1
í-
]i[ovrocE:§iKii ^».W^p:f '^J'AI
W
NÁKLADE>I
Y D A
W
A N Á
ESKÉHO
íslo
3IUSEU3I.
III.
W PRaZE. \V
K0.MMI8S1 r KHONHKRfiRA
1
H 4
».
I
lllWNACE.
JANA MILTONA f^
fr
PELOŽENÝ Z ANGLICKÉHO JAZYKA DO ESKÉHO ^
f
'^
OD
DRUHÉ WYDANI.
NÁKLADEM esKÉHU MUMEUM.
W \V K0>L>H8SÍ
PRAZE.
U KRONBERGHA
18
4
3.
I
álWNÁCE,
1113550
Tiskem Anny Špinkowó,
Tsedenfin J. B. Malého.
P
W
R E D M L U
A
k druhému wydání.
eklad
1800. a 1804. vvyhotowený, poprvvé a
to
w
jen
wydaný, dáwuo
tém
W
wymizel. naše
450
ze sklad li kupeckých a
již
sob
eské
wlastencu^ pro-
pole zjednala
doptáwání na nj,
ujakau
literatury
poslední tu dohu, kdež literatura
piinním nkterých
strannjší
wroce pak 1811.
vvýtiscich na svvétlo
pamti milou niku
z
roky
tento ztraceuclio ráje mezi
z té
,
stalo
se
opt
nepochybn píiny
do sebe cenu míti se zdající, že mezi
prwními spisy nynjši epochy literatury wlastenské se wyjewil. Odhodlavv se wydawatel
k
žádosti
sy
nkterých pátel
w jednom
drobnjší spi-
swazku sebrané wážnému obe-
censtvru podati, jakožto
woeské
s\v é
bibliothéky,
prvrni
ástku uo-
wydáwané sborem
pro
VI
wzdláni
literatury a
jazyka eského, nemohl
jinak než pipojiti tuto ástku druhau téže bibliothéky,
nadje
wlastencw
se milostiwého
pijeti.
Aby
i jí
od milých
on peklad tento,
jakž toho snad žádati bylo, na skrze znowu
pedlal, k tomu asu a je,
sily
dostatené nema-
menší omyly, pokud mohl, snažné na-
pravvil.
W Praze
dne 29. bezna 1843.
Pekladatel.
vil
Žiwot Jana Miltona. léta 1608.
se w LondínG pknd umní tak
básní tento narodil
25nani(ínitý
mladého wéku
Již za
welice zamilowal, že, dwanáctileté jsa pachole, zíd-
pud plnocí od knCh se odluowal. Nabyw rozšíené wcí známosti na universit Kantabrižské odebral so w tidcátém roce wku swého ka kdy
a prošed Francauzy
do ciziny,
i
Wlachy, po dwau
letech nawrátil se do Anglie, wlasti
w as
dobu rznice
tu
kde prá-
swé,
Tedy on drahný
powstáwaly.
saukromný žiwot wcda, wychowáním syn
zeman
swé a nkolika mladých
se
náramná ke swobod náklonnost auastným ptek obecných. Bylt njších nepátel krále Karla
I.
sestry
Jednak
obíral.
mu
nedala
nebýti
jeden z nejúhlaw-
a jakož
býwá blud
lidských powaha, horliwý ten republikán stal se slu-
žebníkem Kromwella tyrana, jemuž
kretáem byw,
psal
i
synu
jelio,
onen slowiitný odpor proti Sau-
Když
maisowi, králowu zástupci.
konen
dm
lowský zwítziw, panowání na nowo dosáhl, sice
krá-
uinno
wšeobecné winy odpuštní, nicmén Milton ode-
wšcch
úad
stár jsa
dwa
ta ostatek
zemských
na
padesát
let.
a
musám
oddati
wždycky wylauen
Tehdy
umíniw,
kterau složiti od dáwna na
tom
se-
wku, w nmž
Ledwa
že ruku
Virgil
piinil k
ku docela.
Ghud,
zaufal a za
dewt
swého žiwo-
báse hrdinskau, ml, nastaupil w
Aeneidu
té práci,
opuštn let
mysli
celý
jest,
byl
zbawen
a slep jsa,
dokonal. jest zra-
nicmén
wyhotowil ztracený
ráj,
nekte-
VIII rýž
w roce 1GG9.
rak
wziicšoný
wážcn
tlaiti se
duwodcin
neoinyliiýin,
jest
knihac, kterýž by jeho
najíti
Kte-
wnScI.
básní za žiwota swcho
touto
tolio
byl,
IDU bylo
swtlo
jíoiicjprw uu
Sám
|)0(lwolil.
nápis
ten
inúlo
nelze
žo
ztracený ráj na nrážku,
byl
protože telidáž, co se náboženstwí týkalo, z obyeje
dublon,
t.
ddicfím
téiíož
j.
asi
200 zL za
i
než
wyjílatila,
10,000 dolaru
aby
polovricc
penz
druhé
wydání
žeby
jehož ale Milton nedokal
se.
tCch té
žu d\vtii)ných a wclikých, jednak
Umel
léta
1674.
od
kterého
,
básníe
našeho,
a
teprwé
zwláštC
básnC wyšlo,
66.
a ne-
poet ma-
mt'lo
od osudu \v
Wýborný Addison prwní prawau nu ukázal a JMiltona Homcru a postawil
nejinak
se
Zstal chudým
Blowútným, a jeho jméno rozmnožiti
sledowaných.
zisku
draze
se
ujednal se
neznal,
nikoli
30
potom
kteréž
ten knihtlaitel, obáwajo
kaupiti zboží, jehož ceny
spisowatelcm,
jemu
dal
to dílo,
Tompsona na
Ano
j)inesIo.
Toinpson
Posléze jakýs
bylo wyšlo.
proná-
roce wCku.
ztraceného ráje ce-
na
bok
asu Angliané
del
Virgiliowi
ztraceného
ráje,
vážiti
8ob6 poali. Tolik mohl jediného saudee swtlý úsu-
dek,
kde
tu
zkrýwala
!
pedsudku mrákota twárnost prawdy
Prawí, že byl Milton
i, swfctlošedých wlas, jiostavvy,
ný, je let
a
w
welmi
mládí sliné twá-
pijemnó
])Owaliy,
a obhraubuosti tla prostední, udatný,
dl-
stídmý, nelhostejný, a nepítel opilstwí a náposilného.
Nauiw
zkušenosti
asn,
se
škodné
z
wlastní
swé
býti studowání
za
noní,
mladých chodil
málo kdy po dewálé hodin na od])oinutí, a
wstáwal
ped
pátau.
Od záí, powídá
se, až
do rovv-
:
nodennostl jarní ncjžiwCjSí byla
a
jiní
se
walné nerownosti
asem
tomu
býwal jeden
spisech
w
sob
dcera Richarda Powella,
prosto
nežli
Milton
kterak
Maria, widanci
jej,
an
než kte-
býti,
le
že
zasnnbuje ženau,
jinau
s
k nolsaum jeho, a swazek
se
wtší diw
tak že
to manželstwo,
se
byla
zemana, jinak na-
smýšlejícího,
mohlo
jakýmsi
žen,
pojal,
msíc mlo rozwedeno
rak hned prwní
wrhla
se
státi
že
warhany hráwal.
na
Maria,
jest,
wideti,
pohybowal
a
po
a
Jsa bez zraku, pro
swtnici
jeho, kteréž
ti'í
jest, nacházejí
jeho,
mnohých.
píhodným,
strojem k tomu z
w
z
zachowáuí zdrawí,
Prwní
w jae; jakkoli
že
chtí,
ohrazotwornost,
jclio
pízn
mezi
se-
bau a mezi ním znowu upewnila. Snad odtud se ono
pkné
w zpéwu X. w
místo
— — — Adainaj a
ji,
poalo
pojme útrpnost
I
obmkeno
Wida
jeho.
mysli jeho
srdce jest
nedáwno
jen jestS
žiwot swj, swé potšení jediné,
w
nízce k nohauui poníženan
Jakož pak znamenati,
nejpodaenjších
místech,
ped oima
u.
úzkosti atd.
mnohých,
na
že
sebe
a
sice
sám a píhody swé
we wypsání Adama, maje o sobe nemalé smýšlení; Ewin pak obraz jest prý obraz mel,
jeho manželky. to
dwe
naly.
starší
Z
w
a
Nebo,
p.
této
Marie mel ti dcery,
z nichž-
mu platnau službu kojedno mateským jazykem mluwily, pracích jeho
w jazycích nowých i starých, totiž, eckém a hebrejském, ítaly spisowatelo-
umjíce ísti latinském,
wi našemu,
wšak brzy
njšímu
kdykoli
eho
je propuste,
pohlawí
z
knih
nawrátil
a powaze
potebí mel.
A
wychovváuí píjem-
jejich.
W
prose,
a
wSak nedobe
innolio,
inickýini jmer;iijcnic
ku kterému obraz
Poálený
:
pcdmtu psáti
,
dráhy
ktcrau
smiitnohru,
moha práweni
,
swatého
wci
básn promnil,
hrdinské
w
j>rwé
na-
hru,
jejúnž nesmyslu
toho wzDeŠcoost znamenaje, umínil
o též
wywedl
hích,
w
pojal
tam prowoditi
MilánC na swé cest, wida zvranau
spisy jclio rhytli-
;
ráj,
Zlrnceni)
1.
Mezi
psal.
wšak
/krytau i
zaal do
brzo
mnohotwárným vtipem
a
twrccm
slauti
netrcné,
básnírstwí
po kteréž pozdoji
Klopstock, Gcssner, Wieland, Bodmer a
jiní
za sto-
slawn kráeli. Wedcti hodno jest, že welký Newton ztracený ráj, na mnoha místech díimyslností swau wyswtlcný, wydal w Londínft pami Miltonowými tak
r.
1750. we dwau dílech twercowých.
wýborný
spis do
Wlaské
ei
Peložili ten
Pawel Rolli, w Paíži
1757; do Franiny w prose Ludvv. Racine, též w Paíži 1755 a ncdáwno knz de Lilie wc werších, ;
kteréž peložení
mu 10,000
zl.
wyncslo.
Do nCminy
peložen w prose od Bodmcra w Ziirichu 1749
w
;
w Alton 1760; a od Biirde Do polského jazyka od jainbem w BerlinC 1793. Jacka Przybylskiego w rýmích, w KrakowS 1791. Do rusského vr Moskw r. 1780. 2. Rfj zíshaný, báse hrdinská obsahu i ceny hexametru od Zachariae
skrown&jší. 3.
Allegro a Penseroso,
4.
ífny,
tenými
sj)isy
a
dwé
popisnjící
drobné básn, kteréž se
swrchu
nejlépe wydány od Hawkinsa
de 1824. a od
Todda w
básn.
w
do-
Oxfor-
LondínC 1826.
Žiwot Miltonw obšírné wypsal doktor Johnson.
Zpéw Satan
prwiii.
s^wými Angely
se
zatracený
pekle uyšed ze
iv
mdlobi/ obrátí se k druhu sivému Belzeoubowi, a drží
radu o powstání z úpadku. Oba zdtvihnau zera na
simau
do
tom známých k nim,
a
tésí je
s
nowými
prostedkilw hodných liivse
sšikují
ivydobytí nebe, pipomínaje
ml
po jich úpadku
Powážení ivci
obijwatcli.
obecné ivsech zilstaiví
stawí Pandemonium,
a
modl, po-
kraginách pomezních. Kníže
iv
nadjí
nebeské, že
ním
kníže ertu, budí a ivolá
tvúdcowé pode jmény
a
s
ohniwého je-
množsttvj wznesau se
se jich
w zemi Kanaan
dáumé proructiví
swt nowý
nezíslná
IVyítají
bilivy.
vilinví
Satan, jako
zemi.
Tch
sivé pluky.
se z
té
rad.
Satanuw.
palác
býti stivoien
a obrání
Ccrti sivo-
Stawoivé pekla
snmují,
lowka
JXeposlušnost prwní
i
plod
stromu zakázaný, jehož požití
zhaubné wneslo smrt na swet,
s
wykaupil,
ono
a získal
sídlo:
a bídu wselikau
Bhlowk
zlrátau ráje, až nás
—
Tyj jenžs na
opt
blažené
Wuso nebeská!
zpíwcj
Oreb, wrdui tajemném,
neb tam na Sinai nadchla pastéc^ aby o nebe z
smsice
lid
a
zem
uil zwolcný
hora tší Siónská, potok, u
1)
^)
poátku
a Siloe
swatyn boží
;
i l ^)
tekaucí
?
Mojžíše, nejstaršího spisowntele žiJowskélio, an owce .swata
swého Jetra
pásl.
2) Siloe, Siloah, studnice a potok, o
Putowáuí sw.
str.
nmž
Izai.
47. 1
VUT.
R.
Wiz
Wz^wáiu odlanUiul kteráž nad Aonské
smle
pomoc
twaii
k pisni swé,
hory wzlélnaiili
^)
míní po wecech, až dosawad
prosau ani weršem newy prawených. Zwláste pak
Duše,*) jenžto spanilé,
ty
klamu prázdné srdce slawným pedkládáš
chrámm, wyuc mne jc wšecko wédomo ;
od poátku pitomen,
tobé, an, jsa
wzpatými, co holubice líhnaucí,
mocns
kídly,
propastí')
nad bezednau snášel se plodnau; oswliž
in
ji
mysli temnotu, a zotaw
by
pedmtu
lze bylo,
hodnau
mdlobu mau, welkého
tak
pisní opatrnost a sprawedlnost
Pán oswdiii ped lidem. Powz nejprwé — nic není na nebi
stezek
tajno tebe, ani
w
powz, pro w
tak
roditelé naši.
zlehili
si
—
hlaubi pekelné,
blahém stawu
milosti
Boha nedbawSe,
jeho píkaz jediný,
swta celého? Kdo je zawedl k odboji lak mrzkému? Kdož? Ilad pckcln} Ten záwisií a mstau
jsauce jednak páni
!
matku
plana, zklamal
W
dobu
tu jej
se wší rotau jichžto
lidské rodiny.
pýcha
pomocí
se
nad swá knížata
prahna wznésti, mnl, že
3)
t.
j.
nebe wyhnala
z
pozdwižených angel,
s
Boha samého.
Helikon, Parnas, kteíž wrcliowé
hornatciii dílu P.eotské krajiny; jindy sídlo
4) Diiclia swatélio wzýwá, jakožto básník 1.
jsaii
w
Aonii, neboli
Mns.
kesansky;
dle Jak.
17.
Dle
f))
písma mohlo.
s\v.
1.
knihy Mojž.
následowai,
My
i>ro
a
2.
míTcIio
uietiení místa
Znamenati nepidal,
že Milton liedliw
jest,
coby
jeinn na
jen sem taní tobo,
knihu a kapitolu písem swatjch, podotkneme.
odpor
odwolajíce
bjti
se na
by se opel,
a z
jest,
pupnó hrdosli
proti stolici a wláclo nejwyšší
wojnu, drzí wojnu ztropil na nebi;
marným ruka
usilowáním
Pán
dol po hlaw
swrhla
nadpodwtrné obloby, stroskoláním pehrozným a zniením,
planaucího, s
wšemocná
Jej
!
s
do bezedné záhuby, by meškal tam
w
w horaucím Bohem potkati.
pantech diamanlowých, a
ohni, jenžto
sml
se s
Dewalero as, jací den a noc smrtedlnému wymeují lovvku, s
šeredným swýra plukem
ležel
zmožený,
wáleje se u propasti ohniwé
Saud jeho
nesmrtedlník, bez dechu.
k
hnwu
schowal wtšímu
te
;
jej
blahosti
muky povvné.
ztráta trápí jej a
Kolem obrací swé oi
teskliwé,
jewí zdšení a tauhu, smíšené s
pýchau zawilau
hlubokým.
a záštím
Náhle, jak jen staí oko angelské,
zhlédne strastnau tu
žalá pehrozný,
a
welká, planaucí;
a
a
diwau pustinu,
kolem jako pec žádné
z
plápolu
toho swllo nevvzniká, brž hmotná tma, ukazující jen bídy diwadla, stíny bolestné a
kde
ni
sladké,
kdež
smutku koniny,
útcha,
ni
a
jest
wšudy, není nadje
muka
neskonalá, potopa
jest
poklid nebydlí, ;
wždy horaucí, neztráwitedlné. Taký obyt odbojníkm tm
síry
wná
piprawila sprawedlnost jejich stanowila, vve
;
tu
wzení
tmách náramných,
wykázawši podíl jim tak daleko
od Boha
i
swlla nebe, jako
jest 1-
tíikrAt
stedu swtta
y.
k nebes wýsosti.
Ach, což jiný obyl, odkudž spadli, byli
Tuto
swého pádu, zchwáccnr
diiiiiy
wlnami
wicbrcni olin lilho,
a
pn/ná hned,
an se u boku
a uzí,
jeho wálí jeden, jemu nejbližší \ve
zlob
dlauho napotoni
a moci,
známý w zemi swalé pod Belzebuba ") jménem : k nmuž Arciwrah, jenž Satanem \v
pctrh
nebi slowe,
strašné mlení,
smlými:
takto jal se íci slowy Tylis to
—
než ach! jak spadlý, ó jak
jsi
nepodobný tomu, jenž se w blažené swtla íši, hojným bleskem odín byw, switil
nad
Tylis
to, jejž
rady jednota
nadje
a
duch
tisíce
prejasných!
pospolitá úmluwa, i
zárowná
mysli,
smlost k
cliwalné
druhdy se ninau
spojila,
rownost spojuje!
ai,
spadli,
s
jak
jaké wýsosli
tak
!
hrub
s
ani to, ni coby wilz mocný w
a psot
jsme hluboko
swým hromem ten té líté brán moc ? posawad
silnjší
wýpraw,
te bd
!
byl
kdožt iNež mne
znal
i
koli horšího
hnw
na nás uwalil,
nepinede k pokání nezuíním, se promnil ten blesk mj ze\vniti"ní, :
i
a
wraucné newolc,
stálé mysli swé, a
že mi zkiwdil na potupu zásluh mých.
To mne to
i
k wálce
s
Swrchowaným pohnulo,
k tuhé pulce shluklo nesmírná
zbrojných wojska duch, ktei-í*zhrdnauli smjíc wládau jeho, wládu obrali
6) Wlastn;
se dle iiíiwodního
Biblí Halskau na str. 11.
textu
Beizcwiil
jineiuije.
Wiz
o sobe mau,
zepcli se ohromné
a
w pochybné bilw nebes na pláni, a zatásli jeho trnem. Co, že pole ztraceno po wšem weta není nedobytedlná sile
jeho, silau mužnau,
?
:
wle, pomsty
wéná
žádost,
nenáwist
zbýwá nám, a neznající pokory
odwaha
i
;
býti wíce ?
mžii podpor nezlomných Toho na mn moc a hnvv
ped
jeho nevvymuí, bych swá
mu
kivval kolena, a šel
nim snad
k milosti,
neb ho uznal za Boha, an nedáwno,
ramene toby nehodno
lekaje se síly toho
swé panstwí
trnul o
w prawd,
!
toby hanba, toby potupa
byla, horší toho spádu.
moc
božská naše pojíti,
w
my
a
Nemžli
a bytost
tau walnau
opatrnosti jsme
powedcme, nadji
i
nadwétrná
píhodau
zbrani prospli, se, šastnéji
po wéky welkým wrahem swým,
wálku, cliylrostí neb mocí, neukojitedlni,
s
jenžto nyní u wítézném plesání,
samodržec, wládne nebes králowstwíni.
Takto chlubné hlásal angel odstupce,
a
jej
Jemuž
pehluboké hntlo zaufání. rychle takto wece smlý druh
Kníže! hlawo ironowládných
kteíž wedše
w ptku
:
mocná,
zbrojné Serafy
pod twau zpráwau, sami neustrašeni
w
skutcích strašných,
krále nebes
moili
i
dáwného,
vv
a
nesnazenstwí uwrhh zkusili,
losem swrchowán on
jest.
Wím
a žehm na tu strastnau píhodu, pekonání smutné, mrzkau porážku,
jež nás
nebe zbawila, a mohutná
c$
wojska hroznau wsecka záhubau
lálo
pikwaila hluboko,
tak hluboko,
jakž pojili bylo božským podstatám
duch
a mysl,
brzy se
pekonání
ti
žiwost wrátí, akoli
i
a
-láwa naše uhasla,
w
siaw náš
Ale co,
;
neznají,
a
blažený
^
neskonalé tápá niizin.
wítz
jeho wšemocná
náš, (jest, tuším,
moc
mohl jen wšemocný, taká wojska, jako naše, pemoci,) co, a proto dchu a síly nechal nám, bychom, snášejíce muky staten, ;
i
nabažili mstiwau jeho prchliwost,
nebo, jako otrokowé wojenští, byli
jemu na službu,
co by wclcl,
bu
tu
a konali,
w
ohni pekelném
w mrakotné
práce robotné, neb tamto
hlaubi omrzala jeho poselstwí
Mnedle, co jest platná
síly
?
itedlnost
neumenšcné, co platná podstata
uéná Naež
trpícímu
muky
Arciwrah
dí slovvy
Spadlý Cherube,
na wéky?
kepkými:
jest bídno,
i neb
Toho wšak bu jist, že w dobrém wícc nebudeme kochali, slabým
ale
w
býti
zlém,
!
\v
té
elí na odpor.
sob
A
hledí opatrnost
ze zla dobro wywésli,
naše snaha nacházet'
potše,
zpupné wli odprce
jelikož to
jeho
naší jedné
se
i
bu, mu pekážeti w tom, w dobrém cestu ke zlému;
nkdy
se to podaí, a zjití jej,
tuším,
náramn,
rady zwrátí od
a
jeho nejlepší
cíle.
prchlý wítz posluw
Ai
!
powolal
hnwu
a msty
swé
k bránám nebeským, a sirný pehnal
se.
trp,
w baui,
jenžto stílel po nás
ledowec,
ulehly ty wlny ohniwé, co nás padající
srazu nebes chytily
s
sám ten rudokídlý brom,
:
jenž baurliwým
tískal wztekem, wychrlew snad wsechny swé
bue
we propasti té Nuž tedy užiwme hlaubi bezedné. doby nám, z nedby, nebo z sytoli hnwu páné od wraha. Zíš onyno stely, ustal
bu
plané, wyprahlé a pusté rovviny,
krom
sídlo zkázy, bezswétlé,
sinalých
miliot toho bledého a strašného
plamene
Tam pojme
?
jeku ohniwých
z
técbto wln, a jestliže tam oddechu,
oddechnme sob
:
tam swá
ubitá
shromáždiwše wojska porokujeme, kterak bychom wrahu ublížili nejwíce, jak
swému napotom swé
ztráty
nabyli, a znikli této ukrutné
pookáni w nadji,
psoty; jaké a
kdy
co zbývvá rady
nic,
w
zauíání
?
Takto mluwil Satan k druhu blízkému, wzdvvibna hlawu nad wlny, a plaje jiskícíma
;
plyna ležel, rozprostený s
mnohá
jitra
:
oima
tla ostatkem
w si
a
dél,
welkosti tak náramné,
jako, o nichž líí hájka, potworní
Titanowé s
Jowem,
sluje
^)
zemorodci wáliwší
l>riarej
a Tyfon, bydlitel
Tarsu starého, neb jako
7) Titnnoivé, synowé nebe a padesáte lilaw.
sto
ruk
jako
soj)tící
zwíata
se
ohnfím itotwora.
promoniwSe
msto w malé
Asii,
w
;
i
zemí;.
ta
Jedeu z
nlcIi,
Gyges, mol
Tyfon (Typlioeus) maluje se od
Pied ním bohowé do Egypta
posléz ho Jupiter
krajinu Cilicii.
bromem
odklidil.
básuíii utekli,
w
Tursus,
inoískA, Lcwialan,
polwora, len twor
h)
moských
nejhrubší wscch
praudnéni plowc koH
dél,
w moi
co
jich
kdy náhodau,
jej
:
plnoních pnách najde spícího w pepadeném od iniy korábu,
na
j)la\vcc,
má, prý, za oslrow,
a
wmetaw do kry
kolwu lupinaté, mešká za wetrcm jeho u boku, dokawad wody noc
okrýwá, a
wáhá zádaucí.
jilro
Takto, zdélí hrozný, ležel Arciwrah,
w moi
spaly
nikdy olud
horaucím
;
i
nebylby
zdwihl hlawu swau,
vvslal, ni
že Boha wsewládného byla w lom wle, kteráž Ima^výin jeho úmyslLim
le
uzdu
by opetowanau
pustila,
jiným chtje zlého, na sebe
zlostí,
zatracení uwalil, a uwidél wzteklec, kterak z jeho zloby wyplýwá láska nesmírná a milosrdenstwí
na zawedený jím
lid,
než na ného
trojnásobný padá stud a hnéw
a
msta.
náramnau swau postawu šlehne plamen z obau wzhru zpímí ostrým pyrámem, a uprosted walw Nyní
z
hlaubi
;
stran
rozšklebí se olwor dolu strašného.
Polom rozpaw
kiídla,
letmo wynikne,
nalehna pak na mrákotné powéií, letí,
bím
nezwyklé, až na suché
stane zemi, žemli
moe
luhým, jako \v
barw rowná
wtr
powsti
co
ohnm
pálá tekutým
pahoru,
od Peloru
8) Miltoi)
rozumti
jest,
'')
jejž
urwe
žže
;
pud/.emních
násilí.
zdá se pod Lewialaneiii, jenž wlastnc Krokodil
uáraiiiDélio
se jevNÍwú.
0) Piedlioií
Kraka, který
w
Norwegii co ostrow
— w
Sicílii
apo
di
Faro.
jest,
ucjaUý dle
!
o neb kdy hmící Etny pukne liro/.ný bok, an se zíiawše stewa její páliwá wzliru wzteklc wyrazi a zsilíce bauri, ztráwí zážehem a zstawí w popele a kaui wšecku krajinu. se jeho dostalo
Také poslání
nohaum proklatým. Obadwa se honosí,
S ním pistál jeho druh. že z horaucích
wyrwali se wln, co mocní bohowé, wlastní
swau
silau,
ne
zem,
Toli jest ta
wle Weného.
z
to ta krajina,
prawil strastný Archangel, to jest ten byt,
máme
kterýž nyní wzíti
za nebe
za nebeské swéllo, tento
Budiž
?
smutný mrak
?
když on, wládnaucí nyní sám,
tak,
káza smí, co práwem býti má ím dál od nho, tím lip jejž rozum wyrownal :
;
druhým, nad rowné jen
Žehnám
wy pole
wás,
wítej
hrzo
A
peklo nejhlubší,
ty
!
asem
ani
Jeho mysl
nebe
jest
wypala.
blažená
swéte pekelný
wítej
bydlitel, jenž tobé
ani
síla
wéon ai,
nowý
!
twiij
mysl pináší,
místem nezménnau.
mu
a w ní stwoi muž
píbytkem,
z pekla, peklo z
nebe
sob. Což mi na tom, kde jsem, wždycky kdo jsem byl, a kdo mám býti, jeho jen menší! jejžto hrom byl zwýšil nade mne? tu nám aspoíi wolno ; nic tu nestwoil, eho nám by zawid mohl vvšemocný
jsa,
;
odtud newypudí nás panovvali
budeme
:
tu
bezpen
mním, že jest w pekle hodno žádosti: ;
a
panowa, w pekle pán, než sluha w nebesích. Wšak, p)'o necháwámc wrných pátel swých, i
lépe
spolníku a druhu toho osudu.
10 Icie uzáslydí w tom kalu bezsmyslném,
pro
newoláme k wzetí podílu
jich
swého w tomto penešastném obytu, nebo k zkausce poslední, zdaž možno co
w
nebi
získati,
ekl
jest
Wdce
i w
pekle potratil"?
Satan;
odpowdl
stkwaucich
tch pluk,
Belzebub:
pemoci
jichž
nemohl nižádný krom Wšemohaucího uslyší twuj hlas, to swdectwí živré sladké jejich druhdy nadje
!
Jak jen
w
w nejtužší w dawu bitwy wražedlné to jisté w každém útoku
úzkosteah, to heslo, které
nesnázi, a slýchali,
znamení, hned ožiwau, hned odwahy
nowé leží
pocítí,
a
na twáích
kdež
i
powaleni ted
w tom moi horaucím,
nás ten úžas prwé zachwálil,
není diwu! spadlé
s také wýsosti.
Ledwa dokonal,
úhlawní
pílí
i
k
behu
z
wtrných ástek, walnau
wrah, svvau téžkau pawézu
jíti
uwrli za se wisí
;
jemu na
niésíc,
okruh
její
i
w náplku
mudec
Toskánský
WC Fésolách
z hlídky
noní
zpytá dobau,
hor a
ek
nowých hledaje kraj w jeho peestém
Kopím, proti
kruhu. sosna,
a
tíž,
prostranný
plecích, co
jehož kauli
kola si
'f")
prohledacím sklem
nmuž
nejhrubší
w horách uraubcná Norwcgských
k stžni lodi wálcné, by úllau se zdála Irlinau, podpíraje trudné swé
kroky, po horaucí kráí celin;
ne tak po lazurném nebi kráíwal
10) Gulilei,
w
uaiCní
hwzdáskám
a
wcí
a nu slowo wzatý, jebož Miiton osobnu znal.
!
pirozených dosplý
;
;
11
Welé powtí na obklopen
wždy
a
wlírá odcwšad,
jest plápolem.
zpsoby
wolá na swé pluky,
stana,
vvytrwá
I
u jezera u plamenného
angelské, jichž bez sebe tu leželo
jako
listu
podzhn
kryjícího na
Wallumbroské
potoky, jež wysocí
^*)
Tuských les zastíiují sklepowé stlané
moe
wtry
rudého, an
ozbrojený kormautí kdežto Buzirisa
wlny
je
lítými
Orion
") s jízdau
že pojraa
zhltily,
;
po bezích
nebo jako ttiny,
w
»«)
;
Memfisskau
nenáwist
zrádn
stíhal
jižto s
bezpeného behu na tla
wrah
tonaucích, a kola
woz
pohostinné Gosenské,
**)
ztíštná
jejich, plesajíce patili
tak jich husto leželo, a ohniwé
moe, w záhub
krylo
a
zdšení
On
psolném nad swau hroznau promnau.
je
wolá hlasem hromowým, až vvšecka se
ozwe dutá hlaub
\Vy moci, knížatstwa,
:
bojowníci, sliní nebes
kwtowé,
nebes druhdy waších, ach, Tenli úžas duchy
wné
i
sob
jste loto
místo
te
ztracených!
uchwátil?
obrali
k pookáni ode trud wálených zdaž
w tom plápolu tak spíte powlown, w kwtnýeh nebe dolinách ?
jako jindy
11) Slowútné údolí
s
opatstwíin
w Toskau,
jakoby ekl: vallis
umbrosa, stinné údolí. 12) Zliwezdení, o
nmž
13) Faraóna; Memíis,
14) Gosen, krajina
kob a synowé
pewedl.
w
domnní jest, že msto w Egypt.
zemi Egyptské,
Israelští bydleli,
prwé nežli
baure pináší.
kdež sw. Patriarcha Jaje
Mojžíš
pes
moe
rudé
13
i
jste
w
|)iisál)li
lak
mrzké poslawe
sklánti so wíiozi, jcaž nyní zí
Cherubíny powalené u wlnách, s ztríiil'nými branemi a praporci, azby, prohlédawše k
sbhu
jeho pomsty od bran nebeských
rauí poslowé,
w
swému prospchu,
zaMapaU nás
a
tomto umdlení, neb hromy spalynii
dnu toho jezera ? Wzliru, procite neb spte na piibodali ke
Slyší jej,
hanbí
i
wzskoí kídla
wky
!
na hbitá
se, a
jak kdy bdíti nawyklí,
;
an je spáti našel
wdce
na
stráži,
wálecníci protrhnau a wzchopí se,
pomatení za
chwíli,
mine dímota.
I
než cele je
pociují hned
bídy swé a lítých muk, wšak poslechnau tudíž
wéwodowa
poetem, jak kdy
hlasu
;
nezcíslní
Amramowce^O mocná hl
za dnii straslných Egypta, jsauc wztažena
behem,
zbudila mrak smolný kobylek, pihnaw wtrem wýchodním, co noc erná zawšen byl nad bezbožnélio
jenž se
Faraóna králowstwím, a weškeré Tak nezcísln Nilu zatml koniny.
duchu zlých
se
pod pekelným
klenutím, an jccel kolem
wzniiáelo
wkol
nich
Až kopím wztyeným na znamení wclký Sultán pokyne letícím, tu w rowné wáze na sirnau plápol jízliwý.
spadnau
celinu, a zastrau
Množstwí,
jak
wiccku
plaii.
Icdná lidné ])rilnoci
bedra jedwa
wylila,
jdauc a Rýn
to
by
plém
pes Dunaj její
barbarské
lo) Mojžíic, an byl syn Amrainíiw.
13 walilo se k polední co potopa,
pískm
tam až za Gibraltar k
Tudíž od roly
wdcowé
Libyjském.
pluku každého
a
hlawy kwapí tam, kde
a
welký wévvoda
i
;
^^)
stál
byli weskeí
bohorowné zpsoby
postawy,
a
dslojcnslwa knížecí a mocnosti
w
sedáwalé prwé
o nichž
ale nyní
nebi na truních;
we dskách nebeských
není památky, an pro svvé buictwí
mrzké smazáni jsau Aniž
knihy žiwota.
z
mli posud jména, od synuw
Ewy potom tkajíce,
nabytá, když po zemi
dopuštni božího,
z
k pokušení
lowka,
skrz lest a klam
swedli walnau lidstwa ást, by sirhše se
Boha, tworce swého, newiddlnau
Pán
sláwu obrátili do šelmv,
ctné ády stkwoslnými,
a plnynji
nádhernosti, zlala, by se sklánli
áblm,
jako
bohm
VV ten
žiuaucím.
as
mnoho modl a jmen jim dáno w pohanstw. Wvpraw Muso jména ta; kdo diíw, kdo záz probudiw
se powstal z
tun
horaucí
na hlas krále welkého; kdo k na
beh
po jednom, dle hodnosti,
líhne
ano zástup
Wdcowé
stojí to,
nmu
uzdálí po
kteí
rznu
z hlaubi
?
pekelné
wysuwše se po laupeži na ten swt, smli stawli swá sídla napotom wedlé sídla Pán, obtnice swé k obtnici
jeho,
'mezi národ v, a
16)
Rwrope
božsky siawcni
smli
Gotliowú, Hiinowé,
wysypali.
ostali
Wandalowé w dawích náramních
se po
!
14 blízko Hospodina hímajícího s
Siónu, a sedícího u prosted
Cherub staweli
w
ba asto
;
jeho swatyni
swé modly, mrzké ohawy
zprzujíce swými bludy kletými slawný swaté služby ád, a božskému swéllu swau se rauhajíce tcmnotau.
Prwní Moloch
zbrocený
") byl, král strašný,
krwí lidských obtí a slzami
a
rodi,
w
daných
bubn
jim pro trub a
chest
wesku nemluwnat,
siyse nebylo swých
zápal modle jeho zuiwé-
w Rabb, na wodných w Argob a Basanu^
ho Amonita
Ctil
rowinách, a
až tam k praudu nejzažšího Arnona.
smlým
Nejsa spokojen tím
sausedstwím
zmámil srdce krále maudrého, a hic
!
chrámu Pán stawí jemu chrám Šalomaun a obracuje w modloháj
proti
;
slinau Hinnon dolinu, jež Tofetem slowe odtawad, a
ernau Gehennau,
Chamos
17) la s
^^)
Modla
syn Moab
w
z inedi slitá
Byl také
byla rozpálena.
kterýž
podáwali
chlipné strašidlo.
podobenstwí osoby králowské
roztaženýma rukama, a pod
ohe,
udlán
ní
ní
])red
byl olieu,
mezi dwema
jí
iiwých dítek do lokt
obtowali swé wlastuí dítky weliký
té
kik
modle
té
a bili na buben
,
a
,
aby
modle,
údolí
slowe buben. Wiz Putow. sw.
str.
chli])nosti,
jedno
s
kdy se
Tofetem
76.
18) Gehenna, peklo. Mataus V. Priapein.
je
w
židé
to dalo,
d-
rodiCowé swých dlí
obtowány
tak
to
kteráž
Tím zpsobem
zatím
nebozí
príCinau takowého l)nl)nowání
Bh
wsecka
stnama udlán jiný knzi modláští
rozpálené
plakati a kwfliti neslyšeli, kteréž
19)
ta stá-
;
ie
tak
ku poctiwosti Iioel, a skrze ten olie
swých olmiwýcli rukau až do smrti upalowala.
lali
")
Nyní pitáhl
strašným pekel obrazem.
a
mutcny
slaulo,
byly.
nebo
Za TofcI
13 od Aroer ku polední, Abarim, w Hesbon, Horonaim a wc Seon
paušli:
králowstwí, blíž Sibna wínorodného
kwlné doliny, až k Asfar jezeru. Peor druhé jeho jme, kdy ponuknul Israele w Sitim, na swé od INilu cesl, wzdáli jemu smilné obti
n
wylita jest na
Pán
;
horliwostl
Odtud rozšíil swau mrzkost oplzlau
tém k
k háji lidozhaubce Molocha,
boe
pohoršení
w
odtud zahnal
S nimi pišli
chlipností
s
zbožný Josiáš
sausedila, až je
ob
wražda
;
peklo horaucí.
co tam, kde plyne Frát
ti,
staromezný, až kde Egypt od Syrská
dlí eka,
Astoret a Bál,
slauli
ona žena, tento muž
duchm
jedno
;
pohlawí; tak nehmotná jejich podstata,
a
žádny swal
již
pijíti
jemná
jest
swaz
ni
kehká podpora brž bemenné
slabých
netíží, ni
kostí, jako
w w
ob
dwau, neb
z
^^)
wolnot
(i
tlo
;
i
swtlé, tmawé, zweliené, zmenšené,
díla
zpsobe, swá konají píkoí, i skutky milosti.
Pro
ty Israel
jakékoli
swé
síly
žiwaucí
znedbaw asto, sprawedliwých oltáw nenawštwowal,
ukydaným
w
a nízko
bohm
;
koil se
protož nízko
jej
bitwách potíráwal dosti chatrný wrah.
K tm
se pipojiwši, pišla Astarot,
20) Jména nimi slunce a
boh w
msíc
Sýrii
se rozumjí.
a Palestin
'*)
ctných
Tu diwnau
;
zdá
se,
že pod
digressí o duších Mil-
ion z rozmluw jistého Michala Psella wzal. 21)
Syrowé Venuši tak nazjwali.
Putow. sw.
str.
111 a 347.
ítt
u Fcnikii jméno paní nebe, Její
s
Astartc,
její
rostaiícíma rohania.
sikwaucí modlo panny Sidonské
msíci konáwalí slib a zpw. Zaznl jí Sión písník kdežto chrám její strml na wýsostech urážky. píi
i
Wvstaul ho
král, jenž, srdce ac že byl
spanilého, pilnul
wiln
k sliným modláikám,
milostí
od Hospodina
a
uchýlil se k ohawnosli pohanské.
Thamuz
") pitekl
;
ran jeho wýroních
na Libanu Syrské díwky kwílily
zpwy
milostnými
s
den,
letní
rudým tokem k moi
I
že
tichý Adonis ^)
ze skal plyne mateských, jím z rány se
obnowcné Thamuzowa
lila
Zažehla tím zápalem
Siónské
báse
dcery
i
krew.
frejowná, a spatil jich
wášn w
síni chrámu swatého duchem prorockým temnau modláského Judy ohawnost.
wilné
Ezechiel, wida
Nyní pihnal ten, jenž
když
mu
archa
jeho stroskotala
chrámu
ležel,
jatá
w prawd
tu we
;
zatruchlel,
obraz zwíecí
bezhlawý
wlastním
swém
a bezruký.
Špalek zdélí powalený na zemi,
hanb ctitelm, moská potwora,
u podnože swé, sným k
Dagon
")
jméno jeho;
Dle Liiciana byla ta boliyne
n
wsak plodistwau moc
tolik
co Selené (msíc) u Kekiiw
pírody pedstawiije.
>\iz
Fiinkes
;
wlast-
Real
-
Lexicon. 22)
U Kekuw
kance usmrcen 23)
hyl.
Keka
24) Wiz
Adonis. Bájeno, že na lioíc Lilianon od diwokého
Venuše ho do kwítku aucmoue
nyní Ibrahim zwaná. 1
Samuel
k. 5.
obrátila.
19
clowkem
jsauci
chrámj
obáwán byl na Palestinském
i
pomorí,
rybau odpolu.
a
mu strml w Azot
Jednak wysoký
w
Gat, Askalon a
Rymon, byt, kde
Damašku ml milý swj Abany a Farfaru, ten
I
proti
pibral se
libém
istý,
behy smáí úrodné. domu Pán drze poínal
potok
sob
w
*^)
w Akaron,
Te
tam až k Gáze pomezní.
malomocného, bláznowého wítze
ztratiw sluhu
;
získal krále,
swého, Achaza, jenž slepau zbožností zrušivv
oltá boží, nowý po Syrsku
wystawil, a
mrzké
pálil
obti,
sklánje se bohi!im, jež byl pemohl.
Za tmi jmen druhdy známých pistáli
Hor
Osis,
'^)
a Osiris,
Egyptany powrné aby
swau družinau,
s
potworami, kauzly mámili
jižto
w
hledali
zwíecí, než
i
knze
jich,
w
lidské
podob,
boh
swých bludných
Zapáchal tím jedem také z
sneseného
sob
zlata tele
na Orebu
tu,
pipodobniw Boha wolu, Hospodina
plnoc wšecko
w
!
zemi Egyptské,
II.
jak
w
Betel, tak
i
w Dan
k pasaucímu se
který za jednu
pobil prworozené
bohy jeho beící.
25)
udlaw
odbojný pak král
;
zdwojil mrzkost
radji.
Fsrael,
i
lid
i
howada,
Z vvšech poslední
kniha Král. kap. 5 a 16.
26) Osiris a
/s?s,
Egyptanm
slunce
a
msíc
muž a žena, ctn byl:
;
bratr a sestra: Osiris pod obrazem býka strakatélio (Apis) Isis,
obraz pírody.
Hurus,
obaix
jicli
syn, pro lékastwí a
slowiitný.
2
wSthy
:
;
t8 PíClial
\)v\šc\
co z
;
^^)
i
neniM nad sehr, ducha w chlipnosLi
jich íjjadlo s nebe,
hrubá wilný,
w hiííhu
jen
niilowal.
ncslál cluáni, ni jaký se
Jemu žádný tauil oltá
hiícli
j
le, kdo wíce nad nebo
chrániiiw niM a oháin, kdy sami
i
kneží boha zapieh, jak od synu
Eh pácháno, že smilslw
a násilí
dum
ohawnoslmi naplnih bozi Panuje
též u
dworu
a
w
!
zliýilých
mstech, kdežto rozpusty
a kiiwd a zlob
Iduk se wzpiná nade wcžc nejwyšší.
noní mrak
Tu, kdy
jich sliní úlicc,
Bclialowi tkají synowé, zpilí
wilnoslmi a wíncm;
Sodoma
dwéc
swcdí
to
Gibea, kde hostinské
i
zustawily smilslwu ženinu,
aby znikla krutjšího
w
Ti jsau
druhých nelze slawných.
násih'.
hodnosti a moci líiti,
a
Jónští byli jsau to
rodu Jawanowu jest wyznáno
a
^^)
pednjší
daleko
bohowé,
jmíni za bohy,
je býti pozdnejší
zem, chlubných roditel jich. nebe syn, s swým ohromným
nebes,
Titan, prwní
plodem, jemuž práwo prworozenstwí i sám od mocného Jowa, swého wlasíního z Rhcy syna, rownau odmicno wzal
mladší Saturn uchwátil, jenž wsak
merau
tak se Jowiš dolí-el králowstwí.
;
Tito z
prwu w Krét
potom
s
^^)
známí
toliko,
snžné studeného Olympu
^)
kn. Sam. 2. 12.
27)
1.
28)
Hekm,
od Jawnna praotce swólio tak zwanjm.
29) Ostrowii na streJozoinníin 30) Wrdiii
w
Tliessalii.
inoí
i
;
nyní Kandia.
1» swau wládu w sledowetrném
Tvrcholc,
nemli
rozprosteli prostranstvví, a
nebe wyššího
w
pak
;
Delfách skalnatých
Dorisského
ki-aje
onino, jenž
s
pes
jenž bydleli
ti,
^*)
Dodon,
a
koninách;
šli
i
wšech
též
starým prchše Saturnem
we Hesperské ^^) planiny, wýspy nejzaÁŠí. Tolik jich, i vvíce stádn pitáhlo, s kalnýma a sklopenýma oima, w nichžto njaká se záe radosti leskla, ano widlij že wéwoda nezaufá, a že i w samé záhub Adrii
Celtsko zbhali
nejsau zhubeni
i
w
to wida,
;
twári
on
poléwá se barwau pochybnau, a wšak brzy zwyklau sebraw pýchu, hrdými slowy, která
ne pak
stín,
podstatu
lahodn
nesla dstojenstwí, krotí
báze
i
zdwíhá kleslau odwahu.
jich, a
Potom káže, pi zwuku by wojenském hluných trub a cikíi welkau zpímih korauhew
té
:
zpupné
cti
si
oswojí
práwo lepý Cherub Azazel; ihned k žerdi stkwauci ro/.wine to wéwodské znamení, jenž, byvv8Í
wzhru zdwiženo, a u wtru
erwánky, plyne praudem na
slawných Seraf
mnohá perlami
úprawn
swítí se jak
nm
;
a zlatem
krumplowaná Iskne se bra a wítzná památka wždy zatím dutí kowowé ;
31)
Msto, kde
bylo Apolina bolia oralailum
;
msto
Dodona,
s
lesíkem Jowišowi poswScené. 32)
Wlaská
zem
(ostrowy) nejzadnjší
ci
;
Celtsko
i
zemi Francauzskau
;
wýspy
zemi Anglickau, Irskau a ostrowy Orkadské
(ultima Tliiile). 2''
20 wvdáwíijí diwý hímot, a weškcn'k
tomu wojsko pokikuje wcsclc, a wne
až se pekel tese klenutí,
strachem trne smsice Náhle wznikne deset
w temném powtí, wýchodními hrozný
;
;
prapor
tisíc
a
psle
drewc
nimi wstane
s
barwami
se
les
lebka na lebce, a pawéza
na pawéze
ncsmírnau
dawem w Si
stojí i
;
dél
a
postupují falanxem
dokonalým, k
fagot a
dáwná Noc.
a
zpwu hudby
fléten libých
;
^')
Dorisské, ^)
jakowá
druhdy zbrojící se \v bitwu hrdiny naplowala šlechetnau odwahau, by ne wztekem, nébrž raužslwím uwážným oddychajíce, co skála trwali
w hrze
smrti, k auleku
nepohnuli mrzkému
;
jíž
neb ústupu
w moci
to
býwá utési a upokojili slawným zvvukem irudnau mysl, a zahnali péí roj a zámulk, bd a psot,
rown
z
duší.
Takto daufajíce
smrledlných
sílu, stálau myslí,
libé
i
nesmrtodlných
w
mlkem
spojcnau
kráejí
pi hudb, jenž lehí tžké
kroky po horaucích drahách. nyní
wi,
w hrozné oštípy a
slanau, strašné
jich
Pitáhše
prelí, branmi,
délce, s blýskawými
na wzor
štíty,
pedwkých
dráb, ekajíce, co by wcliký wéwoda on šiky zbrojené
kázal
;
33) GistNiii šikem wátncjSÍ
Ilji
starjdi wojákii,
k atttokn scltopn)m;
ncjslo-
MaceJonsKv
34) Dorisská
luiJlia
Frygská nejweselcjšf.
byla
njwážnt;jšf
;
Lydská
nejsimitnSjsí
;
3f
okem zkušeným, pak
zbíhá
w
wida wojsko
w postaw
wšecky> bohy
a tvvárnosti,
auhrnkem.
a posléz sítá
po jednom,
vveškeré
slušném ráduj prohlíží
A tu srdce jeho chlubnau pýchau se nadýmá, a twrdne w zteklém iporu. Nikdy w swt od stvvoení lowka neshlukla se taká
ježby
síla,
proti té se mohla zdáti walnéjší nežli ona drobná pídimužík
pchota, wydawši bitwu
by
i
obr
wešken
u Troje,
a
jeáby
rek plém,
rod, neb
u Theb
s
bohy
s
stranám pomocnými
wáleilých
obma
neb, jenž
;
slawný, Uterowec se
^•^)
;
Flegry pirazil
k ní se z
w
bajkách jest
swým rytí
Britských oborem, a co
Armorských
a
jich se koli,
wrících
nektnc,
i
widl Aspramont Damašek neb Maroko
a
Montalban,
a
Trebizond,
neb co Byzerta
beh
ztéci
wyslala,
jich s
Afrických
kdy Karel Weiký se wšemi
panošemi padl u Fontarabie.
35) Naráží na
zástupu
lidí
pí
na
^^)
bajku
starofeckau,
^^)
dle
které
Pygmaea, matka
dlauhých, od Junony, že nad ni pro krásu se wy-
jeába obrácena jest. A tudy že národ ten s jeáby neústawnS wálí, prawí basníri. Flcrjra msto w Macedonii, kde Gigantowé s Jowem wálCili. Thcbij, msto w Beotii, kde Eteokles a Polynikes, Oedipowi synowé, wálcili. Trója z Iliady Homerowy msto wedomé. Vtcrowec syn Utera, Artur král, jehož asto prowázeli rytíi Britští pínala, do
,
a
w
swazku
36) Wšecko jména z
íman
Armorstí;
nebo
stál
s
králem
Armorským
ili
Bre-
taským.
was
se clilubí
:
37) Takto podlé týž, získaw
známá, jidiž tu tením Milton ae-
chyba jeho neídká.
Španlských historik.
nad nepátely,
w
pokoji
umel.
Jiní prawí,
že Karel
:
Takto
sílu iiclskau
swho wudce
wiak
ducliow*^,
on
byli poslušní;
jjedíce
dralini'
slrašnóho
niczí jinými,
powahau zrstem /pupní' w/ncšenv, zpsob jeiio nezlralii stál co weže i
;
ješt pwodní swé
jasností
;
byl
í
na pohled ne menší, nežli Archangel slrastný
zbyt jen sláwy jeho zatmín jesl
;
kdy slunce nowowzešlé prohledá mhlau pohorní, ze swych zuté paprsku
jak
:
neb kdy, zkryté od msíce zalmníuj pošmaurnýni, mrak hrozny na pul národuw rozsýpá, a leká krále
zmnami.
Tak, jsa zatmín, stkwel se nad ne Archangel; celo wšak
mu hlubokými
jizvvami, a swadlé
jednak pod
tkwla odwaha,
w nem
t)sedl trud
;
jeho bczstrašná
a pycl)a
pomsty žádaucí.
a
líce
oboím
hrom
zoral
zúmyslná,
Wztek okem
vvyráží,
útrpnost a wniliní hryzotu
znamenati, ano widí druhy swé, ili následníky
swého zloinstwa, wéky
jindy blažené, ach, nyní na
k
hrozným odsauzcné mukám
;
tisíce
duchu, winau jeho nebe zbawených,
swtla
wždy
wného, pro jeho buiictwí, mu werných, a jich sláwa uswadla,
jako wadnau s nebe ble.skcm potení dubowé a sosny hrdé na horách ;
tené jich pn stojí o nahot na pohoelé paust. Ted" se k niluw chystá, protož hned
s
w
ožženýrai wrchy
dvvojitých se iadách
chýlí s
\vý
do
pl
wclmožemi.
On
kola,
kídlo ku kídlu
obkliuje ho
Wšecko
ticho
pozorem.
se tikrát pokusí., a tikrále.
!
23 pyse na úkoi- ho slzy
polijí,
jakými jen pluí angele, až pak se lkaním
ta
slowa
prchod
nalezla:
Oj wy myiiady nesmrtedlnik
njocnástwa s
ním
!
jimž rowen byl jcu
Wšemocný
a
krutý wzal
chwalne sweden boj,
i
konec, jak to místo, jak
zmna
ta
swedí, hrozná k vvyknutí. wielio wédomi, co bylo znajíc hlaubi, se
boh
sila
prcdvvdaucím (ušením
staten
spojená, tak
bojující nesla
a
jest,
mohla, aby tolika
nadíti
mní,
co
i
to
kteráž mysl
I
po
porážku
zíráte, že
?
I
kdo
plukm
by se
tem
xvalným, jichžto wýhost nebe wyprázdnil,
neudalo powstati, a mocí swau
mne
wydobyti wlasti swé? Co
swdky
se tkne,
wy plukowé, máli bojácnost i rada nehodná w nadji wás zklamala ? Než ten, jenž leil ídí nebe sám, až posud bezpen sedl na trnu, skrz dáwnau ztwrzcném powst, zhodu nebo zwyk, a stkvvjc se budte
slálýn)
nebeští
králowského blesku úplíikem,
tot nás w pokušení uwrhlo w pád již -wšak známe jeho moc, a známe wlastní swau neteba ho wyzýwa, ni wyzwaným nowé bá se wojny; to nám za lepší tajil
wždycky
sílu
swau, i
i
;
;
stránku zbýwá, kauti tajné obmysly, zjednat'
aby na pemohl
klamem,
eho
nelze násilím
;
nás shledal posléze, že kdo
mocí, pemohl wraha od pcjlu. Snad že nowé swty zplodí prostranslwí 5 byla powst w nebi, ano zamil z dáwna nowý slwoi swt, a umsli
!
2-1
na noni rodinu, swé zwlášlní miláky,
synm
jinižto píli chce, co
lam jen tieba na zwdy,
nebeském
bu
útok, tam, neb jinam kamkoli
déle nebude ducliíi
ta
wzi
již
i
:
jáma pekelná
nebeskyd),
propast
krýti
:
prwní náš
INež
ta.
ni
mrakem
wc
ta
jich
ncjprwé
w plném snému zraj. Wšak k míru nadje kdož se pokoí ? Boj ledv, IJoj
není
:
zjewný nebo zkrytý ustanouen
ekl,
a
bud'.
k ztwrzení slow jeho wynikly
me
tudíž miliony
wydobytých
plamenných,
pošew mocných
z
Cherub
;
peklo náhlým zaraženo pobleskem.
zuí
Lite
proti
Swrchowanému;
vvcdauce pak powyk wojny slrašliwý,
me
štít zvvuících a
zpupné
Stála hora
soptal
mccí
proti nebi
ohn
w
bi-inkolem, rauliání.
blízce, jejíž
hrozný
vvrch
kau; dwod,
praud, a walící se
zpod se blyšil korau slkwaucí, na že jest
kow
zkrýwal u wnitku,
žíly
z síry zplozených
;
sem
letí
na
walný pluk, jak kdy se zástup
rues miné,
rýi ped wojskem ítí králowským, cht stany obehnat' wdcc jich píkopy a náspy. Mamon
zbrojný kracemi
a
*"*)
Mamon w Již i
wíc se
z
duch
s
nebe padlých
nejnižší.
nebi nízko nosil zrak a mysl,
obdiwowaw nebe
drahé podlaze
a
bohatstwí,
zlatu ryzínm,
než cokoli božskéhi? a swatého bylo zíti
w
stanu blahoslawcném.
Jeho nabádáním jsaucc nejprwé
3S)
To Svršku
lioliatslwí
znamená.
;
wyucni, lidé zemi laupili, matku svvau, a zryli její wnitrnosti
bezbožnýma rukama pro poklady,
Tu hluk
lépe ukryté.
w hoe
otewew
ránu, spausty zlata wytasí.
Nebu w
ten,
divvno
žádnému, že bohatstwí
pekle roste, peklo toho wzácného
jedu nejhodnjší.
ute
Ale tuto se
lidské chwalitelé bystrosti,
díwy o Babelu wyprawující,
aneb o Memfisskych král nádherných dílecli,
kterak lidské sláwy památky,
^^)
moc
co jich zdéla koli
w niwe
mizí
ped
zawržení stawéli,
dob,
w
a
umlost,
tím, co tu té
duchowé
kratiké
ježby lidé snažní za wéky
bezíslnými newywedli rukarai. Blízko \v
w
pláni mnoho dol wyryto, zpodem žíly zlata plynného jezera. Tu jiný podiwn
které
bží
z
zástup rudu rozpaustí, a odmísiw
druhy shání trusky
s
kowu wraucího.
Tetí hluk, wryvv rozmanité do zem dol wraucích diwným prduchem
formy, z
naplní jich dutost wšecku, na rychlost, jak kdy u warhanách, dchnutím jediným, wítr
mnohé ady
písal prodmychne.
Nyní znáhla penáramná stawení
wznikne
z
zem,
jako pára,
pi
sladké
hudby sauzwuku a zpwu lahodném, w zpsob chrámu wkol osazeného slaupcním, a ležícího na slaupích.
39) Naráží na ony, mezi sedm diwu
swta poctné,
zdi
Baby-
lonské a wisuté zahrady Semiramiuy a pyráuiy, aa jichž jcdouui
36,000 lidu za 20
let
pracowalo.
jires
;
;
Ztí 5C
piewazciu, z dílny Dorisski*.
/laljiii
PodwlaLy a
dmau
swisle
ezbau wypuklau
nádherné
se
krow
;
z zlata rvzého.
Ani Alkairo, ani Babylon,
když se
jejich sláwa nejwíc
wc chrámu
newídali krásy také
Serapisa aneb Bela,
mli
ani taká sídla
kdy
jich,
w
horlil
Assyrií
s
yvjjiila,
*^)
boh
swjch
králowé
Kgypl o pednost
chlipnostech
i
moci.
Již
ten slJoj
hrdý strmí wzhru wysoko, a w tom wrata, rozpawše swá kídla medená, otewrau walné
:
mnohé
ady
jewíc u wnilir proslranstwí
se,
hlazenau a zdobnau podlahu, klenutého stropu hwézdných lamp
s
kauzly wlipnými
wisící, a
uprawená tráwí
klí,
swétla, ježto
hoiawé
a swítí jako obloha.
Nyní k^vapné množstwí wejde jedni \v
dílo,
úžasem,
druzí mistra welebí,
nebi známého pro
zámky,
s
mnohé wéžaté
sídla oljerlaných
angel,
knížat ode
Pána mocí nadaných, we swé každý hierarchii, **)
aby,
zprawowali oswícené zástupy. Aniž neneznán byl
Mulcibrem kdež
kterak
i,
w
staré Grecii
pak chromým
*')
s
od hnéwného Jowa pes
40)
za
Ausonii
slaul,
krystalovvé
syn Nimrodúw, drnliý Boha držiu a ctcn byl
Beltis,
wf-k, kterj
w
nebe spadl, bájeno,
;
Král Babylonský, a prwiií n Feníkfi slaul Baal.
lo-
Sera|)is,
tolik co Ajiis.
41) wládastwí knížské. 42) jako Mulcifcr, kterýžto, že iimcní železo rozpaustti wynaiei,
tak
nazwún
jest,
A.usouie Wlacliy zuaiueuá.
cimbuíí byw s\vr/,en; padali
jitra
<^)d
do poledne, od poledne k weeru s den letní, az se západem
rosnému,
slunce, jako kapající
zenitu ")
s
hwezda, dopadl Lenina, wýspy Egcjské.
myln
Takto
ped
tím
jemu k
s
bájeno
;
platnosti, že
slawél wéže
on dáwno byl
rotau sliozen odbojnau, a nic
;
\v
nezniki
nebi
.vysoké
swými
nástroji,
nébrž po
hlaw
pilným
peklo, lam by stawél, smrštén jest.
W
\v
as
i
se
swým oborem
ten okídlaní hlásní z rozkazu
wdce
jmau se zwukem irauby
s
obyeji slawnjmi
ohlásiti
u wojšt
ml
vvelký sbor, an tudíž držán býti
w Pandemon, Satana
i
")
nowém hradu stoleném Kdo, takto
jeho rad.
zní
úadem
prohlášení, woleníni neb
w tíd wšeliké a pluku nad jiné pedí hodností, ten k snému pij! po stech, po
tisících
a
hned
pibírají se
walem stádn an již na Nestauje brány vvchod,
n
;
ni
ekáno. walná
sin,
walná, jako ohrazené hony, kde \v
zbrojném cwiní ježdní pobízejí
zápasníci z
reky
pohanského rytístwa
smlé w kolbu nebo w
dewc
metání
smrtících, an na zábradle se
Sultán kochá kratochwílí krwavvau.
Wyrojí se po zemi s
i
w powtí
hust chwlých kídel šumem jeícím. wely w podletí, an na býka
Jak kdy
43) celní punkt na nebi. 44) sturém.
Shromáždní
wšecli dnriiiiw
:
dle slowce Pantheon
w Aíin
!
S9 wvsiaupilo slunce, lidnau mládež swaii 7.
aulíi
po
v-
vsýpají
hroznech,
\v
sem
kwití a swíÁí rose
létají
tam,
i
nho
po lopatce hladké, piedmésti slamného hradu swého, nosíce
uonný halsám, hmyzejí
a rokují
o wespolnich wecech.
Tak
duch wlrný
hluk
a
se zarojil
ohýwal,
tísni
vv
až se dalo znamení, a ejhle, diw jenž nad ohry, plod
ti,
te
zrslem pedili, djohné
zkrátí se, a \v
stanau nezcíslní
;
i
zem
potworný,
w pídimužíky úzkém prostranstvví
podohají se
onéno, za Indskau horau, trpaslík rodini'
arodjným pístrachm,
neh
nho
které podlé háj,
opozdilý wesník
u žídel
noní dobau
zí,
nebo mní, že zí, an msíc rozsudí s
nebe pohledá,
zemi
a blíže k
swj
bh. Ti ryných hledíce ples bawí ucho hudbau lahodnau: weselí. jemu srdcem chwje strach Takto z nesmírného zrstu duchowé nadwlrni se w útlé swraskie postawy bledý kloní
i
zdrobnli,
mli w
*''')
bez ísla,
a jakkoli jich
wle podob
pekelné dost
Dále wnil w swé
radnici. a
rozmru
<žhcrubi a Seraíowé dstojní
w
pokojíku zwláštním,
sedí spolu
na
;
poloboh
stolicích zlatých,
\v
w
tajné swtnici,
tisíce
rad
úplné.
Po mlení po nedlauhéni peteno prowolánj, pak se
45) Voltaire Laní r.astáwá.
to
poal walný snm.
swraStní se duch; Zacliaria
s
jinými
je
29
Zpévv druhý. Poin 7t)ojmi3
w
snin pehelmj.
se
Satan se
Mamon
a
Belial
Pijato
pekle.
o rodin na
Bdzebuhoivo,
se
nnn
skoni.
erti údaji
se
ti
20
vd-
aby
naped
se
nebi o noivém sivt^,
na tom.
Zilstáno
Snm
do rozliných zanepráždnni, a
Satan nastaupiiv
rjozliné strany pekla.
nám
hij/i
Moloch radí
stivoené. Pochybnost, koho poslati va z%ve-
Satan sám se podívali cest.
dy.
nic ?
radí poklid a založeni kráUnvstwi
jest iinjneseni
vyšetila prenvda dehvného proroctwi ei
malt
líze,
wojna pedseivzata k tuydohyti nebe ilí
loá
cesta,
pijde
w
k brá-
pekelným, které nagde zamknuté. Jeho poznáni se s Smr-
Hich mu otewc
a Hichem.
Anarchii Cliaosoivu až
k
brány.
hranicím
On koná
pirody , a
tu
zdaltka spaustu tohoto sivta.
\j
w}'sosti
jež se
na
stolici
králowské,
nad bohatstwí celé Indie
blýskala,
i
nad
zlato
nad perly,
i
w^chod nádiiernau
co jich koli stkwostný
pílišností na swá sype knížata,
sedl
Satan, k bídné této pednosti
zásluhami zdwiženy.
Jak wysoko
nad nadji ze zaufání
vvynikl,
tak se nad tu wy ši wzpíná wysoko
;
marné s nebem wálky nejsa nasycen, aniž nabyw ze zkušení maudrosfi, takto
swého srdce pýchu odkrýwá
Wládcowé jelikož
w swé
:
a panstwa, božstwa nebeská!
hlaubi žádná
propast nesmrtedlných
nemže
boh,
jakkoli
ztišténých a padlých, dlauho držeti.
cestu skrz
znamejid
30 nemám nebe
za ztracené.
psoty božská nasc
moc
Zniksi té
se 7.astk\ví'je
slawnji a hroznéji, než
ped
pádem,
aniž pak se znowu, spoléliajíce
na swau
Mne,
a
sob,
—
budcm
silu,
báti klesnutí.
podlé práw a pewnych zákon nebe od poátku byl jsem wéwodau waíiim, nyní wle swobodná, a co w rad jsem a bitw na wás zašla užil
ztráty,
njakému aspou trn bezpený
k
—
nabytí
na
a záwisti
nevvydaný wseobecným wyzdwihla
Staw tento, blahým odný dstojenstvím w nebesích, by záwist mohl zbudit' u nižších wšak zde, kdo bude zde
snesením.
;
záwidti tomu, jehož nejwyšší místo
Perúnow
rán
jenž, jsa baštau jiným,
;
wyslawen
jest
ncjwíc oddalo
Nelze swáru wzniknauli, kde, není.
Kdož
w
jenžby
jest,
w
o
bv wznikl,
pekle pednosti
bu jemu wýmr
hledal? kdo
nejwtší
ástku neskonalých muk?
kázn
té
sebe menší, jenžby dychtil po wtším,
zpupnau myslí? Tímto stálým prospchem
pewné swornosti nežli
w
a uíry pcwnejší,
nebi mohla býti,
wyjdemc
pohlcdáwat ddictwí a starého
práwa swého,
s
zdailejší nadjí,
w bluhoslawenstwí. zpsobem se udalo
než se nadí bylo
Jakým by
to
nejlépe, zda wojnau zjewnau, ilito
zkrytau
to
lstí,
jest,
o
nyní rokujcm
komu zdrawá
rada, jmi se niluwití.
Dokonal,
wstane oberlany král
i
Moloch, jemuž na drzost
ncwálilo
\\
a
odwahu
nebi ducha ro.vného.
;
31
Wtší smlosti te
nabyl
Prahnul býti rowným
w
zauíání.
Wnému^
síle
\v
opowážliwec, a wolil nebýti
Bludem
naprosto, než býti menším.
wešken jeho zmizel
strach,
eho
Boha, pekla, ani
tím
nebál se
i
horšího.
Tmito pak teti' jim slowy cuje Zdání mé jest wojna klamy se,
:
;
neznám, nehonosím.
jichžto
komu potebí,
w dobu
tu
!
je,
komu, ne
a jestli
Ci mají, an
my
hlaubáme,
odnc,
našincowé, miliony
a
Smýšlej
wýpraw,
že prahna u po znamení k
tuto u wyhnanstwí dlíti prázdníce ?
žalá jeho tyranslwí, jenž
míti,
že
domow
tmawau, mrzkau jámu za
tuli
my
dlíme, panuje
Ozbrojme
?
i
odstup
se wztekloslí a
jen, to
!
plápolem
pekelným, a ítíce se úprkem wšickni, náhle ztecme
obrame
hrad, a proti
ty
nebe wysoký
muky w
strašnau
bra
muiteh, aby naproti
hmotu wšemohaucích dl mu pekelný iel hrom, a proti blesku mrákotný plápol wztekle stílel mezi angely
zdšené,
a sirný
kau a žhawý dým mu zasuly
kruté jeho nálezky lít
wkol
stolici
wám, že píkrau
pímým
!
—
letem, proti
Pomnte
!
—
wrahu wyššímu
le bezpamtné
trudným dosawad wás
pomnte,
wzhru
zdáli se
I
cesta u nelze zniknauti,
že wlastní
k sídlu
tíží
let
?
jezero
záchwatem,
—
náš wyniká
swému pirozenému
;
sstaupa nám a padati jest odporno.
Kdo
z nás ondy,
kdy se na rozprchlý zad
:
3^ nám
zuiiwy
zwílsil
wrah, a potupné
do hlubiny nás, kdo necítil, jakým nucením a pracném útkem padali jsme dolu? snadno ledy nám stihal
s
wBojíme se následku
wyniknauli.
opt
zdali
máme
na se
!
wyzwali
silnjšího, jehožtoby prchliwosl
k
naší zkáze cestu horií nalezla
K
horší zkáze
w
pekle? co miiž mnedle býti horšího,
téli
?
!'<
obáwati se
jako tuto bydleti, tu sehnánu býti
w
hojné blahosti, a
s
odsauzenu
býti k
ohn
kde nás
psot náramné
hnvvu jeho
otroky,
neukojitedlný
.'
neuhasitedlného
muí, bez nadje
bolest
inrzkau hlubinu
bi
kdy
ustání,
nás
koli
a trápící
wolá k kázni hodina.
nad
Strast
tuto
wtší zhubí nás a znií docela. Což se lekáme ? co dlíme roznítit" na nejwyšší stupeíi jeho prchliwost?
Bu
že
w
lítém wzteku cele vvyhladí
nás, a bytost lépe,
w niwe uwede
mnohem
lépe tak, než
bytost mli, ale bídnau
bu
wky
;
—
že božstwí naše ncmiiž pestati
horšího tu s
po
:
abychom
eho
strany této.
není báti se
Nabywše pak zkušení
ijcm dosti síly k tomu do sebe, bychom nebe plenili, a týrali osudný
wným
nedostupný jeho
a
útokem
Skonil
;
trn
což kdy ne
zamraen
;
zisk, je
nla
mstiwost zaufalá, a strašliwá
bitwa
Boha menšímu.
s
druhé strany,
s
msla.
z jeho pohledu
Wstal Bclial
mírnau, wlídnau powahau.
3.1
slinjšího
inm,
nho
nebe ducha nad
Neztratilo
k wclkym zdál se toliko
;
k dstojnosti jedno
stwoen
vveliké
wšecko bylo w nem
býti; ale
šalebné a prázdné
strdí jakkoli
;
kwapal jazyk jeho, znaje nejhorší obraceti
w
nejlepší, a pomásti
jeho
;
k
mysl
(Nízká byla
nejzralejší radu.
auhone jen wtipná, k
inm
pak
ušlechtilým bojácná a wáhawá.
Ucho
nicmén,
lákal
takto se
a
nyní lahodnými ozwal
dwody
:
Já bych, starostowé, radil k zjewnémii
w
boji, nejsa
nenáwisti posledním,
dwod,
by mi hlawní
wojnu
radící,
nezrazovval wojny nejwíce, a se
strastným býti
pebídného konce úkazem
newidl, an nejrekownjší
rad sám
hrdina swé
nedowruje,
svvau
a
inm
se
wšecku udatnost
na zaufání zakládá,
a za
úel
prací snažných wyhlazcní po bídné Jaké pomst ? Nebeské stiiwí pomst.
náspy oplýwají
wkol odnci
strážnými, jenž wešken nedobytedlným
asto
iní pístup. rozhoštni
leží
jejich
plukow
po wšech bezedné
pošmurným
hlaubi bezích, nebo letem tíhnau
w
na zwdy,
panstwí noci temné a
\v
ší
a dél
nebojí se útoku.
Bychom pak si prchod silau proteli, by s ernau bauí peklo za námi i
w
patách klopotajíc, nebes pcjasné
svvtlo zkalilo,
i
pec
by welký wrali
wešken nezhubený na swé
sedl neporušen,
a
stolici
nebesa
34 nadpowetrná, nc/nujírc
ohn
cliaMnrjšílio a
[)()sk\vinN,
psoty swé
znikla; nánihy zalinancum
wílC'/.ní'by
nezb^walo
nic,
než kruté zaulání.
»Ro/.lílme, prý, wšeniocnélio
swj
on
aliy
To naše
to nás zaliubí.
neby
O
naprosto."
Kdož,
\n\IíI iiní'\v:
úlclia,
liídná iitecba
sebe Irudnejší, by
biul*
wnost
kwapne
probíbající
kdoby vvoln, bez smyslu umra, pošel
!
rád
/.tratil
božskau mysl.
tuto bytost roziimnau, tu
celau
wílí'/.c,
na nás wšcciu-n
;
bez zniku
a
ztracený
sitielený a
do propastné, Imawé neslwoenosli ? dobré bylo, zda kdož pak wí, by lo i
nisliwý wrali lo dáti iniižli,
pocbybno
mžcj
zdali ciíce
že nechce,
;
'.'
jisto jest.
VVylije on, maudrý, w.šecken ])ojednau
hnéw aby
swiij,
w
zniil
zwykein zpozdilých
nesmyslných
a
žádost protiwníkiim s^vym,
zplnil
zlosti
wénýni jeho
jež k
ty,
zlost
chowá mukám? »Cemu dlímo^ prawí nám raditelé wojiiv, jsaucc ureni,
schowáni
ime
a
dáni
mukám
jakkoli, co
na wéky
zbywá
?
tr^)li
wíce nám, co zbywá trpe horšího?" Zdali jest to ncjhorií, tuk sedti, lak tu Ila
!
rokowa,
a
lak se zbrojiti?
kdy ondy, pohnáni
hromem nebe
tiepícím,
a
ubili
jsme klopotné
hlaubi, by nás ukryla,
utíkali,
prosíce,
i
tu
se peklo
zdálo býti ránám
tm
;
úichau neb kdy jsme lam
k horaucímu prikowáni jezeru leželi,
lo
horší b\lo zajisté
!
—
Což, by onen dech, jenž tento zuriwý
35 ohea
roznílil, jej
zdmýchal
scdinerau
opi-t
wztekloslí, a na nás
Co, by opét
luny pomsta
s
uwalil
?
ustalá
liromorudau ozbrojila prawici ke trýznní našemu
(]o,
?
aby se
otewely sklady pekla, obloha jeho plamenným se na nás sesula
náwalem,
(a
strach ten rad námi,
vvisí
úraz hlawám našim stále strojíc!
my pak w bádáme
;)
tom, kdy smýšlejíce ku
smlé
wojn, bauí ohniwau
se
zclnváceni a smeteni, a každý k swé
híku
piibodeni byli skále, za
wtrm
hmícím spáti
okowy
nebo w žhaucím jezeru
;
a pauty, \ve lkáni
stálém, bez oddechu, bez útrpnosti,
wky
bez úlewy, na
konce nadje
To
wru,
by,
tedy,
beze wší
a
se trápit' museli
bylo horší
!
?
Wojnu wám
zjewnau jako tajnau, zrazuji
Což s ním poí"ídí nebo klam, kdo jeho podwcde mysl, an jedním wšecky wci wzezením prohledá ? On s hry nebe wšeliké wedlé zdání mého. síla
naše wida hnutí
mocný
síle
sob
zlehuje,
naší tak se zpíiti,
jako maudrý pekaziti
úmyslm.
»Nuže, myli, pokolení nebeské,
w
takém zawržení,
žíti
máme,
w
trápení a
mrzké nesauce
?«
I
takém wyhnání
okowy lépe, saudím, to,
než co horšího, kdy osud káže tak
newyhnutedlný,
wšemohaucí. síla
jest
nám
a
rozkaz wítéze
K trpní stejná,
i
aniž
jenž tak welí, bezpráwný.
konáni
zákon
Ten
ten,
prwní byl 3*
;
30 ro7.m\sI nás, zda moliútniMio wralia jsino
a
maudie obojowali,
nejisli
K smíchu jsau, kdo sob we poínají udatn a hrdinsky, konce.
pozbywše pak
ehož nésti
teprw se strachují,
té,
díwc
jim se
okowY
zbrani
bylo nadíti,
muky, wyhnanslwí,
a
potupu, a coby koh uwalil na
n
To
wítz.
poneseme
náš saud;
asem
snad
ten,
i
jeslh/.o
welky náš
proliwnik, tak zdálen jsa.
ni
wíce, pustí z mysli nás,
hnn,
spokojí se treslem
i
zatím
;
uráz.ín
a
lim
ncbuda
zdmvchán, tento oheii ztekly ulewí brzy znikne lepá naie podstata jízliwého kalu, aneb otrlá
nepoije ho; ba snad
zmní
swau,
toho místa,
spízní
se,
pi"irozenosl oblekši
a
posléz horkostí
lítau
s
powahu
i
bez bolesti snese
a
ji;
bude swllo ze tmy, z hrzy lahoda. Nad to, kdož \ví, jakau napotomníeh dnu pinese nám zuínu neskonaly let,
zmnu
blaženau.
.lest
mezi šasln\'mi
slaw náš zlým, wšak mezi zl)'mi nejhorším není, horšímli
ho neuiníme.
Takto radil slowy pláštm rozumu
odnVmi a
Relijjl
k klidu
:
k lhostejnému ustání
klidné, ne
k Icniwosli
po
nm
Mamon
Buto, bychom
mhiwil takto,
i-ka:
trnu krále shodili nebeského, wojnu wedcm, wojnali nejlepší se widí, budto, abychom s
zlracenéhn práwa swého
Jeho
shodil',
d(\sáhli.
lenkráte se zdaili
muž, kdy osud
stály
zmn
wrtkawé
33 Chaos rozhodne zpor nás
ustaupi, a
nadje, je
uiarnáli jest prwní
Jaký nám jest na nebi
druhá marná.
míti stánek, jjokud není
nebes
král
?
pemožen
dejme tomu, žehy on,
I
wšem nám
zclilácholen jsa,
za shb
poslušenstwí milost prohlásil bychoin, mnedle,
ped
:
nowého
ó jak
ním mohli skrausené
písný jeho rozkaz berance
státi,
:
i
;
kterak slbelnými zwelebowati
žalmy jeho trn, a pti nucené Haleluja
anby zatím mrzutý
;
pán náš sedl pánowit, jeho pak oliá mrzký dýmal ambrosiowým kadidlem a kwítím,
z naší
obti
porobné! Hle, tenby úkol, tatoby radost byla
\v
tomu klanti
neweš po
!
nebesích.
wn,
se
Ustame
Jak trudno jest na koho
jednau bažiti
již
panošslvví jasném, jehož dobyti
mocí
nelze, z lásky,
pijíti jest
teba w nebesích,
nehodno,
1
radji
w sob
sami štstí swého hledejme;
bume
žiwi ze
w
swého, a pro sebe,
této walné panšti,
vvywoliwše
sob
woln, bez auctú,
tuhau swobodu,
nežli chlapské sláwy lhostejnjší jho.
Tu z
w prawéni zastkwje wcí malých weliké,
se welkost naše
blesku, kdyžto z
ujmy
zisk a štstí hojné z neštstí
a w samé bíd ujmem se, promniwše prací swau a stálostí muky w pohodlí. Zdaž hrza z mrákolné swta toho hlubiny? Jak asto pán
wywedcm,
nebe wšewládný se prostírá, a
\v
trn swj,
kalotmawý mrak bez umalení
38 slawv Lrvje welcbnoslí pošinaurnau z noci jpji
temné
huí
?
lilubocí
hromowé, a tesk a blesk swau wzteklosli w peklo nebe obrací I zdalilo, jak on po nás tmu, tak po nem swetla my !
nemžeme pustá
tworJti?
skrylt-
Má zem
poklady
drahé kamení,
a
zlato
a
ta
má
;
máme zbhlost
my,
bychom wýborného nco zdlali sobe. Cím se nadto nebe honosí ? Bude také z muk tch asem žiwel pronikawý pak ten
ohe
náš,
zlahodní,
powahau naší spízní, ztupí newyhnutedln bitkost jeho. Wšccko k rad pokojné ziiwe nás, a bádá k tomu, abychom, založíce tulo nowau osadu, zpráwným iádem, bd a psoty zniknauti liledli, a k tomu wždyckv majíce zení, kde a kdo jsme, wojnu pustili mysli docela. Tu máte radu mau.
krutý jakkoli, a kdv se
s
'/
Dokonal.
zwuku jižto
I
wznikne náhle
w
sboru
líté
šumjících podobný, perau w duté skaliny ;
kormautiwše za cclau noc jezero, chraplawým te jekem plawce, od
unawené,
\v
twrdý pohížili sen
jichžto lodi bylo ^v^•ci
šust,
wtr
bdni
;
w skalném pistanu Tak Mamonu
kotwu náhodau.
zwuná znla
pochwala.
se
líbil
I
welmi jeho nález k míru radící,
nebo wíc než pekla nowé bitwy
;
w
tak se Iummiiu
Michalowa pemítal, tužba nowau založili
a
báli se
nich a
nemalá osadu
mee
strach
39 vv
ízením
pekle, jizby bvlo zpráwnýin
nkdy
zdorowati
obci nebeské.
Znamenaw lo Belzebub, jenž nejwýse sedl po Satanu, wážnýni powslane wzbledem.
walná rozwaha
twái pak
rada;
stojí
pée
a
w elo
wyryty jsau z
obce
Stoje,
obccníí
swítí
a
welebný,
krlowská
w záhub,
niudiec, rowen Atiantowi plecema,
jimzby nésti bylo
se zdá;
jeho hluboko,
jemu
se
by
slauj)eni
')
králowstwí
tiži
Pohled jeho pozornost
ncjwalnjších.
lichau welí, tichau jako klidná noc,
wlík
nebo w lét
polední.
ekl
í
:
Trnowé
a wládaowé, potomci nadwtrné i tchto jmen odeknauli se, a promníce swj
nebe, moci
!
podpis, pekelnými
K tomu
slauti?
uchyluje,
máme
knížaty
snesení se obeci;é
bvchom, zstanaucc zde,
založili
zrostající osadu.
Sní se
wru
nám,
a
newíme, an
kra!
nebeský nám toto místo wykázal
bezpenau útchu
za žalá, ne za
ped mocným swým ramenem,
neb bychom snad,
nebeské tu jsauce prosti poroby, proti jeho stolici se spikli
smluwami.
nowými
On w
úzké diží nás
wazb, podál odmrštné jakkoli od nho, a neúchranným wzn traudí \v
jhem
hlubinách
poslední,
1) iiieuau.
Atlas
on, budte
;
i
jisti,
svvé
povvky
na wýsosti, prvvní
i
wždy bude kralowati sám.
byl
hwezdáf,
o
numž
prawili, že nosí
uehe na ra-
40 jemu ástka kr;ilo\vst\ví swó ujme ro-^broj náš, ba nad jieklo aniž jakau
i
w nem
nás
wztálina panstwí, berla u
železná u,
jako zlalau nebe, bude íditi.
Na
wojnu
tu sedíme, a o
a klid
rokujeme, kdc/Ao, wojnu woliwše,
jsme nenabytnau
ztrátu jen
získali ?
Žádný posud nepodáwal pokoje, Meb nincdle jakého aniž hledal kdo.
nám
otrokm
se
míru
jest
nadíti,
nežli písné stráže, kázn swéwolné Jakým odmnili my se mžeme
klidem? Jakým,
nežli záštím
?
hlubokým,
nenáwislí, zpaurau ncukrocenau,
wážným obmyslem,
mstau, a neásta\vn}'m,
jakby swého wítéz
nejmén
užil
wíizslwí, a nad tím, co
plesal
zcházeli,
i
aniž Ireba úsilím
nebezpeným jehož píkré
Což
ukládá,
Nebude nám doby piíhodiié
!
iLoku
nám
nejmén
ijeme, co
niv trpíce
ni
a
naléhali na nebe, zdi se z hlaubi naj)roslo
obležení nebojí.
snazší dráhu k
cíli
najdeme
?
Jcsti kdesi místo, (nemýlili se staré
\v
nebi prorochví
;)
jest jin)
swt,
blahé sídlo pokolení nowého,
jemuž jméno
lowk
slwoien
podlé naší |)odoby,
w
býti,
dúslojenstwí sic
;
ten
moci
a
má w dobu nižší nás,
pánu w Tak on mezi bohy pronesl wúli suau, ale
nebi wice píjemný.
jiisáhaje, až se nebes obloha
Tam obrame
celá wLikol zatiásla.
mysl, skaumajicc, jací iworowé tamto, jaké
pouahv
a
podstaty
;
lu
41
em
na
záleží jich
moc,
a slabost jich;
kterak zaskoiti je by nejsnáze bylo,
moili
nebe
jest,
i
a
lstí?
zawíno
kdež wládce jeho bobuje,
bezpeen
I leží snad jsa sebau sám. ono místo, nejzadnjší krajina panstwí jeho, na rán, a tm, kdo ji
zstawená k
obýwají,
Tam
hájení.
wpádem náhlým,
snad,
wywedem,
a
skutek prospšný
buto wšecko stwoení
jeho popleníme
ohnm
pekelným,
nebo podmaniwše je^ tak jak jsme my sami zahnáni, tu drobnau zazeném obec jeho ztrpímeli, alespo ;
prewedeme
na swau
wrahem
To
pykající rukau.
byla
!
stranu, by
bh
jí
byl, a zrušil wlastní dílo
swé
by hodná msta
toby radost jeho nad naší
psotau zkazilo, to radost zšírilo
nad zmatkem, an k nám by snad
naši jeho
milákowé
w káze kchkau
oni jsauce
po hlaw
swrženi, zde proklínali swau
tkaninu a štstí uswadlé,
uswadlé tak brzy. pokusiti se,
i
tuto
Prawte, o
toli
w mrákotách
o králowstwích marných
sníti wolíte.
—
Takto Belzebub tu radu ábelskau
pednášel,
již
Satan prwé wynašed
jemu zwlášl pedložil leda od
mohla
pojíti ta
zkazit'
pokolení lidské
koenu, wše
to
wzdory
neb odkawad,
;
pwodce wšeho
a
zlého jest
zloba hluboká, \v
prwotním
zemi peklem zprzniti,
welikému twrci na wzdory ty
wšak rozmnožily
sláwu jeho welebnau.
Než
toliko líbí se
?
42 len
uiinsl
jiskí
oi
jim
-so
slaum
Miii'!}'
O, což
:
jste
Maci dobie
e
on swuu
saudili,
dobe
rokowání dlauhé zawieli,
božští
sborowé
sami welci, welké jste
a
!
;
hned
radostí, a
jedním swoli hlasem. obnowil
pokclnV iii
predscwzali wci, které na wzdor.y
saudin jeho zdwihnau
k
nejnižší nás hhibinv
z
bydlu starému.
Sn;id,
swtla pomezního, udá nám
wc
iwaii
&e wjjad
uiniti sausedsky a píhodný,
jenž
nám nebe
nawrátí
;
snad libciný
získáme tam píbytek, kde
swtlo
z
pkné
nás
nebe nawštíwíj kde wydíodníeh
paprsk ty naše poskwrny bezpené, kde hbý, píjemný Wtiík, 2,hoje tvto jizwy od oliné hlodawého, n)ilým bude dmýchati balsámem. Mež mnedle, koho wyšleiiic hledat toho swéta, koho najdem s to? Kdo se wydá na to, aby odwážné do mrákot né, bezedné a nesmírné wkroil propasti, a skrze hmotné tujy
jasnost zniyje
skaumal cestu netrelau, neb rozwinu
neunawena swá kídla, wétrným bral se letem walnau
pes
rozsedliuu,
ažby blaženého dopadl ostrowa? Která mTiže jíti
bez
která obmvslnost
síla,
skrze bedliwé
úra/.u,
stráže, husté bdících
wukol angelíí
—
posádky? .le opatrnosti weliké jemu potebí, náiu w tom sneseni! i
.
Složenaté na tom, koho wyšleuie,
wšecka obce se
tíž
i
naše nadje.
Tak déw
sedl, a
žádného
nespustil, jsa tauhy pln.
sednuw oka byslréhe
;
4:i zdali
kdo
inu
poswedí, zda odporen
bude kdo, neb o ten in se pokusí smle. Ale wsickni sedí w nmot, uwažujíce to nebezpeenstwí walné myslí hlubokau, a s úžasem každý na druhého
twái-i
te swi
strach
Žádného tu. ze wšech nebeztekaucích bojowník naleznauti wybrance nebylo tak smlého, by na hroznau dráhu
tu se odwážil, až posléze
Satan, jejžto sláwa jasná zwýiiila
nade druhy swé,
sob
wdomým
jsa wlastní
ceny, samowládce nadutý
pýchau,
sed
bez pohnutí, takto rce
:
Nebešané! empyrejští trnowé! Slušná naše rozwaha, a ticho to
a
hluboké,
Dlauhá w swtlo wedaucí
strachu prázdné
twrdá cesta z pekla
písné naše wzení
ohn
hlodawého
obehnán
Ten hrozný sklep
!
dewaterau zdí
kolem
jest
diamantu brány,
jest,
!
nadto
;
z
žhaucího
pewn zamené, Kdo
zabraují wýchodu.
skrze ty
projde, projdeJi jen kdo, hned chopí
jej
prázdná nepodstatné noci hlubina, rozšklebená
náramn,
straslnau pohížiti
hrozí docela.
w
jakýkoli
By
jej
pak
swt neb
mž
wywel, co nebezpeenstwí
a
kotlinu
odtud se
i
cizí krajinu
daufati, a
vv
a zniiti
než neznámá
trudné zniknutí
?
trnu tomuto, wlád králowské,
Zle bych wšak se hodil k
Stawowé
!
zle k této
zdobné sláwau, zbrojné mocí, kdyby obce, podaný a uznaný, mne swau zahnal lihotau, a ncbezpcenslwím
zisk
44 od
w
l'ro
úsili.
bycli byl se uvva/,al
ne/.powal
toto králowstwí, a
zpuje
panowiili,
iiebezpecnijlwí
ob
i
sláwv nsti ást
míe
pánu w rowné
ím
wíce,
se
wyše jemu nad
mu
jiné
jdlc wv
INuz,
sedí*ti.
mocnáowé, hrzo nebe, aže doma,
spadlí; obmýšlejte loto
domow
nkterakau
teto
má bíd
býti
jsle
jelikož ;
smýšlejte
úlewu,
peklo sta se snesitedlnejším,
niiižli
Izeli
náš
?
písluší,
ano nebezpecenstwí tím slušno
w sláw udá
se
se zárowníiu
kauzly, nebo léky jakými
zlahodiC neb stawi
muky w ukrutném
Wy
tomto píbytku.
bdte, stehauce
wraha bedliwého, anto zalím po celém hledat'
erné
té
já
zkázy pomezí
budu wyproštní wšechnch
nás.
Skutku toho se mnau žádný nczdílej.
Powdw
to,
wstanc král, a námitkám
ujde chytré, aby, jsauce wzbuzeni
jeho rozmyslem, snad mezi hlawami
w
druzí,
jistot že jim to odoprau,
eho
neteli se k tomu, báli;
nicmén, kdy
pnvé
se
oslyšáni jsau,
nezdáli se býti soky hrdinstwí jeho, kaupiwše tu chwálu lacino,
ježto ualná státi jej.
I
jeho, nežli INyni
mla
ncbczpucnslwí
bojí wíc se rozkazu
wšechnch píhod
cesty
jedním rázem wšickni wstanau
Wstání
to jich
j)odobá se buetii
hromu dalekého.
Sklánjí se
nízko poctau šetrnau, a
mu
bohem
Bohu nebeskému rowným,
jej.
hlásají.
té. s
ním.
45 wzdáwajícc dikv jcnni nenial',
pro
obecný ze nedbal wlastního.
7.isk
INex.lratí
i
zatracenci wcškeré
ctnosti swé.
tuto
lowek
newypínej tedy se
1
skutky licomrnými,
barwená
ježto chlauba zplozuje, a
zlíožnau liorliwostí, tajná nádhernost.
Tak
w
pleší s
skoni! pochybnosti plný sbor
se
temnostech, a wsickni nad
wdccm.
Ke
swVm wybornýni
nez jako kdy
jinak,
wrcliu hory poustal oblak mrákotný,
ano spala prudkost
plnoních,
wctrii
zkabonil se jasný nebe obliej, žiwel kalný na posnuirnau
mrail
se
déš;
a nyní
pak
zemi, nesa sníh neb
w
slunce
rozžebnání sladkém prostírá
weerní swau zái
:
pole okíwá,
pje
hejno pernaté,
braw
se weselí, až zplésá
a
beící
wrch
i
dl.
Hanba loweku tu sworn s ertem ert obýwá jen lowek z twor rozumných !
;
žiw jest
w
newoii.
A
sob
slibuje
milost nebeskau, a wí, že mír chce Buh,
pece chowá w wede
lílý
boj, a
srdci nenáwist a linw,
putkau ústawnau
plení zem, a zlírá jeden
w
druhého
zteklé slepot, tak jakoby, (ó kéž
uí nás to swornosti !) dost pekelný cli neml wrah low-k, kteí na jolio zkázu
dnem
i
nocí
snažn
íhají.
Tak kdy konec wzala rada Stvxowá, *) odcházeli wládykowé pekelní w poádku, a u prosted jich mohutný kráel zpráwce, sám se nebes odprcem
1)
Pekelná, od íeky Styxuj o níž doleji zinínkn.
40 zdajc LVti; nojinak, ncA pekla Cár ubíral se
liro7.nv.
sláwaii
s
nárainnaii,
w bohorowné zpsobí, jsa obklíen, koleni wkol, od Seraíu oliniwVcli, s
pawézami stkwaucinii
slrasnými.
a branenii
snmu
káže nyní po
I
zwukeni trauby kiálowskyni,
ohlásili,
welké snesení
tudíž ke lyreni
a
:
wlrm jme se otwero kwapnycli Cherub k ústm nasadil' ty kowy zwuící, mluwa hlásných wyswtluje zwuku smvsl ;
pak daleko
slyší jich
a široko
dutá lilaubj a wesken zástup pekelný
kikem ohromným swau Odtud
jewí pochwalu.
myslí klidnjší, a
s
ponkud
pookálí mylné stínem nadje
rzno duchowé,
jdau na
každý
wede
stíhá cestu swau, jej,
a
líhnaucc,
kam náklonnost
neb smutná mysl, trudného,
kdeby utšení swému záuiutku nabyl nejsnáze, a zkrátil mrzutau
než se welký wrálí wéwoda.
chwíli,
ást
jich
pláni
u'
letmo, nebo
w
jak
bhem
Olympii
2)
ást
bu
kola
prudká ode
neb se
plaché
w
neb
šiky
\vc
uýši u
wtru,
rychlým, harcuje,
neb
\v
kon cíle
honech Pythiokých;
prohání,
bu
swá
warujc,
poádá.
Jak kdv, by
mst
hrdých stáhla, znikne wojna na nebi
pošmurném, a wojska bitwu ú[)rkem swedau w oblacích tu z obau prelí ;
3)
Olynipia,
insto
na
pniostrowi;
Peloponesii, slowiitné
od
her, za sturodáwnu kazdj pátý rok tam drženích. Pytliic kú, wlastnji
Pythské, od inCsta, Pjtlio osmi, pak po
tyech
eeného:
liry
ty
hýly ke cti Apolinowi po
letech drženy, že Iiada Pytlion;i Skodliwého
ziidil.
45 uyrážeji rylírowó welrní,
kopí meíce, az na se ncjhuslsi dolrau plukowé
;
z
skulkn wáleonýcli
jich
ubau konin
celá z
lioií
obloha.
Druzí wzlekcni zuiwého Tyfca
rwau
skály
jezdí
snese
a paliory,
wrchii Ely
Jini,
jedowatinu,
z raiícha
sosny Thessalské
náramnau
za s
zdobn}' wíle/.nvm
luhalie táhl Alcidcs,
z
w sobe
Irlial
swým
Jak kdy,
hi-niot.
wnccni, cíle
na vvichru
a
diw že peklo diwoký len jich
;
srdce
i
koráním,
Lvchasa
bolestí, a
w more
s
swrhl Eubojské.
mkího,
*)
se zabrawse
w
tichau dolinu, tam
k
zwuku hary mnohé pli
zpweni angelskym
hrdinstwí, a straslnau
w
wlastní
swé
bilwe porážku,
hoekujíce, an swobodná, prý, ctnost
poddána
píhod.
jest násilí a
Stranný bvl to
zpw;
než jeho líbeznost
pli nesmvledlní duchowé,)
(diwli ?
peklo slawila a nadchla rozkoií
dawem traucí K sladkým rozmluwám,
k nim se
lm
;
kules
a syny jelio
kulesuwi,
kterf,
Herkulesowa cliasowi
^^lastnií
Eilialie,
podwrátil,
,
w ž
horám
Kterak slabé
V
stílení z luku jí
pedil, dáti
iieotii
píipowedEw dáti
to ,
Ange-
proti
narážení na kteréž Her-
tomu,
kdo by
JoUt dceru swan, Her-
se zprCowal.
Deinnira,
žena
požíwati nedílné lásky gelio, poslala uui po Ly-
odSw zbrorený jedowatau krwí Nessa Centaura, prwé od Her-
kulesa zal)itého, domuející se, žeby, gakž jišfowalj
w
Oetiialie, nirsfo
toho dowedl,
pod obypínaii
toto jiodobenslwf
proto, že Eurlles král,
rlitSci
zpw.
(neb ucho bawí
nebo co mnedle Herkules
spadlým a sosny jeho proti
Lychasu!
jej
že
Tliyer |)rá\vem saiulí,
4)
vznešeností Miltonowaii jest
posluchalelc.
odcwem
se rozumí.
tím lásku stálau u
muže
jí si
Nessus umíraje toho pozjednala. Ostatek z lextu
4S ducha wymluwnosl),
na slrannéiu
sedli
si
wr^ku opodál, a hlaubali
jiní
mysli wzncsenau, co jest opalrnosl,
pedwedení, wle,
los
los nezniC-nnv,
:
wule zwolná, pedwedení úplné.
W
zmatení tom bludném konce nenašli.
mnoho
IMudrowali
o
o blaženosti a bídé o wásni a klidu, o
Wse
dobrém konené,
han
marné uméní,
to
a
a zlém,
cti.
a jalowá
maudrost, která jednak kauzly
lib
V
ml
sladila jich trud a bolest za chwíli,
w
zbuzujíc
nich mylnau nadéji, aneb
zbrojíc zawilé jich prsy urputnau trpéliwoslí, co trojím oceleni. Jiní s
po plucích a hejnách welikých,
dobrodruzskau odwahau, se na zwédy
swétem pesmutným,
pustí daleké tím
by wolnéjšího píbytku
jestliže
propjil
tymi
jim jiný kraj.
I
berau se
cestami, dle pekelných tyi- rek,
wody
jenž swé smutné
Tu hrozný
horaucí.
nenáwisli, tamto
tee, hluboký
a
linau
w
jezero
Styx, tok smrledlné
mrzký Acheron trudem erný, zde
Kocyt, od náí-ku tak zwaný hlasnélio, jímž se rozléháwá truchlý jeho tu
swé-walí wlny
litý
beh
Tlcyeton,
praudným ohnm rozzlcklené pálaje. Odtud podál vváhawý a tichý tok, jménem Lélhe, eka zapomenutí, wážne krautí wodní matcniny swé.
Z
té
kdo
pije,
zapomíná žiwota,
zapomíná zámutku
i
rozkoše
Hned
i
bolesti.
útchy, za
rekau
tnulo zimní jakás leží krajina.
;
40 cliwoká a fonin, sllau ubitá haiiíí wichíicc a
hradu hrozného,
jenžto nikdy ncjilinc, brž u walnó
uwricn
by
záwrjc, zdí slar}ch
jsa
Wsc
zdá se zwaHštm.
piehhiboký
jest tu led a sníh
Serbonská
propásli, co
;
mezi Dametau a Kasem, pahorem starým, kaluže,
wojska
:
welý
kdež celá uwázla
'')
wítr
mrazem
plápolá,
zima ohniwé tu skutky pronáší.
Sem, od wzteklic
jali
harpvjonohych,
zalracenci prinásíni býwaji
dobách uritých, by jednak bolestnau
\v
ili
zmnu
náramností ukrutných,
zmnu Tak pojali ohn vv ledu trápí se,
ukrutnjších pro ze vvzteklého
!
ažby uhaslo jich teplo nadwtrné;
pak je zkehlé, ztrnulé a omrzlé
opt w ohe baure zametá. beh eky Léthejskó
vvkol
Tkají dle sem a tam
wtsí swé
jen ku
bolesti.
w každém kroku dosíci moku wnadného, jen jedné krpje, jížby vv ncpamti sladké pozbyli Tauži, prahnau
bylo wšech swydí
jsau
i
bd
muk, wšech naprosto
a
;
blízko u biehu, než odpírá
osud písný, pokušení každému brání gorgoninau^j
5) Jezero Nilu.
hrzau Medusa
mezi Damictau
DroUný písek
jezero
to
mstem
íiasto
a
pikryl,
Kasem tak
Iioraii,
že
blíže ústí
pewné zemi
se
podobalo, a jakž Herodot wyprawuge, celá wojska tam se potopila. 6) Goríjonij,
mu
tri
sestry; z nicliž jedna,
Minerwinc; Neptiinowi objímali
stána tak, že se krásné
poMédlo,
i
Iined
se
kadee jtj do
zkamenlo.
dala, liadu
TnnUdus pro
Medusa, tím
od
že té
we
dirá-
bohyn
tre-
promnily, na kteréž co »lrzost
swau,
4
od
bobw
50 hrodii slchaurí
woda,
"kdy se
ha sama od sebe
;
co žiwo koli
jí,
jest,
rt
dotkne, walem utíká, jak druhdy
žízniwého utíkala Tantala.
Takto tukajícc chzí ztracenau
smMc
bkidné roty, hledí od stiachu
pehrozného, zdšenýma oima teprwé swuj osud žalostný,
z,hlédli
útchu.
aniž jakau nalezli jsau
mnohé tmawé,
Prošli
strašné doliny,
kraje peholestné, hory ohniwé,
hory ledne, skály, jámy, jezera, bahnai zmoly, lanže, stíny smrtedlné! smrti spaustu
!
Bh
jizto kina stworil
dohrau, kde jest žiwa smri,
zlau, jen k zlénui
žiwot umírá, kde wšccka na opak
plodí pirozenost
diwné potwory,
;
obludy a šeredy, a píšery
newýslowné, hroznjší, než jakowé
báse
neb hrza
bájila
Hydry,
')
Gorgony
a
smyslila.
mrzké Chiméry.
Zatím Boha nepítel Satan, rozpálen jsa
inu wclkého
rozmyslem,
pojaw
k
a hbité
hranám pekel na pustý
Brzy
w
")
lowka
i
peruti,
se
oddá
let.
prawo, brzy táhne na lewo;
wyrownaným nese po hlauhi kídlem, nyní zwýší wéže wynikne wzhiiru, k pekla ohniwému klenutí.
led' se
Jak kdy lodstwo podál
wid
moi.
na
pkného owoce
do Tartaru odsaiizen, kdež u wode a blfzko
žíze
trpí,
že woda
i
7) Mnohohlawý 8) OhnCin ocas drali.
owoce tknutí Iiad,
soptící
hlad
i
gelio utíká.
jakúliož Herkules zabil.
potwora,
mající
hlawu
Iwí,
tlo
kozí,
a
5Í
mranách, a wtrcm plovvaje rownononím, z Bengály, °) neb z ostrowii Tydoru a Ternate, zkad kupci swé wonné wozí zboží, táhne po walných Ethiopskycb wodách, moku kupeckém, wisc na
ku
pedhoí w
sleha stezeje
noci,
Tak widín
nebeské.
z
Arciwrah.
dáli
wzwýsi strmící
Již zdi pekla znáti,
k stropu hroznému, a dewatero bran, Irojí z
mdi
trojí z
twrdé skály diamantowé,
pauhé,
ohnm
neproniknutedlné,
A
neporušené.
železa,
Irojí z
obdané,
u bran na obau
dw
stranách sedí strašliwé
obludy
;
jedna zdá se po pás ženau spanilau,
mrzce
ale
w
koní se w ještra
šupinatý
ohromný
ocas,
a svvitý,
Té
smrtícího žihadlem.
u
prosted
tla powyk vvedau psowé pekelní^ stálým štkáním, a rozdírajíce
Cerberowé
*")
tlamy, hrdlem hlasitém
Dle wle wšak, kdy jim pekazí co w kiku, zpátkem zalezše zkryt hafají a skolí w žiwot jejím. Ne tak omrzalé potwory wyjí
ohawn.
Scyllu ") trápily, kdy
od Sicilských dlícím,
beh
ni takto
moi
vv
myla
se,
šumných Kalabry
mrzké za noní msto w Indii wýdioduí. moi wýilioduí Indie.
9) Bengala, králowstwí a
Tydor, ostrowy Molucké, na 10)
krkn
;
Cerherus,
ležel na
11)
tiíblawý
behu eky
Nymfa pkná,
pes
pekelné,
s
w
která, že pohrdala
Sicílie,
do potwory obrácena gest; horní
ps
bromadau
Iiady okolo
Glauka,
moského
boha,
kauzlech zbhlé, kaupajícl se n
na žádost jeho. od Circe
\v
s
jeskyni.
milostí,
,
ocasem a
hadím
Ternate a
její
ást skalau
wyjících. A :> 4
byla,
dolní
5« kwapí
c;ir(i(l('jnif
powliím
tajíK^
na w/.ktizv
kel)
í,
so l)ée, po icliu
krwc cli'lské, k kau/edlnicem clo plošti Laponskym, an msíc, trp násilí, se na jich
loli
podslalau, co
audúw
znak' po
wecí
toli
Druhá podstaln,
áry.
lilií
mže
nemá nižádné príhhí spojeni,
a
co se jen
slauti,
stínem zdá, neb obojím se jedno zdá, lítá
erná
deset wzleklic,
s
jako noc,
hrozná jako peklo, sedí chwjíci
šípem strailiwvm; co lilawau widí k
se,
wínku králowskému podobny má
Nyní vSatan na bií/ku, s sídla
Diwí
se,
nczdšeny, diwí Miino
lioiia,
nieho hrd,
lulo
wslíc
jak jde, lak peklo se
se a nebojí.
mimo
svna Božího,
se nelekal, a pohh''dna
takto prwní
a
mu
a jde
co by lo bylo, vvrah,
pone
f)dka\vad a kdo že,
wywslanc
i
swého potwora,
krokem ohromným, liese.
slroj.
hrozná
jsi
elem swým
jsi,
mluwiti
:
mrzká obludo,
a strašná,
potwornym
mi, zastaupili smíš
projdu, jista bud, hranám lm? skrze n, a nedbám, co jest wlc twá. Odsluj), nebo zakus swho bláznovvstwí,
ístu
k
I
shledající skutkem, pekel
co to
zpíil' se
jest,
Jemuž
|)hiá
ped
nebeským
wzteku wece píšera
Tys len Angel zrádce, mír a wíru
ohawo,
duchm
zrušil
w
tys len,
kterýž byl
nebi nejprwé,
tím nezrušcnau; kterýs
pyšnau wálku potáhl
!
:
s
w
odbojnau,
sebau tetí ást
nebe syn, proti Bohu spiknulýc h za co, odmrštni jsauce od Pána,
;
53 tv
1
oiu, /iiLiaceni lulo jbte
do pekelných muk
A
tv
zatracene
nebeským, kde
já
a soplíš
kraluji, a
bidy ua vvoky
a
duebni
k
hrdé wzdoiy
bys se
?
se
lioiš
lu,
ro/.zleklil
wíce, kde já kraluji a panuji
nad tebau
?
Zpt w muky
zbehu^ zpt se spchu swému,
swé,
ly
sdlcLuy
kli, a dodej peruti než
t biem
stírouvm
mrsknu meškajíciho, neb jedna
ti?
luku toho siela hrúzau uchwátí
z
nepoitau
nezvvyklau, a
Takto
dí
to
bolesti.
strašidlo, a tuk
w zpsobu
ika a hroze,
hroznjší
hrozné
jest desetkiai
Ze druhé
a šerednjší.
strany Satan rozpálený
hnwem
stal
bez strachu, a zahoel co kometa,
náramného
jenžto, podlé
plnoní ohniwje
na
poroztásá
mor
z
ještéra,
oblozCj
naježených wlas swycli
a wojnu.
Oba sobe na hlawu
rozpáhnutím namerují smrtedinyu^ aniž hodlají jich ruce osudné
Takow
opáiti ránu.
se pak
supí jeden na druhého, jak kdy
dw
jerná mrana, plná stelby nebeské^
hmíce nad moem se sejdau Chualinskynj elem w elo za chwíli
tuto slojí
bez hnutí, až na znamení wanaucích
wtru swedau ernau ptku w powétí. Tak
se
dwa
ti
mocní na
nad
mraením
jich.
Tak
k
ptce.
s
takým wrahem melo
A
led'
Jednau
se bilcowé
zernalo
uiraih', a peklo wíce
stáli
holowí
utkali se toliko byli
obma
bv se bvlv inv wcliké
1
—
54 dál v, jimiž
wsccko molo zawzníli
peklo, l?c že kauzcdlnice hadowií, kteráž,
klíe osudného stehauci,
u bran pekla sedla,
te
zdwihši se
n
mrzkým mezi se wrazí powykem: Ote, dí, ó kam, kam cílí ruka tvvá,
w
syna twélio jediného
—
?
Jaký t,
synu, jímá wztek, že sípcm smrtedlnji'm otci
míš
do hlawy
proh, jenž na
pro koho?
? a
hoe te
sedí,
smje
se
otrokowi tob, konajícímu,
hnw, jenž u nho hnw, jenž w jistý den strasnau obma wám strojí záhubu. Prawila, upustí mor pekelný co
ti
káže jeho
slowc sprawedlností,
i
na len kik,
a
Satan takto odwece:
Tak mi diwný powyk twj, prawís, že
skutkem vváhá ažbych
zwdl
od tebe, kdos podwojná
zpúsobo, a prože, ulkajíci prwníkráte
otcem
w
mne
tomto dolu pekelném,
pelud synem mým. mrzích twáností
díš, a tento
Neznám
tak diwno, co
tob ruka má íci, co mé mínní,
náhlá
i
wás, a nikdy
newidl jsem nad nho a nad tebe. Jemuž odpowí bran wrátná pekelných: Což jsi na mne zapomnl, a oím twým zdám se bý tak mrzkau ? já, tak pknau widwši se w nebesích, když \ve sboru
w twái Serafínu, s tebau spojených, \v smlé rot proti nebe králowi, náhle bolest tebe strastná chopila, kalné twé a záwratiwé
oi w
mrákotách,
zhusta stclowal strana
rozewela
;
a
až
plynuly
j)lápol z její
široko,
hlawy twé
Icwá se a
tu
li
55 w zpsobe jsauci
podobna tob, slkwlá krásau nebeskau, a tvvái jasné
zbrojná wynikla z twé hlawy bohyn.
Já to byla
plukowé
užasli se
;
zpt
nebeští,
uskoili nejprwé,
híchem
jsauco zdšeni, a zwali
mne
držíce
mne,
*^)
za znamení neštstí;
bywši ale známa, jim, a získala
jsem se
líbila
swých
wdk
powabem
nejodwrácenjší, zwlášt tebe, jenž, vvida
mn
we
dokonalý obraz svvj,
zapálils se milostí, a podtají
rozkoš dlil se mnau, tak že zrostající
bím
w mém
jest
poato žiwot.
Zatím wálka propukla, a swedeny bitwy na nebi, kde, (ó zdaž mohlo
lo
wšemohaucí nepítel
jinak býti?)
my
úplné wzal wílzstwí,
—
porážku^,
mrzký útk skrze wšerka nebesa dol. naši hnáni jsauce, po hlaw s wrchu nebe dol do té hlubiny padali, a w pádu obecném i já ^^ .,j šííhs w doby ty ten mocný klíc mi w ruku dán, kázáno mi tchto bran wždy zawených ;
:
le
stíci, jimiž,
nikdo neprojde.
že
já
je
otewru,
Tu sama, w myšlénkách,
sedla jsem, ale nedlauho, kdy ai, lžek od tebe a hrub narostlý žiwot muj te podiwného poije hnutí, pracných ku porodu bolesti.
12)
W
germanskýcli
lástky náleží,
hích
pohlawí jest,
a
eech
,
mezi kteréž anglická » weliké
(the .Sin) ženského, a smrt (tlie death) mužskélio
tudy
se podlé
Celá
diiclia jich
reci
pfedstawuje.
hanaá
allegorie založena jest na lipisl. Jakob.
tato,
hiíJi
smrli
uiatkau
diwáleuá, od jiuych
od jiujch tuze
v»tipuS
I.
i5.
!
50 Poslcxc ten omrzaly potoiDck,
tw,
jejžto vidíš, jenž jest wlastní ijlúmí*
protrh cestu násilím,
mých wyrwal
z
hrzu
wnitnoslí, že pro
zmnil weškeren
zkraulil se a
se
pro bolest
a
mj
zad.
mj, z mých beder pošlý wrah a napáhne swým osudném
Ale tento
wynikne,
strašn šípem, šípem wšecko hubícím.
—
Utíkám, a wolám
smrt
i
!
táslo se
peklo nad tím hrozným jménem, zalkaje
w
stíhá
i
mne, byw, jak se
hnwem
wíce chlípností než
Uchwátiw pak mne,
matku zemdlenau,
Z
zprznil smiln.
potwory
jsa
—
optowal
shijích swých, a ohlas
Utíkám,
smrt
zdál,
zapálen.
mnohem
rvchlejší,
objaw násilím
a
smilstwa toho powstaly
ty wyjící, jež
stálým mne,
jakžto wídíš, obkliují powvkera.
Hodinu jak hodinu je poínám na nowo, a porozuji s bolestí
w
nesmírnau, neb kdy jim whod, tu jenž je zplodil, wracejí
hryzau strewa má,
wyhrnauce,
tjrají
se,
oddechu, bez ulewení.
Ped
naproti
mj
sedí smrt,
syn
mn a
se
zuiiwá
wrah.
Ten na mne
štwcj a z nedostatku lupu jiného
matku w rychlosti, mau zkázau zkázu také swau
pohllilby n)ne swau
le
že wí
s
býti spojenu, a wí, že bud'
lahdkau mu taklé
osud pronesen.
sticz se, ani
byli
lr])kau,
w
kdy
jedem
býti
Mež,
ote
bu mám !
;
ty,
prawím, hrotu jeho zhaubného,
marn
mj,
školíce
swj žer, a opt mne wnitiními
strachy, bez
oima,
žiwot
dauícj neranitedlnym
léto slkwaucí zbroji, jakkoli
je
5? po nebesku ztužcné
kdo
jebo, leda ten,
síle
neb
;
smrtící
boluije
u wýsosti, neodolá nižádný.
Skonila,
wrab, wzaw nauku
a chytrý
sob, zlabodnl,
tak
a
zwolna dí
jí
:
Drahá dcero! jelikož mne nazýwás otcem sw^m, a toho syna krásného ukázalas mi, ten drahý základ n)ýcb s
w
lebau pslot
nebesích, a ro/koše
tenkrát sladké, nyní horké pomnli,
co nás napadla
mimo
zmna
ta
mimo
pomyšlení,
ukrutná
nadání,
že nepicházím jako nepiílcl,
^vc'z,
nébrž, abych zhostil toho bydla muk,
tmawého tak
a
smutného, jak
duch
wšecky sbory
i
té,
tak
jej,
nebeských,
kteí, brannau rukau pílíce swých práw, s
nebe padli
wydáwám
s
námi
od léch wyslán
:
jsa,
se na tu drsnau wýprawu,
sebe za wšecky,
chodem saukromným
a
wstaupím do bezedné hlaubi, putuje skrz tu hroznau prázdnotu, a zpytaje
místo zdáwna
pedpowédéné, a dle vv tu dobu stwoené,
shodných znamení okrauhlé a walné
w nebes
;
místo blahosti,
okolí, a na
ném
štípenau
nowých osadník rodinu, jenž snad prázdné po nás wypluje prostranstwí
;
jednak zdálenéjší, aby nebesa, jsauce
pelidnna mocným zástupem,
nowými
se nezdwíhala
Bu
to,
že
wywedeno
bu jiného jest, já
pospíchám, a
toho
zwdw,
bauemi. cos tajného
wyzwdt rychle wrálím se,
bych wás uvvedl na místo, kde
vvoln
bydleli, a
prolclowa
se
ty
a
smrt
:
58 ncdozeni jsauce, budete balsámowau wní wanaucíiu powtí, a do syla a w hojnosti míli pokrmu, a wšecko za lup swj. wideli so oba potchu Rckl, tichu)
w
isléiii,
i
náramnau,
cíli
a
snut se slraiHwým
hrozne zašklebila smíchem,
slyiieci,
že swuj zkrotí hlad, a blahoslawila clulán swuj, do
as
Plie nemén
matka
i
lak dobrých schowany. její zlá,
tmito pak slowy mluwí k rodii Klíe od pekelných dolu z úadu sic a z naízení wšemohaucího nebes krále ostíhám on zakázal ;
bran tch diamantowých;
otevvíti
odpírati šípem
hotowa
wsemu
násilí
tu stojí smrt, a
bezpena
pekonání od wseho, co žiwo
jest.
Wžak, co powinna jsem jeho rozkazm, jenžto nenáwistník mj sem dol mne
do mrákoty hlubokého Tarlaru
'^)
w úad omrzaly uwázal nebcsanku mne, a w nebi zrozenau, do tch smrtedlných a stálých mdlob
swrhl a
a
muk,
obklíenau od strachw a powyku plodu mého wlastniho, jenž na mých se lít pase wnitnostech ? Tys otcem mým, ly
mým psobcem,
tys
dal
mi žiwol
miij
koho, nežli tebe, býti poslušná,
koho následowaC mám ? Ty w brzce mne na ten nowý blahosti a swlla swt uwedeš, tam mezi bohy blažené, kde
já kralowali
na prawici Iwé
budu w
rozkoši, lak jakož pislušnu
na Iwau
dce
13) Pekla.
a miloslnici,
po wky'
;
59 Takto ckši, we/nic osudný ten
mrzký
brán
ku
plazí
vvekcré
nástroj bídy naší
klíc,
;
ohon zwíecí,
svvuj
na rycblost pak zdwihši spusty ohromné, jimižj
krom
jiekla
nepohnuly moci, zakraulí
samé
by celého
ní,
w dutém zámku klíem
zubatým, a
ai,
tudíž wšecky záwory a zápony
ze železa litého a z pauhých skal
w
pustí: otewrau se letmo
prudkým rozwodem,
náhlosti
jekem wrzawým
a s
wrata pekelná, a na jich stežejích
hímá
skípající hrom, že
w
nejnižší
otásá se Ereb hlubokosti swé. Otewela, ale zamknau pedilo
nad moc s
stála
její;
koen:
pod rozwinutými táhnauce
šiky,
znameními, mohli s
brána do
rozpatými kídly praporcných wojsk
powodcm
koíiu
adách,
takte
stála, soptící,
jíti i
naskrze
wozw, u
walných
otewená daleko co nístj njaký,
dýmem náramným a rudým plamenem. Nyní oím jejich w náhlém wzezení ukáže se siwé hlaubi tajemslwí,
nezmený
mrákotný a bez
wýš
behu as i
a i
okean
beze dna, kde ší
i
dél,
prostranstwí se ztracují,
kdežto stará Noc a Chaos,
pedkowé
pirozenosti, swau wedau newládu
wnau,
mezi jekem wojny ústawné,
udržujíce se jedno zmatením:
neb
tyi
hoiko, zima, mokro se vsuchem,
tu
lítí
sokowé, wždy o pednost
wálí, uwodíce
atomy
;
ti,
w
bilvvu
straníce k
nedošlé
swým praporcm
— fiO zwlástníiu, podlé pokolení ro/.linV
fli,
w Iclikt-m, li'žkóm, ostrém, lil;idkéin powlown neb kwapnu zarojnjí se
oclcni
co písek na wYsciilýoh
lilnkeni, be/íslni,
u Cyrcny ") pustinách, jenž od
wéti
zhauen býwá do hory,
zápasících
ku pidání wáhv lehkým
kídlm
kam
tam wítczstwí
jich pi-ilne nejwíce,
jich
;
Sedí Chaos za saudcc,
slanc chwíli.
swÝm pak saudem rozmnožuje jížto kraluje:
rznici,
ncho weliká
blíž
prostednice wsecko ídí, Náhoda.
U
diwé propasti,
lé
j)írody, a snad
kde
zem,
ni
nébrž wše
mok,
ni
to,
té
vv
dlohy
hrobu
i
ni
jejího,
wzduch,
ni
ohe
pomíšeno zmaten, a iistawnau kormauceno ptkau, léby wšemocný
Iwrcc, nowé twoe swéty, uwodil
asem w poádek
tu látku
mrákoluau,
u té diwé propasti, a na kraji pekel
stojí
opatrný wrali, a swau,
pohlédajc chwíli, cestu rozmýšlí;
nemalý
to
w prawdé
pejíti niá biod
nemén
a
w ucho jeho hlasitý wražedlný hmot, než
bychom
k
wcikým malé wéci
zaráží pak
wpadši Bellona
ztee hlawní
'*)
rownuli,
swau slelbau boící,
neb kdyby
tato
nebeská
ztrhala se obloha, a žiwlowé,
ulwrzcnau zemi.
i4) Místo a krajiiii 15) Bob>ui:
\yujii>
z
!
kdy,
kterés mésto, zkazili
jsauce zbaueni,
jc&i
thotných swých píinách,
swé osv zwráiih Posléz plathcUii
w písil
a ÍWinauú.
L)bii.
01 W/táhne k
dýmem
dno, se s
drahn
kídla swá,
letu
w.síupiijícím wyí-ílí
w chmurné
takto mil, ro
wzhíiru jede odwážník
brzy
odpiclma
a
w ohromné
než pozbyw
;
:
stolici jí,
prázdnot.
se octne
Z nenadání, darmo kídly tepaje, skapne,
sáhw
pímo
dolu, deset tisíc
hluboko,
padaíhy,
a jesle
leže losem škodným odskok náramný od kteréhos bauliwého oblaku, nadaného sanitrem a ohném, zpét
zhru
wvrazil jej
Jcdwa odtrna tni,
moem
tém
zase tolik mil.
opel
již
ani
\v
bahniwé
zemí ncjsaucí,
wázne; šlapaje ten hrubý
kal
pešky odpolu a letmo- odpolii, plachtami
wesly
i
sob
pomáhá.
spchem kídlatým
Jak kdy noh, skrz panšt
pes hory
a
bainaté údolí
honí Arimaspa, z
^^)
mu
jenž
podtají
ilé stráže ukradl zlato hlídané
:
spchá pes bahna,
lak se snaží wrah, a
plan, pahory a kaluže, nohama, hlawau, kídly, rukama skály,
i
plyna, tona,
Posléz
kik
beda, let, plaze
wbec
rozlehlý a
lítý
se.
jek,
mámících, a hlas zmatených,
ze tmy duté, ohlušuje jeho sluch,
hlukem nejohromnjším. Tam namí bez strachu, s kým by tu koli utkal se
16) Aiimnspoivi', jednooký národ l)rawují, st:'ilá
že mezi nimi a ptáky,
livla
UledtU.
w
Scythii.
Herodot a
putka, protože noliowó
jelio
stáldi,
Ariinaspowé
wy-
jiní
nohy (gryi)hns) zwanými, pro
zlato
odciziíi
G2 L
wládaru neb
propasti,
cht
kdyžto
w
wcde
ncjbliiií
tmy a k swtla pomezí,
trn Chaosw
ai,
:
ernorauchá Noc,
z
wšech bytostí
wlády jeho spolkyne
nejstarší, a
u nich bydlí Ork
Dcmogorijon
***)
Ad
i
^')
Ilimot
i
Zmatcnosl
i
wšecka zkormaucená, pak nimžto Satan drze wcce
Chaose
a
Mocnosti,
:
pohraniné propasti. Noci dáwná nejdu k wám,
té
1
u wašem bych
bauc w ném
tropil
nebo wyzwédl, co
pinucen
Nezhoda
i
wždv zwuná ústami.
tisícerými
duchowé
:
strašného
i
jména, potom na blízce
Rozhlas, Náhoda
K
temný stan
a
uzí hlubin s ním na trnu
propastité
rozložený široko sedí
na pohranlné
lítém jeku bydlících,
se ptáti, která
cesta k bí-chu
jeho
duch
w tom
králowslwí, jest tajného
;
jsa putuji tau nirákotnau
paušti, anto cesta
má
waše wládastwí jde
skrz rozlehlé
wzhru ku swetlu. témé ztracený
Sám a bez wudce a hledám pímé dráhy tam, kde pošmaurnó waše koniny se s nebem stýkají. Jestli ale opt panstwí wašemu ujal novvau
ástku nadwéirný
lam chté pistáti jíti
král,
já skrz tu hlubinu
míním, wy mi cestu ukažte.
Ukázawše welkau
z
toho získáte
odplatu, an já tu waši ztracenau
17) Ort u hásníkri za IMiitona se búf e
;
Ad
za kazdc tmawt' mí-
sto: olié za peklo.
18) Dcinoijovuun neb Deiiiiiir^us býwal
staí
moc kauzedluuu
pripisowali.
bíiIi,
jehož samúim jménu
;
ei krajinu, již sobo jin^ oswojil,
zprostiw
prwní zas uwcdu
násilí, \v
(ten mé pauti cil má opt wáli dáwné praporec noci. Wáš bu prospcb wcškeren,
mrákotu
a zprávvu
!)
:
tam
Takto Satan
;
zajikaným jazykem
a
neslinau
Znám te a wím kdo mocný wdcc angelský,
twáí odpowí cizozemce,
niA msta.
jemu starý Anarcha
:
jsi,
jenž se ondy zpíiw nebes králowi, byis
Widl jsem
pemožen.
jsem;
slyšel
i
po ticbu skrze blaubi zdoscnau, kde pádem pád, neutíkal taký zástup
blukem bluk byl
h,
pomátla se
stíhán, tak že a z
hrnuly se miliony
wítz swém pomezí nemoha
Já tu na
stíhajících.
zmatenost
brány nebeské
urastil jsem sídlo swé, bych,
wšeho,
aspo
to,
uchwacowané,
co zbýwá, zachowal
newole
a skrze
wnilní slabé, dáwné noci králowstwí.
Stwoeno
tu
waše, jdaucí tu zas
nad
nejprw peklo, wzení
zpodem w drahnau si zem, nowý swt,
mým
etze, w
zawéšený panstwím na zlatém tu
nebe stranu, odkawad
pluci spadli waši.
Tamli cesta twá,
nemáš daleko, a wšak blízek nebezpeenstwí lup a
a dél
nebesa a
bo
a kaz,
Umlknul.
I
wšc
wíce
i
:
jdi,
pospíchej,
to jest
nemešká,
ni
jsi
ziskem
mým.
odpowí
wíce Satan, nébrž nad tím wesel jsa, že najde moe toho beh, erstwau mužností a silau nabytau wzhru wztyí se, co pyrám ohniwý,
konen s
w
diwau rozlehlost, a skrze klopotný
64 žiwl
zApas, jím/, jest wíxkol obklíen,
wvnikíi.
u wetiíto úz.kosli,
I
wlším nebczpccnstwí, než Argo, po Bospoe mezi
'')
kdy
úra7.ciwj,'nii
plaula skalinanii, neb kdy Ulysses
*")
wyhýbaje w Icwo zhaubné Cliarvbdo.
wprawo
míjel wírii.
nesnáze
a
práce: ale podnikal
on
je loliko,
tu
(bned po
zmna
I
po jebo
Také podnikal
neb
on wvwázl,
jak
lowka
pádu,) podiwná
walem
bícli a su)rt se
nebes
(tak
wle
!)
ílíce
šlepejícb,
dla/,í
širokaii a bilau silnici
pes
blaub Imawau, jižlo wiaucí kollina
zlrpí pilomé,
sabající
most délky náramné,
do pekel až k okrubu
nejzazšímu tobolo swéta kebkého.
Tím
zlí
ducbowé
zwolna tkají, by
se procbázcjicc
smrledlné
lidi
zkauseli neb trápili,
krom kterých Rúb
nebo dobrý angel steže milostn. Konené se jcdnau swatý swlla splyw zjewuje, a
úswity
:
nebe walu,
s
tmawé noci
luno,
stiílí
Cbaos cauwá, jakowé
z
poslednícb swýcb
8
meniím powvkem,
s
menší také prací, až
plowe Satan,
liššími
w saumraku,
a
Lo,
daleké
zde pírod v jest nejzazsí
krajina, a
10)
\v
blystící
ná,s]ni
a
bnaný nepítel,
bmotem i
te
klidnjším
wlnami,
jako koráb ubitý
na které Jnson pro zlató raiino plaul.
20) Hrdina Uecký, který od Trojy se wraceje 10 u Sicílie mezi wírein stwi bvl.
;
pobodlno
a skaliaaii,
Cliarjbdis zwauaii,
let
blaiulil,
3
w nebezpeen-
!
65 od bauíe, až bez
chut ku
stžn
w prázdné pustot, rozprostenýma by
si
co
prowazc,
asem
pak
w jakém powtí,
se wáží
kídlama,
bez nesnáze nebe obezel
cmpyrejské, rozložité
dalekém,
bu
hranaté
\v
obwodu
bu
s
wžmi
z
žiwjch
safíru,
ach druhdy
lormy, z
a
prístawu chwálá.
okrauhlé
opálu a baštami
domow swj
potom na etze zlatém wisíci swt, ne wtší, než co z nejmenších hwzda njaká, s swým podlé msícem. Semlo zlostné pomsty wztekcm nadšený
tento
proklenec se pustí
w dob
proklaté.
fífí
zp w swého
s
fíi'/i
boíhiého
i
wll
tnimi
a ukazuje ho
s}Vf'fu,
tetí.
Sijnoivi.
Bh
Syn pimlamvá
milosrdínstivi
Bh
otec oswidZujc, že lowtk,
sivé.
umíti
nosti božské^ musí
nikdo hodnij
Bh
sebe.
h
Irlicího
lunvémv
hnv^ka
sivo-
mohaiícího se opíli pokušení ábelskému, nez wy-
jeiVL
weelliivý
Satana
Pifdporvldá pád
k zadosti
s ceJijm
se
smrt
na
ucintni spraivedl-
léby spra-
potomstwem,
wezma
zhleidil ivinu jeho,
Syn obPtuje
za lenvika.
se
za
trest jeho
Bh
lowka.
na
Otec
piwolí ku wtélení synowu, a káže Angelm etíti w nm MeSatan krauže po zii.tut^toirýeh konináeh najde limb, siáše. Odtud
zívaný rájem hlauptjch.
ený, potká
se s sluncem.
neného, o cest do osady
Dowí lidiké,
se
se
od
iv
swtt nowostwoeditele
Uriela,
a obrat iw
swetlo swató, prworo/ený
ílcj
nebe synu
ili Bolia weonélio
!
spolawnýin
zwáti tebe
pnprskem
niobu bez hany? an swtlem jcsti Bub, bydlcjící
w
nedostupniMU od
bydlcjící
swotle,
\v
lobí*,
wek
wýtoku
jasný jasné neslwoené bytosti Cibs
1
jméno praudu zamilowalo
nadwélrnébo. jehož žídla nelze jest powédíli
díwe
Pán
?
Di"í\ve
K
jsi,
nebes, a co plástem na slowo
piodílo nowowzešlý swét
hlubokých z
slunce bylo
nehvorné
temných wod, kdy
a a
piá/.diu'
tobé piicházím zas
slu-
se k zemi, iv brz-
hory Ni/atu.
ce dejpadiie ivrehu
W
pustiiv
wyiiat jest
neskonucnosli.
—
kídlem smlejším.
au ušed toho
a
sty
jsem dlauho
w
letu swém skrz opwaje Smsici a
wnau
zwuky. sslaupiti
mne chodem mrákotným,
a
ídká wcc.
tob picházím,
ty
Já
bezpen
moc té swrchowané pochodn
žiwotní a
twé
cítím
a
:
wšak nepicházíš
ježto,
Noc
zníwala
wystaupiti k lobe, jakkoli
trudná to k
•)
Nauila nebeská
lyra,
Musa i
paustách mrákotných
nejzazží a stední tmu,
Orfeowa
jinými, než
pak
w tch
dlel
prahnauc
tyto na
oi,
zíti pronikající
dnowé paprsky,
se
wkol nadarmo
toí, newidauce, ach, ni úswitu
:
lak je hrub jasná krp zhasila, nebo tmawý zkalil zálew. Nicmén neustáwám putuje, kde obcují
pramenm
Musy, ku
w
istým,
stinný háj,
na pahorky uýslunné, jsa nadešen wraucí k swaté písni milostí tebe Sióne, a
kwtowané
;
a
zwláš
ty
potoky, jež milým hrkem tekaucc,
umýwají
tob
patu poswátnau,
nocí nawstwuji
w
;
aniž
nenemám w osudu
mysli dwojí ono dué, jimž
rovven jsem, ó kéž
Meonowce
slepého, a
1) Orfeus,
w sláw,
i
syn
Apollina a
—
Tamyra
^)
slepého.
Musy Kallíopy
psal
báseíí
o
noci,
kteráž ješt pozstáwá. 2) Tamyris, básuí, který
wyzwaw Musy w ptku,
a
pemožen
hyw, slepotau trestán jest.
Meonowec,
jest
Homer.
Tiresiúš z Theh, a Phinens, básníi a proroci
wznesení, a: slepí.
w
starožitnosti
dH jiak
J
i
iresiáse a
A potom nij se diuli
j)roroky.
startí
l^liinea,
kochá w myšlénkách,
hbc plynaucích
w
poty samodk
swé
tak jako cil}
;
pje w mrákot,
pták
okrytý
a slinnau
haušt oponau, swé noní prchudá písn. Tak se roku asy wracojí,
le
mn
newrací se den,
píchod weera, kwítí
lahodný
ni
ni rána, anilo
pohled jarního,
a podlclnícli
rží, ani skotu, ani raunného stáda, ani božské Iwáíi ale
mrákotná
lowL!
temnota
a stálá
wyobcowán jsem wesclJio s lidmi obchodu
obkliuje mne, z stezek
a
;
na místo pak knihy i)ekných unieni
dán mi
bily
kde
list,
pírody
díla
wšeliká jsau smazána a
zmaena
;
jeden pístup maudrosti mi zawín naprosto
!
'lim wíce
mé,
swetlo, swoliž u wnitnosli u wseliké
tam mi zap
.d'
moci
její
oi wštp,
objasuj
z
stáli
zwcslowal
s
ui.
oblohy
oko pezící
jcdnímkrátem dla swá
nho
a
nade wsecky wysosii
sedí wýhe, spustil
w.šecka.
mysl
;
okem smrledln)
Nyní otec wsemohaucí jasné, kdežto
a
tam odtud weskeru
mhu, bych uwidel
wéei newídatié
jest
ó nebeské
ty,
i
dla
jich
Hust, jako hwc/.dy, okoK^ swalí, požíwajíce
twái jeho penesmírné
blahosti.
Na prawici sedl jednorozený Bh Syn, slkwly obraz sláwy Otcowv. Nejprw shlédnul na zemi, a opatil uaie prworodic, to prwní
dwé
;
»9 posud pokolení lidského,
wsclio
postawcné
w
fhJí
blahoslawenéiu,
owoce
sbírající ncsnirlcdlné
rozkoše a lásky, wždycky trwalé
neosoené, o saraol šastné. Potom pehlédl peklo, s walnau prosted mezerau, rozkoše,
pak
a
lásky
Satana, jenž
i
pomezí, z
lé
u nebes
Iclí
wysoko holow pistáli
strany noci,
w temnem powlí, mdlýma kídlama,
jsa
a
nohau dyohliwau
na powrchní spaustu swta tohoto,
zem
maje pewné
kterýž,
bez oblohy, obestín
moemli i powlím. wida
s
podobu pochybno,
jest,
Hospodin
Jej
wysoké swé hlídky, odkawad
wše, co bylo, jest,
i
bude, spatuje,
wšewdaucne pone
takto
Synu jednorozený
!
k Synowi
:
jaká zlost
ai,
uchwátila protiwníka našeho,
jehož žádné meze, žádné záwory pekla, ani ani
etzowé petžcí,
hrozné rozsedlina propasti
nemohly
udržeti
pní
!
k zaulanliwé
Tak wšecek
mst, jenž
se toliko
na jeho se hlawu swalí odbojnau
!
Nyní, j)rodra\v se skrz wšecky tsniny, letí
kraji
vv
pímo se
swtla, blízko u nebe,
tam, kde
wzdlán
swým lowkem.
zahladit
jeho
Tam
ho mocí, neb, což
swésti lestným
skloní
jest ten
podwodem,
chwátá
he i
nowý swt
w úmyslu jest,
swede
lovvk ucha swélio k úlisné a ncnesnadn peslaupí
lži,
pikázaní mé, ten základ jediný poslušenslwí swého
:
tak
i
on,
i
od
jej
?0
í
newrný.
jeho padne
winau
ncwdník
nci swau wiastní?
!
í,
?
má
wsc, což mohl
ode mne:
já dobrem, ncwlnným xwolnym sta padnauti. Takto mocnosti a duchy nadwétrné
míti,
filwoiil jej, a
i
stwoil jsem, co wulí
kdo
stál,
stojí,
stál,
i
Zwolni nejsauce, což mohli za dáli
pímý prawé
Swau
co padh.
swau wúlí padl, kdo padl.
dwod
oddanosti swé,
stálé milosti a wíry, iníce,
.o by museli, ne co by
wolili ?
mn
jakáž chwála jim, a jaká libost
jich a
rozum (je
rozum
i
wle
kdy
z poslušenstwí takého,
by
wolení),
neužitení a sebe nemocni jgauce, bez samoinnosti slaužili
poteb, ne mne.
Jsau tedy swobodni
práwem, aniž práw mohau winiti twrce swého, stwoení neb osud swj
i
jakby peduložení snad zmáhalo jejich
wli, nCLichranným puzenau
wýkem, nebo pedwdéním hlubokým. Odboj jich jest jejich ízení, ne mé :
pedwídámli, nemá pedwídání
moci na
to
jich winu, kteráž jisteby
nepredwdená. Tedy bez donucení a úinku osudw, neb nezmenného wdomí mého, zhešili, swým sob pwodem jsauce w saudu swém wolení; byla stala se,
i
i
tak
jsem stworil wolnými,
bute, le musil bych odwoluti
se sami dadí je
sic
wný
w
jich
wýck
a
wolnými
w porobu zmnit' pírod, ;
wznešcný,
nezmnilcdlný, jenž zídil wolnost oni tídili swúj pád.
Twor
prwtii
jich,
padl
;
31 clohrowoln, síun se zkusiw, sám se swcd,
lowk, od
padne
lowk
prwního sweden}'-
ledy milost najde, onen nic.
Milosrdenství a sprawedlnosl, to dwé
na nebi
na zemi
i
bu
mé
zwlášl pak se stkwj
Bh
An
po wseni
mau
sláwau
;
milosrdenslwí.
takto mluwil, rozsel se
zápach ambrosiovvý,
nel>i
newýslowné now^ch radostí
lina
w
pocítní
blahé duchy zwolené.
Bh Syn widín byl nm Otec weskeren se
Nade wyrownání pcslawný; w
zobrazený podstatné,
a
slkwel
na božské
twári jeho spatína jest útrpnost,
láska bez konce, a milost bez míry;
wyrážeje k Otci takto dí
jižto
Ote
!
laskawé
jsi
:
zawel vvznescný
úsud swj, že clowék milost nalezne budiž za to na nebi
i
;
na zemi
slaweno Iwé jméno nezíslnými zníti má wkol trn twj wéné blahoslawcný. Nebo má by lovvék cele zahuben, lowk, poslední, tak milé dílo tvvé,
swatých písní zwuky, jimiž
nejmladší
a
twj
syn, lak Icstné swedeny,
ne cele bez swé winy
daleko jenž
Ote, od
to odstup.
jsi
twor
saudce
saudiš sám.
Odstup
cíle
to,
tebe,
wšech,
swého
Ci
?
a
sprawedlh
odporník
takto dosáhne, a twéinu pekazí,
úykoná swau neb se
zlost,
zpupn
twau zniaiw dobrotu
jednak tžšího, wšak wleka
s
sebau
zawedence swé
w ?
;
do zatraceni
wrátí, s
pomstau nabytau,
peklo wšechcn lidský rod. I
zdabys sám
zniil suj, a zahubilby pro
ty
nho.
twor
:
7S jsi ku swé rácíil sláw slworilí? pochybná by dobrota welikost byla Iwá, a zlehowána snadnícc
co
i
Jemuž twrce wcliký tak odpowí Synu mj, mé dužc zwlástní miláku, synu prsau m^ch mó slowo jediné, maudrosli a úinlirtá silo má! I
wic
niluwil tak, jak
jsi
\v
mé
jak jsem já byl ustanowil od
jest mysli,
wkú.
Nemá lowék býti cele zahuben: komu wlc, spasen bu, ne z wulc ale z poprané mé jemu milosti. Jcšté jednau jeho klcslau sílu,
swé,
obnowím
acže zmožena, a poddána
mrzkým od bicha
jest
ješt jednau, zotawen postawí se,
w
žádostem
jsa
;
ode mne,
pole rowné, naproti
smrtedlnému wrahowi, jsa zotawen
ode mne! by wdél, kterak kichkým l)o
swém pádu,
powinen
jest
a že
mne,
a
Nkteré jsem sob pede zwláštní zwolil milosti,
mé
Ostatek
asto
uslyší,
ukojili
woláni a wýstrahu
w híšném
by
zwe
neb já oswítím s
dostatkem, a
k
zeli,
žel,
jinými
to wúlc má. stawu swém
boha rozníceného,
dokavvad je
Xa
k
milost hotowá
jich smysly
zmkím
modlitb
a
ku
:
zatmlé
skalná srdce jich [)osIuscnstwí.
modlitbu a na poslušenstwí,
bute
jedno upímná, wždy pozorno bude ucho mé, a shlédne oko mé. ÍJ wnil tlam jim prowodníka jistého, saudce
jest
wyproštním swým žádnému než mne.
swdomí
kdo toho poslechne, dobe užitého swlla /a swllem ;
\ví,c,
;
S3 nabude,
bezpené
sclrwajc
a
Kdo wžak
dojde konce.
mého, kdo
dnCi milosti
dlaiihocekání
mó
zanedbá,
neokusí jich, a twrdý zalwrdí, slepý zaslepí se wíccj aby kles
padl hlaub
a
;
milosrdenstwí.
nad
zamkne mó
se
ale jest]
Skrz neposlušnost swau
zadost posawad.
lowk
tenii
Ne wšemu
^)
bezprhvn
newéinym,
se stane
swrchowanému, božstwí požádá, a pozbude co mel neostane jemu, ím by oistil zradu swau, a zatracen a oddán jsa na záhubu, ume se wsim polomstwemj zheší
proti nebi
le žeby
se jiný našel za nebo,
hodný jako wolný, kdoby
tu
pi"incsl
težkau náhradu a trpi smrt za smrt!
Rcetc nebesa, kde
kdo
tolik lásky jest?
wás podwolí se býti smrle.liným,
z
aby ze smrtedlné winy wykaupil
lowka,
práw
a
w
obýwáli
neprawé
jsa spasil
nebi tolik milosti
károwé
Tázal se, než wsickni nebes
nmí
mlení
stanuli, a bylo
na nebi
:
zástupce
ni
?
?
ni
piimluwce
mí
nemel
lowk,
uwalili
na se winu smrtodlnau
tím se
za nebo, a dáti wýplalu.
kdo odwázil
A te
wšecka bez náprawy lidská lodina
mela
býti
zhubena, a wydána
3) Želeti jest,
thowané, dada
prawí Tliyer, že Miltou tak snížil Božstwí swr-
mu do
úst to hrozné uCení o milosti
kterém se polepšiti cloweku lze by nebylo liwcho tehdejších
praweno, k Žid.
I.
wcrn 3.,
asu Milton
;
bohoslowí do sebe wssal. jiísnia
t.
d.
|)o
tmawého, hor-
OstatnS, jak swrchu
sw. že následowalj
Jana V. 26.. Žalm XVI. 10. a
dne jeduolio,
to Milton z
widcti
jest
u
p.
:
74 pisním sauclom na
a pekla
snirli
w
lec že Ijiih vSyn,
nMiižto bydlí
irest, ('n)In<)st
smilowání boiílio, swé ncjdra/.ií proslredníclwí takto obnowí
a
rcc
m
Ote prošlo slowo Iwé, že nalezne milost lowk, milost pak by nenašla !
cesty, jakkoli
wždycky
ji
nalé/.á,
ona, jenžto z okiídlaných
posl Iwých
nawšlwuje wšcliký
nejrychlejší,
wšcm pichází díw
twor, a ke
?
že lak pichází
on
;
tužbv
jich,
Blaze loweku,
hledání a prosby
její
pomoci
nemže, jsa w híchu zahuben, nemaje ni rukojm ni okupu hledat'
za se, wešken dlužný, wešken
zal)il}'.
Wiz rané tedy za, já žiwot za žiwot dáwám! na mne wšccken hnw se oboi'
mne lna
nho.
wiz za
iwiij,
odeknu
Já proíi se
twého, sloze tuto ncjwjšší
woln wolím uniíli. Ncch a pustí smrt swj wšcchcn na mne wztck! zmohši mne, ne dlauho w erné moci swé bude držeti tys dal, že w sobe sám po twé sláwu,
;
žiji
wné,
žiji
tebau, jakkoli
nyní se co dlužník smrti s
wším, co
mého
mže
zaprawiwšího ten dluh
mrzkém bydleli s
ncoslawíš
mé
duši
w
a
oblaupím
z
wšak
a
w hrobu mne jí,
ni
dáš
ncpoškwrnéné
pemoh jej
ty
koist
porušením na wéky.
wítzné,
poddáwám,
umíti:
I
powslanu
wítézitele,
lupu chlubného, a
lu
smrti rány zkusí smrt, a zbawetiá
hrotu smrlcdhiého klesne Já pak u jaté
\v
polu|>u
wvsokém slawné pouélí
peklo na odiwu pouedu.
75 na píkoru peklu, wšecky mocnosti mrákot spaté w okowách. Ty, potžicn buda, s nebe dol na diwadlo to sblédneš
úsmchem,
s
an
já,
žes
zsilil
mne,
potru wcskeré swé wrahy, posléze
pak
smrt, a smrti kostmi zplním hrob.
i
Potom
se
wsím
wybawenc zástupem
wstaupím, po wzdálení dlauhém, na nebo,
nawrát twái
hnwu bude
se.
tvvé,
w
Ote, ku spalowání níž neostane mraínka
twého, nébrž klid a smíení
stálé
žádná prchlost na potom,
:
w obcowání twém
radost bude istá
pohled mluwil
ješté,
mlkem
nesmrtedlnau lásku k
nad
lidm
niž jen se stkwéla jeho
zjewujc smrtedlnýni,
synowská
Co obt, obtowání
poslušnost.
ráda swému,
Diwem
!
wsak
Ustala tu slowa jeho, wlídný
eká
wule Otcowy.
nebe wšecko, co by
jato
to
znamenalo, kamby milo než w tom Wšemohaucí odpoui mu takto, ka ;
:
O
ty,
nalezen
jenž sám na nebi
i
smírce lidu pod
jsi
na zemi
hnwcm.
Synu mj, mé potšení jediné Wíš, jak milá jsau mi wšecka kterak milý
slwocný, že
má,
lowk, posléz jakkoli lno mé a prawici
mau pro wolím zlraliw na
!
díla
as
tebe zbawiti, a sám
tebe, zachowati chci
Ty tedy jeden pírodu
rod ten ztracený.
jej
wykaupili moha, pojmi
jeho k swé,
bu
mezi lidmi
na zemi, a sta se ze
lowkcm
tlem w dobu
swau,
semene panny, rodem zázraným.
Budiž hlawau pokolení lidského.
ro
a
Adama,
niíslo
drulii-m
bude
Adama.
pošlý z
Jakoi viickni zhynau
w nem,
w IdIj
lak
sc,
slpu, zolawí, kdo /-olawcn kromi' tebe nižádný.
koli,
Obwiní swé syny on, twá
záslulia
sejme winu tobo, kdo se odíeknc
sprawcdlnýcb žiw jsa
bera
za
w tob, od
zadost uiní,
ume, umra
powstana pak
powslanc,
wšecky bratry swé,
zkiísí
swým
tebe
Tudy sprawedln
loweka
snese saud a
spasené
ucsprawedhiých skutk swýtbj
nowý.
živNOt
lowek
i
pešlepený
A
draiiým ziwolem.
tak
láska boží zbladí pekla nenáwist,
wydadauc
t
na smrt, aby wykaupil,
draze wykaupil, co pekla nenáwist
snadno zadala, a posud zadáwá u tch, ježto danau
milostí.
zlirzí
Aniž pak, kdy sstaupiw wezmes
loweka
pírodu, twé wlastní ujma stane se;
w
radji, že král jsa
blalioslawenstwí
swrcbowaném, Bobu rowný, jedné
s
nim
požíwaje radosti, wšcs opustil,
swl
aby zacbowal nalezen
cele ztracený,
býti wíce' z zásluby,
jsi
rodu práwa, synem Božím, jím ncjbodnjším býti, wíc že dobrý jsi,
nežli z
než že dstojný a wclký
;
jelikož
láskau nade sláwu wíce oplýwás.
Tedy ponížiw na
stolici tu,
se, i
s
budeš powýšen
clowcnstwím
swýu),
budeš wtlený Bb lowk, Boba syn loweka, pomazaný wšeclmcli král, an wšccka moc
tuto kralowati
i
i
dána
tob
/.ásluli
;
panuj wždy a užíwej
sw>cb
:
twé
wlád wšecky
poilrobím
;
;
93 moci, ped tcbau Irny, knížalstwa klekat' bude každé koleno, wšcch, kdo i
w
nebi, na zemi
Když se pak,
i
byw
w
pekle bydlejí.
nebe
s
w
sláwe ekaný,
na oblacích pokážcš, a rozhlásí archa ngelé twoji slrašliwý tudíž od wsech wtru
mrtwí zk lišení
z
twj
saud,
žiwi, tudíž
wsech
i
wk minulých
ku wšeobecnému saudu pokwapí takowý je hlahol ze sna protrhne Ty,
w Iwých swatých
lidi
zlé
!
sboru, budeš saudili
angely, a porazí
i
wieckv nález
peklo,
tvvúj, a
úplným
s
potem, napolom se zawie na wéky. Zatím shoí swet a z jeho pýení s nowým nebem nowá zem wynikne, sprawedliwých obydlí, a po dlauhém sužowání tomto uzí zlatý wék, zlatých plodný
radost
milostí a s
s
tenkrát
in,
i
ty složíš
netebal
zwítézující
prawdau spanilou
berlu králowskau
tenkrát berly králowské
vvšecko \ve
wšem bude Buh.
—
I
:
;
:
klanjte
bohowé, an proto wše chce umíti, klanjte se Synu, clíce
jej
co mne!
Ledwa skonil Wšemocný,
i
ozwalo
radostným se kikem množstwí Angclfi. hlasité,
sladce,
—
—
byl poet jejich nc/íslný byly hlasy Blahoslawených
znélo nebe plesáním, a Ilosana
hluné
naplnilo blahé krajiny.
Hluboko
trnem
a
pokorn se ped obau w poct oslawné
sklánéjí, a
na celinu nebe
wnce
metají,
kwétem
milosti a zlatým prowité
kwtcm
nesmrtedlné milosti
•'
jenž b\l
;
rs (Irulidy
«'
riiji
podlé stromu žiwota
zakwétaí, než brzy pro
pád lo\ví*ka
w nebe píencsen, kde prwé rosil, te swj má zrst kwt, a stíní wysoce i
i
nad ]iramcneni žiwota,
tamto, kde
i
reka blaženosti, nebes u prosted, walí kwíinicemi elysijskými
mok swj arabrowý kwteni
:
tím nikdy
wadnaucím
kadee
blaženci swé stkwlé
zkrasují, a prowíjejí paprsky.
^yní, zedranými
wnci
postlaná
husle, jasná podlaha, jenž bleskem se
podobati zdála k
jaspisu,
usmála se
moi z erucem rží
nebeských.
Ownení
znowu harfv uchopí,
wekozwuné, taul na zpsob
haify s
beder jich se tpytící,
a
s
pístupem
sladkým synfonií libých rozhudau swatý zpew,
a
plodí rozkoš wclebnau.
Zpíwá celé nebe, celé jeden jest Takowáte swornost w nebesích.
sauzwuk.
Tebe, Ote, opwali nejprwé,
wscmohaucí, nesmrtedlný, nezménný,
neskonený,
pwodce,
wný
králi
!
Iwor wšech
žídlo swtla, sedící
newiddlné, prosted slawné jasnoty nedostupném na trnu i také kdv ;
úplnau swých blesk zái pitmíwáíi, a skrz
wkol
mrak, jenž jako schrána
swílící
obestírá tebe, prohlídá
jasném náramným twá šerá obruba:
pece
slnau nebesa, a Serafi
nejjasnjší nesmjí se
blížili,
oi kídíamn. Tebe potom pli twor pruoto,
až kdy pisloní swé
Boha podobcnstwí, jednorozený
!
!
99 Synu w johož oblíreji patrném, bez mraku jsa widitedlný, sikweje !
se
Otec wšemohaucí, jinak nemoha spaten byli od stwoeni žádného: vv
tob
jasnost,
shíwy jeho bydlí wyrytá
w tob odpoíwá pehtý
welký jeho duch
nebe na nebi,
moci wšeHké
a
dol
jeho skrze tebe
ani
zapudil
hrom
strašných
jsi
plamenného wozu
kola,
W
mocnástwa.
wypínající se
nešetil
Skrz tebe uinil
I
pod nimiž
otáslo
se nebes
od
jsi
welebiíi twoji
Synu
šíjích
pomateným wojskm
Tebe, když
k hrozné
silau
pomst
angelskýni.
zpt
stihání
kikem
piodný
otcowých,
zastawil
wkostálé ztwrzení, ans po jezdil
ten den
hlasitým
se bral, :
Otcowau,
jeho nad nepátely
;
lowkem, skrz n padlým jej, Ote slitowání. Ote milosti nesaudils tak písn, nébrž mnohem wíc
ne tak nad
;
pilnul k milosrdenstwí. jediný a drahý
jedwa pak
I
Syn byl úmysl
kehkého jsi lowka písn, nébrž mnohem wíc
shledal twj, že
nesaudil tak
pilnul k milosrdenstwí,
hnwu
hned, by twau
i
skonil boj
zkrotil prchliwost, a
mezi dobrolau a sprawedlností, zjewný na twé tvvái, blažení,
—
w nmž sedl
obtowal sebe na
lowka.
O
milosti jen
Synu Boží,
ne\všímaje
si
druhý po tob,
smrt, za winu
bezpíkladná milosti
w Bohu možná
!
zawítej
lidu wykupitcli,
budiž jméno twé mi hojným napolom
80 pedmtem,
wždvcky harfa má k cluváie Otce twého pipoj cliwáln hvan. Takto nad okrskem hwezdným, w nebesúli plsno
s
radostí a
chwalozpwy
W
rhwile hlazené.
imawém
ty
doby na pownéni,
této sweta spausty
jehož wydutost
okruhu,
schránau swíiicíeh
je
uzawenych w
kaulí
tráwili
a za hrázi
ní,
Smsici, a wpádum staré mrákoty,
W
Satan píistaw kráí.
w
dáli
okruh
hyn',
neobmczená,
blízce celina jest
tmawá, bohopustá, diwá,
prchodná
noci bezhwzdné, a hrozícím baurkám hluné wukol Smsice, nelaskawý nebe pás! krom strany té,
strachm
wén
kteráž,
od násp
že nebes dalekých
slabau zái blyskawého
powlí
mén
bauí
bére, hlasnau
bita jest.
Tuto kráel Satan polem obšírným, jak
kdy sup,
hbet
Tataín, se
z
na
jenž, wylíhnut jsa
Imausu,
*)
s
snžném
nímž bludný mezuje
prázdné lupu koniny
cht brawokrniných po stráních uchwáti neb kzle ssající, jchn letí k zdrojm Gangesa neb Ilydaspu, sthuje,
'')
tok \v
Indických, a chwíli meškaje
letu,
padne náhle na Scrlkanské
holopusté planiny, kde Chinez swuj ttinný,
wtr
dchem
a wesly,
tak w tom wichrobitném wzhru dol tkal, lupu
nebylo
samotný,
i
žádného,
ni žiwého, ni
pudí
wz
:
samotný
pilný wrah,
nalézti
mrlwého
w Asii, díl pohoí Kankasa, Dwu eky Inilie wjrliodní.
4) Wrcli 5)
tu
kraji
nyní Mnstag nazwíinv
81 iworu
lenknU žádnélio, než napolom
;
marná wseliká
a
pominutedlná
wec sem wzliru, na vvzor poNvetnivoli wystaupila od zemo, kdy Jidská liiícfi nadul marností
díla
:
i
par,
wseliká
wseliky, kdo u woci marná wer, marné zakládá swau wšccku nadji i
wné
sláwy,
pochwaly,
blahosti
a
w tom neb onom žiwol
každý
tu
;
ten,
jenžto na zemi swau bráwal odplatu
krwawé powery
za
a
horliwost
slepau, prabna lidské cliwály dosíci,
bodnau bére mzdu,
tak prázdnau, jako jsau
iny
jebo: wšecko nedokonalé
dílo
pírody,
a wše, co
nezdárné,
nedošlé a potworné a zwiblé
sem
se
zem
s
ažby zabynulo
cele, téká
zde
mnobým, w
ne, jak sní se
jebo
jest,
zabírá, a na prázdno, :
blízkéni
msíci
;
pole stíbrná jsau píbytkem
swatým zwolencm, neb ducbuni prostedním mezi angelskau a lidskau rodinau.
Sem, zle spatýcb djcer a syn zplozenci, wéku starého se octli obrowé,
z s
swými skutky marnými,
a
slowútní;
Babelu též stawitelé na pláni Sincar;
kdyby
tu
i
by
eho
z
s
po rznu ten co, by jmín boha byl tešlík, w Ktny plápol se
Jiní pišli
za
:
Empedokles cilte
swrbl, a ten co
do
moe,
se kochat" elysiem Platona,
skoil Kleombrot, paustenníci
IJ)
marnjm úmvslem,
bylo, Babel stavvéli.
^)
a jiní nedošlci.
blbowé
Jako celý tento
ráj
a
liátei,
lihipcii,
wzatj 7 Orlaoilo urioso,
•
cliiiti
:
82 erni,
Tu
li
*>odí,
iiilí,
swVin seydéstwím.
s
i
putují, co
na Goli^atu
t('ž
w
co,
ti,
i
ped
aby
ráj
bláznow
Domiiíikw nebo stálé hwézdy
Františkiuv
bludné
ti
míjejí
krišálowau oblohu,
od
i
jejížto
hwzd,
i
cliwení slowútné
pnvolní jich hnutí pochází.^)
nebes u wstupu
je swatý Petr
.liž
eka
s
;
míjejí,
i
wáhy
nchesíili
neminul,
jicli
smrtí se pestrojují
liábit
šli
w
hledat nirlwélio, jenž žije
klíem
widí se,
nohy swé kdy ai!
již
slawí na nebeské brány práh,
prudká wichíicc,
se strhši
zamete je piímo, deset
do powétíí zceslného.
obau
s
tisíc
Tu
mil,
widéli
kuklí, hábilú a kápí
zedraných
tepali se caparly,
s
i
nosí je, pak ostatky a
síran,
témi,
'
kdož
ržence,
rozhešení, pásky, bule, odpustky
hikau wétrm.
Wše w
za swét daleko,
lelí
to
wichrem smetené
li\nl)
ro/.lehlv,
známý hlupcu rájeu), jenžU) neneznám mnohým potom byl, te pusty, nclidný. S lau se kaulí tinawau potkal w drá/o s\^é wrah, a dlaulio putowal, až posledué
záe k
dnícího se swétla na rvchlosl
sob
obrátí
uzí zdaleka
mdlé jeho kroeje
prewrúcené onolio asu, tak stvsí,
stup
stroj
i
;
spanilý
ten chatrný w5l
wášuiwé telidáž obau stran nenáwisti, (ac že
seué básnP daleko nehodné
kými spisu
tolio
ctnostmi
jest) laskawý
jfdnau neb
se žádá. 7)
Podlé starého liwrzdárstwí
tená
drnlinn
to obojí tak wzne.-
pipsati a
za
toli-
wadan jeho neurážeti
83 slrní ku nebeským náspm wvsoko.
a
Ilirnviny,
nákladnjší, zdálv se
brány králowskóbo paláce,
tlilo
zdobné brilantowými a zlatými swislemi
wychodními perlami
a
;
zbusla jiskila se urata, jakowe
wyobraziii jest nelze na zemi,
wzorem žádném, ani štétkau stinkí. Po takowém widl Jakob žebnku sstupowa wzstupowati Angely, i
jasné strážc Eástupy, kdy Esaua
w Padán
utíkaje
usnul šírým
ze sna, zwolal
:
Luz
Tuté brána nebeská
!
tajemslvYÍ.
vvždycky, nébrž zdwižení
stáli
asem
poli
procíliw
a
Každý stupe obsaliowal Aniž
w
Syrskau,
pod nebem,
zpodem
k nebi mizeli^ a
se
dulo, z jaspisu a perel tekutých,
moe s
stkwaucí,
zem,
pes
kdo pichází
které,
plawí se, neb že ho
peprawí
Angele, a neb že prudce u woze lelí,
od ohniwych
Nyní stupn
dol
hebc
taženém.
byly spuštny,
by se lehkým wstupem dráždil wrah, neb by tíže nesl
pímo
swj wýhost
proti níž se
práwé nade
z
brány blahosti
zpodem
:
olwírá,
ráje sídlem blaženým,
cesta dolu k zemi, cesta prostranná,
prostrannjší mnohem, než
pes pes
Sión,
a
neb onano,
ta
napotom
široká,
Bohu zem,
zaslíbenau, tak milau
kterauž, nawštwujíce ten šastný
Angelowé jeho sem tam zhusta chodili, an I*án
nai
ml
s
lid,
posclstwim
swj
obzwláštní
wzhled, tam od Panea, kde
Jordán znik, až
k
swj má
Rersab, kde swalá zem 6'^
:
84 Itlctli
inezem Arabském,
k tgyptu, a
Taký olwor widín jest, kde); dána liiái tmám, jak ta, co dána dutí moskému. Nyní Satan, stoje zpodním na slupni
schod na
dl
brán
zlalých, jdaucích k
pohlédne,
náhle
a
Jak kdy
uzí swét len celý. mrákolau a pauští
s
chodiw celau noc,
te
nebesk*',
úžasem
s
wyzwéda
nebezpcenstwím
w milém
i'iswit
na obwvsné hory tém doleze, odkud oko jeho náhle wyhlídku najde dobroinnau
w
cizí
kterýs kraj,
w njaké msto, ryn ozdobené cimbuím a wžemi, jez, wzstupuje hory, slunce swymi zlatí paprsky takowým, nebe widal, diwem jat uwidný poprwé, neb
slawné hlawní
7.
:
a
zlobob jest; než wtsí wida
swt
Wkol
ten celý
popatí
w
jat
on
záwislí,
kráse takowé.
mohl, jsa wysoko
(a
nad oponau walnau dalekostinné noci) ode wáhy *) strany wýchodní
hwzd, pes moe
k raunné
Andromedu za plnebe potom zhlédne na si k nedleje pak déle,
swta koniny 8) Wáha,
se
co Atlantské
unáší
pímo na dl
úhlu od úhlu
wysujc
jedno z dwanácti znauieDÍ
nebesko cli, stojí
skopci, tak že kdy ona wychází, tento zapadá.
medu nese:
proto,
toto zIiwCzdEní
že
skopcem se píedstawiije,
medu do Atlantských okolek obezení.
Od
a
úliln
na
Prawí
—
do
welikého
k uhlu, to jest
wauce.
Newton,
se
moe
naproli
že Andro-
nositi
Andro-
z.^padnílio
pes
od pidnoci k poledni, jenž
se širokostí zeinu nazjwá, protože staí o zorni od
du wíce wíídli, než od pídnoci k poledni
se,
wzor ženské osoby nad
on tedy zapadaje widí
záliwii
;
do prwní
;
wýchodu
toto délkan,
ono
k zápa§ííí
zo-
85 kiwaii krauii se
letetn pospánýiii, a
diáhau, istým, inraiiiorowým powelriui,
pohodln, skrz nezíslné množstwí hw^zdj z dáli
svvt
liwzd, a
blízka
z
swel
jinakých,
jinakých, neb blahých ostrow,
nápodobných llesperidským zahradám ^) druhdy slawným, s polinami šastnými, doly
kwtnými
a háji
tikrát blažených
;
ostrowu
blažencm
než jakým
!
sídlem byliby, lim nemešká se te.
Fedevvšemi
zlaté slunce,
podobné
k nebi bleskem nejwíce, jest wábilo
oko jeho: tam se letem uchýlí skrze oislau oblohu ili
zda nahoru,
:
dol, ku stedu
i
zástední',
Došel, kde to welebné
trudno íci.
swtlo podál sprostším hvvzdám bromadnýn), které králowského jeho od oka chowají se
\v
zdálenosti powinné,
suau zái
/.asílá
;
ony wedauce
hwézdné plesy do potu, jenž psobí
msíce
roky,
a dny, se okolo
utšené lampy jeho pospšn toí hnutím rozliným, neb od jeho magnetowých toeny jsau paprsku, mile zahíwajících wes mír, a vv ást ,
každau proniknutím milým luících
ricwidn newidnau moc tak se
diwný
i
w
hlaub
;
dostal jasnu jeho stan.
Tamto pistál zloboh wada, jakowé nikdy posud na slunením okrsku ;
nespatili 9)
W
hwzdáí
skrz sklené swé
nichž zlatá jahika od lirozuébo draka lilídáua byla. Na-
y.ýwaly se tak od
Hespora (Vespera)
jako pod weíierní liw6z
lúm jeho, ježto ekiiin
ležely,
HesfieriJi'.'!
t.
weiera,
doslawse slauly.
se
Suad
protože na západ,
za
podíl tieia
dce-^
Kauaf^Ká ostrowy.
80 uaalrojc.
U'io
zeiiií'
Cáslky ne
kilf/.lu
l)}il<',
I
newV
Diislo
iiiluwiu'
oii.
wc-akcii
luiti
drahé kameni.
a
in>\\,
sic
sliinul
j.isríi'
i-o\vné,
ale
/árown
napojené swélleni paprskujícím, jako zeíawé jest olinCMii železo
:
kowli, zlato se a isté sliibro zdá;
kámenli, Lvi kaibunkul, neb chrvsolit, rubín, nebo topa/., aneb oncluio
dwanácte, co na j)rsau se
Aronowi:
též
i
swiiilo
kámen, widný
asto w mysli radji, než w jistot, kámen ten, neb jemu podobný, co
tu
dole mudrci lak dlaulio hledali
darmo,
a
že
umním
sw}'m mohútn}!n
a
léiawého wiží Herma, ") l'roteus ") starý,
u wselikau
podobu, jim \v)\volanv wyjcwí se
\v
že
sám
promnný
z jczeia,
prwolní swé zpsobe.
Jaký diw, že pole
tu
a krajiny
wyzíwají samoistau žiwnau moc,
eky
picím plynau zlatem, jedním kdy
tknutím z také
mocným
od nás dálky skrze wlhkoslí
zemských tuto
w
slunce, arcichymík ten,
mocen wywésti, mnohé wci preslkwoslné,
sn>ísení, jest
tmách, tak
barcw spanilých,
a
spaiiil
dábel bez zslnutí;
walnau oko neslo,
úink ?
wzácných
Tut nouých wcí drahn
s \v
úžasem šíi-
a
w
dél
nebo wýhlcdu
nekivlv tu záwadv ni stíuowé;
Id;
t.
j.
rmf.
li) Búli iiioisk), který se do wseliké
Opt \s
wxstrclek wšeobsaliiijící ziininosti
asné
I
ypúsoliy proiueniti
MiltuiiuM),
<^ukkoli
iiiiiííl.
tutu
ue-
;
69 w poledne,
bylo wýsluui, jak
í>aiiié
kdy swé slunce
ohn
ssilá
s
rowníku,
tak wyslíelowaly jeho paprsky,
pímo
iu'.šli
nad
íislé
hory, ze wiikol
ilo
nikde
slínowc,
iiiíiu,
a
z
temných tl
powti,
zrak jflio síhlo
ku poznáni nejdáhijšícii predmeluw. Brzy podál welebného postawu
zoí Anycla,
w
jejž
obrácený, jednak
tylcu)
fcláll jasnosti
zlatý ze
",
leb jeho
slunených
nencjasueji
mu
Jan
i
:
*•)
nezkrylau
s
wncowal paprsk,
birét
wukol lopatek
pknokiídlýci), chwíjíee
kadee.
zel
slunci
se,
plynuly
Jej vvážná j;ikás nislknala
wýprawa, neb rozjímáni hluboké.
Rád
byl mrzký duch, že daufal kdoby zprawil putující jeho let k
ráji,
najíli,
elowekovvu sídlu blahému,
konci dráliy swé, béd našich poátku.
Dívve jednak
bý A ne
jal se
zniéni
zpsob
swúj,
chté prost nsi nesnáze a meškání.
tu se co
jak z
panic Cherub ukáže,
prwních jeden,
z
Iwái nicmén
jeho smálo nebeské se jinošstwi takte vvlasy
petwoen
byl dobe. Pod wéncem jemu splýwajíce \v prsténkách
hrály po lících; mel kídla slinými
zdobná barwami
a zlatem skropená.
Raucho na spéch wykasal, uctiwé swé kroky
a podpíral
hlkau stibrnau.
Nemohl, aby slyšen nebyl, kráeli anj^el jasný, tiché
slyšaw kroeje,
obrátí svvúj [)aprsko\v.ý obliej.
12) w Zjew. XIX.
17.
;
88 po
fclucliu
poznán od wraha
tudíž
a
;
Arrlian^cl jesl Uriel, jeden l onclino
sedmi, jižlo Hospodinu pi'ilonini jsauce, stojí
trnu jeho
ekajíce rozkaz,
oi
a
nejblíže,
jsau
jeho zbíhající wšecka nebesa,
nebo
snášející doh^i na
zemi
kwapné wzkazy jeho, pes sucho
moi
po
Uriele
sedmi,
mu
i
iok,
wrah
zemi.
Pfijda dí
neb
duclm ont-chno twáí a ped lineni
i
!
jižto
:
z
tv
ped
Boha w jasné stojí sláw, prwní jsi, zvvyklý prawau jeho wznešenau zwstowati po wiech nebe wjsostech
wh
synm tu
i
jeho, žádostiw}in zpráwy Iwé
t
podobným
ráil
jist
okem jeho
poctili, bys,
:
úadem jsa,
nowé tworstwo wkol prohlížel. Newýmluwná lauha zít' a poznati wšecka díla Pán, zwlásto lowka, toto
potchu u miláka, an pro lyto wci zídil podiwn, wábila mne putowati z Cherubw kru, o samot jasný Serae, powz, na kleié z tch kaulí swílících olowk sfák* sídlo má, i slálho nemá sídla, nébrz z tchto swíticích
jeho
wšecky
:
kaulí na
každé
mu
wolno bydleti
kdež ho najdu, bych bud
buto jehož
s
a
?
tajným úžasem,
podiwenim zjewným widl
swty
nadal
na kterého splýwá
bvch jak w
nm
iwrce
tolik milostí,
tak
we wšcch wcech stwocných
oslawowal wšeho míra jenž svvé wrahv
jej,
ueliký,
práw
pwodce, swrhl do pekel
nejhlubších, a k naprawcní njniy swé
feí)
nowý blahý
stwoiil lento k
služb
lepší;
maudrý
lidu rod, \ve
sw^th cestách
l*anl
Takto rnluwil ošemetnik pokryt;
podwodí
jak
clowka
tak
angela
licomrnost, zloba jedna chodící newiditediná, lec z
Bohu samému,
jeho wíde, na nebi
nedowra
swí
u wral
na zemi
i
asto bdíwá maudrost,
jejích,
:
usnauci
jedna'-:
sprostot
an dobrota tu zlého se
stráž,
kde k zlému není podoby.
nebojí,
Takte zklamán Uriel, duch nad wsccky bystrooký
w
nebesích, a vvláda nad sluncem,
kterýž na klam \v
podwodníku mrzkému
upímnosti swé
tak
odpowdl,
ika:
Sliný angele, twá tauha, wedaucí ku poznání božských dl, a k slawení
psobce
a
hodná, žes
sem
s
wýstupkem, ba chwály
oi
zel, co jiní snad
nebi podlé zpráwy
Diwní
jest
podobá se k wýstupku, nadwtrných se byt zabral sám^
to
aby na swé
w
welkého, ne liánliwým
jich
mže
slauti
zr^ají
toliko.
jeho inowé,
zajisté jsau
mílo wšecky znáti, hodno nositi s
radosti je wšecky
w
žíwé pamti.
Které wšak se udá mysli stwoené pochopiti
poet
jich, a
maudrost
tu
neskonalau, kteráž zpsobiivši je
pookryla pi:íiny jich hluboko
Widl
hmotná swta uslyšela stála
?
jsem, jak na hlas jeho shlukla se látka, spausta
smsice,
nesliná
:
stál lítý jek,
neskonenost
jatá
mezemi
:
až kdy kázal druhé, prchla temnota,
swtlo prohlédlo,
a z
neádu
byl
ád.
;
«)0
Kwapné nu
&\\ó stání lekly
'.emt',
iiwlv,
woda,
ziiidlcné
ohowé,
wc-try,
wzliuru wynikla Ircs nebe nadwlrna,
ožiwená wzoiy ruzmaniiV n)i, jenž se skaulily
byly liwozdaiui
a
loi
nezíslnýnii, jakž tu widíš
má
každá swé Sblédui
kaule
!
co
la,
swiii
zem
lowekw,
byt
jest.
den,
nocby
\\
zastírala
msíc
;
zow naproti
tmách
ubywá,
obnowuje wždy,
a
zemi
a
jež ukazuji
to,
bvdlo Adama,
Dw
swllem prijcnym
a
zjasíiuje,
bledým panowáním
lirání noci
cestaii
spanilau,)
obh msíuny
polrojny swuj obliej,
iiaplíiuje
Místo
to
sausedsky,
hwzdu
tu
nebes u prosted,
roste,
a swetlo
pi'ispí\vá, svvCij
jí
nám
toliko,
co druhau púlkauli
sic ji
skonáwaje wždy,
ta
te,
clona
nczablaudíš tau,
swyin.
jest ráj
—
;
jt^ho stan
mne
wolá
;
n»a.
se obrátil, a Satan nízko se
uUlon,
(jakž
wyšsím
kde swé šclrnost
odpuštni
\v/al,
Kkliptiky,
s
bolj
strany k
z
swellem odtud obráženým
(tak
;
má
ten wesniir kolem wiikoj obchází.
sám
její
se
místo, každá swuj
a
a
k
duchm
\v
nebi zwyk,
pocta jiiáwo má,)
zemským krajinám
zdárnau hnán jsa nadji,
doliiw |)ikr\m letem kwapil wiruje,
až pak doletl byl vvrchu ^ifatu. ")
1.'»)
ii\()ž ti;i
(cil
líora
n.i
naswdí-.uje
|>oiii<'/f
Xcnuplcm
wrcli, proto že b
5i>\va(eló
ráj
kladaii.
Viiipni, mdilektí wrrliowisl /.*•
7,Iv".išl-iií
Mesojtolainií
B;'i5nfi-
liraiiiií,
iláw.í
Ti^ra eky,
píi.sí.iti
Salnnii
do které iiHJIpsí .
»|>i
9i
zp mi,
wr
t
Na uzctu ráje Satan imaali zloeí slunci, proklínaje Boha zloinshva. Opsání
picilscivzclí
pcskoiw Ewa,
a dowednc
no}i'ém swete,
rv
a
lUwrzuje se u
na které byl krkawce,
ráj.
Sedem
na
a usedne
Satan xvida
Adama strom
se z jich rozmlinry, ze
zpsob zkušení jich, aby icelitel slunce, oznamuje Ga-
widl podezielho ducha
putují-
Gabriel piipowí ivyšet/iti jeho.
Ncjc.
a Exva rozmlmviwšc jdan na odpoinutí. Jich modlitba
ivccrní.
noní.
nán.tUwostmí wscUkij-
byl jim zakázán, ukládá
bridowi, strážníkowi ráje, ze
Adam
ý.
sebe,
i
liorij,
ckusili zakázaného owoce. Uriel,
po
i
Obraz rozkoší rajských.
diiví se jim,
whlomosti
cího
se
kradbij ráje, prameni se
stromu ziiofa. i
\r
Opsání
jich stánku.
Gabriel rozsílá po
Zefon a Ituriel najdau
zpsobu žáby se Gabrieli
znamc7iíni
Eive
spící
a do putky
na
nebi,
ucho sny dmyše.
se hotuje
;
zjevvení,
')
/nM mocno na
kdy drak,
asn
obyvatch^m
jsa
!
swržen po druhé,'
ach, snad
wysiraženi jsauce o
wraha
tajnélio,
piíáií
by prworodii
naši ush, blaze ušH snutedlnýtn
úkladm
:
neb nyní ponejprw
Satan, nyní, rozpálený wztekloslí,
na
zem
staupil, swoditel,
1) Zjew. j.ina Xi!
12.
u>e
Satan proliwi
nebi
pisel zuiw} se pomstit nad hdmi,
bda zem
slráí
ncz naposledy, picstrášenjj
utíká z ráje.
jenžto proroku
jeho
zahrad
stánku kníže ertthv, an
by nyní zaznM hlas Ion uVsIražný,
\J,
w
iv
w
pak žalolmík
tr^ lidské rodiny) by pomstil na kretikcii),
na ncwinnéni cloweku swé porážkv
w
pádu do pekel.
prwiiíin potkání, a
Jednak nepotšený swé prospchem
smlé
dráhy,
jakkoli a daleké,
maje k chlubení se píiny,
aniž
zaal proklalau swau
jenž puiodu
zlosl,
we
blízka jsauci, nyní zmítá se a
w
nho
hrudi jeho bauríiwé, a na
zpátkem naléhá co nástroj dábelsk}.
Snach
hnte
a nejistota
nuklidnau
jeho mysl, a bauií ze dna peklo
(nebo peklo
sob
vv
nho peklo jest, nmuž pekla dál
a
w nem,
nosí, okolo
o krok jediný
než sebe utéci
w nm te swedoun spcí zauíalost, a budí pomnní hoké, ímt byl, ím jest, ím býti má,
zmnau
místa) budí
horším: stíhá horší muka horší in.
asem na Eden, padá wi, upe asem
smutné oko swé,
na nebe a slunce, plným ted
bleskem
swítící s
swé wýše polední
potom rozmýšleje mnoho O,
rozkošn
jenž nyní
^)
jenž sláwau
a lká
dí,
uwnené
shleduješ, co samowládcc,
;
:
náramnau
podobné
bohu této swta spausty, ped jehož pohledním wšecky hwzdy zkrýwají umalené hlawy swé wolám já k tob, jednak nepálelskv, jménem ;
zowa, slunce na twau 5
!
zái'i,
bych že mi
i
ti
t
ekl, jak newražim
w pamt
uwodi,
jakého jsem stawu spadh jak slawným
2)
lim iiinili,
Když \>\\y
Milion t>(o
ni-i|)rwe
tutšc
jí
liodlal
byl.
ze xlratcného ráje siiiuluau
za poátek.
93 wysiim nad tebe, až pych a zpupnost mne
w
horší swrhla
nebi wálejícího
swrchowanému.
proti nebes kráU
pro
Ach, a
na
mn
?
nezaslaužil
i
takowé, jenž
odmny
w tom mne,
co jsem
byl,
stworil dstojenstwí, nepedslírajc
nikdy dobroty mi swé; a nelžká
by
byla služba u nlio.
Co mohlo
snazšího, než chwáhi
jemu wzdáwati?
w malau
odplatu
díky powinné
dobro zwrhlo wzdwižen z
w
a
mne wšecko a
zlé,
mnl,
budu nejwyšším, wždy
w okamžení
zpláccti a vvždycky
bemenné
bylo
prost
dk,
dlužným
bý
zapomínal jsem
i
;
nho
co od
to,
;
že wýš jsa o stupei
a
dluhu nesmírnébo neskonených jež
se
zlobu zplodilo
wysoko, jsem hanbil se
jsa tak
pokory,
a díky initi,
;
než u
!
jsem
bral,
a
nepomnl,
že se znáním k dluhu dlužnau nesláwá
wdnost,
nébrž zplacuje, jsauc pojednau
pov/inna
prosta
Ó
i
bemeno
jakéž
:
kéž mocný osud jeho uril
nižším kterýms angelem
toL'
!
?
mne zstal bych
blaženým, a nebyla by zbudila
pýchy we
mn
neskonená nadje. mohlt wládoe nklervs
—
Wšak,
pro
rown
welký pnauti
ne
?
potáhnauti stranu
rown
jiní,
welcí,
nébrž nepohnut
i
na swau
se, a
mne
jednak wládcowé
:
pedce stáli,
nepadli,
wnit
i
wn
zbrojní proti pokušení každému.
Mls
Ml
:
nežli
rovvnau
ty i
státi
na kohož,
a
wolnost,
na
ti
rounan moc?
naíkat',
nebes na lásku, wšem zdílenau
zárown
?
i
budiž fedv prokleta
94 láska jlu), jclikoA nenáwi::i
stejná jest
wnymi
oLl'
lá.ska,
i
tui
—
mne mukánu.
tr}'/.nícc
budiž
[Se!
proklel sám, že proti jeho wiile
ehož pyká
wywolila,
>'astojlc, ja
lv\á
sprawetlln.
bídný! kam se uteku
ped linwem kam sám
iv
nesmírnau ? wiudy |)klo jest;
a zaufalostí
se wrlin koli,
w nejpropastnjší
já peklo jsem, a
hlaubi propastnjší lilaub se olwírá,
miie hrozící, tuk hrozná, že
pohltit'
kázn mé
peklo
nebem
jest
Ustaii jednau, uslaíi
I
pioli
aeh, co
—
ní.
žádného
není želu místa, není milosti?
Krom
poddání
se,
není žádného
Toho slowa pak mi pychá
!
zbroíiuje,
zbraíuije mi bázcíi studu pied
duchy
dolními, jež jinau chlaubau, jinyini sliby, nežli
wynášeje
poddáním
se, že
Wšemocnélio.
se,
zawedl jsem,
sob podrobím což
INastojle,
newdí,
marné chlauby trpce zakauším, jaký zármutek má stewa kormautí, jak té
když se píed
korunau
a
mVm w
berlau
pekle trnem strm uysoko
sklánjí;
upadám tím hlaub, jsa jedno iiejwyššíni w bíd takowau má pýcha útchu !
;
Bu
to
bud, že
wšak, že b\ch se mohl pokati,
prwní míti staw
L milosti swiij
ó, jak brzy zas by mysl wysokau >výsoi.l zbudila, jak brzo k lomu se
neznala, co
licomrná
poddanost!
a
slihv
piisáhla
uinné w
bolesti
napolomní vvydáwaluby
zwúlc za vvyniušcné
Jakez pak
lani
u
neplatné.
siniicní,
kde smrtelná
:
05 wáše
To w
ránu zaryla tak hlubokau
mne
by
tžší pád
w
jen
to drahá kaup
;
?
horší wrhlo poklésku,
bylaby,
dwoji za bolest lak krátké idewv.
O
tom
\ví
mj
trestatel, a
protož on
tak je wzdálen od podání pokoje,
jako od prošení
Ai tedy
já.
již
po nadji weta! místo wyhnanc, místo
wyhoslenc
nowé
milostniky, lidský rod, a
Pry
tento swét.
hrzo
nadjí,
s
nás
si
utwoi'il
ledy nadje,
ty
hryzaucí
ly
i
pro pry
fiwdomí wše dobro pro mne ztraceno! dobrem mým! skrz lebe Nuž ly zlo I
bu
aspo
zdélím
panstwí
ple powládnu,
skrze tebe uíc než z jakž to brzy
Takto
w
mluw tml
zmnné,
pozná swt.
tento
i
hnwem,
twái,
tikrát
lid,
králem na nebi,
s
se wášní wšelikau
závvislí
a
zaufáním
což jeho strojený
škaredilo obliej, a zrazen byl, jestliže
na
Prázdny
které oko patilo.
jsau lak
utajil
mrzkých náružiwoslí
To znamenaje
mysli nebeské.
wrali
swau bauri klidem powrchním.
lsti jenž prwní byl, kdo swatosti pod príkrowcm podvvody se zanášel, ukrýwaje hlubokau swau zlost a mstu.
Strjce
!
A wšak nebyl
s
zklamal Uriela
;
na na
to,
on
by wystraženého jej
okem swýtn
dl prowázel, a widl Assyrské hoe 3) jej w zasmušení, w jakowém
nehodí se býti duchu blažšímu:
widl plaché Iwáení 3) Nifate, o níž swrchu.
a
powahy
já
»6 jrlío
wztekló, ninr-jícího
bvti,
neznamenána
Odtud zdwiline blízce
led",
se
se a táliae nepiíiel
utšený
k niezem Edenu, kde
w
sama
nezena.
a
ráj,
sw^m zelenitým obwodem
wncujc, co polní
planíte
turzí^
tónie piikré pustiny, jíz srstnaté
boky peestým liauštim brání
a
diným obrostlé
dostupu
a k
:
temeni
pnau se w kolmau wyši stíny nádhern cedr, jedlí, sosen, rozsochatých palm,
ádn,
wstupujíce
nad
stíny
sliné lesní diwadio
I
a
stíny
;
nad wrcliy
náspy ráje zelené,
jejich strmí
daleká nás ^v>ícchnch otci
\v_V
hlídka
na nížinu panstwí jeho okolní!
Wýše náspíí stála ada okrauhlá strom wzácných, pkným tžkých owocrm, kwétem pospolu, zlatým owocem sliným méhawoslí barcw žiwaucich, i
na
nž
swými radostnji luilo
slunce paprsky, než na spanilý mrak
mokrý luk, an zemi Ijh deštm porošuje. Tak byl milostný onen kraj Tu za istjším istjší powlií mu wanc wsiíc, a do sídcc dýše zdárn jarní znik a potchu, západní, neb
!
bodnau k zapuzení wšeho zámulku, jen ne zauíálosti.
Mkcí
wonnými chwjice kídly,
wtííci, stiásají
zápach kwítkowý, a šepcí, odkawad
balsámowé koiisti. kdy tm, kdož oplynuwše ^adje
nabrali té .lak
piedhoii, 4) Auilalií
MaJagaskarein.
i
Mo/.ambik mezi
*)
teil'
jiliowjcliodním
minuli, i)oiiioiíin
Afriky
a os(rowpin
f>3f
po
sewcrouzrhodní wtrowé
nioí-i,
s bííhri Arábie iastru'" korcr.nyolj
zawíwají lib wiií Sábejskau
meiktiíiu, a clrabn mil,
lak
nioslknaly
til
jest
libé
jsa
wonné
ty
wralia, tráweninu
wtsí niM, než
'')
usmíwá
starý Okean*') se
ufini,
;
šamani milá
])lawba, ale
dlíiiibá
rád
:
sladkosti
ac libost w nicb dýmu rybím Asmody,
jií"b,
\v
od cboti Médie
jímž, ac rozkocbaný, línán jsa
škod,
'lobiašowce, k swé
do Egypta, kdež
utekl
^iyni
pod
dále nemolil
jíti
w jednu
chamradí cestu
a
jest. ^)
cblum
ten diwoký a strmý
pišel Satan zdlaiihaw a
jako
z
swázán
i
kiowinu,
zwri
i
tu
;
zrostliny,
wšecku
chrastí,
clowku
w mv.Uénkácb
hust spletené
;
zainálly
chodící.
Jedna bvla brána, slunce na w vchod, z
druhé strany
;
kteréž vvida Arciwrah
pohrdl wslupem píslušným, a
skokem lehkým skociw chlun) stanul
\v
i
pi'es
potupy
weškercn wysoko
hradbu
násp
nejwvíiších,
kdy
.lako laupežný
ráji.
z
jcjžlo pudí hlad se hnáti
po
\vlk,
lujiu,.
kde pasléowé stáda swá
|)()iha\v,
wecer w polní siawadla, w bezpenosti skoí lehce w ohradu:
zawirají
neb jak zlodj, chtje
mšec
zlaupiti
nkterému sausedskému bohái, podstalnéli dwére,
záworau
i
.Sába
())
More,
7)
Wi/ Tob.
zawictié
zámkv, bráni úloku,
msto w
f))
peun
jiod
Arábii Šastné, na kadidlo lioliat.
t\vúni.,.-iíí
Xill.
lioliu
vsyosobené.
9H dobudc se oknem, nebo skize kro\v tak se do owince Pán prwní len dobvl krádce weliký, tak
yx)
nem
:
se
dob}wají ješt jeho do církwe
Potom wyletw, na žiwota strom, strom u prosted nájemníci mrzcí.
co jich rostlo koh, nojwyšším,
ráje,
sednul krkawccm tudy nezískal, ba aniž
on žiwota
wísak
a
;
žiwým smýšlel smrt:
i
pomnl, ano w stromu
iiwotní
byla moc, a užil toho k wyhlídce
co bywší lépe užito
toliko,
Takto málo
neslo nesmrtedlnost. leda
Bh,
dobra nejlepšího
býwá widí
—
užití.
Tu
w úzkém
s
lidským lahoditi
prostranstwí, sklad
weškeré, ba wíce
kdo,
scbau
;
neb chatrné nowým úžasem
zlé
smyslm
wše, co
ped
zná cenu dobra
—
mž, pírody
nebe na zemi!
Bylt rájem Pán blahoslaweným tento sad, byw na wychod Edenu štípen od nho. I táhl Eden se od Aurany ^) na wýchod až k králowskvni
wžím
Selewcie^) welké, stawené
eckých od král, kde ped obýwali w Telasaru Edcnští.
W
tomto
kraji
zdlal zahradu zabýwajícím
U
i
tu z
zem
zrak,
i
Msto
plodislwé
chul".
i
jich stál strom žiwola,
kwtný plodem ambrosiowým
8) Jinak Haran, lilawní iiiisto
9)
let
rozliných,
ich
prosted pak wšcch
walný,
drahn
libém Pán swau libjší ;
štpm druh
kázal rsti
tím
na
behu eky
Tiyris
w
Mp^opo(aInii.
od
SilewLa
-stawené
po smrti AlexnnJra Welikélio nad remí Syrskau kralowal.
,
kterýž
$>0 7.
zlata rostlého,
a blízko žiwota
naše smrt, strom wedomosti wyrostal,
wdomosti dobra, draze kaupené wedomí zlóho K stran polední tekla skrze Eden eka široká, ^°)
za
!
bhu
nemnící, nébrž skrze chlum
kostrbatý prošia,
Buh
tu
zwršil
zpodem
zhlcená.
horu ohrad swé
za základ
bystrým nad praudem; ten
w
wystupuje
swíží
pramen, stružkami
sádek milý zapojuje mnohými
potom sjednot toku
z ásti
zem
ssaný líbau žízní kypré od
se
;
padá strminau
te
w náruí, jenž
se z
prduchu
mrákotného wyskýlá, a napotom rozdlený w tyry walná ramena plyne na rzno, a mnohá prochodí slawná králowstwí a kraje, o nichžto
nemístná tu spráwa
(umníli
to^)
s
lépe
;
líiti,
jak z safírowého
wrchowišt eabaté
potky wýchodnúh,
zlatém po písku a perlách
walíce se labyrinty bludnými,
pod stinnými odry plynau nektarem, nawštwují každé kí, kvvítí
ráje
a swlažují
hodné, jež ne
umní
hladké we hrádky a kliky titworné,
nébrž pirození dobré naselo
štde w pláni, po wrších i je ranní slunce prwním svvtlem,
w
šírém poli,
i
dohnách,
i
zahríwá
w poledne
je
huslí šerých laubí chladí stínowé.
Takowé
to bylo místo, krajina
blahá podíwání rozmanitého
:
\o, Tijiris.
7*
sw
lOO halsániem a wonnau
Ikijc
slzící
aníbrau, sady zlalolícíin owocein
chu
nawešcné milostné, Ilesperidské bajky,
prawdiwé
kde,
Prosted
jedno.
tu
bawícim,
|)ra\vdi\vi'li
widcli
palauky, a stáda skuhící
luliy,
niekau tráwu
nebo kopec palinowy,
,
nebo kwetné luno wodné doliny, wnadné bolialstwí,
prostírající svvé
rže
knílky každé barwy,
bez
trní.
opt stinná jeskyn neb skrýš chladným ústupem, jež réwí záclonné brunátnými hrozny mile obkládá Jinde s
wybujnelé se
za tím vvody chestící
:
píkrých
nebo w
se walí strání, na
cwnený
rzno,
kde Iepenalý beh,
jezero,
w kisfálowém
myrty
se
zhlídá zrcadle, swé praudy spojují.
Pjí plactwa kurowé, a wlíci, jarní wtíci dchem wonným dyšíce s luk a háj, chwjícím se wedau sust lupením, an zatím wšeobecný Pan ") s Hórami a Gráciemi kolujíc, jaro
wné
Enny
") sliné, kdežto,
uwádí.
kwilek, kwítí
Ni planiny
Proserpina chycena 11)
sama pknjší
mén pkné jest
trhajíc,
od Dita
Staí wsecko [wyosobowali
:
Pan
(\V5e)
jest
Grácie (milostnice, wdSkj) gsau píjemní Pasowé roku; ny) jsau Cas j)otrebný ku zplození a ledy tuto básníisky prawí:
dokonalosti byla, a každá chwíte
12) HInna
pkná
tem blíže Antiocliie oiiau Kustalskau
wala.
w
planina Sýrii,
w Kecké
Pramen Kastalskv
w AIrice.
ukonení wcí
že nyní pirozenost
>v
nco nowébo Sicilii;
wselikycli. Milton
nejpknjší swé
\v
a dokonalého pinášela.
Dafnin
kdežto studnice
píroda;
Hóry (hodi-
liáj
byla
s
ekau Oron-
jménu stejného
s
zemi a jako tamta básníiskau mocí nadá-
jest praiiten
Cliam, syn N,..^
wstí
básnííský.
a, Kjjyjit a Lii»yi
osadil.
Nissn, oslrow
10
mraného, tcskliw
liltciulu
pi Oronl rozkošný
ni
:
Ceres swetcin
jíž
Dafnin háj,
í
pramen
ni
wT-šií
Kastalský,
w Edenu
wrownali se mohli
ráji
ani Nissa, opásaná
Tritonem
:
slovve
Chám kde slarý (Polianuin Amonem, Jowcm Lihyckvm)
ukryl
s
ekau
wjspa.
i
Amallheau díf kwtaucí
ped
Baccha, ni,
maccclív Rhcy
oima
;
kde krew ") swau Abyssinslí králowé
chowají, wrch Amara, ') jmín
od mnoliých
prawým rájem, Elhiopskau pod arau, u hlaw Mílu slkwaucím skaUm zamknutý, zwýší jízdy za den celý
daleko
;
jednak za Assyrskau ohradau, kde wrah
widM bez potchy wšecku potichu, nowé, diwné žiwoichu rodiny.
Dwa
nicli,
z
wznešeni
a
wýlecnjsí jsaucc poslaný,
pímí, jako bohowó
krytí ra uchem uctiuosti
w nahém božské
wrozcné,
dustojenslwí, zdáli
pány býti; práwem swílil
:
!
z jejich
wšeho
se
twánosti
obraz twrcc slawného,
maudrosl, prawda, swatost písná, istotná;
písná, jednak na synowské stawená zwolnosli
A
•,
což prawá wážnost lowéka.
nestejní oba, jakož nestejné
widélo se býti jejich pohlawí
ona k lahod a sladkým
Jeho elo spanilé
s
;
ona pro lioha.
prostranné.
syny swé.
l;j)
t.
13)
Ainiii-íi, Iiora
j.
a
podntm
nm
w
pro Boha on sám,
;
zpsobný,
k rozjímání on, a k boji
w
Altysstiiil
wýlilúll au wýljornui ni«/.i
w
Kgyptí;,
w náramné pukne
sKalinami alubastrowviiii.
lvra^i;'"ií
102 jeho sliné oko wládu ruilo
ncohiiiezcnau
wlas
a
;
jacinly
wiikol s pautce wisely niu \v
a
kuerách,
po niu^sku
jedno k plecem siiokyni:
ona po pás lepv, na wzor záslony, nesla nestrojené zlalé
wrkoe,
wlasy prosté, ale wukol swíjené
we
jako swé
hrající prsténky, tak
réwa
ruiky.
vvije
Coz porohu
jcwilo, než utéšenau porobu,
welenau
piijímanau šlechetn,
i
wzdáwanau
tichým oddáním
s
pi skrowné
hrdosti a sladkém lásky zdráhawé
lánk
A
odtahu.
tajemných
téla
posawad se nekrylo,
a nebyl ten
winný stud, stud za úinky pírody.
Stude nestaudný, ó iianbo hanebná,
híchu plém
což
,
wzawše
šlo jest \v
I
chodili,
píed Bohem
neinili.
istoty,
žiwot nejblažší,
neúhonnau newinu a bez hanby
a
Takto nazí stáli
mu
z žiwota
sprostotu,
rod tíi pomaliv
jste
pauhým stínem
lidský stínem,
Tak
dwé
se
i
Angely, že zle
weda
za ruce
Adam
ncilcpi.í
kdy
nojinilostnjší, co
to
milostném se objímání slauilo
wsech mužii,
syn
;
swých,
Ewa nad dcery swé wseckv ncjkrassí. Pod zúslonau libosumné hustiny, na tráwníku, blízko swíží studénky, posadili se, a
po swé zahradní
sladké práci, juká jedno ziiwe ochladu, ží/ni
a
oddech
wlrík zslazuje,
zdiawoty a chtíi lahody
piidadauci,
obdwali owoce,
stedné owotc, což samo
sklonité
—
103 žwulna sedícím
w'l\ví podávvalo
kwtném
na nikéni a Jedli
zdrawau
Iráwy kobeici.
libivvost, a
žízníce
do kor erpali mok
z žídla
Rozmluw lahodných
a
také šeteno,
plného.
milých úsinechfi
zábaw mladosti
i
slušných spanilému páru, spatému
blahým swazem manželstwí, a
Wukol skákavv zemská
chowá
zw
a
si
diwoina, co
šprýmown
wede
si
jí
paus, neb
koli háj a
vv
samot.
hrála wšeliká
lew, a
te
les a sluj;
w dlap
swé
nedwed, tigr, lewhard, rys péstí kzle skáí i)i'ed nimi, sám neohebný slon namáhá se bawi je, a swrcuje hebkau traubu swau lu chytrý chaulí se ;
:
w Gordické
lichotiwe had, a wina
osudné swé
uzly ohoii mrštný,
dvvod dáwá zejmý
:
sytá zažíwajíe leží s
oima
olewenýma, neb ke
svvýni
'•')
lsti
jiná na trav
e.
brlohám
kráejí: an slunce nyní sklonitým nachýlené
oslrowum,
bhem a
k
moským
pospíchá
po wstupacím žebíku
nebe wycházejí
hwzdy pruwodní
pijdaucího weera, kdy, jako prw, ustrnulý stojí wrah, a posléze,
ledwa našed mluwu, takto zaúpí:
Peklo! co
to widí
smutné oi mé!
místo blaženosti naší posedli jinorodí tworowé, snad
to
ne duchovvé,
a
duchu málo menší, na
15)
Naráží
woztí swéiii
zadrhl
na d
oiitii
zem
plod
;
jasných nebeských
uzel,
nž který
mysl n)á
Gordius
,
Frygský
Alexaailtr Wcliký iiicCeiu pical.
Král,
na
I
104 lilcdí
podisvcni,
s
Tak
inohlaby.
niilouaij
i
podoba, lak walnau
iiíKm
O
krásau ruka Uvorící! newís kterak
bid
tebe,
bídí*
liladké dwi'
To
loto vvzneíiené
a
;
jsle;
bla/.i
by dlaubo trwala,
ale blabosl la, zle
promna,
wetší nad loto
twé ebutnání.
ulwrzena
waSc nebe, špatné na nebe
sídlo,
ohrazeno
bv wraba takého,
jest,
jakowý dnes wcšef, nioldo zniknauli wraha, wíiak ne
a
nuzných,
nepízní'
z
mne
Spolku hledám námi, bud'
napolom
:
\vy
;
mn
wás
hledám zpznení
buto
semnau máte
já
bvdieti
mé ne lak, wám bude whod
býf, že bydlo
n>iiž
jako tento pékný
ráj,
:
pijmete wsak
dílo
twurce waiebo
on je mne,
wám
zas
jú
;
líto
není žádnému.
líto
u wás,
úzkého, tak ilzkého, že s
nicii
je
radost Iwá, a /.uáiawí
ziiii/í
ro/.koi.e
Itiila
jak bhV.ka jest Iwá
ly,
|o
božská slkwí se w
žiwí'
dáwám
:
mile rád.
peklo, iNizewra swé brány nejšiiš,
pijme
wás, a pí-iwílají knížala
lamto
jeho:
než w tom
Za
to,
mjte pudí
wélší
kraji
bude
proslr.insiwí,
úzkém, pro mnohý rod wás.
že tam bydla není lepših(t,
mne bezdky
díky tomu, jenž mstít* se
na wás, jednak nekí'iwých
pro toho, kdo kiiw.
I
by
(jakž
prawd
nad ncwinau waií zželelo mi se, piece pícinaby obee sprawedlná, cti
a wlády zhojnní, ne beze msty,
swta toho dobytím, bv k
nyní
mne
skutku tlolmala, jejž jinak spáchati
zatracen
jsa
jakkul",
bvch
zliiozil
se.
jest,}
105 Taklo iniuwil wrah, líil
a barw.ui
potrebv
po tyransku ábelský swuj in.
wysokébo na strom
Polom na dul
s
sídla snesl se
mezi stáda
!\vcrnoli}cb, a jak se
wid z ei
te
srownáwalo
brající
te
se tím,
s
jebo úmyslem,
nebo skutk skauma
Nyní hvcm
stal,
koist swau, a podtají
z blízka
obchází
oním
j'jicb slaw.
plamennýma oima
jsa, s
nyní jako
je vvukol,
ligr,
který za nábodau
w
nkterém dw kwapne sehne
pak wstana
lese wyslídiw
útlé srny hrající, se,
oíhá slirbeny, až najde,
ob
skoiw úprkem ge
tu
zde
i
odkudby uchwálil
w jednu dlapu. Dychtiw Adam Ew, prwní muž
nojsnáz každau nyní, prvvni
—
anto
žen
~
takto wcce,
slyšeti
nowé mluuy hlahol plynaucí: Úastnice jediná, a jedna též ástko wšech tch radostí, a nejdražší pílí
sama nad wSecko! niniwší nás swt penesmírn dobrá i
štdrá
to, že mocnost
i
ta,
ten prostranný, jest, a
tak a wolná, jako
dobrem swým
nesmírná
;
ježto, zdvvihši z prachu, postawila nás
w do
takém blaženstwí, ac žádné ní zásluhy, ni lze
co by prospti
jí
nám
nemáme
konati,
mohlo, kterážto
jedné od nás žádá shržby, šetiti pikázaní jednoho
a
lehkého
;
mezi wšemi ráje rozmanitými stromy, chutné nesaucími owocc, nejídati z toho
stromu
wdní,
štípeného podlé stromu žiwota. Ai,
tak blízko roste u žiwota smrt
:
lOti cokoli lo smrt, jest lo co hrozného wíš, ze smrtí
nebo jísti
toho stromu,
s
známky
jmenowal s
to
;
Bh,
této jediné
poslušenstwi, mezi
známkami
tolikými wládení a mocnosti
udlené nám,
a
panstwí daného
nad jinými žiwoichy na zemi,
w powétí
Neprotiw se nám
a moii.
tedy jeden rozkaz lehký, majícím
wolné práwo požíwali do
wcí
wiilc
ostatních, a sobe obiati
bez pekážky rozmanité rozkoše.
Oslawujme radji
a
welebme
jeho dobrotu swých prací rozkošných
bu raubajíce bujné zrostliny, bu pstujíce pílením,
íiutlé
kwítí
;
a
což
tžké,
s
tebau
ty
to
—
sladké
Ewa dí O, pro nhož a z nhož uinna, z jehož tla tlo jsem, :
bez
nhož
wudce
mj
žádné nejsauc
i
a
hlawo
má
!
já,
já
platnosti,
myt"
owšem wšecku mu
chwálu dlužni jsme a díky wczdejií
zwlást
jest.
;
jenž šastnjšího požíwám
dílu, požíwajíc tebe, tolika
nadaného pednostmi, an družiny nikde nemáš rovvné sob. Toho dne asto zpomínám, kdy ze sna ponejprw probuzena, nalezla jsem
w chládku sebe kde
a
ležící
na kwítí,
kdo bych
byla,
s
swým podiweni,
odkud zde
a
jak
Nedaleko hrkot wody chestící z sluje
wycházel, a prostírala se
plynná hladina, a istá jako obloha s
stála :
bez hnutí
tam pojdauci,
nezbhlými smysly lehnu na tráwník
zclcnv, chtíc nahlíželi
w
tiché to
?
! ;
103 jezero, jež druli)in
.
nebem
innt'la
jsem.
Když se kloním paleci, ai naproti podoba se kloní \v mokré jasnot, na
mne
patreci.
s
ucbylím se zpt,
vvrátím brzy se zpt; potšením já, i wrátí brzy se potšením ona, na mne odmnnýni
uchýlí se s
I i
vvzhlédající saucitem a milostí.
Tam
oi
bych upírala posud
swé,
marnau tauhau prahnauci, le takowý, wysteha mne, zaznl hlas »Go widíš :
co zde widíš, twore
pkný,
jsi ty
zde,
sám.
ustaupá S lebau tamten pichází, za mnau poj, já powedu t, kde ne stín eká jemných objímání twých, brž len, kteréhos ly podobau a s kterým ty kochati se budeš, neoddiln twýn), rodci mu Ivvory tob podobné, zwána proto malkau lidské rodiny." Což mi init' bylo ? pojdu na rychlost nevviddln wedená, až zahlédnu i
tebe, twárnost urosllau a spanilau
pod jaworem, jednak ne
wnadn jak
ta
zpt;
lahodnau,
a
tak spanilau,
krotce milostnau,
jemná twárnost u wod. ty
Tu
já
následuje woláš hlasit:
Wra se, Ewo krásná, kohož utíkáš ? koho utíkáš, ai z toho sama jsi^ tlo z tla jeho, z kosti jeho kost já, bych tob bytost dal, jsem zapjil tob z boku swého, blízko od srdce, podstatného žiwota,
swého
míti
cht u boku
tebe napotom, ó
neoddlitelná, drahá
potcho
má !
ástko duše mé, má tauho, druhá iii;i polowiko Prawiw rukau laskawau !
—
:
108 ninc,
jal jsi
oddám
i
se a widíni, jak
spanilcsl a
maudrost mužská
nad krásu,
la
jest
jedna peknost prawdivvá.
Takto arcimatka naše obecná prawila, a s
pohledáním manželské
powabnosti nelianné a krotkého wzdání, polauobejmauci pilnula
ku
praotci našemu, a odpohi
wzdmuté prsy nahé
její
s jelio
se
ulkáwaly, jsauce zlatem plynaucím
wlas prostých
ukryly
wdky
sliností a
její
:
on kochán
usmíwal se spanilejší
milostí,
než se na Junonu
Jowiš usmíwá
'^)
obtéžkaje mraky kwítím až
májowým
stiskne malronálské
i
jsa
wolnými,
její
;
rlv
istým pocclowáním pry ábel se uhne záwistný a s zlostným žehráním :
hled po boku,
tak tauží do sebe Omrzaly úkaz, pohled bolestný
Tu
:
!
rájowci se pstí wespolek
li
objímáním, (blaženjším Edenem) chutnajíce rozkoš jednu za druhau,
an já zatracen jsem do pekla, kde
potcha
ni láska,
bydlí žádost,
ni
nébrž ukrutná
(muka naše nemalá,)
žádost nenabažena, a bolestnau
lauhau
zdá
Mež nezapomenu,
trápící.
co jsem
slyšel z jejich úst
Tam
se, náleží.
stojí
;
ne wšccko jim,
jeden strom
osudný, strom wdomosli, k požití
zbránný.
16) jak se vrStícky
Jiiiio
sinujc.
wci
til
iiflic
Co
?
/.n:iintín;t
wdomost
odluky, Jowís wyssf powtrf.
na parnulý zemi;
po jaru.
jim brání se
olior,
když
])tuiJiiá
?
Smysl j«st tiuí iiira na
i
;
109 podezelá, diwná
záwidl jim pán že se
vví ?
i
sláwá jich
?
wc
pro
i
!
by
té
zda hích, zda smít to
zdaž jen za
newdomím
jest to ten jejich blahý staw,
?
díuvod wíry, poslušenstwí jich
to ten
jest,
?
krásný základ, na njžby se uoálo
stawi záhubu
wzbudím w mysli
1
!
jich
rozkazm nalezeným zúmysln
žádost wcdení, záwisliwýin,
a
nechut k
jich, jež sic by wédomost bohu wrownala tím býti prahnauce okusí a umrau tot podobné Díwe ale pjdu dobe wyskaumat léto zahrady, a každý wyzwím kaut
na porobu
;
!
:
mohu z
z
náhody
duch
nebe
se s
nkým
potkati
pocestných, kdes u žídla
nebo w hustostinném ústupu, a ten, hodno, zprawí mne. Mj, ano o
em
mj
dobe
se
lze,
blahé dwé, a užiwiz,
než se wrátím,
uživv krátké radosti,
dlauhá potom tebe bída zachwátí.
To dw, odwrátí swé kroky nádherné jednak
s
chytrým pozorem,
po horách Zatím s
w
i
putuje
a
dolinácli, skrz les
odlehlosti nejzazší,
nebem okean
a
zem
i
pauš.
lam kde
rae/uji,
slunce nachýlené zvvolna zachází,
pímým bránu
wzhledem na wýchodní do
meíc weerní swé
ráje
paprsky.
Jest to hora z alabastru, zwršená
k
oblakm
jedna
s
a spatitediná z daleka,
zem
stezka pne se dostupná
:
jeden u wýsosti wchod, wše ostatní náhlé skalí jest, jenž slrmí swšené, k nedolezeni.
Tu mezi slaupowím
skalnvm sedM strážc
udre
ancfclskvch.
:
no ekal
(jabricl, a
nho
Okolo
noci.
\s lirách cwiila se rckownVch
nebe mládci nezbrojná, než na blí/.ce bra jich, kopí, pawézy a piílbice wisí,
zlatem plající
demanly.
a
Senito sjeda na
sluneném paprsku
pisel Uriel, jak
lelí
slielující
na podzim
hwezda náhle skrze noc,
ohniwé kdy páry
tíží
powelrí
wýslraha to plawciim, odkud
stríci se
I pone s kwapnosli tob losem tento dán pilná stráž, by w blahé to
wichru násilných. Gabrieli
úad
!
jest a
Toiio dne
sídlo neweslo co zlého.
u wysokém poledni k
mé
pišel duch
kauli, žádoslným se zdaje poznati
wíce
z
Wšemocného dl,
obzwlástn
a
lowéka, ten obraz jeho poslední. Popsaw jemu cestu, pozorowal jsem,
spchu wirem wírowal plnoní hoe Edenské, pistál, brzo widím jeho Iwá
kterak pln jsa ale na
kdežto
nenebeskau, temna u zlými wásnmi. Stíhalo jej
oko mé, až we
stínu
ukryt jest;
to zatracenc,
tuším, kdos
nowých
tropit
bauí pišel
toho wyšetiti bude
Nato kídlatý Urieli
1
mu
pée
z
hlubiny;
Ivvá.
wcce. bojowník:
není diw, že bystrému
oku twénm,
w oné
sluneného okrsku,
w swta spaust,
jasné wýsosti
neujde
nic
široko a daleko.
Jednak skrze tuto ilau posádku neprochází nikdo, mimo ty, kdož jdau nebe, dobe wdomí a od asu poledního nešel tudy žádný twor.
s
;
:;
111 jaký 7.\ý duch tyto peskoil meze zemské z úmyslu, že trudno jest, wiš, w tom pekaziti jeho podstat nadwtrné hmotných hrází záporau. Pokud ale \v tchto ráje polinách Jestli
nkde íhá w
zpsoh
jakékoli
zwím
ten, jejž prawíš,
wrátii
díwe
to
Slíbil on, a Uriel se
úsvvitu.
úadu
k
swému po tom jasném paprsku,
nachýleném nyní na
pod Azory
dl
") zašlému
;
ke slunci,
bu
ono že
kwapným nad míru swým denním obhem
bu
tu se octlo,
zem,
že
mén
hnutedlná
kratším obrátíc se k
tokem, na západu zstawila zkrašující šarlatem a zlatem
wýchodu je,
swým
odbíjeným trnní jeho oblaky.
Weer
a
blížil se,
saumrak sediwý
posupným swým rauchem wšecko Ticho prowodilo wšeliká
w swých
uložili se
daupatech
mén
pl
Te
potše.
žiwým safírem jasná,
a
piodíl.
zw
i
w
hnízdech swých
jen slawík bdjící,
;
ten jen celau noc tichu k
an pták
jej,
a
milau píseíi swau,
nebe stkwlo se
hwzda weerní,
jasných družek
,
wdkyn,
msíc, wzejda w pošmaurné
naslaupla, až
dstojnosti, zjewil newyrownané
swoje swtlo králowské a rozprostel
na temnostech šerých stíbrný swj pláš.
Tu
dí k
Ew
noci hodina a
uspání
an
Bh
nám
:
I
welí odpoinuli,
práci
17) Ostrowy
Adam Sliná manželko twor wšelikých
s
oddechem, co
w západním moi.
s
nocí
den
;
113 w
se cljtM, a rosa
sLí-ídali
tu
clinili
padající snowá, nii'ké diímoly
nám
tíholau
Jiná zwííala, lokají,
den celý prázdníce
po nepráci oddechu
a
méní*
ouí wíka zawirá.
polri'bi!|í
lowk
:
jisté
má
duse, tla /ameslknáni wezdejší a
wiclikterydí jeho
kdežto z
hodnost, jewí šetrnost
to jewí
Pán
:
jinvch žiwoichri hez-pj^acnVch
z
jednání swjch iádný
Zjitra,
kroej
aulú nedáwá.
než se prwní swtla záplawau
w^chod uhí, my wstawše pjdeme do swé milé práce, pilní oprawy onéeh strom kwétných, onécii zelených poadí, kde chodíwáme w poledne, po/.arostl) ch
wétwím, zlehujícím
si
naše dílo nesporé, a welícíin
wíce ruk, než máme, na okleštní
bujných
haluzí.
Ten
ono nakapané gumi,
nezhlcdn býti,
a
miláli
rozesílaný
kwt,
ležící
nešwárn,
chtí sebráni
nám chze pohodlná:
zatím píroda snu žádá posilv.
Jemuž Ewa dokonalá w pknosti a wdce mj tvvau wli já bez odtahu zpliiuji to káže Hh
Pwodc
:
;
Bh
ti
:
!
zákonem,
mn;
newdl' ženy wdomost^
ty
wíce ncjblažší jest
a
cluvála. S lebau obýwající, zapomínám chwíle w každém pocasc,
její
;
w každých promnách Sládek i
to
Híilo
jest
ranní
dech
slunce, kily
oswcuje
jitra,
|)tact\va ta
se
kochám zárown
sládek jeho w/.nik,
pro/pwowání
:
pole rozkolná
WNchociiiiim paprskv,
:
113 an so kwí't tipylí
rosau
zem
po
i
Iráwa, slroni
;
sladká wuní'
a sladko blížení
deili,
lahodného weiícra^ pak s
slawnjm zpewákcm
a
s
zpweni
p.oknvin mesícpin,
s
oborem
nauí od
weer
oni
•*
dech, kdy wyniká
jitra
ptaclua
i-annilK^,
ni
nad lim krajem rozkošným, si k
noc
tichá
a
lim nebes perel hw/.dnvni
jednak ani s
owore
i
úrodn
rosy
ni
,
lahodný,
slunce \Yzrliod
ni
ni
lichá
kwl
tráwa,
zápach po
deáli,
noc
chzí w
s
slawnym zpínvákcm,
s
Invzdnýiii bleskem, není sladká bez tebe,
K
emu
wšak
diwadl-o,
Dí
swlla, k
ta
emu pedek
Ewo wýborná
Tíoholidská dcero,
iyto \vukoI
zem
od ^ydiodu
a
k kraji poádní',
národm
?
nás: !
bell swuj konají,
západu,
fc
mcsíci,
slawné
an každtí oko zawicl sen na lo wicobecny
jí
posud
tau
s
od kraje
a
nenarozeným
swé swtlo služebné
chystajíce, chodí ^vzhru, chodí
jinak mrákoia by
\v
w
dol
noci získala
slaré piáwo swé, a udusila by
ziwoi u weškcrych jo/,
Iv
brž
pi"írody,~
zjasiiují,
milwn teplem mnohých úinku
i
pstí, hejí,
nebo
wcech
jemné ohne nejen
zÍR'í,
ásti
z
w mírnost uwodí
ssílají
;
swau hwezdnau moc
na v\šeliký plod, jenž roste na zemi, tudy schopný ku pijeli zralosti
od mocnjších slunce paprsk. Tedv, by jich \v noci nikdo newidl,
wlité
darmo
neswilí
lowka,
:
a mníš,
by nebylo
že ni/.ádných by
nebe nemlo,
a
diwaú
žádné chw/Jy Búíi
.
íí)
114 Milionv nctelesnýclí na zemi
lowk
tworii oljcují, nccli
spníujícc clila
spí,
ncústawnau pocliwalau
s
den
jclio,
neb
Ixií
noc
i
aslo jsme
jak
:
od strminy ohlasniio palubku,
nebo
z
baust o plnoci
blasy nebeské,
i
zulái,
slýcbali
w
i
sliídawVcb
pisnícb, welebíci Iworce wclklio
;
bu non
sládne slojí na sliázícb, asto kdy, obcházejí tento ráj, nebo pi nebeském zwuku znících nástroj,
plným harmonie potem, zpéwy
dlí noc
W
takých rozmluwách se wedli za ruce
k stánku swému blahému byl, jejž obral štípil
to píbytek
:
swrchowaný
lidem k útše
bobkowí
wíce akant
a
myrl,
a co
se a
tuhým
wonným s
Bh, kdy
wie
a požitku.
Za krow bylo hustostinné z
jich
a srdce k nebi wzdwíliají.
spletení
do hory pne
listím
:
rozmanitým, lib páchnaucíui
kowím, ohrazowal stny rozmanité
kwty
zelené
:
krásné, kosatec
barew rozliných
a
lže
s
jasmínky
wznášely a sluowaly hlawy swé
W
dílem mosaikowým.
zj)od
fioly,
wykládaly ])odlahu
jacint, šafrán,
krumpowáním bohatým,
a
stkwosttiji
hrály barwami, než drahé kamení.
zw,
Jiné twory tam, wjíti
nesmli; w
tak
ptaclwo,
wclké
hmyz
a
erw
lowka
mli uctiwosti. ÍNedostalo se w slánku rowa poswátném a saukroniém Sylwanu 18) Sjlwaii,
rolník.
'**)
luili
ni
Panu,
lesu
;
a
Pan,
jen
bíili
smyšleným,
iiasljrfi
Faunus,
bfik
strážný
115 nikdy pospati,
Faunm
ni
w lakní obývali
stínu.
s
Nymranii
W
zkrysi i'
uonnými
kwítíin, wénci, bylinami
Ewa snaubená swé prwní pli píse swatební, an
ustlala
kurowé
loxe manželské, a nebes
vv
onen
clen
Angel otci našemu piwedl w obnažené péknosti,
{geniální
byl
ji
wice zkrášenau
wícc milostnau,
a
od bobu
nežli byla vvšemi dary
zbobacená Pandora, (acb,
Ewé rowná !) nemaudrému
—
w píbod
kdežto Japetowici
Herma,
jsauci dána od
oklamala krásným okem lidský rod, k
pomst nade
krádceni obné Zcwsowa.
'•')
Takto ke stinnému bydlu pišedše stanuli, a
oba sirým pod nebem
modlili se Bobu, uiniteli
nebe,
zem, powlrí
ku kteréžto bledli, kruhu swétlébo
Ty ty
jsi i
obloliy,
i
msíce
a
a osy
bwézdnaté.
zdlal noc, ó twiirce wšemocný,
den, jejž prací jistau ztráwený
skunáwáme,
pomoc
blazí skrze
odmnnau
swau, a lásku odménnau, len wrcb
daného nám od tebe w tomto míst rozkošném, a piílišn vvolném, kde twé úastník hojnosti málo jest, a zbyt twj prší na zemi. wšelio štstí,
,)cdn;ik zaslíbil jsi zbudit' ze
dwau nás
19) Prométheus, syn Japetiiw, ukradl olieu z nebe. se pomstil, seslal jí
nej)rijal,
mu po Hermowi neb Merkurowi
nébrž bratr
gelio,
mén
Jupiter, by
Panilora
;
swan zpozdilau žádostí wPdní, že otwevvsi pusku, wseliké saluijící,
do sweta
je wypustila.
on wsak
maudr), Kpiníetiieus. Ten doweill zlé
ol»-
110 pokoUní zemi naplující, twnii neskonenau fl()l)r()lii kdy nespíme, wclcbilo s námi,
jc/.i()l)v
i
i
darw
kdv, jako lo, snu
Tuto jednomysln
hledáme.
bez jinýeh
a
w\konaw.se prostou modlitbu,
oh.slub
Piobu nejmilejší, wešli do slánku
uedauc
nemajíce swiékati
se, a
my
obtížné ly šaly, jež
nosíme,
tudÍ7,
jiodlé
sebe položili
aniž,
mním,
se
ženy odwrátil,
zwvkm
se,
Adam od swé ni
spanilé
ona lajemným
lásky odpírala manželské:
necha co chce mluwí
pf-ísné pokrytstwí
o istot, swatyni a newin,
zowa neistým, co istým hlásá
nkterým
welí
Tvvrce jemu
náš chce množení,
lowka
zhaubce,
?
Bh,
powolujc wšem.
a
Wílej, lásko manželská
!
i
kdo odporen Boha wrah !
zákone
ty
potomnosti prameni,
lajný, lidské
w
jedna ze wšech weí, swatá wlastnosli
!
ráji
obecných,
Skrz tebe zápaly
cizoložné z srdcí lidských wyhnány,
w stád nerozumných howad
tkají;
skrze tebe, založenau na práwu,
rozumnosti,
prawot
drahé piátclstwí
a
a
istot,
wšecka píbuznost
otce, syna, bratra, nejprw poznány.
Odstup žídlo
bych híchem zwal, neb hanl
lo,
nchodnau
mnl
wné
místa nejswtjsího,
sladkVch ])otch domácích
isté, neposkwrnné jest lože twé,
te
i
zdáwna
;
užíwali ho Tu mecc stelami, !
swatí,
patriarchowé
milost zlatými tu swíli
úslawná
I
t
pochodn,
jeji
pstí
a
se,
w kupních neiádnice
ncli
w
kídly zawíwá
lu
panuje
i)arlaln>'mi,
úsujcliátli,
bezinilostnéni, bezradoslném, náhodnénj,
prázdném
pož.í\vání
ne
iiiilosli,
dwtJi
neli u
;
bujném peslrojowúní,
\v
\v
límci bujíšenéni,
\v
hudbé
ne w
pulnoumj,
Ijalu
lam na službu
ne, jíž ulkanjí
bledí niilowník sné hrdé milence,
Tak uspáni
polupení hodnjší.
od slawíka jsauce, objímání
lilo
;
audy nahé
rže, sprchlé
kryly
sladkém usnuli
\v
nahrazené jitrem.
jich
kiowu kwélného,
s
ó šastné dwe,
Spí,
nejšastnjší, wtšíholi nepílíš
wda,
štslíj
podmsícném
na Imn walném
pl,
cesty
w zwyklé stáli
k
w
nemáš wdii.
že
vvíc
noc swým stínu klínem ztniiia
[Nyní
a
od
dob
klctiuu
biány slontavf
svvé
Cherubíni wyšedac,
bráni u wojenské-ni poadí,
noní
stráži
nejbližšímu Uzieli
!
")
hotowí, an Gabriel
wdci
takto prawí,
wezma
stráže
ka
;
pulowu
piln k poledni, a druzí aC krauží k plnoci, na západ sejdem
šlakuj
A
w dwé
hned, jako plamen,
ást se po kopí, Wyiíma z onch blízko stojící, len íturieli
cásl chýlí silné,
spchem
se lozdeli,
po
štítu.
•';
chytré duchy dwa,
dáwá rozkaz jim
a Zefone, \vy
se.
:
dwa
kridlatým len ohrad wyzwzte.
20) Slowe síla Doží. Ituriel pak ztKtineuú ^jWtíuí Kuií, t;»jeiiist\ví,
21j
t.
a toha, který tujeiiistwí hledá. jest
au i>rawo a
lui
lewu.
;i
Ztlnu
l'iíiioJu jmcua L itiaJu.
nczslawico zwláil
i
kde
snad spíre
weer
Tento
naprosto;
katilu
ni
|);il<,
dwa prkní tworow .skodv bezpeni.
li
leží
slunee nachýleného
s
pišed Anyel zprawil mne, an jakvs duch pekelný, (i inožnéh ?) sem wyrwaw se z
zámk
za zlým
mimo pochybu,
pekla, chwálal,
nnyslem
piiwedte.
a
jej
Prawiw uwádí swé
šiky tpytící,
msíná.
od jichž blesku hasla záe
dwa
Ti
pímo
ale
k stanu clnválají,
hledajíce zloducha
anto sedí,
;
i
našh
jej,
w zemské žábv zpsobe,
ucha Kwina,
blíže
kde
tolio
je.slli
i
:
naleznete, chopte
a
úklad v
dábclskymi usiluje wzhudiii
w
obraznosti
pístrachy
mrzké peludy, neb jedem živvnau moc
její
a sny,
poskwrniti, ježto z krwe wyniká,
jako
w
méké páry
z
loku istého
ranní dobé, chtje ludy
štípit'
\v
ni
neklidné a nepokojné myšlénky,
prázdné nadje
a tauhy, žádosti
nepoi-ádné, jakéž pýcha zplozuje
powlrnými obtžkaná
obrazy.
Takto pílícího kopím zlehka tkne Ituriel
pede
(neostojí
;
žádný klam
tknutím braní nebeskau,
navvrátlL* se
a
hned
musí k wlastní podob;)
wzskoí wrah
tu
zrazený a chycený.
kdy padne jiskra w sanitrowý prach, piholowený až na svp do beek, .Tak
jenž
má
k strašné
wznítí se ta
wojn
smolná pel
znikne náhle zchopil wrah.
:
lak se I
a
býti zásoba u,
w
do swé
blesk a tesk z|)risoby
cauwli krásní Angele,
:
119 iiiii' užaslí, tak náhle spatiíce
hrzy,
krále
tudíž ale bez slrachu takto
obstau}3Íli jej, a
Kdo
:
swóho úlek žaláe
s\vr/,envch, jenž
sem
ác
líží
odbojných a do pekla
jsi L ducliLi
wkradl a tuto peobrazcný
se
^edís na wražedlné slráži u hlawy
spících? »1 což
iT-íljio
dí
muv; neznáte,
\vy
jim Satan zdmutý pychau úštipnau,
»ož mne
neznáte?
druhdy, kdy jsem sedel
znali jste
dstojenslwí wysokém
\v
kam wy
tu,
dobe
i
nesujli;
jste wznikal'
duwod neznámy nejsprostjší w zástupu
že n)nc neznáte, jest býti
a
'.vás,
;
pro
pakli znáte,
se tedy tížele?
VVaše wyslanstwí se
o
obšírnoslí,
s
smesnau poíná
marn skoní
že
Jemu ueee Zefon hrdé
Nemni, duše odbojný, že. posud táž je
zpsoba
\v
sláw
slál jsi
Zhasla sláwa
ta,
t.vá
neumalená
a
by mohl poznán
jasnost,
!«
se
za hrdost
býti,
jako kdv
na nebi, jsa
cist a
jaks pestal
dobrým bý;
práw.
peklo twé jest nyní obraz twj,
hi'ích a
pošmaurný
a
mrzký
!
Poj
lomu, klerý poslal nás,
a
wšak,
poet
dej
jehož jest
tchto dwau ráje od zlého Cherub ekl, a vvážná jeho pohržka jinochow kráse powab pidala silici
i
nadmírný.
sli'ašli\va
kterak
\v
widl
ji
zahanbený ert,
Slál
klerak
je
dobrost
zpsobe swé a
!
tesknil její
;
milostná je ctnost;
nad zlrátau
:
zwlást pak, že zjewn znamenáno
umalenu
býti
il,
a
uvvidl,
jest
jeho jasnotu.
Jednak srdnalym
m- blaue
prawí jim
;
130
a
rSuze, máinli \v;iliii,
wálí
nejlepším
6
wvi neh on
neli
bude
ten klcrj' wvslal
;
wy
i
chwiily zisk,
Bázca
Iwá,
co by proti
u;'is,
tím wciií tu
:
mcnií škoda má.
líríi
Zcíon smly, rutí núin,
dí
nás
z
t(jbi'
nejmenší
i
Jsi bezbožen,
poídil.
nojlcpši
tudy slab
a
Wcda! odpowí'di wzlckcm
!
ncjirítcl,
nóbrž jako pyšný o., an železné nádliern,
iiryze udidlo a sliní
naped,
kráí;el
wáleili
wida neplatné, srdce
^'cb
strážní
úzce
práwé
stana
sešli
kde plukowé
Pátelé
w spojenVcb
a
se,
!
slyším
i
chzi
a nvní
Zon
jejich Gabriel
wolá hlasité
lak
scmlo kwapících, Ituriel se a
udce
nimž
k
])rucelí
\v
podjal slrael
adácb, k nowýn) hledíce
stáli
rozkazm,
s
bry
s
jinak neuslrašcné.
jelio,
se blíží k západu,
vliž
utéci
i
i'vehlvch
\)o
ji()h,
blesku
w tmách
jewí
:
:
nimi tetí kdos; chod jeho králo\v^k\',
licliá
ale jasnota
zpupné zdá
dle
;
powahy
se býti kníže pekelný
podobné, že neodejile bez putky
mužné
stjte,
éíhá w
Iwáii jeho
;
:
wzlek.
Ledwa dokonal, kdv pijdauce ti dwa w krátkosti, kdo, koho wedau, jest,
jewí
kde ho \v
nalezli,
ím
zamrsiknaného,
jaké postawé a zkrylém
K nmuž Pro,
z
(')
oslia
hled,
Satane,
\v
služb jiným,
z
jsi
uložených zlob iwé, jižlo
a s
zpsobu.
takto Gabriel
mezí wykroil
pekážíš tebau neklesš
:
mají nioo
pro
w
jsi
práwo
a
z
tebe zwdi-li,
lenlo ráj se
oJwážil
jíli
lak zdá se, ublížiti spícím
cA\iL',
kterým
Duh
tuto
Jemu
dal obyt blažený
w
Gabrieli, ty jsi
?
elem wcec wrab
jK)l)rdliwym
s
;
tm,-
:
nebi držán byl
maudrým, sám já takowým jsem tebe inuM po té otázce mi o tom pochybno. Žiwli
je kdo, jenž
ti
kdoby
moha
z pekla,
zatracen jsa jakkoli? pililby a
smle
w
by se
trápil
rád
;
?
se newyrwal,
to,
zajisté
ty
které koli uiíkal
od
místo,
kdcbv daufal
bolesti wzdálené,
zmni
nahradili brzo bolest
Té jsem hledal
muky
s
radostí,
potchau.
Tob
tuto.
malá dba,
an jen dobré znáš a zléhos nezkusil.
WytVkáš mi mezi uloženau nám?
a
si
utwrdí swé brány železné
wézi chce! To prawda ostatek to
s
mraném
kdo nás w tom
lépe ten,
píbytku
dosti na otázku Iwau; :
jak
tak naih
dí,
wsak není úkor, není
mne,
násilí.
Tak on zhrda. Jemu Ani;el rckowný powržliwým prawí takto úsmchem :
Jaká
ztráta
w
nebi toho angela,
jenžto maudrost zná a upadl z hlauposti! z
wezení pak prchna na rozpacích jest
powážn, zda má
ty
kdož se jeho
tíží,
jaká odwážnost
bez dowolcní
jej
wyvvlekla
;
káry swé,
Sud
tak
z
zwáti
maudrými,
mezí pekelných
maudrým
a zhostili se
saudí utéci trápení.
tak zj)upníku a setrwej, až hnew,
kterén)u
ty
utíkaje nabíháš.
!
122 scduicrvin
sprchcin uchvváti,
U"'
/.ainrska tu ilaii
/|)i'l
ne/prawila tebt^ ni/.ádnau
ježil)
bvli
a
maudrost du pekla,
luuku ruwnau j)()bídnijU'iuu
neskonenému.
liiiwu
emu
Než
pro
se celé peklo s tebau neíli
jichli
muka
mén i
mén
mukau,
liodna úleku
?
mén
Srdnatého wéwod}'
tuhý
?
?
jest
snášeni
jich k
ly
.sám ?
muky utíká! ó lo, kdyby zjewil duchn) prawau píinu který prwní
útku,
xbliem sám bv
ty
Naež ábel Ze
neslal se
takto prawi
se nelekám, ni
krím
pí'ed
dobe, posmwariý
wíš lo
Nejsmleji
oslál jsem,
hrom
žhaucí
napomáhal
li
hlun
po
mukau,
kdy we bitw piispíwal, a iwé
bráni, jinak nestrašné.
ncwdomí
z
tvvrdé
:
Anj^ele.
Než twá slowa wždycky, prw tresí
!
posupn
i
posawad,
t, co píslušno
/.kaušce, a
po zdaení zlém
wdci wrnému, neodwážiti se, mimo zwdv, k wšcmu nebezpecnstwí protož na
let
já, já
sám jsem
skrze propast pustau, wyskaumal
swta now stwoeného, nemlí w pekle powst; lepší najít" obydlí, a
wojska swá
lu
o kterémž tu
daulal jsem
zchwáccná
usadili na zemi,
stedním powti; by bych proto držení ml ješt zkusili, coby ty s tmi pluky šwárnymi nebo
\v
proti
tomu sml, jimž snáze byloby
i
pánu na wýsosli hledl' na
slu/.bu,
žalmowali wúkol jeho stolice, u
:
prvvé wydal se
se podál
plazit",
nežli bojowal".
i
[lak
:
:
133 Jemuž rychle wecc Angel bojowný Mluwiii a zapírati na ryciilost, íci, že
pekla utekl
jsi
mautlrosli,
z
potom pro zwdv, ne wdce, Satane
O
wrahm ta
!
tlu také
A
káze
wojenská,
wíru Bohu swrchowanénni
smíš se zasazowati
klanl se
o wolnust
ty
!
?
kdo tebe wíc
?
a plazil, slauže otrocky
wznešenému nebe mocnái ? a jej mohl bohowati
aby swrhna
tob
Ale pozoruj, co káži
pry
?
!
waše poslušnost,
mrzký pokryte
ty,
!
liodnému
lilavvy
to ten wíry slib a zrušit*
josl,
?
odbjcii swých zástupu
?
byla waše
lliáie
nazýwáš
slowa wíry swatourážná
ta
Komus wrným To
wrným
a ty se
!
se kli, tam
odkuds
:
pro sáni
prv
prciil
?
!
!
:
od
téli
w tchto tebe mezích napadnu poswátných, zpt w jámu pekel zawleku, tudíž w okowách, a tamto pitužím
chvvíle
takow, že pohrdati napotom neudá se záworami slabými. Takto hrozil on
pohržek,
jej
než Satan nedbaje
;
dále týral wzteklcji
Chystej okowy, až
budu
pyšný strážný Cherube
prw
té celé tíže
!
wznm
twým,
než nadj se
mého poiti
a
silnjšího ramene,
nebe král
na kídlech twých jezdíwá, a
ty s
tau
oiroinau, jhu zvvyklau, ten wítzný jeho taháwáte
wz,
tam po dráze
slawné nebe dlažcného
Takto mluwil. wojsko
stalo z
hwzdami.
Tehda jasné Angel
crwena
se oliniwým
;
swau
;
:
124 w mbícowé
/ostriwic pnk
ady
swO,
poali ho
i
dwa
ruliv
swirali
wiikol zhusta upi'en}mi kopími
kdy na dozrak'in ke
jak
klas
poli osinati
;
obilném
ziii
luijowé
kaai wílr
ch\VL'jíce se Inau,
nach}ii
je
slané rolník pcliwý, a hojí se,
nadjné zrno aby na liiimn ncwzal plew, Z té strany Satan zdšený za
sebral wšeeku sílu swau
;
a
šíe se
co Atlas hora, ") nepohnutedln,
stál
strm
temenem
k nebi
a lebky
;
posedl rycbloperý strach,
jelio
w swé
cos psti,
Nyní hrozní
štít
se
šli
wrch
i
ml
kopí pos|)oIu.
i
inowé,
státi
netoliko ráj tau mocí, alebrž
Invzdná nebe obloha,
mly
živvly
býti
wšccky snad
"^zboieny a ztiíštny
náramným
wný
lee že
i
jich bitwy úsilím,
l>iih,
tak strašnau pedjíti
chtje putku, wywsil swau na nebi
wáhu
do
zlalau,
mezi Aslrey
té
a štíra
doby k spatení znamením,
na které, co stwoil, wážil ncjprué, okraulilau tu zemi wisutau a to
rownowážné, okolicné powtí, nyní wází wšclikeré píhody, wojny, králowstwí.
útku
a ])útkv
wylel
K
té
wrahowy,
to drulié
tklo se
pipal záwaži a hle
!
hídele,
kteréž wida Gabriel, dí wrahowi
Satane,
22) biuau do katili
Wysoký skály
znám
wrcli
oltráccu
nubcs uu pleci.
w
sílu Iwau, a
Ma.iritanii.
jest.
OUr
znáš
ty
mau
;
jak^s, Athis, Iilawau
IMcdstawuje se
w
ló
zpusob,
Meduiioiiítí
125 není naše, ale
lirv dána nám
s
jakéž ledy hlupstwí
jí
se cLlubili,
kdežto wíc, než nebe dalo, ani twá, ni
má,
a
zdwojená
zem
zašlapati tebe jako
diiwod tamto wiz,
w nebeském tom kde
ty
lehkým
—
odpíraje.
s
nemže jest
prach cti
má,
:
osud swuj
znamení, kde wážcn
;
ty,
slabým wyjewen,
a
jsi
Pohlede!
mískv lehkost swé reptaje;
sám
a
:
i
a seznal
wrah
nemeškal, a prchl
ním prrhlí noní slínowé.
tZii
Z Adam
mela noci l.
hrady na práci. k nijstrazcní
pítele.
ho
wyjdnii do za-
modlitba ranní.
Buh
posílá
Inrali
rozmlmvy A)i^ela
s
Adamem.
stawu, oznamuje jemu., jedcého usiluje škoditi;
potom na
Icta
wesská,
má
nepítde,
Adama
se v< ráji.
a
pi
Adama
Rafael ostíhá
prosbu,
Rafaile
a mjstíhali se
u> jjos/K.uns/irí,
a mvádí do stánku.
n>ítá,
a
Bohu.
Abeliel.^
horliivý Serafín, opustil
JXyní ružowými wzcjda stopami,
w
zorním nebe kroji, jitro, perlaini slkwlými zem kropilo, an Adam se wedlé zwvku probudil.
wvnikaje z
jciiinVcli
Byl jelio sen,
isté krmi' par,
Icbký jako powtií, jejž niirný šust
mhawošerÝcb potok, listí,
a
šumání
(obáiikn to jitenky,) a
zpw
placlwa, jímzlo každá plese ratolest,
snadno zapudil. widaueílio
ano
\v
Tin) wetší jal
diw
lio
Ewu neprobuzenau,
neklidné se Iraudí drínjolé
;
zechrané Wvwstaw na pul pii boku •/.lalé wlasy. jejím naebýlí se k ní, a zawsí nad ní oi plné lásky srdené, bled cilem n(!\výslowným na powab žbaucí byly líec
její,
Iwáic spanilé, jmiž ona spíc
i
bdic
ní
o jdio
pro mu tm
wijprawuje
odboj
baui buie.
Ani^eUhv na nebi. Jak Satan swedl swé pluky pulnoyií, a stropil proti
jitín)
Oba
Rafael sslupujc s nebe, a ukazuje
osidel tu
Adam
bi/
srn ncohi/cjrii),
feši zarmanccnau.
Jich
jich,
ý.
t
Ewa Adamu
swilt vyprnwíijc
Nff
pá
e \v
j)
123 Polom
oplýwala rowne.
tkna so
Probud
libý Zefyr, sepce takto:
ó
má
se,
nejkrásnjší choti rozmiiá,
nálezku muj poslední,
Probu
mj
my
;
rf>7.koši
!
zowau nás
se, ai switá jitro,
pole okálá
nejlepší
má wždy nowá
nebes dárku,
maíce
ranní
neznamenáme, jak wzstelují
chwíli,
strmky
naše
jí,
kdy dmydíá na Floru
tich}in hlasem, jak
štípené, jak zakwetá
cilrynowý háj, a kterak
myrhy pste se barwami,
kapají, a sliná
s balsámem píroda
a woela na kwítí
sedíc wvssáwá tu sladkost tekutau.
zdšen
Procitla tím šeptem, jednak zhledši
Adama,
O
jediná
ty
dokonalosti a ten
obejme
jej
a rce
:
mé duše potcho, chwálo má ó jak !
twj obliej
wrácené
a jitro
ráda spatuji! neb noci
ach
té,
té
noci nikdy posud nezkusila jsem. Snilo mi se, (sniloli
neb co
jakow
ne
mla nébrž o smutku, duchu mému neznámé
zjitra
o klopot,
díw
?)
tob, co w den jsem dlala,
jindy, o
;
;
Widlo
noci.
té strastné
an kdos u samého ucha
vvolal
se mi,
mne
nmla
na procházku jemným hlasem,
Iwj
to
býti,
kaucí
:
Evvo,
pro
jsem
tu spíš?
nyní utšená chwíle, nyní chlad, nyni ticho
jest,
jenž ted
w
le tam kde
non
tomu ptáku
hauští
ustauplo
šwíloícimu,
wede
te
zpwy
pesladké,
we swém úplku w píjemném swtle saumraním twá wcí wšelikýrh, dilo milosti;
msíc
kraluje, a jewi
l2Si
na
(larmo; noníli, k(\n
by pnpaliil.
líclje slilódá nczislnýnia oClnia
jasnó nebe, na kdbo nc/li na
Co
na kolio
i
pírody
Icbe, Iv laubo
zoí
ti>
?
koli,
|)oli'i>cno
wšecko kochá powab
w
za tuau krásnu
!
jest,
wseoko
a
Iwiij,
lesknol.
jako na Iwúj hlas, než nenaleznu
dám
chteci naleziiauli,
zbehám drahn
do
se
nitlh'
powstanu
I
ti',
cliiizc,
stezek, tuším, samotná,
až se octnu tam, kde strom ten wedení
Krásný
zakázaný.
slojí
krásnjší než we dne tak ni
kdv slanu tu
kdos,
jako jeden
podiwením
s
zpsobe,
té
\v
z
widC'1 se,
w.O
olir;:znos!i
tch, jenž
s
:
palreci,
lak krídlalý,
nebe asto
k
náiu
Rosné jeho kadee
picházejí.
ambrosií kapaly na ten strom
:
ten
;
O
hled podobn
strome, prawil, spanilý,
peližený owocem
což nižádný
!
neulehí tob, žádný sladkosti neokusí twé, ni clowk, ani bíili ? Tak se wdoniostí božskau pohrdá? imvsl saukromný ? l>raíi kdo
Záwistli, ci který
—
brání požíwali tebe
mn,
mn
dobra
nikdo nezháni;
Iwélio, jež ty
na
by
rwal, a jedl.
I\Inc
bvIV
lu šlípcn
Hekl, a nemeškaje rukau
hrza
biaíi,
podáwáš,
odnážnau jala
studená
nad smlými slowy, skutkem smlejším ztwrzenými
sladké
On
nálile.
potšením, prawí
:
w samém sob,
Zakázános tuším, že boluiw uiiiili
li()dn('',
jsi
jemuž
by se udalo
pak, nadchnut jsa
Rožské owoce
;
siaiiší
!
o zákaz
jediné
liolia
a
pt
prou
z
lowka
!
:
!
!
139
lowk
mnedle
bohem
nenilby,
b^ti
ježto dobro, bywši wíce
zdleuo,
zrostá hojnji a neuráží se,
ano slawí wíce dárce dobrého. Pojdiž, twore šastný,
poj a zdl mžeš býti, okus,
sta
a jez
Ewo
angelská
jsauc šastná, šastnjší
:
dstojnjší nemžeš;
bohy bohyní
se mezi
na potom, a složiwši
okowy
ty
w powtí, tak jako my; asem wstaupej w nebe, za zásluhau twé zemské, obcuj
wiz, jak
bozi, a lak žiwa
žijí
;
bu
Rekl, a pijda podáwal mi owoce,
ústm
jež byl urwal, k
utšená, chutná
wn
psobila jedení,
že,
nemohla jsem tudíž pak
i
podáwal mi je
taký chtí
zdá mi
nejísti.
:
I
se,
okusím
ním se octnu w oblacích,
s
dole widím zemi porozestenau
nesmírn, wýhled
:
rozmanitý, daleký
a
diwný mi ten
let,
a
zmna
ta
takowého zwýšení, kdy na rychlost zmizí
wdce mj,
snesauci se
O
a
já,
tak zdá
dol padnu we
mi
se,
spaní.
jak ráda probuzená spatuji,
ano byl jen sen na swau noc
;
!
jíž
Tak Ewa taužila Adam wece truchliw
:
Podobo mé twái, dražší plko má zámutek, jenž we snách tížil mysl twau, nic mi se nelíbí traudí rown mne sen Iwj neobyejný, snad, bojím se, pošlý od zlého. Než odkud by to zlé ? w tob nemá místa: istaus stwoena. Jednak wz, že w duši mnohé skrownjší !
;
moci slauží rozumu, co wládcowi;
prwní mezi
tmi úad
zastáwá
:
130 obraznost; kteréž
ze wsech wecí zewnitíních,
ta
nám
pet ilých smyslu pedmítá,
twoí podobizny, wtrné obrazy, jichžto rozwedením nebo spojením koná rozum to, ím twrdí se a prí,
wdomostí nebo zdáním jest. Ten se \v swau, kdy odpoíwá píroda, schránu uklidí. Tu bdíwá mimická
a co
rozumu; ze pak podobizny slep spojuje, obraznost,
následuje
a
w
plodí diwné Iwárnosti, a zwlášt mísíc slowa, iny, dáwné
s
snách,
uowými.
we snu twém jest, tuším, nemalé podobcnstwí weerního našeho rozmlauwání, s cizím jakýms pídawkem. Tak
i
Nebu
lowku a to ze,
smutná,
ale
wcházeti
má
mže w
mysl
zlé
wycházeti bez wady,
i
bohu, jen kdy neswolí
i
se kojím,
jest, jíž
nadje,
co we snách zíti tebe dsilo,
Bu
bdíci neschwálíš.
tedy weselé
mysli, aniž zasmušuj len obliej,
jenžto
býwá w jasnot
nad spanilé
jitro,
a
potše
kdy se ponejprw
swt usmíwá: a wstawšc k pojme w háje, k studénkám
práci swé
na
ku
a
kwití,
ježto nyní otwírá swé rozkošné
sklady
wní, dochowaných pro
Takto tšil
Potšena z
Adam
tebe.
krásnau ženu swau.
jest; jen tichá, spanilá
každého
jí
oka
slza
ukane,
sete wlasy swými jiných dwé drahých krpí, po hotow stojících
jižto
:
w kišálowé záwoe, on díwe skaply, ucelowal
než
wraucím líháním,
jakžlo sladké hntlíwosli piíjcmná
:
I3t znamení, a zbožné
Tak
bázn ped híchem.
se vvšecko zjasnilo, a na pole
oni chwátali
wyjdauce
než prwé, hned jak jsau,
:
schrány
z té
den
znikajíci
stromowjch,
stíníi
a slunce zoili,
wožem swým
anOj ledwa wstawši, ješt
beh
okeanowých se
tykaje
rownolehlé na zemi swé metalo
rosné paprsky a w^hled daleký
odkrýwalo u weškeren wýchodní
plan Edena, ponauce
ráje kraj a šastné
sklánjí se hluboko, swau modlitbu,
každé ráno konali
již
w zpsob mluwy
rozliný.
I
zpsob
rozliných a zachycení swatého dostáwalo jim se k chwále
'bez nesnadnosti, tak
od
twrcowj
mrau wyené
slušnau
rt,
jich tekla
zwun,
i
neb zpíwané, lehká wýmluwnost
e
i
skladný weršj
tak že harfy bylo
ku pidání
sladkosti.
I
neteba
poali
Twá jsau, ote dobra, slawná díla ta, Wšemohaucí twá ta spausla weškerá, diwná w kráse ó jaks tedy diwným ty, Newýslowný jenžto sedíš nad nebem newiddlný nám, le jedno w stínu, !
:
!
w tchto
nejnižších z
dl
a
twých,
ta
i
twau
jewí dobrost nestihlau a božskau moc.
Mluwte wj, jimž snáze, swlla synowé, Angele
!
na
jenž patínce
twáí
w
chwalozpwy hlunými, dny bez trn; wy na nebi:
tvvá,
nocí,
welebíte jeho
na zemi ho chwalte wšecka stwoení
w sted a na wky hwzd ty jež jsi w komonslwu i lépe piísti
jeho prwé, posléz,
Nejpknjší
z
noci poslední,
!
!
9*
u
!
133 tebe k úswitu, že, jsauci
jistá
dne
rukojm, swau jasnau wonís koruna jitro líbezné? chwal w okrsku ho swéin, kdy se
w
dní,
Slunce, jenž
toho sweta welkého
uyznej wcMsím býti
a oko,
duch
prwní hodinu
tu sladkau
jsi
jej,
w wenéra bhu swóni, \v swém w polední swé wýsi, w swém padání
chwal ho
i
wychcuhi,
!
nkdy slunce prwodím, nkdy obíháš s hwzd stálých oborem,
Msíci, jenžs
we swém okrsku, jenž obíhá ohovvó druzí, kteí blaudíce Wy tajné plesy wedete, ne bez pní, zwute jej, jenž jiskru ze tmy wykesal Powtí, wy žiwly, plody pírody stálých
!
twerotwárn
nejstarší, co
wným
I
smíšeni,
jdauce kolem, znik a posilu
dáwáte wšem tworum, slawte, welebte
Boha welkého w swé každé Mhly
a
promn!
wýzewy, jenž nyní wstaupále
hor a jezer parných tmaw, pošmaurn, až by slunce waše raunné obruby s
zlatem powleklo, wždy ke
swta
twLirce wstaupejte
zastíráte
bu
:
cti
a
welkého
buto
že
mrakem nebe bez barwy, zem suchau w
že na
dešti spadáte,
k chwále jeho wstaupejte
i
spadejte
!
ty wlrowé, prudkým dchem; powlowným chwjte wrchy swé, wy sosny, s rostlinau wšclikau w znak chwály jeho chwjte se; studénky a wy, jenž brkem teete, libozwuní potoci, wzni chwaln jej
Wqnaucí wy od úhlu chwalte
jej
hrkot wáš
i
i
!
Spoj hlas
ptákowé, jenž pjíce k bránám nebeským,
swj každý žiwoich, se wznášíle let
wáš, a hlahol wáš
!
133
zpwem
kidlami a
Wy, co w wodé
wznášej jeho est
plowále, co bydlíte
na zemí, neb kráíte, neb hrayzíte,
weerem
oswdujte, ránemli
jak
nezní wrch
zdroj
dl,
i
i
VVítej,
kráU wesmírný
udluj
jen dobra
!
nám,
i
swíží chlad
zpwem mým.
chwálau jeho, rozehráni
bu
milosliw,
aoc
a jestli
zdlala co zlého, nebo ukryla,
rozpu, Tak jejich
jak to
w
se
swtlo rozpuzuje tmy
nevvinnosti modlili, a mysl
útchy
brzy pokoje a
wnilíní nabyla.
kwapí po rose
I
wonném
perloué a libého,
!
do sadu
kwítí
kde strom hájek owocnych
wtwí w
bujnorostlé
dálku píhšnau
rozkládá, a jalowému objetí
poteba.
brániti je
Neb snaubíce
pojí s
jilmem réwu, ježto wdána
jsauci,
wkol nho rám obnáší wnuje mu hrozny
zh
manželské, a
brunátné
;
zdobí jimi
swé on za wlastní je pijma plod neplodné swé haluzy.
\V tomto z
hry
zamstknání milosrdný
Bh
na ne shlédl, a kyna powolal
sob, towaryšského
Kaíaele k
Angela, jenž
s
Tobiášem
dáti se
ráil na cestu, a jemu snaubiti
díwku, sedmi Rafaeli
Satan
mužm
slyšíš,
strastn snaubenau.
prý, jak na zemi
sob poíná,
wywew, do
!
jenž z pekla se
skrze propast pišel mrákotnau
ráje, jak této noci lidí dvvé
zarmautii, a umínil
i
je,
i
w
nich
wšecku zmait' rázem lidskau rodinu. Protož jdi a dnes co pítel
s
pítelem
:
134 obcuj
Adamem, kde najdeš koli jej neb schrán ped poledními
s
vve sianu,
úpaly, an po swé denní okiíwá
pokrmem neb odpoinutím.
práci
Rozmluw
wyu
nim, a
s
jeho staw, a blahost
Dej mu nemnl
jen na jeho
ta
wli swobodné,
WLih,
jak blahý jcsl
jej,
promnné. by píliš bezpena
wýstrahu,
ac
sebe; zwstuj jemu, jaké nau
íhá nebezpeenslwí,
a
jaký nepítel, spad
nebe nedáwno,
jeho pádu
pílí
úsihm?
;
stawu blahosti
s
odstup
to
s
od koho
klamem,
ale
;
lží.
O
tom jeho zpraw, by hešiw swobodn, díwe wýstrahy a napomenutí, pekwapením newymlauwal winy swé. Takto mluwil Hospodin
míru sprawedhwosti
:
úad
kídlatec, swuj doslaw ze
stedu
kde
stál,
a wyplnil
swaty dlel
ni
;
alebrž
Serafských plápol,
tisíc
pislonnv kídly slinými
znikna lehce,
nebes prostedkem.
letí
Rozstaupli se tudíž
kry
angelské,
uiníce spchu jeho proslranstwí
brán
Empyrejské po dráze. Kdy kn
nebes pikwapil, hned brána od sebe sama, na zlatých se toíc stežejích,
odemkla
se
do
koen
wšc dílo lo
;
prstu stawitele wsemohaucího!
Odtud ani
(že ni
hwzdy
mraku, jenž by
nápodobnau jiným kaulím
zem
kauli a tu
ownenau Takto
w
zaclonil,
nebylo,) on skrownau zí,
Pán
swítícím,
zahradu,
cedry wýše
wrch
wšech.
noci, Galileowými skly,
zemo pochybné
a
moe
w msíci
135 obraznost; tak mezi Cyklady')
vvidí
plawcc Delos nebo Samos znamená z daleka, co mrané Tam on nachýleným letem dol walnau nadpowetniau
w^spy
vvesluje skrz
swt
1
lírá
chwním
oblohau
swty: stálým
wkol hwzdy
plyne kídlem již
poskwrny. pospíchá,
w hebkém
led
úhelní;
tomto powétí
silnjším, až
tu,
kde orel se
wznáší, uwidí jej hejno pernaté
w pospchu swj chrámu, w Thebách
úžasem, co samoleta,
s
letícího
w
^)
pochowati popel
jasném Slunce
Z náhlá na wýchodní
wezma
pistane, swau
krídlatého Serafa
:
Egyptských.
ráje skaliné
wlastní
šest
kídel
zpsobu^ nesl,
k zaslonní twánosti swé nebeské;
jednch dwé,
co krylo jeho široké
lopatky, se wztahowalo na prsy,
na wzor plášt
prostední, co
ozdobením králowským;
s
hwzdným pásem
obtáhly
bedra jeho, zasioníce wšecka je zlatem pernatým a nakropenými
w nebi barwamí a tetí stínilo od pat nohy peitými cetkami barwy blankytné. Stál jako Maje ;
syn,
»)
potásaje perutí, že nebeská
wún
naplnila drahné okolí.
1) Ostrowy na 2)
Staí
stedozemním moi,
smýšleli
,
že
pták
samolet (Phoenix)
až
do 700
let
potom že zdlá sobS hnízdo ze stkwostného koení, kteréž se od Z popela geho mladý samolet poslunce chytne a samoleta spálí. žije,
wstaua,
letí
do Theb Kgyptských,
popela pochowá. 3) Merkur.
Hwezda
kdežto
w
úhelní jest polární.
chráme Slunce ostatek
;
136 Poznawše ho rychle strážní Anj^elé ped dstojností a welkým poselstwím
to tušili jeho wstali uctiw snadn, za welkým že chwátal poselstwím. Minuw slkwaucí jejich stany, hrál se te ;
hlaženau tau krajinau, skrz lesiny
myrtowé a nardy;
Tu
paušli? sladkosti!
swé prwotiny mladau bujností
wynášela píroda, a panenskau fantasí zbyt lahodnosti wšeliké,
umní, po rznu w požehnání nesmírném! koenného lesa wycházel,
bez prauidla, bez
rozprostela Jej,
kdy
z
náš, jenž práw, kdy wypclednné swé paprsky
uzí Arciotec slunce
wrauci na
w
ln
dl
spauštlo, a chladnau zem
jejím zahíwalo nejhlubším,
sedl u wchodu swé stinné besedy. U wnit Ewa, w slušné dob chystala
obd, chutné úrody,
mly
prawý chtí,
mízu mlínau nápoj stredný
mezi
tmi
podoba
žízn hašeni
z
jahodek, a
;
jižto
spšn
Ewo,
jež kochati
a k
Adam
poj,
wýchod
stromy, jaká peslawná
se bére k
nám
;
to druhé
switati
kterýs welký rozkaz
s
i
hrozn luok, ka:
a wiz tam na
widí ráno o poledni
snad
z
wolá,
Spchem bž,
a co
nebe pináší,
ráí tento den
pobyt' s námi li
se
koli
!
w zásob,
pines w zbytenosti, bychom píslušn uctili z
a
mli
toho našeho
nebe hosta: slušno dárci podati
ástku
z
hojn,
tu
dar
jeho, dáli z hojnosti
kde rozhojuje píroda
1
f39
sw)
iirodny
zrst,
jsauci úrodnjší,
za poziwáníin
a
uí
neskrowni.
Jemu sliná wece Ewa swatý
zem
:
Adame!
prachu dchnutím žiwota
nadešený od Boha
malá
i
I
lu
staí zásoba, kde wždycky uzrálé na wšech
Wyiimu
tob wtwích kyne
co za schowáním jchránhwym
to,
získá Irwalost a ztráwí
Pjdu
owoce.
mízy zbyt.
wšak, a co kde réwa,
štp
a
trs
podá, z toho taký wýbor úrody
snesu angelskému hosti k zabylstwu, že jej uhlédaje, wyzná na zemi
Pán
štdrost
býti
jako na nebi.
Takto ekši ocholnau se obrátí twáí, peujíci
w duchu
hostinském,
jaký wýbor nejhodnjších lahdek,
ád, by skrze neshnau, nezpsobnau smsici
jaký zwoií
spojenau,
zle
neurazila, by radji hodná ke krmi chut za chutí
cliut se
krm
zbuzowala pelahodnau promnau.
Snažn
tedy
co jen koli vvynáší,
z
každé
útlé halauzky,
zem, matka
wšerodná,
co wýchodní a západní
Indie, co
Pontské
*)
nese pomorí,
Pénvv beh, neb Alcinoa králowstwí, esá mnohotwárnau, chutnau úrodu,
w
drsné powlace
i
w
hladké lupin,
w slrauí kosmatém iwrdých skoepkách, hojnau da a štdrau rukau pedloží wrchowat. K pití tlaí neškodný i
!
4)
W
bohatý na
Pénw beh, t. Kartbago w Africe. w Adriatském moij jenž nyní Korfu
malé Asii.
král ostrowa Féacie olej,
na owoce atd.
Alcinous, slowe,
jsa
!
:
138 2
hroznu mest,
rozliných
:
nicdowinu
a
z
jalioJek
a sladká jádra lintauci,
mírní stedné smetanky, a naléwá
istých do nádoh
pak zemi posýpá
;
wonných kowí lupením. Zatím hosti swému bohorownému
ržemi
a
wstríc se bére milý Arciotec náš,
jemuž po stran, krom dokonalosti jeho ctnostné, neslo dworu žádného
sám
si
ozdobau,
;
a wlastní sláwau byl
Takto kráel, slawnéji než knížata
w
kráse mrzuté, jichž
prwod
bohatý
koní powodních, a zlatem osutých
dráb, wodí na
odiw, a odewsad
wábí diwáky,
oslepuje
a
lid.
Pibližiw se Adam, šetrné piistaupí k Angelu, a uctiwau se ponížiw
jemu poklonau, dí neostýchaw Synu nebe nemž z místa jiného krom nebe posta wa tak welebná picházeti! Ze jsi s trnu wýsosti r
!
sstaupiw, ona ráil místa blažená opustiti na
as, aby loto swým
pooslawil píštím, budiž libo s
námi
dwma,
tob te
jižto z
dobroty
swrchowané držíme ten walný kraj, pobyti w tom chladném stánku, a co nám naše plodí zahrada, to nejlepší
sed
požili,
až by to polední
wedro minulo
a chládek powanul.
Jemuž Angelská moc wece laskaw Adame, to samé jest, pro picházím aniž ty tak stwoen jsi, ni lakowá obýwáš tu pole, aby newábil
nawštwowa
tebe
nebeských, ^už
duch, jakkoli mne we swj
we
:
stinný stan;
;
139
mám až se
já
po
chwili tu s tebau pobyti,
zweeí.
tomu píbytku^
Tak pišli k lesnímu
wonným
jenž,
okryt jsa
zápachem, se míle dmul, co Pomonin"')
kwtowrchý strom.
le swau
Než Ewa nekryta,
krásau, milostnjší nud
Nymfy
hájowé, neb nad tu ze tí smyslených
nejpknjší bohyni, w tom nd
hoe nahém
swáru
host nebeského
mla
potebí
aniž
;
Id
stála wítajíc
^)
rauchy, jsauci wlastní odína
ctností, jížto líce
roztomilého
nikdy mrzká nezardla myšlénka.
K
ni se
Angel
s
sladkým zdráwas
obrátil,
pozdrawením swatým, kteréž Gabriel dlauho potom druhé Ew, Marii, pinesl blahoslawené
:
zdráwas, ekl,
i
zdráwas, matko pokolení lidského jížto
zlidní
žiwot
!
potem syn walnjším
swt, než wšecka
rozmanitá stroma
Pán
tato kryje slul
úroda.
Bylt powýšený z drnu jejich stl sídla wkol mechowá, a na jeho twerhranosti prostranné byl od kraje k kraji poklad weškerého podzimu uwršený, pleší,
a
tu jaro s poletím
ruky podadauce do ruky.
Rozmluwili spolu prwé za chwili,
bez pée, že posléz wece
raiž okusiti
krm Adam
jim by wychladla, :
z této
Hoste nebeský
kterauž Hospodin, ten
5) Poinona,
pramen
námý.
blahosti
bohyn owoce.
6) Naráží na swár mezi Jiinau, logie
I
úrody,
Minerwau
a Venuší,
r
Mytho-
;
140 nepeberný, dobroinný iwuiú \vš(>tli nám k potraw a lo/koši káže rsli ze zem Snad bytoslem knnilel,
!
duchowním
to
jediné, že ten,
krm
pokrm nechulný to kdož udluje wsem ;
swé, jest jeden Otec nebeský.
Jemuž Angel: Tak
libým
lowku,
!)
udluje
muže
to
duchm
býti
Polebujef pokrmu
tedy on,
wky
z ásti duchem pokrmem
jenž
potraw,
k
ebož
jest,
(jehož welebena budiž na cliwála
wiiu
jest,
nejistším.
duchowní
tak
bytost angelská, jak wase rozumná.
Smysly obdaeny widí, slyší,
ob
cítí,
ob,
ijí,
jimižto
cluilnají
zažíwané ástky tlesné
w netlesnau, žiwnau moc. Což jest koli stworeno, to pokrmem Tak swj pokrm tenší žiwiowe živvo. pijímají z hrubších; moe ze zem, z obau tchto zase wvšší powtí, obracují
z
powtí
pak
hwzdy
tyto
nebeské,
ucjprw msíc, jakožto vvšerh nejnižší;
wady
ty,
co zasmušují okrauhlau
jeho twá, jsau páry, kterých dosawad neobrátil
w
bytost swau.
Ze mhlawého
swrchu jeho pokrm k jiným wstupuje
hwzdám.
Slunce, které vvšechniu planetám
udluje swlla, na
wdk
wlhké bére vvýzewy a k s
w
Okeanem
hoduje.
odewšech
weeru oplýwá
I
nebi sice wšeliký strom žiwota
plodem ambrosiowým zraje nektar, z každé
tam na réwi
;
wlwe medowá
;.kane ráno rosa, jako perlami stkwi se nebes celina
:
než
Bh
ten ráj
; :
Í41 dobrolau nadal
nemni
Tak
rozkošemi nowynii
a
tak,
že nebi iiuiž se »'ovvnati
tedy, abych
se usadiwše
Angel
též,
stolili
krmi horkost
;
;
a ujala
tráwící, a
i
se.
jedl
i
hned
do tla
Parau ostatek
obrátila jeho.
wyjde u duch. krušce
štítil
ne na oko, brž pravvdiwým
chtíem jedení
z
jísti
Co
diw, an zlatodj
kowu hrubého
moc
skrz ohne
délá ryzí zlato, nebo dlati
Zatím Ewa stolícím
mní se moci.
íše sladkého
hledí na službu, a
plné
moku wncuje.
ráje
hodná
!
O
newino
jestliže kdy, tenkráte,
tenkrát jist smli Boží synowé zamilowa tento lidskj' obliej ale w tchto srdcích láska newilná ;
známo žehrání
panovvala, ani
jméno, peklo uražených milenc.
Tak kdy stídmým pokrmem spokojili pírodu, powstala
nápojem
a
i
náhlá
w Adamowi
hodné
dob
myšlénka, by
nepominul
w
té
zwdti
od Angela, jaké wci nad tímto
swtem
a
jaké
w
Neb znamenal,
bydlí bytosti.
pedí
Bh,
stwoil
nebesích jak
jej
daleko jich krása welebná,
widl, kterak jejich Božstwí
záe
!
stkvvaucí
zpsoba,
kterak mocnost peiiiáhá
lidskau daleko,
i
proež powážn
nebeskému prawí wyslanci Nebešane, kterýž s Bohem pebýwáš Wím já te, žes na lowka nemálo laskaw, pod jehož jsi wešed nízký krow, ráil okusiti zemské úrody, takto k
!
:
143
krm
neangelsk,
ged
na hodech
tak ochotné,
a
zdá
žeby nemohl
w
se
nehi raduji
než, jaké wrownání
:
í
—
Jemuž Hierarcha wece krídlaty Jeden Wšemohaucí jest, ó Adame! :
z
k
nhož wci wyplýwají weskeré, nmuž, pokud selrwaly dobrými,
zpt
wšecky k dokonalosti stwoené, a wšecky z jedné príprawy, se wrátí,
zpsob rozliných podstaty
žijí,
rozliných
žiwota.
ím tauže stojí bytost u nho, nmu její inný okršlek
Wšak,
ím
stup
a
které
a,
se k
chýlí blíže, tím
podobá
i
útlí,
istí se,
duchu wíce, až se pak tlo, wedlé swého každé vvýmru,
w
se k
ducha
zelený,
Tak zrostá
obrátí.
již
powtrnjsí
lehí prut, a ;
krm lowka, a
\v
;
pak
w moci
již
stupnm,
dáwá smysl
z
toho
koene list
kwt
posléz dokonalý
dyše duchy wonnými
zniká
z
kwtu
z
plod,
žiwotní
žiwoišné,
w
duchowní;
žiwot, wtip a obraznost.
Odtud rozum powsláwá, bytnost duše myslící
i
a
rozum
jest
patící,
lowku, ten duchm wlastnjš jedni w pírod, jen w stupni rozdílní. diwno, an, co tob Bh Nebudiž onen
ti
dobrým
saudil býti,
nezamítám
já,
nébrž jako wy
w swau
Mž
nkdy s Angely lowk, aniž mu
se udati, že
obcowati bude
lehkým píliš pokrm snad
i
tchto
buda
bytost obracím.
tlo waše
mž asem
z
se státi
jich se uwidí;
hmotných
pokrm
duchem naprosto,
zlepšeno
;
a na
kídlech
;
:
143 powlrnvch, jak my
wzleti
bude wám bydleti,
bu
swobodné
a
;
bu
w tom,
w
nebeském
ráji
kdy poslušnými shledáni
budete a lásku
nezmnnau
stálau,
zachowáte tomu, který stwonl wásZatím užiwte wší zbytu blahosti,
hojn
ten blahý staw wáš
jíž
nechtjte wšak wíc, než
Odpowdl
jemu
oplýwá,
mže
chápali.
lidský praotec
:
Píwtiwý duše, hoste laskawý Wýborns mi cestu, ježto k umní !
wede, ukázal, a žebík pírody
od prostedu
postawil,
po
nmž lowku
ku poznání, co
Powz
ale
obwodu,
by bylo %vstaupati
pro
a
mn, na
poslušnili budete
až k
!
je
swt, co
Bí°ih
!
ona wýmínka:
jakbychom
I
jeho býti poslušní, jak milosti
jemu dochowati nemli, jenž nás z
prachu uinil, a
štípil
w
tomto blaženém
míst, kteréžlo, co chápati
rozum, po
em
lidská prahnauti míiž chut.
wším tím nad wšelikau míru oplýwá
!
Jemuž Angel: Synu nebe, zem, slyš! jsi blahým, za to Bohu díky mj: ostanešli jím, mj sob samému.
že
Poslušenstwí twé, twé základ blahosti
w lom
ty setrwej.
daná od nho.
dokonalým
A
Bh
to ta
wýmínka,
ráil slwoiti
tebe, ne wsak
nezmnným.
dobrým w moci twé. Wlí swoboden, ni losm poddán jsi newýmatenýra, ni tsné poteb. Dobrowolnau službu chce, ne nucenan
Dobrýs
takowá
:
selrwati
mu
není
wdk,
ni býti
mž
kterak duše neswobodná dowodí
;
wolnau službu swau, kdy 7.a
lostni,
Já
i
uize
ni
co musí, tlice
lo,
jinak woliti
?
wšickni zástupowé angelšlí,
w twái Boha jsme w šastném
jižto stáli
wládného,
irwali
stawu, jako wv,
dokud poslušenství naše ta
i
Swobodn my milujem
nic,
Mnozí
padli, padli
swobodno milowa, padáme.
bu
tím stojíme
tím z nebe
w
i
neposlušenstwí,
do pekla
ó hluboký
;
w
pád, z jak welké blahosti, a
Jemuž welky rodi s
;
slaužíme, že
nám na wli,
;
budto
a
tnvalo
jedna naše byla bezpenost.
rozwahau
náš
jakau strast!
Ta slowa twá
:
radostnjším pozorem,
a s
uiteli božský, slyšel jsem, než kdy
Cherubín zpwy s
sladkau
Ano
to,
in
že
wédél jsem
s
;
wrch
sausedských
hudbau rozléhají wle swobodny,
noci
vv
a
nemén
že,
to,
se.
abychom
milowali swého uinitele,
rozkazu pak jeho
máme pomnti,
ml
byli poslušni,
jenž jest tak sprawedlný,
jsem wždy a míli budu na srdci
jednak co
jsi
o
té
píhod, w mé
zjewil
;
dále na nebi mysli zbudilo
jakaus pochybnost a tužbu sivšcti (twáli
wle) wyprawení úplné
diwná
wc
as
drahn
:
hodná ticha swatého bude k slyšeni. I máme dne
to a
ješt, slunce ledwa jednu
dráhy zmilo,
a
ledwa
pl
poíná
druhau na tom welkém pásu nebeském. Takto Adam prosbu wedl, a Rafael
wlídn swoliw poal VVelkau ua
mne
takto za chwíli
skládáš
wc, ó
:
praotce
145
—
lidu! Irudnau, tíznau práci.
plku
Kterakž máin
wýprawu
ne\TÍditedlnau a
ducliú wyprawiti smyslu lidskému?
úpad
kterak bez žalosti
Av
tolika
dokonalých druhdy, dokavrad
slavvnvcli,
dobrém
ti-\vali
jak posléz ji-iého
!
swéta odkrýwali tajemstwí, jichž snad wvjewiti ncslusrío
?
Než, k wýctraze
Tedy wylíím,
twé to powoleno.
co by pochop smysl lidských píedilo,
podobenstwím, hmotné k nclélesnému
a jest
Wšak, co
prirownaje.
nebe obrazem, podobnjší,
a
tonlo swét
jejich slworcní
nežli jniíno na
Swéta toho nebylo,
a
zemi
?
diwoká
panowala smsice, kde nebe se
toí te,
a
zem
na
swém swsená
odpoíwá prostedku, kdv jeden don, u wnosli, srownany s hnutím, wyniuje wci trwalé (nebo as,
tím,
i
co pešlo, jes, a pijde^) taký den,
jakéž piwodí rok nebes, nadwtrnych phici duchu, za
bczpoelní
rozkazem nejwyšším,
ped trn Wšemohaucího
od vršech nebe konin s
Hierarchy swými
Deset
tisíc
\v
dostawili se
jasných poadích.
tisíc tu znauiení,
w sted w ped praudn wálo w powtí, a dlilo Hierarchie a ády w stupních jich, praporcil a zástaw,
i
w
i
w jichžto krumpowání stkwaucím páhly mnohé swaté paniálky, a obrazy chvvalné horliwosli jich a milosti.
Tak kdy w stáli,
podlé
kcjlách
nesmírného obwodu
kolem w kole, neskonený
nhož w
sláwy
ln
Bh,
sedl Syn, 10
zad,
;
!
I4H w
proslrcd, jako
hory plamcnn,
s
pro blesk newiddlnV in,
se
slal
pronárody
Slyšle,
niluwil
wrch
ka
swella, Angele,
Irny, panslwa, knížatslwa
inocnosli
i
slowo mó, jenž trwá na
civile
jíž
wkv
!
Tento, jehož ziite na prawici mé,
mj,
jediný jest syn
králem na
hoe
swaté
té
dnes jsem zplodil
wasím králem, zaprisáh
pomazal,
se u sche,
má ped ním kleka každé
že
na nebi, a wyznali
jej
jej,
koleno
za pána.
Budtež tedy pod tím wclkým námstkem
w úzkém
wén
spojení, co duše jediná,
Kiio jeho
blahoslaweni.
zlehí, ten
zlehí mne
si
a
si
zruší mír,
toho dne pak, odmrslén jsa od Roha,
od patení blaženého, w temnosti spadne
w
nejzazší, a \ve
propastnau hlaub,
žalá, bez wykaupení a bez konce.
Takto mluwil Wšemohaucí.
slowem jeho zdál zdál so byli, ale
Každý durh potšen ncbvl potšen se býti
Tento den,
každý.
zpwem
tráwili a
dny
jak jiné slawné
plesem okolo
hory swaté, plesem plným tajcmstwí, jemuž onen Invzd a planet okršlok
w kolowání swém zmatené
to
záslcdní
a
\v
než poádné nepoádným widí se,
harmonie nebeská
zwuky wnadnými, že samo
ucho božské naslýchalo
Weer
byl,
nebe, líbau tu se
k
•,
kižowiny, krauženi
jich hnutí
znéla
podobá
zawilé,
nejwíce, kdy a
se nejníc
s
i
potéchau.
(má wcor swj swilání pro zmnu, ne k poteb i
liodm sladkým berau od
;)
plesu
;
:
1-4
s
žádosti: a dokola jak sfanuli,
dáni stoloui.* a náhle zwišeni
krmí angelškaii,
a
plynul hrunátnv
nektar
\v
ryzí zlato.
\v
sikwostny
Pak na
perly,
pojedli a
wnci
/dobni
w
pili
démanty
plod, jenž rosic
v\í;ia
kwíií,
\v
\v
;
neliesicli
s\\í/.iini,
spolku lahodnni,
oerpajíce nesmrtcdlnost
wcselín),
8
od pepití bezpeni, kde
sytošli
míra sama zamezuje wýstupek,
ped
wiedobrýní králem,
ruku štdran, wcsel
jsa
jen/-
jicJi
swan uleuol
weselím.
Když noc ambrosiowá s swym oblakem, wvdchnutym z té božské hory wvsoke,
odkud zníká
stín
nebe jasný w
i
libý
swtlo, obliej
sauuuak zmnila,
(nctemnéji tam se pozastírá noc,)
kdy uspila wse rosa ržowa, kromé oka Pán nikdv spícího, wšudy kolem po rowin široké, sirsí než by zem tu rozpal w jednu plai, angclskv (takowé jsau dwory Pán zástup, rozdleny w plukv swé a tmy, rozložil swiij tábor, žiwydí u praud, a
!)
pod
žiwota stromy, byty nezíslné,
wyzdwižcné náhle, stánky nebeské, kdežto spali
chladu
\v
wtr
wanaucich,
niinio ty, jenž zpwy libozwnnymi uclcbili stídau swrehowaný triin, tak Satan bdl. To celau noc. Ne i
nyní
jméno
jelio
wíc se neslýchá.
:
jest
prwní na nebi
Ten
z
prwních jeden
byl,
ano ze wiech nejprwnjsí Arcliangel; w moci welký a walným nadaný duslojcnslwím proti
;
ale plný záwisli
Svnu Božímu, že n onen den 10*
!
148 nil jej Olcc wcliky, a wylilásll
Mesiášem pomazaným za
kr;ile.
Pohled ten se p^še jeho
uwldM
mnl
nesnesiledln}'m, a
Imwem hned
zancwrew
se /Liácena
pstaunka,
jak, tichosti a spaní
plnoc
;
hluhokau,
a zlostí
šeré priwolala hodiny,
umínil on odtrhnauti se wscmi
swymi pluky,
opustiti stolici
swrchowanau, bez pocty a poklony,
potupn, a zhudiw druha prwního pod swau wládau, dí mu takto podtají Spíš, muj drahý towaryši ? zavvielo spaní wíka ocí twých, a w pamti máš ten úsud wcrcjší, tak nedáwno vvyšlý ze
rt Wšemocného w
nebesích
byli za
myšlení
jedno: jak
dwoji nás
?
že
vvíš,
:
?
má
Tys mi jindy Iwá, já lobe jindy
swowáwal
:
>vždy bdíce jsme
mže
spaní
teti"
nám zákon nowý dán
?
Nowý zákon králw nowA smýšlení zbudi mže w sluliách nás a rozwahu, jaké zlé by z toho
mohlo pojíti bezpeno. ;
wíc zde o tom íci není
Swolej tedy hlawy našich tisíc,
mluwiž jim, že
z
rozkazu, než šerá noc
swlee s sebe stinný mrak, já, ji<;lr/. pod mým wéwodstwím se chweji praporce, i
dom
i
potáhneme letem pospšnym
na plnoc, a uiníme príprawy slušné ku pijetí krále, welkého
Mesiáše, též jeho, anto
w
wítézoslawn,
i
welkých rozkaz spéch swá projde kráiowstwi a
wydá zákony.
Takto kiwý Archanf;el dridia
;
i
jiorusil
^wého srdce nco/.brojcnó
:
14U Ten jde
jcdcia zlosti swé.
zwlás
i
puwola,
a
wcsmes, mocí wládnvch
swau, a praní, jak
mu
jxid
wladau
prawcno, že dán
rozkaz njwysší, by dííue nežli noc,
diíwe nežli šerá noc se uklidí
swatowládaíská
z nebe, wyzdwilila se
korauhew
dolože ten zámysl,
a
;
mnohá prohazuje slowa
dwojÍLá,
sím
žehrání, by zkusil wíru jich^
nebo
porušil.
Než wšickni poslechnau
hesla zwyklého, a wyšších rozkazu
wclikho wéwody
w prawd w
;
neb weliké
bylo jeho jme, a wysoká
nebi dstojnost, a jeho obliej,
jako jitní
hwzda
wábil je, a
potáhl
tietí
žene stádo
a klamem ástku nebe
lží
wené,
Zatím oko
hwzd,
za sebau
zástupu.
ježto zpytuje
schrány srdce nejhlubší, tam se svvaté
hory swó a kteréž
bez
prosted onch zlatých
z
non
hoí ped
odboj wznikati,
jich swella
jak se mezi syny jací
plukowé
se shlukli
pikázaní jeho takto k
;
tu se
w kom,
a
rozmáhal,
jitra
na odpor
pozasmáw,
jedinému prawí Synowi
Synu, dokonalý blesku sláwy mé,
ddici mé celé moci! tenkrát nám hrubé poteba swau ubezpeiti
bra
wšemocnostj a o kterauž
bychom
wládu swau
nepítel, jenž
])ostarati
se,
zachowali dáwnau tu
a božslwí
:
naméuje
lauip,
ním, widelo
taký powstáwá
wznésti
trn
rowný našemu, tam na lom plnoci walném rozlohu ni spokojen jsa líni, :
umyslil on sobe biluau zkusili.
150 coby naie
|»rá\vo
Hokujmcž,
u
a
co byla idoc.
w lakai nebc/pccnslwi
sebrawic, co stáwá
na rychlost,
iíly,
wynaložnie k obran,
a
driwe ne/.Uatíine tto
\v>smsií
welebné, swé swatvn,
Jemuž pokojnau
a
naciáiii
sw.
hoi\
jasnau Iwáí Syn,
a
božsky jasnau, ulicnaii nad míru, Avcce
Ote, jjráw
Mocny'
:
ncpíitely swými,
radám z
jich a
nichž
jejich,
i
iá,
a jsa
baucm
(iobrdáš
be/peeii, niarn}'in
bmcjcš se;
oswccuje ncnAwist
jejž
sláwy nabudu, když uwidí
dánu w ruce mé moc wiccku králowsk.ui k zhaub pýchy jicii, a skutkem shledají, budeli mi pokoit" Iwé odbjce, ili nejšpatnjším býti na nebi.
dl
lak
Svn. Než Satan
daleko se octl s
wojskem jako
swýnii
s
mocmi
spchem krídlatým; hwzdy noní nezcíslným,
neb co ranní hw/.dy, rosv krpje, jimižlo se u
slunci peilí
list
i
Wnohé plan, mnohé walné obce
w
trúnfi,
mocná,
trojím sfupríi jich
nubylaby
zem
weškcré,
ta
proti
jich
wšecky
se a
ty
do
Satan
iiiiuž
Adame,
oboru
inoii wcškcrých,
i
rowcíi podala,
\)rif)ralij
proti
kraje,
kdyby okrauhlost
posledn
protáhli
Scraí,
wlast twá,
^vt>c{•ka
než co zahrada
;
a
kvvt.
w jednu
celá
se
jirošed.šc
tch konin plnoních w hiad sv\iij králo\Nsk\
na wysokém chlumu, podál
switící.
jako hora uwalena na horu,
pyrámy L
lom
u
wžmi,
\vy tesaný
diamanlowý(h
mi
a zlaixih hkal,
již
!
151 palác íswelluiiuse vvclkélio
jméno
slawetií lo
;
lo
iiiá
lidském jazyku,
\v
kleréž ooj ne dlauho j)olom, snaže ^c
Bohu WC wiem rowen
býli,
podlé
lé
hory, na níi wyhlásen byl Mesiáš
w
shiomázdéní ^wai,
Iwári nebe, liorau
nebo sem swau wšecku pod zámyslem rozkazu, o pijeli slawné krále,
ekán by, Trny,
se raditi jenž.
a hánliwymi
pod zástrau prawdy
swolal družinu,
pry
sklonil usi
panslwa, knížatslwa
nejsauli la slawná
laél
podwody
i
jicii.
mocnosli
jména napolom
blyskolami prázdnými, an za wyikciií
wšecku oswojil
jiný kdosi nyní
sob moc
a zatemnil nás
pomazaného, skrz nho/, len
krále
cely pospéch
dje
pod jménem
plnoního
tažení
kwapny sbor, jen pro radu, jak a kterým nowé pocty zpsobem usmyslili bychom sob nejlépe se a
pijíti jej,
pijdauciho ku
vvzelí
nczplaccné posud dané kolenné, na
twá
padání, lak nízké pokory,
tžké jednomu což dwma, jemu, i kteréhož te obrazem swym wyhlásil !
Což
vvšak,
by se duch náš
s
radau, zniknauti jha toho naprosto
Chcete libitá
šíje shýbati, a
kiwa
dobeli
vvás
kolena
znám,
?
?
lepší potázal ?
wolíte
Ne, nechcete,
a ználeli se
wy
sami, jsauce nebe rod a synowé,
nepoddáni žádnému,
a jestli
slejní \ršickni, wšickni aspoíi
stejn švvobodni; neb není j>voti
swobod, on
s
ní se
ne swobodni,
ád
a
stan'
siownáwá.
:
152 Kdu
r»izuinne a práwC'
iiinž
icdv wládu
ri.itJ
rowni jemu.
menší
blesku, rowni
\v
úslawy
\v
od bludu
mén
Kdo
nám,
bezpeném
bez zákonu
i
nioei swt*,
swobod.
\v
/.ákon iiklád;iLÍ
a
tím pak
menší
jestli
iijíli
jenž pravte jsau
ti*mi,
?
zákon, který za pána
toho .stanowí, a welí sklánní na urážku našim
jménm
douodícítn panslwí,
králowskym,
ne služebnost
a
?
ce
pekážky smMá jebo
}*olud bez
byla slyšena; než nyní Abdiel,
nad s
nbož
Bobu nekoril
se žádny
welší borliwoslí ani
zacbowáwal
jelio
rozhorlením plamenným,
wstana
s
lak se
ope praudu
O
ta
píkaz
mezi Scrafv,
raubawá,
blowa, jicbž se
w
()
jebo wztcklosti
e!
zpupná
Ižiwá,
nebi žádný nenadal,
íiejmén pak newdníku, od
tebe,
sedícího nad jiné tak wvsoko.
Smíš
ty
zákon prawý drze
Hh
kterýž wvdal
že se Synu jeho,
jejž
nadal práwe berlau, wšcliké
má
snudili,
a ztwrdil piÍ8ahau
w
nebi sklánli
koleno, a každý duch
wyznati lau poctau jeho za krále! .lest to,
:
on králowskau
prawíš, pioli práwu, bez
—
wšcho
práwa, ukládati zákon swobodným,
nad rownými wládu
dáti
rownému,
jedinému, bez náslupslua, nad wšenu.
Hohu zákon dáš, ty budeš o swobodu s niui, Tyli
hádal' se
jenž lim, co
tebe uinil? jenž ducliy nebeské stwoiil dle
swé
bylosl jich
?
I
libosti,
a obmezil
zdaž nás skutek neuí.
jsi,
:
153 kliak
íJobi-yin
a nažc o dobic',
jest,
o dstojnost naši kterak peli\vvni,
kterak zdaluje se od té niyšlénkv,
aby
radji
nás, jenž pílí
snížil
zwelebiti wícc staw nái blažený,
pod jedinau blawau úzce poje nas. Dejme tob wšak to býti bczpráwné, aby rowný nad rownymi kralowal :
tyli,
slaunýs jakkoli a weliký,
mníš, by
neb wšecky
ty
\v
jedno spojené
moci angelské se mohly wrowaati
jednorozenému jeho Synovvi
nho,
Skrze
jakožto skrz slovvo swé,
mocný Otec wšecky wci tebe
též,
?
uinil,
wšeckv duchy nebeské
i
nho
stwoil skrze
sláwau owncil, a
vv jasných ádech slawn ponazwal
jich
;
trny, panslwy, kiiížalstwy a mocnostmi, podstatnými mocnostmi
!
ne temnými
jeho pod vvládau, brž oswícenými
nám
radji, jenž,
jsa
hlawau, jedním
z
tudy stáwá se, a naším zákoneni jeho zákon, wšecka jeho pochwala
Ty pesta bezbožné
naší pochsvalau.
tedy wztcklosti, a nepohoršuj
nébíž chwátej, aby
Otce
hnwného
a
asn
tch
;
ukrotil
Svna hnwného,
pokud odpuštní mohlby
nalézti.
Takto mluvvil Angel horli wý, a wšak žádného, jenž
s
ním byl
horlil,
nebylo;
kwapná, nesmyslná se zdála jeho eo. VVyšším tedy hlasem
Uinny dílo z
druhé ruky, jež byl za úkol
složil otec
nowá
poal odstupcc
ledy prawíš býti nás?
wc
!
na syna?
To
podiwná,
odkud
tálo
nauka?
i
nás
154 Kdo jeho
když
widl, kdy se dalo filwoeni
to
úlwor pamatuješ swj,
lyli
?
My
tWLice bytost dal?
ti
asu, kdeby
newíuic
nás, jak nyní, nebylo,
ped
aniž wíme, bylli jaký
námi;
samozplozeni a saniozkíšeni jsaucc, wynikli jsme l wlasluí
kdy zralj'
bh osud
swé kulo
tch
plod,
nebes, naší dlohy,
Moc
nadpowetrni synovvé. naše
vvlastní, wlaslní
wyuuí nás
úinkem potom
naše jest
naše prawicc
skutkm nejvznešenjším,
to
shledáme, kdo rowen náui
máme w
uwidiš, co
prosbauli,
moci sw,
naplnil,
i
Tuto nowinu,
hrozbau tu
trn.
ztéci jeho
zpráwu
!
úmyslu,
nesli pil
pomazanému, a utíkej, než co horšího twj útk zachwátí. ekl, a na wzor jeku pehlubokých uod slowm jeho temným hlukem zwuela pochwala skrz neskonené zástupy. Jemu ale bez strachu, u prosted králi
a
wrah, od[)owdl Seraf plamenuý.
O
bezbožníku
ty
I
duše proklatý,
opuštný odewšeho dobrého Widím pád twj urený, a nešastný twj len zástup zapletený úkladnau !
zradau twau,
ihony
i
napotom
a
rozjedenau nákazu
Nepeuj
trestu twého.
se wyprostiti
Mesiáše božského
práwo odjato
jest
;
ode jha
to milosti
tob;
jiný
saud
wzešel nad twau hlawau bez odwolání. Zlalá berla, Llerau ly
jsi
potupil,
zželeznda k poliení a zlomem
twého ncposlušenstwí.
I
dobra
jest
15& radil
iwií,
nbrz
než pro
ulelvU
ne^ ni pro hroz-hii,
tu
slanu prokhilVcI),
lí'c!i
než je žhaiui linw, jenž wibí nad
iiimi,
spalujíini nálilc zlráwí plaincucni^
bez rozdílu
;
nebo
oheíi zžírající;
twurce, až
li
brzce
\v
do swé blawy
ucítili
nadi-j
se
brom,
jclio
polom, kwíle, znej
zhaubce bude poznali
!
Takto niluwil weruv Sera Abdiel, tnezi
newrnýnii
wrnv on
jen
siíni,
mezi nezísinými zrádci nezrádný, nepobnul), neswedený, bezslrachy, zdržel wíru, lásku swau
i
borliwosl
aui íiinožslwí, ani pííklad swébli jMolily
od prawdy, neb
samotného z
prosted
jakkoli. jich, a
ikrze nepiálelský
I
slálau
;
jej
zmnit
mysl,
wywiel se
drahnau ccslau odcházel
posmch,
kterýž on
mysH zlrpel welikau, a bez bázn moci, posmch odmiuje posmchem, plece ukázal jich
odsauzeným
wžím
k oboieni
nádbcrnym, brzkému.
:
156
Zpw
šestý. o rozbroji
Jiajael iL'yprawuie dále
Jak Buk
Angelilw.
pijal horlíwosl Ahilidc, a dal rozkaz Michaloivi a Gabriclowi ivdliti s odbojníky.
w
nalezení dél pekelných.
ertil poráží pluky Michala^ ncl
tvítzstwí bylo schowdno.
swidky
w
Rada
ukryl.
Druhá bitwa na
a zaivalují déla satanská.
býti toliko
Angel
Privní biíwa
swými pluky
které se Sata7i s
7ia
ti
Bh posílá
iv
7icbi,
které stelba
swého Syna,
pudí erty z
L/elau noc se polem nebe rozlelilvni
neustrašený a nestihaný bral
od
kolujících
probuzené hodin, rukau rúžowau
olewclo brány
swetla.
Jcslif sluj
w hoe Pán, tma
i
blíže trnu jeho, kdež swllo neskonalým stídáním
wcházejí a vvycházcjí za scbau, ježto
w
nebi roztomilau
promnu
Kdy z w onu mrákota
zpsobuje, jako den a noc. strany zniká svvtlo,
wslupuje, a ceká noci,
swau by
opt
w
té
kteréžto
rauchau nebe pristcla.
Na zemi by owšera jedno saumrakcm byla noc jitro,
ta.
INyní
wzeslo spanilé
jak se, cnipYrejskym
odné
/lalcm, na nebeské tipytí wýsosti
píeJ ním
noní
mizel mrak,
jsa
kterému
swým wojskm nebe.
pcklof Mesiáš ivítzoslanmé wracujc se k Otci.
Abtlicl, až jitro,
noci,
a vy-
zvyrýwají hory
konec
Mesiáš rozkázaiv
sivé moci,
do
al
cer/úiv,
pronikán
Ti padají
157 wycliodnínii paprsky, kdy
po
celé
rowni husto iadc' jasné zástupy,
brán plamenné
\TOzy,
ohniwé
a
lirebce, obrážející se blesk
uzí oko wojnu o
\v
em
Wojnu znamená, jeho. wýprawj a widí známé
nowinu
Wesele
na blesk,
se nésti
se tedy
již,
domníwal.
mezi ])átelská
ATOJska pimísí, jejž swoji pijali s
walnau radostí a prokikowáním,
že on jeden, z
mnoha
padl}ch jeden on,
hoe
Tudíž k s
kde
tisíc
tisíc
zdráw se nawrálil.
swalé prowodili
jej
ped trn Swrchowaného
plesáním, a
stawiH,
jsa
prosted zlatostkwaucího
z
oblaku se tento libý ozwal hlas
Sluho boží,
bojowab
lepší
smle
bránil
w
dobes a
délal,
:
dobe
boj
prawdy samotný
proti množstwí
bui,
slowech mocnjší, než oni we zbrani
:
prawdy pak swdectwí jsi w\lipl hanu wšeobecnau, horší k trpní za
nežli násilí
setrwati
at
:
tys pílil jediné
w twái Boha píjemným,
swty pewráceným
Za
to již
by
se,
t
snazší
saudily.
wítzstwí,
bez pomoci pátelských tch wojsk.
wrahm
proti
eká
swym, mohl wráti slawnji,
ncžs se potupený od nich odebral,
zkrot mocí ty, kdož rozum za práwo, prawý rozum za práwo se zpíili pijíti a Mesiáše za krále,
zásluhy swé
práwem
kralujícího.
Wyjdi kníže nebes pluk, Michale, jdiž
i
ty,
jenž
jemu moci,
w bojowné
Gabrieli
!
jsi
uwcdle
nejbližším
15^ w
syny nepemoženi'-,
nu'
ty
líiivvu
uwcle
a zšikujie ly /l)rojcné
tisíce a
miliony
s\v;il<(!li
potu zárowném
\v
odhojcu;
ty
s
m}cli,
bczLo/nau
tau rolan
(dinm, mcíiem
luibícíni
/Iccle udatni', a sliliajícc je
do pokrajnych nebe konin, zapute
od Boha
blaženosti ílo nn.sta
i
káry jejich, otwírající
I
artarowé hlubiny,
swó hrdlo plamcnnó, jich pádu hotowé. Swrchowaný hlas. I mraí
ku pohlcení
Tak liora
dí
chmurným oblakem,
w/hru eernomraké dýmu s
lílym
ohnm
w znamení.
A nyní
strašné
na kter/.lo heslo moci
nebem
wvwalí
kotatie
hnewu probu/.cného
nadpowrírná trauba jasná ježto s
a
se
slály,
\t
wysosli
s
zaws-.nela,
bojoun, šiku twernalrin
spaté, neodolalefllnau jednolau
Imuly k
po
pedu
ticliu,
ílle
zbuzující k
jilnkv
swými jasnými,
harmonie hudební',
smMým
inTuu
lekí^vru'
Tak táhly s bohoi-owny mi wdci swymi pro lioha a prn jeho zápaly.
Mesiáše bojowati, služeny nerozpojilcflln ani
tsné
:
ani wcestny
údolí, ni tok ni
wrth,
K-s
šik jejich poádných; nebo wysoko se braly w powií, woln nesaucím jich kwapné kroccje.
rozdwojili
Jak kdy plaelwa pokolení weškera
w slušném ádu pibrala se na kiídlách, powolaná, pes Kden, by pijala jména od tebe tak ony pes mnohá položení dalrká, a pes mnohé :
159 nebe krajiny,
láhly rozložité
zem
deseikráte delší swichu
Posléz wyskvtne se
dáli
t;^.
k plnoci
od koniny k konino,
oblilcde,
jia
w
úkaz ohniwý, co šiky bojowné
rozprostený
;
brzy na to spatiti
wyježené hroty kopí nezíslných, pílbic daw, a rozmanité pawézy,
malowáním ulíené honosným; Satanowy pluky, wztcklým cwálající
posmchem
dobyt jcšie toho dne
bitwau nebo nenadálým útokem
Púne
trn
wýsosti, a na
posadil'
stawu jeho záwistníka, zpupného wypinatele
než
;
daremným
a
jejich
marným
obmysl byl se ukázal
prosted dráhy swé. To owšem diwné nám widlo se ncjprwé, by Angele
vv
s
mli zuriwau
Angely se bitwau
potkati,
ti,
jižto potkáwali se
slawnau rozkoší
a
jednomyslnaii
co téhož Pána synowé,
milostí,
welebíce žalmy Otce
Než
wéného.
led strhl se bitwy hluk, a
lítý
hmot
útoku wše krctší petrhl myšlení.
Wysoko co
w
Bh
se
prosted pokáze,
sluncojasném scdé woze, wéwoda
odhojník, následowný božského
kolem okolo plamennými Cheruby a zlatými obraz dstojenstvvi
!
pawézami obklíený. s
trnu
již jen
ped
te
úzký délí rozstup, mezera
pehrozná!
elem
Staupna
stkwaucího (an wojsko od wojska
proti
tak stály
ady
strašliwé
elu w délku náramnau)
swé mrakohusté stádce
pedbžné
;
160 ostré celo, tliíuc boje sraí-cní.
\r
Satan wvsokym
pyšným krocjcm
a
odní
n\jde jako wož, w swéni dralím z
démantu
a
Abdicl, jenž stál
zlata.
w prosted nejmocnjších, iny
smýjdejc
weliké, té pyeliy snésti nemolia,
s«é mužné odwaliy zbywá k Bohu podoby,
takto doswédéil
Ó, ie tu
kde wíry,
pro
iádné! tu
tolik
kde padla
tu i
:
kde prandy nezbýwá
moc
nepadla,
síla
i
ctnost, a není nejslabším
—
Než, budle na oko kdo nejhorší ? moc a síla jeho nezmožcnymi ten,
nadje
já s nim,
wejdu w
se božské pomoci,
zápas, jak jsem
zápasil, a shledal
Slušné, by, kdo
we
získal tu
zlým
kíiwým
a
jej.
zárowné
zbrani, a odnesl
a
rozumem
w plce prnudy pemáhal,
jak tamto wílézstwí
howadný
jeho
s
Jet" aici
!
to
mrzký zpor, kdy rozumu
bojowati jest; než Icnkráie
s silau
ro/.um dáv\á
to,
Takto rozmýšlel,
že a
rozum
zwíté/.í.
druhé predbélina
wdce, kwapí wrahu
wstíc,
a
napoly
cestv ulkaw, tímto rozpáleného
piedcjilím
wyzwe k
boji
bezpené
:
Pýšku, utkán jsi? tys mel, že zpupnost Iwá,
po
em
prahla, beze
wseho dosáhne
odporu, že bez obrany stolice Páné, strana jeho opuštna
pro strach pícd
neb
silau,
jest
smlým
jazykem
nepomnl, Iwým kterak trudno wáliii se Wšemocným, jenžto nieho by neskonená n)ohl wvwodiii wojska w zkázu blázm)\vsi\ví :
ó hlupcc tebe
!
jenž
jsi
7.
iwéimi; nebo, wztáhna jedno
rám
swé.
:
;
161
w
presálinaucí wšccky meze,
bez pomoci, skonci
do mrákoty wojska ze ne wšickni
kteí wíru
a
w bludník se
wiz,
pobožnost,
newidl, kdy jeden
swt
twj^ch
pozd,
prawdu
Než tuto
twé jsau družiny, že jsau,
z
ze wšech widél se
u
pohížit
te, a
twá.
zwolili a
ty jich
jsi
jeden Váii
te
:
kterak
já
nesmyslným jsem
mau
widíš stranu
nkdy
malá ást
zná, an tisícowé chybují.
Jemu welký wrah
dí s twárí
potupnau:
Na twé neštstí, než práw k pomst mcs kteráž tebe pede wšemi hledala, z
útku
Angele
se nawracuješ, swárliwý
by pijal hodnau
!
vvýplatUj
prwni úraz od wyzwané pravvice že se podusily drzostí
této,
twj sml shromáždných
jazyk
tetin
urauhali
boh
pro obhájení
w
božstwí swého, ježto, dokud jiskra
žádnému piznat" nemohau wšemocnosti práwa božské moci bude
To
té
cti,
mne njaké,
inem se
by pérko uškubnul a tímto
rekownýui
pedpowdl ostatnímpímí!
zkázu
Jenom ješt By
!
jist pedstihl towaryše swé,
jsi
baže po ze
nich
tlíti,
toto krátké
nemohl
chlubiti, že
nedána
tob odpowd, powím, kterak se snáší u mne myslil já jsem nejprwé i
:
swobodu
a
nebe
jedno býti; nyní že jich
drahn w
duchm
nebeským
ale spatuji,
službu lenost uwedla.
Duchy otrocké, jen k zpvvu, k slawnostem jenom hodné takovvé jsi ozbrojil !
hudce, nájemníky nebe uvvádíš 11
:
163 w
bilwu; lilapslwo proti swobocK'. Dnes, dnes
duwod
lolio
Dí
mu
Odpadle
ohí' sírany \v\dadi.
wážn
zkrátka, jednak
Abdicl
ty stále blaudís, aniž
!
pak
bludu konce nalézáš, cos cd prawé stezky byl se ucbylil.
jméno dáwáš
tomu, kterémuž
služb wzdáwané
wzdáti welí Bub,
ji
Báb neb píroda
;
bezpráwn
1
clila|istwa
i
Bh
i
píroda
welí službu wzdáti ncjbodnéjšímu,
tomu, který wsccky jiné pesáhá.
Otrok
kdo
jest,
slauží tobé,
tomu, jenž
powstal proti hodnjšímu, než
Otrok
kdo
jest,
slauží
jest
sám.
tob buii,
tot chlapskému swé zlosti otroku, jenžto wolným službu wyítati smíš. Zprawuj já, já
swé ledy
ty
službu
w
pekle králowslwí
Pán sob
obírám, a co mi
wn
!
mile rád
blahý
Bh
ochotn a poslauthám hodných poslušenstwí jeho rozkaz'. Tv wšak w pekle okow, ne králowslwí nadj se. zatím toto ode mne, káže, plním
Te
jenž prý
be
z
útku
se
zpátkem wracuji,
iwá hlawa piwítání bezbožná
!
To ka, wztáhnc ruku k rán šlechetné. Newisí, než padne rána w náhlosli, jako baue, Salanowi na
<;hocliol
zpupný, že ni zrak, ni kepkost myšlení, ncdím jeho pawéza jej úrazu wywarowa mocna byla takého.
Deset
krok
pi desátém
walných s
zpt
se potácí,
kolenama kleslýma
na mohutné kopí stane opený.
Jak kdy prolrhše
wtrowé a wody podzemní, si prduch, horu odrazí
;
tas polaukleslau
s
wsemi
svvýnii
Chopí úžas odbojník
sosnami.
knížata,
zuí wztekeni náramnýni, že wéwoda jejich tak jest pemožen. I plesají našincowé, wy kik ují radostn wytéci pro nadji vvítzstwí, k boji prahnau staten. Tu traubiti i
w Archangelskau
Michal
Iraubu rozkáže.
Zawzní po rozlehlé nebi tepící zwuk, a
wrný
Nejwyšíiímu
pje Hosanna
zástup
iNemeškají odbojná
!
stáda, wyítí se lítým
úprkem
s wojskem svvedc bitwu sražením pehrozným. I znikne wkol jek a wztek bauliwý, a powyk, jehož dosawad
wojsko
nebýwalo
Mee
o
w
nebi nikdy slýcháno.
brnní
neshodauj
strašnau binkají
temn hmíce
a
rozzteklená kola
Diwoký
walí se
woz mdných.
a strašliwý jest bitwy
hmot
!
Simjících šíp oblak plamenný létá
nad hlawami, kryje ohniwým
ob
vvojska stropem. Tak se stírají pod plápolajícím klenutím ob strany úprkem a wzteklostí neuhasitedlnau. Buí po nebi hluk, a bylaby se chwla, kdyby již
lít
stála,
zem
Není diwu
!
weškera až do stew swých.
nebo milionowé Angel se z obau stran
rozhorlených
oboili, wojska, z nichžto nejmenší
wšemi žiwly wládnauti, jich se
mocí
ozbrojiti
Kterak strašná byla
kdy
se
wojsko
s
každého
a
mocen
síla
byl.
weškerých,
wojskem
zteklo nezíslnéj
aby hrozným zanícením vváleným
:
104
a
zpuslilo,
z wekostálé Iwrzi
wviu\
plku
ídil
oboili nemohlo,
domow swj, le wšemohauci
blahy
lít}'m
jich,
zápalm,
a
a
král
swé
mcz,e ukládal
bylo množtwí jich
nesmírné, an každý pluk se walným zdál
wojskem, každá ruka zbrojná plukem se
w moci
wdcem
zkušeným woják každý, jemuž dobe wédomo, kdyby staupati, kdy stanauti, kdy w bok widela, a
uchýliti udalo se nejlépe
kterýž wí, kdy
;
bitwe wzteklé hodno jest
neb rozdwojili prelí.
sraziti INa
w
úlek
ustaupení nebylo
a
pomysliti, aniž pak kde strachu plachého
znamenáno; jeden každý zpoléhá na sebe, tak jakoby jen samotné jeho rám získat' mohlo wílzstwí.
Wn ale
slawní udali se skutkowé,
bez ísla
dosáhala
asem
;
neb bitwa široko
w rozmanitém zpsobu.
na celin stojmo swodili
plku, asem na kídlech
se
wznesše, kormaulili letmo
powlí
ohnm
celé powétií se
zdálo býti.
wáze
wisela,
w
bauMiwým
Dlauho bilwa na rowné diuy dne až Satan
—
toho konal, aniž nasel
mohutných
udatnosti
sob rowného
—
wrazí mezi daw
bojujících nejiiléji Seraí,
tém
zmatených, a zoí, kterak ráz
meem
jako ráz
swým
potírá a
mela celé zástupy.
Michal
záhubným
Pcnáramným obau rukau wztažením wynescné, jede dol ukrutné ostí, daleko plen. Té záhub
:
;
165 Satan chwátá wslíc, a walo^ puklér svvj
okruh skalný desaterým okrytý diamautem, nesmírného obwodu
Hned
stawí na odpor.
—
jak se pibHží,
pestane swé práce welký
Arcliaugel,
wescl nadjí, že zmizí pojednán
wnitní nebe wálka, kdy se porazí
w pantech powede
Arciwrah, neb spatý s
nepátelským mraením,
twáí takto ncjprwé
oboí díne
se
Stríijce zlého, ježto
bylo neznámé, a jména
w nebesích
a
;
—
te
;
plamennau
a
baiií twých
nemlo
ai,
jak se rozjedlo,
jaké skutky omrzalé wynáší,
wšechnm
onirzalé
nám, než úsudkeiii
sprawedliwým nejslrastnéjší pro tebe a twé následowníky. Jaks porušil
w pírodu
blahý nebes mír, a uwedl
bídu nestwoenau
ped
ueprawostí
twého rozbroje! Jak mnohé napustil
swau
zlosti,
tisíce
jindy sprawedlných,
wérných, nyní oswédených kiwými
Nemni wšak, by swatý pokoj
:
t
swýcli
nebe, sídlo blahoslawenstwí, násilí a
utíkej,
kli
se s tebau
ty,
zb
i
f
nebe zapudil
nebe ze wšech vvywrže
;
konin skutk Proež
z
pry, než
wojny neztrpí. a zlé, to
w
sídlo zlého,
twá proklatá tento
plém
!
pomsty
twé,
do pekel
Tam baue
me
;
trop
dá poátek
zatracení twému, nebo rychlejším
okídlaný pospchem
Pán
t
pomsty hrom
rozhojnnau psotau zachwátí.
Takto kníže angelské.
Nedomníwej
se,
I
dí
mu
wrah
by dchnutím pohržek
wtrných nahnal strachu lomu, jehož
jsi
:
;
I6() udatnosti skutkem posud nezkusil. Jižlis
na
tL'chto
úli'k,
i
nejmenšího
by
koho
i
zdali tudíž newstal
Mnli
ledy snáze,
obrátil
porazil,
nepemožený ? mnli rozkazy
drzími a hrozbau zapuditi mníš?
Nemyl
se,
jenž se
že tento konce
tob bojem
zlého,
sláwy bojem nazýwá;
i
wezme boj, ale nám
bucT jak
bu,
nebo zwítzíme, nebo do pekla, jež ty bájíš, obrátíme nebe to, bychom získali zde aspoii swobodu,
kdy ne králowstwí ted' zatím ani twé síly nejwtší, ni by ti pispl ten zwaný wšemohaucím, neuteku pry, :
t
hledal jsem
Umlknau,
oba bitw.
na blízce
i
dalece.
a k newýmluwné strojí se Nebo kdo, by angelskvm
mluwil jazykem,
wyprawiti muž,
ji
k jaké z wécí pirownati pozemských,
jenžby lidskau mysl zdwihla k pochopu
bohorowných mocnosti? A bohm se rowni zdáli w chzi jako postawé braní zpsobní zrstem, hnutím swým i
stanowiti wládu nebe welkého. Již se
mee
chwély
kížem w powetí, wywíjeli luky
!
a
jejich
plamenné
bleskem slrašliwé
na wzor sluncí dwau
paprskují náramné jich pawézy proti
sob.
Na prawo
i
Trne strachem nadálost. lewo, tu kde se a daw
bitwy nejlítjší,
kwapn
wojska anjjelská,
a
ustaupí
drahné proslranslwí
wkol, pro náramnosl rozpud nebezpené. Jako kdyby (jestli lze k wccm malým priiowuati wcliké) stane
I
lf>3
pewná wazba pírody, nebo kdyby wojna mezí hwzdanii
roztrhla se
propukla, a zloošlní dwa planly
úprkem lítý
se na obloze
sehnawše
swcdly boj, tak že by we
potýkání pomátly se kaule
hmolném
jich.
Rozpaženým obapoln ramenem, jehož mocnost k samé wšemouaucuosli dosáhala,
stáli
namíujíce
mla ptky
ránu, která
skoniti,
nepotebující oplowání.
Kwapnosti ale
a síly byli
Michalowa
mee
kterým ze zbrojnice
zárowné
Pán
žádná hmotnost, žádná odolali nemohla.
;
ostrosti,
nadán byl, duchowa
útlost
udeí
I
ostí jeho, walným padna násilím,
na
Satanw me,
a rozrazí jej
aniž wáhá, nébrž rychlým
w dwé
;
oblaukem
wzhru, ránu hlubokau jemu vv prawý bok. Tu nejprwé
wrátiwSi se
zatne
Satan poil bolesti, a kraulil se
sem a tam a swíjel tak ho náramné rozewenau ranau tnaucí protkl mec. Zawela se sic, ne dlauho rozdílná, nadpowtrná jeho podstata, a wšak z rány lil se walem nektarowý tok ;
krwe, jaká z
duch mže
plynauti
nebeských, a smáel celau jeho zbroj,
nedáwno tak stkwaucí. Rychle odevvšad jemu k pomoci se hrnau Angele nejsilnjší.
ást pak
ást
wdce
se stawí na odpor,
na pawézách odnáší
k wozu jeho, za bojišt daleko.
Tam jej kladau skípícího bolestí, hnwáním a studem, že mu nebylo
108 býti
nepemoženém,
že lakowá
hanba p>chu jeho mysli
a
se
w moci Bobu rowným
Ozdrawí wsak brzy
f
zkrotila,
byli
mnb
i
nebo ducbowé,
j
jsauce žiwné moci plni naskrze, (no co kehký lowek, jehož žiií jest w stewáchj hlaw, srdci, plícech, neboli w jatrách toliko) jen kdy se znií, mrau.
Plynutá jich bytost rány smriedlné
nepijme, co tekuté celí
poweti:
to
I
srdcem, hlawau, okem, uchem
rozumem
smyslem, a dle
a
9
jsau,
libosti
tlo, barwu, zpiisobu a postawu
berau na
se,
hmotnau nebo povvetrnau.
Rowné hodní pamti stran
dáli
mocný
se na
druhé
inowé, kde Gabriel smlým praporcem
bojowal, a
wrážel mezi husté šiky Molocha, krále lítého
ten,
1
do boje ho zwa,
posmýkati pipatého ke kolu
swého wozu
Bohu
hrozil
jej,
i
samému
ulál jazyk jeho rauhavvý.
Rozštípen jest ale tudíž na póly,
od hlawy až po pás zbraní pádí z bitwy
—
waucí.
s
;
roztroskotanau
ruha,
bolestí
Stejnau udatností na obau
kídlech wojska chlubné wrahy, náramné obry WC brnní diamantowém,
walem
klátí Uriel a
Baíael,
tento Adramclecha, a onenno Asmodéa, mohutná dwé knížata
Stydli
te
se býti
je ale útek
skrownji.
I
!
Boha menšími}
uí
utíkají,
smýšleti
ranami
bolestnými skrze prsnik hluboce prosekáni.
Newáhal
i
Abdiel
!
109 na bczbožnau rolu hnáti hrdinsky,
nébrž poráží a
kle úprkem
prawým
Ariele nejprwé, a pak
Arioka
potom obra hrozného
;
meem
Ramicle žhaucím
potírá.
Tisíc zde jiných mohlbych zwnili jména na zemi. Než tito duchowé swatí,
spokojení sláwau na nebi,
lidské nežádají chwály; druzí pak,
akoliw
oni mocí bojownau
i
diwy konali, a baží po chwále
pro
saud a wyhlazení
jich
prostedku
w erném budte zapomenuti!
swatých,
Nebo
z
udatnost, jak brzy zhosti se
prawosti a prawdyj žádné pochwaly,
nébrž potupy a hanby hodná
by
jest,
sebe wíce prahla po chwále
i
marnau
žádostí, a skrze
pocty hledala.
proež po wéky
I
bute
odsauzeni
neprawost
vv
zapomenuti
Te,
kdy nejmocnjší padli wrahowé, zmatena jest bitwa stálým útokem našich; neád mrzutý a porážka wznikla hrozná
wešken zpodek postlán
;
jest
ztíšténými branmi, a na jedné
hromad zwrácený,
wz
i
i
i
wozi
dchnaucí
bytek, pemožen
jsa,
wálí se
ohnm oowé cwálem
:
utíká
skrze Satanowo wojsko umdlené,
jehož ást se
s
tíží
bránila, a
ást
postaupala bledým strachem zchwácená tenkrát strachem zchwáceni a bolestí byli
ponejprw, a prchli hanebn.
Tolik na
hích,
a
nepoznali.
n
zlého zpaury uwalil
posud strachu, útku
a
muk
Ale swatí tvverhraným,
;
!
170 neporušen
husle 6|7atym šikem tálinau k
pedu,
jsaucc ncranilcdlni,
zbrojí neproniknuLcdlnau odíni.
Takowého nad swé nabyh
z
prospchu híchu so
wraliy
swé newiny, ic
warowah, zpaury ncdojiuslih.
w bilw
SláH
by
nczloraní a prázdní muk,
jimi síla z mísla pohnula.
i
Nyní noc, swé šeré stíny prcslrauci, wzcsla na nebi,
milé wclela
a
príméií a sladké
hmotu wítéze
pemožené
i
Na dobytém filanuw
zmizel,
rad
takto
O
s
záclona
swvmi
pi-emahateli,
ohnm
strany Satan
s
chwéjící.
swymi odprci
sthuje se do tmy daleko powolal, a
;
non
slaw swých wešcd mezi n,
poklidu jsa prázden,
k
její
ukrvia.
strážné jejich posádky,
Cherubíny podál
Z druhé
po mrzkém
poli Michal se
andlskými
wkol
zbudí
ticlio,
Chmurná
wálky.
ncstrasliwau myslí poal, íka:
wy, jichžto
w nebezpecenstwí
síla
nyní zkušena, jichž ncpemoženost
oswdena jest, ó drazí pátelé hodní netoliko swobody, (i to koist malá
!)
nébrž, po
I
cem prahneme
wíce, panstwí, sláwy, pochwaly a
Jeden den (jestli
jeden den,
i
ml
wšc, což nebe pán ježto i
s
cti
w bitw pocliybné, pro ne wné dny?)
jste snesli
trnu swého
nejsilnjšího,
poslal proti
nám,
co sám byl saudil za dostatené,
aby wli
naši
sob
Ale ne tak dalo se za omylného již
podrobil. !
—
I
raním, že jej
mužem napotom
191 od nás dosawad
drželi, ac jniín byl
wšewedaiícím.
Prawda, že jsme,
clialrneji
ozbrojení jsauce, powytrpli
nco
posud neznámých ic známých nedbáme,
nesnází, a
bolestí, jichž
anO nyní
nadwtrnau
zjevvno, tuto
bytost naši smrledlného úrazu
nechopnau
býli
jelikož
nczhynutcdhiau,
a
nejhlubšími proklána
i
jsauci ranami, se na okamžení
uzawre, a wlastní moci
Pro
malé
tak
Snad
prostedek.
odw to,
snadníký
lepší braíi a silnjší
bitwu budaucí
wrahm
zahojí.
zlé jest, tuším,
nám
prospchu,
k
k zkáze obrátí, neb wyrowná
co mezi námi rozdíl inilo,
jehož pirozenost neuinila^ Jestliže jich sílu jiná
tajná
píina,
i
zwtšila
této, jelikož
zdrawé mysli naší posud bez ujmy stáwá,
rozum náš
Sedl.
I
s
rada wyskauniá.
vvstane Nesroch,
shromáždném. wywrel
a
*)
prwní
w
knížatstwu
kdo teprw se
Stoje, jak
kruté sei, welmi zchwácený,
z
ztíštnau
a rozsekanau na kusy
zamraen
zbraní,
Zprostiteli
našich získal
bohm
nám
I
odpowí a rce: nowých pán, jenž jsi práw požíwání swobodné I
bohíím samým trudné
liché jest to úsilí, se potkati s
ncrownými w odní, a s lm, kdo bolesti
téci proti
bolestí a
muk
To zahubí, to zkazi nás prázdni jsau. newyhnutedln. Neb co tu prospje 1)
Wiz
o
noiii
ÍV. Král.
XIX.
37.
lo,
;
173 udatnost a
ncpicmožená,
síla
kdežto ncjwalnjší ráme wáeinocnau zemdlí bolestí?
mohli bychom snad
I
ziwobytí wésti prázdné rozkoše
w
bez oželení a blaze jist
Bolest
kdo spokojen
dokonalá bída
ale,
;*
spokojenosti
ten,
žije
!
jest,
jest zlé nejhorší, a jsauci nesmírná,
\
wšecku trpéliwost poráží i mysl. Ten, kdo wyskaumá, ím bychom silnji
wrahm, posud neranným, neb se
stali
,
škodili,
také neranitedlni,
získá na nás sobe s wyproslitelem,
tak se u
Naež
já
našemu,
této
saudíš hodné k
již
jsem nalezl
oima
rownau zásluhu.
snáší,
Satan klidným wece pohledem
práwem
To, co býti
mne
je
:
prospchu
nalezeno jest I
Kdo swýma popatí
na jasný swrchek celiny
nadpowtrné, kdež
toto walné
stojíme,
luh
božských
prostranslwí,
ulíené kwílím ainbrosiowým, stepy,
úrodau
a prorosllinami,
—
drahým kamením a zlatem, jenžliy patil na powrchn, by nepomnl, odkud rostau pod celinau z hluboká? Tam jest wezpod látka tmawá, syrowá, oliniwé a prudké pny zpusoba.
tak
n
Tato, jsauci tknuta nebe paprskem, wyletí a rozwinc se
w
okolním
swtle slinau krásau. Nech a této nájn tmawG hlaubi lno, zpodním thotné
ohnm, w duté,
ta
hust
nabita
oblé, dlauhé
dla,
z
poskytne
strany tknutím
;
ohn
druhé pak
porozzleklcna
bywši, wyšle z dáli tí-eskem
hromowým
:
I?3 mezi wraliy naše ninnžstwí bed
psot
a
lakowé, /e wšecko, co nárn pijde vvslíc,
prawým
roztíští a
Leknau
zklálí
odjata je stelba strašná.
bude práce
owncuje jsauce s
powalem.
se, a pomyslí, že hmiteli
diwe
;
prosti
kde se opatrnost
!
silau sjednotí, nic není
mí
tím by
Nedlauhá
nadji
Zatím okejte,
skutek.
bázn
jitra
twrdého
;
tu slušné bylo zaufání.
Slowa jeho kleslé srdce w nich
Skonil.
powzdwihla a zotawila mdlející
Wšem
nadji.
diwno wynalezení;
kaidý nálezcem se býti domníwá. Tak, co nalezeno, snadným widí
a
se nenalezené jim widélo
nemožným.
w
Snad mezi twými potomky
budaucnosli (zmželi se neprawost)
kdos, jsa za
se,
oddán na neštstí, neboli
dábelským ponaukáním, wynajde
rowný
nástroj k trestu
k boji pilnaucím a
Kwapn
synm lowím,
wražd odmnné.
nyní z rady
letí
do práce,
Hýbají se nezíslné
bez námitek.
ruce úsilím, a drahnau prorywše
nebe ástku,
w okamžení
zárod pírody
widí ten
w swém hrubém poetí
pnu
sanitrnau a sirnau
nalezše
waí wtipným umním, a trau w erný prach, a odwážejí w zásoby. ást žil zkrytých dobýwá (jimž podobné má zem tato) kamení a rud mísí,
i
polom dla
;
sléwají,
i
kaule pak,
zkázu vvýhoznau! ást pizpsobuje ttinu k podpalu,
zhaubný zažže
jíž
blesk.
jedno dotknutí
Tak dríwe
switání
;
; :
174
píkrowem
wšccko, pod
tajn skonili 8
noci \vr'domó,
uspoádali
a
tichau opatrností, newvzrazcni.
pkné
Tct, kdy
ráno
w
zbran
trauba jitní zaznla a do staupla stkwaucí wojska,
zsikowána rychle.
zlatém odní,
\v
Mnozí
z dnících se
zwdowé
pohledají pahorku, a jejich lehkozbrojní
nebi wyniklo,
do zbran
wslali pluci wítzní, a
wsccky zwídají
strany, kraje vvsccky, aby wystáhli
nepítele, kde a jak jest daleko,
i
zdali utíká,
staupáli
i
k bitw
strojí se,
Náhle uzí
stojí.
jej,
ano pod rozwinutými praporci zdlauha, ale
pewnéni siku
\v
Nazpt nejkwapnjšíni
blíží se.
letem Zoficl,
Cherub rychlokiídiý piilet, takto žiwým hlasem wolá w
')
powtí
Zbrojte, bojowníci, zbrojte se! Ai wrnh
na blízku!
mnli jsme,
I
uspoiti nám.
hust sedí
že uprchl
Dnes dlauhého chce
nikoli!
Již
mrak bezpená a jako
Dobe
stíhání
neutee wíc
se bére. lítá
W
;
mu
Iwái
odwaha.
tedy upni diamanlowé
každý odní, a lebku urowncj každý, drže
pewn puklv
okrauhlý,
zakrý hlawu swau, neb tuším dnes ne skrápjící, ale
šípu sprchne
Tak
jich
s
ohniwými nálepy
steha budí k pozoru;
1)
šikv stawí se, a
Slowc
:
wzhuru
wyzwííJaC Doží.
I
!
prosti jsauce zawazedcl wšclikých,
w
déš
bauc hromowych
traubiti
a
hned
!
U9 uslyšícc bez strachu, se hýbají
pedu poíádne kdy cihle na hhzoe láhnc lžkym krokem lirozný walný wrah, wleka w dulém kh'no stelbu ábclskau k
:
!
;
z
obau
stran se huslí
hrnau plukowé,
zaclánjíce, by úklad zakryli.
Pitáhše pak
wi,
obe wojska
a tu Satan
;
slanau za chwíli
w
celo se
postawiw tak poraueti slyšán jest:
Na prawo
i
prelí
lewo chyl se
aby wSickni naši nenáwislníci pokoje
wideli, že
hledáme,
poklidu
a
oteweným náruím
a
pijíti je wolni jsme, jen jestliže
otewenost neukáží
nám Toho bojím se.
naši oblíbí, a
týle.
swdkem bu!
Ale nebe
nebe
ty
bu
swdkem, kdy sué wyneseme podání Wy, kdo
zeteln.
jste
zkrátka, co jim tuto a
to
dokoná.
I
i
tu
slyšeli.
dvojsmyslnými posmíwaw
slovvy
po lewé
jen
chceme pednésti,
na hlas, aby wšickni
Tak se
A
k tomu ureni,
úad; podotknte
konejte swnj
rozdwojí se
prelí
prawé tíhna do kídel. wid podiwnau a zwláštní wec
slaupy
w
položené
trojnásobné ;
slaupm
k
ad
!
na kolách
nejwlaslnji se
podobaly, nebo klaptum wydutyni z
dub
nebo
zraubaných
jedlí
w boru wysokém
otesaných na hladko,
a
mdi,
kamene do koen pak hrdla strašným rozdwera trojí,
z
z
železa a z
;
otwíraly na nás, oznamujíce
každým Seraí chwje ttinau zpodom jiski-ící. pokoj jalowý
;
a
stana za
170
W
úžasu
pochybnosti
a
hliiboki'
stojíme, wiak nedlauho, an na rvclilosl
Seraf každý wztáhna ttinu pojcdnau tknutím lehkým jiskru k úzké piiní pánwici
:
w
tu chwíli
rauc
stane nebe,
w
wšccko
ale
plápolu
kau
waluý
dl
chumelí se ze tlam dlauhokrkých
hmotem hromowým, že pro tu puklo lno powtí, a ábelská hrdla
náramnost
krupobití železné,
plijí
spaté peraunowé stely, jimižto
na wítze wzteklým tak že
chrlí
úprkem,
nikomu, by Jako skála
stál,
na nohách se udržeti nebylo.
Po
tisících klátí se a padají
Angele
i
Archangelé powalem.
Zbroj jest winna pádem; nebo zbroje
Ichaunce by
byli,
duchowé,
jakžto
uchýlením aneb rychlým skrením ušli
A
úrazu.
nyní mrzuté
wzniklo pomatení vvkol, pád na ])ád
!
Husté šiky zediti, nic nebylo
Což tedy
k platnosti.
hanebná jich
hnali,
wrahm
druhý Seraíín ad,
Již
ped oima
stoje, hrozí
útku
wyslati
se
;
Uzevv nesnáz
pijíti je
si
wíce
lekali.
úsmšn
jejich Satan,
druhm swým
se zpupní
Nedáwno
druhý ráz
a nesta teného
mnohem
lakto wolá k
pro
útokuli jsau
porážka
optowanému wydala
k
posmchu.
hrom
K
?
opt
wílzowé
O
:
piátelé
neblíží?
zhrdíj kráeli, a
kdy
otewcným náruím
wolni jsme,
(i
zdali wíce lze
?)
a
poklidná jim slowa prohazujeme,
swá
!
ÍTÍ na obrátku wvtrlinau,
swúj úmysl,
znioínijí
vxodaii
n
rliwnc'
kícpt-cní,
jakhy plesu hledli, ac pk-s se ton
trochu teiliwýni
plachem
a
Pleší snad, že klidu jim
opt
Uslyšili
\v
oka
?
iiižiknutí.
šprvmcm wece
•lemu rownyni
l)yla
jsme podali
naše podání,
tuším, že se sncsau
Wdce!
býti zdá.
Belird
slowa, která k nim jsnu*
:
pione.-,li,
slowa waluá, plná wážného
obsahu
moci nepochopené
a
!
Jakož znamenáme, ušickni wcspolok wrtli se waln, mno/.í klopýtli,
kdo
je
míti
musí od
dobie chápá, hodnau pochopnct hlavvy až
do paty;
nepochopili se, aspou mají to
dobré do sebe, že ukáží, kdy nám
kiw
je nepítel, a
Takto
pímo
nekráí.
šprýmy prohazujíce
stáli,
posmchem, a naduti domnlí se witzstwi žeby Wšemohaueímu
kratochwilné
s
jsaucc pýcbau, jistého,
rowni
pewn
1
byli
nalezeným nástrojem,
wi"ili,
Inomu wojskm,
7.
strhše
a
sob
suiít^h
jehoj rauhali se angelskym ježto státi trudné widli,
trudné za cbwíli
:
jim hnevv
a hoilení
roznícené brzy zbroje poskytlo, jizby odolali
Na kwap mysli
psot pekelné.
(eihle
Bh
I
swým
jakau
moc
a
wýbornost
stálým wšlípil
celé wojsko shodí zbioj, a ku
Angelm!) horám
(hor a dolu položení rozkošné
tolikot nebe obraz na zemi) na rychlost, co blyskoliuy swílící, l)ži,
leií,
páí hory
z
základ Í2
;
ÍZH se waí liliulau
tkal
losCi,
jicli
cliopiwše pak za
upiyny
wzliuru koráním,
a
Hrza
jme
.1
wod
;
UMinští
w náruí.
nesau
wojska odbojná,
a úžas
kdyžto widí chlumy nésti zwráccné
w
zpodeni
wrch,
del sw^cli rady potrojné
a
náldau zkázau okryté, a wšccku
wrch
nadji swau walnych
Te
zaíícenau hluboko.
n
kwapí záhuba,
jejich
mraná šumem
na
piikwacno
podobná
na hlawy
a
prcdhoií
letí
množstwí nesmírné,
jest jich
zbroj pak jich
nich
\v
zwaliitém
wíce psotu rozmáhá
tín)
;
brnní muky snášeli
zarylo se roztíštné \v
útlá iMa, tak že
nesncsitedlné a
Dlauho
usilují,
lkali bolestí.
než se docela
wywrau ze záhuby
;
swlloistá jejich bvtost zhrubla
z
a blízké
horv
!
podobné
Chopili se rychle brané
odprci,
hích
ach, jak skrze
trhali
podwalin; a nyní hora o horu
w powélí
se stýká lítým sražením
bojující kryje hrozná miákola
pekelný jest jek proti
nmu
a
hmot
;
boj
zemský bv
dworskau zdál se jenom
Powslal zmatek nad zmatek,
nebe zíceniny mrzké
le
;
;
a
zasuté
zprznily,
že wšemohaucí Otec, kterýžto
swatyni nebe sed bezpen wšecky ídí wci, opatrností swau wše to pcdwdl a maudi-c dopustil
we
pro zplnní swého swrchonaného úmyslu, by tudy Syna oslawil
wného, ukázal, že
a
pomstiw nad ncpiátcly, wšecka jeuiu dána moc
liraii.
na nebi
!
prooež takto k Synowi,
1
spoluwládci swéniu, promluwí
mé
Paprsku z
rce
a
:
Synu rozmilý,
sláwy.
jehož twáií /jewná plnost
w
bozslwí newiditedlného,
swití se
jehožto
rukau stáwá wsc, co konám slowcm suVm! Spoliiwšemoliaucí
!
Dwa
dni ubhli,
dvva dni, jaké
poítáme na
od
swymi
toho, co
s
nebi.
mocnostmi
Miclial
wysel krotit odbojníkú nezbedných.
nemohlo
Úsilná jich byla wálka;
jinak
Ijýti,
an se taká utkala
nho
wojska zbrojná
;
samým sob.
NVíi,
slwoiil
jsem
je
rowni jsau, krom nepalrm*
a
;
zstiwii jsem
že wšecky rowiiými
posud nerownosli, kterau
hích.
í:iní
Poshowél jsem s saudcm jirhj a bylo w plce ústawné a zmatku trwati neskoneném. VVojna konala, co múz wojna konati^
a
uzdu pustiwši
nepoádným zápalm, ozbrojila
je,
a
jiin
horami
i
hmotem
diwokýni
plní nebesa, a hrozí zálmbau.
Dwa
dni minuly, a teli náleží
tob, tob schowán
jest
I
showívval tak dlauho, aby léto
wojny
i
proto jsem
skoneni,
chvvála, byla chwála
žádný
jehkož
jí
krom
tebe.
nemž
Moc
Iwá,
skoniti
a milost nesuiíiná
dána tob, aby wšickni poznali, že twé moci na nebi
není moci rowné. ídil,
i
na zemi
Tak jsem rznici
aby bylo zjewno, že
jsi
ty
nejhodnjší mého ddic králowhtwí
pomazaný pro swé swalé zásluhy. Wyjdi, wclkomocný Synu, ue jménu 12*
f§0 Olce
s\Y)'!io
wsedni na niúj wÚ7.
!
pod
kola jeho prudká,
hmotem
podwaliny tesau neheské
wezmi weskeru mau zhra,
meem
pepas stíhej,
ho
m)'in
!
hik
iniij
i
hrom,
swá bedra moliútná
;
pokolení temnolv
to
konin w
ze wsech nebe
a
nud
a
se
jejicli/.to
pro])ast nejhlubší,
Boha zlehit", neb Mesiáše, krále pomazaného! ekl, a piinio na Syna svvé iiplkem zwí, co to jest
záe
swílí,
weskercn
\v
si
oblieji jehožto
obraz
se
Otcw
mu pak weee Ote swrchowaný,
Takto
obráží.
božslwí synowské králi na
prwní, nejswljší, nejdstojnjší
:
chci
ledy
i
oslawowa tebe sobe
ty
zjewuje, že
já,
jak slušno jest,
na tom zpoléhá
:
chwála wšcliká
kdy
!
prohledáš, by swého oslawil
Tyt* vvždy
syna
:
nebi
potšení mé,
a
mne dobré libuješ, wyplnna wle twá, \ve
klerau
plnili
mi blahoslawenstwím,
nebem
jest!
Twau moc
nyní pijímám,
berlu ochotné
a
mile nawrálíu),
a
kdyžto we skonání wšecko budeš ty we wšem, w tob já, a we mne na wekv wšickni,
kdo
ti
mili jsau; lech,
ncnáwidíš, nenáwidím
hrzu mohu
já,
obléci, jak
smiiowání twé, jsa we
a
oblékám
wšem obraz twj.
Wyjdu zbrojný mocí twau, z nebe roj ten odbojník ;
do wézení muk k
erwu
wné
a
wvplcním
svvihu je
mrákoty,
nikdy neumírajícímu,
zpowali býti poslušní wle tué, již poslauihali jest
jenž se swaié
a
kterých
twau
(v
181 weikerého plnost blahoslawenslwi.
Potom
tvvoji
w
od
dáli
swalí nepomíšení,
písn ponau ])li
wkol
^l}cll,
budau
swaté hory Iwé
wúdcem ninau po wky.
wznesenó,
lialeluja
a
Reklj a na swau podepra
berlu wslal
^se
od prawice sláwy, kdežto sedol
Poalo pak
byl.
swaté swilúti
trcií
rozedniwaje se na nebi.
jitro,
Zwukem wichrowým
plamenem
a lítým
wz,
jede prudký nebeského otce
beze speže, ducha zvvodem wlastního puzený,
ty,
Cherubínu diwné
ného podstaty
a podlé
iyry majících hwzdanii
a
twári, cwiilají, co
celá léla jich a
mnohooká
kídla stkwéjí
mnohooká
;
jjc
berylu
z
kola jsau, a mezi nimi míhawí
plamenowé.
Kišálowá obloha
nad hiawiími
jich a safírowý
trn,
plný ambry, plný barew duhowých,
w swé nebeské
stane na woze, kde on,
Urim, díla božského,
zbroji, ze tpytících
wstaupiw posadil se jest;
s
ním
])o
prawé
ruce sedne orlokídlé wítézstwí,
po lewé pak jemu
hrom
])lný
wisí luk a taul
irojzubých, a walí se
wkol ného kaue líté
mrak, a wýlewy
plápolu a blesku žhaucího.
Obor
swatých, deset
tisíc
silný,
wyšel
\v
dwadcet
poet strany.
s
tisíc
jich) s
ním, a
woz ním
Páné
jelo,
tisíc
dáli stkwél se jda
na
(slyšel
dw
jsem
zdlených
Tak se wznáší, jeda na kídlech
(^heruljowých u wýsi po kisálowé
;
1^2 obluz linu,
na saíirowíTii
sedí'
a
sikwaucíiij šiioko a daleko.
Uzeli
svvoji
jej
newyprawnau
s
rozkoší, a zaplesali widauce
od Angel wzdwižená
náhle, ano
wzhrn
Ipylila hC walná korauhew.
Mesiáše nebeského znamení.
K nmu
wdoc
Michal po obau wsecky w llo jediné jedna pojí lilawa Pfcd ním boiská moc tudíž
pilne kídlech
;
!
jdauci cesty jeho piiprawowala
;
wrálily se na s^vá hory
wyrwané
míáta z jeho rozkazu,
slyší
wrchowé,
a
i
w
uklidí se
jej
rychlosti.
Wypoliodí opét nebe Iwári swau
;
hory dolv jaio kwlné objímá,
Widli
nicmén
to
penešastní wrahowé,
se k
plce mli odbojné, Tu kde zauíati
/atwrzelí blázni
bylo,
!
mli nadji
;
inohlali
i
prewrácenost taká w duších bvdleti
nebeských
?
^ež, jaké j)vchu znamení
zkrotí, jaký zázrak srdce
zkamenlé? Twrdli rozplýwati bylo
obniékí
wíce, lu kde se
trudná záwistí
;
bolela je duše, že ho widli
w
sláwé
;
sláwy žádosliui podobné
k novvénm swé šiky srazí od|)oru.
Mnli zajisté, Bohu posléze
nebo
že silau a
lstí
Mesiášowi
odolají, neb, by jim se získati
neudalo,
w zhaub aspo obecné
najdau záhubu.
w
biiuu
I
konenau,
lekau zmužile a
pvšné hanebn)'m
zhrzí ualaupenim aneb
útkem.
1§3 Obráliw se nyní k wojsku slojícíiDU
Syii
clí
Stjte jasní
[)luko\vé,
den
wrné
1
!
bojowání waSe
od boje
bylo, piewenie
Libowal
!
aLiaii
:
Angeli',
(')
Swatí, stjte! odpociiite lenlo
uhnu
z
Boha wclkého
Pli,
si
že jste sprawedliwe wedli jeho z[H)r, neustraseni, a jak wáin praveno,
sob, nepemožen. tch proklenc si schowalo
tak jste wedii
Ale trest jiné
rám.
Jeho
jest,
koho ustanowil on skutku
potu
dáli,
ani ninožstwí
hnw
kterak Boží
zachwátí
tomuto nestaí
Nuž, stjte jedno patíce
žádného. /.
neb toho msta,
a k
;
ty
skrz
láia mé
bezbožníky oluuvné.
mn
Mnau, ne uámi pohrdli,
záwidí,
mne celí lítá jejich zuiwost, že mne swrchowaný Otec, jcmiržto wláda, moc a chwála w nebi náleží, na
oslawiti
Proež
ruku mau
\v
by se nabažih wjíii
se
wle
ráil podlé
wsickni proti
osud posíawil,
jich
swé žádosti,
té
mnau w
swé.
zápas,
mn, i
Jelikož jen wsecko
kdo
sám
mí
jest silnjším, |)roti
já
na
nim
?
sílu,
pohrdají jinau chwalau wznesenau, aniž dbají,
kdo
je
w
ctnosti
pesáhá
:
nejsau bodni potýkání jiného.
Skonil Boží Syn,
zmnil jeho!
\v
hrzu
Náramným pak
na záhubu náhle
;
wrah
a wlídnost
twái swé
nelze snésti pohledu
hnwem wylee
swýeh.
I
rozwinau
tyi Cherubowé hwzdnatá
kiídla swá, jež lemují kol strašné tmy.
Uoztácjí pak se kola plamenná
IS4 píwal
liniioteiii, jílky
praucliiý
i,liiny<'!i
s
si.
neb útok wojska psobí
bí'žíí,
nezíslného
;
píiiio pak se na wrabv
oddá bezbožní'
od
temná,
jede jnko noc
a
jrho kol
žIimUOÍlIi
slf^^paini
zalrásá se wekostálá obloba,
krom
vvšecko drkoce
Rychle
wraliii dostil)ne, a pranicí
deset
IJoží
mee
irfinu božského.
hrom
tisíc
iichopiw,
pi-ed sebaii a rány
vvtíná \v
srdce
jicli.
ohroraena jest
i
I
bhiboké
trnau úžasem
smMost
jich
i
;
mvsl,
od ruky jim padá neslatecná bra. Trny padají a mocní Serali walem
zkb>ceni
on jeda potírá
;
hlawy
w
štíty,
pilbice,
Pláli
sob, aby opt padaly
na
n
jeho
i
hory, kryjíce
pílbicích.
ped hnwcni
je
baue
Po bocích též létá
!
sliel
od tch ctu-erolwárnych, nmohookych uty kola také soplí stely ohniwé, kola rnnohooká, kola žiwaucí.
Jeden
jimi
wládnc duch
a z
každého
oka prchá ohe,
spalující blesk
mezi zalracence,
ohe
tráwící a
silu
jenž je hubí,
wšccku w nich
mužnost nawvklau,
te
a
bc/.duché.
klátí
Aniž odpolu swau
nakládá,
silu
nébrž prosted letu zdržuje
cht
je wyplcti, ne
Wzdwíliá upadlé
nebo
biaw
ohrome/jé, az
t.iui
Iv
a
\v
niwe
swj
hrtjm,
uvvésti.
jako slado koz
bázliwych
pust na
je
n
kištalowým
pohání
áaw
a
strach,
náiiíTim nebeskVui.
Piowalí se náspy zpodcui do wuiUku daleko, a rozualiaa prosti anna
;
:
185 bolioprázdtu' lilaubi temnost odkryje. ljhléd;nvi;e
zlé
liro/:í
widní
:
s
nny
kraje nebes;
w
za nimi
tu
hiu-w
jámu bezednau.
UslySelo peklo nesneseny
widlo, an
hlawe
swrluijí se j)0
i
waleni dolu j)álá
potwcrné,
to
uskoí, než wetií od zadu
liriizau
Iiluk,
nebe nebes padá ást
s
zdiené
bylo elitlo utéci, jsa
;
písný osud erné základy
ale
jeho uwilil hluboko
ií
utužil
a
Po dewt
pewn.
\súkoI
pomatená Sméš,
w
a
dní padali.
desetkrát
wtiiím tápá zmatku, an skrz diwuké
rúzno
její
pcnáramný
sjjad
a
daw
uezíslnými baurí ziíceninami. Posléz wsecky spolu peklo zíwajo pohltí, a
do se
zawi-e
;
peklo, byt
hodný, naplnné plápoleuí
jejich
nezhasitedlným,
dm
bolesti a béd.
[Sebe, rádo jsa, že zniklo
bemene,
brzy zprawilo swých náspu walnau jež se na swé místo
te
Sám Mesiáš
sama
stiz,
wráiila.
wítéz po wvhnání nepátel
swym
triumíiUním
wrátil: wšickni jeho swatí,
wozemse oití
wšemohaueích skutk jeho swdkowé, s \v
plesáním
mu
táhli
wstíc, a táhnauce,
stínu rozkladitýeh palm, skrz
ady
jasné, péli
pli wítze, syna,
jej,
ddice
píse
krále slawuého,
a pána,
wládae
panowati nejhodnjšího!
wclebcn
jsa,
wšecky
wíteznau,
bral se
Než on,
wítzoslawne
stedkem nebe, do dwora
a
do chrauui
Otce swého iiiMcného, jenž trúnuje
iui
;
Ten
w-ybosii.
n;i
kdež
jej
i
w
pijal
sedí na prawiei
\v
bláwu swau,
blaliosli.
Tak jsem na twau žádost, wci nebeské píirownaje k zemskvai, co se na nebi
ku
dalo,
Otlkrylo
\v\
straže
li
jest,
bvli:
liijníJ
tob
wvjewil.
co niMo
lowka
powzdwižení nebeskydí
tnocí,
wojna mezi Angely,
onecli
pebluboký, jenž se wysoko
pnauee odpírali
tob záwidí.a kuje zpaue tebe, aby jsa, ty
by swcdl
lsti,
blabosiavvenslvvi
jemu úastníkem bvl
wnr
trestu jebo, psoty
lobv potecbau
On te
Satanem.
s
k
zbawcn
spád
a
mu
;
by inslau,
to
bylo, na
wzdorv
\vidi' tebe drubem bídy swé. Ty wšak neposlaucbej jebo wábení
lioliu
napomeíi
líu
li
i
té,
jež slabší tebe jest
!
k wýslraze ten píklad strašliwý,
kterak neposlušnost odplacujc Biib.
Oni padli
j)e\vné ;
mj
mobli to
\v
stálic
pamti
nicmén a
waruj
abv nezbiešil, jak oni zbešili
!
se,
IH?
zp
Na prosbu Adamowu sivtt
stwoen
Angely,
oborem
Bh
noivíj sioit
hymny každý den
iiowé
Duchowé
triumfem.
liry
fe
tak
t
^'ebeštankc)
sejdi,
nazýwiim
!
práwMi
jejíhož i)ožského
;
hlasu následuje, w/létl jsem nad Olynip, lelu Pegasowy peruti. Tebe wzýwám samu, ne jen jméno ^c]ú Musa z onch jedna dewíli,
wyše
ani/,
byt
starého
iwiij
na wrcholi
tw*.'-.
Olympu
Iwá wlast a sídlo
;
\v
nebi
jest.
Ty, než posly liory, než se prýštily studnice,
wnau, pede
jsi
s
obcowala
s
inaudrostí
maudroslí, twau sestrau, pjíci
wšemohaucího,
twárí Otce
potšeného Iwym zpwein nebeským. Zes mne prowodila,
w nebes nebe
jsem,
/.emský host, se odwážil, a oddychal
empyrejským, |)0\vtrím.
umírnným od
Swetl'
a
pirozeného, by
o
let
ueswalil, jak
tebe
rownau zase odtawitd
bezpenoslí mne
jdio
na
nem
nawra do
žialu
ten bezu/.dný
druhdy dúhj se
z propásl í
nebeští,
prowodí :pí
sivorení,
Itii
c
n'S())io}uuicnosli,
sivH
walnijm jeda, ivyivede len
a ivykond šcslidenní dílo stworcní. Itbíwše
a
sluwu Olcc, oibrojcnij
Si/n,
Angd
prou
n
ivypudim z luht Sdlaiia
úmysl slxvuiti
icijjewil
obijwaltle. i
Rajati puwldá, jak
Bh,
Jak
bi/l.
sedm ý.
\v
ime-
Iworce
v
188 Bellerofonicm,
s
mne,
clulíi
a
')
&
menší wysosli,
spad na pustoliny,
a já,
ntt'kal tam blaudící a zlracenv.
Pl
w pome/J
mi zbýwá písn, jednak
užším toho
spatíitedlného
£\vi'ia
:
nad os znešen
sloje na zemi, ni
jsa,
/píwám hezpenji hlasem smrtcdlným,
ne/mennym
ni
ehropotem
ni
-aó jsem na zlé asy, na zlé
nmotau, asy padl,
na zlé jazyky, a tma jest uukol mne,
wukol nebezpeenstwí jednak nesamoten
já,
nawštwowa mne
i
a samota!^)
že ráíš ty
w noních dímotách, kdy wýchod barwí ráno brunátné.
i
Zprawuj, ^ebešanko, wzdycky
mau,
píseii
a
hodných wynajdi, málo, slycha! Oddal aie barbai-skau tu neshodu besedníky jeho, potomky
IJaccha
s
diwoké
té
na
kde ho až
i
Thráckého
luzy, která
Rhodopé les
zpéw
zpwáka,
rozsápala
i
wrch byl slýchal
pcjléchau;
s
bariu hluk ten pohížil
i
ukrutný, a JMusa swého nemohla chránit' ty jsi
syna
Piispéj
^).
ty,
to
prosím,
lip
:
dcera nebe, ona pauhý sen.
l*o\vcz boliyné, co
následowalo
po lom wyprawowání, jímž Uaíael, wlídný Archangcl, tak osiíchl odslaupení
1) Bellerolon
,
sju
|iilkáclt ubilržcl wítíizstwí
wi) do nelic k-luti, 2)
Wiz tiwol
3)
Orfeus,
io/,>;i|)áii
l')l,
.sjíaill
GlaiiKaWj clii"je
;
ni
jiaiišt
bv,
Uviatiiý
co
jiiiocii,
kt^-rý
w
wsak na kiíJIaiiii koni
mnolijcli
(1'cgaso-
Alejskau.
Miltoiiíiw.
Tliracký
ani/,
smutným píkladem
Adama,
lio
hrK^ní;
ninsa
od BaicIiaiiU-k na wrcliM
Kallio|M',
máti jeho.
\v> |iiiistiti
ISIuxIojh" ini)l
I§0 na 0(lsluj)cc
w
w
nepipadlo nau
nobi,
rod
lež a na
ráji
weskercn,
jelio
wední
kdyby, maje nelknauti se
stromu, pestaupil ten piíkaz jediný, k zachování snadný, tu kde iirod chutnýcli kojiti swiij
On
nejneslálejší.
se
uyborem
mohl chtí
swau manželkau
Ewau snažným pozorem, a wehkým podiwem a utišením poshmclial o
wcech
tak wznetjenych a
podiwných,
wecech nepedstawiiedlných rozumem, jako nenáwist a wojna na nebi,
w
u Boha, tam s
pokoji a blaliosli,
zmatkem takowým; než
zpt
co potopa se na
ty
na ryclilost
zlé to
swahlo,
od nichž pvvod mlo swj, a nemohlo pomícháno býti s blahoslawenstwim. Proež Adam, znikna pochybow.íní powstalého
w
mysli swé, tau nehiísnau
tužbau
jat jsa
zwdti,
co blíže se
jeho týkalo, jak tento zetedlný
swt
nebe
kdy
a z
a
eho
zem
nejprw poal
se,
stwoen, z jaké píiny,
co se
w Edenu,
díwe
jeho pamti) jak onen, kdo
co zbhlo n)imo nj,
jedwa zmoil jazyk swúj, wždy nahlédá
w
žiwý'
potok, plynutým
nowau psobící žíze.
swým brením Takto se
hosta nebeského dále vvyptávvá
:
Welké, diwu plné vvci, rozdílné welmi od tohoto swta zjewils nám, uiteli božský, s nebe seslaný, by záhy
milostn
wywarowal nás
od toho, co, nejsa známo, pinésti mohlo zkázu nám, a lidským rozumem k dostižení nebylo:
za
nesmírné
;
100 jclio
dni^roli"
my
wzdi\\vámp
ilíky
ncsmrledln, piijmaucc s
wystrahu
tu
sla\vn}ni slibem, zacliowati
jclio
itcl stwocní.
ráil
bczmnne
swrclionanau ivli, naicho ze
rscž,
nauku
\>vo
naši
laskaw
jsi
zjewiti
weci nedoniyslilcdlné loueku,
jednak podlé
políebné,
níže k
nám
naklonili se
powedti, co by snad
a
nebe
se
ra
nemén,
prospíwalo
poalo
Boha ncjwvšsí
wiilc
wede
jak ncjprwé
jež widínie
to,
Avzdálcné tak wvsoko a zkrásené
nczíslnýnii
cliodícíiui ohni
potom pak
i,
inící neb plnící
wšecko prostranslwí, ten obor pouelíí dalekolitý, a objímající
zem
wiikol tuto kwetnau
IwLircc, aby, \v swaléni
od
wk,
poaw,
tak
pozd
co pohnulo
;
bydliw pokHdu
stawel
w smsici
;
skonil dílo swé,
brzoli on
pokud nezbráneno tob odkryli, mv se ne k wyzwední tízcme wené joho uládv, nébrž abychom welebili wic, ím wícc známe jej. A to welké swtlo dnowé drahné má
o
ješt cesty konali,
zdrženo hlaseuí
jsa
a
sklonité,
zawcšené na nebi
twVm; Iwým mocným hlasem
žádá déle meškati, by zaslechlo
wyprawowa
tebe o
swém
o powslání rodící se z
zrození,
pírody
hlaubi nesliné; anebo pispíší
hwézda ^veerní
a
mésíc
slyšeli
tebe, pijde noc, a ticho piiwede;
sám
i
poslauchajc bdíii bude sen;
kochám'".
:
101 nebo jeimi
kážeme,
wzdálili gc
píse
až by skonila se
a
Iwji,
pak
propuslírne tebe dííwe swilání.
Adam
Takte prosil a
liosl wzáenébo
božský Angel sladce
lak
Naplním
lu
i
l\v;iii
;
odjv.iwí
žádost opnlinan.
Jednak wsemobaucí díla wyísli niLižIi který blas neb jazyk Seiafw
lowkali
Sec by wšak
ly byl,
pocbwale
Iwiirci k
nebu
by myslí cbápal
to,
s
taj
no tebe
a ;
by
a co
tob
let
s
je
?
!
slaužilo
k šastnosli,
bry mne
uloženo, bycb nasytil lanost twau
po wdení w mezícb swýeh
z
;
lecli
vvykrocii
waruj se, ni daufej wlastním dí!iwlipem
wcí
dostihnauti
newyjewenýeb,
kteréž newiddlný, wsemobaucí
sám
Hospodin byl noní okryl mrákotcu, nezdílné
na nebi ni na zemi.
ni
skauma, dost co weclli
Dosti jest co
mimo žádá
Než wdení,
to.
w
polrawau,
jsa
cbtíi mírnosti, by nad míru,
jakau snese mysl, newyslaupilo:
nezážiwná pílisnost,
a
maudrost w
krm w
blupslwí,
Nuže wez, že bned
brzy se
jak s
wítr obrátí.
nebe Swllono.š,
welebnjší drubdy mezi Angely
bwzda
nežli tálo s
mezi bwzdami.
planaucími plukv swými do blaubi
swržen
welký Syn se wílzne
byl, a
wrátil s svvými swatými, lu
wný
Olec,
s
wsemocný
wýše trnu pobledw
na jich množstwí^ k Synu takto promluvvil
Myln wše
s
wrah nás záwistný se domníwal
ním
rotníkíi té
býti
zbaurcno, by pomocí
nedostupné, wysoké
:
102 Iwizi,
sícHa Ijo/slwi swrcliowan(''lio,
clobyw, shodil nás,
mnohých klamem, wícc
;
potáhl do zradv
i
jichž tu místa nesláwá
mnohem wlsí
wiclím wiakj an
dil
zachowal swau wíru neporušen.
^ebc
jesle iilucné dosti poí;ílá
bydlitel k držení swých králowstwí
swvm w tom chrámu wysokéns službám powinnVm a sla\vn}m obadm. rozlehlých, a k
w
rsicmén, by nad swau
srdci nepNchaí
zlobau zpáchanau, že zpuslil nebesa,
nmejc hý(
to k
škod, mé,
lakau ztrátu, zlrálali
scbezhaubce
to,
i
naprawim
zhubili
stwoiím na okamžení
;
jiný
swct, a z jediného clowéka
lidu
nezíslného nowaii rodinu,
po slupni
bydlející tam, ne zde, až
sob
zásluh wvriiknau, by
posléze
otewieli cesiu sem, a zkušeni
zem w
Polom
dlauhým.
byli poslušensUvíui
w zemi
nebe, nebe
se
obrátí,
jedno ze dwau bude blahé králowstwí, jedna rozkoš, jeden spolek na
woln
Zalím
mocnosti,
a
ty
zpsobím
jednorozený, skrz tebe
wšecko to;
Duch
mj
Bez mezí
mocnost má
zastíuijící a :
pikaž hlubin nebem, zemí stáli
jdi,
jistých
an
jest hlaub,
neskoncenost ac, jsa
wyickni, a tak se stan.
ty
tebe prowázej
w mczech
;
já
ke
mn,
jsem
plnicí
swé dobroty
newyléwám, moha initi a
já
se.
aniž prázdné proslranstwí,
neobmezen,
Poteba
wky.
wy nebeské mé slowo. Synu múj
bydlete,
píhoda
i
ne.
se nebližte
co já wolím
koli,
osud
jest.
:
193 Takto mluwil W.semohaucí, a co on mluwil^ to
Slowo jeho,
i
syt.ovvské
w skutek uwedlo. Jsau bezstcdné Pán, asu, hnutí rychlejší
božstvví, tiiny
jednak uším lidským,
ei, wypraweny vvypraweny, by
je
Welká
zemský,
krom w
postupné
nemohau, rozum pochopil
býti
wílznú
radost, slawnost
byla na nebi, kdy takto zjewenau uslyšeli
wli Wšemohaucího.
Chvválu Nejwyššímu
hlun
mír
osad!
pokoj nowé jeho
a
zpíwali,
lowku,
dobrau wli budaucímu
hnw
Chwálu tomu, jehož sprawedliwé
pomsty wyhnal bezbožníky daleko
od swé twái, od píbytku sprawedlných
est
a chwálu tomu, jehož maudrosli
wytwoiiti bylo dobré ze zlého
jenžto prázdné od zlých
;
duch
proslranstwí
naplniti ráil twory lepšími,
aby tudy milost swau a dobrotu wylil
na
swty
a
wky
bezíslné
Takto pli nebešané.
!
Zatím Syn
ubírá se do swé welké wýprawy,
pepásaný pasem wšemohaucnosti,
uwnený
dstojenstwí božího Maudrost, láska nesmírná
jasnau záí.
w
!
nm
K wozu
se swítily, a Otec weškeren.
jeho pidán obor nezíslný
trn, wládc, Cherub a Seraf, duch krídlatých, a woz kídlatých ze zbrojnice
Pán, kdežto od dáwna
na tisíce mezi
mdnýma pohotow.
k
dwma
horama
slawnému
jich stálo dni
íírásný pojezd nebeský!
Samowoln (zprawuje
je žiwý
duch) 13
194 nvní píijedau a Pána cekají.
Otewrou
se wékoslálé
do koen
nebe brány libým zwukem toíce na zlatých se stežejích, a radostn wypauštjí krále sláwy, jdaucího
w duchu nowých
INa
stawí se a widí
nezmenau
behu
s
ulsvorit
pomezí nebeskm hlubokau,
propast, pusté, mrákotné,
moe,
diwé, hrozné
wtry
mocném
swéni a slowu
swt.
zbauené
ze dua
lítými a wzhurubitn}
mi
wlnami, co horVj aby wysoké
pomíchalo sted
ztekši nebe,
Ticho, wlny zkormaucené
os.
i
!
zpokoj
se,
eklo tehdáž Slowo wšemocné, A nemešká, konec waší nezhod! hlaubi
!
—
Cherub
nébrz wjede na
do Smsice hluboko nestwoeného.
slyšela
I
perutech
do swta
a
ho Sniš.
Za ním wešken jeho zástup w pejasné m
prúwod,
bral se
stwocní
a
jsa pilen widéti
diwv jeho mocnosti.
Stanau kola rozjetá, oa do ruky
wezma stálo w
boží
wesmír ten
a
schrán woné, wšccky
Wstediw jednu
wkol ka,
hotowé
zlaté kruzidlo, jez
stopu,
skrze walnau
opíše
wci stwoeué. druhau otáí
tmawau hlubinu,
tak sahej daleko, tak daleké,
swte,
bute meze
twé a
obwod
twíjj
Takto stwoil nebe, takto zemi
!
Bh,
látku neslinau a pustau! Byla tma
nad hlubinau mrákotná.
Tu
nad wodami klidnými swá rozpaw kídla, wznášel se moci žiwotní
Boží duch
plodící a
a teplo žiwotní
naléwal
195
w
spaustu plynutau a srážel do zpodu
erný, studený a tartarowý kal, pak poje s podobným zilí odporný iirownáwal podobné a ostatek ;
rzno
oddelowal na
uprosted
a
;
rozpal powlií, a zemi od sebe
rownowážnau na sted její zavvsil. Swtlo bu! ekl Bh; a swtlo nadwlrné, prwotina wcí, wýbor nejistší, wzniklo z hlubiny, a z swcho domowa od wýchodu skrze tmawé powtí putowati poalo, jsa skulené
w
oblak paprskowý
;
(slunce nebylo
dosavvad;) tak ono zatím bydlelo
w oblakowé schrán.
Widel
Bh,
že jest
swtlo dobré swtlo od tmy oddlil dw plkaule dnem swtlo, nocí zwal tmu. Tak weer byl a ráno, prwní den. ;
we
•*
Aniž minul bez
kr
zpwu
a slawení
nebeských, kdy swtla mladého
wydýmanau ze tmy zái w nmž nebe se
den,
i
INaplnn
jest radostí a
spatili
zem
w
!
okikem
vvešken dutý wšehomíra okršlek
ryn
;
zrodila
;
udeí,
zlaté harfy wšickni
chwalozpwy Bohu, tvvrci pjíce, jitro, kdy weer byl. opt Bh, a ekl Bu obloha prosted wod, a oddl wody ode wod
i
kdy prwní
i
Mluwil
:
!
Bh
pak wzdlal oblohu,
tekuté
to,
powtí,
a wylil
wydutosti této
pewné,
rozprostel
wody dlící
wkol
zem
nejzazší
rozlehlé
:
meze, zpodní od wrchnich
jisté
celý slawil
a
isté, jasné, žiwelné
neb jako zem, tak swt tichoplynných na wodácb, ;
13*
:
I9f$
kišálowém jezee.
na dalekém
Oddálil pak lilutiau Sm('ši nezhodu,
aby
tykáním se konin protiwných
s
w
nebyl
celau spauslu zmatek uweden.
Zwal pak nebem oblohu,
weerní
krowé
a
ranní pli druhý den.
a
w swé
jsauci zkryta,
nejewila se, a waluv
twánost
nedoslec dloze,
ne nadarmo,
tcpiau, plodistwau
wlahau ušecken obor
pizpsobowal
její,
w
se nvní
jeden kraj,
a
k
poetí
nialku welikau,
tu
plnau rodné wlhkosti.
Shromaždte
wod
Okean
její zaléwal,
obmkujc
nóbrz
ln
w
St\voí"ena jest zeiue, ale
líiih
i-ekl
I
:
wodv pod nebem
sudié místo ukaž se!
-
Tudíž hory náramné se ukáží,
wyplynauce
;
kopily se
široké a holé
wrchowé
hbety
w cbmurné
jich doslíhah
jich
oblakv,
oblohy.
Jak se wzdinuté ko[)ce wzdwihly wvsoko, tak se wpadlé
nízko,
\v
zem lno
spustilo
lože široké a hluboké,
mnohých jemné wod! Sem spchem radostným wodv kulíce se chwálalv, jak kdy krp po suchém se prachu kaulcjí.
ást jiné
se dula walv krvstalowými,
pímo
wrazil
kwapily
mocny
:
tak náhlý
Jako na zwuk trauby wojska o wojskách) se k tak se
bh
hlas jich sj).šným wýlewúni.
swému
(slyšel jsi
ítí praporci
dawy wody walem
za
walem,
kudy prchod, hrnulv, kde strmina, praudem trhawým, tu kudy po rowni, tokem hladkým, nehrozíc se hor ni skal nébrž budto pod zemí,
bu
w
oklikách
;
193 walných knwolakým bludem lekaucc
wýpad swj,
nalfzaly
w
bahn
barinaténi
snadno, až byl
suchým
w
wšemu
místu kázal
krom
wšemu,
býti,
hluboká
a
ryly úžlabí
Bab
wýmolíi,
ekvj wlekauce nazwal Hub swau. stále táhlau nioki'ost suché místo zemí, shromáždní wod nichžto nyní plynau
I
welké nazwal
moem
dobré bylo, ekl
:
wida pak, že
;
Zplo zem
to
wšelikau
bylinu a tráwu wydáwající
sím, plodný strom
á chutné nesaucí
owoce, dle pokolení zwláštního,
—
w némžby bylo símé jeho na zemi Ledwa ekl, a zem holá, posawad !
nesliná a nepatrná,
holá, pustá,
mkau její
tráwu wydala, a celaii
twá
kryla líbá drnu zelenost.
Potom
s
rozmanitým
wzkwtše
ježto,
listím byliny,
prostíraly swé
nálile,
barvvy rozliné a zweselowaly
hmo
její
Ledwa co
pesladkými zápachy. ty kvvtly, wzhru bujnla
hustá réwa hroznatá,
wonná dyne,
w
táhla se
i
wystaupili na poli
šikách klasovvé,
a
nízký
ke
i
chrast
kadeawé upryny. jako w tanci, wstali vvýtení
motaly swé Posléz,
stromowé s
a rozkládali
hojným owocem neb
Uwneny
hory lesu liaušlmi,
kowira doliny potok
behy
a žiwé studnice,
dlauhými, že
nyní nebi zdála sídlem, kde by i
wtwe swé kwtem periowýiij.
zem
se
býti podobnau, bohowé bydleti,
se procházeti mohli
i
s
potcliau.
:
198 obcujíce
w
jeho stínech poswálných.
Ješt Hospodin byl
ncdilil
na zemi,
ani bylo, jenžby pole zdeiáwal,
posud lowka, než wycházely mhly
zem,
rosné ze
zemi vveškeru
a zapojowaly
wšecky rostliny
i
díw
polní, které,
než rostly ze
stwoil
Bh,
než je
zelenití nesli
i
Widl Bh, ze weerera
Bute
zem,
wšelijaké byliny,
slaupkowé.
dobré
a tak se
jest,
den
tetí znamenal.
a jitrem
opt Wšemocný,
swtla, ekl
na obloze nebeské, a od noci
oddlujte den,
as
noních,
bute
bute znamením
a
dn
kolem jdaucích
a
let
stanowím
za swtla, jež býti
na obloze nebeské, by dáwala
zemi swtlo swé
Uinil pak
!
—
Bh dw
A
stalo jest se tak.
swtla weliká
prospchu lidskému !) a z nich íivvtlu wtsímu dal zpráwu nade dnem, menšímu dal zmnnau zpráwu nad nocí (welká ku
;
hwzdy
také uinil a postawil
na obloze nebeské, by temnau zem
oswcowaly,
a
zmnnau
zpráwu nade dnem,
a
držely
zpráwu nad nocí,
dlily pak od tmy swtlo
;
spatie swá
díla, widl Bh, že vvšecko dobré Nebo mezi wšemi tly na nebi
jest.
prwní slunce, kauli walnau, zpsobil,
a
nejprw bezswtlé; z látky nadwtrné, potom msíc okrauhlý, a wšecku hwzd welikost; a posel nebe hwzdami, Pojaw swtla ást z hustá jako pole. wélší L schrány jeho chmurné, wylil je
na okršlek slunce,
w nmžto
otwory
t99 zdlal ku pijeli záe plynuté; drželi jsa
mocno
stálo jest,
co palác swtla na nebi.
Odtud, jako
hwzdy
wpilé paprsky,
swého, ostatní
z žídla
ohn
nabírají
do sw} ch zlatých bání zlatí
hwzda;
zorní
Isknaucího
odtud rohy swé
;
takto nábytek
bu že se w paprscích jeho smáejí, bu že se obráží o n swtlo jeho, a se lowku rozhojují
swiij,
w
pokazují z dáli jedno
Nejprwé
drobnosti.
kníže swtla welebné,
to
dnowládce, se na wý chodu zjewilo,
plnebe
odíwaje odtud celé
žiwýni paprskem, jsa rádo cwálání
swému po
rozlehlé nebes wýsosti.
saumrak šediwý plesem pedbíhá, swé splywy lahodné Je pak
Plejádami
s
*)
Bledý msíc, zrcadlo
rozléwaje.
nmu
jeho, stojí proti
na západ,
wypjuje sob twái úplkem swtla od
nho w
swtla jemu
trwá do noci
na wýchodu
nebe
tu
tisíci
tisíci
tisíc
tom
;
tak zdálený
potom stídau swau
swítí,
os, a drží
zdílnau se se
;
jiného neteba
;
stání
obh
welikau
-
zpráwu na nebi swlly menšími,
hwzd,
jenž
w
noci se
wypryskují mílo, pstrauce oblohu.
Tehdv, prwníkráte swlly jasnými
weer
weselý a ráno weselé
zdobni jsauce,
Bh w
ekl
:
hojnosti, a
wztáhši kídla
wncowaly twrtý
den.
Wydej woda žiwé duše hmyz lítej
ptactwo nad zemí,
pod oblohau nebeskau.
4) ZLwuzdeuí, kuátka.
300 Blili
pak stwoil welryby
wšelikau
a
iiwau duši hmvzející, kterauZto
wody wydaly
w
dle pokolení jich
kídla mající
hojnosti, a ptactwo
podlé pokolení jeho
wida
;
Bh
ze to bylo dobré, požehnal jim
ka
:
Plodte se a množte se, a naplte
wody moské,
jezerní,
rozmnožujte se
i
ek
praudných
;
ptactwa na zemi.
i
Tudíž eky, jezera
zátoky
i
zahmvzí se nezíslenvm množstwím rvb,
perutím
a
šupinami Isknaucími,
pod zelenem mokem, slízkíijících se hromadné, že powsláwati méliny w prosted moe widí se tu pojedné, ;
tamto stádné škubí píci
moské
porosty,
swau, a skrze háje tkají
korálowé
;
nebo žiwym
hrajíce
leskem, slunci ukazují w poskoku
brnéní swé wodní, zlatn) skropené. Cásl bud zwolné wc skoípkách perlou^ch
eká na bahnitý žer, bufl we zbroji pewné pod skalami íhá na laupež na hladin jesetr neb winutý delfín pohráwá ást, zrustu hr ozného, :
:
plowajíce nejapné
swym ohromným
hnutím rmaulí okean
;
tam Lewiatau,
nejhlubší z twíjr žiwých, na hlaubi
rozprostírá se co predlxoí, a spí
nebo plawá, zda je
by
se
ostrowem
plynaucím, a polykaje plýiwami plije
W
tlamau jezero.
behy, kaluže
a
teplé
nezíshié swé plody která, [jukajice
z
ten
samy
as
jeskyn vvajec wyiilily,
hbym rozlupem
na swet wydala bwá holá písklata
;
20 í ježto
zpcrnalwse br/y rozstela
kídla swá, a
tepeláním wznesla se
s
do powtí, zhrzejíce nížinau
zemé ; pod oblaky patili jich let. Tamto na skalách a wršícli cedrowých
boan
hnízdí orlice a
ástka porznu jiné,
pod nebem,
w hejnách spolených, poádn, a nadané
smyslnjší,
zšikowané
as
zobatý.
se wznáší
powtrnau putují, a pes moe a pes zem letí wysoko, a zmnným pedletem polehují sob. Tak swau dwtipný jeáb koná roní paut. Je nese wítr, kormautí se, kudy tíhnau, powtí, wdomostí
cestau
nesítatedlnými kídly ubito.
S
wtwe
na
wtew
se proletujíce,
zabýwala lesy drobná ptáata zpiwáním, a rozkládala peestá
kidélka, až k
weeru
;
ni
tenkráte
šlehotati ustal slawík spanilý,
nébrž celau noc
pl
sladké písniky.
VVe stíbrných jezerách a potocích jiné
kaupaly swé prsy pernaté.
Labu, zkrýwajíci krk swj oblauný pod nádherným bílých kídel wydutím, pyšn plawe weslatýma nohama; jednak asem, opuslíci mokinu, wzk^tne wzhru na mohutných perutech \v nebe stedowtrné. Jiné po zemi chodí pewné hebenatý kohaut, jenž klarvnowým zwukem tiché zwstuje hodiny, a druhý ten, jejž ozdobný šlechtí ohon, duhowými pstraucí se žiw barwami a oky hwzduými. Tak kdy wody rybami, a powtí ;
203 ptaclwcm naplnny byly, líbezný
wecer
jilrem oslawili paly den.
s
den
Nastal Šestý Iworstwa s
libým zwuketn weerních
Bh
ekl
duši,
VVydej
:
zem
podlé pokolení
howada
zemplaz,
a
podlé pokolení jich
zem: otewewši
a poslední,
a
ranních barl.
žiwau wšclikau
jejího, a
zeraskau zwei*
—
!
A
slyšela
plodné luno swé,
porodila rázem množstwí nezíslné
žiwoich, dokonalé zpijsohv, ulánkowaných a zrostlých úpln. Ze líté
zem
se wzdwihly, jako z daupal Bwých,
šelmy, jímžto nyní obvdlím
pustý les a hauš, neb jeskyn a
sluj
;
mezi stromy wzdwihly se a kráely
po dwém
na polích a lukách zelených,
;
porznu neb hromadn
se pasaucí,
powstal u welikých stádech dobytek. Telily se nyní
hraudy drnowé
;
nyní odpolu se zjewil plawý lew,
dobýwaje zadku swého tlapami,
potom wyskociw,
jak by se
wymkl
z
paut,
zadupá, a naježenau potásá
hívvau:
tigr,
levvhart, rys,
co krtowé,
zem^ Tu kepký
wstáwajíce wyhrabují ze
kopce nad scbau.
z celiny
jelen ratolcstné wznesl parohy.
Ledwa
z
swého
na zemi, swých
beíc
rostla,
jílu
slon,
len
twor nejhrubší
wzdwihnul náramnost:
jako beylí, wlnatá
stáda, rostli
wodozemní Iworowé,
íní
luskowatý krokodýl.
kíi
a
Náhle, co se koli plazí po zemi,
Onyno chwly oháky,
wyšlo, žizalv a erwi.
místo kidel hebké
;
303 šatíce
swých útlých
tílek složení
sliným nádherného
odwem,
léta
erwcem, blaiikyteni zelenem jako linie, swj podlauhlý
zlatem, tito,
i
rozmr
;
táhnauce se po zemi
wlekli,
Ne
sledem kiwolakým.
drobné twory, mnohé
tu naprosto
braku hadího,
z
diwné hrubosti a délky, swíjely
ještrowé klauby swé a na kidlách Prwní wylezl skrowný mrawenec,
zlétly.
o budaucnost peliwý a nesaucí
w malé tla schrán
asem
srdce weliké,
snad wzor sprawedliwé rownosti
obcím sjednocených w
Po
nm
rojná
wela
swt
národ.
ukázala se,
kteráž krmí trubce, swého manžela,
lahodn,
medem
woskowé
a klene plásty
Není ostatním
naléwajíc.
potu; tob známa jejich píroda; jména wšem též neneznám dals tob had, ten mezi wšemi polními i
:
nejchytejší žiwoich, jenž, jakkoli
náramné
urostlosti
chocholem a
a
zježeným
mdnýma oima
hrozný, poslušen jest twého woláníi
Tpytlo
se nyní nebe
w
úplné
sláw, a tak otáelo hnutí swá, jakož byla welká prwohnutele
ruka dala prwní
zem w milostn,
zwi,
kolm
jeho
bh:
pebohaté kráse smála a
zem, woda, hluným
ryb a ptactwa
chozením
a
se
powtí obžiwly
plowáním a létáním.
Ješt na den
šestý
dílo mistrowské, a
nco
zbýwalo,
úel stwoení
Iwor, jenž neshrbený, nezhowadilý
204 jako jiné twory, nébri ro/.uimi
obdaený swllein
s\vdt>in
poslawe a
s
elem
\v
upínié
jasným kráelby.
jiným panuje a znaje sebe sám,
welkomyslný jednak
a s
wdéný
pwoda,
nebem spíznný,
poznali swé blabosU
nmu
a k
nábožn
nyzdwíhali
srdce, w/Jiled
jemu, Swrchowanému, an pánem
nade wšemi
díly
hlas
i
a koit* se jej
swými uinil.
Tehdy wsemohaucí, wšudy pítomný Hospodin takto
(i
kdež by jeho nebylo
Synu swému ekl
Uime te lowka
hlasité
?)
:
dle obrazu
našeho a k podobenstwí našemu,
lowka, jenž panowání drželby nad rybami moskými, a nad ptactwem nebeským, a nad howady polními, nad wšelikau krajinau,
i
zemplazem hmyzejícím To ka, tebe Adame, ó
wšelikým na zemi
lowe,
prachu zen)! tebe uinil, vf
chíp tob
!
a
wdechl
božské dchnutí žiwota,
k podobenstwí
swému
tebe uinil,
k podobenstwí božímu, a
w žiwau
byls
Muže stwoil tebe, ženu pak
duši.
pomoc
twau, to
in
pro rozplození.
potom lowku, a ekl: Plote se, a množte se, a naplte zemi, podmate ji sob, panujíc nad rybami moskými, a nade wším
Požehnal
jest
ptactwem nebeským, a nade wšelikým
iiwoichem, jenž se hýbá na zemi.
t
stwoeného (kde jsi stwoen byl koli, nemá posud jména místo to,) postawil w tea hbý háj, w tu zahradu.
Tak
;
305 slinau stromy božskými, jichž ovvoce milé na pohled
a k jídlu
zem
stromy, co jich
rozdílnosti nestililé
jest,
koli wynáší,
A swobodné
!
tob wšech
požíwání
chutné
úrody
jich
utšené dal, jen s stromu wdní dobrého a zlého jísti zabrániw. klcr}' koli den by s nho okusil> smrt jest hiíchu následkem. smrtí umíeš
W
!
Strez se
zprawuj žádosti,
!
družka jeho
tebe bií cli, a
Skonil Bh,
a
nezchwálí
erná
smrt.
a vvidl dílo swé, a hle
!
wšecko dobré bylo. Tak se dokonal
weerem
libým
ne wšak
di-íw,
ránem
a
než až se Iwrce weliký,
jednak neumdlený,
w
šestý den,
z díla nawrátil
nebes nebe, wvsoké swé objdlí,
wid
odtawad
swt
nowostworený,
panstwí swého písadu, jak wypadal s
trnu jeho patený,
jak spanilý,
welkým jeho twarem srownalý. Wracowal se prowozený okrikem wysokým, a hlukem deset tisíc harf dobrý,
s
libohlasných angelskými sauzwuky
powtí
zpw
a
zem
optowaly
ten lahodný
nebe plesalo
i
;
(wíš o tom, slyšels jej
wšecka
;)
zhwzdní,
naslýchaly planety, a stanuly
w bhu swém, Otewrete
an jasný
wné
prwod
otewete nebe brány žiwaucí; wpuste iwrce welkého, an z bére slawn,
wslupowal.
brány, zpíwali,
díla se
z díla šestidenního,
stwoiw swt! I protož te napotom otwírejte asto zlaté brány swé nebo asto ráí nawšlwowa Bh i
!
;
300 stany spravredlného lidu, s
potchau asto kídlaté swé pošle wyslance k zwstowání božské jeho milosti
neústawn
prwod
Tak zpíwal
chodící.
slawný
ten
slupowání swém.
\v
;
Než on
skrze nebe, ježto slkwaucí brány svvé
otewelo široko, se k wenému Boha stanu piímau ceslau ubíral, žirokau a walnau cestau, jejížto
prachem
hwzdy, onu
zlato jest, a
hwzdy
jaké zdobí cestu
mhnau
cestu,
otáející, a stlanau
dlažením
;
do nebe,
pasem nebesa
hwzdami.
A te sedmý weer
wzešel nad zemi
slunce zapadlo, a wywstal z
wýchodu
saumrak, noci pedchdce, kdy na swatém wrchu nebe hory wysokostrmé, swrchowaném Boha trnu, poweky
bezpeném
a
pewném, mocnost Synowská, s welkvm Otcem swým
wráliwši se, sedla
byl
i
a
on,
;
sede, sstaupil se
Synem
(takowét moci wšudypítomnost
!)
newidiledlné, a ídil stwoení, cíl a pwod wtící wšech; a od díla odpoíwaje, den sedmý poswétil, požehnaje jemu, že dne sedmého
Swrchowaný odpoinul od rSepominul jednak swalým
díla.
mlením
:
neustaly libé harfy znjíce,
slawné píšaly a sladké cymbály,
libozwuné warhany, a lahodné, zlatostrunné hausle jemné mírnily hlaholy, a k tomu zpwy míšeny, pospoln zwláštn. Oblak ze zlatých i
kauící se kadidlnic kryl hory wrch.
Tworstwo zpíwali
a skutky šesti
dn.
!
!
!
20? Welebná jsau, Hospodine, díla twá, neskonalá mocnost kteráž teLe mysl. 1
Pane, obsáhne, ký jazyk wyslowí
Wtsí
dne toho, než kdy
jsi
?
wrátil se
od witezstwí nad zbojnými angely
hromowé
tenkrát tebe welebili ale wíce jest
slwoii
Kdo
než
tob wrowná,
se
;
;
rušili!
králi
wšemocný
!
Pane, kdo dá mezí twéniu králowstwí
duch
Snadnos pyšný útok snadno marnau radu jižlo
bezbožné twé ujmy
poet
ctitel twých
hledali,
chtíce zmaliti.
Jewí sláwu twau ten, kdo
wli
hledí, proti
odbojných,
jejich zapudil,
jí
na ujmu
Ty užiwa
swé.
zloby jeho, wíce dohra psobíš.
bu
Swdkem
Tam w lom
druhé nebe, nowý
welkost jeho
leží
nezíslnými
swélem
s
hwézdami
každá hwézda
;
podobn
chowá swé.
jest, a bydlitele
Ty jen znáš
jich
úel,
ty
Mezi nimi
zem,
sídlo
lowéka
utšené,
moem wkol
Tikrát lidští
!
swt
saused nebeský, lam nesmírná
jest len
tém
to
krystalouém moíi prajasném
s
jež byl k
Bh
olilým.
synowé
blazí lidé, blazí
jež byl
jen znáš jich
lak welmi powýšil,
swému stwoil obrazu a a za mzdu powinné
dal
tamto bydleli,
chvvály panowali
jeho,
w moi,
nad wším stvvoením
na zemi
i
w powtí
;
tamto pokolení rozmnožowali
jemu spravvedlných a swaiých ctitel Tikrát blazí, pokud blahoslawenslwí znají swé a selrwají upímí
!
bh.
208 Takto pli. Znlo haicluja
zwuné po
a tak Sabat
;
swecen
nebí
jest.
Nyní tedy wyplnená žádost twá,
zwdti,
jak
powstala, co
swt
a tato
wci
díwe twého
twái-
stwoiení
bylo od poátku, by twé potoinstwo
poznalo to od tebe. vvíce,
bu
to
jedno
A žádášli w míre lidské,
rci
!
;
;
:
!0*>
Zpevv osmý. .Idnin fúzaiv ihijbnau,
a
na swílln ncbeshá,
st.
by
ivijsirahu,
st staral
co via byli milzc prospršuf^jsm. piíbeli.
sni
bi/l
On
odpowhi po-
bére
rwlji
wdomos/
o
picsfaw na
toru,
o sivém stxvocni ; jak poncjprw zoil swíí,
do
Jeho rozmluiva
nijc.
Obdrží toivar-ysku;
jahjm
s
nzitenau nauku, ivrátí
se
o
s fíoliem
citem,
pijal
do nebe
Angel dokonal. Než taká ikwla w Adamowé uchu za
líbeznost chwíli,
že co wrytý dlaulio poslauchaje posléz, jako procítiw,
mu
stál
wden
dí
Jaké lobe díky, jakau odplatu wzdáti možné, historiku nebesky
jenžs tak hojné ukojil tu žíze
poznání, a
s
i"áil wyjewiti
s
podiwem
než nyní slyšené
;
a radostí, a jakož jest
sluSno, s chwálau twúrci.
z
nebe,
welikému wzdáwanau
Jedna zbýwá ješt pochybnost,
mž
klerau wyswtliti
Pate na
!
mau
naklonním laskawým wci, bez toho
neskaumatedlné
tu spaustu
zem
jen swétlo twé.
prekrásnau, ten
swt
složený, a rownaje
welikost jich obau, widím zemi tu
zrnkem
býti,
proti obloze,
w nesmírném lo
jich
písekem kde
i
atomem,
hwzdy
nezcíslné
se widí toit' piostran^tní
zdálenost a brzké každý áí^u
obíhání ukazuje
a piinc-
samostainosti.
Rafael
ji.
toho,
poivídá
dwodné. 14
mu
dau:
210 Uwážíníli, žeby byly toliko
k oswíccní tmawé
mn,
diwno b<\vá
píroda mohla
zem
Iwánosii,
jak niaudrá, sporofná
nerownosli nárainné
té
pijwodem,
býti
a
zbytecnau
tolik wzácných tl, wtsíoh proto jediné,
rukau uinili lolikkrále
mi
(jakž
piicliázi)
obh
a
istawny
kruhm jejich, den jak den optowany, kdy zatím uprosted osedlá zem, jizby lépe se uložiti
dostalo
bh
kratším konat' okolkem,
majeci k swé služb sebe wzáonjší, nabvla by swého konce bez hnutí
wseho, brala swllo swé
a
teplo swé,
bcrni pinásenau z dálky nesmírné,
nellesným spchem, spchem vvypsánu žádný poet nemožným.
býti skrze
Tak dl otec
náš, a podlé
twái swé
widín do hlubokých zabírati se
myšlení; to
Ewa
znamenajeci,
tu kde podál sedla, jim na ocích, s
wážnau pokorau
a
wdkcm, w tom kdo
widl, tauhu pítomnosti budícím, wywstane
k owocím a
a
kwítkm swým,
milým schowancum, se bére, widti zdárný pupen jich a kwl, jenž na její píchod rozwíjcli se a pod pknau rukau
její
ochotnji
Jednak nebere
nebawena takowau wcí wznešenýeh;
sob
schowala, až
wyprawil by
sama
:
jí,
zrostali.
rozmluwau nechopná
se, jako
a
a
ona potchu Adam samé to
tu
ona slyšela
poslauchala muže radji
nežli Angela, a
wvptáwala se
ji
:
:
311 jeho radji.
wedh,
On, tol«
sladkých míchal do rozniluwy wýslupkvi, a
co pozatinelého, to manželskau
wyswtlowal pstotau ne slowa ji jedno ze rtii jeho tšiia. O kdež takowé te hiskau dwé a wážnoslí :
-slauené jest
odninnau
Tak bére
?
rowna jsauci bohyni, ne bez dworu ji,
co knílownu swau, T\ždycky prowá/.cí
wdk
obor
wkol do
se, !
powabnýcli, a odewsad
stelami hiil žádosti
ní
oí, widli
\vsecli
ji
prahuaucí.
Rafael pak tížícímu praotci
laskaw Ze se jest,
a
wlídn
takto
ptaje skauniáš, nic
díla
ti
nclaji;
ped
co kniha Bozi, nebe
aby etl
tebau,
jeho podiwn^,
msíce
poznal asy, roky,
K
odpowí
tomu, toili se nebesa
a dny.
i
zem,
wtíde neteba, kdy dobrý poet twj ostatek
lidem zkryl
i
niaude twrce
newyjew tm, lépe byloby.
weliký,
se,
hwzdy ídit'
w hádku
jim dal
sítati a
wesmír náramný
budau, stawíce a boíce
zástedním
domnní i
;
jak opáší
stedním áráním,
kruhem wedló kruhu, kolem na Již to z
jenž
swl
jejich dinDysiCuu
kdy zpupn asem potomnítn, sob drobný nebe vvzor,
k zastání swých kauli
swých tajemstwi
Neb kdyby domnním
podobné, by marným ^dlajíce
^
Angelm
jimž obdiwiti se
zanášet' se chtli,
usmál
i
jsi
kolo.
rozmlauwání twého zawíti,
wudce potomstwa
že by Imavvé
zem
;
ty mníš,
kauli skrownjši 14*
welka nebe swlla bVli ncnu-la na službu, a neslušelo obloze takau
kona
cesiu, ana
klidná zerae
Pomni wšak,
sama bére prospch swj. že jasnota ni uelikost
nezawírá pednosti
a
sedei
jest proti nebi
:
muž bv,
že zem,
skrowna, neslkwela,
wice bobatstwí a dobra stálého
chowá do sebe, než slunce, jehož snad plané w sobe samém swtlo tohko
w
plodné zemi úinek
suTij
pronáší,
paprsk
kdežto jinak neúinných
jeho podiwná se teprw jewí moc. INe
tob
wšak zemi,
slauží jejímu ta
obywateli
swtla pejasná.
Ta pak nebe rozlehlost nech oswedí tob twrce twého sláwu wznešenau, jenžto slawil prostranné, a daleko
wztáhnul míru swau, by bylo
lowéku
w swém, a to wolným pro nebo,
poznati, že neostáwá
obydlí že píliš
by
je wyplnil,
ástka
;
a
malá jeho
jest
ostatek že stwoien k
pánu jeho
wdomému
úelu
nejlépe.
iNewýslownau spšnost swtel nebeských
wšemocnosti jeho božské piítej, kteráž
hmotným wécem témé duchowní
udliti mohla kwapnosti.
INi
já
zdám se tobé nehbitym, jenž \v úswit wvšed z nebe, pi'eby\vání božího,
díwe poledne jsem z
pistál
w Edenu,
dálky nedostíhlé potein wyslownym
To wšak, pipaušléje hnutí oblohy,
namítám, bych slabé býti ukázal o
nm
by
to
pochybnosti twé
wvdáwám,
a
:
ni
takowé
tob takowVm
!
SI3 zdá se bydlícium luto na zemi.
odal
Bli, by sniyslm lidským
nebe od zcnie
žebvj
zblaudil
wýsosli,
zemsky zrak,
a
Což,
zisku.
wiikol
sw,
welmi oddálil,
lak
onch wcí
píle
slezkv
w
a
bludu nenabyl
stedem
sweta
slunce
jcsl,
nhož obapolnym puzené w
píitahowáním
liwzdy
swýcli kolách rozlinycli
plesají? Jich putující beh,
wysoky neb btaupajicí
widís na šesti,
w
i
zad, neb stanaucí,
a zem
což
i
pewn
ac se widí
nebo ukrytý,
nízký,
w ped
ta,
sedmým
státi,
jsa
planetau, swé trojí hnutí rozdílné
wcdc neciledln?
pínímu
hnutí
ti
budto, aby slunci
jež
bu
kruhu
tií
wolno pipsati,
bhu
uspoil
pracného, ten penáramnau prudkostí
nad
hwzdami
toící se prwokruh
wzíti newiditedlný,
dne
a noci kola:
uepoteba
zem
ta
')
domnlá
emuž
u tebe
dmyslná
wíry, jestli
sama, putující na vvýchod,
béic den, a odwrácenau pCdkaulí
od paprsku sluneních nocí, ana
s
druhá
\v
se
zái
potkáwá
smáí
se.
a
swtlo zemské, obrážeje se prhledné a šíré po\vti'í, U)sícowi swému hwzdau stáwá se, swíii jemu w den, on swílí w noci ji
(lo
skrze
liwzdái
stai)cli,
jiným nebes
krulium
1) Prinuim mobile, dle z Jáni linuli
Milion
wzaw od Boha za
našicli
prwní, je
fasfi psal,
jisté,
beliu jejich tuto prawí, docela jiuak
starým a
nowým hwezdástwím
wutSí
že by,
l>jl
kruli, který
dáwal.
co o nebeských
Kdyby tlícli a
wypadlo. Tenkrát ale ješt mezi
uených ástka
wiklala
íí<*.
;
314 odnienm', swó pole, bydlitele
maje zarowe. Ty na wzor oblak, a lili
niiiž,
widíš z
oblak
deštm snrchek
a
s\vi«
nm
wady w se
déš
swlaieny
nésti úrodu, s«ýni tworin k pokrnm. Snad jiná druhdy slunce nalezneš od služebných prowázcná msíc, mužské s swelleni /enskym poluujíci, (ožiwuje dwojí pohlawí to swt) i
jichž
snad kaulc každá žiwí Iwory swé.
Nebo, aby toto walné pírody prostranstwí, wšech
zpuštné každá
prázdné, jen se tpytlo,
a
jelio kaule jen ten
zeim
sesílala
skrowný lesk
dálky lakowé,
z
zem
swrch pak
swtlo
žiwoich zbawené,
bydlitedlný wraeowaí
Jednak,
tomu, ili není tak
takliž
zdali slunce,
poínali
i zem
nad slunce;
swau cestu plamcnnau
to
od wzchodu,
i
lichý nastupuje
od záj)adu tato swj a powlownym
bh,
nezáwadným tokem otáejíc osi,
;
drže zpráwu na nebi,
wzchází nad zemi,
wkol
wc.
jim, jest plná pochybnosti
tebe
s
se
lehkým powtrím
pée nemj mysl t«á. tajemného, poru na nebi
obnáší, té
Wše, co
Pánu, jemu slauže, jeho boje INad jinými Iwory,
stáwá, panuj on ty se
dary jeho
milým rájem
se.
kdež jich kuliwk
sám
dle swé libosti
wdn
tím, a
zabýwej,
pknau Kwau
twau
Nebe, by, co lam se dje, wyskaumal, piiliš wysoké bud maudrým na zemil ;
co se tebe, co twé o to mysli
!
týe pírody,
aniž zpytuj jaké jsau
!
:
315 suc-ly iniiiio ten, a jací žijí
tworowé
tam, co osud, staw a stuncfi jich
na tom došli mej, co o zemi,
jsa nejistoty,
I
Adam
di
docela niau žádost naplnil,
jsi
duše rozumnosti, jasný Angele
!
Wyuils mne
žiwobjtí pravvého
snadné cesté,
warowa
jcnžbv
;
zjewcno
o wysosti nebeské
a
Jemu, prost Jakž
tob
žití
jelikožto
se omylu,
nsélio sladkost zahoi'cil,
Bh
sám
kázal starostem
swírajícíni zdáliti se
aniž sužowati nás,
od ducha,
le
že
bychom
hledali jich sami, myslí blaudící
marných po wdomostcch.
!Než
len jest
pud
wtipu lidského a mysli, tkali
bezuzdné,
a
nenacházet' tkání
konce: ažby wýslrahau neb zkušením wyucila se, ne
mnohé umní
bezpotrebných, zatmlých a hlubokých \vcí, ale tcli, jenž slauží k
prospchu
wezdejsíma, prawau býti maudrostí: wšecko, co jest nad
to,
marnost
bý
a
dým,
býwá u wcech clowk nejdležitjších nezbhlým, nepripravveným, a owšem zpozdilým. Tedy s wýše nebe dolu snesme se letem pozemským, a mlíiwme o wcech pi'íruóních a prospšných, jichž mnohá se nahodili mže hodná poptání, propjili \v tom se twá mi laskawosl. ano
šílenost, jíž
Uslyšel jsem
od
udalo se pamti;
tebe, co dí-íwe
te
mé
poslyš ty
wyprawowa mne, snad tob neznámý ])iíhh
mj:
dne ješt stáwá,
ktciak
drže
tebe wšecko wymvšlím.
a
ty zHš,
;
t
lowíi
bWinu wyprawowáni le že to pro odpowd tebe jsa, mním že vv nebi k
i
zpozdile •Nebo u
;
!
pak jsau uchu
sladší
mému
iwuu.
jsem
;
slowa twá
nad owore palmowé, ad po práci lilad
nejlahodnji,
kojí
žízeii
a
as
kdyžto sladkého
pijde oddechu:
dob nasytí, božským wdkem nadaná,
jednak ono w krátké twá pak filowa,
nasycení nepridadi k sladkosti.
Jemuž Jsau
Anj,'el
ochotností nebeskau:
s
twoji rtowé nenelahodní,
i
nenewýmluwný
lidský praotce! a
Bh
jazyk twj, an
t, slinau
wtiilr
i
wné
podobu swau, dary nadal hojnými.
Tob
lahody
wdkv mluw
a
hledí stále \ve
na sltižbu
mlení,
i
w každém slow twém aniž mén tebe máme
w každém
a
Pán
widaucc, že
clil
obdarowal
l\véi:i
xpytujem
nežli druh)' služby swé, a
rádi stezky
hnulí
pamti,
\v
wzhledem lonka, ho Bh, a zárownau Nuže wvprawuj
láskau,
nebof nebyl jsem dne toho pííiomným'-
pipadla mi
kdy
cesta,
ty
slwoen
mrákotu
byl,
daleká
a
pustá, cesta
wýbh
s
celým plukem k bránám pekelným,
(ten byl
bv, an z \\
úad
Bh
unáhl
;
náš) a opalrowání,
b\l
w
nad tak
stuocní
swém, ký
díle
pekla ncwvicl, a
[)omísiti
\v
a
Ne, že snad by oni
zwd
Pánu nebylo
smlým wýstupkem záhubu. /
mezí
mimo wli jeho mohli
kázn swé
kroiii,
nébrž jako Swrchowaný wšowládie nysíláwá u u/nošených
iiailcih
neb wrali
SI? nás
skauniá poslušentvví
a
záworami walnými
slraslné brány
Jednak jinaký,
náek
daleka
z
ocliotnc'.
pcwne zawcnv
ljz.a\vieny byly,
již
powyk
I
slv-scti,
než jako zníwá ples a zptnv! a
hlásil}'
hluný, ivk
a
wztek.
Hadostne jsme odlud, jakž náni kázáno,
ped
behm
k
wzhiu
sobotau Páni*
Tésí twá
Tak
Ty wsak nyní
swetla.
mne
dí
k\»apili
bohorowný duch;
tak otec nás.
íci, kterak lidský žiwot poal trudno lowéku!
Kdo
Žádost obcowání
s
mohla
mne
toliko
Probudiw
wypraxviij
slowa, jako lebe má.
se,
swj poátek?
zná
tebau delšího k
se jako z
—
tomu piwésli. hlubokého sna,
kwtné jsem tráw mkce prostena
na
nalezl sebe,
balsámowým skropen
jsa
potem, jejžto swými slunce paprsky osušilo na rychlost, a pijalo
dýmající wláhu
tu.
Pak
k nebi obrátím
swé
oi
pate
tu šírau
chwíli na
až, jsa
a jako
;
pímý
wzhru
snaže
se,
na nohách, a okolo
sebe widím hor a stinné Icsiny a s
podiwesn,
oblohu
dwižen pirozeným popudem,
wyskoím, stanu
upímo s
dol
proinennost,
plan wýslunné
tekutými spády praudii brících,
u tecii
mnohá twor
hnutí,
chod
šwítoící ptactwo na ratolestech
wše se smálo
*,
zápachem
okíwalo srdce mé.
Již
i
Ici,
;
a radostí
sebe sám
spate lánek po lánku: nyní krokem, nyní tryskem pobíhám ohebnými audv, jiik mne žiwaucí ohleduji,
!
318 u wniir jiudi moc. a
proó byl
wuli
jazvk bvl
lui
co jsem zoil.
I)ycli
jincaowal,
a
swilo!
jak
w nicbžlo jest pkní Iworowé
a \vy,
znik a dchnutí, rcete,
wám
rcetc, byloli
takowým,
a
jsi
bory, doliny,
!
plan!
ieky, lesy.
od jeho
ty
a
osuiccná zcme, ó
vvesela a slicna
Od
odkud
Slunce, tak diin nej|)rwé,
slunce, pckné /.i\vc
a
mi nebylo.
se mluwiti, a mluuil jsem,
I'okiJsím ])o
Než kdo,
wdomé
to
?
!
zíti,
odkud
odkud
jseni
Ne od sebe
zde.
!
kteréhos initele welkého,
nesmírného w moci, jako Kcete, jak ho poznati, jak
od nhož, mi dchnutí
\v
dobiot.
mám,
ctili
a znik, a
to,
cit
hlaženosli léto nepochopené.
Tak jsem jiodál
od
wolal, tkaje, niísla,
kam newda,
kde prwním dýchal jsem
uwidl
powti-ím,
a
swtlo
kdy odpowdi neznlo,
;
a
loto blahé
na zelené Iráw, kwítín» protkané,
Tu mne siadký sen pepadl nejprwé, a dawem lahodným pekonal ty dímající smysly mé, sednu zamyšleny.
bez
bolesti, au mi bylo, jak bych se do prwního zase stawu wracowal
ncitedlného, Náiilc sen
a
w niwc
rozplýwal.
mi kolací se na mysli,
lahodn doswdowala.
jehož twárnost fantasii býti
mne
a
žíti
Božská podoba,
pijdauc prawila ceká Icbc
;
lak :
mi se widlo,
Twuj obyt, Adauíc,
wslaniž prwní
lowoe,
lidu
nezíslného ote pivvotný
//cs
mne
wolal,
picházím
!
t w
bl.i/,cnau
21!) (Jowesl zahradu, twé sídlo urcenó.
To ka, pojme
pes
pole
ruku
za
wzdwiljna mne,
a
wody, jako u wetru
a
nese lehce, slízkVin letem, bez kioku.
mne
Posléze
slawí na vvreh planily
hory lesnalé,
a
wkol dalekým
uzawrcny obwodem,
wýlený
mnohý štp
jejž
procházky
a
besídkv
a
okrašowaly, že nic, co na zemi
widl jsem, tak uteiené nebylo. Každý strom lu krásným ztížen owocem, uábícím
i
chut
rozechtlo se wše
to
;
i
\v
I
jmu
se blaudili
wdce mj,
Bh
prosted stromowí.
stoje
s
zím
a
prawde, jak mi sen
znowu, lee že mi se zjewí
Potšený, jednak
jíst'
i
lom procitnu^
ped oima w
žiwé malowal.
rwá
zrak, že
Hospodin
!
strachem klaním se
jemu, padna k nohám jeho
s
pokorau.
Wzdwihne mne, a takto prawi laskaw: Koho hledáš, já jsem pwod wcí wšech
nkol
tebe, na dole
Tento
ráj jest
aby dlal
jej
twj, a
wýsosli
i
!
dáwám
ját"
žiw byl
za wlastní,
úrodv
z
jeho! S wšelikého stromu rajského jísti
budeš, podlé srdce
swobodn,
tob
;
ale s
libosti,
nedostatku nebude
a
dewa, jehož
iní dobrého
a zlého
požití
wdní,
kteréžto jsem, jako základ jediný poslušnosti Iwé a wíry, u ráje štípil,
prosted
podlé stromu žiwota,
(pomni na má slowa
!)
jísti
waruj
waruj se a lekej jeho následku
se,
I
nebo wz, že který den by s nho peslanpiw mé pikázaní jediné,
jedl,
220 bude
U)bu ncwylmuledlní*,
iiinrid
blahého
byli íjnirledlnyni, a z r.ijc
bd
na swí'l plný strastí,
jiti
a psof!
IJiozno wyrckl tu piísnau zápowed,
w uchu
kteráž posud strašliw zní
a
jest
mé
na
trestu
wCili
ujíti
im-m,
;
brzy jednak piijma jasnost twái swé, takto laskawé
swau nihnvu obnowih
[Njcn toto krásy plné okolí,
wšccku zemi tobé dám
potomkm
i
bu
posedna ivámi; panujte nad wselikým žiwoichem na zemi, w powetí a w raoii. Ryba, zwér twym
:
piák
i
budle podj'obeni wám,
na
a
budiž toto ptactwo wšeliké, tato
podlé pokolení
piwedena
dkaz a zwé
jejího,
jména swá wzala od tebe, a s nízkau pokorau zaslíbila tobé wérnau poddanost. Tak zástup w žiwiu wodním bydlící, tohé, aby
k
i
a
se tu, že nelze
oddvchati tenkým,
ekl,
a
ai
po dwém
.'
;
hned
jemu powliím
nmuž zwé
i
^
stawili.
ptactwo
blíží
se
ona lichotiwé shrbená
spuštnými perutmi. Dal jsem jména wšechnem, jakž jsau picdeuinau kráely, a widél jsem jich pírodu lakau známostí liuh nadal rozum miij nablc. Toho ale nikde nebylo,
jdauci, ptactwo s
;
ježto
mne
se zdálo nedosláwali.
Smle ledy dím té božské podob O co, jaké jméno lob, (wyššíu)l lowka, co jest koli nad nho)
:
jsi
i
Newyslowiledlný
!
jakau [»oclu
ti
wzdálí
mám,
w.šclio
dobra dáicc, jenž tak hojn
tv
wscho míra piiwodc, js!
prohledal a sledrc k blahoslawcnslwí
loweka. zdelil
je
Než newidím, kdo semnau by
w
jakéž šteslí
i
:
samole,
jaké požíwání, a bycli požíwal
wseho, jakA spokojenost jednomu
Tak >vícc
odwážnís
já
zjasnlo
Co
eklo
a
usmáním
s
slowe san)o(au,
li
powtí
zem
i
t
neníli
i
ped
bawili a hráli
Znáš jich jazyky
i
oni také poznání a
nepotupný wládna
tn)i
s
;
umu
mj
twé,
tebau?
stezky
Welké
jimi.
:
plná rozliných
žiwoich, podrobených wli by
?
uidení
a jasné
;
mají pak
dar
swé zabylslwo,
jest twé králowslwí
Tak dl Hospodin, jsa widín weleli. Dosah dowolení mluwy, za milost prosím
odpowím mu pokorn
a
já,
:
Neurazte tebe, Wládce nebeský, slowa
má
ó twrce, bud' mi milosti iv,
!
an, co srdce žádá, ústy pronáším.
Neuinilli
mne námstníkem swým, mnau
stawiw druhé twory nízko pode
na zemi
?
i
jakýž mezi takowau
spolek nerowností muže powstati,
útcha
jaká shoda, jaká prawá ježto
odmnnau
wzdáwanau
a
pijímanau
i
?
w míe zárowné býti chce,
kdežto nestejnost, kdy jedno inné ospánliwé druhé, walnau
nezhodu
a zoškliwí se
w
Towaryšstwo míním, po tauží,
hodné,
s
bylo
útchu
není
lowku
pstí
se,
;
krátkosti.
nmž
srdce
mé
nímž by zdli rozumné
jež míti ;
jest,
psobí
wše
s
s
howady
pokolením svvým
Icw se Iwicí; lak
maude
jsi
!
všecky, dw' a tlw'.
^p()jil s
skolem pták,
nu-n
bydleli, lim
^aoež
K
s
Adame
;
Widímli se éili
liowadeni.
s
Wšcmocný
:
prohlédái
družebnost,
samotnému nižádná.
li
tob
se
l)\kem opice
s
radost prosii-ed radostí
a
nechulná
lowk
sob
nemže
I
rybau,
nylenému
a
wyuoliije
slcslí,
s
zalíbením wece
sladkému
Co
pt
mn
o
tob
nic, jenž
zdá, a slawu
dosti blažen
V
mém
?
m
wk?
samotný jsem od
kdo druliým by neb podobným nedím rownVm byl. S kvm tedv já
aniž znám,
a
n)n,
obcovvati moliu, leda se iworv,
jež jsem uinil, a již jsau
wzhledem mne
neskonené meniími, než ohledem tebe wiclikterá zemská stwoiení?
Dokonal.
mu opt
dím
I
s
pokorau
Wýsosti a blaubi vvnýcii stezek twVcIi
newyskaumá slabé
lidské mvilcní,
Swrcliowaná bytosti! Ty
dokonalý
jsi,
a není
w sob sám
žádného
w tob. Ne tak clowk obmezený tento má pro žádati nedostatku
jest
:
obcowání k pomoci neb potše
w nedostatcích swých. [Ni rozplozowání tob potebí, že neskonený již, že, a jeden, w potu dokot)alý jsi.
lowk seten
ale
owšem nedokonalý podobného zplozuje
jest, a z
podobné,
a
rozmnožuje obraz swj
nedostatený, lásky
potebný
tudy
a
odmnné
a
:
pízn
pedrahé.
Ty w swé saukromnosti jednak samolcn, nejwý hornjší
jsi
sob
družinau,
aniž obeccnslwí hledáš spohiího
;
:
223 kdy ti libo, lužcs tworij swjch powzdwihnauti na jaký chceš wvsoký
a \ví>ak,
stupe jednoty neb spolku, zbožniw je. Mne wšak není zpímit' howad shrbenycli, ani
w
družebnosti jich se kochali.
Tak dím, propjené uziw swohodv,
dvvrn, a slyšen jsem. tuto odpowd Ilias Boha
dalte u)i
I
laskawý
:
Podobalo mi se tebe, Adame, skaumati
nalézám, že nejen znáš
i
;
žiwoichy, jež brž
i
jsi
práw
sebe samého,
swobodn duch
dyše
jmcnowal,
mluwy twé
a z
wolný, obraz nij,
ne tupému udlený howadu.
Práws
nehodným
saudil spolek jeho
býti tebe
;
wadycky smýšlej
lak.
mluwil, wédél jsem,
že není
dobe
ni mini!
býti
samému:
tch, ježs widl,
piwodiw
je
kterak o
hodném
dáti lobé
ku skaumání a
w
Já, nežs
lowéku jsem
spolcnosl,
toliko,
slušném saudil by.
Než, co nyní priwedu, to zalíbíš jisté,
podobenstwí twé, twau príhodnau
pomoc, tebe druhého,
a
tauhu twau,
naprosto dle srdce twého žádosti.
Skonil, aneb
já
jsem wíce neslyšel,
má zemskost silau jeho nebeskau pemožena jsaucí, dlauho jakkoli tak
wytrwawši, napatá k
(jak
té
wýsosti
pewznešené rozmluwy, kdy wcí bleskem smysl náramným
nebeské,
té
ustane a zslne) sklesla, hledajíc
we snu okáni ten pišed na rychlost, piwolaný od pírody k pomoci, zawel oi mé. Mé oi uzawel, ale otewenau schránu zstawil ;
!
334 (jbrnznosli intlio zraku wnilinílio.
Tím, au
jsem jako u wytrzcní
spT',
uwidl, kde ležím, widol podobu
ped
slawnau,
bd
niž
jsem
olewre
mj
wymc
jedno žebro, teplem
bok, a
le^vy
z
stál;
la
sklonic se,
žeber mýeli
srdeným
žiwau krwí smoené.
zahiiié, a
Drahná byla rána,
ale zcelela,
jsauei wyplnena telen), cliwíli tu.
psobil
iNyní
žebro
rukau jeho twoících
a z
to,
rukama
twoiil
a
w podobenslwí hjweka,
wznikla bytost
jiného w.šak pohlarví, lak milostn
mén \x
ní
swl
wšem
krásná, že co po
krásným
zdálo se
krásným zdálo se neb shromáždno pospolu
býti, byli
tcd
;
jen samotné, a
kterýž od
té
doby
w
jejím pohledu,
linul
w
srdce
me
sladkost nikdy necílnau dosawad,
nébrž wšecka
duchem
>'yní zmizí,
Procitnu a
nebo
wkol
nadchnul stworeni
milosti a lásky rozkoší.
zstawíc mne
bhám
prahna
ztráty želet'
její
na
w mrákot. nalézt'
ji,
wky,
odíkaje se wší jiné rozkoše, kdyžto,
ai
jak jsem
w
em
jí
!
mi zjewi se ne daleko,
we snách spatil ji, wším ozdobná, nebe mohly pispli zem i
k umilostnní:
picházelat
i
na hlas nebeského uinitelc
swého, jsauei
newidom jednak wedena nho a nencumlá
od
swalé milosti a
Wdk
byl
zwyk
manželských.
w kroku jejím, nebe we Iwái, w každém pohnutí
spanilost a láska
INesnesa té radosti, díin hlasit:
ó to slowo,
srdce lUócha
Iwrcc
Ila mého,
7.
ped
zwáli mužalka, že
kosti
swé !
nejkryšší
widím
kost,
bude tedy
I
muže
?.
Protož otce opusliw
se
wzai-) jest.
matku suau
i
pidrží se ženy muž, jcdriíni
zpltiil
mne popraný. O lo
z
sebau.
[Než
I
tento jest twíij dar, lí'lo
Ty
inilosliwý, wtíeílobrý
dárce krásy wieliké
sebe
!
napotoni
a
tlem, srdcem, duši stauau se. než jakkoli ji piwedi í>ii,
Slyšela
;
pece neuina
a slaudnost
wedomí,
wlastní ceny
a
panenská,
její
ctnost,
chteci ne bez nániluuy a hledání
by li získána, a nenabihawá, neivlírawá, ale straniwá, a tím
žádaucnejší
nebo abych doekl,
;
sama nehíšná pudila
ji,
INásleduji
ona,
a
píroda
istá
widaucí mne, k útku. ;
wdoma,
pijme
s
pronesení mé. zardélau co
co slušno
jest,
dstojností powohiau
—
jitro
:
V¥ stan
wedu swatcbní
nebe weškcro,
wšecky blahé hwézdnatosti w dobu linuly
swé splywy nejwýbornéjsí
zeni swé
tu
:
pízné wydáwala znamení,
wydáwaly hory swíží wétíci a
;
ptactwo plesalo
wti
;
lahodní
šeptali to lesinám, a kídlania
rže ze
metali, a
wné
metali,
kowiny powanauce korenné
až ten milowny pták
pje
]jíse, welel
;
noní swatebnau
hwézdé weerní
pospíchati nad horu a
záhy utéšenau k swaibé
za/.íci jjociio(l(\i.
15
!
;
32ÍÍ j6em
Titk
ilo zemské
celý obsah
požiwám.
jíiU) 7,0
i
w
wyprawil
tolie
cel)
.staw,
T(j sluší >vvznali,
wcech
jinvch
swiij
blahosti,
nalézám
niilau
potchu, wšak, nech rai prospjí neb pece zmny nepoije duse niá, minim lahod v aniž walné tužbv
ne,
;
ichu,
chuti, zraku,
owoce,
beylí,
kwítí, procházky, a sladký ptactwa zpéw
tu
mi jináo naprosto,
spatuji
týkám
i
prwni jsem
lu
se,
náružiwost, hnutí podiwné
cílil
w
Silen dosti
pozíwání w.šclikém
powabm.
slab
jsem proti mocným krásy
Ruf
že we mne, pochybivv.ši píroda,
ziastawila kteraus
snésti
pedmt
ástku luze mdlau
takowý
boku mého wyaJa na
;
wíc,
ni aspoíi píliš wlila
swrchek
a
:
tu s rozkoší
že
její
ušlechtiwši
bu
ujmauci
než co uhod
wýiworn,
wnitek méné ukoneným
Widim
ji,
wyprawenu
a
nižšími,
:
ozdoby,
jest.
dle twaru pirozenosti, býti mysli
že
samu twáruost
ty její
chopnoslmi
mnohem
mén
wzácnejší
podobnau
k toho, který oba slwoil, obrazu
;
slabji pak pronášeli powahu
dané nad jinými Iwory swruhnosti. Než, kdy k rozmilosti její pislaupím,
w každém
tak se
dokonalau
tak se
wédomau swé
že,
co
pílí
býti
ohledu,
ceny zdá,
íci nebo inili,
zdá se maudrým, ctnoslným, zpráwným, nejlepším
Wšecko
wyšší uméni, kde ona
ustaupá, a maudrosl, kdy slojí
s
ni
jest,
rozmhuví,
zaražená, hkipslwím zdajíc se;
!2? slowútnost a rozum jsau jako Iworslwa úelu, ne
stwoenó
nn službu,
sloweiu wšecko zawlii,
a,
:
jí
pípadn
Slechelnoat a welkost luvsli zdlaly
w
ní
snuj milý chrám, a slrasnaa uctiwost
wkol,
daly
Naež
na wzor stráže angelsk.
pírody:
bylo, konalo,
chlj
aniž
staženým
Ani^el s
!Ncol)\viiui)
nedowri
se
Icu
:
maudrosli:
by
kdy potebná
jí,
mu oboím
na ní co
ci, co na tob,
ly
ona neopustí tebe, powrlil
ta
ti
ty
riejwíce,
pipisuje wceu) cenu pílišnau,
mn
wyborným, než scbo
Nebo
pro t
býti znáš.
diw a rozkoš podjímá
pknau, liodnau
pro powrcbnost
!
pesloty, twé
a lásky
cti
Iwé, ne
?
zajisté
wšak
Powaž oba, poloui sud! Býwá, že jest k nejwtsímu prospchu poddanosti.
sebewážnost, založená na práwu,
dobe zízená ím wíc lo prawidlo w skutek pjde tob, tím t ona snáz uzná hlawau swau, a praw pednosti :
podrobí swé okrasy: tak ozdobnau
stwoena, by wíc
jsauci a
ty
estn
by
tak diislojnau,
družku swau, jež zná, kdy
i
mén
maudrým
nad wšelikau pichází
ti
rozkoš píjemným,
dan
se,
milovval
jímž lidská množí se
Jestli citu smysl,
rodina,
kochal
howadni
i
i
pomni, an je týž
zwi
wšeliké;
nezobecnlým, maje do sebe, co hodno bylo by bylby nezdílným
lowka Co wšak
a u'
a
náružiwých zápal. spolku jejím bude wznešené,
wnadiié, lidské, rozumné, to miluj wždy;
ly.
'^28 slušna
niilosl,
núruiiwosl ncsluina
proii j)rawé lásce.
Láska šlechtí mysl,
srdce síí;
má swé
rozwážliwá
jest,
w rozumu,
sídlo
sUipcíi,
i
po klérem
k nebes lásce slaupal hy a nepadal
w
rozkoš telesnau, a prolož družky iwé
není nalezeno mezi zwíraty.
Jemuž Adam odpolu Ani
její
pourchnost lak
w
ni
co
a
že swatji
:
spanilá,
wsem Iworm obecné,
jilození a
dí zardely
wÝbc o
lozí
smýšlím manželském, tak wclnii kochá mne, jako ony wdéku plné zpsoby,
ony labodnosli, její s
oplywá
jimiž
každé slowo, každý
její
in,
láskau spojené a sladkým poddáním,
dowodícím mysli
naší jednotu
prawdiwau, a jednu duši
w obau
nás
;
dwéma snaubencm,
shodu, píjemnjší
než jest hudby jednohlasné uchu zwuk.
To wšak nczmáhá namítá se
:
jedno zjewuji
já
nepekonaný
pocíléní swé, jsa
mnohý
;
pedmt smyslm
mým,
pedstawený rozlin, wždy woln wšak wolím schwálené,
lepší schwaluji a
Nehaníš, že miluji, a powídáš milost ceslau být*
i
wdcem
do nebe
!
Odpus, neprawálí má jest otázka, nebes duchowé?
milujiliž také
kterak wyrážejí lásku
pohledem
?
i
odmnnau?
pomíšením paprsk ? i bezstcdním
tknutím dalekomocným
Usmál barwa
jest se
milosti a
Angel
;
žhaucí crwenost,
rží nebeských wccc mu
pohnula jeho twá,
i
?
:
229 Dosti
že blazí jsme, a
mí'j,
eislbo, a íst V m
j)OŽí\Yall
lásky
bcv.
Co tob w iMe
žádná blaženost.
jest
jsi
stwoen, toho požíwáme zwýsen. nenalézajíce záwad nižádnýcli
kže,
len,
piíhbí,
zcela, jako s
tla hniolnlio
powtrím
w istém
jim
tlem
:
isté lásky zápale
obmezenjch smysl potebí, s
;
tíí,
ducbowé
splynou, objímajíce se, ni
poui
to
tlo, duše
s
kdy
jak
dusí obcuje.
Slunce, odchodu
Nelze wšak mi dále.
heslo mého, za zelené sstupuje
zem pedhoí
wýspy tráwnaté,
a
hbezn. dobe, stálým bu, a miluj
Ilesperidské, žehnaje se
Mj
se
nejprw toho, jehož milowatl, byli
poslušným,
stále
se,
wsak
jest
zachowáwali
a
pikázaní jeho wznešená
waruj
!
;
by newynikla nad rozum
náružinost twá, a
ty
snad nepáchal,
co by nehodné twé b\lo swobody. Štstí nebo strast
w sob
zawíráš
zradujem setrwášli.
na twé
se,
já
jest,
swau
i
syn
swých !
wííickni blaženci,
i
Stojiž
wli
i
bud jjcliw o wšecky
:
stát'
!
twé
i
padnauti
wli swobodné.
wnit dokonalý, nechtj zewnitní pomoci, a oddaluj wše od sebe, [j
co by k pestaupení tebe wábilo
To ka,
Adam
Jej
wstal.
prowází
déle nemožno,
nadpowtrný
:
Nuž, kdy jdi
!
takto s dobroi;eeniin
t
držeti
hoste nebeský,
posle jím
nám
seslaný,
jehož wrchní dobrotu já welebím.
330 Rozmilé
a
wlídné bylo nad míru
obcowání twó,
a
\vdi'cnau
poclno
bude
pami'lí; ly dobrýua na lidstwo
bucf
a
laskan-yni, a
Tak se ílínu
aslo
ro7,staiipili.
piicliázcj
Aiiyel
!
z liuslólio
do nebe, Adam w stánek snv).
*^:ií
Z
ohdh wracuje
Sattin zcDii
Tu nascd zcjí
w
odpírá
Ona
eí;
se
ý.
cí í
clo
i
do
Adam, :c ji
zívijklé
hoje
mui
swede
se,
ji, že
drt
ncpodwcdl
hif
Adam
nciveí.
Had
se odlaiui.
míile ulcn/tij.
pekcbiý pijela k
Ewé dá
Adam
umíti stanowí
s
wíc o lo/mluwácl), ježto laíwal
nebo Angel
s
lowkem,
pítel mile posede, a
úct powoluje jemu Ach,
lianv-
te
pi-i
co
Bh
prilelem
s
prosté
mluwiti, iná zvvuky similnýini
lowek dopauští nebe odwracuje twá swau od neiio, zpaury, odboje se
;
následuje neláska a horšení, a
do
klei'ýž
hích
wylykání sprawedlné,
a
svveta
swet unesl
smrt, ten jelio
smrti družku.
obsah wehký a
slíti,
a
bd a
a
psot;
mi/.inu,
Smutný úad u písn hrdinské !
saud.
že
tu
mnohem dstojnjší,
než kdy posupný
Achil ubitého wraha
\v
liuuí tikrát
jjomst swé
wkol násp
Trojanských,
neb kdy Turnus pro odalau wzlká se
do
niu:oivi
Ewaa,
Zrady, n)rzké newejy,
zazní píse.
imew
i
ztruchlí;
Uinkowé híchu.
zakázané owoce.
Ewa
s ní
se
smí jísti owocc wdomosti sama,
sléze pro icalnau k ní milost
iNlic
samotné.
zstawí wlastní wli.
jí
haluzku jablek z léhoí stroma pinese.
bez
we
ójc^
w néj. Adam a Ewa wijchdpráce. Ewa samotná pnuoivad clicc:
spícího hada, ivejch
iiswité
iirdzí se,
d e \v
\v
j) (3
poa
jí
233 ncwbtii,
wúše
Muptuna
a
ninoliá léta
na wodácl),
O
by jen
\T
')
niliiw ducha liodno:>li
udlila nebeská ježto
pruliání
syna Cythcreina.
a
mé
Junony
a
Heká
la
[íéstaunka,
nawstéwowa ráíi hci prosby,
noci mne, a
\v
mysl diímajícímu
dáwá wzácná myšlení,
a
tok
ieliky
nehledaných wcrš, co jsem obsah len
ku hrdinské sobe dlauho obíraje,
písni oblíbil,
pozd
naslaupé.
Od pírody
wojen nikdy nedbal jsem,
za lirdinsky'
pedmt
jményoh
niistrows.vím to zcíiiwna,
po dlanhé
a omiv.alé
wymyšlené u
toliko
;
na kusv
síoi
nesná/.i
marných hájkách rytíe;
o lepším pak stálé mysli hrdinstwí, trpéliwosti rekowné,
písn;
lícily
neznlo
se kolby, zápasy,
hry a skwoslná odní, a pawézy
wykládané, koni
pochwami,
a
s
zhjlostkwlými
šwární, íirdí jinoši,
honech potom hody w wcceadlc wéwodském, kdeto jídlonoš a ešník s nohsled posluhují hejnem. INízké, nehodné
již
se harenjí a kolí na
zpwu pcdwrhv
;
/
:
tch jména
hidinslwí
ncmiVž wzíli píse, ani osoba.
Mn,
jenž k
ucem tm
dhv
ni
ni
schopnosti
nemám, wzncšenjší pedmt dostal se, jemuž jména toho z sebe nabyli možné jest, le žcbv wk a zimní kraj srazily
])
t.
má kídla
rozpafá
ztracený ráj jest
;
Iiodncjsí
5ká nežli Iliada, Aeueis a Odyssea.
i
lo a
wzncšenfjší
báse
linliii-
333 snndno niohlyby, by wšecko Lylo mé,
w
ježto
iie její,
noci pichází a dyse
Slunce
dílo
to
wysosll
s
w ucho mé.
hwézda wecrní,
zašlo, zašla
as
ona, ježto saunirak, který ki'álk\
mezi
dnem
nocí bywtá rozsudím,
a
uwozuje na zemi,
plkaule
a
ode konce ku konci, obidcd zastela, kdy Satan, nedáuno ped hrozcníin uhh Gabrielowým noci celý,
lsti
w zúmyslné
nyní,
ráje,
z
lowéka, jemu horšího
zlobé, prilna k zkáze
a
aniž dbaje, co by
pošlo
W
ztwrzen jsa
toho, nawrátil se bez bázné.
z
w plnoci
noci útek,
se nawrátil,
warowaw se dne od doby, co wláda slunce Uricl wchodu jeho wyšetil a Cherubíi wysli-ehl strážných. Odtud strachem hnán poád zbhlých nocí tkal s mrákotau. Tikrát áru rownononí okraužil, zemi obíhaw
a
jsa,
sedm
tyiki-áte obéhl zemi od úhlu') k úhlu
w
osmé nyní noci
;
stráži
Cherub, wchod nepodezelý.
Bylo nusto u ráje, wíce, híeh, ne
as
podzemní wznikal
W
a
\v
tu se
není ho
již
tu
kde swé wlny Tigris
zménu zpsobil,
ásti žiwým
z
pustí wrah, s ní wyplvne, a hledá,
Zbélial
t.
tikrát
zem
k |)oledni obclil.
hlubinu
pramenem
podlé stromu žiwota.
ráji
eku
ukryti se bylo.
•)
w
srážel
obalený nihlau,
fiíiluoci
wrálil se
Eden, našed kradí, proti wýchodní
kde by
mu
wšecku on
obor oJ \\5cliodu
k
zrijtailiij
a tyrikrát
od
334 zem
od Edenu picsc
iinuc,
i
l'oiil,
pres Méotis kaluii az za icku
Obu
na plnoc, a odtud k sanuMuu
úhlu polednímu*, na dél k západu
od Oronta, tam^ kde hráze welkému Okeanu Dariena ukládá odlud do kraje, kde Indus s Gani,'cseni :
\v
širokých swé wlny hrnau wýmolích.
oho zbhaje
Takto celý sweta slídil
bystrým pozorem,
a
wseliké
skaumal Iwory, který nejpiíhodnejšíai
úkladm a nasel žiwoich nejchyli-cjsího
byl by k jeho
hada
z
;
býti na poli. \v
dlauho premílaw
Jej,
zdáním konený ui
mysli, rozpaitý,
obéc,
stroj
hodný, nejhodnjší krow
w njž
lichoty,
jest
wejda, swé by úmysly
schowal erné, nejbystejším pied okem
;
nebo w Icstném hadu, co by prowádél koli,
mnl,
podezelé nebude,
nic
jmíno ze wtipu
a wlastni chytrosti
žiwoich
pocházeli, jímžto jiný
domnní
by wzbudil moci ábelské,
ukryté a
inné w smyslu howadím.
Tak on
umínil, nez
prwé bolestná
wáše jeho w tento náek propukla. Zem, nebe podobo ba nad nebe !
lepší, sídlo
boh
hodné, stawené
na wzor nowý, se starého oprawau!
Bh
Což by za lepším Nebe zemské, wkol
stawl horšího
nhož
'i
plesají
jiná nebe, swítíce a nosíce
služebné swé lampy, swtlo nad swéllcni, pro
t
jedno, jak se zdá, a [)ojíco
w pkné twái hwaté wléwáni
twé swých drahých I
Jak
w
paprsk
nebi llospoilin
!
135
a
šlredeni jesl,
n-sudy wztazen}', lak
w stedku s každóho w tob, a ne w nich,
ly
bereš okruhu
daíi
:
|)!odisl\vá
ta jejicii
w twé tráw, zroslhnách, w šlechetnjším plod twor, slupnomi zjewuje se moc,
nadesenych žiwolem a majících
zrst
a
cit
um;
a
w lowku
což wie je
S jakau potchau, by mne co tšilo,
mohl jsem objí wás, wy sladce piomnné hory, doly, reky, lesy, planiny
zem,
jeskyn
skíUv,
wkol u
vv
Nemám wšak
útchy
odpor
mn
:
mj.
slaw byl
dobro wieliké vv
Ncz
le
bytu nehledám,
nebi horším by
ani zde, ni
nébrž uiniti
by
jak jsem
státi
já,
co hoisííio.
mj
duch
neklidný
;
a
zkazíuili,
nebo k záhubnému skutku získám pro
nhož
wšecko
bíd
Má
to
wšecko
to
to se
slaueno k
se,
jedno zkázau býti potšen
iNcboL"
mže
jiné,
bídným
mne pipadlo
na
i
ncbesitu
nedaufám
a
mén
v,'
pekonal
ze bych
nebes Swrchowanho, co hledám,
w tom mrzuléui
bolesti
jed se obrací, a
tím,
cím widím wic
:
sebe rozkoše, tím cítím «íc
wniiku swém
sídle
!
zwncene,
háji
a sluje!
wás, ni
«•
stání
behy
nioí-c,
jsa
tedv
uinno
jej,
jest,
brzy za ním sesuje,
ke štstí aL"
i
bíd
s
ním
;
se zkáza rozšíí!
bude sláwa mezi mocnoslmi
pekelnými, že jsem zbaural jedním dnem,
což byl VVšemocný šest dní twoil, \ví,
nestuwn
jak dlauho
dlaje,
a
a
nocí šcat
kdož
prwé peniýšlew, ac ne
déle snad, než co jsem jednau nocí
já
23G wyswoboJil od poroby neslawné
tém
jednu
plku mocí
Angelskycii,
2teni\T sluhu jeho daw.
nebo aby
bu
On, na pomstu,
poet
zplnil lichý
swvch,
slwoiw staré, nemel sílv wíe stwori nowych Angel, (zda slwoíil je že,
bu
naprosto)
na potupu wétií
umínil jest místo naše
nám
osadit'
twory ze zem, z lak nízké poilými piíprawy a nebeskými nadal" je dary, dary našimi. Co umínil,
wykonal
;
i
slwoil clowka, a pron
slawný swt, a zemi jemu k obvdlí,
pánem nazwal ó
té
jej,
nehodnosti
!
w službu kiídlalé, dal mu Angely, a
sluhy plamenné, by bdli, zemského pilni
Tch
úiadu.
já se strachuji,
wyhnauli pak chtje jejich ilosti,
opar mhlau plnoních,
obalený
po
tm
chrast
kradu se i
by
luh,
hada spícího,
a
a n\sechen najíti
w
zkrýl* se koiauce,
Zahození mrzké
!
wálel o pednost,
zwíetem,
kde bvlo mi
jeho zmatené i
erný
já,
úklad
jenž
mám
s
nyní
tu podstatu, jež
wzpínala se wýši,
prolézám
s
mj.
liohy stáli
jsem se
na božstwí
hmotným
smísili
wtli se a zžiwoiiinti Než, kam ctižádost a msta se nesníží? kalem,
!
Tomu, kdo
se pne, tak nízko klesnauli,
jak wstal wysoko, a dííw podrobil' se
wcem
neb pozdji
nejmrzutjším.
Pomsta, jsauci nejprw sladká, brzy se
zpt sama obrací. nedbám, jen a, co se na
trpce na sebe
Nech,
já
ncjtoucdlo, na tomlo mi /.daí se.
\vv.šším
g3? jenž mail wšccku na so záwist obrátil,
na tom
nowém nebes Pána kochánku,
lowkowi
synu hrdosti,
z hlíny,
na potupu naii
prachu stworeném.
z
Tak se hodnau wzdora wzdorou wvplatí! To ka, chrastím, po suše mokinách, na wzor erné mhly se táhna, nastaupí slídní swé plnoní, kde nejdríwe i
hada našel by
turd, ne
již
;
najde
i
an spí
jej,
switý w mnohých kruh labyrint; w hrozném stínu, w pusté jeskyni
tenkrát,
neškodný
jsa,
nébrž na drnu
tráwném, nestrašný a nestrašený
Do
spal.
úst jeho Satan ušel, a zwííecí
w
nebo w hlawé, posedná, nadchnul brzy rozumem, we spaní smysly,
srdci
a
nepekazil, píští rána ekaje.
Te,
kdy od wýchodu swatý zaswital
papršlek a urosené operlil ježto libé ranních kadidel
kwítí.
wydychalo wýzewy, kdy
zem
welkého
z
oltáe wšech wécí líbezné
k nebi wznášely se dchy,
a
pochwalau
tichau welebily twrce, píjemným
jeho
chíp
naplníce zápachem:
wyšlo lidu dwé, a k
twor
bezhlasných
choru pipojilo hlasnau chwálu swau.
To kdy wykonáno,
ranní požíwá
wní
chwíle,
wétík
potom
rokuje, jak nejlép toho dne
a
nejsladších;
konalo by práci pibýwající,
(pibýwalo aniž
jest jim
práce den co deu,
zmohly ruce dwau
tak
welký sad)
Ewa takto pone k manželu Adame, mv, pstujíce stromy ty,
a tu
byliny a kwítí této zahrady,
:
!
'.:í^
siv
pilíine
uiceri
pi;'irc
nii!'
dokud rukau ncprihude nám, wzdvcky pod prací nám dílo poiosle, Co wc dne zkleslímc, píli na úkor. jednak,
podepem noci sob
zraubáme, neb
dw
jedna neb
suižeme,
a
zlehují
bujným zrústem, pausUi píiwozujíce.
Proež pora pišlo
!
Ty
co nvní
slvš,
liozdlme
mysl.
\v
swau
práci
neb
Iv,
n)y napotoni
l
kam
pújdcs,
mn
powcde
náklonnost, neb neúcliranná poteba,
winau ke stromu
ty lesní lilie,
nebo Inaucímu, kam
betanu, kdy jaie,
zatím
lézti, vv
já,
pokážeš
tom rsiowéin
myrty smíšeném, co opravvi
Neb kdy, co den,
naleznu, až k poledni. práci wolíme
tak blízko u sebe,
jaký diw, že pohledy
nebo o
smícliowé,
a
pedmtech nowých
náhodná
rozmlauwání práci naši zdržují,
owšem nesporau,
a
záhy poalau
než se zaslaužila, jest Ji tu
lahodnau dal
má
Jediná
družko,
;
wece. Adam odpowd: tu
Ewo
jediná,
nad wšecko mi pirownání milejší, dražší nad wšeliká žiwá stwoení
Dobes
radila, a
uwážila
st\'é,
wvkonali dílo uslanowil
to,
nám
na mysli
:
coby žena
nejlépe
jež tuto IhMi
nemohu
já zato
:
nechwáliti tebe není,
dobe
bvchom
jak
nic
tak
mla
chwalného
do sebe,
jako kdy se liospodástwí ujímá, jsauci
w dobrém muži swému
Jednak, ne tak llospiulin,
písn
k
pomoci.
práci uložil
snad abychom, kdy poteba
í i
*
Í3ÍI
zhránili
buto
bu
^^lastnost
smích pesladkýra
a
;
lásce, jez jest
neposlední žiwota
úel lidského. Ne do potchy slworil jista
mysli) rozmluwau,
neb smíchy plod jsau rozumu, lowka, a lásce za pokrm,
zabylslwem
spojil s
pokrmem,
pokrm
pohled
tím
bu
okáni,
si
(jenž jest
strasinych do lopot,
Tch
rozumem.
bu,
potchu
nás, a
besed, pruchodišt",
potebí
jak daleko jich
ku procházce, spojenýma rukama ochráníme snadno, aby nezpustly, ažby mladší nám
w tom
ruce pisply.
wšak, že tebe astá zsycuje
Jestli
mohli bychom
rozmluwa,
i
na chwili
neb samota
;
spolkem nejlepším,
jest
se
ponkud
krátká zdálenost
a
Než
nawrácení zslazuje.
laui
jiná
mne
smutí báze, aby jsauci zdálena,
škody které nezwalas dána wýstraha, zlostný, kterýž
a
vvíš,
:
jaká
nám
jaký nepítel
nad swým stawem
našeho nám záwidí, chce
klamem uwrhnauti
w
zaufaje,
stud a strast
nás, a na blízce
oihuje kdesi, mimo pochybu, s a,
chtiwau nadjí swé tužby dosíci,
což jeho
zisk,
rzné
nás
nalézti,
nedaufajc, spojené by zklamal nás,
an by
kwapn
hlavvní Tvíru
pispl druhému
jeden
ku potebné pomoci
:
bu
že to jest
zetel jeho, naši odwrátiC
od Boha, neb lásku
zrušiti
manželskau, jež mezi wšemi blahostmi, co jich požíwáme
koli,
záwist jeho nejwíce. ty
se
budí snad
I-u
tak
neb
od wrného boku nezdaluj,
h,
340 jenž
bytost dni,
li
stráž a ocliranu
a
Slusno jest
cláwá stále.
I
bezpeno,
a
kde íhá .škoda nebo nesláwa, žene pi swém stáli manželu, jenž by lu
zaslal
neb zdíln krutý snášel
ji,
^aež
mu Ewv
panenská
los.
spanilost,
jako twrdším uražená milenka
lib mranau twárí odpowí. Synu nebe, zem! zemsky ^vláda^i!
slov\em,
že jest nepítel, jenž hledá zkazil' nás,
zprawcna jsem od tebe
Angela,
i
kterého jsem, kdy se lauil, zaslechla,
tamto za kowinau temnau slojeci
práw
jsem, že
dom
wracowala
o
mé
wecr
Než, aby
se.
Bohu nebo k tob
k
;
kwilkv znwír;d, tv
stálosti
pochybowal proto, že jest nepítel, jenž by zkusil jí, to sl\t.cl' od lebe
neekala
Ty jeho
jseni.
násilí.
nebojíš se, že ho, jsauce, jakož jsme,
od smrti
od
i
bolesti swobodni,
Irp nemžem, zpt
múžcii) navrátil'.
Od
bázc
úkladu jeho tedy
rowná tedy bázcíi milost
má
mohla
byli zwiklána
i
wíra, jeho
o
té
Dí
úkladem
ti
Adam
Adame!
slo-.vy
;
na srtlce lak
smýšlel bv, jež lak jí
;
by
neb swedena
taká pochyba, ó jak
molila wstaupil",
Iwá
twá, že stálá
li
nehodn
drahá
chlácholícími
jesl ? :
Bobolidská dcero, nesmrtedlná
Kwo! ne z
takáš; hrícbu, hany svvobodná
nedowry
od swé
Iwári,
li
odchod
zrazuji
nébrž abych zkušení,
které léí wrah,
l
zbawil naprosto
nebo, koho zkusil, bud
i
;
naprázdno,
;
i
:
349 mrzkým wíc a
tolio
p.)kii.sitel,
clDinnníiDj
chybném
z.ak.ílcl
u
7.0
stálosti
držel jej a neozbrojcnViii
Tob
proti pokušení.
zajisté
oškliwost a hiiew by wnada ke zlému zjednala,
by
pak
i
neúioliwau
Nepokliídej ledy mi
jcuila se.
potupu
za zlé, an se snažíju takau
od tebe,
zalinaf
wrah
strojí
nesmí
strojili,
prwní jist na
sob
Ani
již
lobé samotné
nám obem a,
;
osmlili
a
mne
zlebuj
cbytrým musí
smclý
jest,
útok uiní.
jeiio
být",
ao se,
klam a
lest:
kdo swodil Angely;
Já skrz
pomoc zbytená. mocné pohled iwých wlévvání
zrostám
w každé
aniž mni, že cizí
zdárnosti, jsa
wíce maudrým, opatrným
(kdyby
Pro
kde
wzbudil moc,
ty
ty
pítomna, nejwlší
a slauil
wzbuzenau.
by podobného, kde jsem
nemla,
citu
a
swdkem
já,
ono zkušení
mnau podniknauti zpowala
se s
i
silnjšíiú
by pekonánu
stud a strach
mn
twó
tla bylo potebí,)
síly
jelikož by stud, tu
WC
i
w twái
se,
nejlepším twé ctnosti zkušené.
Takto manžel starostliwý laskaw mluwil choti swé že se lak
;
než
kiwda stáwá
její
Ewa
myslící,
wrnosli,
swj odpor sladkým hlasem obnowí
Tcnli osud náš, lak býti saužcnu
w
meze ode lsti a násilí vvrahowa a nemoci se opíti zbrojí rowuau, kdyby potkal jednoho lesné
jaké štstí
w
stálé bázni
škoda jednak nejde
;
od škody?
ped híchem,
a
by ifi
;
;
242 wvaU
zkusil nás,
i
mrzk)'in polianM
íi
saudem o prawosti
naší, jclio
saud
nirzky hany do nás nezstawil by
nižádné, a nirzeji se wrálil
Pro
ho tedy
naíi.
se? kdy dwojí nás
báli
ceká chwála jeho za podezením,
kriwým
w
my kHd najdeme
patrní', a
sobe,
píze
ze skutku.
I
u Boha, a
coz
swdeclwí
jest wíra, láska,
ctnost
nezkušená, na zewnitní tohko
podepená pomoci
?
nemnmež
I
by staw náš tak nedokonalým
tedy,
zdlal twrce maudrý, aby bezpeen nebyl jeden sám
kehká
jestli
i
:
naše blaženost, a
lomu
lak,
w takowém
nebezpeenslwí by rájem nebyl ráj! Na to Adam odpowí jí horliw :
Ženo dobrá každá wc, jak božská spoádala wúle ruka iwoící !
ji
:
ukoneným
dokonalým,
zdlala
wšelikterý twor, lim wíce a
lowka,
co blahost jeho ubezpeuje
ped
násilím zewnilním.
jednak líez
w moci
wle mu
Bijh
W nm
samém
jeho, nebezpeenslwí.
nelze
zlým se potkali
s
wšak swobodné
mu wle
zanechal
swobodné co slauží rozumu rozum pak mu prawý dal, než bcdliwau
jesli
;
welel pozornoíjl
|)ilné
a
šetení,
aby, zdajícím se
dobrem podjat
kiw
wiile
nesaudil
a
tedy, pro
nebádal
Pán
zákonu Ne pro nedoweru
k toho wolení, co
elí na odpor.
jsa,
nežnau
t
lásku asleji
napomínám napome ty také mne. klesnau mohauce, Pewne stojíme, :
a
jest,
I
:
241 že to s
nenemožn', aby rozum
oíks
pcclmlem,
knísnýn) powrrline se polkal
nastraženým od wralia,
w
a
osiilla
upadl nenadále, z nedby bystrébo
dané jemu wyslraby. w pokušení tedy, jemuž
pozoru
a
^ecliod
lep se wyhnauti, a
neodtrbowa
nejbezpenji
odemne
se nikdy
prijdc pokušení samo. žádáš
dwod
stálosti:
diurod poslušenstwí
pozná Iwélio
!
i
Wvdali wydej prw
kdož
slálau tebe
kdo doswdeí?
to
;
pokušení newida
býti, ?
jest
Než,
mníš,
jestli
že by pokušení, nálile pipadlé,
méné bezpené nás oba než jdi
!
po
ty
nalezlo,
zdáš se býti wýslraze
té
—
bezdky, tu pítomná w swé pirozené ncwiné!
neb kde
nejsi; jdi
jsi
podepi
se na
wšecku:
Bb
dílo: konej
swau
ctnost, a seber
ji
swé, zbledcm tebe, dokonal
ty,
co slušno na tebe!
Takto mluwil otec rodu lidskébo.
Jemuž swéhlawé,
a
tauto, zwlášté proto,
Ewa
krotce,
S powoleníin ledy twým
a s
elio
dí
uýstraliau
záurku
k
rozumná iwá slowa jedno podotkla, že by nenadálé pokušení nás
oba
mén
jílu
tím radji.
piprawené nalezlo, Tak brdy, tuším,
nebude mne
slabší dríwe bledali
budeli, tím wíc jej zardí
Takto bladce
rekši, z
;
odpor mj.
ruky swého manžela
wymkne ruku swau,
a
lebauce,
jedné
/
Orcad,
na w/or Nvmly
Dryad,
wrali
nho
lesní,
Deliina oboru, 1(3-
!
244 plcic
(!o
li.íjc
ba Bnniu
;
w chodu pedila,
a
zpsobí',
nebo
w
a
lauleni zbrojná,
lui.šlm
nádobím
nébr/-
ohnm
zdlalo je umní,
»)
rounéni holivni
ne, jak ona
zahradním, jak
ncprohic.ših'*
neb Angele
«)
Tak zdobná, nejpodobnji
pinesli.
widla
iJclii
se jako Pales,
Vertumna
neboli
*)
Pomona,
ubíhající
nebo jako Ceres, panna nilad(\sti kwtné, jesle nepoznaná od Jowa. Dlauho oko jeho wraucíni pohledem prowází
ji
a
radostn,
po zstání
jejím
taužebné
asto o
:
l)rzké
naurácení optuje on jí prosbu swau asto ona slowo swé, že pi'ijdauri
w
slánek o poledni, wsecko k sladkému
schyslá
obdu
k
a
odpoinutí.
O
peneslastná
l-^wo
poobdnímu
píliš zklamaná, !
mylnau
nadjí, že kdy se wrálís.
žádného
wíce
ti
w
píjemného obdu, odpoinutí leží s
;
WC
!
kojíš se
Naslojle
ráji
nebude
ni
zdrawého
!
Tak walný úkladník íhaje
kwílí a slinu,
záštím pekelným, by cestu zamezil
tob, nebo na zpt
poslal
zbawenau
wívy, nc\vinnosii, blahoslawenslwí
Nebo nyní od
swilání nepítel,
3) Dianu, tak zwanaii, že na ostrowc Delti se naroJila.
ninžto
4) Naráží na únos ohni* od Proinetliea, o 5) Boliynu chowání dobytka.
s
rotuích.
bráwiil na se
Verlmnniis
Zaniilowán jsa do Poinony,
slrMnP
holiyni;
podobu oráe, žence,
ce; kterýmižto prouienaiiii staí
asy
Iiyl
Itfili
swrcliii.
zahrad a
požitk
winaie
a-
slroinowýcli,
a posléze stai-
roku piedstawoviali.
i
;
'^45
hadem pauhyni slídil,
na pohled, se wjiíliw
kdcby nasel ono
dwé
lidu
posud sainolné, a wšak w néni butlaucí wsecku rodinu, swj žádosliwj lup. Pole, háje, chrasliny a besedy
prolézá,
každý sádek libjší,
i
utšené štpnice kde které žídlo, nebo stinný
procházky jich,
a
samu Ewu
nalezli se událo
žádá, než tak
Lok.
mu
Hledá obau: jednak žádá, aby ;
ídké nenadje
se
wci, kdy, jak laužil, mimo nadáni, widí Ewu o samot, w oblaku wonných par ji stáli widí od pólu :
lak se
rdly hust rže wukol
Ona ponachýlená, praulk,
co útlých jest
kwítí wzdwihuje, že
jeho, jednak ustrojené
erwec,
w
hlawiky
inkarnat,
lazury a zlato, wisely
sklopené; podpírá
ní.
;
je
tyinkami
z
myrlowi
než sebe, kwílek nejkrašší,
zapomnla
neopatenu,
býti
podporu swau daleka, a bauii zde Blížil jest se had skrz mnohé procházky pod wysokým stínem cedr, sosen, pahu, !
odwážn nyní
kím
a kwílím lenmjícím
Ewino nežli
se snuje; nyní ukrytý,
zejmý mezi hust spleteným to dilo.
Ilozkoinjií sad,
ony wymyšlené zahrady
ožilého Adonisa
^)
neboli
hosln
Aícinoa slawného, kde
6) 'é
t.
bvl
ony krásnými kwítky wysazené mulolty
o slavvDosti lolio
vody metaly.
meze wie
bžka
£eny
a
i)anny
na
neb
lila\\ú
hrnce, ktenosily
a
do
:S40 syn [.acrla,^) neb onano
starc-Ii')
nebájená, á
spanilitii
Diwno
kdcž.to drulídy péslil se
swau Egyplankau
mál
kdo w lidném
Jak,
mezi dotny tsnými wyjde
niaiidiN
král.")
tnu místo, žena diwnj.ší.
jest
dlauho zaw-cii bwv
ryliami,
cistwým oddycbat
ráno
letní
a
powtrím wen w utsenau wes neb dwr podmstsky, wie jemu rozkoš psobí, zelenité rolí, lauka seená, vvonný cliléwú zápach, dojný skot
i
každý wesský pohled, každý wesský
jemu
udali se
braw, lilas
;
zíti náhod.iu.
Nymfo rownýin krokem jdaucí dwici, co milé
tuf,
zdá se milejším,
l)ylo,
w
nejmilejší ona,
jejíž twái-nosli
wšccka pospolu se rozkoš nachází.
S takým potšením uzel Icstný had tuto kwítnici, tu zkrýši lahodnau,
asn,
kde, tak
mešká Ewa samotná.
Nebes krása
její Iwái angclské, ozdobené milau, žcnskau tichostí, utšená newina a píjemný
powab wšelikéiio hnutí jejího promnily zlobu jeho w uctiwost, hté jeho mysli
jenž
W
swé, jsa
S|iadlo záští,
s
nho
nepi'í/.en
peklo, které
ty
doby
pejmauce
nepi"átelstvví,
wén,
b\
7) Ulysses.
na
zbawen chwíli.
lest
a
klam,
^cž liorauci
msta.
w jeho sliowách žhne
b) Saluiiiauii.
zlostník
tup dobrým a
\v/.(ck,
a
pudil, oblaiipením
jej
rozmilým. zlosti
wešken jed
(
a
i
w nebi pala,
byl,
petrhlo
stál
;
341 rychle radost
ím
trápí jej,
te
a
tu,
tím kriiloji
wíce widí rozkoše,
neurpné pro
sebe.
budí swau
I
tudíž nenáwist a zlost, a zloinná
w sob
takto podpaluje myšlení
;
Kdes se octla mysli má jak sladký ujal popud tebe, že co semto nás !
zapomnla
wedlo,
to
jsi,
lo
nenáwist,
ne láska, ani ráje za peklo
a
nadje.
I
nedauíWm se bawiti
jakau rozkoší, chci rozkoš naprosto
krom
pokaziti, jiná
potcha
jež
té,
pro
jest
zkáze
\v
mne
jest;
ztracena.
Nuže, necha smjící se užiwu píhodnosti.
Eihle žena samotná,
wystawená pokušení každému Manžel od ní jest, jak widím, daleko, !
jehož wyššího se bojím rozumu
lánk kehkéJest
i
a
ohrowých,
z
mi wrahem
jest
prostý ran, já nic
zem
slepených
dosti strašliwým. tak tuze
:
peklo proti tomu, jenž jsem
\v
mne
nebi byl,
tak bolest síly zbawila.
snížilo,
Z
;
wznešené,
silen jsa a udatnosti
ní tak spanilé, tak
božsky spanilé,
hodné, jizby milowali bohowé, nejde hrza, z
a
hrza chodíwá
i
milosti a krásy, jestli nenáwist,
nenáwist,
již
lásky
píkrow
zastírá,
jim se neprotiwí mocí walnjší tu,
tu
Tak
zhaub
k
dl
zlostník u
jejich cestu zwolil jsem.
u sebe wrah rodu lidského,
wnitnostech hada najatých
schowan}', a cestu k
Ew
Neplazil se ješt tahenj
po zemi,
jak
od
té
doby
nastaupil.
oblauným plazí se:
;
34 S néLwž, sloje na ohonu skrauconéo"), strmí uwriniiy, krauiek na krau/.ku,
jako do Ijury se pnaucí labyrinl chocholí se lilawa,
z
oí
karbunkul
swítí, zlatem zclenyní se pslraticí kik
wsláwá
kiuliuw pyráinu, jcni po trásve
z
ohromnými wlnami.
kolotá se
Pkná,
niiiú
hýla jeho poslawa
;
od té do!)y liadu milejší plémé widáno lak krásný nebyl aniž
ten,
;
w njž se s IJerixuonau Kadníus w lllyrech, ») neb w Epidaiiru léka
t)hráiil biili^
aniž onenj jehož oblekl podobu
Jowiš Aiiiniorihký neb Kapilolirský»
lamlo
Olympii,
])ro
Seipiona,
^")
j>ra lu, jež
zile
sláwu Rímskau, zrodila.
Nejprwé, jak ten, kdo hledá pístupu,
w
jednak pekazili
em ek
plawcc, blízko ústí
bh
wlru mní
tak se laudil had, a
ale
i
pláchly swé
:
hebkým olionem
Ona,
jiiaeí
zajala,
hlahol listowého ehestiií,
nedbá jeho,
hrám
neb pcdhoí,
kotaue, by Kwino
swíjel
wábil oko. slyší
:
od zbhlého ízený
jak kdy koráb,
dworné
obáwá,
mnohým okolkem
postraní' se laudí
podlé
se
a
žerlm
jsaiiei
riawykla
wšelikého pied sebau
žiwoicha polního, jenž wolnji slyšel její
hlas,
než laiulo
0) Kadmiis, Fénický princ, osadil Bt-otskau
a
okec
Prawí
se,
on že
bajka nowCjší pridáwá,
že
dwaii obrácen jest. Aeskulap, byl.
jirwiií ;>
bíili
zmnná .x;
iccnébo.
lÁe.Ké
lltiinionaii
zeini;
do Iímio)))
žiiiaii
lékaislwí, jtod
Oljinpia) i)i;Uka Alexandra WclikúLo.
10) Aíricannt
\v
iilicccdu
^wau
a
z.ilo/.il
|»iiiu'>I, ilo
obrazem badá
Ii.nln
tlí n
!
24J> sf;'tcl;i
Již
ar(nl('jn' Gircc ") wolání-
ochvážne
í;c
ncwolaný, jako
i
pí'cd ní poslawí,
s
obdivvowáníin.
kowowó
Casio chochol zježeny a šíje
liladkost
naklouje pochh
hže zem, kde noha
Nmé
kráela.
její
wyražení jeho wlídiiosli
posléz oko
on
lil
hiu',
Ewy na
oháli;
pozoru
radoslí, že u ní
s
zjednal sobe,
pone
se
jazykem
laklo liadíni
iilahohti Isliwé zkausení:
Nebu tob
diwno, paní
n\'ije\vládná
!
nnVžh lobe, ježlos sama nejwtií Iworsbva diw, co diwno byli
oi
swé, to nebe phié
hnwem k
proli
mn,
tob samolný
a
aniž zbroj
;
niilosli,
an takto picházím
nenasycen
na Iwau hledím krásu, neiekajc so
welebné twé
samota
twáii, jížlo
swatá wícc welebnosti dodáwá.
Pkná
podobizno Iwurce pkného! z daru jtho mái^
VVšecky wci, které
wšecky
wci dchnulím
žili
nadané,
zwelebujíce twau krásu uebeskau,
wytržením sladkým hledí na tebe. Ó, že na tebe tam nikdo nehledí,
s
kde by wseobecným byla odiwcm neli zde,
\v
rzném
tom lesném,
mezi zwíialy, jichž .leden widí tebe
smyslowé
lu])í
nijík chápali twé krásy
!
okolí
nemohau.
lowk.
iNež
co
jest
jeden? ty by nila jako bohyn, JMauci mezi bohy, brali úslawnau
est
a
službu od nczcí^hiých Anyehi
11; Která Uljíi-cwii diužiiiu
»!o
swiní liiouiLuilu.
! .
:
250 Tak
se
pokušitel. Lichota
lísal
prchod w
jeho našla
Ona diwci
srdce Kwino.
se hlasu hadímu,
mu
naposled, ne hez iž,asu, tak
Což
znamená
to
tu jazyk
?
mluwí slowa,
lidská
myšlení?
— To
zwícle
lidská pronáší
mne aspo
u
dí
za
pewné
bylo drženo, že mluwa zuíatuni
w den
zchází, an
stwoil
ei
wclel nejistá
jeho
Bh,
stworení
jsem byla
jich
;
oasto nemalá
:
záe w pohledu
jich se zjewuje. z
žiwoich
nechopné rozumu
a wšclikého
hlaholu
I
a jednání
tebe hada jsem
wdla
polních býti
nejchytejšího, ne wšak
nadaného hlasem.
i
lowím
Obnowiž
powz, jakým zpsobem stal se
nmými
je
mluwícím,
a
ten diw, z
jsi
nmého
odkud laskawým
mne ped jinými twor plemonv, které wkol sebe dcnné spatuji ? na
IMluw, ten diw jest
Odpowédél
takto
Swéta králowno, ó
hoden wšeho pozoru.
swdce podwodný Ewo pejasná
snadno mi, co kážeš, jsem
i
poslušenslwí
tobí; prawiti,
tob
powinen.
Bývval já jsem, co jsau jiná
tráw
na pošlapané se
howada
pasaucí,
nízké mysli, jakož byla ztrawa má,
neznaje než ztrawu swaii
a
pohlawí,
niehož jsem chopným nebyl wyššího, až dne jednoho, kdy blaudím
udá mi
w
se zíti
dobroinný
odlehlosli, obtížený
po
strom,
owoccm
ulíeným roztomilau smsicí biimátné
a
zlaté
barvvy ncjkrašší
poli,
:
díwám se;
a
PiisCíiipíin
lahodná
Ui
wn, powanauci s každé haluzky chutným zápachem, wíc kochá smysly n), nežli sladkost browá, nebo z wemenc mlko
wcer
kanaiící, an
pohráwají beráncí
Wida
a
ssajíce
kzlata.
jablka krásná, tužby poiji
náramné,
ukojili
již
Lez odkladu.
—
umíním
Hlad a
walní
žízcii,
rozdráždni osvoce powabného wní, k té mne
dwa
Ijadatclé,
smélosli.
pudili
pn
wkol
opletám se
I
nicchowatého, neb jeho wysokych
wtwí
iwé neb
dosáhnauti s
Adama by ntlo co
rám
kolem okolo
;
záwistí a tnuhau diwajíce se
zwiiMla, wšak nelze dosíci
stála
bylo
Já na wrcii stromu vvynikna,
jiru.
lam kde wnadný jeho mile kyne zbyl, rwáii
fVikdy
nen)oškám
po
ncpocil jsem
Nasycen
pojím do
a
sytá.
rowné rozkoše
tu ciiwíli
w pokrmu
niipoji.
ni
jsa posléz, cílím potiiwnau
w sob promnu
;
mé
wnitrtú moci se
slanau rozumem, a nduwa nezchází d('>le,
Od
té
nemám swého
nic než
doby wysokým
a
rozjímáním zanáší se mysl
jemným rozumem na zemi .palí'uji;
i
a
má
;
wše, což jest na nebi,
prosted widitedlné, wšecko pkné, dobré
pkné, dobré božské podob, w lué Než, co
nebeském,
podobu.
hlubokým
jest,
to
jest.
wšecko w twé
krásy paprsku
jest spati-owati pospolu.
Není, co by rownýni, co by po
druhým bvlo
\v
kráse.
To
tob
mnau pohnulo,
Trn
swau est a poklonu tob, práwein j)ri.slusnvni
nLMvcasní',
b)cl), sniid
pišel
^'m
\v/.di'iti
Iworslwa králown a paní wšicwládné Prawil lesUiý pekelník.
neopatrná Ewa
Hade
wlšíni úžasem
s
:
pílišná twá ehwála jablek
!
sílu, již
Powz
leeli
iní poebvbnau.
shledal,
jsi
wsak, kde roste (jnen slrom,
odlud daleko
Pán
stromu
I
mu
wece
I
a
jak
neb mnoho rozliných
?
roste
posud neznáme
jichžto
ráji,
\v
mv
tak vvalná k obrání
;
jest tu hojnost, že
i
wlší úrody
ástka owšcm nedolenau zúsláwá nébrž bez nákazy
wisí
;
na stromích,
až by k požíwání rozmnožila se lidská rodina, a wícc bylo ruk
odleliowa
líže
})lodné
pírod.
Nato chytrý ještr prawí wcsele
Králowno
!
Tam pímá,
:
aniž daleká
myrtowím tamto na jednou) skrowná hauš balsámeni a myrhau páchnaucí: já tam, kázalili ráíš, hned te dowedu. cesta
za
;
miste, u studénky, kdež ta
Dowe weda, do
pne
a
táhne
se, jsa
jemu.
a radost zjasnila
Jak kdy bludný powstaiie
zhustne noního, a
ludnýtn
wtr
se a plápolá, (zlý
asto ídí)
ji
rychlý ku zkáze.
oheíi z par olejných, anto
wzejme
tu
pospchem,
se swíjí
Wznesla nadje,
heben
On
ekla Ewa.
tedy,
kruh
od chladu
dýmáním prý ho duch
létaje a leskna se
swtlem
oniámí
a
zawede
poccsltiého do bláta a kaluže,
moidla
a bahna,
zhaubu nachází,
kdežto tápaje
jsa
zbawen pomoci
^
:
:
:
253 lak se bl}skal
jSlCr proklatý,
a
wodl
lehkowrnau rodiku naši, k stromu zbránného wdní, neštstí a bídy lidské koenu. Ona ublédawši jej tak wdci dí k zkáze Ewu,
Hade! molili jsme
zbytené
cesty
;
sobe uspoil*
té
a
na zbyl owoce
dwod
Budiž
strom ten nese.
u tebe
moci jebo, diwné owšem, jestbže
w
skutku jest! Než, stromu tobo owocc
nám
nelze
Hospodin
se dotknauti
tak
;
pikázal
ten jeden božský jeho hlas
;
nám píkaz ostatn jsme za práwo sami sob, rozum náš nám práwem jest.
dal
;
swdce takto prawd ekl Bh,
Icstn odpowí
Jížto
W w
že
!
ráji
nebudete
stromu každého
jednak wás
jísti,
pány nazvval nad zemí
Jemu
s
i
powtím ?
ješt bez híchu
takto Ewa,
:
Se wsech stromíi rajských jísti mžeme ale s stromu owoce, jenž wyroslá uprosted.
ráje
Bh
;
ekl, nesmíte
tkneteli se jeho, umete. Ledwa co ta krátká slowa wyekla, poíná si Istiwý zrádce smleji,
jísti
:
jewí horliwost a lásku k
hnwá
se a zpauzí
jemu bezprawí, wášní, kolotá se
šetí slušnosti a jakby
ml
pro
lowku,
uinné
a jako podjatý
diwn; nicmén
wážn
powstáwá,
co pronášeti welkého.
Jak kdy který znamenitý u starých
eník, w
ím
swobodném neb w Athénách,
doby nmá, zníwala wýmluwnost, zpor weda pedležitý,
kdežto, od
sebraný
stál
té
do sebe, swým hnutím, pohkvh-m.
254 triem
asen) pak,
ei
wslupu k
i
nezlrpi",
walnym poal o swé práwo horlením
s
laklo stoje,
matko umoní
wci
w
wšeliké
jsau
i
hv
skaumám
stezky pii\v(.)d,
O
králowno
newr tmto ukrutným neumete. Jakž
i
:
mohli? od owoce? to wám dá
i
žíwot poznání;
mne
od hrozilele?
mne, jenžto dotkna pece, žiuota
pohled', na
jedl jsem a
žiji
wvpnul smle.
suj
Zdali, co smí
lowk? hnwcni
nebo Búh
se
mn
nah\\v dokonalejšího, nežli
osud udlil, že jsem se nad nesmí
píinách,
jich i^laslních
pohržkám
jste
winu
Iwé
té síly
já
spatuji
a
jmíny niaudrými.
wšcho míra; smrti
te
!
zeteln
nojwvsších
a
:
maudrá, maudroinná zrosllino!
vSwatá,
pociluji
náruiiwoslí
s
;
zpau/e se
a
liji'baje
pone
pokušilel,
na
než c/iowal;
získaje,
{)Osliicli
se
díl
žiwoich,
pro tnalau
roznítí a neschwálí
nestrašené ctnosti radji,
ohlášené smrti (co
již
jest koli
trest snirl)
nezapudil od toho, co k žiwotu
wede slastnjšímu skrze poznání dobrého a zlého ? Dobré poznali, kterak sprawedliwé
!
pak, co zlé,
jesili
jest w prawd, pro by znáL' moha wyslíháno hýli snadnji!
zlým
Nemúž, sprawedliw nejsa sprawedliw, ni
neteba
se
bá
a
Sama wašc
smrti
báze tu. pro? by
Pro
Bh
jsa.
Bohem
by
iio
báze lakau
se
nemlo,
wás zhubili, nebyl by:
posluinu.
zapudí
wám
slraclícm jaté
w
dal
zápowd
nízkau uwázal
?
w
službu wás a držel
Wí
w
on,
klerý kuli
budete, že
oi
u
:
;
newedoraosti. s
nho
jísli
den
waše, zakryté
posud, ac se jasné
zdají, temností,
prolilédnau a olewrau se jasnji
w
budete zlé
tu chwili jako boliowé,
dobré, jako oni, wédauce.
i
já jsem u wnit lovvékem, tak wy bohy budete, jest prawé srownání z hada lowék já, wy z lidí bohovvé To ta smrt, jež eká wás, že wyzuwše
Že, jak
!
lidskau obleete božskau podstatu
bu
tužby hodná smrt,
—
wtší,
Což
ježto nepináší zlého vvíc
bohy
mají
krm ?
zárowné
bohowé jsau
prospch
ano wše, co
ten, že z
jest,
To mi pochybno
z
poátku,
o nich
wííme,
moci pochází.
jich
neb widím pekrásná
!
zahíwanau od slunce,
tuto zemi,
zplozowati wse, je nic. jest, jich dílo
dobrého
kdo
že
bez
s
bylo,
w
zlého
i
jich
!
bohowé, že lovvk ncmohlby
jsau
jimi býti, požíwaje s
;
pohržka
sebe
I
kdyby, což
kdožby wédéní tento
zamknul strom,
ného okusí, ten maudrosti
wle nabude?
urážka, že
lowék
a
w
tomli jest
hledí poznání?
Co mu škodí waše wdomost, a co proti jeho wli mže tento strom dáli wám, kdy wšecko jemu náleží
!
Ci to závvist
w
prsích
jest,
mže
a záwist bydleti
nebeských? Ta píina,
mnohé tob dowodí, jak wám potebné to krásné owoce. Smle, ženo božská, utrhni a jez ta
i
jiné
!
Dokonal, a slowa jeho podwodiiá
25 « \v
snadný pístup
srtlcc
l-Axy
nalc/ln.
upen}nia oima na owoco, wnadní' saniym pohledem w mhu jejím znla ješt píeiiduwná Slnnc wiyiá
s
slowa, plná, jakož
rozumu hlí/.í
se
jí
prawdv.
a
;
widlo,
Již se polední
piwodí
liodina a tužší
lanost, probuzenau od pecliulného
úrody
zápachu.
lé
urwati a
rhliwó oko
její
;
jednak stanauci
sama rozjímá
za chwíli, tak scbau
Welká owocc, welká
jest twá
as
prahnulo
I
tužbau náklonnau
jísti
:
moe, ó ze wseth
nejlfp.si
zakázáno lowKii, diwná
zajisté a
jehožto
!
okušení, slracliowané pfedlauho,
dalo niluwu nmotr', k
reci jazyk
neschopný
a
wyucilo welehiC
chwálu twau: twé ciiwály sám, an zakázal tebe,
Bh
nás
wdoniosti
Zapowdl
jako zlého. tebe
jísti
s
tebe
jísti
swdkem
t
wdomosli dobrého
:
s
stromem
zwasv
netajil,
ale
;
jeho
napotum
zápowd
wícc poraucí,
jest,
máme,
bydlí
nezná,
nemá clowk
\v
nám
a
že dobré, jehož polí-ehí
Dobra, kleiého
tolj. ;
máli neznaje,
neml
jedno jest mu, jak by
Co nám mnedlc zapovvdl dobré? prawdu znát", Taký zákaz ncwíže.
liuh
a býti
—
naprosto. ?
co, než
mau(býn)i
Wsak
a
co,
co
nástupnými swížc pauty
nás,
platná ducha zwolnost?
Saud
?
smrt
nám
jest nás, že
wnadného se tkneme stromu, umicmc. Umí-el had? on jedl, a žije dosawad, rozumuje, mluwí, zná a picmýšlí.
kdy
:
25? nerozumném pruó
Co/
b\\v.
toliko
pro nás nalezena smrt? nám jedno se
zabrauje
tento
pokrm
duciiowní,
helmám stanowen jsa? šelmám,
lowku
had okusiw ho prwní,
^^ež,
tak se zdá.
dobru ochotné
pieje, o získaném
dáwá zpráwu, swedek nepodezclý, z pauhé lásky, beze lsti a podwodu.
eho
Cehoz, bojím se, ucb
mám
se báli,
zlé a
dobré,
Zde, zde
radji
newdauci, co
práwo, Cuh
trest a
pomoc
to jest
smrt
a
božské owoce
roste,
?
!
krásné na pohled, a k jídlu nábící,
maudroinné
moci. Proo bych pojednau
ledy duše, tla nenakrmila?
Takto ekši, rychle na strom
dob
wztáhne ruku
zem
ila
svvau, a
w
ruc
nešastné
a
jí.
ránu, dala píroda,
zalkající skrze
mnohá
díla swá,
heslo žalosti, že wšccko ztraceno.
do kowí se umkne winný had nepatrné; neb Ewa, \v sladké wlepená INazpét
owoce, nic
wkol
w žádném,
zdá se
sebe ncwidí; že posud owoci
jí,
neokusila tak walné lahody.
bu
že prawda bylo,
Butl'
že
domnní
bludné mysli, ano maudrost wzuešenau, biž
i
samé božstwí,
nadálá se wysoce.
lakotn že, co
a jí,
takto, jak
wece
k
do sebe
míli
polyká
I
newdauc
bez stídmosti,
A
jest smrt.
sytá posléze,
by mstem se byla
sob w utšeném
Ó, wšech
nejwzácnjší
strom \v
králi
tomto
ráji
blahý dárce maudrosii
!
opila,
weselí !
mocná, wytecná, ziostlino
lv\a
!
spanilá 17
25ft úroda se darmo posiul
liairi/.ek
s
smála, jsauci lianhcna a zalmí'na,
jako bez žádného
Od
stwocní.
cíle
doby wsak k (wé winné pocliwalr
té
píse má mau poléchau
zazni každé jitro wraucná ly
mau
ranní péí,
ty
budeš sladkau, tw}'m
plným
já
;
lialiizám
swobodnému požíwání zowancínu plodné poodlehím tíže, až jsauc k
i
nakrmena
tebau,
maudrosti
a
bohm, dáli,
w
blahé dozraji
vvšewdaucím wrownám
so
kteíž dobra, jehož iiemohau
jiným záwidí;
kdy by
a
to
darem bylo jich, tu by mu nedali rsti. Tohc zkušení já prwní swé konám díky, wdce noju Vborncjbí
!
nenásledující tebe, byla bych
newédomau zstala;
k maudrosli
ty
cestu olwíráš a pístup do tajné
dáwás
Muž by, že já ncwidoma: wysoko,
zkryse.
její
zkryta jsem a
wysoko
i
nebe, tuze zdálcné,
jest
wci zejm
aby wšecky
vvidélo
na zemi; a snad že wécmi
mslkná
zakazatcl welký
bezpeen
on
jsa
i
jinvini
i-ilosl
swau,
wšickni z\v-L'dai
wkol nho.
—
k Adamowi
mámliž jemu wyjewi
zmnu
?
swau,
pi sob schowa bez
s
Jakž mi ale míli se
ním zdéli
j^lnosl blažení,
ten poklad jionání
ili
spolníka, doplíiujíci
takto nedostatku
swého pohlawí,
aby jeho ke mne milost rozpslila
se,
ponkud
snad
a
já
mu
\vyii,í,
Tužby hodný osud
!
ileji
rownejší,
bvla nad
ncho
nebo nižším
?
jsa,
;
259 kdo/.t swobodcn
Wžak
to
?
dobré bvlo by
co, widlli to Buh, a
—
pijde smrt
stracbowaná? tu by wíc rnne nebylo! Adam pak, buda s jinau Ewau spojen, žil by w radosti, mne pust z pamti; mi k smrti rowná
to mvšlení
to,
Nuže, uloženo \v
zlém
i
se.
ml
by podíl
jest,
dobrém semnau Adam, pedraliý
mj, s nimž nhož by žiwot
kochan
ráda wolím umíti,
bez
nebyl žinotem.
Takto ekši ode stromu odwrátí
kroky swé; než nejprwé se pokloní, jako moci u wnil jeho bydlící, jejíž
pítomnost w
nm
mízu
rozlila
wdomosti, pochodící z nektaru, Tím asem taužebn
bolunv nápoje.
Adam ekal
nawrácení Ewina,
kwílk wnec wybraných kadeí a k zwnení polní její práce, jako wncují On wcliké ženci pedownici swau. z jejího, tak zpozdilého píchodu eká radosti a nowé potchy uwíjcje z
k ozdobení
;
w
jednak cíli
srdci
swém, cos zlého
luíiícím,
teskliwost a bili nestejné.
Posléze
cbwátá wslíc, jda po cest,
jí
kterauž ráno žehnajíc se odešla.
Mila
ta
tam
potká, ana
ji
cesta k
stromu
wdní
práw
odchází
od stromu a nese jablek haluzku nejpknjších, smjících se mkým mchem, swíže trhaných a
Hned k
ambrosiowau. pohled
její
wní
páchnaucich
nmu
ohlašuje omluvvu
pospíchá;
;
ponauci pak kwapn ohradnau swau wece Adamu
\v
ta
e,
slowa lahodná: 17*
'2íi0
kde jsem,
Diwiioli,
Po
tob mi
Adame?
bylo
ti
teskliwo, a bez tebe
trudná byla chwílc. Tauba milosti!
nikdy cítna, wíce
acli
jíž
jakow
kéž neiji
!
sob
nikdy wíce
;
nežádám,
jsem nezkušená žádala,
bolesfnébo od twé twái zdálení. Zwláiitní jednak,
podiwná
mého píina.
wz,
I
jest
strom tak nebezpený, jakž s
nho
in
bohem
Shledán zákazu
nho
nám praweno;
neotwírá do zlého
jísti
oi
nébrž
cesty,
meškáni
že není len
jest té
bu
božsky otwírá,
kdo
jej,
nho
s
moci
býti,
bu
nemaje
okusí.
Maudrý had,
nedbaje,
neumel, jak hrozeno bylo nám, ba od té chwílc mocen jest s
jedl a
hlasu lidského a smyslu lidského,
rozumuje k podiwu,
swymi
tak
mne
pekonal
a
diawody, že také já
rowný w sob shledala úinek. Jsau otcwíny oi mé, záclona s nich spadla duch se zsiluje, srdce k božstwí pne a šií, jehož jsem jedla jsem, a
;
pro tebe jen žádala, pílím.
Štstí mi jen
štstím
jest,
není podílu,
Jez
ledy
i
rowná sice,
a tu i
ty,
pojí láska,
kdyby
kde
mn a
bez tebe
ni s
tebau zdlené
tob rowného
se nechutí.
rowný osud nás, rowuá útcha ;
nejedl, stupeíi rozdílný
mn
rozdwojil by nás,
a by pro tebe odíci se božstwí wícc nebylo.
Tak swau Ewa powídá, než
s
její líce
zahoely rdlostí;
a
potšením píliodu nemírnau na druhé
!
:
!
:
361 stran Adam, slyše o prowintní ženy osudném, slál vvšecek ztrnulý,
hrza studená
užaslý a Iruchlý;
kosti jeho pronikla a zwolnila
len
wšecky
swazky: z ruky íim dlené
Ewu mu wénec wypadl,
swilý pro
rže
hned oprchaly
a
Néniý
a bledý
stál
takto wnilni
O dílo
uswadlé,
až pak naposled
!
w sobe petrhl mlení
nejpknjší tworstwa ozdobo, Boha poslední a nejlepší ty
w nmž, mže, nad míru
co mysl a oko bawiti
twore,
stkwlo pospolu
se
ženo swatá, božská, dobrá, milostná
:
jak
jsi
!
zhynula, jak náhle zhynula,
uswadla a zchadla, smrti snaubena
napotom, jak pestaupili mohla rozkaz onen písný
.'
jsi
kterak zprzniti
zapowdné to swaté owoce Tot jakéhosi wraha podwedla !
zrada prokletá, a uvvrhla s
i
mne
s
;
tebau
w záhubu
mj
pewný rozmysl
jel'
tebau umíii! Jakž býti bez tebe
!
kterak lásky twé a spolku sladkého
zapomenauti, ó družko pedrahá, \v
žíti
By
i
pustém
jiné wydal žebro,
neustalo by
mé
z
!
pece
srdce
Cítím, cítím silný
tlo
opt jednomu Ewu Bh, a já
lese
jinau slwoil
tla mého,
ztráty
twé
želeli
swazek pírody z kosti
mé
jsi
;
kost
jeden bude staw náš, dobrý nebo
zlý
:
!
Takto prawiw, jako kdo se po smutném sbirá neštstí, a ujda
strastným,
rozpakm
w neúchranné
lato kltdná slowa k
Ew
zlé se
obrali
podáwá,
u
;
I
2m Siniy
Iwj
nyl
Ewo odwážnú
skutek,
!
u welkés se dala nehc7.peoensl\ví,
bv na
jen
byla oko /ádaucí
\v/,táhla
to swaii', swaté
a
owooc,
nedím
tknutí klatba
co se
stalo,
neuiní
los,
zdrželiwosli
jedla, jeliožto
Ale wela jest
slíbá.
aby odeslalo
se,
vYŠeniohaucí fíh.
ni
neumeš, snad není wicc lak držím skutek ten, že již to owoce
Snad
i
zobecnlo, zncwážené od badá, jenž
diívve nás
je
Neumel
pak on,
i
porušil
nabyw, jak
ty prawíš,
lowkowa.
VValný
i
jedl.
žiwota
a žije,
mnoboni
dnod,
wvššrlio
že
i
my,
okusíce jeho, wýše \vslau])íme
podlé srownání, a b>li nemoha z nás,
než bozi, angele*
a pulbozi.
wiim, aby, a nám hrozil Bub, twrcc maudry oprawdowe zhladil nás, prwní dílo rukau swýcb, tak wysokym Aniž
dstojenstwíin nadané,
za
a
pány
stanowcné wšemu jeho stworcní. Padl by
i
kdy bychom padli my,
swot,
newybnutedlné, an podroben
jest
nám.
Tak by staw w zmatku pohížil
pkná to se
díla swá.
I
On
mníti.
ncmž
by, jakž
snadno obnowili celé
o líohu
mu
koli
jest
sl\voi"ení,
nerad zhubil nás, by posléz j)roliwník nezplésal
a
rckl
:
Ai! jak
nestálé
tcli je šlslí, klcrym ncjwic pícjc
kdož
mu milým
nyní
lowka
W
lakowý se
:
dlauho i
kohož
?
líh
!
prwé zhubil mne,
tjiijiotom?
posmch wíjhu
ncwydá.
Bud' jak bud', náš osud j)e\vn slaucn jest
I
;
oba síuidu poddáme.
jednomu
se
Umruli,
smrt mi bude žiwoteiu
s
i
Takte silný swazek pírody,
tebau.
jenžto srdce
wlastnost
nikdy
má
iwfij
k
jsi
ty
mj
a
mé
mé
co
:
swé byeb wlastni
ty
jsij
jsem
to
télo
;
pílil
já
:
zbubuje zábuby.
Jemuž Ewa odsvece chwalitebný lásky náramné
Takto
Ó
ty
se nerozdwojí staw,
jedno jsme, jen jedno tebe,
pojí wlaslnobli
Adam.
;
wzore, wznešcný a zjewný píklade,
hodný následowání
Než, jsauci tak
1
ncdokonalau, jakž twé kdy, Adame, ctnosti dostihnu
?
z
twého boku jsem
má
chlauba nejwétší:
Že
ach!
posla, to jest
ráda tebe poslaucbám, kdy o spolku naší mluwíš lásky.
jedno w obau
dwod
Jedna duse
w
nás,
srdce! lobo pékný dá
tento den, an díš, že wolen
jsi,
diíwe nežby drahé pauto milosti naší smrt
neb
rozdrtila,
jednu scmnau zpáchati
jiná zkáza hroznéjáí
winu, jedno proeinéní, jestliže jaké,
jehož
jísti
síla
pékné owoce, (jako wždycky z dobrého
toto
dobré pochází) ten blabý lásky twé dkaz zjednala. I nikdy jinak by nebyla twá úllost takto poznána.
Kdybych wšak, že na smlost mau pipadne hrozná smrt, se nadálá,
i
wolila
bych, co nejhoršího, sama trpli,
newábíci tebe, chtla umíti
opuštná,
nežli tebe bádali
k skutku jakému, jímž twá by útchu
škodu wzala, zwlášt nyní po takém
duwodu
tak
prawdiwé a wérné twé
264 lásky ricwyrownané
;
nci jiný
já
cílím následek, znik iiwola. ne smrt;
otewcné oi, nowau nadji, nowé rozknaic, chul bu/.skau
že co prw
!
nejsladeji lahodilo sinyslúni
iii>'ni,
hokým
proti ní.
již
a
trpkým zdá se
Následuj mne, Adame, a
mimo
pusliw
woln
jez,
sebe weiken smrti strach.
muzc obejme, a radostí nžn pláe cítí cele hlechetnost lásky jeho, anto k wli choti swó Kekši,
;
hnw
mile obral snésti božský
W
díkinní
hodná dá
on,
rad,
a
a
s
štéde.
té
wtwe
snul.
owocc,
Neostýchá se
proti lepší
rozumu
nejsa sweden, nébrž
pošetile
a
lakowých
mrzká jeho powolnost?)
díkíi
mu wnadného
pehojné jisti
(nebylali
pekonán
od ženského wábcní,
Zatásla se
opt
zemé, prohnaná
na skrz
bolestí, a lkala
podruhé
;
suúj
píroda
mrakem pislrauc obliej
hímá nebe z hluboká, a smutnými zplác krpjemi nade zpácháním smrledlného híchu poáteného! Ale
Adam
neznaiuená, lakotn
požíwajc owoce,
Ewa optuje
a
sama swau
winu, bez
bázn,
lahodící muži milým spolkem
Nyní, jako zpití
swým.
wínem opojným,
w rozkoši, a w mysli swé umjí božské moci sebe úastný,
oplýwají
kídlatjí, níz.kau zemí zhizícc. Ale jablka zrádná jiné plodila
skutky
:
podnítila chut
w
nich tlcsnau.
Prwní na llwu on chlipn pohledá,
gC>5 ona rownau odplácí se wilností;
do sebe, až posléze
zalioreli
Adam
Ewu k ro/pusl wýbornau a nžnau iiznáwám,
lakto láká
ESyní
:
Evvo, chut twau býti;
chul, tu niaudrosii
ástku nemalau, an podlé chuti se wiecko ídí domnní, a swrck úst sudím
slovve.
Twá
wsccko pochwnla,
to
ježto jsi tak stkwostný uprawila den.
Mnoho
radosti jsme posud
tratili,
warujícc se té libé úrody, aniž nám, co
w
požíwání rozkoše,
dotud bylo známo
;
jestliže,
co jest
zakázáno, takau radost psobí,
pál bych, aby místo stromu jednoho deset bylo zapowédnych. Než pojd nyní pookálí
budem
;
pstil' se,
jakož slusno po kwasu tak lahodném.
Nebo
krása twá, co tebe
ponejprw
sob, ozdobnau
wida, zasnaubil jsem
wsemi dokonalostmi,
tak horaucícli
mn
nezažehla nikdy we
než kdy jindy, skrz
zápalu
pknjší
k požíwání tebe, nyní tu
mocnau
Takto dl, a rozkochanýoh
pohled
a
pslot,
dobe
od Ewy, jež nakažliwé
okem
zápaly.
wcde na
Ji
rozumín
luoila
chopiw za ruku
stinný, a na
zelenitým
zrosllinu.
ncspoi"il
wzor besedy
krowem hust zastený Kwítí ložem
Iráwnik, bez odporu.
Irojník, jacint, zlalohlaw a íialy swíží,
mký zem
koberec.
A tam
hiókami hojn, na ukonení
milostí a milostnými žiili se
obapolné winy swé,
a
potchu
jiiij,
liííclm bWilio, až je
pepadl rosný
sen,
unawené rozkoclianym zabylstwem.
Když
se
síla
podwodné
úrody
té
dýmem ducha líbezn
wescltcím
zmámiwíii, a swedii
rozum
k omylu,
wydycháníra ztenila, a tžií sen, z
hrubé páry zplozený,
nepokojný trápícími
obrazy
a
ustaupil,
bez okáni, jedno na druiié
wstali,
snoutn hledíce,
brzy widéli,
a
kterak jasné bylo oko
a my&l,
jich,
kterak temná! Newinnost,
ta
záclonu
swatá, zkrýwající škodné wédéní zlého, byla ztracena
;
pry
8
zmizela
dowrnost
prostota a sprawedliwá
poestností, studu nahé wydadauc
winnéniu
mnohem
;
ten okryl
wíce
:
je,
a
odkrýwal
tak wstal silný
Herkulesský Simson z
lna
Dánowcc,
newéslky,
rilistynské Dlily, a procite
spatil oholenu býti sílu swau.
zbaweni
.Jsauce ctnosti,
a prázdni
dlauho oba
weškeré
w hanbé zardlé
zaražení sedli, až naposled
Adam,
a
tato z
sebe slowa mocí wynulká:
ne méíi než Ewa pyil
se,
Ewo! nešastná ta doba, w které toho klamawého erwa poslechla, kdo ho uil koli lidským mluwiti Jen že jsme
hlaholem.
prawda
padli,
lež,
co o zbožnéní našem slibowal.
Oi
naše
známe
w prawdé otcwíny
zlé
nalezené
i
zlé.
jsau,
dobré, dobré ztracené,
O
trpké owocc
wdomosti, uili jen
jsi
znáti nás,
že jsme nazí, znuzeni, a zbaweni
jest
j
S63 a
cti
wíiy, istoty a ncwiny,
pirozeních ozdob
te
swýcli,
zkálených a zprzncných
!
ohawne
twá
že naše
mrzkými jest znamenána žádostmi, odkudž wše, což zlého, odkud sám to zlé poslední,
newiny
swdek
ten
bére
a ctnosti,
len stud,
ztracené
pwod
swj.
—
Pán osmlím
Jak se na obliej
napotom, jak na Angely wzhlédnauti, jež jsem jindy
s
wytržením wídáwal?
Zsine zemské oko mé, kdy podob jich
zoím
božských nesnesené jasný
blesk.
O, kéž o samot bydlím na paušli \v
tmawé
lesiné,
kde schrány wysoké,
ncproniknutedlné od slunce a
jako
weer
I
hwzd,
šediwé
prostírají stíny iré,
kryte sosny, kryte
mne
ccdrowé swým bezpoetným wétn'owím Ale
porame
ím
by nejlépe swé jeden
téla
zastel údy, jež se nejwíce
se
w
!
této úzkosti,
ped druhým
zdají slušnosti a studu k urážce
necha nkterého stromu
:
lupení
široké a hebké, spolu swázané
u wéníky, naše bedra pepáše,
prostední
okrýwaje wtakol
téla
ást, by snad
stud, ten
ji
nowý píchozí,
neosedl, a z neistoty nelál nám.
Takto
radil on, a
kwapí hustého, kde
oba do
sob
lesa
fíkovvý
owocc znamenitý, nébrž onen dosawad
zwolí strom, ne tento pro swé
w Dekan jenž swá
a
Malabaru rostaucí,
wkol
raloieslná
ramena
podál wztahuje, až k zemi sklonité
koení
se haluzy, a zrostají
208 kolem, jako dcery
wkol
malére,
kdež se na wysokých klenau stínowé slaupích, ohlas prchodii.i(' probíhá
zwucný
lam, kdy
:
wcdrcm
náramDym
slunce
upaluje, milé hledá ochlady
pastý Indicky,
a k
pasaucímu se
stádu z noci pozíraje zelené.
Toto shromáždiwše
listí,
široké
jako slannýcli Amazonck pawézy,
nho
z
wázali, jakž
duwtip nahodil,
k pepásání nahoty swé weníky. Záclona to marná, pokud okryti
mela hích
a obáwaný stud ó jak nepodobná k oné dewní newiné
nahé
I
pasem
!
Takto opásané pernatým našel Kolon
Ameriany,
diwoké a nahé obywatele les, po wýspách a bezích porostlých.
W s
tomto odwu, a jakž se domnlí, hanbau dílem okrytau, ac bez klidu
wnitrního a pokoje, se posadí plakajíc: jim z
oí
se slzí
lil
déšl",
u wnitku pak líté wznikly wichiice, líté wášn, zašlí, prchlost, nenáwiát, ncdowra, neswornosl, a náramn
kormaulily jejich mysl tichau
nkdy, plnau
nyní neklidu a
klidu blahého,
bauc
ncpanowal wíce,
tu krajinu
;
wle
:
rozum w
nich
nedbala
wýstrah jeho, otrokyn tlesné chuti, kteráž,
wypnauci se nad rozum,
ze zpod uchwálila jeho wrchnojší
králowstwí:
Adam,
s
w tom krutém ducha
divvým pohledem
nczwyklým, swau k
Kéž
jsi
jenom
Ew
a
rozbroji
zpsobem
mluwu obiiuwil. mých poslušná.
byla, slow
!
269 jak
jsem tebe
l
když
mne
u
prosil,
zstala,
divvoká ta žádost taulání,
nešastné
to
ráno, newíni odkawad,
napadla
až
posud bychom šastnými
byli,
!
ne jak nyní
z
wšclio wyzu.i
dobra, zahanbeni, nazí, znuzeni
Protož nikdo bez poteby napotom,
by powinnau swau wíru prokázal, nechtj hledati kdo do pokušení
jak
!
leze,
wz
že upadati poíná.
Jemuž Ewa láním brzy pohnutá Jaká tob slowa, muži newhodný! ze
rt
wyšla
win
nyní
toli
^
:
mé,
zweš, chuti k taulání piítáš, co, by sám byl pítomen, samému tak se mohlo státi, ba nebo, jak
to
i
i
Nikdy, tu neb tamto zkušený,
tobé.
w hadu
zrady, tak jakž mluwil, miuwícím,
nepostehl by.
jak jsem, newidauc
I
žádné mezi námi
hnwu
píiny,
mohla wdti, že hledá škody mé Byloli
mi wždycky
boku,
pro
pi twém
pánem mým,
nezakázal
jíti,
?
Jsa ty ^však
pros mi
i
odemluwiw nedlauho, snadn, chwálils mne, já
Naež Adam,
s
i
?
Le
ty,
powoliw
a
wlídn propustil. snažn odpíral,
stále byl a
nebyla bych
naprosto
wida takowé,
jakos prawil, nebezpeenslwí
Kdyby
meškati
jsem bezžiwolným radji
žebrem neostala w tob hlawau,
?
a
tebau zhešila.
unáhlený prwníkrát:
Toli twá jest láska, to luá náhrada
tob, Ewo
newdná
za
mau
již
jsem držel nepromnnau, kdy ne
lásku k
ale ty jsi zhynula
;
žiw
moha sám
!
já,
;
210 po/.íwajc blahoslawenslwí
l)ýti,
ncsnirledlnélio, co
zkázu
jsem
s
wolil
zanedbal jsem stalého wice
?
—
smrt!
píinu
mne, an prý, odporu
jiádu skládáš na
inil'
si
tcLau! IN\dí swóho
!
i
což jsem muhl
pamalowal, slíeld jsem
?
piedpowedl ncbezpeenstwí, uil o wrahu, jenž íhá podtají; Icbe,
co bych inil nad
wli nehodí. tebe, bezpenau
Ale drzost nesla
w
by
mysli, že
škodan, ba
Snad
i
bylo násilím:
to,
k zwolné
násilí se
já
žádnau neutkala se
s
chwály
i
jsem chybil,
co se dokonalém
maje za
w ptce piílis
nabyla.
milowaw,
w tob widlo,
že se ucnnVž zlého nic
lo,
pokusili o lebe.
Ach, pozdé
již,
bludu želím toho, jenž mne zloincem uinil, a tebe žalobnicí
Tak se déje
s
mužem,
mau! klcrý na ženy
cenu tuze zpoléhajc, powolí wli.
její
Zbraíiowání nezlrpí
zstaw samu prwní ona
tob wyte
Takto oba tráwili,
než
marné pak
;
sobe, budeli to zlým,
nákem
scIjc
jich
powolnost. chwíli
darcmnVjn
žádný newinil
wády konce nebylo.
3:i
Zp
d e s á t ý.
vv
Angcltnv, ktcíi ilrUJi stráž tloweka, wracuji se do
Otce ohlásí, :e ivstaupnií Satnnowo hti,
Adama
do
Bh
a posílá Si/na saudit wiiuukil.
se/udí a viiloslíw odíivá
ráji,
iv
a potkají
ckni do ?/•
na
had. Ccrti
ráji.
Hích Sijti
se
most
powídd Certihn
Syn sstvpvje do
w
lakotn
strom
rivaii
ty potivory pickoná,
pojvtí.
nrbi
i u>
ona
ho tšili
Adam
usiluje
smrti.
Adam
Boha o
milost žádají.
rady
;
té
irida
posléz
krajin SwJsice,
Obrátí
podohnijch
owoce,
plné
Bh
se
on
uiniti
zmny
udobií
nepijme,
jej,
nébrž
ped
rryšel
w
okem
ukryje se wSevvidaucího,
nebi na jewo. Což
wsech wécech maudrý on
dáwá nadji.
Boha
i
sprawedhiy,
nezabránil Salanowi zkusiti
mysli lowéka, jenž dosti silen byl a
wiile
na
a radí k násilné
lepší
neb, kdo zklamá srdce jeho wšewedné ?
rozumu
-že
promny, pláe a odhání Euu;
swélio k jídlu osudné té úrody,
zbrojí
ivši-
hoikého popela.
^alím omrzely ten a oliawný skutek Salanw, jak w hada zpsobe swábil w ráji Ewu, ona manžela
We
i
zapowdnémii
Otec piedpoirídá,
Angdm
a káže
ráje,
Satan wracvje se do
s otcem swijm.
a smrt dojdau na místo.
Bilh
peheizid ncmo-
Eum, nahé. Hích a smr/,
i
sivau irijprenni.
JFzroste les
úadu,
z
ráje
opusíiwše bránu pehclnau, slatvejí most
pekel
zasmuceni pádem
osj)rmvc divit se
7H'bf
swobodné
odkryli a pokazili osidlo
Islnóhc pítele Znalil" jsau,
w pamti
i
wralia
píkaz
ten
zjewnho.
mli ústawn
míti
a
Pán
welikv,
aby, biullc jakkoliuk wábeni, netknuli se toho nikdy owoce. Jej
wšak pestaupiwic,
Irosl
(i
mohliliž
mén ?) práwem uwalili na sebe. Spšn z ráje na nebesa wsta upili Angclowé pro
strázní,
mlkem, w zámuiku
lowka zvvdli
jsau o stawu
;
jeho, diwíce se, kterak chytrý wrah
uwidn. nepíjemná nowina
podlají se wkradl, a nebyl
Tudíž
jak ta
od zeuí bran donesla s
welikau
každý
ji
Temný smutek neušetil nebešan t\vá-í, jednak, s
nebeských,
se
slyšel
bolestí.
toho dne
smíšen jsa
citem útrpnosti, blahoslawcnstwí
nepekazil
sbhl
se
slyšeti a znáti
Oni
Daw
jich.
lidu otiewšad
nadpowtrného,
ped trn
žádostivv
co se udalo.
Otec swrchowaného
wydal autu kwapili,
a
dinvody
prawé pilné stráže swé. I pochwalu, an pewelebný,
nalezli
wný
Buh prosted saukromného swého oblaku s hromobitím zjewil takto wýek swúj
:
Sbore angelský a wy, jenž z úadu nešastného picházíte, mocnosti I
netru wás na zemi,
a
jíž
nesmutiž
wrná
státi
mlo,
pílil,
Já ondy nám,
pedpowdl
kdy se wyrvval zrádce
praw wám,
píhoda
waše peliwost
pedstihnauti nemohla. co se
ta
z hlaubi
jsem,
pekelné,
že skutek zlý, jejž zpáchali
vvNkoná, že jeho licholau
í:í
swáben Ijuda
clowt-k, wíru piloží
Llaiiim proli twúrci swóinu. \v\po\ví'd
má
popud
násilí
wolnau, stawcnau
u"u!í jcliOj
u rowné wáze, tak že sta moll!
než padl
;
na
neuložila potcbv,
ani ncjujcnáílio
pohnul
/iáilru'
padnauti
i
mž
a
jest,
co jinélio
nvní následowati než pokuta,
w den pcslaupení jemu
smrt,
on jist prázdnu
iMní
jelikož
ho bez odtahu
nczchvvátila
brzy,
pomsta:
díwe než
?
tu,
se bál)
(jak
uhlédá
ale
skoní
se
lirozená
hrozbu
bvli
tento den,
prodlévvání odpuslníuí nebvli. ^'e
tak sprawcdliwost, jako dobrota,
zhrzená se
Kohož
wrálí.
ale jich
mut
saudit pošli? koho, nežH tebe,
námestníku, svnu múj
nadán mocí,
!
Tys ode mne
saudil wšccko, což
a!>v
na zemi
w pekle
na nebi
i
Snadno
poznali, an k spra\vedli\vo.sli
i
pipojuji smilowání,
jest.
ssílaje
tebe, lidu prostedníka, pítele jeho, wvkupitele
wý platu
i
dobrowolnau, a!n sám maje
býti,
lowekem
i
saudil winu lowí-ka.
ekl Otec nejwyšší, a rozwina po prawici zái welebnosti swé, hnul wvjasnné božstwí na Syna
;
swóho obraz swílíí-í, božsky laskaw mu odpowí a rce
on, jsa Otce
Hospodine wšoliká, plnil'
woný
mn
!
na nebi
i
na zemi
slušno s\vi'chowanau
wli
tob \ve mn, milém wždycky dobe zalibowalo. by se
:
Iwá jest ústawa
twau,
synu tui-m, I
jdu, 18
;
2:4 odsaiuliin ty winniky Iwc' na /.cmi
kdo Ly
ale wíi, že,
saud jich
lakto
tebau jsem sebe zawázal,
nelituje toho
práwem
;
poobn)i'kím
s
ob
mne
padnauli
smilowáním s|)rawedhiosl
obma
porownám, že stane,
zajisté
nález, na
Tak
mající.
je,
kdy pijde doba, ponesu:
já,
ped
koli saudil
se za dosti
blesku nabudau, a
ukroceném budeS.
ty
Službv, oboru
neteba, an paliitcl nebude
krom
žádných,
dwau, kdož budau sauzcni.
práw sauzcn jest, zákonm wšein odprce
Tetí, který
j)rcbl, již
jewný zbl),
a
peswdení
dalších
Prawiw
;
takto, wywstal s
paprskowého
swé sláwy poboní.
sídla, s wýsosli
Trni,
hodcn není had.
panslwa, mocnosti
a
knížalstwa
prowázeli jeho k hranám nebeským,
odkud
s
okolím swým pokáze se
Dol pímo
sstaupí,
ráj.
spchem, jakéhož
nejrychlejší nedoslihne mžiknulí. Již se
od poledne podál
slunce k západu, a
probuzení
wtíkowé
dmýchali se
po
jali,
w
chýlilo
dob
nawyklé
lahodní
roznášejíce
wší zemi milý chládek wccerní,
kdyžto
Bh
prostedník
hnwu mnohem chladnjší, saudce, pišel wýpowd
Svn, z i
lowku.
uslyšeli
hlas
Hospodina chodícího po
ráji,
dáti
I
od powlowných wtr k uším nesený jicli, kdy schylowal se den; a slyšíce, ukryli se, muž žena, ped twáí i
jeho
w prosted strom
pak IjIi Adama,
rajských.
a prawil
jemu,
PowDlal
ka
:
;?5
Kdež
Adair.c? tys jindy radostné
jsi
z dáli wstiíc
mi cliodíwal:
Te
že tu nejsi, libo.
tu
není mi,
i
samota,
kdežto jindy newolaná powiímost
Zdaž
na potkání chodila.
w malém
blesku
kde
(íddaluje tebe?
pi-icházím
promna
nebo která
?
jsi? ukaž se!
Wyšel Adam, za ním Ewa, kwapnj.ší k híchu, zdlaulia kráela.
wsecek zkormaucen
nebylot lásky w
sob odmnné; a
nepokoj,
hnw, Adam dlauho se
urputnost a nenáwist a
zaiil.ilust a
podwod.
promluwí:
zajikaje, takto krátce Ilias
bvl;
poliled
nébrž wina zjcwná, stud záští,
Jich obliej
znepodobcn
jejich
Bohu, ani k
ani k
a
twj w
že jsem nahý
ráji slyšel
jsem,
bál jsem se,
a
protož zkryl jsem
;
se.
dí
I
jemu dobrotiwý saudce bez láni: Hlas
mj
asto
nébrž radowal
slýchal
jakž
;
jsi,
tob
hrozným jest? Kdo, že
jsi
a nebál
se,
nyní tak
nahý, oznámil
tob? Okusilli s stromu owoce, nhož jisti tob zapowdl jsem ? Jemu s truchlau myslí Adam odpowí
s
^'ebesa státi
!
ó jakž mi trudno pi-ed saudcem
swýni, že budto wsecku na sebe
winii wzíli
mám,
bud' drahau winiti
swého žiwota
polowici, družku jejíž
:
!
chybu, že mi wíru zdržela,
krý by
radji, než w hanbu wydali
bylo podobné.
INež
tíží
poteba
neúchranná, trudné, strastné mušení! jinak na
mau hlawu
spadne híchu tajil
coho
ped
tíž
i
nesnesitedluá trestu.
tcbau,
ty,
Byeli
co bych
i
pak já
18*
2Í« Zcnn
\v\jonil l)y Idicc.
tajil,
ktcrau
dar
ta,
mi stworil za ponincnici,
jsi
nej\vVborní'J8Í, tak sjíanilá,
Iwiij
ach, tak dobrá, ])ííjemná a nebeská,
ze se báli,
'/.
w sob la
rukau
mi
sám,
s
kohwek
obraz
v\ž.dy
na
nebylo
zh-lio
stromu podala,
mu
Dí
jejích
bu jaký
in,
jejíž
jsem
jedl
i
!
piilomnosl
to swrcliosvaná
:
ona Bohem twym, zes uposlechl
T?vla
mého
hlasu jejího, ne
udcem,
inla
?
swého
pi"0
li
rownau jen
wyšši lebe, nebo
žes se
tobí',
odekl
ni
tob
mužstwí, nedbal wládv, klerauž
nad
prawosli,
W7.ná.šel
jež z lebe jesl, a
ní dal,
Bfdi
pro lebe,
dokonalejšího we wsech hodnostech
prawych byla,
Sliná
?
aby k
n)ilostná
zajisté a
ne k poddání
milosti,
ozdoby
powábila tebe.
Její
pod dobrau
zpráwau byly píjemné,
jen
zpráwa neslušela
jí;
bvla iwýtn
ta
práwem, kdy by sebe znal byl
Ew
To kdy ekl, wece Zeno, cos
Na
to
to
uinila
?
w
rci
toliko.
krátkosti a
mluw
smutná Ewa, studem okrytá,
wyznajíe se
pokorau
s
a
bez mnoha
wyndauwání, lakto swému saudci
Had mne oklamal, Uslyšew
sebe
jenž swé
dí
hada odsaudil
Ten a, jsa žiwoich, nemohl na toho,
uin
ho nástrojem
pirození úelu,
nicmén, co porušená pírody ástka, zloeen byl práw. \Vdli uíce nepislalo
:
okusila jsem.
složit'
zlosti
zprznil, proti
i
Bh, hned
to
obwinného. vviny s
:
!
lowku,
au swýcli
:
377 mocí
dmysl
nemohl
dál
saliuíi,
aniž pak lim unialil by winu suau.
Jodnak na Satana, híchu pwoda,
w
slowich tajemných saud wydal Hospodin
na hada pak tuto klatbu uwalil
Že to uinil jsi, budeš zloeen nade wšecka howada i nad wsecky žiwoichy polní po swém plaze se biše, žráti budeš prach dny weskeré ;
swého žiwota,
a mezi tebau a
ženau nepátelstwí položím,
a
mezi semenem a jejím: sím pote hlawu tob, patu jemu
Iwým lo ty.
zaznl úsud božský, zplnný
'!'akto
w onen as, kdy
Ježíš Kristus z Marie,
druhé Ewy, narozený Satana, kníže
powtM,
widl
s
byl padajícího
nebe jako blesk,
wslana, knížatstwa
powod
na odiwu
a
od mrlwých
moci oblaupil,
i
je
triumfem
;
kdy w slawnérn na nebesa wzstaupení
a
jaté
widl
wzn
skrze
powti,
panstwí oswojené dlauho bezprávvn
od Satana, jejžto posléz pod nohy poddá nám on, který jeho poteni pedpowdl dobu tu. A nyní se k žen se swým takto saudem obrátil: Zmnožím bolesti a poínání twé wehni s bolestí swé dti roditi budeš bude muži twému pod mocí on pánem bude nad tebau. wulc twá ;
;
;
Posléz na
Že s
jsi
Adama wynesl
tento saud:
poslechl hlasu ženy swé, a jedl
stromu toho,
jejž
jsem zapowdl,
nho jísti nebudeš! zloeena zem pro tebe, a jísti bolestn
S
jest
ka
:
;
27^ dny wšecky swilio
biuleš z ní
/.iwola.
Bodláí a trní bude plodili tob, jedaucímu polní byliny. VV potu twáíi swé
ty
jísti
budcs cbléb,
dokawad/i te ncHawrátíš do
ponwadž
z ní byl
jsi
Nebo pracb
ty,
jsi
Takto spasitel saudil
loweka,
puwod
\v
prach se
swnj
!
navYiálíš.
saudee seslaný
a smrti hrozící
prowinní wvrcnau,
ránu, na den
as
stawil na
a
a
zcnií",
wzat. Znej
Sniilowaw se pak
drahný.
nad nimi, ie nazí
stáli,
powélrné
nehod, kdež promna
wystaweni
nastáwala brzká, tcnkiát na se již
zpsob prijíli, uedlníkm nohy umýwal.
ráil služebníka
kdy
jak
Nejinak, než otec ditek laskawý,
úd
naliotu jich
odíl
zwírat, zabiw je,
kožemi
neb nowau
pnodw,
jako hadíi, kozí, aniž obtížil
sob
tla odi neprátel swych.
Netoliko tla jejich kožemi,
brž
i
okryl
vvnitiní,
hanebnjší nahotu
odwem
ped Otcowým
swé sprawedlnosti,
obliejem zastrew
Wráliw pak se rychlým k
w lno
dalo,
wsecko udobenému,
wsewdaucí, co
wyprawowal
s
se s
lowkem
sladká u prímluwau.
Mezi tím, co tento wýslujick dál se w w brán té,
ráji,
sebe
proti
sob
liíícli
a
a
snud
Suut
pekel sedli, jež od doby
co skrz
otewrcná z
wzslaupením,
sláwy se a blahoslawenslwí
posadil, a
a jest
nmu
je.
ni
stála
lítý
bicha moci prosel wrah, do koen, a wen
plamen podál
chrlela"
;:
2J9 w smsici.
Dít mé
wcce
takto
I
pro
!
Sinrli IlíúcU
:
tuto na se hledice
prázdníme, an Satan, welký rodi náš,
do jiných
se zabral
swt,
hledaje
nám, swým polomkin jisté, že ho zdaení
šastnt-jšího sídla
piemilým
?
To
nešastným byw,
niéstkná blahé, wrátil
ode wztcklých hnaný
již
by se
mstiteU*r,
nebo není místa piihodnéjšího
mním, pomst jich. rozwíjí mne síla we
k jeho káráni a
že se nowá
!
kiídlatím, a prostranného
panstwi za hlubiny této
co
mne
táline
nebo která
koli,
síla
bu
nabýwáni
mezemi to saucitnost,
spolurozená,
mocna w odlehlosti nejdalší lajným pízn swazem wci pojili jednorodé. Ty mj stínu nedílný pjdeš se mnau neodlauí od Smrti
jsauci
!
;
Ilícha žádná moc.
neschodným
chze
Než, aby oblížná,
nepebrodným jezerem
a
píchodu wyslawme (to skutek odwážný, mé !) ale tuším hodný wlády twé most, jenž od pekel až na len no^ý swt, jímž te Satan wládne, sklepy sahal by tímto,
nezdržela
jeho,
i
swými, na památku naší zásluhy welké o weškeré obce pekelné,
jenžby príhodnau byl ccslau napoloni
pro
jich
wýbhy
neb pesthowání,
by jedny každé wedl osud swj.
jak
Zablauditi
nemohu:
tak silné
mne
a podnt nezwyklý. Naež kwapn wcce stín jí wyzáblý
bádá wnuknutí
kam tebe táhne mocná
Jdi,
:
koli los
neb náklonnost
já tu dlíti
nebudu
;
:
:
:ho k.ini
powcdcš, tam punlu
ii;!ie
bezpen-
cílím mrtwolv, lup Dc/íslny
lu
ji/,
!
co lam iiwo, umrlci mi puch
z wiclio,
Proež w smlém skulku napomohu tob wcrnau posila u. Avanc cliirln.
7.e
i\\u\
Takto kúci, wuni mile in)l\kú smrtedlné zmžny na zcjui. Jak kdy
drawých
liejrio
supu na mnoho se
na den boje, k
poli,
mil,
kde swé rozbila
wojska sany, pi'ibée,
wábcno
jsa
chutí nirtwin žiwýci), na budaucí
den
pichystaných k smrti w putce kruawé
enichá
takto
to
líté
:
strašidlo
mrzké, kraule prosti'annými chi-ípmi linilém
vv
powétrí, a z dáli
\v
ob
[Nyní
polwory
pustau, hroznau
lelí
dwau
ze
z
mocn
co kde plouá tuhélio
i
a
walí
(wolká
jest
nad mokem,
lepkého
w erném, wzteklém moi hrnau odewšad,
žci".
Chaosowu bezwládu
stran, a
ujoc) se vvznášejíce
jejich
pí mu
bran pekelných
ze dna zbauieném,
hromadn
k pekla nísiji: jak kdy dwa slrhnau se
wti
úhelní a na
moi
zawanauce
Kronionském
silau
odpornau,
spudí hory Icdnaté a zápory slawí
\v
dráze, za Pctsorau')
domnlé
do Kalai bohalého pomoií. Nahrnulau
látku, suchau,
zimawau,
udeila žezlem zkameíiujícíu), jako troj/.ubníkem, Smít, jako ztužen
i)
KiajiiKiii
-)
ua
a
/lu/.ila,
Delos druhdv jilynaucí
jiíiliioc
Uiisi^lvé
/.i.ni.
Katai, puliiuuí krajina
Cliiny.
2) Totiž
otl
Niptiiua, když tam Latoiia poroJiti iiilu.
pohled
?.l)\lck
swázal ztrniítíni
její
Gorgoainým, k nepohnutí
potom klím
:
upewnili asfaltským, ten, pekelných
koen
zšíí bran, a na lilaub jeho do
nawaleny násyp
pícncsmírn}
;
uwršcný na penawé hlaubi wysokosklepý
pipojený toho
a délky
k hrázi
swta
most
náramné,
,
ncpohnutedlné,
nyní bczobranného,
wvdaného smrti
cestu širokau,
;
hladkau,. powlovvnau a
Takto
;
stroj
wci
(Izeli
schodnau do
[ickel.
malým rownati
k
welké) Xerxcs podmanili chwátaje
zwolnau Grécii,
moH
k
táhl
od Šusy,
wznešeného Memnonowa paláce^ umostiw pak cestu po Ilelcsponté slauil Asii
zpauru
a
Ewropu,
pemnohými
a wIn
mrskal ranami.
Již to wtipné dilo, z skalin wisutých
nad poddutau hlaubi ustawený most,
umle,
wvkonali
dle šlépjí
Saiana, tam kde on stanul nejprwé letu swém, a pislal ubezpeile od Chaosa na powrchní, ncpiodnau stranu od okrauhlého svvéta tohoto heby demantowými a etzy
\v
npcwnili wšecek
upewnili
jej,
potkali se
s
mezemi
s
zustavvili
a
:
tuze trwale
a nyní, na krátce,
nebe enipyrejského
swtem tím, a na w dáli odlehlé
peklo
trojí cesta
:
ped
ninii,
a
lewo '•
w koninu
jedna každá rozdilnau se podáwá.
Právv rozeznali drábu do ráje wedaueí, kdy eihle Satan, w Angela !
|)ejasného
zpsobe
se ubíiá
:
28** u
(.'eniaiirciii
iiio/.i
íino
štíra
pestrojený byl; nei otce poznali
On
zln\í'/(Ji'nim,
slunce \v/.slu|io\valo na skopcc
se,
milí
potomci
pestrojeného.
i
kowí
zklaniaw Ewu, blí/.ko do
unikl nepatrné, a
/niniw podobu
ekal následk.
widl, kterak
I
Ewu neswdomau
skrze
powedla
lest se
:
widl hanbu
a
;
mu
na muži jich,
marnho
hledajících pokrywadla
:
zhledná wsak jich saudccj Syna božílu), prchl zleknul}'
:
ne žeby utéci
jeho daufal, warowal se toliko;
nho
strachuje se, winník, co by na
mohla náhlost saudcowa potom nawrátiw se non poslauchal, kterak smulnau ubohé to lidu dwé uwaliti
:
wedlo rozmluvvu z
nhož swj
si
odložený býti k
a
náek
žalostný,
wybraw saud,
asm
a
srozumw
budauciin,
potchau a zpráwau spchal do pekel. U smsice behu, tu kde podiwný skonowal se most, ty, již mu naproti kwapí, potká náhle, milé dti swé
s
:
radostné to potkání
a síí se
;
radost jeho nad dílem tak podiwný m.
Dlauho
stojí užaslý,
až Hích,
ta
dci
jeho wnadná, takto zruší mlení
Ote Iwé
!
twé jsau tylo skutky wznešené
ty trofeje,
a
za swé neznáš jich,
pwod
jsi,
ty
ty jich
Hned
jak srdce
;
hlawní slawitel.
mé mne
o tom zprawilo,
srdce mé, jež shoda kterás tajemná pojí k
že
jsi
swdí
twému pelahodnym slaucním! prosj)l na zemi, jak tento sám pohled
twiij,
i
laužím na rychlost,
:
S83
n
swty, na rychlost
nás odJílcly
tau/.ím za tebau
moliúlný
spojil
lii
w
LNezdržcIo dél ni peklo
paiilecli
:
!
nás,
nepDebrodné more mrákotné
to
ni
synem twyni
tímto
s
i
osud nás
tak jest
od náslcdowání wzácných sledu
w/eným
Ty, až potud u bran pekel
swobodu
jsi
zjednal
nám
ty
:
twýcli.
nás
zsílil
stawli tak obšírn a okryli
náramným
te
Twuj
mostem propast mrákotnau.
tím
jest ten celý
swt
wvdobyla,
ehož
luka twá
twá maudrost
:
twá udatnost
;
nestauiia jest
lichwau získala
s
wše, co wojnau ztraceno,
zauplna
a
pomšlni jsme porážky swé na Tuto králem tam
bud',
nech sob
kdy tam
nebi.
nebylo
ti
:
wždy, jak bitwa urila,
wládne wítz, jelikož se z nowého jej zadaw woln sám ; napotom pul tob králowstwí, zdleného Empyreja mezemi jeho twerhraný 3), twj okrauhlý*) jest swt
swta sthuje, /adavv
;
te
již
tebe zkus, a pozná sílu twau.
Nato wesele dí kníže temnosti
mj wnuk rodem wás Satanowým. Chlubné jméno to,
Pkná
dcero, a
Welký
diikaz wydali jste
býti
slauti
ty,
jenžs
sokem nebes krále
Poslaužili jste
i
mn,
i
i
syn!
wného!
weškeré
íši pekelné, tak blízko u nebes
brány triumf poluiwše
most ten slawný
s
s
dílem
jc;dno z pekla s tímto
triumfem,
mým,
swtem
a
zdlawše
králowstwí.
3) Cassendi a jiní wydáwají Einpyreuia za ctwerliruué. 4)
Tedy
dokoualejií.
;
'i^4 naše králdwslwí, a jednu na.skrz pruclio Jnau.
kiiijinii
kdy
iNux,
[)iiiii)i
já
do temnosli, po lé waši pohodlné
pipojeným ke mne mocnoslem,
dráze, k
bych
radowal se nad
je zpravviw,
naším
s nhiii
ním: wy
/.dai'
líuilo
loto
|)o
cesl, mezi lemi swetel kaulemi,
pímo
waiítn panstwínij
Tam
wái
k
wzslaupcjle.
r;iji
tam kraltjwání blažené
byt,
lam suau wládu na zemi
;
powlíí
u
i
džle, zwlášt nad clowékem, jediným
wšeho jjánem
sob
toho
:
poi'obu
\v
nejprw uwcdte, a posléz zabíle. PcsíUun wás, jako náméstníky swé, s
moc
plnomocenstvvím a swrchowanau
dáwám na
zemi.
pilnost dá
mi pewnau wládu
nowém skrze
híchu
tomtOj
hích pak
Prospéjeli
síla
bezpeno
jest
Jen wase spojená
smrti blaze
králowslwí úsih',
wy daném.
waše spojená, peklo
Prawiw pustí
jdte, snažte
;
Tu
je.
swj
jed:
i
se.
poiwoi-y
spéilicm
hwzdv
bell swuj nastaupí skrz
rozpryskujíce
w
skiz n)é
nejhlubší,
poblednau
hwézdy, naražené jako mrtwicí planety
led'
zatmní.
oprawdowé trply
Wždy
zatím Satan
silnicí
sstaupá k bránám pekelným, a
roztržená mostem
ií
z
obau
smsice,
ztekauc odskakujícírai winami zlirzející
wztckem jejím podpory.
Otewienau do koen stráže wežel
a
zbawenau
branau wrah,
riizno wšecko.
^\'bo
li,
a
nalezl
jimž kázáno
tuto sedti, svvau opusliwše stráž,
prchli na
swl nowý
:
dále ostatek
stran,
slMiowal so !o prkcl,
wkol
postawil se
hromaclnr'
a
I\Tndcnionía,
nádlicrnélio hiadii Svvllonošowa.
Takto nazwán Satan ku podobenstwí liwc-zdy jasné,
ku kleróž
Tulo plukoui'
jich
rowiali.
jej
na stráži,
stáli
kdyžto zatím slawowé jich wzácní'JM' snÍMiKnvali, sedíc, j
wyslanélio
osud by
wudce meškal.
Tak
hvl on
odcházeje kázal, oni konali. Jak kdy
w Astrakan prchá ped
snžném po
Tatar, wraheni swýni, tam
nebo rohatého Sofi'')
poli
Turkw msíce
w Taursko nebo
utíkaje
lUisoin
Kosbii
Baktriansky, za Aladulc
krajem holau zstavuje pustinu:
wyhnanconé
tak tu
tito
neb'^stí,
zustawiwše bohopuslycii po sobe
drahné konin, pekel k
mstu
sesuli se nirákotau
hlawnímu,
a
stichauco
jeho snažné, každau chwíli ekali
dobrodruha welkéiio, jenž wysel
l)\l
hledat swétu: on se sti-pdkcm nepatrné bére, maje kroj a zbroj co nejnižší
mezi angelsky mi pluky bojowník
prošed pak skrz
d\véi-c
;
welké radnice
Plutonowv, stane newiditedlné na wvsokém
trnu swém, jenž od
slupiunv,
bohatyini oslonéný alauny,
strmí wziiuru
wc
Sedí za
chwíli, a
wzhlédá
vvLikol.
lilawa jeho
hwézdná
'))
slkwélosti králowské.
sám
jsa
newidín
Posléz jako
tpytící a
s
oblaku
postawa
zjewí se, ba stkwaiití n:id hwézdy,
jméno puiiowaíUii Porskvch
iipt-d
asy.
:
28« ulírná sláwau, co imi
dopuslním
nebo záí falešnou nad
wdee
s
se
nawráccruMu)
se okrik blasný
sídla
s
rada,
ú/,a.sl
i
:
jeliožlo bažil spalícní,
niobútnélio strbl
jí
bleskem zástup Styxowý,
tak náhleni
zoe, po
koli
Bozíín zbylo po pádu,
;
kuapno wslanauci
mrákotnébo walná wladvku winsownau
wítá radostí
jej
on jim kyna rukau
;
ticho znauicná,
lemi pak jich slowy získá pozornost:
Trni, panstwa, wládarowé, knížatslwa, mocnosti a moci tciní jmény wás p(jdl wládcní nejen práwcm, brž jmenuji a zowu bin/.e wrátiw se, !
i
;
blaze nad nadání, wás
wyprowodíui
z
této
prokleté a mrzké, z z
tvranona žaláe
!
te
triumfem
s
jámy pekelné,
domu
Te,
bolesti,
pánowé,
osednete walny suét, jen o
nco
menší, než jest nebe, naše wlast. Ten já
tžkán odwahau a nebezpeenslwím welkým zpsobil jsem wám. dlaulio bv ])o\vídali bylo, co jsem \v pochodu I
\vy
trpl
a
konal, kterak trutlné bi-cdl
skrze nepodstatnau, neobmezenau,
puslau propast inatciiinv
|)i'cbro/.né!
pícs ktcraužlo nvní cestu Iliích
a
Siiul,
wvdiažili širokau, bv preslawnyiu
wašim odlehili krocejm. drát'
Než
já
se cestau nctelau a plowali
kotlinami nezkrocené propasti
musil jsem,
a
we slrewách
se brodili
noci bczpocátecné a Cliaosa
diwého líté
,
jenž
z
záwisti swycli tajemslwí
uicuiu otipíiali
prchodu.
!
2S7 rynÝni kikem
kterak nalezl jsem o
nmi
w
osudy
s\ví>tlcctwí
n;i
wzywajíce nejwyiší
pak odtamtud,
:
swt nowostworený, powst hlásala
nebi dáwno
;
dokonalé, diwu plné stawení
lowéka, jenž naším wyhnanslwíin má za swuj obyt ráj
sídlo
zl)laliosla\vcný
:
loho, by se zpustil Iwurce, zawedl jsem
—
Icstné, a to poslyšte a diwte se,
jablkem
hodno
Tworec jeho pak,
!
—
!
swého, lowéka,
w
smrti
úsilí,
tam
se
i
smíchu to
i
swél len weškeren
híehu w moc,
lup a
bez
—
uraženy, wydal miláka
bez trudu,
nám
a tudv
bez práce;
a
usadíme, tamto hydieti
budem, wládu nad lowékem wedauee, jakož nade wsím on wládu
niél.
we-sti
Prawda, že on také saudil mne, aneb
hada radji,
swod
mj
saud
to zwíí-e,
lowéka,
nepátelslwí
chce
položiti
w
jehož jsem.
se ukryl
mezi
a
podobé
jcsl,
:
jež me/.i
lowékem
mnau
;
já že potru patu jemu, jeho pnk
símé mau, než kdy hlawu.
lilawy
potení,
i
swéta nekaupil
?
co
wám
nežli
?
za jedno
TaL" z|)rá\va
inu
niVch
nyní pozustáwá, bohowé,
tudíž wjíti
ekl,
w
blahoslawenslwí
a stane chwíli,
uším milého
;
než,
a
kam
oekáwaje okriku se obrali,
zewšad nezíslných jazyku
peohyzdné weejné :
divviti
není praweno,
za co hor.šílio,
wseobecné pochwaly slyší
to
Kdožby mnedle
pote
mu
i
sipéní, hlas
pohrdy
diwí se, wšak nedlauho,
jest se wíce
nad sebau:
?
:
:
í«s leneí se n
králi jclio
oblítoj
žebrm ramena
pMliiau k
swilé spolu linátv
;
kiaiití
a
had
swali |)iepol.\vorný
po biše
a
plazí se a wzníná, ale naclarujo
jeho podlé
moc,
saiidii
w
tresce
a
se
až se zjioiácí^w
;
w
té,
!
ucbwótí
\vví,í>í
liíoiii,
ní/,
jiodobé
Usiluje mluwiti, než toliko
šikem za
jazyk jeho widlatv
sik
widlatym se ozwe jazvkíím
hady
in tu
led'
byli wsiekni, drzích spolníci
jeho: strašn si|iM
sika tch
hwizd,
jcšiér
se
šlír, bvdcr,
již
swcinici
\v
ímivzejío
iuisté
blawy j^ohvorné
t)lionv a
wili
neb
;
promnu,
nápo(kd)nau wsickni wzali
;
a zmijí, slepVin,
rohá
a
padalcu
zarojilo wícc, nežli na zemi
Coii;oninau druhdy kruí skropené,
nebo na
Ofiuse'*)
wýspé.
Lproslíe(J
Satan, ze wiech nejwétší, led jako drak wzrostl, hrubší onoho, jenž
w Pylhickém
slunce z
kalu l*ython náraujný,
a
nad jiné se mocen posud za
ním
úpalem
se ziodil
lulolí
diakcm
býti zdál
jsa :
lálinau wširkni .šíié na pole,
tam kde ostalkowé roty odbojné, s
nebe spadlc, na
stráži
ádných u wvsokém Iriuncm že pricl)á/.(;li
stáli s
wdcc
slawnéiio.
byl to pohled
;
neb
ši!;á(
h
uwiilí
^'cž jiný
stádo
\ve
nadání,
had
naprosto šeredný
cii
:
strach je uchwáti a strašná saucilnost
(i)
slowe
()s(ri)w len
INliiiile
coliljre,
jií-cJ
rasy pro
IkiJTi
innožstwí
pustý
a jest Ijlí/ko pomolí bpauclskélio.
l»j)
;
tty.i
S89 widaucc, z
i
swau lined ijí
me,
ruk jim padá
padají
sami
i
promnu
jim padá hrot
hrozný znowu
:
:
i
.slít,
sik
powstane, a hrozná wšecky pojímá
zmny
nákaza
jichž neprawosL a irest
;
rowny byly- Tak se jejit-li ptídiwala hwizdem stala potupným, a do hanby triumf obrácen, z
W
kvpící. z
wle
zmn,
na se úst
na blízce
nejwyssího krále, wstane háj,
muky
na
wlastníeli
jicli
té jejicli
jich zweliení,
rostaucímu
w
swod
jehož,
pokušitel,
podobné
nesa owoce,
ráji
Ewu,
užil
za
wnadu
kteréžto diwadlo
^'a
oi
diwué žádostiw
wpeíiwše,
domnívvali se, že místo jednolio
strom zapowdných
ninožstwí nyní
wyrostlo, jim pro bolest a
pro krutý jim hlad
a
posmch
že
žíze horaueí, zdrže se;
a
ijí, nelze
hromadn
alebrž se piikuliwše lezli
wtií siud:
na stromy, a osadili je
wrkoe
hustji než onu hadí kaderavvau Megeru
chtiw rwau
a
:
pkná onch pi žíwiném
na pohled, než luznjší
jablka,
golíe rostaucích,
Sodoma kde splanula^); ta podwádla spolu. Mnjíce blázni
!
chufe' svviij
i
cit
hlad
tauto ukojili pochaulkau,
w
kauší místo jablek
popel pehorký,
jejžto rychle uražený swrchek úst
chestným wrací prskáním. hladem puzeni
a
žízní
To
kolikrát
zkušují,
tolikráte preoškliwau nechutí
7»
O
tícli
dúwá zprúwn
Flaviiis JosM-im?.
:
2ÍÍ0 ki-iwi
plná sazí, popela.
>'ista,
aslo pak
tím bludeiii byli mámeni,
ne co tlowk, nad nííhž
Tak
jednau.
])adl)
Iriiuiilowali,
trestal
je
muící
hlad, a dlauhé, neustálé sipní,
wle
ai jim z
Boži bylo ztraccnau
Tu hanbu prý
na se wzíli podobu.
dn
Avýrone,
poet
ku potení pýchy
posmwané
jistý,
snuieií,
jich a radosli
nade pádem loweka.
Jednak povvst o swém zdárném prospchu rozšíili
druhdy mezi pohanslwem, zwaný Ofion,
bájíce, že had, jim s
Ewrvnomau,
jež snad welewládná jest
Olympem
Kwa, nad
jej,
díw w
ráji
:
sob
pekelníka dwé
to
Hích,
piinliwý lam, stále
Saturn wyhnali
a
.íowa Diklejského zrození.
Zatím pezáhy stane
wysokým
držel
zpráwu, odkud Ops
te
již
prwé mocí swau
lélem pítomný,
obýwání zwoluje;
Híchu w záptí pak
následuje Smrt,
iiesedci dotud plawém na koni.
Tmi
pak
tu
slowy k Smrti
")
pone Hích:
Drahý Satanášw potomku, ó wsc zmáhající Smrti
!
co se
tob
o lom našem králowslwí
tiudnau ccstau nabvlo,
?
tu
i
zdá zdaž,
a
jest
bydleli
není lép, než tamto stíci tmawého
prahu
w
ncbáni,
Jemu I\ln, již
pekle? bywšc oba neteni, ty
hladem polau
zmoena?
pošlá z híchu wece potwora wná hladu muka sužuje,
nebe, peklu, nejlépe mi
láj, jest
tau),
S) Zjew. VI. 9.
jedno naprosto
kde lupu nejwíce
;
;
:
:
a
jímž tu,
ho
tžce
draline,
tento suiV|
nacpáni žaludek, In drsku ocliablau.
Naež Wczmi
smilná matka tak
naped
tedy
byliny a
potom
zelí,
tyto wšeliké
kwet a úrody
zwe
ryby,
;
ptactwo pcinaié,
a
neposlední lahdky
odpowí
jí
a cožkoii
!
kosa podtne asowá,
napoád
to
osedši to weškeré
zžírej,
až
plém
lidské,
wšecku jeho nakazím
mysl
zrak
mluw
i
já,
twj
ten
i
in, až dozrál bv
i
nejpednjší
nejsladší a
hij).
Takto rkauce, cestau tábnau rozdihiiui na zetení nebo usmrtedlnéní
wcí
wšech, a na štípení záhuby
díw nebo pozdji
uzráwající
;
kteréž wida Wšemohaucí, a prosted
swatých,
s
tak k jich
Eihle
jak
!
papi-skowého
sídla swélio
jasným vádiím hlasu powyšii ti
pekelníci horlivv
kwapí na zkázu a zhaubu onoho cele dobrým ode mne trwa ml, stwoeného w slawu tonj loweka lilupstwo kdyby nebylo na
swta, pkným,
i
;
zprowodilo tchto
-.vzteklic
to
i
iní jíti
kníže pekel, lo
i
plcnírícli,
samému
jež mi wylýkají hlupslwa
:
rotníci
že lak lehce dopauštím
jelio,
uwáza
jim a
se
w
míslo tak
nebeské, a shosvíwaje wdéiti
zdám
se
nepátelm hrdým,
jižto se
smjí, jako kdy bych, jakaus podjaly wášní, puslisy oddal wšecko neádu jejich
slep: newí, že jsem proto
powolal,
aby
ps
oli/.ali
pekelných,
a
len kal a šiiinu
jich
piiulckl sem, lii,
ID*
2f)2 istau zprznila
jížto !>ríšnost lidská
piirodu
až nacpáni a nažráni
,
jsauce k zdechu wyssaným a zhltan^ra
lupem, jedním wílezného ramena
iwého wztažením, ó Synu rozmily posléz
hích
smrt
i
!
otewiený hrob,
i
uwrženi do propásli, zaítí peklo na weky, to hrdlo lakotné.
Zem
nebe nowé istým stanau se
i
sídlem swatosti, a wady nepiijmau
:
dotud wyrená je klatba pedchází.
Dokonal
íše swatých hlasit
a
;
pla Haleluja. Jako mosky jek znla píse hlasw jejich nezíslných
;
Spravvedlné jsau cesty twé, a slušni jsau
we wšech wcech
:
zem now
i
wkem
budaucím, neb
powstanau s
nebe seslaupí.
twúrce ze jména
a tu
powolaw sw^ch mocných Angel, rozliné, té doby hodné úady. lak
swj
bh
kdož
nhoito
nebesa
Nejprw kázáno
i
jest twíij milý Syn,
lidu vvykupitel, skrze
Takto pli;
saudowé
Iwoji
ztení tebe? Tenio
dal jim
jest slunci zíditi
a
swllo swé, by po swrchu se horko s studenem,
zemském stídalo
ledwa snesiledlné,
zimu shrbcnau, wywolati wcdro.
zákon msíci,
i
a
a
i
kdy
a
úhly
poledne
bledému pli planetám
wtrm
i
jest
bh
i
twái
wykázáni
kdo swým zemi, moe,
kormautilby dchem
;
wí
jich.
jsau,
powlí
hrom kdy bueli
mraná nebe klenuli. kdož dí, že Angelm swým rozkázal
slrašn skrze Jsau,
plnoci
letní s
Dán
druhým powinnost
as
z
:
3»3
pikem Iinauli zem úhly oboma stup dwadceti wíce od osi i
slunené; na
pi
wypáili úsilím
i
kázáno
kauli: druzí pak, že
bylo slunci, prawi, schylowali
k býku
sedmi Atlantskými sestrami,
s
od blíženc Spartských odtud
dol pcse
pes wáhu
Iwa
zwratnému
:
asu promny,
každému.
wlastni kraji
úsmch
stálý jara
k raku
pannu, pak
i
až k kozorožci hluboko,
a tak slanowili
;
jinak by
wšudy den
pas
rowní byliby, krom
a
noc
úhelních,
den by od noci
jichžto bydlitelm
netmný,
Neb
trwal na zemi
swížím strojn kwílim
swíiil
tio
rownononí od esly
šíí stejnau
že swau by odlehlost
nahrazuje slunce, nízko nad jejich
plnebem wždy wkol kolem neznaje ni wýchodu tu
ní
chodilo,
západu;
by ciiladné Kanady, a úžiny
Magelanské
netížili
snhowé.
Než wšak, wida okušení úrody slunce, jak tam Thyestowy ^) od úcty, z namené cesty zwratem ubhlo jakžby swta bydlitelé nehíšni
te, wedra parného?
byli jinak ušli, wíce nežli
zimy teskuté
a
Tyto zwolna dále
rownau na zemi
promnu
:
i
zmny na nebi moi zprawily
mhly, požáry, a morowé,
hnilé páry! Nyní z
Grna koniny
zimawé a Samojed lednatých 9)
Atreus
uwaeného k
pozwaw
jídlu
pry; se odwrátilo.
mu
bratra
pedložil.
Thycsta k sob, ze msty Slunce
w
betni swéin
od
.tyua
jeho
obda
toho
;
294 prolrhic swé zámky
bi-cli\»',
iiic-Jitu',
ozbrojení ledem, snétiein, krupami,
piwanauce
penásilným wichením
s
IJoreas a Cécias a lilasiiý
Argest, lesy páili a traudiii
moské Not ítí
zpodu
z
Aíer,
i
Jim se naproii
vvalv.
erný mrakem hroiDowN m,
od poledne: rownau wzlcklosti
od wýchodu Ewr a Zefyr, Širokém
a
wyjeli a
západu
fiícími
s
Libekem.
po bocích Tak nejprwé
wcnii bczžiwotnými
wznikla mezi
WDJna záhubná
:
než, nyní neswornost,
dcera híciiu, kruté newení a smrt
mezi nerozumná wnesla zwírata nyní šelma s
wálí
rybau ryba
:
selmau,
s
opustiwse
:
ptákem pták,
s
pokrmy
lowku,
tráwné, zžírají se wesines;
nedbajíce jeho, budio uskokem
wyhybají spšným, budlo zuriwým na potkání supí naíi se pohledem.
Tyto bídy zroslaly, jež na
díle
Adam, w nejtemnjším péím oddaný
spatil
stínu ukrytý a
horší jednak bídy
\v
na bttuliuém wášní tímto odlehit'
O
já
nuzný
moi
pocítil,
zmítán
jsa,
hledal laužcním
si
z
sobe
jakkoli :
blaženého
nowý, slawný skonal swét,
I
:
lak se len
a sláwy té
sláwa já jsem proklet z požehnaného
?
Ukrýwám
se oblieji Božímu, tomu jikdy wrchu mého blažení
Blaze,
kdyby tento konec nauzi
!
byl
winen jsem, a rád bych nesl winu swau HCŽ, to neplatné
!
wšc,
ehož
;
pužiuáu),
wšo, co zplodil' mán), jckt kliitha zmnožená.
Ó
jindy
ty
s
potšením
Plote
hlase:
ty mi zníš co smrt.
což mi
I
le
co mi rozmnožowati, na swau hlawii
wky
po wše
prokletí
hešil,
jsi
Adame
náš, ty za to díky
mj!
'
Než
ty
Takto kdy
díky proklínáním budau.
w bíd
winu n\au
zlo, skrz
uwalené na sebe,
tob, že
pedku
Cít
?
!
plodili,
bude otce potomek!
proklínati
Bda
slyšený
se a rozmnožujte se
wlastní tápám, bída wcškera,
wyšlá ze mne, lítým na
pítokem
mne
wrací se
mne, sted swj, celá
!
nauze zdawuje. rajské,
wným
Prosilli
jsem,
tíhota
O wriké útchy nákem draze kaupené!
twrce
bys
!
mne lowkem
zpsobil a wywedl z temnoty ? nebo umstil w tom ráji rozkošném ?
z bláta
mému
Nepiinilali k
wle
má,
i
žiwotu
slušné to a sprawedlné,
w dewni prach mne zase ano, odekna se wšeho, wrátiti
aby
obrátil,
žádám wše, co wzal jsem koli od tebe nemoha twých plnit' twrdých wýmínek, pod kterými dobra nehledaného podržeti
ml
Ztráta jeho trest
jsem.
dostatený byl
;
i
;
jaks jej citem
mohl
zweliiti neskonalých bolestí?
ESepochopitedlná jest twá sprawedlnost!
a
prawdu eknu, pozdní jest tenkrát zawrhnauli bylo wýmínky jakékoli, když mi pedloženy jsau INež,
mj
zpor
;
tys je
pijal
požívvali,
;
zdali
by
potom pak
ty
dobra chtl
se hádati
o wýmínky? Dej, že tebe stwoil
bez Iwé
wle
;
což,
Bh
by syn twj nezdárný
29G predeslíral
tob
pros mne
zplodil?
by
prijalli
trestajícímu
:
jsem tebe neprosil!
já
hrdau uýraluwu
ty tu
na potupu sebe? wšak, ne wiile twá, zplodila bo
Bb t mu
by
pirozená poteba
slworil z slaužil
;
wle
jebo milost odplatau
tob: slusn tedy na
byla
:
swé, a ze swélio,
jebo kára winy twé.
wúli
koím
I
jemu tedy; sprawcdlná
jest
jebo, že jsem pracb, a
w
se
wypowd
pracb se nawráiím.
Wítej žádaucí, kdy padne, bodina koli! s
pro
pak ruka jebo prodléwá
wykonáním saudu odloženébo
na den tento
pro mne k
pro
?
mi
jest to pežiti
wek
tupí smrt, a
mukám
položil se
miij
O
neumírajícím
?
w brob, w
ln
dlauží se
což bycb
matky swé
lam bych odpoíwal, pospal bezpen nebímal by wíce strašný jebo blas
w
mé,
uši
žádná
a
báze
?
!
;
o sebe,
aneb o swé syny, netrápila by srdce raébo teskným oekáwáním.
mne ješt
Jediná
stíbá
pocbvbnost,
žebych nemobl wšecek umíti, že
iré dchnutí duch, jejž spolu
s
žiwota, ten
Blili
tímto
— to
lowí
mi wdecbl, by nemohl
tlesným swým
odwem
pojíti :
tu bych w brob byl, neb w jinakém kdož w kterém, hrozném míst mrtew za žiwa ? Strašné pomyšlení, Ale
pro ?
toliko
;
a
jestli
prawdiwé
co zhešilo, byl co, než
mCížc umíti
?
I
žití
!
decb
w em byl dech nemá tlo nic
i
takého; já umru tedy weikcren; spokoj tím
se,
mysli má, an blaubji
biích,
wí
:
2Í)I
ncmž
neskoneným
Zdali, jest
hnw?
jeho
i
rozum lowka.
dosáhali
lowk
že jest Hospodin,
hy
i
neskoneným
byl, a
i
k smrtedlnosti odsauzen.
loweku
na
wšak
není; tento jest
mže
Jak
iiislii
bráti bez konce, jejž smrt
skoná ovvšem
mžli
?
nesmrtící smrt
udlali? lol odpor zretedlný, to
pro samého Boha nemožnost
i
diWod
ne moci.
slabosti,
nekoneným k koneného lovvéka, by ze msty
Ciliž
!
on
trestu udelá ukojil
prchliwost swau, nikdy neukojenau
tu by nad úslawy prachu
wýek
svvnj,
pešel meze pírody,
a
nepechodilelné nikomu.
a jest
?
pronesl
Než co,
smrt, ne jak jsem myslil, jediná
smysl
rána, z
wyzující
lowéka,
nébrž od toho dne bída napotom
neskonená, cítím
již
báze
w sob poátek
jížto
wkol
i
sebe?
wni
jsme
a
mau
we
mn
sám
potomstwo
;
!
dostanete, synowé! ó kéž utratím a
smrt
I
jste blahoslawili
i
já
jest prokleto tu
otiznu
ji
sám
nezstawím nižádné
wyddilí jsauce, jehož by
I
spolu wtéleni
aniž jsem já proklel celé
Béda mne! klopotem
se hiMiiícim walí
ta
na bezbrannau hlawu tedy
—
?
!
klnetc,
Ach,
že
pak
jest
zatracenu býti rodu celému
pro jednoho
lowka,
mž
Newinn I le co neprawo,
a
na mysli a wli,
cht
?
též
newinn! mne pojíti,
tak
co ze
celé zkaženo a
páchaje
co já? jakž božskau tedy pi^cd twáií
!
winy
inohau
[jrosli
Toho
stáli ?
já
po wšem rozpaku, že kiw mi není Biili, Má piázdná omluwa, píti nemohu. mudrující rozum mj, že winen jsem,
dosweduje po wsem okorowáni. Na mne, na mne ncjprwé
i
posléze,
jakžto na žídlo a piiwod neesti,
wsecka slušným práwem hany padá
Ó
by padl
i
hriw
—
!
tžké bím, tžší zem swta celého, a žena ta
ly tak
tžší
dlí
Tak
žádost twá
i
s
té,
sám?
tebau, chllby nésti
zlá je
i
liž.
Ach, žádost bláznowá
báze podobn
hubí wyproštní Iwého nadji,
dowozuje
býti tebe
nadewšecky minulé
nešastna
potomní
i
píklady, a Satanowi toliko
rowna w úhon i trestu. Swdomí do jakés mne hroz a slrachw uwrhlo propasti, kdež nenalezna wýchodu, z
wtší u wlší wždy tápám hlubin
Adam sob
Takto
!
stýskal hlasii,
w tiché noci, ježto, ne jak tlowka pede pádem, zdráwa, chladna, powlowna, nébrž erným prowozena powtím, mhlanii, a
pehroznau
kryla mrákotau
jsauci, wi zlému jeho swdomí w dwojnásobné hrze wšecky slawila
wci.
Na zemi on
na studené zemi
!
ležel
prostený,
asto naíkal
na slwoení swé, a winil wáhawost
den prowinní
smrti, na
Ó pro,
wypowdné.
prawil, nejde smrt, a na jednu
mne
?
swého prawda nezdrží
?
tikrát milau ránu nezahubí ili slowa s
sprawedlnoslí wáhá božská sprawcdlno.st
.'
!
trn)
smrt nedbá hlasu, hozská
Acii,
prosbu
nc|jospícliá na
wážn)
tn
kroejein
O
!
pahrbkowé, doliny
lesy,
studnice,
besedy
a
spra\ve
wolání
a
!
acb, což radoslnejším waíii stínoivé
mé
znli nadarmo k
písni
ohlasem
!
—
kdy takto ztrápeného widéía
Jej
smutná Ewa,
s
swého
jme se slowy mékými
místa,
žalostného vvstanauci
zkrocowati wášeii jeho zlícenau
on wsak posupné
Pry
mi
z
:
takto odmítá
ji
oí, hade
!
—
:
Tolios ncjwícc
hodná jména, nenáwistná, alcšná,
To zbywá
jako spoiník twj.
w zpsobe mu
abv
jsauci
toliko,
podobna,
hadí barwau wysláhala napotom žiwoiclia každého, by ncbeskau
twái twau, tím krowcm
falše
pekelné,
nebyl oklamán! Než já bych pro tebe zí^islal
blahoslaweným,
marná,
taulavvost Iwá
le pýcha twá, kde nejmén
tu
bylo bezpeenstwí, na niau nedbala
wjstrahu, a slušnau pohoršila se
nad nedowérau, býti,
a prahla widína
tebas ode erta samého. hrd pekonati jej,
Myslila ty
ulkající ale hada,
swedena
od nho, t od boku dosplau býti pustil swého, mnje ctnosti každému tebe w maudrosti byla
jsi
a
pelstna
;
ty
pak od tebe, an jsem
já
i
proti útoku;
i
nepomnl jsem
já,
že ne ctnost, že ctnosti byl to j)rázdnv nic z
než žebro, kiwé od pirození,
Icwé mi, jak skutek uí,
strany, bohdojž
wyaté
wywržené radji.
slíii
:
;
!
:
300 bywšl nad
Ó
Bh,
íc
poet mjch
kostí uznáno!
ten Iwrce maudry, kleryžio
blahé nebe duchy zlidnil mužskými,
nowost na zemi,
stworil posléze tu
péknau wadu pirozenosti
!
i
pro
muži nenaplnil swta pojcdnau, bez ženského, jak jsau w nebi Angele, pohlawí
neb jiných newynalczl
?
stezek k rozmnožení rodu lidského
tu by to
wywarowáno,
zlé to bylo
jiné nezcíslné, jež pojíti
i
skrze ženu má.
mnohá
z její
bu
s
pojde rznice
1
lsti,
pro tak úzké
le
?
muži nesnadnost
a
pohlawíni tím spojení
že hodné sebe choti nenajde,
co blud neb neštstí
bu
že
té, jíž
skrze pewrácenost uwidí
býti
ji
mu
nahodí
zídka dosáhne
žádá,
její,
w rukau
alebrž
horšího
:
rodie;
milujeli ona, zbrání
nebo prawau srdce swého milenku zahlédne, ach!
pozd,
jenž jest hanba jeho
slauen buda na swrhne
jej
a
s
wky
:
zruší pokoj
Wíce neika, pry
ženau proliwnau,
nebo ncnáwist, to
w more
psot
domácí
se obi-átil.
A wšak
£wa, nedadauci sebe zahnatí, slzy cedila a s
rozerwanými
wlasy, padši k
nohaum jemu pokorn,
objímala
za
je, a
w
odpuštní
náek žel swj wylila Nczawrhuj mne tak krut, Adame! Nebe swdkem, jakau láskau upímnau, jakau chowám k tob w srdci uctiwost, oklamaná nešastn, jsem mimo swau
prosíci,
wli
ten
urazila tebe.
:
Klecci
301 objímám twá kolena, by mi odpustil
em
na
stáwá žiwot
libých, rady swé a
w
jediné mé,
podpory
prosím
a
mj, sw}ch pohled wrné pomoci, náramné,
této strasti
a síly
Kam
!
te,
nepozbawil mne,
a
se obrátím,
kde se olcnu, zawržená od tebe
bu, pokud
Ach,
chwíli,
?
žijeme, snad krátkau jen
pokoj mezi námi
!
Spojmež se
oba, jsauce oba w kiwd spojeni, rowným nepátelstwím proti wrahowi, jejž nám božská ukázala wýpowd, proti
hadu lítému
!
a nepadni
mne nešastnau twá horká nenáwist, na mne ztracenau a mnohem nuznjší tebe Prawda, oba my jsme hešili twým wšak híchem urazil se jedno Bh, na
*,
!
ale
mým
opt
Bh
i
ty:
i
na nebe chci
wrátím se
i
saudné na místo
a
nezbedným
dotírati woláníra,
aby wšecek saud
ten,
satý
s hlavvy
uwalen byl na mne, na mne, bídy,
hodnau
píinu
celé jeho prchlosli!
Ulichlat slzeci jeho, až by
twé,
a
u nohau
odpuštní nalezla
poznané a oplakané winy swé, trnauc ležela.
Adama,
I
pojme
obmkeno
a
iitrprnost
srdce jest
Wida ji, jen ješt nedáwno žiwot swj, swé potšení jediné, nízce k nohaum poníženau w úzkosti, slwoení tak krásné, milost za winu
jeho.
prosící, a bez
wvzut jest
tmi pak
ji
Neopalrnás
rady a pomoci
tu chwíli z
hnwu
!
celého
;
wzdwihne slowy klidnými: a píliš
dychliwá
:
30*^ |)rw
na
j.-ik
nyní, iádající ceii-ho
Mastojte!
neznáš, trestu.
se, jcliož
prwé podíl
snášej
swiij
!
jak odoláš,
nesaue posawad jen ástku ncjtncnší,
linwu
jclio
trudno
jest
Kdvby
bylo
ncjwyššícii,
celému, kdy tob tak mé twári snésti nelibost? prosb saudu zmniti pedslibal bvcb tebe
i
na to místo
blasitjšim
s
já
úpním,
mau lilauu ssul se cel) bnu, odpuštno bylo tob slabjší, dané w péi mau, mau winau zkažené. Ale wstaíi; nech wád lé a bánni abv na
konec
jest
bány snášíme
dosti
již
;
!
nébrž láskau bojujme, by bíemcna obiipolné bídy jeden ulebil
druhému.
wypowdná
mním, že
1
na den tento smrt ne náblym stane ale zdlauba
kráejícím
zlyra, a
se,
dnem
umírání dlauhym, který zvvelií naši náramn, a posléze sím, sím strastné pepadne. Jemuž osmleným srdcem Ewa dí Ze smutného zkušení, ó Adame, poznáwám, jak malé wáhy u tebe mohau míti slowa má, tak chybný nu,
muku naše
w
ach, tak nešastnými
nalezená prawfMii
;
skutku tenkráte
nicmén,
žes nuic
nehodnau swým opt oblahoslawil
nowo mého jedinau
pátelstwíin a nadjí, že na
získám lásku twau, tu srdce potchu, íiezatajím \v/.nikly
žiji
tu
\v
nebo mru,
myšlénky
tebe, jaké
dobu
smující
nech
mých
k bídy naší
prsau sc\vien\ ch,
oblcw,
nebo skonení, jenž trudné, smuliu'
jest
393 sice,
jednak proliwenslwí tohoto
snesitelnjší a snazší k obrání.
o potomky naše rmautí nás
Jestli
starost nejwíce, že k jisté zrozeni
by
jsauce nauzi, posléz pohlceni mají od smrti.
trudno
I
zajisté
býti jiným, hýi
swé wlastní rodin
uauze píina u,
a
ježto
má
U
plém
bd
po živvot, plném
se krmí
stát'
swt
na prokletý
swých beder
strastné ze
tak
wywésti,
a psot,
mrzké potwoi-e.
pokud není zplozeno, nešastnému pekazili zárodu bezdtným byw posud, zsta bezdtný m tebe
to,
*,
tak se o
swj
lup smrt kruiá priprawí,
budauc pinucena námi spokojili žaludek
Kdyby
:
swj
se
dvvma
lakolný.
donml
pak, že píliš irudno,
se,
obcuje a spatuje a miluje zdrželi se slušných
skutk
milosti,
manželského objímání sladkého, nóbrž tauhau, bez nadje, prahnauli
ped
prahnaucím rownau lauhau milencem,
jenž by, mnedle, míru každau
bd
a
muk,
pewyšowalo zbawme tedy sebe, zbawme sím swé strachu wšeho pojednau, a hledejme jichž se obávváme,
smle
smrti
:
nebo, nenalezše
:
wykoncjme službu sami.
emuž
jehož
koncem
její
jest jen
nechwáláme zliaubv
bu pak
smrt: zwolíce
stezek nejkratší, zliladit
záhubau
?
umlkla, bud' prudká zaufalost
protrhla jest tak se
jí,
sob
dlíme, strachem trnauce,
z tolikerých k smrti
Tu
na
w
ei její ostatek swm duchu, na ;
smrt pomníci,
1
304 zlraudila, ie líce její srartedlnau
mely k
Než Adam, zawihna
bledostí.
radu takau,
zaufaliwydí rozmvslíi
z
lepší wznikl nadji, a dí
Ewo,
to twé žiwola a
potupení zdá se že jest cosi
nad
ka:
dwodem,
tob uelebnjšíbo
\v
ím
to,
L}'ii
jí,
rozkoše
iwá zhrzí nivsl.
INež žádost iwá
samobitstwi zateniíiuje welcbnost
onu w
tob dornnnau,
radji iwú) žiwola,
znamená
a
pro ztrátu
žel a tesknost
milowané nad míru
i
Než
rozkoše.
jestli
smrti, jakožto
bídy konce, žádáš, domníwajíc se
wyrenbo
trestu takto
Bh
bui, že
jista
maude
swho nemže
ozbrojil, a
chybili.
cíle
ujíti,
swé pomsty rameno
bojím wíce
I
se,
že by smrt, lak pedchwácená, bolesti,
k níž jsme odsauzeni, nezprostila nás,
Wneho
nébrž urputný len skutek
wvzwal by
Prohlédejmež ledy k rozmyslu,
mysle na
Iw
že
w nás žila sini bezpenjšímu w duchu spatuji,
zprawi, by
to
tuším,
jejž,
slowa saudu našeho
ta
sím
liídná náhrada
le
;
:
pole hadowi.
palu
že tím
mínn
jest,
jakož mvslím, úlilawní náš nepiitel Satan, ano lest tu
w hadu
proti
nám.
zkryl jsa nalezl I
lomu
hlawu, msta by byla jist
!
poiiiii
ztracená
jednak, by, jak radíš, rukau násilnau sáhli žili
bychom na
woln
:
sebe, neb
bezdtní wrah
tak by ušel trestu
sauzenho, jenž by naše na hlawy padl dwojitý.
[Sic
tcdv
zmínno
1
:
305 nebucf o
násilí wíce, neboliž
neplodnosti wolné, zbavvující nás sladké nadje, a wkoreující
wášc w
nás a pýchu, netrpliwost,
swéwolnosl a zpauru proti Bohu, a práweni na nás ráil
jhu, jež
wjožiti.
Pomni, kterak laskaw, jak bez
hnwu,
bez rauhání wyslýchal a saudii nás.
Mnli
jsme, že záhuba, že náhlá smrt
Než
oba zachwátí.
w
ai
on
!
toliko
porodu tob, brzkým zplacenau potšením, plodem twého žiwota. bolest
dítek nošení a
pedpowdl
Se mne pak se klatba swezla na zemi. Prací chleba swého dobýwati mám toli
zlé ?
nebyloli
i
prázdnní budu
horší? od swé tedv práce
K tomu pée
žiw.
jeho záhy prohlédla^
aby mráz neb horko
netížilo nás
;
milostiw jeho ruce odíly
tlo naše nehodné, a saud nás smilowal se nad námi budemli ;
ím
ledy prositi,
otcwe,
a srdce
k smilowání,
ostré
powlí
i
swého nakloní
ue dla i
nám
wíce ucho
déš
i
neškodným sníh
i
led,
jichžto píchod tamto w horách poíná nebe lícomnné ukazowati,
anto
wtr
wlhký, pronikawý dech
toto
pkn
stelující stromowí
stírá,
To
dera sliné jeho kadee.
nás napomíná,
krowu
bychom
pro zahání zkehlých než
ta
hledali
lepšího a lepší teploty
denní
chladné,
hwzda
aud
swých;
a
díw
noci ustaupí
bychom budto
její
paprsky 20
300 suchým w plápol roznícené paliwem buto, straucc tla dw,
zachowali,
ohe
lna powtí. Tak kdy onehdy dw mrana sehnaná srazila se w he lítým tasknutím, wywodili
z
kiwolaký wynikl blesk,
kru
zážeh lepé sosny
utšené
a
plamen seslaný
žiwinau,
z dáli teplo wysílal,
mohlo
jenž by slunce a
wyuí,
ohn
jak
zastati.
On
nás
žádost naši pokornau
na prosbu
tak
i
jiného
wšelikého užíwati prostedku k ulehení tchto nesnází a psot, které naše zpsobila neprawost; tak že o to nebude nám peowa, bychom tento žiwot wedli pohodln, majíc od nho wždy mocný posilek až se, prachem jsauce, w prachu octneme, w lom swém domowu, a odpoinutí dojdera posledního. Což led' konati píhodno ? pojdme tam, kde saudil nás, ;
i
tam se rozproslrauce ped ním ucíiw, wyznáwejme winu swau, a za milost
prosme zkraušeu, a zemi kropíce slzami a neúsiawným wzdycháním kormautíce powtí, ach wzdycháním !
wysílaným k nebi z srdce wraucího,
jewme
lítost
swau a tichau pokoru-
Jisté, že se
od newole odwrátí
spokojený
w
když se což se
;
jehož twái pejasné,
hnwným
zdál a
písným
nejwíce,
stkwlo jiného, než dobrota,
niilosrdenstwí a láska nesmírná
?
laklo kajícn byl mluwil otec náš; aniž
Ewa
mén
ila
lítosti.
Tudíž pak se odebrali na místo.
307 kde
ped
je saudil
Bh,
ním uctiw,
wídu swau,
a rozprosteli se
wyznáwali tam
a
a prosili
ho za milost
wraucn, smáejíce zemi slzami horkými
a
neústawným wzdychánim,
wysílaným zkraušeného ze srdce« kormautilí
prawau
powlí
lítost
a jewiii
swau a tíchau pokoru.
20*
sos
Zpéw Syn Boží
jedenáctý.
vwdlithii našich rodiilw Otci sivému pfdl-hí'
dá.
Otec jích wyslyh', jednak oznámí, íe neniohnu
dleti
w
ráji,
a posílá Michala
vyhnal z ráje rozkoše, naped
asem
stane na zemi.
w pírod
smutné
ztvéstuje
jemu
Eiv
co se melo díti a: do potopy.
w
zkraušeué trwali
;
nízké iiklono
a
neb sstaupiwši
sala katnenitost wšclikau
srdce jich, a u wniir tlu dala zrst
nowéniu, jenž wyléwalo wzdychání
newýslowné, duchem wraucí modlitby
nadchnuté a okídlané kvvapnéjšíni k nebi letem, nežli nejhlasitjší
wýmluwnost.
wedli ne jak obecni
I
modlilelé sobe
rowné dležitá
prosba jejich pak
;
byla, jako
podlé staré powésti,
a
kdy
ne lak
sic
jako lato slaré, ono dáwné dwé,
Dewkalion
s
islau Pyrrhau,
w
swatyni
Themidiné, o wzkíiiení lidského
rodu ztopeného
wraucn
Lcli niodlilba jich piíino
aniž
ukazuje
Náiek Ewy. Adam se poddá. Adama na pahrbek rájski), a u
nebe, sídla swého, pcdcbázející
láska
je
se s
promény. Jde nebešlajiu ivstíc Archandl
zjeivuje,
1 akto
s
Adam
aby co
tcijpoivíid z ráje.
modlíce se s
Adamowi^
zjcwil
Michal sstupujc.
Archangel usjnw Ewu, wede
ndfní jemu
plukem Cherubín,
s ale
by-
dle.
od záwistnych
jsauci
prosili.
—
do nebe, zawána
:
.
309 baurí, uchýlila jest se z dráliy svvé,
nébrž
kwapn
skrze brány nebeské
pak se líbezným,
prošla, netelesná,
jímžto zlatý dýmal oltá, kadidlem
priodwši, pomocí wclikého, stawí
jich zástupce
w twái ped trnem Syn
Otce Hospodina, jemužto
ji
pedstawuje wesele
pímluwau
Ole
Eihle,
zemské,
w
tau
w
twá milost,
již
srdce, wynáší tuto
s
prwotiny úrody
!
modlitbu
to lkáni,
1
lidské štípená
wonným promíšenau kadidlem twj syn
kadidlnici zlaté já,
kladu pi-ed tebau.
mnohem
zasel duchu,
nad onu, prací,
w zkraušeném
ty
chutná líbji
lowka
za ústawnau
již
by
w
i
newinnosti setrwal,
by stromowé.
wšickni
rajští nosili
Naklo
tedy ucha swého ku
ponížené jeho
!
užiti
;
a
slyš,
;
nmé,
Newí k modlitb
a
dejž,
zlí
já, já
ji
tob
slitowání jeho,
Wšickni,
knz,
Ó, tato úroda,
semene, ježs
rostlá ze
a
prosb
wzdvchání
svvé
jakých slow
pímluwce,
wyložím.
dobí, jeho skutkovvé
i
mne padnte tm z mých se dostane ukonení zásluh, za ony má smrt wydá wýplatu. Ty Ote pijmi mne,
na
:
!
pijmi tuto sladkau s
lowkeui,
wymených kdy ne beze až
mu
a
pokoje
aspo smíený, smutku, žiw jest ped
osud jeho, o jehožto a
žádám, až
mu
žiwola,
dn,
jemu,
oblehení wjíti
wni
po ten malý poet
ne odwrácení
tebau,
já
t
smrt dá w bránu lepšího
kde se mnau spasenci
:
310 w
moji
radostí a blalioslawenstwí,
mnau
jedno se jakož já
Jemuž Otec
Sta
budau
jsauce,
tebau,
s
i
nepošmaurnau
s
se wše, co žádáš,
uložil
;
zakazuje jemu daný
jasností
Svnu rozmilý,
za loweka wše co žádáš, dáwno jsem. Než, déle w
zákon pírod.
bydleti,
Ote, jedno jsem.
ráji bydleti
odemne
Ti istí žíwlowé
nesmrtedlní, neznajíce nižádné brubosti a roíšeniny nezbodné,
wyítí a wywrhau
neduhem
jej
naraženého, a dadí hrubého
w hrubé powtí, kde
ztrawa smrtedlná
k porušení nejlép uzpsobí
jej,
k porušení, dílu bicha, kterýžto,
wci neduh
na wšeliké
nezkažených pokazil.
dwma
uwaliw,
Já
poátku
z
nadaného dary stwoil jsem,
blahoslawenstwím a nesmrtedlností.
O prwní že piwedl sebe bláznowé, druhý bolest jeho uwniti ml, le
jsem ku pomocí ustanowil smrt
smrt se jemu tedy lékem dostane, an
jej,
tuhým w jednom žiwot
až se
zkusí saužením a
peistí
a skutky
wrau
docela
wrnými,
i
hned
w druhý dodá žiwot, s sprawedliwými w/kíšeného w nebe, zemi obnow. Nyní ale we sbor blahoslawenc powolejme z nebe konin dalekých: nechci tajno býti s
lowkeni,
nakládání angely,
w stawu swém Dokonal
;
jich,
jak nakládám
že widauce
a
mé
s
híšnými
pewní dost,
se upewnili taužeji.
a na
wzncšcné kynutí
;
311 Synowo hned
w
tliážce jasný
Oreb
iraubu, na
nkdy
slyšenau, snad
z
hmíti mající Rozlehl se zwuk
na obecném saudu. její
udeí
snad, kdy sstaupil Búh,
po wšech krajinách,
a na rychlost
peblažených, stinných kwetem
stan swých, žiwota,
kde
od studnic
a
w
milosti
wod
a zídel,
radostných se kochali
spolenostech, kwapí swtla synowé za rozkazem nejwyššíra a zasednau
Tu
místa swá.
s
trnu swrchowaného takto wli svvau
Wšemohaucí jewí Synowé ai lowk podoben jest nám, znaje zlé dobré, co byl owoce jedl zapowdéné. Wšak, nech se tím :
!
i
wychlaubá, že poznal dobré ztracené, zlé
pak nabyté.
Jak
mnohem
šastnéji
byl by chtl jen dobré znáti, neznaje
zlého naprosto
!
Te
úpí, žalostí,
prosí zkraušen, jsa pohnut ode
mne
w duchu swém.
Než, wím já prwé, kterak zstaweno sob marným, nestálým srdce jeho. Aby ale smleji
wztáhna ruce swé s
nho
i
na strom žiwota,
nejedl, a nežil na
wky,
neb se nedomnl, že žije na wky, uložil jsem saudem jemu wyhnanslwí
wypuzený orat
z ráje
zem, zem
pjde, k
z níž jest wzal,
nmu
Michale, ty rozkazy
mé
hodnjší. ostarášl
Pojmi bojownik wýbor plamenných z
Cherubín sob, aby nepítel
bránit'
lowka, neb w prázdné chtje
uwázati místo, nowých netropil
rznic.
Jdi a spš, a z ráje božího
wvžch bez
lítosti
ono híšné dwé.
se
jest
31S poswátncho neswalé,
z místa
jim
rodu
i
wný.
kaž
a
w^host odtamtud
jejich
By wšak mdloba nezchwálila
jich
pod pikrostí saudu doplnenélio, (widiiDt', au swé winy placi slzaw s srdcem obmkeným,) tajiž ped nimi
hrzu
w&ielikau. A jestli rozkazu trpliw twého budau poslušní, bez potchy nepropus jich od sebe. Zwstuj Adamu, co we dny budaucí
má
se
tak, jakž
díti,
oznam mu
i
ženy obnowím,
propus w
tebe oswítim
tak,
a
a
;
w semeni
smlauwu, kterau
teskliwé,
pokoji a na stráž k wýchodu,
tam kde nejschodnjší stezka do
ráje,
mee plamenem dalekochwlým by z dáli pírhodce plašil, steha cesty k stromu žiwola, postaw Cheruba, jenž
by se
ráj
mj duchm
mrzkým
za peleš, a za lup jejich
moji, jichžto
nedostal
stromowé
ukradeným owocem
po druhé by oklamali lowka.
Bh.
Pestal
I
hotowil se Archangel
pewelebný ku sstaupení brzkému: s ním pluk jasný Cherubín bedliwých. Ctyry každý
twái
ml
;
a
z nich,
co Janus dwojitý,
vvšecky jejich postawy
osazeny oky, oky množšími
nad Argowy, ilejšími,
mkým uspil
nežli
Arkadijské flétny hlaholeni
Hermes, píšaly swé pastorské,
nebo prutem snodárným. procítiwši
1)
by
Slowe
Lewkothea
bílá
bohynu,
•)
a
A doby
ty
jala se
znamená
jitro;
u
Kíniatiu
slaula
;
!
313 swlleni swatým pozdrawiti krytý nihlau
swt
tento
swížím zemi kropiti
a
Tu prwní
rosy balsámem.
Adam
hry
ili s
a
Dí pak on
Ewo
dwé,
nadji
posilek, a
nowau krutó radost,
Jidu
Ewau, wykonawše rnodlitbuv
s
zaufalosti zniknauti;
že
s
bázní potud
Ew
ta
shuenau.
slowa píjemná:
podobno, že toto wšelíké,
!
máme, dobro s nebe sstupuje: wšak od nás nco k nebi wzstaupalo, by mocné dosti Boha peblaženého myslí pohnauti, a jeho wšemocné nakloniti wle, trudno witi. Jedno n)odlitba a tiché wzdychání
ježto
z
prsau lidských k
Pán
trnu
Nebo, kdy jsem, klee
s
wyniká.
srdcem pokorným,
Boha prchlého, udobený, ucha k slyšení
ukojiti taužil
zdál se,
schylowati.
we
mn,
Peswdení
budu laskaw
že wyslyšen
do srdce,
klid se wrátil
zrostalo
a na
pamt
pote wraha sím Naež w zaufalosti nijak pomnti
mau
ten slib
nebylo, to
hoká
že
:
mi se zdá, že smrt,
jisté
minula,
twé.
my
žíti
budeme.
Zdráwas tedy, Ewo! luatkau lidského rodu znaná praw, matkau wcí wšech, co jich žiwo
lowk
w swt,
jest, a
Jemuž Ewa
an skrz tebe žiw
wšecko žiwo pro s
nho
smutným, tichým pohledem
Zle se hodí chwalné
jméno
pestupnici, ježto dána za
toto
mn
pomoc
bywši tob, osidlem twým byla jsem;
mn,
mn
hana,
wsccka pileži.
nedowra, potupa Než, neskonený byl
:
;
:
314 \r
mj,
smiiowání saudcc
mám pramen
smrii já,
nm
Po
laskaw
mne
jenž
ty,
píina
že,
býti žiwota. tak
wznesené
nazýwati ráil, hodnau jiného
píjmí
w
Ale wolá pole k práoi nás,
!
potu uložené, jakkoli
byla bezesná
neb
:
noc
ta
eihle
jitenka,
I
nedbající newyspání našeho,
úsmchem
nastupuje s
Wyjdémež
cestu.
od twého
swau ržowau
já nikdy napotom
!
boku nezdálím, kde nás
se
zajme práce
nyní lopotná,
koli,
až by zhasl den
a,
;
jaké lopoty
w tchto libých procházkách? Tu bydlíce, aže w padlém stawu, žíme pokojn. Takto
Ewa pokorná osud. Píroda
tak žádá
dí,
ale zprolivvil se
dala znamení
:
zw
pták,
Powtí
zmnu.
braly
i
powlí po krátké
se,
zatmlo
ranní erwenosli, náhle
:
na blízku, co stela, drawý Jowa pták,
pknoperá žene tam
s
dw
dráhy powtrné,
slete s
ped
lít
ptáata
sebau
pahorku šelma lesem wladná, lew,
prwníkrále low, stíhá tichý pár
žiwoich jelena
i
lesa nejspanilejších,
la
elí brán.
útk
jich
:
k wýchodní
Znamenaje
toho Adam, pravví k
stihání
Ewé
Rlízka jest, ó Ewo, jakás
snad že nebe ssílá
uložení
nám
dlauholi, a
nmém
pohnutím
:
j
tomto diwadlc
swého pedchdce,
nebo wýslrahu trestu
w
s
promna
již
bezpeným zniklým ponkud
tuze
a smrti
ku jakému žiwotu,
kdož wí? snad
i
to,
že
prachem jsauce, u prach
!
315 obrátíme
emu
sic
nebude nás wíc. by dwojí ony úkazy
se, a
ped našima oima, w powtí na zemi, též po cest, w dob též? Nad ona temnost k wýcbodu, díw než polowici dráhy ubhl den ? Jaká tamto záe swítí na mra.i utíkání
i
západním, co
jitro, prostírající
paprskowau blost modrém po nebi ? padá zwolna zdaž co s nebe pináší? Neblaudil neb tudy zástup nebeský ;
;
doh"! s jaspisovvé sstaupiw oblohy,
osedl horu ráje.
Slawné diwadlo
pochybnost a
lec že
Adamowi oko
zkalila
báze w ten
tlesná den.
Nebylo tak slawné ono widní,
kdež se
w Mehanaim potkaw
s
Angely
Jakob, uzel pole jasným okrytá
wojskem ; nezjewil se w Datan slawnji na plamenné hoe tábor ohnivvý, proti králi Syrskému, an jíti cht
lowka,
jediného
co wražedlník,
zdwihl wojnu, wojnu neohlášenau.
Nechaw šik jasných kníže Angelský hoe, by w ráje wešli držení, sám, kde Adam zkryt byl, bral se, odín uwidný. Tento zoe welkého picházeti host k Ew takto rce na
jsa
:
Ewo nebe nám. Tu
Hotovv se, ó s
!
welké zpráwy jdau chwíli
bude stanowen
osud náš, neb nowý uložený nám zákon: tamto se slkwaucího oblaku, jenž se z
jeden
w
s
horau
Nebešan, z
stýká, kdosi sstupuje
podlé jeho powahy
mocností neb
trn
také wclebnosti pichází
I
wznešených: ni tak
;
bych se
slraštjy,
w obcowání
milý, jako Rafael,
ml
dstojný
jest.
w
wážný
ucw
cestu
ekl.
I
ni tak
zhrozili,
bych se piwinau a
!
piblíží se
Ne swau nebeskau
w
s
wvjdu
I
slušn
ly
;
nmu
k
dowérau
mu
ustaupíš.
brzce Archangel.
podobau,
jsa odín
nébrž jako lowek bral se
lowku
k
:
po lesknaucí jeho zbroji wojcnský
odw
plynul
žiwaucího šarlatu,
z
jemuž Sarský erwec by se newrownal, od král a hrdin starých nošený,
w ase
míru.
Iris *)
autky skropila.
Pod nespatau jeho hwzdnau pilbicí slkwla se \v swých prwotinách zmužilost,
skoneného jinošstwí. Po boce, co s Zodiaka oblauku
znikající z
mu
swllého, hrozný nízce
kopí
;
Adam
me,
wisel
w
se
strach Satana
Lkloní
ruce jeho.
než onen králowsky
;
píchod swj. Wlkým s nebe rozkazm, ó Adame, wchodu neteba dost, twá že modlitba
slaná bez úklony, jewí
:
wyslyšena
jest, a smrt,
w den
poklésky
uložená, ješl tebe nezchwátí
dn
mnoho
káli se, a
ti
dáno
milosti,
by mohl
jeden skutek mrzutý
drahným skutk dobrých potem Snad tebe ukrocený nebes Pán
okryli.
i
od osobowání smrti laupežné zprostí docela \v
ráji
;
než déle bydleli
tomto zbrauje;
wyhnat picházím;
pry
wywest tebe, aby potom, oral zemi, zemi k 2) Duba.
z
já
nho t
z léto z
zahrady
níž jsi wzal,
tob hodnjší
:
!
317 Wíce nepidal neb Adam k zpráw ohromeným srdcem trnul ztruchlelý, ;
s
Než Ewa, kteráž, jakkoli
bez smyslu.
swého ustranní místo
Neekaná
zradila
hodné
peblahé
a
;
dožiti
smutné, lhty toho dne,
vveéerní
!
ranní libostko,
i
w zemi
kwílkowé, jimž
rsti
obydlí
obéma nám sta má smrtedlnym
jenž se
má
boh
a stíny,
kde jsem nadálá se
!
pokojné,
smrt
mám ?
opustiti
ráji,
tebe, wlasti rozmilá, wás,
procházky
:
ráno, horší nežli
Ach, tak tebe,
O,
úpním
wšecko wyslechla, tím
zkrylá,
té
nebude
jiné
jsem néžnau rukau hlídala
jichž
od paupátek rozwíjení prwního, jména pidadauci Kdo wám napolom !
zjedná w^sluní, kdo skropí pramerAcm?
A
ty,
stánku manželský, což bawilo
zrak a ich, wším ozdobený ode
mám
S tebau
w ono
údolí,
se žehnati,
w
mám
mne!
bráti se
ten nízký odtud swét,
temný? Kterak hmotnjším tamto oddychali máme powétím,
diwoký
a
zwyklí nesmrtedlné Jíž tak
jísti
úrody
?
Angel pejal mluvvu laskawé:
Nepla, Ewo, nébrž trpliw nes dobra ztrátu sprawedlnau:
ni
srdce Iwé
nemírné, což twého není, oblibuj. ]Ne
ty
pjdeš sama, nébrž
jehož powinna tu
jsi
kde bydlí on,
s
mužem swým,
následowati tu
mni, že
domow twj
(Naež Adam, jehož hrzy pestala ztrnulost, a duch se zsílil užaslý, takto Michalowí wece pokorné žes jeden z welcbných Nebešane :
!
bu
!
;!
:
3IS
trn:
biurto mezi nimi nejwyíiSí
t podoba wlídns wykonal swé poselslwí jenž by jinak oznámené ranilo, wykonané zahubilo nás, že, co jen lidská koli mdloba snésti niž zámutku a úzkosti a zaufání, kníže nad knížaty, jakž hlásí
;
a
pinesla twá zpráwa.
máme
Stéhowati se
z místa blahosti, z té krajiny
sladké, jedné naší
oswojeny
s níž tak
proti níž se
w nauzi potchy, oi naše jsau,
wšecka býti
zdají
nám
místa nehostinná, pustá, neznámá
Ó, bych mohl se
zmní wli
toho, který wšecko
proti proti
muž)
nho
neustal bych, dorážeje na
kikem nezbedným.
!
že modlitba
nadíti,
prospje wýku jeho modlitba, co dech baui, ježto dawem powane
na toho, kdo wydchl
Než
jej
toliko
i
;
poddáwám
tedy welkému se jeho rozkazu.
To mne
trápí nejwíce, že
mám
odtud, zaslonn
býti
Pán, zbawen blažených Tuto mohl jsem
wyhnán
ped
na
pohled
nawštwowa
místo za místem, kde
jsa
twáí poklonau
s
swým mne zjewením íci synm swým: tím pod stromem
božským zblaži ráil, Na té hoe zjewil se, widitedhiý stál w tom boru ;
slyšel
jsem
jeho hlas, tu u studénky mluvvil s ním.
Mnohý
wdný
oltá byl bych
z tráwníku
mnohý uwršil, na památku wkm, kámen z potoka
stawil zeleného,
lesknaucí, a
obtowal, den co den,
sladkovvonné gumi, kwítí úrody
Tam w
lé
swla nížin, kde
I
najíti
319 jasný jeho zjew, a božské slénje?
Nebo, utíkaw ho, pokud prchlý
byl,
te, že prodlaužiti ráil žiwot mj, nébrž zaslíbiti sím, radostn widím sláwy jeho i tu nejzazší obrubu, a sledy jeho welebím. Nato Michal
Wdomo nebe
to
ti,
i
zem
wece ochotnau
twráí
s
Adame
!
:
že jeho jest
weškera, ne
ta
skála sama. Jeho wšudypítomnost napluje zemi, moe, powtí, též i každý žiwý rod; on innau swau mocí wšecko zsiluje a zahíwá. Tob w držení a zpráwu weskeru
oddal zemi; nepotupný owsem dar!
Nemniž tedy rájem tím neb Edenem obmezenu býti jeho pítomnost. Tu snad hlawní sídlo býti mlo tw, odkudž twá by šíila se rodina, a pak od wšech zem konin dalekých putowala tebe welebit a
Než weta
Arciotce welkého.
po s
prwotnosti
té
ctit
;
tamto
w
jest
nížinu
swými bydlet syny pjdeš napotom.
Jednak nepochybuj, tak
i
w
údolí
i
že, jak tuto
pláni obývvá
Bh,
;
wšudy jeho pítomností znamení uzíš patrná, a najdeš okolo sebe dobrotu a milost otcowskau, obraz jeho twái, sledy božských stop.
emuž
aby wíru
ped swým zjewit díti
s
Zlé
i
tob, co tebau má,
dobré
dal, a
odebráním, se i
ztwrzen byl,
wz,
že poslán jsem
we dny budaucí s
uslyšeti
milost swrchowanau
Iwými potomky.
hotow
w
bu,
stálém zápase
:
3S0 s
híšností
licl*^kau
trpliwosli, a
w
by prawé uil se
,
mírnost uwodil
zbožným zámutkem,
bázní radost swau a
dobromysln
snášel
Tak
tob udá
se
zlý
i
dobrý
los.
bezpen,
zíti
az by hotowého smrti pepadla
hodina. Wzstup na tu horu
Ewa (uzawel jsem oi dole
Necha zde
!
snem)
an pro budaucnost budeš
spí,
bdíti,
její
wzorem rowným, jakož
ty
jsi
ty
spal,
k žiwotu kdy ona byla stwoena.
Jemuž Wzstupiž, koli,
teba
wdce
pjdu
wdn
Adam
takto
jistý
za tebau, a
kárající, ruce
odpouí
kam mne powedeš poddám se,
!
nebeské,
nébrž proti zlému prsa obrátím, abych, ozbrojen jsa trpliwostí, zwílzil, a z práce poklid wyzískal, získatili
jaký lze
!
—
wzslaupili
I
oba na wrch strmé hory k widním
božským. s níž se
w
Byla hora
zem
ráji
nejwyšší,
plkruh w jasném pezoru
rozprostený na nejdalší odlehlost
Té wýše nemla,
jewil hledícím. ni
té
wýhlídky
ta
hora, na kterauž
jiným zhledem, prosted panšt, našeho pokušitel druhého wedl
Adama,
ukazuje wšecka jemu králowstwí
zem
okrsku,
i
moc
Obsahalo oko jeho místa, nynjší
mocná
i
a
sláwu jich.
wšeliká
staré
powsti,
a král sídla slowútná od Kambalských wajw, sídla hlawního Kataiského Chána, od Samarkandy, Temirowa trnu, blíže Oxusa eky, do Pekinu, kr;ih°i ínezských :
;
331 Agru,
Lah(>r,
welikóho
ftlogola,
zlalému
dolil k (Jliersoncsu
a,
jíž
Peršan wládl, Ekbatanu, napolom Ispahan
tž
i
pak Moskwu, Cárá Itusského,
;
Ryzanlium, sídlo Sultána,
rodilého z Turkestanu Yvidl Ncgowo, nejzazší,
koko
malé trny pomoiské
i
Monzabii
jmnau
kr
;
a príslaw K:
')
a
Mclindu
:
a Sofalu,
Kongo
za Ofir, až
pod nejhlubším polednem Nigru od eky až k hoe
;
s
Angolau
a
odtamtud
Atlasu,
walné Almanzora panstwí. Fez a Suz,
Maroko
Algiry
i
odtud Europu, swétowládce vvidel
též
i
;
Tremizy;
i
a
kde mel
snad
ím,
stáli
Mexik bohatý
i
w duchu, Montezumy
stolici,
Peruánské sídlo bohatší
Atabalipy, a ježte nezpustlau
od laupcže Gwianu. s
oka
Adamowa
—
A nyní
saw
Michal mrákotu,
zpsobenau od owoce luzného místo slibowané zraku jasnosti, k šlechetnjšímu je zprawil
swétlíkem a rautau nerw
zrakowý
(neb
wcedii na
nj
mnoho
krp
widní
mu
zíti mel) z
zdroje
;
peistil a
ti-i
ži\rota,
jichžto síla wzáená sídlo nejhlubší
mysli jeho zraku tudíž pronikla, tak ŽG pro walné
Jehož
ale
duch
wšech
zawcl Adam oi swé
a
umdlcw
pojma dobrý
za
zchwáccní klesl.
ruku
Angel, takto k pozornosti zbuzuje
Prohlédniž, ó
Adame
!
a
prwni
:
x^iz
oj Aclliiopii.
21
:
:
322 h
skutek, "klcr}'i
liiíc
w nkterých
luVch
z
hviij
zjednal prwolnÝ
a
potomk,
wyjmutého nedotkli,
ni
s
dewa
se
pekelném
spolili se hadem, aniž zpácliali
hích
ten
nákaza,
a
twúj.
z
toho wsecka pochází
plodí skutky násilné.
Prohlédl
a
ástky, na
z
Než
widl pole zdlané nem žaté \v snopech
ohilí
brawné pastnišié a lisy jewila oku druhá pole ástka. Uprosted, na wzor mezníku, z
stál
ollá proslíký
Sem upocený žnec
drnu tráwného.
nese prwolinu ze swé úrody, zelené
žluté,
i
maní sebrané
klasy, jak je dala
nm
Po
w ruku
pijde pasté,
nesa uýbor wzácný
z
stáda: obtuje, rychle
tuk
i
drob,
a
prvorozených
wynímá
driwí,
zachowaje slušných. s
powahy,
pulrausený kadidlem
drobniké
klade na
náhoda.
tiché
obadu
Spadne pízniwý
nebe ohe, zlráwí náhlým plápolem
obt
libowonnau;
ale nezlráwil
druhé obli, neb štdrá nebyla. Rozlítiw se ten, kdy s
udeí ho w kamenem.
slabinu a zabije I
padne zbledw,
lkaje puslí duši s
Ustrnuw
walným.
druhým rozmlauwá> a
smrlcdln
krue potokem se
nad ním otec
nás,
takto na rychlost se ozwal k Angelu
Uiteli
!
jakéž trpí weliké
neštstí ten dobrý muž, jenž konal
obt:
upímnau
ili jest to náhrada,
klcrau bére pobožnost a istá mysl?
Jemu Tito
dwa
Avece Michal, také j)()hnutý
:
jsau brati, pošlí z beder Iwých
;
3^3 ncsprawedlný
zabil sprawedli^vóho
obt
pro záwist, že shlédlo nebe na
Wraždy
jeho.
té
swau pobožnost,
ani ztratí odplatu
a, vv
wšak pomsta nemine,
jak widís, powalcný umírá
w
krwi swé a
Bda
Dí mu píiny
prachu.
toho skutku
i
té
Toli ale jest ta smrt, to dráha
Strašné diwadlo
jsa
I
ta,
w prach
kterauž do swé wlasli,
otec náš
i
se nnwrátír
ohawné
tak
již
k widní a k pomyšlení ukrutné,
ó co musí býti hrozné k poití
Wece její
Michal: Smrt
loweku.
spatil na
cesty
w jámu potwory
wšecky hrozné! jednak
wcdaucí:
té
smyslm
od ohn,
jakos tuto widl, zemrau,
zkazí
a
hladu
tžké neduhy,
wíc jich nestídmost
:
w pokrmu
wstupu
u
Mnozí násiln,
hroznjší, než u wnit.
potopy
!
w prwní podob Mnohé jsau
jsi
ta
;
swt
na
jichž zástup
uwodí
polworný
wvjewí se tob, aby nauzi znal, kterau na rod lidský nezdrželiwost
—
Evvv zprowodí.
A w tom
se ukáže
neduh,
smuliíý, tmawý, mrzutý dúin
plný churawosti wšeliké: leží
ke
tu
ukrutná a klání muiwé,
nátchy, swírající srdce bolení,
zení, kámen, padúcnice, swrab
stewní dna, teštní, hubenost
zhaubný
wed,
mrtwice a posedlé
a
a tupá
hlawy záwrat
a
melancholie,
msíný,
a
wadnaucí
a sauchotiny, široko
n)or, a
dychawinosl,
wodnollnost, lámání,
kašel,
rýma.
Náramné
bylo zmílání a lkáni hliihoKi-
!
C1 *
:
324 Zaufanlinost obcliázela od lože k loži ochotní'
;
swau kuši wílznau
napínala smrl, nož ranau wáhala,
akoli
ji
iípnliw
jako dobro
mj
Kdo,
nadji.
\v7.}wali,
poslední
ncjwviiiií a
on srdce kamenné,
nezplakal by nad tak nirzkVm diwadlcin?
Adam
muže pemohla
lítost
ženy nezrodil
zplakal, ao se z
wydala
a
slzám na chwili, až mysl mužnjší
jemu priskrowní
žele
ledwa se
tu
;
ukojiw,
swj
Jak
bídný, rode lidský
j«i
spadlý,
náek obnowí
takto
dochowaný
lépe, aby posel
jsi
nuznému
k stawu
diuc
:
ó jak
!
zrození
!
1
Dánii žiwot nám, by tak se uchwátil
?
pro
wda
se
pes moc
nám
utírá
?
kdo,
co
bére, nezhrzel bv žitím radji,
sob podaným,
neb záhy
nežádal, jsa rád, že jest
prostým
jest
wadným te,
k nesnesené
\v
Mžli božský w
býti.
obraz, jenžto dobrým,
a
složiti
mu
psot,
pokoji
lowku
pímým stwoen
tok býti snížený
mukám
Nemá lowk, božskau
nelidským
?
nesa podobu,
pro len obraz swého uinilele, prost
a
prázden
býti
takých neestí?
Obraz swého uinitelc, dí mu kdy bezuzdnýni
IMichal, tenkrát wyzuli,
w
olroctwí se
poddadauce žádostem,
twánost hích;i, pána swého mrzkého, oblekli a opáili matky swé
Ewy poklésku. jich je trest, a
1
prolož hanebný
zohawuje wlaslní
podobu, ne božskau. klcrau sami,
jich
zprznili
opowrhšc swalVm piírodv
byl,
325 prawidlem, a obrátiwáe zcirawí swó
w
neduli škaredý a hodný, jelikož
newážili
sob
Uznáwám,
Le,
božské podoby. dí
Adam,
slušnost saudu jich.
mimo tuto bolestnau, po niž bychom dojdauce
což není,
jiné cesty,
s prachem píibuzným ? ekl Angel, pokud ono prawidlu Wšeho s míru zachowáš, a wedcn jsa vv nápoji od stídmosti, w pokrmu
smrti, smísih se Jest,
:
!
i
posilku, ne obežerné rozkoše
budeš
liledati.
Tak tobé drabné
let
uplyne, až jako zralé owocc,
satý powlown, ne mocí urwaný,
dospw, skapneš w luno matky Dlauhowkost to. Než, prwé pežiješ k smrti
mladost, sílu swau slabý
buda
i
krásu.,
a tupí
šíd,
swé.
uswadlý,
smyslowé
útch, jež jsau nyní žádost tvvá, nepochutnají. Ta bystrá, rozkošná twoji
mladost pomine, a mráz
a
suchota
w ernokrewných každá moc a wyschne
rozhostí se
pojde
pramen
žiwota.
I
žilách twých;
wšeliký
ekl rodi náš
:.
CSeopru se smrti, dlauhowékosti píliš
nepožádám
;
radji co nejsnáze
tžké
zniknauti to
wynasnažím se a nejlépe
bím
žiwota
do dne odewzdání jeho nošené
;
Irpliw dokám swého zproštni Naež takto jemu Micbal oduece; Ani tuze miluj, ani nenáwi !
žiwota, a co dlauzeli
jsi
dobe bud: poru nebesm.
žiw, žiw
neb krátce,
Nyní k widní se holow jinému.
Popatil
a
widl diahnau r&winu.
aS4> hiixny ro/iuaiiiiycli
barcw okiNtau
;
wúkol jedncli stáda pasaucího se byla dobytka; tam z libých nástroj,
bar
a vvarhan, sladký
w ucho padá zwuk
herce wideli, an klawis
cwiu
dotýká
a
;
a strun
lehkým nadchnutých
prst letem wsecku hlas wýš hlaub probíhaje ádo, hlunau pohání i
Druhý,
fugu. slojí
z jiné strany,
rozpustil a pehnal,
bu
m
Dwe hrudy
kowaje.
u uýhni
celistwé a železo:
že oheij náhodný, jenž lesiny
na horách neb dolích ztráwiw požárem, ziihel žíly
kowowé,
swllo
a na
ústím rozvvaliny kterés wylinul,
bu
že splákna zemi potok wyryl je;
nyní
w
rozmanité wzory tekuté
sléwá kow, a nejprwé swé nástroje,
polom díla z ného robi emeslná, litá. kowaná Potom jiný rod s wysokých hor sausedských, kde sídlem sstaupil na rowinu wedlé powahy i
b\l,
;
sprawedliwí muži býti zdáli pilní
prawé boží
jeho
z
cti
a
twor widomých
wcí tch, poklad uí
se,
poznání ;
i
nemén
jež ])okoje a zwolnosti
zachowati
lowka.
Nedlauho se krajem berau líbezným,
od stan jde zástup hladkých žen, drahým kamením a strojem svvéwolným
ai! tu
zdobných. prowozují
K zwuným harfám sladce zpwy, plesem kráejíc.
Zoili je mužowé,
a jakkoli
wážní, tkali swých
bezuzdn, Wiu.sc.
a
w
oí
nechali
prwních lékách milosti
každv milowal
a
milenku
milostné
333 obral swau
satk
a tudíž
;
wdkyne,
milostných, až wyšla lásky
hwzda
Tu
weerni.
píleno
ohnein žádosli
jsauce rozpáleni, zažhau pochodni swatební, a
manželských
Polela, co
satk
boha, ponejprwé wzýwají.
Ples a
hudba po stáních
Diwadlo
se lozléhá.
lak blažené, a milostné
hriky neztracené ješt mladosti, wénce, kwítí, zpew a hudba pielíbá
Adamowo
waln
srdce
podjaly,
kterýž, jak jest lidské sklonnost pírody,
brzo prilna k radosti, tak zwolal, ka: Swétlo
oí mých
kníže Angelský
!
ó blahoslawcný
!
mnohem
lepši
i
dn
loto widéní, a wíce klidných slibujC)
než
dw
;
ale
ach,
;
ta
muky hroznjší
nenáwist a smrt a wyrážela
pedešlá
ta
jest
úel
zde swých
wšechnch dosahati píroda. Jemuž takto Michal Nesu o cen
zdá se
:
wcí
z
a
rozkoše,
srownáwati
zdají,
twau se powahau
s
an
k lepšímu
jsi
stwoen cíli, swalý, istý, nadaný božským obrazem Ty stany rozkošné, !
jež
w
jsi
widl, byly stany mrzkosti,
wrahem umní,
nichžto bydlí toho rod, jenž
bratra swého.
emesel
a
jakáž oslazují žiwot, pilni jsau wynálezci dwtipní
;
než, na Boha,
od jehožto ducha wšechen pochází dwtip, nemyslí, a neuznávvají Jednak pknau zstawí jeho.
darw
rodinu.
Ten,
jejž jsi
widl, zástup žeu
krásný, byly dcery jich
šwarné,
:
co
hladké, ozdobné,
bohyn
a
domácích
byl
!
338 prázdné
na ktcrvcli se zakládá
ctností,
cest a cliwáia ženy ncjwybornojší.
K
clilipnoslcm a chutí wiliiých zbuzoní
jsauce wycliowánr, zpywv, picsv,
stroj,
kiewely a rozpustilé wzlilédání
Tom
oblibují tolika.
niuzowé
stídmí (syn Božích jme jim zjednala pobožnost) swé
mrzce
sláwy,
a
!
bezbožnicím ztepilým
niemný smích
za
a celé odstaui)í
cli
w
plynau
Jemu radosti
takto
O
:
plauli
rozkoších
jehož swétem
slz
luzné zabylstwo;
a
te, by brzo
tak
wolnji,
wedau chechtání,
a
swét brzy opláe
!
Adam, krátké zbawen
mužm
hanba, béda
jsa
tm,
pí'kn nastaupiuše prawosli
že, tak
kiwau
eestu, na
se náiile schýlili,
nebo w polowici dráhy ustali Tedy týž jest každé bídy lowcí
pramen
Od mu
od ženy
:
zženilé
se
muž
wždvcky poíná
poíná se radji! Jsauce wysšim obdaeni rozumem, lépe nastaupili na swé mli by místo. Ty whak wiziž jiné diwadlo di
!
rozmailosti,
Angel,
!
Pohlédne, a widí rozproslicný kraj
walný
ped
lidná
msta
sebau, wsi, role, ddiny, s
wYsokými
;
zakrnlé,
lítau
zbrojný zástup twánosti
wojnau
iirozící
hnát náramných mysli. ást se w bráni obry
jiná
po
popnné rznu neb
prázdno
:
a
;
odwážné
cwií,
opt ást
lícbce zabodá, \v
pchoty
plucích,
wžemi
branami a
šikowaných wojensky i
jízdy
;
anito
žene tamto wýbor za koiist
:
;
339 skotu
tiché
krisnych býkíi, jnlowic
stiido,
krásnýcli
tuné
s
owce
lauky,
wlnonosný Lraw,
beíoími jehaty,
s
pastéowé prolili s žiwotem. Na pokik se strhne bitwa wražediná ledvva
:
se pcukrutnau wzleklostí plukowé Kde ncdáwno se popásal dobytek, tu leží pole hromadné
stírají
!
branénii a nirtwolami posílané,
krwawé
Jiní
a zpustlé.
slelbau iní obleženci
žebíky,
útok na pewnosl
sniélý
vval niecí k obrané
s
hrot a kamení a síru ohniwau.
Na obau krwo
stranách
tu
prolití,
widé
pi-ehrozné
iny obrowské.
a
Jinde oberlaní méstskych we branách
w radu
hlasatelé zástup
vvolají.
Sediwí a wážní shromažují se
bojowniky
starci s
baue
ale
;
mluwí eníci
wznikají, až posléze
lovvék, dstojné a niaudré powahy,
w
wéku, wstana n)noho
sti-edníu)
enuje
o práwu a kiiwdé, wíc, pokoji,
o náboženstvví a saudu nejwysšírn.
Urauhá ba
i
le z
se
jemu ninožstwí weškero,
na
násilnau
ruku wztáhlo by,
že oblak ukryl jej a wychwálil
dawu newidédln.
Tak
se branná luoc,
bezprawí a nátisk po wsí rozmáhá
kam se utéci. w slzách, takto bolestné k wdci swéniu naíká:
krajin, a není
Adam,
celý
obrátiw se Jací
tito
neíidé
!
olrokowé smrti! zabíjejí lid, a
onoho, jenž
ó již
jací to
tak nelidsky
tisíckrát ten hrícli
bí"alra zabil,
páchají.
;
;
330 wražda bratí nad bratrv,
Ncnílií lu lidí
nad lidmi
le
jenžto,
Kdož
!
dobrý
wsiak ten
o málo by zhynul pro sprawedlnost
Tot
plod
w
nnižlo, jak
zlým se slauilo.
s
?
spojeného manželsiwa,
zle
prawí Michal,
dobré
niui,
že nebe wychwátilo jej,
jsi
znamenal,
Dw
odporné
weci, kteréž jestli swede bláznowstwí,
plody na
tele
wywodí.
Ten
vvzatých
muž
síla toliko ta
i
mysli potworné
i
obr, na slowo poátek! Neb w ony dny
lile
!
jest
se stane podiweni,
rekowstwím
nazýwána bude
ctností hrdinskau
i
w
;
boji získati,
podmaniti národy, a koisti,
nalaupené
domw
s
mnohým krwe stupnm
nanésti, to
bude sláwy
lidské
;
za triumfu est, a lidu
ochránce
boh
a co
powst
se
boha, neboli
a
morem národ. slawná získá na zemi
hodno powsti,
zkryje mlení. z tebe, jenžto
práw
nejvvyšsíiu
bude dláno jméno wítézc,
syna, jimžby slauti radji
bylo záhubci a
Tak
prolitím,
to
hluboké
sedmý jest plném úhony
!Ncž toho, \v
swt
jsa jeden, proto
nenáwidný,
proto tak byl wrahy osutý, že
sprawedliwým o
Bohu
a
saudu prawdu nemilau
;
w wonném oblaku
toho, jakos widl, pojal
sml
býti sám, a kázati
Swrchowaný hebci rychlými
aby, prost jsa smrti, mezi spasenci
kráel
s
Takowát
Bohem w ctnosti
spatil úhony,
ai,
kraji blahoslawcnstwi.
mzda.
Bys pak
pohlédni a wiz.
i
trest
!
3.1 f
Pohlede!
iet
zmnnau
a spatil cele
weci twáruost ustalo
mdné
wojny hrdlo
;
hry, sprymy, weselosl,
;
besedy a plesy wšudy panují; satky, smilstwo, cizok)žstwa, únosy, jak
kde na potkání Lada wábihi
potom od kwas
:
se rojí k r/.nicem.
Posléz mezi ne kmet pijde welcbný, wyjewiije nad jich skutky nelibost
swedí proti cestám jich: asto w schzky pichází, a nalezna welikau, a
radowánky, žehrá, káže pokání
duším u wezení k saudu schovaným
Než darmo
brzkému.
jest
i
!
pestane
kárali a umkne od nich stany swé. Potom raubaw stromy rostlé na horách, pone zdéláwati koráb ohromné welkosti, a loktem dél si wýs i
wymi,
i
a oklejuje wiikol klím
w boku dwée nabraw zásobí
i
zázrak diwn v
pi-ijde
z ptactwa,
!
lid
zw,
i
;
pokrmu
posiawí, a
a ai
ad
w
howad wšech,
i
uritém hmyzu drobného
sedmero neb dwé, a posléz kmet a tvry ženy jich.
a tí
jeho synowé
Uzawel
je Hospodin.
wítr polední, a
wana
široko,
sžene
;
husté
s
;
zemi.
kídly ernými páry k posile
a
wisí jako
nebe
píwalem, a
powslane
mrak vvešken pod nebem
hory mhlu
wykuují -
I
tmawý strop
mrano
lije
;
již se lije
Wydwižen
jsa,
koráb bezpené, a
zplýwá na wodé
elem rohatým
protírá a kolébá se po wlnách.
Každé
déš
se, až neznáti
lidu sídlo zchwátí
potopa;
;
333 wScck?. sláwa jich a pýcha hluboko
pohížena jest, a moe niocm se kryje ncobmezeným. Kde nedáwnu
w
skwostných kralowaKi bujnost palácích,
wau
Z hdské
polworv.
rodiny, tak welmi zmnožené,
zbytek celý
Jak
te moské
a hnízdí se
úzkém plyne korábu.
\v
tehdáž bolestil, ó Adame,
jsi
wida rodu swého, ach, tak žalostnau
zhaubul Tebe píwal
píwal
tebe slz
jiný,
uchwátil, a sklonil ku zemi,
od Angela wzdwižen laskawé,
až, jsa
a
mohl,
mdlý, se udrželi na nohau,
ped
jak kdy otec želí dítek
rázem zhubených,
sebau
Angelu
a ledwas
takto swéiio srdce úzkost wyprawil
:
Strastné diwadlo! ó kéž jsem ncwidél,
mlo
co se
žil
w ase budaucím
díti
nesa toliko
wlastni zlého
swiij
bych sastnji
ml
co
jenž jest
a losu s
^yní pak
nésti,
wkm
i
;
díl,
každý den
ono
zlé,
udíleno zdálenym,
padá na mne, an
jscui,
než se ziodila,
díw nežli jest, že hýli má, myšlénka mne trápí. Nechtjž wdti widl
strast,
lowk stáli
ped asem,
žádný
muže
býti,
swým,
u wyobiazení jako bolest trudnau již,
!
w
a
bude
wscm
Ale weta po
z
powodn
lowka
jeSl :
se wyweli,
hlad a uauze brzy dotráwi,
bludných pustém na moi. ažby
snáieli
jislol
jenž by se stáhl,
malý tcli, kdo
poet
jist
kterémužto newyhne
pedwdním
není
co jemu se
má, neb dítkám jeho; zlého
násilí
a
wojna pestaly
1
daulal jsem,
33.3
owšem powcdc
na zemi, že lép se
mír
;
pokoj swatý wencem blahých
a
dn
lidskau zkrásí rodinu: než, nastojte,
zklamán jsem
odkudž to?
mu
Dí
Wdce :
rod?
nedáwno
Lidé, klerés
rozkoších a chlipn stkwostnosli,
muži wzatí na slowo
byli oni
w inech rckowných prawé
ale
nebc:iký!
pojdeliž lu lidský
i
Michal
w
spatil
wím, že pokoj zhubuje,
i
!
moí.
jako wojna
smclýcli wýprawách;
i
Proliwše
ctnosti prázdní.
mnoho krwe, mnoho kraj zhubiwše lidu podmaowáním, a dosáhše slawných tudy jmen
a
hojné koisti,
pilnau k zwli, rozkoši k lakot
zpupná pych za
dn
prázdnení,
a
swéwole
wilnosti, až
a
wraždu zbudí
a
pokoje.
I
z
pálclslwí,
sami otroci
podrobení bojem, swatau zlratiwše
swobodu, Boží
w
;
ctnost
i
odkawad
a
báze
potratí
jich zbožnost
pokrytá
tuhých bitwách nedosáhne pomoci
proti jejich
útoníkm.
A
ustydne
tak
wraucnost; peliwí
bezpený
žiwot wedli
a
jen,
kterak by
rozkošný,
swétu dadí se a rozpustilostem, na tom,
w
em
jim zpupný wítéz pozuolí,
Wždy
dosti majíce.
wíc, než s
potebu,
wydá zem, pro zkušení stídmosti Tak se wšickni zkazí, wšickni pohorší, stídmost, sprawedlnost, a prawda s wrnoslí Jen jeden lowk wyjmnlým zmizejí !
!
bude od zkázy, syn swlla jediný w twawém wku dobrý proti píkladm, ;
]iroti
wábení
])ohržck
ni
a
zwyku, nedbaje
potopy
ni
násilí;
:I34 len
se bliulnVcIi warowali cesí,
l^y
jif^íj
napomene, postawí jim
ped
oei
bezpeeustwí, plnau úlechy
plnaii
dráhu
clnosti
eká
zwstuje
;
jim, jaký
hne\r
nekajících; ale wráti se
posmchem. ISez Bh, Tvidaiící lo, muž len sprawedhwý mezi žiwými,
s
mu
káže
diwnau archu
lu
abv znikl
(jak jsi zooil),
s
že jest
stawi-íi,
domem sw^m
wšeobecné suia loho záhubv.
Ledwa
zwíaly
s
hdem od
o
zkázy
wvíiatým se do korábu zabere;
prduchowó
olewrau se
nebeští
pojednau a bude pííwal na zemi, we dne w noci wiecky drahné propasti, protrženy budau studnice, a uzdmau jezero, že z hrá/í jekem wyslaupi; ;
nad wVsokost hor se wznese potopa.
Tehdáž
i
ta
hora rajská mocí wln
wywrácena bude: z shné odranau zelenosti síKi praudu zachwátí do hlubiny moské. slalinný a holý
ostrow, telat
Tam
se
wkoení,
budauc napolom
moských
lože wýslunné,
zwuná wodních pták šk eením. Wéz, že swalým není žádné u lU)ha
skála,
místo, lidé
le
je
prauym sami poswélí
obcowáním.
ale wiz,
iNyní
co se polom dále pihodili má.
Pohledl,
a
u/.el koi'áb zplVwali
na wodách se stawících.
mrana
I
za()udí
plnoní, a suchým dchcm swraští twánost powodn, co staeny, ano zatím slunce okem horaucím na hladinu patí širokau a mok pije
wítr
chladný ží/.niw.
Tak opadá
:
335
moe
zlehka
do
wytlmuté,
umvká
lilubiny
powlownvm
a
odtokem
se
;
zawíny jsau nyní wšecky studnice propasti
prduchowé
i
Nezplýwá
nebeští.
archy wíce, alebrž
již
na wysoké hory wrchu wáznauci,
zdá se odpoíwaii
hbet,
dohýwají bystré,
moe
;
s
hory
a
hhiné praudy w
srážejí se
Wyletuje nyní
z
wod
z
W}sosti
jicližto
utíkající
tokem bauliwým. archy krkawec,
za ním holubice, posel jistjší,
wypuštná dwakrát wtwe
hledali
zem, kdeby
stanula
zelené, neb
noha
její
nese
w
wrátiwši se
;,
podruhé,
ústech oliwowý
list.
wyjde se wšíni oborem,
k nebi rukau swých
inním
I
Tehdy staec
swrchek zemé.
i
a
oí
oschl z
korábu
podwiline s
nábožným
uzí nad hlawau oblak rosný, na oblaku slinými duhu stkwauci barwami, to rozkošné s Bohem pokoje a smlauny znamení! Adamowo srdce, smutné nedáwno, zaplesá, a zjewí on tak radost swau díkiA
i
;
Ó, jenž pílomniti umíš budaucuost, Nyní poínám uiteli božský !
znowu
jsa tímto
jist
žili,
posledním, že
bude
žiw,
mén
želím
i
zhlazeného
;
lowk
s
jeho sím.
widním
zwí
vvšelikau
Tedy
již
swta syn bezbožných jeden wíc mne tší muž,
jenž tak dokonalým, jenž tak sprawedlným
shledán Tvywodili
mimo
jest, že
swt,
sebe.
nowý
a pustí
z
nho
wcšken
ráí
Bh
hnw
Jaký wšak jest oblauk ten
33(5
oboí
roztriicný na ncl)i, co
Boha ukojeného? i zýpona jcsl to kwlná, stahující plynulau toho dciowi-ho mraku obrubu,
bv se Dí
opt strhaw zemi nezábl? mu Archangel: Twé zdání
woln hnowu swniu Ilospoditi
a
!
stworil, lituje
uida zemi
josi
lowka
nedáwno, že il bolest
w
srdci
swém,
býti plnau násilí,
tlo wšciiké
z cesty
chýlili se
prawé
pítrž uiní
:
jednak, to kdy zhyne, milost u nebo
najde sprawcdlný, znikne rodina;
i
z
záhuby
snilauwu uiní,
potopy že wicc k nebude,
lidská
a
zem
zkažení
swých more hrází urených
swta déi nbrž uwcda
ncwystaupí, nezalije s
žiwoichv jeho
;
oblak na nebe, swau duhu rozproste na
nm
krásna u, aby
pamelliw byl sndauwy oselí a žen, a
s
lowk té,
wediem
zhledná
že den
a
ji,
noc,
siwý niráz
budau trwali w swé stíd úslawné, dokud zem nebe, ohnm zislné, i
ncstanau se
nowým
sídlem sprawedhiých.
;
:i:r.
Zpow dwanáctý. Michal ivyp7^awnje
zuamend
sím
že/ij/,
od
drile
potopí/
mající potíti
sirc/n
hlawn
irttUní syna Božího, smrt jdio, z mrtwijch irzstaapoií, a staw Cír/avc až
poslední.
k Ewé. reije
s
;
wstáíii,
Opisuje na.
Adamem. Pluk Chcruhíav
Adama
i
Eivu
se blili s z relje.
meem
iv
swt
náljlí
a poelawšc
wVpravva
w poledne
Angel mezi zhlazenvm
a
:
lak tu
\vzkiiiieD}ni
swieni zpoinul, bv na se lázati iiiM snad Adam, Potom s sladkým pííslnpem jme se obnowiii takto ir.luwu swau :
VVidls, an se poal, an se skonal swt,
powstal
lowk
jako
z
kmenu druhého.
Ješt mnoho zb^wá, a twé, zdá mi oko umdléwá: jest owšem tíhota
smyslm
lidským,
Protož dále
wri božské
se,
poznali.
tob ústn wyprawím,
jedno náležit pozoruj a slyš. Nowý lidu národ, pokud, malý jsa ješt, písnost saudu mvsli,
bude
w
bázni Boží,
:
plamenným.;
za poivodcm prozctfdlnosti.
Jako pocestný, ac kwapná, odpoine
a jde jíti
Postawení hywše na
dídin, widí ráj naplnný hrozliuými tnárnostmi, ruky sobi jdem
nchc
do druhého píští Jeho na sautl
Adam potšený sstupujc s hory s Michalem Ewa sladkými sny uspokojená, hotowa jest
Michal irywedr
co
wylilúilri,
hadowi.
w erstué zachouá ctn a sprawedln
žiw a rozmnoží se pok-hku, 22
;
33<^ pole cIMajc a bera úrody hojné, wíno, obilí, a zaasté
skot nebo braw sw^ch býka, owci aneb kuzlc, s štdrém mstu obeliijc z
bnutím a obsUibanii swalými,
bude dny swé w ncpolupné
pebýwali drahný cas
tráwiii a
khdn, wedlé
otc
radosti
pokolení, pod zpráwau
lowek
swych, až
jeden powstane,
srdce zpupného a chwály zádaucí
peknau rownosli
a sfaweni
bratrským
nejsa spokojen,
moc sob nad
swými oswojí
panslwí nehodné,
a
swaté swornosli a
wýhost dá; ale lid,
i
a
bratry
práwm pírody
bude
ne zwe,
lowiti,
rukau násilnau
lstí,
i
zpéí wjíii w jeho porobu. Lowcem bude silným ped Hospodinem kdo
se
nazýwán, že nebes Pánu na wzdory Boží swéta wlódu Slovva
sob
buiem, sám
osobí.
jiné winili
bude z buistwí. Ten s druh zástupem, piwinutých rownau k nmu žádostí pod ním, nebo s ním, wlády tyranné,
bu
a w poli na západ crnau najde jámu, kde se žiwice prýští welá z podzemí, úst pekelných.
wyjde
Z
té
z
Edenu
a z cihel usmyslí
msto
nádherné
si
wrch by nebe dosáhal, sob jméno, aby, kdy
a
bez ohledu, dohráli
newidn
i
zdlati
se rozptýlí
po wší zemi, nezhynula kterýž
slawéli
a ^vži, jejížto
pamt zlá.
jich,
Než 15h,
lidská prochází
olowka, widM msto
obydlí, a zhlíží skutky .sslaupil
na zemi, by
jich,
3:r:}
prwé
ne/,
nebeské
;
wvž by
jich
a
potup
ku
jvcltuMa
vv('/o
maniosii
wloiiw na jazyky ducha zmtení, zhubil níluwu niatorskau, a místo ní
nezhodný
nasel
s!o\v
hlahol nc/náiiiv(Mi.
Na rychlost pak znikne štbet ohawnv mezi
slawiteli
každý
:
iilasit
kií, nerozumí jeden druhÓDui ochraptwse posléz, jako posmchem :
odmnným,
se jítili a wztknii;
byll welký w nebi smích dolu
;
uslyšen jest hluk,
díwání
a
widína
a
smska takowý byl konec staucní smšného a nazwáno je zmtením. iNacež Adam s nelibostí otcon-skau Zloeený syn jenž tak cc wvpíná :
:
!
nad
bratry, uchwacuje
s\vé>
wládu od Boha.
w
ruce naše dáni
podal
Bh,
a
wyzwali a !
'Sex
wží i
to
zwr
a
pták
práwo nám
lowka
zastaí\'i\v
lidi
od
lidí
tento wýtržník
pychem lovvka
Boha snmé!)o
i
obehnali chce.
jaké wzhiiru
pro sebe aby
chtl
na tom dost, že
trápí násilným,
Bídník
nébrž
;
to,
býti wolnými.
nemá
jsaii,
nad olosvkcm
neuinil pánem
sob jméno
nedanau
Jen ryba,
wczme
pt>krtnv,
pro ten zásluj) šálený,
w tenkém nad
oblaky powtíí
neuchí"adly hrubé jejich uíro!)y, z
nedostatku ne lak chleba, jako dchu
Wece
Michal
:
Práw
jenž staw lidu klidný
zmatek, usiluje
mu
w
lowka,
klneš
taký uwalil
tu spanilau
ducha stránku, zwolnost, mocí
Jednak wz, že pádem
zašla
odníii.
prwotným
?
340 zwolnoót prawdiwá, jež
wždy
nemá
jest
s
prawým rozumem
a dílné od nOho Když rozum w loweku
pospolu,
bytosti.
pozastíní se, neb slyšen nebýwá, tudíž
wásn
urputné
a žádosti
nezi'izené wládu jeho uchwátí,
dadauc loweka, až potud zwolnólio,
w mrzkau porobu. A tudíž, že on sám w sob nad rozumem wolnym iicljodnjeli nechá panowati
pán
saudu, wydá piíkoí
násilnýeh
jeho zewnitrní
i
Tyranúw
zvvolnost.
newymluuí od ctnosti
Hospodin,
uiocí,
w
sprawedliwý
tyiana. (jenž
potebí
jest I
asem
rozum
;
než to
tak
jest) se
uchýlí
národowé, že ne kriwda, alebrž sprawedlnost
odejme
a
klatba jakás
zewnitrní jich swobodu,
jitn
Bu
wnilní ztratiwším. slawitele
osudná
tob píkladem
korábu syn newážný,
kterýžto, že otce
swého
,
potupil,
tžkau nese klatbu, buda sluhau sluli, Tak druhý swt on s rodem neprawým. i
pjde jako prwní wždycky od zlého w horší, až je, unawen jsa bezprawím jejich
Hospodin, swé božské pozbawí
pítomnosti, od nich swaté oci swé odwrátíj a
zstawiw
porušeným cestám,
je wlaslním jich
zwláštní wywolí
nhož bv wzýwán byl: národ od wrného pošlý lowka, z té strany Eulratu, w zemi modláslwi, zrozen bude. O že lidé (k wíeli ?) národ sobe, od
ješt
za toho, jenž
otce žiwota,
bv
í«c
w
tu
znikl potopy,
spodnau ohawnosl,
uklánli dílu rukau swych,
!
31f diowu, kameni, co Bohu žiwému
Jeho
domu
z
!
Bh
ráí swrchowaný
ale
píbuztiosli od ukydaných
boli powolali we snách do zem, jemu ukáže, a vv národ jej
klerauž
uiniti welký, požehnaje mu, že skrz jeho síine hojné na n.šeckv
prouáiody splyne blahoslawcnstwí. iNemešká,
we
zemé,
Widím
jej,
a
jde,
i
newí do jaké
lomu, kdo ho powolal. nenižeíi) jak
(ly
bohy, prátely,
Ury Kaldejské,
a
duwrné
swau opauilí,
a wlast
Haranw brod prwodem
pres
staupá: za ním dlaultým tíhne
skot
braw
i
chudý
a
;
i
eled mnohá
newyiel
:
wsak Bohu, jenž ho do
cizí
zem, swéiú wšecko zboží swé. jest w Kanaan, již stan swj rozbíjí
wybídl Již
u Sichem a Mereh, rowni sausedské. Tamto jemu \v dar jeho semeni shbem Hospodin dá zemi weškeru od Hemalu z plnoci až k poledni i
:
(zowu wéci posud neznámé)
paušti,
od llermonu wzchodnílio až na západ k
moi
moe Wreh býti
;
vvelkému
;
Ilcrmon hora
tu
obé
VVidiš
lan)to.
ped
behu má Karmél nazýwán eka ta,
len na
Jordán, dwaupramenná
prawá meze wýchodní drahné Semír wnuci jeho. bedlivvé
:
že
jest;
i
:
pohoí
to
lam se rozhostí
Ta wšak slowa rozwažuj wšechném zemé eledem
požehnání wzroste w jehu semeni himi;
jest,
sebau.
pak
to jest ten
kterýž hlawu tudíž jasnji
welký
pote zlému jej
tob
spasitel,
hadovvi
wvjewím.
;
343 iNizclinnný otce ten, jeji
ase
hudauciui
\v
budau \ví'rn\ni Abramero, svna zslawí a wniika po svnu, w sláw, niaudrosli a wire rnwnóho zwáli
Wnuk
sob.
syo
WYJde
nkdy
sstauj)í,
eka
^íl
padá w
po
w
len se dwanácii
Kanaan
z
ai
:
Kgypt
oborem
do zcmí>
a
Smiieí
zwaiié.
ji
tamto sedmi prameny
!
moe.
Aby
w
bydlel
zemi
tc'
powolá bo luadií svi
liostinu,
easu drahoty
syn, jen^ui skutkowé
;
w králowslwí
wzácní druhé dadí místo
Tam ume, zstawiw w národ zroste welik). Rozmnoženi jsauce, budau nowému Faraonow.
polorastwo, jež
podezelí
králi,
kteiýžlo, že se
zmohli pislhowanci, jich zrosiání
pekážeje nehoslinsky, otroky z liostí udlá a zbije syny jich noworozené Mjjžís
až brati dua, jích
;
wvproslí ten
sláni,
j)auta, s
jme
Aron, jsauce od IJoha
jest a
koiMstí a
by rozlomiw
lid,
zem
sláwau do
nawrátil se slíbené.
Než prwé len
ukrutník, an I>oha jejich neuzná,
posl jeho bude
aniž
musí zázraky býti
a
pinucen
ol)ráti se
:
slyšeli,
saudy hroznými
w krew newycezenau
ekám bude
ncjprwé}
žáby, štnice a hnusné žížaly
jeho dfím
wsccku zemi
i
morem pome tle
prýštící se
wcd
i
jej
krupobití s
i
s
dobytek, a
nai)Iní;
po celém
nešlowicemi
wešken jeho raní
hímáním
a
lid
snií.oný
krupobitím oheh strhá oblohu
;
!
3 43 Égyplskau
u sprJí
bauMiwún
a
šiji,
strom
dol
pi-íwalcni
zpcráží, co uuliwálí, bylinu: co zúslane,
i
zzée mrano kobylek
tma ukryje
;
wsecky koniny, Ima makalcdln;i, za
dni
lil
posléz, jednau plnocí,
a
;
w
wiecko
celé zemi
prworozené
krutým padne pobitím. ranami ten
desíti jsa
poddá
Obmkí
cizozemce propusti.
a
se,
Tak zkrocený iíný drak,
asto jebo urputné srdce, ale wždy se ledu podobá, kterýž jilma we dne, tvvrdnc taužtíji
w
se
kdy ]>ropušténý
noci, až,
bude
wojskem more
zástup, s
ale jim dá
jíti
a
wvprošténci swými
že
nimi
s
lak posluiuu
;
bebu
swým swatým propjí, sám w swém bude Angelu, a slaupu
pedciiázcti bude, we dne
w
noci
zatwrzclým
zastíní je
celau noc
;
:
ped
w
oblaku,
králem,
bude
i
je
než piblížili se
bdní ranníma.
zbrání jemu tma, až k
Tehdy
z
Bh
a
wrahy pomate,
kola
woz
oblaku a slaupu pohlédne
an
jich,
Mojžíš znowu na
wztáhne
obniwém
slaupu obniwém, a powcda
\v
stíhajícím cesty jich stihat'
nedojde.
Bh
w oblaku
jenž je
lu'd,
;
pokud on
boli Mojžíiowy,
Diwné moci
jej
na lewo
i
na wzor krištalowé zdi
s
zbili
jako po suše,
odstaupiwši na prawo
bude
boniíi
a
z
a
roztíští
jeho rozkazu
more swau mohútnau
moe,
holi powolné,
srazí se a šiky jejich j)rikwaí
Wywolený zástup bude bezpené
344 do Kauaan se
brali
cestau ncrownau,
od
puui,
breliu, skiz,
by wejda iiepobídl
Kanaanit k odporu^ a nczbehlý w boji sám snad stracheui do Kgypta
se
newrátil a newywolil radji
sob porobu
a
Sladsí ctnyin
i
le
iiwot neslanný.
nectnýin žiwot
jich zápaluiwá
bc/.
bojo,
pudí zaufalosl.
INemá býti bez zisku jich nicšLání
dlauhé na paušti
zpráwu založí
luf
;
obccnau a zwolí saudce wznešené z
pokolení dwanácli, by ídili
Bh
zástup podlé zákona.
hory (tás se bude siwý
pod nohama Pán) blýskániin a uloží jim
s
s
Sinai
její
wrch
walným
hííiiiáníin,
zwukem trauby IepÍLÍm
zákon: z ástky obecná
stáno wící práwa, z ástky swalému
pi obtech ádu wvuující. Wše to jedno stín a obraz onoho bude semene, jež hada polewši wykaupení zjedná rodu lidskému. Wiak, že smrtedlnému uchu hrozny
Pán
hlas,
i
žádá
by wúli
lid,
jeho Mojžíš zwestowal, strachu
jej.
I
a
pozbawil
swolí k jejich žádosti,
dobe wdomy,
že k
Bohu pístupu
není bez prostedlnika, a
wezme
jcbt
mu
na sebe ten
úad
ponkud dslojný,
podobenstwí prostedlnika wéiiího,
\v
kteréhož on predpowí,
a
proroci
opwati budau w asy Tehdy, kdy se ád a práwo upewní, potomní.
s
takým zalíbením wzhlédne Hospodin
na
lid,
rtúie
jeho šetící, že
swj
mezi nimi slawi ráí pibyl ck.
345 smrtedlníkv pobude.
INojsvvelojií s
Udlá L
wedlé jeho pedpisu,
se,
cedru, zlatem obložená swatyne,
bude
truhla
w
snilauwy jeho
a
ní,
w
swdeetwí
truhle
surchu slkwaucí ze
;
slitownice stane
Cherubín jasných
zastrau
ji.
jako
hwzdv
nebeské,
lípvtícíh
hoe
bude \ve
se,
d^wii
noci
je
sedm
ohe
blyskawý,
budau po taženích do
An<jel
Abramu
—
jeho.
w
brát" se
Posléz uwede zaslíbené
a
lamp, a stane nad stánkem
oblak,
krom, kdy
zlata
kídla w/.tažená
:
i
sujtli.
zem
semeni
Nelze wyprawiti ostatku,
jaké swedau bilwv, kolik porazí
král, jaká podrobí
si
králowstwí,
aneb, kterak slunce, u prosted nebe, stane za den cely, nemeškaje nce
w
bhu
powinném, an clowk rozkáže
Staniž slunce
msíc
\v
Ajalonu, nízkém údolí,
\v
wrah
dokudž nepote swých Takto jme wnuk míli
má
:
Gabaon, a zastaw se
i
s
z
Israel.
Abran)a, syn Isákuw,
weškeiym swým potomstweu),
jemuž wvdobvti bude Kanaan. O Dí mu, pejaw Adam
e:
nebeský, mých mrákot oswtiteli Milés nad míru to
wci
zwlášt co se Abrama lýka jeho! cítím
olewíny
ai,
že
a
^vyslanec I
wvjewil,
sen)ene
oi mé
jsau, a srdce okívvá,
ustrašené pomyšlením, jakýby lidské rodiny. osud ekal mne Widím onen den, den jeho weliký, w nmž se požehnání wšeclinm dostane i
národm.
O
lásko nczaslaužená
!
3 45 ode mne, jenž ncprawého wedni na neprawé cest žádostior jsem bvl
pro
Jednak nepocliopuji, lidu, s
klerým
bydlit* ráoí
rozliný a mnohý zákon Mnohjr'
zákon
jaké obcowání
Jemuž
mnohé Bohu
Hospodin na zemi,
uloží.
znamená;
liríchv
híšníky
s
takto Michal
:
?
Bude jist hích
mezi nimi, jelikož jsau potomci twoji
tento jest wšak zetel zákona,
;
by jim na
dwod
byl nepiawosti jich,
nebo zákon hícha k zpaue popauzí. Widauce, an zákon winu odkrvti sice
muž, ne wšak
odstraniti
i
ji,
domyslí se býti toho potebí,
by
místo stinných ocišowání
se,
obtí
a
krwe býk,
wylila
dražší ktcrás krew, a trpl newinný za winné, a
lowk w
sprawedliwosii
jemu skrze wíru pitené, našel milost yiied Bohem, a swého swdomí, jež ukojiti zákonným nemohl rádom, aniž cele plnili také,
klid
zákon mrawný, mimo jehož plnní není žiwota.
Tak zákon wvjewí
nestatenost swau, oddal
smlauw
od podob
a
;
dán tím ohlcdeni,
jsa
by, kdy plnost pijde
asu,
lepší je
zpsobné a dosplé prawd, od tla
stínu k
k duchu; od ústawy písných zákonu k swobodnému wzelí hojné milosti
od služebné bázn k synowské, práwa k skutkm wiry.
Bohu
a
skulkii
Protož, jakkoli
milý, Mojžíš, jsa jen zákona
služebníkem, nedowcdc do Kanaan lidu zwolcného,
;
od
nébrž Josue
3J3 u |jolianu Jcžíicm,
naz}\van}'
nesa jme
i
úad
prostrcdlníka,
potow hada nepálelskóho po dlauluMu w té swta panšti blauzcní oIo\ví'ka w ráj míru uný uwode bezpeno. I zalím pak w tom Kanaané zemském štípen} lid dlauho nobude; šastný, le kdy hiícliowé se ro/inoliau kter}ž,
w národu
a zruší
pokoj obecný,
lioha dráždíce, bv wydal
w ruce
jej
nepátelské, od nichž, kdy se obrátí na pokání, wycliwátí ho zaastó.
Saudci zprávvu jeho, polom králowé
powcdau z Lech druhému, jenž slowúmym bude pro zbožnost a iny mohutné, :
se stane utwrzený piísaliau,
slib
královvská že berla jeho potrwá
na
wky;
wšecka swalá proiocfwí
a
shodným hlasem (lolé jméno toho ono ženy
sím
Dawida
zawznejí, že z
krále) pojde syn,
iiredpowedéné
tob: swéta spasitel Abramu králm pedohlášený, a poslední z král, jehož kralowání nebude i
Prwé
konce.
poslaupnost,
ale
welká nastane
jeho syn
a
weleslawný maudroslí truhlu Páné,
w
spanilém
Po
nm
a
w
Boha
híchem i
ad
a jiní
umístí.
i
:
zemi,
tak unáhlí
msto
swatau skíni swau
swaté zstawí
a
wydá na
i
zlí
ohawná
jich
híchowé,
sjiojení,
jich, že je
chrám
chrám
dílem budau dobí, dílem
niodloslužebnost lidu
nástupník,
stáních dotud chodící,
stkwoslném
králoué, zlých wtší
s
a
bohatslwím,
a
jich,
náiní
lauj^ež
;
3J8 lomu
iiK-slu
Avidl
\v
Tam pak
zpupnóinu, cos nedáwnu
zmalku, Babylonem zwanéiim.
w
jich
nechá scdmdesal:
zajeti let
odtud wywede,
je
pamelliw
jsa
na smilowání a smlauwu, klcrauii b\l
písáhi Dawidu, ze bude tínati
po wšecky dny nebeské. z
Babylonu
wle
z
naklonných od Boha,
opt
dm, as
Boží
pobudaUj až
w
zdlawsc
a
drabny w skrownosli bobalstwí
lidnosti a
bauemi.
rrostše, nowýnii se zlraudí
Prwní
w knžstwu
ale
zniknau newole
inczi muži, jižto,
Bohu
mír by zachowati
mli
sám
i
Pán chrám
wrálí se
I
král, pánuvv sw^cb,
slaužíce,
nejwíce
jich
ptka
;
poruší.
Posléz, nemajíce zlilcdu na svna
Dawidowa, berlu sami uchwátí, jež se cizozemci
ruce dostane,
\v
aby, kdy se zrodí,
prawý práwa
pomazaný
neml swho
král
Mesiáš.
Jednak narození jeho zwsftijc
hwzda neobyejná, mudrce wýchodní,
w
i
již
pedejde piijdauce
místo, kde to božské
obtují jemu mirrhu.
O
uslyšícc
nejnluwni-,
tom míst Anyel welcbný
prostým pnstém,
zpráwu
bude
zlato, kadidlo,
dá,
i
stráž
noní
držícíu),
pospíší tam wesclc,
od Angel nebeskýcli
píse wánocní.
I
bude panna luu moc swrchowanébo
matkau, otcem pak Wzstaiípí nu
trn ddiný
králowstwí swé po wšcc h
a
ro/.šíí-i
zem
plná chwály jeho bud.ui nebesa Luillvl,
znamenaje
i
!
koninách !
ailost [)iílišnau
;
349 na
w
Adamu
tmito
wzor
ježto Ha
by se
slzy
sob
byl
bolesti
wolny doch
wylila, leo
slowy uinil:
Utšený proroku ó nejwysší nadje již patrn !
ruiteli
I
ehož wyskaumali nemohla
widím,
pro
mysl má,
mlo
naší
Zdrávvas,
nejwzácnjší nadjí
ženy semeno. panno malko Pán milenko! siauti
!
narozeoii z beder. mých, by z tche se
Boha swrchowaného,
narodil syn s
lowkem
s
strachem smrledlným had swého potení
se spojil
ToC
l>Lih.
jisté,
že
Kdež a jaký wšak lo boj, jaká rána pote hlawu witzi ? Jemuž Michal: [Nechtjž mníti o boji, aneb o ranní místném hlaw a pat; ocekáwá.
Bh
ne proto sjednotí se
lowkem,
s
by se wtší twému opel wrahowi silau
aniž lak se Satan
:
jemuž
pekoná,
nebe spádu úraz hroznjší
s
nepekazil
dáti
ránu smrledlnau
toh, klerauž uléí twj spasileb zahlad, ne Satanáše, alebrž skutky jeho
To
\v
toh
stáli
mže
Božího
a
i
w rodu iwém.
jsi
zanedhal,
poslušenstwím zákona
podslaupením smrti
jejíhož ty trestu ty,
jako
se jenom, jehož ty
co se
z
té,
hodnýms uinn,
tebe zrodí \ve
swl
:
tak jen ukojí se božská sprawedlnost.
Cele tedy zákon Boží wyplní skrze poslušnost a lásku,
akoli
samá
On
láska wyplíiuje jej.
Ivvj
na se vvezme trest a litlskýui odín jsa
tlem, wystawi se pro
t
na žiwoL
;í5o potupný
klatbu smrti
a
žiwot každiMiiu, kdo
w
spasení, jsa skrze wíru
poslušenslwi jelio
:
slibuje
jcbo
uwL-rí
úastcn
skrze záslubv
;
jeho spasen bude, ne skrz zákonné
iny
swi*.
hanbu, nenáwist,
zlrpí
1
násilné a saud, a wvdáni
jetí
na smrt ohawnau
ukrizowán bude
a
plnau bolesti,
od lidu bude usmrcen, že žiwot pinese, Wšak on pikuje neprátely swp s\vc'!io
;
i
na kíž
;
tob odporný
zákon
rodu lidského,
a
híji
ukižonáni
by,
jsauce, nesaužili zjioléliajících
práw
na to jeho zadostinéní.
Tak
i
ume,
brzy
;
dlauho panowali nebude
wslnne od uirluvch
ale
nad ním smrt; než teli ráno uwidí jej hwézdy jitní znikali z
zasnila,
hrobu, swže, jako zorní wvniká
záe.
Dána
lowék od
wýplala, a spasen jest smrti skrz jeho úlrpnau
za t'lo\vi'ka smrt, a
bude každému
žiwot dán, kdo daru jeho zncnedbá,
brž
jej
pijme werau skutk nepiá/dnaii. in twj znií saud smii, umí mél, jsa w híchu na wékv
Tento božský jíž
jsi
zbawen žiwota
i
:
ten skutek Salaniiw
pote, zlomí jeho
sílu,
mocná ramena dw Bude \v jeho lilawé
pekoná
jeho,
hích
ikwili
hjauhji
a
smrt.
smrti síp, než |)ote palu wíizi,
nebo zbožném jeho spascncm, jenom smrti rowné bude usnulí; Icliky
Vn
pesluj) k»
s\vi'm
/.
wénému
jichž
žiwntu
smrt
!
iiiihvydí Wbtání kiálkau pon)".šk;'i
;
.351
dobu na zemi,
uedlníkm,
sw^in se wvjewí
a
již ho blízcí \v/-dy budau za žiwola tm on iiíad dá, aby, naueni bywáe od nho,
niužún), ;
wyuili národy
a hlásali
wykaupcní, ktíce
kdož uweí,
ly,
proudem bžícím, by
zmyli od winy
jsauce bicha, ke žiwotu istému,
ohawné
byli k smrti hotowi, jak
an
koli,
i
rownau umel
spasitel.
Takto wsecky uit' budau národy;
svnm
nebo nejen brž
synm
i
z
ledwí Abrama,
wíry jeho, po celém
bude spasení tudy každý národ bude požehnán
svvete, kázati se
sím
skrze
nebe
Potom na nebes
jeho.
wrah
\Yzstaupí slawný
twých
swých
i
wítz tehdáž hada kníže powí powede skrz wžecka jeho králowslwí w okowech a nechá w hanb trudného. Wejda \v sláwu, posadí se u Boha :
na prawici, zweleben
nade wšecka jména
j
jsa
na nebi
odkawad, kdy
swl
ku záhub dozraje, w swé moci a sláw pijde na žiwych mrtwých saud na saud mrlwých newrných, a odplatu wrných, kterým wné blahoslawenstwí i
pipráni
nebo blažší,
bu
celá
w
nebesích
zem
bu
jeden bude
na zemi:
ráj,
než jest Eden, sídlo rozkoše
Prawil Archangel,
a
pestal u této
swta welké promny. I odpowí Adam jemu s radostí a úžasem Neskonená dobrota ó dobrola :
!
nesmírná! jenž
wywede, ba
zlé
tolik i
!
dobra ze zlého
w dobré
oljrátíl
;
352 Síla
nrd
tu
w poátku
co
diwnc'jí.í,
wywodila ncjprw swOilo INewím,
i
nuím,
žclctili
z
od Boha,
wiile
se dopustil,
wícc pojde dobrého,
wíce Bohu chwály, wíce
dobré
I
bVti rád
híchu tomu, jehož jsem
nhoz mnohem
temnosti
z
a
louoku hnéwem
za
Powz
jeho smilowání liojné.
wšak,
kdy wykupitei wzstaupi na nebe, pihodí se wérnýcb jeho skromnému co,
potu, mezi takým množstuím newérnvcli, krutý ch prawdy nepátel ? Kdož powcde jelio
kdo od
lid,
nebudau
násilí
mli
než se
zdali,
k
zastane?
nmu,
krnlji
jeho násliipcúiii ?
se míti k
Budau, prawil Angel; než on wéinym sw\ni posle utšitele, dle olcowa slibu,
Ducba swébo, kterýž
bude
\v
nich
skrze lásku,
bvdleti
a
zákon wírv, úoinnv
w
srdci jejich wvrvje,
aby cestau prawdy kráeli
tak
a
;
ozbrojeni jsauce zbraní duchowní
Satanášowým
se oprau
útokm,
udusíce šípy jeho plamenné. ^'ižádnvch se lidských neustrasí muk. ani smrti
wnitiní dui>e
;
jedinou jim bude za
náhradau,
z
níž
potcha
pi'oti\vensl\ví
nabudauce
posil
v,
asto budau muilelm swym; neb jeho Duch k užasnutí nejukrutnjším
ncjprw
uedlníkm
jeho
.štípený,
kázajícím mezi wšemi národy,
])olom ilarv
budau jiikož
wšechnem wiícín),
je
naplní
diwnými, že wšemi jazyky mhiwiii, a diwy initi, jejich
J'án
jt;
inil
ped
nimi.
353 Proež mnoho
lidu
každém
vr
uáod
získají,
že poselslwí jich nebeské
pijme
s
radoslí
a posléz,
;
skonawše
službu swau, a stále cestau prawosti chodiwše, a zstawiwše po
zpráwu o
umrau.
Na
sob
uení swém, místo, jakž to powdí
skutcícli
jich
o
i
sami, wlci pijdau, neuitelé, vvlci
zuiwí,
zwrátí ku
vvšecka tajemstwí
již
posmchu
nízkému,
lakomstvví a pýchy swé, a poruší powérau a bajkami tu spanilau prawdu schowáwanau w psaných památkách, jenom duchem rozumínu budaucí.
Tehdy dstojenstwí, jmen
a hodností
snažni jsauce, smyslí wládu duchowni,
jednak swtskau uchwálí,
a
sob ducha Božího, wícímu rown dán
a swojíce
každému
jak slíben jest,
pod zámyslem duchowního zákona sáhnau ke swdomí mocí tlesnau wedlé zákona, jenž ani
to
ni
potlaowali,
srdci wyryt
jeho nezdilnau
i
družku, svvobodu žiwé
Pán
;
chrámy,
na osobné wíe,
než aby baurali
pewn
neli
Nebo kdož, by slowa
wdomí
na
stojící
cizí ?
jeho, jakkoli
a mysli jiných odporná,
neomylná
mže
byla,
shledán býti
sob
,
psán
od ducha. pro, než aby ducha milosti
nebude
A
w
w písm
osobí
;
?
a
na zemi
jednak mnozí pednost tu tudy násilí
bude pravvá w duchu pobožnost, an se domyslí díl wlší zástupu
trpt*
dosti
Boha
clíti
ádem
toliko 23
:
354 zewnilním, a obsluhami prázdnými. Ujde prawda zlolejnými ubitá šípy
zhasne wíra, ídká bude ctnost.
;
Swt,
jsa
zalká
pod
dobrým kiw,
sím tob
twj
slíbené,
Tehdy, až se pepálí
wky
wk
pokoji
swt.
zem
powstane,
založených na práwu,
owoce
lásce, dadí
a
nho
peistí,
a
nowým nebem
s
nebeských
a zahladí
zhoršený skrz
nowá
te
spasitel a Pán.
Otce sláwau welikau, i
bezbožnýra
a
zjenn
se zjewí na oblacích
Satana,
na zlostné,
zpomocník twj nawrálí,
se
ženy, tajn prw, a
On s
w nmž
;
a laskaw
swým, až zaswitá
dobrým oddechu,
den, den
pomsty
bemenem
stálé radosti a bljhoslawenstwí.
Dokonal.
O
1
jaks rychle
proroku
!
dí mu Adam naposled zmil, blahoslawený
zmnný swt,
ten
:
as
kde
až tam,
w swém bhu. Dále sama jest propast wnost, jížto konce nižádné ustane
;
nedostihne oko
S welkau odcházím welkým mvsii |)okojem, I
naukau, a
s
maje
známosti, co nádoba
tato
tolik z
hlíny
nad kterauž
To
jest tedy
býti
mohla
w
swl
Boha poslusnu
bázní milowati
jako
jej,
w pítomnosti
božských jeho cest zpoléhati. díla swá, z
malých
wcmi
koli
chápati,
mé
se pnauti bylo hhipstwí
maudrost nejwiší
a s svnowskau wždy kráeti
jeho, šetiti a na
nj samého
Milosrdný na wšecka
wždy pemáhaje dobrým wywádí:
wcí peweliké
welmi prostými a slabými
zlé,
!
:
355 moc
zwrací
maudrost swta
a
celélio.
Tedy, za piiinau prawdy trpti nejwétší jest udatnost a wíizslwí
nejwtsí, smrt wrnýiii branau žiwota.
sw^m píkladem mne
Takt'
spasitel,
uí)il
jemuž est a sláwa budiž na wk\. Jemu Angel naposledy odpowí Toto wda, dosels wrchu maudrosti;
nenadj
se wyššího, by wšecky znal
hwzdy
ze jména,
moci nadwtrné,
i
vvšecka hlaubi tajcinstwí a piírody
božská
na nebi
díla
w powlí
w moi
i
i
na zemi,
by
;
celého
i
swta bohatstwí a wládu obdržel. Proež skutky hodné pipoj k wdní swému; pipoj wíru, ctnostné jednání, mírnost, dobromyslnost, a onu wšcch ctností duši
nebude
ti
pknau,
žel,
že zlratils tento
w sob sám
maje
Sstupmež
prelí
Jdi,
mnohem šastnjší hory widní
!
;
tamto postawená odemne
!
blýská
;
ráj,
kazící odjíti.
na pahorku stráž
W
ráj
ale nyní s
pišla hodina, Eihle
lásku k bližnímu
;
již
pak jejích
eká odchodu.
me
nelze tedy déle
zbu Ewu
:
se
dlíti
plamenný nám.
wyjewil jsem též
i
jí
dobrau we snách budaucnost, a potšil srdce, tím
ji
uzpsobiw náchylnau Ty jí nicmén,
wšecku k poddanosti. co jsi slyšel, wypraw zwlášt co se týká
asem píhodným wíry w spasení
;
pokolení lidského skrz semeno její,
skrze ženy, prawím, semeno.
Tak wy oba w jednomyslné wrnosti žíti mnohá ješt léta mžete, 23*
356 w smutku
píinau bed a mnohem radosti,
sice, za
jednak u wtsí
i
psot,
kdyžto na blaženj! konec pomníte.
Dokonal, a oba
s
K
Ewa spci
besídce, kde
Adam naped
kwapí
tmito
i
odkud
já,
ležela,
ona bdíc
ale
;
seslal
kam
jdeš, a
snách Buh,
\ve
on mi
sslaupili.
slowy pijme klidnými:
jej
Wím jest
hory
dáwá nauku
a
byla usnula.
w
w
ostati, a
bez tebe,
jest
;
tcbau
s
ráji
z
jíti
a úzkostí
povve mne!
a
jdi,
I
bez prodlení
ráji
;
dobrý, ulšený sen,
když jsem smutkem umdlená
pjdu
se ubíráš;
jíti,
jest
trwati
nho
bezdky. ty wšudy
mým
Tys mi wšccko pod nebem,
sám
rájem,
Ta má
jsa
že, au skrze
skrze
skrze
wyhnán
winau mau.
z ráje
aspoíi, s níž jdu odtud,
mne
jest
potcha,
wsecko ztraceno,
sím slabé ženy, nehodné, sím mé se wsecko naprawí.
Takto ekla matka naše
Adam radostn, Byk' již blízko
než
;
slyšel
ji
neodpowdl.
Archandl,
a s
druhého
wrchu k stanowisti wykázanému
w
šiku
jasném Cherubíni
na wzor
wtrného úkazu
ncsauce se swrchem
sstaupali, ;
zem
i
z
šli,
powlowna,
jak se wzniklá z potoku mhla
nese po luzích, tíhnaucího
Zwýší
ped
domu
a
plíží
z
wecrní
za patau
pole rolníka.
vvojskem se swílí wztásaný
Hospodinw niec, co strašný kometa žíe powtí, a mírný prwé kraj í)hniwii pone wediem horaucím, w zpsob parna Libyjského. Uchopí
;
35? ano prodléwaji, naše rodie Anjjel /a ruku, a skrze
wywed bránu,
zstavví
dolu rowine, a zmizí
Ohlédnau
se
w
na blízké ryclilosli
zpt, a widí na ^yclioJ
ráje, sídla rozkoše,
mee
wychodni
je
ach! ztracené,
plamenného zážeh
slra^Jiwy
plná zbroje, plná liroznych
;
odnc
nkoliko slz, pirozených lowéku, jez utrau wsak brána.
rychle.
Prolijí tu
Molili, an swél celý
zwoH sob
ped
místo k odpoinuli;
ídila je božská prozctedlnost. Posléz,
wedauce
se
rukau za ruku,
teskliw skri Eden pustý kráejí.
nimi,
PR 3561 C8J75 18^3
Milton, John Ztracený ráj.
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
2, wyd.
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
