KUŘlM KNIHA O KUŘIMI PŘÍRODA KUŘIMSKÁ
Přírodnípamátka Zlobice
Všechno to souvisí se strategií trvale udržitelnéhozpůsobu života. V současnédobě se rozvoj města Kuřim prosazuje na úkor příštíchgenerací.
Zaqimá západní komplex
stejnojmenného vrchu.
V této teplomilné doubravě, byť svýrazně změněnou květenou v důsledku zánlku pařezinového hospodaření v lese, je zďe třeba chránit řadu zde rostoucíchvzácných bylin. Z čeledi vstavačovit/ch jsou to střevíčníkpantoflí5. Mělo by být zastaveno znečišťovánípotoka Kuřimky ček, bradáček vejčit/, okrotice bílá, vemeník bílý vemeník a provedena revitaltzace tohoto toku. zelenaý vstavač nachoý a kruštík šírolist/.Z dalšich rostlin jsou zde vzácné: lýkovec vonný (přežívali poslední dva pr,ýty), hvozdík pyšný ILIíe zlatohlávek, starček celoOchrana přírody akrajiny Kuřimska list/, škarda ukousnutá, dvojštítek hladk/, dřín obecný klokoč zpeřený, tužebníkobecný třešeň křovitá, pomněnPrr,rrími, kdo se zasadlli o ochranu přírodních hodnot ka úzkolistá, česnek horsk/, hladýš pruslý, medovníkvelv kuřimském okolí byli bratři Jan a František Šmardové, kokvěry plicník úzkolist/, koniklec velkokvěý pryšec ýzlamníbotanici a milovníci přírody. V roce 7942 se jim hranarý plamének přimý, molinie modrá, mochna bílá, p o dařilo přesvědčit ob e cní zas tupitels tvo, aby lyhlástlo za rozrazll ožankový,jetel načervenalý a jiné. přírodní rezervací, bl jen dočasně, část západního komptexu Zlobice o výměře 3 ha. Tehdejšísluncem prosvětV nejv/chodnější části komplexu ZIobice rostou dále klenotnicí. botanickou lená dubová pařezinabyla doslova vzácné druhy: lýkovec vonný hvězdnice chlumní, kakost Koberce keříků lýkovce vonného (podvečírky),azurové Wvaý pryšec mnohobarevný oman mečolisý oman plicníky, modré kalichy hořců, zlatem oděné starčeky srstnaý koniklec velkokvět/ (Saul 1986). Přírodní pahajní, četnédruhy vzácných orchidejí a jiné dnes zan1\
Y
zemédělskékrajině by měla byt obnovena rozpt:ýlená zeleÁ, z krajiny v minulosti odstraněná.
V
přírodní rezerlrrace Babí lom
šedesárych letech byl sveden marný boj o záchranu
jedinečnébotanické a krajinně estetické skalní stepi Čebínky,která padla za obél těžbévápence. Díly mocenské politice tehdejšího režimu necitlivé k otázkám tvotního prostředí byl zřízen na Zlobíci vojensk/ pfostor.
Zaqimá hřebenové a k němu přilehlé formace dřevin společenstev blízl<ýchpřírodnímformacím na spodnode-
vonsk/ch červen/ch slepencích, které tvoří lavicovité
Dnešnístav zde názorné dokumentuje žalostný obtaz
chráněná ínemi a ýznalnlrné krajinné
prvky
Ve smyslu zákonao ochraně přírody a krajiny č. 774/92
Sb, bylo v kuřimském okolí vyhlášeno B chráněnlch izemí, řada lryznačn]ích kíajinných prvků a jeden přírodní park. Smyslem zákonné ochrany je zachovat alespoň současný stav dosud přeživqícich vzácných rostlinživočišn/chdruhů audržet ekologickou a krajinně "l,.h " estetickou stabilitu přírody. Uvádíme ýčettěchto izemi se stručnou charakteristikou.
balvanité úwary. Z dřevinzde rostou borovice lesní, dub zimní, habr obecný lípa malolistá, javot mléč,hloh velkoplodý dřín obecný brslen obecný jeřáb ptačía v převážnémiře buk lesní, který je charakteristickou dřevinou zdejšíhospolečenstva květnaté bučiny na úpatíchhřebene. Z typick/ch bylin podhorského vegetačního stupně zde rostou: věsenka nachová, kakost lesní, ječmenka evropská, třtina chloupkatá, třtina šedavá, rczraz7l horsl
dříve krásné přírody a zistává mementem varujícímpřed obdobnými k olry. Náprava nenastala ani po roce 1989.
1986).
157
KUŘlM
KNtHA o KUŘlM1
W
PRiRoDA KUŘlMsKA
Přírodnípamátka Šiberná
ních okrajích lesa roste vzácný Len žIurý (má zde nejsevernější hranici rozšiíeníseverně od Brna), dáe kakost jižně od Kuřimi doubrar.rr se o teplomilnou Wvaý, hvězdnice chlumní, jetel načervenalý oman srstJedná Kuřimí a Českou. mezi majetku města při silnici naty, plamének přímý, V doubravě se lys\ytuje i vzácná v jako pařezina s čet- tráva - tomkovice jlžnía lilie zlatohlavá. Na severním V minulosti byla obhospodařována nými teplomilnými rostlinami (lýkorrec vonný plicník úbočípak v regionu ojediněle kyčelnice devítilistá uzkolisrý, plarnének přímý a jiné, které však zanlÁy). (Saul 1986). Důvodem ochrany je v současnosti nejen zachování typického sp olečensťvateplomilné doubrar,y, ale r,yskytuj í Jižně od Čebínase nacházípřírodnípamátka Na lesní se zde chráněné druhy z čeledi vstavačovit/ch: korálice horce s hojným ýskytem koniklece velkokvětého trojklanná (ediná známá lokalita severně od Brna), ve- a hvězdnice chlumní. Roste zde i chrpa chlumní, lnice meník bílý vemeník zeíenavý, okotice dlouholistá, bra- kručinkolistá avblizkém lesíku v regionu ojedinělý oměj vlčí(Saul 1986). dáček vejčiý a hlístníkhnizdák. Na lesních okrajích rossrstnaý černohlávek tou hvězdnice chlumní, oman U Malhostovic je to přírodní památka Malhostovická velkokvěý r,&že gůská, ostřice Michelova, kostřava valiská a v severn i části lesa vzácný pryšec hranarý ( S aul 1 9 B 6). pecka, vápencoý kopeček se skalní stepí a hojným úrkytem koniklece velkokvětého a řadou teplomiln}ch rostlin. Z nichje třeba jmenovat chlupáček hadincovit/ (má zde Přírodní íezeí:'laceObůrky - Třeštěnec nejzazšíhranici rozšiření na Moravě), lomikámen trojJedná se oýznamné chráněné územiv prostofu býaalé prsý pěchava vápnomilná, kručinka chlupatá, ostřice německé dálnice. Naleznete jej, jedete-li od Kuřimi smě- nízká, česnek horsk/. Skalní úwary jsou pokryty řadou rem na Čebínv místech, kde odbočuje asi dva km od teplomiln/ch mechů a lišejníků(Saul 1986). Kuřimi silnice na Moravské Knínice. Vpravo od cesty BIizW vápencoý útvar Drásovský kopeček (někdy též Kuřim - Čebínje několik desítek metrů od silnice okraj této přírodni tezetvace. V porostu lučníhocharakteru Malá skalka) má obdobnou květenu, zejména poměrně silnou populaci tařinl;y horské. rostou vzácné druhy vstavačů- pětiprstka hustokvětá, kuštík prstnatec pleťoqr, vemeník bílý kuštík šírolisý Ye vzdálenějším okolí Kuřimi je ýznamnou přírodní bahenní, bradáček vejčit/. Dále jsou na lokalitě pozorvhodné: sítina slanisková, hořec Wížarý,zeměžIučspanilá, památkou Květnice nad Tišnovem. Její ýjimečnost plně oman vrbolisý hořeček brviý. Y rezewacl bylo zjištěno vystihuje znárrré rčení,,Květnice hora, Besének voda, celkem 21,2 druh:ů rostlin a dřevin. ZdEšívegetace, dražšínež celá Morava". V geologickém podkladu se proa zQména vzácné druhy j sou ohroženy progresívně se šíří- Iínářada hornin - vápence, kystalické křemence s četnýcimt nežádoucími rostlinami, jako je třtina křovištní, mi minerály (ametyst, křišťál, barlt a jiné) . Je zde známá pcháč šedaý a metlice trsnatá. Negativně se projeluje Králova jeskyně s krápníkovou ýzdobou a těžbu železné značný nálet dřevin z okolních svahů. Bez účinnYchkaž- rudy připomínají štoly. Skalní step na jlžníchsvazích doročních asanačníchzásah,3 (kosení, odstraňování dře- hostí řadu vzácných rostlin - ku"yl sličný kavyl vláskoviý vin) bude současná vegetace kriticky ohrožena (Saul oman oko Kristovo, zvonek boloňsk/, ožanku hroznatou, třešeň mahalebku a borovici lesní bizarních tvarů. 19B5). Rezervace zanlkne ýstavbou dálnice.
Y zdálenéjšíchráně
ná
Důležitékrajinné prvkyv okolí Kuřimi
úz emi
V okolí Kuřimi je registrována řada ýznamnýchbaJe třeba uvést i chráněná izemi ve vzdáIenéjšímokolí je jinných u Lelekovic teploKuřimi. PřírodnípamátkaBřezina prvků ve smyslu §3 Zákona o ochraně přírody milná doubrava s řadou teplomiln/ch avzácných rostlin. a Wajíny. Předstalrrjí ekologicky, geomorfologicky nebo Ze vstavačo"iťý.h je to prstnatec bezoý, vemeník bílý esteticky hodnotné části krajiny a přispívají k uďrženi vemeník zelenavý a kruštík šírolist/.Na jižnícha západ- ekologické stability krajiny. Jsou to zejména mokřady, 158
KNIHA O KUŘIM] PŘÍRODÁ KUŘlMSKA
stepní trávnil
V jeho závěru už existují organizované turistické spolky a upravují se jednotlivé cesťy v přírodě, staví se'při nich turistické útrlky, rozhledny, lavičky, upralují prameny
rybník Srpek v Kuřimi, les Cimperk (Zborov), stepní v lese svahy nad bývalým ovčínemnaZlobic| mokřadyv polích na ,Jezerech" v prostoru Zlobice, qrslunné stepní olrraje
ýchodního komplexu Zlobíce nad Prefou, písečník Čihadla jtžně od Moravských Knínic, stepní svahy pod kapiičkou tamtéž,dva rybníčkyv Oboře jižně od Moravsklch Knínic, mokré louky jižně od téžeobce, Paseky u Lelekovic, mokré louky v údolípotoka Ponávky jižně od Lelekovic a jiné,
v
a podobně.
Brně existoval odbor Rakouského turistického
klubu, ktery takto turisticky objevil Babí lom. Ten používal vrcholové skály Babího lomu jako cvičnéskály (jsou k tomuto účeluv omezené míře používány dodnes), zbudoval dva dřevěné vyhlídkovémůstky a turistickou chatu. Babí lom se stal qpick/m ýletním místem Brňanů. Je
doloženo, že sem pravidelně chodívali i básníci S. K. Neumann a P. Bezruč. Turistická trasa na Babí lom byla
Přírodní parry
značena a udtžována, neschůdné úse\y upravovány. Byla zde zbudov án a první dřevě ná r ozhle dna, p oz déji doko nce V roce 1981 byl vyhlášen Přírodnípark Baba. Zaqímá nahrazena částečněkamennou stavbou. Ta však byla znilesní komplex Kuřimské hory, Sychrova a dva hřebeny čena jako snadný orientačníbod v dobách 2. světové Současná rozhledna byla postavena turisťy Velké Baby v délce cca 7 km mezi Kuřimí, Medlánkami "álky. a Mnišíhorou u Kníniček.Tato oblast klidu s četnými z Lelekovic v letech 7959-1967 a je volně přístupná. turistickými trasami je lyhledávána turisťy a milovníky Pos\ytuje skutečně ojedinělý ýhled, především jlžním přírody. CeIý areál" plní také ýznamnou funkci biokori- směrem, kde je při dobrých podmínkách možno vidět Pavlovské vrchy, při výjimečn/ch údajně i A]py. Dále je doru s formacemi teplomiln/ch doubrav ařadouýznamvidět kopce Drahanské i Českomoravské vrchoviny (a při ných rostlin a živočichů. dobré viditelnosti chladí ci věže Dukovan).
Areál Veverských lesů, který je součástípřírodního
parku Podkomorské lesy, je hojně navštěvován milovnílly přírody pro řadu zfiimavých přírodních útvarůa jsou zde četnéoá.zylďidu a také pamětihodnosti (rybníčkyv oboře,
u Tří křížů,slepencová skaliska nad přehradou, hrad Ty'eveří a jiné). Celý lesní komplex je cenný i po stránce ekologické a botanické. V prostoru Kůněk jsou zachována 1esní společenstva blízká přtrozeným květnat/m bučinám. Roste zde hojně brambořík evropsk/. Na sle-
pencorrych skalách nad přehradním jezercm (Přírodní památka Břenčák) se vys§rtrrje ojediněle penizekhorský, violka alpinská, koniklec velkokvět/, oměj vlčímor a jiné.
okolí kuřimi
z turistického hlediska
Člověk poznává krásy okolní krajiny většinou ve svém volném čase. Záůlby v procházkách krajinou jen pro její krásu, tedy ne z důvodůpřesunu z mista na místo jako součást nábožensk/ch poutí či jinYch obřadů, ale nejsou historicky dlouhodobou záJežitostí a mižeme ííci,že v tomto smyslu člověku (a to především městskému č1ověku) objevil krajinu až romantismus minulého století.
Dalšíýletní trasou byla trasa zKrálova Pole přes lesní komplex Baby na Kuřim. Pochopitelné, že v dobách minimálního silničního provozu byla příjemná i cesta údolímpřes dnešní Českou po tišnovskésilnici, jak dosvědčuje třeba Petr Bezruč. Za prvni republiky byly turisticky upíaveny cesty ve svahu Kuřimské hory tak, aby lépe sloužily rodinným prochánkám. Tato stavba zároveň pomohla udržet vyššízaměstnanost v době hospodářské Wize. Zatimco cesta po svazích Kuřimské hory je příjemná trasa bez dalekych pohledů, cesta po vrcholovém hřebeni od Kuřimské hory na Babu nabízi mnoho pěkn/ch ýhledů především do údolíJinačovic. Konečně dalšítrasou, sahajícíokrajově do oblasti Kuřimska je tradičnípoutní trasa Oborou ke Třem kříž:ům(u Veverské BíťýšM.Nejýznamnější současnou trasou v okolí Brna je tal
I59
KNIHA O KUŘIMI PŘÍRODA KUŘlMSKA
Ke krátk/m ptochánkám sloužila obyvatelům Kuřimi kromě Kuřimské hory především Zlobice, která je ale jed-
nak díky vojenskému prostoru ve vrcholoúch partiích a jednak díI1, změnám k horšímu ve stavu lokality v současno sti méně turisti cl
Konečně žIutá značka od kuřimského nádraží stoupá Kuřimskou horou (vrchol však míjí)na příjemnou vycházkovou trasu širokou cestou po hřebenu jdoucím severojižnímsměrem kolem Sychrova, Velké Baby a Bosně k Medlánkám a odtud případně dál do Králova Pole.
Značenétrasy
Dalšími důležit/miznačenými trasami jsou: - už zminéná červená značka Rozdrojovice, Jinačovice, stoupání přes hřeben Kuřimská hora - Sychrov, Česká (část Brněnské podkovy), - červená značka Molaá Hora, údolíPonávky, Lelekovice, stoupání na Babí lom (rozhledna), hřeben Babího 1omu (rozcestník), U jelínka (rozcestník), Wanov a dále do Moravského krasu, - modrá značka Bystrc - Mnišíhora - stoupání do sedla pod Velkou Babou, Ivanovice, modrá značka Čebín- nádraži, Drásov (v tomto úseku poměrné nezqimavá), jdoucí dá do kopců Nad díly a směrem na Hajánky, - zelená značka jdoucí převáňné rýchodním svahem Babího lomu lesy z Ořešína do Svinošic - a už zmíněná žIutá značka" č;.k;pr;l L.l.ko,oi.. na Útěchov a Babice nad Svitavou (Brněnská pod-
Kvycházkám po Kuřimsku vám nejlépe posloužímapa - Svratecko z Edice Klubu česk/ch turistu (B5), která je v měřítku 1:50 000. Vhodná je i starší mapa - Okolí Brna - západv měřítku 1:100 000. V nové edici Průvodců po Čechách, Moravě a Slezsku je Kuřimsko popsáno ve svazku č. B - Okolí Brna, který ovšem nezachycuje oblasti nazápad od Kuřimi.
Okolí Brna
Kuřimskem prochánejí značenéturistické trasy. Zýchodlště turistick/ch tras před kuřimslým nádražím
si můžete,,ybrat buď červenou značku, jdoucí okrajem Kuřimi až téměř k TOS Kuřim, pak podcházející těleso železnlčnivleč\ydo TOS Kuřim a odtud kolem bywalého ovčínana svahy Zlobíce. Odtud po stoupání trasa pokračuje příjemnou procházkou po vrcholoúch lukách k Lipůvce. Červená značka vede dál do Blanska, z Lipůvlqr ale můžemezamířit i po zelené tíase na Skaličku.
kova).
Jako cykloturistickou trasu lze wužítlesnatou trasu Lelekovice a odtud dál Mo drá značka p r o cházqici kolem kuřim s kého nádr aží ýhodním úbočímBabího lomu na Svinošice. Cyklisté vám dává možnost ýběru z obou směru. Směrem jihozána horských kolech ale zpravtdla vyůívajíi turistických padním vás povede Kuřimí kolem zámku a kostela po sil- cest pío pěší.Jejich většina je poměrně snadno sjizdná nici do Moravsl§ích knínic, odtud pak do lesů senařova, a cykloturistikaje na nich tolerována.Je třeba si ale uvěkde končína křižovatce se zelenou značkou (ta vede od domit, že případně r,lzjeté koleje horskými koly mohou Veverské Bíťýšky,Tři křížů,,lesyObory přes Senařov na podstatně přispět k eroit cest a navic, že cykloturista Jinačovice, Velkou Babu a do Řečkovic). Turisticky je můžeb,ýtsyou tichostí a rychlostí mnohem víc stresujícím atraktivnější druhý směr přes Kuřim kolem Horky na faktorem pro lesní zvěř nežpěšíturista. Podlesí, odkud stoupá k vrcholu Babího lomu k dalšímu Při turistice v oblasti Kuřimska je třeba dbát na dodrdůležitémuturistickému rozcestníku, dále k rozcestníku žováni předpisů pro ochranu přírody akaliny, y íezeíva* U jelínka a na Šebrov- Kateřinu. cích pak neopouštět značenécesty.
z MoWé Hory na Českou a
760
KN]HA o KUŘlMI PŘÍRODA KUŘ]MSKÁ
Seznam druhů ryb,plazít, obojživelníku,
Zl
H T V ZY zH * *+
|#U_"rWů
zjištěných naúzerniKuřimska
Čeleď:
Ještěrkovití
Čeleď:
Slepýšovití
Čeleď:
užovkovití
1.
hnizdil, nebo se rozmaožoval
úrkyt
úrlryt " zastavělé části Kuřimi hnízdéniýzasta|ěné části kuřimi v roce 7995 nezjištěn
Ryby
Řad, Čeleď:
\!áloostní Kaprovití
**
Řad, Čeleď: Řed,
8, Pstruh obecný 9. Úhoř říčníV
Mloci Mlokovití * ** 1. Mlok skvrnit| H * ** H 2. Čolek obecný
čeleď:
Řad,
Potápky Potápkovití
H
Řed,
*
Čeleď:
žaq
*
Řad, Čeleď:
Rosničkovití ** 5. Rosnička zelená}{* skokanoviti **
Třída: Plazi
6. Skokan hnědýFtZH 7. Skokan ze7enýH*
2.
T
**
Dravci **
3. Labuť velká V 4. Husa velká T 5. Kachna divoká
6. Včelojed lesní H* 7. Moták pochop H
8. Krahujec obecný
Řad,
161
HZY
*
ZH
Poštolka obecná H 13. Poštolka rudonohá ],2.
V
*
*
Hrabaví
Bažantovti ** **
Čeleď:
*
9. Jestřáb
14. Ostříž lesní H
Řad:
H ZV
sokolovití **
Čeleď:
*
CápbilýT
lesní H 10. Káně lesní H 11. Káně rousná V
**
Řad,
*
Krahujcovití **
Čeleď:
H
vrubozubí kachnoviti
**
Ropuchovití
3. Ropuclra obecná HZH 4. Ropucha zelenáHZH
--
H
6. Zmije obecná
Brodiví Čápovití _
**
*
Řad, Čeleď:
Čeleď:
Ptáci
V
Obojživelníci
Bea,
*
7. Mřenka mramorovaná H Bezostní Lososovití
Třída:
Celed:
Třída:
Čeleď:
*
5. Užovka podplamatá
Zmljovti
Řaa:
Sekavcovití
Holobřiší
4.Užovka hladká H
Čeleď:
**
HZH
3. Užovka obojková
1. Potápka malá
Jelec tloušť H 2.Hrouzek obecný H * 3. Ouklej obecná H ** 4. Ouklejka pruhovaná 5. Hořavka duhová H * ** 6. Střevle potočníH
**
CR
Čeleď:
1.
Čeleď:
**
*"
před jménem - druh zaíazen do Cervené knihy
Třída:
H
2. Slepýš křehlc/
zjištěn na tahu
H ZH
Ještěrka obecná
15. Koroptev polní H 1,6.
Křepelka polní H*
*
77.Bůant obecný H ZY krátkokřídlí chřástalovití ** 18. Chřástal kropenat| V * ** 19. Chřástal polní T *
Bahňáci
KUŘlM KNIHA O KUŘIMI PŘÍRODÁ KUŘIMSKA Čeleď:
Kulíkovití
**
Čeleď:
slukovití
Čeleď:
23. Pisík obecný T Rackovití
Řad, Čeleď:
26. Holub doupňák H * 27. Ilolub hřivnáč H 28. Hrdlička zahradní H
29.Hrdltčka divoká
Kukačky
Sory
Čeleď: Čeleď:
ZH
HZY H
30. Kukačka obecná
**
32.Yýr velk|
33. 34. ** 35. 36.
Lelkové
H
Lelkovití
Řaa, Čeleď:
svišťouni Rorysovití
Řed:
38. Rorýs obecný Srostloprsti
**
37. Lelek lesní H
Čeleď:
Ledňáčkovití
Čeleď:
Mandelíkovití
**
Dudkovití **
Šplhavci
Datlovití ** 42.Ktutlhlav obecný ** ** **
Pěvci **
*
H ZH
vlaštovkovití
52. Břehule říční\r
*
Červenka obecná HZH Slavík obecný H * Slavík modráček T * Rehek domácí H ZH Rehek zahradníHZH Bramborníček hnědý T Bramborníček černohlavÝ H J
76. Drozd brávník pěnicovití
Celeď:
H* ZH Čeleď:
762
Rákosník zpěvnýřl*
Rákosník obecný H * Rákosník velk/ T * Sedmihlásek hajní H ZH
Pěnice vlašská
H
*
Pěnice pokřovní H ZH Pěnice hnědokřídlá H ZH Pěnice slavíková H ZH Pěnice černohlavá HZH Budníček lesní H
BudníčekmenšíHZY BudníčekvětšiH ZY IGáííčekobecný
H
Králíčekohniý H
Lejskovití
**
Čeleď:
H
77. CwčilkazelenáH*
**
49. Chocholouš obecný 50. Skřivan lesní H * 51. Skřivan polní H
H ZH
63. Pělrrška modrá
78. 79. ** 80. 81. ** 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91.
HZH
skřivanovití **
Čeleď:
43. ŽIuna zeIeláH-ZH 44. Datel černý H 45. Strakapoud velk/ H ZH 46. Strakapouď jížniHZH 47. Strakapoud prostřední H
48. Strakapoud malý
61. Skorec vodníT * ZY střízlíkovití 62. Stíizlíkobecný H ZV
Bělořit šedýiH- ZH Kos černýH ZH 73.Drozd kvíčalaH* ZY 74. Drozd zpěvnýF{ ZH ** 75.Drozd cvrčala T *
*
H
*
skorcovití
64. 65. ** 66. 67. ** 68. ** 69. ** 70. ** 71. 72,
*
41. Dudek chocholat/
60. Brkoslav severní T
Drozdoviti
*
H ZH
40. Mandelík hajní T
Brkoslavovití
Čeleď:
*
39. Ledňáček říčníT
58. Konipas horsk/ T * 59. Konipas bilýHZH
pěvuškovití
Sýček obecný H" ZH Puštíkobecný H ZH
Čeleď:
Konipasovití 55. Linduška lesní H ** 56. Linduška lučníT * ** 57. Konipas lučníT *
**
Kalous ušat} H Kalous pustovka V
H ZH H ZH
53. Vlaštovka obecná 54. Jiřička obecná
Čeleď:
ZH
31. Sova pálenáFl*
**
Celeď:
Čeleď:
puštftovití **
Rád: Čeleď:
Y * ZY
Měkkozobí Holubovití 25. Holub skalní f. domácí H ZH
Řad, Čeleď:
Řad, Čeleď:
*
*
24. Racek chechtar"y'
kukačkovití
Čeleď:
Celeď:
21. Sluka lesní T * ** 22. Bekasina otavní T
Čeleď:
Řed,
*
**
**
Řad,
H
20. Čejka chocholatá
92. 93. 94. 95.
Lejsek Lejsek Lejsek Lejsek
černohlav,ll
*
T
bělokrky H malý H * šedýF{ ZH
*
Mlynďíkovití 96. Mlynařík dlouhoocasý H ZY Sýkorovití
97. SýkorababkaH
ZY
*
KUŘlM KNIHA O KUŘIMI PŘÍRODÁ KUŘIMSKA parukářka H úhelníčekH modřinka H
98. 99. 100. 101.
Sýkora Sýkora Sýkora Sýkora
102.
Brhlík7esníHZY
koňadra
HZH
Čeleď:
Brhlíkovití
Čeleď:
Šoupálkovití
Čeleď:
Žluvovití 1O4. ŽIuvahajníHZY
Čeleď: čeleď:
ZH
Ť,rhVko.viti * tOs. Ťuryri. obecný H ZV * ** 106. ŤirtVt menší H * 107. Ťbhýk šedý V
Ořešník kropenary V Kavka obecná
V
Čeleď:
112.Hawan polní V 773.Yrána obecná šedá H ** 774. Krkavec velk/ H Špačkovití
čeleď:
vrabcovití
Čeleď:
Pěnkavovití
čeleď:
115.
**
Savci
Řad, Čeleď:
Ježťovití
Řad: Čeleď:
Hlodavci
l.JežekzápadníHZH ** 2.JežekýchodníH *
Čeled': Krtkovití
3. Krtek obecný Rejskovití **
HZH
4. Rejsek obecný H 5. Bělozubka bělobřichá
76. ZalícpolníH ZY * 17. KíáIík obecný H
Veverkovití **
H
HZH *
18. Veverka obecná
19. Sysel obecný
Plchovití
H
20. Plch vell$ H 21. Plch zahradlí}{* *
22,P\šíklískoúH
*
Myšovití 23, Myš domácí HZH 24.Myšice lesní H
H
25. Myšice křovinná
26.Ikysapotkan 27. 28. 29. 30.
HZH
Kieček polní H Ondatra
*
pížmováHZH
Hryzec vodniH ZH Hraboš polníHZY
Řad: Čeleď:
šetmy
Čeleď:
Psovití
Čeleď:
Lasicovití
Řad, čeleď:
Sudokopltníci
prasatovití
Čeleď: '
Jelenovití 42.Danék skwnit/
Hmyzožravci **
Netopýr,šatyHZY
Zajici
Zajicovtti
Čeleď:
*
10.
Čeleď:
**
129, Strnad lučníH 130. Strnad obecný HZH * 131. Strnad rákosní H
*
11. Netopýr vell
Čeleď:
118. Pěnkava obecná HZH * 119. Pěnkavajíkavec T 720. Zvonob7ík zahr adní H ZH 127. Zvonekze\enýHZH H* 122. Čížeklesní 123. Stehlík obecný HZH 1,24. Konopka obecná H ZH * 125. ČečetkazimníY ZY * 726. Křivka obecná V 1,27.F{ýI obecný HZV 128. Dlask tlustozobý H ZH
6.Ytápelec malý V
Netopýrovití ' ** 7. Netop/r hvizdavýH* ZV ** 8. Netop/r parkový}{* ZV ** 9. Netopýr pozďniF{* ZY
**
116. Vrabec domácí H ZH 117, Yrabec polníH ZH
strnadovití
**
**
SpačekobecnýFlZH
Třída:
Čeleď:
*
Letouni
Vrápencovití
**
Řad,
krkavcovití
Sojka obecná HZV * Straka obecná H
Čeleď:
H ZV
103. Soupálek dlouhoprst|
108. 109. 110. ** 111.
Řad, Čeleď:
Kočkovití
31. Kočka domácí
HZV
32.Pes domácíY ZY 33. Liška obecná
H
34. Kuna lesní H 35. Kuna skalní H ZH 36. Lasice hranostaj H ZH 37.Lasice kolčava HZH ** 38. Tchoř tmavy}{ZFl * 39. Tchoř světlý H 40. Jezevec
lesní H
41. Prase divoké H
43, Srnec obecný
H H
44. Ovce muflon FIx
163
