Studijní program: Biologie Studijní obor: Aplikovaná biologie a ekologie
Návrh témat dizertačních prací v roce 2015
Produkce sekundárních metabolitů rostlin jako odpověď na napadení herbivorním hmyzem Production of plant secondary metabolites in response to insect herbivore atact
Školitel: doc. Ing. Jiří Tůma, CSc. Konzultant : RNDr. Zuzana Dučaiová, Ph.D. Herbivorní hmyz poškozuje rostliny především sáním a požerem. Proti napadení rostliny využívají různé strategie. Asi nejdiverzifikovanější skupinou obranných mechanismů u rostlin je produkce velkého množství nejrůznějších sekundárních metabolitů. Jako obrana proti herbivorům slouží především sekundární metabolity s toxickými nebo detergentními vlastnostmi. Tyto látky jsou velmi účinné proti nespecializovaným herbivorům a syntéza těchto látek vychází z několika málo prekurzorů primárního metabolizmu (např. acetyl-coA, aminokyselin). Mohou mít toxické účinky i odpuzovat potencionální škůdce, případně mají charakter látek signálních. Význam řešení této problematiky je značný jednak v tom, že napomáhá vyvíjet nové insekticidy založené na přírodní bázi a na druhé straně se může podílet na omezování použití chemických přípravků v ochraně rostlin. Cílem práce je výzkum produkce vybraných sekundárních metabolitů rostlin jako odpověď na napadení herbivorním hmyzem. Výzkum bude probíhat prostřednictvím hydroponických pokusů v přesně definovaných podmínkách klimaboxu. Pro stanovení vybraných sekundárních metabolitů budou využity různé laboratorní metody (HPLC, fotometrické metody, ELISA, TLC, cytometrické) a další metody molekulární biologie. Výzkum bude probíhat ve spolupráci s vybranými pracovišti v ČR i zahraničí. Reference: Rosenthal G.A. - Berenbaum M.R. (1992): Herbivores: Their Interactions with Secondary Plant Metabolites (Second Edition). Academic press.
http://www.sciencedirect.com/science/book/9780080925455 Onkokesung N et al. (2014): Modulation of flavonoid metabolites in Arabidopsis thaliana through overexpression of the MYB75 transcription factor: role of kaempferol-3,7dirhamnoside in resistance to the specialist insect herbivore Pieris brassicae. Journal of Exp. Bot. 65(8): 203-2217. Mazid M et al. (2011): Role of secondary metabolites in defense mechanisms of plants. Biology and Medicine, 3 (2): 232-249. Bidart-Bouzat, M. - Kliebenstein, D (2011): An ecological genomic approach challenging the paradigm of differential plant responses to specialist versus generalist insect herbivores. Oecologia, 167 (3): 677-689. Carmona D. et al. (2011): Plant traits that predict resistance to herbivores. Functional Ecology. 25 (2): 358-367.
Využití spektrometrických a separačních metod pro stanovení fytochelatinů a jejich komplexů Application of spectrometric and separation methods for determination of phytochelatins and their complexes
Školitel: doc. RNDr. Vlastimil Dohnal, Ph.D. et Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Jiří Tůma, CSc. Těžké kovy patří mezi významné kontaminanty životního prostředí. Živé organismy si vyvinuly specifické mechanismy obrany vůči nim. Rostliny využívají pro komplexaci těžkých kovů metabolity zvané fytochelatiny. Indukce produkce fytochelatinů je vyvolána přítomností těžkého kovu například v půdě. Cílem práce je vyvinout a aplikovat separační a spektrometrické metody pro izolaci, detekci a charakterizaci fytochelatinů. K měření budou využívány metody kapalinové chromatografie, spektrofotometrie, atomové absorpční spektrometrie apod.
Reference: À. Dago, I. González, C. Ariño, J. M. Díaz-Cruz, M. Esteban: Chemometrics applied to the analysis of induced phytochelatins in Hordeum vulgare plants stressed with various toxic nonessential metals and metalloids. Talanta, 118, 2014, 201-209. J. Najmanova, E. Neumannova, T. Leonhardt, O. Zitka, R. Kizek, T. Macek, M. Mackova, P. Kotrba: Cadmium-induced production of phytochelatins and speciation of intracellular cadmium in organs of Linum usitatissimum seedlings. Industrial Crops and Products, 36, 2012, 536-542. S.K. Yadav: Heavy metals toxicity in plants: An overview on the role of glutathione and phytochelatins in heavy metal stress tolerance of plants. South African Journal of Botany, .76, 2010, 167-179.
Živné rostliny včel rodu Andrena Host plants of the bees of the genus Andrena
Školitel: Mgr. Petr Bogusch, Ph.D. Včely rodu Andrena Fabricius, 1775 jsou nejpočetnějším rodem včel v Evropě se skoro 500 druhy, některé jsou běžně využívány jako alternativní opylovači, a mnoho dalších druhů se podílí na opylování důležitých zemědělských plodin. Znalosti jejich pylové specializace (myšleno jako potrava pro larvy, ne potrava dospělců) pocházejí z hodně starých zdrojů, a jsou založeny na pozorování včel sbírajících pyl na rostlinách. Ve většině podobných zdrojů však nejsou rozlišováni samci, kteří pyl nesbírají, jen lížou nektar, a tak je dílčí specializace jednotlivých druhů neznámá. Cíle práce: Pomocí nové metody pylové (palynologické) analýzy nasbíraného pylu se budeme snažit stanovit specializace jednotlivých druhů těchto včel, vyskytujících se ve střední Evropě, zaměříme se na změně hlavních živných rostlin během života samic vybraných druhů, stejně tak jako na preferenci živných rostlin na netradičních biotopech, jako jsou uměle pěstované výsevy kvetoucích rostlin, v ovocných sadech, a v botanických zahradách. Zároveň budou naše výsledky srovnány s dosud známými údaji, a také s výsledky podobných studiích jiných výzkumných týmů. Reference: Dellicour S., Lecocq T., Kuhlmann M., Mardulyn P. & Michez D. 2014: Molecular phylogeny, biogeography, and host plant shifts in the bee genus Melitta (Hymenoptera: Anthophila). Molecular Phylogenetics and Evolution 70: 412-419. Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P., Tyrner P.: Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Academia, Praha, 2010, 524 pp. Michez D., Patiny S., Rasmont P., Timmermann K. & Vereecken N. J. 2006: Phylogeny and host-plant evolution in Melittidae s.l. (Hymenoptera: Apoidea). Apidologie 39: 146-162. Sedivy C., Dorn S., Widmer A. & Müller A. 2013: Host range evolution in a selected group of osmiine bees (Hymenoptera: Megachilidae): the Boraginaceae-Fabaceae paradox. Biological Journal of the Linnean Society 108: 35-54. Westrich P. 1989: Die Wildbienen Baden-Württembergs. Eugen Ulmer Verlag, Stuttgart, 972 pp.
Bionomie nosatců rodu Bagous a zhodnocení bioindikačních schopností jednotlivých druhů Bionomy of weevils of the genus Bagous with a focus on their bioindicative use
Školitel: Mgr. Petr Bogusch, Ph.D. Konzultant: RNDr. Romana Prausová, Ph.D. Téma navazuje na čerstvě zpracované rozšíření druhů tohoto rodu na území České republiky. Nosatci rodu Bagous jsou s 25 známými druhy na našem území poměrně málo známou skupinou, mnohem více studovanou např. v sousedních zemích (Polsko, Německo i Slovensko). Jejich bionomie je velice zajímavá, hostitelskými rostlinami, kde probíhá vývoj, jsou vodní a mokřadní rostliny. Řada těchto rostlin je na našem území téměř vymizelá nebo většina jejich populací pochází z nově vzniklých introdukcí (např. Stratiotes alloides, Nymphaea alba), další druhy jsou významnými bioindikačními druhy mokřadů (např. Butomus umbellatus, Hydrocharis morsus-ranae nebo Menyanthes trifoliata) a pouze některé druhy žijí na běžných druzích, z nichž však většina v poslední době z našich lokalit mizí a stává se velice vzácnými (např. Alisma plantago-aquatica, Ceratophyllum demersum nebo Myriophyllum spicatum). Cílem práce bude zhodnotit indikační význam vybraných druhů rodu a srovnat výskyt vybraných druhů s jejich živnými rostlinami. Dílčím cílem budou i popisy larev druhů, jejichž larvy jsou neznámé a v ČR se aktuálně vyskytují (B. diglyptus, B. rotundicollis, B. limosus a B. lutosus), zjistit živné rostliny některých druhů (B. bagdatensis a B. petro) a navrhnout managementová opatření pro stanoviště těchto nosatců. Reference: Caldara R. & O'Brien C. W. 1998: Systematics and evolution of weevils of the genus Bagous. VI. Taxonomic treatment of the species of the western Palearctic Region (Coleoptera Curculionidae). Mem. Soc. Ent. Ital. 76: 131-347. Dieckmann L. 1964: Die mitteleuropäischen Arten aus der Gattung Bagous Germ. Ent. Blätter Biol. Syst. Käfer 60(2): 88-111. Gosik R. 2013: Morphology of larval and pupal stages of selected species of Bagoinae Thomson, 1895 with comments on their biology. Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie Sklodowskiej, Lublin, 128 pp. Prick P. 2001: Suitability of an Insect Group for the Habitats Directive of the EU: The Weevil Subfamily Bagoinae (Col., Curculionidae). Contributions to the Ecology of Phytophagous Beetles VII. Snudebiller 2: 7-40. Wimmer W. & Sprick P. 2000: Funde von Rüsselkäfern (Coleoptera: Curculionidae) an Myriophyllum-Arten in Niedersachsen unter besonderer Beachtung von Myriophyllum heterophyllum Michaux (Beiträge zur Ökologie phytophager Käfer V). Braunschweiger Naturkundliche Schriften 6 (1): 123-130.
Ekologie samotářských včel hnízdících v ulitách plžů a jejich vliv na úbytek stepních druhů Ecology of solitary bees nesting in empty gastropod shells and their influence on the decay of steppe preferring species
Školitel: Mgr. Petr Bogusch, Ph.D. V prázdných ulitách plžů hnízdí více druhů včel, především zástupců čeledi Megachilidae, a hostí různé druhy kleptoparazitů a parazitoidů. O jejich konkrétní ekologii a rozdílech mezi nimi se příliš neví. Zároveň tyto druhy preferují stepní biotopy nebo podobná člověkem vytvořená stanoviště (např. silniční náspy) a patří mezi nejvíce se šířící druhy v posledních létech, na rozdíl od druhů hnízdících v zemi. Cíle práce: Hlavním cílem práce je zhodnotit stav populací vybraných druhů na stepních stanovištích v ČR a srovnat druhy hnízdící v ulitách a v zemi. Dále pak zjistit preference ulit jednotlivých plžů u vybraných druhů hnízdících včel, a preference hostitelů kleptoparazity a parazitoidy. Cílem bude i srovnat toto vše na stepích a silničních náspech. Předpokládanými metodami studia včel bude sběr ulit s hnízdy a jejich dochovávání, pozorování hnízdících druhů, studium historie rozšíření druhů v ČR (sbírky, muzea) a využití barevných misek při odchytu druhů na lokalitách. Reference: Cane J. H., Griswold T. & Parker F. D. 2007: Substrates and Materials Used for Nesting by North American Osmia Bees (Hymenoptera: Apiformes: Megachilidae). Annals of the Entomological Society of America 100: 350-358. Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P., Tyrner P.: Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Academia, Praha, 2010, 524 pp. Potts S. G., Vulliamy B., Roberts S., O'Toole C., Dafni A., Ne'eman G. & Wilmer P. 2005: Role of nesting resources in organising diverse bee communities in a Mediterranean landscape. Ecological Entomology 30: 78-85. Raw A. 1972: The biology of the solitary bee Osmia rufa (L.) (Megachilidae). Transactions of the Royal Entomological Society of London 124: 213-229. Westrich P. 1989: Die Wildbienen Baden-Württembergs. Eugen Ulmer Verlag, Stuttgart, 972 pp.
Úloha mravenců podrodu Serviformica (Hymenoptera: Formicidae: Formica) ve vybraných ekosystémech The role of Formica (Serviformica) ants (Hymenoptera: Formicidae) in selected ecosystems
Školitel: Mgr. Pavel Pech, Ph.D. Holoarktický rod Formica se skládá ze čtyř podrodů Formica s.str., Raptiformica, Coptoformica and Serviformica. První tři podrody obsahují zejména velké, agresivní a teritoriální druhy s početnými koloniemi, a díky tomu jsou také dloudobě intenzivně studovány, především pokud se týká jejich sociální organisace, hnízdních a potravních preferencí i vlivu na okolní prostředí. Menší a málo agresivní mravenci z podrodu Serviformica jsou studování podstatně méně. Na většině lokalit jsou ale velmi hojní, na řadě středoevropských lokalit jsou největšími mravenci a jako jedni z prvních se objevují v raně sukcesních biotopech, kde ostatní zástupci rodu Formica vždy chybějí. Cíle práce: Odhadnout průměrný podíl ploch dominovaných mravenci podrodu Serviformica v krajině střední Evropy; zjistit vztahy mezi mravenci z podrodu Serviformica a jinými druhy mravenců (především Lasius, Myrmica, Tetramorium), strategii získávání potravy (lov, vztahy se mšicemi, myrmekochorie) a strategii hnízdění. Reference: Markó B. & Czechowski W. .2012. Space use, foraging success and competitive relationships in Formica cinerea (Hymenoptera Formicidae) on sand dunes in southern Finland. Ethology Ecology & Evolution, 24: 149-164. Czechowski W., Radchenko A., Czechowska W. & Vepsäläinen K. 2012. The ants of Poland with reference to the myrmecofauna of Europe. Fauna Poloniae 4. Warsaw: Natura Optima Dux Foundation, 496 pp. Frouz J. & Jílková V. 2008. The effect of ants on soil properties and processes (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News 11: 191-199. Seifert B. 2007. Die Ameisen Mittel- und Nordeuropas. Lutra, Klitten, 368 pp. Sundström L., Seppä P. & Pamilo P. 2005: Genetic population structure and dispersal patterns in Formica ants - a review. Annales Zoologici Fennici 42: 163-177.
Potravní nároky evropských mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z pohledu ekologie a evoluce Nutritional reguirements of European ants (Hymenoptera: Formicidae): an ecological and evolutionary approach
Školitel: Mgr. Pavel Pech, Ph.D. Mravenci různých zeměpisných šířek využívají potravu s různým obsahem cukrů, proteinů, tuků a solí. Teoreticky by se dělnice měly živit především potravou s vysokým obsahem cukrů, zatímco larvy by měly požívat spíše bílkoviny. Není tomu tak ale vždy a všude: Zatímco ve většině biotopů střední Evropy mravenci velmi výrazně preferují cukry, v tropických a subtropických oblastech hojně využívají i pouze proteiny a tuky. Výjimkou jsou např. některé antropogenní biotopy (odkaliště), ve kterých mravenci přijímají prakticky cokoli. Důvod těchto rozdílů není jasný a spočívá patrně v evoluci různých linií mravenců, historii osidlování regionu mravenci a v abiotických podmínkách a potravní nabídce konkrétního biotopu. Cíle práce: Pomocí návnad zmapovat potravní preference různých rodů mravenců v různých biotopech v rámci Evropy na gradientech sever-jih, východ-západ a nadm. výšky. Získané výsledky zasadit do evolučně-ekologických souvislostí. Reference: Fiedler K., Kuhlmann F., Schlick-Steiner B.C., Steiner F.M. & Gebauer G. (2007) Stable Nisotope signatures of central European ants – assessing positions in a trophic gradient. Insect. Sociaux 54: 393 – 402. Folgarait P.J. (1998) Ant biodiversity and its relationship to ecosystem functioning: a review. Biodiversity and Conservation 7: 1221-1244. Fowler D., Lessard J.-P. & Sanders N.J. (2014) Niche filtering rather than partitioning shapes the structure of temperate forest ant communities. Journal of Animal Ecology 83: 943–952. Hölldobler, B. & Wilson E.O. (1990) The Ants. The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts. Kaspari M. (2014) Road salt offers insights into the connections between diet and neural development. PNAS 111: 10033-10034. Peters M.K., Mayr A., Röder J., Sanders N.J. & Steffan-Dewenter I. (2014) Variation in nutrient use in ant assemblages along an extensive elevational gradient on Mt Kilimanjaro. Journal of Biogeography 41: 2245–2255.
Experimentální diagnostické přístupy v hodnocení biologické aktivity xenobiotik Experimental diagnostic approaches in the evaluation of biological activity of xenobiotics
Školitel: RNDr. Martin Kuneš, Ph.D. Pro definování aktivity nově připravených xenobiotik a zjištění osudu technologicky připravené formulace je nutné jejich ověření v animálních experimentech v in vivo podmínkách. Vedle standardních pokusných přístupů je možné (a žádoucí) využít v těchto předklinických zkouškách moderních diagnostických technik. Preklinické in vivo testy jsou nezbytné pro ověření bezpečnosti a účinnosti léčiv. Cílem disertační práce by mělo být využití moderních gastroenterologických diagnostických technik pro definování farmakodynamiky a farmakokinetiky nově syntetizovaných látek ze skupiny cholinesterázových inhibitorů. Zejména jde o využití elektrogastrografické techniky pro stanovení vlivu těchto látek na myoelektrickou aktivitu žaludku, měření jícnové impedance, využití bezdrátové kapslové endoskopie pro sledování „osudu“ připravené formulace v gastrointestinálním traktu po jejím intraduodenálním podání. Jde o experimentální práci jejíž výstupem by měla být data charakterizující nově připravené látky potenciálně využitelné v klinické praxi jako léčiva nebo léčebné prostředky. Reference: Kunes M, Kvetina J, Malakova J, Bures J, Kopacova M, Rejchrt S. Pharmacokinetics and organ distribution of fluorescein in experimental pigs: an input study for confocal laser endomicroscopy of the gastrointestinal tract. Neuroendocrinol Lett. 2010; 31, Suppl 2:57-61. Kopáčová M, Tachecí I, Květina J, Bureš J, Kuneš M, Špelda S, Tyčová V, Svoboda Z, Rejchrt S. Wireless video capsule enteroscopy in preclinical studies: methodical design of its applicability in experimental pigs. Digest Dis Sci 2010; 55(3): 626-630. Bureš J, Kopáčová M, Květina J, Österreicher J, Šinkorová Z, Svoboda Z, Tachecí I, Filip S, Špelda S, Kuneš M, Rejchrt S. Different solutions used for submucosal injection influenced early healing of gastric endoscopic mucosal resection in a preclinical study in experimental pigs. Surg Endoscopy 2009; 23(9): 2094-2101. Květina J, Kuneš M, Bureš J, Kopáčová M, Tachecí I, Špelda S, Herout V, Rejchrt S. The use of wireless capsule enteroscopy in a preclinical study: a novel diagnostic tool for indomethacin-induced gastrointestinal injury in experimental pigs. Neuroendocrinol Lett 2008; 29(5): 763-769. Tachecí I, Květina J, Kuneš M, Pavlík M, Kopáčová M, Černý V, Rejchrt S, Varayil JE, Bureš J.: The effect of general anaesthesia on gastric myoelectric activity in experimental pigs. BMC Gastroenterol. 2013 Mar 14;13:48. doi: 10.1186/1471-230X-13-48 Zdarova Karasova J, Zemek F, Kunes M, Kvetina J, Chladek J, Jun D, Bures J, Tachecí I, Kuca K. Intravenous application of HI-6 salts (dichloride and dimethansulphonate) in pigs: comparison with pharmacokinetics profile after intramuscular administration. Neuroendocrinol Lett. 2013 Nov 23;34(Suppl2):74-78
Příprava modifikovaných reaktivátorů acetylcholinesterasy a jejich in vitro hodnocení Preparation of modified acetylcholinesterase reactivators and their in vitro evaluation
Školitel: doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D. Konzultant: RNDr. Alena Uhríková, PhD. Organofosforové sloučeniny (OF) patří do skupiny vysoce toxických ireverzibilních inhibitorů acetylcholinesterasy (AChE). Díky inhibici AChE způsobují OF v organismu narušení cholinergních funkcí, které může v závislosti na jejich dávce způsobit až úmrtí organismu. Kauzálními léčivy při intoxikacích OF jsou oximové reaktivátory AChE. Reaktivátory AChE jsou schopny štěpit OF kovalentně navázaný do aktivního místa AChE, a tak obnovit přirozenou funkci AChE při štěpení neuromediátoru acetylcholinu. Pro každý typ OF je vhodný jiný druh reaktivátoru AChE. Současné reaktivátory AChE také mají omezenou účinnost. Z tohoto důvodu je nutný výzkum nových reaktivátorů. Cíle práce: Příprava nových sloučenin Testování nových sloučenin in vitro Reference: MUSILEK, K. - DOLEZAL, M. - GUNN-MOORE, F. - KUCA, K. Design, Evaluation and Structure-Activity Relationship Studies of the AChE Reactivators Against Organophosphorus Pesticides. Medicinal Research Reviews. 2011, 31(4), p. 548-575. DOI: 10.1002/med.20192. HOLAS, O. – MUSILEK, K. – POHANKA, M. – KUCA, K. Progress in cholinesterase quantification methods. Expert Opinion on Drug Discovery. 2012, 7(12), p. 1207–1223. DOI: 10.1517/17460441.2012.729037.
Příprava modulátorů ABAD a jejich in vitro hodnocení Preparation of ABAD modulators and their in vitro evaluation
Školitel: doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Ondřej Soukup, Ph.D. Enzym amyloid vázající alkohol dehydrogenasa (ABAD) byl nalezen jako jeden z faktorů mitochondriální dysfunkce a apoptosy. ABAD je lokalizován uvnitř mitochondrií a je specifický pro neuronální buňky. Bylo zjištěno, že tento enzym se podílí na vzniku Alzheimerovy nemoci a jejím rozvoji tak, že interaguje protein-protein interakcí s beta amyloidem. ABAD je možné ovlivnit modulátory, které inhibují buď ABAD nebo jeho interakci s beta amyloidem. Tímto způsobem by mělo být možné zabránit mitochondriální destrukci. V současné době je známo pouze minimální množství modulátorů ABAD a je očekáván jejich dynamický vývoj. Cíle práce: Příprava nových sloučenin Testování nových sloučenin in vitro Reference: HROCH, L. – AITKEN, L. – BENEK, O. – DOLEZAL, M. – KUCA, K. – GUNN-MOORE, F. - MUSILEK, K. Benzothiazoles - Scaffold of interest for CNS targeted drugs. Current Medicinal Chemistry. 2015, in press. DOI: 10.2174/0929867322666141212120631. BENEK, O. – AITKEN, L. –– HROCH, L. – KUCA, K. – GUNN-MOORE, F. - MUSILEK, K. A Direct interaction between mitochondrial proteins and amyloid-β peptide and its significance for the progression and treatment of Alzheimer’s disease. Current Medicinal Chemistry. in press. BENEK, O. – MUSILEK, K. – KUCA, K. Mitochondrial enzyme ABAD and its role in the development and treatment of Alzheimer’s disease. Ceska a Slovenska Farmacie. 2012, 61(4), p. 144-149 (in Czech). ISSN 1210-7816.
Příprava a hodnocení nových povrchově aktivních sloučenin Preparation and evaluation of novel surfactants
Školitel: doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Michal Novotný, Ph.D. Povrchově aktivní sloučeniny (surfaktanty) mají v biologických aplikacích mnoho použití. Mají účinky ochranné, antimikrobní, antineoplastické ad. Základem jejich účinku je micelární efekt, kdy jsou schopny tvořit micely na rozhraní dvou fází. Surfaktanty mohou mít neutrální, anionický nebo kationický charakter. Kationické surfaktanty jsou dobře známé pro své antimikrobní účinky, kdy přímo interagují s póry v buněčné membráně, způsobují její narušení a apoptosu buňky. Z tohoto důvodu jsou často využívány jako povrchová desinficiencia. Antimikrobní efekt kationických surfaktantů závisí na radě faktorů a liší se pro různé druhy mikroorganismů. Cíle práce: Příprava nových sloučenin Testování nových sloučenin Reference: MALINAK, D. – DOLEZAL, R. – MAREK, J. – SALAJKOVA, S. – SOUKUP, O. – VEJSOVA, M. – KORABECNY, J. – HONEGR, J. – PENHAKER, M. – MUSILEK K. – KUCA, K. 6-Hydroxyquinolinium salts differing in the length of alkyl side-chain: Synthesis and antimicrobial activity. Bioorganic & Medicinal Chemistry Letters. 2014, 24(22), p. 5238– 5241. DOI: 10.1016/j.bmcl.2014.09.060. MAREK, J. - BUCHTA, V. - SOUKUP, O. - STODULKA, P. - CABAL, J. - GHOSH, K.K. MUSILEK, K. - KUCA, K. Preparation of Quinolinium Salts Differing in the Length of the Alkyl Side Chain. Molecules. 2012, 17(6), p. 6386-6394. DOI: 10.3390/molecules17066386.
