Poděkování Velice děkuji paní PhDr. Janě Wernerové, Ph.D. za její významné rady a připomínky při vedení mé diplomové práce. Děkuji také středním odborným učilištím za spolupráci a možnost realizace výzkumného šetření. V neposlední řadě děkuji svým rodičům za podporu v době mého studia.
Anotace Bakalářská práce v teoretické části vymezuje školní systém České republiky a následně se podrobněji zaměřuje na sekundární stupeň vzdělávání, především na střední odborná učiliště. V souvislosti s daným tématem definuje kázeň, druhy kázně a její možné funkce. Věnuje se hlavnímu tématu a tím je záškoláctví. Vymezuje tento pojem, jeho druhy, rizika, prevence a možnosti prevence. Výzkumná část práce prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťuje názory žáků středních odborných učilišť na problematiku záškoláctví. Nastíněny jsou také možné řešení dané problematiky do budoucna.
Klíčová slova Delikventní chování Dotazník Drogy Kázeň Norma Šikana Střední odborné učiliště Školní systém Záškoláctví Žák
Annotation Bachelor thesis in theoretical part defines the school system in the Czech Republic and then focuses in more detail on the secondary level of education, particularly at secondary vocational schools. In connection with the subject defines the discipline, discipline species and its possible function. He is the main theme and the truancy. It defines this term, its types, risks, prevention and prevention. The research through a questionnaire survey finds opinions schools are on the issue of truancy. Are also outlined possible solutions to the problems of the future.
Klíčová slova Delinquent behavior Questionnaire Drugs Discipline Standard Bullying Secondary vocational school School system Truancy Student
Obsah Seznam grafů .............................................................................................................. 10 Seznam tabulek ...........................................................................................................10 Seznam použitých zkratek a symbolů ..........................................................................11 1 Úvod ........................................................................................................................ 12 2 Teoretická část ......................................................................................................... 14 2.1 Školní systém České republiky ...........................................................................14 2.1.1 Střední odborné vzdělávání ..........................................................................15 2.3 Kázeň................................................................................................................. 16 2.3.1 Definice společenské kázně ......................................................................... 16 2.3.2 Druhy kázně ................................................................................................ 17 2.3.3 Funkce kázně ............................................................................................... 18 2.3.4 Školní kázeň ................................................................................................ 19 2.4 Záškoláctví ........................................................................................................ 21 2.4.1 Definice záškoláctví .................................................................................... 21 2.4.2 Příčiny záškoláctví ....................................................................................... 21 2.4.3 Druhy záškoláctví ........................................................................................ 24 2.4.4 Rizika záškoláctví ........................................................................................ 25 2.4.5 Prevence záškoláctví .................................................................................... 26 2.4.6 Řešení záškoláctví ....................................................................................... 27 3 Praktická část ...........................................................................................................30 3.1 Cíl a přínos průzkumu ........................................................................................ 30 8
3.1.1 Stanovení předpokladů ................................................................................ 31 3.1.2 Výzkumná metoda ....................................................................................... 31 3.1.3 Průběh výzkumu .......................................................................................... 32 3.1.4 Popis zkoumaného vzorku ...........................................................................33 3.2 Popis a interpretace výsledků dotazníkového šetření ..........................................35 3.3 Shrnutí a diskuze ................................................................................................ 53 3.4 Návrhy na opatření ke snížení výskytu záškoláctví ............................................. 56 4 Závěr ........................................................................................................................ 57 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 59 Seznam příloh ............................................................................................................. 61
9
Seznam grafů Graf 1: Četnost výskytu rizikových typů chování .................................................................... 30 Graf 2: Počet respondentů oslovených škol ............................................................................. 33 Graf 3: Věk oslovených respondentů ....................................................................................... 35 Graf 4: V jakém rodinném prostředí jste vyrůstali? .................................................................. 36 Graf 5: Jaké máte vztahy v rodině? .......................................................................................... 36 Graf 6: Vzdělání rodičů ........................................................................................................... 37 Graf 7: Kontrolují rodiče Vaší školní docházku? ..................................................................... 37 Graf 8: Kdo Vám píše omluvenky? ......................................................................................... 38 Graf 9: Jaký je Váš názor na záškoláctví? ................................................................................ 39 Graf 10: Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, co uděláte? ............................................ 40 Graf 11: Proč chodíte do školy? .............................................................................................. 43 Graf 12: Chápete a rozumíte probírané látce? .......................................................................... 44 Graf 13: Jaký je Váš vztah ke škole? ....................................................................................... 44 Graf 14: Vyberte důvod, proč chybíte ve škole. ....................................................................... 46 Graf 15: Pokud jste byl(a) za školou, jednalo se o: .................................................................. 48 Graf 16: Jaké jsou příčiny Vašeho záškoláctví? ....................................................................... 49 Graf 17: Jak se cítíte, když jste za školou? ............................................................................... 50 Graf 18: Jak přesně trávíte svůj čas za školou? ........................................................................ 50 Graf 19: Užívané návykové látky ............................................................................................ 52
Seznam tabulek Tab. 1: Neomluvené absence – tresty ve školním řádu ............................................................. 29 Tab. 2: Reakce žáka oslovených škol, pokud zjistí, že je jeho kamarád za školou .................... 41 Tab. 3: Motivovanost žáků oslovených škol chodit do školy .................................................... 43 Tab. 4: Vztah ke škole žáků oslovených škol ........................................................................... 45 Tab. 5: Počet neomluvených hodin žáků oslovených škol ........................................................ 47 Tab. 6: Počet žáků chodících za školu na oslovených školách .................................................. 48 Tab. 7: Vlastní předem promyšlené nebo nepromyšlené rozhodnutí ......................................... 49 Tab. 8: Druh kázeňského postihu na OU Příbram .................................................................... 56
10
Seznam použitých zkratek a symbolů ČR
Česká republika
ISCED
International Standard Classification of Education
OU
Odborné učiliště
SOU
Střední odborné učiliště
11
1 Úvod Školní docházka v České republice je povinná po dobu devíti školních roků, nejdéle do konce školního roku, ve kterém dítě dosáhne věku 17 let. Povinnost zákonných zástupců je umožnit svému dítěti tuto školní docházku absolvovat. Na úrovni základní školy je vyžadována pravidelná školní docházka, jak je tomu však na dalších stupních vzdělávání? V moderní společnosti je pravidelná školní docházka považována za jakousi sociální a právní normu, ovšem často se stává na vyšším stupni vzdělávání, že je tato norma vědomě porušována ať ze strany žáků nebo jejich rodičů. Zletilí žáci jsou povinni dokládat důvody své nepřítomnosti na vyučování dle požadavků školního řádu např. lékařským potvrzením. Školní docházka je tedy rozpracována ve školském zákoně, na který se odvolávají i školní řády jednotlivých škol. Ačkoliv je přesně vymezen tento pojem a podmínky jeho dodržování, popřípadě sankce při vážném porušení tohoto nařízení, často se setkáváme v praxi s tím, že jsou sankce obcházeny nebo nějakým způsobem omlouvány. S fenoménem záškoláctví je možné se nejvíce setkat na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání, poněvadž zde již žáci nemají povinnou školní docházku a do školy docházejí zpravidla dobrovolně. Žáci si sami volí druh školy a obor, ve kterém se chtějí dále vzdělávat, ale často se stane, že mají jiné zájmy a školu již pravidelně nenavštěvují. Otázkou zůstává, zda samotné školy mohou tento problém nějakým způsobem řešit, nebo ho pouze monitorovat a s žáky nijak preventivně nepracovat. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké jsou názory žáků středních odborných učilišť na záškoláctví. Zda tuto aktivitu schvalují, jestli byli již při studiu stávající školy za školou a jaké jsou příčiny jejich záškoláctví. Dále je snahou přijít společně s žáky na možnosti řešení dané problematiky. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se pokouší nastínit a definovat pojem záškoláctví, které souvisí společně s kázní. Dále také vysvětluje rozdělení sekundárního vzdělávání v České republice. Druhá část se zaměřuje na výzkumné měření, které bylo provedeno v rámci dotazníkového šetření a následné diskuze s žáky oslovených škol. V rámci této části jsou analyzována získaná data jejich dalším 12
zpracováním. Jsou zde také potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy a výzkumné cíle. Práce je ukončena závěrečnou částí, která přináší shrnutí veškerých získaných dat a snaží se poukázat na možnosti řešení problematiky záškoláctví.
13
2 Teoretická část 2.1 Školní systém České republiky Podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED) se rozděluje vzdělávání v České republice na několik stupňů. A to předškolní vzdělávání (3 - 6 let), které zahrnuje výchovu dětí v mateřských školkách, primární vzdělávání (6 - 11 let), kde žáci navštěvují první stupeň základní školy, nižší sekundární vzdělávání (12 – 15 let), kdy se jedná už o starší žáky na druhém stupni základní školy. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání říká, že tato docházka je povinná a děti musí pravidelně navštěvovat základní školu po dobu devíti let. Po absolvování základního vzdělávání se jedinec může svobodně rozhodnout, zda bude pokračovat ve svém rozvoji dále nebo mu postačí dosavadní vědomosti. (Zákon č. 561/2004 Sb.) Při snaze získat vyšší vzdělání se žák může rozhodnout mezi několika středními školami, které jsou součástí vyššího sekundárního vzdělávání (15 – 19 let). Střední školy se liší náplní svých učebních plánů, délkou studia a druhem závěrečné zkoušky, jejíž splnění je podmínkou pro úspěšné absolvování studia. Rozlišuje se střední vzdělávání odborné se závěrečnou zkouškou, střední vzdělávání odborné s výučním listem, střední vzdělávání odborné s maturitou a střední vzdělávání všeobecné s maturitou. Jako postsekundární vzdělávání můžeme uvést nástavbové studium, které je rozšířením již získaných vědomostí v průběhu studia středního vzdělávání v délce trvání 2 let. (tamtéž) Další možností získání vzdělání je terciální vzdělávání, které zahrnuje vysokoškolské vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání (19 – 25 let). Oba druhy mají různou délku studia. Vysoké školy lze absolvovat během 3 let a získat bakalářský titul, anebo pokračovat ještě 2 roky a mít magisterský titul. Po absolvování vyššího odborného vzdělávání na vyšší odborné škole, které trvá 3 roky, získává jedinec titul diplomovaný specialista. Ambice některých studentů překračují tyto základní hranice vzdělávání, a proto pokračují ještě dále ve vysokoškolském vzdělávání, a to v doktorském studijním programu. Má se za to, že dosažení tohoto cíle je umožněno jen těm nejlepším v daném oboru. 14
Nelze také zapomenout na gymnázia. Jedná se o všeobecný druh vzdělávání, kdy jsou žáci připravováni pro studium na vysokých školách. Jedinec si může zvolit mezi dvěmi délkami studia gymnázia. Nejdelší studium trvá 8 let a žák přechází ze základní školy, kde navštěvoval čtvrtou třídu, kratší studium 4leté, které je zahrnuto v klasickém středním vzdělávání všeobecném s maturitou, pokud žák absolvoval úspěšně povinnou školní docházku. (Zákon 561/2004 Sb.)
2.1.1 Střední odborné vzdělávání Střední odborné vzdělávání spadá do středního vzdělávání, které je v ČR velmi oblíbené. Mnoho rodičů má představu, že pro jejich dítě je povinné mít výuční list nebo maturitu, aby bylo schopné se uplatnit na trhu práce. Přijetí ke studiu je vázáno na dobré výsledky přijímacího řízení a ukončení povinné školní docházky. Střední vzdělávání lze rozlišit podle charakteru, délky a náročnosti studia. Výuka ve veřejných a státních školách je bezplatná a ve většině případů probíhá v českém jazyce. (Zákon 561/2004 Sb.) Střední vzdělávání s maturitní zkouškou je druh „vzdělávacího programu střední školy v délce 4 let denní formy vzdělávání. Cílem tohoto vzdělávacího programu je připravit studenty na výkon náročnějších kvalifikovaných povolání, nebo ke studiu na terciální úrovni. Studium se ukončuje maturitní zkouškou a dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Střední vzdělání s výučním listem trvá 2 nebo 3 roky v denní formě vzdělávání. Cílem tohoto vzdělávacího programu je připravit studenty k výkonu kvalifikovaných činností, kde převládá manuální práce. Ukončuje se závěrečnou zkouškou. Dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Absolvent 3letého středního vzdělávání s výučním listem má možnost pokračovat v nástavbovém studiu v příbuzném oboru. Toto studium trvá dva roky v denní formě vzdělávání a je ukončeno maturitní zkouškou.“ (tamtéž)
15
2.3 Kázeň Problematika kázně je v dnešní době často zmiňována, jelikož je možné se v mnohých případech setkat s jejím porušováním, ať už se jedná o šikanu, napadení učitele, vnášení zbraní do budovy školy nebo záškoláctví.
2.3.1 Definice společenské kázně Každý jedinec si dokáže pod pojmem kázeň něco představit. Většinou se jedná o nějakou poslušnost, dodržování pravidel nebo chování podle morálních norem. Obecně
platí
definice,
že
kázeň
je
„vědomé
dodržování
zadaných
norem.“
(Bendl, 2011, s. 35) „Slovo zadané se objevuje v definici proto, jelikož normy, které má jedinec dodržovat, musí být jasně a zřetelně formulovány, a to v tom smyslu, že jedinec musí vědět, co vše má dodržovat, co přesně je mu nařízeno, co je pro něho závazné a za co bude případně sankcionován.“ (Bendl, 2001, s. 70) Je důležité vysvětlit podstatu norem, jelikož ty se podílejí na utváření společnosti. Není-li jasný význam norem, nelze hovořit o kázni nebo nekázni. „Normy upravují vztahy mezi lidmi, uvádějí do nich určitý řád, koordinují působení lidí a jejich práci, zabezpečují práva jedince, práva sociální skupiny, umožňují předvídat chování člověka, snižují nutnost bezprostřední kontroly, znalost a zachování norem dává jedinci větší pocit jistoty a důvěry.“ (Bendl, 2001, s. 92) Dodržování kázně ve společnosti je velice důležité. Její význam se zvyšuje, jak roste počet lidí ve skupině. Na jednoduchém příkladu, jako je stát, lze poukázat na nutnost potřeby, aby se občané řídili zákony a nepsanými pravidly. Jinak by stát jako celek nemohl nikdy fungovat. Ale není to pouze o dodržování norem, ale i svobodě vybrat si školu, kterou chce jedinec studovat nebo práci, kterou chce vykonávat a mnoho dalších. (Bendl, 2001) Společnost by měla brát na vědomí, že přílišné vyžadování, aby se jedinci řídili dodržováním všech norem, může vést k tomu nejhoršímu. Tedy, že se jedinec začne bouřit a jako by naschvál, přestane normy dodržovat a vnášet do společnosti nerovnováhu. Druhou možností může být pravý opak. A to, že jedinec bude přesně dodržovat pravidla, nikdy nevymyslí nic samostatně, nezapojí fantazii a dojde k potlačení jeho je16
dinečnosti. Tím pádem by společnost zakrněla a nemohla se dále vyvíjet, nevznikly by nové vynálezy, léky a mnohé další inovativní předměty, bez kterých si společnost nedokáže představit její další fungování.
2.3.2 Druhy kázně Za dobu existence lidské populace se vyvinulo několik druhů kázně, které se od sebe liší svou podstatou.
Kritická kázeň Schopnost člověka nepřijímat normy bez předešlého uvážení. Jedinec zde zkoumá a posuzuje normy chování a jejich význam při zapojení do řešení problému. Kritické myšlení je v dnešní době velmi důležité, jelikož díky němu se člověk nestává snadno manipulovatelným.
Nekritická kázeň Nekritická kázeň představuje pravý opak kritické kázně. Člověk zde přijímá normy a nezabývá se tím, jaký mají dopad na jeho osobu. Obvykle se takto chovají jedinci, kteří v přijetí normy vidí východisko v tom, že nenesou odpovědnost za své chování, poněvadž nejsou povinni rozhodovat se podle vlastní vůle.
Uvědomělá kázeň Tato kázeň je úzce spjata s racionálním uvažováním jedince. Pokud si člověk osvojí jisté normy chování, pochopí jejich smysl a dobrovolně je začne používat, je možné u něho hovořit o uvědomělé kázni. „Uvědomělá kázeň se opírá o normy formulované slovně, které jedinec zná a které si promýšlí.“ (Bendl, 2001, s. 73)
Vnitřní kázeň Pojem vnitřní kázeň se používá, jestliže si jedinec osvojil normy získané z vnějšího prostředí, došlo k tzv. zvnitřnění.
17
Dobrovolná kázeň Tento druh kázně je vysvětlován takto: „Kázeň dobrovolná znamená, že se rozhodnu svobodně a dobrovolně dodržovat určité normy chování, neboť jsem přesvědčen, že činím správně a že je v zájmu mém i ostatních, aby se daná pravidla dodržovala.“ (Bendl, 2001, s. 74) Je třeba se zamyslet, zda v tomto případě jedinec používá svůj racionální rozum nebo se pouze spoléhá na platnost norem.
Vynucená kázeň U tohoto druhu kázně je od jedince vyžadováno, aby přesně dodržoval předem stanovené normy. Pokud by měl snahu se nějak lišit nebo normy negovat, byl by náležitě potrestán. Takže členu společnosti nezbývá nic jiného než se podřídit.
Zdravá kázeň Smysl této kázně spočívá v tom, že není prospěšná pouze jedinci, ale celé společnosti. Jedinec, jako součást kolektivu normám rozumí a chápe jejich podstatu.
Sebekázeň Sebekázeň je nejvyšší cíl, kterého lze dosáhnout výchovou ke kázni, jelikož si člověk uvědomuje sám sebe, je schopen kritického myšlení, stanovuje si takové dílčí cíle, kterých je schopen dosáhnout a odolává konfliktům namířených na jeho osobu z vnějšku, ale i z nitra. (Bendl, 2001)
2.3.3 Funkce kázně Aby normy spadající pod kázeň mohly fungovat, musejí být jasné funkce kázně pro fungování společnosti.
Orientační funkce „Normy umožňují lidem lépe se orientovat ve společnosti. Ulehčují jedincům kontakt už tím, že jedinec ví, jak se má chovat vůči jiným jedincům, zároveň tuší, co může on sám od ostatních členů společnosti očekávat.“ (Bendl, 2001, s. 93) 18
Funkce ochranná, bezpečí a jistoty Od nepaměti platí, že ve společnosti je nastaven určitý řád a soulad, pokud jsou vymezeny zákony, pravidla a normy, které musí členové společnosti dodržovat. Pokud je tohoto dosaženo, jedinec má pocit bezpečí, jistoty a bude ochráněn proti možným konfliktům.
Funkce existenční Lidský rod nepřežívá pouze díky vyšší inteligenční úrovni, ale především je to dáno jeho ochotou podřídit se jistým pravidlům, být ukázněný a disciplinovaný.
Funkce sociotvorná „Význam kázně stoupá s počtem lidí ve skupině. Při hromadnějších společenských akcích – pracovních, politických, rekreačních a bezpečnostních, je jejich úspěch přímo podmíněn poslušností účastníků, byť by to i byly osoby zcela dospělé.“ (Bendl, 2001, s. 94)
Funkce výkonová Jestliže je jedince sebedisciplinovaný a vychován k respektování norem, přichází v úvahu myšlenka, zda se to projeví na jeho výkonu. Jak uvádí většina autorů, používání osvojených pravidel má pozitivní vliv na společnou práci. Jedinec může takto najít i své sociální postavení v kolektivu lidí. (Bendl, 2001, s. 30)
2.3.4 Školní kázeň Problematika školní kázně se příliš neliší od společenské. Definice jsou si podobné, pouze se liší tím, kdo a jakým způsobem stanovuje normy, podle kterých se musí žáci řídit. Školní kázeň lze definovat „jako vědomé dodržování školního řádu a pokynů stanovených učiteli, popřípadě dalšími zaměstnanci školy.“ (Bendl, 2011, s. 35) Jedná se ve své podstatě o to, že žáci jsou povinni dodržovat školní řád a další nepsaná nařízení, která vycházejí z požadavků učitelů, aby mohla proběhnout výuka, dle představ učitelů, žáci se naučili novým vědomostem a dovednostem, nedošlo k fyzickému a psychickému ublížení. 19
Jak již bylo zmíněno, vnitřní chod školy je založen na předpokladu, že všichni jeho účastníci se budou řídit předpisy, které jsou uvedeny ve školním řádu. „Školní řád si ovšem většinou neklade za cíl pouze zajištění hladkého chodu školy, ale obsahuje jakousi mravní dimenzi, která se týká otázek slušnosti, ohleduplnosti, vzájemné tolerance apod.“ (Bendl, 2001, s. 123) I když musí být dodržována stanovená pravidla, stejně jako u společenské kázně nesmí být zamezováno volnému vývoji jedince. To znamená, že žákům musí být dán prostor, pro vyjádření svých názorů, postojů, kreativity a fantazie. Jedinec nesmí být omezován požadavky učitele a školního řádu, jelikož by se z něj takto mohla stát loutka, která vykonává přesně to, co jí je přikázáno. Cílem kázně je, aby žáci plně nesli zodpovědnost za své chování a jednání, dokázali se sebevzdělávat. Snahou také je, aby žáci byli schopni nést následky za své chyby v podobě negativního hodnocení. Pokud kázeň znamená dodržování jistých pravidel, pak z nekázně logicky vyplývá opak. Bohužel nekázeň se stává velkým trendem na školách základních i středních. Dokazuje to i nepřeberné množství výzkumných šetření. Za mírné porušení kázně lze považovat odmlouvání, nevychovanost, drzost a neposlušnost. Na druhou stranu zarážejí činnosti, které se zahrnují do hrubého porušení kázně – šikanování (spolužáků a učitele), vnášení zbraní a bomb do budovy školy, užívání drog a jiných omamných látek a v neposlední řadě také vyhrožování pedagogům. Velkým hitem se stala potřeba zapadat do nějaké skupiny nebo party mladých lidí. Což by nebylo nic výjimečného, jelikož každá osobnost má potřebu někam patřit, být s někým spojen. Ale zde se jedná o to, že partu nebo lépe řečeno gang většinou předchází delikventní chování jejích členů, např. fetování a krádeže. V tomto dnešní mládež shledává pocit zábavy a odlišení se od ostatních.
20
2.4 Záškoláctví Záškoláctví je fenomén dnešní doby, který je často rozebírán a posuzován. S touto problematikou je možné se setkat již na základní škole, ale více se projevuje ve vyšším sekundárním vzdělávání. Je potřeba si uvědomit, že na střední školu dochází studenti, kteří právě absolvovali povinnou školní docházku, a zletilí studenti, kteří za sebe a své chování nesou plnou odpovědnost.
2.4.1 Definice záškoláctví Neexistuje jednotná definice, která by jasně vymezovala pojem záškoláctví, jelikož se problematikou zabývalo několik odborníků, kde se každý z nich na ni díval z jiného pohledu. Obecně platí, že se jedná o rizikové chování, které při pravidelném opakování může vyústit v neagresivní sociální poruchy chování. (Blažková, 2011, s. 3) Má se za to, že se jedná o „úmyslné zameškávání školního vyučování, kdy žák o své vlastní vůli, ve většině případů bez vědomí rodičů, nechodí do školy a neplní školní docházku.“ (Martínek, 2009, s. 97) Což znamená, že student pro svou absenci nemá oprávněný důvod a není řádně omluven zákonnými zástupci.
2.4.2 Příčiny záškoláctví Příčin záškoláctví existuje několik a u každého dítěte se mohou projevit jiným způsobem. Pro přehlednost se rozdělují na vnější příčiny, do kterých spadá vliv rodiny, party,
školy
a
vnitřní
příčiny,
které
jsou
spojovány
s osobností
žáka.
(Blažková, 2011, s. 4)
Rodina Rodina působí na dítě již od raného věku a to především na vývoj jeho osobnosti. Významný podíl na utváření charakteru jedince má výchova, která není ve všech rodinách jednotná. Problém nastává, pokud jsou rodiče benevolentní, dítě si může dělat, co chce a vše se podřizuje jeho potřebám. V tomto případě rodiče často sami svolí k záškoláctví. Druhým extrémním případem bývají přehnané nároky na dítě, tedy auto21
ritářská výchova. Zde se dítě může obávat zaručeného trestu, pokud neuspěje a získá špatnou známku. Na druhou stranu existují rodiče, kteří jsou do značné míry lhostejní vůči dítěti, nezajímají se o úspěchy a školní prospěch studenta. Tento nezájem může plynout z časově náročného zaměstnání nebo nízkého hodnotového systému. Jelikož rodiče bývají vzorem pro chování dítěte, mohou se jejich nedostatečně osvojené morální normy promítnout do charakteru dítěte. V praxi je možné setkat se s případy, kdy rodiče nepouští sami dítě do školy z různých důvodů – pomoc v zaměstnání, pohlídání mladšího a nemocného sourozence. (Blažková, 2011, s. 5)
Škola „V prostředí školy dítě tráví podstatnou část dne. Získává zde potřebné vědomosti, dovednosti, návyky. Pokud má kladný vztah ke škole, jde mu učení lépe, nemá důvod k jakémukoliv útěku z tohoto prostředí.“ (Martínek, 2009, s. 97) Důvodem k útěku ze školy bývá neúspěch, který je často neadekvátně trestán. Problém s prospěchem mívají studenti, kteří jsou na nižší inteligenční úrovni nebo mají specifické vývojové poruchy. Tito jedinci potřebují individuální přístup a nutnost přizpůsobit výuku jejich schopnostem. Často se stává, že učitel neodhalí příčinu žákova neúspěchu a zbytečně jej trestá nebo zesměšňuje před celou třídou. „U takových dětí vzniká pocit méněcennosti, který je pro ně vnitřně nepříjemný, a snaží se mu přirozeně jakoukoliv cestou uniknout.“ (Martínek, 2009, s. 98) Z druhého hlediska mohou negativním vztahem ke škole trpět žáci nadprůměrně nadaní, protože bývají dáváni zbytku třídy za vzor. Toto učitelovo jednání je impulsem pro posměch, zesměšňování a vyloučení mladistvého z třídního kolektivu. Nebo se mohou nadaní žáci ve škole nudit, jelikož jim není poskytnut „dostatek pestrých podnětů pro rozvoj.“ (Blažková, 2011, s. 6) Záškoláctví na středních odborných školách bývá také způsobeno špatným výběrem studijního oboru. Pro studenta jsou předměty nezajímavé nebo na něj kladou nároky, které nedokáže ustát. V praxi je možné setkat se s případy, kdy mladistvý nastoupil na gymnázium a probírané látce nerozuměl. Úroveň požadavků, které na něj byly kladeny, byla příliš veliká. 22
Za poslední a ne méně závažný problém je označován strach, ať už z předmětu, pedagoga nebo zkoušení. Jak již bylo zmíněno, probíraná látka může být příliš náročná a pro studenta nepochopitelná, tím pádem si vytvoří záporný vztah k učení. Pokud učitel hledá v jedinci pouze špatné vlastnosti a působí na něj pomocí negativní motivace, může tím podpořit žákovu nechuť docházet pravidelně do školy. (tamtéž) Je zde potřeba zmínit druhý velký fenomén dnešní doby a tím je šikana, která se objevuje na všech stupních školního vzdělávání. Pokud je mladistvý ve škole šikanován, prohlubuje se jeho nedůvěra vůči školní instituci a raději se spolužákům vyhýbá.
Parta Mladistvý inklinuje ke skupině vrstevníků, protože nemá doma ani ve škole pevné zázemí, cítí se osamělý a vyčleněný z kolektivu. Snaha patřit do nějaké party může být podmíněna rozpadem rodiny nebo šikanováním ve škole. „V mnohých případech je záškoláctví v těchto partách jednou z hlavních podmínek přijetí. Většinou se zde objevuje hlavní vůdce, ke kterému všichni vzhlížejí. Pobyt ve škole je nahrazován přítomností v partě, která je často provázena zneužíváním návykových látek, alkoholu, nejsou řídké případy, kdy se dítě pod vlivem vrstevníků dopouštělo v době vyučování vykrádání chat a jiných objektů.“ (Martínek, 2009, s. 100)
Osobnost Pokud se jedinec neúčastní výuky, uvažuje se o poruše osobnosti, která je spojena se ztrátou zodpovědnosti, neochotou dodržovat stanovená pravidla a normy nebo narušení morální složky. Je důležité zjistit, zda se student neúčastní výuky pravidelně. Protože pak by se mohlo jednat o různé psychické poruchy nebo deprese. Často je možné setkat se s případem odmítání školy – „školní fobie či separační úzkost1, které jsou doprovázeny psychosomatickými obtížemi či určitými neurotickými 1
Separační úzkost je spouštěna odloučením od matky, kdy dítě není ještě zralé, nebo nějakým
traumatem, protože se obává, že pokud opustí domov, stane se něco špatného. Ovšem tyto dva problémy jsou řazeny na základní školu, jelikož se u mladistvých nepředpokládá, že by byli nevyzrálí.
23
symptomy. Školní fobie je doprovázena úzkostí a strachem ze školy, přesněji ze specifických situací, které školní prostředí přináší. Při úzkostném prožívání bývají frekventované somatické příznaky, jako např. bolesti břicha, zvracení atd. a to zejména ráno při odchodu do školy.“ (Blažková, 2011, s. 9)
2.4.3 Druhy záškoláctví Obecně lze záškoláctví rozdělit do dvou skupin – záškoláctví impulzivního charakteru a záškoláctví účelové. U impulzivního záškoláctví jedinec předem neuvažuje o neúčasti na školní výuce, reaguje impulzivně nebo se rozhodne odejít v průběhu vyučování. Tato činnost nemá dlouhého trvání, pouze do doby, kdy rodiče zjistí, že student školu nenavštěvuje. Účelové nebo také plánované záškoláctví je předem promyšlené. „Objevuje se většinou tehdy, když se dítě či mladistvý chce vyhnout nějakému zkoušení, písemné práci, neoblíbenému předmětu či vyučujícímu.“ (Martínek, 2009, s. 97) Ovšem toto rozdělení je velmi obecné a nemá velkou vypovídací hodnotu, proto je třeba jej rozdělit na dílčí skupiny a detailně je charakterizovat. Rozdělení dle CH. Kyriacou, 2005, s. 45.
Pravé záškoláctví Za pravé záškoláctví se považuje situace, kdy mladistvý do školy nedochází,
ale rodiče si myslí pravý opak.
Záškoláctví s klamáním rodičů V této skupině je dítě schopno přesvědčit rodiče, že je nemocné a musí zůstat doma. Pro mnoho rodičů je takové tvrzení dostatečně přesvědčivé k tomu, aby do omluvného listu napsali omluvenku ze zdravotních důvodů.
24
Záškoláctví s vědomím rodičů „Žák do školy nechodí, ale rodiče jsou o tom informováni a také vědí, že k tomu nemá žádný oprávněný důvod.“ (Kyriacou, 2005, s. 45) Často se také nazývá povolené záškoláctví. Rodiče využijí dítě, aby jim pomohlo v práci nebo pohlídal nemocného mladšího sourozence. Obecně platí, že se na této kategorii podílejí různé typy rodičů, z nichž někteří se ke vzdělávání staví nepřátelsky, druzí jsou prostě slabí a potvrdí všechno, co jejich dítě chce, a jiní, kteří jsou závislí na pomoci a podpoře mladistvého.
Útěky ze školy Útěky ze školy bývají označovány za interní záškoláctví. Patří sem případy, kdy student do školy chodí, nechá si zapsat přítomnost na vyučování, ale během dne pak na hodinu nebo dvě odejde. Přitom nemusí vůbec opustit školní budovu, jelikož se schovává na toaletě nebo se prochází po chodbách. (tamtéž)
Odmítání školy Tato skupina byla rozebírána v příčinách záškoláctví. Lze zde zahrnout problémy, které se týkají strachu ze školy, školní fobie nebo šikany. Tyto kategorie se vztahují na mladistvé do 18 let, protože po dosažení plnoletosti si mohou omluvenky psát sami žáci, poněvadž za sebe přebírají plnou odpovědnost.
2.4.4 Rizika záškoláctví Záškoláctví sebou přináší několik krizových situací, nad kterými nemohou dohlížet učitelé ani zákonní zástupci. Svůj volný čas tráví jedinci v partě vrstevníků, což většina z nich shledává za jistý druh dobrodružství a zábavy. Aby bylo záškoláctví lákavější, snaží se zabavit krádežemi, vandalismem nebo sprejerstvím. Další variantou bývá vytvoření závislosti na drogách nebo alkoholu. Pokud se jedinec stává závislý na omamných látkách, mění se jeho hodnotový systém, ale má to dopad i na školní prospěch, vztah k ostatním lidem a především dojde ke změně v jeho charakteru. Tato situace může vyústit až ve správní jednání, kdy nezle25
tilý jsou zavíráni do léčeben nebo nápravných zařízení, dospělí jsou odsouzeni na určitou dobu do vězení. (Blažková, 2011, s. 11) Další rizika, která bývají často spojována se záškoláctvím je zhoršení školního prospěchu, poněvadž žák zamešká část probrané látky a tím vznikají mezery ve vzdělání a horší uplatnění během dalšího studia. Také často dochází k vážnému narušení vztahů mezi učitelem a žákem, mezi žáky navzájem a samozřejmě i s rodiči. Je možné, že pravidelný záškolák bude ostatními spolužáky ze třídy vyloučen. Toto všechno následně vyvíjí vliv na osobnost dítěte, protože to samo nemá žádný pozitivní vliv ke svým povinnostem, není schopno překonávat nejrůznější překážky a tím pádem není dostatečně připraveno do života. (Blažková, 2011, s. 11)
2.4.5 Prevence záškoláctví Prevencí záškoláctví se zabývá Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování
a
omlouvání
žáků
z vyučování,
prevenci
a
postihu
záškoláctví
čj.: 10 194/2002-14 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ten říká, že „dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád. Na prevenci záškoláctví se podílí třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními učiteli a zákonní zástupci žáka.“ (MŠMT, 2002) „Součástí prevence je: a) pravidelné zpracování dokumentace o absenci žáků, b) součinnost se zákonnými zástupci, c) analýza příčin záškoláctví žáků včetně přijetí všech opatření, d) výchovné pohovory s žáky, e) spolupráce se školním psychologem a institucemi pedagogicko-psychologického poradenství, f) konání výchovných komisí ve škole, g) spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí.“ (tamtéž) 26
Škola, kde mladistvý studuje, si může vyžádat potvrzení ošetřujícího lékaře o nemoci studenta, jako doplňující informace k omluvence, kterou podepsal zákonný zástupce nebo k omluvence zletilého žáka. Škola má na tento požadavek nárok, pokud absence jedince přesáhla tři dny školní výuky. Existují individuální případy, kdy škola může vyžádat toto potvrzení, i když nejsou přesáhnuty dané dny absence. Jedná se zde především o chronické záškoláky. Třídní učitel by měl informovat výchovného poradce při neomluvených hodinách, ale i zvýšeném počtu omluvené absence, jelikož poradce ze svého titulu zjišťuje pravost a věrohodnost důvodů zameškání výuky a podpisů zákonných zástupců. Přístup školy k prevenci by měl být zahrnut i v tzv. minimálních preventivních programech škol. Zde škola ve své iniciativě informuje žáky, co se stane, pokud budou často chybět ve výuce. Dále se podílí na rozvoji sebevědomí a sebepojetí studentů. Učitel by měl ze své pozice motivovat žáky nejen známkami, ale pochválit i za snahu vyřešit úkol samostatně, tím dopřeje dokonce i nenadanému žákovi vnitřní pocit úspěchu. A především musí dětem vysvětlit, proč a z jakého důvodu se musí studenti učit a řešit dané úkoly, potom teprve mladistvý pochopí, že vzdělání je pro něho důležité. (Blažková, 2011, s. 13)
2.4.6 Řešení záškoláctví Při řešení záškoláctví se nelze jednoznačně řídit platnými postupy, jelikož každý jedinec je individuální osobnost a mělo by se k němu i takto přistupovat.
Metodický postup V metodickém postupu není obsažen pouze princip prevence záškoláctví, ale také možnosti, jak by měla škola jednat a řešit, pokud student nedochází pravidelně na výuku. Pokud student dosáhne součtu 10 neomluvených hodin, je učitel povinen toto řešit se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo se zletilým studentem v rámci pohovoru, na který jsou účastníci pozváni prostřednictvím doporučeného dopisu. Pedagog musí učinit zápis o průběhu pohovoru. Viz Příloha A.
27
„Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálněprávní ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, popř. další odborníci.“ (MŠMT, 2002) O průběhu jednání školní komise se provede zápis. Viz Příloha B. Pokud student svojí absencí přesáhne 25 hodin, ředitel školy musí poslat oznámení s náležitou dokumentací orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu. Viz Příloha C. „V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek podle ustanovení zákona, je třeba postoupit v pořadí již druhému hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestního činu ohrožení mravní výchovy mládeže.“ (MŠMT, 2002)
Školní řád Každá škola si může zvolit své druhy sankcí, pokud je řádně a jasně uvede ve školním řádu. „Ve školním řádu je méně riskantní a efektivnější používat rozpětí možných kázeňských trestů. Je tím zachována možnost variability udělování sankcí podle důvodů záškoláctví i s přihlédnutím, zda se jedná o opakovaný či ojedinělý jev.“ (Blažková, 2011, s. 28) Nelze všechny studenty, kteří mají velký počet absencí, trestat stejným způsobem. Pokud by byl takto potrestán mladistvý, který je ve škole šikanován, ztratil by veškerou důvěru vůči vzdělávacímu zařízení. Škola by tedy měla před udělením trestu zjistit motiv častých absencí, co žáka k tomuto počínání vedlo. Studentům středních škol, kteří opakovaně nedochází do školy, může ředitel udělit podmínečné vyloučení nebo vyloučení ze školy, jestliže je to uvedeno ve školním řádu viz Tab. 1: Neomluvené absence – tresty ve školním řádu.
28
Tab. 1: Neomluvené absence – tresty ve školním řádu 1 hodina 2 hodiny 3-5 hodin 1 den školní docházky
napomenutí třídního učitele důtka třídního učitele důtka ředitele školy 2. stupeň z chování
2 a více dnů 3. stupeň z chování Zdroj: Blažková, 2011, s. 28
Obecné postupy Má se za to, že obecné postupy představují snahu řešit záškoláctví nenásilnou cestou. Pokud by možnosti tohoto řešení byly neúspěšné, pak je nutné přikročit k trestání v rámci hodnocení. Nejprve je třeba, aby se pedagog zaměřil na jednotlivé studenty a již při prvním impulzu, který by naznačoval chození za školu, musí zakročit. Zde má třídní učitel na výběr, buď si osobně promluví se studentem, nebo s jeho rodiči, popřípadě požádá o pomoc a spolupráci pedagogicko-psychologickou poradnu. Ovšem každý z těchto rozhovorů má jistá pravidla. Jako účinné řešení se uvádí dohoda s rodiči na tom, že pokud dítě nepřijde do školy, pedagog telefonicky kontaktuje zákonné zástupce a informuje se o příčině absence. Na druhou stanu komunikace pouze se studentem se zdá být jednodušší. Učitel by měl navodit přátelskou atmosféru, nikoliv mu vyčítat jeho špatnou docházku. Jestliže se pedagogovi povede vzbudit v jedinci důvěru, bude mu ochoten sám sdělit, proč má averzi vůči škole. Pokud učitel projeví zájem studentovi pomoc, jsou obě strany schopny najít cestu k řešení problému. (Blažková, 2011, s. 15) Jiné obecné postupy při řešení nepřítomnosti žáka na vyučování popisuje Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zde jsou přesně vymezeny podmínky, za kterých může být žák z vyučování uvolněn. Nepřítomnost nezletilého žáka na základní a střední škole omlouvá pouze jeho zákonný zástupce a to podle platných právních předpisů, zletilý žák si omlouvá svou nepřítomnost sám. U některých žáků může škola požadovat omluvení od ošetřujícího lékaře, které je součásti omluvenky od zákonného zástupce. Škola i dětský lékař mají povinnost oznamovat orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jakékoliv podezření, že dítě vede zahálčivý nebo nemravný život, který spočívá v zanedbávání školní docházky. (MŠMT, 2002) 29
3 Praktická část Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovalo pro období 2013 – 2018 Národní strategii prevence rizikového chování. MŠMT získalo informace pro tuto strategii ze spolupráce s krajskými školskými koordinátory prevence, Českou školní inspekcí a také výzkumníky z terénu. Z analýzy informací na rok 2013 vyplynula četnost výskytu rizikových typů chování (v roce 2012) ve školském prostředí. V této publikaci je problematika záškoláctví uváděna na třetím místě ve stupnici problémového chování žáků. Ve své četnosti výskytu se nachází na stejné úrovni jako násilí, kouření a zneužívání alkoholu (viz Graf 1: Četnosti výskytu rizikových typů chování). Z tohoto důvodu se výzkumná část zaměřuje na počet výskytu tohoto jevu, a jak k záškoláctví přistupují sami žáci na středních odborných učilištích.
Graf 1: Četnost výskytu rizikových typů chování
Zdroj: Vlastní zpracování podle MŠMT, 20013, s. 25.
3.1 Cíl a přínos průzkumu Cílem šetření je zjistit názory studentů na problematiku záškoláctví na středních odborných učilištích. V rámci tohoto záměru byl zvolen také výzkumný problém - Jaké jsou názory studentů středních odborných učilišť na problematiku záškoláctví? – pro který se pokusím nalézt vhodné návrhy řešení. Přínos výsledků této práce je spatřován v možnostech uplatnění v rámci preventivních školních programů, programů ze strany orgánů sociálně právní ochrany dítěte, vychovatelů a učitelů. 30
3.1.1 Stanovení předpokladů K dosažení cíle byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza H1: Předpokládám, že žáci, kteří pocházejí z úplných rodin, nechodí za školu. Hypotéza H2: Předpokládám, že alespoň 90 % žáků neschvaluje záškoláctví. Hypotéza H3: Domnívám se, že alespoň 25 % žáků chodí za školu, protože je škola nebaví. Hypotéza H4: Domnívám se, že alespoň 25 % žáků chodí za školu, protože se chtějí držet party.
3.1.2 Výzkumná metoda K šetření
byla
zvolena
kvantitativní
metoda,
a
to
formou
dotazníku
(viz Příloha D – Dotazník), který obsahuje 30 otázek. Většina položek jsou převážně uzavřené (16), polouzavřené (11) a tři položky jsou otevřené z možností vlastní písemné odpovědi. Otázky byly sestaveny tak, aby respondenti měli možnost zaškrtnout jim nejvíce vyhovující odpověď, případně dopsat svoji alternativu. Dotazník byl koncipován anonymně a to proto, aby nedošlo k porušení ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Otázky číslo 1. – 6. se pokoušejí potvrdit předpoklad, že žáci pocházející z úplných rodin, nechodí za školu, dále otázky 7. – 12. zjišťují, zda respondenti schvalují záškoláctví. Následně otázky 13. – 19. zkoumají, jak velké procento žáků chodí za školu z důvodu, protože je škola nebaví a poslední soubor otázek 20. – 25. se zaměřuje na příčinu záškoláctví jakou je snaha držet se party. Posledních pět otázek se zaměřuje na doplňující informace, které se týkají užívání návykových látek nebo střetu s policií. Po odevzdání dotazníků zpět probíhala otevřená diskuze s respondenty na téma záškoláctví, kde se mohli otevřeně vyjádřit a doplnit, co v dotazníku chybělo (Příloha E - Doplňující otázky k dotazníku). Podnětné návrhy byly zapsány a použity při dalším zpracování dotazníku.
31
3.1.3 Průběh výzkumu Nejprve bylo nutné stanovit potřebný počet respondentů, aby z něj bylo možné vytvořit kvalitní a především věrohodné výsledky. Tento počet byl stanoven na 100 dotazovaných, ale předem bylo počítáno s možností, že některé dotazníky nebudou správně a zodpovědně vyplněny a z výzkumu budou vyřazeny. Celkem bylo nakonec osloveno 180 respondentů. Ačkoliv bylo osloveno a požádáno o spolupráci 7 středních odborných učilišť, dotazníkové šetření proběhlo pouze na dvou středních odborných učilištích a jednom odborném učilišti. Někteří ředitelé nereagovali na opětovnou prosbu o spolupráci, nebo se vyjádřili, že nemají o tento výzkum zájem, protože by tím mohlo dojít k poškození jejich školy. Sami ředitelé přiznali, že jsou si vědomi problému záškoláctví na svých školách, ale nechtějí, aby tato skutečnost byla detailněji zkoumána a následně publikována. I v již zmíněných třech školách, zástupce ředitele vždy vybral třídy, které se mohly dotazníkového šetření zúčastnit a zdůvodnění bylo – „Musím Vám vybrat třídu, která pochopí, jak mají dotazník vyplnit. Tato třída Vám bude schopna pravdivě odpovědět. V této třídě bude více než pět žáků, tak snad budete mít dostatečný počet respondentů.“ Po tomto přístupu je nutné říct, že zástupci ředitele udělali jakýsi předvýběr žáků, kteří jsou schopni zúčastnit se výzkumného šetření. Dotazníky jsem osobně rozdala během vybraných hodin podle rozhodnutí zástupců škol, většinou se jednalo o hodiny občanské výchovy, aby mohla následně proběhnout diskuze k danému tématu a nebyla významně ovlivněna výuka. Dotazování probíhalo v průběhu měsíce března 2014. Celkem bylo rozdáno 180 dotazníků. Na začátku vyučovací hodiny jsem s žáky prodiskutovala jednotlivé otázky a následně měli možnost se případně zeptat, pokud některé otázce nerozuměli. Během celého dotazování jsem byla přítomna ve třídě. Je potřeba zmínit, že ačkoliv návratnost činila 100 %, ne všechny vrácené dotazníky měly dostatečnou vypovídací hodnotu. Z celkového počtu jich bylo navráceno v pořádku, s řádně vyplněnými odpověďmi 150 kusů (83,33 %). Zbylých 30 kusů (16,67 %) dotazníků nebylo možné do výzkumu zahrnout a musely být vyřazeny. Ačkoliv žáci byli seznámeni s jednotlivými položkami dotazníku a měli možnost se zeptat, přesto některé odpovědi nebyly správně zaškrtnuty, např. některé položky nebyly vyplněné nebo naopak bylo zaškrtnuto více odpovědí u otázek, kde to nebylo 32
možné. Nakonec z jednotlivých středních odborných učilišť zůstal upravený počet správně zodpovězených dotazníků – Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Dubno, okres Příbram (59); Střední odborné učiliště, Hluboš, okres Příbram (65); Odborné učiliště, Příbram (26). Po odevzdání
všech dotazníků
měli žáci
možnost
se
sami
vyjádřit
k dotazníkovému šetření, popřípadě říct svůj názor k dané problematice. Pokud to umožňoval čas, diskutovali žáci nad několika doplňujícími otázkami (Příloha E - Doplňující otázky k dotazníku).
3.1.4 Popis zkoumaného vzorku Dotazníky byly rozdány na 3 středních odborných učilištích – Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Dubno (74); Střední odborné učiliště, Hluboš (80); Odborné učiliště, Příbram (26). Počet respondentů z jednotlivých škol znázorňuje Graf 2: Počet respondentů z oslovených škol. Graf 2: Počet respondentů oslovených škol
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Dotazníkové šetření bylo provedeno v rámci různých oborů, které mají žáci možnost studovat na zmíněných třech školách:
33
Střední odborné učiliště Hluboš Tříleté (učební) obory s výučním listem: Truhlář Tesař Opravářské práce Čtyřleté (studijní) obory s maturitním vysvědčením: Operátor dřevařské a nábytkářské výroby Dvouleté nástavbové studium pro absolventy tříletých (učebních) oborů: Podnikání Střední odborné učiliště Dubno Tříleté (učební) obory s výučním listem: Automechanik Instalatér Elektrikář Čtyřleté (studijní) obory s maturitním vysvědčením: Požární technika, ochrana prevence Autotronik Mechanik elektronik Dvouleté nástavbové studium pro absolventy tříletých (učebních) oborů: Bezpečnostní služby Odborné učiliště Příbram Tříleté (učební) obory s výučním listem: Zednické práce
Zámečnické a obráběcí práce U vybraného vzorku nebylo stanoveno, zda se musí jednat o dívky a chlapce,
přesto se výzkumu zúčastnili převážně chlapci a pouze 4 dívky. Po porovnání výsledků dotazníkového šetření dívek s výsledky chlapců, bylo zjištěno, že jejich odpovědi jsou 34
zcela totožné a protože se u dívek nevyskytovala žádná anomálie, která by jejich názory odlišovala od myšlení chlapců, byly z vyhodnocování vyřazeny. Snahou výzkumu bylo dotazovat se žáků z různých oborů ročníků, jak ukazuje Graf 3: Věk oslovených respondentů ukazuje věkové rozmezí oslovených žáků. Toto rozpětí žáků je značně široké. (přesné hodnoty výzkumu jsou uvedeny pro každý graf v příloze F) Graf 3: Věk oslovených respondentů
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
3.2 Popis a interpretace výsledků dotazníkového šetření Hypotéza H1: Předpokládám, že žáci, kteří pocházejí z úplných rodin, nechodí za školu. Platnost hypotézy H1 byla vyvrácena. Graf 4: V jakém rodinném prostředí jste vyrůstali? ukazuje odpovědi na 1. otázku. Z výsledků je patrné, že 104 (tj. 69,33 %) respondentů vyrůstalo v úplné rodině (s matkou i otcem). Dále 34 (tj. 22,67 %) dotazovaných žije v domácnosti s matkou, 1 u prarodičů a 1 v dětském domově. 6 respondentů vybralo odpověď jiné – do 5 let s oběma rodiči, 5 – 15 let s matkou, od 15 let s prarodiči; matka a nevlastní otec; dětský domov a prarodiče; od 7 let s matkou poté s nevlastním otcem; asi do 13 let s matkou poté s otcem; do 14 let s matkou i otcem a poté jen s matkou.
35
Graf 4: V jakém rodinném prostředí jste vyrůstali?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
V otázce
číslo
2.
respondenti
uvádějí
spíše
kladné
vztahy
v rodině
viz Graf 5: Jaké máte vztahy v rodině?. U 107 dotazovaných si doma pomáhají, zároveň s tím spolu doma komunikují, ale již méně společně tráví volný čas. 28 žáků má negativní vztahy v rodině v podobě toho, že si každý žije podle svého a doma je to nebaví. Z předcházející otázky vyplývají podobné odpovědi na otázku č. 3. 91 žáků (tj. 60,67 %) si s rodiči rozumí, 46 žáků (tj. 30,67 %) spíše si rozumí a pouze 2 žáci (tj. 1,33 %) si s rodiči nerozumí. Graf 5: Jaké máte vztahy v rodině?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Při zjišťování, jaké mají vzdělání rodiče, u matek převládá střední škola 42,67 % nebo střední odborné učiliště 37,33 %. U otců dominuje především střední odborné učiliště 56,67 % a u 24 % střední škola. Již méně rodičů absolvovalo vyšší odbornou školu nebo vysokou školu viz Graf 6: Vzdělání rodičů. 36
Graf 6: Vzdělání rodičů
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Na otázku, zda kontrolují rodiče školní docházku, kladně odpovědělo 67 respondentů, což představuje 44,67 %, o něco méně se o docházku svého dítěte zajímá 56 rodičů (tj. 37,33 %) a pouhých 27 rodičů (tj. 18 %) již nemá zájem o kontrolu pravidelné docházky dítěte do školy, (Graf 7: Kontrolují rodiče Vaší školní docházku?). Graf 7: Kontrolují rodiče Vaší školní docházku?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Z Grafu 3: Věk oslovených respondentů, vyplývá, že věkové rozmezí dotazovaných žáků je především mezi 16 až 19 lety. Z tohoto plyne, že převážná část respondentů by si sama neměla psát omluvenky, proto byla položena otázka č. 6, která se pokouší zjistit, zda si žáci nechávají zapisovat důvody své nepřítomnosti ve škole od svých rodičů viz Graf 8: Kdo Vám píše omluvenky? Z oslovených respondentů 99 (tj. 66 %) odpovědělo, že jim stále omlouvají nepřítomnost rodiče, ale již 66 žáků (tj. 44 %) si píše 37
omluvenky samo. Některé školy vyžadují, aby návštěva lékaře během výuky byla administrativně potvrzena, což znamená, že nepřítomnost omlouvá lékař. Tomu odpovídá odpověď 22 žáků (tj. 14,67 %). Graf 8: Kdo Vám píše omluvenky?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Aby přehled byl ucelený, je třeba ještě doplnit popis k otázce číslo 21, která zjišťuje, zda žáci byli za školou při studiu stávající školy. 66 (tj. 63,45 %) žáků z úplných rodin bylo během stávajícího studia za školou a pouhých 38 respondentů nikoliv. Z výše uvedených výsledků vychází, že ačkoliv žáci pocházejí z úplných rodin, mají mezi sebou kladné vztahy v rodině a rodiče pravidelně kontrolují jejich školní docházku, 63,45 % žáků bylo již za školou. Proto hypotéza, která se domnívala, že žáci z ucelených rodin za školu nechodí, byla vyvrácena. Zajímavé byly také odpovědi na doplňující otázku: Pokud jste nebo až budete plnoletí, mohou rodiče sledovat Vaši školní docházku? Až budete plnoletí, dáte svým rodičům přístupová hesla k Vašim známkám? Ačkoliv nemají všichni žáci pozitivní vztah se svými rodiči, většinou se vyjadřovali, že sami dobrovolně rodičům oznamují své studijní výsledky, pokud oni projeví zájem a zeptají se. Přístupová hesla by poskytlo 75 % žáků, zbytek si myslí, že od 18 let je vzdělání již jejich osobní věc. Někteří se snažili svým spolužákům tento názor vyvrátit argumentem, že si musí uvědomit, kde stále bydlí a kdo je živí. Proto by měli rodičům přístupová hesla dát a záleží na nich, zda se o známky a docházku budou zajímat. 38
Z odpovědí žáků vyplývá, že 104 z nich vyrůstalo v úplných rodinách. Se svými rodiči si ze zmíněných 104 respondentů rozumí 67 (tj. 64,42 %), spíše si rozumí 26 žáků (tj. 25 %) a vůbec si se svými rodiči nerozumí 2 (tj. 1,93 %) jedinci, přičemž mají kladné vztahy v rodině, vzájemně si pomáhají a komunikují spolu. Dále bylo zjištěno, že 50 respondentům rodiče (tj. 48,08 %) pravidelně kontrolují školní docházku svých dětí, 39 (tj. 37,5 %) se zajímají jen občas a 15 (tj. 14,42 %) nekontroluje docházku vůbec.
Hypotéza H2: Předpokládám, že alespoň 90 % žáků neschvaluje záškoláctví. Platnost hypotézy H2 byla vyvrácena. Jak ukazuje Graf 9: Jaký je Váš názor na záškoláctví?, žáci se v názoru schvalování či neschvalování záškoláctví příliš liší. Mezi jejich odpověďmi rozdíl pouhých 30 respondentů. To znamená, že záškoláctví schvaluje 60 žáků (tj. 40 %) a 90 (tj. 60 %) jej neschvaluje. Na otázku č. 7. navazuje následující 8. otázka, která zjišťuje názor žáků na záškoláctví. Nejvíce respondentů 67 (tj. 44,67 %) se ztotožňuje s názorem, že občas to nevadí, ale většinou bylo ještě připsáno, že také záleží na důvodu, proč jedinec nepřijde do školy. 60 (tj. 40 %) dotazovaných se záškoláctvím nesouhlasí a tvrdí, že by se to nemělo. A 17 (tj. 11,33 %) respondentů si myslí, že se jedná o běžnou věc. Graf 9: Jaký je Váš názor na záškoláctví?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování. 39
Odpovědi na otázku č. 9 byly překvapující, protože po kontrole dotazníků, bylo možné předpokládat, že se budou snažit dokázat, že za školu chodí stejně jak chlapci, tak i dívky. Z výzkumu ovšem vyplývá, že častěji chodí za školu chlapci a to podle názoru 121 žáků (tj. 80,67 %), zbytek 29 (tj. 19,33 %) připadá na dívky. Otázka č. 10 měla zjistit, zda se žáci v dnešní době raději zachovají přátelsky a svého spolužáka nikomu nenahlásí, nebo jsou odhodláni dodržovat stanovená pravidla a budou o záškoláctví informovat svého třídního učitele. Výzkumem bylo jednoznačně prokázáno, že žáci drží spolu a o záškoláctví svého spolužáka by nikomu neřekli. Ukazuje to odpověď 132 respondentů (tj. 88 %) ze 150 dotazovaných. Pouhých 6 (tj. 4 %) žáků, by tento čin nahlásilo třídnímu učiteli a 10 (tj. 6,67 %) by se pochlubilo kamarádovi. U otázky č. 11 měli žáci možnost vybrat více než jednu odpověď a proto je odpovědí více než oslovených respondentů viz Graf: 10: Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, co uděláte? Nejvíce žáků (88) by dělalo, že o ničem neví, ačkoliv by si byli vědomi toho, že jejich spolužák není ve škole úmyslně. Přestože si zde mohli respondenti vybrat z mnoha odpovědí, většinou převládala samotná varianta, že by předstírali nevědomost. Pokud byla s touto odpovědí spojena ještě jiná možnost, jednalo se o variantu, aby spolužák vyprávěl, co dělal (46), popř. aby vzal kamaráda příště s sebou (20). Minimální počet žáků (9) by kamarádovi domluvilo, že se tohle nedělá a stejný počet, by jej nahlásil třídnímu učiteli. Graf 10: Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, co uděláte?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování. 40
Tab. 2: Reakce žáka oslovených škol, pokud zjistí, že jeho kamarád je za školou, odpovídá přesně rozdělení odpovědí v Grafu 10: Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, co uděláte? Žáci studující na SOU Hluboš by spolužáka nepokárali, ale pouze 4 žáci by alespoň informovali svého třídního učitele. Z výzkumu dále vyplývá, že žáci na OU Příbram jsou více uvědomělí, jelikož by spolužákovo záškoláctví neschvalovalo 5 a třídního učitele by informovali 4 z dotazovaných na této škole. Tab. 2: Reakce žáka oslovených škol, pokud zjistí, že je jeho kamarád za školou SOU Hluboš
SOU Dubno
OU Příbram
Frekvence
Frekvence
Frekvence
Nedělá se to
0
4
5
Měl mě vzít sebou
10
11
2
O ničem nevím
34
37
17
Vezmi mě sebou
7
8
5
Informovat třídního učitele
4
1
4
17
6
23 Vyprávět, co dělal Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Dle teoretických úvah se předpokládá, že záškoláctví je impulsem od žáka, že něco v jeho okolí není v pořádku, a proto se začíná chovat patologicky. Otázka č. 12 se snaží zjistit, kolik žáků považuje záškoláctví za správné řešení svých problémů. Výzkum ukazuje, že 128 (tj. 85,33 %) respondentů se neztotožňuje s názorem, že se jedná o vhodné řešení nepříjemných životních situací. Zbytek 22 (tj. 14,67 %) dotazovaných žáků, by schvalovalo takovéto jednání jedince. V rámci následné diskuze se řešila otázka „Řeknete někomu o záškoláctví svého kamaráda?“ „Proč ne?“ Na tuto otázku měli většinou žáci shodnou odpověď, a to z jediného důvodu, protože je záškoláctví druhých nezajímá a není to jejich věc. Hned na to byla položena druhá otázka: „Donutil by Vás třídní nebo jiný učitel pod výhružkou testů nebo zkoušení, abyste řekli, zda je Váš kamarád za školou?“ Tato otázka žáky překvapila, protože, jak sami uvedli, nejsou zvyklí, aby jim někdo takto vyhrožoval. Polovina dotazovaných by svého kamaráda podržela a raději by nadále dělala, že
41
o ničem neví. Zbytek by prý nátlak vydržel do první špatné známky a sami by kamaráda donutili, aby do školy přišel. Z odpovědí žáků vyplývá, že z celkového počtu 150 žáků občasné záškoláctví schvaluje 67 z nich (tj. 44,67 %) a proti záškoláctví je 60 respondentů (tj. 40 %). Žáci dále uvedli, dle jejich názoru chodí za školu spíše chlapci (121 tj. 80,67 %) než dívky (29 tj. 19,33 %). 132 žáků (tj. 88 %) pokud by zjistilo, že je jejich kamarád za školou, nikomu by o tom neřekli a pouhých 6 jedinců (tj. 4 %) by informovalo třídního učitele. Z tohoto je možné usoudit, že žáci nejsou příliš uvědomělí, aby dodržovali morální pravidla, ale raději se drží svých přátel, protože kdyby nahlásili svého kamaráda, pak by jistě měl problémy. Stejně tak by 88 žáků dělalo, že o ničem neví nebo by ve 46 případech požadovali, aby jim kamarád vyprávěl, co dělal. Popřípadě by mu 23 jedinců vytklo, že je nevzal sebou a 20 by se s ním domluvilo na příštím záškoláctví. Zajímavé bylo zjištění, kdy 128 respondentů (tj. 85,33 %) nepovažuje záškoláctví za správné řešení svých problémů, ale 103 již někdy za školou bylo. Tyto dva výsledky si značně odporují. Stejně tak odpovědi na to, zda žáci schvalují záškoláctví. Zde více než polovina uvedla zápornou možnost. Výzkumným šetřením byla vyvrácena platnost této hypotézy, kdy 90 žáků (tj. 60 %) neschvaluje záškoláctví a toto tvrzení bylo podloženo již dříve popsanými odpověďmi.
Hypotéza H3: Domnívám se, že alespoň 25 % žáků chodí za školu, protože je škola nebaví. Platnost hypotézy H3 byla potvrzena. Výzkum shrnuje převážně kladné odpovědi na otázku, zda žáci studují obor, který sami chtěli. 132 dotazovaných je spokojeno s výběrem oboru. S tím souvisí i další otázka č. 14 – Proč jste si vybral ke studiu právě tuto školu? Studium na středním odborném učilišti si dobrovolně zvolilo 123 žáků, dále jich bylo 26 ovlivněno svým kamarádem a pouze 14 se rozhodovalo podle přání rodičů. Respondenti mohli označit více odpovědí na otázku č. 15 a proto je odpovědí více než oslovených respondentů, jak znázorňuje Graf 12: Proč chodíte do školy? Stejně tak 42
jsou v tabulce uvedeny pouze frekvence výskytu odpovědí. Na tuto otázku největší podíl všech dotazovaných odpověděl, že se chce dobře uplatnit v životě, tak se vyjádřilo 94 respondentů. Společně s touto odpovědí často doplňovali také, že je pro ně vzdělání důležité (71) a 54 respondentů souhlasilo s názorem, že je pro ně škola povinná (54). Pouhých 30 žáků je nuceno chodit do školy svými rodiči. Zajímavé byly odpovědi na možnost výběru – jiné. Zde se vyjádřili 4 dotazovaní, kteří jako důvod proč chodí do školy, uvedli: respondent pocházel ze zahraničí a musí zde studovat, aby mohl žít v České republice; chce být profesionálním hasičem a zachraňovat lidské životy; chce něco umět a něco znamenat; protože k životu potřebuje maturitu. Graf 11: Proč chodíte do školy?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Porovnání, jak jsou žáci ve třech oslovených školách motivování docházet do školy, znázorňuje Tab. 3: Motivovanost žáků oslovených škol chodit do školy. Tab. 3: Motivovanost žáků oslovených škol chodit do školy SOU Hluboš Frekvence 19
Je to moje povinnost 43 Chci se dobře uplatnit v životě 25 Vzdělání je pro mě důležité 14 Chtějí to rodiče 11 Nevím 1 Jiné Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
SOU Dubno Frekvence 18
OU Příbram Frekvence 16
36
15
32
14
14 1 3
2 0 0
Otázkou číslo 16 bylo snahou zjistit, zda žáci rozumí probírané látce. Z oslovených respondentů odpovědělo 107, že látce spíše rozumí (Graf 13: Chápete 43
a rozumíte probírané látce?) Ostatní odpovědi se od sebe také liší, probírané látce rozhodně rozumí 20 respondentů (tj. 13,33 %), a spíše nerozumí 12 žáků (tj. 8 %). Graf 12: Chápete a rozumíte probírané látce?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
S předchozí otázkou je spojena následující otázka č. 17, poněvadž je možné předpokládat, pokud žák rozumí probírané látce, bude ho škola bavit a bude do ní docházet pravidelně. Jak uvádí Graf 14: Jaký je Váš vztah ke škole?, z daného počtu respondentů 28 (tj. 18,68 %) odpovědělo, že je škola baví, 21 (tj. 14 %) se jich nenudí, naopak ve škole se často nudí 16 žáků (tj. 10,68 %). Největší podíl 83 (tj. 55,34 %) žáků odpověděl, že se ve škole někdy nudí. Pouze 2 odpověděli byly, že se žáci ve škole nudí stále. Z tohoto je patrné, že ačkoliv žáci rozumí probírané látce a chtějí v životě něco znamenat, přesto je studium unavuje a nudí se. Graf 13: Jaký je Váš vztah ke škole?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Tab. 4: Vztah ke škole žáků oslovených škol ukazuje, jak působí škola na žáky jednotlivých učilišť, údaje v ní jsou uvedeny v počtech výskytu odpovědí a jim odpoví44
dající procentuální vyjádření. Je patrné, že 3,39 % žáků se stále nudí na SOU Dubno a škola baví pouhých 8,47 %. Naopak je tomu na SOU Hluboš, kde škola baví 27,69 % respondentů a často se ve škole nudí 6,15 %. Je možné usoudit, že optimální rozvržení je na OU Příbram, kde škola baví 19,23 % žáků a často se nudí 3,85 %. Z grafického a tabulkového znázornění dat je patrné, že ve škole se někdy nudí 83 respondentů, což představuje 55,34 %. Tab. 4: Vztah ke škole žáků oslovených škol SOU Hluboš
SOU Dubno
OU Příbram
Frekvence
(%)
Frekvence
(%)
Frekvence
(%)
Baví mě
18
27,69
5
8,47
5
19,23
Nenudím se
9
13,85
9
15,25
3
11,54
Někdy se nudím
34
52,31
32
54,24
17
65,38
Často se nudím
4
6,15
11
18,65
1
3,85
Stále se nudím
0
0
2
3,39
0
0
∑
65
100
59
100
26
100
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Následující 18. otázka uzavírá celkové dotazování na vztah ke škole, jelikož se ptá, zda respondent někdy opakoval ročník při studiu stávající školy. Poněvadž z předchozí otázky vyplynulo, že se více než 50 % žáků ve škole nudí, je možné předpokládat, že větší počet studentů již ročník opakovalo. 132 (tj. 88 %) žáků neopakovalo žádný ročník při studiu stávající školy, což znamená, že pouze 18 (tj. 12 %) respondentů ano. Původní myšlenka byla tímto zjištěním plně vyvrácena. Předpokládá se, že žáci často ve svých omluvných listech uvádějí neoprávněné omluvy, jako je např. nemoc, rodinné důvody, protože nechtějí uvést pravý důvod jejich nepřítomnosti. Otázka č. 19 zkoumala, zda jsou žáci upřímní a sdělí pravé důvody, proč chybí ve škole. Výzkumem se potvrdil zmíněný předpoklad, jelikož 123 žáků (tj. 82 %) chybí, pokud jsou nemocní, 47 žáků (tj. 31,33 %) pokud mají nějaké rodinné důvody (viz Graf 15: Vyberte důvod, proč chybíte ve škole).
45
Graf 14: Vyberte důvod, proč chybíte ve škole.
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
101 respondentů (tj. 67,33 %) zažívá ve škole nudu na jakékoliv úrovni, a z tohoto počtu žáků již bylo při studiu stávajícího SOU za školou 76 (tj. 75,25 %). Ale pouze 27 (tj. 26,23 %) jedinců uvedlo jako příčinu svého záškoláctví nudu ve škole. Lze usoudit, že hypotéza byla na základě výzkumu potvrzena. Doplňující otázka v rámci následné diskuze, byla: „Baví Vás více praktická nebo teoretická část školy?“ Zde se žáci shodli jednoznačně v praktické části, poněvadž argumentovali tím, že si vše ve škole mohou vyzkoušet a následně na brigádě již vědí, co mají dělat. Samozřejmě se respondentům také líbí finanční odměna v rámci školní praxe. Např. na SOU Hluboš někteří respondenti dostávají peníze za kvalitně odvedenou práci, ale jak sami říkají, nesmí se o tom dozvědět vedení školy. „Proč musíte absolvovat teoretickou část výuky?“ Tato otázka nesměla zůstat opomenuta. Samozřejmě se několik jedinců vyjádřilo, že je to pouze snaha školy zanechat v nich nějaké poznatky, ale ostatní se shodli, že se vše musí nejprve dozvědět z teoretického hlediska, a následně tyto znalosti mohou převést do praxe. Z šetření bylo zjištěno, že 132 žáků (tj. 88 %) je spokojeno s výběrem školy, popřípadě oboru. Společně s tímto tvrzením souvisí i počet žáků (149), kteří si danou školu vybrali ke studiu dobrovolně nebo byli ovlivněni svým kamarádem. Pokud se jedinec rozhodne k dalšímu studiu po absolvování povinné školní docházky, předpokládá se, že si plně uvědomuje důležitost vzdělání a bude se chtít v životě uplatnit. Tento předpoklad byl v rámci šetření potvrzen počtem zvolených zmíněných odpovědí 165 jedinců. 46
Ačkoliv si většina žáků vybrala ke studiu SOU dobrovolně a 107 (tj. 71,33 %) respondentů spíše rozumí probírané látce, více než 80 žáků (tj. 55,34 %) odpovědělo, že se ve škole někdy nudí.
Hypotéza H4: Domnívám se, že alespoň 25 % žáků chodí za školu, protože se chtějí držet party. Platnost hypotézy H4 byla potvrzena. Otázka č. 20 je zaměřena na počet neomluvených hodin žáků. Jak je z Tab. 5: Počet neomluvených hodin žáků oslovených škol patrné, 132 žáků (tj. 88 %) nemá žádnou neomluvenou hodinu, ostatní se pohybují v rozmezí 1 – 61. Jak bylo zmíněno v teoretické části, každá škola si může pro počet neomluvených hodin zvolit vlastní sankce, pokud je má řádně uvedené ve školním řádu. Za problematický počet lze považovat počet neomluvených hodin nad 30, jelikož zde se s žákem řeší jeho podmínečné vyloučení. Tab. 5: Počet neomluvených hodin žáků oslovených škol Počet neomluvených hodin
Počet žáků
0
1
2
5
6
7
8
10
20
27
42
60
61
n e v í
132
1
2
3
1
1
1
1
2
1
1
1
1
4
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Otázka č. 21 bude popsána z pohledu všech oslovených respondentů. Z celkového počtu 150 žáků uvedlo 103 (tj. 68,67 %), že bylo při studiu stávající školy za školou, zbytek 47 (tj. 31,33 %) respondentů, tuto aktivitu nikdy nevykonávalo. Tab. 6: Počet žáků chodících za školou na oslovených školách znázorňuje záškoláctví na oslovených školách.
47
Tab. 6: Počet žáků chodících za školu na oslovených školách SOU Hluboš
SOU Dubno
OU Příbram
Ano
46
41
16
NE
19
18
10
∑
65
59
26
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Následující otázky již nejsou řešeny s počtem 150 oslovených žáků, ale pouhých 103, jelikož jak bylo zmíněno výše, ti byli při studiu stávající školy za školou. Otázky č. 22 a 23 se zaměřují na důvody záškoláctví u jednotlivých žáků. Otázka č. 22 zjišťuje, proč se respondent rozhodne, že nepůjde do školy. Opět zde mohli žáci vybírat z několika variant. Jak z Graf 16: Pokud jste byl(a) za školou, jednalo se o:, vyplývá, většinou se jedná o vlastní nepromyšlené rozhodnutí nebo naopak vlastní promyšlené rozhodnutí. Tyto dvě varianty byly zaškrtnuty jako nejvíce vyhovující pro 54 žáků (tj. 52,43 %). O něco méně žáků 28 (tj. 27,18 %) se rozhoduje podle svých přátel a 13 respondentů (tj. 12,62 %) nepřišlo do školy, poněvadž to nechtěli rodiče. Na předešlou otázku navazuje dotazování se na příčiny záškoláctví u žáků. Do vlastního předem nepromyšleného rozhodnutí, lze zařadit možnosti – nechám se snadno přemluvit, abych do školy nešel, nuda ve škole, parta a kamarádi. Naopak do vlastního promyšleného rozhodnutí se řadí rodinné problémy, strach z učitele, strach z šikany, škola je zbytečná a strach z předmětu. Graf 15: Pokud jste byl(a) za školou, jednalo se o:
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování. 48
Jak ukazuje Graf 17: Jaké jsou příčiny Vašeho záškoláctví?, nejvíce respondentů (33) zvolilo odpověď, že se nechají snadno přemluvit, aby do školy nešli. S tím je i spojena odpověď – parta a kamarádi, která se vyskytla ve 29 případech. Dále se žáci vyjádřili, že příčinou jejich záškoláctví je nuda ve škole (26). Jelikož se jedná o žáky, kteří již dosáhli věku 15 let, mnozí z nich buď mají brigády anebo stálou práci, proto se v možnosti jiné (26), často vyskytovala odpověď „práce“. Jako další v pořadí byla často zaškrtnuta odpověď „rodinné problémy“ (20) a následně strach z předmětu (18). Minimálně se objevovaly hodnoty u strachu z učitele (4) nebo z šikany (3). Graf 16: Jaké jsou příčiny Vašeho záškoláctví?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Tab. 7: Vlastní předem promyšlené nebo nepromyšlené rozhodnutí, znázorňuje rozdělení vlastního předem nepromyšleného rozhodnutí a vlastního předem promyšleného rozhodnutí žáků na oslovených středních odborných učilištích. Tab. 7: Vlastní předem promyšlené nebo nepromyšlené rozhodnutí
Nechám se snadno přemluvit Nuda ve škole Parta a kamarádi
SOU Hluboš SOU Dubno Frekvence Frekvence Vlastní předem nepromyšlené rozhodnutí 15 12
11 10 10 10 Vlastní předem promyšlené rozhodnutí 7 10 Rodinné problémy 3 0 Strach z učitele 1 1 Strach z šikany 2 2 Škola je zbytečná 5 10 Strach z předmětu Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
OU Příbram Frekvence 6 5 9 3 1 1 1 3 49
V otázce č. 24 jde o to zjistit, zda mají žáci nějaké negativní pocity při záškoláctví. Výsledky výzkumu ukazují, že své svědomí zpytuje 29 žáků (tj. 28,16 %) a naopak 28 respondentů (tj. 27,18 %) si myslí, že nic špatného nedělá. Alarmující je hodnota odpovědi, že je to žákovi jedno, poněvadž tuto odpověď zvolilo ze 103 záškoláků 45 (tj. 43,69 %). Pouze 1 respondent se cítí pyšně viz Graf 18: Jak se cítíte, když jste za školou? Graf 17: Jak se cítíte, když jste za školou?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Obecně se předpokládá, že žáci tráví svůj volný čas za školou v kolektivu svých přátel. Ve 29 případech je příčinou jejich záškoláctví parta anebo kamarádi. Otázka č. 25 se snaží tuto skutečnost ještě jednou potvrdit. Jak uvádí Graf 19: Jak přesně trávíte svůj čas za školou?, možnost výběru trávení času za školou s přáteli byla vybrána 30 respondenty a s partou 22. Je tedy možné říci, že došlo k potvrzení předpokladu z otázky č. 23. Nejčastěji byla ovšem zvolena odpověď, kdy žák tráví čas doma (56). Podobně často se vyskytovaly odpovědi, kdy respondenti chodí po ulicích města (21) nebo jsou u lékaře (19). Graf 18: Jak přesně trávíte svůj čas za školou?
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování. 50
V rámci této hypotézy byla položena otázka: „Proč žák, který ráno vstane a dojede autobusem před vrata školy, se náhle otočí a do budovy školy ten den již nevkročí?“ Reakce byly velice rozdílné, bylo možné z nich poznat, kdo to již někdy udělal nebo kdo byl už za školou. Potencionální záškoláci se vyjádřili ve smyslu, že se vždycky najde před budovou někdo, kdo je přemluví, aby do školy nešli. Častěji zazněla varianta, že před začátkem školy si žák uvědomí, co je za den a jeho nepřipravenost na písemný test nebo zkoušení. Proto volí raději variantu do školy vůbec nejít. Jedinec, který nebyl za školou, toto jednání hodnotil jako hloupé a dětinské. Většina žáků tedy byla již za školou, a proto také padl dotaz: „Má škola nebo učitel nějaké hybné páky, aby Vás motivoval k pravidelné docházce do školy?“ Zde byly názory rozdílné, někteří žáci tvrdili, že pokud sami nebudou chtít jít do školy, tak prostě nepůjdou, druhá strana by chtěla, aby na její škole byla zavedena stipendia, poněvadž ve finančním hodnocení vidí motivaci. Jak je uvedeno výše, 103 žáků bylo při studiu stávající školy za školou. Výzkum dokazuje, že 28 žáků (tj. 27,18 %) se o svém záškoláctví rozhoduje podle svých přátel. Jako příčinu svého záškoláctví uvedlo 29 žáků (tj. 28,16 %) partu nebo přátele. Pokud se žák rozhodne nejít do školy, svůj volný čas tráví s přáteli nebo partou, což při součtu dává 52. Tím se možnost výběru odpovědi velice blíží dominantnímu místu pro trávení volného času za školou, kterým je domov s 56 zaškrtnutými odpověďmi. Výzkumné šetření říká, že 52 respondentů (což je více než ¼ dotazovaných respondentů) tráví raději svůj volný čas s přáteli nebo partou, než aby chodili pravidelně do školy. Z toho lze usoudit, že hypotéza byla potvrzena, jelikož za školu vlivem svých přátel chodí více než čtvrtina oslovených žáků. Poslední sada otázek se ptala na zkušenosti žáků s návykovými látkami a policií. Následující otázka zjišťuje, jaké zkušenosti mají respondenti na středních odborných učilištích s návykovými látkami. Nejčastěji řeší školy problém s tím, že jejich žáci kouří v prostorách školy a mnohdy jsou pod vlivem alkoholu, tedy užívají tzv. legální drogy. Proto je možné se ve školním řádu setkat s právem školy, testovat žáky na různé návykové látky. Z výzkumu vyplývá, že žáci mají velké zkušenosti právě se zmíněnými cigaretami (19) nebo alkoholem (9). Překvapující jsou výsledky, kdy žáci sami přiznávají, že již vyzkoušeli různé druhy ilegálních drog. 13 žáků již vyzkoušelo marihuanu, ale dá 51
se předpokládat, že zbytek dotazovaných se nechtěl k otázce pravdivě vyjádřit. Pervitin, kokain a lysohlávky byly uvedeny vždy pouze jednou viz Graf 20: Užívané návykové látky. Graf 19: Užívané návykové látky
Zdroj: Dotazníkové šetření. Vlastní zpracování.
Otázka č. 27 a 28 se zaměřuje na postihy za záškoláctví, které byly žákům SOU uděleny. Je potřeba zmínit, že kázeňské přestupky jsou řešeny na každé škole jinak, podle toho, jak mají nastavena pravidla ve svém školním řádu. Přesto u otázky č. 27, jak ukazuje Graf 21: Jaké výchovné opatření Vám bylo na SOU za záškoláctví uděleno?, převažuje odpověď, kdy žáci nebyli nijak potrestáni za svůj kázeňský přestupek (72 tj. 69,90 %). 11 respondentů (10,68 %) získalo napomenutí třídního učitele, které je udělováno za minimální počet neomluvených hodin. Shodný počet respondentů uvedlo důtku třídního učitele nebo ředitele (8 tj. 7,77 %). 6 žáků (5,83 %) bylo během stávajícího studia podmínečně vyloučeno. 3 (tj. 2,91 %) mají druhý stupeň z chování a pouze 1 respondentovi (tj. 0,97 %) byl udělen třetí stupeň z chování. Tyto kázeňské postihy bývají udělovány i za jiné přestupky, ovšem v rámci tohoto dotazníkového šetření se uvažuje o počtu neomluvených hodin. Na předchozí otázku navazuje i otázka, zda byl žák, který chodí za školu, někdy vyslýchán policií za spáchání trestného činu nebo přestupku. 80 respondentů (77,67 %) uvedlo, že nikdy policií vyslýcháno nebylo a zbytek 23 žáků (22,33 %) uvedlo jako důvody výslechu pouhé svědectví.
52
3.3 Shrnutí a diskuze Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit názory studentů na problematiku záškoláctví na středních odborných učilištích. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní šetření a sběr dat byl realizován prostřednictvím anonymního dotazníku. Ve výzkumném šetření byly zvoleny tyto hypotézy: Hypotéza H1: Předpokládám, že studenti, kteří pocházejí z úplných rodin, nechodí za školu. Platnost hypotézy H1 byla vyvrácena. Tato hypotéza byla sestavena na základě předpokladu, že žáci, kteří pocházejí z úplných rodin, jsou více motivování k pravidelné docházce do školy. Předpokládala jsem, že rodiče se zajímají o své děti a kontrolují jejich školní docházku. Bohužel toto činí necelá polovina rodičů dotazovaných žáků. Je na místě položit si otázku, zda žáci nemají negativní přístup ke svým povinnostem, protože tento postoj vidí u svých rodičů, kteří nevytvářejí dohled nad svým potomkem. Hypotéza H2: Předpokládám, že alespoň 90 % žáků neschvalují záškoláctví. Platnost hypotézy H2 byla vyvrácena. Z odpovědí žáků vyplývá, že z celkového počtu 150 žáků proti záškoláctví je 90 respondentů (tj. 60 %). Tato hypotéza se opírala o předpoklad, že jsou žáci na středních odborných učilištích uvědomělí k určitým normám, které se musí dodržovat a nebudou záškoláctví schvalovat. Ačkoliv záškoláctví neschvalují, sami se tohoto názoru nedrží a za školu chodí. Hypotéza H3: Domnívám se, že alespoň 25 % studentů chodí za školu, protože je škola nebaví. Platnost hypotézy H3 byla potvrzena. Žáci si střední školu vybírají již sami podle svého budoucího zaměření. Proto je možné předpokládat, že si zvolí obor, který je bude bavit, a nebudou mít potřebu chodit za školu. Tento předpoklad byl v rámci dotazníkového šetření potvrzen. Jako příčinu svého záškoláctví – nuda ve škole, uvedlo pouhých 27 žáků (tj. 26,23 %). Zajímavé ale 53
je, že ve škole se občas nudí 83 žáků (tj. 55,34 %). Tato hodnota představuje více než polovinu dotazovaných respondentů. Po následném dotazování bylo zjištěno, že se žáci nudí u některých teoretických předmětů a naopak je více baví praktická část. Hypotéza H4: Domnívám se, že alespoň 25 % studentů chodí za školu, protože se chtějí držet party. Platnost hypotézy H4 byla potvrzena. Z pohledu sociologie chce každý jedinec někam patřit, mít své místo ve skupině svých vrstevníků a přátel. Toto místo si musí velice namáhavě vybudovat. Často se setkáváme s případy, kdy dítě chce patřit do určité party, poněvadž tím získá určitou prestiž. Ovšem, aby se mohl stát členem tohoto uskupení, musí projít různými zkouškami. Mezi těmito zkouškami, které dokazují jakousi odvahu jedince, patří i záškoláctví, v rámci které jsou často páchány i trestné činy. Prostřednictvím výzkumu bylo prokázáno, že 27,18 % žáků chodí za školu, aby mohlo trávit více volného času se svými přáteli, popřípadě s partou. V rámci šetření se vyjádřili k žákům i někteří učitelé. Jejich vyprávění budilo dojem, že jsou žáci z jejich strany podceňováni a většina z nich, je považuje za ne příliš inteligentní. Již z tohoto přístupu lze usoudit, že není vztah učitele a žáka v pořádku. Pokud má pedagog přístup, že jej hodina s žáky zatěžuje, jistě i žáci začnou mít podobný pocit. Proto by se nemělo v rámci prevence zaměřovat pouze na žáky, ale také na učitele, zda jsou dostatečně motivování na práci s těmito žáky nebo neprocházejí syndromem vyhoření. Po možnosti konzultace s učiteli ze zmíněných škol bylo nabyto dojmu, že je tato škola vhodná pro pohodlné a ne příliš schopné děti. Každý učitel je rád, když s ním komunikuje alespoň jeden žák ve třídě a nemusí s nikým řešit žádný přestupek. Všichni učitelé se nezávisle na sobě shodli, že za léta své praxe museli velice snížit ze svých nároků, poněvadž jinak by nikdo ze žáků neprospěl. Otázkou zůstává, zda toto není chyba pouze žáků, ale jestli by se neměli zamyslet i učitelé. Proč tedy snížili nároky a nesnažili se děti dostatečně motivovat k většímu výkonu? Byla někdy u daného učitele snaha sestavit vyučovací hodinu tak, aby byla zajímavá a žáky nadchla? Pokud již na začátku
54
nad žáky učitel zlomil hůl, pak oni sami jistě nebudou chtít vědět víc, než se od nich očekává. Na druhou stranu po diskuzích s žáky ve třídě bylo znát, koho daná škola baví, kdo je inteligenčně na vyšší úrovni a kdo chodí do školy, protože musí. Žáci nadšení ke studiu sami navrhovali změny, které by se jim na škole líbily, také označovali učitele, kteří podávají látku nudně a naopak. Dokonce někteří z nich uznali, že asi nejsou moc chytří, a ačkoliv nemají dobré známky, jsou odhodlaní školu dodělat nebo pokračovat dál v nástavbě či si rozšířit znalosti o další obor. Na druhou stranu se ozvali i žáci, kteří jsou líní a sami se přiznali, že raději přijdou do školy a vydělají si nějaké peníze na brigádě, než aby měli povinnost chodit do práce každý den. Takto si totiž mohou dělat, co chtějí a nikdo je nijak vážně netrestá. Přínosem této bakalářské práce bylo uvědomění si, že všichni žáci nejsou dostatečně finančně zajištění (alespoň podle jejich přestav), a proto raději než aby chodili pravidelně do školy, občas pracují. Skoro v každé třídě se našlo několik žáků, kteří mají již trvalé zaměstnání nebo chodí pravidelně na brigády. Druhým zajímavým zjištěním byl věk respondentů, protože ten se pohyboval až do věku 25 let. Tito žáci se necítili mezi mladšími spolužáky nijak výjimečně ani nebyli odstrkovaní, naopak spíše k nim bylo vzhlíženo. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většině žáků (45 tj. 43,69 %), kteří chodí za školu je lhostejné, že porušují určitá pravidla a naopak svého činu lituje 29 žáků (tj. 28,16 %). Neměl by žáky, kterým je jejich chování lhostejné, někdo upozornit, jaké toto počínání pro ně může mít následky? Není tím pouze myšleno, že nezískají potřebné vzdělání, ale ztratí možnost zvyknout si na jistá pravidla a mít určité povinnosti. Nesmí se opomenout také užívání návykových látek, popřípadě spáchání trestného činu. S touto lhostejností je také spojen počet neomluvených hodin, který se pohyboval v rozmezí 1 – 61 hodin. Z výzkumu dále vyplývá, že se jedná o velice závažný problém, který musí být řešen. Je potřeba se na problém zaměřit z dlouhodobého hlediska a pravidelně sledovat jeho vývoj. Dotazníkové šetření zachytí pouhý zlomek z celkového problému a ještě nemusí být zcela pravdivé, jak by tomu bylo například u dlouhodobého pozorování. Nevýhodou ovšem je, že školy se nechtějí na výzkumu podílet, poněvadž jak samy tvrdí, mělo by takové šetření negativní dopad na jejich prestiž. 55
3.4 Návrhy na opatření ke snížení výskytu záškoláctví
Ve školním řádu mít přesně a jasně vymezena kritéria k udělení výchovných opatření za neomluvené hodiny a pravidelné záškoláctví. Je potřeba, aby ve školním řádu byl vymezen počet neomluvených hodin a k nim odpovídající postih. Jako příklad lze uvést školní řád OU Příbram.
Tab. 8: Druh kázeňského postihu na OU Příbram Druh kázeňského postihu
Přestupek
Napomenutí třídního učitele
drobné přestupky neslučující se se Školním řádem
Důtka třídního učitele
3 – 7 neomluvených hodin absence
Důtka ředitele školy
až 30 neomluvených hodin absence
Podmínečné vyloučení
30 – 35 neomluvených hodin absence
Vyloučení žáka ze školy
další přestupky neslučující se se Školním řádem
Zdroj: Vlastní zpracování podle Školního řádu OU Příbram
Cíleně se zaměřit na žáky ročníků, kde dochází nejčastěji k záškoláctví a kde je největší podíl zameškaných a neomluvených hodin.
Včasně a pravidelně evidovat počet zameškaných a neomluvených hodin žáka, jak v osobní dokumentaci žáka, tak ve třídní knize a ve výročních zprávách školy.
Včas informovat rodiče o počtu neomluvených hodin žáka. Nejlépe oslovit rodiče již při prvních náznacích záškoláctví.
Navázat spolupráci s rodiči a dostatečně je informovat o možnostech problémů, které by mohl žák v budoucnu mít.
Apelovat důrazně na rodiče, kteří své dítě záměrně neposílají do školy.
V rámci pedagogických porad kontrolovat a informovat ostatní učitele o počtu neomluvených hodin u jedinců.
V rámci školy neprovádět pouhé monitorování záškoláctví, ale aktivně mu předcházet a zamezovat. Např. pravidelně vyhodnocovat počty zameškaných a neomluvených hodin, porovnávat stav se stavem za uplynulé období, vysvětlit žákům, jaké následky pro ně toto jednání může mít do budoucna.
Motivovat žáky k pravidelné docházce např. prostřednictvím stipendií. 56
4 Závěr Téma bakalářské práce – Problematika školní docházky na středních odborných učilištích, bylo vybráno, poněvadž se jedná o otázku, která je velice aktuální a většina škol se s ní již někdy setkala. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjišťován názor žáků středních odborných učilišť na problematiku záškoláctví. Dotazník byl rozdán žákům na dvou středních odborných učilištích a jednom odborném učilišti ze Středočeského kraje. V rámci šetření bylo zjištěno, že žáci, kteří pocházejí z úplných rodin, mají stejný, často dokonce i větší sklon k tomu chodit za školu, než žáci žijící např. pouze s matkou nebo s otcem. Ačkoliv si žáci se svými rodiči většinou rozumějí a tráví spolu volný čas, pouze necelá polovina rodičů kontroluje svému dítěti pravidelnost školní docházky. Výzkumem bylo dále prokázáno, že 60 % žáků neschvaluje záškoláctví, ačkoliv již několik z nich za školou bylo. Jak ukazuje průzkum, za školou ze 150 respondentů bylo 103 (tj. 68,67 %). Toto číslo je alarmující, poněvadž je patrné, že za školou byl každý druhý žák. Dále bylo zjištěno, že poměrná část žáků se ve škole nudí, ačkoliv měli možnost si střední školu a učební obor vybrat dobrovolně. Žáci upřednostňují spíše praktickou část výuky oproti teoretické, poněvadž v té nevidí žádný přínos pro svoji budoucnost. Věk dotazovaných se pohyboval v rozmezí 15 – 25 let. U těchto mladých lidí je předpoklad, že budou mít potřebu někam patřit a budou vyhledávat přízeň svých vrstevníků. V rámci dotazníkového šetření bylo prokázáno, že 28,15 % žáků se rozhoduje, zda půjde do školy podle svých přátel, s nimiž následně tráví i svůj volný čas. Další informace, které byly dotazníkovým šetřením zjištěny, je zkušenost žáků s návykovými látkami. Z odpovědí vychází, že 15,53 % žáků se již setkalo s ilegálními drogami – pervitin nebo marihuana. 27,18 % respondentů má zkušenosti s alkoholem a také s cigaretami. Nikdo se ovšem nepřiznal, zda byl vyslýchán policií pro svůj vlastní trestní čin. 37,86 % respondentů uvedlo, že je policie vyslýchala pouze jako svědky. Údaje z dotazníku potvrzují, že problém záškoláctví by neměl být podceňován, poněvadž skoro každý druhý oslovený žák již byl za školou a 11,33 % z nich považuje 57
toto chování za běžné. Nejvýše 25 % respondentů si uvědomuje, jaký dopad může mít záškoláctví na jejich budoucí život a uplatnění v něm. Přínos výsledků této práce je spatřován v možnostech uplatnění v rámci preventivních programů ze strany středních odborných učilišť. Učitelé těchto škol v práci mohou najít názory žáků na školní docházku popřípadě o možnosti, jak žáky namotivovat, aby si plnili docházku pravidelně. Je zde také rozpracována možnost, jak mají učitelé správně jednat s rodiči, jejichž dítě je záškolák. Práce je přínosná v tom, že přináší pohledy jednotlivých žáků na problematiku záškoláctví. Příliš se nezabývá názory učitelů, ale snaží se pochopit žáky, kteří se rozhodnou, že za školu půjdou. Dále se také zaměřuje na důvody, které vedou mladistvé k tomuto porušování norem. Na tuto práci by bylo vhodné navázat osobními rozhovory s jednotlivými žáky, poněvadž v dotazníkovém šetření nemuseli odpovídat přesně podle pravdy, také následná diskuze mohla být zkreslená. Osobním rozhovorem by bylo možné získat adekvátnější odpovědi, se kterými by bylo možné dále pracovat. Problematiku záškoláctví je potřeba sledovat dlouhodobě a proto by se další výzkumy měly zaměřovat na pozorování většího počtu respondentů z různých typů škol.
58
Seznam použitých zdrojů BARTL, P., 2008, Školní řád – Odborné učiliště a Praktická škola Příbram. BENDL, S., 2011. Školní kázeň v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Triton, ISBN 978-80-7387-432-2. BENDL, S., 2001. Školní kázeň, metody a strategie. 1. vyd. Praha: ISV, ISBN 80-85866-80-3. BLAŽKOVÁ, B., 2011. Vybrané formy rizikového chování. 1. vyd. Praha. Raabe, ISBN 978-80-87553-25-1. KYRIACOU, CH., 2005. Řešení výchovných problémů ve škole. 1. vyd. Praha. Portál, ISBN 80-7178-945-3. MARTÍNEK, Z., 2009. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-2310-5. MŠMT, 2002, Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, čj.: 10 194/2002-14. MŠMT, 2012, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v České republice za rok 2011. Praha, ISBN 978-80-87601-14-3. MŠMT, 2013, Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013 – 2018. Praha. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/28077. PELIKÁN,
J.,
2011,
Základy
empirického
výzkumu
pedagogických
jevů.
2. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246.1916-3. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2013. Pedagogický slovník. 7. aktul. a rozš. vyd. Praha: Portál, ISBN 978-80-262-0403-9. ÚLOVCOVÁ, H., Předčasné odchody mladých lidí ze středního vzdělávání: rozsah, problémy, příčiny, možnosti prevence. 1. vyd. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, ISBN 80-85118-99-8.
59
Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 190, s. 10262–10324. Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 161, s. 6317–6327. ISSN 1211-1244.
Interní zdroje: Odborné učiliště a Praktická škola Příbram. Dostupné z: http://www.ouu.pb.cz/ Střední odborné učiliště Dubno. Dostupné z: http://www.dubno.cz/ Střední odborné učiliště Hluboš. Dostupné z: http://www.souhlubos.cz/
60
Seznam příloh Příloha A – Doporučený vzor o pohovoru o neomluvené nepřítomnosti žáka ............... 62 Příloha B – Doporučený vzor zápisu z výchovné komise ............................................. 64 Příloha C – Doporučený vzor oznámení o zanedbání školní docházky ......................... 66 Příloha D – Dotazník ................................................................................................... 68 Příloha E – Doplňující otázky k dotazníku ................................................................... 73 Příloha F – Hodnoty výsledků ..................................................................................... 74
61
Příloha A – Doporučený vzor o pohovoru o neomluvené nepřítomnosti žáka Záznam o pohovoru o neomluvené nepřítomnosti žáka
Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník:
Zákonní zástupci žáka navštívili školu:
- na vyzvání
Účastníci pohovoru (jméno a prac. zařazení):
Stanovisko výchovného poradce:
Zápis z pohovoru:
Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:
- z vlastního zájmu
S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.
Datum:
Podpis zákonných zástupců:
Razítko školy:
Podpis třídního učitele / učitelky:
Příloha B – Doporučený vzor zápisu z výchovné komise Zápis z výchovné komise k řešení neomluvené nepřítomnosti žáka Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída - ročník:
Účastníci jednání: zákonní zástupci žáka třídní učitel výchovný poradce vedení školy kurátor sociálně-právní ochrany dětí školní metodik protidrogové prevence zástupce rady školy ostatní
Předmět jednání:
Výchovná opatření:
Zapsal/a/:
S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry tohoto jednání. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.
Datum:
Podpis zákonných zástupců:
Razítko školy:
Podpis ředitele / ředitelky školy:
Příloha C – Doporučený vzor oznámení o zanedbání školní docházky Přestupková komise obce či městské části v.........………………
OZNÁMENÍ O ZANEDBÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
Žák/žákyně:
Bydliště:
R.Č.:
Ročník:
Rok školní docházky: Počet zameškaných hodin celkem:
Dítě je ve výchově:
Z toho neomluveno:
1) zákon. zástupců: a)obou rodičů b) pouze otce
Jedná se o záškoláctví: a)jednorázové b)opakované Zákonný zástupce:
c) pouze matky 2) ostatní: ………............................................
Bydliště/sídlo:
Zaměstnavatel: Zákonný zástupce:
Zaměstnavatel:
Bydliště/sídlo:
Opatření k řešení záškoláctví přijatá školou: 1/ Ve věci neomluvené absence byli dne.....................zákonní zástupci žáka písemně pozváni k návštěvě školy. 2/ Pohovor se zákonnými zástupci žáka se konal dne ………………….. 3/ Ve spolupráci třídního učitele s lékařem byla ověřena fakta ( věrohodnost omluvenky, porušování léčebného řádu apod.). 4/ Výchovným poradcem bylo zpracováno vyjádření k případu záškoláctví. 5/ Vzhledem k pokračujícímu záškoláctví žáka byli dne...........................zákonní zástupci písemně pozváni do školy na jednání výchovné komise. 6/ Jednání výchovné komise se konalo dne ……………… 7/ Záškoláctví přesáhlo (25)....... neomluvených hodin a pokračuje. Oznamuje se jako přestupek na Školskou přestupkovou komisi ................................................................................ . Poznámka: ……………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….
Datum
třídní učitel/učitelka
ředitel/ředitelka
razítko školy
Přílohy: podklady k jednání Školské přestupkové komise 1. Kopie písemného pozvání zákonných zástupců žáka k návštěvě školy 2. Kopie zápisu z pohovoru se zákonnými zástupci žáka 3. Písemné vyjádření výchovného poradce 4. Kopie písemného pozvání zákonných zástupců žáka na jednání výchovné komise 5. Kopie zápisu z jednání výchovné komise
Příloha D – Dotazník Milá studentko, milý studente, Tento dotazník je vytvořen proto, aby zjistil, jaké názory mají mladí lidé na záškoláctví. Dotazník je anonymní, proto se nikam nepodepisujte. Prosím vás o co největší upřímnost při jeho vyplňování, jelikož odpovědi budu zpracovávat pouze a nikdo jiný k nim nebude mít přístup, nemusíte mít obavy z jakéhokoliv postihu. Pohlaví: muž – žena Věk: Název školy: Studijní obor: Ročník:
první
druhý
třetí
čtvrtý
Dále se věnujte samotnému dotazníku. Postup při vyplňování dotazníku je jednoduchý. V dotazníku se vyskytují otázky, kde byste měli zaškrtnout pouze jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. U odpovědí, kde místo na vypsání vymezeno není, to prosím nedělejte. Děkuji za vyplnění Bc. Ladislava Hešnaurová (3. ročník Pedagogické fakulty)
1. V jakém rodinném prostředí jste vyrůstal(a)? s matkou s otcem s matkou i otcem u prarodičů dětský domov jiné (uveďte) ……………………………………………………………… 2. Jaké máte vztahy v rodině? (možnost zaškrtnout více odpovědí) pomáháme si každý si žije podle svého komunikujeme spolu nekomunikujeme spolu doma mě to nebaví trávíme spolu volný čas 3. Jaký je Váš vzájemný vztah s rodiči? rozumíme si spíše si rozumíme spíše si nerozumíme vůbec si nerozumíme
4. Jaké je dosažené vzdělání Vašich rodičů (rodiče)? matka základní škola střední odborné učiliště střední škola vyšší odborná škola vysoká škola jiné (uveďte) …………………………………………………………….. otec základní škola střední odborné učiliště střední škola vyšší odborná škola vysoká škola jiné (uveďte) …………………………………………………………….. 5. Kontrolují rodiče Vaší školní docházku? ano občas ne 6. Kdo Vám píše omluvenky? sám rodiče kamarád lékař jiné (uveďte) ……………………………………………………………….. 7. Opakoval jste někdy nějaký ročník na Vaší škole? ano ne 8. Schvalujete záškoláctví? ano ne 9. Jaký je Váš názor na záškoláctví? jedná se o běžnou věc, kterou dělá každý občas to nevadí nemělo by se chodit za školu jiné (uveďte)………………………......... 10. Kdo podle Vašeho názoru chodí spíše za školu? chlapci dívky 11. Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, komu o tom řeknete? nikomu třídnímu učiteli rodičům kamarádovi
12. Považujete záškoláctví za správné řešení problémů? ano ne 13. Studujete obor, který jste chtěl(a)? ano ne 14. Proč jste si vybral(a) ke studiu právě tuto školu? (možnost zaškrtnout více odpovědí) chtěli to rodiče chtěl jsem sám chtěl jsem studovat se svým kamarádem neměl jsem na výběr (uveďte proč?) …………………………………………………… jiné (uveďte) …………………………………………………………………………….. 15. Proč chodíte do školy? (možnost zaškrtnout více odpovědí) je to moje povinnost chci se dobře uplatnit v životě vzdělání je pro mě důležité chtějí to rodiče nevím jiné (uveďte) ………………………………………………………………….. 16. Chápete a rozumíte probírané látce? rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 17. Jaký je Váš vztah ke škole? baví mě nenudím se někdy se nudím často se nudím stále se nudím 18. Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, co uděláte? (možnost zaškrtnout více odpovědí) až ho uvidím, vynadám mu, že se to nedělá až ho uvidím, vynadám mu, že mě nevzal sebou budu dělat, že o ničem nevím domluvím se s ním, aby mě vzal příště sebou půjdu o tom říct třídnímu učiteli budu chtít, aby mi vyprávěl, co dělal 19. Vyberte důvod, proč chybíte ve škole: (možnost zaškrtnout více odpovědí) jsem nemocný musím pomáhat rodičům z rodinných důvodů (uveďte z jakých?) …………… ve škole se nudím nechce se mi jít do školy jiné (uveďte) ……………………..
20. Máte nějaké neomluvené hodiny? Kolik? …………………………………………………………………………………. 21. Byl(a) jste někdy za školou při studiu stávající školy? ano ne 22. Pokud jste byl(a) za školou, jednalo se o (možnost zaškrtnout více odpovědí): vlastní předem nepromyšlené rozhodnutí vlastní předem promyšlené rozhodnutí rozhodnutí podle přátel (party) rozhodnutí rodičů jiné (uveďte) …………………………………………………………………. 23. Jaké jsou příčiny Vašeho záškoláctví? (možnost zaškrtnout více odpovědí) nechám se snadno přemluvit, aby do školy nešel rodinné problémy strach z učitele škola je zbytečná nuda ve škole parta a kamarádi strach z šikany strach z předmětu jiné (uveďte) ……………………………………………………………………. 24. Jak se cítíte, když jste za školou? je mi to jedno lituji toho pyšně nic špatného nedělám 25. Jak přesně trávíte svůj čas za školou? doma u lékaře pohybuji se po ulicích města v restauraci v herně s přáteli s partou jiné (uveďte) …………………………………………………………………… 26. Když jste byl(a) za školou užíval(a) jste nějaké návykové látky? Popřípadě jaké? ano ne Jaké? ……………………………………………………………………………. 27. Jaké výchovné opatření Vám bylo na odborném učilišti za záškoláctví uděleno? (možnost více odpovědí) napomenutí třídního učitele důtka třídního učitele důtka ředitele školy druhý stupeň z chování
třetí stupeň z chování podmíněné vyloučení nebylo mi žádné uděleno 28. Byl(a) jste někdy vyslýchán(a) policií za spáchání přestupku nebo trestného činu? ano ne 29. Pokud jste byl(a) vyslýchána(a) policií, byl(a) jste nějak potrestán(a)? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 30. V čem si myslíte, že Vám může záškoláctví v budoucnosti uškodit? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………
Děkuji vám za trpělivost při vyplnění dotazníku!!!!
Příloha E – Doplňující otázky k dotazníku
Pokud jste nebo až budete plnoletí, umožníte rodičům sledovat Vaši školní docházku?
Až budete plnoletí, dáte svým rodičům přístupová hesla k Vašim známkám?
Baví Vás více praktická nebo teoretická část školy?
Proč musíte absolvovat teoretickou část výuky?
Proč si myslíte, že žák, který ráno vstane a dojede autobusem před vrata školy, se náhle otočí a do budovy školy ten den již nevkročí?
Má škola nebo učitel nějaké hybné páky, aby Vás motivoval k pravidelné docházce do školy?
Řeknete někomu o záškoláctví Vašeho kamaráda? Proč ne?
Donutil by Vás třídní nebo jiný učitel pod výhružkou testů nebo zkoušení, abyste řekli, zda je Váš kamarád za školou?
Příloha F – Hodnoty výsledků Věk oslovených respondentů
∑
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
7
30
44
29
24
8
6
0
1
0
1
V jakém rodinném prostředí jste vyrůstali? s matkou
s otcem
s matkou a otcem
u prarodičů
dětský domov
jiné
34
4
104
1
1
6
∑
Jaké máte vztahy v rodině?
∑
Pomáháme si
Každý si žije podle svého
Komunikujeme spolu
Nekomunikujeme spolu
Doma mě to nebaví
Trávíme spolu volný čas
107
28
92
6
15
28
Vzdělání otce ZŠ
SOU
SŠ
VOŠ
VŠ
neví
8
85
36
6
8
7
ZŠ
SOU
SŠ
VOŠ
VŠ
neví
11
56
64
7
10
2
∑
Vzdělání matky
∑
Kontrolují rodiče Vaší školní docházku?
∑
ano
občas
ne
67
56
27
Kdo Vám píše omluvenky?
∑
sám
rodiče
kamarád
lékař
jiné
66
99
2
22
0
Jaký je Váš názor na záškoláctví? běžná věc
občas to nevadí
nemělo by se to
jiné
17
67
60
6
∑
Pokud zjistíte, že je Váš kamarád za školou, co uděláte?
∑
nedělá se to
měl mě vzít sebou
o ničem nevím
vezmi mě sebou
informovat třídního učitele
vyprávět, co dělal
9
23
88
20
9
46
povinnost
uplatnění v životě
důležitost vzdělání
rodiče
nevím
jiné
54
94
71
30
4
4
Proč chodíte do školy?
∑
Chápete a rozumíte probírané látce? rozhodně ano
spíše ano
nevím
spíše ne
20
107
11
12
∑
Jaký je Váš vztah ke škole? baví mě
nenudím se
někdy se nudím
často se nudím
stále se nudím
28
21
83
16
2
∑
Vyberte důvod, proč chybíte ve škole
∑
jsem nemocný
pomoc rodičům
rodinné důvody
ve škole se nudím
nechce se mi jít do školy
jiné
123
33
47
18
30
24
Pokud jste byl(a) za školou, jednalo se o:
∑
vlastní nepromyšlené rozhodnutí
vlastní promyšlené rozhodnutí
rozhodnutí přátel
rozhodnutí rodičů
jiné
54
54
28
13
2
Jaké jsou příčiny Vašeho záškoláctví?
∑
nechám se přemluvit
rodinné problémy
učitel
škola je zbytečná
nuda ve škole
33
20
4
5
26
parta a šikana předmět kamarádi
29
3
18
jiné
26
Jak se cítíte, když jste za školou? Je mi to jedno
Lituji toho
Pyšně
Nic špatného nedělám
45
29
1
28
∑
Jak přesně trávíte svůj čas za školou?
∑
doma
u lékaře
ulice města
v restauraci
v herně
s přáteli
s partou
jiné
56
19
21
14
4
30
22
17
Užívané návykové látky
∑
cigarety
alkohol
marihuana
pervitin
kokain
lysohlávky
19
9
3
1
1
1