Nemocniční listy. Projekt farmaceutické fakulty na dobré cestě. Vodní záchranka funguje již dvanáctým rokem. Pro hemofiliky se blýská na lepší časy

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Srpen 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Projekt farmaceutické fakulty na dobré cestě

Zdravotní sestry Vladimíra Nováková a Jana Pecková s pacientem na interní JIP

Str. 06

Vodní záchranka funguje již dvanáctým rokem Str. 10–11

Pro hemofiliky se blýská na lepší časy Str. 44–47

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Srpen 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:

„Společný postup při nákupu přináší úspory“ Ani v letních měsících se nepřestává hovořit o nutnosti přeměny většího počtu akutních lůžek na lůžka následné péče. Je to však v dohledné době při již dříve nastaveném systému plateb reálné? O tom i o dalších aktuálních tématech jsme mluvili s MUDr. Kateřinou Pancovou. šovská nemocnice a s částečnou restrukturalizací by se připojily i nemocnice v Kolíně a Kutné Hoře, ve druhé vlně by 1. ledna 2012 následovala kladenská nemocnice, kde bude dostavěn Domov seniorů s lůžky následné péče a ošetřovatelskými lůžky, a ve třetí vlně by se přidaly i zbývající nemocnice, tedy příbramská a mladoboleslavská. Po opakovaných jednáních na VZP a na základě jejího písemného vyjádření je jasné, že nám pojišťovna není schopna zaručit nesnížení zálohových plateb pro následující roky, pouze pro rok 2011. Za takových podmínek, tedy bez znalosti toho, jak budou platby vypadat, nelze restrukturalizaci provést.

V souvislosti s mediálně atraktivní restrukturalizací lůžek v nemocnicích se jeví jako velmi důležitá informace, že VZP garantuje v této souvislosti nesnižování plateb za lůžka pouze pro letošní rok. Do jednání s pojišťovnou jsme vstupovali s tím, že by proběhly tři vlny restrukturalizace akutních lůžek na lůžka následné péče, přičemž v první by byla bene-

VZP také poprvé v historii provedla mimořádné vyúčtování, a to za první čtvrtletí tohoto roku. Což bude mít pro krajské nemocnice nepříjemný důsledek v podobě snížení cash flow. Považujeme to za účelové a zlomyslné chování. V této souvislosti bych uvedla příklad: Krajské nemocnice, a zřejmě i mnoho dalších nemocnic u nás, úvěrovaly VZP od roku 2009 – vždyť vyúčtování tohoto roku nám pojišťovna zaslala až v roce 2011. Jinými slovy nám pacienta z ledna 2009 doplatila až v roce 2011. Bývá dobrým zvykem provádět vyúčtování za celý rok. I tak má pojišťovna velký problém udělat ho do roka nebo do dvou let. V souvislosti s výzvou „Děkujeme, odcházíme“, ale i dalšími avizovanými akcemi, například stěhováním akutních oborů v kladenské nemocnici do Centra akutní medicíny mezi polovinou února a koncem března, bylo v době stěhování a nervozity spojené s uvedenou výzvou nemožné udržet výkony na obvyklé úrovni. Každá nemocnice s tím však počítala a věděla, že vše dožene do konce roku. VZP dostala najednou neuvěřitelný pracovní impuls a dokázala provést vyúčtování ledna až března tohoto roku, a dokonce ihned v následujícím měsíci po vyúčtování

snížila zálohy. V důsledku tohoto kroku přijdou krajské nemocnice do konce roku v cash flow o 46 milionů korun, což jsou peníze určené na léčbu a provoz nemocnic. Původně to vypadalo, že k narovnání dojde až s celoročním vyúčtováním, tedy s výrazným zpožděním, ale díky tomu, že mnoho zdravotnických zařízení vyjádřilo výraznou nelibost nad tímto řešením, se nám dostalo příslibu z úst mluvčího VZP, že by mohlo následovat i pololetní vyúčtování. To jsme však na úrovni slibů a nikoli konkrétních kroků. To ovšem není jediná záležitost ohledně úhrad a vyúčtování, která je obtížně pochopitelná. To jistě ne. Obzvláště bych upozornila na to, že každým rokem se v úhradové vyhlášce objevuje tzv. základní sazba, což je údaj, který vyjadřuje, jak drahý je průměrný případ. Pro rok 2010 činila základní sazba 25 000 Kč. Bohužel však paušální období minulých let ovlivňuje tzv. individuální sazbu každé nemocnice, která rozhodně není stejně vysoká. Vypočítává se tak, že pojišťovna sečte veškeré platby nemocnici a součet podělí některým výkonovým ukazatelem, např. součtem relativních vah. Je to těžko pochopitelné, takže raději uvedu příklad. Pro rok 2010 platila zmíněná základní sazba, ale pro ON Kladno činila 23 000 Kč, zatímco pro FN Motol 33 000 Kč. Samozřejmě, v případě Motola jde o fakultní nemocnici. Avšak nemocnice ve Slaném, jejíž nadřazené pracoviště ohledně sofistikovanosti léčby a vybavení je právě ON Kladno, má sazbu 25 000 Kč. V této obrovské nespravedlnosti se promítá individuální sazba a hodnocení nemocnice z „prehistorie“, od roku 1997. Ministerstvo zdravotnictví hovoří o vytvoření Národního informačního systému sledování nákladů na nákup léků, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky. Něco podobného ovšem již ve Středočeském kraji funguje. Samozřejmě. Ve chvíli, kdy jsme chtěli vytvořit veřejné neziskové zdravotnické zařízení a ministerstvo nás téměř dva roky liknavě nechalo čekat, zda by to mohlo být možné, jsme kvůli snížení nákladů vytvořili oddělení centrálních nákupů. Díky společnému postupu při zadávání veřejných zakázek a nákupu léků a materiálu došlo k výraznému snížení nákladů u všech krajských nemocnic, a to ve výši cca 200 milionů korun, což je velmi významná částka. Nejde o záhadu, ale o princip úspory na základě množstevních slev. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou 02 O dbor zdravotnictví

04

J ednání o zřízení Vysoké školy farmacie pokročila

06

N a nevýhodné privatizaci nemocnic zbohatli někteří lidé napojení na ODS 08 P rvní pomoc pro všechny

09

S tředočeští záchranáři zasahují i na vodě 10 N emocnice Kutná Hora

12

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

18

O blastní nemocnice Příbram

24

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 30 O blastní nemocnice Kladno

36

O blastní nemocnice Kolín

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Odbor zdravotnictví

Nový vedoucí Odboru zdravotnictví KÚSK MUDr. Pavel Kubíček tvrdí:

MUDr. Pavel Kubíček

„Stále se cítím jako lékař“ 1. července 2011 nastoupil do funkce vedoucího odboru zdravotnictví MUDr. Pavel Kubíček, který na tomto postu vystřídal MUDr. Máriu Stříhavkovou. Požádali jsme jej proto, aby nám zodpověděl pár otázek – jak profesních, tak osobních – a krátce se nám tak představil. Pane doktore, víme o vás, že ve vašem profesním životopise uvádíte na lékaře poměrně bohatou „úřednickou minulost“. Z jakého prostředí přicházíte do vedoucí pozice na krajském úřadě a jaké jsou vaše ambice? Jako lékař pracuji nepřetržitě od srpna 1989 – nejprve na chirurgii v táborské nemocnici, poté na ortopedické klinice FN Královské Vinohrady a od konce roku 1991 ve FN Motol, kde předtím řadu let působil jako lékař i můj otec. Od roku 2005 jsem v Motole jen na částečný úvazek. V rámci hlavního pracovního poměru jsem byl nejprve ředitelem odboru na Ministerstvu zdravotnictví ČR, poté několik let ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a poslední dva roky ve funkci ředitele úseku zdravotní péče Zdravotní pojišťovny MÉDIA. Který aktuální problém tedy z vašeho pohledu vyžaduje přednostní řešení a jak se na něm chcete osobně podílet? Aktuální starostí našeho resortu je (záměrně cituji poněkud zprofanovanou frázi) „zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče“ pro obyvatele Středočeského kraje. Toto oblíbené úsloví politiků začíná v době trvající finanční krize představovat skutečný problém, protože vláda usiluje o řešení prakticky jen cestou spoluúčasti pacientů. Kraj by se podle mne měl mimo jiné snažit přimět zdravotní pojišťovny, aby hradily pouze péči poskytovanou na požadované úrovni a jen v těch zdravotnických zařízeních, která jsou pro občany nezbytná. Zmínil jste lékařskou praxi, která i nadále zůstává zdrojem vašeho příjmu. Jaké je konkrétně vaše zaměření? Vystudoval jsem Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze (dnešní 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy), atestaci mám z chirurgie (1992), traumatologie pohybového ústrojí (1999) a z veřejného zdra-

votnictví (2006). Mojí specializací je tedy od roku 1992 traumatologie, tedy úrazová chirurgie, které se dosud alespoň jednou týdně věnuji. Kdyby mě medicína definitivně omrzela, mám v záloze rekvalifikační diplom v oboru památkář, který jsem získal v roce 2005 po dvouletém postgraduálním studiu na Národním památkovém ústavu v Praze. I vedoucí je jen člověk, který má své soukromí. Co nám prozradíte o svých volnočasových aktivitách? Jsem ženatý, manželka je staniční sestrou na chirurgické ambulanci ve FN Motol, mám dvě děti, kterým bude za několik měsíců 16 a 18 let. Mými velkými zálibami jsou historie (především česká), architektura a vážná hudba. Zdálo by se, že všem třem koníčkům najednou se věnovat nelze, ale jde to. Když si například zahraji na violoncello pod renesanční klenbou v přízemí naší původně středověké tvrze v jihočeských Kalenicích. Vaše děti jsou ve věku, kdy již zcela jistě uvažují o budoucím povolání. Vymlouval byste jim výběr profesního zaměření v oblasti zdravotnictví? Určitě ne, ale nejsem si úplně jist, zda budou mít chuť vydat se tímto směrem – zatím je tomu blíž dcera, která je již mnoho let přesvědčena, že bude veterinářkou. Syn je sice právě na brigádě v motolské nemocnici (ta je zřejmě naší rodině osudem určena) jako sanitář, ale uvažuje spíše o studiu práv, neboť tento obor považuje za lukrativnější.

Poděkování ředitelce Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Kateřině Pancové: Vážená paní ředitelko, v době, kdy ve Vaší nemocnici dochází ke stavebním rekonstrukcím (stěhování oddělení), jsem byl po banálním úraze hospitalizován v 1. patře ortopedicko-úrazového oddělení na izolaci. Byl jsem mile překvapen, že i v těchto složitých podmínkách se sestry a celý personál ortopedicko-úrazového a septického oddělení choval velice příjemně, slušně a profesionálně. Tímto bych jim chtěl velmi poděkovat za jejich péči a přístup po celou dobu mé hospitalizace. Zvláště pak bych chtěl poděkovat mému ošetřujícímu lékaři, kterým je MUDr. Levý Robert. Díky jeho důslednosti a profesionalitě, kdy nepodcenil banální úraz a nechal provést další vyšetření, kterým zjistil zákeřnou bakterii ohrožující můj život, mi zachránil nejen dolní končetinu, ale i život. Věřím, že nejen já, ale i ostatní jeho pacienti, jsou velmi spokojeni s jeho profesionálním přístupem, za který by bylo vhodné ho v rámci možností ohodnotit.

A na závěr už jen otázka, která se vysloveně nabízí. Cítíte se více jako lékař, nebo úředník? Medicínu mám už šest let jen jako hobby, a to mi přináší jedno pozitivum: stále se totiž cítím jako lékař, ale placen jsem přitom jako úředník, což je v současné době bohužel výhodnější.

Vážená paní ředitelko, přeji Vám více takových lékařů a pomocného personálu, kteří budou dělat dobré jméno Vaší nemocnici. Se srdečným pozdravem Pavlík Milan Stochov, 14. 7. 2011

(bez redakčních úprav)

06

07



Projekt

Projekt

Jednání o zřízení vysoké školy farmacie pokročila Středočeská regionální vláda se již několik let zabývá myšlenkou zřízení farmaceutické vysoké školy. K tomuto účelu je připravena poskytnout vhodné prostory v některém ze středočeských měst v okruhu nanejvýše 40 km od Prahy.

Za českou stranu vedl jednání v Tel Avivu hejtman MUDr. David Rath, za stranu izraelskou Dan Gibson, PhD.

Proběhla i jednání s existujícími farmaceutickými fakultami v České republice, ale vše narazilo na nedostatečné personální kapacity těchto škol. Nemají totiž dostatek učitelů, kteří by dokázali pokrýt výuku na nové škole a byli ochotni dojíždět více než 100 km. Z tohoto důvodu probíhají i jednání s cílem získat stra-

tegického partnera buď ke společnému projektu farmaceutické fakulty, nebo k vytvoření pobočky již existující zahraniční školy s tím, že by zde výuka probíhala v angličtině. Statut školy by pak odpovídal soukromé škole akreditované v zahraničí s tím, že by získala akreditaci i na území České republiky, a tím i pro celou EU.

Zásadní body, které slouží jako východisko jednání › Středočeský kraj je samosprávný region v okolí Prahy s 1,2 milionu obyvatel (jako hlavní město Praha, přičemž celá Česká republika má 10,5 milionu obyvatel). Region je řízen krajskou vládou v čele s hejtmanem, roli regionálního parlamentu hraje zastupitelstvo kraje. Regionální vláda zodpovídá za zdravotnictví, střední školství, kulturu, pobytové sociální služby a veřejnou dopravní obslužnost. › F armaceuti – v České republice je dlouhodobý nedostatek absolventů farmaceutických fakult, což se projevuje především v lékárnách. Obdobně je o tuto profesi zájem i v dalších okolních zemích Evropské unie (Německu, Rakousku). › Farmaceutické fakulty – v České republice působí dvě veřejnoprávní fakulty, a to v Hradci Králové (80 km od Prahy) a v Brně (200 km od Prahy). Praha a další přilehlé kraje takovouto fakultu nemají.

› Lékařské fakulty – v Praze působí tři lékařské fakulty Univerzity Karlovy. › Právní forma vysokých škol v České republice – existují dvě možnosti, za jakých mohou v ČR působit vysoké školy. Mohou být buď veřejnoprávní (zřízené zákonem a plně financované státem), nebo soukromé (ty potřebují získat akreditaci od Akreditační komise Ministerstva školství ČR). Pracovní cesta do izraelského Tel Avivu Nadějná jednání delegace pod vedením středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha probíhala zejména v měsíci červenci i v Izraeli s nejvyššími představiteli Hebrejské univerzity – fakulty farmacie. Vůdčí osobností za tuto fakultu byl Dan Gibson, PhD., jenž se věnuje především výzkumu platinových kompletů při léčbě rakoviny. Další kola jednání s touto univerzitou jsou plánována po vyhodnocení vzájemně předaných materiálů a podkladů na podzim a zimu letošního roku.

Budova Hebrejské univerzity v Tel Avivu

08

09



Kauza

Kauza/Den záchranářů

Na nevýhodné privatizaci nemocnic zbohatli někteří lidé napojení na ODS Když v roce 2007 Petr Bendl z pozice středočeského hejtmana prodal nemocnici v Brandýse nad Labem soukromé společnosti PP Hospitals za necelých osm milionů korun, středočeští krajští zastupitelé ČSSD, kteří byli tehdy v opozici, upozorňovali na směšně nízkou cenu a na pochybné podmínky privatizace, které byly pro Středočeský kraj velice nevýhodné. Nyní se po letech ukazuje, že veškeré kritické hlasy byly oprávněné.

›P olikliniku v Čelákovicích prodala za 3 miliony. „Toto je učebnicový příklad vytunelování nemocnice. ›D ům na náměstí v Brandýse nad Labem prodala za Plně chápu rozhořčení nového majitele, který podal na bývalé majitele řadu trestních oznámení,“ říká 2,8 milionu korun. 2 › Lukrativní pozemky v Brandýse o výměře 20 000 m hejtman MUDr. David Rath, který od počátku privaprodala za 38 milionů korun. tizaci také kritizuje. Právě prodej zmíněných pozemků se nyní ukazuje „Jsem zvědav, jak s těmito informacemi a touto kauzou jako velmi podezřelý. Na nejasnosti se narazilo díky nakonec naloží orgány činné v trestním řízení, neboť auditu, který si zadal nový majitel brandýské nemoc- v roce 2008 se tímto případem zabývala dokonce nice. Dle informací z médií firma PP Hospitals odpro- i protikorupční policie. Šetření bylo ale nakonec dala pozemky městu Brandýs za 38 milionů. Z měst- zastaveno, neboť policie došla k závěru, že nedošlo ského bankovního účtu ale obratem odešlo 16 milionů k trestnému činu,“ připomíná Rath. korun na jiný, a to brandýské firmy JK Profit, kterou „Informace z médií z posledních dní ukazují, jak měli vlastní místní kandidát ODS Radek Kundrát. On sám zastupitelé z řad ODS celou privatizaci krajských měl přitom dle MF DNES v předJako obzvláště podezřelý se jeví prodej lukrativních chozích letech o pozemky pozemků v Brandýse nad Labem o výměře 20 000 m2. zájem, dokonce uzavřel s městem smlouvu, která mu zaručovala, že bude inkasovat pokutu ve výši 16 milionů nemocnic dlouhodobě a promyšleně připravenou. korun, pokud PP Hospitals prodá pozemky někomu Rozhodně jim nešlo o zlepšení zdravotní péče pro jinému než jemu. Podle MF DNES číslo účtu vedené ve pacienty, jak tehdy při prodeji tvrdili. Bendlova prismlouvě jako účet firmy JK Profit ale této společnosti vatizace ošidila kraj až o čtvrt miliardy korun, neboť vůbec nepatří. Dle dalších informací České televize radní a zastupitelé z ODS stihli prodat deset krajpatří dokonce firmě, kterou vlastní majitel PP Hospi- ských nemocnic. Petr Bendl nechal kraj regulérně okrást,“ říká hejtman. tals Martin Vojtíšek.

První pomoc pro všechny Náměstí Starosty Pavla v Kladně se na začátku letních prázdnin na jedno dopoledne proměnilo v intenzivní kurz rychlé pomoci.

Vjezd do brandýské nemocnice

Hejtman MUDr. David Rath na tiskové konferenci vyzval Petra Bendla, aby přijal svou politickou odpovědnost a odešel z politiky. „Politickou odpovědnost jednoznačně nese Petr Bendl, ale také další bývalí zastupitelé, kteří tehdy hlasovali pro privatizaci krajských nemocnic, jako například tehdejší lidovecká krajská zastupitelka Helena Langšádlová, která nyní stojí v čele krajské TOP 09. Vyzývám Petra Bendla, aby se k tomu postavil jako chlap, vyvodil

z toho svou jasnou politickou odpovědnost a složil poslanecký mandát.“ Jak se brandýská nemocnice prodávala a rozprodávala Společnost PP Hospitals koupila v roce 2007 nemocnici včetně dalších nemovitostí a pozemků od Středočeského kraje za 7,8 milionu korun. Získala však majetek, který tuto hodnotu vysoce převyšoval. Postupně však firma PP Hospitals začala majetek rozprodávat:

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno ve spolupráci s městem, kladenskou policií a kladenskými záchranáři uspořádala akci první pomoc pro všechny. Všichni účastníci, ale i kolemjdoucí si tak mohli vyzkoušet techniku při záchraně lidského života. Studenti zdravotní školy ukázali obnovu životně důležitých funkcí, pomoc při krvácení, šoku, zlomenině, postup při popáleninách či péči o postiženého v bezvědomí. Do akce se zapojili i policisté a záchranáři. Městská policie předvedla ukázku sebeobrany, zdravotníci a hasiči nechali všechny prohlédnout si vybavení jejich vozidla a na řadu přišel i zásah. První pomoc, ať už při dopravní nehodě nebo jiné katastrofě, je velmi důležitá. Včasný zásah opravdu může zachránit lidský život nebo zabránit nenávratnému poškození zdraví. Akce se aktivně zúčastnil i středočeský hejtman MUDr. David Rath.

Do ukázek první pomoci se aktivně zapojil i středočeský hejtman MUDr. David Rath.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Středočeští záchranáři zasahují i na vodě Ve Ždáni v Modré loděnici vzniká každý rok 1. července další posádka záchranné služby. Kdo by si představoval scény jako ze seriálu Pobřežní hlídka, byl by na omylu. Záchranáři zde nemají funkci plavčíků a uniformy nemění za plavky, pouze občas vymění sanitní vůz za člun. Středočeští záchranáři provozují vodní záchrannou službu během prázdnin především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových a rekreačních oblastech, kempech a koupalištích v okolí přehrady. V těchto měsících je zde třeba dostupnější péče záchranné služby. V loňském roce měli záchranáři na Slapech 72 výjezdů a během letošního července vyjeli k 35 případům. U čeho vodní záchranná služba nejčastěji zasahuje? V okolí přehrady tráví léto často rodiny s dětmi, ale i starší lidé. Přibližně polovina výjezdů je ke starším lidem se somatickými onemocněními. Často se jezdí k infarktům, k dušnosti a cévním mozkovým příhodám. Běžné jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím (například po bodnutí včelou), k úpalům a úžehům po dlouhém pobytu na slunci a k lidem, kteří kolabují následkem dehydratace. Záchranáři vyjíždějí také k nejrůznějším úrazům při sekání dřeva, sportu a skocích do vody. Velmi časté bývají také řezné rány od střepu ve vodě nebo na pláži. Výjezdy k lidem, kteří si přivodili úraz po požití alkoholu, také nejsou ojedinělé. Tyto výjezdy směřují na diskotéky a do různých podniků v okolí. K tonutí vyjíždějí záchranáři minimálně Výjezdy k tonoucím lidem jsou naštěstí jen zlomkem případů, jedná se však o výjezdy nejzávažnější. V těchto případech také hodně záleží na počasí. Čím je teplejší léto, tím je také více koupajících se lidí, a tedy i větší pravděpodobnost tonutí. Nelze říci, zda jsou lidé méně opatrní, ale ze zkušenosti záchranářů vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou plavci, kteří před vstupem do vody požili alkohol. Ten snižuje odhad nebezpečí a lidé pod jeho vlivem pře-

ceňují své schopnosti i síly. Tonutí také může nastat vlivem úrazu, např. po skoku do vody. Lidé by také neměli skákat do neznámé vody a měli by si uvědomit, že vodní dno je nestálé a může se měnit. Místo, kde skákali minulý rok, ale i včera, nemusí být bezpečné. Další rizikovou skupinou jsou děti, které ještě nemají

Text: Tereza Janečková, foto: archiv ZSSK

Středočeští záchranáři dobře vědí, že je při záchraně životů nutno překonávat velké vodní plochy, a proto už dvanáctým rokem provozují vodní záchrannou službu na Slapské přehradě. Člun využívají dva měsíce v roce, a to v období letních prázdnin.

s koupáním a plaváním tolik zkušeností a nemusejí dobře odhadnout situaci.

nosti případu. Člun vodní záchranné služby překoná vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji než sanitní vůz, který je odkázán na přemostění a na objíždění vodní plochy, čímž se znatelně prodlužuje doba dojezdu k pacientovi. Tímto způsobem přepravy se záchranáři dostanou do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody, kam by sanitní vůz nemohl dojet. Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz,

K pacientům vyjíždí člun i sanitka Přednemocniční neodkladnou péči na Ždáni zajišťuje nejen člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je třeba zasáhnout v přilehlých obcích mimo vodní ploVodní záchrannou službu na Slapské přehradě chu, kam jezdí pouze sanitní provozují středočeští záchranáři již dvanáctým rokem. vůz. V případě zásahu člunu je pacient po ošetření a zaléčení obvykle člunem převezen zpět na stanoviště, kde je má tedy vše, co je potřeba v případech, kdy je ohropřeložen do sanitního vozu. Tím pak záchranáři trans- ženo zdraví pacienta nebo dokonce jeho život. Liší portují pacienta do nemocnice. Vyslání člunu nebo se pouze v tom, že v něm nejsou nosítka, ale naopak sanitního vozu mají na starosti dispečerky linky 155, disponuje tzv. plovoucí páteřní deskou, na které lze které v každém konkrétním případě zvažují okol- pacienta transportovat po vodě i po souši.

Člun vodní záchranné služby je vybaven stejně jako běžný sanitní vůz.

12

13



Úvod

Nemocniční prádelna

Nová prádelna

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Chceme být opravdu dobrou nemocnicí“

Na poslední červnový den bylo naplánováno slavnostní otevření nemocniční prádelny, které si během své návštěvy nenechal ujít hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath. Zúčastnili se ho i zástupci vedení i další zaměstnanci kutnohorské a kolínské nemocnice.

Racionalizace provozu v kutnohorské nemocnici pokročila rázným krokem a v souladu s celospolečenským vývojem, a to především v oblasti akutní lůžkové péče. Nejen o tom jsme hovořili s JUDr. Alicí Opočenskou. zace má být realizována přeměnou akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče, je nutné dle vyjádření pojišťoven dodržet princip nákladové neutrality zdravotnického zařízení. A ten ve své podstatě říká: Zrušte akutní lůžka, zřiďte lůžka dlouhodobé péče a my vám za poskytnutí takovéto péče zkrátíme zálohové platby na akutní péči o veškeré platby za péči, kterou poskytnete na lůžcích neakutních.

Jak vypadá aktuální situace v nemocnici? Obzvláště nadějně a účelně jsme si u nás v Kutné Hoře krok směřující k racionalizaci představovali po celostátních deklaracích nejvyšších představitelů ministerstva zdravotnictví v rámci akce „Děkujeme, odcházíme“ a následně i po prohlášeních, a to i písemných, z úst představitelů zástupců zdravotních pojišťoven. Deklarace typu – cituji z dopisu KP VZP pro Středočeský kraj – „zdravotnická zařízení mohou ponížit počet akutních lůžek, aniž by došlo k aktuálním úpravám zálohových plateb“ se však ukázaly být velmi zavádějícími a nebojím se, po zkušenosti, kterou naše nemocnice v letošním roce měla, i nepravdivými. Tyto deklarace jsou totiž doplňovány větou, která ministerská prohlášení o nutnosti rušení lůžek akutních a potřebách změn těchto lůžek na lůžka tolik potřebné následné péče doplňují a ve své podstatě pro zdravotnická zařízení negují. V případě, že totiž restrukturali-

Co může v takovém případě nemocnice dělat? Pokud by vedení nemocnice rozhodovalo pouze na základě ekonomické efektivnosti restrukturalizačních opatření, muselo by od veškerých snah jednoznačně upustit, protože časová a organizačně personální náročnost nemá žádný ekonomický efekt při financování zdravotnického zařízení. Vedení kutnohorské nemocnice po provedených rozborech využití otevřených, provozovaných lůžek, a to jak z pohledu počtu hospitalizací, tak z úhlu pohledu průměrné délky hospitalizace a procenta využití lůžkového fondu naší nemocnice, a především na základě potřeb našich pacientů, rozhodlo návrh restrukturalizace v nemocnici Kutné Hoře pojišťovnám předložit. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

O pár slov na toto téma jsme požádali vedoucího prádelny Horáka: „Na přípravu provozu praní prádla pro kutnohorskou a kolínskou nemocnici jsem měl přibližně pět měsíců, tedy relativně mnoho času. Vzhledem k tomu, že jsem až do konce měsíce června souběžně pokračoval i v mém předchozím pracovním zařazení v nemocnici na ekonomickém oddělení v majetkové agendě a že se postupem času navyšovalo i množství položek potřebných k zajištění chodu prádelny od 1. července, tento čas utíkal neuvěřitelným tempem. Pro hrubou představu mohu uvést nejdůležitější body, jimž jsem se ve zmíněném období věnoval nejvíce: řízení prádelny v praxi, zajištění vhodných pracovníků, sestavení rozpočtu střediska, výběr prací chemie, nastavení logistiky prádla uvnitř nemocnice a mezi naší a kolínskou nemocnicí, příprava převzetí provozu atd. Nakonec se vše, a to i díky pomoci z řad vedení nemocnice, podařilo splnit.“ Pak tedy nastal čas na přípravu setkání s hejtmanem Středočeského kraje. „Času bohužel tolik nezbývalo. Když si představíte, že předchozí provozovatel prá-

delny měl ještě 29. června noční směnu a nás čekala kompletní příprava a úklid z důvodu rozjetí provozu hned druhý den, s nadsázkou řečeno nevíte, zda se na toto setkání těšíte, nebo se ho ‚obáváte‘. Tento názor se ale změnil v okamžiku, kdy došlo k samotnému setkání – předvedení celé naší odvedené práce a představení provozu prádelny panu hejtmanovi a ostatním přítomným.“ Na nadcházející pracovní období se ale těšíte. „To samozřejmě ano. Asi jako pro většinu lidí je to i pro mě velká výzva. Velice kladně jsem uvítal i zájem pracovnic z předchozího provozu prádelny o pokračování v této práci pod vedením kutnohorské nemocnice. Máme stanovené určité cíle uvnitř prádelny i ze strany nemocnice. Některé se nám již v tuto chvíli, krátce po spuštění provozu, postupně daří plnit a tím se nám otevírá prostor pro další zlepšování se v oblasti kvality praní a efektivnosti využití pracovní doby. V neposlední řadě nemůžeme vynechat ekonomické otázky provozu prádelny, které jsou stěžejní pro budoucí období.“

Ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel, středočeský hejrman MUDr. David Rath a ředitelka kutnohorské nemocnice JUDr. Alice Opočenskáv okamžiku slavnostního otevření nové prádelny

14

15



CPP

Zdravý doktor jde za nemocným pacientem Slavnostní otevření prostor centrálního pohotovostního příjmu proběhlo dne 30. června 2011. Akce se uskutečnila za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha. Vedení nemocnice nám poskytlo nejdůležitější informace týkajících se zmíněné části nemocnice.

CPP Proč jsme zřídili urgentní příjem v Kutnohorské nemocnici? Z důvodů ekonomických, spočívajících především v soustředění sil a prostředků do jednoho místa, tedy ve využití prostor, které měla a nepoužívala nemocnice ke svému provozu po dobu téměř deseti let, přístrojů a vybavení. Nelze pominout ani redukci pohotovosti středního zdravotnického personálu na více odděleních (racionalizace výše mzdových nákladů při stejném či vyšším zajištění rozsahu poskytovaných služeb) a v neposlední řadě soustavný tlak na snižování nákladů (mzdových, provozních). Dalším důvodem byla dimenze sociální a etická. Dojde totiž ke zvýšení kvality péče v regionu i péče o ohrožené skupiny (děti, staří lidé, bezdomovci), které se nedokázaly orientovat v množství druhů nabízené péče. V neposlední řadě se zjednoduší servis a koordinovaná spolupráce s ostatními organizacemi (policie, hasiči atd.) poskytujícími služby při náhlých poruchách zdraví. V neposlední řadě hrála roli i dimenze odborná, kdy dochází k zachování kontinuity poskytování požadované péče všemi specializacemi poskytovanými v naší nemocnici (včetně LSPP) dle naléhavosti, odbornosti a intenzity potřeby v daném čase. Jaký je očekávaný přínos CPP? ›P ro pacienty se zrychlí přístup k péči lékaře a kterékoli odbornosti nemocnice. Vše bude dostupné na jednom místě. › Pro lékaře je zde možnost rychlých konzilií s kolegy, a tudíž nejodbornější dosažitelná péče o pacienta v daném čase.

Provozní doba CPP Všední dny15.30–7.00, víkendy a svátky 24 hodin denně, tedy 7.00–7.00.

Rozsah působnosti CPP CPP přebírá všechny kompetence: -akutní a příjmové interní ambulance (po celou výše uvedenou provozní dobu CPP) -akutní a příjmové chirurgické ambulance (po celou výše uvedenou provozní dobu CPP) -ambulance LSPP (ve všední dny 15.30–21.00, o víkendech a svátcích 8.00–20.00)

› Pro nemocnici dojde ke snížení osobních nákladů, ostatních provozních nákladů a zvýšení nabízené kvality poskytované péče. Jaké jsou nastavené cíle? › Organizovat péči podle potřeb pacienta. › Vyšetřen je každý, kdo o to požádá (dostupnost). › Každá posádka ZZS může CPP předat pacienta (dostupnost). › Každý pacient je urgentní, dokud se neprokáže opak. ›P ředání pacienta specialistovi bez ohrožení jeho života a zdraví z důvodu čekání a vyhledávání správného specialisty v budově (kontinuita). Prostory CPP Centrální pohotovostní příjem je umístěn v přístavbě hlavní budovy nemocnice za CT vyšetřovnou (tedy v prostorách, kde ve všedních dnech v době 7.00–15.30 funguje akutní a příjmová chirurgická ambulance). Je vybaven vstupním prostorem (halou), ambulancí, zákrokovým sálkem, příjmovou kanceláří (ve všech těchto prostorech lze pacienty ošetřovat) a čekárnou.

Nově otevřený centrální pohotovostní příjem

16

17



Rozhovor

Sociální pracovnice Nemocnice Kutná Hora Radka Štencelová říká:

„Zajišťuji kontakt pacienta s venkovním prostředím“ V kutnohorské nemocnici působí Radka Štencelová jako sociální pracovnice od 4. dubna tohoto roku. Co přesně se pod pojmem sociální pracovnice skrývá, jsme se rozhodli zeptat přímo jí. Jakým způsobem se pacientům dále věnujete? Stěžejní službou je především zajištění sociálních služeb typu vyřizování domovů pro seniory, kontakt

Radka Štencelová

s úřady a vyřizování právních záležitostí pro pacienty. Zajišťuji komunikaci pacienta s venkovním prostředím. Jedná se o nezbytně nutné záležitosti, kterých se buď nemohou účastnit osobně, nebo nemají někoho ochotného v rodině či u jiných příbuzných. Neméně důležitou službou jsou sociální lůžka. Jednoduše řečeno někteří pacienti musí být v nemocnici delší čas, např. z důvodu špatné sociální situace. Tito lidé by se po propuštění z nemocnice neměli kam vrátit. A právě jim jsou k dispozici sociální lůžka. Těmto pacientům se já samozřejmě také pravidelně věnuji. Obecně lze říci, že s každým pacientem se snažím o rozvoj jeho duševních, fyzických a motorických schopností a plním jeho individuální plán. Je patrné, že nejvíce pacientů, kteří využívají mých služeb, se nachází na oddělení LDN. Pacientům se například snažím svou přítomností pomoci lépe překonat období, po které jsou v nemocnici. U pacienta se pro-

vádí sociální šetření a na jeho základě se zjišťuje rozsah potřeb od sociální pracovnice. A také zda vůbec jednotliví pacienti o mé služby mají či nemají zájem. Prozradíte nám i něco ze svého soukromého života? Věnuji se chovu psů plemene zlatého retrívra, výcviku psů k poslušnosti a loveckému výcviku a zajímám se o canisterapii, která se v poslední době rozvíjí i v nemocničních zařízeních. Vy sama se tedy o canisterapii jen zajímáte nebo ji provádíte? Zajímám a také provádím. Je k tomu potřeba především kontaktní a vyrovnaný pes, který se umí vcítit a reaguje na zdravotní a psychické možnosti pacienta. To vše se prověřuje při náročných canisterapeutických zkouškách pro získání canisterapeutického certifikátu.

Jedním z často při canisterapii užívaných plemen je kolie.

Můžete nám popsat, jak jste se dostala k práci v kutnohorské nemocnici? Po maturitě na kolínském gymnáziu jsem studovala na Justiční škole v Kroměříži. Jednalo se o tříleté studium práv a sociální politiky státu. Po jedenáctiletém působení na Okresním soudu v Kutné Hoře jsem se rozhodla absolvovat kurz pracovníka v sociálních službách s výkonem praxe v domově pro seniory v Chlumci nad Cidlinou. Během dvouletého hledání možnosti uplatnění v mém oboru vzdělání jsem působila v soukromých firmách. Moji představu o budoucím zaměstnání splnila práce sociální pracovnice v Nemocnici Kutná Hora. Tato představa se utvrdila i po účasti na konkurzu. Nakonec se vše podařilo podle představ mých i vedení nemocnice a začátkem dubna jsem mohla začít vykonávat pozici sociální pracovnice. Komu jsou vaše služby určené? Moje pracovní služby má možnost využít kterýkoli pacient z kteréhokoli oddělení nemocnice. Za pacienty na jednotlivá oddělení docházím buď pravidelně, nebo si mohou moje služby vyžádat osobně, přes zástupce z řad primářů, lékařů, staničních sester či rodinných příslušníků každého pacienta.

Foto: © Suemack / Dreamstime.com

Rozhovor

18

19



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Stále více se orientujeme na pacienta“ O novinkách v nemocnici, především o pilotním projektu elektronicky vedené zdravotnické dokumentace jsme hovořili s ředitelem MUDr. Miličem Řepou, MBA. Zdá se, že ani v létě se v nemocnici nezastavily stavební práce. Rekonstrukce operačních sálů finišuje a během ní bude nainstalována zbrusu nová technika. Na tento moment netrpělivě čekají zdravotníci z operačních oborů, ale i pacienti objednaní k plánovaným zákrokům. Jaká je situace ve vaší porodnici? Porodnice benešovské nemocnice je velmi vyhledávaná, nejen pro výborný zdravotnický servis, komfortní prostředí a dlouhodobý statut Baby-Friendly, ale možná i pro nadstandardní způsob komunikace s nastávajícími maminkami. Během prázdnin jsme proto upravili webové stránky porodnice, kam se mohou maminky obrátit s dotazy a komentáři. Nebo i na Facebook, kde má naše porodnice svůj profil. Zkuste www.nemocnicebenesov.cz nebo heslo Porodnice Benešov na Facebooku. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Co je nového v nemocnici? Benešovská nemocnice si zakládá na svém postoji – orientaci na pacienta. Dokladem toho je nejen pokračující rozvoj a investice do zdravotní péče (jak do přístrojů, tak do vzdělávání zaměstnanců), ale i do pacientského komfortu a komunikace. Na interním oddělení jsme nově otevřeli několik nadstandardních pokojů, takže i zde mohou pacienti využít tuto možnost. Nově je upraveno i parkování před nemocnicí. Jak se rozvíjí pilotní projekt elektronické zdravotnické dokumentace? Naše nemocnice se hlásí k programu bezpečí. K dalšímu zvýšení úrovně pomůže i elektronická ošetřovatelská dokumentace, kterou ve svém článku popisuje hlavní sestra. U každého pacienta budou nyní čitelně a standardně zajištěny všechny důležité informace, které mohou využít všechny oprávněné osoby, ubude administrativy a více času bude patřit pacientům.

Nejmodernější přístroj v republice zakoupen pro naši pneumologickou ambulanci Benešovská nemocnice v letošním roce zakoupila nový přístroj pro lepší poskytování zdravotní péče pacientům. Po několika měsících zkušebního provozu se zapůjčenými přístroji byl nyní uveden do provozu nový, moderní diagnostický přístroj BODYPLETYZ MOGRAF s integrovanou opcí pro měření difuzní plicní kapacity. Jedná se o nejmodernější přístroj, který byl v zahraničí uveden na trh počátkem roku 2011 a je první svého druhu v celé České republice. Přístroj díky unikátnímu softwarové-

mu a analyzátorovému vybavení umožňuje provedení nejen základního funkčního vyšetření ventilace (spirometrie), provádění bronchomotorických testů (bronchodilatační a bronchokonstrikční testy), ale především i stanovení nepřímo

měřitelných plicních objemů (reziduální objem, celkový plicní objem), odporů a průtoků v dýchacích cestách a také posouzení přenosu kyslíku na alveolokapilární membráně pomocí stanovení transferfaktoru.

podstoupí vyšetření na OCT včas, zvýší tím šanci na úspěšnost případné léčby a minimalizuje riziko vnějších projevů onemocnění. Celé vyšetření je bezbolestné, bez kontaktu s okem a trvá několik málo minut vsedě s podpěrou brady a čela. Samotný přístroj vysílá na oko pouze slabé a zdravotně nezávadné světelné paprsky. V některých případech lékař před samot-

ným vyšetřením do oka aplikuje kapky na rozšíření zorničky. V takovém případě musí pacient počítat s omezenou možností řízení. Toto vyšetření lze bez jakýchkoli komplikací opakovat, což je zvláště výhodné při dlouhodobém sledování zdravotního stavu. Vyšetření na OCT není v současné době hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a jeho cena činí 500 Kč.

Nový OCT přístroj na očním oddělení Benešovská nemocnice v letošním roce zakoupila nový přístroj pro lepší poskytování zdravotní péče pacientům očního oddělení. Optická koherentní tomografie (OCT) představuje jednu z nejmodernějších a vysoce přínosných vyšetřovacích zobrazovacích metod pro detailní vyšetření zadních a předních struktur oka (sítnice, optický nerv, rohovka). Díky výsledkům vyšetření na OCT může lékař daleko dříve a přesněji diagnostikovat některá onemocnění oka a monitorovat průběh léčby či terapeu tického zákroku. Pokud pacient

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Prim. RNDr. Jana Kalousová Oddělení klinické biochemie pavilon D, 1. patro, tel. 317 756 222, [email protected]

nost testovat analyzátory řady firem, např. ROCHE, BOEHRINGER, CIBA CORNING, MITSUBISHI a dalších. Na tyto analyzátory jsme většinou aplikovali sety domácí firmy LACHEMA, jelikož cena originálních souprav byla v té době příliš vysoká. Pro svou další práci ve funkci primáře oddělení jsem tyto zkušenosti uplatnila při rozhodování o nákupu přístrojů a vybavení laboratoře. Představíte nám vaše oddělení? V současné době je laboratoř vybavena špičkovými výkonnými analyzátory firem SIEMENS, BECKMAN COULTER, RADIOMETER a dalších. Nepostradatelná je i výpočetní technika – LIS, která zabezpečuje vlastní provoz, elektronickou distribuci výsledků do nemocniční sítě a do terénu, kontrolní systém, statistiku, vykazování výkonů pro pojišťovny, archiv výsledků atd. Začátkem roku se nám podařilo uvést do provozu elektronickou žádanku. Jaké je spektrum prováděných vyšetření? Provádíme nejen základní vyšetření krve, moči a dalšího biologického materiálu, ale i speciální enzymo-imunologická stanovení, tumorové markery, pro alergologickou poradnu se vyšetřují specifické alergeny, úzce spolupracujeme s genetičkou MUDr. Zemánkovou a od roku 2000 jsme zařazeni v registru laboratoří zabývajících se screeningem vrozených vývojových vad v I. a II. trimestru těhotenství. Nejčastější je vyšetření krevního cukru – glykemie u diabetiků, protože těchto pacientů neustále přibývá. Veškeré informace si mohou naši klienti najít na webových stránkách nemocnice.

Primářka oddělení klinické biochemie RNDr. Jana Kalousová říká:

„Měla jsem štěstí, že jsem mohla pracovat na tomto oddělení“ RNDr. Jana Kalousová promovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru analytická chemie. Na oddělení klinické biochemie v Benešově nastoupila jako vedoucí analytického provozu a od roku 1990 vede tuto laboratoř jako primářka.

Jaké byly vaše začátky? Koncem 80. a začátkem 90. let jsem jako chemik získala v benešovské nemocnici obrovské zkušenosti. Měla jsem štěstí, že jsem na tomto oddělení mohla pracovat, neboť oddělení klinické biochemie této nemocnice mělo v biochemických kruzích velký kredit. Jako jedna z mála laboratoří, a to nejen ve Středočeském kraji, ale i v celém Československu, jsme měli švédský analyzátor LKB, což byl předchůdce dnešních automatických analyzátorů. K řízení provozu laboratoře jsme používali švédský počítač VARIAN, měli jsme vlastní LIS (Laboratorní informační systém), na němž s námi spolupracovalo středisko aplikované kybernetiky, které bylo součástí nemocnice. Fungovali jsme jako testovací pracoviště pro firmy, které se snažily etablovat na našem trhu. Měla jsem mož-

Kdo využívá vašich služeb? Kromě nemocnice poskytujeme služby praktickým a odborným lékařům Benešovska, Vlašimska, Voticka a externím lékařům z Prahy. Svoz biologického materiálu je zajištěn ve spolupráci s odborem dopravy nemocnice. Máme detašované pracoviště i v bývalé nemocnici ve Vlašimi, kde jsou prováděna hematologická vyšetření pro region Vlašimska, glykemie pro diabetickou poradnu a základní vyšetření moči. Odběrový box máme i ve Voticích. A vaše nejbližší plány? Našim nejbližším úkolem je potvrdit kvalitu naší práce absolvováním Auditu NASKL, což je Registr klinických laboratoří definovaný podle ISO 15189. Doufám, že se nám to díky pracovnímu nasazení celého kolektivu podaří v nejbližší době.

22

23



Zdravotnická dokumentace

Zdravotnická dokumentace

Elektronická, tedy kvalitní a naprosto bezpečná Kvalita ošetřovatelské péče je stále velmi aktuální téma. Cesty ke zvýšení kvality poskytované ošetřovatelské péče vedou několika směry. Elektronická dokumentace je nejen bez problémů čitelná, ale především vždy bezprostředně dostupná.

Velkou pozornost je třeba věnovat odborné erudici ošetřovatelského personálu, jeho schopnostem, dovednostem, přístupu k pacientům, vystupování a chování. Dalším krokem ke zvýšení kvality poskytované ošetřovatelské péče je saturovat ošetřovatel-

ský personál, posílit kompetence sester a rozšířit řady sanitářů a sanitárek. V neposlední řadě stojí další krok, neméně důležitý, a tím jsou prostředky, které má ošetřovatelský personál k dispozici a které mu umožňují skutečně zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče.

Je všeobecně známo, že zdravotnické zařízení musí propouštěcí nebo překladovou zprávu. V podstatě vést zdravotnickou dokumentaci, kde je zazname- ošetřovatelská dokumentace odráží vše, co bylo pacináno vše, co se týká poskytnuté zdravotnické péče entovi poskytnuto a jaká péče mu byla věnována ze pacientovi. Od roku 2006 je součástí vyhlášky o zdra- strany ošetřovatelského personálu. votnické dokumentaci povinnost zdravotnického zaří- Ve většině zdravotnických zařízení je tato povinnost zení vést ošetřovatelskou zdravotnickou dokumentaci. realizována v tištěné formě, což s sebou přináší různá V této dokumentaci musí být vedena ošetřovatelská úskalí nečitelnosti zápisů, nesprávného přepisování anamnéza, která hodnotí stav Elektronická zdravotnická dokumentace obsahuje pacienta při příjmu. Na základě všechny náležitosti dané vyhláškou. této anamnézy je stanoven plán ošetřovatelské péče, který definuje problémy pacienta a jejich řešení plánova- a opravování údajů, nedokonalost zápisů. Všechny telné v určitém časovém horizontu, plnění napláno- uvedené skutečnosti mohou velmi výrazně ovlivnit vaných ošetřovatelských intervencí a poskytované kvalitu a kontinuitu poskytované péče. péče, hodnocení poskytnuté ošetřovatelské péče, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov se rozhodla a zaznamenává průběžné změny stavu pacienta pro další krok vedoucí právě ke zvýšení kvality, kona ošetřovatelského plánu. Při propuštění a předání tinuity a bezpečnosti ošetřovatelské péče. Koncem pacienta do další ošetřovatelské péče je třeba vést roku 2010 se rozhodla pro pilotní projekt vedení elektronické ošetřovatelské dokumentace. Pro realizaci pilotního projektu byla vybrána dvě lůžková oddělení (ORL oddělení a interní oddělení). Po nezbytných zaškoleních a seznamování s programem máme dnes elektronickou dokumentaci na dvou uvedených odděleních v provozu. Co to znamená pro personál a pacienty? V praxi to znamená, že veškerá elektronická dokumentace obsahující všechny vyhláškou dané povinnosti může být vedena přímo na pokoji u pacienta. Sestra má k dispozici notebook nebo tablet, se kterým pracuje přímo u pacienta a všechny zjištěné skutečnosti může ihned zadat. Objednání pacienta na vyšetření a veškeré elektronicky zpracovatelné žádanky lze odeslat a tisknout přímo z pokoje pacienta. Tím, že celý systém je nastaven v mobilním duchu, má ošetřovatelský personál větší možnost být v těsnější vazbě na pacienta, věnovat mu více času, být více přítomen u pacienta i přesto, že musí splnit administrativní náležitosti poskytované péče. Při tom všem může mít k dispozici veškeré údaje o pacientovi na jednom místě ihned dostupné. V používaném systému je použito barevné signalizace, různých křivek, grafů, náčrtů, a lze přiřadit i fotografickou dokumentaci pacienta. Všechny uvedené prvky zlepšují orientaci v problémech pacienta, lépe monitorují jeho stav a zaručují úplnost a přehlednost získaných informací. To, co přináší vyšší prvek kvality a bezpečí pacienta, je právě vedení elektronické ošetřovatelské dokumentace, která nabízí dokonalou čitelnost, přehlednost, časovou posloupnost, plánovatelnost ošetřovatelských intervencí, kontinuitu a bezprostřední dostupnost.

24

25



Úvod

Město

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Canisterapii provází od začátku nadšení pacientů i personálu“ Nejen na canisterapii jsme se tentokrát zeptali ředitele Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislava Holobrady.

Město Příbram otevřelo pro občany bezplatnou protidluhovou poradnu 21. června 2011 zahájilo město Příbram poskytování další bezplatné služby pro občany žijící v příbramském regionu – dluhové poradenství. Tato služba bude obsahovat pomoc při mapování dluhů, komunikaci s věřiteli, řešení exekucí a soudních řízení souvisejících se zadlužením, zpracování žádostí o tzv. osobní bankrot a posilování finanční gramotnosti klientů.

jejich blízcí. Projekt vítá i odborný personál oddělení. Zatím tedy registrujeme výrazně pozitivní reakce. Nedávno jste pro veřejnost vydali telefonní seznamy nemocnice. Je o ně zájem? Ano, značný. Telefonní seznamy nemocnice v úpravě pro veřejnost jsme poprvé vydali asi před třemi lety a již tehdy získaly u veřejnosti velkou oblibu. Letos, ve chvíli, kdy byly seznamy mezi veřejností teprve necelé dva měsíce, jsme již řešili dotisk. Zájem o seznamy je tak velký, že prvních 6 000 výtisků bylo rozebráno během tří týdnů.

Pane řediteli, už v nemocnici probíhá avizovaná canisterapie? Ano, už od června. V letošním roce se canisterapie týká pacientů oddělení následné péče. K dispozici je pět vycvičených psů, kteří se střídají. Nemocnice spolupracuje s občanským sdružením Pessos, psy doprovázejí zkušení cvičitelé. U každé canisterapie je navíc přítomna koordinátorka dobrovolnického centra, jejíž značnou výhodou je její vzdělání. Jde totiž o vystudovanou fyzioterapeutku, navíc s ukončeným vzděláním v sociální oblasti. Jak na canisterapii reagují pacienti a personál? Od chvíle, kdy byla spuštěna, sledujeme naprosté nadšení pacientů pro čtyřnohé psí kamarády. Některé pacienty občas na canisterapii dokonce doprovázejí

Je to váš jediný příspěvek ke zjednodušení dostupnosti informací? Co orientace v nemocnici? Určitě ne. Kromě množství i aktualizace informací na internetových stránkách nemocnice nebo komunikace s médii klademe důraz například i na značení v obou areálech nebo včasnost poskytování důležitých informací i o změnách v provozu nemocnice. V obou areálech jsou také k dispozici tištěné plánky s legendami a nejdůležitějšími údaji. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Dluhoví poradci budou bezplatně k dispo- době provozuje dluhové poradny v Praze a v Ústí nad zici klientům vždy každé úterý od 13.00 do 17.00 Labem,“ řekl k projektu starosta města MVDr. Řihák v budově Městského úřadu Příbram, Tyršova 107, a dodal: „Velká část finančních nákladů na realizaci Příbram I. (přízemí objektu ve Předpokládáme, že o poradnu bude zájem. Mnoho dvoře naproti hlavnímu vchodu občanů se díky předlužení dostává do těžké situace. do budovy městského úřadu). Vhodné je se předem objednat na e-mailové adrese [email protected]. tohoto projektu je hrazena prostřednictvím dotace MV Na výše uvedenou adresu můžete také zasílat své ČR na projekty prevence kriminality. Provoz poradny elektronické dotazy. Na pracovníky poradny je možné považuji pro občany našeho města za velmi potřebný se také obracet pomocí telefonické linky 318 402 291 a důležitý. Vedle samotného bezplatného dluhového (pouze v úterý od 13.00 do 17.00). poradenství pro občany bude poradna organizovat „Provoz poradny zajišťujeme ve spolupráci se Sdruže- i semináře na zvýšení finanční gramotnosti nebo proním pro probaci a mediaci v justici, o. s., které má s pro- školení osob, které zajišťují základní dluhové porablematikou řešení dluhů velké zkušenosti a v současné denství při výkonu své profese.“

Slavnostní otevření protidluhové poradny města Příbrami se zúčastnili mimo jiné i radní Ing. Juraj Molnár a zástupce velitelky Městské policie Příbram pro oblast prevence kriminality JUDr. Milan Fára.

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení následné péče MUDr. Zdeněk Mikoláš říká:

„Spektrum i počet lůžek následné péče je v ČR nedostačující“ Oddělení následné péče vzniklo v rámci Oblastní nemocnice Příbram k 1. říjnu 2OO8 v areálu II. na Zdaboři, a to z původních akutních lůžek interního oddělení. MUDr. Zdeněk Mikoláš

Pane primáři, můžete nám přiblížit vaše oddělení? Kteří pacienti se u vás léčí? Oddělení zahrnuje dvě samostatné lůžkové jednotky: LDN (jednotka lůžek dlouhodobě nemocných) a OŠP (jednotka lůžek ošetřovatelské péče), přičemž každá z nich má k dispozici 30 lůžek. Ty poskytují doléčovací, rehabilitační a odbornou ošetřovací péči pacientům s onemocněními převážně interními, neurologickými a ortopedickými, kteří již mají stanovenou diagnózu s léčebným postupem. Přijímáme pacienty na základě žádosti o přijetí z akutních lůžek naší nemocnice, ale i na žádost praktických a odborných lékařů – zejména z neurologické ambulance k analgeticko-myorelaxačním infuzím nebo z jiného zdravotnického zařízení. Při závažných změnách zdravotního stavu (např. nutnosti intenzivní péče) je pacient předán na příslušné akutní lůžko v nemocnici. Naším cílem je dosažení u pacienta takového stupně kompenzace a soběstačnosti, který mu dovolí návrat do domácího prostředí. Pokud propuštění domů není z objektivních důvodů možné, snažíme se o bezproblémový přechod do sociální instituce.

Vidíte jako výhodu pro nemocnici, že má k dispozici oddělení následné péče? Postačuje současný počet těchto lůžek? Výhoda to rozhodně je. Trend zkracování ošetřovací doby na akutních lůžkách vede pochopitelně k nárůstu žádostí o umístění nemocných na lůžka následné péče. Na základě počtu žádostí, které k nám přicházejí, by bylo těchto lůžek potřeba opravdu více. Průměrná ošetřovací doba na našem oddělení se pohybuje kolem 60 dní. Máme zde pacienty, kteří jsou u nás hospitalizováni 10 dní (pacienti k infuzní terapii), pacienty, kteří u nás jsou v průměru 50 dní (většinou ortopedičtí pacienti k rehabilitaci po endoprotézách kolen, kyčlí a operacích páteře), ale potom i ty, kteří zde čekají na umístění v domovech seniorů a u nichž je podstatně delší doba hospitalizace. Jaký je váš názor na následnou péči v rámci celé ČR? Myslíte si, že počet lůžek této péče, její spektrum, ale i dostupnost jsou dostačující? Počet lůžek následné péče i její spektrum je celorepublikově nedostačující. Oddělení následné péče by v žádném případě neměla suplovat nedostatečnou kapacitu lůžek v síti sociálních služeb. K navýšení počtu lůžek následné péče by mohla vést snaha ministerstva zdravotnictví o restrukturalizaci lůžkového fondu. Jak spolupracujete s rodinami pacientů? Probíhají na oddělení aktivity například pro odreagování pacientů apod.? S rodinami jsme v kontaktu takřka denně. Týká se to především pacientů, kde se řeší právě sociální situace. Jde o případy, kdy nemocný již není schopen vrátit se do domácího prostředí v plné míře soběstačnosti a rodina se o něj nemůže z různých důvodů postarat.

Tady řešíme dva způsoby zajištění péče – buď se snažíme doporučit péči spočívající ve spolupráci s pečovatelskou službou, charitou, nebo volíme podání žádosti do zařízení sociální péče. Co se týče odreagování pacientů, zmínil bych se samozřejmě o možnostech vycházek pacientů k návštěvě rodiny, pohybu ve venkovních prostorách nemocnice při hezkém počasí, sledování televize, kterou mají k dispozici na každém pokoji. Velký přínos vidím také ve spolupráci s dobrovolnickým centrem, které působí v naší nemocnici již od roku 2006 a s naším oddělením spolupracuje prakticky od začátku. Dobrovolníci docházejí buď individuálně za jednotlivými pacienty, které jim sestry vytipují, nebo se věnují různým skupinovým aktivitám, například výtvarným dílnám, tréninku paměti, vyprávění, zpívání, hádankám. Tato činnost je prováděna samozřejmě výhradně se souhlasem pacienta, ale

musím říci, že se setkává se vřelým ohlasem a s velkým zájmem. V červnu byl spuštěn i pilotní projekt v rámci dobrovolnického centra – canisterapie, což je relaxace a příjemná společnost čtyřnohých kamarádů. Probíhá v externí místnosti mimo oddělení. Cílem této terapie je jednak psychosociální podpora pacientů – vyplnění volného času, uvolnění stresu a emocí, odpoutání se od stereotypu pobytu – a dále léčebně rehabilitační prevence – stimulace jemné motoriky, zklidnění a celkové uvolnění těla, ovlivnění svalových kontraktur při individuálním kontaktu s tělem psa. I když vám práce jistě vyplňuje výraznou část každého dne, určitá část dne zbývá. Jak nejraději trávíte svůj volný čas? V létě tenisem, v zimě lyžováním, celoročně s marián skolázeňskými trolejbusy.

Jednotka lůžek dlouhodobě nemocných

28

29



Infekční průjmy

Klinická biochemie

Escherichia coli a ti další

Klinická biochemie disponuje špičkovým vybavením

Nejlepší a nejdůležitější prevencí vzniku onemocnění je dodržování základní osobní hygieny a hygienických podmínek při zpracování, skladování a podávání potravy.

Pracoviště klinické biochemie se v červnu minulého roku přestěhovalo do prostor v 1. patře nově postaveného pavilonu F.

Virové infekční průjmy Jde o vzácné není postižení zažívacího traktu člověka virovou infekcí. S rozvojem diagnostických metod jsou dnes běžně diagnostikovány průjmy virového původu. Nejčastější jsou rotavirové infekce. Rotavirus je rozšířen běžně u savců i ptáků a vyskytuje se po celém světě. Rotaviry způsobují především průjmy u malých dětí. Typické pro toto onemocnění u nás je sezonní výskyt v zimě a v jarních měsících. Často jsou také postiženi staří lidé, malé epidemie mohou vzniknout v dětských zařízeních, nemocnicích či domovech seniorů. Pro onemocnění je typická horečka, zvracení, vodnaté průjmy a nechutenství. Zvláště u dětí dochází k rychlé dehydrataci. Jako prevence je nejdůležitější opět důkladné mytí rukou. Je dobré zmínit, že v ČR je dostupná perorální vakcína, která je určena pro děti starší šesti měsíců. Běžně se dále diagnostikují různé druhy enterovirů, adenovirů, norovirů a astrovirů. Průběh nemoci je podobný jako u rotavirové infekce, bývá však většinou lehčí. K doplnění tekutin je vhodný chladnější čaj či minerálky. Nápoje s vysokým obsahem cukru nejsou vhodné. Důležitá je lehce stravitelná dieta. Z užívaných nespecifických protiprůjmových prostředků není u infekčních průjmů vhodné podávat léky snižující pohyblivost střev z důvodu možnosti přemnožení bakterií. Antibiotika do léčby běžně probíhajícího infekčního průjmu nepatří, podávají se pouze při komplikacích.

Text: MUDr. Miroslava Kopecká, primářka oddělení klinické biochemie ON Příbram, a. s.

Enterotoxikóza Otravy z potravin jsou způsobeny bakteriálními toxiny, které jsou přítomné v potravě. Nejčastějším původcem bývá toxin zlatého stafylokoka. Stafylokok se pomnoží v nedostatečně tepelně upravené potravině, kde produkuje toxin. U této enterotoxikózy je charakteristické úporné zvracení s častými vodnatými stolicemi. Horečka nebývá. Po odstranění toxinu z trávicí trubice dochází k rychlému ústupu obtíží.

Text: MUDr. Karel Šedivý ml., lékař infekčního oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Escherichia coli

Průjmy způsobené bakterií Escherichia coli Bakterie E. coli je součástí normální střevní mikroflóry člověka i zvířat. V různých zeměpisných pásmech mají tyto bakterie různé antigenní vlastnosti. Proto jsou cestovatelé často ohroženi v prvních dnech pobytu v jiné destinaci průjmy. Rozlišujeme čtyři hlavní skupiny patogenních E. coli. Enteropatogenní (EPEC) způsobují onemocnění malých dětí, jako jsou typické vodnaté žlutohnědé stolice. Enteroinvazivní (EIEC) vyvolávají onemocnění podobné úplavici. Enterotoxigenní (ETEC) se označují jako „průjmy cestovatelů“, jsou časté v oblasti tropů a v rozvojových zemích. Nyní velmi „populární“ enterohemoragická E. coli (EHEC) produkuje toxin, který se vstřebává přes střevní stěnu a poškozuje zejména ledvinné a krevní buňky. Onemocnění dominují krvavé průjmy a horečka nebývá příliš častá. Může docházet ke krvácivým projevům a k selhání ledvin (hemolyticko-uremický syndrom). V západní Evropě a především v Německu nedávno proběhla epidemie novým sérotypem EHEC. Bakterie mohou být přenášeny přímým kontaktem, fekálně-orální cestou či kontaminovaným jídlem (zelenina, maso a klíčky). Jen do konce června bylo nakaženo na 4 000 lidí a zemřelo 40 nemocných.

Klinická biochemie je součástí komplementu Oblastní nemocnice Příbram. Jeho úkolem je zpracovávat biologický materiál, a to krev, moč, likvor, a pomocí biochemických a jiných analýz přispívat ke stanovení diagnózy, sledování průběhu terapie i k preventivnímu vyhledávání chorob. Díky podpoře Středočeského kraje bylo v květnu letošního roku realizováno dovybavení oddělení dalšími novými přístroji, a tím se stala příbramská klinická biochemie jedním z nejlépe vybavených pracovišť. Největší investicí byl nový automatický biochemický analyzátor, který umožňuje měřit a stanovovat hladiny základních i speciálních metabolitů, např. parametry týkající se ledvin, jater, hladiny tuků, minerálního hospodářství, jednotlivých bílkovin krevního séra i hladiny léků. Pracuje v přímé komunikaci s informačním komunikačním systémem laboratoře, zadání pacientů se přenáší automaticky, rovněž i výsledky jejich vyšetření. Další velký a drahý přístroj umožní automatické zpracování vzorků moči. Automatizuje zpracovávání vzorků moči, provádí chemické stanovení a následně automatizovanou mikroskopickou analýzu buněk Poloautomatický elektroforetický přístroj Hydrasys2 vyskytujících se v moči. Odstraňuje většinu manu- dělí v elektrickém poli bílkovinné složky krevního séra. ální práce laborantek, celodenní práci s mikrosko- Umožňuje diagnostikovat akutní a chronické záněty, pem i některé rizikové operace, Díky modernímu vybavení je OKB schopno rychle reagovat kde hrozí nebezpečí přenosu na požadavky lékařů lůžkových i ambulantních zařízení. infekce. Laboratorní pracovnice mohou na obrazovce sledovat jednotlivé buňky, popisovat je a vyhodnoco- jaterní onemocnění, vyhledávat patologické bílkoviny. vat bez použití mikroskopu. Větší péče může být Diferencuje bílkoviny v moči a přispívá k diagnostice věnována patologickým vzorkům moči, kdy se pro- orgánů močového ústrojí. Součástí přístroje je i pervádí mikroskopická analýza po barvení. Součástí fektní vyhodnocovací zařízení. dodávky byly i dva mikroskopy, které se používají Spektrofotometr UV VIS umožňuje kontinuální měření k některým náročnějším mikroskopickým analýzám. v celém viditelném a značné části ultrafialového Jeden bude sloužit ke sledování červených krvinek a infračerveného spektra. Používá se k některým anav zástinu k rozlišení buněk z horních a dolních močo- lýzám mozkomíšního moku, také i k ověřování kvavých cest, druhý je opatřen kamerou. lity laboratorních testů a činidel.

Laborantka u jednoho z analyzátorů oddělení klinické biochemie

30

31



Úvod

Vzdělávání

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„Kdo šetří, má za tři? To v nemocnici neplatí“ Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení opět fungují naplno. Velkou změnou je ovšem stavba nového pavilonu interny.

Jeden rok = tisícovka vzdělanějších Loni v létě získala Klaudiánova nemocnice finanční podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je spolufinancován z Evropské unie (EU), Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR. Za rok prošla jednotlivými školeními v rámci projektu necelá tisícovka absolventů, zaměstnanců Klaudiánovy nemocnice.

věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se nám má zvyšovat až na 19,5 %. V naší nemocnici tak mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocnice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti?

Staví se v podstatě jen půl roku, ale už začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon vypadat. Jaký je to pocit? Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavilon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme připravovat na přesun interních oborů, plánujeme, kde přesně co bude, připravujeme harmonogram stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambulancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL oddělení. Takže když se přes plot staveniště podívám na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce myslí v tomto ohledu lépe, než když jsme plánovali jen na papíře. Samozřejmě – stále se najdou i skeptici, ale těch je naštěstí stále méně. Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly a těšíte se, co bude. Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je teprve před námi. Optimismem myslím nikdo, kdo se pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. Já například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu

Bude ještě kde šetřit? Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na krev, šetříme, kde se dá, a jen díky nasazení všech zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlouhodobě neudržitelný stav. Takže na jedné straně jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetříme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultivaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání: snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně vzbuzuje opravdu spíš obavy. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Manažerské akademie se zúčastnilo 21 vedoucích pracovníků z řad lékařů i nelékařských manažerů. Obsahem několikadenních kurzů byla například témata jako vedení lidí a role manažera, sebepoznání a rozvoj tvořivosti – přístup k lidskému kapitálu, jednání s lidmi, obrana proti manipulacím či principy týmové spolupráce. Nejvýznamnější a nejvyhledávanější byl kurz ko munikačních dovedností. Absolvovalo jej celkem 364 zaměstnanců z řad lékařů, středního zdravotnického personálu, sanitářů a THP pracovníků. Jednotlivá školení byla rozdělena do modulů, které byly buď dvoudenní, nebo čtyřdenní, a to podle odborného zaměření účastníků. I obsah jednotlivých modulů se lišil dle jednotlivých profesí. Lékaři se například dozvěděli nové věci o jednání s pacienty v tíživých situacích, komunikaci s pacienty v každodenním kontaktu si trénovali zástupci středního zdravotnického personálu či sanitáři. Vzhledem ke stále se zvyšující potřebě elektronických zápisů a elektronické komunikace byl velký zájem i o zdokonalování se v práci s počítačem.

380 pracovníků využilo kurzy ICT dovedností, které byly zaměřeny na MS Excel, MS Word a Powerpoint. V červnu skládalo zkoušky 50 účastníků jazykových kurzů. Ty probíhaly v anglickém jazyce a rozděleny byly podle jazykové úrovně studentů. Jeden kurz byl věnován jazyku českému a byl určen zahraničním lékařům pracujícím v naší nemocnici. Školení řidičů, kterého se zúčastnilo 90 zaměstnanců, proběhlo ve dvou etapách. První se konala loni v červenci, kdy řidiči získali certifikát o složení referenční zkoušky. Podle zákona má tato zkouška platnost jeden rok, a proto byli všichni účastníci těchto kurzů proškoleni znovu, a to letos o prázdninách. A jak kurzy hodnotí sami organizátoři? „Čas věnovaný tomuto projektu z naší strany i ze strany všech účastníků školení a lektorů byl využit k získání nových informací a dovedností, které budou použity ku prospěchu jak jednotlivých absolventů, tak i ke spokojenosti našich pacientů. A to je pro nás všechny to nejdůležitější,“ shrnula pocity realizačního týmu jeho vedoucí Eva Augustinová.

Různými školeními prošla téměř tisícovka zaměstnanců.

32

33



Varixy

Gynekologie

Vracíme nohám krásný vzhled – bezplatně

S inkontinencí je třeba jít k lékaři co nejdříve

Možná máte ve svém okolí někoho, kdo si stále stěžuje na pocit těžkých nohou, večer je má oteklé, případně mu na nich pod kůží vystupují nepěkné promodralé pletence. Takový člověk může mít problém s cévními varixy neboli s rozšířenými žilami na dolních končetinách.

O inkontinenci moči se sice moc nemluví, ale přesto jde o problém, který se v životě dotkne řady lidí. Co se týče žen, podle primáře gynekologicko-porodnického oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Martina Pána se s ní (nebo se sestupem pánevního dna) potká v podstatě každá druhá žena.

MUDr. Jaroslav Toušek ukazuje cévní systém dolních končetin.

možné je zaznamenat pouhým okem či pohmatem, příznaky ale mohou být i jiné. „Lidé mohou mít oteklé nohy, zejména v oblasti kotníků, po námaze, tedy hlavně večer, mohou mít noční křeče, cítit napětí v končetinách,“ říká cévní chirurg Klaudiánovy nemocnice MUDr. Jaroslav Toušek. A zdůrazňuje, že s léčbou by lidé neměli otálet. Velkou výhodou pacientů, kteří svůj problém s cévami řeší v Klaudiánově nemocnici, je vedle bezplatnosti také možnost ultrazvukového vyšetření žilního systému přímo v areálu. Začali ho totiž provádět lékaři II. interního oddělení. Dříve bylo nutné pacienty odesílat na specializované pracoviště, což mohlo léčbu zbytečně prodlužovat. „Před deseti lety se ultrazvuk žil neprováděl, bylo to zcela raritní vyšetření, což vedlo k tomu, že pacienti měli časté recidivy. Výjimkou nebylo, že jeden pacient měl pětkrát či šestkrát operovanou jednu nohu pro křečové žíly,“ říká MUDr. Toušek. „Ultrazvuk ovšem dokáže povrchový žilní systém naprosto dokonale zmapovat a odhalit nefunkční místa. Potom zasáhneme účinně a zabezpečíme, že nedojde k recidivě,“ upřesňuje. Lékaři navíc dělají operaci mnohem šetrněji. Dříve žílu odstraňovali řezem v kotníku a vytahovali ji až po tříslo. To ovšem mohlo vést k narušení lýtkoPodobným onemocněním trpí 10 % lidí nad vých nervů a pacienti pak trpěli necitlivostí hlezna. „My 18 let, častěji jsou postižené ženy. Důvodem je podle operujeme z třísla a sondujeme zavaděče, ale pouze lékařů zejména dědičnost (u žen až 75 %) nebo méně- pod koleno, takže poškození nervu nehrozí. A díky ulcennost kolagenových vláken. 85 % pacientek při- trazvukovému vyšetření, které provádí interní oddělení, jsme následně z drobných K bezplatnému odstranění křečových žil se můžete cílených řezů, které se ani neobjednat na tel. číslech 326 742 808 a 326 742 107. šijí, odstranit i další nefunkční úseky,“ vysvětluje Jaroslav Touchází k lékaři z estetických důvodů. Je pro ně důle- šek. Metodu CHIVA, kterou je v některých případech žité, že v Klaudiánově nemocnici užívaná operační možné použít i ambulantně pouze v místním znecitlimetoda je téměř bezbolestná a za zákrok se neplatí. vění, na chirurgickém oddělení zavedl primář MUDr. ToJinak se používá pouze v několika málo soukromých máš Verner. „Ty ranky se ani nešijí, zahojí se jako malé zařízeních, kde se ovšem za odstranění křečových žil škrábnutí a pro pacienta má tato metoda skvělý kosmetický efekt, protože nezanechává jizvy,“ zdůrazplatí – řádově 8 – 10 000 korun za jednu končetinu. Jak křečové žíly včas poznat? Často je samozřejmě ňuje Toušek.

Řada nemocných bohužel o svých problémech před lékařem zbytečně mlčí. Současná medicína přitom disponuje celou řadou efektivních postupů a prostředků, jejichž včasné použití může dnes významně pomoci. U řady žen může být zpočátku velmi účinnou pomocí vhodné rehabilitační cvičení vedené zkušeným týmem specializujícím se na tuto problematiku. Inkontinence, neboli nechtěný a obtěžující únik moči, totiž velmi často souvisí s ochablým svalstvem pánevního dna, na čemž se často podílí současný styl života zatížený civilizačními vlivy. Pokud žena správně cvičí, svých problémů se může mnohdy zbavit bez operačního zákroku. Donedávna gynekologové v Klaudiánově nemocnici ženy s tímto problémem pouze instruovali, jak mají cvičit a vše museli nechat na domácí aktivitě a šikovnosti pacientek. Nyní se však situace radikálně změnila. Klaudiánova nemocnice je jednou z mála v republice, kde se pacientkám s poruchami pánevního dna věnuje vyškolený tým. Primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Jitka Kolombová, MBA, tak splnila jedno z předsevzetí, s nímž zhruba před rokem a půl do nemocnice nastupovala. „V nemocnici se této problematice systematicky a komplexně nikdo nevěnoval, problémy s ochablým pánevním svalstvem jsou přitom poměrně časté. V rámci dalšího zkvalitňování péče jsme se zaměřili na tuto problematiku,“ vysvětluje primářka Kolombová. MUDr. Kolombová zdůrazňuje, že při léčbě poruch pánevního dna je velmi důležité posoudit a určit, které svalové skupiny je třeba uvolnit a které naopak posílit. „To pacientky bez odborného vedení mnohdy samy doma nezvládnou. Fyzioterapeut na ně při rehabilitaci dohlédne, vše vysvětlí, ukáže a při cvičení samozřejmě pomáhá a kontroluje jeho správnost,“ dodává. Ačkoli rehabilitační oddělení se problematice intenzivně věnuje teprve v posledních dvou letech, již nyní jsou podle obou primářů zřetelně vidět kladné výsledky. „Filozofie naší spolupráce spočívá v odhalení pacientek, u nichž je možné úspěšně provést rehabilitaci

pánevního dna, a ty poté odesílat na oddělení rehabilitace,“ popisuje primář MUDr. Pán. Vše podle něj začíná u ambulantních gynekologů, kterým se ženy se svým problémem svěří. Ti je odešlou na vyšetření na gynekologicko-porodnické oddělení Klaudiánovy nemocnice, kde se rozhodne o vhodnosti léčby. Někde pomůže léčba medikamentózní, někde rehabilitační, někdy je nutná operace, někdy kombinace dvou, popřípadě všech tří postupů. A jak ženy tuto skutečnost, že by bylo dobré navštívit lékaře, poznají? Mohou mít časté nucení močit, často chodí močit v noci, nejčastěji se jim ovšem stává, že neudrží moč při takzvaných stresových manévrech, jako je například zakašlání, poskoky, běh či změna polohy. Celý zákrok, který ženě vrátí mnohdy pošramocené sebevědomí, trvá zhruba 15 minut. Oba primáři se shodují, že ať už je pro inkontinentní ženy vhodná jakákoli léčba, nejdůležitější je přijít co nejdříve. Dokud totiž pacientka sama problém nepřizná, lékař může mít sebevětší podezření, nicméně k léčbě ji samozřejmě nutit nemůže.

Primář gynekologicko-porodního oddělení MUDr. Martin Pán spolupráci s oddělením rehabilitace velmi vítá.

34

35



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí lékař zubního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Josef Janeček říká:

„Chcete zdravé zuby? Nemlsejte!“ Vedoucí lékař stomatologie v Klaudiánově nemocnici MUDr. Josef Janeček chtěl být původně biologem. Fascinovala ho ornitologie a sám sebe viděl na různých výzkumných výpravách po celém světě. Kvůli různým životním posunům se však nakonec začal věnovat zubařině. A zůstal u ní již téměř třicet let, biologie se stala jen koníčkem. Jaký je to pocit, když k Vám většina pacientů přichází se strachem? Co si budeme nalhávat, k zubaři nikdo nechodí rád. Na zubařině je hezké to, že pacientům můžeme pomoci v podstatě okamžitě. V nemocnici máme vedle ambulance i zubní pohotovost, která slouží pro celou severní část Středočeského kraje, a za rok v ní ošetříme přibližně 6 000 pacientů. Ti většinou přicházejí s velkými bolestmi a odcházejí s tím, že je bolest opouští. Takže i když přicházejí se strachem, většina lidí je pak šťastná, že jsme, že existujeme, že mají kam jít. Co máte na zubním oddělení za novinky? Zavedli jsme několik způsobů ošetření, která nikde jinde na Mladoboleslavsku nebyla – staráme se o pacienty s krvácivými chorobami, ošetřujeme takzvané neošetřitelné děti a zavedli jsme i ošetřování různě handicapovaných lidí v celkové anestezii. Někdy jsou to i lidé, kteří – v uvozovkách – jen trpí velikým strachem, než že by měli nějaký nález a klinické důvody. Také jsme se dovybavili nejmodernějšími přístroji na zavádění implantátů, což je velká pomoc mimo jiné pro ty, kdo potřebují rychle nahradit např. přední zuby. A nestagnujeme, teď uvažujeme o tom, že bychom zavedli počítačové zhotovování korunek a můstků. To by znamenalo, že pacient přijde, my uděláme snímek a pomocí počítače je hned vyfrézována korunka nebo bílá výplň. Ta se nasadí a pacient během jediné návštěvy odejde již s náhradou v ústech. Je pro pacienty lepší, nechají-li se ošetřovat v celkové anestezii? Pokud jsou to pacienti, kteří mají nějaký zdravotní problém, například na mentální úrovni, kteří nesnesou ošetření klasicky v křesle, pak jde o jediné správné

řešení. Pak je velká skupina pacientů, kdy tím faktorem je spíš strach, obavy, stres – tam záleží na tom, zda je pacient schopen stres překonat a postupně si zvykat (a mám takových řadu), nebo zda je jeho blokáda taková, že nám nic jiného nezbude. Ale celková anestezie je pro pacienta zátěž, není to jako vypít si hrníček čaje. V nemocnici je samozřejmě poskytována bezpečně, ale není to nic, co bych doporučoval kvůli běžnému ošetření. Vy ovšem bojácným dětem i dospělým umožňujete ošetření i po zklidňujících kapkách… Ano, to je zároveň i psychologická pomoc, protože vlastní zákrok stejně děláme v lokální anestezii. Ty kapičky nám však umožňují navázat komunikaci. Hlavně s dítětem, ale někdy pomohou překonat stres i dospělým pacientům. Oni si tak zažijí, že stomatologické ošetření není tak hrozné, a příště už třeba kapičky ani nevyžadují, protože se tak nebojí. Jak byste zhodnotil kvalitu zubů na Mladoboleslavsku? Rozdělil bych to na dvě skupiny – na naše občany, lidi, kteří zde trvale bydlí, a pak na velkou část lidí, kteří jsou zde v různých pracovněprávních vztazích na dobu určitou. Ti mají dva velké problémy – jejich chrup bývá v dosti špatném stavu a pak také bývají často pojištěni jen na základní akutní ošetření, nikoli na celkovou standardní dlouhodobou péči. Takže u té první skupiny je úroveň chrupu a jeho ošetření samozřejmě mnohem lepší a vyšší než u těch, kdo navštěvují jen pohotovost. Co byla nejhorší věc, kterou jste viděl? Pro mě je asi nejhorší, když režimu jen pohotovostního ošetření podléhají i děti těch cizinců. To je pro mě lidsky velmi těžké, protože vidím, že ty děti by

kolikrát potřebovaly mnohem širší spektrum péče, než jim za jasně dané ekonomické situace můžeme nabídnout. Ovšem jejich rodiče o to buď z ekonomických, nebo jakýchkoli jiných důvodů nemají zájem. To je problém a s tím se velmi těžko smiřuji. Když se na děti podíváme obecně – zlepšila, nebo zhoršila se úroveň péče o chrup od chvíle, kdy byla zrušena povinná preventivní péče? Velmi záleží na rodičích. Dříve rodiče sice měli vliv, ale hlavní roli v preventivních prohlídkách měl v rukou stát. Děti zkrátka – ať chtěly, nebo ne – chodily dvakrát ročně povinně k zubaři. Dnes je to jen záležitost rodičů, zda je přivedou a zda s nimi chodí pravidelně. Díky tomu, že máme moderní výplňové materiály a vše pokročilo, děti pečlivých rodičů na tom trošku vydělaly. Ovšem děti méně pečlivých rodičů na tom prodělávají. Stává se i to, že přijdou děti ve čtyřech letech a všechny zuby mají zkažené. Ačkoli s rodiči vedu vždy velmi otevřený rozhovor o tom, co je jejich povinností, jak se mají o děti starat, nejsem si jist, že dostatečně velká skupina rodičů na to reaguje. Důležité je splňovat tři základní podmínky: omezit sladkosti, čistit si zuby a používat fluoridové preparáty.

Jsou zuby „dědičné“? Určitou roli dědičnost sehrává, ale pokud člověk o zuby pečuje podle těch tří pravidel, o nichž jsem mluvil, pak riziko zubního kazu klesá až o 90 %. A to je velmi důležité, protože zubní kaz je pak příčinou dalších onemocnění – různých čelistních zánětů, zánětů sliznic a dalších komplikací. Každý má velký prostor pro to, aby pečoval o své zdraví. S preventivní péčí o chrup pomáhají dentální hygienistky. Poskytuje nemocnice i tyto služby? Ano, i toto se nám podařilo, dentální hygienistka tu pracuje. Respektive je to sestra, která má tuto kvalifikaci. Pacienti to kvitují s povděkem a je to velmi důležitá a dobrá služba.

Ordinační hodiny Zubní ambulance Po–pá: 7.00–12.00 12.30–14.30 Zubní pohotovost Po–pá: 7.00–12.00 12.30–18.30 So, ne, sv: 8.00– 3.30

MUDr. Josef Janeček

36

37



Úvod

Iktus

Rozhovor s náměstkem ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Každé zrekonstruované oddělení potěší“ Při rozhovoru s MUDr. Vladimírem Lemonem, náměstkem ředitele pro LPP, se nelze nezmínit o Centru akutní medicíny. V souvislosti se stabilizací situace na neurologickém oddělení jsme však hovořili i o iktovém centru.

Iktové centrum v kladenské nemocnici Srdcem kladenského iktového centra je neurologická jednotka intenzivní péče, kde se léčí pacienti s cévní mozkovou příhodou. JIP však neslouží jen jim, ale i pacientům s těžkými neuroinfekcemi a podobnými akutními a těžkými stavy z neurologických diagnóz.

mám obrovskou radost. Další oddělení v CAM fungují bez problémů, ať již jde o operační sály, ARO, chirurgickou JIP či endoskopické oddělení. Celkově řečeno jsem s Centrem akutní medicíny nadmíru spokojen. Jak narušuje provoz nemocnice probíhající rekonstrukce monobloku a další stavební práce? Ve dvou směrech – za prvé jde o nepohodlí, hluk a prašnost, ačkoli se stavební firmy snaží nepříznivé vlivy omezit na minimum. Také se někdy stane, že pacienti bloudí, byť se tomu prostřednictvím informačních tabulí snažíme předcházet. Komplikaci představují i přesuny oddělení. Vše se však daří více či méně zvládat. Rekonstruuje-li se nemocnice, existují totiž pouze dvě možnosti – buď ji uzavřít, což prakticky není možné, nebo postupovat tímto způsobem s přesuny a překonáváním obtíží. Naštěstí je zde vize nových a lepších pavilonů. A samozřejmě nás vždy potěší, když se modernizaci některého z oddělení podaří dotáhnout do konce. Lze již říci, že Centrum akutní medicíny již dospělo do momentu, kdy v něm není co zlepšovat? Vždy je co zlepšovat, v tomto případě především z hlediska organizace práce. Na urgentní a centrální příjem jsme nebyli zvyklí, přičemž ten urgentní jsme znali jen z akčních filmů americké provenience. Problém, který se už naštěstí usadil, představovalo například to, že na centrálním příjmu jsou zdravotní sestry z různých oddělení a musely se tedy naučit být více univerzální. Někdy docházelo k menším zádrhelům, ale všichni jsme se obrnili trpělivostí. Dnes mohu i z vlastní zkušenosti (někdy mám ústavní pohotovostní službu), potvrdit, že je situace daleko lepší než v počátcích. Urgentní příjem byl prakticky bez problémů od začátku. Zde vidím obrovský přínos v tom, že je o pacienta okamžitě postaráno. Z toho

Jak vypadá situace okolo iktového centra? Na něj jsme dostali licenci již loni a nebylo snadné ji získat. Trochu jsme museli bojovat v souvislosti s rozbouřenou situací na neurologickém oddělení, ale ta se nyní stabilizovala. MUDr. Vladimír Lemon náměstek pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Centra zaměřující se na léčbu cévních moz- „Péče o pacienta stiženého iktem totiž nekončí rozkových příhod jsou tří druhů. První jsou komplexní puštěním trombu, který ucpal cévu, ale jde o záchranu cerebrovaskulární centra, kde musí být k dispozici života s minimalizací postižení mozku i následné neurochirurg a nacházejí se tedy na klinikách, kde zabezpečení jeho návratu do běžného života s co neurochirurgové působí. V příZískání licence iktového centra znamená, že se na padě iktových center, kam patří nemocnici obrací více pacientů s iktem než v minulosti. i kladenské, se léčí vybrané diagnózy, u nichž tzv. okno, tj. doba od začátku onemocnění do přivezení pacienta nejmenším postižením,“ podotýká náměstek ředido nemocnice, je kratší než v případě nutnosti péče telky nemocnice pro LPP MUDr. Vladimír Lemon komplexního centra. Iktové centrum zabezpečuje a dodává, že třetí druh center představuje vlastně léčbu systémovou trombolýzou a musí mít k dispozici zařízení schopná poskytnout pouze základní cerebrehabilitaci, ARO, cévního chirurga, logopeda apod. rovaskulární péči.

Neurologická JIP je středobodem iktového centra.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Primářka neurologického oddělení MUDr. Lenka Sobotková tvrdí:

„Neurologie oblastní nemocnice musí mít široký záběr“ Do kladenské nemocnice nastoupila hned po promoci a byla natolik spokojená s prací i možnostmi, které zde měla, že nikdy nepomýšlela na změnu prostředí. Navíc pochází z Kladna, takže ji to „netáhlo“ do Prahy. A před několika měsíci se MUDr. Lenka Sobotková stala primářkou neurologického oddělení.

Neurologická JIP v novém Centru akutní medicíny

Mohla byste vaše oddělení v krátkosti představit? Naše oddělení nabízí základní péči o neurologické pacienty na všech úrovních, tedy s cévní mozkovou příhodou, epilepsií, bolestmi hlavy, s roztroušenou sklerózou (nemáme sice centrum pro roztroušené sklerózy, ale akutní stavy a diagnostiku řešíme běžně), a především o vertebropaty, tedy pacienty trpící bolestmi zad. V zásadě řešíme neurologické problémy v celé šíři, polyneuropatie i neuroinfekce. Oddělení se dělí na ambulantní a lůžkovou část. Dále také z důvodu nutnosti kvalitní diagnostiky provádíme vyšetřování elektrofyziologickými metodami – EEG, EMG – a také částečně i sonogra-

fii magistrálních tepen, karotického a vertebrobazilárního povodí. Posledně zmíněné vyšetření nezajišťujeme v plném rozsahu, ale spolupracujeme s rentgenologickým pracovištěm. Akutní pacienty na lůžku vyšetřujeme sami, ale plánovaná vyšetření provádí rentgenologické pracoviště. Jak se do provozu oddělení promítlo otevření Centra akutní medicíny? Přibyli nám akutní pacienti a vznikly nám také větší personální nároky, protože jeden lékař musí být stále přítomen v akutní ambulanci na centrálním příjmu a obsluhuje i urgentní příjem. Proto jsme zatím omezili běžnou ambulanci na dopoledne.

Jsou již zažehnány personální problémy z počátku roku. Personální situace se zlepšila, ale stále ještě není optimální. Standardní oddělení již funguje bez problémů. Od září budeme otevírat i druhou část oddělení – B – , která byla přechodně uzavřena. Bude v nově zrekonstruovaných prostorách bývalé metabolické jednotky a kardiostimulací. Neurologická JIP funguje stále s pomocí kardiologů, kteří pro nás zajišťují určité služby. Již více než rok má nemocnice iktové centrum a jeho provoz závisí právě na neurologickém oddělení. Co pro vás jeho provoz znamená? Obrací se na nás více pacientů s akutními cévními mozkovými příhodami. Končí u nás i pacienti, kteří nakonec nejsou indikování k trombolýze z důvodu krvácení nebo jiných kontraindikací, které na začátku nejsou známy. Dochází tedy ke zvýšení počtu pacientů a zvýšení objemu práce, čímž se zvyšují i nároky na její organizaci – jde totiž především o čas, takže nesmějí být žádné prostoje. S otevřením urgentního příjmu se navíc trochu změnily postupy, protože pacienti směřují nikoli přímo na CT, ale nejprve na urgentní příjem. Šlo však především o dohodu se středním personálem, aby každý věděl, co přesně má dělat. Iktové centrum je i otázkou prestiže oddělení a nemocnice. To jistě také, ale především představuje další možnost, jak můžeme pacienty s cévními mozkovými

příhodami léčit. Vždy šlo totiž o problematickou záležitost, zkoušely se nejrůznější léky, ale nic nebylo nikdy 100%. Iktové centrum také nemůže tento problém vyřešit na 100 %, ale jde o další stupínek ke zmírnění deficitu po cévní mozkové příhodě. Co vás přivedlo k neurologii? Chtěla jsem dělat interní obor a na neurologii bylo volné místo. Nervový systém mě zajímal již během studií, ale nebyla jsem tímto směrem vyhraněná. Při pohledu zpět bych řekla, že jsem udělala dobře. Myslím si ale, že každý, kdo do nějakého oboru nahlédne hlouběji, si v něm najde to své. Máte vizi, jak by se oddělení mělo vyvíjet? Přála bych si, aby se situace plně stabilizovala. Potřebovali bychom ještě jednoho nebo dva lékaře, a to ideálně zkušenější. Z hlediska vzdálenější budoucnosti bych spíše řekla, že zde funguje vše, jak má. Ani nám totiž nepřísluší specializovat se na určitou chorobu. Jako regionální nemocnice musíme mít poměrně široký záběr. Důležité je, aby se nám dařilo udržovat a ještě zlepšovat úroveň. Jak relaxujete? Vzhledem k tomu, že mám dvě děti, mi mnoho času na relaxaci nezbývá. Nejčastěji se věnujeme sportu – jezdíme na kole, chodíme plavat – nebo jdeme do kina.

MUDr. Lenka Sobotková

40

41



Gynekologie

Gynekologie

Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Ullrych říká:

„Těšíme se na nové prostory“ Po promoci v roce 1975 nastoupil do rakovnické nemocnice a osm let tam pracoval jako sekundář. V roce 1983 přešel do Kladna, kde byl čtyři roky ordinářem pro patologické těhotenství. Poté odešel do Slaného, kde byl 20 let primářem gynekologie. Před dvěma lety se MUDr. Petr Ullrych vrátil do Kladna, kde je dnes primářem gynekologicko-porodnického oddělení.

hoda laparoskopických operací je kosmetická a také pooperační průběh není tak bolestivý. Jediná jejich nevýhoda spočívá v tom, že pacientky po opuštění nemocnice mají pocit, že jim nic není a často přecení síly, což může vést ke komplikacím (uvnitř břicha byla provedena poměrně rozsáhlá operace a může dojít ke krvácení nebo tvorbě infiltrátů). Vždy se v těchto případech přiznají, že opravdu své síly přecenily. V rámci oddělení existuje i Centrum pro léčbu děložních myomů. Můj předchůdce a dlouholetý kamarád docent Holub se této problematice hodně věnoval. Dokonce vyvinul

račním způsobem, ale embolizují (uzavírají) je právě pomocí rentgenové cévní sondy. Ani zmíněná urogynekologie nepatří do spektra činností všech gynekologických oddělení. Nedávno se k nám vrátil MUDr. Tomáš Rittstein, jenž zde vlastně vyrůstal a je jedním z mála odborníků tohoto zaměření u nás. Provádí moderní operace pomocí sítěk, čímž lze při léčbě poruchy držení moči, sestupů dělohy apod. zajistit zachování sexuálních funkcí. Jde o velmi raritní záležitost a u nás je na naprosto špičkové úrovni. Jak je na tom porodnice? Odbornost je u nás samozřejmostí a snažíme se, aby veškerý personál byl milý, vstřícný a všeobjímající a aby i po rekonstrukci budoucí maminky chodily do porodnice rády. V těhotenství jsou totiž ženy obzvláště citlivé. Myslím si, že se nám v poslední době daří být vstřícní. A rekonstrukci jsme přivítali, protože kladenská nemocnice je poměrně velká a porodnice si již dávno nové prostředí zasloužila. V souvislosti v výstavbou Centra akutní medicíny máme nyní dva operační sály – jeden přímo v porodnici a druhý v CAM, což se nezmění, protože kupříkladu císařské řezy se musejí provádět bez dlouhých přesunů, tedy přímo v porodnici. Dokonce i dočasné působiště je krásné a věříme, že nové prostory budou stejně pěkné.

Primář MUDr. Petr Ullrych s MUDr. Tomášem Rittsteinem v urogynekologické ambulanci.

Jste sice velmi pracovně vytížený, ale jistě vám zbývá čas i na odpočinek. Je pravda, že často musím na oddělení i mimo pracovní dobu, což by nešlo bez podpory rodiny. Ve volném čase se jí to snažím vynahradit. Jinak si rád zasportuji – hraji tenis a jezdím na kole.

Co vás vedlo k návratu? Považoval jsem za čest, že mě vedení nemocnice oslovilo a dalo mi možnost vést toto oddělení, které má dlouhou historii a tradici. Pracoval jsem zde, takže znám prostředí, což je vždy důležité. A navíc jsem z Kladna, takže jsem se vlastně vrátil „domů“. Co vaše oddělení nabízí? Jde o klasické gynekologicko-porodnické oddělení oblastní nemocnice, tudíž je v pořadí vlastně mezi stejnými odděleními okresních a krajských nemocnic. Poskytujeme regionální až mírně nadregionální

péči, kdy menší nemocnice využívají našich služeb např. při předčasných porodech nebo některých patologiích v těhotenství. Oddělení se skládá z ambulantní části, kde jsou odborné poradny a poskytuje se veškerá péče v různě specializovaných oblastech gynekologie a porodnictví (např. urogynekologická ambulance, ambulance dětské gynekologie a centra onkologické prevence, riziková těhotenská poradna, centrum asistované reprodukce), a z části lůžkové, kde se provádí celé spektrum gynekologických operací, z nichž valnou většinu provádíme miniinvazivně. Klasické operace se provádějí výjimečně. Vý-

raritní operaci, která se ve své době prováděla pouze na několika místech ve světě. Jde o typ konzervativní operace, která umožňuje přerušení přívodních cév k nádoru – myomu. Konzervativní neznamená pouze laparoskopická, jejím základem je nikoli odstranění postiženého orgánu, ale naopak jeho léčba – přeruší se přívod krve a nádor regraduje a ztratí se, případně se zmenší. V této metodě pokračujeme a za léčbou myomů k nám jezdí pacientky z celé republiky, takže lze říci, že tato ambulance je nadregionální. Při léčbě využíváme i rentgenologické pracoviště, kde dokáží cévy vedoucí k nádoru krev a výživu uzavřít nejen ope-

MUDr. Petr Ullrych

42

43



Úvod

Aktuality

Kurz kardiopulmonální resuscitace

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Rostoucí porodnost představuje velmi zajímavý trend“

Anesteziologicko resuscitační oddělení kolínské nemocnice pořádá od června 2011 v rámci projektu „Učící se nemocnice“ kurzy kardiopulmonální resuscitace (KPR) pro lékaře a střední zdravotnický personál.

Uprostřed poněkud neuspořádaného, alespoň z hlediska počasí, léta jsme položili několik otázek řediteli kolínské nemocnice MUDr. Petrovi Chudomelovi – především o novinkách a trendech v nemocnici. signály, že v souvislosti s výstavbou obchvatu Kolína dojde na podzim k dalšímu zhoršení dopravní situace u nemocnice. Výstavba slíbeného nového parkoviště městem Kolín v ulici Žižkova je ve fázi výběru projektanta, a tak je pro nás i pro pacienty zatím v nedohlednu.

MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Jak jste spokojen s provozem nového pracoviště nukleární magnetické rezonance? S uspokojením mohu konstatovat, že přístroj nukleární magnetické rezonance se za první pololetí svého provozu osvědčil, zvýšil standard diagnostického procesu v nemocnici a zejména jeho přínos pro hospodaření nemocnice je významný. Zdravotní pojišťovny provoz přístroje hradí a to je pro nás zásadní. Jak se vyvíjí situace ohledně parkování? Velkým problémem se stává parkování pacientů jedoucích na ošetření do naší nemocnice. Máme

Text: Primář Anesteziologicko resuscitačního oddělení ON Kolín, a. s., MUDr. Martin Nováček

Zdá se, že v Kolíně stoupá porodnost. Trend porodnosti se v naší nemocnici jeví jako zajímavý. Oproti prvnímu pololetí roku 2010 stoupl ve stejném období roku 2011 počet porodů z 529 na 602. Pokud bude tato tendence pokračovat, mohl by být rok 2011 z tohoto pohledu rekordním. Pro zajímavost dodávám, že se narodilo o něco více chlapečků nežli holčiček. A nejvíce bylo Jakoubků a Terezek.

Cílem čtyřhodinového kurzu je prohlou- mžité zahájení KPR a časná defibrilace, dostupnost bit a aktualizovat znalosti zdravotníků v Oblastní farmak a pomůcek k zajištění dýchacích cest. Mezi nemocnici Kolín v této problematice. Teoretická hlavní příčiny vyšší úspěšnosti KPR u nemocniční část kurzu je zaměřena na současné doporučené zástavy patří přítomnost erudovaného personálu postupy dle Evropské rady pro resuscitaci z října zdravotnického zařízení. roku 2010, jeho praktická část I když je prognóza pacientů s náhlou zástavou je určena pro nácvik resuscioběhu nepříznivá, situace není beznadějná. tace s pomocí instruktorů. Při výuce je k dispozici resuscitační loutka, která umožňuje nácvik nepřímé srdeční Snaha o dostatečnou edukaci laické i odborné veřejmasáže a trénink způsobů zajištění dýchacích cest. nosti v problematice KPR je jedním ze způsobů, jak zvýšit počet uzdravených pacientů. Velmi přínosná je možnost simulace arytmií. Problematika kardiopulmonální resuscitace je dnes značně aktuální. Náhlá zástava oběhu je v České republice přibližně desetkrát častější příčinou úmrtí než dopravní nehody. Přestože prognóza pacientů stižených náhlou zástavou oběhu je vysoce nepříznivá (z pacientů resuscitovaných záchrannou službou přežívá kolem 10–20 %), situace není beznadějná a správný postup laických zachránců, personálu tísňových služeb i cílových zdravotnických zařízení může naději pacienta na přežití významně zvýšit. Podmínkou však je optimální postup na všech úrovních. I přes zlepšenou informovanost laické veřejnosti ohledně problematiky KPR se na resuscitačním oddělení bohužel často setkáváme se zresuscitovanými pacienty, kteří do příjezdu záchranné služby nebyli laicky resuscitováni. Záchranářům se v případě správně prováděné resuscitace může podařit obnovit účinný krevní oběh, ale doba od zástavy oběhu do příjezdu záchranné služby je většinou delší než 5 minut, což v případě absence resuscitace příbuznými či svědky náhlé zástavy oběhu vede často k nevratnému poškození mozku. Tito nemocní mají i přes maximální možnou terapii minimální šanci na přežití či propuštění z nemocnice. Pravděpodobnost přežití pacientů s náhlou zástavou oběhu, k níž došlo v nemocnici, je dvakrát vyšší oproti KPR v mimonemocničním prostředí. Důvodů je několik: včasné rozpoznání zástavy oběhu, oka-

Ilustrační fotografie z průběhu kurzu

44

45



Hemofilie

Hemofilie

Historie a současnost hemofilie Existovala zřejmě – jsouc nepoznána a nepopsána – již v minulých staletích, jak dosvědčují zmínky v díle arabského lékaře z přelomu 11. a 12. století, podle nichž na následky banálního úrazu zemřel chlapec v důsledku nezvyklého krvácení. O sto let později židovský autor pozoroval zvýšenou krvácivost u chlapců v některých rodinách a uvažoval o dědičnosti.

Z laboratoře transfuzního a hematologického oddělení

Tento základní rys v roce 1803 potvrdil lékař John Conrad Otto ve své Zprávě o sklonu ke krvácivosti v některých rodinách. Teprve švýcarský specialista Hopff o tomto onemocnění hovoří jako o hemofilii. První pokusy s léčbou jsou zmiňovány až v roce 1840.

Královskou nemocí je hemofilie nazývána proto, že choroby dědičné linie jsou na rozdíl od ostatních občanů v dynastiích sledovány. Britská královna Viktorie byla přenašečkou této nemoci, již předala svému synovi Leopoldovi. Ten trpěl častým krvácením a zemřel v 31 letech na krvácení do mozku. Jeho

dcery Alice a Beatrice se staly přenašečkami choroby, kterou pak rozšířily do královských rodin v Německu, Španělsku a Rusku. Literárně a filmově zpracované osudy cara Mikuláše II. přinášejí i svědectví o „tajemné nemoci“ jeho syna Alexeje. Jeho matka, vnučka královny Viktorie, Alex Hesensko-Darmstadtská předala nemoc jedinému synovi. Úlevu v bolesti i zastavení krvácivých stavů hypnózou přinášel na ruský dvůr Frigorii Jefimovič Rasputin. Podstata onemocnění, četnost a závažnost Hemofilie je krvácivé onemocnění, které postihuje muže, zatímco přenašečkami onemocnění jsou ženy. V důsledku mutací genu pro faktor anitihemofilického globulinu, tedy faktoru F VIII, vzniká hemofilie A, snížením funkční aktivity faktoru F IX pak vzniká hemofilie B. Hemofilie A je 85 %, hemofilie B 15 %. Zhruba v 10 % případů se objeví hemofilie nově mutací

genů, aniž by bylo zjištěno dědictví po předcích. Při narození potomka si vždy přejeme: jen ať je hlavně zdravý a roste nám k potěšení. Ale co když hrozí dědičná zátěž? Muž je vybaven chromozomy XY a rozhoduje o pohlaví dítěte, žena chromozomy XX. Pokud je přenašečkou hemofilie, pak jedno její X je zdravé a druhé nemocné. Vznikne-li spojení mužského X se zdravým X ženy, narodí se zdravá dcera, v případě spojení s vadným X se narodí přenašečka. Vznikne-li spojení mužského Y a zdravého X ženy, narodí se zdravý syn, v případě spojení s nemocným X ženy se narodí hemofilik. Včasná prenatální diagnostika dnes umožňuje přenašečce rozhodnout se o přerušení těhotenství v případě rizika narození – hemofilika. Pokud jde o četnost, je hemofilie ve světě diagnostikována pouze u 25–30 % všech postižených, což je asi 400 000 lidí. V České republice je to 780 pacientů s hemofilií A a 120 pacientů s hemofilií B. Podle závažnosti dělíme hemofilii na lehkou, střední a těžkou. Lehčí formy se projeví krvácením nejčastěji při operaci nebo při poranění. U těžkých projevů dochází ke krvácení často i spontánně (krvácení do kloubů, do kůže). Bez léčby může při závažném poranění dojít až k ohrožení života. Nejtypičtějším projevem provázejícím hemofilika po celý život je zvýšené riziko krvácení do kloubů a svalů. Krevní výrony způsobují omezení pohybu a mohou bez léčby vést k omezení i úplnému znehybnění kloubů. Příznaky nemoci se mohou projevit již v prvních dnech života dítěte (pahýl pupečníku déle krvácí a rána se špatně hojí). Časté bývá i krvácení do gastrointestinálního traktu, bývají i případy krvácení do centrálního nervového systému. Léčba a péče o pacienty Základem léčby hemofilie A je aplikace chybějícího koagulačního faktoru VIII a u hemofilie B koagulačního faktoru IX. Ovšem i tato léčba má své záludnosti: u části hemofiliků, především s těžkou formou onemocnění, může docházet ke vzniku protilátek proti podávaným koagulačním faktorům, jimž je zabráněno vykonávat jejich funkci v průběhu srážení krve. Tyto látky, inhibitory, mají za následek, že aplikovaný koagulační faktor je v léčbě neúčinný. Toto riziko postihuje zhruba 10–40 % pacientů s těžkou hemofilií A, u hemofilie B nepřesahuje 3 %. Terapie musí být vždy včasná a dostatečná. Opakovaným podáváním koncentrátu faktoru se stává z pacienta na 8–12 hodin zdravý člověk. Při krvácení je léčba vždy nutná. V současné době je u všech dětí

46

47



Rozhovor

Pro pacienty transfuzního a hematologického oddělení trpící hemofilií jsou v nemocnici pořádána na pravidlená setkání.

„S hemofilií jsem se musel naučit žít“ Pan Kára trpí hemofilií již od dětství, první potíže s krvácením měl jako malý chlapec. Proto dobře ví, jaké to je být hemofilik. Foto: © Miluxian / Dreamstime.com

Situace v Kolíně V Oblastní nemocnici Kolín má péče o pacienty s hemofilií mnoholetou tradici. V současné době se transfuzní a hematologické oddělení stará o 20 pacientů. Léčba v dřívějších dobách spočívala v aplikaci čerstvě mražené plazmy, později v aplikaci CPAG (mraženého kryoprecipitátu), koncentrátu, který obsahoval antihemofilický globulin. Velký posun v léčbě znamenalo použití sušeného kryoprecipitátu. Ten se připravoval právě na zdejším transfuzním oddělení na přístroji LZ.9.2 již v roce 1984. Tehdy mohli pacienti poprvé cestovat s tímto

Pan Kára, pacient transfuzního a hematologického oddělení, říká:

preparátem do zahraničí. Záhy byla zavedena domácí léčba. Pacienti mají antihemofilický globulin stále u sebe a aplikují si jej při prvních příznacích krvácení. Setkávání s pacienty spojená s osvětou jsou pravidelná, zjišťují se aktuální potřeby a plány, vydávají se informace o novinkách, které jsou přínosem pro život s hemofilií. O spokojenosti s léčbou svědčí i to, že dvě rodiny pacientů s hemofilií se přestěhovaly do okolí Kolína, aby mohly využít péče zdejšího zařízení. Od roku 2008 je v rámci komplexní péče v Kolíně umožněna rehabilitace pacientů s hemofilií. Jsou zde hospitalizováni pacienti při nutné rehabilitaci po krvácivých příhodách, ale i pacienti před plánovanými operativními výkony a po nich. Za dobu téměř tří let fungování tohoto „centra“ se tu vystřídala velká řada pacientů s hemofilií i z jiných částí republiky. Blýskání na lepší časy Maximum bezpečnosti poskytují rekombinantní přípravky – léky vyrobené bez použití lidské plazmy. Na český trh se rekombinantní koncentráty faktorů krevního srážení dostaly poměrně nedávno. V současné době je těmito preparáty léčeno méně než 20 hemofiliků.

Ptal se: MUDr. Vladimír Šenigl, lékař transfuzního a hematologického oddělení ONK, a. s.

zavedena profylaktická léčba, což znamená podávání faktoru VIII malým hemofilikům preventivě dvakrát až třikrát týdně. Většina osob s hemofilií v České republice je dnes léčena preparáty vyrobenými z lidské plazmy. Dárci jsou pečlivě vybíráni a je zajištěno, aby byly inaktivovány všechny známé viry včetně HIV, hepatitid a dalších. Léčba je tedy bezpečná a chrání pacienty v podstatě proti všem známým infekčním, krví přenosným původcům. Léčení pacientů je finančně náročné, ročně se na terapii vynakládá přibližně 400 milionů korun.

Text: MUDr. Vladimír Šenigl, lékař Transfuzního a hematologického oddělení ONK, a. s.

Hemofilie

Omezuje vás tato nemoc v běžném denním životě? Ano, musel jsem se s tímto postižením naučit žít, nemohl jsem sportovat a ani dnes nemohu dělat vše, co bych chtěl. I běžné denní činnosti musím podřídit svému zdravotnímu stavu, například když se objeví krvácení a bolest některého kloubu, musím si aplikovat faktor VIII a omezit fyzickou aktivitu. Z toho vyplývá, že máte potřebný lék doma a víte, kdy si ho aplikovat. Jak dlouho máte domácí léčbu? Domácí léčbu mám od roku 1990. Je to velká výhoda. Dříve jsem musel jezdit při každém krvácení na hematologii do Prahy a většinou trvalo několik hodin, než jsem potřebný lék dostal. Tím se zástava krvácení někdy prodloužila a musel jsem tam jezdit denně několik dní za sebou. Jak jste o své nemoci informován? Myslím, že dostatečně. V průběhu let, jak přibývalo vědomostí o této nemoci, mě s nimi seznamovala paní doktorka na hematologii v Praze. Také po

vzniku Svazu hemofiliků se informovanost zlepšila. Posledních více než 20 let jsem v péči hematologického oddělení v Kolíně a jsem zde spokojen. Lékaři mi vždy věnují velkou pozornost a své potíže s nimi mohu celých 24 hodin denně telefonicky konzultovat. Jezdím na pravidelné ambulantní kontroly, při nichž jsem vždy lékařem podrobně informován o novinkách a možnostech léčby. Od loňského roku probíhá v Kolíně pravidelné setkání pacientů s hemofilií, kde nás lékaři informují o nových znalostech a možnostech moderní léčby. S hemofilií souvisí postižení kloubů s častým krvácením. Máte nějaké možnosti rehabilitace? Ano, v kolínské nemocnici v rámci komplexní péče je možnost ambulantní i lůžkové rehabilitace pod odborným dohledem lékařů několika oborů, protože při intenzivní rehabilitaci musím mít pravidelně aplikován FVIII. Tuto možnost po svých předchozích dobrých zkušenostech v Kolíně pravidelně využívám od roku 2008, letos v srpnu jsem opět objednán k rehabilitaci.

Detail žilní stěny

Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath Vás Ve spolupráci s Československým svazem kuchařů a městem Kolín co nejsrdečněji zve na

II. MEZINÁRODNÍ gurmánfest v kolíně 17. 9. 2011 na Karlově náměstí od 10.30 do 18.00 Program: 10.30 Městská hudba Františka Kmocha s mažoretkami a slavnostním defilé kuchařů 11.00 slavnostní zahájení festivalu čeká vás bohatý kulturní program (Robbie Williams revival band, Funny Fellows, abba world revival a mnoho dalších), prezentace kuchařského umění, Soutěž o „Nejchutnější domácí zavařeninu“, další Divácké soutěže, recepty, barmanská show, Porcování pečeného býka, Ochutnávka mezinárodních kuchyní a vyhlášení výsledků soutěží. Celým dnem provází Luboš Xaver Veselý Degustační porce 20 Kč

ZE PRA

UCHAŘŮ ZK

V ZE PRA

ČSL·SV A

UCHA\p ZK

V

SL·SV A

Vstup zdarma

Tým kuchařů Středočeského kraje

Změna programu vyhrazena Více na www.kr-stredocesky.cz

Nemocniční listy. Projekt farmaceutické fakulty na dobré cestě. Vodní záchranka funguje již dvanáctým rokem. Pro hemofiliky se blýská na lepší časy

Recommend Documents