Název: Stanovení výběrového souboru sloužícího k Osobnostnímu dotazníku pro mládež (HSPQ)
k
tvorbě
nových
populačních
norem
Realizační tým: PhDr. Martin Dolejš; doc. Vladimír Řehan; doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.
Finanční podpora: Projekt je financován Finančními mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu (číslo subprojektu: A/CZ0046/1/0006) a Interním grantem SV, Filozofická fakulta Univerzity Palackého (číslo projektu: 91210012).
Ve školním roce 2008/2009 proběhl na území České republiky sběr dat, která budou sloužit k vytvoření aktuálních populačních norem k Osobnostnímu dotazníku pro mládež (High School Personality Questionnaire, dále jen HSPQ). Sběr byl součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu, který nese název Převod a standardizace psychodiagnostické metody Substance Use Risk Profile Scale (SURPS) a tvorba norem u Osobnostního dotazníku pro mládež (HSPQ). Tato rozsáhlá výzkumná studie je realizována Katedrou psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Centrem adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucím projektu je PhDr. Martin Dolejš a garanty projektu jsou doc. PhDr. Vladimír Řehan (Katedra psychologie UP) a doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. (Centrum adiktologie UK). Příprava studie (testové baterie, organizační zajištění atd.) a výběr základního souboru proběhly v první polovině roku 2008. Samotný sběr dat se uskutečnil ve školním roce 2008/2009, a to ve dvou etapách. První administrace testové baterie byla realizována v měsících říjen až prosinec 2008 a druhá část sběru v první polovině roku 2009 (únor až květen). Jedním ze základních cílů realizované studie je vytvořit nové populační normy k HSPQ. Autory této metody, publikované již v roce 1968, jsou R. B. Cattell a M. D. L. Cattellová. První český překlad spolu s příručkou vytvořil K. R. Balcar v roce 1973. Autor českého překladu o této psychodiagnostické metodě píše: „Cattellův dotazník pro mládež je organickou součástí autorovy snahy ukázat, že lze ve všech životních údobích vystihnout a měřit strukturu osobnostních vlastností na základě jednotného psychologického pojetí a metodologie. Metodologicky vychází ze struktury dat odkryté faktorovou analýzou – proto jsou zjištěné vlastnosti nazývány také „faktory“ – a ověřené obvyklými psychometrickými ukazateli soudržnosti a platnosti jednotlivých stupnic; psychologicky pak vychází z předpokladu omezeného souboru stálých lidských vlastností, jejichž různou mírou u různých lidí můžeme v obdobných situacích vysvětlit nejpodstatnější rozdíly v chování“ (Balcar, 1992, s. 8). Osobnostní dotazník je tvořen 142 položkami, na které jedinec odpovídá označením jedné ze tří nabídnutých odpovědí. Každá měřená charakteristika je sycena deseti otázkami a zbylé dvě otázky jsou kontrolní. Tuto psychodiagnostickou metodu lze administrovat individuálně nebo skupinově (školní třída). Čas potřebný k vyplnění dotazníku je cca 40 minut. Dotazník má dvě paralelní formy – „A“ a „B“. Anglická verze byla určena pro žáky ve věku 12 až 18 let. Česká verze vytvořená K. Balcarem obsahuje normy pro jedince ve věku 13 až 17 let. V našem výzkumu jsme se zaměřili na žáky ve věku 12 až 15 let, kteří navštěvují 6. až 9. ročník základních škol. Jde o metodu „tužka/papír“ a proband své odpovědi zaznamenává do záznamového listu, přičemž otázky si čte z testovacího sešitu. Examinátor vyhodnocuje dotazník za pomoci skórovací šablony a vypočítává hrubé skóry pro jednotlivé faktory. Základní měřené faktory: a) bezprostřednost (jedinec je pozorný k lidem, společensky přizpůsobivý, se zájmem o práci a spolupráci s druhými) vs. uzavřenost (dítě vnímáme spíše jako chladné, uzavřené, kritické a nedůvěřivé, zacházející jednodušeji s věcmi či se slovy než s lidmi);
b) vysoká krystalická inteligence (zkoumaná osoba je chápavá, rychle se učí, má sklon k intelektuálním zájmům) vs. nízká krystalická inteligence (jedinci mají častěji problémy zvládnout abstraktní úkoly a mohou inklinovat k delikvenci); c) citová stálost (jedinec je klidný a citově zralý, což mu pomáhá přistupovat k věcem realisticky) vs. citová nestálost (proband je často nespokojen se životem a je pro něj obtížné vydržet zticha a ovládnout se); d) vznětlivost (náročný a netrpělivý jedinec, který se snadno rozptýlí, předvádí se a upozorňuje na sebe) vs. klidnost (dítě je charakterizováno jako rozvážné, vytrvalé, klidné a stoické); e) průbojnost (sebevědomý a svérázný jedinec, který se rozhoduje po svém) vs. poddajnost (poddajný a závislý adolescent, jenž se nechá vyvést z míry autoritou); f) nadšenost (veselý jedinec projevující své city a přizpůsobující se ostatním) vs. sklíčenost (jde o dítě zahleděné do sebe, plné obav a držící se vlastních hodnot); g) zodpovědnost (vytrvalý, odpovědný a svědomitý jedinec, který sám sebe vidí jako nositele a strážce mravů) vs. svévolnost (adolescent je nestálý, snadno se vzdává, je lehkovážný a nespolehlivý); h) smělost (přátelský, aktivní, dobrodružný jedinec, který se rád seznamuje s lidmi a otevřeně reaguje) vs. plachost (jedinec se stydí před příslušníky opačného pohlaví, skrývá své city a má sklon zahořknout); i) citová choulostivost (jedince můžeme charakterizovat jako netrpělivého, závislého, nejistého, umělecky zjemnělého s bohatou představivostí ve vnitřním životě a v řeči) vs. citová tvrdost (dítě spoléhá na sebe, jedná na základě praktické, logické evidence a nemá velké nároky); j) individuální zdrženlivost (ostražitý jedinec uzavřený do sebe, který jedná individualisticky) vs. družná aktivnost (jedinec rád podniká společné akce s druhými, rád vzbuzuje pozornost a přijímá obecná měřítka); k) úzkostná sebenejistota (náladový, smutný a úzkostný jedinec, který se snadno dojímá a má silný pocit pro povinnosti) vs. sebedůvěra (veselý, houževnatý adolescent, který si umí poradit a nezáleží mu na názoru druhých); l) soběstačnost (jedinec je rázný a má ve zvyku rozhodovat se po svém) vs. závislost na druhých (člověk, který si cení společenského uznání a rád drží s druhými); m) sebevláda (dítě se umí ovládat, snaží se dosahovat úspěchu a záleží mu na názorech druhých lidí) vs. nedostatek sebevlády (jedinec odmítá dodržovat společenské požadavky, pravidla a má nedostatečně vyvinuté stálejší sebepojetí); n) vysoké pudové napětí (jedinec pociťuje obavy, napětí a vnitřní zmatek) vs. nízké pudové napětí (adolescent je klidný, vyrovnaný a schopný chápat, zpracovávat duševní procesy, které se v něm odehrávají) (Balcar, 1986).
Základní soubor v České republice tvoří přes 400 147 žáků navštěvujících 6. až 9. ročník základních škol (ve věku 11–16 let), přičemž dívky jsou zastoupeny 48,54 %. V grafu 1, lze vidět, procentuální vyjádření počtu žáků (chlapci + dívky) v jednotlivých územních celcích. Přes 10 % z celostátního počtu žáků studuje v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji a v hlavním městě Praze. Na druhou stranu v Karlovarském kraji navštěvuje základní školy jen 3 % žáků z celé ČR. Zajímavé je, že 7 krajů ČR se pohybuje v rozmezí 5 až 6 % žáků ze základního souboru. Tabulka 1 informuje podrobněji o rozdělení žáků v jednotlivých krajích a školních ročnících, z uvedených údajů lze vysledovat určitý postupný úbytek žáků v jednotlivých letech, kdy rozdíl mezi 6. a 9. ročníkem činí 17 118 žáků.
Graf 1: Procentuální vyjádření počtu žáků v jednotlivých krajích ČR
Zdroj: UIV, 2009 (data na vyžádání)
Tabulka 1: Počet žáků v jednotlivých krajích a školních ročnících Kraj/školní ročník 6. 7. 8. 9. Celkem Praha 8 655 9 098 9 620 10 931 38 308 Středočeský 10 394 10 662 11 290 11 932 44 270 Jihočeský 5 912 5 964 6 305 6 992 25 184 Plzeňský 4 891 5 172 5 371 5 886 21 313 Karlovarský 2 809 3 065 3 128 3 082 12 104 Ústecký 8 054 8 108 8 659 8 840 33 655 Liberecký 4 165 4 234 4 431 4 643 17 476 Královéhradecký 5 069 5 490 5 545 6 004 22 110 Pardubický 4 921 4 932 5 147 5 674 20 685 Vysočina 4 901 5 262 5 462 6 091 21 713 Jihomoravský 9 932 10 375 11 165 12 526 43 998 Olomoucký 5 799 6 106 6 391 7 003 25 287 Zlínský 5 415 5 649 5 957 6 586 23 616 Moravskoslezský 11 890 12 200 12 626 13 735 50 428 Celá ČR 92 807 96 317 101 097 109 925 400 147 Zdroj: UIV, 2009 (data na vyžádání)
Zmiňovaný počet žáků navštěvuje 2 618 škol (ZŠ, ZUŠ, praktické ZŠ a gymnázia; UIV, 2009; data poskytnuta na základě požadavků realizátorů studie). Z tohoto počtu škol je v České republice 330 gymnázií (tedy 12,61 % ze všech škol v ČR), které navštěvuje přes 42 tisíc žáků. V hlavním městě Praze se nachází 51 gymnázií, což tvoří 21,43 % ze všech škol na území hlavního města. Olomoucký kraj má naopak nejméně gymnázií, a to jen 8,10 % ze všech sledovaných škol.
Graf 2: Procentuální vyjádření počtu škol v jednotlivých krajích ČR
Zdroj: UIV, 2009 (data na vyžádání)
Základní soubor byl rozdělen do 14 územních celků odpovídajících členění na 13 krajů a hlavní město Prahu. Spočítáno bylo procentuální zastoupení žáků v jednotlivých krajích (například Moravskoslezský kraj navštěvuje 13 % jedinců a v Jihočeském kraji chodí na druhý stupeň základních škol 6 % žáků). Na základě těchto propočtů byl náhodným výběrem bez opakování stanoven výběrový soubor škol obsahující cca 150 školních zařízení. Důvodem vyššího počtu vybraných škol byl předpoklad, že některé školy, respektive jejich vedení, se rozhodnou neúčastnit se této studie (tzv. oversampling). Graf 3 a tabulka 2 informují o počtu škol, které byly osloveny, a o počtu těch, které se rozhodly spolupracovat s výzkumným týmem a umožnily administraci dotazníkových baterií. Z celkového počtu 148 oslovených škol souhlasilo s účastí na výzkumu 56,08 % (tj. 83) školních zařízení. Z celkového počtu 2618 se jedná o 3,17 %. Ochota vedení škol účastnit se výzkumného projektu je v krajích různá. V jihomoravském kraji bylo osloveno 10 škol a v 9 z nich došlo k administraci testové baterie. Tento kraj je následován Ústeckým (87,50 %) a Středočeským krajem (75,00 %). V Moravskoslezském kraji bylo osloveno 23 škol a jen 10 škol souhlasilo se spoluprací na projektu (43,48 %). Nejmenší ochotu ke spolupráci realizátor zaznamenal v Libereckém kraji, kde mělo zájem o účast na projektu jen 33,33 % škol (z 12 oslovených byly otestovány 4).
Graf 3: Počet oslovených a otestovaných škol v České republice
Tabulka 2: Počet oslovených a otestovaných škol Kraj/kategorie Oslovené Otestované Praha 11 6 Středočeský 12 9 Jihočeský 9 5 Plzeňský 9 6 Karlovarský 6 3 Ústecký 8 7 Liberecký 12 4 Královéhradecký 10 5 Pardubický 6 3 Vysočina 10 6 Jihomoravský 10 9 Olomoucký 12 5 Zlínský 10 5 Moravskoslezský 23 10 Celá ČR 148 83
Otestované v % 54,55 75,00 55,56 66,67 50,00 87,50 33,33 50,00 50,00 60,00 90,00 41,67 50,00 43,48 56,08
Při administraci se povedlo získat celkem 3568 vyplněných Osobnostních dotazníků pro mládež (varianta A a B). Z celkového počtu probandů bylo 1609 chlapců (45,10 %) a 1959 dívek (54,90 %) ve věku 11–17 let. Variantu A vyplnilo o cca 300 jedinců více než variantu B (1637). Podíváme-li se zvlášť na variantu A a variantu B, zjistíme, že procentuální vyjádření pohlaví žáků je u obou variant velice podobné (chlapci: 45,68 % varianta A a 44,41 % varianta B) – viz tabulka 3.
Tabulka 3: Rozdělení žáků podle pohlaví a testované varianty Pohlaví Index Forma A Forma B Celkem varianta A a B Počet 882 727 1609 Chlapci Podíl v % 45,68 44,41 45,10 Počet 1049 910 1959 Dívky Podíl v % 54,32 55,59 54,90 Celkem 1931 1637 3568
Zaměříme-li se na věkové kohorty v tabulce 4, zjistíme, že nejpočetnější skupinou jsou žáci ve věku 13 a 14 let. Tyto jedinci navštěvují 7. až 9. třídu druhého stupně základních škol. Snižující počet u 12letých a 15letých je dán tím, že někteří 12letí navštěvují ještě 5. třídu a někteří 15letí navštěvují již 1. ročník středních škol. Varianta A byla vyplněna větším počtem respondentů, a to jak celkově, tak i v jednotlivých kohortách. Věkové kohorty 11, 16 a 17 nebudou do analýzy a do samotných populačních norem zařazeny, z důvodu malého počtu probandů.
Tabulka 4: Počet a procentuální zastoupení žáků podle věkových kohort a testované formy Věk 11 12 13 14 15 16 17 Varianta Index 92 322 521 594 375 26 1 Počet A Podíl v % 51,40 51,94 56,39 54,30 52,89 63,41 100,00 Počet 87 298 403 500 334 15 0 B Podíl v % 48,60 48,06 43,61 45,70 47,11 36,59 0,00 Celkem 179 620 924 1094 709 41 1
Základní soubor žáků ve věku 12 až 15 let tvoří 325 852 jedinců (žáci navštěvují 6. až 9. třídu základní školy). V tomto souboru jsou věkové kohorty zastoupeny podle tabulky 5. Vidíme, že nejpočetnějšími kraji jsou Moravskoslezský (12,61 %), Jihomoravský (11,08 %) a Středočeský (11,00 %). Nejméně žáků ve věku 12 až 15 let navštěvuje školy na území Karlovarského (3,04 %) a Libereckého kraje (4,36 %). Celkem se podařilo od 12letých až 15letých chlapců a dívek získat 3 305 vyplněných záznamových archů inventáře HSPQ (tabulka 6). V tabulce 7 je prezentováno procentuální zastoupení žáků, kteří se účastnili našeho výzkumu a vyplnili formu A, v jednotlivých věkových kohortách a sledovaných územních celcích. Stejně jako u základního souboru bylo nejvíce žáků v kraji Moravskoslezském (11,78 %) a Jihomoravském (9,10 %). Pardubický a Karlovarský kraj mají ve výběrovém souboru nejnižší zastoupení, to se pohybuje od 3,5 do 5,5 %. Tabulka 8 prezentuje stejný druh dat, ale pro variantu B. V této variantě překonali 11% hranici v počtu probandů kraje Jihomoravský (12,88 %), Středočeský (11,89 %) a Moravskoslezský (11,62 %). U varianty B se nepodařilo získat respondenty z Libereckého kraje, takže ve všech věkových kohortách výběrového souboru je uváděna 0. Výběrový soubor (VS) má podobnou charakteristiku jako soubor základní (ZS), a to ve smyslu nejméně zastoupených krajů. V obou případech jde o Karlovarský (2,25 % ve VS a 3,04 % v ZS) a Pardubický kraj (4,62 % ve VS a 5,09 % v ZS).
Tabulka 5: Podíl žáků podle věkových kohort v základním souboru (v %) 12letí 13letí 14letí 15letí Celkem Kraj/věk probandů Praha 9,58 9,69 8,99 10,25 9,48 Středočeský 10,96 11,05 11,09 10,62 11,00 Jihočeský 6,16 6,34 6,35 6,15 6,27 Plzeňský 5,36 5,38 5,34 5,36 5,36 Karlovarský 2,95 3,04 2,99 3,52 3,04 Ústecký 8,40 8,38 8,69 9,33 8,57 Liberecký 4,37 4,34 4,32 4,53 4,36 Královéhradecký 5,76 5,47 5,47 5,30 5,54 Pardubický 5,07 5,12 5,22 4,60 5,09 Vysočina 5,44 5,42 5,48 4,56 5,37 Jihomoravský 10,96 10,96 11,06 11,89 11,08 Olomoucký 6,23 6,31 6,45 6,20 6,32 Zlínský 5,84 5,93 5,93 5,92 5,91 Moravskoslezský 12,91 12,57 12,62 11,75 12,61 Celá ČR 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Zdroj: UIV, 2009 (data na vyžádání)
Tabulka 6: Počet jedinců u variant A a B podle věku Věk Varianta 12letí 13letí 14letí A 346 530 601 B 325 409 507 Celkem 671 939 1108
15letí 314 273 587
Celkem 1791 1514 3305
Tabulka 7: Podíl žáků podle věkových kohort ve výběrovém souboru u varianty A (v %) Věk Kraj 12letí 13letí 14letí 15letí Celkem Praha 8,67 7,55 5,49 7,96 7,15 Středočeský 8,67 8,11 6,49 9,24 7,87 Jihočeský 4,91 4,34 6,49 4,46 5,19 Plzeňský 7,80 8,68 7,15 5,10 7,37 Karlovarský 3,18 5,66 6,66 5,41 5,47 Ústecký 5,49 7,74 7,32 8,28 7,26 Liberecký 6,36 10,19 8,15 7,64 8,32 Královéhradecký 6,65 4,72 6,16 8,92 6,31 Pardubický 4,05 3,21 4,49 1,27 3,46 Vysočina 6,07 6,42 7,49 7,01 6,81 Jihomoravský 10,40 7,74 8,82 10,51 9,10 Olomoucký 6,94 5,47 9,15 5,10 6,92 Zlínský 6,07 8,87 6,16 6,37 6,98 Moravskoslezský 14,74 11,32 9,98 12,74 11,78 Celá ČR 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00
Tabulka 8: Podíl žáků podle věkových kohort ve výběrovém souboru u varianty B (v %) Věk Kraj 12letí 13letí 14letí 15letí Celkem Praha 12,31 10,76 7,89 10,26 10,04 Středočeský 15,69 11,00 9,66 12,82 11,89 Jihočeský 4,31 5,38 7,30 3,30 5,42 Plzeňský 5,23 5,87 6,51 6,59 6,08 Karlovarský 1,54 2,44 2,37 2,56 2,25 Ústecký 3,69 6,36 9,66 12,45 7,99 Liberecký 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Královéhradecký 5,85 5,62 5,72 9,52 6,41 Pardubický 4,92 3,42 5,72 4,03 4,62 Vysočina 8,62 4,89 9,27 4,40 7,07 Jihomoravský 10,46 14,43 13,21 12,82 12,88 Olomoucký 5,85 5,62 5,92 6,59 5,94 Zlínský 8,31 10,51 6,90 4,76 7,79 Moravskoslezský 13,23 13,69 9,86 9,89 11,62 Celá ČR 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00
Při pohledu na tabulky 9 a 10 můžeme vnímat rozdíly mezi základním a výběrovým souborem v jednotlivých věkových kohortách a územních celcích u varianty A i B. Při porovnání celkového zastoupení žáků v jednotlivých krajích (sloupec celkem) zjišťujeme, že nejvyšší negativní rozdíl mezi ZS a VS je v případě varianty A ve Středočeském kraji (-3,13 %) a v Hlavním městě Praze (-2,33 %). V jednotlivých věkových kohortách nepřesahuje rozdíl mezi ZS a VS hranici -4,60 %. Při porovnání VS a ZS v případě varianty B zjistíme, že ve výběrovém souboru chybí 4,36 % žáků z Libereckého kraje. Ostatní sledované oblasti VS vykazují podobné zastoupení jako v ZS. Rozdíly mezi soubory se pohybují od -0,99 do 1,88%.
Tabulka 9: Rozdíl v procentuálním vyjádření ZS a VS u varianty A (v %) Věk Kraj 12letí 13letí 14letí 15letí Celkem Praha -0,91 -2,14 -3,50 -2,29 -2,33 Středočeský -2,29 -2,94 -4,60 -1,38 -3,13 Jihočeský -1,25 -2,00 0,14 -1,69 -1,08 Plzeňský 2,44 3,30 1,81 -0,26 2,01 Karlovarský 0,23 2,62 3,67 1,89 2,43 Ústecký -2,91 -0,64 -1,37 -1,05 -1,31 Liberecký 1,99 5,85 3,83 3,11 3,96 Královéhradecký 0,89 -0,75 0,69 3,62 0,77 Pardubický -1,02 -1,91 -0,73 -3,33 -1,63 Vysočina 0,63 1,00 2,01 2,45 1,44 Jihomoravský -0,56 -3,22 -2,24 -1,38 -1,98 Olomoucký 0,71 -0,84 2,70 -1,10 0,60 Zlínský 0,23 2,94 0,23 0,45 1,07 Moravskoslezský 1,83 -1,25 -2,64 0,99 -0,83 Poznámka: Procento žáků ve VS minus procento žáků v ZS.
Tabulka 10: Rozdíl v procentuálním vyjádření ZS a VS u varianty B (v %) Věk Kraj 12letí 13letí 14letí 15letí Celkem Praha 2,73 1,07 -1,10 0,01 0,56 Středočeský 4,73 -0,05 -1,43 2,20 0,89 Jihočeský -1,85 -0,96 0,95 -2,85 -0,85 Plzeňský -0,13 0,49 1,17 1,23 0,72 Karlovarský -1,41 -0,60 -0,62 -0,96 -0,79 Ústecký -4,71 -2,02 0,97 3,12 -0,58 Liberecký -4,37 -4,34 -4,32 -4,53 -4,36 Královéhradecký 0,09 0,15 0,25 4,22 0,87 Pardubický -0,15 -1,70 0,50 -0,57 -0,47 Vysočina 3,18 -0,53 3,79 -0,16 1,70 Jihomoravský -0,50 3,47 2,15 0,93 1,80 Olomoucký -0,38 -0,69 -0,53 0,39 -0,38 Zlínský 2,47 4,58 0,97 -1,16 1,88 Moravskoslezský 0,32 1,12 -2,76 -1,86 -0,99 Poznámka: Procento žáků ve VS minus procento žáků v ZS.
Prezentovaná data jsou jen základní analýzou rozsáhlého souboru, který byl vytvořen v rámci realizované výzkumné studie. Základní soubor byl rozdělen do několika územních celků, ve kterých byly sledovány počty chlapců a dívek, druh školy a další kategorie. Na základě těchto proměnných byl vybrán výběrový soubor a proběhla administrace testových baterií. Základním cílem výzkumné studie je převést do českých podmínek psychodiagnostickou metodu SURPS a vytvořit české populační normy pro metody SURPS a HSPQ. Poslední základní škola byla otestována v květnu 2009, jde tedy o velice aktuální data, která budou v následujících měsících statisticky zpracovávána. Od června 2009 až do února 2010 dojde k vytvoření základního datového souboru, který bude sloužit jako podklad pro tvorbu populačních norem pro žáky druhého stupně základních škol.
Autor posteru: PhDr. Martin Dolejš, Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Křížkovského 10, 77180 Olomouc. E-mail:
[email protected],
[email protected]. Tel.: +420 777 233 098.
Literatura a zdroje: Balcar, K. (1986). Osobnostní dotazník pro mládež – příručka (II. propracované vydání). Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.
Ústav informatiky ve vzdělání ČR, (2009). Data byla vyžádána realizátorem projektu. Hartl, P., Hartlova, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
