No title

http://www.strukturalni-fondy.cz/iop

Zpracování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Aš Textová část

verze 1.0

říjen 2008

Městský úřad Aš

Zpracování ÚAP pro ORP Aš Průzkumy a rozbory

BERIT, a.s.

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................... 3 2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 4 2.1. Základní údaje .................................................................................................. 4 2.1.1. Zkratky a pojmy ........................................................................................ 4 2.1.2. Přehled sledovaných jevů............................................................................ 4 2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů ................................................................. 19 2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území ................................................. 19 2.2.1. Vymezení řešeného území......................................................................... 19 2.2.2. Urbanistická struktura a architektura .......................................................... 22 2.2.3. Obyvatelstvo ........................................................................................... 28 2.2.4. Bydlení ................................................................................................... 33 2.2.5. Hospodářské prostředí .............................................................................. 35 2.2.6. Občanské vybavení a služby ...................................................................... 39 2.2.7. Rekreace a cestovní ruch .......................................................................... 45 2.2.8. Doprava a dopravní zařízení ...................................................................... 46 2.2.9. Technická infrastruktura ........................................................................... 53 2.2.10. Životní prostředí ...................................................................................... 66 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 92 3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza....................... 92 3.1.1. Horninové prostředí a geologie .................................................................. 92 3.1.2. Vodní režim............................................................................................. 92 3.1.3. Hygiena životního prostředí ....................................................................... 92 3.1.4. Ochrana přírody a krajiny.......................................................................... 93 3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................... 94 3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ................................................ 94 3.1.7. Sociodemografické podmínky .................................................................... 95 3.1.8. Bydlení ................................................................................................... 95 3.1.9. Rekreace................................................................................................. 95 3.1.10. Hospodářské podmínky............................................................................. 96 3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel ........................................ 96 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí ........................................... 96 3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj................................................... 98 3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel................................ 99 3.3. Záměry obcí...................................................................................................100 3.3.1. Aš .........................................................................................................100 3.3.2. Podhradí ................................................................................................100 3.3.3. Krásná...................................................................................................101 3.3.4. Hranice ..................................................................................................101 3.3.5. Hazlov ...................................................................................................101 3.3.6. Ostatní záměry – nadřazené územně plánovací dokumentace .......................101 3.4. Určení problémů k řešení v územním plánu ........................................................103 4. ZÁVĚR ............................................................................................................... 105

VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

2/105


1.


BERIT, a.s.

Úvod

Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1.1.2007, kdy vstoupil v platnost nový stavební zákon – zákon č. 183/2006 Sb., novým nástrojem územního plánování. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to v dvojí podrobnosti: obce s rozšířenou působností a kraje. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán, mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Zásady územního rozvoje obsahují koncepci rozvoje území, určují základní požadavky na jeho účelné a hospodárné využití.


verze 1.0

3/105


2.


BERIT, a.s.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

2.1. Základní údaje 2.1.1. Zkratky a pojmy Tabulka č. 1: Zkratky a pojmy použité v dokumentu Zkratka Význam ÚAP územně analytické podklady ÚPD územně plánovací dokumentace ORP obec s rozšířenou působností SO ORP správní obvod obce rozšířenou působností EA Ekonomicky aktivní (obyvatelstvo) SLDB Sčítání lidu, domů a bytů PÚR CR politika územního rozvoje České republiky VÚC velký územní celek MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území PP přírodní památka PR přírodní rezervace NPP národní přírodní památka EVL evropsky významná lokalita PPK přírodní park PS památný strom PCHP přechodně chráněná plocha VKP významný krajinný prvek RVKP registrovaný významný krajinný prvek ÚSES územní systém ekologické stability LÚSES lokální ÚSES RÚSES regionální ÚSES NRÚSES nadregionální ÚSES BC biocentrum BK biokoridor KES koeficient ekologické stability CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod OP ochranné pásmo PHO pásmo hygienické ochrany BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka HPJ hlavní půdní jednotka LVS lesní vegetační stupeň PLO přírodní lesní oblast č.h.p. číslo hydrologického pořadí

2.1.2. Přehled sledovaných jevů Tabulka č. 2: Přehled jevů sledovaných v ORP Aš Číslo jevu A_001

Popis vrstvy zastavěné území


Za jev zodpovídá

verze 1.0

4/105


Číslo jevu

A_002 A_003 A_004

A_005

A_006

A_007 A_008

A_009

A_010

A_011

A_012

BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

hranice zastavěné území obce

U

nezastavitelné pozemky plochy výroby

U

plochy výroby a skladování plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území devastovaná území (brownfields)

U-P U-P

nestabilně využívané území nevhodně využité území

P P

plocha pro výstavbu ověřovaná v ÚPD, ÚPP, US urbanisticky problémové území

U P

památková rezervace včetně ochranného pásma archeologická památková rezervace

K

městská památková rezervace OP archeologické památkové rezervace

K K

OP památkové rezervace vesnická památková rezervace

K K

památková zóna včetně ochranného pásma archeologická památková zóna

K

městská památková zóna OP archeologické památkové zóny

K K

OP památkové zóny vesnická památková zóna

K K

krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá kulturní památka OP nemovité kulturní památky nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka

K

OP nemovité kulturní památky památka UNESCO včetně ochranného pásma

K

památka UNESCO OP památka UNESCO

K K

urbanistické hodnoty historické jádro

P-U

hlavní osa průhledu krajinářsky kompoziční prvek

P-U P-U

linie horizontu přírodní dominanta

P-U P-U

urbanisticky hodnotné území urbanisticky významný kompoziční prvek

U-P P-U

územní bariéra významná kompoziční osa – doplňková

P-U P-U

významná kompoziční osa – hlavní významný veřejný prostor

P-U P-U

region lidové architektury

U-P



verze 1.0

U-P

K K

K

5/105


Číslo jevu A_013 A_014


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

historicky významná stavba, soubor

U-P

architektonicky cenná stavba, soubor architektonicky významný objekt, soubor

U-P

stavba typická pro místní ráz významná stavební dominanta

U-P

dominanta kulturně-historická dominanta negativní

U-P U-P

dominanta technická území s archeologickými nálezy

U-P

A_016

K

A_017

archeologická naleziště oblast krajinného rázu a její charakteristika

K-U

A_018

oblast krajinného rázu místo krajinného rázu a jeho charakteristika

K-U

A_019

místo krajinného rázu místo významné události místo významné události významný vyhlídkový bod

U

A_020

U-P

A_021

místo vyhlídky územní systém ekologické stability interakční prvek - liniový interakční prvek - plošný

U U

místní (lokální) biocentrum místní (lokální) biokoridor

U U

nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor – osová část

K K

ochranná zóna nadregionální biokoridoru regionální biocentrum

K K K

A_024

regionální biokoridor významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek registrovaný významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona přechodně chráněná plocha

K-U

A_025

přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma I. zóna národního parku II. zóna národního parku

K K

III. zóna národního parku národní park

K K

OP národního parku chráněná krajinná oblast včetně zón

K

chráněná krajinná oblast I. zóna CHKO

K K

II. zóna CHKO III. zóna CHKO

K K

IV. zóna CHKO

K

A_015

A_022

A_023

A_026


verze 1.0

U

U

6/105


Číslo jevu A_027

A_O28

A_029


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

OP chráněné krajinné oblasti (CHKO)

K

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní rezervace (NPR)

K

OP národní přírodní rezervace přírodní rezervace včetně ochranného pásma

K

OP přírodní rezervace Přírodní rezervace (PR)

K K

národní přírodní památka včetně ochranného pásma národní přírodní památka (NPP)

K K

A_030

OP národní přírodní památky přírodní park

K

A_031

přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma OP přírodní památky přírodní památka (PP)

K K

památný strom včetně ochranného pásma OP památného stromu, skupiny stromů, stromořadí

K

A_032

A_033

A_034 A_035

A_036

A_037

památný strom, skupina stromů, stromořadí biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

K

geopark UNESCO MAB – biosférická rezervace UNESCO

K K

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

K

NATURA 2000 - ptačí oblast NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národ. významem lesy ochranné plochy lesů ochranných

K

K

K

les zvláštního určení plochy lesů zvláštního určení

K

A_039

lesy hospodářské plochy lesů hospodářských

K

A_040

vzdálenost 50 m od okraje lesa vzdálenost 50 m od okraje lesa s podmíněným využíváním

K-U

bonitovaná půdně ekologická jednotka BPEJ

K

hranice biochor hranice biochor

K

A_038

A_041 A_042

A_043

hranice bioregionů investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

K

Jiný účel opatření proti větrné erozi

K-U U

opatření proti vodní erozi plochy odvodněné

U U

plochy pod závlahou

U


verze 1.0

7/105


Číslo jevu


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem monitorovací vrt OP vodního zdroje I. stupně

K K

OP vodního zdroje II. stupně OP vodního zdroje III. stupně

K K

OP vodního zdroje stupně II. a - vnitřní OP vodního zdroje stupně II. b - vnější

K K

zdroj podzemní vody zdroj povrchové vody

K-U K-U

chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod

K

A_046

zranitelná oblast vodohospodářsky zranitelná oblast

K

A_047

vodní útvar povrchových, podzemních vod oprávněný prostor pro správu vodního toku

K-U

revitalizace vodního toku třída čistoty vodního toku

K-U K-U

vodní útvar podzemních vod vodní útvar povrchových vod stojatých

K-U K-U

vodní útvar povrchových vod tekoucích zdroj znečištění vod

K-U K-U

A_048

vodní nádrž vodní nádrž

U

A_049

povodí vodního toku, rozvodnice povodí toků 1. řádu

K

povodí toků 2. řádu povodí toků 3. řádu

K K

povodí toků 4. řádu rozvodnice toků 1. řádu

K K

rozvodnice toků 2. řádu rozvodnice toků 3. řádu

K K

rozvodnice toků 4. řádu záplavové území

K

záplavové území stanovené Q100 záplavové území stanovené Q20

K-U K-U

záplavové území stanovené Q5 záplavové území zdokumentované povodně

K-U K-U

A_051

aktivní zóna záplavového území aktivní zóna záplavového území

K

A_052

území určené k rozlivům povodní území určené k rozlivům povodní

K

území zvláštní povodně pod vodním dílem území zvláštní povodně pod vodním dílem

K

A_044

A_045

A_050

A_053 A_054

A_055

objekt/zařízení protipovodňové ochrany objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem


verze 1.0

U-K

8/105


Číslo jevu


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

OP přírodních léčivých zdrojů I. stupně

K

OP přírodních léčivých zdrojů I. stupně „I.A“ OP přírodních léčivých zdrojů I. stupně „I.B“

K K

OP přírodních léčivých zdrojů I. stupně OP přírodních léčivých zdrojů I. stupně „II.A“

K K

OP přírodních léčivých zdrojů I. stupně „II.B“ přírodní léčivý zdroj

K K

zdroj přírodní minerální vody lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

K

lázeňské místo lázeňské místo – vnější lázeňské území

K K K

A_057

lázeňské místo – vnitřní lázeňské území dobývací prostor

K

A_058

DP- dobývací prostor chráněné ložiskové území CHLÚ - chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

K

A_059

K

A_060

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin nevýhradní ložiska nerostných surovin – evidovaná prognózní zdroje nerostných surovin

K K K

A_061

výhradní ložiska nerostných surovin - bilancovaná poddolované území poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik

K

A_062

oblast skalního řícení radiometricky anomální území

U K K-U

A_063

sesuvná území staré důlní dílo

K-U

A_064

staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

K-U

A_065

K K

A_066

zhoršená kvalita ovzduší s překročením imisního limitu (LV) zhoršená kvalita ovzduší s překročením imisního limitu a meze tolerance (LV + Mt) znečištění ovzduší dle správních obvodů stavebních úřadů odval, výsypka, odkaliště, halda

A_056

A_067

odkaliště odval a halda

K-U K-U

výsypka technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma automatická tlaková stanice čerpací stanice užitkové vody

K-U

čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu OP budoucího vodohospodářského díla

U K-U

OP technického objektu zásobování vodou

U


K

verze 1.0

U U

9/105


Číslo jevu

A_068

A_069

A_070

A_071

BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

ostatní zařízení k zásobování vodou

U

přerušovací komora redukční tlaková stanice

U U

technologické zařízení rozvodu minerální vody úpravna vody

U U-K

vodojem věžový vodojem zemní

U-K U-K

vodovodní síť včetně ochranného pásma dálkové závlahové potrubí

K-U

dálkový vodovodní řad pitné vody dálkový vodovodní řad užitkové vody

K-U K-U

hranice tlakových pásem oddělení tlakových pásem

U U

OP vodovodního řadu rozvod minerální vody

U-K U

sběrný vodovod vodních zdrojů vodovodní řad pitné vody

U U

vodovodní řad pitné vody skupinového vodovodu vodovodní řad pro vypouštění vody

K-U U

vodovodní řad užitkové vody závlahové potrubí technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma biologický rybník/dočišťovací nádrž

U U

ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV - čistírna odpadních vod skupinová

U U-K

dešťová retenční nádrž odlehčovací komora

U U

ochranné pásmo ČOV ostatní zařízení k odvádění a čištění odpadních vod

U-K U-K

PČS - přečerpávací stanice odpadních vod síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

U

hlavní stoka dešťové kanalizace hlavní stoka jednotné kanalizace

U U

hlavní stoka splaškové kanalizace hlavní stoka splaškové podtlakové (vakuové) kanalizace

U U

hlavní stoka splaškové tlakové kanalizace hranice povodí kanalizace

U U

OP kanalizační stoky potrubí průmyslové odpadní vody

U U

přiváděcí stoka splaškové kanalizace (nadmístního významu) sběrač důlních vod

U U

stoka dešťové kanalizace stoka jednotné kanalizace

U U

stoka podtlakové (vakuové) kanalizace stoka splaškové kanalizace

U U

stoka tlakové kanalizace výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

U



verze 1.0

U

10/105


Číslo jevu

A_072

A_073

A_074

A_075

BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

elektrárna jaderná

U-K

elektrárna tepelná elektrárna vodní

U-K U-K

jiná elektrárna malá farma větrných elektráren

U-K U-K

malá vodní elektrárna OP výrobny elektrické energie

U U-K

samostatná větrná elektrárna velká nebo střední farma větrných elektráren

U-K U-K

elektrická stanice včetně ochranného pásma měnírna

U-K

OP ploch a objektů na elektrické síti VN OP ploch a zařízení na elektrické ZVN a VVN

U K-U

ostatní zařízení na zpracování a distribuci el. energie rozvodna

U U-K

trafostanice transformovna nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV

U U-K

kabelové vedení elektrické sítě VVN 110 kV OP vedení elektrické sítě VN

U-K U

OP vedení elektrické sítě ZVN a VVN Vedení elektrické sítě veřejného osvětlení

K P

venkovní vedení elektrické sítě NN - kabelové venkovní vedení elektrické sítě NN - s neizolovanými vodiči

U U-P

venkovní vedení elektrické venkovní vedení elektrické vodiči venkovní vedení elektrické neizolovanými vodiči venkovní vedení elektrické

sítě NN - závěsný kabel sítě VN 1 - 35 kV - s izolovanými

U-P U-P

sítě VN 1 - 35 kV - s

U-P

sítě VVN 110 kV

K-U

U

venkovní vedení elektrické sítě VVN 220 kV venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 a více kV technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma kompresorová stanice na plynovodním vedení VVTL

K K

OP zařízení zásobování plynem ostatní zařízení na zpracování a distribuci plynu

U-K U

podzemní zásobník plynu regulační stanice plynu VTL/STL/NTL

U-K U

regulační stanice plynu VVTL/VTL stanice katodové ochrany

U-K U-K

výrobna plynu zařízení na STL plynovodu vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma anodové uzemnění plynovodů bezpečnostní pásmo plynovodu na síti VVTL a VTL

U-K U



verze 1.0

U-K

K-U K 11/105


Číslo jevu

A_076

A_077

A_078

A_079

A_080

A_081

A_082

BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

OP anodového uzemnění plynovodů

K-U

OP plynovodu STL a NTL OP plynovodu VVTL a VTL

U K

plynovod NTL plynovod STL

U U

plynovod VTL plynovod VVTL tranzitní

K K

plynovod VVTL vnitrostátní plynovodní přípojka technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma OP technologického objektu zásobování jinými produkty

K U

technologický objekt zásobování jinými produkty ropovod včetně ochranného pásma

U-K

anodové uzemnění ropovodu OP anodového uzemnění ropovodu

K K

OP ropovodu ropovod

K K

produktovod včetně ochranného pásma anodové uzemnění produktovodu

U-K

OP anodového uzemnění produktovodu OP produktovodu

U-K K-U

produktovod technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma kotelna OP technologického objektu na teplárenské síti

K-U

ostatní zařízení na zpracování a distribuci tepla předávací stanice tepla

U-K U

teplárna výtopna

U U

teplovod včetně ochranného pásma anodové uzemnění rozvodu tepla

U

dálkový napájecí rozvod tepla hranice oblastí vytápěných ze systému CZT

U-K U

místní rozvod tepla - primární OP anodového uzemnění rozvodu tepla

U U

OP rozvodu tepla elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

U

OP komunikačních zařízení OP televizního vysílače

U-K K-U

radiová stanice na radiovém směrovém spoji retranslační stanice – převaděč

K-U K-U

telefonní ústředna televizní vysílač (TV)

U-K K-U

základová stanice mobilní telefonie komunikační vedení včetně ochranného pásma

K-U

dálkový telekomunikační kabel

K-U



verze 1.0

U-K

U-P U

12/105


Číslo jevu

A_083

A_084

A_085

A_086

A_087

A_088

A_089

A_090

A_091

A_092

A_093

BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

místní telekomunikační kabel - primární

U-P

místní telekomunikační kabel - sekundární kabelové místní telekomunikační kabel –sekundární vzdušné

U-P P

OP radiového směrového spoje (RSS) OP telekomunikačního kabelu

K-U K-U

radiový směrový spoj jaderné zařízení

K-U

jaderný reaktor sklad jaderného odpadu

K K

úložiště jaderného odpadu zařízení pro výrobu, zpracování a ukládání jaderných materiálů

K k

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma

K-U

OP skládky skládka

U U-P

spalovna včetně ochranného pásma OP spalovny

U-K

spalovna zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma jiné zařízení k využívání, odstraňování sběru nebo výkupu odpadu OP zařízení na odstraňování odpadu

U-K

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu dálnice včetně ochranného pásma

U-K

dálnice OP dálnice

K K

rychlostní silnice včetně ochranného pásma OP rychlostní silnice

K

U-K U-K

rychlostní silnice silnice I. třídy včetně ochranného pásma

K

OP silnice I. třídy silnice I. třídy

K K

silnice II. třídy včetně ochranného pásma OP silnice II. třídy

K

silnice II. třídy silnice III. třídy včetně ochranného pásma

K

OP silnice III. třídy silnice III. třídy

K-U K-U

místní a účelové komunikace místní komunikace (bez rozlišení funkční skupiny)

U

místní komunikace funkční skupiny D místní komunikace funkční skupiny D 1

U-P U-P

místní komunikace funkční skupiny D 2 místní komunikace obslužné funkční skupiny C

U-P U



verze 1.0

13/105


Číslo jevu

A_094

A_095

A_096

A_097

A_098

A_099

A_100

A_101

A_102


Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

místní komunikace rychlostní funkční skupiny A

U

místní komunikace sběrné funkční skupiny B účelová komunikace

U U-P

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma OP železniční dráhy mezinárodní a celostátní

K

železniční trať celostátní železniční trať mezinárodní

K K

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma OP železniční dráhy regionální a místní

K

železniční trať místní železniční trať regionální

K K

železniční trať rychlostní koridor vysokorychlostní železniční trati

K

koridor vysokorychlostní železniční trati OP železniční a vysokorychlostní tratě

K K

železniční trať vysokých rychlostí (VRT) vlečka včetně ochranného pásma

K

OP vlečky železniční vlečky

U U

lanová dráha včetně ochranného pásma lanová dráha visutá

U

lyžařský vlek OP lanové dráhy

U U

pozemní lanová dráha zastávka lanové dráhy

U U-P

speciální dráha včetně ochranného pásma OP speciální železniční dráhy

U

specifické lokální dopravníky trať speciální železniční dráhy

U U

tramvajová dráha včetně ochranného pásma OP tramvajové dráhy

U-P

tramvajová trať zastávka tramvajové dráhy

U U-P

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma OP trolejbusové dráhy

U-P

trolejbusová trať zastávka trolejbusové dráhy

U U-P

letiště včetně ochranných pásem jiná plocha pro vzlety a přistání letiště neveřejné s vnitrostátním provozem- bez rozlišení druhu letiště neveřejné s vnitrostátním provozem – soukromé letiště neveřejné letiště neveřejné letiště neveřejné služby letiště neveřejné

VD_UAPAS_RURU.doc

K-U K K K K

s vnitrostátním provozem – sportovní s vnitrostátním provozem – vrtulníkové s vnitrostátním provozem – záchranné

K

s vnitrostátním provozem – zemědělské

K

letiště neveřejné s mezinárodním provozem

16.1.2009

BERIT, a.s.

verze 1.0

K 14/105


Číslo jevu


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

letiště neveřejné s vnitrostátním provozem

K

letiště vojenské OP letišť – hluková

K K

OP letišť – ornitologická OP letišť –ostatní

K K

OP letišť –pro vzdušná vedení VVN a VN OP letišť –proti klamavým světlům

K K

OP letišť – s výškovým omezením staveb OP letišť –se zákazem staveb

K K

osa vzletových a přistávacích koridorů letecká stavba včetně ochranných pásem

K

OP zařízení zajišťujícího letecký provoz zařízení zajišťující letecký provoz

K-U K-U

vodní cesta brod

U-P

plavební dráha přívoz

K-U U

vodní cesta ostatní, využitelná vodní cesta sledovaná - dopravně významná, využitelná

K-U K

vodní cesta sledovaná - dopravně významná, využívaná vodní cesta sledovaná - účelová, využitelná

K K

vodní cesta sledovaná - účelová, využívaná vodní cesty ostatní, využitelná

K K-U

vodní cesty ostatní, využívaná hraniční přechod

K-U

hraniční přechod na vodní cestě hraniční přechod na železnici

K K

hraniční přechodko pěší, cyklo a hipo provoz hraniční přechod silniční

K-U K

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích)

U

cyklo trasa hipostezka

U U-P

hipotrasa kombinovaná stezka (pěší, cyklo, hipo, běžky)

U-P U-P

most pro pěší, cyklisty apod. podchod (tunel) pro pěší, cyklisty apod.

U U

stezka pro pěší trasa pro běžky

U-P U-P

turistická trasa objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

U-P

objekt důležitý pro obranu státu OP území, plochy nebo zařízení důležitého pro obranu státu

K K

A_108

území nebo plocha důležitá pro obranu státu vojenský újezd

K K

A_109 A_110

vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany

K

evakuační místo

U

A_103

A_104

A_105

A_106

A_107


verze 1.0

15/105


Číslo jevu


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

improvizovaný úkryt CO

U

Sklad CO stálý úkryt CO

K-U K-U

objekt požární ochrany koncový prvek varování

K-U

sklad nebo zařízení ministerstva vnitra stanice hasičského záchranného sboru

K-U K-U

A_112 A_113

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria

K-U U

A_114

OP veřejných pohřebišť, hřbitovů a krematorií jiná ochranná pásma OP jiné OP výrobního zařízení

U-K U

PHO - pásmo hygienické ochrany ostatní veřejná infrastruktura

U

dopravní veřejná infrastruktura - zařízení jinde neuvedená kolektor neprůchozí

U-P U

kolektor průchozí malé plochy technické infrastruktury - zařízení jinde neuvedená vedení technické veřejné infrastruktury - zařízení jinde neuvedená veřejná infrastruktura - druh občanského vybavení (upřesňuje jev 1003) veřejné prostranství s převahou nezpevněné plochy (upřesňuje jev 1138) veřejné prostranství s převahou zpevněné plochy

U U-P

A_111

A_115

A_116

A_117

A_118

A_119 A_119* A_120 A_121

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

U-P U-P U-P K-U

Počet dokončených rodinných domů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha

U

plochy přestavby dle UP plochy zastavitelné dle UP

U U

plochy zastavitelné dle ZUR jiné záměry

K

významné oborové záměry dopravy významné oborové záměry energetiky a spojů

K-U K-U

významné oborové záměry vodního hospodářství významné záměry fyzických a právnických osob

K-U U

významné záměry kraje významné záměry obcí

K U

významné záměry ostatní další dostupné informace, např. pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území plochy a území ostatních složek integrovaného záchranného systému válečná pohřebiště a hroby mimo hřbitovy válečná pohřebiště a hroby

K-U

K-U

U-K

plochy rekultivací


U-P

verze 1.0

16/105


Číslo jevu A_122

A_123

A_124

A_125

A_126

A_127

A_128

A_129

BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

plochy rekultivací

U

stavební uzávěra územní opatření o stavební uzávěře dle územního plánu

U

územní opatření o stavební uzávěře vydané obcí pozorovací zařízení Českého hydrometeorologického ústavu

U

OP zařízení ČHMÚ pozorovací hluboké vrty ČHMÚ

K K

pozorovací mělké vrty ČHMÚ pozorovací prameny ČHMÚ

K K

rekreace plochy rekreace

U-P

rekreační krajinná oblast rekreační oblast

K-U K-U

rekreační vodní plochy, koupaliště středisko rekreace a cestovního ruchu

U-P K-U

Zájmové území střediska rekreace a cestovního ruchu využití nerostných surovin

K-U

hranice území dotčeného těžbou OP obce vzhledem k těžbě

U-K K

závazná linie těžby radonové riziko

K

radonový index geologického podloží tektonické linie z map radonového indexu

K K

silniční dopravní zařízení čerpací stanice PHM

U

dopravní závody přepravců hromadné a parkovací garáže

U U-P

mimoúrovňová křižovatka most, estakáda silniční dopravy

K-U U-K

nádraží veřejné autobusové dopravy obratiště

U P

odpočivka pro silniční dopravu parkoviště mimo prostor komunikace

K-U U-P

rozhledové pole křižovatky silniční výhybka

P P

skupinové garáže truck centra (vč. čerpací stanice PHM a vybavení)

U-P U-K

tunel silniční dopravy záchytné parkoviště P+R

U-K U

zastávka veřejné autobusové dopravy železniční dopravní zařízení

U-P

most, estakáda železniční dopravy nádraží železniční dopravy

U U-K

tunel železniční dopravy vozovna, depo

K-U U

železniční přejezd, mimoúrovňový železniční zastávka

U-K U

zařízení vodní dopravy



verze 1.0

17/105


Číslo jevu

A_130


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

akvadukt - most

U

plavební komora, vodní zdviž přístav

U-K U-K

přístaviště vyvaziště, kotviště

U U-P

zařízení kombinované dopravy terminál hromadné dopravy osob

U-K

terminál kombinované dopravy dostupnost hromadné dopravy osob

U-K

A_131

U-P

A_132

izochrona dostupnosti zastávek veřejné dopravy hygiena prostředí inverzní území izofona hluku z dopravy

K-U U

izofona hluku z výrobních a jiných prostorů stanovené hlukové pásmo

U U

území ekologických rizik území s velmi silnou nebo silnou zátěží emisemi

K-U K-U

zdroj hluku nebo vibrací zdroj znečištění ovzduší - střední

U-P U

zdroj znečištění ovzduší - velký zdroj znečištění REZZO 1 - 3

U U

dopravní závady bodová závada na pozemní komunikaci

U-P

A_133

liniová závada na pozemní komunikaci ohrožení půd

U-P

nejkvalitnější půdy – 1. Třída ochrany nejkvalitnější půdy – 2. Třída ochrany

K-U K-U

pásmo ohrožení lesa vlivem emisí A-D větrná eroze

K U-K

půdní eroze asanace

U-K

územní opatření o asanaci území dle územního plánu územní opatření o asanaci území vydané obcí

U U

hranice území hranice katastru

U

hranice kraje hranice obce

K U

hranice okresu hranice státu

K K

hranice území ve správě ORP hranice území ve správě stavebního úřadu

K K

hranice základní sídelní jednotky ZSJ plochy bydlení

U U-P

plochy zeleně plochy krajinné zeleně

U-P

A_139

plochy sídelní zeleně územní rozhodnutí

U-P U

A_140

plochy ostatní

A_134

A_135

A_136

A_137 A_138


verze 1.0

18/105


Číslo jevu

A_141


BERIT, a.s.

Popis vrstvy

Za jev zodpovídá

plochy specifické

U-K

plochy těžby nerostů seismická oblast

K-U K

2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů 2.1.3.1 -

Digitální data ZABAGED Mapy KN Digitální data z ÚP obcí Digitální data správců a poskytovatelů dat (CD - Telematika, a.s; Česká geologická služba GEOFOND; Český statistický úřad; ČEZ Distribuce a.s; ČEZ net a.s; Chevak Cheb a.s; Ministerstvo zdravotnictví; Ministerstvo životního prostředí; Městský úřad v Aši OŽP; Ředitelství silnic a dálnic ČR; RWE Transgas Net, s.r.o; Správa železniční dopravní cesty – ČD; Telefonica O2 Czech Republik, a.s; T-Mobile Czech Republic a.s; Vodafone Czech Republic a.s; Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy; Západočeská plynárenská a.s; Zemědělská a vodohospodářská správa)

2.1.3.2 -

-

Textové podklady

Územní plány obcí: Aš, Krásná, Hazlov, Podhradí, Hranice

2.1.3.3 -

Mapové podklady:

Ostatní podklady

Mapy KČT Průvodci po regionu ORP Aš Terénní šetření Muzeum v Aši MěÚ v Aši (Stavební úřad, ŽP, Doprava) Mapový server Karlovarského Kraje - Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Mapový server Ministerstva životního prostředí (geoportal.cenia.cz) Server mapy.cz Webové stránky Českého statistického úřadu Portál Regionálních Informačních Servisů Webové stránky jednotlivých obcí ORP Aš

2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území 2.2.1. Vymezení řešeného území Území správního obvodu Aš se nachází v nejzápadnější části České republiky Ašském výběžku. Ze tří stran sousedí se Spolkovou republikou Německo (spolkové země Bavorsko a Sasko). Na jihu sousedí s ORP Cheb. Správní obvod Aš je svojí rozlohou 143,75 km2 nejmenším správním obvodem Karlovarského kraje (zaujímá 4,4% z rozlohy kraje). Počtem obyvatel 17 739 (1.1.2008) je druhým nejmenším obvodem v kraji za Kraslicemi (5,7% obyvatelstva kraje). Území ORP Aš je také druhým (po ORP Sokolov) nejhustěji osídleným obvodem v kraji se 120 obyvateli na km2.


verze 1.0

19/105



BERIT, a.s.

Tabulka č. 3: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Karlovarského kraje za rok 2005 Kraj, správní obvod ORP

Rozloha v km2

Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

3 315 144 497 1 196 265 405 319 489

Počet obyvatel 304 17 51 88 14 24 29 79

274 268 158 453 141 686 330 238

Počet obyvatel sídla ORP 12 33 50 7 14 17 24

840 681 893 204 026 111 579

Hustota osídlení [ob/km2] 92 120 103 74 53 61 92 162

Počet obcí 132 5 21 40 8 14 14 30

z toho: se statutem města 28 2 5 6 2 3 2 8

Mapa 1: Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Karlovarského kraje Správní území obce s rozšířenou působností Aš je tvořeno pěti obcemi, kterými jsou: Aš, Hazlov, Hranice, Krásná a Podhradí. Celkem je území tvořeno 24 katastrálními územími, která spadají pod jednotlivé obce ORP. Pověřeným obecním úřadem je Městský úřad v Aši, který je pověřen výkonem některých pravomocí po ukončení činnosti Okresního úřadu v Chebu. VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

20/105



BERIT, a.s.

Mapa 2: Mapa správního obvodu ORP Aš


verze 1.0

21/105



BERIT, a.s.

Tabulka: Přehled obcí a katastrálních území SO ORP Aš ORP č. obec č. katastrální území Aš 1 Aš 1 Aš 144 km² 2 Dolní Paseky 17 739obyvatel 3 Doubrava u Aše Hustota 120 ob/km² 4 Horní Paseky 5 Kopaniny 6 Mokřiny 7 Nebesa 8 Nový Žďár 9 Vernéřov u Aše 2 Hazlov 10 Hazlov 11 Lipná u Hazlova 12 Otov u Hazlova 13 Polná u Hazlova 14 Skalka u Hazlova 15 Táborská 16 Výhledy 3 Hranice 17 Hranice u Aše 18 Pastviny u Studánky 19 Studánka u Aše 20 Trojmezí 4 Krásná 21 Krásná 22 Štítary u Krásné 23 Újezd u Krásné 5 Podhradí 24 Podhradí u Aše

Tabulka: Základní údaje o obcích ORP Aš Obec Počet První písemná obyvatel zmínka Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí

12 814 1 610 2 272 440 130

1232 1224 1555 1331 1288

Počet podnikatelských subjektů 2 968 332 381 103 47

Nadmořská výška 666 550 575 643 562

m m m m m

n.m. n.m. n.m. n.m. n.m.

2.2.2. Urbanistická struktura a architektura 2.2.2.1 -

Historie osídlení území SO ORP Aš

od 8. do počátku 12. století osídlení území slovanským obyvatelstvem – hlavním hradištěm Cheb (založený v 9. století) od 12. století kolonizace německým obyvatelstvem správním střediskem byl hrad v Hazlově později gotický hrad Neuberg autonomní mikroregion, roku 1331 nabídnuto Ašsko Neubergy Janu Lucemburskému, který je jako léno vrátil zpět jako přímé české léno ve 14. století získává území do správy šlechtický rod Zedtwitzů


verze 1.0

22/105


-

-

-

-

-

-

BERIT, a.s.

v 16. století vliv Lutherovi reformace, Ašsko se stalo jediným územím české koruny, které zůstalo i po roce 1648 protestantským výrazný úbytek obyvatel v důsledku 30. leté války, vesnice pustly, roku 1647 vyhořel i Neuberg a počet obyvatel oblasti klesl na polovinu, vliv na obyvatelstvo měl i černý mor, který vypukl roku 1633 za vlády Marie Terezie ztráta autonomie Ašska, přičlenění k monarchii znamenalo pro Ašsko velké hospodářské výhody – rozvoj řemeslné a průmyslové výroby, zejména výroby textilní a z této hlavně bavlnářství v roce 1683 byla zřízena dopisová pošta na trase Cheb – Hof navazující na spojení na Lipsko – Hof – Norimberk Aš a Hranice byly v 19. století důležitými centry textilního průmyslu v roce 1918 začlenění do nově vytvořeného československého státu v roce 1933 vrchol světové hospodářské krize- prudký pokles životní úrovně říjen 1933 založení Sudetoněmecké národní fronty Konradem Henleinem (ašský učitel tělocviku), později přejmenovaná na Sudetoněmeckou stranu obsazení Ašska jednotkami sudetoněmeckého Freikopsu devět dnů před podpisem mnichovské dohody duben 1945 osvobození území americkou armádou po 2. světové válce odsun německého obyvatelstva do okupačních zón Německa v letech 1951-1958 bylo Ašsko zahrnuto do hraničního pásma se zvláštním režimem 21. 8. 1968 obsazení území sovětskou armádou po roce 1989 změny v organizaci státní správy – zrušení okresu Cheb a zřízení obce s rozšířenou působností Aš (odpovídá hranici okresu v letech 1850-1960)

2.2.2.1.1 -


Aš

první písemná zmínka je z roku 1224, kdy byla Aš označována za tržní osadu Aš se stává centrem oblasti ve 14. století, která má v té době samostatný soud doložený od roku 1366 Neubergy vystřídali ve 14. století Zedwitzové rozvoj oblasti po 30. leté válce - pro vznik řemesel vytvářelo dobré podmínky zemědělství – chov dobytka (koželužny), chov ovcí (vlna), pěstování lnu (papírny, plátenictví) začátkem 19. století byla vybudována nová cesta z Chebu do Aše a ve 30. letech 19. století z Aše do Hofu v roce 1814 vypukl v Aši obrovský požár, který postihl podstatnou část městyse včetně radnice a zámečku na Mikulášském vrchu. významným rok 1865, Aš získala železniční spojení s Chebem a Hofem v roce 1872 obdržela Aš, jako místo s počtem obyvatel větším než deset tisíc, statut města rozvoj tovární výroby se projevil dalším rozrůstáním Aše (počet obyvatel z 9405 v roce 1869 vzrostl na 21 880 v roce 1910) v roce 1873 byla dokončena nová nemocnice, postavená v prostorách nynějšího házenkářského hřiště u Tyršova domu v roce 1864 byla vybudována plynárna, v letech 1881 – 1890 vodovod, roku 1883 zřízeny městské lázně, roku 1892 založeno městské muzeum a ve stejném roce otevřena hudební škola, v roce 1893 dostavěny budovy odborné textilní školy, která se roku 1903 stala školou středního stupně, roku 1898 byla dobudována elektrárna, dne 16.10.1899 byl slavnostně zahájen provoz městských jatek, dne 12.10.1903 byla otevřena Hlávkova škola, roku 1907 byla v dolní části Aše vybudována kanalizace, dosud protékající ulicemi a svedena do Ašského potoka, roku 1908 zřízeno gymnázium. v roce 1937 byla v Aši otevřena nová moderní nemocnice a ve stejném roce byl vysvěcen nový centrální hřbitov nacistická okupace Aše byla ukončena osvobozením 20. dubna 1945 americkou armádou, následovalo odvetné vysídlení většiny původního obyvatelstva, které nestačili


verze 1.0

23/105


-

-

-

-

-

-

Hazlov

první písemná zmínka je z roku 1224, majitelem a zakladatelem zdejšího hradu byl Bedřich z Hazlova, později byl hrad přebudován na tvrz a v 17. století byla tvrz přestavěna na barokní zámek hrad v Hazlově působil jako správní středisko v tehdejší autonomii Ašska obec má průmyslovou tradici, v roce 1553 zde byl založen nejstarší pivovar v celé oblasti, v 18. století zde pracovala železná huť a v roce 1822 vznikla v obci přádelna bavlny poháněná parním strojem a vodním kolem, později byla přestavěna na tkalcovnu a barvírnu, která roku 1911 vyhořela a na jejím místě vznikly nové objekty

2.2.2.1.4 -

Hranice

založeno na přelomu 12. a 13. století, původní název „Rossbach“ („Koňský potok“) první písemná zpráva pochází z počátku 14. století – někdy je uváděn rok 1306, jindy 1318 původně zemědělská obec, postupně se stala střediskem řemeslné výroby - mlynářství (6 mlýnů), krejčovství, obuvnictví, kovářství a tkalcovství v roce 1882 byly Hranice povýšeny na městys o založení tkalcovského cechu v roce 1651 se zde rozvíjela textilní výroba, která z Ašska činila jedno z nejvýznamnějších textilních středisek Rakouska-Uherska prosperita Hranic dosáhla vrcholu kolem roku 1840, kdy obec díky chybnému rozhodnutí radních (obec tehdy zamítla, aby silnice Plavno – Cheb vedla přes Hranice) začala ztrácet ve prospěch Aše

2.2.2.1.3 -

BERIT, a.s.

nahradit reemigranti z Rumunska, Maďarska a Ukrajiny a dosídlenci z vnitrozemí, úpadek prohloubilo (a tím i další snížení počtu obyvatelstva v padesátých létech) rozhodnutí komunistického režimu uzavřít ašský výběžek jako hraniční pásmo se zvláštním režimem zatímco v roce 1938 měla Aš přes 24 000 obyvatel, v roce 1951 poklesl počet obyvatel pod 10 000, dalším charakteristickým rysem této doby byly demolice, neobsazené domy rychle chátraly, staly se neobyvatelnými a musely být zbořeny dne 19.1.1960 vyhořela jedna z nejkrásnějších památek Aše – evangelický kostel Nejsvětější Trojice 1. 7. 1990 byl otevřen hraniční přechod Aš - Wildenau po roce 1990 příliv obyvatel ze sousedního německého příhraničí za nákupy a službami 1. 1. 2003 se Aš v rámci reformy územní veřejné správy stala obcí s rozšířenou působností

2.2.2.1.2 -


Krásná

nejzápadnější obec České republiky s obecním úřadem (nejzápadnější bod naší republiky leží v k.ú. Újezd u Krásné se zeměpisnými souřadnicemi 12° 05´33" v.d. a 50° 15´11" s.š.) první písemná zmínka je z roku 1331, nejprve zde panovali Neubergové, po té Zedwitzové (až do roku 1945) nejstarší stavbou v obci je dům č.p. 89, jedná se o hrázděnou stavbu z roku 1793 zajímavostí je zámek Větrov, jehož historie sahá do roku 1856. Po válce byl v tomto zámku zřízen dětský domov, který použila za námět své knihy Markéta Zinnerová a v roce 1979 byl natočen i celovečerní film Indiáni z Větrova (který se zde ovšem již nenatáčel). V současné době je zámek po rekonstrukci a slouží jako čtyřhvězdičkový hotel se čtyřiceti čtyřmi lůžky. koncem 19. století zde žilo v 276 domech 2174 obyvatel. Po válce byly ke Krásné připojeny obce Štítary a Kamenná, což však nenahradilo počet vysídlených obyvatel. V současné době zde žije 450 obyvatel.


verze 1.0

24/105


2.2.2.1.5 -


BERIT, a.s.

Podhradí

počátkem 13. století se na východ od Aše usadili páni z Neubergu a vzápětí si na vysoké skalní ostrožně postavili nový hrad první písemná zmínka o obci pochází z roku 1288, po jejich vymření po meči zde panovali více než 550 let Zedwitzové, až do roku 1945, během této doby si v blízkém okolí původního hradu postavili tři panská sídla zvaná Horní, Nový a Dolní zámek, ta se ovšem do současnosti nedochovala

2.2.2.2

Památkové objekty, kulturní a architektonické hodnoty

Řada kulturních a architektonických hodnot zájmového území se nedochovala do současnosti v důsledku událostí během a po 2. světové válce (vysídlení území, stanovení pohraničního pásma). Neobydlené objekty rychle chátraly a byla nutná jejich demolice. Dne 19.1.1960 vyhořela jedna z nejkrásnějších památek Aše – evangelický kostel Nejsvětější Trojice. Tabulka 4: Seznam nemovitých kulturních památek SO ORP Aš Obec Rejstříkové ČP Objekt číslo Aš 28597/4-3 Nika s reliéfem Salva Guardia Aš 53090/4-4150 Věž evangelického kostela Aš 32594/4-4252 Kříž kamenný Aš 35099/2-4253 Kříž kamenný (Klicperova ul.) Aš 37853/4-4254 Kříž kamenný (Komenského ul.) Aš 46559/4-4280 Kamenný most (ul. Na Příkopech) Aš 34726/4-4756 Interiér prodejny býv.kož. č.p. 47 Aš 10366/4-4876 Kostel sv. Mikuláše Dolní Paseky 52000/4-5286 Kříž kamenný Doubrava 38102/4-4681 Soubor fragmentů papírny: 1. zákl. budovy papírny 2. vodní náhon 3. soubor kamen. reliktů Hazlov 24518/4-16 Kostel Povýšení sv. Kříže: 1. kostel 2. krucifix na zdi z nádvoří 3. socha sv. Jan Nepom. 4. socha sv. Floriána 5. náhrobní kámen ve zdi Hazlov 44903/4-17 Kříž kamenný soubor: 1. smírčí kříž I. 2. smírčí kříž II. Hazlov 15071/4-4269 Kříž kamenný (ze Skalky) Hazlov 11519/4-5088 Areál zámku a hradu: 1. stavební objekty 2. park 3. kostel Povýšení sv. Kříže Hazlov 24518/4-16 Kříž kamenný Lipná 44920/4-99 Kříž kamenný Polná 21775/4-4275 Kříž kamenný (u silnice) Polná 50166/4-5185 Kříž kamenný (pod rotou) VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

SÚ

Poznámka

Aš Aš Aš Aš

neexistuje

Aš Aš Aš Aš Aš Aš

Fr. Lázně

Fr. Lázně

Fr. Lázně Fr. Lázně

Fr. Fr. Fr. Fr.

Lázně Lázně Lázně Lázně 25/105


Obec

Zpracování ÚAP pro ORP Aš Průzkumy a rozbory ČP

Výhledy Hranice

Rejstříkové číslo 36234/4-18 37623/4-20

Hranice Hranice

17427/4-21 12399/4-4806

230 97

Hranice

12401/4-4807

98

Hranice Hranice Hranice Trojmezí Krásná Podhradí

12400/4-4808 12392/4-4812 12393/4-4813 14325/4-4256 45533/4-4279 35653/4-35 17740/4-36

180 55 133

22084/4-37 31932/4-4255

89

BERIT, a.s.

Objekt

SÚ

Zaniklé tvrziště Areál evangelického kostela: 1. kostel 2. ohradní zeď 3. márnice Dům Areál usedlosti: 1. obytné stavení 2. stodola Areál usedlosti: 1. obytné stavení s hospodářskou částí 2. kolna 3. vjezd Dům Dům Dům Kříž kamenný Chalupa Zřícenina hradu Neuberg Areál evang. Kostela Dobrého Pastýře 1. kostel 2. zeď opěrná Kříž kamenný Kříž kamenný

Fr. Lázně Aš

Aš Aš

Poznámka

Mírová ul.

Aš

Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš

Aš Aš

u č.p. 297 u č.p. 314

Tabulka 5: Historicky významné objekty SO ORP Aš Číslo obce Obec Objekt 558817 Podhradí zřícenina Podhradí 538795 Krásná zámek Krásná 554499 Aš Pomník Gustav Geipel 554553 Hranice historický hraniční mezník Trojmezí 554499 Aš Vila Konrada Henleina 554499 Aš historický hraniční kámen Tabulka 6: Architektonicky významný objekty Číslo obce Obec Objekt 554499 Aš zámeček Doubrava 538795 Krásná zámek Krásná 554499 Aš zámek Aš 554499 Aš kostel svatého Karla Boromejského 554499 Aš dům č.p. 1066 554499 Aš dům č.p. 728 - Lidový dům 554499 Aš dům č.p. 1612 554499 Aš dům č.p. 1580 - škola 554499 Aš dům č.p. 1260 - dětský domov VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

26/105


Číslo obce 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 554499 538795 554553 554553

Zpracování ÚAP pro ORP Aš Průzkumy a rozbory Obec Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Aš Krásná Hranice Hranice

Tabulka 7: Objekt typický pro místní ráz Číslo obce Obec Podhradí 558817 Podhradí 558817 Podhradí 558817 Podhradí 558817 Hranice 554553 Hranice 554553

BERIT, a.s.

Objekt dům č.p. 654 dům č.p. 1995 - kino pohraniční stráže dům č.p. 1444 dům č.p. 635 dům č.p. 57 - Římskokatolická farnost dům č.p. 247 dům č.p. 805 dům č.p. 152 - škola dům č.p. 239 dům č.p. 1904 dům č.p. 378 dům č.p. 552 Ašské služby Aš malé nádraží Hotel Goethe Tyršův dům dům č.p. 1 - radnice nemocnice budova vedle radnice stará nevyužívaná továrna klasicistní patrová budova klasicistní patrová budova

Objekt starý hrázděný dům starý dům s typickým vzhledem starý dům s typickým vzhledem starý dům s typickým vzhledem starý hrázděný dům starý hrázděný dům

Tabulka 8: Technické dominanty Číslo obce Obec 554499 Aš 538795 Krásná 554553 Hranice 554553 Hranice 554553 Hranice

Objekt Komín bývalé továrny Komín větrná elektrárna větrná elektrárna větrná elektrárna

Tabulka 9: Kulturní dominanty Číslo obce Obec 558817 Podhradí 538795 Krásná 554499 Aš 554499 Aš 554545 Hazlov

Objekt zřícenina Podhradí zámek Krásná kostel svatého Karel Boromejského dům č.p. 1 - radnice Zámek Hazlov


verze 1.0

27/105



Číslo obce 554499 554553

Obec Aš Hranice

BERIT, a.s.

Objekt Budova vedle radnice kostelní věž

V letech 1981-84 vznikla v rámci Ašského muzea Společnost pro výzkum kamenných křížů s cílem vybudovat v Muzeu Aš celorepublikovou evidenci kamenných křížů. V současnosti členové společnosti aktivně vyhledávají ztracené a nejvíce ohrožené monolitické kříže (zvané smírčí kříže), které restaurují a vracejí zpět do krajiny. Přehled míst významných událostí: - přechod americké armády ve 2. světové válce.- první osvobozené místo - pobyt A. Hitlera ve vile K. Henleina - bojiště 7. leté války - místo k inspiraci uměleckých díl - časté místo návštěv básníka J.W.Goetheho - pramen Bílého Halštrova - oblíbené turistické místo německých turistů - Benešův palouček – na cestě do emigrace zde přešel státní hranici dr. Eduard Beneš 1.9.1915

2.2.3. Obyvatelstvo Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických charakteristik byla data poskytnutá ČSÚ Městskému úřadu v Aši a data stažená z oficiálních internetových stránek ČSÚ.

2.2.3.1

Vývoj počtu obyvatel

Tabulka 10: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Aš v období let 2002-2008. Obec Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí SO ORP Aš

1.1.2002

1.1.2003

1.1.2004

1.1.2005

1.1.2006

31.12.2006

1.1.2008

12 582 1 581 2 257 428 161 17009

12 676 1 570 2 289 408 153 17096

12 866 1 583 2 268 418 139 17274

12 814 1 610 2 272 440 130 17266

12 840 1616 2256 426 130 17 268

12 957 1 617 2 228 433 149 17 384

13 261 1 627 2 232 462 157 17 739

Zdroj: ČSÚ

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Aš v období let 2001-2007 Počet obyvatel 17 800 17 600 17 400 17 200 17 000 16 800 16 600


2001

2002

2003

2004

verze 1.0

2005

2006

2007

Rok

28/105



BERIT, a.s.

Tabulka 11: Obyvatelstvo SO ORP Aš a města Aš v retrospektivě Aš SO ORP Zdroj: ČSÚ

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

13 888

17 589

19 885

23 737

27 772

24 618

28 916

12 484

11 209

12 843

12 925

12 285

12 584

28 091

32 460

34 502

39 387

45 084

39 437

45 166

18 254

16 147

17 558

17 368

16 502

17 041

Graf 2: Obyvatelstvo SO ORP Aš v retrospektivě Počet obyvatel 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0 1869

1890

1910

1930

1961

1980

2001 Rok

Celkový počet obyvatel ve správním obvodu ORP Aš činil k 1.1.2008 celkem 17 739 obyvatel. Nejvíce obyvatel žilo ve správním centru ORP – Aši (13 261 obyvatel), které je zároveň místním sídelním centrem. Po roce 1990 má vývoj obyvatel SO ORP Aš vzestupný trend. Index růstu (poměr počtu obyvatel v roce 2007 k počtu obyvatel v roce 1991) má hodnotu 107,5%, což je poměrně výrazný nárůst, který byl nejvyšší v roce 2007. Tento vývoj je dán vysokým počtem přistěhovalých na území SO ORP Aš. Historický vývoj počtu obyvatel je výrazně ovlivněn odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce. Maxima v počtu obyvatel bylo dosaženo v roce 1930, kdy činil počet obyvatel SO ORP Aš 45 166 obyvatel. V roce 1950, kdy proběhlo poválečné sčítání obyvatel, činil již jen 18 254 obyvatel a k dalšímu poklesu došlo ještě v 50. letech 20. století, a to až na 16 147 obyvatel – necelých 40% předválečného stavu. Stejný vývoj kopírovaly všechny obce SO ORP.

2.2.3.2

Věková struktura

Tabulka 12: Věková struktura SO ORP Aš v období let 1996-2006 0-14 [%] 15-64 [%] 65+ [%] Průměrný věk Index stáří 1 Celkem obyvat. 1

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

19,2 69,7 11,2 36,0 58,1 16 713

18,7 70,0 11,3 36,3 60,3 16 695

18,3 70,3 11,4 36,7 62,1 16 685

17,9 70,5 11,6 37,1 65,0 16 657

17,4 70,9 11,7 37,4 67,3 16 657

17,0 71,8 11,2 37,5 66,0 17 009

16,9 71,8 11,4 37,8 67,6 17 096

16,2 72,7 11,2 38,0 69,1 17 274

15,7 72,9 11,4 38,3 72,2 17 266

15,3 72,9 11,8 38,5 76,9 17 268

15,2 72,7 12,1 38,7 79,4 17 384

Index stáří = poměr počet obyvatel věkové skupiny 65+ / počet obyvatel 0-14 v %


verze 1.0

29/105



BERIT, a.s.

Graf 3: Srovnání vývoje podílu obyvatel věk. skup. 0-14 v období let 19962006 % 25 20 ORP Aš

15

Karlovarský kraj 10

ČR

5 0 1996

1998

2000

2002

2006 Rok

2004

Graf 4: Srovnání vývoje podílu obyvatel věk. skup. 65+ v období let 19962006 % 16 14 12 10

ORP Aš

8

Karlovarský kraj

6

ČR

4 2 0 1996

1998

2000

2002

2004

2006

Rok

Tabulka 13: Věková struktura obcí SO ORP Aš k 31. 12. 2006 Obec Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 Podíl obyvatel ve věku 65 let a let na celkovém počtu obyvatel více na celkovém počtu (%) obyvatel (%) Aš 15,3 11,8 Hazlov 16,3 11,1 Hranice 14,3 15,2 Krásná 13,4 9,0 Podhradí 16,1 15,4 SO ORP Aš 15,2 11,8 Zdroj: ČSÚ


verze 1.0

30/105



BERIT, a.s.

Vývoj věkové struktury SO ORP Aš kopíruje celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva, který je dán změnami v reprodukčním chování obyvatel ČR po roce 1990. Podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 na celkovém počtu obyvatel klesl za období 1996 – 2006 z 19,2% na 15,2%. Výrazně se zvýšil i index stáří, který vzrostl z 58,1% v roce 1996 na 79,4% v roce 1996. I přes to je podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 mírně příznivější než je podíl této skupiny obyvatel na celkovém obyvatelstvu České republiky. Průměrný věk obyvatel správního obvodu vzrostl ve sledovaném období let 1996-2006 z 36 na 38,7 roku.

2.2.3.3

Národnostní struktura

Tabulka 14: Národnostní struktura obcí SO ORP Aš (SDLB 1991) – podíl na celkovém počtu obyvatel sídelní jednotky

Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí SO ORP Aš Karlovarský kraj Česká republika

česká [%] 85,1 82,7 80,1 85,6 78,3 84,1

slovensk á [%] 5,7 9,3 10,0 10,2 8,4 6,8

romská [%] 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0

polská [%] 0,2 0,2 0,3 0,0 0,6 0,2

německá [%] 3,0 4,2 5,3 1,9 6,0 3,4

ukrajins ká [%] 0,7 0,9 0,7 0,0 0,6 0,7

vietnams ká [%] 0,0 0,8 0,1 0,0 0,0 0,1

87,6

4,6

0,2

0,1

2,9

0,4

1,04

94,2

1,9

0,1

0,5

0,4

0,2

0,17

Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 Pozn: Pod českou národnost byly zahrnuty i národnosti moravská a slezská

Na území ORP Aš žijí podle výsledků SLDB 2001 dvě poměrně významné národnostní menšiny, a to slovenská a německá. K české národnosti se přihlásilo 84,1% obyvatel, což je o deset procent méně než podíl obyvatel české národnosti v celé ČR, což je dáno polohou na hranicích se Spolkovou republikou Německo. Po české národnosti je nejvíce zastoupena národnost slovenská, a to 6,88, což je ovlivněno dosídlováním území v 2. polovině 20. století. v obcích Hranice a Krásná dosahuje podíl obyvatel slovenské národnosti dokonce 10%. K německé národnosti se přihlásilo 3,4% obyvatel, nejvíce v obcích Podhradí (6%) a Hranice (5,3%). Oproti předválečnému stavu, kdy německé obyvatelstvo tvořilo většinu obyvatel regionu, je to významný rozdíl. Vietnamská národností menšina tvořila pouze 0,1 % na celkovém počtu obyvatel ORP – 15 osob. Ve skutečnosti je tento podíl vyšší.

2.2.3.4

Pohyb obyvatel

Tabulka 15: Pohyb obyvatelstva SO ORP Aš v období let 1997-2007 Rok živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přiroz. přírůstek přírůstek migrací

celk. přírůstek

1997 157 174 195 196 -17 -1 -18

1998 172 159 193 216 13 -23 -10

1999 159 159 162 190 -28 -28

2000 157 154 215 218 3 -3 -

2001 180 180 227 261 -34 -34

2002 192 158 451 398 34 53 87

2003 174 174 485 307 178 178

2004 150 172 443 429 -22 14 -8

2005 187 193 377 369 -6 8 2

2006 191 157 418 336 34 82 116

2007 203 158 804 494 45 310 355

Zdroj: ČSÚ


verze 1.0

31/105



BERIT, a.s.

Tabulka 16: Pohyb obyvatelstva v obcích ORP Aš v období let 1991-2007 Rok 1991 2001 2007 přirozený přírůstek celkový přirozený přírůstek celkový přirozený Obec přírůstek

Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí SO ORP

23 13 -10 0 0 26

migrací

přírůstek

-7 27 11 23 -9 45

přírůstek

16 40 1 23 -9 71

migrací

-1 12 -10 1 -2 -

-7 -20 0 -4 -3 -34

přírůstek

přírůstek

přírůstek migrací

celkový přírůstek

-8 -8 -10 -3 -5 -34

52 6 -7 -5 -1 45

252 4 11 34 9 310

304 10 4 29 8 355

Zdroj: ČSÚ

V roce 2007 díky velkému přírůstku obyvatel migrací do centra správního obvodu ORP Aše dosáhl celkový přírůstek ORP 355 obyvatel. Zvýšil se také počet živě narozených, který poprvé od roku 2007 přesáhl počet 200. Současně klesl počet zemřelých z počtu 193 v roce 2005 na počet 158 v roce 2007. Znamená to, že počet obyvatel se zvyšuje i přirozeným přírůstkem. Tabulka 17: Vyjížďka obyvatel mimo obec do zaměstnání a do škol, dojížďka do obce do zaměstnání a do škol podle výsledků SLDB 2001 vyjíždějící mimo obec dojíždějící do obce do zaměstnání do škol do zaměstnání do škol 1111 257 784 Aš 390 76 179 Hazlov 193 50 345 Hranice 135 42 273 Krásná 49 23 11 Podhradí

159 24 3 -

Zdroj: ČSÚ SLDB 2001

V obcích Aš, Hazlov a Podhradí převažuje vyjížďka do zaměstnání nad dojížďkou. Naopak v obcích Hranice a Krásná je více dojíždějících do zaměstnání do obce. Vyjížďka do škol mimo obec je ve všech obcích ORP větší než dojížďka do obce.

2.2.3.5

Ekonomická aktivita obyvatel

Tabulka 18: Počet ekonomicky aktivních obyvatel v SO ORP podle SLDB 1991, 2001 Počet obyvatel Počet EA celkem EA v % nezaměstnaní v % 1991 16 502 8 896 53,9 2,7 2001 17 041 9 032 53,0 7,2 Zdroj: ČSÚ SLDB

Tabulka 19: Počet ekonomicky aktivních, podíl ekonomicky aktivních na celkovém obyvatelstvu a ekonomicky aktivní dle odvětví podle výsledků SLDB 2001 [v %] Podíl A B C D E F Počet EA EA 6 712 53,3 1,3 40,0 6,0 8,1 4,4 5,6 Aš 7,5 814 51,0 4,2 31,7 6,6 6,3 5,5 Hazlov 1 184 52,3 2,9 51,7 3,5 3,8 3,7 4,6 Hranice 235 54,7 1,7 46,4 5,5 7,7 4,3 9,8 Krásná 87 52,4 4,6 28,7 8,0 6,9 2,3 6,9 Podhradí 9 032 53,0 1,8 40,9 5,8 7,4 4,5 5,6 SO ORP KK 162 347 53,3 2,9 29,4 7,7 10,1 5,6 6,1 ČR 5 253 400 51,4 4,4 29,0 8,7 10,6 6,7 6,1

G 10,4 6,0 3,2 5,1 6,9 8,9 10,6 10,9

Vysvětlivky: A zemědělství, lesnictví, rybolov B průmysl


verze 1.0

32/105


C D E F G KK


BERIT, a.s.

stavebnictví obchod,opravy motor. vozidel doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez školství, zdravot., veter. a soc. činn. Karlovarský kraj

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel SO ORP Aš je mírně nad celorepublikovou hodnotou (51,4%) a činní 53%. Nejvyšší je v obci Krásná, kde dosahuje téměř 55%. Nejvíce obyvatel území ORP Aš pracuje v průmyslu (40%). Nízký je podíl obyvatel pracujících v zemědělství.

2.2.3.6

Vzdělání

Tabulka 20: Vzdělanostní struktura obyvatelstva SO ORP Aš ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání 1991 2001 Rok

Nejvyšší ukončené vzdělání bez vzdělání [%] základní vč. neukončeného [%] vyučení a stř. odborné bez mat. [%] úplné střední s maturitou všeobecné [%] úplné střední odborné s maturitou [%] nástavbové studium [%] vyšší odborné [%] vysokoškolské [%] nezjištěné vzdělání [%] počet obyvatel celkem

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

0,5

0,3

0,7

1,2

1,3

1,2

40,6

32,7

47,9

30,6

24,3

36,5

34,3

42

27,1

39,2

46,3

32,6

3,0

3,0

2,9

4,7

4,2

5,1

16,1 0,1 2,8 2,7 12 768

15,2 0 3,7 3 6 171

16,9 0,1 2 2,3 6 597

16,4 1,3 0,8 3,6 2,3 14 108

15,9 0,8 0,8 4,5 1,9 6 809

16,8 1,7 0,7 2,8 2,6 7 299

Zdroj: ČSÚ

Vzdělanostní struktura je také ovlivněna dosídlováním obyvatel po 2. světové válce. Oproti hodnotám za ČR i Karlovarský kraj je nižší podíl obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním. V průběhu sledovaného období se ovšem mírně zlepšila, protože došlo ke snížení podílu obyvatel se základním vzděláním, i když pořád zůstává vyšší, než jsou hodnoty za celou ČR (23%) i Karlovarský kraj (27%).

2.2.4. Bydlení Historický vývoj bytového fondu na území správního obvodu ORP Aš silně ovlivnila 2. světová válka. Po odsunu původního obyvatelstva, kdy počet obyvatel poklesl na 40% předválečného stavu, došlo k rychlému chátrání prázdných objektů a kvůli špatnému technickému stavu musely být zbourány. V 60. letech minulého století vzniklo v Aši v rámci panelové výstavby sídliště s 1000 nových bytů doplněné občanskou vybaveností (samoobsluhy, tenisové kurty, plavecký stadion a další). Nepodařilo se však zastavit volné plochy v centru města, které zůstaly neupravené. Výstavba v centru města se rozběhla po roce 1989, kdy byly postaveny domy soukromých investorů i bytové domy, jejichž investorem bylo město Aš


verze 1.0

33/105



BERIT, a.s.

Tabulka 21: Bytový fond SO ORP Aš a sídla SO podle výsledků SLDB 1991 a 2001

celkem

SO ORP

Aš

1991 2001 rozdíl rozdíl v % 1991 2001 rozdíl rozdíl v %

Trvale obydlené byty z toho byty na 1000 obyvatel v RD v BD

na 100 cen.dom1

Neobydlené byty celkem podíl na 1000 na BF obyvatel celkem v%

5 828 6 380 552 9,5

1 942 2 531 589 30,3

3 813 3 762 -51 -1,3

353,2 374,4 21,2 x

93,7 88,5 -5,2 x

461 588 127 27,5

7,3 8,4 1,1 x

27,9 34,5 6,6 x

4 382 4 800 418 9,5

1 231 1 691 460 37,4

3 090 3 045 -45 -1,5

356,7 381,4 24,7 x

93,3 88,3 -5,1 x

292 422 130 44,5

6,2 8,1 1,8 x

23,8 33,5 9,8 x

Vysvětlivky: RD rodinné domy BD bytové domy BF bytový fond 1 cenzových domácností

Tabulka 22: Přehled vybraných ukazatelů bytové výstavby SO ORP Aš za období let 19972005 Dokončené byty Z toho v celkem rodinných bytových nástavbách, domech domech přístavbách, vestavbách 1997 17 11 0 6 1998 6 6 0 0 1999 17 12 0 0 2000 24 12 0 6 2001 44 6 0 13 2002 23 6 12 3 2003 5 2 0 2 2004 25 16 0 6 2005 120 19 94 1 281 90 106 37 1997-2005 1 hodnota stavby je uvedena bez ceny pozemku

Tabulka 23: Domy v retrospektivě (1869-2001) SO ORP Aš

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2 874 1 322

3 188 1 486

3 511 1 721

3 843 1 938

4 364 2 235

4 489 2 322

5 326 2 847

5 268 3 116

2 890 1 911

2 743 1 768

2 565 1 672

2 467 1 656

2 669 1 769

Pozn.: do roku 1950 uvedeny domy celkem, v letech 1961 až 2001 pouze domy trvale obydlené


verze 1.0

34/105



BERIT, a.s.

Graf 5: Domy SO ORP Aš v retrospektivě Počet domů 6 000 5 000 4 000 3 000

SO ORP

2 000

Aš

1 000 0 1869

1890

1910

1930

1961

1980

2001 Rok

Tabulka 24: Bytový fond v jednotlivých obcí SO ORP Aš podle výsledků SLDB 2001

Aš Hazlov Hranice Krásná Podhradí

Podíl neobydl. bytů z celkového počtu bytů (%)

Počet TOD

8,1 5,6 10,6 9,7 26,0

1 769 293 427 129 51

Počet TOB

4 800 543 834 149 54

z toho podle druhu domu podíl v RD (%)

35,2 51,7 46,2 83,9 90,7

z toho podle doby výstavby

podíl postavených do roku 1945 (%)

40,2 41,6 41,2 74,5 74,1

podíl postavených 1946-1990 (%)

51,7 41,3 47,8 15,4 11,1

podíl postavených 1991 - 2001 (%)

6,5 14,9 9,0 10,1 11,1

Vysvětlivky: TOD trvale obydlené domy TOB trvale obydlené byty RD rodinné domy

2.2.5. Hospodářské prostředí 2.2.5.1

Trh práce

Ve správním území ORP Aš bylo k 1.3.2007 evidováno 9 032 ekonomicky aktivních obyvatel. Míra nezaměstnanosti v ORP Aš je v rámci Karlovarského kraje nejnižší. V roce 2005 činila 6,9 %. Většina ekonomicky aktivních obyvatel ORP (cca 40%) je zaměstnána v průmyslu. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel SO ORP Aš na ekonomicky aktivních obyvatelích Karlovarského kraje činil 5,6%. Tabulka 25: Vývoj míry nezaměstnanosti [%]v SO ORP Aš v období let 2002-2005 Území 2002 2003 2004 2005 SO ORP Aš 6,0 7,0 7,8 6,9 Karlovarský kraj 9,9 10,7 11,5 11,1 Zdroj: www.RIS.CZ (Regionální informační servis) Poznámka: Míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001


verze 1.0

35/105



Tabulka 26: Počet uchazečů o zaměstnání Území EA (SLDB 2001) SO ORP Aš 9 032 Karlovarský kraj 162 347 Podíl nezam. ORP Aš na nezam. 5,6 v KK [%]

BERIT, a.s.

2002

2003

543 16 115 3,4

2004

631 17 362 3,6

2005

704 18 726 3,8

626 18 017 3,5

Zdroj: www.RIS.CZ (Regionální informační servis) Poznámka: Uchazečem o zaměstnání může být osoba, která splňuje podmínky způsobilosti vystupovat v pracovně právních vztazích a která má trvalý pobyt na území ČR.

2.2.5.2

Hospodářská činnost

V SO ORP Aš v roce 2007 existovalo celkem 3 885 ekonomických subjektů. Nejvíce 3 011 se jich nacházelo v centru regionu Aši. Nejvíce podnikatelských subjektů (cca 40 %) se zabývalo odvětvím: Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Tabulka 27: Hospodářská činnost v RP Aš v roce 2007 Odvětví hospodářství, typ Aš Hazlov Hranice společnosti Počet podnikatelských subjektů 3 011 334 383 celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov 75 31 32 počet subjektů Průmysl - počet 426 44 67 podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet 322 43 60 podnikatelských subjektů Doprava a spoje - počet 89 17 11 podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy 1 299 130 118 motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Státní organizace - počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci počet subjektů Svobodná povolání - počet VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

Krásná 105

Podhradí 52

Celkem ORP 3 885

9

9

156

18

5

560

8

14

447

4

1

122

43

18

1 608

487

36

64

10

1

598

1

2

2

2

1

8

76

5

9

0

0

90

236

26

20

11

3

296

18 5

2 0

3 1

0 1

0 0

23 7

243

19

42

12

2

318

3

0

1

0

0

4

0

0

0

0

0

0

2 125

261

261

74

41

2 762

17

6

5

1

1

30

100

7

13

2

1

123

verze 1.0

36/105


Odvětví hospodářství, typ společnosti


Hazlov

Hranice

Krásná

Podhradí

Celkem ORP

480

37

46

11

6

580

730 219

75 23

77 16

21 9

12 4

915 271

53

7

9

1

1

71

25

2

5

0

0

32

0

0

1

1

0

2

Aš

subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj. s 1-9 zaměst.mikropodniky Počet subj. s 10-49 zaměst.- malé podniky Počet subj. s 50-249 zaměst.střed.podn. Počet subj. s >249 zaměst.- velké podniky

BERIT, a.s.

Zdroj: www.RISY.cz

2.2.5.3

Průmysl a stavebnictví

Po roce 1989 došlo v zájmovém území SO ORP Aš k útlumu tradiční textilní výroby. Byly uzavřeny podniky Tosta, Ohara a Krajka. Výroba skončila i v dalších tradičních firmách Aritma a Kovo. 2.2.5.3.1

Průmyslové zóny

Hospodářský park Aš - Nachází se na jižním okraji města Aše. Pozemky jsou sevřeny z jedné strany železniční tratí č. 148 Hranice - Aš - Cheb, z druhé strany pak státní hranicí se SRN. Lokalitou prochází nový silniční obchvat města Aše, navazující na dálnici A93 Mnichov - Berlín. - Rozloha parku je 73 ha a dosud není využíván, protože zóna je zatím v přípravě. Záměr na zastavení průmyslové zóny je rozdělen do tří etap v horizontu 10 let. - Funkční náplň – komerční využití, logistické centrum, kulturně zábavní centrum

Tabulka 28: Přehled ekonomických subjektů zabývajících se průmyslovou výrobou Název Obec Okeč Kategorie ek. subjektu podle počtu zaměstnanců: ALM - stav, s.r.o. Aš Výstavba pozemních a 10-19 inženýrských staveb Alonso & co., s.r.o. Aš Výroba ostatního svrchního 20-24 ošacení Arno Haus, s.r.o. Aš Výroba stavebně truhlářská a 10-19 tesařská AŠ-ET, s.r.o. Aš Výstavba pozemních a 20-24 inženýrských staveb BAW Textil, s.r.o. Aš Výroba tylů, krajek, záclon a 20-24 výšivek BCU, s.r.o. Aš Mechanické úpravy kovů 20-24 Contratex, s.r.o. Aš Ostatní textilní výroby 20-24 Danzer Organizace + Aš Výroba ostatního zboží z plastů 20-24 Systemy, s.r.o. Elixír, s.r.o. Aš Výroba ostatního svrchního 20-24 ošacení GEALAN Czech, s.r.o. Aš Montáž a opracování plastových 26-50 výrobků VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

37/105



Název

Obec

Okeč

Glovex, s.r.o.

Aš

HEDA-textil, s.r.o.

Aš

HMR Textil s.r.o.

Aš

CHEBSKÁ TISKÁRNA s.r.o. Ilos Industrie Logistik Service, s.r.o. InCoServ s. r. o. Inter Aritma Aš, s.r.o. Kaduko, s.r.o. Koltex K+K, s.r.o.

Aš Aš

Výroba ostatního ošacení a oděvních doplňků Výroba ostatního svrchního ošacení Výroba ostatního svrchního ošacení (výroba uniforem pro Německo) Polygrafický průmysl Výroba ostatního zboží z plastů

LE - GO, s.r.o.

Aš

Lipo Aš, s.r.o.

Aš

Nostra, s.r.o. Obkra-tex, s.r.o.

Aš Aš

RAVIN s.r.o. Raymaster(CZ), s.r.o. Rexam Petainer Aš, s.r.o. RPC Bebo ČR, s.r.o. Rudi - Holz s. r. o.

Aš Aš Aš Aš Aš

Skelet, s.r.o.

Aš

Stakra, s.r.o.

Aš

Tebyt AŠ, s.r.o.

Aš

Technotool, s.r.o. Textildesign s. r. o.

Aš Aš

Topol - vytápěcí technika, s.r.o. Tostex, s.r.o.

Aš

Tripo, s.r.o.

Aš

Zahradník & Kansky, s.r.o

Aš


Aš Aš Aš Aš

Aš

Výroba zboží z plastů Povrchová úprava kovů Demolice a zemní práce Úprava a spřádání ostatních textilních vláken /např. jutařské, konopářské , vigo Výroba ostatního svrchního ošacení Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů Výroba ostatních textilií Výroba konfekčních zapínadel, deštníků a slunečníků Výroba technického textilu. Výroba ostatních textilií Výroba obalů z plastů Výroba zboží z plastů Výroba ostatních výrobků ze dřeva Výstavba pozemních a inženýrských staveb Výroba konfekčních výrobků bytových /kromě koberců/ Výroba a rozvod páry a teplé vody Povrchová úprava kovů Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek Stavební instalace Výroba pracovních, vycházkových a společenských rukavic z úpletu Výroba užitkového a ozdobného porcelánu Výroba elektrických rozvodných a spínacích zařízení verze 1.0

BERIT, a.s.

Kategorie ek. subjektu podle počtu zaměstnanců: 20-24 10-19

25-49 20-24 10-19 20-24 20-24

25-49 20-24

25-49 20-24 1 - 10 10-19 25-49 25-49 20-24 20-24 20-24 20-24 20-24 20-24 10-19 20-24

10-19 20-24

38/105



Název

Obec

Okeč

ZDM, s.r.o. Bepof, s.r.o.

Aš Hranice

CML Innovative Technologies, s.r.o. GST Dekorační zařízení a strojní technika, s.r.o.

Hranice

Heinz Glas Decor, s.r.o. HSS Schmied, s.r.o.

Hranice Hranice

K.T. Trans, s.r.o.

Hranice

Schlaeger M-Tech, s.r.o. Abydos, s.r.o. Amon & Co., s.r.o.

Hranice Hazlov Hazlov

APIA-production, s.r.o.

Hazlov

FS Holzbau, s.r.o.

Hazlov

Konečná úprava textilií Tvarování a zpracování plochého skla Výroba elektrických zdrojů světla a svítidel Výroba ost.strojů pro všeob.účely /vážicích zařízení, hasicích zařízení, balicích Výroba plochého skla Výstavba pozemních a inženýrských staveb Výroba pleteného a háčkovaného zboží Výroba zboží z plastů Povrchová úprava kovů Vázání knih a konečné zpracování Výroba trvanlivých pekárenských výrobků Výroba stavebně truhlářská a tesařská

Hranice

BERIT, a.s.

Kategorie ek. subjektu podle počtu zaměstnanců: 25-49 25-49 25-49 20-24

25-49 10-19 20-24 20-24 25-49 25-49 10-19 10-19

Zdroj: www.RIS.CZ (Regionální informační servis), Centrální registr produktů a firem Hospodářské komory ČR

2.2.5.4

Zemědělství, lesní hospodářství

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství a lesnictví na území ORP Aš je velmi nízký, a to 1,8%. Největší podíly ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v zemědělství a lesnictví jsou v obcích Hazlov a Podhradí, ale ani ty nepřekračují 5% podíl. Nízké je i procento zornění. Je to dáno kvalitou půd viz kapitola 2.2.11.8 Zemědělská půda.

2.2.6. Občanské vybavení a služby 2.2.6.1

Vzdělání a výchova

Ve správním obvodu je zabezpečeno předškolní, základní a střední vzdělávání sítí 6 mateřských škol, 7 základních škol (z toho 1 speciální), gymnáziem a střední odbornou školou. Dále je ve sledovaném území provozována základní umělecká škola a zařízení školního stravování v Aši. Tabulka 29: Školská a vzdělávací zařízení SO ORP Aš Název zařízení Adresa Mateřská škola Aš Mateřská škola Aš Mateřská škola Aš Základní a mateřská škola Aš I. ZŠ Aš


Neumannova 2560, Aš Moravská 1926/10, Aš Nohova 2201, Aš MŠ Geipelova 15, Aš MŠ Okružní 57, Aš Kamenná 152/2, Aš

verze 1.0

Typ zařízení dle poskytovaného vzdělání předškolní předškolní předškolní předškolní základní základní

39/105


II. ZŠ Aš ZŠ a praktická škola Aš Základní škola a mateřská škola Hazlov Mateřská škola Hranice Základní škola Hranice Gymnázium a střední odborná škola Aš MěDDM Sluníčko ZUŠ Roberta Schumanna Zařízení školního stravování Aš

2.2.6.2

Zpracování ÚAP pro ORP Aš Průzkumy a rozbory Hlávkova 1472, Aš Studentská 13 Hazlov 119 Soukenná 844, Hranice Husova 414, Hranice Hlavní 106, Aš

základní základní předškolní základní předškolní základní střední

Štefánikova 2515, Aš Šaldova 7, Aš Dlouhá 2618, Aš

základní umělecké stravování

BERIT, a.s.

Sociální služby

Sociální služby jsou v ORP Aš zabezpečeny na dobré úrovni. Krajský dětský domov pro děti do 3 let -

založen 19. 10. 1946 z důvodu nepříznivé sociální situace v regionu v současnosti 4 oddělení pro děti do 1 roku 4 mateřské pokoje – pro matky, které se ocitly v tíživé sociální situaci 3 oddělení pro těžce zdravotně a mentálně handicapovanou mládež (25 dětí

Dětský domov Aš -

příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Karlovarský kraj umístěn ve třech vilách kapacita domova je 40 dětí, které jsou zařazeny do 5 samostatně pracujících rodinných skupin

Domov pro osoby se zdravotním postižením "PATA" v Hazlově -

vznikl v roce 1994 v objektu dříve využívaném k vojenským účelům poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb poskytování pobytové služby v domově pro osoby se zdravotním postižením osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby

Carvac s. r. o., soukromá léčebna dlouhodobě nemocných - Aš -

soukromé zdravotnické zařízení, cílovou skupinou jsou dlouhodobě ležící pacienti, léčebna poskytuje lůžkovou ošetřovatelskou a rehabilitační péči, pro ambulantní pacienty zajišťuje rehabilitace.

Diecézní charita Plzeň, Farní charita Aš Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni: - se sídlem Klicperova 4, 352 01 Aš - 6 ubytovacích jednotek s kapacitou až 8 matek a 10 – 12 dětí do patnácti let, - azylové zařízení napomáhající řešit tíživou životní situaci osamocených žen a jejich dětí, Agentura domácí péče - Home care: - domácí zdravotní péče, se sídlem v Aši, Čechova 10 - službu vykonává od obce Hranice – část Pastviny až po Hazlov, - cílovou skupinou jsou občané seniorského věku, VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

40/105


-


BERIT, a.s.

poskytované služby: zdravotní péče klientům v domácnosti hrazená zdravotní pojišťovnou klienta (aplikace injekcí, podávání léků, převazy, odběry krve

Domov pro seniory v Hranicích - příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Karlovarský kraj - cílovou skupinou jsou senioři se sníženou soběstačností v základních životních dovednostech - kapacita 61 obyvatel

2.2.6.3

Zdravotnictví

Nemocnice v Aši byla zrušena v roce 2000, v jejich prostorách byla vybudována léčebna dlouhodobě nemocných. Základní zdravotní péči v ORP Aš zajišťují praktičtí lékaři jak pro děti a dorost tak pro dospělé, kteří mají v Aši celkem 10 ordinací, v Hranicích 2 a v Hazlově také 2 ordinace. V Aši je také relativně velký počet ordinací odborných lékařů. Lékařskou pohotovostní službu zajišťuje Chebská nemocnice Cheb. V Aši je stanice Záchranné zdravotní služby. Zdravotnická zařízení v Aši jsou umístěna v těchto lokalitách: - Na Vrchu 30/1778 - Palackého 1615 - Klostermannova 1712 - Republikánská 10 - Skřivánčí 37/2525 Tabulka 30: Ordinace lékařů v SO ORP Aš Obec Specializace Aš Praktický lékař pro děti a dorost Praktický lékař pro dospělé Gynekologie a porodnictví Zubní Chirurgická ambulance, RTG Ortopedická ambulance Interní ambulance Oční ambulance Kožní ambulance Sonografie, radiodiagnostika Ušní, nosná, krční Neurologická ambulance Revmatologická ambulance Urologie Poradna Laboratoř Rehabilitace Lékárna Hranice Praktický lékař pro děti a dorost Praktický lékař pro dospělé Zubní Lékárna Hazlov Praktický lékař pro děti a dorost Praktický lékař pro dospělé


verze 1.0

Počet zařízení 4 6 3 8 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 4 1 1 1 1 1 1

41/105


2.2.6.4


BERIT, a.s.

Kultura

Městská knihovna - Hlavní 23, Aš Muzeum Aš - založeno v roce 1892 - v 60. letech 20. století přesídlilo do budovy na Mikulášském vrchu, kde původně stával zámek Zedwitzů. Po rozsáhlé stavební rekonstrukci zde byly ve 2. polovině 80. let otevřeny expozice dějin Ašska a ašského textilního průmyslu - nachází se Mikulášské v ulici

2.2.6.5

Veřejná správa

V sídle ORP Aši je pověřený obecní úřad. Po ukončení činnosti okresního úřadu v Chebu převzal část jeho agendy. Přehled jednotlivých pracovišť viz následující tabulka. Tabulka 31: Přehled pracovišť veřejné správy pro SO RP Aš Úřad Adresa Městský úřad Aš - Stavební úřad Stavební úřad Kamenná 52 35201 Aš Finanční úřad v Aši Finanční úřad Karlova 13 35201 Aš Městský úřad Aš - Matrika Kamenná 52 35201 Aš Matriční úřad Městský úřad Hranice - Matrika U Pošty 182 35124 Hranice Úřad práce v Chebu Úřad práce Svobody 207/52 35002 Cheb Katastrální pracoviště Cheb Katastrální úřad Nová 1452/2 35002 Cheb OSSZ Cheb OSSZ Obrněné brigády 30 35001 Cheb MÚ Aš - Obecní živnostenský úřad Živnostenský úřad Kamenná 52 35201 Aš Okresní státní zastupitelství v Chebu Lidická 2 Soud a státní zastupitelství 35096 Cheb Okresní soud v Chebu Lidická 1 35060 Cheb Územní pracoviště Cheb Hygienická stanice Hradební 16 35001 Cheb Zdroj: www.RISY.cz


verze 1.0

42/105


2.2.6.6


BERIT, a.s.

Ochrana obyvatelstva

Policie ČR - Areál MV ČR – Selbská, Aš Městská policie Aš – Hlavní 49, Aš Záchranný integrovaný systém – Okružní ulice, Aš

2.2.6.7

Tělovýchova a sport

V obcích Aš, Hranice a Hazlov jsou tělovýchovné jednoty, které sdružují jednotlivé místní sportovní kluby. Jejich rozsah je poměrně pestrý např. TJ Jiskra Aš sdružuje 14 oddílů různých sportovních odvětví. Kromě toho jsou na území ORP ještě golfový areál v Hazlově, lyžařský areál na vrchu Háj a další viz následující tabulka. Tabulka 32: Přehled sportovních zařízení SO ORP Aš Druh zařízení Popis Golfový klub Františkovy 18-ti jamkový golfový areál v Hazlově Lázně Lyžařské středisko lyžařský areál na vrchu Háj Bowling 2 bowlingové dráhy v Bar Edenu Horolezectví Tyršův areál centrum TJ Jiskra Aš Skatepark Jezdecká stáj Krásná občanské sdružení, ustájení koní, výuka jezdců, zemědělské služby Jezdecký klub Aš občanské sdružení, zaměřuje se na parkurové skákaní, věnuje se výchově mladých jezdců. Jezdectví – Rosing ranč Tenisové kurty Krytý bazén

bazén, pára, masáže, letní dětské venkovní bazény

Umístění Hazlov

Aš Aš Aš Aš Krásná Podhradí Kopaniny Doubrava Aš Aš Aš

TJ Jiskra Aš - 920 členů - oddíly: cyklistika, kuželky, kopaná, stolní tenis, tenis, košíková, plavání, nohejbal, šachy, aerobic, jóga, kalenetika, házená, florbal, hokej - centrum v Tyršově domě TJ SU -

Hranice 100 členů oddíly: kopaná, stolní tenis, rekreační tělesná výchova sokolovna, fotbalové hřiště, tenisový kurt pořádané akce - Bílou stopou kolem Hranic, Šibřinky, podnikový turnaj v kopané O pohár starosty, tenisový turnaj družstev, Mikulášský volejbalový turnaj.

TJ Jiskra Hazlov - oddíly: kopaná, kuželky

2.2.6.8

Obchodní prodej, služby

Centrem zařízení obchodu a služeb v zájmovém území je město Aš. Zařízení pokrývají nejdůležitější potřeby obyvatelstva ve většině odvětví. Přibližně 20 kilometrů jižně od Aše leží město Cheb, které svým významem doplňuje nabídku služeb v Aši chybějících. Především VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

43/105



BERIT, a.s.

počet obyvatel v ostatních obcích SO nedovoluje vzhledem k potencionální rentabilitě rozvíjet mnohé druhy obchodní činnosti. V Aši je většina obchodních aktivit a služeb koncentrována na Hlavní ulici a přilehlé ulice. V blízkosti této ulice se nachází i dvě prodejny diskontního typu PENNY MARKET a PLUS. Typickou obchodní činností této oblasti je prodej zboží v tržnicích občany převážně vietnamské národnosti. V zájmovém území takový prodej probíhá v Aši a Hranicích.

2.2.6.9

Ubytování a stravování

Tabulka 33: Přehled ubytovacích Název zařízení Ubytovna Aš Finský srub Hotel Goethe Turistická ubytovna U Sluníčka Penzion Rozhledna Turistická ubytovna Penzion Petříková Ubytovna Enka Penzion Kim Penzion Ke Zlaté Else Penzion Hubertus Penzion Biedroň Penzion Etela Café Penzion Parkhotel Nebesa Hotel U Radnice Zámecký hotel Větrov Hotel Lev

zařízení SO ORP Aš Typ zařízení Ubytovna Hotel Ubytovna Penzion Ubytovna Penzion Ubytovna Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Hotel Hotel Hotel Hotel

Adresa Kostelní 17/4, Aš Výhledy 75, Aš Čapkova 1, Aš Mikulášská 39, Aš Na Háji 932, Aš Dukelská 4, Ač Jiráskova 28, Aš Chebská 217, Aš Husovo náměstí 156, Hranice Skalka 10 Kopaniny 86 Petra Bezruče 32, Aš Podhradí 291 Březová 5, Aš Nebesa 24 Pivovarská 2, Aš Krásná 274 Hlavní 104, Aš

Dle různorodých dostupných zdrojů se na území ORP Aš nachází přibližně 40 stravovacích zařízení různých typů. Z mezinárodních kuchyní lze navštívit například mexickou, čínskou či italskou restauraci.

2.2.6.10 Církevní zařízení V zájmovém území se nachází 7 církevních zařízení (nenachází se pouze v Hazlově): Římskokatolický kostel svatého Mikuláše (Aš) Evangelický kostel (Mokřiny) Katolický kostel svatého Karla Boromejského (Mokřiny) Kaple Panny Marie (Nebesa) Evangelický kostel Dobrého Pastýře (Podhradí) Katolický kostel Navštívení Panny Marie (Hranice) Evangelický kostel svatého Martina

2.2.6.11 Veřejná pohřebiště V zájmovém území se nachází 11 veřejných pohřebišť. Jejich lokace má společného jmenovatele, a to volbu místa na okraji obce mimo její nejrušnější části.


verze 1.0

44/105



BERIT, a.s.

2.2.7. Rekreace a cestovní ruch 2.2.7.1

Základní charakteristika

- území ORP má příznivé přírodní podmínky, které jsou vhodné pro celoroční rekreační využití, s tím souvisí i další rozvoj oblasti vzhledem k rozvoji možností rekreace a přidružených služeb (obslužných zařízení) - současné sportovně rekreační aktivity: turistika, cykloturistika, sjezdové a běžecké lyžování, golf - hlavním turistickým centrem je vrch Háj a lyžařské středisko v jeho okolí, vodní nádrž Halštrov s okolními chatkami - volná krajina přírodního charakteru s minimem urbanizačních prvků a vysokým podílem lesních porostů, klidové a čisté rekreační zázemí s centrálním městem Aš

2.2.7.2 -

množství značených turistických a cyklistických tras sportovní zařízení – tenisové kurty, krytý bazén, skateboardový areál zahrádkářské kolonie u přehrady Bílý Halštrov (Dolní Paseky, Vernéřov)

2.2.7.3 -

Krátkodobá rekreace

turistická oblast Výhledy, nabízí množství hezkých turistických tras podél toku řeky Bílý Halštrov s možností výhledových panoramat lyžařské středisko – 3 vleky, plánují se jeho rozšíření lyžařská magistrála pro běžkaře golfové hřiště v Hazlově jezdectví – jezdecké kluby v Krásné a Aši

2.2.7.4 -

Každodenní rekreace

Dlouhodobá rekreace

chatky u Marty rodinné domy a venkovské bydlení pro individuální rekreaci, nebo ve formě ubytovacích služeb a pronájmů – Větrov

2.2.7.5

Cestovní ruch

Informační centrum regionu se nachází v Aši na Neumannově ulici. Provozuje také internetové stránky, které se cestovního ruchu týkají www.assko.cz. Ubytování je součástí kapitoly 2.2.7.9 Ubytování a stravování tohoto dokumentu.

Turistická významná místa: Pramen Bílého Halštrova vyhledávaný cíl turistů hlavně ze sousedního Německa tato řeka má pro Němce podobný význam jako pro Čechy Vltava, řeka dále prochází lázněmi Bad Elster, které jsou největšími lázněmi v Sasku, d této oblasti je z Aše zabezpečené pravidelné autobusové spojení Muzeum v Aši - Pravidelné výstavy Háj – rozhledna - 34 m vysoká, žulová stavba na vrcholu Háj (758 m nad mořem). Benešův palouček - místo, kudy 1. 9. 1915 utíkal pozdější československý prezident Beneš do emigrace Zříceniny zámků v Podhradí Goethova skalka - křemenný val na hranici Přírodního parku Halštrov, nedaleko hlavního tahu mezi Hazlovem a Aší. Výhledy VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

45/105



BERIT, a.s.

2.2.8. Doprava a dopravní zařízení 2.2.8.1

Železniční doprava

Mapa 3: Průběh železničních tratí v ORP Aš VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

46/105



BERIT, a.s.

Řešeným územím prochází severojižním směrem železniční trať číslo 148 Cheb – Hranice v Čechách. Úsek na území ORP je jednokolejný neelektrifikovaný. Město Cheb představuje významný železniční přestupní uzel ležící na 3. tranzitním železničním koridoru. Cheb – jako výchozí stanici – lze využít pro přímá spojení ve směru Karlovy Vary, Chomutov (trať 140) a Plzeň, Praha (trať 170). Vlakové stanice na trati jsou situovány mimo centra a nejhustěji obydlené části obcí, z tohoto důvodu je nutno k celkovému cestovnímu času brát v úvahu docházkový pěší čas k vlakovým stanicím. Vlakové stanice ležící na trati 148 (v abecedním pořadí): Aš Aš město Aš předměstí Hazlov Hranice v Čechách Podhradí Studánka Štítary Železniční trať 148 je zahrnuta do sítě tratí, na kterých lze využít jízdenku REGIOnet EgroNet. Tato jízdenka umožňuje neomezené cestování na vybraných tratích v příhraničních oblastech ČR a Německa. Město Aš je železnicí spojeno také s německým městem Selb. V současnosti se nepředpokládají výdaje na zásadní modernizaci železničních tratí v zájmovém území.

Obr. 1: Příhraniční železniční tratě zapojené do sítě REGIOnet EgroNet (zdroj: www.cd.cz)


verze 1.0

47/105


2.2.8.2


BERIT, a.s.

Silniční doprava

Mapa 4: Silniční síť SO ORP Aš VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

48/105



BERIT, a.s.

Území ORP Aš není přímo napojeno na síť dálnic a rychlostních komunikací ČR. V současnosti je sice již z části vybudován obchvat města Cheb, ale celková trasa rychlostní komunikace R6 Praha – Karlovy Vary – Cheb – státní hranice, jíž je součástí, není dobudována. Jako spojnici oblasti s dálnicí D5 lze využít silnici I/21, vzdálenost je přibližně 80 kilometrů. Nejblíže oblasti je zbudována dálnice A93, která západně obchází německé město Selb. Město Aš je spojeno s Františkovými Lázněmi silnicí první třídy I/64. Na této trase byly již zbudovány dvě zásadní stavby – obchvaty Hazlova a Aše. Obchvat Aše je vybudován pouze v jihozápadní části, část severozápadní v současnosti vybudována není. Povrch této komunikace je z velké části kvalitní. Severojižní osu města Aš tvoří silnice II/217. Na jižní straně je kruhovým objezdem napojena na silnici I/64, v severní části pokračuje ke státní hranici. Chybějící část obchvatu Aše se odráží na hustotě dopravy v centru města na této komunikaci, především Hlavní ulice, v jejíž blízkosti se také nachází prodejny diskontního typu. Tyto komunikace jsou doplněny sítí silnic 3. třídy a místními komunikacemi, které obsluhují ostatní sídla v oblasti. Město Aš vypracovalo kategorizaci místních komunikací na svém území – převládají místní komunikace III. třídy (obslužná komunikace) a IV. třídy (komunikace nepřístupná nemotorovému nebo smíšenému provozu). V jiných obcích na území ORP Aš nebyla tato kategorizace provedena. Z terénního šetření vyplývá nedostatek ploch pro pěší (zejména chodníků) v ostatních obcích – chodci jsou nuceni chodit po okraji silnic, což zvyšuje míru nebezpečnosti. Z údajů Karlovarského kraje o intenzitě silniční dopravy vyplývá, že nejvíce zatíženou silnicí v zájmovém území je silnice I/64, po které projede až 10 000 aut denně (v závislosti na jednotlivých úsecích této komunikace). Další nejvytíženější komunikací je silnice II/217, kterou v maximálních hodnotách projede denně až 3 000 aut. Silnice nižších tříd dosahují intenzitou dopravy hodnot až patnáctkrát nižších než je intenzita nejvytíženější komunikace v zájmovém území.

2.2.8.3

Letecká doprava

V zájmovém území se nevyskytuje letiště. Přibližně 70 kilometrů od Aše je veřejné mezinárodní letiště Karlovy Vary, z kterého pravidelně létají linky do Prahy, Moskvy a Petrohradu. Během letní sezóny je letiště také využíváno k charterovým letům cestovních kanceláří. Nejbližší veřejná vnitrostátní letiště se nacházejí v Mariánských Lázních a Toužimi.


verze 1.0

49/105


2.2.8.4


BERIT, a.s.

Veřejná doprava

Veřejná doprava je v zájmovém území reprezentována vlakovou (viz. 2.2.9.1) a autobusovou dopravou. Celkově se na území ORP Aš nachází 62 autobusových zastávek: Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš, Aš,

garáže sídliště hřbitov točna Střelnice Chebská Studentská Janáčkova křiž. Tosta ředitelství kino ZDM Krajka ZŠ Okružní Kvapilova potraviny železniční stanice Lidový dům železniční stanice město nemocnice Doubrava Nemocniční sídliště Kopaniny Palackého Kopaniny, restaurace přádelna Okružní Mokřiny rozcestí slévárna Nebesa Saská Nový Žďár

Hazlov Hazlov, Hazlov, Hazlov, Hazlov, Hazlov, Hazlov, Hazlov, Hazlov,

Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Krásná Krásná, Krásná, Krásná, Krásná,

Trojmezí, restaurace Pastviny Trojmezí, Výhledy Pastviny, domky

Štítary rozcestí Větrov slévárna

Podhradí Podhradí, Podhradí, Podhradí, Podhradí,

Smrčina Marak Smrčina, drůbežárna záv.

Polná Pata Polná, Franky přejezd Skalka železniční stanice Výhledy Lipná, rozcestí

Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice, Hranice,

hotel Praha Studánka, křižovatka návrší Studánka, návrší rozcestí Studánka, záv. rybník Trojmezí STS Trojmezí, návrší vodárna


verze 1.0

50/105



BERIT, a.s.

Městskou hromadnou dopravu v Aši zajišťuje třemi linkami společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s.: 415 002 – Linka 2: Aš - Aš,žel.st. - Aš,žel.st.město - Aš,sídliště 415 003 – Linka 3: Aš,kino - Aš,Vernéřov - Aš,žel.st. 415 001 – Linka 1: Aš,sídliště - Aš,hřbitov točna - Aš,Mokřiny-Aš,žel.st. Stejná společnost provozuje na území 5 linek příměstské dopravy. Rozmístění zastávek odráží jak hustotu obyvatelstva v jednotlivých částech zájmového území, tak i nejdůležitější zaměstnavatele v oblasti (i z historického hlediska). Jednotlivé spoje vlakové a autobusové dopravy se vhodně doplňují a časy mezi jednotlivými spoji potřebné k přesunům mezi jednotlivými zastávkami autobusové a vlakové dopravy jsou odpovídající.

2.2.8.5

Nemotorová doprava (turistika, cyklostezky apod.)

Vzhledem ke své poloze a historickým souvislostem má území velký turistický potenciál, jak v pěší, tak i cykloturistice. Hustá síť cyklotras navazuje na státních hranicích na cyklotrasy vytýčené v sousedních německých spolkových zemích Bavorsku a Sasku. Projekt „Česko-bavorsko-saský cyklistický trojúhelník“ byl spolufinancován z prostředků Evropské unie podporující příhraniční spolupráci. Na území ORP Aš je vyznačeno celkem 11 cyklotras: 2057 Hranice, CLO - Aš - Výhledy - Polná - Klest, rozc. - Skalka, rozc. (Cheb) 2058 Krásňany, CLO - Hranice - Trojmezí - Nad Peklem, rozc. - Aš, centrum 2059 Nad Peklem, rozc. - Krásná - Marak, rozc. - Podhradí - Doubrava, CLO 2060 Aš, CLO - Aš, centr. - Vernéřov, rozc. - Horní Paseky, rozc. - H.Paseky, CLO 2061 Vernéřov, rozc. - Podhradí, rozc. 2062 Doubrava, rozc. - Horní Paseky, rozc. - Výhledy, rozc. 2063 Mokřiny, rozc. - Kančí údolí, rozc. - Dubina, rozc. - Pomezná - Klest, rozc. 2064 Skalka, bus. - Hazlov - Táborská, rozc. 2065 Vojtanov, křiž. - Hazlov - Polná - Kančí údolí, rozc. 2066 Polná - Libá, rozc. - Dubina, rozc. - Dubina, CLO 2067 Libá, rozc. – Hůrka – Lužná u Ostrohu Cyklotrasy jsou vedeny mimo hlavní dopravní tepny v oblasti, čímž je minimalizována možnost kolize automobilové a cyklistické dopravy vzhledem k minimálnímu provozu na vedlejších silnicích v zájmovém území. Způsob značení a vytyčování turistických tras má v našich zemích bohatou tradici. Nejinak tomu není ani v zájmovém území, ve kterém jsou vyznačeny trasy především ve směru severojižním doplněné žlutými trasami ve směru západovýchodním: Červená: Trojmezí – Hranice – Novosedly – Krásná – Aš – Podílná – Libá Modrá: státní hranice – Hranice – Krásňany – státní hranice Novosedly – Podhradí – Háj – Aš – Nebesa – Goethova skalka – Hazlov – Ostroh Žlutá: Doubrava – Háj – Aš – Dolní Paseky – Horní Paseky – státní hranice Hazlov – Táborská - Ostroh Zelená: Smrčina – Podhradí – Dolní Paseky – Vernéřov – Výhledy – Hazlov –Ostroh


verze 1.0

51/105


2.2.8.6


BERIT, a.s.

Statická doprava – odstavení a parkování vozidel

Statická doprava rozděluje zájmové území na dvě části – město Aš a ostatní obce. Město Aš disponuje několika parkovacími plochami v centru města, z nichž některé leží v těsné blízkosti dvou diskontních prodejen. Tyto prodejny jsou spolu s čerpací stanicí zahrnuty do přestavbových ploch – nevhodné umístění halových obchodních staveb. Severojižní osu města tvoří ulice Hlavní, na které jsou zbudovány parkovací zálivy pro podélné parkování. Tento stav ovšem činí spolu s hustým provozem silnici nepřehlednou a nebezpečnou. U individuálního bydlení se předpokládá parkování na pozemku, podniky řeší parkování také na svém pozemku. U nově budovaných objektů hromadného bydlení je předpoklad vybudování podzemních garáží nebo dostatečného počtu parkovacích míst vzhledem k rozvoji dopravy v závislosti na ekonomické síle obyvatelstva (růst počtu automobilů). U stávající vysokopodlažní zástavby je největším problémem deficit parkovacích míst, který je možno snížit úpravou uličních prostor a budováním nových parkovacích míst. Obecně lze říci, že parkovací plochy se musí zohledňovat v návrhu ploch pro bydlení. Vzhledem ke své turistické atraktivitě je nutno komplexně vyřešit problém parkovacích ploch v oblasti rozhledny Háj a přilehlého lyžařského areálu a hřbitova. U ostatních obcí zájmového území (vzhledem k typu zástavby) nejsou kladeny zvláštní požadavky na konsolidaci parkovacích ploch.

2.2.8.7

Dopravní zařízení (např. čerpací stanice)

V zájmovém území se nachází 6 čerpacích stanic pohonných hmot: Hazlov 46 Mokřiny – silnice II/216 směr Aš Aš – ulice Neumannova Aš – ulice Selbská (2×) Hranice – silnice II/217 před státní hranicí (není prozatím v provozu)

2.2.8.8

Účelová doprava

Zemědělská a lesní doprava využívá především stávající účelové komunikace a komunikace nižších tříd. Tyto komunikace mohou v některých případech sloužit také k přístupu do otevřené krajiny.

2.2.8.9

Ochranná pásma

Šířka ochranných pásem silnic a železnic je určena zákonem. Ochranná pásma jednotlivých typů komunikací jsou uvedena v tabulce číslo 29. Tabulka 34: Ochranná pásma komunikací Komunikace Silnice I. třídy Silnice II. a III. třídy Železniční trať Železniční vlečka

Šířka ochranného pásma [m] 50 15 60 30

2.2.8.10 Hraniční přechody K nejvýznamnějším hraničním přechodům s regionálním významem v zájmovém území patří přechod Aš – Selb. Tento hraniční přechod slouží silniční a železniční nákladní VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

52/105



BERIT, a.s.

dopravě (jediný železniční v území). Dalšími silničními hraničními přechody s místním významem jsou Hranice – Bad Elster, Hranice – Ebmath, Doubrava – Bad Elster a Horní Paseky – Bad Brambach. Ostatní hraniční přechody mají především lokální význam pro místní propojení či pro potřeby turistických tras. Tyto přechody jsou zřizovány vždy na základě místních potřeb.

2.2.9. Technická infrastruktura 2.2.9.1 2.2.9.1.1

Vodní hospodářství Zásobování vodou

Mapa 5: Vodovodní síť SO ORP Aš


verze 1.0

53/105



BERIT, a.s.

Město Aš, Mokřiny a část obce Vernéřov jsou zásobovány pitnou vodou z úpravny vody Nebanice (největší úpravna vody v bývalém okrese Cheb), odkud je voda čerpána přes systém vodojemů (Antonínova výšina, Skalka, Modřín, Háj, Studánka). Vodovodní systém je dále zásobován vodou ze zdrojů v prameništi Krásná a Štítary, odkud je voda čerpána do vodojemů Modřín a Kaplanka. Vodovodní systém města Aš je rozdělen na tři tlaková pásma dle jednotlivých vodojemů. Z vodojemu Modřín a Kaplanka je zásobeno střední tlakové pásmo. Z vodojemu Háj je zásobeno vysoké tlakové pásmo a přes redukční ventil, který je umístěný v armaturní komoře v ul. Příbramská, je zásobeno nízké tlakové pásmo. Kopaniny, Doubrava, Horní a Dolní Paseky, Nebesa, Nový Žďár nemají vlastní vodovod – zásobování pitnou vodou je pouze z místních studní. Obec Krásná je zásobována vodou ze systému veřejného vodovodu města Aš, který je napájen vodou ze dvou pramenišť, ležících v řešeném území Krásné. První prameniště leží západně od Krásné na katastru osady Štítary na pravém břehu Hraničního (Čirého) potoka (čtyři studny, vodojem „Štítarský“ s čerpací stanicí). Výtlačné potrubí do Aše je vedeno proti toku Hraničního potoka podél hranice SRN a dále podél silnice Aš – Rehau. Druhé prameniště leží jihozápadně od Krásné, v lesním komplexu těsně u hranic se SRN (celkem dvanáct jímacích studní a jedna sběrná, vodojem „Kaplanka“ 800 m3 a čerpací stanice). Výtlak do Aše je veden východním směrem mimo řešené území. Obě prameniště mají vyhlášena a vytyčena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Hlavní zásobovací řad vodovodu je přiveden z jihovýchodu do středu obce podél průtahu silnice od Aše, větevná vodovodní síť rozvádí vodu do celého intravilánu obce. Druhý zásobovací řad pro východní (dolní) část obce je přiveden podél silnice od městské čistírny odpadních vod Aš. Osada Štítary má samostatný vodovod se studnou, čerpací stanicí a vodojemem, který zásoboval objekty bytových jednotek (dnes značně zdevastované) a zemědělské farmy (dnes mimo provoz). Na katastru osady Újezd v západní části řešeného území byl vybudován v osmdesátých letech minulého století samostatný vodovod se studnou a úpravou vody pro bývalý útvar pohraniční stráže (dnes mimo provoz). Kolem studny je oploceno pásmo hygienické ochrany. Samostatné vodovody mají severovýchodně od Krásné samota Větrov a průmyslový podnik západně od silnice III/217 Aš – Hranice. Obec Podhradí je spolu se sídlem Marak napojena na skupinový vodovod z Aše. Obec Hazlov je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu (s napojením na vodojem Skalka 2x750 m3), přilehlé osady jsou zásobeny pitnou vodou z vlastních studní. Rozvodná síť v obci tvoří jedno tlakové pásmo. Město Hranice je v současné době z větší části zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbytek obyvatel je zásoben vodou z domovních studní. Vodovodní řad je napojen ze stávajícího zásobovacího řadu z vodojemu Háj, prochází přes obec Podhradí, která je zásobována tímto přivaděčem přes redukční šachtu situovanou v obci, a končí ve vodojemu Studánka. V úseku Aš - Podhradí je dimenze potrubí DN 150, v úseku Podhradí - vodojem Studánka DN 100. Z vodojemu Studánka je na Nebanický skupinový vodovod napojen vodojem Hranice 2x150 m3, včetně spotřebišť, která jsou jeho prostřednictvím zásobována.


verze 1.0

54/105



BERIT, a.s.

Zásobování požární vodou musí být řešeno v souladu se zněním § 10 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně ve vazbě na ČSN 73 0873 – Zásobování požární vodou, popř. ČSN 75 2411 – Zdroje požární vody.

2.2.9.1.2

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Mapa 6: Kanalizační síť SO ORP Aš


verze 1.0

55/105



BERIT, a.s.

V obcích, kde není vybudován systém kanalizace, jsou odpadní vody od obyvatel zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky nebo do ČOV Aš. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V obci Hazlov je vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu, kterou provozuje obec. S ohledem na členitost území, na kterém se obec rozprostírá, je odkanalizována systémem gravitační splaškové kanalizace, čerpacích stanic a kanalizačních výtlaků. Kanalizační systém v obci se skládá ze čtyř čerpacích stanic a kanalizačního potrubí v celkové délce 8,485 km, potrubí je materiálů PVC, PE a betonu profilů DN 65 až DN 400. Parametry čerpacích stanic: Hazlov 1 – (Q = 5,4 l/s, H = 21,8m) Hazlov 2 – (Q = 5 l/s, H = 15 m) Hazlov 3 – (Q = 4,1 l/s, H = 25,2 m) Hazlov 4 – (Q = 8,5 l/s, H = 14 m), (Q = 19,11 l/s, H = 25,5 m) Pro čištění splaškových vod je využívána nová mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací, která je umístěna na jihozápadním okraji obce. Pracuje na principu nízkozatěžované dlouhodobé aktivace s biologickým odstraňováním dusíku a s aerobní stabilizací přebytečného biologického kalu. Přebytečný kal je přepouštěn do kalojemu, kde probíhá proces anaerobně – aerobní stabilizace gravitační zahuštění. Kanalizační síť města Aš je provedena jako jednotná. Odpadní vody splaškové, podzemní a dešťové jsou odváděny z intravilánu města systémem kameninových a betonových stok o celkové délce 52,65 km na městskou ČOV. Kanalizační síť je různorodá jak z hlediska stáří, tak z hlediska materiálu. Kameninové stoky o profilech DN 200 a DN 600 dosahují délky 42,32 km, betonové stoky o profilech 50/75 až 140/175 dosahují délky 3,24 km, železobetonové stoky z obetonovaných VIA trub DN 50 - DN 150 délky 6,44 km. V jižní a jihozápadní části města není možno některé části napojit do povodí kmenové stoky. Z těchto důvodů jsou vybudovány dvě čerpací stanice odpadních vod, které přečerpávají ředěné splaškové vody do povodí kmenové stoky. Výtlačné řady z čerpacích stanic jsou provedeny z ocelového potrubí DN 200 délky 868 m a DN 250 délky 1520 m. Městská čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická. Odpadní a průmyslové vody jsou na čistírnu přiváděny gravitačně, kmenovou stokou A. Samostatným průmyslovým přivaděčem s vlastním měřením jsou rovněž gravitačně přiváděny odpadní vody z barevny podniku Tosta a jsou zaústěny do čistírny společně s ostatními splaškovými a průmyslovými vodami. Obě přiváděcí stoky jsou na vstupu do čistírny napojeny do objektu regulační a vypínací komory pro případné odstavení (vypnutí). Průmyslové vody z Tosty musí být přímo bez jakékoliv regulace (odlehčení) přivedeny do ČOV. Do revizní šachty veřejné kanalizace je na rohu ulic Republikánské a Na stráni napojena kanalizace ve správě Slévárny Heunisch a.s. Tato kanalizace odvádí splaškové vody z areálu slévárny a z bytových domů, jejichž majitelem je také slévárna. V části Mokřiny je oddílná kanalizační síť. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,15 km je vybudována z plastových kanalizačních trub profilu DN 300. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou přečerpávány výtlačným řadem DN 110 délky 0,48 km do kanalizační sítě města Aš, kterou jsou odváděny k likvidaci na ČOV Aš. Ve městě Hranice je vybudována oddílná kanalizace z kameninových a plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. Pro čištění splaškových vod byla rekonstruována čistírna odpadních vod, dále proběhla realizace čerpací stanice a výtlačného řadu DN 80. V části Studánka je v současnosti vybudovaný systém oddílné kanalizace v celkové délce 1,58 km. Je vybudována z kanalizačních trub profilu DN 250. Čerpací stanicí a výtlačným VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

56/105



BERIT, a.s.

řadem DN 150 v délce 1,8 km jsou dopravovány odpadní vody z obce a závodu Ohara do kanalizační sítě města Hranice. Obec Krásná má v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,985 km je vybudována z kanalizačních trub profilu DN 300 a DN 400. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou přečerpávány výtlačným řadem DN 110 délky 0,08 km na ČOV Aš. V obci Podhradí je vybudována kanalizační síť. Oddílná kanalizace v celkové délce 3,425 km je vybudována z kanalizační trub profilu DN 300. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou, přečerpávány výtlačným řadem DN 125 délky 3,75 km do kanalizační sítě města Aš a odtud pak odváděny k likvidaci na ČOV Aš. 2.2.9.1.3

Ochranná pásma

Ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm je stanoveno 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí.


verze 1.0

57/105


2.2.9.2 2.2.9.2.1


BERIT, a.s.

Energetika, spoje Zásobování plynem

Mapa 7: Zásobování SO ORP Aš plynem VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

58/105



BERIT, a.s.

Správní území města Aš není kompletně plynofikováno. Dodávka zemního plynu do nízkotlakého a středotlakého plynovodu je zajišťována vysokotlakými a středotlakými plynovými regulačními stanicemi: VTL RS Aš 1 – Rozvodna má provedeno NTP a STL výstupní potrubí VTL RS Aš 3 – Selbská – Rozvodna má provedeno STL výstupní potrubí VTL RS Aš 4 – Mokřiny – Rozvodna má provedeno pouze STL výstupní potrubí. STL RS Aš 2 – Mokřiny – Rozvodna má provedeno pouze NTP výstupní potrubí, kterým je zemní plyn dodáván do NTP distribuční sítě. RS je napojena na STL distribuční plynovody, kterými je do RS přiváděn zemní plyn, není napojena na VT plynovody. Průmyslové regulační stanice, které slouží k dodávce zemního plynu pouze jednomu odběrateli a jsou napojeny přímo na VTL potrubí: VTL RS Aš – TOS (k.ú. Aš) VTL RS Slévárna (k.ú. Krásná) VTL RS Hotel Evropa Územím města Aš prochází: · VT plynovod DN 200 v k.ú. Aš a k.ú. Nový Žďár, který je trasovým uzávěrem ve správě RWE propojen se systémem VT plynovodů firmy Ferngas provozovaných na území SRN a lze jej využívat pro obousměrnou mezistátní přepravu zemního plynu. Na tento VT plynovod je napojený VT plynovod DN 100, který dále pokračuje jako přívodní potrubí zemního plynu do oblasti obcí Pastviny, Hranice a Studánka. · VT plynovod DN 150 v k.ú. Nový Žďár (odbočení z VTL DN 200) a v k.ú. Mokřiny, vedený do regulační stanice VTL RS – Aš 4 Mokřiny typu 3005/2/1 - 440. · VT plynovod DN 150/100 v k.ú. Aš – západně a severovýchodně od města, na který jsou napojeny regulační stanice VTL RS – Aš 3 Selbská typu 1205/2/1 (DN 100), VTL RS Aš 1 – Rozvodna typu 5000/4/2 - 440 (DN 100), VTL RS Aš – TOS (DN 100). · VT plynovod DN 100 v k.ú. Aš – připojení VTL RS Slévárna Heunisch a VTL RS Hotelu Evropa v k.ú. Krásná · VT plynovod DN 100 v k.ú. Aš – odbočení z VTL 150 západně od města, přívod do regulační stanice VTL RS – Pastviny typu 3000/2/1-440 severovýchodně od správního území města Aš. · NTL a STL distribuční plynovody, kterými je zajišťována dodávka zemního plynu pro jednotlivé odběratele sídlící na území města Aš a části obce Mokřiny. Těmito plynovody je zajišťována rovněž dodávka zemního plynu do správního území obce Krásná. V souvislosti s převodem původně VT plynovodu DN 150 vedeným po severním a severovýchodním okraji města na ST plynovod, byla zrušena VTL RS Aš – Bazén a VTL RS Aš – Nemocnice. Obě odběrná místa byla napojena na STL distribuční rozvody provozované na území města Aš. NT plynovody jsou provozovány s provozním přetlakem 2,2 kPa (max. 5kPa) a ST plynovody s provozním přetlakem 300 kPa (max. 400 kPa). Správní území města Hranice je z převážné části plynofikováno. Do území je vysokotlakým plynovodem DN 100 přiváděn zemní plyn k vysokotlaké regulační stanici plynu, umístěné v katastrálním území obce Pastviny. Od VTL RS je zemní plyn rozváděn VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

59/105



BERIT, a.s.

systémem středotlakých distribučních plynovodů do katastrálních území obcí Studánka a Hranice.

Správním územím města Hranice prochází: - VTL plynovod DN 100 v katastrálním území Pastviny, který na katastru obce končí napojením na VTL RS o jmenovitém výkonu 3000 m3/hod. VTL plynovod přichází k obci Pastviny z jižního směru, po západní a severní straně obchází zastavěnou část obce a končí na jejím severo-východním okraji před silnicí Pastviny – Studánka napojením na VTL RS. - STL distribuční plynovody provedené z PE materiálu a provozované s přetlakem do 400 kPa. STL plynovody jsou vedeny, od VTL RS typu 3000/2/1-440 umístěné v k.ú. obce Pastviny, do katastrálního území obce Studánka, kterou procházejí a pokračují do katastrálního území obce Hranice. Ve správním území města Hranice se nachází: 1. VTL RS typu 3000/2/1-440 o jmenovitém výkonu 3000 m3/hod, která slouží k plošnému zásobování části obce Studánka a města Hranice. Výhledově bude touto VTL RS zajišťováno plošné zásobování celého řešeného správního území města Hranice zemním plynem. VTL RS je umístěna v k.ú. Pastviny při severovýchodním okraji obce u silnice Pastviny – Studánka. 2. Převážná část zastavěného území města Hranice a části obce Studánka (Dolní Studánka) je plošně plynofikována systémem STL distribučních plynovodů. Obec Krásná je zásobována zemním plynem z nízkotlaké a středotlaké plynovodní sítě v Aši. Nízkotlaké plynovody jsou rozvedeny do části stávající zástavby Krásné, část je zásobována ze STL distribuční sítě. Katastrálním územím obce jsou vedeny 2 vysokotlaké plynovody DN 100 a DN 150. Obec Podhradí a její místní části Smrčina a Marak nejsou v současné době plynofikovány. Správní území obce Podhradí se nachází na sever od města Aš. Severní okraj správního území města Aš je plynofikován. Středotlaký plynovod o tlakové hladině 300 kPa je ukončen u jižního okraje průmyslového areálu v Saské ulici v Aši (komunikace III./2175). Obec Hazlov je plynofikována. Územím obce prochází vysokotlaký plynovod směr Aš. Rozvod plynu v obci je uskutečněn středotlakým plynovodem.

2.2.9.2.2

Ochranná pásma plynovodu

Tabulka 35: Ochranná pásma plynovodu plynovod průměr [mm] NTP a STL v zastavěném území obce VTL VTL RS


ochranné pásmo [m]

bezpečnostní pásmo [m]

všechny průměry

1

není

100

4 4

15 10

-

verze 1.0

60/105

Městský úřad Aš 2.2.9.2.3


BERIT, a.s.

Zásobování elektrickou energií

Mapa 8: Zásobování SO ORP Aš elektrickou energií


verze 1.0

61/105



BERIT, a.s.

Správní území města Aš je zásobováno elektrickou energií z transformovny/rozvodny 110/22 kV Aš v k.ú. Mokřiny. Rozvodna je na straně VVN připojena na dvě linky 110 kV, které přichází do řešeného území z jihovýchodního směru. Tyto linky jsou součástí páteřního rozvodu VVN 110 kV, kterým jsou napájeny i ostatní rozvodny/transformovny 110/22 kV v oblasti. Vedení VVN prochází zastavěným územím Nebes a dále severovýchodně podél zástavby Nebes a Mokřin. Jedna linka VVN pokračuje na jih směrem k transformovně Jindřichov, druhá linka VVN odbočuje severně od obce Hazlov směrem na východ k rozdvojení vedení ve směrech na transformovnu Rotava (na sever) a Vítkov (na jih). Z rozvodny Aš jsou vedeny linky VN 22 kV k jednotlivým trafostanicím TS 22/0,4 kV v území. V rozvodu VN nedochází k další mezitransformaci. Město Aš je zásobováno dvěma linkami VN 22 kV vycházejícími z rozvodny Aš západním a severovýchodním směrem. Linky VN procházejí po okraji zastavěného území. Linky jsou zokruhovány. Z tohoto okružního vedení vycházejí paprskovitě do obce podružné VN trasy a přípojky k jednotlivým trafostanicím. Po obvodu města je rozvod VN vzdušným vedením, pouze ve východní části jsou okružní linky VN propojeny kabelovým vedením. V zastavěném území jsou rozvody VN kabelové. V Aši je 54 trafostanic. Z rozvodny Aš vychází západním směrem další linka VN, která se podél zastavěného území města Aš stáčí k severu a pokračuje kolem obce Krásná směrem na obec Hranice. Podél zastavěného území města vede tato linka v souběhu s okružní linkou zásobující město Aš a je s ní v několika místech propojena. Mokřiny jsou z části napojeny na linky VN, které zásobují město Aš (3 trafostanice). Jedna trafostanice je napojena na linku VN směřující východním směrem (viz. Horní Paseky), další trafostanice je napojena na linku VN směřující jihovýchodním směrem na Hazlov. V Mokřinách je 5 trafostanic. Rozvody NN v Mokřinách jsou provedeny kombinací venkovního vedení, závěsnými kabely a zemními kabely. Z rozvodny Aš vychází vedení VN (2 linky VN 22 kV) jihovýchodním směrem k obci Nebesa, které se poté stáčí jižním směrem na Hazlov. Linky VN jsou vedeny v souběhu s linkami VVN. Z této linky VN jsou vedeny odbočky pro části Nový Žďár a Nebesa. V Novém Žďáru je 1 trafostanice, v Nebesích jsou 2 trafostanice. Rozvody NN jsou provedeny venkovním vedením a závěsnými kabely. Z rozvodny Aš vychází vedení VN východním směrem přes státní hranici se SRN do Bad Brambachu. Z této linky VN jsou vedeny odbočky pro obec Horní Paseky. V Horních Pasekách jsou 2 trafostanice (z toho je 1 vypnutá – č. 03299001). Rozvod NN je proveden zemními kabely. Z VN linky, která vede z rozvodny Aš východním směrem k Horním Pasekám a státní hranici se SRN, odbočuje severním směrem VN linka, která prochází celým řešeným územím a pokračuje směrem k obci Hranice. Z této linky jsou paprskovitými odbočkami připojeny jednotlivé části Vernéřov, Dolní Paseky, Kopaniny a Doubrava u Aše a přehrada na Bílém Halštrově. Ve Vernéřově jsou připojeny 3 trafostanice, v Dolních Pasekách 2 trafostanice, u přehrady na Bílém Halštrově 1 trafostanice, v Kopaninách a Doubravě u Aše vždy 1 trafostanice. V Dolních Pasekách a Doubravě u Aše se nachází fiktivní trafostanice pro generátory (č. G03273002 a G03277002), tyto trafostanice nejsou připojeny na linky VN (fixní trafostanice jsou místa s malou vodní elektrárnou). Rozvody NN ve Vernéřově a Dolních Pasekách jsou provedeny kombinací venkovního vedení, závěsnými kabely a zemními kabely. Rozvod NN v Kopaninách a Doubravě je proveden venkovním vedením a závěsnými kabely. V řešeném území města Hranice není vedena trasa vedení velmi vysokého napětí, je zásobováno elektrickou energií z vedení vysokého napětí 22 kV. Hlavní napájecí vedení VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

62/105



BERIT, a.s.

prochází územím v severojižním směru. Vedení se dále větví na dílčí sekce a z těchto vedení jsou samostatnými větvenými odbočkami napojeny stávající transformační stanice. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kV v Aši. V řešeném území se nachází třicet stávajících transformačních stanic 22/0,4 kV. Kabelové rozvody 22 kV na území obce nejsou zastoupeny. Stávající rozvody nízkého napětí v obci jsou provedeny kabelovým a na perifériích převážně venkovním vedením. Využití obnovitelných zdrojů je řešeno v území návrhem 7 větrných elektráren v severní oblasti řešeného území – v současnosti jsou vybudovány tři. Území obce Krásná je zásobováno elektrickou energií z vedení VN napěťové hladiny 22 kV. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kV v Aši. Z tohoto vedení jsou samostatnými odbočkami napojeny stávající transformační stanice řešeného území. Kabelové rozvody 22 kV v řešeném území nejsou. Stávající rozvody nízkého napětí v obci jsou provedeny převážně venkovním vedením. V území se nachází deset stávajících transformačních stanic 22/0,4 kV. Územím obce Podhradí prochází venkovní vedení rozvodů vysokého napětí 22 kV pro napájení distribučních trafostanic 22/0,4 kV. Ve VN rozvodech 22 kV je pro zásobování zájmového území umístěno 7 trafostanic. Ze severu vstupuje doprostřed předmětného území vzdušné vedení od Studánky a prochází směrem na jihovýchod severozápadně od zastavěného území obce Podhradí. Východně od Podhradí je linka rozbočena na východní větev vedoucí do Kopaniny a jižní větev vedoucí do Dolních Pasek. Z tohoto vedení je severně od Podhradí provedena jihozápadním směrem odbočka pro napájení trafostanice. Východně od Podhradí, severně od rozvětvení linky jsou z jednoho místa realizovány přípojky na západ a východ pro trafostanice. V jihovýchodním cípu předmětného území je z jižní větve na Dolní Paseky provedeno odbočení na východ pro napájení trafostanice. Ze západu vstupuje do předmětného území od Aše vzdušná VN linka pro napájení trafostanic. Linka je vedena jihovýchodním směrem a ihned po vstupu do zájmového území z ní odbočuje severozápadně přípojka pro trafostanici. Jižněji je z linky odbočena na jihozápad přípojka pro trafostanici. VN linka pokračuje až na jihozápadní cíp zájmového území, kde je ukončena v trafostanici. Vedení jsou provedena lany AlFe uloženými převážně na betonových, řidčeji příhradových stožárech. V části Marak se na Ašském potoce nachází malá vodní elektrárna. Obcí Hazlov prochází v severovýchodní a západní části vedení velmi vysokého napětí, které dále pokračuje směrem do města Aš. Rozvody jsou v obci realizovány soustavou vedení vysokého napětí 22 kV. Na území obce se nachází celkem 25 trafostanic. V obcích zájmového území ORP Aš je zřízeno veřejné osvětlení.


verze 1.0

63/105


2.2.9.2.4


BERIT, a.s.

Zásobování teplem

Mapa 9: Zásobování SO ORP Aš teplem VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

64/105



BERIT, a.s.

Zdrojem tepla ve městě Aš je centrální kotelna o výkonu 21 MW v Hedvábnické ulici. Kotelna je vybavena třemi kotli TURBOMAT R s hořáky Veishaupt o jednotlivém výkonu 7MW, osazena kogenerační jednotkou o výkonu 42 kWel a 68 kWtep. Palivem pro kotelnu je zemní plyn dodávaný středotlakým rozvodem, tepelný výkon z kotelny je rozváděn horkovodem s teplotním spádem primárního okruhu 25/60 °C do jednotlivých výměníkových stanic. Primérní horkovodní rozvod Část A: horkovod Hedvábnická – rozbočení Příbramská Část B: horkovod rozbočení Příbramská – VS Skřivánčí Část C: přípojka VS Kamenná Část D: přípojka VS Tylova, VS Penzion Sekundární rozvody VS Kamenná- lokalita: panelová zástavba Kamenná, Moravská, Karlova a část Hlavní ulice. VS Příbramská - lokalita: panelová zástavba ulic Příbramská, Mikulášská. VS Penzion - lokalita: dům s pečovatelskou službou Dlouhá 1 VS Tylova - lokalita: panelová zástavba Tylova, P. Bezruče, Dlouhá, Dobrovského, Textilní. VS Neumannova - lokalita: panelová zástavba v ulici Neumannova VS Sadová - lokalita: Blok domů se společným rozvodem Sadová VS Skřivánčí - lokalita: panelová zástavba Šumavská, Vysoká, Žižkova, část Hlavní, Tesařská. V řešeném území města Aš jsou pro zásobování objektů teplem upřednostňovány ekologické zdroje vytápění včetně alternativních zdrojů vytápění s minimálním dopadem na životní prostředí. Upřednostňovány jsou centrální zdroje tepla před lokálními. U stávajících bytových objektů, napojených na centrální kotelny se nepřipouští dílčí zdroje vytápění. Ve správním území lze umožnit záměnu stávajících zdrojů tepla pouze takovými novými zdroji, jež budou mít příznivější dopad na stav životního prostředí. Veškeré nemovitosti na území obce Podhradí jsou zásobeny teplem individuálně. Převládají malá lokální topidla nebo malé soustavy etážového topení. V naprosté většině je v těchto lokálních kotlích spalováno hnědé uhlí a dřevo. Některé domy jsou vytápěny elektricky. Lokálních zásobníků propan – butanu je v území velmi málo. V území je rovněž minimální podíl ekologicky šetrných zdrojů tepelné energie – tepelná čerpadla, sluneční kolektory. Zásobování teplem v obci Krásná je řešeno individuálními tepelnými zdroji. Jedná se většinou o malé zdroje pro vytápění rodinných domů a dalších menších objektů. Větší tepelné zdroje jsou pouze ve výrobních zařízeních (slévárna Heunisch, MAVEX, HS Metall), v rekreačním zařízení Větrov a v areálu bývalé roty pohraniční stráže. Zásobování teplem je založeno na plynofikaci podstatné části území, pouze v osadách Černý Luh a Kamenná Osada není s plynofikací uvažováno ani v budoucnosti a k vytápění jsou využívána pevná paliva a elektřina. Zásobování teplem Hranic je řešeno převážně z decentralizovaných zdrojů na zemní plyn či pevná paliva. Podobná je i situace s vytápěním v Hazlově. 2.2.9.2.5

Spoje, telekomunikace

Ve všech obcích zájmového území jsou zbudovány telefonní rozvody, řešeným území také prochází dálkové telefonní rozvody. Řešené území je pokryto signálem mobilních operátorů, tento signál je přístupný bez instalace dalšího anténního systému na straně zákazníka. VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

65/105


2.2.10.


BERIT, a.s.

Životní prostředí

2.2.10.1 Geologie, horninové prostředí

Mapa 10: Geologická mapa SO ORP Aš Ašský výběžek je geologicky řazen do krystalinika severozápadních Čech. Ve výběžku ho tvoří tzv. smrčinské antiklinorium, budované především krystalickými břidlicemi a granitoidy. Charakteristické pro geologickou stavbu Ašského výběžku je téměř souběžné uspořádání hornin ve směru JZ – SV. Na severozápadě jsou zastoupeny metamorfované horniny, a to různé druhy fylitických břidlic, fylitů, kvarcitických fylitů až kvarcitů. Na ně VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

66/105



BERIT, a.s.

navazují svory a kvarcitické svory zasahující zhruba do poloviny města Aše. Dále pokračují pararuly, které přecházejí do ortorul. Ty tvoří vnější plášť granitům a granodioritům centrálního smrčinského plutonu, které tvoří jádro antiklinoria. V území jsou roztroušené vypreparované křemenné žíly (např. Goethova skalka) a rozptýlené výskyty terciérních vulkanitů. Pokryvné útvary jsou nejčastěji svahoviny, v údolích potoků nivní sedimenty a v prameništích místy rašeliniště. Nerostné suroviny nejsou nijak bohatě zastoupeny, současná těžba se provádí pouze v jedné lokalitě (Lipná u Hazlova, Průmysl kamene a.s., Příbram). V území jsou evidována ložiska a prognózní zdroje uvedené v následující tabulce. Po dřívější těžbě jsou v území devastované lokality zabírající v souhrnu cca 25 ha (viz tabulkový přehled). Tabulka 36: Současná těžba a dobývací prostory název Lipná u Hazlova

způsob těžby povrchová

surovina

plocha [ha]

žula, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

číslo DP

3,13

968

Tabulka 37: Chránění ložiskové území název

způsob těžby

surovina

plocha ha

číslo DP

Skalka u Hazlova

dosud netěženo

wollastonit

1,63

478,479

Tabulka 38: Ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje název

způsob těžby

surovina

plocha [ha]

Vernéřov u Aše

dosud netěženo

Cín-wolframová ruda

Horní Paseky

dosud netěženo

CW-cínowolframová ruda

Skalka u Hazlova

dosud netěženo

wollastonit

Hazlov

dosud netěženo

wolfram-kov

49,86

Horní Paseky

dosud netěženo

wolfram.ruda

1010,50

Hazlov

dosud netěženo

fluorit-barytová surovina

1608,70

Vernéřov u Aše

dosud netěženo

cín – kov

22044

1010,50

Tabulka 39: Poddolovaná území název Vernéřov 1 Vernéřov 2 Vernéřov 3

popis haldy, ústí propadliny -

propadliny,

surovina cín-wolframová ruda

systém

radioaktivní surovina

ojedinělá


ojedinělá

radioaktivní suroviny

16.1.2009

130872,0218 38245,31414 33448,08157

ojedinělá systém

Otov VD_UAPAS_RURU.doc

plocha m2

ojedinělá

Hazlov 1 Hazlov 2

rozsah

verze 1.0

67/105



název

popis

surovina radioaktivní suroviny křemenné suroviny

Skalka u Hazlova 2 Skalka u Hazlova 3 drobné

radioaktivní surovina radioaktivní suroviny

Nový Žďár 2

ojedinělá ojedinělá ojedinělá 30402,59828

propadliny

ojedinělá


ojedinělá

Nový Žďár 4


ojedinělá

Nový Žďár 5

radioaktivní surovina radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny radioaktivní suroviny polymetalické rudy polymetalické rudy polymetalické rudy polymetalické rudy

ojedinělá

Výhledy 1 Výhledy 2 Výhledy 3 Výhledy 4 Podhradí u Aše

odval štoly

Podhradí u Aše

odval, pinky

Podhradí u Aše Podhradí u Aše

18849,57217

ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá

systém ojedinělá systém

Aš Mokřiny Skalka u Hazlova

plocha m2

ojedinělá

Nový Žďár 1

Nový Žďár 3

rozsah ojedinělá

Skalka u Hazlova 1

Skalka u Hazlova 4

BERIT, a.s.

Goethova skalka

radioaktivní suroviny

ojedinělá

křemen

staré důlní dílo

Podle map radonového indexu z geologického podloží (ČGS) je severní část Ašského výběžku, zhruba po linii Nový Žďár – Nebesa ve střední kategorii, jižní část ve vysoké kategorii. V nivách vodních toků a na přilehlých údolních svazích jsou hodnoty radonového indexu v přechodné a nízké kategorii. Hlavním zdrojem radonu je geologické podloží. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických a přeměněných horninách, které jsou zastoupeny v celém výběžku. Nejnižší hodnoty jsou v nejmladších sedimentech, kterými jsou např. potoční sedimenty. Celé území ORP leží v hydrogeologickém rajonu 6111 – Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor. Jde o hydrogeologický masiv s monotónními hydrodynamickými poměry a s nízkou, převážně puklinovou propustností a s poměrně mělkými podzemními vodami.


verze 1.0

68/105



BERIT, a.s.

2.2.10.2 Geomorfologické poměry Ašský výběžek je součástí geomorfologické provincie České vysočiny, Krušnohorské soustavy, oblasti Krušnohorská hornatina a celku Smrčiny. Tabulka 40: Přehled geomorfologických jednotek soustava

oblast

celek

podcelek

okrsek IIIA-1A-a Hranická pahorkatina

IIIA-1A Ašská vrchovina

III Krušnohorská

III A Krušnohorská

IIIA-1A-b Studánecká vrchovina IIIA-1A-c Hájská vrchovina

IIIA-1 Smrčiny

IIIA-1B Hazlovská pahorkatina

IIIA-1B-a ¨ Blatenská vrchovina IIIA-1B-b Vojtanovská pahorkatina

Stručná charakteristika geomorfologických okrsků: IIIA-1A-a – Hranická pahorkatina – členitá pahorkatina budovaná fylity s mírně zvlněným erozně denudačním reliéfem plochých rozvodních hřbetů a široce rozevřených údolí vodních toků. Nejvyšší bod Smolnice 612 m n.m. IIIA-1A-b – Studánecká vrchovina – plochá kerná vrchovina složená z fylitů a kvarcitů. Charakteristické jsou meziúdolní hřbety a zbytky zarovnaných povrchů. Nejvyšší bod Štítarský vrch 716 m n.m. IIIA-1A-c – Hájská vrchovina – členitá vrchovina tvořená svory, pararulami a rulami s erozně denudačním značně rozčleněným reliéfem. V území jsou rozsáhlé, strukturně podmíněné kupovité vrchy a meziúdolní hřbety s drobnými relikty zarovnaných povrchů v různých výškových úrovních a hluboká údolí Bílého Halštrova a přítoků. Nejvyšší bod Háj 758 m n.m. IIIA-1B-a – Blatenská vrchovina – plochá vrchovina kerné stavby na žulách a ortorulách s proniky neovulkanitů (Blatná 641 m n.m.) a s křemennou vypreparovanou žílou Goethova vrchu (670 m n.m.). Nejvyšší bod Záhoř (744 m n.m.). IIIA-1B-b – Vojtanovská pahorkatina – členitá pahorkatina na žulách a zbytcích ortorul s ploše zvlněným reliéfem, s rozsáhlými zarovnanými povrchy, nízkými suky a hřbítky, s asymetrickými údolími. Významný bod Kalvárie 564 m n.m.


verze 1.0

69/105



BERIT, a.s.

2.2.10.3 Půdní poměry

Mapa 11: Půdní poměry Převažujícím typem na horninách v řešeném území (ortoruly, granity, pararuly, svory, kvarcitické fylity, kvarcity a pouze ojediněle čediče) jsou typické hnědé půdy nižších až vyšších vrchovin. Na sedimentech překrytých mocnější kůrou zvětrávání a zčásti i na svazích vznikají nejčastěji půdy nenasycené (kyselé) oligotrofní (chudé) až oligomezotrofní (A-AB), zcela ojediněle se na elevacích vyskytují i typy mezotrofně bazické (BD). V depresích reliéfu nebo na svazích elevací se obvykle vyskytují mírně obohacené mezotrofní hnědozemní typy půd (B). Všechny typy výše uvedených půd VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

70/105



BERIT, a.s.

bývají slabě až středně oglejené, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité a někdy mírně převlhčené (A-AB-B-BD3). Půdy v řešeném území jsou relativně monotónní, podmíněné málo pestrým minerálním složením matečných hornin, většinou kyselých a jen velmi ojediněle bazických. Určitý podíl na pedologických poměrech mají i antropické vlivy. Z důvodu využitelnosti území pro zemědělskou i lesnickou činnost byly prováděny dlouhodobé zásahy do vodního režimu (systematické odvodňování s co nejrychlejším odvedením vody z krajiny), které spolu s dalšími doprovodnými jevy intenzivního využití zemědělských pozemků vedly k porušení přirozeného vývoje půd a na mnoha místech k odnosu svrchních horizontů a k degradaci půdního profilu. Proces se dále usiluje postupným oteplováním klimatu, jehož doprovodným jevem jsou časté přívalové srážky.

2.2.10.4 Klimatické poměry Území ORP má chladné vlhké oceanické klima, náležející do chladnějších regionů mírně teplé oblasti. MT 5 - celá SZ část zhruba k silnici Mokřiny – Horní Paseky – normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou MT 2 - jihovýchod až pod Hazlov má velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké léto, dlouhé přechodné období s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je dlouhá, mírně chladná, vlhká, s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Tabulka 41: Základní charakteristiky klimatických regionů charakteristika počet letních dnů 0

MT 2

MT 5

20-30

30-40

počet dnů s Ø teplotou 10 C a více

140-160

140-160

počet mrazových dnů

110-130

130-140

počet ledových dnů

40-50

40-50

Ø teplota v lednu

-3 - -4

-4—5

Ø teplota v červenci

16-17

16-17

Ø teplota v dubnu

6-7

6-7

Ø teplota v říjnu

6-7

6-7

Ø počet dnů se srážkami 1 mm a více

120-130

100-120

srážkový úhrn ve vegetačním období

450-500

350-450

srážkový úhrn v zimním období

250-300

250-300

80-100

60-100

150-160

120-150

40-50

50-60

počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

V místním klimatu se často uplatňují teplotní inverze a vytváření jezer chladného vzduchu v údolích, což se nepříznivě projevuje v přízemním znečištění ovzduší, jehož zdroji jsou převážně domácí topeniště, spalující fosilní paliva.

2.2.10.5 Hydrologické poměry Hydrologicky je celé území Ašského výběžku pramennou oblastí. Jeho vodní toky se rozdělují do dvou hlavních povodí. Většina území patří do povodí Sály a Bílé Elstery (č.h.p. 1-15-05), menší, jižní část do povodí Ohře (povodí Ohře po Teplou č.h.p. 1VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

71/105



BERIT, a.s.

13-01). Říční síť je velmi hustá (1,61 km/ km2) a je tvořena množstvím drobných i větších horských a podhorských potoků. Povrchové vody jsou zadržovány v řadě vodních ploch, rybníků, tůní. Největší vodní plochou je přehrada na Bílém Halštrově u Dolních Pasek (5,725 ha), která byla původně vodárenskou nádrží a měla vyhlášena ochranná pásma. V současnosti jde o rekreační nádrž, ochranná pásma nejsou dosud zrušena. Nejvýznamnějším tokem povodí Sály a Bílé Elstery je Bílý Halštrov (č.h.p. 1-15-05-012). Plocha povodí na našem území je 18,8 km2, délka toku 11,1 km, průměrný průtok u státní hranice: 0,5 m3.s-1. Je pstruhovou vodou, čistota vody v dolní části je IV. třídy. Největším přítokem je levobřežní Ašský potok (č.h.p. 1-15-05-013). Bílý Halštrov, stejně jako řada dalších, větších či menších potoků v Ašském výběžku jsou vodohospodářsky významnými toky (vyhláška 470/2001 Sb.) pstruhovými vodami. Další vodohospodářsky významné toky: Rokytnice (č.h.p. 1-15-05-005), její levý přítok Lužní potok (č.h.p. 1-15-05-006) a pravý přítok Bystřina (č.h.p. 1-15-05-009). Z menších potoků to jsou Hraniční (č.h.p. 1-15001), Pekelský (č.h.p. 1-15-05-003), Újezdský (č.h.p. 1-15-05-004), Brodivý (č.h.p. 115-05-009), Lesní (č.h.p. 1-15-05-011), Hraniční (č.h.p. 1-15-05-014) a další. V povodí Ohře po Teplou (č.h.p.1-13-01)je rovněž většina potoků zařazena mezi vodohospodářsky významnými toky. Největší je Slatinný potok (č.h.p. 1-13-01- 015), dále Bučinský (Výhledský) potok (č.h.p. 1-13-01- 011), Hazlovský potok ( 1-13-01018), dále Nebeský potok (1-13-01- 016) a další. V ORP je několik zdrojů pitné vody s vyhlášenými ochrannými pásmy. Většího rozsahu jsou OP, a to u státní hranici u Krásné a u Štítar u Hraničního potoka a dále na státní hranici u Hazlova. Přibližně k silnici Nový Žďár – Nebesa – Výhledy zasahuje z jihu výběžek chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. Do Ašského výběžku zasahuje velkou plochou vnější ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů Františkových Lázní. Probíhá zhruba od státní hranice přes Doubravu, Kopaniny, Podhradí, dále po východním okraji zastavěného území Aše, přes Mokřiny, Nebesa a Nový Žďár do Slatinného lesa a dále přes státní hranici

2.2.10.6 Hydrogeologie V katastrálním území Doubrava u Aše se nachází přírodní léčivý zdroj Doubravka. Využití zdroje je k léčebným účelům pro pitnou kúru, zevní balneaci a ke střevním výplachům.

2.2.10.7 Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění ČR je náleží celé území ORP Aš do biogeografického regionu 1.58 Ašského, který zabírá geomorfologický celek Smrčina y západní část Krušných hor. Jeho biota je 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně. Biota je ochuzená hercynská, se silným západním vlivem. Bioregion se rozkládá v mezofytiku ve fytogeografických okresech č. 22 – Halštrovská vrchovina a č. 23 – Smrčiny. Potenciální přirozenou vegetací jsou v nižších polohách acidofilní doubravy, výše bukojedliny, obojí pravděpodobně s autochtonní borovicí (vogtlandskou). Na rašeliništích se vyskytují i blatkové bory. Podél vodních toků jsou zastoupeny olšiny.


verze 1.0

72/105



BERIT, a.s.

Flóra má mezofilní charakter s řadou druhů subatlantského charakteru. Je zastoupena ochuzená hercynská fauna předhůří s patrným vlivem západoevropského elementu. Vodní toky patří do pstruhového pásma, významná je reliktní lokalita perlorodky říční. Přirozenou náhradní vegetací jsou louky. Lesní porosty zabírají téměř polovinu ORP (7030,6 ha, 48,9 %), travní porosty téměř 2800 ha (19,3 %). Dále je zastoupena řada menších rybníků. Nižšími jednotkami biogeografického členění jsou biochory, z nichž jsou v ORP zastoupeny: 4BS – rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 4.v.s. 5BR - rozřezané plošiny na kyselých plutonitech 5. v.s. 5BS - rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 5.v.s. 5 Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5.v.s. 5Dr - podmáčené sníženiny na kyselých horninách s rašeliništi 5.v.s. 5PS – pahorkatiny na kyselých metamorfitech 5.v.s. 5VS - vrchoviny na kyselých metamorfitech 5.v.s. 4Do - podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4.v.s. 4BR - rozřezané plošiny na kyselých plutonitech 4. v.s.

2.2.10.8 Zemědělská půda V území ORP jsou zastoupeny většinou chudé půdy pahorkatin a vrchovin. Nejčastěji se vyskytují hnědé půdy – kambizemě, silně kyselé hnědé a rezivé půdy chladných oblastí (kambizemě dystrické – kryptopodzoly), mělké půdy – rendziny, pararendziny, rankery, půdy velmi sklonitých území, nivní půdy – fluvizemě, oglejené půdy – pseudegleje, hydroformní půdy – gleje. Podrobnější charakteristiky půdních typů uvádějí následující hlavní půdní jednotky (HPJ): 32 – kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu, 29 – kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry, 34 – kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu, 35 – kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu, 37 – kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách, 38 – půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností,


verze 1.0

73/105



BERIT, a.s.

39 – litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry, 40 – půdy se sklonitostí vyšší než 12o, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici, 47 – pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření, 50 – kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření, 52 – pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení, 64 – gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité, 67 – gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné, 68 – gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim, 69 – gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků, 70 – gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami, 72 – gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku, 73 – kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité, 74 – pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité nacházející se ve svahových polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé

Zemědělské půdy jsou dále charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami a třídami ochrany zemědělské půdy. Podle následujícího tabulkového přehledu v území ORP výrazně převažují


verze 1.0

74/105



BERIT, a.s.

půdy nejnižší V. třídy ochrany, téměř stejně jsou zastoupeny půdy III. a IV. třídy ochrany. Nejhodnotnější půdy se vyskytují jen málo a většinou ostrůvkovitě. Tabulka 42: Bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělské půdy zastoupené v ORP Aš I 72901 72911 83401 83421 83501 83521

Třídy ochrany zemědělské půdy II III IV 72904 72914 75004 73201 73204 75211 73211 74700 83434 83404 74710 83441 83431 75001 83451 83504 75011 83534 83531 76411 83541 83424 83551 83524 85004 85001 85041 85011 87001 86411

V 73214 73241 73244 73251 73761 73746 73756 73816 73846 73919 73929 74077 74089 76701 76811 77411 83444 83454 83544 83554 83715 83716 83746 84067 84068 84078 84089 85044 86701 86811 86841 86901 87201 87311 87341 87411

87441


verze 1.0

75/105



BERIT, a.s.

Potenciální eroze

Mapa 12: Potencionální eroze Zemědělské půdy Ašského výběžku, díky zastoupení členitých pahorkatin a vrchovin, jsou potenciálně náchylné k vodní erozi. Díky vysokému zastoupení travních porostů a lesů se aktuální eroze téměř nevyskytuje. Nepříznivě na stabilitu půdy a možné oživení erozních procesů působí pastva dobytka, a to především rozdupáváním drobných vodotečí a pramenišť. Tabulka 43: Katastrální území ORP podle náchylnosti ZPF k vodní erozi náchylné Hranice u Aše Pastviny u Studánky Újezd u Krásné Studánka u Aše Nový Žďár Otov u Hazlova Táborská


zemědělské půdy mírně ohrožené ohrožené Trojmezí Podhradí u Aše Krásná Kopaniny Štítary u Krásné Vernéřov u Aše Aš Skalka u Hazlova Horní Paseky Mokřiny Nebesa Výhledy Lipná u Hazlova Hazlov Polná u Hazlova verze 1.0

silně ohrožené Doubrava u Aše Dolní Paseky

76/105



BERIT, a.s.

Téměř celé území ORP Aš, z hlediska zemědělského hospodaření, je zařazeno mezi Méně příznivé horské oblasti (oblast typu H a oblast se specifickými omezeními typu S; Vládní nařízení 241/2004, příloha 2). Zde není vhodné a ani výhodné hospodařit na orné půdě. Pro zemědělce i pro ochranu přírody je výhodné vést veškerou zemědělskou půdu zahrnout do travních porostů. Tím se téměř vyloučí ohrožení zemědělských pozemků vodní erozí.

2.2.10.9 Lesy Lesy ORP Aš náleží do přírodní lesní oblasti (PLO) 1 – Krušné hory, která se dělí na dvě podoblasti: a – vlastní Krušné hory, b – Smrčiny s Halštrovskými vrchy. Do nejjižnější části ORP zasahuje PLO 2, její podoblast 2 a Chebská pánev. Podoblast b Smrčiny s Halštrovskými vrchy má průměrnou nadmořskou výšku 700 m a méně členitý reliéf. V podloží jsou fylitické břidlice, fylity, svory a ruly a na jihu žula. Zcela převažují chudé horniny s chudšími půdami, slabě zásobenými živinami a značně kyselé. Převládají půdy písčitohlinité až hlinitopísčité. Výrazně převažují stanoviště kyselé řady. Méně jsou zastoupeny řady podmáčená a živná. Dominantními LVS jsou jedlobukový 5. a smrkobukový 6. na svazích a v nižších částech oblasti (Halštrovské hory a Smrčiny. Jsou součástí Lesního hospodářského celku a Lesní správy Františkovy Lázně. Většina lesních porostů je v majetku Lesů ČR, jen menší výměry jsou lesy obcí a soukromé. Lesní porosty pokrývají celkem 7030,6 ha, což je 48,9 % z celkové rozlohy ORP Aš. V druhové skladbě mají zcela převažující zastoupení smrčiny, místy je hojněji zastoupena borovice (na Ašsku, ekotyp borovice Vogtlandské), velmi málo je zastoupena jedle. Oproti přirozenému rozšíření velmi silně pokleslo také zastoupení buku. Z dalších listnáčů je výrazněji zastoupena bříza a olše, z dalšíc h dřevin modří a z cizích dřevin vejmutovka. Z lesních porostů jsou v území zastoupeny: -

Lesy hospodářské – zahrnují lesy, které nejsou lesy ochrannými ani lesy zvláštního určení. V řešeném území mají převažující zastoupení.

-

Lesy zvláštního určení (např. lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých vod, na lokalitách maloplošných zvláště chráněných území, dále to mohou být lesy, u nichž veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním, např. lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biodiverzity, lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

-

Lesy příměstské – zahrnují jednak lesy parkové, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy intenzívně navštěvované a opatřené jednoduchým vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu rekreační funkce s produkční funkcí, a k tomu jsou směrovány zásady hospodaření. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP usměrnit jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku, ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná


verze 1.0

77/105



BERIT, a.s.

zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. Lesem příměstským byl vyhlášen Bukový park v Aši -

Rekreační lesy – lesy s intenzívní zástavbou rekreačních zařízení vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření na zastavěných plochách se omezuje na výběr souší a stromů ohrožujících bezpečnost a zdraví rekreantů, či jejich majetku. Nutná obnova se provádí v souladu se statutem na menších prvcích. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. Za lesy rekreační byly vyhlášeny porosty Na Háji u Studánky u Aše.

Pásma ohrožení imisemi Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazují do pásem ohrožení lesních porostů imisemi (Vyhláška Mze č. 78/1996 Sb.). V řešeném území jsou vymezena dvě pásma ohrožení: -

pásmo ohrožení C – lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 11 – 15 let,

-

pásmo ohrožení D – lesní pozemky s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 16 – 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.

V území ORP Aš zcela převažuje pásmo ohrožení D, jen vyšší části Blatenské vrchoviny severně od pramenů Bílého Halštrova v okolí vrchů Záhoř a U vápenky jsou zařazena do pásma C.

2.2.10.10 Kvalita ovzduší Celé území ORP Aš patří do oblasti s dobrou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 (Věstník MŽP č. 4/2008) není území ORP Aš zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V území nejsou žádné velké zdroje znečištění, pouze zdroje střední, uvedené v tabulkovém přehledu a zdroje REZZO I. Většina uvedených zdrojů využívá jako topné medium plyn. Tabulka 44: Střední zdroje znečišťování ovzduší Aš podnik, zařízení Ašské služby s.r.o. Ašské služby s.r.o. Gymnázium a střední odborná škola Gymnázium a střední odborná škola Hasso spol. s r.o. VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

zdroj ČS nafty

adresa Krajkářská 1275/11, Aš plynová Havlíčkova 7, Aš

Plavecký bazén kotelna Gymnázium – plynová kotelna Hlavní 2514/106, Aš Ubytovna - kotelna Nedbalova 1787/9, Aš Sklad-hala – teplovzdušné Dukelská 1095/15, Aš verze 1.0

78/105



podnik, zařízení

BERIT, a.s.

TEBYT Aš s.r.o. TEBYT Aš s.r.o. TEBYT Aš s.r.o. TEBYT Aš s.r.o. TEBYT Aš s.r.o. TECHNOTOOL s.r.o. Top Tank s.r.o. Tostex spol. s r.o.

zdroj adresa agregáty Sklady- plynová kotelna + ČS Dukelská 910/15, Aš PHM Plynová kotelna Dobrovského 1904/21, Aš Plynová kotelna Studentská 43, Aš Pila Aš Chebská 183, Aš Plynová kotelna Vladivostocká 1386/9, Aš Plynová kotelna Šaldova 992/2, Aš Obchodní dům – plynová Hlavní 54, Aš kotelna Autolakovna Mokřiny 43, Aš ČS PHM Okružní 36, Aš ČS PHM Mokřiny, Aš Plynová kotelna Nádražní 12, Aš Plynová kotelna Slovanská 1987/4, Aš Plynová kotelna Hedvábnická 1259, Aš Provoz - hala „A,B“ Lipová 622/1, Aš Provoz - hala „D,E,F“ Lipová 622/1 , Aš Plynová kotelna-hala „C“ Lipová 622/1, Aš ČS PHM Rybniční , Aš ČS PHM Selbská 2732/15, Aš ČS PHM Nový Žďár, Aš Truhlářství Mydlářská 938, Aš Domovní kotelna Selbská - přechod, Aš Kotelna G.Geipela 7, Aš Kotelna Karlova 17, Aš Kotelna Palackého 8, Aš Kotelna Saská 18, Aš Kotelna U Nádraží 18, Aš Výrobní hala Lipová 622/1, Aš ČS PHM Selbská 2865, Aš Konfekce Aš- plynová Chebská 1310, Aš

Základní škola a mateřská škola Aš Základní škola a praktická škola Aš

kotelna Plynová kotelna Plynová kotelna

Základní škola Aš

Plynová kotelna

Hasso spol. s r.o. HMR Textil s.r.o. Integrovaná střední škola Kornel Búzik Krajský dětský domov pro děti do 3 let Laguna Group s.r.o. LE CYGNE SPORTIV GROUPE a.s. Lubomír Rodina LUKOIL Czech Republic s.r.o. Markop FL s.r.o. Medikaltransport spol. s r.o. MTG Montagetechnik Nostra spol. s r.o. Nura s.r.o. Nura s.r.o. Nura s.r.o. OMV Česká Republika s.r.o. OMV Česká Republika s.r.o. Pap Oil a.s RUDI-HOLZ s.r.o. SKANSKA FACILITIES MANAGMENT CZ

Okružní 1580/57, Aš Studentská 1612/13, Aš

Hlávkova

1472/26,

Aš

ŽÁROKOV v.o.s. CHEVAK Cheb a.s. Abydos Idea s.r.o. AET asfalt-emulsní technologie Domov pro osoby se zdravotním postižením „PATA“ Hazlov

ŽÁROKOV v.o.s. ČOV + kotelna kotelna kotelna kotelna

Julie Suchopárová PPT Potrubní technika s.r.o. PPT Potrubní technika s.r.o PPT Potrubní technika s.r.o.

ČS PHM bloková kotelna bloková kotelna bloková kotelna výměník bloková kotelna kotelna

PPT Potrubní technika s.r.o. VIBA HAZLOV VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

K1 K2 K3 K4 - ZŠ

Saská 1800, Aš Krásná Hazlov 247 Vojtanovská 13 Hazlov, část Skalka Hazlova 60 Ašská 445 Hazlov 421 Hazlov 405 Hazlov 447

u

Hazlov 119 Hazlov 241 79/105



podnik, zařízení

BERIT, a.s.

zdroj

SYENIT, těžební společnost s.r.o. Heinz Glas Decor s.r.o.

kamenolom Lipná

CHEVAK Cheb a.s

ČOV

ITES spol. s r.o. ITES spol. s r.o.

domovní kotelna domovní kotelna

ITES spol. s r.o. ITES spol. s r.o.

domovní kotelna domovní kotelna

ITES spol. s r.o. ITES spol. s r.o. ITES spol. s r.o.

domovní kotelna domovní kotelna domovní kotelna

Petr Racek TESKA BOHEMIA spol. s r.o.

kotelna kotelna

adresa

Soukenná 556, Hranice Růžové údolí 869, Hranice Husova 414, Hranice Masarykovo nám.816, Hranice Nová 836, Hranice Studánka 175, Hranice U Pošty 832, Hranice Vítězná 826, Hranice Zahradní 492, Hranice Ruská 586, Hranice Pastviny 187, Hranice

Tabulka 45: Zdroje REZZO I sídlo Krásná Aš Aš Aš Aš

zdroj Slévárna Heunisch a.s - odlévání lehkých kovů TEBYT AŠ - výroba a rozvod páry a teplé vody ASTOS AŠ - výroba ostatních účelových strojů a zařízení LE-GO spol. s.r.o. - praní, chemické čistění textilií a kožešin MAVEX CHEB, spol. s r.o. - chov drůbeže

Významnější, především z hlediska přízemního znečištění ovzduší v tzv. dýchací zóně, je vytápění domácností. Ve většině sídel, s výjimkou Aše a Hranic, výrazně převažuje spalování pevných fosilních paliv, dřeva, příp. dalších, často nevhodných substancí. Jejich nedokonalé spalování je zdrojem emisí plynných a pevných částic. Pravděpodobnost tohoto znečištění je největší v obdobích s nepříznivými rozptylovými podmínkami (především v zimě a na podzim). Především v údolních polohách, kde lokalizovaná řada sídel, mohou vznikat teplotní inverze a jezera studeného vzduchu s omezenými možnostmi rozptylu znečišťujících látek a s jejich zvýšenými koncentracemi v přízemní vrstvě ovzduší. Místní přízemní znečištění, vedle domácích topenišť, zvyšuje také automobilová, případně i železniční, doprava emisemi výfukových plynů. Vytápění domácností v obcích ORP Aš: • Aš – plyn 60%, pevná paliva 29%, ostatní 1%, • Hranice – 50% plyn, 50 % pevná, • Podhradí – 90 % pevná, 10 % elektřina, • Krásná – pevná 85%, plyn 10%, ostatní 5 %, • Hazlov – 70 % pevná, 30 % elektřina + plyn. Měření imisí se na území ORP Aš neprovádí.

2.2.10.11 Kvalita vod Převážná většina vodních toků v celém území ORP Aš má velmi dobrou kvalitu vody, v I. a II. třídě čistoty. Výjimkou je jen krátký dolní úsek Bílého Halštrova, který dosahuje IV. třídy čistoty. VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

80/105



BERIT, a.s.

Jednotlivé obce jsou vybaveny čistírnami odpadních vod s dostatečnou kapacitou.

2.2.10.12 Odpady Celé území ORP Aš je samostatnou svozovou oblastí pro nakládání s odpady. V celé oblasti, tzn. ve všech sídlech, se provádí separovaný sběr odpadů, a to do speciálních kontejnerů. Třídí se pět druhů odpadů: plasty, papír, kovové obaly, bílé sklo a barevné sklo. Svoz separovaného odpadu provádí Ašské služby a.s. do sběrného dvora. Nebezpečný odpad je v Aši svážen do sběrného dvora, kde se odděleně shromažďuje a následně předává oprávněným osobám (odvoz ke zpracování mimo správní území). Sběrné dvory by měly být lokalizovány ve všech čtyřech zbývajících obcích ORP. Svoz směsného komunálního odpadu provádějí Ašské služby a.s., a to na kontrolované překladiště na bývalé, uzavřené skládce u Vernéřova (U Skřivánčího vrchu), odkud se směsný komunální odpad odváží na řízenou skládku do Tisové na Sokolovsku. Tato uzavřená skládka bude rekultivována inertním materiálem a do té doby bude sloužit jako překladiště. V celém území ORP není žádná řízená skládka ani další zařízení na hospodaření s odpady. Z minulé doby se zde nalézá řada starých zátěží (všechny byly založeny jako skládky neřízené), kterými se bude třeba postupně zabývat a prověřit jejich vlivy na životní prostředí. Přehled uzavřených skládek a starých zátěží uvádí následující tabulky. Tabulka 46: Přehled uzavřených skládek název obec U Skřivánčího vrchu Vernéřov u Aše V Růžovém údolí Hranice u Aše Tosta Nový Žďár Tosta Aš - závod 12 Aš

riziko_kvl 2-vysoké 4-nízké 3-střední 2-vysoké

riziko_kvn 4-bodové 4-bodové 4-bodové 4-bodové

rekultivace probíhá ANO ANO NE

Tabulka 47: Staré zátěže lokalita

místní název

provozovat el TOSTA Aš, a.s.

rizikovost

Aš

Tosta Aš závod 12

Nový Žďár

Tosta

rekultivovaná

Aš

Skládka Aš

3-střední

Hazlov

Skládka Hazlov

3-střední

Krásná

Větrov

3-střední


2-vysoká

verze 1.0

doporučení dalšího postupu Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) zabránit dalšímu černému skládkování Projekt asanace počítá pouze se zakrytím plochy nad kalovými poli.

Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeologický průzkum (vč. monitorovacích vrtů) monitoring povrchových vod Finální opatření: podle výsledků předběžné etapy Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: monitoring povrchových vod zabránit dalšímu skládkování Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu Provést rekultivaci dle stávajícího projektu 81/105


Zpracování ÚAP pro ORP Aš Průzkumy a rozbory provozovat el

lokalita

místní název

Nový Žďár

Skládka Nový Žďár Skládka Nebesa

rekultivovaná

Hranice u Aše Nebesa

V Růžovém údolí Skládka Nebesa II.

zrekultivovaná

Mokřina

Skládka Mokřina

4-nízká

Krásná

Skládka Větrov II

4-nízká

Studánka u Aše

Za mateřskou školou

4-nízká

Hranice u Aše

Skládka Hranice

4-nízká

Aš

Tosta Aš závod 12

Nebesa

rizikovost

4-nízká

4-nízká

TOSTA Aš, a.s.

2-vysoká

BERIT, a.s.

doporučení dalšího postupu

Povrch skládky byl v minulosti zavezen zeminou a urovnán. Úprava je nedostatečná, ve depresi skládky se hromadí voda. Úpravu terénu, zatěsnění povrchu a odvedení srážkových vod nutno provést znovu.

Navrhovaná opatření: Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu Navrhovaná opatření: Finální opatření: úplné vyklizení skládky Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: monitoring povrchových vod Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu Doporučujeme monitoring vod v potoce. Pokud neprokáže znečištění ponechat v současném stavu. Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) zabránit dalšímu černému skládkování Projekt asanace počítá pouze se zakrytím plochy nad kalovými poli.

2.2.10.13 Hluk Zatížení hlukem není v rámci ORP Aš sledováno, a proto nelze jeho vlivy na životní prostředí hodnotit. Velké stacionární zdroje hluku se v území nevyskytují, s výjimkou kamenolomu v Lipné u Hazlova. Obytné, případně rekreační území jednotlivých sídel může být ovlivňováno hlukem z automobilové dopravy, a to v závislosti na její intenzitě. Nejvíce může být


verze 1.0

82/105



BERIT, a.s.

2.2.10.14 Ochrana přírody a krajiny

Mapa 13: Ochrana přírody a krajiny na území SO ORP Aš Ochrana přírody a krajiny má významné zastoupení v celém ORP, a to především díky přítomnosti dvou přírodních parků (Smrčiny a Halštrov), evropsky významné lokality Bystřina - Lužní potok, několika maloplošných zvláště chráněných území a registrovaných významných krajinných prvků a dále vymezených skladebných částí ÚSES nadregionální, regionální a lokální úrovně. Je zde vysoké zastoupení taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků v zákoně č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

83/105



BERIT, a.s.

(vodní toky, údolní nivy, vodní plochy, lesní porosty) a dalších hodnotných lokalit (rašeliniště, mokřady, prameniště. Celé území má vysoké hodnoty krajinného rázu, zcela převažují zóny harmonické a přírodě blízké krajiny. 2.2.10.14.1

Maloplošná ZCHÚ

Tabulka 48: Maloplošná ZCHÚ

PP

Bystřina

výměra ha 49,0188

PP NPP

Goethova skalka Lužní potok

2,5680 123,00

PP

U cihelny

3,2540

Trojmezí, Hranice u Aše Skalka u Hazlova Trojmezí, Pastviny u Studánky Hazlov

PR

Ztracený rybník

11,4250

Polná u Hazlova

PP

Verneřovské doly

0,2577

Vernéřov

kategorie

název

katastrální území

charakteristika lužní potok a přítok, zoologická lokalita křemencové skalky lužní potok a okolí, zoologická lokalita mineralogická lokalita (egeran, vesuvian) přechodové rašeliniště ostřicomechového typu s významnou květenou ochrana a zachování odvalu u starého důlního díla. Vyskytuje se zde žilník složený z křemene, amblygonita a K živce, ve světovém měřítku se jedná o výjimečný typ mineralizace

EVL Bystřina - Lužní potok – CZ0413177, výměra – 1129,5805 ha; obce + k.ú.: Hranice – Hranice u Aše, Pastviny u Studánky, Trojmezí; Krásná – Krásná, Štítary u Krásné, Újezd u Krásné. Spodní úsek vodního toku Rokytnice, spolu s celými povodími jejích přítoků Bystřiny (tvoří česko – saskou hranici) a Lužního potoka (tvoří česko – bavorskou hranici), západně od měst Aš a Hranice, na severním okraji Smrčin, ve výšce od 540 po téměř 700 m n. m. Všechny toky v EVL patří do pstruhového pásma, kromě pstruha obecného se běžně vyskytuje vranka obecná, mihule potoční, v Rokytnici i rak říční. Mezi nejtypičtější obyvatele vodních toků patří perlorodka říční, která v tomto území tvořila jednu z nejbohatších populací ve střední Evropě, v současné době pomalu vymírá. Z dalších význačných druhů živočichů hnízdí v území např. čáp černý a kulíšek nejmenší. V současné době je z hlediska populace perlorodky nejzávažnějším problémem nedostatek výživy (detrit vhodného složení), způsobený změnami v povodí. Kromě neočekávaných havárií hrozí nebezpečí další degradace ekosystému např. nevhodným lesnickým či zemědělským hospodařením a okyselováním vody v horní části povodí Lužního potoka narušením rašelinišť.


verze 1.0

84/105


2.2.10.14.2


BERIT, a.s.

Významné krajinné prvky

Tabulka 49: Registrované významné krajinné prvky

Ašské javory

Aš

číslo parcely 3621/1

Sady Míru v Aši

Aš

3150/1

Park Podhradí

Podhradí

97, 98, 99

název

k.ú.

výměra charakteristika ha 0,01 dva dominantní exempláře javoru klenu (Acer pseudoplatanus) s obvody kmenů v době registrace 350 a 255 cm. 4,4 rozsáhlý městský park s pestrým složením především domácích druhů dřevin; slouží jako oddechová zóna města a má pozitivní vliv na městské mikroklima. 1,45 bývalý zámecký park významný především bukovým porostem a charakteristickými fylitovými skalními výchozy; zoologická a botanická lokalita

Tabulka 50: Ochranářsky významné rybníky řešeného území (VKP) č. 1

název Štítarský rybník (ID1367)

2

Nový rybník ve Studánce (ID1529)

3

Rybník 400 m Z od Sídliště u Hranic (ID1477)

4

Vodárenská nádrž na S okraji Studánky (ID837)

5

Rybník 400 m J od Krásňan (ID367)

6 7 8

Rybník S od Černého Luhu (ID837) Rybník 350 J od Štítar (ID1023) Rybník v hraničním výběžku pod Mlýnským vrchem (ID1270) Pinka severně od 10porcelánky v Aši (ID2645) Nádrž východně od porcelánky v Aši (ID1695) Rybník 900 m V od Mokřin (ID724) Vodní plocha v bývalých Horních Pasekách (ID2612) Vodní plocha 550 m S od osady Nebesa (ID1713) Vodní plocha 700 m S od osady Nebesa (ID1469) Vodní plocha 2 km V od osady Nebesa (ID1722) Vodní plocha 550 m SZ od PR Goethova skalka (ID3099) Rybník 1,3 km S od Hazlova (bez ID)

9 10 11 12 13 14 15 16 17


charakteristika bohatá populace makrofyt – leknín bělostný, rdest rdestolistý, obojživelníci, cenné litorální partie s mokřadními olšinami velmi cenné litorální partie s bohatými populacemi rdestu rdestolistého, všivce mokřadního, zevaru nejmenšího, rosnatky okrouhlolisté v litorálních partiích a přítocích zdrojovka potoční ve východním litorálu tůň s rdestem alpským, bublinatkou menší, rdestem rdestolistým, leknínem bělostným kvalitní litorál s přechodovým rašeliništěm a navazujícími slatiništi, klikva bahenní kvalitní rašelinný litorál kvalitní rašelinný litorál, rybník zaniklý zarostlý přechodovým rašeliništěm výskyt bublinatky jižní výskyt bublinatky jižní výskyt bublinatky menší a leknínu bělostného dnes vyplněná přechodovým rašeliništěm dnes přechodové rašeliniště zrašelinělá, bublinatky jižní, bublinatka menší, leknín bělostný dnes přechodové rašeliniště dnes přechodové rašeliniště kvalitní litorální rašeliniště s rosnatkou okrouhlolistou, všivcem lesním, vrbou plazivou, vysazen leknín bělostný

verze 1.0

85/105



BERIT, a.s.

Tabulka 51: Zachovalé komplexy nivních ekosystémů (VKP) název Bílý Halštrov

Újezdský potok Bystřina – Lužní potok

2.2.10.14.3

charakteristika pramenná oblast s převažující lesní vegetací; uplatňují se převážně podmáčené smrčiny a smrkové olšiny, velmi typicky zpestřené přechodovými rašeliništi a slatiništi s oligotrofními tůněmi, v níže položených částech niv se vyskytují i kvalitní vlhké louky různých typů velmi zachovalá hraniční niva se smrkovými olšinami, jasanovoolšovým luhem a oligotrofními vodními plochami velmi cenné území s přirozenými toky podhorských potoků s význačnou faunou; doprovodem je kvalitní jasanovo-olšový luh přecházející do smrkových olšin, v nivách jsou velmi časté rašeliniště a slatiniště spolu s různými typy neobhospodařovaných mokřadních luk,

Krajinný ráz

Základní typizace krajiny pro hodnocení krajinného rázu vychází z relace mezi přírodními a člověkem vytvořenými prvky na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v katastrálních územích. Jde o poměr mezi relativně ekostabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a plochami ekologicky labilními, umělými (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy), vyjádřený tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Pro hodnocení krajinného rázu jsou vymezeny kategorie, které diferencují území do tří základních krajinných zón: •

zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) je tvořena převážně ekolabilními agrocenózami, s vysokým využitím území a narušením krajiny, přírodních struktur a ekologických vztahů a s nutností jejich obnovy,

•

zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) s vyváženým zastoupením ekolabilních a ekostabilních ploch, tj. s relativně vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem,

•

zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) s. s nevýraznými civilizačními zásahy, s dominantním až výlučným podílem přírodních prvků, v řešeném území s výraznou převahou lesních porostů.

Hodnoty KES a jejich zařazení do základních krajinných typů jsou podkladem pro primární charakteristiky krajinného rázu území, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu (zákon č.114/1992 Sb., § 12). Z Tabulka 52: Zastoupení ekologicky pozitivních, ekologicky negativních a ostatních ploch v katastrálních územích ORP Aš a koeficient ekologické stability (KES)

katastrální území Aš Hazlov Lipná u Hazlova Polná u Hazlova Skalka u Hazlova Táborská Výhledy Otov u Hazlova Hranice u Aše Trojmezí VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

výměra k.ú. ha 1341,1 539,6 179,0 783,7 448,5 294,5 381,4 162,4 1137,2 721,8

EKO + ha 791,2 134,0 84,2 591,6 260,6 24,6 344,7 122,1 949,0 647,7

EKO –

% 59,0 24,8 47,1 74,5 58,1 8,4 90,3 75,1 83,4 89,7

ha 228,3 276,4 70,5 157,6 101,9 258,2 19,3 28,7 73,4 29,9

verze 1.0

% 17,0 51,2 39,4 20,1 22,7 87,7 5,1 17,6 6,5 4,1

KES 2,46 0,48 1,19 3,75 2,55 0,09 17,9 4,26 12,9 21,68

ostatní plochy ha 321,7 129,2 24,2 34,5 86,0 11,6 17,3 11,6 114,8 44,2

% 24,0 23,9 13,5 4,4 19,2 3,9 4,6 7,2 10,0 4,1 86/105



katastrální území

výměra k.ú. ha

Doubrava u Aše Kopaniny Podhradí u Aše Krásná Štítary u Krásné Újezd u Krásné Mokřiny Nebesa Nový Žďár Pastviny u Studánky Studánka u Aše Dolní Paseky Horní Paseky Vernéřov u Aše

383,1 353,5 636,2 893,1 582,7 708,9 341,1 584,1 665,2 751,2 569,2 636,3 425,8 855,2

EKO + ha 335,1 245,3 534,2 500,3 443,7 527,3 251,1 560,6 633,0 684,7 510,9 427,1 210,8 685,9

EKO –

% 87,5 69,4 84,0 56,0 76,1 74,4 73,6 96,0 95,2 91,1 89,8 67,1 49,5 80,2

ha 11,9 85,1 46,5 281,4 93,0 157,6 50,8 6,6 6,8 25,3 11,2 127,9 157,4 98,7

% 3,1 24,1 7,3 31,5 16,0 22,2 14,9 1,1 1,0 3,4 2,0 20,1 36,7 11,5

BERIT, a.s.

KES 28,22 2,88 11,49 1,78 4,77 3,34 4,94 84,8 93,59 27,02 45,6 3,33 1,33 6,94

ostatní plochy ha 36,1 23,1 55,5 111,4 46,0 23,9 39,2 16,9 25,4 41,2 47,1 81,3 57,5 70,6

% 9,4 6,5 8,7 12,5 7,9 3,4 11,5 2,9 3,8 5,5 8,3 12,8 13,5 8,3

Z řešeného území zabírá celkově zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) 47,7 % jeho celkové rozlohy a zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) 46,5 %, což je celkem 94,2 % jeho rozlohy. Jen 5,8 % tvoří zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94).


verze 1.0

87/105

Tabulka 53: Zastoupení krajinných zón dle koeficientu ekologické stability v ORP Aš

Zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) katastrální území Hazlov Táborská

celkem ha

ha

KES 539,6 294,5

834,1

0,48 0,09

Zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) katastrální území Aš Lipná u Hazlova Polná u Hazlova Skalka u Hazlova Otov u Hazlova Kopaniny Krásná Štítary u Krásné Újezd u Krásné Mokřiny Dolní Paseky Horní Paseky celkem ha

ha 1341,1 179,0 783,7 448,5 162,4 353,5 893,1 582,7 708,9 341,1 636,3 425,8 6856,1

Zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) KES 2,46 1,19 3,75 2,55 4,26 2,88 1,78 4,77 3,34 4,94 3,33 1,33

katastrální území Výhledy Hranice u Aše Trojmezí Doubrava u Aše Podhradí u Aše Nebesa Nový Žďár Pastviny u Studánky Studánka u Aše Vernéřov u Aše

celkem ha

ha 381,4 1137,2 721,8 383,1 636,2 584,1 665,2 751,2 569,2 855,2

6684,6

KES 17,9 12,9 21,68 28,22 11,49 84,8 93,59 27,02 45,6 6,94

Graf 6: Zastoupení krajinných typů dle KES v %

5,8 % 47,7 % krajina harmonická krajina přírodní krajina antropogenní 46,5 %

Graf 7: Zastoupení ekologicky pozitivních, ekologicky negativních a ostatních ploch v katastrálních územích ORP Aš v %

10,2 %

EKO + EKO ostatní

16,7 %

73,0 %

2.2.10.14.4

Přírodní parky

Přírodní park Halštrov (celková rozloha 4300 ha) zabírá části geomorfologických okrsků Hájské vrchoviny (Háj 757,6 m n. m.), Blatenské vrchovina a Vojtanovské pahorkatiny a pramennou oblastí Bílého Halštrova. Údolí a vodní tok Bílého Halštrova jsou dominantním krajinným prostorem parku. Krajina je charakterizována lesními komplexy střídajícími se s plochami nyní převážně zatravněné zemědělské půdy, místy již s nastupujícími porosty mimolesních dřevin. Žádoucí je uchování nezalesněných ploch. Osídlení původních vsí bylo podstatně redukováno, ale zanikla jen ves Horní Paseky. Před zřízením parku se rozvinulo rekreační chatové osídlení, kterým byly výrazněji poznamenány údolí Bílého Halštrova, Dolní Paseky a Výhledy. Současný stav sídelních jednotek bývalých obcí nepatří k reprezentativním prvkům krajiny. Jejich poloha ve vrchovinném reliéfu krajiny je však významná a je nutné proto se zvýšenou pozorností posuzovat návrhy zástavby. Při severní hranici podle silnice mezi Doubravou a Marakem je historicky vzniklé osídlení, jehož krajinotvorná působivost právě takovou pozornost zasluhuje, přestože zástavba je převážně vně administrativní hranice parku (viz hodnotná místa krajinného rázu mimo přírodní parky). Nebylo by vhodné umísťovat do



BERIT, a.s.

stávajících osad nebo dokonce do volné krajiny jakékoliv komplexy urbanisticky a architektonicky nesourodé s vnímáním venkovské krajiny. Pro situování takových zařízení jsou vhodná sídla tvořící přirozená východiska do parku, tj. Aš a Hazlov. Přírodní park Smrčiny (celková rozloha 6300 ha) leží ve stejnojmenném pohoří a jeho území probíhá v pásu podél západní státní hranice v Ašském výběžku a dále na jih až k řece Odravě. Jižně od Odravy navazuje na Přírodní park Český les. Velmi úzký pás území parku má šířku od 0,5 km u Horní Hraničné do cca 5 km u Mlýnského vrchu (602 m n. m.) na Ašsku. Z hlediska ochrany přírody jde o uchování přírodních fenoménů, které se vyvinuly během téměř půlstoletí omezené přístupnosti parku. V severní části najdeme dvě na sebe navazující chráněná území PR Bystřina a NPP Lužní potok k ochraně biotopu perlorodky říční. Celé toto, a také okolní, území parku by mělo zůstat v dochovaném stavu vysídlení. Z hlediska krajiny jde o uchování krajinného rázu podhorské krajiny bez narušení novotvary rekreačních osad. Pohraniční lesnatý pás je místy přerušen nelesními plochami, vzniklými po likvidaci sídel. Nyní jde o specifické pohraniční území místy velmi frekventované a volně prostupné. Turistické využití umožňují hraniční přechody, z nichž by v klidových územích měly být zachovány stávající pro pěší a cyklisty. Na hranici se místy dochovaly historické mezníky, které je možno považovat za charakteristické prvky oblasti krajinného rázu. 2.2.10.14.5

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

V rámci ORP jsou zastoupeny všechny tři úrovně ÚSES, nadregionální, regionální a lokální. Téměř celým Ašským výběžkem, od SZ k JV, prochází osa nadregionálního biokoridoru č. K 3. Začíná na státní hranici u sídla Štítary, pokračuje přes Smrčinu na JV a přes vložené RBC č. 1210 Na Háji a přes PP Verneřovské doly do vloženého RBC č. 1172 Mokřiny ke státní hranici. Odtud se stáčí na JZ do údolí Nebeského potoka, pokračuje údolím Slatinného potoka a vstupuje do severního výběžku NRBC č, 32 Amerika, které zasahuje až k Táborské a pokračuje dále na jih. Osa NRBK má vymezenou ochrannou zónu do vzdálenosti 2000 m na obě strany, ve které by měla být uplatňován tzv. koridorový efekt zabezpečující ochranu všech hodnotných krajinných segmentů považovaných v této zóně za součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je realizován zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty v rámci platné legislativy, jmenovitě zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Ochranná zóna NRBK, kromě širšího okolí Hranic a Aše, zabírá téměř celou zbývající část ORP. Regionální ÚSES začíná od soutoku Bystřiny a Rokytnice linií po státní hranici, a to RBK č. 972, které navazuje na RBC č. 1179 Lužní potok a pokračuje jako RBK č. 973 po státní hranici do RBC č. 1941 Nový Žďár. Dále jde RBK 982. Západně od Lipné se napojuje na RBK č. 983, který vstupuje do RBC č. 1171 Libský les. Druhá linie regionálního ÚSES se odděluje z RBK č. 972 u soutoku Rokytnice a Lužního potoka jako RBK č. 974 a jde přes RBC č. 1940 Kozí hřbet jižně od Trojmezí. Dále pokračuje na JV jako RBK č. 975 přes Podhradí do RBC č. 1180 u Kopaniny. Z něho se odděluje krátká větev RBK č.976 na státní hranici. Z RBC č. 1180 pokračuje na jih RBK č. 977 a u Dolních Pasek vstupuje do NRBK č. 3. Po státní hranici východně od Hazlova vychází z NRBK K 3, resp. z vloženého RBC č. 1172 Mokřiny, hraniční RBK č. 987 směrem na Vojtanov. Skladebné části a celý lokální ÚSES (a také interakční prvky) jsou součásti zpracovaných územních plánů obcí a jsou jednou z jejich nezastavitelných částí. 2.2.10.14.6

Památné stromy

Na území ORP jsou v současné době dva památné stromy chráněné dle zákona - zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Mají základní VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

90/105



BERIT, a.s.

ochranné pásmo (dle uvedeného zákona) ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Tabulka 54: Památné stromy katastrální území

název stromu a druh stromu

výška m

obvod cm

OP m

Hranice u Aše

Dub u Dolíšky dub letní (Quercus robur)

24

430

13,5

Štítary u Krásné

Štítarský klen javor klen Acer pseudoplatanus

24

313

10


verze 1.0

charakteristika p.p.č. 2491 - na kraji řídkého listnatého háje na S konci nádrže Dolíška (u hráze) JZ od Hranic, vlevo při silnici z Pastvin do Hranic za chatovou osadou Černý Luh přes kolejiště obce Štítary

91/105


3.


BERIT, a.s.

Rozbor udržitelného rozvoje území

3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza 3.1.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie Silné stránky - přítomnost ložisek nerostných surovin s menšími plošnými nároky na devastaci povrchu Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin, - vymezení ploch po těžbě nerostných surovin a jejich ochrana jako přírodních zajímavostí (např. RVKP)

Slabé stránky - podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika Hrozby - vysoké hodnoty radonového indexu,

3.1.2. Vodní režim Vodní režim Silné stránky - početná prameniště, - vysoká hustota říční sítě, - dobrá kvalita povrchových vod, - příznivé zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody, Příležitosti - revitalizace vodních toků, - obnova a budování vodních ploch, - ochrana pramenišť, mokřadů, rašelinišť v rámci ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, RVKP, PCHP)

Slabé stránky - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků,

Hrozby - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží, - znečištění vodních toků různorodou činností, - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch, - ohrožení pramenišť, mokřadů, rašelinišť nešetrným zemědělským a lesním hospodařením

3.1.3. Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí Silné stránky - dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů, - přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny),


Slabé stránky - převaha vytápění domácností pevnými palivy, - předpokládané vysoké hlukové hladiny a imisní zatížení podél významných komunikací, nakládání s odpady bez výhledové

verze 1.0

92/105



Příležitosti - vyloučení výstavby výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí, - zvýšení podílu využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - řešení problematiky nakládání s odpady, změnit současné způsoby manipulace (překladiště), - zavést oddělené shromažďování a zpracování biologicky rozložitelných odpadů, - třídění, úpravy a využívání stavebních a demoličních odpadů, - snížení produkce nebezpečných odpadů, - zřízení dalších sběrných dvorů, - likvidace starých zátěží (skládek), - snížení hlukové zátěže vybudováním silničních obchvatů, - měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů - výsadba ochranné a estetické zeleně po obvodu zemědělských zařízení

BERIT, a.s.

koncepce, Hrozby - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech, - další manipulace na uzavřené skládce Vernéřov, - zvyšující se produkce odpadů, kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží), - zarůstání starých zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny

3.1.4. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny Silné stránky - vysoké hodnoty krajinného rázu, - vysoké zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty, vodní plochy a toky), - přítomnost maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, rozlehlých přírodních parků, - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně Příležitosti - rozšíření ochrany hodnotných krajinných segmentů, - vymezení hodnotných krajinných segmentů, - vyhlášení nově vymezených návrhů (MZCHÚ, RVKP, přechodně chráněných ploch, památných stromů), - revitalizace celých povodí, - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehové porosty, solitéry, - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva), - zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú.,kde dosud chybějí (Hazlov), - realizace nefunkčních prvků ÚSES, VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

Slabé stránky - nedůslednosti v ochraně významných krajinných prvků, - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES,

Hrozby - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, rašelinišť, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti, - rozdupávání drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem, - při nevhodném hospodaření a zásazích možnost rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů, - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách

verze 1.0

93/105



BERIT, a.s.

- budování naučných stezek, - výsadba doprovodní zeleně podél komunikací, vodních toků, na mezích pro zlepšení prostupnosti krajiny (interakční prvky)

3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ZPF a PUPFL Silné stránky - atraktivita krajiny v extenzívní zemědělské oblasti, její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času, - velmi nízké procento zornění, - nárůst ploch TP, - nízká rizika erozního ohrožení ZPF, - výrazně převažující půdy IV. a V. třídy ochrany, - velké zastoupení lesních porostů, - převažující nízká pásma imisního ohrožení lesů, Příležitosti - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - udržení současného stavu využití území, jmenovitě travních porostů, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin z ploch travních porostů

Slabé stránky - méně příznivé půdně-klimatické podmínky nevytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci, - druhová skladba lesních porostů s vysokou převahou smrku, - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních dřevin,

Hrozby - místy neudržované zemědělské půdy a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin, - potencionální možnost budování obor a bažantnic, - lokální postižení vodní erozí rozdupáváním drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem

3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky - blízkost Chebu jako železničního uzlu - špatná kvalita silnic III. třídy a místních - příhraniční spolupráce v oblasti komunikací, dopravy s německými spolkovými - zázemí železniční trati ve špatném stavu zeměmi Sasko a Bavorsko - deficit parkovacích míst u vysokopodlažní - hromadná doprava v Aši zástavby v Aši - hustá síť cyklostezek (příhraniční - chybějící chodníky v menších obcích spolupráce) - množství individuálních zdrojů tepla na tuhá - napojení na skupinový vodovod paliva, - množství lokálních zdrojů tepla na tuhá paliva Příležitosti Hrozby - vybudování obchvatu Aše a Hranic, - hlukové zatížení podél frekventovaných - rozvoj oblasti s dobudováním rychlostní silnic, komunikace R6 - kontaminace zdrojů pitné vody - blízkost veřejného mezinárodního letiště - zastavení provozu na železniční trati 148 VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

94/105



v Karlových Varech - vyřešení parkovacích ploch v oblasti Háj v návaznosti na atraktivitu tohoto území využití dotací (ČR, EU) v oblasti příhraniční spolupráce v oblasti dopravy - dobudování vodovodu v Hranicích, Hazlově - dobudování kanalizace a ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné - plynofikace neplynofikovaných obcí (jejich částí) - využívání obnovitelných zdrojů energie

BERIT, a.s.

- hustota dopravy v ulici Hlavní v Aši, parkování v ulici a její nepřehlednost

3.1.7. Sociodemografické podmínky Sociodemografické podmínky Silné stránky - růst celkového počtu obyvatel - mírně nadprůměrný podíl ekonomicky aktivních obyvatel - odpovídající síť sociálních služeb

Slabé stránky - špatná vzdělanostní struktura – nízký podíl obyvatel s ukončeným VŠ vzděláním - změna věkové struktury obyvatel dochází ke snižování podílu obyvatelstva do 15 let věku, zvyšuje se podíl obyvatel v poproduktivním věku (65+) - stárnutí a ubývání zemědělského obyvatelstva, Hrozby - vysoký podíl obyvatel národnostních menšin – původní německé obyvatelstvo nahrazeno dosídleným - vysoký podíl obyvatel pouze se základním vzděláním

Příležitosti - zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva – růst podílu středoškolsky vzdělaných obyvatel - růst podílu obyvatel zaměstnaných v terciéru v souvislosti s plánovaným rozvojem služeb v regionu

3.1.8. Bydlení Bydlení Silné stránky - růst počtu dokončených bytů - revitalizace stávajících bytových domů Příležitosti - další rozvoj bytové výstavby v souvislosti s růstem počtu obyvatel - revitalizace centra Aše

Slabé stránky - velký počet neobydlených domů Hrozby - další chátrání neobydlených staveb

3.1.9. Rekreace Rekreace Silné stránky - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času, - velký rekreační potenciál území vyplývající VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

Slabé stránky - slabá prezentace regionu

verze 1.0

95/105



z vysokých hodnot krajinného rázu a příznivých přírodních podmínek, - síť značených cyklotras, - síť značených turistických tras - atraktivita místa jako oblasti málo poznané a nejzápadnější v ČR Příležitosti - vybudování hipotras, - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek -blízkost hranic s Německem

3.1.10.

BERIT, a.s.

Hrozby - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby

Hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky Silné stránky - zázemí a ekonomická závislost menších obcí na městě Aš, - nízká míra nezaměstnanosti v rámci Karlovarského kraje, - průmyslová tradice regionu - velký počet ekonomických subjektů, - rozvojové plochy pro průmysl - existence sdružení mikroregionu Ašsko Příležitosti - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.), - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů, - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií, - rozvoj výrobních ploch s dobrou dopravní dostupností (Krásná)

Slabé stránky - opuštěné zemědělské a bývalé průmyslové areály, - útlum tradiční textilní výroby

Hrozby - malý zájem pracovat v zemědělství, - obsazení nových průmyslových ploch

3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky pro příznivé životní prostředí. Silné stránky - přítomnost ložisek nerostných surovin s menšími plošnými nároky na devastaci VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika verze 1.0

96/105



povrchu, - početná prameniště, - vysoká hustota říční sítě, - dobrá kvalita povrchových vod, - příznivé zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody, - dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, - přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny), - vysoké hodnoty krajinného rázu, - vysoké zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty, vodní plochy a toky), - přítomnost maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, rozlehlých přírodních parků, - vymezení prvků ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně - atraktivita krajiny v extenzívní zemědělské oblasti, její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času, - velmi nízké procento zornění, - nárůst ploch TP, - nízká rizika erozního ohrožení ZPF, - výrazně převažující půdy IV. a V. třídy ochrany, - velké zastoupení lesních porostů, - převažující nízká pásma imisního ohrožení lesů, Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin, - vymezení ploch po těžbě nerostných surovin a jejich ochrana jako přírodních zajímavostí (např. RVKP) - revitalizace vodních toků, - obnova a budování vodních ploch, - ochrana pramenišť, mokřadů, rašelinišť v rámci ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, RVKP, PCHP), - vyloučení výstavby výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí, - zvýšení podílu využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - řešení problematiky nakládání s odpady, změnit současné způsoby manipulace (překladiště), - zavést oddělené shromažďování a zpracování biologicky rozložitelných odpadů, - třídění, úpravy a využívání stavebních a demoličních odpadů, VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

BERIT, a.s.

- nevhodné úpravy některých úseků vodních toků, - převaha vytápění domácností pevnými palivy, - předpokládané vysoké hlukové hladiny a imisní zatížení podél významných komunikací, - nakládání s odpady bez výhledové koncepce, - nedůslednosti v ochraně významných krajinných prvků, - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES, - méně příznivé půdně-klimatické podmínky nevytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci, - druhová skladba lesních porostů s vysokou převahou smrku, - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních dřevin,

Hrozby - vysoké hodnoty radonového indexu, - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží, - znečištění vodních toků různorodou činností, - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch, - ohrožení pramenišť, mokřadů, rašelinišť nešetrným zemědělským a lesním hospodařením - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech, - další manipulace na uzavřené skládce Vernéřov, - zvyšující se produkce odpadů, kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží), - zarůstání starých zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny

verze 1.0

97/105



- snížení produkce nebezpečných odpadů, - zřízení dalších sběrných dvorů, - likvidace starých zátěží (skládek), - snížení hlukové zátěže vybudováním silničních obchvatů, - měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů - výsadba ochranné a estetické zeleně po obvodu zemědělských zařízení, - rozšíření ochrany hodnotných krajinných segmentů, - vymezení hodnotných krajinných segmentů, - vyhlášení nově vymezených návrhů (MZCHÚ, RVKP, přechodně chráněných ploch, památných stromů), - revitalizace celých povodí, - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehové porosty, solitéry, - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva), - zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú., kde dosud chybějí (Hazlov), - realizace nefunkčních prvků ÚSES, - budování naučných stezek, - výsadba doprovodní zeleně podél komunikací, vodních toků, na mezích pro zlepšení prostupnosti krajiny (interakční prvky), -rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - udržení současného stavu využití území, jmenovitě travních porostů, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin z ploch travních porostů

BERIT, a.s.

- nevratné poškození pramenišť, mokřadů, rašelinišť, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti, - rozdupávání drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem, - při nevhodném hospodaření a zásazích možnost rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů, - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách - místy neudržované zemědělské půdy a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin, - potencionální možnost budování obor a bažantnic, - lokální postižení vodní erozí rozdupáváním drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem

3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky veřejná technická a dopravní infrastruktura, rekreace a hospodářského podmínky. Silné stránky - zázemí a ekonomická závislost menších obcí na městě Aš, - nízká míra nezaměstnanosti v rámci Karlovarského kraje, - průmyslová tradice regionu - velký počet ekonomických subjektů, - rozvojové plochy pro průmysl, - existence sdružení mikroregionu Ašsko VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

Slabé stránky - opuštěné zemědělské a bývalé průmyslové areály - útlum tradiční textilní výroby - špatná kvalita silnic III. třídy a místních komunikací, - zázemí železniční trati ve špatném stavu - deficit parkovacích míst u vysokopodlažní zástavby v Aši

verze 1.0

98/105



- blízkost Chebu jako železničního uzlu, - příhraniční spolupráce v oblasti dopravy s německými spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko, - hromadná doprava v Aši, - napojení na skupinový vodovod, - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času, - atraktivita místa jako oblasti málo poznané a nejzápadnější v ČR, - velký rekreační potenciál území vyplývající z vysokých hodnot krajinného rázu a příznivých přírodních podmínek, - síť značených cyklotras, - síť značených turistických tras, Příležitosti - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.), - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů, - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií, - rozvoj výrobních ploch s dobrou dopravní dostupností (Krásná), - vybudování hipotras, - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek -blízkost hranic s Německem

BERIT, a.s.

- chybějící chodníky v menších obcích - množství individuálních zdrojů tepla na tuhá paliva, - množství lokálních zdrojů tepla na tuhá paliva - slabá prezentace regionu

Hrozby - malý zájem pracovat v zemědělství, - obsazení nových průmyslových ploch, - hlukové zatížení podél frekventovaných silnic, - kontaminace zdrojů pitné vody, - zastavení provozu na železniční trati 148, - hustota dopravy v ulici Hlavní v Aši, parkování v ulici a její nepřehlednost - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby

3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru sociodemografické podmínky a bydlení. Silné stránky - růst celkového počtu obyvatel - mírně nadprůměrný podíl ekonomicky aktivních obyvatel - odpovídající síť sociálních služeb růst počtu dokončených bytů - revitalizace stávajících bytových domů

Příležitosti - zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva – růst podílu středoškolsky vzdělaných obyvatel - růst podílu obyvatel zaměstnaných VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

Slabé stránky - špatná vzdělanostní struktura – nízký podíl obyvatel s ukončeným VŠ vzděláním, - změna věkové struktury obyvatel dochází ke snižování podílu obyvatelstva do 15 let věku, zvyšuje se podíl obyvatel v poproduktivním věku (65+) - stárnutí a ubývání zemědělského obyvatelstva, - velký počet neobydlených domů Hrozby - vysoký podíl obyvatel národnostních menšin, – původní německé obyvatelstvo nahrazeno dosídleným verze 1.0

99/105



v terciéru v souvislosti s plánovaným rozvojem služeb v regionu - další rozvoj bytové výstavby v souvislosti s růstem počtu obyvatel - revitalizace centra Aše

BERIT, a.s.

- vysoký podíl obyvatel pouze se základním vzděláním - další chátrání neobydlených staveb

3.3. Záměry obcí Zdrojem pro vymezení záměrů jednotlivých obcí byl terénní průzkum a stávající územní plány obcí ORP Aš (s výjimkou Hazlova), která jsou aktuální.

3.3.1. Aš o

o o o o o o

o o o

o o o o o o

Zpracování Generelu Kanalizace města Aš, dokument zhodnotí kapacity stávající stokové sítě kanalizace Aš a Mokřiny včetně čerpacích stanic a souvisejících výtlačných řadů Výstavba nové čistírny odpadních vod – oblast Nový Žďár-Chebská Rozšíření stávající vodovodní sítě Plynofikace obcí: Nebesa, Kopaniny, Doubrava, Horní paseky, Vernéřov, dolní část Mokřin Rekonstrukce hlavního zásobovacího řadu Aš, napojení částí obce (Nebesa, Nový Žďár) Výstavba ubytovacích zařízení a vymezení ploch pro rozvoj aktivit hromadné rekreace na vrchu Háj a na Skřivánčím vrchu Rozvoj lázeňství (lázeňský provoz, turistika) v Doubravě (za předpokladu potvrzení léčebných účinků), návrh výstavby lázeňského parku v nivě Bílého Halštrova, který propojí lázně Bad Brambach a Doubravu Posilování významu města Aš jako střediska komplexního typu s důrazem na rekreační potenciál území Komplexní rozvoj zástavby v Aši a v Mokřinách Návrhy pro sport a rekreaci: kluziště s umělou ledovou plochou, přírodní koupaliště – oblasti nádrží Porcelánky, Cihelna, rozšíření areálu městského bazénu, rozšíření lyžařských sjezdovek, vybudování bobové dráhy, dostavba lehkoatletického areálu Zprovoznění železniční tratě do Selbu Zvýšení podílu cyklistů na celkové dopravě Návrh nových cyklistických stezek a smíšených stezek i pro pěší Zvýšení estetické hodnoty veřejných prostranství zakomponováním vzrostlé zeleně, obnova a návrh parkových ploch Založení nových vodních ploch za účelem zvýšení retenčních schopností krajiny Založení krajinářsky upravených ploch v údolní nivě Bílého Halštrova (Doubrava, Kopaniny) v souvislosti s využitím území pro lázeňskou turistiku

3.3.2. Podhradí o o o o o

Rekonstrukce osvětlení Oprava zámku a okolí zámeckého parku Oprava dětského hřiště Okrajové části obce (Smrčiny, Marak) jsou určené k asanaci a přestavbě na obslužné zázemí agroturistiky se sportovně rekreačním vybavením Rekonverze nefunkčních průmyslových areálů nebo jejich asanace s následnou novou výstavbou


verze 1.0

100/105



BERIT, a.s.

Založení sběrného dvora pro separaci složek komunálního odpadu Stabilizace izolovaných zemědělských usedlostí (přestavba zemědělské farmy ve Smrčině) Bývalá pila v Maraku – komerční vybavenost Sanace a přestavba areálu textilní továrny na smíšené komerční využití (Marak) Stabilizace Halštrovské vodní nádrže Návrh dalších ploch občanského vybavení (obchod, stravování, ubytování)

o o o o o o

3.3.3. Krásná o o o o o o o o

Léčba pomocí hipoterapie v jezdeckém areálu Výstavba větrných elektráren Záměr Karlovarského kraje vybudovat novou silnici, která je však ve střetu s umístěním vodojemů Ještě zvýšit rozsah rozvojových území (obec se značně rozšiřuje výstavbou nových rodinných domů) Větrov – využití kvalitního přírodního prostředí v okolí pro vytvoření lesoparku Plynofikace rozvojových ploch Jediný plánovaný zásah do volné krajiny – umístění golfového hřiště mezi Krásnou, Černým Luhem a Větrovem Obnova části zaniklého sídla Štítary

3.3.4. Hranice o o o

Nový obchvat města III/2172 -> střet – zásah do krajiny Úprava centrální části města Rozvoj podnikatelských aktivit v sekundárním a terciárním sektoru hospodářství

3.3.5. Hazlov o o o

Studie zámku a okolí Nový územní plán Nové rozvojové plochy pro výstavbu

3.3.6. Ostatní záměry – nadřazené územně plánovací dokumentace 3.3.6.1

Zásady územního rozvoje kraje – ÚP Karlovarský kraj 2005

Poloha kraje: o prakticky v geografickém středu otevřené Evropy – dává předpoklady pro optimální dostupnost nabízených služeb a atraktivit o strategická poloha Karlovarského kraje na spojnici Čech se západní Evropou byla v historických dobách jednou z příčin vzniku mnoha hradů a tvrzí, z nichž řada se dochovala již jen v podobě zřícenin a pouze menší část byla později přestavěna nebo rozšířena do podoby zámeckých staveb. Soustředění vyšší četnosti památkových objektů je patrné zejména podél údolí řeky Ohře a dále na spojnicích Aš – Cheb – Mariánské Lázně; Loket – Bečov nad Teplou; Karlovy Vary – Boží Dar a podél historické trasy Karlovy Vary – Praha. Hierarchizace středisek stanovená v rámci rozborové části je vhodná i pro perspektivní úvahy: o Vyšší regionální centrum – Karlovy Vary, které svoji pozici budou nadále posilovat. VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

101/105



BERIT, a.s.

Regionální centra – Cheb s předpoklady dalšího rozvoje a zachování značné autonomie a Sokolov, jehož významové postavení bude stagnovat. o Mikroregionální střediska – rozvojové a autonomní Mariánské Lázně a rozvojový Ostrov, který je silně aglomeračně propojen s Karlovými Vary. o Slabá mikroregionální střediska – Aš, vývojově problémový Chodov (posilující vazby na Karlovy Vary) a v důsledku polohy autonomní, ale střediskově velmi slabé Kraslice. o Slabší střediska subregionálního typu mají v organizaci osídlení doplňující úlohu: vzhledem k vlastní velikosti Nejdek a Horní Slavkov, vzhledem k periferní poloze také Toužim a Žlutice. Nejvýše hodnocené subregiony – Karlovarský a Mariánskolázeňský – mají výrazně zhoršenou věkovou strukturu obyvatelstva a jsou v posledních letech populačně mírně ztrátové. Proto je v budoucích letech předpokládán jen nižší přírůstek (díky zlepšené migrační bilanci) v porovnání s Chebskem i Ašskem. Sledovaná lokální propojovací osa: Aš – Hranice – SRN - územní rozvoj sídelní struktury se bude více soustřeďovat do středisek nižších regionálních os: Aš, Mariánské Lázně, Jáchymov o

Zhodnocení rozvojových předpokladů – na základě původního ÚP Aš (územní plán sídelního útvaru – 1994, Ing.arch. J.Jelínek, IRUP Karlovy Vary; v současné době zahájeno zpracování nové ÚPD) o počet obyvatel: 12.700 o Rozvojové až problémové autonomní slabé mikroregionální středisko o Navrhované rozvojové kapacity: o bydlení: nabídka dle ÚPN SÚ cca 68 ha (odvozeno cca 1800 bytů), potřeba dle VÚC – cca 775 bytů o ekonomické aktivity: dle ÚPN SÚ průmysl cca 33 ha, drobná výroba cca 3 ha; nyní průmyslový park Aš – 73 ha; o navržen dokončení (2. etapa) obchvatu města silnicí II/217;

3.3.6.2

Cíle rozvoje CR a lázeňství dle Programu rozvoje kraje

Vymezení regionů cestovního ruchu a oblastí zvýšeného významu pro cestovní ruch, lázeňství, rekreaci a sport na území Karlovarského kraje (Program rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje) o Region zahrnuje část Krušných hor patřících do Karlovarského kraje a Ašský výběžek (Smrčiny). Region je charakteristický rekreací v horském a podhorském prostředí s převládající návštěvností horských středisek v zimním období. Odlišuje se okolí Stráže nad Ohří a Ašský výběžek. o Vybudování naučné stezky Aš a Ašsko o Údržba, dobudování a rozšíření přeshraničních cykloturistických cest a turistických stezek (Hranice u Aše aj.) o Výhledové vybudování zábavního centra na nevyužitém území Ašska, v české enklávě mezi Bavorskem a Saskem Rozvojové plochy nadmístního významu o - Hospodářský park Aš Charakteristika: Hospodářský park Aš se nachází na jihozápadním okraji města Aše. Pozemky jsou z jedné strany vymezeny železniční tratí č.148 Hranice - Aš - Cheb, z druhé strany pak státní hranicí se SRN. Nový silniční obchvat města Aše prochází lokalitou hospodářského parku a zajistí dobré dopravní připojení pro nákladní silniční dopravu. Obchvat dále pokračuje na státní hranici, kde naváže na připravovaný obchvat města Selbu a dále bude směřovat k dálnici A93 Mnichov – Berlín. Dopravně je tady lokalita obsloužena jak z české, tak z německé strany. Buduje se základní technická infrastruktura. Celkem je vymezeno cca 73 ha ploch. VD_UAPAS_RURU.doc 16.1.2009

verze 1.0

102/105



BERIT, a.s.

Zásady pro využití rozvojové plochy: Preference firem v oblasti lehkého průmyslu, obchodu a řemesel, bez negativního vlivu na životní prostředí. Jako první investor vstoupila do hospodářského parku firma Rexam Petainer Aš s.r.o. (výrobky z umělých hmot). Potenciální výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy města Aš a s ohledem na zájmy ochrany přírody. Území je třeba rozvíjet komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. Výchozí předpoklady základní koncepce silniční dopravy a širší dopravní vazby Silnice I/64 (Františkovy Lázně – Aš – SRN) – je významnou dopravní trasou napojující prostor Ašska s přeshraniční vazbou na silnici A15 na německé straně. Zásadní dopravní stavby na její trase (obchvat Hazlova a Aše) již byly realizovány. Silnice II/216 (Aš – Doubrava - Bad Brambach – Plesná – II/212) – tato silnice je, v souladu se zpracovanou dokumentací „Koncepce rozvoje silniční sítě Karlovarského kraje“, převedena do trasy Aš – Bad Brambach – Plesná – II/212. Stávající trasa Aš – Doubrava by tak byla převedena do silnic III. třídy. V této souvislosti se předpokládají přeložky nové trasy na jihovýchodním okraji Aše s napojením na silnici I/64 a severní obchvat Plesné. Po napojení na silnici II/212 u obce Spálené pak navrhovaná trasa využívá silnice III/21240. Silnice II/217 (Aš - Hranice) – se změnou jejího dopravního významu souvisí otevření hraničního přechodu pro regionální automobilovou dopravu. To si vyžádá realizaci navrhovaného severozápadního obchvatu Aše a západního obchvatu obce Hranice. Železniční doprava o č. 148 Cheb – Františkovy Lázně – Aš – SRN Cykloturistické trasy o nadregionálně a regionálně významné trasy – v SO ORP Aš nejsou Zimní lyžařské běžecké trasy o v ORP Aš se nachází jen běžecké trasy lokálního významu

3.3.6.3

Politika územního rozvoje ČR 2008

Území ORP nezasahuje do žádné rozvojové oblasti, rozvojové osy ani specifické oblasti vymezené v politice (PÚR) územního rozvoje. Území obce se nedotýká ani žádný koridor či plochy dopravy i technické infrastruktury vymezené v PÚR. Další úkoly PÚR týkající se území, které vykazují relativně zvýšené požadavky na změny v území, nebo vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území se rovněž obcí v ORP Aš nevztahují. Co se týče oblastí Karlovarského kraje, významně se počítá jenom s ORP Karlovy Vary a Cheb (hraniční blízkost s Německem – rozvoj dopravní infrastruktury, těžba na Mostecku a Sokolovsku, podpora rozvoje lázeňství)

3.4. Určení problémů k řešení v územním plánu -

-

odpadové hospodářství o vyřešit třídění sběru odpadu, především stavebního a biologického; o finální nakládání s odpadem – vybudovat novou řízenou skládku o ruderální, plevelní, invazivní rostliny na skládkách likvidace starých zátěží stanovení záplavových území – vymezit plochy, které můžou být ohroženy povodněmi


verze 1.0

103/105


-

-


BERIT, a.s.

revitalizace vodních toků obchvaty silnic zasahují do přírodní krajiny území má vysoké hodnoty krajinného rázu a je potřeba to zachovat (nelikvidovat trávnaté plochy, pravidelně kosit, využívat jako pastviny; zvýšit zastoupení přirozených druhů lesních porostů) oddělení splaškové a dešťové kanalizace, odkanalizování menších sídel v ORP chránit veškeré vody (toky, plochy, mokřady) ponechat v přirozeném stavu, neodvodňovat nepovolovat výstavbu chat a ostatních staveb ve volné krajině řešení průběhu Ašského potoka v zastavěném území ve vztahu k odvádění odpadních vod města Aše do ČOV zpracování hlukových studií nebudovat zdroje znečistění ovzduší – kontaminanty čistoty ovzduší zvýšit ochranu a péči nemovitých kulturních památek, další hodnotné stavby a soubory ve větší míře využívat obnovitelné zdroje energie pro vytápění domácností rozvoj kulturních aktivit, zvýšení propagace Ašského regionu


verze 1.0

104/105


4.


BERIT, a.s.

Závěr

Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Aš byly zpracovány v období srpenlistopad 2008 v souladu s novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. A jeho prováděcími vyhláškami. Z rozboru udržitelného rozvoje území vyplývá, že zájmové území ORP Aš nevykazuje žádné zásadní problémy. Území se snaží vypořádat s událostmi z poloviny minulého století, které jej silně poznamenaly, nyní je situace stabilizovaná. Velkou hodnotou území je zachovalý krajinný ráz území, ze kterého může region těžit jak v kvalitě životního prostředí pro obyvatele tak pro rozvoj regulované turistiky, která území nezatíží. Problémy a záměry k řešení jsou popsány v tomto dokumentu a graficky vyjádřeny ve výkresech Problémy a Záměry.


verze 1.0

105/105

No title

Recommend Documents