Přínosy a dopady emisního obchodování
Petr Matuszek PRO-ENERGY Fórum Podbanské 9. – 10.5.2011 1
Obsah
Systém obchodování s povolenkami Alokované a verifikované emise Budoucnost. Co po roce 2012? Přínosy a dopady Závěr
2
Systém obchodování s povolenkami
„Z ničeho nic není, z ničeho nic nevznikne.“ Latinské přísloví 3
EU ETS
Ekonomický nástroj snižování emisí s využitím trhu s emisními právy či emisními jednotkami. Definováno směrnicí (2003/87/ES) – Pouze vybrané sektory – Pouze oxid uhličitý (CO2)
Systém emisního obchodování byl zahájen v roce 2005 v rámci členských států EU. 5 států se přidalo později: Bulharsko a Rumunsko v roce 2007, když se staly členy EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko se přidaly v roce 2008. 4
EU ETS NAP 1 – alokační období (2005 – 2007) – Bezplatné přidělování emisních povolenek – Evropským provozovatelům zařízení bylo přiděleno na každý rok
v průměru 2,15 mld. povolenek. Průměrné ověřené roční emise CO2 těchto zařízení však činily 2,03 mld. tun. – V důsledku významného přebytku povolenek došlo k celkovému ochromení systému EU ETS.
NAP 2 – alokační období (2008 – 2012) – Národní alokační plán ČR pro léta 2008 – 2012 definuje množství
přidělených povolenek (394 českých průmyslových podniků obdrželo 86,8 milionů povolenek) a současně umožňuje nahradit povolenky (EUA) jednotkami ověřeného snížení emisí (CER, ERU) do výše 10 % celkové alokace na úrovni jednotlivých zařízení.
NAP 3 – alokační období (2013 – 2020) Nikdy to nebylo příliš spravedlivé. 5
Schéma obchodování s emisemi EU ETS v ČR
6
Alokované a verifikované emise
„Největší chyba je, že si nejsme vědomi žádné chyby.“ Thomas Carlyle 7
Alokované a verifikované emise EU-27
8 Zdroj: The European Environment Agency (EEA)
Alokované a verifikované emise ČR
Nejvýznamněji poklesly emise CO2 v Evropské unii v roce 2009, o rekordních 7,2 %, v důsledku hospodářské krize – dle sdělení EEA.
9
Celosvětové emise CO2 Ze zprávy GAO (U.S. Government Accountability Office), úřadu zajišťujícího informační servis americkému Kongresu z 30.7.2010: Annex I – 41 většinou ekonomicky vyspělých států – Austrálie,
Kanada, Německo, Japonsko, Rusko, Spojené království a USA … Non-Annex I – 153 většinou méně rozvinutých zemí s nižší úrovní monitorovacích systémů jako Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Malajsie, Mexiko a Jižní Korea … Přesnost vykazování emisí CO2 je v Rusku asi plus mínus 40%. Nedostatek dat a vědeckých znalostí procesů ztěžuje odhady některých emisí CO2. Křivky globálních emisí CO2 jsou mnohdy pouhé spekulace. Máme vůbec přesná čísla? Opravdu dochází ke snižování? 10
Celosvětové emise CO2 Energy-Related Carbon Dioxide Emissions in Annex I and NonAnnex I Nations, 1992-2030: 30
20 Annex Non-Annex 15
10 Zdroj: GAO analy sis of
28 20
25 20
22 20
19 20
16 20
13 20
10 20
07 20
04 20
01 20
98 19
95
Energy Information
19
92
5
19
Gt CO2
25
Administration data. July -2010
11
Budoucnost. Co po roce 2012?
„Všeobecný souhlas není často ničím jiným než všeobecným omylem.“ Charlie Chaplin
12
Budoucnost. Co po roce 2012? Podle revidované směrnice 2009/29/ES lze v zásadě průmyslové sektory rozdělit do tří skupin: Výrobci elektřiny – 100% aukce od roku 2013 (v ČR uvažována
výjimka). Sektory ohrožené únikem uhlíku – 100% bezplatná alokace po celé třetí obchodovací období založená na benchmarkingu. Ostatní – Sektory neohrožené únikem uhlíku a výrobci tepla mohou obdržet až 80 % bezplatných povolenek v roce 2013 s poklesem na 30 % v roce 2020. V roce 2027 by pak neměli získat žádné bezplatné povolenky. Alokace bude opět založena na benchmarkingu. 13
Budoucnost. Co po roce 2012? Koeficient zajišťující přechodný systém, který povede ke snížení množství bezplatných povolenek v souladu s čl. 10a odst. 11 směrnice 2003/87/ES Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Hodnota koeficientu 0,800 0,729 0,657 0,586 0,514 0,443 0,371 0,300
14
Budoucnost. Co po roce 2012? Vstoupí v platnost ustanovení vyplývající z klimaticko-energetického balíčku aukce emisních povolenek stanovení celkového množství povolenek na úrovni EU harmonizována pravidla pro přidělování povolenek zdarma přidělení povolenek zdarma je vázáno na investice do modernizace infrastruktury (výrobci elektřiny) 15
Budoucnost. Co po roce 2012?
A co bude dál?
16
Přínosy a dopady
„Mýlit se je lidské, ale setrvávat v omylu je ďábelské.“ Latinské přísloví 17
Přínosy a dopady Přínosy – makléři – banky – verifikační firmy – výrobci elektřiny.
A co ostatní emitenti? 18
Přínosy a dopady Dopady – zvýšení ceny elektřiny – zvýšení ceny průmyslových výrobků.
19
Přínosy a dopady
20
Přínosy a dopady – trh s elektřinou Co ovlivňuje cenu elektřiny:
Makroekonomické vlivy Povolené výnosy dle stanovené metodiky Připomínky jednotlivých hráčů trhu s elektřinou Boj s klimatickými změnami » » »
Povolenky CO2 Ekologické daně Příspěvek na OZE
Politická rozhodnutí 21
Přínosy a dopady – trh s elektřinou ČEZ Distribuce - Vývoj informativní průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ na úrovni NN 4 000
SČE NN
3 500
Kč/MWh
SME NN STE NN 3 000 VČE NN ZČE NN 2 500
2 000 2002 2003 2004
2005 2006 2007 2008
2009 2010 2011
rok
Zdroj: EGÚ
22
Přínosy a dopady – trh s elektřinou před účinností „vládního balíčku“
ČEZ Distribuce - Vývoj informativní průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ na úrovni NN 4 000
3 500
Kč/MWh
SČE NN SME NN STE NN
3 000
VČE NN ZČE NN 2 500
2 000 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
rok
Zdroj: EGÚ
23
Přínosy a dopady – trh s elektřinou Opatření na snížení příspěvku za OZE: – – – –
srážková daň FVE darovací daň na emisní povolenky zábor ZPF část příspěvku ze státního rozpočtu.
24
Přínosy a dopady – trh s elektřinou Vliv ekologických opatření na cenu elektřiny pro průmyslové odběratele S kladba c eny - 2010
8%
1%
S ilová elektřina - bez E U E TS S íťové s lužby E U E TS P odpora OZE
18%
E kologická daň
51%
22%
E kologie: 27,20 %
Je to vůbec ještě trh? Chceme takové regulace? 25
Přínosy a dopady – trh s elektřinou Doporučení – zavedení tzv. německého modelu Významné úlevy pro energeticko intenzivní průmysl:
Osvobozeni samovýrobci
Skupina 1: Roční spotřeba více než 10 GWh – Náklady na elektřinu jsou vyšší než 15% GVA – (Gross Value Added = hrubá přidaná hodnota) – Plná cena se platí za 10% roční spotřeby, za zbylých 90% – se platí 0,5 €/MWh.
Skupina 2: Roční spotřeba více než 100 GWh – Náklady na elektřinu jsou vyšší než 20% GVA – Tato skupina platí za celou spotřebu 0,5 €/MWh. 26
Závěr
„Přestaňme se snižováním emisí skleníkových plynů, nikam to nevede. Nechme CO2 vesele proudit do atmosféry. Místo toho investujme do výzkumu nových technologických řešení.“ Bjørn Lomborg 27
Závěr EU ETS je primárně politicko-administrativní a až
poté tržní nástroj. Takový systém však podle tržních mechanismů může fungovat jen stěží. Liberální ekonomové označují EU ETS za direktivní zásah do tržních mechanismů, který „dusí“ hospodářský růst. CO2 není jediné, co se na skleníkovém efektu podílí. je zde také vodní pára, metan, sluneční aktivita, mořské proudy a teď zkuste přesně určit podíl toho či onoho. 28
Závěr Žádoucí je odstranění veškerých deformací trhu a
překážek volného pohybu energií a vytvoření transparentního tržního prostředí s umožněním všech forem transferu energetických komodit. Rozumné zavádění opatření zejména v oblasti
politiky klimatických změn s minimalizací negativních dopadů pro průmysl. 29
Dovětek Vliv redukce emise CO2 na oteplování - Vzduch vydechovaný z plic obsahuje cca 5% CO2. - S rostoucí zátěží se zvětšuje dechová frekvence i vyměněný objem vzduchu a produkce CO2: - klidný dech – 0,65 g CO2/min. - velmi velká zátěž – 14 g CO2/min. - Průměrné auto vypouští cca 170 g CO2/km - Na zvládnutí 1 km: - auto + 5 osob vyprodukuje 170 + 5x0,65, tj. 173 g CO2 - 5 usilovně běžících osob 5 x 6(min.) x 14, tj. 420 g CO2
Závěr: jezdit autem, neběhat! 30
Děkuji za pozornost
e-mail:
[email protected] tel.: 558 532 070
31
