NEBEZPEČNÝ SVĚT KALORIÍ. Docela malý úvod

NEBEZPEČNÝ SVĚT KALORIÍ

Docela malý úvod Ve světě vychází množství článků v denním tisku a mnoho knih o prevenci a léčbě obezity. Říkají, jaké diety používat, jak se pohybovat, případně jaké léky si nechat předepsat, jaké léky vám vnucují různí výrobci, jak se vůbec chovat a co si o své obezitě myslet. Vznikly různé zájmové organizace bojující proti obezitě a různé názory, jak tento boj uskutečňovat. Výsledky veškerého snažení jsou však zatím vcelku neuspokojivé. Obezity přibývá. Frustraci z této skutečnosti jsme zažili všichni tři autoři knihy, obzvlášť nejstarší Rajko Doleček, který začal (domníval se, že úspěšně) boj proti obezitě ve své době velmi populárním televizním desetidílným seriálem Nebezpečný svět kalorií (joulů), odvysílaným v letech 1975–1976 a doprovázeným pěti vydáními jeho knižní podoby (celkem 200 000 výtisků). Navzdory tomu se však žádný úspěch nedostavil a obézních lidí je v Čechách i po celém světě stále víc. Kde se stala chyba? Proč se obezita šíří téměř jako epidemie? Po odvysílání TV seriálu se však přece jen stalo něco pozitivního – část lidí u nás začala být jaksi kaloricky (joulově) uvědomělá, poznali „nepřítele“, který jim kazí figuru, který škodí jejich zdraví i psychice, který společnost neúměrně finančně zatěžuje – ale dosud proti němu včas nic účinného nepodnikli. Pokládali obezitu téměř za hotovou, danou věc podle základní definice, že je to přebytečné nahromadění tukové tkáně. V naší knize bychom vám chtěli nabídnout k zamyšlení zatím ještě málo propagovanou, ale zřejmě lepší definici obezity, která více zohledňuje příčinu jejího vzniku: Obezita je nevhodná adaptace na prostředí s dostatkem potravy. V této definici totiž vyniká spoluodpovědnost jedince za neblahý stav jeho váhy. Vždyť ho přece nikdo nenutí, aby jedl víc, než by měl, i když je kolem něho dostatek potravy. A proč to vůbec dělá? Abyste byli více aktivní a úspěšnější v prevenci i boji proti obezitě, budeme vám vnucovat TŘI ZÁKLADNÍ POSTUPY:

7

Text-SVĚT KALORIÍ-F.indd 7

21.02.13 11:55

1. Všímejte si svého vzhledu, zda netloustnete (pohled do zrcadla; při zapínání saka nebo kalhot, při oblékání sukně, halenky, podprsenky atd.), zda nemáte nějaké nové obtíže (dušnost, bolesti nosných kloubů, větší žízeň aj.), a občas se zvažte. 2. Buďte obzvláště ve střehu v údobích života, kdy obezita nejčastěji vzniká a kdy se dá snadněji zastavit její vzestup. O tom si budeme povídat v dalších kapitolách. 3. Snažte se nalézt co nejvíce zalíbení v různých formách vhodného pohybu, ve sportu.

Téměř vás budeme zapřísahávat, abyste si váhu častěji kontrolovali, obzvláště jste-li ještě navíc „obezitou dědičně zatíženi“. Takže mladá, dosud štíhlá žena (jejíž maminka je však obézní), která se nedávno vdala, právě otěhotněla a byla včas poučena, že už její původně celkem štíhlá maminka během těhotenství a po porodu příliš přibrala, by se měla od samého začátku mermomocí snažit, aby se nestala stejně obézní. Výhodou je, že má k dispozici četnou literaturu, včetně této knihy, s radami jak na to. A měla by v této pro svůj vzhled kritické době maximálně využít svou vůli a všechny své znalosti, aby nepřiměřeně netloustla. Vyvaruje se nadbytečných záludných kalorií (joulů), bude dodržovat rozumnou dietu, nebude se trápit různými krkolomnými dietami a bude se dostatečně pohybovat, takže ji nečekaný vzestup váhy nepřekvapí, protože proti němu už od začátku nebezpečného údobí preventivně zasáhne. Muži i ženy, kteří intenzivně sportují nebo mají fyzicky náročnou práci, si musí včas uvědomit, že po přerušení intenzivního sportování a fyzicky náročné práce budou muset nezbytně snížit svůj energetický příjem. Muži, ale především ženy přestanou uklidňovat své emoční problémy jídlem, nejčastěji sladkostmi. V poslední době zcela překvapily některé studie ze Španělska, USA či Švédska svým heslem FIT and FAT (být zdatný, ve formě, být fit, a přitom být tučný). Ukazují, že podskupina obézních, kteří intenzivně cvičí, sportují, je na tom zdravotně dobře, nemá metabolické poruchy obezitu tak často doprovázející (cukrovka, rezistence na inzulin, zvýšené hladiny cholesterolu), nemá postižení

8


21.02.13 11:55


srdečně-cévního aparátu a vysoký krevní tlak, nemá častěji rakovinu. V mezinárodní studii bylo sledováno 43 265 lidí, z nichž 18 500 bylo obézních a jejich polovina byla metabolicky zdráva. Závěr tedy zní, že lidé mohou být tuční, ale přitom i zdatní (fit). Tak to alespoň tvrdila podle odborných zdrojů zdravotní redaktorka BBC Michelle Robertsová (2012). Čas ukáže, kolik je těch „šťastlivců“, kteří mohou být současně tuční (FAT) i zdatní (FIT), a co je pro to třeba udělat. A nakolik je takový stav trvalý… Domníváme se, vzhledem k epidemicky se chovající obezitě ve světě, že by se o problémech s obezitou a její prevenci mělo povinně vyučovat ve školách, od samého začátku školní docházky. Tak by ve školách děti nebyly příliš sváděny automaty s energií nabitými potravinami a nápoji, které si mohou volně koupit. Jako na odstrašující případ ze své více než padesátileté praxe v boji proti obezitě u mnoha tisíců pacientů vzpomíná Rajko Doleček hned v úvodu knihy na extrémní případ obézní paní, která přišla do jeho ordinace, aby zhubla. Tato žena více než ZTROJNÁSOBILA svou váhu za svobodna (49 kg) a zděsila se své hmotnosti 156 (slovy sto padesát šest) kilogramů. Začala přibírat a postupně ztloustla po čtyřech porodech. Ani ona, ani její manžel jako by si během řady let nevšímali, že vypadá jinak, že to už není ta křehká dívenka vážící původních 49 kilogramů.

Proto vás už v úvodu prosíme o jedno:

NENECHTE SE OBEZITOU NEPŘÍJEMNĚ PŘEKVAPIT! Je totiž nesrovnatelně snazší, zdravější, lacinější a pro tloustnoucího jednodušší zhubnout včas o 3–4 kilogramy, když obezita „začíná“, když se kilogramy na jedince začínají doslova „lepit“, nežli se později pokusit zhubnout o 20–30 i více kilogramů při již plně rozvinuté obezitě a komplikacích, které ji tak často doprovázejí. Zahraniční studie ukázaly, že jedno euro vložené do prevence přináší pro společnost pět eur celospolečenského zisku, pro zlepšení zdravotního stavu populace, snížení spotřeby léků a menší zatížení různých zdravotnických zařízení.

9


21.02.13 11:55

Domníváme se, že bude velmi užitečné, když obézním a obezitou ohroženým sdělí své zkušenosti najednou tři lékaři, kteří otázkám obezity, její prevence i léčby věnovali mnoho let své práce z různých úhlů pohledu nejen v ordinaci, ale i ve zdravotnické osvětě a její popularizaci. Aby se řada věcí neopakovala, můžete si například vyhledat různé diety a postupy u jednoho autora, u druhého se poučit zase o různých problémech vzniku obezity, o možnosti její „nespravedlnosti“ u některých postižených a jak tuto „nespravedlnost“ vysvětlit.

Závěr V prevenci a boji proti obezitě je nutné více si všímat svého vzhledu a případných nových obtíží, občas se zvážit, být ve střehu v údobích života pro vznik obezity obzvláště nebezpečných, uvědomit si možnost dědičnosti a nalézt zálibu v pohybu, sportu.

10


21.02.13 11:55


Jak to vidí prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc.

11


21.02.13 11:55

p r o f . M U D r . R a j ko D oleček , D r S c .

1.

Odhalení nepřítele Všimli jste si někdy na ulici, v divadle, v práci, před školou, na nádraží, v autobuse, na koupališti, kolik je tam lidí, kteří zřejmě váží víc, než by měli, kteří jsou prostě obézní (tlustí, otylí), někdy doslova strašně obézní? Zkuste to a budete překvapeni, kolik jich tam najdete, a to včetně dětí. Pochopitelně bude záležet i na tom, co budete pokládat za obezitu. A až dodatečně si uvědomíte, že obezita může představovat a skutečně představuje řadu závažných problémů pro postiženého jedince a vzhledem k hojnosti svého výskytu i pro celou společnost. Běžná definice obezity říká, že obezita je nadměrné nahromadění tukové tkáně v těle. Je to čistě popisná diagnóza, která neuvádí nic o tom, jak k obezitě postižený přišel. Poněkud výstižnější už je tvrzení, že obezita je nevhodná adaptace na prostředí s dostatkem potravy. Tady už vyniká i spoluodpovědnost obezitou postiženého na jejím vzniku, protože se nechoval správně v prostředí, kde byl dostatek potravy, a byl „potrestán“ přírodou za její „zneužití“ vznikem obezity, protože jedl více, než by měl. Co zapříčinilo skutečnost, že miliony lidí na světě ztratily kontrolu nad příjmem potravy, že se špatně adaptují na její dostatečnou přítomnost, snadnou dostupnost, a proto tloustnou? Co tím v dnešní době kompenzují? Je to následek frustrací moderního člověka, jeho nedostatek zábran a chybná představa, že když má dost peněz, že si může beztrestně všechno dovolit? Je to z části hledání dalších rozkoší v jídle? Nebo jde o v genech zakódovanou paměť na četné hladomory v dějinách lidstva? Běžné výrazy obezita a otylost mají do jisté míry stejný význam, nicméně nám autorům se zdá, že výrazy obezita a obézní zní nějak jemněji, něžněji než výrazy otylost a otylý, tlustý. Váha ve smyslu hmotnosti se bude užívat běžně. Vždyť se jinak přece pojem váha ve smyslu hmotnosti užívá i ve výrazech vážit, nadváha, podváha.

12


21.02.13 11:55


Měření obsahu tuku v těle – stupně obezity Zdravý, neobézní mladší muž má přibližně kolem 14 % tukové tkáně, mladší žena kolem 25 %, starší muži 26 %, starší ženy 38 % (Keys, 1955) nebo jak uvádí Ganong (2001) 15 % u mužů 21 % u žen. Přesné určení množství tukové tkáně v těle je svízelné. Přesně by se dalo zjistit jen zvážením veškerého tuku těla, což je u živého člověka nemožné. Proto se používají (používaly) nepřímé postupy, např. HYDRODENZITOMETRIE, při níž se zjišťuje hustota (specifická váha) těla. Vyžaduje to však poměrně nákladnou aparaturu a dosti času. Tato metoda vychází z faktu, že je tuk lehčí než bílkovinná tkáň. Specifická váha lidského tuku je 0,901 g/ml, aktivní tělesné hmoty (lean body mass) je asi 1,1 g/ml (Doberský, 1967). Dalším nepřímým postupem bylo MĚŘENÍ TLOUŠŤKY KOŽNÍCH ŘAS na určitých strategických místech těla tzv. KALIPEREM. Podle výsledků pak v tabulkách bylo možné odečíst (přibližné) množství tukové tkáně v těle. Další, dnes nejčastěji používaný postup, i když zase nepřesný při hodnocení obsahu tuku v těle, zda je někdo obézní a jakého je obezita stupně, je určování INDEXU TĚLESNÉ HMOTNOSTI neboli BMI (body mass index). Je to poměr váhy v kilogramech k výšce v metrech na druhou, tedy např. u 1,8 m vysokého s váhou (hmotností) 75 kg je to 75 : 1,8² = 75 : 3,24 = 23,15. Jako NADVÁHA se oficiálně udává BMI ≥ 25, OBEZITA je pak ≥ 30. Je-li BMI výrazně pod 18, jde již o HUBENOST. Podle velikosti BMI má obezita různé stupně. Obezita PRVNÍHO stupně je při hodnotě BMI od 30 do 35 kg na metr čtvereční (např. při výšce 170 cm váha 86 až l0l kg). DRUHÉHO stupně má BMI 35 až 40 (např. při výšce 170 cm váha nad 101 až 116 kg), TŘETÍHO stupně s váhou nad 116 kg. Pro obezitu s BMI ≥ 40 se často používá výraz MORBIDNÍ OBEZITA. Dříve se pro orientaci o stupni obezity používal tzv. BROCŮV INDEX, který uváděl, že dospělý jedinec má vážit tolik kilogramů, o kolik centimetrů jeho výška převyšuje jeden metr, takže 170 cm vysoká žena (muž) měla vážit 70 kg, což bylo většinou trochu moc, hlavně u mladších jedinců, kteří měli vážit o 5–10 % méně. Ačkoli jednoduché a praktické, bylo toto hodnocení pouze orientační. Na příkladu boxera těžké váhy nebo vzpěrače vysokého 180 cm a vážícího 109 kg, který byl „samý sval“, to nezapadá do základní diagnózy obezity jako přehnaného nahromadění tukové tkáně. V tomto případě, bohužel, není přesné ani BMI. Opakem může být jedinec se špatně vyvinutou svalovou hmotou, jehož BMI je v normálním rozmezí, a přitom má v těle nadměrné zásoby tukové

13


21.02.13 11:55


tkáně, a může proto být považován za obézního při „normální“ váze podle Brocova indexu nebo podle BMI. Přílišné nahromadění tuku v dutině břišní (tzv. abdominální nebo viscerální obezita) je pro postiženého jedince prognosticky nedobré pro častější výskyt různých kardiovaskulárních (srdečně-cévních) a řady dalších komplikací při této formě obezity. Proto se také má měřit jako prognostický významný ukazatel OBVOD PASU. Podle SZO, Světové zdravotnické organizace (WHO, World Health Organization), z roku 1997 je rizikový v centimetrech pro muže obvod pasu ≥ 94, velmi rizikový ≥ 102, rizikový pro ženu ≥ 80 a velmi rizikový ≥ 88 cm. Ohrožení zdraví i života zde představuje hlavně tzv. METABOLICKÝ SYNDROM X (spojený se jménem G. Reavena), kdy spolu většinou mohou vystupovat obezita + cukrovka + vysoký krevní tlak + zvýšené hladiny cholesterolu VLDL (Very low density lipoproteins – lipoproteiny o velmi nízké hustotě) a snížený „hodný“ cholesterol HDL (High density lipoproteins – lipoproteiny o vysoké hustotě) + zvýšené hladiny triacylglycerolu (triglyceridů) + postižení výstelky (endothelu) drobných tepen (např. srdce) + poruchy krevní srážlivosti. Zároveň je v krvi přítomen hyperinzulinismus, tj. zvýšení hladiny inzulinu, jenž je přitom ale „málo účinný“, hlavně ve svalech, které jsou vůči účinku inzulinu odolné (rezistentní). To je pak skutečně zlý nepřítel, kterého jako zlého džina probudila v organismu obezita. Dále je možné měřit složení těla pomocí BIOELEKTRICKÉ IMPEDANCE za použití měření odporu těla vůči průchodu proudu o určitých vlastnostech. Také lze použít speciální přístroje na měření DUÁLNÍ RENTGENOVÉ ABSORPCIOMETRIE (DEXA metoda), která rozlišuje tkáně podle průchodnosti záření o dvou různých energiích (používá se například i při sledování stavu kostí v diagnostice osteoporózy, v rámci denzitometrického vyšetření). Rozložení tuku v těle lze sledovat i POČÍTAČOVOU TOMOGRAFIÍ (CT) a NUKLEÁRNÍ MAGNETICKOU REZONANCÍ (NMR). Různé domácí i zahraniční ústavy (organizace) uvádějí (uváděly) dva druhy TABULEK: a) průměrných vah (ukazují skutečnou situaci) a b) ideálních vah (hmotnosti) populace. V Československu to byl například Ústav zdravotní výchovy (a), v USA velká pojišťovací společnost Metropolitan Life Insurance Co. (b). V USA si musel obézní podle stupně své zvýšené váhy platit podstatně vyšší pojistné, protože obezita podle VÝŠE svého stupně představuje zvýšené riziko nemocnosti i úmrtnosti. Vzpomeňte si na právě uvedený metabolický syndrom X!

14


21.02.13 11:55


Problémy obezity Pro mnohé je obezita problém převážně ESTETICKÝ, pro řadu lidí zase problém SPOLEČENSKÝ a nejednou i PRACOVNÍ. Vyšší stupeň obezity mnohdy snižuje možnost pracovního uplatnění, činí těžším hledání vhodného partnera, obézní na sobě nejednou pozoruje diskriminaci od svého okolí. Mnoho rozvodů zavinila skutečnost, že se jeden partner znelíbil tomu druhému pro jeho nápadný váhový přírůstek. Přitom ale obezita představuje i značný problém EKONOMICKÝ, jak pro postiženého jedince, tak i pro celou společnost, pro stát. Vyvolává to zvýšená nemocnost i úmrtnost obézního následkem četných komplikací obezitu tak často (podle stupně obezity) doprovázejících, zhoršená možnost uplatnění v rozličných zaměstnáních, předčasný odchod do důchodu pro uvedené různé komplikace. Kanadská studie například ukázala, že značně obézní také častěji prodělávají autohavárie a že při nich utrpí vážnější zranění (2012). Ani airbagy, ani pásy prý značně obézní dostatečně nechrání, protože jsou zkonstruovány pro mnohem lehčí osoby. Nesmí se zde opomenout značná spavost mnoha velmi obézních, častější mikrospánek, jenž může za volantem způsobit katastrofu. Není zanedbatelnou skutečností, že obézní příliš často nevystačí s nákupem (lacinějších) konfekčních šatů a musí si nechat podstatně dražší šaty ušít na míru. Obezita je dále drahou záležitostí pro jedince i společnost, protože představuje významný problém ZDRAVOTNICKÝ (zvýšená nemocnost i úmrtnost). Ekonomický i zdravotnický dopad obezity se skrývá často v invalidizujících diagnózách, pro které nemocný odchází do invalidního důchodu, kdy obezita sehrála významnou, ne-li hlavní roli. A přitom vůbec není uvedena jako příčina onemocnění, jež invaliditu vyvolalo, často v průběhu mnoha let. Velmi ilustrativní je v tomto smyslu třeba příklad Francie, kde bylo v roce 2006 přiznáno 74 065 invalidních důchodů (muži + ženy) všech tří kategorií. Uvádíme nejčastější příčiny invalidity a počty důchodců (v závorce je jejich průměrný věk).

1. Novotvary 9 791 (51,3) 2. Poruchy duševní a poruchy chování 20 850 (48,2) 3. Nemoci oběhové soustavy 8 651 (52,2) 4. Nemoci svalové a kosterní soustavy, pojiva 17 673 (51,3) 5. Nemoci nervové soustavy 5 171 (46,7)

15


21.02.13 11:55


6. Nemoci endokrinní, výživy, metabolismu 2 760 (51,6) Do této skupiny patřící OBEZITA 282 (50,7) a DIABETES MELLITUS (cukrovka) 2 183 (52,3)

Nepatrný počet invalidních důchodců pro samotnou obezitu je svým způsobem zavádějící. V přehledech se neuvádí, nakolik v invalidizujících diagnózách při jejich vzniku bezesporu sehrála významnou roli obezita (viz Vývoj invalidity v České republice a ve vybraných zemích v letech 2003–2008, VÚPSV, v. v. i, Praha, 2010). Průměrný věk nových invalidních důchodců se velmi liší od průměrného dožití mužů i žen (life expectancy) v té které věkové skupině – je podstatně nižší. Uvedených 74 065 nových důchodců představuje pro státní pokladnu miliardy eur výdajů. Pokud pro tisíce z nich představuje obezita toho zřejmě hlavního, „zákulisního“ nepřítele, jenž ten který specifický důchod vyvolal, jeho vznik podpořil, lze potvrdit pravdivost tvrzení, že OBEZITA JE DRAHOU ZÁLEŽITOSTÍ pro léčbu komplikací, které ji tak velmi často doprovázejí, že obezita zapříčinila (pomohla zapříčinit) invaliditu. V druhém vydání své knihy Klinická obezitologie uvádí V. Hainer a jeho spolupracovníci (2011), že obézní muži nekuřáci mají o 5,8 let kratší životní prognózu, obézní ženy nekuřačky dokonce o 7,1 roku. Jsou to tzv. ztracené roky života (Years-Of-Life-Lost), nehledě mnohdy i na toto doprovázející nižší kvalitu života (QOL – Quality-Of-Life). Přiložený dopis mladé deprimované obézní ženy ukazuje i na další problém obezity, a to na PROBLÉM EMOČNÍ, který mnoha lidem, více ženám než mužům, kteří velmi přibrali po vstupu do manželství (ženy hlavně po porodech), vlastně zhoršuje jejich QOL, kvalitu života. Nejlepší „lék“ pro podobně postižené ženy je zřejmě PREVENCE: Všimnout si váhového přírůstku včas a začít proti němu VČAS bojovat. „Jsem vdaná 7 let, je mi 26 roků a mám 3 děti. Po každém dítěti jsem přibrala přes 10 kg a dnes vážím 86 kg. Pohybu mám dost – jsem doma, máme velikou zahradu, starám se i o tatínkovu domácnost. Zkoušela jsem mnoho diet, ale n i k d y jsem nevydržela držet dietu déle než jeden týden. Teď se už ale za svoji váhu stydím. Skoro se bojím jít s manželem, který je hezký a štíhlý, do společnosti, abych mu nedělala ostudu. Kolikrát jsem zachytila jeho takový zvláštní pohled. Jistě se mu už nelíbím…“

16


21.02.13 11:55

NEBEZPEČNÝ SVĚT KALORIÍ. Docela malý úvod

Recommend Documents