PodČkování Na prvním místČ bych chtČla podČkovat panu RNDr. Jaroslavu Vávrovi, Ph.D., svému vedoucímu diplomové práce, za jeho odborné vedení, podporu, trpČlivost a pĜínosné konzultace. Ráda bych také podČkovala paní RNDr. Alici Kohoutové, tĜídní uþitelce ZŠ Lesní v Liberci žákĤ 9. A, za vstĜícný pĜístup a þas, který mi vČnovala. Dále mé podČkování patĜí rodinČ za velkou podporu po celou dobu studia a všem blízkým.
Anotace Diplomová práce na téma „Aplikace vybraného (ekonomického a prostorového) modelu na základní škole“ se zabývá v ýeské republice dosud témČĜ neznámým pojmem – HotellingĤv model. Cílem práce je navrhnout model pro geografické vzdČlávání na ZŠ, ovČĜit model v praxi a souþasnČ ho zaĜadit do RámcovČ vzdČlávacího programu ZŠ. Text diplomové práce je rozdČlen do dvou základních tematických þástí. První þást se vČnuje teoretickému vymezení základních pojmĤ. Nejprve jsou charakterizovány rĤzné ekonomické modely, mezi které patĜí Teorie her, Teorie prĤmyslového rozmístČní a posléze HotellingĤv model a Webrova analýza. Také je v práci popsán HotellingĤv model podle jiného zdroje, též Hotelling v politické sféĜe a nakonec je zde vymezen i RámcovČ vzdČlávací program pro základní vzdČlávání. Druhá þást diplomové práce je zamČĜena na aplikaci vybraného modelu – HotellingĤv model, která se uskuteþnila v rámci terénního cviþení ve spolupráci s žáky 9. tĜídy vybrané základní školy v Liberci. ZávČreþná þást diplomové práce obsahuje vyhodnocení terénního cviþení a zaĜazení modelu do RámcovČ vzdČlávacího programu ZŠ.
Klíþová slova Teorie her, Teorie prĤmyslového rozmístČní, Hotelling, HotellingĤv model, lineární model, Weber, Webrova analýza, prostorový model, RámcovČ vzdČlávací program ZV, terénní cviþení.
Annotation The thesis of the topic "The application of the selected model (economic and spatial) in the elementary school" deals with, in The Czech Republic still almost unknown, concept – The Hotelling model. The aim of the thesis is to propose a model for geographic education in the elementary school, to verify the model in practice and in the same time to include it into The Framework Educational Programme for Elementary Education. The text of the thesis is divided into two thematic parts. The first part deals with the theoretical definition of the basic concepts. First, different economic models including, The theory of games, The theory of an industrial deployment and then The Hotelling model and The Weber´s analysis are characterized. Then The Hotelling model by other sources is described, also The Hotelling in the political sphere and finally The Framework Educational Programme for Basic Education is specified in the thesis. The second part of the thesis is focused on the application of the selected model – The Hotelling model which took place within a field exercise in cooperation with the 9th grade pupils of an elementary school in Liberec. The final part of the thesis includes the evaluation of the field exercises and the inclusion of the model into The Framework Educational Programme for Elementary Education.
Key words The theory of the game, The Theory of an industrial deployment, Hotelling, Hotelling model, linear model, Weber, Weber´s analysis, spatial model, The Framework Educational Programme for Elementary Education, field exercises.
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolĤ................................................................................ 9 Seznam ilustrací ................................................................................................................. 10 Seznam tabulek .................................................................................................................. 11 Úvod .................................................................................................................................... 12 1 Formy ekonomických modelĤ .......................................................................................... 14 1. 1 Teorie her .................................................................................................................. 14 1. 2 Teorie lokalizace prĤmyslu (teorie prĤmyslové lokality) ......................................... 15 1. 2. 1 Teorie nejmenších nákladĤ ............................................................................. 16 1. 2. 2 Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti ........................................................... 20 1. 2. 3 PĜístup zvyšování zisku ................................................................................... 22 1. 3 Ekonomické zdroje ................................................................................................... 23 2 HotellingĤv model ............................................................................................................ 25 2. 1 Princip Hotellingova modelu .................................................................................... 25 2. 2 HotellingĤv model podle jiného zdroje .................................................................... 28 2. 3 VysvČtlení modelu .................................................................................................... 30 2. 4 HotellingĤv model v politické sféĜe.......................................................................... 31 2. 5 Shrnutí ....................................................................................................................... 33 3 RámcovČ vzdČlávací program (RVP) ............................................................................... 35 3. 1 Kurikulární reforma .................................................................................................. 35 3. 2 Systém kurikulárních dokumentĤ ............................................................................. 36 3. 3 Principy Rámcového vzdČlávacího programu pro základní školy, RVP ZV: .......... 38 3. 4 Pojetí a cíle základního vzdČlávání ........................................................................... 39 4 Navržení modelu pro geografické vzdČlávání na ZŠ........................................................ 44 4. 1 Oþekávané výstupy z RVP – ZemČpis (geografie) ................................................... 45 4. 2 Navržení modelu pro geografické vzdČlávání na základní škole.............................. 48 (Transfer poznatkĤ – HotellingĤv model do vzdČlávacího projektu) .............................. 48 4. 3 PĜíprava projektového dne ........................................................................................ 49 4. 4 PrĤbČh projektového dne .......................................................................................... 52 4. 5 Shrnutí výsledkĤ terénního cviþení ........................................................................... 55 4. 6 VzdČlávání žákĤ ........................................................................................................ 58 7
4. 7 ZávČr šetĜení a urþení bodu zlomu ............................................................................ 61 4. 8 ZaĜazení modelu do RVP ZV ................................................................................... 63 4. 9 Projektový den – harmonogram a obsah ................................................................... 64 4. 10 Pracovní list ............................................................................................................ 65 4. 11 Pracovní list pro vybranou skupinu ........................................................................ 66 ZávČr ................................................................................................................................... 67 Seznam použité literatury ................................................................................................. 69
8
Seznam použitých zkratek a symbolĤ þ.
þíslo
ýR
ýeská republika
Kþ
koruny þeské
m
metry
min
minuty
RBT
revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ
RVP
rámcovČ vzdČlávací program
s
sekundy
Sb.
Sbírka
SWOT
SWOT analýza (Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats)
ŠVP
školní vzdČlávací program
tzv.
tak zvaná
ZV
základní vzdČlání
paragraf
9
Seznam ilustrací Obr. 1: WebrĤv lokalizaþní triangl ...................................................................................... 18 Obr. 2: Lokalizaþní triangl .................................................................................................. 19 Obr. 3: Rovina stolu Ĝešení k umístČní firmy ...................................................................... 20 Obr. 4: HotellingĤv model ................................................................................................... 22 Obr. 5: ZmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B na zaþátku .................................................................... 26 Obr. 6: Posunutí zmrzlináĜe B ............................................................................................. 27 Obr. 7: Koneþné rozložení zmrzlináĜe A a zmrzlináĜe B .................................................... 27 Obr. 8: Výchozí situace ....................................................................................................... 30 Obr. 9: „ZdánlivČ“ optimální situace................................................................................... 31 Obr. 10: Rovnovážná situace, equilibrium .......................................................................... 31 Obr. 11: DowsenĤv model ................................................................................................... 33 Obr. 12: Systém kutikulárních dokumentĤ .......................................................................... 37
10
Seznam tabulek Tab. 1: Revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ – aplikace Hotellingova modelu ............... 47 Tab. 2: Výsledky z pracovního listu u skupiny „obchodníci“ ............................................. 55 Tab. 3: Výsledky z pracovního listu u skupiny „obchodníci“ v rámci nabídky zboží ........ 56 Tab. 4: Výsledky z pracovního listu u skupiny „novináĜi“ ................................................. 57
11
Úvod
HotellingĤv model, který je nazýván podle svého autora Harolda Hotellinga již existuje od 30. let 19. století. Ve svČtČ tento pojem není niþím novým, ovšem v ýeské republice se jedná o koncept, který je zcela þerstvý a pro mnoho lidí neznámý. Veškerá dostupná literatura je pouze v anglickém þi nČmeckém jazyce a þeského pĜekladu se zatím daný pojem nedoþkal. Jedná se o koncept, který v sobČ obsahuje souþasnČ ekonomickou oblast a zároveĖ geografii. HotellingĤv model je lineární. Harold Hotelling stanovil velmi zjednodušenou situaci dvou konkurenþních výrobcĤ, kteĜí dodávají stejné zboží rovnomČrnČ svým spotĜebitelĤm podél celé šíĜe lineárního trhu. BČžným pĜíkladem jsou dva konkurenþní zmrzlináĜi, kteĜí prodávají zmrzlinu zákazníkĤm rovnomČrnČ podél pláže. Za tČchto okolností Harold Hotelling odvodil zdánlivČ nepravdČpodobný závČr, že oba prodejci by mČli skonþit v centru pláže zády k sobČ a každý z nich bude obsluhovat svoji vlastní polovinu trhu. Na Harolda Hotellinga volnČ navazuje Alfred Weber, který jeho teorii posunul dál, a to z lineární dimenze do prostorové. Jeho závČry jsou známy pod názvem Webrova analýza. Cílem diplomové práce je teoretické zanalyzování Hotellingova modelu, Webrovy analýzy a dalších možných ekonomicky – geografických modelĤ. Cílem diplomové práce je souþasnČ také navržení geografického modelu pro základní školu (transfer poznatkĤ do vzdČlávacího projektu), který bude vycházet z Hotellingova modelu. To se uskuteþní prostĜednictvím praktického terénního cviþení na vybrané základní škole a spolupráce žákĤ dané ZŠ. Cílem geografického vzdČlávání žákĤ pro základní školu je souþasnČ pĜedání znalostí o HotellingovČ modelu, který pĜedstavuje jednak rozdČlení trhu mezi dva konkurenþní zmrzlináĜe a jednak, v pĜípadČ praktické þásti diplomové práce, urþení spádovosti a bodu zlomu dvou vytipovaných obchodĤ. Cílem prostĜednictvím terénního cviþení je, aby žáci porozumČli a pochopili pojem spádovost a bod zlomu a souþasnČ, aby žáci aplikovali v praxi své nabyté vČdomosti a schopnosti.
12
Žáci skrze plnČní úkolĤ z pracovních listĤ budou rozvíjet a prohlubovat své klíþové kompetence a plnit vzdČlávací cíle. Teoretická þást diplomové práce je vČnována vymezení hlavních a podstatných pojmĤ, kterými jsou Hotelling, HotellingĤv model, lokalizace prĤmyslu, teorie her, teorie prĤmyslového rozmístČní a Hotelling v politické sféĜe. Dále je v teorii vysvČtlen také RámcovČ vzdČlávací plán – kurikulární reforma, systém kurikulárních dokumentĤ, principy RámcovČ vzdČlávacího plánu ZV
a pojetí a cíle základního vzdČlávání
Cílem praktické þásti diplomové práce je vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ ve mČstČ Liberec a urþení zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti neboli zlomu daných dvou obchodĤ. Tento cíl bude výsledkem terénního cviþení žákĤ deváté tĜídy Základní školy Lesní ve mČstČ Liberec prostĜednictvím spoleþné diskuse a závČru.
13
1 Formy ekonomických modelĤ V této kapitole jsou teoreticky vymezeny rĤzné formy ekonomických modelĤ, napĜíklad Teorie her, Teorie lokalizace prĤmyslu (Teorie prĤmyslové lokality), mezi které se Ĝadí Teorie nejmenších nákladĤ, Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti a PĜístup zvyšování zisku. Další formy ekonomických modelĤ zahrnují HotellingĤv model a Webrovu analýzu. Mezi Hotellingovým modelem a Webrovou analýzou je velmi znatelný rozdíl. HotellingĤv model je charakterizován v lineárním prostoru, na rozdíl od Webrovy analýzy. Tato analýza sice vychází z Hotellinga, ale jedná se o prostorový model. V diplomové práci je také popsán HotellingĤv model podle jiného zdroje a též Hotelling v politické sféĜe.
1. 1 Teorie her Gregory (2000a) charakterizuje teorii her jako teorii vzájemnČ závislého rozhodování, kde si musí jednotlivci (hráþi) zvolit postup (strategii), aniž by tušili strategii dalších hráþĤ, ale mají znalosti o nákladech a výnosech všech možných variant výsledkĤ. Cílem tČchto teorií je urþit pomocí racionálních dĤvodĤ postup pro jakéhokoliv hráþe a dĤsledky, které vyplývají pro kolektiv. Jeden z nejznámČjších výsledkĤ teorie her a souþasnČ jeden z nejvíce povČdomých vtČlení je VČzĖovo dilema. Tato teorie ukazuje, že individuální racionální volba výroby vede ke kolektivnímu dílþímu optimu. Co se zdá být nejlepší pro jednotlivce z hlediska vzájemnČ závislého rozhodování se pozdČji ukáže, že není nejlepší volbou pro každého. Zde mĤže existovat i další pohled, a to z hlediska zdánlivČ þistČ racionálního, který je narušený „odmČnami“ pro trestané. (Gregory, 2000a) Za zakladatele teorie her je považován maćarský matematik John von Neumann, jenž jako první v þlánku O teorii her v roce 1928, formuloval základní pravidla jejího fungování. (ýVUT, 2014) Ale zavedena byla jako dílþí teorie až v polovinČ roku 1940 s vydáním 14
publikace Teorie her a ekonomického chování od autorĤ Neumanna a Morgensterna. Z dĤvodĤ obsahu souboru obecných teorémĤ o chování jsou teorie her využívány v ĜadČ dalších oborĤ, mezi nČž patĜí napĜíklad: biologie, politologie, sociologie, filozofie, ekonomie a humánní geografie. (Gregory, 2000a) Nejjednodušší pĜípad teorie her je striktnČ o dvou konkurentech, tedy s dvČma osobami, neboli hra s nulovým souþtem. Zde není žádný prostor pro kooperaci þi spolupráci, protože existuje pouze vítČz a poražený. V geografii je klasickým pĜíkladem tČchto her odvození Hotellingova modelu. Tento model zahrnuje dva prodejce zmrzliny na protáhlé pláži a každý z nich se musí rozhodnout, kam se umístit, aby rovnomČrnČ obsloužili všechny rekreanty þi zákazníky. S ohledem na tendenci zákazníkĤ vždy nakupovat od prodejce, který je nejblíže, nakonec dojde k tomu, že se budou muset oba dva zmrzlináĜi dostat do stĜedu pláže (lineárního modelu) zády k sobČ. Jedná se o hru s nulovým souþtem, protože pokud se jeden z prodejcĤ zmrzliny (dodavatelĤ) bude pohybovat mimo stĜed smČrem k jednomu konci pláže (lineárního modelu), první z prodejcĤ (dodavatelĤ) okamžitČ ztratí urþité zákazníky a bude tratit na svém prodeji, zatímco druhý z nich bude odpovídajícím zpĤsobem získávat nové zákazníky a prodeje mu porostou. Za takových podmínek je nejlepší strategie Maximin – maximalizovat minimum. To znamená, že každý z prodejcĤ jedná takovým zpĤsobem, který zaruþuje alespoĖ minimální pĜínos bez ohledu na to, jakou strategii þi akci zvolil druhý konkurent. V pĜípadČ Hotellingova modelu stojí Ĝešení Maximin vždy uprostĜed pláže (lineárního modelu), protože i pĜes obsloužení pouze minimálního trhu zajistí prodejcĤm alespoĖ polovinu celkových zákazníkĤ bez ohledu na akci (strategii) druhého prodejce zmrzliny. Jestliže oba dva prodejci – konkurenti – pĜijmou strategii Maximin, rovnováha na pláži (lineárním modelu) bude nastolena. (Gregory, 2000a)
1. 2 Teorie lokalizace prĤmyslu (teorie prĤmyslové lokality) Oproti Hotellingovu modelu, který funguje jakožto lineární model, lze v tomto pĜípadČ hovoĜit o modelu, který pracuje na území, v dvojrozmČru. To znamená, že se jedná o posun do plochy. V praxi není podnikatelovo rozhodování o umístČní jeho firmy založeno pouze na dopadech jednotlivých vybraných prĤmyslových faktorĤ, ale je 15
založeno na souhĜe a vyrovnanosti velkého množství úvah. Implicitní a dĤležité pĜi hodnocení bude pĜedevším míra porozumČní jednotlivým typĤm nebo oborĤm prĤmyslu a jejich specifickému souhrnu významných podmínek umístČní v závislosti na druhu firmy þi závodu. Pro vedlejší þinnosti daného celku rozhodování proto existuje ucelený komplex determinantĤ ovlivĖující umístČní. (Gregory, 2009b) Tyto teorie se zaþaly objevovat v první tĜetinČ 20. století. Teorie se vyvinuly a vytĜídily samy prostĜednictvím
souhrnu
rĤzných
pokusĤ
definovat
jejich
základní
strukturu.
V ekonomickém svČtČ tehdy dominovaly železnice založené na tČžkém prĤmyslu a pĜedstavy sobČstaþnosti národního prĤmyslu. Tato pĜedstava je plnČ v souladu s globalizovanou ekonomikou, která odráží hospodáĜskou soutČž a sociální rozhodování SvČtové obchodní organizace, nadnárodních organizací nebo Agentury na ochranu životního prostĜedí a další. NicménČ logické systémy a koncepty se postupem þasu rozvinuly a prostorové závČry, kterých bylo dosaženo, jsou stále relevantní pro pochopení dnešního každodenního rozhodování o umístČní v oblasti prĤmyslu. Existují, podle Alfreda Webera, základní tĜi pĜístupy k problému umístČní firmy þi závodu. Jedná se o následující: 1) Teorie nejmenších nákladĤ, 2) Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti, 3) PĜístup zvyšování zisku. (Gregory, 2009b)
1. 2. 1 Teorie nejmenších nákladĤ Klasický model teorie umístČní prĤmyslu, Teorie nejmenších nákladĤ, je založen na práci Alfreda Webra (1868 – 1958) a nČkdy je též nazýván Webrova analýza. Tato teorie vysvČtluje rozmístČní výrobního pĜíslušenství, založené na minimalizaci tĜí základních výdajĤ, mezi nČž se Ĝadí: – relativní náklady na dopravu, – náklady na pracovní sílu, – aglomeraþní náklady. (Gregory, 2009b) Aglomerace odkazuje na shlukování výrobních aktivit a lidí z dĤvodu vzájemné výhody. Shlukování mĤže vytváĜet „aglomeraþní ekonomiku“ prostĜednictvím sdílení prostoru a služeb. MĤže také dojít na duplicitu nákladĤ, jakými jsou napĜíklad vyšší nájemné 16
nebo mzdové úrovnČ. To vše vyplývá z konkurenþní soutČže o tyto zdroje. (Gregory, 2009b) Weber došel k závČru, že náklady na dopravu hrají hlavní roli v urþení optimálního místa. To znamená, že optimální umístČní by mČlo být tam, kde náklady na dopravu surovin a hotových výrobkĤ do dané firmy, závodu þi továrny na trh jsou nejmenší, tedy pohybují se na minimální úrovni. Avšak souþasnČ Weber poznamenal, že jestliže zmČny v nákladech na práci nebo aglomeraþních nákladech jsou dostateþné velké, lokalita výhradnČ urþená na základČ nákladĤ na dopravu nemusí být nutnČ ta optimální. (Gregory, 2009b) Weber proto vytvoĜil pČt výchozích kontrolních pĜedpokladĤ: 1) Plocha þi prostor je relativnČ a zdánlivČ jednotný, jak po stránce fyzické, politické, kulturní, tak po stránce technologické. 2) Výroba zahrnuje jediný druh výrobkĤ, který je dodáván na jediný trh, jehož poloha je známa. 3) Vstupy do výroby zahrnují suroviny z více jak jednoho známého zdroje umístČní. 4) Lidské zdroje jsou neustále k dispozici, ale v místČ lokace je daná práce nemobilní. 5) Dopravní cesty nejsou pevnČ stanovené, ale pĜipojují se na vznik a místo urþení nejkratší cesty. A náklady na dopravu pĜímo odrážejí váhu pĜepravovaného zboží a vzdálenost, na které je zboží pĜesouváno. (Gregory, 2009b) Vzhledem k tČmto pČti pĜedpokladĤm Weber odvodil Teorii nejmenších nákladĤ prostĜednictvím takzvaného „lokalizaþního trojúhelníku.“ Dané grafické schéma znázorĖuje dĤsledky pevné a nemČnné polohy surovin a trhu. Diagram souþasnČ ukazuje možnost pohybu, která je dána vahou jednotlivých komodit v libovolném smČru na základČ jednotných nákladĤ na jednotku vzdálenosti. (Gregory, 2009b) Na obrázku 1 je možné spatĜit jednotlivé body S1 a S2 pĜedstavující dva surovinové zdroje pro spotĜebu výrobkĤ v bodČ M. Problémem je lokalizovat optimální místo produkce tak, aby celková výše prĤmČrné vzdálenosti v sobČ zahrnovala montáž materiálu a zároveĖ distribuci produktu v minimální výši. Každý roh z trianglu uplatĖuje svĤj tah – každý z nich je definován náklady na výrobu a mČl by být vybrán jako závodní þi firemní místo.
17
Pokud pĜedpokládáme, že váha materiálu se bČhem výroby sníží na polovinu (tak, že každý výsledný produkt váží stejnČ jako produkt ze surovin), pak by lokalizace buć v bodu S1 nebo v bodČ S2 v diagramu zahrnovala poplatek ve výši 3 dolarĤ nákladĤ na dopravu z dalších materiálních zdrojĤ, plus k tomu je nutné pĜipoþítat ještČ 3 dolary na pĜesun produktu, zboží se tedy dostane na trh v celkových dodacích nákladech – 6 dolarĤ. V pĜípadČ vybrání trhu jakožto prostoru umístČní a zahrnutí dvou surovinových materiálních zásilek – náklady budou opČt ve výši 6 dolarĤ. (Gregory, 2009b) Na daném obrázku 1 je tedy zobrazen jeden trh, dva surovinové zdroje a finální produkt, který bČhem výroby ztrácí 50 % své váhy. Produkce mĤže být vhodnČ umístČna v bodČ S1, S2 nebo v bodČ M, neboĢ každá délka úseþky je stejná. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Google.com, 2014. Upraveno Obr. 1: WebrĤv lokalizaþní triangl Cílem Webrovy analýzy Teorie lokalizace nejmenších nákladĤ na dopravu je nalézt právČ toto místo. Lokalizace místa bude s nejvČtší pravdČpodobností pĜipadat na vnitĜní bod uprostĜed trojúhelníku, což je možné oznaþit za jakési tČžištČ. PĜesná pozice vnitĜního bodu bude záviset na vzdálenosti, respektive na váze surovinových vstupĤ, finální váha výsledných produktĤ bude buć materiálnČ, nebo tržnČ orientovaná. (Gregory, 2009b) Na obrázku 2 je možné spatĜit optimální produkci v bodČ P, tedy uvnitĜ trianglu. PrávČ uprostĜed daného trojúhelníku jsou celkové náklady na dopravu menší než v rozích lokace. PĜesná poloha bodu P bude záviset na vlastnostech ztrácení („hubnutí“) dvou materiálních
18
zdrojĤ, ovšem pouze v pĜípadČ, pokud se jedná o náklady na dopravu. Bod P by mohl být samozĜejmČ tažen smČrem k materiálu, jehož váha je nejvíce snižována. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Google.com, 2014 Obr. 2: Lokalizaþní triangl Materiální orientace odráží znaþný úbytek hmotnosti v prĤbČhu výrobního procesu: marketingová orientace to oznaþuje jako hmotnostní pĜírĤstek. Optimální umístČní bodu lze nalézt rĤznými analytickými prostĜedky, ale nejjednodušší je si schéma pĜedstavit pomocí mechanického modelu vah a úseþek. (Gregory, 2009b) Na obrázku 3: Rovina stolu Ĝešení k umístČní firmy je možné spatĜit mechanický model, navrhovaný Alfredem Webrem, který využívá vah k demonstrování nejmenších nákladových bodĤ, kde se nachází nČkolik zdrojĤ surovin. Je-li povolená váha reprezentována „tahem“ surovin a umístČním trhu, poté se rovnováha nalézá na desce stolu. Daný bod je místo, ve kterém jsou všechny síly v rovnováze a pĜedstavuje bod s nejmenšími náklady firmy. (Gregory, 2009b)
19
Zdroj: Google.com, 2014 Obr. 3: Rovina stolu Ĝešení k umístČní firmy
1. 2. 2 Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti Je-li rozhodnutí o umístČní jedné firmy ovlivnČno urþitým umístČním její konkurence, podmínky místní závislosti existují. Místní závislost ovlivĖuje zpĤsob, ve kterém firmy soutČží s totožnou nákladovou strukturou tak, že samy sobČ zajišĢují urþitý prostor k zabezpeþení
svých
opatĜení
k územnímu
monopolu
v jejich kombinaci
trhu.
V lokalizaþní teorii vzájemné závislosti je problémem analýza variabilních pĜíjmĤ, oproti Webrovu modelu, který je zamČĜen na variabilní náklady. Nejjednodušší pĜípad, který se zabývá rozhodnutím umístČní, je pĜípad dvou soutČžících firem, které dodávají totožné zboží svým zákazníkĤm a které jsou souþasnČ rovnomČrnČ rozložené podél lineárního trhu. Daný model velmi dobĜe zpracoval Harold Hotelling, po kterém nese název HotellingĤv model. Obvykle citovaným pĜípadem jsou dva zmrzlináĜi, kteĜí prodávají stejný druh a znaþku zmrzliny za stejnou cenu podél urþitého úseku pláže a souþasnČ mají jednotný zpĤsob distribuce zákazníkĤm. Všichni zákazníci budou kupovat stejné množství zmrzliny (a zároveĖ prodejci budou oslovovat ty zákazníky, kteĜí budou u nich nejblíže. (Gregory, 2009b) Obrázek 3 (viz výše) navrhuje, že oba dva prodejci by se mohli eventuálnČ seskupit uprostĜed lineárního trhu (mĤžeme uvažovat – pláž), aby každý z prodejcĤ mohl obsloužit 20
zákazníky na okrajích trhu, a tím pádem získat místní výhodu jediného soutČžícího (konkurenta). (Gregory, 2009b) To je de facto Ĝešení tohoto prostorového modelu, který sice maximalizuje návrat penČz, ale nezajistí již minimalizaci nákladĤ. Nejnižší celkové náklady umístČní pro každého prodejce by mohlo být ve stĜedu své pĤlky obsluhované pláže. A právČ tam je nejvíce vidČt vynaložené úsilí zákazníkĤ, jejichž kroky míĜí k jednotlivým prodejcĤm a jejich stánkĤm, které je nejmenší (nebo náklady prodejcĤ na distribuci zboží smČrem k zákazníkĤm). Maximalizovat tržní podíl mĤže jeden z prodávajících tak, že se rozhodne okamžitČ se pĜemístit vedle svého konkurenta na pláži. Nyní první z prodejcĤ získal dominantní ¾ z celé pláže a druhý ovládá pouze ¼. Logická odplata druhého prodejce by mohla být taková, že se pokusí dostat se zpČt na pĤvodní rozložení tržních podílĤ a získat tak zpátky svoji polovinu tržního podílu. Nakonec je umístČní v centru linie na pláži obou prodejcĤ bok po boku nevyhnutelné. A souþasnČ je dosaženo stabilního umístČní, protože ani jeden z prodejcĤ nemĤže získat žádnou výhodu z pĜemisĢování. Ovšem nyní musejí zákazníci pĜekonat vČtší vzdálenost pro uspokojení svých potĜeb, konkrétnČ chutČ na zmrzlinu, než na poþátku. To znamená, že celkové poĜizovací náklady nebo cena dodání (nákup zmrzliny plus vynaložené úsilí) se zvýšila. (Gregory, 2009b) Ekonom Harold Hotlling (1895-1973), který je spojován s pĜístupem místní závislostí, tuto teorii rozšíĜil o další poznatek. ZávČr zobecnil prohlášením, kterým vysvČtluje prĤmyslovou koncentraci, jež násobí množství prodejcĤ za podmínek stejných výrobních nákladĤ a nepružné poptávce na trhu. Pokud se trh stane citlivým na cenu, prodeje ke vzdálenČjším zákazníkĤm budou odraženy a výrobci budou hledat maximalizaci svých prodejĤ znovu spíš separátnČ než agregátnČ. ZávČrem tedy je, že citlivost ceny (elasticita poptávky) bude podporovat prĤmyslovou rozptýlenost. (Gregory, 2009b) Na obrázku 4 je možné spatĜit všechna tĜi stádia procesu Hotellingova modelu. (a) Poþáteþní spoleþné optimální umístČní (b), které minimalizuje celkové náklady na distribuci, se uvolní v okamžiku hledání výhodnČjšího postavení na trhu (c), což nakonec vede ke konkurenþní rovnováze ve stĜedu modelu. K prostorové rozptýlenosti
21
znovu dojde, pokud dva þi více konkurentĤ narazí na elastickou poptávku nebo se na rozdČlení trhu domluví. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Google.com, 2014 Obr. 4: HotellingĤv model
1. 2. 3 PĜístup zvyšování zisku Pro mnoho teoretikĤ jsou nejjednodušší a nejrigidnČjší Teorie nejmenších nákladĤ a Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti vysvČtlením, která jsou nereálnČ omezující. Tvrdí, že správné umístČní je tam, kde je zisk nejvČtší. Zastánci pĜístupu zvyšování zisku navrhují využívání principu substituce, která uznává, že v mnoha prĤmyslových procesech je možné nahradit klesající množství jednoho vstupu (napĜíklad práce) nárĤstem jiného vstupu nebo zvýšením nákladĤ na dopravu a souþasnČ snížením nájemného. Díky substituci mĤže poþet rĤzných míst více odpovídat místním výrobním prostorĤm. Dále zastánci této teorie navrhují celou Ĝadu bodĤ, jež mohou existovat tam, kde se celkové 22
pĜíjmy z podnikání rovnají celkovým nákladĤm na výrobu daného výstupu. Ovšem pouze dva body vymezují prostor s možností realizace zisku. Tato teorie má velmi mnoho spoleþného s teorií „Spatial margin of profitability“ neboli Prostorová míra ziskovosti. Ziskovost je možné definovat jako rozdíl mezi výnosy a náklady, vþetnČ úrokĤ, daní a provozních výdajĤ. Podle dané definice je prostorová marže ziskovosti þára nebo hranice, která oddČluje ziskové prostory od ztrátových míst. To vymezuje prostorové hranice, ve kterých firmy, spoleþnosti þi zmrzlináĜi mohou dosahovat zisku. (Small Business, 2014) Dané dva body ohraniþují prostorovou marži zisku a definují vČtší plochu, ve kterém je možné realizovat zisk. UmístČní kdekoliv v rámci rozpČtí zajišĢuje vždy urþitý zisk a toleruje jak nedokonalé znalosti, tak osobní (spíše než ekonomické) úvahy. Takové umístČní, které je ménČ optimální, je ještČ pĜijatelné, ponČvadž lokality jsou považované za uspokojivé umístČní. (Gregory, 2009b) U nČkterých firem mĤže být prostorová marže velmi široká, protože náklady na dopravu a marketing jsou zanedbatelným faktorem. Firmy Ĝíkají a zastávají názor – „footloose“ – který je velmi tČžko pĜeložitelný z anglického jazyka do þeského, ale dal by se interpretovat tak, že nezastávají pozici ani zdroje ani trhu neboli jsou to cestující z místa na místo (snadno pĜemístitelný, volný) – tím se dostáváme k pohybu v prostoru/území. NapĜíklad výroba poþítaþĤ – suroviny na jejich zhotovení a finální produkt (poþítaþ) jsou tak cenné, lehké a kompaktní, že dopravní náklady mají malý vliv na místo, kde výroba probíhá. (Gregory, 2009b)
1. 3 Ekonomické zdroje Ekonomické zdroje je obor þi odvČtví Ĝízení zdrojĤ, které používá ekonomické nástroje k zabránČní nebo zmírnČní nadmČrného využívání daných pramenĤ. Jak environmentální ekonomika, tak ekonomika zdrojĤ vidí na trhu zbyteþné a nekorigované nadmČrné využívání zdrojĤ a považují ho za velmi nebezpeþné. V souþasné dobČ jsou známy dvČ hlavní tĜídy ekonomických problémĤ, které byly vyvolány. Ekonom Harold Hotelling (1931) za první problém oznaþil – diskontování budoucnosti, ten je zvláštČ použitelný a aplikovatelný na neobnovitelné zdroje, jakými jsou ropa, uhlí þi mČć. Aþkoliv historicky
23
bylo málo využíváno neobnovitelných zdrojĤ k bodu absolutního nedostatku, mnohé z nich byly využity do bodu sociální nouze. (Gregory, 2000a) Pro ekonomiku zdrojĤ není Ĝešením tČchto problémĤ (jak by se dalo pĜedpokládat) opustit trh, ale opravit ho tak, aby byl co nejvíce šetrný k životnímu prostĜedí. Trh se snaží být navržen tak, aby se upouštČlo od ekologických nevychovancĤ, a naopak byli podporováni ekologicky smýšlející jedinci a zachránci. Toho je dosaženo prostĜednictvím rĤzných tzv.
ekonomických
nástrojĤ,
které
oddČlují
hospodáĜský
rĤst
od
využívání
zdrojĤ/vyþerpání životního prostĜedí. Za prvé, diskontování budoucnosti lze odvrátit vládní intervencí, buć zmČnou úrokových sazeb (danČ), nebo uložením udržitelných politik v rámci jednotlivých odvČtví. Za druhé, spoleþné zdroje – tento problém mĤže být vyĜešen buć privatizací zdrojĤ, nebo jiným uložením vládních zdrojĤ. (Gregory, 2000a)
24
2 HotellingĤv model Ekonom Harold Hotlling (*1895, +1973) je považován za prĤkopníka v oblasti matematické statistiky a ekonomie ve 20. století.
A je také první, kdo je spojován
s pĜístupem místní závislostí a tuto teorii rozšíĜil o další poznatek – HotellingĤv model. (Gregory, 2009b) HotellingĤv model se zabývá analýzou strategie umístČní dvou firem, které soutČží o území na trhu. Harold Hotelling byl jeden z prvních ekonomĤ, jenž Ĝešil otázku prostorového uspoĜádání dvou konkurenþních firem, a jeho analýza poskytuje výchozí bod pro Ĝadu ilustrativních
rozšíĜení.
Jeho
teorie
je
použitelná
jak
v
ekonomické
sféĜe,
tak v geografické, ale souþasnČ se také objevuje i v politické oblasti. Jedná se o lineární model, kde rozhodující roli hrají, jak již bylo Ĝeþeno, pĜedevším podnikatelské subjekty. (Gregory, 2009b)
2. 1 Princip Hotellingova modelu Hotelling stanovil velmi zjednodušené situace dvou výrobcĤ konkurenþních výrobkĤ, kteĜí dodávají stejné zboží rovnomČrnČ svým spotĜebitelĤm podél celé šíĜe lineárního trhu. Obvyklý uþebnicový pĜíklad (i když ne v jeho pĤvodní prezentaci) je o dvou konkurenþních zmrzlináĜích, kteĜí prodávají zmrzlinu zákazníkĤm rovnomČrnČ podél pláže. Za okolností jako jsou tyto Hotelling odvodil zdánlivČ nepravdČpodobný závČr, že oba prodejci by mČli skonþit v centru pláže (lineárního modelu) zády k sobČ, a každý z nich tím pádem obsluhuje svoji vlastní polovinu trhu (viz teorie her). Tento závČr þi poznatek byl rozšíĜen zobecnČním a adaptován na prĤmyslové aglomerace, ovšem pouze za urþitých podmínek. HotellingĤv model je ilustrace užiteþné praxe deduktivní generalizace u prostorové ekonomické analýzy. Hotellingova argumentace a jeho dĤsledky mohou být s ohledem na hospodáĜskou soutČž mezi dvČma firmami (duopol) v prostoru vysvČtleny pomocí schémat (jednotlivých obrázkĤ). Dva výrobci se pĜedhánČjí, aby mohli obsloužit lineární model (v našem pĜípadČ též pláž), jejž reprezentuje vodorovná osa. Výrobní náklady (c) jsou ve stejné výši po celé délce lineárního modelu (pláže) a výrobek 25
se prodává za cenu p, která odráží náklady na dopravu ke spotĜebiteli (v pĜípadČ zmrzliny je to snaha zákazníkĤ o chĤzi smČrem k místu prodávajícího). (Gregory, 2009b) Na obrázku 5 se zmrzlináĜ A umístí v centru daného trhu. ZmrzlináĜ B vyhledá urþitou vzdálenost na pravé stranČ. PĜíslušné prodejní plochy jsou rozdČleny v bodČ X, kde dodané ceny jsou stejné, ale v podmínkách nekoneþnČ neelastické poptávky, kdy každý spotĜebitel bude kupovat jednu jednotku produktu v jedné jednotce þasu bez ohledu na cenu.
Zdroj: Gregory, 2009b Obr. 5: ZmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B na zaþátku
ZmrzlináĜ B neztrácí de facto nic pohybem doleva, viz obrázek þ. 6 a souþasnČ se podílí na prodejní ploše A, i pĜestože to vyvolává rostoucí dodávané ceny pro zákazníka na pravé stranČ. ZávČr – stejný jako v textu výše = zmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B stojí zády k sobČ. Což znamená, že zmrzlináĜ B se pĜipojí k zmrzlináĜi A ve stĜedu na trhu (lineárního modelu - pláže), kde ani jeden ze zmrzlináĜĤ nemĤže získat další prodej prostĜednictvím pĜemístČní. (Gregory, 2009b)
26
Zdroj: Gregory, 2009b Obr. 6: Posunutí zmrzlináĜe B Tento závČr platí bez ohledu na poþáteþní umístČní prodejcĤ na trhu (lineárním modelu), ovšem za podmínek, že existují okolnosti nekoneþnČ nepružné poptávky. Zavedení úrovnČ citlivosti poptávky na cenČ odradí prodeje vzdálenČjším zákazníkĤm a výrobci, kteĜí se snaží maximalizovat prodeje, se budou pohybovat smČrem od sebe, v tzv. kvartilních pozicích, viz obrázek þ. 7. Z toho vyplývá obecná dedukce, že elasticita poptávky bude stimulovat prĤmyslové rozptýlení. HotellingĤv model je možné aplikovat i v jiných soutČživých situacích, napĜíklad Teorie veĜejné volby. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Gregory, 2009b Obr. 7: Koneþné rozložení zmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B
27
Definici Hotellingova modelu nalezneme mimo jiné také v MacmillanovČ slovníku moderní ekonomie. V nČm se autor nezmiĖuje pĜímo o HotellingovČ modelu, ale o HotellingovČ pravidle. Dle výkladu slovníku se jedná o pravidlo, které uvádí podmínku optimálního využívání neobnovitelných zdrojĤ. Jak již bylo výše zmínČno, toto pravidlo jako první v roce 1929 vyslovil a zformuloval Harold Hotelling. (Pearce, 1992) Dané pravidlo, které ještČ stále zaujímá pĜední místo v ekonomii pĜírodních zdrojĤ, konstatuje, že pĜi optimálním vytČžování zdroje þistá cena (což znamená, prodejní cena mínus tČžební náklady) nevytČžené jednotky zdroje se musí zvyšovat tempem rovným úrokové sazbČ. Uvažovat lze následovnČ. Máme vlastníka zdroje, ten mĤže volit mezi vytČžením jednotky zdroje a investováním pĜíjmĤ pĜi stávající úrokové sazbČ. Nebo má druhou možnost, a to ponechání jednotky zdroje v zemi. S druhou možností je možné souhlasit pouze tehdy, pokud þistá cena roste v míĜe rovné úrokové sazbČ. Poté oba dva zpĤsoby postupĤ zaruþují stejný výnos. Uvedený požadavek lze alternativnČ vyjádĜit též v podobnČ souþasné hodnoty jednotky. Souþasná hodnota jednotky zdroje musí být stejná bez ohledu na to, kdy bude vytČžena. Je nutné si uvČdomit, že Hotellingovo pravidlo platí pouze v pĜípadČ, že se jedná o dokonalou konkurenci a pro spoleþnost, jakožto celek. V žádném pĜípadČ nemĤže toto pravidlo platit v podmínkách nedokonalé konkurence. (Pearce, 1992)
2. 2 HotellingĤv model podle jiného zdroje Pojímání politiky jako prostoru má celkem dlouhou tradici. Jak již bylo výše zmínČno, sahá až do konce 20. let 20. století, kdy v roce 1929 ekonom Harold Hotelling publikoval svoji nejznámČjší knihu – Stability in Competition. Tato kniha se stala základem pro budoucí práce autorĤ, kteĜí se budou vČnovat problematice prostorového modelování. Tento text od Harolda Hotellinga je vČnován teorii konkurence mezi malými podniky a je de facto studií nákupního chování, nebo spíše umisĢování konkurenþních obchodĤ v rámci územního místního trhu, jenž je ohraniþen prostorem. Cílem prodejcĤ tohoto trhu je dosáhnout co nejlepších výsledkĤ, resp. ziskĤ. (Skachate, 2013)
28
Harold Hotelling se ve svém díle zamČĜil v té dobČ na dosud málo sledovaný rys obchodu. Všiml si totiž toho, že skupina zákazníkĤ má tendenci nakupovat právČ u jednoho prodejce a ne u jiného, a to i bez vČtšího ohledu na rozdíly v cenČ. Ovšem rozdíly v cenách nesmí být pĜíliš velké. Pokud by totiž prodejce zvýšil cenu najednou pĜíliš, dalo by se pĜedpokládat, že okamžitČ ztratí znaþnou þást svých zákazníkĤ. Pokud však zdraží o nepatrnou þástku, dá se pĜedpokládat, že pokles odbytu nebude tak velký. Mnoho zákazníkĤ bude stále nakupovat u tohoto prodejce i s vČdomím toho, že jinde by možná nakoupili zboží levnČji. Do úvah zákazníka o tom, kde nakupovat zboží, zaþnou vstupovat i jiné než penČžní faktory, napĜíklad: •
zákazník bydlí blíže svému obchodu, než je obchod konkurence,
•
prodejce nabízí i další zboží, které v nabídce konkurence chybí,
•
cena za dopravu z obchodu k zákazníkovi domĤ je nižší než cena konkurence,
•
zákazníkovi vyhovuje zpĤsob prodeje (poradenské služby, pĜíjemný personál),
•
zákazník má ke svému prodejci jinou vazbu (pĜíbuzenskou, kamarádskou). (Skachate, 2013)
Možná je samozĜejmČ kterákoliv libovolná kombinace uvedených dĤvodĤ a jistČ dalších mnoho jich existuje. Na dĤvodu, proþ zákazníci zachovají pĜízeĖ jednomu obchodu, tolik nezáleží. StČžejní je fakt, že samotná cena nabízeného zboží skuteþnČ není tím hlavním ovlivĖujícím faktorem, který by pĜedurþoval spotĜební chování zákazníkĤ. Hotelling ve své práci sledoval umisĢování obchodĤ v rámci jednoho konkrétního trhu. PĜitom si kladl otázku, proþ se vzájemné konkurující si obchody snaží umístit co nejblíže stĜedu daného území (daného trhu). Hotelling si pro zodpovČzení dané otázky vytvoĜil velmi jednoduchý model lineárního trhu (modelu), pro nČhož formuloval následující podmínky. Tyto podmínky jsou v reálném svČtČ jenom tČžko uskuteþnitelné a dosažitelné, pouze pro potĜebu teoretického vysvČtlení tržních interakcí jsou však pĜedstavitelné. A jsou tedy vhodné pro geografické vzdČlávání: •
distribuce zákazníkĤ je naprosto rovnomČrná po celé délce daného trhu (modelu) a geografický stĜed trhu pĤlí i zákaznickou obec,
•
poptávka po zboží je nepružná.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zákazník nakoupí pevnČ dané množství nabízeného zboží právČ od toho prodejce, který mu je geografický nejblíže. Protože tím minimalizuje
29
své náklady na transport zboží z obchodu domĤ. A každý prodejce osloví právČ ty zákazníky, jejichž vzdálenost od jejich obchodu je menší než vzdálenost ke konkurenci. Podíl na trhu se dá zvyšovat hledáním ideálního umístČní obchodu, což je velmi dĤležitý poznatek pro výuku zemČpisu na základní škole. (Skachate, 2013)
2. 3 VysvČtlení modelu K vysvČtlení daného modelu se bude uvažovat jednoduchý pĜíklad. Bude se uvažovat o dvou prodejcích napĜíklad zmrzliny na pláži (lineární model). Dle obrázku níže prodejce A ovládá tu þást trhu, která je nalevo od jeho pozice, naopak prodejce B ovládá tu þást trhu, která je napravo od jeho postavení. Vzdálenost mezi obČma prodejci se pak pĤlí a každý z prodejcĤ má své dominantní postavení. V tomto pĜípadČ má prodejce A vČtší podíl na trhu, neboĢ jeho umístČní mu dává výhodu, protože jeho stánek je blíže ke stĜedu trhu než stánek konkurence, prodejce B. (Skachate, 2013)
Zdroj: Skachate, 2013. Upraveno Obr. 8: Výchozí situace
Cílem obou dvou prodejcĤ je maximalizovat zisk, stabilním cílem se zdá být ovládnutí dané poloviny trhu. Z hlediska pohodlí zákazníkĤ (vzdálenosti prodejcĤ) by se mohlo zdát logické, že by se stánky nacházely ve þtvrtinách pláže, obrázek níže, což by obČma prodejcĤm zajistilo splnČní daného cíle. Prodejce A by opČt ovládl trh nalevo od své pozice a prodejce B by zase ovládl trh napravo od své pozice. Trh je tedy v tuto chvíli rozdČlen na dvČ stejné þásti. Ovšem je nutné podotknout, že toto zdánlivČ ideální rozložení je pomČrnČ nestabilní. Nabízí totiž stále jednomu nebo druhému prodejci jednoduchý zpĤsob, jak dosáhnout ještČ vČtšího tržního podílu – pouhým pĜesunutím stánku blíže ke stĜedu, ke konkurenci. Tím de facto získá nadpoloviþní tržní podíl. Takto by se jeden z prodejcĤ mohl posouvat tak dlouho, dokud by nezískal kontrolu nad ¾ trhu. Ovšem to by zase
30
nedopustil druhý prodejce, ten by se samozĜejmČ zaþal také pĜesouvat a manipulovat se svojí pozicí na trhu. Takto by to mohlo vést do nekoneþna. (Skachate, 2013)
Zdroj: Skachate, 2013. Upraveno Obr. 9: „ZdánlivČ“ optimální situace
Z dlouhodobého hlediska je tedy neustálé pĜesouvání prodejcĤ nereálné. Z toho plyne, že oba prodejci budou hledat takové Ĝešení, které maximalizuje jejich zisk, souþasnČ jejich tržní podíl a které bude stabilní. ěešení je jednoduché – umístit oba dva prodejce do stĜedu daného lineárního modelu (pláže), tak aby jejich vzájemná vzdálenost byla minimální. Je pravdou, že zákazníci budou nuceni vydat se na delší cestu, aby uspokojili své potĜeby, nicménČ prodejcĤm zmizí prostor pro jejich expandování a zĤstanou na místČ. Tato situace pĜináší rovnováhu, equilibrium – viz obrázek níže. (Skachate, 2013)
Zdroj: Skachate, 2013. Upraveno Obr. 10: Rovnovážná situace, equilibrium
2. 4 HotellingĤv model v politické sféĜe HotellingĤv model, jak již bylo Ĝeþeno, má široké využití. Jeho principy se mohou též aplikovat na politickou oblast, kdy se voliþi rozhodují mezi dvČma nebo více politickými stranami. Tento model je typický pro Spojené státy americké, kdy se voliþi rozhodují, zda mají volit Demokratickou stranu nebo stranu RepublikánĤ. Americký ekonom Anthony Downs, který je považován za experta v oblasti veĜejné politiky a veĜejné správy, vylepšil HotellingĤv model a použil ho právČ v oblasti politického života – zde se tedy nepohybujeme v reálném prostoru, ale v sociálních vztazích, které jsou v urþitém území. 31
Anthony Downs se pokoušel z pohledu teorie racionální volby a prostorových modelĤ vysvČtlit chování jednotlivých politických stran a zpĤsob, jakým se tyto strany pokoušejí pĜilákat co nejvČtší množství voliþĤ. Podle Downse se tak politické strany chovají velmi obdobnČ jako obchodní spoleþnosti, které soutČží o pĜilákání co nejvČtšího množství poþtu zákazníkĤ (voliþĤ). Anthony Donws tak navázal na prostorový model Harolda Hotellinga. Donws stejnČ jako Hotelling vychází z jednoduchého modelu dlouhé ulice, ale ten pĜeznaþil na pravo-levou škálu (podle míry vládních intervencí do ekonomiky). Ty vlády, které mají za cíl plnČ kontrolovat trh, by se v tomto modelu umístily na levý okraj, naopak vyznavaþi neregulovatelného trhu poté na pravý konec. (IPM, 2013) Též ostatní þásti modelu byly pĜeznaþeny – obchody nyní pĜedstavovaly politické strany, ze zákazníkĤ se stali voliþi a z pĤvodní vzdálenosti se stala vzdálenost politická, ideologická. Politické strany i voliþe je poté možné umístit na jednu spoleþnou osu. StejnČ jako v pĜíkladu Hotellinga, kde se dva obchody postupnČ pĜibližovaly ke stĜedu, se i zde budou obČ politické strany postupnČ pĜibližovat ke stĜedu osy. DĤvod je jednoduchý, protože takto se ideologicky pĜiblíží co nejvČtšímu poþtu voliþĤ. Následkem toho je ovšem stírání ideologických rozdílĤ až se nakonec strany stanou velmi podobnými. StejnČ jako v HotelligovČ modelu i zde strany ztrácejí podporu lidí z obou okrajĤ osy, tedy extremistĤ, a to zejména pokud se stanou pĜíliš podobnými a nebude mezi nimi možno rozlišovat a vidČt žádný rozdíl. V jakém konkrétním bodČ se zastaví pĜibližování jednotlivých stran, záleží pĜedevším na tom, kolik extrémistĤ strany posunem ke stĜedu ztratí a kolik umírnČných získají. Odliv extrémistĤ je tím hlavním faktorem, který brání kompletnímu a úplnému ideologickému splynutí obou politických stran. To, jestli se ve spoleþnosti budou vyskytovat dvČ nebo více stran, záleží za prvé: na tvaru distribuce voliþĤ a za druhé: na volebních pravidlech. VČtšinou se ovšem uvažuje model o dvou politických stranách. (IMP, 2013) ZjednodušenČ je možné Ĝíci, že Anthony Downs konstatuje, že pro dvČ strany je nejvýhodnČjší umístit se blíže ke stĜedu, kdy jedna strana ovládne prostor od stĜedu doleva a druhá posléze od stĜedu napravo. Jednotlivé strany tedy podle Downs budou formulovat takový volební program, který bude vyhovovat vČtšinČ voliþĤ. (IMP, 2013)
32
Zdroj: IPM, 2013 Obr. 11: DowsenĤv model
Všechny strany chtČjí samozĜejmČ získat co nejvČtší výhodu a umísĢuji se svou nabídkou ke stĜedu, aby byly schopny oslovit co nejpoþetnČjší skupinu obþanĤ, díky jejichž hlasĤm by mohly vytvoĜit vládu s co nejsilnČjší oporou v parlamentu. (IPM, 2013)
2. 5 Shrnutí V teoretické þásti bylo vysvČtleno nČkolik ekonomicky – geografických modelĤ, mezi které patĜí Teorie her, Teorie lokalizace prĤmyslu (Teorie prĤmyslové lokality), HotellingĤv model a Webrova analýza. Všechny tyto modely pracují v urþitém prostoru a jsou založeny na vyhledání a získání nejlepšího strategického umístČní pro danou firmu, spoleþnost nebo zmrzlináĜe. SouþasnČ je rozhodování o jejich umístČní a lokalizaci ovlivnČno chováním dalšího ekonomického subjektu, znalostmi o nákladech a výnosech nebo také vstupy, lidskými zdroji þi dopravní náklady. Pro geografické vzdČlávání pro žáky základní školy autorka diplomové práce zvolila HotellingĤv model. DĤvod výbČru spoþíval pĜedevším v jednoduchosti konceptu, snadném uchopení modelu v praxi a hlavnČ ve snadném pochopení žáky. HotellingĤv model je koncept, který se odehrává v lineární dimenzi a zabývá se analýzou strategie umístČní dvou 33
firem, v tomto pĜípadČ dvou zmrzlináĜĤ, kteĜí soutČží o místo na trhu. SouþasnČ též vymezuje urþitou spádovost území okolo dvou daných obchodĤ, zmrzlináĜĤ þi obchodĤ. Cílem praktické þásti a geografického vzdČlávání je pĜedat žákĤm znalosti z této problematiky a též pĜedání schopností a dovedností z dané oblasti.
34
3 RámcovČ vzdČlávací program (RVP) Rámcový vzdČlávací program neboli RVP je možné definovat v rámci školství ýeské republiky jako nejvyšší dosaženou úroveĖ vzdČlání a je vydán Ministerstvem školství, mládeže a tČlovýchovy (MŠMT). RVP ZV je stanoven pro 2. stupeĖ základního vzdČlávání (pro 6. – 9. roþník), i pro odpovídající roþníky šestiletých a osmiletých gymnázií. A právČ pro realizaci základního vzdČlávání byl vydán Rámcový vzdČlávací program pro základní vzdČlávání. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013) V této kapitole je vymezena kurikulární reforma, systém kurikulárních dokumentĤ, principy Rámcového vzdČlávacího programu pro základní školy a také pojetí a cíle základní vzdČlávání.
3. 1 Kurikulární reforma JeštČ než bude zmínČna definice kurikulární reformy, která byla zahájena vydáním Bílé knihy v roce 2001, je dĤležité si úplnČ na zaþátku definovat význam slova kurikulum. (Národní ústav pro vzdČlávání, 2011a) Podle Národního ústavu pro vzdČlávání z roku 2011 pojem kurikulum pochází z latinského slova curriculum = bČh, závodní dráha, v pĜeneseném významu pak vyjadĜuje posun po plánované cestČ þi trase. V pedagogice vyjadĜoval tento termín pĤvodnČ pouze uþivo, ale pozdČji se jeho význam rozšiĜoval a mČnil. V souþasné dobČ se uvádí více než stovka definic kurikula, které se vztahují k rĤzným vzdČlávacím koncepcím a jednotlivým výkladĤm autora. V podmínkách ýeské republiky je možné si pod pojmem kurikulum vybavit pĜedevším vzdČlávací programy na úrovni státu a školy. Jedná se o obsahové a organizaþní pĜedpisy, které jsou urþeny hlavnČ pro uþitele ve školách k vedení a Ĝízení uþebního procesu. Souþástí tČchto dokumentĤ jsou zvláštČ cíle vzdČlávání, vzdČlávací obsah, uþební plán, þasové dotace a další, a to vše pro daný typ vzdČlání. Programy jsou realizovány v uþebním prostĜedí, které ovlivĖuje nejen to, co by se žáci mČli nauþit, ale také to, jakým zpĤsobem uþení probíhá. Školní kurikulum se realizuje v interakci a komunikaci mezi žáky a uþiteli a nejen v prostĜedí školy, ale také mimo ni. 35
(Národní ústav pro vzdČlávání, 2011b) Kurikulární reformu, dle Národního ústavu pro vzdČlávání z roku 2011, je možné charakterizovat jako zásadní zmČnu vzdČlávání i vzdČlávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdČlávání a dosažení efektivních výsledkĤ vzdČlávání. Školská reforma probČhla v mnoha vyspČlých zemích a zamČĜila se pĜedevším na zmČny v kurikulu a též na snazší pĜístup ke vzdČlávání a zajištČní rovnosti ve vzdČlávání, na individuální pĜístup k potĜebám vzdČlávaných, na celoživotní proces uþení a uplatnČní absolventu vzdČlávaní na mezinárodním trhu práce. Podstatou kurikulární reformy byla zmČna cílĤ a obsahu vzdČlávání smČrem k utváĜení a rozvoji životních dovedností (klíþových kompetencí) a k pĜípravČ žákĤ pro praktický život. ZmČnou také prošly procesy Ĝízení vzdČlávání, jeho prĤbČžná diagnostika a zpĤsoby hodnocení dosahování výsledkĤ. PĜíprava souþasné kurikulární reformy, kterou prošlo školství ýR, zapoþala a probíhala již ve druhé polovinČ 90. let minulého století a vrcholila vznikem Národního programu vzdČlávání v ýR (tzv. Bílé knihy). Samotná zmČna kurikula byla zahájena tvorbou rámcových vzdČlávacích programĤ (RVP) pro pĜedškolní a základní vzdČlávání, které byly schváleny v roce 2004. NejdĜíve byly pilotovány na vybraných mateĜských a základních školách, poté byly pilotáže vyhodnocovány a upravovány, následnČ na tyto RVP navázal postupný vznik RVP pro všechny další vzdČlávací obory. Od roku 2007 zaþaly všechny mateĜské i základní školy v zákonem stanovené dvouleté lhĤtČ pĜipravovat své vlastní školní vzdČlávací programy (ŠVP). VČtšina škol zvolila týmy uþitelĤ, které zpracovaly SWOT analýzu dané školy, zaþaly si podle svých zkušeností dotváĜet obsah vzdČlání, pracovat na postupech a vhodných vyuþovacích metodách, kterými by dosáhly stanových cílĤ. PostupnČ tak zaþaly vznikat ŠVP, ve kterých mohli uþitelé uplatnit nové pĜístupy ke vzdČlávání a své zkušenosti z výuky. (Národní ústav pro vzdČlávání, 2011b)
3. 2 Systém kurikulárních dokumentĤ V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdČlávání v ýeské republice (tzv. Bílá kniha, vydána MŠMT v roce 2001) a zakotvenými v zákonČ þ. 561/2004 Sb. o pĜedškolním, základním, stĜedním, vyšším 36
odborném a jiném vzdČlávání (školský zákon), se do vzdČlávací soustavy zavedl v roce 2007 zcela nový systém kurikulárních dokumentĤ pro vzdČlávání žákĤ od 3 do 19 let. Bílá kniha byla vydána MŠMT v roce 2001. Kurikulární dokumenty jsou vytváĜeny na dvou úrovních, a to na státní a školní úrovni. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
Zdroj: Výzkumný ústav pedagogický, 2013 Obr. 12: Systém kutikulárních dokumentĤ
(Výzkumný ústav pedagogický, 2013) Podle Výzkumného ústavu pedagogického státní úroveĖ v systému kurikulárních dokumentĤ pĜedstavují Národní program vzdČlávání a rámcové vzdČlávací programy (RVP). Národní program vzdČlávání vymezuje výchozí vzdČlávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdČlávání pro jeho jednotlivé etapy – pĜedškolní, základní a stĜední vzdČlávání. Školní úroveĖ reprezentují školní vzdČlávací programy (ŠVP), podle nichž se uskuteþĖuje vzdČlání na jednotlivých a urþitých školách. Jak Národní program vzdČlávání, tak Rámcové vzdČlávací programy, ale také školní vzdČlávací program jsou veĜejnými dokumenty, které jsou pĜístupné pedagogické i nepedagogické veĜejnosti.
37
3. 3 Principy Rámcového vzdČlávacího programu pro základní školy, RVP ZV: Výzkumný ústav pedagogický uvádí jednotlivé principy RámcovČ vzdČlávacího programu pro ZV (Výzkumný ústav pedagogický, 2013): •
vymezuje vše, co je spoleþné a nezbytnČ nutné v povinném základním vzdČlávání žákĤ, vþetnČ vzdČlávání v odpovídajících roþnících víceletých stĜedních škol,
•
specifikuje jednotlivé úrovnČ klíþových kompetencí, jichž by mČli žáci dosáhnout na konci základního vzdČlávání,
•
vymezuje vzdČlávací obsah: oþekávané výstupy a uþivo,
•
zaĜazuje jako závaznou souþást základního vzdČlávání prĤĜezová témata,
•
umožĖuje modifikaci vzdČlávacího obsahu pro vzdČlávání žákĤ se speciálními vzdČlávacími potĜebami,
•
RVP podporuje komplexní pĜístup k realizaci vzdČlávacího obsahu, vþetnČ možnosti jeho vhodného propojování, a pĜedpokládá volbu rĤzných vzdČlávacích postupĤ, odlišných metod, též forem výuky.
Tendence ve vzdČlávání, které navozuje a podporuje Rámcový vzdČlávací program pro základní školy: •
zohledĖovat pĜi dosahování cílĤ základního vzdČlávání možnosti a potĜeby jednotlivých žákĤ,
•
uplatĖovat variabilnČjší organizaci a individualizaci výuky podle možností a potĜeb žákĤ a také využívat vnitĜní diferenciaci výuky,
•
vytváĜet širší nabídku povinnČ volitelných pĜedmČtĤ,
•
vytváĜet pĜíznivé sociální, pracovní i emocionální klima založené na úþinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách výuky,
•
zachovávat co nejdéle ve vzdČlávání pĜirozené heterogenní skupiny žákĤ, oslabit dĤvody k vyþleĖování žákĤ do specializovaných škol,
•
zvýraznit úþinnou spolupráci s rodiþi žákĤ. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
38
Charakteristika základního vzdČlání v podmínkách ýeské republiky Základní vzdČlávání v ýeské republice, kterým se dosahuje stupnČ základního vzdČlání, se realizuje oborem vzdČlání základní školy. V souladu se školským zákonem je pro realizaci základní vzdČlávání vydán Rámcový vzdČlávací program pro základní vzdČlávání (RVP ZV). Základní vzdČlávání v ýR je spojeno s povinností školní docházky, která þiní dle školského zákona, podle § 36 až § 43 – 9 let. Ve školském zákonČ také nalezneme organizace základního vzdČlávání, hodnocení výsledkĤ vzdČlávání, získání stupnČ vzdČlání a ukonþení ZV. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
3. 4 Pojetí a cíle základního vzdČlávání Podle Rámcového vzdČlávacího programu základní vzdČlávání na 2. stupni pomáhá žákĤm získávat dovednosti, vČdomosti a návyky, které jim umožní samostatné uþení a utváĜení takových hodnot a postojĤ, které je vedou k uvážlivému a kultivovanému chování. SouþasnČ je též smČĜují k zodpovČdnému rozhodování, respektování práv a povinností obþana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdČlávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmĤ žákĤ, na vyšších uþebních možnostech žákĤ a na provázanosti vzdČlávání a života školy se životem mimo školu. Tohle všechno umožĖuje využít nároþnČjší metody práce i nové zdroje a zpĤsoby poznávání, zadávat komplexnČjší a dlouhodobČjší úkoly þi projekty a pĜenášet na žáky vČtší zodpovČdnost ve vzdČlávání a souþasnČ i v organizaci školy. V prĤbČhu základního vzdČlávání žáci získávají postupnČ takové kvality osobnosti, které jim umožní pokraþovat dále ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a bČhem celého jejich života se dále vzdČlávat. A podle svých dalších možností aktivnČ se podílet na životČ spoleþnosti. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013) Cíle základního vzdČlávání Cíle základního vzdČlávání mají žákĤm pomoci utváĜet a postupnČ rozvíjet jednotlivé klíþové kompetence, které mají souþasnČ poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdČlání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdČlávání se proto usiluje o naplĖování následujících cílĤ: •
umožnit žákĤm osvojit si strategie uþení a motivovat je k celoživotnímu uþení, 39
•
vést žáky k všestranné, otevĜené a úþinné komunikaci,
•
povzbuzovat žáky k tvoĜivému myšlení, logickému uvažování a k Ĝešení problémĤ,
•
pĜipravovat žáky na to, aby se projevovali jako svébytné, odpovČdné, svobodné osobnosti a souþasnČ, aby uplatĖovali svá práva a naplĖovali své povinnosti,
•
uþit žáky aktivnČ rozvíjet a chránit fyzické, sociální i duševní zdraví a být za nČ odpovČdný,
•
vytváĜet u žákĤ potĜebu projevovat pozitivní city v chování, prožívání a v jednání v životních situacích. Rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostĜedí i k pĜírodČ,
•
smČĜovat žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, uþit je žít spoleþnČ s ostatními lidmi,
•
pomáhat žákĤm poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti v souladu s reálnými možnostmi, také je uplatĖovat spolu s osvojenými vČdomostmi a dovednostmi pĜi rozhodování nejen o vlastní životní orientaci, ale také o profesní orientaci. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Klíþové kompetence Rámcový vzdČlávací program definuje ve svém obsahu také tzv. klíþové kompetence, ty pĜedstavují souhrn vČdomostí, dovedností, schopností, hodnot a postojĤ dĤležitých pro osobní rozvoj a uplatnČní každého þlena spoleþnosti. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013) Velmi dĤležité je všechny tyto kompetence od sebe peþlivČ oddČlit. VČdomost pĜedstavuje soustavu faktĤ a pojmĤ, teorií, které si jednotlivec osvojil prostĜednictvím škol, vzdČlávání vlastního uþení a z jiných zdrojĤ. Je výsledkem žákova poznávání, myšlení, vnímání i životních zkušeností. Pojem vČdomost bývá u nás používán synonymicky s pojmem znalost. DĤležité je, že se utváĜí prostĜednictvím uþení. Naopak dovednost znamená zpĤsobilost þlovČka k provádČní urþité þinnosti, napĜíklad þtení, Ĝešení úloh. Dovednost si subjekt osvojuje zámČrným uþením, ale také spontánnČ. Schopnost je zase individuální potenciál þlovČka k provádČní urþité þinnosti v budoucnosti. Je to možnost, do urþité míry podmínČná vrozenými pĜedpoklady, rozvíjí se v závislosti napĜíklad na sociálním prostĜedí,
40
kvalitní
výchovČ
nebo
vzdČlání.
PĜíkladem
mĤže
být
zraková
schopnost
nebo pohybová schopnost. Hodnota je subjektivní pojetí ocenČní nebo míra dĤležitosti, kterou jedinec pĜisuzuje urþitým vČcem, symbolĤm nebo jevĤm. A je naopak osvojována v procesech socializace. A postoj, ten pĜedstavuje hodnotící vztah zaujímaný jednotlivcem vĤþi jiným subjektĤm nebo okolnímu svČtu.
Zahrnuje v sobČ dispozici chovat
se a reagovat urþitým relativnČ stabilním zpĤsobem. Postoj je získáván na základČ spontánního uþení v rodinČ nebo v jiných sociálních prostĜedích. (Pedagogický slovník, 2003) VýbČr a pojetí klíþových kompetencí vychází z hodnot obecnČ pĜijímaných ve spoleþnosti a z obecných pĜedstav o tom, které kompetence jedince pĜispívají nejen k jeho vzdČlání, ale také ke spokojenému a úspČšnému životu a vedou jedince k posilování funkcí obþanské spoleþnosti. Hlavním smyslem a cílem vzdČlávání je vybavit všechny žáky bez rozdílĤ souborem klíþových kompetencí na úrovni, která je pro nČ dosažitelná, pĜipravit je na další stupeĖ vzdČlání a uplatnČní ve spoleþnosti. Osvojování klíþových kompetencí není jednoduchý a krátkodobý proces, ale naopak. Jedná se o dlouhodobý a složitý proces, který má svĤj poþátek v pĜedškolním vzdČlávání, dále pokraþuje v základním, stĜedním vzdČláváním a postupnČ se dotváĜí v prĤbČhu života. ÚroveĖ klíþových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdČlávání, nelze ještČ považovat za ukonþenou, ale tyto získané klíþové kompetence pĜedstavují neopomenutelný základ žáka pro celoživotní uþení, vstup do života a do pracovního procesu. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013) Je dĤležité si uvČdomit, že klíþové kompetence vedle sebe nestojí samostatnČ a izolovanČ, ale rĤznými zpĤsoby se prolínají, jsou multifunkþní, mají mezipĜedmČtovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdČlávání. Proto jsou tolik dĤležité a souþasnČ proto musí jejich utváĜení a rozvíjení smČĜovat k veškerému vzdČlávacímu obsahu, aktivitám i þinnostem, které ve škole probíhají. Ve vzdČlávacím obsahu RVP ZV je uþivo chápáno jako prostĜedek k osvojení þinnostnČ zamČĜených oþekávaných výstupĤ, které se postupnČ propojují a vytváĜejí tak podmínky k úþinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíþových kompetencí. V základním vzdČlání jsou za klíþové kompetence považovány následující: kompetence
41
k uþení, kompetence k Ĝešení problémĤ, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence obþanské a kompetence pracovní. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013) VzdČlávací oblasti VzdČlávací obsah základního vzdČlávání je v RVP ZV orientaþnČ rozdČlen celkem do devíti tzv. vzdČlávacích oblastí. Jednotlivé vzdČlávací oblasti jsou tvoĜeny jedním vzdČlávacím oborem nebo více obsahovČ blízkými vzdČlávacími obory, kterými jsou následující: •
Jazyk a jazyková komunikace (ýeský jazyk a literatura, Cizí jazyk),
•
Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace),
•
Informaþní a komunikaþní technologie (Informaþní a komunikaþní technologie),
•
ýlovČk a jeho svČt (ýlovČk a jeho svČt),
•
ýlovČk a spoleþnost (DČjepis, Výchova k obþanství),
•
ýlovČk a pĜíroda (Fyzika, Chemie, PĜírodopis, ZemČpis),
•
UmČní a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova),
•
ýlovČk a zdraví (Výchova ke zdraví, TČlesná výchova),
•
ýlovČk a svČt práce (ýlovČk a svČt práce).
Každá vzdČlávací oblast obsahuje na zaþátku charakteristiku, ta vymezuje postavení a význam vzdČlávací oblasti v ZV a charakterizuje vzdČlávací obsah jednotlivých vzdČlávacích oborĤ dané vzdČlávací oblasti. Na ni navazuje cílové zamČĜení vzdČlávací oblasti, ta urþuje to, k þemu je žák prostĜednictvím vzdČlávacího obsahu veden, aby postupnČ dosahoval klíþových kompetencí. Praktické propojení vzdČlávacího obsahu s klíþovými kompetencemi je dáno tak, že si škola na základČ cílového zamČĜení vzdČlávací oblasti stanovuje ve Školním vzdČlávacím programu výchovné a vzdČlávací strategie vyuþovacích pĜedmČtĤ. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013) VzdČlávací obsah jednotlivých oborĤ je tvoĜen oþekávanými výstupy a uþivem. Oþekávané výstupy mají þinnostní povahu, jsou prakticky zamČĜené, využitelné v bČžném životČ a ovČĜitelné. Definují pĜedpokládanou zpĤsobilost využívat osvojené uþivo v praktických situacích a v bČžném životČ. RVP ZV stanovuje oþekávané výstupy jako závazné na konci 9. roþníku základní školy. Uþivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických
42
okruhĤ a je chápáno jako prostĜedek k dosažení oþekávaných výstupĤ. Uþivo je v RVP ZV vymezené jako doporuþené školám k distribuci a k dalšímu rozpracování do jednotlivých roþníkĤ nebo delších þasových úsekĤ. Na úrovni ŠVP se stává toto uþivo závazným. Obsah jednotlivých vzdČlávacích oborĤ si škola rozþlení do vyuþovacích pĜedmČtĤ a rozpracuje, pĜípadnČ doplní, v uþebních osnovách podle potĜeb, zamČĜení þi zájmĤ a nadání žákĤ tak, aby bylo zaruþené smČĜování k rozvoji klíþových kompetencí. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Shrnutí Souþasné pojetí RámcovČ vzdČlávacího programu pro základní vzdČlávání a klíþové kompetence mají pĜedevším za úkol nauþit žáky ve škole používat již získané vČdomosti k rozhodování, posuzování a k pĜemýšlení. Dnešní žáci jsou jiní než žáci, kteĜí absolvovali ZŠ pĜed pČti þi deseti lety a svČt, do kterého v budoucnu vstoupí, bude také jiný než ten souþasný. Tento svČt od nich bude požadovat zcela odlišné dovednosti než v dnešní dobČ, budou muset Ĝešit neoþekávané situace, spolupracovat s rĤznými lidmi a pracovat se zcela novou technikou. Proto je potĜeba dnešní žáky na takovýto svČt pĜipravit, a proto je potĜeba ona reforma. Dnešní reforma není zamČĜena na získávání jednotlivých izolovaných informací a znalostí, ale na celistvost celého vyuþovacího procesu. RVP po žácích a souþasnČ po uþitelích žádá, aby postoje, vČdomosti a dovednosti byly ve výuce rozvíjeny souþasnČ.
43
4 Navržení modelu pro geografické vzdČlávání na ZŠ Praktická þást diplomové práce se zabývá aplikací Hotellingova modelu do praxe prostĜednictvím terénního cviþení. Autorka diplomové práce si pro svoji praktickou þást DP a pro její zpracování vybrala ke spolupráci Základní školu Lesní v Liberci a žáky 9. tĜídy dané školy. Cílem praktické þásti diplomové práce je vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ ve mČstČ Liberec a urþení zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti neboli zlomu daných dvou obchodĤ. Tento cíl bude výsledkem terénního cviþení žákĤ deváté tĜídy základní školy prostĜednictvím spoleþné diskuse a závČru. NejdĜíve jsou v této þásti práce popsány oþekávané výstupy z RVP pro pĜedmČt ZemČpis (geografie), PĜírodopis a ýlovČk a jeho svČt. Následuje konkrétní popis RBT pro pĜipravené terénní cviþení = Revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ – aplikace Andersona, Krathwohla, 2001. Na Revidovanou Bloomovu taxonomii cílĤ navazuje popis navržení modelu pro geografické vzdČlávání na základní škole (Transfer poznatkĤ – HotellingĤv model do vzdČlávacího projektu). A na závČr je v práci popsána pĜíprava, prĤbČh, vzdČlávací cíle a závČr celého cviþení se žáky 9. tĜídy vþetnČ zpracovaných výsledkĤ z pracovních listĤ.
44
4. 1 Oþekávané výstupy z RVP – ZemČpis (geografie) Oþekávané výstupy z RámcovČ vzdČlávacího programu z pĜedmČtu ZemČpis (geografie) jsou uvedeny ve vzdČlávací oblasti ýlovČk a pĜíroda. Pro daný úþel budou vyhovovat následující výstupy: •
organizuje a pĜimČĜenČ hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných statistických a informaþních zdrojĤ,
•
používá s porozumČním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii,
•
pĜimČĜenČ hodnotí geografické objekty, procesy a jevy v krajinné sféĜe, jejich urþité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajinČ,
•
vytváĜí a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové hodnocení a vnímání míst, objektĤ a jevĤ v nich, pro vytváĜení postojĤ k okolnímu svČtu,
•
ovládá základy orientace v terénu,
•
aplikuje v terénu praktické postupy pĜi pozorování, hodnocení a zobrazování krajiny,
•
uplatĖuje v praxi zásady bezpeþného pohybu a pobytu ve volné pĜírodČ. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Oþekávané výstupy z RVP – PĜírodopis Tyto oþekávané výstupy z RámcovČ vzdČlávacího programu z pĜedmČtu PĜírodopis jsou uvedeny ve vzdČlávací oblasti ýlovČk a pĜíroda. Zahrnují pro konkrétní úþely následující: •
aplikuje praktické metody poznávání pĜírody,
•
dodržuje základní pravidla bezpeþnosti práce a chování pĜi poznávání neživé a živé pĜírody. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
45
Oþekávané výstupy z RVP – ýlovČk a jeho svČt Dané oþekávané výstupy z RámcovČ vzdČlávacího programu z pĜedmČtu ýlovČk a jeho svČt jsou uvedeny ve stejnojmenné oblasti ýlovČk a jeho svČt. Zahrnují pro konkrétní úþely následující výstupy: •
urþí svČtové strany v pĜírodČ i podle mapy, orientuje se podle nich a Ĝídí se dle zásad bezpeþného pohybu a též pobytu v pĜírodČ,
•
obhájí pĜi konkrétních þinnostech své názory, popĜípadČ pĜipustí svĤj omyl, dohodne se na spoleþném postupu a Ĝešení se spolužáky. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ – aplikace Andersona, Krathwohla, 2001 1)
zorientovat se ve slepé mapČ a v terénu (urþit polohu – kde jsem) identifikovat a pojmenovat vytyþené objekty ve slepé mapČ
2)
vyznaþit (zakreslit) obchody do mapy zmČĜit vzdálenost mezi obchody zmČĜit þas mezi obchody
3)
naplánovat si trasu výzkumu
4)
analyzovat jednotlivé nakupující v daných dvou obchodech (vČk, pohlaví, bydlištČ, proþ a co nakupují) rozhodnout, proþ urþitý obchod preferují (na základČ jakých faktorĤ)
5)
shrnout celkové poznatky z prĤzkumu diskutovat nad zjištČnými informacemi navrhnout urþení bodu zlomu a spádovosti pro jednotlivé obchody
6)
zdĤvodnit svĤj závČr, myšlenku a své pĜesvČdþení
46
Revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ – tabulka Taxonomie cílĤ je uþitelovým velkým pomocníkem pĜi zpĜesĖování cílĤ. UmožĖují mu uvažovat o nároþnosti cílĤ, jejich návaznosti a souþasnČ komplexnosti. NejvČtší vliv na didaktické myšlení i praktické použití má taxonomie cílĤ v kognitivní oblasti B. S. Blooma. (Kasíková, Vališová, 2012) Ve druhé polovinČ 90. let minulého století došlo k redukci Bloomovy taxonomie. Této revize se ujal tým pod vedením D. R. Krathwohla. (Anderson, Krathwohl et al. 2001) Výstupem se stala nová dvojdimenzionální taxonomie vzdČlávacích cílĤ zahrnující jednak znalostní dimenzi (poznání) a jednak dimenzi kognitivních procesĤ (poznávání), viz Tab. 1. (rvp.cz, 2014)
Tab. 1: Revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ – aplikace Hotellingova modelu DIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESU 1. 2. 3. 4. 5. ZNALOSTNÍ DIMENZE Zapamatovat PorozumČt Aplikovat Analyzovat Hodnotit
6. TvoĜit
Ȉ
A. faktĤ
0
3
0
0
3
0
6
B. pojmĤ
2
0
0
2
0
1
5
C. postupĤ
0
0
1
0
0
0
1
D. metakognice
0
0
0
0
0
0
0
Ȉ
2
3
1
2
3
1
12
Zdroj: rvp. cz, vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky Tab. 1: Revidované taxonomie cílĤ podle Andersona a Krathwohla vyplývá, že nejvČtší zastoupení ve znalostní dimenzi mají fakta a to ve vztahu ke kognitivnímu procesu – porozumČní a hodnocení. ObČ skupiny reprezentují stejný výsledek 3. Na druhém místČ v poþtu zastoupení se umístily pojmy, a to ve vztahu tentokrát k analýze z dimenze kognitivního procesu. Ty reprezentují þíslo 2. Své místo zde našly i postupy, které dohromady obdržely pouze 1 zastoupení, a to ve vztahu k aplikaci z dimenze kognitivního procesu. Naopak žádné hodnoty se v tomto pĜípadČ, praktického terénního cviþení z oblasti aplikace Hotellingova modelu, nedoþkala znalostní dimenze metakognice. Z toho plyne pĜílišné zatížení na znalostech faktĤ a procesĤ, v kognici je to naopak s minimem na aplikaci a analýzu.
47
4. 2 Navržení modelu pro geografické vzdČlávání na základní škole (Transfer poznatkĤ – HotellingĤv model do vzdČlávacího projektu) Cílem praktické þásti diplomové práce je vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ ve mČstČ Liberec a urþení zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti neboli zlomu daných dvou obchodĤ. Tento cíl bude výsledkem terénního cviþení žákĤ deváté tĜídy základní školy prostĜednictvím spoleþné diskuse a závČru. Této problematice se vČnuje HotellingĤv model. HotellingĤv model, jak již bylo zmínČno ve výše uvedené teoretické þásti, se zabývá analýzou strategie umístČní dvou firem, které soutČží o urþité území na trhu. A právČ Harold Hotelling, po kterém je tento model pojmenován, byl jeden z prvních ekonomĤ, jenž Ĝešil otázku prostorového uspoĜádání konkurenþních firem. V tomto konkrétním pĜípadČ transferĤ poznatkĤ do vzdČlávacího projektu, jsou pĜedmČtem zkoumání dva obchody v Liberci a jeho okolí. Jedná o obchody znaþky COOP, které jsou situovány v základní sídelní jednotce Starý Harcov. Hlavní þinností obchodĤ je prodej základních potravin. Jeden z nich se nachází v ulici HusovČ a druhý se nalézá v BĜezové aleji. Terénní cviþení bude provádČno ve spolupráci s žáky devátého roþníku Základní školy Lesní, v Liberci a souþasnČ s paní uþitelkou RNDr. Alicí Kohoutovou. Obsahem daného projektu je vymezení spádovosti výše popsaných obchodĤ a urþení místa bodu zlomu. A souþasnČ též zamyšlení se nad tím, proþ právČ v daném místČ k rozpĤlení (zlomu) dochází. ProstĜednictvím zodpovČzení otázek z pracovního listu a spoleþné diskuse, závČru a zamyšlení se nad problematikou žáci dosáhnou a splní cíl terénního cviþení. Mezi hlavní faktory, které budou hrát roli v urþení vymezení obyvatel v preferenci urþitého obchodu, budou jistČ patĜit: cena, nabídka sortimentu, þas a vzdálenost a také terén. Je velmi dĤležité podotknout, že obchody se nacházejí na rušném, frekventovaném a souþasnČ celkem i nebezpeþném místČ. Proto je nezbytné dohlédnout a pouþit žáky o pravidlech správného a bezpeþného chování ve mČstČ a v silniþním provozu.
48
4. 3 PĜíprava projektového dne V první ĜadČ je dĤležité na zaþátku celého budoucího terénního cviþení zajistit domluvu s urþitou základní školou, v rámci které bude prĤzkum provádČn. Spolupráce nakonec vyšla se Základní školou Lesní nacházející se v Liberci. NáslednČ jsem na doporuþení kontaktovala paní uþitelku RNDr. Alici Kohoutovou, která je v souþasné dobČ tĜídní uþitelkou devátého roþníku, což je samozĜejmČ žádoucí, ponČvadž dané cviþení je urþené a šité na míru pro žáky 9. tĜídy – v tomto pĜípadČ se bude jednat o tĜídu 9. A. S paní uþitelkou RNDr. Alicí Kohoutovou jsem nČkolikrát konzultovala terénní cviþení a peþlivČ všechno dopĜedu pĜedjednala – téma a zamČĜení cviþení, pracovní list, slepé mapy, þas a místo konání. Nakonec jsme se spoleþnČ shodly na termínu ke konci þervna, konkrétnČ pondČlí. A to pĜedevším z toho dĤvodu, že žáci mČli již volnČjší studium. Navíc dva týdny v þervnu byli všichni žáci z devátých roþníkĤ nejprve na celotýdenním sportovním kurzu a následnČ na výletČ. PĜíprava projektového dne patĜí, podle mého názoru, k témČĜ nejdĤležitČjší fázi celého terénního cviþení. Je dĤležité peþlivČ, zodpovČdnČ a ĜádnČ všechno naplánovat do nejmenšího detailu a souþasnČ nic nepodcenit. Základ všeho tvoĜí v první ĜadČ urþení jednotlivých cílĤ a cíle celého cviþení pro žáky – þeho chceme dosáhnout, prostĜednictvím jejich splnČní dosáhneme splnČní terénního cviþení. Cílem daného terénního cviþení je, jak již bylo výše uvedeno, vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ COOP ve mČstČ Liberec, nacházejících se v ulici Husova, a urþení zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti neboli zlomu daných dvou obchodĤ. Odkud lidé chodí nakupovat právČ do daného obchĤdku = spádovost. Ulici Husova mĤžeme uvažovat jako úseþku (lineární model = HotellingĤv model), která je ohraniþená dvČma body, a to obchodem COOP v ulici Husova a obchodem COOP, který se již nachází v BĜezové aleji. Jednotlivé a dílþí úkoly budou vymezeny v pracovním listu v rámci urþení jednotlivých skupin žákĤ. Následujícím úkolem, který souvisí s pĜedcházejícím, je urþení poþtu skupin a poþet žákĤ, který budou jednotlivé skupiny zahrnovat. Mimo jiné je také dĤležité vybrat poutavé a atraktivní názvy pro jednotlivé skupiny, aby se žáci tzv. navnadili na plnČní svých funkcí. V našem pĜípadČ se jednalo celkem o 3 skupiny žákĤ – „mČĜici a þasovaþi“, „obchodníci“ a „novináĜi“. 49
•
První skupina = „mČĜiþi a þasovaþi“. Úkolem této kategorie je zjistit vzdálenost a pohyb pČšky (tedy þas) mezi COOP Husova a COOP BĜezová alej. Vzhledem k jejich zamČĜení a úkolĤm jsem pozdČji pĜi praktickém terénním cviþení žákĤm této skupiny zapĤjþila svĤj krokomČr. Ten má tu výhodu, že souþasnČ mČĜí nejen þas, ale také ujitou vzdálenost.
•
Druhá skupina = „obchodníci“. Jejich úkolem je zjistit nabídku a ceny urþených základních potravin u obou obchodĤ.
•
TĜetí skupina = „novináĜi“. Tato skupina „novináĜĤ“ se v rámci plnČného svého úkolu rozdČlí ještČ na dvČ podskupiny – „novináĜi A“ a „novináĜi B“. Jejich úkolem je zjistit spektrum zákazníkĤ, kteĜí chodí do daných dvou vybraných subjektĤ nakupovat. V našem pĜípadČ nás zajímá: pohlaví, vČk, preference nakupujících (proþ a co chodí nakupovat) a v neposlední ĜadČ bydlištČ. Tyto údaje žáci zjistí prostĜednictvím dotazování a oslovování. Mapy jim v tomto pĜípadČ poslouží nejenom k orientaci v terénu, ale souþasnČ do nich budou zaznamenávat pĜibližné bydlištČ dotazovaných osob = nakupujících.
Každá skupina si ze svého stĜedu zvolila tzv. leadra, který za všechny zodpovídal a plnil funkci mluvþího pĜi závČreþném shrnutí zjištČných informací v rámci spoleþné diskuse. Po vytyþení cílĤ je nutné si urþit obsah toho, prostĜednictvím þeho budeme cíle plnit – v našem pĜípadČ se jedná právČ o praktické terénní cviþení. NáslednČ si musíme uvČdomit a urþit pro koho je projekt urþen, pro jakou vČkovou kategorii žákĤ základní školy – v našem pĜípadČ se jedná o žáky 9. tĜídy ZŠ. Na každou aktivitu u každé skupiny z pracovního listu jsem si stanovila urþitý orientaþní a pĜedbČžný þas na plnČní jejich úkolĤ. U prvních dvou skupin byl vymezen þasový limit 20 minut. Poslední skupinČ, jejíž plnČní úkolu bude pravdČpodobnČ nejvíce nároþné z þasového hlediska, byl stanoven þas 40 minut. Dalším významným krokem je vymezení a výbČr vhodné lokality pro uskuteþnČní terénního cviþení. DĤležité je si uvČdomit, že lokalita by mČla být pĜíhodná nejen z hlediska cíle – jevu, který chceme sledovat a díky kterému splníme cviþení. Ale též i z hlediska bezpeþnostního. Za žáky spoleþnČ s paní uþitelkou pĜebíráme zodpovČdnost.
50
Pokud bude lokalita nebezpeþná, je dĤležité jednak žáky pouþit o bezpeþném chování a chování v rámci silniþního provozu a souþasnČ je dĤležité zajistit potĜebný poþet osob pro hlídání jakožto doprovod, a tím eliminovat, alespoĖ do urþité míry, riziko jakéhokoliv velkého nebezpeþí. Další þást pĜípravy obsahuje þasovou nároþnost celého terénního cviþení, což znamená, kolik þasu celkem celá akce zabere. V tomto pĜípadČ jsem stanovila 2 – 3 vyuþovací hodiny. SamozĜejmČ, že vymezená þasová dotace je nadhodnocena, abych mČla tzv. þasový polštáĜ pro pĜípad nahodilých a neplánovaných situací. To v sobČ mimo jiné zahrnuje i prvotní prĤzkum dané lokality – geografie a dostupnost místa, zmČĜení trasy z hlediska þasu jako takového i z hlediska vzdálenosti. SouþasnČ je nutné zjistit sortiment a cenovou nabídku jednotlivých vybraných potravin v rámci každého obchodu. Velmi dĤležitým a neopomenutelným bodem celého prvotního prĤzkumu je hlavnČ informovat prodavaþky (pokud možno i majitele) o budoucím provádČném prĤzkumu (den a þas) a zajištČní si souhlasu s prĤzkumem, zjišĢováním cen a nabídky zboží. Protože by se mohlo stát, že bychom mohli být spolu se žáky vykázáni z obchodu za nedovolené zjišĢování cen a spolupráci napĜíklad s konkurencí. Další þást pĜípravy v sobČ zahrnuje, sice drobné, ale dle mého názoru podstatné a významné, detaily, mezi které patĜí pomĤcky: fotografie, které je nutno zajistit a vytisknout a vhodné slepé mapy. Mimo jiné také je dĤležité zajistit potĜeby, jakými jsou propisky a zvýrazĖovaþe, nakopírované pracovní listy a tvrdé desky, které si mají žáci na cviþení pĜinést, a na kterých budou zapisovat zjištČné informace.
51
4. 4 PrĤbČh projektového dne Termín terénního cviþení byl podle domluvy s paní uþitelkou RNDr. Alicí Kohoutovou sjednán na pondČlí 26. þervna 2014 s tím, že se do Základní školy Lesní se dostavím ráno, konkrétnČ v 8:30 hodin. Ve tĜídČ se nacházelo celkem 23 žákĤ. NejdĜíve ve tĜídČ probíhala bČžná tĜídní agenda, která souvisela s blížícím se koncem školního roku – výbČr uþebnic, zaplacení poškozených uþebnic nebo úklid tĜídy. NáslednČ jsem do tĜídy vstoupila já, pĜedstavila jsem se a souþasnČ jsem také seznámila žáky s obsahem následujících dvou hodin. Nejprve jsem žákĤm vysvČtlila, co je v nejbližších dvou hodinách þeká – praktické terénní cviþení pod mým vedením – a co je cílem dané práce a výstupem projektu. Poté jsem pĜistoupila k rozdČlení žákĤ do 3 skupin s tím, že tĜetí skupina bude poþetnČjší oproti prvním dvou, a to z toho dĤvodu, že se bude ještČ dČlit na další dvČ podskupiny. Každá skupina se skládala ze 7 žákĤ a þtvrtá skupina mČla celkovČ 9 žákĤ. Poslední þtvrtá skupina se následnČ rozdČlila ještČ na dvČ, jedna zahrnovala 5 žákĤ a druhá 4 žáky. Žáci byli tudíž rozdČleni celkem na 4 skupiny: •
„mČĜiþi a þasovaþi“,
•
„obchodníci“,
•
„novináĜi A“ a „novináĜi B“.
NáslednČ jsem žákĤm rozdala nakopírované pracovní listy, slepé mapy a tĜetí skupinČ papíry s dotazníky. Každé skupinČ jsem jejich cíl jasnČ, struþnČ a zĜetelnČ definovala a vysvČtlila. A také to, že na konci celého cviþení se všichni sejdeme a mluvþí jednotlivých skupin pĜedloží zjištČné informace ostatním žákĤm (skupinám). Následovat poté bude shrnutí a diskuse nad výsledky. Každá skupina si zvolila svého leadra – mluvþího, který za celou skupinu bude zodpovídat za plnČní její práce. Poté následovala práce se slepými mapami. Každá dvojice dostala slepou mapu. Posléze jsem žákĤm ukázala dvČ fotografie obchodĤ COOP, jež budou reprezentovat místo urþení a též místo plnČní zadaných úloh. Úkol žákĤ byl jasný – odpovČć na otázku, kde se dané dva obchody nacházejí a zakreslit jejich polohu do mapy. A dalším dílþím úkolem každého žáka bylo zakreslit do mapy místo, kde se nachází jejich základní škola. To bez vČtších problémĤ všichni žáci provedli. Poslední vČcí, kterou si žáci mČli s sebou vzít do terénu, kromČ 52
rozdaných a nakopírovaných pracovních listĤ, byly tvrdé desky, na nČž si, dle pokynĤ, pĜipnuli pracovní listy spoleþnČ se slepými mapami a samozĜejmČ neopomenutelnou pomĤckou, na kterou se nesmČlo zapomenout, byly propisky a zvýrazĖovaþe. ZároveĖ jsem také zmínila a pĜipomenula pravidla chování v silniþním provozu ve mČstČ. Po rozdání všech pracovních listĤ, slepých map a dotazníkĤ, po rozdČlení žákĤ do skupin, po zadání veškerých úkolĤ, po zakreslení strategických míst do slepé mapy a vymezení si þasové dotace se plynule pĜešlo k odchodu ze školy do terénu. Dozor nad žáky jsem vykonávala spoleþnČ s paní uþitelkou RNDr. Alicí Kohoutovou. SpoleþnČ jsme se všichni vydali smČr Husova ulice. Ze základní školy Lesní jsme odcházeli cca po pĤlhodinČ, což znamená v 9 hodin ráno. Paní uþitelka RNDr. Kohoutová hlídala žáky vzadu, na konci prĤvodu, a já jsem udávala tempo na zaþátku celého uskupení. BČhem deseti minut jsme dorazili na místo urþení, na kĜižovatku, kde zaþínala ulice Husova. Zde jsem v rychlosti, bČhem nČkolika málo minut, zopakovala hlavní cíl každé skupiny a též jsem každé skupinČ vymČĜila þas potĜebný pro splnČní jejich úkolĤ. První tĜi skupiny – „mČĜiþi a þasovaþi“, „obchodníci“ a „novináĜi A“ se odebrali pod dozorem paní uþitelky RNDr. Kohoutové smČrem k obchodu COOP v ulici Husova. •
Skupina „novináĜi A“ v ulici Husova mČla cca 40 minut na prĤzkum trhu a zjišĢování spektra zákazníkĤ v daném obchodČ COOP. Veškeré zjištČné informace doplnila nejenom do pracovního listu, ale též zaznamenala pĜibližné bydlištČ dotazovaných do slepé mapy.
•
Skupina „mČĜiþi a þasovaþi“ þekala na skupinu „obchodníci“ až dokonþí své poslání.
•
Skupina „obchodníci“ v ulici Husova v obchodČ COOP provedla rozbor cen, nabídky zboží a sortimentu. NáslednČ všechny údaje zaznamenala do pracovního listu.
•
Po skonþení prĤzkumu trhu se skupina „obchodníci“ spoleþnČ se skupinou „mČĜiþi a þasovaþi“ vydaly k obchodu COOP v BĜezové aleji. BČhem cesty skupina „mČĜiþi a þasovaþi“ plnila své úkoly. ZjištČné údaje o vzdálenosti a ubČhnutém þasu opČt zaznamenala do pracovního listu.
53
Paní uþitelka RNDr. Kohoutová zĤstala se skupinou „novináĜi A“ u obchodu COOP v ulici Husova. Mezi tím se þtvrtá skupina, „novináĜi B“ pod mým vedením, pĜesunula k obchodu COOP v BĜezové aleji. Zde skupina provádČla prĤzkum trhu a zjišĢovala spektrum zákazníkĤ daného podniku. NáslednČ pĜišla skupina „mČĜiþi a þasovaþi“ a také „obchodníci“, které mČly opČt za úkol zjistit obchodní nabídku podniku COOP, ale tentokrát v BĜezové aleji. Po uplynutí stanoveného þasu 40 minut jsme se všechny 3 skupiny spoleþnČ pĜemístily smČrem k ulici Husova k obchodu COOP, kde jsme vyzvedli poslední þtvrtou skupinu souþasnČ s paní uþitelkou RNDr. Kohoutovou. Po cestČ jsme tedy nabrali poslední skupinu a poté jsme se hromadnČ všechny skupiny vþetnČ našeho doprovodu pĜesunuli do kampusu Technické univerzity, do prostoru budovy IC. Zde jsme následovnČ shrnuli veškeré zjištČné, nasbírané a nashromáždČné informace k budoucí diskusi a provedení závČru o spádovosti þi bodu zlomu.
54
4. 5 Shrnutí výsledkĤ terénního cviþení Po pĜesunu všech skupin vþetnČ nás, doprovodu, do kampusu Technické univerzity do prostoru pĜed budovu IC následovalo shrnutí veškerých získaných a shromáždČných informací. Všichni žáci si pĜipravili své pracovní listy a mapy k doplnČní údajĤ od ostatních skupin. PostupnČ byli vyzváni jednotliví mluvþí, kteĜí reprezentovali svoji skupinu, aby provedli souhrn zjištČných dat a pĜednesli je svým posluchaþĤm, spolužákĤm. Po zapsání všech údajĤ, informací a dat následovala diskuse k otázce – Kde se nachází bod zlomu a kde dochází k rozdČlení spádovosti neboli zlomu daných dvou obchodĤ? Klíþ k odpovČdi na danou otázku samozĜejmČ byl uveden v pracovním listu a ve slepé mapČ. Souhrn poznatkĤ z pracovních listĤ 1. skupina – „mČĜiþi a þasovaþi“ a) zjištČná vzdálenost mezi COOP Husova ņ COOP BĜezová alej = 272 m b) zjištČný þas (pohyb pČšky) mezi COOP Husova ņ COOP BĜezová alej = 4 min 30 s Ze získaných dat vyplývá, že oba dva obchody od sebe nedČlí pĜíliš velká vzdálenost a ani þasovČ to není nikterak nároþná cesta. Ovšem co se týká ještČ zjištČné vzdálenosti, podle mého názoru a prvotního výzkumu, zjištČný interval žáky neodpovídá mým namČĜeným výsledkĤm. PĜíþinou dle mého názoru, což jsem i se žáky konzultovala bČhem spoleþné diskuse a shrnutí výsledkĤ, mĤže být špatné zacházení s krokomČrem nebo nevhodná manipulace s ním. Protože podle pĜedbČžných namČĜených výsledkĤ vzdálenost odpovídá cca 453 m a dle žákĤ je to témČĜ polovina. 2. skupina – „obchodníci“ Tab. 2: Výsledky z pracovního listu u skupiny „obchodníci“ Sledované dva obchody Nabídka produktĤ COOP Husova COOP BĜezová alej Rozsah nabídky Zajímavé produkty
standardní
široká
sluneþní brýle
nádobí, ponožky, boty
Zdroj: vlastní
55
Z uvedených zjištČných dat z tabulky 2 plyne, že COOP Husova ulice disponuje standardní nabídkou zboží a sortimentu. Produktem, které žáky zaujal, se staly sluneþní brýle. Na druhou stranu COOP nacházející se v BĜezové aleji nabízí širokou a pestrou nabídku svých produktĤ
a
mezi
produkty,
které
upoutaly
pozornost
skupiny
obchodníkĤ,
se Ĝadí nádobí, ponožky nebo boty. Tab. 3: Výsledky z pracovního listu u skupiny „obchodníci“ v rámci nabídky zboží Sledované ceny dvou obchodĤ (Kþ) Zboží COOP Husova COOP BĜezová alej Chléb Tanvald
27
26
Máslo
25
25
Toaletní papír
30
20
Mléko polotuþné
21
17
Dušená šunka
149
149
Magnesia
19
19
Zdroj: vlastní Výše uvedená tabulka obsahuje ceny potravin v obou dvou obchodech. ZámČrnČ byly vybrány uvedené produkty z toho dĤvodu, že jej nabízí jak COOP Husova, tak COOP v BĜezové aleji. Tabulka 3 ukazuje, že ceny obou dvou sledovaných obchodĤ jsou pomČrnČ vyrovnané a nedochází v nich k výrazným nerovnomČrnostem. Ale i zde se najdou výjimky, napĜíklad znaþnČ se rozchází cena toaletního papíru v obchodČ COOP Husova a COOP BĜezová alej a též cena polotuþného mléka.
56
3. skupina – „novináĜ“ – 3A a 3B
Tab. 4: Výsledky z pracovního listu u skupiny „novináĜi“ Sledované dva obchody Ukazatele COOP Husova COOP BĜezová alej Pohlaví muž
9
7
Pohlaví žena
6
9
Odhadnutý vČk
19 – 30
45 – 65
DĤvod nákupu
blízkost, dostupnost
blízkost, dostupnost
Co nakupují
peþivo, šunka, mléko
peþivo
BydlištČ
koleje Harcov, okolí
obyvatelé okolí
Zdroj: vlastní Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v COOP Husova nakupuje spíše, z uvedeného poþtu a dle konkrétního dotazníkového šetĜení, více mužĤ nežli žen, a to v pomČru 9:6. Odhadnutý vČk se u nakupujících pohyboval v rozmezí 19 – 30 let. Jedná se tedy spíše o mladší jedince. Co je ovšem pro nás nejdĤležitČjší údaj, je odpovČć na otázku, proþ právČ v daném obchodČ nakupují = dĤvod nákupu. NejþastČji slýchanou odpovČdí byla pĜedevším dobrá a strategická poloha obchodu, blízkost obchodu v místČ bydlištČ a dostupnost. Dalším velmi dĤležitým faktorem je místo bydlištČ nakupujících a dotazovaných. V tomto pĜípadČ se jednalo hlavnČ o studenty, kteĜí jsou ubytováni na kolejích pĜi Technické univerzitČ v Liberci, a souþasnČ o osoby, které žijí v blízkosti daného obchodu. Co se týþe COOP v BĜezové aleji, vČtší poþet nakupujících tvoĜili v našem konkrétním šetĜení ženy s poþtem zastoupení 9, mužĤ bylo 7. Odhadnutý vČk u nakupujících se pohyboval v rozmezí 45 – 65 let, což znamená, že se jednalo spíše o starší osoby a seniory. StČžejním údajem, tak jako u pĜedcházejícího obchodu, je dĤvod nákupu. V tomto pĜípadČ se též jednalo pĜedevším o dostupnost a blízkost obchodu. NejþastČji se zde lidé nakupují základní potraviny, hlavnČ peþivo. Dalším zásadním faktorem našeho prĤzkumu bylo bydlištČ dotazovaných, které bylo v blízkosti COOP, ale tentokrát v místČ BĜezové aleje.
57
4. 6 VzdČlávání žákĤ Cílem geografického vzdČlávání žákĤ pro základní školu bylo pĜedání znalostí o HotellingovČ modelu, který pĜedstavuje jednak rozdČlení trhu mezi dva konkurenþní zmrzlináĜe a jednak, v pĜípadČ praktické þásti diplomové práce, urþení spádovosti a bodu zlomu dvou vytypovaných obchodĤ. ProstĜednictvím terénního cviþení bylo cílem, aby žáci porozumČli a pochopili pojem spádovost a bod zlomu a souþasnČ, aby žáci aplikovali v praxi své nabyté vČdomosti a schopnosti. Žáci skrze plnČní úkolĤ z pracovních listĤ rozvíjeli a prohlubovali své klíþové kompetence a plnili vzdČlávací cíle. Smyslem praktického cviþení bylo v první ĜadČ aplikovat, procviþit a ovČĜit v praxi žákovy vČdomosti a schopnosti, ale také hodnoty a postoje a dále je utváĜet. Na zaþátku všeho bylo nejdĜíve nutné, aby se žáci dokázali zorientovat nejen v terénu, ale souþasnČ také v mapČ, aby žáci byli schopni na mapČ urþit polohu – kde jsem a kde se nacházím. NáslednČ si žáci ovČĜili, zda jsou schopni vyznaþit vytipované, popsané a vyfotografované dva obchody do mapy, jestli se v mapČ orientují a mají pĜedstavu, kde se nacházejí. Poté žáci mČli za úkol naplánovat si trasu, tzn., jak to celé bude probíhat, a to mČĜení vzdálenosti, mČĜení þasu a také plánování výzkumu. To znamená zmapování preferencí nakupujících u jednotlivých obchodĤ. Z toho plyne, že žáci si museli sami v hlavČ srovnat a zhodnotit, co z dotazníku je pro nČ nejdĤležitČjší pĜi oslovování – co chtČjí zjistit, jak a þím by mČli pĜi dotazování zaþít tak, aby hned na zaþátku neodradili potencionální nakupující a též, jakým zpĤsobem se chovat, jak vystupovat, jak si rozdČlit úkoly (jeden bude zapisovat, druhý se ptát atd.) a zda je vĤbec vhodné ptát se na vČk nebo ho pouze od oka odhadnout. Po splnČní jednotlivých dílþích úkolĤ všemi skupinami následovala spoleþná diskuse a závČr. V rámci té si žáci ovČĜili, zda jsou schopni shrnout získané jednotlivé dílþí výsledky do komplexnČjšího celku a zda jsou schopni je interpretovat pĜed ostatními žáky a pĜedat jim je ve srozumitelné formČ. Následovala spoleþná diskuse nad stanovením celého závČru terénního cviþení – urþení spádovosti a bodu zlomu. V rámci tohoto závČru žáci diskutovali, pĜemýšleli a podávali návrhy na rozdČlení ulice Husova. SouþasnČ svá stanoviska, své myšlenky a názory podkládali argumenty, získanými informacemi z prĤzkumu a také svými teoretickými znalostmi ze školy. Úkolem dozoru a autorky
58
diplomové práce bylo diskusi usmČrĖovat tak, aby mČl každý žák dostateþný prostor k argumentaci a také, aby si jednotliví žáci neskákali do mluvy. V rámci terénního cviþení žáci rozvíjeli nejen klíþové kompetence k uþení, prostĜednictvím kterých se žáci vzdČlávali a získávali nové a další vČdomosti. Prohlubovali souþasnČ také klíþové kompetence k Ĝešení problémĤ. V prĤbČhu terénního cviþení žáci narazili hned na nČkolik pĜekážek – napĜíklad skupina „novináĜi“ se setkali s neochotou nakupujících odpovídat na otázky z dotazníku nebo sdČlit své trvalé bydlištČ. Skupina „mČĜiþi a þasovaþi“ se setkali s problémem zacházení s technikou (krokomČr). Také zde žáci rozšiĜovali komunikativní klíþové kompetence, neboĢ jednotliví žáci tvoĜili 3 – 4 základní skupiny,
které
musely
nejdĜíve
v rámci
své
vlastní
skupinky
komunikovat
a shodnout se na spoleþném postupu. A posléze se dorozumČt a domluvit v rámci dalších skupin. Další klíþovou kompetencí, která byla zaþlenČna v praxi, byla sociální a personální. V rámci té si žáci napĜíklad ze stĜedu své urþené skupiny zvolili leadra, který urþoval pravidla a shrnoval jejich získané informace, které následnČ pĜedal ostatním skupinám. Další klíþové kompetence, které byly prohloubeny, byly obþanská a pracovní. Obþanské klíþové kompetence v sobČ zahrnovaly hlavnČ respektování druhých lidí, žákĤ, zodpovČdné chování v rámci bezpeþnosti silniþního provozu, v pĜípadČ ohrožení života ostatních žákĤ poskytnutí první pomoci nebo odpovČdné chování v pĜípadných krizových situacích, které by teoreticky mohly nastat. V rámci pracovní klíþové kompetence žáci rozvíjeli bezpeþné používání techniky – krokomČr nebo mČĜiþ þasu. SouþasnČ také využívali již dĜíve nabyté znalosti a zkušenosti, napĜíklad zorientování se v terénu, pĜeþtení otázek a zadání pracovního listu, a teprve poté zaþít plnit jednotlivé úkoly. Další þinností prostĜednictvím, které rozvíjeli žáci jednotlivé klíþové kompetence a plnili své cíle, byla závČreþná spoleþná diskuse nad získanými výsledky z terénního cviþení. Je dĤležité si uvČdomit, že jednotlivé klíþové kompetence nevystupují samostatnČ a izolovanČ, ale v prĤbČhu jednotlivých aktivit a v rámci terénního cviþení se mezi sebou prolínaly.
59
PĜi terénním cviþení, kde se žáci vzdČlávali v oblasti ekonomicko – geografickém modelu, HotellingĤv model, ovČĜovali si v praxi své nabyté teoretické vČdomosti, dovednosti a též postoje, hodnoty. Je velmi dĤležité to, že si sami žáci uvČdomili, že se jich daná problematika a oblast spádovosti a bodu zlomu týká. I oni se v praxi rozhodují, kam jít nakoupit, a to podle urþitých faktorĤ – cena, terén, nabídka nebo poloha obchodu. Je to vČc, která je praktická, reálná a v praxi se jich skuteþnČ dotýká. Samotní žáci s danou oblastí mají zkušenosti, ovšem jenom si je do urþité doby neuvČdomovali.
60
4. 7 ZávČr šetĜení a urþení bodu zlomu ZávČrem celého terénního cviþení a souþasnČ cílem diplomové práce je vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ – COOP Husova a COOP BĜezová alej ve mČstČ Liberec. A také urþení bodu zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti, a to prostĜednictvím spoleþné diskuse a shrnutí výsledkĤ se žáky 9. roþníku ZŠ Lesní. Mezi faktory, které byly na zaþátku urþeny a které budou hrát roli v urþení vymezení obyvatel v preferenci daného obchodu, patĜí: cena, nabídka sortimentu, þas a vzdálenost a také terén. ProstĜednictvím shrnutí poznatkĤ, nashromáždČných dat, zakreslených údajĤ ve slepých mapách a prostĜednictvím diskuse se žáky jsme spoleþnČ dospČli k následujícím výsledkĤm. Každý obchod, jak COOP Husova ulice, tak COOP v BĜezové aleji má urþitá svá specifika. COOP BĜezová alej – zákazníci daného obchodu jsou tvoĜeni, dle provedeného prĤzkumu, staršími osobami (seniory), jejichž bydlištČm je okolí podniku a také náhodní kolemjdoucí, obchod nabízí velmi širokou a pestrou nabídku sortimentu. Spádovost obchodu COOP BĜezová alej je dána hlavnČ z Ĝad místních obyvatel žijících v jeho bezprostĜedním okolí. COOP Husova ulice – zákazníci tohoto obchodu jsou pĜedevším z Ĝad studentĤ Technické univerzity, jejichž bydlištČm jsou koleje Harcov, a také lidé žijící v jeho tČšném okolí a též náhodní kolemjdoucí, obchod nabízí pouze základní nabídku potravin a zboží. Spádovost obchodu COOP Husova ulice je tedy dána místními obyvateli plus studenty, kteĜí bydlí poblíž na kolejích pĜi Technické univerzitČ. Co se týká cenové úrovnČ, jsou na tom oba dva obchody srovnatelnČ, nČkteré zboží je levnČjší v HusovČ ulici a druhé zase na BĜezové aleji. Vzdálenost obou obchodĤ není nikterak velká a þasovČ lze celou trasu od jednoho ke druhému podniku zvládnout do 5 minut bez jakéhokoliv problému. Hlavní a zásadní faktor daného šetĜení je tedy terén, který se smČrem od COOP Husova ke COOP BĜezová alej zvedá a vrcholí výstupem na kopec. Na základČ posuzování všech pĜedešlých faktorĤ, které byly na zaþátku celého terénního cviþení uvedeny, byl urþen bod zlomu, rozdČlení spádovosti. Tudíž bod zlomu, 61
kde dochází k rozdČlení spádovosti, jsme se žáky urþili v cca v pĤlce ulice mezi obČma obchody, v místČ, kde se zaþíná zvedat kopec na BĜezovou alej. Tento výsledek potvrdily nejenom zákresy ve slepých mapách od skupiny „novináĜĤ“, ale také fakt, že když þlovČk pĜed sebou spatĜí viditelnou pĜekážku, radČji volí jinou, snazší variantu. V tomto pĜípadČ, pokud pĜed sebou þlovČk uvidí kopec a na nČm obchod (uvažujme COOP BĜezová alej) a na druhé stranČ ulice spatĜí také obchod (uvažujme COOP Husova ulice), ale bez nutnosti výšlapu do svahu, radČji zvolí tu variantu, která je pro nČj pĜijatelnČjší, lehþí = COOP Husova ulice. V daném pĜípadČ tedy terén velkou þástí ovlivĖuje nákupní chování þlovČka. Dalším faktorem, který v úvodu nebyl zmiĖován, ale též se svým zpĤsobem podílí na rozhodování þlovČka, kam nakoupit, je strategická poloha obchodu. COOP Husova leží na velmi výhodné pozici a leží na místČ, okolo kterého projde velké množství osob, a to pĜedevším z Ĝad studentĤ. SouþasnČ leží v hlavní ulici, která dále pokraþuje do centra mČsta. Naproti tomu obchod COOP v BĜezové aleji stojí tak trošku mimo veškeré dČní a je spíše osamocenou jednotkou mezi rodinnými domy v dané základní sídelní jednotce. To je dĤvod, proþ bod zlomu, rozdČlení spádovosti není pĜímo v pĤlce ulice, ale nachází se za její polovinou blíže k obchodu COOP BĜezová alej.
62
4. 8 ZaĜazení modelu do RVP ZV HotellingĤv model je velmi specifická uþební látka a RámcovČ vzdČlávací program pro základní vzdČlávání danou tématiku nezahrnuje. HotellingĤv model a jeho aplikace je ve svČtČ školství v ýeské republice zatím pojmem neznámým a tudíž ho v uþebních osnovách ani v RámcovČ vzdČlávacím programu pro ZV pro ýeskou republiku není možné nalézt. Vzhledem k obsahu a povaze zamČĜení tohoto uþebního pĜedmČtu, který v sobČ zahrnuje souþasnČ ekonomický okruh i geografii, by bylo vhodné zaĜadit jej do vzdČlávací oblasti Spoleþenské a hospodáĜské prostĜedí. VzdČlávací oblast Spoleþenské a hospodáĜské prostĜedí se zabývá nejen obyvatelstvem svČta, globálními problémy a procesy, ale také svČtovým hospodáĜstvím a hospodáĜskými útvary. Do této problematiky je tedy možné Hotelling zahrnout a zaþlenit. Uþební látka je koncipována pĜedevším pro starší žáky – pro 8. a 9. tĜídu. A to z toho dĤvodu, že žáci starších roþníkĤ základní školy jsou již schopni uvažovat a rozmýšlet na vyšší úrovni a jsou si schopni spojovat jednotlivé dílþí znalosti do komplexního celku. Aplikace Hotellingova modelu, která je prezentovaná v diplomové práci, pĜedkládá nákupní chování zákazníkĤ, které se dotýká všech vþetnČ žákĤ v reálném životČ. Je dĤležité, aby si i samotní žáci uvČdomili své nákupní chování a þím je ovlivnČno, jakými faktory (vzdáleností a þasem, cenou relací zboží, nabídkou obchodu nebo terénem – poloha obchodu).
63
4. 9 Projektový den – harmonogram a obsah Název projektu: Fungování dvou obchodĤ Lokalita: ulice Husova Zahrnuje: sídlištČ + vilová oblast Typ projektu: projektový den ýasová nároþnost: 2 – 3 vyuþovací hodiny TĜída: 9. tĜída RozdČlení žákĤ: skupiny Poþet žákĤ ve skupinách: 4 – 5 žákĤ Cíl: zorientovat se v mapČ i v terénu, pĜiĜadit fotografie k místĤm na mapČ, zakreslit do slepé mapy dva objekty, naplánovat si trasu mČĜení þasu a vzdálenosti, zjištČní sortimentu a ceny jednotlivých obchodĤ, provést analýzu nakupující, urþit spádovost pro jednotlivé obchody – bod zlomu – zakreslit do mapy PomĤcky: fotografie, slepé mapy PotĜeby: • slepá mapa • fotografie • tužka • pracovní list – pokyny, otázky Harmonogram: • teoretická þást • praktická þást Materiální zabezpeþení projektu: • tĜída • papíry • tužky Prezentované výstupy: odpovČdi v pracovním listu, vyplnČné slepé mapy, výmČna informací mezi jednotlivými pracovními skupinami, shrnutí a spoleþná diskuse nad výsledky
64
4. 10 Pracovní list 1. skupina – „mČĜiþi a þasovaþi“ a) zjistit vzdálenost mezi COOP Husova ņ COOP BĜezová alej = b) pohyb pČšky mezi COOP Husova ņ COOP BĜezová alej = 2. skupina – „obchodníci“ a) zjistit nabídku obchodu COOP Husova: •
základní, standardní, široká
•
produkty, které tČ zaujali:
b) zjistit nabídku obchodu COOP BĜezová alej: •
základní, standardní, široká
•
produkty, které tČ zaujali:
c) zjistit ceny obchodu COOP Husova: •
chléb Tanvald, máslo, toaletní papír, mléko polotuþ., dušená šunka, magnesia ______________________________________________________________
d) zjistit ceny obchodu COOP BĜezová alej: •
chléb Tanvald, máslo, toaletní papír, mléko polotuþ., dušená šunka, magnesia ______________________________________________________________
3. skupina – „novináĜi“ – 3A a 3B COOP Husova
COOP BĜezová alej
• pohlaví: M / Ž
• pohlaví: M / Ž
• odhadnutý vČk:
• odhadnutý vČk:
• proþ zde nakupují:
• proþ zde nakupují:
• co nakupují nejþastČji:
• co nakupují nejþastČji:
• kde bydlí:
• kde bydlí:
ZávČr: urþení spádovost, bodu zlomu:
65
4. 11 Pracovní list pro vybranou skupinu Pracovní dotazník pro 3. skupinu „novináĜi“ • pohlaví: M / Ž
• pohlaví: M / Ž
• odhadnutý vČk:
• odhadnutý vČk:
• proþ zde nakupují:
• proþ zde nakupují:
• co nakupují nejþastČji:
• co nakupují nejþastČji:
• kde bydlí:
• kde bydlí:
• pohlaví: M / Ž
• pohlaví: M / Ž
• odhadnutý vČk:
• odhadnutý vČk:
• proþ zde nakupují:
• proþ zde nakupují:
• co nakupují nejþastČji:
• co nakupují nejþastČji:
• kde bydlí:
• kde bydlí:
• pohlaví: M / Ž
• pohlaví: M / Ž
• odhadnutý vČk:
• odhadnutý vČk:
• proþ zde nakupují:
• proþ zde nakupují:
• co nakupují nejþastČji:
• co nakupují nejþastČji:
• kde bydlí:
• kde bydlí:
• pohlaví: M / Ž
• pohlaví: M / Ž
• odhadnutý vČk:
• odhadnutý vČk:
• proþ zde nakupují:
• proþ zde nakupují:
• co nakupují nejþastČji:
• co nakupují nejþastČji:
• kde bydlí:
• kde bydlí:
• pohlaví: M / Ž
• pohlaví: M / Ž
• odhadnutý vČk:
• odhadnutý vČk:
• proþ zde nakupují:
• proþ zde nakupují:
• co nakupují nejþastČji:
• co nakupují nejþastČji:
• kde bydlí:
• kde bydlí:
66
ZávČr Cílem diplomové práce bylo provedení zhodnocení a zanalyzování Hotellingova modelu a dalších možných ekonomicko – geografických modelĤ. Dále byl navrhnut model pro geografické vzdČlávání na základní škole a daný model byl ovČĜen v praxi. NáslednČ byl model zaĜazen do RámcovČ vzdČlávacího programu základního vzdČlávání. Cílem geografického vzdČlávání žákĤ pro základní školu bylo souþasnČ pĜedání znalostí o HotellingovČ modelu, který pĜedstavuje jednak rozdČlení trhu mezi dva konkurenþní zmrzlináĜe a jednak, v pĜípadČ praktické þásti diplomové práce, urþení spádovosti a bodu zlomu dvou vytipovaných obchodĤ. ProstĜednictvím terénního cviþení bylo cílem, aby žáci porozumČli a pochopili pojem spádovost a bod zlomu a souþasnČ, aby žáci aplikovali v praxi své nabyté vČdomosti a schopnosti. Žáci skrze plnČní úkolĤ z pracovních listĤ rozvíjeli a prohlubovali své klíþové kompetence a plnili vzdČlávací cíle. Vytyþeného cíle, který byl popsán v úvodu, bylo v diplomové práci dosaženo. ZávČrem celého terénního cviþení a souþasnČ cílem praktické þásti diplomové práce bylo vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ – COOP Husova a COOP BĜezová alej ve mČstČ Liberec. A také urþení bodu zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti, a to prostĜednictvím spoleþné diskuse a shrnutí výsledkĤ z pracovních listĤ se žáky 9. roþníku ZŠ Lesní. PĜi terénním cviþení, kde se žáci vzdČlávali v oblasti Hotellingova modelu, si ovČĜovali v praxi své nabyté teoretické vČdomosti, dovednosti, též postoje a hodnoty. Velmi dĤležitý poznatek je že si sami žáci uvČdomili, že se jich daná problematika a oblast spádovosti a bodu zlomu týká. Není to pouhá teorie, která se v praxi nevyužije, ale právČ naopak. I oni, žáci, se v praxi rozhodují, kam jít nakoupit, a to podle urþitých faktorĤ – cena, terén, nabídka nebo poloha obchodu. Je to vČc, která je praktická, reálná a v bČžném životČ se jich skuteþnČ dotýká. Samotní žáci s danou oblastí mají zkušenosti, ovšem jenom si je do urþité doby neuvČdomovali. MČli poznatek, mČli znalost, ale bez hlubšího porozumČní, neumČli pojmenovat a identifikovat.
67
Mezi faktory, které byly na zaþátku urþeny a které budou hrát roli v urþení vymezení obyvatel v preferenci daného obchodu, patĜila: cena, nabídka sortimentu, þas a vzdálenost a také terén. ProstĜednictvím shrnutí poznatkĤ, nashromáždČných dat, zakreslených údajĤ ve slepých mapách a prostĜednictvím diskuse se žáky jsme spoleþnČ dospČli k následujícím výsledkĤm. Každý obchod, jak COOP Husova ulice, tak COOP v BĜezové aleji má urþitá svá specifika. Bod zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti, byl žáky urþen v cca v pĤlce ulice mezi obČma obchody. V místČ, kde se zaþíná zvedat kopec na BĜezovou alej. Tento výsledek potvrdily nejenom zákresy ve slepých mapách od skupiny „novináĜĤ“, ale také fakt, že když þlovČk pĜed sebou spatĜí viditelnou pĜekážku, radČji volí jinou, snazší variantu. V tomto pĜípadČ, pokud pĜed sebou þlovČk uvidí kopec a na nČm obchod (uvažujme COOP BĜezová alej) a na druhé stranČ ulice spatĜí také obchod (uvažujme COOP Husova ulice), ale bez nutnosti výšlapu do svahu, radČji zvolí tu variantu, která je pro nČj pĜijatelnČjší, lehþí = COOP Husova ulice. V daném pĜípadČ tedy terén velkou þástí ovlivĖuje nákupní chování þlovČka. Dalším faktorem, který v úvodu nebyl zmiĖován, ale též se svým zpĤsobem podílí na rozhodování þlovČka, kam jít nakoupit, je strategická poloha obchodu. COOP Husova leží ve velmi výhodné pozici a leží na místČ, okolo kterého projde velké množství osob, a to pĜedevším z Ĝad studentĤ. SouþasnČ leží v hlavní ulici, která dále pokraþuje do centra mČsta. Naproti tomu obchod COOP v BĜezové aleji stojí tak trošku mimo veškeré dČní a je spíše osamocenou jednotkou mezi rodinnými domy v dané základní sídelní jednotce. To je dĤvod, proþ bod zlomu, rozdČlení spádovosti, není pĜímo v pĤlce ulice, ale nachází se za její polovinou, blíže k obchodu COOP BĜezová alej. Na závČr byl model zaĜazen do RámcovČ vzdČlávacího programu pro ZV. Je dĤležité podotknout, že tento pojem þeské školství nezná, a tudíž jej v RVP ZV není možné nalézt. HotellingĤv model je urþen pro starší žáky – pro 8. a 9. tĜídy základní školy. Z toho dĤvodu, že starší žáci jsou schopni jednotlivé dílþí poznatky a znalosti shrnout do komplexního celku. Vzhledem k obsahu a povaze zamČĜení tohoto uþebního pĜedmČtu, který v sobČ zahrnuje souþasnČ ekonomický okruh i geografii, je vhodné zaĜadit jej do vzdČlávací oblasti Spoleþenské a hospodáĜské prostĜedí.
68
Seznam použité literatury [1] ýeské vysoké uþení technické [online]. ýVUT [vid. 2014-07-01]. Dostupné z:
[2] Google.com [online]. 2014 Obrázky [vid. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=alfred+weber+location+theory+model&tbm=isch&tb o=u&source=univ&sa=X&ei=mDdWU7qNAszy7Abvk4DYBQ&ved=0CDEQsAQ& biw=1280&bih=873#imgdii=_ [3] GREGORY, D. et al. The dictionary of Human Geography. 4. vyd. United Kingdom: Blackwell Publishers Ltd, 2000. ISBN 0-631-20561-6. [4] GREGORY, D. et al. The dictionary of Human Geography. 5. vyd. United Kingdom: Blackwell Publishers Ltd, 2009. ISBN 978-1-4051-3288-6. [5] Institut politického marketing [online]. Institut politického marketingu [vid. 2014-0406]. Dostupné z: http://politickymarketing.com/slovnik/anthony-downs. [6] Národní ústav pro vzdČlávání [online]. 2011 Kurikulární reforma [vid. 2014 -04-12]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kurikul%C3%A1rn%C3%AD_ reforma [7] Národní ústav pro vzdČlávání [online]. 2011 Kurikulum [vid. 2014-04-12]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/K/Kurikulum [8] PEARCE, W. D. MacmillanĤv slovník moderní ekonomie. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1992. ISBN 80-856-05-42-2.
69
[9] PRģCHA, J. et al. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178772-8. [10] RVP.cz [online]. 2014 Wiki [vid. 2014-05-12]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/11113/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu.html/ [11] Skachate [online]. 2013 Prostorové modelování založené na vzdálenosti [vid. 201404-16]. Dostupné z: http://www.skachate.com/docs/index-618145.html?page=12 [12] Small business [online]. Small business [vid. 2014-07-01]. Dostupné z: [13] VALIŠOVÁ, A. a H. KASÍKOVÁ. Pedagogika pro uþitele 2. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3357-9. [14] Výzkumný ústav pedagogický [online]. RámcovČ vzdČlávací program [vid. 2014-0411].
PDF.
2013.
Dostupné
z:
http://www.vuppraha.cz/ramcove-vzdelavaci-
programy/zakladni-vzdelavani
70
