No title

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 1. ROZVOJ BYDLENÍ Příloha č. 1 - Analýza demografického vývoje -

Zpracovatel:

Mgr. David Rucki, Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou Data: Ing. Petr Kaděrka, Ing. Petr Kebrle, Ing. Antonín Korta, Irena Pitzingerová - Město Veselí nad Moravou

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt „Implementace Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava př rozvojových strategií města ěsta sta Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Obyvatelstvo K 31. 12. 2010 bylo ve Veselí nad Moravou celkem 11.633 obyvatel, k 31.12.2011 - 11.561 obyvatel a k 31.12.2012 byl počet po et obyvatel 11.503, což je od roku 2010 snížení o 130 obyvatel. Od roku 1995 dochází ke každoročnímu každoro snižování celkového elkového počtu po obyvatelstva. (Graf č. 1.1.1). Z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva města m sta ve Veselí nad Moravou došlo v roce 2011 k nepatrnému snížení obyvatel v produktivním věku (16 – 64 let) na 71 % (oproti roku 2010 – 72 %) a k mírnému zvýšení obyvatel v poproduktivním věku v (starších 65 let) na 16 % (oproti roku 2010 – 15 %), počet obyvatel v předproduktivním edproduktivním věku v zůstal nezměněn (13 %). Průměrný rný vvěk obyvatel Veselí nad Moravou je 41,4 4 let, což je lehce nad průměrem České eské republiky (41,1 let) 1.1.1 Graf vývoje počtu čtu obyvatel v ve Veselí nad Moravou 1981 – 2012 (k. 31.12) Vývoj počtu poč obyvatel v obci Veselí n. Moravou 12 800 12 600 12 400 12 200 12 000 11 800 11 600 11 400 11 200 11 000 10 800

Zdroj: ČSÚ

K 31. 12. 20111 bylo v ORP Veselí nad Moravou (Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Hroznová Lhota, Kozojídky, Radějov, Kněždub, ždub, Vnorovy,, Strážnice, Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Blatni ka, Suchov, Nová Lhota, Javorník, Tasov, Kuželov, Lipov, Žeraviny, Louka, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou) Veli celkem 39.117 obyvatel. Graf zachycuje vývoj obyvatel za 140 1 let – od roku 1869. Zatímco od roku 1869 do roku 1980 byla tendence rostoucího počtu po tu obyvatel, od roku 1980 dochází k mírnému, ale pravidelnému úbytku obyvatel v ORP Veselí nad Moravou.

1

Údaje za ORP dostupné z ČSÚ

2

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

1.1.2 Graf vývoje počtu obyvatel ORP Veselí n.M. 1869 – 2011 (k 31.12.)

Vývoj počtu obyvatel v ORP Veselí n. Moravou 45000 40000 35000 počet obyvatel

30000 25000 20000 15000 10000 5000 r. 1869 r. 1880 r. 1890 r. 1900 r. 1921 r. 1930 r. 1950 r. 1961 r. 1970 r. 1980 r. 1991 r. 1995 r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011

0

Zdroj: ČSÚ

Ve Veselí nad Moravou bylo dle SLBD 2001 celkem 4.655 domácností. Přesnější údaje uvádí následující tabulka. 1.1.3 Tabulka složení domácností ve Veselí n. M., 2001 Veselí nad Moravou

Hospodařící domácnosti celkem

Celkem počet

Průměrný počet členů

Domácnosti s počtem členů v%

1

2

3

4

5 a více

4 655

100,0

1 146

1 225

937

1 012

335

2,63

4 587

98,5

1 146

1 225

937

994

285

2,59

68

1,5

x

x

x

18

50

5,35

4 723

100,0

1 146

1 293

988

1 006

290

2,59

v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

2 906

61,5

x

875

792

958

81

3,25

bez závislých dětí

1 454

30,8

x

875

405

153

21

2,53

se závislými dětmi

1 452

30,7

x

x

387

805

260

3,96

618

13,1

x

369

193

48

8

2,51

280

5,9

x

215

54

11

-

2,27

338

7,2

x

154

139

37

8

2,70

neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

53

1,1

x

49

3

-

1

2,11

1 146

24,3

1 146

x

x

x

x

1,00

848

18,0

848

x

x

x

x

1,00

Zdroj: ČSÚ SLDB 2001

3


Z výsledků SLDB 2011 vyplývá (viz tabulka níže), že za 10 let se počet hospodařících domácností se snížil jen mírně (o 88), ale výrazněji se změnila jejich struktura. Poklesl tradiční model – byt s jednou hospodařící rodinnou domácností (o cca 350 domácností, nepřesnost je dána změnou metodiky sčítání, nově nebyly již zjišťovány cenzovní domácnosti). Stoupl počet domácností tvořených 2 a více rodinami, počet domácností jednotlivců a počet vícečlenných nerodinných domácností - celkem o 262 domácností. Úplné rodiny tvoří 77 % všech hospodařících domácností. 1.1.4 Tabulka hospodařících domácností ve Veselí n. M. podle typu, 2011 Celkem

Veselí nad Moravou

Počet

Hospodařící domácnosti celkem tvořené 1 rodinou úplné v tom: v tom:

neúplné

V%

4 567

100,0

3 038

66,5


1 390

45,7


956

31,5


359

11,8


333

11,0

83

1,8

1 298

28,4

148

3,3

tvořené 2 a více rodinami domácnosti jednotlivců vícečlenné nerodinné domácnosti

Zdroj: ČSÚ SLDB 2011

V následující tabulce je zachycen procentuální vývoj migrace obyvatel Veselí nad Moravou podle věku. Střední věková kategorie 15-64 let je nejpočetnější jak v případě přistěhovalých, tak rovněž vystěhovalých obyvatel. Při porovnání roku 1995 až 2011 se stav vystěhovalých takřka nezměnil. 1.1.5 Tabulka věkového složení vystěhovaných a přistěhovaných obyvatel 1995 - 2011 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Přistěhovalí v% 0 - 14 roků 23,4 23,1 26,3 22,0 22,0 16,4 25,5 25,1 12,6 20,7 19,1 22,5 23,1 20,4 19,4 21,4 21,7 15 - 64 roků 65 + roků

66,7 66,2 66,1 68,8 69,4 74,6 65,7 70,4 83,6 75,6 73,4 72,7 73,7 73,0 75,9 77,2 73,0 9,9 10,8

7,7

9,2

8,6

8,9

8,8

4,4

3,9

3,7

7,5

4,7

3,1

6,6

4,7

1,4

5,3

Vystěhovalí v% 0 - 14 roků 19,5 20,4 19,2 17,6 17,6 17,0 15,4 12,5 13,9 10,3 16,3 18,0 13,6 18,4 19,7 15,5 21,4 15 - 64 roků

73,3 72,5 72,3 77,2 73,8 76,4 82,5 83,7 80,4 86,4 76,9 77,9 81,0 75,1 75,1 79,5 73,0

65 + roků 7,2 Zdroj: ČSÚ

7,1

8,5

5,2

8,6

6,6

2,0

3,8

5,8

3,3

6,8

4,1

5,4

6,5

5,2

5,0

Z následujícího grafu jsou patrné největší úbytky obyvatel ve věkové kategorii 15-64 let. Nejhorší byla situace v roce 2002. V tomto roce došlo k úbytku 166 obyvatel. I přesto, že od roku 2006 do roku 2009 úbytky obyvatel v této věkové kategorii klesají (2010 mírně vrostly, v roce 2011 opět pokles), situace je velmi nepříznivá, neboť ani v jednom ze sledovaných let nezaznamenáváme hodnotu vyšší než 0. Ostatní 2 kategorie se sice v některých obdobích dostávají nad hranicí 0, avšak nejdůležitější pro rozvoj města je věková kategorie 15-64 let. 4

5,6


1.1.6 Graf přírůstků a úbytků obyvatel podle věkových kategorií Přirůstky a úbytky obyvatel podle věkových kategorií 50 25 0 -25 -50 -75

0 - 14 roků

-100

15 - 64 roků 65 + roků

-125 -150 -175 -200

Zdroj: ČSÚ

Následující graf zachycuje vývoj pohybu obyvatel obce Veselí nad Moravou ve sledovaném období 2001-20122. Počet vystěhovalých z Veselí nad Moravou je v posledních desíti letech téměř vyrovnaný a pohybuje se kolem 200 obyvatel. Počet přistěhovalých obyvatel se od roku 2005 mírně zvyšuje, v roce 2012 naopak došlo k poklesu. Nicméně po celé sledované období má město stále záporný migrační přírůstek.

2

Data za rok 2011 nebyly z matriky dodány a v roce 2012 nebyly k dispozici data ohledně migrace v rámci Veselí.

5


1.1.7 Graf migrace obyvatel Veselí nad Moravou Migrace obyvatel Veselí nad Moravou 300

297

284 266 241

250

200

195

188 161

247

239

229

208 209

202

192

186

206

112

50

215

216

206

168

150

86

100

238

97 76

93

96

2006

2007

125

129

2009

2010

117

73

33

0 2001

2002

2003

2004

z Veselí

2005

do Veselí

2008

2012

v rámci Veselí

Zdroj: matrika města Veselí nad Moravou

Index stáří, tj. poměr osob v poproduktivním věku (60 a více let) k počtu osob ve věku předproduktivním, tj. do 15 let, činil ke konci roku 2011 1,209. Průměrný index stáří ČR udává hodnotu 1,104, je tedy patrné, že město má starší věkovou strukturu.

6


1.1.8 Věková pyramida obyvatel Veselí k I. 2011

7


Věková pyramida obyvatel Veselí k I. 2011 („strom života“), zdroj - ing. Kebrle, Odbor KT, ve srovnání s věkovou pyramidou obv. ČR dle ČSÚ. Svislá osa - ročníky narození, vodorovná osa počty obyvatel města, šedá plocha v pozadí - počty obyvatel ČR upraveny poměrově k velikosti obce – tj. 0,12%. (V roce 2010 obyvatelé Veselí tvořili 0,12% populace ČR). Z grafu je patrný menší podíl nově narozených obyvatel v posledních 10 letech. Zajímavý je menší podíl narozených můžu do dvanáctého roku věku (oproti obecnému opačnému trendu). Velmi charakteristický je větší podíl ročníků 1987-95 (tj. mládeže ve věku 15 – 23 let, kteří jsou adepty na budoucí migraci. Z grafu je také patrný větší podíl ročníků cca 1950-58 (tj. obyvatel po 50 roce věku, u žen i mladší ročníky), pro které už je migrace problémem (rodinné vazby, obtížné získání pracovního místa). Již zmíněný celkový úbytek obyvatelstva města Veselí nad Moravou je způsoben migračním a přirozeným úbytkem, který v posledních letech zaznamenává negativní hodnoty. Migrační přírůstek, který udává rozdíl mezi přistěhovanými a vystěhovanými občany, udává k 31. 12. 2012 hodnotu – 89 obyvatel. Dlouhodobý počet vystěhovalých oproti přistěhovalým je pro města negativní jev, se kterým je nutno počítat. 1.1.9 Graf migračních přírůstků Veselí n. M. 2001 -2010

r. 2009

r. 2010

r. 2012

r. 2008

r. 2007

r. 2006

r. 2005

r. 2004

r. 2003

r. 2002

r. 2001

Migrační přírůstky

-90

-87

-89

0 -20 -40 -60 -80 -89

-100

-110

-120

-117

-119

-140 -160

-136 -146 -155

-155

-180


Negativních hodnot dosahuje rovněž ukazatel přirozeného přírůstku (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), který zaznamenává hodnotu -15. Tak jako v jiných evropských zemích, i v ČR je trendem, že v posledních letech populace stárne a děti se rodí méně než by bylo ideální.

8


1.1.10 Graf přirozeného přírůstku obyvatel města 1991- 2012

r. 2012

r. 2009

r. 2008

r. 2007

r. 2006

r. 2005

r. 2004

r. 2003

r. 2002

r. 2001

r. 2000

r. 1999

r. 1998

r. 1997

r. 1996

r. 1995

r. 1994

r. 1993

r. 1992

r. 1991

r. 1990

r. 1989

r. 1988

88

r. 1987

82 85

r. 1986

r. 1985

r. 1983

r. 1984

120

r. 1982

140

r. 1981

Přirozený přírůstek

116 103

100

52

60

79 80 81

75

80

63

71 59 47

40

24

22

11

20

18

9

7

7

0 -1

-20

-13

-40

-20

-8 -11

-18

-14

-7

-15


1.1.11 Retrospektiva migrace obyvatel města 2001-2012 Migrace obyvatel Veselí nad Moravou 300 241

250

239

229 216

195 200

209

188

186

150

129

112

97

86

100

206

215

206

93

117

125 96

76

50

73

33 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

z Veselí

2007

2008 do Veselí


9

2009

2010

2012


Vyhodnoceni migračních toků v období 1. 1. 2001 – 31. 12. 2010 Účelem vyhodnocení je zjištění hlavních směrů migrace pro prognózu demografického vývoje v dalších letech - vzhledem k tomu, že migrace je zřejmě jediným potenciálním zdrojem přírůstku obyvatel. 1.1.12 Graf největších zdrojů migrace 2001 - 2010 Obce, ze kterých se obyvatelé nečastěji stěhují do Veselí n. Moravou (1.1.2001-31.12.2010) 107

Vnorovy 69

Velká n. Veličkou 62

Strážnice 47

Bzenec

45

Moravský Písek

43

Blatnice p. Sv. Antonínkem Uherský Ostroh

38

Nová Lhota

37 29

Hroznová Lhota

28

Suchov

Podrobný seznam obcí viz Tabulka 1.1.13. 1.1.13 Tabulka migrace do Veselí TABUKA OBCÍ, ODKUD SE OBYVATELÉ NEJČASTĚJI STĚHUJÍ DO VESELÍ (1.1.200131.12.2010) OBEC

PŘÍCHOZÍ ODCHOZÍ

VZÁJEMNÁ BILANCE

(do Veselí)

(z Veselí)

(převládající odchody z Veselí červeně)

1 Vnorovy

107

139

-32

2 Velká nad Veličkou

69

23

46

3 Strážnice

62

100

-38

4 Bzenec

47

87

-40

5 Moravský písek

45

46

-1

6 Blatnice pod Svatým Antonínkem

43

60

-17

7 Uherský Ostroh

38

90

-52

8 Nová Lhota

37

10

27

9 Hroznová Lhota

29

40

-11

10 Suchov

28

13

15

11 Louka

26

14

12

10

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 12 Lipov

24

46

-22

13 Vracov

24

40

-16

14 Hodonín

20

32

-12

15 Petrov

13

8

5

16 Rohatec

13

2

11

17 Blatnička

12

17

-5

18 Kozojídky

12

39

-27

19 Praha

11

132

-121

20 Domanín

10

8

2

21 Kyjov

10

31

-21

22 Kuželov

9

2

7

23 Ostrožská Nová Ves

9

43

-34

24 Uherské Hradiště

9

100

-91

25 Žeravice

9

6

3

26 Hrubá Vrbka

8

7

1

27 Brno

7

132

-125

28 Kněždub

7

36

-29

29 Radějov

7

11

-4

30 Tasov

7

8

-1

31 Uherský Brod

7

14

-7

32 Sudoměřice

6

4

2

33 Žeraviny

6

15

-9

34 Dubňany

5

7

-2

Jedná se především o spádové a blízké obce (s výjimkou Prahy a Brna). Z hlediska charakteru blízkých obcí je lze rozdělit na dva druhy – obce na Dolňácku, poměrně velké, s rozvinutou vybavenosti a obce z oblasti Horňácka, které s ohledem na svou odlehlost nabízí menší rozsah služeb i zaměstnanosti. Dle odborného odhadu pracovníků matriky i zpracovatele je typickým migrantem do Veselí mladá rodina z blízké obce, která se stěhuje na sídliště a Veselí je pro ni přitažlivé jako menší bezpečné město, s dostatkem a snadnou dostupností služeb pro rodinu i se slušným dopravním napojením do blízkých center zaměstnanosti. Dá se říci, že někteří z přistěhovaných preferují bydlení v bytových domech, kde se „nemusí o nic starat“, obvykle si ponechávají ve vlastnictví domek v původní obci, často jej využívají k rekreaci a jako „zálohu“ pro případné přestěhování na stáří a uvolnění bytu pro děti. Typické je, že s blízkými, ale podstatně menšími obcemi má město Veselí pasivní bilanci (přes vysoké počty přistěhovaných převládá vystěhování). Z toho vyplývá, že tyto obce jsou hlavním potenciálním migračním zdrojem pro další období. Naopak s blízkými obcemi odkud se často stěhují obyvatelé do Veselí, ale jsou v nepříznivějších geografických podmínkách (horňácko) má město pozitivní migrační bilanci – převládá příchod. V tabulce neuvedené obce jsou v rámci celé ČR, s mírnou převahou obcí i měst v širším okolí. Tabulka zahrnuje

11


776 (84%) příchozích osob z celkem 919 příchozích osob a to z 34 (22%) obcí z celkových 153 obcí. 1.1.14 Graf hlavních migračních proudů z města 2001 -2010 Obce, do kterých se obyvatelé nečastěji stěhují z Veselí n. Moravou (1.1.2001 - 31.12.2010) Vnorovy

139

Brno

132

Praha

132

Strážnice

100

Uherské Hradiště

100

Uherský Ostroh

90

Bzenec

87

Blatnice p. Sv. Antonínkem

60

Lipov

46

Moravský Písek

46

Podrobný seznam obcí viz následující tabulka. 1.1.15 Tabulka migrace z Veselí 2001-2010 TABUKA OBCÍ, KAM SE OBYVATELÉ VESELÍ NEJČASTĚJI STĚHUJÍ (1.1.2001-31.12.2010) VZÁJEMNÁ BILANCE ODCHOZÍ PŘÍCHOZÍ OBEC (převládající odchody (z Veselí)

(do Veselí)

1 Vnorovy

139

107

-32

2 Brno

132

7

-125

3 Praha

132

11

-121

4 Strážnice

100

62

-38

5 Uherské Hradiště

100

9

-91

6 Uherský Ostroh

90

38

-52

7 Bzenec

87

47

-40

8 Blatnice pod Svatým Antonínkem

60

43

-17

9 Lipov

46

24

-22

10 Moravský Písek

46

45

-1

11 Ostrožská Nová Ves

43

9

-34

12 Hroznová Lhota

40

29

-11

13 Vracov

40

24

-16

12

z veselí červeně)

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 14 Kozojídky

39

12

-27

15 Kněždub

36

7

-29

16 Kunovice

33

5

-28

17 Hodonín

32

20

-12

18 Kyjov

31

10

-21

19 Zlín

31

1

-30

20 Velká nad Veličkou

23

69

46

21 Tvarožná Lhota

22

5

-17

22 Ostrožská Lhota

21

1

-20

23 Olomouc

19

3

-16

24 Ostrava

19

0

-19

25 Blatnička

17

12

-5

26 Žeraviny

15

6

-9

27 Louka

14

26

12

28 Uherský Brod

14

7

-7

29 Suchov

13

28

15

30 Kroměříž

12

0

-12

31 Nedakonice

12

0

-12

32 Staré Město

12

0

-12

33 Radějov

11

7

-4

34 Český Těšín

10

0

-10

35 Nová Lhota

10

37

27

36 Břeclav

9

1

-8

37 Buchlovice

9

0

-9

38 Domanín

8

10

2

39 Mutěnice

8

0

-8

40 Petrov

8

13

5

41 Tasov

8

7

-1

42 Ždánice

8

5

-3

Tabulka odstěhovaných dokládá intenzivní migrační pohyb v rámci nejbližších obcí a tradiční migrační proud na ose Brno – Praha. Charakteristická je nízká migrační přitažlivost Veselí pro obyvatele blízké Uherskohradišťské aglomerace s vysokým saldem migrace Veselanů. V tabulce je zachycen odchod 1552 (73%) osob do 42 (11%) obcí z celkových 2124 odešlých osob do celkově 352 obcí. Migrace v rámci Veselí Největší pohyb osob je evidován v rámci města. Jestliže se do města přistěhovalo 920 osob a vystěhovalo 2124 osob, tak v rámci Veselí se přestěhovalo 2263 osob. Dle odborného odhadu pracovníků matriky i zpracovatele se často jedná o stěhování mezi rodinami z bytových domů a obyvateli (často v příbuzenském poměru) ve starších rodinných domcích.

13


1.1.16 Tabulka vyhodnocení tradičních zdrojů migrace TABUKA OBCÍ S KLADNÝM SALDEM MIGRACE OBEC

VZÁJEMNÁ BILANCE

PŘÍCHOZÍ

ODCHOZÍ

(do Veselí)

(z Veselí)

1

Velká nad Veličkou

46

69

23

2

Nová Lhota

27

37

10

3

Suchov

15

28

13

4

Louka

12

26

14

5

Rohatec

11

13

2

6

Kuželov

7

9

2

7

Petrov

5

13

8

8

Měnín

4

4

0

9

Moravské Budějovice

4

4

0

10 Čejkovice

3

3

0

11 Hovorany

3

3

0

12 Syrovín

3

3

0

13 Žádovice

3

3

0

14 Žeravice

3

9

6

15 Domanín

2

10

8

16 Frýdek

2

5

3

17 Huštěnovice

2

3

1

18 Ježov

2

3

1

19 Lužice

2

2

0

20 Mikulčice

2

3

1

21 Sezimovo Ústí

2

2

0

22 Stavěšice

2

2

0

23 Sudoměřice

2

6

4

24 Velké Losiny

2

2

0

25 Archlebov

1

1

0

26 Babice u Rosic

1

1

0

27 Bílovec

1

1

0

Z přehledu mimo Velké nad Veličkou, N. Lhotu a Suchov prakticky vymizely migračně silné obce, pro které má Veselí velkou migrační přitažlivost – tradičně to bývalo celé Horňácko. Zařazení Rohatce lze spíše přičíst jiným vlivům a přiřadit k náhodně poskládaným ostatním obcím v rámci celé ČR, vůči kterým má město pozitivní bilanci 1 os/10 let. Vyhodnocení migrace V období 10 let se přestěhovalo celkem 5307 obv., což představuje více než 40% obyvatelstva města. I když ve velké části se jedná o pohyby v rámci města a blízkého okolí (a opakované častější stěhování části obyvatel) tento údaj dokládá menší stabilitu

14


obyvatelstva, než bývá zvykem v tradičních jihomoravských obcích. Dle vyjádření SBD je největší podíl migrace spojený se sídlištěm Hutník. Přes významný pokles počtu pracovních míst v posledních 20 letech je odchod obyvatelstva do značné míry kompenzován narůstajícím příchodem z blízkých obcí, které zůstávají hlavním zdrojem migrace. Zdá se, že současným hlavním důvodem migrace do Veselí je stávající bytový fond ve spojení s dobrou dopravní dostupností blízkého okolí a existenci služeb, jež vznikly v období, kdy mělo město vyšší počet obyvatel a v současnosti se postupně redukují (viz kapitola služby). Tradiční migrační zdroje – obce na území Horňácka se příliš neprojevují. Dle demografického vývoje celého ORP kulminoval počet obyvatel okolo r. 1991 a od té doby plynule klesá. S ohledem na pozitivní migrační bilanci blízkých obcí lze reálně předpokládat, že pokles počtu obyvatel se projevil právě v této odlehlé oblasti a lze odtud očekávat spíše pokles migrace. Ostatní zdroje migrace – blízké obce, jsou geograficky v podobné poloze, a proto důvodem k trvalejšímu usídlení by musela být nějaká výraznější výhoda oproti ostatním obcím. Jinak lze očekávat minimálně zachování, pravděpodobněji i růst intenzivní migrace se svými negativními rysy – slabá osobní vazba na sídlo a náchylnost k další migraci a pokračováním trendu záporného salda migrace. Demografická prognóza Populační (demografické) projekce jsou součástí populačních odhadů, které se týkají budoucnosti. Demografické projekce jsou počítány extrapolací současných populačních trendů. V horizontu 10 let lze hovořit o populačních projekcích krátkodobých. Odhad budoucího stavu populace je proveden prostřednictvím extrapolace celkového počtu obyvatel s uvažováním budoucí migrace. V horizontu 30 let lze hovořit o populačních projekcích spíše dlouhodobých. Jejich přesnost je zvláště v případě jednotlivých sídel poměrně nízká, protože velmi obtížně se dá odhadnout míra migrace v delším časovém období. Pro snížení míry nepřesnosti lze projekce zpracovávat ve variantách, se specifikací předpokladů jednotlivých variant. Následně je pak možno průběžně sledovat, jakým směrem se obec vyvíjí. Poměrně přesněji lze vypracovat populační prognózu území, kde hlavní roli má přirozený přírůstek (úbytek) obyvatel. Například byla vypracována řada demografických projekcí pro účely penzijní reformy pro celou ČR. Pro účely demografické prognózy počtu obyvatel města Veselí nad Moravou byla jako základ vzata prognóza počtu obv. dle ČSÚ v redakci Výkonného týmu „Bezděkovy komise“. V kratším výhledu byly zohledněny stávající trendy migrace, střednědobě trend stárnutí obyvatelstva a poklesu porodnosti. V poslední dekádě, tj. letech 2001 – 2010 lze charakterizovat na základě statistických údajů vývoj stavu obyvatelstva ve Veselí nad Moravou jako depopulační. Celkový přírůstek počtu obyvatel byl ve všech sledovaných letech záporný. Podíváme-li se blíže na příčinu těchto úbytků obyvatel, zjistíme, že drtivá většina je registrována v ukazateli migračním.

15


1.1.17 Graf znázornění ění ú účinnosti téměř nulového přírůstku stku a záporné migrace

V grafu čárkovaná čára ára svým sklonem znázor znázorňuje každoroční ní úbytek obyvatel m města, který vychází z minimálního (často asto záporného) přírůstku p stku a neustálého odchodu obyvatel z Veselí. Průměrný meziroční úbytek v posledních 10 letech dle údajů matriky činí iní 124 osob, os dle údajů ČSÚ 87 osob (k rozdílům údajů údaj poznámka na konci kapitoly). Pro úč účely demografické prognózy jsou používány údaje matriky, protože je lze průběžně pr sledovat a vyhodnocovat pro potřeby Města. Prognóza věkového kového složení obyvatel m města Veselí nad Moravou oravou v r. 2040 – procentuální přepočet et dle prognózy ČSÚ Účelem přepočtu tu je odhadnout počet a věkové složení obyvatelstva města ěsta pro odhad změny zm příjmů i struktury výdajů města ěsta v delším časovém horizontu. Postup – jako základ byla vzaty údaje ČSÚ – počet a věkové složení ČR 12.2010, prognóza počtu a věkového kového složení obyvatelstva v roce 2040. Dále byly vzaty údaje odboru o vnitřní správy Města o věkovém kovém složení obyvatel m města (Graf 1.1.7) z počátku átku roku 2011. V Věkové složení počtu obyvatel jednotlivých kategorií katego vcelku odpovídá věkovému kovému prů průměru ČR. Proto byly převzaty poměry z prognózy pro ČR R 2050. Ty byly použity pro propo propočet dvou variant celkového počtu obv. – varianta A - 10 750 obv., a var. B - 9 500 0 obv. Varianta B odpovídá procentuálnímu poklesu počtu čtu o obyvatel města dle prognózy ČR R a varianta A odpovídá poklesu většímu tšímu odpovídajícímu stabiliza stabilizačním trendům v regionu i obci a přibližování p se trendu vývoje před ed r. 1960 (před výstavbou železáren).

16


1.1.18 Tabulka přepočtu výhledu věkové struktury obyvatel města dle ČSÚ Počet a věkové složení obv. ČR 2010 ČR 0-19 20-64 65+ 10 532 770 2 100 792 6 796 152 1 635 826 100% 19,9 64,5 15,5 %

Prognóza počtu a věkového složení obv ČR 2040 dle ČSU ČR 0-19 20-64 64+ 9 795 000 1 625 970 3 947 385 2 634 855 100% 16,6 40,3 26,9 % 93,0 77,4 58,1 161,1 % oproti roku 2010

Počet a věkové složení obv. města Veselí (I,2011) Veselí n.M. 0 - 19 let 20 - 64 let 65 a více let 2 283 7 526 1 747 11 556 100% 19,8 65,1 15,1

Veselí n.M. 2040 - prognóza věk. složení poměrem dle prog. ČSÚ pro ČR - var. A 0 - 19 let 20 - 64 let 65 a více let 1 785 4 332 2 892 100% 16,6 40,3 26,9 % 93,0 78,2 57,6 165,5 % oproti roku 2010 změna počtu obyvatel za 30 let -806 -27 změna počtu obyvatel za 30 let

VAR. A

10 750

Veselí n.M. 2040 - prognóza věk. složení 0 - 19 let 20 - 64 let 65 a více let 1 577 3 829 2 556 100% 16,6 40,3 26,9 % 82,2 69,1 50,9 146,3 % oproti roku 2010 změna počtu obyvatel za 30 let -2 056 změna počtu obyvatel za 30 let -69

VAR. B

9 500

Varianta A – cílový stav rok 2040 – 10 750 obv. Předpokládá se procentuálně stejný pokles počtu obyvatel ve městě jako průměr celé ČR. Vzhledem k tomu, že demografická situace ve Veselí je v řadě ukazatelů nepříznivější a i celkové hodnocení ORP jsou v republikovém srovnání spíše podprůměrné, je možné tuto variantu považovat spíše za optimistickou, splnitelnou za předpokladu aktivního působení Města pro podporu jeho rozvoje. Přepokládaný úbytek obyvatel města za 30 let činí jen 806 obv., tj. cca 27 obv. ročně. Z hlediska dnešního stromu života v roce 2040 by mělo 1200 dnešních obyvatel města 100 a více let. Dále lze předpokládat (i při mírném prodloužení doby života) pokračování stávajícího trendu přirozeného úbytku obyvatel i v mladších ročnících cca 1 800 osob. Tj. přirozený úbytek obyvatel cca 3000 osob, tj. cca 100 osob ročně (což odpovídá průměru posledních 20 let). Z hlediska přírůstku, který by odpovídal ostatním částem republiky lze obdobně spočítat celkový přírůstek cca 1600 obv., tj. cca 53 osob ročně (pokles o cca 30 – 40 osob oproti stávajícímu stavu). Z toho vyplývá přirozený úbytek 47 obyvatel ročně, což odpovídá úbytku 1410 obv. za 30 let. Aby bylo dosaženo předpokládaného úbytku jen 820 osob za 30 let (stávající úbytek za posledních 10 let je přes 700 osob!) je nutné migrací „získat“ min. 20 osob ročně (tj. 600 osob za 30 let). Tyto výsledky by předpokládaly úplné zvrácení stávajících trendů. Intenzivnější migraci do Veselí brání souběžně pokles průměrného počtu osob využívající byt. jednotku, přeměna domků na rekreační objekty nebo na nebytové využívání nebo jejich demolice. I v případě použití optimističtější prognózy ČSÚ lze očekávat podobný výsledek, jen méně závislý na pozitivním saldu migrace. Specifikace předpokladu odpadu byt fondu i potřeby nové výstavby pro tuto variantu je v závěru přílohy 2. 17


Varianta B – cílový stav rok 2040 – 9 500 obv Varianta B více zohledňuje uje negativní trendy v současnosti a předpokládá edpokládá pokles na 9500 obv., tj. o 2056 (69 osob ročně čně). Z hlediska přirozeného přírůstku stku obyvatelstva (spíše úbytku) je situace stejná jako ve variantě variant A tj. úbytek 47 obyvatele ročně.. Dále se předpokládá p úbytek obyvatel migrací přes řes 20 obv. ro ročně. Přírůstek stek migrací ze sousedních obc obcí by dle předpokladu neměll dosáhnout kladných hodnot s ohledem na negativní trendy při p využívání a obměně bytového fondu. Výsledky změn počtu tu obyvatel v r. 2011 a 2012 V obou letech pokračoval oval trend poklesu obyvatel spíše blíže variant variantě ě B – tj. o 72 a 58 obyvatel ročně,, což odpovídá ostatním zjišt zjištěným údajům. Změny věkové kové struktury obyvatel pro ob obě varianty Porovnání změn věkové kové struktury obyvatel – oproti stávajícímu stavu lze předpokládat p snížení počtu tu osob do 19 let na cca 70% sou současného asného stavu, snížení počtu ekonomicky aktivních osob na cca 84 % stávajícího stavu a téměř tém zdvojnásobení stávajícího po počtu seniorů. Charakteristika časového asového prů průběhu obou variant Reálný vývoj lze očekávat v značně zna rozkolísané křivce, ivce, („ve skocích“) která krátkodobě krátkodob může jít proti dlouhodobému trendu. Vzhledem k projevení pozitivního trendu růstu r migrace do Veselí lze očekávat ekávat útlum odst odstěhování ven a dočasné asné snížení záporného salda migrace. Není reálné očekávat ekávat pozitivní sald saldo migrace, které by nebylo vyvoláno intenzivnější intenzivn novou výstavbou (viz. Příloha 2). Dlouhodoběji Dlouhodob lze očekávat větší tší prosazování záporných hodnot přirozeného přírůstku stku obyvatel. 1.1.19 Graf srovnání rovnání trendů trend demografického vývoje města sta Veselí n. M. a ČR (vývoj obce i ČR R je sledován sledová ve stávajících hranicích), data ČSÚ ČSÚ, vlastní

18


V grafu 1.1.18 je patrný odsun Němců pro II.s.v., který se ale vývoje ve Veselí nedotkl. Naopak se projevila výstavba Železáren i posléze omezení jejich výroby. V současnosti probíhá trend dlouhodobé stabilizace sídla na vyrovnané úrovni. Otázkou zůstává, v jaké úrovni počtu obyvatel to bude. Srovnání růstu velikosti sídla s počtem osídlení ČR nabízí možnost úvahy, jak by se vyvíjel počet obyvatel bez výstavby Železáren a navazujících podniků. Pokud bychom se snažili subjektivně a velmi zjednodušeně interpretovat podobnosti a rozdíly obou křivek tak přicházíme k následujícím závěrům:

V období 1860 -1920 počet obv. na území města roste pomaleji než počet obv. na území ČR, což může odpovídat migraci do velkých měst za průmyslem a nízkým stěhováním do Veselí

V období 1920 – 1930 křivka kopíruje vývoj ČR- je to období rozvoje Veselí (železnice), výstavba domků,…

Národnostně více homogenní Veselí podstatně nezaznamenalo poválečný odsun a naopak jako vnitrozemské území se mezi roky 1950 -1960 rozvíjelo intenzivněji než ČR

V období 1960 – 1980 vývoj je ovlivněn výstavbou průmyslu a sídlišť – a migrací do Veselí, čemuž odpovídá ustálený vývoj obv. ČR, který v podstatě kopíruje růst po I. světové válce.

V období 1980 – 1990 křivka kopíruje trend ČR

V období 1990 – 2000 vývoj Veselí sice kopíruje trend ČR, ale s podstatně horší tendencí

V období 2000 – 2010 je prvním obdobím se zcela opačnými trendy – vývoj Veselí nasvědčuje tendenci poklesu na trvale nižší úroveň počtu obv.

Pokud bychom předpokládali vývoj 1960 – 2011 v relaci s vývojem v ČR (bez tak výrazného vlivu průmyslu a nových obytných sídlišť), lze předpokládat růst do r. 1980 na cca 8800 obv. a následný mírný pokles na cca 8 400 obv. a následně nárůst na cca 8 900 obv. s výhledem 8 500 obv. v roce 2040. Vzhledem k tomu, že tyto hladiny počtu obv. nezohledňují rozsáhlý bytový fond i potenciální, zatím spíše minimálně využívané průmyslové plochy, jeví se uvažovaná minimální úroveň 9 500 obv. jako spíše pesimistická. Na druhé straně perspektivní úroveň 10 750 obv., se jeví jako dosti optimistická, spojená se značnou investiční činností, (která zatím nemá oporu v reálném stavu), více v příloze 2.

Výsledné počty obyvatel ČR v letech 2011 a 2012 nepotvrdily prognózovaný pokles obyvatelstva, protože plánovaný úbytek byl dorovnán zvýšenou migrací ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že zatím zvýšená migrace do města ze zahraničí zatím nebyla zaznamenána i s ohledem na silnější vztahy k regionu, tradiční mentalitu a kulturu i vysoké ceny nemovitostí, se tento zdroj migrace zatím reálný. V dlouhodobém výhledu se tato situace může změnit – např. migrací z výrazně chudších regionů nebo dotačním podporováním migrace do města.

19


Poznámka: rozdíly mezi statistickými údaji Základní zdroje údajů jsou:

evidence obyvatel Města ěsta Veselí nad Moravou (údaje ohlašovny – interní IS VERA)

evidence obyvatel MV – IISSDE (integrovaný informační ní systém správních a dopravních evidencí) ncí) – rozdíly jsou i v počtech vytažených z IISSDE na matrice a v počtech uváděných ných MV nap např. pro potřeby voleb

údaje ČSÚ SÚ (stav vychází ze ssčítání lidu z roku 2001 a je průbě ůběžně doplňován o pohyby v IISSDE).

Naše celková čísla vychází z IS VERA a obsahují občany ČR a cizince s platným (legálním) pobytem na území města sta (tzv. obyvatel obce) a bereme je ke stavu k 31.12. příp. 1.1. každého roku. Pohyby na ohlašovně ohlašovn však obsahují už pouze občany any Č ČR (změnu pobytu cizinců eviduje Policie ČR R potažmo MV). Takže nes nesrovnalostem rovnalostem nelze zabránit. Ač A se průběžně evidence čistí istí a opravují se zjišt zjištěné rozdíly v IS VERA a IISSDE, rozdíly jsou neustále a budou do té doby, než se systémy v budoucnu sjednotí (např. ř. v rámci základních registrů). Regionální srovnání rovnání demografického demografickéh vývoje Graf 1.1.20 Srovnání demografického vývoje města m s okolními městy mě podobné velikosti a situování

Vývoj těchto chto menších sídel je dosti citlivý na vn vnější vlivy – např.. to byla výstavba železnice, zrušení Lichtenštejnské administrativy v Uh. Ostrohu, výstavba Železáren – a po případném ukončení jejich působení sobení je reálný i návrat blíže k p původnímu stavu.

20


Graf 1.1.21 Srovnání demografického vývoje města m s 6 obcemi na Horňácku Hor

Pro srovnatelnost údajů byly se sečteny počty obyvatel u těchto chto obcí: Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov. Obce reprezentují sídla s nejvyšší nezaměstnaností a největšího ětšího tšího ekonomickými potížemi. Je zajímavé, že stávající trend poklesu města i těchto chto obcí je zhruba stejný. V Horňáckých áckých obcích se zzřejmě projevil i poválečný ný ochod do pohraničí. Z tohoto regionálního srovnání vyplývá, že obě ob uvažované varianty poklesu nejsou v regionu ojedinělé lé nebo zcela netypické a mohou být za určitých okolností reálné.

21

No title

Recommend Documents