Návrh Územní plán Stráž nad Nežárkou

Návrh Územní plán Stráž nad Nežárkou pro veřejné projednání Záznam o účinnosti číslo nabytí účinnosti:

vydávající správní orgán: Zastupitelstvo města Stráž nad Nežárkou oprávněná úřední osoba pořizovatele

otisk úředního razítka pořizovatele

jméno a příjmení: Ing. Vlastimil Smítka

Městský úřad Stráž nad Nežárkou

funkce: pracovník společnosti UPLAN, s. r. o., která vykonává územně plánovací činnost podpis: za Městský úřad Stráž nad Nežárkou jméno a příjmení: Věra Tomšová funkce: starostka obce podpis:

Zpracovatel: razítko projektant Vlastiboř 21, 392 01 Soběslav datum vyhotovení: červenec 2013 vypracoval: Ing. Vlastimil Smítka odpovědný projektant: Ing. arch. Jaroslav Poláček číslo paré:

1

2

Město Stráž nad Nežárkou Zastupitelstvo města Stráž nad Nežárkou, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „stavební zákon“), za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“) formou opatření obecné povahy

vydává

územní plán Stráž nad Nežárkou

3

4

I. Obsah územního plánu 1) Textová část územního plánu obsahuje: a)

vymezení zastavěného území ........................................................................................................................ 8

b)

základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot .................................................. 8

c)

d)

e)

f)

b) 1.

základní koncepce rozvoje území obce .................................................................................................... 8

b) 2.

koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ............................................................................................ 11

urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ....................................................................................................................................................................... 14 c) 1.

urbanistická koncepce ........................................................................................................................... 14

c) 2.

vymezení zastavitelných ploch............................................................................................................... 17

c) 3.

vymezení ploch přestavby...................................................................................................................... 24

c) 4.

vymezení systému sídelní zeleně ............................................................................................................ 26

koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ............................................... 27 d) 1.

koncepce dopravní infrastruktury ......................................................................................................... 27

d) 2.

koncepce technické infrastruktury ......................................................................................................... 27

d) 3.

koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) ...................................................................... 29

d) 4.

koncepce veřejných prostranství ........................................................................................................... 30

koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. .......................................................................................... 31 e) 1.

koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................................ 31

e) 2.

územní systém ekologické stability ........................................................................................................ 32

e) 3.

prostupnost krajiny ............................................................................................................................... 43

e) 4.

protierozní opatření a ochrana před povodněmi .................................................................................. 44

e) 5.

rekreace................................................................................................................................................. 44

e) 6.

těžba nerostů a jiných surovin............................................................................................................... 44

e) 7.

další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny ...................................................... 44

stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ...................................................... 45 Plochy bydlení - městské rodinné – Br ............................................................................................................. 45 Plochy bydlení - městské bytové – Bb............................................................................................................... 47 Plochy bydlení - venkovské – Bv ...................................................................................................................... 49 Plochy smíšené obytné – SO ............................................................................................................................. 51 Plochy bydlení - smíšené – Bs .......................................................................................................................... 53

5

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura - OV ............................................................................ 55 Plochy občanského vybavení - komerční - OVk ............................................................................................... 57 Plochy občanského vybavení – zámek - OVz .................................................................................................... 58 Plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel - OVh....................................................................................... 60 Plochy občanského vybavení - sport - OVs ...................................................................................................... 61 Plochy rekreace – RE ....................................................................................................................................... 62 Plochy veřejných prostranství - VP .................................................................................................................. 63 Plochy veřejné zeleně - VZ .................................................................................................................................... 64 Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené - Zsv .................................................................................................... 65 Plochy zeleně – zámek – Zz .............................................................................................................................. 66 Plochy zeleně – přírodního charakteru - Zp ..................................................................................................... 67 Plochy výroby a skladování – lehký průmysl- VSl ................................................................................................. 69 Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - VSz .................................................................................. 71 Plochy dopravní infrastruktury - DI ................................................................................................................. 73 Plochy technické infrastruktury - TI ................................................................................................................. 74 Plochy multimodálního koridoru - DI-TI ......................................................................................................... 75 Ploch technické infrastruktury – skládka – TIs ................................................................................................ 76 Plocha technické infrastruktury – kompostárna - TIk ...................................................................................... 77 Plochy těžby – TE ............................................................................................................................................. 77 Plochy vodní a vodohospodářské - VV ............................................................................................................. 78 Plochy zemědělské - ZE .................................................................................................................................... 80 Plochy lesní - LE .............................................................................................................................................. 82 Plochy přírodní – PŘ........................................................................................................................................ 84 Plochy smíšené nezastavěného území – SNÚ ................................................................................................... 86 Plochy sluneční elektrárny - SluE .................................................................................................................... 88 g)

h)

vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ....................................................................................................................................................................... 89 g) 1.

veřejně prospěšné stavby....................................................................................................................... 89

g) 2.

veřejně prospěšné opatření ................................................................................................................... 90

g) 3.

stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu .................................................................. 90

g) 4.

plochy pro asanaci ................................................................................................................................ 90

vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona ....................... 90 h) 1.

veřejně prospěšné stavby....................................................................................................................... 90

h) 2.

veřejné prostranství............................................................................................................................... 92

6

i)

stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona ............................................. 92

j)

vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ..................................................................................................................... 92

k)

vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci .... 92

l)

vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ..................................................................................................... 93

m) stanovení pořadí změn v území .................................................................................................................. 93 n)

údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ......................... 94

2) Grafická část územního plánu, která je nedílnou součástí územního plánu, obsahuje: a) výkres základního členění území v měřítku 1 : 5 000, b) hlavní výkres v měřítku 1 : 5 000, c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatřeni a asanací v měřítku 1 : 5 000, d) výkres pořadí změn v území v měřítku 1 : 10 000.

7

a) vymezení zastavěného území Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. ledna 2012. Všechna zastavěná území jsou vymezena zejména ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese.

b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot b) 1. základní koncepce rozvoje území obce Zásady celkové koncepce rozvoje obce - dosáhnout takového vývoje, který by přinesl „rozumný“ rozvoj v mezích možností území, odpovídající velikosti a významu jednotlivých sídel ve struktuře osídlení a orientovaný na zachování hodnot území zejména klidného prostředí, pohody bydlení a kulturní, ale přesto z hlediska přírodního prostředí dobře fungující krajiny - nepřipustit nekoordinovaný rozvoj, který by narušil přednosti a hodnoty území - v sídlech Dolní Lhota a Dvorce musí všechny stavby, zařízení a terénní úpravy respektovat život a styl života na venkově, nesmí zejména zhoršovat kvalitu prostředí, hodnoty území a narušovat pohodu bydlení Zásady rozvoje jsou: - vycházet z postavení jednotlivých sídel ve struktuře osídlení: o Stráž nad Nežárkou – správní centrum místního významu, atraktivní lokalita pro bydlení nedaleko okresního města Jindřichův Hradec a města Třeboň, rozvoj služeb, klidné životní prostředí, hlavní rozvoj města zejména bydlení, možností zaměstnání, občanského vybavení, rekreace o Dolní Lhota – menší sídlo jako velmi atraktivní lokalita pro bydlení u hlavního dopravního tahu – silnice I. třídy - plánovaná přeložka silnice I. třídy, hlavní rozvoj obce bydlení o Dvorce – velmi malé sídlo jako atraktivní lokalita pro bydlení v blízkosti hlavního tahu – silnice I. třídy, klidné životní prostředí, hlavní rozvoj obce bydlení - zachovat klidný městský charakter území odpovídající hodnotám území v sídle Stáž nad Nežárkou - zachovat venkovský charakter území odpovídající hodnotám území v sídlech Dolní Lhota a Dvorce - zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro tuto oblast - do realizace přeložky omezit rozvojové plochy pro bydlení v sídle Dolní Lhota v blízkosti stávající silnice I/34 zejména pak na jih od stávající silnice - vytvořit podmínky pro nárůst počtu trvale bydlících obyvatel - vytvořit předpoklady k rozvoji zaměstnanosti v sídle - zlepšit prostupnost území: 8

-

-

-

-

-

o zlepšit bezpečnost pěšího a cyklistického napojení v území zejména mezi jednotlivými sídly ve správním území obce zejména zachovat přímé napojení Dvorce – Dolní Lhota, vytvořit možnost bezpečného spojení Dolní Lhota – Stráž nad Nežárkou hlavně pro pěší a cyklisty, o podporovat propojení na okolní sídla zejména pak směrem na Jindřichův Hradec, Třeboň, Plavsko, Pístinu, Příbraz a Vydří zachovávat a dále rozvíjet hodnoty území zejména přívětivé a klidné životní prostředí - spojit klidné bydlení v zachovalé klidné krajině s dobrou (alespoň základní) nabídkou služeb a dalším zázemím v obci samé a dobrou dostupností služeb ve větších centrech osídlení – Jindřichův Hradec, Třeboň zachovat a respektovat stávající hodnoty území zejména výrazné hodnoty přírodní, architektonické a urbanistické, včetně struktury (novou zástavbu uvnitř zastavěného území a zastavitelných ploch povolovat velmi citlivě s ohledem na hodnoty území) a hmotového řešení staveb, klidné venkovské i městské prostředí a pohodu bydlení pokračovat v celkovém koncepčním rozvoji jak městského, tak venkovského prostředí zejména navázat na kvalitní stránky vývoje dané historií a vyvinout maximální snahu o zachování všech předností a příležitostí života ve městě i na venkově, nadále je rozvíjet a pečovat o ně neumisťovat skládky (mimo navrhovanou kompostárnu a stávající skládku včetně jejího navrhovaného rozšíření), spalovny, třídírny odpadů apod. ani jiná zařízení na odstraňování zejména odpadů a nebezpečných látek podporovat cestovní ruch vycházející z hodnot území respektovat limity využití území vyplývající z řešení územního plánu – výstupní limity VL1 územní systém ekologické stability - je limitující skutečností, kterou je nutno respektovat při využití konkrétní plochy VL2

maximální hranice negativních vlivů - jsou stanoveny zejména pro plochy výroby a skladování – lehký průmysl, výroby a skladování – zemědělská výroba, technické infrastruktury – negativní vlivy z těchto ploch nesmí tuto hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních vlivů na okolí

VL3

ochrana chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - části ploch (např. bydlení, občanské vybavení), které budou zasaženy negativními vlivy např. nadlimitním hlukem či zápachem (např. z trafostanic, staveb pro zemědělství) nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru ani chráněného venkovního prostoru staveb umístění staveb a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů – tyto stavby a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů, např. hluku či zápachu (např. trafostanice, stavby pro zemědělství), nesmí být umisťovány tak, aby do chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů zasáhly nadlimitní hodnoty negativních vlivů z těchto staveb a zařízení 9

VL4

ochrana melioračních zařízení – v případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch

VL5

ochrana staveb před pádem stromů - neumisťovat nadzemní stavby a zařízení, které by ohrožoval pád stromů (např. stavby pro bydlení), blíže než 30 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa

VL6

negativní vliv hluku z dopravy umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v plochách v blízkosti silnic mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže umístění nových silnic – tyto stavby a zařízení mohou být umístěny v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže

VL7

negativní vliv hluku z ploch sportu umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v blízkosti stávajících i navrhovaných sportovišť mohou být stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže umístění nových ploch pro sport – tyto plochy mohou být umístěny v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže

Hlavní cíle rozvoje - zachovat hodnotné stavby či soubory staveb např. v podobě zemědělské usedlostí - zachovat hodnotné urbanistické prostoty zejména historickou zástavbu odpovídající 10

-

-

-

-

sídlu zobrazenému na mapách stabilního katastru zejména kolem náměstí Emy Destinnové, Malého náměstí, kostela sv. Petra a Pavla a areálu zámku s parkem; historickou zástavbu ve Vaňkovské a Pístinské ulici ve Stráži nad Nežárkou, urbanisticky hodnotnou zástavbu podél hlavní silnice I/34 v Dolní Lhotě, lokalitu Na Cihelně, Myslivnu u Markyty (nazývanou též Lesovna v Dubovici), urbanisticky cenný centrální prostor sídla Dvorce s předzahradami, vytvořit centrální prostor v sídle Dvorce v kombinaci soukromého prostoru v podobě zahrad a veřejně přístupného zejména na pozemcích ve vlastnictví města nenarušit hodnoty území pro zachování zejména urbanistických hodnot (zejména charakteristického rázu sídel Dolní Lhoty a Dvorců) umožnit dostatečně široké možnosti využití rozsáhlých budov zemědělských usedlostí zejména hospodářských částí, které umožní jejich uživatelům reálné využití (při respektování bydlení jako převažujícího účelu využití) a tím jejich údržbu a zachování, vytvářet v rozvojových plochách veřejné prostory, které podpoří pohodu bydlení zachovávat stabilní části přírody (i mimo územní systém ekologické stability) a doplňovat zejména chybějící části důležité pro funkčnost celku, chránit volnou krajinu před neopodstatněným zastavováním zachovat stávající způsob využití veřejných prostranství a hlavně přístupnost veřejnosti, která je základní podmínkou pro účel centrálních prostorů sídel. Všechny další změny těchto veřejných prostorů by se měly orientovat na zlepšování kvality, uchovávání a rozvoj hodnot, zejména sídelní zeleně s upřednostněním původních druhů. Základním účelem těchto prostorů je umožnit setkávání lidí, cílem pak návrat života do nich nabídnut dostatek příležitostí k nové výstavbě pro trvalé bydlení podporovat oblast cestovního ruchu odpovídající velikosti sídel a respektující hodnoty území a související činnosti např. komunikace pro pěší a cyklisty zachovat přímé propojení Dvorců, Dolní Lhoty a Stráže nad Nežárkou zejména pro pěší a cyklisty zcela mimo silnici I. třídy

b) 2. koncepce ochrany a rozvoje hodnot území - respektovat níže uvedené hodnoty území a utvořit podmínky pro jejich ochranu v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních H1

architektonické hodnoty významné hodnoty území včetně staveb, statků a chalup, které svou hmotou a tvarem zapadají do obrazu sídel o Stráž nad Nežárkou - kostel sv. Petra a Pavla, - zámek čp. 1 - radnice s věží na náměstí Emy Destinnové - kostelík na hřbitově - silniční most směr Plavsko, - venkovské usedlosti čp. 32, čp. 35, čp. 36 na Malém náměstí - čp. 124, 94 11

o Dolní Lhota - čp. 7, 33, 16, 12, 54, 38, 51, 10, 46, 11, 4, 41, 8, 43, budova obecní školy, Šimkův mlýn o Dvorce - čp. 12, 13, 2, 5, 3, 14, 6, 7, 9, 8 ochrana hodnot - architektonické hodnoty (výše uvedené stavby, statky a chalupy) musí být zohledněny (úměrně intenzitě vztahu mezi hodnotou a novou, popř. rekonstruovanou stavbou) jak při nové výstavbě v zastavěném území a zastavitelných plochách, tak při stavebních úpravách a přístavbách stávajících budov, tj. neporušit hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. - úpravy doprovodné zeleně směřovat k původním druhům vegetace, - nástavby se nedoporučují, případné podkroví se snažit zbudovat pouze s využitím stávajících půdních prostor a velmi citlivě zvažovat budování vikýřů (nedoporučují se sdružené vikýře), - zdůraznit ochranu klidného venkovského prostředí, která má být jedním z hlavních lákadel pro nové potencionální zájemce o bydlení H2

urbanistické hodnoty – urbanisticky hodnotné prostory o Stráž nad Nežárkou – historická zástavba odpovídající sídlu zobrazenému na mapách stabilního katastru zejména kolem náměstí Emy Destinnové, Malého náměstí, kostela sv. Petra a Pavla a areálu zámku s parkem; historická zástavba ve Vaňkovské a Pístinské ulici o Dolní Lhota - urbanisticky hodnotná zástavba podél hlavní silnice I/34 při výjezdu na Stráž nad Nežárkou čp. 52 až čp. 66 (orientovaná okapem do ulice), lokalita Na Cihelně – dochovaná zástavba domků v izolované poloze, myslivna u Markyty (nazývaná též Lesovna V Dubovici) s pozůstatky dvou poutních pozdně gotických kostelíků přebudovaných na hájovnu o Dvorce - urbanisticky cenná část sídla kolem čp. 3, 14, 6, 7, 9, 8 ochrana hodnot - úpravy veřejných prostranství a stavební úpravy a přístavby budov zejména na náměstích ve Stráži nad Nežárkou, návesních budov v Dolní Lhotě a Dvorcích (zejména viditelných z veřejných prostorů) musí plně respektovat hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, stávající stavební čáru, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. (viz také podmínky výše H1) včetně vztahu k prostoru jako celku, - úpravy zeleně směřovat k původním druhům vegetace,

H3

menší sakrální stavby a ostatní drobné významné stavby a hodnoty – např. o Stráž nad Nežárkou - socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí Emy Destinnové, - kašna na Malém náměstí, - kašna I. na náměstí Emy Destinnové, 12

-

kašna II. na náměstí Emy Destinnové před čp. 54, socha sv. Jana Nepomuckého na silničním mostě směrem na Plavsko, pomník obětem I. světové války před zámeckým areálem, pomník Emy Destinnové, mohylník Na Pískách, archeologické stopy, křížky podél silnic,

o Dolní Lhota - milník na křižovatce silnic I/34 JH – ČB - mohylník, archeologické stopy - pomník padlým v první světové válce u budovy obecní školy o

Dvorce -

o

křížek v zahradě u čp. 3

drobné sakrální stavby včetně doprovodné zeleně - jedná se zejména o kříže, výklenkové kapličky a boží muka u polí a historických cest, drobné sakrální stavby v nezastavěném území včetně rozsáhlých lesů,

ochrana hodnot - podpořit jejich údržbu včetně přiléhající zeleně - zachovat dostatečný odstup případných rušivých prvků - vhodně upravovat jejich okolí. H4

prvky zeleně v území liniové prvky zeleně – mezi nejvýznamnější patří např. dubová alej v Dolní Lhotě, bohatá doprovodná a břehová zeleň podél řeky Nežárky, doprovodná zeleň kolem cesty z Dvorců na západ spolu s křížkem a za elektrickým vedením mohutným dubem, prvky vzrostlé zeleně uprostřed luk na sever od Dvorců, zeleň doprovázející spojnici mezi Dvorci a Dolní Lhotou, izolační zeleň u areálu výroby a skladování na jih od Stráže nad Nežárkou, která přispívá i ke zmírnění negativního vnímání staveb výroby a skladování, pruhy zeleně na Pasece před rekreačním areálem východně od Stráže nad Nežárkou, cesty doprovázené zelení, meze a rozhraní, např. mezi lesem a ornou půdou a další prvky přírodní zeleně. plošné prvky zeleně – mezi nejvýznamnější je možno zařadit např. zámecký park, prostory před statky v Dolní Lhotě a Dvorcích, zejména prostorné zahrady umožňující množství průhledů a pohledů, za stodolami sady, louky, navazující humna, kde sídlo postupně přecházející do volné krajiny, nad ostatní vyniká prostor zemědělské usedlosti čp. 3 ve Dvorcích, kde se uprostřed udržované zahrady leskne rybníček. Krásný dřevěný plot je lemován vzrostlými javory, kaštany, duby a uzavírá celý prostor. V rohu zahrady najdete křížek; všechny rybníky v sídlech s doprovodnou a břehovou zelení a dále je možno obecně zařadit např. rozsáhlé lesní porosty a vodní plochy zejména: rozsáhlý lesní porost v celé jihovýchodní části správního území soustavu rybníčků na jih od Stráže nad Nežárkou s jejich bohatou břehovou a doprovodnou zelení

13

kaskádu rybníčků ve Dvorcích s doprovodnou a břehovou zelení všechny lesy s množstvím dalších přírodních prvků Postupné přechody mezi krajinou a zastavěným územím jsou zmíněny v hodnotách zastavěného území. bodové prvky zeleně – mezi nejvýznamnější je možno zařadit např. významné stromy zejména dub na západ od Dvorců při cestě na Ovčín ochrana hodnot - zachovat tyto prvky při stávajícím využití i při úpravách a případných změnách využití, - zachovat tyto prvky a posílit jejich funkčnost v územním systému ekologické stability, - doplňovat další liniové prvky zeleně zejména podél struh a polních cest. Jejich ochranu zajišťují vymezené podmínky využití jednotlivých ploch

c) urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c) 1. urbanistická koncepce Stráž nad Nežárkou - zachovat převažující obytnou funkci sídla - posílit centrum sídla - respektovat zámek s parkem - respektovat hlavní osu sídla (námětí Emy Destinové – část ulice Třeboňská) a podpořit její prodloužení (ulice Vaňkovská – průchod zastavitelnou plochou na západě sídla) - hlavní směry rozvoje bydlení: o západ sídla – za hřbitovem o východ sídla – severně od původní hlavní komunikace - zohlednit stávající plochy výroby a skladování – lehký průmysl uvnitř sídla a minimalizovat negativní vlivy z těchto ploch na plochy, kde je hlavním využitím bydlení - respektovat veřejná prostranství zejména náměstí Emy Destinové a Malé náměstí včetně významné veřejné zeleně - zachovat a rozvíjet občanské vybavení: o respektovat budovu radnice, hasičskou zbrojnici, mateřskou školku, základní školu, zdravotnické zařízení včetně lékárny, poštu, nákupní a rekreační středisko, sportovní areál, restaurace a ubytovací zařízení o respektovat budovu kostela, plochu hřbitova

14

o respektovat sportoviště jižně od sídla, navázat na stávající zeleň o podpora dalších sportovišť a dětských hřišť uvnitř ploch s jiným způsobem využití - v severní části sídla respektovat navrhovanou umístění čistírny odpadních vod včetně nivy vodního toku vedoucího k řece, - respektovat stávající sportoviště a rekreace včetně jejího rozšíření, - nerozšiřovat další bydlení jižně od realizované přeložky silnice I/34 (mimo již navržených), - rozvíjet průmyslovou výrobu zejména formou ploch výroby a skladování jižně od realizované přeložky silnice I/34 v návaznosti na stávající plochy - kompostárna - ukládání „zeleného odpadu“ rozvíjet v návaznosti na stávající silážní jámu jižně od sídla - zohlednit rozvoj těžby štěrkopísků západně od sídla – doprava řešena mimo správní území obce včetně napojení na silnici I. třídy Dolní Lhota - zachovat převažující obytnou funkci sídla - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách bydlení – venkovské - rozvoj sídla nesměřovat za řeku Nežárku (severně od sídla) - zohlednit hlavní směry rozvoje bydlení: o sever sídla – jižně od bývalého vepřína o západ sídla – proluky v zastavěném území o východ sídla – přestavba staveb pro zemědělství - respektovat koridor pro umístění přeložky silnice I/34, - nenavrhovat jakékoli plochy rozvoje za tento koridor, tj. jižně od plánované přeložky - do realizace přeložky omezit rozvojové plochy (zejména pro bydlení) v blízkosti stávající silnice I/34 zejména pak na jih od stávající silnice - respektovat rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice (silnice I/34) - respektovat stávající strojírenský provoz v bývalém vepříně - minimalizovat negativní vlivy z této plochy na okolí - respektovat a rozvíjet veřejná prostranství - respektovat rekreační využití na severozápadě sídla - respektovat umístění čistírny odpadních vod na severozápadě sídla - respektovat multimodální koridor přes řeku Nežárku pro umístění nového mostu a vedení technické infrastruktury směrem na Dvorce (zejména vodovod, kanalizace), - zohlednit záměr (podmíněný vybudováním přeložky silnice I/34) na vybudování staveb pro motoristy a další využití pro rekreaci na východ od sídla 15

Dvorce - zachovat převažující obytnou funkci sídla - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách bydlení – venkovské s důrazem na kvalitu výstavby a respektování hodnot - respektovat a navázat na zachovalou strukturu sídla a hodnotné stavby - podpořit vytvoření centrálního prostoru sídla - kombinace soukromých pozemků a stávajícího veřejného prostranství - s navazující zástavbou na severozápadě a severu sídla, která tento prostor dotvoří - zohlednit hlavní směry rozvoje bydlení: o sever sídla – kolem komunikace do Vydří o severozápad sídla o jihozápad sídla - respektovat a rozvíjet veřejná prostranství - jižně od sídla podél komunikace do Dolní Lhoty respektovat koridor technické infrastruktury (vodovod, kanalizace), který se před Dolní Lhotou napojuje na multimodální koridor přes řeku Nežárku - respektovat návaznost koridoru pro umístění technické infrastruktury vedoucí do Dolní Lhoty na multimodální koridor Ostatní solitérní lokality - zachovat urbanistickou koncepci a výraz solitérních lokalit - navázat na stávající hodnotnou výstavbu - podporovat rozvoj v rámci stávajících ploch

16

c) 2. vymezení zastavitelných ploch označení zastavitelné plochy

umístění

způsobu využití plochy

podmínky pro využití plochy

prověření změn využití plochy DP, ÚS či RP *)

etapizace

bydlení – městské rodinné, veřejné prostranství

- navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 a H2 - zohlednit ochranné pásmo elektrického vedení - dopravní napojení řešit ze stávající ulice Vaňkovské a napojením na silnici Třeboňskou - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, pro plochu Br-1 VL6

ANO

1. etapa (Br-1,VP-1)

(plochy dle způsobu využití) Z1

Stráž nad (Br-1, VP-1, Nežárkou Br-14, VP-3, západ sídla Br-15, Br-16)

ÚS, DP

2. etapa (Br-14, VP-3 3. etapa Br-15, Br-16)

Z2 (Br-2)

Z3 (Br-3)

Z4 (Br-4)

Z5 (Br-5)

Z6 (Br-6)

Stráž nad Nežárkou – jihozápad sídla

bydlení – městské rodinné

Stráž nad Nežárkou – jihozápad sídla


Stráž nad Nežárkou západ sídla


Stráž nad Nežárkou severozápa d sídla




- navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace – ulice Třeboňská - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací – ulice Třeboňská a místní komunikace respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 - dopravní napojení řešit ze stávající ulice Třeboňská - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 - dopravní napojení řešit ze stávající ulice Vaňkovské popř. novým napojením na ní - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5 - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 a H2 - dopravní napojení řešit ze stávající ulice Vaňkovské popř. novým napojením na ní - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

Z7 (Br-7)

Z8 (Br-8)


Stráž nad Nežárkou – jih sídla

Z9

Stráž nad Nežárkou (Br-9, VZ-2) – jižně od sídla za přeložkou Z10 (Br-10)

Z11 (Br-11)

Z12


- navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 a H2 - dopravní napojení řešit ze stávající ulice Vaňkovské popř. novým napojením na ní - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5 bydlení – - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky městské ochrany hodnoty H1 rodinné - dopravní napojení řešit ze stávající ulice Pístinská - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, bydlení – - navázat na stávající zástavbu městské - dopravní napojení řešit ze stávajících místních a rodinné, účelových komunikací veřejná zeleň - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5,VL6

Stráž nad Nežárkou – západ sídla


Stráž nad Nežárkou – západ sídla


Stráž nad Nežárkou

bydlení – městské

- navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 a H3 - dopravní napojení řešit ze stávající ulice 9. května - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 - dopravní napojení řešit ze stávající ulice 9. května - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

(Br-12)

Z13 (Bv-1)

Z14 (Bv-2)

Z15 (Bv-3)

Z16 (Bv-4)

Z17

– západ sídla

rodinné

Dvorce – severozápa d sídla

bydlení – venkovské

Dvorce – sever sídla


Dvorce – sever sídla


Dvorce – západ sídla


Dvorce – jih sídla


- dopravní napojení řešit ze stávající ulice 9. května - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5 - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2 - dopravní napojení řešit napojením na stávající místní a účelové komunikace - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4 - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace, či napojením na ni - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace, či napojením na ni - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace, či napojením na ni - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4 - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2

ANO

NE

ÚS

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

(Bv-5)

Z18 (Bv-6)

Z19 (Bv-7)

Z20 (Bv-8)

Z21 (Bv-10)

Z22

- dopravní napojení řešit ze stávající komunikace na Dolní Lhotu - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 Dvorce – bydlení – - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména jih sídla venkovské zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 a H2 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace na Dolní Lhotu - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 Dolní bydlení – - zohlednit podmínky ochrany hodnot Lhota – venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající místní či účelové severně od komunikace popř. vyřešení nového možného napojení na sídla sídlo - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, Dolní bydlení – - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména Lhota – venkovské zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 severozápa - dopravní napojení řešit ze stávající místní či účelové d sídla komunikace - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3 Dolní bydlení – - navázat na stávající hodnotnou zástavbu zejména Lhota – venkovské zohlednit podmínky ochrany hodnot H1 západ sídla - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3 Stráž nad technická - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace (ulice Nežárkou, infrastruktura Třeboňská)

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

(TI-čov1)

sever sídla

Z23

Stráž nad Nežárkou –jih sídla

občanské vybavení

Stráž nad Nežárkou – jižně od sídla, za přeložkou

rekreace

Stráž nad Nežárkou, jižně od sídla, za přeložkou

výroba a skladování – zemědělská výroba

(OV-1)

Z24 (RE-2)

Z25 (VSz-1)

Z26 (TIk-1, VZ-3) Z27 (TI-čov2)

Stráž nad Nežárkou, jižně od sídla, za přeložkou Dolní Lhota, severně od

- minimalizovat vnímání jako negativní pohledové dominanty včetně odclonění zelení - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL2 - zohlednit podmínky ochrany hodnot H3 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace napojující se na ulici Chlumeckou - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající rekreační zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávajících přilehlých komunikací - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4,

NE

NE

NE

NE

- navázat na stávající zemědělské areály - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - minimalizovat vnímání jako negativní pohledové dominanty včetně odclonění zelení - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL4 technická - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace infrastruktura - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) - kompostárna výrokové části) zejména VL4

NE

NE

NE

1. etapa

technická - vybudovat dopravní napojení podél řeky Nežárky infrastruktura - minimalizovat vnímání jako negativní pohledové dominanty včetně odclonění zelení

NE

NE

sídla Z28 (OVk-1)

Z29 (Bv-12)

Z30 (TIk-2, VZ-4)

Dolní Lhota – východně od sídla

Dolní Lhota – východě od sídla Stráž nad Nežárkou, jižně od sídla, za přeložkou

- respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL1, VL5 občanské - každé využití plochy podmíněné vybudováním přeložky vybavení silnice I/34 - dopravní napojení řešit ze stávající silnice I/34 po vybudování přeložky - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 bydlení - navázat na stávající zástavbu venkovské - dopravní napojení řešit ze stávajícího napojení na silnici I/34 - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4 technická - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace infrastruktura - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) - kompostárna výrokové části) zejména VL4, VL5

*) DP – dohodou o parcelaci, ÚS - územní studií či RP - regulačním plánem

NE

NE

NE

NE

NE

2. etapa

c) 3. vymezení ploch přestavby označení plochy přestavby

umístění


Stráž nad Nežárkou – západně od sídla

rekreace


(plochy dle způsobu využití) P1

- zohlednit podmínky ochrany hodnot H4 - respektovat návrh rekreace přičemž budova lihovaru není (RE-1) do přestavby zahrnuta - zachovat přístup k okolním pozemkům, zejména k nemovitosti na pozemku parc. č. st. 297 - dopravní napojení řešit ze stávající místní komunikace k lokalitě Šimanov - zohlednit ochranné pásmo elektrického vedení - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL1, VL3, VL5, VL6 P2 Stráž nad bydlení – - navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky Nežárkou – městské ochrany hodnoty H1 (Br-13, VPvýchod rodinné, - dopravní napojení řešit z místních komunikací zejména ze 2) sídla veřejné stávající ulice Hradecká prostranství - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL5, VL6 P3 Stráž nad technická - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace Nežárkou – infrastruktura respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) (TIk-1) jižně od - kompostárna výrokové části) zejména VL4 sídla, za

prověření změn využití plochy ÚS či RP *)

etapizace

NE

NE

ANO

NE

ÚS, DP

NE

ANO 1. etapa

označení plochy přestavby

umístění



(plochy dle způsobu využití)

prověření změn využití plochy ÚS či RP *)

etapizace

NE

NE

přeložkou P4

Dolní Lhota – východ sídla


- navázat na stávající zástavbu zejména zohlednit podmínky ochrany hodnoty H1 (Bv-11) - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací - respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole f) výrokové části) zejména VL3, VL4 *) DP – dohodou o parcelaci, ÚS - územní studií či RP - regulačním plánem

c) 4. vymezení systému sídelní zeleně - součást systému sídelní zeleně jsou rozsáhlé zahrady a humna (jednak součást ploch bydlení - venkovské a jednak plochy zeleně soukromé a vyhrazené) - upřednostňovat původní druhy odpovídající přírodním podmínkám - doplnit ochrannou a izolační zeleň zejména v plochách výroby a skladování a technické infrastruktury - doplnit doprovodnou zeleň zejména kolem pozemních komunikací a drobných vodních toků Stráž nad Nežárkou - kostra systému • linie veřejných prostranství se zelení: památník Emy Destinové s okolní zelení náměstí Emy Destinové - Malé náměstí • hřbitov s okolní zelení • zámecký park • linie veřejné zeleně podél bezejmenné vodoteče: rozlehlé veřejné prostranství včetně rybníka Konopný u stávajícího fotbalového hřiště – veřejná zeleň včetně dětského hřiště u rybníků Trávný, Budka – doprovodná příbřežní zeleň pokračující pod silnicí I/34 skrz sídlo až k řece Nežárce (zpřístupnit veřejnosti pozemky podél bezejmenné vodoteče skrz sídlo) - doplnění systému – zelené klíny v podobě doprovodné zeleně zejména podél komunikací, řeka Nežárka s příbřežními porosty (regionální biokoridor) - doplnit ochrannou a izolační zeleň zejména podél stávající přeložky silnice I/34 a rušivých provozů zejména v plochách výroby a skladování - doplnit zeleň v navrhovaných plochách zejména na západě sídla Dolní Lhota - kostra systému - okolí řeky Nežárky (regionální biokoridor), prostranství kolem vodní plochy uprostřed sídla, je veřejné prostranství jižně za budovou okresního archivu, kde je navrženo i jeho rozšíření - doplnění systému – převážně soukromá zeleň v podobě zahrad, zeleň zejména podél komunikací Dvorce - kostra systému - prostor nepravidelné návsi, která je tvořena jednak plochami veřejného prostranství zahrnujícími po pravé straně při příjezdu od Dolní Lhoty louky, po levě straně pak kaskádu rybníků včetně doprovodné zeleně, tento centrální prostor je dotvořen rozlehlou oplocenou soukromou zahradou s rybníkem před čp. 9 - doplnění systému - soukromé zahrady – svou kvalitou vyniká zahrada u zemědělské usedlosti čp. 3 a dále svou velikostí zeleň východně od čp. 9, zeleň zejména podél komunikací, vzrostlé stromy lemující celé sídlo - pro další rozvoj a zkvalitnění sídla je nutno zpřístupnit některé pozemky anebo alespoň jejich části v centrálním prostoru sídla a vytvořit kvalitní veřejné prostranství

26

solitérní lokality - samy o sobě jsou zařazeny do volné krajiny a zahrady související s obytnou funkcí postupně přechází do okolní přírody – významnými prvky jsou především řeka Nežárka a rozsáhlé lesní porosty

d) koncepce veřejné infrastruktury, podmínek pro její umisťování

včetně

d) 1. koncepce dopravní infrastruktury silniční doprava - kostra - silnice I/34 a na ní navazující silnice II/153, III/1537, III/1532 a III/1489, a silnice III/14812 propojující Dvorce s Vydřím – tuto kostru doplňují místní a účelové komunikace - mimo silnice I/34 zůstávají ostatní komunikace z hlediska koncepce nezměněny – je možno je dle potřeby rozšiřovat a upravovat, zastavitelné plochy možno připojit ze stávajících komunikací - respektovat a podpořit výstavbu přeložky silnice I/34 - respektovat rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice - zachovat přímé propojení Dolní Lhota – Dvorce včetně přemostění Nežárky (výstavba nového, popř. rekonstrukce stávajícího mostu) - realizovat kapacitní propojení sídla Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota pro pěší a cyklisty mimo silnici I/34 - minimalizovat počet napojení na silnici I/34 - neumožnit přímé napojení nově navrhovaných lokalit na přeložku silnice I/34 (zejména navrhované využití pro občanské vybavení v ploše OVk-1 podmíněno realizací a zprovozněním přeložky silnice I/34) - umožnit v některých plochách (viz kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) v souladu s podmínkami pro využití ploch realizaci nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace - drážní doprava, letecká doprava, vodní doprava ani logistická centra se správního území obce nedotýkají

d) 2. koncepce technické infrastruktury - technickou infrastrukturu řešit v maximální míře v pozemcích dopravní infrastruktury popř. v souběhu s nimi, v pozemcích veřejných prostranství apod., zásobování pitnou vodou - Stráž nad Nežárkou - koncepce stabilizována a vyhovující - skupinový vodovod Jindřichův Hradec – Hamr. Zdrojem požární vody jsou rybníky a řeka Nežárka. - Dolní Lhota – koncepce stabilizována a vyhovující - skupinový vodovod Jindřichův Hradec – Hamr. Zdrojem požární vody je požární nádrž, návesní rybníky a řeka Nežárka. - Dvorce – zásobení z vlastních zdrojů pro další rozvoj problematické, navrženo prodloužení

27

vodovodního řadu směrem od Dolní Lhoty v souběhu s komunikací. Zdrojem požární vody jsou návesní rybníky. - zásobování vodou ze skupinového vodovodního řadu vyhovující i pro nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby v zastavitelných plochách – možno řešit napojením na stávající řady - solitérní lokality – respektovat a zachovat současný stav likvidace odpadních vod - Stráž nad Nežárkou - vybudování centrální čistírny odpadních vod, v současné době má město vybudovanou jednotnou kanalizaci odvádějící splaškové i povrchové vody, do budoucna preferovat oddílnou kanalizaci - Dolní Lhota – vybudování čistírny odpadních vod, podél řeky vedení hlavního kanalizačního sběrače. Jednotlivé kanalizační řady je nutno řešit v podrobnější dokumentaci. Do doby realizace centrální čistírny odpadních vod je možno odpadní vody likvidovat v souladu s právními předpisy např. formou jímek na vyvážení nebo domovními čistírnami - Dvorce – zohlednit stav - vzhledem k velikosti sídla možná likvidace odpadních vod individuálně v souladu s právními předpisy, v budoucnu možné napojení na centrální čistírnu odpadních vod v Dolní Lhotě - solitérní lokality - respektovat individuální čištění, nepředpokládá se ani ve výhledu napojení na centrální čistírny odpadních vod, ale není ani vyloučeno zásobování elektrickou energií - nepředpokládají se žádné zásadní změny - vyhovující i pro případný nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby a konkrétní spotřeby v zastavitelných plochách - v případě potřeby možno umístit novou trafostanici v plochách jiného způsobu využití, např. v plochách bydlení - venkovské, bydlení - městské, výroby a skladování, technické infrastruktury zásobování plynem - sídla Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota - v současné době připojeny na plynovod, nepředpokládají se žádné zásadní změny - Dvorce - nejsou napojeny na plynovod, zásobení plynem se nepředpokládá, ale ani nevylučuje, jednotlivá zařízení a vedení je možno realizovat v rámci podmínek pro využití ploch - solitérní lokality – nejsou napojeny na plynovod, zásobení plynem se nepředpokládá, ale ani nevylučuje, jednotlivá zařízení a vedení je možno realizovat v rámci podmínek pro využití ploch nakládání s odpady - koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní změny, - svoz pevného domovního odpadu bude i nadále zajišťován svozem mimo řešené území, nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu, - umístění sběrného dvora umožněno jako přípustné v plochách výroby a skladování – lehký

28

průmysl, výroby a skladování – zemědělská výroba, technické infrastruktury – skládka, technické infrastruktury - kompostárna - respektovat stávající skládku severozápadně od Stráže nad Nežárkou včetně možnosti rozšíření – důsledně dodržovat skládkování dle povoleného seznamu - podpořit záměr vybudování kompostárny jako přestavbu na pozemcích stávající silážní jámy včetně souvisejících zařízení a dalších přiléhajících pozemků jižně od Stráže nad Nežárkou - v podrobnějších dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístění shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo).

d) 3. koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) - zohlednit stávající umístění jednotlivých druhů občanského vybavení Stráž nad nežárkou - zejména budova městského úřadu, škola s jídelnou, školka, zdravotní středisko, kino, divadlo, kostel, hřbitov, hasičská zbrojnice - respektovat navrhovanou plochu občanského vybavení na jihu sídla pod bývalým areálem Jasu - respektovat další plochy občanského vybavení patřícího do veřejné infrastruktury mimo sídlo Stráž nad Nežárkou: - sportoviště jižně od Stráže nad Nežárkou - hasičská zbrojnice v Dolní Lhotě - terénní stanice správy CHKO a biosférické rezervace Třeboňsko „Hajnice“ - navrhovaná stavba občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu v místě bývalého vojenského objektu v jižní části katastrálního území Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou - ostatní možnosti občanského vybavení prolínat s ostatním využitím území - umožněno v plochách jiného způsobu využití jako přípustné anebo podmíněně přípustné využití (viz kapitola f)). Koncepce ochrany obyvatelstva Návrh ploch pro požadované potřeby: a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní - V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. b) zóna havarijního plánování - Správní území města Stráž nad Nežárkou se nenachází v zóně havarijního plánování. Dle dostupných informací žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události – Nebyl vznesen žádný požadavek na vymezení samostatných ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události a proto nejsou tyto plochy samostatně vymezeny. Toto využití je možno řešit v rámci podrobnějších dokumentací a navazujících řízeních např. jako součást podzemních, suterénních a jiných částí obytných domů a provozních a výrobních objektů. Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní či městský úřad (městský úřad Stráž nad Nežárkou) pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události

29

d) e)

f)

g)

h)

i)

j)

v době míru zajišťuje městský úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - Zajištění evakuace organizuje městský úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech. skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci města, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo správní území města. vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné plochy - Na území města se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace - jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít plochy na vstupech do zastavěných částí sídel na pozemních komunikacích zejména silnicích I., II. a III. třídy, případně další zpevněné plochy v obci. Záhraboviště není v řešeném území vymezeno. Nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území – V řešeném území není přípusné (ani podmíněně přípustné) skladovat nebezpečné látky. Pokud je taková skutečnost nutná, např. skladování nebezpečných látek jako nezbytná součást nějaké výroby, resp. přípustného anebo podmíněně přípustného využití, pak je tuto skutečnost nutno řešit individuálně. Proto nejsou vymezeny samostatné plochy pro ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla). nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií - Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit město a jeho orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace. zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení - Tato oblast bude v případě města zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanům cestou městského úřadu za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování.

d) 4. koncepce veřejných prostranství -

navázat na systém sídelní zeleně zachovat stávající veřejná prostranství a orientovat se na jejich další zkvalitňování respektovat stávající menší prostranství zejména uvnitř či v návaznosti na zastavěné území doplnit systém zejména v zastavitelných plochách zpřístupnit břehové partie Nežárky

30

Stráž nad Nežárkou - respektovat, zachovat a vycházet ze základních prvků: • linie památník Emy Destinové s okolní zelení - náměstí Emy Destinové - Malé náměstí • pokračování předchozí linie z náměstí Třeboňskou ulicí - hřbitov s okolní zelení – veřejné prostranství v rozsáhlé zastavitelné ploše na západě sídla • linie veřejné zeleně podél bezejmenné vodoteče: rozlehlé veřejné prostranství včetně rybníka Konopný u stávajícího fotbalového hřiště – veřejná zeleň včetně dětského hřiště u rybníků Trávný, Budka – doprovodná příbřežní zeleň pokračující pod silnicí I/34 skrz sídlo až k řece Nežárce (zpřístupnit veřejnosti pozemky podél bezejmenné vodoteče skrz sídlo) - vytvořit nová veřejná prostranství zejména v rozvojové lokalitě na západě a východě sídla – obě v návaznosti na rozvoj bydlení - umožnění nejen střetávání obyvatel, ale také aktivního odpočinku zejména pro mladší generace Dolní Lhota - respektovat, zachovat a vycházet ze základních prvků: • uprostřed sídla kolem vodní plochy a před budovou hasičské zbrojnice • jižně za budovou okresního archivu, možnost do jeho rozšíření Dvorce - respektovat, zachovat a vycházet ze základních prvků: • uprostřed sídla včetně příbřežních porostů kolem vodních ploch - nová veřejná prostrantví umisťovat v ostatních plochách v jiném způsobu využití zejména plochách bydlení – městské rodinné, bydlení – městské bytové, bydlení – venkovské, smíšené obytné, bydlení - smíšené – význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétního umístění

e) koncepce uspořádání krajiny ,

včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod.

e) 1. koncepce uspořádání krajiny - vycházet a navázat na historické uspořádání krajiny - respektovat a podporovat jihovýchodní část správního území obce jako nejstabilnější část správního území obce, dále respektovat a podporovat soustavu rybníků a lesní komplex jihozápadně od města, nivu Nežárky, územní systém ekologické stability, který by měl zajistit základní prostupnost a funkčnost území - zachovat a podporovat předěly krajiny v podobě liniových prvků zeleně, remízků, lesíků, alejí kolem cest - zajistit ochranu ekologicky stabilních částí krajiny, popř. obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku - podporovat protipovodňová a protierozní opatření v krajině - umožnit změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování, vytváření vodních ploch,

31

-

-

ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek (viz následující kapitola) za dodržení zákonných podmínek umožnit umístění polních hnojišť a komunitní kompostování v nezastavěném území neumisťovat stavby a zařízení pro výrobu energie, např. větrné elektrárny, sluneční elektrárny (kromě stávající sluneční elektrárny) apod. v nezastavěném území neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) v nezastavěném území neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. neumožňovat trvalé zaplocování pozemků a jiné zamezování přístupnosti nezastavěného území, přípustné jsou pouze dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasné hrazení pozemků pro pastvu dobytka (např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení) neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo stávající zachovat a podporovat tradiční plynulý přechod do volné krajiny a vazbu sídla na krajinu (zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod. Vymezení ploch změn v krajině

označení plochy (plochy dle způsobu využití)

umístění



K1

Stráž nad Nežárkou – severozápadně od sídla

skládka

- při využití plochy vycházet důsledně z aktuálního seznamu povolených odpadů

těžba

- při využití plochy vycházet z podmínek stanovených v povolení k těžbě - dopravní obslužnost řešit přes stávající dobývací prostor v k. ú. Pístina včetně stávajícího napojení na silnici I/34 - návrat do okolního přírodního prostředí

(TIs-1)

K2 (TE-1)

R1 (SNÚ-3)

Stráž nad Nežárkou – západně od sídla Dolní Lhota jihovýchod

bývalý vojenský objekt

e) 2. územní systém ekologické stability - kostra – zachovat ekologicky významné segmenty, které mají stabilizační funkci pro krajinu zejména všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky, hlavně které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče, lesy) zejména předělující plochy zemědělské, dále do ploch zeleně - přírodního charakteru apod.

32

- zajistit prostupnost biokoridorů - prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Stráž nad Nežárkou: Číslo a název prvku územního systému ekologické stability

LBC 1

Planinky

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

11,98 ha

3B3, 4BC4-5

Orná půda, ostatní plochy, vodní plocha, les

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, hranice byla v k.ú. Plavsko oproti ZUR upravena podle skutečné hranice kultur v terénu. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy.

Číslo a název prvku územního systému ekologické stability Charakter

LBC 2

Nežárka - Písky

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Lokální

4,115 ha

3AB-B3,

Ostatní plocha, les, vodní tok

4BC4-5 Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy.

Číslo a název prvku územního systému ekologické stability

LBC 3

Nežárka I

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

5,2702 ha

3AB-B3,

Vodní tok, les




Význam

Biocentrum

Lokální

Charakteristika

Velikost

Převažující STG

5,6471 ha 3B3, 3B4-5, 4C3

LBC 4

Nežárka II Využití

Les, vodní tok, TTP


33


LBC 5

Nežárka III

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

7,2846 ha

3A-AB3,

Les, ostatní plochy, TTP

4BC 4-5 Charakteristika



LBC 6

Vaňkův mlýn

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

11,1359 ha

3AB3, 4B4,

Les, vodní tok, TTP, ostatní plocha

Charakteristika

4BC4-5



LBC 7

V Zadních březinách

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

8,9856 ha

4A-AB3, 4AB4

Les, TTP, vodní plocha, ostatní plocha

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru z důvodu dodržení metodiky pro navrhování ÚSES ohledně maximální délky regionálního biokoridoru. Zahrnuje litorál rybníka Velký Dvorecký s břehovými porosty, podmáčené louky s rozptýlenou zelení.


Čáchovna

LBC 8

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

4,6039 ha

4A6, 4AB4

Les

Charakteristika

Lokální biocentrum v lesním komplexu na hranici území. Je tvořen různověkými lesními porosty.


LBC 9

Zadní loviště

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

5,2973 ha

4A AB 2b

vodní plocha, les

Charakteristika

Biocentrum je tvořeno rybníky Zadní loviště a Trávný a přilehlými porosty dřevin na hrázích a břehových partiích.

34


LBC 10

Voneš

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

6,5588 ha

4A6, 4B4-5

Vodní plocha, les

Charakteristika

Lokální biocentrum zahrnuje menší rybník a přilehlé dřevinné porosty, louky a mokřady. Louky pravidelně sečené.


LBC 11

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

5,7623 ha

3AB-B4

Les, ostatní plocha

4A-AB5 Charakteristika

Lokální biocentrum v lesním komplexu. Je tvořeno různověkými lesními porosty.


Význam

Biocentrum

Regionální

Charakteristika

Velikost

LBC 12

Převažující STG

8,5267 ha 14B(BC) (BD)5b

Rymešů Využití

Vodní plocha, les, ostatní plocha

Biocentrum je tvořeno menším rybníkem a přilehlými porosty dřevin na hrázích a břehových partiích.


LBC 13

Lásenice malá a velká

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

18,1594 ha

4A4, 4AB3,


Charakteristika

4BC4-5

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, zahrnuje rybník Lásenice malá, břehové partie rybníka Lásenice velká, dále louky a lesní porosty.


LBC 14

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

8,1179 ha

4AB3, 4A3

Les

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru v lesním komplexu, je tvořeno různověkými lesními porosty.

35


LBC 15

Pomník jednoty

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

14,1274 ha

4A3, 4BC3, 4AB-B4, 4A6

Les

Charakteristika



LBC 16

Dubovice

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

41,977 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika



LBC 17

U Skalníků

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

3,622 ha

3B3, 3B4-5, 4C3


Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň a drobné mokřadní plochy. Do biocentra zasahují lesní porosty.


LBC 18

Zboje

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

12,613 ha

4A3, 4AB-B3

Les

Charakteristika

Biocentrum v lesním komplexu je tvořeno různověkými lesními porosty.


LBK 1

Zavadil

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

3,5203 ha

4B-BC4-5

Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les

Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 7 se sousedním územím, prochází po břehu Velkého dvoreckého rybníka, dále zahrnuje drobnou vodoteč, rybník Zavadil a přilehlé louky.

36


LBK 2

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

3,8179 ha

4A2, 4A6

Les

Charakteristika

Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC8 se sousedním územím.


Význam

Velikost

Převažující STG

Biokoridor

Lokální

1,374 ha

4B 3-4, 4BC4-5

Charakteristika

LBK 3 Využití TTP, ostatní plocha, les

Biokoridor spojuje LBC 8 a LBC 9, prochází podél vodoteče.


LBK 4

Hlinice

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

1,8808 ha

4A6

Les

Charakteristika

Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC9 s LBC 11.


LBK 5

Obecný

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

6,7025 ha

4B-BC4-5, 4A6


Charakteristika

Biokoridor odbočuje z LBK 4, spojuje LBC 10 a LBC 11. Prochází mokřadními porosty po březích rybníků Závistivý, Heřmánků, Čekal a Nesvorný.


LBK 6

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

7,9258 ha

4AB-B 4,

Vodní plocha, TTP, ostatní plocha

4B-BC4-5 Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 11 a LBC 12, prochází po březích rybníků Petrášů malý a velký, dále podél drobných vodotečí lučními porosty.


LBK 7

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

6,3157 ha

4B-BC4-5

Orná půda, vodní plocha, ostatní plocha, TTP

Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 12 a LBC 5, prochází podél drobného levostranného přítoku Nežárky a po březích rybníků.

37

Číslo a název prvku územního systému ekologické stability Charakter Biocentrum

Význam

NBC 56

Velikost Převažující STG

Vojířov Využití

Nadregionální 1307 ha 4AB3, 4B3,

Les, TTP

5A4, 4 B-BC 4, 4AB4 Charakteristika

Nadregionální biocentrum v lesním komplexu při jižní hranici území tvořené různověkými lesními porosty.


Význam

Biokoridor

Nadregionální

Charakteristika

Velikost Převažující STG 10,789 ha

Vojířov - Stará řeka

NBK 166 Využití

4A6, 5AB5

Les

Nadregionální biokoridor v lesním komplexu na jihozápadní hranici území.


RBC 676

U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Regionální

33,9544 ha

2 BC 4-5, 4BC 4

Les, vodní tok, orná půda, TTP

Charakteristika

Regionální biocentrum zahrnuje nivu Nežárky na soutoku s Novou řekou, s meandrujícím tokem a přilehlým lesním komplexem, v řešeném území 6,5 ha.


RBC 559

Příbrazské rašeliniště

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Regionální

289,0255 ha

4A6, 5AB5-6

Les

Charakteristika

Regionální biocentrum v lesním rašeliništním komplexu při jihozápadní hranici území, v řešeném území pouze 12,8 ha, tvořené různověkými lesními porosty.


Význam

Biokoridor

Regionální

Charakteristika

Velikost

Převažující STG

6,4549 ha 2BC4-5, 4B4-5

U Lapiců - Stará řeka

RBK 495 Využití

TTP, ostatní plocha, les

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nové řeky, s meandrujícím tokem a částí přilehlého lesního komplexu, pokračuje do sousedního území.

38


RBK 491a

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

10,6651 ha

4B3, 3BC4-5

Vodní tok, ostatní plocha, orná půda, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje RBC 1 s LBC 1.


RBK 491b

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

6,7401 ha

3BC4-5, 4B3, 4A2

Vodní tok, ostatní plocha, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 1 s LBC 2.


RBK 491c

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

3,6701 ha

3BC4-5, 3B3, 3C3

TTP, vodní tok, les, ostatní plochy

Charakteristika



RBK 491d

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

8,6551 ha

3BC4-5, 3B3, 4AB3,

Les, vodní tok

Charakteristika



Význam

Velikost

Biokoridor

Regionální

7,5 ha

Převažující STG 3-4C 3, 4AB3,

RBK 491e1

U lip – U Lapiců Využití

vodní tok, les, ostatní plochy

3A3, 3BC4-5 Charakteristika


39


Význam

Velikost

Biokoridor

Regionální

2,9 ha

RBK 491e2







RBK 491f

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

3,8814 ha

3AB-B3,





RBK 491g

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

6,6905 ha

3A-AB3,



Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 6 se sousedním územím.


RBK 494a

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

6,4023 ha

4A-AB3, 4A4, 5AB-B5

Les, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor převážně v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty.


RBK 494b

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

4,6452 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty.

40


RBK 496

U lip - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

2,8726 ha

4A4, 4A6, 5A6, 4B-BC5

Vodní plocha, les

Charakteristika

Regionální biokoridor spojuje LBC 13 s NRBC 56, prochází břehovými partiemi rybníka Velká Lásenice, dále podél napřímené drobné vodoteče pastvinami.


RBK 494c

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

1,04 ha

4B-BC4-5

TTP, les

4A4 Charakteristika

Regionální biokoridor prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty.


RBK 494d

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

2,7327 ha

5AB-B4-5

Ostatní plocha, les

Charakteristika



RBK 494e

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

1,8383 ha

4 AB- B3

Les, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor spojuje NRBC 56 se sousedním územím, prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty.


RBK 497

Vojířov – Příbrazské rašeliniště

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

15,8983 ha

5AB -B4-5

Ostatní plocha, TTP, les

Charakteristika



RBK 71a

Vojířov-Maršovina

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

5,7599 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika


41


RBK 71b

Vojířov - Maršovina

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

14,7142 ha

4AB-B3

Les


Charakteristika


RBK 71c


Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

13,8147 ha

4A-AB3

Les


Charakteristika


IP 1

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,22 ha

4AB3

Ostatní plocha, komunikace

Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou.

Charakteristika


IP 2

Charakter

Velikost

Převažující STG

Způsob využití

Interakční prvek

0,37 ha

4AB3


Charakteristika

Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou.


IP 3

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

11,2789 ha

4B-BC4-5, 4AB3

TTP, les, orná půda, ostatní plocha

Charakteristika

Interakční prvek tvoří pramenná oblast drobné vodoteče a její koryto.


IP 4

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,3348 ha

4AB-B3

Orná půda, ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v bloku orné půdy západně od Dvorců.

42


IP 5

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,6602 ha

4AB-B3

Ostatní plocha (jiná plocha, komunikace), orná půda, ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v bloku orné půdy na severním okraji Dvorců.


IP 6

Malý dvorecký rybník

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

3,2331 ha

4B-BC 4-5

Rybník, les

Charakteristika

Soustava dvou menších rybníků v lesním porostu.


IP 7

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,1841 ha

4AB - B 3

TTP, ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v rozsáhlém bloku zemědělské půdy jižně od Dolní Lhoty.


IP 8

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

1,9471 ha

Nemá BPEJ

Ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v bloku zemědělské půdy jihovýchodně od Dolní Lhoty směrem k samotám Na cihelně.

e) 3. prostupnost krajiny - respektovat a podporovat možnost přístupu do všech částí krajiny - zejména nerozšiřovat oplocené a jinak nepřístupné části krajiny (obory, parky apod.) - všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s ohledem na jejich význam - zachovat a podporovat doprovodnou zeleň, popř. doplnit a respektovat možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem obce - zachovávat stávající pěšiny a cesty a respektovat tato propojení při využití území, - zachovat záhumení cesty a přístupy na zemědělské a lesní pozemky - nevytvářet nové bariéry v krajině, popř. minimalizovat jejich dopad na prostupnost krajiny – zejména při výstavbě dopravních liniových staveb dbát na zachování prostupnosti území nejen pro člověka (prostupnost minimálně ve směru Dolní Lhota – Příbraz a lokality Na Cihelně), ale také pro volně žijící živočichy

43

- zachovat a podpořit propojení místního významu - umožnit umísťování nových komunikací pro pěší a cyklisty zejména realizovat propojení pro pěší a cyklisty v úseku Stráž nad Nežárkou – Dolní Lhota

e) 4. protierozní opatření a ochrana před povodněmi - podporovat drobná protierozní opatření a ochranu před povodněmi v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod. (viz následující kapitola přípustné, popř. podmíněně přípustné využití) - podporovat zdržení vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod - podporovat opatření pro předcházení povodní a protipovodňová opatření zejména týkající se ochrany zastavěného území sídla a zastavitelných ploch např. hrázovým systémem v kombinaci s nádržemi a poldry (suchými nádržemi) - konkrétní ochranu území řešit komplexním protipovodňovým systémem - preferovat pasivní protipovodňová opatření (zvýšení retenční schopnosti krajiny zvyšováním podílů zalesněných ploch)

e) 5. rekreace - zohlednit stávající rekreační funkci prolínající se s funkcemi krajiny zejména lesa, v nezastavěném území potírat další výstavbu staveb pro rodinnou rekreaci, u stávajících dokončených staveb povolovat změny pouze na vlastním pozemku, celkový nárůst nepřekročí 50 m2 celkové plochy stavby, kde již stavby tuto výměru překročili, nelze je dále plošně rozšiřovat - nepřipustit nekoordinované využívání nezastavěného území k dlouhodobějšímu pobytu formou rekreace (stavby pro rodinnou rekreaci – např. chaty, dále rekreační louky, stanové tábory apod.) - respektovat návrh rekreace západně od sídla Stráž nad Nežárkou mezi dětským rekreačním táborem a původním lihovarem (přičemž budova lihovaru není do přestavby zahrnuta). V ploše navržené pro rekreaci je nutné zachovat přístup k okolním pozemkům, zejména k nemovitosti na pozemku p. č. st. 297 - respektovat návrh rekreace jižně mezi stávajícím fotbalovým hřištěm a stávající rekreací - rekreační využití krajiny orientovat na komunikace pro pěší a cyklisty a další zejména místní a účelové komunikace, - nepřípustné v nezastavěném území jsou např. veřejná tábořiště, rekreační louky a plochy jiných rekreačních aktivit

e) 6. těžba nerostů a jiných surovin - respektovat návrh plochy těžby štěrkopísků v k. ú. Stráž nad Nežárkou, západně od sídla - respektovat stávající plochu těžby rašeliny, která je vymezena v k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou v západní části rozsáhlého lesního komplexu

e) 7. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny - zachovat a podporovat všechny stabilní části krajiny, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné - doporučujeme odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků s vytvořením dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby

44

f) stanovení podmínek pro s rozdílným způsobem využití

využití

ploch

s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

Plochy bydlení - městské rodinné – Br Charakteristika ploch Jedná se o stávající zástavbu v sídle Stráž nad Nežárkou, na níž navazují zastavitelné plochy, ve kterých je záměrem umožnit umístění pouze bydlení, včetně výstavby nových rodinných domů, a nerušících obslužných funkcí místního významu – viz níže. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Jedná se o bydlení převážně v rodinných domech v klidném a čistém prostředí využívající, ale také respektující hodnoty území. Hlavní využití (převažující účel využití) •

bydlení Přípustné využití

•

• • •

bydlení – umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu – samozásobitelství (např. drůbež, králíci), o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy) bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov drobného domácího zvířectva, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro příměstské bydlení; o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným, veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely

45

•

• •

•

občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětská hřiště), stavby a zařízení pro obchodní prodej místního (významu v rámci obce) významu do velikosti 200 m2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu, stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení), garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby Podmíněně přípustné využití

•

• •

podnikatelská činnost formy. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení, a to pouze za podmínek: o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným), o prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), penzion a to pouze pod podmínkou prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splněním výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání, pouze stávající provozy v plochách bydlení – městské rodinné (formou drobných provozoven) např. autoopravny, truhlárny a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území.

46

Nepřípustné využití •

•

•

každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro rodinnou rekreaci, o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 200 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy), o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství, mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné, dále např. autoopravny, autoservisy, pneuservisy, truhlárny, tesárny, klempířství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostoremstavby se shromažďovacím prostorem stavby ubytovacích zařízení mimo penzióny. Podmínky prostorového uspořádání

Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H3. Nové stavby musí být umístěny v souladu s hodnotami území, musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví popř. 2 nadzemní podlaží bez podkroví. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov tato podmínka neplatí.

Plochy bydlení - městské bytové – Bb Charakteristika ploch Jedná se o stávající zástavbu zejména bytových domů, ve které je umožněno pouze bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního významu. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) •


• •

bydlení – umisťování a rekonstrukce bytových domů s možností odpovídajícího zázemí v podobě zejména sídelní zeleně veřejná prostranství

47

• • • •

• •

zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) uvnitř bytových domů dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení), odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby, v ploše u přeložky jsou přípustné stávající garáže a jejich rekonstrukce, případně doplnění garáží mezi přeložkou a stávajícími bytovými domy, Podmíněně přípustné využití

•

podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení, a to pouze za podmínek: o prokázání splnění hygienických limitů a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným) o prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení) Nepřípustné využití

•

každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o rodinný dům o stavby ubytovacích zařízení o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 200 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství, o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, klempířství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže (mimo přípustných), autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem.

48

Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví.

Plochy bydlení - venkovské – Bv Charakteristika ploch Jedná se zejména (ale nejen) o historickou zástavbu pro bydlení včetně solitérních lokalit, ve kterých je záměrem umožnit širší způsob využití, včetně výstavby nových rodinných domů. Na tuto zástavbu mohou navazovat zastavitelné plochy. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) •


•

• • •

•

bydlení - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností umístění odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např. drůbež, králíci), o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro typické venkovské bydlení a souvisí s životem a stylem života na venkově o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení veřejná prostranství občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětská hřiště), stavby a zařízení pro obchodní prodej místního (významu v rámci obce) významu do velikosti 500 m2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu, stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře)

49

• • •

•

zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. veřejná, izolační, zahrady, sady, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby Podmíněně přípustné využití

•

•

•

•

podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení, a to pouze za podmínek: o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným), o prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení) další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území penzion a to pouze pod podmínkou prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splnění uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání

50


každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro rodinnou rekreaci o stavby ubytovacích zařízení mimo penzióny o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 500 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o stavby pro výrobu a skladování a stavby zemědělských staveb (zejména pojatých ve velkém objemu, které by přinesly do území nadměrné zatížení negativními vlivy včetně související dopravy), mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem Podmínky prostorového uspořádání

Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H3. Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Při nové výstavbě i rekonstrukci stávajících objektů doporučujeme použít sedlové střechy. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov tato podmínka neplatí.

Plochy smíšené obytné – SO Charakteristika ploch Jedná se o plochy, ve kterých není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) •


•

bydlení – umisťování staveb pro bydlení respektující hodnoty území, a rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení,

51

• • • •

•

• • •

veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely, občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu (např. školky, školy), sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu (např. obecní úřad, knihovna), ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, stavby a zařízení pro obchodní prodej do velikosti 2 000 m2 plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), penzion, hotel Podmíněně přípustné využití

•

•

pouze stávající provozy v plochách smíšených obytných (formou drobných provozoven) např. autoopravny, truhlárny a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro obchod, které zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2 (po překročení limitní hodnoty například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství, o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem (mimo podmíněně přípustných)

52

Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby musí zohlednit hodnoty území zejména H1, H2 a H3, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území zejména v blízkosti těchto ploch. Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví, popř. tři nadzemní podlaží bez podkroví.

Plochy bydlení - smíšené – Bs Charakteristika ploch Jedná se o plochy, kde se prolíná bydlení s podnikatelskou činností nerušícího charakteru zejména formou řemeslné výroby. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) •


•

• • •

• •

bydlení - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností umístění odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např. drůbež, králíci) o dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro typické bydlení v této lokalitě; o přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranici pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným rekonstrukce stávajících staveb pro bydlení veřejná prostranství občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen patřící do veřejné infrastruktury, ale také komerčního charakteru, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, stavby pro obchod do velikosti 2 000 m2 prodejní plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. veřejná, izolační, zahrady, sady

53

• •

•

shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby Podmíněně přípustné využití

•

•

•

•

podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje bydlení, a to pouze za podmínek: o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným) o prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení) další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárna, tesárna, klempířství, pneuservis, autoservis, autoopravna a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, pouze v lokalitě Šimanov chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území penzion, a to pouze za podmínky prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splnění výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání Nepřípustné využití

•

každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi,

54

hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro rodinnou rekreaci o stavby pro obchod s celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2 (po překročení limitní hodnoty například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o stavby pro výrobu a skladování a stavby pro zemědělství (zejména které by přinesly do území nadměrné zatížení negativními vlivy včetně související dopravy), mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné o dále např. čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem • chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod. mimo podmíněně přípustného využití (mimo podmíněně přípustné) Podmínky prostorového uspořádání Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H3. Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících budov tato podmínka neplatí - je možno zachovat stávající počet podlaží.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura - OV Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva. Hlavní využití (převažující účel využití) •

občanské vybavení spadající do veřejné infrastruktury Přípustné využití

•

občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o:

55

• • • • •

•

o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, o tělovýchovu a sport, dětská hřiště o pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej (do 200 m2), ubytování, stravování a služby (např. stavby se shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení) stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména občanským vybavením (zejména ta, která je pro občanské vybavení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití Podmíněně přípustné využití

•

je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit bydlení (např. byt správce, školníka) bezprostředně související s přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. občanským vybavením a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb). Nepřípustné využití

• • • • •

•

stavby pro bydlení stavby pro rodinnou rekreaci stavby pro zemědělství stavby pro výrobu a skladování využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící)

56

Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících budov tato podmínka neplatí - je možno zachovat stávající počet podlaží. Stavby v centru sídla musí respektovat zejména hodnotu H1, H2 a H3.

Plochy občanského vybavení - komerční OVk Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení komerčního charakteru (tj. mimo veřejnou infrastrukturu) sloužící například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Hlavní využití (převažující účel využití) •

občanské vybavení komerčního charakteru

veškeré využití plochy OVk-1 je možno realizovat pouze po vybudování a zprovoznění přeložky silnice I/34 Přípustné využití •

• • • • •

•

občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o: o pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej (do 2000 m2), ubytování, stravování a služby (např. stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení) o tělovýchovu a sport, dětská hřiště o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro přípustné a podmíněně přípustné využití dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména občanským vybavením (zejména ta, která je pro občanské vybavení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně

57

přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby Podmíněně přípustné využití •

• •

pouze v ploše OVk-1 chov zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci, popř. další zvířat) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území penzion, hotel, a to pouze za podmínky splnění výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. občanským vybavením a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb) Nepřípustné využití

• •

•

stavby pro bydlení využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví.

Plochy občanského vybavení – zámek - OVz Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje stávající využití zámku a jeho nejbližšího okolí.

58

Hlavní využití (převažující účel využití) •

užívání zámku Přípustné využití

• • • • •

•

• • • •

zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační dopravní a technická infrastruktura související s hlavním využitím plochy veřejná prostranství Podmíněně přípustné využití bydlení uvnitř stávajících budov (např. byt majitele, správce, personálu) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím pod podmínkou respektování hodnot území občanské vybavení uvnitř stávajících budov pod podmínkou, že nebude snižovat kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, a nenaruší hodnoty území, jedná se zejména o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, a dále např. využití pro obchod, hostinská činnost, ubytování a stravování stavby, zařízení a terénní úpravy související se stávajícím účelem zámku a zámeckého parku (např. ohradní zdi, altány) pod podmínkou respektování hodnot území Nepřípustné využití bydlení - zejména umisťování nových staveb pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci stavby pro výrobu a skladování využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit hlavní využití a kvalitu těchto míst nebo, o životní prostředí a veřejné zdraví nebo, o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, o umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící). Podmínky prostorového uspořádání Je nutno respektovat hodnoty území zejména H1, H2 a H3.

59

Plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel - OVh Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje stávající využití (jako např. hřbitov, kostel). Hlavní využití (převažující účel využití) •

užívání církevních staveb a hřbitova v souladu s jejich prvotním účelem Přípustné využití

• • • • • • • • • •

stavby, zařízení a terénní úpravy související se stávajícím účelem kostela a hřbitova – např. ohradní zdi veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura související s hlavním využitím plochy Nepřípustné využití bydlení - včetně umisťování nových staveb pro bydlení stavby pro rodinnou rekreaci stavby pro výrobu a skladování stavby pro zemědělství využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit hlavní využití a pietnost těchto míst nebo, o životní prostředí a veřejné zdraví nebo, o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, o umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící). Podmínky prostorového uspořádání Je nutno respektovat hodnoty území zejména H1, H2 a H3.

60

Plochy občanského vybavení - sport OVs Charakteristika ploch Jedná se o plochu, na které zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a dětské hřiště včetně s ní bezprostředně souvisejících staveb, činností a služeb. Hlavní využití (převažující účel využití) • • • • • • • • •

•

•

•

zajistit aktivní trávení volného času (zejména se zaměřením na sport) Přípustné využití stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím – např. kabiny, umývárny, toalety, tribuny, tréninková hřiště, stavby a zařízení zajišťující občerstvení, tělocvičny dětská hřiště další plochy pro sport – např. víceúčelová hřiště, tenisové kurty stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, PET lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména sportem (zejména ta, která je pro sport, resp. jeho provozování potřebná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení) garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití Podmíněně přípustné využití občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení či rekreace pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. sportem) zejména: o stavby a zařízení pro ubytování, stravování a služby (např. stavby ubytovacích zařízení), o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy, tj. sportem, a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb)

61

Nepřípustné využití • • •

bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) - zejména umisťování nových staveb pro bydlení stavby pro rodinnou rekreaci využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky narušit životní prostředí a veřejné zdraví Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví anebo dvě nadzemní podlaží.

Využití plochy nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb.

Plochy rekreace – RE Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro rekreaci. Jejich účelem je zkvalitňovat a rozvíjet využití pro rekreaci. Hlavní využití (převažující účel využití) •

rekreace Přípustné využití

•

• • •

stávající využití splňující požadavky na rodinnou rekreaci včetně rekonstrukcí stávajících staveb pro rodinnou rekreaci s možností odpovídajícího zázemí zejména formou zahrádek – celková plochy stavby či zařízení nepřekročí 50 m2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat umisťování nových staveb pro rodinnou rekreaci maximálně do velikosti 50 m2 s možností odpovídajícího zázemí zejména formou zahrádek shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) sloužící pouze pro hlavní využití plochy hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí a terénních úprav a s respektováním hodnot území Podmíněně přípustné využití

•

dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím (např. zpevněné pozemní komunikace, parkovací stání, vodovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, komunikační vedení) pod podmínkou, že bude sloužit pouze využitím této plochy

62

Nepřípustné využití • • •

bydlení, obchod, zemědělství, výroba a skladování, zejména stavby pro bydlení, stavby pro obchod, stavby pro zemědělství, stavby pro výrobu a skladování, stavby ubytovacích zařízení, stavby se shromažďovacím prostorem změny dokončené stavby či zařízení zejména staveb pro rodinnou rekreaci, kdy celková plocha stavby či zařízení překročí 50 m2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat každé využití, které by mohlo narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: o autoservisy, autoopravny, autobazary, pneuservisy, tesařské dílny, truhlárny, klempířství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání včetně hromadných a řadových garáží mimo podmíněně přípustné o podnikatelská činnost - ani formy nerušící výroby, ani služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi) o chov drobného domácího zvířectva – samozásobitelství (např. drůbež, králíci) o chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. Podmínky prostorového uspořádání

Stavby mohou mít (a to i stávající při rekonstrukci) nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží.

Plochy veřejných prostranství - VP Charakteristika ploch Plochy veřejných prostranství jsou charakteristické zejména svou veřejnou přístupností, ve kterých se může prolínat jednak veřejná přístupnost, která převažuje, a jednak soukromé nepřístupné pozemky zejména v podobě předzahrádek. Hlavní využití (převažující účel využití) zachování nebo vytvoření veřejného prostoru přístupného veřejnosti umožňující setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod.

63

Přípustné využití • • • •

drobná architektura (drobné vodní plochy a toky, sochy, kašny, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu zeleň s upřednostněním původních druhů rostlin zejména soukromá, veřejná, rekreační, izolační vodní plochy a toky Podmíněně přípustné využití

• •

dětská hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky, parkovací stání) a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická vedení, komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití

•

•

takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství změny staveb, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice Podmínky prostorového uspořádání

Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání center sídel, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.

Plochy veřejné zeleně - VZ Charakteristika ploch Plochy veřejné zeleně charakterizuje převaha veřejně přístupné zeleně, která by měla umožnit setkávání a relaxaci obyvatel. Hlavní využití (převažující účel využití) •

zachování nebo vytvoření veřejného prostoru s převahou zeleně přístupné veřejnosti umožňující setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. Přípustné využití

•

drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.)

64

• • • • •

• •

•

•

zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu, zeleň s upřednostněním původních druhů rostlin zejména soukromá, veřejná, rekreační, izolační vodní plochy a toky dětská hřiště, stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím – např. hřiště pro různé sporty, tréninková hřiště, skateparky Podmíněně přípustné využití dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky) a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická vedení, komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití parkovací stání pouze související s tělovýchovným a sportovním využití plochy za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství, stavby a zařízení, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, zpevňování ploch zejména pro parkování vozidel mimo podmíněně přípustné Podmínky prostorového uspořádání

Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.

Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené - Zsv Charakteristika ploch Ve většině případů se jedná o plochy soukromé zeleně v sídlech zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy. Charakteristickým znakem je jejich veřejná nepřístupnost často zdůrazněná oplocením. Hlavní využití (převažující účel využití) •

•

zachování nebo vytvoření “zelených” ploch (typickým rysem nemusí být jejich veřejná přístupnost) Přípustné využití drobná architektura (drobné vodní plochy a toky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.)

65

• • • • • •

•

•

zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu zeleň zejména veřejná, soukromá a rekreační vodní plochy a toky Podmíněně přípustné využití dětská hřiště a víceúčelová hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití dopravní a technická infrastruktura (např. místní a účelové komunikace, chodníky a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická a komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití za podmínky, že nenaruší hodnoty území je možno umisťovat stavby a zařízení související s využitím zahrad pro samozásobitelské využití jako jsou skleníky, pařeniště, bazény apod. Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství změny staveb, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice

Podmínky prostorového uspořádání Přípustné nebo podmíněně přípustné vyžití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou nenarušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.

Plochy zeleně – zámek – Zz Charakteristika ploch Plochu zeleně - zámek zastupuje zeleň zámeckého parku, jejíž charakteristikou nemusí být vždy veřejná přístupnost. Hlavní využití (převažující účel využití) •

• • •

zachování zámeckého parku s převahou zeleně, která může, ale nemusí být přístupná veřejnosti Přípustné využití drobná architektura (drobné vodní plochy a toky, sochy, lavičky, altány, voliéry pro ptactvo, skleníky, informační zařízení a vybavení apod.) zeleň zejména soukromá, veřejná, rekreační, vodní plochy a toky Podmíněně přípustné využití

•

dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky a

66

technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, energetická a komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití •

•

takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro zemědělství stavby a zařízení, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, zpevňování ploch zejména pro parkování vozidel Podmínky prostorového uspořádání

Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2, H4. Přípustné nebo podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání sídla, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.

Plochy zeleně – přírodního charakteru - Zp Charakteristika ploch Jedná se zejména o plochy v zastavěném území cenné z hlediska ekologické stability a návazností na krajinu jako celek, a plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy zeleně přírodního charakteru jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy neumožňují rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. Hlavní využití (převažující účel využití) •

plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry Přípustné využití

•

•

využití území, které zajistí splnění převažujícího účelu využití plochy zejména vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy, vodní plochy apod.) opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území

67

Podmíněně přípustné využití •

•

za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce a funkce biokoridoru: o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury (včetně staveb a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto liniové stavby) a dále pod podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu, nelze nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu), např. liniové stavby budou umístěny v co nejmenším zásahu, nejkratším směru nejlépe kolmo na biokoridor o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností) o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází) o změny druhu pozemků na vodní plochy o včelíny bez pobytových místností do 25 m2 bez přípojek technické infrastruktury využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná půda na les)), které splní podmínky: o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití Nepřípustné využití

•

•

změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití (např. změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu, rušivé činnosti jako je umisťování staveb a zařízení, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, mimo činností, staveb a zařízení podmíněně přípustných) změny v území (zejména změny využití území), které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biokoridorů nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících biokoridorů či jejich částí (např. umisťování staveb a zařízení, těžba nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhů pozemků viz nepřípustné využití výše).

Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

68

Plochy výroby a skladování – lehký průmyslVSl Charakteristika ploch Jedná se o výrobní areály uprostřed zástavby, kde je cílem, aby negativní vlivy nad přípustnou mez nepřekročily hranice plochy. Doporučeným a žádoucím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména izolační a ochranná. Hlavní využití (převažující účel využití) •

umožnit výrobu, skladování a umístění staveb pro lehký průmysl Přípustné využití

•

•

• • •

• •

•

výroba a skladování: o zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách pro bydlení – např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany) obslužná zařízení a stavby pro ně bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím (např. bufet, kantina, prodejní stánek, závodní jídelna) stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím: o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové), o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno na vlastních plochách výroby a skladování o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická a komunikační vedení a zařízení, trafostanice, plynovody, regulační stanice zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména izolační a ochranná shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu, popř. bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím Podmíněně přípustné využití pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit přípustné limity) je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit:

69

•

o ubytování - ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb o bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit přípustné limity) občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, jedná se zejména o pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, ubytování, stravování a služby (např. stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby ubytovacích zařízení). Nepřípustné využití

•

• • •

•

zemědělská výroba: o např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin (např. žampiónů, hlívy ústřičné) o zejména umisťování zemědělských staveb a staveb pro zemědělství bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) - zejména umisťování nových staveb pro bydlení stavby pro rodinnou rekreaci využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící)

70

Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby nesmí svým umístěním a proporcemi narušit hodnoty území. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví VL2, VL3, VL6, VL7.

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - VSz Charakteristika ploch Jedná se zejména o plochy bývalých zemědělských areálů a možnosti jejich plošného rozvoje. Doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména ochranná a izolační. Hlavní využití (převažující účel využití) •

umístění staveb pro zemědělství Přípustné využití

•

•

•

•

zemědělská výroba: o např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin o zejména umisťování zemědělských staveb a staveb pro zemědělství výroba a skladování: o zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách smíšených obytných – např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím; o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové) o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; (umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno v samotných plochách výroby a skladování) o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická a komunikační vedení a zařízení, trafostanice

71

• • •

zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména ochranné a izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu, popř. bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) Podmíněně přípustné využití

•

•

obslužná zařízení a stavby pro ně bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím (např. bufet, kantina, prodejní stánek, závodní jídelna) pod podmínkou, že budou sloužit téměř výhradně pro využití v ploše výroby a skladování – zemědělská výroba po prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit přípustné limity) je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit: o ubytování - ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb o bydlení (např. byt správce) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb Nepřípustné využití

• • • •

bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) - zejména umisťování nových staveb pro bydlení stavby pro rodinnou rekreaci stavby se shromažďovacím prostorem využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a

72

podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. •

umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící) Podmínky prostorového uspořádání

Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví VL2, VL3, VL6, VL7.

Plochy dopravní infrastruktury - DI Charakteristika ploch Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky silnic I., II. a III. třídy, významné místní a účelové komunikace propojující sídlo se zástavbou mimo hlavní sídlo či sídlo s jinými sídly mimo správní území obce, a zahrnují i související stavby a zařízení. Plochou dopravní infrastruktury jsou také koridory pro umístění nových dopravních staveb. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití. Hlavní využití (převažující účel využití) •

umístění staveb a zařízení dopravní infrastruktury Přípustné využití

• •

• • •

pro plochu DI-g je přípustné pouze stávající využití, tj. garáže dopravní stavby (silniční), tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací a drah a s nimi provozně související: o zařízení technického vybavení o technická infrastruktura o součásti komunikací, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely, křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací jiná související dopravní infrastruktura jako např. obslužné komunikace, chodníky zeleň – zejména ochranná, izolační a doprovodná stavby a zařízení protihlukových opatření Podmíněně přípustné využití

• •

stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití mimo plochu DI-I/34 jsou podmíněně přípustné zastávky, nástupiště a čekárny, odstavná a parkovací stání za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití

73


takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby pro obchod, stavby pro výrobu) Podmínky prostorového uspořádání

Pro samotné dopravní stavby a zařízení, ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti veřejného zdraví zejména VL6.

Plochy technické infrastruktury - TI Charakteristika ploch Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména takové stavby a zařízení technické infrastruktury, které nelze zahrnout do ploch s jiným způsobem využití. Ostatní technická infrastruktura je začleněna do ploch jiného způsobu využití. Hlavní využití (převažující účel využití) •

umístění staveb a zařízení technické infrastruktury Přípustné využití

• • • • • • •

pouze pro plochy označené TI-čov jsou přípustné čistírny odpadních vod, vedení kanalizace a s nimi provozně související zařízení technického vybavení vodovody, vodojemy a další stavby a zařízení související s provozováním vodovodu a s nimi provozně související stavby a zařízení technického vybavení kanalizace a s ní provozně související stavby a zařízení technického vybavení vedení plynovodu a s nimi provozně související zařízení technického vybavení včetně regulační stanice související dopravní a technická infrastruktura zeleň – zejména ochranná, izolační a doprovodná v nezbytných a obvyklých případech oplocení pozemků, např. kolem čistírny odpadních vod, vodojemu, úpravny vody Nepřípustné využití

•

takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy např. stavby a

74

zařízení, které zamezí vedení sítí technické infrastruktury či umístění staveb a zařízení technické infrastruktury Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné stavby čistíren odpadních vod, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy multimodálního koridoru - DI-TI Charakteristika ploch Plochy dopravní a technické infrastruktury, kde nelze odlišit stavby dopravní a technické infrastruktury. Je vymezen jeden koridor pro umístění rekonstrukce, resp. nové výstavby mostu přes Nežárku, a vedení technické infrastruktury (vodovodu, kanalizace). Hlavní využití (převažující účel využití) •

umístění dopravních staveb, zajištění dopravní přístupnosti ostatních ploch, staveb technické infrastruktury Přípustné využití

•

• • • • • • •

dopravní stavby (silniční), tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací a drah a s nimi provozně související: o zařízení technického vybavení o technická infrastruktura o součásti komunikací, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely, křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací jiná související dopravní infrastruktura jako např. obslužné komunikace, chodníky zeleň – zejména ochranná, izolační a doprovodná stavby a zařízení protihlukových opatření vodovody, vodojemy a další stavby a zařízení související s provozováním vodovodu a s nimi provozně související stavby a zařízení technického vybavení kanalizace a s ní provozně související stavby a zařízení technického vybavení vedení plynovodu a s nimi provozně související zařízení technického vybavení včetně regulační stanice související dopravní a technická infrastruktura Nepřípustné využití

•

takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se

75

zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, staveb pro výroby a skladování, staveb pro zemědělství) Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné dopravní stavby a zařízení ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území.

Ploch technické infrastruktury – skládka – TIs Charakteristika ploch Plocha technické infrastruktury - skládka je speciální plochou umožňující skládkování. Účelem plochy je zachovat a rozvíjet stávající využití a umožnit následnou rekultivaci. Doporučeným a žádoucím prvkem je ochranná a izolační zeleň. Hlavní využití (převažující účel využití) • • • • • •

umístění skládky odpadů dle platného povolení Přípustné využití skládkování v souladu s platným povolením – viz seznam povolených odpadů bezprostředně související stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a dále také související stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) zeleň – zejména ochranná, izolační a doprovodná další činnosti schválené v plánu rekultivace Nepřípustné využití veškeré stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím

Podmínky prostorového uspořádání Pro tuto plochu, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné dále platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině - cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o negativní vliv na okolí

76

Plocha technické infrastruktury – kompostárna - TIk Charakteristika ploch Plocha technické infrastruktury - kompostárna je speciální plochou umožňující zejména kompostování zeleného odpadu. Účelem plochy je zachovat a rozvíjet možné využití pro kompostárnu. Doporučeným a žádoucím prvkem je ochranná a izolační zeleň. Hlavní využití (převažující účel využití) •

umístění kompostárny

• •

Přípustné využití stavby a zařízení kompostárny bezprostředně související stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a dále také související stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) zeleň – zejména ochranná, izolační a doprovodná umístění sběrného dvora, popř. separačního dvora, včetně souvisejících staveb a zařízení

•

Nepřípustné využití veškeré stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím.

• •

Podmínky prostorového uspořádání Pro tuto plochu, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné dále platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině - cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o negativní vliv na okolí.

Plochy těžby – TE Charakteristika ploch Plochy těžby jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro těžbu. • • • • •

Hlavní využití (převažující účel využití) těžba Přípustné využití těžba a s ní provozně související dopravní a technická infrastruktura zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná činnosti související s těžbou jako jsou ukládání dočasně nevyužívaných nerostů či jiných surovin, skrývky zeminy apod. další činnosti schválené v plánu rekultivace

77


takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby pro výroby a skladování, stavby pro zemědělství)

Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině - cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy vodní a vodohospodářské - VV Charakteristika ploch V plochách vodních a vodohospodářských převažují a jsou upřednostněny významným způsobem vodohospodářské funkce. Hlavní využití (převažující účel využití) •

vodohospodářské využití Přípustné využití

• • • • • •

vodohospodářské využití chov ryb nezbytně nutné objekty a zařízení sloužící pro vodohospodářské využití např. sila na krmení ryb opatření ke zlepšení stavu vodních ploch a vodních toků a plnění jeho funkce vodohospodářského díla prvky územního systému ekologické stability a další zeleň dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení Podmíněně přípustné využití

•

za podmínek, že nenaruší životní prostředí a jeho funkce, neohrozí stabilitu okolních pozemků, nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), nebude hrozit degradace půdy je možno připustit v těchto plochách: o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení

78

o o o

o o

vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi technická a dopravní infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice, plynovodní, vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících staveb a zařízení místního významu, komunikační vedení pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace)

Nepřípustné využití • •

• • • • • • • • • •

výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo vodohospodářské využití, zejména pak poškodilo nebo narušilo vodní režim a negativně ovlivnilo kvalitu vody a čistotu vody a vodního režimu, ohrozilo ekologickou stabilitu okolních pozemků, znemožnilo realizaci prvků územního systému ekologické stability, popř. poškodilo ty stávající takové využití, které by zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak vodní režim), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny apod. – mimo přípustného a podmíněně přípustného neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené Podmínky prostorového uspořádání

Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat:

79

o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy zemědělské - ZE Charakteristika ploch V územním plánu jsou vymezeny plochy zemědělské zejména na zemědělském půdním fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými. Hlavní využití (převažující účel využití) •

zajištění podmínek pro zemědělské hospodaření Přípustné využití

•

•

• • • •

zemědělské hospodaření: o pěstování zemědělských plodin o obhospodařování trvalých travních porostů, a to jak sečení či sušení tak trvalé spásání o dočasné zatravňování (víceleté pícniny na orné půdě) změny druhu pozemků na: o trvalý travní porost o ovocný sad bez oplocení a bez možnosti umisťování staveb a zařízení (ani těch bezprostředně souvisejících se sadem) a bez provádění zemních prací a změn terénu realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází a odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení Podmíněně přípustné využití

•

•

změny druhu pozemků z trvalý travní porost na orná půda jen za podmínek, že: o nezvýší erozní ohrožení území, o nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability), o nebude hrozit degradace půdy, za podmínky, že nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, je přípustné využití:

80

polní cesty a zemědělské účelové komunikace, včelíny bez pobytových místností přístřešky pro dobytek a zařízení pro napájení dobytka polní hnojiště myslivecká zařízení a to: - slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. krmelce, seníky), - pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), - další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty, koroptve, kotce) o stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů o zeleň zejména doprovodná, liniová, izolační o drobná architektura (sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.) o dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, např. sezónní zavlažovací zařízení o technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice) o pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) o pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace) o stavby a zařízení protihlukových opatření a to pouze s minimalizací narušení krajinného rázu změny druhu pozemků na lesní pozemek jen za podmínek, že: o nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu o nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. ptačí oblasti, územního systému ekologické stability) o nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhované zalesnění je nezbytně nutné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí o nebude hrozit degradace půdy změny druhu pozemků na vodní plochy jen za podmínek, že: o nezvýší erozní ohrožení území o nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu o o o o o

•

•

81

o nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zvláště chráněných území, územního systému ekologické stability) o nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhovaná změna je nezbytně nutná k zajištění ochrany nebo zkvalitňování (zlepšení půdní úrodnosti) zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí, o nebude hrozit degradace půdy Nepřípustné využití • •

• • • • •

výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny takové využití (např. stavby pro bydlení, pro výrobu a skladování, rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob), které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny apod. – mimo přípustného a podmíněně přípustného neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené Podmínky prostorového uspořádání

Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy lesní - LE Charakteristika ploch V plochách lesních převažují a jsou upřednostněny významným způsobem funkce lesa. V územním plánu jsou vymezeny plochy lesní zejména na pozemcích lesa.

82

• • • • •

Hlavní využití (převažující účel využití) zajištění podmínek využití pozemků pro les a zajištění plnění jeho funkcí Přípustné využití funkce lesa realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení Podmíněně přípustné využití

•

•

za podmínek, že nepoškodí les, nenaruší prostředí lesa a jeho funkce, neohrozí stabilitu lesa (zejména lesních porostů větrem a vodní erozí), nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, nenaruší hospodaření v lese ani síť lesní dopravní sítě, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability) je možno připustit v těchto plochách: o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody - vše bez pobytových místností o včelíny bez pobytových místností o myslivecká zařízení a to: - napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky, seníky s krmelcem, seníky pro vysokou) - pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny) - další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty, koroptve, kotce) o stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi o dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch o technická infrastruktura místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní a kanalizační řady místního významu včetně dalších souvisejících staveb a zařízení místního významu, energetická a komunikační vedení místního významu (např. vedení NN, VN k samotám, trafostanice) o pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území o pozemní komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. komunikace pro pěší a cyklisty, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích změny dokončené stavby na vlastním pozemku pod podmínkou, že celkový nárůst plochy nepřekročí 20% prvotně zkolaudované plochy stavby

83

•

změny druhu pozemků na vodní plochy dále jen za podmínek, že: o bude se jednat o extenzivně využívané vodní plochy do 2 ha o nezvýší erozní ohrožení území o nenaruší hlavní využití ploch lesních, síť účelových komunikací a neztíží obhospodařování lesa o nebude hrozit degradace půdy Nepřípustné využití

• •

• • • • • •

výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo plnění funkcí lesa, zejména pak poškodilo les, narušilo prostředí lesa a jeho funkce, ohrozilo stabilitu lesa (zejména lesních porostů vůči větru a vodní erozi), zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo hospodaření v lese, lesní dopravní síť či krajinu a její funkce takové využití (např. stavby pro bydlení, pro výrobu a skladování, pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob) stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny apod. – mimo přípustného a podmíněně přípustného neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené Podmínky prostorového uspořádání

Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině – cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy přírodní – PŘ Charakteristika ploch Jedná se o cenné plochy v nezastavěném území z hlediska ochrany přírody a krajiny – v převážné většině biocenter územního systému ekologické stability. Plochy přírodní jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability.

84

Hlavní využití (převažující účel využití) •

umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému Přípustné využití

• •

•

•

využití území, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení Podmíněně přípustné využití za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména funkce biocentra: o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury apod. (včetně staveb a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto stavby a zařízení) a dále pod podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu a nelze nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu) o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností) o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází) o změny druhu pozemků na vodní plochy, lesní pozemky o včelíny do 25 m2 bez pobytových místností bez přípojek technické infrastruktury využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná půda na les)), které splní podmínky: o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability, o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy, o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití. Nepřípustné využití

•

•

činnosti a změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití zejména ohrozit nebo snížit druhovou rozmanitost a ekologickou stabilitu společenstev jej tvořících (např. umisťování staveb a zařízení mimo přípustné a podmíněně přípustné, pobytová rekreace, intensivní hospodaření, pronikání invazivních druhů, změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu) změny v území (zejména změny využití), které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících biocenter či jejich částí (např. umisťování staveb, těžba nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhu pozemku, odvodňování pozemků viz nepřípustné využití výše)

85

• • • • •

stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny apod. – mimo přípustného a podmíněně přípustného neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené Podmínky prostorového uspořádání

Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině - cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí

Plochy smíšené nezastavěného území – SNÚ Jedná se o plochy zejména mimo zastavěné území cenné z hlediska krajiny jako celku a plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. V případě územního systému ekologické stability tyto plochy nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. •

•

•

•

Hlavní využití (převažující účel využití) plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry Přípustné využití využití území, které zajistí splnění hlavního využití plochy zejména vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním vodohospodářském, zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy, vodní plochy, vodní toky apod.), dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení Podmíněně přípustné využití za podmínek, že nenaruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce a funkce biokoridoru:

86

•

o stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury (včetně staveb a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto liniové stavby) a dále pod podmínkou, že se jedná o stavby a zařízení místního významu, nelze nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní využití plochy (zejména na ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu), např. liniové stavby budou umístěny v co nejmenším zásahu, nejkratším směru nejlépe kolmo na biokoridor, o opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností), o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází), o změny druhu pozemků na vodní plochy, lesní pozemky o včelíny bez pobytových místností do 25 m2 bez přípojek technické infrastruktury, využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná půda na les)), které splní podmínky: o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability, o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy, o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití. Nepřípustné využití

• •

•

• • • • •

výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití (např. změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, mimo činností podmíněně přípustných) změny v území (zejména změny využití území), které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biokoridorů nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících biokoridorů či jejich částí (např. umisťování staveb a zařízení, těžba nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhů pozemků, odvodňování pozemků viz nepřípustné využití výše) stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny apod. – mimo přípustného a podmíněně přípustného neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) neumožňovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené

87

Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině – cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy sluneční elektrárny - SluE Charakteristika ploch Jedná se o plochu pouze pro umístění sluneční elektrárny. Hlavní využití (převažující účel využití) •

umístnění sluneční elektrárny Přípustné využití

•

•

sluneční elektrárna (zejména fotovoltaické panely) využívající sluneční energii včetně bezprostředně provozně souvisejících staveb a zařízení sloužících pro potřeby provozu sluneční elektrárny (zejména dopravní a technická infrastruktura např. trafostanice, přípojky, energetická vedení, přístupová komunikace pro možnost obsluhy a servisu, dále také např. oplocení, stavby a zařízení pro ostrahu a servis sluneční elektrárny), zeleň (s upřednostněním původních druhů) – zejména izolační, Podmíněně přípustné využití

•

zemědělské stavby charakteru drobné jako např. přístřešek pro dobytek, který by se využíval pro spásání trávy na ploše sluneční elektrárny a uskladnění sena, pod podmínkou, že nenaruší hlavní využití plochy a bude pouze jeho doplněním, Nepřípustné využití

•

každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby ubytovacích zařízení, o stavby a zařízení občanského vybavení, o stavby pro obchod, o stavby pro výrobu a skladování,, o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, garáže pro nákladní automobily, autobazary.

88

Podmínky prostorového uspořádání Pro případné stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně minimalizace její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g) 1. veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena DI-D12/4, DI-1, DI-2, DI-3

veřejně prospěšná stavba

dotčené katastrální území (k. ú.)

přeložka silnice I/34 včetně souvisejících staveb a zařízení

Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou

DI-TI

most přes řeku Nežárku

Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad Nežárkou

DI-4

komunikace pro pěší a cyklisty

Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou

technická infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena TI-čov1

veřejně prospěšná stavba čistírna odpadních vod Stráž nad

dotčené katastrální území


89

Nežárkou TI-čov2

čistírna odpadních vod Dolní Lhota

TI-sběrač, TIčov2, DI-TI

hlavní kanalizační sběrač Dolní Lhota

Dolní Lhota Nežárkou

TI-V24 DI-TI

vodovod Dvorce – Dolní Lhota


TI-V24, DI-TI, TI-sběrač, TIčov2

hlavní kanalizační sběrač Dvorce – Dolní Lhota


TIs-1

skládka


TIk-1

kompostárna


Tik-2

kompostárna


Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou u

Stráže

nad

g) 2. veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšná opatření nejsou v řešeném území vymezena.

g) 3. stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou vymezeny.

g) 4. plochy pro asanaci Plochy pro asanaci nejsou vymezeny.

h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona h) 1. veřejně prospěšné stavby

90

dopravní infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena DI-4

veřejně prospěšná stavba

komunikace pro pěší a cyklisty

dotčené katastrální území (k. ú.)

dotčené pozemky

Stráž nad k. ú. Stráž nad Nežárkou: Nežárkou, Dolní KN p. č. 1415/1, 1415/2, Lhota u Stráže 1415/3, 866, 876, 1419/7, nad Nežárkou 1419/6, 929/2, 929/1, 929/3, 933, 937, 934, 936/1, 936/2 PK p. č. 882, 878, 881, 884, 883, 892/3, 892/4, 892/5, 892/2, 892/1, 888/1, 890/2, 902/2, 902/1, 903, 1420, 917, 927, 946, 944/1, 939

předkupní právo pro

město Stráž nad Nežárkou

k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou: KN p. č. 5/1, 5/3, 7/3, 10/1, 10/2, 13/1, 17, 18, 7/9, 7/17, 19/3, 19/8, 21, 28, 29

technická infrastruktura označení plochy či ploch, ve veřejně kterých je prospěšná stavba stavba navržena

dotčené katastrální území

dotčené pozemky

předkupní právo pro

TIk-1

kompostárna

Stráž Nežárkou

nad

PK p. č. 1297, 1298, 1311, 1312, 1313, 1435, 1433


Tik-2

kompostárna

Stráž Nežárkou

nad

PK p. č. 1309, 1310, 1433


91

h) 2. veřejné prostranství Není vymezeno veřejné prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.

i) stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Kompenzační opatření nejsou stanovena.

j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření V územním plánu je východně od Dolní Lhoty vymezena plocha územní rezervy. Tato plocha je navržena pro severozápadní obchvat Lásenice – přeložku silnice I/34. V této ploše bude po prověření změnou územního plánu možno umístit stavbu přeložky silnice I/34. Se žádnými dalšími plochami ani koridory územních rezerv není počítáno.

k) vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Respektovat podmínku zpracování dohody o parcelaci pro využití zastavitelné plochy Z1 a plochy přestavby P2. Dohoda o parcelaci bude řešit zejména souhlas vlastníků s daným záměrem a s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s realizací záměru.

92

l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Podmínka zpracování územní studie pro využití plochy je stanovena pro zastavitelné plochy: Stráž nad Nežárkou • Z1 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení – městské rodinné – Br-1, Br-14, Br-15, Br-16, a veřejného prostranství – VP-1, VP-3) Dvorce • Z13 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení venkovské – Bv-1) Podmínka zpracování územní studie pro využití plochy je stanovena také pro plochu přestavby: Stráž nad Nežárkou • P2 (tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení venkovské – Br-13 a veřejného prostranství – VP-2) Územní studie by měly řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu včetně dopravního napojení lokality, veřejná prostranství, parcelaci a v případě potřeby též umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní a vstupy na jednotlivé pozemky. Lhůta pro pořízení územní studie a její vložení do evidence územně plánovací činnosti je stanovena do šesti let od nabytí účinnosti územního plánu.

m) stanovení pořadí změn v území - je stanovena etapizace pro zastavitelnou plochu Z1 (skládající se z ploch Br-1, Br-14, Br-15, Br-16, VP-1, VP-3): • I. etapa: využití ploch Br-1 a VP-1 v sídle Stráž nad Nežárkou • II. etapa: po využití zejména vydání stavebního povolení pro 80 % výměry plochy Br-1 je možno využít k zastavění plochy Br-14, Br-15, VP-3 • III. etapa: po využití zejména vydání stavebního povolení pro 80 % výměry ploch Br-14, Br-15 je možno využít k zastavění plochu Br-16 - je stanovena etapizace pro plochu přestavby P3 (skládající se z plochy Tik-1) a zastavitelné plochy Z26 (skládající se z ploch Tik-1 a VZ-3) a Z30 (skládající se z ploch Tik-2 a VZ4): • I. etapa: využití ploch TIk-1 a VZ-3 • II. etapa: po využití zejména vydání stavebního povolení a využití 80 % výměry ploch TIk-1 a VZ-3 je možno využít plochy TIk-2 a VZ-4

93

n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Počet listů (stránek) územního plánu

47 (94)

Počet výkresů k němu připojené grafické části ٠ ٠ ٠ ٠

výkres základního členění území v měřítku hlavní výkres v měřítku výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku výkres pořadí změn v území

94

4 1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 5 000 1 : 10 000

odůvodnění územního plánu Stráž nad Nežárkou II. Obsah odůvodnění územního plánu 1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje: a)

postup při pořízení a zpracování územního plánu ................................................................................... 97

b)

vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ......................... 97 b) 1.

vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 ............................................................... 97

b) 2.

územně plánovací dokumentace vydaná krajem.................................................................................... 98

b) 3.

koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na sousední správní území ................................................................................................................................................... 100

c)

vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ..................................................................................................................................................................... 101

d)

vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ......... 103

e)

vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů....................................... 103

f)

zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí...................................... 104 vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ................................................................................................ 104

g)

stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ....................................................... 106

h)

sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ......................................................................... 106

i)

vyhodnocení splnění požadavků zadání .................................................................................................. 106

j)

komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty ........................................................ 113

k)

j) 1.

odůvodnění uspořádání sídel .............................................................................................................. 116

j) 2.

odůvodnění ploch dle způsobu využití ................................................................................................. 121

j) 3.

odůvodnění upořádání krajiny ............................................................................................................ 134

j) 4.

Používané pojmy pro účely územního plánu ....................................................................................... 162

vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ........................................................................................................................................................... 164

95

l)

výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení............................................................... 164

m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa ................................................................................................................... 164 m) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení ......................................................................... 167 m) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení ................................................................................................................... 168 m) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů ................. 168 m) 4. předpokládaný zábor PUPFL ............................................................................................................. 170 n)

rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění ................................................................................. 171

o)

vypořádání připomínek ............................................................................................................................ 171

p)

údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části .. 171

2) Grafická část odůvodnění územního plánu, která je nedílnou součástí odůvodnění územního plánu, obsahuje: a) koordinační výkres v měřítku

1 : 5 000,

b) výkres širších vztahů v měřítku

1 : 25 000,

c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku

1 : 5 000,

d) výřezy z koordinačního výkresu – sídel Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota, Dvorce v měřítku

96

1 : 2 880.

a) postup při pořízení a zpracování územního plánu Na svém zasedání 10. 9. 2009 rozhodlo Zastupitelstvo města Stráž nad Nežárkou o pořízení územního plánu Stráž nad Nežárkou (dále též jen „územní plán“). Dále zastupitelstvo určilo starostku obce Věru Tomšovou jako zastupitele, který bude spolupracovat s pořizovatelem v oblasti územního plánování (např. § 47 odst. 1 a odst. 4, § 49 odst. 1, § 53 odst. 1 stavebního zákona). Poté byl zpracován návrh zadání, který byl vystaven na úřední desce a rozeslán dotčeným orgánům. Po veřejném projednávání byl návrh zadání schválen Zastupitelstvem obce Stráž nad Nežárkou. Společné jednání o návrhu proběhlo 26. 4. 2013 na Městském úřadu Stráž nad Nežárkou. Ve svém stanovisku kraje dle § 51 stavebního zákona vytýkal nenávaznosti na území sousedních obcí. Tyto návaznosti byly opraveny. Vzhledem k logice vedení lokálního biokoridoru po hranici s obcí Příbraz, byla s touto obcí uzavřena dohoda, že vedení lokálního biokoridoru bude v řešení územního plánu Stráž nad Nežárkou ponecháno a toto řešení bude převzato do územního plánu Příbraz. Následně krajský úřad vydal potvrzení o odstranění nedostatků. Zpracovatelem návrhu je společnost UPLAN, s. r. o.

b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území b) 1. vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 V Politice územního rozvoje ČR 2008 není zahrnuto správní území obce Stráž nad Nežárkou, resp. obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec, do žádné vymezené rozvojové osy ani rozvojové oblasti. Dle dostupných informací a po prostudování Politiky územního rozvoje ČR 2008 není předpoklad, že řešené území bude zasaženo plochami nebo koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, popř. těmi, které svým významem přesahují území jednoho kraje, vymezenými v Politice územního rozvoje ČR 2008. V územním plánu je navržena ochrana kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického a architektonického dědictví, čímž je snaha podpořit a zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území a osídlení a kulturní krajiny (podrobněji viz kapitola c) výrokové části). Stanovené podmínky pro využití ploch, které se nachází v zastavěném území, umožňují jeho hospodárné využívání (viz kapitola c) 3. výrokové části). Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro formy cestovního ruchu (např. je umožněna realizace komunikací pro cyklisty a pěší). Při řešení ochrany hodnot území jsou zohledněny také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Při stanovení způsobu využití území je přistupováno v návaznosti na zásady územního rozvoje ke komplexnímu řešení celého území, jehož využití vychází ze současného

97

stavu a reaguje na záměry v území. Stanovené podmínky pro využití ploch, které se nachází v zastavěném území, umožňují jeho hospodárné využívání (viz kapitola c) 3. výrokové části). V územním plánu je respektován územní systém ekologické stability, jsou podporovány ekologické funkce krajiny a dále je snahou udržovat rozmanitost venkovské krajiny s ohledem na typ krajiny. Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro formy cestovního ruchu (např. je umožněna realizace komunikací pro cyklisty a pěší). Nové rozvojové plochy výrazně nezvýší nároky na dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu. Územní plán vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizace rozsahu případných škod – umožňuje zatravňování, zalesňování, budování vodních ploch a další. Zastavitelné plochy vhodné pro rozvoj území jsou důsledně umisťovány zcela mimo záplavová území. Navrhované řešení územního plánu dbá na zachování prostupnosti krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace krajiny. Rozvojové plochy jsou navrhovány v návaznosti na ty stávající. Při stanovování urbanistické koncepce byla posuzována kvalita stávajícího bytového fondu se zaměřením na obnovu stávajících objektů, avšak bez dalších zastavitelných ploch by byl rozvoj sídla velmi problematický. Rozvoj v území je navrhován s ohledem na širší souvislosti a dlouhodobý horizont plánování. Byla zhodnocena koncepce technické a dopravní infrastruktury, tyto koncepce byly zohledňovány při vymezování rozvojových ploch a koridorů s ohledem na tvorbu kvalitního životního prostředí. Navržené řešení územního plánu Stráž nad Nežárkou není v rozporu s Politikou územního rozvoje 2008.

b) 2. územně plánovací dokumentace vydaná krajem Řešené území územního plánu Stráž nad Nežárkou je součástí řešeného území zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Ty vymezují: - nadmístní rozvojová osa Severovýchodní – Jindřichohradecká N-OS7 – respektována - nadmístní specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko N-SOB2 – respektována - koridor dopravy republikového významu D12 – obchvaty a homogenizace silnice I/34, úsek D12/4 Stráž nad Nežárkou (východní okraj) – Jindřichův Hradec, koridor pro novou silnici a homogenizace průtahu v obci Lásenice, jižní obchvat Dolní Lhoty, navazuje průtah obcí Lásenice, dále nová silnice, vč. východního obchvatu sídla Horní Žďár až na jižní okraj Jindřichova Hradce, šíře koridoru 200m, na průtahu Lásenice zúženo na 50m – koridor je respektován a upřesněn s ohledem na detailnější měřítko dokumentace a podmínky v území - plocha nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – V31 ČOV Stráž nad Nežárkou - záměr vybudování nové ČOV umístěné severně od zastavěného území obce – je respektováno a vymezeno - koridor nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti zásobování vodou – V24 Vodovod Dvorce – Dolní Lhota - velice drobný záměr vodovodu napojujícího sídlo Dvorce, koridor je veden podél místní komunikace a silnice III/14812, šíře koridoru 100m - koridor je respektován a upřesněn s ohledem na detailnější měřítko dokumentace a podmínky v území

98

- nadregionální biocentrum 56 – Vojířov – je respektováno a vymezeno - nadregionální biokoridor 166 – Vojířov – Stará řeka – je respektován a vymezen - regionální biocentrum 559 – Příbrazské rašeliniště – je respektováno a vymezeno - regionální biocentrum 676 - U Lapiců – je respektováno a vymezeno - regionální biokoridor 71 – Vojířov – Maršovina – je respektován a vymezen - regionální biokoridor 491 – U lip - U Lapiců – je respektován a vymmezen - regionální biokoridor 494 – Žabov – Vojířov – je respektován a vymezen - regionální biokoridor 495 – U Lapiců – Stará řeka – je respektován a vymezen - regionální biokoridor 496 – U lip – Vojířov – je respektován a vymezen - regionální biokoridor 497 – Vojířov – Příbrazské Rašeliniště – je respektován a vymezen - územní rezerva pro dopravní stavbu – D/B Severozápadní obchvat Lásenice koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200m. – je respektována a vymezena Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je v územním plánu respektováno zajištěním a vyváženým řešením priorit v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje (viz kapitoly níže). Správní území obce neleží uvnitř žádné republikové rozvojové oblasti či osy ani uvnitř republikové specifické oblasti. Část právní území obce (k. ú. Stráž nad Nežárkou a severozápad k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou) leží v rozvojové ose nadmístního významu N-OS7 a část (větší část k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou) leží uvnitř specifické oblasti nadmístního významu N-SOB2. Tomu odpovídá také navržené řešení územního plánu. Do centra Stráže nad Nežárkou jsou situovány hlavní směry socioekonomického a hospodářského rozvoje. Stanovené regulativy pro rozvoj zohledňují podmínky využití území stanovené v rámci ochrany přírody a krajiny včetně Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se snahou o citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny. Dále jsou vytvořeny podmínky pro zkvalitnění veřejné infrastruktury včetně zlepšení možností cestovního ruchu, zkvalitnění dopravní obslužnosti, zlepšení prostupnosti území. K území je přistupováno koncepčně s ohledem na zachování nezastavěného území včetně minimalizace zatížení břehových partií a litorálních porostů rekreačními aktivitami. Jsou respektována ložiska nerostných surovin pro budoucí možnou těžbu. Snahou zpracovatele je také vytvoření podmínek pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel včetně podpory vzniku nových pracovních příležitostí. Při řešení územního plánu jsou řešeny územní souvislosti ve vazbě na sousední obce včetně výše uvedených prvků nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability a navazujících prvků lokálních. V územním plánu je v rámci veřejných prostranství možno dostatečně dimenzovat plochy pro dopravu v klidu a všechny zastavitelné plochy jsou v možnostech v území napojeny na veřejnou technickou infrastrukturu. Při řešení územního plánu jsou respektovány přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví (blíže zejména kapitoly g) odůvodnění územního plánu a kapitola b) výrokové části územního plánu). Řešené území leží v oblastech krajinného rázu ObKR 16 – Třeboňsko (CHKO) jihozápadní a severozápadní část správního území obce, v ObKR 30 –

99

Novobystřicko – jihovýchodní část správního území obce, v ObKR 17 – Kardašovořečicko – Strážsko – střed a sever správního území obce. Jižní a východní část správního území obce se nachází v krajině lesní. Navržené řešení podporuje: posílení původní druhové skladby lesních porostů, nepodporuje intenzivní formy zemědělství a pastevectví. Navržené řešení územního plánu neumožňuje budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu. Naopak řešení územního plánu upřednostňuje posilování stability lesních porostů a obnovu původní kulturní zemědělské krajiny pomocí extenzivních forem zemědělství a šetrným působením člověka. Zejména s ohledem na hodnoty je podporováno nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky. Celé k. ú. Stáž nad Nežárkou a k. ú. Dvorce u Stráže nad Nežárkou a severozápadní část k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou se nachází v krajině rybniční. Navržené řešení dbá na zachování jedinečnosti rybniční krajiny včetně její vysoké ekologické hodnoty a typický způsob osídlení, se snahou o zabránění nadměrné eutrofizaci vod ve formě splachů z okolních zemědělských pozemků. Navržené řešení upřednostňuje a podporuje vegetační prvky volné krajiny zejména aleje, větrolamy, porosty na hrázích a doprovodnou a břehovou zeleň vodotečí. Navržené řešení územního plánu nedoporučuje zvyšovat intenzifikaci chovu ryb na úkor ekologické únosnosti krajiny, nepodporuje intenzivní formy zemědělství a pastevectví zvláště v okolí potočních a říčních niv a v okolí rybníků. V souladu s cíli a úkoly pro územní plánování jsou respektovány a rozvíjeny hodnoty území (blíže zejména kapitoly g) odůvodnění územního plánu a kapitola b) výrokové části územního plánu). Navržené řešení územního plánu Stráž nad Nežárkou není s touto územně plánovací dokumentací v rozporu.

b) 3. koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na sousední správní území Všechny návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztahů. Z hlediska širších vztahů je respektována návaznost na územní systém ekologické stability, koridor dopravy republikového významu D12 resp. úsek D12/4 Stráž nad Nežárkou (východní okraj) – Jindřichův Hradec, územní rezervu pro dopravní stavbu – D/B Severozápadní obchvat Lásenice. V územním plánu Přibraz je řešen koridor pro umístění plynovodu směrem na Dolní Lhotu. Tento plynovod již však není v nadřazené územně plánovací dokumentaci zahrnut, neboť nabytím účinnosti zásad územního rozvoje Jihočeského kraje pozbyl platnosti územní plán velkého územního celku Jindřichohradecko, ve kterém byl koridor vymezen. Proto územní plán Stráže nad Nežárkou na tuto skutečnost již nereagoval a nevymezil koridor pro umístění plynovodu. Navíc do samotné Dolní Lhoty plynovod právě z Příbraze je doveden. Stejně tak při vymezení koridoru pro přeložku silnice I/34 vycházel zpracovatel z vydaných zásad územního rozvoje a podrobnější dokumentace pro územní rozhodnutí. Územní plán nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. S obcí Příbraz byla uzavřena dohoda týkající se řešení návaznosti lokální biokoridoru vedeného po hranici správních území. Vzhledem k logice řešení bylo zachováno řešení v územním plánu Stráž nad Nežárkou a toto řešení bude respektováno v územním plánu Příbraz. Na základě řešení navrhovaného v územní studii Třeboňsko – Novohradsko byla doplněna trasa cyklostezky vedoucí směrem od Mláky do Stráže nad Nežákou souběžně se silnicí I/34.

100

c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán vytváří podmínky pro výstavbu (navržení zastavitelných ploch zejména ploch bydlení – městské rodinné, bydlení - venkovské, popř. možnost výstavby uvnitř stávajících ploch tam, kde to bude vhodné např. vzhledem k hodnotám území, ke konfiguraci terénu) a pro udržitelný rozvoj území tj. vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Svým řešením vytváří předpoklady pro „rozumný“ rozvoj odpovídající významu a velikosti sídla, pro kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného území včetně jeho kvalitativního rozvoje. Územní plán řeší účelně využití území a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Blíže ostatní kapitoly odůvodnění. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. V doplňujících průzkumech a rozborech a následně ve schváleném zadání územního plánu byl zjišťován a posuzován stav území včetně jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které byly následně promítnuty do řešení územního plánu. Zejména podkapitola „koncepce ochrany a rozvoje hodnot území“ v kapitole „koncepce rozvoje území obce“ výrokové části územního plánu vyzdvihuje některé hodnoty a stanovuje podmínky pro jejich ochranu zejména v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Na to navazuje také navržené řešení územního plánu (viz kapitola g) textové části odůvodnění „Komplexní odůvodnění přijatého řešení“). Stanovená koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, stanovuje základní rysy navrženého řešení. Součástí hodnot blíže specifikovaných v kapitole b)2 výrokové části a zakreslených v grafické části byly i tři nemovité kulturní památky. Jedná se o kostel sv. Petra a Pavla, sochu sv. Jana Nepomuckého na náměstí Emy Destinnové, kašnu na Malém náměstí, dvě kašny na náměstí Emy Destinnové, silniční most směr Plavsko, mohylník Na Pískách, archeologické stopy, venkovskou usedlost čp. 35 na Malém náměstí, venkovskou usedlost čp. 36 na Malém náměstí, zámek čp. 1 ve Stráži nad Nežárkou; milník na křižovatce silnic I/34 JH – ČB (při reidentifikaci kulturních památek nebyl nalezen), mohylník, archeologické stopy, zemědělský dvůr čp. 7 (s omezením: bez bývalé stodoly čp. 26) v Dolní Lhotě. V Dolní Lhotě se dále nachází registrovaný významný krajinný prvek v podobě dubové aleje v centru sídla. Podmínky pro využití ploch pro plochy v nezastavěném území dostatečně chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Urbanistická koncepce spolu s podmínkami pro využití ploch uvnitř zastavěného území určují podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťují ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nich se také odráží potřeba změn v území (jak zastavitelné plochy pro bydlení, rekreaci, veřejné prostranství, občanské vybavení, tak

101

zastavitelné plochy pro umístění čistíren odpadních vod a stanovení koncepcí veřejné infrastruktury zejména koncepce zásobování pitnou vodou, koncepce likvidace odpadních vod, koncepce likvidace odpadů, koncepce občanského vybavení, koncepce veřejných prostranství). Dle možností a podrobnosti územního plánu jsou stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a požadavky na změny v území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb zejména v kapitole b) podkapitole „Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území” a v kapitole f) bodech “podmínky prostorového uspořádání” zejména ale nejen pro plochy bydlení – městské v rodinných domech a plochy bydlení - venkovské, které reagují právě na stanovené hodnoty území. Tím jsou také stanoveny podmínky pro provedení změn v území, hlavně pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a spolu s kapitolou c) textové části územního plánu „urbanistické koncepce“ jsou stanoveny podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Pořadí provádění změn v území (etapizaci) nebylo nutno vzhledem k velikosti sídla a celého řešeného území a vzhledem k navrhovanému řešení územního plánu stanovovat. Stejně tak nebylo nutno konkrétně řešit nebezpečí ekologických a přírodních katastrof včetně nutnosti odstraňování jejich důsledků. Řešení územního plánu vytváří předpoklady udržitelného („rozumného“) využívání celého správního území obce, čímž vytváří v území podmínky, které by měly napomoci řešení důsledků náhlých hospodářských změn a které umožní pružně reagovat na změny v hospodářské situaci státu i jednotlivce. Navrženým řešením jsou také v území vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Kapitola d) textové části územního plánu vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany v možnostech a podrobnosti územního plánu a v rozsahu předaných podkladů. Při řešení územního plánu nevyvstala potřeba vymezení monofunkčních ploch, které se vyžadují (zejména pozemky staveb a zařízení) pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, sklady nebezpečných látek apod. S ohledem na podrobnost územního plánu se územní plán zabýval určením asanačních, rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území, v tomto případě nebyla potřeba těchto zásahů stanovena. To neznamená, že v území není nutno určité stavby či části území rekonstruovat či ozdravit, avšak instituty předkupního práva či vyvlastnění nejsou v těchto případech zcela nutné. Proto bylo přistoupeno k vymezení ploch přestavby. Jedná se o přestavbu části bývalého lihovaru na rekreaci, uspořádání navrhovaného území pro bydlení na východě Stráže nad Nežárkou, veřejný záměr přestavby silážní jámy jižně od Stráže nad Nežárkou na kompostárnu (využití institutu vyvlastnění i předkupního práva), přestavba nevyužívaného zemědělského areálu na východě Dolní Lhoty na bydlení a záměr přestavby bývalého vojenského objektu na veřejně prospěšné občanské vybavení (využití institutu předkupního práva). Řešení územního plánu vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území. Vzhledem k navrhovanému řešení není nutno navrhovat kompenzační opatření. Řešení územního plánu respektuje požadavky plynoucí z oborových koncepcí. Územní plán vymezuje plochy těžby. Na jihu správního území obce probíhá těžba rašeliny a západně od Stráže nad Nežárkou je nově navržena plocha těžby v podobě štěrkopísků. Dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku u Stráže nad Nežárkou byl stanoven rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru vydaném Ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR dne 19. 2. 1990. Předpokládaná doba těžby je cca 24 let. Při řešení územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

102

d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle způsobu využití dále podrobněji členěny a to na plochy bydlení – městské rodinné, plochy bydlení - městské bytové, plochy bydlení - venkovské, plochy bydlení – smíšené, plochy občanského vybavení – zámek, plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel, plochy občanského vybavení – sport, plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura, plochy občanského vybavení – komerční, plochy výroby a skladování – lehký průmysl, plochy výroby a skladování – zemědělská výroba, plochy technické infrastruktury – skládka, plochy technické infrastruktury - kompostárna. Dále bylo též využito možnosti stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky č. 501 – plochy zeleně soukromé a vyhrazené, plochy zeleně – zámek, plochy veřejné zeleně, plochy zeleně – přírodního charakteru, plochy multimodálního koridoru, plochy těžby, plochu sluneční elektrárny. K vymezení těchto „speciálních“ ploch bylo přistoupeno s ohledem na specifické podmínky v území, se snahou o jednoznačnější identifikaci a možnosti využití území. Územní plán je zpracován pro celé území obce Stráž nad Nežárkou tj. pro katastrální území Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad Nežárkou. Územní plán je pořizován úředníkem splňujícím kvalifikační předpoklady pro územně plánovací činnost a zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě. Grafická část celého územního plánu je vydávána v měřítku 1: 5000. Pouze výkres širších vztahů je zpracován a vydán v měřítku 1 : 25 000, výřezy z koordinačního výkresu sídel v měřítku 1 : 2 880 a výkres pořadí změn v území v měřítku 1 : 10 000.

e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů K návrhu územního plánu Stráž nad Nežárkou byla uplatněna pouze bezrozporná stanoviska dotčených orgánů. Do návrhu územního plánu byly zapracovány zejména požadavky Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko týkající se etapizace zástavby na západě sídla Stráž nad Nežárkou, etapizace v lokalitě jižně od Stráže nad Nežárkou, kde je navrhována kompostárna a vypuštění návrhu občanské vybavenosti v areálu bývalé roty Pohraniční stráže v lesním komplexu na jihu správního území měst. Tento areál by měl být ozdravěn a začleněn do okolního přírodního prostředí.

103

f) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny ve svém stanovisku k návrhu zadání stanovil, že územní plán nebude mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů nepožadoval zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pořizovatel ani samosprávný orgán ani ostatní účastníci procesu pořizování o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nepožádali, nebyl tento požadavek uveden ve schváleném zadání územního plánu a tudíž vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno. Řešení územního plánu respektuje důležité prvky z hlediska životního prostředí. V návrhu územního plánu nebyly zpracovány varianty řešení. Koncepce zásadně neovlivňuje jiné koncepce ani koncepce nemá zásadní vliv na udržitelný rozvoj dotčeného území, zejména vytváří podklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Dále návrh koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů. Návrh zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území (blíže viz kapitola „komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty“ odůvodnění územního plánu). Koncepce neřeší závažné problémy životního prostředí a veřejného zdraví, nemá přeshraniční povahu, z provedení koncepce nevyplývají žádná rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví (např. při přírodních katastrofách, při haváriích). Přírodní charakteristika ani kulturní dědictví nejsou významně zasaženy koncepcí, ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a přitom je chráněna krajina jako podstatná složka prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Nedochází k překročení žádných norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot. Je respektována kvalita půdy a intenzita jejího využívání (blíže viz kapitola „vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa“ odůvodnění územního plánu). Koncepce nemá dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni.

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Environmentální závady: Regulativy pro záplavové území – Záplavové území přestavuje závazný limit v území, který je zapracován jak to textové části územního plánu Stráže nad Nežárkou, tak je součástí grafické části v koordinačním výkrese. Ochrana hodnot – Ochrana hodnot je zajištěna hned na několika místech územního plánu zejména pak v kapitole b) textové části „koncepce rozvoje území

104

obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot“ podkapitole b) 2 „koncepce ochrany a rozvoje hodnot území“, kde jsou hodnoty vyjmenovány a stanoveny podmínky jejich ochrany. Hodnoty jsou dále zobrazeny v grafické části – v hlavním a koordinačním výkrese. Důsledná ochrana ZPF II. třídy – II. třída ochrany ZPF je zasažena zejména záměrem rozvoje bydlení městské rodinné (Br-15, Br-16 a Br-13), které představují pro město Stráž nad Nežárkou zásadní směry rozvoje. Město je omezeno dvěma neopomenutelnými bariérami, kterými jsou řeka Nežárka znemožňující rozvoj města severním směrem (řeka zároveň ukončuje správní území obce) a obchvat Stráže nad Nežárkou (silnice I/34), který je překážkou v rozvoji jižním směrem. Jedinými logickými směry pro rozvoj města jsou tedy na západ (lokalita Z1 a na východ (plocha přestavby P2) od sídla. K většímu záboru II. třídy ochrany ZPF dochází u plochy nadmístního záměru vybudování přeložky. Je nutno připomenout, že se jedná o vyčíslení celé plochy koridoru, ale fakticky dojde k záboru mnohem menšímu. Další významnější plochou záboru II. třídy ochrany ZPF je návrh těžby. Dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku u Stráže nad Nežárkou byl stanoven rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru vydaném Ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR již v roce 1990. Po skončení těžby je navržen souhrnný plán sanace a rekultivace, ve kterém bylo přihlédnuto mimo jiné také k současným požadavkům na ochranu přírody a krajiny. Zrekultivované plochy by měly plnit funkci zejména půdoochrannou, krajinotvornou a ekologicky stabilizující. Dopravní a technická infrastruktura: Záměry ZUR v oblasti dopravní infrastruktury D/K, D12 – územní plán respektuje dopravní záměry ze Zásad územního rozvoje jihočeského kraje a navrhuje pro ně samostatné koridory. V případě koridoru republikového významu D12 se jedná o koridor dopravní infrastruktury nazvaný DI-D12, záměr územní rezervy pro budoucí Severozápadní obchvat Lásenice D/B kopíruje ve správním území obce Stráž nad Nežárkou koridor DI-D12 a je zobrazen formou rezervy. Sociodemografický a ekonomický pilíř: Navržení ploch pro výstavbu rodinných domků a k podnikání – Územní plán vytváří podmínky pro výstavbu městského i venkovského bydlení a pro udržitelný rozvoj území tj. vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Svým řešením vytváří předpoklady pro „rozumný“ rozvoj odpovídající významu a velikosti sídel, pro kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného území včetně jeho kvalitativního rozvoje. V návrhu územního plánu je umožněno podnikání jednak v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití ploch s rozdílným způsobem využití zejména ploch pro bydlení (bydlení smíšené, bydlení - městské rodinné, bydlení - městské bytové, bydlení - venkovské, smíšené obytné), a dále jsou přímo vymezeny monofunkční plochy výroby a skladování (zemědělská výroba, lehký průmysl). V ÚP je podpořen sociální pilíř návrhem zastavitelných ploch pro bydlení.

105

g) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovávalo – viz kapitola f) odůvodnění.

h) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se nezpracovávalo – viz kapitola f) odůvodnění.

i) vyhodnocení splnění požadavků zadání Požadavky plynoucí ze schváleného zadání byly splněny. Byly splněny požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů (konkrétně viz kapitola b) odůvodnění). Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly splněny. Byly navrženy plochy pro rozvoj bydlení, veřejných prostranství, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, technické a dopravní infrastruktury a těžby. V podmínkách pro využití ploch je umožněn v přípustném nebo podmíněně přípustném využití další rozvoj. V kapitole b) 2. výrokové části jsou zobrazeny hodnoty zastavěného i nezastavěného území a stanovena jejich ochrana. Ve správním území obce se nachází aktivní zóna záplavového území a záplavové území, jež však téměř nezasahuje do navrhovaných ploch zejména do ploch určených pro bydlení. Minimálním zásahem je postihnuta pouze navrhovaná čistírna odpadních vod v Dolní Lhotě a multimodální koridor, který je mimo technickou infrastrukturu vymezen pro vybudování nového mostu. Nejvýznamnější plochy pro bydlení (Br-16, Br-13) jsou navrženy z velké části na II. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. Důvodem je nemožnost města se rozvíjet severně či jižně od sídla, kde sever je uzavřen řekou Nežárkou a jih silnicí I/34. Tyto logické směry rozvoje jsou částečně navrženy v zastavěném území a navazují také na stávající platnou územně plánovací dokumentaci. Jak bylo požadováno v kapitole zadání “požadavky na rozvoj území obce” bylo k sídlům přistupováno se zohledněním jejich rozvojového potenciálu a jejich významu ve struktuře osídlení. Cílem samosprávy a územního plánu je dosáhnout takového vývoje, který by přinesl „rozumný“ rozvoj v mezích možností území, orientovaný na zachování jeho hodnot zejména klidného venkovského prostředí a pohody bydlení. Dobrá dopravní (silniční) dostupnost sídla vytváří zejména ze sídel Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota atraktivní místo pro rozvoj bydlení, podpořený zejména přírodními hodnotami.

106

Rozvoj obce je zaměřen na stabilizaci počtu obyvatel a umožňuje rozvoj směřující ke zlepšování kvality s navýšením počtu zejména trvale bydlících obyvatel. V navrhovaném řešení jsou zohledněny všechny hodnoty území včetně kulturních, urbanistických a architektonických zejména při vymezení zastavitelných ploch a podmínkách pro realizaci nové výstavby, popř. rekonstrukci stávajících budov. Vymezované plochy a podmínky jejich využití se orientují na bydlení v klidném a čistém prostředí, umožňují rozvoj cestovního ruchu spojený s hodnotami území zejména přírodními, urbanistickými a architektonickými, a respektují je. Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řešeno stavem, tj. stav sídla, uspořádání a rozloha ploch dle jednotlivých způsobů využití a v neposlední řadě také požadavky dotčených orgánů. Urbanistická koncepce je orientována na zachování stávajících hodnot území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídel a zachování jejich atraktivity z hlediska cestovního ruchu. Cílem návrhu územního plánu bylo navržení ploch zejména pro rozvoj bydlení, veřejných prostranství, veřejné zeleně, rekreace, občanského vybavení, výroby a skladování, technické infrastruktury (zejména pro navrhované čistírny odpadních vod, vodovod, kanalizační sběrač, skládku, kompostárnu), dopravní infrastruktury (zejména pro přeložku silnice I/34, rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice, umístění nového mostu přes řeku Nežárku u Dolní Lhoty) (viz. také kapitola b) odůvodnění) a těžbu nerostů. Jiný rozvoj ploch je nutno prověřit dle konkrétního záměru ve změnách územního plánu, v návaznosti na tyto stávající plochy, stále však s důrazem na skutečnost upřednostnění požadavky bydlení a ochrany hodnot území. Jsou stanoveny takové podmínky využití jednotlivých ploch, které vytváří dostatečně široké možnosti při využití území zejména stávajících staveb včetně přilehlých hospodářských budov, čímž vytváří předpoklady reálného a pro vlastníky nemovitostí přijatelného využití stávajících staveb a zejména přilehlých hospodářských stavení. Rozvoj bydlení navazuje na zastavěné území a je respektuje možnosti na zarovnání a doplnění zástavby v území a podél stávajících komunikací. Největší plochy jsou vymezeny ve Stráži nad Nežárkou na východě sídla v ulici Hradecká a na západě sídla za hřbitovem. Menší rozvoj sídla je zastoupen doplněním zástavby v ulici 9. května, v Pístinské ulici za bytovým domem. Další menší rozvoj je navržen u lokality rybníka Konopný vedle plochy pro rekreaci. V sídle Dolní Lhota se rozvoj bydlení orientuje zejména na západ, severovýchod a východ od centra. V sídle Dvorce je rozvoj bydlení navržen podél komunikace na jih a sever sídla a uzavření návesního prostoru na severozápadě sídla. Zastavěné území je stabilizováno. Řešení územního plánu umožňuje účelně chránit vymezené hodnoty území. Další směry rozvoje byly prověřeny a případně zohledněny v řešení, avšak hlavní zůstaly nezměněny. V návrhu jsou zohledněny hodnoty území. Tabulka se zastavitelnými plochami je zobrazena v kapitole výrokové části c)2 vymezení zastavitelných ploch. Plochy bydlení přesahující rozlohu 2 ha jsou doplněny návrhy veřejných prostranství. Návrhy veřejné zeleně se snaží nejen vytvořit klidovou zónu v blízkosti Stráže nad Nežárkou v návaznosti na stávající sportovní areál, ale i umožnit bezpečný a z centra dostupný přístup do ní. Rozvoj výroby a skladování – lehký průmysl je orientován do stávajících areálů, které jsou zastoupeny areálem firmy Jas a menším areálem západně od Jasu. Rozvoj výroby a skladování – zemědělská výroba se orientuje nejen do stávajících fungujících areálů ležících severovýchodně od Dolní Lhoty, jižně od Dolní Lhoty do Terezského dvora a do dvou areálů jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou, ale dále je navrženo i rozšíření a propojení těchto dvou

107

areálů za přeložkou Stráže nad Nežárkou. Na východě Dolní Lhoty je navržena přestavba nevyužívaného zemědělského areálu na bydlení. V územním plánu Stráže nad Nežárkou dochází i k rozvoji dopravní infrastruktury v podobě přeložky silnice I/34, nového mostu přes řeku Nežárku a rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice a rozvoji technické infrastruktury v podobě čistíren odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou a Dolní Lhotě, kanalizačního sběrače v Dolní Lhotě, kanalizace Dvorce – Dolní Lhota, vodovodu Dvorce – Dolní Lhota, skládky či kompostárny. Plochy „čistého“ občanského vybavení jsou zastoupeny městským úřadem, základní školou, školkou, jídelnou, kinem, divadlem, zdravotním střediskem, zámkem, benzinovou stanicí, terénní stanicí správy CHKO a biosférickou rezervací Třeboňsko „Hajnice“. Na jihu Stráže nad Nežárkou u přeložky je vymezena návrhová plocha občanského vybavení, východně od Dolní Lhoty u silnice I/34 návrhová plocha občanského vybavení komerčního charakteru pro motorest s autokempem. Další občanské vybavení je zastoupeno v plochách smíšených obytných. Občanské vybavení – zámek reprezentuje areál zámku s přední částí zámecké zahrady. Občanské vybavení - hřbitov, kostel je zastoupeno kostelem sv. Petra a Pavla a hřbitovem na západě sídla Stráž nad Nežárkou. Občanské vybavení pro sportovní vyžití je zastoupeno jedním stávajícím hřištěm jižně od Stráže nad Nežárkou. Rozvoj občanského vybavení je umožněn v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití. Rekreace je představována dětským táborem a rodinnou rekreací za areálem bývalého lihovaru, dvěma plochami jižně od Stráže nad Nežárkou, autokempem U Skalníků, několika rekreačními objekty na severozápadě Dolní Lhoty a roztroušenými objekty pro rodinnou rekreaci po pravém břehu řeky Nežárky ve východní části správního území obce Stráž nad Nežárkou. Návrh rekreace je situován mezi dvě stávající plochy rekreace u rybníka Konopný a formou přestavby do části bývalého areálu lihovaru. Rozvoj cestovního ruchu je zaměřen spíše na možnost krátkodobé rekreace v podobě komunikací pro pěší a cyklisty přípustných či podmíněně přípustných v podmínkách využití ploch. Koncepce a uspořádání krajiny zachovává stávající hodnotnou volnou krajinu a vytváří dobré předpoklady pro její další zkvalitňování, rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí pro obyvatele a návštěvníky obce s důrazem na zlepšování kvality vzhledem k současnému stavu a hodnotám území. V jihovýchodní části k. ú. Dolní Lhota byla vymezena plocha pro rekonstrukční a revitalizační zásahy R1. Jedná se o bývalý vojenský objekt, který je určen k odstranění a území určeno k návratu do volné krajiny - plochy SNÚ. Ochrana hodnot je řešena v podkapitole b) 2. výrokové části územního plánu a to jejich vymezením, označením a následným stanovením ochrany hodnot. Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny v návaznosti na regionální prvky na podkladě aktualizovaného podkladu krajského generelu územního systému ekologické stability zahrnutého též do zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Je určena kostra ekologické stability a stanoveny vhodné podmínky pro využití ploch pro plochy, které pokrývají jednotlivé prvky územního systému ekologické stability. Prvky územního systému ekologické stability jsou nejčastěji vymezeny jako plochy přírodní (nejčastěji biocentra) a plochy smíšené nezastavěného území (nejčastěji biokoridory, popř. interakční prvky).

108

Koncepce veřejné infrastruktury vychází ze současného stavu a je v mnoha případech vyhovující. • Koncepce dopravní infrastruktury respektuje současný stav a navrhuje:

•

-

přeložku komunikace I/34 jižně od Dolní Lhoty – blíže viz kapitola g) odůvodnění.

-

most přes řeku Nežárku mezi obcemi Dolní Lhota a Dvorce,

-

rezervu pro severozápadní obchvat Lásenice

Koncepce technické infrastruktury V koncepci zásobování pitnou vodou se navrhuje vybudování vodovodu Dvorce – Dolní Lhota, který by měl zajistit dostatečné stabilní zdroje pro Dvorce. V současné době jsou obyvatelé zásobování pitnou vodou z domovních studní. Koncepce likvidace odpadních vod je založena na vybudování centrálních čistíren odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou (v severní části sídla) a v Dolní Lhotě (na severozápadě sídla), kde jsou pro ně vymezeny samostatné plochy technické infrastruktury. V dolní Lhotě je dále vymezen koridor pro kanalizační sběrač směřující od navrhované plochy pro čistírnu odpadních vod podél řeky k mostu a dále pokračující multimodálním koridorem k centru sídla. Mezi sídly Dvorce a Dolní Lhota je navržen koridor pro vedení kanalizace. Samotné kanalizační řady je možno umisťovat v souladu s podmínkami využití jednotlivých ploch. Koncepce zásobování elektrickou energií zachovává současný stav a bude dostačující i pro další uvažovaný rozvoj obce. V případě potřeby je možno v plochách s různým způsobem využití umisťovat potřebná elektrická vedení a trafostanice. Koncepce zásobování plynem zachovává současný stav, kdy jsou plynem zásobena sídla Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhota. Další rozvody po sídlech i rozvody do dalších lokalit jsou umožněny v rámci podmínek pro využití ploch. Koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní změny. Svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené území. Nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu. Umístění sběrného dvora je umožněno jako přípustné v plochách výroby a skladování – lehký průmysl a plochách výroby a skladování – zemědělská výroba. V řešeném území je vymezena plocha pro nakládání s odpady. Jedná se plochu technické infrastruktury – skládka, která je situována do západní části správního území obce. V řešeném území nejsou vymezeny další plochy pro nakládání s odpady jako např. spalovny, kompostárny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není možné umístění těchto staveb či zařízení. V podrobnějších dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístěním shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo).

•

Koncepce občanského vybavení patřícího do veřejné infrastruktury respektuje současný stav. Obecně rozvoj občanského vybavení je umožněn díky podmínkám pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

109

•

Koncepce veřejných prostranství vychází ze současného stavu. Nově navržené plochy veřejných prostranství se nachází na východě a na západě Stráže nad Nežárkou. Obě tyto plochy byly navrženy v návaznosti a závislosti na rozvojových plochách zejména pro bydlení.

Ochrana hodnot je zajištěna hned na několika místech územního plánu zejména pak v kapitole b) textové části „koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot“, kde jsou hodnoty vyjmenovány a stanoveny podmínky jejich ochrany. Jako veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny stavby přeložka silnice I/34, most přes řeku Nežárku v Dolní Lhotě, čistírny odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou a Dolní Lhotě, hlavní kanalizační sběrač v Dolní Lhotě, vodovod a kanalizace Dvorce a Dolní Lhota, skládka severozápadně od Stráže nad Nežárkou, kompostárna jižně od Stráže nad Nežárkou. Jiné veřejně prospěšné stavby, opatření či asanace nejsou vymezeny a to ani prvky územního systému ekologické stability k založení. Důvodem je skutečnost, že cíle těchto ploch je možno splnit pomocí podmínek pro využití ploch dle stanoveného způsobu využití bez nutnosti uplatnění institutů vyvlastnění či předkupního práva. Ochrana veřejného zdraví je zajištěna jednak vlastním návrhem územního plánu, resp. vymezením ploch dle způsobu využití, ve kterých jsou stanoveny takové podmínky využití, které se vzájemně doplňují, podmiňují a zejména nekolidují. Dále je využito institutu výstupních limitů, kde jsou stanoveny obecné podmínky pro využití území zejména VL2, VL3, VL6, VL7. Blíže viz odůvodnění závěr kapitoly g) 2. Téměř u všech ploch výroby a skladování (zemědělský výroba, lehký průmysl) a některých ploch technické infrastruktury byla navržena maximální hranice negativních vlivů VL2, která je pro budoucí vyhlašované pásmo nepřekročitelná. V případě čistírny odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou bylo vydáno územní rozhodnutí v roce 2009, dále je vydáno stavení povolení a čistírna je v současné době ve výstavbě. Taktéž čistírna odpadních vod v Dolní Lhotě se nachází ve fázi stavebního povolení. Těmito dokumenty došlo k stanovení ochranných pásem. Ta jsou v územním plánu kopírována maximální hranicí negativních vlivů. Výstupní limit VL3, VL6 a VL7 zajišťuje ochranu pozemků, staveb a zařízení před nadlimitním hlukem. Trafostanice nejsou vymezovány jako samostatné plochy, ale jsou součástí podmínek využití ploch jako přípustné či podmíněně přípustné využití s důrazem na respektování výstupního limitu zejména VL3. Při využití ploch zejména bydlení – venkovské doporučujeme zohlednit ochranná pásma silnic. Byl vytvořen speciální limit VL6, který chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem či prachem z dopravy zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u silnic II. a III. tříd. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb. Návrh územního plánu řešil dle možností a podrobnosti požadavky civilní obrany v souladu s písm. a) - i) vyhlášky č. 380/2002 Sb. blíže viz kapitola d) 3. výrokové části. V řešeném území se nenacházejí plochy a objekty vojenského zájmu.

110

Do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území – Stráž nad Nežárkou, dobývací prostory – Pístina a Stráž nad Nežárkou, ložisko nerostných surovin nevýhradních – PlavskoNa planinkách (štěrkopísek), ložisko nerostných surovin výhradních – Stráž nad Nežárkou (psamity, štěrk), poddolované území (rudy). Tyto skutečnosti jsou v územním plánu respektovány. Západně od Stráže nad Nežárkou je vymezena těžba – štěrkopísků. Sesuvná ani poddolovaná území se ve správním území obce nevyskytují. V souladu s podrobností územního plánu bylo umožněno v rámci podmínek využití ploch realizovat vhodná krajinná revitalizační opatření, opatření ke zvýšení záchytu vody v krajině, realizovat možnou revitalizaci vodních toků či melioračních stok a vodních příkopu např. změny druhů pozemků, tj. za splnění podmínek lze zatravňovat, zalesňovat atd. Konkrétní opatření (např. převedení přívalových vod do místních vodotečí) a jejich umístění (např. na svažitých plochách ohrožených erozí) je však nutno řešit v podrobnějších dokumentacích zejména při komplexních pozemkových úpravách. Předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa jsou řešeny v samostatné kapitole j) odůvodnění. Každá zastavitelná plocha byla zanesena do záboru zemědělského půdního fondu a byla vyhodnocena (viz. Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa v kapitole odůvodnění k) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa). Dále byla zvážena možnost etapizace výstavby, která byla vyhodnocena pro řešení územního plánu jako nadbytečná. Snahou zpracovatele bylo umístění navržených ploch na zemědělské půdy s nižšími třídami ochrany (tzn. III., IV. a V.). Tam, kde nebylo možné vyhnout se zemědělské půdě s třídou ochrany I. a II., bylo snahou minimalizovat zábor na těchto půdách. V územním plánu Stráž nad Nežárkou nedojde k žádnému záboru zemědělského půdního fondu I. třídy. Zábory zemědělského půdního fondu II. třídy ochrany nastanou zejména v plochách bydlení – městské rodinné Br-2, Br-3, Br-13, Br-14, Br-15, Br-16, plochách bydlení – venkovské Bv-1, Bv-4, Bv-5, Bv-8, Bv-10, ploše veřejného prostranství VP-1, VP3, ploše výroby a skladování – zemědělská výroba VSz-1, ploše technické infrastruktury TIčov1 a v plochách dopravní infrastruktury DI-D12/4, DI-2 a DI-3. K největšímu záboru půdy II. třídy ochrany dochází v ploše Br-16, která vznikla z plochy pro bydlení převzaté ze změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Stráž nad Nežárkou, v ploše Br-13, která se nachází v ploše přestavby P2 a v ploše DI-D12/4, jež představuje záměr převzatý ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a týká se vybudování jižního obchvatu Dolní Lhoty. Zbývající plochy pro bydlení jsou přirozeným doplněním nebo navázáním na stávající zástavbu popř. převzaté z původního územního plánu a jeho změn. VP-1 a VP-3 představuje veřejné prostranství související a vyvolané zejména původní plochou pro bydlení ze změny č. 2 ( která je převzata ze změny č. 2 stávajícího územního plánu sídelního útvaru. Dalším větším záměrem (nad 1 ha) zasahujícím do ploch II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu je veřejný záměr vybudování kompostárny, který by mohl obsluhovat nejenom samotná sídla spadající pod Stráž nad Nežárkou, ale i okolní sídla. Ostatní navrhované plochy se nacházejí na méně kvalitních zemědělských půdách se třídami ochrany III., IV. a V.

111

K záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa dochází v ploše občanského vybavení Ovk-1, plochách technické infrastruktury TI-čov2 a TI-V24, ploše technické infrastruktury skládka TIs-1, plochách dopravní infrastruktury DI-D12/4 a DI-4 a ploše těžby TE-1. Zastavitelné plochy Br-5, Br-6, Br-7, Br-9, Br-16, Bv-7, Bv-8, RE-2, TIk-1, TI-čov2 a OVk1, plochy přestavby RE-1, Br-13, VP-2 , plochy změn v krajině TIs-1 a TE-1 a plochy TIV24, DI-TI, DI-D12/4 jsou zasaženy vzdáleností 50 m od okraje lesa. Do výstupních limitů je zařazen také limit VL5, který zamezuje umisťování nadzemních staveb blíže než 30 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Investice do půdy jsou zobrazeny ve výkrese předpokládaných záborů půdního fondu, jako výstupní limit (VL4) v kapitole výroku f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v kapitole odůvodnění k)1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení. Stejně tak byly v rámci možností a podrobnosti územního plánu řešeny problémy a střety. Jsou stanoveny podmínky pro rozvoj využití území, které by měly zajistit zachování a respektování hodnot území. V sídle Dolní Lhota je řešen problém vedení silnice I. třídy skrz zastavěné území návrhem přeložky silnice I/34. Je stanovena koncepce zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod včetně vymezení ploch pro umístění čistíren odpadních vod, hlavního kanalizačního sběrače a vodovodu Dvorce - Dolní Lhota. Problém chátrajících objektů a dalších nevyužívaných a zanedbaných nemovitostí není možno přímo v územně plánovací dokumentaci vyřešit, ale územní plán umožňuje majitelům nemovitostí dostatečnou šíři přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, které má nabídnout možnosti využití zejména rozsáhlých zemědělských usedlostí. Obdobně problémy hlavních stavebních závad nelze v územním plánu přímo vyřešit, ale územní plán nejen umožňuje široké využití pozemků a staveb, ale také vytváří rámec pro hodnotná řešení s inspirací ve stávajících hodnotných řešeních zobrazených zejména v hodnotách území. U ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejich využití. Podmínka regulačního plánu nebyla stanovena pro využití žádné plochy. Návaznost územního systému ekologické stability územního plánu Stráž nad Nežárkou na navazující území je zobrazena formou přesahů ve výkrese širších vztahů. V řešeném území se nachází ptačí oblast (Třeboňsko) a evropsky významné lokality (Lužnice a Nežárka a Fabián-Homolka), významný krajinný prvek registrovaný (Dubová alej v Dolní Lhotě u rybníka), přírodní rezervace (Fabián, Losí Blato u Mirochova), chráněná krajinná oblast (Třeboňsko), biosférická rezervace UNESCO (Třeboňsko), ochranné pásmo přírodního parku (Homolka – Vojířov). Tyto skutečnosti jsou v územním plánu respektovány. Veřejná prostranství a veřejná zeleň jsou řešeny v kapitole výrokové části j)1 vymezení systému sídelní zeleně a jejich kvalitativní zlepšování formou zeleně je umožněno stanovením podmínek pro využití ploch v přípustném využití. Zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou shrnuty v tabulce v kapitole c)3 výrokové části a dále jsou zobrazeny v grafické části samostatnou značkou s příslušným kódem zastavitelné plochy, resp. plochy přestavby. V této tabulce jsou stanoveny podmínky pro jejich využití. Každá plocha přestavby má své jedinečné označení, u ploch přestavby původní a navrhovaný způsob využití plochy, stanovené podmínky pro využití plochy, ve kterých je

112

řešen zejména přístup k ploše, ochrana hodnot a vztah k výstupním limitům, podmínku prověření změn využití plochy územní studií či regulačním plánem. Zastavitelné plochy jsou v souladu s grafickou částí uvedenou v kapitole c) textové části. Každá zastavitelná plocha má své jedinečné označení, stanovené podmínky pro využití plochy, ve kterých je řešen zejména přístup k ploše, ochrana hodnot a výstupní limity, prověření změn využití plochy územní studií či regulačním plánem. Etapizace byla stanovena pro plochy Z1, Z26 a Z30. Etapizace v plochách byla stanovena na základě požadavku dotčeného orgánu, zejména z důvodu velké velikosti rozvojových ploch. Veřejně prospěšné stavby byly vymezeny v textové části výroku v kapitole g). U ploch, kde bylo uplatněno předkupní právo, byl vypsán výčet parcelních čísel, kterých se předkupní právo týká. Veřejně prospěšné stavby jsou dále zobrazeny v grafické části (hlavní výkres, koordinační výkres, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací). Veřejně prospěšná opatření nebyla vymezena. Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle způsobu využití dále podrobněji členěny. Dále bylo též využito možnosti stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky č. 501. K vymezení těchto „speciálních“ ploch bylo přistoupeno s ohledem na specifické podmínky v území. V grafické části byly pro lepší orientaci doplněny sousední katastrální území s minimálním přesahem označení jejich katastrálních území. Pro lepší čitelnost v grafické části byla zvolena odpovídající velikost číslic jednotlivých parcelních čísel. Byly splněny požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění.

j) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Hlavní cíle územního plánu, a to kam by měl směřovat, jsou vyjádřeny v koncepci rozvoje území obce, urbanistické koncepci a koncepci uspořádání krajiny. Na to detailněji navazuje vymezení jednotlivých ploch a stanovení hlavního využití, přípustného, podmíněně přípustného, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání. Možnosti využití jednotlivých ploch jsou dostatečně široké a je nutno je využít vždy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám. Hranici, kdy ještě záměr akceptovat jako přijatelný a kdy již nikoli, musí najít příslušné dotčené orgány a povolující orgán (většinou stavební úřad). Jedním z vodítek při tomto rozhodování jsou podmínky pro využití ploch, které v mnoha případech obsahují příkladné možnosti využití, popř. nepřípustného využití. Pokud se objeví záměr, který není vyjmenován v těchto případech ani není možno ho přiřadit k žádnému využití, musí se zohlednit, ke kterému využití má nejblíže a zda je v souladu či rozporu s hlavním využitím.

113

Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. ledna 2012 v souladu s § 58 stavebního zákona. Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese. Ve správním území obce je vymezeno šedesát osm zastavěných území. V několika případech zasahuje do zastavěného území plocha zemědělská. Dle § 58, odst. 2 není možné tyto pozemky uvnitř intravilánu vypustit ze zastavěného území z důvodu jejich nenavrácení do orné půdy, popř. jejich nepřiléhání k hranici intravilánu. Tyto pozemky zahrnuté do ploch zemědělských jsou převážně intenzivně využívané, např. jako trvalý travní porost. Výstupní limity Výstupní limity jsou obecnými limitujícími skutečnostmi, které je nutno respektovat při využití ploch, kterých se dotýkají. Jedním z hlavních limitů je územní systém ekologické stability. Jeho odůvodnění je v následující podkapitole j)2. odůvodnění uspořádání krajiny. Maximální hranice negativních vlivů má zajistit ochranu okolních pozemků před negativní vlivy z využití ploch. Negativní vlivy (nad zákonné limity) nesmí tuto hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních vlivů. Další výstupní limit (VL3) zajišťují ochranu pozemků, staveb a zařízení před negativními vlivy zejména nadlimitním hlukem. První část zajišťuje, aby části ploch, které budou zasaženy negativními vlivy, neměly charakter chráněného venkovního prostoru ani chráněného venkovního prostoru staveb. Tzn. pokud by v území byl dříve negativní vliv (např. ze stávající trafostanice, ale také z nové trafostanice, která bude umístěna dřív než ostatní využití) musí následné využití respektovat tyto negativní vlivy. Např. v zastavitelné ploše bude umístěna první trafostanice, pak musí následné umístění rodinného domu být tak, aby nebylo zasaženo negativními vlivy (nad právními předpisy stanovené limity). Druhá část je opakem, tzn. v území je dříve využití, které je chráněno právními předpisy a následné využití, které s sebou přináší negativní vlivy, nesmí toto chráněné využití zasáhnout nad právními předpisy stanovené limity. Např. je v území již umístěn rodinný dům, nesmí následně umisťovaná trafostanice tento dům zasáhnout svými negativními vlivy nad právními předpisy stanovené limity. Ochrana melioračních zařízení VL4 má zajistit jejich ochranu v případě dotčení a možnosti narušení jejich funkčnosti a tím znehodnocování zemědělské půdy. Jedním z výstupních limitů je ochrana, převážně staveb pro bydlení, před pádem stromů z pozemků lesa VL5. Navržená vzdálenost staveb od hranice ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanovena na 30 m. Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterým stanovuje podmínky územní plán, nebyl zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje lesa, kde stanovuje podmínky využití v tomto území zákon o lesích. Výstupní limit 30 m od pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanoven na základě úvahy zpracovatele, který vychází z logického předpokladu a praktické znalosti problematiky ochránit stavby (např. a zejména stavby pro bydlení) před pádem stromů, které v našich zeměpisných výškách dosahují cca právě požadovaných 30 m. Tento výstupní limit se naopak nevztahuje na stavby, které nejsou pádem stromů ohroženy, např. vodovody.

114

Dalším z limitů je ochrana před negativním vlivem hluku z dopravy VL6. Tento limit chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem či prachem z dopravy zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u silnic II. a III. tříd. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb. Posledním z limitů je ochrana před negativním vlivem hluku z ploch sportu VL7. Tento limit chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem ze sportovišť zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u nově vznikajících. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb. Stráž nad Nežárkou Jedná se o sídlo na důležitém dopravním tahu (silnice I/34) propojujícím města Jindřichův Hradec a Třeboň. Proto lze jeho rozvojový potenciál považovat za velmi dobrý a to i s ohledem na jeho občanskou vybavenost zejména základní škola, školka, jídelna, hasičská zbrojnice, zdravotnické zařízení, pošta, nákupní a rekreační středisko, sportovní areál, restaurace a ubytovací zařízení, kostel, hřbitov, zámek. Rozvoj sídla je vymezen v takové šíři, aby odpovídal stávající velikosti a přiměřenému růstu předpokládanému v dlouhodobějším časovém horizontu. Základními rozvojovými směry jsou východ sídla severně od bývalé hlavní komunikace a západ v rozvíjející se lokalitě za hřbitovem. Dolní Lhota Dolní Lhota leží na důležitém dopravním tahu (silnice I/34) v blízkosti Stráže nad Nežárkou. Tato silnice představuje nejen dobrou dopravní dostupnost, ale i zátěž pro samotné sídlo, proto je navržen jižní obchvat Dolní Lhoty. Jižně od koridoru pro přeložku silnice by neměl probíhat, a to ani v budoucnu, žádný rozvoj, zejména ne bydlení. Do doby vybudování přeložky by neměl probíhat žádný rozvoj ani jižně od stávající silnice I/34. Po jejím přeložení by se mělo následně jednat o výstavbu v blízkosti stávající silnice I/34 (její obestavění). Nedoporučujeme sídlo dále rozvíjet více na jih a tím znovu přibližovat negativním vlivům z provozu na přeložce. Obdobným omezením na severu je řeka Nežárka. Rozvojovým směrem jsou západ (stavební proluky) a severovýchod sídla. Kravín na východě sídla je dle dostupných informací prázdný a současný majitel má záměr jej využít pro bydlení a další související činnosti. Tento bývalý zemědělský areál je vymezen jako plocha přestavby bydlení - venkovské. Rozvojový potenciál tohoto sídla lze tedy považovat za velmi dobrý a to z hlediska blízkosti jak samotné Stráže nad Nežárkou, tak dobré dopravní dostupnosti do blízkého Jindřichova Hradce a Třeboně. Atraktivitě sídla přidává i klidné prostředí pro život na venkově. Dvorce Dvorce leží sice nedaleko dopravního tahu I/34, ale přesto stranou. Jedná se o sídlo v klidném životním prostředí s minimální občanskou vybaveností. Snahou územního plánu je

115

zachovat centrální prostor sídla nezastavěný a to přes skutečnost, že větší část ploch je soukromých vlastníků. Centrální prostor se tak skládá z ploch veřejných prostranství, soukromé zeleně v podobě ploch soukromé a vyhrazené zeleně doplněných stávající zástavbou. Pro uzavření centrálního prostoru jsou navrhovány zastavitelné plochy pro bydlení na severu a severozápadě sídla. Další rozvojové možnosti jsou navrženy na jihozápadě sídla včetně již stojícího rodinného domu a související oplocené zahrady. Snahou zpracovatele bylo zachovat kompaktnost sídel, a v maximální míře využít zastavěného území. Řešené území je protkáno řadou hodnot. Uvedené hodnoty území požadujeme v maximální míře respektovat a utvořit podmínky pro jejich ochranu a respektování v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních. Je nutno zajistit ochranu zejména urbanistické struktury jako celku, ale též jednotlivých budov a dalších prostorů. To zajišťují mimo jiných také např. stanovené podmínky pro využití ploch a podmínky využití území. V návaznosti na doplňující průzkumy a rozbory a zadání jsou potvrzeny hodnoty území a stanovena jejich ochrana (viz podkapitoly výrokové části hodnoty zastavěného území a hodnoty nezastavěného území). Současně se zpracovatel spolu se zástupci samosprávy domnívá, že návrh územního plánu dostatečně zohledňuje hodnoty území. U ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejich využití. Ve dvou případech zastavitelných ploch (Z1, Z13) a jednom případě ploch přestavby (P2) je podmínkou využití zpracování územní studie, která by měla řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu, parcelaci a v případě potřeby též umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní, vstupy na jednotlivé pozemky a střety a problémy, které jsou pro tu kterou lokalitu rozhodující. Lhůta pro pořízení územních studií je stanovena do roku 2040. Jedním z úkolů územního plánu bylo shrnutí a revize stávajícího stavu územně plánovací dokumentace. Bylo nutno na sídlo nahlížet jako na celek, dokázat skloubit jednotlivé zájmy a zamyslet se nad fungováním celku. Jednotlivé plochy jsou vymezeny s maximálním zohledněním všech zájmů v území. Všechny plochy navazují anebo jsou v kontaktu s již realizovanou zástavbou, dotváří organismus sídla, zachovávají jeho kompaktnost a umožňují jeho koncepční dlouhodobý růst. Pro rozvoj bydlení jsou vymezeny zejména zastavitelné plochy bydlení – městské rodinné a plochy bydlení - venkovské. Další rozvoj bydlení není vyloučený, ale vzhledem ke stávající a předpokládané poptávce po bydlení, je navrhovaný rozvoj dle názoru zpracovatele dostatečný.

j) 1. odůvodnění uspořádání sídel Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řešeno stavem, tj. stavy sídla, uspořádání a rozloha ploch dle jednotlivých způsobů využití a v neposlední řadě také požadavky dotčených orgánů. Z historického hlediska se charakter jednotlivých sídel příliš nezměnil. Stráž nad Nežárkou se od mapování z roku 1827 (mapy stabilního katastru) postupně rozšiřovala od centrálního náměstí téměř všemi směry. Řeka tvořila přirozenou bariéru, za kterou se město dále nerozvíjelo. Od vybudování přeložky silnice I/34 jižně od sídla se další bariérou, tentokráte z jihu stala právě tato přeložka. Z tohoto důvodu má sídlo

116

možnost rozvoje pouze na východ a západ a tím postupně získává podlouhlý charakter. Dolní Lhota i Dvorce se v průběhu doby příliš nezměnily. Došlo pouze k doplnění zástavby či mírnému rozšíření. Urbanistická koncepce je orientována na zachování stávajících hodnot území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídel a zachování jejich atraktivity z hlediska cestovního ruchu. Stráž nad Nežárkou Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Uspořádání sídla je vymezeno celkem jasně s ohledem na historický vývoj a přírodní podmínky. Na hodnotné podélné náměstí (plochy veřejných prostranství) navazuje historická zástavba v jeho těsné blízkosti. Rozvoj zástavby svou formou směřoval k rodinnému bydlení městského typu. Značná část zastavěného území je vymezena jako plochy bydlení – městské rodinné, kde hlavním využitím je bydlení, které je doplňováno více či méně vhodným jiným využitím. Byly vyhodnoceny směry rozvoje z původního územního plánu sídelního útvaru a jeho změn a z většiny byly převzaty, z menší části byl tento plán včetně změn pozměněn. Rozvoj bydlení je směřován formou ploch bydlení – městské rodinné na východ a západ sídla. K drobnějšímu doplnění bydlení dochází na jihovýchodě v ulici 9. května a v ulici Pístinské. Jižně od přeložky u stávající rekreace byl převzat ze změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru drobný návrh pro bydlení. Důvody pro tyto směry rozvoje je možno hledat v navázání na již započaté historické rozčleňování a uspořádání sídla. Západní směr rozvoje (reprezentovaný zejména plochami Br-1, Br-14, Br-15, Br-16) navazuje na rozšiřování sídla posledních letech, kdy bylo využíváno klidové polohy vůči hlavní silnici I. třídy a dobrého napojení na veřejnou infrastrukturu. Spolu s výhodnou konfigurací terénu se jedná o nejvhodnější směr rozvoje v sídle a to i z hlediska případného dalšího rozvoje. Další vhodný směr rozvoje zastupuje východní cíp severně od bývalé hlavní komunikace. Tento návrh je logickým rozvojem částečně v zastavěném území. Br-10, Br-11 a Br-12 (ul. 9. května) reprezentují využití proluk v území. Plocha Br-8, již navržená ve změně č. 2 územního plánu sídelního útvaru, navazuje na rekreační chatovou lokalitu naproti rybníku Trávný. Tato lokalita je dobře dostupná díky silnici III/1532 vedoucí na Pístinu. Na výše uvedené zastavitelné plochy navazuje vymezení ploch veřejných prostranství, ve kterých by se měla skloubit, jak klidová možnost rekreace a odpočinku obyvatel obce, tak možnost aktivního sportovního využití v podobě víceúčelových a dětských hřišť. Návrh územního plánu zachovává umístění stávajícího občanského vybavení a to jednak monofunkčními plochami občanského vybavení (budova obecního úřadu, škola s jídelnou, školka, zdravotní středisko, kino, divadlo, benzinová stanice) resp. občanského vybavení – zámek, občanského vybavení - hřbitov, kostel, občanského vybavení – sport a jednak umožněním umístění občanského vybavení v plochách jiného způsobu využití. Rekreace v sídle je zastoupena několika stavbami pro rodinnou rekreaci na jihovýchodním konci sídla a dvěma plochami jižně od Stráže nad Nežárkou u fotbalového hřiště. Návrh rekreace je situován mezi dvě stávající plochy rekreace u rybníka Konopný.

117

Na severu sídla Stráž nad Nežárkou je vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury pro umístění čistírna odpadních vod. Při využití této plochy je nutno klást důraz na minimální zasažení okolních staveb pro bydlení, minimalizovat vnímání jako negativní pohledové dominanty včetně odclonění zelení. Plochy, jejichž využití přináší do území negativní vlivy (zejména vymezené jako plochy výroby a skladování – lehký průmysl a plochy výroby a skladování – zemědělská výroba), navazují na stávající uspořádání. Plochy výroby a skladování - lehký průmysl jsou vymezeny jižně od centra sídla a plochy výroby a skladování – zemědělská výroba jihovýchodně od sídla. Jihovýchodně od sídla je vymezena plocha sluneční elektrárny. Po skončení životnosti stavby bude sluneční elektrárna demontována a využití plochy vráceno zpět do původního stavu. Při samotné realizaci sluneční elektrárny bude důležité její zakomponování do krajiny včetně návaznosti na sídlo. Dolní Lhota Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Uspořádání sídla je vymezeno celkem jasně s ohledem na historický vývoj. Jedním z hlavních činitelů byla samotná příroda, převážně v podobě řeky Nežárky, která představovala bariéru rozvoje severním směrem. Z map stabilního katastru mapovaných v roku 1828 už je patrná podoba sídla, která zůstala, až na několik drobností nezměněná. Rozhodující část sídla je zastavěna zejména stavbami pro bydlení vymezenými převážně jako plochy bydlení – venkovské, kde hlavním využitím je bydlení, které je doplňováno více či méně vhodným jiným využitím. Je umožněno doplnit bydlení výstavbou na zahradách v rámci podmínek pro využití ploch bydlení – venkovské. Rozvoj bydlení je umožněn severně od sídla u plochy výroby a skladování, na východě sídla v podobě proluk a jako přestavba plochy výroby a skladování na východě sídla. V centru sídla je vymezeno veřejné prostranství v podobě vodní nádrže s doprovodnou zelení. Další veřejné prostranství je představováno rybníčkem se vzrostlou doprovodnou zelení na jihu sídla za budovou okresního archivu. Plochy zeleně soukromé a vyhrazené zpravidla představující natolik významné plochy zeleně, že nebyly zařazeny do bydlení, ale ponechány těmto plochám využití v podobě zahrad. Tyto plochy byly vymezeny na východě sídla. Východně od sídla v těsné blízkosti komunikace I/34 je navrženo občanské vybavení v podobě motorestu a autokempem. Na severozápadě sídla je několik chat představujících rekreaci v sídle. Severozápadně od sídla Stráž nad Nežárkou je vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury pro umístění čistírna odpadních vod. Při využití této plochy je nutno klást důraz na minimální zasažení okolních staveb pro bydlení, minimalizovat vnímání jako negativní pohledové dominanty včetně odclonění zelení. Od čistírny odpadních vod je navržen hlavní kanalizační sběrač vedoucí podél řeky směrem k místní komunikaci. Dále je navržen vodovod spojující Dvorce a Dolní Lhotu. Návrh dopravní infrastruktury je představován vybudováním nového mostu přes řeku Nežárku. Pro sídlo Dolní Lhota je vzhledem k provozu na komunikaci I/34 navržena jižně od sídla přeložka této komunikace. Východně od sídla v návaznosti na navrhovanou přeložku navazuje rezerva pro dopravní infrastrukturu v podobě severozápadního obchvatu Lásenice.

118

Vzhledem k nutnosti spojení technické a dopravní infrastruktury (vodovod, kanalizační sběrač, nový most) byl vymezen v tomto místě multimodální koridor. Plochy, jejichž využití přináší do území negativní vlivy (zejména vymezené jako plochy výroby a skladování – zemědělská výroba), navazují na stávající uspořádání. Plochy výroby a skladování – zemědělská je zastoupena menším areálem severně od sídla. Nevyužívaný areál na východě sídla byl navržen k přestavbě na bydlení. Dvorce Koncepce uspořádání sídla vychází z historického osídlení. Poloha obce nad řekou Nežárkou umožňuje další rozvoj ploch určených k bydlení venkovského typu na severu, severozápadě a jihozápadě sídla. Centrum obce tvoří veřejná prostranství s rybníky a doprovodnou zelení a rozsáhlé soukromé zahrady. Na tyto plochy navazují hodnotné zemědělské usedlosti. Jižně od sídla podél místní komunikace propojující Dvorce s Dolní Lhotou je navržen koridor technické infrastruktury pro umístění vodovodu. Zastavitelné plochy Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že je možno rozvíjet některý ze způsobů využití území zejména změnou charakteru nezastavěného, popř. i zastavěného území. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 2. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení zastavitelné plochy a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se zastavitelná plocha skládá. Ne vždy musí být součástí jedné zastavitelné plochy pouze jedna plocha dle způsobu využití. Typickým příkladem jsou plochy pro bydlení umístěné v symbióze s plochami veřejných prostranství. Druhý odstavec obsahuje umístění plochy. Ve třetím je navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V posledním sloupci je určeno, zda je pro plochu stanovena podmínka pro využití plochy v podobě územní studie či regulačního plánu. Menší zastavitelné plochy doplňují často stávající zástavbu či přímo vyplňují stavební proluky, např. Z6 a Z7 severně od hřbitova, Z2 a Z3 na západním okraji ulice Třeboňská, Z10, Z11 a Z12 v ulici 9. května ve Stráži nad Nežárkou, Z20 a Z21 v Dolní Lhotě. Uspořádání jednotlivých sídel pak ovlivňují větší a rozsáhlejší zastavitelné plochy. Těmi jsou zejména jedna plocha (Z1) ve Stráži nad Nežárkou a jedna plocha ve Dvorcích (Z13). U ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejich využití. Mezi ně patří i již výše uvedené dvě plochy. Snahou zpracovatele bylo vymezit rozvojové plochy tak, aby byly napojitelné na navazující dopravní skelet, sítě technické infrastruktury a aby navazovaly na zastavěné území. Plochy přestavby Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že stávající využití je nevyhovující a bylo by vhodné ho změnit na jiný způsob využití. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 3. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení plochy přestavby a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se plocha přestavby skládá. V druhém odstavci je stručný popis jejího umístění, ve třetím původní, resp. stávající způsob využití plochy a nový, navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V posledním sloupci je určeno, zda je pro plochu

119

stanovena podmínka pro využití plochy v podobě územní studie či regulačního plánu. Ve správním území Stáž nad Nežárkou je vymezeno pět ploch přestavby: - P1 (RE-1) – část areálu bývalého lihovaru, v současné době nevyužívaného je navržen jako přestavba na funkční využití rekreace a měl by se stát atraktivní lokalitou pro odpočinek - P2 (Br-13, VP2) – lokalita na východě Stráže nad Nežárkou u bývalé hlavní komunikace je v současné době částečně využívaná pro rekreaci, částečně nevyužívaná, proto byla navržena přestavba, aby v této lokalitě došlo k určitému uspořádání a lepšímu využití území zejména formou bydlení, vzhledem k zaslepení bývalé hlavní komunikace se jedná o velmi atraktivní a klidnou lokalitu k bydlení, v této ploše přestavby byla stanovena podmínka území studie - P3 (TIk-1) – přestavba stávající silážní jámy v další návaznosti na okolní pozemky představuje ideální variantu pro obecní záměr vybudování kompostárny - P4 (Bv-11) - areál na východě Dolní Lhoty je již dlouhodobě nevyužívaný a proto byl navržen jako přestavba na funkční využití bydlení a měl by se tak stát atraktivní lokalitou pro nové obyvatele obce. Vymezení systému sídelní zeleně Stráž nad Nežárkou V sídle Stráž nad Nežárkou můžeme najít několik základních os systému sídelní zeleně. První a v tuto dobu nejvýraznější je osa „prostor u památníku Emy Destinové – náměstí Emy Destinové (včetně prostoru před zámkem) – Malé náměstí“. Tato linie pokračuje východně jednak zámeckým parkem a přechází do nezastavěného území do údolí řeky Nežárky, a jednak nově se tvořící větví z náměstí Emy Destinové ke hřbitovu a dále pokračující západním směrem skrz rozlehlou zastavitelnou plochu. Další důležitý prvek představuje linie veřejné zeleně podél bezejmenné vodoteče (od Konopného rybníka až k řece Nežárce), jejíž začátek zastupuje rozlehlé veřejné prostranství (navrhované) včetně rybníka Konopný u stávajícího fotbalového hřiště, dále pak pokračuje veřejnou zelení včetně dětského hřiště u rybníků Trávný a Budka, doprovodná příbřežní zeleň dále postupuje pod silnicí I/34 skrz sídlo až k řece Nežárce. Vzhledem k navrhovanému rozvoji sídla by bylo vhodné zpřístupnit veřejnosti pozemky podél této bezejmenné vodoteče zejména skrz sídlo a umožnit jí tak bezpečný průchod z centra sídla až do klidové zóny. Dalším důležitým prvkem sídelní zeleně jsou niva řeky Nežárky s doprovodnou zelení obepínající sídlo ze severu. Doplňujícím prvkem sídelní zeleně jsou většinou soukromé zahrady téměř po celém sídle. Pojetí zeleně je závislé na způsobu využití plochy, avšak základním rysem je upřednostnění původních druhů odpovídajícím přírodním podmínkám. Do systému sídelní zeleně budou postupně začleňovány navržené plochy veřejných prostranství. Doprovodná zeleň se bude uplatňovat zejména kolem pozemních komunikací a drobných vodních toků. Vymezené zastavitelné plochy bydlení venkovské, které by mohly být zasaženy negativními vlivy zejména z ploch technické a dopravní (zejména přeložka silnice I/34) infrastruktury doporučujeme doplnit a odclonit zelení, která u těchto ploch také může přispět ke zmírnění negativního vnímání jejich staveb.

120

Dolní Lhota a Dvorce Kostru systému sídelní zeleně tvoří v obou sídlech zejména soukromá zeleň v podobě rozsáhlých zahrad a humen tvořících postupný přechod do volné krajiny. Upřednostňovány by měly být především původní domácí druhy rostlin. Pojetí zeleně je závislé na způsobu využití plochy, avšak základním rysem je upřednostnění původních druhů odpovídajícím přírodním podmínkám. Zeleň s izolační funkcí se bude uplatňovat především v plochách výroby a skladování, technické infrastruktury (ČOV) a dopravní infrastruktury. Doprovodná zeleň pak zejména kolem pozemních komunikací a drobných vodních toků. Dolní Lhota Základním a nejvýznamnějším prvkem sídelní zeleně je okolí řeky Nežárky vymezené jako plochy smíšené nezastavěného území. Jeho ochrana je umocněna jeho zařazením do regionálního biokoridoru. Jediným významnějším stávajícím veřejně přístupným prostorem zeleně uvnitř sídla je prostranství kolem vodní plochy uprostřed sídla (v grafické části vymezena jako veřejné prostranství). Druhým prostorem s potenciálem případného rozšíření a zkvalitnění je veřejné prostranství jižně za budovou okresního archivu. Ostatní sídelní zeleň je tvořena převážně soukromou zelení v podobě zahrad. Dvorce Základem sídelní zeleně je prostor nepravidelné návsi, která je tvořena jednak plochami veřejného prostranství zahrnujícími po pravé straně při příjezdu od Dolní Lhoty louky, po levě straně pak kaskádu rybníků včetně doprovodné zeleně. Příbřežní části těchto vodních ploch jsou však na mnoha místech znepřístupněny veřejnosti. Tento centrální prostor je dotvořen rozlehlou oplocenou soukromou zahradou s rybníkem před čp. 9. Ostatní části systému sídelní zeleně tvoří zejména soukromé zahrady. Z nich vyniká svou kvalitou zahrada u zemědělské usedlosti čp. 3 a dále svou velikostí zeleň východně od čp. 9. Pro další rozvoj sídla je nutno zpřístupnit některé pozemky anebo alespoň jejich části v centrálním prostoru sídla a vytvořit kvalitní veřejné prostranství. Nezaměnitelnou hodnotou jsou zejména vzrostlé stromy lemující celé sídlo.

j) 2. odůvodnění ploch dle způsobu využití Plochy bydlení Plochy bydlení – městské rodinné (Br) Plochy uvnitř zastavěného území v sídle Stráž nad Nežárkou jsou vymezeny převážně jako bydlení – městské rodinné. Jejich regulativy se soustředí na využití stávajících budov ke klidnému bydlení, včetně výstavby nových rodinných domů, umožňují umístění pouze bydlení nerušících obslužných funkcí místního významu a obsahují doporučení k zachování hodnot území. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území.

121

Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami je umožněn, jak již je výše uvedeno, širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu drobného domácího zvířectva (např. králíci, slepice) pro samozásobitelství, případně další podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která doplňuje městské bydlení. Současně regulativy ploch nezapomínají ani na stávající využití pro podnikání. Tato využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o příměstském stylu života (spojení s přírodou, chov drobného zvířectva, drobné podnikání) a požadavky na bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka a tím částečným příklonem k městskému stylu života. Míšení a prolínání jednotlivých využití by se mělo promítnout také v navazujících plochách zejména zastavitelných. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot. Bydlení v městském sídle v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu kdřívější okolní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže a dílny pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu (rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže, dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a architektonicky tvořily jeden ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvatu půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici. Architektonické řešení a umístění stavby na pozemku (včetně předzahrádky a stavební a uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídla. V historické zástavbě nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.

122

Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat. Za městský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat charakter území s vyšší hustotou zástavby, bez hospodářských (zemědělsky orientovaných) funkcí, s pestrou skladbou funkcí a vybaveností místního i nadmístního významu (zejména veřejné infrastruktury) uspokojující potřeby nejen trvalých obyvatel, ale také obyvatel sídel ve spádovém území, ostatního denního obyvatelstva, ale i návštěvníků a turistů. Plochy bydlení – městské bytové (Bb) Plochy bydlení – městské v bytových domech jsou vymezeny pouze v sídle Stráž nad Nežárkou. Nové plochy nejsou v územním plánu navrženy. Regulativy se snaží umožnit v těchto plochách klidné bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního významu a bez rušících funkcí, které by zatěžovaly své okolí a negativně ovlivňovaly hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jak naznačuje charakteristika ploch a jejich hlavní využití, kterým je bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, orientují se tyto plochy na tzv. čisté bydlení městského charakteru, které se zcela odklání od chovu zvířat a podobných činností. Jedná se o bydlení v bytových domech v klidném a čistém prostředí využívající ale také respektující hodnoty území. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. V plochách je umožněno využití pro podnikatelskou činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), který může doplňovat tento způsob bydlení. Naopak se nepočítá ani se samozásobitelským chovem domácích zvířat. Kanceláře a související garáže jsou přípustné, neboť se u nich výrazné negativní ovlivnění bydlení neočekává. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Naopak se neočekává a ani nepřipouští občanské vybavení a to ani v jiných plochách slučitelné s bydlením, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, stavby a zařízení pro obchodní prodej, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu. Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví. Plochy bydlení – venkovské (Bv) Plochy bydlení – venkovské zastupují většinu ploch uvnitř zastavěného území a také většinu zastavitelných ploch v sídlech Dolní Lhota a Dvorce. Jejich podmínky pro využití ploch se soustředí na využití stávajících budov a nádvoří a zejména zachování hodnot území. Aby mohly velké zemědělské usedlosti a další stavby přežít, je snahou územního plánu nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je v převážné většině bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území.

123

Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami, je umožněn, jak již je výše uvedeno širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod. pro samozásobitelství, případně další podnikatelská činnost formy nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby). Jak již je výše uvedeno podmínky pro využit ploch bydlení venkovské nabízejí širší možnosti využití (truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis atd., omezený chov hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod.). Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o místy dosud tradičním venkovském stylu života (spojení s přírodou, chov zvířat, pěstování rostlin) a požadavky na bydlení v kvalitním prostředí bez rušivých elementů v podobě sousedova dobytka a tím částečným příklonem k městskému stylu života. Druhým důvodem je nabídnout možnosti využití pro větší stavební celky v podobě zemědělských usedlostí, jejichž prvotní účel byl postupem doby výrazně potlačen, resp. zcela pominul. Míšení a prolínání jednotlivých využití by se mělo promítnout také v navazujících plochách zejména zastavitelných. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot. Bydlení v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Také v plochách bydlení - venkovské je nutno dbát na určitou kvalitu. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k okolní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže, dílny a hospodářských částí pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s charakteristickým rázem vesnice a hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Tomu odpovídají také hodnoty území a jejich stanovená ochrana, která se promítá také do řešení územního plánu včetně požadavku na zohlednění (v méně exponovaných plochách vzhledem k hodnotám území), resp. respektování (ve více exponovaných plochách vzhledem k hodnotám území). Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu (rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže, dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a

124

architektonicky tvořily jeden ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvaru půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici. Architektonické řešení a umístění stavby na pozemku (včetně předzahrádky a stavební a uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídel. V historické zástavbě reprezentované zejména zemědělskými usedlostmi nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat. Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a přírodou. Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím hodnoty území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené do organismu venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu zástavby a nevytvářet nepřirozené výškové nebo objemové dominanty. Venkovský charakter nové zástavby rodinných domů lze vytvořit v podobě samostatně stojících rodinných domů či dvojdomů, zasazených do soukromé zeleně, která přirozeně přejde do zeleně veřejných venkovských prostranství. Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy šířky pozemků do 12 m či vícepodlažními objekty. Takový způsob zástavby je možno realizovat pouze výjimečně v souladu s podmínkami využití území. Plochy bydlení – smíšené (Bs) Plochy bydlení – smíšené jsou vymezeny v sídle Stráž nad Nežárkou a v lokalitě Šimanov. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami je umožněn, jak již je výše uvedeno širší způsob využití, zejména v podobě podnikatelské činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), a za stanovených podmínek i podnikání obdobných forem a významu jako jsou stávající provozy v plochách městských (formou drobných provozoven) např. autoopravny, truhlárny. Toto podmíněně přípustné využití reaguje na stávající využívání některých nemovitostí včetně snahy o umožnění jejich rozšíření, ale pouze při splnění stanovených podmínek. V lokalitě Šimanov je navíc podmíněně povolen chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, králíci, slepice). Tato využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Je umožněno míšení a prolínání jednotlivých využití, nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich

125

využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot. Bydlení v příměstském sídle v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu kdřívější okolní zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže a dílny pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Nové stavby, i v zastavitelných plochách, doporučujeme umístit v souladu s hodnotami území, respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nevytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a bez rušení základního členění průčelí a jeho významných detailů. Hlavní stavbu (rodinný dům) a ostatní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. garáže, dílny a hospodářské stavby, které tvoří zázemí pro hlavní využití bydlení), doporučujeme v souladu s hodnotami území navrhnout tak, aby stavebně a architektonicky tvořily jeden ucelený soubor (samozřejmě nejlépe ve tvatu půdorysu L nebo U, avšak jsme si současně vědomi, že se jedná o pouhé doporučení), kdy hlavní část bude mít obdélníkový půdorys orientovaný kolmo nebo vodorovně vzhledem k ulici. Architektonické řešení a umístění stavby na pozemku (včetně předzahrádky a stavební a uliční čáry) by mělo najít inspiraci ve stávajících hodnotných stavbách na území sídla. V historické zástavbě nedoporučujeme nástavby, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Počet podzemních podlaží není omezen. Plochy smíšené obytné (SO) Plocha smíšená obytná je vymezena stejně jako plochy bydlení – městské v rodinných a bytových domech pouze v sídle Stráž nad Nežárkou. Tato plocha se vymezuje v případech, kdy není účelné a často ani možné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Přes to, že tato využití nelze jednoznačně oddělit je stanoveno jako hlavní využití bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Plochy smíšené obytné jsou vymezeny v centrální části Stráže nad Nežárkou převážně kolem náměstí Emy Destinové. Regulativy se soustředí na využití stávající budovy nejen ke klidnému bydlení, ale také umožnují doplnit toto bydlení občanskou vybaveností, umožňují umístění pouze bydlení

126

nerušících obslužných funkcí a obsahují doporučení k zachování hodnot území. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Důležité je zohlednit právě významnost této budovy při budoucím využití a respektovat tuto stavbu jako historickou a architektonickou hodnotu výraznou dominantu hlavního veřejného prostoru v sídle. Je kladen důraz na umožnění již několikrát uvedeného míšení funkcí, takže v přípustném využití najdete také občanské vybavení, podnikatelskou činnost a doplňující funkce. Penzion je pak zástupcem formy ubytovacího zařízení, které odpovídá velikosti a předpokládaným požadavkům na využití centra sídla. Nové stavby musí zohlednit hodnoty území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území zejména v blízkosti těchto ploch. Jelikož se jedná o stávající vícepatrové domy v centrální části sídla Stráž nad Nežárkou je omezena jejich podlažnost na dvě nadzemní podlaží a podkroví. Plochy občanského vybavení Hlavním využitím těchto ploch je občanské využití, ale regulativy ploch nabízejí další možnosti využití, které se snaží reagovat na předpokládané požadavky majitelů, tj. je např. možno za určitých podmínek připustit i bydlení, takže např. v patře pohostinství může být byt nájemce. Dále je umožněna celá škála staveb a zařízení, které jsou občanským vybavením – od staveb pro obchod přes dětská hřiště až ke stavbám pro tělovýchovu a sport, popř. veřejnou zeleň. Naopak zásadně jsou nepřípustné samostatné stavby pro bydlení, rodinnou rekreaci či stavby a zařízení, které by byly v příkrém rozporu s hlavním využitím a přinášely by do území nepřiměřené negativní vlivy. Tuto nepřiměřenost je nutno posoudit v konkrétních případech. U ploch občanského vybavení je využito možnosti dané § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., plochy lze dále podrobněji členit. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva. Plochy občanského vybavení – komerční (OVk) Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení komerčního charakteru (tj. mimo veřejnou infrastrukturu) sloužící například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Plochy občanského vybavení – zámek (OVz) Jedná se o plochu, ve které zásadně převažuje funkční využití pro zámek a jeho nejbližší okolí. Hlavním využitím této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené užívání zámku a zámeckého parku včetně souvisejících a okolních ploch v souladu s jejich účelem. Ostatní možnosti využití pro občanské vybavení zejména pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, umožňuje územní plán jako podmíněně přípustné. Naopak nepřipadají v úvahu stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci.

127

Plochy občanského vybavení – sport (OVs) Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a dětské hřiště, včetně s nimi bezprostředně souvisejících staveb, zařízení, činností a služeb. Hlavním využitím těchto ploch je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb a zařízení za účelem zajištění aktivního trávení volného času především obyvatel obce (zejména se zaměřením na sport) a zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Vymezením těchto ploch je vyzdvižen jejich význam. Ostatní možnosti využití pro občanské vybavení umožňuje územní plán jako přípustné anebo podmíněně přípustné v plochách jiného způsobu využití (zejména plochách bydlení) a to jak veřejné občanské vybavení, tak další komerční občanské vybavení. Nepřipadají v úvahu stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. Plochy občanského vybavení – hřbitov, kostel (OVh) Ve třetím případě se jedná o plochu, která jasně charakterizuje její využití a částečně také předurčuje její regulativy. Přípustné jsou vlastně logická využití související se stávajícím pietním, klidovým a liturgickým využitím. Jedná se o plochu, na které zcela zásadně převažuje stávající využití hřbitova, kostela. Hlavním využitím této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené užívání hřbitova a církevních staveb včetně souvisejících a okolních ploch v souladu s jejich účelem. Nepřipadají v úvahu např. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. Plochy rekreace (RE) Jedná se o dětský tábor a rodinnou rekreaci za areálem bývalého lihovaru, rodinnou rekreaci na jihovýchodním konci Stráže nad Nežárkou, dvě plochy jižně od Stráže nad Nežárkou, autokemp U Skalníků, několik rekreačních objektů na severozápadě Dolní Lhoty a roztroušené objekty pro rodinnou rekreaci po pravém břehu řeky Nežárky ve východní části správního území obce Stráž nad Nežárkou a návrh rekreace mezi dvěma stávajícími plochami rekreace u rybníka Konopný, na kterých zásadně převažuje využití pro rekreaci. Jejich účelem je zkvalitňovat a rozvíjet využití pro rekreaci. Hlavním využitím těchto ploch je zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním, klidném a čistém prostředí respektujícím plně hodnoty území s možností kvalitativních zlepšení. Jedná se o stávající plochy, resp. pozemky, na kterých jsou umístěny typické stavby pro rodinnou rekreaci a které jsou využívány pro letní víkendové pobyty. Cílem je zachovat tyto plochy včetně jejich klidového umístění. Regulativy umožňují rekonstrukci stávajících staveb pro rodinnou rekreaci a staveb a zařízení souvisejících s rekreací např. shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad či možnosti sportovního využití, ale vždy úměrně ploše rekreace a pouze pro vyžití samotných rekreantů. Není tím zamýšleno samostatné sportoviště, kam se budou sjíždět zákazníci ze širokého okolí. Krajina v řešeném území není uzpůsobena k dlouhodobějšímu pobytu. Celé území je však atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Rekreační využívání krajiny je vhodné orientovat na turistické stezky, cyklostezky a další pozemní komunikace zejména účelové.

128

Plochy veřejných prostranství (VP) Ve všech sídlech jsou vymezeny monofunkční plochy veřejných prostranství. Další pozemky veřejných prostranství jsou v sídle obsaženy také v plochách s jiným využitím. Plochy veřejných prostranství musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné (mimo soukromých zahrad a předzahrádek) a sloužit především svému hlavnímu využití. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku např. uvnitř stávajících zemědělských usedlostí. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména technické infrastruktury umístit buď pod zem anebo umístit uvnitř zemědělské usedlosti. Podmínky pro využití ploch mimo jiných umožňují dětská hřiště a stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím – např. hřiště pro různé sporty, tréninková hřiště, skateparky. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. V územním plánu jsou vymezeny stávající plochy veřejných prostranství. Všechny navrhované plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v návaznosti na významné navrhované plochy pro bydlení. Plochy zeleně Plochy zeleně - soukromé a vyhrazené (Zsv) Jedná se o pozemky většinou soukromé zeleně zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy a tím zdůraznit jejich významnost a současně také nezastavitelnost. Charakteristickým znakem je skutečnost, že nemusí být veřejně přístupné, což je často zdůrazněno oplocením. Hlavním využitím těchto ploch je zachování nebo vytvoření “zelených” ploch. Typickým rysem nemusí být jejich veřejná přístupnost. Tyto plochy ve většině případů sousedí přímo s plochami pro bydlení. V podmínkách využití ploch najdete využití typická pro soukromé zaplocené zahrady a možnost umístění tomu odpovídajících staveb a zařízení související s využitím zahrad pro samozásobitelské využití jako jsou např. skleníky, bazény, pařeniště, stavby pro nářadí. Zásadně se nesmí jednat o obytné místnosti a to ani druhotně či doprovodně. Zde bude na povolujícím orgánu a příslušných dotčených orgánech, najít hranici, kdy záměr bude ještě přípustný a kdy již svým významem překročí naznačenou míru. Plochy veřejné zeleně (VZ) Téměř z centra Stráže nad Nežárkou pokračující jižně až k rybníku Konopný jsou navrženy plochy veřejné zeleně. Další pozemky veřejné zeleně jsou v sídle obsaženy také v plochách s jiným využitím. Plochy veřejné zeleně musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné a sloužit především svému hlavnímu využití. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném

129

případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku např. uvnitř stávajících zemědělských usedlostí. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména technické infrastruktury umístit pod zem. Podmínky pro využití ploch mimo jiných umožňují dětská hřiště a stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím – např. hřiště pro různé sporty, tréninková hřiště, skateparky. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. V územním plánu je vymezena jedna stávající plocha veřejné zeleně a dvě plochy pro toto využití jsou navrhovány. Plochy zeleně – zámek (Zz) V blízkosti centra Stráže nad Nežárkou se nachází zámek s rozsáhlým hodnotným zámeckým parkem. Plochy zeleně v zámeckém parku mohou být veřejně přístupné a měl by sloužit především svému hlavnímu využití. Tyto plochy se nesmí prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména technické infrastruktury umístit pod zem. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. Je bezpodmínečně nezbytné ochraňovat hodnoty, zejména urbanisticky hodnotný prostor (H2), hodnotnou zeleň parku (H4) a blízkost nemovité kulturní památky v podobě zámku (H1). Plochy zeleně – přírodního charakteru (Zp) Plochy zeleně – přírodního charakteru zastupují nevyužívané pozemky uvnitř zastavěného území zejména v nivách potoků, na březích vodních ploch s přírodě blízkým porostem. U těchto ploch se nepředpokládá zásadní změna ve způsobu využití. Proto jsou také úzce spjaty s prvky územního systému ekologické stability hlavně biokoridory. Proto se také podmínky pro využití ploch podobají plochám smíšeným nezastavěného území. Výroba a skladování – lehký průmysl (VSl), zemědělská výroba (VSz) Plochy výroby a skladování jsou rozděleny na zemědělkou výrobu a lehký průmysl. Plocha výroby a skladování – zemědělská výroba je vymezena stávajícími zemědělskými areály téměř na celém správním území obce. Plochy výroby a skladování – lehký průmysl jsou zastoupeny areály v blízkosti centra Stráže nad Nežárkou. Využití těchto ploch by mělo odpovídat zachování hodnot území. Případný výrazný nárůst dopravy je nutno řešit s ohledem na průchod dopravy plochami, kde hlavním využitím je bydlení. Pro obě plochy je stanovena maximální hranice negativních vlivů, která má zajistit ochranu okolních ploch zejména těch, ve kterých je hlavním využitím bydlení, před negativními vlivy z využití ploch výroby a skladování.

130

U plochy výroby a skladování – lehký průmysl (v bývalém areálu JAS) se nepředpokládá, ale ani nevylučuje její návrat k výrobě dřevěných hraček. Pravděpodobnější variantou však bude snaha o jeho ozdravění. Územní plán nabízí možnosti využití směrem k menší výrobě, popř. občanské vybavení. Důležitým faktorem pro posuzování vhodnosti záměru budou vlivy na využití sousední pozemků zejména využívaných pro bydlení. Plocha výroby a skladování – zemědělská výroba je orientována na zemědělskou prvovýrobu v podobě chovu hospodářských zvířat, s tím související skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby. Další možnosti využití by se měly pohybovat v mantinelech drobného podnikání, které bude respektovat rozvoj sídla. Podmíněně přípustné využití “obslužná zařízení a stavby pro ně” znamená, že např. může se zřídit v této ploše závodní jídelna pro zaměstnance a do ní si mohou pro obědy chodit místní obyvatelé, ale v žádném případě se nesmí jednat o restauraci, která bude mít reklamu u silnice, a nabízet možnosti stravování široké veřejnosti. Nepřípustným využitím “skladováním odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod.“ je myšleno pro účely tohoto územního plánu, že je nepřípustné tyto látky skladovat jako hlavní činnost podnikání anebo jako jednu z důležitých složek tohoto podnikání. Toto ustanovení se nevztahuje na skladování těchto látek jako nutné součásti přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, tzn. je přípustné skladovat nebezpečné látky např. v rámci provozu autoservisu, kde se bez manipulace a uskladnění těchto látek pro jeho provoz neobejdete, ale účelem autoservisu jistě není naplnit halu (provozovnu) těmito látkami. Pro plochy výroby a skladování je doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem zeleň zejména izolační, která by měla nejen zmírňovat negativní vlivy, ale také pohledově zpříjemnit danou lokalitu. Plochy dopravní infrastruktury (DI) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují ve správním území obce zejména pozemky silnic I., II. a III. třídy a významné místní a účelové komunikace propojující sídla ve správním území obce navzájem či sídla s jinými sídly mimo správní území obce, a zahrnují i související stavby a zařízení. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další méně významné z hlediska územního plánu místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití, např. plochy zemědělské, bydlení městské. Jak již je výše řešeno jedná se hlavně o silnice I/34, II/153, III/1537, III/1532 a III/1489, silnice III/14812. Ve správním území obce je navržen koridor dopravní infrastruktury – obchvat silnice I/34 (Dolní Lhota) a na něj navazující rezerva týkající se obchvatu Lásenice. Dále je navržen koridor pro nový most přes řeku Nežárku na severu Dolní Lhoty. Podmínky pro využití těchto ploch mají zajistit hlavně umístění dopravních staveb včetně staveb a zařízení souvisejících a zajistit tím prostupnost území. Současně však musí být dbáno, aby tyto stavby nepřiměřeně sami nebránily prostupnosti v území a to jak z hlediska ochrany přírody a krajiny, tak z hlediska lidských činností, např. zemědělství.

131

Plochy technické infrastruktury – (TI), plochy technické infrastruktury – skládka (TIs), plochy technické infrastruktury – kompostárna (TIk) Stávající plochy technické infrastruktury jsou zastoupeny zejména navrhovanými čistírnami odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou a Dolní Lhotě, hlavním kanalizačním sběračem v Dolní Lhotě, vodovodem Dvorce – Dolní Lhota. Podmínky pro využití těchto ploch mají zajistit hlavně umístění staveb technické infrastruktury včetně staveb a zařízení souvisejících. Samostatnou plochou s vlastními regulativy je pak plocha technická infrastruktury – skládka, která zahrnuje stávající skládku na severozápadě správního území obce s umožněním jejího rozšíření. Další specifickou plochou je plocha technické infrastruktury – kompostárna, která je navrhována jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou (přestavba silážní jámy a další navazující pozemky) U těchto dvou specifických ploch je využito možnosti dané § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., kdy lze plochy dále podrobněji členit. V této ploše je respektováno stávající využití s možností rozvoje (uvnitř této plochy) v intencích a intenzitě stávajícího využití zejména skládka komunálního odpadu včetně možnosti jejího plánovaného rozšíření, ploše kompostárny pak samotná kompostárna využívající zelený odpad s možností doplnění např. sběrným dvorem. Plochy multimodálního koridoru (DI-TI) Plocha multimodálního koridoru navržená v Dolní Lhotě zahrnuje plochy jak dopravní, tak technické infrastruktury. Konkrétně se jedná o záměr vybudování nového mostu přes řeku Nežárku na severu Dolní Lhoty, vodovod Dvorce – Dolní Lhota a hlavní kanalizační sběrač. Plochy těžby – (TE) Plochy těžby jsou vymezeny formou návrhu západně od Stráže nad Nežárkou na volném prostranství mezi bývalým lihovarem, benzinovou stanicí a lesem. Tento návrh je vymezen jako plocha změn v krajině (K2). Plochy těžby jiných surovin nejsou v územním plánu vymezeny. V jižní části katastrálního území Dolní Lhot u Stráže nad Nežárkou se nachází stávající plocha těžby rašeliny. Plochy smíšené nezastavěného území (SNÚ) a plochy přírodní (PŘ) zastupují cenné plochy z hlediska ekologické stability území, ochrany přírody a krajiny a fungování krajiny jako celku. U ploch přírodních se jedná v převážné většině o biocentra územního systému ekologické stability. Tyto plochy jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability a tomu také odpovídají stanovené podmínky pro využití ploch včetně hlavního využití, kterým je umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. To je konkretizováno dle jednotlivých biocenter (resp. typu stanoviště), včetně cíle dosažení relativně přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Snahou je zajistit toto hlavní využití, ale

132

současně za splnění podmínek umožnit nezbytně nutné stavby a zařízení, které je přes tyto plochy nutno vést např. s ohledem na okolní podmínky, kde není jiná trasa. Současně ale musí být vzato v úvahu možné poškození plochy a v případě, že není jiná možnost, pokusit se minimalizovat negativní dopady na hlavní využití. V případě ploch smíšených nezastavěného území se jedná zejména o plochy cenné z hlediska krajiny jako celku a plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy neumožňují rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. Tomu znovu odpovídají stanovené podmínky pro využití ploch a hlavní účel využití, kterým je podpora migrace organismů mezi biocentry a zprostředkovávat stabilizující vlivy na okolní intenzivněji využívané plochy. V částech krajiny, která je relativně ekologicky stabilní byly stanoveny funkční (stávající) prvky územního systému ekologické stability. V částech krajiny, která je většinou intenzivně zemědělsky využívaná a představuje často rozlehlou souvislou plochu, ve které je migrace druhů omezena, zásadně ztížena či zcela znemožněna, jsou prvky územního systému ekologické stability vymezeny jako nefunkční (navržené). Jejich využití by mělo směřovat k jejich funkčnosti, aby napomohly stabilizaci krajiny a migraci mezi jednotlivými stabilními částmi území. Návrhy, resp. nefunkční prvky systému jsou převážně stanoveny jižně od Dolní Lhoty v blízkosti Terezského dvora. Nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od 1. 1. 2013, která do § 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací dokumentaci výslovně vyloučit v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem k hodnotám území a samotnému řešení územního plánu vyloučil uvedené záměry. Samotné řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném území. Plochy zemědělské (ZE) Plochy zemědělské jsou v územním plánu vymezeny zejména na zemědělském půdním fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými. Neznamená to, že součástí těchto ploch nejsou další prvky v krajině např. menší a nevýznamné vodní plochy, vodní toky, či remízky, účelové pozemní komunikace. Znamená to, že v těchto plochách převládá zemědělské využití, ale současně není ani zpochybněna nutnost respektování a podpora ekologické stability území, či jeho využití pro vedení liniových staveb či umisťování dalších staveb a zařízení, ale vždy s přihlédnutím k hlavnímu využití a určité míře „selského rozumu“. Proto jsou také za určitých podmínek přípustná či podmíněně přípustná různá využití, která nesouvisí přímo se samotným zemědělstvím, ale nepřímo vlastně zajišťují jeho dlouhodobou udržitelnost. A to ať již se jedná o stabilizující prvky v krajině (vodní plochy a toky, předěly mezi jednotlivými lány), tak protierozní

133

opatření, zalesňování, komunikace. Všechna využití ploch zemědělských se musí orientovat na jeho hlavní využití (tj. podmínek pro zemědělství) a zvyšování ekologické stability krajiny. Změny druhů pozemků musí probíhat na logických místech, tzn. není-li nutno zalesňovat uprostřed pole (např. z důvodu zvýšení ekologické stability či půdní eroze), nemělo by toto zalesnění uprostřed zemědělské půdy být povoleno. Stejně tak přípustné a podmíněně přípustné stavby a zařízení mohou být povolovány jen v souladu s hlavním využitím, tzn. včelíny musí být včelíny a nikoli pobytové místnosti, stejně tak myslivecká zařízení. To že součástí ploch zemědělských jsou také např. vodní plochy či toky neznamená, že jsou tyto prvky popřeny, či dokonce znemožněno jejich využívání, udržování a rekonstrukce. Plochy zemědělské jsou vymezeny v nezastavěném, ale také v zastavěném území. Důvodem je skutečnost, že intenzivně zemědělsky využívané pozemky jsou uvnitř intravilánu, avšak nesplňují podmínky § 58 stavebního zákona pro zahrnutí do nezastavěného území, tj. nebyly navráceny do orné půdy. Proto stanovené podmínky pro využití ploch zemědělských platí pro tento způsob využití jak v nezastavěném území, tak v zastavěném území. Nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od 1. 1. 2013, která do § 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací dokumentaci výslovně vyloučit v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem k hodnotám území a samotnému řešení územního plánu vyloučil uvedené záměry. Samotné řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném území. Plochy lesní (LE) a plochy vodní a vodohospodářské (VV) Obdobné podmínky také platí pro plochy lesní a plochy vodní a vodohospodářské. Plocha sluneční elektrárny (SluE) Jedná se o jedinou plochu uvnitř správního území obce jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou. Hlavním využitím je přímé získávání elektřiny ze sluneční energie. Jedná se o plochu dočasnou, která by se po skončení životnosti elektrárny měla navrátit k původnímu využití. Tomu odpovídají také podmínky pro využití ploch, které umožňují pouze tolik, co se týká stávajícího provozu elektrárny.

j) 3. odůvodnění upořádání krajiny Uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zachování stávajícího stavu a jeho postupné zlepšování. Uspořádání krajiny vychází z historického uspořádání území, kdy svou roli sehrává umístění samotného sídla, na které logicky navazují méně přírodě blízké ekosystémy a tím méně přírodně stabilní plochy, které jsou zemědělsky intenzivně využívané.

134

Nejstabilnější části krajiny jsou jižní část správního území v podobě rozsáhlého lesního komplexu, jihozápadní část správního území reprezentovaná lesními komplexy s vodními plochami a niva řeky Nežárky s příbřežními porosty. Další stabilní prvky se nacházejí severně a východně od Dvorců ve formě lesních porostů a vodních ploch, mezi Dolní Lhotou a Terezským dvorem v podobě přírodě blízkých ekosystémů a v severovýchodní části správního území reprezentovaných převážně lesními porosty představujícími rekultivaci dobývacího prostoru. Hodnotné jsou též předěly zemědělsky využívaných ploch východně od Stráže nad Nežárkou, ale i veškeré remízky, menší lesíky a ekologicky významné plochy po celém správním území obce. Pro zvýšení ekologické stability je v řešeném území navržena soustava prvků územního systému ekologické stability, které by měli zajistit alespoň základní prostupnost a funkčnost území. Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zlepšení přírodní kvality správního území obce zejména ochranu ekologicky stabilních částí a obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku. Tomu odpovídají také stanovené podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. Neméně důležité bude v budoucnu zachovávat a dodržovat tradiční plynulý přechod a vazbu sídla na krajinu (zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod. Krajina v řešeném území je hodnocena jako poměrně kvalitní. Celé území je také atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Další rekreační využívání krajiny je proto vhodné orientovat zejména na turistické stezky, cyklostezky a další využití pozemních komunikací. V řešeném území se nachází intenzivní zemědělské využití krajiny, které činí krajinu méně ekologicky stabilní. Tyto méně stabilní části krajiny se nachází převážně jihovýchodně a jihozápadně od Stráže nad Nežárkou, severně od Dvorců, jižně od Dolní Lhoty a kolem Terezského dvora. V těchto plochách bylo navržení jejich předělení formou návrhu lokálních biokoridorů a interakční prvků, které by měly umožnit lepší ekologickou stabilitu a migraci živočichů. Navrhované řešení nadále předpokládá a zachovává zemědělské využití krajiny. V řešeném území ani v jeho těsné blízkosti se nenachází žádné území, které by vyžadovalo okamžité a bezpodmínečné řešení zásadně nevyhovujícího stavu. Samozřejmě, že v území je co vylepšovat, ale jedná se zejména o nedostatky v důsledku velkého zcelování zemědělských pozemků. Napravení tohoto stavu je nejdůležitější a prvořadý úkol při využití krajiny alespoň ve formě realizace prvků územního systému ekologické stability. Celek je možno hodnotit jako uspokojivý. Vzhledem k hodnotě území je zakázáno v území umisťovat větrné elektrárny, sluneční elektrárny (sluneční mimo stávající plochu) apod. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu

135

uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. Komunitní kompostování definuje § 10a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Komunitním kompostováním se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem se rozumí substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. V žádném případě se nejedná o skládky zejména domovního odpadu, ale ani ničeho jiného. V územním plánu byly vymezeny tři plochy změn v krajině. Ve dvou případech se jedná o návrh plochy pro rozšíření skládky a o plochu stanovenou pro těžbu štěrkopísků. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole e) 1. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení plochy a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se zastavitelná plocha skládá. Druhý odstavec obsahuje umístění plochy. Ve třetím je navrhovaný způsob využití. V posledním odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V třetím případě se jedná o plochu rekonstrukce, revitalizace, která je navržena v místě bývalého vojenského objektu, který je určen k odstranění a území je určeno k začlenění zpět do krajiny. Územní systém ekologické stability Jedním z hlavních výstupních limitů je územní systém ekologické stability. Nejedná se o samostatnou plochu (překryvné plochy či překryvné využití), ale o limitující skutečnost, která nepopírá využití jednotlivých ploch, ale omezuje ho směrem k zohlednění jednotlivých prvků územního systému ekologické stability. To znamená, že pokud jde např. lokální biokoridor přes plochy bydlení, neznamená to, že by plochy bydlení nebyly. Jen při jejich využití (tam, kde vede biokoridor) musí být zohledněna skutečnost, že tam biokoridor je. Tomu musí odpovídat uvažované činnosti, např. u biokoridoru nesmí ohrozit jeho účel (prostupnost území), tj. musí umožnit migraci mezi biocentry. V praxi tato skutečnost znamená, že na tuto část území, kde se střetává biokoridor s bydlením, bude pohlíženo přísněji z hlediska ochrany přírody a krajiny a že při každém záměru v tomto území bude příslušný dotčený orgán chránit prvky územního systému ekologické stability a jejich funkci v něm. V žádném případě neplatí, že se na těchto pozemcích nic nesmí a musí zůstat napospas svému osudu. Samozřejmě se zde může odehrávat stávající využití (bydlení, kosení luk, orání a sklízení na polích, hospodaření v lesích), které je v souladu s právními předpisy a dalšími dokumenty, ale každá uvažovaná změna musí již respektovat zvýšené požadavky na tyto pozemky či jejich části. Tyto prvky spolu s plochami přírodními a smíšenými nezastavěného území vymezenými mimo prvky územního systému ekologické stability tvoří kostru ekologické stability. Řešení jednotlivých prvků územního systému ekologické stability navazuje na požadavky nové legislativy. Biocentra jsou vymezena zejména jako plochy přírodní, biokoridory jako plochy smíšené nezastavěného území. Do ploch smíšených nezastavěného území jsou též zařazeny stabilní části krajiny. Vymezené interakční prvky jsou důležité z hlediska správného fungování krajiny jako celku, a proto je vhodné je ochránit před jejich zničením. Územní systém ekologické stability se skládá v řešeném území z jednoho nadregionálního biocentra, dvou regionálních biocenter, osmnácti lokálních biocenter, jednoho nadregionálního biokoridoru, šestnácti regionálních biokoridorů a devíti lokálních biokoridorů. Interakčních prvků je v území vymezeno celkem osm. V průběhu zpracování územního plánu byl původní podklad podroben revizi, ze které vyplynuly částečné úpravy prostorového řešení prvků ÚSES. Do těchto úprav se promítlo

136

především zapracování prvků Regionálního ÚSES Jihočeského kraje a z něj vyplývajících návazností a dále zajištění návaznosti na lokální ÚSES v sousedních územích. Kostru ekologické stability tvoří ekologický významné segmenty, které mají stabilizační funkci pro krajinu. Do nich patří všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky, zejména které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče) zejména předělující plochy zemědělské. Další odůvodnění prvků systému je možno najít výše v odůvodnění ploch přírodních a ploch smíšených nezastavěného území. Při rozdělení prvků územní ekologické stability (dále jen „ÚSES“) na funkční a nefunkční byla použita oficiální metodika Ministerstva pro místní rozvoj, která ve vzorovém příkladu rozděluje ÚSES na stav (funkční prvky) a návrh (nefunkční prvky). Vytváření ÚSES je veřejným zájmem, plán ÚSES je podkladem pro územní plán. Nefunkční prvky a jejich realizaci je třeba považovat za veřejně prospěšné opatření (tj. pro funkčnost ÚSES je tyto prvky nutné nově založit ve vymezených plochách) na rozdíl od prvků funkčních, kde k ochraně postačují dostatečně přesně vymezené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (tj. zachování stavu). Z hlediska intenzivní zemědělské činnosti, byla postupem času menší pole zcelena do velkých lánů, byly zaorány předěly mezi poli a byla porušena ekologická stabilita území. Je tedy třeba vytvořit minimální územní podmínky pro přežití škály organismů a jejich společenstev přirozeně se vyskytujících v daném území. V územním plánu je proto navržena obnova této stability území formou navržených biokoridorů a biocenter, která mají, doplněním již funkčních (existujících) prvků, zajistit chybějící prostupnost území a tím funkčnost územního systému ekologické stability. V případě prvků navržených k založení je chráněna územní rezerva pro jejich budoucí realizaci. Nelze připustit takovou změnu ve využití území, která budoucí realizaci znemožní nebo výrazně ztíží. Prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Stráž nad Nežárkou:


LBC 1

Planinky

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

11,98 ha

3B3, 4BC4-5

Orná půda, ostatní plochy, vodní plocha, les

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, hranice byla v k.ú. Plavsko oproti ZUR upravena podle skutečné hranice kultur v terénu. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty, převažující SLT 0K – kyselý dubobukový bor na pískovcích. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín. Většinu plochy biocentra tvoří rekultivovaná plocha bývalé pískovny se společenstvy diferencovanými vlhkostním režimem, v ploše se nacházejí různé vodní plochy a porosty dřevin.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, jilmu a jasanu), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1. Břehové porosty pouze se

137

zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Pískovna se zásahy podle projektu revitalizace. V územním plánu Plavsko opravit hranici biocentra. Katastrální území

Plavsko, Stráž nad Nežárkou

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. –vodní plocha, les, CHKO Třeboňsko


LBC 2

Nežárka - Písky

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Lokální

4,115 ha

3AB-B3,

Ostatní plocha, les, vodní tok


Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, jilmu a jasanu), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2, 3J – jd +-2, db +-2, bk 1-5, hb +-2, jv 1-4, js +-1, jl +-1, lp 1-4, tis 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.

Katastrální území


Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní tok, les


LBC 3

Nežárka I

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

5,2702 ha

3AB-B3,

Vodní tok, les


Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, jilmu a jasanu), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3J – jd +-2, db +-2, bk 1-5, hb +-2, jv 1-4, js +-1, jl +-1, lp 1-4, tis 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.

138


Stráž nad Nežárkou, Plavsko



Význam

Biocentrum

Lokální

Velikost

LBC 4

Převažující STG

5,6471 ha 3B3, 3B4-5, 4C3

Nežárka II Využití


Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3F – svahová dubová bučina a 3L – jasanová olšina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín, v nivě řeky převaha olše (3L).

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, buku, jasanu a olše), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3F – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3L – sm 0-3, js 1-3, oll 4-8, (javory, os, vr a ols) +. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.





LBC 5

Nežárka III

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

7,2846 ha

3A-AB3,

Les, ostatní plochy, TTP

4BC 4-5 Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu a buku), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou


139


LBC 6

Vaňkův mlýn

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

11,1359 ha

3AB3, 4B4,

Les, vodní tok, TTP, ostatní plocha

4BC4-5

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3K – kyselá dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu a buku), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Lásenice, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou



LBC 7

V Zadních březinách

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

8,9856 ha

4A-AB3, 4AB4

Les, TTP, vodní plocha, ostatní plocha

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru z důvodu dodržení metodiky pro navrhování ÚSES ohledně maximální délky regionálního biokoridoru. Zahrnuje litorál rybníka Velký Dvorecký s břehovými porosty, podmáčené louky s rozptýlenou zelení. Do biocentra zasahují také lesní porosty, převažující SLT 4K – kyselá bučina, 4O – svěží dubová jedlina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu a buku), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4O – jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo, os, sm) 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Vydří

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha, les


Čáchovna

LBC 8

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

4,6039 ha

4A6, 4AB4

Les

140

Charakteristika

Lokální biocentrum v lesním komplexu na hranici území. Je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, buk, modřín. Z lesních typů převažuje 0G – podmáčený smrkový bor, a 0M – kyselý dubový bor na písku.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0M – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1, 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+.



Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les


LBC 9

Zadní loviště

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

5,2973 ha

4A AB 2b

vodní plocha, les

Charakteristika

Biocentrum je tvořeno rybníky Zadní loviště a Trávný a přilehlými porosty dřevin na hrázích a břehových partiích. Rybníky mají vyvinuté litorální pásmo, především Trávný silně zarůstá. Součástí jsou také přilehlé lesní porosty, převažující SLT 0K – Kyselý dubobukový bor na pískovcích. Porosty s převahou smrku, dubu a olše.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum.





LBC 10

Voneš

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

6,5588 ha

4A6, 4B4-5

Vodní plocha, les

Charakteristika

Lokální biocentrum zahrnuje menší rybník a přilehlé dřevinné porosty, louky a mokřady. Louky pravidelně sečené. Na vlhčích stanovištích ve výtopě a pod hrází rybníka se vyvíjí dřevinné nárosty (olše, vrby), místy společenstva rákosin a vysokých ostřic. Rybník má vyvinuté litorální pásmo.

Doporučení

Louky kosit alespoň 1x za 3-4 roky, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum.


Stráž nad Nežárkou, Pístina

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha, les, CHKO Třeboňsko

141


LBC 11

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

5,7623 ha

3AB-B4


4A-AB5 Charakteristika

Lokální biocentrum v lesním komplexu. Je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech převažuje olše, v příměsi dub, smrk, borovice, jasan, bříza. Z lesních typů převažuje 1G – vrbová olšina a 4G – Podmáčená dubová jedlina. Součástí jsou i dřevinné nárosty mimo lesní půdu, druhovou skladbou se blížící olšině.

Doporučení

Porosty mimo les převést do lesní půdy. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 1G – js +-1, ol 6-9, tp +-2, vr +-4, 4G – sm +-1, jd 3-7, bo +-1, db 3-7, lp +, bř +, oll +-1.





Význam

Biocentrum

Regionální

Velikost

LBC 12

Převažující STG

8,5267 ha 14B(BC) (BD)5b

Rymešů Využití


Charakteristika

Biocentrum je tvořeno menším rybníkem a přilehlými porosty dřevin na hrázích a břehových partiích. Rybník má vyvinuté úzké litorální pásmo. Součástí jsou také přilehlé lesní porosty, převažující SLT 5G – podmáčená jedlina. Porosty převážně nově založené zalesněním - dub, olše, borovice, smrk.

Doporučení

V lesních porostech při výchovných zásazích zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 5G – sm 2-6, jd 3-7, bo +-2, bk +, bř +, oll +-1, kl 0-+. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum.


Stráž nad Nežárkou, Příbraz



LBC 13

Lásenice malá a velká

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

18,1594 ha

4A4, 4AB3,


Charakteristika

4BC4-5

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, zahrnuje rybník Lásenice malá, břehové partie rybníka Lásenice velká, dále louky a lesní porosty. Rybníky mají vyvinuté litorální pásmo s porosty rákosin a vysokých ostřic. Louky polokulturní pravidelně sečené. Lesní porosty

142

různověké, s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi bříza, osika, olše. Převažující SLT 4S – svěží bučina a 4O – svěží dubová jedlina. Doporučení


Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. V lesních porostech při výchovných zásazích zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4S – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4O – jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo, os, sm) 0-+. Lásenice, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou



LBC 14

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

8,1179 ha

4AB3, 4A3

Les

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru v lesním komplexu, je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina, 0G –podmáčený smrkový bor a 0K – kyselý dubobukový bor.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 0G – sm +4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.


Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou



LBC 15

Pomník jednoty

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

14,1274 ha

4A3, 4BC3, 4AB-B4, 4A6

Les

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru v lesním komplexu, je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N – jd 12, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.

143





LBC 16

Dubovice

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

41,977 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru v lesním komplexu, je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech převažuje dub, smrk a borovice, v příměsi buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina, 4B – bohatá bučina, 4A – lipová bučina kamenitá, 4O – svěží dubová jedlina a 0G – podmáčený smrkový bor.

Doporučení

V lesních porostech udržet, případně zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4B, 4A – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 4O – jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo, os, sm) 0-+, 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+.





LBC 17

U Skalníků

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

3,622 ha

3B3, 3B4-5, 4C3


Charakteristika

Biocentrum vložené do regionálního biokoridoru. Zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň a drobné mokřadní plochy. Do biocentra zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina, 3F – svahová dubová bučina a 3L – jasanová olšina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, místy dubu, v příměsi buk, bříza, modřín, v nivě řeky převaha olše (3L).

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, buku, jasanu a olše), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3F – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 3L – sm 0-3, js 1-3, oll 4-8, (javory, os, vr a ols) +. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum.



Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. –vodní tok, les

144


LBC 18

Zboje

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Lokální

12,6133 ha

4A3, 4AB-B3

Les

Charakteristika

Biocentrum v lesním komplexu, je tvořeno různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, místy mladší bukové kotlíky, v příměsi dub, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N – jd 12, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.



Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. –les


LBK 1

Zavadil

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

3,5203 ha

4B-BC4-5

Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les

Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 7 se sousedním územím, prochází po břehu Velkého dvoreckého rybníka, dále zahrnuje drobnou vodoteč, rybník Zavadil a přilehlé louky. Na březích rybníků vyvinuty břehové porosty s převahou olše, vlhké louky pravidelně sečené.

Doporučení

Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Plavsko



LBK 2

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

3,8179 ha

4A2, 4A6

Les

Charakteristika

Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC8 se sousedním územím. Je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 0T – chudý březový bor a 0M – kyselý dubový bor na písku.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0T – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0M – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.


Pístina, Stráž nad Nežárkou

145



Význam

Velikost

Převažující STG

Biokoridor

Lokální

1,374 ha

4B 3-4, 4BC4-5

LBK 3 Využití TTP, ostatní plocha, les

Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 8 a LBC 9, prochází podél vodoteče. Vodoteč má částečně vyvinuté břehové porosty, převažuje dub a olše. Při průchodu ornou půdou nedostatečná šíře biokoridoru.

Doporučení

Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. V dolním úseku zatravnit po levém břehu pruh v šíři min.10m, podél vodoteče doplnit výsadby břehových porostů tak, aby byla umožněna údržba toku, vhodné druhy: dub letní, olše lepkavá, jasan ztepilý, střemcha hroznovitá.





LBK 4

Hlinice

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

1,8808 ha

4A6

Les

Charakteristika

Lokální biokoridor v lesním komplexu. Spojuje LBC9 s LBC 11. Je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 0G – podmáčený smrkový bor.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+.





LBK 5

Obecný

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

6,7025 ha

4B-BC4-5, 4A6


Charakteristika

Biokoridor odbočuje z LBK 4, spojuje LBC 10 a LBC 11. Prochází mokřadními porosty po březích rybníků Závistivý, Heřmánků, Čekal a Nesvorný. Zahrnuje různorodá společenstva od porostů rákosin a vysokých ostřic přes vrbové křoviny k olšinám. Součástí jsou i lesní porosty, převažující SLT je 0G – podmáčený smrkový bor.

Doporučení

Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle

146

obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+. Katastrální území




LBK 6

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

7,9258 ha

4AB-B 4,

Vodní plocha, TTP, ostatní plocha

4B-BC4-5 Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 11 a LBC 12, prochází po březích rybníků Petrášů malý a velký, dále podél drobných vodotečí lučními porosty. Vodoteče mají místy vyvinuté břehové porosty, převažuje olše, dále vrby, dub, osika. Polokulturní vlhké louky pravidelně sečené.

Doporučení

Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor.


Stráž nad Nežárkou, Pístina, Příbraz

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha


LBK 7

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Lokální

6,3157 ha

4B-BC4-5

Orná půda, vodní plocha, ostatní plocha, TTP

Charakteristika

Biokoridor spojuje LBC 12 a LBC 5, prochází podél drobného levostranného přítoku Nežárky a po březích rybníků. Zahrnuje luční porosty, dřevinné porosty podél toku, v nichž převažují vrby a olše, dále dub, osika, bříza. Polokulturní vlhké louky pravidelně sečené. Pod rybníkem Pikolom niva s ladními porosty, částečně ruderalizovanými. Biokoridor vymezen částečně také v sousedním k.ú. Příbraz na pozemcích k tomu vhodných (vyšší ekologickou stabilitou, hydrická a trofická řada) v souladu s metodikou vymezování ÚSES.

Doporučení

Břehové porosty pouze s nutnými výchovnými zásahy. V případě potřeby doplnit břehové porosty výsadbami, vhodné druhy: olše lepkavá, jasan ztepilý, střemcha hroznovitá. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Plochy biokoridoru v k.ú. Příbraz zahrnout do územního plánu obce Příbraz.


Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Příbraz

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní plocha

147


LBK 8

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

2,677 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Lokální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N – jd 1-2, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+.





LBK 9

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

7,668 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Lokální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, místy mladší bukové kotlíky, jednotlivě v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.

Doporučení





Číslo a název prvku územního systému ekologické stability Charakter Biocentrum

Význam

Velikost Převažující STG

Nadregionální 1307 ha 4AB3, 4B3,

NBC 56

Vojířov Využití Les, TTP

5A4, 4 B-BC 4, 4AB4 Charakteristika

Nadregionální biocentrum v lesním komplexu při jižní hranici území.tvořené různověkými lesními porosty. Součástí je také přírodní rezervace Fabián, zřízená k ochraně přírodě blízkých porostů acidofilních a květnatých bučin a na ně vázaných významných druhů rostlin a živočichů. Většinu plochy tvoří hospodářské porosty, v lesních porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi buk, dub, modřín, na vlhčích stanovištích olše a jasan. Převažující SLT 4K – kyselá bučina, 4S – svěží bučina, 4A – lipová bučina kamenitá, 0G – podmáčený smrkový bor, 0P –

148

kyselý jedlodubový bor na písčitých sedimentech. Menší část plochy tvoří extenzivní travní porosty. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biocentra nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K, 4S – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4A – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+, 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0P – sm 0-1, jd +-1, bo 7-8, db +-2, bř +-1. V přírodní rezervaci zásahy podle schváleného plánu péče.

Doporučení


Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Sedlo u Číměře, Nový Vojířov

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, CHKO Třeboňsko, PR Fabián


Význam

Biokoridor

Nadregionální

Velikost Převažující STG 10,789 ha

Vojířov - Stará řeka

NBK 166 Využití

4A6, 5AB5

Les

Charakteristika

Nadregionální biokoridor v lesním komplexu na jihozápadní hranici území. Je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, buk, modřín. Z lesních typů převažuje 4R – svěží rašelinná smrčina.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4R – sm 6-10, jd 0-+, bo +-4, bř +-1, oll +-1.



Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, CHKO Třeboňsko


RBC 676

U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Regionální

33,9544 ha

2 BC 4-5, 4BC 4

Les, vodní tok, orná půda, TTP

Charakteristika

Regionální biocentrum zahrnuje nivu Nežárky na soutoku s Novou řekou, s meandrujícím tokem a přilehlým lesním komplexem, v řešeném území 6,5 ha. V lesních porostech převažuje borovice, maloplošně dub, v příměsi bříza, modřín, na vlhčích stanovištích olše. Z lesních typů převažuje 1L – jilmový luh. Mimo les protéká biocentrem Nežárka a Nová řeka s meandrujícím tokem a vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, slepá ramena, odstavené tůně a drobné mokřadní plochy.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, jilmu a jasanu), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 1L – dbl 3-7, hb 0-2, javory +-2, js 1-3, jl 1-3, lp +-2, oll +-1, tp +-1, vr +-1, ostatní listnáče +-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Vodní plochy v nivě (slepá ramena, tůně) podle potřeby

149

odbahnit, hmotu odstranit na deponii mimo biocentrum. Ornou půdu zatravnit stanovištně vhodnou směsí. Katastrální území

Stráž nad Nežárkou, Hatín, Novosedly nad Nežárkou

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, vodní tok, CHKO Třeboňsko


RBC 559

Příbrazské rašeliniště

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biocentrum

Regionální

289,0255 ha

4A6, 5AB5-6

Les

Charakteristika

Regionální biocentrum v lesním rašeliništním komplexu při jihozápadní hranici území, v řešeném území pouze 12,8 ha, tvořené různověkými lesními porosty. Většinu plochy tvoří přírodní rezervace Losí blato a její ochranné pásmo, nejcennější část tvoří geneticky původní a věkově, druhově a prostorově značně diferencované lesní porosty s převahou borovice blatky, borovice lesní a smrku ztepilého. Další část území je tvořena vypíchanými borkovišti v různém stupni zazemnění, starým systémem odvodňovacích kanálů a četnými prameništi, vytvářejícími živá slatiniště a rašeliniště, která se společně s okolními lesními porosty na rašelinných půdách stala útočištěm unikátní ohrožené rašeliništní flóry a fauny. SLT 0R – rašelinný bor, 4R – svěží rašelinná smrčina Zásahy provádět podle schváleného plánu péče.

Doporučení Katastrální území

Mirochov, Příbraz, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, CHKO Třeboňsko, PR losí blato


Význam

Biokoridor

Regionální

Velikost

Převažující STG

6,4549 ha 2BC4-5, 4B4-5

U Lapiců - Stará řeka

RBK 495 Využití

TTP, ostatní plocha, les

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nové řeky, s meandrujícím tokem a částí přilehlého lesního komplexu, pokračuje do sousedního území. V lesních porostech převažuje dub, v příměsi bříza, modřín, na vlhčích stanovištích olše. Z lesních typů převažuje 1L – jilmový luh. Mimo les protéká Nová řeka přirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu, jilmu a jasanu), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení (dub). Přirozená dřevinná skladba: 1L – dbl 3-7, hb 0-2, javory +-2, js 1-3, jl 1-3, lp +-2, oll +-1, tp +-1, vr +-1, ostatní listnáče +-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.


Novosedly nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – Les, vodní tok, CHKO Třeboňsko

150


RBK 491a

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

10,6651 ha

4B3, 3BC4-5

Vodní tok, ostatní plocha, orná půda, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje RBC 1 s LBC 1. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Okrajově do biokoridoru zasahují lesní porosty, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu a buku), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.


Stráž nad Nežárkou, Hatín, Plavsko

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní tok


RBK 491b

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

6,7401 ha

3BC4-5, 4B3, 4A2

Vodní tok, ostatní plocha, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 1 s LBC 2. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy a zbytky zazemněných slepých ramen a tůní. Okrajově do biokoridoru zasahují lesní porosty, převažující SLT 0M – kyselý dubový bor na písku. Lesní porosty s převahou borovice, v příměsi dub, bříza, osika.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (dub), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 0M – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.



Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – vodní tok

151


RBK 491c

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

3,6701 ha

3BC4-5, 3B3, 3C3

TTP, vodní tok, les, ostatní plochy

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 2 s LBC 3. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou borovice, místy převaha javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (dub, buk, javory, jasan), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2, 3J – jd +-2, db +-2, bk 1-5, hb +-2, jv 1-4, js +-1, jl +-1, lp 1-4, tis 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.





RBK 491d

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

8,6551 ha

3BC4-5, 3B3, 4AB3,

Les, vodní tok

Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 3 s LBC 4. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina. Lesní porosty s převahou borovice, místy smrku, javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika. V k.ú. Plavsko vymezena v územním plánu obce plocha včetně obytné zástavby.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (dub, buk, javory, jasan), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. V k.ú. Plavsko upravit vymezení biokoridoru s vypuštěním stávajících zastavěných ploch.




152


Význam

Velikost

Biokoridor

Regionální

7,5 ha

RBK 491e1





Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 4 s LBC 17. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou borovice a smrku, maloplošně místy převaha javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika.

Doporučení






RBK 491e2

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

2,9 ha

3-4C 3, 4AB3, 3A3, 3BC4-5


Charakteristika

Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 4 s LBC 17. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina, 3J – lipová javořina. Lesní porosty s převahou borovice a smrku, maloplošně místy převaha javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika.

Doporučení



Stráž nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou


153


RBK 491f

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

3,8814 ha

3AB-B3,



Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 5 s LBC 6. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3C – vysýchavá dubová bučina. Lesní porosty s převahou borovice, místy smrku, javoru, dubu a lípy, v příměsi bříza, osika.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (dub, buk, javory, jasan), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 3C – jd +-2, bo 0-1, db +-3, bk 5-8, hb +, jv 0-+, js +, lp 2. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou



RBK 491g

U lip – U Lapiců

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

6,6905 ha

3A-AB3,



Regionální biokoridor zahrnuje tok Nežárky, s meandrujícím tokem a částí říční nivy, spojuje LBC 6 se sousedním územím. Nežárka protéká upraveným polopřirozeným korytem s vyvinutými břehovými porosty, součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Do biokoridoru zasahují lesní porosty na svazích údolnice, převažující SLT 3S – svěží dubová bučina. Lesní porosty s převahou smrku a borovice, v příměsi dub, buk, bříza, modřín.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především dubu a buku), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: 3S – jd 1-2, db +-3, bk 5-7, hb 0-+, jv +-2, jl 0-+, lp +-2, js 0-+. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny (jasan, olše, střemcha, dub). Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor.


Lásenice, Dvorce u Stráže nad Nežárkou


154


RBK 494a

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

6,4023 ha

4A-AB3, 4A4, 5AB-B5

Les, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor převážně v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K –kyselá bučina, 4P – kyselá dubová jedlina, 5G – podmáčená jedlina. Menší část plochy biokoridoru. Představují polokulturní vlhké louky, pravidelně sečené, s nižší druhovou diverzitou.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4P – sm 0-1, jd 3-4, bo 0-3, db 3-4, bk 1-2, (bř,os) +, 5G – sm 2-6, jd 3-7, bo +-2, bk +, bř +, oll +-1, kl 0-+. Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit mimo plochu biokoridoru.


Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Vydří, Lásenice



RBK 494b

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

4,6452 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, dále dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+.


Lásenice, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou



RBK 496

U lip - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

2,8726 ha

4A4, 4A6, 5A6, 4B-BC5

Vodní plocha, les

Charakteristika

Regionální biokoridor spojuje LBC 13 s NRBC 1, prochází břehovými partiemi rybníka Velká Lásenice, dále podél napřímené drobné vodoteče pastvinami. V litorálu rybníky vyvinutá mokřadní společenstva rákosin a vysokých ostřic, místy vrbové křoviny a olšové porosty. Nevyhovující úsek prochází intenzivními pastvinami podél koryta napřímené a zahloubené vodoteče.

155

Břehové partie rybníka při čištění nevyhrnovat, ponechat přirozenému vývoji. Nevyhovující úsek zalesnit stanovištně původními dřevinami, k realizaci zpracovat projekt ÚSES.





RBK 494c

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

1,04 ha

4B-BC4-5

TTP, les

4A4 Charakteristika

Regionální biokoridor prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, dále dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina, 4O – svěží dubová jedlina. Nevyhovující úsek bez dřevin prochází intenzivními pastvinami.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4O – jd 3-5, db 3-5, bk 1-3, lp +-1, (bo, os, sm) 0-+. Nevyhovující úsek zalesnit stanovištně původními dřevinami, k realizaci zpracovat projekt ÚSES.





RBK 494d

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

2,7327 ha

5AB-B4-5

Ostatní plocha, les

Charakteristika

Regionální biokoridor prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, v příměsi buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 5G – podmáčená jedlina. Část biokoridoru prochází mokřadními plochami ve výtopě rybníka Velká Lásenice.

Doporučení

Travinobylinné porosty pravidelně kosit, hmotu odstranit mimo plochu biokoridoru. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 5G – sm 2-6, jd 3-7, bo +-2, bk +, bř +, oll +-1, kl 0-+.




156


RBK 494e

Žabov - Vojířov

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

1,8383 ha

4 AB- B3

Les, TTP

Charakteristika

Regionální biokoridor spojuje NRBC 1 se sousedním územím, prochází lesem, který je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk, v příměsi borovice, dále dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4S – svěží bučina. Nevyhovující úsek bez dřevin prochází intenzivními pastvinami.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4S – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+. Nevyhovující úsek zalesnit stanovištně původními dřevinami, k realizaci zpracovat projekt ÚSES.





RBK 71a


Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

5,7599 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 0G – podmáčený smrkový bor a 0K – kyselý dubobukový bor.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 0G – sm +-4, bo 6-8, bř 1-2, db 0-+, 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.




157


RBK 71b


Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

14,7142 ha

4AB-B3

Les

Charakteristika

Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina a 4N – kamenitá bučina.

Doporučení






RBK 71c


Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Biokoridor

Regionální

13,8147 ha

4A-AB3

Les

Charakteristika

Regionální biokoridor v lesním komplexu, je tvořen různověkými lesními porosty. V porostech převažuje smrk a borovice, v příměsi dub, buk, modřín, bříza. Z lesních typů převažuje 4K – kyselá bučina, 4N – kamenitá bučina a 0K – kyselý dubobukový bor.

Doporučení

V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin (především buku a jedle), obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. V ploše biokoridoru nepoužívat nepůvodní dřeviny (jedle obrovská, dub červený, douglaska tisolistá apod.). Přirozená dřevinná skladba: 4K – jd +-2, bo 0-+, db +-3, bk 5-7, lp +-1, (bř,hb) 0-+, 4N – jd 1-2, bo 0-+, db 1-3, bk 6-7, lp +-1, (bř,jv) 0-+, 0K – sm 0-+, bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1.





IP 1

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,22 ha

4AB3


Charakteristika Doporučení Katastrální území

Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou. Podél cesty úzký pruh ruderalizované travinobylinné vegetace, dřeviny pouze ojediněle. V úsecích bez dřevin výsadba, vhodné druhy dřevin – dub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb. Stráž nad Nežárkou

Kategorie ochrany CHKO Třeboňsko

158


IP 2

Charakter

Velikost

Převažující STG

Způsob využití

Interakční prvek

0,37 ha

4AB3


Cesta v bloku orné půdy západně od Stráže nad Nežárkou. Podél cesty úzký pruh ruderalizované travinobylinné vegetace bez dřevin.

Charakteristika

Výsadba stromořadí, vhodné druhy dřevin – dub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb.



Kategorie ochrany

CHKO Třeboňsko


IP 3

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

11,2789 ha

4B-BC4-5, 4AB3

TTP, les, orná půda, ostatní plocha

Charakteristika

Interakční prvek tvoří pramenná oblast drobné vodoteče a její koryto. Louky jsou polopřirozené, s vyšší druhovou diverzitou, místy podmáčené pravidelně sečené. Koryto je směrově upravené a zahloubené, téměř bez doprovodné zeleně. V nevyhovujícím úseku částečně zatrubněný úsek a roná půda. Dolní úsek v lese s břehovými porosty s převahou olše.

Doporučení

Louky pravidelně kosit, hmotu odstranit mimo plochu IP. Koryto toku revitalizovat, vysadit břehové porosty (jasan, olše, dub, střemcha). Alternativně v údolnici založit (obnovit) drobné vodní nádrže.



Kategorie ochrany -


IP 4

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,3348 ha

4AB-B3

Orná půda, ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v bloku orné půdy západně od Dvorců. Podél cesty úzký pruh ruderalizované travinobylinné vegetace, dřeviny v úseku u obce.

Doporučení

Porosty pouze se zdravotní probírkou, jinak bez zásahů. V úsecích bez dřevin výsadba, vhodné druhy dřevin – ub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb, případně ovocné dřeviny.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou

Kategorie ochrany -

159


IP 5

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,6602 ha

4AB-B3

Ostatní plocha (jiná plocha, komunikace), orná půda, ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v bloku orné půdy na severním okraji Dvorců. Podél cesty zapojené i mezernaté porosty dřevin.

Doporučení

Porosty pouze se zdravotní probírkou, jinak bez zásahů. V úsecích bez dřevin výsadba, vhodné druhy dřevin – dub, lípa, jasan, javor mléč, jeřáb, případně ovocné dřeviny.


Dvorce u Stráže nad Nežárkou

Kategorie ochrany -


IP 6

Malý dvorecký rybník

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

3,2331 ha

4B-BC 4-5

Rybník, les

Charakteristika Doporučení Katastrální území

Soustava dvou menších rybníků v lesním porostu. Široké litorály se společenstvy sv.PhragmitiMagnocaricetea. Po obvodu rybníků a na hrázích dřevinné nárosty (olše, vrby, dub, střemcha). Při čištění zachovat mělké litorální pásmo, sediment uložit mimo plochu IP. Dvorce u Stráže nad Nežárkou

Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. – les, rybník


IP 7

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

0,1841 ha

4AB - B 3

TTP, ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v rozsáhlém bloku zemědělské půdy jižně od Dolní Lhoty. Podél cesty úzký pruh ruderalizované travinobylinné vegetace, dřeviny pouze v úseku u obce (duby).

Doporučení




Kategorie ochrany -

160


IP 8

Charakter

Význam

Velikost

Převažující STG

Využití

Interakční prvek

Lokální

1,9471 ha

Nemá BPEJ

Ostatní plocha

Charakteristika

Cesta v bloku zemědělské půdy jihovýchodně od Dolní Lhoty směrem k samotám Na cihelně. Podél cesty vzrostlé dřeviny, porost místy mezernatý.

Doporučení




Kategorie ochrany

Prostupnost krajiny Systém komunikací zejména účelových, které navazují na hlavní cestní síť v území je z hlediska prostupnosti krajiny vyhovující. Je nutno podporovat zachování doprovodné zeleně, popř. doplnění a respektování možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem obce. Je nutno zachovávat stávající pěšiny a cesty zejména uvnitř zastavěného nebo nezastavěného území a respektovat tato propojení v zastavitelných plochách. Důležité je také zachování záhumeních cest a přístupů na zemědělské a lesní pozemky. Všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s ohledem na jejich význam. Správním územím obce prochází jeden komunikační koridor (silnice I/34). Jsou také navrhovány jeho úpravy, které by mohly vytvořit neprostupnou bariéru v krajině. Pro tuto stavbu platí podmínky pro její realizaci z hlediska zachování prostupnosti, jak z hlediska volně žijících živočichů (prostupnost minimálně po trase lokálního biokoridoru LBK7), tak lidské populace (prostupnost minimálně ve směru Dolní Lhota - Příbraz). Protierozní opatření a ochrana před povodněmi Jelikož se jedná o území relativně stabilní z hlediska erozní a povodní, nejsou v návrhu územního plánu vymezovány monofunkční plochy pro protierozní opatření a ochranu před povodněmi. Tato problematika v území je příliš detailního charakteru, a proto je ponechána jako možnost v podmínkách pro využití jednotlivých ploch. Tím je zajištěna možnost jejich umístění a realizace v území např. v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod., které by měly podpořit zdržení vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod. Proto ochranu před povodněmi je možno řešit v rámci ploch s jiným způsobem využití. Z hlediska ochrany obce před přívalovými dešti erozní činností vody doporučujeme upravit způsob hospodaření na zorněných1 a svažitých pozemcích v blízkosti zastavěného území ve smyslu ust. § 27 vodního zákona s důrazem na správné umísťování vhodných kultur, vhodný způsob obdělávání a snížení podílu erozně náchylných plodin v rizikových lokalitách. Zdůrazňujeme také důležitost zatravnění břehových pásů vodních toků. Rekreace Krajina v řešeném území je využívána k dlouhodobějšímu pobytu formou rekreace (chaty,

161

rekreační louky, stanové tábory apod.), a proto bylo vymezeno několik ploch tohoto způsobu využití. Jedná se jak o stávající objekty, tak o dvě nově navržené plochy. Celé území je však atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Celé správní území je protkáno řadou komunikací jak pro pěší, tak pro cyklisty, proto je vhodné další rekreační využívání krajiny orientovat na turistické stezky, cyklostezky. Dobývání nerostů Územní plán vymezuje jednu návrhovou plochu těžby – štěrkopísky východně od sídla Stráž nad Nežárkou, čímž byl zohledněn požadavek na využití tohoto ložiska, a jednu stávající plochu pro těžbu rašeliny na jihu správního území města v lesním komplexu. Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny jsou již součástí předchozích kapitol. Důležité pro krajinu bude zachování a podpora všech jejích stabilních části včetně těch, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné.

j) 4. Používané pojmy pro účely územního plánu Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat. Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a přírodou. Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím hodnoty území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené do organismu venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu zástavby a nevytvářet nepřirozené výškové nebo objemové dominanty. Venkovský charakter nové zástavby rodinných domů lze vytvořit v podobě samostatně stojících rodinných domů či dvojdomů, zasazených do soukromé zeleně, která přirozeně přejde do zeleně veřejných venkovských prostranství. Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy šířky pozemků do 12 m či vícepodlažními objekty. Pojem venkovský životní styl a prostředí nelze jednoznačně nadefinovat, jako ostatně mnoho sousloví, které politika územního rozvoje či územně plánovací dokumentace včetně zásad územního rozvoje často používají. Tyto obecně používané pojmy vychází z různých aspektů, které jsou dovoditelné ze samotného řešení územního plánu, a souhrnně naznačují, co si lze, např. pod pojmem venkovský život v dané oblasti či další sousloví, představit. Stejně jako zásady územního rozvoje stanovují obecné zásady pro rozhodování o změnách využití území, např. chránit venkovský ráz sídel, bez dalšího upřesnění či zdůvodnění a územní plán či podrobnější dokumentace si s tímto úkolem musí poradit a zdůvodnit, tak stejně územní plán stanovuje, např. respektovat venkovský životní styl a prostředí, a znovu si musí příslušný orgán provést vlastní správní uvážení. Je potom na úvaze příslušného správního úřadu, co vše si dokáže dovodit a na základě řešení územního plánu představit a také odůvodnit jako venkovský životní styl. Je zcela na jeho správní úvaze, zda daný záměr bude ještě považovat za souladný s tímto pojmem či nikoli. Stejně jako je problematické apriory odmítnout určitý záměr výstavby, aniž jsou známi souvislosti a území, do kterého je záměr zasazen. Nelze prostě v koncepčním dokumentu nalajnovat a vystihnout všechny záměry, které do území mohou přijít. A pak je právě na odbornosti příslušného úřadu, jak se

162

k danému problému postaví a k jakému náležitě odůvodněnému závěru dospěje. Mezi hlavní vodítka patří zejména urbanistická koncepce, vymezení hodnot území včetně jejich ochrany a podmínky využití jednotlivých ploch. Vyjmenovanými hodnotami je naznačen např. typ staveb a architektonický směr, který je podporován, chráněn a vyzdvižen, či s životem na venkově neodmyslitelně související krajina a její ochrana. Proto je stanovena koncepce ochrany krajiny, která má zachovat určitý ráz dané oblasti a úzce navazuje na urbanistickou strukturu sídla. Území s archeologickými nálezy je prostor, kde byly identifikovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy rozlišuje v území čtyři kategorie: I. kategorie – území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů (zpravidla sem spadají intravilány historických sídel), II. kategorie – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, III. kategorie – území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, IV. kategorie – území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Přístřešek pro dobytek – otevřené zařízení chránící dobytek před povětrnostními vlivy zejména před průvanem, deštěm, sněhem a sluncem. Tyto přístřešky musí splňovat požadavky první věty a v žádném případě nesmí plnit jinou funkci zejména obsahovat pobytové místnosti, hygienická zařízení, vytápění, neslouží k ustájení zvířat. Stejně tak je možno v textu najít v některých případech "doporučení". V tuto chvíli vzhledem k neznalosti konkrétních záměrů na změny v území a k podrobnosti územního plánu nelze jednoznačně paušalizovat a posoudit přípustnost či nepřípustnost podoby konkrétního záměru. Jelikož bude důležité umístění a podoba konkrétního záměru, je zvolena forma doporučení. Doporučením je vyjádřen jasný názor zpracovatele územního plánu, že např. takovéto využití či stavební úpravy jsou či nejsou vhodné, avšak je zde ponechán prostor pro správní uvážení příslušného orgánu. Proto pokud bude posuzován záměr nedoporučený územním plánem, může jej stavební úřad při svém správním uvážení posoudit a na základě svého správního uvážení povolit, ale musí mít pro tento svůj krok jasné argumenty a toto své správní uvážení bezpodmínečně řádně zdůvodnit včetně skutečností, které ho k tomuto závěru vedly, a to zejména s ohledem na skutečnost, proč se domnívá, že záměr není v rozporu s hodnotami území, s hlavním využitím plochy apod. Limity využití území vyplývající z řešení územního plánu = výstupní limity

163

k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využíváno. Nově vymezené zastavitelné plochy v mnoha případech navazují na stávající zastavěné území nebo jsou vymezeny uvnitř zastavěného území na volných plochách. Snahou návrhu územního plánu je maximalizovat využití zastavěného území, ale bez dalších navrhovaných ploch se rozvoj sídla neobejde. Zastavitelné plochy odpovídají svou velikostí předpokládanému vývoji obyvatel a potřebám obce. Zastavitelné plochy lze dobře napojit na dopravní a technickou infrastrukturu. Bližší zdůvodnění je uvedeno v ostatních kapitolách odůvodnění.

l) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení V územním plánu je řešena trasa cyklostezky, která je řešena v zásadách územního rozvoje pouze v úseku Třeboň – Mláka. Územní studie Třeboňsko – Novohradsko tuto cyklostezky prodlužovalo až do Stráže nad Nežárkou. Toto řešení také přebírá územní plán Stráž nad Nežárkou a vede tuto trasu ve správním území města v souběhu se silnicí I/34. Dále na základě požadavku investora byla vymezena navrhovaná plocha těžby, která jde až na hranici správního území města a pokračuje dále do správního území obce Pístina.

m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa (všechny výměry jsou uvedeny v ha).

164

zábor v celkový zábor ZPF zastavěné ZPF m území

druh pozemku dle katastru

označení výměra plochy plochy

orná p.

TTP

zahrada

ovocný sad

I.

PUPFL

Br-1

4,9297

4,9297

4,9297

Br-2 Br-3 Br-4 Br-5 Br-6 Br-7 Br-9 Br-10 Br-11 Br-12 Br-13 *)

0,1257 0,6227 0,6281 1,5964 0,6355 0,3719 1,1088 0,5257 0,0982 0,1887 2,5508

0,1257 0,4857 0,6281 1,4721 0,6084 0,0838

0,1257 0,4857 0,6281 1,4721 0,6355 0,3684 0,7982 0,5257 0,0982 0,1887 2,5434

Br-14

1,6992

1,6992

1,6992

Br-15 Br-16 Bv-1 Bv-2 Bv-3 Bv-4 Bv-5 Bv-6 Bv-7 Bv-8 Bv-10 Bv-12 OV-1 OVk-1 RE-2 VP-1 VP-3 VZ-1

1,1525 3,6877 0,9414 0,1329 0,2512 0,1691 0,3226 0,3467 0,5540 0,3152 0,6495 0,1783 0,5461 1,3621 0,7364 0,2565 0,8855 0,5040

0,9198 3,6877 0,7877

0,3587

0,9198 3,6877 0,9314 0,1329 0,2512 0,1691 0,3226 0,3467 0,4888 0,3151 0,6495 0,1651 0,4810 0,0000 0,6974 0,2317 0,8778 0,3745

VZ-2

2,4748

2,1946

2,1946

VZ-3 VZ-4 VSz-1 TI-čov1 TI-čov2 TIs-1 TIk-1 TIk-2

0,5803 0,1522 1,1492 0,0678 0,0770 0,5358 0,5537 1,2078

DI-D12/4 DI-1 DI-2

44,5522 0,7821 0,7068

0,5257 0,0982 0,1887 0,8847

0,1691 0,3226 0,3467 0,4888 0,2631 0,1316 0,4810

0,2707 0,4356

0,7065

0,0271 0,0139 0,3626

0,9522

0,1437 0,1329 0,2512

0,0520 0,6495 0,0335 0,9932 0,6974

0,2317 0,8778 0,0158

0,5223 0,1522 0,9045 0,0679 0,0330 0,5358 0,1928 1,2078 34,5402 0,4201 0,1695

3,4728

0,1949

0,4681

0,1559 0,3799

DI-3

0,7447

0,4311

0,2175

DI-4 TE-1 CELKEM

4,2150 8,5485 94,4210

0,5004 6,5972 65,1870

0,0377 10,3972

0,5223 0,1522 0,9045 0,0679 0,0000 0,0000 0,1928 1,2078

0,3540 0,1686 0,6355 0,3719

0,0982

0,3442

IV.

V.

I.

II. 0,3829 0,3746 0,1257 0,4857

III.

IV.

0,0165

0,0556 2,5434 0,1035 0,5119 0,6930 2,5145 0,2691

73214 73214 73214

1,4556 0,6355 0,3684 0,7982 0,5257 0,0982 0,1331 1,0462

ANO - 1,6992 ANO - 0,4407 NE NE ANO - 0,1261 ANO - 0,0554 NE ANO - 0,3233 ANO - 0,2561 ANO - 0,3309 NE NE NE ANO - 0,1096 NE NE ANO - 0,1495 ANO - 0,8775 ANO - 0,0312

0,3106 0,3467

0,3151 0,6495 0,1651 0,4810 0,6974

76701

0,3745 72212 76401 72212 72212 73211 72212 73211

72212 72212 72210 72212 75201 73211 76401 76401 72210 75201 75201 72210 72212 73211 72212 3,3515

0,0376

0,4888

73211 73211

0,2317 0,7663

73214 76701 76701

0,0140 0,0622

73214

72213 73214 76701 75211 76811 75211 73214 72213

0,0047

72112 73715

0,0571

3,7165 9,3029

0,0255

0,0000

23,4006

0,0197

0,0918 0,3745

0,2605 1,8572 0,5223 0,1522 0,8905

0,0769

0,0057

0,1928 1,2078 0,0921 8,7019 0,1172 0,2312 0,1957 0,5175 0,1056 6,5972 28,7090

4,9818 1,8214 0,2845 0,3490

ANO - 0,1070 ANO - 0,4278 ANO - 0,5274 NE NE NE NE NE NE NE NE

0,2268 1,1732 0,6623 0,1329 0,2512 0,0024

0,1667 0,0120

73716 73716

zasažení staveb a zařízení uskutečněných za účelem zlepšení půdní úrodnosti (ANO/NE) ANO - 4,4787

0,6281 73214 73214 73214 76701

72212 72212 73211 72212 73211 72210 76401 73211 73211 73211 73211 75211 75211 75211 73211 75211 73211

73211 73211 76401

0,0678

V.

4,1722

72213

0,6486

1,2560 1,0600

III.

72210 76401 73211 72210 72210 76401 73211

72210

38,2079

0,5381 6,5972 77,9002

II.

třída ochrany/výměra

73411 0,3007 0,6361

0,5760 0,5494

3,1470 0,5394 5,7165

třída ochrany

8,7207 0,0780 0,6754 0,0603

ANO - 0,1291 ANO - 0,1715 ANO - 0,1191 ANO - 0,7275 NE NE NE NE ANO - 0,8720 ANO - 22,2259 NE ANO - 0,0365 ANO - 0,5601

0,4204

0,0606

9,0710

16,7196

NE NE

*) do vyhodnocení zemědělského půdního fondu byly započítány pouze pozemky či jejich části v ploše přestavby mimo zastavěné území Celkem zábory dle druhu pozemku: -

orná půda trvalý travní porost zahrada ovocný sad

65,1870 ha 10,3972ha 1,2560ha 1,0600 ha

Celkem zábor půdního fondu je 94,4210ha. Celkem zábor zemědělského půdního fondu je 77,9002 ha. Využití plochy bydlení městské - rodinné bydlení - venkovské občanké vybavení rekreace veřejná prostranství veřejná zeleň výroba a skladování technická infrastruktura - čistírna odpadních vod technická infrastruktura - skládka technická infrastruktura - kompostárna dopravní infrastruktura těžba (nerostů a ostatních surovin) Celkem

Výměra plochy 19,9216 3,8609 1,9082 0,7364 1,1420 3,7113 1,1492 0,1448 0,5358 1,7615 51,0008 8,5485 94,4210

Celkový zábor ZPF 19,1061 3,7724 0,4810 0,6974 1,1095 3,2436 0,9045 0,0679 0,0000 1,4006 40,5200 6,5972 77,9002

Je nutno připomenout, že se jedná často o vyčíslení celé plochy, ale fakticky dojde k záboru minimálnímu (např. plochy pro umístění dopravní infrastruktury). V případě koridorů dopravní infrastruktury se jedná o vyčíslení celého koridoru. Vzhledem k tomu, že doposud není zpracována detailní a konečná dokumentace, která bude konkretizovat záměry komunikací, byl ponechán koridor, který ochrání dostatečný prostor pro umístění staveb a zařízení v území a umožní tímto územím průchod. Dle nově vydaného metodického doporučení Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ se sice zobrazuje v grafické části celý koridor, ale v textové části se zdůrazní, že výpočet záboru je nutno provést s ohledem na předpokládanou průměrnou šířku komunikace (včetně zářezů a náspů) a délkou osy komunikace. koridor DI-1 Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici III. třídy s předpokládanou průměrnou šířkou cca 20 m (vzhledem k zářezům a náspům) a délkou osy 162 m, je předpokládaný zábor zemědělské půdy pro tuto silnici kolem cca 0,324 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 0,7821 ha z toho zemědělské půdy 0,576 ha.

166

koridor DI-2 Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici III. třídy s předpokládanou průměrnou šířkou cca 20 m (vzhledem k zářezům a náspům) a délkou osy 176 m, je předpokládaný zábor zemědělské půdy pro tuto silnici kolem cca 0,352 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 0,7068 ha z toho zemědělské půdy 0,5494 ha. koridor DI-3 Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici II. třídy s předpokládanou průměrnou šířkou cca 30 m (vzhledem k zářezům a náspům) a délkou osy 115 m, je předpokládaný zábor zemědělské půdy pro tuto silnici kolem cca 0,345 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 0,7447 ha z toho zemědělské půdy 0,6486ha. koridor DI-D12/4 Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o silnici I. třídy s předpokládanou průměrnou šířkou cca 30 m (vzhledem k zářezům a náspům) a délkou osy 2743 m, je předpokládaný zábor zemědělské půdy pro tuto silnici kolem cca 8,229 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 44,5522 ha z toho zemědělské půdy 38,2079 ha. koridor DI-4 Jelikož je předpokládá, že se bude jednat o pozemní komunikaci pro pěší a cyklisty s předpokládanou průměrnou šířkou cca 2 m a délkou osy 2759 m, je předpokládaný zábor zemědělské půdy pro tuto pozemní komunikaci kolem cca 0,5518 ha. Zdůrazňujeme, že v tabulce záborů je však započítána hodnota celého koridoru, tj. půdní fond 4,2150 ha z toho zemědělské půdy 0,5381 ha. Po těchto propočtech by zábor zemědělské půdy v důsledku dopravních staveb ve správním území obce Stráž nad Nežárkou neměl překročit cca 9,8018 ha, což je pouhá pětina výměry, která je uváděna v tabulkách výše.

m) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení V řešeném území jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti v podobě melioračních zařízení. Jejich rozsah je zobrazen ve výkresu předpokládaných záborů půdního fondu. Meliorační zařízení jsou zasažena vymezenými zastavitelnými plochami a to plochami bydlení – městské rodinné Br-1, Br-2, Br-3 a Br-4, Br-14, Br-15 plochami bydlení – venkovské Bv-2, Bv-3, Bv-5, Bv-6 a Bv-7, plochou občanského vybavení OV-1, plochou veřejného prostranství VP-1, VP-3 plochami veřejné zeleně VZ-1 a VZ-2, plochou výroby a skladování – zemědělské VSz-1, plochou technické infrastruktury – kompostárna TIk-1, plochami dopravní infrastruktury DI-D12/4, DI-2 a DI-3. V navazujících řízeních je nutno zasažení melioračních zařízení zohlednit. V souladu s výstupními limity v případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch.

167

m) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V severozápadní části správního území obce v lokalitě Šimanov je zemědělská stavba sloužící pro skladování. Západně od sídla Stráž nad Nežárkou se nachází areál bývalého lihovaru, který je v současné době nevyužívaný. Jeho západní část je navržena jako přestavba s novým využitím pro rekreaci. Dva rozsáhlejší využívané zemědělské areály se nacházejí jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou za stávající přeložkou silnice I/34. Mezi těmito areály je navrženo jejich možné rozšíření. Severovýchodně od Dolní Lhoty stojí pár zemědělských staveb, které jsou v současné době využívané pro strojírenskou výrobu. Lokalita Terezský dvůr na jihovýchodě správního území obce představuje další zastoupení zemědělských staveb, které jsou intenzivně využívané pro zemědělskou činnost. Na východě Dolní Lhoty je vymezena přestavba nevyužívaného zemědělského areálu na funkční využití bydlení.

m) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů Při vymezování ploch byla zohledněna skutečnost, že se obec řadí velikostně mezi středně veliké obce a vzhledem k této skutečnosti byly také navrženy odpovídající plochy pro rozvoj obce. Navrhované řešení kladlo důraz na zachování klidného městského i venkovského prostředí v kulturní krajině s dobrou dopravní obslužností díky silnici první třídy I/34, která zajišťuje propojení obce s nedalekými městy Jindřichův Hradec a Třeboň. Realizovaná přeložka Stráže nad Nežárkou a plánovaný obchvat Dolní Lhoty uleví stávajícímu dopravnímu vytížení skrz sídla a zatraktivní je jak pro stávající obyvatele, tak pro ty potencionální. Snahou zpracovatele bylo vymezit dostatečné prostory pro rozvoj jednotlivých způsobů využití v území odpovídající úměrné velikosti a významu obce ve struktuře osídlení a současně zejména u ploch, kde hlavním využitím je bydlení a s nimi souvisejících, zachovat kompaktnost jednotlivých sídel. bydlení - Všechny vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území a logicky reagují na vhodné směry rozvoje a vývoj sídel v posledních desetiletích. Sídla jsou těmito plochami uzavřeny do jednotlivých celků. Většina návrhů byla převzata z původního územního plánu sídelního útvaru včetně jeho změn. Do záboru zemědělského půdního fondu pro bydlení je zahrnuta i část přestavby (P2), kde dochází k záboru mimo zastavěné území. občanské vybavení – Jedná se o navrhovanou plochu ve Stráži nad Nežárkou určenou pro občanské vybavení spadající do veřejné infrastruktury či komerčního občanského vybavení. Plocha navazuje na zastavěné území, vyplňuje nevyužitý prostor mezi výrobním areálem a přeložkou silnice I/34. Nachází se nedaleko centra, ale v dostatečné vzdálenosti od ploch bydlení, takže je vhodná i pro občanské vybavení určené pro shromažďování většího počtu 168

obyvatel. Další plocha východně od Dolní Lhoty představuje záměr motorestu s přilehlým autokempem podmíněný vybudováním obchvatu Dolní Lhoty. Plánované umístění motorestu je dle druhu pozemku dle katastru nemovitostí na ostatních plochách. rekreace – Západně od Stráže nad Nežárkou v západní části bývalého lihovaru je navržena přestavba na rekreační využití, která by měla alespoň částečně oživit tuto lokalitu. Další návrh rekreace jižně od Stráže nad Nežárkou u rybníka Konopný navazuje na již stávající plochy rekreace a sportovní areál a vyplňuje tím proluku mezi těmito plochami. veřejná prostranství –veřejná prostranství úzce souvisejí s nově navrhovanou zástavbou, pro které by měly vytvořit potřebné klidové zázemí. veřejná zeleň – Realizací těchto navržených ploch by mělo dojít k vytvoření ploch pro aktivní odpočinek i relaxaci obyvatel. Tyto plochy částečně doplňují veřejnou zeleň v sídle. První z nich je situována na jihu sídla Stráž nad Nežárkou podél bezejmenné vodoteče směrem k přeložce silnice I/34 a druhá představuje zejména zeleň kolem rybníka Konopného, do kterého tato bezejmenná vodoteč ústí. Z výše uvedeného je zřejmé, že tyto navržené plochy veřejné zeleně do intenzivně využívaných zemědělských ploch příliš nezasahují. výroba a skladování - Tato plocha se nachází jihovýchodně od sídla Stráž nad Nežárkou a umožňuje rozvoj zemědělské výroby v návaznosti a vyplňující proluku mezi stávajícími intenzivně využívanými zemědělskými areály. koridory dopravní infrastruktury - Navržené dopravní řešení, jak plánovaná přeložka silnice I/34 u Dolní Lhoty – úsek D12/4 Stráž nad Nežárkou (východní okraj) – Jindřichův Hradec, tak územní rezerva D/B pro budoucí přeložku silnice I/34 Severozápadní obchvat Lásenice, je převzato z územně plánovacích dokumentací kraje. Z plánované přeložky D12/4 jsou v blízkosti Dolní Lhoty navrženy tři sjezdy. Koridor DI-1 se napojuje z přeložky na silnici III. třídy vedoucí směrem na Příbraz, koridor DI-2 povede směrem na Dolní Lhotu (na budoucí silnici III. třídy popř. místní komunikaci) a koridor DI-3 se napojuje na silnici II. třídy vedoucí směrem na Příbraz. Severně od Dolní Lhoty je navržen multimodální koridor pro umístění nového mostu přes řeku Nežárku a vedení technické infrastruktury (kanalizace, vodovod popř. plyn). Koridory pro tyto dopravní stavby jsou navrženy v dostatečné šíří pro lepší uchopitelnost případných změn v projektech staveb. Mezi sídly Stráž nad Nežárkou a Dolní Lhotou je navržena pozemní komunikace pro pěší a cyklisty, která umožňuje propojení mezi těmito dvěma sídly mimo hlavní komunikaci (silnice I. třídy). Ostatní dopravní infrastruktura využívá stávající komunikace a umožňuje jejich zkvalitňování včetně navržení propojení pro pěší, cyklisty a místní dopravu a to i zemědělského charakteru. umístění čistíren odpadních vod – V severní části Stráže nad Nežárkou a severozápadně od Dolní Lhoty jsou navrženy čistírny odpadních vod. Obě tyto čistírny mají již vydané stavební povolení a u čistírny odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou se předpokládá její dokončení v roce 2012. Čistírna odpadních vod ve Stráži nad Nežárkou byla navržena v územně plánovací dokumentaci kraje. technická infrastruktura – Mezi sídly Dolní Lhota a Dvorce podél stávající komunikace je navržen koridor pro umístění technické infrastruktury zejména vodovodu, kanalizace, popř. plynu. Koridor pro vodovod byl převzat z územně plánovací dokumentace kraje. Z plochy pro čistírnu odpadních vod v Dolní Lhotě je navržen kanalizační sběrač, pro který je veden koridor podél řeky Nežárky k samotnému sídlu.

169

technická infrastruktura – skládka – Rozšíření skládky je plánované na severozápadě správního území obce v návaznosti na již stávající skládku v bývalém těžebním prostoru. technická infrastruktura – kompostárna – Pro stále se rozšiřující a rozvíjející se město Stráž nad Nežárkou s požadavky na úměrné doplnění zeleně vzhledem k navrhovaným plochám se jeví záměr vybudování kompostárny „zeleného odpadu“ téměř jako nepostradatelný. Tento záměr se snaží využít stávající silážní jámu jižně od sídla Stráž nad Nežárkou a v návaznosti na ní jsou uvažovány i některé sousední pozemky. multimodální koridor – Tento koridor představuje již výše zmíněné záměry dopravní a technické infrastruktury – vybudování nového mostu přes řeku Nežárku, kanalizaci a vodovod mezi Dvorci a Dolní Lhotou. těžba - Plocha těžby je vymezena formou návrhu západně od Stráže nad Nežárkou na volném prostranství mezi bývalým lihovarem, benzinovou stanicí a lesem. Dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku u Stráže nad Nežárkou byl stanoven rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru vydaném Ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR již v roce 1990. Po skončení těžby je navržen souhrnný plán sanace a rekultivace, ve kterém bylo přihlédnuto mimo jiné také k současným požadavkům na ochranu přírody a krajiny. Zrekultivované plochy by měly plnit funkci zejména půdoochrannou, krajinotvornou a ekologicky stabilizující. V územním plánu Stráž nad Nežárkou nedojde k žádnému záboru zemědělského půdního fondu I. třídy. Zábory zemědělského půdního fondu II. třídy ochrany nastanou zejména v plochách bydlení – městské rodinné Br-2, Br-3, Br-13, Br-14, Br-15, Br-16 plochách bydlení – venkovské Bv-1, Bv-4, Bv-5, Bv-8, Bv-10, ploše veřejného prostranství VP-1, VP-3 ploše výroby a skladování – zemědělská výroba VSz-1, ploše technické infrastruktury TIčov1 a v plochách dopravní infrastruktury DI-D12/4, DI-2, a DI-3 a DI-4. Ostatní navrhované plochy se nacházejí na méně kvalitních zemědělských půdách se třídami ochrany III., IV. a V.

m) 4. předpokládaný zábor PUPFL Navrhovaným řešením dojde k záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa v plochách OVk-1, TI-čov2, TIs-1, DI-D12/4, DI-4 a TE-1. V případě ploch TI-čov2, TIs-1 a DI-D12/14 se jedná o veřejně prospěšné stavby. Konkrétní zábory jsou vyčísleny v tabulkách výše. Ve výstupních limitech je řešena skutečnost neumisťovat bez souhlasu příslušného orgánu stavby blíže než 30 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa, tj. v takové vzdálenosti, do které mohou dopadnout padající stromy. Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterým stanovuje podmínky územní plán, nebyl zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje lesa, kde stanovuje podmínky využití v tomto území zákon o lesích. Výstupní limit 30 m od pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanoven na základě úvahy zpracovatele, který vychází z logického předpokladu a praktické znalosti problematiky ochránit stavby (zejména stavby pro bydlení) před pádem stromů, které v našich zeměpisných výškách dosahují cca právě požadovaných 30 m. Tento výstupní limit se naopak nevztahuje na stavby, které nejsou pádem stromů ohroženy, např. vodovody.

170

n) rozhodnutí odůvodnění

o

námitkách

včetně

jejich

Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků veřejného projednání.

o) vypořádání připomínek Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků veřejného projednání.

p) údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Počet listů (stránek) odůvodnění územního plánu

39 (77)

Počet výkresů k němu připojené grafické části

5

٠ ٠ ٠ ٠

koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000, výkres širších vztahů v měřítku 1 : 25 000, výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000, výřezy z koordinačního výkresu – sídel Stráž nad Nežárkou, Dolní Lhota, Dvorce v měřítku 1 : 2 880

Poučení : Proti územnímu plánu Stráž nad Nežárkou vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Přílohy: 1. grafická část územního plánu 2. grafická část odůvodnění územního plánu

Ing. Josef Ernest

Věra Tomšová

místostarosta města

starostka města

171

Návrh Územní plán Stráž nad Nežárkou

Recommend Documents