštěné kmín§ dilš nad oheň a napaříš mokrým kouřern, aby se rozpařily vlasírímízou. Jako kd1 ž se napaiuje dřevo, které se má ohýbat. Pak rnusíš mít udělaný veřtat To je k]asická koza. silný krnen na čtyřech nohách, jsou do něj navrtané dín,. Napaření kmínek, kterému na silnějším konci přisekneš plošku aby se neprotáčel. strčíšdo vyvrtané díry, Zatlučeš kmínek cvokem, dřevěným klínem z tr rdého dr'eva. a od slabého konce začneš nakrucovat roubíkem. Ten je asi třičtvfiě metrlr dlouhý a čtyň cm silný, na něj to vezmeš a otáčíš.Ale musíš to nakrucovat fest a rozkroutíš vlastně ten napařený krnínek tak, že se rozpojí dojednotlivých vláken Nestačí krotr-

titjednou, musíšnejméně dvakrát, najednu i na druhou stranu. až vznikne ohebný provaz. Rozpojení vláken a]e není jednoduché, je to dřina. Zvlášť když kroutíš tzv. šrekovice, kteréjsou nayázáni těžšíchvčcí.Tojsou až pě timetrové kmínky a do 5 crl v průměru a to když máš rozkroutit, do toho se rnusíš opút. Měl jsem od toho zánět šlach a předJoktí, píotožeto musíšdělat pořádně. Když ti zůstanou v dřevě pevné kusy, tojsou tzv. koník1, to se pak nedá vázaí. Hezky se to vypráví, ale je to potřeba zkusit.

l

Vor jste stavěli ve Štěchovicícha pak s ním pluli až do Prahy, Jak po tolika letech probíhala stavba voru? Staří plavci celou zimu káceli, loupali, přiřezávali na délky vysekávali ušení pro vořiny, žabkovali atd. My jsme všechno museli dělat až na místě a to nás zdržova]o. Oni to měli postavené rychleji, protože na tom celou zitnu pracovali. Dříví si vyskláda]i na vazišti, na místě kterému se ta-

lí TABULEI Nejlépe n

>Zmizelá vypadala

na obr.

udělat Je

dák.

li,"jA"Ji iak

ti možná neodpovídaií, vořiny bývaly tři jen výjimečně, většinou bývaly jen dvě a tzv. íirmy byly vždy rozdělené na dvě části, horní se jménem maiitele dřeva a spodní se iménem vrátného. WAMPUM NESKENoNU 21

Jeden z mála obrázků stavitelé voru opět v p ě předlohy je však tento uzel nefunkění, Správně uvázaný uzel je na obrázku vpravo. Konec houžve má funkci zámku a není-li podvlečen, vytáhne se a uzel se rozváže.

$',§"Éqnw §*

ffi&B

ffiffiffiw ffií @! Bl W

ffi#w#í##ffi & ffi W

ď,# 6 M #ffi #Ew tr,ffi Ww l lM w@w:#

O

Vorový pramen zakotvil u staré celnice v pražskémPodskalí, odkud po

celé léto vozi| zájemce na krátké projíždky po Vltavě. Vor byl tažen malýrn remorkérem, zpívalo se a vyprávělo. Navíc třikrát za léto projel vor propustí staroměstskéhojezu u Karlova mostu a to byla událost, která se asi sotva bude opakovat, Pří téhlejízdě ovšem z důvodu bezpečnosti nebyli na voružádní pasažéři. Celá vorová anabáze má však nádhemé zakončeni, plavené dfiví z voru bude sloužit svému pradávnému účelu.Bude použito na oplavu sťechy kostela na Výsluní v Krušných horách. V opraveném kostele bude navíc muzeum vltavské voroplavby a jako první exponát zde již je znovu sestavená celá první vorová tabule, kompletně vybavená a vystrojená. Návštěvu vznikajícího muzea můžemejen doporučit. Stavitele voru a také vrátného Honzu Havlajsmejiž vyzpovídall, zbývá ještě představit Zlatu Svobodovou, která přišla s původním nápadem

postavit opravdový vorový pramen. Již před lety ji voroplavba zaljala. Postupně pronikala do její historie a dnes má soustředěn prakticky veške{ dokumentační materiá|, který se podařilo muzeálně zachovaí. Začala uvažovat, jak by bylo zajímavé,kdyby po Vltavě zase plul opravdový vor. Příležitost přišla v podobě akce PRAHA 2000 Evropské město kultury. Prostřednictvím Spolku přátel plavby v Děčíně se podafilo prosadit nápad do podprojektu Praha - město na řece a po dlouhých peripetiích se oběma přátelům podařilo nejen vor postavit a plout s ním, podaňlo se víc. Podařilo se zachytit mizejici umění staných plavců. Stejné nebo velmi podobné vorové prameny bylo možné na českých řekách vídat víc než tisíc let, a přesto plavecké zkušenosti za necelých pa desát ]et téměř vymizely. S každým zíraceným řemeslem odchází nejen kus moudrosti a dovednosti našich předků, současně mizí i kousek naší existence, ztrácí se část nás sarných. Narozdí] od lisovaných dílůz průmyslových gigantů mají řemeslné výrobky z pňrodních materiálů svoji duši. Zlata Svobodová, Honza Havel ajejich spolupracovníci patří mezi yzácné a šťastnémezi námi, kteří se dotkli duše vltavských voru.

Připravil Jiří ČERVINKA

22

wAMpUM NESKENoNU

#,ffi#€E#,e§§

2OOO

Před čtyřmi lety vzniklo trodice Literórního

dne Wompumu Neskenonu. Od té doby se knižníminiveletrh postupně rozrůstó do členitéhoproiektu mopuiícího novinky knižníhotrhu v oblosti literotury o přírodě o ieií ochroně, o tóbořenív přírodě o o přírodních nórodech. V přehledu nemůže somozřeimě chybět dobrodružnó literoturo pro kluky všeho věku.

a Řftal

&@M ffi§& wsffi V,'e

ey

B* EB *%

noyinky rokrr

skou radost, že když jsme připluli do Prahy a při pfivítaníse objevili i lidi, kteří ještě z voroplavby leccos pamatují, tak všichni nám blahopřáli že náš vorje věrný.

jsi, že Praha je postavena z vorového dřeva, co to znamená? Praha jako taková, nebýt řeky Vltavy a nebýt šumavských a jihočeských lesních komplexů, tak dnes nestojí vůbec. Speciálně v desátém ajedenáctém století se stavělo hlavně ze dřeva. Okolí Prahy už na přelomu desátého století bylo prakticky vymýcené. Praha neměla nejenom z čeho stavět, Praha neměla ani čímtopit. Vltava, to je matka Prahy a hlavní srdečnítepna tohoto města. První písemná zmínka týkajícíse voroplavby je z roku 1316, privilegium Jana Lucemburského, kter,ým upravuje obchod s dřevem. Ale nejméně tři sta let předtím už se plavilo dřevo, Tisíc let šlo stavební dřevo na Prahu ve vorech a až do poloviny dvacátého století bylo považováno za nejkvalitnější stavební dřevo ve střední Evropě. Prakticky od doby Karla IV. až po stavební zákony RakouskoUherska se v Praze dokonce nesmělo stavět z jiného dřeva než z plaveného. Důvod? Vyplavené dřevo je vycyklované, vymočenév řece, dál nepracuje, při vysychání už se nekroutí, nepraská, necvičí,má mnohem většípevnost v tahu i tlaku a mnohem vyššíodolnost proti škůdcům.

á

tr(nih;r,roku 2OOO Počátkem devadesá\ich let se zdálo, že knižníirhbude pomalu ustupovat jednak vzh|edem k tíživéekonomické situaci a zvyšování vstupních ná-

kladů, jednak pro rostoucí konkurenci nouy'ch elektronických médií.Tyto prognózy se zatím nepotvrdily a i v oblasti zájmu našeho Literárního dne vychází mnoho zajíma4ích a pěkných knížek.l přehled knižních novinek, vydaných od podzimu 1 999 do podzimu 2000, je bohatý na opravdu pozoruhodné knížky, V našem přeh|edu jsme se snažili postihnout novinky z oblasti klih blízbýt všechárodům. mlouváme. především u i knihy poněkud starší.které se nemusely dostat k širšíčtenářské veřejnosti.

Nemoh havšem,kteréj me

kýc ny, Na

Yýstar1, Literárního dne Literámí den proběhl ve mohli návštěvníci prohlédno z produkce ótyř desítek nak

r4ístavách, na kteryích si

h titulů z uvedené oblasti

kání s knžkami proběhlo společně s tradičnískautskou burzou sběratelů v sobotu 21 října 2000 v historické budově žižkovskéreálky na Sladkovského náměstí v Praze 3. Dru-

s kontakty na jednotlivá zúčastěná nakladatelství.

Časopisecká podolra Časopiseckou podobu Literárního dne připravuje redakce Wampumu Neskenonu teprve podruhé. První vyšla ve čtvrtémčísleloňského ročníku Wampumu Neskenonu. Přehled knih zaměřených na přírodu a její ochranu vyšel letos také v čísle3-4 časopisu Nika. S ohledem na přáníčtenářů jsme rozšířili kontaktní údaje u jednotlit4ích nakladatelství tak, aby bylo možno případnou zajímavou novinku,,vystopovat", pokud,ii nenaleznete ve svém oblíbenémknihkupectví. V každémnakladatelství rádi poradí, kde se kniha prodává, někde ji mohou přímo zaslat na dobírku

Co naideúe v přehledu

Každá knjha má uveden název, jméno autora, rok vydání a také doporedakci zn ní

ce

§:,

iŤ:,li,:;i

me pouze z druhé ruky, uvádíme bezzvýraznéní

Academla, Legerova 61 , 12o oo Plaha 2 rcl.i oa24941976, e-mail: academia market@kav,cas.cz, http://www,cas.c/AcA DEMlA,/ VE.Elovshy, Zollr": Člověk a zvře, 2000,245 Kč, pokus o přehodnoceni vztahu člověka k žiwm tvorům Golon, Mnnrru: Archeolo9ie krajiny, 2000, 350 Kč, odborné dílo o vllvoji kulturní krqiny se opirá o Unikátnl leteche snímky krajiny

í2

Agenlura Koniklec, chelěického P.o. Box 24, 1 30 1 1 Praha 3

lel.i 0212279318, e-mail: [email protected], httP://WWW,kon iklec.cz

K ,lY, J,, BaA-HY.i. V : Sněm dětí ÓH pro životníprostředí, 1998, 25 Kč, kniha

mapuje projekt Agentury Koniklec KUTÝ, J Ří: Prakiický rádce jak chránit zP v Píaze, 1 998, 10 Kč, kontakty a orientace v oblasti ochrany přkody KOLEKTlV AUTOFů: Vzduch jako jeden z živlů.1 998, 1 90 Kc, Unikátni Ucelene informace o VZdUchu z mnoha poh edú Adresář NNO s působností v oblasti zP, 2a00, cca 1 5 Kč, aktuální adresař nevládních neziskových organizací

00 Praha

]

lel-| 0u21667577, e-nail: amUlet obch9ema

2000

N4r=

Sebe i pro malé č,,=^ a'.

Vrabóák Pepik VETovÁ B J].-.,. 1999 135 K: |, ž,=- - -::::-::',:;: pro ótenáře :.]

a .:

Ar9o. Miličova 13 130 00 Praha 3 Iel: 02n2781 ffi1. mail: argo e comP cz. hťtp:/^vW.kosrnas žiargo

lV]

:

Po mnoha letech od napsa- : : : ^:kolika zahranicnch vydantcn 5É r- -:_'ně dostava í na nas trh pu|o)r :.:.: publikace napující slromy a keře se <.:4imi se můžeteseťAať ýe ýolrě ;;,::: i v parcích a zahradách Celkem 2:; :.bulí A4 obsahuje popis dřevin ilus:,a-e Vlasty Matouškove a Jana Mašâ ,čě:. ně detailů a zimní siluety Publíkac pjímžautorem je ředitel botanícké zahra-

dy Na Slupí BNDI Václav

Věť,,ička ocení každý obdivovatel stromů a keřU

leslavska, 2000, 350 Kó, výpravná publikace zpřístupňuje přírodu regionu

XxVl. Trapsavec 2000, 2000, 9 Kč

100 00 Praha 10, e-mail: ctu.it@adam,cz, http://www.ctu,adam.cz

Řádky jaro 2ooo, 2000, 9 Kč

V:

\sKÝ, JARoSLAV

-

KAP TÁN KlD:

Šesl

malých matriošek, 2000, 9 Kč, divadelní

1

43 00 Praha 4, tel.: 0240,1 9305-6

L

HAGAHA,

V

J

ANToNíN,

o houbách vyšel

BAIER:

Houby,

V.: stromy

dena, Výpravná

Plzeň

Blllt

*,

T Rour"-, Č"ru"ný opt*

2000, cena neuvedena, román o životě Ve spodní křídě v Severní Americe , 186

le| :02,|2322481-2. +máil I [email protected]

00

.:_ Ústecko. Chráněná územíčR l., , -:: :a8 <ó Zatím jediný svazek řady

ná p ůvodn í en cy klop edie, vše podstatné o naší příroE,lcyklapedie je řazená podle 26 sta-

Encyklopedicky pojatá příručka obsahuje více než tří tisíce vyobrazení středoevropských rostlin a živočichůPodobné souborné knihy jsou vždy omezeny ve výběru zobrazených druhů, ale autoři německého originálu se s tímto problémem Vypořádalí neobvykle zdařile Předkládají poměrně rozsáhlý soubor stromů, ke , planých rostlin, hmyzu, ptáků, saVC obojživelníků, plazů a vodních žívočíchů

:a

,.,, šťad horských a lužních lesů přes

;?<J, jezery, louky a pastviny až po parcoory a pňrodu ve městě Upozorňu^|fa : s^ryte souvíslostía zajimave proje-

i,_,, života, které jinak člověk mine bez cc,,/šimnutí. Při toulkách přírodou pak na 4aždémstanovišti lze objevit mnoho zajlmavych věcí a propojit je s konkrétními žiuymi tvory v jejich přirozeném prostředí. IlusLrace jsou dílem Pavla Procházky,

oBHMAN, l\,4 - |\4ÝVAL: VzPomínka, 1999, 25 Kč, články a rozhlasové pořady M obrmana - lvhjvala

B_s.<, Llotsuv - SAMAN: Duchovní aspeKy vlýtvarného umění, 2000, 25

Kč,

úvahy se zřetelem ke skautské a roverské výchově

Delta Mocek

V : Příběhy z tábora, 2000, 189 Kč, kniha není k dispozici

MOCEK,

unarmagala - Mat'a, Praha

Eman, Heršpice í17, 684 01 slavkov Šlvsl,Jnn: Bitky Jana Šimsy, 2OO0, ,l

e.net

Naše příroda, Praha, Reader's Digest Výběr, 2000, 897 Kč

od

Joseí RósslerOřovský

lmportant Bird Ařeas in Europe, dva

http://WW.birdlif

Anděra. M.: Encyklopedie naší přirody. Praha, slovart 2000, 299 Kč h

- Roptv: Bratr Bernard, 2000, 46 Kč, o českémskautu a misionáři na ostrově Grenada Rusex, Lnotsrnv - Šnuen: Zlatá Ariadnina nit. 2000. 13 Kc. Vytvarná a duchovni podobenství L Buska JANKA, oTTo - BoPllý: Vodní skaut, který k nám sPadl z Marsu, 1999, 15 Kč, skaut JANxe, OIro

Snvoen, Gnnv: Zemědům, 20oo, cena neuvedena, soubor stati a úvah

svazky Northern EUrope a SoUthern Europe, 2000, cena neuvedena, unikátni

2 : zo ru

Velká Pravěká

past, 1999, 12 Kč, minipříběh s náVody na jednoduché experimenty

cambridge, c83 0NA, United Kingdom, e-mail: birdliíe@ birdliíe.ork.uk,

: :"z,élýci územích

, , ž najdeLe

n, L.: Výpravy čtVrtédoplnéné

,

Aventinum, N, Vacparova 3274,

včB

1,|

r,r*i, .lo., roron: Příroda Mladobo-

hra

2000,497 Kč, největšíprůVodce, jaký kdy

],ž

Větvička, V., Matoušová, V stromy a keře, Praha. Aventinum 2000, cena neuVedena

tuláckou duši), 2000, 10 Kč Trampslqi kalendář 200,1, 2000, 30 Kč xxv. Trapsavec 1999, 1999, 9 Kč

<. Puchejř, 6x ,o.ná 1 5 Kč Por§ir, rozdáVán na festivalu, zdarma V ]::< Jr\: Tenkřát na uýchodě, 2000 V. :.. Jl\ - Jenvr: Šnečípolívka (pro

o želVach lidrch a kamenech 1999, , j '.:: . - ,, ij:, ], pohadky černe

:j:,: -,:. s: -a.,a^ a'.Cú o muži ner} sl Z Sluncem 1996, 2::'a -::: 1 -:a-:_, SeVeroamerických

, KAí\a L,

Cermáka ze sedmdesátých lei NLplL, FoA\Ls-^: Naschválníčci 1_ 175 Kč, povidáni o tábo,ovych S.i : :HoHLaetl, Worronno: Vládcj hlubin 2000, 169 Kč, třetidob,odrUžSl, Z'::, Děti kapitána Nema PRocHÁZKoVÁ, lvl: Jožin jede do Aíriky 2000. 1 35 Kč. skoropol-ad.o"ry F' ::daleké cesty malého chlapce

pramen informací o evropských ornilologických lokalitách pro VšeChny obdivovatele,,ptačiho" svéta, knihy jsoU k nahlédnutí v redakci Niky

,,,--_ -_-_ - - Přběhy z parní lázné 2_, ,_ ::-: -:-, ndiánské =::.a :. :=-, : a:::-,::Sč Srylm ="- -= =, ,a,?T 3:: :- z -,=,, a, = _. Oheň na sněhu ]998 -_:].

J B : Modrá pětka 2000, 139 Kč, kreslený seríá Markc CERN/ÁK,

143 00 Praha 4 .::t.l,_- . l(oD

HAvEL, JlŘí, Šrunsl, Jeru: Zelené katedrály, 1 999, 350 Kč, působivé svědectví o harmonii lesa všude na světě ANDĚRA, HošEK; zvřata v horách, 2ooo, 1 50 Kč. žlutá řada knih, tentokrát o žive přírodě hor celého světa VĚW čKA, V : stromy, 1 999, 1 70 Kč, letní a zimní siluety a řada detailů a informaci o eVropských stíomech ROLLER, ZDENĚK: Zvířálka u vody, 2000, 1 30 Kč, fotograíie a vyprávění o zvířatech a ptácích kolem vody

S:

Bozum do kapsy, 1 999, cca 1 90 Kó k| na není k dispozici Naše soUhVěZdí, 2000, cca 145 Kč kn.a není k dispozici Kueeš V : Malá encyklopedie taborník3 2000, cca 150 Kč, kniha není k dispcz :

llo

l ZájícJanek =,.-,: 135Kč Ťa'. t., ::;,-.:;,i::.:

VElTovÁ,B

F:.,,,,.:.,. <.. ] Grónské mýty a povésť ':':= 2:a <: -,:, a povéSti

Albatros - edice oko

Amulet, Perlova l,

škorPiona 2000 179 Kč, dobrodrJžstv'deky Celiny mezi drogo\4rmi mafiány WoLFELoVÁ Unsuu: ohnivá Bota a sandál Větroplach 2000 1 29 Kc sedmiletý Tim pUtuje krajem s batchem a S tatínkem a nas ouchá j9"3 historkám EoLl, Wennrn J : Konec

1 8 Kč, vzpomínání woodcraftera Jana Simsy na mládí

koleKiv: Počasí,Praha, Svojtka Václav & co, 1999, 699 Kč Co je pňčínouleln bou květů jinovatky? Čim jso různorodétvary mraků?

o počas z řady Cesty za poznánim u

možň uje po rozu m ět každode

n

ním p ro-

měnám počasív kterékolí ročnídobě, Všem zájemcům tak rozšířuje znalostí

o

nejrůznějšíchtajemstvích počasí

a souvislostech s přírodními jevy a záko-

nitostmi,

Jana Hoška a Jiřího Hajného, nápaditě

graíicky řešená kníha je doplněna řadou fotograíií. V záplavě vycházejících encyklopedií kniha zaujme množstvím deta i l ů. z aj ím avymi i nfo rmacemi vztahující mi se k Určítémubiotopu a v neposlední řadé i dioramaty Pavla Procházky

Nnšr pŘínoon ZiVoč cho!e ! sticc

li

ut

in\,

Evrop1,

§tit,l

WAMPUM NESKENoNU 23

O želvách, lidech a kamenech,

Cermák, M., Kamil, J. B.: Modrá pětka, Amulet,2000, 139 Kč pět kamarádů na stezce dobrodružství zažívá nejen spoustu vodáckých radovánek, ale i řadu nečekaných trampot, V nichž ztroskotání lodi na starém jezu nebylo ješ,tě to nejhorši, Kreslený seriál Marko cermáka ze sedmdesátých let

Argo, í999,259 Kč

selá zvířa balství p

životě a smrti, nenávisti a šr Čte-

náře svo

tsřnest Th, Seton lnstitute, 1ííPaciíica, suite 250, lrVine, california 9261 8, e-mail: setonchronicles@ hotmail.com

1998, 50 Kč, sborník o výchově mládeže a formaci vůdců 1

998,

KoL.:

Kč

odborn

skautů.

1999,30 Kč, odborek a od

Fortuna, Jungmannova 7, í 1 0 00 Praha 1 tel: 0u24234515

,l

skaut-Junák speciál, 1999, 15 Kč hol : cestiěkou světlušek ll. 1 999, a2 hvězdasvětlušek HAVLoVÁ, M, EDlToR: skautské základny,

45 Kč, 1

gg8, cena neUvedena

ffi tel.:02330í9233,

1 999, cena neUVedena FoGLAR, JAROSLAV: Tábor svazu

PETBoVlCKÝ, lVAN: AkVaristika,'l ggg, 199 Kč, příručkapro chovatele TcosTBuBGovA, Mnnrr: Dobré rady pro milovníky Psů, 2000, 199 Kč, vse, co je dobré vědět o životě pSů KoLBLK, J.. V[ ru č(A, V.: Rostliny na každémkroku, 2000, 299 Kč. atlas rostlin řazený podle biotopů

M

,

oje

současnost

ím,,l999,

130 Kč, o poznáVání umění s řadou

barevných reprodUkcí

Xol ,: vůdcovské zkoušky Přehled témat, 1999, 25 Kč KoL.:

Vůdcovské zkoušky Psychologie,

1999, 28 Kč

xor : Vůdcovské zkoušky Historie skautingu, 1999, 29 Kč rot : Vůdcovské zkoušky Táboření, ,l999, 30 Kč

olomouc tel.: 068/5436901, e-mail: Mazal @ risc.upol.cz

Hnruu a lan hrya

í3, 1999,

45 Kč, reprodUkce táborového deníku JAROSLAVA FocrnRe Nlcv, L : 250 miliónů

Kůs, E , PFLEGER, V, KNorxovt, L AJ : Svět vzácných zvířat, 2ooo, 50o Kč, atlas nejohroženějšíchžiVočichů

KoL.:

J.: Lanové Překážky 999, 96 Kč, náměty pro em

F : Pohybové hry a hraní, 2ooo, 1 70 Kč, kniha není k disopozici

vůdcovské zkoušky organizace

a práVo, 1999, 25 Kč

DE9KY PRo PŘEDPLAlrrr,

V

1

999,

ypro

K

Praha 5 tel,: 02y56í0049,

skautských oddílů Dospělí Pro skauting, 20oo, 25 Kč xor : kalendářík skaula Junáka s tužkou, 2000, 35 Kč

zasvěcená pocta stan/m stromům HBUšKoVÁ, M, Tunex,

J,VL

What Trees Remember, anglická Verze téžeknihy Hynek, celetná

tel:0u2327o58

1

1

NÁKLADENI:

998, 235 Kč,

í, 1 í0 00 Praha

1

Urrey, Rosenr M : Kopí a štít, 'l 999, 260 Kč, životopis náčelníka Sedícího býka

@ l6 í

47 Praha 1 lel.:02124'102412,

1

ffi

24

wAMpUM NESKENoNu

\" B LD toq; ochrana přírody a péěe o les v NP sumava, 1999. pro NGo zdarma S t qelc
SETON,E T:RolŤZálesák 1997 129Kč, 1, legendámi přlběh iakc prvnísvuek sebraných spiSů ETS

T:Blesk 1998 149Kč sV

2.

SEToN, E T: zvřata hrdinové 1998. 159 Kč, sV 3 dalšipovidky o aířatech SEToN, E T: Děť divočiny ,1999 159 Kč, sv 4, povídky

SF-oN,E T:Králvlkú 1999 ]69Kč, sV 7, povídky SEToN E T: Přálelé divočiny 2000, cena neuvedena sv 9 povtdky L|DMAŇSKÝ S V-c.. J :Saíírovástezka, '1999, 129

Kč práždninoVé dobrodružství

čtyi kamarádú

ZAPLETAL, Ny'l|oš: Love€ hvězd, l999, 1 36 Kč, pňběh o přátehM chlapce a děVčete

HoGAN. JlRí: Meč vontú 1999. J59 Kč, příběh z tajemných StínadeI s íoglarovskoU

tématikou SVoJšE. JAPosú\,: strážci zlaté řeky, 2000. cela ne,Vedena, klUkovský román z prostředi iíčnichpytlákú 13 nožů z Jambore€ 2000,680 Kč, seriály a příběhy Z óasopisů z let 1945-48

Libri, Na Huimance 7, í58 00 Praha 5 tel.: 0z5í 61 31 í3, e-mail: [email protected], htip:/Árww.libri.cz

BEBANoVÁ. MAGDALÉNA: slované, 2000, 245 Kč, dalšívydání dějin Slovanů od Známé českéarcheoložky

Liga lesní moudíosti, senovážné n.24, 1 1 6 47 Praha 'l tel.| 0a2410235,

e-mail: [email protected], http:/hvw.woodcraít.cz

časoPis Bizoní vítr, 4x

ročně, 27,50 Kč Hau kóla, tři sborníky ze stránek Bizoního

P,

lVlAcEK,

J

EDlToŘl:

svitek

březové kůry, 1998. 98 Kč. nelnověji

upravené podmínky plnění orlích per v LLM

skautského nadšence a historika

_

BĚLíN V : Mottýli, 1999,

není k dispozici

,í ,l20

Kč, kniha

Loxia, Pardubice KF VKA. P., HůžčhA, J.: odborný slovník anglicko-česhý a česko-anglichý, 1

999, 630 Kč, ekologie a ochrana

olympia, Klimentská í, 1ío oo Prdha

1

tel.: 022322493, e.mail: [email protected],cz,

httP://WWw.olymPia,9comp.cz

Foornn, Jlnosrnv: svorní 9ambusíni jiné příběhy, 1 999. 650 Kč, kreslené seriály Jaroslava Foglara a

áprrrnr, M

EDToB:

HryJaroslava

Foglara, 2000, 149 Kč, Výběr Z bohatého zásobníku her J Foglara NosEK, VÁCuV - WlNDY: Jestřábí perutě, 1 999, 1 95 Kč, tajemství zrodu knih a příběhů J Foglara SroRcH, Eoulno: zastavený příVal, 2000, 1 39 Kč, dalšíVydáni klasického příběhu z počátku našich dějin

oslrov, kontkat TDc nebo P.o. Box l60 41 Praha 6 STUDENoVSKÝ, T, BLÁHA, J : Slovník česlých autorů pro chlapce, 2oo0,

32.

249 Kč, původní

Pouta nebes, 2000, 79 Kč, příběhy letce z druhé světové války KoSlNA, M Loš: Bílý kaňon, 2000, 149 Kč, Velké dobrodíUžstVíčtyř indiánských hochů HBNčíŘ, S : ostrov Uctívaěů9inga, 2000, FAJTL, FBANT|šEK: 1

oPARTBNÝ JoSEF: válka Mohykánů, 2000,

VtrHerv,

D čem

V

sv

větru, 25 Kč

BŘróKA, BRJNo: Kronik" č* hnutí'1900-í990, 1999, cena"k"ut"k"ho neUVedena, pečliVě zpracovaná studie brněnského

životního prostředí BLAžEK, M EDlToB: seminář ELŠ lll.,

í70 00 Praha 7,ie|Jíaxi 02€3371369

2a5 Kč, historie sedmilete Války V Americe

[/AZAL,

HBUšKovÁ, l\.4 , Tunex, J ,vL NÁKLADEN,4: stromy pamatuií, 1 999, 235 Kč,

Vzpomínky členůa přátel Foglarovy slavné vlastně byl av ěchu Jaroslava Foglara Podařílo se shromáždit jedinečnévážnéí humorné vzpomínky z několíka generačních oddílových vln a také od něklených spisovatelovlých přátel a vpříznivců jeho díla

příběhy šedého medveda a dalšich ^ířat z diVočiny

),

KYSILKA, V., BUSEK, L , KOžíšEK,F , VL. NÁKL.: UVahy nad Woodcraflersloým

Jaroslav Foglar byl tvůrčídUch - to se projevilo také v oblasti her Kniha her poChopitelné nemůžeobsáhnout beze zbytku vše. co v této oblasti Jestřáb za mnoho let Wofl ale lze říci. že je v této publikaci obsúeno to nejpodstatnější.Hry vybral a uspořádal Miloš Zapletal.

SEToN,E

J. JA{RLoVÁ. J PELIM\: Ekologický slovnik, 1 999, 1 25 Kč, přehledný ekol. Vyklad. slovnk

zákonem,

koleKiv: Jestřábe, díky, ostrov, 2000, cena neuvedena

mobil: 0604f7 22851

Zápisníček Skaut-Junáka s tužtičkou, ,l0

eASoPls RoZšlŘoVANÝ E-MAlLEM: The Seton chronicles 1999-2q)0, dosud Vyšlo pět čísel

Zapletal, M. editor: Hry Jaroslava Foglara, olympia, 2000, 149 Kč

Etapové hry sV 45-53,2000, knihy nejsou k dispozici

MzP, vršovická 65,100 í0 Praha 10, http://WW.env.cebin.cz JELíNEK, F: Nedoceněné bohatství, 1999, pro NGo zdarma, člověk, příroda a ekologie soUčasné kraJiny lr4vsrtr, V c xor : Voda - země - život. 1999, pro NGo Zdarma, ucelené pojednání o vodě a její ochraně

149 Kč, příběhy chlapců ovlivněných foglarovskoU tematikoU Concrunn, Pnrnrcx: Dlouhý oheň smňi, 2000, 149 Kč, o střelných zbraních V dobrodružných povídkách KoLEKT|V: Jestřábe, díky, 2000, cena neUVedena, Vzpomínky čIenůa přátel Foglarovy slavné Dvojky

outdoor media, Frióova 3, ,l 20 00 Praha

2 lel.: 0a2256o132,

e-mail: inío@ MalyPruvodce.cz,

http://m. MalyPruvodce.cz

xorrxrtv: Malý Průvodce turisl. a vodáclaým vybavením, 2000, 45 Kč, novinky v outdoorovém vybavení xorexrtv: Malý Průvodce turist, a Vodáckým Vybavením, 1 999, 45 Kč, novinky roku 'l999

Portál, Klapkova 2, 182 00 Praha 0 1 í, e-mail: [email protected],

tel.: 02830281

httP :/î/WW.Portal,cz

CHoUB, JlŘí: Beceptář her, 2000, 165 Kč, hry a metodika jejich vytváření

Neuvln, Jnl: Turistika a sporty

v přírodě, 2000,267 Kč, přehled

tUristických aktiVit a sportů V přírodě

Alclortln,

Hry s ětverečkovaným paPírem a tužkou, 2000, 175 Kč, soubor her pro dva i více hráčů ANDHE:

BAKALÁR, EDUARD: PředPoslední psychohry, 2000, 189 Kč, hry prohlubující

sebepoznání i poznání druhých Snrnqr,cn. JlFl: Kolo pro děti i ieiich rodiče, 2000, 1 97 Kč, náměty pro hry prohlUbující cykliStické dovednosti FlOTTENFUssER, RoLAND: víš,kdo isi?, 2000, 1 75 Kč, dvacet testů z různých oblastí prohlubujícísebepoznání HlcKsoN, ANDY: Dramatické a akčníhry, 2000, 1 85 Kč, hry navozující vztah k dramatickému umění XoxotloscHrrerr: Příběhy a moudrost aztéchých indiánů, 2000, 169 Kó, příběhy s tematikoU aZtéckémytologie P xe, GnnHnu, Serev, Dnvlo: Cvičenía hry pro globální uýchovu, 2000, 325 Kč, jak PoZnáVat moderní sVět

Beadel's Digest Výběr, Thámova í3, l86 21 Praha 8 lel:0a2207'l071, e-mail: [email protected],

v,ýpravu, 1998,28 Kč, sV 1 cHAFVÁŤ, MlBosLAV: DoVedné ruce stříhámé a lepíme, 1998 za XO sr] z Výrobky z papííU třetí ést Bnnarc, lvnl: Aby Pruní Pomoa nebyla poslední, 1999,52 Kč SV 3 piiruóka Zdravovědy a pruní Pomoci

329 Kč, jak se chovat v okamžicích ohroženíživota E
oDSTBe,-oVA, G., Š-=:,, G : Pňrodní

materiály, 1999

€ Kč pře,,áž|ě

\4jtvaíné náměty pro rukodé rcu či.ncst

Yo_r.oya C, Nrro-evovn K: Velké putování za zvířaty, 2000, 289 Kč, kniha

skautin9, Kosmonáutú 359. 460 05 Lib€rec

neni k dispozici

Llsovs<, J. ; Skautské stayby 1339 95 Kč obru:.e,..-:, a 3a' :: :4i.a,,,yri

stavbam,

- ..-

.:

I

Titanic, Plzeňská 222, í50 00 Praha 5 l€l,i 0a57211257,

a.ac-,- ]::'{,

e-mail : titanic @telecom,cz, httP ://WWW,Volny.czlnakl_titanic

Dmmáickz výchova. !áborové 999 1 15 Kó

ohně. skautské divadlo

B:--r.-] , ],:

Rovering 2000 12a
slovarl

Yo.láckova

4ill.

střední Evropu, 2000, 285 Kč Muzea a galerie v ČR, 1999, cena

htq)J,Áíw sloYaíLcz

neuvedena, aktuálni kapesní encyklopedie

trualých expozic v čR GU Do BoGGlANl: Fotograt, 1997, 157o Kč, fotografie G Boggianiho spolU s podiVUhodným osUdem íotograía i fotograíií samotných a graíickým

http://m vyber.e

Naše příroda, 2000, 897 Kč, encyk]opedďy obrazo\4i klí,črostlin i živďichů

SPol exP€rifi€ntální archeologie Hrad€ Králové. kontaki: Radomír ,12

1999, 60 Kč, o sportovní lukostřelbe

volvox Globator, í. Pluku 7, í06 00 Praha 8 tel: 0u24233486, e-mail: [email protected], http://www.volvox.cz

BoNV]LLAlNoVÁ, NANcY: Léčitelství domorodých Ameličanů, 1999, 199 Kč,

GoTTwALD, F, HATscH, CH ,l999,

FHló, ALBEHTo VoJTĚcn: Čerwuišaneb

tel.: o2lB39325ffi e.mail : slovart G slovarLcz.

Mnrnsrx, lvnr: Lakros. 1999, 90 Kč, historie a soUčasnost sportu českých skautů a kampů VlDí[rt, STANISLAV: začínáme s lukostřelbou,

CASTANEDA, cARtos: Kolo času, 1999, 239 Kč, komentář autora k jeho knihám a vybrané citace z nich

z Pacheka do Pacheka oklikou přes

190 oo Praha 9

252 29 Dobřichovice, tel.: 0299í2445, e-mail: sykora @ login.cz

o lécícha rituálním léčení

Srnoen, Hens: DVě cesty do Brazílie, 2000, 199 Kč, pozapomenutý Unikátní cestopis Z let 1 547-1 555

námě\ ,ž-:Zir,š:,

ffi

zpracováním dávají publikaci pozici drahokamu mezi knihami

:

Šamanské

Vědy, 299 Kč, Věda, Umění a ekologie přírodních národů xoLexrtv: Bohové staných Mayů, 1999, 299 K přehled maských

kultů,

lsfuí

Novotny. StqltsLnv: Mýty a pohádky pŮvodních obyvatel Austrálie, 2000 239 Kč, příběhy z ,,doby snů" EAGLE FEATHEH, KEN: Putování se sílou, 2000, 199 Kč, osobitý u,ývoj vnímánía jeho výzkum

Budějovice, tel.: 038173í 8389, e-mail: [email protected]

nchý. Bo*Éňc€ 44,503

FloSA: Průvodce ekologického spotřebitele, 2000, 20 Kó rozebránc ,a< nakupovat ekologicky šetrnéu/robk}, RosA: KomPostování, 1995, cela neuvedena, proč a kde všude múžel,: Využit kompost

Re*msřuke a e;Periment v archeologii 'l 2000 :- ']0 (č odborné i populární

ToM zlaté šíPya Asociace ToM CR, ul. záhumení, Valašské Meziiíéí,757 01, e-mail: [email protected]

lel,: 0681522462'l , e-mail: votobia @ mbox.vol.cz

Yét tel : 0166r'434745

SKočEK, lvo, BAĚÁK, JAN: Holubinky táborová hra, 2000, edice táborových her Hořec

a lesní bratrslvo, 1999, 179 Kč, aulorůV pohled na Lesní moudrost

Toužimský & Moravec, Pod lázní 12, í40 00 Praha 4 tel,:02/6'121363í

tel.:0267310í00, e-mail: [email protected]

ScHlrrrR, Jncx: Kaňon, 1999, 149 Kč, příběh čejenského bojovníka Malého medVěda HA\^.rHoRNE, Hrro: Taiemství kaňonu, 1999, cena neUVedena, příběh dVoU Američanů a indiánského náčelníka

čASoPls NIKA, 4-6x ročně, 35 Kč za číslo, časopis pro ochranu přírody a životního prostředí óAsoP s WAi/PUM NEsKENoNU, 4-6x ročně, 20 Kč za číslo,časopis pro skauty, Woodcraítery a trampy MAKÁsEK, lVAN: V zemi zeleného rákosí, 'l996, 86 Kč, klukovský příběh o romantice a kamarádsfuí edice WamPum sV. '1-5 a seriál Píseň o Hiawathovi, šest xeroxovaných sborníkůA5 a A4 1997, 30 a 40 Kč

scoutarch, Elišky Přemyslovny 394. í56 00 Praha 5 HA\stN. WAl rn: Vlk. ienž nikďy nespí 1994, 70 Kč, dobrodružný živol icrca Baden-Powella i/lKsovlč, lVAN: Měděný dúl 1995 a: <: román pro dospivajlcl o dobrŇfužs:, Uprostřed horské přírody BADEN,PowEL, FoBEFT: Aírické obrázky

1999, 150 Kč, zábavné črty o liCmi ptácích a zvířatech v Aírice

skaut-Ginkgo, veselá 14, 602 00 Brno smail: ginkgo€ volny cz

tel.: 05/42210700,

http://m.9inkgo.cz

:::::,

Gandalíovy hry na

],,:: :::. Chour, Jiří: Receptář heř. Portál, 2000, 165 Kč

soubor her, čínnosila naméI. rrc Cě-

ti a nládež, které lze VyUžítsamostalné i jako součást dlouhodobých her Prvnt

část knihy pojednává o metadice V/ívářeni a organízaci laborovych eapovych her, v dalšíchčástech jsou příklady xonkrétních her. Knihu, kterou lektoroval Mi-

loš Zapletal, jistě uvítajívedoucí addílu. pořadatelé akcí pro dětí a všichni kdo se podílejína volnočasovych anivitách détí a mládeže

ffi

Všestary,

il; mdmir.tichY@ uhk.cz

a, l,._]:] J::a:_jV: Taxmeni aneb hledáni coUntry 9rálu. tři desetiletí - s::-; Tanmenů i českécountry

svoit*a václav & co, soběslavská 32,

'l30 00 Praha 3. tel.: 0211736610, ffi il: svoilka@ mbox.vol.cz,

htF:/^#W svojtka.cz Kapesní průvodce Přírodou, 1999, ' :3 <č dířala a rostliny V lese, na louce, -a l: l a na horách _!, D.. ] H: Astronomie 1, 1999,

a3_5

Trinitas, Havličkova ,l4, 568 02 svitavy lel.: 0461123227, e-mail: trinitas @telecom.cz

<ó s/pravná encyklopedie z řady poznáním

!aSi,Za

",

BE|NSBERG, J, Svoeoon, B : Legio Angelica, 2000, 138 Kč, o ministrantské

. ,: Počasí, 999, 699 Kc, Vše o počasl -š z řad encyklopedi Cesty Za poznánim :' 'r\" J.HN'"::'::::::::::]'l]:.

. , ._

1

a skautské organiZaci Legio

Frič, Alberto Vo|těch: cerwuiš aneb z pacheka do pacheka oklikou přes střední Evropu, Titanic, 2000,285 Kč Autentícl{y uzpomínkouý příběh jihoameického indiána divokého kmene camakoko. který přijel roku 1908 s cestovatelem Fričem do Prahy, skpývá pod vnějšími anekdotíchými epizodami,,dívoCha v CiVilizací" tragický osud nešťastníHenj obětoval svou totožnost pro záâ. chranu svého vymírajícíhokmene. Druhé vydání bylo rozšířeno o nově nalezené íotograíie a rukopísy o zpátečnícestě oboU Cestovatelů do JižníAmeriky.

Alberto aň€b

PEcHA, L: Woodcraft. Lesní moudrost

přiPravili

o"n"|""

Jiřía Vítek čEBV|NKovl

.

_

votobia! Lazecká 70a,77'l 00 olomouc

-: - -,,,]1i1]]:

Novotný, stanislav: Mýty a pohádky původních obyvatel Austrálie, VolVox Globator, 2000, 239 Kč Všechny pňběhy uvedené v knize se udehrávají v ,,době snů", mytické době, jež představuje jeden ze základních ka-

ženskévíry

sna oň se o tom eurčitý a

,,,,,,1]1.:.:: ",

,:,1::,,,

1:.:::,:

Kůs, E., Pfleger, V., Knotkovi, L. AJ.: Svět vzácných zvířat, Granit,2000,500 Kč Kniha představuje téměř 300 druhů

Její neani

jeden ausralský m:ýtus. Podobné je to i s jejím koncem a zdá se, že doba snů, snad jen v trochu pozměněné podobě , truá dodnes.

vojtéch Frič

Čerwuiš z pacheka do pacheka

olljikou přes 51iedni EYropu

WAMPUM NESKENoNU 25

pytle

Spací ,iiliil

jprve vyřešit spacího poměrně vlastně spací důležitý iiiii iiiii pytel chci. Odpov ijak jednoduchá, protože univerzální spacák neexistuje a já tedy musím přesně vědět, k čemu budu spací pytel potřebovat. Proto jsme sestavilijakýsi klíě, který pokud možno nejkratší cestou dovede ke správné vo!bě. ři výběru

Tvar Nejčastějším tvarem je mumie, která se jediná hodí na táboření pod stanem či dokonce pod širákem, v chatách a chalupách posloužílépe dekový spacák, kteryi můžemerozložiI a použítjako přikryivku a konečně speciálníanatomické mumie využijimiIovníciex-

trémů

l.chata,chalupa,letníchatičkovýtábor dekovýspacák

+3 3. postava běžná 5. běžné spaníve stanu či pod širákem mumie .-§ 4. akce, kde zá|eží i na detai|ech' anatomická mumie

-6

NE NE NE

-

-

8 13 4

Náplň V souboji peří se syntetickými vlákny dnes opticky vítězí syntetika, ale 4isledek zdaleka neníjednoznačný. Syntetická vlákna jsou rozhodně odolnějšívůčivlhkosti a nešetrnému zacházení, pro méně náročné turisty jsou přijatelnější, trvanlivější a také levnější Na druhou stranu se jen ta nejkvalitnější vlákna vyrovnají peří co to hmotnosti a v objemu sbaleného spacáku při stejných izo|ačních vlastnostech, A pokud se často pohybuji v oblastech a výškách, kde převládají suché mrazy, zřejmě budu volit spíšekvalitní péřovou náplň. s.

spaní spíše

pří|ežitostně

synletická vlákna

.-8 -lO

6. spaní po celý rok různá prostředí kvalitnísynt v|ákna 7, spaní iv extrémních podmÍnkách

ff[iuk'r:l*,

syntetika

NE NE

kapuce, kvalitní samosvorka 1

- zatažením vznikne

- stahovačka kolem ramen (zateplovací límec), kvalitní

2

- komorové či jiné šítt (sendvičová, šindelová konstrukce) 5

6 7

- vntřní tkanina - vnějšítkanína (vodoodpudivá

úprava)

- někdy odepínací podhlavník 9 - obousměmý zip s dvojiťým jezdcem 10 - dostatďné překrytí zipu légou 1 1 - někdy zateplovací vak na nohy

8

samosvorka 3 - suchý zip u konce zipu 4 - izolačnínáplň

délku nebo na šířku ;e nepohodlný a stlačená izoIačnívrstva neplní svoji íunkci.

la.

délka postavy nad 185

13. silná

postava

cm

Důležitédoplňky

vyhledat prod|oužený spacái oválná mumie

.-S

-

-3

NE NE

-r3 - 3

zip, obaI, více spacáků

Při vliběru věnuji pozornost zipu, kteryi můžemít neblahý vliv na Ťunkci a musí proto být spolehlivý. Je velmi přlemné mít oboustranně otevíratelný spacák se dvěma jezdci Umožňuje větránípři spánku v teplotě, která je vyššínež horní hranice tepe|ného komíoňu a kdy se bych se jinak zbytečně potil, Kompresní obaI je vhodný pro pohodlnější sbalení spacáku. A konečně jednou z možností, jak získat univerzálníspacák, je koupit si dva spacáky, jeden leř ní a druhý třísezónní a jejich zdvojením lze získat třetí, zimní spací p}'tel

20. vezlnÁnooxívelnnn spoRToVNícH

po,rŘee a vóov

RT

- 6 .?

-lo

Teplotní urěení Spacáky mívajíteplotní označeníudávané dvěma způsoby. ÚdaCelsia jsou tři a při výběru můžeme pominout nejnižšíteplotní údaj. Jedná se o extrémní teplotu, kdy ještě nezmlznu, ale rozhodně nebudu mít blaženésny a nejspíš se ani moc nevyspím. Ze zbylého teplotního rozmezí, tzv. tepelného komíortu pak usoudím na určeníspacáku. Na léto postačí+1 0, pro ježděníod jara do podzimu zvolím komíort kolem -5, pro zimu vyžadu.ji alespoň -15, Ještě musím vzít v úvahu, že objektivní měřeníteplotního určenízvládá jen menšina vý,robců, ostatnítato číslavíce či méně odpovědně odhadují Proto nenápadně porovnám svůj vybraný spacák s několika dalšímia zdravým rozumem usoudím, 1estli údaje nejsou vycucané z prstu. Druhý způsob označování spacáků je podle sezón: jedno- a tří sezónní, celoročnía zimní speciál. Toto označeníje zjednodušeným přepočtem teplotního určenía mělo by zhruba odpovídat výše popsanému rozdělení

je je ve stupních

8.jenletníobdobídocca5'C jednosezónní, komíortdo+10'C NE.- 9

-2'C třísezónní, komfort do -5'C lo. ce|oročně mimo hory celoroční, komfort do -15'C l l. ce|oročně Včetně hor Zimní speciál, komíort do -20 'C 9.

od |ara do podzimu do

NE NE

.-rO

.-r1

Speciální spací pytle Některé f irmy vyrábějí více délek spacích pytlů, přičemž délka bývá udávána u každého typu, Pro extrémní dlouhány nad 1 95 cm si mohu u některyich firem nechat ušítspacák na objednávku. Pro silnější postavy jsou určenétzv oválné mumie Spacák malý bud'na

26

WAMPUM NESKENoNU

22,, 24,

ÚHon 200

9,00, l8,00 VísnvršrĚ

Pm,

l

rco,

Horšovlce

TER]NVESTs,R,o,,LEGEROVAl5,,TEL,io212|992)4,2, NVEST,coM, WWW,TER|NVEST E-MAIL] 5PoRTPRAG

F^x|o?l2 99? l 9,

coM

-

Vše, co chcete poslat do této rubriky vtipy, zprávy, básně, povidky atd. zasílejte na adresul AVALON, Komořanská 87113, 1 43 00 Praha 4.

ln

X

Ge

Na památku statečnosti če|enskéholidu daruji (oddílůmnebo knihovnám) knihu,,Pochod Cejenů" (viz. WN 3/2000). Yážným zájemcům zašlu knihu zdarma (mám ještě patnáct výtisků). Bc. Ptáček Miroslav, Cervené Janovice 161,285 42, e-mail: mirpo @ seznam.cz

Z našílistárny

X

Vážená redakce, krósné prožitísvótků vónočních, mnoho hezbjch dárků pod stromečkem, skvělého Silvestra, zdraví, štěstí a spokojenost v novém roce 200l a také příjemnou skautskou stezku Vám všem přejí skauti a skautlty z Votic a Vrchotových Janovic P.S.: Prosím, pokračujte ve vydtívóní Vašeho skvělého čtlsopisu, je pro nás inspirací a infonnačním servisem. Držíme Vám palec a těšíme se na každénové číslo!

Pay,el

LINHART-Čert

Tento text je uveden na rubu došlé pohlednice ,rZjma< od s. obritskiho

Rok 2001 ať Vám pňnese

ldid v duši,

Druha depeše z Kalifurnie

co nejméně problémŮ,

Ahoj Medvěcle!

trochu peněz. Přejí pracovníci společnosti FAM

(indiánská týpí, historické a velkoprostorové stany, jezdecké pláště) Bude nám potěšením dle našich možnostíVám k tomuto přispět.

FAM s.r.o., nám. Míru 279,277 35 Mšeno e-mail: fam@íam cz

tel./fax: 0206-693

058 o

Obchodní iednoto 3 Nódrožní l059 51 2

5l

Lomnice n/Popelkou

Českó republiko

tel.: +420 431 ó3 2214 fox +420 431 ó3 2203 mobil: +420 602763 207 e-moil: hovro nek@tech nolen.

v.

cz

TEcHNoLEN, TEcHNlcKY TExTlt, A s #&

TEEPEE

28

8&

** ag fu ry#&ď*

DAKoTA a 2,5

m

lBB9 Kč

a5m s liningem 85óó aóm s liningem l0899 a7m s liningem 134ó4

wAMpuM NESKENoNu

Kč Kč Kč

Promiň, (e jsem Ti neodpověděl včas před t,ý,ročítnNeskenonu. Právě jsem se vrótil z Japonska a z různých důvodti je pro mne těžké číst7právy na domácím e-mailu, když cestuji. Kde po třiceti letech začít?V šedesátém devátém jsme skončili y Monírealtt. V letech 1 97 4 -77j s e m,ty studov al na M cGill U niv e r s itě b i o l o g i i ( p ol o g ie etologie) a plánoval jsem učit na vysoké škole. AIe nery,šIo to, tak jsem strávil dva a půl rokuv Japonsku a živil se íanl učením angličtiny, a naučil se trochujaponsky Potkal jsent tant svoji ženu Yumiko. Po sňatkujsme se vrótili do Kanady, kde jsent :ačal prttcovrlt pro firmu Hoffinann-LaRoche (švýcarsry* výrobce léků a vitaminů). ZačaI jsem v ,,Clinical Research" a letl se ta próce Přestěhol,ali jsme se vyvinula k podpoře výzkumu pomocí počítačů. z Montrealu do Toronta, 7měnil jsem zaměstnatatele na belgickoamerickou firmu Janssen Phannaceutica. Narodila se nám dcera Maya , dnes je jí 12 let, a syn Oliver, dnes šestileý. Vloni jsem se vrdtil kfirmě Hoffinann-LaRoche, ale y PaIo Alto v Kalfomii. Ted'

jsem zodpol,ědný za ,,Liaison" me7i kolegy v Japonsku, l,e švýcarské Basileji, v Nutley ve Velké Britanii, Palo AIto v USA, přes počítače, Hodně cestuji. Minulý týden v Japonsku, příštíl Anglii. Málo už stanuji. Letos po několika letech jenom 4 dny y st?nu v Kin7's Canyon National Park, ye vysoké Sieře, v Kalfomii. Určitél,ěci, které jsem se naučil y Neskenonu se mnou ,stóle jsott: v kapse mám kudličku, oheň zapálím jednou sirkou a ctím ho. Neodhazuji odpadky do ohně. Biologii jsem studoval z té úcty k přírodě, kterou jsem se od Tebe naučil. A tak Ti musím poděko|at za to, že se mám čímživit!!! Jezdiljsem stanoya1 plavil se na kanoi, rybařil a i trochu lovil králíl
Nazdar

Filda Vítězslav (Victor ) Adam 70]B Silver Star Ct San Jose, Califumia 95l20 USA

L

lZima<

- Originál maloval ústy Stanley Obritski

PF 2001 kmen

KslGUDAN

|'IUSÍME ROZBÍT

JEHo CE9TtJ

VVBEREME gl MTsTo co NEJDňLE

0D FEVNO9TI ..

TRnŤ

VŽENE l

'órlrruovÉ

curĚL

06L RLŮ. NňŠTÁ0o R

POBlLl

MNOHO

M

Ht

ct

í

í,tusÍí"1p zl.,tĚ

tllT Zp

Ů

90 B

o]Ě NRUěIT iĚ JE H ŇňúčiŤ DLOUH0 5E ĎLoúňóposĚ BLÉHHT PEVNo6Tl NEPŘéTEL

Ll

:.:.lt

No title

Recommend Documents