EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 11.3.2016 COM(2016) 134 final 2016/0074 (COD)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 {SWD(2016) 56 final} {SWD(2016) 57 final}
CS
CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1.
SOUVISLOSTI NÁVRHU
•
Důvody a cíle návrhu
Technická opatření jsou pravidla, která stanoví, jak a kde mohou rybáři provozovat rybolovné činnosti. Jejich cílem je kontrolovat úlovky, které lze odlovit při dané intenzitě rybolovu, a rovněž minimalizovat dopady rybolovu na ekosystém. Tvoří nedílnou součást regulačního rámce většiny systémů řízení rybolovu, včetně rybolovu ve vodách Unie. Technická opatření lze rozdělit do následujících skupin: –
opatření, která regulují činnost zařízení,
–
opatření, která regulují konstrukční vlastnosti používaných zařízení,
–
minimální velikost, pod jejíž úrovní je třeba ryby vhodit zpět do moře,
–
opatření, která stanoví regulaci prostorového a časového rozložení (např. uzavřené oblasti/oblasti s omezením rybolovu a sezónní zákazy rybolovu) pro ochranu oblastí, kde se nachází větší množství nedospělých živočichů nebo kde dochází k výtěru, a
–
opatření, která zmírňují dopady lovných zařízení na citlivé druhy (např. mořské savce, mořské ptáky a želvy) nebo uzavřené oblasti na ochranu citlivých stanovišť (např. hlubinné korálové útesy).
Historie technických opatření platných v rámci evropských právních předpisů v oblasti rybolovu v rámci společné rybářské politiky (SRP) zahrnuje celou řadu nařízení, změn, prováděcích pravidel a dočasných technických opatření zavedených jako provizorní opatření umožňující řešit vznikající problémy. Ve všech mořských oblastech Unie a ve vodách mimo Unii, kde působí plavidla Unie, platí dohromady více než 30 nařízení obsahujících technická opatření. V současné době existují tři podrobná nařízení o technických opatřeních přijatá řádným legislativním postupem, která se týkají hlavních mořských oblastí Unie – nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů vztahující se k oblasti severovýchodního Atlantiku (a od roku 2012 i Černého moře), nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 a nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98. Kromě těchto nařízení existuje celá řada aktů Komise, které obsahují podrobná pravidla pro konstrukci zařízení (např. nařízení Komise (EHS) č. 3440/84 ze dne 6. prosince 1984 o připevňování zařízení k vlečným sítím, dánským nevodům a podobným sítím) nebo se vztahují k zákazu rybolovu v určitých oblastech (např. nařízení Komise (ES) č. 1922/1999 ze dne 8. září 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o podmínky, za nichž se plavidlům o celkové délce vyšší než osm metrů povoluje v některých vodách Společenství používat vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla), jakož i technická opatření zavedená ke zmírnění bezprostředního ohrožení ochrany přírody vyplývající z vyčerpání některých populací (např. nařízení Komise (ES) č. 2056/2001
CS
2
CS
ze dne 19. října 2001, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Severním moři a západně od Skotska). Tato nařízení obvykle vycházejí ze zmocnění obsažených v hlavních nařízeních. Existuje rovněž řada dalších samostatných nařízení, která obsahují technická opatření. Jedná se například o nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98, a nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 ze dne 26. června 2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel. Existuje několik nařízení, která jsou předmětem spolurozhodování a která provádějí technická opatření dohodnutá pro vody třetích zemí spadající pod regionální organizace pro řízení rybolovu, jako jsou například Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (úmluva CCALMR) a Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (úmluva ICCAT). Tato nařízení nespadají do oblasti působnosti tohoto návrhu. Dříve, než vstoupila v platnost Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), byla technická opatření rovněž součástí nařízení o rybolovných právech, která stanoví roční celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty v severovýchodním Atlantiku, Baltském a Černém moři, a rovněž rybolovná práva na hlubinné druhy. Jednalo se o směs údajně dočasných technických opatření, různých regionálně specifických opatření a odchylek od obecných ustanovení uvedených v jiných předpisech. Po přijetí SFEU již nebylo možné, aby tato opatření nadále tvořila součást nařízení o rybolovných právech, s výjimkou opatření s přímou funkční vazbou na omezení odlovu určité populace nebo populací. Proto je v současné době v nařízeních o rybolovných právech obsažen pouze omezený počet takovýchto opatření. Například u západního pobřeží Irska se nachází uzavřená oblast za účelem ochrany humra severského (Nephrops norvegicus), která se týká ročního celkového přípustného odlovu tohoto druhu v dané oblasti. Nařízení o rybolovných právech pro severovýchodní Atlantik rovněž dosud obsahuje opatření pocházející od jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu, jako je například Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), jako dočasná opatření. Z toho je zřejmé, že, regulační struktura technických opatření se stala vysoce složitou a poněkud nesourodou. Retrospektivní vyhodnocení1 provedené na podporu tohoto návrhu ukázalo, že současná technická opatření do značné míry nesplnila cíle předchozí společné rybářské politiky (SRP) – nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Tato skutečnost se v některých mořských oblastech projevuje zřetelněji než v jiných (např. v severovýchodním Atlantiku), ale celkově je situace vnímána jako velké množství složitých a neúčinných pravidel, která jsou zasazena do nepružné řídicí struktury. S novými úkoly nové SRP2, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014, dospělo retrospektivní vyhodnocení k závěru, že stávající regulační struktura v oblasti technických 1
2
CS
MRAG et al. (2014). A study in support of the development of a new Technical conservation measures framework within a reformed CFP. Lot 2: retrospective and prospective evaluation on the Common fisheries policy, excluding its international Dimension (Studie na podporu vypracování nového rámce technických opatření pro zachování zdrojů v rámci reformované SRP. Část 2: Retrospektivní a výhledové hodnocení společné rybářské politiky, s výjimkou jejího vnějšího rozměru), Brusel, s. 265. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
3
CS
opatření bude i nadále nedostatečná. Tuto skutečnost způsobuje pět identifikovatelných problémů: 1)
Nedostatečná výkonnost: Technická opatření obsahují jen málo pobídek k selektivnímu rybolovu, protože s výměty ani s lovem citlivých druhů nebo s činnostmi, které mají nepříznivý vliv na mořské dno, nejsou spojeny žádné náklady. To má za následek neschopnost kontroly rybolovného tlaku, což vede k přečerpání celé řady populací, k vysokým objemům výmětů v některých oblastech rybolovu a k poskytování omezené ochrany citlivým stanovištím a druhům. Některá opatření navíc tvoří právní překážky nebo odrazují od inovací v oblasti vytváření selektivnějších metod rybolovu s tím výsledkem, že je nyní běžnou praxí legální i nelegální obcházení těchto opatření s cílem minimalizovat jejich ekonomické dopady.
2)
Obtížné měření účinnosti: Současné předpisy neobsahují žádnou definovanou metriku umožňující měření úspěšnosti. V důsledku toho je obtížné měřit účinnost technických opatření z hlediska toho, jak přispívají k dosahování cílů ochrany SRP pro zachování druhů.
3)
Normativní a složitá pravidla: Technická opatření se v průběhu času stávají stále početnějšími a složitějšími a snaží se řídit příliš mnoho technických aspektů rybolovných činností. Některá z nich se kontrolním orgánům prosazují jen velmi obtížně a pro rybáře je zase složité je dodržovat. Znamenají vysokou administrativní zátěž a náklady pro členské státy a pro zúčastněné strany. To narušuje důvěru v odvětví rybolovu a představuje to silnou motivaci tato nařízení rušit, což vede k přijímání dalších právních předpisů za účelem boje proti popírání těchto pravidel.
4)
Nedostatek pružnosti: O technických opatřeních se většinou rozhoduje v rámci složitého, nepružného a zdlouhavého politicky podmíněného procesu, který není vhodný pro vymezování podrobných technických pravidel vyžadujících časté aktualizace a pravidelnou revizi. Tato skutečnost omezuje schopnost přizpůsobovat nebo revidovat technická opatření s ohledem na změny v odvětví rybolovu, využívat inovací v technologii rybolovných zařízení nebo reagovat na neočekávané události. Kromě toho dočasná pravidla nebo odchylky zůstávají v platnosti po dlouhou dobu beze změn, což dále snižuje důvěru v odvětví rybolovu.
5)
Nedostatečné zapojení klíčových účastníků do rozhodovacího procesu: Technická opatření jsou založena na negativních, většinou donucovacích pobídkách v hierarchickém systému správy (tj. spíše shora dolů než zezdola nahoru). To vzbuzuje v rybářích a zúčastněných stranách dojem, že nejsou součástí participačního procesu. Rybáři se domnívají, že technická opatření jsou nepraktická, neodpovídají současným rybolovným činnostem, a někdy si dokonce vzájemně odporují.
Během jednání o nové SRP dospěly členské státy, zúčastněné strany a Evropský parlament k obecné shodě, která toto relativně negativní vnímání současných technických opatření potvrzuje. Bylo tomu tak navzdory skutečnosti, že se v uplynulých deseti letech nepodařilo dosáhnout žádné politické dohody o novém balíčku opatření, neboť předchozí návrhy Komise z let 20023 a 20084 byly z celé řady důvodů neúspěšné. Členské státy uvedly, že se text stal
3
CS
COM(2002) 672 v konečném znění: Návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů.
4
CS
příliš složitým a jeho výklad příliš obtížným a že tyto návrhy nepředstavovaly dostatečné řešení základních problémů. Zúčastněné strany uvedly, že nebyly řádně konzultovány a že pravidla měla větší rozsah než pouhou konsolidaci stávajících opatření. Selhaly dokonce i pokusy sladit nařízení o technických opatřeních v severovýchodním Atlantiku, v Baltském moři a ve Středozemním moři se Smlouvou o fungování Evropské unie (TFEU), protože jednání měla tendenci odklánět se od slaďování k podrobnému obsahu těchto nařízení. Tyto opakované neúspěchy při dosahování dohody o novém nařízení o technických opatřeních jednoznačně vyzdvihují potřebu nového přístupu. Ten by měl být založen na zjednodušení, přizpůsobení rozhodovacího postupu Lisabonské smlouvě, posilování dlouhodobého přístupu k zachování a řízení zdrojů včetně řešení problému výmětů, regionalizaci, dalším zapojení zúčastněných osob a větší odpovědnosti odvětví (tj. na kultuře dodržování pravidel). Při řešení těchto problémů a rozpoznávání těchto institucionálních obtíží je cílem tohoto návrhu: –
optimalizovat přispění technických opatření k dosahování klíčových cílů nové SRP,
–
vytvořit pružnost potřebnou k přizpůsobení technických opatření na základě usnadňování regionalizovaných přístupů (v souladu s cíli stanovenými v právních předpisech Unie),
–
zjednodušit stávající pravidla v souladu s programem Komise REFIT5.
I když tento návrh představuje spíše zásadní změnu struktury řízení technických opatření, než hromadné změny samotných těchto opatření, zavádí větší pružnost a pobídky pro selektivitu rybolovu, které přinesou zlepšení účinnosti technických opatření. Časem dojde k optimalizaci výnosů vzhledem k odlovu větších ryb a dopady rybolovu na mořský ekosystém budou sníženy v důsledku přijetí odpovědných metod rybolovu. •
Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Obecný rámec pro SRP stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES. Technická opatření jsou do tohoto rámce zasazena jako nástroje přispívající k dosahování celkových cílů SRP následujícím způsobem: 1)
4
5
CS
Dosažení maximálního udržitelného výnosu bude usnadněno díky uplatňování technických opatření, které regulují vzorec využívání zdrojů (tj. způsob rozložení rybolovného tlaku podél věkového profilu populace). Získání maximálního udržitelného výnosu z dané populace bude vyžadovat, aby se vzorec využívání zdrojů vyhýbal rybolovu mladších věkových skupin. K dosažení tohoto cíle bude nezbytná kombinace účinných technických opatření (tj. opatření, která regulují provoz a konstrukci zařízení, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a prostorové/časové uzávěry), která povedou ke zlepšení vzorce využívání zdrojů v adaptivní regulační struktuře. COM(2008) 324 v konečném znění: Návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření. COM(2013) 685 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky.
5
CS
2)
Postupné odstranění výmětů a minimalizace nežádoucích úlovků se neobejde bez uplatněných technických (provoz a konstrukce zařízení), jakož i taktických změn (uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu), jejichž úkolem je řídit zvýšenou selektivitu a zamezit vzniku nežádoucích úlovků (tj. ryb pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů). Povinnost vykládky zavedená za účelem dosažení tohoto cíle bude vyžadovat přehodnocení stávající struktury řízení technických opatření s cílem umožnit větší pružnost nezbytnou k dosažení tohoto cíle.
3)
Zajištění souladu rybolovných činností s širšími ekologickými hledisky bude záviset na uplatňování technických opatření, která minimalizují dopady lovných zařízení na ekosystém (např. zmírňující opatření nebo uzavřené oblasti). Technická opatření musí konkrétně přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, pokud jde o 4 z 11 deskriptorů zahrnutých do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) – zachování biologické rozmanitosti (deskriptor 1), zachování úrovně populací komerčně využívaných ryb a měkkýšů a korýšů v rámci bezpečných biologických limitů a zdravého rozložení populace podle věku (deskriptor 3), zachování všech složek mořské potravní sítě v běžném množství a rozmanitosti (deskriptor 4) a zachování celistvosti mořského dna (deskriptor 6). Klíčovým úkolem bude vytvoření rámce pro provádění těchto opatření tak, aby co nejúčinněji chránila nejvíce ohrožené druhy, citlivá stanoviště a oblasti, které potřebují ochranu.
Kromě těchto cílů propaguje nová SRP regionalizaci jako nový přístup ke správě. Regionalizace představuje významnou příležitost zavést zjednodušení pravidel stanovených zákonodárcem a zvláště důležitých pro budoucí využívání technických opatření jako nástrojů řízení vzhledem k tomu, že část problému účinnosti technických opatření souvisí se strukturou řízení, ve které fungují. Regionalizace umožní vytváření technických opatření na regionální úrovni (tj. v konečném důsledku pod záštitou víceletých plánů nebo v krátkodobém horizontu prostřednictvím dalších opatření Unie). Regionalizace také poskytuje prostor pro omezení potřeby podrobných technických opatření přijímaných Evropským parlamentem a Radou ministrů v postupu spolurozhodování. Ve zjednodušeném právním rámci vymezeném zákonodárcem lze vytvářet opatření na regionální úrovni a individuálně je přizpůsobovat zvláštnostem jednotlivých rybolovných oblastí. Regionalizace představuje rovněž možnost využívat technická opatření mnohem spíše jako hnací sílu pro dosažení udržitelného rybolovu, než jako pouhá restriktivní a donucovací opatření doplňující rybolovná práva a omezení intenzity. Regionalizované rozhodování také umožňuje vyhnout se nutnosti častých změn podstaty technických opatření obsažených v aktech přijatých postupem spolurozhodování. •
Soulad s ostatními politikami Unie
Návrh a jeho cíle jsou v souladu s politikou Unie. Jsou v souladu zejména s právními závazky obsaženými v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, ve směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě). Plné provedení těchto směrnic je součástí reakce EU na její závazky v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a je posíleno závazkem
CS
6
CS
hlav států EU „zastavit ztrátu biologické rozmanitosti [v EU] do roku 2010“; tento požadavek je znovu zopakován ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 20206. Technická opatření mají rovněž potenciál přispět ke strategii Evropa 20207, zejména k její stěžejní iniciativě v oblasti účinnějšího využívání zdrojů prostřednictvím lepšího využívání rybích populací. Reforma technických opatření navíc přispěje k programu REFIT prostřednictvím zjednodušení a zrušení řady stávajících předpisů a zvláštních opatření. 2.
PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•
Právní základ
Právním základem je čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. •
Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Ustanovení tohoto návrhu se týkají zachování mořských biologických zdrojů, které spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. •
Proporcionalita
Tímto návrhem se mění opatření, která již existují, a proto není třeba řešit otázku zásady proporcionality. Navrhovaná opatření jsou v souladu se zásadou proporcionality vzhledem k tomu, že jsou přiměřená a nezbytná. Není k dispozici žádné jiné méně omezující opatření, jehož prostřednictvím by se dosáhlo požadovaných cílů. •
Volba nástroje
Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů: nařízení musí být pozměněno nařízením. 3.
VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•
Hodnocení ex-post/kontroly účelnosti platných právních předpisů
V prosinci 2012 bylo provedeno hodnocení technických opatření. Spočívalo v retrospektivním vyhodnocení1 stávajících nařízení o technických opatřeních z hlediska jejich významu, účinnosti, účelnosti, soudržnosti a přijetí. V průběhu tohoto hodnocení proběhly rozsáhlé konzultace se zástupci odvětví rybolovu, státní správy a výzkumných agentur členských států. Toto hodnocení bylo dokončeno v červnu 2013. Po něm následovalo výhledové vyhodnocení1 pravděpodobných hospodářských, sociálních a ekologických dopadů, jakož i účinnosti, účelnosti, soudržnosti a přijatelnosti jednotlivých definovaných možností politiky. Tato studie byla dokončena v červenci 2014. Retrospektivní vyhodnocení potvrdilo, že stávající opatření jsou příliš složitá a do značné míry neúčinná. Nemají jasné a dobře definované cíle a záměry ani neposkytují pozitivní pobídky, které by odměňovaly odpovědné postupy a motivovaly k jejich dodržování. Kontrola 6
7
CS
KOM(2011) 244 v konečném znění: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. COM(2014) 130 final/2: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
7
CS
těchto opatření je nákladná a struktura řízení, ve které v současné době působí, je nepružná, silně orientovaná shora dolů a je jen omezeně konzultována se zúčastněnými stranami. Výhledové vyhodnocení dospělo k závěru, že nejlepším řešením pro budoucí technická opatření může být řízení založené na výsledcích v případě, že bude možno vyřešit problémy v oblasti kontroly a prosazování. U takového přístupu by měla být menší potřeba různých preskriptivních nařízení o technických opatřeních. •
Konzultace se zúčastněnými stranami
Od ledna do května 2014 se prostřednictvím internetu konala veřejná konzultace8. Podrobné příspěvky zaslaly hlavní zúčastněné strany (tj. členské státy, Evropský parlament, poradní sbory, odvětví rybolovu a nevládní organizace)9. Hlavní závěry, které se z velké části shodovaly se zjištěními retrospektivního a výhledového vyhodnocení, byly následující: 1)
jakékoli (jakákoli) nové (nová) nařízení o technických opatřeních by se mělo (měla) přeorientovat z mikrořízení na přístup řízení založeného na výsledcích,
2)
rybáři by měli nést větší odpovědnost za své úlovky než za konstrukci a provoz lovných zařízení, která používají,
3)
základním cílem je zjednodušení pravidel, ale zjednodušení by nemělo vytvářet nerovnosti v oblasti systémů řízení v jednotlivých členských státech („zachování rovných podmínek“),
4)
za významnou příležitost, jak zavést zjednodušení nařízení o technických opatřeních, je považována regionalizace,
5)
je upřednostňován rámcový přístup. Ten by měl zahrnovat zastřešující cíle a minimální společné normy, které budou uplatňovány v celé EU. Měl by obsahovat rovněž ochranná opatření, která mají zajistit možnost zásahu v případě, že se objeví problémy v oblasti rybolovu,
6)
v minulosti bylo dosaženo zvýšení selektivity na základě sladění struktur pobídek s cíli vedení. Takové struktury musí být zabudovány do jakéhokoli nového regulačního rámce pro technická opatření.
Kromě veřejné konzultace se v období od roku 2011 do začátku roku 2015 konala řada workshopů, konzultací a schůzek s klíčovými zúčastněnými stranami. Kombinace veřejné konzultace a rozsáhlého následného dialogu s klíčovými zúčastněnými stranami (tj. s odvětvím rybolovu, nevládními organizacemi a členskými státy) zajistila, že vyjádřené názory plně reprezentují jednotlivé skupiny zúčastněných stran. •
Sběr a využití výsledků odborných konzultací
V říjnu 201210, v březnu 201311 a v březnu 201512 byla uspořádána tři setkání odborné pracovní skupiny Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR). Tato setkání zkoumala potenciál technických opatření jako nástroje řízení v rámci SRP. Závěry 8 9
10
11
12
CS
http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/consultations/technical-measures/index_en.htm http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/consultations/technicalmeasures/contributions/index_en.htm VTHVR. (2012) Odborná pracovní skupina pro různé zásady umožňující vymezení selektivity v rámci budoucího nařízení o technických opatřeních (EWG-12-14) s. 61. VTHVR (2013). Odborná pracovní skupina pro různé zásady umožňující vymezení selektivity v rámci budoucího nařízení o technických opatřeních (EWG-13-04) s. 38. VTHVR (2015) – Technická opatření, část III (VTHVR-15-05) 2015. Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, EUR 27223 EN, JRC 95832, s. 59.
8
CS
těchto zpráv pomohly definovat možnosti, které byly zvažovány v provedeném výhledovém vyhodnocení, a rovněž poskytnout informace nezbytné k vytvoření návrhu. Kromě těchto setkání bylo výboru VTHVR a rovněž Mezinárodní radě pro průzkum moří (ICES) předloženo několik žádostí ad hoc o konkrétních otázkách týkajících se selektivity lovných zařízení, nahrazování velikosti ok a pravidel pro složení úlovků, vedlejších úlovků mořských savců a dalších chráněných druhů a stávajících uzavřených oblastí a oblastí s omezením rybolovu. Ty poskytly rovněž vodítko pro vypracování návrhu. •
Posouzení dopadů
Bylo provedeno posouzení dopadů s přihlédnutím k informacím získaným od veřejnosti a z následných cílených konzultací, z retrospektivních a výhledových vyhodnocení, z odborného poradenství, z připomínek řídicí skupiny pro posouzení dopadů, která byla zřízena na podporu této iniciativy, a od Výboru pro kontrolu regulace. Pro účely posouzení dopadů byly v porovnání se základním scénářem zvažovány tři možnosti politiky a jedna dílčí možnost jako možnosti, které s největší pravděpodobností povedou k dosažení cílů a k řešení zjištěných problémů.
CS
–
Základní situace: zůstávají v platnosti stávající předpisy, jejichž ústředním prvkem je SRP a které jsou rozpracovány do řady technických a dalších předpisů o zachování zdrojů odvíjejících se od SRP. Základní situace by zohledňovala nedávné úpravy, které odstraňují právní rozpory s novými povinnostmi v rámci SRP (povinnost vykládky a přizpůsobení se SFEU týkající se ustavení stávajících zmocnění Komise). Probíhala by regionalizace technických opatření prostřednictvím plánů výmětů nebo víceletých plánů, dalšího rozšíření „sítě“ předpisů a přidání nových pravidel, která se odchylují od stávajících technických předpisů nebo je mění.
–
Konsolidace: nové nařízení s omezeným rozsahem, které by konsolidovalo do jediného nařízení společná pravidla pro všechny druhy rybolovu ve všech oblastech (např. obecné zákazy některých metod rybolovu). Společná pravidla (přijatá v postupu spolurozhodování) by byla oddělena od pravidel s potenciálem pro regionalizaci. Posledně uvedená technická pravidla by ve stávajících právních předpisech (akty přijaté v postupu spolurozhodování a akty Komise) zůstala v platnosti. Byly by do nich začleněny veškeré případné nedávné úpravy nebo změny těchto předpisů a sladění předpisů s SFEU. Regionalizace technických opatření by proběhla prostřednictvím plánů výmětů přijatých Komisí jako akty v přenesené pravomoci a prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí na základě nových víceletých plánů přijatých v postupu spolurozhodování. Tyto akty v přenesené pravomoci by zaváděly (dočasné) odchylky a úpravy stávajících předpisů. K regionalizaci by došlo pouze v případě, že by členské státy předložily společná doporučení plánů výmětů na přechodnou dobu v trvání nejdéle 3 let. Po uplynutí této doby by zachování těchto odchylek vyžadovalo přijetí aktů v přenesené pravomoci, které se přijímají na základě zmocnění ve víceletém plánu EU.
–
Rámcový přístup: nové rámcové nařízení obsahující a) obecná ustanovení (oblast působnosti, cíle a hlavní zásady) a definici očekávaných výsledků a příslušných norem, b) společná pravidla a technická ustanovení (jako v možnosti č. 1) a c) základní normy (podle regionů) odpovídající zjištěným výsledkům, které by fungovaly jako výchozí opatření v rámci regionalizace. Tyto základní normy by byly založeny na stávajících pravidlech a v zásadě by nahrazovaly stávající pravidla pro velikost ok a pro složení úlovků, převáděly by stávající minimální velikosti na minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, zachovávaly by zákaz rybolovu
9
CS
v určité oblasti na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, jakož i veškerá ostatní regionálně specifická technická pravidla. Struktura by byla přepracována (jediné nařízení namísto celé řady nařízení, která platí nyní). Celá řada stávajících nařízení by byla zrušena a integrována a/nebo racionalizována do nového rámce. Základní linie a výchozí technická opatření, která odpovídají těmto cílům, by byly použitelné, dokud by nebyla navržena regionalizovaná opatření, která by byla zavedena do právních předpisů Unie (prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci). Pokud by nebylo vypracováno žádné regionalizované opatření, fungovaly by jako standardní pravidla i nadále základní předpisy. Členské státy by měly možnost ještě dále se odklonit od přísnějších technických pravidel (základní opatření) směrem k pružnějšímu přístupu řízení založeného na výsledcích na základě regionalizace s cílem splnit plánované výsledky a cíle plánu. –
Rámec bez základních norem: hlavní prvky tohoto rámce by zůstaly zachovány s výjimkou základních opatření. Jeho součástí by bylo zmocnění k vypracování specifických opatření v rámci regionalizace. Toto zmocnění by umožnilo zavést nezbytná opatření na regionální úrovni za účelem splnění cíle SRP prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v rámci plánů výmětů a víceletých plánů.
–
Zrušení stávajících pravidel: většina stávajících předpisů o technických opatřeních by byla okamžitě zrušena s výjimkou nejdůležitějších opatření pro zachování zdrojů, která by zůstala v platnosti. Jakákoli technická opatření nezbytná v dlouhodobějším horizontu by byla vytvořena regionálně v rámci víceletých plánů (s možností dočasného krátkodobého zavedení technických opatření do plánů výmětů). V rámci této možnosti by neexistovalo rámcové nařízení.
Porovnání možností Rámcový přístup se základními normami byl vyhodnocen jako řešení, které nejlépe splňuje stanovené cíle a zajišťuje úroveň bezpečnosti umožňující, že při rozvoji regionalizace budou i nadále plněny cíle pro zachování druhů. Jeho cílem v delším časovém horizontu (nejpozději do roku 2022) je, aby byla veškerá nezbytná technická opatření zahrnuta do regionálních plánů. Má nejlepší předpoklady pro řízení tohoto přechodu k regionalizaci v období do roku 2022. Rámec bez základních norem a zrušení technických opatření by přinesly okamžité zjednodušení technických opatření, což by se v odvětví rybolovu setkalo s příznivým ohlasem, nicméně obě možnosti jsou spojeny s větším rizikem. Představují radikální změnu správy, která předpokládá přenesení důkazního břemene na všechny rybáře (a členské státy). Spoléhaly by na to, že rybáři budou dokumentovat a transparentně prokazovat, že plní obecné cíle a dohodnuté výsledky (v rámci SRP) a specifické cíle a výsledky stanovené ve víceletých plánech. Počítají s tím, že se pomocí okamžité změny chování rybářů a vzájemného tlaku a samoregulace podaří dosáhnout toho, že nebudou převažovat neselektivní metody rybolovu. Členské státy, některé úseky odvětví rybolovu a nevládní organizace se evidentně zdráhají vydat se tímto směrem, přinejmenším v krátkodobém horizontu. Nejméně upřednostňovanou možnost představovala konsolidace technických opatření. Ta v zásadě zachovává stávající složitou regulační strukturu a neposkytuje zúčastněným stranám žádné jednoznačné pobídky nad rámec základního scénáře. Není také zcela v souladu s duchem regionalizace, která se v rámci SRP předpokládá. Shrnutí dopadů Upřednostňovaná možnost v podstatě představuje změny regulační struktury a správy technických opatření. Zavádí jen málo nových opatření a případné změny podstaty spočívají
CS
10
CS
do značné míry v rušení pravidel v zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže, zvýšení možnosti kontroly nebo konsolidace opatření k ochraně přírody. Proto byla analýza dopadů v posouzení dopadů založena na kvalitativním posouzení podpořeném konkrétními příklady nebo případovými studiemi. Hlavní dopady jsou následující: Hospodářské Hospodářské dopady rámcového přístupu by byly pozitivní. Rámcový přístup by podporoval regionalizaci. Zvýšená pružnost a větší zapojení zúčastněných stran při vytváření technických opatření, které by umožňovala regionalizace, by měly motivovat k přijímání selektivních lovných zařízení rychleji než jiné možnosti politiky. To pomůže dodržovat maximální udržitelný výnos a snižovat nežádoucí úlovky, což přinese odpovídající výhody z ekonomického hlediska plynoucí z nárůstu rybolovných práv. Tato situace by se v průběhu času neustále zlepšovala, obzvláště v případě, že by členské státy selektivní rybolov odměňovaly nárůstem rybolovných práv povolených podle SRP. Sociální Zaměstnanost v odvětví rybolovu se pravděpodobně v krátkodobém horizontu sníží vzhledem k tomu, že se odvětví rybolovu bude přizpůsobovat úkolům spojeným s přechodem na maximální udržitelný výnos a povinnost vykládky. Nicméně pokud bude regionalizace urychlena a nejvíce dotčené skupiny loďstva, zejména ty, které se zaměřují na smíšený lov druhů žijících při dně, budou usilovat o rychlé zlepšení selektivity, mělo by dojít k rychlejší neutralizaci případných negativních dopadů. Míra zaměstnanosti by se měla stabilizovat. V delším časovém horizontu platí, že jakmile bude dosaženo udržitelného rybolovu, dojde k nárůstu rybolovných práv (do roku 2020 nejméně o 20 %). Takový výrazný nárůst má potenciál vytvářet v odvětví rybolovu nová pracovní místa. Udržitelný rybolov povede ke zvýšení výnosů a mezd, a tím i atraktivity pracovních míst. Environmentální Případné negativní krátkodobé dopady budou pravděpodobně odstraněny rychleji než u ostatních zvažovaných možností. Tento rámec by řídil přechod k regionalizaci a prostřednictvím začlenění základních norem a zachování stávajících technických opatření, která jsou i nadále nezbytná, by zajistil, že nebudou ohroženy cíle environmentální udržitelnosti SRP. V delším časovém horizontu by regionalizace měla vést k vytvoření opatření v rámci adaptivní správy, která budou schopna lépe reagovat na ohrožení mořských ekosystémů a předjímat je a umožní účelné přijímání ochranných opatření. •
Účelnost a zjednodušování právních předpisů
Zjednodušení Hlavním cílem tohoto návrhu je zjednodušení stávajících předpisů. Nový rámec nahradí 6 nařízení přijatých v postupu spolurozhodování nařízením jediným, přičemž 3 další nařízení budou částečně zrušena nebo změněna. Povede rovněž ke zrušení až 10 podpůrných nařízení Komise. Některé prvky těchto nařízení budou zahrnuty do rámcového návrhu v průběhu zavádění regionalizace. To umožní druhou úroveň zjednodušení ve dvou hlavních oblastech. Za prvé téměř polovina ze 40 stávajících uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu, vztahující se k ochraně nedospělých živočichů nebo oblastí, kde dochází k výtěru, byla zrušena nebo zjednodušena. To vychází z doporučení VTHVR, s přihlédnutím k připomínkám, které obdržely členské státy a zúčastněné strany. Druhá oblast zjednodušení se týká složitých tabulek upravujících velikost ok a složení úlovků ve stávajících nařízeních pro severovýchodní Atlantik a Baltské moře. Ty byly ve všech regionech zjednodušeny na standardní základní velikost ok pro vlečná a pevná zařízení na základě stávajících vzorců
CS
11
CS
využívání zdrojů s několika odchylkami umožňujícími využívat zařízení s menší velikostí ok pro udržení důležitých rybolovných oblastí. MSP Nejvíce ovlivněno možnými změnami nařízení o technických opatřeních je odvětví rybolovu, ve kterém působí 82 000 plavidel a které zaměstnává 98 500 ekvivalentů plného pracovního úvazku. Z tohoto přibližného počtu 82 000 rybářských plavidel by téměř 98 % bylo klasifikováno jako mikropodniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Skutečnost, že v tomto odvětví existuje tak vysoký podíl mikropodniků, které nespadají do působnosti tohoto návrhu, by ohrozila cíle SRP pro zachování druhů vzhledem k tomu, že obecnými pravidly by se řídilo jen několik málo rybářských podniků. Dopady na malé a střední podniky z hlediska administrativních nákladů a zátěže by byly pozitivní v tom smyslu, že by došlo k okamžitému zjednodušení stávajících předpisů a k posílení úlohy odvětví rybolovu při vytváření technických opatření do budoucna prostřednictvím poradních sborů. Potenciální přechod na systém založený na výsledcích by navíc v delším časovém horizontu vedl k dalšímu zjednodušení technických pravidel. To předpokládá přenesení důkazního břemene na odvětví rybolovu, které by mělo povinnost přesně prokazovat a dokládat úlovky. To může potenciálně zvýšit náklady spojené s dokumentací úlovků, přestože vzniklé náklady by závisely na přístupu členských států k „regionalizované kontrole“ a byly by kompenzovány větší flexibilitou, kterou by takový přístup umožňoval. •
Základní práva
Tento návrh nemá žádné dopady na ochranu základních práv. 4.
ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Toto opatření nepředstavuje pro Unii žádné dodatečné výdaje. 5.
OSTATNÍ PRVKY
•
Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Monitorování Podle upřednostňované možnosti by byly stanoveny jasné cíle pro snížení a pokud možno odstranění nežádoucích úlovků do roku 2019 a pro rybolov na úrovni maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace do roku 2020. Měly by být rovněž stanoveny cíle pro snížení negativních dopadů rybolovu na mořské ekosystémy s cílem přispět k dosažení dobrého stavu prostředí do roku 2020. Aby bylo možné měřit dosahování těchto cílů, jsou pro monitorování technických opatření navrhovány následující environmentální, ekonomické, sociální ukazatele a ukazatele plnění právních požadavků: environmentální: vývoj profilů úlovku, počet populací na úrovni maximálního udržitelného výnosu a vývoj vedlejších úlovků citlivých druhů a ochrana citlivých stanovišť; ekonomické: příjem, hrubá přidaná hodnota, příjmy/příjmy na úrovni nákladů a čisté ziskové rozpětí; sociální: zaměstnanost a mzdy posádek; splnění právních požadavků: počet porušení předpisů souvisejících s technickými pravidly a dny strávené hlídkováním na moři.
CS
12
CS
Údaje pro monitorování budou k dispozici v rámci stávajícího rámce pro shromažďování údajů13, na základě doporučení VTHVR a ICES, jakož i z výročních zpráv Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA). Hodnocení Hodnocení ex-post zabývající se klíčovými otázkami hodnocení technických opatření by mělo být provedeno před rokem 2022, kdy by měla být plně uplatnitelná povinnost vykládky a dosaženo maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace a dobrého stavu prostředí ve vztahu k mořským ekosystémům. Toto hodnocení by bylo přímo začleněno do retrospektivního hodnocení SRP, které má být dle plánu zahájeno v roce 2022. Tyto nové víceleté plány budou pravidelně posuzovány VTHVR a ICES s cílem zjistit, zda je dosahováno cílů udržitelnosti. Tato hodnocení budou poskytovat údaje o tom, zda jsou technická opatření zahrnutá do těchto plánů účinná. Přehled o účinnosti technických opatření poskytnou rovněž požadavky na podávání zpráv podle článku 49 (fungování SRP) a článku 50 (pokrok při dosahování maximálního udržitelného výnosu) SRP, ačkoli s technickými opatřeními přímo nesouvisejí. Bude nutné, aby VTHVR nebo ICES pravidelně hodnotily také opatření vyvinutá regionálně, aby byl zajištěn soulad těchto opatření s cíli SRP. Výroční zprávy EFCA ve vztahu k programům společného využívání dokumentují počet a důvody zjištěných porušení předpisů v porovnání s počtem a povahou prováděných kontrol. Ty poskytují údaj o míře souladu s nařízeními o technických opatřeních. Podávání zpráv Do konce roku 2020 a poté každé tři roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení včetně posouzení vlivu technických opatření na zachování rybolovných zdrojů a na environmentální dopady rybolovu na mořské ekosystémy. Na základě této zprávy Komise navrhne případné potřebné změny. •
Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh. •
Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu
Tento návrh má následující strukturu: Obecná ustanovení – obsahují oblast působnosti, zastřešující a specifické cíle, záměry spojené s obecnými a specifickými cíli vyjádřenými úrovní nežádoucích úlovků, prahové hodnoty pro vedlejší úlovky citlivých druhů a zmenšení rozlohy mořského dna, která je významně ovlivněna rybolovem, zásady řádné správy a definice. Tyto definice obsahují především definice lovných zařízení a rybolovných činností a jsou společné pro všechny regiony. Konsolidují a aktualizují stávající definice obsažené ve stávajících nařízeních. Společná technická opatření – obsahují společná pravidla, která jsou v současné době součástí všech primárních nařízení o technických opatřeních, ale jsou použitelná pro všechny 13
CS
Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).
13
CS
přímořské oblasti a jsou de facto považována za trvalá, protože neexistuje potřeba ani důvod pro jejich změnu. Ustanovení zahrnutá v této části obsahují: –
zakázaná zařízení a způsoby rybolovu včetně zákazu prodeje mořských druhů ulovených za použití určitých typů zařízení,
–
opatření na ochranu citlivých druhů (např. mořských savců, plazů a mořských ptáků) a stanovišť (například hlubinných korálů), včetně těch, které jsou uvedeny ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť a ve směrnici o ptácích,
–
obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení a podmínky pro jejich použití (zahrnují základní konstrukci kapsy vlečné sítě a povolená přídavná zařízení k lovným zařízením),
–
omezení používání pevných sítí. To zahrnuje konsolidaci stávajících omezení týkající se používání unášených tenatových sítí (tj. zákaz používání unášených tenatových sítí o délce větší než 2,5 km, zákaz používání takových zařízení k lovu vysoce stěhovavých druhů a úplný zákaz používání unášených tenatových sítí v Baltském moři). Podle regionalizace by členské státy měly tato opatření posilovat až do zavedení úplného zákazu používání takových zařízení, pokud existují vědecké důkazy o tom, že další využívání unášených tenatových sítí představuje ohrožení z hlediska ochrany citlivých druhů v tomto regionu,
–
minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů (definice, měření, využívání ryb pod hranicí minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů),
–
společná opatření k omezení výmětů (odlov nejkvalitnější části populace, uvolňování určitých druhů, ochrana druhů, na které se nevztahují omezení odlovu).
Regionalizace – stanoví obecné zásady regionalizace s odkazem na základní opatření, která se uplatní tam, kde regionální opatření nejsou zavedena, a určuje zmocnění nezbytná pro regionalizaci technických opatření prostřednictvím víceletých plánů, dočasných plánů výmětů a opatření pro zachování zdrojů nezbytných pro splnění závazků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí. Tato zmocnění umožňují vytvářet regionální opatření na základě společných doporučení předložených regionálními skupinami členských států, které pozměňují/odchylně upravují stávající základní opatření, zavádějí nová opatření nebo se odchylují od opatření za předpokladu, že tato opatření prokazatelně nemají žádný přínos z hlediska zachování zdrojů nebo že byla zavedena alternativní opatření. Tato zmocnění vycházejí ze SRP. Jsou definována rovněž regionální opatření, která lze přijmout v rámci dočasných plánů výmětů, stejně jako ochranná opatření, která budou přijata, pokud z vědeckých důkazů vyplyne, že regionální opatření neplní cíle pro zachování druhů. Za tímto účelem je zahrnuta ochranná doložka, která umožňuje Komisi jednat v případě, že z dostupného vědeckého poradenství vyplyne nezbytnost přijmout okamžitá opatření na ochranu mořských druhů. Umožňuje Komisi zavádět technická opatření k odvrácení takovýchto hrozeb, a to navíc k tomuto nařízení nebo odchylně od něj, případně technická opatření stanovená jinak v souladu s právními předpisy Unie. Tato opatření mohou zahrnovat omezení týkající se používání lovných zařízení nebo rybolovných činností v určitých oblastech nebo v určitých obdobích. Technická opatření ve vodách mimo Unii: obsahují zmocnění umožňující Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o stávající prováděcí pravidla upravující seznamy citlivých mořských ekosystémů, a rovněž specifická technická opatření týkající se
CS
14
CS
stanovených druhů rybolovu mníka modrého a okouníka mořského, schválená Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Dále Komisi umožňují prostřednictvím změny odpovídajícího nařízení přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o stávající technická opatření podle nařízení (EU) č. 1343/201114 o Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM). Umožňují rovněž Komisi, aby do právních předpisů Unie začlenila budoucí změny těchto opatření přijatých NEAFC a rovněž opatření přijatých GFCM. V současné době neexistují žádná taková zmocnění. Technická ustanovení – obsahují společná ustanovení pro provádění vědeckého výzkumu a také pro umělé obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů. Procesní ustanovení – obsahují výkon přenesené pravomoci s ohledem na akty v přenesené pravomoci obsažené v návrhu a rovněž postup projednávání ve výboru ve vztahu k prováděcím aktům. Závěrečná ustanovení – obsahují zrušení a změny příslušných předpisů, jakož i proces kontroly a podávání zpráv. Přílohy – přílohy obsahují základní opatření podle přímořských oblastí (tj. Severní moře, Baltské moře, severozápadní vody, jihozápadní vody, Středozemní moře, Černé moře a nejvzdálenější regiony). Tato základní opatření se použijí v případě, že neexistují regionálně zaváděná opatření. Zahrnují základní velikosti ok, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a ryb ve tření a veškerá další regionálně specifická opatření. Jsou zde rovněž přílohy obsahující seznam zakázaných druhů, které musí být okamžitě vráceny zpět do moře, jsou-li uloveny jako vedlejší úlovek; uzavřené oblasti stanovené pro ochranu citlivých stanovišť a seznam druhů, které je zakázáno lovit pomocí unášených tenatových sítí.
14
CS
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).
15
CS
2016/0074 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru15, s ohledem na stanovisko Výboru regionů16, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/201317 stanoví společnou rybářskou politiku (SRP) pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů.
(2)
Technická opatření jsou nástroje na podporu provádění SRP. Z retrospektivního vyhodnocení však vyplynulo, že je nepravděpodobné, že jejich současná regulační struktura bude plnit cíle SRP, a pro zvýšení jejich účinnosti je třeba přijmout nový přístup, který se zaměří na přizpůsobení struktury řízení.
(3)
Je třeba vytvořit rámec pro nařízení o technických opatřeních. Tento rámec by měl stanovit obecná pravidla, která budou platit ve všech vodách Unie, a umožnit vytvoření technických opatření, která zohlední regionální zvláštnosti rybolovu prostřednictvím procesu regionalizace zavedené v rámci SRP.
(4)
Tento rámec by měl zahrnovat lov a vykládku rybolovných zdrojů, jakož i provoz lovných zařízení a interakci rybolovných činností s mořskými ekosystémy.
(5)
Měl by platit pro rybolovné činnosti, které ve vodách Unie provádějí plavidla Unie i plavidla ze zemí mimo Unii a státní příslušníci členských států (aniž by tím byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky), a rovněž pro plavidla Unie působící v nejvzdálenějších regionech uvedených v prvním odstavci článku 349 Smlouvy. Měl by platit i ve vodách mimo Unii pro technická opatření přijatá pro oblast upravenou předpisy Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a v oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM).
15
Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
16 17
CS
16
CS
(6)
Technická opatření by se v případě potřeby měla vztahovat na rekreační rybolov, který může mít významný dopad na populace ryb a druhy měkkýšů.
(7)
Technická opatření by měla přispívat k dosahování cílů SRP, kterými je provozování rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu, snižování nežádoucích úlovků a odstraňování výmětů, a rovněž přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES18.
(8)
Technická opatření by měla konkrétně poskytovat ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, pomocí používání selektivních lovných zařízení a opatření k zamezení úlovkům. Technická opatření by rovněž měla minimalizovat, a pokud možno, úplně vyloučit dopady lovných zařízení na mořský ekosystém, zejména na citlivé druhy a stanoviště. Měla by také přispět k zavedení opatření týkajících se řízení pro účely splnění povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS19, ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES20 a ze směrnice 2008/56/ES.
(9)
Pro vyhodnocení účinnosti technických opatření by měly být stanoveny cíle týkající se úrovně nežádoucích úlovků, úrovně vedlejších úlovků citlivých druhů a rozlohy stanovišť mořského dna nepříznivě ovlivněných rybolovem, které odrážejí cíle SRP a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí (zejména směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES21) a osvědčené mezinárodní postupy.
(10)
V zájmu zajištění jednotnosti chápání a provádění technických pravidel by měly být aktualizovány a konsolidovány definice lovných zařízení a operací obsažených ve stávajících nařízeních o technických opatřeních.
(11)
Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečná zařízení a drapáky ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některé harpuny by měla být zakázány s výjimkou zvláštního případu pulzní elektrické vlečné sítě, která může být využívána za určitých, přesně stanovených podmínek.
(12)
S ohledem na doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) by měla být stanovena určitá společná pravidla, která stanoví omezení týkající se používání vlečných zařízení a konstrukce kapes vlečné sítě s cílem zabránit nepřípustným praktikám, které vedou k neselektivním rybolovným postupům.
(13)
Měla by být konsolidována stávající omezení týkající se používání unášených tenatových sítí s cílem omezit používání těchto zařízení, která mohou být využívána k rybolovu na velkých plochách a mít za následek významné úlovky citlivých druhů.
(14)
S ohledem na doporučení VTHVR by měl být i nadále zakázán rybolov s pevnými sítěmi v divizích ICES IIIa, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj a VIIk a v podoblastech ICES
18
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19). Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. ). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
19
20
21
CS
17
CS
VIII, IX, X a XII východně od 27° západní délky ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka je větší než 600 metrů, s cílem zajistit ochranu citlivých hlubinných druhů.
CS
(15)
U některých vzácných druhů ryb, jako jsou některé druhy žraloků a rejnoků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Na ochranu těchto druhů by proto měl být zaveden všeobecný zákaz jejich lovu.
(16)
Aby byla možná přísná ochrana citlivých mořských druhů, jako jsou mořští savci, mořští ptáci a mořští plazi, jak je stanoveno ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, měly by členské státy zavést zmírňující opatření s cílem minimalizovat, a pokud možno, odstranit úlovky těchto druhů z lovných zařízení.
(17)
Pro zachování trvalé ochrany citlivých mořských stanovišť nacházejících se při pobřeží Irska, Spojeného království a kolem Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů by měla být zachována stávající omezení týkající se používání lovných zařízení pro lov při dně.
(18)
Pokud vědecké poradenství a technické informace identifikují jiné takové oblasti, pak by měla být na ochranu těchto stanovišť zavedena podobná omezení.
(19)
V souladu se SRP by měly být stanoveny minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých jedinců mořských druhů a zřizovat oblasti na obnovu rybích populací.
(20)
Měl by být definován způsob, kterým bude prováděno měření velikosti mořských druhů.
(21)
S cílem pomoci odvětví rybolovu při provádění povinnosti vykládky by členské státy měly zavést opatření, jejichž účelem je usnadnit skladování a nacházet odbytiště pro mořské druhy, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. Tato opatření by měla zahrnovat podporu investic do výstavby a úpravy míst vykládky a přístřešků nebo podporu investic s cílem přidat hodnotu produktům rybolovu.
(22)
Praktiky odlovu nejkvalitnější části populace a uvolňování určitých druhů by měly být zakázány s výjimkou případů, kdy jsou zavedeny výjimky z povinnosti vykládky.
(23)
V případech, že vědecké poradenství dokládá, že dochází ke značným nežádoucím úlovkům druhů, které nepodléhají omezení odlovu, a proto na ně nelze uplatnit ani povinnost vykládky, by členské státy měly provádět pilotní projekty s cílem prozkoumat způsoby, jak takové úlovky omezit a jak zavést vhodná technická opatření k dosažení tohoto cíle.
(24)
Pokud nejsou na regionální úrovni zavedena žádná technická opatření, měly by se uplatnit definované základní normy. Tyto základní normy by měly být odvozeny ze stávajících technických opatření s přihlédnutím k poradenství VTHVR a ke stanoviskům zúčastněných stran. Měly by upravovat základní velikosti ok pro vlečná zařízení a pevné sítě, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu a opatření k ochraně přírody s cílem omezit vedlejší úlovky mořských savců a mořských ptáků v určitých oblastech a zahrnovat veškerá další aktuálně existující regionálně specifická opatření dosud potřebná pro zajištění toho, aby byly i nadále plněny cíle pro zachování druhů, dokud nebudou zavedena opatření v rámci regionalizace.
(25)
Členské státy ve spojení se zúčastněnými stranami mohou vypracovat společná doporučení pro vhodná technická opatření, která se odchylují od základních linií, v souladu s procesem regionalizace uvedeném v SRP.
18
CS
CS
(26)
Tato regionální technická opatření by měla být přinejmenším rovnocenná základním normám z hlediska vzorců využívání zdrojů a ochrany citlivých druhů a stanovišť.
(27)
Hlavním nástrojem pro vytváření regionálních technických opatření by měly být víceleté plány, které jsou definovány v SRP. Podle takovýchto víceletých plánů lze měnit základní normy, zavádět nová opatření, kterými se základní normy doplňují nebo nahrazují, nebo se od těchto opatření odchýlit tam, kde prokazatelně nemají žádný přínos z hlediska opatření pro zachování zdrojů nebo tam, kde byla zavedena alternativní opatření, která zajistí, že budou i nadále plněny cíle a záměry. Víceleté plány mohou v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 obsahovat rovněž další opatření k ochraně přírody, jejichž cílem je minimalizovat nepříznivý dopad rybolovu na ekosystém, jako například opatření nezbytná za účelem splnění povinností podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES, článku 4 směrnice 2009/147/ES nebo článku 6 směrnice 92/43/EHS.
(28)
Při vytváření společných doporučení pro zavádění alternativních rozměrově a druhově selektivních lovných zařízení k základním velikostem ok sítí ve víceletých plánech by regionální skupiny členských států měly zajistit, že taková zařízení umožní minimálně obdobné nebo lepší vzorce selektivity v porovnání se základními zařízeními.
(29)
Při vytváření společných doporučení pro změnu nebo zavádění nových uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, ve víceletých plánech, by regionální skupiny členských států měly ve svých společných doporučeních definovat specifikace, rozsah, trvání, omezení týkající se lovných zařízení a kontrolní a monitorovací opatření.
(30)
Při vytváření společných doporučení pro změnu nebo zavádění minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů ve víceletých plánech by regionální skupiny členských států měly zajistit, aby cíle SRP nebyly ohroženy tím, že zajistí dodržování ochrany nedospělých jedinců mořských druhů a zároveň to, že na trhu nedojde ke vzniku žádných disproporcí a že nebude vytvořen žádný trh pro ryby pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.
(31)
V rámci společných doporučení by měla být povolena možnost ukončení rybolovu v reálném čase ve spojení s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti jako doplňkového opatření k ochraně nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru. Podmínky pro zřizování a rušení takových oblastí, jakož i kontrolní a monitorovací opatření, by měly být definovány v příslušných společných doporučeních.
(32)
Na základě vědeckého posouzení dopadů inovativních zařízení, řádně vyhodnocených výborem VTHVR, by používání takovýchto zařízení nebo rozšíření o používání nových zařízení, jako je například pulzní elektrická vlečná síť, mohlo být zahrnuto jako jedna z možností do rámce společných doporučení regionálních skupin členských států. Využívání inovativních lovných zařízení by nemělo být povoleno v případě, že z vědeckého posouzení vyplyne, že jejich používání povede k negativním dopadům na citlivá přírodní stanoviště a necílové druhy.
(33)
Regionální skupiny členských států by měly za účelem minimalizace vedlejších úlovků citlivých druhů a dopadů lovných zařízení na citlivá stanoviště vypracovat dodatečná zmírňující opatření ke snížení dopadů rybolovu na citlivé druhy a stanoviště. Pokud z vědeckých důkazů vyplývá, že dochází k vážnému ohrožení zachování těchto druhů a stanovišť, pak by měly členské státy zavést další omezení týkající se konstrukce a provozu určitých lovných zařízení, nebo dokonce zavést úplný
19
CS
zákaz jejich používání v daném regionu. Tato ustanovení by mohla být uplatněna zejména na využívání unášených tenatových sítí, které v některých oblastech vede k významným úlovkům kytovců a mořských ptáků.
CS
(34)
Pokud není přijat žádný víceletý plán, umožňuje nařízení (EU) č. 1380/2013 stanovit dočasné plány výmětů za účelem provádění povinnosti vykládky. Mělo by být povoleno, aby jako součást takových plánů byla vytvořena technická opatření, která jsou spojena výhradně s prováděním povinnosti vykládky a jejichž cílem je zvýšit selektivitu a pokud možno omezit neúmyslné úlovky.
(35)
V zájmu zachování stávajících podrobných doporučení schválených Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o seznamy citlivých mořských ekosystémů a také o konkrétní technická opatření týkající se vymezených opatření na ochranu mníka modrého a okouníka mořského. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o začlenění budoucích změn těch opatření přijatých NEAFC, jež jsou předmětem určitých výslovně vymezených nepodstatných prvků tohoto nařízení a jež se v souladu s touto úmluvou stávají pro Unii závazné, do práva Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.
(36)
S cílem nebránit vědeckému výzkumu, umělému obnovování populací a přesídlování ryb se ustanovení tohoto nařízení nevztahují na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností.
(37)
Pokud dostupné vědecké poradenství uvádí, že je nezbytné provést okamžitý zásah na ochranu mořských druhů, Komise by měla být schopna přijmout v řádně odůvodněných případech okamžitě použitelné akty v přenesené pravomoci zavádějící technická opatření k odvrácení takovýchto hrozeb, a to dodatkem nebo odchylkou k tomuto nařízení, nebo technická opatření stanovená jiným způsobem v souladu s právními předpisy Unie. Tato opatření by měla být navržena takovým způsobem, aby řešila zejména neočekávané změny vzorců populací v důsledku vysokých nebo nízkých úrovní obnovování populací mladých jedinců, poskytovala ochranu rybám nebo měkkýšům ve tření v případě, že jsou populace na velmi nízké úrovni, nebo řešila jiné změny stavu zachování rybích populací, které mohou ohrozit stav populace. Mohla by zahrnovat omezení týkající se používání tažných nebo upevněných lovných zařízení nebo rybolovných činností v určitých oblastech nebo v určitých obdobích.
(38)
Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy by měla být přenesena na Komisi s cílem aktualizovat seznam ryb a měkkýšů, u nichž je zakázán cílený rybolov, aktualizovat seznam citlivých oblastí, kde by měl být rybolov omezen, přijmout technická opatření jako součást víceletých plánů a přijmout technická opatření jako součást dočasných plánů výmětů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(39)
Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby bylo možno zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení ve vztahu k vypracování specifikace zařízení, jejichž cílem je snížit opotřebení, posílit nebo omezit únik úlovků v přední části vlečných zařízení, definovat specifikaci výběrových zařízení připojených k definovanému základnímu zařízení, definovat specifikaci pulzní elektrické vlečné sítě,
20
CS
omezení týkající se konstrukce a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, definovat pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky při používání upevněných zařízení v hloubkách 200–600 metrů, definovat podrobná pravidla pro kontrolní a monitorovací opatření, která mají být přijata pro některé uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu, a definovat podrobná pravidla signálních a prováděcích charakteristik zařízení používaných pro odhánění kytovců od pevných sítí a metod používaných k minimalizaci vedlejších úlovků mořských ptáků a mořských plazů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201122. (40)
Do konce roku 2020 a poté každý třetí rok by měla Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR. Tato zpráva by měla posoudit, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosahování cílů a záměrů tohoto nařízení. Na základě této zprávy by členské státy měly tam, kde na regionální úrovni existují důkazy, že nebyly splněny cíle a záměry, v rámci tohoto regionu předložit plán stanovující nápravná opatření, která mají být přijata s cílem zajistit splnění těchto cílů a záměrů. Komise by na základě této zprávy také měla Evropskému parlamentu a Radě navrhnout veškeré nezbytné změny tohoto nařízení.
(41)
Vzhledem k množství a důležitosti změn, které je třeba učinit, by měla být zrušena nařízení Rady (ES) č. 894/9723, (ES) č. 850/9824, (ES) č. 2549/200025, (ES) č. 254/200226, (ES) č. 812/200427 a (ES) č. 2187/200528.
(42)
Nařízení Rady (ES) č. 1967/200629, (ES) č. 1098/200730, (ES) č. 1224/200931 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/201132 a (EU) č. 1380/201333 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.
22
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). Nařízení Rady (ES) č. 1239/98 ze dne 8. června 1998, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 894/97 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 171, 17.6.1998). Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1). Nařízení Rady (ES) č. 2549/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 292, 21.11.2000, s. 5). Nařízení Rady (ES) č. 254/2002 ze dne 12. února 2002, kterým se pro rok 2002 stanoví opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1). Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12). Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1). Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11). Nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97 (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1).
23
24
25
26
27
28
29
30
CS
21
CS
(43)
Za účelem doplnění nebo změny stávajících podrobných pravidel pro provádění doporučení schválených Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie ve vztahu k technickým opatřením podle nařízení (EU) č. 1343/2011. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o začlenění budoucích změn těchto opatření přijatých GFCM, jež jsou předmětem určitých výslovně vymezených nepodstatných prvků tohoto nařízení a jež se v souladu s ustanoveními dohody GFCM stávají pro Unii závaznými, do práva Unie. Nařízení (EU) č. 1343/2011 by mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni,
31
Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
32
33
CS
22
CS
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ
KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví technická opatření týkající se: a)
odlovu a vykládky rybolovných zdrojů a
b)
provozu lovných zařízení a interakce rybolovných činností s mořskými ekosystémy. Článek 2 Oblast působnosti
1.
Toto nařízení se použije pro činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie a státními příslušníky členských států, aniž by byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, v rybolovných oblastech uvedených v článku 5, jakož i rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí, která jsou v těchto zemích registrována, při rybolovu ve vodách Unie.
2.
Články 7 a 14 a část A příloh V až X se vztahují také na rekreační rybolov.
3.
Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 29 a 30, se technická opatření uvedená v tomto nařízení nevztahují na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem: a)
vědeckého výzkumu a
b)
umělého obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů.
Článek 3 Obecné a specifické cíle 1. Jako nástroje na podporu provádění společné rybářské politiky (SRP) musí technická opatření přispívat k dosahování cílů SRP stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, a zejména v odstavcích 2 a 3 a v odst. 5 písm. a) a j) uvedeného článku. 2.
CS
Technická opatření musí navíc zejména:
a)
optimalizovat vzorce využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru mořských druhů;
b)
zajistit, aby byly minimalizovány, a pokud možno, odstraněny vedlejší úlovky mořských druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES a dalších
23
CS
citlivých druhů v důsledku rybolovu tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto druhů z hlediska ochrany; c)
zajistit, aby byly minimalizovány, a pokud možno, odstraněny ekologické dopady rybolovu na mořská stanoviště tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto stanovišť z hlediska ochrany;
d)
přispívat k zavádění opatření pro řízení rybolovu pro účely plnění povinností podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES, 2008/56/ES a 2000/60/ES. Článek 4 Záměry
1.
Cílem technických opatření je dosahování následujících záměrů: a)
zajištění, aby úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebyly vyšší než 5 % objemových v souladu s čl. 2 odst. 2 a s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;
b)
zajištění, aby vedlejší úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů nepřekračovaly úrovně stanovené v právních předpisech Unie a v mezinárodních dohodách;
c)
zajištění, aby ekologické dopady rybolovných činností na stanoviště mořského dna nepřekračovaly úrovně potřebné k dosažení dobrého stavu prostředí pro jednotlivé typy stanovišť hodnocené v rámci směrnice 2008/56/ES v každé mořské oblasti či podoblasti v souvislosti jak s kvalitou stanoviště, tak s prostorovým rozsahem, u nichž je třeba požadované úrovně dosáhnout.
2. Rozsah, v jakém bylo těchto záměrů dosaženo, bude přezkoumán v rámci procesu podávání zpráv stanoveného v článku 34. Článek 5 Definice rybolovných oblastí Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice rybolovných oblastí: a)
„Severním mořem“ se rozumí divize ICES34 IIa, IIIa a IV;
b)
„Baltským mořem“ se rozumí divize ICES IIIb, IIIc a IIId;
c)
„severozápadními vodami“ se rozumí podoblasti ICES V (vyjma Va a v případě Vb pouze vody Unie), VI a VII;
d)
„jihozápadními vodami“ se rozumí podoblasti ICES VIII, IX a X (vody Unie) a oblasti CECAF35 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody Unie);
34
35
CS
Divize ICES (Mezinárodní rady pro průzkum moří) jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70). Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).
24
CS
e)
„Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;
f)
„Černým mořem“' se rozumí vody v zeměpisné podoblasti Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) 29, která je definována v příloze I nařízení (EU) č. 1343/201136 (usnesení GFCM/33/2009/2);
g)
„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí vody v oblasti nejvzdálenějších regionů uvedených v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy, rozdělené na tři mořské oblasti: západní Atlantik, východní Atlantik a Indický oceán;
h)
„oblastí upravenou předpisy NEAFC“ se rozumí vody v oblasti úmluvy NEAFC, které leží mimo vody, jež jsou v rybářské jurisdikci smluvních stran podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/201037.
i)
„oblastí dohody GFCM“ se rozumí Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/201138. Článek 6 Definice termínů
1. Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 použijí tyto definice: 1)
„vzorcem využívání zdrojů“ se rozumí způsob rozložení rybolovného tlaku ve věkovém profilu populace;
2)
„selektivitou“ se rozumí kvantitativní vyjádření uvedené jako pravděpodobnost, že ryby určité velikosti budou uloveny do ok určité velikosti (nebo na háček určité velikosti);
3)
„selektivním rybolovem“ se rozumí schopnost rybolovné metody v průběhu rybolovu cíleně lovit ryby nebo měkkýše podle jejich velikosti a typu druhu a umožňovat, aby necílové druhy nebyly loveny nebo aby byly bez újmy vráceny zpět do moře;
4)
„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolov určitého druhu nebo kombinace druhů, kde celkový úlovek tohoto druhu / těchto druhů tvoří více než 50 % ekonomické hodnoty úlovku;
5)
„dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí mořských vod, jak je definován v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;
36
37
38
CS
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).
25
CS
6)
„citlivým stanovištěm“ se rozumí stanoviště, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho rozsahu a stav (z hlediska struktury a funkce) jeho biotických a abiotických složek je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivá stanoviště zahrnují zejména typy stanovišť uvedené v příloze I a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, stanoviště druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES, stanoviště, jejichž ochrana je nezbytná pro dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES, a citlivé mořské ekosystémy definované v čl. 2 písm. b) nařízení Rady 734/200839;
7)
„citlivým druhem“ se rozumí druh, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho stanoviště, rozšíření, velikosti populace a stavu populace je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývající z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivé druhy zahrnují zejména druhy uvedené v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS, druhy, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a druhy, jejichž ochrana je nezbytná k dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES;
8)
„malými pelagickými druhy“ se rozumí makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná, sardinka obecná, treska modravá, stříbrnice evropská, šprot obecný, drsnatec obecný;
9)
„rekreačním rybolovem“ se rozumí neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské živé vodní zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;
10)
„poradními sbory“ se rozumí skupiny zúčastněných strany zřízené v rámci SRP s cílem podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran a přispět k dosažení cílů SRP;
11)
„vlečnou sítí“ se rozumí rybolovné zařízení, které je aktivně taženo jedním nebo několika rybářskými plavidly a sestává ze sítě s kuželovitě nebo pyramidovitě tvarovanou hlavní částí (hlavní částí vlečné sítě) uzavřené vzadu kapsou; „vlečným zařízením“ se rozumí jakékoli vlečné sítě, dánské nevody a obdobná zařízení, která mají kuželovitě nebo pyramidovitě tvarovanou hlavní část vzadu uzavřenou vakem (kapsou) nebo jsou tvořena dvěma dlouhými křídly, hlavní částí a vakem (kapsou) a jsou aktivně pohybována ve vodě;
12)
„vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečné sítě navržené a sestavené pro práci na mořském dně nebo při něm;
13)
„párovou vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečná síť pro lov při dně vlečená současně dvěma čluny, z nichž každý vleče jednu stranu vlečné sítě. Horizontální rozevření vlečné sítě je udržováno vzdáleností mezi oběma čluny vlekoucími toto zařízení;
14)
„pelagickou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť navržená a sestavená pro práci ve vodách střední hloubky;
15)
„vlečnou sítí vlečenou za pomoci výložníku po boku lodi“ se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí ocelové nebo dřevěné trubice, výložník a síťovina opatřené spodními řetězy, řetězovými rohožemi nebo ujímacími řetězy, aktivně tažené po dně;
39
CS
Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 15.7.2008, s. 8).
26
CS
CS
16)
„pulzní elektrickou vlečnou sítí“ se rozumí rybářská technika, která využívá k rybolovu elektrického pole. Zařízení pulzní vlečné sítě se skládá z několika elektrod, které jsou připojeny na zařízení ve směru vlečení a které vydávají krátké elektrické pulzy;
17)
„dánským nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací a tažené vlečné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodová lana), určené k nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení vyrobené ze sítě, která je podobná vlečné síti pro lov při dně jak konstrukcí, tak velikostí, se skládá ze dvou dlouhých křídel, hlavní části a vaku (kapsy);
18)
„košelkovým nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací zařízení ze sítě, jehož spodní část se stahuje za použití košelkové zatahovací šňůry, která na spodní straně sítě prochází řadou kroužků, což umožňuje ze sítě vytvořit vak, a tak ji uzavřít;
19)
„drapáky“ se rozumí lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručními navijáky v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;
20)
„pevnými sítěmi“ se rozumí jakýkoli typ svislé nebo volně zavěšené či třístěnné tenatové sítě, která je buď ukotvena k mořskému dnu (tenatové sítě nebo pevné sítě), nebo se nechá unášet přílivem (unášené tenatové sítě), aby do nich ryby mohly vplout a zamotat se nebo uváznout v síťoví;
21)
„unášenou sítí“ se rozumí síť tvořená jednou nebo více stěnami síťoviny společně paralelně připevněnými na hlavní šňůře (hlavních šňůrách), která je udržována na vodní hladině nebo v určité vzdálenosti pod ní pomocí plovoucích zařízení a která je unášena proudem buď samostatně, nebo s lodí, ke které může být připevněna. Unášená síť může být vybavena zařízeními ke stabilizaci sítě nebo k omezení jejího unášení proudem, jako je plovoucí kotva nebo kotva při dně upevněná na jednom konci sítě;
22)
„svislou tenatovou sítí pro lov při dně“ se rozumí síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími. Používá se pro chytání živých vodních zdrojů tím, že uvíznou v okách, a je upevněna, nebo je možné, aby byla upevněna, jakýmkoli způsobem k mořskému dnu;
23)
„volně zavěšenou tenatovou sítí pro lov při dně“ se rozumí jedna stěna síťoviny sestavená tak, že síťovina je zavěšena na lanech a vytváří větší průvěs sítě než svislá tenatová síť. U volně zavěšených tenatových sítí je hlavní lano při rybolovu zpravidla méně nadnášeno a síť se nenachází v takové výšce jako svislá tenatová síť pro lov při dně a je nebo může být upevněna jakýmkoli způsobem k mořskému dnu;
24)
„třístěnnou tenatovou sítí pro lov při dně“ se rozumí síť tvořená dvěma nebo více vrstvami síťoviny, přičemž dvě vnější vrstvy mají velkou velikost ok a mezi ně je vložena síť s jemnými drobnými oky, a která je upevněna, nebo je možné, aby byla upevněna, jakýmkoli způsobem k mořskému dnu;
27
CS
25)
„kombinovanou svislou a třístěnnou tenatovou sítí“ se rozumí jakákoli svislá tenatová síť pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;
26)
„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z hlavní šňůry, někdy značně dlouhé, na kterou se v pravidelných vzdálenostech připevňují návazce s háčky buď s návnadou, nebo bez návnady. Hlavní šňůra je ukotvena buď vodorovně na dně nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;
27)
„krytými vršemi a koši“ se rozumějí pasti ve formě klecí nebo košíčků z různých materiálů určené pro lov korýšů nebo ryb, které jsou umístěny na dno buď jednotlivě, nebo v řadách, jsou spojeny lany (řady bójí) do bójí, které znázorňují jejich polohu na povrchu, a jsou opatřeny jedním nebo více otvory nebo vstupy;
28)
„ruční šňůrou“ se rozumí rybářská technika, při níž se jediná lovná šňůra drží v rukou. Ke šňůře je připevněna jedna nebo více nástrah nebo háčků s návnadou;
29)
„svatoondřejským křížem“ se rozumí zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru například mlžů nebo červených korálů z mořského dna;
30)
„kapsou vlečné sítě“ se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar, tj. stejný celkový obvod, nebo zužující se tvar. Skládá se z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) o stejné velikosti ok připojených k sobě navzájem po stranách v ose vlečení švem, k němuž může být připojeno postranní lano. Pro účely regulace to bude vnímáno jako posledních 50 ok sítě;
31)
„velikostí ok“ se rozumí velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě vlečného zařízení měřená v souladu s postupem uvedeným v nařízení Komise (ES) č. 517/200840;
32)
„čtvercovými oky“ se rozumí tvar oka provedený síťováním s 45° odchylkou od směru N tak, že strany ok jsou rovnoběžné a svírají 90° úhel s osou vlečení;
33)
„kosočtvercovými oky“ se rozumí normální kosočtvercový tvar ok síťoviny;
34)
„T90“ se rozumí vlečné sítě, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení, jež jsou opatřena kapsou a nástavcem ze síťoviny s vázanými kosočtvercovými oky s uzly, přičemž úhel natočení je 90°, takže hlavní směr průběhu lanka síťoviny je rovnoběžný se směrem vlečení;
35)
„únikovým oknem typu Bacoma“ se rozumí únikový dílec vytvořený ze čtvercových ok bez uzlů, nainstalovaný do horního dílce kapsy vlečné sítě, přičemž jeho spodní okraj se nachází maximálně čtyři oka od zatahovací šňůry;
36)
„sítovou sítí“ se rozumí zařízení připevněné po celém obvodu vlečné sítě pro odlov garnátů v blízkosti rozpěrného břevna a zužující se k vrcholu, kde je připevněno ke spodnímu dílci vlečné sítě pro odlov garnátů. V místě spojení sítové sítě a kapsy vlečné sítě je vyříznut výstupní otvor, který umožňuje uniknout druhům nebo jedincům, kteří jsou příliš velcí, než aby prošli sítem, zatímco krevety sítem procházejí do kapsy vlečné sítě;
37)
„hloubkou“ košelkového nevodu se rozumí součet výšek namočených ok sítě (včetně uzlíků) napnutých kolmo na linii plováků;
40
CS
Nařízení Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí (Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 5).
28
CS
38)
„dobou ponoření“ se rozumí období od okamžiku prvního položení sítí do vody do okamžiku úplného vytažení sítí na palubu rybářského plavidla;
39)
„senzory na sledování zařízení“ se rozumí dálkové elektronické senzory, které lze umístit na vlečné sítě nebo na košelkový nevod s cílem sledovat klíčové parametry výkonnosti, jako je například vzdálenost mezi vlečnými chlopněmi nebo velikost úlovku;
40)
„akustickým odpuzujícím zařízením“ se rozumí dálková zařízení používaná k upozornění druhů, jako jsou například mořští savci, na přítomnost lovných zařízení a k jejich varování vysíláním akustických signálů;
41)
„šňůrami plašícími ptáky“ (nazývanými rovněž šňůry tori) se rozumí šňůry se stuhami, které jsou při kladení háčků s návnadou vlečeny z bodu nacházejícího se vysoko poblíž zádi rybářského plavidla s cílem plašit mořské ptáky od háčků;
42)
„odlovem nejkvalitnější části populace“ se rozumí praktika výmětů levných ryb, na které se vztahují omezení odlovu, i když by mohly být zákonně vyloženy, s cílem maximalizovat celkovou ekonomickou nebo peněžní hodnotu ryb přivezených zpět do přístavu;
43)
„uvolňováním ryb“ se rozumí praktika úmyslného vypouštění ryb z lovných zařízení dříve, než je zařízení zcela přemístěno na palubu rybářského plavidla, což má za následek ztráty v podobě mrtvých nebo umírajících ryb;
44)
„přímým obnovováním populací“ se rozumí operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu jedinců, kteří jsou k dispozici pro rybolov, a/nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;
45)
„přesazováním populací“ se rozumí postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací.
KAPITOLA II SPOLEČNÁ TECHNICKÁ OPATŘENÍ ODDÍL 1 ZAKÁZANÁ LOVNÁ ZAŘÍZENÍ A POUŽITÍ Článek 7 Zakázaná lovná zařízení a metody Je zakázáno používat k lovu nebo sběru mořských druhů následující metody:
CS
a)
toxické, omamné nebo žíravé látky;
b)
elektrický proud s výjimkou využití pulzní elektrické vlečné sítě dle článku 24 a části E přílohy V;
c)
výbušniny;
29
CS
d)
pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje;
e)
vlečná zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;
f)
svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů a korálovitých druhů;
g)
jakýkoli typ střeliva;
h)
harpuny ve spojení s podvodním dýchacím přístrojem (akvalungem) nebo v noci od západu do východu slunce. Článek 8 Zakázaná využití
Je zakázáno prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji jakékoli mořské druhy odlovené za použití kterékoli z metod uvedených v článku 7.
ODDÍL 2 OBECNÁ OMEZENÍ ZAŘÍZENÍ A PODMÍNKY JEJICH POUŽÍVÁNÍ Článek 9 Obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení 1. Žádná část jakéhokoli vlečného zařízení nesmí být zhotovena z ok o velikosti menší než velikost ok kapsy vlečné sítě. Toto ustanovení se nevztahuje na síťová zařízení používaná k upevnění čidel určených k monitorování zařízení. 2. Táhne-li jedno nebo více plavidel několik sítí najednou, musí mít každá síť stejnou velikost ok. 3. Je zakázáno zhotovovat kapsu vlečné sítě nebo připevňovat jakékoliv zařízení tak, aby ucpávalo nebo jinak významnou měrou zmenšovalo velikost ok kapsy vlečné sítě nebo jakékoli části vlečného zařízení. Toto ustanovení však nevylučuje využívání určitých zařízení používaných ke snížení opotřebení, ke zpevnění nebo k omezení úniku úlovků v přední části vlečných zařízení. 4. Komise může přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro specifikaci kapes vlečné sítě a zařízení uvedených v odstavci 3. Tyto prováděcí akty musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém a technickém poradenství a mohou definovat:
CS
–
omezení síly vlákna,
–
omezení obvodu kapes vlečné sítě,
–
omezení používání síťovinových materiálů,
–
strukturu a upevnění kapes vlečné sítě,
–
povolená zařízení ke snížení opotřebení a
–
povolené zařízení k omezení úniku úlovků.
30
CS
5. Prováděcí akty uvedené v odstavci 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2. Článek 10 Obecná omezení používání pevných sítí 1. Je zakázáno mít na palubě nebo používat jednu nebo více unášených tenatových sítí, jejichž jednotlivá nebo celková délka je vyšší než 2,5 km. 2.
Je zakázáno používat unášené tenatové sítě k lovu druhů uvedených v příloze III.
3. Bez ohledu na odstavec 1 je zakázáno uchovávat na palubě nebo používat jakékoli unášené tenatové sítě v Baltském moři. 4. Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně zavěšené tenatové sítě pro lov při dně a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat k odlovu těchto druhů: –
tuňák křídlatý (Thunnus alalunga),
–
tuňák obecný (Thunnus thynnus),
–
pražma obecná (Brama brama),
–
mečoun obecný (Xiphias gladius),
–
žraloci, kteří patří do těchto živočišných druhů nebo čeledí: Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, všechny druhy Alopiidae, Carcharhinidae, Sphymidae, Isuridae, Lamnidae.
5. Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně unášené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat na místech, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 600 metrů.
ODDÍL 3 OCHRANA CITLIVÝCH DRUHŮ A STANOVIŠŤ Článek 11 Zakázané druhy ryb a měkkýšů 1. S výjimkou případů, kdy byla udělena odchylka podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje úmyslný lov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka druhů ryb nebo měkkýšů uvedených v příloze IV zmíněné směrnice. 2. Vedle druhů uvedených v odstavci 1 mají plavidla Unie zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji druhy uvedené v příloze I. 3. Jsou-li uloveny jako vedlejší úlovek, nesmějí být druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět do moře. 4. Pokud z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutné provést změnu seznamu v příloze I přidáním nových druhů, které vyžadují ochranu, je Komise zmocněna takové změny přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32.
CS
31
CS
5. Opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b).
Článek 12 Vedlejší úlovky mořských savců, mořských ptáků a mořských plazů 1. Zakazuje se úmyslný odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka mořských savců nebo mořských plazů uvedených v přílohách II a IV směrnice 92/43/ EHS a druhů mořských ptáků, na které se vztahuje směrnice 2009/147/ES. 2. Jsou-li uloveny jako vedlejší úlovek, nesmějí být druhy uvedené v odstavci 1 poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí. 3. Odchylně od odstavců 1 a 2 se povoluje uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka jedinců mořských druhů uvedených v odstavci 1, kteří byli uloveni jako vedlejší úlovek, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci obnovy jednotlivých živočichů a pokud dané příslušné vnitrostátní orgány byly řádně informovány předem. 4. Členský stát může na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zavést pro plavidla plující pod svou vlajkou zmírňující opatření nebo omezení používání některých zařízení v souladu s postupem stanoveným v článku 19 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato opatření musí minimalizovat, a pokud možno, odstranit úlovky druhů uvedených v odstavci 1, musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než technická opatření stanovená v právních předpisech Unie. 5. Opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b). Článek 13 Ochrana citlivých stanovišť včetně citlivých mořských ekosystémů 1. Je zakázáno používat lovná zařízení uvedená v příloze II v příslušných oblastech uvedených v této příloze. 2. Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství doporučuje změnu seznamu oblastí uvedených v příloze II včetně přidání nových oblastí, je Komise zmocněna takové změny přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013. Při přijímání těchto změn musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí. 3. Pokud se taková stanoviště vyskytují ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členského státu, je tento členský stát v souladu s postupem uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 oprávněn ke zřizování uzavřených oblastí nebo zavádění jiných opatření pro zachování zdrojů k ochraně těchto stanovišť. Tato opatření musí být v souladu s cíli článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie. 4. Opatření přijatá podle odstavců 2 a 3 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. c).
CS
32
CS
ODDÍL 4 MINIMÁLNÍ REFERENČNÍ VELIKOSTI PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ Článek 14 Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů 1. Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mořských druhů uvedené v části A příloh V až X tohoto nařízení se uplatní pro účely:
2.
a)
zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;
b)
zřizování oblastí na obnovu rybích populací podle článku 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Velikost mořských druhů je měřena v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze IV.
3. Je-li ke stanovení velikosti mořských druhů možno použít více metod, má se za to, že jedinec dosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, pokud je velikost naměřená pomocí kterékoli z těchto metod stejná nebo vyšší, než je minimální referenční velikost pro zachování zdrojů. Článek 15 Ustanovení pro mořské druhy, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů Členské státy zavedou opatření usnadňující skladování úlovků nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů vyložených v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo nalezení odbytišť pro ně. Tato opatření mohou zahrnovat podporu investic do výstavby a úprav míst vykládky a přístřešků nebo podporu investic za účelem zvýšení hodnoty produktů rybolovu.
ODDÍL 5 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ VÝMĚTŮ Článek 16 Zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb a uvolňování určitých druhů 1. Praktiky odlovu nejkvalitnější části populace ryb a uvolňování určitých druhů jsou zakázány. 2. Odstavec 1 se nepoužije na úlovky druhů, na něž se podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 nevztahuje povinnost vykládky.
CS
33
CS
Článek 17 Druhy, na které se nevztahují omezení odlovů 1. Členské státy mohou provádět pilotní projekty s cílem zkoumat metody umožňující zamezit nežádoucím úlovkům druhů, na které se nevztahují omezení odlovů, snižovat je nebo odstranit. Tyto pilotní projekty musí zohlednit stanoviska příslušných poradních sborů a musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. 2. V případě, že z výsledků těchto pilotních studií nebo z jiného vědeckého poradenství vyplývá, že nežádoucí úlovky druhů, na které se nevztahují omezení odlovů, jsou významné, mohou členské státy zavést technická opatření ke snížení těchto nežádoucích úlovků v souladu s postupem stanoveným v článku 19 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato technická opatření se vztahují pouze na rybářská plavidla plující pod vlajkou daného členského státu.
KAPITOLA III REGIONALIZACE Článek 18 Hlavní zásady 1. Technická opatření stanovená na regionální úrovni jsou uvedena v následujících přílohách: a)
v příloze V pro Severní moře;
b)
v příloze VI pro severozápadní vody;
c)
v příloze VII pro jihozápadní vody;
d)
v příloze VIII pro Baltské moře;
e)
v příloze IX pro Středozemní moře;
f)
v příloze X pro Černé moře;
g)
v příloze XI pro nejvzdálenější regiony.
2. V souladu s postupem uvedeným v článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou členské státy předkládat společná doporučení vymezující vhodná technická opatření na regionální úrovni, která se odchylují od opatření uvedených v odstavci 1. 3. Technická opatření doporučovaná v souladu s odstavcem 2 musí být z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované citlivým druhům a stanovištím minimálně rovnocenná opatřením uvedeným v odstavci 1. Článek 19 Regionální opatření v rámci víceletých plánů 1. Komise je zmocněna k tomu, aby stanovila technická opatření na regionální úrovni se záměrem dosáhnout cílů víceletých plánů uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato opatření musí být stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 32 tohoto nařízení a s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.
CS
34
CS
2.
Opatření zavedená v souladu s odstavcem 1: a)
mohou měnit nebo doplňovat opatření stanovená v přílohách V až XI;
b)
se mohou odchýlit od opatření stanovených v přílohách V až XI pro určitou oblast nebo období, pokud lze prokázat, že tato opatření nemají žádný přínos z hlediska zachování zdrojů v dané oblasti nebo období, nebo že stejných cílů lze dosáhnout i pomocí alternativních opatření.
3. Víceletý plán může definovat druh technických opatření, která mohou být přijata podle odstavců 1 a 2 v dotčeném regionu. 4.
Opatření přijatá podle odstavců 1 a 2: a)
jsou zaměřena na dosažení cílů stanovených v článku 3 a záměrů stanovených v článku 4 tohoto nařízení;
b)
se řídí zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a
c)
poskytují pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí prostřednictvím přidělování rybolovných práv.
5. Pokud členské státy předkládají společná doporučení pro stanovení technických opatření, jak je uvedeno v odstavci 1, musí poskytnout vědecké důkazy na podporu přijetí těchto opatření. 6. Komise může požadovat, aby výbor VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 5. Článek 20 Druhová a velikostní selektivita lovných zařízení 1.
2.
Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 19 s cílem definovat velikostně a druhově selektivní lovná zařízení, musí předložit důkazy prokazující, že tato zařízení splňují alespoň jedno z následujících kritérií: a)
zajišťují přinejmenším rovnocenné selektivní vlastnosti pro určité druhy nebo kombinaci druhů, jako mají zařízení uvedená v části B příloh V až X a v části A přílohy XI, nebo
b)
zajišťují, že nežádoucí úlovky určitého druhu nebo kombinace druhů nedosahují prahové úrovně.
Selektivní vlastnosti uvedené v odst. 1 písm. a) a prahová úroveň a druhy uvedené v odst. 1 písm. b) musí být definovány v příslušném víceletém plánu. Článek 21 Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru
Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 19 s cílem změnit uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu uvedené v části C příloh V až VIII a X a v části B přílohy XI či zřídit nové uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu, musí do
CS
35
CS
těchto společných doporučení zahrnout následující prvky týkající se těchto uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu: –
cíl uzavření,
–
rozsah a trvání uzavření,
–
omezení týkající se konkrétních zařízení a
–
kontrolní a monitorovací opatření. Článek 22 Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů
Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 19 s cílem změnit nebo zavést minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v části A příloh V až X, dodržují cíl zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů. Článek 23 Ustanovení týkající se uzavření v reálném čase a opuštění oblasti Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 19 s cílem umožnit vznik ustanovení týkajících se uzavření v reálném čase a opuštění oblasti, jejichž cílem je zajistit ochranu nedospělých živočichů nebo oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb či měkkýšů, zahrnou do nich následující prvky: –
rozsah a trvání uzavření,
–
druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro vytvoření uzavření,
–
vzdálenost, na kterou se musí plavidlo vzdálit od uzavřené oblasti, jakmile je stanovena,
–
používání vysoce selektivních zařízení s cílem umožnit přístup do jinak uzavřených oblastí a
–
kontrolní a monitorovací opatření. Článek 24 Inovativní lovná zařízení
1. Když členské státy předkládají společná doporučení v souladu s článkem 19 s cílem umožnit nebo rozšířit v rámci konkrétní mořské oblasti používání inovativních lovných zařízení včetně pulzní vlečné sítě, jak je popsána v části E přílohy V, poskytnou posouzení pravděpodobných dopadů používání takovýchto zařízení na cílové druhy a na citlivé druhy a stanoviště. 2.
Tato posouzení vyhodnotí výbor VTHVR.
3. Využívání inovativních lovných zařízení se nepovolí v případě, že z tohoto posouzení vyplyne, že jejich používání povede k negativním dopadům na citlivá stanoviště a necílové druhy.
CS
36
CS
Článek 25 Opatření k ochraně přírody Ve společných doporučeních předložených členskými státy v souladu s článkem 19 s cílem umožnit využití opatření k ochraně přírody k ochraně citlivých druhů a stanovišť mohou být zejména: –
na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vypracovány seznamy citlivých druhů a stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy rybolovnými činnostmi v rámci příslušného regionu,
–
upřesněno využití dodatečných zmírňujících opatření vedle opatření uvedených v části D příloh V až X s cílem minimalizovat vedlejší úlovky druhů uvedených v článku 12,
–
upřesněna opatření s cílem minimalizovat dopady lovných zařízení na stanoviště uvedená v článku 13 nebo na jiná citlivá stanoviště mimo lokality NATURA 2000,
–
upřesněna omezení výstavby a provozu určených lovných zařízení nebo zaveden úplný zákaz používání některých lovných zařízení v rámci regionu, kde tato zařízení představují hrozbu pro stav zachování druhů uvedených v článcích 11 a 12 nebo stanovišť uvedených v článku 13 nebo jiných citlivých stanovišť mimo lokality NATURA 2000. Článek 26 Regionální opatření v rámci dočasných plánů výmětů
1. Když členské státy předkládají společná doporučení pro stanovení technických opatření v dočasných plánech výmětů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, mohou obsahovat tyto prvky: a)
specifikace lovných zařízení a pravidla upravující jejich využívání;
b)
specifikace úprav lovných zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zvýšení velikostní nebo druhové selektivity;
c)
omezení nebo zákaz používání některých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;
d)
minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 jsou zaměřena na dosahování cílů stanovených v článku 3, zejména na ochranu oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové, a oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb nebo měkkýšů. Článek 27 Prováděcí akty 1.
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví: –
CS
specifikace výběrových zařízení připevněných k zařízením uvedeným v části B příloh V až VIII,
37
CS
2.
–
podrobná pravidla specifikací lovných zařízení popsaných v části E přílohy V týkající se omezení konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky,
–
podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, pokud se používají zařízení uvedená v bodě 6 části C přílohy V, v bodě 9 části C přílohy VI a v bodě 4 části C přílohy VII,
–
podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu popsané v bodě 2 části C přílohy V a v bodech 6 a 7 části C přílohy VI,
–
podrobná pravidla týkající se signálních a prováděcích vlastností akustických odpuzujících zařízení uvedených v části D příloh V až X,
–
podrobná pravidla pro konstrukci a nasazení šňůr plašících ptáky a zatížených šňůr uvedených v části D příloh VI, VII a IX.
Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2.
KAPITOLA IV REGIONÁLNÍ ORGANIZACE PRO ŘÍZENÍ RYBOLOVU Článek 28 Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, aby: a)
provedla do práva Unie některá technická opatření schválená Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), včetně seznamů citlivých mořských ekosystémů, a konkrétní technická opatření týkající se lovu mníka modrého a okouníka mořského definovaná v doporučeních NEAFC 05:2013, 19:2014, 01:2015, 02:2015 a
b)
přijala jiná technická opatření, kterými se doplňují či mění některé nepodstatné prvky legislativních aktů, jimiž se provádějí doporučení NEAFC.
KAPITOLA V VĚDECKÝ VÝZKUM, OBNOVOVÁNÍ POPULACÍ A PŘESAZOVÁNÍ Článek 29 Vědecký výzkum 1. Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
CS
38
CS
a) rybolovné činnosti jsou prováděny na základě povolení a pod dohledem členského státu vlajky; b) Komise a členský stát, do jehož svrchovanosti nebo jurisdikce spadají vody, v nichž rybolovné činnosti probíhají (dále jen „pobřežní členský stát“), jsou nejméně jeden měsíc předem zpraveny o záměru provádět takové rybolovné činnosti včetně podrobných informací o dotčených plavidlech a o vědeckých výzkumech, které mají být provedeny; c) plavidlo nebo plavidla provádějící rybolovné činnosti mají platné oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009; d) na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky velitel plavidla na dobu trvání rybolovných činností přijme na palubu pozorovatele z pobřežního členského státu. 2. Mořské druhy ulovené za účely uvedenými v odstavci 1 mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že se odečtou od kvót v souladu s čl. 33 odst. 6 nařízení (ES) č. 1224/2009 a: a)
splňují normy stanovené v přílohách IV až VII tohoto nařízení nebo
b)
jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě. Článek 30 Umělé obnovování populací a přesazování
1. Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem umělého obnovování populací nebo přesazování mořských druhů za předpokladu, že jsou tyto činnosti prováděny s povolením a pod dohledem členského státu nebo členských států s přímým zájmem na řízení. 2. Je-li umělé obnovování populací nebo přesazování uskutečňováno ve vodách jiného členského státu nebo členských států, musí být Komise a všechny tyto členské státy o úmyslu provádět takové rybolovné činnosti informovány nejméně jeden měsíc předem.
KAPITOLA VI OCHRANNÁ OPATŘENÍ Článek 31 Ochranná opatření 1. Pokud z dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutno neprodleně jednat ve věci ochrany mořských druhů, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem zmírnit tyto hrozby. Tyto akty se mohou týkat zejména omezení používání lovných zařízení nebo rybolovných činností v některých oblastech nebo v některých obdobích.
CS
2.
Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 jsou určeny zejména k tomu, aby:
a)
řešily neočekávané změny vzorců populace v důsledku vysokých nebo nízkých úrovní přírůstku nedospělých živočichů v populaci;
39
CS
b)
poskytovaly ochranu rybám nebo měkkýšům ve tření, je-li populace na velmi nízké úrovni nebo v případě, že stav populace ohrožují jiné environmentální faktory.
3.
Aniž je dotčen čl. 32 odst. 6, akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 platí po dobu nejvýše tří let.
KAPITOLA VII PROCESNÍ USTANOVENÍ Článek 32 Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 13, 19, 28 a 31 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [----]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 13, 19, 28 a 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11, 13, 19 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 6. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 31 vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 7. V oznámení takového aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy. 7. Evropský parlament nebo Rada mohou vyslovit proti aktu v přenesené pravomoci přijatému podle článku 31 námitky postupem podle odstavce 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
CS
40
CS
Článek 33 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení Rady (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
KAPITOLA VIII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 34 Přezkum a podávání zpráv 1. Do konce roku 2020 a poté každý třetí rok Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosažení cílů uvedených v článku 3 a záměrů uvedených v článku 4. 2. Existují-li na základě této zprávy na regionální úrovni důkazy, že tyto cíle a záměry splněny nebyly, členské státy v rámci tohoto regionu do šesti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v odstavci 1 předloží plán stanovující nápravná opatření, která mají být přijata s cílem zajistit splnění těchto cílů a záměrů. 3. Komise také může na základě této zprávy navrhnout Evropskému parlamentu a Radě veškeré nezbytné změny tohoto nařízení. Článek 35 Změny nařízení (ES) č. 1967/2006 Nařízení (ES) č. 1967/2006 se mění takto: a)
články 3, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16 a 25 se zrušují;
b)
přílohy I, II, III a IV se zrušují. Článek 36 Změny nařízení (ES) č. 1098/2007
V nařízení (ES) č. 1098/2007 se zrušují články 8 a 9.
CS
41
CS
Článek 37 Změny nařízení (ES) č. 1224/2009 V nařízení (ES) č. 1224/2009 se kapitola IV hlavy IV mění takto: a)
zrušuje se oddíl 3;
b)
doplňuje se nový oddíl 4, který zní:
„ODDÍL 4 „ZPRACOVÁNÍ NA PALUBĚ A PELAGICKÝ RYBOLOV“ Článek 54a Zpracování na palubě 1. Zakazuje se na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě rybí moučky, rybího oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem. 2.
Odstavec 1 se nevztahuje na: a)
zpracování nebo překládku vnitřností; nebo
b)
výrobu surimi na palubě rybářského plavidla. Článek 54b
Omezení při zpracování a vykládce úlovků na plavidlech pro pelagický rybolov 1. Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 milimetrů. Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 milimetrů. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 milimetrů. 2. Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou. 3. Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.
CS
42
CS
Článek 54c Omezení použití automatických třídících zařízení 1. Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví. 2.
Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno, pokud: a)
nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok nižší než 80 mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení nebo
b)
je celkový úlovek, který lze mít v souladu s právními předpisy na palubě: skladován ve zmrazeném stavu; vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zamrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře a zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.
3.
Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu a Øresundu, přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7. Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.“ Článek 38 Změna nařízení (EU) č. 1343/2011
Článek 26 nařízení (ES) č. 1343/2011 se mění takto: 1) doplňuje se nové písmeno, které zní: „h)
technických opatření v článcích 4, 10, 12, 15, 15a, 16, 16b, 16c, 16d, 16f, 16g, 16h, 16i, 16j a 16k.“;
2) doplňuje se nový odstavec, který zní: „Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem provést do práva Unie jiná technická opatření stanovená GFCM, která se pro Unii stala závaznými, a doplňovat nebo měnit některé prvky legislativních aktů, které nejsou podstatné a které provádějí doporučení GFCM týkající se technických opatření.“ Článek 39 Změna nařízení (EU) č. 1380/2013 V nařízení (EU) č. 1380/2013 se čl. 15 odst. 12 nahrazuje tímto: „U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada.“
CS
43
CS
Článek 40 Zrušení Nařízení (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 se zrušují. Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení. Článek 41 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne
Za Evropský parlament předseda
CS
Za Radu předseda
44
CS
