Návrh požární zbrojnice. Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Návrh požární zbrojnice Bakalářská práce Příloha: konstrukční výkresy

2013

Tereza Darebníková

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na téma: „Návrh požární zbrojnice“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

v Brně, dne 13. 5. 2013…………………………… Tereza Darebníková

Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala všem, kteří přispěli k vytvoření této bakalářské práce, zvláště panu doc. Ing. arch. Hynku Maňákovi za jeho odbornou pomoc, konzultace a cenné rady při vedení této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem hasičským příslušníkům, kteří mi přispěli svými užitečnými radami a informacemi a především rodičům za psychickou a finanční podporu při studiu.

Autor: Tereza Darebníková Název bakalářské práce: Návrh hasičské zbrojnice Abstrakt: První část práce je věnována úvodu do problematiky, je zde tedy popsána historie i současnost hasičů, organizační struktura a typové rozdělení požárních stanic na základě normy i analýzy. Následuje rozbor současného stavu požárních stanic a zbrojnic; seznámení s hasičským nářadím na požární útok. Hlavním cílem práce je návrh interiéru vybraných částí požární zbrojnice v obci Pravčice a konkrétní návrh nábytkového prvku – návrh úložného prostoru ve více variantách pro ukládání nářadí určeného pro sportovní disciplínu požární útok starších žáků. Klíčová slova: hasiči, požární stanice, požární zbrojnice, regál, úložný nábytek, veřejný interiér

Author’s name: Tereza Darebníková

Title of the thesis: Design of a fire house

Abstract: The first part of this thesis is focused to the introduction to the topic, there is described history and present of firefighters, organizational structure and type division of fire stations based on standards and analysis. The analysis of the current state of fire stations and houses; familiarization with fire tool for fire attack. The main aim of this thesis is design of the interior of selected parts of the firehouse in the Pravčice village and specific piece of furniture - design of storage furniture in several versions for storing of tools intended for sport discipline Fire Attack older pupils.

The keywords: firefighters, firehouse, fire station, rack, storage furniture, public interior

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 6

2

CÍL ............................................................................................................................ 7

3

METODIKA ............................................................................................................. 8

4

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ORGANIZOVANÉHO HASIČSTVA.................. 9 4.1 Oheň – průvodce člověka ................................................................................... 9 4.2 Historie organizovaného hasičstva a požární ochrany ....................................... 9 4.2.1 Počátky požární ochrany........................................................................... 9 4.2.2 Období středověku a novověku .............................................................. 10 4.2.3 Území České republiky........................................................................... 10 4.3 Současná organizační struktura ........................................................................ 11 4.4 Historie budování stanic ................................................................................... 12 4.4.1 Fenomén „Akce Z“ ................................................................................. 12

5

TYPOLOGIE POŽÁRNÍCH STANIC/ZBROJNIC............................................... 13 5.1 Termíny a definice............................................................................................ 14 5.2 Typ stanice/zbrojnice ....................................................................................... 14 5.2.1 Šatny, umývárny a záchody .................................................................... 15 5.2.2 Garáže pro požární techniku ................................................................... 15 5.2.3 Místnost pro denní a noční pohotovost ................................................... 15 5.2.4 Učebny, zasedací místnosti a kanceláře .................................................. 15 5.2.5 Spojová místnost ..................................................................................... 16 5.2.6 Prostory technického zázemí .................................................................. 16 5.2.7 Výcvikové prostory................................................................................. 16

6

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ................................................................... 17 6.1 Požární stanice profesionálních hasičů............................................................. 17 6.2 Podnikové stanice ............................................................................................. 17 6.3 Požární zbrojnice dobrovolných hasičů ........................................................... 18

7 INTERIÉR A VNITŘNÍ VYBAVENÍ POŽÁRNÍ ZBROJNICE DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ....................................................................................... 20 7.2.1 Druhy úložných prostor .......................................................................... 21

7.2.2 Konstrukce úložného nábytku ................................................................ 21 7.2.3 Police ...................................................................................................... 22 7.2.4 Materiály a kování .................................................................................. 22 8

DISCIPLÍNA POŽÁRNÍ ÚTOK ............................................................................ 22 8.1 Seznámení s nářadím pro požární útok ............................................................ 23

9

HASIČSKÁ ZBROJNICE V OBCI PRAVČICE ................................................... 25 9.1 Historie sboru ................................................................................................... 25 9.2 Analýza současného stavu ................................................................................ 26 9.3 Návrh dispozice vybraných částí požární zbrojnice ......................................... 28 9.3.1 Společenská místnost .............................................................................. 28 9.3.1.1 Vizualizace společenské místnosti .............................................. 29 9.3.2 Kuchyňka a šatna .................................................................................... 30 9.3.2.1 Vizualizace kuchyňky a šatny ..................................................... 31 9.3.3 Sklad nářadí ............................................................................................ 32 9.3.3.1 Vizualizace skladu....................................................................... 32

10 NÁVRH VYBRANÉHO NÁBYTKOVÉHO PRVKU .......................................... 33 10.1 Důvody výběru prvku ..................................................................................... 33 10.2 Inspirace ......................................................................................................... 34 10.3 Návrh úložného prvku .................................................................................... 35 10.3.1 Popis konstrukce a materiálů ................................................................ 37 10.3.2 Vizualizace............................................................................................ 39 11 DISKUSE ................................................................................................................ 40 12 ZÁVĚR ................................................................................................................... 41 13 SUMMERY ............................................................................................................ 42 14 PŘEHLED LITERATURY .................................................................................... 43 15 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 45 16 SEZNAM TABULEK A PŘÍLOH ......................................................................... 47 16.1 Tabulky ........................................................................................................... 47 16.2 Přílohy ............................................................................................................ 47

1 Úvod K výběru tohoto tématu mě vedla v prvé řadě skutečnost, že jsem sama aktivní členkou sboru dobrovolných hasičů, tudíž je to téma mému srdci blízké a troufám si říct, že za léta ve sboru a hasičském prostředí strávená, již něco vím o technickém zázemí hasičů. Proto také vím, že celá řada hasičů, především dobrovolných, tráví svůj čas ve zbrojnicích, které již nejsou v souladu s dnešními požadavky. Myslím, že toto téma je zajímavé i z toho důvodu, že v současné době probíhají rekonstrukce, změny a obnovy požárních zbrojnic v řadě obcí v naší republice. Proto není úplně nepodstatné se i tomuto tématu věnovat. Práce začíná úvodem do problematiky a seznámením s historií hasičů a jejich zázemím a se současným stavem požárních jednotek. Chtěla bych stručně popsat strukturu a organizaci jednotek i pojmenovat různé typy stanic. Dále se budu věnovat současnému stavu budov, který se dle mého názoru v jednotlivých typech stanic či zbrojnic velice liší. Předpokládanými

prameny

budou

normy

a

legislativní

dokumenty

o

stanicích/zbrojnicích a knihy o úložném prostoru, materiálech, které budou využity především jako zdroj informací pro část praktickou, tedy návrh zbrojnice a speciálního úložného prvku pro hasiče. V příloze pak budou konstrukční výkresy prvku a vizualizace zbrojnice, případně další podpůrné dokumenty. Zřejmě největším problémem většiny dobrovolných sborů je nedostatek financí, které i v případě, že jsou, jsou často investovány do potřebnějších věcí, jako například hasičské techniky nářadí či oblečení, nežli do vybavení interiéru a nábytku, které je však daleko za svojí morální a mnohdy i fyzickou životností. Naopak nejmenším problém je nadšení obyvatel i těch nejmenších obcí se v této dobrovolné činnosti realizovat.

6

2 Cíl Prvním z cílů této bakalářské práce je seznámení s hasičským prostředím jak v historii, tak v současné době. Dalším cílem je rozřazení typů zbrojnic a analyzování současného stavu požárních zbrojnic. Tuto část jsem se pokusila zpracovat tak, aby čtenář získal povědomí o tom, v jakém prostředí se čeští hasiči v současné době pohybují. Hlavním cílem práce je návrh interiérové rekonstrukce požární zbrojnice v obci Pravčice a návrh úložného prostoru určeného speciálně pro ukládání nářadí na disciplínu požární útok dětských družstev. Tento prvek může hasičům šetřit prostor i čas, tím že zjednoduší manipulaci.

7

3 Metodika První část práce je zpracována na převážně základě literárních zdrojů, v menší míře jsou použity i zdroje internetové či jiné. Další část vychází z poznatků autora, pozorování a analýzy různých druhů konkrétních stanic a zbrojnic, pomocí fotografií i ústního předání informací z řad hasičů. Tyto poznatky jsou poté v redukované podobě použity v této práci. Praktická část začíná rozborem zbrojnice v obci Pravčice, pro tento účel byla základním zdrojem technická dokumentace, místní hasičská kronika a sdělení očitých svědků. Část poslední, tedy konkrétní návrhy vizualizace a konstrukce, jsou aplikací informací nabytých v první polovině práce. Pro návrh je použit systém Turbo CAD.

8

4 Úvod do problematiky organizovaného hasičstva 4.1 Oheň – průvodce člověka Už od pradávna hledal člověk ochranu před ohněm při budování prvních obydlí. Avšak kočovný způsob života příliš nezvyšoval jeho zájem svůj majetek před ohněm chránit; stačilo zachránit sebe, tedy utéci. Potřeba ochrany, respektive prevence, přišla až s využíváním ohně a usedlým způsobem života, kdy se počala objevovat kotlíková ohniště. V primitivních obydlích bylo ohniště pod stálým dozorem žen, který byl později nahrazen přítomností nádob na vodu, věder a pravděpodobně i háky (určenými pro strhávání hořícího domu) v tehdejších staveních. [1]

4.2 Historie organizovaného hasičstva a požární ochrany 4.2.1 Počátky požární ochrany Nejstarší dochovaná zmínka o požární službě a prevenci spadá do období starého Egypta (asi 2000 let př. n. l.) Avšak historie prvních hasičských sborů spadá až do období antiky. Jednalo se o noční hlídky, často sestavené z řad otroků, které byly v případě požáru připraveny zasáhnout. Mezi vybavení těchto jednotek patřily například žebříky, vědra, košíky, stříkačky a bourací náčiní, ba dokonce i mořské houby určené k nasávání zbytkové vody po požáru. Postupem času došlo k reorganizaci a hasiči z řad otroků byli nahrazováni svobodnými občany. Za císaře Caracalla (198-217) měly jednotky 930 mužů, jednoho velitele a čtyři lékaře, dále zde sloužili nosiči vody, vylévači vody, hasiči s houněmi a jiní pomocníci. Tyto profesionální sbory podléhali přísné vojenské kázni, hasiči měli ubytování ve stanicích v jednotlivých regionech a měli stálý plat. Mimo to existovalo už v Římě dobrovolné sdružení řemeslníků pro hašení požárů. Se zánikem říše Římské upadly i veškeré vynálezy a zkušenosti na poli požární techniky, ačkoli evidence katastrof a požárů je po tomto období bohatá. [1]

9

4.2.2 Období středověku a novověku Prvním moderním obnovitelem římské protipožární tradice byla až v roce 1086 Anglie, která vydala preventivní opatření. Po stanovené noční hodině musely být uhašeny otevřené ohně i svíce ve všech obydlích. Mezi nově stavěnými domy měly být mezery a základním stavebním materiálem měl být kámen a břidlice na střechy, místo dosavadního dřeva a slámy. Ani patřičná opatření však nezabránila dvěma velkým požárům v Londýně v letech 1212 a 1666. V roce 1680 byl založen Požární úřad, který nabízel pojištění a krytí škod způsobených požáry. Tento úřad si zakládá vlastní sbor. V té době se však často stávalo, že pokud sbor přijel na místo požáru a zjistil, že objekt není pojištěn u jejich chlebodárce, tak oheň nehasili. Prim v požární ochraně na evropském kontinentu má Německo, kde byly požární předpisy v mnoha městech již ve 13. století. Za počátky dobrovolného hasičstva v Evropě se považuje rok 1841, kdy byl založen sbor dobrovolných hasičů v německé Míšni. Tradice dobrovolných hasičů do dnešní doby však panuje převážně v postkomunistických zemích.[1]

4.2.3 Území České republiky Za první Československé republiky existovaly veřejné (komunální) požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. V ostatních městech a obcích využívali starostové předpisy prakticky převzaté z Rakouska-Uherska. Ty umožňovaly přenášet zodpovědnost starostů za hašení požárů na dobrovolné hasičské sbory. Jejich materiální potřeby však kryly jen částečně. Někde byly dobrovolné hasičské sbory posíleny městským zaměstnancem zastávajícím funkci strojníka popřípadě velitele. Uvedený stav ale samozřejmě neodpovídal potřebám průmyslového státu v dobách míru, tím spíše za války. Rychlá změna nenastala ani v protektorátu, kde byl vydán překlad německého zákona jako vládní nařízení o hasičstvu - veřejné (městské) požární útvary se v Německu nazývaly požární policie a byly jednotně řízeny ministerstvem vnitra. Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti ministerstva vnitra (jemuž také příslušel nejvyšší dohled a řízení), plnění úkolů na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory (místní, okresní a krajské), jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo, které bylo dobrovolné, z povolání nebo závodní. Hasičstvo z povolání musely ze zákona zřídit všechny obce s počtem obyvatel nad 10

50 000, nebo i obce menší, pokud tak rozhodl krajský národní výbor. Velitel hasičstva veřejného a závodního byl oprávněn při zásahu činit potřebná opatření jménem příslušného národního výboru. Příslušníci hasičstva ve službě pak požívali ochrany veřejného činitele.

Obr. 1 Příslušníci hasičů v první polovině minulého století Přijetím nového zákona o požární ochraně v roce 1958 však došlo k postupné decentralizaci požární ochrany a následnému oslabení její úrovně. Organizace státního požárního dozoru byla tímto zákonem zcela rozbita. Státní orgány požární ochrany byly podřízeny orgánům národních výborů, které nebyly odborně na výši, a celá řada státních funkcí byla předána dobrovolné organizaci Československý svaz požární ochrany. 60. léta jsou proto charakterizována snahou o zavedení nové právní úpravy požární ochrany. Významnými změnami prošla profesionální požární ochrana v posledních třiceti letech. Počátkem 70. let se začal měnit podíl zásahové činnosti jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. V současnosti tak většinu činnosti hasičů tvoří vedle samotných požárů také zásahy u dopravních nehod, při živelních pohromách, či zásahy pomocného charakteru jako odstraňování nejrůznějších překážek, vyprošťování osob apod. [2]

4.3 Současná organizační struktura Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelních katastrof. Hasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky.

11

Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení, konkrétně čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc. [3] Organizační struktura jednotek požární ochrany (JPO) v ČR:  JPO I - jednotka Hasičského záchranného sboru kraje s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace.  JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace.  JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolné, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace.  JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku.  JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně.  JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.[3]

4.4 Historie budování stanic V současně době není možné nalézt celistvý dokument, který by pojednával o historii požárních stanic a zbrojnic. Jedinou možnou variantou je tedy získání informací o bývalé podobě zbrojnice z kronik jednotlivých obcí či od pamětníků. Příklady z kroniky obce Hnátnice a Husovice jsou uvedeny v příloze č. 1, 2 a poslouží jako ilustrace budování hasičských zbrojnic v českých obcích.[4] [5]

4.4.1 Fenomén „Akce Z“ Akce

Z nebo

též akce

„Z“ byla

v

dobách komunistického režimu

v

Československu neplacená pracovní činnost obyvatel. Jednalo se o výpomoc v 12

oblastech, kde státní či obecní správa tyto úkoly nezvládla (ať již z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování). Oficiálně se jednalo o dobrovolnou, bezplatnou práci. Podle § 27 odst. 1 vládního nařízení 14/1959 znamenalo „Z“ zvelebování. K typickým činnostem v rámci akcí Z v padesátých a šedesátých letech 20. století patřil např. úklid sídlišť. [6] Při této zdánlivě dobrovolné akci byl na mnoho občanů vyvíjen jistý nátlak, avšak této akci můžeme také vděčit za spoustu prostor vybudovaných hasiči taktéž pro účely hasičů. „V Prostějově byla v letech 1950 – 1953 postavena požární stanice, do které byl počátkem roku 1953 přestěhován veřejný požární sbor z povolání. Po nárůstu počtu příslušníků a dodání nové techniky přestávaly prostory stanice novému provozu vyhovovat. Náprava vyžadovala asi 30 mil. Kč ze státních prostředků, které však nebylo možné získat. Proto byla v roce 1979 zahájena první etapa rekonstrukce, modernizace a přístavby objektu v rámci „Akce Z“. Bez přerušení provozu odpracovali příslušníci okresní inspekce požární ochrany a okresního veřejného požárního útvaru od 20. července 1979 do 15. července 1981 přes 68 tisíc brigádnických hodin, z nichž 7 tisíc bylo odpracováno zdarma. Nákladem 1 134 000 Kč byla vytvořena hodnota díla přes 2 500 000 Kč.“ [2] Obdobným způsobem vznikalo do roku 1990 ve všech krajích mnoho služebních objektů jako například: učebny, dílny, garáže, sklady, mycí boxy, výpočetní střediska, tělocvičny a další. Například se jednalo o stavby v Kladně, Berouně, Stochově, Benešově, Táboře, Sokolově a mnoha jiných městech a obcích. [7]

5 Typologie požárních stanic/zbrojnic Při navrhování požárních stanic a zbrojnic se vychází z příslušných právních předpisů a dalších požadavků uvedených v normě Požární stanice a zbrojnice ČSN 73 5710. Při návrhu požárních zbrojnic se ustanovení platná pro požární stanice uplatňují přiměřeně. Prostory pro výkon služby jednotky PO se oddělují od prostor určených pro veřejnost tak, aby bylo zabráněno volnému vstupu veřejnosti do těchto prostor. Požární stanice Typu P0, P1, P2 a požární zbrojnice se navrhují jako bezobslužná požární stanice (po výjezdu jednotky PO zde nezůstává žádná z osob). [8]

13

5.1 Termíny a definice Požární stanice – objekt a související prostory určené pro nepřetržitý výkon služby hasičů zařazených v jednotce hasičského záchranného sboru kraje nebo hasičského záchranného sboru podniku (profesionální jednotka PO) a určené pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany ve vybavení profesionální jednotky PO Požární zbrojnice - objekt a související prostory určené pro výkon služby hasičů zařazených v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku (dobrovolná jednotka PO) a určené pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany ve vybavení profesionální jednotky PO Požární stanice typu C – zabezpečuje v rámci svého hasebního obvodu výjezd jednotky PO, dle příkazu příslušného operačního a informačního střediska; dále zabezpečuje pro určité území kraje speciální služby a je vybavena technikou a věcnými prostředky požární ochrany podle právního předpisu (příloha č. 3, vyhláška č. 247/2001 SB.) [8]

5.2 Typ stanice/zbrojnice Typ objektu je stanoven dle jednotky, pro kterou je objekt určen. Je dán druhem a kategorii jednotky PO, počtem hasičů vykonávajících v jednotce PO službu, druhem a počtem požární techniky a věcných prostředků požární ochrany. Velikost objektu je dále upravena podle dalších funkcí, pro které je objekt určený, například pro kanceláře pracovníků v jednosměnném pracovním režimu, operační a informační středisko výcviková zařízení jednotek PO. Umístění stanic a zbrojnic musí splňovat požadavky a dané dojezdové časy jednotek PO, přičemž nově budované objekty se umisťují tak, aby nedocházelo k rušení nemocnic, sanatorií, koncertních síní, atd., a také se umisťují mimo rizikové zóny (např. záplavová oblast). Umístění musí být též v souladu s ČSN 73 6110 a ČSN 73 0802 a ČSN 73 5710 (normy o stanicích, zbojnicích a přístupové komunikaci pro požární techniku). [8]

14

5.2.1 Šatny, umývárny a záchody Šatny, umývárny, sprchy a záchody se navrhují v souladu se zvláštními právními přepisy (např. nařízení vlády č. 178/2001) a příslušnými normami (např. ČSN 73 4108, ČSN 73 5305). Při navrhování se vychází ze základního početního stavu jedné směny. Šatny se navrhují s průchozími sprchami mezi čistou a špinavou šatnou. Pro každého hasiče se vyčleňuje samostatná skříňka zvlášť pro pracovní a civilní oděv, přičemž se dodržují oddělené směny. Je třeba zajistit prostor pro praní a sušení zásahových a jiných pracovních oděvů i bot. V požární zbrojnici se tyto prostory navrhují alespoň pro základní početní stav zařazených v dobrovolné jednotce PO. [8]

5.2.2 Garáže pro požární techniku Prostory garáží se navrhují dle příslušných technických norem (např. ČSN 73 6057 a ČSN 73 6058). Počet stání pro požární automobily a výška garáže se navrhuje podle vybavení dané stanice/zbrojnice požární technikou a věcnými prostředky PO. Stanice jsou buď s mycím boxem, nebo s prostorem umožňujícím ruční mytí. Musí zde být vyčleněn prostor pro údržbu automobilů (nejlépe dílna s jámou). Podlahy garáží jsou voleny protiskluzové umožňující snadnou údržbu. [8]

5.2.3 Místnost pro denní a noční pohotovost Tyto místnosti se navrhují pro 1,5 násobek základního početního stavu jedné směny. Místnost pro denní pohotovost lze zároveň využívat ke konzumaci jídla a nápojů, pro je umisťována v návaznosti na kuchyňku či kuchyňský kout. Místnosti noční pohotovosti by měly být max. pro 4 osoby (výjimečně až 6) s prostorem nejméně 5m2 na osobu a samostatnou uličkou ke každému lůžku (palandy ne). [8]

5.2.4 Učebny, zasedací místnosti a kanceláře Učebny se navrhují pro 1,5 násobek základního početního stavu jedné směny a jsou vybaveny zařízením pro odbornou přípravu (např. televize, tabule projektor, počítač, aj.). Učebny mohou být zároveň i zasedací místností.

15

Kanceláře jsou určeny pro hasiče s velitelskou pravomocí (např. velitel směny, stanice, družstev), přičemž počet lůžek je dán počtem velitelů, kterých se týká noční směna. [8]

5.2.5 Spojová místnost Je ve stanicích, kde je zřízeno operační a informační středisko, ne tedy v samoobslužných stanicích, a je vybavena zařízením pro příjem příkazu k výjezdu jednotky PO, telefonem, radiostanicí, lůžkem pro noční pohotovost a ovládáním poplachového osvětlení, aj. [8]

5.2.6 Prostory technického zázemí Tab.1 Nutnost technického zázemí[8] prostor Sklad pohonných hmot Sklad speciálních hasebních látek Sklad technických prostředků pro technickou službu Sklad chemické služby Sklad drobných náhradních dílů pro strojní službu Příruční sklad kancelářských potřeb Dílna chemické služby Dílna strojní služby, sklad spojové a informační služby Prostory pro čištění a sušení hadic Úklidová komora s výlevkou

Stanice typu C ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Stanice typu P ano ne ano ne ne ne ne ne ano ano

5.2.7 Výcvikové prostory Místnost pro fyzickou přípravu se zřizuje, podle početního stavu jedné směny, v blízkosti umývárny. Je vhodné vybavení alespoň jedním universálním posilovacím strojem na každých 5 příslušníků směny. Tělocvičny a vnější prostory pro nácvik technických zásahů a disciplín požárního sportu jsou zpravidla navrhovány ve stanicích typu C. [8] Dalšími body řešenými v normě ČSN 73 5710 je např. nástupní komunikace pro hasiče, osvětlení, oplocení, vytápění, vzduchotechnika, náhradní zdroje energie aj. [8]

16

6 Analýza současného stavu 6.1 Požární stanice profesionálních hasičů Podle informací nalezených na webových stránkách hasičského záchranného sboru české republiky je většina stanic v dobrém stavu a odpovídá současných požadavkům. Jelikož jsou na stanice hasičských záchranných sborů hasičů kladeny nejvyšší nároky, tak tomu býti musí. V posledních dvaceti letech byla nově postavena či rekonstruována většina požárních stanic.[9]

Obr. 2 Požární stanice v Tachově [9]

Obr. 3 Stanice v Tanvaldu [10]

6.2 Podnikové stanice Jednotky Historie prvních podnikových (dříve závodních) sborů sahá až do roku 1852, kdy byl zřízen hasičský sbor uhelného dolu Evžen. Nejvíce jich bylo zřizováno v továrnách textilních sklářských a nábytkářských, kde bylo zvýšené riziko vzniku požáru. Později vznikaly sbory také v podnicích chemických (Chemické závody Litvínov) technických, dopravních aj. Postupem času, nejvíce po roce 1989, se počet závodních sborů podniků začal snižovat z nejvyššího počtu přes 150 sborů, na současných 92 profesionálních hasičských záchranných sborů podniků. [3] Jednotky požární ochrany podniků jsou v současnosti dvojího druhu: 

Jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání.[11]



Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří zpravidla nevykonávají v této jednotce požární ochrany své zaměstnání.[11] 17

Rozdíl mezi podnikovými a státními hasiči je dán především jiným zaměstnavatelem a rozdílnou vybaveností. Hasiči podnikoví mají konkrétní vybavení, dle druhu zaměření a rizik firmy. Nejčastěji jsou tyto oddíly zřizovány jednotlivými organizacemi se zvýšeným rizikem požáru, výbuchu apod. Případně si tyto firmy mohou platit požární službu externě.

Obr. 4, 5, 6 Požární stanice podnikových hasičů v České Třebové

6.3 Požární zbrojnice dobrovolných hasičů Sbory dobrovolných hasičů byly v minulosti často zakládány v obci po významném požáru, a jako první požární zbrojnice sloužila například stodola, chlév a podobné stavení. K největší výstavbě docházelo v druhé polovině 20. Století, při již zmiňované akci Z. Stavba byla prováděna často nekvalifikovanými lidmi, což se projevilo na kvalitě těchto objektů, z nichž mnohé jsou nyní v dezolátním stavu. [3] V současné době jsou tyto zbrojnice skutečně ve velmi rozdílných stavech, některé byly nezměněny od svého postavení v polovině 20. století, jiným sborům se podařilo získat peníze na renovaci, či stavbu zbrojnice nové.

Obr. 7, 8, 9 Exteriér, sklad a společenská místnost zbrojnice v obci Vilémov

18

Projekt požární zbrojnice v Dolních Měcholupech byl realizován v roce 2008, je tedy ukázkou současné stavby v tomto okruhu. Tato realizace stála přibližně 30 milionů Kč. [12]

Obr. 10, 11 Požární zbrojnice Dolní Měcholupy - exteriér a interiér[12]

Obr. 12 Požární zbrojnice Dolní Měcholupy – půdorys[12]

19

Obr. 13, 14 Společenská místnost a sklad nářadí (garáž) zbrojnice v obci Čeložnice

7 Interiér a vnitřní vybavení požární zbrojnice dobrovolných hasičů 7.1 Interiér požární zbrojnice „Interiér veřejný je určen pro pobyt, styk a komunikaci mezi osobami a vykonávání činností, pro něž je určen.“ Veřejný interiér může obsahovat i svou privátní část, ta je určena například pro zaměstnance a vykonávání jejich činností.[13] Nový interiér může ze stavebně technického hlediska vznikat v prostorách novostavby, která byla již pro daný účelu postavena. Dalším typem je rekonstrukce objektu, který sice sloužil stejnému účelu, ale jeho koncepce je v současné době nevyhovující. Poslední možností je rekonstrukce objektu, který byl původně využíván pro jiné činnosti, proto si často vyžaduje stavební úkony k uzpůsobení prostoru pro nové požadavky. [13] Nábytek používaný ve veřejných prostorách by měl být především jednoduše udržovatelný, po konstrukční stránce i povrchovou úpravou odolný vůči namáhání. Používané materiály jsou voleny se sníženou hořlavostí.

7.2 Požadavky na úložný prostor zbrojnice Úložný prostor, ať už solitéry či systémy určené do požární zbrojnice mohou mít charakter běžně dostupných nábytků určených do veřejných interiérů. Avšak pro

20

ukládání hasičské techniky a věcných prostředků požární ochrany nejsou tyto kusy zcela vhodné. Přehlednost je hlavním požadavkem na úložné prostory. Každý předmět musí mít své místo a hledání jen zabírá čas a vede k dalšímu vytváření nepořádku. Moderní vnitřní vybavení přináší přehledný systém, který je jednoduchý na použití a využívá každý centimetr volného místa. Je dobré volit materiály odolné proti vodě a dostatečně pevné, jelikož mnohé hasičské vybavení je vyrobeno z těžkých materiálů. [14]

7.2.1 Druhy úložných prostor Rozlišuje se několik základních druhů úložných prostor. Zpravidla se liší způsobem ukládání věcí a vhodnosti pro různé druhy věcí:  skříně – patří mezi nejpoužívanější úložné prostory, proto jsou k nalezení v jakémkoli domě či bytě. Nabízejí prostor především pro oblečení, ložní prádlo, sezónní potřeby  vestavěné skříně – jsou ideálním řešením pro úsporu místa. Využívají bezezbytku vyčleněný prostor, je možné je uspořádat dle vlastní potřeby  šatny – samostatná šatna nemusí být výdobytkem pouze velkých domů. Může se jednat například o část ložnice, oddělenou posuvnými dveřmi. Méně používané oblečení je dobré uschovat do uzavřených pouzder  policové systémy – regály (větší stojany s policemi (přihrádkami), které stojí sami o sobě) a samostatné police nabízejí úložný prostor pro širokou škálu věcí  komody – jsou praktickým interiérovým kusem nábytku. Hodí se na drobnější prádlo nebo potřeby, jejich šuplíkové uspořádání je velmi přehledné. Šikovné jsou především ty na kolečkách  drobné úložné prostory – věšáky, botníky, koše, držáky na deštníky, krabicové systémy a boxy [14]

7.2.2 Konstrukce úložného nábytku Konstrukce (korpus) je základní „tělo“ každého úložného prostoru. Skládá se ze dna, levé a pravé bočnice, půdy a zad a polic. Vodorovné části jsou obvykle vsazené mezi svislé, z důvodu větší odolnosti dna vůči zatížení. Kvůli stabilitě velkých skříní se doporučuje umisťovat záda do drážky či polodrážky, případně se skříň zpevní pevnou policí. Záda skříňky jsou tvořena slabším dřevovláknitým materiálem tzv. sololakem (tl. 21

3,5 až 5 mm), který je vsazen do drážky a odsazen o cca 1–1,5 cm od zdi. Levnější výrobci používají bílý, u renomovaných výrobců je sololak potažen fólií v identickém dekoru korpusu. Toto řešení zajišťuje optimální větrání skříně a zamezuje tvorbě plísní na zdi nebo zádech. [15]

7.2.3 Police Police jsou nedílnou součástí každého úložného prostoru. Rozlišují se police do vnitřního uspořádání (police volné či pevné) a police samostatné. Při montáži se musí zohlednit požadovaná nosnost polic. Jiné druhy držáků jsou vhodné pro police z lamina, voštiny nebo například skla. Policové regály nechávají věcem dýchat, proto jsou vhodné, do technických místností.[15] Volně stojící průmyslové či komerční policové díly (kovové) unesou větší zátěž než vestavné. Výšku a hloubku polic je možné měnit tak, aby vyhovovala ukládaným předmětům.[16]

7.2.4 Materiály a kování Materiály zvolené pro úložný systém z velké části určují jejich užitné vlastnosti. Je třeba předem určit, k čemu bude hotový výrobek sloužit a jaké na něj budou kladeny nároky. Každý materiál má svá specifika – klady i zápory. Proto se rozlišuje, na kterou část úložného systému bude materiál použit. Na korpusy se používají zpravidla levnější deskové materiály, na čelní plochy pohledově hezčí materiály (dřevo, laky, fólie). [15] Jednotlivé díly korpusů se spojují pomocí kolíků či lepidla, levnější výrobci jednotlivé části šroubují. Spodní korpus bývá usazen na stavitelných nožkách, které lze upravit dle nerovnosti podlahy. Nerovnost podlahy je možno vyřešit pomocí rektifikačního kování. Hlavičky šroubů jsou však vidět, je možné na ně nasadit krytky podobné barvy jako korpus. Dalším typem spoje je tzv. rozebíratelný, spojuje se „na sucho“ pomocí excentrického kování. [15]

8 Disciplína požární útok Cílem činnosti Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS) je spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných událostech, při 22

nichž je v nebezpečí život, zdraví nebo majetek. Největší aktivitou SH ČMS je vedle jeho hlavního poslání i požární sport, v němž dosahuje dobrých výsledků i na světové úrovni. [7] Nejrozšířenější disciplínou požárního sportu je požární útok. Soutěží se v kategoriích - muži, ženy, dorost, starší a mladší žáci, přičemž rozdíly v jednotlivých kategoriích jsou dány délkou trati. Požární útok provádí 7 členů družstva. Družstva mají buď jeden, nebo dva pokusy, přičemž se jim započítává lepší čas. Mladším kategoriím je přiřazen dospělý strojník, u starších družstev je strojníkem jeden člen z družstva. Kategorie mladších má také připevněné savice na motorovou stříkačku, starší si savice připevňují sami. Jinak je provedení disciplíny stejné: po odstartování běží celé družstvo od startovní čáry k základně s nářadím. Členové mají rozděleny úkoly - část má na starost připevnění sacího koše a nasání vody z nádrže, druhá část zapojuje hadice typu B a C na stříkačku, rozdělovač a proudnice. Oba proudy potom dobíhají k terčíkům, které musí zdolat bud nastříkáním 10 litrů vody nebo shozením signalizačního zařízení, kdy se zastaví časomíra a je určen čas závodníků. Disciplína je ukončena teprve, pokud jsou oba proudy úspěšné. Jinak je hodnocena jako nesplněná. [17]

Obr. 15 Schéma požárního útoku starších žáků[17]

8.1 Seznámení s nářadím pro požární útok Hasičský materiál používaný pro požární útok dětí má své specifické parametry. Pro snazší pochopení je zde uveden seznam používaného náčiní v tabulce 2.

23

Tab. 2 Nářadí na požární útok

Hadice C 52

Hadice B 75

Sací koš

Rozdělovač

Savice

Proudnice pro požární sport

24

Přenosná motorová stříkačka

Helmy pro požární sport

9 Hasičská zbrojnice v obci Pravčice Pro návrh interiéru byla zvolena požární zbrojnice v obci Pravčice, ke které má autorka práce osobní vztah. V obci je jednotka sboru dobrovolných hasičů kategorie JPO V (jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu).

9.1 Historie sboru Podle kroniky SDH Pravčice byl sbor založen již v roce 1888 jako reakce na požár, který postihl šest stavení obce. Již v roce založení obec zakoupila hasičskou stříkačku a hasicí zařízení. Spolek byl velmi aktivní a pomáhal hasit požáry nejen v Pravčicích, ale i v okolních obcích. Spolek se věnoval se také bohaté kulturní činnosti. Sehráli v meziválečných i válečných obdobích divadelní představení, ve kterých účinkovali především samotní členové sboru. Tvořili osvětu v kulturní činnosti v naší obci. U příležitosti 80. výročí od založení Sboru byla nazkoušena „Hanácká svajba“ v čele s bratrem Stanislavem Uličným st. Později byly uspořádány i další akce, jako Hanácké právo v roce 1970. V pozdějších letech se každoročně pořádá vodění medvěda s tradiční ostatkovou zábavou. I nadále se členové sboru zúčastňují a podílejí na většině kulturních akcí v obci. Sbor dobrovolných hasičů v Pravčicích má bohatou sportovní minulost a v okolí se těší dobrému jménu. Má za sebou spoustu úspěchů 25

Pro potřeby první požární zbrojnice byla od roku 1889 upravena část chléva v obecním hostinci. Tato zbrojnice sloužila svému účelu po celých 37 let. Pak byl hostinec prodán a zbrojnice se musela přestěhovat do arcibiskupského velkostatku, kde setrvala po dalších 28 let.

Obr. 16 Stará hasičská zbrojnice

Obr. 17 Nová hasičská zbrojnice

V roce 1972 byla sboru dobrovolných hasičů slavnostně předána do užívání hasičská zbrojnice nová, v roce 1979 byl v sousedství upraven parčík. Do současné podoby byla zbrojnice upravena v roce 2008. Pro tréninky i závody hasičům slouží především tzv. „hasičská louka“ vedle řeky Rusavy.

9.2 Analýza současného stavu Prvním krokem při navrhování již existujícího interiéru je seznámení se s technickým stavem a dokumentací objektu. Po prostudování dokumentů a návštěvě budovy však byly zjištěny značné rozdílnosti mezi dokumentací a skutečným stavem. Proto dále následovalo důkladné zaměření a prostudování řešeného prostoru, seznámení se s již provedenými stavebními úkony na základě dokumentace i rozhovorů se svědky proměn zbrojnice. Původní dokumentace Objektu je vyobrazena v příloze č. 3. Po provedení zmíněných úkonů bylo zjištěno, že budova byla postavena v roku 1972 podle vzorových projektů požárních zbrojnic, vydaných ministerstvem vnitra, v září 1951. Požární zbrojnice je umístěna v centru obce, na poměrně úzké parcele. Komunikačně navazuje na vybudovanou silnici obytného charakteru. Objekt vlastní zbrojnice obsahuje garáž se stáním pro jedno vozidlo a stříkačku, případně pro dvě vozidla. Na garáž navazuje sklad (uložení součástek výzbroje a výstroje), sklad paliva a šatna. Vstup do šatny z vnějšího prostoru je umožněn také přes zádveří, spojující současně sborovnu a zasedací místnost. Na šatnu bezprostředně navazuje umývárna se

26

sprchami a samostatná toaleta. Sušení hadic je prováděno venku, na dřevěné žebříkové konstrukci. V roce 2008 prošla zbrojnice rekonstrukcí, která se však týkala převážně stavební stránky budovy. Zbrojnice získala nová okna a dveře, bylo provedeno zateplení fasády, které nyní šetří obci peníze, změněna dispozice sociálního zařízení a přístavba kuchyňky. Pro hasiče byla taktéž důležitým krokem výměna vrat, která jsou nyní otevíratelná automaticky, tudíž šetří čas. Dále došlo k renovaci rozvodů vody a odpadů. Sborovna a zasedací místnost byly spojeny a vytvořil se tak větší prostor, který lépe odpovídá současným potřebám sboru. Podobně byl spojen sklad výzbroje se skladem paliva. Do společenské místnosti (dříve sborovna a zasedací místnost) byla zakoupena nová veliká policová stěna vyrobena na zakázku. Slouží k uložení a současně vystavení trofejí získaných v požárním sportu. Dále je zde umístěna foto nástěnka se členy sboru. Do kuchyňské části se zakoupila nová kuchyňská linka, ostatní vybavení zůstalo původní, pochází tedy převážně ze 70. let 20. století. Z nábytkářského hlediska nábytek naprosto neodpovídá dnešním požadavkům, je značně fyzicky i morálně zastaralý. Některé nábytkové kusy by se daly považovat za nebezpečné. (viz obr. 19, 20)

Obr. 18 Původní půdorys zbrojnice

Obr. 19 Detail stolu 1

Obr. 20 Detail stolu 2 27

9.3 Návrh dispozice vybraných částí požární zbrojnice Při řešení interiéru byla ponechána původní dispozice i funkce místností, jelikož je logická a změna dispozičního řešení by byla nemalá investice navíc. V návrzích není řešena garáž a sociální zařízení, jelikož obojí je ponecháno v původním stavu, není tedy součástí návrhu rekonstrukce.

9.3.1 Společenská místnost Na tuto místnost jsou kladeny nejvyšší nároky z hlediska estetického, neboť se jedná o místnost reprezentační, ve které se konají schůze členské, výroční i jiné, ale tato místnost slouží také jako klubovna, ve které probíhá i například zimní teoretická příprava mládeže na sezónu. Byla zachována původní, na míru sestavená, policová stěna na poháry z požárního sportu, která správně slouží svému účelu a ukazuje úspěchy sboru návštěvníkům. Kvůli policové stěně je rozmístění nového nábytku přibližně stejné, jako v původním stavu. Dále je z původního vybavení ponechána foto nástěnka se členy sboru, která byla pořízena v roce 2008 při příležitosti oslav 120 let od založení sboru v Pravčicích. Oba dva tyto prvky jsou v dezénu bukového dřeva.

Obr. 21 Foto nástěnka

Obr. 22 Policová stěna na míru

Novými prvky v tomto prostoru je rozkládací sedací souprava s konferenčním stolkem umístěná v zadní časti místnosti, pod policovou stěnou. Rozkládací je tato souprava volena proto, že je zde vytvořen prostor pro příležitostné přespání hasičů, ať už místních či jiných, pomáhajících například při řešení výjimečné situace, zásahu v obci (například povodně). V přední části místnosti jsou umístěny stoly a židle, tento prostor je určen ke konání schůzí. Dekoraci místnosti tvoří poháry uložené v policové stěně, na zdech jsou pověšeny fotky vyobrazující významné události či úspěchy sboru. 28

Obr. 23, 24, 25 Současný stav společenské místnosti

9.3.1.1 Vizualizace společenské místnosti

Obr. 26 Vizualizace policové stěny ve společenské místnosti

Obr. 27 Vizualizace společenské místnosti 1

29

Obr. 28 Vizualizace společenské místnosti 2

9.3.2 Kuchyňka a šatna Po rekonstrukci v roce 2008 byla ze zbrojnice odstraněna šatna. Skříně na zásahové oblečení byly umístěny do prostoru garáže, což není optimální řešení. Proto je v návrhu místnost, která dříve plnila jen funkci kuchyňky, rozdělena příčkou na část převlékací (šatnu) a část kuchyňskou, ponechanou v původní části místnosti. Šatna je v logické návaznosti na garáž a sociální zařízení (sprchový kout a wc). Vybavení šatny tvoří skříně přemístěné z prostoru garáže, lavička, na nové příčce jsou umístěny háčky na oblečení. Kuchyňská linka je ve tvaru písmene L a je do ní z estetických důvodů zabudován bojler i chladnička. Kuchyňská linka je koncipována tak, aby odpovídala potřebám sboru. Je zde dostatek úložných prostor, využívaná mraznička i sporák s troubou.

Obr. 29 Změna dispozice kuchyňky

Obr. 30 Skříň na zásahové oblečení 30

Obr. 31, 32 Současný stav kuchyně

9.3.2.1 Vizualizace kuchyňky a šatny

Obr. 33 Vizualizace kuchyňky a šatny

Obr. 34 Vizualizace kuchyňky

Obr. 35 Vizualizace šatny

31

Obr. 36 Vizualizace šatnové části

9.3.3 Sklad nářadí Sklad je umístěn za garáží a je určený ke skladování načiní převážně cvičného a sportovního, náčiní zásahové je umístěno přímo v garáži, protože je zde pro něj dostatek místa a je v případě zásahu snáze dostupné. Cvičné hadice budou umístěny v regálech navrhnutém prvku, jehož nejnižší police bude ve výšce 120 cm od podlahy. Pod nimi tedy bude dostatek prostoru pro uložení například džberových či přenosných motorových stříkaček a podobného náčiní. Ostatní skříně jsou vybaveny malými přihrádkami na ukládání nejrůznějšího náčiní a nářadí. U okna je umístěn stůl, který by měl plnit funkci pracovního stolu k opravování nářadí a náčiní.

9.3.3.1 Vizualizace skladu

Obr. 37 Vizualizace skladu 32

Obr. 38 Vizualizace skladu

10 Návrh vybraného nábytkového prvku Pro tento prostor byl navržen atypický úložný nábytkový kus určený speciálně pro skladování hasičské techniky pro požární útok družstev starších žáku (věk 10-15). Objekt je kompletně navržen pro skladovací místnost této zbrojnice, nevylučuje se však jeho použití i v jiných zbrojnicích, jelikož svou funkčností odpovídá prakticky jakémukoli dobrovolnému sboru s družstvem žáků.

10.1 Důvody výběru prvku Problémem mnoha sborů je nedostatečný, či nesprávně řešený skladovací prostor, což vede k znesnadnění práce a také ke snížení akceschopnosti v případě výjezdu (zásahu). Častou aktivitou dobrovolných hasičů, i těch v Pravčických, je práce s mládeží a dětmi. Důvodem, proč se zakládají týmy dětí a mládeže, je předávání znalostí a zlepšování dovedností dětí, především je snaha seznámit mladou generaci s protipožární ochranou, se základy zdravovědy a pomoci bližnímu v krizové situaci, rozvíjet týmovou spolupráci a také fyzickou aktivitu, zdatnost, disciplínu, samostatnost a zdravou soutěživost dětí. V obci Pravčice je v dnešní době snaha podchytit jejich zájem o přirozenou fyzickou aktivitu a využít jejich nadšení. Proto byl jako objekt zájmu zvolen atypický nábytkový objekt, určený speciálně pro skladování hasičské techniky pro požární sport, konkrétně pro disciplínu požární útok družstev starších žáku (věk 11-15).

33

10.2 Inspirace V současné době je nabídka rozličných úložných nábytků široká. Avšak při hlubším zkoumání tohoto problému bylo zjištěno, že na českém trhu je pouze jeden typ skříní, který je určen přímo pro potřeby ukládání hasičského materiálu (konkrétně hadic). Tyto regály jsou specifické tím, že nemají klasické police, ale prostor police je tvořen pouze dvěma kovovými tyčemi. Toto řešení však není ideální. Například hadice pro starší žáky totiž mezi těmito tyčeni propadávají, kvůli svým menším rozměrům.

Obr. 39 Regál na hadice Z tohoto důvodu by se za nejvhodnější inspiraci daly považovat úložné systémy hasičských aut, které jsou skutečně propracované a určené speciálně pro potřeby hasičů při zásahu. Jako zajímavé se jeví i vertikální ukládání savic, při kterém nedochází k deformacím, na rozdíl od polohy horizontální.

Obr.40 Držák na savice

Obr. 41 Úložný prostor v automobilu CAS 20 34

10.3 Návrh úložného prvku Koncepce nábytkového prvku vychází především z potřeby praktičnosti. Nábytek určený pro skladovací potřeby umístěný ve skladu interiéru jako je hasičská zbrojnice nemusí sloužit potěše oka, nýbrž je důležité, aby sloužil svému účelu. Současné skladovací prostory požárních zbrojnic mnohdy neodpovídají potřebám svých sborů. Tento úložný prostor je určen pro ukládání materiálu na hasičský sport dětí, konkrétně pro disciplínu požární útok, přičemž po drobných rozměrových úpravách se dá použít stejně dobře i pro družstva mužů či žen. PRVNÍ VARIANTA NÁVRHU Tento úložný regál, může být pevně umístěn ve skladu a jen její část, bedny na hadice, měla být vyjímatelná. Může se tak tedy jednoduše vysunout a přenést na jiné místo, například do hasičského automobilu. Tyto bedny se taktéž dají poskládat na sebe, pro snazší transport. Jednotlivé bedny jsou dimenzovány tak, aby i naložené materiálem pro ně určeným unesli i sami žáci. Vrchní část slouží pro ukládání hasičských helem. Prostřední pro bedny s hadicemi, proudnicemi, pro rozdělovač a koš. Spodní část je určena pro požární stříkačku, přičemž je počítáno s dostatečnou nadmírou i pro požární stříkačku umístěnou na vozíku pro ni určeném. Na boku regálu jsou umístěny háky pro zavěšení dvou savic.

Obr. 42 Schematický návrh první varianty prvku

35

DRUHÁ VARIANTA NÁVRHU Zde je využita konstrukce z tenkostěnných ocelových profilů. Tyto profily zajistí dostatečnou pevnost. Pro police je využita voděodolná překližka. Police horní je určena pro rozdělovač, sací koš a bednu s proudnicemi. Police pod ní je vytvarována do speciálního U tvaru, který se snaží kopírovat tvar hadice v kotouči. Důvodem je nejlepší zachování tvaru hadice, nedochází k zalamování jen v jednom místě, jako například u V police, které jsou dostupné v zahraničí, a tím se zvyšuje životnost hadice. Další možnosti U police je možno vidět na obrázku 43 a 44. Celý regál je vybaven čtyřmi kolečky, takže k přenášení nářadí může dojít současně, přesunem celého regálu.

Obr. 43 Regál bez a s OSB deskou

Obr. 44 Detail polic a háku na savice 36

FINÁLNÍ VARIANTA Varianta finální vychází z varianty druhé, avšak police U není z překližky tvarované, pro jejíž výrobu je nutné mít speciální stroje, nýbrž ze šesti kusů překližky rovné. Tímto krokem bylo docíleno toho, aby si tento nábytkový prvek dokázali vyrobit sami příslušníci sboru. Další změnou od druhé varianty je zpevněná boční konstrukce, která je nyní tvořena dvěma ocelovými profily namísto původního jednoho. Je zde přidána horní sešikmená police na helmy, která je vyrobena OSB desky, kvůli nižším nákladům. Tato verze je dále zpracována v příloze této práce v podobě konstrukčních výkresů.

10.3.1 Popis konstrukce a materiálů Konstrukce výsledného regálu byla volena tak, aby umožňovala snadnou dostupnost pro obsluhu, aby zde bylo místo pro všechno potřebné nářadí na požární útok a také aby tento regál šetřil místo. Kritéria pro výběr materiálů:  Odolnost, ale zároveň šetrnost k uloženému nářadí  Dostatečná únosnost polic, která je dle normy pro nářadí 1200 N/m2  Pevnost konstrukce Profilová konstrukce je spojována pomocí svárů. Ke konstrukci jsou taktéž přivařeny dva kusy ocelového plechu, které tvoří podpěru U police na hadice. Svisle umístěný plech má půlkruhový tvar, druhý plech je k prvnímu přivařen ve zprohýbaném tvaru a jsou k němu přivrtány jednotlivé desky police. Další dvě police jsou ke konstrukci přišroubovány pomocí vrutů. Horní police z OSB desky je připevněna pod úhlem a opatřena zábranou (proti padání helem), taktéž z materiálu OSB, která je k polici připevněna pomocí kolíků. Celý regál je na 4 pojezdových kolečkách, díky nimž je regál mobilní. Kolečka mají nosnost 120 kg, stavební výšku 154mm a brzdu (je však možno volit i variantu bez brzdy, která bude levnější). K boku police jsou připevněny dva háky na zavěšení savic. Následné zkoušky produktu by ukázali, zdali je zvolené konstrukční řešení vhodné pro daný účel.

37

OCELOVÉ TENKOSTĚNNÉ PROFILY Tenkostěnné ocelové profily tvoří základ řady konstrukčních řešení. Poměr mezi hmotností, únosností, cenou a životností je v porovnání s jinými stavebními materiály používanými pro podobné účely nedostižný. Snadná manipulace s tenkostěnnými ocelovými profily i spojování samořeznými šrouby usnadňují práci montážníkům a zkracují dobu montáže. Zásadní devizou je také fakt, že ocel nepodléhá stárnutí a v čase nemění svůj charakter.

Obr. 46 Tenkostěnné profily[18]

Obr. 47 Vodovzdorná překližka[19]

VODOVZDORNÉ PŘEKLIŽKY Hlavními přednostmi překližek je odstranění anizotropního charakteru masivního dřeva, a z toho vyplývající zajištění dobré pevnosti ve všech směrech i u poměrně tenkého materiálu (dna zásuvek, sedáky židlí). Některé druhy překližek jsou určeny pro přímý styk s vlhkostí. Překližky s protiskluzovou úpravou povrchu se využívají na lešeňové podlážky ve stavebnictví a na ložné plochy nákladních automobilů. Značná část překližek se stále používá pro výrobu různých druhů prostorových obalů. OSB DESKY Vzhledem k vysoké variabilitě vlastností a rozmanitým způsobům využívání OSB, je proto nutné, zvolit optimální kompromis mezi mechanickými a fyzikálními vlastnosti pro každý specifický způsob aplikace. Nejčastěji se OSB desky používají jako konstrukční materiál stěn, střech a podlah u dřevostaveb. Bývají využívány i pro výrobu tzv. I-nosníků a sendvičových panelů. PLECHY Plech je plochá kovová deska vyráběná tvářením v různých tloušťkách. Slouží jako polotovar pro další výrobky. Nejvíce je využíván ocelový plech, význam má také plech měděný, mosazný,

plechy

z hliníkových slitin.

Ocelový

plech

je

velice 38

mnohostranný materiál. Je snadno tvarovatelný a přitom pevný. Nevýhodou je to, že uhlíková

ocel

snadno

podléhá

korozi.

Proto

musí

být

plech

chráněn

ochrannými nátěry nebo pokovením.

10.3.2 Vizualizace

Obr. 48 Vizualizace finálního prvku Obr.

39

11

Diskuse Analýza současného stavu požárních stanic ukázala, že v nejvhodnějším pracovním

prostředí se pohybují hasiči hasičských záchranných sborů, jejichž stanice jsou většinou v souladu s normou. U hasičů firemních a dobrovolných jsou patrné velké rozdíly v jednotlivých stanicích/zbrojnicích. Tyto rozdíly jsou dány jednoznačně dostatkem či nedostatkem financí. Při zkoumání současné stavu požární zbrojnice v obci Pravčice, která byla vybrána pro návrh rekonstrukce, bylo zjištěno, že dostupná technická dokumentace se neshoduje se skutečností, a proto bylo nutné přeměření celého objektu. Budova je po stavební stránce v dobrém stavu, proto se návrh týkal převážně vybavení interiéru, které bylo značně zastaralé, některé i nefunkční. Návrh se týkal zlepšení interiéru skladu, kuchyňky, která byla rozdělena na kuchyňskou část a šatnu a společenské místnosti, které by dle návrhu měly odpovídat potřebám sboru. Ostatní místnosti zůstávají v původním stavu. Vzhledem ke stávajícímu vybavení hasičské zbrojnice v Pravčicích lze konstatovat, že navržené řešení interiéru by podpořilo a zjednodušilo zásahové, sportovní i společenské aktivity členů sboru. Nábytkový prvek pro uložení nářadí na disciplínu požární útok je navržen tak, že přispěje k plynulejší, snazší a rychlejší manipulaci. Návrh úložného prvku byl zpracován ve více variantách, z nich pro detailní rozpracování byl vybrán nábytkový úložný prvek, jehož konstrukce byla zvolena z tenkostěnného ocelového profilu místo původní dřevěné konstrukce, kvůli lepším pevnostním vlastnostem. Tento prvek má výhodu v tom, že i sami hasiči si jej mohou vyrobit svépomocí z vlastních zdrojů. Nejedná se tedy o prvek konstrukčně ani finančně náročný. Vzhledem k aktivitám jiných sborů lze předpokládat i jejich zájem o tento, či podobný prvek.

40

Závěr

12

Podkladem pro tuto práci nebyly jen literární zdroje a normy, nýbrž daleko reálnějším zdrojem byly samotné příklady požárních zbrojnic a stanic. Snahou první části této práce bylo zdokumentovat a ukázat, v jakém zázemí se čeští hasiči pohybují. Ti, kteří by měli být jednou ze základních složek při řešení krizových situací, však mnohdy sami nemají vhodné prostředí ať už k pracovní, či dobrovolné činnosti. Po zohlednění všech informací byl vytvořen návrh interiéru vybraných částí požární zbrojnice v obci Pravčice, která by po realizaci měla lépe sloužit svému sboru. Dalším cílem autora bylo vytvořit nábytkový prvek, který by pomohl, především dobrovolným hasičům, usnadnit jejich mnohdy náročnou a přesto dobrovolnou činnost. Výsledkem je konkrétní nábytkový úložný prvek uzpůsobený svou konstrukcí pro potřeby hasičů. Tento prvek je použit i v návrhu pro pravčickou zbrojnici, avšak jeho využití v jakémkoli jiném hasičském prostoru je možné. Díky jednoduché konstrukci je možné, že si tento regál vyrobí i samotní hasiči, kterým snad bude dobře sloužit. Analýza současného stavu požárních zbrojnic ukazuje, že je třeba se tímto tématem zabývat. Tato práce naznačuje cestu, jak je možné zlepšit podmínky k dobrovolné činnosti hasičů.

41

13 Summery The basis for this bachelor thesis were not only literary sources and standards, but a more truthful sources were examples firehouse and stations themselves. The aim of the first part of this thesis was to document and show in what environment are Czech firefighters. They should be one of the fundamental forces in address crisis situations, but they often do not have the right environment, whether working or volunteering. After taking into account all the information was created interior design of selected parts of the firehouse in the village Pravčice which should better serve to congregation.after the realization Another objective of the author was to create a furniture piece that would help, especially volunteer firefighters, to facilitate their difficult and still voluntary activities. The result is a concrete furniture storage, which is adapted to the needs of firefighters. This storage is used in the proposal for Pravcice firehouse, but it could be used in any other firehouse. It is possible that this shelf could make firefighters themselves because simple design. Analysis of the current state of the firehouse shows that it is important to deal with this topic. This thesis suggests a way to improve conditions of volunteer firefighters.

42

14 Přehled literatury [1]

Oheň a lidé v českých zemích do roku 1895 NITRA, Josef. Oheň a lidé v českých zemích do roku 1895. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Hasiči, 2010, 158 s. ISBN 978-80-904606-0-7

[2]

Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích (SZASZO, Zoltán. Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, 2010, 306 s. ISBN 978-80-86640-60-0.)

[3]

JAROSLAV VYKOUKAL. Hasičský záchranný sbor České republiky. 2009. ISBN 978-80-86640-80-8.

[4]

Historie hasičské zbrojnice. In: www.sdh-hnatnice.estranky.cz [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.sdh-hnatnice.estranky.cz/clanky/historiehasicske-zbrojnice.html

[5]

Historie zbrojnice. In: Sdhhusovice.webnode.cz [online]. [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://sdhhusovice.webnode.cz/historie-zbrojnice/

[6]

Wikipedie: Akce Z. [online]. 11. 3. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Akce_Z

[7]

Dobrovolní hasiči.cz. Dobrovolní hasiči.cz [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.dh.cz/

[8]

ČSN 73 5710. Požární stanice a zbrojnice. 2006.

[9]

Hasičský záchranný sbor ČR. Hasičský záchranný sbor ČR [online]. [cit. 201305-06]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/

[10]

Otevření nové požární stanice v Tanvaldě. Otevření nové požární stanice v Tanvaldě. 27.11.2010.

[11]

ŠUBRT, Václav. Zákon o požární ochraně s komentářem: zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z úplného znění vyhlášeného pod č. 67/2001 Sb. 1. vyd. Praha: Rego, 2002, 110 s. ISBN 80-86648-03-6. 43

[12]

Stavbaweb [online].

18.

1.

2011

[cit.

2013-05-06].

Dostupné

z:

http://www.stavbaweb.cz/Stavby-a-projekty/Pozarni-zbrojnice.html [13]

HÁLA, Boris. Management tvorby veřejného interiéru: zadání, projekt a realizace: manuál a postupy řešení. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 49, [16] s. ISBN 978-80-7375-377-1.

[14]

FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. 1. vyd. Brno: ERA, 2006, vi, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-736-6061-X.

[15]

TOMÍČKOVÁ, Věra a Petr TOMÍČEK. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 107 s. ISBN 978-80-247-2556-7.

[16]

CONRAN, Terence. Úložné prostory a jejich uspořádání. V Praze: Slovart, c2006, 224 s. ISBN 80-7209-805-5.

[17]

Směrnice

hry

plamen.

2004,

76

s.

Dostupné

z:

http://www.dh.cz/dokumenty/souteze/mladez/Smernice_Plamen.pdf [18]

Allbiz [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.cz.all.biz/profilyspecialni-g516

[19]

České

stavebniny [online].

[cit.

2013-05-12].

Dostupné

z:

http://www.ceskestavebniny.eu/product.php?id_product=1753

44

15 Seznam obrázků Obr. 1 Příslušníci hasičů v první polovině minulého století .......................................... 11 Obr. 2 Požární stanice v Tachově [6] .............................................................................. 17 Obr. 3 Stanice v Tanvaldu [7].......................................................................................... 17 Obr. 4, 5, 6 Požární stanice podnikových hasičů v České Třebové ............................... 18 Obr. 7, 8, 9 Exteriér, sklad a společenská místnost zbrojnice v obci Vilémov............... 18 Obr. 10, 11 Požární zbrojnice Dolní Měcholupy - exteriér a interiér[12] ....................... 19 Obr. 12 Požární zbrojnice Dolní Měcholupy – půdorys[12] ............................................ 19 Obr. 13, 14 Společenská místnost a sklad nářadí (garáž) zbrojnice v obci Čeložnice .. 20 Obr. 15 Schéma požárního útoku starších žáků ............................................................. 23 Obr. 16 Stará hasičská zbrojnice ................................................................................... 26 Obr. 17 Nová hasičská zbrojnice ................................................................................... 26 Obr. 18 Původní půdorys zbrojnice ............................................................................... 27 Obr. 19 Detail stolu 1..................................................................................................... 27 Obr. 20 Detail stolu 2..................................................................................................... 27 Obr. 21 Foto nástěnka .................................................................................................... 28 Obr. 22 Policová stěna na míru ..................................................................................... 28 Obr. 23, 24, 25 Současný stav společenské místnosti .................................................... 29 Obr. 26 Vizualizace policové stěny ve společenské místnosti ........................................ 29 Obr. 27 Vizualizace společenské místnosti 1 ................................................................. 29 Obr. 28 Vizualizace společenské místnosti 2 ................................................................. 30

45

Obr. 29 Změna dispozice kuchyňky ................................................................................ 30 Obr. 30 Skříň na zásahové oblečení ............................................................................... 30 Obr. 31, 32 Současný stav kuchyně ................................................................................ 31 Obr. 33 Vizualizace kuchyňky a šatny ............................................................................ 31 Obr. 34 Vizualizace kuchyňky ........................................................................................ 31 Obr. 35 Vizualizace šatny............................................................................................... 31 Obr. 36 Vizualizace šatnové části .................................................................................. 32 Obr. 37 Vizualizace skladu............................................................................................. 32 Obr. 38 Vizualizace skladu 1.......................................................................................... 33 Obr. 39 Regál na hadice ................................................................................................ 34 Obr. 40 Držák na savice ................................................................................................. 34 Obr. 41 Úložný prostor v automobilu CAS 20 ............................................................... 34 Obr. 42 Schematický návrh první varianty prvku .......................................................... 35 Obr. 43 Regál bez a s OSB deskou ................................................................................. 36 Obr. 44 Detail polic a háku na savice ........................................................................... 36 Obr. 46 Tenkostěnné profily[18] ...................................................................................... 38 Obr. 47 Vodovzdorná překližka[19] ................................................................................. 38 Obr. 48 Vizualizace finálního prvku .............................................................................. 39

46

16 Seznam tabulek a příloh 16.1 Tabulky Tab. 1 Nutnost technického zázemí ................................................................................ 16 Tab. 2 Nářadí na požární útok ....................................................................................... 24

16.2 Přílohy Příloha č. 1 – O požární zbrojnici - z kroniky obce Hnátnice Příloha č. 2 – O požární zbrojnici - z kroniky obce Husovice Příloha č. 3 – Původní dokumentace zbrojnice v Pravčicích Příloha č. 4 – Výkres 1 - 01 Příloha č. 5 – Výkres 1 - 02 Příloha č. 6 – Výkres 1 – 03 Příloha č. 7 – Výkres 1 – 04

47