MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ
LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
NÁVRH INTERIÉRU OBYTNÉ JACHTY DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2013
Bc. MAGDALENA HANDLOVÁ
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Návrh interiéru obytné jachty” zpracovala sama a uvedla jsem všechny zdroje, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve schodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana LDF MENDELU v Brně.
V Brně, dne 8. dubna 2013
Bc. Magdalena Handlová
2
Poděkování
Tímto bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. za odborné rady, věcné připomínky a konzultace v průběhu její tvorby. Dále chci poděkovat celé své rodině, příteli Mgr. Luboši Novosadovi a jeho rodině za trpělivost a podporu, kterou mi během celého mého studia a psaní diplomové práce poskytovali.
V Brně, dne 8. dubna 2013
Bc. Magdalena Handlová 3
ABSTRAKT Jméno: Bc. Magdalena Handlová Název práce: Návrh interiéru obytné jachty
Práce se zabývá interiérem obytných jachet, konkrétně kajutových plachetnic od 6 do 12 m, určených na plavbu po vnitrozemských vodách. Hlavním cílem je přinést teoretické znalosti o zásadách důležitých pro stavbu interiéru plachetnice a tyto znalosti a teoretické dovednosti aplikovat prostřednictvím vlastního návrhu interiéru osmi metrové plachetnice Bravo 777 Family, včetně konstrukčního řešení vybraných atypických nábytkových prvků.
Klíčová slova: Lodní interiér, lodní příslušenství, kajuta
Student's name: Bc. Magdalena Handlová Title of thesis: Interior design residential yacht
This work deals with residential interior yacht sailboat specifically in the range of 6-12 m destined to inland waters. The main target is to bring theoretical knowledge of important principles for building interior sail and this knowledge and theoretical skills apply through their own interior design eight-meter sailboat Bravo 777 Family including structural design selected atypical furniture components.
Keywords: Boat interior, boat accessories, cabin
4
Obsah 1 ÚVOD ................................................................................................................................. 8 2 CÍL PRÁCE......................................................................................................................... 9 3 METODIKA...................................................................................................................... 10 3.1 Používané pojmy ............................................................................................................ 10 4 HISTORIE ......................................................................................................................... 13 4.1 Počátky jachtingu ........................................................................................................... 13 4.2 Jachting v ČR ................................................................................................................. 14 5 LEGISLATIVA ................................................................................................................. 16 5.1 Základní předpisy ........................................................................................................... 16 5.1.1 Technická způsobilost ..................................................................................................... 17 5.1.2 Technická dokumentace pro stavbu malého plavidla ..................................................... 18 5.1.3 Plavební rejstřík............................................................................................................... 18 6 BEZPEČNOST.................................................................................................................. 19 6.1 Konstrukce ..................................................................................................................... 20 6.2 Materiály ........................................................................................................................ 20 6.3 Únikové průchody .......................................................................................................... 20 6.4 Hlukové limity................................................................................................................ 21 6.5 Pohonná zařízení ............................................................................................................ 21 6.6 Elektrický rozvod ........................................................................................................... 22 6.7 Zařízení k vytápění a vaření ........................................................................................... 23 6.8 Protipožární vybavení .................................................................................................... 23 6.9 Vniknutí vody ................................................................................................................. 24 7 ERGONOMIE ................................................................................................................... 25 8 INTERIÉR LODI .............................................................................................................. 26 8.1 Faktory ovlivňující návrh lodního interiéru ................................................................... 26 8.1.2 Délka pobytu posádky na palubě .................................................................................... 27
5
8.1.2 Stavební interiér .............................................................................................................. 27 8.3 Nábytek .......................................................................................................................... 34 8.3.1 Čalouněný nábytek .......................................................................................................... 35 8.3.2 Nečalouněný nábytek ...................................................................................................... 38 8.4 Doplňky .......................................................................................................................... 43 8.5 Kompozice interiéru ....................................................................................................... 44 9 OBYTNÉ PROSTORY ..................................................................................................... 45 9.1 Společenská místnost (salon) ......................................................................................... 45 9.2 Spací kóje (ložnice) ........................................................................................................ 46 9.3 Sociální zařízení ............................................................................................................. 47 10 TVORBA LODNÍHO INTERIÉRU ............................................................................... 50 10.1 Dispoziční řešení interiéru ............................................................................................... 50 10.2 Postup stavby lodního interiéru ........................................................................................ 53 11 SOUČASNÉ TRENDY................................................................................................... 55 12 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 57 12.1 Současný stav ............................................................................................................... 57 12.2 Vlastní návrh ................................................................................................................ 59 12.2.1 Salon .............................................................................................................................. 60 12.2.2 Toaleta ........................................................................................................................... 61 12.2.3 Úložný prostor s věšákem ............................................................................................. 61 12.2.4 Zadní kóje ...................................................................................................................... 62 12.2.5 Přední kapitánská kóje .................................................................................................. 62 12.3 Řešení atypických prvků v lodním interiéru ................................................................ 63 12.3.1 Dlouhá lavice................................................................................................................. 63 12.3.2 Teleskopické schody ..................................................................................................... 64 12.3.3 Kuchyňská linka ............................................................................................................ 65 12.4 Vizualizace ................................................................................................................... 66 6
13 DISKUSE ........................................................................................................................ 70 14 ZÁVĚR............................................................................................................................ 71 SUMMARY ......................................................................................................................... 72 15 POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................. 73 16 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 78 PŘÍLOHA A ......................................................................................................................... 83 RŘÍLOHA B - volná ............................................................................................................ 84
7
1 ÚVOD Plachetnice, definované pro tyto účely jako kajutová plachetnice s maximální délkou nepřesahující 12 metrů, se využívají nejen k sportovním účelům, ale především k odpočinkové rekreaci nebo ke kombinaci těchto příjemných aktivit. Rekreační jachting se u nás začal plně rozmáhat zhruba od 50. let 20. století. Možná právě tehdejší politická situace, kdy byla rekreace omezena pouze na území ČR a státy východního bloku, byla důvodem, že se v té době stává rekreační jachting a amatérská stavba plavidel vedle chataření oblíbenou alternativou, jak trávit volný čas. Současné trendy, kdy plachetnice domácí výroby nahrazují motorové čluny ze zahraničního dovozu, frekvence plavby stoupá a negativně se odráží, jak na stavu životního prostředí, tak na tuzemské lodní výrobě. Výroba má tak čím dál častěji podobu, kdy si výrobce, popřípadě koncový zákazník zakoupí holou skořepinu a zbytek dostaví. Vedle palubního kování je právě interiér oblastí, kde se může při zachování základních pravidel bezpečnosti plně projevit stavitelova kreativita. Paradoxně se české publikace designu interiérů lodí v podstatě nevěnují, což bylo jedním z podnětů pro zpracování tématu. Volba plachetnice této velikosti je provedena s ohledem na četnost zastoupení podobných plavidel na našich vodách a ve snaze oživit zájem o individuální domácí výrobu se zaměřením právě na design interiéru plachetnic. Při stavbě lodního interiéru je třeba dodržovat správný postup, množství bezpečnostních i konstrukčních zásad, je třeba volit vhodné materiály, koncepční uspořádání interiéru, kde téměř nejsou pravé úhly, rovné stěny a to vše při zachování rovnoměrného rozložení váhy.
8
2 CÍL PRÁCE Na rozdíl od designu klasického interiéru, o němž bylo publikováno tolik, že téma se může jevit jako vyčerpané, v případě interiéru lodí, minimálně v našich podmínkách, je jakákoli odborná publikace na toto téma spíše výjimkou. Hlavním cílem, který si práce klade, je tak prosvítit toto pomyslné temno prostřednictvím publikace, která se v ideálním případě stane podnětem, jež rozvíří zájem o téma lodí a lodního interiéru. Přestože by si problematika zasloužila komplexní zpracování, vzhledem na rozmanitost plavidel, která se na našich vodách plaví a omezenému rozsahu práce, by snaha o takové široké pojetí nutně vedla k nežádoucímu zobecňování. Práce se tak bude zabývat lodními interiéry u menších plavidel, plachetnic, s délkou v rozmezí od 6 do 12 metrů, neboť v našich podmínkách se jich v tomto rozpětí pohybuje většina. Zvolené parametry tak přímo odráží realitu s cílem maximalizovat praktický přínos i pro laickou veřejnost z řad vlastníků, provozovatelů, případně budoucích stavitelů. Na základě získaných teoretických poznatků bude výstupem návrh vlastního interiér pro typ lodi Bravo 777 Family s délkou zhruba 8 m se zaměřením na konkrétní nábytkový prvek, který bude zpracován do výkresové podoby a 3D vizualizací. Návrh designu vlastního interiéru a nábytkového prvku na základě poznatků při zpracovávání bude mít praktický přínos v podobě zamýšlené skutečné realizace návrhu konkrétního lodního interiéru, kterým se ověří přínos teoretických informací a splnění, či nesplnění cílů práce.
9
3 METODIKA V první části práce jsou shrnuty teoretické poznatky týkající se historického vývoje jachet a jachtingu, a to jak v zahraničí, tak na tuzemských vodách, legislativy, bezpečnosti, ergonomie a lodních interiérů. Základními informačními zdroji jsou právní předpisy, odborné publikace, informace poskytované dotčenými úřady, konzultace s odborníky v oboru, internetové stránky organizací, výrobců, vlastní materiály a praktické zkušenosti zpracovatelky. Druhou část tvoří vlastní návrh interiéru a konstrukční řešení vybraných prvků. Popis výrobku z hlediska materiálové skladby a použitých spojů, vizualizace a výkresové dokumentace. Návrh konstrukce dlouhé lavice je doplněn o kusovník. Problematika interiéru malých plachetnic je na rozdíl od klasických interiérů značně specifická. Pokud má práce oslovit krom hrstky zainteresovaných odbornou i laickou veřejnost, je třeba pochopit základní používané pojmy, postupovat od obecného ke konkrétnímu a nejasné, či těžko pochopitelné skutečnosti vysvětlit na konkrétních příkladech, popřípadě vhodně doplnit obrazovými a dalšími přílohami.
3.1 Používané pojmy Následující výklad se zužuje na vymezení základních použitých pojmů pro účely této práce, byť s trochou nadsázky lze říci, že na plachetnici není problém pro téměř každý významnější prvek nalézt odborný výraz. Některé z pojmů jsou definovány přímo v zákonech, či odborných publikacích. S ohledem na složitost a kostrbatost zejména legislativního vymezení se jedná o zjednodušené, nicméně odpovídající a pro účely práce dostačující vymezení.
Plavidlo Definice je velmi široká a plavidlem se míní loď, malé plavidlo,
plovoucí stroj,
plovoucí zařízení a jiné ovladatelné plovoucí těleso. Loď je navzdory obecnému používání definována jako duté plavidlo, sloužící k přepravě osob a nákladů nebo jiným účelům.
10
Malé plavidlo Loď, která nepřesahuje 20 m a která není určena a používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více než 12 osob a která není převozní lodí je malým plavidlem. Rozlišují se na malá plavidla s vlastním strojním pohonem, malá plavidla - plachetnice a malá plavidla bez vlastního strojního pohonu. Plachetnice Jedná se o plavidlo, které pluje pomocí plachet. Pokud zároveň používá vlastní strojní pohon, je považováno za plavidlo s vlastním pohonem.1
Jachta Z holandského yacht, nebo-li lov. Původně vojenské využití, dnes spíše obecně používaný pojem pro lodě k sportovním a rekreačním účelům.
Obytný prostor Prostor určený k používání osobami pobývajícími na plavidle včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodu a umýváren, prádelen, předsíní a průchodem kromě kormidelny.
Podpalubí Jedná se o uzavřený prostor pod palubou lodi, sloužící k pobytu osob, případně uložení náladu.
Kýl Konstrukční prvek plavidel nacházející ve spodní části trupu pod vodou, plnící funkci konstrukčního prvku a hydrodynamického stabilizátoru.
Kóje Místnost v lodním interiéru. Jde o oddělený prostor uvnitř interiéru plavidla obvykle určený pro spánek.
1
Vyhláška FMD č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní republiky
11
Kajuta Místnost v lodním interiéru. Jde o oddělený prostor uvnitř interiéru plavidla obvykle určený pro pobyt posádky. Pojmy kóje a kajuta se často překrývají.
Světlík Jinak také lukna, je ve své podstatě střešním vyklápěcím oknem umístěným zpravidla v přední části paluby.
12
4 HISTORIE Lodě, jako jeden z nejstarších dopravních prostředků brázdí vody tisíce let. Archeologické vykopávky prvních zárodků lodí v podobě vydlabaných kmenů mohou být staré až 8000 let. Z historie víme, že lodě sloužily k přepravě osob, zboží a vojenským účelům s tím, že zpravidla dosahovala větších rozměrů. Lodě tak plnily funkci čistě přepravní. Několika denní plavby v období zámořské kolonizace a objevů, kdy posádka musela na plavidle jíst, spát, trávit volný čas a provádět hygienu po dlouhá období rozhodně na vývoj designu interiéru lodí měly nezanedbatelný vliv. Historii designu interiérů plachetnic je vhodné ztotožnit s historií jachtingu, kterou datujeme zhruba od 16. století, kdy se postupně jachting vyvinul do dnešní podoby rekreační plavby pro zábavu, přestože za první průkopníky rekreačního jachtaření pro zábavu jsou běžně považováni Egyptští faraoni, jak dokazují i luxusně vybavené interiéry člunů, se kterými byli mnohdy i pohřbeni.
4.1 Počátky jachtingu Za kolébku jachtingu a jachet je obecně považováno od šestnáctého století Holandsko. Vodní cesty lemující holandské pobřeží si vynutily konstrukci rychlého obratného prostředku pro vodní dopravu zboží. Z těchto malých plavidel se v důsledku atakování holandských obchodníků piráty vyvinuly plachetnice nazvané již jachty, což v překladů znamená lovící lodě. Díky těmto jachtám se Holandsko rychle stalo námořní velmocí. S rostoucím bohatstvím holandských obchodníků a prosperitou se postupně jachta stává rekreačním plavidlem pro jejich zábavu. Činnosti, jako závody jachet, přehlídky, dokonce i makety bitev se staly základem holandské kultury. Potěšení z jachtingu se z Holandska šířilo přes kanál do Anglie, kde se Charles II původně plavil ze strategických obranných důvodů kolem pobřeží ostrova, až nakonec jachtingu také nadobro propadl.
13
Postupně objevoval jachting car Petr Veliký a nadšení se z Ruska a Británie pomalu šířilo celou Evropou. Právě v Británii si jachting získal takovou popularitu, že i královna Viktorie a její rodina vlastnila flotilu jachet v její rezidenci na "IsleofWight." V roce 1851 uspořádal americký jachetní klub v New Yorku pro své členy závod jachet a to vedlo k založení slavné tradice Amerického poháru, nejstarší dodnes existující sportovní soutěže v jachtingu na světě. S využíváním jachty pro rekreační účely jde ruku v ruce snaha o uzpůsobení interiéru, kdy již není kladen důraz na funkční využití, ale na pohodlí posádky. V této době se již dalo mluvit o designu interiéru , do kterého se stále více promítaly i dekorativní a jiné designové prvky. Po druhé světové válce zažívá rekreační jachting nevídaný rozmach. Důvodem je především nahrazení stávajících dřevěných desek a materiálů novými materiály, jako je laminát, ocel, hliník a dokonce ferobetonu. Snížení nákladů díky moderním materiálům na stavbu a pořízení jachty dělá z jachtingu masovou záležitost.
4.2 Jachting v ČR Přestože jsme vnitrozemskou zemí, jak vnitrozemský, tak námořní jachting má v Čechách poměrně bohatou historii. Soustředíme-li se primárně na rekreační jachting na tuzemských vodních plochách, z historického pohledu je pro nás zásadní období zhruba od padesátých let minulého století, kdy se celosvětový rozmach jachtingu projevuje i na českých vodách. Jak poloha, tak totalitní režim znemožňovaly, případně komplikovaly přístup k moři. V důsledku této izolace zde vznikla poměrně silná základna domácích výrobců lodí, kdy na rozdíl od západu, kde probíhala sériová výroba, u nás byla stavba plachetnice často individuální záležitostí od výroby skořepiny, vybavení interiéru, až po šití plachet. Rekreační plachetnice z tohoto období jsou charakteristické jak svou unikátní konstrukcí, použitými materiály, ale i řešením interiérů. Vedle laminátových plachetnic se podomácku stavěly plachetnice z dřevěných desek, ale i ferobetonu. S rozvojem tržního prostředí po roce 1989 nastoupila na scénu řada komerčních výrobců jachet, kteří využívají dosavadních zkušeností, čímž se amatérská výroba přesouvá do komerční sféry. 14
Od této doby uběhlo hodně času a na trhu se objevují nejnovější technologie, koncepce a materiály. Současnou situaci lze charakterizovat tak, že u jednoho mola vedle sebe kotví jak luxusní motorový člun nebo zámořská jachta, tak i malá plachetnice postavená v amatérské dílně. Vedle motorových člunů stále častěji nahrazují lodě domácí výroby sériové, kompletně vybavené plachetnice, případně dostavby čistých skořepin dovážených zejména z Polska. Interiéry
sériových
plachetnic
jsou
i
v případě
dostavby
skořepiny
často
předdefinovány příčkami a nabízí tak omezené možnosti vlastní realizace. Na výstavě lodí v Rakouském Thullnu se objevily nové trendy interiéru hned u několika různých výrobců, spočívající, podobně jako v případě moderních bytových interiérů, ve snaze odstraňovat dělící příčky a vytvořit tak velký otevřený prostor. Takové řešení je v minimalistickém interiéru plachetnice zbytečné. Vzniklý prostor nemá praktické využití a členové posádky ztrácí soukromí odstraněním přepážky v kóji určené k odpočinku a spaní v již tak stísněném prostoru. Vývoj jachtingu a výroby lodí v ČR dnes již plně přebral standardy vžité v zahraničí včetně designu interiérů, přičemž právě pro běžné rekreační uživatele je interiér zásadní záležitostí. Obchodní praxe navíc ukazuje, že výrobci nejsou schopni cenově konkurovat zejména dovozu z Polska a místo aby zákazníka oslovili např. originálním řešením interiéru, často slepě přebírají zahraniční vzory.
15
5 LEGISLATIVA Z obecného hlediska lze konstatovat, že úprava vodní dopravy je značně obsáhlá, roztříštěná a mnohdy nepřehledná, zejména ohledně některých pojmů a jejich výkladů. Už samotné rozdělení úpravy na oblast vnitrozemské a námořní plavby občas činí výkladové potíže. Jako příklad lze uvést problém pojmu člun, který část odborné veřejnosti chápe jako plavidlo bez podpalubí, zatímco ve vnitrozemském výkladu se označení člun používá ve smyslu jednak vlečný, tlačný člun, ale i otevřený kajutový, závodní člun. Pro účely této práce byla zvolena kajutová plachetnice domácí výroby, jež parametry spadá pod legislativní pojem malého plavidla, konkrétně malé plachetnice. Co se četnosti podobných plavidel týče, jedná se o reprezentativní vzorek v kategorii rekreačních plachetnic plovoucích na našich vodách.
5.1 Základní předpisy Základním předpisem upravujícím vnitrostátní plavbu je zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a upravuje: a) podmínky provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „plavba“) a b) působnost a pravomoc ministerstev a jiných ústředních správních úřadů v oblasti plavby. V souladu se zákonem na vodní cestě tak může být provozováno pouze plavidlo, jehož technická způsobilost k provozu na vodní cestě (dále jen „technická způsobilost“) byla schválena.2 Požadavky na technickou způsobilost plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách podrobněji upravuje vyhláška MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Úřadem, který vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách je Státní plavební správa (dále jen "plavební správa"), která byla zřízena zákonem č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě ve znění pozdějších předpisů ke dni 1. října 1995. 2
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
16
Vedle uvedených předpisů se oblasti samozřejmě věnuje celá řada dalších předpisů, nicméně pro potřeby dalšího výkladu nejsou relevantní. Za zmínku tak stojí vyhláška FMD č. 128/1976 Sb., o cejchování lodí vnitrozemské plavby (Cejchování podléhají všechna plavidla s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a (vodní zákon), byť ten je už obecným předpisem dotýkající se problematiky spíše okrajově.
5.1.1 Technická způsobilost Vyhláška MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách uvádí v příloze č. 2 specifikuje požadavky na technickou způsobilosti malých plavidel včetně požadavků na obsah technické dokumentace pro stavbu malého plavidla. Pod pojmem technická způsobilost je třeba rozumět splnění požadavků na bezpečnost provozu, posádky, přepravovaných osob, věcí, životní prostředí atd. Dotčeným orgánem pro schválení technické způsobilosti plavidla je plavební úřad. Na základě technické prohlídky plavidla nebo kontrolou typového osvědčení sériově vyrobeného plavidla vydává plavební úřad lodní osvědčení. Splnění podmínek pro schválení technické způsobilosti plavidla ověří na žádost provozovatele plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo.3 K žádosti je nutné doložit osvědčení o technické způsobilosti určených technických zařízení, pokud jsou tato instalována na plavidle. U sériově vyrobeného plavidla osvědčení vystavené výrobcem u individuálně stavěných malých plavidel osvědčení o schválení technické dokumentace. Pokud po schválení technické způsobilosti plavidle dojde k provedení přestavby či jiné opravy zasahující do konstrukce plavidla, případně plavební úřad zjistí během provozu jiný nesoulad vylučující technickou způsobilost plavidla k provozu, pak vydané osvědčení pozbývá platnosti, až do chvíle, kdy plavební úřad rozhodne o opětovném schválení jeho technické způsobilosti a vydá nové osvědčení plavidla.
3
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
17
5.1.2 Technická dokumentace pro stavbu malého plavidla Podrobnosti technické dokumentace pro stavbu malého plavidla jak již bylo uvedeno upravuje vyhláška MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních. Na základě předložené žádosti a posouzení předložené dokumentace rozhodne Státní plavební správa o konstrukční způsobilosti plavidla, případně vystaví osvědčení o schválení technické dokumentace pro stavbu malého plavidla.4
5.1.3 Plavební rejstřík Vlastník, nebo provozovatel plavidla, jehož technická způsobilost byla úspěšně schválena, požádá o zápis do plavebního rejstříku a přidělení poznávací značky plavebním úřadem. Zápisu do rejstříku a tedy i schválená technické způsobilosti nepodléhá malé plavidlo buď to o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 1000 kg, nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo celkovou plochou plachet do 12 m 2.
4
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
18
6 BEZPEČNOST Lodní interiér je sám o sobě velice specifický a přidáme-li k tomu skutečnost, že loď se nachází neustále v pohybu, klade si takový interiér nutně vysoké nároky na bezpečnost. Základním vodítkem při řešení interiéru, který musí být estetický, funkční, ale i bezpečný, jsou bezpečnostní normy které jsou níže popsány. Ovšem i z praxe vyplývají určité obecně platné zásady bezpečnosti: •
V interiéru by se neměly vyskytovat žádné ostré hrany. Skříně a zásuvky musí být dostatečné zajistitelné, aby nedocházelo k uvolnění během plavby, běžně doprovázené náhlými náklony. Ostré a jinak nebezpečné předměty je třeba uskladnit, aby neohrožovaly bezpečnost posádky.
•
Na palubě by se neměly vyskytovat žádné kluzké plochy.
•
Důležité je udržovat pořádek, aby v případě potřeby byl zajištěn rychlý únik z podpalubí, nebo přístup ke klíčovým agregátům např. čerpadlu či nouzovému vybavení jako je hasičský přístroj nebo lékárnička.
•
V případě většího zatížení, ať už v podobě nákladu, nebo přítomnosti většího počtu osob na palubě je zejména u menších plachetnic s tendencí k rychlému převrácení důležité zachovávat rovnoměrné rozložení váhy.
Za zjevné ohrožení provozu na vodní cestě přitom považuje plavební úřad takové nesplnění technických požadavků na bezpečnost plavidla, které má vliv na pevnost konstrukce plavidla, jeho ovladatelnost nebo stabilitu.5
5
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
19
6.1 Konstrukce Právní rámec pro všeobecné požadavky na bezpečnost malých plavidel vedle obecného vymezení zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě podrobněji rozbírá vyhláška MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách v příloze č. 2. Plavidlo musí svou konstrukcí a použitým materiálem odpovídat svému účelu, plavební zóně, pro kterou bylo zkonstruováno, a podmínkám způsobilosti k provozu podle přílohy č. 2.6
6.2 Materiály Materiály použité při konstrukci plavidla jsou vystaveny tvrdým podmínkám a je žádoucí, aby dostatečná odolnost proti korozi, hnilobě, slunečnímu záření a dalším nežádoucím vlivům byla garantována výrobcem. Vhodné mechanické, antikorozní a další vlastnosti se osvědčují prostřednictvím předložených dokladů jakosti. Zvlášť citlivé na nedodržení správného technologického postupu dle pokynů výrobce při jejich aplikaci jsou laminátové a kompozitní části.
6.3 Únikové průchody K povinnému vybavení plavidla patří alespoň dva uzavíratelné únikové průchody na volnou palubu. V praxi bývá jeden z nouzových průchodů řešen jako otevíratelný průlez, světlík (lukna) apod., umístěný v přední části nástavby kajuty. Za druhý průchod se v případě dodržení minimálních rozměrů považuje vstup do lodi umístěný obvykle v zadní nebo středové části trupu plavidla s ohledem na konstrukční řešení kajuty konkrétního plavidla 6
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
20
Každý z únikových průchodů musí být o rozměru minimálně 0,5 m x 0,4 m, nebo o průměru minimálně 0, 50 m. Průchody musí být opatřeny dveřmi, kryty, poklopy apod., těsněnými alespoň proti stříkající vodě.7
6.4 Hlukové limity Hlukové limity je potřeba zkoumat jak ve vztahu k posádce, zejména při běhu motoru, ale i vzhledem k okolnímu prostředí. Hladina vlastního vnějšího hluku plavidla měřená ve vzdálenosti 25 m od boku plavidla za normálních provozních podmínek (při nominálním výkonu pohonného motoru) nesmí překročit 75 dB (A). Hladina vnitřního hluku plavidla v kormidelně nebo na stanovišti vůdce plavidla měřená ve výši jeho hlavy a v obytných prostorách nesmí za normálních provozních podmínek u nově postavených plavidel překročit 70 dB (A) a u stávajících plavidel (plavidla postavená před datem účinnosti této vyhlášky) 75 dB (A).8
6.5 Pohonná zařízení Výkon strojního pohonu musí vzhledem k velikosti plavidla zajišťovat jeho dostatečnou manévrovací schopnost v plavební zóně, pro kterou je určeno s tím, že používat pohonný motor většího výkonu, než pro který je plavidlo zkonstruováno a který je zapsán v jeho lodním osvědčení je zakázáno. Plavidla se na základě pohonného zařízení dělí do dvou základních skupin a to na plavidla s pevně zabudovanými motory a plavidla poháněná závěsnými motory. Plachetnice využívají k pohybu primárně větru a otázku pohonného zařízení obvykle řeší závěsný motor. Dostatečně pevná část lodního trupu uzpůsobená pro nesení motoru a přenos sil, uchycení v souladu s pokyny výrobce, odpovídající uskladnění motoru, palivových 7
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2 8 Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
21
kanystrů a zajištění lankem či řetězem jsou základní požadavky při užití závěsného motoru. Vzhledem k četnosti utopených motorů nelze než důsledně doporučit dodržovat povinnost zajistit motor před nasazením, popřípadě ihned poté. Zabudovaný motor musí být umístěn v odděleném prostoru strojovny, která musí splňovat požadavky nehořlavosti. Samotné provedení bývá často technicky, administrativně i finančně náročné. Navíc vestavěné palivové nádrže představují zdroj rizika vzhledem k možné netěsnosti. Prostory, v nichž se palivové nádrže nalézají, musí být dostatečně větrány mimo plavidlo, aby se v lodi nehromadily nebezpečné výpary.
6.6 Elektrický rozvod Na plavidle lze používat elektrického rozvodu a elektrických zařízení s napětím maximálně do 24 V. Pro rozvod elektrické energie se doporučuje použít dvouvodičové soustavy.9 Elektrický rozvod má být přístupný, dostatečně chráněn proti mechanickému poškození, vodě, olejům, zvýšené teplotě, musí mít tepelně stálou izolaci a být náležitě jištěny jističi nebo pojistkami. Aby nemohlo dojít k prodření izolace, nebo k jinému poškození vodičů jsou prostupy stěnami a přepážkami vybaveny průchodkami, v případě potřeby vodotěsnými. Instalace elektrických zařízení musí zohlednit dostatečný přístup k ovládacím prvkům a ke všem částem vyžadujícím obsluhu nebo pravidelnou prohlídku. Akumulátory musí být dostatečně upevněny a umístěny v otevřených prostorách nebo v uzavřených akumulátorových skříních dobře odvětraných mimo prostor plavidla.10 Akumulátory a to ani ve skříních nelze umístit v prostoru spolu se zážehovými motory a nádržemi. Akumulátor v akumulátorové skříni je dovoleno umístit v obytném prostoru.
9
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2 10 Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
22
6.7 Zařízení k vytápění a vaření Zejména v malých plachetnicích, kde by mohlo hrozit rychlé nahromadění plynu, je lepší zvolit lihový vařič místo propan butanu. Přestože jeho užití není zakázáno, z hlediska porovnání bezpečnosti, zajištění provozu, nutnosti kontrol a ostatních skutečností lihový vařič vhodnějším a především bezpečnějším řešením. Instalace a provoz lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření apod. na plavidlech, včetně průchodů kouřovodů stěnami a stropy, vzdáleností od hořlavých materiálů, jejich ochrany proti teplu apod., musí odpovídat platné ČSN 32 5700 "Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla na vnitrozemských plavidlech (dále jen "ČSN 32 5700).11 Ustanovení o určených technických zařízeních podle vyhlášky MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách se instalace plynového zařízení samozřejmě přímo dotýká.
6.8 Protipožární vybavení Největším nepřítelem lodí je oheň a z toho důvodu konstrukce plavidel a jejich vybavení musí splňovat zásady požární ochrany. Hořlavé materiály musí být v místech zvýšené teploty nebo zvýšené možnosti vzniku požáru impregnovány protipožárním nátěrem, obloženy nehořlavým materiálem nebo chráněny nehořlavou ochrannou clonou vhodné konstrukce, např. podle ČSN 32 5700 nebo jiným způsobem.12 V blízkosti vařiče nebo topidla s otevřeným plamenem, musí být umístěn snadno přístupný hasicí přístroj nebo alespoň hasící rouška. Minimální počet hasících přístrojů, jímž je povinně vybaveno kajutové plavidlo se přímo odvíjí od velikosti plavidla.
11
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2 12 Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
23
Vedle hasicího přístroje musí být na palubě umístěna lékárnička s dostatečným vybavení pro poskytnutí první pomoci. Je vhodné si před každou sezonou zkontrolovat datum minimální trvanlivosti lékárničky a datum kontroly hasicího přístroje.
6.9 Vniknutí vody Příčiny vniknutí vody mohou být různé. Vyjma proražení trupu jde například o otevírací okénka v kajutové lodi, která se od horního okraje otevírají směrem dovnitř do interiéru, kdy špatné dovření v případě deště vytvoří ideální podmínky pro zaplavení plavidla. Vniknutí vody do podpalubí se u menších plavidel dá řešit prostým vybráním nádobkou, nebo houbičkou. Kajutové plavidlo povinně musí mít čerpadlo k odčerpání vody z lodního tělesa. Vyústění sacího potrubí čerpadla musí být umístěno co nejníže v trupu plavidla a musí být opatřeno sacím košem (sítem). Tímto čerpadlem nelze drenážovat motorový prostor plavidla.13
13
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
24
7 ERGONOMIE Vnitřní prostory lodí, především těch menších jsou omezeny a vystavovány různým nepříznivým podmínkám, proto z těchto důvodů a z důvodu bezpečnosti se rozměry některých nábytkových prvků nedodržují. Cílem při konstrukci je dodržet co nejvíce daných rozměrů u nábytkových kusů vycházejících z normy, jako je např. výška sedací plochy, výška stolu nebo výška kuchyňské linky, rozměry ploch bývají přizpůsobeny velikosti prostoru. Velikost a povaha prostoru vychází z typu plavidla a jeho tvaru. Plachetnice se dělí na tři základní druhy: plachetnice s ploutví, s kýlem a ploutví a plachetnice kýlové, které se dále dělí na národní a mezinárodní třídy. Z pohledu ergonomie by měl interiér být řešen tak, aby se v něm posádka cítila pohodlně a bezpečně. Je důležité, aby se člověk přizpůsoboval užívaným předmětům a vnitřnímu prostředí co možná nejméně.
25
8 INTERIÉR LODI Za interiér lodi se považuje vnitřní prostor plavidla nazývaný kajuta, popř. rozdělený do více kajut a kójí, který je převážně určen k pobytu posádky na palubě. Jedná se o netypický prostor v porovnání s běžným bytem či domem, který stojí na zemi a nedostává se do náklonů po náporu vln. Pohyb a neustálé náklony různé intenzity nejsou to jediné, co negativně působí na interiér a jeho vybavení. Patří sem dále působení slunečního světla a následné vyblednutí nebo degradace materiálu, vysoká vlhkost, v malém a nestálém prostoru se člověk špatně pohybuje a proto dochází i k častému mechanickému poškození vybavení kajut. Interiér lodi s jeho zařízením vychází z typu plavidla, velikosti, účelu a využití lodi s tím, že se jedná o dopravní prostředek či rekreační bydlení určené na vodu. Nalézá se zde množství bezpečnostních úchytek na dveřích, zásuvkách a skříňkách a doplňky vhodné pro pobyt na vodě jako jsou tlakoměry, teploměry popřípadě sonary atd. Nábytkové kusy interiéru zpravidla mají menší rozměry s ohledem na celkové minimalistické řešení lodního interiéru. Mezi materiály používanými k zařízení a vybavení lodního interiéru si drží své prvenství dřevo. Mezi kovy se používá dural a nerezová ocel. V současné době si své místo v lodním interiéru stále častěji nacházejí snadno omyvatelné a mechanicky odolné kompozitní materiály.
8.1 Faktory ovlivňující návrh lodního interiéru Mezi faktory ovlivňující návrh lodního interiéru patří délka pobytu posádky na palubě, stavební interiér, nábytek, doplňky a celková kompozice, které budou níže podrobně popsány.
26
8.1.2 Délka pobytu posádky na palubě V České republice je bydlení na lodi sezónní záležitostí a to ať se jedná o jachtu nebo motorový člun. Lodě se každoročně na podzim vytahují a zazimovávají, na jaře se opět vypouštějí na vodu. Průměrná délka pobytu na palubě se tak u nás pohybuje v rozmezí víkendových návštěv až po několikatýdenní trávení dovolené na lodi. Tomu odpovídá i vybavení a povaha interiéru, jehož účelem je zajistit maximální pohodlí po dobu nezbytně strávenou na vodě, nikoli však pro trvalé bydlení.
8.1.2 Stavební interiér Souhrn architektonických prvků, mezi které patří dveře, okna, schodiště, nosná tyč nebo nosná příčka pod stěžněm a prvky vymezující prostor, kam patří podlahy, stropy, stěny.
8.1.2.1 Stěny
Obvodové stěny tvoří skořepina lodi, která je zhotovena z laminátu, dřeva, hliníku nebo třeba i ferobetonu. Každý z těchto materiálů má své výhody i nevýhody, mezi výhody laminátu, dřeva a hliníku patří, že jsou lehké, dají se do nich dělat dobře otvory pro okna a výpustné systémy, nevýhodou především u laminátových lodí je, že se laminát může celkem snadno prorazit, proto se musí dbát zvýšené opatrnosti při kotvení, aby nedošlo k poškození trupu o ostré kameny nebo pařezy, skrývající se pod vodní hladinou. Opakem jsou lodě ferobetonové, které mají pevnou a skoro neprorazitelnou skořepinu, ale nedají se do nich dělat nové otvory. Vnitřní stěny se dají opatřit vhodnou povrchovou úpravou nebo obložením. Na obložení se obvykle používají koberce, koženka nebo dřevo. Především koberce, které nejčastěji podléhají v interiéru plísním, by měly být lehko odstranitelné, aby došlo k jejich snadné výměně. Výhody koberce jako povrchové krytiny jsou, že je příjemný na dotek, tlumí nárazy, můžeme si zvolit mezi nejrůznějšími dezény a překryje mírné nerovnosti např. kabely vedoucí od svítidel apod. 27
Při vhodné kombinaci materiálů, jejich barevnosti a dezénů, lze opticky zlepšit proporce daného interiéru. Při použití světlých barev na stěnách se prostory opticky zvětší a celkově prosvětlí.
Obr. 1 Interiér celodřevěné lodi 1
Obr. 2 Interiér celodřevěné lodi 1
8.1.2.2 Příčky a nosné tyče
Vestavěné stěny neboli příčky slouží k rozdělení interiéru na jednotlivé kajuty a kóje. Dovoluje-li to prostor a není-li pod stěžněm nosná tyč, musí být v těchto místech umístěna nosná příčka. Na obrázku je ukázka zakotvení příčky bez dodatečného zalaminování.
Obr. 3 Detail zakotvení příčky
28
Nosná tyč se nejčastěji častěji objevuje u lodí menších rozměrů, ů, které nemají příčky vůbec nebo jen částečné né a poskytují tak otevřený interiér, přičemž slouží jako podpěra podp pod stěžněm. Důvodem vodem pro takové tak řešení je skutečnost, že rozdělení ělení interiéru nosnými příčkami místo nosné tyče če by mělo m za následek vytvoření vnitřních řních prostorů prostor o absurdně malých proporcích, bez praktického využití.
8.1.2.3 Zatahovací ploutev (kýl)
Jak již bylo podrobněji ěji uvedeno uveden výše, plavidla lze dělit lit na plavidla s pevným kýlem a plavidla se zatahovacím kýlem (ploutví).. Výhodou zasouvacího kýlu je snadnější snadn manipulace s plachetnicí icí při př najíždění na břeh, kdy loď může že zajet i do mělké m vody a bez problémů zakotvit. Výhoda zatahovacího zatahova kýlu se projevuje i při ři vytahování a transportu.
Nevýhodou je, že kýl zasahuje do kajuty. Podle systému zasouvání a typu lodi se dá pouzdro zatahovacího kýlu v interiéru využít jako součást ást nábytkového nábytkovéh prvku např. stolového nábytku, což je v menších plachetnicích, u nichž se zatahovacího kýlu využívá více než žádoucí.
Obr. 4 Stůl see zasouvacím kýlem uvnitř uvnit
Obr. 5 Detail zasunutého kýlu
29
Obr. 6 Mechanismus vytahovacího kýlu
8.1.2.4 Okna
Na lodi se nacházejí okna nejčastěji na boku sloužící k výhledu z lodi a na předku horní paluby bývá tzv. lukna, nebo-li světlík, který může sloužit i jako únikový východ. Přítomnost dostatku světla, jako jedné ze základních biologických potřeb člověka, je důležitá a proto by ho v kajutách mělo být dostatek. Okny by mělo procházet dostatečné množství světla, ale nesmí se jimi do interiéru dostat voda, proto musí bít vodotěsná. Jejich velikost a umístění nesmí narušovat konstrukci plavidla. Okna se umísťují pod rovinu zbytkového výtlaku, minimálně 10 cm pod nejnižší bod na boku lodi, který není vodotěsný. Pokud jsou okna vodotěsná a neotevíratelná, zhotovená z předpjatého skla, podléhají normě ISO 641, hranatá podléhají ISO 1751 a kulatá ISO 3903. Pokud se jedná o okna otevíratelná, tak se musí z bezpečnostních důvodů dát otevírat pouze směrem do interiéru. Důvodem je, aby nedocházelo k jejich ulomení, popřípadě jinému poškození při kotvení vedle jiných plavidel nebo u mol. Druhým důvodem je, aby se při náhlém vniknutí vody do trupu dala snadno a rychle zajistit. Při dešti nebo při mytí paluby musí být okna zavřena, protože stékající voda je směřována přímo do interiéru a došlo by k vytopení lodi. K prosvětlení lodního interiéru se používají euro okna, dřevěná anebo hliníková okna.
30
Obr. 7 Okno s hliníkovým rámem
8.1.2.5 Dveře
Z bezpečnostních důvodů je velice důležité, aby dveře u hlavního vstupu šly otevírat z obou stran. Používaný materiál se vyjma vstupních dveří, které bývají často z průhledného plexiskla, aby kromě vlastní funkce zajišťovaly i přísun světla, neliší od klasických materiálů vyžitých při stavbě vlastního interiéru.
8.1.2.6 Schodiště
Nejčastěji propojuje obytný prostor a palubu. Činí-li výškový rozdíl mezi podlahou v interiéru a úrovní paluby více jak 30 cm musí být zajištěn pomocí pevně umístěných schodů zajišťující bezpečnost proti uklouznutí. Pokud mají schody více než tři stupně, jsou vybaveny alespoň rukojetí nebo madlem, pro bezpečný a pohodlný pohyb na lodi. Nášlapná plocha schodů, by měla být dostatečná, aby se po nich pohodlně chodilo směrem ven i dovnitř a nedocházelo ke zranění. Dřevo používané na výrobu schodů do lodních interiérů nesmí podléhat vlhkosti, často se jedná o exotická dřeva především teak.
31
Obr.8 Dřevěné schody 1
Obr. 9 Dřevěné schody 2
Na výrobu kovových schodů se obvykle používá dural a nerezová ocel, nevhodnou volbou jsou kovy velké hmotnosti a takové, které podléhají korozi, což platí pro veškeré kovové prvky v lodním interiéru. I u kovových schodů by měla být nášlapná plocha, která umožní snadný, pohodlný a bezpečný pohyb. Na obrázku č. 10 je vidět nepříliš vhodné řešení schodů, kdy jejich hlavním a jediným konstrukšním prvkem je trubka o průměru 20 mm. Po trubce tohoto průměru se špatně chodí, pohyb je bolestivý, hrozí uklouznutí, navíc schody nemají žádný sklon, který by umožňoval snadný pohyb při vystupování či nastupování. Vhodnouhodnou variantou je kombinace kovu a dřeva (Obr. 11).
Obr. 10 Kovové schody
Obr. 11 Kovové schody s dřevěnými nášlapnými plochami
32
Teleskopické schody se na lodích používají převážně p při ři vstupu z paluby do vody nebo na pevninu. V praktické části ásti je zpracována varianta teleskopických schodů schod vedoucích z paluby do podpalubí.
Obr. 12 Teleskopické schody 1
Obr. 13 Teleskopické schody 2
d) Schody zakrývající zabudovaný motor Zabudovaný motor, jak je již zmíněno zmín v předešlém edešlém textu, musí být umístěn umíst ve speciálním plynotěsném, ěsném, odhlučněném, odhlu vibrace tlumícím prostoru. (Obr. 14, 15, 16)
Obr.14 Vstupní schody
Obr. 15 Zdvižené schody
Obr. 16 Zabudovaný motor
33
8.1.2.7 Podlahy a stropy
Podlahy a stropy v lodním interiéru jsou často zhotovovány ze dřeva, nejvhodnější dřevinou je teak, nebo jiná tropická dřeva, v dnešní době se dá použít i imitace teakového dřeva tzv. FLEXITEAK. Vzhledem k tomu, že se po lodi posádka pohybuje často na boso, dřevěná podlaha v interiéru i exteriéru dodává hřejivý a příjemný pocit na dotek, neklouže, což je velice důležité z bezpečnostního hlediska, a proto je vhodnou, byť na údržbu náročnější variantou.
8.3 Nábytek V situaci, kdy to interiér dovoluje, je žádoucí snažit se maximálně zachovat proporce a vlastnosti nábytku respektující normy používané v klasických obytných interiérech. Termíny a definice z oblasti nábytkářského průmyslu, týkající se tvorby a výroby nábytku, obchodu s ním a vlastností výrobků z hlediska jejich použití jsou sepsány v ČSN 91 0000. Technické požadavky na dřevěný nábytek vycházejí z ČSN 91 0001. Volba vhodného nábytku je velice důležitá, většina nábytkových prvků je vestavěná a přizpůsobená svému účelu a velikosti interiéru. Zařizovací předměty musí být především bezpečné, tzn. nábytek bez ostrých hran a rohů, o které by mohlo dojít k poranění posádky, musí být opatřen kvalitním a bezpečnostním kováním (např. zamačkávací úchytky (Obr. 17)). Veškeré viditelné kování musí mít povrchovou úpravu, která splňuje všeobecné hygienické požadavky. Jejich vlastnosti jsou takové, aby při užívání nábytku nemohlo dojít ke zranění, jedná se např. o vyčnívající součástky nebo ostré prvky. Platí, že veškeré materiály používané na výrobu nábytku musí být ve vztahu k uživateli a okolnímu prostředí zcela zdravotně nezávadné. Volba materiálu na výrobu nábytku se od klasického, používaného v běžném obytném interiéru poněkud liší, zejména se zde kladou poněkud vyšší nároky na voděodolnost a pevnost, proto se v lodním interiéru nesetkáme např. s DTD, MDF, OSB a podobnými velkoplošnými materiály, které snadno vlhkosti podléhají. Lodní interiér si přímo vynucuje použití voděodolné PDP, masivního dřeva nebo laminátu, v úvahu přicházejí i PDJ. 34
Dalším rozdílem od běžného bě nábytku je použití konstrukčních čních spojů. spoj V lodním interiéru se zpravidla nesetkáme nesetkám s kolíkovým spojem, místo kolíků se zde používají vruty na pevná a nedemontovatelná demontovatelná spojení.
Obr.17 Bezpečnostní zamačkávací úchytka
Obr. 18 Vysouvací úchytka
Obr. 19 Klika
V lodním interiéru o rozměrech rozm od 6 do 12 m se setkáváme především ředevším s nábytkem pevně přidělaným nebo snadno demontovatelným,, volné nábytkové kusy, jako např. nap židle, křesílko nebo servírovací stolek se zde z bezpečnostních bezpe nostních i praktických důvodů dů nevyskytují. Požadavky na nábytek lze shrnout jako požadavky na bezpečnost, bezpe bezpeč zdravotní nezávadnost, jednoduchou ovladatelnost, estetičnost nost a variabilnost s minimálními nároky na údržbu. Použití kvalitních materiálů materiál by mělo být samozřejmostí.
8.3.1 Čalouněný ěný nábytek žadavky na čalouněný nábytek jsou uvedeny v Všeobecné požadavky ČSN 91 0015. Hlavním požadavkem na čalouněný nábytek, ostatně stejněě jako na celý lodní interiér, interiér je bezpečnost, zdravotní nezávadnost ve vztahu k uživateli a okolnímu prostředí, dále snadná údržba a čistitelnost, st, barevná světlostálost, sv dobrá voděodolnost, odolnost, snížená hořlavost ho a celková estetika. 35
Čalouněný nábytek se na plachetnicích objevuje v podobě sedacích a lehacích prvků a to jako volné polštáře, které jsou vloženy do rámu nebo jsou přichyceny k nábytkovému prvku patentky popřípadě suchým zipem. Další možností jsou pevně přidělané očalouněné sedáky s opěrákem podobně jako u klasických čalouněných nábytkových prvků ke dřevěné konstrukci. Potah na čalounění nábytku by měl být snadno snímatelný, aby se dal v případě potřeby vyměnit. Základním výplňovým materiálem čalouněných výrobků jsou polymerové pěny především polyuretanové. Pružinové vložky jako typ pružné výplně matrací, lehacích ploch nebo sedáků se nepoužívají z důvodu váhy, koroze pružin a špatné manipulace.
Obr. 20 Detail čalounění
8.3.1.1 Sedací nábytek
Jak už bylo jednou zmíněno v předešlém textu, v lodním interiéru se nesetkáme s volným křesílkem, které není pevně připevněno k trupu lodi nebo k podlaze, popřípadě není součástí jiného nábytkového prvku. OBR. Jedná se nejčastěji o lavice, pohovky nebo kapitánská křesla, která se spíše vyskytují u motorových člunů. Sedací prvky mohou být celočalouněné nebo čalouněné jen z části, například čalouněný sedák nebo opěrák. Sedačky bývají často polohovatelné, rozkládací a skrývají v sobě většinou úložné prostory.
36
Dovoluje-li to prostor a rozměry lodě, tak jsou sedačky určené do salonu široké nejméně 0,6 m a vhodná výška je stejně jako u sedaček určených do běžného interiéru 0,45 m. Na obrázku č. 21 je vidět sezení v otevřeném interiéru, které může sloužit díky své šířce a délce i jako lůžko propojené s přední spací plochou. Na dalším obrázku č. 22 je ukázka jiného řešení sezení, zde je lavice kratší a není určená ke spaní, její opěrák zároveň slouží jako dělící příčka mezi předním spacím prostorem a salonem.
Obr. 21 Propojené sezení s přední lehací plochou
Obr.22 Oddělené sezení od lehací plochy
37
8.3.1.2 Lůžkový nábytek
Lůžkový nábytek se v lodním interiéru nazývá lůžko, které se od běžných postelí liší především tím, že nestojí samostatně v prostoru, ale zpravidla zabírá celý nebo částečný prostor kajuty (kóje). Mívají nerovnoměrný tvar daný tvarem trupu lodi (Obr. 23, 24). Stejně jako u lodního sedacího nábytku i zde se často nacházejí zabudované úložné prostory. Pro každého člena posádky na palubě musí být samostatné lůžko, jehož rozměry by měly obecně být 2 m x 0,90 m. Vzhledem k velikosti vnitřního prostoru bývají rozměry lůžka na lodích od 6 m do 12 m redukována, ovšem nesmí omezovat biologické potřeby člověka. Jejich výška by neměla být menší než 0,30 m nad podlahou, z důvodu možnosti vniknutí vody do podpalubí. Nejčastějšími typy lehacího nábytku v lodním interiéru jsou: jednolůžko, dvojlůžko, rozkládací lůžko, lůžka uložená nad sebou tzv. palandy, kdy nad každým lůžkem musí být prostor minimálně 0,60 m, ale třeba i houpací sítě.
Obr. 23 Zadní kóje
Obr. 24 Přední kóje
8.3.2 Nečalouněný nábytek K nečalouněnému nábytku patří stolový nábytek, kuchyňský nábytek a úložné prostory, nejsou-li součástí čalouněného sedacího nebo lehacího nábytku. Klasickými materiály požívanými na ty nábytkové prvky jsou laminát , kdy základní prvky budoucího 38
interiéru jsou již předdefinovány v samotném skeletu, dále se používají již zmiňované voděodolné překližky, masivní dřevo a kovy zejména nerezová ocel a dural. Výjimkou nebývají ani plexisklové prvky nahrazující v interiéru nebezpečné sklo.
8.3.2.1 Stolový nábytek
Technické požadavky na stolový nábytek jsou obsaženy v ČSN 91 0801. V lodním interiéru na rozdíl od běžného interiéru je zpravidla jeden stůl určen k více účelům např. spojení jídelního, konferenčního a pracovního stolu. Samotným stolkem, který se v kajutě objevuje je kapitánský stolek, noční stolek popřípadě vyklápěcí multifunkční stolek. Základním konstrukčním rozdílem mezi běžným stolem určeným do obytného interiéru a stolem určeným do lodního interiéru je, že se na lodích nesetkáme s nezakotveným stolem se čtyřma nohama. Hlavním požadavkem vedle bezpečnosti je pevnost a stabilita stolu. Nevhodným řešením, kdy se konstruktér pokoušel o variabilitu tím, že stůl je otočný a navíc má sloužit jak pro použití v exteriéru, tak interiéru je ukázka na obrázku (Obr. 25). Výsledkem je, že stolek nesplňuje základní požadavky bezpečnosti, jakož ani technické požadavky a to ani v jednom z prostorů.
Obr. 25 Kulatý otočný stůl
39
Praktické a logické řešení u plachetnic se zasouvacím kýlem (ploutví). Po odklopení dřevěného krytu lze spatřit mechaniku zasouvacího kýlu viz. Obr. 5 kapitola Zasouvací kýl (ploutev). Stolové desky jsou často vyklápěcí, aby byl umožněn volný průchod prostorem, k tomu účelu jsou využívány nejrůznější typy podpěrných systémů a způsobů podepření. Běžným řešením je použití speciálního sklopného kování.
Obr. 26 Stůl v rozloženém stavu
Obr. 27 Stůl ve složeném stavu
Kuchyňský nábytek, koordinované rozměry kuchyňského nábytku a vybavení jsou popsány v ČSN 91 0115. Technické požadavky na kuchyňský úložný nábytek jsou uvedeny v ČSN 91 0402. Tento nábytek slouží především k přípravě a uchovávání stravy, jedná se tedy o kuchyňské linky nebo pulty složené nejčastěji ze spodních skříněk a horní pracovní desky. Kuchyňská linka bývá často vybavena dřezem, vařičem, lednicí popřípadě troubou. Na rozdíl od linky do bytu zde nemusí platit, že dřez a varná deska by neměly být v těsné blízkosti vedle sebe. Malý prostor kolikrát nedovoluje jiné řešení (Obr. 28). Důležité je, aby prostor nad kuchyňskou linkou byl dobře a snadno větratelný z důvodu vzniku vodní páry při vaření a při nežádoucím a náhlém úniku plynu u plynových vařičů. Kuchyňská linka určená do lodního interiéru se od klasické kuchyňské linky liší především svými rozměry, konstrukcí a použitými materiály. U menších lodí kolem 6 m nebo lodí určených spíše ke sportovnímu vyžití bývá celá kuchyňská linka nahrazena pouhým vařičem popřípadě ještě malým dřezem. Z pravidla platí, že čím menší loď, tím menší linka anebo vůbec žádná. 40
Obr. 28 Kuchyňská linka 1
Kuchyňská linka vybavená dřezem musí mýt zajištěn přívod a odvod vody, který je řešen následujícími způsoby. Přívod z nádrže s pitnou vodou s odtokem do kalové nádrže, dále přívod vody z okolního prostředí s odtokem do kalové nádrže a přívod z okolního prostředí se zpětným odtokem. Poslední řešení je nejméně ekologické.
Obr. 29 Dřez se dvěma přívody vody Obr. 30 Sklápěcí vodovodní baterie
Obr. 31 Kuchyňská linka 2
Obr. 32 Kuchyňská linka 3
41
8.3.2.3 Úložné prostory
Technické požadavky na úložný nábytek se nachází v ČSN 91 0412, na skříňový nábytek v ČSN 91 0401. Úložné prostory jsou důležitou součástí každého interiéru nejen toho lodního. Na úložný nábytek v lodním interiéru jsou kladeny vysoké nároky z hlediska bezpečnosti. Nábytek s dvířky se nesmí samovolně otevírat, z otevřených polic nesmí vypadávat uložené věci a ohrožovat tak členy posádky. Na lodi by měl být dostatek úložných prostor, protože k plachetnici neodmyslitelně patří mnoho věcí, jako jsou lana, kotva, kotvicí kolíky a další vybavení, které je třeba někam umístit. Úložné prostory jsou rozmístěny po celém interiéru. Z důvodu malého prostoru jsou využita všechna možná místa a zákoutí, úložné prostory jsou součástí lehacích a sedacích prvků, dále se nachází v podlaze nebo jsou samostatné v podobě skříněk a policových systémů.
Obr. 33 Úložné prostory na WC
Obr. 34 Úložné prostory nad dřezem
Na obrázcích č. 35 a 36 je ukázka dvou možných variant řešení úložných systémů v přední spací kóji. Součástí lůžka jsou další úložné prostory, které se dají otevřít po nadzvednutí matrace.
42
Obr. 35 Textilní úložné prostory
Obr. 36 Zabudovaný abudovaný úložný prostor s postranními policemi
8.4 Doplňky řejí v interiéru int konečný a celkový dojem. Volbu a množství doplňků dopl by Doplňky dotvářejí měl každý designer nebo stavitel pečlivě pe zvážit. Každá věcc na lodi má své místo, místo účel, nesmí překážet a měla la by být funkční. funkč Mezi vhodné a skoro nezbytné doplňky dopl patří kompas, barometr, teploměr t popřípadě hodiny. Na mělkých lkých vodách, jako např. nap Lipenská přehradaa je neodmyslitelnou součástí sou sonar. Nevhodnými doplňky ňky do lodního interiéru jsou z bezpečnostního bezpe ního hlediska svíčky sví a veškeré dekorační předměty ř ěty odporující základním pravidlům pravidl m a zásadám bezpečnosti bezpe jako např. vázičky, kytičky, čky, nejrůznější nejrů předměty s ostrými hranami atd.
Obr. 37 Barometr
43
8.5 Kompozice interiéru Architektonické uspořádání ve vymezeném prostoru. Určení proporčních vztahů jednotlivých prvků tak, aby byly ve vzájemné harmonii. Jednotlivé aspekty se dají podtrhnout nebo potlačit, například pomocí barev, linií nebo symetrií. Všeobecně platí, že čím menší jachta, tím světlejší interiér.
44
9 OBYTNÉ PROSTORY V lodi o délce do 12 m není možné mít tolik místností jako v lodích větších rozměrů, nenajdeme zde samostatnou kuchyň nebo salon, zřídka zde nalezneme WC se sprchovým koutem i kóje na spaní bývají propojené se zbylým obytným prostorem. Na plavidle musí být prostory pro osoby, které se zde nacházejí, alespoň však pro minimální posádku. Obytné prostory musí mít bezpečný a snadný přístup a měly by být izolovány proti teplu a chladu (podle zákona č. 114/1995 Sb.), dále musí být chráněny před vysokým hlukem a vibracemi, které vytváří především motor v chodu nebo např. alternátor. Pro obytné místnosti se doporučuje prostor od 7 m3 s možností přiměřeného větrání i při zavřených dveřích, při větrání musí docházet k přiměřené cirkulaci vzduchu za všech povětrnostních podmínek. Topná zařízení v našich klimatických podmínkách, kdy jsou lodě spuštěny na vodu v období od května do září, nejsou podmínkou a záleží na každém, jak je teplomilný.
9.1 Společenská místnost (salon) Mezi nejprostornější a nejvyužívanější prostory v interiéru patří společenské místnosti, jinak také nazývané salony. Podlaha v těchto prostorách by měla mít 8 m2 bez nábytku mimo stolu a židlí, dovolují-li to rozměry plavidla. Do salonu by mělo proniknout dostatečné množství denního světla a měl by být umožněn výhled ven. Kuchyňská linka často nahrazující celou kuchyň zde slouží k přípravě jednodušších pokrmů a souvisejícím úkonům, ke kterým patří mytí nádobí atd. Kuchyň zpravidla obsahuje spotřebiče, dřez a úložné prostory na nádobí a další kuchyňské pomůcky.
45
Obr. 38 Kuchyňská linka s plynovým vařičem
Obr. 39 Nízká kuchyňská kuchy ská linka mezi sezením a zadní lehací plochou
9.2 Spací kóje (ložnice) Prostory určené k přenocování řenocování posádky, obecně obecn se doporučuje, čuje, aby v ložnicích nebo prostorách určených ených ke spaní měly m nejméně 5 m3 a pro každého dalšího člena posádky nejméně 3 m3 a nezapočítává čítává se zde objem nábytku. Na jachtě musí být pro každého ka člena lena posádky k dispozici jedno lůžko lů na spaní, které ovšem nemusí být nutněě součástí souč ložnice. Nejčastěji ji se ložnice nachází v přední p části lodi a další spací prostory jsou situovány v zadní části v podoběě oddělených nebo spojených kójí podle velikosti, velikosti, uspořádání a typu plavidla. Na obrázku č. 40 je ukázka spacích prostor v přední otevřené řené kóji. Toto řešení 46
vytvořila česká firma AVAR-YACHT a předvedla ho na výstavě lodí Boot Tulln 2013 v Rakousku (Boot Tulln je největší výstava lodí a vodních sportů ve střední a východní Evropě).
Obr. 40 Otevřená přední kóje
Obr. 41 Uzavřená přední kóje
9.3 Sociální zařízení Povinnost mít na palubě WC se dotýká všech plavidel určených k dlouhodobému pobytu osob. Kajutová plavidla určená k rekreaci nepochybně tento znak naplňují, a proto se na ně povinnost rovněž vztahuje. Kajutové plavidlo musí být vybaveno buď chemickým WC (Obr. 43 a 44) s vyjímatelnou 47
kalovou nádrží, nebo přepouštěcí WC s odpadem vyvedeným do zabudované sběrné kalové nádrže (Obr. 45, 46 a 47). V našich podmínkách tak nepřipadá v úvahu použití manuálního WC. Patrně s ohledem na nedostatečné zázemí v kempech a přístavištích na našich přehradách pro chemické WC, nebo jen z lenosti jsou paradoxně i do nově spouštěných plavidel instalovány právě tyto záchody místo chemických. Situace, kdy provozovatel chemické WC vymění za manuální WC s tím, že pro případ kontroly na palubě dál vozí jako maketu i chemické WC již není na některých vodních plochách ojedinělou výjimkou. Místnost s WC musí být odvětrávána do volného prostoru například zabudováním solárního ventilátoru ve stropě nebo na stěně (Obr. 42).
Obr. 42 Solární ventilátor
Obr. 43 Vysouvací chemické WC
Obr. 44 Chemické WC
48
Obr.45 Manuální WC 1
Obr.46 Manuální WC 2
Obr.47 Manuální WC 3
U větších jachet kolem 12 m může být součástí toalety i sprchový kout nahrazující klasickou koupelnu. Toto řešení je obdobné jako u karavanů, kde celá plocha je často jen z laminátu. Sprchový kout má své uplatnění především na moři, k opláchnutí od slané vody.
Obr. 48 Koupelna se sprchovým koutem
49
10 TVORBA LODNÍHO INTERIÉRU Lodní interiér je omezený prostor vystavovaný častým nepříznivým podmínkám, mezi které patří například náklony způsobené neklidnou hladinou nebo vysoká vlhkost. Těmito neopomenutelnými vlastnostmi se musí řídit samotná tvorba interiéru a to jak u lodí stavěných sériově, tak stavěných doma. Vybavení zařizovacími nábytkovými prvky musí být rovnoměrně rozvrženo tak, aby loď byla vyvážená a nebyla přetížená na jednu stranu. Interiér musí být pro uživatele zcela přehledný, jasný a bezpečný, posádka by se v něm měla cítit co možná nejlépe. Vzhledem k poměrně malým prostorům, které mohou kolikrát působit až klaustrofobickým dojmem, je velice důležité vhodné a příjemné řešení celého interiéru, což může být někdy obtížné. Hlavní výhodou stavby lodního interiéru svépomocí v domácích podmínkách je, že veškeré zařizovací prvky, volbu jejich materiálu a rozvržení si může stavitel určit podle svých specifických požadavků a na rozdíl od lodě stavěné a vybavené na zakázku, to nemusí být za tak vysokou cenu, jakou by mu nabídli komerční stavitelé lodí.
10.1 Dispoziční řešení interiéru Existuje nejedna úvaha zabývající se řešením vhodného lodního interiéru všech možných velikostí s kladeným důrazem na použité materiály a vybavení. Vnitřní prostory plachetnic se zařizují a vybavují v souladu se zažitým tradičním řešením lodního interiéru a specifickým přístupem stavitele, který musí být v souladu s konstrukčními a bezpečnostními požadavky. Na následujících obrázcích č. 49 až 54 jsou zobrazeny půdorysná řešení interiérů plachetnic různých velikostí v rozmezí od 5,90 m do 12,14 m.
50
Pilgrim 590 Délka: 5,90 m
Obr. 49 Pilgrim 590
Hunter 260 Délka: 8 m
Obr. 50 Hunter 260
Hunter 306 Délka: 9,12 m
Obr. 51 Hunter 306
51
Salova 33 Délka: 9,99 m
Obr. 52 Salova 33
Hunter 36 Délka: 10,82 m
Obr. 53 Hunter 36
Bavaria 39 Délka: 12,14 m
Obr. 54 Bavaria 39
52
10.2 Postup stavby lodního interiéru Prvním krokem při stavbě lodního interiéru je nivelace, což znamená uvedení skořepiny do vodorovné polohy v příčném a podélném směru. Pro další řešení interiéru je velice důležité, aby loď byla ve správné poloze neboť dalším krokem je vyměření vnitřních rozměrů skořepiny a špatné vyměření by vedlo k nesprávnému rozmístění interiérových prvků a celkovému vyvážení plavidla. Po nivelaci a přesném vyměření se začnou do prostoru umisťovat podlahové lišty, příčky popř. nosné tyče a korpusy vestavěného nábytku, jako jsou např. sedačky, kuchyňské linky a další. U laminátových lodí se příčky, podlahové lišty a korpusy vestavěného nábytku nejčastěji při laminují ke skořepině. Do takto dokončeného interiéru se zavede elektroinstalace a vodoinstalace. Jednou z možností přívodu vody do interiéru je přívod přímo z vodní plochy, na které se loď nachází. V takovém případě je potřeba vyvrtat do skořepiny otvory, kterými přes čerpadlo bude přiváděna voda a další, kterými bude případně zase odváděna. Z ekologického hlediska je velice důležité, aby se při vypouštění vody zpět nedostaly do okolního prostředí látky, které by ho narušovaly a znečišťovaly. Proto by všechny přepouštěcí toalety měly mít sběrný výměnný kalový barel. Fekálie se za žádných okolností nesmí dostávat do vody a při mytí nádobí ve dřezu by měly být použity pouze takové mycí prostředky, které jsou ekologické nebo raději žádné. V praxi se ovšem často setkáváme s opakem, toalety jsou manuální přepouštěcí, kdy veškerý jejich obsah jde spět do vody a používají se neekologické mycí a prací prostředky, které lidé také bez problémů spláchnou a nestarají se o to, jaký to může mít dopad na okolní prostředí a celý ekosystém. Následujícím krokem je vybavení interiéru elektrickými spotřebiči, mezi které patří trouba, lednice, rádio popřípadě televize atd., následuje přidělání nábytkových dvířek. Poté se položí podlaha a dodělá se obložení stěn. Podlaha by měla být odnímatelná a musí umožňovat v případě nutnosti přístup k nejnižšímu místu na lodi a případnému odčerpání vniklé vody pomocí čerpadla, které je povinně součástí lodního vybavení plachetnice této velikosti. Obložení stěn, obzvlášť jedná-li se o koberec, který snadno podléhá plísním, musí být snadno odstranitelné a vyměnitelné, aby nedocházelo k dalšímu nechtěnému šíření plísně na zbylé zařizovací prvky.
53
Posledním krokem před konečným dovybavením interiéru nejrůznějšími doplňky je montáž oken a dveří.
54
11 SOUČASNÉ TRENDY Stejně jako v obytném interiéru i v lodním interiéru se projevují určité trendy doby, které reagují na změny společenské situace a nejnovější technologie. V současné době notebooků a počítačů všeobecně, kdy lidé neustále pracují i ve svém volném čase se začíná nejen obytný, ale i lodní interiér podobat spíše kanceláři. V prostoru přibývají elektrické zástrčky a kapitánské stolky se pomalu mění v pracovní. Mezi další trendy patří jednoznačně přizpůsobování interiéru domácím mazlíčkům především psům, kteří svého páníčka doprovází i při plavbě po vodě. Začínají se objevovat vysouvací pelíšky, otevřený úložný prostor např. v sedačce se mění v útulnou boudu a musí se najít i vhodný prostor pro skladování jejich krmiva. Světlé barevné provedení interiéru navzdory trendům stále odolává, naopak světlost moderního designu navozuje mnohdy až pocit sterility. Konkrétním příkladem je lodní interiér na obrázku č.55. Díky novým hy-tech technologiím, zejména konstrukčním programům a inovativním materiálům si tak stavitelé a designéři mohou dovolit mnohem víc než před pár desítkami let. Příkladem použití nových technologií je kuchyňská linka na obrázku, kdy v důsledku použití konstrukčních programů a nových materiálů je umožněno navrhování, ale i konstruování složitých a přesných designových interiérových prvků. Klasické doplňky jako kompasy, barometry a teploměry nahrazují moderní přístroje GPS a digitální meteostanice.
Obr. 55 Moderní interiér jachty
55
Obr. 56 Moderní kuchyňská linka
56
12 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část se zabývá řešením konkrétního interiéru jachty Bravo family 777 a konstrukčním řešením vybraných atypických prvků, mezi které patří dlouhá lavice, teleskopické schody a kuchyňská linka.
12.1 Současný stav Bravo family 777, registrovaná pod jménem Tsunami patří mezi kajutové obytná plachetnice, konkrétně do třídy malých plavidel. Jedná se o rekreační verzi plachetnic Bravo 777, která se od sportovní liší zvýšenou nástavbou, jejíž výškový rozdíl činí přibližně 30 cm. Maximální povolená výška, které lze při návrhu a stavbě lze dosáhnout, činí v tomto případě až 180 cm.
Obr. 57 Tsunami
Stávající interiér je rozdělen na dvě zadní kóje, z nichž levá je uzavřená a pravá otevřená, salon, oddělenou toaletu, úložný prostor a přední uzavřenou kapitánskou kóji. Uzavřená levá zadní kóje zaujímá navíc prostor pod schodištěm a slouží jako dvojlůžko. Pravá zadní kóje plní funkci jednolůžka. Na zadní kóje navazuje salon, který tvoří největší prostor v interiéru. V pravé části salonu se nachází krátká lavice a kuchyňská linka vybavená dřezem a lihovým vařičem, v levé je rohové sezení pro tři osoby se stolem.
57
Mezi salonem a kapitánskou kójí je umístěna umíst na toaleta, naproti ní je úložný prostor s šatní tyčí. Přední ední kapitánská kóje poskytuje prostor pro dvojlůžko dvojl žko v nutných případech p i trojlůžko. Na stěnách nách a podlahách se v celém interiéru nacházejí koberce.
Obr. 588 Vstup do podpalubí
Obr. 60 Pravá ravá kóje
Obr. 61 Schodiště
Obr. 63 Kuchyňská linka
Obr. 59 Stůl
Obr. 62 Levá kóje
Obr. 64 Úložný ložný prostor
58
Obr. 65 Manuální WC
Obr. 66 Přední kóje
12.2 Vlastní návrh Vlastní návrh se zabývá řešením ř konkrétního interiéru kajutovéé plachetnice Bravo 777 Family určené ené pro plavbu na tuzemských vodách, tedy na plavbu plavbu po sladké vodě, vod která není tak agresivní ve vztahu k plavidlu jako voda slaná. Interiér je navržen konkrétně konkrétn pro čtyřčlennou lennou rodinu, která jachtu užívá k sezónní rekreaci na Orlické přehradě. přehrad V příloze je uvedeno lodní osvědčení ě čení modelového plavidla. Dále se práce věnuje ěnuje konstrukčnímu konstruk řešení sedacího prvku, konkrétně konkrétn dlouhé lavice, teleskopických schodůů vedoucích z paluby do podpalubí a navržení kuchyňské kuchyň linky. Návrh interiéru částečně vychází ze stávajícího stavu plavidla, kdy dělící d příčky jsou už zabudovány od stavitele lodi, který počítal s dostatečným podepřením řením stěžně st a logicky rozdělil lil prostor na jednotlivé kóje. Jediná příčka, která bude odstraněna ěna se nachází v zadní z části lodi a tvoříí tam uzavřenou uzavř kóji. Prostor lůžka se tak zvětší ětší a spaní v otevřené otev kóji těchto rozměrů se stane příjemnější př a nebude působit tak klaustrofobicky. Z praxe se ukázalo, že většina tšina lidí co v kóji strávili noc, si nechávala dveře ře otevřené, otevř protože se v takovém prostoru cítili velice nepříjemně nep a stísněně. Prostor je rozdělen ělen na dvě dv zadní otevřené ené kóje, mezi nimiž je za teleskopickými schody ukryt úložný prostor na motor. Ve středové části ásti se nachází salon s oddělenou odd toaletou a úložnám prostorem s věšákem. v V přední části po průchodu ůchodu salonem je umístěna kapitánská kóje.
59
Obr. 67 Půdorys jachty
12.2.1 Salon Jedná se o společenská místnost, nebo-li salon,který je nejprostornější kajutou na plachetnici. Slouží jako obývací pokoj a kuchyně zároveň a je pomyslně rozdělen do dvou částí. V pravé části určené k přípravě pokrmů se nachází kuchyňská linka vybavená dřezem, lihovým vařičem a lednicí. Na levém boku linky je umístěn vyklápěcí stolek, po jehož vyklopení se celá pracovní plocha prodlouží o 30 cm. Vedle kuchyňské linky se dále nachází sezení, které je napojeno na zadní spací kóji. Na levé straně salonu je umístěno sezení v podobě dlouhé lavice před kterou stojí stůl a napravo do ní se nachází nízká skříňka s výklopnými dvířky a speciálním bezpečnostním kováním, na níž je položena protiskluzová podložka, aby bylo zajištěno pohodlné a bezpečné odkládání věcí. V podlaze jsou vytvořeny dva úložné prostory, které částečně zasahují až do kýlu jachty. Vstup do salonu je zajištěn teleskopickými schody, za nimiž se nachází volný prostor určený k ukládání přenosného motoru. Podlaha v salonu leží na žebrech a je zhotovena z PDP tloušťky 10 mm. Jako podlahová krytina je použit koberec, který se dá v případě potřeby vyndat a vyklepat od nečistot, které se do něj v průběhu pobytu zanesly. Laminátové stěny a stropy jsou stejně jako podlaha opatřeny kobercem, který je v tomto případě ke stěně přilepen pomocí speciálního lepidla bez rozpouštědel, které se dá nanášet i ve špatně větratelném prostoru. Mezi českými domácími staviteli je rozšířenou praktikou používat Chemopren, který není
60
vhodný k nanášení právě v nevětratelných prostorech. Lepený spoj Chemoprenem je navíc velice pevný a proto není vhodnou volbou pro lepení koberců na stěny s ohledem na nutnost snadné odnímatelnosti, jak je již zmiňováno v předešlém textu. Do salonu proniká díky čtyřem oválním oknům a plexisklovým dveřím u vstupu dostatek denního světla. Umělé osvětlení je zajištěno pomocí dvou kulatých svítidel. Jedno se nachází nad stolem a osvětluje rovnoměrně celou místnost, druhé je umístěno nad pracovní deskou kuchyňské linky. Kajuta je vysoká 172 cm od podlahy ke stropu a široká 248 cm v nejširším místě.
12.2.2 Toaleta Nejvhodnějším řešením v daném případě je použití chemického WC. V případě rekonstrukce jachty je potřeba stávající toaletu odstranit a otvory, které sloužily jako přívod a odvod vody zadělat pomocí laminátu. Každý takový zásah a následná oprava trupu plavidla z pravidla zhoršují jeho technické vlastnosti, proto musí být předem rozmyšleno, kde a jestli se bude vrtat. Na opravy
laminátových lodí se používají
laminovací soupravy obsahující polyester MTB, iniciátor, skelnou tkaninu nebo skelný papír po případě obojí. Chemické WC je zajištěno dřevěnými lištami spojenými s podlahou pomocí vrutů, aby nedocházelo k jeho pohybu. Do prostoru přichází světlo malým oknem nad toaletou, které se zároveň používá k větrání prostoru. Cirkulace vzduchu je dále zajištěna pomocí solárního větřáčku, který je umístěn na stropě. Nad toaletou se nachází úložný prostor z PDP- BR 8 mm, v podobě police určených k uschování souvisejícího vybavení.
12.2.3 Úložný prostor s věšákem Řešení opět vychází ze stávajícího stavu, kdy je prostor přesně předdefinovaný pevně zakotvenými příčkami z PDP-BR 10 mm.
61
V dolní části se nachází skříňka s výklopnými dvířky s bezpečnostním zamačkávacím kováním. Police jsou opatřeny protiskluzovou podložkou a přední lištou, aby uložené předměty nevypadávaly a neohrožovaly tak bezpečnost posádky. Šatní tyč je nahrazena věšákem s háčky, který nabízí vhodnější a prostorově úspornější řešení ukládání oděvů v daném prostoru.
12.2.4 Zadní kóje Zadní kóje slouží především ke spánku a odpočinku. Mezi kójemi se nachází prostor určený k ukládání přenosného motoru, který je z boků oddělen příčkami z PDP-BR 10 mm. Každá kóje je určena k přespání jednoho člena posádky. Strop se dá z části překlápět a vzniklý prostor tak slouží především jako nouzový únikový východ. Kóje jsou vybaveny stejnými kulatými svítidly, jako jsou použity v salonu. Svítidla jsou umístěna na stropě, který má dvě výškové úrovně. Jednu tvoří sezení na palubě a druhou dno dlouhého úložného prostoru. Nábytkové prvky umístěné před kójemi, na levé straně skříňka a na pravé krátká lavice, jsou navrženy tak, aby byl umožněn bezpečný a pohodlný průchod. Na stěny je použit stejný koberec jako v salonu.
12.2.5 Přední kapitánská kóje Kóje je určena k přenocování dvou osob, ale může sloužit i jako trojlůžko. Přední kapitánská kóje je prosvětlena pomocí lukny a dvou postranních kouřových oken trojúhelníkového tvaru umístěných na bočních stěnách paluby. Boční okna jsou přidělána v rámci rekonstrukce. Umělé osvětlení je zajištěno pomocí dvou lampiček nacházejících se nad lůžky a jednoho centrálního svítidla. Laminátové stěny jsou taktéž opatřeny kobercem, jako v předešlých případech. V přední části kapitánské kóje se nachází úložný prostor oddělený příčkou z PDP-BR 10 mm a opatřený výklopnými dvířky.
62
Před úložným prostorem v horní části kóje je umístěna skříňka, jejíž součástí je tablet, nahrazující televizi po případě DVD přehravač, který se dá pohodlně přenášet i do jiných kajut. Na korpus skříňky je použita PDP-BR 8 mm. Od horní skříňky vedou, až ke vstupní části dvě police nahrazující noční stolky. Police z PDP-BR 10 mm jsou ke stěně přidělány pomocí laminátu.
12.3 Řešení atypických prvků v lodním interiéru Design prvků je volen s ohledem na potřeby posádky, a především její bezpečnost. Prvky jsou navrhovány v souladu se základními zásadami lodního interiéru. Zcela atypickým prvkem v interiéru jsou teleskopické schody, jejichž konstrukční řešení by se dalo využít i mimo konkrétní interiér. Na lodích by se tento systém dal použít, jako schody z paluby do vody, které by mohly být součástí zadního baden-plata nebo zadní části paluby. Další možnou variantou jsou schody umožňující výstup na pevninu, které mohou být upevněny jak ke špičce lodi, tak k zadní části, záleží na typu plavidla, charakteru břehů a kotvení, které preferuje provozovatel lodi. Teleskopické schody jsou zajímavým prvkem, jak z pohledu konstrukce a možností jejích řešení, tak i samotného využití nejen v malém prostoru. Dalšími atypickými prvky řešenými v daném interiéru jsou dlouhá lavice a kuchyňská linka. Konstrukční řešení lavice je doplněno o kusovník.
12.3.1 Dlouhá lavice Jedná se o sedací nábytek určený do salonu, který plní nejen funkci prvku sedacího, ale i úložného. Lavice je navržena pro sezení tří osob.
Stručný popis konstrukce Rozměry prvku: 1500 x 490 x 570 (d x š v nejširším místě x v)
63
Prvek tvoří korpus a odnímatelný čalouněný sedák, který je ke korpusu připevněn za pomoci suchého zipu. Jedna číst zipu je přilepena k horní straně půdy a druhá je přišita k sedáku. Korpus je tvořen levým a pravým bokem, vnitřními přepážkami, přední plochou a půdou z PDP-BR 8. Levý bok a vnitřní přepážky jsou pevně přilaminovány ke skořepině lodi. Pravý bok je pevně přidělán k příčce oddělující salon a toaletu. Zaoblené rohy sedačky jsou tvořeny BK profilem, který za pomoci vrutů spojuje přední plochu s boky. Aby byla konstrukce pevná, jsou zde použity BK hranolky profilu 30 x 30 mm, které tvoří za pomoci vrutů a úhelníků rám, ke kterému je opět vruty přidělaná půda. Na vnitřní část čalouněného sedáku je použita polyuretanová pěna, na níž se nachází vrchní snímatelná potahová textilie opatřená zdrhovadlem, která je odolná a snadno čistitelná.
12.3.2 Teleskopické schody Využití teleskopických schodů se běžně v lodním interiéru nevyskytuje. Nicméně pokud se za schody například nachází úložný prostor na nasazovací motor, který se při příjezdu na loď z prostoru vytahuje a před odjezdem se zpátky do prostoru uklízí, jako v tomto případě, teleskopické schody celý proces manipulace s motorem v malém prostoru usnadní. Schody se složí směrem nahoru, překlopí se a za pomoci postraních čepů a kovových háčků připevněných na stěně se bezpečně zachytí. Háčky jsou umístěny ve dvou úrovních nad sebou a to ve spodní části k zafixování schodů ve složené podobě, aby při náklonu lodi nedošlo k náhlému překlopení a ublížení na zdraví. Při zachycení v horní poloze získávají novou funkci a to ochrannou proti vniknutí cizí osoby. Ze schodů se náhle stane mříž ve vstupních dveřích. Toto řešení je vhodné, když se chce posádka vzdálit od plavidla, ale nechce loď těsně uzavřít vstupními dveřmi, které neumožňují větrání. K zajištění prostoru může být využita i kombinace mříže a vstupních dveří. Se schody se musí dát snadno a lehce manipulovat, proto je zvoleným konstrukčním materiálem dural.
64
Stručný popis konstrukce Rozměry prvku: rozložený stav: 540 x 275 x 860 (d x š x v) složený stav: 540 x 130 x 324 (d x š x v) Teleskopické
schodiště je zhotoveno ze svařovaných duralových tyčí, trubek a
duralového plechu na nášlapné plochy je použito teakové dřevo. Schody lze rozdělit do dvou částí na tzv. plato, které je připevněno pomocí šroubů ke skořepině a teleskopické schody. Tyto dva prvky jsou spojeny za pomoci tyče s vyfrézovanými závity která je součástí plata a dvou šroubů. Postup montáže a svařování teleskopické části schodiště společně s technickou dokumentací je součástí příloh A a B.
12.3.3 Kuchyňská linka Jak už bylo jednou zmíněno, kuchyňská linka zde nahrazuje celou kuchyni, je vybavena lihovým vařičem, dřezem, baterií, přepouštěcím systémem a mobilní lednicí s objemem 18 l. Mobilní lednice je v daném případě vhodným řešením ukádání potravin, je prostorově méně náročná a dá se využít i mimo interiér.
Stručný popis konstrukce Rozměry prvku: 1000 (1300) x 560 x 900 (d ( při vyklopení postranního stolku) x š x v) Konstrukční řešení vychází z konstrukce dlouhé lavice, kdy je na boky podlážky a vnitřní přepážku linky použita PDP-BR 8 mm. Zaoblené rohy z BK profilu jsou k bokům přidělány pomocí vrutů. Levý bok a vnitřní přepážka jsou opět přilaminovány k trupu lodi a pravý bok je pevně spojen s příčkou, tentokrát oddělující úložný prostor do salonu. Pracovní plocha a výklopný stolek je zhotoven z PDP-BR 25 mm a ke korpusu je přidělána pomocí připevňovacího kování. Na dvířka je použita PDP-BR 10 mm. Jsou opatřena bezpečnostními úchytkami a otevírání dvířek zajišťují nábytkové závěsy. Na boku linky se nachází sklápěcí stolek, jehož vyklápění je zajištěno pomocí dvou sklopných konzolí.
65
12.4 Vizualizace Hlavní vstup a zadní kóje
Schůdky ve zdviženém složeném stavu
66
Schůdky ve zdviženém rozloženém stavu
Salon
67
Sezení
Kuchyňská ňská linka a úložný úložn prostor s věšákem
68
Úložné prostory v kapitánské kóji
Kapitánská Kóje
69
13 DISKUSE Český jachting ve smyslu trávení volného času na plachetnici je navzdory raketovému vzestupu motorových člunů stále velmi populární a vzhledem ke snaze zákonodárců regulovat množství, jakož i samotný provoz motorových rekreačních plavidel nešetrných k životnímu prostředí na našich vodách je v budoucnu možné, že nás čeká renesance rekreačních plachetnic na českých přehradách. Budoucnost menších plachetnic je především otázkou trendu doby, která v současnosti staví spíše na okázalosti velkých jachet, nebo luxusních člunů, které mnohdy postrádají na našich malých vodních plochách smysl a jsou spíše snahou majitele ohromit okolí. Na první pohled se může zdát, že návrh lodního interiéru není složitý a neliší se příliš od navrhování běžného obytného interiéru. Při navrhování specifického interiéru je důležité na začátku projektu získat informace o dané problematice a zjistit, jak se řeší lodní interiéry obdobného typu. V této fázi se formuje vlastní řešení. Je nutné zohlednit potřeby budoucího uživatele. Na počátku zpracování vlastního návrhu se zdá že modelový interiér jachty Bravo Family 777 nabízí mnoho odlišných variant řešení od původního návrhu. Při zpracování vlastního návrhu se však projevila nutnost zachovat určitá neměnná a v praxi ověřená koncepční řešení. Praktický přínos práce spočívá v navržení nového interiéru jachty, která svou kategorií, velikostí a použitým materiálem (laminát a voděodolná překližka) maximálně odpovídá realitě tuzemského jachtingu a domácí výroby. Případný stavitel plachetnice tak v práci nalézá nejen teoretický základ problematiky, ale především praktický návod a postup realizace interiéru, obvyklé varianty, domácky vyráběné plachetnice s ohledem na použití dostupných materiálů. Správná volba postupu při návrhu interiéru plně odpovídá nutnosti správně zvolit a zachovávat takový postup i při skutečné realizaci, kdy při jeho nedodržení se dříve či později projeví konstrukční problémy například v důsledku instalace interiérových prvků v nesprávném pořadí a následné nutnosti zpětně je vybourávat či jinak modifikovat. Z pohledu autora bylo dosaženo vytyčených cílů, byť s mnoha původně nepředvídanými problémy, které vyvstávaly až v průběhu zpracovávání, jako již zmiňovaný nedostatek odborné literatury, který se snaží práce částečně řešit. 70
14 ZÁVĚR Problematika lodního interiéru je v našich vnitrozemských podmínkách poměrně vzácným tématem a odborné publikace se mu až na pár světlých výjimek téměř nevěnují. Hlavním cílem bylo jednak přinést teoretické znalosti o historii, stavbě, konstrukci, materiálech, bezpečnostních a ostatních zásadách důležitých pro stavbu interiéru plachetnice v rozmezí 6 až 12 metrů, ale i tyto znalosti a teoretické dovednosti aplikovat prostřednictvím návrhu vlastního interiéru plachetnice. Pro pochopení tématu je nutné znát základní pojmosloví, teoretická východiska a základní zásady a principy stavby lodí a lodního interiéru, čemuž se práce věnuje v první, teoretické části, doplněné i o stručný nástin historie lodního interiéru. V souladu s vytčeným cílem tak teoretická část přináší informace, bez kterých by se případný stavitel do samotné realizace neměl v žádném případě pouštět. Druhá část, zaměřená na praxi především na základě znalostí z teoretické části poskytuje praktickou ukázku jednak návrhu lodního interiéru a pak i prostřednictvím vhodně zvolených obrazových příloh ukázku z realizace skutečného interiéru plachetnice Bravo Family 777, s doprovodným popisem vysvětlujícím postup při jeho stavbě. Zvolená modelová plachetnice se v průběhu zpracování ukázala jako vhodná volba s ohledem na reálné zastoupení plachetnic podobných parametrů na českých vodách a práce tak má pozitivní dopad v praktické rovině. Skutečnost, že jak již bylo uvedeno, domácí odborná literatura se tématu příliš nevěnuje, si vynutila při zpracování teoretické části čerpat ze zdrojů zejména zahraničních, nebo ze zákonné úpravy. Aby práce tak nepůsobila příliš stroze, teoretické poznatky byly doplněny o praktické příklady.
71
SUMMARY This diploma thesis focuses on the construction of interiors for yachts with a cabin with a maximum length not exceeding 12 m. Primary objective of this thesis is to provide a theoretical knowledge about principles relevant to the construction of the ship's interior and then apply this knowledge through his own interior design sailboat. The basic information sources include legislation, expert publications, information provided by concerned authorities, consultation with experts in the field, websites of organizations and manufacturers, custom materials and own practical experience. Introduction of theoretical part defines the basic terms used in the thesis, as well as briefly history and legislation. The theoretical part also extensively describes the basic principles of security in the construction of the ship's interior. The process of interior design is shown in the image annexes that describe the individual parts of the ship's interior. Final section of the theoretical part of the diploma thesis focuses on current trends in the ship's interior. The second part of diploma thesis is created by interior design concept of the cabin yacht Bravo 777 Family on the basis of knowledge and skills acquired during the processing of the theoretical part. In conclusion the diploma thesis deals with the future of small cabin yacht in contrast to booming of modern engine boats.
72
15 POUŽITÁ LITERATURA
KLUDAS, A. Co jak proč lodě. Překlad Lucie ŠNAJDROVÁ. 1. vyd. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2006, 48s. ISBN 80-7238-494-5
HOLOUŠ, Zdeněk Eliška MÁCHOVÁ. Konstrukce čalouněného nábytku II. Konstrukce nosných koster čalouněného nábytku. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2007, 131s. ISBN 978-80-7375-104-3
KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 9788024737461.
HOLOUŠ, Zdeněk, Eliška MÁCHOVÁ a Pavla KOTÁSKOVÁ. Odborné kreslení pro učební obor Truhlář. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2008. ISBN 978-80-7333-069-9.
NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada : 1905 obrázků, 108 tabulek, 495 odborných pojmů. 2. rozš. vyd. Editor Jana Kudělková. Překlad In- geborg Churaňová. Bratislava: Jaga group, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076022-5.
NAUJOK, Michael. Boat interior construction: A bestselling guide to DIY interior boatbuilding. vyd. 3. London: United Nautical Publishers SA, 2002. ISBN 978-0-71366357-0
HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada apublishing, a.s., 2009. 152 s. architekt 5198. ISBN 978-80-247-3216-9
73
HANDLOVÁ,M. Nábytek a interiér lodí - historie a současnost [online]. Brno, 2011 [ cit. 2013-01-20].
Dostupné
z:
http://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=33581;zpet=0;vzorek_zp= Handlová Magdalena;dohledat=Dohledat;kde=nazev;kde=autor;kde=klic_slova;stav_filtr=0;typ=1 ;typ=1;fakulta=38;fakulta=38;obdobi=2013;obdobi=2013;obdobi=2012;obdobi=2011;p rehled=vyhledavani;zpet=0
Historie
jachtingu
[online].
2013
[cit.
2013-02-10].
Dostupné
z:
http://www.kapitanskekurzy.cz/Historie-Jachtingu
Časopis Re . AVAR 29 ? plachetnice pro šest [online]. 2013 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.lode.cz/re.php?rub=6&ID=986
AVAR-YACHT. Lodě a příslušenství [online]. 2013 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.avaryacht.cz/jachting-od-a-do-z.p.aspx
Státní plavební správa. Doklady plavidel [online]. 2013 [cit. 2013-02-17] Dostupné z: http://www.spspraha.cz/plavidla/
Paste
and
cut
[online].
2013
[cit.
2013-02-017]
Dostupné
z:
http://philmortz.wordpress.com/category/dufour-t7/page/20/
Krycí a lazurovací nátěry dřeva [online]. 2013 [cit. 2013-02-20] Dostupné z: http://www.datastavprofi.cz/index.php/odborne-texty/1-clanky/103-kryci-a-lazurovacinatry-deva
Teleskopický
žebřík
Telesteps
[online].
2013
[cit.
2013-02-20]
Dostupné
z:
http://www.pozary.cz/clanek/19424-teleskopicky-zebrik-telesteps-skvely-pomocnik-zesvedska/
74
Použité citace 1.
Vyhláška FMD č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád
plavební bezpečnosti na
vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní republiky
2.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
3.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
4.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
5.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
6.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
7.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
8.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
9.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
10. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
11. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
12. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2 75
13. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č.2
Právní předpisy a technické normy Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon)
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 83/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách
Vyhláška FMD č. 128/1976 Sb., o cejchování lodí vnitrozemské plavby
ČSN 91 0000 Nábytek, společenská ustanovení a základní rozměry, 2005
ČSN 91 0001 Dřevěný nábytek - Technické požadavky, 2007
ČSN 91 0015 Čalouněný nábytek - Základní ustanovení, 2011
ČSN 91 0801 Nábytek. Stolový nábytek, Technické požadavky, 1987
76
ČSN 91 0115 Kuchyňský nábytek - Koordinované rozměry kuchyňského nábytku a vybavení, 2004
ČSN 91 0402 Nábytek. Kuchyňský nábytek úložný. Technické požadavky, 1998
ČSN 91 0412 Nábytek. Úložný nábytek bytový. Základní rozměry, 1991
ČSN 91 0401 Nábytek. Skříňový nábytek. Technické požadavky, 1999
ČSN 32 0000 Lodě a plovoucí zařízení. Názvosloví plavidel a plavby, 1987
ČSN EN 8666 Malá plavidla - základní údaje, 2006 ČSN EN ISO 12216 Malá plavidla - Okna, poklopy, příklopy, pevná okna a dveře, 2005
77
16 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Interiér celodřevěné lodi 1 ...........................................................................28 http://aukro.cz/plachetnice-namorni-10m-celodrevena-i2924911900.html Obr. 2 Interiér celodřevěné lodi 1...............................................................................28 zdroj: autor Obr. 3 Detail zakotvení příčky..................................................................................28 zdroj: autor Obr. 4 Stůl se zasouvacím kýlem uvnitř...................................................................29 zdroj: autor Obr. 5 Detail zasunutého kýlu...................................................................................29 zdroj: autor Obr. 6Mechanismus vytahovacího kýlu....................................................................30 zdroj: autor Obr. 7 Okno s hliníkovým rámem............................................................................31 zdroj: autor Obr.8
Dřevěné
schody
1
........................................................................................32
http://smallboatprojects.blogspot.cz/2011_04_01_archive.html Obr. 9 Dřevěné schody 2............................................................................................32 zdroj: autor Obr. 10 Kovové schody...............................................................................................32 zdroj: autor Obr. 11 Kovové schody s dřevěnými nášlapnými plochami...........................................32 zdroj: autor Obr. 12 Teleskopické schody 1.......................................................................................33 zdroj:
http://www.nauticexpo.com/prod/eval-marine-lifesaving-equipment-boat-
accessorie/foldaway-telescopic-boat-ladders-platform-mount-23586-217448.html Obr. 13 Teleskopické schody 2.........................................................................................33 zdroj:http://www.academy.com/webapp/wcs/stores/servlet/Product_10151_10051_229951 _-1 Obr.14 Vstupní schody..............................................................................................34 zdroj: autor 78
Obr. 15 Zdvižené schody.............................................................................................34 zdroj: autor Obr. 16 Zabudovaný motor.......................................................................................34 zdroj: autor Obr.17 Bezpečnostní úchytka.....................................................................................35 zdroj: autor Obr. 18 Vysouvací úchytka......................................................................................35 zdroj: autor Obr. 19 Klika.............................................................................................................35 zdroj: autor Obr. 20 Detail čalounění............................................................................................36 zdroj: autor Obr. 21 Propojené sezení s přední lehací plochou.......................................................37 zdroj: autor Obr.22 Oddělené sezení od lehací plochy..................................................................37 zdroj: autor Obr. 23 Zadní kóje......................................................................................................38 zdroj: autor Obr. 24 Přední kóje....................................................................................................38 zdroj: autor Obr. 25 Kulatý otočný stůl.........................................................................................39 zdroj: autor Obr. 26 Stůl v rozloženém stavu................................................................................40 zdroj: autor Obr. 27 Stůl ve složeném stavu...................................................................................40 zdroj: autor Obr. 28 Kuchyňská linka............................................................................................41 zdroj: autor Obr. 29 Dřez se dvěma přívody vody.........................................................................41 zdroj: autor Obr. 30 Sklápěcí vodovodní baterie.........................................................................41 zdroj: autor Obr. 31 Kuchyňská linka 2........................................................................................41 zdroj: autor 79
Obr. 32 Kuchyňská linka 3 ......................................................................................41 zdroj: autor Obr. 33 Úložné prostory na WC..............................................................................42 zdroj: autor Obr. 34 Úložné prostory nad dřezem........................................................................42 zdroj: autor Obr. 35 Textilní úložné prostory..............................................................................43 zdroj: autor Obr. 36 Zabudovaný úložný prostor s postranními policemi..................................43 zdroj: autor Obr.37 Barometr .........................................................................................................43 http://www.e-pristroje.cz/meteostanice-barometry.html Obr. 38 Kuchyňská linka s plynovým vařičem .......................................................46 http://www.lode.cz/re/foto/986-5.jpg Obr. 39Nízká kuchyňská linka mezi sezením a zadní lehací plochou .....................46 http://www.lode24.cz/plachetnice/tango-s-780/ Obr. 40 Otevřená přední kóje.....................................................................................47 zdroj: autor Obr. 41 Uzavřená přední kóje.......................................................................................47 zdroj: autor Obr. 42 Solární ventilátor..........................................................................................48 http://www.avaryacht.cz/solarni-ventilator-s-externim-spinacem.p.aspx Obr. 43 Vysouvací chemické WC..............................................................................48 zdroj: autor Obr. 44 Chemické WC..............................................................................................48 zdroj: autor Obr.45 Manuální WC 1..............................................................................................49 zdroj: autor Obr.46Manuální WC 2................................................................................................50 zdroj: autor Obr.47 Manuální WC 3.............................................................................................50 zdroj: autor Obr. 48 Koupelna se sprchovým koutem ...................................................................50 zdroj: autor 80
Obr. 49 Pilgrim 590 ..................................................................................................51 zdroj: http://forum.woodenboat.com/showthread.php?13186-Pilgrim-590 Obr. 50 Hunter 260 .................................................................................................51 zdroj: http://www.overtime-amur.ru/download.shtml Obr. 51 Hunter 306 ....................................................................................................51 zdroj:
http://www.boatoon.com/en/yacht-charter/sail+boat/mediterranean-kroatien-
split/hunter/hunter-306/157/details/ Obr. 52 Salova 33.........................................................................................................52 zdroj:
http://www.yacht.de/yachten_jollen/neue_boote/wunderbar-wandelbar--die-neue-
salona/a78277.html Obr. 53 Hunter 36 .....................................................................................................52 zdroj:http://www.ayc.at/?view=ModelDetails&modelId=127541910000100231&setLang= en&id=charter_yachtdetails Obr. 54 Bavaria 39 ...................................................................................................52 zdroj: http://www.letonajachte.cz/Na-cem-plujeme/bavaria-39/ Obr. 55 Moderní interiér jachty................................................................................55 zdroj:
http://www.yachtingworld.com/blogs/elaine-bunting/510982/superstylin-hanse-s-
new-baby Obr. 56 Moderní kuchyňská linka ............................................................................56 zdroj: http://www.trendy-yacht.cz/luxusni-lode/luxusni-jachta-s-plne-funkcni-domacnosti Obr. 57 Tsunami..............................................................................................................57 zdroj: autor Obr. 58 Vstup do podpalubí......................................................................................58 zdroj: autor Obr. 59 Stůl................................................................................................................58 zdroj: autor Obr. 60 Pravá kóje.....................................................................................................58 zdroj: autor Obr. 61 Schodiště.......................................................................................................58 zdroj: autor Obr. 62 Levá kóje.........................................................................................................58 zdroj: autor Obr. 63 Kuchyňská linka..........................................................................................58 zdroj: autor 81
Obr. 64 Úložný prostor.............................................................................................58 zdroj: autor Obr. 65 Manuální WC.............................................................................................59 zdroj: autor Obr. 66 Přední kóje...................................................................................................59 zdroj: autor Obr. 67 Půdorys jachty ................................................................................................60
82
PŘÍLOHA A Lodní osvědčení Kusovník
83
RŘÍLOHA B - volná Položkový plán Výkresová dokumentace
84