„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
ZŠ Školská, Karviná - Ráj
Určeno pro
7., 9. ročník
Sekce Předmět
Zpracoval (tým 1)
občanská výchova ČR-EVROPA-SVĚT/Mezinárodní organizace - NATO Luděk Wala
Datum zpracování
leden 2011
Téma / kapitola
Obsah: 1
ČR-EVROPA-SVĚT ...............................................................................................................................3
1.1. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ..........................................................................................................4 1.1.1. PROČ STÁTY VZÁJEMNĚ SPOLUPRACUJÍ .................................................................................4 1.1.2. HLAVNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE ...................................................................................................4 1.1.3. INTEGRACE ..........................................................................................................................................5 1.2. RADA EVROPY ......................................................................................................................................7 1.2.1. VZNIK, ČLENSKÉ STÁTY, SÍDLO: ..................................................................................................7 1.2.2. ÚKOLY A CÍLE RE ..............................................................................................................................8 1.2.3. STRUKTURA, ORGÁNY RE ...............................................................................................................8 1.2.4. EVROPSKÁ ÚMLUVA O LIDSKÝCH PRÁVECH ........................................................................ 10 1.3. NATO ...................................................................................................................................................... 11 1.3.1. HLAVNÍ ÚKOLY NATO:................................................................................................................... 11 1.3.2. VZNIK NATO, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENOVÉ ............................ 11 1.3.3. ROZŠIŘOVÁNÍ NATO ....................................................................................................................... 13 1.3.4. ORGÁNY NATO ..................................................................................................................................15 1.3.5. VOJENSKÉ MISE NATO ................................................................................................................... 16
2
1 ČR-EVROPA-SVĚT V této kapitole se dozvíte:
Jaké jsou hlavní důvody mezinárodní spolupráce.
Co je Rada Evropy.
Co je NATO.
Budete schopni:
Orientovat se v hlavních důvodech mezinárodní spolupráce
Orientovat se v činnosti Rady Evropy
Orientovat se v činnosti NATO
Klíčová slova této kapitoly: mezinárodní spolupráce, zahraniční obchod, integrace, Rada Evropy, Soud pro lidská práva, Evropská úmluva o lidských právech, NATO, washingtonská smlouva,12.3. 1999, Rada NATO, generální tajemník,
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 + 3 hodiny (teorie + řešení úloh)
3
1.1. Mezinárodní spolupráce Každý stát patří do širších společenských vazeb a vytváří síť vzájemných vztahů se svými sousedy i s územně vzdálenějšími státy.
1.1.1. Proč státy vzájemně spolupracují Různé lidské pospolitosti (rody, kmeny, státy) se vzájemně stýkali i potýkali už od počátku dějin.Válčily spolu o území a zajištění obživy, uzavíraly spojenectví k zajištění míru nebo provedení útoku vůči jiným pospolitostem, směňovaly spolu zboží, které si nemohly opatřit samy, nebo se poznávaly při různých objevných cestách. Většina suverénních, samostatných států by měla i dnes problém zajistit bezproblémový život izolovaně od ostatních. I největší státy usilují o mezinárodní spolupráci.Pro malé a menší státy je nutnost spolupráce daleko naléhavější (platí to i pro ČR). Žádný stát nemůže sám pro své občany zabezpečit vše, co je k běžnému životu zapotřebí. Pro snazší zvládnutí hospodářských i základních životních problémů potřebují mít dobré i rychlé styky se svými sousedy a dalšími státy (doplňovat si vzájemně životně důležité informace a zboží, moci telefonovat, cestovat do jiných zemí, informovat o hrozící přírodní katastrofě, pomáhat překonávat mimořádné situace). V současnosti ve všech odborných oblastech fungují mezinárodní instituce a pracoviště, umožňující předávat vzájemně informace nezbytné pro běžný život. Které běžné denní informace by nebyly možné bez spolupráce mezinárodních institucí ? Zdůvodni: proč se u nás dají koupit pomeranče, proč lze kdykoliv v roce koupit rajčata, proč lze zakoupit osobní automobil vyrobený v Japonsku …
1.1.2. Hlavní oblasti spolupráce Základem je zeměpisná poloha a velikost země. Důležitou roli hraje i počet obyvatel státu, jejich věkové a vzdělanostní složení, profesní orientace. Například ČR vzhledem ke své velikosti a poloze v Evropě nutně potřebuje mít dobré vztahy se svými sousedy a hledat co nejlepší začlenění do mezinárodní spolupráce.
4
Hlavní oblasti spolupráce: hospodářská, kulturní, politická, bezpečnostní. Hospodářská spolupráce: Ani sebe vyspělejší státy se neobejdou bez hospodářské spolupráce. Bez dovozu některých surovin či výrobků není možné uspokojovat potřeby spotřebitelů ani rozvíjet hospodářství. To ovlivňuje i to jakou část produkce určitého státu je naopak možné a potřebné vyvézt do zahraničí. Pro ČR má zahraniční obchod mimořádný význam, naše ekonomika je na zahraničním obchodu velmi závislá. Chybí řada surovin, dovážíme některé zemědělské výrobky, ovoce a zeleninu. Na druhou stranu má náš průmysl dlouhou tradici v produkci některých výrobků, které lze výhodně prodat v zahraničí (sklo, pivo, automobily, turbíny, tramvaje …). Podle mapy Evropy popiš geografické postavení ČR v Evropě: dopravní cesty, přírodní bohatství, nedostatek některých důležitých surovin apod.
Co je import a export? Zjisti informace o tom, jaký je poměr vývozu a dovozu ČR. Co jsou cla a jakou roli mají při ovlivňování zahraničního obchodu státem? Co jsou zóny volného obchodu, co je jejich podstatou? Bezpečnostní, politická, kulturní spolupráce: Důležitým úkolem celého mezinárodního společenství je společnými silami zachovat mír a bezpečnost. Vytvářet podmínky pro mezinárodní spolupráci na poli ochrany lidských práv. Pro svůj demokratický rozvoj potřebují některé země výměnu zkušeností z fungování státu, možnost vzájemné podpory, širší kulturní spolupráce (věda, technika, vzdělávání, sport, umění, péče o životní prostředí …) Jaké důsledky by mohlo mít, kdyby se ČR izolovala od ostatních států a nezapojila se do mezinárodní spolupráce?
1.1.3. Integrace Integrace znamená sjednocení, spojování se, scelování. Lidstvo dosahuje na jedné straně obrovských úspěchů ve svém rozvoji (kosmický výzkum, lékařství, rozvoj elektrotechniky, telekomunikací a
5
spojovací techniky …), na druhou stranu si vytváří nové, velmi závažné problémy (AIDS, drogy, civilizační choroby, poškozování životního prostředí, růst brutality a kriminality…). Řešení některých závažných problémů života na zemi není v silách jednotlivých států. Jen společné úsilí většiny zemí může přinést úspěch. Ve světě probíhají procesy směřující k mezinárodní spolupráci a jejímu prohloubení, vytváření mezinárodních nebo nadnárodních struktur, tedy procesy spojování se = integrační procesy. Které integrační procesy v současné době probíhají v Evropě ?
Napiš k uvedeným státům krátkou charakteristiku (co tě jako první napadne): Francie Mexiko Polsko Čína Dánsko
Egypt Velká Británie Brazílie Řecko Nový Zéland
Německo Kanada Rusko Japonsko Itálie
6
1.2. Rada Evropy Příkladem mezinárodní spolupráce je evropská snaha o integraci v politické a kulturní oblasti. Jedním z prvních mechanismů, které si Evropané z výše uvedených důvodů vytvořili, je Rada Evropy / Council of Europe, Conseil de l'Europe/. Mezi hlavní požadavky Rady Evropy (RE) patří upevnění evropské jednoty a o ochrana důstojnosti evropských občanů. Je samostatná instituce, není nijak spojená s Evropskou unií. Musíme jí proto odlišovat od institucí Evropské unie s podobným názvem (Evropská rada, Rada Evropské unie apod.) Přiřaď k názvu definici: 1/ Rada Evropy: … 2/ Evropská rada: … 3/ Rada Evropské unie: … a) Pravidelné setkání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie, které se koná za účelem plánování politiky Evropské unie. b) Samostatná evropská organizace se sídlem ve Štrasburku. c) Hlavní rozhodovací instituce Evropské Unie, jejich schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU. Řešení: 1b, 2a, 3c
1.2.1. Vznik, členské státy, sídlo: 5. května 1949 podepsalo deset států (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Velká Británie) Londýnskou smlouvu (Treaty of London), dohodu o ustavení RE. V současné době (2010) má RE 47 členů: (1949 Řecko, Turecko, 1950 Island, SRN, 1956 Rakousko, 1961 Kypr, 1963 Švýcarsko, 1965 Malta, 1976 Portugalsko, 1977 Španělsko, 1978 Lichtenštejnsko, 1988 San Marino, 1989 Finsko, 1990 Maďarsko, 1991 Polsko, 1992 Bulharsko, 1993 Estonsko, Litva, Slovinsko, ČR, Slovensko /Československo 1991/, Rumunsko, 1994 Andorra, 1995 Lotyšsko, Albánie, Moldavsko, Makedonie, Ukrajina, 1996 Rusko, Chorvatsko, 1999 Gruzie, 2001 Arménie, Ázerbájdžán, 2002 Bosna a Hercegovina, 2003 Srbsko, 2004 Monako, 2007 Černá Hora Jako pozorovatelé jsou u Rady Evropy: Kanada, USA, Mexiko, Japonsko, Vatikán. Členem Rady Evropy může být každý evropský stát, který prokáže, že je
7
právním státem, což znamená, že život v něm se řídí zákony zaručujícími základní lidská práva a svobody bez rozdílu všem občanům. RE má své sídlo ve Štrasburku ve Francii. Rozděl uvedené státy na: a) Zakládající státy RE: b) Státy, které přistoupily k RE: c) Pozorovatelé u RE: d) Nejsou v žádném vztahu k RE: Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Čína, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kuba, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Mexiko, Moldavsko, Monako, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vatikán, Velká Británie Proč nemohlo být dřívější Československo přijato za člena Rady Evropy?
1.2.2. Úkoly a cíle RE Ochrana lidských práv, principů parlamentní demokracie a právního státu (zákonnosti). Hledání řešení velkých problémů evropské společnosti, jako je diskriminace menšin, zneužívání drog, překonávání sociálních rozdílů, ochrana životního prostředí, boj s korupcí a organizovaným zločinem. Podpora vzájemného porozumění mezi národy různých kultur, spolupráce všech národů evropských zemí. Charakterizuj poslání a cíle Rady Evropy.
1.2.3. Struktura, orgány RE Výbor ministrů: výbor ministrů zahraničí je nejvyšším a hlavním rozhodovacím orgánem RE. Skládá se z ministrů zahraničí všech členských států nebo jejich stálých diplomatických zástupců ve Štrasburku. V praxi se schází dvakrát ročně, v mezidobí jsou ministři zastupování velvyslancem
8
daného státu při RE. Každý stát má ve výboru jeden hlas. Má pravomoc rozhodovat o přijetí nových členů Rady Evropy, kontrolovat dodržování závazků členských států, schvalovat rozpočet Rady Evropy, uzavírat mezinárodní smlouvy, přijímat doporučení členským státům, uskutečňovat programy spolupráce a dohlížet nad výkonem rozsudků Soudu pro lidská práva. Parlamentní shromáždění: je hlavním poradním orgánem, je tvořeno zástupci parlamentů jednotlivých států. Velikost národní delegace je závislá na velikosti státu. Zástupci hlasují samostatně a sdružují se podle politické, nikoliv národní příslušnosti. Má především iniciativní a diskusní úlohu vůči Výboru ministrů. Svá rozhodnutí přijímá dvoutřetinovou většinou při účasti většiny členů. Shromáždění jmenuje na doporučení výboru generálního tajemníka. Zasedání se konají v Paláci Evropy ve Štrasburku. Sekretariát v čele s generálním tajemníkem: generální tajemník nese celkovou odpovědnost za strategické vedení pracovního programu a rozpočtu RE a dohlíží na každodenní běh organizace a sekretariátu. Generálního tajemníka jmenuje Parlamentní shromáždění na doporučení Výboru ministrů na dobu pěti let. Kongres orgánů místní a regionální samosprávy: byl zřízen v roce 1994 jako poradní orgán RE. Mezi jeho hlavní cíle patří zejména: rozvoj struktur místní a regionální samosprávy ve všech členských státech RE. Soud pro lidská práva: byl ustaven k 1. lednu 1998 a zrušil dosavadní složitý kontrolní systém uplatňovaný v rámci RE od roku 1950. Cílem reformy bylo dosáhnout zjednodušení kontroly, zkrácení délky řízení a posílení soudního charakteru systému ochrany práv. Každý smluvní stát anebo jednotlivec, který se považuje za poškozeného v důsledku porušení Evropské úmluvy o lidských právech , se může obrátit přímo na Soud ve Štrasburku se stížností na porušení některého z práv zaručených touto úmluvou jedním ze smluvních států. Sestává ze stejného počtu soudců jako je počet členských států Rady Evropy, zasedají ve svých funkcích individuálně a nezastupují žádný stát. Zjisti, kdo je současným generálním tajemníkem RE a současným předsedou Parlamentního shromáždění RE. Kteří čeští poslanci tvoří Stálou delegaci v Parlamentním shromáždění RE?
9
1.2.4. Evropská úmluva o lidských právech RE dosud schválila desítky úmluv (Evropská sociální charta, Evropská dohoda o zamezení mučení a ponižujícího zacházení nebo trestání, Antidopingová konvence ...). K nejvýznamnějším patří Evropská úmluva o lidských právech (1950). Úmluva obsahuje seznam práv a záruk, jež státy přislíbily respektovat. Úmluva chrání zvláště: • právo na život; • právo na spravedlivé projednání případu v občanských a trestních záležitostech; • právo na respektování soukromého a rodinného života; • svobodu projevu; • svobodu myšlení, svědomí a náboženství; • právo na účinnou nápravu; • právo na pokojné užívání majetku • právo volit a být volen. Úmluva zakazuje zvláště: • mučení a nelidské či ponižující zacházení či tresty; • svévolné a nelegální zadržení; • diskriminaci v užívání práv a svobod uvedených v Úmluvě; • vypovězení vlastních státních příslušníků státem či odmítnutí jejich vstupu do země; • trest smrti; • kolektivní vypovězení cizinců.
Pokus se vysvětlit, kdy se může občan ČR odvolat k Soudu pro lidská práva?
10
1.3. NATO NATO (angl. North Atlantic Treaty Organization) , Severoatlantická aliance (Organizace Severoatlantické smlouvy) je euroatlantická mezinárodní vojenská organizace. Co znamená zkratka OTAN? Vysvětli.
1.3.1. Hlavní úkoly NATO: Pro Severoatlantickou Alianci je typická spolupráce mezi jejími evropskými členy a Spojenými státy americkými a Kanadou. Základním posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN.Všichni členové Aliance jsou povinni chránit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Snaží se vytvořit stabilní prostředí v Evropě, ve kterém nebude žádný stát schopen zastrašovat nebo činit nátlak na kterýkoli evropský národ, nebo prosazovat svoji nadvládu prostřednictvím hrozby silou nebo jejím použitím. Členství poskytuje členům možnost konzultace v rámci Aliance vždy, když podle názoru kteréhokoli ze členů bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany. Členové NATO jsou zavázáni k vzájemné ochraně. Vyjmenuj hlavní úkoly NATO.
1.3.2. Vznik NATO, historické souvislosti, zakládající členové Organizace byla založena 4. dubna 1949 ve Washingtonu podpisem Severoatlantické smlouvy, kterou podepsalo 12 států. Smlouva zaručovala všem zúčastněným státům pomoc v případě napadení.Vznikla v důsledku poválečné situace v Evropě během Studené války, v rámci soupeření Sovětského svazu a Spojených států, jako bezpečnostní organizace USA a západních – demokratických států. Základem smlouvy je především článek 5: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto 11
odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“ Tento článek měl v době Studené války odradit Sovětský svaz a jeho spojence z Varšavské smlouvy od útoku na západní Evropu. V takovém případě by se totiž za napadené považovaly i Spojené státy, které tehdy jako jediné mohly na takový krok účinně reagovat. Po celou éru studené války si udržel článek 5 natolik odstrašující sílu, že nemusel být nikdy použit. Obávaný útok Sovětského svazu nikdy nepřišel. Washingtonskou smlouvu podepsalo v roce 1949 dvanáct států. Vedle severoamerických států USA a Kanady byly mezi zakládajícími členy tyto evropské země: Velká Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie a Island. V roce 1952 se připojilo Řecko a Turecko, v roce 1955 Německá spolková republika a v roce 1982 se připojilo Španělsko. NATO se muselo v době Studené války vypořádávat také s pnutím uvnitř samotné organizace. Francie vyjádřila pochyby, zda NATO není příliš podřízeno výhradně americkým a britským zájmům. Cítila se v podřadném postavení, což vyvrcholilo v roce 1966, kdy odstoupila z vojenské struktury aliance a zůstala jen politickým členem. Velitelství aliance se přesunulo z Paříže do Bruselu. V roce 1974 vystoupilo z jejích vojenských struktur Řecko (na protest proti invazi turecké armády do severní části Kypru), zpět se začlenilo v roce 1980. Odchodem z organizace hrozil také Island. Jak se jmenovala vojenská organizace východního bloku, v době studené války soupeř NATO? Kdo patřil mezi zakládající členy NATO? Vyber z nabídky: Albánie, Belgie, Československo, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Jugoslávie, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, SSSR a Velká Británie
zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Map_of_NATO_countries.png
12
1.3.3. Rozšiřování NATO Po skončení Studené války a pádu komunistických režimů ve východní Evropě, byla v roce 1990 podepsána bývalými soupeři Společná deklarace o neútočení a vznikla Severoatlantická rada pro spolupráci. Bruselský summit NATO v roce 1994 schválil program Partnerství pro mír a nabídl svým někdejším nepřátelům začlenění do svých struktur. Prvními zeměmi bývalé Varšavské smlouvy, které se připojily k NATO byly ČR, Maďarsko a Polsko. 12. března 1999 v americkém Independence předali ministři zahraničí těchto tří států své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny. V roce 2004 se v největší vlně rozšiřování NATO připojilo 7 států východní Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. 1. dubna 2009 přistoupily k NATO Chorvatsko a Albánie. Jednání s Makedonií zůstala kvůli sporu o název státu s Řeckem zablokována. V současnosti je v alianci sdruženo 28 zemí.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NATO_expansion.png
13
Proč je 12. březen významným dnem České republiky? „JEDNOSMĚRKA“ Najdi v řádcích (zleva doprava) bývalé státy východního bloku, dnes členy NATO: M R N B H P V M B A E N S A P
A O A O U S I U U T M Í A G L
Ď Z T S B T Š T L K Č G H Á A
A P O N I U E T H O S H CH I L
R Č S O S D S R A S L A O T B
S E C H E L T U R L O N R N Á
A O A O U S I U U T M Í A G L
Ď Z T S B T Š T L K Č G H Á A
A P O N I U E T H O S H CH I L
R Č S O S D S R A S L A O T B
S E C H E L T U R L O N R N Á
K S V A S O O M S O V I V I N
O K O L N T N U K V E Č A Á I
L O J A A Y S N O I N T T K E
E N S P L Š K S K N S E S J G
N E K O I S O K O S K R K G Á
O C O L T K T O L K O O O S R
K S F S V O Ě V K O R B A Á K
O V I K A L M Á O L U U R I L
Ř Ě N O Č O A Ř V K N S A E O
Řešení: M R N B H P V M B A E N S A P
K S V A S O O M S O V I V I N
O K O L N T N U K V E Č A Á I
L O J A A Y S N O I N T T K E
E N S P L Š K S K N S E S J G
N E K O I S O K O S K R K G Á
O C O L T K T O L K O O O S R
K S F S V O Ě V K O R B A Á K
O V I K A L M Á O L U U R I L
Ř Ě N O Č O A Ř V K N S A E O
14
1.3.4. Orgány NATO NATO je seskupení nezávislých států. Rozhodnutí jsou přijímána za všeobecného souhlasu všech členských zemí. Severoatlantickou smlouvou ze dne 4.dubna 1949 byl ustaven oficiální orgán Aliance, Rada NATO. Rada může podle smlouvy dále zakládat další podřízené instance podle potřeby. Skládá se z hlavních politických a vojenských orgánů:
VÝBOR PRO PLÁNOVÁNÍ OBRANY (ministři obrany)
SKUPINA PRO JADERNÉ PLÁNOVÁNÍ
RADA NATO (ministři zahraničí) STÁLÁ RADA GENERÁLNÍ TAJEMNÍK MEZINÁRODNÍ SEKRETARIÁT
VOJENSKÝ VÝBOR (náčelníci generálních štábů)
MEZINÁRODNÍ VOJENSKÝ ŠTÁB
velitelství v Atlantiku (Norfolk, USA) a v Evropě (Mons, Belgie)
Politické orgány: Rada NATO je nejvyšší orgán aliance, který má výkonnou politickou a rozhodovací pravomoc. Předsedou Rady je vždy generální tajemník NATO. Stálí zástupci členských zemí NATO se scházejí jednou týdně, dvakrát za rok pak probíhá jednání na úrovni předsedů vlád a ministrů zahraničí. Rozhodnutí musejí být přijata jednomyslně. Generální tajemník NATO je nejvyšší politický (civilní) představitel NATO na mezinárodní scéně, odpovídá za řízení Aliance. Je zároveň předsedou Rady, Výboru pro plánování obrany a Skupiny pro jaderné plánování. Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, slouží jako prostředník. Současným Generálním tajemníkem je Anders Fogh Rasmussen. Mezinárodní sekretariát je rozdělený do jednotlivých sekcí, které řeší politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance. Výbor pro plánování obrany koordinuje vojenské plánování členských států a analyzuje jejich výdaje na armádu. Skupina pro jaderné plánování má obdobné pravomoci jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.
15
Vojenská struktura NATO Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Aliance. Spadá pod politickou pravomoc Rady, které předkládá návrhy a doporučení. Je složen z náčelníků generálních štábů armád členských zemí. Island, který své ozbrojené síly nemá, zastupuje civilní představitel. Výbor je rozdělen na dvě regionální strategická velitelství v Atlantiku se sídlem v Norfolku v americkém státě Virginia a v Evropě se sídlem v belgickém městě Mons. Mezinárodní vojenský štáb pomocný orgán využívaný Vojenským výborem při řešení vojenských otázek. Přiřaď k orgánu NATO popis činnosti: Výbor pro plánování obrany …………… nejvyšší politický (civilní) představitel NATO Mezinárodní sekretariát ……………… .. nejvyšší orgán aliance Generální tajemník NATO ………………koordinuje vojenské plánování členských států Vojenský výbor NATO ………………….řeší politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance Rada NATO ………………………….….nejvyšším vojenským orgánem Aliance Řešení: Generální tajemník NATO…………………nejvyšší politický (civilní) představitel NATO Rada NATO ………………………………. nejvyšší orgán aliance Výbor pro plánování obrany………………. koordinuje vojenské plánování členských států Mezinárodní sekretariát …………………... řeší politické záležitosti, obranu, infrastrukturu, logistiku, vědu, životní prostředí a finance Vojenský výbor NATO ……………………nejvyšším vojenským orgánem Aliance
1.3.5. Vojenské mise NATO Konec studené války znamenal zlom ve vývoji NATO. Aliance se postupně přetvářela z nástroje na obranu území svých členských států v sílu napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO.
16
NÁZEV MISE 1. Sharp Guard
MÍSTO Bývalá Jugoslávie/ Bosna a Hercegovina 2. Deny Flight Bývalá Jugoslávie/ Bosna a Hercegovina 3. IFOR Bosna a Hercegovina 4. SFOR Bosna a Hercegovina 5. SFOR II Bosna a Hercegovina 6. Allied Force Kosovo 7. AFOR Albánie 8. KFOR Kosovo 9. Essential Harvest Makedonie 10. Amber Fox Makedonie 11. Allied Harmony Makedonie 12. Active Endeavour Středomoří 13. Display Deterrence Turecko 14. ISAF Afghánistán 15. NTIM Irák 16. NTM-II Irák 17. Podpora Africké unii Súdán (Dárfúr) 18. Pomoc po hurikánu Spojené státy americké 19. Operace Pákistán Pákistán 20. Allied Protector Adenský záliv
KDY 1992 – 1996 1993 – 1995 1995 – 1996 1996 – 1998 1998 – 2004 1999 1999 1999 – nyní 2001 2001 – 2002 2002 - 2003 2001 – nyní 2003 2003 – nyní 2004 2004 – nyní 2005 – 2007 2005 2005 – 2006 2009 - nyní
Zdroj: http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.asp?y=na_zpravy/mise_main.htm Vyhledej informace o událostech v místech vojenských misí NATO.
17
