NAUČNÁ DENDROLOGICKÁ STEZKA KARLOVY VARY

NAUČNÁ DENDROLOGICKÁ STEZKA – KARLOVY VARY

OBSAH: Obsah ...................................................................................................................................................... 1 1. Průvodní zpráva .................................................................................................................................. 3 1.1. Identifikace stavby ....................................................................................................................... 3 1.1.1. Název stavby .......................................................................................................................... 3 1.1.2. Objednatel .............................................................................................................................. 3 1.1.3. Zhotovitel ................................................................................................................................ 3 1.1.4. Základní charakteristika stavby a její účel ............................................................................. 3 1.2. Údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o stavebním pozemku a o majetkoprávních vztazích ................................................................................................................................................ 5 1.2.1. Územní plán ........................................................................................................................... 5 1.2.2. Strategický plán udržitelného rozvoje Karlových Varů ........................................................... 6 1.2.3. Majetkové vztahy ................................................................................................................... 6 1.2.4. Historický vývoj karlovarských parků ..................................................................................... 7 1.2.5. Sítě technické infrastruktury ................................................................................................. 13 1.3. Údaje o provedených průzkumech a o napojení na dopravní a technickou infrastrukturu........ 13 1.4. Informace o splnění požadavků dotčených orgánů .................................................................... 13 1.5. Informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu........................................................... 13 1.6. Údaje o splnění podmínek regulačního plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace u staveb podle § 104 odst. 1 stavebního zákona ......................................... 13 1.7. Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území ................................................................................................................................................. 13 1.8. Předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby ............................................... 13 1.9. Statistické údaje ......................................................................................................................... 13 2. Technická zpráva ............................................................................................................................. 15 2.1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení ........................................................ 15 2.1.1. Zhodnocení staveniště ......................................................................................................... 15 2.1.2. Urbanistické a architektonické řešení stavby, popřípadě pozemků s ní souvisejících ........ 15 2.1.3. Technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb a řešení vnějších ploch ............................................................................................................................................... 15 2.1.4. Napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu .................................................... 22 2.1.5. Řešení technické a dopravní infrastruktury včetně řešení dopravy v klidu .......................... 23 2.1.6. Vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrany ........................................................ 23 2.1.7. Řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací...... 23 2.1.8. Průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace .................................................................................................................................. 23 2.1.9. Údaje o podkladech pro vytýčení stavby ............................................................................. 23 2.1.10. Členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty a technologické provozní soubory ........................................................................................................................................... 23 2.1.11. Vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. jejich minimalizace ................................................ 23 2.1.12. Způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků .............................................. 24 2.2. Mechanická odolnost a stabilita .................................................................................................. 24 2.3. Požární bezpečnost .................................................................................................................... 24 2.4. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí ........................................................................... 24 2.5. Bezpečnost při užívání................................................................................................................ 24 2.6. Ochrana proti hluku..................................................................................................................... 24 2.7. Úspora energie a ochrana tepla ................................................................................................. 25 2.8. Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace údaje o splnění požadavků na bezbariérové řešení stavby............................................................... 25 2.9. Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí radon, agresivní spodní vody, seismicita, ochranná a bezpečnostní pásma apod. .......................................................................... 25 2.10. Ochrana obyvatelstva ............................................................................................................... 25 2.11. Bilance ...................................................................................................................................... 25 2.11.1. Kácení dřevin ..................................................................................................................... 25 2.11.2. Pěstební opatření ............................................................................................................... 26 2.11.3. Vegetační úpravy ............................................................................................................... 26 3. Fotodokumentace .............................................................................................................................. 27 4. Indikátory ........................................................................................................................................... 30

A – Průvodní a technická zpráva.......str.1


Obsah dokumentace: A – Průvodní a technická zpráva B – Dendrologický průzkum - textová a tabulková část C – Zásady organizace výstavby D – Technické a uživatelské standardy E – Výkaz výměr a rozpočet F – Výkresová část F.01. Celková situace, M 1:3000 F.02. Celková situace, mimo měřítko F.03. Smetanovy sady – situace, M 1:500 F.04. Dvořákovy sady – situace, M 1:500 F.05. Skalníkovy sady – situace, M 1:500 F.06. Divadelní náměstí – situace, M 1:500 F.07. Sady Karla IV. – situace, M 1:500 F.08. Goethova stezka – situace, M 1:500 F.09. Sady u Poštovního dvora – situace, M 1:500 F.10. Park za přírodním divadlem – situace, M 1:500



1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.1. Identifikace stavby 1.1.1. Název stavby „NAUČNÁ DENDROLOGICKÁ STEZKA V KARLOVÝCH VARECH“ - dokumentace pro stavební řízení

1.1.2. Objednatel Statutární město Karlovy Vary Moskevská 2035/21 360 01 Karlovy Vary

1.1.3. Zhotovitel Ing. Jana Kohlová Vrbová 960 251 68 Všedobrovice, Kamenice Autor: Ing. Jana Kohlová /autorizace ČKA 02930, obor zahradní a krajinářská architektura/, Projektanti: Ing. Zora Rákosová

1.1.4. Základní charakteristika stavby a její účel 1.1.4.1. Řešené území Kraj: Karlovarský Obec: Karlovy Vary Katastrální území: Karlovy Vary Trasa naučné stezky prochází několika parkovými plochami podél řeky Teplé v lázeňském území města. Součástí řešeného území jsou následující parky: I – Smetanovy sady II – Dvořákovy sady III – Skalníkovy sady IV – Divadelní náměstí V – Sady Karla IV. VI – Goethova stezka VII – Sady u Poštovního dvora VIII – Park za Přírodním divadlem

Kompozice území Navazující území naučné stezky má vysokou urbanistickou a architektonickou hodnotu vzhledem k tomu, že se jedná o lázeňské území Karlových Varů s bohatou historii. Velmi cenná jsou území historických parků, ale i nivní polohy u Poštovního dvora. Území za přírodním divadlem se zvedá až na kótu 407 m.n.m. V území se vyskytuje několik hodnotných stromů, převážně dubů – stáří cca 300 let u přírodního divadla, stará lípa u mostu Karla IV. a jeden památný strom - platan ve Dvořákových sadech. A – Průvodní a technická zpráva.......str.3


Provoz území Trasa naučné stezky prochází parky po jejich parkových cestách a spojení mezi jednotlivými parky je navrženo po komunikacích pro pěší. Na začátku a na konci naučné stezky jsou stávající placená parkoviště a též nástupy na naučnou stezku jsou dostupné městskou hromadnou dopravou.

1.1.4.2. Základní charakteristika stavby Projektová dokumentace řeší regeneraci parků, které jsou součástí naučné stezky lázeňskými parky Karlových Varů. Jedná se o historicky významné lokality a důležitá vycházková a odpočivná místa pro lázeňské hosty i obyvatele Karlových Varů. Projekt vychází z bohaté historické tradice zahradního umění a snaží se na ni navázat a vybudovat zde novou aktivitu rozšiřující nabídkou města. Jako hlavní priorita je zde stabilizovat stávající stromy v parcích, rozšířit sortiment exotických dřevin novými výsadbami. Naučná stezka je dlouhá 4,5km a prezentuje celkem 102 taxonů stromů a keřů na 215 jedincích, a to jak našich domácích dřevin, tak i dřevin introdukovaných z Ameriky či z Asie. U některých taxonů jsou představeny různá věková stádia či různé růstové nebo pěstební formy. V území se vyskytuje několik velmi hodnotných starých stromů – např. duby za Poštovním dvorem stáří cca 300 let, stará lípa u mostu Karla IV. a dva památné stromy - platany ve Dvořákových sadech. Zároveň je zde několik dendrologicky unikátních stromů – např. dub celokrajný, dub velkoplodý, dub zimní kultivar „Muskaviensis“ nebo červenolistý či žlutolistý dub letní nebo celá škála různorodých kultivarů buků. Vegetační úpravy V rámci navrhovaných úprav budou vykáceny neperspektivní dřeviny a vysázeny dřeviny nové. Navrhované výsadby jsou z části z domácích a z části z exotických dřevin, pro budoucí rozšíření naučné dendrologické stezky. Tyto výsadby dotváří naučný charakter místa i tradiční výsadby v parcích v 19.století.

1.1.4.3. Účel stavby Účelem stavby je rozšíření aktivity v centru Karlových Varů a vytvoření vycházkové trasy jak pro lázeňské hosty, tak i pro obyvatele z širokého okolí. Stavba má regionální význam a předpokládá se její dlouholetá udržitelnost. 1.1.4.4. Ochranná pásma a chráněné zájmy ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů 1. stupně pásmo nejvyšší ochrany proti kontaminaci hranice vnitřního lázeňského území hranice památkové zóny hranice Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les hranice ložiska slatiny a rašeliny národní kulturní památka /Smetanovy a Dvořákovy sady/ hranice biocenter a osy biokoridorů územního systému ekologické stability ochranné pásmo lesa 50 metrů pro stavby trvalého charakteru provozní pásmo pro údržbu vodních toků (8 a 6 metrů) vymezení krajinných prvků „ex lege“, všechny lesy, vodní toky, rašeliniště a rybníky ochranná pásma silnice III.třídy (15 metrů) trasy a ochranná pásma inženýrských sítí Na území se vztahuje zákon 164/2001Sb. O přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech /lázeňský zákon/ a vyhláška 423/2001 Sb.

1.1.4.5 Použité podklady Digitalizované katastrální a mapy katastru nemovitostí (Město Karlovy Vary)



Digitalizované technické mapy města (Město Karlovy Vary) Průzkumné práce pro projektovou dokumentaci – Výškopisné a polohopisné zaměření parku za Přírodním divadlem /J. Tomandlová /11/2007/ Výpis z katastru nemovitostí Odborné ošetření stromů ve významných parcích v Karlových Varech /Karlovy Vary 03/2002/ Lesopark za letním kinem, park u Letního kina /Karlovy Vary 2005/

Literatura: Novotný, L.: Zmizelé Čechy – Karlovy Vary. Paseka PRAHA – Litomyšl, 2007. Nožička, J.: Městské sady Karlovarské. In Vědecké práce Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví ČSAZV v Průhonicích. SZN v Praze 1961. Neubert, L., Mráz, B.: Karlovy Vary. Orbis Praha1977. Bešťáková K., Gargula, M.: Karlovy Vary ....místa známá i neznámá. Agentura Boom a Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. PhDr. Stanislav Burachovič – historie Karlových Varů. Internetové stránky a odborná konzultace Pacáková – Hoštálková,B., Petrů, J., Riedl,D., Svoboda, A.M.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Nakladetelství LIBRI, Praha 1999.

1.2. Údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o stavebním pozemku a o majetkoprávních vztazích 1.2.1. Územní plán Dle ÚPN SÚ Karlovy Vary se v řešeném území vyskytují následující funkční plochy: Plochy zeleně – parky, ostatní veřejná zeleň Plochy občanského vybavení s převahou zeleně Plochy občanského vybavení Smíšené území lázeňství Území lázeňství Projektová dokumentace je v souladu s územním plánem.

Územní plán Karlových Varů



1.2.2. Strategický plán udržitelného rozvoje Karlových Varů Prioritní osy rozvoje týkající se naučné stezky: 1/ lázeňství /propagace lázeňských Karlových Varů/ 2/ cestovní ruch /propagace cestovního ruchu, využití historického potenciálu města pro cestovní ruch/ 3/ růst kvality života /rozvoj přírodních složek prostředí/

1.2.3. Majetkové vztahy V řešeném území a jeho blízkosti se vyskytují následující parcely: P.č. Plocha Smetanovy 1 sady

2 3

Dvořákovy sady Skalníkovy sady

4

Divadelní náměstí

5

Sady Karla IV.

6

Goethova stezka

7

8

Park u Letního kina

Park za Letním kinem

katastrální území Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary

parcela č. Vlastník Město 2289 Karlovy Vary Město 2437 Karlovy Vary Město 1526/1 Karlovy Vary Město 1233/1 Karlovy Vary Město 1233/2 Karlovy Vary Město 1242 Karlovy Vary Město 1243 Karlovy Vary Město 199 Karlovy Vary Město 901 Karlovy Vary Město 903/2 Karlovy Vary Město 774 Karlovy Vary Město 775/1 Karlovy Vary Město 788 Karlovy Vary Město 789 Karlovy Vary Město 900 Karlovy Vary

786/1 790 793/1

803 807 812 809 821

Druh pozemku ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

Město Karlovy Vary Město Karlovy Vary Město Karlovy Vary

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

Město Karlovy Vary Město Karlovy Vary Město Karlovy Vary Město Karlovy Vary Město Karlovy Vary

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

Využití pozemku

Výměra /m2/ Ochrana VLU, LSR, 15552 OP1, NKP

zeleň ostatní komunikace 721 zeleň

13518

zeleň

2126

zeleň 3917 ostatní komunikace 367 zeleň

3439

zeleň

2166

zeleň

4180

zeleň 2523 neplodná půda 4834 ostatní komunikace 7080 zeleň

1812

silnice

695

zeleň

883

zeleň

28762

zeleň

2625

zeleň

9045

neplodná půda 7206 ostatní komunikace 684 neplodná půda 3856 zeleň 14516 ostatní komunikace 1539

0 VLU, LSR, OP1, NKP RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1, NKP RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1, NKP RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1 RCHU, VLU, LSR, OP1



1.2.4. Historický vývoj karlovarských parků Začátky parků v Karlových Varech souvisí s prvními společenskými budovami, ale i s iniciativou významných návštěvníků lázní. V souvislosti s rozvojem lázeňství byla postavena řada společenských a lázeňských staveb, v roce l70l např. Saský sál, v roce l728 Český sál. Na místě těchto sálů později vznikl Grandhotel Pupp. Zde se soustřeďoval veškerý společenský život. Před Českým sálem vznikla první okrasná karlovarská zahrada z dvanáctiřadého lipového stromořadí, která sloužila k procházkám, projížďkám a pobytu, jak je vidět na rytině z roku 1733. Toto stromořadí bylo později nazýváno Puppovskou alejí. / PhDr. Stanislav Burachovič/

Obr.1 Lipové stromořadí před Českým sálem, rytina z roku 1733

Obr.2 Puppova alej před Českým sálem. J.G. Jentzsch – W.F.Rothe, kolorovaný lept, kolem roku 1820

Město se začalo počátkem l8. století rozrůstat, došlo k postupné zástavbě Staré louky, jež se stala centrem společenského života lázeňských hostů. V roce 1756 nechal zemský místodržitel hrabě Rudolf Chotek na Staré louce upravit levý břeh řeky Teplé kamennou zdí a na novém nábřeží byla vysázena kaštanová alej a tak vznikla první karlovarská lázeňská promenáda. Nechal také vybudovat první lesní promenádu s vyhlídkami na lázně tzv. Chotkovu cestu, která vedla od Českého sálu k Jelenímu skoku. V roce 1805 dal hrabě Jan Rudolf Chotek také podél nově postavené nábřežní zdi na pravém břehu Teplé /Nová Louka/ vysázet kaštanovou alej.

Obr.3 Pohled na Karlovy Vary od jihozápadu. Karel Postl, kolorovaný lept, 1806-1810

Obr.4 Stará a Nová louka a most sv. Jana Nepomuckého Eduard Gurk, kolorovaný lept, kolem roku 1833

Zásadní význam pro modernizaci karlovarské balneologie, ale i rozvoj parků a lesoparků mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera (l725-l792), který zavedl řadu nových léčebných metod (pití vody u pramenů, vycházky jako součást terapie aj.) / PhDr. Stanislav Burachovič/. V souvislosti s novými léčebnými metodami vzniklo do okolí Karlových Varů množství vycházkových cest, z nichž největší věhlas měly tzv. Dorothiny nivy začínající u grandhotelu Pupp a pokračující dnešní Goethovou stezkou směrem k Poštovnímu dvoru. Na nevysoké skále nad říčkou Teplou nechal Kristián Clam Gallas /císařský komoří, rytíř řádu sv. Leopolda/ na počest vévodkyně Dorothey Kurónské, s kterou zde měl údajně svá dostaveníčka, postavit v roce 1791 klasicistní chrámek. Anna Charlotta Dorothea, vévodkyně Kuronská, vdova po kuronském vévodovi Petru Bironovi měla dceru Dorotheu, která se provdala za vévodu Edmonda Talleyrend-Périgorda /synovce Napoleonova ministra/ a Kateřinu Vilemínu, známou vévodkyni Zaháňskou, která vlastnila Ratibořice. Její sestra byla věhlasná básnířka Elisa von der Recke. Dorothein templ je půvabná empírová stavba na osmi



sloupech mezi nimiž uprostřed stála na kamenném oltáři kameninová váza, kterou ovíjel had – symbol věčnosti. Na mramorové destičce uprostřed vázy bylo zlatým písmem řecky vepsáno jméno Dorothea. Na skalách podél říčky Teplé byly umístěny i desky s verši návštěvníků, opěvujícími krásu těchto míst i léčivou sílu karlovarských pramenů /dnešní Goethova stezka/. Počátek l9. století přinesl Karlovým Varům další rozmach lázeňství. Štědrost a okázalost zámožných návštěvníků Karlových Varů umožnily rychlé rozšiřování sítě vycházkových cest v okolí lázní. Významným mecenášem a milovníkem vřídelního města byl kolem roku l800 skotský lord J.O.Findlater Skotský lord James O. Findlater – byl pronásledován anglickým parlamentem a žil střídavě až do konce svého života v Praze, Drážďanech a Karlových Varech, kde financoval řadu lesních promenád a vyhlídek a nechal postavit v roce 1801 např. chrámek při cestě do Březové, tzv. Findlaterův templ./ Rozsáhlé krajinářské úpravy tak pokračovaly v navazující lesích a vzniklo zde v duchu romantismu 19. století velké množství drobných staveb – Parnas na skále z roku 1798, Findlaterův obelisk z roku 1804, Thunův gloriet, Mayerův gloriet, obelisk na paměť knížete Schwarzenberga z roku 1818, Rasumowské odpočívadlo, Rohanovo odpočívadlo, Hraběnčin kámen apod. Německý přírodovědec, geograf a cestovatel Alexander von Humbolt /1769–1859/ údajně prohlásil o Karlových Varech, že zdejší lesy jsou nejkrásnějším přírodním parkem Evropy.

Obr.5 Dorotin templ, 1791.

Obr.6 Pohled na Poštovní dvůr u Karlových Varů. Franz Haas, 1803.

Obr.7 Vstup do Dorotiných niv. Karel Postl – Antonín Pucherna, kolorovaný lept, 1806-1810

Obr.8 Dorotiny nivy. Eduard Gurk, kolorovaný lept, kolem roku 1833

V roce l79l karlovarský poštmistr Josef Korb postavil dvorec a stáje pro svých šestatřicet párů poštovních spřežení, později známý jako Poštovní dvůr. Od sezony 1810 zde byla v provozu oblíbená výletní kavárna, která se postupně rozšířila o zahradní restauraci s tanečním sálem. V roce 1827 byla zelinářská zahrada přeměněna na zahradu okrasnou a byla zde vysázeny různé druhy topolů, ovocných a okrasných stromů. V zahradě byly zřízeny pergoly a útulné altánky, kde vyhrávali hudebníci. Poštovní dvůr proslul koncerty orchestru Josefa Labitzkého a četných slavných hudebníků. Tady např. J.W. Goethe poslouchal roku 1818 slavnou zpěvačku Angelicu Catalani nebo zde byla v roce 1894 poprvé v Evropě uvedena Dvořákova „Novosvětská“. Nad Poštovním dvorem byl v roce



1818 zřízen pomník Karla Schwarzenberga, ke kterému vedla od Poštovního dvora alej, která je znázorněna na všech dobových rytinách a mapách.

Obr.9 Pohled na údolí Teplé s Poštovním dvorem. Eduard Gurk, kolorovaný lept, kolem roku 1835

Obr.10 Pomník Karla Schwarzenberga nad Poštovním dvorem 1818

Území Dorotiních niv se skládalo převážně z luk, políček, remízků a alejí a k rozsáhleším výsadbám došlo až začátkem 20. století, kdy byly zalesněny svahy nad Poštovním dvorem a byly založeny nové parky. V roce 1909 byl odhalen pomník romantickému básníkovi Fridrichu Schillerovi se sloupovou architekturou a portrétním reliéfem podle návrhu profesora Bedřicha Ohmanna. Typický secesní reliéfní podobiznu básníka vyryl sochař M. Hiller. Okolí pomníku bylo upraveno a nazváno Schillerův park, v kterém bylo vysázeno množství exotických dřevin jako např. javor cukrový /Acer saccharum/, dub bahenní /Quercus palustris/, borovice vejmutovka /Pinus strobus/, borovice černá /Pinus nigra/, jalovec viržinský /Junuperus virginiana/ a další. K dalším úpravám došlo v souvislosti s výstavbou monumentálního devítimetrového pomníku císaře Františka Josefa I. v roce 1910. Po vzniku Československa byla tato socha v roce 1923 odstraněna a na jejím místě byla v roce 1929 umístěna socha Ludwiga van Beethovena od sochaře Hugo Uhera a park byl nazván Beethovenův park. Vjezd k Richmondu s formální úpravou a sochařskou výzdobou s putti vznikl při přestavbě Richmondu v roce 1928. K umělecky nejvýznamnějším sochařským dílům, která obohatila Karlovy Vary po druhé světové válce, patří bronzový pomník Bedřicha Smetany od profesora Josefa Wágnera, který byl umístěn na louce u Přírodního divadla v roce 1949. Posledním počinem byla v roce 1998 realizace Japonské zahrady Hany Bälz, která byla založena ke 150. Výročí narození doktora Erwina von Bälz. Tohoto známého německého internistu pozval japonský císař v roce 1876, aby pomohl založit základní kámen moderní medicíny v Japonsku. Jako balneolog seznamoval Japonce i s Karlovými Vary. Tato meditační zen-zahrada je věnována jeho japonské manželce Haně, která vždy stála po jeho boku. Kamennou zahradu navrhl přední mistr svého oboru Doc. Kanji Nomura a zrealizoval tým japonských zahradníků.

Skalníkovy sady V roce 1792 byla zřízena dřevěná kolonáda Nového pramene, která byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech. Poskytovala lázeňským hostům možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí. V roce 1794 byl nad Tereziiným pramenem vystavěný altán, tzv. Zahradní, na jehož špici byla pozlacená česká koruna. V roce l8ll byla kolonáda přestavěna drážďanským stavitelem Giesselem v duchu empíru. 20. srpna 1829 pražské gubernium projevilo souhlas k založení městských sadů. Hrabě Jindřich Chotek nařídil, aby plán na založení karlovarského městského parku vypracoval umělecký zahradník Soukup z Františkových Lázní, který měl být nápomocen i při sestavování rozpočtu. Se Soukupem se město pravděpodobně nedomluvilo a požádalo uměleckého zahradníka Václava Skalníka z Mariánských Lázní. Skalník měl v té době za sebou již úspěšnou realizaci mariánskolázeňských parků. Skalník tu přímo určoval místa pro vylámání skály, výsadbu keřů a stromů v poměrně prudké stráni. Byly zde vysázeny čtyři druhy javorů, červené jírovce, višně, mišpule, ale i čilimník, dřišťál, barvínek, kručinka, svída, šeřík, tavolník, zimolez i rybíz a ostružiník. Mimoto zde bylo vysázeno i 100 alpinek a 210 růží. Park byl realizován v době od 23. září 1830 do 15. května 1831 a současně byl jmenován uměleckým zahradníkem Jan Hahmann ze Sokolova. Součástí parku bylo i jezírko s vodotryskem. V roce 1834 byl na vrcholu Bernardovy skály postavený Cambridgský sloup na paměť vévody a vévodkyně z Cambridge. Zahradní altán byl zbourán v roce 1870, kdy musel ustoupit Nové Mlýnské kolonádě, která byla realizovaná podle návrhu arch. Josefa Zítka v letech



1871-1881. Další úpravy následovaly stavbou Skalního pramene v letech 1892-1893 po odstřelu Bernardovy skály.

Obr. 11 Altán nad Tereziiným pramenem na rytině z roku 1798, vystavěný roku 1794. Altán byl zbourán v roce 1870

Obr.12 Giesselova kolonáda z roku 1811 v pozadí se Zahradním altánem a Bernardovou skálou na rytině z roku 1815

Obr.13 Detail Skalníkových sadů z Situations Plan Stadt Carlsbad, Otto Schindler 1876 Dvořákovy sady Dvořákovy sady byly založeny na místě Wintrovy zahrady. Plán na založení parku zpracoval Jan Hahmann v roce 1877 a v roce 1878 byl park již otevřen. Již v roce 1881 byl do parku postaven koncertní sál s restaurací podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Helmuta Helmera. Koncertní sál s restaurací byl lehká litinová stavba dodaná salmovskými železárnami v Blansku. Měla dvě otevřené verandy, bohatě vyzdobenou terasu a dva pavilony po stranách s bustami Mozarta a Beethovena. Lehká litinová kolonáda se Sadovým pramenem podél Vojenského ústavu obě stavby spojovala. V souvislosti s novými úpravami bylo postaveno jezírko a před restaurací byl vysázen pravidelný rastr stromů ve zpevněné ploše. O rozsahu tehdejších parkových



úprav v lázních svědčí dodávky rostlinného materiálu z lobkovických školek v Jezeří – 2000 keřů, 80 jehličnatých exotů, 200 azalek, z Bergu u Hamburgu 32 jehličnanů, z Boskoopu v Holandsku rododendrony, z Köstritzu na Rýně 500 růží, jiřiny a gladioly, ze Stuttgargtu květiny. V soupisu rostlin z roku 1938 /In Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Die Welt der Pflanzen, Karlsbad 1938/ jsou v sadech udávány následující dřeviny: platan, tulipánovník, magnolie opakvejčitá, ginkgo, jedlovec kanadský, dřezovec trojtrnný, pajasan žlaznatý, škumpa. Většina z uváděných taxonů se v parku dochovala dodnes. Restaurace pro špatný technický stav byla stržena v roce 1966 a zůstala z ní jen Sadová kolonáda. V roce 1974 byl park nově upraven podle návrhu arch. Adolfa Petra a do parku byla umístěna socha Antonína Dvořáka od karlovarského sochaře Karla Kuneše.

Obr.14 Detail Dvořákových sadů z Situations Plan Stadt Carlsbad, Otto Schindler 1876

Obr.15 Dobová pohlednice Karlovy Vary – Městský park s hudebním pavilonem

Sady Karla IV. Na místě dnešních Císařských lázní stával pivovar z roku 1732, který byl zbořen v roce 1893. V jeho okolí bývaly louky, pouze v předprostoru lázeňských domů bývala parková úprava. V roce 1895 byly postaveny Císařské lázně dle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Helmuta Helmera. Dnešní úprava sadů pochází z počátku 20.století. Socha zakladatele lázní Karla IV. – je tesána do hořického pískovce akademickým sochařem Otakarem Švecem a byla odhalena v roce 1955.

Obr.16 Sady Karla IV. Uprostřed stojí pivovar z roku 1732, zbouraný v roce 1893. Na jeho místě byly v roce 1895 vybudovány Císařské lázně

Obr.17 Dobová pohlednice Karlovy Vary – Císařské lázně

Smetanovy sady Původně periferie města, později zde byla v 80. letech 19.století městská školka na pěstování stromků. V říjnu 1903 rozhodlo město postavit moderní lázeňský dům v parku císaře Františka Josefa, tak jak se tehdy Smetanovy sady nazývaly. V letech 1905 -1906 byly postaveny Lázně V. podle návrhu Františka Drobného se secesním průčelím a novobarokní střechou. U hlavního vchodu bylo počítáno i s nájezdem pro kočáry. Původně byly pojmenovány podle zavražděné královny Alžběty, manželky císaře Františka Josefa I. Smetanovy sady byly založeny jako čtyřřadá tvarovaná alej, vytvářející z korun stromů zelené stěny. Park má plně zachovanou původní dispozici z počátku 20.století.



Obr.18 Dobová Alžbětiny lázně

pohlednice

Karlovy

Vary

–

Obr.19 Dobová pohlednice Karlovy Vary – Elisabetin park

Divadelní náměstí Na místě dnešního divadelního náměstí stávalo několik domů – „Zlatý štít“, Dva pstruzi, Červený dům, Diadem, Divadelní kavárna aj. V prosinci 1909 město tyto reality vykoupilo a zavázalo se, že na jejich místě postaví velkolepý lázeňský dům. Tři roky se vedly spory o nové stavbě a nakonec zvítězil názor, podporovaný občanstvem vybudovat na pozemcích malý park a to se jako nejvhodnější a nejlacinější řešení realizovalo. Parčík byl navržen s formální úpravou a dekorativním parterem. Parter se skládal ze dvou centrálních kruhových květinových záhonů a osmi pravidelných čtverců kolem nich. Na rohu náměstí před divadlem byla umístěna dekorativní váza. V dalších letech byla úprava náměstí několikrát měněna při instalacích soch poplatných době – v roce 1957 na tehdejším Leninově náměstí byla odhalena socha Karla Marxe od karlovarského sochaře Karla Kuneše a následně byla na náměstí v roce 1966 umístěna bronzová socha V.I.Lenina, kterou po národním umělci Janu Laudovi dokončil Václav Relich.

Obr.20 Dobová pohlednice Divadelního náměstí cca 1915

Obr.21 Pohlednice Karlových Varů – Divadelní náměstí, cca po roce 1957

Divadelní náměstí bylo posledním samostatně realizovaným parkem, dále se již prováděly dílčí úpravy stávajících parků především u Poštovního dvora. První a druhá světová válka znamenala tečku za vzestupnou křivkou vývoje města a jeho parků. Podklady: Novotný, L.: Zmizelé Čechy – Karlovy Vary. Paseka PRAHA – Litomyšl, 2007. Nožička, J.: Městské sady Karlovarské. In Vědecké práce Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví ČSAZV v Průhonicích. SZN v Praze 1961. Neubert, L., Mráz, B.: Karlovy Vary. Orbis Praha1977. Bešťáková K., Gargula, M.: Karlovy Vary ....místa známá i neznámá. Agentura Boom a Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. PhDr. Stanislav Burachovič – historie Karlových Varů. Internetové stránky a odborná konzultace Pacáková – Hoštálková,B., Petrů, J., Riedl,D., Svoboda, A.M.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Nakladetelství LIBRI, Praha 1999.



1.2.5. Sítě technické infrastruktury V řešeném území a jeho blízkosti se vyskytují následující inženýrské sítě: vodovod kanalizace plyn telekomunikační vedení elektrické vedení VN a NN osvětlení vedení závlahového systému ve Dvořákových a Smetanových sadech 1.3. Údaje o provedených průzkumech a o napojení na dopravní a technickou infrastrukturu Byl proveden dendrologický průzkum a geodetické zaměření parku za Přírodním divadlem. Výškopisné a polohopisné zaměření bylo provedeno firmou J. Tomandlová /11/2007/. Připojení území na stávající komunikace zůstává beze změny.

1.4. Informace o splnění požadavků dotčených orgánů Vyjádření nebyly součástí projektu..

1.5. Informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu V projektové dokumentaci jsou dodrženy obecné technické požadavky na výstavbu - bezpečnost a užitné vlastnosti staveb, požární bezpečnost, ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Vegetační úpravy neporušují krajinný ráz a nebrání v rozhledu na pozemních komunikacích. Jejich umístěním nevznikají na pozemních komunikacích a prostranstvích překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. 1.6. Údaje o splnění podmínek regulačního plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace u staveb podle § 104 odst. 1 stavebního zákona Podmínky nebyly stanoveny. 1.7. Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území Související stavby nejsou známy.

1.8. Předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby Předpokládá se lhůta výstavby rok 2013/2014.

1.9. Statistické údaje Orientační hodnota stavby je ............................................................................... .............5 000 000,-Kč Celková výměra řešeného území ...........................................................................................121793m2 I – Smetanovy sady....................................................................................................................16261m2 II – Dvořákovy sady....................................................................................................................13549m2 III – Skalníkovy sady.....................................................................................................................9842m2



IV – Divadelní náměstí................................................................................................................2166m2 . V – Sady Karla IV. ......................................................................................................................6702m2 . VI – Goethova stezka................................................................................................................10730m2 VII – Sady u Poštovního dvora.................................................................................................51897m2 VIII – Park za Přírodním divadlem............................................................................................10646m2 Délka naučné stezky....................................................................................................................4,50km Počet prezentovaných taxonů naučnou stezkou........................................................ 102 taxonů /215ks/ Počet ošetřených stromů/počet pěstebních opatření...........................................................512 ks/550ks Počet kácených dřevin...................................................................................................................165 ks Počet vysázených stromů............................................................................................................. 104 ks Výměra založených trávníků

.............................................................................................. 10 162m2



2. TECHNICKÁ ZPRÁVA 2.1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení 2.1.1. Zhodnocení staveniště Území pro navrhovanou dendrologickou stezku leží v intravilánu města, v jádrovém lázeňském území. Všechny parky jsou přístupné po místních komunikacích, na kterých je omezen provoz vzhledem k tomu, že se jedná o lázeňské území. Skalníkovy sady a Park za Přírodním divadlem jsou ve svažitém území a realizace stavby zde bude za ztížených podmínek. 2.1.2. Urbanistické a architektonické řešení stavby, popřípadě pozemků s ní souvisejících Projektová dokumentace řeší regeneraci parků, které jsou součástí dendrologické naučné stezky. Jedná se o historicky významné lokality a důležitá vycházková a odpočivná místa pro lázeňské hosty i obyvatele Karlových Varů. Projekt vychází z bohaté historické tradice zahradního umění a snaží se na ni navázat a vybudovat zde novou aktivitu rozšiřující nabídkou města. Jako hlavní priorita je zde stabilizovat stávající stromy v parcích, rozšířit sortiment exotických dřevin novými výsadbami Trasa naučné stezky prochází parky po jejich parkových cestách a spojení mezi jednotlivými parky je navrženo po stávajících komunikacích pro pěší. Na začátku a na konci naučné stezky jsou stávající placená parkoviště a též nástupy na naučnou stezku jsou dostupné městskou hromadnou dopravou. Součástí naučné stezky jsou čtyři informační tabule. Instalace těchto naučných tabulí a též vydání průvodce naučnou stezkou karlovarskými parky je součástí již zčásti realizovaného grantu v rámci projektu Karlovarská zahrada v parku Theresienstein (reg. č. 272) financovaného z programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Vegetační úpravy V rámci navrhovaných úprav budou vykáceny neperspektivní dřeviny a vysázeny dřeviny nové. Navrhované výsadby jsou z části z domácích dřevin a z části z exotických dřevin, pro budoucí rozšíření naučné dendrologické stezky. Tyto výsadby dotváří naučný charakter místa i tradiční výsadby v parcích v 19.století. 2.1.3. Technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb a řešení vnějších ploch Vegetační úpravy Návrh vegetačních úprav spočívá v kácení dřevin, v realizaci pěstebních opatření na stávajících dřevinách, ve výsadbě nových stromů, a založení nových trávníků za Přírodním divadlem. V řešeném území je navrženo ke kácení celkem 165ks z pěstebních důvodů. Návrh vychází z principu odstranění poškozených neperspektivních dřevin a doplnění novými výsadbami, které především rozšíří dendrologickou skladbu. U stávajících dřevin byla navržena pěstební opatření, která je nutno realizovat pro zajištění odpovídajícího pěstebního stavu vegetačního prvku. Jeden jedinec (strom) může mít navrženo i několik pěstebních opatření. Celkem je navrženo 550 pěstebních opatření na 512 stromech. Největší rozsah výsadeb je v sadech u Poštovního dvora. Výsadby doplňují stávající druhovou skladbu a respektují kompoziční vazby. V parku u Poštovního dvora dochází k nejrozsáhlejšímu kácení. Zde bylo v 70.letech vysázeno množství jehličnatých dřevin, které v tak velkém rozsahu narušily původní historickou hodnotu tohoto území. Nové výsadby vycházejí z historické druhové skladby 19.století. V celém území budou vysázeny cizokrajné dřeviny, jejíchž výběr byl určen místními stanovištními podmínkami – vysazovány zde tak budou např. tyto taxony - javor červený (Acer rubrum), javor stříbrný (Acer saccharinum), bříza Ermanova (Betula ermanii), dub červený (Quercus rubra), dub velkokvětý (Quercus macranthera), dub cer (Quercus cerris),), jedle obrovská (Abies grandis), borovice těžká (Pinus ponderosa), borovice vejmutovka, hedvábná (Pinus strobus), jedlovec Mertensiův (Tsuga mertensiana) a další. V nově upravené části za Přírodním divadlem budou založeny trávníky.



Při realizaci vegetačních úprav musí být dodrženy následující normy: Oborové normy: ČSN DIN 18 915: 1997 - Sadovnictví a krajinářství,Práce s půdou. Praha: Český normalizační institut, 1997. 18 s. ČSN DIN 18 916:1997 - Sadovnictví a krajinářství,Výsadby rostlin. Praha: Český normalizační institut, 1997. 11 s. ČSN DIN 18 919:1997. - Sadovnictví a krajinářství, Rozvojová a udržovací péče o rostliny. Český normalizační institut, 1997. 11 s. Česká technická norma 464902-1 Výpěstky okrasných dřevin. 2001. 33 s.

2.1.3.1. Kácení dřevin V řešeném území je navrženo ke kácení celkem 165ks stromů, z toho 94ks je pod obvod kmene 80cm, na které není třeba povolení ke kácení. Návrh vychází z principu odstranění poškozených neperspektivních dřevin a doplnění novými výsadbami, které především rozšíří dendrologickou skladbu. Odstranění dřevin Obtížnost1 Obtížnost2 Obtížnost3 Celkem Průměr kmene 0-10cm 12 12 Průměr kmene 10-20cm 44 3 47 Průměr kmene 20-30cm 48 48 Průměr kmene 30-40cm 21 21 Průměr kmene 40-50cm 11 6 1 18 Průměr kmene 50-60cm 1 4 1 6 Průměr kmene 60-70cm 2 4 1 7 Průměr kmene 70-80cm 1 1 Průměr kmene 80-90cm 1 1 1 3 Průměr kmene 90-100cm 1 1 Průměr kmene 110-120cm 1 1 142 18 5 165 Technologický postup: Pokácení stromu nebo keře s rozřezáním a odstraněním větví a kmene do vzdálenosti 20m, se složením na hromady, nebo s naložením na dopravní prostředek, s odvozem na skládku a s odstraněním pařezu trháním a s odvozem, dosypání jámy zeminou. Vše v rovině nebo na svahu do 1:5.

2.1.3.2. Pěstební opatření U stávajících dřevin bylo v případě potřeby navrženo konkrétní pěstební opatření, které je nutno realizovat pro zajištění odpovídajícího pěstebního stavu vegetačního prvku. Jeden jedinec (strom) může mít navrženo i několik pěstebních opatření. Celkem je navrženo 550 pěstebních opatření na 512 stromech. Návrh pěstebních opatření je graficky zpracován tak, že jsou v mapě označeny stromy, na kterých je navrženo pěstební opatření bez bližší identifikace navrženého opatření. Pěstební opatření je pak zaznamenáno v inventarizačních tabulkách v dendrologickém průzkum v příloze. U pěstebních opatření byla stanovena i jejich obtížnost (obt.) ve stupnici 1 - 3 /1 - méně náročný úkon, 2 - středně náročný úkon, 3 - náročný úkon/. Pěstební opatření s obdobným pěstebním cílem jsou zařazena pro přehlednost do skupin. Ve skupinách jsou zařazeny pěstební opatření s obdobným pěstebním cílem. Pro každé pěstební opatření je zformulován pěstební cíl. Seznam navržených ozdravných pěstebních opatření Název pěstební cíl Ořez zlomů a Odstranit nebo alespoň zmírnit pahýlů poškození. OZ

důvod nebezpečí Zajištění odpovídajícího zdravotního stavu jedince.



Seznam navržených stabilizačních pěstebních opatření Název pěstební cíl Náhrada (často pouze dočasná) odumírající či Celková odumřelé části koruny. regenerace Podporou a s využitím přirozených regeneračních koruny schopností jedince dospět k postupnému RG vybudování typické koruny. Oprava tvaru a objemu koruny s pasivním zásahem do struktury. Provádí se u jedinců 3. věkové třídy a starších v případě, že část koruny z prostorových Redukce koruny důvodů (např. styk s provozem, konkurenční tlak RK apod.) nevyhovuje. Při zásahu do kosterních větví je nutno zpravidla provést i řez po celém obvodu koruny. Zvýšení statické Realizace technických opatření pro posílení statické stability stability jedince /vazba, podpěra.../. ST Odlehčení koruny Odstranění části koruny pro posílení statické OK stability jedince Konzervace stromu KZ

důvod Náhrada (často pouze dočasná) odumírající či odumřelé části koruny.

Zvýšení provozní bezpečnosti.

Zvýšení provozní bezpečnosti. Zvýšení provozní bezpečnosti.

Realizace opatření pro posílení stability jedince, Dlouhodobá stabilita jedince většinou torza

Seznam navržených podpůrných pěstebních opatření Název pěstební cíl Uvolnění korunového Odstranění nežádoucí porostní složky ve prospěch prostoru jedince porostní složky nadějné. UK Péče o nárost Zajištění podmínek pro růst a vývoj PN Odstranění Odstranění nevyužitelných , zahušťujících výmladků výmladků. OV Odstranění Odstranění buřeně a podpora cílového vegetačního nárostů prvku ON Seznam pěstebních opatření ze skupiny: řezy Oprava struktury koruny s cílem odstranit nebo zmírnit Řez opravný nedostatky vzniklé zanedbáním nebo nesprávným RO provedením řezu výchovného Zabezpečit dlouhodobě vysokou funkčnost – především péčí o dobrý zdravotní stav a vysokou Řez udržovací vitalitu, zlepšením světelných podmínek v koruně. RU Opatření mají akutní i preventivní charakter. Omezit případné negativní působení na okolí. Náhrada odumírající či odumřelé části koruny. Průklest koruny Podporou a s využitím přirozených regeneračních schopností jedince dospět k postupnému vybudování PK typické koruny.

důvod Kompoziční, pěstební, provozní, bezpečnostní. Zajištění vývoj

podmínek pro růst

a

Podpora cílové struktury jedince Zajištění potřebných životních podmínek cílového vegetačního prvku

Ddlouhodobá stabilita jedince.

Zabezpečení funkčnosti.

Zmlazení keře

stromu,

dlouhodobé

popřípadě



Řez výchovný VR

Založení cílové struktury koruny . Cílová struktura koruny musí odpovídat danému taxonu nebo Dlouhodobá stabilita jedince. požadované funkci nadzemní části jedince, popřípadě musí vycházet z typu stanoviště.

2.1.3.3. Výsadby a založení trávníků Celkem je navrženo k výsadbám 104 ks stromů, z toho 29 jehličnatých. Výpěstky musí být první jakosti, různých pěstebních tvarů – vysokokmeny a solitéry. Vysazované listnaté stromy jsou navrhovány velikosti 175-200, 200-250, 250-300, 350-400, 18-20, 2025/, s 50% výměnou půdy. Výška nasazení koruny u vysokokmenů musí být minimálně 2,2m. Ve výsadbové jámě bude provedena 50% výměna zeminy. Výsadbové mísy musí být odvodněny drenážní vrstvou krytou geotextilii. Spodní část výsadbové jámy bude vyplněna minerálním substrátem /50cm/, horní část výsadbové mísy bude zaplněna organominerálním substrátem /40cm/. Vrchní část výsadbové mísy bude kryta 10cm mulčovací kůry. Velikost výsadbové jámy je 1m3. Materiál z výkopku bude použit k výškovému vyfrézovaných pařezů po kácení. Listnaté stromy budou kotveny tříbodovým dřevěným kotvením - 2x spojeny příčníky v horní a spodní části. Kmen bude chráněn geotextilii a ochranou kmene ze štípaného bambusu do výšky 1,8-2m. Jehličnaté stromy jsou navrhovány velikosti 100-125, 175-200, 200-225, taktéž s 50% výměnou půdy v 0,4m3 jámě.. Ochrana proti okusu bude provedena chemicky.

Substráty pro výsadby Pěstební substráty budou doloženy chemickými rozbory půdy a rozbory zrnitosti a budou odsouhlaseny v rámci autorského dozoru. Substrát pro výsadbu stromů Parametry pěstebního substrátu (materiál pro konstrukci vegetační nosné vrstvy (ČSN DIN 18915 v prostoru výsadbové jámy). Vrchní vrstva substrátu (do hloubky 40 cm) musí obsahovat 5 % organických látek. Zrnitostní složení: jílovitá frakce (0,002mm)...............................3% prachovitá frakce (0,002-0,063mm)..............18% písčitá frakce (0,063-2,0mm)........................36% štěrkovitá frakce (2,0-63,0)...........................43% Obsah živin: doplnění zásoby živin umělým hnojivem- s dobou působení 14 měsíců. Do substrátu bude rovnoměrně namíchán hydrogel v množství 1 kg na m3. Poznámka: Při míchání substrátu musí být provedeny rozbory půdy (chemické a rozbory zrnitosti) a odsouhlaseny v rámci autorského dozoru. Výkopové práce ve výsadbové jámě stromů budou prováděny tak, aby podloží bylo nakypřené a byl zajištěn vsak vody. Popis technologií Byly navrženy tyto technologie pro založení vegetačních prvků: A1– výsadba stromu listnatého /175-200, 200-250, 250-300, 350-400, 18-20, 20-25/ A2– výsadba stromu jehličnatého /100-125, 175-200, 200-225/ B - založení trávníku B1 – založení lučního podrostového trávníku v rovině B2 – založení lučního podrostového trávníku ve svahu 1:3 B3 - založení lučního podrostového trávníku ve svahu 1:1

Popis technologie: A1– výsadba stromu listnatého /175-200, 200-250, 250-300, 350-400, 18-20, 20-25/ Parametry výpěstku a technologie založení: Taxonomická skladba - výpěstek dle specifikace rostlinného materiálu Způsob kotvení tříbodové kotvení dřevěnými kůly



Ochrana kmene

Jutová bandáž a ochranou kmene ze štípaného bambusu do výšky 1,8-2m Způsob založení stabilizovaný terén 3 Velikost výsadbové jámy 1m ; hloubka 1m Zajištění povrchu výsadbové jámy mulčovací kůra 100x100cm, tloušťka 100 mm Parametry pěstebního substrátu (materiál pro konstrukci vegetační nosné vrstvy (ČSN DIN 18915 v prostoru výsadbové jámy), vrchní vrstva substrátu (do hloubky 40 cm) musí obsahovat 5 % organických látek obsah živin doplnění zásoby živin do substrátu umělým hnojivem - s dobou působení 14 měsíců Popis technologie: A2– výsadba stromu jehličnatého /100-125, 175-200, 200-225/ Parametry výpěstku a technologie založení: Taxonomická skladba - výpěstek dle specifikace rostlinného materiálu Způsob kotvení kotvení jedním dřevěným kůlem /pr.1000x50mm/ Ochrana dřeviny chemicky 3 Velikost výsadbové jámy 0,4m Zajištění povrchu výsadbové jámy mulčovací kůra, tloušťka 100 mm, 50*50cm Parametry pěstebního substrátu (materiál pro konstrukci vegetační nosné vrstvy (ČSN DIN 18915 v prostoru výsadbové jámy), vrchní vrstva substrátu (do hloubky 40 cm) musí obsahovat 5 % organických látek obsah živin doplnění zásoby živin do substrátu umělým hnojivem - s dobou působení 14 měsíců Popis technologie: B1-B3 - založení lučního podrostového trávníku Popis: založení trávníku parkového trávníku a lučního podrostového pro částečné nebo úplné zastínění. Parametry založení: Taxonomická skladba směs pro založení lučního podrostového trávníku: Jílek vytrvalý 2n 20%, Lipnice luční 10%, Kostřava červená dlouze výběžkatá 20%, Kostřava červená krátko výběžkatá 5%, Kostřava červená trsnatá 5%, Kostřava ovčí 20%, Lipnice hajní 10%, Poháňka hřebenitá 10% 2 Výsevek 25g/m Technologie založení výsev Vegetační nosná vrstva mocnost 150 mm Obsah organických látek ve vegetační nosné vrstvě 3 % Parametry založení trávníků a způsobilost k přejímce: Příprava půdy: • Vegetační vrstvu, a případně také základovou půdu, je třeba připravit podle ČSN 83 9011 – práce s půdou. • Plochu je třeba před výsevem, popřípadě položením předpěstovaného trávníku, pečlivě zkypřit. Odpady, kameny o průměru větším než 5 cm a části rostlin, které se obtížně rozkládají je nutno odstranit. • Jemné urovnání je třeba provést do požadované roviny, která se nemá na měřeném úseku dlouhém 4 m odchylovat v případě parkových, sportovních a parterových trávníků o více než 3 cm a u krajinných trávníků o více než 5 cm. • Modelace terénu mají být pozvolné a plynulé. • Napojení na obrubníky, kryty ploch, apod., mají být plynulá a smí se odchylovat nejvýše o 2 cm směrem dolů. Výsev: • Příznivé podmínky pro vzcházení nastávají při teplotě půdy minimálně 8 °C a dostate čné půdní vlhkosti, které jsou zpravidla od května do září. Při časném a pozdním výsevu mohou nastat nežádoucí posuny ve složení trávníků ve prospěch travních druhů klíčících při nižších teplotách (např. Lolium - jílek). • U osevních směsí je nutno výsevek přizpůsobit stanovišti a účelu vegetační úpravy. Dávky výsevků jsou uvedeny v předpisu. (NÁRODNÍ POZNÁMKA: Za standardní výsevek se v ČR u parterových, parkových a sportovních trávníků považuje dávka 25 g.m-2 , u extenzivních trávníků



10 g .m-2 až 20 g.m-2) Travní osivo je nutno vysévat rovnoměrně, zapravit mělce, avšak ne hlouběji než 1 cm, a přitlačit. Během setí je nutno dbát na to, aby ve směsi nedošlo k oddělení semen jednotlivých druhů. Práce při dokončovací péči: • Nežádoucí rostliny, které brání vývoji trávníku, hrozí vysemeněním nebo nežádoucím způsobem ovlivňují požadovaný záměr zatravnění, je nutno odstraňovat, zpravidla mechanicky. • Kosit se musí podle kategorie trávníku při výšce porostu mezi 6 cm až 10 cm. Výška pokoseného trávníku nesmí být menší než 4 cm. Pokosenou hmotu je nutno odstranit. Způsobilost k přejímce: • Dokončovací péče o trávník probíhá až do stavu způsobilého k přejímce. Cílem je dosažení takového stavu, aby při navazujících pěstebních opatřeních podle ČSN 83 9051 byl zaručen další vývoj trávníku. Dokončovací péče zahrnuje práce, které jsou vždy nutné k dosažení stavu způsobilého k přejímce. • Způsobilosti k přejímce je dosaženo, – výsevem založené parterové, parkové a sportovní trávníky tvoří vyrovnaný porost, který v pokoseném stavu vykazuje pokryvnost půdy asi ze 75 % rostlinami požadované osevní směsi. Poslední seč smí být provedena nejpozději jeden týden před přejímkou; •

Specifikace rostlinného materiálu Původ a velikost rostlinného materiálu bude odsouhlasen v rámci autorského a technického dozoru a bude doložen prohlášením o původu rostlinného materiálu od dodavatele. Zkratka Taxon Velikost Tech. Mj Plochy Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 /ks/ Listnaté dřeviny Ag

Acer ginnala

Sol 3xp 250-300

A1

ks

Am

Acer monspessulanum

Sol 3xp 250-300

A1

ks

3

3

ApD

VK 4xp 18-20

A1

ks

1

1

Sol 4xp 350-400

A1

ks

Sol 4xp 350-400

A1

ks

1

1

Asc

Acer platanoides "Drummondii" Acer rubrum "October Glory" Acer saccharinum "Laciniatum Wierii" Acer sacharum

Sol 3xp 250-300

A1

ks

2

2

Be

Betula ermanii

Sol 3xp 250-300

A1

ks

3

3

BpF

Sol 3xp 250-300

A1

ks

3

4

Sol 3xp 250-300

A1

ks

1

1

Cs

Betula pendula "Fastigiata" Betula pendula "Laciniata" Castanea sativa

Sol 3xp 250-300

A1

ks

1

Cc

Corylus colurna

Sol 4xp 250-300

A1

ks

3

1

4

Fs

Fagus sylvatica

VK 4xp 18-20

A1

ks

3

3

FsA

Fagus sylvatica "Asplenifolia" Fagus sylvatica "Atropurpurea" Fagus sylvatica "Pendula" Fagus sylvatica "Zlatia"

Sol 4xp 250-300

A1

ks

1

2

Sol 4xp 250-300

A1

ks

3

Sol 4xp 250-300

A1

ks

1

1

Sol 4xp 250-300

A1

ks

1

1

1

2

ArOG AsW

BpL

FsAt FsP FsZ FeD

1

1

2

1

VK 3xp 18-20

A1

ks

1

Gt

VK 4xp 18-20

A1

ks

1

Mk

Magnolia kobus

Sol 4xp 250-300

A1

ks

MhL

Malus hybrida "Liset"

VK 4xp 18-20

A1

ks

1

4

1 1

1

3

1

1

Fraxinus excelsior "Diversifolia" Gleditsia triacanthos

1

1 1



Zkratka

Taxon

Velikost

Tech.

Mj

MhVE

Sol 3xp 200-250

A1

ks

Pe

Malus hybrida "Van Elsetine" Platanus x acerifolia

Sol 4xp 20-25

A1

ks

1

1

Pv

Prunus virginiana

Sol 3xp 200-250

A1

ks

1

1

Py

Prunus yedoensis

Sol 4xp 250-300

A1

ks

1

1

Pf

Pterocarya fraxinifolia

VK 3xp 18-20

A1

ks

1

1

Qc

Quercus cerris

VK 4xp 18-20

A1

ks

2

2

Qf

Quercus frainetto

Sol 4xp 250-300

A1

ks

1

Qm

Quercus macranthera

Sol 4xp 350-400

A1

ks

Qp

Quercus palustris

Sol 4xp 350-400

A1

ks

Qr

Quercus robur

VK 4xp 18-20

A1

ks

QrF

VK 4xp 18-20

A1

ks

2

Qru

Quercus robur "Fastigiata" Quercus rubra

VK 4xp 18-20

A1

ks

6

Sj

Sophora japonica

VK 4xp 18-20

A1

ks

Sv

Syringa vulgaris

Sol 4xp 100-125

A1

ks

Tp

Tilia platyphyllos

VK 4xp 18-20

A1

ks

Plochy 1

2

3

4

5

6

7

8

2

Celkem /ks/ 2

1 2

1

2

1

1

3

1

1

2

1

3 2

4 6

1

1

4

1

1

1

5

Jehličnaté dřeviny Ag

Abies grandis

Sol 4xp 175-200

A2

ks

5

5

Ahm

Abies homolepis

Sol 4xp 175-200

A2

ks

3

3

An

Abies nordmanniana

Sol 4xp 175-200

A2

ks

3

3

Aw

Abies weitchii

Sol 4xp 175-200

A2

ks

1

1

Ps

Pinus strobus

Sol 4xp 200-225

A2

ks

3

5

Pd

Pinus ponderosa

Sol 4xp 175-200

A2

ks

3

3

Pw

Pinus wallichiana

Sol 4xp 175-200

A2

ks

3

3

2

Ps

Pseudotsuga menziesii

Sol 4xp 175-200

A2

ks

3

3

Tm

Tsuga mertensiana

Sol 4xp 100-125

A2

ks

3

3

Celkem

9

1

9

0

8

0

70

7

104

2.1.3.4. Požadavky na vybavení Při stavbě bude použito běžného vybavení používaného pro zahradnické práce. Pěstební opatření budou realizována horolezecky. 2.1.3.5. Napojení na stávající technickou infrastrukturu Vegetační úpravy není třeba napojovat na stávající technickou infrastrukturu. Zálivka výsadeb bude prováděna z pojízdné cisterny. 2.1.3.6. Vliv na povrchové a podzemní vody včetně řešení jejich zneškodňování Vzhledem k tomu, že se jedná o ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů a vnitřní lázeňské území je nutné před chemickým odplevelením předložit bezpečnostní list pro nebezpečné chemické přípravky dle směrnice ES 91/155/EHS. Navržený chemický přípravek ROUNDUP Biaktiv je na povrchu půdy okamžitě inaktivován a mikrobiálně odbouráván a neproniká půdou do povrchových ani podzemních vod. Stavba nebude mít negativní vliv na povrchové a podzemní vody.



2.1.3.7.. Údaje o zpracovaných technických výpočtech a jejich důsledcích pro navrhované řešení Nebyly zpracovány žádné technické výpočty. 2.1.3.8.. Požadavky na postup stavebních a montážních prací Před započetím zahradnických prací musí být dokončeny stavební práce a terénní úpravy. Na postup vegetačních úprav nejsou kladeny zvláštní požadavky. Zejména je nutné při stavbě dodržet podmínky všech dotčených orgánů, dále respektovat vyjádření správců podzemních vedení a těchto dbát. Trasy sítí zakreslené v situaci jsou pouze orientační. Skutečný průběh trasy bude vytyčen na stavbě, zhotovitel provede vizuální kontrolu tras s projektem, na možné odchylky upozorní při přejímce staveniště! Výsadby jsou umisťovány s ohledem na sítě technické infrastruktury. 2.1.3.9.. Požadavky na provoz zařízení Je nutno zajistit pravidelnou údržbu nově vysázených stromů, keřů, trvalek a travních porostů. 2.8. Řešení komunikací a ploch z hlediska přístupu a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Stavba z uvedeného hlediska nepodléhá příslušným právním předpisům. 2.1.3.10.. Důsledky na životní prostředí a bezpečnost práce Stavba nemá trvalý negativní vliv na životní prostředí. Při vlastní stavební činnosti je třeba dbát zásad ochrany životního prostředí a podmínek, které vyplývají z umístění stavby. Při provádění bude mít stavba částečně nepříznivý vliv na okolí. Po dobu výstavby lze předpokládat zvýšení prachových emisí a určité nevýznamné znečištění oxidy dusíku při zemních pracích, při dopravě materiálu a provozu stavebních strojů. Zvýšená bude rovněž hlučnost. Při realizaci stavby je nutno dodržet, aby hladina hluku ze stavební činnosti byla v souladu s § 10 a 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Dokončená stavba a její provoz vzhledem ke svému charakteru a stavebnímu řešení negativní vlivy nevyvolá. Při výstavbě nebude ve smyslu § 39 Vodního zákona zacházeno se závadnými látkami. Stavební mechanizmy, u nichž jsou používány ropné produkty budou opatřeny okapovými vanami. Staveniště bude vybaveno fólií PE-HD, min 25 m2 a 30 kg Apexu pro náhodný drobný únik ropných produktů. Manipulace s odpady během stavby vznikne při zemních pracích a realizací pěstebních opatření. Zatřídění odpadu podle "Vyhlášky Ministerstva ŽP č. 381/2001 Sb.“ ze dne 17.10.2001 jako součásti „Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech“, kterou se vyhlašuje Katalog odpadů, je následující: Zemina a kamení kód druhu odpadu: 17 05 04 kategorie: O Přebytečnou výkopovou zeminu je třeba přednostně nabídnout k dalšímu využití před odvozem na skládku. Ukládání odpadu musí být prováděno na skládkách odpovídající kategorie. Při provádění prací je třeba dodržet základní pravidla BOZP. Zvláště pak: Zák. č. 262/2006 -Zákoník práce ve znění pozdějších změn a doplnění; Zák. č. 324/1990 -Vyhlášku ČÚBP o bezpečnosti práce při stavebních pracích; Zák. č. 48/1982 - Vyhlášku ČÚBP, základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce; Zák. č. 99/1989 - Pravidla provozu na pozemních komunikacích. Zemní práce musí být provedeny zejména v souladu s ČSN 73 3050, ochranné ohrazení výkopových prací ve smyslu vyhl. ČÚBP 324/90 Sb. bude řešit příprava výroby. Výkopové práce v sousedství soukromých pozemků nutno provádět tak, aby nedošlo k porušení základových konstrukcí oplocení. Před započetím výkopových prací požádá investor jednotlivé správce podzemních zařízení o vytýčení sítí a po ukončení prací bude provedeno opětné převzetí sítí jednotlivými správci. Při výstavbě je nutno dodržet ochranná pásma dle příslušných vyhlášek. Při provádění stavby musí být dodrženy platné ČSN a bezpečnostní předpisy. Aby při realizaci stavby nedošlo k ohrožení zdraví pracovníků, je třeba respektovat základní bezpečnostní předpisy týkající se zejména zajištění bezpečnosti při zemních pracích.

2.1.4. Napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu Nové komunikace za přírodním divadlem jsou napojeny na stávající parkové cesty na parkoviště.



2.1.5. Řešení technické a dopravní infrastruktury včetně řešení dopravy v klidu Řešení dopravní infrastruktury viz stavební objekt – komunikace. 2.1.6. Vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrany Stavba svými účinky na životní prostředí, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací nepřekročí limity uvedené v příslušných předpisech. Během stavby vzniknou odpady, s kterými bude nakládáno (odstranění, popřípadě jejich využití) podle zvláštních předpisů / zákon č.185/2001 Sb., o odpadech./. Stavba nemá trvalý negativní vliv na životní prostředí, pouze během výstavby dojde k zatížení životního prostředí stavebními pracemi. Při provádění bude mít stavba částečně nepříznivý vliv na okolí. Po dobu výstavby lze předpokládat zvýšení prachových emisí a určité nevýznamné znečištění oxidy dusíku při zemních pracích, při dopravě materiálu a provozu stavebních strojů. Zvýšená bude rovněž hlučnost. Při realizaci stavby je nutno dodržet, aby hladina hluku ze stavební činnosti byla v souladu s § 10 a 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná o ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů I. a vnitřní lázeňské území je nutné před chemickým odplevelením předložit bezpečnostní list pro nebezpečné chemické přípravky dle směrnice ES 91/155/EHS. Stavba nebude mít negativní vliv na povrchové a podzemní vody. 2.1.7. Řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací Netýká se této stavby.

2.1.8. Průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace Byl proveden dendrologický průzkum, který je součástí samostatné přílohy. 2.1.9. Údaje o podkladech pro vytýčení stavby Pro projektovou dokumentaci na komunikace za Přírodním divadlem bylo provedeno geodetické zaměření - Výškopisné a polohopisné zaměření parku za Přírodním divadlem /J. Tomandlová /11/2007/ Před zahájením prací bude provedeno vyznačení kácení a vytýčení výsadeb v rámci autorského dozoru. 2.1.10. Členění

stavby

na

jednotlivé

stavební

a

inženýrské

objekty a technologické

provozní soubory 1. Inženýrské objekty Vegetační úpravy 2.1.11. Vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. jejich minimalizace Při provádění bude mít stavba částečně nepříznivý vliv na okolí. Po dobu výstavby lze předpokládat zvýšení prachových emisí a určité nevýznamné znečištění oxidy dusíku při zemních pracích, při dopravě materiálu a provozu stavebních strojů. Zvýšená bude rovněž hlučnost. Při realizaci stavby je nutno dodržet, aby hladina hluku ze stavební činnosti byla v souladu s § 10 a 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Při výstavbě nebude ve smyslu § 39 Vodního zákona zacházeno se závadnými látkami. Stavební mechanizmy, u nichž jsou používány ropné produkty budou opatřeny okapovými vanami. Staveniště bude vybaveno fólií PE-HD, min 25 m2 a 30 kg Apexu pro náhodný drobný únik ropných produktů.



Komunikace znečištěné stavbou musí být neprodleně uklizeny.

2.1.12. Způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků Při provádění prací je třeba dodržet základní pravidla BOZP. Zvláště pak: Zák. č. 262/2006 -Zákoník práce ve znění pozdějších změn a doplnění; Zák. č. 324/1990 -Vyhlášku ČÚBP o bezpečnosti práce při stavebních pracích; Zák. č. 48/1982 - Vyhlášku ČÚBP, základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce; Zák. č. 99/1989 - Pravidla provozu na pozemních komunikacích. Zemní práce musí být provedeny zejména v souladu s ČSN 73 3050, ochranné ohrazení výkopových prací ve smyslu vyhl. ČÚBP 324/90 Sb. bude řešit příprava výroby. Před započetím výkopových prací požádá investor jednotlivé správce podzemních zařízení o vytýčení sítí a po ukončení prací bude provedeno opětné převzetí sítí jednotlivými správci. Místa výsadeb mohou být dle aktuálního průběhu výsadeb posunuta. Při výstavbě je nutno dodržet ochranná pásma dle příslušných vyhlášek. Zahájení stavebních prací je rovněž vázáno na vydání kladných stanovisek všech dotčených účastníků. Při provádění stavby musí být dodrženy platné ČSN a bezpečnostní předpisy. Aby při realizaci stavby nedošlo k ohrožení zdraví pracovníků, je třeba respektovat základní bezpečnostní předpisy. Před zahájením stavebních prací musí být pracovníci poučeni o tom, jak si mají při práci počínat, aby neohrožovali zdraví a bezpečnost svoji, eventuálně svých spolupracovníků. Zvlášť je nutné zdůraznit ochranu před poraněním pohyblivými částmi strojů, úrazy el. proudem, eventuálně nedostatečným zajištěním výkopů pažením.

2.2. Mechanická odolnost a stabilita Netýká se této stavby. 2.3. Požární bezpečnost Není řešena – naučná stezka nebrání případné evakuaci osob ani bezpečnému zásahu jednotek požární ochrany na okolních stavbách. 2.4. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Stavební výrobky musí mít takové vlastnosti, aby stavby, pokud byly řádně projektovány, postaveny a udržovány, splňovaly takové požadavky, aby neohrožovaly hygienu nebo zdraví jejich uživatelů nebo sousedů v důsledku: a) vypouštění toxických plynů b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší c) emise nebezpečného záření d) znečištění nebo zamoření vody nebo půdy e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů f) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na površích uvnitř stavby 2.5. Bezpečnost při užívání Stavba musí být navržena a provedena tak, aby při jejím užívání a provozu nedocházelo k úrazu uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, výbuchem uvnitř nebo v blízkosti stavby nebo k úrazu způsobeným pohybujícím se vozidlem. Při provádění a užívání stavby nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. 2.6. Ochrana proti hluku Při realizaci stavby je nutno dodržet, aby hladina hluku ze stavební činnosti byla v souladu s § 10 a 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.



2.7. Úspora energie a ochrana tepla Netýká se této stavby. 2.8. Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace údaje o splnění požadavků na bezbariérové řešení stavby. Netýká se této stavby. 2.9. Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí radon, agresivní spodní vody, seismicita, ochranná a bezpečnostní pásma apod. Stavby odolávají škodlivému působení půdní vlhkosti a podzemní vody i vlivům atmosférickým a chemickým a do jisté míry i otřesům. Při realizaci stavby je nutno respektovat následující ochranná pásma: ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů 1. stupně pásmo nejvyšší ochrany proti kontaminaci hranice vnitřního lázeňského území hranice památkové zóny hranice Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les hranice ložiska slatiny a rašeliny národní kulturní památka /Smetanovy a Dvořákovy sady/ hranice biocenter a osy biokoridorů územního systému ekologické stability ochranné pásmo lesa 50 metrů pro stavby trvalého charakteru provozní pásmo pro údržbu vodních toků (8 a 6 metrů) vymezení krajinných prvků „ex lege“, všechny lesy, vodní toky, rašeliniště a rybníky ochranná pásma silnice III.třídy (15 metrů) trasy a ochranná pásma inženýrských sítí Na území se vztahuje zákon 164/2001Sb. O přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech /lázeňský zákon/ a vyhláška 423/2001 Sb. 2.10. Ochrana obyvatelstva Jedná se o stavbu ve volném prostoru, kde nebude docházet k nadměrnému shromažďování obyvatelstva, a proto není třeba navrhovat ochranná opatření v případě evakuace.

2.11. Bilance 2.11.1. Kácení dřevin Odstranění dřevin Průměr kmene 0-10cm Průměr kmene 10-20cm Průměr kmene 20-30cm Průměr kmene 30-40cm Průměr kmene 40-50cm Průměr kmene 50-60cm Průměr kmene 60-70cm Průměr kmene 70-80cm Průměr kmene 80-90cm Průměr kmene 90-100cm Průměr kmene 110-120cm Celkem Odstranění keřů v sadech u Poštovního dvora

M.j. ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks m2

Obtížnost1 12 44 48 21 11 1 2 1 1 1 142 298m2

Obtížnost2

Obtížnost3

3

6 4 4

1 1 1

1

1

18

1 5

Celkem 12 47 48 21 18 6 7 1 3 1 1 165 298m2



2.11.2. Pěstební opatření Zkratka KZ2 OK1 OK2 OK3 ON1 OV1 OV2 OZ1 OZ2 PK1 PK2 PN1 RG1 RG2 RG3 RK1 RK2 RK3 RO1 RO2 RO3 RU1 RU2 RU3 ST1 ST2 ST3 UK1 VR1

Pěstební opatření Konzervace torza stromu Odlehčení koruny, obtížnost 1 Odlehčení koruny, obtížnost 2 Odlehčení koruny, obtížnost 3 Odstranění nárostů, obtížnost 1 Odstranění výmladků, obtížnost 1 Odstranění výmladků, obtížnost 2 Ořez zlomů a pahýlů, obtížnost 1 Ořez zlomů a pahýlů, obtížnost 2 Průklest koruny, obtížnost 1 Průklest koruny, obtížnost 2 Péče o nárosty, obtížnost 1 Celková regenerace koruny, obtížnost 1 Celková regenerace koruny, obtížnost 2 Celková regenerace koruny, obtížnost 3 Redukce koruny, obtížnost 1 Redukce koruny, obtížnost 2 Redukce koruny, obtížnost 3 Řez opravný, obtížnost 1 Řez opravný, obtížnost 2 Řez opravný, obtížnost 3 Řez udržovací, obtížnost 1 Řez udržovací, obtížnost 2 Řez udržovací, obtížnost 3 Zvýšení statické stability, obtížnost 1 Zvýšení statické stability, obtížnost 2 Zvýšení statické stability, obtížnost 3 Uvolnění korunového prostoru stromu, obtížnost 1 Výchovný řez, obtížnost 1

M.j. ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

Počet m.j. 1 5 3 2 1 6 5 7 4 2 3 1 1 17 7 7 9 3 36 11 6 184 148 43 13 11 5 2 7

M.j.

Počet m.j.

ks ks m2 m2 m2

75 29 298 5031 3278

2.11.3. Vegetační úpravy Položka A1– výsadba stromu listnatého /175-200, 200-250, 250-300, 350-400, 1820, 20-25/ A2– výsadba stromu jehličnatého /100-125, 175-200, 200-225/ B1 – založení lučního podrostového trávníku, v rovině B2 – založení lučního podrostového trávníku, sklon 1:3 B3 – založení lučního podrostového trávníku, sklon 1:1



3. FOTODOKUMENTACE

Obr.23 Lípa u Galerie

Obr.24 Buk za Přírodním divadlem

Obr.25 Dvořákovy sady



Obr.26 Smetanovy sady

Obr.27 Skalníkovy sady

Obr.28 Divadelní náměstí

Obr.29 Dorotein templ

Obr.30 Sady Karla IV.



Obr.31 Partie u Richmondu

Obr.32 Japonská zahrada v blízkosti Richmondu

Obr.33 Nástupní prostor k Richmondu

Obr. 34 Partie sadů u Poštovního dvora

Obr. 35 Altán Štěpánka u Richmondu



Obr.36 Partie ze sadů u Poštovního dvora

4. INDIKÁTORY Oblast podpory 6.5.: Celkový počet vysazených dřevin ( ks): 104 Celkový počet ošetřených dřevin (ks):512 Celková plocha zakládané zeleně (ha):1,02 Celková plocha regenerované zeleně (ha):12,18 Celková délka zakládaného stromořadí (m):180 Celková délka regenerovaného stromořadí (m):0


NAUČNÁ DENDROLOGICKÁ STEZKA KARLOVY VARY

Recommend Documents