Návrh webového portálu pro výměnné pobyty mládežnických organizací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh webového portálu pro výměnné pobyty mládežnických organizací Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Foltýnek, Ph.D.

Veverková Michaela

Brno 2013

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Tomáši Foltýnkovi, Ph.D. za odborné vedení, ochotu, cenné rady a připomínky, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Ivu Brzobohatému a Pavlu Zdráhalovi a ostatním za věnovaný čas, poskytnuté důležité informace a materiály. Velké poděkování patří také mé rodině a všem blízkým za podporu.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 8.května 2013

__________________

Abstract Veverková, M., Desing web of portal for exchanges of youth organizations. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2013. The bachelor thesis is focused on improving an option of exchanges in the youth tourism by creating a new web portal. It deals with an analysis of the current possibilities – realized projects, ways of financing and operation of the website. The outcome of thesis is creation of information architecture and design web portal. Keywords Youth, tourism, web portal, exchanges, grant, web design.

Abstrakt Veverková, M. Návrh webového portálu pro výměnné pobyty mládežnických organizací. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Bakalářská práce je zaměřena na zkvalitnění možnosti výměnných pobytů v rámci mládežnického cestovního ruchu vytvořením nového webového portálu. Zabývá se analýzou současných možností – uskutečněné akce, způsoby jejich financování i provoz stránek. Výstupem je vytvoření informační architektury a vzhled webového portálu. Klíčová slova Mládež, cestovní ruch, webový portál, výměnné pobyty, dotace, webový design.

Obsah

5

Obsah 1.

2.

Úvod a cíl práce

9

1.1.

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2.

Cíl práce ...................................................................................................10

Literární rešerše 2.1.

11

Základní pojmy cestovního ruchu ........................................................... 11

2.2. Třídění cestovního ruchu ......................................................................... 12 2.2.1.

Formy cestovního ruchu .................................................................. 15

2.3. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ...................................................18 2.4. Marketing a cestovní ruch ....................................................................... 19 2.4.1.

Marketingový mix v cestovním ruchu ............................................ 20

2.5. Cestovní ruch a internet ......................................................................... 23 2.5.1.

Internet ........................................................................................... 23

2.5.2.

Sociální sítě ..................................................................................... 23

2.6. Tvorba www stránek ............................................................................... 26

3.

2.6.1.

Webdesign ....................................................................................... 27

2.6.2.

Estetika............................................................................................ 27

2.6.3.

Informační architektura ................................................................. 27

Analytická část 3.1.

30

Mládežnické organizace .......................................................................... 30

3.2. Výměnné pobyty v rámci organizací ....................................................... 31 3.3. Dotace a dotační programy..................................................................... 32 3.3.1.

Dotace.............................................................................................. 32

3.3.2.

Podpora a programy pro výměnné pobyty ..................................... 34

3.4. Dotazník .................................................................................................. 36 3.4.1. 4.

Vyhodnocení ................................................................................... 42

Praktická část 4.1.

43

Informační architektura ......................................................................... 43

6

Obsah 4.2. Webový portál......................................................................................... 44 4.2.1.

Úvodní strana ................................................................................. 46

4.2.2.

Vyhledávání a přidání nabídky ........................................................ 47

4.2.3.

Záložky proběhlé a odkazy.............................................................. 49

4.2.4.

Horní lišta a přihlášení ................................................................... 50

5.

Diskuze

52

6.

Závěr

54

7.

Literatura

56

Přílohy

59

A. Dotazník

61

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Domácí a výjezdový cestovní ruch český rezidentů, ČSÚ

13

Obr. 2 Denní používání internetu podle věkové kategorie, ČSÚ

23

Obr. 3 Vyjádření počtu jedinců v procentech, kteří využívají sociální sítě, ČSÚ

24

Obr. 4 Anatomie webové stránky podle Beairda (2010)

28

Obr. 5 Otázka č. 1- Máte zájem o výměnný pobyt během prázdnin v rámci svého státu nebo zahraničí?

37

Obr. 6 Otázka č. 3 - Za jakým účelem byste využili výměnné pobyty?

37

Obr. 7 Otázka č. 11 Jak dlouhý pobyt si představujete?

39

Obr. 8 Graf k otázce č. 13 – S jak velkou skupinou byste vyjeli do zahraničí?

40

Obr. 9 Otázka č. 14 Jak vyhledáváte informace k cestování?

40

Obr. 10 Rozložení věku respondentů k otázce č. 16

41

Obr. 11 Velikost sídla, ve kterém respondenti bydlí – otázka č. 17

41

Obr. 12 Wireframe úvodní stránky webového portálu

43

Obr. 13 Úvodní stránka webu YouthExchange

46

Obr. 14 Záložka „Hledat“

47

Obr. 15 Záložka „Proběhlé“

49

Obr. 16 Záložka „Odkazy“

50

Obr. 17 Záložka pro zaregistrování uživatele

51

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Srovnání odpovědí k otázkám č. 5, 6, 7, 8, 9, 10

38

Tab. 2

Rozdělení odpovědí na otázku č. 12 – Jaká je maximální částka, která neodradí potencionálního účastníka zahraničních výměn v závislosti na délce pobytu?

39

Úvod a cíl práce

9

1. Úvod a cíl práce 1.1. Úvod Cestovní ruch se v posledních letech rozvíjí závratnou rychlostí. Lidé rádi cestují nejen za rekreací u moře, ale i kulturními památkami či sportem. Tyto jednotlivé formy cestovního ruchu se začínají více specifikovat. Máme jich rozmanitou škálu, ze které se dá vybírat; golfová turistika, jachting či windsurfing, tedy sportovní turistika, cesty za náboženskými poutními místy neboli církevní turistika. Pro nebojácné je k mání i dark tourism, specializovaných na výlety do míst katastrof, ať již historických anebo aktuálních apod. Pokud jde o kvalitu služeb na dovolené, je již požadována jejich větší kvalita, propojenost a komplexnost. Pryč jsou doby, kdy byli především Češi známi kvůli svým svačinovým řízkům na cestách. S větší rozmanitostí přichází i větší okruh lidí, kteří si cestování doma či v zahraničí mohou dovolit. Napomáhá tomu i velká konkurence napříč odvětvím. Například nově vstupující letečtí dopravci svou nabídkou minimálních cen umožňují cestovat nejen majetným, ale i seniorům, hendikepovaným či mládeži. Motiv pro výjezd u mládeže může být různý – někdo si chce přivydělat, jiný by rád viděl a poznal další kulturu, další vyjíždí za zdokonalením cizího jazyka. V tomto období chtějí být nezávislí, a proto rádi cestují bez rodičů sami nebo se svou vrstevnickou skupinou a nejraději by si vše organizovali sami. Lidé od patnácti do pětadvaceti let mají většinou nejmenší příjmy, ale zároveň jsou i nejvíce podporováni a mají velmi mnoho možností, jak vycestovat. Dovoluji si tvrdit, že pro tuto skupinu nebylo nikdy snadnější odjet do zahraničí. Evropská unie, státy či různé organizace umožňují vyjet mládeži i s finanční podporou. Sociální sítě také daly vzniknout novým odvětvím cestování, kde je zdarma například ubytování v podobě couchsurfingu, kdy lidé nepožadují žádnou materiální či finanční náhradu za poskytnutý pobyt ve vlastní domácnosti. Díky technologiím je dostupnost informací mimořádná a umožňuje domluvu celého světa. Proto existují mnohé portály na různé dobrovolnictví, výjezdy, praxe, stáže. Mezi nejznámější patří evropská Mládež v Akci. Zde je však většinou podmínkou účast v některém ze vzdělávacích projektů. Co když si ale chce skupina lidí vyjet jen tak, zažít dobrodružství? Chce potkat nové lidi, ale není nadšena z pořádání velkých akcí, náročných na organizaci?

10

Úvod a cíl práce

Právě nutnost více jak dvou stran a zároveň nemožnost opakování je největší nevýhodou, které tyto portály mají. Chtěla bych se zaměřit zejména na mládežnické organizace nebo jiná zájmová sdružení mladých lidí. Většina už má vybudovanou síť ověřených kontaktů a jsou zde skupiny lidí s podobnými životními hodnotami.

1.2. Cíl práce Hlavním cílem je vytvoření návrhu webového portálu, jenž by usnadnil vyhledávání kontaktů pro výměnné pobyty. Ve své práci analyzuji stávající situaci a možnosti, které nynější prostředky umožňují. Dále chci zjistit, jak jednotlivé programy, které už existují, fungují, a také se podívat na dotační možnosti, které by mohly financovat vývoj a provoz webových stránek. To by byly dílčí cíle v mé práci.

Literární rešerše

11

2. Literární rešerše 2.1. Základní pojmy cestovního ruchu Pro vymezení cestovního ruchu, jako pojmu, existuje řada definic. Za jednu ze základních definic se považuje ta, která vznikla na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě v roce 1991, pořádané Mezinárodní organizací turismu (WTO – World Tourism Organisation) – cestovním ruchem se považuje činnost osoby cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu je to doba maximálně jednoho roku, u domácích maximálně šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi (Palátková, 2011). Podle Foreta (2001) se však může jednat i o služební, obchodní či jinak motivovanou pracovní cestu, jejíž úhrada vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště. V tomto pojetí cestovního ruchu je podstatné, že se jedná o změnu místa, dočasnost pobytu a nevýdělečnou činnost v navštíveném místě. Výkladový slovník cestovního ruchu (Zelenka, 2012) definuje cestovní ruch nejen ze strany poptávky, ale i ze strany nabídky. Turismus (z angl. tourism) tedy charakterizujeme jako komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí za účelem rekreace, vzdělávání, zábavy nebo pracovně, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty pro cestující (například provozování zařízení se službami, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, politické a veřejné správní aktivity). A pro jeho účely zkoumání jsou při výzkumu aplikovány poznatky z různých vědních oborů – zejména geografie, sociologie, psychologie, marketingu nebo ekonomie. Účastníci Za návštěvníka (angl. visitor) se označuje osoba, která cestuje do jiného místa, než je její obvyklý pobyt. Jestliže cestující osoba stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování v navštívené lokalitě (stráví zde více jak 24 hodin, ale ne déle než dvanáct po sobě jdoucích měsíců), stává se z něho turista. Pokud se zdrží v destinaci pouze jeden den, aniž by přenocoval, označujeme ho za výletníka. Rezidenta neboli stálého obyvatelé rozumíme osobu žijící v určité zemi alespoň rok (Ryglová, 2009). Typologie účastníků Hesková (2011) se odkazuje na autory a jejich příklady členění z prostředí segmentace zákazníků. Typologie podle Cohena: • organizovaný masový turista – kupuje dovolenou jako komplexní balíček služeb cestovních kanceláří, vybírá si známé destinace, jezdí se svými přáteli a využívá služeb hotelu,


12

• individuální masový turista – využívá jen některé služby nebo jejich kombinace, používá standardní nabídky destinací a služeb cestovních kanceláří nebo cestovních agentur, • turista – objevitel – plánování cest provádí sám, blíže se seznamuje s místními obyvateli, ale vyžaduje určitý komfort a bezpečí, • turista tulák – cestuje bez připravovaného harmonogramu, nevyužívá služeb cestovních kanceláří, snaží se zapadnout mezi místní a stát se dočasně součástí místní komunity. Další dělení turistů uvádí podle Smitha: objevitelé - je jich omezený počet, cestují za znalostmi a objevy, mají množství kontaktů s místními obyvateli. Za dopravní prostředek odmítají letadlo, proto jejich cesta trvá několik týdnů; elitní turisté se většinou zdržují v navštívené lokalitě déle než masoví turisté. Vyhledávají zážitky a neobvyklá místa, navštěvují místa po celém světě, ale vyhýbají se turistickým centrům a nepožadují vysokou úroveň služeb. Dobře se adaptují na místní podmínky. Nekonvenční turisté se zajímají o „primitivní“ kultury, přesto využívají výhody civilizace. Individuální turisté cestují sami nebo v malých skupinkách, využívají výhody civilizace, rádi si platí za vysoký standard služeb, masoví turisté – obyvatelé se středními příjmy, jejich heslem je „dostaneš, co zaplatíš“, charteroví turisté – mají minimální zájem o kulturu a obyvatele dané destinace, jejich pobyt je krátký a služby jsou pro ně pouze v rámci hotelu. Wahla (2011) pod pojmem destinace rozumí turistickou destinaci, čili cílovou oblast v daném regionu s významnými atraktivitami, infrastrukturou a službami. Obecněji ji chápe jako směřování, cíl cesty cestujícího, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Jiná charakteristika destinace zní – destinace je geografický prostor, který si návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Tím, že obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, zábavu, stravování a další aktivity, se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická jednotka, Nejdl (2011). Kiraľová (2003) používá typologizaci destinací z průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu v České republice podle atraktivit i aktivit na jednotlivé typy: lázeňský, přírodní, u vodní plochy, venkovský, kulturně – poznávací, historický, zimních sportů, náboženský, příhraniční, atrakční (na základě uměle vytvořených atraktivit).

2.2. Třídění cestovního ruchu Jako soubor různých členění vztahů a jevů vyplývající z cestování myslíme typologii cestovního ruchu. Toto členění používáme za nějakým účelem, většinou se jedná o rozvoj určitých znaků, potřeby v marketingu, tvorba produktů, statistik.


13

Většinou rozlišujeme druhy a formy cestovního ruchu, výčet kategorií ale není konečný, neboť se neustále vyvíjí a obohacují v závislosti na poptávce a nabídce účastníků cestovního ruchu. O druzích mluvíme tehdy, když je členíme podle vnějších faktorů, jako jsou geografické, ekonomické nebo společenské podmínky. Formy cestovního ruchu jako základ posuzování bere motivaci účastníku neboli účel, za kterým cestují. Typologií turismu se zabývá Palátková (2011), jejíž rozdělení je následující: Podle místa realizace: • domácí – aktivity rezidentů na území sledované země, aniž by překročili hranice dané země, zahraniční – cestující překročí hranice státu (ve vztahu k hodnocené zemi). • výjezdový – občané sledované země překračují hranice vlastního státu (vyjíždí do zahraničí), příjezdový - zahrnuje aktivity nerezidentního návštěvníka na území dotčeného státu, neboli to jsou příjezdy do sledované země. • tranzitní turismus - představuje specifickou formu příjezdového turismu. Jedná se o průjezd účastníků přes území státu, přičemž tento stát není cílovou destinací a zároveň musí účastník splnit podmínku zastávky (využití některé služby spojené s cestovním ruchem) v dané zemi.

Obr. 1

Domácí a výjezdový cestovní ruch český rezidentů, ČSÚ

Podle platební bilance – sledujeme vliv zahraničního turismu na platební bilanci státu: • aktivní – zahraniční návštěvníci, přijíždějící do země, svými výdaji na produkty cestovního ruchu kladně (aktivně) ovlivňují platební bilanci. Jde o inkaso devizových prostředků,

14


• pasivní – zahrnuje výjezdy obyvatel daného státu, dochází k odlivu deviz, jež záporně (pasivně) ovlivňuje platební bilanci. Někdy je nazýván také skrytý import. Podle pohledu zdrojů účastníka jako plátce nákladů – dříve označován také jako způsob financování: • komerční (dříve volný) – náklady na cestovní ruch jsou hrazeny pouze z disponibilního příjmu domácnosti účastníka, jinými slovy veškeré náhrady si účastník platí sám, • sociální (předtím vázaný) – návštěvník musí splnit některá kritéria nebo podmínky, aby mu mohly být pokryty zcela nebo alespoň zčásti náklady jiným subjektem (mohou to být pojišťovny, zaměstnavatel,…). Budeme-li členit turismus podle délky pobytu, rozdělujeme ho na jednodenní, kde k realizaci dochází v rámci jednoho dne bez přenocování; krátkodobý, který probíhá v délce jednoho až tří přenocování; dlouhodobý zahrnuje ostatní delší pobyty nepřekračující pobytu jednoho roku. Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu rozlišujeme organizovaný cestovní ruch, jehož cesta a pobyt jsou zajišťovány specializovanými zprostředkovatelskými subjekty a neorganizovaný, při kterém si účastník si připravuje cestu sám. Autorka zmiňuje další dělení podle demografického kritéria. Předpokladem jsou různé potřeby a omezení různých věkových skupin, díky kterým mají různé spotřební chování. Podle věku rozlišuje turismus – dětí (organizované pobyty s dozorem dospělých osob pro děti do 15 let, uskutečněné jako školní výlet, letní tábory, soustředění sportovců); mládeže (označuje tak cestovní ruch mladých lidí ve věku od 15 do 24 let, kteří ještě nemají vlastní rodiny a cestují samostatně); rodin s dětmi; osob v produktivním věku bez účasti dětí; seniorů. V závislosti na počtu účastníků můžeme rozdělit cestovní ruch na individuální a kolektivní. První typem je takový cestovní ruch, kdy cestuje účastník sám případně s rodinou. Druhý typ je spojen s účastí více osob a je dále členěn na skupinový, nebo rodinný cestovní ruch. Zvláštní formou je pak klubový turismus. Podle Ryglové (2009) máme ještě mnoho dalších hledisek členění. Jestliže se kritériem stane roční období, můžeme mít cestovní ruch dělen na letní, zimní, případně sezónní a mimosezónní. Sezónností se označuje období s vysokou koncentrací návštěvníků a tím i maximální nabídkou služeb. Tvrdý turismus v podobě masového turismu, se odlišuje od měkkého turismu tím, že nebere ohled svůj vliv na životní a kulturní vnější prostředí. Tohle členění je podle vlivu na životní prostředí. Dále můžeme rozdělit cestovní ruch napří-


15

klad podle cíle cesty, použitého dopravního prostředku, destinace a další.

2.2.1. Formy cestovního ruchu Základní • rekreační – charakteristický je pasivní i aktivní odpočinek ve vhodném rekreačním prostředí, se zaměřením na regeneraci a reprodukci fyzických a psychických sil • kulturně-poznávací – uspokojuje duchovní potřeby lidí, kteří jsou motivováni poznáváním historie, kultury, tradic. Obvykle má podobu návštěv muzeí, kulturních pamětihodností, atd., • sportovní – účastníci aktivně vykonávají různé sportovní činnosti, technicky náročným sportům se mohou věnovat v pasivní podobě jako sportovní diváci, • léčebně-lázeňský – jeho existence je podmíněna přírodními léčivými zdroji (vody, bahno, klima), zaměřuje se na zdravotně-preventivní činnost se zdravotnickým dohledem. Specifický se zaměřuje na potřeby nejrůznějších segmentů, stále se vyvíjí, je rozmanitější a předpokládá se jeho další rozšiřování. Příkladem specifického cestovního ruchu jsou např.: • mládežnický, • seniorů, • rurální (neboli venkovský), • kongresový, • incentivní, • náboženský, • gastronomický, • rybolovný, • nákupní, • a mnohé další. Mládežnický turismus Specifický mládežnický turismus se podle statistik UNWTO stal fenoménem a z mezinárodního cestovního ruchu reprezentuje celých 20% (Indrová, 2008). Hesková (2011) popisuje mládežnický turismus jako cestování lidí ve věku 15-25 let, kteří věkem už nejsou děti, ale stále nejsou členy určité sociálně-ekonomické skupiny. Účast je ovlivněna jejich ekonomickou situací a fondem volného času. V této skupině je upřednostňována forma kolektivní akce, sociální kontakt, hlučnější zábava, turistika nebo sportovní a kulturní soutěžení. K uspokojování potřeb jim stačí jednoduché služby za nízké ceny. Je pro ni charakteristická ne-

16


závislost, individuální organizování, touha setkávat se a cestovat s vrstevníky, poznávat kulturu a společnost navštívené země. Organizátoři se snaží vyjít mládeži vstříc a nabízejí mezinárodní výměny na bázi reciprocity, výměnné pobyty v rodinách, jazykové kurzy, mezinárodní pracovní programy, praxe v kombinaci s poznáváním země za zvýhodněné podmínky. Čertík (2000) se zabývá specifickou formou turistiky dětí a mládeže podrobněji. Popisuje ji jako dynamický a rychle rostoucí segment trhu, který se jeví jako velmi perspektivní díky předpokladu, že se v dospělosti do navštívených zemí budou opět vracet. Orieška (2010) také zmiňuje hospodářské účinky této turistiky. Protože mladí lidé disponují větším fondem volného času oproti dospělým, rozvíjí i mimosezónně nebo na okraji sezón, pomáhají snižovat vliv sezónnosti ve využívání kapacit zařízení. Také tím příznivě ovlivňují zaměstnanost a ekonomickou stabilitu, neboť využívají především ubytovacích zařízení s nižší úrovní služeb. Rozděluje tento trh na tři segmenty: • pod deset let (stále pod dohledem rodičů), • 10 – 20 let zvané „teens“, kde už existuje určitá míra vlastního rozhodování, • 20-30 let pojmenované jako „twens“, tito lidé jsou částečně finančně nezávislí a rozhodují se plně podle sebe. Uvádí také, že to není jediné dělení, ale že existuje celá řada kritérií, podle kterých jsou vymezovány jednotlivé segmenty. Zpravidla se stanovují hranice pro dětské ceny, které bývají od 3 až do 16 let, pro mládež je pro různé slevy a výhody stanovena věková hranice až 26 let. Pro každý segment na trhu existují určité charakteristické rysy, pro tuto skupinu to jsou především tyto: • Hlavní forma cestování je spíše individuální, nezávislá turistika, přičemž se zvyšujícím věkem a finanční nezávislostí se tento podíl zvyšuje. Výhody jsou jim poskytovány především subjekty jednotlivých služeb. • Jestliže se rozhodnou pro skupinovou turistiku, vybírají si mladí lidé zájezdy bohaté na program či animační služby. Typickým účastníkem bývají děti na dětských táborech a školách v přírodě. Dalším znakem je nižší standard poskytovaných služeb za nízké ceny. • Preferují formu zábavy pro mladé lidi – jsou to například netradiční sporty (lacros, skateboard, squash), dobrodružné sporty (canyoning, rafting, horolezectví), kulturní aktivity (hudební festivaly, netradiční formy divadla), vzdělávání mladých lidí (odborné praxe a stáže, studijní pobyty, studia v zahraničí, jazykové kurzy), někteří jezdí do zahraničí za pracovní aktivitou ve formě sezónních brigád, au-pair služby.


17

• Jedním ze základních prvků je potřeba kontaktů se stejně sociálně či věkově nebo zájmově orientovanými lidmi. • Větší část mezi cestujícími jsou vysokoškoláci a jejich podíl roste; částečně kvůli jejich neustále se zvyšujícímu počtu. • Pro tuto skupinu typickým rysem je její dosažitelnost pomocí elektronických médií. Přináší to změnu distribučních cest a jiné způsoby komunikace mezi jednotlivými poskytovateli služeb a jejich zákazníky. Organizace mládežnické turistiky Ve světě je řada organizací, zabývajících se turistikou mladých lidí. Věnují se poskytování služeb za výhodnější ceny, sdružují provozovatele těchto služeb nebo další subjekty s tématikou cestovní ruch dětí a mládeže. Mezi ně patří: • Mezinárodní federace mládežnických cestovních organizací FYITO (Federation of International Youth Travel Organisation), je celosvětová organizace, sdružující cestovní kanceláře z celého světa orientovaných na turistiku dětí a mládeže. • BITEJ (Bereau Interantioanle pour le Tourisme et les Echanges pour la Jeunesse) je mezinárodní úřad pro cestovní ruch a výměny mládeže. • IHF (International Youth Hostel federation) je mezinárodní hostelová federace sdružující poskytovatele cenově dostupných ubytovacích služeb tj. studentské koleje, turistické ubytovny. • SATA (Student Air Travel Association) sdružení pro letecký cestovní ruch studentů. • WYSTC (World Youth and Student Travel Conference) je světová konference cestovního ruchu studentů a mládeže. • YMCA (Young Men´s Christian Association) a YWCA (Young Women´s Christian Association) jsou organizace sdružující křesťansky orientovanou mládež. Již jsem se několikrát zmínila, že mladým lidem jsou poskytované různé slevy či zvýhodněné nabídky. Tyto výhody jsou poskytovány různými dopravci, ubytovateli a jinými poskytovateli služeb. K nejvíce rozšířeným patří slevy pro držitele slevových karet, sezonní slevy např. u leteckých společností apod. V železniční dopravě v rámci České republiky slevy typu Junior pas nebo Junior tour. V případě mezinárodní železniční dopravě jsou nejznámější slevy v systému Interrail i Eurotrain. Je potřeba se prokázat vystaveným průkazem, které jsou určeny pro osoby do 26 let. Slevy se uplatňují jak v městské hromadné dopravě, tak i regionální dopravě, v ubytovacích zařízeních; muzeích, galeriích jiných kulturních zařízeních. Zvýhodněnou nabídku standardních zájezdů poskytují i cestovní kanceláře a agentury.

18


K základním cenám vztažené pouze pro tento segment patří: ceny pro infanty (zpravidla děti věku do 2 let), které nemají nárok nebo jen minimální na čerpání služeb a neplatí zpravidla nic. Dětské ceny, uváděné v odlišných věkových skupinách, přičemž nejčastěji se uvádí hranice věku 6 a 12let. Pevné dětské ceny – jedná se o specifický typ, kterého označení je dané tím, že cena je stálá bez ohledu na termín či délku pobytu; ceny pro rodiny s dětmi, kdy je sleva různá pro rodiny s jedním či dvěma dětmi. Někdy může být cena pro druhé dítě nulová. Dále jsou to individuální ceny pro mládež a skupinové ceny pro mládež. Známé jsou také zvýhodňující slevové karty ISIC, ITIC, IYTC, EURO<26, EYCA, jež umožňují slevy v oblasti kultury, jako například ze vstupného do galerií a historických památek, slevy poskytnuté v rámci cestování kupříkladu zvláštní tarify letenek, železničních a autobusových jízdenek, na ubytování a stravování, poskytnutí slev v souvislosti s využíváním volného času ve sportovních zařízeních, klubech, napojení na síť poskytovatelé služeb turistiky pro mládež, studenty i učitele.

2.3. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Selektivní - můžeme je označit za stimulační a popisujeme je jako předpoklady, které stimulují vznik a rozvoj turismu ve formě poptávky. Je to způsobilost určité země podílet se na cestovním ruchu nejen aktivně, ale i pasivně. Selektivní předpoklady se dále člení na dvě části. Objektivní předpoklady mají ještě další dělení. K hlavním politickým faktorům patří politické poměry světového i místního charakteru (mírové uspořádání, válečné konflikty), jednotlivé vnitropolitické situace a politický systém (kriminalita, vytvoření Evropské unie poskytující volný pohyb osob). U předpokladů ekonomického charakteru hovoříme o životní úrovni obyvatelstva, kde funguje přímá úměrnost mezi touto úrovní daného státu a jeho podílu na cestovním ruchu. Nedílnou součástí je i disponibilita volného času, hospodářská politika ovlivňuje turismus směnitelností měny či výší mezd. Jsou tu také demografické faktory kupříkladu počet obyvatel, jejich dosažené vzdělání, délka života. Ekologický dopad cestovního ruchu nemusí být jen negativní, jestliže je dobře zorganizován může dosáhnout i kladných efektů. Zabraňuje se devastaci prostředí, systémem národních rezervací se chrání fauna a flóra. Do kategorie subjektivních předpokladů patří řada psychologických a dalších vlivů, ovlivněných kulturou a propagací resp. reklamou. Také sem spadají charakterové vlastnosti národa a zkušenost s turismem. Lokalizační předpoklady umožňují umístění aktivit cestovního ruchu do konkrétní lokality. Patří sem podmínky přírodního charakteru neboli veškeré klimatické podmínky, vodstvo, živočišstvo, morfologické poměry. Do podmínek


19

společenského charakteru řadíme atraktivity, jako jsou kulturně-historické památky, kulturní zařízení nebo akce, sportovní a zábavní akce. Pomocí realizačních předpokladů se zabezpečuje realizace cestovního ruchu v jednotlivých lokalitách a umožňují vyhovět nárokům cestujících v oblastech příznivých na lokalizační předpoklady. Jsou rozděleny na suprastrukturu (tvoří ji sektor stravovacích, ubytovacích a doplňkových zařízení) a infrastrukturu (vytvářena dopravní infrastrukturou, veřejnou dopravou a dopravou v klidu) (Hamarnehová, 2008).

2.4. Marketing a cestovní ruch V současnosti, kdy roste dynamika trhů a zvyšuje se intenzita konkurence, hledají firmy jak se na trhu co nejvíce odlišit a zaujmout. Hlavním faktorem se proto stává marketing. Kotler (2006) definuje marketing jako „social process by which individual and groups obtain what they need and want through cerating, offering and freely exchanging products and services of value with others“, přičemž potřebou rozumíme pocit nedostatku, které formou přání tyto potřeby projektuji. Soubor nástrojů využitých v tomto procesu nazýváme marketingový mix. Tím firma upravuje nabídku na trhu podle zákazníkova přání. Jedná se o různé aktivity ve firmách k povzbuzení poptávky po svých výrobcích či službách. Protože odvětví cestovního ruchu spadá do resortu služeb, musíme si ujasnit specifické rozdíly mezi nabídkou zboží a služeb. Pod pojmem služby se skrývá činnost lidí, při které vzniká pouze užitný efekt ne hmotný výrobek. Morrison (1995) uvádí šest vlastností, jež je odlišují od výrobků: Nehmotný charakter služeb, charakter výroby, pomíjivost, distribuční cesty, podmíněnost nákladů, vázanost služeb na jejich poskytovatele. Swarbrooke (2003) se odvolává na Rustona a Carsona, kteří zmiňují jinakost služeb v tom, že se provádějí, přičemž zboží se vyrábí a jeho vlastnosti služeb jsou následující – nehmotnost, neoddělitelnost, různorodost, dočasnost, neexistence vlastnictví. V turismu se k rozdílnosti služeb od výrobků přidává také odlišnost služeb cestovního ruchu a službami v jiných odvětvích. Uvedený výčet popsal Zelenka (2010) kde služby cestovního ruchu jsou: • vázány na využití volného prostoru (návštěvy měst a jejich kulturních či historických památek, používání léčivých zdrojů v lázeňském turismu, sjíždění řek, nové formy přírodního cestovního ruchu jako je cykloturistika, vysokohorská turistika, ekoagroturismus); • jejich možnosti realizace i poptávka jsou místně a časově závislé (outdoorové aktivity jsou omezeny počasím a ročním obdobím - akce typu výstavy, festivaly jsou určovány datem konání, sezonnost otevíracích dob historic-


20

• • • • •

kých památek, meziroční změna poptávky po konkrétních destinacích nebo určitých druzích služeb); komplexního charakteru – jde o propojenost dopravy, ubytování a stravování, na jejichž zajišťování se podílí různá řada odlišných subjektů; snadno zastupitelné jinou službou cestovního ruchu, popřípadě i jiným produktem - výběr destinace, zprostředkovatele nebo poskytovatele služeb například volba dopravního prostředku, přepravce hotelu, restaurace; závislé na jejich včasném zabezpečení – jedná se o omezenou kapacitu služeb, mezi které patří doprava, ubytování, stravování a může jít i o omezenost kapacity místa či regulaci návštěvnosti; závislé na spolehlivé logistice – je spojen s komplexností, je kladen důraz na vysokou kvalitu a flexibilnost; ovlivňovány a závislé na úspěšnosti image (subjektu nebo destinaci) a kladné zkušenosti – spojeno s charakterem konkurence, diferenciací produktů, obtížným hodnocením kvality.

2.4.1. Marketingový mix v cestovním ruchu Základní mix byl definován v angličtině a je i všeobecně znám pod anglickou zkratkou tzv. „4P“, patří sem: • Výrobek (product) - považujeme tak obecně cokoli, co může být nabízeno na trhu a zároveň má schopnost uspokojit přání a potřeby zákazníků. Můžeme do této kategorie zařadit jak fyzické výrobky, tak služby, osoby, kulturní výtvory či myšlenky. Podle (Horner, 2003) rozeznáváme tři roviny produktu – „jádro“ (vyjadřuje očekávanou hodnotu, proč si zákazník produkt kupuje, „základní užitek“, z pohledu zákazníka turismu se jedná o kompletní zážitek), „reálný produkt“ zahrnuje provedení, značku, kvalitu, styl a obal, v rozšířeném produktu se nachází veškeré další služby a výhody (instalace, záruka). V cestovním ruchu je produktem směs zdrojů materiálních (infrastruktura, rekreační prostor) i nemateriálních (klimatické podmínky, lidské zdroje), a je rozdělen na zboží (mapy, suvenýry) a služby (doprava, služby průvodců). Dosahuje se zde i různé úrovně komplexnosti od poskytování jednotlivých služeb, přes balík služeb (zájezdy) až po destinaci jako nabídku atraktivit. Je také snadno kopírovatelný, je subjektivně prožíván a tvoří ho vysoký podíl lidské práce. • Cena (price) představuje peněžní ekvivalent hodnoty služeb, neboli představuje množství peněžních jednotek požadované za produkt. Je to jediný prvek marketingového produkující výnosy, také je velmi významný v boji s konkurencí na trhu. Může být však i využita jako manipulace. Tu používáme pro: snížení sezonnosti pomocí mimosezonních slev, čímž můžeme


21

vytvořit nový trh; zavedení slev pro ekonomicky slabší segmenty jako jsou senioři, děti (při stanovení více cen pro jednotlivé segmenty na jednu určitou službu dochází k cenové diskriminaci); podporu hromadnosti například v dopravě, podpora vyšší aktivity návštěvníků, slevy pro nákup balíčku na poslední chvíli (last minute) nebo naopak v předstihu (first minute). • Marketingová komunikace jedním slovem propagace (promotion) i při sebelepší poskytované službě nemáme záruku, že se prodá. Proto se používá propagace k podpoře prodeje a ke komunikaci se současnými i potencionálními klienty. Je totiž vedle ceny nejvíce viditelnou částí a má proto ovlivňovat zákazníka v jednotlivých fázích nákupního procesu (informovat, přesvědčovat připomínat). V propagačním mixu rozlišujeme přímé a nepřímé nástroje. Přímé, umožňující lepší zacílení na zákazníka jsou osobní prodej, přímý marketing, telemarketing. Reklama, publicita, podpora prodeje patří k nepřímým nástrojům, které jsou spíše anonymní, neosobní. Nedílnou součástí propagace jsou i ústní reference (anglické označení worth of mouth), které nejsou kontrolovatelné a platí, že negativní se šíří mnohem rychleji než pozitivní. • Distribuce (place) - jde o způsob dodání služeb zákazníkovi. Neexistuje žádný klasický distribuční systém v cestovním ruchu, uskutečňuje se buď prostřednictvím zprostředkovatelů, (Čertík (2000) rozlišuje pět nejdůležitějších distribučních systémů, což jsou cestovní agentury, cestovní kanceláře, sdružení manažerů cestovního ruchu, organizátoři zájezdů za odměnu, organizátoři konferencí a mítinků) nebo přímo od poskytovatele k zákazníkovi. K distribuci se používají i různé technické prostředky – klasické prostředky (telefon, fax, osobní prodej), www stránky – rezervační systémy, CRS a GDS1, stránky cestovních kanceláří, mobilní telefony – slouží k vyhledání služeb, k placení, PDA – lokálně-kontextové služby 2, informační stojany (známé jako infoboxy), digitální televize. (Foret, 2001, Zelenka, 2010 a Ryglová, 2009). Vzhledem k specifickým rysům cestovního ruchu, se v praxi používá rozšířený marketingový mix, tzv. „8P“, k němuž patří: • Lidé (people) - V cestovním ruchu jsou nedílnou součástí přípravy a realizace služeb, staly se tedy hlavním faktorem, ovlivňující kvalitu nabí-

1

CRS – computer reservation system, GDS – global distribution system Jinak nazvané jako geograficky kontextové informace, informace založené na poloze – souhrn služeb dostupné pomocí mobilního zařízení (telefon, PDA, zařízení GPS), které zjišťují informace o aktuální poloze a jsou schopny vzhledem k této poloze dodat doplňující informace (zelenka) 2

22


zených služeb. Tvoří je nejen zákazníci, kteří musí být vhodně vybráni, aby nedocházelo ke konfliktům s jinými skupinami a tím se předcházelo odrazení jiných našich klientů, ale měli bychom věnovat pozornost výběru zaměstnanců, a to především těch, kteří budou přímým kontaktem s klienty). Je třeba je pečlivě školit, trénovat, motivovat i oceňovat. Nesmíme zapomenout ani na místní obyvatelstvo, jež může i nemusí být nakloněno budování turistické destinace, a proto je mu třeba trpělivě vysvětlovat klady a zápory tohoto kroku. • Spolupráce (partership) - Zákazníci hodnotí svůj pobyt jako kompletní balíček veškerých zahrnutých služeb; pokud není spokojen s některou jeho částí, příště už tyto služby nevyužije. V tomto jsou jednotliví dodavatelé na sobě závislí, přesto nebo právě proto by měli proto spolu komunikovat a hlavně spolupracovat. Taková partnerství například dopravců, hotelů a cestovních kanceláří představuje vzájemně výhodnou spolupráci na úrovni soukromé, komunální, regionální i státní. Příkladem lze uvést spolupráci Visegrádské čtyřky „4V“ (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko), která se dohodla na společné propagaci v zaoceánských zemích. • Balíčky služeb (packaging) - Ne vždy má jediná atraktivita takovou sílu, aby sama o sobě přilákala opakovaně a dlouhodobě návštěvníky. Pro zvýšení zajímavosti se snažíme vytvořit něco jedinečného, ale zároveň přitom dává klientovi možnost výběru. Neprodáváme pouze jeden hotel a jedno muzeum, ale má svobodnou volbu pro využití různých možností, které vyhovují jeho potřebám a přáním. Tato směs několika služeb se prodává jako ucelený balík a jeho nákup je cenově výhodnější než při kupování jednotlivých služeb samostatně. • Programování (programming) - je nástrojem vytvářející obsahovou náplň packagů a jeho cílem je zvýšení přitažlivosti balíků nebo jiných služeb cestovního ruchu. Skládá se z postupů, časových rozvrhů, mechanismů a činností s jejichž pomocí je služba poskytována zákazníkovi (Čertík, 2000 a Ryglová, 2009). V poslední době se však marketing neobejde bez informačních a komunikačních technologií, jejichž význam výrazně stoupl a stává se jeho neodmyslitelnou součástí. Výkladový slovník proto dále rozšiřuje Morissonovo 8P o IT jako o důležitou položku mixu, která se velmi využívá i v cestovním ruchu.


23

2.5. Cestovní ruch a internet 2.5.1. Internet Jedná se o rozsáhlou veřejnou počítačovou síť, pro kterou neexistují běžné hranice států, proto pokrývá skoro celý svět a poskytuje tak přístup k veškerým databázím všech oborů a tedy i služeb cestovního ruchu. V dnešní době se využívají hlavně služby WWW (World Wide Web) stránek bez ohledu na sféru bez ohledu zdali se jedná o veřejnou, podnikatelskou nebo občanskou sféru. Stává se tak velmi významným prostředkem při propagaci dané oblasti, k výměně informací, poskytování rezervací apod. Používání webových stránek poskytuje možnost vytváření a umístění webových presentací na internet. Úspěšnost takových presentací lze zvýšit při splnění některých podmínek, které jsou odvozeny z účelu webových stránek. Jedná se o funkčnost, přehledné menu se snadnou orientací, obsah stránek, aktuálnost informací, funkční jazykové provedení stránek, grafické provedení neboli design stránek (Galvasová, 2008).

Věk

Obr. 2

Denní používání internetu podle věkové kategorie, ČSÚ

2.5.2. Sociální sítě Jedním z rysů globalizace je rozšiřování možností kontaktů lidí na celé planetě. Za tímto účelem se vytvářejí sociální sítě různých typů, obsahů a způsobu vzniku. Umožňují online i offline komunikaci, sdílení zážitků, znalostí a emocí. Uživatelé je mohou využít pro poskytování rad a zkušeností z navštívených destinací, ke sdílení fotografií a videí z různých akcí nebo odkazů na další zajímavé zdroje jako např. destinace, ubytování nebo další sociální sítě. Uplatnění najdou i pro poskytování zpětné vazby k nabídnutým službám. Skrze tyto aplikace si mohou vyhledávat také přátele na cesty. Díky těmto možnostem sociální sítě


24

výrazně ovlivňují cestovní ruch včetně jeho marketingu (Zelenka, 2010). K nejznámějším sociálním sítím patří Facebook, Flickr, Foursquare, Rajce.net, Twitter, Youtube.

Obr. 3

Vyjádření počtu jedinců v procentech, kteří využívají sociální sítě3, ČSÚ

Role internetu v cestovním ruchu (Zelenka, 2008): • Marketingová – internet se využívá jako distribuční cesta pro nabízení produktů např. E- business4, k propagaci (reklama odkazující na informace na www, k podpoře prodeje – programy pro věrné zákazníky, public relations – reportáže, reference klientů, blogy), k dotváření produktu – další informace k němu, image destinace, ovlivňuje finální cenu a snižuje třeba cenu distribuce, můžeme ho použít k primárnímu i sekundárnímu marketingovému výzkumu sledováním pohybu na www stránkách, umožňuje benchmarking5. • Inspirační – potenciální zákazníci mohou porovnávat jednotlivé nabídky produktů, destinací a zjišťovat spokojenost a názory ostatních klientů. Subjektům cestovního ruchu je umožněno kontrolovat aktivity konkurence

3

Jedná se o % z jednotlivců ve své socio-demografické skupině užívající internet Zkratka z electronic business, elektronický obchod na Internetu nebo pomocí jiného digitálního média (iDTV interaktivní digitální televize, PDA pro lokálně kontextové služby), zahrnuje nejen přímý i nepřímý prodej, ale i podporu zákazníků. Pro cestovní ruch se jsou typické fromy B2B a B2C neboli zprostředkování mezi firmami a mezi firmou a koncovým zákazníkem (Výkladový slovník, 2010). 5 Jedná se o marketingový nástroj pro porovnávání kvality produktů nebo procesů konkrétní organizace vůči konkurenci. Srovnávají se obvykle nejlepší produkty z oboru a jeho cílem je zvýšení kvality a tím i konkurenceschopnosti. 4


• • •

• • •

25

i potenciálních partnerů a destinačního managementu. Inspirační jsou i příklady praxe a podnikatelské kodexy, a to hlavně pro státní správu a samosprávu, která monitoruje zahraniční aktivity a také nejlepší příklady z praxe, tj. způsob použití designu a ovládacích prvků, způsoby komunikací s uživateli. Podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje cestovního ruchu – na internetu jsou dostupné potřebné dokumenty, mohou zde propagovat žádoucí aktivity, přístupnost průvodců, základní literatury a zdrojů informací. Komunikační – široká dostupnost s vysokou rychlostí a nízkou cenou podporuje podnikatelskou, veřejnou i soukromou aktivitu, zvyšuje jejich aktivitu, umožňuje zefektivnit nabídku volných kapacit a zájezdů. Manažerský - vedení firem má přístup k množství dat, informací a základních dokumentů pro podnikání, může sledovat vývoj na území místním i světovém, dostupnost k regionálním i makroekonomických statistikám, různým šetřením a výzkumům a ostatní co ovlivňuje rozhodování. Distribuční – je dělen na informace, kdy je jejich přístupnost ovlivněna ochranou klientů a služeb řešící distribuci, možnost individuálního sestavení package zákazníkům i zprostředkovatelům. Medium propojení s dalšími IS – můžeme odkazovat či být přímo propojeni na rezervační systémy, informačně-rezervační systémy, specifické aplikace pro turismus (např. vyhledávání spojení), intranetů a infoboxů. Podpora konkurenčního prostředí – internet svou dostupností a nízkou cenou nahrává i malým subjektům, můžeme provádět komparaci obsahu, ceny nebo způsobu distribuce služeb.

WWW stránky jsou označovány jako média budoucnosti, staly se základní částí informačního a komunikačního systému v cestovním ruchu. Mají výhodu jednoduchého dělení nabídky pro různé typy segmentů, možností cíleného vyhledávání. Jsou neustále dostupné nezávisle na časovém pásmu či denní době a postupně nahrazují některé drahé tištěné materiály svými aktuálními digitálními informacemi. Už několik let se používají jako marketingový a komunikační nástroj různých subjektů cestovního ruchu. Propojení s informačními a rezervačními službami na webových stránkách zvyšuje množství klientů stejně jako efektivitu distribuce. Internetová prezentace má za cíl přilákat návštěvníka k využití služeb turismu. Neomezuje se jen na strohé konstatování faktů, ale využívá hypertextové odkazy a možnost propojení mapy s doplňujícími informacemi a zdroje dalších informací jako jsou elektronické brožury nebo jiné publikace. Ne všechny firmy si to zatím uvědomují, a proto najdeme na internetu webové stránky různých kvalit jak samotných informací, tak i jejich podání. Konkrétní služby na webovém prostoru pro cestovní ruch: • prezentace destinací cestovního ruchu,


26

• on-line vyhledávání dopravního spojení s využitím kombinací různých prostředků a jejich rezervace, • prezentace nabídky služeb poskytovatelů služeb; používají je jak cestovní kanceláře a agentury, tak i jednotlivý poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb; předpokladem jsou databáze s kapacitami na prodej, • primární a metainformace, které můžeme vyhledat v portálech a rozcestnících všeobecných nebo zaměřené na turismus, poskytující služby celosvětové, národní, lokální úrovně. Kromě těchto uvedených nás dále mohou zajímat statistické přehledy, zdravotnické informace pro konkrétní oblasti, souhrn organizací cestovního ruchu, aktuální počasí, vývoj měnových kurzů, přehled slev nebo využití webových kamer. Výhody prezentace cestovního ruchu na internetu jsou: Tematická nabídka rozlišená podle typu návštěvníka, možnost cíleného vyhledávání informací podle preferencí návštěvníka, volba způsobu prezentace. Nezanedbatelná je neustálá dostupnost www stránek nezávisle na časovém pásmu ve světě a denní době a ekonomický aspekt jejich využití, neboť nahrazují část drahých tištěných materiálů levnějšími a aktuálnějšími digitálními informacemi. Dalšími výhodami jsou potenciálně výrazně vyšší stimulační působení na návštěvníka (multimediální a audio aplikace, ucelenost informací, kvalita grafiky), jakož i možnost dodání elektronických průvodců a brožur, nahrazujících klasické (a drahé) tištěné materiály (Zelenka, 2010).

2.6. Tvorba www stránek Lynch (2004), popisuje proces vývoje prezentace v několika následujících krocích: 1. 2.

3.

4. 5.

Specifikace a plánování – společnost si musí nadefinovat cíle a úkoly, předepsat si rozsah prezentace, funkce, kterými má disponovat. Informační architektura – sepíše se vše, co by tam být, zaměstnanci musí popsat nový obsah, vytvoří se a definuje organizační struktura prezentace, je vhodné si vše vyzkoušet na vytvořeném prototypu. Návrh designu – v této fázi dostane projekt vzhled - promyslíme rozvržení, graf návrhu, probíhá sběr ilustrací, fotografií, audiovizuálních prvků a sepisují se a upravují texty. Budování webu - šablony se naplní textem. Tento krok by se neměl uspěchat, neboť se příliš mnoho věcí může změnit a plýtvali bychom energií. Marketing – adresu nových firemních stránek můžeme vkládat do dopisů, různého marketingového materiálu, vyplácí se i spolupráce s jinou společ-


6.

27

ností a vzájemné propagace. Pozitivního efektu můžeme dosáhnout, jestliže necháme prostor na svém serveru místní organizaci. Sledování, vyhodnocování, údržba - i nejjednodušší logy serveru jsou schopny zaznamenat informace o unikátních návštěvách jako je počet zobrazení stránek a z toho můžeme vytvořit analýzu úspěšnosti prezentace, dále je potřeba neustálého dohledu a aktualizace stránek, v neposlední řadě nesmíme nezapomenout zálohovaní.

2.6.1. Webdesign Jedná se o moderní obor prozatím bez přesné definice. Weboví odborníci jej definují různě, protože má pro ně různý význam; např. Eccher (2010) jej vnímá jako programování back-endové funkčnosti webu a vývoj front-endového vzhledu, Powell (2004) jej popisuje pomocí jeho pěti hlavních oblastí: obsahu, vizuálních prvků, technologie, výkonu a účelu, Hanzlíková (2004) jej shrnuje jako „návrh webových stránek sjednocující funkční účelnost a estetický vzhled”. Tyto definice neobsahují další důležité prvky webdesignu, naznačující, že se jedná o mezioborovou disciplínu, a to psychologii, marketing či branding. Cílem webdesignéra je vytvoření přehledného a graficky příjemného webu, který osloví návštěvníky, bude pro ně snadno pochopitelný a bude se jim líbit. Správný funkční web navštěvují relevantní uživatelé, pomáhá jim k požadované akci v souladu se záměrem tvůrce webu a je natolik zajímavý, že se na něj opakovaně vracejí.

2.6.2. Estetika Tvoří velkou část návrhářské práce; králem je obsah, ale schopnost vizuálně zachytit pozornost otevírá možnost úspěšné komunikace s návštěvníkem a zvyšuje konkurenční výhody, připomíná Dawson (2012). Dobrý design zkvalitňuje a zpříjemní komunikaci, může být ale i kontraproduktivní. Musíme důkladně vybírat vhodnou paletu barev s ohledem na jas a sytost pro dobrou čitelnost textu, použitím vizuální hierarchie můžeme docílit zvýraznění důležitých informací. Dobrá čitelnost textu je ovlivněna i použitím bezpatkového písma. Autorka upozorňuje i na „obdélnikovost”, která vytvoří stránku jako nudnou a standardní. Usilujme o volný prostor na stránce, dovoluje očím soustředit se na důležitější oblasti, příliš mnoho textu zatěžuje a přestává být efektivní, Weinman (2004).

2.6.3. Informační architektura Udává přehled o struktuře stránek, určuje jednotlivé kategorie stránek, a jejich hierarchii a uspořádání. Její cílem je uspořádat informace tak, aby je bylo možné co nejsnadněji najít. Proto volíme způsob pojmenování a popisky, které jsou odpovídající obsahu.


28

Wireframes (česky drátěný model) je v podstatě zjednodušené grafické znázornění stránky. Definuje rozmístění jednotlivých části obsahu, provázanost důležitých funkčních prvků jako jsou hlavička a navigační prvky (menu a hledání). Je tvořen pouze čarami a textem, použití barev se využívá ve výjimečných případech. Klient proto snadno vidí, jak stránky fungují a proč (Krug, 2010). Navigace zajišťuje funkci průvodce po stránkách uživatele. Systém by měl vyřešit otázky klientů - kde jsem, co tu je, kam můžu jít. Můžeme použít vizuální hierarchii, pomůže nám vyhledávání, nebo stálá navigace. Anatomie webové stránky

Obr. 4

Anatomie webové stránky podle Beairda (2010)

• Obsahující blok - veškeré webové stránky obsahují kontejner v podobě značky div, dříve se k tomuto účelu používaly tabulky. Jestliže bychom žádný typ kontejneru nepoužili, nebyl by žádný prostor pro ukládání vlastního obsahu. Šířku kontejneru dělíme na plynulou, která se přizpůsobuje se oknu prohlížeče a pevnou, jejíž obsah je stále stejně široký nezávisle na velikosti okna. • Logo - identita majitele (společnost, instituce) obsahující logo a charakteristické barvy používané v marketingu (produkty, vizitky) obvykle se umisťuje do horního okraje stránky, pomáhá rozpoznat značku a přesvědčuje uživatele o propojenosti stránek konkrétního webu.


29

• Navigace - tento systém se musí být lehce najít a dát použít, ať již v horizontální či vodorovné nabídky, měla by se objevit “nad ohybem”6 . • Obsah - blok hlavního obsahu je nejvýznamnější, pokud uživatelé nenajdou, co hledají, přesouvají se na jiný web. Musí být navržen tak, aby požadované informace byly snadno k nalezení. • Patička - obsahuje zejména kontaktní údaje, copyright, informace právní povahy, někdy i odkaz na hlavní část webu. Umístění bývá u spodního kraje stránek a dává tím najevo konec stránky. • Prázdný prostor - jinak i bílý, záporný, pro oblast, kde není žádný text ani data, jeho přítomnost je důležitá. V opačném případě stránka vyvolává pocit přeplněné místnosti.

6

Beaird pojem ohyb značí konec obsahu stránky viditelného při otevření okna, před jejím posunutím níže. Metafora je odvozena z ohybu novin, při přeložení budou nejdůležitější zprávy a nadpisy v horní polovině.

30

Analytická část

3. Analytická část 3.1. Mládežnické organizace Termín mládež označuje celé období mezi dětstvím a dospělostí (Macek, 1999). Tento název se volně zaměňuje s označením dospívajícího či dorost (typické pro lékařské vědy) a rovněž v psychologii se používá termín adolescenti. Názory autorů týkající se časového vymezení a specifikace tohoto období se velmi různí v závislosti hlediska, z jakého tuto kategorii vymezují (jinak ji například vymezují sociologové od psychologů). Macek uvádí, že dolní interval u nás pohybuje od 14 let a horní hranice bývá okolo 30 roku. Nesmíme ale zapomenout, že pro využívání většiny slev však musí mít osoba maximálně 26 let. Velký sociologický slovník (1996) popisuje mládež jako sociální kategorii, jež příslušníky spojuje, že se nalézají ve stejné části životního cyklu nazvané mládí a jsou stejnou generací. Mají své specifické zájmy, postoje, aspirace a postavení. Organizace sdružující děti a mládež mají velmi mnoho forem. Ať už se jedná o občanská sdružení, hnutí, organizované spolky, různé kluby, zájmové asociace případně unie či svazy. Většina je zřízena jako občanské sdružení. Jde o nejrozšířenější právní formu nevládních neziskových organizací. Jestliže v této podobě dosahují zisku, musí být případný zisk použit na uskutečňování cílů sdružení. Dále mohou být jednotlivé sdružení politické (např. Mladí sociální demokraté, Mladí konzervativci), spíše se však setkáme s nepolitickou podobou (Česká tábornická unie, YMCA, Junák – svaz skautů a skautek). V České republice se vyskytuje nespočet organizací s různým zaměřením a věnující se rozličným problematikám. Najdeme zde zástupce zabývající se náboženstvím, některé soustředí hlavní činnosti na oblast vědy, techniky a ekologie, další se zabývají turistikou a tábornictvím a s tím spojená ochrana přírody či environmentální výchova. Specializovaní zástupci na sportovní zájmové činnosti umožňují dětem (ale i dospělým) využít volný čas zapojením se do sportovních technických zájmových činností, kupříkladu střelectví či modelářství. Talentovaní jedinci se mohou přihlásit k hudební, výtvarné nebo dramatické činnosti. V neposlední řadě k organizacím patří i hasiči, kteří výchovu zaměřují zejména na zvládnutí záchranářské činnosti, a to nejen z oblasti požární ochrany, ale i z oblasti zdravovědy nebo ochrany životního prostředí (ČRDM, 2oo3). Ať už se sdružují lidé z jakéhokoli zájmu, cíl mají shodný – snaží se podporovat rozvoj osobnosti, sebevýchovy mladých jedinců. Rozvíjet je v oblasti tolerance k jiným lidem a kulturám. Umožnit jim využívání volného času k tvořivé schopnosti a znalostí. Snaží se pomoci mládeži vyrůst v samostatné a zodpovědné jedince. Vše podporuje prevenci sociálně patologických jevů.

Analytická část

31

Jejich nástroje bývají schůzky během týdne, dobrovolné služby, tábory, víkendové akce, semináře, vzdělávací i herní programy, pravidelná setkání, činnosti v přírodě a v neposlední řadě i výměnné pobyty.

3.2. Výměnné pobyty v rámci organizací Pro účely mé bakalářské práce jsem prozkoumala současné možnosti výměnných pobytů některých mládežnických organizací. Pomocí prohledávání jejich webových prezentací, osobních rozhovorů a e-mailové korespondence jsem zjistila následující poznatky: Mnoho organizací jako například Asociace TOM, jenž má víc jak 8 000 „tomíků“, Československý zálesák či AVZO TSČ ČR (Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností) nepořádají ani se nezúčastňují žádných výměnných pobytů. Jsou tu ale i mnohé, které aktivně vyjíždějí do zahraničí, ale nejedná se o výměnné pobyty. Kupříkladu lokální Divadelní soubor MILEVSKO jezdil v rámci divadelních festivalů do zahraničí nebo i něco pořádá a na své akce zve zahraniční soubory. Hnutí Duha Dlažka se účastní mezinárodních setkání, jsou to ale jednorázové akce, nejde o výměnné pobyty. I klub mladých Filadelfia nemá výměnné pobyty jako takové, ale organizuje tábory a pořádá různé jazykové kempy. Mládež navštěvující organizaci Pathfinder zase může využít pobytu na celorepublikovém či evropském soustředění se vzdělávacím programem. Také Sdružení hasičů z Čech, Moravy a Slezka pořádá evropské vzdělávací akce. U Royal Rangers se zúčastňují evropských kempů. Mladí lidé chodící do Inexu mohou využít dobrovolnických mezinárodních služeb. Stejně jako mladí Brontosauři vyjíždějící do zahraničí pouze dobrovolnicky opravovat různé kulturní historické nebo přírodní památky. Pionýr se svými téměř 15 000 členy má vlastní síť s celosvětovým dosahem a jsou součástí International Falcon Movement – Socialist Education. Ta zaštiťuje různé semináře, konference nebo právě výměnné pobyty. V Junáku skrze zahraničního zpravodaje může 46 000 členů někoho najít na výměnu či spolupráci, na webových stránkách je odkaz na osobu odpovědnou za nalezení kontaktů a způsoby financování. Duha Tangram se také zabývá přímo výměnnými pobyty a další Duha United má dokonce také vyvěšenou jednoduchou databázi konkrétních nabídek, končí ovšem rokem 2010. Salesiánské hnutí mládeže zajišťuje mezinárodní výměny mládeže za účelem spolupráce a sdílení zkušeností skrze Mládež v akci. Křesťanská asociace YMCA má široký záběr, co se zahraničních programů týče; jedná se o dobrovolnictví, tábory, i výměny mládeže s názvem VfE (jež je výměnným dobrovolnickým programem).

32

Analytická část

Podívala jsem se i do sousedního státu Slovensko, kde existují podobné organizace, zda mají výměnné pobyty. Na Slovensku Laura - Združenie mladých nic nepořádá ani se výměnných pobytů nezúčastňuje. Mladí Priatelia Európy JEF aspoň vysílají 2-3 členy na mezinárodní semináře zabývající se aktuálními tématy. Inex Slovakia podporuje výměnné pobyty prostřednictvím programu mládeže v akci, podobně jako dětská organizace Fénix. Domka - Združenie saleziánskej mládeže sama o sobě neorganizuje výměnné pobyty, ale věnuje se mezinárodní výměně v rámci partnerských zahraničních organizací, kterých se účastní a v rámci Slovenska si mezi svými středisky vyměňují dobrovolníky. V neposlední řadě i sdružení eRko - Hnutie kresťanských společenstiev má své výměnné pobyty na 7 - 10 dní v rámci dvou i více stran, které se po roce opakují a jsou organizovány v rámci zastřešující organizaci Fimcap.

3.3. Dotace a dotační programy 3.3.1.Dotace Též granty jsou nenávratně (tj. při splnění požadovaných podmínek příjemci nevzniká závazek vůči danému rozpočtu) poskytnuté prostředky z veřejného rozpočtu, za které není požadováno žádné protiplnění, uvádí Galvasová. Nicméně za protiplnění lze považovat i to, že příjemce splní cíl, ke kterému se zavázal a podmínky plnění jako jsou na příklad správné vyúčtování. Poskytují se zejména na podporu žádoucí činnosti. Mohou být dávány jak v rámci veřejné správy, tak i ostatním subjektům. Zdrojem této podpory bývají státní rozpočet, rozpočet Evropské unie, mimorozpočtové fondy, rozpočty krajů či obcí, případně prostředky jiných i soukromých subjektů. Základní členění dotací je: • podle účelu, buď se musí vázat na konkrétní aktivitu, nebo nemají vymezené podmínky použití, • podle výše částky, ta bývá dopředu známa a je závislá na výkonu, • také nároku na přidělení, jestli se má příjemce automaticky nárok nebo se musí o ně aktivně ucházet, • dle financování výdajů jako jsou běžné, kapitálové nebo investiční a neinvestiční, • dále podle zúčtování, nároků na disponibilní prostředky nebo nároku na vlastní prostředky a další (Galvasová, 2008). Dotace mohou pocházet z různých zdrojů, jsou k dispozici jak z České republiky, tak i od Evropské unie. Zde jsou uvedeni jejich vybraní poskytovatelé:

Analytická část

33

MŠMT (ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky) - Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015 jsou součástí usnesení vlády o Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže. Jeho cílem je vytváření podmínek pro zkvalitnění a rozšíření nabídky neformálního vzdělávání a jiných mimoškolních zájmových aktivit přispívající k účelnému prožití volného času dětí a mládeže realizované v nestátních neziskových organizacích. Je dělen do různých typů programů. Praktickým pro potřeby výměnných organizací je typ programu číslo 1: zabezpečení pravidelné činnosti NNO pro organizovanou mládež. Dotace se udělují do výše 70% celkových nákladů projektu. Na mezinárodní výměny lze poskytnuté prostředky použít na náklady za dopravu v zahraničí, ubytování, stravování, místní dopravu pro zahraniční i české účastníky, kteří nepřekročili hranici 26let. Tyto dotace musí být vyúčtovány v souladu s předpisy ministerstva. Jejich výhodou je možnost podání každý rok, i jejich opakování. Další využitelné dotace příslušného ministerstva se nazývají Mimořádný dotační program „podpora rozvoje mezinárodních dobrovolnických aktivit mládeže“, na rozvinutí kapacit neziskových organizací, propojování příhraničních dobrovolnických komunit. Způsobilé akce jsou přeshraniční spolupráce či iniciativy mládeže a neziskových organizací, dotace až 300 000 Kč. Kraje – zaměřila jsem se na Jihomoravský kraj, ve kterém bydlím a zjistila jsem, že v minulých letech vypisoval dotace v oblasti mládeže, školství a sportu. Většinou se však stává prostředníkem k vypisování grantů Evropské unie z jejích strukturálních fondů. Poskytuje však i například program na obnovu materiálně-technické základny, což bychom mohli využít jedině v případě, máme-li budovu, ve které poskytujeme ubytování. Města – i jednotlivá města vypisují dotace a granty z vlastních rozpočtů. Ze stejného důvodu, jako v předcházejícím odstavci, jsem zkoumala brněnské možnosti dotací v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy jsou vhodné buď typ A zajištění doplňkových služeb či realizace finančně náročných akcí, nebo typ B neinvestiční dotace v oblasti volnočasových aktivit dětí a mládeže pro rok 2013. Omezujícím faktorem pro organizace, které potřebují uhradit provozní náklady nebo chtějí pořádat i jiné akce, že mohou požádat maximálně o tři dotace za rok jako fyzická i právnická osoba. Evropská unie – vypisuje Operační program Přeshraniční spolupráce, který se zaměřuje nejen na dopravní dostupnost a ochranu životního prostředí, ale také na spolupráci přeshraniční spolupráce územních samospráv, cestovního ruchu a zlepšování vzdělávacích a sociálních služeb a transfer technologií. Zahrnuje kraje Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský, ze slovenské strany pak Trenčínský, Trnavský a Žilinský kraj. Tyto dotace mohou využívat kraje sousedící s jinými státy. Z realizace těchto programů musí mít obě strany hranic užitek

34

Analytická část

a přitom musí projít společnou přípravou, realizací a využívání pracovníků a financování. Žádost o finanční příspěvek může předkládat veřejnoprávní i neziskové subjekty. Dotace začíná na 20 000 EUR. Do tohoto programu by se mohl včlenit projekt spuštění webu v rámci česko-slovenské sítě kontaktů a jeho provoz. Mikroprojekty (pod 20 000 EUR) - zde jsou podporovány výměny kulturní, společenské mezi mládeží, uměleckými a sportovními činnostmi.

3.3.2. Podpora a programy pro výměnné pobyty NIDM (národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) je jeho odborným zařízením za účely státní podpory a ochrany mládeže. Nabízí služby pracovníkům středisek volného času, nestátním neziskovým organizacím, klubům a družinám, zahraničním partnerům. K této instituci patří různá oddělení jako NICM (národní informační centrum pro mládež) a Česká národní agentura Mládež (ČNA). NICM je pracoviště poskytující bezplatné informace mládeži a pracovníkům s nimi pracující v oblastech vzdělávání v ČR a v zahraničí, cestování, volný čas, společnost a mládež v EU. ČNA se snaží být profesionálním poskytovatelem služeb, jenž nabízí různé možnosti kupříkladu poskytování grantů pro podporu volnočasových aktivit mládeži v mezinárodním rámci skrze program Mládež v akci, radí angažovaným mladým lidem jak plánovat takové projekty a pomáhá s realizací, s vyhledáváním kontaktů, organizuje školení pro zvýšení kvalifikace pracovníků s mladými lidmi a přibližuje přístup mládeži k programu. EURODESK je evropská informační síť, jež umožňuje mladým lidem rychlý a snadný přístup k evropským informacím. Tato síť působí v třiceti evropských státech a její informace se týkají evropských programů pro mladé lidi a jejich pracovníků a zajišťuje kontakty na organizace v zahraničí, aktivity v zahraničí jako je studium, práce, cestování (nidm.cz) Program Mládež v akci probíhá v letech 2007 – 2013 a zaměřuje se na volnočasové aktivity mladých lidí. Navazuje na předešlý program z let 2000 - 2006 a jeho následovatelem bude program YOUTH od roku 2014. Absolvovat jakýkoli z programů může jednotlivec či skupina nebo pracovníci s mládeží a neziskové organizace. Podmínkou je trvalé bydliště některé ze zemí, která se podílí na programu, věkové ohraničení 13 až 30 let a minimální počet účastníků ve skupině (16). Program je rozdělen do pěti akcí: • Mládež pro Evropu,

Analytická část

• • • •

35

Evropská dobrovolná služba, Mládež ve světě, Systémy na podporu mládeže, Podpora evropské spolupráce v oblasti mládeže.

Tyto akce se člení ještě do dalších podkapitol. Jmenuji pouze některé z nich. Výměna mládeže je součástí Mládeže pro Evropu a nabízí možnost vytvoření projektu zaměřený na mezinárodní projekt pro dvě či více skupin z různých evropských zemí. Cílem této akce je podpora mezinárodních výměn v zájmu zvýšení mobility a tolerance lidí se stejným zájmem. Při zpracovávání společného projektu potkávají a poznávají nové lidi s podobnými zálibami a názory, získají nové zážitky a něco se naučí. Z grantu jsou hrazeny cestovní náklady, náklady na projekt, pod které spadá stravování, ubytování, materiál a mimořádné náklady pro znevýhodněné. Jedná se však o jednorázové projekty, které nejsou reciproční a doporučují, aby se spíše rozšiřovali o nové partnery. Její nevýhodou je, že nejdříve musíte vynaložit nemalé úsilí na sepsání žádosti, sehnání partnerů a správné vyúčtování. Nevýhodou je také nejistota, zda vámi předložený projekt bude schválen a jestli dostanete grant. Může se tedy stát, že i přes veškerý čas investovaný do přípravy a plánování vaše úsilí přijde vniveč a musíte informovat partnery projektu o neúspěchu akce (mladezvakci.cz) JEKA je nezisková organizace, která zajišťuje zvýhodněné cestování pro skupiny mládeží nebo rodin po Evropě. Pobyty mohou být zimní či letní, jsou, však pouze jednosměrné, nemají bázi reciprocity a jedná se spíše o zájezd cestovní kanceláře. V programu jsou pouze výlety v rámci skupiny, nejsou zde zahrnuty akce s místní komunitou či organizací. Nevýhodou je i minimální počet osob ve skupině – hranice je 16 osob, tudíž je nemohou využívat menší skupiny třeba „parta kamarádů“, kteří by si někam rádi vyjeli (jeka.cz). Trochu jinak – je označení pro worcampy, které jsou dobrovolnickými projekty mezinárodního charakteru zpravidla na dva týdny. Ve skupině pěti až dvaceti lidí z celého světa se pracuje na veřejně prospěšných akcích. Pracovní doba bývá pět dní v týdnu asi šest hodin denně. Náplň práce bývá různorodá a orientují se podle zájmu skupiny, například ekologie, umění, ochranu památek i pořádání kulturních akcí. Na programu není jen práce, ale i zábava, sport a výlety. Opět to jsou však nevýměnné pobyty pouze jednorázové události (trochujinak.cz). Youthnetworks – jedná se o webové stránky, které založil Belgičan a již název napovídá, že zde najdete především kontakty. Můžete si vybrat z nepřeberného množství organizací, dobrovolníků, událostí, projektů. Tato síť kontaktů se spíše skládá z dobrovolnických organizací a projektů, pro výměnné pobyty je zde taky odkaz, ale tato možnost není masově využívána, přihlášených je pouze několik zájemců (youthnetworks.eu).

36

Analytická část

3.4. Dotazník Pro zjištění případného zájmu či nezájmu mezi mládeží o výměnné pobyty jsem sestavila dotazník, který jsem rozeslala e-mailem jednotlivým organizacím. Osobně jsem jej také rozdala v tištěné formě, přeposílala jsem odkaz na online verzi svého dotazníku tvořený u firmy Survio, byl vyvěšen také i na sociální síti Facebook. Celý dotazník v české verzi je uveden v příloze. Celkový počet vyplněných vrácených či poslaných jsem obdržela 152. V dotazníku jsem používala volné otevřené, uzavřené (dichotomické, výběrové a výčtové) i polouzavřené otázky. Obsahoval 21 otázek a jejich vyplnění v průměru netrvalo více jak pět minut. Dotazníky jsem směřovala věkové kategorii 14 – 26 let. Minimální věkovou hranici jsem si stanovila na základě předpokladu určité vyspělosti, samostatnosti a schopnosti dorozumění se cizím jazykem a horní hranici jsem si stanovila kvůli poskytovaným studentským slevám (i když program Mládež v akci podporuje i 30leté). Snažila jsem se rozeslat dotazníky i do zahraničí, abych neměla jen omezený pohled na danou problematiku. Zaměřila jsem se hlavně na Slovensko, se kterým máme jednak mnoho společného a je zde předpoklad nejjednodušší komunikace. Obeslala jsem i další evropské státy. Pro tyto potřeby bylo potřeba vytvořit nejen českou, ale i anglickou verzi dotazníku. V rámci mládežnických organizací jsem se neomezovala na oblast jejich zájmu, zdali se jedná o dobrovolnickou činnost, poskytovatele volnočasových sportovních aktivit či z řad uměleckých a výtvarných. Jedinou skupinu, kterou jsem vynechala, byli handicapovaní, kteří potřebují k cestování různé pomůcky a zvláštně upravené zařízení, ve kterých bydlí, a to by většina organizací nesplňovala. Při rozšiřování nabídky na navrhovaném webovém portálu by však mohla být později přidána i tato kategorie. Bohužel ne od všech se mi dotazníky vrátili. Mile mě překvapili lidé ze Slovenské republiky, kteří byli velmi ochotní a vstřícní při poskytování informací a odpovědí. Jak jsem již na začátku popsala, dotazník se věnoval problematice zájmu o výměnné pobyty se zaměřením na očekávání a požadavky od těchto akcí. Sledovala jsem základní potřeby jako je ubytování, program, cena, délka pobytu, možnosti vyhledávání informací a další. Snažila jsem se zachytit rovnoměrně odpovědi, co se týče věku a velikosti sídla, ve kterém respondenti bydlí. Vzhledem ke státní příslušnosti jsem dostala očekávaně nejvíce odpovědí z České republiky, dále Slovenské republiky a Francie. Dotazovaní uváděli své organizační jednotky, ze kterých pocházejí - Junák - svaz skautů a skautek ČR, BK SŠMH Brno, KTL - klub turistů a lyžařů, Slovenský Skauting, Mladež v akcií, Inex Slovakia, SDH Žabčice, Youthnetworks, Sk Žabovřesky, JEF Slovakia, eRko-HKSD, Comenius, DO FÉNIX, Sokol, Drake, TOM.

Analytická část

37

Nyní se zaměříme na samotný dotazník a jeho vyhodnocení. Grafy jsem vypracovávala v aplikaci Microsoft Excel, počty odpovědí jsou vyjádřené v procentech a jsou zaokrouhlovány.

Obr. 5 Otázka č. 1- Máte zájem o výměnný pobyt během prázdnin v rámci svého státu nebo zahraničí?

Z uvedených odpovědí je zřejmé, že převážná většina respondentů má zájem o výměnný pobyt se zahraničím. Tato otázka byla spojena s otázkou, zda by byl zájem i o výměnný pobyt jen v rámci vlastní republiky, na který odpovědělo kladně pouze 31%. Z toho vyplývá, že někteří jsou ochotni pro výměnu ve svých zemích i zahraničně. 2 respondenti dokonce uvedli, že by se nechtěli zúčastnit žádné výměny, pro zbytečné zkreslování dat jsem tyto dva respondenty proto v ostatních otázkách nevzala v potaz. V dalších otázkách jsou proto odpovědi z menšího souboru.

Obr. 6

Otázka č. 3 - Za jakým účelem byste využili výměnné pobyty?

Analytická část

38

Další z otázek byla směřována na smysl výměnné akce, důvod, proč by podstupovali takový výměnný zájezd. Zde byla možnost více odpovědí. Většina by však dala přednost rekreaci a své zájmové činnosti, kterou dělá v rámci své organizace. Třetina by využila vycestovat za studijními účely a 2 respondenti označili jiné – jednalo se o práci a poznávaní nové kultury.

Tab. 1

Srovnání odpovědí k otázkám č. 5, 6, 7, 8, 9, 10

Ubytování Program Stravování

K poskytnutí Požadované 94% 92% 97% 94% 63% 59%

Stany Chata Základna se soc.zař Přespání v rodinách

52% 31% 44% 36%

45% 48% 75% 39%

Putovní Pobytový

56% 55%

61% 52%

Tato tabulka ilustruje rozdíly mezi nabízenými a požadovanými službami, které budou k dispozici. Je vidět, že drtivá většina má možnost nabídnout a zároveň by očekávala hlavně zajištění programu a ubytování. Pokud jde o stravování, nabízí i poptává jej již menší část respondentů, než první dvě položky, stále však zajímá více než 50% dotazovaných. V možnostech ubytování jsem uvedla spíše levnější, obvyklejší a pravděpodobnější varianty. Je zde předpoklad tohoto typu segmentu, že se bude snažit ubytovat v ne tak komfortních, ale levnějších variantách, než v hotelech. I zde bylo možné uvést více možností a jsou vidět větší rozdíly mezi nabídkou a poptávkou. Další jsou uvedeny druhy výměny – varianta cestovní nebo s pevnou základnou a programem v její blízkosti. Tato situace je zhruba vyvážená, někteří odpověděli, že by chtěli kombinovanou formu a proto součet procent nedává 100.

Analytická část

Obr. 7

39

Otázka č. 11 Jak dlouhý pobyt si představujete?

Následující otázka vypovídá, jakou představu mají dotazovaní o délce pobytu. Nadpoloviční většina si představuje pobyt na zhruba dva týdny, dvaceti dvěma procentům by stačil týden a 13% by si vyjelo na déle než na čtrnáct dní. Tab. 2 Rozdělení odpovědí na otázku č. 12 – Jaká je maximální částka, která neodradí potencionálního účastníka zahraničních výměn v závislosti na délce pobytu?

do 7 dní do 1000Kč 6% 1000 - 3000Kč 44% 3001 - 5000Kč 39% 5000 a výše 11%

7 - 14 dní do 5000Kč 30% 5000 - 7000Kč 33% 7001 - 9000Kč 31% 9001 a výše 6%

15 a více dní Do 9000 78% 9000 - 11000Kč 14% 11 001 - 13 000Kč 6% 13 001 a výše 2%

Uvedená tabulka ukazuje, jak si představují maximální cenovou hladinu, kterou jsou ochotni zaplatit v závislosti na délce pobytu. Při pohledu na první část do 7 dní si všimneme, že mladí lidé vidí optimální cenu od 1000 až 5 000Kč, u dalších už se rovnoměrně zvyšuje a je vidět, že za 14 dní jsou někteří ochotni zaplatit vysoké částky. Ale u pobytů delších jak 15 dní se převážná většina přiklání k odpovědi do 9 000 Korun českých, více tedy utratit za výměnné pobyty nechtějí.

Analytická část

40

Obr. 8

Graf k otázce č. 13 – S jak velkou skupinou byste vyjeli do zahraničí?

Na tomto grafu je viditelné, kolik účastníků dotazníku by chtělo vycestovat spíše v malých skupinách odpovídající družinám. V doprovodu pěti až deseti osob je to lehká nadpoloviční většina, do pěti osob by vyjelo 14% respondentů. Více jak čtvrtina by jela v 11 až 15 lidech a pouhé 3% by vyjelo s ještě více osobami. Tento výsledek napovídá, že by nejraději cestovali v jakémsi svém kolektivu známých kamarádů (partou), která je i jednodušší na organizování.

Obr. 9

Otázka č. 14 Jak vyhledáváte informace k cestování?

Výše uvedená tabulka zpracovává otázku 14 – Jakým způsobem vyhledáváte informace o cestování. Tato otázka měla opět možnost vícera odpovědí. Nejvíce odpovědí má internet, který je hlavním zdrojem informací pro většinu mladých lidí. Další významnou položkou je osobní doporučení, na které dá více jak třetina dotazovaných, a pak se za sebou řadí reklamní letáky a katalogy, časopisy s novinami, ke konci televize s rozhlasem. Jediný respondent zodpověděl variantu „jiné“ a uvedl „Survivor“. Po delším hledání nějakého cestovatelského por-

Analytická část

41

tálu, časopisu či stanice jsem narazila pouze na známou sériovou reality show o trosečnících v různých exotických částech světa. Tudíž by se tato odpověď mohla přiřadit opět k televizi.

Obr. 10

Rozložení věku respondentů k otázce č. 16

Obr. 11

Velikost sídla, ve kterém respondenti bydlí – otázka č. 17

Tady je ukázka věkového rozdělení, ze kterého vyplývá, že výše uvedená zjištění jsou nezávislá na věkové kategorii. Vedlejší tabulka zobrazuje rozdělení respondentů z hlediska sídla, ve kterém bydlí i tady se jedná o zhruba stejné rozprostření. Toto jsou pouze orientační grafy, které se mohou lišit podle věku, jež mohou mít jiné preference. Veškeré odpovědi byly nejprve hodnoceny podle věkové kategorie, ty se však lišily pouze v několika procentech, mohla jsem tedy všechny odpovědi shrnout do sebe.

42

Analytická část

3.4.1. Vyhodnocení Mladí lidé z různých organizací mají zájem o výměnné pobyty, jezdili by přibližně na dva týdny se svou „partou kamarádů“ a jsou ochotni do toho trochu investovat (nebo neví o možnostech financování, které by mohli cenu snížit i na polovinu - čím delší strávený čas, tím rozložitelné fixní náklady například za cestu, ale v případě neudělení grantu, by si to stále mohli zaplatit). Drtivá většina si vyhledává informace na internetu a spousta respondentů si nechá poradit od známých. Vytvořený webový portál napojený na sociální sítě jako další podpůrný poskytovatel informací dokonale spojuje všechny tyto požadavky.

Praktická část

43

4. Praktická část V této kapitole se zaměřím na samotnou tvorbu návrhu webového portálu. Nejdříve si musím rozmyslet jednotlivé funkce v jednoduchém nákresu, který pomáhá v orientaci, a následně přejdu k samotnému grafickému návrhu jednotlivých stránek.

4.1. Informační architektura

Obr. 12

Wireframe úvodní stránky webového portálu

Pro hrubý nákres, abych si ujasnila, jaké obrysy stránky budou mít a především které funkce by měl webový portál obsahovat a jak bude fungovat, jsem si muse-

44

Praktická část

la vše namalovat na čistý papír pomocí tužky. Naštěstí se v této době vyskytují na internetu různé aplikace, za jejichž pomoci si může kdokoli (i neregistrovaný návštěvník) snadno informační strukturu udělat i elektronicky. Já jsem ke své práci využila aplikace Mockingbird. Rozhodla jsem se pro horizontální navigaci v horní části stránky s pěti hlavními záložkami odkazujícími na jednotlivé podstránky. Jsou umístěny nad hlavním obrázkem, který se bude obměňovat po určitém časovém intervalu. Dále je zbytek webové stránky rozdělen na tři hlavní sloupce. Levý slouží k propojování portálu se sociálními sítěmi (rychlé odkazy a plovoucí lišta s jejich obsahem), pravá strana je určenou pouze pro inzerování reklam, ze kterých by měl být provoz portálu peněžně podporován. Prostřední – hlavní – část se zabývá samotným obsahem jednotlivých záložek, jestliže budeme na místě aktualit, zobrazí se nám několik posledních zpráv, budeme-li na fotogalerii, stránka se zaplní odkazy na fotky. Poslední a nezbytnou součástí každé stránky musí být takzvaná patička, která bude obsahovat informace nejen o autorských právech.

4.2. Webový portál Webový portál je navržen tak, aby byl jasný, stručný a uživatel, který by ho viděl poprvé, by se na něm snadno zorientoval. Barvy jsem zvolila pomocí barevných palet, abych dosáhla čitelnosti, kontrastu a tím mohla uživatele snadno vést a orientovat. Zároveň nejsou webové stránky barevně přezdobené a mohou svými moderními barvami na první pohled zaujmout. Jako pevný bod jsem do horní třetiny umístila do tmavé lišty uklidňující příjemný obrázek, který by se měnil (není vlastní, jedná se o wallpaper stáhnutý z internetu a použitý pouze pro účely této práce. Při realizaci by se použil jiný a po spuštění by se zobrazovaly fotky z proběhlých akcí) navozující pocit cestovatelských dálek a pět hlavních a tři vedlejší záložky. Ty jsou pro rychlou orientaci odlišené svou sytostí. Tedy záložka stránky, na které se právě nacházíme, má intenzivnější barvu než ostatní a tím se dostaví efekt upozadění neotevřených stránek, nevěnujeme jim tolik pozornosti a víme, kde se na stránkách nacházíme. V názvu záložky jsem se snažila o co nejlepší vyjádření jejího obsahu, aby se návštěvník co nejsnadněji dostal k potřebným informacím. Napravo od výše popisovaného obrázku se nachází logo stránek, jež je jednoduché a tvoří ho pouze samotný název. Název stránky jsem zvolila podle účelnosti. Samozřejmě, že už existují nějaké stránky s názvem youth exchange, bývají spíše součástí názvu nějaké organizace nebo obsahují ve jméně další slovo a využívají zkratek (například IYE – International Youth Exchange) a proto stránka jako taková samotná neexistuje. Český výraz jsem se z důvodu využitelnosti pro evropský a nejen domácí trh zdráhala použít. V levé části jsou umístěny odkazy na jazy-

Praktická část

45

kové mutace v podobě vlajek představujících nejznámější státy, které tímto jazykem hovoří. Dále zde najdeme propojení na nejznámější sociální sítě pomocí jejich vlastních ikon, mohou si nás sledovat z Twitteru, Facebooku či Google +. Na všech sítích bude tato stránka registrovaná, aby se co nejsnadněji dostala do povědomí cílové skupiny a mohla pomocí sociální sítí být interaktivní a aktualizovaná – bude tedy propojena se samotnou stránkou a v případě jakékoli nové události (přidání fotek, vložení hodnocení apod.) se objeví na těchto stránkách. Při pravém okraji stránek se budou nacházet placené reklamní bannery, které budou inzerovat na různé dopravce či podobné stránky a jejich primárním úkolem bude financovat samotný provoz stránek. Spodní část je tvořena textem patičky, jež odkazuje na veškeré záložky použité na stránkách a obsahuje autorská práva na používání portálu. Pro lepší čitelnost jsem podle rad v literatuře zvolila bezpatkové písmo a pro přehlednost v textu jsem se snažila o dostatek volného prostoru.

Praktická část

46

4.2.1. Úvodní strana

Obr. 13

Úvodní stránka webu YouthExchange

Na úvodní webové stránce, označenou „Domů“, jsou umístěny převážně aktuality, navazující za sebou v časové posloupnosti sestupně podle doby přidání na stránky. Budou to jednoduché odkazy, jejichž výběrem se dostaneme na originální stránky, kde se zrovna daná novinka nachází. Protože se jedná o aktuality, na této stránce bude zobrazeno pouze posledních 10 záznamů, zbytek bude archivován v ostatních záložkách. Tato stránka je strohá a její další funkcí kromě aktualit je, za pomoci ikon vybraných států odkazující na jejich příslušný jazyk, výběr jazykové mutace stránek. Pro zobrazení v této bakalářské práci jsem vybrala verzi v českém jazyce. Další možností jsou nejrozšířenější a nejpoužívanější jazyky – anglický, němec-

Praktická část

47

ký, španělský, francouzský a pro zpříjemnění bych Slovákům poskytla i slovenskou verzi.

4.2.2. Vyhledávání a přidání nabídky

Obr. 14

Záložka „Hledat“

K vyhledávání a prohlížení už vypsaných nabídek slouží záložka „Hledat“. Na tomto místě se objeví výběrové okno s kritérii. Při jejich výběru uživatel není omezován vyplňováním všech parametrů a některé proto může vynechat, systém to vyhodnotí a vybere všechny zadané požadavky. Po stisknutí tlačítka se pod výběrovou tabulkou zobrazí veškeré nalezené výsledky splňující vybrané atributy. Okno s výběrovým filtrem stále zůstává a můžeme libovolně měnit kritéria.

48

Praktická část

Na jednu stránku se zobrazí prvních 10 výsledků od nejnovějšího. Je však možnost i více zobrazení (20, 30, 40) či všech nabídek na jednu stránku. Na další stránce pod záložkou „Přidat“ se nalézá formulář pro zadání uživatelovy nabídky do systému. Je zde několik parametrů, které se musí vyplnit, neboť podle nich se vyhledává v systému. U většiny kritérií je pole s několika možnostmi, jež se po stisknutí výběrového trojúhelníku rozvine. Ze zemí se vybírá ta, ve které se má uskutečnit převážná část vašeho pobytu nebo kde se nachází základna organizace. Zatím by byly pro začátek na výběr evropské státy a v průběhu času se počítá s rozšířeními třeba do jiných kontinentů. U délky výměny je několik možností – do 7 dní, od 7-14 dní, 15 a více. U „ubytování“ jsou na výběr stany, chata, základna se sociálním zařízením či přespání u rodin. „Stravování“ může být vlastní nebo v rámci organizace. Program bude s dichotomickou možností, která při odpovědi „ano“ rozvine další podotázku, zdali se jedná o pobytový nebo putovní případně kombinovaný. V parametru „termín“ bude volné okno, přičemž po jeho označení se zobrazí připojený interaktivní kalendář. Po výběru příslušného data se zobrazí ve volném okně a kalendář zmizí. Pod tím se nachází „cenové rozpětí“, které se může přizpůsobit pomocí dvou záchytných bodů představující „od – do“ v našem případě zatím českých korunách. V položce příslušenství může uživatel zaškrtnout, jestli nabízí po celou dobu pobytu: internet, sociální zařízení, lednici, sporák, kuchyňskou linku, sprchu, elektřinu, topení, postele a další. Dále může vybrat, jaké hlavní téma bude celé výměny – tedy zdali by se chtěl zaměřit spíše na přírodu nebo památky, zda by chtěl trávit čas spíše u moře nebo na horách. Ve spodní části by se nacházel název a kontakt na danou skupinu /organizátora. A menší textový editor pro stručnou charakteristiku programu výměny. A v případě ubytování i vložení obrázku určitého zařízení. Po zpracování by přišla uživateli automaticky generovaná zpráva o uložení a přidání do nabídky. V případě zájmu a uskutečnění výměny by tato nabídka byla stáhnuta z pořadníku.

Praktická část

49

4.2.3. Záložky proběhlé a odkazy

Obr. 15

Záložka „Proběhlé“

V této záložce se nachází tři podkategorie – fotogalerie, zkušenosti a hodnocení. Jednotlivé názvy už napovídají, co se pod nimi skrývá. Z výměn, které již proběhly, budou se moci účastníci podělit o své fotografie, nemusí je však složitě vkládat i na sociální sítě i na tyto stránky, neboť budou spolu propojené. Ve zkušenostech se mohou nacházet nejen jejich zkušenosti, jak výměna probíhala, ale i rady k samotnému cestování a organizování. A nakonec samotné hodnocení průběhu a programu výměn. K veškerým článkům je samozřejmě možnost komentářů a diskuze k jednotlivým námětům.

Praktická část

50

Obr. 16

Záložka „Odkazy“

Tento obrázek ukazuje, jaké budou na výběr další rozdělení skupin odkazů. Jsou tematicky roztříděné a všechny se týkají právě výměnných pobytů. Výčet ovšem nemusí být konečný a podle požadavků a přání návštěvníků se mohou změnit či přidat další odkazy.

4.2.4. Horní lišta a přihlášení V nejhornější liště napravo se nachází tři menší poslední, avšak neméně důležité odkazy. Prvním z nich je záložka FAQ (Frequently Asked Questions) tedy seznam otázek a jejich odpovědí pro zajištění co největšího komfortu pro získání nutných informací například jak se registrovat, kdo může vkládat výměnné pobyty a podobně. Vedlejší záložka je popsána „ o nás“ míněno o těchto stránkách. Je určena pro zvědavce, které by zajímalo, jak tento projekt vznikl a kdo se na něm podílí a jak funguje. Ve stručnosti by zde byla popsána základní fakta a události.

Praktická část

51

Pro zajištění nabízení možností výměnných pobytů a kontaktování či vkládání fotek a komentářů se musí návštěvník nejprve zaregistrovat. Pro novou registraci je zde vlastní okno, v něm musí případný zájemce napsat své jméno a příjmení, email a název organizace, aby mohl správce ověřit totožnost osoby. Je to pojistka proti případnému zneužití nepovolanými osobami či zbytečným zahlcováním stránek anonymy. Po zkontrolování registrace je uchazeči dovoleno se přihlásit buď prostřednictvím stránek či skrze sociální síť Facebook nebo přes Google. U již zaregistrovaných uživatelů stačí pouze vyplnit e-mail a heslo do příslušných kolonek. Webové stránky mají možnost zapamatování si uživatele a jeho heslo pro zjednodušení opakované návštěvy.

Obr. 17

Záložka pro zaregistrování uživatele

52

Diskuze

5. Diskuze Po prostudování současného stavu výměnných pobytů mezi jednotlivými českými i slovenskými mládežnickými organizacemi jsem zjistila, že tomuto tématu se věnuje pouze několik málo skupin. Nicméně nemohu se věnovat něčemu, co sice není moc rozšířené, ale zároveň ani o to mladí lidé (kterých se to týká) mít zájem. Musela jsem proto sestavit dotazník, s jehož pomocí jsem zjišťovala danou situaci z pohledu příjemců. Z dotazovaných 152 pouze dva respondenti uvedli, že by se nechtěli zúčastnit jakéhokoli výměnného pobytu, ať už by se jednalo o výměnu v rámci vlastní země tak ani mezinárodní. Necelých devadesát procent by rádo podstoupilo mezinárodní výměnu, na kterou jsem se chtěla zaměřit. Překvapivá třetina dokonce uvedla, že by je zajímala výměna s lidmi ze stejného státu, což bylo nečekané a překvapující. Stěžejní byla i otázka, jak hledají informace, neboť zde je hlavní podíl, jak informovat a zprostředkovávat i samotné výměny. Drtivá většina volila internet. V dnešní době je pro mládež internet jeden z hlavních zdrojů informací, a přitom snižuje celkové náklady a prostředky, a to jak ze strany provozovatelů, tak i zákazníků, protože hledání správných informací vyžaduje potřebný čas. Jedná se o jednu z nejjednodušších distribucí produktů ke konečnému zákazníkovi. Proto jsem pro účely zprostředkovávání výměn zvolila jednoduché webové stránky. I přesto, že možností, jak vycestovat, existuje pro mladé lidi velké množství, ne všechny mohou všem vyhovovat. Existuje mnoho organizací zabývajících se cestováním mladých. Jedná se většinou o studijní zájezdy pro jednotlivce, dobrovolnické akce, zájezdy jako takové, ale pouze pro mladé lidi. Chtěla jsem se ale zaměřit na skupinu lidí, kteří se poznají v jakékoli organizaci a jako svoje „parta“ by chtěli poznat zahraničí. Nechtějí k tomu však organizovat nějaké projekty nebo jet s „partou“ nějakých jiných cizích lidí. Zjistila jsem, že by chtěli cestovat všichni, napříč věkovou skupinou a bez rozdílu velikosti sídla, kde bydlí. Hlavním problém je zajistit, jestli někdo takový existuje i na druhé straně hranice, než je ta, na které bydlíme. K tomu musí sloužit nějaký prostředník, který bude zprostředkovávat kontakty stejně smýšlejících lidí. Samotný kontakt ovšem nic nevyřeší, mladý člověk by si chtěl udělat i hrubý obrázek toho, co by jej v zahraničí čekalo. Proto jsem na své webové stránky umístila základní krátký formulář, jenž by tyto informace zjišťoval. Někdo však tento web musí vytvořit a musí být vytvořen kvalifikovanou osobou. Bohužel nejsem programátor a ani nebylo cílem této práce webové stránky vytvořit, ale pouze navrhnout; jak by mohly vypadat a na jakém principu by fungovaly. Protože kvalifikovaného programátora je nutné honorovat, k zajištění spuštění a provozu webových stránek by mohli pomoci evropské dotace, jež si ukládají za cíl zkvalitnění komunikace a větší konkurenceschopnost. Mohly by se dohodnout dvě mládežnické organi-

Diskuze

53

zace, například z České a Slovenské republiky a na základě přeshraniční spolupráce by takovéto webové stránky mohly být vytvořeny a dotovány. Dalším a neméně důležitým faktorem je informovanost. Tyto stránky by se samozřejmě musely také dostat do povědomí této skupiny mládeže, aby vůbec věděly, že takové stránky s těmito možnostmi existují. Šíření takovéto osvěty by nemuselo být příliš nákladné. Většina organizací má svoje vlastní webové domovské stránky, kde se dají využít zpětné odkazy, a ty větší organizace dokonce vydávají svoje periodika. Není tedy nic jednoduššího, než vytvořit sympatickou inzerci na tyto stránky a nechat ji vyjít jak v periodiku, tak i na jejich stránkách. V dnešní době mají svoji váhu i sociální sítě, na které se může takováto reklama vyvěsit zdarma. Samozřejmě se má za to, že kdo bude správcem webu, bude taky přímo kontaktovat jednotlivé organizace. Budeme-li se bavit o účastnících výměn, vycházíme z předpokladu, že ještě studují jen s občasnými brigádami neboli nízkým ještě nestabilním příjmem. Proto nemají k dispozici příliš velký objem peněz, aby byly tyto výměny pro takovýto segment dostupnější, mohou využít evropských, státních či městských dotací, jež mají pokrýt až 70% celkových nákladů.

54

Závěr

6. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo navrhnout webový portál pro výměnné pobyty, které by byly pro mládež z různých registrovaných organizací, jež v České republice i mimo ni existují. Na tuto myšlenku jsem přišla již dříve, neboť jsem se sama jedné výměny účastnila. Základem se stala analýza nynějšího stavu těchto pobytů. Po prostudování jednotlivých výměnných akcí různých organizací jsem zjistila, že jich několik existuje, ale většinou si je organizace zařizují mezi sebou v rámci zahraničních partnerů. To si mohou dovolit především mezinárodní organizace typu Pionýr nebo Skaut (český název Junák - svaz skautů a skautek). V rámci sjednocení těchto aktivit pod jeden webový portál by došlo hned k několika výhodám – jednalo by se o snížení nákladů (jako například časové – shánění zahraničních kontaktů může být po více neúspěších únavné, finanční – jestliže by veškeré dokumenty, kontakty byly elektronické, sníží se tím potřeba financí), zvýšení počtu účastníků a tedy větší možnosti vycestování a hlavně větší výběr. Tyto stránky by byly pro ty, kteří o výměnné pobyty mají zájem a nejsou zbytečně kontaktováni ti, jichž se to netýká. Zároveň by ani nebylo potřeba tolika organizátorůzprostředkovatelů, mohli by si sami účastníci kontaktovat, koho by chtěli. Dalším podkladem pro tvorbu webového portálu sloužil dotazník, jenž měl za úkol zajistit, zda je o výměnné pobyty zájem. Zjišťovala jsem nejen zahraniční ale i vnitrostátní, o které byl zájem. Zjišťovala jsem si také různé finanční možnosti pro neziskové organizace, tedy dotační programy vztahující se k mezinárodním aktivitám a podporu volného času dětí a mládeže, neboť samotná tvorba, spuštění a provoz webových stránek jsou časově náročné a nikdo by je pravděpodobně nedělal dobrovolně zadarmo. V zadání mám dále nastudování problematiky výměnných pobytů a destinačních produktů. Po provedení rešerši jsem zjistila, že tyto témata s mou prácí příliš nesouvisí, proto nejsou dále v této práci řešeny. V praktické části se zaměřuji na samotný návrh webové prezentace. Je rozdělena na informační strukturu, kde se v zjednodušené formě zabývám jednotlivými prvky stránek, které musí být rozvrženy v logickém uspořádání a musí být přehledné. Poskytuje základní informace o možnostech používání a funkce webového portálu. Hned za tím následuje samotný popis hotového strukturálního i grafického návrhu. Popisuje základní funkce, jako jsou například vyhledávání či přidávání jednotlivých výměnných pobytů na webový portál. Výměnné pobyty mají podobný formulář pro usnadnění vyhledávání podle požadovaných kritérií, která

Závěr

55

jsou nejrůznější – od rozpětí ceny přes výběr příslušenství po zadání konkrétního data. Nechybí ovšem aktuální přehled nejnovějších příspěvků, které jsou propojeny na hlavní sociální sítě (kupříkladu Facebook, Twitter), skrze které by se také dalo na webovou stránku přihlašovat. Sociální sítě jsou jedny z nejlevnější a zároveň nejbližších komunikačních prostředků mládeže jednadvacátého století. Právě jejich dostupnost a oblíbenost by mohla pomoci levnému a účinnému rozšiřování povědomí o tomto portálu. Nachází se zde i záložka na odkazy nápomocných odkazů, které mají pomoci k úspěšné výměně pobytu. Jedná se např. o dopravce (zahraniční i tuzemští), kontakt na další zapojené organizace, možnosti dotací a jejich aktuální výzvy. K ostatním důležitým prvkům patří používání nejčastějších otázek známé pod zkratkou FAQ, shrnutí o projektu a portálu v odkazu o nás. V neposlední řadě nechybí velmi důležité přihlašování, bez jehož funkce by byla stránka snadno napadnutelná například spamujícími anonymy. Webový portál byl navržen jako jednoduchý moderní nástroj pro zprostředkování výměnných pobytů, a tudíž tomu musí odpovídat i rozvržení jednotlivých prvků. Při stavbě jsem využila veškerých svých teoretických poznatků v komunikaci a webdesignem. Jeho základní funkcí je sloužit jako pomocník nejen organizátorům, ale i účastníkům výměny a usnadňovat tak veškerou komunikaci a plánování.

56

Literatura

7. Literatura BEAIRD, Jason. Principy krásného webdesignu: průvodce krok za krokem. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 145 s. ISBN 978-80-247-2895-7. ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: Off, c2000, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. ČRDM. Členové ČRDM. [online]. ©1999 - 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.crdm.cz/view.php?cisloclanku=2003062502 ČSÚ. Informační společnost v čísle 2012. [online]. © Český statistický úřad, 2013, aktualizováno 16. 7. 2012 [cit.2013-03-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/9705-12 DAWSON, Alexander. Výjimečný webdesign: jak tvořit osobité, přitažlivé, použitelné weby. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 344 s. ISBN 978-80-2513719-2. DOTAČNÍ PORTÁL KRAJSKÉHO ÚŘADU JIHOMORAVSÉHO KRAJE. álně technické základny mimoškolních zájmových aktivit dětí a mládeže v roce 2013. [online]. [cit.2013-03-05]. Dostupné z: http://dotace.krjihomoravsky.cz/Grants/2732506Rozvoj+materialne+technicke+zakladny/ +mimoskolnich+zajmovych+aktivit+deti+a+mladeze+v+roce+2013.aspx FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-x. GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1. HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu: Evropa. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2 HANZLÍKOVÁ, Jana. Webdesign pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 240 s. ISBN 80-251-0159-2. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9.

Literatura

57

INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch pro všechny: [odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu]. V Tribunu EU vyd. 1. Praha: Tribun EU, 2008, 89 s. ISBN 978-80-7399-407-5. JEKA. Všeobecné podmínky. [online]. [cit.2013-03-10]. Dostupné http://www.jekacs.cz/Cs/V%C5%A1eobecn%C3%A9Podm%C3%ADnky

z:

KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, P., KELLER, K., L. Marketing Management. 12th ed. Pearson, 2006, 813 s. ISBN 0-13-145757-8. KRUG, Steve. Rocket surgery made easy: the do-it-yourself guide to finding and fixing usability problems. Berkeley, CA: New Riders, c2010, v, 161 p. ISBN 03-216-5729-2. Dostupné také z: http://www.google.cz/books?id=/ 9Q3OQVyX_QC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false LYNCH, Patrick J a Sarah HORTON. Základní průvodce webdesignem: obecné principy tvorby webových stránek. V českém jazyce vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, xiv, 224 s. ISBN 80-86815-05-6. MACEK, Petr. Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 207 s. ISBN 80-7178-348-x. MLÁDEŽ V AKCI. Často kladené otázky. [online]. © 2007–2013 Česká národní agentura Mládež [cit.2013-03-09]. Dostupné z: http://www.mladezvakci.cz/mladez-pro-evropu/vymeny-mladeze/castokladene-dotazy MORRISON, Alastair M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995, 523 s. ISBN 80-85605-90-2. MŠMT. Finanční podpora. [online]. © MŠMT 2006-2012 [cit.2013-03-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/financni-podpora NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. NIDM. O NIDM. [online]. [cit.2013-02-12]. Dostupné z: http://www.nidm.cz/o-nidm PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení význa-

Literatura

58

mu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. POWELL, Thomas A. Web design: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, xxviii, 818 s. ISBN 80-7226-949-6. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. STRUKTURÁLNÍ FONDY. Program přeshraniční spolupráce Slovenská - Česká republika 2007–2013. [online]. [cit.2013-03-05]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/ Evropska-uzemni-spoluprace/OP-CR-Slovensko STUCHLÍK, Petr, Martin PEGNER a Martin DVOŘÁČEK. Marketing a reklama na Internetu. Vyd. 1. Praha: Grada, c1998, 198 s. ISBN 80-7169-6307 ŠTĚPÁNEK, Vít, Jiří ŠÍP a Ludvík KOPAČKA. Geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 228 s. ISBN 80-246-0172-9. TROCHU JINAK!. Workcamp. [online]. [cit.2013-02-20]. Dostupné z: http://www.trochujinak.cz/workcampy/co-je-to-workcamp/ Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 807184-164-1. WAHLA, Arnošt. Obecná geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 103 s. ISBN 978-80-7375-381-8. WEINMAN, Lynda. Velká kniha webdesignu.4. Brno: Zoner Press, 2004, xxiii, 503 s. ISBN 80-86815-10-2. YOUTHNETWORKS. Home http://www.youthnetworks.eu

[online].

[cit.2013-02-22]

Dostupné

z:

ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: informační a komunikační technologie. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 239 s. ISBN 978-80-7041-514-6. ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Jana Amose Komenského, 2010, 240 s. ISBN 978-80-86723-95-2. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 97880-7201-880-2.

Přílohy

59

Přílohy

60

Přílohy

Dotazník

61

A. Dotazník Vážený respondente, dovoluji si Vás požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který má posloužit k návrhu webového portálu zabývající se výměnnými pobyty mezi dětskými či mládežnickými organizacemi. Dotazník je anonymní a Vaše odpovědi budou využity pouze pro potřeby mé bakalářské práce psané na Mendelově univerzitě v Brně. Děkuji za Váš čas a ochotu. Michaela Veverková 1. Máte zájem o výměnný pobyt během prázdnin v rámci České republiky nebo zahraničí? Ano Ne ČR: ○ ○ Zahraničí: ○ ○

2. Máte nějaké zkušenosti s výjezdem do zahraničí? ○ Ano ○ Ne

3. Za jakým účelem byste využili výměnné pobyty? (můžete vybrat více odpovědí) □ Rekreačně □ Studijně □ Zájmová činnost □ Jiné (uveďte):

4. Je Vaše skupina ochotna zajistit zázemí a program pro přijetí obdobné skupiny ze zahraničí? ○ Ano ○ Ne

5. Co by Vaše skupina mohla nabídnout: (můžete vybrat více odpovědí) □ Ubytování □ Program □ Stravování

Dotazník

62

6. Jakou formu ubytování máte možnost nabídnout?(můžete vybrat více odpovědí) □ Stany (tábor) □ Chata □ Základna se sociálním zařízením □ Přespání v rodinách

7. Váš program by byl: □ Putovní □ Pobytový

8. Co byste naopak požadovali? (můžete vybrat více odpovědí) □ Ubytování □ Program □ Stravování

9. Program byste chtěli: □ Putovní □ Pobytový

10. Ubytování byste požadovali: (můžete vybrat více odpovědí) □ Stany (tábor) □ Chata □ Základna se sociálním zařízením □ Přespání v rodinách

11. Jak dlouhý pobyt si představujete? ○ Do 7 dní ○ 7-14 dní ○ 15 a více dní

Dotazník

63

12. Jaká je maximální částka, která neodradí potenciálního účastníka výměn pří délce pobytu do 7 dní?

○ ○ ○ ○

Do 1000 Kč 1000 – 3000 Kč 3001 – 5000 Kč 5001 Kč a výše

13. Jaká je maximální částka, která neodradí potenciálního účastníka výměn pří délce pobytu 7 – 14 dní?

○ Do 5000 Kč ○ 5000 – 7000 Kč ○ 7001 – 9000 Kč ○ 9001 Kč a výše 14. Jaká je maximální částka, která neodradí potenciálního účastníka výměn pří délce pobytu 15 a více dní?

○ ○ ○ ○

Do 9000 Kč 9000 – 11 000 Kč 11 001 – 13 000 Kč 13 001 Kč a výše

15. S jak velkou skupinou byste vyjeli do zahraničí? ○ Do 5 osob ○ 5-10 osob ○ 11-15 osob ○ 16 a více osob

16. Jak vyhledáváte informace k cestování? (můžete vybrat z více odpovědí) □ Internet □ Televize, rádio □ Časopisy, noviny □ Reklamní letáky, katalogy □ Osobní doporučení □ Jiné (uveďte):

Dotazník

64

17. Jste ochotni podstoupit výměnu i s jinou organizací než ve které jste členem? ○ Ano ○ Ne

18. Váš věk: ○ 14 - 16 let ○ 17 - 20 let ○ 21 - 26 let

19. Velikost sídla, kde bydlíte: ○ do 1000 obyvatel ○ 1000 – 10 000 obyvatel ○ 10 0001 – 100 000 obyvatel ○ 100 001 a více obyvatel

20. Název organizace, ve které jsi členem:

21. Prostor pro Vaše komentáře:

Návrh webového portálu pro výměnné pobyty mládežnických organizací

Recommend Documents