VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE
NÁVRH WWW STRÁNEK PRO PODPORU ŘÍZENÍ FIRMY DESIGN WWW PAGES FOR ENTERPRISE MANAGEMENT SUPPORT
DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS
AUTOR PRÁCE
BC. JAROSLAV HÁBL
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
DOC . ING. BRANISLAV LACKO, CSC
BRNO 2007
Strana 5
ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ¨
Strana 6
Zadání závěrečné práce
Strana 7
LICENČNÍ SMLOUVA
Strana 8
Licenční smlouva
Strana 9
ABSTRAKT Jedním z hlavních úkolů této diplomové práce je navržení využití www stránek s dynamickým obsahem pro podporu řízení konkrétní strojírenské firmy pro vybrané aplikace. Dále pojednává o navržení a zavedení nové struktury řízení dané firmy. Na základě této nové struktury žízení jsou uvedené stránky navrženy. Dále tato diplomová práce popisuje návrh postupu zavedení navržených www stránek s dynamickým obsahem podle zásad projektového řízení.
ABSTRACT One of hte key objektivesof this diploma thesis is a projekts of utilisation of www site with dynamic content to support management of particular engineering company for chosen applications. Futher, it deals with designing and implementation of new structure of this company¨s management. New www sites is designet based on this neww management structure. This diploma thesisi also describes procedure desing of implementation of created www site with dynamic content according toproject management fundamentals.
KLÍČOVÁ SLOVA Informační systém pro podporu řízení, řízení podniku, projektové řízení.
KEYWORDS Information systém for management support, management of the compeny, project management.
Strana 11
PODĚKOVÁNÍ
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval panu doc. Ing. Branislavu Lackovi, CSc za jeho cenné zady a připomínky, které mi udělil při vypracovávání této práce. Děkuji také celé své rodině za její pochopení a podporu při mém studiu při zaměstnání.
Strana 13
Obsah: Zadání závěrečné práce...................................................................................................5 Licenční smlouva.............................................................................................................7 Abstrakt............................................................................................................................9 Poděkování.....................................................................................................................11 1 Úvod................................................................................................................................15 2 Operativní řízení výroby ..............................................................................................17 2.1 Základní charakteristika pojmu nákup ........................................................................17 2.2 Základní charakteristika pojmu výroba ........................................................................18 2.3 Základní charakteristika pojmu odbyt .........................................................................18 2.4 Integrované řízení (princip operativního řízení výroby) .............................................18 2.5 Operativní řízení, vnitropodnikové řízení ....................................................................20 2.6 Organizace a řízení malých a středních firem .............................................................20 2.7 Přijetí marketingové koncepce řízení ...........................................................................21 3 Teoretické základy informačních systémů..................................................................23 3.1 Teorie projekování informačních systémů (IS) ............................................................23 3.2 Databázové systémy......................................................................................................32 4 Projektové řízení ...........................................................................................................39 4.1 Teorie projektového řízení ...........................................................................................39 5 Zavedení IS Teoretické základy.................................................................................47 5.1 Rozvojový plán.............................................................................................................47 5.2 Faktory úspěchu zavedení IS.........................................................................................48 5.3 Formulace projektu.......................................................................................................48 5.4 Řízení projektu..............................................................................................................48 5.5 Zajištění podmínek řešení projektu...............................................................................49 5.6 Kontrolní činnost...........................................................................................................49 5.7 Architektura a topologie systému..................................................................................50 6 Popis problému .............................................................................................................51 6.1 Stav před zahájením změn v řízení...............................................................................51 6.2 Hlavní nedostatky stávajícího stavu..............................................................................52 6.3 Požadovaný cílový stav.................................................................................................53 6.4 Vytyčení jednotlivých etap projektu.............................................................................53 7 Analýza systémů nabízených na trhu..........................................................................55 7.1 Teoretické předpoklady pro analýzu IS........................................................................55 7.2 Informační systémy doporučené vedení firmy..............................................................56 8 Výběr vhodných prostředků k realizaci nových www stránek................................59 8.1 Prostředky pro tvorbu statického webu.........................................................................59 8.1.1 HTML.........................................................................................................................59 8.1.2 CSS.............................................................................................................................59 8.1.3 Apache HTTP Server..................................................................................................59 8.2 Prostředky pro tvorbu dynamického webu....................................................................60 8.2.1 MySQL.......................................................................................................................60 8.2.2 PHP.............................................................................................................................60 8.3 Prostředky pro tvorbu dynamického webu....................................................................60 8.3.1 DBDesigner.................................................................................................................60 9 Funkční a datová analýza.............................................................................................61 9.1 Funkční analýza.............................................................................................................61 9.2 Datová analýza..............................................................................................................63
Strana 14
Poděkování
10 Bezpečnostní analýza.....................................................................................................71 11 Zavedení navrženého IS podle zásad projektového řízení.........................................73 11.1 Specifikace komunikační infrastruktury.......................................................................73 11.2 Specifikace hardware a její náklady..............................................................................74 11.3 Specifikace připojení k internetu a její náklady............................................................74 11.4 Rekapitulace nákladů....................................................................................................75 11.5 Zakládací listina projektu..............................................................................................76 11.6 Logický rámec...............................................................................................................77 11.7 Seznam činností.............................................................................................................78 11.8 Časový harmonogram...................................................................................................78 12 Závěr...............................................................................................................................81 Seznam použité literatury.............................................................................................83
Strana 15 1
ÚVOD
Podnik jako subjekt národního hospodářství je téměř vždy založen za účelem dosažení zisku prostřednictvím uspokojování neomezených lidských potřeb. Prostřednictvím uspokojení cizí potřeby uspokojuje potřeby své. Pokud se firma chce stát trvalou součástí trhu, musí obstát v permanentním konkurenční rivalitě a aktivně zvyšovat svou konkurenceschopnost prostřednictvím zvyšování produktivity. Produktivita, tedy efektivní míra využití výrobních faktorů ve výrobě, umožňuje nejen kvantitativně a kvalitativně vyjádřit výkonnost podniku, ale také slouží k porovnání efektivity výrobního procesu s ostatními podniky v odvětví, které jsou danému podniku přímými konkurenty. V nynější značně turbulentní době plné celospolečenských změn je neustále složitější práce manažerů, kteří rozhodují o řízení výroby v proměnlivých a nejistých podmínkách. Přesto i nadále jedním z hlavních a nejdůležitějších úkolů managementu zůstává zvyšování produktivity, jelikož s nastupující globalizací má pro pozici podniku rostoucí význam jeho schopnost reagovat na prudký růst produktivity vůdčích světových podniků, který se stává podmínkou pro dosažení a udržení schopnosti konkurovat nejlepším.
Strana 17 2
OPERATIVNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY
Uplatnění tržní orientace firmy vyžaduje odstranění rozdílných přístupů či dokonce rozporů mezi základními účastníky hodnototvorného procesu. Že tuto část podnikového řetězce tvorby hodnot integrujemenejen z hlediska funkční činnosti, ale i z hlediska jednotlivých nástrojů managementu na úrovni operativního řízení, kde dochází k bezprosrřednému zajištění nově vytvářené hodnoty (produktu). Jde o společné řešení úkolů odbytem, výrobou a nákupem. Smyslem je zde dovést až do konce výrobu výsledného produktu, a to podle požadavků trhu, za předpokladu plnění ekonomických požadavků podnikání i splnění humínních cílů. Operativní řízení výroby představuje tedy další stavební kámen managementu výroby a nákupu, který obsahuje operativní plánováníodbytu, výroby , nákupu. Dále operativní evidenci výroby a nákupu a směrové řízení. Obecné principy těchto nástrojů operativního managementu výroba, nákupu, případně dalších souvisejících oblastí jsou pak předmětem rozpracování v konkrétních podmínkách dané firmy. Základním principem operativního řízení výroby je ekceptování myšlenky propojení trhu odběratele a trhu dodavatele na základě marketingové koncepce managementu.[1] 2.1
Základní charakteristika pojmu nákup
Nákup má z hlediska teorie i praxe významný podíl na příspěvku k podnikovému úspěchu, a to z hlediska strategického i operativního. Představuje všechna opatření směřující k zajištění relevantních zdrojů a jejich dalšímu využití v rámci podniku. Na základě toho je možno chápat pojem nákup jako :[1] • • •
funkci – jako významný úkol v rámci souboru podnikových aktivit proces – jako průběh dispozice s dodávaným zbožím organizační jednotku – pracovní místo, kterému je přidělena nákupní činnost
Oblasti řízení nákupu jsou ve smyslu uvedených zásad vytváření potřebného potenciálu (nakupované produkty jako takové) a strategie přístupu k nákupu.nákup je v podstatě službou. Výsledek nákupu je podmíněn :[1] • • •
zdůvodněnými požadavky nositelů potřeb uvnitř podniku faktory určujícími realizaci nákupu výkony dodavatelů
Cílem je vytvoření dlouhodobých vztahů k vnějším zdrojům. Firma očekává od nákupu efektivní řešení, dosažené při optimálních dopravních, transakčních a dalších nákladech, a to v nejkratším možném čase a při nejlepší kvalitě, spolu s neustálým vyhledáváním dalších možností kooperace, vzájemné koordinace atd. Výsledným řešením je uplatnění formy virtuálního podniku, která umožňuje všem účastníkům procesu zvyšování efektivnosti procesu. Všechny subjekty důležité pro vlastní výrobu se tak mohou synchronizovaně dostat na stejnou úroveň tnalostí. Tak může poptávající zprostředkovat všem nabízejícím své potřeby a využít zůzných kombinací zdrojů k uspokojení svých specifických potřeb. [1]
Strana 18 2.2
2 Operativní řízení výroby
Základní charakteristika pojmu výroba Pojem výroba můžeme chápat jako [1] : • • •
oblast řízení mezi nákupem a odbytem označení hmotného zboží označení oblasti hospodářství
V této práci rozumíme výrobou podnikovou funkci, představovanou procesem, jehož cílem je transformace vstupních prvků na výsledný produkt. Jde o proces, který tvoří centrální oblast výrobního podniku. Je jádrem jeho existence. Výroba mění na základě předpokládaných výkonů objekty, které byly zajištěny nákupem a které jsou pomocí odbytu zprostředkovány odběrateli. Problematiku výroby nelze generalizovat pouze na základě produkčních faktorů. V konkrétních případech je třeba prověřit velmi různorodé znaky, které vytvářejí specifikum výroby podle produktu, výrobního procesu i podle různého vztahu k vstupním faktorům. Na těchto principech je založena typologie výroby. [1] 2.3
Základní charakteristika pojmu odbyt
Odbyt představuje soubor pravidel a chování souvisejících s předáním zboží nabízejícím poptávajícímu za požadavku splnění určitých cílů. Pojem jako takový je možno charakterizovat opět z několika hledisek :[1] • • •
podnikovou funkci – zajišťující obchodní činnost podniku proces – cílený tok pohybu zboží organizační jednotku – místo kam patří specifické odbytové úkoly firmy
Odbyt je spojen s celkovou strukturou podniku. Je oblastí, která by měla zhodnotit produkty, které podnik vytváří pro zajištění své existence. Odbyt spojuje s odběrateli objekty, které se díky nákupu staly pro podnik použitelnými tak, aby byly ve výrobě podle požadavků změněny, a to vše podle očekávání (cíle) managementu. Odbyt dává k dispozici svůj potenciál k tomu, aby vyhověl pomoci vyrobeného zboží požadavkům odběratelů. Jde v podstatě o princip služby, která poskytuje zboží a oužití na základě potřeb trhu a vnitřních impulzů (odvádění hotové výroby a požadavky zákazníků). [1] 2.4
Integrované řízení (princip operativního řízení výroby)
Pojem operativní řízení výroby definuje komplexní systémové řešení problematiky na úrovni operativního řízení základních činností podílejících se na vlastní tvorbě produktu a jeho hodnoty. [1]
2 Operativní řízení výroby
Strana 19
Do systému operativního řízení výroby se zahrnují na základě získaných zkušeností a vlastních poznatků následující subsystémy :[1] • • • • • •
operativní plánování operativní evidence výroby metody vlastního řízení výrobního procesu metody řízení nákupu a zásob kontroling výroby a nákupu změnové řízení
Víše uváděné subsystémy probíhají v podnikové praxi paralelně, i když z hlediska výkladu jsou uváděny v logické posloupnosti. Z hlediska problematiky vztahů marketing – výroba a obdobně z hlediska vztahu výroba – nákup, event. výroba – technická příprava výroby, představuje základ systémového pojetí operativního řízení výroby právě subsystém plánování. Je možno jej v rámci komplexního systémového přístupu charakterizovat tím, že jde o operativní plánování v základních oblastech podílejících se na tvorbě výsledného produktu, tj.:[1] • • •
operativní plánování odbytu operativní plánování výroby operativní plánování nákupu
NORMATIVNÍ ZÁKLADNA
PLÁNOVÁNÍ
ŘÍZENÍ A KONTROLA OPERATIVNÍ EVIDENCE VÝROBY
OPERATIVNÍ PLÁN ODBYTU
OPERATIVNÍ PLÁN VÝROBY
OPERATIVNÍ PLÁN NÁKUPU
ŘÍZENÍ NÁKUPU KONTROLING VÝROBY A NÁKUPU
ŘÍZENÍ VÝROBNÍHO PROCESU
ŘÍZENÍ ZÁSOB
PRŮBĚH VÝROBNÍHO PROCESU
ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ
Obr. 1 schéma činností tvořícich systém operativního řízení výroby [1]
Strana 20 2.5
2 Operativní řízení výroby
Operativní řízení, vnitropodnikové řízení
Operativní řízení výroby v uvedeném smyslu nelze ztotožňovat s ekonomickým řízením vnitropodnikových útvarů. Je nutné uvést vzájemné vazby. Vnitropodnikové nákladové řízení lze charakterizovat jako řízení vnitřní dělby a kooperace práce v hospodářské organizaci. Jako konkurenční výhoda platí podnikový výkon, který by měl dosáhnout vyšší hodnoty než výkon konkurence.[1] Model vnitropodnikového ekonomického řízení vytváří rámec specializace a kooperace, tj. vymezení činnosti jednotlivých podnikových útvarů včetně jejich odpovědnosti a vzájemných vztahů. Současně pak vytváří systém motivace vnitropodnikových kolektivů i jednotlivců k efektivnosti jejich práce. Systém vnitropodnikového řízení musí být z hlediska hospodářské organizace jednotný a musí být formalizován organizačními normami a směrnicemi. Systém vnitropodnikového řízení tak představuje významný integrační prvek z organizačního, metodického i motivačního hlediska.[1] 2.6
Organizace a řízení malých a středních firem
Řada malých a středních podniků vyšla z původních živností, případně malého kolektivu lidí, kteří se navzájem velice dobře znali. Postupně, jak se podnik rozvíjel a rozšiřoval, začaly přibývat problémy s řízením firmy a ukázalo se, že původní způsob řízení je v současných podmínkách již nevyhovující. Bariéri jejich dalšího rozvoje V následujících bodech jsou vytipovány problémy, které významnou měrou brzdí nebo brání rozvoji malých a středních podniků: • • • •
• • • • •
priorita výroby před ostatními činostmi absence strategického plánu (vize rozvoje podniku) nenxistence marketingových a informačních systémů nedostatečné vymezení rolí (kompetencí) vedoucích pracovníků – podnikatel, manager, technik – mistr, organizace podniku je postavena na osobnostech, nikoliv na funkcích model řízení firmy – často je přejímána "špičatá" organizace po vzoru velkých firem absence řídící dokumentace – plány, příručky, normy, provázaný systém řízení minimalizace kvalifikační úrovně zaměstnanců (malé firmy nemohou zaplatit vysoce kvalifikované odborníky) absence systému kvantifikace všech činností, které ve firmě probíhají a jejich hodnocení (co neměřím, neřídím) neznalost pracovního využití zaměstnanců, nevyužívání norem spotřeby práce, nemotivační systémy odměňování
2 Operativní řízení výroby 2.7
Strana 21
Přijetí marketingové koncepce řízení
Má-li být marketingová koncepce řízení přijata coby rozhodující princip řízení firmy, pak je nutné ji chápat jako integraci firmy s trhem. Výchozím a kontrolním bodem je vždy zákazník. Marketing přenáší hlas zákazníka napříč celým vnitropodnikovým hodnototvorným řetězcem i v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tak vzniká mnoho uživatelských rozhraní vůči dalším vnitropodnikovým útvarům a funkcím, ale i vůči externím tržním subjektům, což vede jednak k otevřeným místům střetu s těmi, kteří se přímo podílí na tvorbě hodnot, jednak k nepřímým místům střetu s těmi, kteří tento proces určitým způsobem podporují.
Strana 23 3
TEORETICKÉ ZÁKLADY INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ
3.1
Teorie projekování informačních systémů (IS)
Systém je účelově definovaný soubor komponent, mezi kterými existují určité vztahy a které splňují nějaký cíl. Systémová analýza se zabývá systémy vytvořenými lidmi, jež se skládají ze vstupů, procesů a výstupů. Systém se skládá z atributů (veličiny, jež charakterizují určitý prvek systému), událostí (změna atributu nebo změna konfigurace systému – např. komponenty) a časových množin (hodnoty, vztažené k určitému okamžiku). Informační systémy (IS) jsou systémy pro sběr, uchování, vyhledání a zpracování dat za účelem poskytnutí informací. Data jsou údaje získané pozorováním nebo měřením. Informace jsou interpretací těchto dat a vztahů mezi nimi [2].
Informační systém
Neautomatická část
Automatická část
Obr. 2 Informační systém [2]
Automatizovaným informačním systémem (AIS) rozumíme soubor technických prostředků (Hardware), programových prostředků (Software) a organizačních prostředků (Orgware) vzájemně účelně vybraných a propojených pro automatizované získávání potřebných informací k rozhodování a řízení. V současné době, kterou je zvykem označovat jako éru informační společnosti (Information Society), jsou informační systémy budovány ponejvíce jako automatizované, takže se mnohdy označení „automatizovaný“ vynechává a hovoříme jen o informačním systému (IS), i když v běžném hovoru myslíme automatizovaný informační systém [2].
Strana 24
3 Teoretické základy informačních systémů
Obr. 3 Automatizovaný informační systém [2] Technické vybavení počítačů (Hardware) a programové vybavení počítačů (Software) patří mezi informační a komunikační technologie (ICT – Information and Communication Technology). Obecně pod pojmem informační a komunikační technologie rozumíme souhrn všech rozličných technických, programových, organizačních a jiných prostředků, technik a služeb, které můžeme využívat při jednotlivých operacích s informacemi (zpracování informace, ukládání informace, přenášení informace, apod.) informační technologie představují podmnožinu technologií, kterými disponuje naše současná společnost (Information Society – viz portál http://www.europa.eu.int) [2].
Všechny použitelné technologie v současné společnosti Informační technologie
Obr. 4 Informační technologie [2]
3 Teoretické základy informačních systémů
Strana 25
Komponenty, které obsahují AIS, můžeme rozdělit do následujících množin a podmnožin. Pro určitý AIS jsou pak naplněny konkrétními prostředky [2]: Technické prostředky:[2] •
• • •
• •
počítače (osobní počítače, servery, pracovní stanice, specializované řídicí počítače, apod.) a jejich bezprostřední komponenty (operační paměti, přídavné procesory, rozhraní) periferní zařízení (tiskárny, souřadnicové zapisovače, digitizéry, snímače čárových kódů a čipových karet, speciální displeje, apod.) síťové komunikační prostředky (kabeláž sítě, komunikační počítače, rozbočovače v šítích, síťové karty do osobních počítačů, modemy, zesilovače signálu, apod.) doplňková a podpůrná zařízení (zálohovací zdroje síťového napětí, filtry před obrazovky, specializovaný nábytek, klimatizační zařízení, měřící a testovací zařízení) provozní materiál (papír do tiskáren, diskety, mýměnné optické disky, náplně do tiskáren) dokumentace technického vybavení
Programové prostředky:[2] • • • • • •
operační systémy (základní operační systémy, síťové operační systémy, operační systémy řízení reálného času) a jejich přídavné části systémové programy, které provádějí speciální řídicí a provozní funkce vývojové prostředky (programovací jazyky, knihovny programovacích jazyků, testovací prostředky, vývojová prostředí) databázové systémy a jejich součásti standardní aplikační programy (tabulkové procesory, textové editory, presentační programy, elektronická pošta, apod.) speciální aplikační programy, zhotovené podle individuálních požadavků
Organizační prostředky:[2] • • • • • • • • • •
pokyny pro obsluhu a návody k obsluze provozní pokyny AIS směrnice zajišťující dělbu a koordinaci prací kolem AIS směrnice stanovující zodpovědnost za správnost vkládaných dat směrnice vymezující oprávněnost přístupu k datům a oprávněnost manipulace s daty pokyny pro archivaci dat a pořizování bezpečnostních kopií pokyny k provádění antivirové ochrany a k zabezpečení dat před úmyslným zneužitím, zcizením nebo poškozením pokyny pro vyhodnocování a sledování činnosti AIS včetně evidence nákladů na AIS zásady pro údržbu a inovaci AIS pokyny a zásady pro zajišťování bezpečnosti AIS
Strana 26
3 Teoretické základy informačních systémů
AIS můžeme rozdělovat podle různých hledisek. Rozdělení AIS nám umožňuje přesněji vymezit potřebné technické, programové a organizační vybavení a stanovit postupy pro návrh a realizaci AIS [2]. Rozdělení AIS podle umístění v pyramidě řízení:
EIS
Strategická úroveň řízení
MIS
Taktická úroveň řízení
RTCS
Operační úroveŇ řízení
Obr. 5 Pyramida řízení [2] EIS (Executives Information System) – automatizovaný informační systém pro vrcholové strategické řízení, podporující automatickou analýzu dat z hlediska dlouhodobých vývojových trendů (OLAP – On Line Analysing Processing)[2] MIS (Management Information System) – automatizovaný informační systém pro vedoucí pracovníky střední úrovně a referenty, podporující transakční zpracování firemních údajů ve fakturách, objednávkách, zakázkách, mzdách a platech, skladovaných položkách, apod.).[2] RTCS (Real Time Control System) – automatizovaný řídící systém, který na operativní úrovni v reálném čase řídí provádění jednotlivých výrobních úkonů pro konkrétní operace ve výrobě.[2] Aby mohl být SW system prohlášen za prototyp, měl by splňovat následující požadavky:[2] • • • •
od začátku musí být vyvíjen jako prototyp přizpůsobování se musí realizovat recionálním způsobem (parametrizace, makroinstrukce, přizpůsobování objektů) nikoliv přeprogramováváním koncepce prototypu musí být poměrně dosti blízká cílovým požadavkům finální dokumentace musí vznikat jako vedlejší efekt procesu přizpůsobování prototypu požadavkům uživatele a nikoliv jednotlivými zásahy do stávající dokumentace
3 Teoretické základy informačních systémů
Strana 27
Z hlediska propojení počítačů s procesem, o kterém má poskytovat AIS informace je potřeba rozlišovat nepřímé (off–line) propojení s procesem a přímé (on–line) propojení procesu s počítačem.[2]
Obr. 6 Propojení nepřímé (off–line) [2]
Obr. 7 Propojení přímé (on–line) [2]
Strana 28
3 Teoretické základy informačních systémů
V případě nepřímého propojení s procesem dochází:[2] •
•
ke zpožďování vkládaných dat ručním způsobem, který je pomalý a nemusí být proveden bezprostředně v okamžiku zpozorování potřeby data do počítače vložit (pracovník nevloží do počítače objednávku, kterou obdržel faxem, protože přerušil práci a je u zubního lékaře) ke zkreslování dat, které může být způsobeno omyly (překlep, přehlédnutí, opomenutí, apod.) nebo vědomým uváděním nepřesných údajů (pracovník vloží do počítače větší počet odpracovaných hodin, aby dostal více zaplaceno)
Obojí negativně ovlivňuje jakost řízení. Proto by měl být vždy preferován přímý vstup do počítače prostřednictvím různých čidel: automatizovaná měření, čipové karty, čárové kódy, elektronická výměna dat, apod. Architekturou AIS rozumíme aplikaci různých koncepcí, které charakterizují řešení základních problémů při návrhu, realizaci a využívání AIS [2]. Koncepce struktury AIS Pod pojmem struktura AIS rozumíme rozdělení AIS do určitých částí, propojených navzájem. Nejčastěji definujeme strukturu AIS z hlediska jednotlivých funkčních modulů resp. subsystémů jejich prostým výčtem.[2] Účelem automatizovaného informačního systému firmy je poskytovat informace pro podporu rozhodování a řízení určité instituce, aby mohla dobře plnit svoje funkce. Poskytované informace proto musí být významné, přesné, včasné, dostatečné, úplné a srozumitelné [2]. Aby AIS poskytoval takové informace, musí mít následující vlastnosti [2]: • •
• • • • • •
poskytovat komplexně potřebné funkce, nutné pro zajištění všech činností, které se mají automatizovat mít vhodné provozní parametry, aby jeho využívání bylo jednoduché, chod spolehlivý, požadované provozní náklady co nejnižší a rychlost poskytování informací přiměřená požadavkům umožňovat relativně jednoduché a rychlé přizpůsobování svých funkcí a vlastností změněným požadavkům musí mít dobře vyřešeno zabezpečení proti zneužití a proti poškození a to jak sebe sama, tak informací, které jsou v něm uloženy vykazovat parametry vysoké jakosti a to jak v průběhu dodávky, tak návrhu a provozu jeho cena musí být přijatelná pro uživatele mělo by být pro něj charakteristické využívání dostupných progresivních informačních technologií, aby nebyl v krátké době zastaralý a překonaný jeho koncepce i provedení by měly využívat racionální a objektivně zdůvodněné principy
3 Teoretické základy informačních systémů
Strana 29
AIS s výše uvedenými vlastnostmi může firma dosáhnout jen za následujících podmínek, které představují kritické faktory úspěchu (Critical Success Factors) [2] : • • • •
realizace AIS je řízený a cílevědomý proces, který je nedílnou součástí dění v celé firmě všechny činnosti, které se týkají jeho realizace jsou prováděny jakostně vrcholové vedení firmy, vedoucí na všech dílčích řídicích úrovních a pracovníci firmy věnují realizaci a provozování AIS systematickou pozornost při návrhu a realizaci jsou využity progresivní poznatky vědy a techniky z takových oblastí jako kybernetika, softwarové inženýrství, rizikové inženýrství, projekt management, apod.
Podmínky úspěšného zavedení AIS schematicky zachycuje Ishikawův diagram:
Obr. 8 Ishikawův diagram [2] Poznamenejme, že v poslední době do popředí vystupují ty informace, které představují znalosti. Proto se často hovoří o skutečnosti, že současná informační společnost přechází do podoby znalostní společnosti (Knowledge Society) [2]. Požadavky na AIS Správná specifikace požadavků na informační systém je klíčovým faktorem pro úspěšný návrh a realizaci AIS. Měl by být sestaven reprezentativní soubor požadavků na AIS. U každého požadavku musí být jasně uvedeno [2]: • • • •
co se konkrétně požaduje proč se takový požadavek vznáší a co realizace požadavku přinese kdo jej předkládá jaká je jeho priorita
Strana 30
3 Teoretické základy informačních systémů
Vzniklý soubor požadavků musí být zkontrolován na úplnost, bezrozpornost, musí být zamezeno duplicitám a odstraněny zbytečné požadavky. Je třeba si uvědomit rozdíly mezi následujícími pojmy:[2] Požadavek je přímo vznesená žádost, podložená schopností zákazníka její splnění uhradit (pokud její plnění nevyplývá z jiného, bezplatného nároku). Problém je představován situací, se kterou si zákazník neví rady, a proto se obrací na dodavatele s prosbou o její řešení (žádost na řešení na základě oboustranné dohody pak přechází v požadavek). Potřeba je objektivní skutečnost, vyplývající z určitých okolností. Pokud však není podložena požadavkem, je často na dodavateli, zda se rozhodne ji splnit. (Neřešená, naléhavá potřeba často přechází v problém). Přání je projevená představa zákazníka, o které se zákazník domnívá (často mylně), že by ho její uskutečnění mělo velmi dobře uspokojit [2]. Evidenci a správě požadavků při tvorbě AIS je v současné době věnována stále větší pozornost. Tato problematika je označována odborným termínem Software Requirement Management – SRM. Využívá se specializovaných produktů (např. Requisite Pro) a zvláštních postupů, protože řada zákazníků nedovede specifikovat své informační požadavky, ale dovede se vyjádřit např. k nabídnutým vzorům obrazovek [2]. Návrh AISŘ Pod pojmem návrh AISŘ se obvykle zahrnuje [2]: • • • • • • • • •
analýza současného stavu informačních a firemních procesů ve vymezené předmětné oblasti příslušné firmy/instituce rozbor požadavků uživatele na požadovaný AISŘ specifikace potřebných technických prostředků specifikace potřebných programových komponent s návrhem, které je potřeba zakoupit a které je potřeba vyvinout doporučení příslušných organizačních změn doporučení pro fázi provozu AISŘ včetně návrhu potřebného organizačního zajištění AISŘ a školení obslužného personálu a školení uživatelů specifikace vyvolaných investic doporučení pro postup realizace navrhovaného AISŘ jiné (řešení problematiky záruk, poskytování poradenství, návrh způsobu servisu apod.)
Rozhodně bychom neměli přistupovat k návrhu dříve, než jsme analyzovali stávající stav (Current Status Analysis) a důkladnou analýzu požadavků na požadovaný IS [2].. Tvorba software Postupy – životní cykly, které popisují základní představu o tvorbě SW nazýváme v softwarovém inřenýrství konceptuálními modely tvorby SW. Rozeznáváme jich celou řadu, některé jsou zde uvedeny [2]:
3 Teoretické základy informačních systémů
Strana 31
Vodopádový životní cyklus (The Waterfall Life Cycle) Vodopádový model neodráží známou skutečnost ”zpětných kroků” při tvorbě SW a nutnost důkladného prověřování výsledků každé etapy.[2]
Obr. 9 Vodopádový životní cyklus [2]
Obr. 10 V–model [2]
Strana 32 3.2
3 Teoretické základy informačních systémů
Databázové systémy Databázové systémy mají následující vlastnosti [3]: • struktury datových souborů jsou odděleny od aplikačních (uživatelských) programů • přístup k datům je možný jen prostřednictvím programů databázového systému • data je možné vyhodnotit jakýmkoliv způsobem • je umožněn přístup vice uživatelů současně a vyřešena ochrana dat před zneužitím
Data již nejsou organizována v izolovaných souborech, ale v komplikovanější centrálně zpracovávané struktuře dat, zvané databáze DB (database) nebo také báze dat, pro kterou je vytvořena jediná interní organizace dat, společná pro všechny oblasti a způsoby využití těchto dat. Centrální správa database, tzn. všechny implementační programy, jsou realizovány prostřednictvím specializovaného programového vybavení, které se nazývá systém řízení báze dat SŘBD (database management system, DBMS). Ten spolu s databází tvoří databázový systém DBS (database system) [3].
Obr. 11 Databázový systém SŘBD zahrnuje [3]: • prostředky pro popis dat, které se někdy označují jako jazyk typu DDL (data definition language – jazyk pro definici dat), slouží k vytvoření všech definic uživatelských dat potřebných v aplikaci • prostředky pro popis algoritmu, označované jako jazyk typu DML (data manipulation language – jazyk pro manipulaci s daty), používá se jednak k aktualizaci dat (tj. změnám dat v databázi, přidávání a rušení), jednak k výběru dat z databáze podle daných požadavků. Část DML určená pro výběr dat se nazývá dotazovací jazyk (query language)
Obr. 12 Systém řízení báze dat
3 Teoretické základy informačních systémů
Strana 33
Lze rozlišit tři úrovně architektury DBS [3]: •
•
•
Externí úroveň (external level) je reprezentována daty z pohledu uživatele. Pohled uživatele na data se též nazývá externí schéma. Mohou je představovat např. výstupní tiskové sestavy, formuláře pro vstup dat, popř. jiná data, která obsahují informaci užitečnou pro uživatele systému. Různí uživatelů mohou „vidět“ různě vymezené části informačního obsahu databáze. Konceptuální úroveň (conceptual level) je integrovaným pohledem nebo schématem celé databáze. Popis databáze na konceptuální úrovni se nazývá logické schéma databáze (logical database scheme). Interní úroveň (internal level) koresponduje s vlastním fyzickým uložením dat na vnějších paměťových médiích a metodami přístupu k datům. Popis databáze na této úrovni se nazývá fyzické schéma databáze (physical database scheme). •
Obr. 13 Architektura databáze ; Nezávislostí dat se v databázových systémech rozumí možnost změnit definice dat na nižší úrovni abstrakce, aniž by se tím ovlivnila definice na vyšší úrovni abstrakce. Mluvíme o dvou úrovních nezávislosti dat [3]: • Fyzická nezávislost dat umožňuje změnit fyzické schéma a přitom nedojde ke změně logického schématu ani uživatelských aplikačních programů. • Logická nezávislost dat umožňuje změnit konceptuální úroveň popisu dat, aniž by bylo třeba přepisovat aplikační programy. Na externí úrovni se přitom nemění pohled těch uživatelů, jichž se změna logického schématu přímo netýká. Sdílení dat Na rozdíl od klasického zpracování je při databázovém zpracování konceptuální úroveň prostřednictvím externí úrovně přístupná všem aplikačním programům a je zaručena její stabilita v čase i při změnách fyzického schématu na interní úrovni. Proto není nutné získávat redundantní údaje a celkový objem dat se sníží. Skutečnost, že se data sdílejí všemi aplikačními programy má kromě snížení redundance příznivý vliv i na celkovou integrovanost IS. Nedochází k náhodným rozdílům v hodnotách sdílených dat, které se používají na různé účely. Centralizací dat do sdílené databáze se však odpovědnost za správu dat přenesla z jednotlivých agend na DBS. V rámci uživatelské organizace se předpokládá, že jeho provoz
Strana 34
3 Teoretické základy informačních systémů
má na starost pověřená osoba, tzv. administrátor (správce) databáze. Do jeho kompetence patří vytváření schémat na všech úrovních a definice a popis vazeb mezi jednotlivými úrovněmi. Externí schémata vytváří přitom podle požadavků uživatelů [3]. Integrita Integrita (celistvost) databáze je stav, v němž jsou data v plném rozsahu přípustná a využitelná v aplikačních programech a mezi hodnotami položek souborů databáze platí vztahy, které jsou stanoveny k zaručení sémantické korektnosti databáze. Jinak se dá také říci, že je to stav, kdy hodnoty dat jsou správné, konzistentní a aktuální. K narušení integrity může dojít chybami technického i základního programového vybavení, chybami v aplikačních programech a v datech apod. Některé SŘBD mají možnost uchovat integritní omezení, např. formule v predikátovém kalkulu 1. řádu, které po interpretaci hodnot položek databáze nabývají hodnotu true nabo false a informují o tom, zda stav databáze je správný či nikoliv. Tímto způsobem se dá zamezit provedení aktualizačních příkazů, které by vedly k nesprávnému stavu databáze [3]. Náhodný přístup Agendové zpracování je zaměřené jednoúčelově a předpokládá, že všechny požadavky na výstupní informace jsou specifikovány předem. Připoužívání programu se však velmi často objeví dodatečné požadavky na jeho funkci, jejichž realizace si může vyžádat značné programátorské úsilí.V DBS vzhledem k nezávislosti dat na aplikačních programech je snadné napsat nový aplikační program, který zabezpečí provedení požadované akce. V mnoha případech jde o požadavek na výběr dat podle zadaného kritéria. Většina SŘBD je vybavena speciálními uživatelskými jazyky neprocedurálního charakteru, které jsou orientovány na využití neprogramátory. Možnost realizace náhodného přístupu k databázi výrazně zlepšuje využití dat v IS a je často jedním z hlavních důvodů přechodu na databázovou technologii zpracování dat [3]. Modely dat Posláním automatizovaného IS je poskytovat informace o určité části reálného světa (realitě). IS a jeho konstrukce je současně určitým druhem modelu reality. Před vybudováním databáze je tedy nutné analyzovat realitu a vytypovat objekty, o nichž chceme v databázi udržovat informaci. Objekty lze přitom rozdělit do dvou tříd [3]: • •
Entity – rozumíme jimi abstrakce libovolných existujících věcí Hodnoty – charakterizují, popisují entity
Vlastnosti entit se nazývají atributy. Atribut přiřazuje každé entitě z množiny entit hodnotu z nějaké neprázdné množiny nazývané doména atributu. Atribut je tedy funkce z množiny entit do domény atributu. Neformálně řečeno atributy jsou vztahy mezi entitami a hodnotami. (Vztahy mezi entitami nazýváme relace). Atribut či množina atributů, jehož hodnoty jednoznačně určují každou entitu v množině entit se nazývají klíčovým atributem (klíčem) dané množiny entit [3]. Nejčastější případ vztahů mezi množinami entit (kardinalita vztahu), který lze dále klasifikovat, je v případě dvou množin entit: •
vztah 1:1 – každá entita z množiny entit je spojena vztahem s nejvýše jednou entitou druhé množiny
3 Teoretické základy informačních systémů
Strana 35
Obr. 14 Kardinalita 1:1 •
vztah 1:N – reprezentuje situace, kdy každá entita z E1 je spojena vztahem s žádnou nebo více entitami z E2, ale každá entita z E2 je spojena vztahem s nejvýše jednou entitou z E1
Obr. 15 Kardinalita 1:N •
vztah M:N – je nejobecnější, nejsou kladena žádná omezení na množinu dvojic entit spojených příslušným vztahem
Obr. 16 Kardinalita M:N Od počátku 70.let se objevují pokusy o zachycení sémantiky (významu) dat ukládaných v IS. Vznik prakticky použitelného sémantického modelu umožňujícího popsat konceptuální úroveň databáze je svázán s tzv. Entity–Relationship modelem, který se také zkráceně označuje jako E–R model. Jde o schématické znázornění množin entit, jejich atributů a vztahů mezi nimi grafickou formou [3].
Strana 36
3 Teoretické základy informačních systémů
Obr. 17 Symbolika E–R modelu Postup při vytváření E–R modelu je následující [3]: • určí se a pojmenují zobrazované objekty z reality a vztahy mezi nimi, které nás budou zajímat • rozhodne se o rozdělení objektů na entity a hodnoty • definičním oborům vztahů mezi entitami a atributům se podle potřeby přiřadí nova jména • stanoví se identifikátory entit • u vztahů mezi entitami se určí jejich typ (1:1, 1:N, M:N) • sestrojí se grafické zobrazení modelu
Obr. 18 Příklad jednoduchého E–R modelu Relační model Relaci si můžeme jednoduše představit jako matici s m řádky a n sloupci. Pro lepší nároznost sloupcům přiřadíme jména, která označují příslušné domény z oboru definice relace. Těmto jménům říkáme atributy. Je výhodné zobrazovat relace take v alternativní formě pomocí tabulky takto [3]:
3 Teoretické základy informačních systémů • • •
Strana 37
každému prvku relace odpovídá jeden řádek tabulky, žádné dva řádky tabulky nejsou shodné i–ľtý sloupec obsahuje pouze hodnoty z domény Di záhlaví sloupců reprezentují atributy
Zavedením relací jako prostředku na modelování databáze se řeší definiční stránka. Relační model databáze dále tvoří operace s databázemi. Nejznámějším nástrojem pro práci s relacemi je relační algebra (viz [3]). Návrh struktury relační databáze, normalizace Při návrhu vlastní struktury databáze (relačního schématu) velmi brzy narazíme na problémy, které plynou z tzv. funkčních závislostí mezi doménami relací. Proto se provádí normalizace, jejímž cílem je převod relačního schématu do vyšších normálních forem a tedy zefektivnění návrhu databáze. Tato problematika je poměrně obsáhlá a podrobně se jí věnuje [3].
Strana 39 4
PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ
Projektové řízení jako účinná forma řešení změn se stále více uplatňuje i v České republice. Rychlost, s níž se rozšiřuje, je přímo úměrná nutnosti rychle se adaptovat na náročné tržní podmínky. Podnikatelské subjekty denně připravují a následně realizují řadu projektů s větším či menším úspěchem. Dosahování úspěšných podnikatelských výsledků je přímo podmíněno profesionální přípravou řešitelů těchto projektů - projektových manažerů a členů projektových týmů. Zvládání role projektového manažera je nevyhnutelně spojeno s požadavkem na efektivní splnění role vedoucího skupiny lidí - projektového týmu. Zvláštností projektového přístupu k týmové práci je to, že se skupina pracovníků v průběhu realizace projektu často mění a že jejími členy jsou nejenom vlastní pracovníci organizace, jmenovaní obvykle z různých oddělení napříč organizační strukturou konkrétního podniku, ale mnohdy i externí spolupracovníci a partneři. Je proto zřejmé, že projektoví manažeři jsou vystaveni velkým nárokům nejenom odborným, ale i na dosaženou úroveň manažerské práce v týmu, komunikaci, motivaci pracovníků k co nejvyšším výkonům a zvládání kritických a konfliktních situací. Manažeři projektů již od samého počátku projektu podstupují riziko tím, že je na ně vyvíjen stále větší a větší nátlak na zkracování lhůt a snižování nákladů projektu. Tato rizika jsou nejen technického charakteru, ale i organizační a ekonomické. Je proto nezbytné je řídit jako kterýkoliv jiný parametr projektu, zvláště ve fázi zahájení projektu, tak aby se dal co nejlépe změřit možný dopad rizik. Účelem řízení rizik je v předstihu poznat zdroje možných ztrát a následně omezit pravděpodobnost jejich vzniku a jejich závažnost na přijatelnou hodnotu a připravit v předstihu soubor korekčních opatření, pokud ke škodám dojde. Projekty jsou jedinečné úkoly, které vznikají, když je třeba něco udělat, co se dříve nedělalo. Jejich charakteristickým rysem je nutnost dosáhnout plánovaného cíle v plánovaném čase s plánovanými náklady. Řízení takovýchto akcí se nyní stává částí pracovní náplně stále více osob. Projektové řízení nabízí metody a nástroje, jak uskutečnit zdánlivě nemožné dodržet termín, rozpočet i požadovanou kvalitu. 4.1
Teorie projektového řízení
Projekt jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.[2] Atributy projektu: • • • • •
jedinečnost v cíli a postupu vymezenost časem, rozpočtem a zdroji řízení projektovým týmem složitost a komplexnost rizikovost
Strana 40
4 Projektové řízení
Akce, které mají tyto znaky by měly být realizovány jako projekt, pokud neexistují zvláštní důvody, aby jako projekt realizovány nebyly. Akce, které tyto znaky postrádají, nemají být realizovány jako projekty.[2] Cíl projektu představuje koncový stav po ukončení projektu. Cíl nemůžeme dosáhnout přímo. Proto realizujeme projekt, abychom postupnou realizací naplánovaných činností navodili z výchozího stavu stav cílový.[2]
Cílový stav
projekt Výchozí stav
Obr. 19 Schéma ukazuje souvislost mezi výchozím stavem, projektem a cílem Výchozí (současný) stav
1. milník
2. milník
….........
Cílový stav
Symbol představuje soubor činností, které vedou k dosažení dílčího, postupového cíle. Proto milníky v projektu představují vždy významné události v projektu. Poznamenejme, že výstižně lze cíl označit jako myšlením předjímaný výsledek. Proto se musíme snažit, abychom v rámci projektu dosáhli společných, shodných představ o cíli projektu u všech zainteresovaných stran.[2] Obsah projektu (Content) je představován souhrnem činností, které se váží ke konkrétnímu výstupu projektu. Je definován procesem k dosažení cílového stavu.[2] Rozsah projektu (Scope) stanovuje, co vše bude do projektu zahrnuto resp. co nebude součástí projektu.[2] Zákazník projektu představuje zainteresovanou stranu, které u určen výstup projektu. Kriteria úspěšnosti projektu jsou kriteria, podle nichž lze posuzovat relativní úspěšnost či neúspěšnost projektu. Hlavním požadavkem je jejich jasné a jednoznačné definování. Pro každý projekt a zákazníka se nově stanovují a vyhodnocují kriteria úspěšnosti. Projekt je formulován, hodnocen, vytvořen a realizován v rámci svého kontextu (prostředí), kterým je přímo či nepřímo ovlivňován. Veškeré tyto vlivy, jako jsou normy, trendy apod. působí na koncepci a vývoj projektu. Příkladem externích vlivů jsou geofyzikální, ekologické, sociální, psychologické, kulturní, politické, ekonomické, finanční, právní, kontraktační, organizační, technologické a estetické aspekty.[2]
4 Projektové řízení
Strana 41
Zainteresované osoby jsou osoby nebo skupiny osob, které se podílí na projektu, jsou zainteresované na provedení projektu, nebo mají nějakou vazbu na projekt. Mají právně zaručený zájem na úspěšnosti organizace a na prostředí, v němž tato organizace funguje. Příkladem zainteresovaných osob jsou zákazník, kontraktor, vedoucí týmu, členové týmu, výsledný uživatel, propagátoři, rezidenti, skupina se společným zájmem, tisk, správní orgány, banka. [2] Řízení projektu je plánování, organizování, sledování a kontrola všech aspektů projektu a motivování veškerého zainteresovaného personálu k dosažení záměrů projektu při dodržení bezpečnostních hledisek a v dohodnuté lhůtě, za dodržení nákladů a kriterií z hlediska plnění. Zahrnuje celkový objem úkolů vedení, organizace vedení, postupů vedení a opatření vedení za účelem realizace projektu.[2] Činnosti jsou představovány elementárními plánovanými pracemi, jejichž realizace má zajistit dosažení cílového stavu. Celkový průběh projektu, který vždy obsahuje velkou řadu činností, můžeme rozdělit jejich seskupením do jednotlivých fází. Hovoříme že v projektu rozlišujeme na „životní fáze projektu“.[2] Fáze projektů dále seskupujeme do tří skupin:[2] •
• •
Předprojektová fáze (Pre – Projekt Phases) • studie příležitosti (Opportunity study) • předběžná studie proveditelnosti ( Pre – Feasibiklity Study) • studie proveditelnosti (Feasibility Study) • studie financování a proveditelnosti Projektové fázeZahájení projektu, podrobný plán projektu, Implmentace projektu, Ukončení projektu. Vyhodnocovací fáze (Post – Project Phases) : • anylýza ukončeného projektu (Post – Implementation Analýsis) • zpracování návrhů na zlepšení příštích projektů
Zahájení projektu je první fází životního cyklu projektu. V tom je její specifické postavení. Není možné říci, že by tato fáze byla nejdůležitější. Všechny fáze jsou pro úspěšný projekt důležité a celková jakost projektu je dána úrovní fáze s nejnižší jakostí podle zásady nejslabšího článku řetězu.[2] Cílem zahájení projektu je na odpovídající řídicí úrovni deklarovat (vyhlásit) projekt definováním základních atributů vymezujících projekt.[2] Znamená to definovat:[2] • • • • • •
formální a organizační náležitosti (název, identifikační číslo, klasifikační znaky) cíle projektu s ohledem na účel, potřeby zákazníka a očekávané přínosy plánovaný termín začátku projektu plánovaný termín ukončení projektu, případně také významné plánované milníky plánované celkové náklady na projekt jmenovat projektový tým a jeho veoucí
Strana 42
4 Projektové řízení
Vstupem pro zahájení projektu jsou:[2] • • • • •
dokumenty, které byly vytvořeny v předpojektových fázích dokumenty popisující problematiku, kterou má projekt řešit standardy, které má projekt splňovat výsledky vyhodnocení minulých projektů jiné dokumenty, shrnující požadavky na projekt z hlediska zainteresovaných stran
Výstupy z fáze zahájení projektu jsou:[2] • • • • •
identifikační listina projektu (též základní listina projektu) dále jen ILP logický zámec, dokumentující základní vztahy v projektu a vazby na projekt seznam hrozeb (podklad pro následnou celkovou analýzu rizik) návrh kritických faktorů úspěchu projektu (CSFA-Critical Success Factor Analysis) pracovní průvodní dokumentace, zaznamenávající činnosti při zahájení projektu
Fáze končí schválením IPL a poskytnutím informace všem zainteresovaným stranám o zahájení projektu. Doporučené a také nejpoužívanější metody v předprojektových fázích a při zahajování projektů jsou:[2] • • • • • • • •
metoda logického rámce analýza silných a slabých stránek (SWOT Analysis) technika SMART SLEPT analýza porterova analýza analýza stran datčených projektem strom cílů strom problémů
V ČR se nejvíce rozšířila metoda logického rámce (Logical Framework Method), která patří do skupiny kombinovaných metod a prosazuje ji i EU pro návrhy projektů v rámci programů strukturálních fondů. Metoda vytváří logický rámec ze 16 polí, uspořádaných do čtyř sloupců a čtyř řádků, kam se vypisují logicky provázané skutečnosti, které mají jakostně popsat důležitá fakta, použitá jednak pro identifikační listinu projektu, jednak jako vstupní informace pro další fáze projektu.Metoda popisuje postupné kroky při vytváření logického rámce i formu týmové práce při jeho sestavování. Metoda používá techniku kontrolních seznamů (CHECKLISTS) pro zajištění jakosti navrženého logického rámce.[2]
4 Projektové řízení Název projektu
Strana 43 Popis projektu
Objektivně ověřitelné ukazatele
Způsob ověření
Předpoklady
Cíle Účel Konkrétní výstupy Projektu Klíčové činnosti Obr. 20 Příklad matrice pro logický rámec Metoda logického rámce je podporována počítačem prostřednictvím programového projektu TEAM Up firmy TEAM Technologies (www.team.cz )[2] Po zpracování logického rámce projektu musíme provést definici kontextu logického rámce. Znamená to nalézt a definovat předcházející, souběžné a navazující projekty v návaznosti na dlouhodobé programy a vizi firmy. Je to důležité proto, že málokterý projekt je isolovaným případem. Naopak! Ve většině případů souvislosti s jinými projekty ovlivňují samotný projekt, který zase ovlivňuje ostatní projekty ve firmě. Výsledky předcházejících projektů jsou obvykle nutnou podmínkou pro start navrhovaného projekty. Souběžně probíhající projekty často vyžadují vzájemnou koordinaci s navrhovaným projektem a následné projekty je potřeba brát často v úvahu při stanovování výstupů navrhovaného projektu. Projekt přitom musí obvykle být součástí nějakého firemního programu (programů) a přispívat k naplnění firemní vize a poslání firmy.[2] Ganttovy diagramy[2] Ganttových diagramy (též úsečkové grafy, čárové harmonogramy) představují jednoduché znázornění časového průběhu několika činností, které často probíhají i současně. Jejich tvůrce H.L.Gantt, americký poradce na organizaci, je vymyslel pro plánování činností a jejich sledování, v amerických loděnicích za I.světové války při dodávkách pro US NAVY. K řízení složitého průběhu činností při výstavbě námořních lodí již nedostačovaly jednoduché seznamy kalendářních údajů, které určovaly termíny začátku a konce jednotlivých činností. [2] Činnost A Činnost B Činnost C Časová osa Obr. 21 Příklad jednoduchého Gantova diagramu
Strana 44
4 Projektové řízení
Metody síťové analýzy[2] Metody síťové analýza tvoří základ metod současného projektového řízení. Využívají techniku hranově nebo uzlově orientovaných grafů, která vychází z matematické teorie grafů. Projektové řízení dnes využívá dvě nejpopulárnější metody: • •
Dererministický model Stochastický model
Deterministický model, presentovaný metodou CPM (Critical Path Method) - je stanovena jen jedna hodnota odhadu ( doba délka činnosti je odhadnuta např. na 10 dní, a náklady na 25000 Kč)[2] Stochastický model, presentovaný metodou PERT (Programm Evaluation Review Technique) - z pesimistického odhadu, normálního odhadu a z optimistického odhadu je vypočtena pravděpodobná hodnota odhadu ( např. délka činnosti při bezproblémovém řešení je odhadnuta optimisticky na jeden týden, vyskytnou-li se však potíže, pak pesimistický odhad je 6 týdnů, přičemž normální odhad jsou 4 týdny, takže náklady se pohybují od 30000 do 200000 Kč přičemž se očekává, že náklady budou zřejmě 100000 Kč).[2] Obě metody určují kritickou cestu, která je totožná s nekratší možnou délkou trvání projektu a časové rezervy pro činnosti, které neleží na kritické cestě. Kritická cesta se skládá z činností, které musí bezprostředně na sebe navazovat bez jakýchkoliv časových rezerv. Prodloužení kterékoliv činnosti na kritické cestě nebo její opožděné zahájení má bezprostřední vliv na prodloužení doby projektu . Následně, po časové analýze lze provést analýzu nákladůna projekt a analýzu zdrojů, potřebných k realizaci projektu.[2] Jako příklad propojení uzlů sítě může sloužit následující graf :[2]
Obr. 22 Propojení uzlů sítě
4 Projektové řízení Metody síťové analýzy nám umožňují určit:[2] • • • • •
kritickou cestu (nejkratší dobu realizace projektu subkritické cesty, které se kritické cestě velmi blíží možné časové rezervy u činností, které neleží na kritické cestě rozložení finančních nákladů v průběhu projektu potřebu jednotlivých zdrojů v průběhu projektu
K tomu slouží:[2] • • •
časová analýza (Time Analysis) nákladová analýza (Cost Analysis) zdrojová analýza (Ressource Analysis)
Strana 45
Strana 46
4 Projektové řízení
Strana 47 5
ZAVEDENÍ IS TEORETICKÉ ZÁKLADY
Každá instituce potřebuje informační podporu mnoha svých činností. Kombinace soudobé výpočetní a komunikační techniky umožňuje vytvořit silní prostředek pro efektivnější práci podniku, počínaje administrativou až po řídící činnosti. Je možné získat v konkurenčním prostředí strategickou výhodu úspěšným a včasným zavedením informačního systému, ale v opačném případě je nutné se smířit se zaostáváním. 5.1
Rozvojový plán
Informační systém není určen jen pro referenty, ale především pro řídící pracovníky všech úrovní. Všem těmto kategoriím poskytuje informace a učí je pracovat s informacemi. Nedostatečná informační podpora řízení podniku může ale zhoršit fungování základních aktivit podniku s dlouhodobými následky. Takto informační systém nepřímo ovlivňuje výkonnost a konkurenceschopnost podniku. Zavedení podnikového informačního systému není jednorázovým aktem, ale je procesem, který může trvat i několik let. Tento proces obsahuje takové aktivity, jako například: • • • • • •
budování komunikační infrastruktury vybavení uživatelů příslušným hardwarem a softwarem budování manažerské nadstavby na transakčním IS pro různé role manažerů výcvik výcvik všech kategorií uživatelů změna myšlení a způsob komunikace formalirace informací a činností
Úspěšné zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje dobrou organizaci, vyčlenění potřebných finančních prostředků a pracovníků. Nelze zavedení IS chápat jako úkol, ale je nutné tento projekt zařadit do rozvojového plánu podniku, projednat a schválit ho v příslušných orgánech. Vhodnou formou přípravy k projednání rozvojového plánu je zpracování: „Plánu informační strategie podniku“. Tato studie je poučením pro všechny pracovníky a měla by se zaměřit na: • • •
nástin variant řešení s ohledem na priority podniku očekávané finanční a personální nároky zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
Zmíněná studie je užitečná pro další rozhodování, protože poskytuje systematický pohled na uvedená témata, věcné argumenty pro diskusi, a tím umožňuje přijmout kompetentní rozhodnutí a určit odpovědnost konkrétních osob za následky těchto rozhodnutí.
Strana 48 5.2
5 Zavedení IS Teoretické základy
Faktory úspěchu zavedení IS Některá hlediska, která jsou typická pro podnikové prostředí: •
•
•
•
•
•
5.3
Partnerem pro zavedení nového IS jsou vysoce motivovaní vedoucí pracovníci podniku, kteří chápou základní principy řízení. Obvykle ale vedení projektu musí počítat s určitým nepochopením či odporem pracovníků v různých funkcích, kteří ne vždy plně chápou význam podpory podniku informačním systémem. Zavedení nového systému si vynucuje zavedení pořádku do všech oblastí, kterých se systém dotýká. Je třeba přesvědčit pracovníky podniku, že nová technologie jim bude pomáhat a usnadňovat práci. Na budování IS se podílí více pracovníků. Někteří z nich mají klíčovou roli pro zdar jednotlivých etap projektu. Všechny pracovníky je nutno motivovat a vést k odpovědnosti. Dobré plánování a kontrola jsou pro projekt nezbytné především z hlediska harmonogramu a finančního krytí. Pro účely projektu je nutno vyčlenit přiměřené finanční zdroje po celou dobu trvání projektu. Tyto prostředky jsou určeny pouze na nákup jednotlivých softwarových komponent IS a centrální technologii. S ohledem na požadovaný rozsah systému je od počátku nutno věnovat pozornost vhodného hardwaru, operačního systému, systému řízení báze dat a síťových prostředků. Vedení podniku a vedení projektu musí očekávat problémy, které se objeví v průběhu řešení. Musí znát možné příčiny vzniku problému, snažit se je předvídat a aktivně jim předcházet.
Formulace projektu
V souladu s funkční analýzou projektu i s vlastním grafickým řešením bylo dosaženo následující podoby informačního portálu ústavu (pro nadměrnou obsažnost byl vybrán pouze reprezentativní vzorek z nových dynamických sekcí):
5.4
Řízení projektu Projekt IS má tři základní fáze: • • •
příprava IS zavádění IS provozování IS
Tyto fáze se liší svými úkoly a také metodami řízení
5 Zavedení IS Teoretické základy 5.5
Strana 49
Zajištění podmínek řešení projektu
Projekt musí být řízen podle důkladně promyšleného, projednaného a schváleného plánu. Z plánu musí vyplynout konkrétní termíny dokončení jednotlivých akcí. Součástí plánu je též zajištění projektu IS z hlediska organizačního, personálního, finančního a technického. Finanční zajištění projektu Při realizaci projektu IS je současně nutné financovat mnoho položek. Patří sem například: • • • • • •
nákup komponent IS nákup hardwaru budování síťové infrastruktury licence na operační systém, báze dat, prohlížče apod. služby provozní náklady
Technické zajištění Zavádění a provozování IS potřebuje určitou technickou infrastrukturu. Technické zajištění může provádět podnikový útvar informatiky, který musí mít mimojité na starosti: • • • • • • • •
5.6
správu systému správu počítačových sítí správu databází správu aplikací provozování IS pravidelné zálohování dat služby rozvoj systému
Kontrolní činnost
Kontrolní činnost patří mezi základní nástroje účinného řízení projektu IS. Naplánovaný projekt potřebuje pravidelně kontrolovat, zda jednotlivé činnosti postupují v souladu s plánem, nebo zda vznikají nějaké odchylky od plánu. V případě odchylek je nutné rozpoznat příčiny, sjednat nápravu, případně provést úpravy v plánu. Kontrolní činnost se musí zaměřit na následující: • • •
dodržovat harmonogram jednotlivých akcí; věcná správnost jednotlivých činností; čerpání finančních prostředků.
Strana 50 5.7
5 Zavedení IS Teoretické základy
Architektura a topologie systému
Architektura a topologie výsledného systému by měla vycházet z „Plánu informační strategie podniku“. Musí například respektovat zcela individuální vnitřní strukturu podniku, počet a územní rozmístění jednotlivých pracovišť s ohledem na objemy přenášených dat, nutnost on-line přenosů a náklady na vybudování propojení. Podstatným hlediskem pro návrh architektury a topologie IS musí být dosažení potřebné výsledné bezpečnosti provozu IS. Rámcová architektura systému specifikuje základní rozdělení IS na jednotlivé komponenty, jejich základní rozdělení na moduly a na vazby mezi jednotlivými částmi.
Strana 51 6
POPIS PROBLÉMU
6.1
Stav před zahájením změn v řízení
Tato práce se zabívá změnou struktury řízení v jedné malé strojírenské firmě. Původní stav před restrukturalizace byl značně neuspokojivý. Firma měla dva majitele. Byla rozčleněna na dvě samostatné divize, přičemž kouždou z nich řídil jeden z majitelů. Poměry v této firmě byly dány tím jak tato firma vznikla a jak se v průběhu cca patnácti let vyvíjela a jak se profilovala na trhu.
Strojírenská výroba řídí jeden majitel
účetní
mistr
dělníci na dílně
Stavební zámečníctví řídí druhý majitel
účetní
mistr
dělníci na dílně
dělníci na montáži
Obr. 23 Původní struktura firmy
•
• •
Majitelé firmy – každý řídí svou diviz, navzájem mezi sebou komunikují,řeší současně problémi spojené s marketingem, nákupem, výrobou i odbytem. Dále do značné míry řeší problémi prsonální politiky divize, kterou řídí. Účetní – řeší problémi spojené s fakturací zakázek, vedou mzdové účetníctví, řeší většinu administrativních záležitostí Mistr – řídí a spolu s vedoucím divize plánuje práci dělníků na dílně nebo na stavbě, zajišťuje okamžité potřeby výroby a montáže jak po stánce materiální, tak po stránce lidských zdrojů.
Dalším problémem byla prezentace výrobního programu firmy. Tato byla omezena z větší části pouze na osobní kontakty majitelů a statické www strámky. Na těchto strámkách se mohl zákazník seznámit s výrobním programem firmy, získat kontaky, popřípadě si mohl prohlédnout fotografie realizovaných zakázek.
Strana 52 6.2
6 Popis problému
Hlavní nedostatky stávajícího stavu
Z výše uvedené struktury je patrno, že tato již nemůže vyhovovat současným potřebám řízení moderního podniku, jak dokládá i zkušenost dané firmy. Vedoucí pracovníci (majitelé) jsou častu vytíženi jednáním se zákazníky nebo subdodavateli a své pravomoci delegují na své podřízené. Bohužel se občas stane, že i mistři nemůžou zvládnout všechny své povinnosti a i oni musí část svých úkolů přesunout na některého z dělníků. Ti pak mají problém se zvládnutím svých povinností při výrobě nebo montáži. Tento stav potom zásadním způsobem snižuje prodiktivitu firmy a tím také hospodářské výsledky firmy. Dalším nežádoucím důsledkem tohoto stavu je nespokojenost zákazníků, plynoucí z nedodržování některých závazných termínů. Aby se vyhovělo všem zákazníkům a přitom se splnily všechny nasmlouvané termíny, je nutné pracovat často přesčas. To vede k nadměrné fizické i psychycké únavě, v jejímž důsledku se často hromadí chyby. Tato skutečnost má za následek reklamace a následné opravy, na které se spotřebovává čas a finanční prostředky potřebné pro realizaci již nasmlouvaných zakázek. Takto se firma ocitá v bludném kruhu, který není za stávajících podmínek schopna uspokojivě řešit.
60
51 42
50 40
celkem
30
bez problémů reklamace
20
9
10 0
1
Graf. 1 Podíl reklamací na celkové produkci firmy Z udedeného grafu je patrné, že podíl reklamovaných zakázek je 17,6 % z celkově realizovaných. Toto číslo je opravdu velké. Druhým nežádoucím jevem je špatná prezentace fitmy. Také tento jev je důsledkem nevhodné organizační struktury firmy. Orientace jen na osobní kontakty omezuje možný počet zákazníků. Navýc při vytížení odou majitelů (jak je patrno z předchozí kapitoly) nedává dostatečný prostor pro dostatečnou obchodní činnost. Důsledkem je špatná struktura zakázek, z nichž značné procento je rizikových. To spolu s problémi, které vznikají při realizaci v důsledku špatně zvolené struktury firmy vede ke špatným ekonomickým výsledkům celé firmy. A to i přes fakt, že tato firma zaměstnává velmi schopné a zkušené pracovníky a i majitelé jsou lidé, kteří sami umí pracovat a umí si taky vážit práce svých podřízených.
6 Popis problému 6.3
Strana 53
Požadovaný cílový stav
Ve spolupráci s vedením firmy byly stanoveny cíle celého projektu a byl dohodnut harmonogram jednotlivých dílčích kroků. Byl dohodnut následující postup : • • • • • • •
6.4
vytýčení cílů projektu a sestavení realizačního týmu projektu důkladná analýza problému navržení a zavedení nové funční struktury firmy specifikace nové marketingové politiky firmy analýza dostupných systémů pro podporu řízení a navržení vzorový systému pro prezentaci vedení firmy prezentace analýzi dostupných systémů a vzorového systému k připomínkování vedení firmy zavedení vybraného systému pro řízení, případně navržení a zprovoznění nových dynamických www stránek firmy
Vytyčení jednotlivých etap projektu
Pro celkovou náročnost tohoto projektu bylo rozhodnuto, že projekt bude realizován formou projektového řízení. To zahrnuje mimo jiné vždy také stanovení realizačního týmu, vedoucího projektu, jednotlivých členů projektu s jejich dílčími kompetencemi a zodpovědností. Dále byly definovány jednotlivé etapy projektu, které musí být pro jeho zdárné ukončení provedeny v určitém, předem pevně stanoveném sledu a stanoveny závazné termíny jejich realizace, které je žádoucí v průběhu projektu sledovat a průběžně vyhodnocovat. 1) Vytýčení cílů projektu a sestavení realizačního týmu projektu V této etapě byly vytýčeny cíle projektu. Dále byly stanoveny jednotlivé etapy a dílčí cíle včetně časové posloupnosti a časového harmonogramu jednotlivých činností. Výstupem pak bylo jmenování členů realizačního týmu a kompletní časový plán průběhu projektu. 2) Důkladná analýza problému (zjednodušeně popsaná v kapitolách 5.1 a 5.2) Tato etapa zahrnovala především důkladné zmapování daného stavu. Byly pojmenovány příčiny stávajícího stavu, stejně tak baly popsány i z nich plynoucí důsledky. Tyto pak byly předlořeny vedení firmy. 3) Navržení a zavedení nové funční struktury firmy Na základě předchozý etapy byly specifikována potřebná opatření pro zlepšení chodu firmy. Především byla navržena nová struktura řízení firmy, která má v konečné fázy za úkol spolu s dalšími opatřeními zlepší ekonomickou sytuaci firmy. 4) Specifikace nové marketingové politiky firmy Obchodní politiku firmy lze chápat jako funkci, která zajišťuje obchodní činnost podniku. Proto bylo stanovení správné obchodní politiky jedním ze základních úkolů.
Strana 54
6 Popis problému
5) Analýza dostupných systémů pro podporu řízení a navržení vzorového systému pro prezentaci vedení firmy V této etapě projektu byla provedena analýza dostupných systémů pro podporu řízení, a najejím základě bylo rozhodnuto. Dále byly navrženy vzorové www stránky s dynamickým obsahem , které řešily pouze vybrané aplikace. Tyto byly vytvořeny jako alternativa pro vedení firmy. 6) Prezentace analýzy dostupných systémů a vzorového systému Vedení firmy bylo seznámeno s výsledky předchozí etapy. V součsné době probíhá vyhodnocování podkladů. 7) zavedení vybraného systému pro řízení, případně navržení a zprovoznění nových dynamických www stránek firmy Jedná se o jednu z posledních fázý celého projektu. Její průběh může zásadně ovlivnit úspěch celého projektu. V současné době ještě nejsou známi rozhodnutí vedení firmy. 8) Zhodnocení celého projektu Toto je poslední, nicméně velmi důležitá část projektu.
Strana 55 7
ANALÝZA SYSTÉMŮ NABÍZENÝCH NA TRHU
7.1
Teoretické předpoklady pro analýzu IS Rozdělení AIS podle velikosti:[2] • • • • •
mikro AIS: jeden až pět izolovaných, samostatných osobních počítačů malý AIS: do deseti osobních počítačů propojených vzájemně do počítačové lokální sítě střední AIS: do 100 počítačů propojených do jedné nebo více lokálních sítí, ve kterých jsou využity severy velké AIS: kolem 1000 počítačů s mnoha lokálními počítačovými sítěmi a servery propojenými na jiné externí sítě velmi velké AIS: přes 1000 počítačů propojených do rozsáhlých lokálních i externích sítí s dálkovým přenosem dat
Rozdělení AIS podle obsahového zaměření:[2] • • • • • •
AIS pro průmyslové výrobní podniky s přetržitou výrobou (strojírenství, elektrotechnika, spotřební zboží, apod.) AIS pro kontinuální výrobu (potravinářství, chemická výroba, energetika, apod.) AIS pro finanční sektor (banky, pojišťovny, burzy, spořitelny) AIS pro státní a jiné administrativní instituce včetně školství AIS pro výzkumné firmy, vědecko–technické firmy a vývojové firmy AIS pro speciální oblasti (policie, armáda, kosmický výzkum)
Rozdělení AIS podle automatizovaných funkcí:[2] • • • • •
statistické AIS (zajišťující jen zpracování evidence a statistických výstupů) bilančně–plánovací AIS AIS s doplněnými řídicími funkcemi (alespoň některé funkce jsou realizovány v uzavřené řídicí smyčce) AIS s využitím předpovědi a zjišťováním následků případných rozhodnutí (např. simulací) AIS s využitím umělé inteligence pro podporu rozhodování
Rozdělení AIS podle způsobu dodávky:[2] • • •
AIS dodávané jako hotový produkt AIS vytvářené individuálně na objednávku podle požadavků zákazníka AIS dodávané jako prototyp, tj. dodá se řada připravených skeletů programů (prototyp), které se pak upravují a dopracovávají podle požadavků zákazníka např. zadáním hodnot předem připravených parametrů, apod.
Každý z těchto způsobů dodávky AIS má své výhody a nevýhody [2].
Strana 56
7 Analýza systémů nabízených na trhu
Tabulka č. 1
Hotový produkt
Vývoj podle požadavků
Prototyp
Čas
Téměř ihned
Cena
Velmi nízká cena
Velmi dlouhá doba vývoje Velmi vysoká cena
Relativně krátká doba Přijatelná cena
Jakost
Viditelná jakost s malým počtem chyb Firma se musí přizpůsobit SW Malé firmy
Předpokládaná jakost s velkým počtem chyb SW se musí přizpůsobit firmě Velmi velké firmy
Částečně viditelná jakost a přijatelné množství chyb Oboustranné přizpůsobení Střední a velké firmy
Přizpůsobení Vhodná velikost firmy
7.2
Informační systémy doporučené vedení firmy
Jako jeden z vhodnějších se jeví informační systém firmy GEMCO z Uherského Hradiště. Tento systém pracuje spolehlivě, dodavatelská firma vztváří moduly přímo na přání zákazníka a samozřejmě drží sezvis. Dalším konkurenčním systémem pro víše uvedený systém jel systém SAP. Také tento systém zaručuje kompletní řešení pro firmu. Jedná se však o velký systém vhodný spíše pro velké koncerny. Oba dva uvedené systémy budou předloženy venení firmy k posouzení. Oba systémy jsou relativně drahé, protože v sobě skrývjí know- how ze všech oborů. Tabulka č. 2 Parametry
Gemco
SAP
-
100 000 Kč
Možnost úpravy pro potřeby zákazníka
Ano
Ano
Možnost zakoupit poze některé moduly
Ano
Ano
Servis
Ano
Ano
Implementaci prování dodavatel systému
Ano
Ano
Vhodnost pro malou firmu
Ano
Ne
Cena licence
7 Analýza systémů nabízených na trhu
Strana 57
Z výše uvedeného je patrné, že žádný z výše uvedených systémů nebude popisovanou firmou vybrán. V českém prostředí je jedním z nejdůležitějších parametrů výrobku jeho cena, bohužel. Z hlediska poměru cena/užitná hodnota vychází lépe systém firmy GEMCO.
Strana 59 8
VÝBĚR VHODNÝCH PROSTŘEDKŮ K REALIZACI NOVÝCH WWW STRÁNEK
Při výběru prostředků, vhodných k realizaci tohoto projektu, které zahrnují především informační a programové nástroje byl kladen dúraz na několik důležitých aspektů. Těmi byly zejména: • • • • •
vhodnost pro užití k účelu realizace projektu cena a dostupnost dokumentace (minimálně na úrovni online znalostních zdrojů) přihlédnutí ke stávajícím možnostem webhostingu dosavadní www prezentace míra znalostí autora o dané problematice
Po zhodnocení různých alternativ byly vybrány nástroje, které jsou (s jednou vyjímkou) OpenSource či freeware povahy. Významnou roli sehrál fakt, že jejich pořízení a užívání nepředstavuje téměř žádnou finanční zátěž.O jednotlivých prostředcích pojednávají následující podkapitoly. 8.1
Prostředky pro tvorbu statického webu
8.1.1 HTML Jazyk HTML (Hyper Text Markup Language, hypertextový jazyk s příznaky) je popisným jazykem stránky. HTML je aplikací v jazyce SGML (Standard Generalized Markup Language), který je normalizován v ISO již od roku 1986. SGML je metajazyk, tedy jazyk, který je primárně určen k popisu jiných jazyků [4]. Základní úlohou jazyka HTML je popis, jak budou data zobrazena internetovým prohlížečem (browser). Prohlížeč tedy obsahuje interpreter HTML, s jehož pomocí stránky zobrazuje. 8.1.2 CSS CSS (Cascading Style Sheets, kaskádové styly) představují nástroj pro grafickou úpravu webových stránek. Jejich první verze byla vytvořena v roce 1996 přímo pro potřeby jazyka HTML. Umožňovala tvůrcům webových stránek ovlivňovat výsledný vzhled dokumentů, aniž by museli výrazným způsobem zasahovat do zdrojového kódu stránky. Základy CSS, které plně postačovaly k dosažení efektivních výsledků, se daly poměrně snadno a rychle naučit, proto si kaskádové styly záhy získaly značnou oblibu.[5] 8.1.3 Apache HTTP Server Apache HTTP Server je softwarový webový server s otevřeným kódem, určený pro Linux, BSD, MS Windows a další platformy. V současné době jde o převažující technologii, užívanou celosvětově pro dodávání obsahu webových stránek prohlížečům (klientům). Samotný název Apache vznikl z anglického spojení „A patchy server“ (záplatovaný server). Apache HTTP Server je možno získat např. na adrese http://httpd.apache.org .
Strana 60 8.2
8 Výběr vhodných prostředků k realizaci
Prostředky pro tvorbu dynamického webu
8.2.1 MySQL MySQL je multiplatformní databázový systém, vyvinutý švédskou firmou MySQL AB. Jeho hlavními autory jsou Michael Widenius a David Axmark. MySQL je považován za úspěšného průkopníka politiky dvojího licencování: je k dispozici jak pod bezplatnou licencí GPL, tak i pod komerční licencí. Mezi významné klienty patří např. Yahoo! Finance, MP3.com, Motorola, NASA, Silicon Graphics nebo Texas Instruments. 8.2.2 PHP PHP (Hypertext Preprocesor) je skriptovací jazyk, určený pro programování dynamických webových stránek. Patří do skupiny skriptovacích jazyků, užívaných na straně serveru, k uživateli je tedy přenášen až výsledek jeho činnosti. PHP je nezávislý na platformě, skripty fungují bez úprav na mnoha různých OS. Obsahuje rozsáhlé knihovny funkcí pro zpracování textu, grafiky, práci se soubory, přístup k většině databázových serverů (mimo jiné MySQL, ODBC, Oracle, PostgreSQL, MSSQL), podporu celé řady internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP a dalších). Na rozdíl od jiných jazyků je kód v PHP také výrazně úspornější. 8.3
Prostředky pro tvorbu dynamického webu
8.3.1 DBDesigner DBDesigner je vizuální návrhové prostředí pro tvorbu E – R schématu databáze, distribuovaný pod GNU/GPL licencí. Vyvinula jej skupina fabFORCE. V současné verzi 4 je propagován jako „The MySQL Database Designer“, tedy je zdůrazněna jeho úzká vazba právě na databázi MySQL, se kterou je schopen spolupracovat nejen ve formě výměny výsledného návrhu E – R schématu, ale podporuje i všechny její specifické vlastnosti.
Strana 61 9
FUNKČNÍ A DATOVÁ ANALÝZA
Důležitým krokem k k této fázy řešeny pouze jako statické stránkyrealizaci projektu byla funkční a datová analýza informačního systému. Vzhledem k tomu, že v této fázy se jedná pouze o vzorové řešení, obsahují tyto stránky pouze vybrané moduly. A ve většině případů pouze ve zjednodušené podobě. 9.1
Funkční analýza Funkce 1: Kontakty Funkce 2: Sídlo firmy. Funkce 3: Výrobní program Funkce 4: Reference Funkce 5: Certifikáty
Jelikož se jedná o vzorové stránky irčené k prezentaci vedeí firmy, jsou všechny výše uvedené funkce řešeny jako statické.
Funkce 6 : Nová zakázka Tato funkce je již řešena jako dynamická. Zobrazí jednoduchý HTML formulář pro zákazníka, kam bude moci napsat : • • •
Požadavky kontakt (na sebe) svou e-mailovou adresu (kam se pošle mailem kopie obsahu formuláře)
Tato funkce je volně přístupná každému návštěvníkovi těchto www stránek. Pomocí ní může každý návštěvníkpotenciální zákazník) zaslat firmě jakýkoli dotaz, žádost o cenovou nabídku, reklamaci apod. Funkce 7: Přihlášení Zde se jedná o tvorbu standardního funkčního rozhraní typu Login/password. Po přihlášení uživatele se tento dostane do oblasti “zaměstnanci” nebo “vedení” (čili 2 různé nadstandardní oblasti, do kterých nemá přístup běžný návštěvník stránek), navíc oblast “zaměstnanci” bude mít ještě dále různé sekce podle oddělení.
Strana 62
• • • • •
9 Funkční a datová analýza zadávání nových zakázek do systému zadávání jednotlivých úkolů konkrétním zaměstnancům stanovení termínů k těmto úkolům kontrola provádění jednotlivých úkolů (stavu zakázky) v návaznosti na aktuální datum a jednotlivé termíny úkolů komunikace mezi všemi zúčastněnými(v rámci systému)
Příslušnost jednotlivých pracovníků do jednotlivých oddělení (vedení, zaměstnanci sekce1 – např. MTZ, zaměstnanci sekce2 – např. Příprava výroby, zaměstnanci sekce 3 – např. Výroba, … atd.) je řešena na úrovni přihlášení (a samozřejmě zadávána administrátorem systému předem do vlastní databáze, s možností pozdějšího přeřazení člověka (čili modifikace příslušnosti k oblasti/sekci) Formulář pro komunikaci se zákazníky (na základě kontaktních informací, uvedených u konkrétní zakázky či úkolu). Kontaktní informace ke každé nové zakázce zadává do systému pouze pověřený administrator systému, tento by měl mít k dispozici formulář, do kterého bude moci vložit kromě popisu zakázky, hlavního termínu, rozepsání na dílčí úkoly a jejich dílčích termínů + případných poznámek také kontakty na zákazníka (může jich být více, na různé odpovědné pracovníky zákazníka) a měl by mít tedy k dispozici jednoduché rozhraní (např. formou tolika checkboxů, kolik je sekcí zaměstnanců) u každého kontaktu (emailu + telefonu + jméno/příjmení + pozice), kterým sekcím oblasti zaměstnanci bude tento konkrétní kontakt dostupný (vedení bude dostupný vždy). Vedení bude mít možnost zadávat aktuální úkoly konkrétním zaměstnancům, tyto úkoly nemusí (ale mohou) souviset s právě realizovanými zakázkami (mohou být obecného charakteru). Každý člověk by měl mít k dispozici přehlednou historii jím zadaných úkolů, jakož i jemu zadaných úkolů (formou aktivních odkazů). U každého úkolu by mělo být uvedeno minimálně: datum a čas zadání úkolu, název úkolu, popis úkolu, termín, přijatý/nepřijatý, splněno/nesplněno + v případě dosud nesplněných úkolů, které jsou méně než X dnů před termínem (X bude někde zadáno administrátorem globálně a bude jím kdykoliv modifikovatelné) bude – třeba červeně – upozorněn dotyčný člověk, že tento úkol je nutno urychleně řešit. Každý úkol, který bude “otevřen” (přečten, zobrazen) člověkem, jemuž byl zadán, bude automaticky označen jako “přijatý” (změní se u něj stavová proměnná z nepřijat na přijat) . O této skutečnosti bude poslána zpráva zadavateli úkolu Každý člověk bude mít možnost manuálně vyznačit u jednotlivých jemu zadaných úkolů, že byly již splněny. O tomto bude zaslána implicitně zpráva člověku, který tento úkol zadal. Teprve po potvrzení tohoto zadavatele, že je tato informace pravdivá (zkontroluje si to atp.) bude úkol označen jako splněn (změní se stavová proměnná z nesplněn na splněn).
9 Funkční a datová analýza 9.2
Strana 63
Datová analýza
Vzhledem ke skutečnosti, že se v tuto chvíli jedná pouze o vzorovou verzi určenou pouze pro prezentaci vedení firmy, je naznačena pouze zjednodušená datová analýza. Déle jsou uvedeny již hotové tabulky vytvořené v databázy My SQL. Zjednodušená datová analýza (entity a jejich atributy): ENTITA ATRIBUTY pracovník (num/sel)
rc (PK), jmeno (alfa), prijmeni (alfa), titul (alfa/sel), pozice
zakázka (datum),dokončení (datum)
id (PK), předm. díla (alfa), zákazník (alfa), zahájení
smlouva
id (PK), zákazník (alfa/sel), zkratka (alfa/sel)
Vysvětlivky k této části: PK
PRIMARY KEY
alfa
alfanumerické znaky (textový řetězec)
num
číselná hodnota
sel
výběr z několika předdefinovaných možností (selection)
Struktura tabulky r_admins id
tinyint(4)
type
NOT NULL
varchar(16)
AUTO_INCREMENT=2 primární klíč
NOT NULL
DEFAULT ''
fullname
varchar(64)
NOT NULL
DEFAULT ''
username
varchar(32)
NOT NULL
DEFAULT ''
password
varchar(80)
NOT NULL
DEFAULT ''
hash
varchar(128)
NOT NULL
DEFAULT ''
Strana 64
9 Funkční a datová analýza
Struktura tabulky r_claims id
int(11)
id_user
NOT NULL
int(11)
fullname address
AUTO_INCREMENT=5 primární klíč
NOT NULL DEFAULT '0'
varchar(128) varchar(255)
NOT NULL NOT NULL
city
varchar(64)
NOT NULL
zip
varchar(8)
NOT NULL
phone
varchar(32)
NOT NULL
email
varchar(128)
NOT NULL
comtype
varchar(16)
date_added datetime title
NOT NULL
DEFAULT ''
NOT NULL DEFAULT '0000-00-00 00:00:00'
varchar(255)
NOT NULL
description text status
cizí klíč
DEFAULT ''
NOT NULL
varchar(10)
NOT NULL
DEFAULT ''
Struktura tabulky r_claims_files
id
int(11)
NOT NULL
id_claim int(11) filename
varchar(255)
AUTO_INCREMENT=7 primární klíč
NOT NULL DEFAULT '0' NOT NULL DEFAULT ''
9 Funkční a datová analýza
Strana 65
Struktura tabulky r_comtypes
id
smallint(6)
code title
NOT NULL AUTO_INCREMENT=4 primární klíč
varchar(16)
NOT NULL DEFAULT ''
varchar(16)
NOT NULL
DEFAULT ''
Struktura tabulky r_departments
id
tinyint(4)
title
varchar(32)
NOT NULL
AUTO_INCREMENT=4 primární klíč
NOT NULL
DEFAULT ''
Struktura tabulky r_employees
id
tinyint(4)
type
NOT NULL
varchar(16)
fullname email
varchar(64) varchar(160)
AUTO_INCREMENT=2 primární klíč
NOT NULL NOT NULL NOT NULL
DEFAULT '' DEFAULT ''
username
varchar(32)
NOT NULL
DEFAULT ''
password
varchar(80)
NOT NULL
DEFAULT ''
hash
varchar(128)
NOT NULL DEFAULT ''
Strana 66
9 Funkční a datová analýza
Struktura tabulky r_employee_types
id
varchar(16)
NOT NULL
title
varchar(32)
NOT NULL
primární klíč
Struktura tabulky r_jobs
id id_user
int(11)
NOT NULL
int(11)
NOT NULL DEFAULT '0'
date_added datetime title
AUTO_INCREMENT=1 primární klíč
varchar(255)
description text
cizí klíč
NOT NULL DEFAULT '0000-00-00 00:00:00' NOT NULL DEFAULT '' NOT NULL
finished varchar(2)
NOT NULL
DEFAULT ''
Struktura tabulky r_jobs_contacts
id_job
int(11)
person_name
NOT NULL DEFAULT '0' cizí klíč
varchar(64)
NOT NULL DEFAULT ''
person_occupation varchar(32) phone_number email
varchar(64)
varchar(128)
NOT NULL DEFAULT '' NOT NULL DEFAULT ''
NOT NULL
DEFAULT ''
9 Funkční a datová analýza
Strana 67
Struktura tabulky r_messages
id
int(11)
NOT NULL AUTO_INCREMENT=6 primární klíč
id_sender
int(11)
NOT NULL
DEFAULT '0'
cizí klíč
id_recipient
int(11)
NOT NULL DEFAULT '0'
cizí klíč
date_created
datetime
NOT NULL DEFAULT '0000-00-00 00:00:00'
date_opened
datetime
NOT NULL
title body
varchar(255) text
NOT NULL
DEFAULT '0000-00-00 00:00:00'
DEFAULT ''
NOT NULL
Struktura tabulky r_news
id date_news title body
int(11)
NOT NULL AUTO_INCREMENT=3 primární klíč
datetime
NOT NULL
varchar(128) text
NOT NULL NOT NULL
Struktura tabulky r_options
key
varchar(32)
value
varchar(255)
NOT NULL NOT NULL
DEFAULT '' DEFAULT ''
primární klíč
Strana 68
9 Funkční a datová analýza
Struktura tabulky r_service
id
int(11)
id_user
int(11)
date_added title
NOT NULL DEFAULT '0'
datetime
NOT NULL DEFAULT '0000-00-00 00:00:00'
varchar(255)
description status
NOT NULL AUTO_INCREMENT=2 primární klíč
NOT NULL DEFAULT ''
text
NOT NULL
archar(10)
NOT NULL DEFAULT ''
Struktura tabulky r_service_calculation_items
id
int(11)
id_service
NOT NULL
int(11)
id_price_item
AUTO_INCREMENT=1 primární klíč
NOT NULL
int(11)
DEFAULT '0'
NOT NULL DEFAULT '0'
cizí klíč cizí klíč
Struktura tabulky r_service_pricelist
id
int(11)
NOT NULL
AUTO_INCREMENT=10 primární klíč
type
varchar(8)
NOT NULL
DEFAULT ''
title
varchar(64)
NOT NULL
DEFAULT ''
price
decimal(8,2)
NOT NULL
DEFAULT '0.00'
9 Funkční a datová analýza
Strana 69
Struktura tabulky r_status
id
smallint(6)
title
varchar(16)
code
NOT NULL AUTO_INCREMENT=4 primární klíč NOT NULL
varchar(10)
DEFAULT ''
NOT NULL DEFAULT ''
Struktura tabulky r_tasks
id id_job
int(11)
NOT NULL AUTO_INCREMENT=1 primární klíč
int(11)
NOT NULL DEFAULT '0'
cizí klíč
date_start
datetime
NOT NULL
date_end
datetime
NOT NULL DEFAULT '0000-00-00 00:00:00'
title description finished
text
DEFAULT '0000-00-00 00:00:00'
NOT NULL
text varchar(2)
NOT NULL NOT NULL
DEFAULT ''
Struktura tabulky r_tasks_users
id_task
int(11)
NOT NULL
DEFAULT '0'
cizí klíč
id_user
int(11)
NOT NULL DEFAULT '0'
cizí klíč
Strana 70
9 Funkční a datová analýza
Struktura tabulky r_users
id
smallint(6)
id_department
NOT NULL AUTO_INCREMENT=2 primární klíč
tinyint(4)
NOT NULL
DEFAULT '0'
fullname
varchar(64)
NOT NULL
DEFAULT ''
username
varchar(32)
NOT NULL
DEFAULT ''
password
varchar(80)
NOT NULL
DEFAULT ''
email
varchar(80)
NOT NULL
DEFAULT ''
hash
varchar(128)
NOT NULL DEFAULT ''
cizí klíč
Strana 71 10
BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA
Vzhledem ke skutečnosti, že se v tuto chvíli jedná pouze o vzorovou verzi určenou pouze pro prezentaci vedení firmy, nabyla bezpečnostní analýza a tím pádem ani bezpečnost stránek řešena.
Strana 73 11
ZAVEDENÍ NAVRŽENÉHO PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ
11.1
Specifikace komunikační infrastruktury
IS
PODLE
ZÁSAD
Komunikace je postavena na typu klient/server. Informační systém běží na serveru na němž jsou uložena veškerá data. Ostatní uživatelá s těmito daty pracují podle přidělených práv prostřednictvím uživatelského jména a hesla. Se systémem mohou v omezené míře pracovat také potencionální zákazníci prostřednictvím www stránek. Servr je umístěn v sídle firmy. Tabulka č.3 Charakteristika sítě typu klient/server Vlastnosti
klient/server
Řízení přístupových oprávnění
Pomocí seznamu přístupových oprávnění jednotlivých uživatelů. Každé uživatelské jméno a heslo umožňuje uživateli přístup pouze k určitým datům, které potřebuje k vykonávání svých úkolů. Různí uživatelé mají různou úroveň přístupových oprávnění.
Zabezpečení
Vysoké, neboť přístup je umožněn prostřednictvím uživatelského jména a hesla. Potencionální zákazníci se nemohou k datům bez uživatelského jména a hesla dostat
Výkon
Vysoký, protože sezver nezpracovává žádné úkoly, které jsou typické pro pracovní stanice.
Náklady na hardtware
Vysoké. Servery jsou dražší než běžné pracovní stanice. Je to kvůli požadavkům na vyšší výkon a zálohování hardwaru.
Náklady na software
Nízké, protože systém pracuje jako www stránky s dynamickým obsahem.
Zálohování dat
Je centralizováno
Zálohování hardwaru
Zakoupí se server se zdvojenými zdroji napájení a pevnými disky, které budou vyměnitelné za provozu.
Strana 74 11.2
11 Zavedení navrženého IS podle zásad
Specifikace hardware a její náklady Tabulka č.4 Síťové prvky Název
ks.
Cena/kus
Cena celkem
ADSL modem kombinovaný s routerem, Wi – Fi přístupovým bodem a vestavěným Ethernet přepínačem
1
3 317 Kč
3 317 Kč
Síťový kabel délka 10 m
5
106 Kč
630 Kč
Celková cena
3 947 Kč
Tabulka č.5 Počítačové stanice Název
ks.
Cena/kus
Cena celkem
Server : FSC Primergy Econel 100 PD 8202.8 GHz /1GB/ 2x250 GB SATA/RAID
1
21 948 Kč
21 948 Kč
Pracovní stanice : Barbone 4500 CeleronD 2,66 GHz/512MB/DVD kombo/ klávesnice/ Optická myš/LCD17“
4 13 743 Kč
54 972 Kč
Mobilní stanice : Asus F2HF Celeron M440/1,86 GHz/512MB
2
17 844 Kč
35 688 Kč
Celková cena
11.3
112 608 Kč
Specifikace připojení k internetu a její náklady
Připojení k internetu je navrženo přes rozhraní ADSL. Velkou výhodou tohoto tapu připojení je jednak jednoduchost jnstalace přes stávající pevnou linku. Za druhé pak poměrně vysoká stabilita připojení a jeho velká přesnost. Tabulka č.6 Připojení k internetu Název O2 internet expres (4096/512)
Cena aktivace
Měsíční paušál
1,19 Kč
1 427 Kč 1 430 Kč
11 Zavedení navrženého IS podle zásad projektového řízení 11.4
Rekapitulace nákladů Tabulka č.7 Položka
Počet
MJ
jedn. cena
Celkem
ADSL modem
1
ks
3 317 Kč
3 317 Kč
Síťový kabel délka 10 m
5
ks
106 Kč
630 Kč
Server FSC Primergy Econel
1
ks
21 948 Kč
21 948 Kč
Barbone 4500 CeleronD
4
ks
13 743 Kč
54 972 Kč
Asus F2HF Celeron M440
2
ks
17 844 Kč
35 688 Kč
O2 internet expres (4096/512)
1
ks
1 430 Kč
1 430 Kč
100
hod
250 Kč
25 000 Kč
-
-
-
6 000 Kč
Informační systém Školení pracovníků firmy Celkové vředpokládané náklady
142 991 Kč
Strana 76 11.5
11 Zavedení navrženého IS podle zásad
Zakládací listina projektu
Název Projektu :
Zavedení informačního systému pro podpozu řízení
Identifikační číslo projrktu :
JH 001/07
Druh projektu :
Externí , řešení způsobem na klíč
Charakteristika projektu :
Projekt řeší zavedení IS pro podporu řízení
Určení projektu :
Cílem projektu je dosáhnout vyšší produktivity výroby a zvýšit efektivitu řízení
Datum zahájení projektu :
3.10.2007
Předpokládaná doba trvání :
5.10.2007 – 15.1.2008
Plánované náklady :
142 991 Kč
Projektový tým :
František Nový – vedoucí projektu Petr Červenka – oddělení realizace zakázek Pavel Petřek – zástupce zadavatelské firmy Jaroslav Hábl – zástupce dodavatele IS Jiří Kučera – zástupce zadavatelské firmy
Tabulka milníků projektu : Schválený návrhu projektu
20.9.2007
Důkladná analýza problému
do 15.10.2007
Navržení a zavedení nové funční struktury firmy
do 20.10.2007
Specifikace nové marketingové politiky firmy
do 20.10.2007
Analýza dostupných systémů pro podporu řízení
do 20.10.2007
Prezentace vzorového systému
do 30.10.2007
Zavedení vybraného systému pro řízení
do 15.1.2008
Ukončení vyhodnocení projektu
do 15.3.2008
Specifikace cílů projektu :
viz níže uvedený logický rámec
Jiné související pokyny a informace :
1. Iniciace projektu byla schválena na poradě dne 10.9.2007 2. Složení zálohy dodavateli IS do 5.10.2007
11 Zavedení navrženého IS podle zásad projektového řízení 11.6
Logický rámec
Plánovací matice pro projekt
Celkové náklady
Zavedení IS pro podporu řízení
Logika intervence
Uznatelné náklady
142 991 Kč
Objektivně ověřitelné ukazatele dosažitelných výsledků
Způsob ověřování
200 000 Kč
Předpoklady a rizika
1. Výsledné ukazatele hospodaření 2. Počet reklamací od 15.1.2008 do 15.3.2008 3. Statistické údaje
1. Zvýšení produktivity
1. Zvýšení o 20%
2. Zvýšení jakosti
2. Snížení počtu reklamací o 10%
3. Zlepšení komunikace se zákazníkem
3. Zkrácení doby od prvního kontaktu po dokončení zakázky
Účel
1. Efektivní výroba 2. Kvalitnější služby pro zákazníky
1. Snížení nákladů Závěrečná zpráva o projektu 2. Zákazníci se budou vracet Termín do 15.3.2008
Předpokládaný odpor pracovníkům k novámu IS.
Výstupy
1. Zavedení nového IS
Funkční IS
Předpokladem je kvalitní proškolení určených pracovníků
Klíčové činnosti
1. Navrhnout pro firmu IS 2. Obnova HW
Cíle
Užívání IS
Strana 78 11.7
Seznam činností
ČÍSLO ČINNOSTI
11.8
11 Zavedení navrženého IS podle zásad
NÁPLŇ ČINNOSTI
PL. DÉLKA .
PL. NÁKLAD
KDO PROVEDE
OD
DO
1
Zahájení projektu
1
-
5.10.2007
2
Důkladná analýza problému
5
-
6.10. 11.10.
3
Navržení a zavedení nové funční struktury firmy
10
-
8.10. 18.10.
4
Nákup nového HW
2
116 555 Kč
20.10 22.10.
5
Instalace nového HW + sítě
4
1 430 Kč
25.10. 29.10.
6
Analýza dostupných IS pro podporu řízení
10
-
Hábl
6.10. 16.10.
7
Tvorba nového IS
30
-
Hábl
20.10. 10.12.
8
Zavedení vybraného systému pro řízení
10
25 000 Kč Hábl
10.12. 10.1.
9
Předání
1
-
14.1.2008
10
Ukončení projektu
1
-
15.1.2008
Časový harmonogram
Gantův diagram Činnost 1 Činnost 2 Činnost 3 Činnost 4 Činnost 5 Činnost 6 Činnost 7 Činnost 8 Činnost 9 Činnost 10 Časová osa
11 Zavedení navrženého IS podle zásad projektového řízení
Strana 81 12
ZÁVĚR
Ve své práci jsem se zabýval navržením a zavedením www stránek pro podporu řízení malé strojírenské firmy. Pro úspěšné zvládnutí tohoto úkolu jsou potřeba nejen znalosti z informatiky (programování dynamických www stránek, znalost databázových systémů nebo znalost základů projektování informačních systémů) bylo nutné nastudovat také základy řírení firmy, projektové řízení a v neposlední řadě bylo nutno navštívit konkrétní firmu, analyzovat a jasně pojmenovat problémy, navrhnout nutná opatření a tyto návrhy projednat a obhájit s při různých jednání s vedením. Při samotném návrhu www strának byly v práci užité vývojové nástroje patří v současné době k široce rozšířeným a programátory velmi oblíbeným prostředkům vývoje moderních multiplatformních informačních systémů, založených na využití Internetu jako hlavní komunikační platformy. Tato práce byla pojata jako metodický dokument při realizaci informačních systémů pro malé a střední firmy. Kromě teotetických podkladů, jejichž znalost je nezbytně nutná pro řešení obdobných úkolů obsahuje též popis praktických kroků. Vzhledem k celkovému objemu tématu co do rozsahu rozsahu, jsou některé pasáže vypracovány poněkud jednodušeji. V praxi je nezbytné, aby takovýto projekt řešil vžtý celý tým řešitelů. Při návrhu zavedení navrženého informačního systému bylo využito moderních metod projektového řízení.
Strana 83
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14]
TOMEK, G.; VÁVROVÁ, V. Řízení výroby a nákupu, Praha, Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1479-0 LACKO, B.
Navrhování systémů řízení. [PDF dokument]. 2006. Brno. Dostupný z: . ŠEDA, M. <[email protected]> Databázové systémy. [PDF dokument]. 2002. Brno. Dostupný z: . ROUPEC, J. Počítačové sítě. [PDF dokument]. 2002. Brno. Dostupný z: . WELLING, L.; THOMSON, L. PHP and MySQL Web Development. 3rd edition. U.S.A.: Sams Publishing, 2004. 946p. ISBN 0–672–32672–8 CASTAGNETTO, J.; RAWAT, H.; SCHUMANN, S.; SCOLLO, Ch.; VELIATH, D. Programujeme PHP profesionálně. 2.opravené a aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2004. 656s. ISBN 80–7226–310–2 LACKO, L. PHP a MySQL Hotová řešení. Brno: CP Books, a.s., 2005. 299s. ISBN 80–251–0397–8 STEPHENS, R.K.; PLEW, R.R. Naučte se SQL za 21 dní. Brno: Computer Press, 2004. 581s. ISBN 80–722–6870–8 ŠEDA, M. <[email protected]> Zpracování informací. [PDF dokument]. 2002. Brno. Dostupný z: . ŠIMŮNEK, M. SQL Kompletní kapesní průvodce. Praha: Grada Publishing, 1999. 247s. ISBN 80–7169–692–7 BROŽA, P. Tvorba www stránek pro úplné začátečníky. Praha: Computer Press, 1999. 128s. ISBN 80–7226–164–9 GRUSOVÁ, L. CSS pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 130s. ISBN 80–7226–680–2 5 MACH, J. PHP pro úplné začátečníky. 2.přepracované a rozšířené vydání. Brno: CP Books, a.s., 2005. 167s. ISBN 80–7226–834–1 HRONEK, L. HTML kapesní přehled. Brno: Computer Press, 2004. 110s. ISBN: 80–722–6958–5