PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období
707/0 Návrh poslanců Jitky Chalánkové, Miroslava Kalouska, Roma Kostřici, Václava Horáčka, Marka Ženíška, Niny Novákové, Františka Váchy, Heleny Langšádlové, Petra Gazdíka, Markéty Adamové, Františka Laudáta, Anny Putnové, Věry Kovářové, Zdeňka Bezecného a Jiřího Koubka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Chalánková J. a další Doručeno poslancům: 1. února 2016 v 9:16
I. Poslanecký návrh
ZÁKON ze dne ................, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Změna zákona o pohřebnictví
V zákoně č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se za § 17 vkládá nový § 17a, který zní: "§ 17a (1) Vlastník náhrobku nesmí náhrobek odstranit z hrobového místa do uplynutí všech lhůt, na které bylo hrobové místo pronajato, nejdříve však do uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo do hrobky; to neplatí, má-li být náhrobek bezprostředně nahrazen novým náhrobkem. (2) Je-li z důvodu veřejného zájmu výjimečně nutné zrušit veřejné pohřebiště před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1, je územně příslušný krajský úřad povinen zajistit a uhradit převezení náhrobku na jiné vhodné veřejné pohřebiště společně s lidskými ostatky podle § 24 odst. 2.". Čl. II 2
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
V zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb.,
zákona č. 41/2004 Sb., zákona
č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2002 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se za ustanovení § 2 vkládá nový § 2a, který včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: "§ 2a Při veškerém hospodaření s majetkem České republiky a při vystupování státu v právních vztazích stát a jeho organizační složky vždy postupují v souladu s dobrými mravy.2a) 2a)
§ 2 odst. 3 a § 547 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník"
Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
II. 3
Důvodová zpráva Ne každý má to štěstí, aby zemřel a měl dědice, který se postará o jeho hrob, resp. aby měl vůbec dědice. Někteří lidé zemřou bez dědiců a jejich majetek, odúmrť, se stane majetkem státu. A to včetně náhrobku na jejich hrobě, pokud se našel někdo, kdo jim vypravil pohřeb. Letos v červnu vzrušil českou veřejnost případ bývalé učitelky Cecilie Hamrové z Jihlavy, která zemřela v roce 2013 ve věku 86 let. Neměla děti ani sourozence. Byla členkou Sekulárního františkánského řádu a jako taková sama pomáhala umírajícím v jihlavské nemocnici. Zemřela bez dědiců, závěť nesepsala - možná na to pro svou dobročinnost neměla čas, možná nevěděla, komu svůj majetek odkázat, možná nechtěla myslet na vlastní smrt, ale nejpravděpodobněji si vůbec neuvědomila, co se stane, když závěť nesepíše. Její přátelé ještě zařídili, aby byla pohřbena do hrobu svých rodičů, ani oni však netušili, že náhrobek se stal majetkem státu. Až sem je vše v pořádku. Stát však prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových letos v létě náhrobek vydražil za pět a půl tisíce korun při vyvolávací ceně 5 tisíc korun. To již v pořádku není: nabízet k prodeji za nejvyšší cenu čerstvé náhrobky je nechutné a odporuje to dobrým mravům a cítění veřejnosti. Stát, resp. lidé, kteří nabídli náhrobek k prodeji, zjevně nemají úctu k mrtvým. Naopak česká veřejnost se po letech marxistického úpadku morálně probouzí. O tom svědčí např. snaha o obnovu bývalého židovského hřbitova v Prostějově a dohledání jeho náhrobků: ty nechal za II. světové války vytrhat a hřbitov zrušit tehdejší německý starosta Prostějova. Náhrobek paní Hamrové nakonec vydražil jiný člen Sekulárního františkánského řádu, aby jej uchránil od likvidace. Vydražil jej za 5.500,- Kč jako jediný dražitel. Přes jasné odsouzení ze strany české veřejnosti Úřad pro zastupování státu, řídíc se povinností nakládat s majetkem hospodárně, prohlašuje majetek z odúmrtí za nepotřebný a dál nabízí k prodeji i náhrobky (příloha). Účelem tohoto návrhu zákona je přimět stát, jeho úřady a zaměstnance jednat v souladu s dobrými mravy a prodeji náhrobků zemřelých osob zabránit. Současně se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s navrhovaným zákonem souhlas v prvním čtení, protože hrozí nebezpečí z prodlení.
4
A.
1.
OBECNÁ ČÁST:
Platná právní úprava
Platná právní úprava již byla povšechně popsána shora. Hroby na veřejném pohřebišti lze mít pouze v nájmu - pronajímá je provozovatel veřejného pohřebiště. Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu, proto ze zákona smějí veřejné pohřebiště provozovat pouze obce v samostatné působnosti anebo registrované církve a náboženské společnosti (§ 16 zákona o pohřebnictví). 1 Náhrobky a jiné hrobové příslušenství se považují za věci movité a jako takové mají své soukromé vlastníky a jsou i předmětem dědění. Obecně všechny věci, které jsou předmětem dědictví a které nezdědí žádný dědic ani ze závěti, ani ze zákona, dědí stát jako tzv. odúmrť (§ 1634 nového občanského zákoníku). 2 S odúmrtí, není-li stanoveno v jednotlivých případech jinak, je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů /dále též jen "zákon o státním majetku"/, ve spojení s ustanoveními § 9, 10 a 11 zákona o státním majetku).3
1
Ustanovení § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví zní: "(1) Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen "provozovatel pohřebiště"). Nemůže-li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště.". 2
Ustanovení § 1634 odst. 1 NOZ zní: "(1) Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví ...". 3
Ustanovení §§ 9 - 11 zákona o státním majetku znějí (bez poznámek pod čarou): "Příslušnost §9
(1) Hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem (§ 5 odst. 2) o jiném způsobu naložení s majetkem. Není-li dále stanoveno jinak (§ 20), příslušná organizační složka s majetkem rovněž nakládá, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.
5
V souladu se zásadou účelného a hospodárného využívání majetku státu k plnění funkcí státu (§ 14 odst. 1 zákona o státním majetku) a zásadou zbavování se nepotřebného majetku státu (§ 14 odst. 7 téhož zákona) jsou náhrobky, nabyté státem z důvodu odúmrti, obratem
(2) Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky podle odstavce 1, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením (§ 20). Týkají-li se pochybnosti také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí toto opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo s příslušným orgánem Senátu. Týkají-li se pochybnosti pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20) příslušný orgán Poslanecké sněmovny. (3) Jednání a rozhodování ve věcech podle odstavce 2 nespadá do pravomoci soudů. § 10 S majetkem, a) u něhož při jeho nabytí státem není patrno, které organizační složce přísluší hospodaření s tímto majetkem, b) o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka podle tohoto zákona nehospodaří, hospodaří organizační složky příslušné podle ustanovení § 11; není-li dále stanoveno jinak (§ 20), tyto organizační složky s majetkem rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. § 11 (1) Hospodaření a) přísluší Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který připadl státu 1. v souvislosti s porušením celních předpisů anebo na základě těchto předpisů, 2. v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní anebo na základě těchto předpisů, 3. propadnutím nebo zabráním výrobku, který je předmětem spotřební daně, 4. na základě rozhodnutí orgánu Celní správy České republiky, b) s radioaktivními odpady přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů, c) s věcmi propadlými státu z rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky přísluší Generálnímu finančnímu ředitelství, d) s exempláři rostlin a živočichů, regulovanými kožešinami, výrobky z tuleňů a jinými jedinci chráněnými podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jež připadly státu, přísluší Ministerstvu životního prostředí, e) s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami náleží krajskému ředitelství policie, v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství policie, v jehož územní působnosti se věc nachází. (2) V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku. (3) Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně."
6
prohlašovány za nepotřebný státní majetek a nabízeny v dražbě. 4
2.
Nedostatek platné právní úpravy
Podle ustanovení § 2 odst. 3 nového občanského zákoníku: "Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.", toto ustanovení však zjevně není dostatečnou brzdou pro nemorální postup Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Takovou brzdou zjevně není ani ustanovení § 547 nového občanského zákoníku, podle kterého: "Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.", ani ustanovení § 580 odst. 1 téhož zákoníku, podle něhož je neplatné "právní jednání, které se příčí dobrým mravům". Rozpor s dobrými mravy zde neshledáváme v samotné skutečnosti prodeje náhrobku státem či v nabídce prodeje - náhrobek může být odkoupen i někým, kdo se hodlá o náhrobek řádně starat v souladu s jeho účelem, např. přítelem zemřelého. Rozpor s dobrými mravy shledáváme v nabídnutí náhrobku předem neurčenému okruhu zájemců, v nezájmu o jeho další osud a v jeho vydražení za maximálně možnou cenu, tj. v tom, co lze hovorově a s odpovídajícím emotivním nádechem nazvat jako "kšeftování s náhrobky". Nedostatek platné právní úpravy tedy obecně shledáváme v tom, že dostatečně nebrání státu a jeho zaměstnancům "kšeftovat s náhrobky", popř. je k tomuto nemorálnímu jednání dokonce fakticky nutí. Stát by přitom měl jít svým občanům příkladem a ne sám jednat nemorálně.
4
Ustanovení § 14 odst. 1 a 7 znějí:
"(1) Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku." "(7) Stane-li se majetek nepotřebným a o nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí příslušné organizační složky, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec organizační složky, naloží příslušná organizační složka s majetkem způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Za nepotřebný se pro tyto účely považuje zejména majetek, který přesahuje potřeby příslušné organizační složky, anebo majetek, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, v případě věcí též takové věci, které pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo pro nepřiměřenou nákladnost provozu nemohou sloužit svému účelu.".
7
3.
Navržené řešení
Během léta a podzimu se údajně připravoval zcela nový zákon o pohřebnictví či alespoň zásadní novela zákona současného, která by řešila i shora uvedený nedostatek platné právní úpravy. Ukázalo se však, že předložení tak rozsáhlé předlohy není v dohledné době reálné. Proto je třeba přistoupit k provizornímu řešení. Jeho podstatou je znemožnění odstranění náhrobku před uplynutím všech lhůt, na které byl pronajat vlastní hrob, zásadně však ne dříve, než uplyne tzv. tlecí době, tj. minimálně po dobu 10 let od posledního pohřbu do příslušného hrobu. To znamená, že prodej náhrobku zůstane i nadále možný, nebude však možné žádné jiné jeho ekonomické využití než k účelu, pro který slouží, nebude např. možné použít jej jako stavební kámen či rozdrtit jej na suť. To je nejjednodušší možná a současně minimální nutná změna zákona. Vedle toho se navrhuje doplnit zákon o státním majetku o základní princip - princip, který by měl být samozřejmý - že stát musí hospodařit se svým majetkem v souladu s dobrými mravy. Tato zásada přesahuje řešenou problematiku a doplňuje zásadu hospodárného využití majetku. Toto navržené ustanovení bude praktickým provedením ústavní zásady "vlastnictví zavazuje", vyjádřené v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, v oblasti hospodaření se státním majetkem. Obsahem návrhu není původně zvažovaná úprava, podle které by se vlastníkem náhrobků, které nikdo nezdědí, stal provozovatel pohřebiště. Tato idea byla založena na představě, že obec nebo registrovaná církev bude mít k náhrobkům na jí provozovaném veřejném pohřebišti citlivější přístup, než stát. Tato změna by si však zřejmě vyžádala i zásah minimálně do nového občanského zákoníku, proto od ní předkladatel upustil, předpokládá však, že tato či podobná právní úprava bude obsažena v novém zákoně o pohřebnictví.
4.
Předpokládané hospodářské a finanční dopady
Novela způsobí výpadek příjmů státního rozpočtu v řádu tisícikorun, maximálně v řádu desetitisíců Kč ročně. Na rozpočty krajů a obcí tato novela nebude mít žádný vliv.
8
5.
Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem
Navržená právní úprava je plně v souladu s ústavním řádem České republiky, jak je definován čl. 112 Ústavy.
6.
Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami
Navržená právní úprava se nedotýká obsahu mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
7.
Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem
zákona souhlas již v prvním čtení Navržená právní úprava je velmi jednoduchá a předkladatel nepředpokládá, že zásady v ní obsažené způsobí nějaké kontroverze. Je však třeba jednat rychle, protože obchod státu s náhrobky stále pokračuje (příloha).
B.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST:
K článku I: Zákaz odstranění náhrobku z hrobu minimálně v době deseti let od posledního pohřbení lidských pozůstatků do příslušného hrobu je formulován tak, aby nebránil opravě či odstranění poškozeného náhrobku za účelem jeho nahrazení náhrobkem novým. Vlastním smyslem tohoto ustanovení je zabránit obchodování s lidskými náhrobky za účelem jejich jiného použití a zachování úcty k zemřelým.
K článku II: Jedná se o výkladové ustanovení, základní normu, která přikazuje státu, že má se svým majetkem nakládat nejen hospodárně, ale i v souladu s dobrými mravy, resp. Dává jistotu státním
9
zaměstnancům, že obecný občanskoprávní příkaz počínat si v souladu s dobrými mravy se týká i jich. V tomto smyslu je toto ustanovení i svým způsobem výchovné a edukativní.
Výkladu pojmu dobrých mravů se lze dobrat nepřímo studiem nového občanského zákoníku, konkrétně ustanovení § 2 odst. 3 (cit.: „Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“), nadto k němu existuje bohatá judikatura, z níž je třeba zmínit zejména definici Krajského soudu v Brně z roku 1993: „Dobrými mravy společnosti je nutno chápat souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné spolu se společností podléhají vývoji.“5, a definici obsaženou v nálezu Ústavního soudu z roku 1998: „„dobré mravy“ jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.“6.
K článku III: Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení. Jedná se o velmi jednoduchý předpis, který nevyžaduje náročné studium, a je ve veřejném zájmu, aby nabyl účinnosti co nejdříve.
V Praze dne 29. ledna 2016
Jitka Chalánková, v.r. Miroslav Kalousek, v.r. Rom Kostřica v.r. Václav Horáček, v.r. Marek Ženíšek, v.r. 5 6
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. dubna 1993, sp. zn. 15 Co 137/93 Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26. února 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97
10
Nina Nováková, v.r. František Vácha, v.r. Helena Langšádlová, v.r. Petr Gazdík, v.r. Markéta Adamová, v.r. František Laudát, v.r. Anna Putnová, v.r. Věra Kovářová, v.r. Zdeněk Bezecný, v.r. Jiří Koubek, v.r.
11
Příloha k důvodové zprávě k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální nabídka náhrobků nabízených státem v dražbě
1.
( http://www.uzsvm.cz/majetek/prodej-moviteho-majetku/ostatni/detail/hrobovezarizeni-umistene-na-hrobovem-miste-cislo-944-na-hrbitove-ve-meste-mora-23844/ )
12
2.
( http://www.uzsvm.cz/majetek/prodej-moviteho-majetku/ostatni/detail/nabidkaprodeje-hroboveho-zarizeni-hrbitov-praha-jinonice-23868/ ) 3.
( http://www.uzsvm.cz/majetek/prodej-moviteho-majetku/ostatni/detail/hroboveprislusenstvi-na-hrbitove-v-tisisich-kozlech-23765/ )
13
4.
( http://www.uzsvm.cz/majetek/prodej-moviteho-majetku/ostatni/detail/hroboveprislusenstvi-ku-jalubi-23604/ ) 5.
( http://www.uzsvm.cz/majetek/prodej-moviteho-majetku/ostatni/detail/oznamenizameru-odprodeje-majetku-statu-c-bji532015-23595/ )
14
6.
( http://www.uzsvm.cz/majetek/prodej-moviteho-majetku/ostatni/detail/hrobovezarizeni-dvojhrob-trnova--21351/ )
15
Vyznačení navrhovaných změn zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ POHŘEBNICTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ §1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatků a s provozováním krematorií a pohřebišť. §2 Vymezení základních pojmů ... §3 Neveřejná pohřebiště (1) Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských společenství, se považují za neveřejná pohřebiště. (2) Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků příslušníků registrovaných církví nebo náboženských společností,3) jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti. Tuto skutečnost jsou registrované církve a náboženské společnosti před zřízením nového neveřejného pohřebiště povinny prokázat krajskému úřadu, v jehož obvodu hodlají neveřejné pohřebiště zřídit, předložit mu řád neveřejného pohřebiště, upravující zejména způsob pohřbívání, a vyžádat si jeho stanovisko. Stanovisko krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání příslušného územního rozhodnutí. (3) Provozování neveřejného pohřebiště nesmí ohrozit veřejné zdraví a podléhá státnímu zdravotnímu dozoru.4) Pro provozování neveřejných pohřebišť platí obdobně § 22 odst. 1 až 5, s výjimkou odstavce 1 písm. c), a § 23 odst. 1 a 2. §4 ... HLAVA II
POHŘEBNÍ SLUŢBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM ... HLAVA III VEŘEJNÉ POHŘEBIŠTĚ § 16 (1) Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen "provozovatel pohřebiště"). Nemůže-li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště. (2) Jestliže obec ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala veřejné pohřebiště na pozemku ve vlastnictví církve nebo náboženské společnosti, je oprávněna provozovat toto veřejné pohřebiště i nadále. V takovém případě může registrovaná církev nebo náboženská společnost ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obci písemně oznámit, že nadále hodlá veřejné pohřebiště provozovat sama, a vyzvat ji ke smluvnímu vypořádání vztahů souvisejících se změnou provozovatele pohřebiště. Jestliže registrovaná církev nebo náboženská společnost ve stanovené lhůtě svůj požadavek na změnu provozovatele pohřebiště u obce neuplatní, může tak učinit nejdříve za 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnou provozovatele pohřebiště nesmí dojít k narušení provozu veřejného pohřebiště. § 17 Zřízení veřejného pohřebiště (1) Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve nebo náboženské společnosti na pozemku v jejich vlastnictví jen na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno; dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice a vodohospodářský orgán. Majíli být součástí veřejného pohřebiště hroby, je obec nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem16) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování hrobů, hrobek, náhrobků a hrobových zařízení na veřejném pohřebišti není třeba povolení nebo ohlášení podle zvláštních předpisů. 17) (2) Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. (3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v ochranném pásmu a náhrady za prokázané omezení užívání pozemku v ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště.
§ 17a
(1) Vlastník náhrobku nesmí náhrobek odstranit z hrobového místa do uplynutí všech lhůt, na které bylo hrobové místo pronajato, nejdříve však do uplynutí tlecí doby od posledního uloţení lidských pozůstatků do hrobu nebo do hrobky; to neplatí, má-li být náhrobek bezprostředně nahrazen novým náhrobkem. (2) Je-li z důvodu veřejného zájmu vyjímečně nutné zrušit veřejné pohřebiště před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1, je územně příslušný krajský úřad povinen zajistit a uhradit převezení náhrobku na jiné vhodné veřejné pohřebiště společně s lidskými ostatky podle § 24 odst. 2. Provozování veřejného pohřebiště ... § 24 Zrušení veřejného pohřebiště (1) Veřejné pohřebiště může být zrušeno jen ve veřejném zájmu a na základě rozhodnutí územně příslušného krajského úřadu, kterým je současně vyhlášen i zákaz pohřbívání, je-li to nutné. Veřejné pohřebiště může být zrušeno až po uplynutí všech lhůt, na které byla hrobová místa pronajata, nejdříve však po uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatků do hrobu. (2) Je-li z důvodu veřejného zájmu výjimečně nutné zrušit veřejné pohřebiště před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1, je územně příslušný krajský úřad povinen zajistit a uhradit exhumace a převezení lidských ostatků, jakož i přemístění zeminy a travního porostu z rozptylových a vsypových luk, na jiné vhodné veřejné pohřebiště. (3) Zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky lze provést pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za kulturní památky Ministerstvem kultury. 21) Při rušení válečných hrobů se postupuje podle zvláštního právního předpisu. 21a) (4) Náklady spojené s pracemi v souvislosti se zrušením veřejného pohřebiště podle § 20 písm. g) bodů 3, 5 a 6 hradí ten, v jehož zájmu má být veřejné pohřebiště zrušeno. (5) V případě, že obci byly předány náhrobky a hrobová zařízení podle § 20 písm. g) bodu 4 nebo cenné předměty podle § 20 písm. g) bodu 5, obec s těmito věcmi naloží jako s věcmi opuštěnými, nepřihlásí-li se o ně vlastník do 1 roku od jejich převzetí. 22) (6) Pokud je provozovatel pohřebiště povinen postupovat podle § 20 písm. g) bodu 6, musí provést u rozptylové louky skrývku a přemístění porostu a zeminy do hloubky 10 cm, u vsypové louky skrývku a přemístění travního porostu a zeminy do hloubky odpovídající nejnižší úrovni uložení zpopelněných lidských ostatků. § 25 Uţívání hrobového místa (1) Nájem hrobového místa (dále jen "nájem") vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem
(dále jen "smlouva o nájmu"). Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu a musí obsahovat výši nájemného a výši úhrady za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje. (2) V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné pohřebiště, na němž se hrob nachází. (3) Nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán. (4) Provozovatel pohřebiště je povinen během doby trvání nájmu zajistit k hrobovému místu přístup a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa, s výjimkou případů, kdy je nezbytné bezodkladně zajistit bezpečný provoz veřejného pohřebiště. O takovémto připravovaném nebo již provedeném zásahu je provozovatel pohřebiště povinen neprodleně písemně vyrozumět nájemce. (5) Nájemce je povinen vlastním nákladem zajišťovat údržbu pronajatého hrobového místa v rozsahu stanoveném smlouvou o nájmu a oznamovat provozovateli pohřebiště veškeré změny údajů potřebných pro vedení evidence veřejného pohřebiště. (6) Je-li nájemcem fyzická osoba, přechází nájemné na její dědice. Je-li nájemcem právnická osoba, přechází nájem na jejího právního nástupce. Dědic nebo právní nástupce nájemce je povinen sdělit provozovateli pohřebiště nové údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebiště. (7) Provozovatel pohřebiště může odstoupit od smlouvy o nájmu, s výjimkou smlouvy o nájmu hrobu, kde dosud neuplynula stanovená tlecí doba, jestliže nájemce neuhradí dlužné nájemné nebo úhradu za služby spojené s nájmem do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval. (8) Provozovatel pohřebiště je povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci na veřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu. Jestliže nájemce podá před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení smlouvy o nájmu, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě, že a) nájemce neplní své povinnosti podle odstavce 5, b) nájemce neuhradil dlužné nájemné nebo úhradu za služby spojené s nájmem do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval, nebo c) má-li být veřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1. (9) Pokud si nájemce po skončení nájmu neodebere hrobové zařízení včetně urny, postupuje provozovatel pohřebiště podle § 20 písm. g) bodů 4 a 5 obdobně. ... III b.
Vyznačení navrhovaných změn zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ §1 Tento zákon upravuje způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky (dále jen "stát"), vystupování státu v právních vztazích, jakož i postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu. §2 (1) Hospodaření s majetkem státu se řídí tímto zákonem a působnost tohoto zákona nelze omezit nebo vyloučit dohodou stran,1) pokud zvláštní právní předpis,2) vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo všeobecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak. (2) Tento zákon se nevztahuje na úkony a postupy příslušných orgánů, pokud vedou trestní, občanskoprávní, správní nebo jiné obdobné řízení anebo navrhují a schvalují právní předpisy. § 2a Při veškerém hospodaření s majetkem České republiky a při vystupování státu v právních vztazích stát a jeho organizační sloţky vţdy postupují v souladu s dobrými mravy.2a) Organizační sloţky státu ...
====== ... 2a) § 2 odst. 3 a § 547 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ...
