Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií

Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informační systémy a technologie

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Student

Vedoucí

: :

Oponent :

Bc. Marie Šímová

Ing. Dušan Chlapek, Ph.D.

Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D.

2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.

V Praze dne 30. dubna 2013

.................................. Marie Šímová

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala panu Ing. Dušanu Chlapkovi, Ph.D. za celkové vedení diplomové práce, vstřícnost a poskytnuté rady. Mé poděkování patří i členům Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří se mnou při tvorbě této práce ochotně spolupracovali.

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá návrhem na zlepšení mobilních aplikací pro Hasičský záchranný sbor České republiky. Teoretická část je zaměřena na význam informací, které jsou potřebné pro úspěšné ukončení mimořádné události. Tato část dále obsahuje popis činností krajského operačního střediska a informační systém využívaný hasiči. Celou teoretickou část uzavírá popis procesu zpracování mimořádné události. Jedním z cílů praktické části byla analýza mobilních aplikací využívaných na koncových zařízeních typu tablet v České republice a ve vybraných sousedních státech. Dalším cílem bylo navržení zlepšení a to formou nových mobilních aplikací, které by Hasičský záchranný sbor České republiky mohl vyvinout, kromě toho byly stanoveny doporučené aplikací pro tablety podle vybraných rolí hasičů. Klíčová slova tablet, mobilní zařízení, mobilní aplikace, informace, mimořádná událost, hasičský záchranný sbor

Abstract This thesis deals with the improvement of mobile applications for the Fire Brigade of the Czech Republic. The theoretical part focuses on the importance of information that is necessary for the successful completion of an emergency situation. This section also includes a description of the activities of the regional operations centers and information system used by firefighters. The theoretical part is closed by the description of the process of the elaboration of an emergency situation. One of the aims of the practical part was to carry out the analysis of mobile applications used on the terminal equipment of the tablet in the Czech Republic and in neighbouring countries. Another goal was to design improvements in the form of new mobile applications that Fire Brigade in the Czech Republic could develop. Besides there were proposed recommended mobile application for the tablets considering the selected roles of firefighters. Keywords tablets, mobile devices, mobile applications, information, emergency situation, fire brigade

Obsah

1

2

3

Úvod .......................................................................................................................................... 1 1.1

Cíle ..................................................................................................................................... 2

1.2

Přínosy................................................................................................................................ 3

1.3

Rešerše ............................................................................................................................... 3

Popis hasičského záchranného sboru ......................................................................................... 4 2.1

Hasičský záchranný sbor ČR.............................................................................................. 5

2.2

Působnost a úkoly............................................................................................................... 5

2.3

Organizační struktura ......................................................................................................... 7

2.4

Operační a informační střediska ......................................................................................... 9

2.5

Telefonní centra tísňového volání .................................................................................... 10

2.6

Informační podpora operačních středisek ........................................................................ 11

2.6.1

Informace o místě dojezdu ....................................................................................... 11

2.6.2

Informace o místě události ....................................................................................... 11

2.6.3

Informace pro vedení zásahu.................................................................................... 12

2.6.4

Prostředky pro přenos informací .............................................................................. 12

Popis informačního systému HZS ČR ..................................................................................... 14 3.1

Moduly informačního systému HZS ................................................................................ 15

3.1.1

IKIS I. ....................................................................................................................... 15

3.1.2

IKIS II. ..................................................................................................................... 15

3.1.3

ISV Admin ............................................................................................................... 16

3.1.4

SSU .......................................................................................................................... 16

3.1.5

Spojař ....................................................................................................................... 17

3.2

TCTV 112 ........................................................................................................................ 19

3.2.1

Manažer .................................................................................................................... 19

3.2.2

Dispečer 112............................................................................................................. 19

3.2.3

GisMap klient ........................................................................................................... 20

4

5

3.2.4

Přehledová aplikace.................................................................................................. 20

3.2.5

Administrátor TCTV ................................................................................................ 20

3.2.6

Administrátor systému ............................................................................................. 20

3.2.7

Datová věta............................................................................................................... 21

3.3

Geografický informační systém ....................................................................................... 21

3.4

Databáze nebezpečných látek........................................................................................... 22

3.4.1

NEBEL ..................................................................................................................... 23

3.4.2

MEDIS-ALARM ...................................................................................................... 23

3.4.3

Rozex Alarm ............................................................................................................ 23

Proces zpracování mimořádné události ................................................................................... 24 4.1

Přijetí a zpracování mimořádné události .......................................................................... 25

4.2

Zpracování dokumentace k mimořádné události.............................................................. 26

Analýza současného stavu využívání koncových zařízení u HZS ČR .................................... 28 5.1

5.1.1

Tablet PC .................................................................................................................. 31

5.1.2

Technické zajištění ................................................................................................... 32

5.1.3

Využívané aplikace .................................................................................................. 32

5.1.4

Systematizace ........................................................................................................... 33

5.2

Využívané aplikace v tabletu PC ..................................................................................... 33

5.2.1

Navigace ................................................................................................................... 33

5.2.2

Aplikace pro dopravní nehody ................................................................................. 35

5.2.3

Databáze nebezpečných látek................................................................................... 35

5.2.4

GIS ........................................................................................................................... 37

5.2.5

Katastrální mapy ...................................................................................................... 38

5.2.6

Přehled zákonů a norem ........................................................................................... 39

5.2.7

Souhrn metodických předpisů pro JPO .................................................................... 39

5.3 6

Případová studie využívání tabletu PC v Moravskoslezském kraji.................................. 31

Zhodnocení ....................................................................................................................... 39

Analýza současného stavu využívání koncových zařízení u sousedních států ........................ 41 6.1

Hardware .......................................................................................................................... 41

7

8

6.2

Softwarové balíky ............................................................................................................ 43

6.3

Aplikace a programy ........................................................................................................ 44

6.4

Zhodnocení ....................................................................................................................... 47

Sběr uživatelských požadavků................................................................................................. 48 7.1

Výsledky průzkumu ......................................................................................................... 48

7.2

Shrnutí průzkumu ............................................................................................................. 53

Návrh na zlepšení mobilních aplikací ..................................................................................... 55 8.1

Projektový záměr 1: Mobilní aplikace Kontakty ............................................................. 55

8.1.1

Důvody ..................................................................................................................... 55

8.1.2

Cíle ........................................................................................................................... 56

8.1.3

Metriky a indikátory splněného cíle ......................................................................... 56

8.1.4

Očekáváné přínosy ................................................................................................... 56

8.1.5

Předpoklady a omezení ............................................................................................ 56

8.1.6

Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek .................................... 56

8.1.7

Hlavní výstupy a kompetence .................................................................................. 57

8.1.8

Etapy ........................................................................................................................ 57

8.1.9

Plánované náklady a zdroje ...................................................................................... 58

8.2

Projektový záměr 2: Evidence hasičů v dýchací technice ................................................ 58

8.2.1

Důvody ..................................................................................................................... 58

8.2.2

Cíle ........................................................................................................................... 59

8.2.3


8.2.4


8.2.5


8.2.6


8.2.7


8.2.8

Etapy ........................................................................................................................ 61

8.2.9


8.3

Projektový záměr 3: Odhad sil a prostředků .................................................................... 62

8.3.1

Důvody ..................................................................................................................... 62

8.3.2

Cíle ........................................................................................................................... 62

8.3.3


8.3.4


8.3.5


8.3.6


8.3.7


8.3.8

Etapy ........................................................................................................................ 64

8.3.9


8.4 9

10

Zhodnocení ....................................................................................................................... 65

Návrh aplikací pro jednotlivé role ........................................................................................... 66 9.1

Velitel zásahu ................................................................................................................... 66

9.2

Vyšetřovatel požáru.......................................................................................................... 68

9.3

Řídící důstojník ................................................................................................................ 69

9.4

Zhodnocení ....................................................................................................................... 70

Závěr ........................................................................................................................................ 71

Terminologický slovník ................................................................................................................... 73 Seznam literatury: ............................................................................................................................ 75 Elektronické zdroje ...................................................................................................................... 78 Seznam obrázků ............................................................................................................................... 80 Seznam grafů .................................................................................................................................... 80 Seznam tabulek ................................................................................................................................ 81 Seznam příloh................................................................................................................................... 81


Marie Šímová

1 Úvod K výběru tématu mé diplomové práce mě vedly dva aspekty v mém životě. Jedním z nich je studium informačních technologií a druhým je mé členství ve výjezdové jednotce dobrovolných hasičů ve Zdibech. Dobrovolným hasičem jsem již několik let, mám za sebou několik školení, která jsou pro tento druh koníčku nezbytností a také výjezdy, při nichž se člověk dostává do situací, s jakými by se běžně nesetkal. Kromě zkušeností a schopností z řad dobrovolných nebo profesionálních hasičů je také důležitá využívaná technika a různé informační technologie sloužící pro výkon této práce. Jednou z těchto technologií je využití koncových zařízení, jakými jsou tablety a jejich vliv na poskytnutí informační podpory přímo na místě zásahu. Hasiči vyjíždějí na příkaz operačního střediska, které předává zprávu o dané události, v níž je uvedena adresa a popis události. Může se jednat o požár, dopravní autonehodu nebo třeba záchranu osoby aj. Na základě této informace je k výjezdu přiřazeno potřebné vybavení a jednotka vyjede. Během cesty velitel komunikuje radiostanicí s operačním střediskem a mohou mu být poskytnuty doplňující informace (upřesnění adresy, vyslané zasahující jednotky atd.). Po příjezdu na místo události je na veliteli zásahu jak situaci vyhodnotí a na základě svých znalostí se rozhodne, jakým způsobem bude jednotka zasahovat. Ovšem ne vždy má velitel všechny potřebné informace nebo jednotce mohou některé okolnosti zásah komplikovat. V danou chvíli je poskytnuta informační podpora, kterou zajišťuje operační důstojník v operačním středisku, jenž je schopen chybějící data, informace či údaje dohledat a poskytnout. Jelikož se často jedná o zdlouhavý proces, bylo navrženo řešení formou využívání koncových zařízení, která jsou schopna část těchto úkonů zautomatizovat a potřebné informace poskytnout v danou chvíli a na místě. Úspora času je u hasičského sboru jedním z nejpodstatnějších faktorů. Z tohoto důvodu mi přišlo zajímavé se na toto téma zaměřit. Mohu zde aplikovat své teoretické znalosti získané během studia a propojit je s praktickými zkušenostmi týkající se potřeb hasičských sborů. Hasičský záchranný sbor České republiky (dále HZS ČR) má zastoupení v jednotlivých krajích, ve kterých je využívání koncových mobilních zařízení různorodé. Některé kraje tato zařízení využívají a vyvíjejí další aplikace, které jim práci zefektivňují, další o začlenění této technologie uvažují a jiné kraje k tomuto opatření zatím nepřistoupily. 1


Marie Šímová

Pro účely této diplomové práce se zaměřím na koncová zařízení typu tablet PC. Jedná se o zařízení, která HZS ČR stále více začleňuje do užívání a slouží jako zdroj cenných informací při zásazích, u nichž se často jedná o záchranu života a zdraví osob, zvířat či záchranu majetku.

1.1 Cíle Prvním z cílů bylo analyzovat mobilní aplikace využívané na tabletech v krajích ČR. Jako metodu analýzy pro sběr informací jsem zvolila dotazování prostřednictvím e-mailů, telefonické komunikace nebo osobního rozhovoru. Pro porovnání využívaných mobilních aplikací jsem postupovala podle analýzy kvalitativních dat vytvářením trsů, v níž jsou data uspořádána do skupin na základě jejich podobnosti. Druhým cílem byla analýza mobilních aplikací využívaných ve vybraných sousedních státech – Spolková republika Německo, Rakousko, Polsko a Slovenská republika a to ze dvou důvodů. Pokud některý ze států využívá mobilní aplikaci, kterou žádný z krajů na našem území nevyužívá, bylo by možné ji do užívání začlenit. V případě mezinárodní spolupráce je vhodné vědět, zda daný stát takovéto technologie podporuje a bude možné je společně využívat. Využité metody jsou stejné jako u předchozího cíle. Dalším z vytyčených cílů byl sběr uživatelských požadavků. Dotazování bylo realizováno formou dotazníků, které byly předány vybranému vzorku 52 hasičů, v nichž byly zastoupeny jednotlivé role, jakými jsou hasiči u výjezdu, vyšetřovatelé požáru a řídící důstojníci. Sběr požadavků sloužil jako podklad pro návrh zlepšení vybraných mobilních aplikací. Čtvrtým cílem byl návrh zlepšení vybraných mobilních aplikací a to na základě provedených analýz a vyhodnocení uživatelských požadavků, které by byly potřebné a jsou doposud nevyužívané. Tento návrh bude k dispozici hasičským sborům v České republice, kterým může pomoci zlepšit jednotlivé činnosti při zásahu a vést k efektivnějšímu využití času. Posledním cílem bylo stanovení vybraných aplikací na tabletech pro jednotlivé role (velitel zásahu, vyšetřovatel požáru, řídící důstojník), které vzniklo na základě zjištěných informací při zpracování této práce a při rozhovorech s lidmi zastávajícími některou z rolí.

2


Marie Šímová

1.2 Přínosy Očekávanými přínosy této diplomové práce jsou přehled o využívaných mobilních aplikacích u nás a ve vybraných sousedních státech a souhrn informací, které hasiči využívají při zásahu na místě mimořádné události. Dalšími jsou návrhy na zlepšení mobilních aplikací, které doposud nejsou vytvořeny, detailnější návrh vybraných aplikací a stanovení aplikací pro jednotlivé role.

1.3 Rešerše Před zahájením psaní diplomové práce byla provedena rešerše těchto prací: Diplomová práce „Informační podpora Integrovaného záchranného systému kraje“ [1] vyhodnocuje stav informační podpory IZS Zlínského kraje. Obsahuje analýzu informačních systémů, které využívají základní složky IZS na operační úrovni. V této diplomové práci jsou navrženy možnosti zlepšení informační podpory IZS Zlínského kraje. Diplomová práce „Informační podpora veliteli zásahu na místě zásahu“ [2] se zabývá problematikou informační podpory velitele zásahu na místě zásahu. Autor analyzoval činnosti a podklady, které má velitel zásahu k dispozici a zhodnotil stávající stav informační podpory. Práce obsahuje návrh na zlepšení informační podpory pomocí hardwarových prostředků pro velitele zásahu a návrh na potřebného programového vybavení těchto prostředků. Diplomová práce „Informační podpora velitele zásahu z místa mimořádné události“ [3] popisuje důležitost informační podpory velitele zásahu a vzájemnou spolupráci s operačním střediskem. Analyzuje současnou podporu s využitím moderních technologií. Rozepisuje hardwarové i softwarové informační prostředky. Bakalářská práce „Návrh modelu informačního a komunikačního systému HZS JMK“ [4] navrhuje zlepšení informačního systému využívaného hasiči. Jsou zde popsány jednotlivé části informačního systému, jejich vzájemná komunikace a způsob jak je informace o mimořádné události zpracovávána.

3


Marie Šímová

2 Popis hasičského záchranného sboru V této kapitole je popsána funkce hasičského záchranného sboru se zaměřením na činnost krajských operačních středisek a důležitost informací, které jsou potřebné pro zpracování a ukončení mimořádné události. Informace v této kapitole vycházejí ze zdrojů [7] - [13]. V celé práci pracuji s termínem mimořádná událost, proto je potřeba vymezit, co tento pojem znamená. Dle [5] je mimořádná událost definována jako „škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací“. Jedná se o přechod z rovnovážného stavu do stavu mimořádného, ve kterém jsou ohroženy chráněné hodnoty – život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Je nutné přijmout mimořádná opatření k dočasnému zvýšení výkonnosti daných sil a prostředků nasazených na řešení mimořádné události (dále MU).

Obrázek 1: Členění mimořádné události (Zdroj:[6])

4


Marie Šímová

2.1 Hasičský záchranný sbor ČR ,,Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky.“ [7] Hasičský záchranný sbor ČR (dále HZS ČR) je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému (dále IZS), který zajišťuje postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. V rámci IZS Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS, se správními úřady a dalšími státními orgány, orgány samosprávy, fyzickými a právnickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. HZS ČR má ve své působnosti i ochranu obyvatelstva.

2.2 Působnost a úkoly Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly a kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony, které Parlament České republiky projednal a schválil v červenci 2000 s účinností od 1. ledna 2001. Jedná se o: •

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,

•

zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů,

•

zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,

•

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.

Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR upravuje působnost HZS ČR. Hasičské záchranné sbory na okresní úrovni byly nahrazeny hasičskými záchrannými sbory na úrovni krajské. Hasičské záchranné sbory krajů jsou organizačními složkami státu a přebraly výkon státní správy. [8]

5


Marie Šímová

V případě rozsáhlejších mimořádných událostí, jež vyžadují spolupráci více záchranných složek, jsou jejich práva a povinnosti upravovány zákonem o integrovaném záchranném systému. Zákon [5] definuje pojem integrovaný záchranný systém jako „koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací“. Podrobně upravuje kompetence státních orgánů a orgánů samosprávných územních celků na všech řídících úrovních (celostátní, krajská, i obecní) k přípravě na mimořádnou událost, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatel. Tento zákon představuje pouze koordinaci postupu složek IZS, nezasahuje tedy do jejich kompetence či postavení. Jedná se o vymezení pravidel pro společný zásah složek IZS, které po ukončení záchranných a likvidačních prací dále zastávají svoji primární činnost. [5] Zákon o krizovém řízení upravuje situace, kdy rozsah MU (živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie) je tak rozsáhlý, že obvyklá činnost správních úřadů a složek IZS nepostačuje na jeho odstranění (tzn. standardními prostředky a postupy nelze odvrátit ohrožení lidských životů, zdraví, majetku a životního prostředí). Za těchto okolností hovoříme o krizové situaci a jako opatření je vyhlášen některý z krizových stavů. Zákon upravuje působnost a pravomoc státních orgánů (vláda, ministerstva, ústřední správní úřady) a orgánů územních samosprávných celků (orgány kraje a obce) při přípravě na krizové situace a při jejich řešení. [9] Zákon o požární ochraně formuje podmínky pro ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry. Poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných MU, tím že jsou stanoveny povinnosti ministerstev a dalších správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Správními úřady pro účely požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a hasičský záchranný sbor kraje. Povinnosti státní správy v oblasti požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona vykonávají v přenesené působnosti orgány krajů a orgány obcí. [10] Činnosti HZS ČR, které vyplývají z výše zmíněných zákonů, jsou uvedeny na obrázku číslo 2. Je možné je rozdělit na dvě části, a to na část týkající se činnosti jednotek požární ochrany (JPO) v případě vzniku MU a na oblast preventivní, která probíhá stále nezávisle na MU. Červeně jsou vyznačeny činnosti, k nimž se váže má diplomová práce.

6


Marie Šímová

Činnosti HZS Jednotky PO

Prevence

Provedení záchranných a likvidačních prací

Prevence havarijních stavů Ochrana obyvatel a krizové řízení

Spolupráce IZS

Humanitární pomoc Řešení krizových situací

Preventivně výchovná činnost

Psychologická pomoc

Kontrolní činnost

Obrázek 2: Činnosti HZS (Zdroj: autor)

2.3 Organizační struktura HZS ČR tvoří Generální ředitelství HZS ČR (GŘ), spadající organizačně pod Ministerstvo vnitra, čtrnáct hasičských záchranných sborů krajů, Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve FrýdkuMístku. Součástí GŘ HZS ČR jsou vzdělávací, technická a účelová zařízení: odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.

7


Marie Šímová

Obrázek 3: Organizační schéma HZS ČR (Zdroj: [7])

Pro lepší orientaci uvádím jako příklad organizační strukturu Středočeského kraje, kde jsou přehledně uvedeny jednotlivé úseky. V každém kraji se organizační struktura může lišit podle potřeb daného kraje.

Obrázek 4: Organizační schéma HZS Středočeského kraje (Zdroj: [7])

8


Marie Šímová

2.4 Operační a informační střediska Nezbytnou součástí HZS je činnost operačních a informačních středisek, která jsou na úrovni krajů (dále jen KOPIS). Najdeme ještě několik okresních operačních středisek (OPIS), která jsou postupně uzavírána a jejich působení přebírají KOPIS. K této centralizaci dochází z několika důvodů. Náklady na neustálou obnovu telekomunikačních a počítačových technologií vzhledem k jejich rychlému vývoji jsou vysoké. Samotné zavádění těchto technologií zabere mnoho času a většina tísňových volání je prováděna prostřednictvím mobilního telefonu, a ta již automaticky končí na KOPIS. Odborná příprava kvalifikovaného personálu se díky sjednocení také provádí lépe. [11] Mezi základní aktivity KOPIS patří: •

Rozhodovací – reakce na mimořádné události a krizové stavy,

•

určení sil a prostředků a jejich vyslání,

•

spolupráce v rámci IZS,

•

informační podpora nasazených sil a prostředků,

•

komunikace s velitelem zásahu.

KOPIS zahajuje událost v případě přijetí hovoru na tísňové linky 150 nebo 112. Jednotné telefonní číslo tísňového volání je také odbavováno v rámci KOPIS HZS ČR. Technologie telefonních center tísňového volání 112 propojuje základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor České republiky, Policii České republiky a zdravotnickou záchrannou službu. Tím je umožněno rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitá reakce záchranných složek. Moderní softwarové vybavení přitom umožňuje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu. Číslo 112 ovšem neznamená konec národních linek typu 15X. Tísňové volání na linku 112 je určeno: •

Pro cizince, protože je zde zaručeno odbavení volání v cizím jazyce (AJ, NJ, dále je připravována jazyková podpora ve čtyřech dalších jazycích).

•

Pro oznámení závažných mimořádných událostí, zejména když vyžadují zásah více složek IZS.

9

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR •

Marie Šímová

Pro oznámení mimořádných událostí, při nichž volající neví, které národní číslo tísňového volání má zvolit.

Národní čísla tísňového volání je nutné zachovat, aby je občan mohl využít v případech, v nichž není potřeba zásahu několika složek (oznámení o krádeži, o úrazech či požáru aj.) Při volbě tísňového čísla 112 dojde k malému zdržení než je k dané události přiřazená daná složka či složky. Při vytočení čísla 150 při ohlášení požáru občan předává zprávu rovnou hasičům. Pro mou práci je z činnosti KOPIS důležitá informační podpora nasazených sil a prostředků a komunikace s velitelem zásahu. [12]

2.5 Telefonní centra tísňového volání Telefonní centra tísňového volání (dále jen „TCTV“) jsou novým prvkem pro příjem tísňového volání. TCTV zabezpečuje činnost příjmu tísňového volání na linku 112 a to v rámci KOPIS. K zajištění funkčnosti je nutné propojení výstupů technologie TCTV do softwarových produktů Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR a HZS ČR, aby se data z TCTV přenášela přímo do software využívaného pro vysílání sil a prostředků (jednotky požární ochrany, složky IZS a technika). TCTV zajišťují: •

příjem tísňových volání na lince 112 a 150 novou technologií a datový přenos informací o mimořádné události na pracoviště operačních středisek základních složek IZS, včetně zpětného příjmu stavových hlášení,

•

příjem datové věty od operačních středisek základních složek IZS,

•

propojení specifických tísňových volání na pracoviště operačních středisek základních složek IZS.

Základním principem této technologie je vytvoření „datové věty“ v systému TCTV 112, která obsahuje potřebné informace o nahlášené mimořádné události a ohlašovateli této mimořádné události, a její rychlé dopravení na operační středisko základní složky IZS, které podle těchto informací vyšle potřebné síly a prostředky k místu mimořádné události. Tento princip zajišťuje zkrácení doby od příjmu tísňového volání do vyslání sil a prostředků zejména v případech, kdy je nutný zásah více složek IZS. Více o systému v další kapitole. [12]

10


Marie Šímová

2.6 Informační podpora operačních středisek Informace z operačního střediska je možné rozdělit do dvou kategorií. Informace, které jsou prvotní a jsou získány z nahlášení mimořádné události a převedeny do datové věty. A informace, jež jsou zjišťovány následně a upřesňují danou situaci. Prvotní informace mohou být nepřesné či málo obsáhlé a to možným šokem nebo vzniklou panikou volajícího. Informace, které potřebuje velitel zásahu znát před a při vedení zásahu: •

Informace o místě dojezdu,

•

informace o místě události,

•

informace pro vedení zásahu.

2.6.1 Informace o místě dojezdu Tyto informace upravují trasu přepravy jednotky. Událost vždy nemusí být nahlášena přesně, jelikož volající, kteří se dovolali na operační střediska, nemusí danou lokalitu znát. Proto jsou KOPIS vybavena programem, který zaměřuje polohu volajícího s přesností na stovky metrů. Tímto způsobem je možné automaticky identifikovat zeměpisnou polohu mobilního telefonu, pevné telefonní linky i telefonní budky. Velitel zásahu má k dispozici tyto údaje formou příkazu k výjezdu. Dále už je předpokládána jeho znalost příslušné lokality s využitím mapových pokladů nalézajících se v každém voze. Problém ovšem vyvstává při uzavírkách a pracích na silnici, kdy velitel rychle přehodnocuje nejrychlejší trasu. Je možné využívat navigace GPS, musejí být ovšem přizpůsobeny HZS. Hasiči mohou vjíždět do zákazů vjezdu, jednosměrných ulic či využívají polních cest a tuto možnost komerční běžně dostupné navigace neumožňují.

2.6.2 Informace o místě události Tyto informace popisují místo události, aby bylo možné udělat si představu o obtížnosti terénu. Získávají se přímo od ohlašovatele či pomocí geografického informačního systému. Tento systém podává ucelenou představu o místě zásahu. Zda se jedná o pozemní komunikaci, městskou zástavbu, lesy či špatně přístupné prostory. Pokud nejsou tyto údaje na příkazu k výjezdu, jsou dodány veliteli zásahu od KOPIS.

11


Marie Šímová

2.6.3 Informace pro vedení zásahu Jednotlivé činnosti a úkoly velitele zásahu jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Vedle stanovených povinností a vlastních znalostí velitele zásahu je nezbytná informační podpora KOPIS, která jeho práci usnadňuje. Informace se liší na základě druhu mimořádné události. Druhy mimořádných událostí rozlišovaných u HZS ČR: •

požár

•

dopravní nehoda

•

únik nebezpečné chemické látky

•

únik ropného produktu

•

technická havárie

•

technická pomoc

•

technologická pomoc

•

ostatní pomoc

•

radiační havárie a nehoda

•

ostatní mimořádná událost

•

planý poplach

S druhem události a jejím rozsahem je velitel zásahu obeznámen již na stanici a má jej k dispozici na příkazu k výjezdu. Na jeho základě může rozhodnout o nasazení prostředků.

2.6.4 Prostředky pro přenos informací Spojovými prostředky pro přenos informací při zásahu se rozumí: •

radiové prostředky

•

linkové prostředky

•

faxové prostředky

•

datové prostředky

•

optické přenosy

•

akustické přenosy

12


Marie Šímová

Spojovými silami pak jsou: •

obsluha spojových prostředků

•

spojky, pomocníci

•

kurýři

Informace u zásahu se mohou předávat na poradách při osobní komunikaci velitelů, případně štábu. Dále je pak možnost využít dohodnutých nebo daných signálů. [13]

13


Marie Šímová

3 Popis informačního systému HZS ČR Kapitolu o informačním systému HZS ČR jsem uvedla z důvodu, aby bylo možné vytvořit si ucelený náhled na využití informací spojených s mimořádnou událostí. Česká republika má 238 požárních stanic, které podle svého místa působnosti spadají pod jeden ze 14 krajů. Dohled nad stanicemi zajišťuje KOPIS. Celý informační systém HZS ČR pracuje pod databází Oracle a je propojen jednotlivými softwarovými moduly, které jsou k fungování informačního systému potřeba, respektive se z těchto modulů hasičský informační systém skládá. Vše, ohledně hasiči využívaného informačního systému, zajišťuje společnost RCS Kladno. Informace v této kapitole vycházejí ze zdrojů, [15] - [21]. Informační systém HZS se skládá z modulů IKIS, IKIS II., ISV Admin a programu Spojař, dále jsou využívány TCTV 112, Geografický informační systém, GPS a databáze nebezpečných látek. Jako výstupní zařízení jsou používány tiskárny a mobilní zařízení (PDA, tablet, mobilní telefon).

Obrázek 5: Aplikační architektura programů využívaných HZS ČR (Zdroj: autor)

14


Marie Šímová

3.1 Moduly informačního systému HZS 3.1.1 IKIS I. Integrovaný komunikační a informační systém je tvořen několika navzájem propojenými jednoduchými webovými stránkami. Mezi jeho funkce patří přehled událostí, v němž je možné zobrazit aktuálně rozpracované události nebo jejich přehled za určité časové období. Strážní kniha, která slouží jako docházkový systém. Informace ohledně jednotky požární ochrany (JPO), jejich označení a seznam techniky. Důležitou součástí jsou kontakty.

Obrázek 6: Obrazovka IKIS - strážní kniha (Zdroj: [15])

3.1.2 IKIS II. Skládá se z několika jednotlivých částí, jakými jsou strojní služba, chemická služba, technická služba a služba spojová. Všechny tyto části obsahují technické vybavení jednotek. Ve strojní službě najdeme údaje o vozidlech, plošinách, žebřících aj. Chemická služba obsahuje data o dýchacích přístrojích, ochranných oblecích či teploměrech atd. Technická služba má na starosti hadice, hydraulické nůžky aj. Spojová služba je seznamem radiostanic jednotlivých požárních vozidel. Další součástí jsou automatické akce, 15


Marie Šímová

ve kterých je možné v závislosti na propozicích požární stanice nastavit např.: automatické spouštění sirén, světel, otevírání garážových vrat a dalších. Tento modul umožňuje přidělení práv osobám k přístupu.

Obrázek 7: Obrazovka IKIS II. - příkaz k jízdě (Zdroj: [15])

3.1.3 ISV Admin Administrátorská aplikace databázového systému HZS ČR, která funguje pod databází Oracle.

3.1.4 SSU Statistické sledování událostí slouží k analýze zásahů a sledování různých fází rozpracování MU. Mezi další činnosti patří kontrola kompletnosti dat v programu SSU, správa nastavení úrovně přístupových oprávnění pro jednotlivé příslušníky HZS, evidence událostí, informační podpora velitelům jednotek (velitelům zásahů) v oblasti zpracování zpráv o zásahu (ZOZ), zálohování dat a jejich pravidelné vyhodnocování.

16


Marie Šímová

Obrázek 8: Obrazovka SSU se stavem událostí (Zdroj: [15])

3.1.5 Spojař V tomto případě se nejedná o modul, ale o program, který má přes databázi Oracle přístup k údajům z výše zmíněných modulů. Při zásazích je „Spojař“ podpůrným nástrojem pro jejich řízení, slouží k detailnímu rozboru informací o zásahu a veškeré technice, vozidlech a osobách vyjíždějících k zásahu. Pracují s ním zaměstnanci KOPIS, jehož prostřednictvím dokáží čerpat data z ostatních modulů, také je propojen se systémem TCTV 112, a to formou datových vět. Program je vytvořen na zakázku pro HZS ČR a je nastaven tak, aby při jednotlivých výběrech požárních poplachů dodržoval stanovené vyhlášky a zákony.

17


Marie Šímová

Obrázek 9: Obrazovka programu Spojař (Zdroj: [15])

V rámci systému jsou instalovány dispečerské aplikace: •

přehled o aktuálně řešených mimořádných událostech HZS ČR

•

příjem informací (datových vět) z telefonních center tísňového volání „112“

•

propojení s GIS systémem

•

sledování stavu sil a prostředků Hasičského záchranného sboru ČR

•

automatické navržení techniky dle místa, typu a rozsahu události

•

přehled příslušníků profesionálních i dobrovolných jednotek, adresy spojení

•

kontakty na pohotovostní služby

•

automatické odesílání SMS zpráv

•

automatické doručování hlasových zpráv včetně hlasové syntézy

•

zaznamenání přijatých tísňových hovorů

•

spouštění automatických technologických akcí, a hlasových přenosů

18


Marie Šímová

•

informace o jednotkách požární ochrany (profesionálních i dobrovolných)

•

automatické odesílání informací o událostech HZS ČR do celostátního přehledu mimořádných událostí

•

informace o událostech ovlivňujících situaci na pozemních komunikacích ČR do Národního dopravního a informačního centra [15]

3.2 TCTV 112 Systém TCTV umožňuje datové předání identifikovaných údajů o čísle volajícího, adrese telefonní stanice a jejím majiteli, poloze mobilního telefonu a další informace získané při odbavování na TCTV. Tento druh informací již není nutné získávat od volajícího. Systém se skládá ze 14 vzájemně propojených TCTV. Všechna centra jsou zastupitelná jiným krajským centrem. Propojení je realizováno na úrovni propojení hlasových ústředen (distribuce hlasu od volajícího k operátorovi) i na úrovni datové konektivity (aplikační nadstavba „TCTV Manažer 112“, geografický informační systém, distribuce „datové věty“ atd.).

3.2.1 Manažer Aplikace pro přidělování práv, zajišťující autorizaci, spouštění a samotný běh dalších spuštěných aplikací.

3.2.2 Dispečer 112 Hlavní funkcí této aplikace je příjem a následné řešení tísňové zprávy. Aby bylo možné zprávu přijmout, je potřeba znát některé údaje od volajícího. Systém TCTV 112 je z velké části automatický a proto jsou některé části automaticky vyplňovány. Jedná se o informace zobrazené o volajícím, zejména o číslo volajícího či IMEI číslo telefonu. Identifikace adresy události, pro jejíž zjištění je možno využít několika zdrojů (služba Info35, GIS klient, vyhledání polohy liniových prvků aj.). Klasifikace události, druhy možných typů mimořádných událostí, které jsou vypsány u činností operačních a informačních středisek. Klasifikace také určuje, které IZS složce bude formou datové věty událost předána. Modul umožňuje přepojení na jednu ze složek IZS a svázat hovor s danou událostí.

19


Marie Šímová

Obrázek 10: Klasifikace událostí (Zdroj: [16])

3.2.3 GisMap klient GisMap klient zajišťuje geografickou podporu operátora. Na základě získaných údajů z Dispečeru 112 je automaticky vycentrován mapový podklad, podle identifikace adresného bodu. Polohu mohou operátoři sami vyhledat či vrátit počáteční stav automatického vycentrování.

3.2.4 Přehledová aplikace Přehledová aplikace slouží k zobrazení stavů TCTV systémů. Je možné otevřít přehled operátorů, jenž jsou přihlášeni po celé České republice, včetně jejich profilu, jazykové vybavenosti nebo stavu (připraven, zaneprázdněn, přestávka). Dále je možné zobrazit seznam neuzavřených řešených událostí a přehledy všech událostí na všech TCTV. U zobrazených událostí je možné vidět detailnější informace.

3.2.5 Administrátor TCTV Administrátor TCTV je aplikace sloužící k řízení a správě uživatelských účtů. Přiděluje přihlašovací jména a hesla, na jejich základě různá přístupová práva.

3.2.6 Administrátor systému Administrátor systému slouží ke správě rajonizačních pravidel pro jednotlivé územní celky nebo liniové úseky.

20


Marie Šímová

3.2.7 Datová věta Jedná se vygenerovaný protokol „datových“ zpráv“ ve formátu XML. Je složen z několika typů zpráv, které slouží pro předávání informací, kontrolu stavů, potvrzování předání dat atd. K fyzickému předání informací „vytěžených“ operátorem dochází pomocí datové zprávy typu. Datová věta obsahuje ve svých sekcích všechny informace získané operátorem. Sekce začíná <sekcex> a končí . Zajímavé sekce datové věty: •

- jméno a číslo volajícího

•

- informace o adrese volajícího. Při volání z pevné sítě je identifikace prováděna pomocí UIR i GIS souřadnic

•

- identifikace místa – jak pomocí UIR, tak pomocí GIS souřadnic

•

<mastcall> - pomocí/prostřednictvím jakého operátora a na jaké číslo byl uskutečněn tísňový hovor.

•

- identifikace TCTV a operátora (jménem a číslem), kde byla datová věta pořízena

•

- identifikace složek IZS, kterým je určena [16]

3.3 Geografický informační systém „GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů (naplněné

báze

dat)

navržený

pro

efektivní

získávání,

ukládání,

upravování,

obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací.“ [17] GIS pracuje s geodaty, jež jsou definována geometrií, atributy, topologií a dynamikou a skládají se z jednotlivých geoobjektů, které jsou součástí modelované reality. GIS u HZS pomáhá v operačním nebo v krizovém řízení, při ochraně obyvatel, v prevenci a jako informační podpora jednotek na místě zásahu. HZS potřebuje specifické informace a proto má k dispozici velký objem dat, která jsou obsažena v datovém skladě, o nějž se starají pracovníci Institutu ochrany obyvatel v Lázních Bohdaneč. Data nejsou ovšem určena jen pro potřeby HZS, ale dle smluv s poskytovateli jsou distribuována dalším složkám IZS. Kraje se od sebe navzájem liší, a proto je nutné sbírat data regionálně. O sběr dat se starají pracovníci GIS, spolupracující s krajskými úřady a magistráty, s krajskou hygienickou stanicí, krajskými vodovody a kanalizacemi, s ředitelstvím národních parků 21


Marie Šímová

a chráněných krajinných oblastí atd. V rámci této spolupráce vznikají specifická data, která jsou pro jednotlivé kraje HZS nezbytná. Pracovníci GIS tato sesbíraná data upravují, průběžně aktualizují a vhodně začleňují do GIS systémů. Systém GIS je propojen s TCTV 112 na úrovni GISMap klienta a se Spojařem. Data uložena v datovém skladu tvoří pouze podklad, nad kterým se zobrazuje velké množství tematických vrstev, jež slouží jako informační podpora při zásahu. Specifická data usnadňují orientaci na mapě. Jedná se o ta data, která jsou typická pro hlášení mimořádných událostí, např.: hrady, zámky, divadla, významné výškové stavby, komíny atd.

Obrázek 11: Obrazovka GIS (Zdroj: [17])

3.4 Databáze nebezpečných látek Databáze nebezpečných látek je aplikací, která obsahuje informace o druhu nebezpečné látky, její identifikaci, použití možného hasebního materiálu a ochranných prostředků. Může se také jednat o aplikace určené k modelaci. V těchto databázích je možné

22


Marie Šímová

vyhledávat danou látku například podle: jejího názvu, UN čísla 1, Kemllerova kódu 2 aj. Nejvyužívanějšími typy jsou: NEBEL, MEDIS-ALARM a Rozex Alarm.

3.4.1 NEBEL NEBEL byl původně vytvořen jako databáze pro HZS ČR a proto všechna KOPIS mají k dispozici licenci i samotný program. Obsahuje informace o třídě nebezpečnosti látek, jejich vlastnostech, požárně – technické charakteristiky, legislativu ADR, druhy a použití ochranných materiálů včetně doby užití a jejich rezistence na určitou látku aj. Oproti MEDIS-ALARM je méně přehledná. [11]

3.4.2 MEDIS-ALARM Databáze MEDIS-ALARM obsahuje podrobné informace o více než 8700 nebezpečných látkách, které jsou ze seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek podle vyhlášky č. 369/2005 Sb. Dále jsou zde údaje o ropných produktech, derivátech či látkách, jež jsou klasifikovány jako nebezpečné podle předpisů ADR/RID 3. [18]

3.4.3 Rozex Alarm Aplikace Rozex Alarm umožňuje modelování úniků nebezpečných chemických látek, vytváření prognóz havarijních projevů a rychlé generování potřebných informací pro jednotky IZS. Obsahuje databázi cca 10000 nebezpečných látek se všemi charakteristikami. Vygenerované výsledky lze zobrazit do mapových vrstev, jelikož se jedná o soubory XML, přičemž nezáleží na typu geografického systému uživatele. [19]

Charakteristické čtyřčíslí, přiřazené dnes asi 3000 látkám a jejich směsím, které látku nebo směs jednoznačně identifikuje. 2 Značí nebezpečnost nebezpečné látky. 3 Dohody pro přepravu nebezpečných věcí po silnici a železnici. 1

23


Marie Šímová

4 Proces zpracování mimořádné události Proces zpracování mimořádné události uvádím z důvodu, aby bylo možné vidět, jak probíhá práce hasičů od vzniku MU až po její ukončení, jelikož těchto činností se dotýká informační podpora a je zde místo pro uplatnění mobilních koncových zařízení. V této kapitole jsem vycházela ze zdroje [14] a [20]. Normou ISO 9001 je proces definován jako „Soubor vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy.“ Jako notaci pro popis procesu jsem zvolila Business Process Modeling Notation verzi 2.0 (BPMN), která slouží ke grafickému znázornění podnikových procesů. Obrázek číslo 12 popisuje použité prvky BPMN.

Obrázek 12: Grafické prvky BPMN (Zdroj: autor)

24


Marie Šímová

Obrázek 13: Proces zpracování mimořádné události (Zdroj: autor)

4.1 Přijetí a zpracování mimořádné události Mimořádná událost je zahájena přijetím hovoru na tísňovou linku. Není potřeba rozlišovat, jestli se jedná o linku 112 nebo 150, jelikož systém TCTV převede informace rychle do Spojaře za pomoci datové věty. Při zpracování dané události je někdy nutné,

25


Marie Šímová

aby operační důstojník získané informace upravil či doplnil pro následné vyhodnocení situace. Operační důstojník všechny informace zpracovává ve Spojaři, který je napojen na ostatní moduly (IKIS, IKIS II., ISV Admin, SSU). Pokud jsou všechny informace vyplněné správně a jsou vybrány příslušné jednotky, které na místo určení vyjedou, vyhlašuje operační důstojník výjezd. Jestliže je potřeba spolupráce složek IZS, předává informaci jednotlivým složkám. Současně se na požárních stanicích, jež byly k výjezdu určeny, tiskne příkaz k výjezdu. Na příkazu k výjezdu je uvedena událost a upřesnění trasy. Poplach je na požárních stanicích vyhlášen rozhlasem. Pokud se jednotka nevyskytuje na stanici, obdrží informaci pomocí radiostanice. Sbory dobrovolných hasičů (SDH) jsou na výjezd ve většině obcí upozorněni SMS zprávou. Příkaz k výjezdu a SMS zprávy jsou realizovány formou datové věty, která je výstupem z programu Spojař. Jednotka po dojezdu na místo události provede záchranné a likvidační práce. V případě potřeby obnovovacích prací (živelná pohroma, únik plynu aj.) je provede také nebo místo události předá příslušné organizaci, která se o nápravu postará. Jestliže došlo k likvidaci mimořádné události, jedná se o konec zásahu a jednotka se vrací zpět na svou základnu.

4.2 Zpracování dokumentace k mimořádné události Uhašením požáru, likvidací nebezpečných stavů, odčerpáním vody atd. práce spojená s výjezdem nekončí. Po návratu na základnu vyplňují velitelé jednotek zprávu o zásahu (ZOZ), ve které je uvedeno o jakou událost se jednalo, co vše bylo použito, kdo byl přítomen aj. Mezi hlavní datové prvky ZOZ patří: •

datum a čas ohlášení události; malá písmena

•

směna (A, B, C)

•

typ události

•

specifikace zásahu

•

rozsah události

•

vyhlášený stupeň poplachu

•

adresa místa události

•

doplňující informace (jsou-li potřebné) 26

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR •

Marie Šímová

zúčastněné jednotky PO – u každé jednotky se zvlášť zapisuje: o časový průběh zásahu o činnost jednotky o použité ochranné prostředky o nasazená hlavní technika (označení vozidla) a časový záznam průběhu o osoby zadané v příkazu k výjezdu o počet ujetých km ze stanice na místo zásahu [20]

Vyplněnou ZOZ uloží velitel zásahu do systému jako uzavřenou událost a ta poté slouží ke kontrole o zásahu. Po vyplnění a uzavření ZOZ v systému se dále statisticky sleduje a zpracovává pro statistické sledování událostí. Např. počet nehod v kraji, počet pohotovostních výjezdů na stanici a na směnu, požáry v kraji, sledování rozsahu událostí, atd. Na konci měsíce se veškeré statisticky zpracované ZOZ souhrnně odesílají na generální ředitelství HZS ČR k centrálnímu zpracování pro celou ČR.

27


Marie Šímová

5 Analýza současného stavu koncových zařízení u HZS ČR

využívání

Jako výchozí zdroj pro získání informací jsem zvolila Ministerstvo vnitra ČR. Z odpovědí vyplynulo, že HZS ČR nemá k dispozici žádnou informační strategii, ve které by byly sepsány informační technologie využívané v rámci HZS ČR. Tato skutečnost má své opodstatnění, a to z důvodu rozdílného financování jednotlivých krajů. Dalším důvodem je také fakt, že posláním HZS ČR je záchrana osob, zvířat a majetku a využití informačních technologií je stále považováno za podpůrnou činnost a nikoli jako cesta vedoucí k zefektivnění práce. Jelikož není k dispozici žádný přehled ohledně nynějšího stavu používání koncových zařízení, bylo nutné takový souhrn sestavit. Pro doplnění uvádím, že pro účely této diplomové práce jsem se z koncových zařízení zaměřila jen na tablet PC (zkráceně tablet). K tomuto účelu jsem zvolila metodu dotazování podle jednotlivých krajů a to buď e-mailem, telefonicky či osobním setkáním. Výsledkem je tabulka, ve které je uvedeno využití tabletů podle krajů, v podkapitolách jsou rozepsány aplikace, jenž jsou na území ČR využívány. Pro porovnání aplikací jsem zvolila metodu analýzy kvalitativních dat vytváření trsů, kdy jsou data uspořádána do skupin na základě jejich podobnosti. Doplněním k aplikacím je vždy tabulka, ve které jsou porovnány podle zvolených funkcionalit. Analýza je doplněna o případovou studii z Moravskoslezského kraje.

Využití tablet PC podle krajů ČR 1

2

6 5

testují

plánují

používají

nepoužívají

Graf 1: Využití tablet PC podle krajů ČR (Zdroj: autor)

28


Marie Šímová

Tablety jsou používány v 5 krajích, a to v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském, Plzeňském a Libereckém. V Praze dochází k testování. Jihomoravský a Zlínský kraj o nasazení této technologie uvažují. V krajích Vysočina, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký a Pardubický tablety zatím nepoužívají.

29


Marie Šímová

Tabulka 1: Přehled využívaných aplikací na tablet PC podle krajů ČR (Zdroj: autor) Mobilní aplikace

Použití koncových mobilních zařízení tablet PC

Platforma

Praha

testování

android

Google mapy

Android Rescar

IS DOK

Středočeský

používají

android

SMS Navigace

Android Rescar

Jihočeský

nepoužívají

Plzeňský

používají

android

Google mapy

Karlovarský

nepoužívají

Ústecký

nepoužívají

Liberecký

používají

android

Královéhradecký

nepoužívají

Pardubický

nepoužívají

Vysočina

nepoužívají

Jihomoravský

plánují

Olomoucký

používají

Zlínský

plánují

Moravskoslezský

používají

Kraj

Katastrální mapy

Přehled zákonů a norem

Souhrn metodických předpisů pro JPO

ne

ne

iAspi

ano

IS DOK

GIS přes web.rozhr.

AKatastr

iAspi

ano

Android Rescar

Dangerous goods manual

ArcGis

iKatastr

ne

ne

Google mapy

Android Rescar


ArcGis

iKatastr

ne

ne

windows

Sygic

Rescar

Medis-Alarm

ne

ne

ne

ne

windows

Sygic

Rescar

Medis-Alarm

ne

ne

ne

ne

Navigace

Aplikace pro dopravní nehody

Databáze nebezpečných látek

30

GIS


Marie Šímová

5.1 Případová studie využívání tabletu PC v Moravskoslezském kraji Případovou studii uvádím z důvodu lepšího pochopení popisované problematiky a sloužila jako příprava pro kapitolu 5.2. Moravskoslezský kraj patří v rámci HZS ČR k nejvyspělejším, a s využíváním koncových zařízení typu PDA, chytrého telefonu, tabletu nebo notebooku mají jeho příslušníci zkušenosti a používají je v běžném provozu. V případové studii se opět zaměřuji pouze na tablety. [23]

5.1.1 Tablet PC Hardwarový prostředek, který je k dispozici na místě události by měl splňovat následující parametry: •

Mechanická odolnost: měl by být odolný proti otřesům a nárazům

•

Klimatická odolnost: vůči vlhkosti nebo přítomnosti vodní tříště, sněhových vloček, nepříznivých vysokých a nízkých teplot

•

Výdrž akumulátoru: zařízení musí být schopno pracovat několik hodin na vlastní zdroje, musí být umožněna jednoduchá výměna akumulátoru, případně připojení 12V napáječe nebo externího napájecího zdroje

•

Jednoduché ovládání: bez použití myši, možnost použití pera a dotykové obrazovky, ale naopak možnost připojení různých periférií (USB, CD-ROM apod.)

•

Dostatečný výkon a kapacita: tak, aby počítač byl schopen pojmout data, rychle s nimi pracovat a provádět s nimi v rozumném čase všechny operace

•

Dostatečná kvalita zobrazení: pro použití v terénu je třeba, aby monitor byl čitelný na přímém slunečním světle, aby měl vhodné rozlišení a hlavně takovou velikost, aby texty, grafika a mapy byly dostatečně čitelné.

Využívaným odolným tabletem na našem trhu pro hasiče je Xplore technologies řady iX104. Je vyroben z odolného materiálu, který zabezpečuje využití tabletu v extrémních podmínkách (voda, prach, vysoká teplota, chemická látka, vibrace aj.). I s touto konstrukcí se nejedná o těžké zařízení, naopak je lehký a ergonomicky řešený. Je hardwarově flexibilní, ke komunikaci je možné využívat různé sítě, obsahuje externí 31


Marie Šímová

GPS kartu a ovládání je zajištěno perem či dotykem. Jsou jím vybavena první vyjíždějící vozidla, ve kterých je tablet upevněn speciálními držáky, z nichž je možné jej vyjmout nebo si jej vytáhnout pomocí držáku umístěného na pohyblivém rameni až na úroveň dveří kabiny automobilu.

Obrázek 14: Tablet PC iX104C3Plus Xplore (Zdroj: [28])

5.1.2 Technické zajištění Aby bylo zaručeno pokrytí GSM signálem i v garážích, jsou v nich k dispozici externí antény a převaděče. Komunikaci mezi tabletem a operačním střediskem zajišťuje PointX server, který je VPN tunelem propojen s přijímačem umístěným v hasičském voze. Operační systém využívaný na v tabletech je Windows a to z několika důvodů. PointX server i program Spojař podporují pouze platformu Windows. Pro zajištění plné funkčnosti všech aplikací a jejich vazeb je nutné využívat uživatelské prostředí, které je jednoduché na ovládání, ale zároveň aby nepověřená osoba nebyla schopna nastavení změnit.

5.1.3 Využívané aplikace Pro potřeby HZS ČR byla společností Sygic vytvořena navigace Alarm. Hasičské vozy jedoucí k výjezdu mají právo přednostní jízdy a různé výjimky ze silničního zákona (jízda v protisměru, zákaz vjezdu atd.), využívají např. polní a jiné nestandardní cesty, a proto není dobré pro tyto účely používat běžnou navigaci. Tento systém je samozřejmě propojen prostřednictvím PointX serveru s KOPIS. 32


Marie Šímová

Dokumentace zdolávání požáru (DZP) se skládá z cca 500 karet, na kterých je popsáno jak řešit jednotlivé události. Tato dokumentace je umístěna lokálně na tabletu a je součástí příkazu k výjezdu. Jako databáze nebezpečný látek je využívána databáze Medis Alarm. Při využití této aplikace je na místě úspora času ze strany operačního střediska, jelikož nemusí nebezpečné látky vyhledávat a v případě nedostatečného rádiového signálu je jednotka schopna si poradit sama. Využívanou aplikací je také RESCAR, který je blíže popsán v podkapitole 5.1.2.

5.1.4 Systematizace Tablety jsou v rámci Moravskoslezského kraje využívány jen v prvních vyjíždějících vozidlech. Tato vozidla jsou na místě události vždy první a také v něm jede velitel jednotky. Nejedná se o levné řešení a je potřeba ho efektivně využívat. Ostatním hasičským vozům postačí jen navigace. Rozpor ovšem vyvolává užití těchto zařízení mezi vyšetřovateli a řídícími důstojníky. Aby byla zachována maximální konektivita k PointX serveru, měl by tablet být zabudován ve voze, jelikož v případě žádného datového pokrytí není možné některé aplikace využívat, nejsou-li umístěny lokálně v zařízení. Jelikož tyto pozice potřebují spíše zapisovat údaje spojené s událostí, je pro ně vhodnější zařízení notebook a GPS navigace.

5.2 Využívané aplikace v tabletu PC Zdroje k využívaným aplikacím jsou uvedeny v tabulce elektronických zdrojů. Tabulky porovnání jsou sestaveny na základě zvolených funkcionalit aplikací.

5.2.1 Navigace Jedná se o nejvyužívanější aplikaci. Vedle samotné navigace, která usnadňuje dojezd na místo MU je snaha o její propojení s příkazem k výjezdu, v němž je uvedeno o jakou MU se jedná, v jakém je rozsahu a kde se nachází. Příkaz k výjezdu je výstupem z programu Spojař a jeho součástí je dokumentace ke zdolávání požáru. Toto propojení je realizováno u navigací Sygic pro HZS ČR. SMS Navigace přijímá souřadnice GPS odeslané operačním střediskem. Kraje, které propojení nevyužívají, používají navigaci od společnosti Google, jež je součástí tabletů s platformou Android.

33


Marie Šímová

Navigace Sygic pro HZS je vytvořena na míru hasičským sborům. Potřeby pro navigování hasičských vozidel se oproti klasickému, pro osobní či nákladní automobily liší. Pro hasičské vozy jsou důležité polní cesty, jako vozidla s právem přednostní jízdy mohou jezdit do protisměru a jelikož se jedná o rozměrné automobily, je nutné s tímto omezením při výpočtu trasy počítat. Také jsou do této navigace zahrnuty dopravní autonehody či přehled o nahlášeném pálení. Další výhodou je možnost změny GPS souřadnic ze strany operačního střediska a také informace o poloze hasičských vozů. SMS Navigace je řešení, které předává GPS souřadnice do navigace, jež je spuštěna na zařízení s platformou Android, a tím je odstraněno složité manuální zadávání. Zadání GPS souřadnic je realizováno prostřednictvím krátké textové zprávy, jež posílá operační středisko. O propojení s příkazem k výjezdu a dokumentací ke zdolávání požáru se uvažuje do budoucna. Aplikace umí vyhledat hydranty a nahlášená pálení v okolí MU. Navigace Google je součástí operačního systému Android a je bezplatná. Umožňuje zadat cílovou trasu pomocí GPS souřadnic, zadáním adresy či vyslovením cílového bodu. Vyhledává několik tras, ze kterých je možné zvolit tu nejrychlejší, mimo placené úseky nebo přes zadaný bod. Neumožňuje zobrazení nehod vozidel. Tabulka 2: Porovnání navigačních systémů (Zdroj: autor)

Sygic navigace pro HZS

SMS Navigace

Navigace Google

Operační systém

Windows

Android

Android

Příkaz k výjezdu

ano

ne

ne

DZP

ano

ne

ne

Změna souřadnic oper. střediskem

ano

ano

ne

Výpočet trasy

ano

ano

ano

Vodovodní sítě

ne

ano

ne

Dopravní omezení

ano

ano

ne

Zobrazení pálení

ano

ano

ne

Cena

neudána

licence 2.000 Kč

zdarma

34


Marie Šímová

5.2.2 Aplikace pro dopravní nehody RESCAR je softwarová aplikace, která slouží k vytvoření a správě databáze, tzv. bezpečnostních karet vozidel. Byla vytvořena ve spojení HZS Moravskoslezského kraje a společností RWE. Je orientována především na rizikové prvky osobních vozidel, jako jsou např. nádrže, akumulátory, tlakové nádoby nebo patrony pro bezpečnostní prvky vozu. Tato aplikace by měla být využitelná i pro okolní státy. V této aplikaci jsou obsaženy značky vozidel jako Škoda, VW, Audi, Chrysler, Citroen, Dacia, Dodge, Kia, Honda, Mazda, Mercedes, Peugeot a další. Využití této aplikace je při autonehodách. Informace o vozidlech jsou uspořádány podle typu vozidla a rizikové prvky jsou graficky znázorněny. Aplikace je vyvinuta pro operační systémy Windows a Android.

5.2.3 Databáze nebezpečných látek V případě úniku nebezpečné látky je možné využít informací z databáze nebezpečných látek, která je k dispozici lokálně na tabletu. Pro Windows prostředí funguje aplikace Medis-Alarm. Pro operační systém Android je k dispozici aplikace Dangerous goods manual v anglickém jazyce nebo přístup přes webové rozhraní na dopravní informační systém DOK, který poskytuje Ministerstvo dopravy ČR. V případě špatné konektivity je IS DOK nedostupný. Medis-Alarm je databáze obsahující podrobné údaje o klasifikaci a vlastnostech více než 8700 nebezpečných látek. Je členěna do 8 kapitol, ve kterých jsou k dispozici identifikační a klasifikační údaje, základní vlastnosti a způsoby hašení, fyzikální a chemické vlastnosti látek, přeprava a jejich skladování, první pomoc a zdravotní ošetření v případě zasažení danou látkou, toxicita a legislativa spojená s touto problematikou. Byla vytvořena pro operační systém Windows a je k dispozici jako lokální, síťová či webová verze. Databáze Dangerous goods manual obsahuje údaje o klasifikaci a základních vlastnostech nebezpečných látek. Byla vyvinuta pro OS Android, je zdarma a je k dispozici v anglickém jazyce. Není detailní, jedná se spíše jen o přehled nebezpečných látek, které se dají vyhledávat podle UN čísla. K dispozici je charakteristika třídy hořlavosti, kategorie transportu a omezení přepravy. V aplikaci je přehled klasifikačních tabulek a piktogramů. Přístup do Informačního systému DOK je možný jen přes webové rozhraní. Rozhraní je optimalizováno pro různá koncová zařízení. Není nutná registrace a podobně jako MedisAlarm, tento systém současně pokrývá všechny oblasti týkající se nebezpečných látek. Navíc má kontakty na bezpečnostního poradce a na přehled havárií v dopravě. Obsahuje 35


Marie Šímová

informace o cca 3000 nebezpečných látek. Je dostupná v českém i anglickém jazyce a její užití je zdarma. Tabulka 3: Porovnání databází nebezpečných látek (Zdroj: autor)


Medis-Alarm

Informační systém DOK

Operační systém

Windows

Android

Android

Dostupnost

lokální, síťová, web

lokální

web

Jazyk

čeština

angličtina

čeština, angličtina

Počet nebez. látek

cca 8 700

cca 3 500

cca 3 000

Databáze bezpeč. poradců

ano

ne

ano

Identifikace látky a základní vlastnosti

ano

ano

ano

Fyzikální a chemické vlastnosti

ano

ano

ano

Přeprava a skladování

ano

ne

ano

První pomoc a zdravotní ošetření

ano

ne

ano

Toxicita

ano

ano

ano

Legislativa

ano

ne

ano

Přehled havárií v dopravě

ne

ne

ano

Cena

59. 000 Kč *

zdarma

zdarma

* cena za základní verzi, v případě více licencí je cena jiná

36


Marie Šímová

5.2.4 GIS Pro zjištění polohy různých geoobjektů jakými mohou být řeky, silnice, budovy, autobusové zastávky, hydranty aj., které jsou nezbytné při zásahu na místě MU, je potřeba využít geografický informační systém. Operační středisko má GIS s jeho mapovými poklady a jednotlivými vrstvami k dispozici lokálně na počítačích. Jedná se ovšem o velký objem dat, který není možný mít uložen na tabletu a také tato data není možné přenášet přes internetové připojení. Je možné jej nahradit aplikacemi ArcGis či zvolit přístup přes webové rozhraní na servery poskytující tato data. ArcGis aplikace podporující iOS, Android, Windows i Windows mobile od společnosti Esri. Je umožněna práce s mapami, které jsou umístěny na serverech. Jsou zde k dispozici nástroje pro hledání, identifikaci, měření a dotazování. Je možné editovat prvky a k místům přiřazovat fotografie. Přístup je přes webové rozhraní či v režimu offline. Přístup na GIS je možný přes webový portál HZS ČR a podporuje změření vzdálenosti, výpočet plochy a obvodu, generuje GPS souřadnice, najde nejbližší vozidla IZS, vyhledává podle názvu či souřadnic. Má možnost zobrazení objektů a polohy vozidel. Pro využívání je potřeba registrace do systému. Tabulka 4: Porovnání GIS systémů (Zdroj: autor)

ArcGis

GIS HZS

Operační systém

iOS, Android, Windows

nezáleží

Dostupnost

online, lokálně

přes webové rozhraní

Mapový podklad

GIS

GIS

Vyhledávání

ano

ano

Měření vzdálenosti, výpočet plochy

ano

ano

Zobrazení dynamických vrstev

ano

ano

Vyhledávání vozidel IZS

ne

ano

Cena

neuvedena

zdarma

37


Marie Šímová

5.2.5 Katastrální mapy V případě zásahu na pozemku je nutné zjistit vlastníka kvůli informacím o pozemku, vzniklé škodě aj. Pro tyto účely jsou vhodné katastrální mapy. Jako aplikace se využívá iKatastr a AKatastr. iKatastr je aplikace dostupná pro OS Android, Windows a iOS. Zobrazuje katastrální mapy z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), záplavové mapy, chráněná a kontaminovaná území. Vyhledávání je možné pomocí místních názvů a pomocí GPS souřadnic. Umožňuje nalezení aktuální polohy. Možnost zobrazení detailních informací o parcele (číslo parcely, výměra, vlastnictví aj.). K použití aplikace je potřeba mít datové připojení, aplikace je zdarma a je v anglickém jazyce. AKatastr pracuje s mapovými podklady Google. Nabízí sdílení souřadnic GPS a aktuální polohu. Poskytuje rychlé informace o dané parcele, při detailnějším popisu například vlastnictví je možné přejít na webovou stránku ČÚZK. Aplikace je propojena s navigací. Je zdarma, v češtině, ale je potřeba mít datové připojení. Tabulka 5: Porovnání katastrálních aplikací (Zdroj: autor)

iKatastr

AKatastr

Operační systém

iOS, Android, Windows

Android

Požadavky

datové připojení

datové připojení

Jazyk

anglicky

česky

Mapové podklady

mapy ČÚZK

Google mapy

Katastrální mapy a detailní informace

ano

ano

Určení aktuální polohy

ano

ano

Mapy jiné než katastrální ano

ne

Vyhledávání podle GPS

ano

ano

Cena

zdarma

zdarma

38


Marie Šímová

5.2.6 Přehled zákonů a norem Pokud nastane situace, v níž je potřeba nahlédnout do našich zákonů, je možné využít aplikace iAspi od společnosti Wolters Kluwer ČR. Aplikace poskytuje přístup ke kompletním platným a účinným právním předpisům ČR již od r. 1918 i k mezinárodním smlouvám. Vyhledávání je možné podle čísla zákonu, jeho názvu nebo podle klíčových slov. Tato aplikace vyžaduje přístup k internetu a je možné využít záložek offline k vybraným dokumentům. Aplikace byla vyvinuta pro OS Android a iOS, jedná se o 30 denní shareware verzi a je k dispozici v českém jazyce.

5.2.7 Souhrn metodických předpisů pro JPO Nejedná se o aplikace v pravém slova smyslu, ale spíše o soubor informací, které jsou zpracovány ve formátu PDF. Úvodní obrazovka je vytvořena pomocí odkazů, jež po otevření zobrazí příslušné PDF s informacemi, a ty je možné při zásahu na místě MU využít. Výhodou je lokální instalace do všech operačních systémů a to, že není zapotřebí internetové připojení. Aplikace není primárně určena pro dotyková zařízení, a proto je orientace zbytečně příliš složitá.

5.3 Zhodnocení Tablety, jsou využívány v 6 krajích. Přičemž v Moravskoslezském a Olomouckém kraji jsou na vozidlech, která vyjíždějí k zásahům první a důležitost informační podpory při záchranných a likvidačních pracích je vysoká. V dalších krajích jsou tablety umístěny v prvních vyjíždějících vozidlech nebo jsou k dispozici řídícím důstojníkům. Největším přínosem je zkrácení doby od předání zprávy o mimořádné události operačním střediskem k přiřazené jednotce vyjíždějící k zásahu. Jedná se o propojení navigačního systému s datovou větou. Hlavním rozdílem mezi pojetím tabletů na území Moravy a Čech je jejich typ. Na Moravě dávají přednost odolným tabletům Explore, jejichž cena se pohybuje od 60.000 do 150.000 Kč. V Čechách byl zvolen méně odolný tablet Samsung Galaxy Tab2, jehož cena je okolo 15.000 Kč. Další využívané aplikace nabízejí jednotce informace, které operační středisko nemusí vyhledávat, ale jednotka je schopna si je v případě potřeby nalézt sama. Fakt, že využívání tabletů není rozšířeno, se odráží i v nabídce vhodných aplikací pro hasiče. Těchto aplikací není tolik, aby bylo možné vybírat ze široké nabídky a pokud se již najdou aplikace 39


Marie Šímová

podobného druhu, jejich podobnost končí u rozdílného operačního systému. Dalším hlediskem výběru aplikací pro jednotlivé hasičské sbory je cena a ta je pro většinu sborů důležitým faktorem. Žádné z hasičského vybavení není levné, jelikož je speciální a používání tabletů v místě zásahu je zatím bráno jako nadstandardní služba. Na závěr je k dispozici tabulka číslo 6 jako rychlý přehled využívaných mobilních aplikací. Tabulka 6: Přehled využívaných mobilních aplikací

Využití

Operační systém

Vydavatel

Cena

Sygic pro HZS

navigace

Windows

Sygic

neuvedena

SMS Navigace

navigace

Android

NextService.cz

2.000 Kč

Google navigace

navigace

Android

Google

zdarma

RESCAR

dopravní nehody

Android, Windows

HZS ve spolupráci s RWE

neuvedena

Medis-Alarm

databáze NL

Windows

Medistyl

56.000 Kč


databáze NL

Android

KNORRE

zdarma

IS DOK

databáze NL

Android, Windows

Ministerstvo dopravy ČR

zdarma

ArcGis

GIS

Android, Windows, iOS

Ezri

neuvedena

GIS přes portál HZS ČR

GIS

Android, Windows

HZS ČR

zdarma

iKatastr

katastrální mapy

Android, iOS

StoneApp

zdarma

AKatastr

katastrální mapy

Android

CakeBakery.eu

zdarma

iAspi

právní normy a předpisy

Android, iOS, Windows

Wolters Kluwer ČR

shareware

Souhrn metod. předpisů JPO

předpisy JPO

Android, Windows

Česká asociace hasič. důstojníků

zdarma

40


Marie Šímová

6 Analýza současného stavu využívání koncových zařízení v sousedních státech Získávání dat bylo prováděno z dostupných informací na internetu, dále formou telefonických dotazů a elektronickou poštou na získané kontakty. Jednalo se o státy sousedící s Českou republikou, a to z důvodu případné spolupráce jak při zásahu nebo pro poskytnutí informací ohledně využívaných technologií. Výsledkem je zjištění, že tablety využívají ve Spolkové republice Německo a v Rakousku. V Polsku nad využitím tabletů při zásahu na místě MU zatím neuvažují, stejně je tomu i na Slovensku. Metoda analýzy byla použita stejná jako v předchozí kapitole. Využívání tabletů v Rakousku i v SRN je velice podobné. Oba státy mají společný jazyk a proto je možné využívání stejných technologií v obou státech. Také je zde podobnost s užíváním u nás. V obou státech není daná koncepce, že se technologie musí používat. Míra využití je na jednotlivých sborech, zda do této technologie investují své peníze a budou ji užívat. Velkým rozdílem oproti našemu státu je možnost využití kombinace tabletu se softwarem upraveným na míru. Tuto úpravu zajišťují společnosti Rosenbauer, MDAI a MP-Feuer. Jedná se o odolné tablety, které jsou naplněny určitým softwarem a je možné je doplnit o další příslušenství. Proto je Hardwaru věnována jedna z podkapitol.

6.1 Hardware Pro hasičské využití jsou v Rakousku a v SRN nabízeny tablety, jejichž porovnání je uvedeno v následující tabulce. Tablety jsou odolné proti některým chemikáliím, vysokým teplotám, otřesům, vodě a dalším okolním vlivům. K jednotlivým řešením je nabízeno různé příslušenství, jakými jsou čtečky, držáky či samotný software. Některé sbory volí i řešení v podobě běžných tabletů, které nabízejí počítačové společnosti jako Samsung, Acer a další. Jejich cena je okolo 20 000 Kč, nejsou tolik odolné a nejsou primárně určeny pro záchranáře. Podporují vedle Windows další platformy jako Android či iOS.

41


Marie Šímová

Tabulka 7: Srovnání odolných tabletů podle technických parametrů využívaných v Rakousku a v SRN (Zdroj: autor)

MDAI

Rosenbauer

MP-FEUER

Tablet

BluePower PC generation C5

ARMOR X10gx

Operační systém

Windows XP/7

Windows 7 Ultimate Windows 7 profess.

Disk

80 GB SSD

80 GB SSD

256 GB SSD

Velikost displeje

10,4“

10,4“

10,4“

Váha

2,2 kg

2,2 kg

1,5 kg

Velikost

284 x 209 x 40 mm

290 x 218 x 45 mm

neuvedena

Ovládání perem

ano

ne

ano

Fotoaparát

3 Mpx

2 Mpx

3 Mpx

Čtečka prstů

ano

ne

ano

Wi-fi

ano

ano

ano

GPS

ano

ano

ano

WLAN

ano

ano

ano

Bluetooth

ano

ano

ano

UMTS/GPRS

ano

ano

ano

Scenner EAN kódů

není součástí

ano

ano

RFID čtečka

není součástí

ano

ano

Termokamera

ne

ne

ano

Výdrž baterie

6,5 h

5h

7h

Odolnost proti vodě, prachu, otřesům, teplotě

ano

ano

ano

Cena

neuvedena

neuvedena

cca 100.000 Kč

42

Motion F5


Marie Šímová

6.2 Softwarové balíky Společnosti Rosenbauer a MP-Feuer nabízí ke svému hardwaru také software, který v sobě má již zahrnuty nejdůležitější informace, jež mohou být hasičům při zásahu nápomocny. Nejedná se o jednotlivé aplikace, ale na míru vytvořený program. Třetím softwarem je EINSATZ ASSISTENT, který je doporučován pro využití na tabletu od společnosti MDAI. Možnost využívání dalších aplikací či programů není vyloučeno. Instrukce jsou kombinací map, navigace, příkazu k výjezdu a díky propojení na další části systému se zobrazí informace k dané MU, které jsou v přístroji uloženy. Zahrnuta je také zpětná vazba v podobě pozice vozidla v určité chvíli. Program EMEREC navíc přidává zvýšenou navigaci vozidel v oblastech, kde běžné navigační systémy nefungují (letiště, továrny, vojenské prostory aj.). Záchranné karty pro vozidla. Jedná se o podobnou aplikaci jako je u nás vyvinutý RESCAR, která je využitelná při dopravních nehodách. Pro každý typ vozidla od všech značek je k dispozici karta s nákresem vozidla, v níž jsou znázorněny deformační zóny, místa pro použití hydraulických nůžek, uložení autobaterie, palivové nádrže aj. Obrázek je doplněn o doprovodné informace. Elektronická požární signalizace (EPS) vyhledá podle adresy objektu plán budovy. V případě více plánů je možné je sloučit do jedné složky k dané budově. Jde o plány protipožární ochrany, příjezdové cesty, půdorysy, obecné nebezpečí a další. Jsou zde poskytnuty časově omezené informace (např.: přestavba schodiště). Databáze nebezpečných látek. Tato databáze umožňuje identifikovat nebezpečnou látku na základě UN čísla, diamant kódu 4 nebo varovného označení. Databáze obsahuje lexikony chemických látek a s nimi spojené chemické procesy. Dokumenty slouží k rychlému zobrazení různých listin, formulářů, poplatků, plánů požární ochrany a dalších. Pro snadné procházení a vyhledávání jsou tyto údaje uloženy ve formátu PDF.

Systém Diamant je určen pro rychlé posouzení nebezpečí (nedokáže identifikovat látku) a používá se k označování v USA (Zdroj: [27])

4

43


Marie Šímová

Kontrolní seznamy plní funkci kontroly provedených činností a současně slouží k vyloučení opomenutí všech příslušných kroků u zásahu. K dispozici jsou rakouské i německé normy. Tabulka 8: Porovnání podle obsahu softwaru pro tablet používaný v Rakousku a v SRN

EINSATZ ASSISTENT

EMEREC

MP-FEUER

Navigace

ano

ano

ano

Záchranné karty

ano

ano

ano

EPS

ano

ano

ano

Databáze nebezpečných látek

ano

ano

ano

Dokumenty

ano

ano

ano

Kontrolní seznamy

ano

ano

ano

Jazyk

němčina

němčina, angličtina

němčina

Cena

neuvedena

neuvedena

22.500 Kč/licence

6.3 Aplikace a programy Crash Recovery System z dílny společnosti Moditech, poskytuje hasičům nezbytné informace o umístění nebezpečných prvků v automobilech, jakými jsou např. airbagy, generátory, výztuhy nebo autobaterie aj. V databázi jsou vozidla osobní i nákladní pohybující se po Evropě i ve Spojených státech amerických. Program je k dispozici i v českém jazyce a jedná se o předchůdce českého RESCARu. TecBOS Technik je aplikace pro potřeby inventarizace a přehledu o využívané technice. Jedno z hlavních využití této aplikace je pro chemickou službu (vedení záznamů ohledně dýchacích přístrojů, jejich revizí a další). Kromě toho obsahuje přehled jakékoli další techniky využívané hasiči.

44


Marie Šímová

Memplex Gefahrstoffdatenbank je databáze obsahující více než 19.500 nebezpečných látek. Skládá se z několika modulů. •

Hasič – zde jsou uvedeny odolnosti vůči různým materiálům, identifikace látek a jejich fyzické a chemické vlastnosti

•

SISy – sběr fyzických dat pro výpočet radiačního rizika

•

INCOMP – označuje látky, které ve spojení s olovem mohou mít nepříznivý vliv na potraviny

•

MET – modelování účinků toxických plynů s propojením do GIS a simulace

•

Záchranář – první pomoc v případě kontaminace

•

Léky – nabídka léků při poskytování první a druhotné pomoci

•

Biomodul – informace o bakteriích, virech, houbách, parazitech a dalších

Schaumrechner je aplikace pro výpočet plochy, kterou je možné pokrýt pěnou a k tomu je potřebné zadat výšku pěny, obsah pěnidla a vody v požárním automobilu. Databáze nebezpečných látek Dangerous goods manual a Gefahrgut jsou popsané mezi aplikacemi v předchozí kapitole. Feuerwehr-Wettkampf nebo Atemschutz-Überwachung jsou stopky s možností ukládání mezičasů, podporující CSV export do MS Excelu. Uplatnění je možné na soutěžích i při zásahu pro potřeby sledování hasičů v dýchací technice. AtemschutzÜberwachung navíc umožňuje sledování aktuálních časů. KnotenVideos je aplikace, jež není využitelná při zásazích, ale je možné ji využít v rámci odborné přípravy. Nabízí video-návody pro uzlování krok za krokem. First Responder Support Tools. Tato aplikace poskytuje důležité informace v případě nebezpečí exploze nebo slouží pro potřeby evakuace. Vyhledává objekty v okolí šířícího se požáru, v nichž by mohlo dojít k výbuchu (nemocnice, továrny atd.). Její součástí je také simulace možných následků dopadu exploze. Wasserkarte. Jedná se o webovou aplikaci, která je zdarma. Obsahuje záplavové mapy a plány požární ochrany, rychle vyhledává podle souřadnic GPS hydranty a rybníky 45


Marie Šímová

v okolí. Pro aktualizaci je možná změna dat přímo od jednotlivých uživatelů. Mapy lze exportovat do PDF. Tabulka 9: Přehled jednotlivých aplikací využívaných v Rakousku a v SRN

Název

Crash Recovery System

dopravní nehody

TecBos Technik

Windows, Android, iOS

Vydavatel

Cena

Moditech

neuvedena

inventarizace Windows

TecBOS® GmbH

neuvedena

Memplex Gefahrstoffdatenbank

databáze nebezp. látek

Windows

Memplex

dle ceníku 5

First Responder Support Tools

evakuace, nebezpečí

Android

ARA Developer

196 Kč

Knotenvideos

uzlování

Android

SoMo Marketing

40 Kč

Gefahrengut-Helfer

databáze nebez. látek

Android

Knorre

zdarma

Gefahrgut

databáze nebez. látek

iOS

xDreamTeam

zdarma

Schaumrechner

hašení pěnou

Android

Matthias Korte

zdarma

Feuerwehr Wettkampf

měření času

Android

Jakob Vesely

zdarma

Atemschutzüberwachung měření času

iOS, Android

Olaf Grebner

205 Kč

webová aplikace

Gabriel Freinbichler

zdarma

Wasserkarte

5

Operační systém

Využití

plány vodních zdrojů

Platný ceník http://www.memplex.com/frames/frameset.htm.

46


Marie Šímová

6.4 Zhodnocení Rakousko a Spolková republika Německo je ve využívání tabletů a přizpůsobenému softwaru podporující práci hasičů o něco dál než Česká republika. Vypovídá o tom nabídka hardware ve formě odolných tabletů a k nim vyvíjené programy a aplikace. Je nutné ovšem podotknout, že ačkoli jako přínos používání těchto technologií se jedná o vysokou úsporu času, na druhé straně je otázka financování velkou nevýhodou. Jedná se nákladné technologie, které si každý sbor dovolit nemůže. Proto je využívání tabletů při zásahu na uvážení každého sboru. Zda investuje své peníze do využívání IT technologií, nebo je použije pro nákup techniky, která je pro výkon hasičské práce více důležitá. Hardware jsem porovnávala podle technických parametrů. Zařízení se od sebe liší jen nepatrně. Mezi hlavní rozdíly patří velikost harddisku, termokamera jako součást, váha či cena. Pokud u některého zařízení není součástí například čtečka EAN kódů, je možné ji dokoupit jako příslušenství. Na každém sboru je, jaké variantě dají přednost. Jako další možnost se dá využít běžně dostupných tabletů, které ovšem nesplňují podmínky na odolnost. Softwarové balíky mají z hlediska funkcionality stejný obsah. Jelikož se jedná o placené licence, je jejich pořízení také otázkou peněz. Je zde ovšem zajištěna funkcionalita jednotlivých částí, údaje v databázích jsou relevantní a aktualizované. Do budoucna je možné s vývojem dalších potřebných aplikací počítat. Jako další jsou k dispozici samostatné mobilní aplikace, které zásah dokáží usnadnit a jsou buď zdarma, nebo se jejich cena pohybuje v řádu stovek korun.

47


Marie Šímová

7 Sběr uživatelských požadavků V předchozích dvou kapitolách jsem popsala a porovnala využívané mobilní aplikace určené pro hasiče u nás a ve vybraných sousedních státech. Pro vypracování návrhu na zlepšení jsem také potřebovala znát využívané informace a dokumenty při zásahu na místě mimořádné události. Pro sběr dat jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen pomocí dokumentů Google pro možnost jednoduchého sdílení a automatického propisování dat do tabulky. Jednalo se o 16 otázek, jež byly sestaveny na základě využívaných dokumentů a informací u zásahu. Dotazník je přiložen v příloze 2. Dotazník byl k vyplnění poskytnut respondentům z řad HZS ČR, kteří zastávají jednu ze tří rolí (výjezdový hasič, vyšetřovatel požárů, řídící důstojník), protože jsou osobně přítomni na místě zásahu. Celkem se zúčastnilo 52 respondentů z řad hasičů.

7.1 Výsledky průzkumu Pracovní zařazení Jaké je vaše pracovní zařazení? 14%

16%

Řídící důstojník Výjezdový hasič

70%

Vyšetřovatel vzniku požárů

Graf 2: Pracovní zařazení (Zdroj: autor)

První otázka se týkala pracovního zařazení. Dotazník vyplňovali jen výjezdoví hasiči, řídící důstojníci nebo vyšetřovatelé vzniku požárů. Tato informace je využita v kapitole 9 – Návrh aplikací pro jednotlivé role.

48


Marie Šímová

Frekvence využívání navigace v požárních automobilech Jak často využíváte při jízdě k zásahu navigaci? 19%

37%

44%

Vždy Občas Nikdy

Graf 3: Využívání navigace (Zdroj: autor)

Jelikož zatím největším přínosem při využívání tabletů je úspora času v podobě předání zprávy o mimořádné události od operačního střediska k výjezdové jednotce a její propojení s navigací, bylo potřeba zjistit, jak jsou na tom hasiči s využíváním navigace, kterou mají k dispozici v požárních automobilech. V grafu na obrázku č. 17 je vidět, že 44% dotázaných používá navigaci občas, 37% respondentů odpovědělo vždy a 19% navigaci nevyužívá vůbec. Z odpovědí je možné usoudit, že navigace využívána je. Otázky 3 - 10 Výsledky k otázkám 3 – 10 jsem shrnula je jednoho grafu, jelikož se týkaly využívání informací u zásahu a bylo na ně možné odpovědět Ano-Ne (jednalo se o uzavřené otázky). Otázky byly následující: 3. Využijete při zásahu kontakty na starosty obcí, plynárenské a rozvodné závody a další? 4. Využíváte při zásahu informace z katastrálních map? 5. Využíváte při zásahu databázi nebezpečných látek? 6. Využíváte při zásahu plány EPS dle objektů? 7. Využíváte při zásahu dokumentaci ke zdolávání požáru? 8. Používáte databázi konstrukčních a bezpečnostních prvků motorových vozidel? 9. Využíváte při zásahu metodické listy bojového řádu? 10. Využili byste při zásahu aktuální přehled vodovodní sítě?

49


Marie Šímová

Výsledky otázek 3 - 10 100% 80% 60% 40% 20% 0%

88%

87%

75%

79%

87%

77%

87%

50% 50% 12%

23%

13%

21%

23%

13%

13%

Ano Ne

Graf 4: Výsledky otázek 3-10 (Zdroj: autor)

Podle obrázku 18 je u většiny zodpovězených otázek z 75% využíváno vše. V případě otázky na využívání databáze konstrukčních a bezpečnostních prvků motorových vozidel ji používá 50 % respondentů. Z více jak tří čtvrtin jsou při zásahu nevyužívané metodické listy bojového řádu. Evidence hasičů v dýchacích přístrojích při zásahu Zde se nejednalo o uzavřenou otázku, ale respondenti mohli odpovědět přímo, jak jsou u nich evidováni hasiči v dýchací technice. Jelikož jsou odpovědi různé, není možné udělat graf. Nejčastěji se vyskytovaly odpovědi, že hasiče evidují písemně nebo v připravené tabulce. Také je nezbytné sledování času. Dále evidence probíhá soupiskou nebo si velitel pamatuje, kdo je jak dlouho v dýchacím přístroji. Výsledek této odpovědi bylo možné použít v další kapitole při návrhu zlepšení mobilních aplikací. Možnost editace fotografie při zásahu Využili byste při zásahu možnost zakreslení do fotografie?

31% Ano 69%

Graf 5: Možnost editace fotografie při zásahu (Zdroj: autor)

50

Ne


Marie Šímová

Dvě třetiny respondentů by u zásahu využily možnost nákresu do fotografie. Využívání dalších informací nebo dokumentů při zásahu, které nejsou v dotazníku uvedeny Tato otázka byla postavena jako otevřená z důvodu možné inspirace pro další kapitolu samotného návrhu. Odpovědi byly následující: •

registr ekonomických subjektů

•

operativní karta – jedná se o dokumentaci ke zdolávání požáru: jedna karta připadá na jeden objekt, o kterém je uvedena jeho adresa, kontakt na majitele, charakter a mapa objektu

•

znalosti místních SDH – místopis a kontakty

•

vojenské mapy lesů a horských oblastí

•

konspekty PO – zahrnují typové mimořádné události (ropné havárie, požáry méně častých objektů, hledání pohřešovaných osob aj.), se kterými se hasiči setkávají minimálně

•

plány inženýrských sítí – kanalizační, vodovodní, telefonní sítě a trasy plynu

•

havarijní plány objektů (A, B) – jedná se o umístění nebezpečných látek v objektech

•

výjezdové karty ulic – využití ve městech, v nichž se nacházejí dlouhé ulice nebo ulice s překážkou (podjezd, šířka ulice atd.)

•

vkládání online fotek o zásazích

•

sledování vozidel pomocí GPS systému a jejich identifikace – prostřednictvím zabudovaného GPS ve vozidle umožňuje GIS zobrazení jednotlivých vozidel

•

doplňující informace z operačního střediska

•

seznam techniky HZS v kraji – speciální technika (dekontaminační stanice, jeřáb, plošina aj.) se v jednotlivých krajích nevyskytuje na každé stanici

•

videokonference

Objevily se také odpovědi typu nevím, ne nebo dokonce programy kin a divadel. Tyto odpovědi jsem ovšem nepovažovala za relevantní. V každém případě získané informace sloužily jako podklad pro další kapitolu, která je věnována návrhu na zlepšení mobilních aplikací.

51


Marie Šímová

Využití informací v digitální podobě Pokud by bylo možné mít Vámi uvedené informace v digitální podobě k dispozici, využili byste je? 6%

Ano 94%

Ne

Graf 6: Využití informací v digitální podobě (Zdroj: autor)

Většina dotazovaných by využívala informace uvedené v otázkách 3 – 11, pokud by byly dostupné i v digitální podobě. Otázka byla postavena na myšlence, jestli hasiči budou schopni a budou ochotni využívat nové technologie. Školení spojené s využíváním tablet PC Měli byste zájem školení spojené s využíváním nové informační technologie jako je tablet PC? 8% Ano 92%

Ne

Graf 7: Školení spojené s využíváním tablet PC (Zdroj: autor)

Více než 90 % respondentů by se zúčastnilo školení, jež by bylo spojeno s využíváním tablet PC. Toto je velice přínosná informace pro hasiče ve vyšších funkcích, kteří mají obavy z přechodu na nové technologie u svých podřízených.

52


Marie Šímová

7.2 Shrnutí průzkumu Převážná většina dotázaných využívá při jízdě na místo zásahu navigaci GPS, a to buď vždy, nebo občas. Z některých odpovědí vyplynulo, že hasičské sbory se při jízdě na místo zásahu orientují i podle znalostí dané lokality. Také by využívali v dotazníku zmiňované informace, pokud by byly k dispozici v elektronické podobě. Respondenti se také nebrání školení, spojenému se zavedením tablet PC jako nové technologie při pomoci při zásazích. Jako nevyužívané se jeví metodické listy bojového řádu. Nejspíš to bude způsobeno nepřehledným uspořádáním velkého objemu dat. Je zřejmé, že tyto informace velitelé zásahu znají, ale v případě možnosti do nich nahlédnout, bych doporučovala jejich vložení do aplikace, která by byla jednoduchá na ovládání, a jednotlivé části metodických listů by byly přehledně zpracovány. Na základě dalších odpovědí z otázek 3 – 10 lze soudit, že má smysl vyvíjet další aplikace, jelikož informace jsou hasiči využívané. Dalším podnětem pro samotný návrh je evidence hasičů v dýchací technice, která je řešena formou tužka-papír nebo do připravené tabulky. Velice přínosnou byla otázka zaměřená na využití dalších informací nebo dokumentů, které nebyly v předchozích otázkách uvedeny. Požadavky na zlepšení vyplývající z této kapitoly jsou následující: 1. Kontakty na vybrané subjekty Aplikace, která by obsahovala kontakty na vybrané subjekty, jakými jsou krizové štáby obcí, vodárenské, plynárenské a rozvodné závody, majitelé inženýrských sítí a průmyslových objektů. 2. Konspekty odborné přípravy Jednalo by se o aplikaci obsahující typové situace, se kterými se hasiči nesetkávají denně (tzn. ropné havárie, požár sila, použití speciálních technických prostředků pro vyprošťování aj.), a proto je potřeba mít doporučené postupy k dispozici. 3. Seznam techniky HZS v kraji Pokud velitel zásahu zjistí, že je na místě mimořádné události potřeba speciální technika (jeřáb, mobilní čerpací stanice, dekontaminační stanoviště atd.), pomocí této aplikace zjistí, kde nejblíže se potřebná technika nachází, kde si ji může vyžádat a jak dlouho bude trvat přesun techniky na místo mimořádné události. 4. Dokumentace ke zdolávání požáru 53


Marie Šímová

Aplikace, která by obsahovala seznam průmyslových objektů s možností vyhledávání dle hasebního obvodu dané požární jednotky. U průmyslových objektů by byly k dispozici plány jednotlivých objektů, možná rizika, dokumentace elektronické požární signalizace, umístění klíčového trezoru atd. 5. Aplikace pro úpravu fotografií Editor pro úpravu fotografií pořízených na místě mimořádné události s možností zakreslení ohniska požáru a dalších poznámek. 6. Evidence hasičů v dýchací technice Aplikace, která by propočítávala čas strávený hasičem v dýchací technice, evidovala datum exspirace tlakových lahví a umožňovala export zanesených údajů do zprávy o zásahu. 7. Odhad sil a prostředků Aplikace, která by měla být schopna při zadaných parametrech vypočítat odhad sil a prostředků potřebných k likvidačním a záchranným pracím při zásahu, aby se předešlo vyslání zbytečné techniky a požárních jednotek a odstávek vodovodní sítě. Při konzultaci se zástupci HZS ČR byly prioritně jako zlepšení vybrány s kontakty na vybrané subjekty, evidence hasičů v dýchací technice a odhad sil a prostředků, a to z důvodů nejčastějšího využívání při zásahu na místě mimořádné události. Podle statistik [25] jsou na prvním místě požáry a na druhém dopravní autonehody. V těchto situacích se používají dýchací přístroje a je nutné sledovat dobu hasiče, který v této technice pracuje, aby se předešlo jeho fyzickému i psychickému vyčerpání. S požáry souvisí i odhad sil a prostředků, kdy je nutné stanovit kolik požárních jednotek a techniky je potřeba na místo mimořádné události povolat a jak rozvrhnout čerpání vody z vodních zdrojů. Správný odhad vede ke snížení nákladů na jednotlivé mimořádné události a také zamezení odstávek vodovodní sítě. Se všemi mimořádnými událostmi souvisí kontaktování osob, které by o dané situaci měly být informovány, aby byly schopny k dispozici a mohly se postarat o případné následky vzniklé mimořádné události. Další ze seznamu požadavků na zlepšení mobilních aplikací nebyly zvoleny jako důležité. Vybrané tři možnosti na zlepšení jsou detailněji popsány v další kapitole jako návrhy na zlepšení mobilních aplikací, v nichž je popsán jejich nynější stav, důvody, cíle a další informace sloužící k vytvoření aplikace, která by sloužila jako informační podpora na místě mimořádné události.

54


Marie Šímová

8 Návrh na zlepšení mobilních aplikací V návaznosti na předchozí kapitoly věnující se analýze využívání aplikací u nás i ve vybraných sousedních státech a vyhodnocení dotazníků, prostřednictvím nichž jsem zjistila informace, jež k provedení zásahu hasiči využívají, je tato kapitola, ve které jsou navržena 3 možná zlepšení a to formou nových mobilních aplikací, které by usnadnily zásah na místě mimořádné události. Hasičský záchranný sbor ČR nemá metodiku pro vývoj a zavádění nové mobilní aplikace. Pro přehlednost návrhu zlepšení jsem postupovala pomocí projektového záměru, který sleduje důvody zlepšení, cíle, přínosy, kritické faktory, předpokládaná omezení, hlavní výstupy práce, časové rozvržení a plán nákladů a zdrojů. HZS ČR má své oddělení informačních technologií, proto nebylo nutné vyhledávat dodavatele, protože vývoj mobilní aplikace zvládne vlastními zdroji. Návrhy byly konzultovány se zástupcem z řad hasičů a zástupcem oddělení informačních technologií. K návrhu na zlepšení byly vybrány tyto aplikace (důvody výběru jsou zmíněny v závěru předchozí kapitoly): •

Kontakty na vybrané subjekty

•

Evidence hasičů v dýchací technice

•

Odhad sil a prostředků

8.1 Projektový záměr 1: Mobilní aplikace Kontakty 8.1.1 Důvody Jako důvod pro návrh je možné uvést, že na trhu taková aplikace neexistuje a na základě dotazníkového šetření jsem zjistila, že využívání kontaktů na starosty obcí, vodárenské a plynárenské závody patří mezi nejčastěji využívané informace při zásahu na místě mimořádné události. Kontakty na vybrané subjekty jsou nyní získávány přes operační středisko, které je vyhledá a předá veliteli zásahu. Činnost vyhledání kontaktů je možné přenést na velitele zásahu a operační středisko se může věnovat dalším mimořádným událostem.

55


Marie Šímová

8.1.2 Cíle Cílem zlepšení by měla být mobilní aplikace, která by obsahovala kontakty na jednotlivé subjekty, jakými jsou krizové štáby obcí, vodárenské, plynárenské a rozvodné závody, majitelé inženýrských sítí a průmyslových objektů. Aplikace na základě souřadnic GPS by nabídla ty subjekty, které se nacházejí v blízkém okolí nebo celkově v hasebním obvodu dané jednotky požární ochrany. Koncová zařízení podporující volání by měla možnost zvolené číslo ihned vytočit.

8.1.3 Metriky a indikátory splněného cíle Pro naplnění cíle snížení zátěže operátorů KOPIS je metrikou snížení času věnovaného operátorem KOPIS jedné mimořádné události a indikátorem je nižší počet pracovníků KOPIS. Při využívání seznamu kontaktů je metrikou čas potřebný k dotazu na KOPIS, vyhledávání a následné předání veliteli zásahu a indikátorem je zkrácení doby k nalezení vhodného kontaktu.

8.1.4 Očekáváné přínosy Očekávanými přínosy jsou: •

kontakty na potřebné subjekty dostupné ihned

•

snížení zátěže operátorů KOPIS

8.1.5 Předpoklady a omezení Požární jednotky se často pohybují v místech, kde nemusí být datové pokrytí sítě, proto by bylo vhodné mít data v aplikaci umístěny lokálně na zařízení (offline). Aby se předešlo velkému objemu dat, postačí informace spojená s daným hasebním obvodem JPO. Také je potřeba vzít v úvahu vhodné rozmístění ovládacích prvků a jednoduchost aplikace. Důležitým předpokladem pro tuto aplikaci jsou aktualizace kontaktů a propojení aplikace s modulem GPS daného zařízení.

8.1.6 Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek Jako silné stránky je možné uvést, že se jedná o unikátní a specifickou aplikaci, která je určena jasně definované cílové skupině. Kontakty na výše zmiňované subjekty jsou při zásahu potřebné a tato aplikace podporuje jejich získání v reálném čase. Slabá stránka je úzké zaměření aplikace. Případnými riziky jsou opomenutí některého z kontaktů, aktualizace kontaktů nebo zbytečná implementace technologie do oblasti, kde již funguje zavedený princip. 56


Marie Šímová

8.1.7 Hlavní výstupy a kompetence Tabulka 10: Hlavní výstupy a kompetence aplikace Kontakty Hlavní výstupy

Úvodní studie

Harmonogram a rozpočet Technický návrh řešení Grafický návrh řešení

Vývoj aplikace

Testovací scénář

Dokumentace k mobilní aplikaci

Metrika výstupu Dokument popisující současný stav problematiky, deklaraci záměru, funkcionální a nefunkcionální požadavky na aplikaci. Stanovení harmonogramu prací a rozpočtu. Persony, případy užití, informační architektura aplikace. Drátěný model s rozmístěním ovládacích prvků i obsahu, prototyp. Aplikace splňující uživatelské požadavky. Otestování funkcionality a stanovení kritérií pro akceptování provedeného testu aplikace na koncových zařízeních budoucími uživateli. Dokument obsahující jak aplikace funguje, popis její architektury, technickou a grafickou dokumentaci a uživatelský manuál.

Indikátor dosažení

Pracnost úkolu

Datum splnění

Koordinátor projektu, IT technik, řídící důstojník

30 dní

1. 8. 2013

Koordinátor projektu

3 dny

4. 8. 2013

Programátor, koordinátor projektu

5 dní

9. 8. 2013

Schválení odpovědnou osobou.

Grafik, koordinátor projektu

5 dní

14. 8. 2013

Převzetí aplikace dodané k užívání odpovědnou osobou.


40 dní

23. 9. 2013

Podpis odpovědné osoby.

Tester, koordinátor projektu

10 dní

3. 10. 2013

Převzetí odpovědnou osobou.


3 dny

6. 10. 2013


Schválení odpovědnou osobou. Schválení odpovědnou osobou.

Odpovědná osoba

8.1.8 Etapy V tabulce 11 jsou uvedené hlavní etapy projektu s termíny jejich zahájení a ukončení. Zahájení je stanoveno na 1. 7. 2013 a ukončení veškerých prací připadá na 6. 10. 2013.

57


Marie Šímová

Tabulka 11: Etapy aplikace Kontakty

Termín zahájení

Termín ukončení

Zahájení projektu

1. 7. 2013

1. 7. 2013

Úvodní studie

2. 7. 2013

1. 8. 2013

Harmonogram a rozpočet

2. 8. 2013

4. 8. 2013

Vytvoření technického návrhu

5. 8. 2013

9. 8. 2013

Vytvoření grafického návrhu

10. 8. 2013

14. 8. 2013

Vývoj aplikace

15. 8. 2013

23. 9. 2013

Implementace

24. 9. 2013

26. 9. 2013

Testování

27. 10. 2013

3. 10. 2013

Předání dokumentace

4. 10. 2013

6. 10. 2013

Ukončení projektu

4. 10. 2013

6. 10. 2013

Etapa

8.1.9 Plánované náklady a zdroje V tabulce 12 jsou uvedeny základní zdroje k realizaci aplikace Kontakty. Tabulka 12: Plánované náklady a zdroje aplikace Kontakty

Zdroj

Odhad pracnosti

Cena zdroje


40 hodin

20 000 Kč

Řídící důstojník

20 hodin

7 000 Kč

Programátor

200 hodin

60 000 Kč

Grafik

200 hodin

60 000 Kč

Tester

80 hodin

16 000 Kč

IT technik

20 hodin

6 000 Kč

560 hodin

169 000 Kč

Celkem

8.2 Projektový záměr 2: Evidence hasičů v dýchací technice 8.2.1 Důvody Dýchací přístroje patří mezi hasiči k využívané technice. Dle informací získaných z dotazníků je evidence nasazených hasičů při zásahu v dýchacích přístrojích 58


Marie Šímová

zaznamenávána různě, nejčastěji jsou hodnoty propočítávány ručně a zapisovány na papír. Evidence je důležitá z hlediska celkového přehřátí organizmu, fyzického vyčerpání hasiče a dalších faktorů ovlivňující jeho vnímaní ve stresové situaci. S vytvořením aplikace zastávající tyto výpočty by se velitel zásahu mohl věnovat dalším činnostem. Zaznamenané informace jsou následně po zásahu přepisovány do ZOZ. Zapisovány jsou údaje, jako je jméno, čas strávený v dýchací technice, číslo použité tlakové lahve. Tuto činnost je možné zautomatizovat prostřednictvím exportu do zprávy o zásahu, pokud by byly informace zpracovávané v elektronické podobě. U tlakových lahví se kromě jejího čísla hlídá čas exspirace, kdy po jejím vypršení je nutné u lahve provést tlakovou zkoušku. K evidenci tlakových lahví se nyní nevyužívá žádné výpočetní techniky.

8.2.2 Cíle Cílem je aplikace pro mobilní zařízení, která by propočítávala čas strávený hasičem v dýchací technice. Vstupními parametry pro tento výpočet jsou objem, tlak vzduchu v lahvi dýchacího přístroje a průměrná spotřeba vzduchu podle objemu plic hasiče. Aplikace bude schopna signálem upozornit na vyčerpanou dobu využití hasiče v dýchací technice a nutnost jeho vystřídání hasičem, který doposud v dýchací technice nebyl nebo má za sebou povinnou přestávku. Dále bude umožňovat evidenci prázdných lahví pro účely chemické služby a hlídat exspiraci tlakových zkoušek. Zaznamenané údaje bude možné exportovat do ZOZ.

8.2.3 Metriky a indikátory splněného cíle Metrikou je čas pro zpracování zprávy o zásahu a indikátorem je sepsání zprávy za kratší časový úsek. Další metrikou počet činností při zásahu za určitý čas, kde je indikátorem schopnost velitele věnovat se dalším činnostem při zásahu a zkrácení doby likvidačních a záchranných prací. V rámci evidence tlakových lahví je metrikou počet lahví a datum jejich revizí a indikátorem je přesný přehled o stavu tlakových lahví.


usnadnění práce velitele zásahu

•

přehledná evidence tlakových lahví a času jejich revizí

•

úspora času při zpracování zprávy o zásahu

59


Marie Šímová

8.2.5 Předpoklady a omezení Požadavkem pro tuto aplikace je její jednoduché ovládání, které je spojené s intuitivním postupem při jejím využívání a vhodností rozmístění ovládacích prvků. Při návrhu aplikace je nutné řídit se zákonem 247/2001 Sbírky o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.

8.2.6 Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek Mezi silné stránky patří unikátnost a specifičnost aplikace, která je určena vymezené skupině uživatelů, která automatizuje jednu z činností velitele zásahu a odlehčuje tím zatížení operátorů operačních středisek. Za slabé stránky může být považováno prvotní naplnění daty určitou JPO či úzké zaměření aplikace. Kritickým faktorem se může stát nedostatečná podpora exportu nebo neaktualizování dýchací techniky v případě obměny tlakových lahví. Jako možné rozšíření by mohlo být propojení aplikace se čtečkou čárových kódů, kvůli evidenci tlakových lahví.

8.2.7 Hlavní výstupy a kompetence Tabulka 13: Hlavní výstupy a kompetence aplikace Evidence hasičů v dýchací technice Hlavní výstupy

Úvodní studie


Vývoj aplikace

Metrika výstupu Dokument popisující současný stav problematiky, deklaraci záměru, funkcionální a nefunkcionální požadavky na aplikaci. Stanovení harmonogramu prací a rozpočtu. Persony, případy užití, informační architektura aplikace. Drátěný model s rozmístěním ovládacích prvků i obsahu, prototyp. Aplikace splňující uživatelské požadavky.


Pracnost úkolu

Datum splnění


30 dní

1. 8. 2013


3 dny

4. 8. 2013


5 dní

9. 8. 2013



5 dní

14. 8. 2013

Převzetí aplikace dodané k užívání odpovědnou osobou.


40 dní

23. 9. 2013


Schválení odpovědnou osobou. Schválení odpovědnou osobou.

60

Odpovědná osoba




Otestování funkcionality a stanovení kritérií pro akceptování provedeného testu aplikace na koncových zařízeních budoucími uživateli. Dokument obsahující jak aplikace funguje, popis její architektury, technickou a grafickou dokumentaci a uživatelský manuál.

Marie Šímová



10 dní

3. 10. 2013

Převzetí odpovědnou osobou.


3 dny

6. 10. 2013

8.2.8 Etapy V tabulce 14 jsou uvedené hlavní etapy projektu s jejich termíny zahájení a ukončení. Zahájení je stanoveno na 1. 7. 2013 a ukončení veškerých prací připadá na 6. 10. 2013. Tabulka 14: Etapy aplikace Evidence hasičů v dýchací technice

Termín zahájení

Termín ukončení

Zahájení projektu

1. 7. 2013

1. 7. 2013

Úvodní studie

2. 7. 2013

1. 8. 2013


2. 8. 2013

4. 8. 2013


5. 8. 2013

9. 8. 2013


10. 8. 2013

14. 8. 2013

Vývoj aplikace

15. 8. 2013

23. 9. 2013

Implementace

24. 9. 2013

26. 9. 2013

Testování

27. 10. 2013

3. 10. 2013


4. 10. 2013

6. 10. 2013

Ukončení projektu

4. 10. 2013

6. 10. 2013

Etapa

8.2.9 Plánované náklady a zdroje V tabulce 15 jsou uvedeny základní zdroje k uskutečnění aplikace Evidence hasičů v dýchací technice. Tabulka 15: Plánované náklady a zdroje aplikace Evidence hasičů v dýchací technice

61

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR Zdroj

Marie Šímová

Odhad pracnosti

Cena zdroje


40 hodin

20 000 Kč


20 hodin

7 000 Kč

Programátor

200 hodin

60 000 Kč

Grafik

200 hodin

60 000 Kč

Tester

80 hodin

16 000 Kč

IT technik

20 hodin

6 000 Kč

560 hodin

169 000 Kč

Celkem

8.3 Projektový záměr 3: Odhad sil a prostředků 8.3.1 Důvody Při rozsáhlejších požárech je nutné doplňování vody z místních zdrojů, jelikož objem vody v cisternových vozidlech nemusí být postačující a povolávání dalších požárních automobilů je neefektivní. Proto se využívá zřízení čerpacích stanovišť, kterými mohou být hydranty nebo čerpání vody z přírodních zdrojů (rybník, řeka, tůně aj.). V obcích bývají požární nádrže neudržované a každý hydrant není stavěný na odběr velkého objemu vody, a dochází tak k odstavení vodovodní sítě. Tomuto následku lze zamezit při vhodném odhadu sil a prostředků. Tyto výpočty provádí velitel zásahu, přičemž vzorec pro výpočet odhadu není jednoduchý.

8.3.2 Cíle Cílem je vytvoření aplikace, která by měla být schopna při zadaných parametrech vypočítat odhad sil a prostředků potřebných k likvidačním a záchranným pracím při zásahu. Velitel zásahu by měl k dispozici využití sil a prostředků podle dané potřeby. Dalším cílem by bylo předcházení odstavení vodovodní sítě v obci po ukončení zásahu.

8.3.3 Metriky a indikátory splněného cíle Metrikou pro využívání aplikace je splnění jejich funkcionalit a indikátorem je samotné používání aplikace. Pro využívání čerpání z hydrantů je metrikou objem odčerpávané vody a indikátorem je snížení dodávky vody na vodovodním řádu po zásahu JPO. Další metrikou je snížení času věnovaného velitelem zásahu k vypočítávání sil a prostředků a indikátorem je nižší počet zasahujících požárních vozidel.

62


Marie Šímová


snížení odstávek vodovodních sítí v obcích po ukončení zásahu

•

automatizovaný výpočet odhadu sil a prostředků

•

usnadnění práce s výpočtem veliteli zásahu

8.3.5 Předpoklady a omezení Výpočet sil a technických prostředků jednotek požární ochrany se řídí metodikou, která je přiložena v příloze číslo 4. Dále je nutné zajistit jednoduchost a snadné ovládání aplikace s využitím vhodného rozložení ovládacích prvků.

8.3.6 Určení kritických faktorů, určení silných a slabých stránek Kritickým faktorem může být nezanesení všech proměnných do vzorce výpočtu. Jako slabou stránku je možné zmínit úzké zaměření aplikace. Silnými stránkami jsou specifičnost a unikátnost pro jasně definovanou skupinu uživatelů a automatizace složitého výpočtu, jež usnadní práci veliteli zásahu.

8.3.7 Hlavní výstupy a kompetence Tabulka 16: Hlavní výstupy a kompetence aplikace Odhad sil a prostředků Hlavní výstupy

Úvodní studie


Vývoj aplikace

Metrika výstupu


Odpovědná osoba

Dokument popisující současný stav problematiky, deklaraci záměru, funkcionální a nefunkcionální požadavky na aplikaci

Schválení odpovědno u osobou.

Stanovení harmonogramu prací a rozpočtu. Persony, případy užití, informační architektura aplikace. Drátěný model s rozmístěním ovládacích prvků i obsahu, prototyp. Aplikace splňující uživatelské požadavky.

Pracnost úkolu

Datum splnění


30 dní

1. 8. 2013


3 dny

4. 8. 2013


5 dní

9. 8. 2013

Schválení odpovědno u osobou.


5 dní

14. 8. 2013

Převzetí aplikace dodané k užívání odpovědno u osobou.


40 dní

23. 9. 2013

Schválení odpovědno u osobou. Schválení odpovědno u osobou.

63




Otestování funkcionality a stanovení kritérií pro akceptování provedeného testu aplikace na koncových zařízeních budoucími uživateli. Dokument obsahující jak aplikace funguje, popis její architektury, technickou a grafickou dokumentaci a uživatelský manuál.

Marie Šímová



10 dní

3. 10. 2013

Převzetí odpovědno u osobou.


3 dny

6. 10. 2013

8.3.8 Etapy V tabulce 17 jsou uvedené hlavní etapy projektu s jejich termíny zahájení a ukončení. Zahájení je stanoveno na 1. 7. 2013 a ukončení veškerých prací připadá na 6. 10. 2013. Tabulka 17: Etapy aplikace Odhad sil a prostředků

Termín zahájení

Termín ukončení

Zahájení projektu

1. 7. 2013

1. 7. 2013

Úvodní studie

2. 7. 2013

1. 8. 2013


2. 8. 2013

4. 8. 2013


5. 8. 2013

9. 8. 2013


10. 8. 2013

14. 8. 2013

Vývoj aplikace

15. 8. 2013

23. 9. 2013

Implementace

24. 9. 2013

26. 9. 2013

Testování

27. 10. 2013

3. 10. 2013


4. 10. 2013

6. 10. 2013

Ukončení projektu

4. 10. 2013

6. 10. 2013

Etapa

8.3.9 Plánované náklady a zdroje V tabulce 18 jsou uvedeny základní zdroje k vytvoření aplikace Odhad sil a prostředků. Tabulka 18: Plánované náklady a zdroje aplikace Kontakty

Zdroj

Odhad pracnosti

Cena zdroje


40 hodin

20 000 Kč


20 hodin

7 000 Kč

64


Marie Šímová

Programátor

200 hodin

60 000 Kč

Grafik

200 hodin

60 000 Kč

Tester

80 hodin

16 000 Kč

IT technik

20 hodin

6 000 Kč

560 hodin

169 000 Kč

Celkem

8.4 Zhodnocení V této kapitole jsem uvedla tři možná zlepšení ve formě návrhu nových mobilních aplikací, které zatím nejsou vytvořeny. Při návrzích jsem vycházela ze zjištěných poznatků, abych předešla navržení něčeho, co již vyvinuté je. Návrhy jsou pro přehlednost rozpracovány podle projektového záměru. Obsahují důvody, cíle, přínosy, metriky a indikátory, silné a slabé stránky, možná omezení a ohrožení, hlavní výstupy, časovou náročnost a finanční zatížení. Jelikož se vždy jedná o mobilní aplikace, tak hlavní výstupy, pracnost a cena byly stanoveny stejně. Výsledkem jsou návrhy jednotlivých aplikací a je již na samotném HZS ČR, jestli tyto náměty pro usnadnění činností spojených se zásahem na místě mimořádné události využijí.

65


Marie Šímová

9 Návrh aplikací pro jednotlivé role Pro využívání tabletů je potřeba stanovit, jaké aplikace by se pro jednotlivé role hasičů, kteří budou tablety využívat, hodily, tzn. jakými aplikacemi tablet naplnit. Zařízení mají omezené technické možnosti (paměť, velikost harddisku, procesor, fotoaparát aj.) a přemíra nainstalovaných aplikací by mohla vést ke komplikacím a nepřehlednosti. Využívaní aplikací musí být jednoduché, a aby se předešlo chybám způsobených lidským faktorem, je nutné mít přehledné umístění aplikací a znát k čemu je možné je využít. Této otázce je věnována tato kapitola, v níž jsem stanovila možný obsah tabletů pro jednotlivé role. Návrhy aplikací pro jednotlivé role jsou uvedeny vždy v tabulce, ve které je také uvedeno, zda se jedná o již využívanou aplikaci nebo o návrh, a to vše v návaznosti na předchozí kapitoly číslo 5 a 7. Informace pro zpracování této kapitoly jsem získala na základě rozhovorů s jednotlivými zástupci rolí prostřednictvím konzultace kapitoly č. 5, z vyhodnocení dotazníků (kapitola č. 7) a pravomocí a povinností velitele zásahu, vyšetřovatele požáru a řídícího důstojníka, jež pro ně vyplývají ze zákona. Na základě těchto informací jsem návrh provedla.

9.1 Velitel zásahu Povinnosti a pravomoci velitele zásahu jsou upraveny v zákonech o požární ochraně a o krizovém řízení, jedná se o zdroje [9] a [10]. Aby velitel zásahu mohl jemu zákonem stanovené činnosti vykonávat, potřebuje co nejpřesnější informace, jež je možné získat během jízdy k zásahu nebo až na místě mimořádné události. Detailnější popis těchto informací je uveden v kapitole 1.6. Na základě získaných informací velitel zásahu vyhodnocuje, o jakou MU jde, jaká jsou případná rizika, kolik sil a prostředků bude potřeba atd. Pro upřesnění informací provádí průzkum místa MU, z něhož mu mohou vyplynout i nová zjištění. Jako informační podpora mu slouží KOPIS, informace v papírové podobě (DZP, Bojový řád jednotek či další zpracované dokumenty potřebné k provedení zásahu) nebo dostupná výpočetní technika (PDA, chytrý telefon, notebook, tablet). Návrh aplikací na tabletech pro velitele zásahu je uveden v následující tabulce.

66


Marie Šímová

Tabulka 19: Návrh aplikací pro velitele zásahu

Navrženo Druh aplikace

Využíváno

databáze nebezpečných látek

x

dokumentace ke zdolávání požárů

x

Vyvíjeno

z dotazník. šetření

x

elektronická kniha jízd evidence hasičů v dýchací technice

x

geografický informační systém

x

katastrální mapy

x

konspekty požární ochrany

x

kontakty na důležité subjekty

x

kontrolní seznamy pro typové činnosti

x

meteorologické předpovědi navigace propojená s příkazem k výjezdu

z rozhovorů

x x

odhad sil a prostředků

x

odlehčení rádiové sítě

x

seznam techniky HZS ČR kraje

x

souhrn metodických předpisů

x

záchranné karty pro dop. nehody

x

zákony a normy

x

67


Marie Šímová

9.2 Vyšetřovatel požáru V rámci státního bezpečnostního dozoru je zjišťování příčin požárů jednou z činností HZS ČR. Tento úkon zastává vyšetřovatel požárů, který musí znát velké množství předpisů a je schopen vyhodnocovat příčiny vzniku požárů. Zpravidla vyjíždí jen k mimořádným událostem, kde se jedná o požár. Na místě MU provádí vyšetřování za účelem zjištění příčin a šíření požáru, zda se jedná o porušení některého z předpisů požární ochrany, vypracuje zprávu včetně pořízení audiovizuálního záznamu a fotodokumentace. Výsledkem je dokumentace o požáru, která je zanášena do modulu statistického sledování událostí. Zjištění jsou využívána na vyhotovení podkladů pro regulatorní opatření. Návrh aplikací na tabletech pro vyšetřovatele požáru je uveden v tabulce 20. Tabulka 20: Návrh aplikací na tabletech pro vyšetřovatele požáru


Využíváno

aplikace pro audiovizuální záznam

x

aplikace pro úpravu fotografií

x

kontakty na Technický ústav požární ochrany, chemické laboratoře a orgány Policie ČR, Znalecký ústav, soudní znalce aj.

Vyvíjeno

z dotaz. šetření

z rozhovorů

x

navigace

x

sbírky předpisů, zákonů a norem (oblast požární ochrany)

x

souhrn metodických předpisů

x

textový a tabulkový editor pro psaní dokumentace

x

68


Marie Šímová

9.3 Řídící důstojník Řídící důstojník je na místo mimořádné události povolán v případě jejího většího rozsahu, složitosti nebo vysokého počtu zasahujících jednotek požární ochrany i složek IZS. Jedná se o výše postaveného pracovníka než je velitel zásahu a může na místě MU převzít práva a povinnosti velitele zásahu. V tu chvíli se jím stává a ostatní členové jednotek a štábu mu v řízení podléhají. Sbírka interních aktů řízení generální ředitele hasičského záchranného sboru České republiky z roku 2007 úkoly řídícího důstojníka rozvádí detailněji. Návrh aplikací na tabletech pro řídícího důstojníka je uveden v následující tabulce a platí pro něj také aplikace, které jsou uvedeny v kapitole 8.1. Tabulka 21: Návrh aplikací na tabletech pro řídícího důstojníka


Využíváno

Vyvíjeno

z dotaz. šetření

z rozhovorů

hromadné odesílání SMS na kontakty krizového štábu

x

kontakty na služební funkcionáře a osoby generálního ředitelství, Ministerstva vnitra ČR, správních úřadů a kontaktní místa státu

x

postup s kontakty v případě nehody požárního automobilu

x

přehled o dopravních nehodách hasičských vozidel

x

přehled o mimořádných událostech a krizových situacích v České republice i zahraničí

x

přístup k dálkovému ovládání sirén

x

scénáře pro krizové situace

x 69


textový a tabulkový editor pro psaní dokumentace

Marie Šímová

x

9.4 Zhodnocení Tato kapitola je návrhem pro vytvoření obsahu koncových mobilních zařízení. Také může posloužit pro další možné návrhy aplikací. Na základě zjištěných informací jsem se snažila ke každé roli (velitel zásahu, vyšetřovatel požárů, řídící důstojník) přiřadit jednotlivé aplikace, které by mohli na základě svých práv a povinností při zásahu na místě mimořádné události využít. Cílem je předejít vložení zbytečných aplikací, které by neměly své využití. V případě vhodného výběru aplikací by nebylo nutné pořizovat dražší zařízení s kvalitnějším technickým vybavením a současně by došlo k částečnému snížení chybovosti systému.

70


Marie Šímová

10 Závěr S činností Hasičského záchranného sboru ČR se za život setká každý z nás a to v případě vzniku jakékoli mimořádné události v podobě požáru, dopravní autonehody nebo třeba uvíznutí ve výtahu. Využívání mobilních zařízení jako informační podpory těchto činností jsem proto shledala jako zajímavý námět na diplomovou práci. V případě, že by navrhnutá zlepšení byla nápomocná při záchraně života osob a zvířat, zdraví či majetku, jednalo by se o neocenitelný přínos. Hasičský záchranný sbor ČR nemá žádnou informační strategii, proto jsem na začátku své diplomové práce popsala využívaný informační systém s vazbami na další programy, které hasiči využívají ke zvládání každodenních situací. Také jsem uvedla informace, jež jsou spojeny se zvládnutím mimořádné události. K této teoretické části za svůj přínos považuji grafické znázornění procesu zpracování mimořádné události. Vytvořený diagram je k dispozici v kapitole č. 4. V praktické části jsem se věnovala stanoveným cílům. Nejdříve bylo nutné zanalyzovat nynější stav využívání mobilních koncových zařízení tj. tabletů v České republice. Tato technologie nepatří mezi nejlevnější řešení a její využívání v praxi je proto na rozhodnutí každého kraje v ČR. Pro zjištění nynějšího stavu jsem se obrátila na zastupitele jednotlivých krajů a uskutečnila jsem rozhovory s respondenty osobně přímo v Ostravě, protože Moravskoslezský kraj se řadí mezi hasiči jako nejvyspělejší. Výsledkem je kapitola č. 5, v níž jsem sestavila přehled využívání tabletů v jednotlivých krajích, porovnala a popsala aplikace, které je možné na tabletech používat a přidala případovou studii z Moravskoslezského kraje. Současný stav bylo také nutné analyzovat u sousedních států. Překvapivým zjištěním bylo využívání tabletů jen v Rakousku a v SRN. V Polsku a na Slovensku zatím o využívání tabletů neuvažují. Nespornou výhodou Rakouska a SRN je stejný jazyk, který umožňuje používání stejných aplikací, v nichž je zanesena i legislativa obou států. Analýza byla provedena z hlediska porovnání využívaného hardware, software a aplikací v těchto státech. Zajímavou byla také informace z Rakouska ohledně informační koncepce, která stejně jako u nás není vypracována.

71


Marie Šímová

Pro navržení zlepšení jsem kromě současného stavu potřebovala znát uživatelské požadavky. Tyto informace jsem získala z dotazníků, které jsem rozeslala do řad hasičů, jež zastávají jednu ze tří rolí u HZS ČR (výjezdový hasič, vyšetřovatel požáru, řídící důstojník). Tito hasiči se setkávají s mimořádnou událostí na místě zásahu. Tablety jsou určeny právě pro tyto role, protože na základě jejich zkušeností je možné navrhnout zlepšení, která jim usnadní a urychlí činnosti spojené se zásahem. Ze sběru dat vyplynuly možné náměty na zpracování aplikací, jež jsou uvedeny v závěru kapitoly č. 7. Dalším cílem byl návrh na zlepšení mobilních aplikací. Tento návrh jsem vypracovala na základě dotazníkového šetření, ze kterého jsem čerpala náměty na mobilní aplikace, jež by v případě realizace byly považovány za zlepšení. Zvolila jsem následující aplikace: Kontakty vybraných subjektů, Evidence hasičů v dýchací technice a Odhad sil a prostředků. Tyto návrhy jsou rozpracovány formou projektového záměru, v němž jsou uvedeny důvody a cíle, metriky a indikátory, očekávané přínosy a omezení, silné a slabé stránky, hlavní výstupy, časová a finanční náročnost. Posledním z cílů bylo navržení aplikací, které budou tablety obsahovat. Tablet nemá neomezené technické parametry a u některých aplikací jsou drahé licence. Kapitola věnující se tomuto cíli je vypracována na základě práv a povinností stanovených zákonem, z rozhovorů se zástupci jednotlivých rolí o kapitole č. 5 a se zakomponováním výsledků kapitoly č. 7. Přínosem této diplomové práce je poskytnutí uceleného pohledu na využívání tabletů a jejich aplikací v krajích ČR. Do této doby tato problematika nikde evidována nebyla, jako i sestavení námětů na vývoj nových aplikací, které by byly hasiči využitelné při zásazích z důvodu usnadnění jejich práce. V uvedených návrzích jsem kromě detailnějšího rozpracování aplikací navrhla projektový záměr pro vytvoření aplikací nových. Na tomto základě se Hasičský záchranný sbor ČR může pro vývoj některé z aplikací rozhodnout. Cíle ve své diplomové práci považuji za splněné.

72


Marie Šímová

Terminologický slovník

Termín

Business Process Modeling Notation

Zkratka

Význam [zdroj]

BPMN

Je grafická notace (soubor grafických objektů a pravidel, podle nichž mohou být mezi sebou spojovány), která slouží k modelování procesů. [22]

diamant kód

Určen pro rychlé posouzení nebezpečí (nedokáže identifikovat látku) a používá se k označování v USA. [28]

geografický informační systém

GIS

GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů (naplněné báze dat) navržený pro efektivní získávání, ukládání, upravování, obhospodařování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací. [17]

GPS

Systém pro určování pozice pomocí vyhodnocování signálů ze speciálních satelitů.

Global position system Hasičský záchranný sbor České republiky

Integrovaný záchranný systém

HZS ČR Koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. [5]

IZS

International Mobile Equipment Identity

IMEI

Unikátní číslo přidělené výrobcem mobilnímu telefonu. [autor]

jednotka požární ochrany

JPO

Jednotky hasičů HZS ČR i SDH. Značí nebezpečnost nebezpečné látky. [28]

Kemller kód krajské operační a informační středisko

KOPIS 73


Činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. [10]

likvidační práce

mimořádná událost

MU

operační a informační středisko

OPIS

Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. [7]

Persona je popis "prototypu" uživatele, který slouží jako vodítko v procesu grafického návrhu a uspořádání informací.

persona přeprava nebezpečných věcí (angl. Accord Dangereuses Route)

dohody pro přepravu nebezpečných věcí po silnici a železnici [28]

ADR/ RID

sbor dobrovolných hasičů

SDH

statistické sledování událostí

SSU

Telefonní centra tísňového volání

Marie Šímová

Systém pro příjem tísňového volání. [16]

TCTV

UN kód

Charakteristické čtyřčíslí, přiřazené dnes asi 3000 látkám a jejich směsím, které látku nebo směs jednoznačně identifikuje. [28]

záchranné práce

Činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. [10]

zpráva o zásahu

ZOZ

74


Marie Šímová

Seznam literatury: [1]

BURIETA, Radek. Informační podpora Integrovaného záchranného systému kraje. Zlín, 2010. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/13570. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Luděk Lukáš.

[2]

HNÍZDIL, Pavel. Informační podpora veliteli zásahu na místě zásahu. Ostrava, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Vedoucí práce Zdeněk Hanuška.

[3]

KOCMAN, Bronislav. Informační podpora velitele zásahu z místa mimořádné události. Ostrava, 2008. Diplomová práce. Informační podpora velitele zásahu z místa mimořádné události. Vedoucí práce Pavel Šenovský.

[4]

SEČKAŘOVÁ, Hana. Návrh modelu informačního a komunikačního systému HZS JMK: The Concept Model of Information and Communication System HZS JMK. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská, 2010. [online]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28554. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce JIŘÍ DVOŘÁK.

[5]

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=239~2F2000&rpp=15#sezna m

[6]

Prezentace k přednáškám z předmětu Krizový management. In: HÁLEK, Vítězslav. Vítězslav Hálek [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://halek.info/www/prezentace/krizovy-management-prednasky4/kmpr4print.php?projection&l=01

[7]

Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. 2010 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz

[8]

Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých

zákonů.

In: Sbírka

zákonů. 75

28.

6.

2000.

Dostupné

z:


Marie Šímová

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=238~2F2000&par p=&name=&rpp=15#seznam [9]

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. In: Sbírka zákonů. 2000, č. 240. Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=240~2F2000&par t=&name=&rpp=15#seznam [10]

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. In: Sbírka zákonů. 17. 12. 1985. Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=133~2F1985&par t=&name=&rpp=15#seznam [11]

STOŠEK, Radomír. Osobní rozhovor. Kladno, 16. 1. 2013.

[12]

HRÁČKOVÁ, Veronika. Rozvoj operačních a informačních středisek IZS na krajské úrovni. Centrum pro výzkum informačních systémů [online]. 2005 [cit. 2013-03-07].

Dostupné

z:

http://www.cvis.cz/hlavni.php?stranka=novinky/clanek.php&id=333 [13]

ČESKO. Ministerstvo vnitra. Vyhláška č. 247 ze dne 23. Července 2001 o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. In: Sbírka zákonů. 2001, částka 95. Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51501&fulltext=& nr=247~2F2001&part=&name=&rpp=15#local-content [14]

HADRBOLEC, Jan. Osobní rozhovor. Mělník, 15. 3. 2013

[15]

Rcs-kladno

[online].

2001

[cit.

2013-03-6].

Dostupné

z

. [16]

LUCIAK, Petr. Manuál pro operátory TCTV. Liberec, 2012.

[17]

GIS. GIS Portál HZS ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://gis.izscr.cz/wpgis/

[18]

DATABÁZE

NEBEZPEČNÝCH

A. MEDISTYL [online].

2008

LÁTEK

http://www.medistyl.cz/db/alarm.htm 76

[cit.

MEDIS-ALARM

2013-04-19].

Dostupné

108 z:

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR [19]

Marie Šímová

Rozex Alarm. TLP-Emergency [online]. 2006 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.tlp-emergency.com/rozex.html .

[20]

HZS ČR. Návod k vypracování a použití „Zprávy o zásahu“ a „Dílčí zprávy o zásahu [Online].

2013

[cit.

2013-03-6].

Dostupné

z:

http://www.hzscr.cz/clanek/informace-pro-jednotky-sdh.aspx [21]

ŘEPA, V. Řízení procesů versus procesní řízení. BPM portál. 2008. s. 1--3. ISSN 1802-5676. URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/04/procesy.html

[22]

BPM portál [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. ISSN 1802-5676. Dostupné z: http://bpm-cz.blogspot.cz/

[23]

VÁLEK, Dušan. Osobní rozhovor. Ostrava. 8. 2. 2013.

[24]

PETTER, Franz. Mobile Computing zur Lagebewältigung. Die Österreichische Feuerwehr. 2012, č. 10.

[25]

MEDWENITSCH,

Philipp.

App-solute

Information. Die

Österreichische

Feuerwehr. 2013, 1-2. [26]

Ministerstvo vnitra-generální ředitelství, Hasičského záchranného sboru České republiky. Statistická ročenka 2012 [on-line]. [vid. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sborucr.aspx

[27]

BRUCKNER, T. -- VOŘÍŠEK, J. -- BUCHALCEVOVÁ, A. -- STANOVSKÁ, I. -CHLAPEK, D. -- ŘEPA, V. Tvorba informačních systémů : principy, metodiky, architektury. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4153-6.

[28]

Vzdělávání. Požáry: Ohnisko žhavých zpráv [online]. Praha [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.pozary.cz/

77


Marie Šímová

Elektronické zdroje Aplikace

Webové stránky

AKatastr

https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.jprochazka.katastr

ArcGis

http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcgis/

AtemschutzÜberwachung

www.mobilion.eu/atemschutz

Crash Recovery

http://moditech.com/rescue/index3.php?action=crs


https://play.google.com/store/apps/details?id=at.knorre.dangerousgoods&hl= cs

EINSATZ ASSISTENT

http://www.einsatzleiter.at/index.php/software

EMEREC

http://www.emerec.com/en/download/EMEREC_EN.pdf

FeuerwehrWettkampf

https://play.google.com/store/apps/details?id=com.feuerwehr.wettkampf

First Responder Support Tools

https://play.google.com/store/apps/details?id=com.ara.android.first

GIS

http://giscr.hzspk.cz/map/

iAspi

http://www.systemaspi.cz/Mobile/iASPI.html

iKatastr

http://www.ikatastr.cz

Informační syst.DOK http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok.asp KnotenVideos

https://play.google.com/store/search?q=knotenvideos&c=apps

MDAI

http://www.mdai.de/content/products/BluePowerPC-C5-oL.pdf

MEDIS-ALARM

http://www.medistyl.info/index.php/lang-cs/chemical-databases/medis-alarm

Memplex Gefahrstoffdatenbank

http://www.memplex.com/frames/frameset.htm

MP-FEUER

http://www.mp-feuer.de/mobile-loesungen.html

MP-FEUER

http://www.mp-feuer.de/mobile-loesungen.html

Navigace Google

http://www.google.cz/intl/cs_ALL/mobile/navigation/

78


Marie Šímová

RESCAR

http://kbzrwe.wbs.cz/team_cesko_5_2012.pdf

Rosenbauer

http://www.emerec.com/en/download/EMEREC_Tablet_EN.pdf

Schaumrechner

https://play.google.com/store/apps/details?id=de.matthiaskorte.schaumrechne r

SMS Navigace

http://www.sms-navigace.cz/

Souhrn met. předpisů

http://metodika.cahd.cz/

TecBOS Technik

http://www.mdai.de/products/software/50/tecbos-technik/

Wasserkarte

http://www.wasserkarte.info/

79


Marie Šímová

Seznam obrázků Obrázek 1: Členění mimořádné události (Zdroj:[6]) ............................................................. 4 Obrázek 2: Činnosti HZS (Zdroj: autor)................................................................................ 7 Obrázek 3: Organizační schéma HZS ČR (Zdroj: [7]) .......................................................... 8 Obrázek 4: Organizační schéma HZS Středočeského kraje (Zdroj: [7]) ............................... 8 Obrázek 5: Aplikační architektura programů využívaných HZS ČR (Zdroj: autor) ........... 14 Obrázek 6: Obrazovka IKIS - strážní kniha (Zdroj: [15]) ................................................... 15 Obrázek 7: Obrazovka IKIS II. - příkaz k jízdě (Zdroj: [15]) ............................................. 16 Obrázek 8: Obrazovka SSU se stavem událostí (Zdroj: [15]) ............................................. 17 Obrázek 9: Obrazovka programu Spojař (Zdroj: [15])........................................................ 18 Obrázek 10: Klasifikace událostí (Zdroj: [16]) ................................................................... 20 Obrázek 11: Obrazovka GIS (Zdroj: [17]) .......................................................................... 22 Obrázek 12: Grafické prvky BPMN (Zdroj: autor) ............................................................. 24 Obrázek 13: Proces zpracování mimořádné události (Zdroj: autor).................................... 25 Obrázek 15: Tablet PC iX104C3Plus Xplore (Zdroj: www.pozary.cz) .............................. 32

Seznam grafů Graf 1: Využití tablet PC podle krajů ČR (Zdroj: autor)..................................................... 28 Graf 2: Pracovní zařazení (Zdroj: autor) ............................................................................. 48 Graf 3: Využívání navigace (Zdroj: autor) .......................................................................... 49 Graf 4: Výsledky otázek 3-10 (Zdroj: autor) ....................................................................... 50 Graf 5: Možnost editace fotografie při zásahu (Zdroj: autor) ............................................. 50 Graf 6: Využití informací v digitální podobě (Zdroj: autor) ............................................... 52 Graf 7: Školení spojené s využíváním tablet PC (Zdroj: autor) .......................................... 52

80


Marie Šímová

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled využívaných aplikací na tablet PC podle krajů ČR (Zdroj: autor) ....... 30 Tabulka 2: Porovnání navigačních systémů (Zdroj: autor) ................................................. 34 Tabulka 3: Porovnání databází nebezpečných látek (Zdroj: autor) ..................................... 36 Tabulka 4: Porovnání GIS systémů (Zdroj: autor) .............................................................. 37 Tabulka 5: Porovnání katastrálních aplikací (Zdroj: autor) ................................................ 38 Tabulka 6: Přehled využívaných mobilních aplikací .......................................................... 40 Tabulka 7: Srovnání odolných tabletů podle technických parametrů využívaných v Rakousku a v SRN (Zdroj: autor) ..................................................................................... 42 Tabulka 8: Porovnání podle obsahu softwaru pro tablet používaný v Rakousku a v SRN . 44 Tabulka 9: Přehled jednotlivých aplikací využívaných v Rakousku a v SRN .................... 46 Tabulka 10: Hlavní výstupy a kompetence aplikace Kontakty ........................................... 57 Tabulka 11: Etapy aplikace Kontakty ................................................................................. 58 Tabulka 12: Plánované náklady a zdroje aplikace Kontakty............................................... 58 Tabulka 13: Hlavní výstupy a kompetence aplikace Evidence hasičů v dýchací technice . 60 Tabulka 14: Etapy aplikace Evidence hasičů v dýchací technice ....................................... 61 Tabulka 15: Plánované náklady a zdroje aplikace Evidence hasičů v dýchací technice ..... 61 Tabulka 16: Hlavní výstupy a kompetence aplikace Odhad sil a prostředků ...................... 63 Tabulka 17: Etapy aplikace Odhad sil a prostředků ............................................................ 64 Tabulka 18: Plánované náklady a zdroje aplikace Kontakty............................................... 64 Tabulka 19: Návrh aplikací pro velitele zásahu .................................................................. 67 Tabulka 20: Návrh aplikací na tabletech pro vyšetřovatele požáru..................................... 68 Tabulka 21: Návrh aplikací na tabletech pro řídícího důstojníka........................................ 69

Seznam příloh Příloha 1 - Povolení použití obrázků v diplomové práci ..................................................... 82 Příloha 2 - Dotazník............................................................................................................. 83 Příloha 3 - Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................ 86 Příloha 4 - Výpočet odhadu sil a prostředků ....................................................................... 93

81

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR Příloha 1 - Povolení použití obrázků v diplomové práci Použití obrázku číslo 1.

Použití printscreenů v kapitole 3.

82

Marie Šímová


Marie Šímová

Příloha 2 - Dotazník Dotazník je zpracováván pro potřeby diplomové práce na téma Návrh zlepšení mobilní aplikace HZS ČR. Je určen pro výjezdové hasiče, vyšetřovatele požáru a řídící důstojníky. 1. Vaše pracovní zařazení je? Hasič

Vyšetřovatel


2. Jak často využíváte při jízdě k zásahu navigaci? Nikdy

Občas

Vždy

3. Využijete při zásahu kontakty na starosty obcí, plynárenské a rozvodné závody nebo další? Ano

Ne

4. Využíváte při zásahu informace z katastrálních map? Ano

Ne

5. Využíváte při zásahu databázi nebezpečných látek? Ano

Ne

6. Využíváte při zásahu plány EPS dle objektů? Ano

Ne

7. Využíváte při zásahu dokumentaci ke zdolávání požáru? Ano

Ne

83


Marie Šímová

8. Používáte databázi konstrukčních a bezpečnostních prvků motorových vozidel? Ano

Ne

9. Využíváte při zásahu metodické listy bojového řádu? Ano

Ne

10. Využili byste při zásahu aktuální přehled vodovodní sítě? Ano

Ne

11. Jak evidujete hasiče v dýchací technice?

…………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………… 12. Využili byste při zásahu možnost náčrtu do fotografie? Ano

Ne

13. Využíváte při zásahu ještě další informace, které nejsou v dotazníku uvedeny?

…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………… 84


Marie Šímová

14. Pokud by bylo možné mít Vámi uvedené informace v digitální podobě k dispozici, využili byste je? Ano

Ne

15. Podstoupili byste školení spojené s využíváním nové informační technologie jako je tablet PC? Ano

Ne

Děkuji Vám za vyplnění!

85


Marie Šímová

Příloha 3 - Výsledky dotazníkového šetření

Otázka č. 1

Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10

Otázka č. 11

Otázka č. 12

Otázka č. 13

Otázka Otázka č. 14 č. 15

registr ekonomických subjektů, evidence ano pálení, evidence zdrojů požární vody

ano

Řídící důstojník vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

popisovací tabule ano s časovačem

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

uživatel

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

občas, vždy

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ne

ano

sledováním času

ne

mapy

ano

ano

Výjezdový hasič

vždy

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ne

ano

jménem, OEČ

ano

operativní karta

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ne

vím, kdo tam je a jak vypadá

ne

doplňující info z OPIS

ano

ano

ne

tablet PC je zdlouhavý, drobné starší bez brýlí húře vidí a celkově se ne v takových nových technologiích pomaleji a hůře orientují

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

86

ne

nápis na přilbě

ne


Marie Šímová

Výjezdový hasič

vždy

ne

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ano

zápisem

ano

ne

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

na tabulce

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

písemně ''papír, tužka''

ne

ne

ne

ano

asi ne

ano

ano

ano

....

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ne

jméno, čas vstupu, druh DP, ne tlak, čas opuštění zóny

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

...

ano

Velitelé si při zásahu pamatují hasiče v budovách a nebezpečných prostorách, nikde to při zásahu neevidujeme.

ano

Znalosti místních SDH, sousedů, zaměstnanců ano firem. Vojenské mapy lesů a hor.

ručně a následně v záznamu na stanici a v ZOZ

ano

Ideálně i seznam techniky za HZS kraje, dále sledování vzdálenosti posilových jednotek resp. vozidel s identifikací jejich typu,videokonference

Výjezdový hasič

občas


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ne

ano

ano

ne

ano

ano

87

ano

ano


Marie Šímová

Výjezdový hasič

vždy

ano

ano

ne

ano

ano

ne

ne

ano

zápis do bloku

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

karabinka se jménem, jeden hlídá nasazení

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ne

ano

ne

ano

ano

ano

ne

SSU

ano

konspekty PO, pomůcky pro VZ

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

pověřená osoba

ne

ne

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ne

ano

ne

ano

ano

ne

ano

nijak

ne

ne

ano

ano

Řídící důstojník občas

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ano

Pamatuji si jména ne

plány inženýrských sítí

ano

ne

Výjezdový hasič

občas

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ano

pamatuji si je (4 lidi)

ne

ano

ano


vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

eviduje příslušník ano - chemik

ano

ano

ne

88

ano


Marie Šímová


občas

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ne

ne

v programu SSU

ano

havarijní plány vybraných objektů (A,B)

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ano

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

Ano seznamem NDT

ne

nevím

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ano

soupiska pomocníka VZ

ano

nevím

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ano

ručně

ne

výjezdové karty ulic

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ne

ano

?

ano

internet

ano

ano

vkládání online fotek od zásahu

ano

ano

Výjezdový hasič, Řídící důstojník

vždy

ne

ano

ano

ne

ano

ne

ne

ano

tužka+papír ale pokud je dost lidí tak v tabletu mám ne excelovou tabulka

Výjezdový hasič

nikdy

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

do 4. kategorie

ne

program kin a divadel v ne okolí, televizní program

ne

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ne

ano

papír a tužka

ano

pomůcky, databáze, internet

ano

89

ano


Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

Marie Šímová

ano

ano

ne

ne

ano

na tabuli

ano

mapy

ano

ano

mapy inženýrských sítí

ano

ano


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

do tabulky, evidujeme jméno, ano použitý přístroj, čas, atd.

Výjezdový hasič

občas

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ano

ručně do notýsku

ano

ne

ano

ano

Výjezdový hasič

vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

V PC

ano

někdy

ano

ano

Řídící důstojník občas

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

tabulka

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

tužka papír

ne

asi ne

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

písemně

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

na tabuli

ano

ne

ano

ano


90


Marie Šímová

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

do tabulek

ano

nevím

ano

ano


vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

podle seznamu

ne

ne

ano

ano

Výjezdový hasič

vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

písemně do bloku ano

asi ne

ano

ano


vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

písemně v seznamu

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

osobní znalost

ano

např. mapy

ano

ano

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ne

do tabulky

ano

využíváme znalost místních hasičů

ano

ano


vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

hasiče eviduje určený příslušník

ano

nevím

ano

ano

Výjezdový hasič

vždy

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

seznamem

ano

ano

ano

ano

91


Marie Šímová


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

na přenosný whiteboard


ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano


ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne


občas

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Výjezdový hasič

nikdy

ne

ne

ano

ano

ne

Výjezdový hasič

občas

ano

ne

ne

ne

Výjezdový hasič

občas

ano

ano

ano

ne

občas

cokoli, co usnadní zásah

ano

ano

pomocí jmenovek ne

pravděpodobně ne

ano

ano

ano

soupiskou

ano

nic mě nenapadá

ano

ano

ne

ano

sepíšeme na papír

ano

nevím

ano

ano

ne

ne

ano

kartou

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ano

fixou a tabulí

ano

GPS

ano

ano

ano

ne

ne

ano

zápis do protokolu

ano

ne

ano

ano

92

ano

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR Příloha 4 - Výpočet odhadu sil a prostředků (Zdroj: [28])

93

Marie Šímová


94

Marie Šímová

Návrh zlepšení mobilních aplikací pro HZS ČR

Recommend Documents