1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Guzel Akhmetová Návrh a implementac...
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Guzel Akhmetová
Návrh a implementace webové aplikace pro knihovnu Vyšší odborné školy informačních služeb Bakalářská práce
2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Návrh a implementace webové aplikace pro knihovnu Vyšší odborné školy informačních služeb vypracovala samostatně a pouţila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.
V Praze dne 22.08.2011
Podpis
Poděkování Tímto chci poděkovat vedoucímu mé práce Mgr. Martinu Hlávkovi, za jeho cenné rady a připomínky, které mi byly při psaní této práce velkým přínosem.
Abstrakt Cílem mé bakalářské práce je navrhnout a realizovat jednoduchou webovou aplikaci pro účely uţivatelů knihovny Vyšší odborné školy informačních sluţeb. V teoretické části je popsán stávající systém knihovny a základní funkce umoţňující naprogramování webové aplikace s vyuţitím PHP a CSS. Výstupem praktické části je prototyp aplikace.
Abstract The aim of my bachelor thesis is to create and realize simple web application for purposes of users of library of the Higher Professional School of Information Services. In the theoretic part is described current systém of library and basic functions conducive programming web aplication with using PHP and CSS. The result of the practical part is function web application.
TEORETICKÁ ČÁST 1. ÚVOD V současné době se pouţívání počítačů a informačních technologií v knihovnách a informačních střediscích stalo běţným jevem. Rozvoj technologických a administrativních technologií v knihovně vede k rychlejšímu a efektivnějšímu vyuţití přístupných zdrojů knihovny a tím šetří čas a finanční prostředky uţivatelů. Současně tyto nové technologie napomáhají zvýšit kvalitu sluţeb v knihovnách, zefektivnit a zracionalizovat činnost knihovny a usnadnit vyhledávání informací, knih a dalších knihovních fondů vedených v databázi knihovny. Dnes knihovny nejsou jenom budovy plné knih, ale jsou zde evidovány i další informační zdroje, jako například bibliografie, databáze, časopisy, e-knihy, DVD, reprodukce, bibliografické báze dat apod., které je nutné zpracovat, uloţit a organizovat tak, aby je uţivatelé knihovnicko-informačních sluţeb mohli snadno vyhledat podle nejrůznějších kritérií. S velkou pravděpodobností bude nejdříve uţivatel vyhledávat informační zdroje uloţené v databázi knihovny přes webový portál knihovny. Zde snadno zjistí zdali knihovna eviduje ten či onen zdroj informací, vyhledá potřebné telefonické nebo emailové kontakty vedené v knihovně, popřípadě zjistí další potřebné informace o fungování knihovny. Při vyuţívání internetových stránek knihovny Vyšší odborné školy informačních sluţeb (dále jen VOŠIS) během svého studia na VOŠIS, jsem zjistila, ţe tyto stránky velmi často nefungují dle objektivních potřeb. Zejména knihovní fond vedený v databázi knihovny je nepřehledně prezentován a procesy zadávání dotazů a vyhledávání buď nefungují nebo jsou neefektivní. Současný knihovní systém, který tvoří webovou aplikaci, nesplňuje poţadavky moderního knihovního systému a je zastaralý. Proto jsem
7
se rozhodla, ţe se touto problematikou budu zabývat ve své bakalářské práci a vytvořím pro knihovnu VOŠIS nové webové stránky, které budou vytvořeny na základě provedené analýzy stávajících potřeb a budou splňovat veškeré poţadavky uţivatelů VOŠIS na nový systém. Cílem mé bakalářské práce je navrhnout a realizovat jednoduchou (pohodlnou) webovou aplikaci pro účely uţivatelů knihovny VOŠIS s vyuţitím PHP a CSS. Práce se skládá z úvodu, teoretické části, praktické části, závěru a příloh. V teoretické části formuluji způsob fungování stávající webové aplikace s existujícím knihovním systémem, včetně jeho charakteristik a příkladů pouţití. Dále zde popisuji metody pomocí kterých je vytvořena nová webová aplikace a zdůvodňuji proč jsem je vybrala z mnoha jiných existujících metod. Výstupem praktické části je prototyp aplikace, která je vytvořena na základě specifikace poţadavků uţivatelů knihovny VOŠIS. Při psaní této práce jsem vycházela hlavně z kniţních publikací a internetových zdrojů, včetně webových stránek dodavatelské firmy stávajícího systému Clavius. Dále jsem vyuţila znalosti a praktické zkušenosti, které jsem získala během svého studia na VOŠIS.
8
2. Stávající webové stránky knihovny 2.1.
Struktura stávajících webových stránek
Knihovna VOŠIS je určena výhradně pro účely uţivatelů, kterými jsou studenti a učitelé VOŠIS. Knihovna není rozsáhlá a v současné době vyuţívá zastaralý knihovní systém Clavius, verze 5.01 [38], u kterého by bylo nutné provést mnoţství modifikací nutných pro lepší a efektivnější fungování systému, tak aby splňoval nároky moderního knihovního systému pro studenty a učitele školy, vyučujících zejména v oborech informačních sluţeb. Webové
stránky
předmětné
knihovny
najdeme
na
adrese
http://knihovna.sks.cz/CLAVIUS/ nebo pomocí webových stránek VOŠIS www.sks.cz. Na hlavní stránce v sekci „Vyhledávání― v horním panelu je potřeba zvolit levé tlačítko „V knihovně VOŠIS― nebo místo „Vyhledávání― zvolit „Studijní a informační centrum― (dále jen SIC) a poté označit nadpis – „Katalog knihovny―. Tímto se dostaneme na předmětný webový portál knihovny (viz. Příloha č. 1). V případě, ţe najdeme webové stránky knihovny přes stránky VOŠIS, neuvidíme přesnou URL adresu webu, protoţe jak ještě zmíním v praktické části, web www.sks.cz byl napsaný pomocí FRAME a v souladu s tím nevytvoříme odkaz na tyto stránky.
2.2.
Nevýhody webových stránek
Kdyţ vstoupíme na webové stránky knihovny VOŠIS, zjistíme, ţe obsahují minimální informace. Na první pohled jsou sice přehledné ale po detailním zkoumání pochopíme, ţe jsou nesrozumitelné. Například, není zcela jasné, co znamená řádek „Téma (PH+kl. slova)― - klíčová slova v názvu dokumentu nebo v textu? Co znamená PH? Pro větší srozumitelnost by zde mělo být formulováno nějaké vysvětlení nebo
popis zkratek. Dále není jasné, co chtěli autoři systému říci řádkem „Libovolné pole―.
9
Kdyţ zvolíme kombinovaný dotaz, zjistíme, ţe pro to abychom správně zadali dotaz a vyhledali potřebný dokument, musíme buď rozumět základům MySQL nebo se orientovat v logice. V levé části webu knihovny je umístěna česká a anglická vlajka, které nám naznačí, ţe daný web můţeme zobrazovat v české a anglické mutaci. Přitom v anglické verzi nefunguje vyhledavač v řádcích autor, title, subjekt - vţdy se objeví chyba (viz. obrázek č. 1). V českém jazyce výskyt této chyby vypadá jinak (viz. obrázek č. 2). Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Další problém je ten, ţe pokud v prvním pokusu systém nenalezl vyhledávaný soubor nebo uţivatel špatně zadal svůj dotaz, po druhé není moţné dotaz zadávat, protoţe tlačítko „Search― naprosto nefunguje a zobrazuje se napůl průhledně (viz. obrázek č. 3). Vţdy je nutné obnovit domovské stránky VOŠIS a pokračovat znovu celým procesem zadávání dotazu, coţ znemoţňuje jednoduchost přístupu a vyhledávání informací. Ten samý problém se vyskytuje i v české verzi. K této věci bych ale chtěla poznamenat, ţe uvedený problém se objevuje jenom u internetového prohlíţeče MozillaFirefox. U prohlíţeče Internet Explorer tlačítko „Hledej― fungovalo i při druhém pokusu. Obrázek č. 3
10
Tlačítka „Reset― a „The Newest Additions― také nefungují a můţeme se pouze domnívat proč jsou vůbec v systému uvedena. Obdobná situace je i v české verzi webových stránek, zde stiskneme tlačítko „Seznamy novinek― a dojde k chybě. Největší mínus systému je dle mého názoru to, ţe kdyţ se zadá slovo k hledání v katalogu knihovny a následně se stiskne tlačítko „Hledej―, systém přesune zadavatele na stránky, kde se zobrazí chyba a nikdy není jisté, zda hledaný soubor není v katalogu knihovny nebo je to chyba funkčnosti systému.
2.3.
Knihovní systém knihovny VOŠIS - Clavius
V horní části hlavní stránky webové aplikace tmavě modrá linie informuje, ţe katalog knihovního systému byl vytvořen pomocí systému Clavius. V pravé horní části také můţeme vidět znak, který odkazuje na stránky dodavatele systému Clavius - firma Lanius s.r.o. Kdyţ se stiskne tento znak, dojde k otevření stránek dodavatele (viz. Příloha č. 2). V České republice jiţ 186 školních a 2502 neškolních institucí vyuţívá systém Clavius [24] [25]. V knihovně VOŠIS byl tento systém zavedený v roce 2002 a od této doby se jiţ skoro neměnil. V roce 2010 studenti bakalářského studia oboru Podnikových informačních systémů na VOŠIS provedli malý výzkum a připravili závěrečnou zprávu „Analýza správy exemplářů, výpůjček a uţivatelů―, která dobře popisuje způsob fungování knihovního systému VOŠIS pomocí use case diagramů. Výsledkem jejich výzkumu byla zpráva, kde bylo uvedeno doporučení zavést pro kaţdého uţivatele ID identifikátor a vést si výpůjčky pod těmito ID v případě vypůjčení knihy určitým uţivatelem a zavést dobu splatnosti výpůjčky, protoţe je v některých případech nejasná. Také ve svých závěrech doporučovali zavést plnou registraci všech uţivatelů, která se dá identifikovat podle platnosti jejich průkazů. Dle názorů studentů software Clavius je příliš zastaralý a proto potřebuje novější a lepší program minimálně pro vyhledávání a zpracování evidence knih. V současné době knihovna pouţívá standardní signaturu a vede papírově výpůjčky. [38]
11
3. Základní principy fungování systému Clavius Clavius - základní informace [26]
3.1.
Pro pochopení vývoje knihovního sytému Clavius je nutné zohlednit poznatky a zkušenosti z fungování předchozího knihovního systému (obdobně je nutné pochopit způsob fungování systému Clavius, aby bylo moţné vytvořit nový, lepší systém fungování knihovny). Tento starší systém Lanius začal být zastaralý zejména z hlediska automatizace knihovnických procesů. Původní software neodpovídal moderním poţadavkům na knihovní systémy a v roce 1998 došlo k zahájení vývoje nového systému Clavius. Tento systém nebyl vytvářen jako pokračování systému Lanius v prostředí Windows ale jako nový plnohodnotný knihovní systém vyšší třídy. Systém Clavius má oproti systému Lanius zejména tyto výhody:
Neomezená délka vstupních polí všech údajů.
Ukládání všech druhů dokumentů do jedné společné báze.
Celková délka záznamu stejně jako počet záznamů v databázi nejsou systémem omezeny.
Připravenost na změny pravidel, podpora Evropské měny Euro.
Aplikace podporuje standard MDI - Multi document interface.
Intuitivní forma ovládání dle zvyklostí Windows a MS Office.
Moţnost spolupráce s aplikacemi kancelářského software MS Office.
Několik desítek předdefinovaných šablon vstupních/výstupních formulářů s moţností úpravy.
Tvorba vlastních vstupních a výstupních formulářů metodou drag and drop pomocí návrháře.
12
Široké moţnosti vyhledávání všech druhů dokumentů a tvorby rešerší.
Uţivatelské vymezení kategorií dokumentů, které budou vyhledávány.
Vyuţití technologie čárkových kódů ve všech modulech při manipulaci s dokumenty.
Moţnost zasílání písemných oznámení pomocí elektronické pošty přímo ze systému. WWW modul pro ON-LINE prezentaci dat v síti Internet nebo na vlastním Intranetu.
Moţnost automatické replikace několika oddělených databází po síti Internet.
Podpora všech hlavních knihovnických standardů: 3
data jsou ukládána ve formátu UNIMARC nebo MARC21 - podporuje uloţení všech tagů s moţností definice vlastních polí a podpolí nad rámec formátu MARC, vyuţívá
angloamerická
katalogizační
pravidla
AACR2
a
zobrazení
bibliografických výstupů podle norem ISBD, umoţňuje
ukládání
autoritních
záznamů
včetně
věcných
hesel
jsou
v mezinárodním výměnném formátu UNIMARC/Autority, umoţňuje připojení národních autorit z národní knihovny ČR. Do systému můţe být připojen libovolný externí tezaurus, např. EUROVOC, který je převeden do formátu MARC/Autority a systém Clavius je připraven s ním pracovat. Export a import ve formátu UNIMARC/MARC21 splňuje minimální záznam pro souborný katalog ČR. Komunikační standardy: Síťové protokoly: TCP/IP, IPX/SPX, NETBEUI, … Internet: IP, HTTP, HTML, Z39.50 server v. 2 a integrovaný klient v. 3., OAI protokol, Exportní soubory: ISO 2709, HTML. 3
Knihovní systémy Clavius a LANius [online]. Tábor : LANius, 2010 [cit. 2011-06-29]. Základní informace o Claviu. Dostupné z WWW: < http://www.lanius.cz/clavius/info.htm>.
13
3.2. Základní části systému CLAVIUS 1) Akvizice: Volitelná součást systému Clavius řešící problematiku nákupu fondu. 2) Katalogizace: Tvoří základní část celého integrovaného systému. Standardně jsou k dispozici reţimy pro katalogizaci monografií, AV médií, hudebnin, periodik, analytického popisu článků periodik, atp. 3) Evidence periodik - správa seriálů: Je integrována do modulu katalogizace spolu s ostatními druhy dokumentů. 4) Audiovizuální média (AV) a elektronické zdroje (EZ): Modul je integrován jako rozšíření funkcionality modulů katalogizace, vyhledávání a výpůjční protokol. Toto rozšíření dovoluje provádět katalogizaci gramodesek, magnetofonových kazet, CD a DVD disků, videokazet, elektronických zdrojů a dalších příbuzných druhů dokumentů. 5) Modul vyhledávání (OPAC): Slouţí zejména pracovníkům knihovny k rychlému provedení dotazu nad celou bází všech druhů dokumentů. 6) WWW katalog: Primárním účelem je ON-LINE vystavení databáze dokumentů knihovny na mezinárodní síti Internet. Díky tomu lze však i v prostředí Intranetu včetně rozsáhlých podnikových sítí realizovat moţnost vyhledání fondu knihovny pomocí běţného prohlíţeče sítě Internet. 7 ) Výpůjční protokol: Modul standardně řeší evidenci čtenářů, výpůjček a poplatků. Samozřejmostí je plné vyuţití technologie čárového kódu. 8) Dětský ONLINE katalog: Usnadňuje práci s počítačem dětem školního věku i těm, kteří ještě do školy nechodí. 9) Dispečink studovny: Tento modul usnadňuje evidenci přístupu čtenářů k síti Internet. 10) Revize fondu: Modul Revize je určen pro knihovny, které mají zpracován celý fond daného oddělení a pouţívají nejméně 1/2 roku výpůjční protokol. 11) Sdílená katalogizace: Tato část zajišťuje automatickou, rychlou a bezobsluţnou ( při trvalém připojení k Internetu ) výměnu katalogizačních záznamů mezi
14
knihovnami připojenými na mezinárodní síť Internet. 12) Výměnné soubory: Speciální modul pro veřejné knihovny, které cirkulují část fondu na malých podřízených knihovnách ve svém okolí. Modul umoţňuje snadnou a přesnou evidenci výměnných souborů všech druhů dokumentů. 13) EMVS ( E-maily MVS a čtenářům ): Posílání MVS, upomínek a oznámení o rezervaci E-mailem. Tento modul spolupracuje s evidencí ţádanek MVS a s výpůjčním protokolem. 14) Z39.50 client: Umoţňuje vyhledávání ve vzdálených Z39.50 serverech pomocí klienta, který je integrovaný do katalogizace. 15) Z39.50 server: Tento modul zajišťuje vystavení fondu Vaší knihovny pomocí celosvětově pouţívaného komunikačního protokolu. 16) OAI provider ( poskytovatel ): Tento modul slouţí k posílání dat vzdálenému sklízeči (harvester). Má roli serveru čekajícího na poţadavek. 17) OAI harvester ( sklízeč ): OAI Harvester je aktivní část komunikace, neboť řídí a provádí stahování (sklízení) záznamů ze vzdálených OAI provide.
15
4. Příklady použití systému Clavius v jiných knihovnách Jak jiţ jsem zmínila v předchozích kapitolách, knihovní systém Clavius, dle stránek dodavatelské firmy Lanius s.r.o., v období 1998 aţ 2011 byl instalován 2505 krát v neškolních a 186 krát ve školních institucích. Úplný seznam všech instalovaných systému v konkrétních školách a firmách je moţné najít na stránkách dodavatele www.clavius.cz nebo pomocí přímých odkazů:
http://www.lanius.cz/clavius/ref.htm – odkaz pro neškolní instituce,
http://www.lanius.cz/clavius/skoly.htm – odkaz pro školní instituce. Verze systému Clavius v knihovně VOŠIS je velmi zastaralá a uţ nesplňuje cíle,
které jsou dnes jiné neţ v době svého vytvoření. Popis některých nefungujících částí systému jsem popsala jiţ dříve. Pro celkový obraz fungování tohoto systému jsem provedla srovnání funkčnosti systému Clavius v jiných knihovnách. Náhodným způsobem jsem vybrala 2 vysoké školy a jednu neškolní instituci ze seznamu instalovaných systémů Clavius v období 1998 – 2011 firmou Lanius s.r.o., která daný systém provozuje. Vybrala jsem školu University of New York Prague, protoţe systém Clavius v knihovně této školy byl instalovaný v podobných letech, jako u VOŠIS (rozdíl 2 roky). Dále jsem vybrala školu, u které systém byl instalován v posledních letech, tzn. někdy v roce 2010-2011 abych mohla případně provést srovnání zda-li se systém Clavius od roku 2002, kdy byl instalován na VOŠIS, nějakým způsobem změnil zejména v oblasti grafiky a uţivatelských funkcí. Z uvedeného důvodu jsem vybrala Střední zdravotnickou školu Kroměříţ.
4.1.
University of New York Prague
Webové stránky školy University of New York Prague (dále jen UNYP) lze najít na ULR adrese www.unyp.cz. Po vstupu na hlavní stránku UNYP jsem zde chtěla vyhledat odkaz na webovou stránku knihovny ale nepodařilo se mi odkaz nalézt. Proto
16
jsem pouţila odkaz na webovou stránku knihovny uvedený na webových stránkách dodavatele systému Clavius www.unyp.cz/library [24], kde se popisuje struktura knihovny, její obsah a další nezbytné informace o knihovně. Je zde také uveden odkaz na on-line katalog knihovny, vytvořený v systému Clavius http://library.unyp.cz. Tato škola soukromého typu má podobně malou knihovnu jako VOŠIS. Knihovna UNYP obsahuje více neţ 14.000 knih, periodik, audio/video materiálů apod. Knihovna je určena především pro studenty a učitele UNYP, coţ znamená poměrně úzce vymezený okruh uţivatelů, obdobně jako u knihovny VOŠIS. Na první pohled vypadají webové stránky UNYP knihovny stejně, jako webové stránky knihovny VOŠIS (viz. obrázek č. 4). Můţeme se domnívat, ţe je to moţná proto, ţe zavedení systému Clavius do knihoven UNYP a VOŠIS bylo ve stejných letech a verze těchto systémů byly buď stejné nebo velmi blízké. Obrázek č. 4
Webové stránky knihovny UNYP oproti stránkám knihovny VOŠIS mají navíc tlačítka „Vaše čtenářské konto― a 2 odkazy (vlajky) na slovenskou a německou jazykovou mutaci. Ovšem chybí na nich řádek vyhledávání Téma (PH+kl.slova). Webové stránky knihovny UNYP fungují následovným způsobem:
17
Po zadání příkazu vyhledat slovo Clavius v databázi knihovny, do řádku „Libovolné pole―, se zobrazí odpověď systému (viz. obrázek č. 5). Z tohoto je patrné, ţe systém funguje (na rozdíl od systému v knihovně VOŠIS, kde po zadání stejného příkazu ve stejném řádku, jako odpověď systému se zobrazuje chyba), akorát nenašel toto slovo v tomto řádku o čem nás i informuje, ţe ţádny záznam nebyl nalezen. Dále nás systém informuje, ţe byly vyhledány ve všech dokumentech slova začínající na „Clavius― a ţe počet záznamů je 0. Systém Clavius knihovny VOŠIS nás neinformuje, kde se hledalo a jestli tyto soubory jsou v knihovně, akorát se objeví chybové hlášení a uţivatel nemůţe vědět, jestli hledaný soubor není v knihovně nebo jestli byl zadán špatně dotaz ve špatném řádku. Obrázek č. 5
Dále se vrátíme na začátek hledání po nenalezení slova Clavius v řádku „Libovolné pole―. Systém nabízí tlačítka „Zpět― a „Nové hledání―, kdyţ stiskneme některé z nich, systém nás vrátí zpět na začátek hledání, z toho vyplývá, ţe obě tlačítka fungují. Obdobným způsobem otestujeme řádek „Autor―. Do řádku „Autor― zadáme např. vyhledávání příjmení Novák (viz. obrázek č. 6) a stiskneme tlačítko „Hledej―. Obrázek č. 6
18
Systém informuje, ţe nebyl nalezen ţádný záznam na hledané slovo „Novák― tzn., ţe počet záznamů v systému je 0. Způsob vyhledávání v systému ovšem umoţňuje aby bylo moţné zadat jen začátek hledaného termínu (slova) nebo je moţné podívat se do rejstříku (viz. Příloha č. 3 a Příloha č. 4). Tento způsob hledání můţe celý proces vyhledávání zefektivnit při další práci se systémem. Jak je uvedeno na obrázku v příloze č. 3, jsou v systému soubory s příjmením Nováková bez háčků a čárek, to znamená, ţe pro systém není diakritika rozhodující, proto je vhodné provést hledání příjmení Novák bez čárky. Dle těchto souvislostí je nutné vrátit se při zadávání vyhledávání tlačítkem „Zpět― na začátek hledání a znovu zadat slovo Novák, ale bez diakritiky. Systém následně při vyhledávání tohoto slova najde 4 záznamy (viz. obrázek č. 7), tímto došlo k ověření výše uvedeného postupu s tím, ţe systém opravdu nerespektuje háčky a čárky a tato funkce systému by měla být někde popsána. Obrázek č. 7
V případě, ţe je nutné dokument vypůjčit, stiskne se tlačítko s názvem dokumentu a následně se ukáţe popis a stav dokumentu s nabídkou „Rezervovat dokument―. Kdyţ stiskneme tlačítko „Rezervovat― ukáţe se oznámení, ţe tento dokument je na skladě, proto není rezervace potřeba a dokument je moţné vypůjčit
19
okamţitě (viz. obrázek č. 8). Obrázek č. 8
Z výše uvedeného vyplývá, ţe i kdyţ knihovní systém Clavius v knihovně UNYP byl instalovaný v obdobných letech jako v knihovně VOŠIS, rozdíl v fungování systému na těchto dvou školách je značný. V knihovně UNYP je systém plně funkční a uţivatel si můţe on-line ověřit, zda-li je hledaný soubor v knihovně evidován a jestli je obsazen nebo volný k vypůjčení. Webové stránky knihovny UNYP jsou negativní zejména v tom, ţe je lze těţko najít na webových stránkách školy UNYP a ţe je na nich uveden pouze on-line katalog knih a nic jiného.
4.2. Střední zdravotnická škola Kroměříž. Systém Clavius v Střední zdravotnické škole Kroměříţ (dále jen SZŠ) byl instalován 24.05.2011, je tedy moţné předpokládat, ţe se jedná o poslední verzi tohoto systému.
Webové
stránky
systému
knihovny
se
nachází
na
adrese
http://mail.szskm.cz/katalog/ a graficky výpadají obdobně, jako webové stránky knihovny UNYP, liší se jen modrou barvou a dodatečnými řádky „Rok vydání― a „Téma― (viz. Příloha č. 5). Stejně jako u výše uvedených uţivatelů systému Clavius je nutné otestovat vybrané funkční prvky. Nejprve se zadá slovo „Lék― do vyhledávacího pole a následně
20
stiskne tlačítko „Hledej―. Zobrazí se výsledky hledání a systém uţivatele informuje, ţe ve všech dokumentech byl ověřováno slovo „Lék― s tím, ţe bylo nalezeno k tomuto slovu 33 záznamů. Na obrázku č. 9 jsou prezentovány některé z těchto záznamů. Obrázek č. 9
Po zadání slova „Lék― systém vyhledal všechny názvy knih, kde je část slova „Lék..―, aniţ by měl uţivatel zájem o nabídku dalších mutací základu slova „Lék..―. Mělo by být tedy popsáno přesně jak funguje systém vyhledávání, třeba na hlavní stránce webové aplikace, coţ tam není. Dalším testem systému je proces vypůjčení knihy. Uţivatel si můţe vybrat knihu z nabídkového seznamu, např. „Lékař lečí, příroda uzdravuje―. Jakmile dojde ke stisknutí tlačítka s modrým názvem, systém otevře stránky, kde je moţné vidět detailní
21
popis knihy (viz. obrázek č. 10). Obrázek č. 10
V případě, ţe se stiskne tlačítko „Rezervuj―, systém upozorní uţivatele, ţe kniha je na skladě a proto si je moţné tento dokument vypůjčit okamţitě, stejně jako to bylo u systému knihovny UNYP. Dále jsou zde uvedena k výběru tlačítka „MVS―, „Zpět―, „Nové hledání―. Co znamená např. tlačítko „MVS― není hned zcela jasné. Aby to uţivatel zjistil, musí tlačítko stisknout a podívat se. Po uvedeném kroku se zobrazí stránka, která naznačuje, ţe MVS znamená něco, jako moţnost (ţádost) půjčit si dokument (nebo
22
rezervovat) pomocí jiné externí knihovny (viz. obrázek č. 11). Bylo by tedy vhodné, kdyby takové zkratky byly někde, uţivatelsky přehledně, popsané. Obrázek č. 11
Na uvedeném příkladu je vidět, ţe systém knihovny SZŠ funguje bez problémů a všechna tlačítka jsou plně funkční. Na rozdíl od systému knihovny VOŠIS, kde z části nefunguje zadávání dotazu při vyhledávání nebo přímo některá tlačítka apod.
4.3. Místní knihovna Ořechov Webové stránky místní knihovny Ořechov (dále jen MKO) lze najít na URL adrese http://katalog.knihovnabbb.cz/orechov/. Instalace knihovního systému byla provedena 25.6.2010 a jiţ při prvním pohledu na hlavní stránku uţivatel zjistí, ţe obsahuje více informací, neţ hlavní stránky knihoven UNYP, VOŠIS nebo SZŠ (viz. Příloha č. 6). V on-line katalogu knihovny MKO jsou téměř stejná tlačítka, jak v systému knihovny VOŠIS. Navíc je zde jen tlačítko „Signatura svazku (č. Periodika)―. Zajímavá je také funkce další moţnosti vyhledávání, která obsahuje:
23
1. RegCat (regionální databáze článků) – viz. obrázek č. 12 Obrázek č. 12
2. Souborný katalog naučné literatury – viz. obrázek č. 13 Obrázek č. 13
24
3.
Souborný katalog článků – viz. obrázek č. 14
Obrázek č. 14
Kaţdý z těchto dalších vyhledavačů má svůj vlastní tematický on-line katalog dokumentů a způsob vyhledávání je podobný jako u on-line katalogu knihovny MKO. Dále na hlavní stránce knihovny jsou odkazy na katalogy profesionalizovaných knihoven okresu a na katalogy knihoven regionálního knihovního systému Uherské Hradiště. Opět je nutné otestovat vybrané funkční prvky systému Clavius na webové aplikaci knihovny MKO. Uţivatel můţe např. zadat dotaz na vyhledávání příjmení Novák v řádku „Autor―. Výsledkem hledání je odpověď systému, ţe systém vyhledával zadaný dotaz ve všech dokumentech (kromě článků). Na vyhledávání dotazů v článcích obsahuje tato webová aplikace speciální vyhledavač. Po uvedené zadání dotazu systém vyhledal 42 nalezených záznamů (viz. obrázek č. 15).
25
Obrázek č. 15
V případě, ţe uţivatel bude chtít vypůjčit dokument z nabídkového seznamu, bude postup stejný, jako u všech ostatních knihoven (UNYP, SZŠ apod.), tedy vybere se příslušná kniha, stiskne se tlačítko „Rezervuj― a v případě, ţe kniha je na skladu, objeví se hlášení, ţe si je moţné hledaný titul vypůjčit okamţitě. V případě, ţe bude uţivatel chtít zahájit vyhledávání znovu, stiskneme tlačítko „Nové hledání― a vrátí se na hlavní stránku pro vyhledávání. Systém tedy funguje správně. Při hodnocení uvedených 3 systémů Clavius instalovaných v různých institucích se systémem Clavius v knihovně VOŠIS je evidentní velký rozdíl ve funkčnosti porovnávaných systémů. I kdyţ všechny tyto systémy na první pohled vypadají skoro stejně, fungují různě a efektivita provozu se zřejmě liší mnoţstvím vloţeného času na zjištění skutečných potřeb uţivatelů.
26
5. Jiné známé knihovními systémy v Česku V této práci bylo hodně napsáno o knihovním systému Clavius, který je pouţívaný v knihovně VOŠIS. Existuje i mnoho jiných knihovních systémů, které reagují na potřeby uţivatelů, a které mohou konkurovat knihovnímu systému Clavius. Mezi ně patří například: 1. AquaBrowser - knihovnické rozhraní nové generace, které dnes uţívá více neţ 100 knihoven. 2. Encora představuje další nové rozhraní pro knihovny různého typu, které pouţívá více neţ 50 veřejných, akademických a speciálních knihoven. 3. Systém Primo, který vyvinula firma ExLibris je určen především pro akademické knihovny. Jeho hlavním cílem je umoţnit přístup z jednoho rozhraní ke všem zdrojům knihoven bez ohledu, zda jsou to tištěné dokumenty nebo elektronické informační zdroje. 4. Systém Polaris má schopnost aplikovat takové vlastnosti, jako řazení podle relevance, fasetová navigace nebo zobrazení obálek knih. 5. Katalog nové generace Endeca má fasetovou navigaci a řazení výsledků podle relevance. Tento katalog vyuţívá například Knihovna North Carolina State University. Existují také volně dostupné knihovnické systémy, jejichţ rozhraní odpovídá současným poţadavkům — například, Evergreen a Koha. [41]
5.1. Knihovní software Evergreen Knihovní software Evergreen je software s otevřeným zdrojovým kódem a dostupný pod licencí GPL (General Public Licence). Tato skutečnost je velmi důleţitá, protoţe právě díky této licenci není nutné za vyuţití softwaru platit licenční poplatky,
27
lze pracovat s libovolným počtem instalací sluţebních klientů apod. Systém Evergreen vyvinula Georgia Public Library. Software byl vyvinut pro potřeby PINES konsorcia, které má 260 členů. Zajímavé je na něm nejen to, ţe je volně dostupný, ale také jeho struktura a jednouchá implemetace. Slouţí velké skupině knihoven, které společně sdílejí jednu bibliografickou databázi a mají konzistentní cirkulační politiku. Evergreen rozhraní umoţňuje řazení podle relevance, fasetovou navigaci a zobrazuje obálky knih. [41] Vývoj knihovního softwaru Evergreen začal od roku 2005. Od roku 2006 je pak pouţíván veřejnými knihovnami v americkém státě Georgia. Postupně se stále rozšiřuje okruh knihoven (nejenom veřejných, ale univerzitních), které Evergreen vyuţívají. Podrobný přehled institucí které vyuţívají knihovní systém Evergreen je k dispozici na adrese http://evergreen-ils.org/dokuwiki/doku.php?id=evergreen_libraries. [29] Evergreen je moţné blíţe představit na implementaci Georgijské knihovny PINES (viz. obrázek č. 16). Obrázek č. 16
28
Evergreen přináší nový prvek do vyhledávání, a to vyhledávání přímo podle polí formátu MARC, coţ ocení především knihovníci. Rozhraní katalogu lze z dynamického reţimu přepnout do reţimu prostého HTML, coţ můţe být uţitečné například pro uţivatele s mobilním připojením nebo s postiţením ztěţujícím ovládání počítače. Správci systému mohou nastavit i jiný vzhled celého katalogu.
5.2. Knihovní systém Koha Systém Koha byl vyvinut firmou Katipo Communications v roce 1999 na Novém Zélandu a v současné době jej spravuje LibLime. Poprvé byl v USA aplikován v Nelson Ville Public Library. První instalace systému proběhla v lednu roku 2000 v Horowhenua Library Trust. V současnosti je udrţován týmem softwarových vývojářů a zaměstnanců knihoven po celém světě. Distribuován je pod licencí GNU (General Public Licence). Podporuje platformy Unix i Windows. V současnosti je dostupná verze 3.0.3. Jedná se o první knihovní systém s otevřeným zdrojovým kódem. Podporuje všechny moduly obvyklé pro knihovní systém – akvizice, katalogizace, oběh knih, správa seriálů, OPAC atp. Systém pouţívá běţné knihovnické standardy (formát MARC aj.) a protokoly (např. Z39.50), aby mohl spolupracovat s ostatními systémy a technologiemi. Příklad implementaci systému Koha v Southeastern University, Steelman Library (viz. obrázek č. 17). Obrázek č. 17
29
6. Vybrané technologie pro tvorbu webové aplikace Níţe uvedený rozbor vybraných technologií identifikuje jejich moţnosti při tvorbě webové aplikace knihovny VOŠIS. Zaměřila jsem se především na výběr takových technologií, které umoţňují naplnit metodologii postupu tvorby webové stránky.
6.1. HTML HTML ( HyperText Markup Language) - hypertextový (hypertext = odkaz) značkovací jazyk, pomocí kterého se tvoří webové stránky. Webové stránky vytváří se pomocí HTML značek (značka nebo-li také tag). Značek je mnoho a vţdy se zapisují do špičatých závorek. Příklad pouţití značky (tagu): <strong>Modrý slon To co jsem napsala je zdrojový kód. <strong> je otevírací značka pro zvýraznění textu (text bude tučný) a <strong>Modrý slon je element obsahující zvýrazněný text. Značka strong je značka párová - to znamená, ţe se v kódu objeví její počáteční značka <strong> a koncová (liší se lomítkem před názvem značky). [34] Zdrojový kód stránek lze zobrazit v internetovém prohlíţeči v nabídce Zobrazit -> Zdrojový kód (stránky). K vytvoření HTML stránky není potřeba ţádný speciální program, nicméně existují HTML editory, které práci výrazně usnadní (např. český PSPad). Pro začátek stačí obyčejný NotePad, Poznámkový blok ve Windows, nebo jakýko-li jiný textový editor. Příklad zdrojového kódu:
30
Bakalářská práce Guzel Akhmetova – student. Co znamenají jednotlivé tagy: začíná dokument končí dokument a začíná a končí hlavičku, která se sice nezobrazuje, ale obsahuje některé důleţité údaje, například a , vymezující název dokumentu (můţe se lišit od jména souboru) Co je mezi a , se bude zobrazovat. je tag, kterým začíná vlastní tělo dokumentu (angl. body = tělo). [37] Stačí tento zdrojový kód vloţit do textového editoru (například, Notepad) a uloţit pomocí nabídky: Soubor -> Uloţit jako. V nabídce Uloţ jako typ zvolit Všechny soubory. V názvu souboru nebude přípona .txt, ale .html. Výsledný soubor tedy bude mít název něco.html. Po otevření se nám zobrazí text: Guzel Akhmetova – student. Tímto příkladem jsem popsala základní strukturu dokumentu. Výše uvedené tagy by měl obsahovat kaţdý html soubor.
31
6.2. CSS Kaţdý text má obsah a formu. Formát (forma) webových stránek jsou, například, barva a velikost písma, pozadí, zarovnání apod., prostě všechno, co nepatří do obsahu. To je formátování. Dnes existují dva odlišné způsoby, jak v HTML formátovat text, třeba obarvit písmo nebo ztučnit text.
Starší způsob pouţívá přímo HTML tagy.
Novější způsob - CSS styly -- pouţívá tag <style> a obecný atribut "style", kterému se přiřazuje nějaká definice. CSS (Cascading Style Sheets, česky "kaskádové styly") vzniklo někdy kolem
roku 1997. Je to kolekce metod pro grafickou úpravu webových stránek. Kaskádové, protoţe se na sebe mohou vrstvit definice stylu, ale platí jenom ta poslední. [35]
6.3.
PHP
PHP (Hypertext Preprocessor, původně znamenál Personal Home Page) je programovací jazyk, který pracuje na straně serveru. PHP vzniklo v roce 1996, od té doby prošlo velkými změnami. Web PHP s dokumentací se nachází na adrese www.php.net. Jazyk PHP je celkem jednoduchý a je tedy zejména pro začínající programátory. Umí ukládat, měnit a mazat data. Vyuţívá se k vytváření menších aţ středních internetových aplikací, například osobních webů, blogů, e-shopů apod. V jazyce PHP na rozdil od JavaScriptu a HTML zdrojové kódy webových stránek jsou uloţeny na webovém serveru a proto se nezobrazují. PHP skript se nejprve provede na serveru a potom odešle prohlíţeči pouze výsledek (znamená to, ţe nejprve spočítá kolik je 10/2 a pak prohlíţeči odešle jen číslo 5). Proto ve zdrojovém kódu najdeme jen "5" (to je rozdíl oproti JavaScriptu, který počítá přímo v prohlíţeči). Pomocí PHP je moţné vytvořit diskuzní fórum, knihu návštěv, počítadlo, anketu, graf a dokonce si pomocí jednoduchého kódu můţete zlikvidovat celý obsah
32
webu. Navíc máte moţnost propojit vaše stránky s databázemi, např. MySQL. [12] PHP skripty se běţně píší v textovém editoru a ukládají na webový server do souborů s příponou .php. Pokud je PHP správně nastaveno, po zadání správné adresy poţadovaného souboru je skript spuštěn a jeho výstup zobrazen v prohlíţeči.
33
7. Specifikace požadavků uživatelů na nový web Uţivatelé očekávají od knihoven takové sluţby, jimţ přivykli na internetu sluţby dostupné odkudkoliv a kdykoliv s moţností získat vše z jednoho místa a s bezprostřední dostupností plného textu dokumentu. [41] Proto při tvoření webové aplikaci knihovny se má přihlíţet k poţadavkům uţivatelů a jejím potřebám. Pro získání informací týkajících se specifikace poţadavků uţivatelů na nové webové stránky byli osloveni zejména studenti VOŠIS. Tito se podíleli na připomínkovaní nového systému před jeho realizaci a také při jeho průběţné konfiguraci. Níţe uvedené body odpovídají zájmům a poţadavkům uţivatelů na webovou aplikaci knihovny: 1. Nový web bude snadno přístupný a vyhledavatelný, nejlépe kdyţ bude umístěn odkaz v horní části školního webu VOŠIS www.sks.cz přímo na knihovnu VOŠIS. 2. Nová webová aplikace bude splňovat podmínky moderního webu, plnícího funkce vyhledávání a půjčování souborů, registrace uţivatelů apod. 3. Design webu bude přitahovat a zajímat kaţdého potenciálního uţivatele. Vzhled stránek bude svědčit o serióznosti instituce, která vlastní web. 4. Kaţdé slovo a poloţka budou jasně definovány a současně budou srozumitelné pro kaţdého uţivatele. 5. Systém bude splňovat poţadavek snadné orientace na webových stránkách kdyţ se otevře libovolná webová stránka musí být objektivně dobrý přehled o funkcích, které příslušná webová aplikace můţe poskytnout. Bude umoţněn přehled o novinkách dokumentů přicházejících do systému. 6. Bude provedeno rozdělení existujících dokumentů do různých druhů, aby uţivatel mohl vyhledat potřebný dokument. 7. Bude umoţněno přihlášení do své „vlastní knihovny―, kde uţivatel bude moci sledovat stav svých výpůjček. 8. Knihovník bude moci vkládat soubory elektronických knih, které byly napsány
34
pedagogickými pracovníky. 9. Bude umoţněno zanechání připomínek nebo dána moţnost komunikace s pracovníky knihovny.
35
8. Shrnutí V této teoretické části bakalářské práce lze formulovat dílčí závěr, ţe stávající webová aplikace knihovny VOŠIS nefunguje tak, jak by poţadovali uţivatelé knihovny VOŠIS. U stávající webové aplikace knihovního systému VOŠIS bylo zjištěno, ţe není dostatečně uţivatelsky přehledný, některé odkazy a funkce nepracují. Dále při porovnání stejných aplikací systému Clavius u různých knihoven, je jejich fungování rozdílné ve stejných oblastech. Zde se můţeme domnívat, ţe mohlo dojít k dílčímu upgrade původního systému na základě zvláštního poţadavku příslušné knihovny, případně dochází k technickým výpadkům systému nebo jsou omezené moţnosti SW dané aplikace. Hlavní úkoly při vytvoření webu – jednoduchost, snadná orientace a funkčnost nově vytvořené aplikace. Proces vytvoření nové webové aplikace popisují v další části práce.
36
Praktická část
9.
Návrh webové aplikace pro knihovnu část Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla vyuţít pro server PHP5.cz. PHP5 nabízí
nejnovější PHP verze 5.3, databáze MySQL 5.1, prostor o velikosti 30mb a přístup přes FTP. Tento server má spoustu výhod, jeden z ních je ten, ţe nenajdeme tam ţádnou reklamu (bunner) nebo druhý snadná registrace apod.. Projekt PHP5 freewebhostig vznikl pro podporu programátorů a vývojařů. Hlavní roli zřejmě měl fakt, ţe nevyţaduje provádění reklamy. Jak bude webová aplikace fungovat:
Knihovna VOŠIS není veřejnou knihovnou, proto je moţné její vyuţívání jen po
37
přihlášení. Pokud je uţivatel přihlášen, tak si bude moci vybírat ze seznamu knih, které si můţe vypůjčit. V systému bude moci také zjistit stav výpůjčního procesu knih. Pokud si uţivatel vyhledá zájmové knihy a evidované tituly knihovního fondu, potvrdí svůj výběr prostřednictvím příslušných kroků a data budou odeslaná do databáze .
9.1. Návrh databáze Navrhovaná databáze obsahuje následující tabulky:
Tabulka uţivatele – od knihovníka a studenta, po učitele
Tabulka knihy – všechny knihy knihovny
Tabulka action – záznam všech uţivatelských dějů
Tabulka uživatele Id_uzivatele
Identifikační číslo
Jméno
Jméno uţivatele
Příjmení
Příjmení uţivatele
login
Přihlašovací jméno
Heslo
Heslo
Adresa
Adresa uţivatele
E-mail
e-mail
Tabulka knihy Id_knihy
Identifikační číslo
Název
Název knihy
Autor
Autor knihy
ISBN
Číslo ISBN
NAkladatelstvi
Nakladatelství
Datum
Datum zadaní
38
Tabulka action id_action
Identifikační číslo akce
id_uzivatel
Identifikační číslo uţivatele
id_kniha
Identifikační číslo knihy
status
Stav vypůjčena/rezervována
Datum
Datum rezervace/ vypůjčeni
Vrátit
Kdy student musí vrátit knihu
Vztah mezi tabulkami databáze (viz. Obrázek níţe)
ACTION
UZIVATEL
id_action id_uţivatel id_kniha status
Id_uživatele Jméno Příjmení login Heslo Adresa E-mail
Datum Vrátit
KNIHY Id_knihy Název Autor ISBN Nakladatelstvi
39
9.2. Aplikace knihovny Praktická část tvorby webové aplikace je rozdělena na několik částí. Tvorba návrhu webové aplikace Administrátorská část Uţivatelská část KNIHOVNÍK Uţivatelská část STUDENT Přihlášení u všech uţivatelů je zabezpečeno metou md5(). Jedná se o jednosměrnou šifru, která pomáhá šifrovat hesla chyba (viz. obrázek č. 18). Jednosměrná je proto, ţe uţ nelze heslo zjistit. Obrázek č. 18 Změnit obrázek
.
9.3. Návrh webové aplikace Po provedené analýze vyplývající z teoretické části této bakalářské práce se jako hlavní problém jeví výše uvedená zastaralost stávajících webových stránek knihovního systému VOŠIS a částečná nefunkčnost. Například nefunguje tlačítko ―Seznam novinek―. V tomto systému nelze najít poţadovanou literaturu, protoţe se systém neudrţuje. Odkaz samotné knihovny, čili URL adresa knihovny VOŠIS není známa, to znamená, ţe ji nelze jen tak zkopírovat a poslat přes e-mail, nebo jiné sociální sítě. Je to z toho důvodu, ţe celé stránky www.sks.cz jsou napsány ve FRAME.
40
Navrhovala jsem stránky tak, aby měly atraktivní design, samozřejmě hodnocení grafiky je otázkou individuálního pohledu. Jako základní barvu jsem pouţila zelenou barvu, ve photoshopu jsem vytvořila návrh, který jsem pak přenesla do HTML kódů, styly jsem nadefinovala pomocí CSS, pouţívala jsem CSS 2.1 a CSS 3. Níţe je uvedena mnou navrhnutá šablona (viz. obrázek č. 19), tato šablona je pouţívaná na všech stránkách této webové aplikace. Obrázek č.19 šablona webové aplikace
Kód HTML je velmi jednoduchý obsahuje jenom čtyři div elementy 1. Element záhlaví 2. Element navigace 3. Element tělo 4. Element patička
41
Obrázek č. 20 Kód HTML
Styly stránek byly vytvořeny v zvláštním souboru, který je pojmenován base.css
42
9.4. Administrátorská část Nejdříve jsem vytvořila administrátorské rozhraní, kde administrátor určí/definuje knihovníka. Administrátor se můţe dívat na všechny uţivatele a jejich výpůjčky, upravovat hesla, přidávat nové uţivatele, učitele nebo studenta, mazat uţivatele. Moţnost přidání nového uţivatele, studenta apod. má i knihovník. Snaţila jsem se vytvořit administrátorské rozhraní přehledným a snadným, čili intuitivním. Na následujícím obrázku je navigace v rozhraní administrátora (viz. obrázek č. 21), které obsahuje čtyři poloţky „Přidat uživatele“, „Zobrazit uživatele“, „Ukázat uživatele a jejich výpůjčky“ a „Odhlášení“. Obrázek č. 21 navigace administrátora
Nyní je aplikace navrhnutá tak, ţe všichni uţivatelé jsou přidáváni do databáze uţivatelů ručně, nebo s vyuţitím školní databáze, kterou lze snadno naimportovat do této aplikace. Mnou navrhnuté menu odráţí body, o kterých jsem se zmínila výše. V poloţce „Přidat uţivatele―, administrátor přidává uţivatele ručně, coţ lze vidět na níţe uvedené tabulce (viz. obrázek č. 22). Obrázek č. 22
43
Administrátor určuje roli uţivatele. Studentů jako uţivatelů je více, proto hodnota STATUS neboli Práva v databázi je nastavena DEFAULT 'true' vizuálně (viz. Příloha č. 7) tabulka uţivatel. V budoucnu se můţe vyuţít studentská ISIC karta, která ulehčí administraci systému administrátorovi a knihovníku. Jelikoţ ISIC karty uţ obsahují všechny povinné údaje, bude stačit jen kartu přiloţit na čtečku, tím dojde k načtení potřebných údajů, které musí být zanesené do systému a administrátor je jenom uloţí. Poloţka „Zobrazit uţivatele―, jak napovídá její název, zobrazuje všechny uţivatele, kteří jsou v systému zapsáni. Zde můţe administrátor vyhledat jednotlivce (viz. obrázek č. 23) a upravovat jeho údaje, měnit heslo. Obrázek č. 23 přehled seznamu studentů
U editace uţivatele je vidět zakódované heslo, jsou k tomu dva důvody: 1. Heslo je kódováno pomocí metody md5() 2.
Vypisuje se jako "/> typ password znamená, ţe heslo které zadáváme do polička není vidět, v našem případě se toto heslo vpisuje do tohoto polička. Zapisovala jsem to tak z toho důvodu, aby nebylo vidět šifrování, které bylo vytvořeno metodou md5(), a které by mohlo vypadat takhle: 1bc29b36f623ba82aaf6724fd3b16718.
44
Obrázek č. 24 editace uţivatele
Nejzajímavější sloţkou této navigační lišty je poloţka „Ukázat uţivatele a jejich výpůjčky―. Je to zajímavé z toho důvodu, ţe se zde pouţívá tabulka „action―. Tato tabulka sbírá údaje ze všech zbývajících tabulek.
Tabulka action id_action
Identifikační číslo akce
id_uzivatel
Identifikační číslo uţivatele
id_kniha
Identifikační číslo knihy
status
Stav vypůjčena/rezervována
Datum
Datum rezervace/ vypůjčeni
Vrátit
Kdy student musí vrátit knihu
Administrátorovi se bude zobrazovat tabulka obsahující následující údaje: jméno uţivatele, název vypůjčené knihy, v jakém stavu kniha je (vypůjčená nebo rezervována), datum vypůjčení nebo rezervace a kdy tuto knihu student musí vrátit.
45
Obrázek č. 25 tabulka uţivatelů a jejich výpůjčky
Pokud student má knihu pouze rezervovanou, nemá uveden termín vrácení (není co vracet). Student, který si knihu vypůjčil, musí pak vrátit knihu do dvaceti dní. Stejná tabulka bude i u knihovníka. Tato tabulka v administrátorském rozhraní je pouze informativní.
9.5. Uživatelská část KNIHOVNÍK Pokud nebude fungovat uţivatelská část knihovník, nebudeme si moci knihu vypůjčit. Uţivatelské rozhraní je velmi důleţité, protoţe je to knihovník, kdo přidává nové tituly/knihy/časopisy. Jeho rozhraní se značně vizuálně liší od rozhraní administrátora (viz. obrázek č. 26). Obrázek č.26 navigační panel knihovníka
V této navigační liště jsou pro nás nové záloţky: „Seznam rezervací“, „Seznam výpůjček“, „Přidat knihu“. „Seznam rezervací― Seznam rezervací ukazuje tituly, které byly rezervovány (viz. obrázek č. 27), a které knihovník musí připravit k vyzvednutí. V seznamu rezervací je vţdy uvedeno datum rezervace. Pokud student nevyzvedne knihu např. během pěti dnů, tak bude rezervace zrušena.
46
Obrázek č.27 seznam rezervací
Jak mile student se staví za rezervovanou knihou, a výzvědné ji, knihovník změní stav z „Rezervace― na stav „Půjčeno― (viz. obrázek č. 28). Obrázek č. 28 stav, kdy kniha je půjčena
Po změně stavu je odeslána do databáze změna, kterou je moţné ověřit ve sloţce „Seznam výpůjček―. V tomto seznamu jsou stanovené termíny vypůjčení titulů a termíny jejich vrácení, toto datum je knihovník povinen sdělit studentovi. Jako předpoklad do budoucna je moţné, ţe by student byl pokutován za opoţděné vrácení titulu, výši pokuty stanoví škola. Je to z toho důvodu, ţe studijní literatury není nikdy dost a pokud si někdo vypůjčí skripta a nevrátí je v čas, tak další student, který čeká na ta samá skripta, nemá moţnost je nastudovat. Pokud chce student vrátit knihu, knihovník ho vyhledá v systému a změní stav knihy na „Vráceno―, a zapíše to do databáze v tabulce „Knihy―. Tento proces lze provést v „Seznamu výpůjček―. Knihovník můţe přidávat v rámci databáze knih nový kniţní titul. Jako jednu z novinek evidence knih je moţné uvést přidání e-book do příslušné databáze. V současné době jsou knihy vedené v elektronické podobě hodně populární. Student tedy můţe pouţívat knihy v takových formátech, jako například: .epub, .fb2, .txt, .djvu. Mnoho vyučujících na vysoké škole se zabývá tvorbou skript, která jsou zejména pomůckou k výuce, neţ aby obnášela komerční charakter. Proto jsem uvaţovala o tom,
47
ţe by taková skripta měla být studentům dostupná v elektronické podobě. Proto jsem navrhla a vytvořila následující rozhraní pro knihovníka, pro vkládání kniţních titulů. Při vkládání titulu si knihovník vybere mezi záloţkou „časopis―, „kniha―, „program na CD/DVD―, „e-book― (viz. obrázek č. 29). Obrázek č. 29 struktura přidávaných titulů
Obrázek č. 30 Uţivatelské rozhraní vypadá následovně:
48
Po vloţení titulu, má knihovník moţnost ověřit, jak byl tento titul uloţen, pokud jsou tam nějaké chyby, tak můţe ho upravovat.
9.6. Uživatelská část STUDENT Pokud je webová stránka jednoduchá, tak tam snadno všechno uţivatel vyhledá. V jakémkoliv uţivatelském rozhraní nelze nutit uţivatele přemýšlet o tom, jak se má pracovat s aplikací. Jednoduchost a průhlednost je základem pro webové stránky. Zde jsem byla inspirovaná stránkami městské knihovny http://www.mlp.cz/cz/. Vytvořila jsem si postranní lištu, kde jsem umístila boční navigace, zůstává nám horní navigace, obsah je zkrácen o navigační lištu vizuálně následující maket (viz. obrázek č. 31). Obrázek č.31 maket studentského rozhraní
Jak jsem se jiţ zmínila na začátku praktické části, všechny prvky aplikace byly vytvořeny pomocí photoshopu, které pak byly pouţity v šabloně. Blíţe je moţné uvést v této oblasti několik následujících věcí. HEADER neboli záhlaví. Na následujícím obrázku je část záhlaví (viz. obrázek č.
49
32), které obsahuje pouze horní navigaci. Obrázek č. 32 horní navigace
V navigační liště jsou poloţky, které uţivatele přesměrují do zadaných bodů. Například poloţka „Hlavní stránka― vrací studenta na hlavní stránku. „Novinky― budou zobrazovat nové tituly, které přidal knihovník do systému. Jejich vzhled je nadefinován pomocí JavaScriptu.
Obr. č. 33 zobrazovaní nových kniţních titulu
V JavaScript/jQuery jsem vytvořila kód, který vytváří, jakési záloţky. V tomto případě jsou záloţky čísla - označeno červenou šipkou (viz. obrázek č. 33). To znamená, ţe na jedné stránce je více kniţních titulů, ale vizuálně jsou jenom tři. Proto, aby bylo moţné prohlíţet další kniţní tituly, je nutné stisknout další záloţku, coţ je číslo dva. Odkaz v navigační liště „Katalog on-line― zobrazí uţivateli seznam všech dostupných knih. Tento seznam taktéţ bude zpracován pomocí JavaScript čili jQuery, je to z toho důvodu, ţe pokud je v databázi tisíc titulů a je nutné, je všechny zobrazit v katalogu, tak bez ošetření kódem jQuery, bude tato stránka nekonečná. jQuery pomůţe vytvořit záloţky na jedné stránce, aniţ by bylo nutné vytvářet další. Odkaz „Moje knihovna“ přesměruje uţivatele do studentského „košíku―. Zde si student můţe prohlíţet mnoţství vypůjčených nebo rezervovaných titulů. U půjčených
50
knih se uţivatel můţe podívat na stav, tím je myšleno datum vrácení knihy, CD/DVD atd. (viz. obrázky č. 34 a 35):
Obr. č. 34 tabulka vypůjčených titulů
Obr. č. 35 tabulka rezervovaných titulů
51
10. Boční navigační lišta ve studentském rozhraní Boční navigační lišta představuje vertikální menu s následujícími poloţkami: „Kniha―, „Časopis―, „CD/DVD―, „Kniha + nosič―, „e-kniha (e-book)―. Tato lišta slouţí k rychlé navigaci po webové aplikaci. Pod odkazem „Kniha― budou evidované všechny kniţní tituly v databázi. U kaţdé knihy je popis: mnoţství knih k dispozici na skladě nakladatelství ISBN Autor Název
Pokud je kniha k dispozici, tak je moţné ji půjčit. Pod odkazem „Časopis― bude zobrazena stejná informace, jako u knih jenom systém vybere všechny evidované časopisy. Knihovna většinou disponuje pouze jedním vydaným časopisem, proto je časopis k dispozici pouze na místě v knihovně. Pod odkazem „CD/DVD“ programy - škola disponuje určitým mnoţstvím programů, které jsou k dispozici studentovi. Student si je můţe půjčit a nainstalovat na svůj počítač. Například se to můţe týkat takových programu jako: SAS statistická program, Sybase atd. Pod odkazem „Kniha + nosič― - některé knihy obsahuji CD nebo DVD. Knihu je moţné přečíst a můţeme s sní hned pracovat, ale CD, kde jsou jen zdrojové kódy nám nepomohou, protoţe jim nebudeme rozumět. Pod odkazem „e-kniha (e-book)― budou evidovány všechny knihy formátu pdf, .epub, .fb2, .txt, které student si muţe stáhnout. „Bakalářská práce― - Bakalářská práce je odevzdávána ve dvou výtiscích. Jedna
52
se uchovává a je k dispozici v knihovně. Takţe stejně jako knihy by měly být evidované, a měly by být k dispozici studentovi k prostudování. Student můţe vyhledat knihu podle názvu, ISBN kódu, autora.
Obr. č. 36 vyhledávaní podle názvu, ISBN, autor
53
11. Předpoklad využití této webové aplikace v budoucnu Předpokládám, ţe tato webová aplikace by mohla být implementována do školní knihovny, případně trochu pozměněna. Ve své webové aplikaci jsem navrhovala zadávaní dat ručně, coţ knihovníka moc nepotěší. Existuje však moţnost jak to obejít. Jiţ dříve jsem zmínila pouţití ISIC katry. Kaţdá karta obsahuje všechny potřebné údaje. Po načtení těchto dat z karty knihovník zpravidla doplní pouze adresu trvalého bydliště, u cizinců přechodnou adresu, tím pádem práce knihovníka nebude tak náročná. V této souvislosti je zde taky otázka zadávání kniţních titulů. Většinou knihovna obdrţí velké mnoţství knih, zadávaní těchto dat můţe pracovníka knihovny značně zatíţit. Existují proto dva způsoby řešení tohoto problému a to jsou: RFID a čárový kód.
11.1. RFID Radio frequency IDintification – technologie automatické identifikace. Díky této technologii lze automatizovat procesy v knihovně, ne všechny ale aspoň její část. Data jsou ukládaná do čipu, takţe načítaní a ukládaní dat probíhá díky elektromagnetickým vlnám. RFID se skládá z antény, přijímače/vysílače a nosiče informace čili čipu. Nosič informace neboli čip – je programovatelný štítek RFID. S tímto systémem se je moţné potkat v obchodech, kde kaţdé zboţí má svoji nálepku – čip. [36] Přijímač/vysílač – zařízení, které umoţňuje načítaní a sčítaní dat. Rozlišují se dva druhy těchto zařízení: mobilní a stacionární RFID čtečky. Mobilní: funguji na kratší vzdálenost, proto občas mohou nastat problémy s načítáním dat do počítače. Mobilní RFID čtečky mají vnitřní paměť, kde se ukládají načtená data, stejně jako stacionární mají moţnost načítaní dat do čipu. Stacionární RFID čtečky: většinou tato zařízení jsou umístěna na zdech nebo dveřích, ve skladu mohou být umístěny na pohyblivých objektech. Takové čtečky mají
54
větší rozsah neboli jsou na velké vzdálenosti, schopni načítat a zapisovat data. Tyto čtečky mohou najednou zpracovat více RFID čipů.
Obr. č. 37 RFID čtečky [45]
11.2. Čárový kód Stejně jako RFID je to prostředek pro sběr dat, jenom má jiný princip fungování. Aby čárový kód bylo moţné přečíst, potřebujeme čtečku a čárový kód. Čárový kód můţe byt lineárním, to znamená, ţe čárový kód se můţe přečíst pouze jedním směrem – horizontálním. Nejvíce vyuţívanými standardy jsou EAN, UPC, Code39, Code128. Tyto standarty šifrují informaci od 20 – 30 znaků, většinou jsou to znaky, tak například u knihovny to mohou být ISBN kódy. Dvourozměrné kódy – uchovávají více zakódovaných informací. Čtení těchto kódů můţe být jak vertikální, tak i horizontální. [46]
55
. Obr. č. 38 čárové kódy Výše jsem uvedla moţnost pokutovaní studentů za nedodrţený termín odevzdaní knih. Všichni studenti mají stejné právo půjčit si knihu během semestru, proto jsem zavedla datum odevzdání knihy. Nedodrţení termínu, kdy student je povinen vrátit knihu by vedlo k pokutovaní, škola stanoví denní sazbu například 5 korun za jeden den prodlevy vrácení knihy. Některé knihy jsou k dispozici studentům v omezeném mnoţství nebo jsou vzácné, například knihovna jich má jenom pět kusů. Jako další bod bych viděla zavedení rezervačního poplatku, který také určí škola. V současné době z technických důvodu serveru php5.cz, nelze zasílat e-mailové zprávy. Tyto zprávy by mohly slouţit k upozornění studenta o vypršení výpůjční lhůty na určitý titul a taky k upozornění o vyzvednutí rezervovaného titulu.
56
12. Testování Ve své bakalářské práci jsem si dala záleţet na validaci kódů, protoţe validnost ukazuje kvalitu kódu, to znamená ţe jsou dodrţeny všechny standardy HTML. Validnost kódů CSS a HTML jsem prověřila pomocí W3C MArkup Validation Service, který je dostupný ze stránek http://validator.w3.org/. Výsledkem bylo to, ţe stránka neobsahovala ţádné chyby (viz. obrázek č. 39).
Obrázek č. 39 validation Webovou prezentaci jsem testovala pomocí různých moderních webových prohlíţečů. Vybrala jsem následující prohlíţeče: Chrome Opera 11.50 Mozzila Firefox 5.0.1 Internet Explorer 8.0 V testu šlo o grafický vzhled webové aplikace. Jelikoţ jsem vyuţívala novou technologii CSS3, tak ne ve všech prohlíţečích funguje. Zde jsem se setkala s problémem zaokrouhlených rohů v IE 8.0. Je to z toho důvodu, ţe prohlíţeč IE 8.0 nepodporuje CSS3, novější verze tohoto prohlíţeče IE 9.0 uţ podporuje všechny nové standardy. Taky bych se chtěla zmínit proč jsem tuto webovou aplikaci netestovala v dřívějších verzích tohoto programu. Jsme studenti Vysoké školy ekonomické v Praze fakulty INFORMATIKY A STATISTIKY, obor PODNIKOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY. Musíme jít současně s novou dobou a podporovat integrace nových
57
technologií. To je ten hlavní důvod. Testovala jsem tuto aplikaci nejen na validnost a na vzhled, taky jsem se snaţila provést testy z hlediska funkčnosti. Celá webová aplikace byla testována mými známými. Během testování byly zjištěny připomínky, všechny byly přijaty v úvahu a vyřešeny. Většinou připomínky obnášely charakter funkčnosti (špatné zobrazování, načítaní dat apod.)
58
13. Závěr Cílem praktické části bakalářské práce bylo realizovat jednoduchou webovou aplikaci pro uţivatele knihovny VOŠIS. V teoretické části jsem popsala stávající systém knihovny VOŠIS a provedla analýzu současného systému, od kterého se odvíjel celý projekt. Při porovnaní existujících systémů jsem dospěla k závěru, ţe by škola mohla mít nový a hezký knihovní systém, v mém případě webovou aplikaci pro knihovnu. K dosaţení svého cíle jsem pouţívala PHP, CSS, JavaScript databáze MySQL. Z programového hlediska byla celá práce o tom, jak správě zadat dotaz do databáze, a pomocí programovacího jazyka PHP tento dotaz převést do takového tvaru, kterému by porozuměl i obyčejný člověk, jinak řečeno do textové podoby. Během tvorby jsem se snaţila dosáhnout uţivatelské jednoduchosti. Ve své práci se mi podařilo vytvořit funkční webovou aplikaci, dosáhnout jednoduchosti, správně navrhnout uţivatelské rozhraní, které podle mého názoru je příjemné a jednoduché. Chtěla jsem ukázat cestu k lepšímu systému, který by ulehčil ţivot studentů a pedagogických pracovníků. Dle mého názoru se stanovený cíl podařilo splnit. Webová aplikace je funkční. Nová webová aplikace umoţňuje komunikaci mezi studentem a knihovnou, při tvorbě této aplikace bylo důleţité aby všechno fungovalo správně, bez chyb, proto bylo provedeno testovaní v různých prohlíţečích.
59
14. Seznam použitých zdrojů
14.1. Knižní zdroje: [1] PÍSEK, Slavoj. HTML - tvorba jednoduchých internetových stránek : jak na první webovou stránku; jak používat pokročilé formátování; jak si poradíme s klikacími mapami; jak využijeme kaskádové styly CSS; jak zveřejníme své webové stránky. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 108 s. ISBN 978-80-2471767-8. [2] DRUSKA, Peter. CSS a XHTML : tvorba dokonalých webových stránek krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2006. 200 s. ISBN 80-247-1382-9. [3] Tomáš Holčík a kol. 1001 tipů a triků pro WWW stránky. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2003. 402 s. ISBN 80-7226-756-6. [4] E. WILLIAMS, Hugh; LANE, David. Programujeme webové aplikace pomocí PHP a MySQL. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2002. 529 s. ISBN 80-7226-760-4. [5] BRÁZA, Jiří. PHP 5: začínáme programovat. Praha : Grada, 2005. 244 s. ISBN 80247-1146-X. [6] RAMAJZLOVÁ, Barbora. Automatizace knihovnických procesů : sborník z 8. ročníku semináře pořádaného ve dnech. Vyd. 1. Praha : České vysoké učení technické v Praze, 2001. 152 s. [7] CYROŇ, Miroslav. CSS - kaskádové styly : praktický manuál. Vyd. 1. Praha :
60
Grada Publishing, 2006. 340 s. [8] Knihovní systém CLAVIUS [CD-ROM]. Verze 4.50, Výpůjční protokol. Tábor: LANius s.r.o., 20. 11. 2006 [cit. 2011-06-16] [9] Petr Staníček a kolektiv, CSS – hotová řešení, Brno: Computer Press, 2006 [10] Eric O´Meier, CSS – kompletní průvodce, Brno:Zonner Press, 2007 [11] Powell, Webdesign – kompletní průvodce, Brno: Computer Press, 2005 [12] Knihovní systém CLAVIUS [CD-ROM]. Verze 4.50, Katalogizace. Vyhledávání. Tábor: LANius s.r.o., 15. 6. 2006 [cit. 2011-06-16]. Knihovní systém CLAVIUS [CD-ROM]. Verze 4.50, Katalogizace. Vyhledávání. Tábor: LANius s.r.o., 15. 6. 2006 [cit. 2011-06-16]. [13] CROFT, Jeff , et al. Mistrovství v CSS. Brno : Computer Press, 2007. 409 s. ISBN 978-80-251-1705-7. [14] Tvorba webových stránek : jednoduše, srozumitelně, názorně. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006. 192 s. ISBN 80-251-0920-8. [15] BUDD, Andy. CSS filtry, hacky a pokročilé postupy. Brno : Zoner Press, 2007. 270 s. ISBN 978-80-86815-54-1 [16] CHROMÝ, Jan. Tvorba webových stránek : určeno pro bakalářské a magisterské studium na VŠH v Praze 8. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze, 2005. 49 s. ISBN 80-86578-22-4.
61
[17] PROKOP, Marek. CSS pro webdesignery : CSS kaskádové styly pro webdesignéry. Vyd. 2. Brno : CP Books, 2005. 288 s. [18] M. SCHAFER, Steven. HTML, XHTML a CSS : bible pro tvorbu WWW stránek; 4. vydání. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 647 s.
[19] WYNDHAM, John. Web. 1. vyd. Harlow : Pearson Education; Longman, 2000. 58 s. [20] COHENOVÁ, June. Neobyčejně uţitečná kniha o webu; vydání. 1. vyd. Praha : SoftPress, 2004. 371 s. [21] KREJČÍ, Lukáš. PHP - kapesní přehled; vydání. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2006. 107 s. [22] M. SCHAFER, Steven. HTML, XHTML a CSS : bible pro tvorbu WWW stránek; 4. vydání. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 647 s.
14.2. Webové dokumenty: [23] VLČKOVÁ, Marie. Kabinet informačních studií a knihovnictví : KISK [online]. 16.2.2010, 18.6.2010 [cit. 2011-07-24]. Clavius. Dostupné z WWW: . [24] Lanius s.r.o. Clavius : knihovní systém pro Windows [online]. 2011 [cit. 2011-0619]. Reference knihovního systému Clavius - školní verze. Dostupné z WWW: . [25] Lanius s.r.o. Clavius : knihovní systém pro Windows [online]. 2011 [cit. 2011-06-
62
19]. Reference knihovního systému Clavius v ČR. Dostupné z WWW: . [26] GRIMMICH, Šimon. Tvorba-Webu.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. PHP /základy/. Dostupné z WWW: . [27] SZŠ Kroměříž : Střední zdravotnická škola Kroměříž [online]. 24.05.2011 [cit. 2011-06-24]. Střední zdravotnická škola Kroměříţ - katalog Clavius. Dostupné z WWW: . [28] Místní knihovna Ořechov - katalog Clavius [online]. 25.06.2010 [cit. 2011-07-21]. Místní knihovna Ořechov. Dostupné z WWW: . [29] JANSOVÁ, Linda. Vyuţití knihovního softwaru Evergreen ve výuce na ÚISK. In JANSOVÁ, Linda. Knihovní software Evergreen [online]. Brno : Konference Infokon 2009, 21. 11. 2009 [cit. 2011-07-09]. Dostupné z WWW: .
[30] University of New York Prague - katalog Clavius [online]. 27.06.2000 [cit. 201106-05]. University of New York Prague. Dostupné z WWW: . [31] Opálková, Markéta. OPACy nové generace III – Evergreen a Koha. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 12 [cit. 21.08.2011]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik5883. ISSN 1212-5075. [32] HORDĚJČUK, Vojtěch. Jazyk PHP. In Jazyk PHP - základy [online]. Creative Commons., 2011 [cit. 2011-06-14]. Dostupné z WWW:
63
. [33] KRBEC, Pavel. Integrační nástroj Primo : celá knihovna na jediné obrazovce [online]. 2006 [cit. 2008-03-31] Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty/primo/soubory/Prezentace_PRIMO_Sec2006.pd f [34] GRIMMICH, Šimon. Tvorba-Webu.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-22]. HTML. Dostupné z WWW: . [35] JANOVSKÝ, Dušan. Jak psát web [online]. 07. června 2011 [cit. 2011-07-04]. CSS styly - úvod. Dostupné z WWW: . [36] Jak pracuje systém RFID [online]. 2011 [cit. 2011-07-03]. COMBITRADING s.r.o. . Dostupné z WWW: . [37] JANOVSKÝ, Dušan. Základy HTML [online]. 07. června 2011 [cit. 2011-07-04]. Jak psát web. Dostupné z WWW: . [38] DANILIN, Ina, CHARVÁT, Lukáš, KOVALENKO, Iryna, WEINSTEINOVÁ, Adela, ŠIKÝŘOVÁ, Veronika, MOŠKVAN, Petr, Tým č. 1. Analýza správy exemplářů, výpůjček a uživatelů. Praha, 10.05.2010. 33 s. Závěrečná zpráva. Vyšší odborná škola informačních sluţeb. Dostupné z WWW: . [39] ŠILHA, Jiří. Nové formy komunikace knihovních systémů - Client/server varianta systému Clavius. In Inforum 2001. Knihovní informační systémy a automatizace
64
knihoven [online]. Praha: Albertina icome Praha s.r.o.,2001 [cit. 2011-06-02]. Dostupné z WWW: . [40] Knihovní systémy Clavius a LANius [online]. Tábor : LANius, 2010 [cit. 2011-0629]. Základní informace o Claviu. Dostupné z WWW: < http://www.lanius.cz/clavius/info.htm>. [41] Kovářová Dana. Nová generace OPAC katalogů. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 7 [cit. 2011-08-21]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-9736. [42] JANOVSKÝ, Dušan. Jak psát web, návod na html stránky [online]. 2011 [cit. 2011-07-14]. Jak psát web. Dostupné z WWW: . [43] GEC, Tomáš. Knihovnický systém Clavius v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 3 [cit. 2011-05-18]. Dostupné z WWW: . ISSN 1212-5075. [44] Ţabička, Petr − Gec, Tomáš. Jak dál v automatizaci malých knihoven : úvahy o moţnostech a mezích rozvoje. -- Knihovny v pavučině spolupráce, Jindřichův Hradec 24.−26. června 2004. -- Dostupný na www: http://skip. nkp.cz/valHro800/prez/Zabicka-Gec.pdf [45] Wikipedie [online]. 2011, 3. 8. 2011 [cit. 2011-07-12]. RFID. Dostupné z WWW: . [46] Wikipedie [online]. 2011, 12. 7. 2011 [cit. 2011-07-12]. Čárový kód. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1rov%C3%BD_k%C3%B3d
65
15. Přílohy Příloha č. 1
66
Příloha č. 2
67
Příloha č. 3
68
Příloha č. 4
69
Příloha č. 5
70
Příloha č. 6
71
Příloha č. 7
72
Příloha č. 8 Tvorba tabulek
Administrace: CREATE TABLE admin ( id INT PRIMARY KEY AUTO_INCREMENT, login VARCHAR(50) UNIQUE, heslo VARCHAR(50), jmeno VARCHAR(50), prijmeni VARCHAR(50) ); Uživatele: create table uzivatel( id_uzivatel INT PRIMARY KEY AUTO_INCREMENT, jmeno varchar(30), prijmeni varchar(30), login varchar(30) not null UNIQUE, heslo varchar(30) not null, email varchar(30) not null, adresa varchar(100), status set('true','false') default 'true' not null)
