Netradičně po stopách dobrého vína na Jižní Moravě

Netradičně po stopách dobrého vína na Jižní Moravě

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6.5. 2012 ...................................................... Podpis

Ráda bych poděkovala paní Ing. Věře Nečadové, vedoucí bakalářské práce, za její čas, cenné rady, ochotu a podporu při zpracování této bakalářské práce. Dále také respondentům a vinařům, kteří mi poskytli vyplněním dotazníků potřebné informace. V neposledním řadě velké díky patří i mé rodině za podporu během celého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu

Netradičně po stopách dobrého vína na Jižní Moravě Bakalářská práce

Autor : Lucie Janulíková Vedoucí práce : Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Copyright © 2012 Lucie Janulíková

Abstrakt Janulíková Lucie: Netradičně po stopách dobrého vína na Jižní Moravě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012 Bakalářská práce „Netradičně po stopách dobrého vína na Jižní Moravě“ je rozdělena do čtyř části, kdy první částí je úvod. Druhá, teoretické část je zaměřena na turistické a vinařské oblasti a podoblasti Jižní Moravy, stručnou charakteristiku vín a malou ochutnávku z nejatraktivnějších vinařských akcí, které jsou zde pořádány. Praktická část se skládá ze dvou oddílů, vytvořením cyklostezky s možnou degustací vín, ale především možností navštívit památky a vinařské akce. Druhým oddílem je dotazníkový průzkum. Poslední čtvrtá část je závěr a shrnutí celé práce. Hlavními cíli práce jsou vytvoření netradiční cyklistické trasy, v níž jsou zahrnuty možnosti degustace vín, ale také návštěvy památek. Praktická část také zahrnuje dotazníková šetření, která jsou provedena na skupině rozličných respondentů a dále z řad vinařů.

Klíčová slova : Jižní Morava. Turistické oblasti. Vinařské podoblasti. Vinařské akce. Moravské vinařské stezky. Trasa. Bakalářská práce.

7

Abstract Janulíková Lucie: Unconventional in the footsteps of wine in South Moravia. Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Ing. Věra Nečadová. Level of the professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2012

Thesis "Unconventionally in the footsteps of wine in South Moravia" is devided into four parts, the first part is introduction. In theory, which is the second part i tis focused on tourism, wine regions, subregions of South Moravia, and its brief wine characteristics along with small wine casting are one of the most attractive events held in this region. The practical part is devided into two sections. The first is dedicated to create innovative bicycle routes, which offer wine casting opportunities, but mainly a chance to visit historic sites and wine events. In the partical portion surveys taken were focused on different age groups, regions and local wine makers. The fourth part is conclusion and summary of the thesis.

Main goals of the thesis are to create unconventionally cycling routes, which includes wine tasting opportunities and visiting monuments. Furthermore, the practical part includes also a questionnaire surveys, which are conducted on a group of different respondents and also from number of winemakers.

Keywords: South Moravia. Tourist areas. Wine region. Wine events. Moravian wine trails. Route. Thesis.

8

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zpracovat zajímavou a netradiční trasu po stopách dobrého vína na Jižní Moravě. Do této práce jsem zakomponovala stále navštěvovanější, oblíbenější a samozřejmě vína se týkající akce „Ze Sklepa do sklepa“, „Pálavské“ a „Znojemské historické vinobraní“, které se pořádají každoročně začátkem jara ve Velkých Bílovicích, Mikulově a Znojmě. K vytvoření a zkompletování této práce bych ráda využila vlastních zkušeností z již zmíněných vinařských akcí, které jsem měla možnost navštívit. Vinařství patří k fenoménům Jižní Moravy, bez něho by tato oblast nebyla takovou, jakou se stala a stále se stává. Tento kraj, milovaný jak místními obyvateli, tak jeho návštěvníky je vskutku nezapomenutelný při pohledu na všudypřítomnou přírodu naplněnou vinicemi, lesy a loukami. Kouzlo a atmosféru však kraji dodávají v neposlední řadě i památky, kterých jsou zde desítky. Největší množství památek se nachází v Lednicko-valtickém areálu, kudy povede i mnou navržená cyklistická stezka. Bakalářská práce je směrována především potencionálním návštěvníků s cílem přilákat je do kraje vína, krásné přírody, krojů, zvyků a tradic a představit jim danou oblast v tom nejkrásnějším světle. Čerpat budu z dostupných knižních zdrojů zabývající se danou problematikou, dále z informačních letáků z vinařských akcí, které jsem nasbírala během jejich účasti. Práci kompletují pestré obrázky a mapy oblastí pro lepší vizuální představivost čtenáře.

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce ..................................................................................................... 12

2

Teoretická část ....................................................................................................... 13 2.1

Vinařská oblast jižní Morava ........................................................................ 13

2.2

Turistické oblasti jižní Moravy ..................................................................... 14

2.2.1

Brno a okolí .............................................................................................. 15

2.2.2

Pálava a Lednicko-valtický areál .............................................................. 15

2.2.3

Slovácko.................................................................................................... 17

2.2.4

Moravský kras........................................................................................... 18

2.2.5

Znojemsko a Podyjí .................................................................................. 19

2.3

Vinařské podoblasti jižní Moravy ................................................................ 21

2.3.1

Znojemská ................................................................................................. 21

2.3.2

Mikulovská ............................................................................................... 22

2.3.3

Velkopavlovická ....................................................................................... 23

2.3.4

Slovácká .................................................................................................... 23

2.4

Rozdělení vín v České republice ................................................................... 24

2.4.1

Dělní vín podle jakosti .............................................................................. 24

2.4.2

Dělení vín podle obsahu cukru ................................................................. 26

2.5

Odrůdy pěstované na území vinařských oblastí.......................................... 27

2.5.1

Bílá vína .................................................................................................... 27

2.5.2

Červená vína ............................................................................................. 28

2.6

Populární vinařské akce na jižní Moravě .................................................... 29

2.6.1

Ze sklepa do sklepa ................................................................................... 29

2.6.2

Znojemské historické vinobraní................................................................ 31

2.6.3

Pálavské vinobraní .................................................................................... 32

2.6.4

Další vinařské akce ................................................................................... 34

2.7

Moravské vinařské stezky ............................................................................. 35 10

3

2.7.1

Moravská vinná stezka.............................................................................. 36

2.7.2

Brněnská vinná stezka .............................................................................. 36

2.7.3

Bzenecká vinná stezka .............................................................................. 36

2.7.4

Kyjovská vinná stezka .............................................................................. 36

2.7.5

Mikulovská vinná trasa ............................................................................. 37

2.7.6

Mutěnická vinná stezka ............................................................................ 37

2.7.7

Vinařská stezka Podlužím ......................................................................... 37

2.7.8

Strážnická vinná stezka ............................................................................. 37

2.7.9

Uherskohradišťská vinná stezka ............................................................... 38

2.7.10

Velkopavlovická vinná stezka .................................................................. 38

2.7.11

Znojemská vinná stezka ............................................................................ 38

Praktická část......................................................................................................... 40 3.1

Vytvoření netradiční trasy po stopách dobrého vína na jižní Moravě ..... 41

3.2

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu ...................................................... 50

3.3

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření a návrhy řešení ........................... 61

3.4

Dotazníkové šetření vinařů............................................................................ 65

3.4.1 3.5 4

Vyhodnocení dotazníku pro vinaře ........................................................... 67

Shrnutí bakalářské práce .............................................................................. 68

Závěr ....................................................................................................................... 70

Seznam použité literatury……………………..………………………………………..71 Seznam obrázků………………………………………………………………………...74 Seznam grafů…………………………………………………………………………...74 Seznam tabulek…………………………………………………………………………75 Přílohy………………………………………………………………………………….76

11

1

Úvod a cíl práce

Putování za vínem je stále více oblíbenější. Velká i menší města pořádají v průběhu celého roku desítky akcí, festivalů lákající na dobrá vína, ale také za poznáním místních tradic a zvyků. Toto téma jsem si vybrala z prostého důvodu. Mezi vinohrady jsem vyrůstala a od malička trávila prázdniny a volný čas právě tam. Naše blízká rodina vlastní vinohrady v oblasti Pálavy a každým rokem jezdíme sklízet do vinohradu úrodu. Stalo se to již rodinnou tradicí a možností setkání se celé rodiny pohromadě. V teoretické části práce vás provedu vinařskými a turistickými oblastmi Jižní Moravy, dozvíte se zásadní informace o rozdělení vín a také o vinných odrůdách pěstovaných v uvedených oblastech. Pár stran je věnováno oblíbeným vinařským akcím a festivalům se snahou přiblížit čtenáři program a nevšední atmosféru. Hlavním cílem této práce je vytvoření netradiční cyklostezky „Po stopách dobrého moravského vína“, když účelem bude především přilákat více turistů do oblasti Jižní Moravy. Mohu se především spolehnout na vlastní zkušenosti a zážitky, jelikož pocházím z města Břeclav, jejíž okolí, cyklistické stezky, vinice, památky a tradice dodržované v tomto regionu jsou mi velmi blízké a známé. Dalším cílem je dotazníkové šetření v dané oblasti, kdy budu zjišťovat názory místních vinařů na propagaci vína a vinařství. Praktická část bude zaměřena na tvorbu cyklistické trasy vedoucí z Velkých Bílovic do Mikulova, přes Lednici a Valtice. Součástí trasy budou památky a možnosti řízených degustací vín. Uvedeny budou také ubytovací a stravovací zařízení na trase a v neposledním také půjčovny kol. Další náležitostí této části práce budou dvě dotazníková šetření, kdy budou dotazníky osobně rozdány respondentům z různých koutů republiky a dále vinařům z Velkých Bílovic. Při zpracování bakalářské práce jsem čerpala z odborné literatury týkající se daného tématu. Dále jsem použila metodu pozorování, při čemž jsem užila informací a zkušeností ze školy, ale především také zkušeností vlastních.

12

2 Teoretická část 2.1 Vinařská oblast jižní Morava Hospodářsky významný region jižní Morava se rozkládá v jihovýchodní části České republiky a sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Od dávných dob představuje strategickou křižovatku Evropy. Rozlohou se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi regiony České republiky. Do Evropy tudy kráčelo křesťanství a podél zdejších řek se během staletí zrodilo množství městeček a měst. Snad nekončící vinice a ovocné sady se rozprostírají na zdejších úrodných svazích. Jižní Morava předkládá svým návštěvníkům rozmanitou škálu kulturních, přírodních i technických památek. V Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány čtyři lokality. [1] Jižní Morava leží mezi 48°40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49°20´ v okolí Brna a zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice. Roční průměrná teplota je 9,42°C, průměr ročních srážek je 510mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2.244 hodin podle 78-letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Na jižní Moravě je 80% ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a jen 20% ročníků přináší jakost horší. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a větší rozmanitost aromatických látek. [2]

13

2.2 Turistické oblasti jižní Moravy Dle vymezení turistických regionů definovaných agenturou CzechTourism je Jihomoravský kraj současně turistickým regionem Jižní Morava. Jedná se o dosti rozsáhlý a různorodý turistický region zahrnující různé krajinné a destinační typy (horské, vinařské, krasové atd.). Dále se turistický region Jižní Morava dělí dle charakteru území a turistické nabídky do pěti turistických oblastí, jimiž jsou Moravský kras a okolí, který přesahuje na území Zlínského kraje, dále Brno o okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál a Slovácko. [3]

Obr. č.1 Turistické oblasti jižní Moravy

14

2.2.1 Brno a okolí Obchodním a společenským střediskem Jihomoravského kraje je druhé největší město České republiky Brno s více jak 380 tisíci obyvateli. Sídlí zde mnoho významných státních i nestátních institucí včetně několika nejvyšších státních úřadů a diplomatických zastoupení některých zemí. Brno je známým veletržním městem, kde se přes rok koná mnoho prestižních výstav. Najdeme zde ale také mnoho divadel, muzeí, nákupních a zábavních center. Největší památkovou atraktivitou je bezpochyby hrad Špilberk, původně gotický královský hrad pocházející ze 13. století. Nyní je využíván především jako muzeum města Brna s expozicemi zaměřující se na pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, brněnskou architekturu a jiné. Špilberk je také místem významným místem mnoha kulturních akcí. Roku 1962 byl hrad Špilberk prohlášen národní kulturní památkou. Další dominantou, i když ne příliš viditelnou je hrad Veveří ležící daleko od centra města v klidné oblasti lesů a luk poblíž Brněnské přehrady. V Brně se nachází také planetárium, které stojí na Kraví hoře, Vila Tugendhat a za zmínku jistě stojí i populární brněnská zoo. V blízkém okolí Brna je mnoho krásných a turisty oblíbených míst. K těm nejznámějším patří například město Slavkov u Brna, kde proběhla roku 1805 známá bitva a jeden z největších střetů napoleonských válek, dále je to městečko Moravský Krumlov vzdálené asi 40km od Brna známé především díky slavné slovanské epopeji malíře Alfonse Muchy. [1][4]

2.2.2 Pálava a Lednicko-valtický areál Tento kraj je mi ze všech nejbližší, poněvadž je to můj rodný kraj. Oblast je velmi známá bohatou historií, tradicemi spojenými s folklorem, ale především nádhernými památkami, které jsou opravdovou chloubou. Je to také kraj lužních lesů, úrodných polí a rozlehlých vinic. Od roku 1996 patří Lednicko-valtický areál do světového a kulturního dědictví UNESCO. [5]

15

Hlavními centry tohoto areálu jsou města Lednice a Valtice, které během roku navštíví tisíce turistů ze všech koutů světa. Dominantní stavbou Lednice je nádherný renesanční zámek připomínající ještě slavnější zámek v Hluboké nad Vltavou. Celý Lednicko-valtický areál je naprosto úchvatným místem pro milovníky jízdy na kole, ale také pěší turisty, kteří milují přírodu. V lednickém parku se nachází mimo zámku také skleník se stovkami různě barevných, velkých a ze všech koutů světa pocházejících rostlin a keřů. Další chloubou a velice významnou památkou je Minaret, který se nachází necelé 2 kilometry od zámku. Vede k němu krásná cesta mezi alejemi stromů a také kolem rybníků. Komu se nechce vydat se k Minaretu pěšky nebo na kole, může využít lodní dopravy, která je v provozu od dubna do října a vede z Lednice po dvou trasách. Tou kratší trasou se pluje kolem lednického zámku k Minaretu. Druhá trasa vede přes lužní lesy a končí až u Janova hradu. Součástí Lednicko-valtického areálu, jak již plyne i ze samotného názvu je historické a vínem proslavené město Valtice. Hlavní atrakcí je barokní zámek a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Město Valtice je též oficiálně titulováno jako „hlavní město vína“. V blízkém okolí se nachází památky jako Kolonáda na Reistně nebo Rendes-vous. Lednicko-valtický areál ale nabízí mnoho dalších památek a významných míst, jmenovitě je to Pohansko, Sv. Hubert, Tři Grácie, Apollonův chrám, Hraniční zámeček, Belveder, Lovecký zámeček, Lány a Nový Dvůr. [6] Nejlepší cesta, jak se za památkami vydat je na kole. Celý areál nabízí mnoho cyklistických stezek, které jsou výborně značeny a nejsou nikterak náročné. Co se týče restauračních zařízení, kaváren, barů a různých jiných občerstvení je jich zde nepřeberné množství a každý si tak přijde na to své. Jedním z nejkrásnějších míst s rozmanitou krajinou protkanou vinohrady, bělostnými skalami a vzácnými, na jaře rozkvétajícími květinami je Pálava, nejdéle osídlené místo českých zemí. Nejvíce tuto oblast proslavila slavná soška Venuše, která byla nalezena v Dolních Věstonicích. Od roku 1976 je Pálava Chráněnou krajinnou oblastí.

16

Obr. č.2 Lednicko-valtický areál

2.2.3 Slovácko Slovácko je kraj plný lidových tradic, krojů, písní, krásné přírody, vinohradů, lužních lesů a památek. Kdo jednou tuto oblast navštíví a vychutná si nevšední atmosféru, rád se sem ještě vrátí. Tento kraj je protkán stovkami kilometrů pěších a cyklistických tras, kde si na své přijdou i ti nejnáročnější s chutí vyzkoušet si své vytrvalecké dovednosti a schopnosti. Za zmínku zcela určitě stojí muzejní expozice a galerie věnované třem slavným synům Slovácka, jmenovitě Komenskému, Masarykovi a Uprkovi. Slovácká oblast je synonymem folklóru a lidových tradic. V průběhu roku se zde pořádá mnoho zajímavých a tradičních festivalů a akcí. Nejen národopisných, ale také kulturních, církevních a společenských. Když se řekne Slovácko, vybaví se mi kroje, lidové písně, hudba a pověstné nářečí. Co se tradic týče, tou nejznámější je fašank, pořádaný na přelomu února a března. Fašank, to je slet tanečníků, muzikantů a masek. Mezi nejstarší a neméně známou tradicí je „jízda králů“, kterou lze vidět ve městech Vlčnov nebo Kyjov. Průvod královské družiny za doprovodu jezdců na tradičně ozdobených koních je nezapomenutelným zážitkem.[7]

17

Ke Slovácku neodmyslitelně patří i hody a národopisné slavnosti slavnosti pořádáné ve městech Hodonín, Kyjov, Tvrdonice, Staré Břeclavi, Břeclavi a mnoha dalších. Od mala tyto slavnosti navštěvuji a užívám si je plnými doušky. K hlavním cílům této turistické oblasti patří Hrad Buchlov, Čejkovice – rodné místo Tomáše Garrigua Masaryka, Zámek Milotice, město Hodonín lákající především návštěvou zoologické zahrady, Velehrad, jež je významným poutním místem, kde se nachází bazilika Nanebevzetí Panny Marie s podzemními katakombami a lapidáriem. Dalším významným místem je biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty.[8]

Obr. č.3 Slovácko

2.2.4 Moravský kras Chráněná krajinná oblast Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě. Pět z 1100 jeskyní je přístupno veřejnosti. Konkrétně jsou to jeskyně Punkevní, kde lze návštěvu spojit s projížďkou na loďce až ke známé propasti Macocha, dále Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka s barevnou vápníkovou výzdobou, poslední jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně, které jsou tvořeny podzemními propastmi a mohutnými chodbami. 18

Celá oblast Moravského krasu je plně protkána širokou sítí turistických značek. Nejznámějšími turistickými cíli jsou zámek Rájec nad Svitavou pocházející ze 14. století, Mariánský chrám Křtiny, Josefov – Františčina huť, Rudice – Větrný mlýn, Rozhledna Veselice – Podvrší, která je v současné době moderní telekomunikační věží a dále Jedovnice, kde se nachází rybník Olšovec, jež je oblíbeným místem milovníků nedotčené přírody.[9]

Obr. č.4 CHKO Moravský kras

2.2.5 Znojemsko a Podyjí Kraj vinohradů, ovocných sadů, slunných nížin a milovníků jízdy na kole, to je Znojemsko. Místo nejen slavné, ale především historicky výjimečné. Hlavním centrem je město Znojmo, které se může chlubit jedním z nejkrásnějších historických center v republice. Znojemský hrad patří mezi dominanty, nyní je přestavěn na barokní zámek, na jehož nádvoří stojí románská rotunda p. Marie a sv. Kateřiny. Ve městě se během roku koná spousta významných akcí a festivalů. Tou nejznámější je Znojemské vinobraní, které si získává každým rokem více příznivců a milovníků dobrého vína, jídla a zábavy.

19

Největším přírodním pokladem Znojemska je Národní park Podyjí rozkládající se od Znojma k Vranovu nad Dyjí. Místo láká především k procházkám a projížďkám na kole, kde v rozmanité přírodě můžete potkat řadu polorozbořených mlýnů, zámků a hradů. Jedním z nejkrásnějších hradů je Nový Hrádek, z kterého je překrásný výhled na klikatící se Dyji a hranice s Rakouskem. Další atraktivitou Znojemského kraje je Vranovská přehrada, jež je perfektním místem pro dovolenou. Nabízí dobré podmínky pro koupání, ale také široké sportovní a kulturní vyžití. Najdete zde jeden z nejstarších hradů v České republice Bítov nebo barokní zámek Vranov nad Dyjí pyšnící se na skále nad Vranovem. Příznivce lidového umění jistě nadchne Malovaný sklep, který se nachází v Šatově. V tomto malém, ale přesto velmi známém městečku najdete také Moravský sklípek, kde je možné ochutnat moravské speciality a navštívit jeho sklepní prostory, kde se nachází archivní boxy zákazníků Znovínu Znojmo. [Bárta L., Černý B., 2003-2004, s.276 - 281]

Obr. č. Podyjí

20

2.3 Vinařské podoblasti jižní Moravy

Obr. č.6 Vinařské podoblasti jižní Moravy

2.3.1 Znojemská Mezi městy Znojmo a Ivančicemi a podél jihovýchodní hranice Českomoravské vrchoviny se rozprostírá nejzápadnější moravská vinařská podoblast a zahrnuje celkem 3 530 hektarů vinic a 91 vinařských obcí. Nachází se v okolí úrodného Dyjskosvrateckého úvalu tvořeného především mořskými a sladkovodními usazeninami a sprašemi. Geologicky starší Český masiv se skrývá v podloží severozápadní části podoblasti. Klimatický vliv Českomoravské vrchoviny způsobuje pomalejší zrání hroznů, a tím vyšší koncentraci aromatických látek obsažených v bobulích. Takzvanou páteří vinařské podoblasti znojemské je řeka Dyje, o kterou se dělí s rakouskou vinařskou oblastí Weinviertel. Řeka Jevišovka vtéká do podoblasti z Vysočiny a těsně za hranicemi podoblasti se spojuje s Dyjí. Nesmíme zapomenout ani na další významnou řeku Jihlava, která protéká Ivančicemi a Dolními Kounicemi. Město Znojmo obklopuje mnoho dalších vinařských obcí, jsou to například Lechovice, Hrušovany nad Jevišovkou, Stošíkovice, Šatov, Nový Šaldorf nebo Vrbovec. 21

Znojemská vinařská podoblast je také typická velice početnou odrůdovou skladbou. V posledních dvou desetiletích prošlo zdejší vinařství výraznými změnami. Vinice jsou ekologicky obhospodařovány a většina vinařských firem používá šetrné výrobní technologie. Znojemští vinaři získávají pravidelně úspěchy na tuzemských i zahraničních přehlídkách a výstavách. Typickými odrůdami jsou z bílých vín Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálava, Muškát moravský,

Rulandské bílé,

Chardonnay, Tramín červený. Z červených vín jsou to Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré, Modrý portugal. [Kraus, V., Foffová Z., 2008, s.238]

2.3.2 Mikulovská V nepravidelném kruhu okolo vápencových Pavlovských vrchů, které od pravěku sloužili jako nepřehlédnutelný a nezaměnitelný orientační bod, se nachází vinařská podoblast mikulovská. Obsahuje 30 vinařských obcí na území o výměře 51 046 ha. Mikulovská podoblast vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb.[10] Druhou dominantou podoblasti za Pavlovskými vrchy je vodní dílo Nové Mlýny, které je zároveň největší vodní plochou jižní Moravy. Nové Mlýny ovlivňují místní klimatické podmínky. Jsou tvořeny třemi velkými nádržemi – Mušovskou, Věstonickou a Novomlýnskou. Mikulovské vinařské podoblasti panují dvě významná města s bohatou vinařskou historií, Mikulov a Valtice. Obě spojuje šlechtický rod Lichtenštejnů, ale také mnoho významných osobností. Mikulovskou pýchou je impozantní poutní místo Svatý kopeček, který se může chlubit i přírodní raritou, jeskyní Turold. Města Valtice a Lednice a jejich nejbližší okolí tvoří Lednicko-valtický areál, prohlášen roku 1996 za chráněnou památku UNESCO. Vedle větších měst tvoří podoblast také spousta menších vinařských obcí, které jsou neodmyslitelnou součástí vinařské turistiky. Jmenovitě jsou to například obce Horní a Dolní Věstonice, Bavory, Pavlov, Novosedly, Pouzdřany nebo Pohořelice.[ Kraus, V., Foffová Z., 2008, s.208] 22

2.3.3 Velkopavlovická Co do rozlohy vinic je velkopavlovická největší vinařskou podoblastí České republiky. Zahrnuje 75 obcí z pěti okresů : Břeclav (32), Brno-venkov (22), Brno-město (7), Vyškov (13) a Hodonín (1). Na výměře 5068 ha hospodaří celkem 7637 pěstitelů. Hlavní pás viničních tratí leží kolem dálnice z Brna na Bratislavu rozkládajících se mezi obcemi Židlochovice, Hustopeče, Velké Pavlovice, Němčičky, Vrbice a Moravským Žižkovem. Region je geograficky i kulturně velmi rozmanitý. Malebnost zdejšímu vinařství dodávají především menší sklípky místních vinařů a zahrádkářů, kteří často nešetří pohostinstvím a snahou pochlubit se tím nejlepším, co s láskou vyrobili. Z bílých odrůd vína zde převládá Neuburské, Tramín či Muškát moravský. Ve vyšších polohách je to pak Müller Thurgau. V centrální části dominují modré odrůdy. Vinohrady zde leží z velké části na svazích Žďánického lesa, které v nejjižnější části přecházejí v úrodné roviny. [Stávek, J., 2008, s.19-25] Velké Pavlovice daly vinařské oblasti nejen název, ale také řadu skvělých vinařů. Z těch nejúspěšnějších producentů vína jsou například Petr Skoupil, František Mádl, dále jsou to Habánské Sklepy, Vinařství Vladimír Tetur, Templářské sklepy Čejkovice, Vinium.

2.3.4 Slovácká Vinařská podoblast slovácká se rozprostírá od nejjižnějšího výběžku Moravy, podél slovenských hranic až k Uherskému Hradišti. Různorodost a členitost krajiny s různými půdními a klimatickými podmínkami dávají za vznik osobitým vínům. Daří se zde především odrůdám jako je Ryzlink vlašský a rýnský, Aurelius, Neuburské, Tramín červený, Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon. Podluží a Mutěnicko leží v jižní části slovácké podoblasti. Strážnicko, Veselsko a Blatnicko se nacházejí na východní straně republiky na úpatí Bílých Karpat. Ze severu je slovácká vinařská podoblast chráněna Chřiby a Žďánickým lesem, na západě vyhýbá ke Kyjovu, odkud se dále táhne přes Žarošice, Archlebov, Dambořice a Uherčice k slavkovskému bitevnímu poli, kde se odehrála slavná bitva Tří císařů.[Baker, H., 2008, s.27 - 28, 55] 23

2.4 Rozdělení vín v České republice Celý systém dělení vín v České republice vychází z vyzrálosti hroznů, stanovené měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době slizně.

2.4.1 Dělení vín podle jakosti Stolní víno Víno nejnižší kvalitativní kategorie dosahující cukernatosti od 11 ° do 14,9 °, s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. Doslazuje se pomocí řepného cukru. Tato vína nesmějí být označována názvem odrůdy, místem původu nebo jinými zavádějícími údaji. Co se týče chuti, víno je nevýrazné, krátké a řídké. Jakostní víno Vyšší kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9 °, s vyšším obsahem extraktivních látek než tomu je u stolního vína. Jeho chuť je středně plná, hrubější s kratším chuťovým dopadem. Doslazuje se řepným cukrem. Čím více je víno doslazováno, tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu. Známkové víno Jakostní víno vyrobeno scelováním vín několika odrůd dle předem dané receptury. Oproti jakostním jsou známková vína, pokud jsou tedy dobrá, plnější a vyváženější a to vzhledem k jejich přípravě, kdy byly vinařem využity vlastnosti jednotlivých odrůd k docílení lepších vlastností směsky. Víno s přívlastkem Vína patřící do nejvyšší kvalitativní kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Vína s přívlastkem je možné vyrábět pouze z hroznů sklizených na vybraných viničních tratích. Kabinet Cukernatost moštu se pohybuje mezi 19 až 20,9 °. Lehčí, jemná chuť, méně alkoholická vína s vysokým obsahem extraktivních látek. Chuť je kořenitá, vyvážená, harmonická a se středně dlouhou dochutí.

24

Pozdní sběr Cukernatost moštu mezi 21 a 23,9 °. Vína mají vyšší obsah alkoholu a vysoký obsah extraktivních látek. Kombinace kořenitosti a mocnosti s hutnější chuťovou strukturou vyvolávají delší chuťový dojem. Výběr z hroznů Těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a extraktu s cukernatostí moštu 24 až 26,9 °. Chuťově působí velmi vyrovnaně a zanechává v ústech dlouhý dojem. Tóny buketu a chuti jsou od výrazných ovocných nuancí až po medovou chuť a aroma. Výběr z bobulí Cukernatost moštu nad 27 °. Těžší až těžká vína, zpravidla se zbytkovým cukrem (polosuchá až sladká). V buketu i chuti je zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu a medu. Vína jsou velmi harmonická a mají dlouhou životnost. Ledové víno Toto víno se vyrábí z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů. Voda v hroznech zůstává ve formě krystalků a z lisu vytéká mošt s vysokým obsahem cukru. Po prokvašení obsahují vína vysoký podíl zbytkového cukru. Slámové víno Princip výroby je stejný jako u vína ledového, avšak s tím rozdílem, že snížení obsahu vody v moštu se dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit. Šumivé víno Vyrábí se ze stolního vína, které dosáhlo 8,5 % objemového alkoholu prvotním i druhotným kvašením a musí mít 0,3 MPa přetlaku při 20 °C. Jakostní šumivé víno neboli také sekt se smí vyrábět z dovezených nebo domácích. Celková doba při kvašení v tancích musí být 60 dní a při kvašení v láhvích 9 dní. Obsah alkoholu musí dosáhnout celkem 10 % objemových a přetlak musí být 0,35 MPa. Jakostní šumivé víno stanovené

25

oblasti je vyráběno z jakostních odrůdových vín jen v rámci jedné vinařské oblasti. Vína musí zrát půl roku v tanku nebo 9 měsíců v láhvi. Perlivé víno Perlivá neboli jakostní perlivá vína se odlišují výrobní technologií a nesmějí se označovat jako vína šumivá nebo sekty. Získávána jsou z domácích stolních nebo jakostních vín, k jejichž výrobě se používá sycení oxidem uhličitým. Jejich výroba musí probíhat ve stejné vinařské oblasti, kde byly hrozny sklizeny. Obsah alkoholu musí být nejméně 9 % a z toho nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu. Likérové víno Jakostní likérová vína musí obsahovat 15-22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu. Likérová vína mohou být vyráběna z moštu, jakostních vín nebo vinného destilátu, a to ve vinařské oblasti původu hroznů.

2.4.2 Dělení vín podle obsahu cukru Vína suchá Obsahují maximálně 4g / l zbytkového cukru. Při vyšším obsahu kyselin může suché víno obsahovat 9g / l zbytkového cukru, jestliže obsah, vyjádřený v gramech titrovatelných kyselin v litru je o 2 g / l nižší než obsah cukru. Vína polosuchá Vína s obsahem 4 až 12 g / l cukru. V případě, že obsah titrovatelných kyselin v litru je o 2 g / l nižší než obsah cukru, může tak polosuché víno obsahovat 9 až 18 g / l cukru. Vína polosladká Obsahují cukr v rozmezí 12 až 45 g / l. Vína sladká Vína obsahující více než 45 g / l cukru.[11]

26

2.5 Odrůdy pěstované na území vinařských oblastí 2.5.1 Bílá vína Bílá vína mohou být suchá i výrazně sladká, což uspokojí prakticky všechny skupiny milovníků vína. Bílé víno se nemusí vyrábět pouze z bílých odrůd vinné révy, vše se odvíjí a rozhoduje se v průběhu lisování moštu, ze kterého pak vzniká víno. Bílá vína jsou obvykle vhodné k okamžité spotřebě, některé však lze konzumovat i po několika letech. Bílá vína se doporučuje skladovat při teplotě 9–11 °C. Vhodná teplota pro jejich podávání je 11-13 °.

Chardonnay

Rulandské šedé

Aurelius

Ryzlink Rýnský

Irsai Oliver

Ryzlink Vlašský

Müller Thurgau

Sauvignon

Muškát moravský

Sylvánské zelené

Muškát Ottonel

Tramín červený

Neuburské

Veltlínské červené rané

Pálava

Veltlínské zelené

Rulandské bílé Tabulka č. 1 Bílá vína

27

2.5.2 Červená vína Barva červeného víno, může být světle červená u lehkých vín, až po velmi tmavou u těžkých a extraktivních. Velmi rozmanitý vám dopřeje červené víno také chuťový zážitek. Červená vína se skladují při teplotě 10-12 °C, podávání je vhodné za teploty 14-16 °C. Většinu vín vhodných k archivaci představují právě červená vína.

Alibernet

Merlot

André

Modrý Portugal

Cabernet Moravia

Rulandské modré

Cabernet Sauvignon

Sevar

Dornfelder

Svatovavřinecké

Frankovka

Zweigeltrebe Tabulka č. 2 Červená vína

28

2.6 Populární vinařské akce na jižní Moravě Akcí a festivalů s vinařskou tématikou se po celý rok koná nespočetné množství. Nejvíce je jich pořádáno od jara, přes léto až do podzimních měsíců. Každoročně také narůstá návštěvnost a oblíbenost. Jsou to různé košty vína, degustace, výstavy vín, otevřené sklepy, putování po sklepech a vinobraní. Vybrala jsem pár nejznámějších a nejoblíbenějších akcí, které jsem měla čest sama navštívit a vychutnat výbornou atmosféru vinných sklepů, setkat se osobně se známými vinaři, navštívit velká vinařství a v neposlední řadě zažít nezapomenutelnou atmosféru Znojemského historického vinobraní.

2.6.1 Ze sklepa do sklepa Velké Bílovice, které jsou největší vinařskou obcí v České republice daly za vznik stále známější a navštěvovanější vinařské akci, která nese všeříkající název „Ze sklepa do sklepa“. Tento rok koncem března se konal 7. ročník a jeho návštěvnost byla i přes nepřející počasí velice vysoká. Celá tato akce se odehrává v průběhu jednoho dne. Oficiální zahájení je v 10:00h dopoledne, kdy se otevřou návštěvníkům desítky vinných sklepů a putování tak může začít. Nezbytností je samozřejmě platná vstupenka, kterou si lze zakoupit v předprodejích, ale také až na místě. Za tu je stanovená cena 1000 Kč, 400 Kč je cena za degustaci vín s drobným pohoštěním v navštívených sklepech a 600 Kč je rozděleno na 6 stokorunových poukazů, za které je možno nakoupit vína. Po zakoupení vstupenky obdržíte kapsičku na krk, která obsahuje pár reklamních letáků, mapu, kde jsou vyznačeny všechny otevřené sklepy, které je možno navštívit a ochutnat vzorky, dále speciální leták s čísly sklepů, kam se dávají razítka a zpečetí se tak všechny sklepy, které jste stihli navštívit. Tato kartička se pak vhazuje do osudí, kde se při ukončení ve večerních hodinách losují výherci velkorysých cen, samozřejmě v duchu vína. Nezbytnou součástí již zmíněné kapsičky je také sklenice na degustaci vín s natištěným logem „Ze sklepa do sklepa“. Před tím než vyrazíte do terénu, je dobré trošku si upřesnit, jakým směrem se vydat a jaké ze sklepů navštívit. Jistě, že lze obejít všechny sklepy, ale za prvé je to fyzicky náročné a za druhé to tak trochu postrádá význam. To už je ale na každém z návštěvníků, pro jakou variantu se rozhodne. Letos bylo otevřeno 50 sklepů po celých 29

Velkých Bílovicích a svými výbornými víny se tak mohlo chlubit mnoho velkých, ale i menších vinařů a vinařství. Atmosféra je skvělá, jen si to představte. Se sklenicí dobrého vína se procházet a putovat od sklepa ke sklepu, degustovat skvělá a chutná vína a k tomu zakusovat domácí chléb se sádlem, škvarky, paštiky a sýry, které k vínu neodmyslitelně patří. Podél silnic jsou desítky stánků, kde je možné zakoupit si různé pochutiny, uzeniny, trdelníky, grilovaná masa, domácí frgály a jiné dobroty, kterým člověk jen těžko odolává. U pár sklepů se můžete setkat i s živou muzikou v podobě cimbálu a houslí a poslouchat tak lidové písně a po pár pohárcích vína si i třeba trochu zazpívat či zatančit. Ve velkých vinařství jako je například Vinařství Petr Skoupil probíhají během dne různé doprovodné programy a soutěže o ceny. Rozdíl mezi tímto vinařstvím a menším producentem je znatelný. Vinařství Skoupil produkuje ročně přes 600 000 láhví vína a obhospodařuje plochu 35 ha. Vinařská tradice rodiny Skoupilových se datuje od roku 1852. Z dalších velkých vinařství a vinařů je to například Radomil Baloun, Habánské sklepy, František a Hana Mádlovi, Vladimír Tetur, rodinné vinařství Sedlák a mnoho dalších. V menších sklepech panuje skvělá rodinná atmosféra, kde je více pravděpodobné si s vinaři popovídat a dozvědět se tak něco nového o vínu, jeho pěstování a tradici. V Habánských sklepech probíhají celodenní prohlídky sklepů, kde je opravdu co vidět. Celý den je k dispozici autobusová doprava, která rozváží návštěvníky nejen po celých Bílovicích, ale také po širokém okolí. Doprava je zdarma a jezdí po asi 30 minutových intervalech na vyznačených zastávkách. Já sama jsem měla možnost minulý rok Ze sklepa do sklepa navštívit a byla jsem naprosto ohromena. Velkou roli zahrálo také počasí, sluníčko svítilo a hřálo již od samého rána a my si tak naprosto vychutnávali procházku Velkými Bílovicemi, sklípky a všudypřítomnými vinicemi. Ve Velkých Bílovicích mám také spoustu známých, se kterými jsme společně degustovali a hodnotili nabízená vína. Domů jsem si odnesla 6 láhví skvělého vína a spoustu nových a krásných zážitků.[vlastní zdroj]

30

2.6.2 Znojemské historické vinobraní První Znojemské vinobraní se událo již roku 1966. Zakladatelem byl pan František Koukal, který dokázal skloubit jak slavnou minulost královského města, které se rozprostírá na řece Dyji, tak i jeho zachovalé historické kulisy a vinařskou tradici. Hlavní postavou vinobraní se stal král Jan Lucemburský, který do Znojma roku 1327 přijel oslavit a zapít vydařené státnické jednání konané ve Vratislavi. Tehdy pro něj město Znojmo připravilo bohatý program, jehož střípky, včetně tradičního předávání práv do rukou konšelů, se nabízí divákům dodnes. Tradice Znojemského vinobraní byla přerušena komunistickým režimem v roce 1974. Znovuobnovení tradice se konalo až v 90. letech minulého století. Od této doby vítá vinobraní ve Znojmě každoročně desetitisíce návštěvníků přijíždějícím nejen za burčákem a víny, ale také za skvělým kulturním programem, ve kterém je hlavní atrakcí průvod krále Jana Lucemburského s chotí a dvořany. Každoročně se Znojemské vinobraní pořádá začátkem září. Předprodej vstupenek začíná již v srpnu a lze je zakoupit v síti Ticketpro nebo v Turistickém informačním centru ve Znojmě. Vinobraní je rozděleno do dvou dnů, kdy hlavní zahájení začíná otevíráním takzvaných mázhauzů (měšťanských domů), kde je připraveno posezení pro návštěvníky, kde mohou vychutnávat atmosféru spojenou s koštem vína a burčáku. Po celé vinobraní se koná bohatý doprovodný program, kde si na své přijdou účastníci všech věkových kategorií. Hlavní program probíhá na Masarykově náměstí, kde je situováno hlavní pódium a kde vystupují známé české i zahraniční skupiny a zpěváci. Po celém náměstí jsou rozmístěny stánky s občerstvením, víny, burčáky, suvenýry a jiným atraktivním zbožím. Hlavním a nejvíce oblíbeným okamžikem je historický průvod městem, který končí opět na Masarykově náměstí. V průvodu můžete vidět již zmíněného krále Jana Lucemburského s chotí, přes 300 postav v dobových kostýmech na koních i pěších nebo boha vína a veselí Dionýsa.[12][vlastní zdroj]

31

Základní vstupné při nákupu do 31. 8.

při nákupu od 1. 9.

pátek

150 Kč

180 Kč

sobota

170 Kč

200 Kč

250 Kč

280 Kč

permanentka (pá + so)

Zlevněné vstupné studenti, důchodci, podnikatelé s provozovnami v uzavřené zóně permanentka (pá +

200 Kč

so)

220 Kč Vstup zdarma

(po prokázání děti do 15 let

dokladem

ZDARMA

dokládajícím věk) (ZTP/P vč. doprovodu – jedna

ZTP, ZTP/P

ZDARMA

osoba)

Tabulka č.3 Vstupné na Znojemské vinobraní r. 2011

2.6.3 Pálavské vinobraní Pálavské vinobraní, jehož počátky sahají až do roku 1947 se koná v Mikulově a termínově se shoduje se Znojemským historickým vinobraním. Navzájem si obě vinobraní velmi konkurují, což je ale nevýhodou pro návštěvníky. Místní obyvatelé dávají přednost svému městu a akci v něm pořádané, ale ostatní si musí vybrat jedno z nich. Rozhodujícím faktorem je především program a účinkující. Z vlastní zkušenosti ale vím, že nejen návštěvníci přejíždějí z Mikulova do Znojma a naopak, ale také hudební skupiny a zpěváci se účastní obou akcí zároveň, někdy i ve stejný den, což je bezpochybně náročné.

32

Jak jsem již zmínila, první ročník Pálavského vinobraní se datuje k roku 1947, kdy se původně neslavilo v Mikulově, nýbrž ve 4 kilometry vzdálené Klentnici v areálu Sirotčího hrádku. Před více než 40 lety se však celé dějství přesunulo do Mikulova. Podobně jako je tomu ve Znojmě, i zde čekají na milovníky vína, dobrého jídla, kulinářských lahůdek a kultury tři dny plné oslav spojených s bohatým doprovodným programem. Organizátoři kromě tradičného folkloru, pevně spjatého s vínem na jižní Moravě, nabízí koncerty populárních kapel různých žánrů, cimbálových muzik a dechových hudeb. Všudypřítomné stánky s lahodným burčákem, vínem, grilovanými sýry, bramboráky, haluškami a jinými domácími produkty zcela určitě ukojí potřeby i náročnějších klientů. Pro malé návštěvníky je nachystána spousta atrakcí a soutěží.[13][vlastní zdroj]

33

2.6.4 Další vinařské akce Posezení u cimbálu s ochutnávkou vín (duben, Brno) Den otevřených sklepů – za vínem do Rakvic (duben) Místní výstava vín v Lednici (duben) Noc otevřených sklepů (duben, Velké Němčice) Ochutnávka vín a Den lidových řemesel (květen, Moravská Nová Ves) Tour de vinohrad (květen, Mikulčice) Májové otevřené sklepy (květen, Velké Pavlovice) Valtické vinné trhy (květen, Valtice) Výstava vín Lednicko-valtického areálu (květen, Břeclav) Velké letní chutnání pěšky i na kole (červen, Valtice) Prázdniny s vinařem (červenec, Mikulov) Za vinařem do Velkých Bílovic (srpen) Burčákové slavnosti (září, Velké Bílovice) Slovácké slavnosti vína a otevřených památek (září, Uherské Hradiště) Dýňobraní (září, Valtice) Cyklomaraton „Mezi vinohrady“ (září, Němčičky) Valtické Burčáky ve Valtickém podzemí (září) Veřejná degustace vín v Moravském sklípku v Šatově Burčákfest (září, Znojmo) A mnoho dalších…[14]

34

2.7 Moravské vinařské stezky Dlouholetý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě, který je od roku 1999 postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a dalšími partnery. Vlastní vinařskou stezku má hned každá z 10 vinařských obcí. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníci si tak mohou vybrat s nepřeberného množství jednodenních tak vícedenních výletů v duchu folklóru, vína, památek a to na trase přesahující 1200km dlouhých cyklistických stezek. Na informačních a směrových tabulích je vždy znázorněno logo Moravských vinařských stezek. Barva loga označuje a určuje, na které z 11 vinařských stezek se návštěvník právě nachází. V obcích jsou také informační tabule s přehlednými mapami tras v dané oblasti. Trasy jsou rozlišeny tak aby bylo možné naplánovat si trasu vhodnou pro každého účastníka, ať už je to zkušený cyklista, který má raději drsnější trasu anebo rodina s malými dětmi. Tato síť cyklistických tras a stezek je jen jednou z částí celého projektu, který je především orientován na zlepšení infrastruktury a nabídky turistických cílů a služeb.[15]

Obr. č. 7 Moravské vinařské stezky

35

2.7.1 Moravská vinná stezka Pateřní trasa procházející krásnou krajinou jižní Moravy. Vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm. Nabízí putování regionem, který je zdoben vínem, bohatou historií a živými tradicemi. Moravská vinná stezka je značena červeně a prochází všemi vinařskými podoblastmi a zároveň protíná sedm z deseti okruhů vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, chráněné přírodní lokality, ale také historické a architektonické památky kraje. Délka trasy je 300km.

2.7.2 Brněnská vinná stezka Stezka měřící 130km se táhne napříč vinařsky okrajovou oblastí s několika centry (Rajhrad, Židlochovice, Slavkov) nabízí poklidné putování malebnou krajinou plnou unikátních přírodních a architektonických památek. Ve vesnicích, kterými trasa vede můžete vidět kaple, kříže, Boží muka a další doklady religiozity moravského venkova. Západní větev Brněnské stezky vede podél toku řeky Bobravy na Kounicko a Bránicko, kde vás přivede do oblasti znamenitých červených vín. V Pavlově se připojuje vinařská stezka směřující na Znojemsko a dále pokračuje přírodním parkem Niva Jihlavy do Pohořelic. Stezka se taky potkává s Lednicko-valtickým areálem a napojuje se na Mikulovskou vinařskou stezku.

2.7.3 Bzenecká vinná stezka Bzenecká vinná stezka měří jen 30km a zčásti vede Kyjovskou pahorkatinou. V okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Stezka kopíruje hranice oblasti po krátkých terénních úsecích a silnicích III. třídy. Trasa navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku.

2.7.4 Kyjovská vinná stezka Kyjovská vinařská stezka má kopcovitý ráz a je tak výzvou spíše pro zkušenější cyklisty. Její délka je 85 km, z nichž 70 % tvoří silnice 3. třídy a zbylých 30 % jsou zpevněné či nezpevněné lesní a polní cesty. Milovníci krásné přírody si na Kyjovské trase určitě přijdou na své a to díky barevným lesům, vinicím, sadů, luk a polí. Stezka 36

vede městy jako je například Archlebov, Čejč, Dambořice, Kyjov, Moravany, Vlkoš nebo Želtice.

2.7.5 Mikulovská vinná trasa Jižní část okruhu trasy v podstatě kopíruje hranice Mikulovské vinařské podoblasti, dále rámuje vody řeky Dyje, rybníky a Novomlýnské nádrže. Délka Mikulovské trasy je 82 km a její převážná část vede po asfaltovém povrchu střídajícím se s terénními úseky kolem Nových Mlýnů a zpevněnou lesní cestou před Lednicí. Jižní část stezky prochází Lednicko-valtickým areálem, kde se nabízí spousta možných zastávek u památných míst, ale také v podobě občerstvení, kterých je v areálu nespočetně a většina je i přizpůsobena cyklistům. Trasa prochází například městy Březí, Dolními Věstonicemi, Lednicí, Mikulovem, Novosedly, Pavlovem nebo Valticemi.

2.7.6 Mutěnická vinná stezka Mírně zvlněná krajina Kyjovské pahorkatiny, jíž 65 kilometrová trasa prochází je dobře sjízdná a nabízí atraktivní cyklistický okruh. Větší část Mutěnické vinné stezky vede po zpevněných polních cestách kolem zelenajících se sadů, vinic a žlutých lánu řepky olejné a slunečnicových polí. Na cestě se můžete zastavit v mnoha vinařských obcích, jmenovitě je to Čejč, Dubňany, Milotice nebo Čejkovice.

2.7.7 Vinařská stezka Podlužím Podluží, kraj vinic, rybníků a lesů je skvělým místem pro milovníky cyklistiky. Trasa měřící 115 km začíná v městě Břeclav, kde se nachází velmi významné a turisty oblíbené výletní místo Pohansko s empírovým loveckým zámečkem a archeologickým nalezištěm. Trasa je lemována lužními lesy a nivou řeky Moravy nedaleko od hranic se Slovenskem a Rakouskem. Vinařská stezka Podluží vede městy Břeclav, Charvátská Nová Ves, Hodonín, Hrušky, Kostice, Lanžhot, Mikulčice, Ratíškovice, Tvrodnice, Týnec a další.

2.7.8 Strážnická vinná stezka Stezka dlouhá 101 km je převážně rovinatého charakteru zvedajícího se pouze v podhůří Bílých Karpat a Hlucké pahorkatiny. 80 % tvoří silnice 3. třídy, zbylých 20 % 37

zpevněné nebo travnaté polní cesty. Trasa vede z části Dolnomoravským úvalem, západní hranici tvoří Bzenec a Rohatec. Jelikož je trasa poměrně dlouhá a nabízí spoustu atraktivit v podobě vinařských a kulturních akcí, určitě není od věci nechat si na projetí alespoň dva dny. Na trase stojí města jako je Blatnice pod Svatým Antonínkem, Hroznová Lhota, Radějov, Strážnice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou nebo Vnorovy.

2.7.9 Uherskohradišťská vinná stezka Stezka je jako stvořená pro rodinný výlet. Nenáročný, rovinný terén vedoucí po klidných silnicích. Milovníci vína, lidové architektury a přírodních a historických památek si přijdou na své. Délka trasy je 75 km a sjízdná je po celý rok. Trasa vede městy Dolní Němčí, Hluk, Kostelany nad Moravou, Ostrožská Nová Ves, Uherské Hradiště – Mařatice, Uherský Ostroh, Veletiny nebo Vlčnov, známý především slavnou jízdou králů.

2.7.10 Velkopavlovická vinná stezka Trasa dlouhá 110 km vedoucí takřka bezlesým terénem, vinicemi, malebnými uličkami vinných sklepů, ale také Lednicko-valtickým areálem, je svou pestrostí terénu lákadlem všech kategorií cyklistů. Trasa je vedena především po silnicích 3. třídy, ale taky terénními úseky napříč vinohrady. Mezi největší atraktivity patří již zmíněný Lednickovaltický areál s hlavními centry Lednicí a Valticemi. K nezapomenutelným zážitkům patří bezpochyby ochutnávky nejlepších vín podoblasti ve stálé vinařské expozici v Hustopečích. Velkopavlovickou vinařskou podoblastí prochází také páteřní Moravská vinná stezka. Pro zdolání této trasy je zapotřebí jistě více dní v případě, že si chcete výlet opravdu užít. Nejznámějšími městy na trase jsou Hustopeče, Podivín, Rakvice, Velké Bílovice nebo Zaječí.[15][vlastní zdroj]

2.7.11 Znojemská vinná stezka Jedna z nejkrásnějších, ale zároveň nejdelších vinařských stezek prochází centrálním Znojemskem, ale také okolím Hostěradic a Moravského Krumlova. Tato stezka spojuje hned 55 vinařských obcí, kde dominují aromatická bílá vína. Kolem řeky Dyje vede rovinatá a pohodová cesta mezi vinicemi a poli. Pro náročnější je tady národní park 38

Podyjí. Pro ty, co se vydají spíše po stopách dobrého vína je ideální oblast jižně od Znojma, kde nejznámějšími obcemi jsou Šaldorf, Hnanice, Šatov, Chvalovice, Vrbovec nebo Jaroslavice. Znojemská vinařská stezka začíná v Moravském Krumlově, proslaveným Muchovou slovanskou epopejí. Dále trasa prochází například městy Citonice, Horní Dunajovice, Miroslav, Skalice,Vlasatice a samozřejmě centrálním Znojmem.[15][16]

39

3 Praktická část V praktické části budu zpracovávat netradiční cyklistickou stezku po stopách dobrého vína, kde účelem je poznání okolí naplánované trasy, seznámení se s památkami a případné navštívení jedné nebo více vinařských akcí. Do trasy budou zapracovány také stravovací a ubytovací zařízení, ale také půjčovny kol. Další součástí praktické části je zpracování dotazníkového šetření. Hlavní dotazník pojednává o důvodech návštěvnosti jižní Moravy dotázanými respondenty, kterými jsou především kulturní záležitosti týkající se návštěvy památek a vinařských akcí. Nemalý podíl má ale také cyklistika, za kterou se vydává na jižní Moravu každým rokem více turistů a to často v kombinaci s návštěvou vinařských akcí a vinných sklepů. Druhý a stručnější dotazník zkoumá u jihomoravských vinařů spokojenost s návštěvou jejich obce a vinařských akcí, v nichž pořádaných a také jejich případné účasti na akcích a úspěších v rámci vinařství.

40

3.1 Vytvoření netradiční trasy po stopách dobrého vína na jižní Moravě Délka trasy : 38 km Náročnost : mírně až středně náročná Města na trase : Velké Bílovice, Podivín, Lednice, Hlohovec, Valtice, Úvaly, Mikulov

Obr. č.8 Mapa navržené cyklostezky

Pro tuto trasu jsem se rozhodla z důvodu atraktivit a památek, které cestou budeme potkávat a navštěvovat. Velkou výhodou je také takřka celoroční sjízdnost zvolených silnic a zpevněných cest. Trasa je doplněná možnou návštěvou vinných sklepů a jiných zařízení nabízejících degustace vín. Samozřejmě v případě degustací není možno dále pokračovat po trase na kole. Nejlépe je naplánovat degustaci na odpolední až večerní hodiny a strávit noc v penzionu nebo hotelu. Spousty hotelů a penzionů mají speciální úschovny pro kolo, netřeba se tedy obávat, kam kolo přes noc uložit. Naše trasa začíná ve Velkých Bílovicích, městě lidových tradic, ovoce a vína. Město pořádá řadu vinařských akcí v průběhu celého roku. Uvedeny jsou jen ty nejznámější. Pokud nevlastníte kolo, nabízí se poměrně hodně možností, kde si jej zapůjčit. Doporučuji ale rezervovat s předstihem, aby se nestalo, že na vás kolo nezbude.

41

Vinařské akce ve Velkých Bílovicích Ze sklepa do sklepa Za vinařem do Velkých Bílovic Výstava vín Ubytování Vinařský dům Petr Skoupil Penzion „Mezi sklepy“ Hotel a restaurace Mádl Hotel Akademie Penzion Mlýn Stravovací zařízení Vinařský dům Petr Skoupil Hotel Akademie Restaurace a penzion Mlýn Restaurace a penzion U Hroznu Pizzeria Perbacco Půjčovny kol ve Velkých Bílovicích Penzion Mlýn Penzion „U Školy“ Hotel Akademie Náš program začíná prohlídkou vinic ve Velkých Bílovicích, o kterých nám pár slov řekne místní vinař. Například jak vypadají hrozny a listy jednotlivých odrůd a které odrůdy se v oblasti nejvíce pěstují. Poté se odebereme do místního vinařství na prohlídku celého areálu, kdy se dozvíme základy o výrobě vína, ale především proběhne 42

malá degustace z toho nejlepšího, co vinařství nabízí. K vínu lze zakousnout připravené sýry a čerstvých chléb, který by u degustace neměl chybět. Na kola nasedneme u Vinařského domu na ulici Sadová, dále pak pokračujeme po silnici II. třídy Čejkovská, až se dostaneme na Náměstí Osvoboditelů. Odtud se ubíráme směrem na Podivín. Na Masarykově náměstí v Podivíně jedeme dále po silnici II. třídy Rybáře. Po jednom kilometru odbočíme vlevo na zpevněnou cestu dlouhou přes 6km.

Obr. č.9 Janův hrad

První zastávkou nám bude Janův hrad, ke kterému se vydáme lesní cestou dlouhou asi 300m a kde budeme přejíždět dřevěný most přes řeku Dyji. Janohrad, jak se také hradu zkráceně nazývá, se datuje k roku 1807, kdy byl postaven dle projektu Josefa Hardmutha na počest Jana I. Lichtenštejnského, po kterém byl pojmenován. Po vjezdu zpět na zpevněnou cestu vedoucí do Lednice potkáme Lovecký zámeček, který kdysi sloužil pro zahajování a ukončení lovů na panskou zvěř. Budova pak sloužila k potřebám lesníků.

Obr. č.10 Lednice

43

Zpevněná cesta se napojuje na Slováckou ulici v Lednici, kudy pokračujeme rovně až na hlavní silnici III. třídy. Projíždíme kolem lednického parku až na Zámecké náměstí. Odtud se vydáme k zámku Lednice, který je naší další zastávkou. Překrásný a honosný zámek, který patřil rodu Lichtenštejnů, je jednou z největších a nejvíce navštěvovaných památek jižní Moravy. Dnešní podobu získal zámek v letech 1846 – 1858. K zámku náleží také ohromný skleník, akvárium, ale především Minaret, vzdálený asi 2km od zámku. Vede k němu krásná cesta zahradami kolem Zámeckého rybníku. Středem budovy Minaretu je 59,39m vysoká věž, na jejíž horní ochoz vede 302 schodů. Z vrchu můžeme vidět okolní park, Pálavu, Bílé Karpaty a dokonce také vrcholek věže Svatoštěpánského dómu ve Vídni.[vlastní zdroj] Vinařské akce v Lednici Místní výstava vín (duben) Lednické vinobraní a burčáky (září) Ubytování My Hotel Penzion Včelařský dům Hotel Princ Stravovací zařízení U Tlustých Grand Moravia Restaurant Onyx Zámecký hotel Půjčovny kol Cyklo Pěňáček Zámek Lednice

44

Ze Zámeckého náměstí v Lednici putujeme dále po silnici II. třídy Valtická směr Hlohovec, kdy míjíme dva rybníky, Prostřední a Hlohovecký. Za Hlohoveckým rybníkem zabočíme do prava na silnici Lednická vedoucí až do Hlohovce. Lednická silnice plynně navazuje na silnici Hlavní. Následuje křižovatka ve tvaru T, kdy zvolíme pravý směr. Po 500m dojedeme na další plánovanou zastávku Hraniční zámeček, který byl vystavěn mezi lety 1816 – 1827. Nachází se na západním břehu Hlohoveckého rybníka. Dnes Hraniční zámeček slouží jako restaurace. V dependanci se nachází Hraniční hotel nabízející krásné a romantické ubytování. Přímo v hotelu se nachází vinný sklep, kde jsou na objednávku možné řízené degustace.

Obr. č. 11 Hraniční zámeček

Po prohlídce Hraničního zámečku a krátkém odpočinutí se pokračuje do Valtic. Úsek je dlouhý asi 4km a vede po silnici II. třídy. Na velké křižovatce se dáme vpravo na ulici Petra Bezruče, která vede až na náměstí Svobody ve Valticích. Pár desítek metrů od náměstí se nachází Valtický zámek, založený ve 12. století. Zámek byl několikrát přestavován a postupně byla vystavěna i rozlehlá zámecká zahrada a park. Vedle parku se nachází Národní zemědělské muzeum. Dalším místem stojícím za návštěvu je Valtické podzemí měřící asi 700m, jenž je labyrintem historických podzemních chodeb. V podzemí probíhají také degustace vín, které je třeba předem rezervovat. Je možné zde i zakoupit výborná vína.

45

Obr. č.12 Valtice

Vinařské akce ve Valticích Valtické vinné trhy Úvod do degustace vína Slavnosti růžového vína Noc otevřených sklepů Valtické vinařské slavnosti Ubytování Hotel Apollon Penzion Vinařský dům Penzion Klaret Penzion Archivní sklepy Valtice Stravovací zařízení Avalon Pod zámkem Valtická rychta

46

Nasedáme na kola a pokračujeme z náměstí Svobody směrem na Valtice, postupně ulicemi Růžová, Vinařská a Sobotní, vše silnice III. třídy. Na rozcestí po asi 2,5km se nejprve dáme doleva, kde se podíváme ke Kolonádě na Rajstně, která slouží jako vyhlídka a veřejnosti je přístupná v návštěvních hodinách. Z vyhlídky lze vidět široké okolí v podobě vinohradů, ale také se nabízí krásný výhled na lednický park, rakouský Schattenberg nebo Malé Karpaty. Po krátké prohlídce se vydáme znovu na hlavní cestu a tentokrát směrem vpravo. Budeme pokračovat po zpevněné cestě přes městečko Úvaly. Pár kilometrů za Úvaly se rozdvojuje cesta, my zvolíme levou stranu vedoucí mezi poli. Cesta se poté stáčí doleva a vede podél kolejí stromovou alejí a kolem Nového rybníka. Tento úsek naší cesty je nejdelším z celé trasy. Po podjetí hlavní silnice 28. října směrem do Mikulova se i my blížíme do našeho cíle. Na prvním možném železničním přejezdu zatáčíme vpravo na ulici Jiráskova, která po projetí křižovatkou plynně navazuje na ulici Republikánské obrany. Cestou míjíme i místní koupaliště Riviéra. Dále ulicí Piaristů dojíždíme až k Mikulovskému zámku a Regionálnímu muzeu.

Obr. č. 13 Mikulov

Zámek v Mikulově stojí na skalním útesu a je nepřehlédnutelnou dominantou města. Součástí zámku jsou zámecká knihovna a sál předků. Zámek je také sídlem Regionálního muzea, kde je ke shlédnutí spousta zajímavých expozic. K Mikulovu neodmyslitelně patří Svatý kopeček situovaný jen pár stovek metrů od náměstí. K němu vede známá křížová cesta. Na jeho vršku pak najdeme kostel Sv. Šebestiána, který je zároveň významným poutním místem. Vedle kostela stojí zvonice a kaple Božího hrobu. 47

Vinařské akce v Mikulově Mladé víno odchází Mikulovské vinné trhy Mikulov Gourmet Festival Prázdniny s vinařem Pálavské vinobraní Ubytování Hotel Réva Hotel Vivaldi Hotel Eliška Penzion Baltazar Stravovací zařízení Restaurace Pod Radnicí U Horáků Mikulovský Šenk Restaurant a hotel Templ Vinný sklep U Zajíce Nově zrekonstruovaný renesanční vinný sklep U Zajíce přímo vybízí k návštěvě a degustaci těch nejlepších vín od místních vinařů. Vinný sklep mimo jiné nabízí i pestrou nabídku tradičních českých a moravských jídel a pochutin jako jsou klobásy, domácí uzené maso, ale také na rožni připravovaná selata a jehňata.

48

Obr. č. 14, Vinný sklep U Zajíce

Ptáte se, čím je tato trasa výjimečná a netradiční? Obyčejně cyklisté na podobných trasách vyráží v brzkých ranních hodinách a večer doráží do zvoleného cíle. Naše trasa je ale obohacená o možné degustace vín a posezení s vinaři, kteří jsou připraveni zodpovědět vám případné otázky. Za krátký čas se vás pokusí alespoň trochu zavést do světa vinařství, pěstování vinné révy a povědět řadu zajímavostí. K degustacím samozřejmě patří i občerstvení. Pokud si neobjednáte jídlo na přání, obvykle se podává jen sýr a suchý chléb. Dalším obohacením této trasy jsou vinařské akce. Pokud jste někdy navštívili nějakou větší akci, mohli jste jistě zpozorovat řady cyklistů, kteří si tak zpestřují své putování. Nemůžeme ale slučovat alkohol s jízdou na kole. Možnost je jen jedna. Rezervovat si ubytování na daném místě. Z vlastní zkušenosti bych však ráda upozornila, že na akce typu „Ze sklepa do sklepa“, „Pálavské vinobraní“ a „Znojemské historické vinobraní“ je potřeba zamluvit ubytování několik měsíců předem. Trasa je vhodná jak pro rodiny s dětmi, tak pro ty, kteří mají rádi krásnou přírodu a klid. Sama jsem ještě nestihla trasu projet, ale těším se, až ji vyzkouším.

49

3.2 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu Následující kapitola obsahuje dva průzkumy. První z nich je určen široké veřejnosti. Druhý je však směřován do řad vinařů ve Velkých Bílovicích. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Skupina respondentů nebyla pevně stanovená. Dotazníky jsem rozdala z velké části osobně především po kancelářích v budově, kde sídlí také pražská cestovní agentura „Athos Travel“, kde pracuji. Dále jsem dotazníky rozeslala pomocí e-mailů. Pomohla mi také moje máma, která poprosila o vyplnění dotazníků její kolegy a kolegyně v Břeclavi v budově České pojišťovny. Prvním dotazníkem bylo osloveno bylo celkem 100 respondentů z různých krajů České republiky. Z toho 56 žen a 44 mužů. Nejvíce byl zastoupen kraj Jihomoravský (32) , na druhém místě respondenti z hlavního města Praha (28). Dále to byly kraje Středočeský (14), Jihočeský (10), Vysočina (6), Liberecký (4), Královéhradecký (3), Zlínský (2) a Ústecký (1). Respondenti měli za úkol odpovědět na 10 jednoduchých otázek, kdy cílem bylo zjistit, jestli někdy navštívili jižní Moravu a jaký byl jejich primární důvod návštěvy. Dále jsem se ptala, zda-li rádi jezdí na kole, jestli jim chutná víno nebo dávají přednost jinému alkoholu, popřípadě mohli zvolit jinou odpověď, která byla využita však jen třemi respondenty. Důležité pro můj výzkum byly i odpovědi na otázku „Slyšeli nebo navštívili jste jednu nebo více z uvedených vinařských akcí?“ Dotyčným, kteří zvolili odpověď „NE“, bych ráda dala přečíst tuto bakalářskou práci a přiblížila jim tak a snad je i nalákala na uvedené vinařské akce. Nebylo by od věci takový pokus udělat a spočítat pak následnou úspěšnost. Druhý dotazník určený vinařům je velmi stručný, ale výstižný. Cílem bylo pouze zjistit jejich roční produkci vína, účast na vinařských akcích a případná ocenění vín na soutěžích.

50

Otázka č. 1, Pohlaví

Graf č. 1, Pohlaví

Osloveno bylo celkem 100 respondentů. Z toho 44 mužů a 56 žen z 9 krajů České republiky. Nejvíce zastoupený byl kraj Jihomoravský, odkud pochází 32 respondentů.

51

Otázka č. 2, Z jakého pocházíte kraje?

Graf č. 2, Z jakého pocházíte kraje?

Ze stovky dotazovaných respondentů jich nejvíce pochází z Jihomoravského kraje a to přesně 32%. Na druhém místě je hlavní město Praha s 28% respondenty. Tyto dva kraje jsou zastoupeny nejvíce, poněvadž z Jihomoravského kraje pocházím a v Praze pracuji, proto bylo nejvíce dotazníku rozdáno právě lidem z těchto krajů. Třetí místo obsadil Středočeský kraj se 14%. 10% dotázaných pochází z Jihočeského kraje. Méně zastoupené jsou kraje Vysočina s 6%, Liberecký se 4%, Královéhradecký se 3%. Pouze dva respondenti pochází z kraje Zlínského a celkový počet nám doplňuje jeden respondent pocházející z Ústeckého kraje.

52

Otázka č. 3, Jaký je váš věk?

Graf č. 3, Jaký je váš věk?

Věkové

rozmezí

je

určeno

do

pěti

skupin.

Respondenti

jsou

zastoupeni

poměrně rovnoměrně, avšak nejvíce vyskytovanou věkovou skupinou je od 31 – 40 let (27%). Druhou skupinu v rozmezí 41 – 50 let zastupuje 21% respondentů. 20% dotázaných patří do kategorie 18 – 25 let. Jsou to převážně studenti vysokých škol. Věkovou hranici 26 – 30 let zvolilo 18% respondentů. Nejméně početná je kategorie 50 a více let se 14%.

53

Otázka č. 4, Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Graf č. 4, Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Nejčastěji je nejvyšším dosaženým vzděláním střední škola s maturitou, které v dotazníku zvolilo hned 54% respondentů. Naopak nikdo z dotazovaných nemá jen základní vzdělání. 26% dotázaných je vysokoškolsky vzdělaných, což z celého počtu je více jak čtvrtina. Vyšší odborné vzdělání dosáhlo 15% dotázaných. Pouze 5% označilo možnost vyučen. Dotazníky jsem osobně rozdávala tak, aby byla škála vzdělání co nejpestřejší. Bylo to mezi studenty vysokých škol, v kancelářích různých firem, na České pojišťovně, ale také v rámci mé rodiny.

54

Otázka č. 5, Jezdíte rádi na kole?

Graf č. 5, Jezdíte rádi na kole?

Celých 77 % respondentů jezdí rádo na kole, 23 % zvolilo odpověď ne. Více jak čtvrtina respondentů pochází z jižní Moravy, kde je kolo jedním z nejužívanějších a nejoblíbenějších dopravních prostředků. Proč stát v dlouhých kolonách a zbytečně ztrácet čas. Na kole se člověk dostane rychle tam, kam chce a ještě jízdou prospívá ku zdraví. Dalším důvodem, který vedl k odpovědi ano je dle mého názoru hustá síť cyklostezek a tudíž častý cíl turistů. Autem se jen těžko dostanete na tak krásná místa plná památek a čarokrásné přírody.

55

Otázka č. 6, Máte rádi víno?

Graf č. 6, Máte rádi víno?

Na otázku „Máte rádi víno?“ byly čtyři možné varianty odpovědi. Nejčastější odpovědí bylo, že pijí víno příležitostně a to celých 44% dotázaných. 36% odpovědělo, že jsou pravidelnými konzumenty vína. 17% dává přednost pivu nebo jinému alkoholu. Pouze 3% respondentů odpovědělo vlastními slovy. Jedna z odpovědí byla, že alkohol pije pouze výjimečně a to jen na přípitek na oslavách narozenin a podobných událostech. 2 respondenti jsou abstinenty, tudíž alkohol nepijí vůbec.

56

Otázka č. 7, Navštívili jste někdy jižní Moravu? Při označení NE, přeskočte na otázku č.9.

Graf č. 7, Navštívili jste někdy jižní Moravu?

Jižní Moravu navštívilo 90% dotázaných, což je opravdu velký počet. Nutno ale konstatovat, že 36% respondentů pochází přímo z Jihomoravského kraje. Pouhých 10% označilo odpověď „NE“. Na tuto otázku navazují další dvě otázky, které jsou vyhodnoceny v následujících dvou grafech. Pokud respondent zvolil odpověď „ANO“, další otázka se ho ptala, jaký byl důvod návštěvy, kdy vybíral z více odpovědí (viz níže). Pokud dotázaný zvolil opačnou odpověď, tedy „NE“, byl poptáván případný důvod jeho návštěvy jižní Moravy.

57

Otázka č. 8, Jaký byl důvod vaší návštěvy?

Graf č. 8, Jaký byl důvod vaší návštěvy?

Na otázku „Jaký byl důvod vaší návštěvy?“, která navazuje na otázku č. 7, uvedlo 36% dotázaných jižní Moravu jako své trvalé bydliště. Poměrně velké procento navštívilo jižní Moravu z důvodu návštěvy festivalů nebo akcí různých žánrů. 12% zde má rodinu nebo příbuzné, stejné procentní vyhodnocení má také důvod strávení zde dovolené. 11% poctilo jižní Moravu svou návštěvou z pracovních záležitostí. Pouhých 10% respondentů se vydalo na jižní Moravu za sportem a to konkrétně za cykloturistikou.

58

Otázka č. 9, Z jakého důvodu byste se eventuelně na jižné Moravu vydali?

Graf č. 9, Z jakého důvodu byste se eventuelně na jižní Moravu vydali?

Na výběr byly tři možné odpovědi. Prvním byla cykloturistika, kterou zvolilo 40% dotázaných. Stejné procento respondentů by se rádo vydalo za památkami, kterých je na jižní Moravě nepřeberné množství. Záleží na každém, zda-li se vydá do zámků, hradů nebo například do Lednicko-valtického areálu, který je chloubou a největší atraktivitou této oblasti. Zbylých 20% dotázaných by případně rádo navštívilo nějakou vinařskou akci, kterých je spousta, stačí si jen vybrat.

59

Otázka č. 10, Slyšeli nebo navštívili jste jednu nebo více následujících vinařských akcí?

Graf č.10, Slyšeli jste nebo navštívili jste alespoň jednu z vinařských akcí?

Z daného seznamu akcí, jmenovitě „Ze sklepa do sklepa“, „Za vinařem do Velkých Bílovic“, „Výstava vín – Velké Bílovice“, „Pálavské vinobraní“ a „Znojemské historické vinobraní“ ani o jedné neslyšelo celých 27% respondentů, což je poměrně vysoké číslo. Akce těchto typů jsou, myslím, poměrně známé. Toto číslo vypovídá o tom, že by měly tyty akce být více propagované, ať už pomocí článků v časopisech, novinách nebo například v rádiích či v televizních spotech. 35% dotázaných o alespoň jedné z nabízených akcí slyšeli, ale bohužel nenavštívili. 21% navštívilo více než jednu akci. Nejčastěji to bylo „Znojemské historické vinobraní“ a „Ze sklepa do sklepa“. Alespoň jednu akci navštívilo 17% respondentů.

60

3.3 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření a návrhy řešení

Průzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů odpovídajících postupně na 10 jednoduše položených otázek. Cílová skupina nebyla nijak úzce definována. Dotazníky byly rozdány nerovnoměrně po jednotlivcích nebo ve firmách. Rozdání bylo z velké většiny provedeno osobně s prosbou o vyplnění a krátkým shrnutím dotazníku, aby respondent předem věděl, o jaký dotazník jde, zda-li je anonymní a jak dlouho mu bude trvat jeho samotné vyplnění. Zastoupeno bylo celkem 9 krajů, jmenovitě a v pořadí od největšího počtu respondentů to byly kraje: Jihomoravský, hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Vysočina, Liberecký, Královéhradecký, Zlínský a Ústecký. Dotazníky byly nerovnoměrně rozděleny mezi 56 žen a 44 mužů, což nijak neovlivní daný průzkum. Jak jsem již zmínila, nejvíce byl zastoupen kraj Jihomoravský, kam mířilo nejvíce mých dotazníků a to z důvodu, že já sama z tohoto kraje pocházím a mám zde nejvíce známých, přátel a samozřejmě rodinu. Naopak nejméně zastoupený kraj je Ústecký pouze s jedním respondentem. Rozmezí let bylo rozděleno do pěti skupin, kdy zastoupení všech dotázaných bylo takřka rovnoměrné. Největší věkovou skupinou byla od 31 – 40 let, druhé místo patří skupině od 41 – 50 let, kdy dotazovaní byly především z řad České pojišťovny v Břeclavi. Do kategorie 18 – 25 let spadlo celkem 20 dotázaných, kdy se z velké části jednalo o studenty vysokých škol. 26 – 30 let zvolilo 18 respondentů. Nejméně četnou skupinou je 50 a více let, kam patří 14 lidí. „Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“, tak zněla otázka č. 4, kdy základní vzdělání neoznačil jediný člověk. Nejširší skupina spadá do středního vzdělání s maturitou. Vysokoškolsky vzdělaných je 26 respondentů, což je poměrně hojné číslo. 15 dotázaných je dosáhlo vyššího odborného vzdělání a pouze 5 je vyučeno. Druhá část dotazníku je zaměřena již na konkrétnější dotazy vedoucí k návštěvnosti jižní Moravy a důvody cest sem směřovaných. V této sekci jsem se například ptala, jestli respondenti jezdí rádi na kole, což pro mne byla jedna z nejdůležitějších otázek spolu s důvodem návštěvy jihomoravské metropole a také otázkou, jestli pijí dotázaní víno. A to z prostého důvodu. V praktické části jsem navrhla cyklistickou trasu spojenou s návštěvou památek, degustacemi vína a zavítáním na některou z nabízených vinařských akcí. Pokud by tedy označila většina odpověď, že na kole nejezdí rádo, bylo 61

by to pro mne velkým zklamáním a můj návrh trasy by nejspíše postrádal význam. Mohu ale konstatovat, že na kole jezdí rádo 77% dotázaných, což mne velice těší. V Břeclavi, odkud pocházím a jejím blízkém okolí je právě kolo jedním z nejužívanějších dopravních prostředků bez kterého by se neobešlo spoustu lidí. Na kole zde jezdí lidé do školy, do práce, za koníčky nebo se jen tak projet například po rozlehlých a krásných cyklostezkách. Potěšily mne také odpovědi na otázku „Máte rádi víno?“. Přece jen je víno symbolem jižní Moravy, ale také jedním z nejoblíbenějších alkoholických nápojů, který v malé denní dávce může napomáhat lidskému zdraví. Z dotazníku vyplývá, že 36% respondentů je pravidelným konzumentem vína a 44% má rádo víno, ale pije jej pouze příležitostně. 17% lidí označilo odpověď, která dává přednost pivu či jinému alkoholu. Zbylé 3% tvořily jiné odpovědi, kdy jeden člověk uvedl, že alkohol pije pouze výjimečně a dva lidé jsou úplnými abstinenty, což v dnešní není až tak častým jevem. Z grafu č. 7 plyne, že jižní Moravu navštívilo ze 100 lidí celkem 90, z nichž 36 pochází přímo z Jihomoravského kraje. 54 lidí volilo v další otázce hlavní důvody návštěvy, kdy na výběr bylo 6 možností. Jak jsem již zmínila, 36 dotázaných na jižní Moravě žije. Zbytek poctil svou návštěvou tento kraj především za vydáním se na festivaly, dovolenou, za jízdou na kole, ale také pracovně, což shledávám tím nejméně příjemným důvodem. Těm, kteří jižní Moravu doposud nenavštívili, se v otázce označené číslem 9 nabízely tři možnosti, za kterými by se eventuelně vydali. Po 40% byly označeny důvody cykloturistika a památky, 20% patřila odpověď návštěva vinařské akce. Poslední a velice zásadní otázka se ptala na konkrétní vinařské akce ve městech Velké Bílovice, Mikulov a Znojmo a to konkrétně, jestli respondenti slyšeli nebo přímo navštívili jednu nebo více uvedených akcí. Musím říci, že mne celkem překvapilo, že 27% o ani jedné akci neslyšelo. Myslím, že reklama a propagace hlavně „Znojemského historického vinobraní“ je dostatečná a v mém blízkém okolí neznám moc lidí, kteří by o tomto velkolepém festivalu vína neslyšeli. Na základě tohoto vysokého procenta tedy vyplývá, že by se akce podobného typu měly propagovat a hlásat více a častěji. 35% odpovědí korespondovalo se tím, že o alespoň jedné akci korespondenti slyšeli, ale nenavštívili je. 21% navštívilo více než jednu ze jmenovaných akcí, především však z řad místních obyvatel. 62

Přestože je jižní Morava velice atraktivním místem vhodným jak na krátké tak delší pobyty či dovolené, dle mého názoru je stále nedostatečně propagována a publikovaná do řad potencionálních návštěvníků. Cestovní kanceláře nabízí samozřejmě celou škálu nejrůznějších pobytových či poznávacích zájezdů, ale řada z nich by potřebovala inovovat a obohatit novou myšlenkou či nápadem. Mým hlavním návrhem týkajícího se zvýšení návštěvnosti jižní Moravy jako turistické oblasti a to především hlavních turistických center jako jsou Lednice, Valtice, Mikulov či Znojmo je propagační kampaň ve všech hlavních krajských městech, samozřejmě včetně hlavního města Prahy. Obsahem této kampaně by byl grafický úvod na velkoplošném plátně pomocí prezentace fotek zmíněných měst se slovním komentářem, dále video-upoutávky památek a pořádaných akcí a festivalů různorodých žánrů. Chci ale zmínit, že naplánování takové kampaně není vůbec jednoduché. Přípravy mohou trvat i několik měsíců. Nejdůležitější je ale obstarat dostatek finančních prostředků, dále pak zkušený realizační tým a schopné grafiky. Vinařské akce typu „Znojemské historické vinobraní“ či „Pálavské vinobraní“ jsou velice známé a mají dlouholetou tradici. Já bych se však chtěla zaměřit spíše na ty v menších městech. Ač jsou tyto akce pořádány v menším měřítku a zdaleka nemají tolik získaných příznivců, neznamená to ovšem, že jsou méně kvalitní či méně oblíbené. Konkrétně mám na mysli, již několikrát v této práci zmíněnou, vinařskou akci „Ze sklepa do sklepa“. Tento rok se konal 10. ročník a i přes nepřízeň měl vysokou účast. Avšak z mého pohledu ne takovou, jakou by mohl mít při větším vnesení do podvědomí mnoha lidí. O této akci jsem se dozvěděla poprvé asi před třemi lety, kdy se jí účastnili moji rodiče a s úžasem a nadšením mi poté vyprávěli zážitky a líčili vynikající atmosféru, která je zcela pohltila a rodiče se tak stali pravidelnými návštěvníky. Já sama jsem se akce rok poté zúčastnila a nabyla jsem zcela stejných dojmů a emocí. Mým navrhovaným řešením je investice do větší reklamy v rádiích, televizi, ale také v novinách či časopisech a jiných písemných publikacích. Další možnou reklamou, která je výborně viditelná jsou billboardy u silnic a dálnic. Denně kolem nich projíždí tisíce aut. Pokud by byla upoutávka na nich zajímavě barevně a výrazně viditelná, zcela jistě tak upoutá zrak mnoha řidičů či spolujezdců. Důležité na těchto formách reklam jsou viditelné odkazy na internetové stránky města, kde je akce pořádána. 63

Dále bych chtěla navrhnout vytvoření samostatné internetové stránky této akce s jednoduchým odkazem „www.zesklepadosklepa.cz“. Nejvíce informací prozatím najdete na internetových stránkách města Velké Bílovice. Na případné nově vytvořené stránce by byl úvod a představení akce v pár větách, které by ale musely být poutavé a navnadily tak čtenáře k otevření dalších záložek. Neodmyslitelnou součástí by musela být galerie fotek ze všech dosavadních ročníků. Dále také seznam vinařství a vinařů, kteří se „Ze sklepa do sklepa“ účastní a prezentují tak svá vína chlubící se v mnoha případech oceněními a medailemi z tuzemských či světových výstav.

64

3.4 Dotazníkové šetření vinařů Vinařům z Velkých Bílovic byly položeny čtyři krátké a výstižné otázky týkajících se účasti na vinařských akcích v jejich městě, ročního objemu produkce vína a případných ocenění jejich vín. Oslovena byla vinařství : Vinařství Petr Skoupil, a.s.; Vinařství Vladimír Tetur; Velkobílovická vína s. r. o. a Rodinné vinařství Sedlák. Vinařství Petr Skoupil a.s. o Vinařství se účastní akce „Ze sklepa do sklepa“, „Za vinařem do Velkých Bílovic“, „Výstava vína Velké Bílovice“ o Roční produkce : 600 000 láhví o Vinařství se účastní každým rokem mnoha tuzemských, ale i světových soutěží a sklízí velké úspěchy o Ocenění : Vinař roku 2008; San Francisco - Wine of nation 2009, 2010 a 2011; ocenění za Tramín červený 2010 - Šampion Velkopavlovické podoblasti, úspěchy z Belgie - Zlatá medaile Bruxelles, z Paříže Vinařství Vladimír Tetur o Ochutnat vína z tohoto vinařství můžete na akci „Ze sklepa do sklepa“, ale také na akci jménem „Za vinařem do Velkých Bílovic“ o Roční produkce : 300 000 láhví o Účast na jak na tuzemských, tak na mezinárodních soutěžích o Ocenění : zlaté a stříbrné medaile získané na Valtických vinných trzích; Grand Prix Vinex; Weinparade v Poysdorfu; Muvina v Prešově; v Ljubljani; v Rakousku, v Kanadě, v Izraeli, Londýně, Paříži a další

65

Velkobílovická vína s. r. o. o Vinařství můžete navštívit a degustovat jejich vína na akci „Ze sklepa do sklepa“ o Roční produkce : 120 000 láhví o Vinařství se účastní nejrůznějších soutěží v České republice, ale také zavítalo se svými víny až do Bruselu o Ocenění : Medaile na Vinexu v Brně; Promenáda červených vín ve Velkých Pavlovicích – stříbrná medaile ; Concours Mondial de Bruxelles, stříbrná medaile za Sauvignon pozdní sběr ročník 2009 Rodinné vinařství Sedlák o Účast na akcích „Ze sklepa do sklepa“, „Za vinařem do Velkých Bílovic“ o Roční produkce : 80 000 láhví o Dokladem kvality jsou významné vinařské úspěchy na státních, ale také světových výstavách a soutěžích o Pozdní sběr Cabernet Moravia 2007, Champion Valtické vinné trhy; Vítěz v kategorii růžová vína a klarety do 70g zbytkového cukru v soutěži Král vín České republiky 2010 – Zweigeltrebe rosé 2009

66

3.4.1 Vyhodnocení dotazníku pro vinaře Z předchozího shrnutí je patrné, že vinaři z Velkých Bílovic sklízejí mnoho úspěchů jak na domácí, tak zahraniční půdě. Účastní se tuzemských i mezinárodních soutěží po celém světě. Co se týče roční produkce vín, vybrala jsem pár z těch nejproduktivnějších. Vína těchto vinařů najdete také ve vybraných vinárnách a restauracích po celé České republice. Samozřejmě Velké Bílovice se mohou chlubit desítkami skvělých vinařů. Ostatně nejlepší možnost, jak se seznámit s jejich víny, vinnými sklepy a třeba i s vinaři samotnými je navštívení vinařských akcí, jenž se vinaři účastní. „Velkobílovičtí“ vinaři jsou velmi spokojeni s návštěvností místních vinařských akcí, která se rok od roku zvyšuje a nabývá také na kvalitě poskytovaných služeb. Avšak dle mého názoru není podobných propagací nikdy dost. Stejně tak jako u předchozího průzkumu by mým návrhem byla velká propagační akce, která by se konala ve větších městech České republiky a prezentovala jihomoravské vinaře a jejich vína.

67

3.5 Shrnutí bakalářské práce

Ráda bych na začátek uvedla, že zvolené téma se mi zalíbilo již od prvního momentu, kdy jsem spatřila jeho název. Při zpracování této bakalářské práce jsem se dozvěděla spousty nových informací, které mne obohatily a zcela určitě je budu moci využít i v osobním životě. V teoretické části bakalářské práce jsem zmiňovala základní a nezbytné informace týkající se Jižní Moravy a její náležité rozdělení na turistické a vinařské oblasti. Další součástí teoretické části jsou Moravské vinařské stezky, na část z nich poté navazuji v praktické části práce, kde je vytvořena netradiční cyklistická trasa. Praktickou část, jak jsem již naznačila v předchozím odstavci, jsem věnovala především tvorbě cyklistické trasy, kdy převážná část je vedena Lednicko-valtickým areálem, místem mně dobře známým a oblíbeným. Netradičnost mnou navržené trasy spočívá především v uvedených seznamech vinařských akcí, půjčoven kol, ubytovacích a stravovacích zařízení, dále pak také možnostech řízených degustací pod vedením odborníka, chcete-li vinaře. Důležité je ale zmínit, že pokud se rozhodneme takovým způsobem, tedy řízenou degustací, zpestřit navrženou trasu, je nezbytné zamluvit si předem v daném místě ubytování. To vše z prostého důvodu. Jízda na kole stejně tak jako v autě je neslučitelná s alkoholem a je zákonem trestaná. V praktické části jsem dále použila metody dvou dotazníkových šetření, kdy se první dotazník zabýval průzkumem z řady 100 respondentů a zjišťoval tak jejich pohlaví, věkové zařazení, nejvyšší dosažené vzdělání a dále stěžejní část týkající se povědomí o uvedených vinařských akcích a důvody návštěvy jižní Moravy. Za grafickým znázorněním a slovním vyhodnocením výsledků grafů následuje shrnutí výsledků dotazníkového šetření spolu s návrhy na větší propagaci turistické oblasti, festivalů, památek a také akce „Ze sklepa do sklepa“, kdy jsem podrobně rozebrala nápady a návrhy zviditelnění a zvýšení návštěvnosti potencionálními návštěvníky. Podstatně jednodušší a doplňkový dotazník směřovaný vinařům se jen lehce dotkl čtyř vinařství sídlících ve Velkých Bílovicích, jenž zjišťoval jejich roční produkci vín, účast 68

na vinařských akcích, úspěchy na výstavách a soutěžích. V krátkém shrnutí dotazníků je zmínka o spokojenosti vinařů s návštěvností pořádaných akcí v duchu vína. Poměrně významným poznatkem, který jsem v práci zaznamenala je poměrně nízká informovanost a povědomost o pořádaných festivalech a vína se týkajících akcí na jižní Moravě z řad především respondentů pocházejících z jiných krajů než Jihomoravský. Opačným a velmi kladným poznatkem byla vstřícnost a ochota oslovených lidí vyplnit mi rozdané dotazníky a pomoci mi tak ke kompletaci dotazníkové části práce. Díky tomuto tématu jsem se podívala hlouběji do problematiky návštěvnosti turistických a vinařských oblastí jižní Moravy a také si vyzkoušela zdánlivě na první pohled jednoduché naplánování cyklistické trasy.

69

4 Závěr Cílem práce bylo vytvoření tradiční cyklostezky „Po stopách dobrého moravského vína“, kdy hlavním účelem bylo přilákat na jižní Moravu co nejvíce nových návštěvníků. Dalším cílem bylo vytvoření dotazníkových šetření, kdy jsem zkoumala informovanost dotázaných respondentů o vinařských akcích pořádaných na jižní Moravě a dalších dotazů zjišťujících důvody návštěvnosti této oblasti. Druhé dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí krátkého a výstižného dotazníku, který se ptal vinařů z Velkých Bílovic na jejich účast na vinařských akcích, zjišťoval úspěchy produkovaných vín a jejich roční objem produkce. V krátkém shrnutí tohoto druhého dotazníku je také zmínka a spokojenosti vinařů s návštěvností akcí pořádaných ve Velkých Bílovicích. Cíl práce byl splněn. Teoretická část postupně popisuje vinařské a turistické oblasti jižní Moravy, dále vinařské podoblasti Moravy, pár odstavců patří stručné charakteristice dělení vín dle jakosti a dle obsahu cukru. V přehledných tabulkách jsou uvedeny pěstované odrůdy bílých a červených vín v dané oblasti. Do víru festivalů a oslav vína vás zavedlo povídání o třech nejoblíbenějších a nejvíce navštěvovaných vinařských akcí, kdy nejeden čtenář jistě dostal chuť na sklenici dobrého moravského vína. V teoretické části je nemalá část věnována moravským vinařským stezkám, na které posléze navazuje část praktická a samotné navržení cyklistické trasy se spoustou rozličných atraktivit zakomponovaných do trasy. Výsledky práce jsou uvedeny ve shrnutí dotazníkového šetření, kde jsou také podrobně, jasně a výstižně navržena možná řešení a nápady na návrhy zlepšení propagace jižní Moravy, vinařských měst, kulturních a vinařských akcí zde pořádaných. Touto prací jsem se obohatila o spoustu nových informací a poznatků, které jistě budu moci použít v praxi. Téma práce shledávám zajímavým, atraktivním a poučným.

70

Seznam použité literatury Bibliografické zdroje BÁRTA, Luboš, Branko ČERNÝ. 50 dnů s vinaři. 1. vydání. Praha 5: Geronimo Collection, s. r. o., 2003-2004. ISBN 80-239-2190-8. s.276-281. KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil VURM. Encyklopedie českého a moravského vína. 1.díl. Praha: Praga Mystica, 2008. ISBN 978-80-86767-09-3. s.238. KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil VURM. Encyklopedie českého a moravského vína. 1.díl. Praha: Praga Mystica, 2008. ISBN 978-80-86767-09-3. s.208. STÁVEK, Jan. Průvodce ; Velkopavlovická vinařská podoblast. 1. vydání. Praha: nakladatelství Radix, 2008. ISBN 978-80-86031-76-7. s.19-25. BAKER, Helena. Slovácká vinařská podoblast. Vydání první. Praha: Radix, 2008. ISBN 978-80-86031-78-1. s.27-28,55.

71

Internetové zdroje Vítejte na jižní Moravě: O jižní Moravě. Vítejte na jižní Moravě [online]. © 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=20 Vinařská oblast Morava: Vína z Moravy, Vína z Čech [online]. © 2005-2009 [cit. 201204-13]. Dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblastmorava-cz.html. Turistické oblasti: Vítejte na jižní Moravě [online]. © 2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=30 Turistické cíle Brno a okolí. Turistika.cz [online]. © 2007-2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: http://www.turistika.cz/brno-a-okoli/mista Lednicko-valtický areál: ITras [online]. © 2009–2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: http://itras.cz/lednicko-valticky-areal/ Valtice: Lednicko-valtický areál [online]. ©1999 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/valtice.php Slovácko: Slovácko;úplný průvodce regionem [online]. 2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW: http://www.slovacko.cz/lokalita/6484/slovacko Slovácko: Turistické oblasti České republiky [online]. ©1998-2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: http://www.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113909 Zajímavé turistické cíle v okolí CHKO Moravský kras: Moravský Kras [online]. © 2005 -

2012

[cit.

2012-04-20].

Dostupné

z

WWW:

http://www.moravskykras.net/pamatky.html

72

Mikulovská vinařská podoblast: Wikipedie [online]. © 1999 [cit. 2012-05-08]. Dostupné zWWW:http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikulovsk%C3%A1_vina%C5%99sk%C3%A1_p odoblast Dělení vín: Vinotéka "U Soudku" [online]. 2006 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: http://www.usoudku.cz/www.usoudku.cz_soubory/page0005.htm Znojemské historické vinobrani: Znojemské historické vinobraní [online]. 2005 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: http://www.znojemskevinobrani.cz/ Pálavské vinobraní: Pálavské vinobraní [online]. 2005 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.palavske-vinobrani.cz/ Kalendář vinařských akcí: Vína z Moravy, Vína z Čech [online]. © 2005-2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/8-3-kalendarvinarskych-akci-cz.html O vinařských stezkách: Moravské vinařské stezky [online]. 1998 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z WWW: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/ Cyklotrasy: Cyklistika Krnov [online]. 2002 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z WWW: http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/CYKLOTRASY.htm

73

Seznam obrázků Obr. č.1 – Turistické oblasti jižní Moravy

11

Obr. č.2 – Lednicko-valtický areál

14

Obr. č.3 – Slovácko

15

Obr. č.4 – CHKO Moravský kras

16

Obr. č.5 – Podyjí

17

Obr. č.6 – Vinařské podoblasti jižní Moravy

18

Obr. č.7 – Moravské vinařské stezky

32

Obr. č.8 – Mapa navržené cyklostezky

38

Obr. č.9 – Janův hrad

40

Obr. č.10 – Lednice

41

Obr. č.11 – Hraniční zámeček

42

Obr. č.12 – Valtice

43

Obr. č.13 – Mikulov

45

Obr. č.14 – Vinný sklep U Zajíce

46

Seznam grafů Graf č.1 – Pohlaví

49

Graf č.2 - Z jakého pocházíte kraje?

50

Graf č.3 – Jaký je váš věk?

51

Graf č.4 – Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

52

Graf č.5 – Jezdíte rádi na kole?

53

Graf č.6 – Máte rádi víno?

54

Graf č.7 – Navštívili jste někdy jižní Moravu?

55 74

Graf č.8 – Jaký byl důvod vaší návštěvy?

56

Graf č.9 – Z jakého důvodu byste se eventuelně na jižní Moravu vydali?

57

Graf č.10 – Slyšeli nebo navštívili jste alespoň jednu z vinařských akcí?

58

Seznam tabulek Tabulka č.1 – Bílá vína

24

Tabulka č.2 – Červená vína

25

Tabulka č.3 – Vstupné na Znojemské vinobraní z r.2012

29

75

Přílohy Dotazník č.1 Dobrý den, jmenuji se Lucie Janulíková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Studuji obor Management cestovního ruchu a tento rok dokončuji bakalářské studium. Prosím vás o vyplnění následujícího dotazníku, který je nezbytnou součástí pro zpracování mé bakalářské práce na téma „Netradičně po stopách dobrého vína na jižní Moravě“. 1. Pohlaví Žena

Muž

2. Z jakého kraje pocházíte? ________________________________ 3. Věk 18 – 25 26 – 30 31 – 40 41 – 50 50 a více 4. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání Základní Vyučen Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 5. Jezdíte rádi na kole? Ano

Ne

6. Máte rádi víno? a) Ano, jsem pravidelným konzumentem b) Ano, piji ho příležitostně c) Ne, dávám přednost pivu nebo jinému alkoholu 76

d) Jiná odpověď _____________________________________________________ 7. Navštívili jste někdy jižní Moravu? Při označení NE, přeskočte na otázku č. 9. Ano

Ne

8. Jaký byl důvody vaší návštěvy? Označte jednu odpověď. a) Rodina, příbuzenstvo b) Pracovně c) Festival nebo jiná akce d) Dovolená e) Cykloturistika f) Jiný důvod _______________________________________________________ 9. Z jakého důvodu byste se eventuálně na jižní Moravu vydali? Jedna odpověď. a) Za památkami b) Cykloturistika c) Návštěva vinařské akce d) Jiné _____________________________________________________________

10. Slyšeli nebo navštívili jste jednu nebo více z následujících vinařských akcí, festivalů? o Ze sklepa do sklepa o Za vinařem do Velkých Bílovic o Výstava vín – Velké Bílovice o Pálavské vinobraní o Znojemské historické vinobraní a) Neslyšel (a) jsem b) Slyšel (a) jsem, ale nenavštívil (a) jsem c) Navštívil (a) jsem jednu d) Navštívil (a) jsem více než jednu 77

Dotazník č.2, pro vinaře z Velkých Bílovic Dobrý den, jmenuji se Lucie Janulíková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Studuji Management Cestovního ruchu a toto léto dokončuji studium, pro které je nezbytná závěrečná bakalářská práce. Téma mé práce je „Netradičně po stopách dobrého vína na Jižní Moravě“. Obracím se na Vás s prosbou

o zodpovězení

následujících otázek. Výsledky budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. Moc vám děkuji za váš čas a ochotu. Název vinařství :

Účastní se vaše vinařství nějaké vinařské akce?

Jaký je váš roční objem produkce vína?

Má vaše vinařství úspěchy v podobě ocenění, medailí?

Jste spokojeni s návštěvností vinařských akcí ve Velkých Bílovicích?

Děkuji za vyplnění a za váš čas.

78

Fotografie z vinařských akcí

Ze sklepa do sklepa 2011 – s vinařem u cimbálu

Ze sklepa do sklepa 2011- degustace vín

79