NÁVRH OPTIMALIZACE PROCESŮ INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS

NÁVRH OPTIMALIZACE PROCESŮ INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ PROCESS OPTIMIZATION OF THE INTEGRATED MANAGEMENT SYSTEM

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. DAVID ALT

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2010

Ing. ZDEŇKA VIDECKÁ, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2009/2010 Ústav ekonomiky

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Alt David, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Návrh optimalizace procesů integrovaného systému řízení v anglickém jazyce: Process Optimization of the Integrated Management System Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza procesů firmy Optimalizace procesů a návrh na zlepšení Zhodnocení přínosů návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatury: NENADÁL, Jaroslav. Moderní management jakosti. Principy, postupy, metody. 1. vyd. Praha : Management Press, 2008. 380 s. ISBN 978-80-7261-186-7. VEBER J. a kol. Management kvality, enviromentu a bezpečnosti práce. 2. vyd. Praha : Management Press, 2010. 357 s. ISBN 978-80-7261-210-9. NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. vyd. Praha : Management press, 2004. 336 s. ISBN 80-7261-110-0. ŘEPA, Václav. Podnikové procesy. Procesní řízení a modelování. 2.vyd. Praha : Grada, 2007. 281 s. ISBN 978-80-247-2252-8.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdeňka Videcká, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.

L.S.

_______________________________ Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA

V Brně, dne 05.05.2010

ABSTRAKT Diplomová práce obsahuje návrh optimalizace procesĤ zavedení integrovaného systému Ĝízení v malé stavební firmČ, která souvisí s prosperitou podniku. ěešení vychází z globální a detailní analýzy procesĤ ve firmČ. Optimalizované procesy budou sloužit jako podklad pro dokumentaci integrovaného systému Ĝízení, to je pĜíruþky integrovaného systému, smČrnic procesĤ realizace produktu a následnČ pĜi implementaci integrovaného systému Ĝízení.

ABSTRACT Master’s thesis includes proposal for optimization of process in preparing integrated management system implementation in small construction company, which is related to prosperity of company. Solution coming-out from global and detailed analyses processes at company. Optimized processes will serve as basis for documentation of integrated management system, which means manual, directions process realization of product and consequently at implementation of integrated management system.

KLÍýOVÁ SLOVA Systém Ĝízení jakosti - SěJ, Environmentální systém Ĝízení – EMS, Bezpeþnost a zdraví pĜi práci – BOZP, Integrovaný systém Ĝízení - ISě, optimalizace procesu.

KEY WORDS Quality management system - QMS, Environmental management system – EMS, Health and security management system – HSMS, Integrated management system – IMS, optimization of process.

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE PRÁCE ALT, D. Návrh na optimalizaci procesĤ pĜi zavádČní ISM. Brno: VUT v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2008. 88 s. Vedoucí bakaláĜské práce Ing. ZdeĖka Videcká, Ph.D.

ýESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracoval jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V BrnČ dne 20. kvČtna 2010.

---------------------------Podpis

PODċKOVÁNÍ DČkuji za odborné konzultace Ing. ZdeĖce Videcké, Ph.D. a firmČ AUDIT-ISO, která mi poskytla potĜebné informace ohlednČ integrovaného systému Ĝízení. V BrnČ dne 20. kvČtna 2010.

---------------------------Podpis

OBSAH ÚVOD................................................................................................................................ 7 1. VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE................................................................... 8 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ....................................................................... 9 2.1.

Legislativa kvality .............................................................................................. 9

2.2.

Legislativa životního prostĜedí ......................................................................... 11

2.3.

Legislativa bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci ........................................... 14

2.4.

Struktura norem a normativních opatĜení ........................................................ 19

2.5.

Vztahy mezi systémy manag. kvality, environmentu a bezpeþnosti práce ....... 21

2.6.

Rozhodnutí o implementaci ............................................................................. 22

2.7.

Postup zavádČní.............................................................................................. 22

2.8.

PĜínosy certifikace ........................................................................................... 23

3. ANALÝZA PROCESģ FIRMY .................................................................................. 25 3.1.

Organizaþní struktura: ..................................................................................... 27

3.2.

Pravomoci a odpovČdnosti: ............................................................................. 28

3.3.

Procesy ve firmČ.............................................................................................. 30

3.4.

Popis procesu - realizace zakázky ................................................................. 31

3.5.

Analýza vnitĜního prostĜedí firmy ..................................................................... 35

3.6.

Analýza vnČjšího prostĜedí firmy...................................................................... 40

3.7.

Analýza pĜístupu k životnímu prostĜedí ............................................................ 44

3.8.

Analýza bezpeþnosti práce ve firmČ ................................................................ 44

4. OPTIMALIZACE PROCESģ A NÁVRH NA ZLEPŠENÍ ............................................ 45 4.1.

Organizaþní struktura: ..................................................................................... 45

4.2.

Pravomoci a odpovČdnosti: ............................................................................. 46

4.3.

Procesy ve firmČ.............................................................................................. 48

4.4.

Realizace zakázky – popis procesu ................................................................. 50

4.5.

Finance ........................................................................................................... 70

4.6.

Konkurenþní boj .............................................................................................. 76

5. ZHODNOCENÍ PěÍNOSģ NÁVRHU ěEŠENÍ .......................................................... 81 5.1.

Náklady na zavedení návrhĤ ........................................................................... 81

5.2.

PĜínosy mého návrhu ...................................................................................... 83

ZÁVċR ............................................................................................................................ 85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 86 SEZNAM OBRÁZKģ ....................................................................................................... 87 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................. 88

ÚVOD Toto téma jsem si vybral, protože mi poslouží jako koncept pro mou souþasnou a snad i budoucí podnikatelskou þinnost v oboru stavebnictví. V oboru stavebnictví se pohybuji již 10 let, živnostenské oprávnČní mám teprve od roku 2008, ale již asi pČt let pomáhám pĜi realizaci zakázek od tvorby rozpoþtĤ až po fakturaci. Problém u živnostníkĤ þi malých firem obecnČ je ten, že vČtšinou nemají žádný systém Ĝízení, nejsou organizovaní a mají limitované zdroje. MČl by zde být vytvoĜen systém Ĝízení, kde by byly stanoveny pravomoci a zodpovČdnosti. Také by zde mČla být vytvoĜena alespoĖ základní organizaþní struktura. Tyto požadavky a spoustu dalších je nutno realizovat pĜi zavedení systému Ĝízení jakosti. Ten je þasto požadován pro získání veĜejných zakázek. Obþas je požadováno mít zavedený systém Ĝízení životního prostĜedí a také mít certifikát na dodržování bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. Bylo by nehospodárné tyto systémy vytvoĜit postupnČ, a proto je lepší zavést všechny systémy najednou. Získání certifikátu Integrovaného systému Ĝízení neboli získání certifikátĤ ýSN EN ISO 9001, 14001 a OHSAS 18001, vyjadĜuje, že firma splĖuje požadavky na státní legislativu a minimální požadavky urþené právČ tČmito normami. ÚroveĖ konkurence však bývá mnohem výš, než jsou požadavky tČchto norem, a proto se firmy k vlastnímu dobru zavazují k neustálému zlepšování. Proþ tedy mít certifikovaný systém Ĝízení? V první ĜadČ to mohou být vnitĜní dĤvody, jako je potĜeba zlepšování systému organizace a Ĝízení, potĜeba vyšší výkonnosti a efektivnosti, zvyšování kvality výsledkĤ práce. Dále to mohou být reakce na vnČjší tlaky - trh, zákazníci, dodavatelé, vlastníci, instituce, veĜejnost (zvyšování prestiže a dĤvČryhodnosti, vytváĜení konkurenþní výhody, sledování souþasných trendĤ v EU). Dalším dĤvodem mĤže být napĜíklad to, že souþasné výrobky a služby se stávají nároþnČjšími a složitČjšími, požadavky souþasných zákazníkĤ se zvyšují.

ϳ

1.

VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE

Jako objekt zavádČní integrovaného systému Ĝízení jsem si vybral firmu Zednictví Marek Alt. Ten spolu s dalšími živnostníky tvoĜí skupinu ĜemeslníkĤ vytvoĜenou za úþelem realizace velkých zakázek, na kterou jedna osoba nestaþí. Pro tuto skupinu již nČkolik let pracuji a snažím se je organizovat. Na poþátku mého snažení tu žádný systém Ĝízení ani organizovanost nebyla. V podstatČ to byl chaos. Již nČkolik let se snažím postupnČ zavádČt nejrĤznČjší postupy, organizovat þinnosti pĜi zhotovení vČtších zakázek, ale stále je co zlepšovat. NČkteré postupy se uchytí, jiné ne. Tato diplomová práce pomĤže pĜi analyzování firmy a odstranČní nedostatkĤ pĜed provedením certifikace integrovaného systému Ĝízení. Dále mĤže sloužit jako koncept pro zavádČní norem pro menší stavební firmy, þi drobné podnikatele. Cíl diplomové práce Cílem diplomové práce je návrh optimalizace procesĤ pĜi pĜípravČ zavedení integrovaného systému Ĝízení v malé stavební firmČ. Úkolem bude analyzovat, vyhodnotit a navrhnout optimalizované procesy vedoucí napĜíþ celou firmou. ěešení vychází z globální a detailní analýzy procesĤ ve firmČ. Optimalizované procesy budou sloužit jako podklad pro dokumentaci systému Ĝízení jakosti, to je pĜíruþky jakosti, smČrnic procesĤ realizace produktu a následnČ pĜi implementaci systému Ĝízení jakosti. Také se budu snažit vytvoĜit koncept, kde bude jednoduše popsáno, jak uspoĜádat podnikové funkce, zavést je do praxe a snažit se o neustálé zdokonalování. Jinými slovy se budu snažit navrhnout co nejlepší zpĤsob, jak Ĝídit takovouto netradiþní firmu. Diplomová práce bude v souladu se svým zadáním rozþlenČna do þtyĜ základních þástí, ve kterých se budu postupnČ zabývat vymezením problému a cíle práce. V další kapitole budou popsána teoretická východiska práce. Dále následuje analýza procesĤ firmy a podle zjištČných nedostatkĤ bude následovat optimalizace tČchto procesĤ a návrhy na zlepšení. NáslednČ bude provedeno zhodnocení pĜínosĤ návrhĤ Ĝešení.

ϴ

2.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

2.1. L EGISLATIVA

KVALITY

PĜístupy ke kvalitČ se za posledního þtvrt století výraznČ zmČnily. Firmy si zaþali uvČdomovat, že kvalitní výroba s sebou nese výraznou konkurenþní výhodu a dále si uvČdomují, že svoji dlouhodobou prosperitu nemĤžou spojovat s nekvalitní výrobou. Na trhu se objevují i ménČ kvalitní výrobky. Jejich úspČch závisí na tržním prostĜedí. Tyto výrobky by však nemČli zajít za hranici bezpeþnosti. 2.1.1. OBCHODNÍ A OBýANSKÝ ZÁKONÍK V naší právní úpravČ je stanoveno, že dodavatelsko-odbČratelské vztahy jsou ošetĜeny v zákonČ þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a když se jedná o poskytování služeb obþanĤm, pak je to ošetĜeno v zákonČ þ. 40/1964 Sb. obþanský zákoník. Obchodní zákoník Požadavky na kvalitu jsou popsány v paragrafu 420 a následujících. Z tČchto paragrafĤ je zĜejmé, že jakost v obchodních vztazích by mČla korespondovat s jejím urþením ve smlouvČ. Pokud není jakost ve smlouvČ vymezena, pak je dodavatel povinen dodat dodávku v jakosti, která odpovídá úþelu použití, uvedeném ve smlouvČ. Pokud ani ten není stanoven, pak se uvažuje úþel obvyklý pro použití zboží. Obþanský zákoník Obþanský zákoník uvádí obdobné požadavky jako Obchodní zákoník, nČkterá požadavky však zpĜísĖuje. V þásti upravující kupní a smČnnou smlouvu jsou upraveny i požadavky na kvalitu prodávaného zboží a služeb. Jsou zde popsány pĜípady, kdy má výrobek vady, jakou mají mít jakost apod. Dále je zde záruþní doba pĜi prodeji spotĜebního zboží a to 24 mČsícĤ, jde-li o prodej potravináĜského zboží, je záruþní doba osm dní, u prodeje krmiv tĜi týdny a u prodeje zvíĜat šest týdnĤ. PĜi prodeji zboží obþanĤm musí být jakost v souladu se smlouvou nebo v souladu s vlastnostmi urþenými výrobcem. Také musí být v souladu s provádČnou reklamou a dále s právními pĜedpisy.

ϵ

V pĜípadČ, že urþení kvality chybí, musí odpovídat kvalitČ pro daný úþel nebo úþel, pro který se obvykle užívá. (8), (10) 2.1.2. OCHRANA SPOTěEBITELE Zákon þ. 634/1992 Sb., o ochranČ spotĜebitele upravuje zvýšenou ochranu spotĜebitele, jemuž je výrobek þi služba urþena. Je zde uvedeno mimo jiné: prodávající je povinen prodávat výrobky ve správném množství a spotĜebitel si to mĤže pĜekontrolovat. Dále musí být výrobky v pĜedepsané kvalitČ a za ceny sjednané v souladu s cenovými pĜedpisy. V dnešní dobČ jsou výrobky natolik složité, že bČžný uživatel nemĤže posoudit bezpeþnostní rizika. Zde musí nastoupit ochranná funkce státu. Stát v rozvinutých zemích chrání pĜed nepoctivými producenty a distributory zejména pĜed nebezpeþnými výrobky. (8), (10) 2.1.3. PRÁVNÍ ÚPRAVA ODPOVċDNOSTI ZA ŠKODU V naší právní úpravČ existují dva typy ochrany pĜed vadnými výrobky. MĤžeme se domáhat odškodnČní z odpovČdnosti za vadu. Jedná se o opravu u opravitelného výrobku, slevu, výmČnu u neopravitelného výrobku. Dále se jedná o náhradu škody v pĜípadech, kdy v dĤsledku vadného výrobku nastala další majetková újma. Pokud se jedná o úmyslné zavinČní škody, mĤže se jednat o trestný þin poškozování spotĜebitele. Výrobci by mČli pĜedvídat nejþastČjší rizika a proti nim se pojistit. Zákon þ. 59/1998 Sb., o odpovČdnosti za škodu zpĤsobenou vadou výrobku urþuje odpovČdnost za škodu pĜímo výrobci. Zákon konstatuje, že právo na náhradu škody se promlþí nejpozdČji za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh výrobek, který zpĤsobil škodu. (8), (10) 2.1.4.

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY

Obecná bezpeþnost Zákon 102/2001 Sb. O obecné bezpeþnosti ukládá, aby výrobky uvedené na trh byly z hlediska bezpeþnosti a ochrany zdraví pro spotĜebitele bezpeþné.

ϭϬ

Dále stanovuje výrobek opatĜit prĤvodní dokumentaci a oznaþit v ní nebezpeþí. Metrologie PĜedpokladem objektivního mČĜení je vČrohodný mČĜící prostĜedek. Zákon þ. 505/1990 Sb., o metrologii stanovuje nČkolik požadavkĤ, které se dotýkají podnikatelských a dalších subjektĤ. Vyhláška þ. 345/2002 Sb., kterou se stanoví mČĜidla k povinnému ovČĜování a mČĜidla podléhající schválení typu nám mimo jiné uvádí seznam mČĜidel a jejich dobu platnosti ovČĜení. (8), (10)

2.2. L EGISLATIVA

ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ

Environmentální legislativa je velice rozsáhlá a mĤžeme ji rozdČlit podle ministerstva životního prostĜedí podle následujících þástí: -

Životní prostĜedí všeobecnČ

-

Vodní hospodáĜství

-

Odpadové hospodáĜství

-

Ochrana ovzduší

-

Ochrana pĜírody

-

Ochrana pĤdního fondu a lesního hospodáĜství

-

Geologie a hornictví

-

Územní plánování a stavební Ĝád

-

Posuzování vlivu na životní prostĜedí

-

Nakládání s chemickými látkami

-

Prevence závažných havárií

-

Geneticky modifikované organismy

-

Integrovaná prevence zneþištČní

-

Energetika

-

Hluk

-

Ochrana klimatu

V následujícím textu se zamČĜím pouze na ty, které souvisejí s podnikatelskou þinností.

ϭϭ

2.2.1. ODPADY S odpady se setkáváme v každé firmČ. Níže uvádím hlavní právní úpravu spojenou s odpady. Jedná se o: -

Zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech,

-

Vyhláška 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpeþných vlastností odpadĤ,

-

Vyhláška 381/2001 Sb., katalog odpadĤ,

-

Vyhláška 383/1981 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Tato právní úprava zavazuje podnikatele k omezování vzniku odpadĤ. Již vzniklé odpady pĜednostnČ využívat a ty, které nejde využít, vhodným zpĤsobem likvidovat. Odpadem se rozumí každá movitá vČc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažćování, soustĜećování, sbČr, výkup, tĜídČní, pĜeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraĖování. Za nebezpeþný odpad se považuje odpad uvedený v seznamu nebezpeþných odpadĤ uvedený ve vyhlášce 381/2001 Sb. Jde o následující vlastnosti: H1 – výbušnost H2 – oxidaþní schopnost H3-A – vysoká hoĜlavost H3-B – hoĜlavost H4 – dráždivost H5 – škodlivost zdraví H6 – toxicita H7 – karciogenita H8 – žíravost H9 – infekþnost H10 – teratogenita H11 – mutagenita H12 – schopnost uvolĖovat toxické nebo vysoce toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami

ϭϮ

H13 – schopnost uvolĖovat nebezpeþné látky do životního prostĜedí pĜi nebo po odstraĖování H14 – ekotoxicita PĤvodce a oprávnČná osoba, která nakládá s nebezpeþnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpeþné odpady H1, H2, H3, H6, H8, H9, H14 byly oznaþeny grafickým symbolem, v ostatních pĜípadech nápisem ”nebezpeþný odpad“. Dále zákon stanovuje požadavky na nakládání s vybranými výrobky a odpady, jako jsou odpadní oleje, baterie a akumulátory, odpady z azbestu, autovlaky, elektrické a elektronické zaĜízení apod. Výrobci elektrozaĜízení mají povinnost se zapsat do seznamu výrobcĤ elektrozaĜízení. Výrobci tČchto zaĜízení musí zajistit i zpČtný odbČr. Povinnost zpČtného odbČru se dále vztahuje na oleje jiné, než surové minerální oleje a surové oleje z živiþných nerostĤ, pĜípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejménČ 70% hmotnostních olejĤ, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou tČchto pĜípravkĤ. Dále jsou to elektrické akumulátory, galvanické þlánky a baterie, výbojky a záĜivky a pneumatiky. Za porušování výše uvedených zákonĤ a vyhlášek mĤže být udČlena pokuta až do výše 10 mil. Kþ. (8), (10) Obaly Mezi specifickou þást odpadĤ patĜí obaly. Obaly, které splní úþel své funkce, se stanou odpadem. 2.2.2. OVZDUŠÍ Zákon þ. 86/2002 Sb., o ochranČ ovzduší stanovuje povinnost omezovat a pĜedcházet zneþišĢování ovzduší a snižovat množství škodlivin vypuštČných do ovzduší. Dále stanovuje u nových, þi stávajících staveb použít centrálních zdrojĤ tepla, þi alternativních zdrojĤ, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Emisní limity nám stanovují pĜípustnou úroveĖ zneþisĢování ovzduší. Zákon také zakazuje používání chemických látek, které mohou poškodit ozónovou vrstvu ZemČ. Dle zákona lze udČlit pokuty za rĤzné závažné prohĜešky. (8), (10)

ϭϯ

2.2.3. VODY Podle zákona þ. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích je vyžadováno, aby vlastník vodovodu nebo kanalizace uzavĜel písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádČní odpadních vod s odbČratelem. Dále zákon specifikuje neoprávnČný odbČr vody a neoprávnČné vypouštČní odpadních vod a naĜizuje nahradit škody v pĜípadČ tohoto neoprávnČného poþínání. Za tyto prohĜešky lze také udČlit pokuty. (8), (10) 2.2.4. CHEMICKÉ LÁTKY A PěÍPRAVKY Zákon þ. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických pĜípravcích upravuje þinnost podnikatelských subjektĤ pĜi klasifikaci a zkoušení nebezpeþných vlastností, balení a oznaþování, uvádČní na trh nebo do obČhu a pĜi vývozu a dovozu chemických látek a pĜípravkĤ, pĜi oznamování a registraci chemických látek. Pro nebezpeþné chemické látky a pĜípravky stanovuje zákon pĜísnČjší požadavky. Mezi takové pĜípravky patĜí látky, které vykazují následující vlastnosti jako: výbušné; oxidující; extrémnČ hoĜlavé, vysoce hoĜlavé nebo hoĜlavé; vysoce toxické a toxické nebo zdraví škodlivé; žíravé; dráždivé; senzibilizující (zpĤsobující pĜecitlivČlost); karcinogenní; mutagenní (mohou vyvolat dČdiþné genetické poškození nebo zvýšit jeho výskyt); toxické pro reprodukci; nebezpeþné pro životní prostĜedí. Zákon stanovuje rĤzné požadavky na výrobce a distributora chemických látek a pĜípravkĤ, jako jsou požadavky na balení a oznaþování, musí být zajištČno vypracování bezpeþnostního listu. (8), (10)

2.3. L EGISLATIVA

BEZPEýNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PěI PRÁCI

2.3.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA BEZPEýNOSTI PRÁCE Právo na uspokojivé pracovní podmínky a ochranu zdraví pĜi práci patĜí k základním právĤm zakotveným v ústavČ a listinČ základních práv a svobod. Z etických dĤvodĤ by se mČl každý zamČstnavatel v první ĜadČ snažit chránit zdraví svých zamČstnancĤ, až potom by se mČl dívat na ostatní hlediska. I z ekonomického hlediska by se mČl snažit udržet si pracovníky zdravé, vždyĢ jen takoví pracovníci mohou podávat vysoké výkony. Zákon þ. 65/1965 Sb., zákoník práce stanovuje zamČstnavatelĤm spoustu povinností vĤþi zamČstnancĤm a dalším osobám, zdržujících se s jejich vČdomím na pracovišti.

ϭϰ

Jako základní požadavek je uvedeno zajistit bezpeþnost a ochranu zdraví zamČstnancĤ pĜi práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví a pĜijímat opatĜení k prevenci rizik. (8), (10) ZamČstnavatel je povinen: -

vyhledávat rizika, pĜijímat opatĜení k jejich odstranČní, kontrolovat úroveĖ bezpeþnosti,

-

nelze-li rizika odstranit, poskytnout zamČstnancĤm osobní ochranné pracovní pomĤcky,

-

nejménČ jednou v roce organizovat provČrky bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci na všech pracovištích a zaĜízeních zamČstnavatele,

-

bezplatnČ poskytovat mycí, þisticí a dezinfekþní prostĜedky

-

umístit bezpeþnostní znaþky a zavést signály týkající se bezpeþnosti práce a seznámit s nimi zamČstnance,

-

pĜijímat opatĜení týkající se havárií, jako jsou povodnČ, požáry a jiné události a evakuace zamČstnancĤ,

-

nepĜipustit, aby zamČstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní zpĤsobilosti,

-

sdČlit zamČstnancĤm, které zaĜízení jim poskytuje závodní preventivní péþi,

-

zajistit zamČstnancĤm poskytování první pomoci,

-

vyšetĜit pĜíþiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, vyhotovit o tom záznamy

ZamČstnavatel je povinen zajistit: -

aby pracovní podmínky odpovídaly bezpeþnostním požadavkĤm hygienickým limitĤm,

-

aby stroje, technická zaĜízení, dopravní prostĜedky, pĜístroje a náĜadí byly z hlediska bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci vhodné pro práci, byly vybaveny ochrannými zaĜízeními proti úrazu, hluku, vibracím apod.,

-

aby technická zaĜízení, která pĜedstavují zvýšenou míru ohrožení, obsluhovali jen zdravotnČ zpĤsobilí zamČstnanci,

-

aby rizikové faktory byly omezeny na nejmenší možnou úroveĖ,

ϭϱ

-

zákaz výkonu taxativnČ urþených prací, k nimž patĜí i práce s azbestem a výjimky z tohoto zákazu, jako je likvidace zásob, odpadĤ, odstraĖování staveb a þástí staveb obsahujících azbest apod.

Pro organizaci práce a pracovní postupy je stanovena Ĝada požadavkĤ, aby zamČstnanci: nevykonávali þinnosti jednostrannČ zatČžující organismus, nelze-li je vylouþit, musí být pĜerušovány bezpeþnostními pĜestávkami, být chránČni proti pádu, þi zĜícení, nebyli ohroženi padajícími pĜedmČty, nebyli ohroženi dopravou, nevykonávali ruþní manipulaci s bĜemeny, které vytváĜí možnost poškození zdraví, zejména páteĜe. ZamČstnanci jsou povinni: -

úþastnit se školení zajišĢovaných zamČstnavatelem v zájmu bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci, podrobit se lékaĜským prohlídkám, vyšetĜením apod.

-

dodržet právní pĜedpisy a stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostĜedky, osobní ochranné pracovní prostĜedky a ochranná zaĜízení

-

nepoužívat pĜi práci alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky, nekouĜit na pracovištích, kde pracují i nekuĜáci. (8), (10)

KromČ výše uvedených základních požadavkĤ uvedených v zákoníku práce je zde spousta dalších pĜedpisĤ, jako jsou napĜíklad: Vyhrazená technická zaĜízení Jde o zaĜízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpeþnosti osob a majetku. Vyhlášky, kterými se urþují vyhrazená technická zaĜízená a podmínky k zajištČní jejich bezpeþnosti: 18/1979 Sb. – tlaková, 19/1979 Sb. – zdvihací, 20/1979 Sb. – elektrická, 21/1979 Sb. – plynová, a zákon þ. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpeþností práce. (8), (10)

ϭϲ

Používání provozních zaĜízen Následující naĜízení stanovuje požadavky na používání, opravy, seĜizování, úpravy, údržbu a þištČní zaĜízení, dále na ochranná zaĜízení a na kontroly bezpeþnosti provozu zaĜízení pĜed a bČhem používání zaĜízení. Jedná se o NaĜízení vlády þ. 378/2001 Sb., kterým se urþují bližší požadavky na bezpeþný provoz a používání strojĤ, technických zaĜízení, pĜístrojĤ a náĜadí. (8), (10) Požadavky na pracovištČ a pracovní prostĜedí Tyto hlediska nám Ĝeší naĜízení vlády þ. 101/2005 Sb., o podrobnČjších požadavcích na pracovišti a pracovních prostĜedích. Toto naĜízení vlády nám stanoví detailní požadavky na bezpeþný stav a fungování pracovišĢ. Je zde spousta požadavkĤ, týkající se provozních budov, jako jsou požadavky na rozvody sítí, elektroinstalace, únikové cesty, venkovní pracovištČ, pracovištČ skladĤ, provoz kotelen apod. (8), (10) Požadavky na BOZP pĜi stavebních pracích VšeobecnČ ve stavebnictví jsou vČtší rizika, proto jsou stanoveny pĜísnČjší požadavky. Tyto požadavky jsou stanoveny ve vyhlášce þ. 324/90 Sb., o bezpeþnosti práce a technických zaĜízení pĜi stavebních pracích. ZamČstnavateli je zde stanovena povinnost vést evidenci pracovníkĤ od jejich nástupu do práce, vybavit je pĜíslušnými osobními ochrannými pracovními pomĤckami, disponovat dokumentací þi postupy na provedení stavební práce pĜi dodržování zásad bezpeþnosti práce. Pracovníci musí být s touto dokumentací seznámeni. Dále stojí za zmínku povinnost oplocení staveništČ v zastavČném území obce sousedící do vzdálenosti 30 metrĤ s veĜejnou komunikací do výšky nejménČ 1,8m. Minimální šíĜka vnitro staveništní komunikace pro pČší þiní 0,75m, pĜi obousmČrném provozu 1,5m. Dále vyhláška stanovuje požadavky pro zajištČní otvorĤ a stavebních jam, pro výkopové práce, bednČní, zemní práce v zimČ, pro dopravu, manipulace, skladování, pro provoz a obsluhu stavebních strojĤ a zaĜízení, pro výkon nČkterých rizikových prací, jako jsou práce sklenáĜské, svaĜování, práce se živicemi, lepení krytin apod. (8), (10)

ϭϳ

2.3.2. PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY ZDRAVÍ PěI PRÁCI Sem patĜí zákon þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví. Zde jsou uvedené nČkteré požadavky, které se nás týkají. Je zde požadavek rozdČlit zamČstnance do þtyĜ kategorií podle míry výskytu faktorĤ, které mohou ovlivnit zdraví zamČstnancĤ a jejich rizikovosti pro zdraví. ZamČstnavatel musí pĜíslušnému orgánu pro ochranu veĜejného zdraví oznámit, které zamČstnance zaĜadil do druhé a vyšší kategorie. O zaĜazení do tĜetí a vyšší kategorie rozhoduje pĜíslušný orgán veĜejného zdraví a to dle vyhlášky þ. 432/2003 Sb., podmínky pro zaĜazování prací do kategorií, hodnoty biologických testĤ. Další požadavky se vztahují na tzv. rizikové práce, to jsou takové, pĜi nichž hrozí riziko vzniku nemoci z povolání nebo práce zaĜazené do tĜetí a þtvrté kategorie. O vykonávání tČchto prací je zamČstnavatel povinen vést evidenci a to po dobu 10 let a u zvlášĢ rizikových prací po dobu 40 let. Dále sem patĜí naĜízení vlády þ. 178/2001 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví zamČstnancĤ pĜi práci. Zde jsou uvedeny požadavky na osvČtlení, vČtrání pracovišĢ, tepelnou þi fyzickou zátČž, poskytování ochranných nápojĤ, hodnocení zdravotního rizika chemických a biologických faktorĤ a prachu, hygienické limity nežádoucích látek apod. (8), (10) 2.3.3. POŽÁRNÍ OCHRANA Východiskem právní úpravy je zákon þ. 237/2000 Sb., kterým se mČní zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ. Tento zákon nám rozþleĖuje provozní þinnosti podle požárního nebezpeþí a to: -

bez zvýšeného požárního nebezpeþí

-

se zvýšeným požárním nebezpeþí – jde napĜ. o skladování vČtšího množství oxidujících a hoĜlavých látek, práce s otevĜeným ohnČm, vČtší koncentrace osob atd.

-

s vysokým požárním nebezpeþím – jde o skladování velkého množství oxidujících a hoĜlavých látek, jejich pĜeþerpávání, výškové budovy o více než 15 podlažích þi vyšší než 45 m atd.

V tomto zákonČ je dále uvedeno:

ϭϴ

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování þinnosti. Za povinnosti odpovídá statutární orgán. Provozuje-li þinnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, které užívají spoleþnČ, vlastník tČchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi stanoveno jinak. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny: obstarávat a zabezpeþovat v potĜebném množství a druzích požární techniku a udržovat ji v provozuschopném stavu; vytváĜet podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce; oznaþovat pracovištČ a ostatní místa pĜíslušnými bezpeþnostními znaþkami, pĜíkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochranČ; pravidelnČ kontrolovat dodržování pĜedpisĤ prostĜednictvím odbornČ zpĤsobilé osoby a odstraĖovat zjištČné závady; oznamovat každý požár vzniklý pĜi bČžné þinnosti; zabezpeþit pravidelné školení zamČstnancĤ o požární ochranČ a odbornou pĜípravu zamČstnancĤ zaĜazených do preventivních požárních hlídek; zpracovávat pĜedepsanou dokumentaci požární ochrany. (8), (10)

2.4. S TRUKTURA

NOREM A NORMATIVNÍCH

OPATěENÍ

2.4.1. NORMY ISO ěADY 9000 Doporuþení pro správné zavedení a fungování systému managementu jakosti jsou popsány v nČkolika normách, z nichž každá má jinou funkci. ýSN EN ISO 9000:2006 – Systémy managementu jakosti – základy, zásady a slovník. Tato norma obsahuje výklad základĤ a zásad managementu kvality. ýSN EN ISO 9001:2009 – Systémy managementu jakosti – požadavky. Tato norma je zásadní. Podle ní se provádí zavádČní, udržování a auditování. Požadavky této normy musí organizace splnit, aby prokázala úspČšné provádČní QMS. ýSN EN ISO 9004:2001 – Systémy managementu jakosti – smČrnice pro zvyšování výkonnosti. Tato norma poskytuje doporuþení, které mĤže organizace dále zavést nad rámec požadavkĤ uvedených v ISO 9001 za úþelem dalšího rozšíĜení, zlepšení a to tak, aby zahrnoval spokojenost zákazníkĤ, zainteresovaných stran a pĜispíval ke zvyšování výkonnosti organizace. (3), (4), (5) PodpĤrné normy – dále vzniklo nČkolik podpĤrných norem, které jsou obsaženy ve skupinČ norem ISO Ĝady 10 000. Tyto normy neslouží jako nástroj k certifikaci. PatĜí

ϭϵ

sem smČrnice pro vyĜizování stížností v organizacích, smČrnice pro plány jakosti, smČrnice pro plány v managementu projektu, požadavky na procesy mČĜení a mČĜící vybavení, smČrnice pro dokumentaci, smČrnice pro management ekonomiky jakosti, smČrnice pro výcvik, návod na aplikaci statistických metod v ISO 9001:2009. Z výþtu norem je zĜejmé, že stČžejní norma pro zavádČní je norma ISO 9001. Aby byla firma úspČšnČ certifikovaná, je nutná dĤsledná implementace této normy. (8), (10) 2.4.2. NORMY ISO ěADY 14 000 Normy Ĝady 14 000 pĜedstavují normativní dokumenty pro zavedení EMS do podnikové praxe. ýSN EN ISO 14001:2005 – Systém environmentálního managementu – požadavky s návodem pro použití. Podle této normy je provádČna certifikace, podobnČ jak tomu bylo u normy ISO 9001. ýSN EN ISO 14004:2005 – Systém environmentálního managementu – Všeobecná smČrnice k zásadám, systémĤm a podpĤrným metodám. Tato norma slouží jako metodická pomĤcka pro zavádČní EMS do podnikové praxe. PodpĤrné normy – Také zde existuje Ĝada podpĤrných norem. NČkteré jsou souþástí zavádČní, nČkteré jsou zcela nad rámec požadavkĤ. Sem patĜí napĜ. smČrnice pro obecné znaþení, environmentální znaþky, posuzování životního cyklu, slovník atd. Pro zavádČní a certifikaci EMS je smČrodatný text normy ISO 14 000, pĜíloha této normy již neslouží pro kontrolu shody. (8), (10) 2.4.3. NORMA 19 000 ýSN EN ISO 19011:03 – smČrnice pro auditování systému managementu jakosti a systému environmentálního managementu. Tato smČrnice patĜí k normám ISO 9000 a 14000 a zabývá se jejich auditováním. Jsou zde uvedeny požadavky, které se týkají požadavkĤ auditĤ a auditorĤ certifikaþních orgánĤ. (8), (10) 2.4.4. NORMATIVNÍ DOPORUýENÍ OHSAS 18 001 Manažerské systémy zamČĜené na bezpeþnost a zdraví pĜi práci zatím nejsou popsány v žádné normČ. V praxi je rozšíĜená specifikace pro posuzování bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci OHSAS (Occupation Health and Safety Assessment Series) 18 001 a 18 002.

ϮϬ

BSI-OHSAS 18 001:1999 – Systémy managementu bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci - specifikace. Tato norma mĤže sloužit pro zavádČní a následnou certifikace BOZP a má podobnou strukturu jako norma ISO 14 001. BSI-OHSAS 18 002:2000 – SmČrnice pro zavádČní OHSAS 18 001. Obsahem této normy je návod na zavádČní BOZP do praxe. (8), (10)

2.5. V ZTAHY

MEZI SYSTÉMY MANAG . KVALITY , ENVIRONMENTU A BEZPEýNOSTI PRÁCE

Požadavky norem ISO a normativního doporuþení OHSAS se liší pĜedmČtem svého zájmu, ale struktura a postupy jejich implementace jsou si velice blízké. Závisí pouze na organizace, zda budou implementovány a následnČ certifikovány všechny tĜi systémy nebo jen nČkteré z nich. Kombinací tČchto systémĤ se oznaþuje jako ISM (Integrovaný systém Ĝízení). K této integraci vedou vČtšinou ekonomické dĤvody. Ve firmČ bývá zpravidla urþená osoba odpovČdná za dodržování požadavkĤ tČchto systémĤ. Tato osoba bývá oznaþována jako „pĜedstavitel vedení“. Požadavky spoleþné pro implementaci tČchto systémĤ jsou: -

spoleþná politika;

-

spoleþný registr aspektĤ a registr legislativy;

-

spoleþné cíle a programy;

-

spoleþný pĜedstavitel vedení;

-

zabezpeþení zpĤsobilosti pracovníkĤ, výcvik, školení, evidence;

-

spoleþná pĜíruþka, spoleþné smČrnice a další dokumentace;

-

postupy bČžných þinností z pohledu kvality, environmentu a bezpeþnosti práce;

-

monitoring, mČĜení a metrologie;

-

neshody, nápravná a preventivní opatĜení;

-

interní audity;

-

pĜezkoumání vedením. (4), (10)

Dále existují požadavky, které jsou pouze pro jednotlivé normy. Vztah mezi tČmito normami je znázornČn na následujícím obrázku þíslo 1. (4), (10)

Ϯϭ

HSMS MS

Požadavky spoleþné všem tĜem normám QMS

EMS

Obrázek 1: Vztah mezi manažerskými systémy jakosti, environmentu a bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci

2.6. R OZHODNUTÍ

O IMPLEMENTACI

Výchozí impulz pro zavádČní integrovaného systému musí vycházet z rozhodnutí vrcholového vedení o zavedení uvedených systémĤ. Toto rozhodnutí by mČlo zahrnovat urþení: CílĤ - zda implementovat všechny systémy najednou, þi postupnČ a zda dojde následnČ k certifikaci. TermínĤ zpracování dokumentace, školení pracovníkĤ, interního auditu a certifikace. ZdrojĤ, které zavedení bude potĜebovat, jako jsou personální, finanþní apod. Je tĜeba stanovit pĜedstavitele vedení a interní auditory, odpovČdnosti za zavedení a udržování, schválení harmonogramu zavádČní. (4), (10)

2.7. P OSTUP

ZAVÁDċNÍ

Postup zavádČní ISM mĤže probíhat následujícím zpĤsobem: -

rozhodnutí vrcholového vedení o zavedení ve firmČ;

-

vytvoĜení registru legislativy, u EMS registru environmentálních aspektĤ, u HSMS analýza bezpeþnostních rizik;

ϮϮ

-

stanovení politiky a cílĤ, cílových hodnot;

-

vypracování dokumentace;

-

zavádČní dokumentace do praxe, seznámení pracovníkĤ s dokumentací, interní audity dodržování postupĤ;

-

vytvoĜení pĜíruþky integrovaného systému Ĝízení;

-

tĜímČsíþní fungování zavedených systémĤ, provádČní interních auditĤ a pĜípadná oprava dokumentace a pĜíruþky;

-

provedení pĜed-auditu a do tĜí mČsícĤ certifikace (vystavení certifikátu);

-

v roþních intervalech kontrolní audity;

-

každý tĜetí rok provést re-certifikaþní audit;

-

neustálé zlepšování zavedených systémĤ. (7), (10)

2.8. P ěÍNOSY

CERTIFIKACE

Zavedení a udržování systémĤ Ĝízení jakosti, environmentu i bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci by nám mČlo garantovat standardní manažerské a provozní praktiky. ÚspČšná certifikace by mČla být signálem pro odbČratele, zamČstnance a ostatní zájmové skupiny, že firma zvládá následující procesy: -

dodržování legislativních a technických požadavkĤ, které se týkají jakosti výrobkĤ a odpovČdnosti za výrobky;

-

stabilita vyrábČné produkce;

-

zlepšování systému Ĝízení kvality;

-

dodržování ekologické legislativy;

-

zavedení pĜístupĤ neustálého environmentálního zlepšování;

-

dodržování legislativy bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci;

-

zavedení pĜístupĤ trvalého zlepšování bezpeþnostního profilu firmy. (7), (10) ProvádČní auditu

ProvČĜování managementu kvality bude zamČĜeno na posuzování: schopnosti organizace poskytovat produkt, který splĖuje požadavky pĜedpisĤ a zákazníkĤ;

Ϯϯ

úmysl zvyšovat spokojenost zákazníka a to pomocí efektivní aplikací QMS vþetnČ procesĤ neustálého zlepšování. Norma ISO 9001 pĜi hodnocení procesĤ oþekává provČĜení, zda: -

je proces identifikován a stanoven;

-

jsou pĜidČleny odpovČdnosti;

-

jsou postupy používány a udržovány;

-

je proces efektivní a dosahuje požadovaných výsledkĤ. (8), (10)

Ϯϰ

3.

ANALÝZA PROCESģ FIRMY

V této kapitole þíslo 3 bude popsáno sdružení, následuje organizaþní struktura, pravomoci a odpovČdnosti. V dalších kapitolách jsou popsány procesy ve firmČ, které jsou realizovány. V posledních kapitolách jsou uvedeny analýzy vnitĜního a vnČjšího prostĜedí. Popis firmy (Sdružení FO) Jedná se o doþasné sdružení FO bez právní subjektivity, avšak nezapsané do obchodního rejstĜíku. Díky tomuto seskupení jsou minimalizovány náklady na správní režii. Toto vzniklo díky potĜebČ realizovat zakázky, která by samotný živnostník mČl problémy realizovat. Takové zakázky jsou napĜíklad tepelné izolace pláštČ panelových domĤ, þi pokládání dlažeb prĤmyslových objektĤ. Následuje výpis osob a jejich živnostenská oprávnČní.

Obchodní firma: Iý:

Marek Alt

73114146

Datum vzniku:

24.4.2002

Místo podnikání:

78401 PĖovice 217, okr. Olomouc

Živnosti:

Zednictví

Ĝemeslná:


Bohuslav Alt

73114227

Datum vzniku:

30.4.2002

Místo podnikání:


Živnosti:

Zednictví

Ĝemeslná:


Bc. David Alt, DiS.

86987577

Datum vzniku:

30.7.2008

Místo podnikání:


Živnosti:

Zednictví

Ĝemeslná:

Ϯϱ

Na následujících obrázcích jsou ukázky realizací tohoto sdružení.

Obrázek 2: Ukázka realizace koupelny

Obrázek 3: Ukázka zateplení rodiného domu

Ϯϲ

Obrázek 4: Ukázka zateplení bytového domu

3.1. O RGANIZAýNÍ

STRUKTURA :

Ve firmČ není sestavena žádná stabilní organizaþní struktura, protože samostatný živnostník (OSVý) mĤže jen tČžko tvoĜit organizaþní strukturu, ale mĤže být souþástí jiné organizaþní struktury vytvoĜené slouþením více živnostníkĤ za úþelem realizace velkých zakázek, na které jeden þlovČk nestaþí. Takto mohou konkurovat vČtším stavebním firmám. Tato organizaþní struktura byla vytvoĜena pro situace, kdy je nutno vytvoĜit vČtší skupinu pracovníkĤ, s úþelem realizace vČtšího projektu, na který by jednotlivec nemČl výrobní prostĜedky ani kapitál. Tuto strukturu vidíte na následujícím obrázku þíslo 5.

Ϯϳ

^ƚĂǀďǇǀĞĚŽƵĐş ZŽǌƉŽēƚĄƎͲ ŬŽŶŽŵ DŝƐƚƌ ĂůƓşŶĂũşŵĂŶĠ&K WŽŵŽĐŶşĚĢůŶşĐŝ Obrázek 5: Organizaþní struktura

3.2. P RAVOMOCI

A ODPOVċDNOSTI :

Pro správné fungování organizaþní struktury je nutno vytvoĜit pravomoci a odpovČdnosti. V následujícím textu jsou vymezeny základní požadavky. Stavbyvedoucí Stavbyvedoucí v první ĜadČ komunikuje s potenciálním zákazníkem. ZjišĢuje rozsah prací, urþuje, zda má sdružení volné výrobní kapacity, zda je možné stihnout termín zhotovení zakázek. Na základČ podkladĤ od rozpoþtáĜe zakázky pĜijímá. PĜi samotné realizaci produktu odpovídá za dodržování technologických postupĤ, rozhoduje o pĜijetí subdodavatelĤ. Kontroluje jakost subdodavatelsky provedené práce a rozhoduje o následné spolupráci s tČmito pracovníky. Má pravomoc navrhovat zmČny technologií a materiálĤ zákazníkovi. Jedná vlastním jménem a na vlastní odpovČdnost, to znamená, že podepisuje smlouvy o dílo a je zodpovČdný za plnČní z tČchto smluv. Po domluvČ se zákazníkem mĤže provádČt zmČny pĜedmČtu díla a tyto zmČny musí uvádČt v dodatku ke smlouvČ o dílo.

Ϯϴ

RozpoþtáĜ – Ekonom V první ĜadČ tato osoba zpracovává cenové nabídky na požadovaná díla. Rozhoduje o tom, zda je pro sdružení žádoucí pokoušet se získat aktuální zakázku, zda má firma vĤbec výrobní kapacity ke zhotovení aktuální zakázky. Dále vytváĜí pĜedbČžné kalkulace nákladĤ a porovnává je se zpracovanou cenovou nabídkou. V pĜípadČ, že se termíny zakázek pĜekrývají, rozhoduje o tom, která zakázka je výhodnČjší a svoje závČry pĜedkládá stavbyvedoucímu, ten pak mĤže podepsat smlouvu o dílo a zakázku realizovat. Dále vytváĜí Smlouvy o dílo a vyjednává podmínky se zákazníkem. MĤže navrhovat výhodnČjší Ĝešení realizace díla, jak z hlediska technologických postupĤ, tak z hlediska ceny požadovaného Ĝešení. Smlouvu pĜedkládá stavbyvedoucímu. VytváĜí také dodatky ke smlouvČ o dílo. Tento pracovník vyhodnocuje personální požadavky na zhotovení díla, svoje závČry pĜedává stavbyvedoucímu a ten následnČ hledá subdodavatele. Vyjednává podmínky se subdodavateli a vytváĜí subdodavatelské smlouvy. Mistr Mistr eviduje docházku pracovníkĤ, zadává práci a kontroluje dodržování technologických postupĤ. Dále monitoruje stav zásob materiálu, rozhoduje o termínech objednávky materiálu, pĜebírá materiál od dodavatele, kontroluje jeho jakost a zajišĢuje skladování materiálu. Další najímané FO (zedníci, tesaĜi, lešenáĜi, klempíĜi, zámeþníci atd.) Tyto FO pracují na základČ subdodavatelské smlouvy, práci jim zadává mistr. Každá subdodavatel je povinen dodržovat technologické postupy. Pomocní dČlníci Jsou podĜízeni mistrovi, jsou povinni plnit pĜíkazy ostatních pracovníkĤ, pokud je k nim mistr pĜidČlí. VČtšinou jsou najímáni na Dohodu o provedení práce, ale najdou se i tací, kteĜí vlastní živnostenský list na nČkterou z þinností patĜící do pĜíbuzných oborĤ ve stavebnictví nebo mají živnost volnou. S tČmi jsou pak sepsány subdodavatelské smlouvy.

Ϯϵ

3.3. P ROCESY

VE FIRMċ

Pro optimalizaci procesĤ je potĜeba zjistit a popsat aktuální stav. V této kapitole jsou uvedeny všechny procesy, které se v souþasnosti existují. Na následujícím obrázku þíslo 6 jsou procesy roztĜídČny podle toho, jak ovlivĖují celkový produkt, a to na hlavní procesy, Ĝídící procesy a podpĤrné procesy. ěídící procesy: Plánování

Financování

Hlavní procesy:

PodpĤrné procesy:

Zpracování nabídky

Skladování

VýbČr subdodavatelĤ a dodavatelĤ materiálu

Doprava

Logistika Realizace zakázky

Obrázek 6: Procesy ve firmČ

Hlavní procesy: Úþelem hlavních procesĤ je splnČní požadavkĤ zákazníka prostĜednictvím výsledného produktu. Tyto procesy nám tvoĜí pĜidanou hodnotu, a proto jsou velmi dĤležitou souþástí pro existenci firmy. V procesu výbČr subdodavatelĤ a dodavatelĤ materiálu se analyzují a následnČ vybírají dodavatelé materiálu a subdodavatelé, jako jsou fasádníci, obkladaþi, klempíĜi apod. V procesu logistika probíhají následující þinnosti: výbČr skupiny matriálĤ vhodných pro použití na plánované zakázce; zjišĢování cenové hladiny u jednotlivých dodavatelĤ materiálu v regionu a to vþetnČ poskytnutých slev; výbČr dodavatele; analýza možností

ϯϬ

dopravy; výbČr vhodné dopravy; výbČr zpĤsobu skladování materiálu na stavbČ; výdej materiálu na stavbČ. V procesu realizace zakázky vzniká koneþný produkt. Tento proces bude analyzován v následující kapitole. Zpracování nabídky vþetnČ zvolení správné cenové hladiny je dĤležité pro výbČrové Ĝízení a tím získání zakázky. ěídící procesy: Úþelem Ĝídících procesĤ je na základČ vizí a pĜedstav majitele firmy a prostĜednictvím Ĝídících þinností poskytovat potĜebné zdroje. V procesu plánování se v souþasné dobČ rozhoduje pouze o tom, jakou zakázku realizovat v pĜípadČ, že je možno si vybírat z více možností. K žádnému dalšímu plánování nedochází. V Procesu financování je Ĝešeno, kde získáme zdroje na nákupy materiálu a platby subdodavatelĤm. PodpĤrné procesy: Úþelem podpĤrných procesĤ je monitorování a mČĜení produktu. Dále se prostĜednictvím podpĤrných procesĤ zajišĢují podpĤrné þinnosti pro realizaþní proces. V procesu skladování je Ĝešeno pĜevzetí materiálu a jeho kontrola, dále skladování materiálu, náĜadí a strojĤ. V procesu doprava se Ĝeší doprava materiálu, náĜadí, strojĤ, lešení apod.

3.4. P OPIS

PROCESU

-

REALIZACE ZAKÁZKY

Zakázky se dČlí podle finanþní nároþnosti na malé zakázky a velké zakázky. Malé zakázky Do této kategorie patĜí napĜíklad obklady koupelen, pokládání dlažby napĜ. chodby a jiné místnosti, schody, chodníky a bazény. Dále se jedná o rekonstrukce bytĤ, rodinných domĤ, položení dlažeb prĤmyslových objektĤ, zateplení fasád rodinných domĤ apod.

ϯϭ

Cena tČchto prací se pohybuje pĜibližnČ do 500 000 Kþ. Schéma je znázornČno na obrázku þíslo 7. Požadavky zákazníka

Realizace produktu

Nákup materiálu

PĜedání a fakturace

Obrázek 7: Schéma procesu – malé zakázky

Na následujícím obrázku þíslo 8 je znázornČna detailní analýza realizace malé zakázky. Požadavky zákazníka

PĜijmutí zakázky

NE

ANO Nákup materiálu Realizace produktu

PĜedání díla

Faktura

Konec

Obrázek 8: Detailní analýza procesĤ realizace malé zakázky Zákazník kontaktuje stavbyvedoucího, þi jiného pracovníka firmy vČtšinou telefonicky, mailem þi osobnČ a sdČlí svoje pĜedstavy. Stavbyvedoucí se vČtšinou pĜijede na zakázku podívat. Pokud nejsou k dispozici volné pracovní kapacity na požadovaný termín, tak zákazníkovi navrhne jiný termín. Pokud se mezi sebou dohodnou, nakoupí se materiál a zakázka se realizuje. Nesepisuje se Smlouva o dílo a termíny dokonþení nejsou stanoveny.

ϯϮ

U malých zakázek se ceny domlouvají pouze orientaþnČ. NČkdy dochází k nedorozumČní, postupem þasu se tento systém ukázal jako nedostateþný. V tČchto pĜípadech vypíše mistr fakturu ruþnČ a platba je provedena pĜevodem þi hotovČ. Malé zakázky obvykle realizuje dva až þtyĜi lidé. Pravomoci, odpovČdnosti, dokumenty Vstupem do procesu jsou požadavky zákazníka. Za nákup materiálu a realizaci produktu je odpovČdný mistr. Za fakturaci odpovídá mistr. [1] Velké zakázky Do této kategorie patĜí zateplení bytových domĤ nebo subdodávky pro novostavby. Cena tČchto prací se pohybuje od 500 000 Kþ. Schéma je znázornČno na obrázku þíslo 9. PĜání a požadavky zákazníka

1

Zpracování nabídky (rozpoþtu)

VýbČr dodavatelĤ materiálu

Smlouva o dílo

Nákup materiálu

VýbČr subdodavatelĤ

Realizace produktu

1


Obrázek 9: Schéma procesu – Velké zakázky

Na rozdíl od malých zakázek se zpracovává cenová nabídka, vČtšinou na základČ výkazu výmČr podle zpracovaného projektu, kde jsou uvedeny položky a množství. Tato nabídka se pĜedkládá, þi zasílá zákazníkovi. Také se vede stavební deník, což u malých zakázek nikdo nepovažoval za smysluplné. Sepisuje se Smlouva o dílo tak, aby byla stanovena celková cena. Dílþí termíny jsou pĜedem známy a uvedeny ve smlouvČ, aby nemohlo docházet ke konfliktĤm. Takto se postupuje, aby nedocházelo k nedorozumČní a zároveĖ nebyly kladeny vysoké požadavky na administrativu. Velké zakázky vČtšinou realizují þtyĜi až dvanáct lidí. Faktura je zpracována na poþítaþi a platba je provedena pĜevodem na bankovní úþet. Na následujícím obrázku þíslo 10 je uvedena detailní analýza procesĤ realizace velké zakázky.

ϯϯ

Požadavky zákazníka

VytvoĜení a odeslání nabídky

Nabídka

Nabídka zákazníkem pĜijata

NE

Další jednání a vyjasnČní

ANO Smlouva o dílo

ANO

NE

VytvoĜení návrhu smlouvy

VýbČr subdodavatelĤ VýbČr dodavatelĤ materiálu

UzavĜení smlouvy

NE

Další jednání

ANO

ANO

NE

Nákup materiálu Faktura Realizace produktu

Konec Obrázek 10: Detailní analýza procesĤ realizace velké zakázky

Pravomoci, odpovČdnosti, dokumenty Vstupem do procesu jsou požadavky zákazníka. Za vytvoĜení a odeslání cenové nabídky odpovídá rozpoþtáĜ – ekonom. Za vytvoĜení smlouvy je také odpovČdny rozpoþtáĜ – ekonom. VýbČr subdodavatelĤ a dodavatelĤ materiálu provádí mistr na základČ minulých zkušeností. Za nákup materiálu a realizaci produktu je odpovČdný mistr. Na realizaci produktu taktéž dohlíží stavbyvedoucí. Za fakturaci odpovídá rozpoþtáĜ – ekonom. [1]

ϯϰ

3.5. A NALÝZA

VNITěNÍHO PROSTěEDÍ FIRMY

V následujících kapitolách provedu analýzu vnitĜního prostĜedí firmy. 3.5.1.

7S

Strategie firmy V této firmČ je snaha zamČĜená na strategii vĤdþího postavení v nízkých nákladech. Toto se docela plní, protože jsou dohodnuty maximální možné slevy u dodavatele materiálu a to díky velkým odbČrĤm. Také režijní náklady jsou ve firmČ minimální, protože není potĜeba najímat administrativní pracovníky. Strategie firmy se dá dále definovat takto: -

mít nižší ceny než konkurence;

-

nechávat za sebou kvalitní práci a tím o sobČ šíĜit pozitivní reklamu;

-

získávat stále vČtší zakázky;

-

pomocí vČtších objemĤ nákupu materiálu získávat vČtší slevy;

-

dohodnout subdodavatelské smlouvy na další Ĝemesla, které nejsme schopni zajistit sami;

-

vytvoĜit si dobré jméno u developerských firem. Informaþní systémy

Není zaveden žádný podnikový informaþní systém. VČtšina nutných informaþních procesĤ se provádí pomocí mobilních telefonĤ. Byl zĜízen mobilní tarif, kde si klíþoví pracovníci volají mezi sebou zdarma. Dále se využívá internetu a to hlavnČ emailu k zasílání projektových dokumentací, výkazĤ výmČr, rozpoþtĤ, návrhĤ faktur apod. Na zpracování cenových nabídek podle výkazu výmČr se používá starý ceník stavebních prací z roku 2006. Bylo by vhodné zakoupit nČjaký levný stavební informaþní systém, který by obsahoval tvorbu rozpoþtĤ, fakturaci apod. Styl Ĝízení Styl Ĝízení by se dal popsat jako laissez – faire. Pracovníci dČlají to, co uznají za vhodné. V pĜípadČ, že si neví rady, se zeptají jednoho vedoucích. Pokud se sejde skupina živnostníkĤ, kteĜí se sami nejsou schopni sehrát a nedokážou dodržovat technologické postupy, pak nastupuje autoritativní styl Ĝízení.

ϯϱ

Spolupracovníci Firma má problémy sehnat kvalitní a spolehlivé pracovníky. Toto je všeobecný problém ve stavebnictví. VČtšina zednických oborĤ bylo zrušeno nebo slouþeno a je jich málo. Všichni zkušení zedníci mají vČtšinou vlastní firmy a ti ostatní jsou jen na obtíž. Firma se snaží posbírat pracovníky z jiných oborĤ a zauþit je, což je þasovČ nároþné. Tito pracovníci se stanou zkušenČjší, dražší a odejdou ke konkurenci nebo zaþnou sami podnikat. Ve firmČ by se mČl vytvoĜit systém pravidelného proškolování. Dále by bylo vhodné vytvoĜit subdodavatelské smlouvy u vČtších zakázek, protože živnostníci jsou najímaní na základČ ústní dohody a mohou tedy kdykoliv odejít. Sdílené hodnoty (kultura) firmy Firemní kultura je by se dalo pĜirovnat k rodinné kultuĜe. Vedoucí pracovníci jsou rodinní pĜíslušníci. Další pracovníci jsou jejich pĜátelé. Schopnosti Jelikož firma provádí stále vČtší a vČtší zakázky, je potĜeba, aby vedoucí pracovníci zvládali vše uĜídit. Bylo potĜeba se nauþit nové pracovní a technologické postupy. Dále bylo tĜeba se nauþit vytvoĜit cenové nabídky podle výkazu výmČr. U jednodušších zakázek je potĜeba vytvoĜit i výkazy výmČr a ten následnČ nacenit. NeprovádČjí se pravidelná školení, což by se mČlo napravit. MČlo by docházet ke zvyšování kvalifikace Ĝídících pracovníkĤ, aby bylo možno stále se zvČtšující firmu uĜídit. 3.5.2. FINANýNÍ STRÁNKA VċCI – MOŽNÉ RIZIKA Veškerá þinnost firmy je financována z vlastních zdrojĤ. Majitel potĜebuje mít okolo 300 000,- Kþ na nákup materiálu. PĜi realizace vČtších zakázek okolo 2 milionu je financování Ĝešeno pomocí dílþích zálohových faktur. Firma si nechá zaplatit za hotové práce a z tČchto penČz nakupuje materiál na další þásti stavby. Riziko nezaplacení za dílo Tato situace by zpĤsobila vážné problémy. TémČĜ každý rok jsou realizovány zakázky s cenou kolem 2 milionu. Kdyby se stalo, že by odbČratel nebyl schopen zaplatit, pak by nebyly peníze na platby za materiál, subdodavatelĤm a také státním institucím.

ϯϲ

V takovém pĜípadČ by mohlo dojít až k exekuci rodinného majetku. Na takto velké zakázky jsou sepisovány smlouvy o dílo. Jsou zde ale realizovány zakázky zhruba do 500 000,- Kþ, na které nejsou sepsány Smlouvy o dílo. V pĜípadČ nezaplacení by to sice firmu nepoložilo, ale i tyto zakázky by se mČli smluvnČ ošetĜit. Riziko dlouhodobČ nepĜíznivého poþasí PĜi realizaci zakázky se mĤže stát, že se zakázka nestihne v termínu, kvĤli dlouhodobČ nepĜíznivému poþasí. Pokud jde o subdodávku pro developerskou firmu, pak mĤžou být penále až 50 000,- Kþ za den. Tato situace mĤže nastat v pĜípadČ mrazu. PĜíklad: Zateplení novostavby bytového domu. Když je hrubá stavba dokonþena teprve v Ĝíjnu, pak se musí stihnout zakázku dokonþit, než zaþne mrznout. Technologické postupy u vČtšiny materiálĤ Ĝíkají, že je možno pracovat, pokud je teplota vyšší než 5 stupĖĤ celsia. Existují i materiály, které se mohou použít pĜi teplotách nižších, ty jsou ale dražší a pĜinášejí dodateþné náklady. Také existují i urychlovaþe schnutí, také zvyšují náklady. Bylo by vhodné zjistit, jestli se pro tyto pĜípady dá najít Ĝešení. Riziko zpĤsobení škody zákazníkovi vlivem pracovníkĤ ZĜídka se stane, že pracovník firmy zpĤsobí nČjakou škodu. PĜíklad: Stalo se, že subdodavatel demontoval parapety, byl líný je snést nebo spustit na kladce a tak je shazoval na trávník. Parapet se za letu vrátil a poškodil hotovou fasádu. Toto by mohlo být Ĝešeno pomocí pojištČní. Riziko zpĤsobení škody zákazníkovi vlivem živelných pohrom MĤže se stát, že pĜi výmČnČ stĜechy náhle zaþne pršet. PĜestože se v tČchto pĜípadech stĜecha zakrývá, je možné, že se voda dostane, kam nemá. Také se mĤže stát, že vlivem živelné pohromy mĤže dojít ke škodČ. Pro tyto pĜípady by také mohlo existovat Ĝešení v podobČ pojištČní. 3.5.3.

DALŠÍ FAKTORY

Marketingové Jsou zĜízené reklamní webové stránky a je vytvoĜeno nČkolik reklamních plachet, které jsou vystaveny v místČ staveb. Doposud se ve vČtší míĜe nevyužívaly žádné

ϯϳ

marketingové aktivity, kromČ výše zmínČných webových stránek a reklamních plachet. S pĜicházející krizí i do stavebnictví bude potĜeba vyvinout nČjakou vČtší snahu, aby bylo dostatek práce. 3.5.4. MARKETINGOVÝ MIX V následujícím textu uvádím marketingový mix neboli „4P“. Product - produkt -

Tato firma se zamČĜuje hlavnČ na:

-

Zateplování fasád panelových domĤ

-

Zateplování fasád rodinných domĤ

-

Pokládání dlažeb prĤmyslových objektĤ

-

Rekonstrukce bytových jader

-

Rekonstrukce sociálního zaĜízení podnikatelských i ne-podnikatelských subjektĤ

-

Hrubé stavby rodinných domĤ Price - cena

Ceny u složitČjších zakázek jsou zpracovávány podle výkazu výmČr. Byl zakoupen ceník stavebních prací v roce 2006, ten je již zastaralý. Má to i jisté výhody. Když je zpracována cenová nabídka podle tohoto ceníku, pak je výsledná cena nižší než u konkurence. Je tĜeba dát ale pozor na výkyvy v cenách materiálu. Bylo by vhodné tento systém zmČnit. Place – místo prodeje, distribuce Produkt této firmy je realizován v okolí Olomouce. V pĜípadČ nedostatku práce v Olomouci jdou pracovníci ochotni dojíždČt po celém Olomouckém kraji. Promotion – podpora prodeje Podpora prodeje není ve firmČ rozvinuta. Na tomto by bylo vhodné zapracovat 3.5.5. PERSONALISTIKA Ve firmČ jsou tĜi klíþoví pracovníci, kteĜí mají živnostenský list na zednictví. Každý z nich je schopen vést samostatnČ zakázku. Jeden z nich je schopen tvoĜit rozpoþty a všeobecnČ se starat o financování staveb.

ϯϴ

Pokud jsou souþástí dodávky i jiné práce než zednické, pak jsou vytvoĜené ústní dohody s dalšími živnostníky, kteĜí dodávají ostatní Ĝemesla, jako napĜíklad klempíĜi, izolatéĜi, instalatéĜi, tesaĜi a další. 3.5.6. SILNÉ STRÁNKY Sdružení je velice pružné a v daném prostĜedí konkurenceschopné. Má potenciál rĤstu, jen je nutno vytvoĜit dokonalejší systém Ĝízení, aby bylo možno plnit uĜídit rostoucí firmu. Velké daĖové výhody pro živnosti Ĝemeslné v podobČ možnosti uplatĖování výdajĤ procentem z pĜíjmĤ. Dobré jméno u vČtších stavebních firem, které nám dohazují zakázky. 3.5.7. SLABÉ STRÁNKY Je nutno zmČnit organizaþní strukturu, vymezit pravomoci a odpovČdnosti a pomocí toho lépe provádČt zakázky. Firma nemá aktuální software na tvorbu rozpoþtĤ. Bylo by vhodné zakoupit stavební software na tvorbu cenových nabídek, aby bylo možno pracovat s aktuálními cenami. Nejsou sepsány subdodavatelské smlouvy, najímané osoby by mohly nedokonþit zakázky a odejít jinam. Nejsou stálí pracovníci. MĤže se stát, že zakázky nebude mít kdo provádČt. Vlivem nedostateþného zvyšování kvalifikace by se mohlo stát, že vedoucí pracovníci nezvládnou uĜídit stále se rozrĤstající firmu. Nejsou sepsány smlouvy o dílo u menších zakázek, hrozí riziko nezaplacení. Nejsou pojištČny pĜípady škody zpĤsobené investorovi, škody zpĤsobené živelnými pohromami apod.

ϯϵ

3.6. A NALÝZA

VNċJŠÍHO PROSTěEDÍ FIRMY

V následujících kapitolách bude provedena analýzy vnČjšího prostĜedí firmy. 3.6.1.

OBECNÉ - SLEPTE

Sociální Až na výjimky, vČtšina lidí touží po tom mít kde bydlet a proto je tu stálá poptávka po bytech þi rodinných domech. Životní úroveĖ lidí se stále zvyšuje a potĜeba nových bytĤ, þi domĤ je stále narĤstající. (Životní úroveĖ, vzdČlávání) Legislativní V tomto oboru podnikání je tĜeba brát v úvahu: -

Stavební zákon;

-

Zákony a vyhlášky týkající se životního prostĜedí a nakládání s nebezpeþnými odpady;

-

Zákon o daních z pĜíjmĤ fyzických osob;

-

Zákon o dani z pĜidané hodnoty;

-

Zákon o sociálním pojištČní;

-

Zákon o zdravotním pojištČní;

-

další zákony a vyhlášky. Ekonomické

CelosvČtová krize již zaþíná zasahovat i do stavebnictví. Developerské firmy dokonþují již zapoþaté projekty. Z vlastního prĤzkumu jsem zjistil, že novČ postavené bytové domy jsou prodané asi jen z poloviny. To znamená, že nové projekty výstavby se nezahajují. V pĜíštím roce dojde k útlumu ve výstavbČ velkých projektĤ. Menší stavební firmy se zamČĜují na projekty podporované státem na zateplování rodinných, þi bytových domĤ, jako je projekt Zelená úsporám. V posledních mČsících se projevila zvýšená nezamČstnanost a nedostatek práce. Zaþali se nabízet živnostníci, aby poptávali práci.

ϰϬ

Politické Politická situace je v posledních letech pĜíznivá pro živnostníky. KonkrétnČ pro ty, co mají živnost Ĝemeslnou. Ti mohli v minulém roce prokazovat výdaje procentem z pĜíjmĤ a to 60 procent. V letošním roce tato sazba byla zmČnČna na 80 procent. Tato skuteþnost velice nahrává ĜemeslníkĤm. Technologické Ve stavebnictví, stejnČ jako v jiných oborech þinností, dochází k neustálému technologickému vývoji. Je nutné se o tento vývoj zajímat a studovat nové technologické postupy. PĜíklad: Kdysi bylo naprosto bČžné, že se hrubá stavba staví s tvárnic, které se usazovaly do malty. V posledních letech je již tvárnice kladly do lepidla, které se nanášelo váleþkem. Odpadlo tak míchání malty, þímž se ušetĜily náklady na pracovní síly a materiál. Nyní se tyto tvárnice lepí dokonce na PUR pČnu. To znamená, že odpadají další náklady na míchání lepidla. Ekologické Ve stavebnictví kromČ žádaného produktu vystupuje také hodnČ odpadu v podobČ stavební suti. Tuto suĢ je možno recyklovat. Je však napĜed potĜeba ji tĜídit. NetĜídČná suĢ jde vČtšinou na skládku a náklady na uložení takového odpadu jsou nČkolikanásobnČ vyšší, než je tomu u tĜídČného odpadu. 3.6.2.

OBOROVÉ

Trh Trh ve stavebnictví je velice rozsáhlý. Když se zamČĜím pouze ne Olomouc a okolí, tak zde operují desítky stavebních firem a stovky samostatných živnostníkĤ. Dodavatelé VČtšinou jednou za rok jsou sepsány dodavatelské smlouvy, kde jsou vypsány slevy na rĤzná výrobkové Ĝady materiálu. Tyto slevy se odvíjí podle množství odbČru. Pokud jsou odbČry v nČkterém roce výraznČ vyšší, je možno zajistit vyšší slevy. Itema a.s.: Zde jsou odebírány zateplovací systémy WEBER-TERRANOVA a vČtšina stavebního materiálu.

ϰϭ

Stomix a.s.: Firma Stomix si svoje zateplovací systémy distribuuje sama, proto je možné tuto znaþku koupit pouze ve specializovaných prodejnách þi skladech Stomix. Kerastol: V této prodejnČ je odebírána stavební chemie znaþky Mapei a Prince-color, dále obklady, dlažby, sprchové kouty, vany, keramika a podobné zboží. Majitelé firmy jsou dlouholetí známí a jsou ochotni sehnat vše potĜebné za minimální marži. Zákazníci Mezi zákazníky mohou patĜit podnikatelské, ne-podnikatelské subjekty a také státní instituce. Mezi nejþastČjší zákazníky patĜí bytová družstva, spoleþníci vlastníkĤ bytových domĤ, majitelé bytĤ a rodinných domĤ. V poslední tobČ také obce a developerské spoleþnosti. OdbČratelé Mezi hlavního odbČratele patĜí olomoucká developerská a stavební firma Eurogema CZ a.s. Pro tuto firmu zajišĢujeme dlažby schodišĢ, chodeb, balkonĤ, dále rekonstrukce sociálních zaĜízení a v neposlední ĜadČ zateplování bytových domĤ. Obþas se nám ozývají konkurenþní firmy a dohazují nám práce, které nejsou sami schopni provést. Mezi další odbČratele patĜí Lesy ýeské republiky s.p. poboþka Šternberk. Dalším velkým odbČratelem bylo mČsto Uniþov, pro které bylo rekonstruováno sociální zaĜízení základních škol. 3.6.3.

PORTERģV PċTI FAKTOROVÝ MODEL KONKURENýNÍHO PROSTěEDÍ

Vyjednávací síla zákazníkĤ Pokud se zákazníci snaží snížit ceny pod únosné hranice, mohou se setkat s úspČchem v podobČ nekvalitních materiálĤ, þi práce. To se jim v koneþném dĤsledku nemusí vyplatit. Zákazníci mohou vyjednávat o výši cen, pouze pokud je nedostatek práce, napĜíklad v zimních mČsících nebo v posledních mČsících, kdy se celosvČtová finanþní krize dostává i do stavebnictví.

ϰϮ

Vyjednávací síla dodavatelĤ Mezi dodavateli materiálu panuje silná konkurence. PĜedhánČjí se mezi sebou ve výši poskytnutých slev. OdbČratelé si tak mohou vybírat a lehce dodavatele zmČnit. Stavebniny se snaží získat konkurenþní výhodu pomocí doplĖkových služeb zdarma, jako je výpoþet potĜebného materiálu, školení správného provádČní technologických postupĤ apod. Rivalita firem, které pĤsobí na trhu Na prĤmyslovém trhu dochází k cenové válce, kdy se firmy snaží tlaþit ceny co nejníže, bohužel to se následnČ odráží v kvalitČ používaných materiálĤ a práce. Hrozba vstupu nových konkurentĤ Na tento trh mohou kdykoliv vstoupit konkurenti, avšak budou mít problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovníkĤ. Hrozba substitutĤ Jako substitut pro klasické zdČné domky by se daly uvést montované dĜevostavby, ty mohou konkurovat nižší cenou, avšak mají menší dobu životnosti. 3.6.4. PěÍLEŽITOSTI Stálá poptávka po nových bytech a rodinných domech. Poptávka po rekonstrukcích bytových i nebytových prostorĤ. OdbČry materiálu od dodavatelĤ jsou tak veliké, že jsou sjednány maximálnČ možné slevy. Možno tento materiál prodávat a menší marží než maloobchodníci. 3.6.5. HROZBY Asi polovina pĜíjmĤ je závislá na þinnosti developerských firem. Omezení vzniku nových investiþních projektĤ tČchto firem by mohlo znamenat úbytek pĜíjmĤ. Pracovníci firmy se dále nevzdČlávají a nestudují nové technologické postupy. To by mohlo snížit konkurenceschopnost. Velká konkurence a probíhající krize ve stavebnictví.

ϰϯ

3.7. A NALÝZA

PěÍSTUPU K ŽIVOTNÍMU PROSTěEDÍ

Odpady jsou ve firmČ tĜídČny a poté odvezeny na skládku. TĜídČny jsou pouze proto, že netĜídČný odpad má dražší likvidaci než tĜídČný. V této oblasti je nutno porovnat legislativní požadavky na životní prostĜedí s realitou ve firmČ. Navrhuji kontaktovat poradenskou firmu a zajistit školení.

3.8. A NALÝZA

BEZPEýNOSTI PRÁCE VE

FIRMċ

Ve firmČ se dodržují požadavky bezpeþnosti práce. Bylo by vhodné posoudit dodržování pĜedpisĤ o bezpeþnosti práce. Navrhuji navštívit semináĜ, který je zaĜazen do programu celoživotního vzdČlávání ýKAIT s názvem: „ BEZPEýNOST PRÁCE, PRÁCE VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU“ Dále navrhuji kontaktovat poradenskou firmu a dát vše do poĜádku.

ϰϰ

4.

OPTIMALIZACE PROCESģ A NÁVRH NA ZLEPŠENÍ

V této kapitole þíslo 4 jsou uvedeny moje návrhy na zlepšení aktuálního stavu, který se na základČ analýzy ukázal jako nedostaþující a pro další rozvoj firmy musí dojít k optimalizaci nČkterých þástí fungování sdružení.

4.1. O RGANIZAýNÍ

STRUKTURA :

Stávající organizaþní struktura je nedostaþující, protože se firma pomalu rozrĤstá a již nevyhovuje. Bylo by vhodné ji rozdČlit alespoĖ na dva samostatnČ fungující útvary, které se specializují na následující þinnosti: Zateplování fasád rodinných, bytových, þi panelových domĤ. Obklady koupelen novostaveb, rekonstrukce sociálního zaĜízení, pokládání dlažeb. Návrh této struktury je znázornČn na následujícím obrázku þíslo 11.

^ƚĂǀďǇǀĞĚŽƵĐş

jƐĞŬĨĂƐĄĚǇ

jƐĞŬŽďŬůĂĚǇ

DŝƐƚƌ ĨĂƐĄĚŶşŬƽ

DŝƐƚƌ ŽďŬůĂĚĂēƽ

EĂũşŵĂŶş ĨĂƐĄĚŶşĐŝ WŽŵŽĐŶş ĚĢůŶşĐŝ

jƐĞŬƐƉƌĄǀĂ

&ŝŶĂŶĐĞĂ ŽďĐŚŽĚ

EĂũşŵĂŶş ŽďŬůĂĚĂēŝ WŽŵŽĐŶş ĚĢůŶşĐŝ

Obrázek 11: Návrh organizaþní struktury

ϰϱ

ZŽǌƉŽēƚǇĂ ĨĂŬƚƵƌĂĐĞ

4.2. P RAVOMOCI

A ODPOVċDNOSTI :

V následujícím textu je popsáno, co se na které pozici v organizaþní struktuĜe požaduje. Toto je velice dĤležité, aby každý pracovník v tomto sdružení vČdČl, jaké má pravomoci a za co je odpovČdný.

Stavbyvedoucí

Je zodpovČdný za dodržování správných technologických postupĤ. Odpovídá za zhotovení díla podle projektové dokumentace. Odpovídá za dodržování bezpeþnosti práce. Úsek fasády

Tento úsek se primárnČ zabývá provádČním tepelné izolace fasád nejrĤznČjších staveb. Jedná se napĜíklad o bytové domy, panelové domy, rodinné domky, prĤmyslové objekty a další nebytové prostory. Mistr fasádníkĤ

Tato osoba se stará o dodržování technologických postupĤ stanovených výrobcem zateplovacího systému. Jedná se napĜíklad o zpĤsob nalepení tepelnČ izolaþních desek, správné a dostateþné kotvení podle urþení projektanta apod. Dále urþuje, co se v který den bude dČlat a to v závislosti na venkovní teplotČ, dobČ schnutí materiálu apod. Má odpovČdnost za dodávky materiálu. Sem patĜí termíny podání objednávek, výbČr a doprava ménČ významných materiálových položek, kontrola a pĜevzetí materiálu a Ĝeší pĜípadné reklamace materiálĤ. Najímaní fasádníci

Plní pĜíkazy mistra nebo stavbyvedoucího. Mají povinnost upozornit na problematická místa a konzultovat další postup s mistrem. Mají povinnost úþastnit se pravidelného školení pro správné provedení zateplovacích systémĤ od výrobcĤ WEBERTERRANOVA a STOMIX.

ϰϲ

Pomocní dČlníci

Plní pĜíkazy všech nadĜízených. PrimárnČ mají na starosti vnitro-staveništní pĜepravu materiálu, správné uskladnČní materiálu, prĤbČžný úklid na staveništi, uskladnČní a Ĝádné oþištČní náĜadí a nástrojĤ. Úsek obklady

Tento úsek se zabývá provádČním obkladĤ a dlažeb. Dále se tu provádí hydro-izolace sprchových koutĤ, teras, balkonĤ apod. Mistr obkladaþĤ

Tento pracovník urþuje, co se který den bude dČlat. Kontroluje správné provádČní hydro-izolace. Kontroluje správné lepení obkladĤ a dlažeb podle norem k tomu urþených. Najímaní obkladaþi

Plní pĜíkazy mistra nebo stavbyvedoucího. Jsou povinni dodržovat správné technologické postupy pro správné provádČní obkladĤ, dlažeb a hydro-izolací. Úsek Správa

Úkolem úseku správa je zabezpeþovat chod celého sdružení. Finance a obchod

V tomto stĜedisku je Ĝešen zpĤsob financování zakázek. Jde pĜedevším o zpĤsob financování materiálu, sepisování smluv o dílo, sepisování smluv se subdodavateli. Rozpoþty a fakturace

V tomto stĜedisku probíhají þinnosti, které pĜedchází realizaci zakázky a þinnosti, které následují po dokonþení díla. Mezi tyto þinnosti patĜí: sestavování jednoduchých výkazĤ výmČr, vytváĜení cenových nabídek, vyjednávání cen se subdodavateli, vyjednávání cen s dodavateli materiálu, fakturace staveb.

ϰϳ

4.3. P ROCESY

VE FIRMċ

Z analýzy vyplynulo, že je tĜeba zamČĜit se na získávání zákazníkĤ, zdokonalit marketing, vČtší pozornost vČnovat školení pracovníkĤ, zavést evidenci subdodavatelĤ, dodavatelĤ materiálu, zakázek a zákazníkĤ. Je tĜeba se zamČĜit na konkurenþní boj, aby firma zvýšila úspČšnost na trhu. PĜehled všech procesĤ, které by mČly probíhat ve sdružení je uveden na následujícím obrázku þíslo 12.

ěídící procesy: Konkurenþní boj

Finance

Plánování

Evidence zakázek

Evidence subdodavatelĤ

Evidence dodavatelĤ materiálu

PodpĤrné procesy:

Hlavní procesy: Získávání zákazníkĤ

Skladování


Doprava


MČĜení a kontrola

Nákup materiálu, náĜadí a strojĤ

Technická podpora výrobcĤ materiálu Marketing

Realizace zakázky

Školení Evidence zákazníkĤ

Obrázek 12: Procesy ve firmČ

ϰϴ

ěídící procesy: V procesu plánování se rozhoduje o tom, které zakázky se pokoušet získat a za jakou cenu, dále se plánují spekulativní nákupy materiálu a jejich následné skladování. V procesu finance se rozhoduje o zdrojích financování zakázek. Zakázky jsou financovány z vlastních zdrojĤ. Pokud se jedná o realizaci zakázky vČtšího rozsahu, pak jako zdroj financování þásteþnČ slouží i dílþí faktury. Dále se zde každý rok urþují prostĜedky urþené na marketing. V tomto procesu se také urþuje zpĤsob dČlení zisku sdružení. Evidence zakázek, jak minulých, stávajících, tak budoucích nám slouží ke koordinaci harmonogramĤ provádČní zakázek. Také se zde vedou poptávky, nabídky, objednávky a smlouvy. Evidence subdodavatelĤ nám slouží k vyhodnocování aktuální možné výrobní kapacity. Zde jsou evidovány jejich schopnosti a zkušenosti, také je zde cena, za kterou jsou ochotni pracovat v závislosti na roþním období a aktuální situaci na trhu. Evidence dodavatelĤ materiálu se vede kvĤli výši slev a cenové úrovnČ jimi poskytovaných materiálĤ. Množstevní slevy se vyjednávají na základČ množství odebraného materiálu, historii nákupĤ a minulých zkušeností. V procesu konkurenþní boj dochází k monitorování konkurence a s tím souvisí i zmČna konkurenþní strategie sdružení. Hlavní procesy: Proces získávání zákazníkĤ je jedním z nejdĤležitČjších procesĤ vĤbec. Je zde Ĝešeno vše od hledání zákazníka, pĜes vytváĜení cenových nabídek, až po sepsání smlouvy o dílo. V procesu výbČr subdodavatelĤ se na základČ požadované výrobní kapacity a cen tČchto dodavatelĤ vybírají aktuálnČ potĜební pracovníci. S tČmito se uzavírají subdodavatelské smlouvy. V procesu výbČr dodavatelĤ materiálu se na základČ námi stanovených kritérií zvolí ti nejvhodnČjší. TČmito kritérii jsou napĜ. cenová úroveĖ po množstevních slevách, cena dopravy, rychlost dodávek na stavbu apod. V procesu nákup materiálu, náĜadí a stavebních strojĤ se Ĝídí termíny objednávek a následných dodávek na stavbu. V procesu realizace zakázky dochází ke konkrétní výsledného díla. PodpĤrné procesy: Proces skladování Ĝídí skladování materiálu, náĜadí a strojĤ. V procesu doprava se Ĝeší doprava materiálu, náĜadí a lešení. Proces mČĜení a kontrola vyjadĜuje kontrolu

ϰϵ

skuteþného stavu s pĤvodním plánem. V procesu technická podpora výrobcĤ materiálu je konzultováno dodržování správných technologických postupĤ. V procesu marketing se volí aktuální marketingová strategie. Poslední proces školení nám zajišĢuje vzdČlávání pracovníkĤ. Probíhají školení týkající se bezpeþnosti práce na stavbách. Jednou za rok jsou zajištČny školení dodavatelĤ zateplovacích systémĤ Stomix a WEBER – Terranova, kde se získávají potĜebné certifikáty.

4.4. R EALIZACE

ZAKÁZKY

–

POPIS PROCESU

Již nebudeme zakázka rozlišovat na malé a velké zakázky. Tento návrh z bakaláĜské práce se ukázal jako nedostateþný. Nyní navrhuji mít 2 varianty realizace zakázky, a to zateplování fasád a obklady. 4.4.1. ZATEPLOVÁNÍ FASÁD Na následujícím obrázku þíslo 13 je uvedena globální analýza realizace zakázky - úsek zateplování fasád. PĜání a požadavky zákazníka

1



Smlouva o dílo

Nákup materiálu


Realizace produktu

1


Obrázek 13: Globální analýza realizace zakázky - úsek zateplování fasád

Na následujícím obrázku þíslo 14 a 15 je znázornČna detailní analýza fungování celého procesu realizace zakázky – úsek zateplování fasád. RĤžové zvýraznČní znaþí dokumenty. Modré zvýraznČní znaþí hlavní procesy, které budou podrobnČji popsány v kapitolách 4.4.3 - 4.4.14 této práce.

ϱϬ

Hledání zákazníka

Poptávka

PĜíjem a evidence poptávek NE Schválení poptávky ANO

Nabídka


NE

Nabídka zákazníkem pĜijata ANO Objednávka

ANO

NE

PĜíjem objednávky

NE

Úplnost a pĜezkoumání objednávky

DoplnČní údajĤ

ANO

NE

ANO Smlouva o dílo


VytvoĜení návrhu smlouvy NE

UzavĜení smlouvy ANO

Další jednání

ANO

NE

1 Konec

Obrázek 14: Schéma realizace zakázky – úsek Zateplování fasád - 1. þást

ϱϭ

1

NE

Máme potĜebné pracovníky?

Hledání subdodavatelĤ

ANO

NE

Máme vybrané dodavatele materiálu?

Hledání dodavatelĤ materiálu

ANO Nákup materiálu

Realizace produktu

Dodateþné zmČny

Faktura

Faktura - zmČny

Konec Obrázek 15: Schéma realizace zakázky – úsek Zateplování fasád - 2. ýást

Popis realizace zakázky úseku zateplování Na zaþátku celého procesu realizace zakázky je hledání zákazníka. CílenČ oslovujeme potenciální zákazníky pomocí marketingových aktivit. Když má zákazník zájem, pak nám pošle poptávku, kde je vedeno, co zákazník požaduju. Poté dochází k rozhodnutí, zda se poptávkou zabývat anebo poptávku odmítnout. K odmítnutí zakázky mĤže dojít z následujících dĤvodĤ: nejsou k dispozici volné výrobní kapacity, nejsou kvalifikovaní pracovníci na provedení požadované zakázky nebo poptávající jeví jako málo

ϱϮ

dĤvČryhodný. V pĜípadČ schválení poptávky dojde k vytvoĜení a odeslání nabídky. Dále závisí na zákazníkovi, zda nabídku pĜijme. Pokud jí odmítne, dochází k dalšímu jednání ohlednČ zmČn nabídky. Když zákazník nabídku pĜijme, zašle nám objednávku. Z naší strany dochází k vytvoĜení návrhu smlouvy. Zákazník poté smlouvu projde a podepíše, když ne, dochází k dalšímu jednání. Po podpisu smlouvy dochází k zhodnocení, zda máme požadovaný poþet pracovníkĤ, nebo je nutno hledat další subdodavatele. Následuje zhodnocení, zda máme vhodného dodavatele materiálu, pokud ne, dochází k hledání vhodnČjšího dodavatele materiálu. Následují nákupy materiálu potĜebného pro zhotovení zakázky. Když máme vše potĜebné ke zhotovení zakázky, dochází ke konkrétní realizaci produktu. Výstupem bývá koneþné dílo. Po pĜedání požadovaného díla dochází k fakturaci. NČkdy bývají realizovány zmČny v požadavcích na dílo. V tČchto pĜípadech jsou zmČny realizovány, pokud je tyto požadavky možné realizovat. NáslednČ dochází k dodateþné fakturaci zmČn. 4.4.2. OBKLADY Na následujícím obrázku þíslo 16 je uvedena globální analýza realizace zakázky - úsek obklady. PĜání a požadavky zákazníka


Smlouva o dílo

Nákup materiálu

Realizace produktu


Obrázek 16: Globální analýza realizace zakázky - úsek obklady

Na následujícím obrázku þíslo 17 je znázornČno detailní analýza fungování celého procesu realizace zakázky – úsek obklady. RĤžové zvýraznČní znaþí dokumenty. Modré zvýraznČní

znaþí

hlavní

procesy,

které

následujících kapitolách þíslo 4.4.3 -4.4.14.

ϱϯ

budou

podrobnČji

popsány

v

Hledání zákazníka Poptávka

PĜíjem a evidence poptávek NE Schválení poptávky ANO

Nabídka


Nabídka zákazníkem pĜijata

NE

ANO Objednávka

PĜíjem objednávky

NE

DoplnČní údajĤ

AN

NE

ANO VytvoĜení návrhu smlouvy

UzavĜení smlouvy

NE

Další jednání

ANO

NE

Nákup materiálu Realizace produktu Dodateþné zmČny

Konec Obrázek 17: Schéma realizace zakázky – úsek obklady

ϱϰ

ANO

NE

Úplnost a pĜezkoumání objednávky

Smlouva o dílo


Faktura

Faktura - zmČny

AN

Popis realizace zakázky úseku obklady Na zaþátku je hledání zákazníka, kdy se pomocí marketingových aktivit snažíme upoutat pozornost potenciálního zákazníka. Zákazník se námi zkontaktuje a sdČlí nám svoje požadavky. My poptávku pĜijmeme a zaevidujeme. NáslednČ dochází k rozhodnutí, zda máme o zakázku zájem a to na základČ volných pracovních kapacit. Pokud zakázku nevylouþíme, následuje zpracování a odeslání nabídky. Když se zákazníkovi nabídka líbí, zašle nám objednávku. My vytvoĜíme návrh smlouvy a ten je poté pĜedložen zákazníkovi. Po podpisu smlouvy následuje nákup materiálu, realizace zakázky a pĜípadné dodateþné zmČny. Výstupem je požadované dílo, faktura dle smlouvy o dílo a faktura na pĜípadné vícepráce. 4.4.3.

NALEZENÍ A KONTAKTOVÁNÍ BUDOUCÍHO ZÁKAZNÍKA

Tento proces zaþíná být v dobČ dnešní krize velice aktuální, protože je nedostatek práce a zakázky si musíme zajišĢovat. Aby toto sdružení mohlo dlouhodobČ fungovat a byl zajištČn neustálý rĤst, je potĜeba si shánČt stále vČtší zakázky a zajišĢovat nepĜetržitou návaznost mezi zakázkami. Proto navrhuji neustále zdokonalovat webové stránky tj. nahrávat nové fotografie do referencí, seznámit zákazníka s novými technologickými postupy apod. Dále je možno zviditelĖovat naši firmu na rĤzných poptávkových portálech. Je možno použít vyhledávání zakázek na internetu (napĜ. na serverech www.aaapoptavka.cz nebo www.epoptavka.cz). Jako pĜíklad uvádím, že od dubna 2010 je spuštČna reklamní kampaĖ na serveru www.seznam.cz, kde jsem umístil sponzorované odkazy tak, že naše reklama je na prvním místČ ve tĜech kategoriích týkajících se izolace a zateplení. V minulosti bylo na marketingové aktivity vynaloženo roþnČ kolem 10 000,- Kþ. Nyní jsem tuto þástku doporuþil zvýšit alespoĖ na 20 000,- Kþ. 4.4.4. PěÍJEM POPTÁVKY Úsek správa zachycuje, vyhodnocuje a eviduje všechny došlé poptávky. Tyto poptávky jsou zaevidovány do dokumentu poptávky, kde se také uvádí požadovaná doba realizace. Na základČ tohoto dokumentu je možno vytvoĜit jednoduchý harmonogram

ϱϱ

provádČní zakázek a je možno zjistit, kde jsou þasové mezery a tudíž v kterém období jsou ve sdružení volné pracovní kapacity. Ten, kdo je kontaktován, si vČtšinou dohodne schĤzku s poptávající osobou. Na schĤzce zhodnotí rozsah poptávaných prací, urþí pĜedbČžnou délku realizace a zjistí požadovanou dobu realizace. NáslednČ za asistence rozpoþtáĜe je provedena analýza zakázky, co do rozsahu, doby pĜedpokládané realizace, pĜedpokládané finanþní zdroje potĜebné na nákupy materiálu a platby subdodavatelĤm. Jestliže se najde dĤvod, proþ není možno zakázku realizovat v daném termínu nebo vĤbec, je o tom informován zákazník a zakázka je z dalšího postupu vyĜazena. Toto vyĜazení mĤže být zpĤsobeno napĜ.: nedostatkem výrobních kapacit k realizaci zakázky, absenci kvalifikovaných ĜemeslníkĤ potĜebných ke zhotovení zakázky atd. 4.4.5.

ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY

Úsek obklady Pro úsek obklady jsem vytvoĜil jednoduchý ceník, kde jsou uvedené nejþastČjší položky pro obklady koupelen þi pokládání dlažeb. Tento ceník je v podobČ tabulky, kde staþí doplnit množství a takto vyplnČný se z nČj stává cenová nabídka. Najdeme zde informace, jako je: Název produktu, množství, mČrná jednotka, cena za jednotku, Sazba DPH, Cena celkem, poznámky. Jsou zde uvedeny aktuální ceny, ale ty zde nebudu uvádČt kvĤli konkurenci. Následuje pĜíklad tČchto položek: -

PĜesun hmot pro obklady keramické, výšky do 6 m

-

PĜesun hmot pro podlahy z dlaždic, výšky do 6 m

-

Obkládání stČn vnitĜních keramických do tmele do 300x300 mm

-

Obkládání stČn vnitĜních keramických do tmele do 100x100 mm

-

Montáž obkladu, mozaika, malta 20x20mm

-

Vyrovnání podkladĤ maltou ze SMS tloušĢka do 10 mm

-

Provedení penetrace podkladu

ϱϲ

-

Obklad soklíkĤ rovných do tmele výšky do 100 mm

-

Obklad soklíkĤ rovných do tmele výšky do 150 mm

-

Obklad soklu schodišĢových stupĖĤ., TM, v. do 100 mm

-

Obklad sokl. schodišĢových stupĖĤ, TM, v. do 150 mm

-

Kladení dlažby keramické do TM, vel. do 200x200 mm

-

Kladení dlažby keramické do TM,vel. nad 200x200 mm

-

Montáž podlah keramických, hladké, tmel, 20x20 cm

-

Montáž podlah keramických hladké, tmel, 30x30 cm

-

PĜíplatek za spárovací hmotu - plošnČ (Mapei)

-

PĜíplatek k obkladu stČn keramických, za plochu do 10 m2

-

StČrka hydroizolaþní tČsnící hmotou - pružná hydroizolace

-

PĜíplatek za diagonální kladení dlažby (na koso)

Pokud jde o složitČjší zakázku, kde je zpracován projekt a výkaz výmČr, potom se postupuje jako v následující kapitole. Úsek zateplování fasád Zpracování nabídky u složitČjší zakázky se provádí pomocí stavebního softwaru na základČ výkazu výmČr ze zpracovaného projektu. Software použitelný na zpracování takovýchto rozpoþtĤ je napĜíklad program Stavitel nebo Buildpower spoleþnosti RTS nebo KROS plus spoleþnosti ÚRS Praha. Takto velké rozpoþty se v našem sdružení realizují jen málo, a proto bývá þasto rozpoþet zpracován na zakázku u spĜátelených konkurenþních firem. Schéma zpracování nabídky je znázornČno na obrázku þíslo 18. Nejjednodušší je zpracovat nabídku, když máme od projektanta vytištČný nebo v elektronické podobČ zpracovaný výkaz výmČr. V tomto výkazu jsou uvedeny þísla položek stavebních prací. Tyto þísla položek se pĜepíší do stavebního softwaru urþeného na tvorbu rozpoþtĤ a automaticky je nám vložena cena. NČkteré položky bývají nestandardní, zde pak nastupuje propoþtová kalkulace. Tato cena je pak vytvoĜena pomocí kalkulaþního vzorce. Takto hotový rozpoþet nám udává cenu, kterou by pĜibližnČ mČly i konkurenþní stavební firmy. Tato cenu je proto nutno snížit na námi zvolenou cenovou hladinu. Mnou vybrána je hladina 85 procent této ceny z aktuálního

ϱϳ

ceníku stavebních prací. Tato cena se ukázala jako optimální pro získání zakázky ve výbČrovém Ĝízení.

Je zpracován výkaz výmČr

VytvoĜení jednoduchého výkazu výmČr NE

ANO

NacenČní výkazu výmČr (tvorba rozpoþtu)

Odeslání nabídky zákazníkovi

Konec Obrázek 18: Schéma procesu tvorby rozpoþtu

Pokud nevlastníme stavební software, který obsahuje aktuální databázi cen stavebních prací, jde to vyĜešit i tak, že použijeme starší databázi a následnČ musíme upravit cenu na požadovanou cenovou hladinu. Ze zkušeností v minulých letech se ukázalo, že když použiji 3 roky staré ceny, tak máme pĜibližnČ 80 procentní šanci, že ve výbČrovém Ĝízení uspČjeme a tudíž budeme mít konkurenceschopné ceny v našem regionu. V tomto pĜípadČ ušetĜíme za koupi aktuálního stavebního softwaru, který stojí desítky tisíc. Použití staré cenové hladiny má i jisté nevýhody. PĜijdeme o novČ vzniklé stavební položky, které vznikly na základČ nových technologických postupĤ. V tomto smČru se neĜadíme mezi inovátory, protože novinky s sebou nesou jisté nevýhody. MĤže se po nČkolika letech zjistit, že technologické postup této novinky mČl nČjakou chybu a mĤže to mít neblahý vliv na jakost produktu. Vzhledem k tomu, že dáváme bČžnČ prodlouženou záruku a to 60 mČsícĤ, používání málo vyzkoušených technologií by se nám nemuselo vyplatit. Použití nových technologií zvažujeme, až poté, co jsou použity na jiných stavbách, jejich použití se osvČdþilo a náklady se výraznČ snížily.

ϱϴ

Najdou se i situace, kdy není zpracován projekt a s tím související výkaz výmČr stavebních prací. V takových pĜípadech musí tento výkaz nČkdo vytvoĜit. VČtšinou ho vytváĜí mistr z úseku fasád nebo rozpoþtáĜ za pomocí další osoby, aby bylo možno používat mČĜící pásmo. Tento výkaz je následnČ zpracován do výsledného rozpoþtu. 4.4.6. TVORBA ROZPOýTU – CENOVÁ HLADINA TvorbČ rozpoþtu vČnuji samostatnou kapitolu, protože je to jedna z nejdĤležitČjších þástí tvorby nabídky. Software na tvorbu rozpoþtĤ VČtšina stavebních firem používá software na tvorbu rozpoþtĤ. Základem tČchto programĤ je databáze stavebních prací a smČrné ceny stavebních prací pro dané období. V následujících kapitolách uvedu možnosti pro stavební firmy. Dražší varianta Do této kategorie patĜí napĜ. program Buildpower spoleþnosti RTS, a.s. nebo program KROS PLUS spoleþnosti ÚRS Praha, a.s. Výhodou použití tČchto programĤ je, že umí vytvoĜit kompletní evidenci celé stavby vþetnČ rozpoþtĤ, kalkulací, dokumentĤ, faktur apod. Tyto programy také obsahují databázi bČžnČ používaných materiálĤ. Tvorba rozpoþtĤ je v této variantČ velice jednoduchá, nevýhodou je však vyšší cena, která se pohybuje v Ĝádu nČkolik desítek tisíc. Orientaþní ceny:

Buildpower – programová sestava: rozpoþtáĜ + data: 35 000,-Kþ KROS PLUS – Mini modul: 29 300,- Kþ

LevnČjší varianta NejlevnČjší variantou je použití ceníku stavebních prací v kombinaci s MS Excel. Tato varianta je však komplikovanČjší, protože zde chybí nejrĤznČjší funkce, jako je napĜ. automatický výpoþet hmotnosti suti, stavebních hmot apod. Výhodou je nízká cena, která se pohybuje do 10 000,- Kþ.

ϱϵ

Stanovení cenové hladiny Problém je v tom, že pĜi výbČrovém Ĝízení je hlavní kritérium cena. Kdyby všechny firmy používaly aktuální databázi cen stavebních prací, tak by mČli stejnou cenu. Proto je nutno tuto cenu pĜed odevzdáním cenové nabídky upravit, vČtšinou snížit. Moje cenová hladina Moje metoda je taková, že si stanovuji cenovou hladinu pro jednotlivé druhy stavebních prací jako napĜ. zateplování fasád 85 procent aktuálních cen stavebních prací, obklady a dlažby 95 procent aktuálních cen stavebních prací. Tato moje cenová hladina se neustále mČní, je závislá na místČ stavby, aktuálním stavu na trhu a dokonce i roþním období. ObecnČ pro naše sdružení platí, že od jara do podzimu preferujeme zateplování fasád pĜed provádČním obkladaþských prací a proto v tomto období zvedáme cenovou hladinu u obkladaþských prací a provádíme pouze zakázky za vyšší ceny. Cenu za zateplování se snažíme mít trvale na nižším bodČ než konkurence. To nám umožĖují množstevní slevy na zateplovací systémy a také efekt zkušenostní kĜivky, kdy díky vyšším objemĤm produkce dosahujeme nižších nákladĤ. S naším dodavatelem materiálu jsme si domluvili velkoobchodní ceny na zateplovací systémy. NapĜ. na izolaþní desky sleva pĜes 50 procent a stavební tmely a lepidla sleva pĜes 30 procent. PĜíklad stanovení cenové hladiny je uveden v následující tabulce. ZŽēŶşŽďĚŽďş

ũĂƌŽ͕ůĠƚŽ͕ƉŽĚǌŝŵ

ǌŝŵĂ

sĞŶŬŽǀŶşƚĞƉůŽƚĂ

;ƚĞƉůŽƚĂŶĂĚнϱƐƚƵƉŸƽ ĐĞůƐŝĂͿ

;ƚĞƉůŽƚĂƉŽĚнϱƐƚƵƉŸƽĐĞůƐŝĂͿ

hƉƎĞĚŶŽƐƚŸŽǀĂŶĠ ƉƌĄĐĞ

ĂƚĞƉůŽǀĄŶşĨĂƐĄĚ͕ŚƌƵďĠ ƐƚĂǀďǇĂƉŽĚ͘

KďŬůĂĚǇ͕ĚůĂǎďǇ͕ƌĞŬŽŶƐƚƌƵŬĐĞĂƉŽĚ͘

ĞŶŽǀĄŚůĂĚŝŶĂ ǌĂƚĞƉůŽǀĄŶşĨĂƐĄĚ

ϴϱͲϵϱƉƌŽĐĞŶƚĂŬƚƵĄůŶşĐŚ ĐĞŶƐƚĂǀĞďŶşĐŚƉƌĂĐş

ŶĞƉƌŽǀĄĚşƐĞŬǀƽůŝŶĞƉƎşǌŶŝǀǉŵ ƚĞƉůŽƚĄŵ

ĞŶŽǀĄŚůĂĚŝŶĂ ŽďŬůĂĚĂēƐŬǉĐŚƉƌĂĐş

ϵϱͲϭϬϬƉƌŽĐĞŶƚĂŬƚƵĄůŶşĐŚ ĐĞŶƐƚĂǀĞďŶşĐŚƉƌĂĐş

ϴϬͲϵϬƉƌŽĐĞŶƚĂŬƚƵĄůŶşĐŚĐĞŶ ƐƚĂǀĞďŶşĐŚƉƌĂĐş

Tabulka 1: PĜíklad stanovení cenové hladiny

SprávnČ stanovená cenová hladina je dĤležitým pĜedpokladem realizace konkurenþní strategie, kdy se zamČĜujeme na nejnižší cenu nebo nejnižší náklady (cost leadership). Návrh aktuální konkurenþní strategie je uvedená v poslední kapitole návrhové þásti.

ϲϬ

4.4.7.

PěÍJEM OBJEDNÁVKY A ZPģSOB VÝBċRU FIRMY Z POHLEDU ZÁKAZNÍKA

Zákazník si vybírá firmu podle toho, jestli je jedná o zakázku vĤþi soukromé osobČ, podnikatelskému subjektu, þi státní instituci. Soukromá osoba Zákazník si vČtšinou nechá nacenit zakázku u více firem. Poté, co pĜijme nabídky od firem, které mají o realizaci zájem, se rozhoduje o výbČru vhodné firmy na základČ ceny, referencí firmy, poskytované záruþní dobČ atd. Podnikatelský subjekt Podnikatelské subjekty obvykle obešlou dĤvČryhodné firmy a udČlají si výbČrové Ĝízení. NáslednČ vyberou tu firmu, která splní jejich požadavky. Státní instituce Státní instituce vČtšinou obešlou dĤvČryhodné firmy nebo jiným zpĤsobem uveĜejní zadání zakázky. Do urþitého data je nutno dodat na pĜedem urþité místo nabídku. V pĜedem zvolenou dobu komise obálky rozbalí a zvolí firmu, která nejlépe plní požadavky zadání. 4.4.8. SEPSÁNÍ SMLOUVY O DÍLO S odbČratelem, þi zákazníkem je ve vČtšinČ pĜípadĤ sepsána smlouva o dílo. Tato smlouva mĤže být dvojího typu a to podle toho, komu jsou urþeny: Smlouva o dílo (urþena koneþnému zákazníkovi – ne-podnikatelskému subjektu) VČtšinou tuto smlouvu pĜedkládáme my a zákazník mĤže pĜípadnČ vznést námitky a po spoleþné domluvČ mĤže dojít ke zmČnČ smlouvy. Sub-dodavatelská smlouva (sub-dodávka urþena jiné firmČ) V tomto pĜípadČ vČtšinou ekonomicky silnČjší firma pĜedkládá smlouvu. Ta bývá zpravidla mírnČ výhodnČjší pro tuto vČtší firmu. Je to zpĤsobeno tím, že hlavní dodavatel má vysoké penále za posunutí termínu dokonþení a snaží se tímto zpĤsobem chránit proti špatnČ vybranému subdodavateli.

ϲϭ

Dodatky ke smlouvČ Mnohdy se realizují zmČny, aĢ už je to na pĜání zákazníka nebo to vyžadují aktuální situace a musí se použít jiné technologické postupy. Aby se zabránilo následným sporĤm pĜi fakturaci, tak je možno sepsat dodatek ke smlouvČ a uvést zde popis zmČn, dĤvod a cenu. 4.4.9. NALEZENÍ VHODNÝCH SUBDODAVATELģ Toto sdružení obþas realizuje zakázky, kde je nutno si sehnat subdodavatele na další odborné práce, na které není se sdružení nikdo proškolen, þi nemá potĜební osvČdþení nebo certifikát. Jedná se nejen o práce zednické, ale také zámeþnické, truhláĜské, tesaĜské, elektrikáĜské, dohled Autorizovaného inženýra v oboru pozemní stavitelství apod. Tyto subdodavatele hledat až v okamžiku, kdy je potĜebujeme, by mohlo být velice drahé, nebo bychom také nemuseli nikoho sehnat. Proto je vhodné si subdodavatele nasmlouvat dopĜedu, anebo alespoĖ s nČkterými dlouhodobČ spolupracovat. Kritéria pro výbČr Svoje subdodavatele si peþlivČ vybíráme a to dle následujících kritérií: -

Spolehlivost

-

Dobrá kvalita odvedené práce

-

Dodržování technologických postupĤ

-

PlnČní termínĤ zakázek

-

PĜijatelná cena

Množství subdodavatelĤ je na trhu tak široké, že výbČr a hodnocení si vyžaduje samostatný návrh, což pĜesahuje rámec této diplomové práce. Registr subdodavatelĤ Je vhodné si tvoĜit registr možných firem na spolupráci. Do tohoto registru uvádím, co která firma umí, jejich klady, zápory, hodnocení a cenovou hladinu, za kterou jsou ochotni pracovat.

ϲϮ

4.4.10. NALEZENÍ VHODNÝCH DODAVATELģ MATERIÁLU

Dlouhodobá spolupráce s dodavateli materiálu nám mĤže pĜinést spoustu výhod, jako jsou slevy, upĜednostnČní dodávek materiálu, školení nových technologií atd. ShánČt materiál na poslední chvíli a u místních prodejen bývá velice drahé, nejdou dohodnout množstevní slevy, (maximálnČ do 10 – 15 procent). Proto je vhodné mít své dodavatele materiálu pĜedem nasmlouvané a nakupovat od nich za co nejnižší možné ceny. Kritéria pro výbČr Svoje dodavatele si vybíráme dle následujících kritérií: -

Spolehlivost dodávek

-

Dobrá kvalita materiálu vþ. balení

-

PlnČní termínĤ dodávek

-

PĜijatelná cena

Množství dodavatelĤ materiálu je na trhu tak široké, že výbČr a hodnocení si vyžaduje samostatný návrh, což pĜesahuje rámec této diplomové práce. Registr dodavatelĤ materiálu Je vhodné si tvoĜit registr dodavatelĤ materiálu. Do tohoto registru uvádím, co který dodavatel mĤže zajistit, dodací lhĤty na materiál, který bČžnČ nebývá na skladČ, slevy, nadstandardní služby, jako je výpoþet množství potĜebného materiálu dle výkazu výmČr atd. Mezi naše neþastČjší dodavatele patĜí: Itema a.s.: Zde jsou odebírány zateplovací systémy WEBER-TERRANOVA a vČtšina stavebního materiálu. Stomix a.s.: Toto je jeden z nejvČtších dodavatelĤ zateplovacích systémĤ v ýR. Firma Stomix si svoje zateplovací systémy distribuuje sama, proto je možné tuto znaþku koupit pouze ve specializovaných prodejnách, þi skladech Stomix. Kerastol: V této prodejnČ je odebírána stavební chemie znaþky Mapei a Prince-color, dále obklady, dlažby, sprchové kouty, vany, keramika a podobné zboží. Majitelé firmy jsou dlouholetí dodavatelé a jsou ochotni sehnat vše potĜebné za minimální marži.

ϲϯ

4.4.11. NÁKUP MATERIÁLU Nákup materiálu je jedním z dĤležitých procesĤ sdružení. Schéma je znázornČno na následujícím obrázku þíslo 19.

Manažer procesu:

Manažer procesu:

Manažer procesu:

Exekutivní Pracovník:

Mistr

RozpoþtáĜ

Mistr

Mistr

VýbČr materiálu

Výpoþet množství

VýbČr dodavatele

Nákup a vlastní doprava

Vstup: podklady z nabídky, výkaz výmČr

Zákazník procesu:

Cizí doprava Výstup: materiál, faktura, dodací listy

Plán realizace Obrázek 19: Schéma procesu nákup materiálu

Vstupy pro nákup Vstupem pro nákup jsou podklady z rozpoþtu, výkazu výmČr, þi nabídky, kde si zjistíme druh materiálu, který má být použit a požadované množství jednotek, které má být zhotoveno napĜ. poþet metrĤ, m2 apod. Podle technických listĤ k materiálĤm, které bývají souþástí katalogĤ k materiálĤm se vypoþítat pĜedpokládaná spotĜeba na jeden kus napĜ. na 1mnebo-li bm jako bČžné metr; 1 m2 atd. V nČkterých pĜípadech si zákazník vyžádá znaþku materiálu, aby si zajistil kvalitní materiály, jako napĜíklad u zateplovacích systémĤ. Naše firma má smlouvu na dodávku zateplovacích systémĤ WEBER-TERRANOVA a STOMIX. U nČkterých zakázek je jasnČ stanoven požadavek na kvalitativní tĜídu A, což splĖují jen urþité druhy materiálu u nČkterého výrobce. VýbČr dodavatele - Kritéria výbČru Dodavatel se vybírá z registru dodavatelĤ

popsaného v pĜedchozí kapitole. S tČmito

dodavateli jsou sepsány dodavatelské smlouvy, kde jsou vypsány slevy na rĤzná

ϲϰ

výrobkové Ĝady materiálu. Tyto slevy se odvíjí podle množství odbČru. Pokud jsou odbČry v nČkterém roce výraznČ vyšší, je možno zajistit vyšší slevy. Kritéria výbČru jsou následující: Nejprve se plní požadavek zákazníka na kvalitativní tĜídu, následnČ na znaþku. NapĜ. Terranova, kvalitativní tĜída A. NáslednČ se vybere z katalogu materiál, který splĖuje požadavky na technologické postupy, je kvalitní a zároveĖ není zbyteþnČ drahý, neboli hledá se optimální pomČr mezi kvalitou a cenou. Mezi další kritéria výbČru patĜí doba zasychání. NapĜ. pokud se pokládají dlažby ve spoleþných prostorech na velkých stavbách, kde se pohybuje spoustu pracovníkĤ, je nutno použít rychleschnoucí lepidla, po kterých je možno chodit za hodinu a ne za 2 dny, jak je tomu u jiných lepidel. Tyto rychleschnoucí lepidla jsou sice nČkolikanásobnČ dražší, ale objednatelé jsou ochotni pĜiplatit za to, že se minimalizují prostoje a tím se zkrátí celková doba realizace. Realizace vlastního nákupu V minulosti se matriál nakupoval až v dobČ, kdy byl požadován. Mistr jel do obchodu, kde požadoval pĜesnČ specifikovaný materiál. NČkdy na místČ zjistil, že nČco není na skladČ. NáslednČ musel objíždČt všechny stavebniny v okolí, a shánČl, co potĜeboval. To se ukázalo jako neefektivní, protože to sebou neslo spoustu prostojĤ a tím i vyšších nákladĤ. Na mĤj návrh je objednávka zadávána pĜes internet nebo telefonicky nČkolik dní dopĜedu, aby se zajistilo, že materiál skuteþnČ bude k dispozici. NáslednČ je telefonicky domluvena pĜesná dodávka na stavbu dodavatelem materiálu. Doprava Doprava u drobného materiálu se realizuje pomocí vlastních automobilĤ a vozíku pĜipojeného za osobní automobil. Pokud se jedná o dopravu vČtšího množství materiálu, pak je doprava realizována pomocí nákladních automobilĤ dodavatele materiálu. [1] 4.4.12. REALIZACE PRODUKTU Realizace produktu je nejdĤležitČjší proces ve firmČ. Tento proces je znázornČn na následujícím obrázku þíslo 20 a je popsán v následujícím textu.

ϲϱ

Zadávání práce Výdej materiálu

Realizace produktu

Evidence materiálu

Evidence vykonané práce

Kontrola díla

PĜedání díla

Konec Obrázek 20: Schéma procesu realizace produktu

Zadávání práce Práci zadává mistr na základČ projektové dokumentace nebo požadavkĤ zákazníka. Zkošeným pracovníkĤm vČtšinou není potĜeba Ĝíkat, co pĜesnČ mají dČlat a jak to mají dČlat, mají již dostatek zkušeností. Staþí jim vČtšinou na zaþátku zakázky nakopírovat plány a objasnit parametry výsledného díla. Pomocníci jsou k dispozici zedníkĤm nebo jsou pĜidČleni na pĜipravování a nošení materiálu. Pomocníci jsou neustále zauþováni a jsou pĜidČleni na jednoduchou práci, která nepotĜebuje odbornou zpĤsobilost. Ti nejlepší z nich konají práci, jako zedníci, je na nČ však neustále dohlíženo. Výdej materiálu Na výdej materiálu není urþena žádná konkrétní osoba, mají ho na starosti pomocníci. Ti mají v první ĜadČ povinnost ho hlídat, protože napĜ. na velkých stavbách mĤže materiál mizet pod rukama, pokud není nČjakým zpĤsobem zabezpeþen, þi hlídán. Pomocníci mají dále povinnost nosit a pĜipravovat materiál tak, aby nezpĤsobovali prostoje kvalifikovaným pracovníkĤm, a zároveĖ, aby nenosily zbyteþnČ moc materiálu na konkrétní místo práce, kde by se kupilo a zpĤsobovalo by problémy s prĤchodností napĜ. pĜi zateplování fasád je velká spotĜeba lepidla a polyesterových tepelnČ izolaþních desek. Pokud se tento materiál ve velké míĜe naskládá na lešení, pak je pohyb velmi

ϲϲ

ztížen, nehledČ na to, že mĤže zpĤsobit pád pracovníka, který se bude snažit pĜelézt tuto pĜekážku. Evidence materiálu Materiál se v minulosti moc nehlídal a neevidoval, to zpĤsobovalo jeho ztrátu, popĜípadČ byl zjištČn jeho nedostatek až v okamžiku, kdy již bylo na objednání pozdČ, a následovaly prostoje. V souþasné dobČ se eviduje pouze materiál, jehož cena pĜekroþí 1000 Kþ. Jako je napĜíklad poþet balení probarvené omítky þi poþet nádob s fasádní barvou. Množství pytlĤ lepících tmelĤ na paletČ se kontroluje pouze na konci smČny. Evidence vykonané práce Celková vykonaná práce se zapisuje do stavebního deníku. Poþet odpracovaných hodin jednotlivých pracovníkĤ se zapisuje do pracovního výkazu, který má na starosti mistr. Výplata mezd a platby subdodavatelĤm Faktury od ĜemeslníkĤ a pomocníkĤ pĜebírá mistr, pĜedá je ke kontrole rozpoþtáĜi a ten provede kontrolu. NáslednČ jsou uhrazeny hotovČ, þi pĜevodem z úþtu. Brigádníci jsou najímáni na Dohody o provedení práce, þi na Dohody o pracovní þinnosti. Po dobu práce jsou jím zpravidla vypláceny každý týden zálohy a po skonþení díla probČhne vyrovnání nedoplatkĤ. Kontrola díla V prĤbČhu

zakázky mistr kontroluje kvalitu

vykonané práce

a dodržování

technologických postupĤ. BČhem realizace provádí stavbyvedoucí namátkové kontroly dodržování technologických postupĤ, taktéž porovnává skuteþný stav s plány, pĜípadnČ naĜídí nápravná opatĜení. PĜedání díla Zakázka se ukonþuje pĜedáním díla zákazníkovi. V pĜípadČ subdodávky se pĜedává stavbyvedoucímu zadavatelské firmy. V nČkterých pĜípadech jsou pĜítomni také investoĜi.

ϲϳ

Kontrolu pĜi pĜedání díla si provádí zákazník, þi investor za asistence stavbyvedoucího. [2] 4.4.13. DODATEýNÉ ZMċNY V mnoha pĜípadech v prĤbČhu realizace zakázky k nČkolika zmČnám. Tyto zmČny mĤže požadovat zákazník nebo se až po odkrytí rekonstruované þásti zjistí, že je stav mnohem horší, než se oþekávalo nebo bylo uvedeno v projektu. Pokud jsou zmČny nutné nebo požadovány zákazníkem, pak dochází k procesu schvalování, pĜípadnČ dalšího jednání. Poté, co jsou zmČny schváleny, dochází k vypracování dodatku ke smlouvČ o dílo. Až poté jsou zmČny realizovány a následuje fakturace zmČn. Schéma realizace zmČn vidíte na následujícím obrázku þíslo 21.

NE Požadované zmČny ANO NE

Schválení zmČn Dodatek Smlouvy o dílo

NE

ANO Vypracování dodatku ke smlouvČ

Realizace zmČn

Faktura vicepráce

Obrázek 21: Schéma realizace zmČn

ϲϴ

Další jednání

ANO

4.4.14. FAKTURACE Vstupem procesu fakturace je výkaz výmČr, který bývá nedílnou souþástí smlouvy o dílo, dále sem patĜí realizované zmČny oproti pĤvodnímu výkazu. Výstupem je dokument faktura dle smlouvy o dílo, pĜípadnČ faktura na vícepráce. Schéma procesu fakturace je znázornČno na následujícím obrázku þíslo 22.

VytvoĜení faktury dle smlouvy

NE Byly provedeny zmČny? ANO VytvoĜení faktury dle dodatku ke smlouvČ

Faktura vicepráce

Obrázek 22: Schéma procesu fakturace

ϲϵ

Faktura

4.5. F INANCE V tomto procesu se Ĝeší zpĤsob financování zakázek, udržování likvidity a také zpĤsob rozdČlování zakázek þi zisku sdružení. Vzhledem k tomu, že toto sdružení nemá žádnou právní formu, která by byla upravena v naší legislativČ, tak to sebou nese problémy s rozdČlováním zisku. To je také dĤvod, proþ jsem si na toto téma vyhradil samostatnou kapitolu. 4.5.1. FINANCOVÁNÍ ZAKÁZEK Zakázky jsou financovány z vlastních zdrojĤ a to konkrétnČ z vygenerovaného zisku za posledních 12 mČsícĤ. V pĜípadČ, že tento zisk nestaþí, jsou dále zakázky financovány pomocí zálohových faktur. 4.5.2. ROZDċLENÍ ZISKU - MINULOST V minulosti již došlo ke zmČnám zpĤsobu rozdČlování zakázek, protože se vždy ukázal systém jako nedokonalý. Jak se sdružení postupnČ zvČtšovalo a bylo nutno provádČt další þinnosti, tak nastaly problémy s oceĖováním práce, jako je tvorba rozpoþtĤ, administrativní þinnost. Na poþátku þinnosti bylo pouze dvČ fyzické osoby podnikající na základČ živnostenského listu. Fakturace probíhala na základČ hodinové mzdy. Tento zpĤsob byl velice jednoduchý. Postupem þasu, jak se zvČtšoval rozsah zakázek, zmČnil se i zpĤsob výpoþtu ceny za dílo. Fakturace probíhala na základČ ceníku stavebních prací. Zde již rozdČlení penČz na základČ hodinové mzdy nepĜipadlo v úvahu. Jako podklad pro výpoþet výdČlku pĜipadajícího na jednoho pracovníka sloužil celkový poþet hodin odpracovaných na zakázce a zisk pĜipadající na tuto zakázku, tj. fakturovaná þástka mínus náklady. Zisk se vydČlil poþtem hodin a tak jsme získali þástku pĜipadající na jednu hodinu práce. Tato þástka se pak vynásobila skuteþným poþtem hodin pracovníka a dostali jsme þástku pĜipadající na tohoto pracovníka. Postupem þasu se ukázalo, že tento systém je nespravedlivý. V následujícím textu popíšu proþ. V souþasné dobČ již bČžnČ probíhá realizace více zakázek souþasnČ. NČkteré zakázky jsou více ziskové než jiné. To by samozĜejmČ nebyl problém. Ten nastává až v okamžiku, kdy je nutno realizovat zakázku pro místní developerskou

ϳϬ

spoleþnost, pro kterou toto sdružení vykonává subdodavatelskou þinnost již nČkolik let. Tato spoleþnost nám þas od þasu pĜidČlí velmi ziskovou zakázku nebo nám zajistí práci v zimních mČsících. Na druhou stranu nám obþas pĜidČlí problematickou zakázku, která má mnohem nižší ziskovost a jsou s ní jen komplikace. Tuto zakázku nám samozĜejmČ nemohou nutit, a my bychom ji mohli odmítnout. To by ale v koneþném dĤsledku mohlo znamenat konec dlouhodobé spolupráce a to by nám mohlo zpĤsobit problémy. A v þem tedy nastává problém? Problém je v tom, že þást firmy, která vykonává tyto problematické zakázky, má po výpoþtu mnohem nižší zisk pĜipadající na hodinu práce. To znamená, že zde pĤsobí vliv oportunitních nákladĤ neboli nákladĤ ztracené pĜíležitosti. To znamená, že místo realizace této problematické zakázky a tím i ménČ ziskové, by mohli realizovat zakázku více ziskovou. V koneþném dĤsledku z toho vyplívá, že ten, kdo se obČtuje a pracuje dobrovolnČ na tČchto problematických zakázkách má nižší výdČlky než ten, kdo pracuje na lukrativních zakázkách. Mezi další problém tohoto souþasného systému rozdČlování patĜí pĜidČlování nepĜímých nákladĤ, jako je zpracování administrativy a s tím souvisí pĜidČlování tČchto hodin k jednotlivým zakázkám. Pro vysvČtlení uvedu pĜíklad. Na zaþátku každé zakázky je zpracování rozpoþtu. Tyto hodiny, strávené pĜi tvorbČ rozpoþtu jsou pĜiþteny ke konkrétní zakázce. Na druhou stranu existuje spousta zakázek, na kterých bylo vykonáno desítky hodin práce pĜi zpracování rozpoþtu a poptávkovém Ĝízení a tyto zakázky nebyly realizovány. Problém je v tom, ke které zakázce tyto hodiny pĜiĜadit, když naše sdružení nevyhraje výbČrové Ĝízení? 4.5.3.

ROZDċLENÍ ZISKU – NÁVRH

Varianta A Pokud nČkteré zakázky probíhají paralelnČ, pak by bylo vhodné pro výpoþet zisku tato zakázky slouþit a to následujícím zpĤsobem. Odpracované hodiny se seþtou dohromady, tržby po odeþtení nákladĤ se také seþtou a následnČ se vypoþítá þástka pĜipadající na hodinu práce. Touto þástkou se pak vynásobí poþet hodin pracovníka a tím získáme jeho podíl. ěešení druhého problému je následující. Když nČkdo pracuje na zpracování rozpoþtu a zakázka následnČ není realizována, pak se hodiny strávené na této zakázce pĜiþtou

ϳϭ

k právČ probíhající zakázce. Pokud v souþasné dobČ žádná neprobíhá, pak se hodiny zapoþítají do nejbližší zakázky, aĢ už minulé þi budoucí. Varianta B Pokud se firma v budoucnu výraznČ rozroste, pak by bylo vhodné zmČnit právní formu na spoleþnost s ruþením omezením. Pokud se sdružení z nČjakého dĤvodu rozhodné zachovat stávající formu podnikání, pak by bylo vhodné vytvoĜit podobný systém rozdČlení zisku, jako se používá u Spoleþnosti s ruþením omezením a to napĜíklad následujícím zpĤsobem: Od vyfakturovaných a zaplacených zakázek se odeþtou náklady na materiál a ostatní náklady. Tržby -

Náklady na materiál

-

Ostatní pĜímé náklady

-

Mzdové náklady dle tarifních stupĖĤ (viz. Další kapitola) = Zisk pĜed rozdČlením

RozdČlení zisku mezi spoleþníky ve firmČ rovným dílem. Každý spoleþník si následnČ zdaní svou þást samostatnČ. 4.5.4. TARIFNÍ STUPNċ V minulosti docházelo k rozporĤm mezi klíþovými pracovníky, jak oceĖovat subdodavatele. Navrhuji vytvoĜit alespoĖ pĜibližné tabulky, do kterých budou zaĜazeni pĜípadní subdodavatelé. Pro úþely našeho sdružení jsem vytvoĜil nČkolik tarifních stupĖĤ. Ty budou hodnoceny podle nároþnosti práce následujícím zpĤsobem. Tarifní stupeĖ 1 – Pomocník bez zamČĜení Sem budou patĜit pomocníci bez jakéhokoliv zamČĜení. Budou provádČt následující práce: složení materiálu z dopravního prostĜedku, vnitro-staveništní doprava materiálu, pĜíprava stavebních hmot ruþními stroji.

ϳϮ

Tarifní stupeĖ 2 – Pomocník seznámený Do této skupiny budou patĜit pomocníci, kteĜí již mají nČjaké zkušenosti v oboru stavebnictví. Mohou vykonávat jednoduché stavební práce za asistence kvalifikované osoby. PĜíklad: Ĝezání obkladĤ a dlažeb na ruþní Ĝezaþce, Ĝezání tepelnČ izolaþních desek, nanášení tenkovrstvé omítky, spárování obkladĤ a dlažeb. Tarifní stupeĖ 3 – Pomocník pro samostatnou þinnost Sem patĜí pomocníci, kteĜí mají tolik zkušeností v nČkteré þinnosti, že jsou schopni provádČt jednotlivé þinnosti samostatnČ. Jsou seznámení s technologickým postupem a za odvedenou práci odpovídají. PĜíklad þinností: pokládání dlažeb dle pĜedem rozmČĜené plochy, samostatné provádČní tenkovrstvých omítek, pokraþování z lepení tepelnČ izolaþních desek v zapoþaté ploše, kotvení tepelnČ izolaþních desek hmoždinkami atd. Tarifní stupeĖ 4 – ěemeslník bez praxe o oboru Sem patĜí Ĝemeslník vyuþený v oboru, avšak má odpracováno ménČ než jeden rok v oboru. Tarifní stupeĖ 5 – ěemeslník s praxí v oboru Tento Ĝemeslník je vyuþen v konkrétním oboru, kterému se ve sdružení vČnuje. Má alespoĖ roþní praxi v tomto oboru. Tarifní stupeĖ 6 - ěemeslník pro samostatnou þinnost Tento Ĝemeslník je schopen samostatné práce. Zná potĜebné technologické postupy, umí zvolit ten nejvhodnČjší a tyto umí jej aplikovat v praxi. Tarifní stupeĖ 6 – Pracovník úseku správa Tento technicko-hospodáĜský pracovník zpracovává jednoduché rozpoþty, které jsou následnČ pĜedány zákazníkĤm. Dále vypisuje faktury, zpracovává pracovní výkazy a provádí výpoþet množství jednotek odvedené práce. Tarifní stupeĖ 7 – Mistr Tento pracovník koordinuje þinnost zakázky tak, aby byl splnČn termín zakázky. PĜidČluje práci, urþuje návaznosti a vykonanou práci kontroluje. Hlídá stav zásob a

ϳϯ

prĤbČžnČ objednává materiál. VČtšinou vykonává práci jako Ĝemeslník pro samostatnou þinnost. Tarifní stupeĖ 8 – Stavbyvedoucí Tento pracovník jedná se zákazníky ohlednČ zakázek, dojednává slevy u jednotlivých dodavatelĤ materiálu. Tarifní stupeĖ 8 – Vedoucí úseku správa Tento pracovník se stará o finance sdružení, provádí výpoþet rozdČlení zisku, zpracovává dĤležité rozpoþty. 4.5.5. ZAěAZENÍ DO TARIFNÍCH STUPĕģ Každý pracovník bude zaĜazen do nČkterého tarifního stupnČ a to podle pĜedchozí praxe, þi stupnČ kvalifikace. PĜeĜazení na vyšší stupeĖ bude probíhat až tehdy, když bude pracovník schopen odvádČt práci vyššího stupnČ alespoĖ jeden mČsíc bez nutnosti zásahu nadĜízených. V nČkterých pĜípadech mĤže také dojít ke snížení tarifního stupnČ, a to pokud pracovník dlouhodobČ nezvládá þinnost zaĜazenou do jeho tarifního stupnČ nebo trvale neplní své povinnosti. PĜíklad: ěemeslník, který se prokáže živnostenským listem o oboru stavebnictví, musí mít podle Živnostenského zákona praxi v oboru stavebnictví. To znamená, že bude zaĜazen, jako Ĝemeslník s praxí v oboru – tarifní stupeĖ 5 – nástupní sazba 100,Kþ/hod. 4.5.6. OCENċNÍ TARIFNÍCH STUPĕģ RozdČlení do tarifních stupĖĤ zĤstane dlouhodobČ beze zmČny. OcenČní jednotlivých tarifních stupĖĤ se bude mČnit podle aktuální situace na trhu práce a bude ošetĜováno a vliv inflace. Jako pĜíklad uvádím ocenČní tarifních stupĖĤ pro rok 2010.

ϳϰ

Tarifní stupeĖ 1 – Pomocník bez zamČĜení

60,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 2 – Pomocník seznámený

70,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 3 – Pomocník pro samostatnou þinnost

80,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 4 – ěemeslník bez praxe o oboru

85,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 5 – ěemeslník s praxí v oboru

100,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 6 - ěemeslník pro samostatnou þinnost

120,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 6 – Pracovník úseku správa

100,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 7 – Mistr

150,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 8 – Stavbyvedoucí

150,- Kþ/hod

Tarifní stupeĖ 8 – Vedoucí úseku správa

150,- Kþ/hod

K tČmto tarifním stupĖĤm mĤže být pĜiþteno osobní ohodnocení, které se pohybuje v rozmezí 10 – 50 Kþ/hod. V nČkterých pĜípadech mĤže být i vyšší. PĜíklad: Ĝemeslník pro samostatnou þinnost 120,- Kþ/hod. Osobní ohodnocení 50Kþ/hod. Tento pracovník dostane 170,- Kþ/hod. 4.5.7. Sdružení si

MOTIVACE PRACOVNÍKģ najímá spoustu subdodavatelĤ, kteĜí

nejsou

ochotni

podepsat

subdodavatelskou smlouvu, protože nechtČjí být svazováni. Jinými slovy tito pracovníci chtČjí pracovat, když se jim chce nebo když jim dojdou peníze a jsou takto nuceni pracovat. Je vhodné vytvoĜit urþitý motivaþní systém, který by motivoval subdodavatele vykonávat práci v termínech, které vyhovují harmonogramu stavby. Když bude sdružení potĜebovat zvČtšit fond pracovní doby, pak zavede následující motivaþní akci.

ϳϱ

Motivaþní akce FinanþnČ odmČní pouze ty pracovníky, kteĜí si v urþitém období odpracují minimálnČ požadovaný poþet hodin. PĜíklad: PotĜebujeme stihnout termín dokonþení zakázky. Dle aktuálního harmonogramu máme zpoždČní. Zavedeme následující motivaþní program: StupeĖ finanþní motivace: Ten, kdo odpracuje bČhem týdne minimálnČ 40 hodin, dostane za tento týden o 5 procent více zaplaceno. To je bČžná pracovní doba. StupeĖ finanþní motivace: Ten, kdo odpracuje bČhem týdne minimálnČ 50 hodin, dostane za tento týden o 15 procent více zaplaceno. To znamená pĜesþas 10 hodin. StupeĖ finanþní motivace: Ten, kdo odpracuje bČhem týdne minimálnČ 60 hodin, dostane za tento týden o 30 procent více zaplaceno. To znamená pĜesþas 20 hodin. StupeĖ finanþní motivace: Ten, kdo odpracuje bČhem týdne minimálnČ 70 hodin, dostane za tento týden o 50 procent více zaplaceno. To znamená pĜesþas 30 hodin. Je možno vytváĜet rĤzné motivaþní akce a oceĖovat nejen finanþními prostĜedky.

4.6. K ONKURENýNÍ

BOJ

Tento proces je velice dĤležitý z hlediska analyzování a monitorování konkurence a následnČ k vytvoĜení aktuální konkurenþní strategie. Konkurenþní strategie vytváĜí a implementuje do celkové strategie sdružení vedoucí úseku správy. Výstupem z tohoto procesu je výše cenové hladiny, jakou by toto sdružení mČlo používat, aby bylo konkurenceschopné v daném regionu v aktuálním období. 4.6.1. PRģBċŽNÉ MONITOROVÁNÍ KONKURENCE V poslední dobČ znatelnČ ubylo zajímavých zakázek ve stavebnictví. Firmy, které chtČjí uspČt, musí reagovat na chování své konkurence.

ϳϲ

Sbírání informací o konkurenci Je nutno získat veškeré dostupné informace, které se týkají konkurence. NapĜíklad, když se úþastníme výbČrového Ĝízení na nČjakou zakázku, tak je vhodné si zjistit, které firmy se také pokoušeli získat stejnou zakázku a jakou mČli nabídkovou cenu. Zdroje, zpĤsoby získání a vyhodnocení informací Analýza problému: V této firmČ jsou nejdĤležitČjší ceny konkurenþních firem. Díky znalosti konkurenþních cen mĤžeme vytvoĜit cenovou nabídku na zakázku nižší, než konkurence a tím získat požadovanou zakázku. Na druhou stranu když dáme cenu moc nízkou, mĤžeme na zakázce prodČlat. Získání informace: Námi požadované informace mĤžeme získat od pracovníkĤ firem, kteĜí tyto nabídky zpracovávají, ale to se vČtrnou nestane. V dalším pĜípadČ jde získat ceny od pracovníkĤ, kteĜí vyhodnocují výbČrové Ĝízení. Informace je použitelná v následující zakázce, pokud ovšem nebude použita jiná cenová hladina. Analýza získané informace: Musíme vyhodnotit, jestli získaní informace je použitelná nebo se mĤže jednat i o desinformaci. Vþasné získání významných informací Pokud dojde ke zjištČní nČjaké dĤležité informace od pracovníka naší firmy nebo z vnČjšího prostĜedí, pak je nutno o této informaci informovat vedení firmy. Je však nutné sdČlit, že jde o informaci nepotvrzenou. Tvorba konkurenþní strategie Když máme dostatek informací o naší konkurenci, pak je možno pĜistoupit k tvorbČ konkurenþní strategie.

ϳϳ

Implementace konkurenþní strategie Po vytvoĜení konkurenþní strategie pĜichází na Ĝadu zavádČní strategie. Pokud je strategie úspČšná, pak ji budeme používat i nadále, pokud ne, pak musí dojít ke zmČnČ strategie a tím se celý proces opakuje. 4.6.2.

PěÍKLAD AKTUÁLNÍ KONKURENýNÍ STRATEGIE

Tento konkurenþní boj bude vedený jako partyzánský útok. Bude probíhat následujícím zpĤsobem: Budeme snižovat ceny v segmentu zateplování fasád a pokládání dlažeb prĤmyslových objektĤ. Toto nám dovoluje právČ probíhající krize. Nabízí se nám spousta živnostníkĤ, kteĜí jsou ochotni pracovat za nižší ceny, protože mají problémy se shánČním zakázek. Budeme sice dosahovat nižšího zisku, ale budeme se snažit zároveĖ realizovat více zakázek. Také je možné pĜetahovat subdodavatele konkurenþních firem, kteĜí zrovna nepracují, protože nemají práci. VĤdþí postavení v nízkých nákladech Naše firma se již delší dobu snaží fungovat s co nejnižšími náklady, jen se této výhody doposud nepokusila využít. Jak dosahujeme co nejnižších nákladĤ? Nemáme žádné administrativní pracovníky, žádné technickohospodáĜské pracovníky. Všechny potĜebné þinnosti si jako malá firma udČláme sami nebo necháme udČlat na zakázku. Když se úþastníme výbČrového Ĝízení na nČjakou zakázku, vČtšinou jsme výraznČ levnČjší než druhá nejlevnČjší firma. Protože máme málo pracovníkĤ, tak hodnČ zakázek odmítneme. MČli bychom se snažit získat co nejvíce schopných pracovníkĤ a snažit se provádČt co nejvíce zakázek. Strategie tržního troškaĜe V naší firmČ je jedna þinnost, která je velice žádaná, avšak ceny za provádČní této práce jsou pomČrnČ nízké. Jedná se o obklady koupelen. Ceny obkladĤ a dlažeb se pohybují okolo 300 Kþ/m2. Proto firma radši vezme zakázku, kde se pokládají dlažby ve velkých chodbách, þi halách. Bylo by vhodné se zamČĜit také na obklady luxusních koupelen, kde jsou zákazníci ochotni zaplatit i 700 Kþ/m2. Na tuto þinnost bych vytvoĜil samostatnou skupinu pracovníkĤ, která by byla nezávislá na zbytku firmy.

ϳϴ

Strategie podnikatelského juda Tato strategie se k naší firmČ také hodí. Naše firma se zabývá primárnČ zateplováním fasád a pokládáním dlažeb prĤmyslových objektĤ. Obþas je nutno odvést þást práce také z jiných oborĤ a þinností. Naši pracovníci takto získávají zkušenosti a nyní jsou schopni provádČt i izolace vodorovných stĜech a podobnČ. Dále provádíme nutné tesaĜské práce pro potĜebu našich staveb. Bylo zjištČno, že nČkteĜí naši pracovníci jsou vyuþeni, tesaĜi, klempíĜi, izolatéĜi, zámeþníci. Bylo by vhodné je pro jistotu nechat pĜeškolit na nové technologie a nemusíme si tyto þinnosti nechávat zhotovovat subdodavatelsky. Strategie hodnoty pro zákazníka Naše firma provádí zateplování fasád rodinných, þi bytových domĤ. Nyní jsou na tyto práce poskytnuty dotace Zelená úsporám. V následujícím textu uvádím, jaké potĜeby budou uspokojeny. Tyto potĜeby uvedu na webových stránkách. 1) Ekonomické dĤvody: úspory Rekonstrukce -

možnost úspor 30 – 60 % nákladĤ na vytápČní;

-

nižší provozní výkon topné soustavy a s tím souvisí i delší životnost;

-

eliminace negativních vlivĤ teplotních zmČn v konstrukci;

-

prodloužení životnosti fasády, eliminace povČtrnostních vlivĤ.

Novostavby -

instalace topného zdroje a topné soustavy s nižším výkonem za nižší cenu;

-

nižší provozní výkon topné soustavy sebou pĜináší delší životnost;

-

zateplením mĤžeme snížit tloušĢku konstrukce a tím získat prostor navíc;

-

zateplení je návratná investice. 2) Technické dĤvody: vysoká ochrana stavby

-

zvýšení povrchové teploty vnitĜní strany obvodové konstrukce;

-

zvýšení tepelné pohody;

-

snížení rizika kondenzace;

-

omezení vzniku plísní;

ϳϵ

-

eliminace tepelných mostĤ;

-

vyšší akumulace obvodové konstrukce;

-

možnost instalace solárních kolektorĤ a tepelných þerpadel;

-

zateplená konstrukce lépe odolává vlivĤm povČtrnosti;

-

zateplení má vliv na celou stavbu. (2), (6) VýbČr optimální strategie konkurenþního boje

Budou realizovány všechny strategie z pĜedchozích kapitol. Firma se bude pokoušet tyto strategie používat následující rok. Poté se budou používat ty, které dobĜe fungují a dále budou vytvoĜeny nové. V konkurenþním prostĜedí je vhodné mČnit strategii konkurenþního boje. Pokud si konkurent s naší strategií neví rady, je vhodné u této strategie zĤstat. V ostatních pĜípadech je nutné strategie neustále mČnit, aby se konkurent nemohl úspČšnČ bránit. Pro jednotlivé typy produktĤ je strategie rozpracována v procesu získávání zákazníkĤ. Konkurenþní strategie se stanou souþástí celkové strategie firmy.

ϴϬ

5.

ZHODNOCENÍ PěÍNOSģ NÁVRHU ěEŠENÍ

Zavedení integrovaného systému vyžaduje hodnČ práce, obzvláštČ v malých firmách, kde se všechno Ĝeší operativnČ. Nevede se témČĜ žádná dokumentace, nejsou zde žádné smČrnice, zpravidla nejsou definovány cíle, není stanovena žádná politika. Bývají zde problémy ve vymezení pravomocí a odpovČdností. Toto platí obzvláštČ v rodinné firmČ, kde pĜevládá neformální Ĝízení. Pro zavedení integrovaného systému Ĝízení z pohledu firmy je nutno provést následující þinnosti: -

jmenovat pĜedstavitele vedení integrovaného systému Ĝízení;

-

projít základním školením;

-

definovat cíle a politiku jakosti;

-

projít školením bezpeþnosti práce;

-

definování enviromentálních aspektĤ.

V pĜípadČ firmy z této diplomové práce by bylo vhodné jmenovat jako pĜedstavitele vedení vedoucího správního oddČlení. Ten má v tomto pĜípadČ pĜehled o veškerých þinnostech probíhajících ve firmČ. PĜi tvorbČ dokumentace, jako je pĜíruþka ISM a smČrnice procesĤ je nejvhodnČjší si najmout poradenskou firmu a s její pomocí dále definovat politiku a cíle.

5.1. N ÁKLADY

NA ZAVEDENÍ NÁVRHģ

Aktuální software na tvorbu rozpoþtĤ: Ceník stavebních prací s cenovou hladinou roku 2010 þiní 6000,- Kþ bez DPH a to konkrétnČ od firmy Verlag-Dashöfer. Náklady na poradenskou firmu Pro vyþíslení nákladĤ jsem požádal firmu AUDIT-ISO, která byla ochotna poskytnout veškeré potĜebné informace a vytvoĜila nám následnou cenovou nabídku. Náklady na poradenskou firmu pro jednoho živnostníka þiní 24 000,- Kþ pĜi zavádČní. Poradenské firma zhodnotí, zda veškeré þinnosti ve firmČ jsou v souladu s požadavky norem. Ve vČtšinČ pĜípadĤ se zjistí následující nedostatky: -

nejsou splnČny požadavky na dokumentaci;

ϴϭ

-

chybí školení požadované legislativní úpravou, jako je školení bezpeþnosti práce, požární ochrany a jiné;

-

plnČní právních požadavkĤ v oblasti odpadového hospodáĜství;

-

chybí revize elektropĜístrojĤ.

Pro zajištČní nutných školení má poradenská firma nasmlouvány svoje partnery. Cena školení se pohybuje okolo 3000,- Kþ za rok a zahrnuje školení bezpeþnosti práce, školení pĜi práci ve výškách, požární ochrany. ZajištČní plnČní požadavkĤ v oblasti odpadového hospodáĜství probíhá následujícím zpĤsobem. Firma si zajistí na referátu životního prostĜedí povolení o nakládání s nebezpeþnými odpady, které je zdarma. V dalším kroku je nutné vést evidenci o vyprodukovaných odpadech. Revize elektropĜístrojĤ, jako jsou vrtaþky, míchadla, bourací kladiva, úhlové frézy, prodlužovací šĖĤry apod., stojí asi 150 – 200,- Kþ za kus. Náklady na QMS V tomto odstavci uvedu pouze náklady na certifikaþní spoleþnost pĜi zavedení QMS a to z dĤvodu, že by se firma rozhodla zavést pouze systém Ĝízení jakosti dle ýSN EN ISO 9001:2009. Náklady na certifikaþní audit, konkrétnČ u certifikaþní spoleþnosti LL-C (Certification) s.r.o. þiní 15 000,- Kþ. Následující 2 roky se provádí pouze dozorové audity, které stojí kolem 7 500,- Kþ. TĜetí rok je nutné provést re-certifikaþní audit, který bude stát okolo 12 000,- Kþ. Náklady na ISM Zde uvádím náklady na certifikaþní spoleþnost v pĜípadČ zavádČní integrovaného systému Ĝízení, který by zahrnoval ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001. Náklady na certifikaþní audit, konkrétnČ u certifikaþní spoleþnosti LL-C (Certification) s.r.o. þiní 45 000,- Kþ. Následující 2 roky se provádí pouze dozorové audity, které stojí kolem 22 500,- Kþ. TĜetí rok je nutné provést re-certifikaþní audit, který bude stát okolo 35 000,- Kþ.

ϴϮ

5.2. P ěÍNOSY

MÉHO NÁVRHU

VytvoĜil jsem zcela novou organizaþní strukturu a k ní byly definovány pravomoci a odpovČdnosti k jednotlivým pracovním pozicím. Dále byly pĜidány nČkteré procesy, které je nutno zavést, aby bylo toto sdružení více konkurenceschopné na daném trhu.

V procesu realizace zakázky byly vytvoĜeny nové postupy pro úsek zateplování fasád a pro úsek obklady.

Byl zaveden zcela nový proces nalezení a kontaktování budoucího zákazníka. Zde jsou navrhnuty nové zpĤsoby hledání nových zákazníkĤ.

V procesu zpracování nabídky jsem navrhnul odlišné postupy pro úsek zateplování fasád a obklady. V úseku obklady jsem vytvoĜil ceník položek stavebních prací pro aktuální rok, který zahrnuje ty nejbČžnČjší položky. V úseku zateplování fasád jsem navrhnul zcela nový postup, který zahrnuje vytvoĜení výkazu výmČr, tvorba rozpoþtu dle stavebního softwaru a odeslání nabídky zákazníkovi.

V procesu tvorba rozpoþtĤ jsem navrhnul 2 varianty poĜízení stavebního softwaru, dražší a levnČjší. Dále jsem navrhnul zpĤsob stanovení cenové hladiny pro aktuální období.

V procesu sepsání smlouvy o dílo jsou popsány dva druhy smluv, které se ve sdružení používají a to smlouva o dílo a subdodavatelská smlouva. K tČmto smlouvám mohou být sepsány dodatky.

V procesu nalezení vhodných subdodavatelĤ jsem popsal kritéria pro výbČr subdodavatelĤ a také jsem navrhnul vytvoĜit registr subdodavatelĤ. V procesu nalezení vhodných dodavatelĤ materiálu jsem popsal kritéria pro výbČr dodavatelĤ materiálu a také jsem navrhnul vytvoĜit registr subdodavatelĤ.

ϴϯ

V procesu nákup materiálu je popsán postup, který zahrnuje vstupy pro nákup, výbČr materiálu, výpoþet množství, výbČr dodavatele, vlastní nákup a doprava materiálu na stavbu.

V následujícím procesu realizace produktu je popsán zpĤsob, jakým by se mČlo provádČt zadávání práce, výdej materiálu, realizace produktu, kontrola díla, pĜedání díla. Dále jsem navrhl zpĤsob evidence materiálu a vykonané práce.

V procesu dodateþné zmČny je popsán zpĤsob, jakým by mČlo docházet ke zmČnám díla. Je zde popsán postup schvalování zmČn, vþetnČ vypracování dodatku ke smlouvČ a fakturace zmČn.

V procesu fakturace je popsán postup vypracování faktur dle pĤvodní smlouvy o dílo.

V následující kapitole je popsán proces finance, který zahrnuje financování zakázek a zpĤsob rozdČlení zisku sdružení. Zde jsou uvedeny dva návrhy rozdČlení zisku. Dále je zde navržen zpĤsob oceĖování subdodavatelĤ a to tak, že jsou zaĜazeni do jednoho z tarifních stupĖĤ a ocenČni dle mzdových tarifĤ pro jednotlivé tarifní stupnČ. Také je zde navrhnut pĜíklad motivace pracovníkĤ.

Na závČr navrhuji proces Ĝízení konkurenþního boje, kde navrhuji prĤbČžné monitorování

konkurence,

zpĤsob

získávání

významných

informací,

tvorbu

konkurenþní strategie a implementace této strategie. Dále je zde uveden pĜíklad aktuální konkurenþní strategie. Moje návrhy se již zavádČjí a i pĜes trvající krizi ve stavebnictví se tržby za posledních 6 mČsícĤ zvýšily o více než 10 procent. Sdružení má v souþasné dobČ již nasmlouvané zakázky do konce roku a pĜedpokládá se meziroþní zvýšení tržeb o 30 procent a to díky vČtšímu zamČĜení na získávání zákazníkĤ.

ϴϰ

ZÁVċR Jako objekt pro zavádČní integrovaného systému jsem si vybral sdružení fyzických osob, které se situuje v oblasti stavebnictví. V tomto oboru se již nČkolik let orientuji a v souþasné dobČ jsem jeden z vedoucích pracovníkĤ tohoto sdružení. V tomto sdružení jsem postupnČ provádČl zmČny a odstraĖoval nedostatky. VČtšina mých zmČn byla uvedena do praxe, nČkteré se ukázaly být nadþasové a nČkteré nebylo možno realizovat z nejrĤznČjších dĤvodĤ. Mým cílem bylo, aby byla ve sdružení provedena analýza, byla identifikována úzké místa, pĜípadné nedostatky byly odstranČny a málo výkonné procesy byly optimalizovány. Z mého pohledu bylo tohoto cíle dosaženo a nyní je na ostatních vedoucích pracovnících, zda mé návrhy pĜijmou za své a spoleþnČ je realizujeme. V teoretické þásti byl uveden pĜehled legislativy, týkající se kvality, životního prostĜedí, bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. Dále byla uvedena struktura norem a normativních opatĜení, v další kapitole pak vztahy mezi systémy managementu kvality, environmentu a bezpeþnosti práce. V následujících kapitolách jsou uvedeny kroky, které souvisejí s rozhodnutím o implementaci a postupem zavádČní. V poslední kapitole teoretické þásti jsou uvedeny pĜínosy certifikace. V analytické þásti byla popsána organizaþní struktura, pravomoci a odpovČdnosti, následnČ byly zmapovány procesy ve sdružení. V následující kapitole byl popsán proces realizace zakázky. Dále byla provedena analýza vnitĜního a vnČjšího prostĜedí. V poslední dvČ kapitoly popisují pĜístupy sdružení k životnímu prostĜedí a bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. V návrhové þásti jsem vylepšil organizaþní strukturu, upĜesnil pravomoci a odpovČdnosti a pĜidal další dĤležité procesy, které ve sdružení chybČly. V následující kapitole byl navržen celý proces realizace zakázky, který je ve dvou variantách, zvlášĢ pro zateplení fasád a zvlášĢ pro obklady. V navazujících kapitolách jsou dopodrobna navrženy procesy od hledání zákazníka, pĜes tvorbu nabídek, sepisování smluv, realizaci produktu až po fakturaci. V následujících kapitolách byly vytvoĜeny zcela nové procesy a to Ĝízení financí a zpĤsob vedení konkurenþního boje.

ϴϱ

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1)

ALT, D. Návrh na optimalizaci pĜi zavádČní ýSN ISO 9001:2001. Brno: VUT, 2008. 50 s. Vedoucí bakaláĜské práce Ing. ZdeĖka Videcká, Ph.D.

2)

BARTES, František. Konkurenþní strategie firmy. první vydání. Brno: CERM, 2008. 151 s. ISBN 978-80-214-3758-6

3)

ýSN EN ISO 9000:2006 - Systémy managementu jakosti – Základy, zásady a slovník

4)

ýSN EN ISO 9001:2009 - Systémy managementu jakosti – Požadavky

5)

ýSN EN ISO 9004:2001 - Systémy managementu jakosti – SmČrnice pro zlepšování výkonnosti

6)

DRDLA, Miloš, RAIS, Karel. ěízení zmČn ve firmČ: jak vybudovat úspČšnou firmu. První vydání. Praha: Computer press, 2001. 145 s. ISBN 80-7226-411-7

7)

NENADÁL a kol. ISM – Systémy integrovaného managementu, Ostrava: DĤm techniky Ostrava, 1999. ISBN 80-02-01-326-3

8)

NENADÁL, J. MČĜení v systémech managementu jakosti. Praha: Management press, 2004. ISBN 80-7261-110-0

9)

NENADÁL a kol. Systém Ĝízení s využitím jednoduchých nástrojĤ pro malé organizace. Praha: Národní informaþní stĜedisko pro podporu jakosti, 2005. ISBN 80-02-01767-6

10)

VEBER, J. a kol. Management kvality, environmentu a bezpeþnosti práce. Praha: Management press, 2006. ISBN 80-7261-146-1

ϴϲ

SEZNAM OBRÁZKģ Obrázek 1: Vztah mezi manažerskými systémy jakosti, environmentu a bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci ...............................................................................................22 Obrázek 2: Ukázka realizace koupelny........................................................................26 Obrázek 3: Ukázka zateplení rodiného domu ..............................................................26 Obrázek 4: Ukázka zateplení bytového domu .............................................................27 Obrázek 5: Organizaþní struktura ................................................................................28 Obrázek 6: Procesy ve firmČ .......................................................................................30 Obrázek 7: Schéma procesu – malé zakázky ..............................................................32 Obrázek 8: Detailní analýza procesĤ realizace malé zakázky .....................................32 Obrázek 9: Schéma procesu – Velké zakázky.............................................................33 Obrázek 10: Detailní analýza procesĤ realizace velké zakázky ...................................34 Obrázek 11: Návrh organizaþní struktury ....................................................................45 Obrázek 12: Procesy ve firmČ .....................................................................................48 Obrázek 13: Globální analýza realizace zakázky - úsek zateplování fasád .................50 Obrázek 14: Schéma realizace zakázky – úsek Zateplování fasád - 1. þást ................51 Obrázek 15: Schéma realizace zakázky – úsek Zateplování fasád - 2. ýást ...............52 Obrázek 16: Globální analýza realizace zakázky - úsek obklady .................................53 Obrázek 17: Schéma realizace zakázky – úsek obklady .............................................54 Obrázek 18: Schéma procesu tvorby rozpoþtu ............................................................58 Obrázek 19: Schéma procesu nákup materiálu ...........................................................64 Obrázek 20: Schéma procesu realizace produktu .......................................................66 Obrázek 21: Schéma realizace zmČn ..........................................................................68 Obrázek 22: Schéma procesu fakturace......................................................................69

ϴϳ

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BOZP - Bezpeþnost a zdraví pĜi práci ýSN - ýeská státní norma EMS - Environmentální systém Ĝízení HSMS – Health and security management system ISM - Integrovaný systém Ĝízení ISO - International standard organization ISO 9001 - Norma ýSN EN ISO 9001:2009 ISO 14001 – Norma ýSN EN ISO 14001:2005 OHSAS 18001 – Norma BSI-OHSAS 18 001:1999 OHSAS - Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci PJ - PĜíruþka jakosti QMS - Quality management system SMJ - Systém managementu jakosti

ϴϴ

NÁVRH OPTIMALIZACE PROCESŮ INTEGROVANÉHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ

Recommend Documents