ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VRBICE
Právní stav po změně č.3
Pořizovatel:
Městský úřad Roudnice nad Labem, Odbor majetku a rozvoje města, oddělení Úřad územního plánování
Projektant:
Ing. Petr Laube, 28. října 909, 277 11, Neratovice listopad 2013
Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Vrbice Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán Vrbice Řešené území: Administrativní území obce Vrbice zahrnující katastrální území obce Vrbice, katastrální území Vetlá a katastrální území Mastířovice Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem Projektant územního plánu a změny č.1: AUA – Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 odpovědný projektant: Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032 Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman - odpovědný projektant Ing. Petr Laube - hlavní projektant, urbanistická koncepce RNDr. Zdeněk Tomáš - urbanistická koncepce, demografie, odnětí ZPF Mgr. Ing. Jan Majer - Územní systém ekologické stability Ing. Antonín Janovský - dopravní struktura Ing. Ivo Zajíc - technická vybavenost Firma Dináto - digitální zpracování
Projektant změn č.2 a č.3 včetně právního stavu územního plánu po změně č.3: Ing. Petr Laube Autorizovaný architekt pro obor územní plánování ČKA 03 889 28. října 909, 277 11, Neratovice
Následující text je soutiskem právního stavu Územního plánu po změně č.1 a změn č.2 a č.3. V textu je červeně přeškrtnutý text, který se na základě Změn č.2 a č.3 vypouští a červeně je uvedený text, který se základě Změn č.2 a č.3 doplňuje. V textu je přeškrtnutý text, který se na základě vypouští na základě Změny č.1 a kurzívou je uvedený text, který se základě Změny č.1 doplňuje.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
2
OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 1) Širší územní vztahy 2) Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty 1) Limity využití území 2) Doprava 3) Občanské vybavení 4) Technické vybavení 5) Odpadové hospodářství 6) Územní systém ekologické stability d) Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1) Ochrana půdního fondu 2) Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
4 4 4 4 13 13 14 15 16 16 22 22 29 29 29 37
3
a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 1) Širší územní vztahy Obec Vrbice leží v severovýchodní části správního obvodu obce s rozšířenou působností, města Roudnice nad Labem, s dobrou dopravní dostupností do centra správního obvodu i do Litoměřic. Sídla Vrbice, Vetlá a Mastířovice neplní v rámci struktury osídlení Roudnicka žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních, popř. střediskových. Díky svým přírodním a urbanisticko-historickým hodnotám je však území, z hlediska širších územních vztahů, cílem rekreantů především z Litoměřic. Veškerou vyšší občanskou vybavenost nadmístního významu nabízí místním občanům města Štětí, Litoměřice a Roudnice nad Labem. Pod poslední dvě města spadá obec pod správu stavebního úřadu, finančního úřadu a katastrálního úřadu. Výhodná dopravní poloha obce na křižovatce silnic III/24053 a III/26115 a při silnici II. třídy č.261 umožňuje místním obyvatelům snadné a rychlé spojení nejen s městy Litoměřice, Roudnice nad Labem a Štětí, ale také s krajským městem Ústím nad Labem i s celým severočeským regionem. Díky poloze ve velice hodnotném krajinném přírodním prostředí, na pravém břehu Labe, na úpatí vrchu Sovice, může obec poskytovat velice kvalitní bydlení pro zaměstnance podniků v uvedených městech, ale také rekreační vyžití prostřednictvím obytných objektů pro tzv. druhé bydlení.
2) Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem V rámci nadřazené územně plánovací dokumentace, byl schválen v roce 1996 územní plán velkého územního celku (VÚC) okresu Litoměřice. Předložený územní plán omezující skutečnosti vyplývající z tohoto ÚPVÚC respektuje. Jedná se především o regionální Územní systém ekologické stability, výhradní ložisko štěrkopísku, nadřazené trasy elektrické energie a VTL plynovodů, PHO vodních zdrojů a o PHO zemědělského areálu Záhorčí. Území obce Vrbice bylo rovněž předmětem řešení nedokončeného územního plánu velkého územního celku (VÚC) Ústecký kraj. Z tohoto VÚC vyplývaly pro další rozvoj obce limity dané regionálním a nadregionálním Územním systémem ekologické stability a trasami nadřazených inženýrských sítí. Řešení výhledového rozvoje sousedících sídel, pro které byl zpracován územní plán obce, nemá na další rozvoj obce Vrbice vliv a to i přesto, že v obci Hoštka pokračuje nová výstavba až těsně k hranici obce (k.ú.Mastířovice) a existují tendence pokračovat s novou výstavbou dále na západ na k.ú. Mastířovice. Řešení tohoto problému však není předmětem tohoto územního plánu.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
4
Vyhodnocení souladu dokumentace změny č.2 se ZÚR ÚK Pro řešené území jsou vyšším stupněm územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) vydané dne 7.9.2011 s nabytí účinnosti od 20.10.2011. S ohledem na charakter změny, jsou v následujícím vyhodnocení uvedeny pouze požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), které s návrhem změny územního plánu souvisí. Ostatní priority obsažené v ZÚR ÚK, které se k navrhovanému řešení nevztahují, uváděny nejsou:
1. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke stanoveným prioritám územního plánování Ústeckého kraje Základní priority Priority obsažené v ZÚR ÚK (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.
Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK Změnou č.2 nedojde k negativnímu ovlivnění vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje.
Změna č.2 stanovuje podmínky využití území v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektuje stávající limity v území.
Hospodářský rozvoj Priority obsažené v ZÚR ÚK (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských pud, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.
Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK Změna č.2, navrhuje plochy na půdách s nižší třídou ochrany ZPF. Podmínky využití pro plochy veřejných prostranství veřejná zeleň byly doplněny o možnost realizace protierozních a protipovodňových opatření.
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření Změna č.2 doplňuje podmínky využití pro plochy pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a veřejných prostranství veřejná zeleň o možnost realizace ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a protierozních a protipovodňových opatření. havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.
Pokrytí území kraje územními plány Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně Obec má platný územní plán, ke kterému je pořizována plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových tato změna č.2. oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území.
2. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy)
Řešené území leží mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR ÚK. Řešené území leží mimo rozvojové oblasti nadmístního významu a rozvojové osy nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
5
3. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území leží mimo specifické oblasti vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR ÚK. Řešené území leží mimo specifické oblasti nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK.
4. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv Řešené území leží mimo zpřesněné plochy a koridory vymezené v PÚR. Řešené území leží mimo plochy a koridory nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK.
5. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Priority obsažené v ZÚR ÚK (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).
Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK Změna č.2, navrhuje plochy na půdách s nižší třídou ochrany ZPF. Podmínky využití pro plochy veřejných prostranství veřejná zeleň byly doplněny o možnost realizace protierozních a protipovodňových opatření.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK (21) Podporovat realizaci ochranných opatření Změna č.2 doplňuje podmínky využití pro plochy zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje veřejných prostranství veřejná zeleň o možnost realizace proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických protierozních a protipovodňových opatření. situací.
6. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k vymezení cílových charakteristik krajiny Řešené území spadá na základě ZÚR do krajinného celku č.13 - Severočeské nížiny a pánve. Krajinný celek č.13 - Severočeské nížiny a pánve:
Priority obsažené v ZÚR ÚK a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny,
Vyhodnocení souladu změny č.2 se ZÚR ÚK Změna č.2 tento bod respektuje, neboť řešené plochy leží na půdách s nižší třídou ochrany ZPF. Změna č.2 zachovává stávající strukturu osídlení. Změnou nedojde ke změně urbanistické koncepce stanovené územním plánem.
7. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ZÚR v území řešeném změnou č.2 nenavrhují žádné veřejně prospěšné stavby ani opatření.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
6
Vyhodnocení souladu dokumentace změny č.3 se ZÚR ÚK Pro řešené území jsou vyšším stupněm územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) vydané dne 7.9.2011 s nabytí účinnosti od 20.10.2011. S ohledem na charakter změny, jsou v následujícím vyhodnocení uvedeny pouze požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), které s návrhem změny územního plánu souvisí. Ostatní priority obsažené v ZÚR ÚK, které se k navrhovanému řešení nevztahují, uváděny nejsou:
1. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke stanoveným prioritám územního plánování Ústeckého kraje Základní priority Priority obsažené v ZÚR ÚK (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.
Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK Změnou č.3 nedojde, s ohledem na její charakter, k negativnímu ovlivnění vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje.
Změna č.3 stanovuje podmínky využití území v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektuje stávající limity v území.
Hospodářský rozvoj Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání Změna č.3 navrhuje plochy na půdách s nižší třídou zemědělských území, minimalizovat zábory zejména ochrany ZPF. Plocha VZ1 je navržena v návaznosti na nejkvalitnějších zemědělských pud, podporovat využívaný zemědělský areál vepřína. ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření Změna č.3 navrhuje plochu VZ1 mimo obytná území, pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a čímž nedojde k ohrožení obyvatel řešeného území ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a z provozu vepřína. havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.
Pokrytí území kraje územními plány Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně Obec má platný územní plán, ke kterému je pořizována plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových tato změna č.3. oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území.
2. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy)
Řešené území leží mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR ÚK. Řešené území leží mimo rozvojové oblasti nadmístního významu a rozvojové osy nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
7
3. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Řešené území leží mimo specifické oblasti vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR ÚK. Řešené území leží mimo specifické oblasti nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK.
4. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv
ZÚR ÚK zpřesňují koridor E10 z PÚR 2008 (pro vedení 400kV Vyškov – Chotějovice – Babylon). Koridor je v ZÚR ÚK zakreslen jako územní rezerva v šíři 400m, s označením ER6. Pro ÚP obcí jsou stanoveny tyto úkoly: Respektovat územní rezervu, případně na základě podrobnějších podkladů a se souhlasem dotčených orgánů zpřesnit a vymezit jednotlivé koridory a zajistit jejich územní koordinaci. Změna č.3 respektuje koridor územní rezervy ER6 v plné šíři 400m. Plochy VZ1 a KZ1 jsou navrženy tak, aby tento koridor nebyl omezen. Změna č.3 je se ZÚR ÚK v souladu.
5. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Priority obsažené v ZÚR ÚK (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).
Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK Změna č.3 navrhuje plochy na půdách s nižší třídou ochrany ZPF. Řešené plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území stávajícího zemědělského areálu vepřína.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Priority obsažené v ZÚR ÚK Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK (21) Podporovat realizaci ochranných opatření Změna č.3 navrhuje plochu VZ1 mimo obytná území, zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje čímž nedojde k ohrožení civilizačních hodnot území proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických kraje. situací.
6. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k vymezení cílových charakteristik krajiny Řešené území spadá na základě ZÚR do krajinného celku č.13 - Severočeské nížiny a pánve. Krajinný celek č.13 - Severočeské nížiny a pánve:
Priority obsažené v ZÚR ÚK a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), d) stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny,
Vyhodnocení souladu změny č.3 se ZÚR ÚK Změna č.3 tento bod respektuje, neboť řešené plochy leží na půdách s nižší třídou ochrany ZPF. Změna č.3 zachovává stávající strukturu osídlení. Změnou nedojde ke změně urbanistické koncepce stanovené územním plánem.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
8
7. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ZÚR ÚK v území řešeném změnou č.3 nenavrhují žádné veřejně prospěšné stavby ani opatření.
8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury
ZÚR ÚK zpřesňují koridor E10 z PÚR (pro vedení 400kV Vyškov – Chotějovice – Babylon). Koridor je v ZÚR ÚK zakreslen jako územní rezerva v šíři 400m, s označením ER6. Pro ÚP obcí jsou stanoveny tyto úkoly: Respektovat územní rezervu, případně na základě podrobnějších podkladů a se souhlasem dotčených orgánů zpřesnit a vymezit jednotlivé koridory a zajistit jejich územní koordinaci. Změna č.3 respektuje koridor územní rezervy ER6 v plné šíři 400m. Plochy VZ1 a KZ1 jsou navrženy tak, aby nedošlo k omezení tohoto koridoru. Změna č.3 je s tímto bodem ZÚR ÚK v souladu. Vyhodnocení souladu dokumentace změny č.2 s Politikou územního rozvoje ČR Návrh změny č.2 je v souladu s republikovými prioritami územního plánování. Změna vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území. Změna č.2 respektuje z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR“ (PUR), která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, zejména ty body, které sledují priority podstatné pro řešené území:
Bod č.14 – Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Změna č.2 respektuje přírodní, civilizační architektonické, urbanistické a kulturní hodnoty území. Plochy řešené změnou č.2 navazují na zastavěné území obce.
Bod č.16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Změna č.2 byla řešena komplexně tak, aby nedošlo ke zhoršení nebo ovlivnění hodnot v řešeném území.
Bod č.19 - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Změna č.2 navrhuje řešené plochy tak, aby došlo k minimalizaci záboru nezastavěného území s cílem rozšířit zejména plochy veřejné zeleně.
Bod č.20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
9
kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů). Změna č.2 navrhuje plochy tak, aby nedocházelo k ovlivnění charakteru krajiny. Plochy řešené změnou územního plánu jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území místních částí Vrbice a Vetlá.
Bod č.21 - Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Změna č.2 navrhuje plochu veřejných prostranství veřejná zeleň (Z5), která rozšíří stávající plochy veřejné zeleně v obci.
Bod č.24 - Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Změna č.2 navrhuje všechny plochy dopravně přístupné ze stávajících komunikací v řešeném území. V případě potřeby lze nové komunikace budovat v rámci jednotlivých řešených ploch jako nezbytnou dopravní infrastrukturu.
Bod č.25 - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
10
Změna č.2 doplňuje podmínky využití pro plochy veřejných prostranství veřejná zeleň o možnost realizace protierozních a protipovodňových opatření. Území řešené změnou č.2 se nenachází ve vymezené specifické oblasti. Řešené území leží v působnosti ORP Roudnice nad Labem, která byla V PÚR 2008 vymezena jako součást rozvojové osy OS2. Na základě zpřesnění v rámci ZÚR ÚK, leží řešené území mimo rozvojovou osu OS2. Dále se v katastrálním území obce Vrbice nachází tyto koridory, které leží mimo hranice ploch řešených změnou č.2: - C-E 61, trať č.072 Děčín – Lysá nad Labem (koridor konvenční železniční dopravy) - E10 koridor pro vedení 400kV Vyškov – Chotějovice - Babylon Vyhodnocení souladu dokumentace změny č.3 s Politikou územního rozvoje ČR Návrh změny č.3 je v souladu s republikovými prioritami územního plánování. Změna vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území. Změna č.3 respektuje z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR“ (PUR), která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, zejména ty body, které sledují priority podstatné pro řešené území:
Bod č.14 – Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Změna č.3 respektuje přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Změna č.3 navrhuje ploch VZ1 jako rozšíření stávajícího areálu vepřína na severozápadním okraji k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem a nevytváří tak nový zastavitelný areál odtržený od stávající zástavby. Navržená plocha i stávající areál leží mimo obytná území sousedních sídel a je obklopen zelení.
Bod č.16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Změna č.3 byla řešena komplexně tak, aby nedošlo ke zhoršení nebo ovlivnění hodnot v řešeném území.
Bod č.19 - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Změna č.3 navrhuje plochy v návaznosti na zastavěné území zemědělského areálu vepřína v k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem. Změnou č.3 bude zajištěna možnost jeho modernizace a účelného využití. Tímto řešením se předejde k možnému vzniku brownfields.
Bod č.20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
11
opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů). Změna č.3 navrhuje plochy tak, aby nedocházelo k ovlivnění charakteru krajiny. Plochy řešené změnou územního plánu jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území areálu vepřína v k.ú. Vrbice u Roudnice nad Labem.
Bod č.21 - Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Změna č.3 navrhuje změnu využití pozemku ZPF mezi plochou VZ1 a lesním pozemkem jako plochu krajinné zeleně KZ1. Tímto návrhem nedojde ke vzniku těžko obhospodařovatelných ploch ZPF.
Bod č.24 - Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Změna č.3 navrhuje všechny plochy dopravně přístupné ze stávajících komunikací v řešeném území. V případě potřeby lze nové komunikace budovat v rámci jednotlivých řešených ploch jako nezbytnou dopravní infrastrukturu.
Bod č.25 - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
12
ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. Změna č.3 navrhuje plochu VZ1 mimo obytná území, čímž nedojde k ohrožení civilizačních hodnot území kraje. Území řešené změnou č.3 se nenachází ve vymezené specifické oblasti. Řešené území leží v působnosti ORP Roudnice nad Labem, která byla V PÚR 2008 vymezena jako součást rozvojové osy OS2. Na základě zpřesnění v rámci ZÚR ÚK, leží řešené území mimo rozvojovou osu OS2. Dále se v katastrálním území obce Vrbice nachází tyto koridory, které leží mimo hranice ploch řešených změnou č.3: - C-E 61, trať č.072 Děčín – Lysá nad Labem (koridor konvenční železniční dopravy) - E10 koridor pro vedení 400kV Vyškov – Chotějovice - Babylon
b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Pokyny pro zpracování návrhu vyplývají z projednání souborného stanoviska ke konceptu územního plánu, které bylo schváleno dne 25.5. 2006. Jeho požadavky jsou v předkládaném návrhu územního plánu obce Vrbice splněny, až na následující body: 1) Hranice sesuvného území jsou zakresleny pouze v koordinačním výkrese (v odůvodnění územního plánu), nikoli ve výkrese „Koncepce uspořádání krajiny“ – odvolávka na tento výkres byla z textové části vypuštěna. 2) Některé nadbytečné prvky ÚSES (LBC 3, LBC 7, LBC 9, LBK 2, LBK 3, LBK 4) byly z grafické části vypuštěny tak, aby jejich zákres byl v souladu s textovou částí. 3) Požadavek zadání na prověření a případné umístění požární zbrojnice nebyl akceptován, neboť v obci se v současně době nacházejí dvě požární zbrojnice. 4) Plochy č.17, č.25 a č.26 a nově i č.5 (čistírna odpadních vod) byly v průběhu prací na územním plánu z návrhu vypuštěny. 5) Pokud se jedná o návrh dlažby v centru Vrbice v prostoru před bývalým a současným obecním úřadem, byla již tato dlažba realizována, a proto byla z návrhu územního plánu (z hlavního výkresu, z výkresu „Koncepce veřejné infrastruktury“ a z výkresu „Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace“) vypuštěna. 6) Rovněž byly omezeny rozsahy ploch, na kterých byla od doby zpracování konceptu zahájena výstavba, nebo bylo vydáno územní rozhodnutí.
c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty Jednotlivé rozvojové plochy jsou označeny podle nového stavebního zákona č.183/2006 Sb., a odpovídají původním plochám (viz tabulka):
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
13
VRBICE Původní označení 1 2 3 4 4a 6 16 18
VETLÁ
Nové označení B1 B2 G B3 Z1 B4 S1 V1
Původní označení 7 10 11 12 13 14 15 19 20 21
VRBICE Původní označení
Nové označení B5 B11 B6 B7 B13 B10 B12 Z2 B8 B9 VETLÁ
Nové označení
Původní označení 22 23 23a 24
Nové označení
MASTÍŘOVICE Původní Nové označení označení a B16 b B17 c B18
MASTÍŘOVICE Původní Nové označení označení
Z3 B14 Z4 B15
1. Limity využití území Přijaté řešení územního plánu vychází z následujících limitů využití území, které determinují budoucí rozvoj území: 1. ochranné pásmo silnic III/24053, III/24054 a III/26115 (15 m), 2. ochranné pásmo tras elektrorozvodů VVN 400 kV (25 m), 3. ochranné pásmo tras elektrorozvodů VN 22 kV (10 m), 4. ochranné pásmo trafostanic (7 m), 5. ochranné pásmo dálkového optického kabelu (1,5 m), 6. PHO vodních zdrojů Obrtka 2B vnější, 7. CHOPAV Severočeská křída, 8. ochranné pásmo vodovodních řadů (1,5 m), 9. bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 500 (40 m), 10. bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 80 (15 m), 11. ochranné pásmo STL plynovodu (1 m), 12. bezpečnostní pásmo regulační stanice (10 m), 13. vzdálenost 50 m od okraje lesa, 14. pásmo hygienické ochrany velkokapacitního vepřína „Záhorčí“ (kruh o poloměru 750 m), 15. nemovité kulturní památky – kostel sv. Floriána, areál usedlosti č.p. 2 a areál usedlosti č.p. 50 ve Vrbici, kostel sv. Jana Většího a chalupa č.p. 27 ve Vetlé a kaple, dům č.p. 3 a dům č.p. 4 v Mastířovicích, 16. prvky regionálního Územního systému ekologické stability převzaté v ÚPVÚC okresu Litoměřice (regionální biocentrum RBC 39 a regionální biokoridor RBK 5) 17. výhradní ložisko štěrkopísku Kyškovice - Vědomice Z návrhu územního plánu vyplývají tyto nové limity využití území: 1. ochranné pásmo vodovodního potrubí v nových obytných lokalitách (1,5 m), 2. ochranné pásmo kanalizačního potrubí (1,5 m), VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
14
3. ochranné pásmo plynovodního potrubí v nových obytných lokalitách (1 m), 4. prvky lokálního Územního systému ekologické stability (lokální biocentra LBC 11, LBC 14, LBC 15, LBC 16 a LBC 17 a lokální biokoridory LBK a, LBK c, LBK d, LBK g, LBK h, LBK i, LBK j a LBK m). Limity č.1-3 se vztahují k nezbytným podmiňujícím investicím nové bytové výstavby a limit č.4 byl navržen pro uchování velmi vysoké kvality přírodního prostředí na území obce. Kromě těchto limitů vychází územní plán z následujících územně technických východisek:
2 Doprava Silnice Územní plán předpokládá, že i v budoucnu bude nejvýznamnější silnice II. třídy č.261, která je vedena po pravém břehu Labe ve směru od Ústí nad Labem přes Litoměřice a Polepy na Štětí a Mělník. Tato silnice má regionální funkci a v území je svým významem nezastupitelná. Páteřní komunikací obce je silnice III/24053 vedená ze Svařenic jižním směrem přes Vrbici a Vetlou do Vědomic (severně od Roudnice nad Labem), kde se napojuje na silnici II/240. Dopravní osou Mastířovic je silnice III. třídy č.26115, která představuje spojku silnic III/24053 (na niž se napojuje severně od Vetlé) a II/261 (na niž ústí severně od Mastířovic). Silnice III/26115 má v zastavěném území sídla charakter místní komunikace s přímými vstupy k jednotlivým rodinným domům. Poslední silnicí III. třídy zasahující na území obce je silnice III/24054 odbočující jižně od Vetlé ze silnice III/24053 jihovýchodním směrem na Brzánky. Tato silnice neprochází zastavěným územím obce.
Železnice Železniční síť je v řešeném území zastoupena dvoukolejnou elektrifikovanou železniční tratí č.072 (Lysá nad Labem-Děčín), procházející pouze severovýchodní částí obce, katastrem Mastířovic. Nejbližší železniční stanice se nacházejí v Polepech a v Hoštce.
Veřejná doprava Správním územím obce projíždí v průběhu týdne autobusy na dvou linkách, z nichž větší význam má linka Roudnice nad Labem-Štětí, na níž staví v obci 7 autobusů ve směru na Štětí a 10 autobusů ve směru na Roudnici nad Labem.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
15
Pro účely autobusové dopravy byly na území obce vybudovány tři autobusové zastávky (po jedné v každém sídle).
Ostatní doprava Na území obce se v současné době nenachází žádné letiště ani plocha vhodná pro jeho realizaci. Rovněž jiná doprava (vodní a pod.) se na území obce nevyskytuje.
3. Občanské vybavení Občanská vybavenost, která se na území obce nachází, odpovídá současným potřebám obyvatel obce. Vzhledem k tomu územní plán nenavrhuje kromě rozšíření stávajícího hřiště na úroveň sportovního stadionu žádnou další výstavbu zařízení občanské vybavenosti.
4. Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Řešené území patří do povodí Labe, číslo hydrologického pořadí 1-12-02-067. Hlavním odvodňovacím tokem je potok Obrtka, který přitéká do řešeného území z Českolipska přes Velký Hubenov, Snědovice, Radouň, Velešice a Hoštku severně nad Mastířovicemi. Odtud teče severozápadním směrem do Úštěckého potoka, do něhož zaúsťuje zleva jihozápadně od Polep. Dalším vodním tokem, protékajícím územím obce východo-západním směrem, je umělá vodoteč (původně náhon) „Záhorecká strouha“ (číslo hydrologického pořadí 1-12-03-04), která nepatří mezi vodní toky, které se rozvodňují, a proto nemá vymezené záplavové území, a jeho vymezení není tedy nutné stanovit. Záhorecká strouha teče do Lounek, kde ústí do Labe. V současné době je voda ve strouze až z Mastířovic, kde je vývěr vody. Do Záhorecké strouhy jsou zaústěny všechny odvodňovací strouhy z prostoru Vetlé a Vrbice. Již jejich přímé trasy i směry vypovídají o umělém původu koryt, která slouží k podchycení a odvedení povrchové a podpovrchové vody ze zemědělských pozemků i z intravilánú sídel.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
16
Na území obce platí hydrologická data, která jsou převzata z projektu úpravy Obrtky (HDP Praha – 1973): TOK profil
Plocha povodí v km2
Qa m3/s
Q355 m3/s
Q364 m3/s
1
5
10
50
100 let
Obrtka – ústí do Úštěckého potoka Obrtka – křížení s tratí ČD
88,725 82,183
422 401
136 130
127 121
2,3 2,1
5,8 5,6
8,2 7,8
13,3 12,7
16,3 15,5
velké vody opakující se 1x za
V sedmdesátých letech byl upraven tok Obrtky od vyústění do Úštěckého potoka přes celé řešené území. Obrtka svými velkými vodami zástavbu v řešených sídlech neohrožuje. K rozlivům dochází v sousedství odvodňovacích struh v zástavbě, nejvíce ohrožovaný je jižní okraj Vrbice. Zásobování pitnou vodou V současné době jsou všechna tři sídla zásobena pitnou vodou prostřednictvím veřejného vodovodu, vybudovaného v rámci Oblastního vodovodu Severní Čechy. Zdrojem je úpravna vody Malešov, z níž je obec napojena přes vodojem Markus (2 x 150 m3, 235,6/239,3 m n.m.), který slouží zároveň pro zásobení Hoštky. Zásobní větev z vodojemu Markus je vedena do Mastířovic, odkud pokračuje podél komunikace na křižovatku pod Vetlou. Celé řešené území je uvnitř CHOPAV Severočeská křída vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb., ze dne 4.6. 1981. Navíc severní část obce spadá do PHO 2. stupně vnějšího vodních zdrojů jímacího území Obrtka-Úštěcký potok. Vnější pásmo prochází přes Polepy, Hrušovany a Libinky a dále Jištěrpy k severu. PHO bylo vyhlášeno v roce 1985. Vrt má stanoveno ochranné pásmo o poloměru 500 m. Výpočet potřeby vody: S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele v bytech s obvyklým technickým standardem 150 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 200 l/os/den (což v sobě zahrnuje určité potenciální rezervy).
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
17
Současný stav A. Obytné pásmo 430 obyvatel po 150 l/os
3
64,50 m /d
B.Občanská vybavenost 430 obyvatel po 20 l/os 8,60 m3/d Mateřská škola 10 dětí po 60 l 0,60 m3/d Hostinec 30 míst u stolu po 50 l 1,50 m3/d 1 výčepní stolice, 1 směna 2,00 m3/d Hostinec 20 míst u stolu po 50 l 1,00 m3/d 1 výčepní stolice, 1 směna 2,00 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 15,70 m3/d
C. Zemědělská výroba 40 zaměstnanců po 125 l 5,05 m3/d 180 jalovic po 25 l 4,50 m3/d 5 000 mladých chovných prasat po 10 l 50,00 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 59,55 m3/d Průměrná denní potřeba vody pro obec Vrbice celkem
139,75 m3/d
Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 139,75 m3/d = 5,82 m3/h = 1,62 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 209,63 m3/d = 8,73 m3/h = 2,43 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 15,72 m3/h = 4,37 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % Qm = 126 m3. Návrh: A. Obytné pásmo 500 obyvatel po 150 l 75,00 m3/d 250 obyvatel po 200 l 50,00 m3/d -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obytné pásmo celkem 125,00 m3/d B.Občanská vybavenost 750 obyvatel po 20 l/os Mateřská škola 30 dětí po 60 l Hostinec 30 míst u stolu po 50 l 1 výčepní stolice, 1 směna VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
15,00 m3/d 1,80 m3/d 1,50 m3/d 2,00 m3/d 18
Hostinec 20 míst u stolu po 50 l 1,00 m3/d 1 výčepní stolice, 1 směna 2,00 m3/d Sportovní areál 50 sportovců po 60 l 3,00 m3/d kropení ploch 2,40 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 28,70 m3/d C. Zemědělská výroba 40 zaměstnanců po 125 l 5,05 m3/d 180 jalovic po 25 l 4,50 m3/d 5 000 mladých chovných prasat po 10 l 50,00 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 59,55 m3/d Potřeba vody pro obec Vrbice celkem
213,25 m3/d
Průměrná denní potřeba vody Qp = 213,25 m3/d = 8,89 m3/h = 2,47 l/s (z toho 1,43 l/s pro Vrbici, 0,90 l/s pro Vetlou a 0,14 l/s pro Mastířovice) Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 Qp = 319,88 m3/d = 13,33 m3/h = 3,70 l/s (z toho 2,14 l/s pro Vrbici, 1,35 l/s pro Vetlou a 0,21 l/s pro Mastířovice) Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 Qm = 23,99 m3/h = 6,66 l/s (z toho 3,85 l/s pro Vrbici, 2,43 l/s pro Vetlou a 0,38 l/s pro Mastířovice) Potřebný objem vodojemu - minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 319,88 x 0,60 =192 + 32 = 224 m3 (z toho 129 m3 pro Vrbici, 82 m3 pro Vetlou a 13 m3 pro Mastířovice). Odkanalizování a čištění odpadních vod V obci nebyla zatím vybudována splašková kanalizační síť. Zatím je v obci pouze dešťová kanalizace. Do dešťové kanalizace jsou někde nevhodně napojeny i splašky z obytných domů. Většinou jsou splaškové vody likvidovány v samostatných jímkách a septicích. Vlastní septik s omezenou čisticí funkcí má obytný dům ve Vrbici. V Mastířovicích je výhradně žumpový systém. Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH: 2,47 x 0,9 = 2,22 l/s (z toho 1,29 l/s pro Vrbici, 0,81 l/s pro Vetlou a 0,12 l/s pro Mastířovice) Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
19
hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Výhledovému počtu obyvatel Vrbice (750 obyvatel) odpovídá hodnota kh 5,2. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod z Vrbice takto: NÁVRH : 2,6 x QS = 2,6 x 2,22 = 5,77 l/s (z toho 3,35 l/s pro Vrbici, 2,11 l/s pro Vetlou a 0,31 l/s pro Mastířovice) Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH: 2,22 x 0,67 = 1,49 l/s (z toho 0,87 l/s pro Vrbici, 0,54 l/s pro Vetlou a 0,08 l/s pro Mastířovice) Elektrická energie Elektrická energie je do Vrbice dopravována prostřednictvím venkovního vedení 22 kV z rozvodny 110/22 kV Litoměřice severozápad, náhradní dodávky jsou možné z Ústí nad Labem a z Úštěku. V řešeném území se nachází celkem 7 trafostanic. Přehled jednotlivých trafostanic podává následující tabulka: Číslo 05330001 10010000 10010001 10010501 1028000 1028001
Název Mastířovice - Obec Vetlá - Obec Vetlá – U česačky Vetlá – Sovice - závlaha Vrbice - Obec Vrbice - Záhorčí Vrbice - JZD
Výkon
Typ
Vlastník
100 kVA 630 kVA 400 kVA 160 kVA 160 kVA 250 kVA 250 kVA
věžová věžová příhradová jednosloupová příhradová jednosloupová věžová betonová betonová
SČE SČE SČE cizí SČE SČE cizí
Severozápadní částí území prochází vedení VVN o napěťové hladině 400 kV (propojení rozvoden Vyškov a Babylon), které má ve vztahu k řešenému území jen tranzitní charakter. Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: NÁVRH celkem ...........235 kW (z toho 91 kW ve Vrbici, 131 kW ve Vetlé a 13 kW v Mastířovicích) Výpočet vychází z následujících předpokladů: a) stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj.v případě Vrbice pro celkový počet 60 rodinných domů
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
20
a1) stupeň elektrizace "B" (tj.základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Vrbice pro 15 rodinných domů a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 60 x 0,3 = 99 kW a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 15 x 0,3 = 81 kW Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: sportovní areál - 30 kW čerpací stanice odpadních vod – 25 kW Plyn V současné době jsou sídla Vrbice a Vetlá plně plynofikována. Společná místní středotlaká síť (300 kPa) je prostřednictvím STL přípojky DN 150 napojena na vysokotlakou regulační stanici o výkonu 2 000 m3/hod., která je umístěna v blízkosti hřbitova ve Vetlé. Tato VTL regulační stanice je napojena vysokotlakou přípojkou DN 80 na VTL plynovod DN 500, PN 40 Dobříň-Liberec. Výpočet spotřeby plynu Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 140 b.j. - rodinné domy navrhované: 83 b.j. - bytové jednotky v bytových domech stávající 12 b.j. Za předpokladu plynofikace 80 % stávajících (v případě Vrbice 112 bytů v rodinných domech a 10 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (75 bytů v rodinných domech), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstva : Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: 3
3
- vaření jídel 197 b.j x 120 m = 23 640 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 197 b.j x 600 m = 118 200 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 10 b.j x 1 800 m = 18 000 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 187 b.j x 3 000 m = 561 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 720 840 m /rok (z toho 3 3 ve Vrbici 258 980 m /rok, ve Vetlé 373 840 m /rok 3 a v Mastířovicích 88 020 m /rok)
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
21
V případě, že by se 80 % stávajících a 90 % budoucích obytných objektů napojilo 3
na plyn a spotřeba velkoodběratelů a maloodběratelů by se ustálila na cca 500 tis. m /rok, lze předpokládat, že by obec po vyčerpání navržených ploch spotřebovala přibližně 1,2 mil. m
3
plynu ročně. Spoje Řešené území je součástí místního telefonního
obvodu Litoměřice (Vrbice,
Mastířovice), resp. Roudnice nad Labem (Vetlá) a je napojeno na digitální ústřednu v Polepech. V současné době má v obci telefonní přípojku cca 90 % domácností. Další telekomunikační možnosti umožňuje rozvoj sítí GSM. Ve směru severovýchod-jihozápad prochází obcí dálkový optický kabel. Televizní signál je přijímán z vysílačů Buková hora, Praha-Cukrák a Praha-Mahlerovy sady. Přijímání rozhlasového signálu veřejno-právních rozhlasových stanic v pásmech SV, DV a VKV II je v řešeném území na dobré úrovni.
5. Odpadové hospodářství Likvidace veškerého (tj. domovního i nebezpečného) odpadu z obce Vrbice je prováděna prostřednictvím specializované firmy, která jej odváží na skládku do Úpohlav. Stejná firma vyváží z obce jednou ročně i nebezpečný odpad. Obec není vybavena kontejnery na separovaný odpad. V areálu bývalého statku se nachází sběrný dvůr, kde se shromažďuje recyklovatelný odpad. Problémem je nepovolená uzavřená skládka u silnice II/24053 ve směru do Roudnice nad Labem, kde dochází k neustálému hromadění odpadů všeho druhu.
6. Územní systém ekologické stability Na administrativním území obce Vrbice se nachází soustava šesti lokálních biocenter a osmi lokálních biokoridorů. Rozsahem nejvýznamnějšími stabilizujícími prvky na území obce je niva potoka Obrtky, s břehovými porosty a s přilehlými pozemky. Údolím Obrtky se táhne v trase RBK 5 lokální biokoridor a („Obrtka“), do něhož jsou včleněna dvě lokální biocentra - severně od Vrbice biocentrum LBC 16 („V močidlech“) a severovýchodně od Mastířovic biocentrum LBC 15 („U Mastířovic“). Z LBC 15 vede lokální biokoridor h jednak severním směrem k železniční trati a podél ní na k.ú. Svařenice (přitom využívá lesní remízky i ornou půdu), jednak na jih k polní cestě do Kochovic, kterou překračuje a u lesa se stáčí na jihozápad k hranicím obce s k.ú. Kochovice. Zde je ve smíšeném lese vymezeno reprezentativní lokální biocentrum LBC 14 („Jezerka“), zasahující do řešeného území jen malou severní částí. Za LBC 14
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
22
pokračuje biokoridor h na západ, prochází Vetlou a na západních hranicích obce ústí do LBC 13 („Na zlaté hoře“) nacházejícího se již na k.ú. Chodouny. Z RBC 39 vychází podél drobné vodoteče na jihozápad mimo řešené území lokální biokoridor c. Údolím Úštěckého potoka, protékajícího při severozápadní hranici obce, je veden lokální biokoridor m. Severozápadní částí řešeného území prochází v severo-jižním směru lokální biokoridor d spojující LBK „Obrtka“ s LBC 11 (vymezeným již na k.ú. Chodouny) a procházející podél západního okraje vepřína „Záhorčí“ a ve své jižní polovině rozsáhlým lesním komplexem. Kolem zalesněného vrchu Sovice jihovýchodně od Vetlé je situováno funkční lokální biocentrum LBC 17 („Sovice“), kterým prochází lokální biokoridor g. Jeho východní část vychází u střelnice z LBC 17 severovýchodním směrem k LBC 14, zatímco západním směrem pokračuje LBK g po okraji sadů, napříč honem orné půdy, přes křižovatku silnic III/24053 a III/24054 a lesními cestami mimo řešené území na k.ú. Kyškovice. Další lesní biokoridor i je veden z LBC 13 lesním komplexen nejprve na jihozápad, za hranicí obce se stáčí na jihovýchod, aby se jihozápadně od Vetlé napojil na LBK g. Posledním prvkem ekologické stability na území obce je lokální biokoridor j, vycházející z LBC 17 východním směrem po strmých opukových svazích pravobřežní labské terasy na k.ú. Brzánky. Podrobně jsou jednotlivé prvky Územního systému ekologické stability popsány v následující tabulce.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
23
BIOCENTRA Pořadové číslo
Název
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
LBC je vymezeno již na k.ú. Chodouny při okraji rozsáhlého lesního komplexu severozápadně od Vetlé. Geologickým podkladem jsou staré štěrkopískové náplavy. Lesní porost je borová doubrava LBC je téměř zcela vymezeno již mimo hranice řešeného území na sprašovém podkladu, do k.ú. Vetlá zasahuje jen svým severním okrajem. Je tvořeno smíšeným lesem
hospodaření v lese podřídit prioritní ekologické funkci vymezeného biocentra, podsadbou zvýšit v lesním porostu ve srovnání se současností zastoupení dubů jak letního, tak zimního, důsledně eliminovat trnovník akát hospodaření v lese orientovat na postupnou úpravu druhové skladby tak, aby více odpovídala vymezeným STG (převážně lipová buková doubrava), resp. cílovým dřevinám podle lesního typu sprašové habrové doubravy, což znamená především eliminaci trnovníku akátu; omezení zastoupení borovice lesní ve prospěch dubů zimního i letního, habru obecného, lípy srdčité, javoru mléče, jilmu habrolistého a v příhodných enklávách i buku lesního z porostů důsledně odstraňovat trnovník akát, sukcesi na postagrárním ladu podpořit rozvolněnou výsadbou dubu zimního, habru obecného a jilmu habrolistého
13
Na zlaté hoře
2AB2, (2BC4)
4,75 ha
14
Jezerka
2BD3, 2B2
6,10 ha
15
U Mastířovic
2BC4, (2B2)
5,19 ha
16
V močidlech
2BC4
9,40 ha
LBC je situováno při severním okraji Mastířovic v trase významného lokálního biokoridoru Obrtka. Z jedné poloviny jej tvoří olšina na zamokřených nivních uloženinách, druhou polovinu představují postagrární lada postupně zarůstající v druhotné sukcesi; dožívající zbytky dřívějších ovocných výsadeb LBC je vymezeno ve společné potoční nivě Obrtky a Záhorecké strouhy severně od Vrbice na tamních nivních uloženinách. Většina plochy je vymezena s využitím neobhospodařované podmáčené louky spontánně zarůstající olší, asi jednu čtvrtinu plochy zabírá vzrostlá olšina. Součástí biocentra je i tůň stojaté vody na západním okraji olšiny
zachovat dosavadní způsob hospodaření v lesním porostu, vývoj na podmáčených loukách ponechat bez zásahů, s výjimkou likvidace případných náletů cizorodých taxonů
BIOCENTRA - POKRAČOVÁNÍ Pořadové číslo
Název
17
Sovice
Geobiocenologická typizace
Rozloha
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
2BD3, 2BD2, 2D2
9,80 ha
LBC je vymezeno s využitím smíšeného lesního porostu na temeni a bezprostředně navazujících částech úbočí však obsazují vinice (jižní a jihovýchodní expozice) a různě intenzivně obhospodařované ovocné sady na severních a severovýchodních svazích
hospodaření v lese orientovat na postupnou úpravu druhové skladby tak, aby více odpovídala vymezeným STG, což znamená především eliminaci trnovníku akátu a borovice černé a jejich náhradu stanovištně odpovídajícími domácími druhy
Název
Geobiocenologická typizace
Délka šířka
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
Obrtka
2BC4
1 850 m + 1 900 m 15 m
Obrtka se svými břehovými porosty propojuje LBC 15 a LBC 16 a dále s lokálním biokoridorem m – Úštěcký potok, který tanguje řešené území ze severu. Před zaústěním do Úštěckého potoka se LBK Obrtka dělí na dvě větve, z nichž jedna sleduje „nové koryto“ a napojuje tak LBC V lukách“ na k.ú. Polepy. Druhá větev sleduje původní koryto a na LBK „Úštěcký potok“ se napojuje rovněž za hranicí řešeného území v k.ú. Okna u Polep. Biokoridor je po celé své trase funkční, ohrožuje jej pouze těsné obdělávání okolních zemědělských pozemků včetně chmelnic
při obdělávání okolních zemědělských pozemků respektovat ekologickou funkci vymezeného biokoridoru, dodržování alespoň minimálního ochranného pásma 3 m od vnějšího okraje břehových porostů
BIOKORIDORY Označení a
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
25
BIOKORIDORY - POKRAČOVÁNÍ Označení
Název
Geobiocenologická typizace
Délka šířka
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření stávající, místy jen sporadický, břehový porost doplnit výsadbou dubu letního, habru obecného, jilmu habrolistého a jasanu ztepilého, ze stejných druhů vytvořit i krátké chybějící úseky před LBC 21 a v místě propojení Záhorecké strouhy s Obrtkou. Při obdělávání okolních zemědělských pozemků respektovat ekologickou funkci vymezeného biokoridoru dodržováním alespoň minimálního ochranného pásma 3 m od vnějšího okraje břehových porostů ve vymezených lesních úsecích podřídit hospodaření prioritní ekologické funkci, podstatně zvýšit zastoupení dubu zimního v lesním porostu ve srovnání se současností. Druhovou diverzitu lze posílit i o břízu bílou, jeřáb obecný či topol osiku; eliminovat rozmáhající se trnovník akát. V úseku v lokalitě „Za Záhorčí“ navrženém k novému založení vytvořit lesní pás o minimální šířce 15 m charakteru zakrslé doubravy, což znamená, že kosterní dřevinou bude dub zimní s příměsí břízy bílé, jeřábu obecného, javoru babyky a topolu osiky, u Záhorecké strouhy i javoru mléče, habru obecného a lípy srdčité
c
Záhorecká strouha
2B3, 2BC4
800 m/ 25-40 m
vymezený LBK využívá úsek Záhorecké strouhy. Zajišťuje propojení labské nivy od navrženého vloženého lokálního biocentra č.21 „Na důlnici“ s potočními nivami Obrtky a Úštěckého potoka a s biokoridory jimi procházejícími („d“ a „a“). Současný vegetační doprovod strouhy je značně nepravidelný, do plné funkčnosti je třeba břehové porosty vhodně doplnit
d
Propojení od LBK g přes LBC 12 a LBC 11 k LBK c
2AB2, 2B2, 2BC4
600 m + 2 050 m + 1 800 m 15-75 m
s výjimkou krátkého úseku (450 m) „Za Záhorčí“, kde bude nutno LBK d nově založit, je ostatní část jeho trasy vymezena v severo-jižním směru rozsáhlým lesním masivem převážně v minimálních šířkových parametrech. Toto vymezení je třeba chápat jako hlavní směry (převládající trasy) migrace bioty. Funkci biokoridoru v tomto případě (souvislé velkoplošné zales-nění) pochopitelně plní lesní porost v celém svém rozsahu
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
26
BIOKORIDORY - POKRAČOVÁNÍ Označení
Název
Geobiocenologická typizace
Délka šířka
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření po vymezených lesních úsecích podřídit zdejší hospodaření prioritní ekologické funkci, podstatně zvýšit zastoupení dubu zimního v lesním porostu ve srovnání se současností. Druhovou diverzitu lze posílit i o břízu bílou, jeřáb obecný či topol osiku; eliminovat rozmáhající se trnovník akát. V úsecích navržených na úkor orné půdy a na rozhraní ovocných sadů a vinic na západním úbočí Sovice založit lesní pás v minimální šířce 15 m tvořený podle detailních hydrických podmínek druhy: dub zimní, habr obecný, jilm habrolistý, javor mléč a lípa srdčitá, popř. i buk lesní. Z keřů lze použít lísku obecnou, hloh jednosemenný, svídu krvavou, kalinu obecnou, kalinu tušalaj, brslen evropský aj. v ÚPD Vetlé zakotvit nezastavitelnost prochá-zející trasy navrženého LBK h, naopak lze vhodnou organizací prostoru LBK využřít k obohacení krajinně kompozičního řešení sídla. Respektovat lesní lemy, po nichž je LBK vymezen, lesní hospodaření lze podřídit ekologické funkci, v porostech zvýšit zastou-pení dubu zimního alespoň na polovinu. Druhovou diverzitu lze posílit o břízu bílou, jeřáb obecný či topol osiku; eliminovat roz-máhající se trnovník akát. V úsecích navr-žených na úkor orné půdy vytvořit lesní pás v minimální šířce 15 m tvořený podle de-tailních hydrických podmínek druhy: dub zimní, dub letní, habr obecný, jilm habrolistý, javor mléč a lípa srdčitá, popř. i buk lesní. Z keřů lze použít lísku obecnou, hloh jednosemenný, svídu krvavou, kalinu obec-nou, kalinu tušalaj, brslen evropský a další
g
Vzájemné propojení LBK d a LBK i (včetně LBC 12) s LBC 17 a LBC 14
2B2, 2BD3, 2AB2
350 m (v ř.ú.) + 1 100 m + 1 650 m + 475 m/ 15 m
LBK vstupuje do řešeného území z jihu z k.ú. Kyškovice, je vymezen po jižním okraji lesního masivu, kde postupně propojuje úseky LBK d a LBK i a jejich prostřednictvím i LBC 12 „Hora“. Po opuštění lesa sleduje krátce po pastvině silnici Kyškovice-Vetlá, kterou u odbočky na Brzánky překračuje a napříč honem orné půdy a po okraji sadů směřuje k LBC 17. Odtud opět napříč honu orné půdy napojuje LBC 14 za hranicí řešeného území
h
Propojení LBK d a LBC 13, LBC 14, LBC 15 a za hranice řešeného území
2AB2, 2B2, 2BC4, 2BD3
750 m + 2 000 m + 2 050 m + 850 m v ř.ú./ 15-60 m
LBK je od svého napojení na LBK d vymezen převážně po ekotonu lesa k LBC 13, odkud je veden nejprve podél lesní cesty k intravilánu Vetlé, kde se krátce, již jako navržený, přidružuje k bezejmenné vodoteči. Poté překračuje silnici Vetlá-Vrbice v místě odbočky na Mastířovice, kterou krátce sleduje stej-ně jako navazující polní cestu až k vy-soké mezi, po které je dále vymezen až do LBC 14, odkud vede po lesním ekotonu až k polní cestě do Kochovic a odtud opět jako navržený na úkor orné půdy směrem k rybníčku u Mastířovic. Za hranice řešeného území pokračuje LBK od LBC 15 buď s využitím lesních remízků, nebo na úkor orné půdy. Průchod mezi oběma částmi Vetlé (zejména v krátkém úseku podél silnice do Mastířovic) je nutné do budoucna uchovat bez jakékoliv zástavby či jiné-ho komerčního využití
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
27
BIOKORIDORY - POKRAČOVÁNÍ Označení
Název
Geobiocenologická typizace
Délka šířka
i
Propojení LBC 13, LBC 12 „Hora“ a LBK g
2AB2
1 000 m + 500 m/ 15 m
j
Napojení LBC 17 po labské terase na východ za hranice řešeného území
2B2, 2BD3, 2BD2, 2D2
1 600 m v ř.ú./ 20-50 m
m
Úštěcký potok
2BC4
450 m + 750 m/ 15-30 m
Charakteristika ekotopu a bioty
Navrhovaná opatření
LBK je vymezen po kraji a uvnitř rozsáhlého lesního masivu v minimální přípustné šířce. Toto vymezení lze však chápat jen jako naznačení hlavních směrů (převládající trasy) migrace bioty. Funkci LBK v tomto případě (souvislé velkoplošné zalesnění) pochopitelně plní lesní porost mezi spojovanými biocentry v celém svém rozsahu LBK je vymezen s využitím převážně křovinných porostů postagrárních lad a dalších nevyužívaných pozemků na strmých opukových svazích pravobřežní labské terasy, východně od Sovice. Zajišťuje napojení od LBC 17 za hranice řešeného území do k.ú. Hoštka u Roudnice nad Labem Úštěcký potok tvoří svými dvěma krátkými úseky část severní hranice obce. Je charakterizován bohatým břehovým porostem. Do úseku biokoridoru tangujícího řešené území je v sousedním k.ú. Polepy vloženo lokální biocentrum „V lukách“, které však leží mimo jeho hranice
lesní hospodaření v trase LBK podřídit jeho prioritní ekologické funkci, podsadbou dubu zimního zvýšit jeho zastoupení v lesním porostu ve srovnání se současností. Druhovou diverzitu lze posílit o břízu bílou, jeřáb obecný či topol osiku; eliminovat rozmáhající se trnovník akát.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
spontánně probíhající sukcesi na dotčených částech labské terasy korigovat likvidací cizorodých taxonů, zejména trnovníku akátu, neumožnit narušování LBK rekreační ani jinou zástavbou
funkčnost biokoridoru podpořit odpovídající údržbou stávajících porostů, v rámci které doplnit druhovou skladbu o dub letní, habr obecný a rozšířit zastoupení jilmů na úkor dnes převládajících druhů měkkého luku; zabránit současnému příležitostnému odkládání odpadů
28
Územní plán je řešen v souladu s cíli územního plánování. To znamená, že vytváří základní předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Soulad
s cíli
územního
plánování
se
odráží
v řešení
urbanistické
strategie
dlouhodobého rozvoje obce a především v regulativech, které určují přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkční a prostorové uspořádání území. V území obce Vrbice je soulad s cíli územního plánování zajišťován důsledným respektováním ochranných pásem vodních toků, lesa a prvků Územního systému ekologické stability, do nichž není umísťována žádná výstavba. Kulturní hodnoty jsou zajištěny ochranou archeologických nalezišť a jednotlivých kulturních památek. Vzhledem ke skutečnosti, že řešené území nevyžadovalo variantní řešení, nebylo nutné v návrhu územního plánu provádět výběr variant.
d) Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.
e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1) Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem je na správním území obce Vrbice navrženo 25 32 rozvojových ploch a navíc lesnická rekultivace skládky a četné dopravní stavby. Celková rozloha rozvojových ploch činí 18,34 31,91 34,88 ha. Z tohoto rozsahu je 4,31 2,09 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce Vrbice se předpokládá odnětí 14,03 28,93 31,90ha zemědělské půdy. (3,71 ha na plochách B2, G1, B3, Z1, B4, S1 a V1 a v důsledku realizace dopravních staveb v k.ú. Vrbice, 9,70 9,72 ha na plochách B5, B11,
B6, B7 SO1, B13, B10, B12, B9, Z3, B14, Z4 a B15 B19 a v důsledku realizace dopravních staveb v k.ú. Vetlá a 0,62 15,50 ha na plochách FV1, FV2, B16, B17 a B18 v k.ú. Mastířovice). Z tohoto rozsahu připadá 9,90 ha, tj. 70,6 %, na ornou půdu, 3,22 ha (22,9 %) na zahrady a 0,91 ha (6,5 %) na louky. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí nejvíce bytová výstavba (68,6 %), zbytek připadá na veřejnou zeleň (15,0 %), sport (7,1 %), dopravu (5,7 %) a vodní plochy (3,6 %). Údaje o skutečných investicích vložených do půdy a o jejich předpokládaném porušení. Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na správním území obce Vrbice žádné meliorační stavby. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a o jejich předpokládaném porušení. Ve Vrbici nedojde plánovanou výstavbou k narušení objektů zemědělské prvovýroby. V obci se nacházejí v současné době dva zemědělské areály (mezi Vrbicí a Vetlou a v lokalitě Záhorčí), jejichž rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak i z hlediska výrobního zaměření. Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. Pro obec Vrbice nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci správního území obce. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán obce Vrbice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu výhradně do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které na stávající zástavbu obce bezprostředně navazují. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
30
zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy, mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí investiční výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současné urbanistické půdorysy Vrbice a Vetlé do jednoho komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek Na správním území obce Vrbice se nachází celkem 6 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Obec Vrbice leží v klimatickém regionu č.1 (teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou o
8-9 C a s průměrným ročním úhrnem srážek 500 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinuly 4 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 19
rendziny až rendziny hnědé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách; středně těžké až těžké, se štěrkem, s dobrými vláhovými poměry, avšak někdy krátkodobě převlhčené. Odnětí 1 ha těchto půd přijde na 45 tis. Kč.
HPJ 21
hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích; velmi lehké a silně výsušné. Tyto půdy jsou na území obce nejméně hodnotné (odnětí 1 ha těchto půd přijde na 23 tis. Kč).
HPJ 56
nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry, po odvodnění příznivějšími. Tyto půdy jsou na území obce nejhodnotnější (odvod za odnětí 1 ha těchto půd činí 81 tis. Kč).
HPJ 58
nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, s méně příznivými vláhovými poměry, po odvodnění příznivějšími. Tyto půdy jsou ohodnoceny částkou 72 tis. Kč za odnětí 1 ha.
Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
31
Souhrnná přehledná tabulka odnětí ZPF PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Název odnímané plochy
Návrh využití ploch
Celkový rozsah požadovaných ploch v ha
Z toho zábor ZPF v ha
Druh pozemku Zařazení (kultura odnímaného ZPF dotčené půdy) do BPEJ
0,18
-
0,13
0,13
zahrada
0,20
0,18
zahrada
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)
Investice do půdy (v ha)
VRBICE Plocha B1 Plocha B2
Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Garáže
neplodná půda
Plocha bydlení venkovského charakteru Veřejná zeleň Plocha bydlení venkovského charakteru Sportovní areál
0,27
0,23
zahrada
98 % 1.19.01 2 % 1.21.10 97 % 1.19.01 3 % 1.21.10 1.19.01
0,51 1,17
0,30 1,17
louka orná půda
1.58.00 1.19.01
II. III.
-
0,30 1,17
-
1,00
1,00
orná půda
1,00
-
0,83
0,21
orná půda, zahrada
III. IV. V. III. IV. II.
-
Dopravní stavby
80 % 1.19.01 19 % 1.19.04 1 % 1.21.10 75 % 1.19.01 20 % 1.19.04 5 % 1.58.00
-
0,21
-
4,29
3,22
0,54
2,68
-
0,49
0,49
-
0,49
-
Nezastavitelné plochy celkem
0,49
0,49
-
0,49
-
Vrbice celkem
4,78
3,71
0,54
3,17
-
0,54
0,54
louka
1.21.10
V.
0,03
0,51
-
0,94
0,94
orná půda, zahrada
1.21.10
V.
-
0,94
-
Plocha G1 Plocha B3 Plocha Z1 Plocha B4 Plocha S1
Zastavitelné plochy celkem Plocha V1
Rybník
orná půda
65 % 1.19.04 35 % 1.19.01
III. V. III. V. III.
0,13
-
-
0,18
-
-
0,23
-
-
IV. III.
VETLÁ Plocha B5 Plocha B11
Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru
Název odnímané plochy
Návrh využití ploch
Celkový rozsah požadovaných ploch v ha
Z toho zábor ZPF v ha
Druh pozemku Zařazení (kultura odnímaného ZPF dotčené půdy) do BPEJ
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)
Investice do půdy (v ha)
Plocha B6
Plocha bydlení venkovského charakteru
0,15
0,15
orná půda, louka
1.21.10
V.
0,15
-
-
Plocha B7 SO1
Plocha bydlení venkovského charakteru smíšená obytná Plocha bydlení venkovského charakteru
1,07
1,07
orná půda
1.21.10
V.
1,07
-
-
1,46
1,40
orná půda, zahrada
1.19.01
III.
-
1,40
-
Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru
0,31
0,31
zahrada
1.21.10
V.
0,31
-
-
1,29
1,29
zahrada, orná půda
1.21.10
V.
-
1,29
-
Plocha Z2
Veřejná zeleň
0,42
-
neplodná půda
Plocha B8
Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Veřejná zeleň s rybníkem Plocha bydlení venkovského charakteru Veřejná zeleň
1,07
-
neplodná půda
1,29
0,14
zahrada
1.19.11
IV.
0,14
-
-
1,61
1,61
orná půda
1.21.10
V.
-
1,61
-
0,79
0,79
orná půda
1.19.11
IV.
-
0,79
-
0,20
0,20
orná půda
95 % 1.19.11 5 % 1.19.01
IV. III.
-
0,20
-
0,85
0,85
orná půda
0,85
-
0,79
0,79
orná půda TTP
0,79
-
-
Dopravní stavby
0,86
0,41
0,06
0,35
-
1,80 12,67 11,19 12,85 11,19
0,49 9,70 9,72 9,70 9,59
III. IV. IV. III. V. V. IV.
-
Plocha bydlení venkovského charakteru
55 % 1.19.01 45 % 1.19.11 86% 1.19.11 8% 1.19.01 6% 1.21.10 50 % 1.21.10 50 % 1.19.11
1,76 1,62 1,76 1,62
0,43 7,94 7,17 7,94 7,17
Plocha B13 Plocha B10 Plocha B12
Plocha B9 Plocha Z3 Plocha B14 Plocha Z4 Plocha B15
Plocha B19
Zastavitelné plochy celkem Vetlá celkem
Plocha bydlení venkovského charakteru
Orná půda, louka
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
-
33
Název odnímané plochy
Návrh využití ploch
Třída ochrany
Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)
Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)
Investice do půdy (v ha)
1.56.00
I.
0,12
-
-
zahrada
1.56.00
I.
0,17
-
-
0,33
zahrada
95 % 1.21.10 5 % 1.56.00
V. I.
0,33
-
-
5,05
orná půda
1.21.10
V.
5,05
-
-
III. IV. IV. V.
9,81
-
-
V.
-
-
-
-
11,11 10,34
-
Celkový rozsah požadovaných ploch v ha
Z toho zábor ZPF v ha
Druh pozemku Zařazení (kultura odnímaného ZPF dotčené půdy) do BPEJ
0,15
0,12
zahrada
0,20
0,17
0,36
5,05
MASTÍŘOVICE Plocha B16 Plocha B17 Plocha B18
FV1
Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plochy technické infrastruktury – fotovoltaická elektrárna Plochy technické infrastruktury – fotovoltaická elektrárna
10,16
9,81
orná půda
1% 2.19.11 1% 2.19.14 47% 1.19.14 51% 2.37.16
Dopravní stavby
0,02
0,02
orná půda
2.37.16
Zastavitelné plochy celkem
0,71 15,94
0,62 15,50
0,02 0,62 15,50
Mastířovice celkem
0,71 15,94 18,34 31,91
0,62 15,50 14,03 28,79
0,62 15,50 2,92 17,66
FV2
Obec celkem
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
34
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Změny č.2 na zemědělský půdní fond Katastrální území Vrbice u Roudnice nad Labem: Číslo lokality
Způsob využití plochy
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Celkový zábor ZPF ovocné orná půda chmelnice vinice zahrady [ha] sady
B20
Plochy bydlení venkovského charakteru
0,1645
0,0853
B22
Plochy bydlení venkovského charakteru
0,2022
0,2022
Plochy bydlení venkovského charakteru celkem
0,3667
0,2875
0,9357
Plochy veř. prostranství veřejná zeleň celkem Zábory ZPF celkem
Z5
Plochy veř. prostranství veřejná zeleň
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty
I.
II.
III.
0,0792
IV.
Investice do půdy V.
[ha]
0,1645 0,2022
0,0792
0,2022
0,1645
0,9357
0,6973
0,2384
0,9357
0,9357
0,6973
0,2384
1,3024
1,2232
0,8995
0,4029
0,0792
Katastrální území Vetlá: Číslo lokality
Způsob využití plochy
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Celkový zábor ZPF ovocné zahrady orná půda chmelnice vinice [ha] sady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
Plochy bydlení venkovského charakteru
0,0880
0,0880
0,0880
Plochy bydlení venkovského charakteru celkem
0,0880
0,0880
0,0880
B21
VX1
Plochy výroby a skladování se specifickým využitím
0,2348
0,2348
0,2348
Plochy výroby a skladování se specifickým využitím celkem
0,2348
0,2348
0,2348
Zábory ZPF celkem
0,3328
0,2348
0,0880
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Investice do půdy V.
[ha]
0,3228
35
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Změny č.3 na zemědělský půdní fond Katastrální území Vrbice u Roudnice nad Labem: Číslo lokality
Způsob využití plochy
VZ1
Plochy výroby a skladování – pozemky zemědělských staveb
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Celkový zábor ZPF ovocné orná půda chmelnice vinice zahrady [ha] sady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
Investice do půdy V.
0,6317
0,6317
0,6317
0,6317
0,6317
0,6317
0,7074
0,7074
0,7074
Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň
0,7074
0,7074
0,7074
Zábory ZPF celkem
1,3391
1,3391
1,3391
Plochy výroby a skladování – pozemky zemědělských staveb KZ1
Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň
VRBICE – ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
[ha]
36
2) Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 142 ha lesních pozemků, z toho 43 ha na k.ú. Vrbice, 75 ha na k.ú. Vetlá a 24 ha na k.ú. Mastířovice. Lesnatost území je poměrně vysoká, lesy pokrývají 13,2 % celkové rozlohy, rozkládají se především na jihozápadním, západním a jihovýchodním okraji řešeného území. Z hlediska majetkoprávních vztahů je majetková držba místních lesů roztříštěna – část patří pod správu podniku Lesy České republiky, s.p. a část je ve vlastnictví soukromých majitelů. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. Z hlediska ohrožení imisemi spadá větší část řešeného území do pásma D – „nejmenší zátěž“, k.ú. Vetlá se však nachází v pásmu C. Lesní pozemky na správním území obce jsou různého stáří, jejich průměrný věk se většinou pohybuje kolem 50-70 let. Z hlediska druhové skladby převažují smíšené lesy se zastoupením borovice lesní, smrku, dubu, jasanu a akátu. Navrhovaná opatření Na území obce nenavrhuje územní pán žádnou výsadbu lesa na zemědělské půdě. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa.