Obsah
Poděkování / Úvodem – proč „krásný, báječný, nešťastný Egypt“? (Adéla Jůnová Macková, Hana Navrátilová) / Egypt od vlády chedíva Ismácíla po druhou světovou válku (Adéla Jůnová Macková, Hana Navrátilová) /
Egyptská společnost a jedinec v . a . století (Hana Navrátilová) / Československá obchodní expanze do Egypta, zastupitelské úřady a postavení československých občanů (Adéla Jůnová Macková) / Československo-egyptský obchod (Adéla Jůnová Macková) / Československé vystěhovalectví do Egypta v letech – (Adéla Jůnová Macková) / Československá komunita v Egyptě v letech – (Adéla Jůnová Macková) / Jan Neruda (–), obdivovatel Suezského průplavu a kritik společnosti (Hana Navrátilová) / Hanuš Mayer, pozorovatel koloniálního a mondénního Egypta na počátku . století (Hana Navrátilová) / Středoškolští profesoři v Egyptě (Adéla Jůnová Macková) / Lovecké výpravy a jejich vůdci na Blízkém východě (Adéla Jůnová Macková, Libor Jůn) /
Český průvodce po Egyptě – cesty E. Štrunce, A. Businského a manželů Zelenkových (Adéla Jůnová Macková) / Josef Ladislav Erben, světoběžník v Egyptě (Adéla Jůnová Macková) / V. Jiřík – dovolená v Egyptě roku (Adéla Jůnová Macková) / Výpravy na vlastní pěst: skauti a studenti, studentské a učitelské organizované výpravy (Adéla Jůnová Macková) / Turistické kluby (Adéla Jůnová Macková) / Ludmila Matiegková, česká soukromá badatelka a její studijní pobyty v Egyptě ve . letech . století (Hana Havlůjová) / Hlavy státu na cestách (Adéla Jůnová Macková) / Cestování za obchodem (Adéla Jůnová Macková) / Automobilové výpravy na Blízký východ (Adéla Jůnová Macková) / „Krásný, báječný, nešťastný Egypt!“ Případ českého orientalismu (Hana Navrátilová) / Vybrané prameny a literatura /
Obrazová příloha
/
Podkování
Třetí díl antologie českých cestovatelů v Orientu vznikal z dosavadních svazků nejdéle a o jeho definitivní podobu se zasloužila celá řada institucí, kolegů i přátel. Chtěli bychom proto stručně poděkovat alespoň některým z nich. Kniha byla vydána díky finanční podpoře Nadace Jana Klimenta, které jsme zavázáni největším díkem. Výzkum a příprava rukopisu by nebyly možné bez součinnosti a podpory celého výzkumného týmu grantu Akademie věd ČR „Čeští cestovatelé v Orientě a v Egyptě“ (KJB ). Po několik let poskytoval zázemí našemu týmu v Praze Český egyptologický ústav FF UK v rámci svých projektů „České národní egyptologické centrum“ a „Vědecko-výzkumný záměr Výzkum civilizace starého Egypta“ MSM (MŠMT ČR). V současné době poskytují pracovnímu týmu zázemí Akademie věd, Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK a Archiv Národního muzea. Jakýkoliv výčet se dopustí opomenutí, přesto bychom zde chtěli uvést alespoň několik jmen, jež si zaslouží náš dík za různorodou podporu v průběhu celého projektu, který tímto svazkem, jak doufáme, nekončí: Zdeněk Beneš, Milena Běličová, Josef Förster, Libor Jůn, Eduard Kubů, Renata Landgráfová, Ľubica Obuchová, František Ondráš, Tomáš Rataj, Jiřina Růžová, Martin Svatoš, Miroslav Šedivý, Zdeněk Šťastný, Jiří Štaif, Jiří Martínek, Petr Baum, Blaž Verbič, Jiřina Todorovová a Petr Přebinda. Zásadní význam pro rozvoj koncepce celého projektu, jakož i pro rozšíření komparativního materiálu, měla zahraniční spolupráce. Náš upřímný dík patří proto všem účastníkům setkání v rámci mezinárodního projektu „Egypt and Austria“, jakož i dalších konferencí, jichž jsme se měli možnost účastnit v průběhu přípravy tohoto svazku. Za přátelskou i odbornou pomoc, radu, a stálou ochotu pomoci jsme zavázáni kolegům z Vídeňské univerzity, jmenovitě Johanně Holaubek, Peterovi Jánosimu a Angele Blaschek, jakož i novým slovinským členům týmu „Egypt and Austria“ Ireně Lazar a Tomislavu Kajfežovi (Univerza na Primorske, Koper). V rámci pracovních setkání „Egypt and Austria“ jsme měli možnost porovnat výsledky výzkumů také s dalšími kolegy z německých, francouzských a severoamerických institucí, za všechny jmenujme alespoň Sarah Lemmen (Lipsko). Neobešli bychom se bez podpory a pomoci pracovníků Griffith Institute Archives, University of Oxford, jmenovitě Jaromíra Málka, Alison Hobby a Elisabeth Fleming. Přínosem pro nás ovšem byla i diskuse s českými kolegy, např. v rámci setkání „Cizí, jiné a exotické v české kultuře“, které proběhlo v rámci plzeňských sympozií věnovaných českým dějinám . století roku .
P O D Ě KO V Á N Í
Zavázáni jsme rovněž pracovníkům všech institucí, které nám poskytly přístup k cenným publikacím a archivním materiálům, bez nichž by tento svazek nikdy nemohl vzniknout. Patří mezi ně především Archiv Akademie věd, Archiv Univerzity Karlovy, Archiv Národního muzea, Knihovna Náprstkova muzea, Muzeum B. Horáka v Rokycanech, Národní archiv, Oblastní archiv, Archiv kanceláře prezidenta republiky, Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Archiv hlavního města Prahy, Národní knihovna ČR, Památník Národního písemnictví, Archiv ČVUT, Universitätsbibliothek Wien. Za poskytnutí fotografií k reprodukci děkujeme Archivu Národního muzea a Náprstkově muzeu v Praze. Mnoho z ediční praxe jsme měli možnost vyzkoušet a naučit se za spolupráce s nakladatelstvím Set Out-Roman Míšek, vydavatelem prvního svazku antologie. Za vydání druhého a třetího svazku jsme pak zavázáni nakladatelství Libri, jmenovitě panu Františku Honzákovi, který prokázal značnou trpělivost s prodlužovaným termínem odevzdání konečné verze rukopisu. Na závěr by chtěly autorky tohoto svazku poděkovat svým spoluautorům – Haně Havlůjové a Liboru Jůnovi. Lucii Storchové pak patří také dík za redakční práci a odbornou spolupráci nejen na tomto svazku, ale i na ostatních publikacích vydaných v rámci projektu. Last but not least, děkujeme svým rodinám a všem blízkým, bez jejichž pomoci by nejen vznik této knihy, ale i veškerá odborná práce byly o mnoho těžší. Adéla Jůnová Macková, Hana Navrátilová Oxford a Praha květen
Úvodem – proč „krásný, báječný, nešťastný Egypt“? Adéla Jůnová Macková Hana Navrátilová Ediční řada Čeští cestovatelé v Orientě a v Egyptě je první řadou, která systematicky představuje český zájem o orientální země v historických souvislostech. Je připravována jako komentovaná antologie, která představí každého jednotlivého cestovatele, jeho životní dráhu a průpravu pro cestování, jeho cesty a jejich společenský a kulturní význam. Všechny díly této řady jsou koncipovány jako čtenářsky přístupné pro mládež a zároveň splňující měřítka odborné vědecké práce. Jejich cílem je oslovit širokou veřejnost a zároveň splnit vědecká očekávání, neboť zpřístupňují často dlouho neznámé, či zapomenuté prameny. Dnes, kdy se v překladu konečně objevují díla Edwarda Saida a v české společnosti se hovoří o kulturním dialogu, je velmi důležité, aby si co nejvíce lidí uvědomilo (a pro mladou generaci to platí dvojnásob), že i české země mají svou historii „orientalismu“. Dějiny poznávání a reprezentací Orientu jsou stejně bohaté a rozporuplné jako v případě našich západních i východních sousedů, jen byly dosud neprávem opomíjeny. Jejich nejbohatší kapitola spadá navíc do stejného časového období jako dozrávání moderní české společnosti a kultury, do období přelomu . a . století. Z cestování přestává být dobrodružství spojené s překonáváním nebezpečí a obtíží, stává se z něj móda, rodí se novodobý turismus a stoupá počet cestovatelů. Vzniká nový typ Evropana na cestách – turista, který využívá služeb moderní infrastruktury dopravních společností a hotelů. Styl cestování a evropský náhled na navštívené země, zejména pokud jde o země orientální, který se v této době vytvořil, žije v jistém smyslu vlastně dodnes, ačkoliv už například do Egypta nejezdíme lodí, ale létáme. V dnešní době se exotické cesty staly pro studenty a mládež snadno dostupné. Je proto prvořadé, aby se se všemi těmito skutečnostmi seznamovali mladí lidé, zejména studenti středních a vysokých škol, ale i další – všichni ti, v nichž je potřeba probudit zájem o jiný, zdánlivě
A D É L A J Ů N O VÁ M A C KO VÁ , H A N A N AV R ÁT I L O VÁ
vzdálený svět a sdělit, jak složitými cestami prochází naše vzájemné poznávání. Snažili jsme se také představit svět cestovatelů v jeho úplnosti, včetně každodenních obtíží, finančních nesnází, protože se nezřídka setkáváme u svých studentů s otázkami typu – „jak vypadal všední den“, „jak cestovatelé financovali své výpravy“, ale i „jaká měli zavazadla“ a „jak se domluvili na cestách“. Můžeme říci, že všichni cestovatelé představované éry se na své cesty pečlivě připravovali studiem odborné literatury a cestovních příruček, jež hlavně cestovatelům individuálním sloužily jako nedocenitelný průvodce. „Krásný, báječný nešťastný Egypt“ je tedy nejen knihou, která si klade za cíl seznámit s minulostí, ale také knihou aktuální, která chce splnit obtížný úkol, daný historikům – sdělit poznatky o minulosti v celé jejich složitosti, ale zároveň objasnit jejich nevyhnutelnou a neopominutelnou vazbu k současnosti. Kniha má sloužit také jako podklad pro přednášky a vzdělávací aktivity v rámci nejen FF UK, ale také přednáškové činnosti pro veřejnost, které se všichni autoři intenzívně věnují. *** Původní projekt studia českých cestopisů, který si kladl za cíl představit trojsvazkovou antologii cestovatelů, se v průběhu výzkumu změnil a rozrostl. Jeho první díl nazvaný „Mezi houfy lotrův se pustiti…“, který se týkal cestopisů z období . a . století, otevřel nové otázky a nastolil nové nároky na další výzkum. Každá historická epocha nejenže vyžaduje specifický přístup k editovaným textům (ve druhém svazku věnovaném Itinerariu Václava Remedia se např. jednalo o metodu zrcadlové edice původního textu a jeho komentovaného překladu) a nabízí zcela nové perspektivy dějin cestování, ale zároveň čím blíže . století, tím více přibývá cestovatelů i nejrůznějších cestopisných relací. Místo cestovatelské „trilogie“ se tak zrodila celá série. Třetí díl antologie českých cestovatelů v Orientu vznikal z dosavadních svazků nejdéle, a je na něm nejvíce patrná postupná změna koncepce výzkumu – v archivech, bibliografiích i knihovních katalozích 1
L. Storchová (ed.), Mezi houfy lotrův se pustiti. České cestopisy o Egyptě 15.–17. století, Praha 2005. 2 Remedius Prutký OFM, O Egyptě, Arábii, Palestině a Galileji I, J. Förster (ed.), Praha 2009.
ÚVOD
jsme se setkali s řadou dosud neznámých či okrajově zmiňovaných cestovatelů, vynořily se dokonce celé cestovatelské skupiny, jejichž cestopisná produkce se ukázala mnohem bohatší po stránce kvantitativní i kvalitativní, a lze tak vytvořit i její typologii. Můžeme také mnohem odpovědněji posoudit, jakým fenoménem cestování do Egypta bylo, jak se formovalo v české společnosti za monarchie i v dobách poválečného Československa. Rovněž se již můžeme odvážit odpovědět na některé otázky týkající se proměn českého orientalismu v klasickém období existence tohoto fenoménu. Je rovněž zřejmé, že mnozí cestovatelé a také rezidenti, kteří vytvořili nejen textové, ale také obrazové (nezřídka fotografické) svědectví o své cestě, si do budoucna zaslouží další samostatné monografie, např. naprosto specifická skupina kněží cestujících po Palestině a Blízkém Východě. Změnou prošel také způsob prezentace v publikačním výstupu. Abychom mohli čtenáře seznámit alespoň s výsekem bohaté cestopisné produkce závěru . a první poloviny . století, zvolili jsme představení jednotlivých cestovatelů a cestovatelských skupin formou relativně stručných medailonů, doprovázených výběrem z vydaných i nevydaných cestopisných textů. Rozsah publikace nabyl takových rozměrů, že i texty, které pokládáme pro tuto éru v dějinách cestování za základní, jsme museli uvést ve zkrácené verzi. Nebylo možné v úplnosti zařadit například texty Jana Nerudy či Pavly Duškové. Jsme si vědomi toho, že toto řešení neumožňuje představit dotyčné cestovatele i jako tvůrce literárních textů, přesto právě výběrový přístup umožní srovnat různé typy cestovatelů a cestopisů. Na následujících úvodních stránkách bychom chtěli zmínit přehledně cestovatele, které se čtenářům tímto dílem pokusíme přiblížit. Egypt navštěvovali v druhé polovině . a první polovině . století, 3 Řada těchto cestovatelů zůstávala neznáma v době sepsání pilotní publikace projektu: H. Navrátilová, Egypt v české kultuře, Praha 2001. 4 Vzhledem ke skutečnosti, že editujeme texty psané moderní češtinou, zvolili jsme jednoduchá ediční pravidla. Texty reprodukujeme v podobě, v jaké se vyskytují v publikovaných originálech. Neměníme proto ani tvary, které dnes působí archaicky, ani psaní vlastních jmen apod. Modernímu typografickému úzu přizpůsobujeme pouze formální stránku textů, např. psaní spřežek, zkratek (např., atd., aj.), uvozovek, pomlček apod. U nepublikovaných archiválií se také přesně přidržujeme originálního znění, které je ovšem pochopitelně pestřejší než v případě tištěných textů, a to jak na rovině grafické, tak jazykové.
