NEWTON College
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2016
Jan MACHYNKA
Bakalářská práce
Studijní obor Globální podnikání a management
KRYPTOMĚNY VE FIREMNÍ PRAXI
Vypracoval: Jan Machynka Vedoucí práce: Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.
Brno 2016
NEWTON College Student:
Jan Machynka
Název práce:
Kryptoměny ve firemní praxi
Akademický rok:
2015/2016
Anotace: Cílem práce: „Kryptoměny ve firemní praxi“ je zkoumat kryptoměny v různých aspektech a verzích, analyzovat jejich roli jako ochrany proti inflaci v kontextu současné globální ekonomiky a doporučit praktické řešení a návrhy pro firemní praxi.
Klíčová slova: kryptoměny, Bitcoin, blockchain, Dash, Ethereum, inflace, predikční trhy, kyberbezpečnost, monetární politika
Title of a work:
Cryptocurrencies in the corporate practice
Abstract: The goal of the thesis: „Cryptocurrencies in the corporate practice“ is to inspect crypto currencies in various aspects and versions, analyze its role as hedge against inflation in the context of current economy and recommend practical solutions and proposals for corporate practice.
Key words: cryptocurrencies, Bitcoin, blockchain, Dash, Ethereum, inflation, prediction markets, cybersecurity, monetary policy
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedl v Seznamu použité literatury.
V Brně dne 30. 4. 2016
Podpis autora:
Obsah 1
Teoretická část ............................................................................ 8 1.1
Počátek všeho .............................................................................. 8
1.2
Jak pochopit kryptoměny ............................................................... 8
1.2.1 1.3
Předchůdci Bitcoinu ......................................................................11
1.4
Principy Bitcoinu ..........................................................................12
1.4.1
Odesílání transakcí .................................................................13
1.4.2
Proof-of-Work ........................................................................14
1.4.3
Peněžní zásoba a její vývoj ......................................................15
1.4.4
Shrnutí principů .....................................................................16
1.5
Klasifikace kryptoměn...................................................................16
1.5.1 1.6
Validační mechanismy .............................................................17
Výhody kryptoměn .......................................................................19
1.6.1
Rychlost kryptoměn ................................................................19
1.6.2
Bezpečnostní model ................................................................20
1.6.3
Možnost „Trezor“ peněženek ....................................................21
1.7
Škálovatelnost kryptoměn .............................................................22
1.8
Ethereum ...................................................................................24
1.8.1
Peněžní zásoba a její vývoj ......................................................25
1.8.2
Chytré (Smart) kontrakty ........................................................25
1.9
2
Paradigma kryptoměn .............................................................. 9
Dash – Digital Cash ......................................................................26
1.9.1
Peněžní zásoba a její vývoj ......................................................28
1.9.2
Decentralizovaná správa ..........................................................29
1.9.3
Mnohovrstevnost systému a její implikace ..................................31
1.9.4
Dash - Evolution.....................................................................31
1.9.5
Očekávané implikace Dash Evolution .........................................33
Analytická část .......................................................................... 34 2.1
Hypotéza ....................................................................................34
2.2
Hyperinflace 20. let ve Výmarském Německu ...................................34
2.2.1
Fáze hyperinflace ...................................................................35
2.2.2
Geopolitika hyperinflace ..........................................................37
2.2.3
Ideologické pozadí problémů ....................................................38
2.3
Současná situace a její paralely......................................................40
2.3.1
Situace v Řecku .....................................................................40
2.3.2
Situace v USA ........................................................................44
2.3.3
Celková situace ......................................................................51
2.4
Scénáře vývoje amerického dolaru dle Rickardse ..............................52
2.5
Kryptoměny jako peníze ...............................................................54
2.5.1 2.6
Chování Bitcoinu ..........................................................................56
2.6.1
Řecké potíže v roce 2015 .........................................................56
2.6.2
Reakce Bitcoinu na Řecké potíže ...............................................58
2.6.3
Bitcoin v Argentině .................................................................59
2.6.4
Bitcoin ve Venezuele ...............................................................60
2.6.5
Bitcoin v Číně ........................................................................61
2.6.6
Bitcoin celkově .......................................................................62
2.7
3
Rozdíly mezi zlatem a Bitcoinem ...............................................55
Shrnutí analytické části .................................................................63
Návrhová část ........................................................................... 65 3.1
Kryptoměny jako peníze ve firmě ...................................................66
3.1.1
Bezpečnostní architektura vlastního řešení..................................68
3.1.2
Outsourcing ...........................................................................71
3.2
Predikční trhy pro lepší strategii .....................................................71
3.2.1
Princip predikčních trhů obecně ................................................71
3.2.2
Minulost predikčních trhů .........................................................72
3.2.3
Konkrétní používání ................................................................72
3.2.4
Druhy predikčních trhů ............................................................73
3.3
Jak uchopit soukromé a vnitropodnikové blockchainy .........................75
3.4
Role konzultantských společností ....................................................77
3.5
Nové přístupy pro sdílení dat .........................................................78
3.5.1
Doporučení pro firmy ..............................................................79
Úvod Od roku 2012 se zabývám Bitcoinem a nově vzniklým oborem kryptoměn. Bitcoin je jako funkční systém dostupný od roku 2009. Zatímco v roce 2013 se začalo masivně mluvit o Bitcoinu, v roce 2014 se tématem stalo přijímání této měny velkými firmami jako např. Microsoft nebo Dell. Rok 2015 byl rokem Blockchainu, kdy stovky milionů dolarů byly investovány nejen do Bitcoinu ale i do dalších aplikací, které se díky vynálezu Bitcoinu objevili. A začátek roku 2016 je ve znamení mnoha událostí. Jedna z nich je z 19. 1. 2016, kdy Britská Vláda vydala výsledky výzkumu (Brown, 2016) a vládní představitelé (Baraniuk, 2016) mají velký zájem na maximalizaci příležitostí, které tato technologie přináší. Vskutku revoluční dění. Obzvláště když si představíme, že nikdo neví, kdo je Satoshi Nakamoto.
V teoretické části jsem se rozhodl zabývat
Teoreticky zkoumat co jsou to kryptoměny, jaký mají původ, jak fungují a to především s ohledem na transakce, jejich validaci, modely validace, bezpečnost a monetární politiku kryptoměn
Dále jsem věnoval pozornost problému škálovatelnosti, který se stal v posledních dvou letech velmi podstatným, s cílem dokázat, že mají potenciál konkurovat i vysoce kapacitním platebním systémům, který představuje např. VISA
Velkou pozornost jsem dal novým kryptoměnám s významnými inovacemi a silným týmem vývojářů, tedy kryptoměnám Ethereum a Dash
Cílem analytické části je prozkoumat roli Bitcoinu jako ochrany proti inflaci a inflačním politikám v prostředí aktuální ekonomické situace a prozkoumat tyto aspekty v širším historickém kontextu.
V návrhové části se zaměřím jednak jak mohou firmy využít kryptoměny jako nástroje, který je může ochránit před vlivem událostí zkoumaných v analytické části, ale i jak mohou využít další aspekty kryptoměn, jako jsou například predikční trhy pro lepší řízení strategie podniků.
7
1
Teoretická část
1.1 Počátek všeho
Bitcoin vznikl v roce 2008, kdy Satoshi Nakamoto vydal white paper s názvem Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash Systém. Bitcoin je revoluční, protože řeší dvě výzvy digitálních peněz najednou – kontroluje vytváření peněž a zároveň zabraňuje jejich duplikaci1 (R. Velde, 2013). V tomto díle (Nakamoto, 2008) Satoshi prezentuje systém, který poprvé umožňuje posílání finančních transakcí bez třetích stran. Systém Bitcoinu poskytuje nevratné transakce, které si žádná finanční instituce nemůže dovolit. Finanční instituce totiž musí řešit spory a to právě zvyšuje náklady transakcí. Možnost vrácení platby zvyšuje potřebu důvěry.
Tento systém spatřil světlo světa 1. ledna 2009 (Blockchain.info, 2016) a od té doby je nepřetržitě v provozu. Do prvního bloku transakcí, kterému se říká Genesis blok Satoshi přidal zprávu z britských novin toho dne: „The Times 03/Ledna/2009 Kancléř na sklonku druhého bail-outu pro banky“. Přidávat takové zprávy již v Bitcoinu není možné, jelikož je nastaven pouze pro finanční transakce.
1.2 Jak pochopit kryptoměny
Za 4 roky, kdy jsem v intenzivním kontaktu s fenoménem kryptoměn jsem pochopil, že nejde o vůbec jednoduché téma.
Dalo by se říci, že pro hluboké a smysluplné pochopení je třeba mít alespoň základní přehled ve všech těchto oblatech:
1 To je přelomový vynález. Dosud virtuální informaci nebylo možné individualizovat, byla vždy kopírovatelná.
8
Schéma č. 1
Pět sektorů znalosti kryptoměn
Pramen: BINGLEDACK, Zangelbert. Deep Bitcoin Scholarship. In: Bitcoin Forum [online]. Alabama, 2015 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: https://bitco.in/forum/threads/deep-bitcoin-scholarship.686/
Fenomén kryptoměn je tak mnohem složitější než třeba monetární politika centrálních bank. Přičemž i toto téma je určené hlavně ekonomům s PhD. Kryptoměny jsou jednodušší v tom, že vymazávají potřebu mnoha třetích stran. Na druhou stranu jsou složitější díky technickým aspektům. Politické vlivy působí na oba systémy.
1.2.1 Paradigma kryptoměn
V Africe přibližně v 60 letech jeden antropolog objevil domorodý kmen, který prošel významnou změnou (Greaber, 2011). Na semém počátku a zároveň v návaznosti na mnoho tisícitelí dlouhou tradici tato společnost fungovala zcela bez peněz. V této vesnici žili velmi primitivně, neměli ani příliš vyvinuté nástroje na zpracování jídla. Přesto ač museli vše obstarávat tak žili soběstačně. Zajímavé je, že veškerý majetek byl společný. Také v této společnosti všichni viděli všechno. Neměli žádné truhly, neschovávaly před ostatními žádný majetek ani svůj život. V jeden okamžik došlo k obrovské změně. Do této vesnice pronikly peníze. A když se stejný antropolog podíval na tuto vesnici o krátký čas později, učinil zajímavé objevy. Ve vesnici vzniklo soukromé vlastnictví. Již nebyly obydlí nasměrované do středu ke společnému ohni, nýbrž opačně. Bylo to tak právě kvůli soukromí a taky majetku, často v truhlicích. Velmi pozitivní bylo, že celá společnost začala žít mnohem civilizovaněji. Mnoho pokroků se v ní začalo objevovat, zdaleka nežili tak jednoduše jako v dávných časech.
9
„Od těchto časů v naší společnosti, ale uplynula velmi dlouhá doba. Naše společnost je velmi pokročilá, ale pokrok sebou přinesl velmi mnoho stinných stránek. V dnešním světě se problémy řeší vytvářením institucí, což sebou přináší velkou centralizaci. Ať již jde o finanční instituce, korporace nebo vlády mělo to dobrý důvod. Různé druhy informací nebo zdrojů vlastněné těmito entitami bylo nutno spravovat s určitou autoritou, která byla důvěryhodná a kompetentní. Tyto entity obvykle, díky centralizovanému charakteru systému, představují
jednotný
přístupový bod. Vzhledem k tomu
jsou nezbytně
vystaveny značnému risku korupce, manipulace, cenzury a technických selhání. Centralizované systémy tedy svou povahou udržují své slabiny.“ (Stancel, 2015)
„Na druhou stranu, po dlouhou dobu bylo vytvoření decentralizovaných systémů technologicky nedosažitelné. To bylo způsobeno nepřítomností jakékoliv hierarchie v těchto systémech a také právě autority, která dohlíží na celý systém a poskytuje důvěryhodnost. Nicméně dnes máme technologie, které umožnují eliminovat potřebu víry v takové systémy díky nejmodernějším matematickým algoritmům.“(Stancel, 2015)
„Kryptografie, díky svému vzestupu kryptoměn, dovoluje vytvořit čiště decentralizované systémy a sítě bez jakékoliv potřebné víry, možnost podvodu nebo zlomyslné manipulace je snížena, a stejně tak mediační náklady. Toto, ve svých důsledcích, může umožnit podporu obchodu po celém světě, jelikož umožňuje obchodovat lidem, kteří nepotřebují důvěřovat ostatním, a kteří by jinak stejně nedůvěřovali. Navíc, většina organizací je definována souborem
různých
kontraktů,
a tyto všechny mohou
být
chytré
a
automatické, použití blockchainu může přinést dalekosáhlé důsledky na poli ekonomie a správy“. (Stancel, 2015)
„Nicméně, toto je pouze začátek. Tato technologie narušuje a rozbíjí status quo. Otevírá trhy a ruší pozice prostředníků. Právě to může přispět k výraznému snížení nerovnosti, díky přímé distribuci zdrojů k těm, kteří vykonávají svou práci. Místo přerozdělování kapitálu v současném paradigmatu sociálního státu by byla zlepšena samotná distribuce kapitálů.“ Nejlépe, je to představitelné na příkladu sdílené ekonomiky – současné Airbnb – by v decentralizované podobě přinášelo každému majiteli byto celou část příjmu. „Bitcoin
a další
kryptoměny
mohou
způsobit
změnu
paradigmatu
v rozmanitých
oblastech, poněvadž tvoří platformu pro konstruktivní, kritickou a otevřenou diskuzi stejně jako nekončící objevování a inovaci blockchainu.“ (Stancel, 2015)
10
A právě toto je podle mne návrat ke kvalitám života v dávné minulosti spolu s výdobytky moderní společnosti. Záleží na nás, jestli a jak tyto příležitosti uchopíme.
1.3 Předchůdci Bitcoinu Idea kompetitivních měn, tedy zrušení státního monopolu na tvorbu peněž a skrze, který je možno ovládání měnové báze se výrazně promítla do díla F. A. Hayeka, držitele Nobelovy ceny.
„Je to pozoruhodná pravda, že konkurenční měny nebyly dosud v podstatě vážně zkoumány. V dostupné literatuře není žádná odpověď na otázku proč vládní monopol vytváření peněž je univerzálně považován za nepostradatelný. (…) stejně tak nemůžeme nalézt odpověď na otázku co by se stalo, kdyby takový monopol byl zrušen a a vytváření peněž by byla přenechána otevřenému trhu soukromých koncernů nabízející rozličné měny. (Hayek, 1990)
„Myslím, že internet bude jednou z hlavních sil, která sníží vliv vlád. Jedna věc, která chybí, ale brzy vznikne, jsou spolehlivé elektronické peníze.“ (Friedman, 1999) Asymetická kryptografie se na světě objevila až v roce 1976, po přibližně 50 letech velkého rozvoje kryptografie. První kryptoměny vznikaly již v roce 1980 (Griffith, 2014) Všechny takové kryptoměny, ovšem nedokázaly to co Bitcoin, ačkoliv bylo možné zavést mechanismus ověřování vlastnictví díky kryptografii, tak systém vždy měl centrální bod selhání. Jedním z příých předchůdců byl a decentralizovaná digitální měna nazývaná „bit gold, která byla navržena Nickem Szabo v roce 1998. V jeho schématu se také řešily kryptografické úlohy o určité náročnosti. Každý účastník jej musel řešit a odeslat do veřejného registru (který byl odolný vůču problému Byzantského generála). Díky tomu měl tento systém aspekt ověřování a uložení správného časového údaje ke každé transakci (Peck, 2012). Díky tomu, krátce po svém vzniku veškeré takové systémy narazily na odpor vlád a následně byly zrušeny (Antonopoulos, 2015).
11
1.4 Principy Bitcoinu
Pro práci tohoto rozsahu a zaměření je nutné popsat fundamentální principy, které jsou obecně platné pro všechny kryptoměny nebo pro kryptoměny jsou zcela zásadní.
Bitcoin je systém na který je možné se dívat z mnoha úhlů a dostat rozdílné výsledky. Z nadhledu vypadá jako decentralizovaná peer-to-peer síť (což je Bitcoinový protokol) a mohli bychom se domnívat, že jde jen o výměnu informací mezi klienty.
Dle funkce ale dojdeme k závěrům jiným. 1. Jde o veřejnou účetní knihu (blockchain) 2. Jde
o
decentralizovanou
matematickou
a
deterministickou
tvorbu
měny
(decentralizovaná těžba) 3. Jde
o
decentralizovaný
systém
ověřování
transakcí
(transakční
skript)
(Antanopoulos, 2015)
Z pohledu kryptografie je vynález Satoshi Nakamota také praktickým řešením do té doby nevyřešeného „problému Byzantského Generála“. Pro větší podrobnosti doporučuji práci D. Stancela (Stancel, 2015). Stručně, problém je v domuvě postupu výměnou informací skrze nespolehlivou nebo potenciálně kompromitovanou sítí. Satoshiho řešení, které využívá konceptu Proof-of-work k dosažení konsensu bez centrální autority, znamená průlom v distribuované počítačové vědě a má široké dopady mimo měnu. Může být použit k dosahování konsensu na decentralizovaných sítích k dokázání férovosti voleb, loterií, registrů různých aktiv, digitální notarizaci a více. (Antanopoulos, 2015)
V P2P síti probíhá komunikace mezi uzly klient-klient. V BTC síti, která je založena na P2P se rozdělují uzly na dvě skupiny. Tu první tvoří BTC klienti, kteří provádějí peněžní operace a tou druhou jsou těžaři (minéři) BTC, kteří potvrzují peněžní operace BTC klientů.
12
Schéma č. 2
P2P síť Bitcoinu
Pramen: JIŘÍČEK, Tomáš. Bitcoin směnárna. Praha, 2012. Bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze. Vedoucí práce Ing. Martin Chlumecký.
V systému existuje 21 milionů Bitcoinů (k vytěžení všech dojde až v roce 2140). To znamená, že měna je deflační a hodnota 1 BTC poroste. S přibývajícím časem budou těžaři dostávat čím dál méně BTC. Mince jsou uloženy v BTC peněžence (klient). Do transakce se dostanou pouze informace o zdrojové adrese, cílové adrese a částce. BTC těžaři transakci potvrdí. Vice o vytváření měny je v sekci Peněžní zásoba a její vývoj. (Champagne, 2014)
1.4.1 Odesílání transakcí
V případě Bitcoinu je tedy kromě kryptografie jednosměrných funkcí použita kryptografie eliptických křivek, přesněji řečeno implementace secp256k1. Na konkrétní implementaci velmi záleží, protože se liší úrovní bezpečnosti. Pro odesílání transakcí je třeba mít jak adresu cílovou tak peněženku s nějakým množstvím měny. Každá peněženka v sobě obsahuje desítky, stovky i větší množství privátních klíčů a odpovídacích veřejných klíčů, ze kterých jsou vygenerovány veřejné adresy. Právě na ty adresy se posílají Bitcoiny. Tato část Bitcoinu využívá asymetrické kryptografie, která má základy teprve v 80. letech minulého století.
13
Schéma č. 3
Podepisování a ověřování transakcí v Bitcoinu
Pramen: NAKAMOTO, Satoshi. Bitcoin: A peer-to-peer electronic cash system. Consulted, 2008, 1.2012: 28. b.r.
V tomto schématu je znázorněno fungování podepisování transakcí. Bitcoin je v podstatě řetěž digitálních podpisů. Každý majitel transferuje měnu dalšímu majiteli podepsáním hashe předchozích transakcí a veřejným klíčem dalšího majitele. Příjemce transakce tak může ověřit podpisy, aby ověřil řětěz vlastnictví. Problém samozřejmě nastává s dvojitým utracením (double-spend attack). (Nakamoto, 2008) Běžně by se problém vyřešil centrální autoritou, tak jak to například řešil v minulosti Nick Szabo v jeho konceptu nazývaném „bit gold“. Právě to zajišťuje v Bitcoinu blockchain, který je distribuován skrze P2P síť spolu s Proof-of-Work popsaným v následující podkapitole.
1.4.2 Proof-of-Work
Proof of Work (dále jen PoW) zajišťuje, že řetězec transakcí v Bitcoinové síti je objektivní. Proto jsou v této síťi přítomni těžaři, jejichž úkolem je validovat bloky transakcí řešením velmi složité matematické úlohy. Díky tomu, že nestačí pouze provozovat klienta, ale je třeba obětovat výpočetní výkon, a to je incentivizováno odměnou za těžbu, je síť důvěryhodná. S narůstajícím výpočetním výkonem také narůstá složitost matematické
14
úlohy. Výsledkem je blok transakcí, který je generován deterministicky2 každých 10 minut.
1.4.3 Peněžní zásoba a její vývoj
Graf č. 1
Bitcoin, snižující se nabídka v čase každé čtyři roky
Pramen: Bitcoin: Controlled Supply: Block Reward Halving. In: Bitcoin Wiki [online]. Italy, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/w/images/en/e/e0/Controlled_supplyblock_reward_halving.png
Na tomto grafu vidíme snižující se odměnu pro těžaře v systému Bitcoinu. Každých 210000 bloků odpovídá přibližně 4 letem. Jelikož náročnost algoritmu těžby se mění za každých 2100 bloků, což způsobuje určité zpoždění algoritmu a tedy rychlejší vytěžení bloků, v porovnání s očekáváním.
2 Deterministicky znamená, že je to dáno algoritmy, které mají určitou složitost a souvisí s pravděpodobností. Díky vlivu náhody může být čas pro výpočet nižší či vyšší.
15
Graf č. 2 Bitcoin měnová báze v čase
Pramen: Bitcoin - Controlled Supply. In: Bitcoin Wiki [online]. Italy, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://en.bitcoin.it/w/images/en/4/42/Controlled_supplysupply_over_block_height.png
Zde vidíme měnovou bázi v průběhu času respektive bloků, takový pohled je přesnější díky pomalému přizpůsobování algoritmu stanovujícímu obtížnost.
1.4.4 Shrnutí principů
Bitcoin je tedy decentralizovaná účetní kniha, platební systém & simulace zlatého standardu s malými náklady a vysokým výkonem. Tak se jeví, když se na něj díváme z mnoha úhlů. A přesto z pohledu softwarového vývojáře jde o počítačový software.
1.5 Klasifikace kryptoměn
Kryptoměny se dlouhou dobu pro mnoho pozorovatelů dělily na Bitcoin a zbytek. Zbytek se považoval za odpad, spekulační bubliny, kopie a podvody. Navzdory takové pověsti je faktem, že od roku 2009 vzniklo na 600 kryptoměn (Market Cap Over Time, 2016).
16
Pro orientaci v kryptoměnách je docela podstatné pochopit, v čem jsou mezi nimi rozdíly. Nejpoužívanějším měřítkem, je samozřejmě tržní podíl. Ale to nám moc neřekne o různých parametrech používaných technologií a vzájemné interakce mezi nimi, stejně jako o skutečné pozici na světovém trhu. Možná nejdůležitější informací představuje velikost a schopnosti týmů vývojářů vyvíjejících jednotlivé měny.
Jedna z dalších možností jak porovnávat kryptoměny jsou validační modely, kdy máme původní Proof of Work, Proof of Stake a jeho upravené verze. Validační mechanismy podrobněji rozebírám v následující podkapitole.
Prozatím přehlížené je třídění dle vrstev. Třídění dle vrstev jsem zkoumal u kryptoměny Dash, kdy Dash jako první kryptoměna přichází s modelem více vrstev systému. Svým způsobem jde o kombinaci Proof of Work a Proof of Stake modelu. Předpokládám, že Dash je v tomto velmi avantgardní a jeho model bude používán více. Právě tento model zajišťuje větší decentralizaci při zachování škálovatelnosti, což je naprosto primární téma budoucnosti.
1.5.1 Validační mechanismy
Kryptoměny můžeme velmi dobře klasifikovat pomocí validačního mechanismu, který může vypovídat mnohé o osudu kryptoměny.
Prvním používaným mechanismem se stal proof-of-work. V tomto případě je určující výpočetní výkon, který přínáší právo validovat bloky transakcí. U Bitcoinu je použit jeden hashovací algoritmus, který těžaři používají při řešení matematické úlohy, která má těžší a těžší náročnost dle celkového výkonu těžařů. Hashovacích algoritmů existuje celá řada a mají různé nároky na hardware. Nevýhoda SHA256 je ta, že se pro něj dají velmi rychle vytvořit
speciální
ASIC hardware
výkonnost CPU nebo GPU běžného uživatele.
17
jednotky,
které
mnohonásobně
převýší
Mnoho kryptoměn s PoW, tak používá jiné algoritmy, především aby se na co největší dobu předešlo centralizaci skrze tento vektor. Právě Bitcoin je v podstatné míře v rukou těžařů z Číny, kteří podle dostupných informací hned používají nově vyrobený hardware. A dokonce tato centralizace má přesahy i do jiných oblatí. Díky velkému čínskému firewallu je komunikaci mezi nody v Číně a zbytku světa pomalá a je tak posunutá doba za jakou dojde k vypuštění každého bloku, který je na jejím území vytěžen. To se významnou mírou podepisuje na neochotě dominantního týmu vývojářu Bitcoinu.
Dalším řešením je model Proof of Stake. Stejně jako PoW má i PoS mnoho obměn. PoS je validační mechanismus, kdy ten kdo vytváří a odesílá do sítě blok transakcí, zároveň obětuje v sázku kryptoměnu ve svém vlastnictví. Existují mechanismy jak právě potrestat validátora, který by činil nepoctivě. Pokud je tento systém spojen s vytvářením měny, což je vždy u nové kryptoměny, tak je extrémně pravděpodobné, že někdo s velkým majetkem kryptoměny získá a časem bude jen upevňovat své dominantní postavení a získávat majoritní vlastnictví měny. To je velký problém, pro každou takovou kryptoměnu. Výhodou tohoto modelu je nízká energetická náročnost, v porovnání s PoW, který využívá zákonů termodynamiky. Zajímavou implementaci plánuje platforma Ethereum, kdy chce v krátké budoucnosti přejít z PoW na PoS. To by mohlo přinést mnoho výhod. Validace by mohla být rychlejší, místo soutěže by bylo více spolupráce. Dále je možné tento model použít pro jiné aplikace nežli jen vytváření konsensu transakcí. Faktem je, že tento model je mírně subjektivní a zatím není zcela ověřen ve své funkci. Proto je třeba jej dále testovat. (BitFury, 2015)
Proof of Stake je model, který v základní podobě obsahuje spousta neřešitelných problémů. Jedním z nich silná tendence k rostoucí akumulaci kapitálu jednoho jediného držitele. Právě na tomto je postavena například verze Delegated Proof of Stake, kdy ověřující entita může být potrestána ztrátou kolaterálu při zlém jednání. Zlé jednání představuje například „double-spend“. Tyto systémy tak mají spoustu různých děr, na které je možné zaútočit. Skutečně funkční proof-of-stake je koncept, který ještě nebyl kompletně vytvořen. Vývojáři etherea ve spolupráci se společností Synereo se o toto snaží v implementaci s označením Casper. V současnosti není popsán ani whitepaper, jelikož tento model je testován a jeho charakter prochází úpravami. Podstatnou vlastností tohoto modelu by měl být sharding, kdy budou blockchainy rozděleny na shardy, čímž bude umožněna škálovatelnost až k mnoha milionům datových položek za vteřinu.
18
1.6 Výhody kryptoměn
1.6.1 Rychlost kryptoměn
Bitcoin v roce 2009 měl probabilisticky 10 minut na potvrzení bloku transakcí. V té době se nezdálo, že přijde někdo s rychlejším blockchainem. Především z bezpečnostních důvodů, ale podstatný byl problém propagace transakcí. Dnes v roce 2016 máme mnohem rychlejší internetové připojení, mnohé problémy spojené s krátkým časem vydávání bloků jsou vyřešeny, mnohé se teprve řeší. Přesto deseti minutový čas pro potvrzení transakce byl a stále je revoluční. Současné platební systémy jsou nesmírně pomalé. Tuzemský bankovní styk se děje vždy na druhý nebo ve třetím dnu po odeslání transakce. Transakce platebními kartami sice umí rychle zablokovat částku na účtu v časech minut až hodin, ale samotné převedení hodnot z účtu A na účet B trvá dny a chargeback se uplatňujě až na dobu 180 dní. Platby platebními kartami představují pro obchodníky vždy značné poplatky a riziko podvodů, které jim nikdo nekompenzuje.
Kryptoměny jsou zcela jistě o mílové kroky před finančním sektorem v těchto aspektech. Inovace v platbách se dějí velmi pomalu, jsou často velmi nákladné, a přesto jde jen o malé posuny. Jednou z brzd jsou určitě regulace tohoto sektoru.
Kromě Bitcoinu se postupně objevovaly jiné kryptoměny. Šlo částo pouze o lehce upravené klony. Velmi známým příkladem stále je Litecoin, který v minulosti zažil docela významnou adopci. Litecoin přišel s rychlejším vydáváním bloků. Přibližně 2 minutovým. Taková inovaci byla spíše minimální, a navíc relativně nevyznamná. Litecoin dosáhl rychlejších potvrzení, ale s o několik řádů nižší bezpečností.
Kromě potvzení transakcí tím, že jsou zahrnuty do jednotlivých bloků, je důležité samotné vypuštění transakce. Předtím, než je transakce vypustěna do sítě, je ověřena skriptem který ji porovnává s protokolem konsenzu. Jde o souhn pravidel, které musí transakce splňovat, aby byla odeslána dalším uzlům, které je pošlou dál a tím je transakce během několika okamžiků rozšířena po celé síti. Právě toto vypuštění transakce v drtivé většině obchodů postačuje. Každý si bez problémů může koupit kafe
19
v Paralelní Polis nebo kdekoliv jinde. Statisticky je již v tuto chvíli bez jakýchkoliv bezpečnostních protokolů mnohem levnější a rychlejší přijímání malých částek v těchto případech než-li hotovosti nebo platebních karet. Obchodníci se ani nemusí obávat měnových rizik, jelikož mohou přijímat Bitcoiny a dostat na účet koruny.
3
Významnou inovací jsou instantní transakce kryptoměny Dash. Nebezpečnost plateb bez potrvzení je právě v takzvaném Double-spendu. Double-spend je problém, kdy je transakce v síti vícekrát. A obhodník díky tomu může přijít o peníze. V modelu jednévrstvy je nutno počkat na zahrnutí do bloku, kde s každým dalším blokem stoupá dále bezpečnost. Například směnárna Bitstamp vyčká vždy na tři potvrzení předtím, než umožní obchodovat s Bitcoinem. Jiné směnárny, které obchodují i jiné méně bezpečné kryptoměny vyčkávají na desítky nebo stovky potvrzení dle vlastností každé kryptoměny.
1.6.2 Bezpečnostní model Bezpečnostní model kryptoměn je ze své podstaty jiný oproti bankovnímu systému pod dozorem centrálních bank. Zatímco banky mohou ze své autority na úrovni jednotlivých účtů provádět jakékoliv změny, ať již v souladu nebo v rozporu se zákonem, tak kryptoměny umožňují pouze vlastníkovi nebo určitému počtu vlastníků 4 nakládat s účtem. Ani 51% útok nemá tu možnost provádět změny na „účtech“, které nemůže kontrolovat. Toho je dosaženo několika oddělenými kryptografickými systémy.
Odborně je bezpečnostní model kryptoměn atomicita. Zatímco někdo může vykrást jednotlivé účty, nikdo nemůže jakkoliv manipulovat systém jako celek. Díky tomu jsou kryptoměny odolné a získávají si vysokou důvěru. Bankovní systém naopak může vést k vykrádání samotných národů. Většina veřejných blockchainů je velmi transparentní, díky tomu lze ty největší subjekty určit a pozorovat do určité míry v reálném čase veškeré dění. Existuje několik firem, které se právě analýzou těchto dat zabývají (Young, 2016) (Adham, 2016).
3 Díky platebním bránám, kterých již existuje velké množství. V české republice je projekt Bitcoinpay. Platby integroval i Gopay. 4 Jde o multi-signature wallets. Tyto peněženky umožňují odesílání transakcí pouze po schválení určitého počtu m z n vlastníků. m a n může nabývat libovolných hodnot. V blockchainu etherea lze vytvořit ještě sofistikovanější způsob nakládání s účty díky smart kontraktům
20
Problém
současného
dominantního
systému
je
jeho
křehkost.
Finanční
systém
současného světa se každou dekádu po druhé světové válce více a více projevuje na výkonu ekonomiky. Mnohé z předpokladů makroekonomie se ukázaly jako mylné. Multiplikace vkladů jako následek stimulací ekonomiky, se ukázala v mnoha případech jako nepravda. Mnohé současné studiu ukázaly na opačný efekt, kdy stimulace formou fiskální politiky měly na M1 multiplikátor vliv záporný od očekávání. Tedy M1 multiplikátor klesal více, než v situacích bez stimulace. Tímto se více zabývám v analytické části.
1.6.3 Možnost „Trezor“ peněženek
V tomto roce přišla skupina programátorů s návrhem implementace nových funkcionalit skriptovacího jazyka Bitcoinu (Möser, 2016). Tento návrh má název Bitcoin Covenants (Möser, 2016, How to…) a bude popsán ve smyslu teorie her a bezpečnostních implikací. Ačkoliv v současnosti ještě není implementován, jde o velmi potřebnou náležitost, od začátku se kvůli malé nebo přehnané bezpečnosti ztratilo spoustu Bitcoinů. Někteří použily tak silná hesla, že je zapomenuli. To se stalo jednomu studentovi, který tak přišel o 10000 BTC jako jeden z prvních těžařů. (Möser, 2016) Jiní provozovali online směnárny a použivali pouze hot storage.
Bitcoin Covenants tento problém řeší přidáním adres, které slouží jako trezor. Tyto adresy jsou vždy v blockchainu snadno rozeznatelné od standardních adres. Tyto adresy mají speciální vlastnost na rozdíl od standardních adres. Trezorové adresy se dají neutralizovat v případě útoku. V podstatě jde o velmi podobnou záležitost, jako když okradený volá do banky nahlásit ukradenou platební kartu. V současnosti jsou pokusy o útoky na denním pořádku, jelikož jsou extrémně výnosné a nedají se napravit. Trezorové adresy mají dva privátní klíče, kdy jeden slouží k odeslání transakce a druhý k neutralizaci odeslání takové transakce. V momentě vytvoření této adresy se určí, jaký časový rámec bude dostupný pro neutralizaci, může to být 24 hodin ale klidně i měsíc.
Velkou výhodou této implementace do Bitcoinu je malý zásah do zdrojového kódu, který je potřeba. Tato funckionalita může být přidána i do jiných kryptoměn. Do etherea ji
21
může implementovat každý díky turingovsky kompletnímu jazyku a Dash ji spíše zařadí jako další práci pro Masternody, jelikož těžaře je lepší zatěžovat vždy co nejméně.
Z pohledu teorie her je tato záležitost velmi přiznivá. Zloděj může získat kontrolu nad privátním klíčem k odesílání transakcí a díky tomu se pokusí odeslat transakci, ale bude zastaven druhým privátním klíčem, který může transakci vždy neutralizovat. Proto se zloději nikdy nebude vyplácet v prvé řadě útočit na tyto adresy. Vlastník může donekonečna neutralizovat útok. Dokonce i v případě, kdy útočník získá kontrolu jak nad klíčem k odesílání transakcí tak nad druhým klíčem je pro něj nemožné jakkoliv uškodit.
1.7 Škálovatelnost kryptoměn
Obrovský problém, který je překážkou kryptoměn v dosažení „celosvětové nadvlády“ je otázka škálovatelnosti. Dokonce se dá říci, že škálovatelnost je pro kryptoměny svatým grálem. Rok 2015 byl znamením vzniku prvního významného forku 5 konkurující jádru Bitcoinu, především kvůli otázce škálovatelnosti. Příliš vysoké zvýšení velikosti bloků by se podepsalo na centralizaci, ale nedělat nic poškodí adopci technologie.
V tomto roce také dochází k mnoha pokrokům, Segregated Witness, pruning apod. Ale taková řešení nejdou tak daleko jako změna incentivizační struktury a vytvoření druhé vrstvy, se kterou přišel Dash. Dash tak bude schopný mít mnohem silnější infrastrukturu, než jakákoliv jiná kryptoměna. V podkapitole 1.9.3 se věnuji tomuto modelu a jeho dopadům více.
Díky incentivizovaným uzlům – tedy masternodám – je možné požadovat mnohem vyšší požadavky na hardwarové vybavení. To znamená, že zatímco Bitcoin má v současnosti několik desítek GB velký blockchain, tak Dash může již nyní zvládat mnoha terabytové blockchainy. Stejně jako Ethereum, které neustále překonává svoji specifikaci, tak i Dash neustále překonává koncepty, na kterých byl postaven. 5 Fork je situace kdy se objeví v síti více konkurujících se odlišných klientů. Taková událost sice ukazuje, že Bitcoin je decentralizovaný a tyto věci jsou možné. Na druhou stranu, když k tomuto došlo po událostech v řecku roku 2015, tak to mělo silně negativní dopady na cenu a důvěru v Bitcoin.
22
Dnes jsou plány směřovány k vytvoření disku, který bude mít mnoho částí různě distribuovaných v různých poměrech. Tedy, místo aby celá síť masternod a nod tedy více než 3500 masternod a nody kterých jsou také tisíce, měly úplně stejná data, a tedy byly extrémně drahým způsobem, jak něco ukládat se budou data ukládat jen s určitou redundancí. Třeba všechny data budou jen 20x replikována uvnitř masternod, díky čemuž při hypotetickém počtu 3500 vzroste úložná kapacita 175 násobně. Udělat tento systém tak, aby byl stejně spolehlivý jako Bitcoinová síť se ukazuje jako výzva. Dnes (29. 4. 2016) má tým Dashe téměř hotovou verzi 12.1., která je přípravou na tento disk. Můžeme si být jisti, že tyto nápady mohou problém škálovatelnosti posunout mílovými kroky kupředu. Dvouvrstvý systém Dashe řeší spoustu dalších potíží spojených se škálovatelností.
Pro srovnání – VISA zvládá denně průměrně 2000 transakcí za vteřinu. Kapacita je postavena na zvládání špiček s 56 000 transakcemi za vteřinu. (Visa Inc, 2015)
Druhou cestou jde Ethereum, které se snaží na základě vylepšení PoC dosáhnout také shardingu6 a škálovat se k milionům transakcí. Narozdíl od Dashe je to mnohem mlhavější, neexistuje ani whitepaper, jelikož je to založené na PoS-casper, který ještě není konceptualizován.
V této tabulce jsem odhadem spočítal, jaké by byly požadavky na úložiště, pokud by kryptoměnu používala jedna miliarda lidí. Předpokládal jsem, že dochází k prunningu7 starých adres. Vyšlo mi, že je potřeba 750 TB velkého blockchain, to by nutně vyžadovalo šírku pásma v obou směrech 23,78MB tedy asi 240Mbit. Dnešní síťová zařízení dosahují 1Gbit v základu, proto jsem velmi optimistický, že v příštích třech až pěti letech je možné přijít s kryptoměnou, která dokáže poskytnout monetární systém pro celou planetu.
6 Rozdělení blockchainu na větší počet celků, které se ukládají s určitou redundancí. 7 Prunning odstraňuje staré transakce, kde jsou na adresách (tedy v podstatě na účtech) nulové zůstatky
23
Tabulka č. 1
Potřeby škálovatelnosti v případě jedné miliardy uživatelů finančního
systému
750 TB 2054795 MB/den 85616,44 MB/hodina 23,78234 MB/sekunda
paměťové požadavky
požadavky na šířku pásma
Pramen: vlastní
S příchodem blockchainu se dost možná již brzy změní i další témata. Například to jak ukládáme soubory. Existuje několik projektů, které adresují tyto otázky. Jeden z nich je IPFS8. Tyto souborové systémy by mohly zjednodušit a zlepšit i nároky kryptoměn na úložiště, kdy by nody fungovaly jako krátkodobá pamět a na souborových systémech by byly ukládány veškerá další data.
Na závěr problému škálovatelnosti chci upozornit, že již od samého zrodu internetu jej pronásleduje ten úplně stejný problém. Každý rok vycházely diplomové práce na téma nemožnosti růstu internetu, který musí z těch a těch dobových problémů zkolabovat a umřít. Proto je třeba být optimistický, když vidíme, že internet je stále zde.
1.8 Ethereum „Inovace Bitcoinu je vytváření rovnováhy, která umožnuje decentralizaci více aplikací než kdy dříve.“ (Buterin, 2016)
Ethereum je svým spuštěním nejnovější projekt. Byl rozběhnut vývojáři pro vývojáře. Po prvním hackatonu s názvem DEVCON_0 v roce 2014 byl spuštěn v beta verzi Ethereum Frontier 30. července 2015 (Tual, 2015). Využití etherea spadá pod problematiku chytrých kontraktů, a je to vůbec poprvné co se tak dějě. Ethereum je Turingovsky kompletní, může provozovat VM9 s nepřetržitým a decentralizovaným provozem. Proto je mottem tohoto projektu: „Internet takový, jaký měl být“. Smyslem základní jednotky měny je zaplatit za provoz těchto operací. Čímž, se liší od většiny kryptoměn, které se soustředí na transakční operace.
8 IPFS – Interplanetární souborový systém; viz https://ipfs.io/ 9 VM – Virtuální stroj
24
Ethereum využívá algoritmus validace PoW, ale chce přejít na PoS. Něco takového se zatím v historii neudálo. V současnosti ještě není ani vyřešeno jak se toho dosáhne. Je to v plánu v roce 2017 mezi lednem a červnem. Další vlastností Etherea je orientace na uživatelskou zkušenost. První verze měla k dispozici jen příkazový řádek. Vývoj započal klientem s kodovým označením Olympic (jednalo se ještě o klienta před oficiálním spuštěním), současná verze je Frontier. Současný klient v sobě v podstatě zahrnuje dvě věci. Jednak obdobu internetového prohlížeče ale pro Dapps – decentralizované aplikace a část s příkazovým řádkem. Frontier verze bude následována verzí „Homestead“, „Metropolis“ a „Serenity“. S každou verzí přibudou nové funkce, bude zlepšena uživatelská přívětivost a bezpečnost platformy. Ethereum by mohlo způsobit konec byrokracie (Buterin, 2016)
1.8.1 Peněžní zásoba a její vývoj
Peněžní zásoba v Ethereu zatím není úplně pevně stanovena. V plánu je desinflační model. Což znamená, že sice bude v systému neustále inflace, ale bude klesající. Každý rok se do systému dostane 15,6 milionu Eth. Jednotky měny se v Ethereu dají dělat až na 18 desetinných míst. Když byl projekt spuštěn, tak byla vytvořena nadace, která se stará o celý systém, vytváří granty apod. Tato nadace byla ve velké míře vytvořena z Bitcoinů, které se vybraly na celý projekt. Dle vybraných Bitcoinů se vytvořila základní měnová báze. Což bylo přibližně 60 150 000 jednotek etherea. Při přechodu na PoS model by mohlo dojít k úplnému zastavení růstu monetární báze, jelikož tento model vyžaduje minimální náklady (Cryptobond, 2016).
1.8.2 Chytré (Smart) kontrakty Chytré kontrakty jsou specifické kontrakty, které jsou „vynuceny“ bez třetí strany. V podstatě jde o smluvní dohody mezi smluvními stranami, které jsou zavedeny pomocí speciálního softwaru. Chytrým kontraktům je možné dostat peníze přesně dle výsledku nějaké marketingové aktivity. Pokud například je výstupem marketingu video na Youtube, lze udělat smart kontrakt, kdy zákazník zaplatí takovou částku, jaký počet zhlédnutí bude ve smluveném datu.
25
Chytré kontrakty v sobě zahrnují několik výhod. Automaticky vynucují rovnost všech zainteresovaných stran. Navíc, možnost neplnění smluvených povinností je vyloučena. Pojem byl stvořen počítačovým vědcem Nickem Szabo v 90. letech minulého století. Jak se Bitcoin stával úspěchem, padlo několik návrhu na implementaci více sofistikovaných chytrých kontraktů. Mezi nimi, jeden, který se dostal nejdále je právě Ethereum. Bitcoin nemá v sobě zabudované složitejší skripty a má jednodušší merkle tree10. Právě zde je možno vytvářet pojišťovací kontrakty, finanční směnárny, finanční deriváty a spoustu dalších druhů transakcí, které teprve budou definovány a prováděny. (Szabo, 1997)
Právě na základě chytrých kontraktů jsou postaveny sofistikované decentralizované aplikace. Z hlediska kódu jde vždy přinejmenším o několik chytrých kontraktů, spíše jde však o desítky.
Decentralizované aplikace si můžeme představit jako neustále a bez výpadků běžící aplikace, tak jak jsme zvyklí v souvislosti s chytrými telefony nebo počítači.
Za tím si můžeme představit, dnes již velmi populární Uber, který by byl mnohem spolehlivější a trochu jinak financovaný. Pravděpodobně by se větší část peněz dostala k těm, kteří reálně pracují, než k těm, kteří to vymysleli.
1.9 Dash – Digital Cash Dash je také jednou z novějších kryptoměn. Se vznikem 18. ledna 2014. V současnosti má třetí nejaktivnější vývojářský tým. Započal poněkud neslavně, špatně nastaveným algoritmem těžby a díky tomu se během 48 hodin vytěžilo obrovské množství měny. Tehdy se ještě jmenoval Xcoin, díky validačnímu algoritmu složenému z jedenácti hashovacích funkcí. Bitcoin má jen jednu tuto funkci a to SHA-256.
10 Ethereum má Merkle tree s názvem patricia merkle tree. Ukládám se do něj třikrát víc údajů než u Bitcoinu, proto umožňuje mnohem více, ale je datově náročnější.
26
Později se Xcoin přejmenoval na Darkcoin, díky orientaci na zachování soukromí transakcí. Orientace na anonymitu má velký význam, protože zabraňuje problémům se zastupitelností měny. A zastupitelnost měny má velkou právní tradici minimálně od 18 století. Postupně byl systém upravován k větší decentralizaci. Prvně se začali testovat masternody
mezi březnem a dubnem 2014 tak vznikla idea více-vrstvého systému
kryptoměny. Důvod vzniku masternod byl v potřebě vyřešit problém zastupitelnosti a vytvořit měnu, která má 100% zastupitelnost. Útoky na zastupitelnost by velmi pravděpodobně mohli vystrašit držitele měny od jejího používání, ačkoliv útoky na zastupitelnost Bitcoinu jsou velmi složité. Útoky na zastupitelnost mají největší dopady na cenu, když by si každá jednotka měny nebyla rovná, tak by se to mohlo velmi rychle promítnout do ceny každé jednotky. Decentralizovaně udržet anonymitu vyžaduje vytvoření druhé vrstvy systému. A právě tou jsou masternody. Tak jako těžaři validují transakce a jsou pod kontrolou PoW mechanismu tak masternody mají několik kontrolních mechanismů, které se nazývají Proof of Service. (Duffield, 2014)
Schéma č. 4
Dash síť masternod
Pramen: DUFFIELD, Evan, Holger SCHINZEL a Fernando GUTIERREZ. Transaction Locking and Masternode Consensus: A Mechanism for Mitigating Double Spending Attacks [online]. 2. Panama: Evan Duffield, 2014 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: https://www.dash.org/wpcontent/uploads/2014/09/InstantTX.pdf
Právě druhá vrstva systému dostává největší pozornost, jelikož díky neustálému vývoji Bitcoinu a jeho open-source povaze je možné přidávat do Dashe veškeré užitečné řádky kódu.
V září 2014 je zveřejněn White Paper Transaction Locking and Masternode
Consensus. Tím je formulován systém, který umožňuje instantní transakce, stejně jako například VISA nebo MasterCard. Ale Dash to zvládá bez jakékoliv třetí strany. Na konci
27
března 2015 se právě Darkcoin přejmenoval na Dash – Digital Cash, poté co většina souhlasila a také poté co po právní stránce bylo jisté, že změna názvu je dobrý nápad, jelikož byl velký zájem o obchodní známku, která je v mezinárodní konkurenci vždy důležitá.
Tabulka č. 2
Pravděpodobnost úspěšného útoku na InstantX funkcionalitu
Pramen: DUFFIELD, Evan, Holger SCHINZEL a Fernando GUTIERREZ. Transaction Locking and Masternode Consensus: A Mechanism for Mitigating Double Spending Attacks [online]. 2. Panama: Evan Duffield, 2014 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: https://www.dash.org/wpcontent/uploads/2014/09/InstantTX.pdf
V tabulce je popsáno, jaká je cena útoku na InstantX systém okamžitých transakcí. Vidíme, že i když útočník kontroluje 50 % výkonu sítě a musel vynaložit jeden milion Dash, přesto jeho pravděpodobnost úspěchu je extrémně malá. Především proti němu jde incentiva, kdy akumulace takového množství měny by jej stále obrovské peníze. Na směnárnách takové částky nebývají zdaleka dostupné a především, ti kteří by mohli takovou likviditu dodat, budou mít menší motivaci k prodeji, když jim stoupá hodnota jejich investice. Dále je třeba pamatovat na fakt, že když útočník utratí instantní transakci vícekrát, tedy když uspěje v útoku, i tehdy je vystaven nižší vrstvě systému, kdy těžaři takovou transakci odmítnou. Ve skutečnosti jsou v architektuře další prvky ochrany.
1.9.1 Peněžní zásoba a její vývoj Díky tomu, že na začátku díky chybnému algoritmu vzniklo v Dashi mnoho jednotek měny byla měnová báze jiná nežli očekávána. Současná peněžní báze se zastaví na 14 až
28
18 milionech jednotkách. V lednu 2016 byl roční přírustek přibližně 890 000 jednotek. Právě od Února uplyne matematicky další rok a bude o 7 procent menší přírustek měny. Tak to bude pokračovat každý rok, resp. Každých 210 000 bloků. Díky speciálnímu algoritmu, který nastavuje jak obtížnost, tak odměnu je budoucí monetární báze variabilní právě mezi těmi výše uvedenými hodnotami. Výhoda toho algoritmu spočívá v okamžitém přizpůsobení náročnosti úlohy na každý blok. Takže, na rozdíl od Bitcoinu bude měnová báze klesat plynuleji ale pomaleji. Bitcoin se dostane na polovinu odměny každé čtyři roky zatímco Dash se na polovinu dostane v podstatě až za let pět.
1.9.2 Decentralizovaná správa
V průběhu dubna byly na stole další plány. Evan Duffield chtěl vyřešit problém absence správy řížení, financování, údržby a expanze projektů kryptoměny. Tento klíčový element je nepřítomný v každé měně do dnešního dne. Obvykle se tento problém řeší založením neziskové nadace. Jedna nadace byla založena
pro Bitcoinový ekosystém. Bitcoin
Foundation ve které jsem byl dokonce jeden rok členem, ale byla od samotného začátku kontroverzní. Pro decentralizované projekty tyto nápady prostě nefungují. Architektura tohoto systému je složena opět z masternod. Masternody, kromě toho, že musí být v provozu, volně dostupné přes port 9999 a komunikovat mají ještě několik povinností. Každý operátor masternody musí mít na jedné adrese částku 1000 Dash, která zde musí být po celou dobu provozu. Tím je zaručeno, že jen ti, kteří něco obětovali, mohou hlasovat a přijímat odměny za provoz. Každý operátor masternody může ze svého standardního klienta nebo ze své masternody hlasovat o návrzích a taky je může vytvářet. Aby nebyla síť zneužita spamery, tak je při vytvoření a odeslání návrhu do síťě spáleno11 5 Dashů. Každý měsíc je v systému vyčleněno 10 % odměny, která se může distribuovat na různé projekty. Samozřejmě je třeba, aby bylo splněno určité kvorum, a musí být určitým poměrem větší množství hlasů pro, než proti. Jakmile je návrh schválen, tak je financován v jeden den každý měsíc.
Pokud jde o návrh na více měsíců, tak jakmile se ukáže, že jsou stakeholdeři nespokojení ať už z různých důvodů, tak se financování zastaví při určité úrovni nepoměru mezi hlasy pro a proti. 11 Spálení jednotky měny probíhá nejčastěji v systémech kryptoměn odesláním na adresu, kterou nikdo nekontroluje. Šance, že vygenerujete takovou privátní adresu, je nižší nežli dvojnásobný zásah kulovým bleskem za jeden život jednoho člověka.
29
Tabulka č. 3
Přibližný rozpočet na správu v závislosti na ceně
Přibližný rozpočet na správu v závislosti na ceně DASH/USD 4,50 Roční rozpočet v USD $405 000 Roční rozpočet v CZK 10 125 000 Kč
100,00 $9 000 000 225 000 000 Kč
1000,00 $90 000 000 2 250 000 000 Kč
10000,00 $900 000 000 22 500 000 000 Kč
Pramen: vlastní
V tabulce vidíme rozpočet decentralizované správy, veškerý objem těchto peněž může být použit ke všem aspektům správy, včetně marketingu. Pokud by měl Dash stejnou cenu jako Bitcoin, což je nyní kolem 400 dolarů tak by Dash mohl vložit do marketingu 100 milionů korun za rok. A to není vůbec malá částka.
Z hlediska architektury je možné jej považovat dle termínu Nassima Taleba za antifragile v nejvíce oblastech. Tabulka č. 4
Decentralizace kryptoměn dle jednotlivých částí
Pramen: : DUFFIELD, Evan. Dash v13 Evolution: Design Overview [online]. Rev 1. Panama, 2015 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://www.dash.org/binaries/evo/DashPaper-v13-v1.pdf; s. 25
V tabulce výše je vidět v čem jsou různé kryptoměny decentralizované. Decentralizace blockchainu = distribuované účetní knihy je u všech výše uvedených kryptoměn a stala se svým způsobem standardem. Decentralizace těžby je stále těžce dosažitelná, Dash má zahrnuty
prvky,
které k centralizaci
přidávají
další
překážky. V aktuálním
plánu
vývojářského týmu jsou další kroky, které budou pracovat ve prospěch decentralizace. Decentralizace Bitcoin a Litecoinu je dosažena velkým množštvím P2P uzlů. Dash k tomu přidává incentivizaci uzlů, což jsou právě masternody. Dash má díky masternodám také decentralizovanou správu (v tabulce pod funding a decesions), ostatní kryptoměny nemají tyto funkce rozvinuty. Výše neuvedené ethereum poskytuje takzvané DAO pro
30
různé společnosti, ale samotné ethereum je řízeno právní strukturou nadace a taky společnostmi podílejícími se na vývojí.
1.9.3 Mnohovrstevnost systému a její implikace Dash je tedy první kryptoměnou s takovou úrovní decentralizace. Díky mnoha systémům, které zajištují různé funkce je zajištěna velmi vysoká cena útoku na takový systém. Například, pokud chce někdo napadnout všechny masternody musí je vyřadit z provozu, čím více jich vyřadí z provozu, tím větší bude odměna pro další provozovatele masternod, kdyby z počtu 3500 masternod útočník hypoteticky snížil jejich množství na 100, tak by tito provozovatelé získávali úrok 35x vyšší, v procentech by se z cca 12 % per anum zvýšila odměna na přibližných 420 % per anum. Takový útok by nijak neohrozil fungování systému. Síť masternod byla založena pro ochranu před sybil útokem a dalším útokům proti funkci anonymizace plateb v současnosti nazývané darksend. Tato vrstva plní již i další funkce například právě vlastní správu a financování rozvoje dle hlasování těch, kteří vlastní masternody. Zásadním prvkem architektury je zvyšující se cena ovládnutí tohoto systému. Na provoz masternody je třeba složit kolaterál 1000 Dash na jednu adresu, skrze to lze spustit masternodu a teprve po ověření, že plní své „povinnosti“ začne získávat odměnu. Útočník by musel získat podstatnou část masternod aby dosáhl svého cíle, přesto by v síti měl stále jen velmi omezené možnosti, protože stále je zde vrstva těžařů, kteří dodávají velký stupeň zabezpečení transakcí.
Aby útočník získal podstatnou část masternod musí na trhu skoupit obrovské množsví měny, stovky tisíc jednotek. Právě takové a jediné možné počínání, bude paradoxně zvyšovat cenu pro útočníka a incentivy pro současné provozovatele. Díky tomuto modelu je mnohem těžší zaútočit na různé aspekty systému, nežli je tomu u Bitcoinu ve vrstvě validace těžarů.
1.9.4 Dash - Evolution
Dash Evolution je pokus s velkými cíly. Současnou vizí, na které se již pracuje od poloviny roku 2015 je Dash Evolution „První decentralizovaný monetární systém“
31
(Buterin, 2015) toto je revoluční plán hlavního vývojáře Dashe. Byl již zveřejněn dlouhodobý plán, který postupně mění strukturu fungování kryptoměny (Duffield, 2016). Dokonce obsahuje plán na další decentralizaci validačního mechanismu, jelikož Bitcoin ukázal, že i moudře navržený a v počátku objektivní model, se může změnit na centralizační. Pokud jen několik let po spuštění začali lidé vyrábět FPGA a následně ASIC jednotky speciálně pro SHA256 hashovací algoritmus používaný při validaci, pak je třeba změnit incentivy a opět dosáhnout decentralizace. Evolution je v podstatě třetí vrstva, která se bude spojovat se sítí pomocí první decentralizované API, tedy ve zkratce DAPI. Tato třetí vrstva by měla být dostupná skrze jakékoliv zařízení tedy včetně pouhého internetového prohlížeče nebo chytrého telefonu. DAPI je právě zcela revoluční způsob jak zařídit důvěryhodné a zároveň uživatelsky přívětivé digitální peněženky.
Předtím se v patchi 12.1. očekávaném v červenci tohoto roku změní decentralizovaná správa a vytvoří se první podoba disku (DashDrive), který bude používán právě tou třetí uživatelsky přívětivou vrstvou.
Tabulka č. 5
Dash se chce stát díky evoluci decentralizovaným Paypalem
Pramen: Dash Evolution: Reinventing Cryptocurrency. In: Dash Wiki [online]. Panama: Evan Duffield, 2016 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: https://dashpay.atlassian.net/wiki/pages/viewpage.action?pageId=21987408
32
V tabulce
vidíme,
že
by
se
koncept
kryptoměny
mohl
transformovat
z něčeho
těžkopádného na něco kombinující uživatelskou přívětivost, dostupnost na mnoha platformách, instantní rychlost a sociální aspekty a zároveň si zachovat decentralizaci bez těžkopádnosti a složitosti. (Duffield, 2015)
1.9.5 Očekávané implikace Dash Evolution
Dash Evolution by měl být první kryptoměnou, která funguje tak jednoduše jako Paypal nebo kvalitní internetové bankovnictví. Takže uživatel má svůj účet a heslo a případně další úroveň zabezpečení (pokud chce), tak jak poskytuje internet banking. Navíc by měl mít možnosti sociální. To by obnášelo přidávat si přátele na svůj účet, posílat jim zprávy a taky jednoduše odesílat peníze. Takže žádné divné a dlouhé adresy jak je zvykem třeba u Bitcoinu. Obchodníci by měli mít možnost přijímat platby velmi jednoduše, do svých aplikací jej integrují na základě běžných webových standardů. To vše by mělo být 100% zdarma, open-source a decentralizované. Samozřejmě nějaké mírné poplatky je možné očekávat v souvislosti se samotnými platbami.
33
2
Analytická část
Analytická část práce zkoumá fenomén inflace jako inherentní problém současného bankovního systému. Tato inflace je zkoumána jako skutečná příčina ekonomických potíží,
v souvislosti
s úvěrovým
cyklem.
Zkoumá také inflaci, která se
změnila
v hyperinflaci díky potřebám vlády na splácení zahraničních dluhů. Je do určité míry zkoumána geopolitika a především ideologické pozadí problémů, které za inflačními měnami stojí. Na základě tohoto výzkumu porovnávám bankovní systém s inherentními vlastnostmi Bitcoinu jako dominantní a první kryptoměny a vývoje valuace v čase.
V této části práce je nutné používat takové ekonomické teorie, které se nějakým způsobem protínají s fenoménem kryptoměn. Teorie se svými kořeny v etatistických přesvědčeních o naprosto neomezené moci státu, čistě státních měn, obhajující každou intervenci
a
stavějící
na
modelech
zjednodušujících
komplexní
systém,
kterým
ekonomika bezesporu je nemohou být dost dobře použity. Ekonomové rakouské školy se zabývali mnohými problémy kryptoměn dekády před jejich objevem. Například F. A. Hayek s knihou „Soukromé peníze: Potřebujeme centrální banku?“ již v roce 1976 uvažoval nad privatizací měn. Dalším významným odvětvím je ekonomie komplexity, resp. Teorie komplexity tak jak se objevuje v dílech J. Rickardse.
2.1 Hypotéza
Kryptoměny mohou ochránit firmy před dopady inflace (i v extrémních formách) a přidruženými ekonomickými obtížemi. Hyperinflace je vždy vážný ekonomický problém. Skrze měnu dochází k destrukci kapitálu celých národů a společenství. V některých situacích je její působení v bohatých krajinách
velkým
ponaučením,
které
může
přinést
své
pozitivní
následky.
V nesvobodných a ekonomicky slabých krajinách může hyperinflace přinést extrémní rozvrat.
2.2 Hyperinflace 20. let ve Výmarském Německu
34
V minulém století mezi lety 1921 až 1923 probíhala jedna z nejznámějších hyperinflací. V této kapitole rozdělím jednotlivé fáze a dále rozeberu ideologické okolnosti tehdejšího omylu velkých rozměrů. Mnohe myšlenky jsou z recenze knihy Franka D. Grahama (1930) Exchange, Prices and Production in Hyper-Inflation
Tabulka č. 6
Kurz amerického dolaru vůči německé marce
Červenec 1914
4,2 marky
Leden 1919
8,9 marek
Červenec 1919
14,0 marek
Leden 1920
64,8 marek
Červenec 1920
39,5 marek
Leden 1921
64,9 marek
Červenec 1921
76,7 marek
Leden 1922
191,8 marek
Červenec 1922
493,2 marek
Leden 1923
17.972 marek
Červenec 1923
353.412 marek
Srpen 1923
4.620.455 marek
Září 1923
98.860.000 marek
Říjen 1923
25.260.208.000 marek
Listopad 1923
4.200.000.000.000 marek
Pramen: VOLEK, Stanislav. Hyperinflace v Německu 1923. In: Penize.cz [online]. Praha, CZ, 2002 [cit. 2016-03-04]. Dostupné z: http://www.penize.cz/inflace/15110-hyperinflace-v-nemecku-1923
2.2.1 Fáze hyperinflace
1. Fáze radostná
Když docházelo k růstu cen v ekonomice pozvolna, aktéři ekonomického dění v Německu si zprvu připadali bohatší. Když se dostavila váleční inflace, nikdo v Nemecku nechápal, co změna hodnoty peněz znamená. Podnikatelé se cítili dobře, jelikož zisky v německé
35
marce byly velmi solidní. A běžná populace měla často peníze v bankách nebo je investovala na trzích. Samozřejmě při vysoké inflaci ztráceli velké bohatsví všichni střadatelé a na burzách naopak spousta lidí vydělala. Jak dělníci, tak obchodníci věřili, že zvyšující se příjem v markách byl reálným nárustem přijmu. „Nárust cen komodit připisovali nedostatku zboží zaviněnou blokádou. Když vláda vydala další bankovky, mohla s nimi nakupovat další komodity a platit mzdy, protože mezi jejich vydáním a na něj reagujícím zvýšením cen bylo určité časové zpoždění. Veřejnost byla bankovky ochotna přijmout a držet, protože ještě nerozpoznala, že ztrácejí kupní sílu. Toto pokračovalo roky.“ (Mises, 2016)
2. Fáze procitnutí obchodníků
Ačkoliv německým obchodníkům trvalo roky, než pochopili, že marka už byla nevhodnou jednotkou k hospodářským kalkulacím, tak se jim to podařilo mnohem dříve než siroké veřejnosti a nahradili ve výpočtech marku za zlato. To byl začátek konce. (Mises, 2016)
3. Fáze rychlého konce
V roce 1922 se inflace proměnila na hyperinflaci, když Reichsbanka vzdala pokusy o kontrolu nad situací a začala hořečně tisknout peníze aby uspokojila poptávku odborových a vládních zaměstnanců. Jediný americký dolar se stal tak hodnotným, že je Američtí návštěvníci nemohli utratit, protože obchodníci neměli miliony marek na vrácení. Večeře byly placeny dopředu, protože by cena byla o mnoho vyšší po snězení jídla. Poptávka po bankovkách byla tak vysoká, že Reichsbank zapojil mnoho soukromých tiskařských firem a užíval speciálních logistických týmů k dosažení dostatečného množství papíru a inkoustu aby se tiskařské stroje mohli točit. Již v roce 1923 se bankovky tiskli jen na jednu stranu, aby se šetřilo inkoustem. S tímto ekonomických chaosem se Francie a Belgie rozhodli pro invazi Německého průmyslu v Porúří za účelem ochrany svých úroků. Invaze umožnila okupujícím získat platby skrze zásilky vyrobeného zboží a uhlí. Němečtí zaměstnanci odpověděli spomalením práce, stávkami a sabotážemi. Reichsbanka odměnila zaměstnance vyššími mzdami a výhodami pro nezaměstnané skrze další tištění peněz. (Rickards, 2012)
36
4. Konec hyperinflační měny a její postupné nahrazení Teprve v listopadu 1923 došlo k pokusu o zastavení hyperinflace, skrze vytvoření alternativní měny, rentenmarky, která zprvu cirkulovala v ekonomice spolu s papírovou markou. Rentenmarka byla podložena hypotékami a schopností zdanit podkladové majetky. Její vydávání a cirkulace byla opatrně řízena nově zvoleným měnovým komisařem, Hjalmarem Schachtem, zkušeným privátním bankéřem, který brzy nahradil von Havensteina jako hlavy Reichsbanky. Když došlo k finálnímu kolapsu marky, krátce po uvedení rentenmarky, jedna rentenmarka stála přibližně jeden trilion marek. Rentenmarka byla stále jen dočasnou opravou. Brzy byla nahrazena novou říšskou markou krytou přímo zlatem. Do roku 1924 byly staré hyperinflační papírové marky doslova narvány do popelnic, odpadů a kanalizací. (Rickards, 2012)
Tato epizoda ukázala, že významná země s přírodními zdroji, pracovní silou, tvrdými aktivy a zlatem dostupným k zachování bohatství může povstat z hyperinflace relativně nedotčena.
2.2.2 Geopolitika hyperinflace
První měnová válka začala v roce 1921 ve Výmarském Německu, když Reichsbank, německá centrální banka, zahájila destrukci hodnoty německé marky skrze masivné tištění peněz a hyperinflaci. Inflace postupovala primárně skrze nákupy účtů německé vlády primárně nakupovanými Reichsbankou. Tyto nákupy zásobovaly vládu peněži k platbě rozpočtových schodků a vládní výdaje. Šlo o jedno z nejvíce destruktivních a pronikavých peněžních znehodnocení. Dokonce se zrodil mýtus, že Německo zničilo svou měnu, aby se vyhlo platbě válečných reparací požadovaných Anglií a Francií ve Versailské smlouvě, který přetrval do dnešní doby. Ve skutečnosi, byly tyto reparace stanoveny ve „zlatých markách“, definovaných jako fixní množství zlata nebo jeho ekvivalent v neněmecké měně, a další protokoly smlouvy byly nastaveny jako procenta německého exportu nehledě na hodnotu papírové měny. Tyto na zlato a na export navázané specifikace
nemohli
být
inflačně
sníženy.
Nicméně
Reichsbank
viděla
příležitost
v znehodnocení své měny, ke zvýšení exportů. Chtěla tak dosáhnout lepšího odbytu svého zboží na zahraničním trhu, stejně jako podpoření turismu a zahraničních investic. (Rickards, 2012)
37
2.2.3 Ideologické pozadí problémů
Problémy s německou inflací se odehrály následkem určité konstelace německé politiky, vládnoucích ekonomických teorií. Není moudré zcela oddělit tyto fakta od problémů. V mnohém jsou s dnešní situací v politické ekonomii12 významné paralely.
„Veškerá neštěstí, kterými Evropa trpěla ve dvou posledních dekádách [psáno v roce 1932], jsou nevyhnutelnými důsledky aplikace teorií, jež v průběhu posledních padesáti let dominují sociální a ekonomické filozofii. Naše potíže jsou výsledkem nesmírně těžkopádného myšlení. Koneckonců, hyperinflace v Německu byla výsledkem monetární a bankovní teorie, jíž byli posedlí lidé, kteří okupovali rektorské stolce kateder ekonomie na tamních univerzitách, lidé, kteří vládli fiskální politice Říše i vydavatelé nejvlivnějších novin a časopisů.“ (Mises, 2016)
„Ústředním rysem těchto chybných teorií bylo totální odmítání kvantitativní teorie, jakož i veškerých poznatků existujících Měnových škol13. Pánové z empirisch-realistische Volkswirt14, kteří nedůvěřovali žádné "teorii"— natožpak teoriím importovaným z ciziny — byli pevně přesvědčeni, že jak kvantitativní teorie15, tak teorie měnových škol nebyly ničím jiným, než nevysvětlitelnými bláboly předkládanými Ricardem a jeho následovníky. Tito němečtí
Kathedersozialisten16
nemarnili
svůj čas studiem
anglické politické
ekonomie. Proto si nebyli vědomi problémů, o které šlo v dlouhotrvajícím sporu mezi učením bankovní školy (Banking School) a učením měnové školy (Currency School). Jediným zdrojem jejich vědění byla kniha vydaná v roce 1862 Adolfem Wagnerem pod 12 Tím je myšlen přesah politiky do ekonomických oblastí, ale i povaha ekonomie jako ekonomické vědy. Ačkoliv existují pokusy o transformaci ekonomie na přírodní vědu, nikdy nelze komplexní systémy převést na modely a zachovat výpovídací hodnotu. 13 Mises chápal tuto problematiku tak, že jak britská měnová škola, tak britská bankovní škola, řečeno obecně, obhajovaly centrální bankovnictví. Měnová škola nicméně obhajovala pravidla k regulaci expanze peněžních a úvěrových prostředků - podle některých teoretiků dokonce upřednostňovala 100% rezervy hotovosti. Bankovní škola obhajovala politiku centrálně řízeného bankovnictví s pouze několika málo či žádnými pravidly, jež by se týkaly nárůstu peněžních a úvěrových prostředků 14 Překládán jako empiristicko-relativistický politický ekonom 15 Kvantitativní teorie peněz, která byla formulována v 18. století si prošla určitým vývojem a dokonce se stala základem monetarismu představovaného Miltonem Friedmanem. Samotná terie je ve své podstatě ekonomickou vědou považována za platnou. 16 Příslušníci "mladší" německé historické školy, kteří používali svých univerzitních pozic jako prostředku k obhajobě politické intervence a reformy. Tito profesoři byli nazýváni "akademičtí socialisté" nebo "katedroví socialisté"
38
názvem Theorie der Peel'schen Bankakte. Wagner naprosto postrádal dar rozumné ekonomické úvahy. Bez jakékoli kritiky akceptoval veškerá tvrzení bankovní školy (Banking School). V jeho knize bylo naprosto nemožné se dobrat námitek, jež vznášela měnová škola vůči bankovní škole.“ (Mises, 2016)
„Wilhelm
Lexis
bankovnictví, byl
coby
druhá
nejvýznamější
autorita
na
problémy
peněžnictví
a
schopností rozumné ekonomické úvahy obdařen méně. Neměl
povědomí o teorii „parity kupní síly. Každý věřil, že směnné kurzy měn se řídí platebními bilancemi.“ (Mises, 2016) „Herr Havenstein, guvernér Říšské banky, upřímně věřil, že soustavné doplňování nových bankovek do oběhu nemělo žádný vliv na nárůst ceny komodit, výdělků a růst směnných kurzů. Tento nárůst připisoval machinacím spekulantů a šmelinářů jakož i intrikám vnějších a vnitřních nepřátel. Taková vskutku byla obecná víra. Nikdo se neodvažoval vzít na sebe riziko této víře oponovat, jelikož takové jednání budilo podezření, že takto jednající je zrádcem národa a podněcovatel šmeliny. V očích jak veřejnosti, tak vládců, byla jediným důvodem špatného zdraví monetární situace politováníhodná shovívavost úřadů ke šmelině. Zdálo se, že jediné, čeho bylo třeba k ozdravění měny, bylo mocenské potlačení egoistických záměrů nevlastenecky cítících lidí.“ (Mises, 2016) Na příkladu německé inflace vidíme, že zhoubné teorie, byly rozšířeny v německém prostředí naprosto masivně. Problém byl ještě v něčem jiném výše nenastíněném: „Ekonomie
se
vyučovala
na
fakultách
práv
a
státních
věd
(Rechts
und
staatswissenschaftliche Fakultäten). Téměř na všech universitách existovala dvě křesla pro profesory ekonomie. Když se jedno z těchto křesel uvolnilo, sbor právníků – přinejlepším s účastí jednoho jediného ekonoma – se měl rozhodnout, kým toto místo obsadí. Rozhodnutí tudíž spočívalo na neekonomech. Můžeme předpokládat, že profesoři práva měli ty nejlepší úmysly. Ale nebyli ekonomy.“ (Mises, 2011)
Taková situace byla právě v rakousku v 19. století. Rakouská ekonomická škola ačkoliv se vůči německé historické škole vymezila, tak neměla takřka žádný vliv na rozhodování. Rakouská škola se od neoklasické teorie odlišovala větším zájmem o samotný tržní proces.
39
2.3 Současná situace a její paralely „Jedinou užitečná věc, kterou banky v posledních dvaceti letech vymyslely, představuje bankomat“ (Volcker, 2009) „Nezaměstnanost, nejistý život zaměstnanců, sklamaná očekávání, náhlá ztráta úspor, nadměrné neočekávané výdaje jednotlivcům, spekulant, zbohatlík – všichni vydělávají, ve velkém měřítku na nestabilitě standardu hodnoty.“ (Keynes, 2000) „Průměrné roční přírůstky v období od roku 2009 do roku 2014:
Globální HDP 2,9 %
Světová populace 1,2 %
Produkce zlata 1,6 %
Monetární báze americké federální rezervní banky 22,5 %“ (Rickards, 2016)
V této podkapitole se zaměřuji na situaci v současné globální ekonomice. Zkoumám jaký je stav, a jak se situace bude nejspíše vyvíjet se silným důrazem na kroky centrálních bank, protože jejich centrální role v ekonomice je naprosto zásadní.
2.3.1 Situace v Řecku
40
Graf č. 3 Řecko – Monetární báze M1
Pramen: Greece Money Supply M1. In: Trading Economics [online]. Arizona US, 2016 [cit. 2016-0403]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/greece/money-supply-m1
Graf č. 4 Řecko – vládní výdaje
Pramen Greece Government Spending. In: Trading Economics [online]. Arizona, US, 2016 [cit. 201604-20]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/greece/government-spending
41
Graf č. 5
Řecko – dluhy domácností k HDP
Pramen: Greece Households Debt To Gdp. In: Trading Economics [online]. Arizona US, 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/greece/households-debt-to-gdp
Graf č. 6 Úrokové sazby ECB 2006 - 2016
Pramen: Euro Area Interest Rate. In: Trading Economics [online]. Arizona, US, 2016 [cit. 2016-0420]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/euro-area/interest-rate
42
Graf č. 7 Zátěž vládními výdaji v řecku
Pramen: MITCHELL, Dan. Can Greece Be Rescued? In: Https://danieljmitchell.wordpress.com/ [online]. 2014 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://danieljmitchell.wordpress.com/2014/09/08/can-greece-be-rescued/
Zjednodušený model současné situace
V ekonomice každého státu působí mnoho různých subjektů, významnou součástí je bankovní
a
finanční
sektor.
Bankovní
instituce
stejně
jako
samotný
stát
jsou
incentivizovány k tvorbě inflační měny. Bankovní systém současného typu – tedy systém frakčních rezerv – je přímo doporučován jako geniální inovace. Banky tak vklady multiplukují a v ekonomice roste množství peněz. Dvouprocentní inflační dogma centrálního bankovnictví je ukotveným konceptem s mnoha pozitivními dopady.
V minulosti a to obzvláště po zrušení částečného zlatého standardu v roce 1971 byla inflace často i mnohem vyšší. Je třeba hlouběji pochopit rozdíl mezi inflací a indexem spotřebitelských cen. Inflace je v makroekonomické teorii zkoumána právě skrze spotřebitelské ceny a případně deflátor HDP. Inflace17 může být chápána také jako 17 Z latinského īnflātiō, které znamená nafouknutí, expanzi.
43
samotný nárust měnové báze. Tyto báze zaznamenává centrální banka. Zásadním prvkem, skrze který dochází k ovlivňování jednotlivých měnových bází, představuje právě bankovní systém.
V práci rozebíraný problém Řeckého bankovního systému (2.6.1) je s inflací samozřejmě spojený. Řecká vláda a řecké banky jsou sice samostatné, ale řecká centrální banka nemůže vytvářet měnovou politiku nezávislou, jelikož tato úloha patří ECB. Řecko se tak potýká s problémem, kde má jen velmi omezené nástroje, které může použít. Řecko se potýká i s mnoha dalšími problémy. Jedním z nich je vysoká nezaměstnanost. Banky v Řecku v minulosti prošly obrovskou úvěrovou expanzí až do roku 2010. Jednalo se o opravdu mohutný pohyb vzhůru. Součástí takového růstu byla mohutná úvěrová expanze a na úvěrovou expanzi navázalo přehřívání ekonomiky a zvyšování úrokových sazeb v evropském regionu.
Řecko je tak v pasti, kdy na schématu depozit je vidět jejich úbytek, který představuje hrozbu deflace. Smršťování monetární báze v kombinaci s nulovými úrokovými sazbami je problém. V takovém případě jsou reálné úrokové sazby stále velmi vysoké. Nezávislá centrální banky by mohla rozproudit ekonomiku díky hluboce záporným úrokovým mírám, striktní kontrole kapitálu a stabilní fiskální politice.
2.3.2 Situace v USA V souvislosti se situací v americké ekonomice jsem vybral velké množství grafů, většinu zkoumajících velmi dlouhé období. Nejdůležitější jsou určitě indikátory rychlosti peněž a M1 multiplikátoru.
Pokud roste úvěrová aktivita bank, pak dochází k nárustu právě M1 multiplikátoru. Tento multiplikátor má významnou roli. Pokud roste tak stimuluje ekonomiku.
Po roce 2009 se ukázalo, že ačkoliv jsou banky zasypány likviditou tak M1 multiplikátor nerostl dostatečně, právě naopak vládní stimuly měly opačný efekt.
44
Finanční krize v roce 2008 ukázala, že banky tvoří více zisků, pokud více půjčují. Bohužel banky šli tak daleko, že začaly používat silného pákového efektu. V některých případech až 31 násobného, propad aktiv o pouhé 3% znamenal insolvenci pro takové banky.
V prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb, kvantitativního uvolňování jsou na konzervativních trzích, které používají penzijní fondy nedostupné dostatečné úroky, aby penzijní systémy fungovaly. Současný komplexní ekonomický systém tak v současném nastavení vytváří mnoho nesouladů, které se s růstem systémů podstatně posilují. Penzijní systémy tak v mnoha případech musí vybírat větší částky a tyto peníze mizí jako odměny z pracovního trhu nebo někde jinde. Paradoxně tak mohou stimulační opatření ve formě kvantitativního uvolňování snižovat M1 multiplikátor, pokud odebírají peníze z aktivní ekonomiky.
45
Graf č. 8 Americký dolar – peněžní multipliktátor M1
Pramen: M1 Money Multiplier. In: Economic Research: Federal Reserve Bank of St. Louis [online]. St. Loius, US, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://research.stlouisfed.org/fred2/series/MULTAmerický dolar - Rychlost peněž M1 báze
46
Graf č. 9 Rychlost peněz M1 – Federální rezervní banka
Pramen: Velocity of M1 Money Stock. In: Economic Research: Federal Reserve Bank of St. Louis [online]. St. Loius, US, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://research.stlouisfed.org/fred2/series/M1V
47
Graf č. 10 Klesající úrokové sazby jako nový normál politik centrálních bank
Pramen: IŽIP, Ronald. Ronald Ižip: Fed medzi mlynskými kameňmi. In: Finweb [online]. Bratislava, SK, 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy/573237ronald-izip-fed-medzi-mlynskymi-kamenmi
48
Graf č. 11 Zhodnocení cen domů v oblasti San Fransica od roku 1994
Pramen: San Francisco Home Prices: "This Is Troubling". In: Zero Hedge [online]. Sofia, BG: ZeroHedge.com/ABC Media, 2016 [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://www.zerohedge.com/news/2016-04-06/san-francisco-home-prices-troubling
49
Graf č. 12 USA - Modře vyznačené byty vlastněné-obydlené a červeně vyznačené byty nájem-obydlené
Pramen: This Is Where America's Runaway Inflation Is Hiding. In: Zerohedge [online]. Sofia, BG, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.zerohedge.com/news/2016-04-28/whereamericas-runaway-inflation-hiding
Výše uvedený graf ukazuje v souvislosti s dalšími grafy, že ačkoliv by ekonomika potřebovala pořádně růst, tak zadluženost a obzláště zátěž v souvislosti s bydlením je pravděpodobným zdrojem potíží.
Mimochodem velmi zajímavé je, že již při prasknutí dot-com bubliny na začátku tohoto tisíciletí byla restriktivní monetární politika zastavena v polovině svého standardu. I zde v minulosti
můžeme nalézt kořeny distorze cenového mechanismu. Při nízké aktivitě
ekonomiky by se dalo logicky očekávat, že ceny budou příznivější a to umožňí růst, nicméně opakované monetární expanze a mnohem menší následné restrikce měnové báze vytváří v lidech představu lepších časů a nadměrně riskují. Rakouská ekonomie tomuto říká špatné alokování investic.
Výše uvedené informace implikují velkou distorzi, kdy se na jednu stranu nedostává růstu ekonomiky skrze stimulační opatření (nízké úrokové sazby viz graf č. 10 a celkově vysoké státní výdaje a rostoucí státní dluhy) a následnou expanzi M1 multiplikátoru na druhou stranu kdy se zdá, že jsou trhy přehřáté a ceny vysoké (graf č. 8 a 9).
50
Obrovským problémem je, že ponechání ekonomiky samotné po desítkách let intervencí by zapříčinilo deflační spirálu, kdy růst bankrotů společností a jednotlivců díky spomalení ekonomiky by zapříčinil pokles HDP a to by zapříčinilo další vlnu bankrotů a zvyšování nemovitostí v pokračující spirále, kterou si nikdo nepřeje.
2.3.3 Celková situace
Na pozadí těchto potíží můžeme pozorovat obrovský nárust velikosti celého systému. Dle poznatků
teorie komplexity
lineární
růst
velikost
systému
zvyšuje rizika, spíše
exponenciálně (Rickards, 2012).
Jenže stimulace ekonomiky in extremis zapříčiní obrovský nárust monetární báze, který nebude moc dobře možné zastavit. Historie ukazuje, že cenové indexy nejsou datové body, ale spíše fungují jako seizmograf, který měří tektonické pláty narážející do sebe na zlomové linii. Často je zlomová linie klidná, téměř stálá. V jiných časech je ale aktivní, tlak se kumuluje, až se jedna deska dostane nad druhou. (Rickards, 2014)
V dnešní době je ovšem deflace fundamentálně ještě z jiných příčin. „Deflation is driven today by demographics, technology, debt, and deleveraging. The real value of debt goes up in deflation, which increases loan losses. Those losses come home to roost at the banks. Because the primary role of the Federal Reserve is to bail out banks, the Fed will do everything possible to stop deflation. Deflation also hurts government tax collections because workers don’t get raises, meaning that there is no incremental income to tax. (A worker can still have an improved standard of living in deflation even without a raise because the cost of living goes down. Yet government has not figured out a way to tax a cost-of-living decrease.) Deflation also feeds on itself. If you expect the price of a good to decline, you may wait to purchase it. That waiting decreases deman...“ (Rickards, 2014) Překlad: „Deflace je dnes tažena demografií, technologiemi, dluhem a snižováním zadluženosti (deleveraging) Skutečná hodnota dluhu se v deflaci zvedá, což vede ke ztrátám na půjčkách. Tyto ztráty se pak projevují negativně v rozvaze a bonitě bank. Protože primární úlohou Federální Rezervní banky je zachraňovat banky, Fed udělá cokoliv může, aby zabránil deflaci. Deflace také zraňuje schopnost státu vybírat daně,
51
protože zaměstnanci nedostanou přidáno, což znamená, že není žádný nový příjem, který by se dal zdanit. (Zaměstnanec může mít stále zvýšen životní standard během deflace, dokonce i v případě kdy nedostane přidáno, protože životní náklady se mu sníží. Ale vláda ještě nepřišla na mechanismu zdanění snížených životních nákladů) Deflace sama sebe dále přiživuje. Pokud očekáváte, že cena zboží půjde dolů, můžete si na to počkat. Toto čekání dále snižuje poptávku…“
A proto dnes již centrální banky začínají mluvit o Friedmanových penězích z helikoptéry, konkrétně o tom psal bývalý šéf Fefu Ben Bernanke (Gillespie, 2016) Ostatně tím se vracíme zpět do velmi podobné situace, jaká byla v Německu. Hyperinflace je dnes pro západní svět v podstatě neznámý pojem, deflaci nikdo ve svém životě nezažil. Kvantitativní teorie peněz není brána v potaz a to je jen část celkového obrazu. Státní rozpočty a jejich zadlužení je velmi podobné názorům mladší německé historické školy ekonomie, kdy jeden z představitelů považoval rostoucí státní rozpočet a podíl na ekonomice jako znak vyspělé ekonomiky.
Proto se zdá, že kryptoměny a jejich mimořádná ochrana proti inflaci by měla sehrát v budoucnosti svou významnou roli. Ostatně to bude předmětem dalšího zkoumání v této práci.
2.4 Scénáře vývoje amerického dolaru dle Rickardse Jelikož je dolar rezevrní měnou a má výsadní postavení v IMF jeho úpadek může mít tři scénáře podle Jamese G. Rickardse (Rickards, 2014). Prvním scénářem jsou světové peníze, SDR. Druhým je zlatý standard a třetím jsou sociální nepokoje. Každý takový scénář se dá dle Rickardse předpovědět a každá představuje jinou strategii alokace aktiv.
Rickards se Bitcoinem zabýval např. v knize Death of Money, kde jej bral jako jeden z dalších symptomů nepotřebnosti amerického dolaru. Pravděpodobně to bude díky naprosto minimální kapitalizaci a zatím pouze sedmileté tradici Bitcoinu. Zlato má k dnešnímu dni (21.4.2016) tržní kapitalizací 7,4 bilionu dolarů při ceně asi 1250 dolarů za trojskou unci (What is the value of …, 2016) zato Bitcoin má celkovou tržní kapitalizaci pouze necelých sedmi miliard dolarů (Crypto-currency market…, 2016). Rickards v jednom z jeho článků (Rickards, 2014, Bitcoin meets …) v roce 2014 navrhoval Bitcoinu
52
navázání na zlato skrze někoho důvěryhodného. Od toho odvozuji, že dokáže ocenit význam Bitcoinu pouze částečně, protože takové navázání by bylo v rozporu s jeho decentralizovanou povahou. Místo toho ale přehlédl monetární politiku Bitcoinu, která právě zlato simuluje.
Nahrazení dolaru SDR jako globální rezervní měny je již na cestě, Mezinárodní měnový fond již položil desetiletý plán potvrzený Spojenými státy. Tento plán zahrnuje zvýšení množství
SDR
v cirkulaci
a
vybudování
infrastruktury
SDR
denominovaných
investovatelných aktiv, vydavatelů, investorů a dodavatelů. Během času se očekává růst podílu čínského yuanu ve sdíleném koši měn zvaném SDR. (Rickards, 2014)
Druhým scénářem jak se vymotat z labyrintu neustálého tisknutí peněž je zlatý standard. Tento scénář může být vyvolán extrémní inflací, kdy zlato bude potřeba na obnovu důvěry nebo extrémní deflací, kdy vlády revalvací zvýší obecnou cenovou hladinu. Zlatý standard určitě nebude nastolen dobrovolně, ale bude nutností v případě kolapsu důvěry v americký dolar. (Rickards, 2014)
Třetím scénářem, který nelze předpovědět jsou sociální nepokoje. Sociální nepokoje zahrnují stávky, povstání, sabotáže a další dysfunkce. Takové nepokoje jsou jiné než pouhé protesty protože sociální nepokoje zahrnují ilegalitu, násilí, a destrukci majetku. Nepokoje mohou být reakcí na extrémní inflaci, která by mohla být široce vnímána jako státem posvěcená krádež. Sociální nepokoje mohou být také reakcí na extrémní deflaci pravděpodobně doplněnou bankroty, nezaměstnaností, snižováním sociálních dávek. Nepokoje mohou také povstat jako následek finančních válek nebo systémových kolapsů, kdy si občané uvědomí, že jejich bohatství zmizelo v oblaku hacků, manipulaci, bail-inů18 a konfiskací. (Rickards, 2014) Nelze je předpovědět, protože jde o emergentní vlastnost komplexních systémů. Sociální nepokoje povstvávají spontáně z nejkomplexnějšího systému ze všech – spoelčnosti – systému rozsáhlejšího a komplexnějšího než pouhých finančních a digitálních komponent
18 Bail-in je termín označující situaci, kdy je věřitelům snížen majetek ve prospěch konkrétní instituce která k nim má závazky. Bail-in je termín opačný vůči termínu bail-out. Bail-outy byli učiněny například ve prospěch amerických bank během finanční krize v roce 2008. Legislativa umožňující bail-iny byla schválena v mnoha státech evropské unie během posledních měsíců. Tato možnost byla již použita v Rakousku.
53
uvnitř. Bouře způsobené peněžními problémy budou pro autority překvapením. Jakmile sociální nepokoje nastanou, bude složité je zastavit. (Rickards, 2014)
2.5 Kryptoměny jako peníze Peníze, tak jak jsou klasicky definovány, mají tří základní kvality – uchovatel hodnoty, jednotka zúčtování a prostředek směny (Rickards, 2014). Bitcoin má hodnotu určovanou trhem, je jednotkou zúčtování přinejmenším pro směnárny nebo pro obchodníky na OpenBazaaru19 a je prostředkem směny par excellence, kdy dosahuje větší efektivity – než cokoliv jiného. Tabulka č. 7
Srovnání elektronických peněž a virtuálních měn
Pramen: Virtual currency schemes. European central bank [online] 2012, s.16 [cit. 28.4.2016]
Od doby vydání práce Petra Karlíka se mnoho změnilo, Bitcoin je v současnosti méně volatilní než zlato. 19. dubna to totiž bylo 24 dní v kuse, kdy volatilita zlata přesahovala volatilitu Bitcoinu. (Yang, 2016)
19 OpenBazaar je jeden z nových a velkých trhů pro Bitcoin. Jde o decentralizované tržiště.
54
A právě pokud je Bitcoin, jehož monetární politika je nastavena tak aby kopírovala, nebo spíše ještě vylepšila chování zlata takto stabilní, pak je to ohromný úspěch.
2.5.1 Rozdíly mezi zlatem a Bitcoinem Ve scénářích, které předpokládá Rickards je uvedeno zlato resp. zlatý standard jako celosvětová měna, která může stabilizovat mezinárodní ekonomiku. Rickards se ale kryptoměnám
příliš
nevěnuje
a
dle
jeho
závěrů
je
možné
předpokládat
jeho
nedostatečnou znalost.
Podstatným rozdílem je potenciál Bitcoinu (nebo pokročilejší kryptoměny, podrobněji je to rozebráno především v podkapitole o škálovatelnosti) být sofistikovanou simulací zlata a zároveň platebním systémem, decentralizovanou účetní knihou s malými náklady a vysokým výkonem. To jsou silné důvody, proč by kryptoměny mohly hrát roli paralelně se zlatem a postupně se stát globálním standardem pro peníze.
V praktickém používání je obrovská výhoda nad zlatem v ochraně proti padělkům, které jsou u Bitcoinu nemožné. Možnost dělit Bitcoin až na devět desetinných míst a automaticky vracet přesné částky, to jsou všechno konkrétní důvody, proč se zlato nepoužívá jako platidlo a bylo nahrazeno papírovými penězi například v období dynastie Medicejů.
V celé analytické části je jako příklad uváděn Bitcoin, jelikož má nejdelší historii a dominantní uživatelskou základnu milionů uživatelů po celém světě. Tato podkapitola hodně souvisí s teoretickou částí, kdy rozebírám jakým způsobem se kryptoměny mohou stát právě tou silnou konkurencí pro zlato a finanční systém obecně. Rozdíly jsou tedy zkoumány v potenciálu, který tyto systémy mají. Tím by měla mít tato podkapitola určitou nadčasovost.
Právě potenciální rozšíření těchto systémů je zároveň neoddělitelnou vlastností, která ovlivňuje tržní postavení a vývoj tohoto postavení v příkladech, které dále zkoumám.
55
2.6 Chování Bitcoinu
V předchozích částech práce jsem se soustředil na sočasný stav globální ekonomiky v představeném modelu, který poukazuje na nízkou aktivitu ekonomiky a mnohé neblahé problémy které s tím souvisí. Globální situace je tak neúnosná, že si žádá nezvyklé řešení. Rickards vidí největší potenciál v novém zlatém standardu (Rickards, 2014). Na základě komparace Bitcoinu a zlata v předchozí kapitole by měl být Bitcoin mnohem lepší alternativou pro krajiny postižené ekonomickými potížemi, především problémy vysoké inflace.
2.6.1 Řecké potíže v roce 2015
V Řecku eskalovaly potíže s dluhovou krizí opět v roce 2015. Tentokrát byl bankovní systém několik dní mimo provoz, žádné platby tak nebylo možné provádět, což
bylo
oznámeno řeckým premiérem Tspirasem 28. června s trváním od 29. června do 6. července. Kromě bank byla uzavřena i burza. Výběr z bankomatů byl omezen na 60 eur na den. Přesto byl problém výraznější, jelikož v bankomatech často nebyli ani peníze (Řecké banky…, 2015). Prekurzorem dluhové krize tohoto roku byl odliv kapitálu skrze strmě klesající deposity v soukromých bankách. Ačkoliv je graf deposit jen po rok 2015, současná situace se dále zhoršuje. Dva měsíce po sobě v únoru došlo po vzrůstu deposit o 2,05 % v prosinci k poklesům. Data řecké centrální banky odhalují pokles deposit firem a domácností o 550 milionů eur, resp. 0,45% pokles na bázi měsíc-měsíc na celkovou hodnotu 121,68 miliard eur, to je nejnižší hodnota od července 2003. V lednu poklesli na 122,23 miliard eur. Řecké banky byly rekapitalizovány v listopadu, po dalším významném snížení deposit v návaznosti na třetí záchanný balík. Kontroly kapitálu také platí od konce června. Vkladatelé vybrali mezi prosincem 2014 a červencem 2015 celkově 42 miliard. (Greek Reporter, 2016)
56
Graf č. 13 Depozita řeckých soukromých bank v bilionech eur
Pramen: Running on empty. In: The Economist [online]. Athens, 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.economist.com/news/finance-and-economics/21645810-political-brinkmanshiphas-exacted-heavy-economic-toll-running-empty
Pro pochopení vládní dluhové krize je nutno zkoumat blíže i krizi bankovního sektoru. Řecká vláda před těmito problémy bankovního sektoru sama banky sanovala. Tímto si významně snížila svou kredibilitu, aniž by tím veřešila potíže bankovního sektoru. Naopak potíže bankovního sektoru eskalovali v souladu s vládní krizí.
57
Úroky řecka jsou docela nízké, jen něco přes 2 %, většina půjček má dlouhý odklad a dlouhodobou splatnost až 30 let (Khan, 2015). Na druhou stranu přednost ve splácení půjčky má IMF20, z nichž půjčky předešlých období mají velmi vysoký úrok 3,5% (Taylor, 2015) a půjčky IMF dělají velmi podstatnou část toho, co muselo Řecko splácet v roce 2015 (Novák, 2015). Což je velmi absurdní úvážime -li, že Česká republika půjčila peníze IMF bez úroků, nepočítáme -li peníze, které jsme ji prakticky dali. Celkově dostal IMF od České republika 50 miliard korun a dnes je to pravděpodobně vyšší číslo (Mach, 2010).
2.6.2 Reakce Bitcoinu na Řecké potíže
Graf č. 14 Graf tržní hodnoty Bitcoinu v období eskalace Řecké dluhové krize
Pramen: In: Bitcoincharts.com [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://bitcoincharts.com/charts/bitstampUSD#rg2zczsg2015-03-20zeg2015-0801ztgSzm1g10zm2g25zv
Bitcoin během eskalace krize reagoval velmi pozitivně. Na grafu je zobrazen růst na směnárně Bitstamp, který začal během června. V té době řekové ještě mohli užít bankovního systému pro nákupy. Od půlky června se objemy obchodování významně pozvedly a tak se prokázalo, že řecká krize je skutečným trendem. Samozřejmě, díky Google trends si můžeme ověřit, že nejvíce se nakupovalo především po celé Evropě a taky v USA. Přesto pokud by došlo skutečně k bankrotu Řecka, velmi by to ovlivnilo další země postižené vysokými dluhy a destabilizace by pokračovala. To bezpochyby také hrálo roli stejně jako určitý strach o úspory, když strmě padaly depozity v soukromých
20 IMF – International Monetary Fund v češtině Mezinárodní měnový fond
58
bankách. Během „bankovních prázdnin“ byl o Bitcoin enormní zájem, spousta světových medií psala o Bitcoinu jako o jediné funkční alternativě pro bankovní služby pro řecké firmy a jejich spojení se světem (Pagliery, 2015). Když bylo uspořádáno referendum, jehož výsledky přišli 6. července tak se o vystoupení Řecka z eurozóny téměř nepochybovalo. Většina tedy 61 % řeků řeklo věřitelům své „ne“ (ČTK/AP, 2015). Bitcoin v dalších dnech velmi rostl s vrcholem na hodnotě 318 dolarů. 13. července bylo dosaženo předbězné dohody a růst ceny se zastavil. Řecká dluhová krize byla opět odložena. 15. července prošli věřiteli požadované zákony parlamentem a řecko získalo třetí „záchranný balíček“. Později se v médiích hojně objevovala informace o plánu nainstalovat po celém řecku na 1000 Bitcoinových bankomatů (Ekathimerini, 2015), nyní jsou ale v Aténách pouze tři (Bitcoin ATM…, 2016).
2.6.3 Bitcoin v Argentině Dlouhodobým příkladem je Argentina, kde již několik let má Bitcoin tradici jako ochrany před špatnou měnou.
59
Graf č. 15 Vývoj objemů měnového páru Argentinské peso - LocalBitcoins
Pramen: Weekly LocalBItcoin Volume (Argentine Peso). In: Coin Dance [online]. Calgary, CA, 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://coin.dance/volume/image/LB/ARS.png
V současném roce je oficiální inflace kolem 35 %, v předchozím roce dosahovala v průměru 20 %. V argentině docházelo v posledních letech k fixaci směného kurzu jejich měny vůčí americkému dolaru. Přesto zůstává Bitcoin populární i po zrušení fixace měny.
2.6.4 Bitcoin ve Venezuele
Když se začalo mluvit na konci roku 2015 o pravděpodobné hyperinflaci ve Venezuele, tak se ukázalo, že role Bitcoinu bude značná. Když se jedna jediná směnárna dostupná pro venezuelce terčem místní vlády, tak to vedlo k zdvojnásobení počtu registrací na směnárně. Ve Venezuele se proti Bitcoinu postavili média a do určité míry vláda, která začala šířit dezinformace a dokonce zatkla několik těžařů. Možná, že tito těžaři budou mít ve věžení aspoň toaletní papír, který je jednou z mnoha věcí, které jsou dnes ve Venezuele vzácnými statky.
60
2.6.5 Bitcoin v Číně
Na rozdíl od předchozích dvou případů Venezuely a Argentiny měl vývoj čínské měny mezi říjnem 2015 a lednem 2016 silné dopady na cenu Bitcoinu. V Číně mají ty největší směnárny na světě, co se týče objemů obchodování. Podstatným důvodem je cenová politika největší čínské směnárny okCoin, která má nulové poplatky za obchodování. Díky tomu jsou jejich objemy i 80x vyšší21 než na dalších směnárnách.
Graf č. 16 Posledních 365 dní obchodování na Bitfinexu
Pramen: In: Bitcoincharts.com [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://bitcoincharts.com/charts/bitfinexUSD#rg360ztgSzm1g10zm2g25zv
Na grafu je možné pozorovat v listopadu a několika následujících měsících výrazné navýšení obchodování a růst ceny spojenými s obavami o devalvaci čínského juanu.
Navíc v té době byl stále Bitcoin paralyzován obavami ze škálovatelnosti a plných bloků, to vytvářelo na mezinárodním trhu spíše tlak na snížení ceny. Plné bloky jsou situací, kdy není možné zpracovat sítí větší objem transakcí, než kolik se vejde do 1MB tedy asi několik kolem pěti transakcí za vteřinu. Nicméně ten, kdo chce opravdu poslat peníze, zvedne poplatek těžařům a peníze tak převede stále velmi efektivně a levně.
21 Srovnání mezi OkcoinCNY a BItfinexUSD. Bitfinex je největší mezinárodní směnárna co do objemů.
61
2.6.6 Bitcoin celkově Přechozí
podkapitoly
ukázaly
silný
význam
Bitcoinu
v řešení
problémů
se
znehodnocováním národních měn. Některé situace jako například obavy z devalvace čínského juanu v zimě roku 2015, řecká krize v létě 2015, problémy na Kypru v roce 2013 měly značný vliv na cenu. Problémy v Argentině a Venezuele měly tak malý vliv, že byly neznatelné na globálním trhu. Přesto je třeba se podívat hlavně na celkový obrázek vývoje Bitcoinu. Z něj vyplývá na základě téměř dvou cyklů snižování odměny na polovinu, že monetární politika má na cenu ten největší vliv a události ve světě ovlivňují ceny velmi omezeně. Jako příklad lze uvést rok 2014, kdy bylo kolem Bitcoinu plno skvělých zpráv a přesto byl v poklesu. Graf č. 17 Tržní kapitalizace od samého počátku
Pramen: https://blockchain.info/charts/marketcap?timespan=all&showDataPoints=false&daysAverageString=1&show_header=true&scale=0&add ress=
62
Graf č. 18 První období
Pramen: In: Bitcoincharts.com [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://bitcoincharts.com/charts/mtgoxUSD#igWeeklyzczsg2008-03-01zeg2012-1231ztgSzm1g10zm2g25
Graf č. 19 Druhé období až do součanosti
Pramen In: Bitcoincharts.com [online]. 2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://bitcoincharts.com/charts/bitstampUSD#rg1460zigWeeklyztgSzm1g10zm2g25
2.7 Shrnutí analytické části V analytické části jsem začal zkoumáním fází německé hyperinflace dvacátých let minulého století. Zde jsem identifikoval bod, při kterém si firmy uvědomí, že byly klamány falešným pocitem bohatství. Protože se jednalo o hyperinflaci v jedné z nejvyspělejších zemí světa, tak jsem dále zkoumal geopolitické a ideologické přičiny. Následně jsem konfrontoval tyto prekurzory se současnou situací a našel jsem různé shody ale i rozdíly. Na základě těchto zjištění jsem zkoumal obecně vlastnosti Bitcoinu a jeho možností v této situaci a srovnání se zlatem, jelikož dle Rickardsových scénárů by mělo mít významnou roli. Jednalo se o velmi odvážné trvrzení a proto jsem ho zkoumal
63
na konkrétních případech téměř osmileté historie Bitcoinu. Zde se ukázalo, že na historických datech je monetární politika Bitcoinu účinným faktorem pro jeho cestu k dominanci mezi penězi.
64
3
Návrhová část
Bitcoin v roce 2009 ač tehdy neznámý, odstartoval revoluci. Dnes se zdá, že tyto objevy budou mít obrovské dopady. V tomto roce se začíná mluvit o čtvrté průmyslové revoluci, tak jako předchozí průmyslové revoluce mají blockchainové technologie potenciál změnit většinu
odvětví
ekonomiky
a
to
velmi
významným
způsobem
spojeným
mj.
s nepředstavitelným snížením nákladů obecně a také nákladů na vstup do odvětví.
V níže uvedeném schématu jsou ukázány čtyři sektory potenciálu blockchainů. Na pravém horním rohu nalézáme digitální měny – kryptoměny první generace. Jejich dopady se týkají obchodu, globálních plateb a převodů, půjčování peněž a mikrofinancí. Zde již disrupce nastala, mnohé Fintech společnosti využívají těchto změn a nabízí firmám finanční služby levněji, než jak to bylo dosud možné. Firmy často ani neví, že využívají třeba Bitcoinu. Schéma č. 5
Potenciální aplikace a disrupce22 blockchainových technologií
Pramen: BTCS [online]. Virginia, US: Michal Handerhan, 2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://btcs.com/
22 Disrupce je narušení. V tomto případě to znamená, že stará odvědtví ekonomiky budou narušena, změněna nebo rovnou zrušena na základě technologii, které překonávají dosud používané v mnoha oblastech a umožňují úplně nové věci. Jde o kreativní destrukci, tak jak ji popsal J. A. Schumpeter.
65
Další oblastí jsou chytré kontrakty (Smart Contracts), tyto využívají otevřenejší platformy blockchainu, nejvýznamnějším představitelem je právě Ethereum, kterému jsem se věnoval také v teoretické části. Na rozdíl od Bitcoinu zvládne Ethereum mnohem více než jen transakce, zvládá v podstatě cokoliv, co po něm chcete a můžete si finančně dovolit. Narozdíl od obyčejného počítače jde o něco jako jeden světový počítač, kterému můžete 100% věřit. Proto se s chytrými kontrakty otevírá nejen spousta použití pro právní záležitosti a smlouvy, ale i možnost decentralizovaných aplikací. Když mluvím o nečem tak novém a matoucím jako jsou decentralizované aplikace, představte si Facebook. Facebook, který je neustále v provozu, veškerý obsah patří Vám, komunikace je zcela soukromá a hlavně nikdo nemá možnost jakkoliv manipulovat s Vašimi informacemi, pokud k nim budete mít práva. Předpokládám, že tak jak dnes jsou všechny smartphony tak nějak stejné a všechny jsou stejně skvělé, bude za nějakou dobu běžné, že uživatelská přivětivost těchto technologií bude velmi vysoká.
V souvislosti s touto návrhovou částí jsem se rozhodl udělat dotazník s cílovou skupinou podnikatelů a řídících pracovníků v oblasti financí, technologií a ředitelů. Zjistil jsem, že pro lidi, kteří o Bitcoinu ještě ani neslyšely, nebylo průchodné tento dotazník vyplnit. Zřejmě vůbec nevěděli o čem to je. Získal jsem informace od 14 respondentů, to není moc. Na druhou stranu jsou to i tak informace do určité míry relevantní a já proto budu v této práci v kontextu konkrétních doporučení některé výsledky zmiňovat.
3.1 Kryptoměny jako peníze ve firmě
Dle modelů a dat, kterými jsem se zabýval v analytické části, by měli kryptoměny, které slouží jako peníze být přítomny ve finančním plánování a denní praxi firem. V teoretické části jsem popisoval mnohé způsoby, jakými chtějí tyto kryptoměny sloužit (v nejbližší budoucnosti) celému lidstvu jako:
Decentralizovaná účetní kniha, platební systém & simulace zlatého standardu s malými náklady a vysokým výkonem
Lehce dostupné na všech zařízeních23, datově nenáročné a přesto důvěryhodné digitální peníze.
23 To neznemaná, že si je nebudete moci vytisknout na papír. Ale praktické, rychlé a hezké použávání má přednost.
66
Aby firma využila této příležitosti co nejdříve, a tedy předběhla konkurenci, doporučuji určitý postup a bezpečnostní opatření.
Pro sestavení portfolia doporučuji tento postup:
1. Vybrat takové měny, které mají top 10 tržní kapitalizaci 2. Dále vybírat podle monetární politiky a zohlednit míru decentralizace. Výšší míra decentralizaci zvyšuje pravděpodobnost, že monetární politika do budoucnosti vydrží 3. Zohlednit škálovatelnost měny v současnosti a budoucí plány 4. Vybrat tu nejlepší nebo portfolio kryptoměn, pokud se budou doplňovat Takové kritéria by měla vygenerovat portfolio, které bude mít tendenci se v čase zhodnocovat. V každém případě je nutno zohlednit finanční situaci firmy a její finanční plánování. Pokud firma může očekávat větší zhodnocení volných prostředků investováním do kryptoměn nežli inovacemi a investicemi do vlastního podnikání, pak je v zájmu samotného podniku taková rozhodnutí udělat. Kryptoměna tak funguje podobně, jako přirozená úroková míra, nehledě na politiku vlastní centrální banky má podnikatelský subjekt možnost odložit část svého kapitálu do těchto aktiv.
Na druhou stranu musí společnost zhodnotit do rozhodování i možnost krátkodobých i velmi významných výkyvů hodnoty kryptoměn. Tyto výkyvy mají například u Bitcoinu vlastnost s postupujícími lety klesat. Monetární politika Bitcoinu, která každé čtyři roky sníží odměnu na polovinu Bitcoinů dosud vytvořila obrovské růsty následované po těchto událostech v řádu tisiců procent. Na konci těchto růstů, vždy přibližně poslední rok a půl docházelo k postupnému snižování volatility až k velmi stabilním cenám. Právě to mohlo být bodem vyrovnání poptávky a nabídky, jelikož při současné ceně za Bitcoin 460USD/BTC (24. 4. 2016) to znamená, že aby poptávka s nabídkou byla vyrovnaná, tak je nutné, aby někdo každý den nakoupil Bitcoiny v hodnotě 1,65 milionu dolarů. Takový je denní přírustek. Po snížení odměny na polovinu bude potřeba přírustku pouze 828 tisíc dolarů. Monetární politika Bitcoinu v sobě obsahuje nabídkové šoky (viz 1.4.3 Peněžní zásoba a její vývoj).
67
3.1.1 Bezpečnostní architektura vlastního řešení Kruciálním problémem přesahující komplexitu strategie investování je kyberbezpečnost. Dnes již nemusí bezpečnost peněženek záležet na instalaci nejbezpečnějších linuxových distribucí. Na trhu je již zavedená hardwarová peněženka Bitcoin trezor, která podporuje velké množství významných kryptoměn. Nedávno se i objevila funkční verze od jiné společnosti s názvem KeepKey. Hardwarové peněženky jsou zařízení, jejichž jedinou funkcí je právě ukládání majetku ve formě kryptoměn a to s vysokou bezpečností.
U peněženky Bitcoin trezor musíte každou platbu ručně potvrdit na samotném zařízení. Čímž získáte možnost odesílat např. Bitcoiny z nezabezpečeného počítače a přesto stále bezpečně. Bitcoin trezor má pouze jediný vstup a to pomocí USB, čímž se eliminuje množství zranitelností, které jsou součástí široce otevřených zařízení, jako jsou smartphony, notebooky a desktopy s proprietárními operačními systémy a obrovským množstvím vstupů a výstupů nejen na úrovni hardwaru ale i např. z hlediska otevřených portů apod.
Je standardem že pro případ ztráty nebo poškození těchto hardwarovoých zařízení je možnost opět jednotlivá zařízení obnovit z tzv. seedu. Většinou jde o 24 náhodně vygenerovaných slov, která spolehlivě vygenerují jakkoliv vysoké množství privátních klíčů. Dále je možné vždy zabezpečit tento seed pomocí hesla, takže je zde dvojí zabezpečení.
Kromě zabezpečení tohoto typu existují multi-signature (dále multi-sig) peněženky, které využívají nových funkcionalit Bitcoiné sítě24.
24 Samozřejmě i další kryptoměny jako např. Dash tuto funkci umožňují
68
Tabulka č. 8
Statistika používání různých druhů multi-sigu
Pramen: KERIN, Thomas. The Year of Multisig: How is it Doing So Far? In: CoinDesk [online]. Essex, 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/year-multisig-so-far/
Multi-sig umožňuje volbu m-z-n klíčů, které je třeba na odeslání transakce. Multi-sig peněženka je vlastně obdobou vysoce bezpečných trezorů, které se v historii používaly například na korunovační klenoty. V těchto případech mělo klíč k zámku vždy několik významných osob samotného státního zřízení. V souvislosti s multi-sigem v moderní podobě
je
možné
odeslat
transakci
s podpisy
držitelů
práva,
ať
jsou
kdekoliv
s dostupným internetem.
Multi-sig peněženky tak představují vysokou variabilitu bezpečnostního řešení. Dají se dokonce kombinovat různé hardwarové peněženky, jde jen o dodržení určitých standardů.
Výborným
klientem
je
Copay25,
který
umožňuje
vytvoření
multi-sig
peněženek s až 6-ze-6 architekturou. Jednotliví držitelé práva podpisu si mohou zvolit, skrze jakou peněženku budou podepisovat, mohou si vybrat samotného klienta Copay s 12 slovným seedem, který je možné provozovat na počítačích s Windowsem, Linuxem i 25 https://copay.io/ Open-source klient vyvíjený zavedenou společností Bitpay
69
na počítačích Mac. Stejně tak je možné používat Iphone nebo smartphony s OS Android. Druhou možností jsou hardwarové peněženky buď Ledger nebo Bitcoin Trezor české výroby.
Vždy je možnost seed zálohovat a obnovit v jiném klientu. Proto je smysluplné, aby držitelé podpisového práva uložily zálohu nebo zálohy na bezpečná a spíše hůře dostupná místa. Pokud je skutečně důvod se obávat možného útoku na tyto zálohy, je třeba postarat se o adekvátní fyzickou bezpečnost. Obrázek č. 1 Cryptosteel – jedno z řešení bezpečného uložení seedu
Pramen: CryptoSteel: Bitcoin Stainless Steel Cold Storage from Poland. In: The Merkle [online]. Arizona, US,
2015 [cit. 2016-05-04].
Dostupné
z: http://themerkle.com/cryptosteel-bitcoin-
stainless-steel-cold-storage-poland/
Seed je možné bezpečně, ohnivzdorně do značných teplot, antikorozivně atd. uložit pomocí Cryptosteel třeba do trezoru nebo do země. To je možnost pro paranoidní jednotlivce nebo společnosti spravující velké množství peněz.
70
3.1.2 Outsourcing Druhou možností pro firmy je přenechat svá aktiva ve formě kryptoměn nějakému správci hedgového fondu do kterých mohou standardně vstupovat jak fyzické osoby, tak osoby právnické. Česká legislativa požaduje minimální vklad v hodnotě 125 000 EUR. Výhodou takového kroku může být jednodušší účetnictví, méně starostí a outsourcing zabezpečení. Velmi důležitým se tak stává charakter a schopnosti správce fondu. Dobrý fond by měl poskytovat lepší analytické schopnosti a vyšší absolutní zisky, měl by poskytovat něco jako úsporu z rozsahu.
3.2 Predikční trhy pro lepší strategii V mém průzkumu se jako znalých kryptoměny Etherea označilo 5 lidí a 9 lidí se považovalo za neznalé. Predikční trhy pak znali jen čtyři dotazovaní.
Jednoduše nahlíženo, Predikční trhy budou jako Google, kterého se zeptáte na budoucnost. V krátké budoucnosti by měli být predikční trhy velmi jednoduše použitelné pro každého s přístupem k chytrému telefonu nebo internetovému prohlížeči.
3.2.1 Princip predikčních trhů obecně
Predikční trhy jsou postaveny na aplikaci teoretického konceptu (Wisdom of the Crowds26) moudrosti davů. Agregátní průměr odhadů davu na určitou otázku, bývá velmi blízko správné odpovědi. Můžeme si to představit na jednoduchém příkladu velké sklenice plné kuliček nějaké sladkosti, kdy agregátní průměr odhadů je velmi blízko správné odpovědi. Dokonce průměr bývá často přesnější než jakýkoliv z odhadů.
26 Moudrost davů zkoumal extenzivně Autor knihy „The Wisdom of Crowds: Why the Many Are Smarter Than the Few and How Collective Wisdom Shapes Business, Economies, Societies and Nations“ James Surowiecki. Tento princip je značně odlišný od davové psychologie, kterou popisoval například autor celosvětově známé ale do češtiny nelokalizované knihy pojednávající o tržních bublinách a davové psychologii Charles Mackay. Jeho titul Extraordinary Popular Delusions and the Madness of Crowds byl publikován v roce 1841.
71
3.2.2 Minulost predikčních trhů
Když byl v provozu sice centralizovaný, ale reálně fungující a používaný internetový portál Intrade nabízející funkci predikčních trhů. Jedna z oblastí, které se věnoval, byly výsledky voleb, kde dosahoval větší přesnosti, než jakých dosahovali průzkumy veřejného mínění. Právě proto věřím, že je velmi důležitou věcí pro společnost. Intrade byl ovšem zrušen po 13 letech fungování americkou komisí pro komodity a futures v roce 2012, což ukazuje, že centralizace predikčních trhů je velkou překážkou pro jejich dlouhodobé fungování. Tento nástroj je dokonce tak silný, že asistovali Americkému ministerstvu obrany v odhadování pravděpodobnosti budoucích teroristických útoků.
Veřejné predikční trhy mají za sebou spíše krátkou historii, jejich institucionalizovaná verze
měla
spoustu
slabin
díky
centralizaci.
Mohlo
snadno
docházet
k různým
manipulacím, korupci. Stejně tak díky centralizaci bylo velmi jednoduché takovou instituci zrušit nebo zakázat. Velkým problémem bylo samotné reportování. Po každé události je nutno sepsat report o tom co se stalo a teprve na jeho základě je rozhodováno o distribuci vložených prostředků k těm, kteří odpovídali správně. Právě reportování bylo vždy náchylné nejen k omylům ale právě ke korupci a manipulaci.
3.2.3 Konkrétní používání
Dnes je vyvíjeno několik decentralizovaných aplikací, které by měli umožňovat velmi jednoduše používat predikční trhy. Jak uvádím v teoretické části tak Ethereum je kryptoměna, která se v každé nové verzi více a více přibližuje průměrnému uživateli. Můžeme si tak představit, že tyto aplikace budou zcela bězně dostupné a používané jak dětmi, které jsou na techniku nejvíce navyklé tak i babičkami, které jsou rády, že používají e-mail.
Na rozdíl od pouhého principu moudrosti davů jsou predikční trhy postaveny tak, že umožňují sázet na výsledky událostí. To obnáší peněžní aspekt kdy ten, kdo má právdu je odměněn a ten kdo se mýlí, o vsazenou částku přijde.
72
Nad ethereem se vyvíjí několik decentralizovaných aplikací, které se predikčními trhy zabývají. Jeden z nich je Augur, který je v současnosti v betaverzi. Možná bude hotový již na konci tohoto roku.
Pro plnohodnotné použití je třeba mít aktuální ethereum blockchain synchronizovaný uzel, nejpouživanější klient je konkrétně Geth, který jednoduše stáhnete pro jakýkoliv systém. A pak jen internetový prohlížeč. To jsou dvě věci, které můžete stáhnout a spustit během několika minut. Díky tomu máte k dispozici: Jednoduché a přehledné uživatelské rozhraní Peněženku, ze které může provádět vytváření událostí a možných vyústění, stejně jako kupovat podíly budoucích události Aktuální a veškerá data z predikčního trhu v reálném čase
Velkou výhodou by mělo být používání sidechainů . To znamená, že by uživatelé těchto aplikací mohli platit jakoukoliv měnou. Sidechainy jsou na jednu kryptoměnu navázané ať již jedno nebo obousměrně blockchainy. Jako koncept představuje velké množství problémů (Back, 2014). Ale v ethereu by díky odlišné architektuře blockhainu tzv. Patricia Merkle Tree neměl být absolutně problém integrovat další kryptoměny na placení. Proto by mělo být možné používat Augur běžící na Ethereu a platit vše v Bitcoinech.
3.2.4 Druhy predikčních trhů 1.
Veřejnost firmy
Největším trhem bude pravděpodobně veřejný a globální predikční trh zaměřený na události ze všech oblastí jako je např. politika – výsledky voleb, sport – výsledky zápasů, ekonomika – hodnota HDP, dluhů a dalších ukazatelů, výsledky hospodaření společností. Obrovská paleta informací by mohla být využita firmami pro strategické rozhodování.
73
Velmi pravděpodobně budou mít tyto predikční trhy velký dopad zpět na politiku. Pokud budou lidé předvívat nějaké negativní události následkem zvolení nějakého politika, nebo aplikací určité politiky pak to může ovlivnit rozhodování politiků.
Můžeme si představit použití predikčních trhů pro snižování nejistoty ohledně katastrof, pokud by uživatelé vytvářeli takové události a pak na ně sázeli.
Obecně předpokládám, že velké množství událostí, které jsou důležité pro lidskou společnost, budou mít reprezentaci na veřejném predikčním trhu. Díky tomu budou firmy snižovat nejistotu ohledně budoucnosti, a celá společnost by tak mohla být bohatší díky lepší alokaci zdrojů.
2.
Uvnitř firem
Aplikace predikčních trhů uvnitř korporací by mohla navíc kromě možnosti snižovat nejistotu ohledně budoucnosti, vést k tomu že sníží důležitost managementu. Proto bych chtěl všechny společnosti varovat před tím, ať si to promyslí. Predikční trhy bude určitě možné použít tak, aby přinášeli nějaký užitek a nenarušili fungování firmy. Právě proto byly predikční trhy v minulosti testovány například Googlem. Nikdy nebyl jejich potenciál zkoumán zcela bez omezení. Predikční trh může působit jako otevřený informační systém, a proto je třeba se postarat i o bezpečnost informací. Na druhou stranu predikční trh uvnitř firmy, který bude správně nastavený, může umožnit mnohem efektivněji pracovat s vnitropodnikovými informacemi.
Již dnes je díky Microsoftu a jejich platformě možné spustit pro firemní použití betu Auguru, to znamená pro správce systémů jedno jediné kliknutí
Pokud se nějaká společnost pokouší o aplikaci holistického modelu řízení společnosti, pak pro ně jde o nástroj s obrovským potenciálem.
74
3.3 Jak uchopit soukromé a vnitropodnikové blockchainy V současnosti se rozvíjí velký trh inspirovaný Bitcoinem pro velké korporace. Produkt, který nabízí je v podstatě vylepšenou databází. V obrovském množství případů firem jde o něco ekonomicky neefektivního, zbytečného. Poprvé se začalo o blockchainu mluvit mezi firmami v roce 2015. Proto, je to v současnosti taková móda. Nikdo neví k čemu to je, ale všichni jsou přesvědčení, že to musí mít. V mém průzkumu zvažovalo využití blockchainové technologie jen 14,3 % dotazovaných.
U amerických bank zjistili, že aplikace blockchainové technologie jim umožní snížit náklady ne o pět procent ale o 30/40/50 %. (Butcher, 2016) To by bylo možné v případě mezipodnikových blockchainů. Tyto technologie by mohly zvednout návratnost kapitálu, která je pro akciové společnosti velmi důležitá. Obecně tyto blockchainy řeší několik věcí: Firma potřebuje vyměňovat mnoho informací s dalšími firmami
Díky blockhainu to může dělat levněji, rychleji a s ohromnou výhodou, že samotné informace nebudou zmanipulovány. Jinak řečeno, každá společnost bude moci nakládat jen se svými daty.
Soukromé a vnitropodnikové blockchainy mohou zachovat firmám soukromí. Veřejné blockchainy jsou zatím v těchto aspektech zcela tristní (kromě malých vyjímek)
Veřejné blockchainy jsou zatím jen pro omezenou audienci. Nejsou postaveny na náročné požadavky velkých společností, které používají obrovská množství dat.
Rok 2015 byl prvním rokem kdy banky a další podobné instituce začali masivně přemýšlet nad využitím technologie, na které byl postaven Bitcoin. Nejvýznamnější institucí se stala R3CEV, která začátkem roku 2015 sdružuje více než čtyřicet bank. Je jisté, že v mnoha monetárních aspektech nikdy nebudou banky moci nabídnout to co Bitcoin. Ale pokud bereme Bitcoin jako zaseklý ve své neschopnosti vyrůst v řešení nabízející transakce pro celosvětovou populaci za zlomek centu. Mají banky velký potenciál jak zlepšit své vnitřní procesy. Stejně tak může být tato technologie použita na směnárny a burzy.
75
Je ale otázkou jestli nakonec takové pokusy neskončí v praxi jako intranety, které jsou proti vlivu a velikosti
internetu naprosto nevýznamné. Velkou otázkou je rentabilita
takových blockchainů, na jednu stranu s menším počtem uzlů a menší decentralizací lze stále získat bezpečnost atomicity tedy všechny transakce nebo obdobné data by byli chráněny proti nakládání cizími entitami27.
Na druhou stranu uzavřený vývoj a aplikace mohou představovat bezpečnostní riziko, veřejné blockchainy mají vývoj podrobený testování a velké pozornosti. Proto jsou těmi priváními a consortium blockchainy technologie upravených veřejných blockchainů. Skutečné riziko je opět centralizace, pokud by bylo použito několik kryptografických klíčů použito k validaci transakcí, pak by mohlo dojít k obrovským potížím v případě hackerských útoků. Mohlo by to znamenat velké škody díky double-spendům nebo díky vyřazení blockchainu z provozu, neprobíhali by transakce a řešení by nemohlo dodávat hodnotu jeho uživatelům.
Sofistikovanost kryptoměn je spojena se zrušením takových centrálních bodů, jejichž selhání může způsobit obrovské škody. Na druhou stranu je dost možné že takové blockchainy institucí a spojující instituce budou dosahovat obrovských rychlostí, dále budou tyto instituce nabízet další služby, vysokou uživatelskou přívětivost a tvářit se jako současné instituce, pak budou zdrojem zisků a budou sloužit široké vrstvě občanů. Je ale velmi pravděpodobné, že budou soupeřit s paralelními systémy, poskytujícími menší kapacitu, o několik řádů vyšší důvěryhodnost, menší uživatelskou přívětivost obzvláště pro starší obyvatele a velmi pravděpodobně nižší poplatky. Nesmíme zapomínat na třetí účastníky, kterým je fintech sektor, který využívá moderní technologie a dodává k tomu stejně kvalitní služby, jen mnohem nižší ceny. Ale kryptoměny nejsou jen technologie na změnu stavu účtů, mají svůj protokol konsenzu, svoji monetární politiku.
Po finanční krizi v roce 2008 se začalo mluvit o rostoucím problému s důvěrou ve společnosti
(finanční
krize
se
mnohdy
označovala
jako
Credit
Crunch).
Právě
důvěryhodnost28 může být tím, co rozhodne o budoucnosti peněžních institucí více než
27 To vám žádná sebelepší databáze neumožní. Proto je v korporátní sféře rostoucí poptávka po těchto řešeních, stejně jako vznikají konsorcia. 28 Zde je kladen důraz na decentralizaci jako vlastnost, která důvěru ve velké míře tvoří.
76
jakákoliv monetární politika. Třebaže monetární politika je tím, co se na důvěryhodnosti značně podílí.
Je nutno nezapomenout ani na problém inovací. Skrze regulace je možné výborně ohradit svůj monopol před konkurencí, ale na druhou stranu takové počínání konkrétní instituci ochrání i před inovací. Otevřená platforma Bitcoinu, později i turingovsky kompletní 29
vlastnosti etherea a turingovsky-kompletní správa sítě, se kterou má v plánu přijít Dash
může být dveřmi pro takové množství inovací, které i přes menší uživatelskou přívětivost (v krátkém období) neochvějně upevní volbu uživatelů ve prospěch inovativních kryptoměn.
3.4 Role konzultantských společností V mém průzkumu jsem zjistil, že 61,5 % dotazovaných by využilo konzultantskou společnost
pro případ technických řešení ohledně kryptoměn
a blockchainových
technologií. To mne velmi překvapilo. Pravděpodobně jsou tyto technologie dost složité i pro lidi, kteří jim docela rozumí. Myslím, že tři faktory:
Složitost problému
Rychlý vývoj
Obrovské dopady
Způsobí velký užitek IT konzultantských společností, které budou na tomto poli jednak odpovídat na otázku co dělat a potom na otázku jak to dělat. Pokud tyto společnosti budou poskytovat tyto služby kvalitně, pak budou vytvářet vysokou přidanou hodnotu. Ještě větších dopadů budou dosahovat, pokud budou dodávat tyto věci jako službu.
Konzultanské společnosti, které budou patřit pod technologické společnosti, by mohli být velmi důležitými hráči v tomto odvětví. Již dnes je na trhu několik nových společností a několik společností s delší tradicí jako je Accenture & Delloite.
29 Turingovsky kompletní v tomto kontextu znamená, že je možné tyto platformy rozvíjet k libovolným účelům.
77
3.5 Nové přístupy pro sdílení dat Tato podkapitola se zabývá novými přístupy ke sdílení dat. Užitek těchto technologií a jejich aplikace může firmám velmi snížit náklady na ukládání dat, webové prezentace a další informace, které mají uloženy na internetu a jsou pro ně kritické pro zachování podnikání.
V dnešní době se kolem práce s informacemi točí významná část ekonomiky. Disrupce těchto protokolů je ve významném zlevnění nákladů na ukládání dat. Dalšími aspekty je možnost zcela se oprostit od třetích stran, firmy tak budou moci beze smluv a bez jakýchkoliv bariér okamžitě a bezpečně řešit ukládání, sdílení a používání jakýchkoliv objemů dat. Takové řešení bude samozřejmě decentralizované, to znamená, že se nebudete muset obávat rizik spojenými s výpadkem služeb od jednoho dodavatele.
Správné použití těchto technologií může přinést neustálou dostupnost vlastních služeb, firmy by tak mohli dosáhnout mnohem stabilnějšího působení na trhu v souvislosti s technologiemi.
Internet v současné představě je decentralizovaný ve fyzické vrstvě, ale logické a další vrstvy
decentralizované
nejsou.
Většina
internetových
služeb
je
postavená
na
paradigmatu klient-server, tedy architektura s centrálním bodem selhání. Naproti tomu zeronet je (v současnosti alfa verze) decentralizavaný web.
Zeronet je téměř
plnohodnotné řešení pro šíření informací, ale není nijak incentivizovaný. Dále existují velmi zajímavé řešení problému distribuce a ukládání samotných dat.
Dnes jsou ve vývojí právě jak incentivizované tak i neincentivizované protokoly pro distribuci souborů a dat obecně. Poprvé jsem se s těmito protokoly setkal v Paralelní Polis na podzim roku 2015 na akci Hackers Congress, kde jsem se seznámil s IPFS.
IPFS je příkladem neincentivizovaného decentralizovaného souborového systému. Již jsem se o něm zmínil v poznámce v teoretické části. IPFS je zkratka pro Interplanetární souborový systém. Nepřítomnost incentivizace vede k pomalému načítání, soubory
78
nemusí být po delší době vůbec dostupné a k dalším problémům. Proto neincentivizované protokoly nepovažuji za budoucnost, ačkoliv mohou sloužit tam, kde 100% dostupnost dat není nutná. Zajímavější protokoly jsou podle mne Storj &Maidsafe. Storj je decentralizovaný šifrovaný cloud, který se přibližně dva týdny (k 28. 4. ) nachází v Beta verzi. Právě tato platforma by měla umožnit mnohem menší náklady na cloud a navíc by data byly uloženy decentralizovaně. To by značně zlepšilo firmám management rizik, kdy data jsou v dnešní době jedním z nejdůležitějších aktiv.
Maidsafe je mnohem rozsáhlejší projekt, který se snaží navrhnout trh se sdílením dat, výpočetního výkonu, šírku pásma a online času. To je velmi revoluční plán, který má určitě obrovský potenciál, ale není uvedeno žádné datum dokončení. Jedno je jisté, veškeré pokroky, které vývojářský tým dělá, budou mít svůj význam. Bitcoin taky nevznikl hned, ale spojil několik inovativních technologií, ačkoliv problém byzantského generála30 byl formulován více než 25 let před jeho vyřešením.
3.5.1 Doporučení pro firmy
Ačkoliv jsou tyto technologie velmi zajímavé. Určitě nepodoručuji nakupovat jejich kryptoměny. Jedním z důvodů je jejich obrovská fluktuace. Pro firmy z jejich nákupu neplyne žádný užitek a v podstatě jsou zatím úplně k ničemu. V momentě kdy tyto technologie budou vyzkoušené a budou nabízet firmám přidanou hodnotu, pak bude smysluplné použít kryptoměny na zaplacení služeb, které nabízí. Monetární politika těchto kryptoměn
bude velmi
pravděpodobně
znamenat,
že
jakékoliv
používání
těchto
kryptoměn kromě placení služeb bude nesmyslné. Obzvláště pokud bude možnost používat sidechainy (viz konkrétní používání predikčních trhů)
30 Stručně jsem jej popsal v čásit 1.4. Principy Bitcoinu
79
Schéma č. 6
Proof of Resource kryptoměny Maidsafe
Pramen: Safecoin [online]. South Ayrshire, GB, 2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://maidsafe.net/safecoin.html
80
Závěr Tato práce se v teoretické části zabývala vymezením kryptoměn, jejich původem, fungováním, výhodami které přináší a jak se budou vyvíjet s ohledem na rostoucí požadavky a uživatelskou základnu.
Také se dotýkala inovací dvou málo známých
kryptoměn, které řeší nedostatky Bitcoinu a tím aktualizují jeho potenciál v dnešním prostředí. V analytické části byl zkoumán Bitcoin a jeho ochrana před inflací. To vedlo k nutnosti zkoumat inflaci z mnoha pozic, aby byla následně pozice Bitcoinu objasněna co nejlépe. Poté byla na základě zkoumání inflace a její role v dnešní globální ekonomice stanovena nová hypotéza s důležitou rolí Bitcoinu. Tato hypotéza byla zkoumána na historických datech a porovnána s vlivem světových událostí. Na základě historických dat, byl Bitcoin potvrzen jako potenciální řešení problémů inflace a jako podstata jeho účinnosti byla odhalena monetární politika. V návrhové části je popsáno několik konkrétních způsobů jak využít různé technologie popsané v teoretické části např. ke snížení nákladů a zvýšení zisků, snížení nejistoty ohledně budoucnosti díky predikčním trhům, zachování finančních služeb a ekonomických hodnot v ekonomicky nepříznivých časech díky kryptoměnám. Dále je popsáno jak ušetřit náklady na ukládání dat a zvýšit jejich bezpečnost a dostupnost díky dalším technologiím kryptoměn. Také se návrhová část vyjádřila k velmi populárním vnitropodnikovým a mezipodnikovým blockchainům a jejich ekonomickému smyslu a udržitelnosti. Nebyla opomenuta ani role konzultantských společností na tomto trhu.
81
Seznam použité literatury ANTONOPOULOS, Andreas. Mastering bitcoin. 1st ed. Sebastopol: O'Reilly Media, 2015. ISBN 9781449374044.
BACK, Adam, Matt CORALLO a Luke DASHJR. EnablingBlockchainInnovationswithPeggedSidechains [online]. První. 2014 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://www.scribd.com/doc/244157350/SideChains BARANIUK, Chris. Government urged to use Bitcoin-style digital ledgers. In: BBC News: Technology [online]. Londýn, 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology35344843 Bitcoin ATM Map. CoinDesk [online]. London, GB, b.r. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.coindesk.com/bitcoin-atm-map/ Bitcoin Users Reveal More Private Information Than They Realize. In: Medium.com [online]. San Francisco, USA, 2016 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://medium.com/bitaccess-inc/bitcoinusers-reveal-more-private-information-than-they-realize-d783f0cd57f3#.kiyr64fgq Block #0. Blockchain Info [online]. York: Blockchain Info, 2009 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: https://blockchain.info/blockindex/14849/000000000019d6689c085ae165831e934ff763ae46a2a6c172b3f1b60a8ce26f BUTCHER, Sarah. 9 things you need to know about Blockchain’s impact on banking jobs, by Morgan Stanley. In: Efinancialcareers [online]. 2016 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: http://news.efinancialcareers.com/uk-en/242898/blockchain-technology-impact-on-banking/ CFTC Charges Ireland-based “Prediction Market” Proprietors Intrade and TEN with Violating the CFTC’s Off-Exchange Options Trading Ban and Filing False Forms with the CFTC: CFTC also charges TEN with violating a 2005 CFTC cease and desist order. Washington DC, US, 2012. Dostupné také z: http://www.cftc.gov/Contact/index.htm CRYPTOBOND, . How do currency Ether units get issued in Ethereum?. In: Https://www.cryptocompare.com/ [online]. London, UK, 2016 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://www.cryptocompare.com/coins/guides/how-do-currency-ether-units-get-issued-inethereum/ Crypto-Currency Market Capitalizations [online]. Panama, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://coinmarketcap.com/ ČTK/AP, . Referendum zkomplikuje další jednání, Řecko asi euro opustí. In: Novinky.cz [online]. Praha 5, CZ, 2015 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/374290referendum-zkomplikuje-dalsi-jednani-recko-asi-euro-opusti.html Distributed Ledger Technology: beyond block chain: A report by the UK Government Chief Scientific Adviser [online]. In: G BROWN,, Richard. b.r., s. 87 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-182
distributed-ledger-technology.pdf DUFFIELD, Evan a Daniel DIAZ. Dash: A Privacy Centric CryptoCurrency [online]. 2014. Panama, 2014 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://www.dash.org/wp-content/uploads/2015/04/DashWhitepaperV1.pdf DUFFIELD, Evan. Dash v13 Evolution: Design Overview [online]. Rev 1. Panama, 2015 [cit. 2016-0126]. Dostupné z: https://www.dash.org/binaries/evo/DashPaper-v13-v1.pdf DUFFIELD, Evan. OFFICIAL DASH ROADMAP. In: Github [online]. San Francisco, US, 2016 [cit. 201604-24]. Dostupné z: https://github.com/evan82/dash-roadmap/blob/master/README.md Ethereum White Paper: A Next-Generation Smart Contract and Decentralized Application Platform [online]. Dvacátá šestá revize. 2016 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://github.com/ethereum/wiki/wiki/White-Paper F.A. HAYEK., Denationalisation of money: the argument refined : an analysis of the theory and practice of concurrent currencies. 3rd ed. London: Institute of Economic Affairs, 1990. ISBN 0255362390. GILLESPIE, Patrick. Helicopter money: central banks' last resort. In: CNN: Money International [online]. Atlanta, US, 2016 [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2016/04/26/news/economy/central-banks-helicopter-money/index.html GRAEBER, David. Debt: the first 5,000 years. Brooklyn, N.Y.: Melville House, 2011. ISBN 978-1933633-862. Greek Bank Deposits Drop Second Month in a Row. In: Greek Reporter [online]. 2016 [cit. 2016-0418]. Dostupné z: http://greece.greekreporter.com/2016/03/30/greek-bank-deposits-drop-secondmonth-in-a-row/ Hundreds of Bitcoin ATMs to be installed in Greece: Report. In: Ekathimerini.com: Beta [online]. Gran Bay, Jacksonville, US, 2015 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ekathimerini.com/200690/article/ekathimerini/business/hundreds-of-bitcoin-atms-tobe-installed-in-greece-report CHAMPAGNE, Phil. The Book of Satoshi: The Collected Writings of Bitcoin Creator Satoshi Nakamoto. První. USA: e53 Publishing, 2014. ISBN 978-0-9960613-0-8. KEYNES, John Maynard. A tract on monetary reform. New York: Prometheus Books, 2000. ISBN 15739-2793-7. KHAN, Mehreen. Three myths about Greece's enormous debt mountain. In: The Telegraph [online]. London, UK, 2015 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/economics/11372369/Three-myths-about-Greeces-enormousdebt-mountain.html MACH, Petr. Víte, kolik peněz jsme už nasypali do Mezinárodního měnového fondu?. In: Hospodářské noviny: Blogy [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://mach.blog.ihned.cz/c1-49009520-vite-kolik-penez-jsme-uz-nasypali-do-mezinarodnihomenoveho-fondu 83
Market Cap Over Time: How Much Bite Has Cryptocurrency Taken From Fiat?. In: Youtube [online]. San Mateo, CA: Youtube, 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=4G7D2EcaaRM MISES, Ludwig von. Historické prostředí vzniku Rakouské ekonomické školy. In: Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko [online]. Praha, CZ, 2011 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.mises.cz/clanky/historicke-prostredi-vzniku-rakouske-ekonomicke-skoly-299.aspx MISES, Ludwig. Velká německá inflace. In: Ludwig von Mises Institut: Česko a Slovensko [online]. Praha, Česká Republika, 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.mises.cz/clanky/velkanemecka-inflace-1999.aspx MÖSER, Malte, Ittay EYAL a E. SIRER. How to Implement Secure Bitcoin Vaults. In: Hacking, Distributed: Hacking Distributed News Feed [online]. Ithaca, NY, USA: Hacking, Distributed, 2016 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://hackingdistributed.com/2016/02/26/how-to-implement-securebitcoin-vaults/ MÖSER, Malte; EYAL, Ittay; SIRER, Emin Gün. Bitcoin Covenants. University of M•unster, Germany: Department of Information Systems, University of M•unster, Germany 2 Department of Computer Science, Cornell University, USA, 2016. NAKAMOTO, Satoshi. Bitcoin: A peer-to-peer electronic cash system. Consulted, 2008, 1.2012: 28. b.r. NOVÁK, František. Je čas platit: Kolik musí Řekové zaplatit do konce roku?. Týdeník Dotyk [online]. Praha 7: Tablet Media, 2015, (7), 7 [cit. 2016-04-18]. ISSN 2336-5684. Dostupné z: http://www.dotyk.cz/byz-07-2015/6_je-cas-platit-kolik-musi-rekove-zaplatit-do-konce-roku PAGLIERY, Jose. Greeks are rushing to Bitcoin. In: CNN Money: International [online]. Atlanta, US, 2015 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2015/06/29/technology/greece-bitcoin/ PECK, Morgan Bitcoin: The Cryptoanarchists’ Answer to Cash: How Bitcoin brought privacy to electronic transactions. In: IEEE spectrum [online]. Piscataway, NJ, USA, 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://spectrum.ieee.org/computing/software/bitcoin-the-cryptoanarchists-answer-tocash Proof of Stake versus Proof of Work: White Paper [online]. První. BitFury Group, 2015 [cit. 2016-0430]. Dostupné z: http://bitfury.com/content/5-white-papers-research/pos-vs-pow-1.0.2.pdf R. VELDE, François. Bitcoin: A primer. Chicago Fed Letter. Economic Research Department of the Federal Reserve Bank of Chicago, 2013, (317), 4. ISSN ISSN 0895-0164. RICKARDS, James. Currency wars: the making of the next global crisis. Pbk. ed. London: Portfolio, 2012. ISBN 9781591845560. RICKARDS, James. Rickards: Bitcoin meets the taxman. In: Darien Times [online]. Jacksonville, US, 2014 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.darientimes.com/30773/rickards-bitcoin-meetsthe-taxman/ RICKARDS, James. The death of money: the coming collapse of the international monetary system. První. New York: Portfolio/Penguin, 2014. ISBN 978-159-1847-410. 84
RICKARDS, James. The New Case for Gold. První. New York, USA: Penguin, 2016. ISBN 9781101980767. Řecké banky zůstanou v pondělí zavřené. České noviny [online]. 2015, 2015 [cit. 2016-04-18]. ISSN 1213-5003. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/recke-banky-zustanou-v-pondelizavrene/1232542 STANCEL, David. ECONOMIC CONSEQUENCES OF CRYPTOCURRENCIES AND ASSOCIATED DECENTRALIZED SYSTEMS. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita, Ekonomickosprávní fakulta. Vedoucí práce Ing. Jan JONÁŠ, Ph.D. Storm of Protest Forces Pentagon to Pull Plug on 'Terror Futures. Evening Standard. 2003, (30). SZABO,Nick. The Idea of Smart Contract. 1997. Accessible at: http://szabo.best.vwh.net/smart_contracts_idea.html. (Retrieved: 20/04/2015). In: b.r. TAYLOR, Paul. How much Greece owes to international creditors. In: Reuters [online]. London, UK: Reuters, 2015 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-eurozone-greecedebt-factbox-idUSKCN0P80XW20150628 TUAL, Stephen. Ethereum Launches. In: Ethereum Blog [online]. Dublin, 2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://blog.ethereum.org/2015/07/30/ethereum-launches/ Visa Inc. at a Glance. In: VISA [online]. San Francisco, US, 2015 [cit. 2016-04-30]. Dostupné z: https://usa.visa.com/dam/VCOM/download/corporate/media/visa-fact-sheet-Jun2015.pdf Vitalik Buterin Ethereum Blockchain. In: . b.r.. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=0X33lgMbvdI
85
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Tabulka č. 8
Potřeby škálovatelnosti v případě jedné miliardy uživatelů finančního systému .........24 Pravděpodobnost úspěšného útoku na InstantX funkcionalitu ...................................28 Přibližný rozpočet na správu v závislosti na ceně ........................................................30 Decentralizace kryptoměn dle jednotlivých částí ........................................................30 Dash se chce stát díky evoluci decentralizovaným Paypalem ......................................32 Kurz amerického dolaru vůči německé marce.............................................................35 Srovnání elektronických peněž a virtuálních měn .......................................................54 Statistika používání různých druhů multi-sigu.............................................................69
86
Seznam grafů Graf č. 1 Graf č. 2 Graf č. 3 Graf č. 4 Graf č. 5 Graf č. 6 Graf č. 7 Graf č. 8 Graf č. 9 Graf č. 10 Graf č. 11 Graf č. 12 obydlené Graf č. 13 Graf č. 14 Graf č. 15 Graf č. 16 Graf č. 17 Graf č. 18 Graf č. 19
Bitcoin, snižující se nabídka v čase každé čtyři roky ........................................................15 Bitcoin měnová báze v čase ...........................................................................................16 Řecko – Monetární báze M1 ..........................................................................................41 Řecko – vládní výdaje.....................................................................................................41 Řecko – dluhy domácností k HDP ...................................................................................42 Úrokové sazby ECB 2006 - 2016 .....................................................................................42 Zátěž vládními výdaji v řecku..........................................................................................43 Americký dolar – peněžní multipliktátor M1...................................................................46 Rychlost peněz M1 – Federální rezervní banka ...............................................................47 Klesající úrokové sazby jako nový normál politik centrálních bank ..................................48 Zhodnocení cen domů v oblasti San Fransica od roku 1994 ............................................49 USA - Modře vyznačené byty vlastněné-obydlené a červeně vyznačené byty nájem50 Depozita řeckých soukromých bank v bilionech eur .......................................................57 Graf tržní hodnoty Bitcoinu v období eskalace Řecké dluhové krize ................................58 Vývoj objemů měnového páru Argentinské peso - LocalBitcoins ....................................60 Posledních 365 dní obchodování na Bitfinexu ................................................................61 Tržní kapitalizace od samého počátku ............................................................................62 První období ..................................................................................................................63 Druhé období až do součanosti ......................................................................................63
87
Seznam schémat Schéma č. 1 Schéma č. 2 Schéma č. 3 Schéma č. 4 Schéma č. 5 Schéma č. 6
Pět sektorů znalosti kryptoměn ................................................................................... 9 P2P síť Bitcoinu ..........................................................................................................13 Podepisování a ověřování transakcí v Bitcoinu ...........................................................14 Dash síť masternod ....................................................................................................27 Potenciální aplikace a disrupce blockchainových technologií ......................................65 Proof of Resource kryptoměny Maidsafe....................................................................80
88
