Některé problémy behaviorálního testování

PŘEHLEDNÉ

ČLÁNKY

Některé problémy behaviorálního testování Selected problems of behavioral tests

Pometlová M., Nohejlova K., Šlamberová R. Ústav normální.

patologické

a klinické

fyziologie,

3. lékařská

fakulta,

Univerzita

Karlova v Praze

SOUHRN

Behaviorální testy jsou důležitou součástí experimentální práce hlavně v neurofyziologii. Jejich význam spočívá v tom, že podchycují i jemné změny funkce CNS, jsou neinvazivní a navíc umožňují dlouhodobé sledování vývoje experimentem vyvolaných změn. Behaviorálních testů je celá řada a jejich užití je široké a variabilní. Vždy záleží na uspořádání konkrétního testovacího protokolu, který odpovídá dané otázce, kterou testem sledujeme. V tomto článku je podán obecný nástin užití. provedení a hodnocení behaviorálních testů a zároveň některých jejich omezení a problémů, které je vhodné si při provádění a hodnocení těchto testů uvědomit. Klíčová slova: behaviorální testy, popis chování

SUMMARY

Changes in experimental anirnals' behavior as well as hurnans' behavior reflect even mild alterations in function of central nervous system. In order to detect those changes variety of tests' batteries were developed. With help of such unified tests it is possible to determine and differentiate individual behavioral parameters and establish their relation to specific CNS alterations. Behavioral tests results from animal studies thereafter can be linked to certain type of behavioral changes in humans, because biochemical composites and reactions of the brain are significantly alike in all of mammals. The advantages of behavioral tests include its non-invasive methods of detection and possibility to determine changes of function even before there are any morphological or biochemical representations. The following work overviews specific aspects of behavioral testing, e.g. anirnals' preparation to the test. behavioral categories, possibility of tests' measurements and their limitations. Key words: Behavioral tests, classification of behavior

ÚVOD Chování experimentálních zvířat a samozřejmě i člověka odráží i poměrně jemné změny funkce CNS. Proto byly vyvinuty baterie unifikovaných testů, pomocí nichž lze diferencovat i jednotlivé složky chování a spojit je se specifickým ovlivněním CNS. Tyto postupy přináší kromě mnoha důležitých teoretických poznatků i mnoho pro praktickou medicínu, protože změny chování se u pacientů často objevujíjako první příznak poruchy CNS. Příkladem mohou být epileptický záchvat nebo cévní mozková příhoda. Behaviorální testy u zvířat můžeme používat jako korelát pro určité typy změn chování u lidí, protože především biochemická Československá

fyziologie 61/2012

Č.

2

stavba mozku i jeho biochemie je u všech savců do značné míry podobná (např. většina mediátorů se vyskytuje u všech druhů). Existuje i morfologická podobnost u druhů, od níž odvozujeme pravděpodobný společný fylogenetický původ i funkce (Donát, 1999). Behaviorální testy mají velkou výhodu v tom, že jsou neinvazivní a mohou manifestovat i takové změny, které vznikly zřejmě pouze funkčním postižením CNS, které zatím nejsme schopni morfologicky, biochemicky ani jinak detekovat. Existuje široké spektrum možností využití behaviorálních testů. Určité behaviorální testy patří do repertoáru základních testovacích postupů v experimentální farmakologii. Pro 45

měření intenzity jednotlivých poruch jsou často používány celé standardní baterie behaviorálních testů, jako je například neuroskóre po ischemickém poškození mozku (Garcia et al., 1995), nebo skupina testů pro kognitivní poruchy popsaná v práci Stuchlíka a spol. (Stuchlik et al., 2012). Jindy naopak situace v testu vyvolává specifické chování, jehož prvky přímo měříme, jak ukazují například testy sexuálního chování (Hliňák et al., 1987; Hliňák et al., 1988) nebo agresivity (Kršiak, 1974). Další užití behaviorálních testů je studium a ověření modelů konkrétních psychických poruch (Pometlová et al., 2009).

OBECNĚ Behaviorální testy do jisté míry umožňují definovat i poměrně specifické změny CNS neinvazivně, pouze pomocí změn chování. Druhá výhoda proti mnoha invazivním metodám je možnost sledovat vývoj změn chování po specifickém inzultu. Chování odráží funkční vztah mezi organizmem a jeho prostředím, který se neustále upravuje podle měnících se podmínek jednoho nebo dokonce obou (Donát, 1991, 1999). Chování ale vždy odráží aktuální stav experimentálního jedince jako celku, ať už se zaměříme na testy senzoriky, motoriky nebo kognitivní a další testy. Chování celého organizmu závisí na řadě faktorů obdobně, jako je shrnuto na schématu upraveném podle obrázku Swansona (Swanson, 2000) pro pohyb a jednání (obr. 1). Výsledky testů chování obecně závisí na zevním prostředí, na jeho percepci jedincem a na aktuálním stavu sledo-

I' - - - - - -- •. Senzorický I'

1 1 1 1 1 1

,, ,

systém

I

v

schéma

funkční

se. že efektorový

vitální funkce

Pohyb, jednání

ORGANIZMUS

pohybu.

CNS (v tomto případě

vstupů. Jsou to: kognitivní

které jsou zodpovědné

za reflexní (r) řízení. Třetí kategorií.

systémy a systém monitorující

Chování a

SYSTÉM

organizace

systém

Okolní prostředí

I

Motorický systém

kategoriemi

46

I I I I I I I

1--

11

je řízen třemi různými

Senzorické

•• ----,---2

r

•

..,·••· •••••• ·1

NERVOVÝ

kognitivní

Kromě základních požadavků, které prvky chování a jak budeme měřit, jsou pro behaviorální testy důležité i další okolnosti. Důležitá je standardizace zevního prostředí experimentu vycházející ze zákona. Obecně se jedná (pokud není zásadní důvod ke změně) o hlukové, světelné, teplotní

~

.. -;

T

Obr. 1: Základní

PŘÍPRAVA NA TEST

4

Vnitřní stav

Kognitivní systém

Předpokládá

vaného jedince (vnitřní prostředí, aktivace, motivace bolest atp.), jeho kognici a možnostech jeho pohybového systému. Pozorovaným výsledkem je pak pohyb a jednání jedince, což může zase ovlivňovat jeho okolí. To ukazuje možnosti a zároveň limity behaviorálních testů. Snadno řešitelným problémem v experimentech je definování a standardizace zevního okolí, poměrně jednoduše se také dají monitorovat jednotlivé složky motorické odpovědi. Velkým problémem je ale individuální vnitřní stav jednotlivých zvířat ("State System"; Swanson, 2000) a kognice. Pokud za možné příčiny změn vnitřního stavu budeme považovat jen všechny biorytmy, můžeme jejich vliv standardizovat časem a roční dobou, kdy provádíme experiment (Yamamotova et al., 2008). Bohužel vnitřní stav ovlivňují i motivační okruhy, pozornost, učení, paměť a další. Tyto faktory se standardizují obtížněji, ale jejich vliv nelze opomenout. Pokud naopak mají být sledovány tyto faktory, je nutné vždy brát v úvahu, že kromě zevních podmínek závisí výsledky testu i na kvalitě senzorických vstupů a na motorické odpovědi. Proto narůstá potřeba baterie dalších měření, která mají vyloučit ovlivnění sledovaného konkrétního chování.

motorika)

zásadně ovlivňuje chování a motoriku.

systém. který je zodpovědný

která působí na motorické

vnitřní stav organizmu jsou zpětnovazebně

vstupy z těla (1) a z vnějšího prostředí

Efektorový

systém

za volní (v) řízení. senzorické

vstupy.

projevy chování. je vnitřní stav (i). Smyslové.

propojeny

s výstupním motorickým

systémem.

(2) zpětně ovlivňu;f prováděné chování.

Československá

fyziologie 61/2012

Č.

2

a vlhkostní optimum jako platí pro zvěřinec. Zkreslení výsledků mohou přinést i pachové stopy po předchozím pokusu nebo po předchozím jedinci. To je možné omezit pečlivým průběžným čištěním (např. alkoholem), případně vyřazením prvního experimentálního zvířete ze skupiny (tzv. předskokan). Při plánování behaviorálního pokusu je nutné uvážit také stresovou reakci experimentálních zvířat. Ta je popisována i při přemístění klece se zvířaty z jedné místnosti do druhé. Do plánu behaviorálních pokusů tedy patří doba přivykání (habituace) na prostředí experimentální místnosti. Některé testy jsou na dobu habituace velmi citlivé, např. sledování spontánního chování v bludištích, otevřené aréně ("open field"). Pro některé testy je vhodné i přivyknutí zvířete na manipulaci rukama experimentátora ~ .Jiandling". Existuje i návod, jakým způsobem .Jiandling" provádět (Whishaw a Kolb, 2005). Sníží se tím stresová reaktivita zvířat, která ovlivňuje výsledky všech experimentů, nejen behaviorálních, jak pozorujeme při pokusech naší laboratoře například porovnáním skupin fyziologických kontrol, kterýmje podáván pouze fyziologický roztok (injekční stres), a kontrol bez aplikace, nebo z literatury (Day et al., 1998). Vzhledem k rozvinutému čichu experimentálních zvířat by měl experimentátor standardizovat i své vlastní pachy, zvláště některá mýdla, deodoranty, krémy na ruce a podobně.

tem. V nich hodnotíme prvky a typy apetitivního chování: jako je: hledání ~ "searching", přiblížení ~ "approaching" , konzumace ~ "consumption"; nebo prvky a typy averzivního chování: únik ~ "escape", vyhnutí ~ "avoidance". Některé testy dokonce trest i odměnu kombinují, například Vogelův test anxiety nebo test AAPA ("active allothetic place avoidance"), nově nazývaný karuselové bludiště ("Carousel maze"). Většina těchto testů má různé varianty a sledují různé typy učení, paměti, anxiety nebo různé modely psychických onemocnění. V naší laboratoři sledujeme hlavně změny motorického chování. Zde např. měříme reakce posturální motoriky vynucené vlastním testem, např.: výdrž na hrazdě ~ "beam balance", pohyb na rotujícím válci ~ .rotarod", nebo různé umisťovací reakce ~ "placing reaction", kde měříme reflexní posturální reakce ať už statické, nebo dynamické posturální motoriky. Další skupinou testů motoriky je pak měření spontánního chování v různých prostředích, jako jsou schodiště, žebříky, úzké lávky, úzký válec atd. I když hlavně měříme změny motoriky, je lépe mluvit o senzorimotorických testech, protože všechna, tedy i posturální motorika závisí nejen na pohybovém systému, jako je koordinace a síla svalů a rozsah pohybu kloubů, tedy výstupním motorickém systému, ale i na zrakových, vestibulárních a proprioceptivních vstupech, tedy vstupech senzorických (Bressel et a\., 2001; Bressel et al., 2004; Bressel et al., 2007).

EXPERIMENTÁLNÍ

MĚŘENÍ CHOVÁNÍ

ZVÍŘATA

Experimentálními zvířaty jsou v našich podmínkách nejčastěji laboratorní potkani, proto se následující popis vztahuje především na ně. Existuje celá řada kmenů laboratorních potkanů, lišících se svými vlastnostmi. Často jsou také používány laboratorní myši, zvláště knock-out myši s přesně mutovanými geny. Ostatní laboratorní zvířata jsou pečlivě vybírána podle účelu, k němuž má experiment sloužit. Jedná se hlavně o prasata, králíky, křečky, morčata a další savce a také různé ptáky. Pro velmi specifické účely dokonce i kuřecí embrya ve vejci. Ze studenokrevných jsou to ryby a žáby, mořští plži atd. Velmi zajímavé jsou i studie s využitím hmyzu jako jedinců i jako modelu sociálního chování.

KATEGORIE

CHOVÁNÍ

Nikdy nelze hodnotit chování v celé jeho šíři. I když mluvíme například o měření spontánního chování v otevřené aréně ("open field"), sledujeme a popisujeme nejčastěji pouze exploraci v novém prostředí. A i toto explorační chování se liší podle toho, v kterém prostředí zvíře exploruje. Jinou skupinou sledující spontánní chování experimentálních zvířat jsou testy zabývající se popisem specifického druhu chování, jako je například sexuální chování, mateřské chování k mláďatům, různé situace při sociálním chování. Další, velkou skupinou testů jsou testy, které sice pozorují také spontánní chování zvířete, ale je to chování vyvolané vlastním testem. Jsou to testy spojené s odměnou nebo tresČeskoslovenská

fyziologie 61/2012 Č. 2

Kategorie chování můžeme popisovat prostorovými veličinami, jako je horizontální nebo vertikální aktivita, případně délka, směr, úhel trasy (trajektorie), počet vstupů do určitých sektorů nebo přechodů přes určitou značku. Měřenými hodnotami jsou pak jednotky délky, frekvence, času atd. Při tomto způsobu popisu je pro monitorování možné využít videotechniku, která automaticky zaznamená a pak vypočte i hodnoty další. Jiným způsobem hodnocení je popis vnější podoby chování, například zvíře leží, stojí atd. nebo výsledku chování, jako je počet zkonzumovaných pelet, množství bolusů stolice atd. Tento způsob popisu chováníje nejvhodnější, protože je nejméně deformovaný interpretací hodnotitele. Často jsou voleny i speciální termíny charakterizující konkrétní chování, například očichávání ("sniffing"). Sice popisujeme vnější znaky, ale pouze předpokládáme, že zvíře očichává, nemáme jistotu, zda zvíře skutečně získává informace o pachu (Donát, 1999). U kategorií chování popisovaných funkčně bývá obtížná standardizace jednotlivých prvků chování. Videozáznam sledovaného repertoáru chování a následné vyhodnocení pozorovatelem (lépe dvěma nezávislými pozorovateli) umožní opakovaně záznam porovnat, upřesnit tak hodnocení jednotlivých kategorií. Tyto kategorie je nutné interpretovat velmi opatrně. Uvedený způsob hodnocení lze i přes všechny výhrady označit jako etologický přístup. Tato metoda je považována za hodnotný a téměř nepostradatelný nástroj, užitečný pro lepší pochopení účinků farmak a mechanizmů chování (Kršiak, 1991). Chování je většinou sledováno kontinuálně po různě 47

dlouhou metodou aktuální časových

dobu. S výhodou je možné chování sledovat také časosběrného snímkování, kdy je zaznamenáno chování zvířete v různých předem definovaných intervalech.

Skupina A 5

':1
4

~ 3

s

VYUŽITÍ

VIDEO ZÁZNAMU

V souvislosti s on- i offline hodnocením bývá užíván termín videomonitorovací technika. Ta např. při měření prostorových veličin chování však přináší výhody i problémy. Pracujeme se zařízeními od Holandských firem (Noldus Information Technology) - EthoVision a Cat Walk, a Laboras od Metris B. V. Výhodou je sice automatické získávání dat, ale i při dodržení všech technických parametrů monitorovacího zařízení vznikají různé artefakty, které bývají pro jejich hodnotící programy obtížně odlišitelné od skutečného pohybu zvířete. Například chybějící část uplavané dráhy ve vodním bludišti (EthoVision) nebo programem neidentifikovatelné chování při záznamu pro Laboras. Programy pro automatické vyhodnocení získaných dat nabízejí celou řadu na první pohled zajímavých parametrů, které jsou rychle automaticky vypočítány, bývá ale obtížné zjistit,jakjednotlivé parametry, jako je "search error", .Jearning index", "turning angle" a celá řada dalších, konkrétně aplikovat a určit, zda a čímje jejich hodnota významná. Navíc je někdy komplikované zjistit, jakým způsobem byly měřeny. Například výpočet hodnoty průměrné rychlosti plavání zvířete je primárně zatížen chybou, protože hodnotící program pro výpočet rychlosti za každou již zmíněnou chybějící část dráhy dosadí maximální rychlost. Pokud jsou tyto úseky dlouhé nebo časté, vypočtená průměrná rychlost neodpovídá skutečnosti. Při používání videa pro popis zevních prvků chování lze využít některý z programů, které pozorovateli umožní automaticky stiskem příslušné klávesy počítače měřit frekvenci výskytu a trvání daného prvku chování. Výhodouje možnost opakovaného hodnocení po upřesněném definování jednotlivých prvků chování i druhým hodnotitelem. Tento způsob hodnocení nelze plně automatizovat bez vlivu pozorovatelů.

LIMITY

TESTŮ PŘI HODNOCENÍ

Z popsaného vyplývá, že každý test, respektive jeho uspořádání a získávání dat má své určité limity, které na jedné straně určují, co můžeme sledovat a měřit, ale při hodnocení a interpretaci naměřených dat je omezují. Například při zjištění delší doby potřebné k přechodu lávky jedné skupiny, nelze bez dalších testů nebo měření jiných prvků přechodu (např. uklouznutí končetiny) říci, zda je to poškození motoriky, motivace, nebo percepce. Je zjištěna pouze delší doba potřebná k přechodu lávky. Obdobně je důležité si uvědomit, že i v jednoduchých, např. motorických testech jsou obsaženy všechny formy učení, to znamená i habituace, senzitizace a extinkce. Porovnání výkonu v motorických testech naučených a naivních potkanů po různých poškozeních CNS je na obr. 2. Tím je prokázáno, že námi vyvolané poškození mozku potkanů způsobí poruchu učení 48

Qi 'o o a.

2

o 24 hod.

48 hod.

Skupina 8 CJ _

ma

5

_

24 hod.

Kontroly Ischémie Hypoxie Epileptický záchvat

48 hod.

Obr. 1: Demonstrace rozdílu výkonu v rotarodu u naivních a naučených zvířat po různých typech poškození CNS. Skupina A jsou naivní zvířata. skupina B jsou zvířata seznámená s testem. Obě skupiny byly testovány 24 a 48 hodin po jednotlivých experimentálních zásazích. Na svislé ose je počet pokusů potřebných ke splnění určeného kritéria. Data zobrazují průměr + SE. Statistika: Kruskal-Wa/lisův test. Mann Whitneyův test. Dunnanův test vícenásobného porovnávání; • p < o. 05; •• p 5, 0.01; "'p 5, 0.001

se motorickému testu, ale ne poruchu výkonnostijiž naučené motorické dovednosti. Při zjištění zhoršené výkonnosti naivních zvířat po zásahu lze pouze konstatovat jejich zhoršení v testu. Interpretace, co je příčinou zhoršené výkonnosti, je pak vždy otázkou pro diskuzi.

V NAŠí LABORATOŘI POUŽÍVÁME NÁSLEDUJÍCÍ TESTY

a) testy senzorimotoriky dospělých: Prvním testem je výdrž na hrazdě ("beam balance"). Je to test, který dobře měří statickou posturální motoriku (Alexis et a!., 1995). Druhým testem je výdrž na rotujícím válci ("rotarod", někdy také zvaný "rotorod"). Je to často používaný test motorické koordinace a také dynamické posturální reaktivity (Donát, 1999). Byl poprvé použit v roce 1957 jako metoda měření poruchy motoriky, vestibulámích a somatosenzorických funkcí (Dunham a Miya, 1957; Hamm et a!., 1994). Metodika a změny po korové ischémii byly popsány v práci Deykuna (Deykun et a!., 2011). Československá

fyziologie 61/2012 Č. 2

b) ontogeneze senzorimotoriky: Všechny námi měřené testy ontogeneze senzorimotoriky měří jednotlivé posturální reakce. Z řady vzpřimovacích reflexů testujeme pouze dva: I) vzpřimovací reflex z podložky ("righting reflex on surface") a 2) vzpřimovací reflex ze vzduchu ("righting reflex in rnid-air"). Třetí měřenou posturální reakcí je vzpřimovací reakce na šikmé ploše ("negative geotaxis"). Všechny tyto testy a další jsou metodicky popsány v práci Altmana a Sudarshana (Altman a Sudarshan, 1975) a v práci Meekové (Meek et aJ., 2000), jejich ovlivnění prenatálním podáváním metamfetaminu v pracích skupiny doc. Šlamberové (Hrubá et al., 2008; Šlamberová et a!., 2006; Šlamberová et a!., 2007). Od 23. postnatálního dne jsou mláďata schopna i nahoře popsaných testů motoriky pro dospělé potkany.

c) testování učení a dlouhodobé paměti v Morrisově vodním bludišti: Při testování v Morrisově vodním bludišti ("Morris water maze") používáme variantu testu pro dlouhodobou paměť, prostorové navigace pro hledání stabilní skryté plošiny (Stewart a Morris, 1993), také popsané jako "incremental version or place" (Clark a Martin, 2005). Metodika a výsledky učení po flurothylem vyvolaném epileptickém záchvatu byly popsány v práci doc. Mareše (Mareš et aJ., 2012), nebo po prenatálním metamfetaminu byly popsány v práci Schutové (Schutová et aJ., 2008).

d) testy anxiety: Pro testování anxiety používáme test vyvýšeného křížového bludiště ("elevated plus maze"). Test využívá preference tmavého uzavřeného prostoru potkanů (Pellow et aJ., 1985). Jeho metodika a výsledky po aplikaci metamfetaminu byly popsány v práci Pometlové (Pometlová et al., 2008).

Československá

fyziologie 61/2012 č. 2

Dalším testem anxiety, který používáme, je test sociálních interakcí (File a Hyde, 1978). Při hodnocení tohoto testu spolupracujeme s Dr. Mikuleckou zAV ČR. Metodika a výsledky po metamfetaminu byly popsány v pracích Pometlové (Pometlová et a!., 2007, 2009).

ZÁVĚR Behaviorální testy jsou důležitou součástí vědecké experimentální práce. Existují výzkumné skupiny, které zkoumají přímo strategie chování experimentálních jedinců během konkrétního vybraného testu. Tyto skupiny přinášejí nové poznatky vlastního chování. Často jsou behaviorální testy pojaty jako součást dalších biochemických, imunohistochemických a jiných pokusů. Testy pro tyto účely jsou popsány v mnoha publikacích, např.: Whishaw a Kolb, 2005 a další. Jako i ostatní testy mají behaviorální testy svá pravidla a omezení, která musíme respektovat.

Poděkování: Tato práce byla podpořena granty 264706/

SVV/2 012, CSM 110/2012 a PRVOUK P34

MUDr. Marie Pometlová, CSc. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 4 120 00 Praha 2 E-mail: [email protected]

49

LITERATURA

I.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9. 10. II.

12. 13.

14.

15.

16.

17.

50

Alexis NE, Dietrich WD, Green EJ, Prado R, Watson BD. Nonocc1usive common carotid artery thrombosis in the rat results in revers ible sensorimotor and cognitive behavioral deficits. Stroke. 1995 Dec;26(l2):2338-46. Altman J, Sudarshan K. Postnatal development oflocomotion in the laboratory rat. Anim Behav. [Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. Research Support, U.S. Gov't, P.H.S.]. 1975 Nov;23(4):896-920. Bressel E, Bressel M, Marquez M, Heise GD. The effect of handgrip position on upper extremity neuromuscular responses to arm cranking exercise. J Electromyogr Kinesiol. 2001 Aug;11(4):291-8. Bressel E, Larsen BT, McNair PJ, Cronin 1. Ankle joint proprioception and passive mechanical properties ofthe calfmusc1es after an Achilles tendon rupture: a comparison with matched controls. Clin Biomech (Bristol, Avon). [Comparative Study Research Support, Non-U.S. Gov't]. 2004 Mar; 19(3):284-91. Bressel E, Yonker JC, Kras J, Heath EM. Comparison of static and dynamic balance in female collegiate soccer, basketball, and gymnastics athletes. J Athl Train. [Comparative Study]. 2007 Jan-Mar;42(1 ):42-6. Clark RE, Martin SJ. lnterrogating rodents regarding their object and spatial memory. Curr Opin Neurobiol. [Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. Review]. 2005 Oct;15(5):593-8. Day JC, Koehl M, Deroche V, Le Moal M, Maccari S. Prenatal stres s enhances stress- and corticotropin-releasing factor-induced stimulation of hippocampal acetylcholine release in adult rats. J Neurosci. [Comparative Study Research Support, Non-U.S. Gov't]. 1998 Mar 1;18(5): 1886-92. Deykun K, Pometlova M, Schutova S, Mares J. Modulations of behavioral consequences of minor cortical ischemic lesion by application offree radicals scavengers. Gen Physiol Biophys, 2011 Sep;30(3):26370. Donat P. Measuring behaviour: the tools and the strategies. Neurosci Biobehav Rev. 1991 Winter;15(4):447-54. Donát P. Úvod do etofarmakologie. Praha: TIGIS, S.r.o. ; 1999. Dunham NW, Miya TS. A note on a simple apparatus for detecting neurological deficit in rats and mice. J Am Pharm Assoc Am Pharm Assoc (Baltim). 1957 Mar;46(3):208-9. File SE, Hyde JR. Can social interaction be used to measure anxiety? Br J Pharrnacol. 1978 Jan;62(1): 19-24. Garcia JH, Wagner S, Liu KF, Hu XJ. Neurological deficit and extent of neuronal necrosis attributable to middle cerebral artery occlusion in rats. Statistical validation. Stroke. [Research Support, U.S. Gov't, P.H.S.]. 1995 Apr;26(4):627-34; discussion 35. Hamm RJ, Pike SR, O'Dell DM, Lyeth SG, Jenkins LW. The rotarod test: an evaluation of its effectiveness in assessing motor deficits following traumatic brain injury. J Neurotrauma. 1994 Apr; 11(2): 187-96. Hlinak Z, Madlafousek J, Spinka M. Transition from precopulatory to copulatory behaviour in male rats with lesions in medial preoptic area: dependence on precopulatory pattem of female. Act Nerv Super (Praha). 1987 Dec;29(4):257-63. Hlinak Z, Spinka M, Madlafousek J, Semerad F. Role of the medial preoptic area in sexual behaviour of the male rat: a study using repeated cycloheximide infusions. Physiol Bohemoslov. 1988;37(5):432-42. Hruba L, Schutova S, Slamberova R, Pometlova M. Does cross-fostering modify the impairing effect of methamphetamine on postnatal development of rat pups? Prague Med Rep. [Research Sup port, NonU.S. Gov't]. 2008;109(1):50-61.

18.

Krsiak M. Behavioral changes and aggressivity evoked by drugs in mice. Res Commun Chem Pathol Pharmacol. [Review]. 1974 Feb;7(2):237-57. 19. Krsiak M. Ethopharmacology: a historical perspective. Neuroscience and biobehavioral reviews. [Historical Article Review]. 1991 Winter; 15(4):439-45. 20. Mares J, Pometlova M, Deykun K, Krysl D, Roky ta R. An isolated epileptic seizure elicits lcaming impairment which could be prevented by melatonin. Epilepsy Behav, 2012 Mar;23(3): 199-204. 21. Meek LR, S urda KM, Paster E. Effects of prenatal stress on development in mice: maturation and leaming. Physiol Behav. [Research Support, Non-U.S. Gov't]. 2000 Dec;71(5):543-9. 22. Pellow S, Chopin P, File SE, Briley M. Validation of open:c1osed arm entries in an elevated plus-maze as a measure of anxiety in the rat. J Neurosci Methods. [Comparative Study]. 1985 Aug; 14(3): 149-67. 23. Pometlová M, Deykun K, Šlamberová R. [Spolehlivost a validita modelů anxiety.]. Psychiatrie. 2009; 13(4):201-6. 24. Pometlová M, Mikulecká A, Schutová S, Hrubá L, Deykun K, Šlamberová R. [Vliv metamfetaminu na test sociálních interakcí u samců laboratorního potkana.]. Psychiatrie. 2007; II(Suppl. 3):94-8. 25. Pometlo va M, Schutova S, Hruba L, Deykun K, Mikulecka A, Slamberova R. Effect of methamphetamine on behavior of adult male rats. Psychiatrie. 2008; 12(Suppl. I). 26. Schutová S, Hrubá L, Pometlová M, Deykun K, Slamberová R. Tmpact of methamphetamine administered prenatally and in adulthood on cognitive functions of male rats tested in Morris water maze. Prague Med Rep. 2008; 109( 1):62-70. 27. Slamberova R, Pometlova M, Charousova P. Postnatal development of rat pups is altered by prenatal methamphetamine exposure. Prog Neuropsychopharrnacol Biol Psychiatry. [Comparative Study Research Support, Non-U.S. Gov't]. 2006 Jan;30(1):82-8. 28. Slamberova R, Pometlova M, Roky ta R. Effect of methamphetamine exposure during prenatal and preweaning periods lasts for generations in rats. Dev Psychobiol. [Research Support, Non-U.S. Gov't]. 2007 Apr;49(3):312-22. 29. Stewart CA, Morris RGM. The watermaze. In: Sahgal A, editor. Behavioural neuroscience: a practical approach. New York: Oxford University Press Inc.; 1993. p. 107-22. 30. Stuchlik A, Petrasek T, Hatalova A, Rambousek L, Nekovarova T, Vales K. Behavioral Tests for Evaluation of Tnformation Processing and Cognitive Deficits in Rodent Animal Models ofNeuropsychiatric Disorders. ln: Burne THJ, editor. Schizophrenia in the 21 st Century: InTech; 2012. p. 153-80. 31. Swanson LW. Cerebral hemisphere regulation of motivated behavior. Brain research. [Research Support, U.S. Gov't, P.H.S. Review]. 2000 Dec 15;886(1-2): 113-64. 32. Whishaw IQ, Kolb B. The behavior of the laboratory rat: a handbook with tests New York: Oxford University Press, Inc.; 2005. 33. Yamamotova A, Papezova H, Vevera 1. Normalizing effect of bright light therapy on temperature circadian rhythm in patients with eating disorders. Neuro Endocrinol Lett. [Controlled Clinical Trial Research Support, Non-U.S. Gov't]. 2008 Feb;29(1): 168-72.

Československá

fyziologie 61/2012 Č. 2