10
CSKAE - ÚVVVE
/NIS,
- 19 79
ve.nova.nzho SfaoA.ní.fe KzizKóitů. ze k nzdozJLtym ZO. na.Kozzni.ncLm ikadzmĺka. F . B E H O U N K A , kona.nžh.0 " 7 . Xx/na 197S v VKCLZZ Collzctíon oi pape.Ji& pfizizntzd at a iijmpo&ium -tu commzmoKa.ti.on oh thz SOtk bi.Ktkda.ij oh thz Zatz a,ca.dzmi.ci.a.n F. BĚHOUNEK, hztd In VKOLQILZ, 27 OctobzK I97S Sbovn-ík -pvac-C z oblasti
mi
jaderné
vědy
a
techniky
SbotmZk tie.6e.Jia.tSL ze. Acmlnatte.
ve.novane.ho
k nedobitým
SO. na.noze.nj.nam
aka.de.mlka F . 8 ^ tí O íl íl K A , konaniho
2 7 . ttZjna
CoLLtcixon
197S u Pfiaze.
o i papzn.&
pn.e.&e.nte.d at
a. 6ympo&lu.m
In commemonation ob thi
SOth
o& the. Late, academician
F.
heLd in
Plague.,
blithday BĚHOUNEK
2? Oc.tohe.ti T97S
Published by Institute for Research, Production and Application of Radioisotopes, Prague 7, Czechoslovakia Editor-in-chief Dr. J. Pěknice Printing 500 Registrations No. ÚVTEI 73458 Printed by Středočeské tiskárny, n. p., provozovna 18 PRAGUE -1979-
Obsah Contents
Strana Page
Předmluva vydavatele Editors preface Úvodní slovo pořadatelů semináře Foreword of the seminary organizers
3-4
Zdenek KOVÁŘ, Ústav dozimetrie zá?ení ČSAV, Praha Vědecký a humanistický odkaz akademika P. Běhounka
5-21
The scientific and humanitarian legacy of academician P. Běhounek Zdeněk SPURNÝ, Ústav dozimetrie záření ČSAV, Praha Vědeckovýzkumná činnost akademika P. Běhounka Scientific activities of academician P . Běhounek
Josef ŠEDA, K a t e d r a dozimetrie a aplikace ionizujícího z á ř e n í PJPI ČVUT, P r a h a F r a n t i š e k B ě h o u n e k - pedagog F r a n t i š e k B ě h o u n e k - a pedagogue
22 — 37
33 _
Vladislav KLENER, Centrum hygieny z á ř e n í IHE, P r a h a P ř í n o s akademika P. Běhounka k rozvoji oboru o c h r a n y před zářením v ČSSR The contribution of P. Běhounek of radiation protection in ČSSR Josef THOMAS, Centrum hygieny záření
.„ __
to the development
IHE, P r a h a
K publikaci P . B ě h o u n k a : "Rakovina plic z p ů s o b e n á
ionizačním zářením"
On the paper "Lung c a n c e r c a u s e d by ionizing radiation" by P. Běhounek
__
Jan MĚŠŤAN, Vojtěch SUCHAN, Alexandr MICHAL-JANlC, Ústav fyziologických regulací ČSAV, Praha Stanovení diastolického objemu levé komory a efektivní systolické ejekční frakce gamagrafií srdce .
63-69
Determination of left ventricle diastolic volume and systolic ejection fraction with the use of hearth gammagraphy Václav HU SÁK, Klinika nukleární medicíny fakultní nemocnice a lékařské fakulty University Palackého, O l o m o u c
Dozimetrie záření v nukleární medicíně Radiation dosimetry in nuclear medicine
7o-74
Před šedesáti
lety došlo k založení Ústavu pro
zkum,
a využití radioisotopu v Praze
výrobu
vý-
(dříve
Státní radiologický
ústav).
Při této příležitosti
n o ní možné nevzpomenout aktivní
činnosti akademika Františka BĚHOUNKA, který v
letech
1933-1945
roditelem
tohoto ústavu
znamně se podílel na jeho vědeckovýzkumné
byl
a vý-
činnosti.
Redakce při této příležitosti - oslav 60 let ÚVWR uvítala řejnit
možnost v ediční řade plná
znění
referátu
ze
Sborník UWVR
uve-
semináře k nedožitým
80. narozeninám akademika P. BĚHOUNKA, který konal
dr.e
způsobem
27. října
1978
v
-
Praze,
se
a alespoň tímto
přiblížit ostatním pracovníkům,
účastníkům
5, celostátního symposia dozimetrie záření, jednu část z nesmírně bohaté činnosti akademika F\ BĚHOUNKA.
Za redakční radu
Ing Ladislav KOKTA, C Se, vedoucí odd. dozimetrie ÚWVR
-
1 -
ÚVODNÍ SLOVO POŘADATEL© SEMINÁŘE
FOREWORD OP THE SEMINARY ORGANIZERS
Ústav dozimetrie záření ČSAV, Praha, Fakulta jaderná a fyzikálně
inženýrská ČVUT v
Praze a
Česká společnost nukleární medicíny a radiační hygieny, uspořádaly dne 27. října 1978 v domu v
přednáškovém
Lékařského
Praze - Vinohradoch seminář k uctění památky zaklada-
tele československé
radiologie a dozimetrie, mezinárodně uzná-
vaného vědce, významného pedagoga, angažovaného -
sále
Praha,
akademika
člena
řady
vědeckých
oblíbeného spisovatele
a
institucí a
organizací -
Františka BEHO'JNKA ;i příležitosti
jeho nedoži-
tých 80. narozenin. Na semináři byly z uvedených pořadatelských organizací předneseny čtyři zásadní referáty (5-56), v nichž se o
zhodnocení díla
akademika
BĚHOUNKA a
rozvoj vědních oblastí dozimetrie ionizujícího
autoři pokusili
jeho přínosu pro záření,
radiologie
a radiační hygieny i jeho zásluh při výchově studentů a vědeckých
pracovníků v
uvedených oblastech.
Byly hodnoceny též výsledky vědeckovýzkumných
prací, nava-
zujících
hygienických
na československých
pracovištích
na
dozimetrických
a
dílo akademika BĚHOUNKA, a
nastíněny vý-
hledově další směry výzkumu a výchovy v oblastech dozimetrie a
hygieny
záření.
- 3-
Referáty
byly
lupracovníků vi--.t"
ä .n
.-. .--i.--."' ^u J.Ú^JT.1.-•-. -'• ••••!-
a i ^•-•-
filn. . . ' l á t o . - ..j. i 19Tŕj
třemi i .z unoiitýial
aopl.:éri\
:-
-Ě-.CVNKA ; - •-•
-i... " . -.
z dalších praco-
• ..--".vy
.-:.-• t k ý
ä t r i h o\ \
- ' h - . ;. •:> K á i ' Ľ i l k e m
..••."-.'..; r.-.: .- • .
u :. íl. : , . ' -•.!
pří =r.řvky(5?-?4) spo-
"i• . .
:•:• edi-.fc
v r''•c -
íc et?\'e-r-a:
.
polti. so ^- >"'ci = (i -n I
St-niiiiáro ČSAV,
Českoälcv'enské
jaderné
níci
z
J.-T10
v í c i
tiež
komise
-s i.. c!-.-.íi io kuli_-yi£i
pro ettornovou
-
a fyzikálne
H O U M K A ,
;.. ^ ...-t.ji\'!t- :
inzocf r=ké CVU T,
tiýv-ä'-í
,'-..ci
lcých, l é k a ř s k ý c h , b i o l o g i c k ý c h ,
Pakulty
príbuzní akadornikó. BE-
ÍX " Í . t . , . , ' £ J . •-.••>•: , í c i
2 t < > . ' .: . . j = l o w . . _ . x y c : i
energii,
íy^lí.y
Ú ii-jL-'.í
Ľ U ^ . .. - t ľ i c i ^ j
jaderně
c i i ,
pi.jc.ii-.hy.,;..'iii
>
Gnr-rsc-tických, chemic-
z uiízkýcí: v
obor--.
Složením pléna a s v o u náplní připomínal ť.erninář t r a d i č n í
"jáchy-
kých a daljích výzkur'inýcn
movská
setkání"
dlouholeté
Ú byl n e s p o r n ě
k
daiáÍ!:!
výrtzein
d o b r é =polu[iráce cetskoslove.-.skýcii
hygienických a d a l š í c h přispívá
prarovišf
plni.-1 a
i.ŕíbuzrvých
v^-v-lt1 .zi^óho,
v
|irero":U ,
i;'-"laLOi!.c.v;::.i,
a ď >klc-- Jc.;i
cioisimeirickych , ;>: II.IM.Í;„S
Kiivrá
,I,II,JIII-I..!,CJIJ
o d k a z u a k a d e m i k a F i i-.r.'i---ka B É i i i O U M K A =L k r \. - s n é r r u j M.J.'"očných
vědec!.'
, •; i-'d ČeskOSlOVCM 1.- i ii.-.i.ická
i ů
..-•.'iim iýcK . .itir-tll-..
a pii-t.;^-. .^ ,-!i\ . i. Ú I O J L I Í , ,^ :_\ J L . . : Í .
'u. .. 1 n c i ä o
rc-,ei,í kiervä šOCičt-
společnoňt.
p'"Jt"
. . .
L
. • 1V-Í.Í
ČSAV
VĚDECKÝ A HUMANISTICKÝ ODKAZ AKADEMIKA P. BĚHOUNKA
THE SCIENTIFIC AND HUMANITARIAN LEGACY OP ACADEMICIAN F. BĚHOUNEK
Z. Kovář Ústav dozimetrie záření ČSAV, Praha
Dovolte mi, abych ve svém úvodním projevu k semináři v prvé části připomněl pro pamětníky a současníky akademika F. BĚHOUNKA i pro mladší generaci základní data a některé historické údaje z BĚHOUNKOVA životopisu a v druhé části stručně zhodnotil výsledky
vědeckovýzkumné
činnosti,
navazující
v dozimetrii ionizujícího záření na jeho odkaz. Akademik
František BĚHOUNEK, RNDr, doktor fyzikálně ma-
tematických věd
a
profesor
ČVUT, se narodil
v Praze. Po maturitě na reálce v
27. října 1898
r. 1916 se zapsal jako po-
sluchač University Karlovy na obor matematika-fyzika u profesora Bohumila KUČERY a absolvoval zde v r. 192o. Již během svého vysokoškolského studia projevil zájem o studium tehdy zcela nového oboru, radioaktivity, a na doporučení svého učitele prof. KUČERY odjíždí hned po absolvování jako
- 5 -
stipendista francouzské
vlády do Institut du Radium do Paříže
k paní Curieové-Ski-odowské. Tento pobyt, a další o tři později, určily vlastně
roky
celou další životní i vědeckou dráhu a
práci BÉHOUNKOVU. Takto začínají a jsou známé všechny jeho biografie. má je však
skutečnost,
Méně zná-
která ovlivnila BÉHOUNKOVU životní
cestu ještě mnohem dříve. Dověděli jsme se
o ní na 2. celo-
státním symposiu radiologické dozimetrie v Jáchymově v r, 197o, kdy akademik BĚHOUNEK vzpomínal na začátky své dráhy a snad poprvé v známych Cituji
hovořil
jeho
životě v
širším kruhu svých přátel a
o roli náhody a
slova
romantiky ve
z magnetofonového
v československém
vědecké
svém
životě.
záznamu a z publikace
časopise pro fyziku, sekce A, svazek 21,
1971, s. 433: "Typickým
rysem,
který utvářel můj osud, byl sklon k roman-
tice. Od mládí jsem tíhnul k jiným vědním disciplinám, než k radiologii nebo matematice, a fyzice, jsem
se
bohužel
a to zejména k historii. K té
nedostal, poněvadž na člověka působí jeho
okolí. Narodil jsem se
a
světovou válkou úředníčci
a
žil v Praze 7,
což byla tenkrát před první
proletárska končina,
semtam
nějaká
kde
zámožnější
žili dělníci a malí
rodina. A nebyla tam
gymnasium, bez něhož nešlo studovat historii. Historie mne samozřejmě v
lákala
také
z
těch
důvodů
romantických,
protože
historii se vždy něco podivuhodného dělo, historie je vždy-
cky rušná a opakuje se, jenže lidé si z ní nedovedou bohLŽel vzít poučení. Tak jsem tedy musel chodit do reálky. ... A zde mne zaujala fyzika, ale ne v celé šíři, ale zase její romantická část. Tehdy se jsem
do fyziky se
řadila astronomie
dokonce
a ta se mně tak zalíbila, že
naučil trigonometrii dříve,
povinně. Astronomii
jsem
se
ovšem
ačkoli ji mám rád dodnes."
- 6 -
stejně
než jsme ji měli potom nevěnoval,
Tato zpověá, kterou jsem vybral hned v úvodu pro ilustraci některých stejně
dalších zajímavě
V r. 1922
byl
momentů
z
života,
dále, my se však vraťme k oficiální
F. BĚHOUNEK
na doktora přírodních věd. zájem
BÉHOUNKOVA
pokračuje biografii.
promován na Universitě Karlově
Jeho pracovní vlastnosti a vědecký
i doporučení paní CURIEOVÉ jej zařadily mezi účastníky
dvou polárních výprav - v r. 1926 a 1928. Výsledky svých prací z těchto expedic obor
radioaktivity
fakultě
UK v
se Dr BĚHOUNEK v r. 1929 habilitoval pro a
atmosférické
elektřiny
na
přírodovědecké
P r a z e . Pracuje jako asistent ve
Státním radiolo-
gickém ústavu v Praze a v r. 1933 je jmenován přednostou tohoto pracoviště.
Současně, v
letech
1936-1938,
se
podílí na
založení observatoře atmosférické elektřiny na štrbském
Zájem o otázky léčby zářením v
plese.
průběhu 2. světové války vede
fyzika BĚHOUNKA k úzké spolupráci s lékaři radiology. V duchu
této spolupráce vzniká v r. 1945 jím vedené fyzikální od-
dělení tehdejšího V tomto ústavu
Radioléčebného ústavu v Praze na Bulovce.
pak v
r, 1951
buduje
z
pověření ministerstva
zdravotnictví tzv. vysunuté pracoviště Výzkumného ústavu onkologického v Bratislavě,
a
později siřeji koncipovanou výzkum-
nou složku pražského Onkologického ústavu.
Další vývoj
BÉHOUNKOVA výzkumného
dozimetrických prací ovlivňuje
kolektivu i náplň jeho
rok 1955, kdy byly v
Českoslo-
vensku položeny základy širokého jaderného programu, v jehož rámci
se
zakládá mj. Ústav jaderné fyziky (ÚJP) ČSAV v Řeži
u Prahy a současně v témže roce první specializovaná
fakulta
jaderných oborů při ČVUT v P r a z e .
Fyzikální oddělení Onkologického ústavu stává
součástí
nově
se
tak 1. ledna 1956
založeného ÚJP ČSAV
jako dozimetrické
oddělení a později úsek radiologické dozimetrie. Ředitelem nového ÚJP ČSAV byl v té době prof. Ing Čestmír S1MÁNÉ, který
- 7-
hned
po připojení
BĚHOUNKOVA
kolektivu
pro něj novou samostatnou budovu v Budova,
slouží
dodnes plně svým účelům. Toto dozimetrické se
v
dozimetrie
r. 1972 ČSAV,
stává
v
rekordním
čase
necelých
samostatnou Laboratoří
akademik
zajišťuje
areálu Nemocnice na Bu-
lovce. které
postavená
k ústavu
BĚHOUNEK
buduje
tří let,
pracoviště, radiologické
a
řídí
celých
17 let až do svého náhlého odchodu ze života. Umírá 1. lvi973, právě
v
den prvého
dozimetrického
V době
výročí tohoto samostatného akademického
pracoviště.
BĚHOUNKOVA působení v
oblastech dozimetrie ionizu-
jícího záření se mu dostává nejvyšších vědeckých
uznání, V ro-
ce 1953 se stává členem korespondentem ČSAV, o rok v r. 1954, je jmenován řádným profesorem torem fyzikálně matematických věd,
později,
a v témže roce dok-
a konečně v r. 196o řádným
členem ČSAV.
Není to však
jen
vědeckovýzkumná povahu
činnost, která
zaměstnává
činorodou a
tvůrčí
BĚHOUNKOVU, plně se věnuje též
pedagogické
činnosti. V r. 1955 je jedním ze zakládajících
fesoru fakolty technické a jaderné fyziky,
na níž vede v
pro-
prvých
letech její činnosti katedru jaderné chemie. Stále vzrůstající důležitost hoto
dozimetrie
oboru jej
ionizujícího
vede v
záření
a potřeba absolventu to-
r. 1966 k založení a postupnému vybu-
dování vlastní katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího
záření,
jejímž vedoucím byl až do r. 1971.
Akademik své
BĚHOUNEK
práce. Velmi
nebyl
bohatá a
deckoorganizační.
Byl
a ČVUT, vědeckých
však
vědcem,
angažovaná
dlouholetým
uzavřeným
byla jeho činnost vě-
členem vědeckých
kolegií jaderného výzkumu a fyziky
redakční rady časopisu
Jaderná energie,
ních
rad UK ČSAV,
čestným členem
koslovenské lékařské společnosti J. E. P u r k y n ě nem Svazu českých
jen do
čes-
i aktivním čle-
spisovatelů a dalších národních i celostát-
organizaci.
- 8-
Nemalý podíl měl akademik BĚHOUNEK i na rozvoji energetiky.
Spolu
o dalšími
u zrodu čs. jaderného
předními odborníky
programu a jako
čs. jaderné
stál v r. 1955
dlouholetý
člen pléna
ČSKAE a předseda její Rady pro jadernou bezpečnost se prostředně
podílel
programu.
Sám se
zejména spadu
studiu
a
dále
na vypracování v
posledním
koncepce
období
přírodní radioaktivity především
a
rozvoje
svého
života
bez-
tohoto věnoval
a umělého radioaktivního
otázkám vlivu provozu jaderných za-
řízení na bezprostřední okolí i na širší životní prostředí a teoretickým aspektům bezpečného provozu velkých trál.
Tedy otázkám, které mají v
myslového rozvoje
P. BĚHOUNEK
hranicemi
našeho
dec
i osobnost.
rodní komise mise pozici
známá
současné době širokého prů-
čs. jaderné energetiky
Akademik
státu,
reprezentuje
prvořadý
úspěšně
význam.
čs. vědu
i za
kde je mezinárodně uznáván jako vě-
Je vysílán
čs. vládou jako expert do meziná-
OSN pro studium
účinků ionizujícího
pod zkratkou UNSCEAR),
socialistického
jaderných cen-
vědce
kde
záření (ko-
zastává
a humanisty, je
důsledně
spolupracovníkem
a autorem řady expertiz pro další instituce OSN, pro UNESCO, Mezinárodní agenturu pro atomovou energii i Světovou nickou organizaci.
Aktivně
se
zdravot-
zúčastní řady závažných mezi-
národních konferencí, Ženevských konferencí o atomové energii, Radiologických
kongresů
a
dalších,
na nichž
úspěšně
repre-
zentuje výsledky čs. socialistické vědy.
Za jeho
zásluhy
vědecké,
pedagogické
i vedeckoorganizacni
se mu dostalo řady vyznamenání a uznání doma i za hranicemi. Stal se nositelem jednoho z nejvyšších čs. vyznamenání - Řádu republiky,
který mu byl udělen v r. 1968 u příležitosti jeho 7o.
narozenin.
Byl
ČSAV
"Za
zásluhy
ČSAV
za
medaile
rovněž
zásluhy
nositelem
o vědu ve
Řádu práce,
a lidstvo",
fyzikálních
zlaté
čestné
plakety
oborové
plakety
vědách a zlaté
Pelberovy
ČVUT. Akademie věd v Římě jej zvolila svým dopisu-
jícím členem, Akademie věd v
-
Bukurešti svým čestným členem.
9 -
Za
práce v
oboru
dozimetrie mu byla spolu s 12 dalšími vý-
znamnými světovými fyziky udělena stříbrná medaile města Paříže. v
Tuto medaili
převzal
v
r. 1957
na konferenci
UNESCO
Paříži.
Tato vyznamenání, spolu s řadou dalších ocenění, byla zaslouženým
zhodnocením jeho celoživotní
Za více
než
5o let vědecké
činnosti to
prací, více než 3o monogra-
pedagogických a vědecko-popularizačních publikací a kolem
3o beletristických
Již
činorodé práce.
a 4o let pedagogické
bylo na sto původních vědeckých fií,
tvůrčí a
tento suchý,
knih pro mládež i dospělé.
nekomentovaný výčet dat ze života
akademika
BĚHOUNKA, která jsem považoval za nutné připomenout v du
k dnešnímu
činnosti.
Provést
BĚHOUNKOVY To jsme
semináři, je
sám
důslednou
činnosti je
úvo-
dokladem jeho mnohostranné
vědeckou
analýzu
všech
úkol nesnírně náročný
oblastí
a nesnadný.
si jako autoři referátů uvědomovali při přípravě
semi-
náře a taková analýza ani není cílem dnešního setKání. Akademik BĚHOUNEK byl především vědec a pedagog, tak jsme jej také nejvíce
znali a tak nám byl nejbližší, i když
veřejnosti
je, a vcelku pochopitelně, znám spíše jako polární badatel, spisovatel
nebo veřejný
pedagogické
činitel. Dílčí zhodnocení jeho vědecké
činnosti odezní ještě
v
dalších
a
dnešních vystou-
pe.ách, hodnocení BĚHOUNKA jako spisovatele a manisty však není obsahem samostatných referátů.
člověka-huProtože však
tyto dva další charakteristické rysy jsou neodmyslitelné u osobnosti, nich
jakou BĚHOUNEK byl, nebylo
úplné,
dovolte
a dokreslení jeho profilu
mi, abych
se ještě v
by bez
rámci svého
úvodního vystoupení pokusil alespoň v omezené míře o charakteristiku akademika BĚHOUNKA jako vědce-spisovatele ce - humanisty.
-
10 -
a věd-
Zasvěcené zhodnocení BĚHOUNKOVY literární činnosti - zhodnocení
řady
na
kře
na
svého
jeho
ledové"
beletristických
knih,
začínající
"Trosečníky
a
končící
"Mlhou nad Atlantikem", čeká ještě
autora.
Nejsem
samozřejmě
kvalifikován
ani povolán
k podobnému hodnocení, rád bych však reprodukoval a komentoval
slova literárního kritika Jaroslava VORÁČÍKA a redaktora
Tiřího SPISARA z doslovu k poslední BĚHOUNKOVĚ vědecko-populární knize před
autorovým
telstvím roku
ČTK
"Atomy vládnou", vydané
v
úmrtím. (Mimochodem kniha,
PRESSPOTO, vyšla
od napsání
v
r. 1972
půl roku
vydaná naklada-
rekordním č a s e necelého
první stránky rukopisu až po první výtisk na
^..litech knihkupectví, a je, mimo jiné, dokladem neobyčejné pisatelské
erudice
akademika
BĚHOUNKA
do posledních
chvil
jeh<-> života.)
Ve své NEK
knize "Trosečníci na kře
bezprostředně
výpravy
po svém
ledové" zaznamenal BĚHOU-
návratu
své
prožitky z
No b i l e h o vzducholodi. V té době zřejmě
tragické
nastal
psy-
chologický přelom BĚHOUNKOVY osobnosti (J. SPISAR), "který napříště
tohoto člověka
pedagogické
práci,
vede
nejen
k systematické vědecké a
ale i k literárnímu ztvárňování
vzrušujících
prožitků."
Literární kritik J. VORÁČEK
to vystihuje
slovy (cituji):
"Literární dílo Františka BĚHOUNKA byla započato jako tivní důsledek cholodi
oněch nešťastných
"Italia"
celý pokrokový datelského
při
severním
objek-
událostí kolem havárie vzdu-
pólu, jimiž žil před čtyřiceti lety
svět, vzniklo jako homogenní součást jeho ba-
úsilí.
Talentovaný
vědecký
adept
s
výjimečnými
vlastnostmi, pevnou vůlí a energií, byl ovšem předurčen ke spisovatelsfví
dřív,
než
se
autorem z nutného vnitřního přesvěd-
čení stal. František BĚHOUNEK kým
byl odvážným vzduchoplavcem
s vědec-
posláním, jenž do nejmenších niterností procítil plavbu gi-
-
11 -
gantským vzdušným korábem k severnímu pólu a osud
ztroskotance
"na
kře
ledové",
robinsonovský
i spisovatelem,
jenž
prožitky v mnoha podobách znovu prožíval a literárně Co jiní
po staletí
považovali
za
své
ztvárnil.
utopii, František BĚHOUNEK
poznal ve skutečnosti. Snad proto přistupují čtenáři k jeho dílu vždy
s
určitým
rozechvěním,
učenému člověku.
ale
i
s
respektem
k smělému a
Je to jev v literatuře vzácný,
ale
existuje."
(Konec citátu.)
Domnívám s e ,
že
citát nepotřebuje komentáře, alespoň ne pro
čtenáře BĚHOUNKOVÝCH knih. Nebyl to však jen zážitek z tragické polární výpravy,
který
dalších
a
dobrodružných
dal BÉHOUNKOVI impuls k psaní
vědecko-fantastických
obecně známo, a BĚHOUNEK to sám veřejně
knih. Je vše-
vyznával, že jeho
oblíbeným autorem z mládí a jeho vzorem byl Jules VERNE. Tuto
VERNEOVU
tradici
charakterizuje
redaktor
J. SPISAR
takto
(cituji): "Na VERNEOVU tradici navazuje
zjevně,
ovšem
s tou výhodou,
že sám je vědcem
dvacátého století. Etika jeho románu, morální
vlastnosti
se
hrdinů
zprostředkovat zcela
u
BĚHOUNKA vždycky
čtenáři i nové
osobitě řeší
věcné
robinsonovské
či
pojí
odborné
podmínky,
jež
se
snahou
poznatky,
a
sám zakusii
a
do nichž se jeho hrdinové nejednou rovněž dostávají."
(Konec
citátu.)
Přitom
značná část
inspirací
a
osnovu
BĚ" HOUNKOVÝCH knih vychází
z reálných
mnohých dobrodružných příběhů tvoří sku-
tečná fakta. Za všechny ostatní jsou to např. "Robinsoni z Kronborgu", reagující na ztroskotání dánské školní plachetnice, "Projekt Scavanger", kálního
roku,
vyvolaný
programem
"Dům zelených
Mezinárodního geofyzi-
přízraků",
obsahující
varovnou
vizi
možného zneužití neutronového záření proti lidstvu, nebo
"Na
sever
od
Zambezi",
přibližující
poutavou
formou
zvláštní
osud českého cestovatele Dr Emila HOLUBA v africkém prostředí.
- 12 -
Zvláštní pozornost zasluhuje bezesporu i kniha "Akce L", v níž BÉHOUNEK jednak literárně svých tehdejších nejbližších
zaznamenal postavy
a charaktery
spolupracovníků a současně
před-
stavuje čtenářům svou optimistickou vizi budoucích let. Vyznává v
této knize
své
životní krédo (J. SPISAR): "věří v
člověka,
v
jeho schopnost poznávat i v jeho schopnosti užít poznaného
pozitivně " .
O stálém zájmu o BĚHOUNKOVY beletristické knihy svědčí nové reedice jeho knih, které jsou trvale šich
součástí edičních plánů na-
nakladatelství.
S publicistickou činností akademika BĚHOUNKA souvisí bezprostředně i další rysy jeho osobnosti; všem nám, kterým bylo dopřáno s ním spolupracovat, zůstává v paměti jeho pracovní elán a houževnatost, nekompromisní postoj v otázkách vědecké dy a zejména přísnost a náročnost k sobě i svým
prav-
spolupracov-
níkům. Na druhé straně však i pochopení pro lidské radosti a starosti, otcovský poměr k mladším spolupracovníkům a obdivuhodné znalosti z řady dalších vědních oborů, z literatury, kultury a jeho oblíbeného tématu - historie.
K
dokreslení
jako člověka
osobnosti
akademika
BĚHOUNKA jako vědce
i
nelze opomenout zejména jeho humanistické rysy.
Sám se vyznává ze svého humanismu snad jen jednou neprúno ve své knize o životopise
FYéderica JOI/IOTA-CURIE, která ob-
sahuje mimo jiné i některé autobiografické dí BĚHOUNEK "Největším
dvěma citáty.
První
je
prvky. Životopis uváod Anatola PRANCE:
pokladem celého lidstva je člověk
je výrok francouzského fyzika
sám", druhý citát
Paula I/ANGEVINA: "Pokroková
věda se nemůže rozejít s bojem za sociální
spravedlnost".
Jsou to citáty
pro BĚHOUNKA příznačné. Celým jeho vědec-
kým dílem od
samého počátku vědecké
-
13 -
dráhy
až do poslední
chvíle
jeho
života,
jeho
beletrií,
jak již bylo poznamenáno, a
jeho vystoupeními v tisku, rozhlase, televizi i na veřejných sedách
se
a lidstva, mírovou,
be-
prolíná jeho starost o zdraví a bezpečnost člověka snaha,
aby
aby
jaderná
"vláda energie
sloužila jen dalšímu rozvoji
Jsem přesvědčen,
ve
všech
svých
formách
trvale
celé lidské společnosti.
že tento humanistický odkaz zesnulého aka-
demika BĚHOUNKA je stejně ký a pedagogický lupracovníku,
atomu" byla skutečně jen vládou
závažný
jako jeho odkaz vědec-
a že musí být ctí všech jeho bývalých spo-
žáku a pokračovatelů v jeho díle tento odkaz tr-
vale plnit. Rád bych zakončil a
současně
tuto první část svého vystoupení
optimistickými vlastními
slovy akademika BĚHOUN?
KA, která odezněla nedávno znovu na televizních v
závěru
zvem a
pořadu
č s . televize
obrazovkách
neutronu, natočeného pod ná-
o dvojí cestě
"Akce fantom" Ústřední redakcí politického
publicistiky
varovnými
zpravodajství
na našem pracovišti a
spolupracují-
pokračovat v tom, aby se navzájem
ničilo a aby
cích ústavech. Cituji:
"Bude lidstvo
ničilo výsledky tady
určitá malá
tolik miliard lidí,
své
tak dále,
Já
anebo
planeta, jmenuje ty miliardy se
a tolik milionu a je život, spokojený
práce,
se se
umoudří a
řekne
si, je
Země, na té žije tolik a
každým rokem rozmnoží o tolik
potřebí, aby všem těm se zajistil
spokojený
standard, možnost dalšího vývoje duševního a
osobně
jsem
pevně
přesvědčen,
že lidstvo k to-
muhle názoru dojde a poměrně dosti brzy. A že lidstvo
si řek-
ne: tak máme tady planetu a tuto planetu musíme obhospodařovat rozumně všichni tak,
abychom
šli dál kupředu a co možná
nejméně ztráceli z toho, co máme." (Konec citátu.)
-
14 -
Dovolte mi hled
nyní, v
vývoje
v ČSSR ve
Hned
po
svazku
a
druhé části vystoupení, ještě stručný
zejména
začlenění
ČSAV v na
stavu
záření
dozimetrie
světle vědě .-kého odkazu akademika BĚHOUNKA.
řešení
BĚHOUNKOVA
rámci
jaderného výzkumu áovat
současného
pře-
výzkumného
zmíněného ÚJF ČSAV
ČSAV) se
kolektivu
(později
Ústavu
začíná nové pracoviště
nejzávažnějších
otázek
základního
do
soustřevýzkumu
v dozimetrii ionizujícího záření. Dřívější práce, orientované převážně
na dozimetrickou problematiku léčby zářením, se
počaly
postupně zaměřovat na řešení tehdy aktuálních výzkumných otázek
v
oblastech
jednotky expozice dardizaci
standardizační dozimetrie, zahrnující
pro záření X a garr.a a kalorimetrickou stan-
expozice
a
dávky
ionizujícího
osobní dozimetrie, zahrnující vV nových
jaderných
záření, v
emulzí, výzkum v
termoluminiscenční dozimetrie, v zařízení
zahrnující i výzkum
oblastech
oblastech
dozimetrické přírodního
oblastech
kum filmové dozimetrie a vývoj
metrie a nově výzkum dozimetrie pevnou fází, prostředí,
realizaci
zejména výzkum
dozimetrie vnějšího
problémy
záření,
chemické dozi-
a v
v
okolí
dalších
jaderných oblastech,
včetně počátků neutronové dozimetrie.
Možnosti
experimentálních výzkumných
prací se
podstatně roz-
šířily ve speciálních ozařovnách a účelově vybavených laboratořích uveden
zmíněného do
plného
řady výzkumných získané v té
nového
dozimetrického
provozu
v
r. 1961, a
pavilonu, k
který
byl
úspěšnému řešení
otázek značnou měrou přispěly i zkušenosti,
době vědeckými
a
odbornými
pracovníky
na so-
větských a dalších zahraničních vědeckotechnických pracovištích. Výzkumné výsledky v uvedených, oblastech byly podkladem k formulaci hlavního úkolu "Dozimetrie ionizujícího stal v
součcistí
záření", který
státního plánu základního výzkumu ve
období 19Ô5-197O.
Bylo
to poprvé,
15 -
kdy
byl
se
4. pětiletce
podobný
úkol
v
oblastech
a
tento
rozvoj
Na
dozimetrie záření kompaktně a komplexně vytýčen
hlavní úkol
pak vytváří základnu
pro další,
plánovitý
základního výzkumu v dozimetrii.
zpřesnění tohoto
dvou
pětiletých
vyvolané
úkolu,
období,
rostoucími
které
probíhalo v průběhu dalších
měly nesporný vliv
požadavky
praxe,
aplikacemi jaderné energie ve vědě a vý-
zkumu, v průmyslu a technice, v biologii a lékařství a zejména současným i předpokládaným rozvojem čs. jaderné
V souladu s těmito požadavky, posloupnosti nejaktuálnějších zimetrie
záření ČSAV
se
energetiky.
světovými trendy i z hlediska
potřeb jsou v dnešním Ústavu do-
(ÚDZ ČSAV),
který
je
již třetí pětileté
období hlavním a koordinujícím pracovištěm zmíněného hlavního úkolu
státního plánu
základního výzkumu a dnes přímým dědi-
cem vědeckého odkazu akademika BĚHOUNKA, řešeny otázky ření v
kvantitativního
a
následné
okolí
silných
ochrany
před
obyvatelstva.
hodnocení vztahu zdrojů ionizujícího zá-
radioaktivní zdroju
touto
kontaminace
ionizujícího
záření,
kontaminací a
Zvláštní
pozornost je
otázky
životního otázky
prostředí
prevence a
rezultujících
dávek
věnována vypracování no-
vých metodik zjišťování stupně zamoření jednotlivých sféry,
zejména
složek bio-
přičemž hlavní zřetel v tomto směru je věnován plynným
výpustím, zejména radioizotopům jódu, xenónu a kryptonu. Provádí se žek vení
rovněž systematická expoziční a dávková analýzy
slo-
přírodního záření na území ČSSR jako podklad pro stanobudoucích narůstajících
zátěží
ze
všech
umělých
zdrojů
záření v životním prostředí. Trvale
perspektivním
absorbované interakce
zářivé
záření
s
směrem je studium problematiky stanovení energie
látkou,
na
s
základě
znalosti mechanismu
cílem získat co nejvíce
podkladů
pro osobní dozimetrii ve značném předstihu k praktické potřebě, výhledově i vzhledem k možnému energetickému využívání rych-
-
16 -
1ých a termojaderných reaktorů. Proto se současná pozornost soustřeďuje
hlavně
neutronů ve
na otázky
směsných
polích
kvantitativního stanovení
dávek
záření gama a neutronů, a to
v obou extrémních polohách, tj. stanovení velmi nízkých a velmi vysokých expozic a absorbovaných Výsledkem komplexního teoretického interakce záření s
dávek. a experimentálního studia
pevnými látkami jsou, mimo jiné, detektory
stop v pevné fázi. Detekce neutronů a těžkých nabitých částic pomocí těchto nových detektorů má řadu aplikací jak v dozimetrii, tak v jaderné fyzice. Vyvinuté detektory jsou zařazovány do systému
havarijní
dozimetrie v
ČSSR. Výsledky
práce
v této oblasti byly v letošním roce odměněny cenou ČSAV. Trvalá
pozornost je věnována i otázkám metrologie ionizujícího
záření pro primární etalonáž, která umožňuje přesnou kalibraci metodik a dozimetrických systémů
pro účely osobní dozimetrie
i dozimetrie prostředí. Požadavky
bouřlivého
rozvoje dozimetrie záření nemůže samo-
zřejmě zabezpečovat jen jediné pracoviště základního výzkumu. V průběhu posledního dvacetiletí se rozvíjely a rozvíjí výzkumné práce v řadě dalších dozimetrických oblastí, zejména v rámci státních programů technického rozvoje,
koordinovaných pře-
devším ČSKAE, v rezortních i ústavních výzkumných úkolech. Na řešení všech diační hygieny,
těchto úkolů z oblastí dozimetrie záření, ra-
jaderné a radiační bezpečnosti provozu jader-
ných elektráren, ochrany před ionizujícím zářením, včetně problematiky ochrany životního prostředí a dalších dozimetrických disciplin,
se
dnes podílí více než 80 větších
či menších vý-
zkumných kolektivů, zejména v rezortních výzkumných ústavech, ale i v
dalších
ústavech ČSAV, na fakultách vysokých škol,
v zdravotnických zařízeních i průmyslových závodech a jen jejich pouhý výčet by potřeboval dosti času.
-
17 -
Náplně
všech
zkumu
zmíněných úkolů
i státního
vědách.
Jsou
vytýčených -
KSČ
plánu základního
směry,
základní výzkum
to především
v
na něž orientují
závěry
přírodních a technických
příspěvky
k plnění úkolu ve třech
oblastech:
v oblasti "rozšíření a komplexního využití surovinové ny
a
vý-
plánu technického rozvoje a rezortních úkolů
plně reagují na hlavní výzkumné XV. sjezdu
státního
zefektivnění
energetického
hospodářství";
základ-
sem
patří
dozimetrické práce, řešené v souvislosti s těžbou jaderných surovin
a
se
současným
zkumem nových
typů
rozvojem
jaderných
jaderné energetiky
reaktorů
rychlých
i vý-
i termo-
jaderných ; -
v
oblasti
"prevence
a léčení
společensky
mocnění, jakož i obj asnění vlivu vnějších člověka";
k této
nových systémů
oblasti
v
oblasti
na
činitelů na
zaměřeny práce ve
osobní dozimetrie,
tronů, v hygieně -
jsou
závažných onezdraví
výzkumu
zejména dozimetrie neu-
záření, radiobiologii a nukleární medicíně ;
"zdokonalení ochrany a tvorby životního prostředí
pracovištích
prakticky
i v
výsledky
denním životě " ; do této oblasti většiny
dozimetrických
a
směřují
hygienických
prací.
V neposlední řadě plní dnešní dozimetrie i úkoly státní standardizace, otázek hů,
zdůrazněné ve
sjezdových
materiálech.
Jde
o
řešení
metrologie ionizujícího záření a radionukJidů všech
včetně
dru-
přechodu od národní normalizace na společné nor-
my RVHP v
souladu
s
rychle
pokračující
mezinárodní dělbou
práce i v oblastech dozimetrie a radiační hygieny. Plnění
všech
zmíněných
úkolů by
nebylo
možné bez
úzké
trvalé spolupráce všech
čs. dozimetrických a hygienických
covišf.
Za ÚDZ ČSAV
bych chtěl s
rokou,
konkrétní a
oboustranně
-
pra-
potěšením konstatovat ši-
prospěšnou
18 -
a
spolupráci
trvale
zhruba
s
více
než dvaceti čs. výzkumnými, vývojovými a apli-
kačními pracovišti formou přímé spolupráce, výchovy aspirantů a
stážistů,
konzultací,
oponentur, realizací výzkum-
ných výsledků v rámci hospodářských komplexních racionalizačních
Je
to zejména tradice
v
využití radioisotopů v ionizujícího
a Výzkumným
s
Praze, pokračovate-
ústavu,
záření
počátku jejího vzniku,
Praze
PJFI
s
Katedrou dozi-
ČVUT v
Praze od záření IHE
Centrem hygieny
ústavem hygieny práce a chorob z po-
volání v Bratislavě (s dnešním názvem Výzkumný ústav tivního lékařství),
s
Ústavem
Ústavem jaderné fyziky ústavem
energetickým,
později
pak
ústavem hy,
cesty
brigád.
Státního radiologického
metrie a aplikace samého
smluv i neformální
tradiční a dlouholetá spolupráce s Ústavem pro
výzkum, výrobu a lem
vědeckých
s
jaderného
ČSAV v
výzkumu
ČSKAE
Řeži u Prahy a s
pracovištěm
v
Fyzikálním ústavem
preven-
Výzkumným
Jaslovských Bohunicích,
ČSAV v Praze,
Výzkumným
přístrojů jaderné techniky - Tesla v Přemyšlení
lékařskými
onkologickými
Chebu a Ostravě,
pracovišti
s Biofyzikálním
a
v
Brně,
ústavem fakulty
u Pra-
Bratislavě,
všeobecného
lékařství UK v P r a z e , s pracovišti Uranového průmyslu,
s
skými
dalšími
hygienickými
stanicemi
v
Praze
dozimetrickými pracovišti v českých
a Bratislavě
zemích i na
a
Slovensku,
Výrazem dobré spolupráce jsou nepochybně i pravidelná
setkání
č s . dozimetriků a hygieniků na celostátních dozimetrických posiích,
pořádaných již od r. 1967 v pravidelných
dobích a navazujících na jáchymovskou víc
alternují
českými
s
Radiohygienickymi
dny,
kraj-
sym-
tříletých ob-
tradici a která nyní napořádanými
pravidelně
a slovenskými hygieniky. (Je jistě na místě zde připo-
menout, že myšlenka
na uspořádání těchto dozimetrických
sym-
posií vznikla v r. 1966 u příležitosti setkání akademika BĚHOUNKA
s nositelem Nobelovy ceny Ottou HAHNľSM právě v
mově,
a
tehdejšího
že
tato myšlenka
vedení
lázní MUDr Josefa
Jáchy-
našla okamžitě plného pochopení u
Státních lázní
Jáchymov,
SLÁNSKÉHO.)
-
19 -
zejména u ředitele
Velmi si vážíme je
dokladem
a
oceňujeme tuto vzájemnou
vzájemné
důvěry
spolupráci, která
čs. dozimetrických
pracovišf
a
nesporně přispívá k urychlenému a úspěšnému zvládnutí náročných úkolů Snad
dozimetrie ionizujícího
nebude
jemná
neskromné,
spolupráce
covišti,
spolu
s
mezi
záření v celostátním měřítku.
když budu konstatovat, že tato vzá-
čs. dozimetrickými
rozumnou delimitací
a
hygienickými
a návazností
pra-
jednotlivých
úkolů, by mohla být příkladem i pro jiné výzkumné
oblasti.
Konečně, zvládnutí náročných úkolů dozimetrie záření není myslitelné ani bez široké ci integrace
mezinárodni spolupráce, zejména v rám-
socialistické
vědy
zemí
RVHP. 1 zde lze
s potě-
šením konstatovat rostoucí a prohlubující se dvoustrannou i mnohostrannou spolupráci řady čs. dozimetrických pracovišf. V dvoustranné
spolupráci
Spojeného
ústavu
je
to zejména
jaderných
účast ve
výzkumném
výzkumů v Dubne, SSSR, v pro-
blematice dozimetrie svazků vysokoenergetického utronové rámci
záření a v ne-
osobní dozimetrii, v mnohostranné spolupráci pak ak-
tivní podíl na řešení úkolu č. IX "Zajištění v
Koordinační vědeckotechnické
radiační bezpečnosti"
rady pro radiační bez-
pečnost Stálé komise RVHP pro mírové využití atomové (Byla
to dosud např. úspěšně rentgenového
a
gama,
energie.
provedená mezinárodní srovnání
osobních dozimetru záření gama, dozimetru ve záření
plánu
směsných polích
srovnání celotělových
počítačů i
současně probíhající srovnání neutronových dozimetru pro chronické ozáření ve
V současné pětiletého naše
směsných polích gama a neutronů.)
době
jsme ve
stadiu
plánu výzkumu na období
pracoviště,
zkumnou činnost v
předpokládáme
příprav
1981-1985.
i nadále
rozvíjet
nového
Pokud jde o vědeckový-
zásadních směrech základního výzkumu do-
zimetrie záření v rámci fyzikálního akce
začínajících
elementárních částic
nosného tématu ČSAV "Inter-
a atomových
středím " .
- 20 -
jader
s látkovým pro-
Výzkumná kapacita ústavu bude soustředěna na hledání nových a
zpřesnění a uplatnění dosud známých zákonitostí a důsledků
interakce ionizujícího záření všech druhů s látkou, zejména za extrémních
podmínek.
Cílem řešení má být
poznání takových
změn a procesů v látkách, které povedou k novým či dokonalejším
systémům detekce
záření, nebo takových
charakteristik
procesu interakce, které umožní objasnění zákonitostí, ných
s
spoje-
transportem a absorpcí zářivé energie v neživé i živé
látce, a povedou k jejich přesnějšímu a úplnějšímu
kvantitativ-
nímu i kvalitativnímu popisu. Uvažujeme
samozřejmě
ve všech
zační vazby na úkoly společenské
praxi,
problémových směrech reali-
státního plánu technického rozvoje i ve
zejména
v
oblastech
osobní dozimetrie, radiační hygieny
jaderné
energetiky,
a ochrany a tvorby
život-
ního prostředí. A při rozpracování a konkretizaci úkolů se nepochybně
setkáme
s
řadou z vás
zde přítomných, při oficiál-
ních i neformálních diskusích. Snažil jsem šich v
se v
této druhé části vystoupení nastínit šíři na-
společných úkolů
i našich možností při řešení problémů
dozimetrii záření. Ve srovnání se skromnými počátky čs. ra-
diologie a dozimetrie poválečných let řeší se dnes v ČSSR široké
spektrum
dozimetrických
dostatek pro jejich covníků),
otázek.
Zda je
nás
málo nebo
řešení (dnes již v ČSSR několik set pra-
není snadné posoudit. Je však jisté,
že
dosavadní
úspěchy byly zejména výsledkem dobré spolupráce. Jsem proto přesvědčen,
a jistě je to i přání nás všech, že i v budoucnu
bude tato vzájemně
prospěšná spolupráce pokračovat, s cílem
maximální efektivnosti a soustředění našich společných sil k řešení všech
naléhavých
úkolů, které před obec čs. dozimetriků
a hygieniku staví naše socialistická
společnost.
Nechť je toto krédo, jako součást vědeckého odkazu akademika Františka BĚHOUNKA, i naším společným závazkem k zítřejšímu 60. výročí vzniku
samostatné
československé
l o . výročí přijetí zákona o československé
-
21 -
republiky
federaci.
a fc
VĚDECKOVÝZKUMNÁ ČINNOST AKADEMIKA F. BĚHOUNKA
SCIENTIFIC ACTIVITIES OP ACADEMICIAN P. BĚHOUNEK
Z. Spurný Ústav dozimetrie záření ČSAV, Praha
Vědeckovýzkumná kud ve tost
činnost Prantiška BĚHOUNKA zůstala poně-
stínu jeho životních událostí, a proto poskytuje
ukázat jubilanta v
příleži-
poněkud novém, méně obvyklém
Chceme využít této příležitosti především
pro obhajobu
světle. názoru ,
že P. BĚHOUNEK byl nejprve vědcem a že teprve životní události
jej
učinily
cestovatelem
a
spisovatelem,
pro něž se
stal
známou, až možno říci "populární" osobou. V tomto referáte budeme
často
odvolávat
na jeho vlastní
vylíčení
života,
se
které
jubilant přednesl v r. 1969 u příležitosti 5o. výročí založení Státního
radiologického
události
ústavu*) . Jelikož
většina
z vás
přítomna, uvedeme pro upamatování hned v
byla této úvodu od-
tud známý BĚHOUNKDV výrok: "Typickým rysem mé povahy byl sklon k romantice." Je však nutno se
domnívat, že tento
prvek
" ) Od r. 1959 byl Státní radiologický ústav přejmenován na Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů (ÚVWR), který je přímým pokračovatelem tradice Státního radiologického ústavu.
- 22 -
jeho
povahy mohlo uspokojovat
úplně jen a jen vědecké
ní, které bylo a navždy zůstane dobrodružstvím míře. Je
bohužel
stránka vědy
skutečností,
že
chápe vnějších
poznání v plné
širší veřejnosti
uniká a že ji vidí všední,
bádá-
tato vnitřní
ba i nudnou, a že
doprovodných znaků nebo senzací,
se
kdykoli jen
může. V případě našeho F. BĚHOUNKA bylo těchto příležitostí ovšem
víc
než
dost,
takže
č i n n o s t - v jeho životopise "širší veřejnost", i naše
obec
jeho
životní
jaksi
zaniká.
poslání Ale
vědecká
nebyla
to jen
které odborné kvality F. BĚHOUNKA unikly,
fyziků
podlehla více vnějším
dání, jak ukážeme na příkladě počáteční odborné
okolnostem jeho bá-
severopolárních výprav, že jisté
nedocenění jeho
osoby
bylo zcela neopod-
statněné.
Vědecké
začátky.
František BĚHOUNEK ukončil vysokoškolská studia na Karlově universitě nebude
v
roce 192o. V souvislosti s jeho specializací
na škodu
si
snad
uvést situaci, která u nás tehdy v oboru
fyziky panovala. V Praze působila předtím i potom řada známých fyziků a byla zde jistá fyzikální tradice - vzpomeňme jen jmény na profesory KUČERY
a
V. K. ZENGERA,
E. MACHA,
menití žáci jako MAŠEK, NOVÁK, LIX, NACH TI G AI/, ŽÁČEK, PETRŽILKA, NOVÁK a další,
Již v
č . STROUHALA, B.
dalších, z jejichž školy vycházeli
další jejich
zna-
POSEJPAL, ZÁVISKA, FE-
TRKAL,
DOLEJSEK, VALOUCH,
dosud i žijící.
samých počátcích české, tj. česky psané a česky před-
nášené fyziky ve 3o. letech minulého století lze nalézt slova významu, který -I86I)
říká
se v
této vědě
přičítal. Prof. J.V. SMETANA ( l 8 o l -
předmluvě ke své
dvoudílné fyzice
"O važitelni-
nách" a "O nevazitelninach" toto: "\'allý pokrok, jejž, jako vědy přírodní vůbec,
- 23 -
tak fyzika neob-
mezeným snažením pěstitelů svých zvláště za dnu našich učinila, zasluhuje pozornost nejen každého vzdělance, ale i většího obecenstva,
an fyzika
následky
výzkumů
svých do života po-
spolitého mnohonásobně sahá, všeliká umění zdokonaluje, nálezům
novým vede,
k vy-
výkony řemeslné šlechtí, ana za základ
všech věd přírodních i technických považována býti může."
Nicméně z hlediska dnešní řídící úrovně, technické
vybavenosti
i finančních
velmi těžko
srovnávat. slovy: v
prostředků lze V. NOVÁK
"Fyzikální
tuto
vzpomíná
ústav
byl
dobu s např.
naší jen
na
Strouhalův
umístěn velmi
ústav
bídně v Klementinu
jednopatrovém domečku a ve II. patře bývalého akademického
gymnasia v protější lovy
budově a dílna v
přízemním traktu do Kar-
ulice. Místnosti byly nedostatečné, špatně osvětlené,
vy-
tápěné jen kamny z chodby. Ústav neměl ani motoru, ani elektrického světla. Pro pokusy s elektrickým stavěti
Bun s e n o v y
články.
Dalo se
u dílny ústavu a odtud se sestavené ratoři
to ve zvláštní místnosti
články roznášely po labo-
nebo do posluchárny. Místnosti měly dlaždicovou podla-
hu a byly tak ponuré, že v zimě v
nich studenti nepracovali a
používalo se jich jen pro asistenty a
Jedním z asistentů a pozdějším STROUHALA všech
proudem bylo potřeba
byl
Bohuš
známek velmi
profesora."
nástupcem samotného profesora
KUČERA (1874-1921);
nadaný
žák
byl
to podle
KOLÁČKŮV s mimořádně ši-
rokým odborný-n zájmem - inicioval, jak známo, J. HEYROVSKÉHO v
pracech
se
rtufóvou kapkovou elektrodou a patřil u nás
i
mezi první vědce, kteří se vážně
-
záření X a
radioaktivitu.
Tedy
zajímali o tehdy nový obor' o
směr,
který nás vzhledem
k osobě P. BĚHOUNKA zajímá nejvíce. BĚHOUNEK totiž patřil vedle
jiných,
mezi jeho žáky. Patrně však vzhledem k pomalu
se rozvíjejícímu pro
takovou
směru a relativně chudé vybavenosti
práci,
jej
B. KUČERA
orientoval na další svoji
lásku - optiku. BĚHOUNEK zde připravoval téma
"Presnelovo
laboratoře
disertační práci na
biprisma". Tuto práci však ukončil a obhájil
- 24 -
až
v
roce
1921,
když mezitím nastoupil dvouletou stáž v Pa-
říži u prof. M. CURIE-SKLODOWSKÉ .
Vědecká
stáž
ve
Francii.
BĚHOUNEK sám dostatečně ve zmíněném projevu vysvětlil způsob, jakým získal toto francouzské mém interview
pro
stipendium; zejména ve zná-
časopis "Květy"
se o tom také zmiňuje (l).
Byla to jen jeho vlastní zásluha: osobní iniciativa, výborná lost
francouzštiny
ze
školy a
zna-
konečně i doporučení profesora
KUČERY, který byl s pí CURIEOVOU v písemném styku a který F. BĚHOUNKA zřejmě hodnotil velmi pozitivně.
Zde ve v
Francií, v
latinské
(to je
čtvrti
tzv. nové laboratoři, dodnes stojící
Paříže,
poměrně méně
působil
známo).
BĚHOUNEK
Poprvé
zde
celkem
byl
budově dvakrát
totiž v
letech
192o-1922 a podruhé ještě v letech 1925-1926. V období první stáže se vrátil do Prahy k rigorosním zkouškám (byl promován doktorem přírodních věd dne 14.1.1922) a mezi první a druhou stáží již pracoval jako asistent na Státním radiologickém v
ústavě
Praze.
V laboratoři manželů CURIEOVÝCH se poměrně že
málo atraktivních
P. BĚHOUNEK
tivity, jednak
že
tehdy již
pracovalo
problémech - nesmíme zapomenout,
sem přišel jednak 22 let po objevu radioakbyl v
oboru nováčkem, a že mu ani nic ná-
ročného nemohlo být svěřeno. Byl mu tudíž ke zpracování řen
celkem
-radon
okrajový
u různých
na
svě-
problém, a to studium rovnováhy radium-
minerálů.
HOUNEK
poradil
zřejmě
uveřejňuje
svou vlastně
S
velmi
problémem dobře,
si
neboř
první publikaci (2). A
patrně dobře jen odborně, ale i společensky, řada dalších událostí, o nichž bude zmínka
- 25 -
však již
po
mladý BĚroce zde
nezapsal
se
zde
jak o tom svědčí později.
Ve
Státním
radiologickém
Po zmíněné promoci v
roce
ústavu
1922
nastupuje P. BĚHOUNEK do
nově ustaveného Státního radiologického ústavu v P r a z e . Okolnosti vzniku této instituce v ČSR byly dostatečně osvětleny při oslavách 5o. výročí trvání a nebudeme se
u nich zdržovat; zde
však je třeba uvést, že v této době byl ředitelem tohoto ústavu po předčasně zemřelých prof. KUČEROVI a SUCHÉM další profesor že
ČVUT Dr. Václav FELIX (pozdější BĚHOUNKuV tchán), a
spolu
tenti:
s BĚHOUNKEM zde byli ještě tři další vědečtí asis-
fyzik
V. SANTHOLZER,
J. PETROVÁ. kvalifikován
2
nich jedině
, .-o t
odborná
péče
uranové
rudy.
chemik V. MATULA
BĚHOUNEK
a
byl zprvu
bioložka
dostatečně
..láni, které bylo tomuto ústavu určeno: totiž
o vy • i ti
jáchymovských
BĚHOUNEK se zde
zdrojů
aktivní vody i
proto ještě s V. SANTHOL-
ZEREM v prvních letech zabýval tehdy nejaktuálnějším mem - totiž
studiem aktivity stávajících
problé-
pramenů i hledáním no-
vých. Je totiž potřeba říci, že ačkoliv vlastní popud k založení radioaktivních lázní vzešel od fyziků (MAYER a MACHE, 19o5), provedl první řádné změření aktivity inženýr
Josef
ŠTĚP (po němž je
zdejších
zdrojů
dodnes nazván
až
báňský
nejaktivnější
pramen v Jáchymově). Jelikož léčebné výsledky byly ihned příznivé
a
pacientů
zaci
skutečně
vody
svedeny
(v
místě
1912
přibývalo,
moderních lázní.
zde
se velmi záhy na reali-
Proto byly později
radioaktivní
potrubím do bývalé továrny na uranová barviva
dnešního
však
pomýšlelo
již
parku), kde
byly
provizorní kabiny. V roce
byl postaven luxusní Radium-palác a počet
odléčených pacientů prudce stoupal. Vletech 1922-1925, rých Pro
je
nyní ř e č ,
tak velký
se
pohyboval
počet zájemců
již
se
již
kolem
o kte-
5.ooo
osob ročně.
nedostávalo
vody a bylo
třeba podniknout rozsáhlý průzkum dalších možností. Touto činností byl pověřen právě
#
Proti původním ztrávil
několik
F. BĚHOUNEK.
předpokladům let.
Působil
o krátkém čase
zde vlastně
- 26 -
zde BĚHOUNEK
rovněž ve
dvou obdo-
bĺch,
a to v
letech
-1934.
Bydlel
neděle
a
1923-1924
a
o lo
let
později,
tj. 1933-
v budově ředitelství a do Prahy dojížděl jen na
svátky; v
Jáchymově je na jeho pobyt dodnes vzpo-
mínáno a byl zde po něm pojmenován i nejnovější
léčebný pa-
vilon. BĚHOUNEK i po této stránce dobře uspěl a za toto období uveřejnil
několik prací, např. "O metodě měření radonu ve
vodách", nebo rozsáhlou zprávu "O radioaktivitě
jáchymovských
pramenů" (Phys.Z., 1927).
Opět
v
Paříži
V letech 1925-1926 tentokrát však
již
se
F. BĚHOUNEK opět vrací
na pozvání prof. CURIEOVE a nikoli na sti-
pendium. V to-into období již laboratoře
do Paříže,
spolupracoval
si. Irenou CURIE,
pozdější
s
dcerou ředitelky
manželkou
F\ JOLIOTA,
s nímž obdržela společně Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity
(P. JOI/IOT
předsedou
Světové
byl v
posledních letech
rady míru).
Studovali
svého
dosah
života
též
paprsků
alfa
některých přirozených zářičů a výsledky uveřejnili ve publikaci v
společné
J. Phys. et la Radium v roce 1926. Tato spolupráce
potvrzuje již dříve uvedený dojem, že F\ BĚHOUNEK se musel dobře
"zapsat",
CURIEOVÉ;
když mohl pracovat se
odrazem
toho
zřejmě
k účasti na severopolární výpravě
Výpravy
k
severnímu
Nejvýznamnějším
samotnou dcerou paní
bylo i pozdější
doporučení
aj.
pólu
úsekem BĚHOUNKOVA života byla bezesporu
léta 1926-1928, kdy se zúčastnil dvou severopolárních výprav. Zde sa pochopitelně hodláme zabývat jeho osudy velmi podrobně, neboť všechna povrchní tvrzení jsou vesměs nepochopením BĚHOUNKOVY činnosti v
těchto letech.
~ 27 -
Podíváme-li
se
jen
zcela zběžně na seznam BÉHOUNKOVÝCH
prací z předchozího období, vidíme, že se v roce 192 5 a předtím musel velmi intenzivně zabývat studiem kosmického záření. To
se tehdy nazývalo
paprsky", vě
podle
pozornost
drobné bře
také "výškové záření" nebo "He s s o v y
jejich objevitele.
objevitele
studium tzv.
měřitelný
(s
a jeho
V onom období se však prá-
školy
obracela
výškového efektu.
nadmořskou výškou
hlavně
na po-
Ten byl totiž velmi do-
fluence
částic a
energie
prudce vzrůstá), zatímco šířkový efekt byl celkem neznámý, nebotv jej
bylo jen
obtížně
možno prověřit.
Při
představě
Země
jako jednoduchého permanentního magnetu tyčinkového tvaru očekávalo, kladen
že
v
oblastech
minimální odpor
pólu ve
směru
pronikání nabitých
osy
se
magnetu bude
částic do
atmosféry
a ve směru kolmém na tuto osu, tedy v oblasti rovníku,
naopak.
V oblasti pólů tedy měl být příkon kosmického záření obrovský (téměř nekonečný), a tedy i velmi dobře měřitelný. Otázkou tehdejší
doby
bylo,
jak
to ověřit;
bylo třeba
citlivého
přístroje,
pokud možno velmi krátké doby (aby se vyhnulo tzv. variacím) s
využitím
výškový
vyšší
efekt),
nadmořské výšky (aby se s výhodou uplatnil proměřit celý
zemský
kvadrant, tj. oblast
rov-
noběžek od rovníku až k pólu. A tu přichází B Ě H O U N K O V nápad:
jsa
již
kaci
ve
Physikalische
tisku, pólu,
že a
do studia kosmického
se
chystá
proto si
dohromady; čili ství,
ale
čistá
Ber.
norská
z
záření zasvěcen
roku
výprava
(viz publi-
192 6 (3)), četl v denním vzducholodí k
dal - jak se to zdá prosté - obě žádná
vědecká
senzacechtivost myšlenka
byla
a
severnímu skutečnosti
touha po dobrodruž-
počátkem.
(Tento fakt
připomíná situaci, jíž jsme byli nedávno svědky v Dubne. V diskusi
na veřejném
semináři
se
zeptal jeden mladý adept fyziky
přítomného akademika, vedoucího činitele v SÚJV, jak
se vlast-
-.ie miadý člověk - fyzik - může dostat do kolektivu vědců v tak velkém
a bohatém ústavu a získat tak onu báječnou
příležitost
s nimi pracovat. Odpověcí byla jednoduchá: mladý muži, předložte" projekt", půjde
u nás
jej
posoudíme
a
samo.)
- 28 -
bude-li dobrý, vše
ostatní
Ano, BĚHOUNEK předložil "projekt", tosti
severopolární
mického ších
záření.
expedice
svou myšlenku: u příleži-
proměřit geomagnetický
Předložil tento nápad jednomu z
efekt
kos-
nejpovolaněj-
oponentů, prof. M. CURIEOVÉ ; ta jej posoudila, pochopila
a jednala. Výsledkem bylo, jak i intervence u tehdejšího
známo, její doporučení k cestě
presidenta republiky a následující BĚ-
HOUNKOVO stipendium.
(Nebudeme prav,
ale
se
zdržovat
soustředíme
HOUNKOVA vědeckého
Zúčastnil
se
tedy
svým způsobem norský
u známých osudů
polárních
vý-
se jen na další okolnosti realizace BĚprojektu.)
nakonec dvou
nešťastné.
Aeroklub
obou
zakoupil
polárních výprav a obě byly
První v
se konala v roce 1926, kdy
Německu vzducholod"
val ji "Norge". Jejím posláním bylo umožnit tehdy
a
pojmeno-
nejslavnějšímu
polárnímu badateli R. AMUNDSENOVI dosáhnout i severního pólu, čili šlo o cestu s cílem prestižním. AMUNDSEN byl vědeckým vedoucím výpravy; za leteckého velitele byl vybrán nejlepší aviatik
své
podO. měl americký
doby - U. NOBILE. Jelikož největší
tehdy
finanční
průmyslník ELSWORTH, nesla výprava na-
konec označení AMUNDSEN-ELSWORTH-NOBILOVA. ELSWORTH však zůstával v
pozadí a při celé akci se angažovaly
jen dvě
vyhraněné osobnosti, AMUNDSEN a NO3ILE. Oba dva BĚHOUNEK výstižně popsal ve
zmíněných Květech.
Sám BĚHOUNEK
cestoval na tuto stipendijní výpravu vlakem a lodí na
Spicberky,
odkud
strastiplná
měla vlastní
expedice
vyrazit. Byla to dosti
cesta s těžkým měřícím zařízením a zavazadly cestou
měřil,
neboí" přece
míjel
a on přitom již
jednu rovnoběžku za druhou!
V Kingsbay jej však čekalo nemilé překvapení: AMUNDSEN jej nezahrnul pravdě
do
posádky,
která
řečeno, BĚHOUNKOVI byl
již předtím z písemného styku, osobní
měla vykonat
rozmluvou
překonat.
vlastní
cestu ! (Po
AMUNDSENŮV odpor znám
věřil však, že se mu jej podaří Starý
pán
však
byl
neústupný.)
Jaké to muselo být pro mladého nadšence BĚHOUNKA zklamá-
-
29 -
ní,
když
se
na palubu
skutečně
nedostal ! Naštěstí však pří-
pravy na start trvaly tenkráte velmi dlouho (start musel být stanoven
na minutu přesně mnoho týdnů předem, aby se
všechno
stihlo, podobně jako dnes start kosmických raket) a BĚHOUNEK měl dost času na seznámení s posádkou. Nejlepší kontakt získal
se
švédským
fyzikem
a meteorologem
P. MALMGREMEM,
S tím se nakonec dohodl, že na palubu Norge umístí svůj
elek-
trometr a MAI/MGREM pro něho bude cestou měřit. Dlouho předem
určený
odložen časí.
a
start však musel být pro špatné počasí několikrát
nakonec
Vzducholod*
Brownova
se
uskutečnil
za značně nepříznivého po-
Norge vykonala
pohybu
molekul,
cestu
svého
cíle
ne nepodobnou .-dráze nedosáhla
a
přistála
kdesi na Aljašce. MALMGRSM jako hlavní meteorolog výpravy měl "plné ruce práce" a jen velmi málo možností odečíst údaje
pro BĚHOUNKA. Tak
nějaké
tedy skončila BÉHOUNKOVA sti-
pendijní cesta: proměřil sám něco na cestě z Prahy do Kingsbay
a
dále získal několik měření od MAI/MGREMA. I to však
stačilo, aby s MALMGREMEM uveřejnili velmi překvapující sledek: asi od 60. rovnoběžky
se hustota toku částic
vý-
a energie
směrem k severnímu pólu nemění !
V průběhu
pobytu
na
špicberkách
se však objevil ještě jeden
významný moment: NOBILE jako letecký velitel výpravy o dohodě s BĚHOUNKEM věděl
a jeho vědecká
natost a snaha po dosažení cíle za lala
zřejmě
velmi
zanícenost i houžev-
každou cenu na něho udě-
dobrý dojem ; a to dojem tak dobrý,
že
druhé výpravě, která se konala o půldruhého roku později, na
palubě
"Itálie",
BĚHOUNKA
kde
sám přizval
byl
jediným
rozhodujícím
při již
činitelem, si
k účasti a opakování jeho měření.
Tentokrát - přes onu známou katastrofu - měl BĚHOUNEK více štěstí:
měřil již
letem
z
Janova
na
äpicberky
a
odtud až na
9o. rovnoběžku a po pádu na led pokračoval v měření i na driftujícím
ledu.
Díky
dnes vystaven v
robustní konstrukci jeho elektrometru (ten je Národním technickém museu
- 30 -
na Letné), díky
dobré
navigaci
a
konečně
i
díky
svým
osobním
vlastnostem
proměřil závislost zeměpisné šířky a hustotu toku částic i energie, včetně koncentrace radonu (ta se
odečítala) mezi 3o, a 9o.
rovnoběžkou téměř třikrát. Samo měření jej selo
značně
deprimovat,
neboř se
lez,
že totiž asi od 60. rovnoběžky
svými výsledky mu-
mu potvrzoval se
původní ná-
ionizační proud neměnil
a byl prakticky konstantní. To se teoreticky neočekávalo la naděje, že bude kritizován (což se
a by-
také stalo) a že výsled-
kům se nebude věřit. Co však udělal on ? Svým výsledkům věřil a uveřejnil
Při
je, i když je neuměl uspokojivě vysvětlit.
této příležitosti
osudu
by
obou výprav,
soustředění
sil
AMUNDSENA
na
mělo být řečeno, že ve vzruchu kolem
zejména
tragedie
lidí při výpravě druhé,
záchranu zbývajících
atd.,
na ledové
kře, smrti
téměř zanikl významný fakt - že totiž obě
výpravy sledovaly prestižní cíle a že F. BĚHOUNEK byl vlastně
jedním z mála
účastníků,
který
jim vtiskl ráz výpravy vě-
decké ! Kone"c koncu jedinou vážnou vědeckou řejněnou ková
uve-
z NOBII/EHO expedice, byla BĚHOUNKOVA 25-strán-
publikace,
kterou
uveřejnil
P. MALMGREMEM v časopise spheric Electricity v
Období
publikací,
po
spolu
s A, PONTREMOLIM a
Terrestrial Magnetism and Atmo-
září 1929.
návratu
od
severního
pólu
Objev tzv. šířkového efektu kosmického záření (obr. l ) tedy patří mezi
nejdůležitější
vědecké
výsledky
BĚHOUNKOVA
Chtěli jsme o něm hovořit podrobněji proto, abychom
života.
zdůraznili,
že ani před ani po oněch pohnutých událostech neměl BĚHOUNEK jiného veřejných
než vědeckého
zájmu.
Všechna
popularita,
řetěz
vystoupení a konečně i sepisování
událostí ve
formě
beletrie, byly sekundárními produkty, které neměl a ani nemohl mít v
záměru.
Když
však
se
již
-
31 -
něco
podobného
stalo,
byl
OJ
Is)
80 Obr. 1
"šířkový efekt kosmického záření", tj. závislost zeměpisné šířky a ionizačního účinku kosmického záření pro filtraci detektoru 5o g.cm"*.
vlastně
povinen
o
tom referovat,
a to i široké veřejnosti. Do-
stával v té době stovky dopisů s žádostmi o podpis, či
jen
jak
osobní
byl
dopisy
účast
přednášku
na různých schůzích či oslavách.
O tom,
populární, svědčí i takové drobnosti, že mohl dostávat adresované
popularitě označit
jen
odolal ? A
Dr BĚHOUNEK, Prag.
přece chceme i v
Kdo
by takové
další části této zprávy
život P. BĚHOUNKA za badatelský
a tento nážbr také
obhájit.
Po a
jistém
období
přece jen vlna bezprostředního zájmu opadla
BĚS HOUNĚ K se
boratoří byl
Státního
mezitím
ústavu
povýšen
Také se ujal vědecké
pomalu vrací ke své ze
radiologického stavu
Karlovy
a v
šířkovým efektem) a jako soukromý
Zatímco studium šířkového kategorie
"základního
problémech
zjevně
chymovská
nemoc",
do funkce
v
rady.
na přírodo-
Praze habilitoval
docent zde začal
(právě
přednášet
elektřinu".
efektu můžeme spolehlivě
výzkumu",
začíná v ústavu
aplikovaných; čili
Praze-Podolí. Zde
roce 192 9 se
university
"radioaktivitu a atmosférickou
v
asistentského
práce pedagogické
fakultě
původní práci - do la-
zařadit do
pracovat na
byla to známá "hornická já-
karcinom
plic
u havířů
v
uranových
dolech.
V úkolu "hornické nemoci" se tehdy spojila řada předních vědců různých
specializací,
dnes
bychom
řekli "komplexní racionali-
zační brigáda". V letech 1931-1934 se kromě BĚHOUNKA zúčastnili
ještě
prof. TOMÍČEK (chemik-analytik),
prof. PEI/NÁťí
a SIKL (lékaři), Dr MARKL (balneológ) a báňští inženýři v čele s
Ing TREJBALEM a
další.
Výsledky,
ač velmi pracné a ná-
kladně získávané, vlastně nikdy úplně publikovány nebyly; svou úlohu zde totiž sehrály vnější okolnosti. Nicméně se dnes
z nich do-
čerpá a částečně se objevily jednak ve Strahlentherapie,
a mnohem později
i v Health Physics (4), Ostatně tato tématika
je dodnes živá.
- 33 -
Mnohem více BĚHOUNKA různé
publikačních výsledků vzešlo v tomto období od z
oblasti
nepřímo vázané
technické úpravy
na tento
úkol; byly to
měřících aparatur, příspěvky k popisu
vlastností některých přirozených radionuklidů, atd. Všechny tyto výsledky přednášel na různých kongresech (např. III. radiologický
kongres
v
Paříži),
nebo uveřejnil
vesměs v
zahraničních
časopisech.
Poválečné Pomineme-li projevoval
období čas
druhé
světové války,
na výsledcích
vědy
který
nepříznivě,
se
pochopitelně
nacházíme
F. RĚ-
HOUNKA záhy po válce v kruhu spolupracovníků, jako KLUMPARA, pince
JECHA, MAJEROVÉ nejvíc
sympatické,
a dalších. Co je na tehdejší
že
nepodlehla
"volání
velké
skuvědy"
(tehdy všechny fyziky přitahující atomové energii), ale £e setrvali ve
svém skromném a méně atraktivním oboru, zvaném do-
zimetrie. Ta jim jednak poskytovala
možnost většího
individuál-
ního uplatnění než je možné ve velkých kolektivech,
jednak jim
byla značným uspokojením pro své
humánní poslání, tj. ochraně
lidí před ozářením, resp. využitím záření k terapii, na které
se
BĚHOUNEK v tomto období plně soustředil. V této době
uveřejňuje
se
svými
spolupracovníky
prací, které přispívaly k přesnějšímu tkáni u
popisu sdílené
celou
energie ve
(mimochodem Dr KLUMPAR začal v této době jako
nás
pracovat v
HOUNEK
zůstal věrný
které však umělá. Byla možné
ji
oblasti
v
této ze
opomenout;
absolutní
první
dozimetrie). Sám BĚ-
"své" tématice, tj. přírodní radioaktivitě,
době
spadů
tzv.
řadu
začala
stále
po výbuších
více
F. BĚHOUNEK
k
popisu této složky. Uveřejňoval
s
MATOUŠKOVOU) pravidelné
se
musel
aktivita
propracovat i
proto (vesměs ve
zprávy
- 34 -
konkurovat
atomových bomb a nebylo
o stavu
spolupráci
spadu v Praze
a byl ve
stálém styku se
SANTHOLZEKEM, který
tutéž
složku
sledoval v Hradci Králové. Neméně
významnou
částí
jeho výzkumného
zájmu
byla
i dozimetrická kontrola osob pracujících
šího
obyvatelstva.
cen
vnějšími
I když
okolnostmi,
se
v
této době
zářením i šir-
k této tématice byl víceméně přinuvěnoval
ostatním směrům. Zakládá vlastně
se
jí
stejně
důkladně
jako
naši školu osobní dozimetrie,
která, má ve
světe dodnes dobré jméno. Do výzkumné činnosti
přibíral
více
stále
hlavně
nových
studentů a
směrů,
stážistů,
časopisy k
a
byl
že
velmi
témata velmi
sledoval
i své
včasně
sledování
přirůstalo. Pro
že byl mimořádně sečtělý
všechny
neštastný,
podobnému sledování
nová
ukládal
kterých po válce rychle
BĚHOUNKA totiž bylo velmi typické, (a to nejen odborně),
jimž
když
dostupr^
fyzikální
mu něco uniklo.
žáky, hlavně však jim
Vedl
přiděloval
tak, že jestliže byli jen trochu prc-
covití, mohli nejen v č a s rozpoznat důležitost toho či onoho směru,
ale
mohli do
něho i ze světového
něčím novým. To lze meňme,
přispět i
konkrétně prokázat v řadě případu: vzpo-
jakou rozsáhlou oblastí je dnes neutronová dozimetrie,
co se do ní investuje, HOUNEK práce
hlediska ještě
se
jí
začal
kolik v ní dnes máme specialistů, věnovat již
před dvůceri lety (viz
a BĚspolu-
s MATOUŠKOVOU, Jaderná energie 1959). Nebo příkla-
dem stejného druhu je i iniciace zájmu o temioluminiscenční dozimetrii
u autora
dvaceti
lety,
novém;
konečně
stopové
detektory,
této zprávy, a to bylo rovněž v období před
kdy bylo možné ještě i disciplinu
tak
začínat ••• tomto směru jako novou
technicky i významově
denácti lety a zainteresoval
a moderní, jako jsou pochopil již
před je-
do ní J. NOVOTNÉHO (5), atd.
Z tohoto období nelze nevzpomenout ani jeho působnosti v různých komisích, jejichž výčet zde nehodláme ani sledovat, v každém případě základem BĚHOUNKOVA úspěšného vání zde byly jeho jazyková průprava o světovém
dění v
jeho oboru.
- 35 -
avšak
vystupo-
a široký odborný přehled
Aby
byl
též
jeho
činnost někdo
obraz
P. BĚHOUNKA úplný,
činnost
spisovatelskou;
P. BĚHOUNKA zde
bylo by
této
třeba zhodnotit
nevděčné
role (protože
byla velmi rozsáhlá) se
snad ujme
povolanější.
Závěr. A tak snad máme před sebou P. BĚHOUNKA celého; shrneme-li to,
není
toho tak
málo: ač
pracoval
ve
fyzikální oblasti
méně atraktivní, ale nesporně důležité, uveřejnil let
činnosti
lol
původních
8 učebnic a skript, dy dalších
zpráv
za 5o
byl autorem či spoluautorem
překladatelem 3 zahraničních učebnic a řa-
a
pularizaci
fyziky
rizačního
charakteru
svou
prací,
zde asi
snad
publikací. Z nich mnohými přispíval k p o -
u širší veřejnosti. dokonce podle
Některé publikace našeho
dobu. Vezměme příklad za všechny:
popula-
soudu předstihly i
v roce 1972
vydává
s mimořádnou pružností knihu "Atomy vládnou", která je jednou z nejzdařilejších tě
těžce
jeho knih vůbec. Propaguje zde jinak ve
obhajované
elektrárny,
svě-
mírové využití atomové energie - atomové
a to takovým
způsobem,
že
těžko hledat něco srovnatelného, škoda,
budeme ve
světě jen
že dosud nebyla pře-
ložena do cizích jazyků !
Čas, který uplynul po BĚHOUNKOVĚ smrti, ani odborná autorita přednášejícího,
nejsou
zení jeho vědeckého liš
dlouhé
zprávě,
dostatečné pro úplné a konečné posou-
díla. Snažili jsme se v této, snad až přídokázat,
že
P. BĚHOUNEK byl
vědec a teprve potom učitel, spisovatel a cestovatel. nemělo ve
sledu událostí, které doprovázely
ňovat .
-
36 -
především To by
se
jeho život, zamě-
Literatura (1) Květy JL8 ( l i ) , 36 (1968). (2) Journ. de Physique et la Radium .6, 397 (192 5). (3) Physik. Z. £ 7 , 8 (1926). (4) Health Phys. 1,9, 56(1976). (5) Czech. J. Phys. B-18. 743 (1968).
- 37 -
FRANTIŠEK BĚHOUNEK - PEDAGOG
FRANTIŠEK BĚHOUNEK - A PEDAGOGUE
J. äeda Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT, Praha
Dovolte mi, abych v á s jaderné níkům nost
a fyzikálně
malou částí, akademika
všechny
pozdravil jménem vedení
inženýrské
ČVUT a připojil se
F. BĚHOUNKA a činnost jím založené
nýbrž
proslavené
mladý vědec
katedry
záření.
i 5. výročí jeho úmrtí a 5o let od ztrosko-
polární výpravy,
které se F. BĚHOUNEK jako
zúčastnil.
Mám-li hovořit o F. BĚHOUNKOVI jako pedagogovi, nejprve
čin-
roce vzpomínáme nejen nedožitých 80. narozenin F.
BĚHOUNKA, tání
k předřeč-
zaměřenou na pedagogicko-vzdělávací
dozimetrie a aplikace ionizujícího
V letošním
fakulty
je nutno si
připomenout jeho odborný vývoj a vymezit oblasti jeho
zájmů.
František BĚHOUNEK studoval v letech 1916- I92o na přírodo-
- 38 -
vědecké
fakultě
University
Karlovy v Praze. Po ukončení vy-
sokoškolského studia získal
stipendium ke studijnímu
pobytu na
Sorboně v Paříži. Zde podvedením Marie CURIE-SK-fcODOWSKÉ se
dostal ke studiu radioaktivity přirozených prvku
a později i
umělých radionuklidů.
Jeho dráha vysokoškolského se habilitoval obor
učitele začala až v roce 1929, kdy
na přírodovědecké fakultě
radioaktivity
a
atmosférické
University
elektřiny.
Svó
Ka'iovy pro přednášky
a
laboratorní cvičení z radioaktivity konal ve íyzikálnš-chemickém ústavu
na Albertově.
Po válce,
od roka 1946,
se
konaiv se-
mináře vedené F\ BĚHOUNKEM a R. BRDIČKOU, které byly zaměřeny na nové práce z oboru fyzikální V roce fakultě
1954
byl jmenaván profesorem
University
Rozvoj
jaderné
Tak
na matematicko-fyzikální
započatý
řady vědeckých
v padesátých letech, dal
ústavu v
různých státech.
tomu bylo i u nás, kde současně byla založena
při Universitě Karlově nová fakulta, fyziky, derné kulty
radioaktivity.
Karlovy.
energetiky,
podnět k založení
cho.ue a
určená fyzice
pro výchovu
a
fakulta technické a jaderné
vysokoškolských
fakult
ČVUT a
k
rozšíření
technické obory, vycházející z potřeb rozvoje s
odoorníku v ja-
technice. Později dochází k převedení této fa-
do svazku
V souladu
v v, 1955
tím byla
též
o nové
fyzikálně
našeho průmyslu.
provedena i úprava
názvu fakulty a
potřebné doplnění studijních plánů. Profesor František BĚHOUNEK odchází v r. 1955 z m a téma tic ko-fyzikální
fakulty
University
Karlovy a stává
kladatelů této perspektivní fakulty. chemie,
se
Zde zakládá
kterou vede několik let a věnuje
jedním ze za-
katedru jaderné
i pozornost perspek-
tivnímu zavedení oboru radiační chemie. Současně však cítí naléhavou cího
potřebu založit
záření,
tedry usiluje
kai.idru
dozimetrie a aplikace
ionizují-
k čemuž dochází v roce 1963. Jak:> v&doucí kao rozvoj tohoto mladého v^diího oboru.
-
39 -
Profesor BĚHOUNEK se však v této době neomezuje pedagogickou činnost na fakultě jaderné a fyzikálně
pouze na inženýrské
(PJPl), nýbrž koná i semináře pro veřejnost, vystupuje ferencích, Lidové
shromážděních, v
universitě,
rozhlase
socialistické
a
televizi.
akademii,
na kon-
Přednáší na
na- školách
i závo-
dech. Tím se stal profesor BĚHOUNEK učitelem v mnohem širším
měřítku. Touto svou činností velmi účinně přispěl k infor-
movanosti naší veřejnost;, u
níž vždy vyvolával
a zejména k výchově naší mládeže,
zájem
o velké vědecké
objevy a o teo-
retický, praktický, společenský a etický význam vědeckého výzkumu. v
Tím přivedl
řadu mladých lidt
na cestu
tvůrčí
práce
přírodních a technických vědách.
Z
hlediska
výchovné
činnosti nutno též
zdůraznit,
že
řadu monografií a skript. Nelze opominout ani výchovný
napsal vliv je-
ho knih a románů s vědeckou, vědeckofantastickou či dobrodružnou tématikou. I v těchto publikacích nalezneme vědecky ný výklad fyzikálních roké veřejnosti, jiných
správ-
jevů populárním způsobem, přístupným ši-
zejména
mládeži.
autorů tohoto žánru,
BĚHOUNEK, na
zůstává
rozdíl
od
ve fantazii svých příběhů
vždy racionální a nikdy výsledky vědy, které jeho hrdinové při svém
jednání využívají,
nezkresluje.
soce kladně z hlediska výchovného Do
své
vlastní
spisovatelské
To je nutno hodnotit vyúčinku těchto publikací.
tvorby
přenášel vše,
co mu vě-
decká bádání přinášela v každodenním životě k radosti či obavám. knize
Při tiskové
konferenci
"Atomy vládnou"
v
červenci 1972 o jeho poslední
se ho zeptal redaktor Karel PACNER,
kdy napíše své paměti. Znal přece mnohé velké osobnosti, které
zakládaly
Akademik musí až
moderní
BĚHOUNEK
napsat nejdříve
atomovou fyziku odpověděl, jiné
knihy,
že
Mariánských
Lázní,
které
by
bylo ještě
memoáry že
naposled. Ke konci roku odjel
středí
na Východě
i Západě. brzy,
přijdou na řadu
nakrátko do poklidného protak
důvěrně
znal,
a
pak do
Karlových Varů, aby tam v duševní svěžesti pokračoval ve vědecké
že
a spisovatelské práci.
- 40 -
své
V posledních letech svého života, zejména po dobu působení na PJPI, se ve své vědeckopedagogické
činnosti profesor BĚHOU-
NEK zaměřil na obor dozimetrie ionizujícího záření v bez
ráž si
nelze představit rozvoj jaderné energetiky
ných věd vůbec. ky
na výzkumu
Současně se v
technice. Rozvoj problémů, ké
plné šíři,
které
oboru využití jaderných
svými, spolupracovní-
ionizujícího záření ve vědě a
oborů
chápal jako široký komplex
je nutno řešit souběžně. V těchto směrech ta-
zaměřoval výuku
cího záření
podílel se
a jader-
na katedře dozimetrie a aplikace
ionizují-
na F\JFI. Jeho přednášky se vyznačovaly vysokou
odbornou úrovní,
pečlivou
přípravou a přesným podáním. Pro-
fesor BĚHOUNEK však neviděl těžiště výchovy studenta fyzika či v
technika u tabule v
posluchárně, nýbrž
laboratořích. Na zasedáních
chovný
význam
katedry
při vědecké
vždy
práci
zdůrazňoval
vý-
osobního příkladu učitele jako vědeckého pra-
covníka .
Nebývalého cího záření
rozmachu a
důležitosti dosáhla dozimetrie ionizují-
zejména v posledních letech v souvislosti s rozvo-
jem jaderné energetiky,
zaváděním výkonných a
vysokoenerge-
tických urychlovačů částic a v neposlední řadě širokým využitím radionuklidů ve všech oblastech lidské činnosti. V současné době si ani nelze představit moderní řízení technologických procesů bez nasazení ionizujícího záření. Lékaři bojují pomocí ionizujícího které
za
záření
proti zhoubným chorobám či sledují
pochody,
jiných
podmínek bučí nelze vůbec sledovat,
nebo jen
s velkými obtížemi. Naznačený rozvoj bude i nadále Zejména
energetická
stává,
je
zdroje
energie,
krize,
do
níž
pokračovat.
se v současnosti svět do-
mohutným impulsem k přechodu na jiné než klasické
energetiky,
to znamená také
k většímu
rozmachu jaderné
Radionuklidy pozvolna pronikají i do odvětví,
která
ještě donedávna patřila k doméně tradičních technologií. Kladná
stránka využití ionizujícího
záření v
životě moderního
člověka nutí však vedu sledovat také účinky ionizujícího
-
41 -
záření
na. lidský voz
organismus
všech
a měřit dávky, zaručující
bezpečný pro-
zařízení s ionizujícím zářením, a to proto, aby mo-
derní věda
svou užitečností na druhé straně neškodila
lidské-
mu zdraví těch pracovníků, kteří přicházejí se zářením do styku a aby také neohrožovala zdraví obyvatel
žijících v okolí těchto
zařízení.
Bouřlivý rozvoj tohoto mladého oboru si počtu vysoce
kvalifikovaných
vyžaduje
odborníků.
stále
Prvních
většího
úspěchů na
poli dozimetrie a aplikace ionizujícího záření sice dosáhli vědci jiných oborů, ovšem v kladních znalostí v
současnosti se již potřeba hlubších zá-
této oblasti natolik zvýraznila,
obejít bez rozsáhlého, všestranného a cílevědomě ho vzdělání, záření. každý níka.
zaměřeného výlučně
Lze již
oprávněně
může představovat Odděleně lze
visejí
a
prostředí mají
řadu
samostatné vědní náročný vědní
z nichž
celoživotní náplň vědeckého
pracov-
metrologii
ionizujícího záření, osobní
atd., prostě odvětví,
která spolu úzce sou-
styčných
představují
obory.
bodů,
ale
Jen vývoj
obor. A
nových
rozvoje
osobností
pracovníka
dozimetrů a dozi-
fyziky
pevné
fáze
tvoří
podobná situace jako v dozimetrii je i
je rozvoj radiologie a dozimetrie úzce spjat
akademika nositelky
Františka BĚHOUNKA, žáka
Nobelovy
ceny
jeho
rozvoj.
Stává
se
a spolu-
paní Marie CURIE-SKiO-
DOWSKÉ. Tento obor ho uchvátil, a proto usiloval ve o
v podstatě
oblasti aplikací ionizujícího záření.
V Československu s
o řadě
ionizujícího
podoborů,
metrických metod na základě v
soustředěné-
na problematiku
hovořit
nelze
dozimetrii jaderně energetických zařízení, dozimetrii
dozimetrii, životního
vidět
že se
své vlasti
proto spoluzakladatelem fakulty tech-
nické a jaderné fyziky, na které zřídil katedru dozimetrie a aplikace
ionizujícího
záření, a kde jako řádný profesor
a vedoucí
této katedry působil až do konce roku I97o.
Vážení
hosté, a
nyní mi dovolte,
- 42 -
abych vás
stručně seznámil
s
některými
aspekty
výchovně
vzdělávacího
procesu
na naší
fakultě. Fakulta
jaderná a fyzikálně inženýrská
ČVUT vychovala až do
letošního roku celkem 1249 absolventů. Do roku 1967 byla zaměřena jen
na jaderné
obory.
Do tohoto roku ji
absolvovalo
526 studentů. K dnešnímu dni absolvovalo v jaderných oborech celkem 765 studentů, z toho 89 zaměření dozimetrie a aplikace ionizujícího
záření. V uváděných číslech nezahrnuji zahraniční
studenty. Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího třeb
našeho
národního hospodářství
jako
záření vznikla z pokatedra
s
celostátní
působností. Přicházejí sem studovat mladí lidé z celého Československa a její absolventi tích v
celém
našem
se uplatňují na odborných
pracoviš-
státě. Vyrůstají zde vědeckotechničtí pra-
covníci, zaměření na vybrané
oblasti dozimetrie či oblasti apli-
kací ionizujícího záření ve vědě a technice. Katedra vychovala řadu
kadidátů věd
a neustále usiluje o modernizaci vzděláva-
cího procesu. Výchovu specialistů v oboru dozimetrie vidí katedra nejen v denním
studiu,
ale též y postgraduálním studiu organizovaném pro
pracovníky z praxe, a to jak pro absolventy pro absolventy
jiných
fakult.
duálních kursů
považuje
naší fakulty, tak i
Pořádání jednorázových
katedra
postgra-
za vhodné jen do doby, než
bude zavedeno celostátní postgraduální studium řízené ministerstvem školství.
Průzkumy ukazují, že v posledních letech nalezla převážná absolventů katedry uplatnění v jaderné energetice a ve
část
zdravot-
nictví. Proto i struktura přednášené látky je ovlivněna potřebami obou uvedených zaměření. Výběrové přednášky jsou voleny tak, aby zahrnuly zejména speciální dozimetrické problémy. Zae se
uplatňují
i přední odborníci z externích pracovišť, čímž vý-
- 43 -
uka nabývá užšího sepětí s praxí, přesněji řečeno: vědečtí pracovníci
katedry, výzkumných
přímý kontakt a společně
pracovišť a posluchači
pronikají
navazují
do nových odborných pro-
blémů. V prvých letech po založení katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího
záření vychovávala katedra
studenty dozimetriky
potřeby tří zaměření, v jaderné fyzice,
pro
jaderné elektronice a
jaderné chemii. Později přešla katedra k uceleným učebním plánům, vypracovaným
pro výchovu fyzika-inženýra
v oboru do-
zimetrie. Tak je tomu i dnes. Posluchači denního studia získávají v prvních ročnících potřebný matematický a fyzikální přednášky
a praktika
základ, na který navazují
prohlubující
jednotlivé
znalosti posluchačů v oboru
dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Organickým doplněním výuky jsou též exkurse
na předních pracovištích daného oboru
ve výzkumných ústavech, v ozařovnách, na odděleních nukleární medicíny apod., u nás i v zahraničí. Velký důraz je kladen na vlastní diplomové
práce, na kterých
posluchači pracují po
dva semestry. Poslední semestr studia věnují výhradně své diplomové práci. Součástí pedagogické jistit pro posluchače
práce učitelů katedry je i povinnost zadostatek studijních
pomůcek. Proto kate-
dra vydala řadu skript a učebních textů. Výchova
nových
vědeckých
pracovníků
na vysokých
školách
je v současné době naprosto nemyslitelná bez vlastní vědeckovýzkumné činnosti na katedře. Proto se všichni pracovníci katedry podílejí na řešení vědeckovýzkumných
úkolů státního plá-
nu. Vzhledem k charakteru naší fakulty z hlediska počtu posluchačů je možno věnovat všech
zvýšenou
péči každému studentu po
stránkách výchovného působení, což jim umožňuje, aby
se pod vedením učitelů katedry spolupodíleli na řešení státních
- 44 -
výzkumných zkušenosti
úkolu a tím zároveň získávali potřebné praktické pro své
budoucí povolání a současně při výzkumu
studovali látku svého odborného zaměření. Bez přímé účasti na řešení výzkumných úkolů si nelze představit progresivní výchovu
mladých vědeckých
pracovníku na vysokých školách, kteří
mají plnit náročné úkoly vědeckotechnické revoluce při budování naší socialistické vlasti. Výzkumná činnost na vysokých školách je proto neoddělitelnou součástí pedagogického Organizačně navazuje katedra dozimetrie a aplikace záření
na činnost
obory
na PJPI a
ostatních
procesu. ionizujícího
kateder, zaměřených na jaderné
na příbuzné katedry jiných vysokých
škol.
Vzájemná informovanost o činnosti příbuzných kateder na všech vysokých školách v Československu
a úzká spolupráce s nimi
umožňuje nejen zkvalitnění pedagogického procesu v oboru dozimetrie
a aplikace
ionizujícího
záření, ale i zkvalitnění
celé
vědeckovýzkumné činnosti zejména při soustředění sil i prostředků na nejzávažnější
problematiku potřeb našeho národního ho-
spodářství. V současné
době výchova studentu naší fakulty probíhá podle
nově zpracované a schválené obsahové a metodické
přestavby
studia. V letošním školním roce přechází výuka na PJPI již ve třetím ročníku na nové učební plány. Podle nich fakulta vychovává absolventy v oborech: 39-39-8
Jaderné inženýrství
39-4o-8
Fyzikální inženýrství
39-41-8
Jaderně-chemické inženýrství
39-1O-8
Matematické inženýrství
Zmíním se jen o jaderných oborech. V rámci jaderného inženýrství jsou studenti vychováváni v zaměření na fyziku a techniku jaderných reaktorů a užitou jadernou fyziku, dále pak na dozimetrii a aplikaci ionizujícího záření. U fyzikálních
oborů je prvních pět semestrů výuky společ-
- 45 -
né. V oboru jadernč -chemické inženýrství jsou posluchači vychováváni
od prvního
ročníku
podle
samostatných
učebních
plánů. Vlastní
jádro upravené výuky v zaměření dozimetrie a aplikace
ionizujícího záření je tvořeno dvěma základními předměty: 1) Fyzika ionizujícího záření 2) Základy dozimetrie a třemi speciálními předměty: 1) Dozimetrie ionizujícího záření 2) Metody měření ionizujícího záření 3) Aplikace
ionizujícího záření
dále pak praktikem, rešeršní prací, prací studentů na výzkumném úkolu, dvěma výběrovými přednáškami, semináři a diplomovou prací. Absolvent oboru jaderné inženýrství,
kam zapadá, i dozimetrie
a aplikace ionizujícího záření, je typem inženýra, který
spojuje
hluboký matematicko-fyzikálni základ se znalostí metod inženýrské v
práce, schopností realizovat nové poznatky jaderných věd
technické praxi, zejména v průmyslu strojírenském, hutním a
v energetice. Absolventi
oboru
jaderné
v jaderné energetice,
inženýrství
se
uplatňují
a to jak ve výrobě,
jaderně energetických zařízení
tak i ve
především výzkumu
i v provozu těchto zařízení, při
dozimetrické kontrole i v oblasti sledování bezpečnosti provozu zařízení a ochrany životního prostředí. Uplatní se při vyvíjení a
zavádění nových měřicích,
diagnostických
i terapeutických
metod v daném oboru. Jak jsem
se již zmínil, fakulta vypracovala v rámci obsahové
a metodické přestavby
studia nové učební plány, schválené mi-
- 46 -
nisterstvem školství. Cílem těchto plánů je připravovat pro praxi absolventy fyziky-inženýry,
zaměřené na nejnovější poznat-
ky vědy zaváděné urychleně do průmyslu, a to nejen do jaderné techniky. Proto je třeba vycházet z progresivních všech
myšlenek
našich pedagogů a externích spolupracovníků, aby bylo
možno stanovený oil splnit. V těchto dnech, kdy vzpomínáme nedožitých 80. narozenin akademika BĚHOUNKA, si znovu připomínáme mnohé jeho návrhy a
rady. Budeme se
často vracet k myšlenkám akademika BĚ-
HOUNKA, humánně založeného vědce, v
jeho
který věřil v
člověka,
schopnost poznávat i v jeho schopnost užít poznaného
pozitivně pro blaho lidstva. Čest jeho památce.
- 47 -
PRÍNOS AKADEMIKA
P. BÉHOUNKA
K ROZVOJI OBORU OCHRANY PŘED ZÁŘENÍM V C SSR
THE CONTRIBUTION OP P. BĚHOUNEK TO THE DEVELOPMENT OP RADIATION PROTECTION IN CSSR
V. Klener Centrum hygieny záření IHE, Praha
Akademik BĚHOUNEK, jako mnohostranná osobnost se okruhem zájmů,
širokým
položil u nás svými vědeckými výsledky a od-
bornými podněty základy nejen pro další rozvoj fyzikálních
věd,
zejména pro rozvoj dozimetrie záření, ale sehrál klíčovou úlohu i při zrodu některých interdisciplinárních oborů. Jedním z interdisciplinárních
oborů, k jehož zakladatelům u nás patří akade-
mik BĚHOUNEK, je ochrana před zářením. Tento obor se
za-
čal ve světě rozvíjet po II. světové válce na pomezí biomedicinských a fyzikálních věd jako aplikovaný o
poznatky
chemie,
směr, opírající
se
také
techniky, ekologie aj. V našem státě js-.me
měli to štěstí, že už v období mezi I. a II. světovou válkou byly
na
dvou
československých
pracovištích
založeny
tradice,
které otevřely cestu k rychlému rozvoji hygieny záření v létech poválečných.
Jedním z těchto pracovišť byl Státní radiologický
- 48 -
ústav, v němž působil a který později řídil tehdy mladý docent BĚHOUNEK, druhým pracovištěm byl zárodek Ústavu pracovního lékařství na interní klinice prof. PELNÁŘE, kde poradnu pro choroby z povolání řídil prof. TEIS1NGER. Předpokladem pro rozvoj interdisciplinárních oboru je mj'.' uplatnění vědeckých kováni ve
své
motivacemi,
osobností (badatelů), kteří jsou vysoce kvalifizákladní profesi a kteří jsou zároveň jak svými
tak
i
svými dalšími odbornými znalostmi otevřeni
směrem k oborům jiným, jež jsou podle konvenčního pojetí pokládány za odlehlé. Touha objevovat tazie,
vlastnosti,
pracovníků,
se
kterými se
neznámé a ukázněná fan-
rádi setkáváme
byly zřetelně vyjádřeny
u vědeckých
u akademika BĚHOUNKA
a odpovídaly romantickým rysům jeho osobnosti. Vyzbrojen hlubokou fyzikální
erudicí, zkušenostmi získanými oň Mme CURIE
a vlastní technickou invencí byl nejpovolanější už jako mladý vědec se
k tomu, aby se
ponořil do řešení dvou problémů, které
ukázaly jako velmi významné 'pro jeho další; orientaci smě-
rem k problematice biologické a lékařské. Od roku 1922 se věnuje otázce radioaktivity jáchymovských vod a v roce 1927 uveřejňuje
ve
Physikalische
Zeitschrift své obšírné sdělení o vý-
sledcích měření vod a ovzduší v oblasti Jáchymova. V této práci o jáchymovské problematice jsou výsledky interpretovány ve vztahu k teoretickým otázkám ionizace atmosféry a je naznačeno, jak použít aplikovaných metod v prospekci uranových rud. Nepochybně však už v této první studii je položen základ k pozdějšímu
intenzivnímu zájmu o hodnocení podmínek vzniku ra-
koviny plieni u horníků uranových dolů, tedy k otázce po výtce radiačně hygienické. V roce 1928 vychází v Časopise lékařů českých
stať "Potíže fyzikální dozimetrie gama paprsků použí-
vaných v terapii". Dozimetrické zajištění léčby zářením je tedy druhým
okruhem
biologicky
orientovaných studií mladého BĚ-
HOUNKA, jenž po této první publikaci v nejvýznamnějším kém lékařském časopise
čes-
se stává trvalým spolupracovníkem je-
ho redakce. Z řady dalších publikací v časopise lékařů čes-
- 49 -
kých
lze
uvést původní
BÉHOUNKDV návrh
nového přístroje,
telecurieterapii s indikátorem dávky (dosi) z roku 1937. V koncepci po
navrhovaného zařízení se velmi zřetelně uplatňuje
respektování
pravidel
šírně citovány i zásady ky
staršího,
o ochraně personálu a jsou v
švédského
Rolfa
ní ob-
SIEVERTA, o dva ro-
jehož průkopnické snahy v ochraně před zářením
BĚHOUNEK správně ské lékařské
rozpoznal a dále rozvíjel. V českosloven-
literatuře má trvalé místo monografie BĚHOUNKO-
VÁ a NOVÁKOVA, která pod názvem "Lékařská roce
snaha
šla
v
1937.
na
stránkách
Po
radiologie" vy-
IL světové válce seznamuje BĚHOUNEK
Časopisu
lékařů
českých
lékařskou
veřejnost
s novými objevy jaderné fyziky a předjímá vývoj některých nových aplikací ionizujícího
Při i
záření a radionuklidů v lékařství.
studiu BĚHOUNKOVA literárního odkazu upoutají pozornost
některé
další,
k lékařství,
i když
resp. k
spíše
hygieně.
látek ve tkáních jáchymovských materiálu, mělo své pracích
epizodické
zájmy, vztahující
Studium distribuce
se
radioaktivních
horníků, prováděné na sekčním
pokračování i v některých experimentálních
na krysách
a
může být
chápáno jako exkurze
do té-
matiky radiotoxikologické. Zajímavá studie "Vzdušné ionty a prach při
umělé klimatizaci",
v Nature, ve
své
faktorů
Pokusil
jejíž anglická verze vyšla v
roce
1938
a dále i metodologická studie o měření prachu, byly
době
průkopnické
z hlediska
hodnocení neradiačních
prostředí.
jsem
HOUNKA,
se
jeho
ukázat,
jak
dynamický
odborná
přístup
erudice
k aktuálním
akademika BÉotázkám,
jeho
odvaha překročit práh tradičních témat fyziky a konečně i specifický
zájem
o otázky
prostor pro rozvoj Myslím,
že
biologické
byly
cestou,
která
otevřela
oboru ochrany před zářením u n á s .
nejlepším
uctěním památky akademika BĚHOUNKA
je pokračovat v práci, kterou započal. Proto bych nyní, po uvedení
historických
poznámek,
podal
- 50 -
přehled o struktuře česko-
slovenské ochrany ného
života
před
u nás i ve
zářením,
o jejím začlenění do odbor-
světě a ukázal perspektivní dominanty
její činnosti. Je
snad
jsou
oprávněné
sekce
nosti
uvést, že hlavní jednotící strukturou oboru
ochrany
před
nukleární medicíny
zářením a
české
a slovenské Společ-
radiační hygieny, v jejichž
základně i řídícím orgánu jsou široce
členské
zastoupeni i odborníci ne-
zdravotniclých profesí, podílejících se na řízení a realizaci úkolů v radiační ochraně. Velký počet fyziků, lékařů-hygieniků, chemiků, ků,
biologů, lékařů-kliniků,
kteří jsou členy
ochrany
před
zářením
ale i projektantů a jiných techni-
sekce,
dokládá,
u nás
že se daří utvářet obor
komplexně,
jak
to povaha úkolů
vyžaduje. Rámec sekcí ochrany před zářením umožňuje vzájemné vztahy mezi pracovišti i jednotlivými
rozvíjet
odbornostmi také
tam, kde je třeba doplnit nebo prohloubit formy koordinace, zajišťované činností
rezortu
a jednotlivých
částí plánu výzkumu.
Komplexní pojetí má i účast č si. odborníků v práci orgánů RVHP, především
v
koordinační vědecko-technické
radě ochrany před
zářením (KNTS-RB), která zprostředkovává jednotný rozvoj oboru
a koordinovaný
postup v praxi jednotlivých
členských
států.
Sekce ochrany před zářením je začleněna do mezinárodní asociace ochrany před zářením (IRPA) a hlásí se tak v spolu se
sesterskými společnostmi v
jejím rámci
SSSR, MLR, PLR a NDR
ke spolupráci v širokém mezinárodním měřítku. Jednotliví odborníci se účastní i činnosti v mezinárodních vládních jako je
MAAE,
SZO, nebo v
organizacích
nevládních expertních
jako je Mezinárodní komise radiologické
ochrany (ICRP).
Tématicky se radiační ochrana u nás bude orientovat na
otázky
kách
jak
jaderně
především
cyklu. Jsou' to v našich podmín-
těžby a částečného zpracování
radioaktivních
surovin, tak i otázky budování a provozu jaderně
energetických
zařízení.
otázky
palivového
skupinách
Technologické
vového cyklu jsou ve
postupy
vývoji,
-
na úrovni všech článků pali-
což
51 -
vyvolává
i v ochraně před
zářením
potřebu výzkumně-vývojových
energetiky
prací. Rozvoj jaderné
se bude opírat ke konci století o rychlé reaktory.
Počítá se s
přibližováním teplárenských a elektrárenských ja-
derných agregátů
blíže k sídlištím. Stoupají požadavky na vy-
užívání kapacity prostředí pro příjem radioaktivních látek, Tyto a
jiné otázky vyvolávají potřebu zajistit nutný předstih ve vý-
zkumu a vývoji pro zabezpečení požadavku praxe. Akcent na jadernou energetiku ve světě způsobil, že se v kapitalistických státech věnovala omezená pozornost jiným významným složkám radiační zátěže populace. Jde především o zátěž z lékařského využití zdrojů záření, jehož největší podíl připadá na rentgenovou diagnostiku. Somatická i genetická zátěž obyvatelstva
státech srovnatelná se zátěži
je ve vyspělých
z pří-
rodního radiačního pozadí. Z analýzy podmínek, které rozhodují o výši expozice pacientů, vyplývá, že lze najít řadu cest, jak snížit jejich expozici bez újmy na diagnostickém přínosu vyšetření. Snížení dávky z lékařských aplikací představuje významnou rezervu v celkové bilanci zátěže obyvatelstva. V ČSSR se otázce zátěže obyvatelstva
z rentgenové diagnostiky věnovala
značná pozornost a byla formulována řada námětů na praktická opatření. V rámci těchto všeobecných
trendů lze
specifikovat konkrétní
úkoly ochrany před zářením u nás, které se odvozují z prognosy rozvoje jednotlivých technologií.
1. J a d e r n ě
palivový
cyklus
1.1. Těžba a zpracování radioaktivních surovin Těžba radioaktivních surovin bude pokračovat při použití nových technologií v méně přístupných ložiscích. Otázka ochrany pracujících při těžbě v podzemí bude vyžadovat vzhledem k mění-
- 52 -
cún
se
podmínkám soustavné
pozornosti hygienického
dozoru.
Na významu budou nabývat otázky související s ovlivněním okolí těžebních závodů důsledky
provozu během těžby a v
období po
jejím ukončení.
1.2.
Rozvoj jaderné
energetiky
První etapa budování jaderné energetiky v ČSSR, založená na koncepci lehkovodnich reaktorů typu W3R, po
roce
se rozvine
zejména
l9So a bude pokračovat jistě v průběhu dalších dvou
dekád, V současné
době převládají
suzováním
jaderně
projektů
problémy související s po-
energetických
radioaktivních odpadů, sestavováním radioaktivních posuzováním
výpustí
zařízení
výpočtových
a
uložišf
modelů šíření
při nominálních i havarijních
situacích,
projektů monitorování apod.
Vzhledem k úspěchům SSSR při vývoji ekonomicky rentabilního rychlého
energetického
I99o
bude i v
nebo
BN-I600 v
ČSSR
reaktoru lze
očekávat,
že už po roce
aktuální instalace reaktorů typu BN-600
jaderných
vých reaktorů je spojen
zařízeních. Vývoj
především
s
rychlých množi-
řešením problémů materiá-
lových a technologických. Z radiačně-hygienického hlediska nepřináší
tento typ
reaktorů
při provozu vyšší míru rizika, pro-
blémem je spíše hygienické
zajištění
lu, tj. dochlazování vyjmutého
externího palivového
cyk-
radioaktivního paliva, jeho trans-
port, přepracování a likvidace odpadů.
2.
Využití
zdrojů
2,1. Rentgenová
ionizujícího
záření
v
lékařství
diagnostika
I při zavádění nových zobrazovacích metod v léčebně preventivní
péči (termografie, echografie) lze předpokládat
široké využívání zdrojů ionizujícího
- 53 -
pokračující
záření v lékařské diagnos-
tíce.
Technická úroveň
diagnostických
rentgenových
prístroju
se výraaně zlepšila, zavedení elektronických zesilovačů obrazů vedlo k významnému snížení expozice na jednotkový diagnostický
úkon. Na druhé straně se projevuje
tendence kliniků spe-
cialistů po maximálním výtěžku informací s použitím dnešní rentgenové techniky, tj. k rozšíření indikací. Snižování dávek obyvatelstvu z rtg diagnostiky
zůstává
tedy stále vážným • problé-
mem a bude vyžadovat průběžného sledování aktuální situace a zajišťování přiměřených opatření.
2.2. Nukleární medicína Lze očekávat další postupný rozvoj užití racíionuklido' ých metod. Zahraniční prameny uvádějí významný příspěvek těchto diagnostických postupů k populační dávce, jde tedy o otázku hodnou pozornosti.
2.3. Expozice pracovníků ve zdravotnických zařízeních Vedle expozice pacientu bude předmětem sledování i expozice pracovníků
zdravotnických
zařízení.
Expozice pracovníků má
svůj význam při specializovaných rtg diagnostických výkonech i při léčebném použití ridionuklidů v lékařství.
3.
P o u ž i t í metod v
jiných
jaderné
odvětvích
Nejvýznamnějším
techniky
národního
v
průmyslu
a
hospodářství
problémem je použití zdroju záření v průmy-
slové defektoskopii. Práce v terénu s uzavřenými zářiči o vysoké
intenzitě představují v současné době nejvážnější
pečí
individuálních
nadexpozic
s
nebez-
možností i bezprostředního
zdravotního poškození. Nelze očekávat zásadní změnu této technologie a otázka bezpečnosti a hygienického zajištění prací zůstane nadále aktuální.
™ 54 _
Značkovací
metody
s
použitím
otevřených
radionuklidů budou
používány pravděpodobně v obdobném rozsahu jako v době. Laboratorní i terénní práce zajistit standardními
4.
Modifikace
zátěže
z
pozadí
nejsou
podmínky
žek
se
pro
zvýšenou expozici
osob v
nemohou být osob ze slo-
na přirozeném radiačním pozadí. Těžba ramuže ovlivnit úrovně přirozených radioak-
tivních látek ve vodách, výběr stavebních pozici
a
usměrňování. Lidskou činností &e však
mohou vytvářet
surovin
pozadí
lidí
radiačního
předmětem hygienického
dioaktivních
přirozeného
činností
přirozeného
podílejících
hygienicky
přístupy.
společenskou Variace
tohoto druhu lze
současné
materiálu určuje
budovách, používání zemního plynu zvyšuje ob-
sah radonu v bytech, supersorncké iety zvyšují expozici jících
ex-
kosmickému
záření.
Tyto
činností mohou být regulovány
expozice
způsobené
cestulidskou
a tedy třeba hledat metodické a
organizační přístupy k ochraně obyvatelstva.
5.
Předměty
V určité míře zané
běžné přispívají
na předměty
potřeby k populační dávce i zdroje
denní potřeby.
Ciferníky
televizory aj. jsou příkladem takových lo významné z hlediska
záření vá-
svítivých hodinek,
zdrojů. Jde o složky má-
dávky, ale zkušenost
ukázala,
že vol-
ba alternativního technologického řešení v mnoha případech vede tato
ke
snížení
oblast
dávky nebo i k eliminaci zdrojů záření. Proto i
využití
zdrojů záření bude z hygienického
sledována..
- 55 -
hlediska
K posouzení výhledů ochrany před zářením u nás je třeba připomenout nejen tématické zaměření budoucích úkolů, ale i způsob přenášení odborných řešení do praxe, tedy podmínky realiz a c e . V inovačním řetězci výzkum-vývoj-realizace podobně
nejslabším
je pravdě-
článkem u nás právě realizační fáze. Je
třeba si uvědomit tuto skutečnost a celou naši práci koncipovat tak, aby vytvářela podmínky pro efektivní realizaci. V této souvislosti jsou důležitými momenty prohloubená výchova kvalifikovaných odborníků, soustavné technické (přístrojové) zabezpečování úkolů,
ale
i propracování organizace a koordinace
všech činností podílejících se na ochraně před zářením. Jedině tak bude možné, aby s e soustavná péče o ochranu pracovního a životního prostředí, i pokud jde o radiační faktor, stala nedílnou součástí rozhodování na všech stupních řízení a realizace a
vedla
zlepšení cestě
nakonec
k
evidentním
konkrétním výsledkům,
tj. ke
zdravotního stavu obyvatelstva. Podaří-li s e na této
úspěšně pokračovat, bude to nejlepším naplněním velko-
rysých záměrů akademika BÉHOUNKA, jehož nedožitých osmdesátin dnes vzpomínáme.
- 56 -
K PUBLIKACI P. BÉHOUNKA: "RAKOVINA PLIC ZPŮSOBENÁ IONIZAČNÍM ZÁŘENÍM"
ON THE PAPER "LUNG CANCER CAUSED BY IONIZING RADIATION" BY F. BĚHOUNEK
J. Thomas Centrum hygieny záření IHE, Praha
Chtěl
bych
publikaci
se
blíže
akademika
zmínit o jedné velmi BĚHOUNKA, která
problematiky expozice liv
tato
publikace
závažné
a
objevné
se týká stále aktuální
plic dceřinným produktům radonu. Ačko-
upadla již
v
zapomnění, nutí přesto
myšlení, protože se týká jáchymovské
problematiky a
k za-
jáchymov-
ské oblasti, ke které měl, jak je známo, akademik BĚHOUNEK silný osobní vztah. Jde o referát
"Rakovina plic způsobená io-
nizačním zářením" (s podtextem fyzikální na
celostátní
gické
pracovní
společnosti
v
konferenci
Praze ve
řejněný v roce 1953 ve
podklady), přednesený
čs. pneumologicke a onkolo-
dnech 3. a 4. října
1952 a uve-
sborníku ( l ) .
V této práci označil akademik BĚHOUNEK za příčinu rakoviny plic
jáchymovských
radonu doby
a
nikoli
horníků
vdechování
mylně uvažovalo.
vdechování
dceřinných produktů
samotného radonu, jak
Dovoluji
se
do té
si zde uvést zajímavý citát ze
- 57 -
strany
2o této p r á c e :
"Za. těchto
okolností,
kdy radiologická
analýza pitevního materiálu není schopna poskytnout žádné spolehlivé
vodítko
pro výpoqet
karcinogenní dávky
radioaktivního
záření, jsme nuceni vyjít z týchž dat jako BĚHOUNEK a EVANS, ale revidovat je podle ríbvých výzkumů radioaktivních aerosolů. Zásadní chyba, které se oba autoři dopustili, je, že jen
uvažovali 1
o účinku radioaktivní emanace a jejího krátkodobého depo-
zitu, který teprve v plicích postiženého vzniká, ne však o krátkodobém depozitu adsorbovaném na důlním prachu a s
ním vde-
chovaném . "
Bohužel tato
práce
nenašla
odezvu u kompetentních činitelů a
upadla v zapomnění. Účastníky konference zřejmě rovněž nebyla doceněna,
neboř
publikované
čtyři
diskusní
příspěvky
týkají jen onkologické problematiky a česky psaný sborník, s
ruským
a
v zahraničí.
anglickým
soihrnem,
nevzbudil
zájem
Přitom šlo o jednu z nejzávažnějších
se byf
doma ani profesionál-
ních chorob, které již v minulých stoletích podlehly stovky horníků, ale která byla jako karcinom plic diagnostikována a odlišena u
od rovněž
horníků
úspěšně
v
časté tuberkulózy plic teprve až v roce 1926
sousedních
léčitelná.
saských
Můžeme
na
tyto
dolech (2) a
dodnes není
uhynulé horníky nahlížet
jako na oběti radioaktivního záření dávno před počátkem atomového
věku.
Zákeřnost choroby spočívá
i v tom, že
se
projeví
až po uplynutí deseti- až dvacetileté latentní doby, takže i důsledky
poválečné honby za uranem odezněly teprve v
šedesá-
tých letech, kdy už byla na celém světě zaváděna technická a hygienická protiopatření. Poznání pravé
příčiny choroby přispě-
lo nepochybně k tomu, že protiopatření byla úspěšná.
Za objevitele
pravé
příčiny je však všeobecně
považován prof.
W.P.BALE z Rochester University v USA, který v březnu 1951 sepsal interní zprávu (Memorandum to The Piles) s názvem "Hazards
Associated
with Radon and Thoron" (s), s níž se tehdy
mohl seznámit jen omezený okruh poradců atomového programu
- 58 -
USA, mezi jinými zejména K.Z.MORGAN, který BALEOVU zprávu
již v říjnu rozpracoval do podoby vhodnější pro praktickou
aplikaci (4). Jako podnět sloužily uveřejněné
z
Schneeberg)
krušnohorských
prof. BALEOVI právě
nalezišť
uranu
údaje
(Jáchymov
a
o koncentraci radonu a účincích na zdraví horní-
ků. Vyslovená hypotéza vedla posléze k vypracování rozsáhlého výzkumného programu pro řešení různých aspektů této problematiky, aktivity
zejména
k vypracování řady metod měření objemové
dceřinných produktů radonu ve vzduchu, ke stanovení
přípustné úrovně,
ke zjištění
k hledání cest ke
koncentrační situace
v
dolech,
snížení expozice horníků a k zahájení epi-
demiologické studie. Těsný časový sled obou zmíněných publikací (datum March 14 , 1951
na memorandu prof. BALEA a konání konference 3. a 4.
října 1952 s nutností přihlášení referátu zřejmě nejméně půl roku předem) při tehdejší obtížné dostupnosti důvěrnějších písemností ze západu vede nutně k závěru, že akademik BĚHOUNEK vyslovil svou originální a závažnou myšlenku zcela
nezávisle
na pracech amerických. Je zajímavé demik
povšimnout si i některých dalších okolností. Aka-
BĚHOUNEK
ve
DAVE (5) z roku 1945
svém
referátu
s tím, že
cituje
práci
JONESE a
tito autoři jsou vlastně pů-
vodci nápadu, že ne radon, ale jeho krátkodobé dceřinné produkty jsou daleko rizikovější, což i výslovně zdůraznil při rozhovoru s DAYE
Dr J. šEVCEM v roce 1969. Argumentace JONESE a
jsou však
podle mého výkladu značně mlhavé a vzhle-
dem k tomu, že vdechovaný depozit dceřinných produktů radonu vztahovali na celý organismus (7o kg) a nikoli na plíce (l kg) nebo dokonce na bronchiálni epitel (2o g), jejich číselné hodnoty jsou i tak uklidňujícně nízké, že právě správná interpretace jejich
náznaku se
vyrovná
originálnímu nápadu a
navíc
překonává zrádný, ale vžitý omyl, což je mnohdy obtížnější než začít bez zatížení tradicemi.
- 59 -
Stojí i za povšimnutí, že vrstevník akademika BĚHOUNKA, prof. B, RAJEWSKI, který se stejnou problematikou zabýval na saské stráně
Krušných
hor,
nedospěl
ke
správnému
poznání
pravé
příčiny, ačkoli byl po anexi českého pohraničí hitlerovským Německem
pověřen
hygienickou
inspekcí jáchymovského
revíru a
po skončení války založil a řídil Biofyzikálni ústav Maxe Plancka ve
Frankfurtu
problematiky
nad Mohanem, kde
řadu
spolupracovníků,
BALEA
až v r. 1956 (6).
Je
možno konstatovat,
tedy
zcela
nezávisle
potézu,
že
uranových dobých vrchu
zapojil
závažnou
příčinou
že
a
do řešení
radonové
kteří přejali hypotézu prof.
akademik
BĚHOUNEK vyslovil
dnes již potvrzenou pracovní hy-
profesionálního
karcinomu plic
u horníku
(i četných neuranových) dolů je vdechování krátko-
dceřinných dýchacích
produktů radonu, jejich
cest
a
chacích cest, které se
jimi způsobené
usazování
ozařování
na po-
epitelu dý-
pak může zhoubně zvrhnout.
I když pracovní hypotéza vyslovená akademikem BĚHOUNKEM v
tehdejší
době
nenašla
hned patřičnou odezvu,
je
zásluhou
socialistického zdravotnictví, že prostřednictvím úspěšně hygienické služby pro uranový a
řízené
průmysl dosáhlo podstatně dříve
podstatně lepší nápravy pracovních podmínek horníku v
nových a neuranových dolech než ve
Spojených
Nosnost
není
zmíněné
pracovní
hypotézy
ura-
státech.
dodnes
vyčerpána.
IPo počátečních jednoduchých kalkulacích dávky na plíce a plicní epitel
byly v
šedesátých
letech
řadou pracovníků (7-9) vy-
pracovány velmi komplexní biofyzikálni
modely pro výpočet
dis-
tribuce dávkového ekvivalentu v Dazálních buňkách epitelu, což jsou rizikové buňky z hlediska vzniku karcinomu. Modely umožňují zachytit koagulaci dceřinných produktů radonu na aerosolu, depozici aerosolu v dýchacích cestách při respektování cího
cyklu
objemem,
a
promíchávání alveolárního
umožňující
zachytit
eliminaci
-
60 -
vzduchu depozitu
s
dýcha-
dechovým
samočisticími
mechanismy plic,
hloubkovou distribuci v
epitelu, fyziologii
dý-
chání při těžké práci apod. Výsledkem je distribuce dávky v kritických buňkách a jejich závislost na objemové ných produktů radonu ve vzduchu zikálních
a
biologických
aktivitě
dceřin-
a na velké řadě dalších
parametrů. Volbou
metru je možno zohlednit i změny v
biologických
fy-
para-
expozici vlivem konstituce,
věku a zdravotního stavu horníka.
V současné době se
má za to, že biofyzikálni
končit výpočtem dávky, tické aktivity buněk
model by neměl
ale předpovědí účinku, zahrnutím mito-
a modelu karcinogeneze analogicky
jako u
hodnocení vzniku osteosarkomu při vnitřní kontaminaci radiem a plutoniem (lo). Ro /něž
mikrodozimetricke
aspekty je
nutno re-
spektovat. Složitost a rozmanitost modelu, jejich zatímní neukončenost
a
kvalitativní
vnitřní
kontaminaci nedovolují
přípustné objemové
odlišnost
od paušálního ICRP modelu pro zatím spolehlivě
stanovit
aktivity dceřinných produktů radonu. Ty se
daleko spolehlivěji odvozují
z epidemiologicky
zpracované
vence karcinomu plic v závislosti na kumulativním příjmu dceřinných
nejvýše
produktu
radonu během celé expozice
aktivity
horníků. Na
tomto širokém programu se dnes podílí řada pracovníků v republice,
kteří
chtějí
důstojně
pokračovat v
akademikem BĚHOUNKEM.
-
61 -
frek-
díle
naší
zahájeném
Literatura: (1) P. BĚHOUNEK: Rakovina plic. Sborník referátů z celostátní konference es.pneumologické a onkologické společnosti, Zdravotnické nakladatelství, Praha 1953. (2) Z.ROSTOCKI; E.SAUPE; E. SCHMORL: Z. Krebsfprsch. 3_o, 1926. (3) W.E\BALE: unpublished memorandum, March 1 4 , 1 9 5 1 . (4) K.Z.MORGAN: unpublished memorandum, October 4,1951, (5) J.C.JONES; M.J.DAY: Brit.J.Radiol. .18,1945. (6) K.AURAND; W.JACOBI; A. SCHRAUB: Slrahlentherapie, Sonderb. 3_5, 1956. (7) J.THOMAS: 1. národní konference o aerosolech, Liblice 1962. (8) B.ALTSCHULE.R; N.NELSON; M. KUSCHNER: Health Physics l o . 1964. (9) W.JACOBI: Health Physics ,lo, 1964. (lo) J.H.MARSHALL; P.G.GROER: Report ANL-75-60, 1975.
- 62 -
STANOVENÍ DIASTOLICKÉHO OBJEMU LEVÉ KOMORY A EFEKTIVNÍ SYSTOLICKÉ EJEKCNÍ FRAKCE GAMAGRAPIÍ SRDCE
DETERMINATION OF LEFT VENTRICLE DIASTOLIC VOLUME AND SYSTOLIC EJECTION FRACTION WITH THE USE OF HEART GAMMAGRAPHY
J. Měšťan, V. Suchan, A. Michaljanic Ústav fyziologických
Slyšeli jsme zasvěcená
regulací ČSAV, Praha
slova o životě a vědeckém díle zesnu-
lého akademika Františka BĚHOUNKA a jaký široký dopad měla jeho vědecká a učitelská činnost i mimo rámec fyziky. Domnívám se, že jsme oprávněni tvrdit, že akademik František BĚHOUNEK zasáhl i do nově vznikajícího
oboru lékařství, nu-
kleární medicíny. Sám jako jeden z lékařů, abych naše
kteří ho ošetřovali,
mám tu
čest,
na jeho počest a v úctě k jeho životnímu dílu přednesl sdělení.
Stoupající zejména
počet nemocných s infarktem
s ischemickou chorobou srdeční,
myokardu a jeho následky, vyžaduje pro
- 63 -
léčení a sledování zdravotního stavu postižených speciální metody,
zejména
pokud
se
týče
posouzení
stavu
levé komory
srdeční. Klasickou metodou je ventrikulografie,
rentgenové zobrazení le-
vé komory srdeční vstříknutím kontrastní látky.
Tato metoda je
technicky a časově náročná, s určitým rizikem pro pacienta, a její použití je tedy svým způsobem omezeno a nelze zatím počítat s jejím
širším
použitím v
praxi u vzrůstajícího
počtu pa-
cientů a dále pro kontrolní a opakovaná vyšetření sledovaných pacientů. Byly hledány nové cesty a VERNEJOUL se svými spolupracovniky vyvinuli metodu gamagrafie která
dovoluje
spojení
stanovit
diastolický
s radiokardiografií
která vyjadřuje
srdečních dutin pomocí
efektivní
objem
In,
levé komory, a ve
systolickou ejekční frakci,
poměr mezi objemem levé komory a množstvím
krve vypuzeném během jednoho srdečního tepu. Srovnání výsledků takto získaných s výsledky, které poskytuje ventrikulografie nástřikem levé komory kontrastní látkou, ukázalo, že objem levé komory stanovený angiograficky
je asi
o 13 % větší
než objem stanovený gamagrafií, avšak tento rozdíl nám v principu nevadí „ Tato skutečnost je vlastní angiografické
metodě a
uvádí ji řada autorů vzdor tomu, že byly stanoveny různé korekční faktory (l). Zdá se,
že tento rozdíl je podmíněn prudkým vzestupem
sys~
tolického objemu v důsledku vstříknutí pod tlakem do oběhu hyperosmotické kontrastní látky o nezanedbatelném objemu (5o ml) (1,2). Gamagraficky zjištěný objem levé komory u normálních osob se pohybuje v rozmezí 117 ml+3o a angiograficky 134 ml+ 46 (3,4). Tato metoda je elegantní a její velkou předností je, že nepřed-
- 64 -
stavuje a je
pro pacienta
libovolně
žádné
riziko, nemá žádné kontraindikace
opakovatelná i s přihlédnutím na radiační zátěž.
Sami s touto metodou pracujeme od minulého roku. Princip metody spočívá v aplikaci radiofarmaka loketní žíly v dávce minutách se provádí
In do před-
2,96 až 3,7o MBq/kg váhy a po l o až 15 gamagrafie
s
defokalizovaným
kolimátorem
s pomalou rychlostí 45 cm/min v předozadní projekci pacientovi. Vyšetření trvá asi l/2
Po obkreslení kontury mory
srdeční
vypočítáme kterému
na
její
se
objem
hodiny.
gamagraficky
pauzovací
papír
(OLK) jako
připodobňuje
na ležícím
zobrazené dutiny levé ko(obr. l a a l b ,
objem
skutečná
obr. 2a a 2b)
konického
dutina levé
tělesa,
komory,
ke
podle
vztahu:
OLK
kde
=
( Tt/3) h' . [R2 + r 2 +
-
(lt.h/3 cos a ) . [ R 2 + r 2 + (R.r)]
R
= velký poloměr;
r
= malý poloměr i
h
= výška.
Malý poloměr r_ nemůže razu
dutiny levé
být přesně
[1]
změřen v úrovni hrotu ob-
komory, který je zaoblen, a proto jej měříme 85 % této výšky od vel-
na výšce h_ ve vzdálenosti odpovídající
kého průměru (2 R). Báze levé komory má fixní anatomické uložení ve mory
srdeční
frontální výšky
se
předozadního
průměru
promítá na přední
(na gamagrafickém
na obvod
komory Body
středu
hrudníku. Osa levé ko-
stěnu hrudníku, do roviny
záznamu), jako h> Přenesení této
hrudníku dovoluje
získat úhel mezi osou levé
a frontální rovinou a tak vypočítat
skutečnou výšku h'.
A a M na kontuře dutiny levé komory srdeční (obr. l b a
obr. 2b) odpovídají místu, kam se promítá aortální ústí a mitrální chlopeň (2).
- 65 -
Obr. la,b.
Z technických důvodů byly nahrazeny původní vícenázorné pětibarevné originály černobílými otisky.
Známe-li tepový objem (SV), můžeme vypočítat efektivní systolickou efekční frakci (ESEP) podle vztahu: ESEP
-
SV/OLK
.
{3cos(X/h[R 2 +r 2 + (R.r)]}.SV
[2]
Normální hodnoty se pohybují v rozmezí 65 % + 4. V prvním případě (obr. l) se jedná o pacienta J.V., který prodělal malý infarkt myokardu a klinicky je prakticky bez obtíží. Na gamagramu v předozadní projekci se zobrazuje dutina levé komory a je patrná v její oblasti nehomogenita v rozředění radiofarmaka, řekli bychom šachovnicového charakteru, která je působena stahy levé komory srdeční, z komory vypuzuje,
systolou, kdy se krev
a diastolou, kdy se krev dostává do levé
komory. Objem levé komory je 182 ml a ESEP - 49 % . V druhém případě se jedná o pacienta A.K., který prodělal rozsáhlý anteroseptální infarkt myokardu. U nemocného přetrvávají
kli-
nické obtíže a bylo vysloveno podezření na aneurysma levé komory. Na gamagramu (obr. 2) je v výrazně
předozadní projekci patrná
zvětšená dutina levé komory a je třeba si rovněž po-
všimnout téměř zcela homogenní koncentrace radiofarmaka v této oblasti a zóny s výrazně
sníženou aktivitou,
jejíž průběh
odděluje levou komoru od pravé komory a která odpovídá oblasti septa.
Tento obraz svědčí
pro aneurysmatické zvětšení
objemu dutiny levé komory srdeční a o její snížené funkci. Objem levé komory je 382 ml a E S E P - 16 *%>. Demonstrovali jsme dva výsledky gamagrafického zobrazení dutiny levé komory srdeční u dvou nemocných s proběhlým infarktem myokardu. Jeden z těchto nemocných byl po stránce klinické v relativně dobrém stavu, nicméně však gamagrafické
vy-
šetření prokazuje zvětšení dutiny levé komory a sníženou ESEP.
- 67 -
Ill
II
03
I
f
v
Obr. 2a,b.
Vil Z technických dflvodfl byly nahrazeny původní vícenázorné" pěti barevné originály Černobílými otisky.
V druhém případě se jedná o výrazné zvětšení dutiny levé komory srdeční, které svědčí pro aneurysma levé komory srdeční, provázené vyslí-'-'finé &t.io"rr.ái:-.:rri s^ížen-Ti S SEP. Tyto nálezy jsou v souladu s iiterárními udaú. {-í}. Na tě c nic dvou případech r.u-raccnýcK = infarktem myokardu jsme ukázali na možnosti gama£r&.rí: srdí-cních dutin vyjádřit anatomické porno:-- dutiny levé komory .-".cieční a současné na možnost ve
spojom' s radiokardiografií
patologické
fyziologie
stanovit E SEP, která z
vvj-u-.irujii
iunkcní zdatnost
levé
hlediska komory
si-di.-J ní. Domníváme se, že tento způsob vyšetření rozšiřuje možnosti klinika.,
kctrdiologa,
z hlediska lunkčního
diagnostické
jak z hlediska anatorriickeho, tak
v případech ischemické choroby srdeční
a současné poskytuje možnosti v širším měřítku dlouhodobě sledovat tyto nemocné. Proto jsme si dovolili použít této
slavnostní
příležitosti nedožitých osmdesátin akademika Františka BĚHOUNKA k přednesení tohoto idelení.
L i t e r a t u r a: (l) J. KEXKSDY; S. rRE.\7HOLME ; I. KA55ER: A: ,'j. H t - r--., J So , 3 4 3 (l 9 7 c ), (2.; -Vv, :--?£.•..£.. P ;-:C-O. E, PITT; X~r~ "-'V: .'. :.• :..c:-,a. ICuci. Med. , Tokyo, I o l 9 ( l 9 7 4 ) . (3) p,ci'cVóa;-;EJObi, ;•,;, Í A Ľ C H E I ; J.K. R I M B E H T ; D. GAhiBKI; J.P. METZGER: Int. J.AppLRad. Isotopes _27, 643-652 (1976). (4-) t*, do VERNE JOUL; D, DUCASSOU; R, GUIRAUD ; J. ROE SR T; J, P, NOUEL ; H. WITZ: Alias Pratique de Scintigraphie Cat-diaque. Kluu-ar Harrap Handbooks, London 1977.
- 69 -
DOZIMETRIE ZÁŘENÍ" V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ
RADIATION DOSIMETRY IN NUCLEAR MEDICINE
V. Husák Klinika, nukleární medicíny fakultní nemocnice a lékařské fakulty University Palackého, Olomouc
Předkládaný krátký nosti
a
díla
diskusní příspěvek
se zabývá vlivem osob-
akademika P. BĚHOUNKA na začátky
kleární medicíny v ČSSR a stavem
rozvoje nu-
aplikace dozimetrických me-
tod v nukleární medicine,
S aplikací
otevřených
zářičů
pro
diagnostické
a
terapeutické
účely se u nás začalo na začátku padesátých let ve podmínkách v
a
s
minimálním p řís I rojovým vybavením.
té době registrovalo
skromných Záření
se
při medicínském použití radioizotopů jen
pomocí GM počítaču. U zrodu prvních pracovišť nukleární mediciny stáli lékaři, kteří postupně přibírali i lidi jiných profesí se
fyziky, elektroniky,
biochemiky, farmaceuty aj.
na těchto pracovištích
začaly
používat první scintilační de-
tektory, které umožnily - vzhledem pro záření gama -
pruaký rozvoj
Kolem r. 196o
k vysoké detekční účinnosti nukleární medicíny v
posled-
ních dvou desetiletích.
Pracovnici,
kteří
ZucmaH = -> nuklejiní intidicincu v ČSSR, zís-
kávali základní poznatky o jaderné fyzice
- 70 -
a detekci
ionizujícího
záření hlavně z knihy "Radiologická fyzika"
(BĚHOUNEK, BO-
HUN, KLUMPAR), Z učebního textu "Dozimetrie ionizačního záření a ochrana před ním" (BĚHOUNEK) a z dalších knih akademika BĚHOUNKA. Uvedené publikace se staly rovněž základem pro další knihy a učebnice, zaměřené již speciálně na nukleární medicinu.
Někteří fyzikové
v našem oboru pracují,
a radiochemici,
poslouchali přednášky
HOUNKA na tehdejší fakultě Fakulta jaderná a fyzikálně
kteří dnes
akademika EĚ-
technické -a jaderné fyziky (dnes
inženýrská).
Akademik BĚHOUNEK byl dobře informován o vzniku nukleární medicíny a o stavu
detekční techniky na medicínských praco-
vištích. Pracovníci, kteří začínali s nukleární medicínou u nás, se s ním radili o vybavování pracovišť" dozimetrickými např. té š
o konstrukci scintigrafů,
které
se
začaly
přístroji, koncem
šedesátých let na našich pracovištích amatérsky zhotovovat. Cenným zdrojem informací zůstávají stále vědecko-populární knihy akademika BĚHOUNKA í "Lidé a radioaktivita", "Atomy dnes a zítra", "Atomy vládnou",
"Prederie Joliot-Curie" aj. Údaje
a
úryvky z těchto knih jsou velmi vhodné k oživení a zpestření výuky nukleární medicíny, biofyziky
a radiační hygieny na lé-
kařských fakultách a na středních zdravotnických školách, V nukleární medicine dnes pracují fyzikové a elektronici, vychovaní hlavně na fakultě jaderné a fyzikálně
inženýrské ČVUT
v Praze, dále na matematicko-fyzikální fakultě
KU v Praze, na
VUT v Brně, a na některých dalších technických fakultách. Celkový počet vysokoškoláků - fyziků a elektroniku - , kteří v nukleární medicíně pracují, řadě středoškoláků,
je asi
5o.
Je třeba se zmínit též o
zvláště absolventů bývalé průmyslové
ško-
ly jaderné techniky a dalších středních škol. Prvořadým úkolem fyziků a elektroniku je zajištění provozu pracovišť* - kontrola nastavení a správné funkce přístrojů, jejichž
- 71 -
údržba, Teprve a
zajištění
provozu
po
stránce
radiačně-hygienické
na druhém místé je tvůrčí činnost! spolupráce
chemiky
pri
zavádění
ruvýcu vyšetrovacích
dozimetrickýcn ^ostupú a vtdecKovýzkumná
s
m&tod a
lékaři nových
činnost.
Rovněž v ochraně pred z&t'anirn, vedle zmíněného zajištění vozu
po
stránce
činnosti.
radiačně-hygienické,
Fyzikové
a
alektronici
existuje
navrhují,
aj.
možnost
vyvíjejí
a
protvůrčí
zkoušejí
nové ochranné pomůcky a postupy, přispívající ke zvýšení úrovně ochrany před zářením v nukleární medicine. Je že
práce
v
této
oblasti
se
neobejde
bez
samozřejmé,
aplikace
moderních
metod měření dávek, např. termoluminiscenční dozimetrie. Z hlesdiska
ochrany
pacienta
vnitřně aplikovaných
je
nutné se
zabývat rovněž
dozimetrií
zářičů - radiotarmak.
Možnosti vědeckovýzkumné
práce
závisejí především
na zařa-
zení pracovníka a na tom, kterému zdravotnickému zařízení pracoviště telně
nukleární medicíny náleží. Pro tuto práci mají pochopi-
nejlepší
pracovníci
podmínky
nebo
odborní
vysokoškoláci, asistenti
zařazení
na odděleních
jako
vědečtí
přidružených
k lékařským fakultám . Velmi dobré podmínky k tvůrčí práci existují i na řadě prac ovi š f Výzkum
fyzikálního
podchycen,
spolu
nukleární medicíny při KUNZ.
charakteru s výzkumem
v
nukleární medicine
klinického charakteru,
je
zčásti
jako re-
:
sortní v/\-."• .if; :••[:, - ic ; _ r.-^j. .idravotnictví. V menší míře se ničtí pi";-ico'.'-.í"i
jociílejí na státním
plánu výzkumu
:
.ovýc '.. ľ i-.. ľ. '..;- uvi ííi.h prcr,ar.-HtJi pro lókařské
Ve Vědeckovýzkumné
próci fy "i k ň lne
P o9
"Vývoj
a biologické apli-
elektronického
charakteru
uylo dosaženo v posledních letech určitých úspěchu, které jsou • nárny i na mezinárodním Toru; jako príklady lze jmenovat •i konstrukci kolimátorú .•'.áznamového zařízení
pro scintigraíické
přístroje,
vývoj
zdokonalení
scintilačních kamer, konstrukci
- 72 -
tech-
celotělo-
véno detektoru, využití vých vyšetřeních,
Biology,
ve
sbornících z mezinárodních symposií,
Journal of Nuclear Medicine, European Journal or
Nuclear Medicine, skaja
č isto t v radioŕarmak aj. Práce s touto tema-
byly zveřejněny
v časopisech
při dynamických radioizotopo-
dozimsirie vnitřních zářičů, metody pro kon-
trolu radionuklidové tikou
počítačů
Nuclear Medicine,
Isotopenpraxis,
radiologija
aj.,
z
Physics
Radiobiologia
in Medicine and
Reidiotherapia,
našich časopisů
Medicin-
pak hlavně v
Jaderné
energii, č s . radiologii a v Radioisotopech. Některé z prací byly již vícekráte
citovány v
zahraniční literatuře.
Někteří fyzikové a elektronici se
rovněž
a nukleární medicíny na lékařských
účastní výuky
fakultách, výuky
logické laboranty na středních zdravotnickcýh
v rámci postgraduálního
biofyziky
pro radio-
školách
studia vysokoškoláku a
a výuky
středoškoláku
v nukleární medicine. Pro tuto výuku byla napsána řada skript, některá ve
spolupráci
s
lékaři.
Fyzikové a elektronici v nukleární medicine se pravidelně zejí — v
průměru dvakrát do roka - na seminářích, kde se ne-
formálními
referáty
vyměňují
si
a
diskusemi
zkušenosti
informují
o pokroku v oboru a
a poznatky. Na toto setkání jsou zváni
často i odborníci z jiných oboru, kteří přednášejí
referáty
ně s přístrojovou a dozimetrickou problematikou blízkou ní medicine. Ukazuje se práce s
jako oboustranně velmi užitečná
VÚPJT Tesla Přemyšlení - v
přístrojů
pro nukleární medicínu,
a hodnotili z hlediska
Závěrem
bych
sledujeme
dosahuje
dozimetrie zikálně
záření
inženýrské
v
oblasti
na
spolu-
minulých letech se
příp, tyto přístroje
tech-
nových
posuzovali
použití v tomto oboru.
rád zdůraznil,
pokrok
hlav -
nukleár-
ničtí pracovníci v nukleární medicíně účastnili na vývoji
rého se
schá-
v
nukleární medicíně pozorně
dozimetrie ionizujícího
našich
ČSAV,
že v
předních ÚVWR,
záření, kte-
pracovištích:
na
v
Fakultě jaderné
Ústavu a fy-
ČVUT, v ÚJV, ve VÚPJT, -^ 1HE. Pokud je
- 73 -
to možné, uvádět
snažíme se
nové poznatky a dozimetrické postupy
do praxe nukleární medicíny a zvyšovat tak úroveň to-
hoto oboru. Přejeme
pracovníkům
zmíněných předních institucí
mnoho úspěchů v jejich další vědecké práci a v rozvíjení odkazu akademika BÉHOUNKA.
- 74 -
