Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii (98) P r e a m b u l e

Národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii (98) Preambule Česká republika předkládá orgánům a členským státům Evropské unie první oficiální verzi Národního programu přípravy na její členství v EU. Tímto krokem svým dílem přispívá k završení procesu vedoucího k vytvoření Přístupového partnerství mezi ČR a EU. Česká republika vnímá svůj Národní program především jako nástroj dalšího zintenzivnění tvorby vnitrostátních předpokladů a podmínek pro hladkou integraci do Unie. Věří, že Národní program také usnadní další práci Evropské komise při průběžném hodnocení pokroku dosahovaného Českou republikou. Národní program oslovuje převážnou většinu konkrétních problémů, které Evropská komise uvedla ve svém Posudku k žádosti České republiky o členství v Evropské unii. Současně obsahuje řadu ustanovení k otázkám a problémům jdoucím nad rámec Posudku Evropské komise. V tomto směru bude Národní program dále průběžně rozšiřován. Česká republika považuje Národní program za flexibilní dokument, který bude neustále doplňován a zpřesňován v závislosti na tom, jak se bude vláda ČR usnášet na konkrétních řešeních a postupech v otázkách bezprostředně souvisejících s přípravou na integraci do EU. V ojedinělých případech budou vládou schvalovány celé vládní politiky, na jejichž základě bude Národní program nejen doplňován, nýbrž v některých částech případně i korigován. Národní program však již ve své první oficiální verzi předkládá postupy vedoucí ke slučitelnosti v oblasti právních norem a schopnosti tyto právní normy aplikovat a vynucovat jejich plnění. Tyto postupy jsou v souladu s prioritami Přístupového partnerství. Národní program je koncipován po kapitolách, které vycházejí ze struktury Posudku Evropské komise a předpokládaných negociačních oblastí. Je velmi obtížné stanovit priority Národního programu, neboť žádnou z oblastí přípravy nelze podcenit či označit za méně významnou. Přesto však s ohledem na náročnost úkolů, které před Českou republikou stojí, považuje vláda ČR za ty, jimž je třeba věnovat přednostní pozornost, následující: Transpozice práva ES do právního řádu ČR, aplikace a vynucování práva Primárním úkolem přípravy na členství je harmonizace práva ve všech oblastech, včetně zajištění jeho efektivní aplikace a vynucování. ČR postupuje podle harmonogramu sbližování právních předpisů ČR s právem ES, schvalovaného vládou ČR, který se postupně rozšiřuje od předpisů uvedených v Bílé knize na celé acquis communautaire. Další prioritou je v souvislosti s povinností ČR jako budoucího členského státu EU postupné zajišťování oficiálních překladů legislativy ES do češtiny, které je úzce spojeno i s aproximací práva. Reforma a zdokonalování veřejné správy a soudnictví V souvislosti s přípravou a následně realizací koncepce reformy a zdokonalování veřejné správy bude pozornost soustředěna na normotvornou činnost z hlediska vymezení působnosti a zajištění kompetencí ústřední a regionální, resp. místní správy, dále na zdokonalení správního řízení, na rozvoj lidských zdrojů a na vybudování informačních systémů veřejné správy. Příprava a postupná integrace do vnitřního trhu

Jednou z prioritních oblastí je další rozvoj finančního sektoru, kde je zapotřebí zabezpečit přijetí odpovídající legislativy, zajistit efektivní činnost orgánů dozoru a zkvalitnit lidské zdroje. Významnou oblastí je i harmonizace technických předpisů a odstranění technických barier obchodu ještě v předvstupním období. K hlavním úkolům patří uzavření Evropské dohody o posuzování shody, dokončení transpozice předpisů ES do právního řádu ČR a dosažení požadované technické způsobilosti, t.j. dobudování a posílení infrastruktury, zejména certifikačních a dozorových orgánů. Hospodářská a měnová politika Prioritou v této oblasti je příprava střednědobé makroekonomické strategie ČR zaměřené na integraci české ekonomiky do jednotného vnitřního trhu EU a navazující konvergenci s požadavky Hospodářské a měnové unie. Velká pozornost je věnována i přípravě standardních nástrojů střednědobé fiskální a rozpočtové politiky a vytvoření podmínek pro dlouhodobou udržitelnost zdravých veřejných financí. Ekonomická a sociální soudržnost, regionální politika Pozornost bude zaměřena především na legislativní úpravu koordinace regionální politiky na celostátní úrovni a vytvoření integrovaného přístupu k regionálnímu rozvoji. ČR rovněž zahájí přípravu příslušných programových dokumentů (Regionální rozvojový plán, podklady pro Rámec podpory Společenství), které jsou nezbytné pro získání prostředků ze strukturálních fondů ES. Zemědělství Prioritou je především aproximace právních předpisů, včetně jejich aplikace a vynucování, zejména v oblastech veterinární a fytosanitární péče včetně zajištění efektivní činnost orgánů dozoru, kontroly jakosti potravin a ochrany zdraví zvířat, dále pak vybudování příslušných tržních organizací a informačních systémů. Životní prostředí Aproximace práva ČR s právem ES bude zaměřena především na ochranu ovzduší, ochranu vod a nakládání s odpady. Těžiště řešení problémů v uvedených i všech dalších oblastech se bude stále více přesouvat od následných opatření k prevenci a k omezování znečišťování u zdrojů v dopravě, energetice, průmyslu a v zemědělství. Statistika Hlavním cílem v této oblasti je převzetí Acquis communautaire v širším slova smyslu tak, aby česká statistitka umožnila zpracovávání všech statistických informací požadovaných EU od svých členských států v předepsané metodice, stupni spolehlivosti a časových lhůtách. Třetí pilíř - oblast justice a vnitra K hlavním úkolům v této oblasti z hlediska zabezpečení plnohodnotného členství ČR v EU patří plné zajištění hranice (včetně vnější hranice EU), dále pak boj proti obchodu s drogami a proti organizovanému zločinu, posílení mezinárodní policejní spolupráce a harmonizace práva s acquis 3. pilíře.

K těmto oblastem je zapotřebí přiřadit i realizaci komunikační strategie vlády ČR. Z hlediska přípravy na vstup do EU a zapojování se do konkrétních komunitárních aktivit na partnerském základě má velký význam pro naši republiku účast v programech Společenství již v předvstupním období. Samozřejmostí je úsilí ČR o permanentní prohlubování demokratického systému ČR, včetně ochrany lidských práv a ochrany menšin stejně jako upevňování právního státu. *** Národní program není něčím ze zásady novým, ale zohledňuje a shrnuje dosavadní přípravu ČR na členství v EU. Je třeba jej vnímat i v kontextu s dalšími programovými dokumenty, z nichž k nejdůležitějším patří harmonogram sbližování práva ČR s právem ES, který je každé 3 měsíce spolu s hodnocením jeho plnění a případnými návrhy na zpřesnění předkládán vládě ČR. Rovněž byla vypracována a na různých úrovních přijata řada resortních či průřezových koncepcí přípravy na vstup do EU. Vláda ČR si je vědoma, že nezbytnou podmínkou členství v EU je i sdílení evropských hodnot a podpora společných komunitárních aktivit občany republiky, proto klade velký důraz i na šíření informací o Evropské unii, jejím postavení a významu stejně jako o změnách, které v důsledku vstupu do EU ovlivní život v České republice. *** Volný pohyb zboží - harmonizace technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu/Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Prioritou této oblasti je příprava na integraci ČR do vnitřního trhu EU a odstranění technických bariér exportu našich výrobků do EU již v předvstupním období . I. Krátkodobé priority: a) definování priorit: Uzavření Evropské dohody o posuzování shody (dále ECAA) Dokončení harmonizace technických předpisů v oblastech s vysokou prioritou (převažující část technických předpisů z Bílé knihy kap. 2, podle vnitrostátně stanovených priorit) Dobudování a posílení infrastruktury (zejména certifikačních a dozorových orgánů) pro správné fungování zaváděných technických předpisů, v souladu s postupující harmonizací a vývojem v EU b) opatření a řazení kroků: •

novela zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (TPV) v návaznosti na výsledky jednání o ECAA

•

novely stávajících nařízení vlády, které navazují na zákon o TPV a transponují 9 směrnic nového přístupu v souvislosti s novelou tohoto zákona a v návaznosti na výsledky jednání o ECAA

•

implementace dosud nezavedených směrnic nového přístupu (tj. zbývajících 10 z dosavadních 19 směrnic ES bude zavedeno do konce r. 1999)

•

realizace implementace předpisů "sektorového" (starého) přístupu potraviny - pokračování v implementaci směrnic formou resortních vyhlášek (MZe, MZd) k zákonu o potravinách, příprava a vyhodnocení "tables of correspondence" k jednotlivým implementovaným předpisům, případná novelizace za účelem dosažení plné slučitelnosti (implementace do konce r. 1999, postupné dosahování plné slučitelnosti do r. 2000/01); předpisy ES týkající se materiálů přicházejících do styku s potravinami a některých dalších oblastí vztahujících se k bezpečnosti výrobků budou zavedeny v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví (1998-1999) léčiva - pokračování v implementaci formou resortních vyhlášek (MZe, MZd) k zákonu o léčivech, příprava a vyhodnocení "tables of correspondence" k jednotlivým implementovaným předpisům, případná novelizace za účelem dosažení plné slučitelnosti (implementace do konce r. 1999, postupné dosahování plné slučitelnosti do r. 2000/01) nebezpečné látky - zavedení širokého bloku předpisů ES formou zákona (1998-1999) motorová vozidla - stávající stav legislativy ČR je považovaný za vysoce slučitelný s ES, neboť v ČR jsou zaváděny předpisy OSN-EHK, které jsou rovněž implementovány formou směrnic v EU. Rezort MDS předpokládá po podrobném vyhodnocení postupné dosažení plné slučitelnosti do r. 2001, přičemž priorita bude věnována předpisům týkajících se schvalování typu

c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů: Dílčí náklady se týkají (v Kč): •

40 mil/ročně na zavádění evropských norem (EN)

•

6 mil/ročně na členské příspěvky v evropských nevládních organizacích (CEN, CENELEC, EOTC, Eurolab aj.)

•

200 mil. v letech 1998 - 2000 na technické dovybavování infrastruktury (certifikační a metrologická pracoviště)

•

11 mil/ročně na realizaci programu technické harmonizace včetně zajištění tvorby projednaných překladů předpisů ES a terminologického slovníku.

d) požadavky na pomoc EU: •

finanční podpora na zajištění věcně správných a terminologicky jednotných překladů, expertizy a konzultace při zpracování návrhů právních předpisů s technickým obsahem transponujících právo ES, posouzení slučitelnosti (tables of correspondence)

•

technické vybavení certifikačních a metrologických orgánů, školení personálu (cca 100 mil. Kč v období 98/99).

II. Střednědobé priority: a) definování priorit: Dokončení harmonizace technických předpisů v oblastech se střednědobou prioritou (zejména předpisy nad rámec Bílé knihy), Příprava na integraci ČR do vnitřního trhu EU a odstranění technických bariér exportu našich výrobků do EU již v předvstupním období (na základě ECAA - postupně po sektorech, kde ČR dosáhne slučitelnosti s EU), Dosažení požadované technické způsobilosti prvků infrastruktury

Cílem postupné integrace ČR do vnitřního trhu EU je reciproční uvolňování překážek obchodu s odstraňováním duplicitních kontrol výrobků, jejich schvalování a certifikačních postupů. Tento proces se bude odvíjet na základě ECAA, a to postupně, sektor po sektoru. b) opatření a řazení jednotlivých kroků: •

dokončení harmonizace technických předpisů, zejména v oblastech sektorového přístupu a nad rámec Bílé knihy, včetně oblastí, v nichž dnes probíhá rozsáhlá revize stávajícího komunitárního práva (např. legální metrologie, hlukové směrnice, zemědělské a lesnické traktory aj.) (do r. 2000-01) podle vývoje v EU;

•

postupné odstraňování technických předpisů vytvářejících technické překážky obchodu v oblastech, které nejsou v EU harmonizované a kde nebude ČR jejich působnost schopna zdůvodnit na základě čl. 36 Smlouvy o ES (do r. 2000-01). c) požadavky na pomoc EU: Expertizy a konzultace při zpracování návrhů právních předpisů s technickým obsahem transponujících právo ES. *** a) definování priorit: Plnění podmínek plnoprávného člena evropských normalizačních organizací CEN a CENELEC (včetně povinného zavádění evropských norem) b) odhad rozpočtových a sociálních nákladů: Příspěvky za členství asi 5 mil. ročně, náklady na plán standardizace (zavádění EN) 40 mil. ročně minimálně c) požadavky na pomoc EU: Pomoc při zajišťování úkolů plynoucích z členství v CEN a CENELEC (zejména při pořizování překladů evropských norem) *** a) definování priorit: Další rozvoj a posílení infrastruktury v oblasti zkoušení, certifikace, akreditace a metrologie (v souladu s postupující harmonizací v ČR a vývojem v EU) b) požadavky na pomoc EU: Technické dovybavování certifikačních a metrologických organizací. *** Finanční služby

Vytvoření dobře rozvinutého finančního sektoru je jedním ze základních článků úspěšné transformace centralizované ekonomiky na ekonomiku tržní.. K rozvinutí korektně fungujícího finančního sektoru jsou zapotřebí tři elementy: a) odpovídající legislativa, b) efektivní orgány dozoru a c) kvalifikované a důvěryhodné kádry. Tyto elementy zajišťují, že finanční instituce respektují zákony a pravidla regulace, podle kterých fungují. Cílem koordinace v Evropských společenstvích bylo vytvoření jednotného trhu pro finanční služby. Proces harmonizace právních předpisů by měl perspektivně vést i k integraci ČR do tohoto trhu.

Podoblast: Bankovnictví Gestor: ČNB Hlavní prioritou v oblasti bankovnictví je stabilizace sektoru, zvýšení jeho konkurenční schopnosti, postupná příprava na plné začlenění do jednotného trhu bankovních služeb Evropské unie. V souvislosti se zavedením jednotné měny - eura je důležitá příprava českých bank na operace v této měně. I. Krátkodobé priority a) definování priorit Pokračování procesu stabilizace bankovního sektoru Měl by být zahájen proces prodeje státního podílu ve velkých bankách, což by mělo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení kapitálové síly sektoru Pokračování procesu harmonizace bankovního práva (zejména naplňování 1. a 2. bankovní směrnice) b) opatření a řazení kroků Problematika stability malých bank je od r. 1996 řešena tzv. stabilizačním programem Přijetí malé novely (vstoupila v platnost počátkem r. 1998) a velké novely bankovního zákona (její vstup v platnost se očekává v průběhu r. 1998) (Schválení těchto novel by mělo přispět ke zvýšení transparentnosti majetkových podílů v bankách, omezit kapitálové propojení bank a podniků, podpořit prosazování tržní disciplíny prostřednictvím standardizace informací poskytovaných bankami veřejnosti a posílit pozici bankovního dohledu při výstupu bank ze sektoru. Proces nabývání podílu na existující bance bude sjednocen pro tuzemce i cizozemce. V této oblasti bude dosaženo souladu s 2. bankovní směrnicí.) Technická příprava českých bank na praktické zavedení jednotné měny EU - eura. Zahájení prací na přípravě zcela nového zákona o bankách, který by měl naplňovat převážnou část evropské základní bankovní legislativy, (jeho účinnost se předpokládá v letech 20002002) Spolupráce ČNB s Evropskou komisí Bankovní asociace ČR (vydávání bulletinu Euro, příprava školení) c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Tento odhad je obsažen ve Vládním stabilizačním programu z října 1996 a z ledna 1998. S vnějším financováním nepočítá. d) řešení institucionálních aspektů Naplnění priorit roku 1998 nevyžaduje nová institucionální opatření. Opatření k posílení bankovního dohledu byla provedena v závěru roku 1997. V roce 1998 bude uzavřena dohoda a výměně informací mezi bankovním dohledem ČNB a Komisí pro cenné papíry. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Další vyčlenění rozpočtových prostředků se nejeví jako nutné

f) požadavky na pomoc EU Část aktivit je kryta končícími akcemi z rozpočtů předchozích let (harmonizace práva, školení bankovního dohledu, školení pracovníků komerčních bank). V roce 1998 se počítá s využitím nově přidělených prostředků PHARE k zabezpečení těchto akcí: •

školení o evropské bankovní legislativě a standardech jednotného trhu pro pracovníky komerčních bank, školení o dopadech zavedení jednotné měny na české banky a jejich klienty,

•

technická pomoc při harmonizaci práva a zkvalitnění výkonu dohledu (nový bankovní zákon, elektronické bankovnictví, účetní standardy, hodnocení informačních systémů bank aj.) formou expertní činnosti a stáží.

II. Střednědobé priority a) definování priorit Pokračování stabilizačních programů Dokončení privatizace velkých bank Příprava a schválení nového zákona o bankách Globální novelizace pravidel bankovního dohledu zahrnující zavedení bankovního dohledu na konsolidované bázi a kapitálové přiměřenosti zohledňující tržní riziko Počátek praktického využití eura v komerčních bankách Příprava institucionalizace spolupráce s bankovními dohledy zemí EU Příprava integrace českého bankovnictví do jednotného trhu bankovních služeb Pramenem evropského práva v této oblasti jsou zejména 1. a 2. bankovní směrnice a navazující směrnice upravující pravidla banovního dohledu. b) opatření a řazení kroků Odpovídá předchozí etapě. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Nepředpokládá se d) řešení institucionálních aspektů V souvislosti s novým zákonem o bankách bude třeba vyřešit postavení státních specializovaných bank a finančních institucí (Konsolidační banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka aj.) e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nepředpokládá se f) požadavky na pomoc EU •

Technická pomoc při přípravě nového bankovního zákona a nových pravidel bankovního dohledu.

•

Pokračování vzdělávacích programů pro komerční banky k problematice bankovních standardů a k praktickým aspektům využití eura.

Podoblast: Pojišťovnictví Gestor: Ministerstvo financí I. Krátkodobé priority a) definování priorit Příprava zákona o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a novely zákona o pojišťovnictví. Do návrhu zákona o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla budou transponovány následující směrnice: Směrnice Rady 72/166/EHS z 24. dubna 1972, o sbližování zákonů členských států, které mají vztah k pojištění občanské odpovědnosti v souvislosti s používáním motorových vozidel a o vyžadování povinnosti tohoto pojištění, ve znění Směrnice 72/430/EHS. Druhá Směrnice Rady 84/5/EHS z 30. prosince 1983, o sbližování zákonů členských států, které mají vztah k pojištění občanské odpovědnosti v souvislosti s používáním motorových vozidel. Třetí Směrnice Rady 90/232/EHS ze 14. května 1990, o sbližování zákonů členských států, které mají vztah k pojištění občanské odpovědnosti v souvislosti s používáním motorových vozidel. Směrnice Rady 90/618/EHS z 8. listopadu 1990, kterou se novelizuje Směrnice 73/239/EHS, zejména pokud jde o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou motorovým vozidlem a Směrnice 88/357/EHS, týkající se koordinace zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k přímým pojištěním, odlišným od pojištění životních. Do návrhu paragrafového znění novely zákona o pojišťovnictví (zákona č.185/1991 Sb. ve znění zákona 320/1993 Sb. a p.p.) budou převážně transponovány následující směrnice: První Směrnice Rady 73/239/EHS z 24. července 1973, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k uzavírání a provozování přímého pojištění jiného než pojištění životní, ve znění Směrnice 76/580/EHS, Směrnice 88/357/EHS a Směrnice 95/26/EHS. Směrnice Rady 84/641/EHS z 10. prosince 1984, kterou se novelizuje, zvláště v části týkající se pomoci turistům, První Směrnice Rady (73/239/EHS), o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k uzavírání a provozování přímého pojištění jiného než pojištění životní. Směrnice Rady 73/240/EHS z 24. července 1973, kterou se zrušují omezení svobodného zakládání společností, provozující přímá pojištění, odlišná od pojištění životních. První Směrnice Rady 79/267/EHS z března 1979, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k uzavírání a provozování přímého pojištění jiného než pojištění životní, ve znění Směrnice 92/96/EHS a Směrnice 95/26/EHS. Směrnice Rady 92/96/EHS z 10. listopadu 1992, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k přímému životnímu pojištění a novelizující Směrnici 79/267/EHS a Směrnici 90/619/EHS (Třetí Směrnice pro životní pojištění), ve znění Směrnice 95/26/EHS. b) opatření a řazení kroků V současné době se pracuje na přípravě paragrafového znění obou návrhů. U obou návrhů se předpokládá, že budou předloženy vládě a parlamentu tak, aby příslušné právní normy mohly vstoupit v platnost od 1.1.1999. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů

Smluvní systém pojištění bude mít přímý dopad na obyvatelstvo, a to majitele motorových vozidel. Zavedení tohoto systému bude znamenat zvýšené režijní náklady pro pojistitele, což se může promítnout v cenách pojištění. Na druhé straně bude moci být časem zaveden systém bonus - malus, běžný v zemích EU, který zvýhodní řidiče s bezeškodním průběhem pojištění. Rozpočtové náklady se nepředpokládají. Novela zákona o pojišťovnictví nepřinese žádné hospodářské ani sociální náklady, v případě nové organizace státního dozoru nad pojišťovnictvím vzniknou náklady rozpočtové. d) řešení institucionálních aspektů V souvislosti s uplatněním zákona o povinném smluvním pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla bude založen garanční fond a zřízena Česká kancelář povinného pojištění vozidel. e) vyčlenění rozpočtovvch prostředků V souvislosti s novou organizací státního dozoru nad pojišťovnictvím bude třeba vyčlenit cca 44 mil.Kč. f) požadavky na pomoc EU Požadavky na pomoc EU nejsou. II. Střednědobé priority a) definování priorit Do novely zákona o pojišťovnictví nebylo možné promítnout všechny direktivy a doporučení ES. To bude dkolem zcela nového zákona o pojišťovnictví, zákona o pojistné smlouvě (resp. příslušné úpravy občanského zákoníku) a zákona o zprostředkovatelích. Příprava všech jmenovaných zákonných úprav bude následovat ihned po skončení prací na zákonných opatřeních uvedených v krátkodobých prioritách. Nejdále zatím pokročily práce na zákonné úpravě týkající se pojistné smlouvy, která do sebe promítne směrnici Rady 78/473/EHS z 30. května 1978, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k soupojištění v rámci Společenství. Do nového zákona o pojišťovnictví budou promítnuty direktivy: Směrnice Rady 64/225/EHS z 25. února 1964, kterou se zrušují omezení svobodného zakládání pojišťoven a svobodného poskytování služeb v oblasti zajišťování a retrocesí. Druhá Směrnice Rady 88/357/EHS z 22. června 1988, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k přímým pojištěním, jiným než pojištění životní, a formulující opatření k usnadnění účinného využívání volnosti v poskytování služeb a novelizující Směrnici 73/239/EHS, ve znění Směrnice 90/618/EHS. Směrnice Rady 92/49/EHS z 18. června 1992, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k přímým pojištěním, odlišným od pojištění životních a novelizující Směrnici 73/239/EHS a Směrnici 88/357/EHS (Třetí Směrnice pro neživotní pojištění), ve znění Směrnice 95/26/EHS. Směrnice Rady 90/619/EHS z 8. listopadu 1990, o koordinaci zákonů, nařízení a správních opatření, které mají vztah k životnímu pojištění, a formulující opatření k usnadnění účinného využívání volnosti v poskytování služeb a novelizující Směrnici 79/267/EHS. Do zákona o zprostředkovatelích nebo do nového zákona o pojišťovnictví bude promítnuta

směrnice Rady 77/92/EHS z 13. prosince 1976, o opatřeních k usnadnění účinného využívání volnosti vzniku aktivit pojišťovacích agentů či brokerů a v poskytování jejich služeb. b) opatření a řazení kroků Zákonná úprava týkající se pojistné smlouvy bude ještě zpracovávána, zatím existuje předběžný návrh. V současné době není jasné, zda problematika zprostředkovatelů bude upravena zvláštním zákonem či, zda bude součástí nového zákona o pojišťovnictví. Na přípravě návrhu nového zákona o pojišťovnictví budou zahájeny práce ihned po skončení legislativních prací zmíněných v krátkodobých prioritách. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Rozpočtové, hospodářské a sociální náklady se nepředpokládají. d) řešení institucionálních aspektů Zákonná úprava týkající se zprostředkovatelů bude obsahovat i požadavek na jejich registraci, což bude vyžadovat zřízení vhodné instituce. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Vyčlenění rozpočtových prostředků patrně nebude nutné. f) požadavky na pomoc EU Požadavky na pomoc EU ještě budou zváženy, nelze je vyloučit. Podoblast: Kapitálový trh Gestor: Ministerstvo financí Pokud jde o časové rozlišení priorit (krátkodobé, střednědobé), lze obecně říci, že proces zlepšení fungování finančního trhu je složitým procesem, který lze jen velmi podmíněně rozdělit na jednotlivé časové úseky. Priority uvedené v krátkém období mají své pokračování i ve střednědobém horizontu. I. Krátkodobé priority a) definování priorit 1.A Změny v právní úpravě finančního trhu s cílem posílit právní ochranu účastníků finančního trhu a zvýšit jeho transparentnost. Dokončení legislativních prací na schválení předložené novely zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Návrh novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech byl předložen Poslanecké sněmovně ke schválení a jeho účinnost se předpokládá začátkem II. pololetí roku 1998. Příprava návrhu novely zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů a návrhu novely zákona č. 530/1992 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Návrh novel zákonů promítne přesně ustanovení příslušných směrnic ES (ustanovení směrnice 93/22/EHS o investičních službách). V zákoně o cenných papírech je nezbytné promítnout ustanovení směrnice 93/6/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních firem a úvěrových institucí vztahující se k pravidlům kapitálové přiměřenosti obchodníků s cennými

papíry, kteří nejsou bankami a dále ustanovení směrnice 89/298/EHS, kterou se koordinují požadavky na sestavení, kontrolu a distribuci prospektů cenných papírů při veřejném nabízení obchodovatelných cenných papírů a směrnice 80/390/EHS, kterou se koordinují požadavky na sestavení, kontrolu a distribuci údajů, které mají být uveřejněny v případě žádosti o uvedení cenného papíru na burzu. Zásadní změnou v návrhu novely zákona o dluhopisech bude nahrazení dosavadního povolovacího řízení registrací jednotlivých emisí dluhopisů. Příprava návrhu novely zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů Návrh novely zákona o burze především nově vymezí právní postavení burzy jako soukromoprávního subjektu podléhajícího státnímu dozoru a pojmenuje předmět burzovního obchodu včetně široké škály derivátů. 1.B Zajištění realizace změn vyplývajících ze zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů schváleného dne 13. ledna 1998 vyžaduje realizaci jak věcných tak legislativních opatření. Z hlediska věcných opatření je nezbytné Komisi ustavit a zabezpečit její personální a materiální vybavení. Komise zahájí činnost dne 1. dubna 1998. Z hlediska legislativních opatření Ministerstvo financí vypracuje navazující prováděcí předpisy, jejichž vydání zákon o Komisi pro cenné papíry, resp. schválená novela zákona o cenných papírech a obchodního zákoníku a projednávaná novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, požaduje nebo umožňuje. Vzhledem k velkému rozsahu prací na vyhláškách a jiných podzákonných normách nebude možné v roce 1998 vypracovat všechny vyhlášky. Tento úkol bude součástí i střednědobých priorit. V roce 1998 bude k hlavním úkolům Komise patřit zabezpečení přeměny uzavřených podílových fondů a investičních fondů na otevřené podílové fondy podle novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech a kontrola průběhu snížení limitů rozhodných pro rozložení rizika v investičních a podílových fondech. Současně Komise zahájí @přelicencování@ obchodníků s cennými papíry a investičních společností a fondů. 2. Zlepšení obchodních systémů organizátorů finančního trhu V návaznosti na opatření, které burza učinila v roce 1997, bude burza v roce 1998 pokračovat v překvalifikaci burzovních trhů, zásadně bude oddělen hlavní a vedlejší trh burzy od volného obchodu. Hlavní a vedlejší trh burzy bude představovat soubor cenných papírů, jejichž emitenti budou muset plnit zpřísněné závazky a emise zařazené na hlavní trh burzy budou muset splnit náročná kritéria obchodovatelnosti. Volný trh burzy bude určen pouze k obchodování cenných papírů. 3. Příprava obchodování s deriváty Ministerstvo financí ve spolupráci s Komisí pro cenné papíry a Burzou cenných papírů, která získala oprávnění organizovat obchody s deriváty v únoru 1997, připravuje regulační principy a podmínky pro tyto aktivity tak, aby mohly být v první polovině roku 1998 zahájeny obchody s deriváty na podkladové aktivum tvořené indexem popř. úrokovou mírou. 4. Posílení cenotvorné funkce finančního trhu Dalším aktuálním úkolem je posílení cenotvorné funkce finančního trhu, protože na cenotvorných trzích, kde se stýká anonymní nabídka s anonymní poptávkou, se stále uskutečňuje jen malá část obchodů. Těžiště řešení tohoto problému spočívá především ve

zkvalitnění služeb burzy a RM-S. V současné době se zkoumají tyto možnosti - zrušit nebo výrazně zvýšit horní limity pro zpoplatnění přímých obchodů, změnit systém přímých obchodů na veřejných trzích a stanovení maximální cenové odchylky od oficiálního kursu, zrušit kategorii blokových obchodů, a dále dopracovat systém jemného rozlišování přímých obchodů, repooperací, půjčování cenných papírů, custodientských operací. b) opatření a řazení kroků Jde o změny stávajících zákonů a vydání řady prováděcích předpisů. Je proto nezbytné personálně posílit odbor pro finanční trhy a bankovnictví Ministerstva financí. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Náklady budou spojené především se zřízením a provozem Komise pro cenné papíry a se zřízením jednotného zúčtovacího centra. d) řešení institucionálních aspektů Zřízení Komise pro cenné papíry. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Náklady spojené se zahájením činnosti Komise pro cenné papíry v roce 1998 odhadujeme na cca 70 mil. Kč. f) požadavky na pomoc EU Pokračovat ve spolupráci s experty (vypracování expertních posudků k otázce slučitelnosti zákonů upravujících finanční trhy s právem ES, např. studie k příslušným ustanovením obchodního zákoníku a dále k zákonu o dluhopisech, zákonu o burze cenných papírů a k zákonu o Komisi pro cenné papíry). Pomoc při zvyšování kvalifikace pracovníků odboru finančních služeb a bankovnictví Ministerstva financí formou stáží a jejich účasti na jednáních orgnizovaných GŘ XV (finanční služby), GŘ IA (vztahy s přidruženými zeměmi) a GŘ II (ekonomické a finanční záležitosti). Předpokládá se finanční pomoc při zabezpečení odpovídající technické vybavenosti ministerstva v oblasti kapitálového trhu. II. Střednědobé priority a) definování priorit Pokračování v realizaci věcných a legislativních opatření zahájených v předcházejícím období. 1. Dokončení legislativních prací zahájených v roce 1998 (realizace v roce 1999) Dokončení legislativních prací na schválení předloženého návrhu novely zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů a návrhu novely zákona č. 530/1992 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Dokončení legislativních prací na schválení předloženého návrhu novely zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.

2. Závěrečná inventura legislativních norem ES upravujících finanční trhy včetně judikatury Evropského soudního dvora s cílem definování zbývajících doposud nepromítnutých ustanovení legislativy ES do českých předpisů a jejich následného promítnutí do zákonů (v termínu do roku 2000). Na základě rešerše sekundární legislativy Evropského společenství upravující oblast burzy a cenných papírů provedené GŘ XV půjde o následující předpisy : •

doporučení Komise 77/534/EHS týkající se Evropského kodexu chování ve vztahu k transakcím s převoditelnými cennými papíry

•

směrnice Rady 79/279/EHS ve zniní 82/148/EHS koordinující podmínky přijetí cenných papíru k obchodování na burze

•

směrnice Rady 80/390/EHS ve zniní 82/148/EHS, 87/345/EHS, a 94/18/ES koordinující požadavky na sestavení, kontrolu a distribuci údaju, které mají být uveoejniny v poípadi žádosti o uvedení cenného papíru na burzu

•

směrnice Rady 82/121/EHS o informacích, které se mají pravidelni uveřejoovat spoleenostmi, jejichž cenné papíry byly poijaty k obchodování na burze

•

směrnice Rady 82/148/EHS, která novelizuje směrnici 79/279/EHS a dále směrnici 80/390/EHS

•

směrnice Rady 85/611/EHS ve znění 85/612/EHS a 88/220/EHS o koordinování zákonu, regulaeních a správních opatoení, jež se vztahují na organizace pro kolektivní investování do poevoditelných cenných papíru

•

doporučení Rady 85/612/EHS k el. 25(1) směrnice 85/611/EHS

•

směrnice Rady 87/345/EHS, kterou se novelizuje směrnice 80/390/EHS

•

směrnice Rady 88/220/EHS, kterou se novelizuje směrnice 85/611/EHS

•

směrnice Rady 88/627/EHS o informacích, které mají být uveřejněny v případě nabytí či odprodeje většinového podílu na majetku společnosti

•

směrnice Rady 89/298/EHS, kterou se koordinují požadavky na sestavení, kontrolu a distribuci prospektu cenných papíru poi veřejném nabízení obchodovatelných cenných papíru /

•

směrnice Rady 89/592/EHS koordinující poedpisy o zneužívání duvirných informací

•

směrnice Rady 90/211/EHS, kterou se novelizuje směrnice 80/390/EHS v oblasti vzájemného uznávání prospektu

•

směrnice Rady 93/6/EHS o kapitálové poimioenosti investieních firem a úvirových institucí

•

směrnice Rady 93/22/EHS o investičních službách v oblasti cenných papíru

•

směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/18/ES, kterou se novelizuje směrnice 80/390/EHS

•

návrh Evropského parlamentu a Rady COM(94)329 týkající se směrnice 85/611/EHS

•

návrh COM(95)360 ke směrnicím 93/6/EHS a 93/22/EHS

•

směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES o zpřísniní obezřetného dohledu

•

směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech záruk pro investory

3. Komplexní zjednodušení a úprava legislativy (nejpozději se vstupem ČR do EU) Zákon o investičních společnostech a investičních fondech a zejména zákon o cenných papírech bude účelné celkově upravit. Zejména zákon o cenných papírech vyžaduje rekodifikaci, neboť budou do zákona důsledněji promítnuta ustanovení příslušných směrnic ES, zejména směrnice Rady Rady 93/22/EHS o investičních službách v oblasti cenných papírů a směrnice Rady 93/6/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních firem a úvěrových institucí. Současný zákon o cenných papírech by měl nabýt charakter zákona o finančním trhu. Komplexní úprava legislativy by měla rovněž zabezpečit plné sladění českých předpisů s právem ES. 4. Příprava nové koncepce dozoru nad finančními trhy Na základě vyhodnocení činnosti nově zřízené Komise pro cenné papíry bude zvážena možnost změny postavení této Komise a případné rozšíření její činnosti. b) opatření a řazení kroků Zvyšování kvalifikace pracovníků úseku finančních služeb Ministerstva financí. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Nezbytné náklady související se zahraničními pobyty a organizováním odborných seminářů a dále zvýšené náklady s ohledem na zabezpečení odborného překladu značného množství právních předpisů, a to jak českých tak ES. Nelze v současné době blíže specifikovat. d) řešení institucionálních aspektů Zřízení dalších institucí se nepředpokládá. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době blíže specifikovat. f) požadavky na pomoc EU Viz krátkodobé priority *** Volný pohyb kapitálu Gestor: Ministerstvo financí a Česká národní banka Cílem liberalizace devizového režimu je dosáhnout plného uvolnění všech dosud regulovaných položek kapitálového účtu platební bilance. I. Krátkodobé priority a) definování priorit

I když současná liberalizace pohybu kapitálu přesahuje závazky vyplývající pro ČR z Evropské dohody, zůstává zde řada omezení v oblasti kapitálového účtu, která jsou dána devizovým zákonem. Jde o: •

poskytování finančních úvěrů cizozemcům

•

používání zajišťovacích prostředků vůči cizozemcům

•

nákup a prodej peněžních prostředků v cizí měně a zlata

•

vydávání zahraničních cenných papírů k obchodování v tuzemsku a uvádění zahraničních cenných papírů na tuzemský trh

•

nákup zahraničních cenných papírů

•

finanční deriváty

•

jiné než přímé investice

•

povinnost převodu peněžních prostředků ze zahraničí

•

nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci

•

možnost zavedení depozitní povinnosti

b) opatření a řazení jednotlivých kroků V roce 1998 bude připraven návrh vládního nařízení, kterým by se měly uvolnit zbývající devizové regulace s výjimkou povinnosti převodu peněžních prostředků ze zahraničí a nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci. Omezení přístupu cizozemců k tuzemským nemovitostem a možnost zavedení depozitní povinnosti (která by byla využita pouze za mimořádných okolností) lze zrušit pouze novelou devizového zákona. S tímto krokem se počítá až v závěrečné fázi liberalizace. c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se zvláštní rozpočtové, hospodářské ani sociální náklady. d) řešení institucionálních aspektů V této souvislosti nevznikají. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nepočítá se s vyčleněním zvláštních rozpočtových prostředků. f) požadavky na pomoc EU Nejsou. II. Střednědobé priority a) definování problému Dokončení liberalizace kapitálových pohybů, zejména úplná liberalizace včetně vedení účtů v zahraničí, zrušení transferové povinnosti a nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci.

Zajistit, aby mezinárodní smlouvy, kterými je ČR vázána a jejichž gestorem je MF, nebyly v kolizi se závazky vyplývajícími z přistoupení k EU. b) opatření a řazení jednotlivých kroků V současné době se o dokončení liberalizace kapitálových pohybů uvažuje kolem roku 2000. Úplná liberalizace bude možná pouze na základě novely devizovJho zákona, resp. zrušení stávajícího devizového zákona. Dokončit inventuru existujících smluv ČR v gesci MF. c) odhad rozpočtových,hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se zvláštní rozpočtové, hospodářské ani sociální náklady. d) Řešení institucionálních aspektů V této souvislosti nevznikají. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nepočítá se s vyčleněním zvláštních rozpočtových prostředků. f) požadavky na pomoc EU V současné době je nepředpokládáme, a priori je nelze vyloučit. *** Volný pohyb pracovníků, zaměstnanost, sociální věci Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí Podoblast: Sociální politika - politika zaměstnanosti I. Krátkodobé priority: Popis problému: Současná situace na trhu práce je charakterizována narůstajícími regionálními rozdíly nezaměstnanosti, zvyšujícím se podílem dlouhodobě nezaměstnaných a rychle se zhoršujícím postavením některých skupin občanů na trhu práce. V průběhu roku 1998 se předpokládá další zvýšení míry nezaměstnanosti na 6,0% (k 31.12.1998). Pokles poptávky bude umocněn přechodným nárůstem počtů osob ve věkové kategorii do 29 let vstupujících na trh práce. Lze předpokládat i další prohlubování nerovnováhy na trhu práce spočívající v nárůstu počtu uchazečů obtížně umístitelných na trhu práce, především uchazečů se zdravotními postiženími, dále s handicapem nedostatečné či nedpovídající kvalifikace. Závažným negativním jevem je trvale prohlubující se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a požadovanou kvalifikací volných pracovních míst. To je umocňováno nevyhovující kvalifikační strukturou vycházejících absolventů středních škol a stoupajícím počtem mladistvých bez kvalifikace. K nárůstu nezaměstnanosti by mělo dojít plošně prakticky ve všech okresech republiky. V okresech strukturálně postižených a hospodářsky slabých (severní Čechy a severní Morava) se očekává nárůst míry nezaměstnanosti až na hranici 13 - 15 %. ČR se bude řídit následujícím Acquis Communautaire:

•

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii

•

Články 2 a 3 Smlouvy o Evropském společenství

•

Hlava VIII Smlouvy o Evropském společenství - "Zaměstnanost" /čl. 125 - 130/

•

Zásadní směry v oblasti zaměstnanosti v roce 1998

Návrh opatření: V rámci aktivní politiky zaměstnanosti byla pro r.1998 přijata opatření: •

při rozpisu finančních prostředků na úřady práce byla uplatněna diferenciovaná hlediska preferující řešení nezaměstnanosti v okresech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a dále pro nejobtížněji umístitelné uchazeče, tj. zjm. dlouhodobě nezaměstnané (nad 12 měsíců), uchazeče se změněnou pracovní schopností, absolventy škol a mladistvé;

•

jednotlivým úřadům práce bylo stanoveno minimální procento finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), a to výhradně k řešení situace těchto prioritních skupin;

•

úřadům práce byla uložena povinnost zpracovávat programy APZ na rok 1998, kde promítnou řešení pro jednotlivé skupiny uchazečů, počty, kterými nástroji APZ či jejich kombinací budou situaci řešit, ve vazbě na prostředky které mají k dispozici. K tomu budou pro svoji potřebu zpracovávat konkrétní projekty řešení. Plnění těchto programů bude následně vyhodnocováno pro získání zpětné vazby a pro stanovení priorit a opatření na další období;

•

regulovat příliv pracovních sil ze zahraničí, především levné pracovní síly, která z trhu práce vytlačuje nízkopříjmové skupiny domácích pracovníků;

•

prohloubit spolupráci MPSV s MŠMT s cílem posílit úlohu úřadů práce při optimalizaci sítě středních škol na regionální úrovni a zavádění nových studijních a učebních oborů, při rozhodování o výši státních dotací soukromým středním školám. Přizpůsobovat strukturu a obsah přípravy pro povolání prognózám trhu práce;

•

dokončit restrukturalizaci školské soustavy jejím finančním zabezpečením a orientací výuky žáků a informování jejich rodičů o očekávaných potřebách trhu práce;

•

průběžně aktualizovat vybudovaný systém poradenství k volbě a změně povolání na úřadech práce a zároveň dovybudování systému poradenství pro zprostředkování zaměstnání skupinám obtížně umístitelných klientů.

•

rozvíjet stávající informační média pro potřeby informovanosti široké veřejnosti v oblastech: nároku jednotlivých profesí, situace na trhu práce, vzdělávacích možností, rekvalifikace, pracovních příležitostí krátkodobého charakteru;

•

propojit systém poradenských programů s programy APZ, zejména s rekvalifikačními kursy;

•

prohloubit poradenské služby k rekvalifikaci pro zapojení optimálního počtu občanů do rekvalifikačních programů, vedoucích k pracovnímu uplatnění;

•

zaměřit se na aplikaci komplexních programů celostátního charakteru pro specifické skupiny, zejména absolventy škol a mladistvých, dlouhodobě nezaměstnaných a handicapovaných;

•

rozšířit nabídku služeb rekvalifikace zaměstnavatelům pro změnu rekvalifikační struktury zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností;

•

dokončit vybavení úřadů práce softwarem, který umožní kvalitní informační, poradenskou a zprostředkovatelskou činnost úřadů;

Řešení institucionálních aspektů: Bude pokračovat spolupráce s fondem PALMIF (Fond na podporu aktivní politiky trhu práce) ve stávajícím trendu decentralizace řízení lokálních a regionálních projektů zaměstnanosti. Cílem této spolupráce je získat zkušenosti s fungováním principů strukturálních fondů EU (v budoucnosti zejména Evropského sociálního fondu) a přijímání prostředků k řešení problémů nezaměstnanosti. II. Střednědobé priority Popis problému: V období 1999 - 2000 lze očekávat další snižování zaměstnanosti vyplývající z procesu postupného dotváření efektivních vlastnických struktur, ze sníženého tempa hospodářského růstu. Tlak na trhu práce budou zvyšovat demografické faktory (Dle ČSÚ se očekává v nejbližších letech roční přírůstek zdrojů pracovních sil o cca 0,5 % (cca 30 000 osob ročně). Předpokládaná míra nezaměstnanosti koncem tohoto období dosáhne 6,5 7,0 %. Pokud jde o zaměstnanost rómské populace, formálněprávní předpoklady zákazu diskriminace v přístupu k právu na zaměstnání jsou vytvořeny. Přesto je nezaměstnanost rómského etnika mnohem vyšší než u ostatních částí populace. Na trhu práce se Romové obtížněji uplatňují z důvodů všeobecně nízké kvalifikace, negativních předsůdků zaměstnavatelů vůči romským uchazečům o zaměstnání, nedostatků v zajištění rovných příležitostí k získání zaměstnání a odlišných sociálních a pracovních návyků Romů. Institucionální zajištění implementace Acquis a volného pohybu osob: Správní systém zaměstnanosti je relativně nový (od r. 1990). Zapojením ČR do systému Evropských služeb zaměstnanosti (EURES) budou úřady práce zajišťovat volný pohyb pracovníků (informační povinnosti vůči ostatním zemím EU o volných pracovních místech a o uchazečích o zaměstnání v zemích EU, vč. výplat dávek v nezaměstnanosti). Acquis Communautaire, které ČR převezme: •

články 39 - 41 Smlouvy o ES

•

nařízení Rady ES č. 1612/1968 o volném pohybu pracovníků, ve znění nařízení

•

nařízení Rady EHS z 27.7.1992 č. 2434/92/EEC o změně části II nařízení 1612/68

•

Rozhodnutí Rady z 22. října 1993 o realizaci Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volnosti pohybu pracovníků v rámci Společenství, zejména pokud se jedná o síť nazvanou EURES (EURopean Employment Services)

Opatření k prosazování zásad EU pro politiku zaměstnanosti: Probíhá příprava programového dokumentu obsahujícího základní cíle politiky zaměstnanosti na období let 1998 - 2000, Dokument bude po projednání se sociálními partnery předložen vládě. Dokument bude obsahovat hodnocení důsledků pro trh práce ČR, které budou vyplývat z členství ČR v EU. Bude především reagovat na novou kapitolu VIII. a další změny Smlouvy o ES, které byly přijaty na summitu EU v Amsterodamu, jakož i na Zásadní směry politiky zaměstnanosti v EU z Lucembursku (listopadu 1997). Oba dokumenty budou základem pro rozpracování střednědobých priorit.

Z dalších opatření politiky zaměstnanosti : •

bude konkretizován požadavek EU na přesun opatření od pasívních opatření k aktivním opatřením na trhu práce, podpořit možnosti profesního zařazení a podnítit nezaměstnané, aby hledali a přijímali zaměstnání či vzdělávání. V rámci zvýšení úlohy APZ budou přesunuty finanční prostředky z pasivních opatření (podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky) na aktivní opatření;

•

zvýšit podíl finančních prostředků na APZ minimálně na 30 % z celkových prostředků stanovených ze státního rozpočtu určených na politiku zaměstnanosti;

•

podstatně rozšířit systém podpory malého a středního podnikání - jako zdroje nových pracovních míst, a připravit ucelený systém investičních pobídek pro zahraniční a tuzemské investory (MPO zpracovává nyní základní koncepční materiál). Cílem ČR je přivést investory především do okresů strukturálně postižených a hospodářsky slabých;

•

zamezit prohlubování rozdílu v pracovních příležitostech mezi jednotlivými regiony přijetím státní politiky regionálního rozvoje. MPSV se bude spolupodílet na tomto úkolu (garant - MMR) opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, která budou podporovat vznik nových pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání a rekvalifikačními programy;

•

přijmout opatření ke zvýšení motivace zaměstnavatelů na zaměstnávání uchazečů o zaměstnání ze skupin na trhu práce obtížně umístitelných (občané se změněnou pracovní schopností, uchazeči s neodpovídající kvalifikací, absolventi škol a mladiství). Vedle opatření v rámci APZ iniciovat změnu systému stanovení minimálních mezd a sociálních dávek, která by stimulovala příjmy ze zaměstnání (práce) před příjmy ze sociálních dávek. Iniciovat nutné změny v oblasti daní a odvodů;

•

rozšířit činnost poradenských služeb při jejich odpovídajícím personálním obsazení o rozvoj center bilanční diagnostiky do vhodných spádových oblastí;

•

zavádět a preferovat programy dlouhodobého charakteru pro nezaměstnané občany, zejména absolventy škol a mladistvé, dlouhodobě nezaměstnané a handicapované s cílem jejich společenské a pracovní integrace;

•

zajistit uživatelskou prostupnost systému /databází/ Povolání, Zaměstnání a Vzdělávání.

•

vypracovat systém příbuznosti profesí;

•

dovybudovat a především trvale využívat systém permanentního vzdělávání poradců úřadů práce a pracovníků služeb zaměstnanosti;

•

rozšířit rekvalifikační aktivity zabezpečováním služeb zaměstnanosti o o

zájemce o zaměstnání se zaměřením zejména na zaměstnance ohrožené nezaměstnaností, ženy po mateřské dovolené apod;

•

o

odbornou pomoc zaměstnavatelům při využívání a doplňování rekvalifikačního potenciálu zaměstnanců při strukturálních změnách /tzv. služby konzultantů/;

o

systémy spolupráce regionálních orgánů pro zajišťování odpovídající kvalifikační struktury obyvatelstva;

oživit trh s byty a umožnit tak větší regionální mobilitu obyvatelstva. Připravit úřady práce na aktuální informování občanů o volných pracovních příležitostech v celé ČR.

Ke zlepšení situace Romů na trhu práce: se bude přispívat zjm. opatřeními ke zvyšování kvalifikace, resocializaci, i motivaci k práci. Úřady práce budou důsledně uplatňovat zvláště ve vztahu k Romům své kontrolní pravomoci a vyvozovat důsledky vůči zaměstnavatelům odepírajícím občanům právo na zaměstnání z důvodů založených na národnostním nebo etnickém původu. Dále se bude vláda zaměřovat na: •

speciální programy a projekty zaměřené na získání nebo změnu kvalifikace a na získání nezbytných pracovních a sociálních návyků (rekvalifikační, resocializační a motivační programy);

•

věnovat Romům zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání, včetně možnosti přijmout opatření k podpoře zaměstnavatele při zřízení pracovního místa;

•

spolupracovat s příslušnými orgány a nestátními organizacemi při realizaci opatření státní politiky v oblasti vzdělávání a sociální politiky, která přispívají ke společenské integraci Romů.

Opatření k převzetí Acquis v oblasti volného pohybu pracovníků: Příprava novely zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb., který upravuje podmínky zaměstnávání cizinců na trhu práce ČR a zákon o působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti č. 9/1991 Sb. Novelizace zákonů bude provedena před vstupem ČR do EU tak, aby zákon byl plně v souladu s nařízením Rady č. 1612/68 v podmínkách plného členství. Odhad nákladů: (v mld. Kč) Z prostředků státního rozpočtu na státní politiku zaměstnanosti rok 1998 1999 2000

pasivní politika zaměstnanosti 3,9 5,2 6,1

aktivní politika zaměstnanosti 1,0 2,2 2,6

státní politika politika zaměstnanosti celkem 4,9 (schválený státní rozpočet) 7,4 8,7

Jedná se o prolongaci stávajícího vývoje . Snaha bude zaměřena (ve smyslu doporučení EU) na přesunutí váhy z pasivní politika k aktivní, k podněcování nezaměstnaných k hledání a přijímání zaměstnání. Výrazná změna celkových nákladů na SPZ se nepřepodkládá. Řešení institucionálních aspektů: •

Bude iniciována změna organizačního uspořádání Správy služeb zaměstnanosti a jejích podřízených jednotek (úřadů práce), a to na vyčlenění z MPSV a ustavení jako samostatné veřejnoprávní instituce hospodařící s prostředky vybranými na státní politiku zaměstnanosti buď v rámci samostatného účtu ve státním rozpočtu nebo na základě samostatného fondu.

•

Soustavu úřadů práce se bude připravovat na vstup do systému EURES a na praktickou aplikaci nařízení Rady ES č. 1612/1968 o volném pohybu pracovníků,

které si vyžádá jak přizpůsobení technického vybavení úřadů práce (hardware a software) tak vyškolení nezbytného počtu pracovníků služeb zaměstnanosti pro výkon funkce asistentů a tzv. "europoradců" zajišťujících v praxi volný pohyb pracovníků, tj. výměnu dat o volných pracovních místech a nabídek pracovních sil v celoevropském rozsahu a poskytování informací o pracovních a životních podmínkách v ČR a zemích EU. Pomoc EU: •

Pomoc EU by mohla být využita k řešení daného problému jednak v rámci pomoci poskytované obecně na rozvoj aktivní politiky trhu práce, jednak specificky zaměřenými programy na řešení sociální a ekonomické integrace dlouhodobě nezaměstnaných občanů odlišného národnostního nebo etnické původu, zvláště ve vztahu k Romům.

•

Podle Finančního memoranda mezi Delegací EK a MF ze dne 11.12.1997 vstoupil v platnost COP 97, na jehož základě budou poskytovány dotace ve výši 1,6 mil ECU (cca 61 mil Kč) na projekty rozvoje regionální zaměstnanosti. Finanční prostředky budou čerpány v období 1998 - 2000. Na většinu prostředků budou podepsány smlouvy s příjemci dotace ještě v roce 1998.

•

ČR uvítá, když stejná výše finančních prostředků bude na řešení regionální zaměstnanosti přidělena i v rámci COP 98 s čerpáním v letech 1999 - 2001.

•

Budoucí pomoc se zaměří též na metodickou přípravu českých státních orgánů a nestátních institucí na budoucí využívání prostředků ze strukturálních fondů EU (zejména Evropského sociálního fondu).

•

Přesné vyjádření finančních prostředků nutných k přizpůsobení systému služeb zaměstnanosti na zajištění volného pohybu osob bude známé až po důkladném porovnání stávajícího systému s požadavky systému EURES.

Podoblast: Sociální politika - Rozvoj sociálního dialogu Střednědobé priority: Popis problému: Sociální dialog na národní úrovni probíhá formou tripartitních jednání (tj. jednání vlády se sociálními partnery) s větší či menší intenzitou od roku 1990. Prochází etapami vývoje podle potřeb a v roce 1997 byl "rekonstruován", projednány a schváleny nové orgány tripartity i Statut a Jednací řád vrcholného orgánu, tj. Rady hospodářské a sociální dohody. Sociální dialog na podnikové úrovni je poněkud komplikovanější. Dosavadní pravomoci zástupců zaměstnanců vykonávají pouze odborové organizace. Zákon zatím nezná mimo odborové demokratické zastupitelské instituce na pracovišti. Přitom dochází k pozvolnému avšak trvalému poklesu odborové organizovanosti. Zaměstnavatelé, zejména v malých a středních podnicích, často podceňují dobré individuální a zejména kolektivní pracovní vztahy a teprve se postupně učí zdravé zaměstnavatelské kultuře. Acquis Communautaire, které ČR převezme: •

články 136 - 140 Smlouvy o ES

•

Charta Společenství základních sociální práv pracovníků

•

75/129/EEC Směrnice ze 17. 2 1975 o sbližování právních úprav členských států týkajících se kolektivního propouštění pracovníků (ve znění směrnice č.92/56/EEC)

•

77/187/EEC Směrnice ze 14. 2 1977 o sbližování právních úprav členských států týkajících se zajištění práv pracovníků při úplném nebo částečném převádění podniků či podnikání

•

94/45/EC Směrnice z 22. 10. 1994 o zřízení Evropské rady práce nebo zřízení procedury v podnicích či skupinách podniků na úrovni Společenství, jejichž cílem je informovat zaměstnance a konzultovat s nimi.

•

89/391/EEC Směrnice z 12. 6. 1989 o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ("rámcová směrnice")

Opatření pro provádění a prosazování acquis: Změnit a doplnit stávající zákonné úpravy. V současné době vláda připravuje novou úpravu pracovněprávních vztahů včetně kolektivních pracovních vztahů tak, aby byla v souladu s právem ES, s mezinárodními úmluvami včetně Evropské sociální charty Rady Evropy, jejíž ratifikaci MPSV připravuje. K navození dobré úrovně pracovněprávních vztahů v podnicích bude potřeba kromě právní úpravy též širší osvětlovací kampaně na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců (nejen odborů, zejména v souvislosti s předpokládanými nově vzniklými mimoodborovými demokratickými zastupitelskými institucemi) o fungování sociálního partnerství v zemích Evropské unie a funkci sociálního dialogu na úrovni Společenství. Časový program řešení: Řešení tohoto problému je dlouhodobého charakteru. Zásadní koncepční legislativní kroky, kterými budou příslušné akty ES promítnuty do práva ČR, budou provedeny v letech 1998-2000 formou nového zákoníku práce a na něj navazujících prováděcích právních předpisů. Příprava nového Zákoníku práce se plánuje takto : •

30.4.1998 - předložení věcného záměru zákona vládě

•

31.12. 1998 - předložení paragrafovaného znění návrhu zákona vládě

•

31.03.1999 - předložení návrhu zákona Parlamentu ČR

•

01.01.2000 - nabytí účinnosti

Řešení institucionálních aspektů: i) Zákonem bude upravena možnost zřízení mimoodborových orgánů zastupujících zaměstnance na pracovišti v jednání se zaměstnavatelem. ii) Zřízeny budou orgány inspekce práce, které budou dohlížet nad dodržováním vnitrostátních právních předpisů i právních aktů ES v ČR. Pomoc EU: A) krátkodobě - expertní posouzení návrhu nové právní úpravy pracovněprávních vztahů - konzultace - jak realizovat osvětu ve věci sociálního dialogu u jednotlivých zaměstnavatelů se zaměřením na nově vzniklé mimoodborové zastupitelské instituce B) dlouhodobě EU může přispět k řešení daného problému vzdělávacími programy pro zaměstnavatelské a odborové organizace o systémech fungování sociálního partnerství v EU a o funkcích národních a nadnárodních organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců při tvorbě a provádění

komunitárních právních norem a společných komunitárních programů. Finanční požadavky nelze v současné době definovat. Podoblast: Transpozice acquis v oblasti pracovních podmínek a rovných příležitostí pro muže a ženy Střednědobé priority: Popis problému: Po provedené analýze slučitelnosti práva ČR a právními akty ES v oblasti sociální politiky přistupuje MPSV k přípravě vnitrostátních právních předpisů, jimiž bude do roku 2000 až 2002 zajištěna plná slučitelnost s právem ES. Z větší části jsou požadavky směrnic a nařízení ES zřejmé a jejich zapracování do práva ČR nebude činit zásadní problémy. Jedná se o akty : •

články 136 - 142 Smlouvy o ES

•

Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků

•

75/117/EEC : Směrnice Rady z 10.února 1975 o sladění zákonů členských států týkajících se uplatnění zásady stejné odměny pro muže i ženy

•

76/207/EEC :Směrnice Rady z 9.února 1976, o realizaci zásady stejného zacházení pro muže i ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornou přípravu a služební povýšení a pracovní podmínky

•

92/85/EEC : Směrnice z 19. října 1992 o zavádění opatření, která mají podnítit zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, těhotných pracovnic, pracovnic, které nedávno porodily či kojících pracovnic

•

96/34/EC Směrnice Rady z 3. června 1996 týkající se rámcové smlouvy o rodičovském volnu uzavřené organizacemi UNICE, CEEP a ETUC

•

92/131/EEC Doporučení Komise ze dne 27.11. 1991 k ochraně důstojnosti žen a mužů na pracovišti

•

92/241/EEC Doporučení Rady ze dne 31.1. 1992 týkající se péče o dítě

•

75/129/EEC Směrnice ze 17. února 1975 o sbližování právních úprav členských států týkajících se kolektivního propouštění pracovníků (ve znění směrnice č.92/56/EEC)

•

77/187/EEC Směrnice ze 14. února 1977 o sbližování právních úprav členských států týkajících se zajištění práv pracovníků při úplném nebo částečném převádění podniků či podnikání

•

94/33/EC Směrnice z 22. června 1994 o ochraně mládeže při práci

•

91/533/EEC Směrnice z 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru

•

93/104/EEC Směrnice z 23. listopadu 1993 o určitých stránkách organizace pracovní doby

•

91/383/EEC Směrnice z 25. června 1991 doplňující opatření ke zlepšení bezpečnosti a zdraví při práci pracovníků s pracovním poměrem na dobu určitou nebo s dočasným pracovním poměrem

•

96/71/EC Směrnice z Evropského parlamentu a Rady EU z 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb

•

97/80/EC Směrnice o důkazním břemenu v případech diskriminace založené na pohlaví

•

92/443/EEC Doporučení Rady z 27. 7. 1992 o podpoře účasti zaměstnaných osob na ziscích a výsledcích podniků

Komplikovanější bude transpozice směrnice č. 80/987/EEC o ochraně nároků zaměstnanců v případě platební neschopnosti jejich zaměstnavatele, která si vyžádá vyřešení několika zásadních koncepčních otázek tohoto problému a následnou změnu řady právních předpisů zasahujících do kompetence několika resortů. Opatření pro převzetí Acquis: Oblast pracovního práva a práva rovných příležitostí ES bude do práva ČR transponována novelami příslušných platných právních předpisů (zákon o zaměstnanosti, zákony o mzdě a o platu) a přípravou nové komplexní právní úpravy pracovněprávních vztahů. Transpozice směrnice č. 80/987/EEC si kromě pracovního práva vyžádá změnu i dalších předpisů - konkursního práva a předpisů o financování sociálního pojištění. Časový harmonogram řešení: Harmonizace právních předpisů v oblastech pracovních podmínek a rovnosti příležitostí pro muže a ženy bude dokončena v letech 2000 - 2002 podle následujícího plánu : zákoník práce resp. nová právní úprava pracovněprávních vztahů •

lhůta pro předložení návrhu věcného záměru zákona vládě :31. 4.1998

•

předpokládaná lhůta pro předložení návrhu paragrafovaného znění zákona vládě :31.12.1998

•

předpokládaná lhůta pro předložení návrhu zákona Parlamentu :31.03.1999

•

předpokládaná lhůta nabytí účinnosti zákona. : 1. 1.2000

zákon o zaměstnanosti •

předložení návrhu zákona Parlamentu :31.3. 1998

•

předpokládaná lhůta nabytí účinnosti zákona. :

zákon o mzdě zákon o platu •

lhůtu pro předložení návrhu věcného záměru zákona vládě :31.1.1998

•

předpokládaná lhůta pro předložení návrhu paragrafovaného znění zákona vládě:

•

předpokládaná lhůta pro předložení návrhu zákona Parlamentu :

•

předpokládaná lhůta nabytí účinnosti zákona. :1. 1. 1999

Řešení institucionálních aspektů: Úřady práce budou provádět kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti práce, zaměstnanosti a rovných příležitostí, kterými budou do vnitrostátního práva promítnuty příslušné právní akty ES. Podle schválené koncepce sblížení práva ČR s požadavky směrnice ES č. 80/987/EEC by se měly úřady práce podílet na správě systému záručních plateb pro zaměstnance platebně neschopných zaměstnavatelů. Požadavky na pomoc EU: Proces harmonizace práva si vyžádá určitou pomoc ze strany Evropské unie formou konzultací při přípravě některých právních úprav a posudků k návrhům nových právních předpisů zajišťujících transpozici směrnic a nařízení ES do práva ČR. Tuto pomoc odhadujeme na cca 20 000 ECU. Podoblast: Sociální politika - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci I. Krátkodobé priority: Popis problému: K zajištění vnitrostátní politiky ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutné vytvořit účinný systém řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví, a přitom implementovat příslušné komunitární právo ES do právního řádu ČR včetně zajišťování činností orgánů inspekce práce k datu předpokládaného vstupu ČR do EU. Inspekční orgány v oblasti bezpečnosti práce provádí inspekci pracovních podmínek z hlediska bezpečnosti práce, pracovního prostředí a technických zařízení, oblast ochrany zdraví při práci kontrolují orgány hygienické služby. Vlastní práce inspekce a investice do vybavení pracovišť je limitována rozpočtovými prostředky. Acquis communautaire, které chce ČR převzít: V horizontu 5 let (do roku 2003) začlení ČR do právního řádu chybějící právní atributy a vytvoří tak podmínky pro plné uplatňování systému pracovní ochrany vycházející ze Směrnice Rady 89/391/EHS, Směrnice Rady 80/1107/EHS a na ně navazujících Směrnic. Seznam právních aktů ES a jejich časový harmonogram transpozice je uveden v tabulkové příloze. ČR vypracuje model řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (zásady a nástroje řízení, analýza podmínek pro realizaci vnitrostátní politiky). Opatření pro provádění a prosazování: •

dokončit srovnávací analýzy Směrnic Rady ES přijatých podle čl. 118 a 118b) Smlouvy o ES, které se vztahují na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

•

následně zpracovat věcný návrh textu právních předpisů uvedených v harmonogramu. (Zákonná úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.).

•

projednat je se zainteresovanými subjekty včetně sociálních partnerů.

•

provést odborné konzultace navrhovaných předpisů s právními experty EU;

•

postupně začleňovat zástupce ČR do pracovních (expertních týmů EU);

•

zpracovat srovnávací analýzy modelu řízení v členských státech EU;

•

stanovit základní ideový rámec systému řízení;

•

zpracovat přístup jednotlivých subjektů (stát, zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich zástupci, odborná profesní sdružení, výchovně vzdělávací instituce);

•

zpracovat návrh nástrojů řízení.

•

zpracovat program realizace modelu řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví.

Odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů: V této etapě jsou rozpočtové náklady rozepisovány na zajišťování legislativní a analyticko-programové činnosti. Zároveň v této fázi není počítáno se zásadními dopady do hospodářské a sociální oblasti. Řešení institucionálních aspektů: Za účelem vytvoření účinného systému inspekce práce bude vypracován věcný záměr zákonné úpravy o inspekci práce, která zákonnou formou upraví : •

rozsah působnosti orgánů inspekce práce, jejich členění, činnost a pracovní pravidla,

•

práva a povinnosti orgánů inspekce práce a jejich vztah ke kontrolovaným subjektům,

•

oprávnění včetně sankčních opatření orgánů inspekce práce,

•

součinnost s jinými subjekty.

Vyčlenění rozpočtových prostředků:V rámci rozpočtovaných prostředků pro rok 1998 se předpokládají výdaje na zajišťování překladů připravovaných návrhů právních předpisů, na provádění odborných právních expertiza, na investice do výpočetní techniky, výchovně vzdělávacího procesu a osvěty. Pomoc EU: Příprava transpozice směrnic ES v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do právního řádu ČR a institucionální zajištění řádné aplikace příslušných právních předpisů byla již v letech 1995 - 1997 předmětem pomoci EU v rámci PHARE. S ohledem na limitované prostředky státního rozpočtu uvítá ČR další pomoc EU, zejména pokud jde o spolufinancování expertiz návrhů předpisů, monitoringu předpisů EU, účast zástupců ČR na aktivitách EU v oblasti BOZP (semináře, vzdělávací projekty), technických konzultacích se zástupci DG V. Odhad celkových nákladů : 96 000 ECU (Účel: stáže 18 inspektorů po 21 dnech v předem vybraných partnerských organizacích v zahraničí) Předpokládá se finanční spoluúčast EU. II. a) Střednědobé priority (rok 1999 - 2000) Definování problémů:V ČR desítky let platí, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo v důsledku nemoci z povolání (dále jen "pracovním úrazu"). Vzhledem k tomu, že do počátku 90. let byly prakticky všichni zaměstnavatelé státními organizacemi, v případě nesolventnosti nebo zrušení zaměstnavatele garantoval výplatu odškodného stát jako vlastník podniku. Počátkem 90. let se zahájením privatizace státních podniků a vznikem nových soukromých podniků začalo docházet k tomu, že soukromý zaměstnavatel nebyl schopen uhradit postiženému zaměstnanci odškodné v případě své nesolventnosti nebo při ukončení své činnosti. Stát proto jako dočasné a provizorní řešení zavedl v r. 1993 povinné pojištění zaměstnavatelů. Předmětem tohoto pojištění je odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu. Zaměstnavatel platí pojistné, odškodné za zaměstnavatele hradí pojišťovna. Pojišťovna provozuje systém rozpočtově neutrálně - ztráty hradí stát a přebytky se odvádějí do státního rozpočtu.

Systém vykazuje celou řadu problémů, finanční prostředky nejsou vynakládány účelně, nejsou vytvářeny pojistné rezervy pro dlouhodobé závazky, systém nemá v sobě zapracovanou prevenci proti pracovním úrazům. Opatření nezbytná pro převzetí:ČR počítá s převedením současného dočasného řešení na nový sociální pojistný systém - úrazové pojištění. Pojištěncem bude přímo pracovník (jako např. v důchodovém nebo nemocenském pojištění) a zaměstnavatel bude plátcem pojistného. Počítá se změnou dávkového schématu tak, aby motivoval postiženého zaměstnance k překonání důsledků pracovního úrazu a zaměstnavatele i zaměstnance motivoval k prevenci pracovních úrazů, k zlepšení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nový systém úrazového pojištění musí být kompatibilní s právem EU a dalšími mezinárodními závazky ČR. V květnu 1997 zadalo MPSV ve veřejné soutěži grant na téma "Transformace současného systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání na sociální pojistný systém úrazové pojištění". Grant získal Výzkumný ústav bezpečnosti práce - Praha a výsledky výzkumu budou známy koncem června 1998. Na základě výsledků výzkumu bude navrženo konkrétní věcné a institucionální řešení. Realizace programu modelu řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví včetně •

materiálně technických potřeb a investic,

•

způsobu a rozsahu propagace a osvěty,

•

způsobu přípravy inspektorů inspekce práce,

•

zajištění optimálního informačního systému.

Opatření pro provádění a prosazování: 1998- Provedení analýzy současného systému a přijetí základního věcného a institucionálního řešení. 1999 - 2001- Legislativní a věcná příprava zavedení nového systému úrazového pojištění. od r. 2002 - Uvedení systému úrazového pojištění do praxe. Zpracování návrhu právních předpisů uvedených v harmonogramu, zahájení a ukončení legislativního řízení, předložení ke schválení příslušným orgánům (vláda ČR, parlament ČR), Odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů: Odhad nákladů není možné v současné době definovat. Bude znám po zpracování studie "Transformace současného systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání na sociální pojistný systém - úrazové pojištění". V současné době není též možné odhadnout celkové náklady na smluvní práce na harmonizaci legislativy a prostředky na realizaci Programu k zajištění funkce modelu řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví. Před nabytím účinnosti nové zákonné úpravy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nelze odhadnout dopady na zvyšování hospodářských a sociálních nákladů. Řešení institucionálních aspektů: Dopracování a přijetí zákonné úpravy o inspekci práce. Příprava k výchově inspektorů inspekce práce.

Vyčlenění rozpočtovaných prostředků:Nový systém úrazového pojištění je předmětem výzkumného projektu, jehož výsledky budou známy v červnu 1998. Teprve poté bude možné definovat potřebné prostředky ze státního rozpočtu. V rámci rozpočtu ČR budou vyčleněny prostředky na náklady, které souvisí s naplňováním Programu k zajištění funkce modelu řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví a s dokončovacími pracemi na legislativě implementující směrnice ES. Současně budou zvýšeny náklady na mzdové a neinvestiční náklady z důvodů personálního posílení systému ČÚBP při zajišťování spolupráce s EU a zvýšeny náklady na financování této spolupráce. Pomoc EU: Nový systém úrazového pojištění je předmětem výzkumného projektu, jehož výsledky budou známy v červnu 1998. Teprve poté bude možné definovat požadavky na pomoc ze strany EU. ČR uvítá pomoc EU při financování : •

technických konzultací a expertiz nad nově tvořenými právními předpisy implementujícími směrnice ES v oblasti bezpečnosti práce

•

projektů vzdělávání a osvěty,

•

účasti na výběrových šetřeních v rámci projektů EU,

•

prací expertních a pracovních týmů v oblasti BOZP.

Odhad celkových nákladů: 1999 350 000 ECU (Účel: - propagace, osvěta - technické vybavení) 2000 294 000 ECU (Účel: - optimalizace informačního systému - propagace osvětová činnost) Předpokládá se finanční spoluúčast EU. II. b) Střednědobé priority (2000 - 2003) Definování problémů:Realizace programu k zajištění funkce modelu řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví. Schválení příslušných předpisů a jejich zavádění do praxe. Opatření pro provádění a prosazování: •

Zpracovat a realizovat kampaň k prosazování právních předpisů.

•

Zpracovat metodiky výkonu činnosti orgánů inspekce práce a jejich promítnutí do praxe.

Odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů:Zásadní dopad na podnikatelskou sféru lze očekávat po zavedení nových právních předpisů harmonizovaných s právem ES. Bude nutné počítat se zvýšením nákladů a to úhrad za poradenské a preventivní služby v oblasti zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při zavádění "bezpečnostního managementu podniků". Zároveň lze odhadovat další náklady vyplývající z přizpůsobování se požadavkům nových harmonizovaných předpisů (týká se to zejména pracovních zařízení a pracovního prostředí).

Řešení institucionálních aspektů: Dobudování orgánů inspekce práce (transformace stávajícího systému ČÚBP) s cílem zajistit jejich komplexní činnost. Vyčlenění rozpočtových prostředků:V rámci rozpočtu budou vyčleněny prostředky související se změnami prováděnými v infrastruktuře systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při zajištování inspekce práce. Zvýšeny budou mzdové a neinvestiční náklady z důvodu personálního posílení systému ČÚBP. V rámci rozpočtu budou zvýšeny prostředky na zvýšené náklady určené na užší spolupráci s EU a na dobudování infrastruktury orgánů inspekce práce. Pomoc EU: ČR uvítá pomoc ze strany EU ke spolufinancování technických konzultací a expertíz pro stadium před přijetím do EU a na projektech charakteru vzdělávání a osvěty. Odhad celkových nákladů: 2001 2002 2003

246 000 ECU 260 000 ECU 92 000 ECU

Účel: •

podpora vzdělávání, propagace a osvěty

•

vybavení a doplnění infrastruktury

Podoblast: Sociální zabezpečení Střednědobé priority: Definování problému, Acquis Communautaire, které chce ČR převzít: a) Koordinace systémů sociálního zabezpečení •

Článek 42 Smlouvy o Evropském společenství

•

1408/71/EEC Nařízení rady z 14. června 1971 o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin, pohybující se v rámci Společenství

•

574/72/EEC Nařízení Rady z 21. března 1971m které stanoví postupy při realizaci nařízení 1408/71/EEC o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin, pohybující se v rámci Společenství

Instituce sociálního zabezpečení, které budou v budoucnu zajišťovat koordinaci národních systémů sociálního zabezpečení za účelem ochrany migrujících osob, si vyžádají zvláštní pozornost. Rozhodující měrou se na výkonu koordinace bude podílet Česká správa sociálního zabezpečení, která v současné době zabezpečuje tuto agendu v rámci bilaterálních sociálních smluv. Vzhledem k oblastem podléhajícím regulaci se však na provádění nařízení EU budou v širším rozsahu podílet i další místa, ať již jde o zdravotní pojišťovny, úřady práce nebo referáty sociálních věcí okresních úřadů. Ve všech těchto případech bude pro řádné provádění norem EU třeba zajistit nezbytné technické vybavení a propojení pracovišť jak vnitrostátně, tak i pro komunikaci s partnery EU, a v neposlední řadě i vyškolit potřebný personál.

b) Rovné zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení •

Článek 2, 3 Smlouvy o ES

•

79/7/EEC Směrnice Rady z 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady stejného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení

•

86/613/EEC Směrnice Rady z 11. prosince 1986 o provádění zásady stejného zacházení mezi muži a ženami v samostatné výdělečné činnosti, včetně zemědělství, a o ochraně samostatně výdělečně činných žen v těhotenství a mateřství

c) Úroveň sociální ochrany •

Články 2, 136 - 140 Smlouvy o ES

•

92/442/EEC Doporučení Rady z 27. 7. 1992 o konvergenci cílů a politiky sociální ochrany

•

92/441/EEC Doporučení rady z 22. 6. 1992 o společných kritériích ohledně dostatečných prostředků a sociální pomoci v systémech sociální ochrany

Opatření pro provádění a prosazování Acquis a) Koordinace systémů sociálního zabezpečení Po provedených analýzách a konzultacích s Evropskou komisí budou připraveny potřebné změny příslušných právních předpisů •

zákona o důchodovém pojištění

•

zákona o státní sociální podpoře

•

zákona o zaměstnanosti

•

zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

•

zákona o sociálním zabezpečení

•

zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

tak, aby v době po vstupu ČR do EU byla obě nařízení plně aplikována v praxi bez kolize s vnitrostátními právními předpisy. Předpokládaný harmonogram : •

lhůtu pro předložení návrhu věcného záměru zákona vládě : 30.6.2000

•

předpokládaná lhůta pro předložení návrhu paragrafovaného znění zákona vládě :31.12.2000

•

předpokládaná lhůta pro předložení návrhu zákona Parlamentu :31.6. 2001

•

předpokládaná lhůta nabytí účinnosti zákona. :od vstupu ČR do EU

b) Rovné zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení ČR považuje své zákonodárství za plně slučitelné s příslušnými právními akty ES. Pokud ze screeningu provedeného po zahájení vyjednávání o vstupu ČR do EU vyplyne potřeba změnit vnitrostátní právní předpisy k zajištění jejich slučitelnosti s Acquis, bude takové změny provedeny současně se změnami ve smyslu bodu ba) výše.

c) Úroveň sociální ochrany ČR bere náležitě v úvahu obě doporučení Rady z roku 1992 při reformě svého systému sociální ochrany a jeho jednotlivých subsystémů - důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory (rodinných dávek), sociální pomoci i ochrany při nezaměstnanosti. Probíhající reforma byla do značné míry realizována s pomocí EU v rámci PHARE a byly při ní důkladně využity všechny pozitivní i negativní zkušenosti stávajících členských zemí EU. ČR ratifikovala úmluvy MOP č. 102 (minimální standardy sociálního zabezpečení), č. 128 (o dávkách starobních, invalidních a pozůstalostních), č. 130 (o léčebné péči a dávkách v nemoci) a připravuje ratifikaci Evropského zákoníku sociálního zabezpečení a Evropské sociální charty. V praxi trvale usiluje o dodržování uvedených přijatých mezinárodních závazků. V současné době připravuje ČR novou právní úpravu systému sociální pomoci, v jehož rámci dojde k zásadnímu posílení role nestátních subjektů při poskytování sociálních služeb v jednotlivých regionech ČR. Řešení institucionálních aspektů a) Koordinace systémů sociálního zabezpečení Zapojení ČR do systému koordinace sociálního zabezpečení Společenství vyvolá nutně jak potřebu vytvoření specializovaných pracovišť pro agendu EU a zvýší nároky na činnost v rámci stávajících institucí při provádění nařízení 1408/71 a 574/72. Rozsah agendy sociálního zabezpečení migrujících osob bude nutně záviset na úrovni migrace pracovníků mezi ČR a EU jako celku a jednotlivých regionů. Na minimální úrovni však bude potřeba vyškolit určitý počet zaměstnanců na každém okresním nebo regionálním úřadě, který se bude touto agendou zabývat. V praxi půjde o : •

cca 100 pracovišť okresních úřadů a odvolacích pracovišť na úrovni krajů a v centru (pro dávky státní sociální podpory - nepříspěvkové dávky sociální ochrany)

•

přibližně stejný počet (cca 250 zaměstnanců) pracovišť České správy sociálního zabezpečení (pro dávky důchodového a nemocenského pojištění)

•

přibližně stejný počet pracovišť úřadů práce (vč. MPSV jako odvolacího orgánu) (pro dávky v nezaměstnanosti)

Kromě získání odborné kvalifikace pro aplikaci nařízení 1408/71 a 574/1972 bude nutné u pověřených zaměstnanců zdokonalit jazykovou kvalifikaci, neboť se budou pravidelně setkávat s cizojazyčnými formuláři a komunikovat se cizími občany. Kromě toho se bude omezený počet zaměstnanců účastnit případných soudních sporů o práva vyplývající z obou nařízení, a to u soudů jak v ČR tak v zahraničí. Dalším nezbytným předpokladem bezproblémového provádění obou nařízení bude nutné přizpůsobení a vybavení technického vybavení všech dotčených institucí. Jde jednak o zvýšení množství vkládaných a uchovávaných dat v systémech (v závislosti na míře migrace) a jednak o bezpečný přenos dat z regionálních pracovišť k centrálnímu zpracování, případně v budoucnu k přenosu dat do zahraničí mezi českými a zahraničními partnery (nositeli pojištění migrujících osob - za účelem potvrzování dob pojištění získaných na území různých států).

V současné době se uvádí do provozu WAN síť, která propojuje ústředí a regionální pracoviště ČSSZ. Jsou vytvořeny předpoklady pro realizaci systému elektronického předávání zpráv prostřednictvím elektronické pošty a Internetu. Podobné propojení centra s regionálními pracovišti se připravuje pro oblast úřadů práce a pracovišť státní sociální podpory. Časový harmonogram: Ke zdokonalení soustavy orgánů sociálního zabezpečení dojde v období 1999 - 2005. Vyčlenění rozpočtových prostředků: Zatím nelze vyčíslit prostředky, které budou v jednotlivých letech a v celém období jako celku vyčleněny na vzdělávání pracovníků soustavy orgánů sociálního zabezpečení a na technické vybavení příslušných pracovišť. Pomoc z EU: Požadavky na přizpůsobení systému správy sociálního zabezpečení na zajištění praktické aplikace nařízení č. 1408/71 a 574/1992 budou známy v roce 1998. V rámci národního programu PHARE a multinacionálního programu Phare-Consensus probíhají v současné době samostatné projekty zaměřené na posouzení stavu a technického a odborného vybavení jednotlivých pracovišť, které se budou v podmínkách volného pohybu osob zabývat výplatou různých druhů dávek a poskytováním péče osobám pohybujícím se v rámci Společenství. Po dokončení těchto projektů (počátkem roku 1998) budou známy kvalifikované požadavky na technické a personální zajištění aplikace nařízení ES. ČSSZ odhaduje předběžně požadavky na finanční pomoc ze strany EU takto : •

na vzdělávání zaměstnanců (včetně vybavení učeben vhodným výukovým softwarem) po odborné i jazykové stránce : období 1998- 1999

•

na technické vybavení ČSSZ a podřízených regionálních pracovišť (včetně vytvoření komunikačního systému pro předávání dat i dokumentů s partnerskými institucemi v EU) období 1988-1999

•

na realizaci optické archivace dat a projektů elektronického ukládání dokumentů na optických médiích v ČSSZ a na analýzu pracovních toků dokladů a přípravu modelových řešení pro zpracování vybraných agend s využitím metod řízení toku práce - workflow (v návaznosti na studii vypracovanou v rámci PHARE v létech 1994 - 1997) : období 1998 - 2002

b) Systém sociální ochrany V současné době jsou nevládní organizace poskytující sociální služby do značné míry závislé na finančních dotacích státu, obcí či církví. Nové modely financování nevládních organizací v sektoru sociálních služeb a sociální práce jsou rozvíjeny s pomocí zvláštního projektu v rámci programu Phare - pilotní projekt financování prostřednictvím Fondu na podporu iniciativ v sociální péči SWIF (Social Welfare Initiative Fund). Prostřednictvím projektu je posilována úloha nevládních organizací a jejich spolupráce s orgány místní správy a samosprávy. Na základě vyhodnocení výsledků statistických údajů o rozsahu poskytování jednotlivých forem sociálních služeb ve všech okresech podle druhu zřizovatele (zařízení státní, obecní, církevní a nestátní) bude vybráno cca 15 okresů, v nichž bude za pomoci prostředků fondu SWIF věnována pozornost na komplexní rozvoj činnosti nestátních subjektů. V další etapě by bylo žádoucí rozšířit působnost programu na území celé ČR a napomoci zavedení připravovaného zákona o sociální pomoci do praxe.

Časový harmonogram Předpokládá se, že zákon sociální pomoci by měl vstoupit v platnost v roce 1999. Současně s tím by mělo dojít k celoplošnému posílení rele nestátních organizací při poskytování sociálních služeb na území celé ČR. Vyčlenění rozpočtových prostředků Předpokládá se, že přechod na nový systém financování sociálních služeb (v rámci nového zákona o sociální pomoci) si vyžádá zvýšené výdaje státního rozpočtu na poskytované sociální služby v rozsahu cca 100 - 200 mil. Kč. Pomoc z EU ČR uvítá pomoc ze strany EU další finanční podporou fondu SWIF v letech 1999 - 2002 . Podoblast: Komunitární programy v oblasti sociální politiky Střednědobá priorita - (ČR uvažuje o účasti v programu v letech 1999 a 2000). Popis a návrh řešení: V zájmu uplatňování komunitárních norem a posilování společenského vědomí v oblasti dodržování rovných příležitostí a zejména k řádnému naplnění článku 3 Smlouvy o ES (v její nové podobě po přijetí Amsterodamské smlouvy) bude potřebné ve větší míře zapojit všechna zainteresovaná ministerstva do realizace politiky rovných příležitostí a zajistit jejich koordinovaný postup. Současně bude nutné náležitě metodicky instruovat (příp. personálně a odborně posílit) všechny kompetentní státní orgány, které se budou podílet na uplatňování a vynucování dotčených komunitárních norem (zejména úřady práce, okresní úřady, inspektoráty bezpečnosti práce a soudy). Pokud by existující státní a veřejné instituce nebyly schopny plnit požadované funkce, bude účelné vytvořit zvláštní institucionální strukturu. Významnou úlohu musí při uplatňování komunitárních norem a posilování společenského vědomí v oblasti dodržování rovných příležitostí sehrát organizace zaměstnavatelů a odborové organizace, jelikož převážná část těchto norem je zaměřena na oblast zaměstnání. Vláda bude s těmito jakož i ostatními nevládními organizacemi spolupracovat v zájmu řádného uplatňování práva ES. K provádění výše uvedených aktivit by měla ČR napomoci účast ve 4. Akčním komunitárním programu na podporu rovných příležitostí pro muže a ženy. Pomoc EU: Vstupní příspěvek do programu činí pro ČR 163 871 ECU (+ provozní náklady ve výši 7 %). Minimálně 1/2 z této výše by ČR chtěla uhradit z PHARE. Podoblast : Reforma veřejné správy - právní úprava postavení zaměstnanců ve státní službě Střednědobá priorita Popis a návrh řešení: V současné době je v ČR neefektivní systém výkonu a řízení státní správy s úbytkem kvalifikovaných státních úředníků. Problematiku lze řešit reformou státní správy, vznikem vyšší územněsprávních celků, účinným přerozdělení pravomocí mezi ústřední a regionální orgány státní správy a regionální a místní orgány samosprávy, novým vymezením kompetencí ústředních orgánů státní správy, právní úpravou postavení státního úředníka. V současné době připravuje MPSV zákon o státní službě ve spolupráci s ministerstvy spravedlnosti, obrany, vnitra a financí. Pomoc EU: ČR uvítá pomoc v rámci Phare při přípravě a realizaci reformy veřejné správy. ***

Hospodářská soutěž, veřejné zakázky, státní pomoc Podoblast : Hospodářská soutěž Gestor : Úřad pro ochranu hospodářské soutěže I. Krátkodobé priority a) definování priorit Příprava novely zákona o ochraně hospodářské soutěže Cílem připravované novely je dosažení vyššího stupně slučitelnosti s právní úpravou ochrany soutěže ES a posílení právní jistoty v hmotně právní a procesně právní oblasti. b) opatření a řazení kroků Návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže bude předložen Parlamentu ČR do 31. prosince 1998. c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se. d) řešení institucionálních aspektů Nepředpokládají se. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit. f) požadavky na pomoc EU Konzultační pomoc ze strany expertů Evropské komise a/nebo členských států EU při přípravě paragrafovaného znění návrhu novely. II. Střednědobé priority a) definování poblému Převzetí systému tzv. blokových výjimek Jedinou oblastí soutěžního práva ES, která není v současné době součástí české právní úpravy jsou tzv. blokové výjimky. Základní principy této oblasti však již byly převzaty. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže považuje za vhodné nadále povolovat dohody omezující soutěž formou individuálních výjimek. S převzetím souboru blokových výjimek se počítá až v návaznosti na získání praktických zkušeností v této oblasti a v návaznosti na výsledky probíhající diskuse o Zelené knize o vertikálních omezeních v soutěžní politice ES. (Předpokláda se, že tento úkol bude vyřešen do r. 2000. Nelze však vyloučit určité prodlení.) b) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se. c) řešení institucionálních aspektů

Nepředpokládají se. d) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit. e) požadavky na pomoc EU Právní poradenství expertů z členských zemí EU včetně zpracování expertních studií a účast na odborných seminářích k danému tématu.

a) definování problému Pokračování v překladech relevantní legislativy ES Pokračování v překladech právních aktů ES v oblasti ochrany hospodářské soutěže, včetně stěžejních rozhodnutí Soudního dvora, je nezbytné jak pro samotné práce na harmonizaci českého soutěžního práva s právem ES, tak pro seznámení občanů ČR (zejména podnikatelů a soudců) se soutěžním právem právem ES, které bude v období členství ČR v EU přímo aplikovatelné. (Řešení bude zahájeno již v roce 1998.) b) opatření a řazení kroků Navázat na dosavadní činnost uskutečněnou v oblasti překladů relevantní legislativy ES a překladatelskou činnost zaměřit zejména na následující právní předpisy ES a rozhodnutí Soudního dvora : •

Nařízení Rady č. 1310/97 novelizující Nařízení Rady č. 4064/89 o kontrole spojování podniků;

•

Nařízení Komise č. 3932/92 o aplikaci článku 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, >rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v oblasti pojišťovnictví;

•

Nařízení Rady č. 26/62 aplikující určitá soutěžní pravidla na obchod zemědělskými produkty;

•

Nařízení Rady č. 1017/68 o aplikaci soutěžních pravidel na železniční, silniční a říční dopravu;

•

Rozhodnutí Soudního dvora č. 56 a 58/64 ve věci Consten a Grundig v. Komise (vymezení aplikovatelnosti článku 85 Smlouvy jak na horizontální, tak vertikální dohody);

•

Rozhodnutí Soudního dvora č. 48/69 ve věci Imperial Chemical Industries v. Komise (vymezení pojmu jednání ve vzájemné shodě);

•

Rozhodnutí Soudního dvora č. 85/76 ve věci Hoffmann-La Roche (vymezení pojmu dominantního postavení).

c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se. d) řešení institucionálních aspektů

Nepředpokládají se. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc (pokračování překladů právních aktů ES v oblasti soutěžního práva, včetně stěžejních rozhodnutí Soudního dvora v dané oblasti)

a) definice problému Poskytnutí a překlady klíčových judikátů Soudního dvora, Evropských společenství Cílem ÚOHS je zajistit větší stupeň seznámení se veřejnosti s judikáty Evropského soudního dvora v této oblasti. (Problém bude vyřešen do r. 2000.) b) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se. c) řešení institucionálních aspektů Nepředpokládají se. d) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit. e) požadavky na pomoc EU Expertní spolupráci při výběru stěžejních rozhodnutí Soudního dvora a finanční pomoc pro účely jejich překladu. Podoblast : Veřejné zakázky Gestor : Úřad pro ochranu hospodářské soutěže I. Krátkodobé priority a) definice problému Rozšíření působnosti zákona na oblast veřejně prospěšných podniků Je třeba, aby právní předpisy postihly i všechna odvětví veřejně prospěšných podniků (voda, energie, doprava, telekomunikace). b) opatření a řazení kroků •

Návrh věcného záměru novely zákona o zadávání veřejných zakázek byl předložen vládě.

•

Návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek by měl být předložen Parlamentu ČR do 31. prosince 1998.

Nejvýznamnější změnou navrhované právní úpravy je transpozice Směrnice ES č. 93/38/EHS, o koordinaci zadávacích postupů subjektů působících v sektorech vody, energií. dopravy a telekomunikací. c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nelze zatím specifikovat. d) řešení institucionálních aspektů Nepředpokládají se. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit. f) požadavky na pomoc z EU Konzultační pomoci ze strany expertů Evropské komise nebo členských států EU při přípravě paragrafovaného znění návrhu novely.

a) definice problému Zajištění překladů relevantní legislativy ES b) opatření a řazení kroků Zahájit překladatelskou činnost právních aktů ES v oblasti zadávání veřejných zakázek, která bude zaměřená především na následující směrnice : •

Směrnice Rady č. 92/50 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na služby;

•

Směrnice Rady č. 93/36 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky;

•

Směrnice Rady č. 93/37 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na provedení prací;

•

Směrnice Rady č. 93/38 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na provedení prací.

( Řešení bude zahájeno v r. 1998 a bude pokračovat v dalších letech.) c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se. d) řešení institucionálních aspektů Nepředpokládají se. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit.

f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc určenou na zajištění překladů právních aktů ES v oblasti zadávání veřejných zakázek II. Střednědobé priority a) definice problému Poskytnutí a překlady klíčových judikátů Soudního dvora, Evropských společenství Cílem ÚOHS je zajistit větší stupeň seznámení se veřejnosti s judikáty Evropského soudního dvora v této oblasti. b) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů Nepředpokládají se. c) řešení institucionálních aspektů Nepředpokládají se. d) vyčlenění rozpočtových prostředků Nelze v současné době určit. e) požadavky na pomoc EU V rámci této problematiky by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ocenil především expertní spolupráci při výběru stěžejních rozhodnutí Soudního dvora a finanční pomoc pro účely jejich překladu. Podoblast: Státní pomoc Gestor: Ministerstvo financí Východiskem pro zpracování Národního programu za státní pomoc je názor vyjádřený v Posudku Evropské komise. Česká republika se otázkami státní pomoci důsledněji zabývá od roku 1994. Byla navázána spolupráce s orgány Evropské komise, jsou předkládána roční hlášení o poskytnuté státní pomoci, byla předložena ke schválení prováděcí pravidla pro státní pomoc a postupně je realizován proces legislativní harmonizace našich předpisů s předpisy Evropské unie. Monitorující institucí pro tuto oblast je Ministerstvo financí. Pro uplatňování státní pomoci v ČR platí v současné době v zásadě stejné principy, jaké řídí tuto oblast v EU. Toto je založeno čl. 64 Evropské dohody. Základním rozdílem proti praxi členských států je skutečnost, že ČR není povinna státní pomoc notifikovat předem. Věcná kritéria pro její poskytnutí jsou již pro Českou republiku stejná. I. Krátkodobé priority a) definování problému Značný význam ze strany Evropské unie je kladen na skutečnost, že každý stát musí mít vybudovány legislativní a institucionální předpoklady a zabezpečí, že poskytování státní

pomoci je transparentní a plně slučitelné s postupy Evropské unie. Zásadní roli zde hrají tzv. monitorovací instituce. Podle vládou ČR schválených Prováděcích pravidel pro státní pomoc je touto institucí Ministerstvo financí ČR. Z jednání s orgány Evropské unie vyplývá, že Česká republika má 2 základní nedostatky při realizaci státní pomoci ve vztahu k Evropské unii, a to že : neexistuje obecný rámec pro poskytování státní pomoci, není explicitně stanovena pravomoc monitorující instituce a její postavení. Z těchto důvodů se pro současné zajišťování agendy státní pomoci i pro budoucnost, kdy se předpokládá další zintenzivnění prací na jejím domácím právním a institucionálním řešení a trvale zvýšený zájem o tuto oblast ze strany Evropské komise, stále naléhavěji jeví potřeba, aby státní pomoc byla exaktně definována v české legislativě a byla stanovena základní kritéria, která bude nutno naplňovat jejími jednotlivými nástroji a na která bude navazovat dílčí legislativa pro příslušné oblasti. Na výše uvedené navazuje nezbytnost zajištění adekvátního postavení monitorující instituce a nezbytná úroveň jejích pravomocí. Ministerstvo financí ČR jako nositel rozpočtových vztahů může zasahovat na tomto úseku, avšak není vybaveno právní silou v oblasti mimorozpočtových veřejných prostředků, resp. prostředků obcí. V tomto směru vůči České republice zaznívá od orgánů Evropské unie nejsilnější kritika. b) opatření a řazení jednotlivých kroků Prostředkem pro dosažení cíle je nedávné rozhodnutí vlády ČR o přípravě nového zákona o státní pomoci, který vytvoří obecný rámec řešení problematiky státní pomoci. Současně by měl tento nový zákon odstranit i druhý základní nedostatek, kterým je neodpovídající postavení monitorující instituce. c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů d) řešení institucionálních aspektů e) vyčlenění rozpočtovvch prostředků Pokud jde o kvantifikaci finančních dopadů, uvedená činnost by měla být financována z běžně rozpočtovaných prostředků. Z krátkodobého hlediska se nepředpokládají žádné věcné nebo institucionální změny většío rozsahu v politice a v zajišťování státní pomoci. f) požadavky na pomoc Evropské unie Předpokládá se metodická pomoc a spolupráce s orgány Evropské unie při realizaci rozhodnutí vlády ČR o rámci řešení problematiky státní pomoci, a to ve formě vzájemného informování o aktuálním vývoji a konzultacemi. K tomu by měly napomáhat prostředky PHARE. II. Střednědobé priority a) definování problému V návaznosti na rozhodnutí vlády o přípravě nového zákona o státní pomoci bude třeba promítnout jeho dopady do novel příslušných zákonů (o obcích, o státních fondech, případně dalších) a do prováděcích předpisů k jednotlivým oblastem státní pomoci. Pokud již za

některou oblast dílčí opatření vznikla, půjde v těchto případech o zajištění odpovídajícího obsahu a formy těchto předpisů. Bude pokračovat proces porovnání celé legislativy Evropského společenství,včetně judikátů Evropského soudního dvora, transformace této legislativy do národních norem a udržování aktivních vazeb na příslušné orgány Evropské unie tak, aby Česká republika byla co nejlépe připravena na vstup do EU. Dalším naléhavým úkolem je v souladu s požadavky Evropské unie pokračovat ve zvyšování úrovně systému ročních hlášení o poskytované státní pomoci, zejména z hlediska jejich komplexnosti a transparentnosti. Půjde o období zkvalitňování procesu zajištění všech administrativních atributů státní pomoci a působení na instituce, které v konkrétní míře pomoc poskytují při dodržování věcných kritérií daných předpisy Společenství a při relativně vysoké úrovni jejich transformovanosti do předpisů ČR. Současně bude třeba již běžně v národním měřítku uplatňovat praxi plynoucí z povinnosti členských států notifikovat státní pomoc před jejím poskytnutím a takto být připraveni na plynulý přechod za člena Evropské unie. b) opatření a řazení jednotlivých kroků Při přípravě nového zákona o státní pomoci bude nutná těsná spolupráce se všemi odpovědnými resorty při dotažení resortních předpisů pro jednotlivé oblasti státní pomoci. Nevylučuje se účast resortních expertů na jednáních s orgány EU a na školeních Evropské unie k jednotlivým úsekům státní pomoci, včetně využívání pomoci expertů Evropské unie. Průběžně budou studovány nově vznikající právní normy Evropského společenství. c) odhad rozpočtových, hospodářských a sociálních nákladů d) řešení institucionálních aspektů e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nepředpokládají se významné finanční, věcné a institucionální dopady. Změny vůči současnému stavu by měly mít spíše kvalitativní než kvantitativní charakter, tj. měly by být v souladu s požadavky EU zaměřeny na zvyšování profesní úrovně odpovědných pracovníků, včetně jazykového zdokonalování a přípravy na jejich včlenění do výkonných jednotek Evropské komise. V těchto letech by mělo docházet k přípravě na převzetí monitorující instituce z národní na komunitární úroveň. Současně by se měla specifikovat role národní monitorující instituce plynoucí z povinnosti notifikací. K tomu by mělo dojít využitím aparátu, jenž se zabýval v převážné míře úkoly z monitorování státní pomoci. f) požadavky na pomoc EU Je žádoucí, aby pokračovala metodická pomoc především ze strany Generálního Ředitelství pro soutěž Evropské komise při zabezpečování harmonizace právních předpisů ČR s legislativou Evropského společenství a pomoc při zvyšování kvalifikace odpovědných pracovních za použití prostředků PHARE. *** Zemědělství (+ Rybolov)

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR I. Krátkodobé priority Vychází-li se z dosavadní praxe programů PHARE, jsou podrobnosti předmětem terms of reference, jež definují postupy prací, jejich výstupy, nároky na věcné i personální náklady, atd. Pokud nebude známo, které z navržených programů budou Komisí akceptovány, nemá smysl jejich podrobné rozpracování. Ostatně i toto je praxe spojená s přípravou a realizací programů PHARE (vytváření tzv. short listů, tj. redukce počtu firem na ty, které se dostanou do užšího výběru. Ty pak předkládají své zprávy jako reakci na terms of reference zadavatele). MZe je si rovněž vědomo, že údaje týkající se uvedení finančních prostředků ze strany EU (někde i ze strany ČR) mají jen orientační charakter a že jejich zpřesnění bude provedeno až ve finančním memorandu. Návrhy na programy na rok 1999 a dále sestaví MZe až po definitivním schválení programů na rok 1998, tj. nejdříve v druhé polovině roku 1998. Projekt: Zvýšení funkčnosti Státní rostlinolékařské správy Programy: Program č. 1: Vybavení pracoviště terenní služby ("terénní služba") Program č. 2: Vybavení diagnostických laboratoří (" diagnostika") Program č. 3: Informatika a vyškolení pracovníků ("informatika") a) Současný stav Od l. ledna 1997 je v platnosti nová fytosanitární legislativa, kterou byla také zřízena Státní rostlinolékařská správa (SRS) jako samostatný správní úřad. Kromě činností vyplývajících ze zákona o rostlinolékařské péči (147/1996 Sb) musí tento úřad také zajišťovat harmonizaci zákonů ČR s předpisy ES v oblasti rostlinolékařské péče (Bílá kniha) a docílit před vstupem do EU plnou slučitelnost našich zákonů s předpisy Unie. K zabezpečení těchto povinností v potřebném rozsahu a kvalitě nemá SRS odpovídající materiálně-technické vybavení ani dostatečně vyškolený personál. b) Cíle programů Základním cílem v této oblasti je zajistit potřebnou funkčnost Státní rostlinolékařské správy (SRS) tak, aby se stala rovnocenným partnerem obdobných služeb v členských zemích EU. Navržené programy jsou sestaveny tak, aby jejich vyústěním bylo sbližování metod odborné činnosti s metodami běžnými v zemích EU. Konkretně se jedná o vybavenost terenních pracovišť přístroji a pomůckami, mobilními a komunikačními prostředky, vybavování specializovaných diagnostických laboratoří přístrojovou technikou nezbytnou k zavedení a využívání metod používaných v EU, vyškolení personálu a řešení účinného přenosu informací mezi pracovišti SRS. Směrnice ES, na něž by se program vztahoval, jsou následující:

•

Směrnice 77/93/EEC Kontrola dodržování podmínek dovozu a průvozu rostlinného zboží do ČR ze třetích zemí

•

Směrnice 92/105/EEC a 77/93/EEC Rostlinolékařská kontrola zdravotního stavu rizikových druhů a skupin rostlin v místě produkce a skladování, jejich přesuny na vnitřním trhu ČR (z karanténního hlediska)

•

Směrnice 77/93 /EEC, 92/90/EEC, 93/50/EEC Evidence (registrace) výrobců a zpracovatelů druhů a skupin rostlin rizikových z hlediska přenosu určitých zvláště nebezpečných škodlivých organismů.

•

Směrnice 77/93/EEC, 69/464/EEC, 69/465/EEC/, 93/85/EEC Průzkum výskytu karantenních škodlivých organismů na území ČR za účelem zajistit včasnou eradikaci, nařízení karanténních opatření a deklarace nepřítomnosti těchto organismů v rostlinách a rostlinných produktech

d) Požadavky na finanční a technickou pomoc EU Finanční pomoc: Program "terénní služba " : celkový odhad finančních prostředků 41 mil.Kč Program "diagnostika" : 27 mil.Kč Program "informatika" : 27 mil.Kč Technická pomoc: Studie napojení informačního systému ČR na systém EU: 1,2 mil.Kč e) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Program: Kontrola jakosti potravin (cílená kontrola ) Zajištění kontroly potravin ve smyslu směrnice Rady 89/397/EEC ve znění směrnice Rady 93/99/EEC (součást Zákona o potravinách č 110/97 Sb). a) Současný stav Směrnice 89/397/EEC ve znění směrnice 93/99/EEC byla zahrnuta do Zákona o potravinách (110/97 Sb), který nabyl účinnosti dnem 1.9.1997. Na základě tohoto zákona se sice provádějí cílené kontroly potravin, ale ne v takovém rozsahu, jak to vyžaduje směrnice. Hlavním důvodem omezeného rozsahu kontrol je nedostatek finančních prostředků. Podle předběžných propočtů by si cílené kontroly v požadovaném rozsahu vyžádaly na rok 1998 kolem 13 mil.Kč. b) Cíl programu Hlavním cílem programu cílené kontroly na základě Zákona o potravinách (a ve znění výše zmíněných směrnic) je zajištění plné kvalitní cílené kontroly přijetím následujících opatření : •

zajištění mobilnosti inspektorů (auta)

•

zvyšování kvalifikace potravinářských inspektorů

•

spolupráce a výměna informací se zahraničními kontrolními institucemi

•

provádění laboratorních analýz v rozsahu prováděcích vyhlášek k Zákonu o potravinách

•

reakreditace laboratoří

•

mezilaboratorní testování způsobilosti laboratoří

•

zajištění provozu informačního systému ČZPI

•

vytváření informační sítě ve vztahu k orgánům celní správy a k registraci výrobců

•

zavedení systému rizika ve výrobě

•

zajištění kontroly pro posuzování shody a kritických bodů ve výrobě

c) Odhad finančních prostředků Položka

celkem

ČR

mil. Kč mil. Kč

EU mil. Kč

I. Krátkodobé priority - r. 1998 Zajištění mobilností inspektorů

14,442

11,742

2,700

Zvyšování kvalifikace

0,550

0,250

0,300

Spolupráce se zahraničními institucemi

0,510

----

0,510

Laboratorní analýzy

7,450

7,350

0,100

Reakreditace laboratoří

1,000

1,000

----

Mezilaboratorní testy

0,350

0,350

----

Informační systém

2,307

----

2,307

Vytváření programu pro kontrolu import/export

0,600

----

0,600

Hodnocení rizika-výroba

0,800

0,800

----

Posouzení shody, kritické body

0,500

0,500

----

Návrhy na programy se týkají čtyř základních oblastí: 1. Oblasti legislativní 2. Oblasti kontroly zdraví zvířat 3. Oblasti veterinární hygieny 4. Oblasti informačního systému SVS ČR 1. Oblast legislativní

Program: Dosažení plné slučitelnosti českých veterinárních předpisů a veterinárních předpisů ES a) Současný stav V současné době jsou v ČR v platnosti dva zákony s pěti vyhláškami, které se týkají veterinárních opatření. V roce 1998 by měl vstoupit v platnost nový veterinární zákon s dvěma prováděcími vyhláškami.. I tento nový zákon však zatím nebude představovat plnou slučitelnost s předpisy ES v oblasti veterinárního lékařství. b) Cíl programu Hlavním cílem je dosáhnout plné slučitelnosti předpisů ES a ČR v oblasti veterinárních předpisů. c) Technická a finanční pomoc EU Technická pomoc by spočívala v konsultacích s experty EU (Komise) a také s odborníky v členských státech. Finanční pomoc by měla pouze charakter úhrad za cesty a provádění konsultací zahraničních i našich expertů. Účast EU: 450.000 Kč Účast ČR: 150.000 Kč 2. Oblast kontroly zdraví zvířat Program: Zavádění systému identifikace a registrace skotu a prasat ve smyslu směrnice ES 92/102/EEC a nařízení Rady 820/97 a) Současný stav Pro chovatele skotu existuje v ČR povinnost označovat telata do 3 dnů po narození definitivní ušní známkou a evidence narozených telat se vede v centrálním počítači. U prasat mají povinnost označovat pouze chovatelé ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech a z těchto údajů se předkládají údaje do centrální databáze. V užitkových chovech se označování tímto způsobem neprovádějí a neposkytují se žádné údaje do centrální databáze. b) Cíl programu Na základě směrnice 92/102 a nařízení 820/97 se musí identifikační a evidenční systém doplnit o předepsaná označování skotu a prasat a poskytování údajů do centrální databáze. Kromě zmíněných směrnic se jedná i o směrnici navazující, tj. 64/432/EEC (zdravotní problémy v obchodu skotem a prasaty v EU) ve znění směrnice 97/12/EEC. c) Finanční pomoc EU Finanční pomoc by se týkala úhrady stáží čs.expertů ve vybraných zemích EU (Anglie, Holandsko nebo Dánsko). Objem finanční pomoci není zatím definován. d) Finanční účast ČR

Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Program: Řešení krizových situací v živočišné výrobě a) Současný stav Řešení krizových situací v živočišné výrobě je v současné době zaměřeno na nebezpečné nákazy a hromadně vyskytující se choroby u hospodářských zvířat. Nedostatečně je řešena otázka radiologické kontaminace zvířat a krmiv, dále pak toxikologické působení v rámci požárů a záplav, působení bodavého hmyzu při jeho přemnožení na hospodářská a divoká zvířata. b) Cíl programu V rámci programu by se měly řešit jak po stránce administrativní, teoretické tak i praktické následující úseky se zaměřením na RA látky (atomové elektrárny), nebezpečné nákazy a hromadná onemocnění, působení toxických látek, záplavy, požáry a přemírná invaze členovců. c) Finanční pomoc EU Finanční pomoc by se soustředila na úhradu stáží pracovníků SVS ČR do vybraných členských zemích EU (Francie, Rakousko příp. další). d) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. 3. Oblast veterinární hygieny Program: Likvidace nebezpečných materiálů živočišného původu (včetně řešení BSE) ve smyslu Rozhodnutí Komise 96/449/EEC, 92/562/EEC a Rozhodnutí Komise 97/534/EEC a) Současný stav Na základě jednání Ústřední nákazové komise ze dne 27.4.1997, usnesení ř. 5, se řeší zpracování velmi nebezpečného materiálu živočišného původu. Toto řešení odpovídá ustanovením Rozhodnutí Komise 96/449/EEC. Dále mají asanační podniky na základě stejného usnesení Ústřední nákazové komise zpracovány systémy HACCP, což odpovídá Rozhodnutí Komise 92/562/EEC. Oba právní akty jsou již zahrnuty do novely Zákona o veterinární péči, který bude zřejmě v platnosti v první polovině roku 1998. Pokud jde o Rozhodnutí Komise 97/534/EEC (týkající se zákazu použití suroviny představující rizika přenosných spongiformních encefalopatií-BSE), ta zatím není zapracována do novely Zákona o veterinární péči. Její začlenění do zákona si vyžádá seznámení se českých veterinářů s prováděním tohoto Rozhodnutí do praxe. b) Cíl programu Cílem programu je seznámení se s praktickou aplikací Rozhodnutí 97/534/EEC v zemích EU. Zejména pak se jedná o těžení specifikované rizikové suroviny, barvení, uchovávání na jatkách, dále spalování nebo zpracování či zahrabávání a konečně se jedná o garanci při výměně zboží v rámci EU z hlediska této rizikové suroviny (včetně úlohy úředních orgánů při inspekcích u výrobců a v asanačních podnicích). c) Finanční pomoc EU

Finanční pomoc investičního charakteru: podíl EU na výstavbě specializovaného asanačního podniku nebo spalovny: 150 mil.Kč podíl ČR - nákup dopravních prostředků: 50 mil.Kč Finanční pomoc EU neinvestičního charakteru by se týkala úhrady stáží pracovníků ČR v zemích EU a úhrady návštěvy zahraničních odborníků v ČR (konsultace). Odhad prostředků zatím není stanoven. Program: Zpoplatnění veterinární prohlídky ve smyslu směrnice Rady 96/43/EC a směrnice 85/71/EEC a) Současný stav Současný Zákon o veterinární péči (87/87 Sb a vyhláška 121/187) nezahrnuje zpoplatnění veterinární prohlídky jatečných zvířat. Dosažení slučitelnosti s legislativou ES podle směrnice 96/43/EC předpokládá vybírání poplatků za prohlídky související s porážením zvířat a za další návazné činnosti. b) Cíl programu Zavedení systému zpoplatnění veterinárních prohlídek podle směrnice 96/43/EC c) Finanční pomoc EU Finanční pomoc by se týkala úhrady stáží dvou zástupců SVS ČR ve vybraných zemích EU. Objem prostředků není zatím specifikován. Náklady na aplikaci systému jsou zahrnuty v nákladech v bloku informatiky (software a hardware). d) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Program: Zavádění systému HACCP v podnicích zpracovávajících živočišné výrobky ve smyslu směrnice 93/43/EEC, 92/562/EEC a 94/356/EC a) Současný stav Systém HACCP se zatím u nás zavádí jen v podnicích, které mají statut exportních závodů a vyvážejí do EU. Není zaveden ve všech podnicích, které zpracovávají živočišné výrobky. b) Cíl programu Cílem programu je zavedení systému HACCP plošně na všechny podniky zpracovávající živočišné výrobky tak, jak to vyžadují výše uvedené směrnice ES. c) Finanční pomoc EU Tato pomoc by se měla soustředit na vyškolení inspektorů ČR podle jednotlivých komodit. Tito inspektoři by měli být následně pověřeni kontrolou tohoto systému. Objem není zatím specifikován. d) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno.

4. Oblast informačního systému Program: Vybudování informačního systému SVS ČR, který bude zprostředovávat využívání databanky veterinárních předpisů ES a databanky veterinárních atestů pro přechod státní hranice regionálními pracovišty SVS. a) Současný stav V rámci sbližování legislativy ČR a ES se zvyšují požadavky na práci s aktuálními předpisy ES na straně regionálních pracovištˇ SVS. Posiluje se dále role těchto pracovišť při veterinární ochraně státního území ČR a vydávání veterinárních atestů pro přechod přes státní hranici (živá zvířata i výrobky živočišného původu). Proto je třeba zajistit na všech regionálních pracovištích rychlý a operativní přístup k aktuálním předpisům ES včetně technických prostředků. SVS má již v rámci svého informačního systému určité části vybudované. Zbývá další části dobudovat. b) Cíle programu Vybavit 74 okresních pracovišť SVS jedním dostatečně kapacitně vybaveným osobním počítačem, kvalitním modemem, tiskárnou a softwarem. Vybavení odboru informatiky SVS (IC a ODI) dvěma výkonnějšími počítači pro zajištění údržby obou databank a správu komunikačního uzlu. c) Finanční pomoc EU Není zatím definována. d) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Program: Praktická aplikace dodatkového protokolu ČR-EU týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu a) Současný stav V nejbližší době bude podepsán výše zmíněný protokol, jehož realizace bude představovat usnadnění vzájemného obchodu živými zvířaty, potravinami živočišného původu a dalšími výrobky, které mají původ na území obou stran. Tento protokol bude uplatňován do vstupu ČR do EU. b) Cíl programu Pro účely realizace dodatkového protokolu je nutné do 3 měsíců po vstupu v platnost zavést ekvivalentní sanitární opatření, zúčtování inspekčních poplatků za veterinární kontroly prováděné u dovozů a další opatření založená na principech regionalizace dle výskytu nákaz a uznávání ekvivalence. Cílem programu je dobudování informačního systému, který je spojen s realizací opatření zmíněných v předchozím odstavci. c) Finanční pomoc EU

Napojení na informační systémy Unie, tj. ANIMO a ADNS l,0 mil.Kč Uhrazení služeb veřejné datové sítě 4,0 mil.Kč Průběžné zajištění servisu HW a SW 0,5 mil.Kč Stáže a vyškolení dvou až čtyř státních veterinárních lékařů x) Školení pro státní úředníky 0VS a MěVS ve čtyřech oblastech (základní principy řízení, kontrola nákaz HACCP) x) x) zatím není uvedena částka d) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Program: Vypracování studie na vybudování intervenční organizace v souladu se zásadami EU a) Současný stav V současné době ČR disponuje pouze Státním fondem tržní regulace, který provádí intervenční opatření zejména na trhu obilí a mléka. Pro jednání vlády byl připraven Návrh věcného záměru zákona o intervenční organizaci, který se opírá o § 2 Zákona o zemědělství ("podpora zemědělství"). Tento návrh vychází z dosud známých pravidel , kterými se řídí ustavení, funkce , provoz a kontrola intervenčních organizací v zemích EU. Upřednostňuje však zatím ty funkce, které pokrývají domácí potřeby než aby striktně přejímal funkce běžné pro takové organizace v EU. Nebylo také provedeno podrobnější srovnání tohoto návrhu zákona s příslušnými pravidly EU. Složitost takového srovnání navíc spočívá v tom, že každá členská země EU si může řešit ustavení intervenční organizace jak jí nejlépe vyhovuje (nebo jaká je její tradice) při respektování zásad hospodaření a nakládání s prostředky EU včetně prováděných kontrol. b) Cíl programu (studie) Cílem přípravné studie by měla být formulace všech postupných kroků, které ČR bude muset v časovém horizontu do vstupu podniknout, aby po vstupu mohla tato organizace začít okamžitě fungovat. Jedná se tedy o legislativní předpoklady, hmotné zabezpečení (náklady), vybavení, vyškolení personálu a pod. c) Finanční pomoc EU Vypracování studie za účasti zahraničních expertů z vybraných členských zemí EU. v hodnotě 200-250 tis.ECU (tj. 7,0- 8,7 mil.Kč) d) Účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Program : Vypracování studie přípravy ČR na využívání směrnic ES, které se týkají změn v zemědělské struktuře ( nařízení 950/97 a 951/97, týkající se investic do zemědělských usedlostí a podpor na odbyt a zpracování zemědělských produktů) a) Současný stav Ve znevýhodněných oblastech (LFA-less favoured areas) dochází k extenzifikaci zemědělství s postupným vytvářením předpokladů pro diverzifikaci ekonomických aktivit i

nezemědělského charakteru. Oblasti LFA vymezené dle kritérií srovnatelných s EU zahrnují v ČR cca 46 % zemědělské půdy. Přijatý zemědělský zákon (§ 2, odst. 3 a 4) orientuje podpory na zachování podnikatelských subjektů v sociálně, ekonomicky i ekologicky ohrožených oblastech. Dle směrnice Rady 268/75 a nařízení 2078/92 byly stanoveny problémové regiony k ověření strukturálních a environmentálních programů. b) Cíl programu Cílem studie by měla být příprava na možnost využívání finančních prostředků EU na strukturální změny v zemědělské výrobě a zpracovatelském průmyslu po roce 2000, kdy již budou k dispozici finanční zdroje pro uchazečské země. Hlavním výstupem studie by měl být postup při realizaci vnitřních opatření, která musí ČR splnit, aby mohla o tyto prostředky požádat a využívat je. Jedná se o předpoklady legislativní, administrativní, programové, kontrolní a pod. Strukturální opatření budou ověřena na vybraných územích LFA (regionech, mikroregionech) prostřednictvím programů dle nařízení EU, zejména č. 2052/78, 2085/93, 4256/88, 950/97, 951/97, 2078/92 a směrnice Rady č. 268/75. c) Požadavky na finanční a metodickou pomoc Celkový finanční odhad 16,150 mil. Kč (zahrnuje vypracování studie, přípravu strukturálních a enviromnetálních projektů pro vybrané oblasti, amalýzu účinnosti strukturálních opatření v problémových regionech, konzultace s experty EU, nezbytné technické vybavení a dokumentační materiál) Program: Studie konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu s ohledem na plné převzetí členských závazků po vstupu ČR do EU a) Současný stav Podle posudku Evropské komise je český zemědělské potravinářský komplex stále neefektivní, stále v procesu restrukturalizace, brzděn vážnými finančními problémy a nadbytečnou kapacitou, nedostatečně se věnuje ochraně životního prostředí a trpí nedostatkem vhodných tržních informací. I když podle názoru odborníků jsou již některé české potravinářské obory již nyní konkurenceschopné, musí potravinářství jako celek zvýšit efektivnost a výrazněji koncentrovat a modernizovat výrobu, aby mohlo obstát v podmínkách jednotného trhu. Převzetí Společné zemědělské politiky (SZP) a společné obchodní politiky a současného zapojení Polska a Maďarska do jednotného trhu povede výrazné změně konkurenčního prostředí v českém zemědělství i v podmínkách pro potravinářský průmysl. Dosud přitom nebyla zpracována dopadová studie, resp. analýza konkurenční schopnosti českého potravinářského průmyslu s ohledem na podmínky členství v EU. Za situace, kdy do českého právního řádu ještě zdaleka nebyly promítnuty předpisy obsažené pro zemědělství a potravinářský průmysl v Bílé knize (pouze 1/4 celkového počtu předpisů) a acquis communautaire jako celku a kdy v českém zemědělství neplatí dosud podmínky srovnatelné s podmínkami SZP, je analýza konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu s ohledem na negociace nanejvýše potřebná. Teprve na základě výsledků uvedené studie bude možno specifikovat i dopady závazků členství ČR v EU. b) Cíl programu

•

analyzovat současnou konkurenční schopnost českého potravinářského průmyslu a její trendy s ohledem na plné převzetí členských závazků po vstupu ČR do EU

•

identifikovat kritická místa při převzetí SZP a společné obchodní politiky pro český potravinářský průmysl

•

navrhnout na základě analýzy konkrétní směry restrukturalizace a dalších klíčových kroků k podpoře konkurenční schopnosti tohoto odvětví

•

odhadnout náklady těchto kroků pro potravinářský průmysl i pro státní rozpočet

•

doporučit případná přechodná období, resp. další praktická opatření pro negociace

c) Požadavky na finanční a metodickou pomoc Finanční odhad: 50 000 - 60 000 ECU Program by měl být zpracován na základě vyhodnocení výběrového řízení českou , nikoli zahraniční firmou, nebo výzkumnou organizací (či týmem řešitelů), za přispění konzultantů ze zemí EU. Program : Zavedení a provozování nezávislého tržního informačního režimu systému hlavních zemědělských komodit, kompatibilního s tržními informačními systémy zemí Evropské unie a) Současný stav Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha založil v závěru roku 1997 tzv. Nezávislý tržní informační systém NTIS ČR VÚZE. Předmětem jeho činnosti je zpracování a publikování informace o situaci na českém agrárním trhu zejména o vývoji cen zemnědělských výrobků, průmyslaových a spotřebitelských cen hlavních agrárních komodit, doplněných o údaje o zahraničním obchodu a informace za zahraničí. Uvedená činnost není obahově koordinována ani finančně podporována ze zahraničí. b) Cíl programu Cílem programu je realizovat významnou podmínku vstupu do EU, tj. vytvoření fungujícího tržního innformačního systému v oblasti agrárního trhu. Systém aktuálních údajů o cenách agrárních výrobků, kompatibilní s obdobnými tržními informačními systémy v zemích EU zajistí potřebnou informační bázi pro zemědělské výrobce, obhcodníky a další účastníky agrárního trhu. Současně umožní zabezpečit povinné zpravodajství členských zemí EU o cenách zemědělských výrobků z reprezentativních trhů i v České republice. c) Finanční pomoc EU Finanční pomoc investičního charakteru na technické vybavení specializovaného pracoviště 3 mil. Kč Finanční pomoc neinvestičního chrakteru na zaškolení pracovníků a na úhradu nezbytných provozních nákladů spojených s realizací projektu 3 mil. Kč d) Finanční účast ČR Neinvestiční náklady na provoz nezávislého tržního informačního sastému, hrazené z prostředků Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky 4 mil. Kč Projekt: Zoohygienické parametry intenzivních chovů hospodářských zvířat

Programy: Program č. 1: Ochrana telat ve velkochovech Program č. 2: Ochrana prasat ve velkochovech Program č. 3: Ochrana nosnic v klecových bateriích ve velkochovech a) Současný stav Zákon na ochranu zvířat proti týrání nepokrývá minimální standardy pro vybrané druhy a kategorie hospodářských zvířat. Přestože většina staveb byla postavena podle typových projektů, neexistuje po privatizaci žádný přehled o jejich stavu a způsobu využívání. Totéž platí o technologických systémech, jejichž plánovaná životnost už skončila. Často se stává, že jsou v praxi nahrazovány renovovanými, případně novými technologiemi s nevyhovujícími parametry zejména u prasat a drůbeže. b) Cíle programů Hlavním cílem programů je uskutečnění monitoringu a pasportizace chovů vybraných druhů a kategorií hospodářských zvířat. Závěrečná zpráva rozdělí současně užívané objekty pro intenzivní chovy hospodářských zvířat následujícím způsobem: •

další využití beze změn,

•

využití po úpravě technologických systémů,

•

využití po celkové rekonstrukci,

•

nevyhovující a nevhodné pro chov hospodářských zvířat.

Na základě této analýzy bude možné přesněji vymezit taktiku a strategii negociačního jednání pro plynulý vstup živočišné výroby do zemědělské politiky EU. c) Právní režim v EU Programy pro rok 1998 se vztahují na následující Rozhodnutí a Směrnice: •

Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (78/923/EEC),

•

Rozhodnutí Rady, týkající se Protokolu, kterým se novelizuje Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (92/583/EEC),

•

Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu telat (91/629/EEC),

•

Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu prasat (91/630/EEC),

•

Směrnice Rady, kterou se přijímá rozsudek Soudního dvora ve věci 131/86 (anulování Směrnice Rady 86/113/EEC z 25. června 1986, jíž jsou stanoveny) (88/166/EEC),

•

Příloha Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic chovaných v klecových bateriích.

d) Požadavky na finanční a technologickou pomoc EU Celkový finanční odhad 16,5 mil. Kč (zahrnuje zejména cestovní výdaje, mzdové náklady, prostředky na zpracování a nezbytné

náklady na technické vybavení včetně dokumentačního materiálu. Jsou započteny i výdaje na konzultační činnost s expertem EU). e) Finanční účast ČR Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Na projektu se budou podílet Ústřední komise pro ochranu zvířat, Ústav zoohygieny Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Státní veterinární správa a vybrané projekční organizace. Projekt: Standardizace a akreditace pracovišť, používajících živá zvířata k pokusům a) Současný stav Zákon na ochranu zvířat proti týrání a připravovaná vyhláška o chovu a užití pokusných zvířat jsou v souladu s příslušnými předpisy ES. V praxi se však většinou jedná o staré objekty postavené před dvaceti a více lety a vybavené různými, často na sebe nenavazujícími technologiemi. Kvalita a stálost vnitřního prostřední je proměnlivá, což se negativně odráží na pohodě i zdraví zvířat a dosahovaných výsledcích. b) Cíl projektu Zmapovat, navštívit, zdokumentovat a zhodnotit všechna zařízení používající zvířata k pokusným nebo jiným vědeckým účelům. Půjde asi o 100 zařízení v působnosti vědeckých ústavů nebo jiných, zejména výrobních organizací (farmaceutický průmysl). Závěrečná zpráva zhodnotí a rozdělí zvířetníky (vivaria) do následujících kategorií: 1) plně vyhovující - možno udělit akreditaci, 2) nesplňující technologické požadavky - akreditaci možno udělit až po úpravě, 3) nesplňující prostorové a stavební požadavky - akreditace možno udělit až po celkové přestavbě, 4) nevhodné pro další činnost - návrh na zrušení. c) Právní režim ES •

Směrnice ke sblížení právních a správních předpisů členských států pro ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (86/609/EEC)

•

Usnesení Rady o podpisu Evropské dohody pro ochranu obratlovců používaných členskými zeměmi pro pokusné a jiné vědecké účely (86/C331/01)

•

Usnesení představitelů vlád členských zemí Evropského společenství, týkající se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (86/C331/02).

•

Rozhodnutí Komise, týkající se Dohlížecího výboru na ochranu zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (90/67/EEC)

d) Požadavky na finanční a technologickou pomoc EU Celkový finanční odhad 2 mil. Kč zahrnuje zejména cestovní výdaje, mzdové náklady, prostředky na zpracování získaných údajů a dat, nezbytné náklady na technické vybavení včetně dokumentačního materiálu. e) Finanční účast ČR

Spolufinancování programu zatím nebylo definováno. Na projektu se budou podílet Ústřední komise pro ochranu zvířat, Státní veterinární správa. *** Celní unie, daně, daňové poradenství, účetnictví a audit Gestor: Ministerstvo financíV letech 1998 - 2000 bude Národní program orientován zejména na tyto priority: - dokončení procesu harmonizace práva ČR s právem ES a splnění kritérií pro integraci do struktur ES, - připravenost převzít závazky kandidátské země a po vstupu do EU i jako členské země, - schopnosti komunikace a integrace s orgány a institucemi ES včetně zajištění podmínek spojených se zánikem vnitřní hranice a - zajištění technické infrastruktury. Systémové a věcné zabezpečení těchto priorit v programech a projektech v krátkodobém i střednědobém horizontu v celnictví, daních, daňovém poradenství, účetnictví a auditu navazuje již na aktivity a pozitivní výsledky ve sbližování s EU uskutečňované na základě asociační dohody a Bílé knihy. Podoblast: Celnictví A. Přibližování celní legislativy bylo zahájeno v roce 1993, kdy byl celní zákon ČR vypracován na základě celního zákoníku EU. Novela celního zákona k 1.7.1997 téměř proces harmonizace dokončila. I. Krátkodobé priority : a) dokončit legislativní proces s cílem vydat nové prováděcí vyhlášky k novele celního zákona ve vazbě na NařízenR Komise č. 2454/93, kterým se provádějí některá ustanovení celního zákoníku Společenství, ve znění pozdějších předpisů a nařízení Rady č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození zboží od cla, ve znění pozdějších předpisů. Tímto se zahájí proces harmonizace se standardy EU a limity pro osvobození od cla a implementace pravidel původu zboží obsažených v mezinárodních dohodách, b) dokončit legislativní proces zavedením nového zákona o opatřeních týkajících se zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu a jeho uvedení do praxe. Tímto zákonem bude zajištěna plná harmonizace s Nařízením Rady č. 3295/94 o opatřeních, týkajících se zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, do režimu vývozu a ke zpětnému vývozu, a do režimů s podmíněm osvobozením od cla, c) provést srovnávací analýzu celních sazeb EU a ČR ve spolupráci s MPO a navrhnout alternativní řešení dalšího postupu a vývoje celní unie ČR - SR, d) novelizovat preferenční pravidla původu zboží v souladu s Nařízením Komise č. 2454/93, kterým se provádějí některá ustanovení celního zákoníku Společenství. Střednědobé priority: a) systematicky dlouhodobě sledovat a analyzovat změny prováděné v celním zákoníku ES a v judikatuře Evropského soudního dvora. Získané poznatky využívat k průběžné harmonizaci práva ČR s právem ES, b) podílet se na uzavírání dohod o volném obchodu se stejnými zeměmi jako EU, každoročně zapracovávat změny kombinované nomenklatury a vytvořit odborné, technické a organizační podmínky pro přejímání a aplikaci TARIC, c) podílet se na

uzavírání dohod o volném obchodu se stejnými zeměmi jako EU s obdobnými pravidly pro určování původu zboží, zapracovat do národní legislativy ustanovení o původu, sjednotit autonomní preferenční pravidla původu a podílet se na přípravě nepreferenčních pravidel původu zboží a po skončení jednání ve WTO a WCO zajistit jejich provádění ve shodě s EU. B. K převzetí závazků kandidátské země v oblasti celnictví budou krátkodobé i střednědobé priority zaměřeny na a) dokončení komplexního screenningu legislativy ČR s právem ES. Výsledky budou využity k jednání o dohodě o přístupu ČR k EU a k upřesnění kroků v harmonizaci s právem ES, b) analýzu judikátů Evropského soudního dvora, c) srovnávací analýzu celních sazeb EU a ČR. C. V oblasti komunikace a integrace s orgány a institucemi ES bude celní správa ke dni vstupu do EU řešit komplex institucionálních problémů spojených zejména se zánikem vnitřní hranice, s přebíráním některých kompetencí shodných s celními správami členských zemí EU a s vytvořením jednotného celního informačního systému v ES. I. Krátkodobé priority: a) zahájení analytických prací na - institucionální úpravě ve správě nepřímých daní, postupné přebírání kompetencí ve správě všech SPD a příprava na správu autorizovaných daňových skladů a intrakomunitární DPH. - zabezpečení kontroly společné zemědělské politiky (vývozní subvence, opatření na vnější hranici, administrace celních kvót) a netarifních opatření EU (autolimitace, textilní dohody apod.), -posílení kontroly na případné vnější hranici EU a její zrušení na vnitřní hranici, - úpravě a doplnění systému finanční kontroly a auditu ve vazbě na standardy EU, - novém systému vybírání a odvádění příjmů (cla do rozpočtu EU a daní do rozpočtu ČR), - zabraňování nelegálním obchodům (zbraně, drogy, jaderné a jiné nebezpečné odpady apod.), tzn. ochrana společnosti, - odhalování, zabraňování a šetření obchodních podvodů, zvláště ochrana ekonomických zájmů společnosti, b) zahájení analytických prací k zajištění technické infrastruktury v působnosti celní správy ČR, spojené s postupným přebíráním kompetencí v souvislosti se zajištěním vnějších hranic EU, zejména v oblastech - zdokonalení provozního počítačového informačního systému kompatibilního a schopného přímé komunikace se systémy EU, - zapojení do systému NCTS a dobudování nezbytné sítě, - posílení boje proti podloudnictví a jeho dostatečného technického vybavení a napojení na orgány EU, - vybudování funkčního informačního systému boje proti podloudnictví schopného do budoucna komunikace se systémy EU, - vybudování odpovídající infrastruktury na případné budoucí vnější hranici.

Střednědobé priority: a) na základě provedených analýz postupně připravovat výkon služby tak, aby ke dni vstupu byla celní správa připravena převzít nové úkoly a kompetence a bylo zabezpečeno odpovídající uplatnění zaměstnanců, b) postupně připravovat zjednodušené postupy při vývozu, dovozu a tranzitu, průmyslovou ochranu (obchodní podvody, ochrana duševního vlastnictví apod.), c) stabilizovat organizační struktury a rozvíjet lidské zdroje cestou odpovídající politiky v oblasti vzdělávání, školení, informovanosti, motivace, odměňování a zkvalitnění a sjednocení úrovně celního dohledu, zejména celního řízení, d) k zajištění vzájemné výměny informací s ES budou realizovány tyto programy a projekty: CCN/CSI datová síť EU, připojení české národní domény

1999

NCTS

New Computerised Transit System; systém připravovaný pro podporu režimu Společného tranzitu (EU/EFTA/V4 - zatím 22 zemí)

19982000

TARIC

distribuce dat a změn společného 2000integrovaného tarifu EU: nutno 2003 realizovat a integrovat do národního celního informačního systému nejpozději před dnem vstupu do EU

QUOTA

distribuce dat společného systému řízení celních kvót

20012003

CIS

informační systém boje proti podloudnictví

*

SCENT

informační systém boje proti podloudnictví

*

Pro zajištění harmonizace celní legislativy s právem ES jsou na MF - GŘC vytvořeny základní institucionální (tzn. organizační a personální) podmínky. Náklady spojené se zabezpečováním těchto prací budou zajišťovány z rozpočtových prostředků MF. Od orgánů a institucí ES bude požadována pomoc zejména v rámci realizace těchto konkrétních akcí, programů a projektů zaměřených na konzultace s experty organizované ve spolupráci s příslušným GŘ Evropské komise, krátkodobé stáže, účast na příslušných odborných a technických výborech a komisích apod., autorizované překlady dokumentů ES, MATTHAEUS - CUSTOMS, vzdělávání (přednášky, intenzívní jazykové kurzy, tématické semináře apod), překlady předpisů apod., srovnávací analýzy a studie, jednání zástupců ČR na WCO a WTO. Náklady na realizaci většiny těchto aktivit navrhujeme hradit z rozpočtových prostředků MF, z prostředků PHARE, případně z jiných prostředků (národních programů členských zemí

apod.). Jejich kvantifikace bude prováděna při uzavírání kontraktů na programy a projekty, v souvislosti s realizací konkrétních akcí a při vypracování finančního memoranda a rozpočtové kapitoly MF na léta 1999 - 2000, případně v dalších letech do doby vstupu do EU. Projekty zaměřené na vybudování a propojení celního informačního systému s relevantními systémy EU budou náročné po technické a finanční stránce. Investiční prostředky na realizaci těchto projektů lze pro rok 1999 odhadnout ve výši cca 500 mil. Kč. V dalších letech asi 300 mil. Kč ročně. Doporučujeme tyto projekty financovat nejen z rozpočtových prostředků MF, ale také z prostředků orgánů a institucí ES. Podoblast: Daně A. Zavedením nové daňové soustavy k 1. lednu 1993 byly vytvořeny základní předpoklady pro kompatibilitu s předpisy ES. Postupnou novelizací příslušných daňových předpisů je proces harmonizace postupně realizován tak, aby v době vstupu do EU bylo dosaženo plné harmonizace s právem ES. I. Krátkodobé priority: a) dokončit legislativní proces s cílem schválit novelu zákona o správě daní a poplatků a nového zákona o dani z nemovitostí a zákona o obecních daních v Parlamentu ČR. Přijetím těchto zákonů ČR bude dosaženo výrazného sblížení s procesními pravidly a se systémem zdanění majetkových a obecních daní v členských zemích EU, b) zahájení přípravy návrhů novel zákonů upravujících zákony o DPH a spotřebních daních a nových zákonů o daních z příjmů, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a o územních finančních orgánech. Přijetím těchto zákonů bude zajištěno výrazné sblížení s příslušnými předpisy sekundárního práva ES a systémem zdanění v členských zemích EU. II. Střednědobé priority: a) odborné konzultace, případně krátkodobé stáže, které se zaměří u DPH a spotřebních daní na přílohu č.1 zákona o dani z přidané hodnoty, která obsahuje seznam zboží ve snížené sazbě, který je v současném znění širší než seznam položek se sníženou sazbou v příloze 6. směrnice ES, výpočet koeficientu pro krácení nároku na odpočet v případě uskutečňování jak zdanitelných plnění s nárokem na odpočet, tak i zdanitelných plnění osvbozených od daně bez nároku na odpočet, posouzení stávající výše sazeb DPH v souvislosti s vývojem sazeb v ES, při zvážení ekonomických podmínek ČR, vracení daně z přidané hodnoty podnikatelům, kteří nepodnikají na území ČR, sjednocení definic předmětů daně a měrných jednotek u uhlovodíkových paliv a maziv s definicemi a měrnými jednotkami EU, problematiku změn struktury sazby spotřební daně z cigaret v souladu se strukturou platnou v EU, postupné odstraňování Duty/TAX FREE SHOPů.

b) analýza ekonomických dopadů zdanění spotřebních daní v členských státech ES včetně záměrů ES do budoucna, c) zpracování dlouhodobé koncepce daňové politiky ČR vůči nadnárodním společnostem. Cílem je vyhodnotit informace o zahraničních investorech působících v ČR, jejich základním kapitálu, vazbách na mateřskou společnost a působení v dalších zemích EU. Dále vyhodnotit všechny dostupné ekonomické a finanční údaje důležité z hlediska budoucí daňové politiky ČR po jejím příp. vstupu do EU, d) analýza způsobů zpoplatnění vozidel a užívání silnic v členských státech ES včetně záměrů ES do budoucna. B. K převzetí závazků kandidátské země v oblasti daní budou realizovány tyto krátkodobé i střednědobé priority: I. Krátkodobé priority : a) dokončení komplexního screenningu legislativy ČR s právem ES. Výsledky budou využity, k jednání o dohodě o přístupu ČR k EU a k upřesnění kroků v harmonizaci s právem ES, b) Řešení upozornění Evropské komise v Posudku k žádosti ČR o vstup do EU, zejména pokud jde o vracení DPH osobám, které nepodnikají na území České republiky. Je již částečně řešeno od 1.ledna 1998. Pro zahraniční právnické osoby, které nakoupí v České republice vybrané druhy zboží a služby (tj.služby související s pořádáním výstav, veletrhů a kongresů, záruční opravy, opravy dopravních prostředků, motorovou naftu a bionaftu, maziva pro provoz motorových vozidel s výjimkou pohonných hmot) bude vrácení daně umožněno na základě dvoustranné mezistátní smlouvy. II. Střednědobé priority: a) postupné odstranění rozdílů při uplatňování snížené sazby DPH a rozdílu v sazbách spotřebních daní. Snížená sazba DPH ve srovnání s EU se uplatňuje u výrazně širšího okruhu položek než dovoluje příloha 6.směrnice.Tento problém bude postupně odstraňován novelami zákona o DPH. Novelou zákona platnou k 1.1.1998 byla již do základní sazby přesunuta elektrická energie, plyn a tuhá paliva, a tímto přesunem dochází k dalšímu přiblížení k právu ES. Obdobně novelami zákona o spotřebních daních budou sazby daně u výrobků podléhajících spotřebním daním postupně upravovány na úroveň minimálních sazeb v EU, b) zavedení tzv. autorizovaných daňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně, které bude řešeno nejpozději do doby vstupu ČR do EU. Jedná se o složitý legislativní, technický a administrativní problém, který bude řešen ve spolupráci s celní správou a bude vyžadovat spolupráci všech resortních ministerstev v ČR, c) posílení výkonů daňové správy, stabilizací a zvýšením kvalifikace pracovníků této správy. Připravuje se změna působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní. Před vstupem do EU se předpokládá přijetí zákonných opatření (např. se uvažuje o přijetí zákona o státní službě) a organizačních norem (např. úprava organizačního řádu územních finančních orgánů), které budou mít pozitivní vliv na omezení fluktuace pracovníků daňové správy. Současně s tímto dochází ke změnám ve vzdělávání pracovníků územních finančních orgánů s cílem konsolidovat a zvýšit jejich profesní úroveň. Pro zlepšení platových podmínek je zpracován návrh charakteristik ve služebním poměru správa daní pro nový katalog povolání.

C. Pro sbližování daňové legislativy s právem ES jsou na MF vytvořeny základní organizační a personální podmínky. Náklady spojené se zabezpečováním těchto prací budou zajišťovány z rozpočtových prostředků MF. Od orgánů a institucí ES bude požadována pomoc zejména v rámci realizace těchto konkrétních akcí, programů a projektů zaměřených na konzultace s experty organizované ve spolupráci s příslušným GŘ Evropské komise, krátkodobé stáže, účast na příslušných odborných a technických výborech a komisích apod., autorizované překlady dokumentů ES, MATTHAEUS - TAX, vzdělávání (přednášky, intenzívní jazykové kurzy, tematické semináře apod.), zpracování srovnávacích analýz a studií. Náklady na realizaci těchto aktivit navrhujeme hradit z prostředků PHARE, z rozpočtových prostředků MF, případně z jiných prostředků (národních programů členských zemí apod.). Jejich kvantifikace bude prováděna při uzavírání kontraktů na programy a projekty, v souvislosti s realizací konkrétních akcí a při vypracování finančního memoranda a rozpočtové kapitoly MF na léta 1999 - 2000, případně v dalších letech do doby vstupu do EU. Značné finanční a materiální prostředky bude vyžadovat změna infrastruktury a zajištění komunikace s EU v daňové správě. Na financování těchto změn se předpokládá, že se bude podílet MF i ES. Podle zkušeností daňových správ členských zemí daňová správa ČR bude postupně přebírat některé kompetence a připravovat se na kompetence prováděné daňovými správami členských zemí. Jedná se o následující oblasti: institucionální úpravu správy nepřímých daní ve spolupráci s českou celní správou, úpravu a doplnění systému daňové kontroly ve vazbě na standardy EU, stabilizaci organizační struktury a personálních zdrojů cestou odpovídající politiky v oblasti vzdělávání, školení, informovanosti, motivace a odměňování, účinnější boj z daňovou kriminalitou. II. Střednědobé priority: a) omezení daňových úniků a daňových podvodů. Provedení srovnávací analýzy a výběr nejúčinnějších metod pro podmínky ČR. Zajištění předpokladů pro převzetí závazků vyplývajících z členství v EU, b) analýzu stávajících daňových přiznání s cílem jejich zjednodušení. Vypracování srovnávacích studií ve vazbě na změny v organizaci daňové správy, c) stanovení a testování kritérií výběru daňových subjektů ke kontrole v závislosti na rizikovosti daňových subjektů z hlediska mezinárodních standardů, d) stanovení jednotných postupů při bilaterální a multilaterální kooperaci se státy EU. Analýza postupů a jejich aplikace na podmínky ČR,

e) dokončení harmonizace organizační struktury daňové správy ČR s daňovými správami zemí EU, f) analýzu přístupů ke zvýšení dčinnosti využívání lidských zdrojů v zemích EU. Vzdělávání a výcvik správců daní, g) vybudování programové podpory pro výměnu údajů s daňovými správami ostatních států. V této souvislosti stanovit definice údajů, které se budou mezinárodně vyměňovat, h) vytvoření centrálního informačního systému u výběru daní pro MF a ostatní orgány státní správy. V rámci zmocnění zákona č. 337/1992 Sb. vytvářet centrální informační systém, který by umožňoval získávat zobecněné údaje z daňové správy pro příslušné útvary MF a ostatní orgány státní správy nebo samosprávy, případně též pro občany, i) analýzu systému automatizace procesů evidence a zpracování daňových přiznání nepřímých daní případně dalších daní v členských zemích EU. Analýza by se měla, zejména zaměřit na podávání přiznání včetně všech přiložených dokumentů v elektronické podobě, což by vedlo k výraznému zefektivnění práce na finančních úřadech (např. zredukování přepisování údajů do počítače), uznávání dokumentů pouze v elektronické podobě (např. soudy uznávají pouze písemné dokumenty), dále uznání elektronického podpisu atd. Využít lze např. systém EDIFACT, ustanovení long-time advisora pro MF za danou oblast, j) výběr daňových subjektů ke kontrole - vytvoření automatizovaného systému, který by na základě získaných údajů o daňovém subjektu a jeho aktivitách vybíral ty subjekty, u nichž je vyšší pravděpodobnost daňových úniků, tzn. zavedení cílených daňových kontrol. Obdobné systémy jsou používány v řadě západoevropských států na bázi nejrůznějších principů možné využít zkušeností z ostatních států, k) zajištění technické infrastruktury v působnosti MF pro přebírání některých kompetencí, v souvislosti s realizací Nařízení Rady č. 92/218/EEC, při vstupu do EU. Půjde především o nákup síťových verzí informačních prostředků o legislativě a standardech EU z prostředků PHARE, účast našich expertů na pracovních jednání s příslušným GŘ Evropské komise, využívání veškerých odpovídajících programů PHARE, využívání stáží v zemích EU a v institucích ES, zdokonalení provozního počítačového informačního systému kompatibilního a schopného přímé komunikace se systémy EU, dobudování rozsáhlé sítě, posílení BPP a jeho dostatečného technického vybavení a napojení na orgány EU. Sbližování s EU bude vyžadovat značné finační náklady, především v souvislosti s dobudováním a napojením daňového informačního systému na relevantní systémy v ES a zajištění nových úkolů správců daní (provozní i kapitálové výdaje).V souvislosti s nutností

provádět rozsáhlé úpravy v programovém vybavení ADIS lze odhadnout náklady ve výši cca 100 mil. Kč. Technické vybavení, které umožní všem územním finančním úřadům plnohodnotné připojení na počítačovou síť, lze odhadovat nutnou částku na 150 až 200 mil. Kč. Provoz komunikační sítě a její propojení na EU se rámcově bude pohybovat v řádu 250 300 mil. Kč za rok. Podoblast: Daňové poradenství A. Harmonizace s právem ES pro výkon profese daňových poradců, získání profesní způsobilosti a organizaci a postavení profesního sdružení, tj. Komory daňových poradců ČR je v zásadě zajištěna zákonem č. 523/92 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. Návrh nového zákona řeší otázku slučitelnosti profese daňového poradce s Řádem povolání, který doporučila CFE (Conféderation Fiscale Européenne) k jednotné úpravě výkonu profese všem členským zemím EU. I. V roce 1998 hlavní prioritou bude zajišťování legislativních prací na nové právní úpravě profese daňových poradců a Komoře daňových poradců ČR. II. Do roku 2000, případně do doby vstupu do EU hlavní prioritou bude systematické vyhodnocování změn v provádění profesního dohledu nad Komorou daňových poradců a změn v postavení těchto komor a v jejich právní úpravě ve vybraných členských zemích EU. B. K převzetí závazků kandidátské země a pro sbližování legislativy v oblasti daňového poradenství s právem ES jsou na MF vytvořeny základní organizační a personální podmínky. Náklady spojené se zabezpečováním těchto prací budou zajišťovány z rozpočtových prostředků MF. Od orgánů a institucí ES bude požadována pomoc zejména v rámci realizace konkrétních akcí, programů a projektů zaměřených na konzultace s experty, autorizované překlady dokumentů ES, vzdělávání (přednášky, intenzívní jazykové kurzy, tematické semináře apod), zpracování srovnávacích analýz a studií. Náklady na realizaci těchto aktivit navrhujeme hradit z prostředků PHARE, z rozpočtových prostředků MF, případně z jiných prostředků (národních programů členských zemí apod.). Jejich kvantifikace bude prováděna při uzavírání kontraktů na programy a projekty, v souvislosti s realizací konkrétních akcí a při vypracování finančního memoranda a rozpočtové kapitoly MF na léta 1999 - 2000, případně v dalších letech do doby vstupu do EU. Podoblast: účetnictví A. Pro zajištění harmonizace účetních předpisů ČR s právem ES je rozhodující dokončení legislativního procesu v souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb. a 227/1997 Sb. I. V roce 1998 hlavní prioritou bude dokončení legislativních prací na novele zákona o účetnictví a její schválení v Parlamentu ČR.

II. Střednědobé priority: a) v návaznosti na schválenou novelu zákona o účetnictví zahájit v souladu se Směrnicemi Rady ES a s mezinárodními účetními standardy řešení vybraných okruhů problémů, které bude zapracováno do novelizovaných postupů účtování. Jde zejména o prověření a doplnění dnes platného znění účtových osnov, postupů účtování, opatření k účetním závěrkám a ke konsolidaci účetních závěrek podnikatelských subjektů, bank a pojišťoven a o ustanovení mezinárodních účetních standardů, b) zpracování srovnávacích studií. Studie budou zaměřeny na srovnání postupně schvalovaných mezinárodních účetních standardů Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASC) s českými postupy účtování. Podle harmonogramu prací řídícího výboru IASC pro revizi a vypracování nových mezinárodních účetních standardů se předpokládá jejich schvalování až do roku 2000; v návaznosti na schválené mezinárodní účetní standardy budou požadovány odborné konzultace s experty EU. B. K převzetí závazků kandidátské země a pro sbližování legislativy v oblasti účetnictví s právem ES jsou na MF vytvořeny základní organizační a personální podmínky. Náklady spojené se zabezpečováním těchto prací budou zajišťovány z rozpočtových prostředků MF. Od orgánů a institucí ES bude požadována pomoc zejména v rámci realizace konkrétních akcí, programů a projektů zaměřených na konzultace s experty organizované ve spolupráci s příslušným GŘ Evropské komise, krátkodobé stáže, účast na příslušných odborných a technických výborech a komisích apod., autorizované překlady dokumentů ES, vzdělávání (přednášky, intenzívní jazykové kurzy, tématické semináře apod.), zpracování srovnávacích analýz a studií. Náklady na realizaci těchto aktivit navrhujeme hradit z prostředků PHARE, z rozpočtových prostředků MF, případně z jiných prostředků (národních programů členských zemí apod.). Jejich kvantifikace bude prováděna při uzavírání kontraktů na programy a projekty, v souvislosti s realizací konkrétních akcí a při vypracování finančního memoranda a rozpočtové kapitoly MF na léta 1999 - 2000, případně v dalších letech do doby vstupu do EU. Podoblast: Audit A. Z hlediska harmonizace s právem ES zákon č.524/92 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky ve znění zákona č. 63/1996 Sb., již v zásadě respektuje hlavní principy sekundárního práva ES. Některé odchylky od předpisů ES jsou řešeny v návrhu nového zákona. I. V roce 1998 hlavní prioritou bude zajišťování legislativních prací na nové právní úpravě o auditu, auditorech a Komoře auditorů ČR. Cílem této úpravy je zejména zabezpečit aby auditoři v souladu se Směrnicí č. 95/26 ES sdělovali příslušným orgánům každou skutečnost, která by mohla u finančních institucí představovat porušení právních předpisů nebo ovlivnit pokračování jejich činnosti, rovnoprávnost cizinců (auditorů) s auditory ČR,

pravidel a podmínek pro odbornou způsobilost auditorů a zveřejňování údajů o auditorských společnostech. II. Do roku 2000, případně do doby vstupu do EU hlavní prioritou bude systematické vyhodnocování změn ve výkonu profesního dohledu nad Komorou auditorů a změn v postavení této komory a v její právní úpravě ve vybraných členských zemích EU. B. K převzetí závazků kandidátské země a pro sbližování legislativy v oblasti auditu s právem ES jsou na MF vytvoření základní organizační a personální podmínky. Náklady spojené se zabezpečováním těchto prací budou zajišťovány z rozpočtových prostředků MF. Od orgánů a institucí ES bude požadována pomoc zejména v rámci realizace konkrétních akcí, programů a projektů zaměřených na konzultace s experty organizované ve spolupráci s příslušným GŘ Evropské komise, krátkodobé stáže, účast na příslušných odborných a technických výborech a komisích apod., autorizované překlady dokumentů ES, vzdělávání (přednášky, intenzívní jazykové kurzy, tematické semináře apod), zpracování srovnávacích analýz a studií. Náklady na realizaci těchto aktivit navrhujeme hradit z prostředků PHARE, z rozpočtových prostředků MF, případně z jiných prostředků (národních programů členských zemí apod.). Jejich kvantifikace bude prováděna při uzavírání kontraktů na programy a projekty, v souvislosti s realizací konkrétních akcí a při vypracování finančního memoranda a rozpočtové kapitoly MF na léta 1999 - 2000, případně v dalších letech do doby vstupu do EU. *** Doprava Gestor: Ministerstvo dopravy a spoju Národní program v oblasti dopravy vychází z plné znalosti dopravní politiky EU, zahrnující zejména harmonizační opatření a proporcionálnost mezi jednotlivými druhy dopravy, cenovou politiku, včetně rovnocenného finančního vztahu k dopravní infrastruktuře, revitalizaci železniční dopravy, poskytování státní pomoci podle kritérií ES, úpravu silniční daně a zpoplatnění vozidel. Sektor silniční nákladní dopravy by měl být plně liberalizován. Tyto cíle dopravní politiky jsou promítnuty do legislativy ES v zásadních ustanoveních, týkajících se pravidel pro mezinárodní dopravu, náhrady za plnění veřejné služby v dopravě, podpory rozvoje transevropských sítí a harmonizace technických norem. Náročnost modernizace a výstavby dopravní infrastruktury, zejména TEN koridorů, přesahuje stávající ekonomické možnosti ČR, a proto nebude možné uvolnit potřebné finanční prostředky v plné výši z vlastních zdrojů. Přitom jde o problém, jehož vyřešení bude mít pozitivní dopady i z hlediska EU. Návrhy na pomoc EU v rámci střednědobých priorit budou vycházet ze zásad Kodaňské iniciativy, zejména v oblasti transevropských sítí. I. Krátkodobé priority:

V r. 1998 dojde k zahájení prací na úkolech charakterizovaných v rámci střednědobých priorit. II. Střednědobé priority: Problém: přezaměstnanost ve zbytcích starého státního průmyslu a ve veřejném sektoru včetně železnice - stanovisko se týká pouze železnice Řešení problému: Na základě odsouhlasených zásadních principů reformy železnice a státní organizace České dráhy byl ministrem dopravy a spojů v únoru 1998 předložen a vládou přijat návrh doprovodného sociálního programu pro předpokládaný útlum zaměstnanosti na železnici. Výstupy programu jsou: •

snížení počtu zaměstnanců ČD;

•

sociální kompenzace propuštěných;

•

rekvalifikace vnitřní a vnější.

Předsedovi správní rady ČD bylo rovněž mimo jiné uloženo předložit vládě prostřednictvím ministra dopravy a spojů komplexní projekt doprovodného sociálního programu pro uskutečňování procesu transformace ČD Časový harmonogram: Zahájení programu: 1998. Předpokládané ukončení: 1999. Charakteristika výdajů ze státního rozpočtu nebo z vlastních zdrojů Českých drah: Účelově vázané dotace pro České dráhy na: •

sociální kompenzace;

•

vnitřní rekvalifikaci zaměstnanců této organizace;

•

zabezpečení zařazování rekvalifikačních programů Českých drah do státních rekvalifikačních programů.

Institucionální zabezpečení: Spolupráce s MF ČR a MPSV ČR. Požadavky na pomoc EU: Podpora při realizaci rekvalifikačního programu pro pracovníky Českých drah. Problém: Přístup na trh a technické podmínky u kamionové silniční dopravy Řešení problému: Harmonizace právních předpisů v dopravě, zejména se Směrnicí Rady ES 96/26 z 29.4.1996 o přístupu k povolání provozovatele silniční nákladní a silniční osobní dopravy a vzájemném uznávání diplomů, certifikátů a jiného osvědčení formální kvalifikace zamýšlené k usnadnění práva svobody usídlování pro tyto provozovatele vnitrostátní a mezinárodní silniční dopravy,

stanoví podmínky pro subjekty podnikající v silniční dopravě, a to dobrou pověst, finanční a odbornou způsobilost. Časový harmonogram: Tuto problematiku upravuje v ČR jednak zákon č. 304/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o silniční dopravě s účinností od 1.4.1998, s výjimkou ustanovení § 4a) - Finanční zajištění, které nabývá účinnosti až dnem 1. ledna 2000, a také živnostenský zákon. Oba zákony institut "dobré pověsti", t.j. bezúhonnosti a odborné způsobilosti respektují. Bezúhonnost, t.j. dobrou pověst, živnostenský zákon podle dokladů země, odkud podnikatel přichází, uznává. Opatření k vzájemnému uznávání dokladů prokazujících finanční a odbornou způsobilost zavedena jsou. Významná je i osvěta k zavedení institutu "finanční způsobilosti", a to jak z hlediska dopravců, kteří mají velký zájem o seznámení se s jednotlivými pojmy v ČR nově zaváděnými (k 1. 1. 2000), tak z hlediska přípravy okresních orgánů státní správy, do jejichž působnosti bude spadat povolování tohoto druhu výkonu činnosti. Požadavky na pomoc EU: O pomoci se neuvažuje. Problém: Provázanost dopravního systému Řešení problému: Dopravní strategie ČR na období 1997 - 2000 (s výhledem do roku 2005) je převážně zaměřena na co nejrychlejší propojování dopravních systémů a odstraňování všech existujících právních a technických překážek. Připravuje se nový systém dotování veřejné osobní dopravy i nový informační systém. Jejich aplikací by měla výhrada být odstraněna. Časový harmonogram: Náběh obou opatření se předpokládá v roce 1998. Institucionální zabezpečení: Spolupráce s MF ČR. Požadavky na pomoc EU: O pomoci se neuvažuje. Problém: Nízký podíl hrubého národního produktu na financování TEN Řešení problému: Rozpočtová omezení pro transevropské koridory znamenají prodloužení doby výstavby až do roku 2005 (původně 2001). Státní rozpočet na r.1998 předpokládá rozsah investic na dopravní infrastrukturu ve výši 1,28 % HDP včetně příslušných půjček bank. V následujícím období se předpokládá silný pokles tohoto podílu, čímž nebudou pokryty významné potřeby dopravních investic. Řešením by byla finanční pomoc ze strany EU, a to jak formou grantu Phare, tak půjčkami evropských bank. Tímto postupem je předpoklad dodržení doporučené hodnoty podílu HDP.

Časový harmonogram: Průběžná jednání se zástupci evropských neinvestičních a investičních bank a zástupci Evropské komise o možnostech půjček, resp. finančního příspěvku. Požadavky na pomoc EU: Podpora projektů investičního charakteru z programu Phare ve střednědobém horizontu, a to: a/ železniční doprava Projekt č.1 IV. TEN koridor v úseku státní hranice s SRN - Děčín, výstavba děčínského tunelu v délce 805 m včetně kolejového lože. Projekt č.2 VI.TEN koridor v úseku Lipník nad Bečvou - Hranice, jedná se o rekonstrukci historické části Jezernických tunelů včetně kolejového lože. Financování tohoto koridoru je zabezpečeno omezenou částkou ze státního rozpočtu, úvěrem EIB, dále se vyjednává o úvěrech investičních bank a grantu Phare. Investorem budou České dráhy s.o. b/ silniční doprava výstavba dálnice D8, financována ze státního rozpočtu, z úvěru EIB a předpokládaného grantu Phare pro níže uvedené projekty: Projekt č. 1 v úseku Lovosice - Řehlovice, délka 16,5 km. Projekt č. 2 v úseku Ústí nad Labem - státní hranice, délka 23,3 km. Investorem bude Ředitelství silnic a dálnic ČR. Základní tendrová dokumentace je již připravena a bude zpřesněna v závislosti na výsledcích jednání s Evropskou komisí. Vzhledem ke zkušenostem investorských organizací s realizací prací z poskytnuté finanční pomoci EK pro dopravní projekty, neočekáváme žádné realizační problémy. Celkový rozpočet na každý projekt činí cca 60 mil. ECU. Problém: Rozšíření některých administrativních struktur, zejména orgánů provádějících dohled v určitých oblastech Řešení problému: Existující administrativní infrastruktury v oblasti dohledu již fungují. Další vývoj je potřebný z hlediska zefektivnění účinnosti jejich práce, z hlediska bezpečnosti silničního provozu a přepravy nebezpečného zboží po silnicích, železnici a vnitrozemské vodní cestě. Institucionální opatření:

Tato opatření bude možné stanovit až v návaznosti na novelizaci některých zákonů, např. zákona o provozu na pozemních komunikacích, jehož účinnost si vyžádá rozšíření administrativních opatření souvisejících s dohledem v souvislosti se zněním tohoto zákona. Požadavky na pomoc EU: •

finanční podpora pro vyškolení bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečného zboží po silnici, železnici a vnitrozemské vodní cestě (viz Směrnice Rady č. 96/35/EC);

•

technická asistence v oblasti harmonizace legislativy, v oblasti modernizace administrativy a dohledu nad harmonizací právních předpisů. *** Telekomunikace, informační společnost, poštovní služby

Gestor: Ministerstvo dopravy a spojů Podoblast: Telekomunikace Gestor: Ministerstvo dopravy a spojů I. Krátkodobé priority: 1.1 Harmonizace legislativy ČR s právem ES Definice problému V současnosti je připraveno paragrafované znění nového zákona o telekomunikacích. Ten se stane nástrojem pro : •

liberalizaci poskytování telekomunikačních služeb

•

umožnění otevřeného přístupu k telekomunikačním sítím a vytvoří konkurenční prostředí i v základních telekomunikačních službách, zejména pak ve službě telefonní.

Opatření Prvním krokem je příprava a projednání nového telekomunikačního zákona, jehož schválení se předpokládá v roce 1998. Dalším krokem bude zahájení prací na podzákonných předpisech, které zákon předpokládá. Odhad nákladů Zpracování a vydání výše uvedených předpisů si vyžádá cca 15 - 20 mil. Kč. Požadavky na pomoc EU ČR by uvítala administrativní spolupráci s EU, zejména možnost přímého zapojení do pracovních skupin/výborů zabývajících se problematikou telekomunikací, možnosti stáží u EK a podporu dalších vzdělávacích aktivit. II. Střednědobé priority: 2. 1. Harmonizace práva ČR s předpisy ES v odvětví telekomunikací Problém - liberalizace telekomunikačního trhu a harmonizace práva

Po roce 2000 se předpokládá liberalizace ve všech oblastech telekomunikačního trhu, včetně telefonní služby v České republice. Problematika implementace a pokračující harmonizace právních norem a technických předpisů bude zahrnovat zejména tyto hlavní oblasti: universální služba (veřejná telekomunikační služba všeobecně dostupná na celém území státu); volný přístup k síti (ONP) a s tím související technické předpisy a opatření určující zásady pro stanovení propojovacích poplatků ; správa kmitočtového spektra: postupná harmonizace plánování využití kmitočtů a kmitočtových pásem včetně harmonizace v rámci NATO a zefektivnění využívání spektra. Cenová politika: cenová regulace je jedním z hlavních regulačních nástrojů pro usměrňování činnosti dominantních provozovatelů a chrání zájmy uživatelů před zneužíváním jejich dominantního postavení. Pro léta 1998 - 1999 jsou ceny telekomunikačních služeb stanovovány v ČR pomocí tzv. tarifních formulí (cenovými čepičkami). V této souvislosti bude nezbytné postupně harmonizovat tarifní politiku a metodiku regulace (včetně rebalancování cen) pro základní telekomunikační služby. Harmonizace síťových plánů a technických norem: postupně dojde k harmonizaci předpisů v oblasti technicko-administrativního usměrňování, které zahrnuje tvorbu a vydávání regulačních nařízení, technických norem a další opatření regulující provoz telekomunikačních sítí a poskytování telekomunikačních služeb a schvalování technické způsobilosti koncových zařízení. Po vydání zákona o telekomunikacích bude nezbytně nutné průběžně sledovat další vývoj práva ES v oblasti telekomunikací a transponovat jej do právního řádu ČR. Odhad nákladů Investiční prostředky na technologické vybavení (včetně software) orgánu státní správy telekomunikací (ČTÚ), které umožní zavedení harmonizovaných metod určených pro efektivní plánování a monitorování využití kmitočtového spektra lze odhadnout na cca 4 mil. ECU. Požadavky na pomoc EU: Předpokládá se spolufinancování ze strany EU a expertní pomoc. 2. 2. Nová telekomunikační politika a rozvoj technologií a služeb Problém: Platnost stávajících Zásad státní telekomunikační politiky skončí rokem 2000, proto je nutné zahájit přípravu nové telekomunikační politiky, která by odpovídala dynamice vývoje v této oblasti a reagovala např. na nové telekomunikační technologie, zavádění nových služeb, využívání družicové telekomunikace pro veřejné telekomunikační služby, včetně přímého napojení na individuální účastnické terminály (universální mobilní telekomunikační systém UMTS). Odhad nákladů Realizace si vyžádá 2 mil. Kč. ***

Hospodářská a měnová politika Gestor : Ministerstvo financí, Česká národní banka Hospodářská politika Měnová politika Prioritou hospodářské politiky v krátkodobé i střednědobé perspektivě je udržování makroekonomické rovnováhy, provedení strukturálních změn při současné tvorbě podmínek pro rychlý a únosný hospodářský růst. Prioritou v této oblasti je i příprava střednědobé makroekonomické strategie ČR, zaměřené na postupnou integraci české ekonomiky do jednotného trhu EU a na implementaci Acquis. Podoblast : Hospodářská politika Gestor : Ministerstvo financí Národní program předvstupní strategie za oblast hospodářské politiky vychází jednak z Posudku Komise na ní, zveřejněného v létě 1997, z priorit identifikovaných při vstupním zpracování negociačních postojů za oblast hospodářské politiky a z předpokládaného zaměření Accession Partnership na ní. Jednou z hlavních priorit identifikovaných při přípravě a formulaci pozičního dokumentu za oblast hospodářské politiky je připravit a rozpracovat střednědobou makroekonomickou strategii zaměřenou na postupnou integraci české ekonomiky do jednotného trhu EU, na ekonomickou konvergenci české ekonomiky podle požadavků druhé etapy hospodářské a měnové unie a dosažení reálné konvergence v souladu s cíli EU v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti. Mezi hlavní priority byla zařazena i oblast fiskální disciplíny, která bude v předvstupním období posílena tak, aby dlouhodobě splňovala i fiskální kriteria HMU. Tomu bude přizpůsoben i právní a regulační rámec veřejných financí a přizpůsobena rozpočtová praxe. Přijetí a rozpracování střednědobé strategie hospodářské politiky a jejích priorit a od ní odvozeného střednědobého makroekonomického rámce je nezbytným předpokladem i pro stanovení střednědobého rozpočtového rámce jako východiska pro udržení fiskální disciplíny ve středním časovém horizontu a přesunu váhy rozpočtového rozhodování za roční časový horizont. Existence střednědobého makroekonomického ale i rozpočtového rámce je v předvstupní etapě nezbytná i pro hodnocení a stanovování priorit mezi navzájem si konkurujícími politikami. Na druhé straně půjde i o průběžné analýzy souhrnných makroekonomických dopadů harmonizace jednotlivých politik tak, jak budou identifikovány v jednotlivých fázích negociačního procesu; podle těchto analýz bude nezbytné i korigovat hospodářskou politiku a její střednědobý rámec. I. Krátkodobé priority Pro efektivní přípravu a realizaci střednědobé hospodářské strategie je nezbytné, aby ČR pověřila a kompetenčně a kapacitně vybavila orgán ústřední státní správy odpovědný za oblast hospodářské politiky, tj. za její explicitní formulaci a koordinaci jednotlivých ministerstev odpovědných za jednotlivé segmenty hospodářské politiky. Tento orgán bude

odpovědný i za monitorování hospodářského vývoje EU a jejích členských zemích a bude nominován pro jednání s zástupci EU a jejích členských států v oblasti hospodářské politiky a její koordinace. V tomto období se MF zaměří i na přípravu nové resp. revizi stávající rozpočtové legislativy tak, aby byl vytvořen efektivní rámec monitorování a regulace veřejného dluhu. Předpokládané roční náklady realizace těchto kroků: počet osob hospodářská politika 15 a více osob fiskální disciplína

3 osoby

náklady v mil. Kč budou vyčísleny později budou vyčísleny později

Institucionální a legislativní rámec Při přípravě a budování orgánu odpovědného za hospodářskou politiku a procedur jeho spolupráce s ostatními vládními orgány na straně jedné a ČNB, Parlamentem a sociálními partnery na straně druhé bude ČR vycházet z praxe obvyklé ve zemích EU. Stejně se bude postupovat i v oblasti monitorování a regulace veřejného dluhu. Příprava střednědobé hospodářské politiky a jejich priorit Členství v Evropské Unii předpokládá schopnost České republiky vyrovnat se s konkurenčním tlakem tržních sil uvnitř Unie. Hospodářská politika pro přístupové období by měla tento cíl reflektovat. ČR již zahájila práce na přípravě střednědobého makroekonomického rámce a přípravu formulace střednědobé fiskální politiky a jejího rozpočtového rámce. Tento rámec bude postupně dopracován a bude připravena střednědobá strategie hospodářské politiky a určeny její priority pro předvstupní období. Požadavky na spolupráci z EU byly již formulovány a reflektovány v projektu PHARE (GTAF V CZ9503-08-01-02). Makroekonomická politika a předpověď. Tento projekt směřuje k zajištění spolupráce na rozpracování střednědobé hospodářské strategie a k přípravě české části Assessmentu. Dokončení strategie rovněž usnadní koordinaci zainteresovaných orgánů při hledání společných východisek hospodářské politiky. Postupem času se budou prostřednictvím prosazování požadavků Assessment stále důrazněji sbližovat metody koordinace vnitřní hospodářské politiky s praxí, uplatňovanou členskými zeměmi EU, čímž bude zabezpečeno předávání znalostí o tomto procesu české státní správě. Po projednání této střednědobé strategie ve vládě bude předmětem společného posouzení s GŘ II v rámci dialogu vedeného po linii podvýboru pro ekonomické otázky. ČR požádala GŘ II o doporučení experta na pomoc při další práci na střednědobé ekonomické strategii. Tento expert bude financován z výše zmíněného programu PHARE Macroeconomic policy and forecasts. V průběhu přípravy strategie bude využito i dalších zdrojů, zejména se předpokládá čerpání technické pomoci od Světové banky, konkrétné formou nezávislé analýzy hospodářského vývoje a dopadů harmonizace s EU na českou ekonomiku (tzv. Country economic Memorandum). U tohoto prvního Memoranda předpokládáme, že bude dokončeno do konce r. 1998.

Česká státní správa se bude během sbližování s EU rovněž seznamovat s úplným přehledem vnitřních procedur koordinace hospodářské politiky uvnitř Unie. II. Střednědobé priority Zatímco krátkodobé cíle byly více orientovány na přípravu institucí a jejich kapacit a na zahájení prací na hospodářské politice pro předvstupní fázi, ze střednědobého hlediska půjde zejména o přípravu a realizaci takové hospodářské politiky, která umožní postupnou integraci ekonomiky ČR do jednotných trhem EU a dosažení ekonomické konvergence podle požadavků druhé etapy hospodářské a měnové unie včetně reálné konvergence v souladu s cíli EU v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti. Požadavky na pomoc EU Z dlouhodobého hlediska se předpokládá úzká spolupráce mezi experty ní a EU, především pracovníky MF a GŘ II při modifikacích střednědobé hospodářské politiky podle aktuálního vývoje, postupu harmonizace jednotlivých politik s EU a identifikace makroekonomických dopadů strukturálních přizpůsobovacích procesů. Konkrétní požadavky včetně finančních budou postupně zpřesňovány. Podoblast: Měnová politika Gestor: Česká národní banka (ČNB) V oblasti měnové politiky v době před vstupem do Evropské unie Česká národní banka považuje za obecně prioritní tyto problémové okruhy: - vytvoření podmínek pro další snížení inflace; - standardizace nástrojů měnové politiky. I. Krátkodobé priority a) problémy a určení legislativy ČNB dle Posudku EK na ČR nevychází při snižování inflace ze stanovení inflačního cíle, ale spíše z cílů nepřímých (peněžní zásoba). Bylo doporučeno vyhlašování inflačních cílů (inflation targeting). (Problematika snižování inflace je obsažena v hlavě VI Maastrichtské smlouvy a v navazujících protokolech.) b) opatření a řazení kroků Na základě návrhu měnového programu pro rok 1998 a strategie měnové politiky pro střednědobé období bylo Bankovní radou ČNB rozhodnuto, že měnový program bude vycházet ze specifikace inflačního cíle, který zaručí pokračování procesu dezinflace. V roce 1998 bude měnová politika orientována tak, aby čistá inflace (bez deregulace cen a změn nepřímých daní) dosáhla hodnot v intervalu 6% +/- 0,5%. Ve tříletém horizontu bude inflačním cílem čistá inflace v intervalu 4,5% +/- 1,0%. Po odeznění deregulačních opatření by se ukazatele nárůstu celkové a čisté inflace neměly zásadněji lišit.

Ke korekci nežádoucího měnového vývoje bude ČNB operativně měnit míru restrikce měnové politiky adekvátní změnou nastavení operativního cíle - krátkodobých sazeb. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Specifikované inflační cíle jsou v souladu s vytýčenou hospodářskou politikou vlády, neznamenají další tlak na státní rozpočet (SR). d) řešení institucionálních aspektů Opatření jsou plně v kompetenci centrální banky. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Není třeba. f) požadavky na pomoc EU V roce 1998 není požadována. II. Střednědobé priority a) problémy a určení legislativy · úkoly ve snižování inflace - pokračování úkolů z roku 1998; · · standardizace nástrojů měnové politiky; · · standardizace měnové statistiky a statistiky platební bilance; · · monitorování a studium měnové politiky Evropské centrální banky. · S termínem vstupu ČR do EU bude třeba zvážit otázku vazby devizového kurzu české koruny na euro a v té době i otázku možného začlenění do ERM 2. Hlavním pramenem práva pro tuto oblast je Smlouva o založení ES, hlava VI, protokoly ke Smlouvě a příslušná nařízení Rady ES. Současný zákon o ČNB resp. o bankách těmto ustanovením převážně vyhovuje. Nekompatibilní ustanovení, která bude třeba odstranit: - ČNB může poskytnout České republice krátkodobý, max. 3 měsíční úvěr nákupem státních pokladničních poukázek až do výše 5% příjmů SR v uplynulém roce (§ 30/2 zák. o ČNB). Tato možnost, i když není běžně využívána je v rozporu s čl. 103 Smlouvy; - povinnost ČNB poskytnout Fondu pojištění vkladů bezúročný úvěr (zákon o bankách § 41i). b) opatření a řazení kroků Vypracování novely zákona o ČNB tak, aby nabyla účinnosti v době vstupu do EU. Bude potřebné připravit technická opatření tak, aby nemohlo dojít k faktickému poskytnutí úvěru vládě, např. přečerpáním zůstatků na účtu. Nový zákon o bankách bude nově řešit zdroje Fondu pojišťování vkladů.

Po zahájení praktické činnosti ECB bude třeba sledovat a studovat její měnovou politiku a nástroje včetně možnosti využití některých postupů ve vazbě na očekávaný vstup do EU. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Existuje pouze teoretická možnost vzniku dodatečných rozpočtových nákladů (v souvislosti s tím, že pro ČNB odpadne povinnost poskytnout Fondu pojištění vkladů bezúročný úvěr). d) řešení institucionálních aspektů V případě řešení technických záležitostí vedení účtů státních finančních prostředků se předpokládá spolupráce mezi ČNB a MF. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Nepředpokládá se. f) požadavky na pomoc EU · expertní pomoc k výše uvedeným problémům; · · pravidelná informativní a konzultativní činnost ze strany EU k otázkám měnové politiky v pásmu jednotné měny a ERM 2. · *** Statistika Gestor: Český statistický úřad V rámci procesu harmonizace české statistiky s normami a praxí EU si ČSÚ stanovil tyto priority: •

makroekonomická statistika a její konzistence s odvětvovými statistikami,

•

regionální statistika, zejména regionální HDP,

•

statistika zemědělství

•

energetická statistika

•

statistika zahraničního obchodu

•

statistika migrace.

Podoblast: Makroekonomická statistika II. Střednědobé priority a) definování priorit •

Zajištění plnění termínů k předkládání některých makroekonomických údajů ve smyslu příslušných předpisů EU.

•

Vedle čtvrtletních odhadů vybraných makroukazatelů bude nutné sestavovat předběžnou úplnou roční soustavu národních účtů

b) opatření

•

Doplnění týmu pracovníků o specialisty na některé zatím nepokryté problematiky (stálé ceny, daně a dotace a jejich alokace, skrytá ekonomika, kapitálový účet a jeho štěpení do odvětví a sektorů, odhady zkreslení vyplývající ze statistiky rodinných účtů pro vyčíslení individuální spotřeby domácností, sektorově členěný finanční účet, bydlení, sektor neziskových institucí, bankovnictví a pojišťovnictví, krátkodobé odhady makroekonomických ukazatelů s využitím matematicko-statistických metod, odvětvoví specialisté pro sestavení tabulek dodávek a užití.)

•

Rozvoj analytické činnosti a sestavování meziodvětvových tabulek dodávek a užití v požadovaném rozsahu a členění.

•

Spolupráce s externími odborníky především v oblasti oceňování pozemků, nemovitostí, ložisek nerostných surovin, lesních porostů atd.

c) odhad nákladů K sestavování komplexní soustavy ročních národních účtů bude třeba zvýšit počet vysoce kvalifikovaných pracovníků přibližně o 20 osob. Roční náklady na tomto úseku se zvýší asi o 10 mil. Kč a 4 mil. Kč na mzdové prostředky. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky Roční náklad se zvýší asi o 14 mil. Kč. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech ( Exhaustiveness of NA including Informal Economy, Government Finance, Foreign Direct Investment Statistics a další) Podoblast : Registry pro statistické účely - ochrana individuálních dat A. Registry pro statistické účely I. Krátkodobé priority (budou pokračovat i v dalším období): a) definování priorit Registr ekonomických subjektů je zatím založen na ztotožnění podniku s právní jednotkou. Definice Evropské unie však předpokládá sledování i lokálních jednotek. Za tím účelem bude zapotřebí provést tzv. profilaci podniků. b) opatření •

Příprava a zahájení profilace

c) odhad nákladů Profilování na území ČR by od r. 1998 měla zabezpečit skupina 15 kvalifikovaných odborníků. Náklady na zabezpečení profilace činí 1,2 mil. Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky

1,2 mil. Kč - náklady na zabezpečení profilace f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Panel of Newly Created Entreprises) II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

Pokračování profilace podniků

•

Postupné přizpůsobování registru ekonomických subjektů (RES) podmínkám EU především po obsahové stránce (zaregistrování dalších typů statistických jednotek vč. jejich demografického vývoje).

b) opatření •

Bude zapotřebí provést příslušné úpravy legislativy (obchodní zákoník), aby právní subjekty deklarovaly své lokální jednotky.

•

Zajištění přístupu k příslušným segmentům daňového registru MF.

•

V rámci další novely obchodního zákoníku budou v rámci podniků vydefinovány i činnostní jednotky

•

Vypracování studie transformace RES za účasti expertů EU v roce 1999

•

Realizace studie v letech 1999 až 2001 tak, aby byl registr plně kompatibilní s registry EU. ( Za předpokladu zajištění dostatečných kapacit bude problém registru do r.2001 vyřešen.)

c) odhad nákladů Náklady na zabezpečení profilace na období 1999-2001 budou 20 mil. Kč a po roce 2001 8 mil. Kč ročně. Předpokládané náklady na studii a realizaci transformace RES budou 10 mil. Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 20 mil. Kč - náklady na zabezpečení profilace v letech 1999-2001 9 mil. Kč na realizaci transformace RES f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Panel of Newly Created Entreprises) Vypracování studie transformace RES za účasti expertů EU B. Ochrana individuálních údajů II. Střednědobé priority:

a) definování priorit Poskytování individuálních dat pro potřeby Evropských společenství při zachování ochrany individuálních dat. Tato ochrana je stanovena direktivou Evropského parlamentu a Rady č.95/46 ES o ochraně jednotlivců s ohledem na zracování osobních údajů ( spadá primárně do kompetence Úřadu pro státní informační systém) a směrnicí Rady č.1588/90 o předávání důvěrných statistických údajů do Eurostatu. b) opatření •

Aplikace tohoto předpisu si vyžádá dílčí novelizaci zákona č. 89/1995Sb. o státní statistické službě ( Tento požadavek je možno splnit nejpozději do r.2000. )

•

Vyčlenění 1 pracovníka pro tvorbu zásad ochrany dat a kontrolu jejich dodržování.

•

Příprava samostatného zákona za účelem ochrany individuálních dat zjišťovaných pro statistické účely v rámci sčítání lidu, domů a bytů v r.2001.

c) odhad nákladů Posílení kapacit ČSÚ o 1 pracovníka a zvýšení nákladů o 0,7 mil. Kč v r. 1998, od r. 1999 o 0,5 mil. Kč ročně d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky Zvýšení nákladů o 0,7 mil. Kč v r. 1998, od r. 1999 o 0,5 mil. Kč ročně f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací Podoblast: Regionální statistika I. Krátkodobé priority (budou pokračovat i v dalším období) a) definování priorit Datové báze regionální statistiky ČSÚ pokrývají z větší části požadavky Eurostatu. Bude třeba provést určitou korekci u několika ukazatelů a zajistit chybějící ukazatele, především z oblasti regionálního účetnictví (např. regionalizace HDP). b) opatření •

Práce na regionalizaci byly již zahájeny metodou top-down.

•

V letošním roce jsou připraveny prvé experimentální propočty do úrovně NUTS 2.

•

Souběžně je připravena regionalizace HDP do úrovně NUTS 3, tj. za vyšší územněsprávní celky (ústavní zákon č.347/1997 Sb. ze dne 3.prosince 1997).

•

Příprava metody regionalizace HDP metodou bottom-up však bude vyžadovat tzv. profilování (viz výše).

•

Návrh na rozšíření statistické zjišťování za rok 1999 a další roky tak, aby bylo možno zabezpečit výpočet regionalizovaného HDP metodou bottom-up za vybraná odvětví a poskytnout relevantní data o obecní míře nezaměstnanosti za regiony typu NUTS 2.

•

V r. 1998 budou zahájeny práce na vytváření datových bází za sídelní aglomerace velkých měst.

c) odhad nákladů Rozšíření zjišťování, sběr a zpracování dat včetně nákladů na programování lze odhadnout na 1 mil.Kč ročně, Prostředky na pořízení programu pro vedení datové báze v roce 1998 - cca 2,5 mil. Kč. Prostředky na expertní studie v letech 1998 a 1999 - cca 2 mil. Kč a na pilotní průzkumy - cca 1 mil. Kč d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 3,5 mil. Kč náklady na rozšířené šetření a na pořízení programu pro vedení datové báze, pořízení expertních studií a pilotních průzkumů 3 mil. Kč. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Regional GDP) Finanční prostředky na expertní studie v letech 1998 a 1999 II. Střednědobé priority: a) definování priorit dtto krátkodobé priority b) opatření •

Aplikace výpočtu regionalizovaného HDP metodou bottom-up za vybraná odvětví tak, aby bylo možno po roce 2001 zavést regionální účty za vybrané sektory a poskytnout relevantní data o obecní míře nezaměstnanosti za regiony typu NUTS 2.

•

Pokračování na tvorbě datových bází za sídelní aglomerace velkých měst.

c) odhad nákladů Rozšíření zjišťování, sběr a zpracování dat včetně nákladů na programování lze odhadnout na 1 mil.Kč ročně. V případě šetření zaměstnanosti , kdy existuje rozdíl v míře přesnosti mezi ČR (+/- 15%) a EU (+/- 5 %), si rozšíření počtu šetřených domácností a sítě tazatelů vyžádá 276 mil. Kč. Prostředky na pořízení programu pro vedení datové báze v roce 1999 - cca 2,5 mil. Kč. Prostředky na doplňková statistická šetření za územní aglomerace (šetření dojíždky a vyjíždky za prací, ap.) v letech 1999 a 2000 - cca 10 mil. Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky

3,5 mil. Kč ročně - náklady na rozšířené šetření a vedení datové báze. Cca 10 mil. Kč v letech 1999 a 2000 na doplňková statistická šetření za územní aglomerace, cca 276 mil. Kč ročně na rozšíření výběrových zjišťování u obyvatelstva. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Regional GDP) Spolufinancování související s rozšířením počtu šetřených domácností a sítě tazatelů pro dosažení stejné míry přesnosti jako v EU u šetření zaměstnanosti a zabezpečení regionálních průřezů u účtů domácností. Podoblast: Produkční statistiky (bez statistiky zemědělství), statistika výzkumu a vývoje A. Strukturální a konjunkturální šetření I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Současný systém šetření produkčních statistik je postaven na zpravodajské jednotce typu podnik. Tento systém neposkytuje data v požadovaném třídění ani podle ekonomických činností ani podle regionů. -V oblasti strukturálních šetření byl realizován nový systém tohoto zjišťování, zejména zpracovatelský řetězec obsahující systém kontroly kvality dotazníků a dopočtové metody. Bezprostředním úkolem je dokončení zpracovatelského řetězce zjišťování za rok 1997, vč. kontrol a popisu ukazatelů a programování včetně pilotního ověření. - V oblasti konjukturálních šetření je potřebné vytvořit ucelený systém pro modelování makroekonomických ukazatelů. b) opatření •

Bude provedeno tzv. profilování podniků na činnostní a lokální jednotky (viz část Registry a Regionální statistika).

•

V oblasti strukturálních šetření dojde k dokončení zpracovatelského řetězce a zahájení rutinního provozu nového systému šetření.

•

V oblasti konjukturálních šetření bude připraven ucelený systém pro modelování makroekonomických ukazatelů.

c) odhad nákladů: cca 1 mil. Kč ročně na pokrytí obou oblastí d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky cca 1 mil. Kč ročně na pokrytí obou oblastí f) požadavky na pomoc EU: Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací

Technická pomoc II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

V oblasti strukturálních šetření nejsou prováděny analýzy výsledků nových strukturálních šetření včetně jejich využití pro odvětvové analýzy a publikace.

•

V oblasti konjukturálních šetření je to dokončení systému vzájemně metodicky propojených ukazatelů konjunktury v jednotlivých odvětvích. Rovněž je třeba zajistit požadované podrobnější strukturování ukazatelů.

b) opatření •

V oblasti strukturálních šetření budou provedeny analýzy výsledků nových strukturálních šetření včetně jejich využití pro odvětvové analýzy a publikace.

•

V oblasti konjukturálních šetření bude dokončen systém vzájemně metodicky propojených ukazatelů konjunktury v jednotlivých odvětvích a zajistit požadované strukturování ukazatelů.

•

Dokončení uceleného systému pro modelování makroekonomických ukazatelů.

c) odhad nákladů d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Business Statistics and Data Networks) Technická pomoc B. Statistika průmyslu I. Krátkodobé priority (i střednědobé): a) definování priorit •

Ve statistice průmyslu požadavkům EU neodpovídá výrobková statistika (bude nutné trojnásobné zvýšení počtu dosud sledovaných položek).

•

Stávající metody výběrů a dopočtů neposkytují relevantní data v požadovaném třídění dle velikosti podniků, což je vyžadováno EU pro podporu malého a středního podnikání.

b) opatření •

Příprava aplikace klasifikace Prodcom

•

ČSÚ společně s ČNB připravuje metodiku pro roční data o podnicích s cizí majoritní účastí a o činnosti podniků s českou majoritou v cizině.

c) odhad nákladů

Aplikace klasifikace Prodcom představuje personální posílení o 15 pracovníků a úzkou spolupráci s MPO ČR a se sdruženími a svazy výrobců. Náklady k jejímu zajištění představují 10 -12 mil. Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 10 -12 mil. Kč - aplikace klasifikace Prodcom f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

V oblasti ukazatelů krátkodobého vývoje se musí zabezpečit za průmysl údaje tzv.knihy zakázek a o manuálních zaměstnancích.

•

Světový průmyslový census - přesný termín jeho konání závisí na dispozicích OSN (předpokládáme, že to bude v letech 2001-2002)

b) opatření •

Dokončení aplikace Prodcom a metodiky pro roční data o podnicích s cizí majoritní účastí a o činnosti podniků s českou majoritou v cizině do r. 2001.

•

Za předpokladu posílení kapacit ČSÚ bude schopen poskytovat požadované údaje za průmysl asi v r.2001 kromě tzv. knihy zakázek, která by měla být k dispozici od r.2003.

•

Příprava k provedení světového průmyslového censu musí proběhnout s 1,5 až 2letým předstihem apodle dispozic OSN (zatím nejsou k dispozici podrobnosti).

c) odhad nákladů •

Náklady na zvýšení výběru a dopočtu dle příslušných kritérií (jedná se především o malé podniky a fyzické osoby) představují asi 40 mil.Kč.

•

Přechod na požadované podrobné třídění údajů si vyžádá jednorázově náklady asi 13mil.Kč. Jednorázové náklady na rozšíření zjišťování jsou odhadovány na 4 mil.Kč.

•

Velmi orientační odhad finančních nákladů na uspořádání průmyslového censu se pohybuje v rozsahu 60 až 70 mil.Kč.

d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 40 mil. Kč - náklady na zvýšení výběru a dopočtů, asi 13 mil.Kč - přechod na požadované podrobné třídění údajů a 4 mil.Kč na rozšíření zjišťování f) požadavky na pomoc EU Náklady na uspořádání průmyslového censu budou cca 1,65 mil.Ecu.

Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Demography of Small and Medium Enterprises) C. Statistika stavebnictví I. Krátkodobé priority (budou pokračovat i v dalším období): a) definování priorit •

Údaje o sledování hospodářského cyklu ve stavebnictví jsou pro EU většinou požadovány měsíčně. ČSÚ sleduje většinu těchto údajů zatím jen čtvrtletně.

•

Výsledky dosavadních šetření ve stavebnictví neumožňují provést spolehlivou kvantifikaci základních údajů o produkci, pracovnících apod. za soubor šetřených podniků.

b) opatření •

Příprava měsíčního zjišťování indexu stavební výroby podle počtu odpracovaných hodin.

•

Úzká spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a se sdruženími a svazy výrobců.

•

Pro zlepšení této statistiky bude proveden statistický CENZUS STAV jako jednorázová akce (pokud budou finanční prostředky). Metodickou přípravu, zpracování a vyhodnocení provede ČSÚ ve spolupráci s MPO ČR a SPS ČR.

c) odhad nákladů Náklady na zajištění rozšířeného zjišťování pro pokrytí požadavků EU budou představovat asi 1 mil. Kč. Náklady na metodickou přípravu, zpracování a vyhodnocení statistického CENZUS STAV se odhadují na 20 mil. Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky asi 1 mil. Kč - náklady na rozšíření zjišťování f) požadavky na pomoc EU Pokrytí nákladů na metodickou přípravu, zpracování a vyhodnocení statistického CENZUS STAV Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací II. Střednědobé priority: a) definování priorit Pokračování adaptace na příslušné požadavky EU v oblasti statistiky stavebnictví b) opatření •

Od r. 1999 se bude dělat souběžný výpočet indexu stavební produkce podle stávající a nové metodiky a od r. 2000 výpočet indexu za směry výstavby.

•

Příprava nového výkazu pro stavební povolení za budovy, které se budou sledovat individuálně, vč. podlahové plochy.

c) odhad nákladů Posílení kapacit o 2 pracovníky a zvýšení nákladů o 5 mil. Kč ročně d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 5 mil. Kč ročně f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací D. Statistika služeb I. Krátkodobé priority: a) definování priorit •

Statistika obchodu a tržních služeb ještě nezajišťuje všechny údaje požadované Eurostatem (údaje o nákupu zboží a služeb určených pro další prodej, o struktuře podniků podle obratu a o struktuře spotřeby, apod.)

•

V oblasti netržních služeb bude zapotřebí doplnit statistiku zdravotnictví.

b) opatření •

Pro zajištění požadovaných údajů je třeba zavést některá šetření: - příprava šetření o maloobchodní síti, které poskytne informace o sortimentní struktuře prodejen podniků se 6 a více zaměstnanci, jejich lokalizaci apod.. - v oblasti netržních služeb - zavedení standardních zjišťování u nových typů institucionálních jednotek a zahájení transformace statistiky soukromých neziskových institucí sloužících převážně domácnostem.

•

Spolupráce ĆSÚ s MZd a MPSV.

c) odhad nákladů Posílení kapacit o 3 pracovníky. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 0,7 mil. Kč na posílení kapacit f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Improving Trade Statistics in CECs, Harmonised Transport Statistics) II. Střednědobé priority: a) definování priorit

•

Pokračování v řešení problémů statistiky obchodu a tržních služeb a netržních služeb.

•

Šetření domácího a pasivního cestovního ruchu se z důvodů omezených finančních a kapacitních možností ČSÚ bude od r.1998 provádět jedenkrát ročně. Pro potřeby Eurostatu bude nutno toto šetření rozšířit.

•

V dopravě a spojích zcela chybí sledování železniční dopravy podle regionů, pohyb železničních vozidel (přepravní proudy) podle komodit a míst nakládky a vykládky.

b) opatření 1) obchod a tržní služby: •

šetření o maloobchodní síti - předpokládáme uskutečnovat každý šestý rok.

•

šetření o restaurační síti, které poskytne informace o struktuře restaurační sítě, kapacitách pohostinství apod. Příprava v roce 2000. Od r.2001 předpokládáme šetření uskutečnovat každý šestý rok.

•

šetření o velkoobchodní síti, které poskytne informace o všech subjektech zařazených v RES do velkoobchodu, sortimentu zboží, skladových kapacitách apod. Příprava v roce 2002. Od r.2003 předpokládáme šetření uskutečnovat každý šestý rok.

•

šetření o síti provozoven služeb obyvatelstvu, které poskytne informace o regionálním rozmístění provozoven, rozsahu a struktuře poskytovaných služeb apod. Příprava v roce 1999. Od r.2001 předpokládáme šetření provádět každých 5 let.

2) cestovní ruch •

šetření ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu, které bude sloužit k aktualizaci registru. S realizací šetření se počítá poprvé v roce 2002. Šetření se bude provádět každých 5 let.

3) doprava: •

statistické šetření železniční dopravy podle regionů, pohybu železničních vozidel podle komodit a míst nakládky a vykládky, u soukromých železničních dopravců. Podrobnější šetření bude třeba zavést i o silniční a letecké dopravě. Tyto požadavky je možno zajistit do r.2000.

4) netržní služby •

statistika netržních služeb - v období 1999-2000 budou stávající formy zjišťování průběžně zdokonalovány s ohledem na změny potřeb uživatelů včetně mezinárodních institucí, změny ve způsobech financování a vedení účetnictví a racionalizaci sběru a zpracování dat.

c) odhad nákladů •

Náklady na šetření o maloobchodní síti - cca 18-20 mil. Kč

•

Náklady na šetření o restaurační síti - cca 23 mil. Kč

•

Náklady na šetření o velkoobchodní síti - cca 28 mil. Kč

•

Náklady na šetření o síti provozoven služeb obyvatelstvu - cca 10 mil. Kč

•

Náklady na šetření ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu - cca 10 mil. Kč

•

Celkově bude potřeba posílit kapacitu statistiky služeb ČSÚ, včetně zavedení satelitních účtů, o 11 odborných pracovníků a další nárůst nákladů představuje asi 10 mil.Kč ročně.

d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky viz. c) f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Improving Trade Statistics in CECs, Harmonised Transport Statistics) Prostředky na výše uvedená šetření - cca 2,43 mil. Ecu E. Statistika výzkumu a vývoje I. Krátkodobé priority (i střednědobé): a) definování priorit Ve statistice výzkumu a vývoje státní statistická služba nemá zatím k dispozici některé údaje,které bude EU požadovat. Týká se to členění nákladů na vědu a výzkum, struktury pracovníků v tomto sektoru podle klasifikace EU. V předepsaném rozsahu dosud nejsou k dispozici ani údaje o zdrojích financování, o technologických inovacích a o využití lidských zdrojů na výzkum a vývoj. b) opatření Příprava šetření o inovacících, lidských zdrojích a socioekonomických cílech výzkumu a vývoje. c) odhad nákladů Posílení kapacit o 2 pracovníky a náklady se zvýší o 3 mil.Kč ročně d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky cca 3 mil. Kč ročně a 1 mil. na mzdové náklady. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací II. Střednědobé priority: a) definování priorit dtto bod E.I.a) b) opatření

•

Metodická příprava, analytické zpracování a vyhodnocení výsledků zjišťování o inovacích (postupně od r. 1999)

•

Metodická příprava, analytické zpracování a vyhodnocení výsledků zjišťování o výzkumu a vývoji podle socioekonomických cílů (postupně od r. 2000).

•

Metodická příprava, analytické zpracování a vyhodnocení výsledků zjišťování o lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji (postupně od r. 2001).

c) odhad nákladů Posílení kapacit o 3 pracovníky a náklady na zajištění požadavků EU - 3 mil.Kč ročně. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky - cca 3 mil. Kč ročně a 0,6 mil. Kč na mzdové náklady. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací Podoblast: Statistika paliv a energie I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Dosavadní koncept naší energetické statistiky je z podstatné části nekompatibilní s metodikou EU a vyžádá si proto fundamentální změnu. b) opatření Příprava návrhu na změnu konceptu celé energetické statistiky. c) odhad nákladů - Posílení kapacit o 5 pracovníků a zvýšení nákladů o 2 mil. Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 2 mil. Kč na transformaci a rozšíření energetické statistiky a 1 mil. Kč na mzdové náklady. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Harmonisation of Energy Statistics) II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

Pokračování v pracích na návrhu konceptu energetické statistiky.

•

Bude nutno zajistit ve větším rozsahu údaje o krátkodobých trendech v tomto sektoru, t.j. měsíční údaje o výrobě a spotřebě a prodeji paliv, zaměstnanosti aj.

•

Je třeba zabezpečit sestavování energetické bilance, tabulek vstup-výstup podle požadavků EU, šetření o kombinované výrobě elektřiny a tepla, zjišťování spotřeby energie v domácnostech.

•

K plnému zajištění požadavků EU bude nutné mít k dispozici registr všech subjektů v energetice včetně subregistru výrobců a distributorů tepla a přejít k definování výkonových ukazatelů podle standardů ES.

•

Pro potřeby ročního šetření o kombinované výrobě elektřiny a tepla bude třeba navíc rozlišit kategorie "veřejná" a "závodová" energetika.

b) opatření •

Spolupráce ČSÚ s MPO ČR a s asociacemi a svazy výrobců a distributorů

•

Bude potřebná zásadní změna v konceptu celé energetické statistiky

•

Posílení kapacit na tomto úseku

c) odhad nákladů Rozšíření energetické statistiky si vyžádá navíc 5 kvalifikovaných odborníků a navýšení nákladů o 11mil.Kč. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 11mil.Kč na transformaci a rozšíření energetické statistiky a 2 mil. Kč na mzdové prostředky. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Harmonisation of Energy Statistics) Podoblast: Statistika zemědělství I. Krátkodobé priority: a) definování priorit V oblasti ekonomiky odvětví je třeba komplexně zajistit zemědělské účty, výpočet zemědělského důchodového indexu, výpočet celkového příjmu zemědělských domácností, typologií zemědělských farem (klasifikace systému EU), struktury zemědělských farem (zastupuje zemědělské sčítání, registr farem). b) opatření •

Zahájení prací a postupné naplňování Registru farem

•

Zkušební zahájení sestavování hlavních součástí zemědělských účtů

c) odhad nákladů Posílení kapacit a zajistit finanční krytí minimálně ve výši 6 mil. Kč ročně. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky

6 mil.Kč na plánované práce. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Agricultural Accounts) II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

U zemědělské produkční statistiky je potřebné realizovat požadavek na bilanci krmiv, doplnit šetření týkající se odhadů úrody, provést úpravy a sjednocení ve vymezení a zařazení dílčích ukazatelů z oblasti šetření rostlinné a živočišné výroby a sjednotit ukazatele a jejich vymezení se statistikou potravinářského průmyslu. Bude nutné zajistit pravidelné sestavování komoditních studií týkající se všech hlavních produktů ze živočišné a rostlinné výroby

•

V případě lesnické statistiky je třeba zajistit podrobnější údaje o vinicích a vinařství a další doplňujíci ukazatelé z informačních systému profesních společenství Agrární komory. Obdobně co se týká vybraných druhů ovocných stromů.

•

V oblasti ekonomiky odvětví je třeba zajistit Zemědělský cenzus - Agrocenzus 2000, který je třeba provést v návaznosti na konání světového zemědělského sčítání 2000.

b) opatření •

Úkoly vyplývající ze zemědělské produkční statistiky lze zvládnout do konce roku 2001 s tím, že potřebné úpravy ve zjišťování zajistí ČSÚ a MZe ČR.

•

Zemědělský statistický registr farem (Agroregistr) - dokončení prací

•

Šetření týkající se lesnické statistiky

•

Spolupráce ČSÚ a MZe

•

Inventarizace lesních ploch a porostů (v r. 2001)

•

Příprava a provedení zemědělského cenzu (Agrocenzus 2000).

c) odhad nákladů K zajištění úkolů zemědělské statistiky jako celku (vč.lesnické statistiky) je třeba posílit tento úsek o 12 kvalifikovaných odborníků a zajistit finanční krytí minimálně ve výši 6 mil. Kč ročně. •

Odhad celkových nákladů Agrocenzu činí 95 mil. Kč.

•

Celkový náklad na techniku, technické řešení projektu Agroregistru, na založení a aktualizaci datových bází Agroregistru odhadujeme na 3 mil. Kč.

d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 6 mil.Kč ročně na zajištění úkolů zemědělské statistiky jako celku a 3 mil. Kč na Agroregistr f) požadavky na pomoc EU

Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací Prostředky na Agrocenzus 2000 - cca 2,5 MEcu Podoblast: Statistika zahraničního obchodu I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Statistika zahraničního obchodu, resp. celní statistika byla v uplynulých letech transformována a je po metodické stránce plně srovnatelná s úrovní statistiky zemí EU. b) opatření Metodická návaznost je a nadále bude ověřována pravidelnými porovnáními údajů o vzájemném obchodě ČR a zemí EU a bude sledován vývoj systému statistiky obchodu mezi zeměmi EU (Intrastat). c) odhad nákladů 0,1mil. Kč d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 0,1mil. Kč f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (External Trade Statistics - Support of Trade Negotiations) Prostředky na technickou pomoc (přenos dat do Eurostatu) II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

Pokračování v harmonizaci statistiky zahraničního obhcodu

•

Přebudování dosavadního systému získávání informací o českém zahraničním obchodě na systém Intrastat (obchod mezi čl. státy není chápán jako zahraniční obchod) bude náročné v tom smyslu, že se dá vyzkoušet až v momentě vstupu do EU, nedá se simulovat.

b) opatření •

posílení agendy zahraničního obchodu o 2 odborné pracovníky.

•

INTRASTAT bude zajišťován na základě předběžné dohody ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel MF ČR v době vstupu do EU.

c) odhad nákladů 5 mil.Kč na systém Intrastat, posílení o 2 pracovníky d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky

5 mil.Kč na systém Intrastat a 0,4 mil. Kč na mzdové prostředky f) požadavky na pomoc EU Celkové požadavky na pomoc ze strany EU nelze v současné době odhadnout, předběžně můžeme specifikovat požadavky na finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (viz. v ýše) a finanční pomoc při zavádění systému Intrastat Podoblast: Cenová statistika I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Hlavní požadavky EU v oblasti cenové statistiky jsou plněny. Je nutné zabezpečit výpočty harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a připravit se na harmonizaci indexů produkčních cen, především cen zemědělských výrobců. b) opatření •

Zahájit přípravu výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen

•

Připravit revizi všech cenových indexů a zajistit výpočty cenových indexů pro výpočet netto produkce na základě vahových údajů z input/output tabulky za r. 1995.

c) odhad nákladů Náklady na revizi cenových indexů budou představovat asi 2 mil.Kč a 1 mil. Kč d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 2 mil.Kč na revizi cenových indexů f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Harmonised Consumer Price Index) II. Střednědobé priority: a) definování priorit Pokračování v harmonizaci cenové statisktiky. b) opatření •

Osvojení metodiky a výpočty harmonizovaného indexu spotřebitelských cen do roku 2000. - Sledovat záměry Eurostatu v harmonizaci dalších cenových indexů. Provést revizi všech cenových indexů s publikováním výsledků od r. 2001.

•

Postupné zabezpečování údajů o cenách energií podle požadavků Eurostatu.

•

Spolupráce MPO ČR a MF ČR a za účasti vybraných respondentů a asociací do r. 2000 - 2001.

c) odhad nákladů

Zvýšení nákladů na cenovou statistiku bude představovat asi 4 mil.Kč ročně (včetně nákladů na 3 nové odborné pracovníky).. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 4 mil.Kč ročně f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Harmonised Consumer Price Index) Pomoc expertů EU při revizi pro harmonizaci cenových indexů Podoblast: Sociální a demografická statistika I. Krátkodobé priority: a) definování priorit •

Ve statistice práce a mezd odpovídá požadavkům Eurostatu statistika úplných nákladů práce a výběrové šetření struktury mezd. Jsou zde ještě některé nedostatky, např. plnění požadovaného termínu předávání dat , u ročních údajů chybí "rodinní pracovníci" a "přeshraniční pracovníci", údaje o zahraničních pracovnících,

•

U výběrového šetření pracovních sil proběhla už druhá etapa harmonizace s metodikou Eurostatu, v dalším období budou zařazeny nové charakteristiky do tohoto šetření a průběžně vyhodnocována kvalita výsledků . Separátně bude nutno řešit otázku zjišťování osob trvale bydlících v hromadných ubytovacích zařízeních.

•

Demografická statistika vč. sčítání lidu v podstatě odpovídá standardům Evropské unie. Určité problémy jsou ve zjišťování zahraniční migrace. Ty však jsou dány především odlišnou legislativou, tedy skutečnostmi v kompetenci ministerstva vnitra (jedná se o definice pobytu krátkodobého, dlouhodobého aj.).

b) opatření •

Získávání některých údajů statistiky práce a mezd (např. "rodinní pracovníci" a "přeshraniční pracovníci") bude nutno řešit výměnou údajů se statistickými či jinými úřady sousedních zemí.

•

Statistické údaje o cizincích pracujících na území ČR přejímá ČSÚ od MPO a MPSV, proto tato statistika bude řešena meziresortně

•

Šetření o struktuře výdělku bude zabezpečeno na základě spolupráce s MPSV

•

Problémy se zjišťováním zahraniční migrace budou překonány po schválení nového cizineckého zákona (je již připravován).

c) odhad nákladů Zvýšení nákladů na sociální a demografické statistiky 7 mil.Kč (včetně nákladů na 3 nové odborné pracovníky, ale bez sčítání lidu, domů a bytů v r. 2001). d) institucionální aspekty

e) rozpočtové prostředky 7 mil.Kč ročně f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Migration Statistics) II. Střednědobé priority: a) definování priorit •

V harmonizaci statistiky na bázi rodinných účtů bylo ověřování nové metodiky související s přechodem na náhodný výběr (obecné doporučení Eurostatu) odloženo z důvodu nedostatku finančních prostředků.

•

Zahájení šetření chudoby a panelu domácností

b) opatření •

Ve statistice práce a mezd lze požadavky EU do r. 2001 zajistit.

•

U výběrového šetření pracovních sil lze požadavky EU do r. 2001 zajistit

•

Statistika na bázi rodinných účtů:

•

o

ověřování nové metodiky šetření rodinných účtů (náhodný výběr)

o

zavedení šetření o využití času

o

zavedení šetření chudoby a panelu domácností

Demografická statistika vč. sčítání lidu - Sčítání lidu, bytů a domů je plánováno v roce 2001. Pokud by se toto sčítání z rozpočtových důvodů neuskutečnilo, nebylo by možno plnit příslušnou směrnici EU.

c) odhad nákladů •

Zvýšení nákladů na sociální a demografické statistiky 7 mil.Kč ročně (bez sčítání lidu, domů a bytů v r. 2001).

•

Náklady na dokončení přípravných prací u statistiky rodinných účtů související s přechodem na náhodný výběr jsou 2,5 - 3 mil.Kč.

•

Náklady na přípravu a provedení sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001 budou asi 2,6 mld Kč.

d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 7 mil.Kč ročně na transformaci sociální a demografické statistiky, 2,5 - 3 mil.Kč na dokončení přípravných prací u statistiky rodinných účtů a 2,6 mld Kč na přípravu a provedení sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001. f) požadavky na pomoc EU

Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech (Time Use Statistics, Migration Statistics) Podoblast: Statistika životního prostředí I. Krátkodobé priority: a) definování priorit •

Nejsou k dispozici údaje o běžných nákladech na ochranu životního prostředí a v oblasti odpadového hospodářství nejsme schopni poskytovat údaje v požadovaném detailním členění.

•

Nejsou zatím k dispozici údaje o běžných nákladech na ochranu životního prostředí a v oblasti odpadového hospodářství nejsme schopni poskytovat údaje v požadovaném detailním členění.

•

Nejsou dosud vytvořeny podmínky pro zavedení environmentálního účetnictví.

b) opatření •

Postupný rozvoj aktivit v oblasti environmentálního účetnictví, tj. aktivity analytického charakteru, tvorba nár. soustavy environmentálních indikátorů, rozvoj jednotlivých částí environmentální databáze a úprava její struktury.

•

V oblasti odpadového hospodářství realizovat změny statistického zjišťování (přechod od nár. katalogu odpadů k BWC, podrobnější klasifikace způsobů odstraňování odpadů a rozšíření statistického šetření o produkci komunálního odpadu).

c) odhad nákladů Zajištění požadavků EU si vyžádá zvýšení nákladů o 3,5 mil.Kč ročně a posílení úseku o 5 nových odborných pracovníků. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 3,5 mil.Kč ročně na zajištění požadavků EU a 1 mil. Kč na mzdové prostředky. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací II. Střednědobé priority: a) definování priorit dtto krátkodobé priority b) opatření •

Pokračovat v aktivitách v oblasti tvorby a rozvoje environmentálního a ekonomického účetnictví a rozvoje soustavy environmentálních indikátorů.

•

Vyhodnocování výsledků změn statistického zjišťování v oblasti odpadového hospodářství.

•

Dokončení environmentální databáze tak, aby její výstupy byly kompatibilní s požadavky mezinár. organizací.

•

Dokončení harmonizaci statistických klasifikací environmentálních indikátorů se zeměmi EU.

c) odhad nákladů Zajištění požadavků EU si vyžádá zvýšení nákladů o 3,5 mil.Kč ročně. d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 3,5 mil.Kč ročně na zajištění požadavků EU 1 mil. Kč na mzdové prostředky. f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a účasti na pilotních projektech Podoblast: Informační technologie a informační služby A. Informační technologie I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Dosažení plné plné technologické kompatibility ČSÚ se standardy EU. b) opatření Příprava návrhu projektu, který má za cíl v informačních technologiích dosažení standardů a nástrojů využívaných v EU . Projekt bude členěn na dvě základní etapy: (a) analýza a vypracování studie zdokonalení inf. technologie a (b) implementace studie v podmínkách ČSÚ. c) odhad nákladů d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 0 f) požadavky na pomoc EU Účast expertů na přípravě projektu zdokonalení inf. technologie. II. Střednědobé priority: a) definování priorit dtto krátkodobé priority b) opatření

První etapou projektu bude analýza a vypracování studie zdokonalení inf. technologie, zde se předpokládá aktivní účast expertů EU. Druhou etapou bude implementace studie v podmínkách ČSÚ. Trvání projektu by mělo pokrýt období 1999-2000. c) odhad nákladů cca 5 mil. Ecu, z toho cca 500 tis. Ecu na činnost expertů EU d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky 0 f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc ve výši cca 5 mil. Ecu, z toho cca 500 tis. Ecu na činnost expertů EU. B. Informační služby I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Mezi hlavní rozvojové směry činnosti ČSÚ patří také vytvoření moderního systému pro prezentaci statistických informací, který by zajistil dostupnost informací pro co nejširší okruh uživatelů. Tyto informace by měly být poskytovány jak na papírových nosičích, tak v elektronické formě. b) opatření •

Příprava presentace výstupů ČSÚ v elektronické formě.

•

Vytvoření pracoviště pro vývoj aplikací a technickou správu informačních služeb ČSÚ.

•

Presentace výstupů ČSÚ v elektronické formě a provoz pracoviště pro vývoj aplikací a technickou správu informačních služeb ČSÚ.

c) odhad nákladů Posílení kapacit ČSÚ o 8 - 10 pracovníků. Roční náklady - cca 2 mil. Kč d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky Roční náklady - cca 2 mil. Kč f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a požadavek na účast expertů EU na projektu II. Střednědobé priority: a) definování priorit

dtto krátkodobé priority b) opatření - Presentace výstupů ČSÚ v elektronické formě a provoz pracoviště pro vývoj aplikací a technickou správu informačních služeb ČSÚ. c) odhad nákladů cca 2 mil. Kč ročně d) institucionální aspekty e) rozpočtové prostředky cca 2 mil. Kč ročně f) požadavky na pomoc EU Finanční pomoc k zabezpečení seminářů, vzdělávání, školení, technických konzultací a požadavek na účast expertů EU na výše uvedeném projektu *** Energetika Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu V oblasti výroby energie v České republice byla v uplynulých letech realizována rozsáhlá opatření, bez nichž by podle zákona o ochraně ovzduší elektrárenské bloky v jejich původním stavu nemohly být od roku 1999 vůbec provozovány. Tato opatření byla podpořena masivními investicemi. Rovněž přenosová soustava si vyžádala řadu investic spojených s definitivním odstavením nejstarších elektrárenských bloků a zejména pak s dosažením parametrů nutných pro synchronní provoz naší elektrizační soustavy v rámci CENTREL se soustavou UCPTE. I. Krátkodobé priority V krátkodobém horizontu je hlavní prioritou v oblasti energetiky projednání zásad nové energetické politiky, v nichž se odrážejí základní principy společného trhu s energií, jejího efektivního využívání včetně přednostního využívání obnovitelných zdrojů energie. Z návrhu dokumentu k energetické politice vyplývá zaměření na řešení následujících priorit. a) definování priorit Odstranění cenových deformací V současné době je elektroenergetika odvětvím, kde ztráty z nižších cen pro domácnosti jsou prozatím hrazeny ze zisku z vyšších cen pro průmysl v rámci tzv. křížových dotací. b) opatření a řazení kroků Počínaje rokem 1998 bude zahájeno postupné odstraňování cenových deformací. V roce 1998 by měly být zvýšeny nejprve ceny pro domácnosti, a to na úroveň cen pro průmysl. V roce 1999 bude přistoupeno k dobudování tarifního systému diferencovaného podle průměrných

nákladů na dodávky elektrické energie jednotlivým skupinám odběratelů. Výše uvedená cenová opatření povedou k podstatnému zvýšení efektivnosti energetického sektoru. Vzhledem k sociální citlivosti cen energie se nepředpokládá zrušení regulace cen na trhu, které jsou v působnosti MF a MPO. a) definování priorit Doprivatizace Ve společnostech zabývajících se distribucí plynu a elektřiny a v uhelných společnostech má stát dosud určité majetkové podíly, které budou postupně nabídnuty k odprodeji. b) opatření a řazení kroků Otázkou doprivatizování energetického sektoru se vláda začne zabývat v průběhu roku 1998. Na základě jejího rozhodnutí bude možné konkretizovat privatizační postup a jeho časový průběh. II. Střednědobé priority a) definování priorit Zvyšování kapacity zásob ropy Současná kapacita nouzových strategických zásob ropy a ropných produktů v České republice je nižší, než požaduje příslušná legislativa ES. Vláda ČR se řešením tohoto problému již zabývá a vytvořila předpoklady pro rozšíření stávajících kapacit. b) opatření a řazení kroků V průběhu roku 1998 bude vládě předložen návrh zákona o nouzových strategických zásobách ropy a ropných produktů, jejich použití a řešení stavů nouze vzniklých z nedostatku ropy a ropných produktů a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Jeho součástí bude též "Návrh financování nouzových strategických zásob ropy a ropných produktů." Zákon bude recipovat všechny relevantní směrnice ES. Vytvoření povinných zásob ropy a ropných produktů se předpokládá do šesti let od nabytí účinnosti zákona, tedy s největší pravděpodobnosti do roku 2005. c)požadavky na pomoc EU Dobudování skladovacích kapacit pro povinné zásoby a dále nákup ropy pro naplnění povinných zásob budou velmi finančně náročné. Pomoc EU by mohla být buď v oblasti financování dobudování skladovacích kapacit nebo při pomoci při získání výhodné zahraniční půjčky na dokoupení rezerv ropy. a) definování priorit Podpora zlepšování energetické účinnosti (politika hospodaření s energií) Vysoká energetická náročnost souvisí s efektivností spotřeby energie, tedy nikoliv s efektivnosti výroby. Tento stav je do značné míry zapříčiněn zastaralým technologickým vybavením, vysokou ztrátovosti při přenosu a nedostatečným zabezpečením před úniky energie.

b) opatření a řazení kroků Za účelem zvýšení účinnosti energie budou dále pokračovat rekonstrukce výrobních a jiných zařízení, včetně rekonstrukcí teplárenských. Do tohoto rámce zapadají mnohé aktivity připravované například v rámci programu SAVE II a Thermie. c)požadavky na pomoc EU Náklady na realizaci rekonstrukce a modernizace stávajících energetických zařízení jsou značné a pomoc EU by byla vhodná při pomoci se zabezpečováním finančních zdrojů. a) definování priorit Zohlednění vlivů na ŽP Určité významné kroky ke snížení ekologické zátěže, související se získáváním energií, byly v České republice již učiněny. Další úsilí bude zaměřeno na sblížení s modelem EU, který klade důraz na dosažení rovnováhy mezi stavem životního prostředí a kvalitou života na jedné straně a ekonomickou prosperitou na straně druhé. b) opatření a řazení jednotlivých kroků K dosažení těchto cílů byla mimo jiné zformulována strategie širokého uplatnění čisté technologie jako prevence nadměrného znečišťování životního prostředí a nadměrného využívání přírodních zdrojů. (Podmínkou využívání uhlí i po roce 2000 je aplikace čistých uhelných technologií, při kterých emise škodlivin bude vyhovovat emisním limitům.). Kromě toho bude pokračovat modernizace výrobních zařízení jak z hlediska jejich odsiřování a denitrifikace, tak z hlediska efektivnosti (viz výše). c) požadavky na pomoc EU Výše navrhovaná opatření jsou velmi náročná na investice. Přímá finanční pomoc EU i pomoc při zabezpečování finančních zdrojů by byla proto vítána. rovněž pomoc v oblasti technologického rozvoje, vzdělávání státní správy a předávání know-how by byla přínosem. Ve střednědobém horizontu by se mělo dále realizovat: •

postupné plnění podmínek pro členství v Mezinárodní energetické agentuře;

•

jasné uplatnění regulačních mechanismů v oblasti energetiky, plynárenství a teplárenství mechanismem obdobným členským zemím EU;

•

zlepšení kapacity a profesionality expertů státní správy formou opakovaných distančních vzdělávání i formou zahraničních stáží jako vlastní forma rekvalifikace na novou profesi EUROúředníka;

•

uvedení do provozu jaderné elektrárny Temelín při dodržení standardů jaderné bezpečnosti;

•

implementace dodatečných opatření ke zlepšení jaderné bezpečnosti stávajících jaderných zařízení v ČR;

•

zlepšení monitorování energetického hospodářství formou zdokonalení statistického sledování a metodickou transformací s cílem dosažení kompatibility s EU;

•

zahájení nových statistických sledování informací o trhu s energiemi v rozsahu požadovaném příslušnými předpisy EU. *** Průmysl

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu Hlavní prioritou této oblasti je vytvoření systému podpory průmyslového rozvoje využívajícího standardní prvky průmyslové politiky zemí EU. I. Krátkodobé priority: a) definování priorit •

Harmonizace principů státní podpory se zaměřením na veřejné zakázky, proexportní podporu, podporu vstupu zahraničních investic, podporu nehmotných investic.

•

Zpracování novely zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na vvrobky (viz též kap. V. Harmonizace technických předpisů)

b) opatření pro provádění a prosazování, řazení jednotlivvch kroků Realizace této priority předpokládá: •

novelu zákona o veřejných zakázkách č. 199/94 Sb.

•

vypracovat soubor systémových opatření k podpoře vstupu zahraničních investic neboli vytvořit rámec účinné a transparentní podpory přímých zahraničních investic.

Naplnění tohoto cíle zajistí větší atraktivitu českého hospodářství pro příliv dlouhodobých přímých kapitálových investic. V tomto ohledu je třeba dále rozvinout aktivity marketingové agentury CzechInvest za účelem vytváření nových investičních příležitostí formou přípravy nabídky vhodných průmyslových pozemků, nemovitostí i aktivního vyhledávání strategických zahraničních partnerů pro vybrané české podniky. •

zpracovat návrh systémové podpory vývozu, zejména investičních celků, formou vázané pomoci (Tied Aid)

•

· zpracovat návrh úprav systému poskytování podpory projektům průmyslového výzkumu a vývoje

c) odhad rozpočtových hospodářských a sociálních nákladů Realizace systémové podpory vývozu formou vázané pomoci (Tied Aid) bude vyžadovat rozpočtové náklady od roku 1999 ve výši 3 - 5 mld. Kč ročně. d) řešení institucionálních aspektů V rámci existující struktury ústředních orgánů. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Realizace systémové podpory vývozu formou vázané pomoci (Tied Aid) bude vyžadovat vyčlenění 3 -5 mld. Kč ze státního rozpočtu. Ostatní náklady na krátkodobé priority budou hrazeny v rámci přidělené rozpočtové kapitoly MPO.

f) požadavky na pomoc EU Poskytnutí know-how, poradců a dalších forem asistence, včetně finančních prostředků (cca 100 tis ECU). II. Střednědobé priority: a) definování priorit Politika růstu konkurenceschopnosti průmyslu se zaměřením na: •

rozvoj malých a středních podniků a organizací s cílem zvýšit průmyslovou spolupráci

•

zajištění vyšší intenzity vvzkumu a vývoje se zaměřením na zvýšení technologické úrovně výroby, na zavedení výrobků High Tech, na transfer technologií

•

růst vzdělání a kvalifikace v návaznosti na restrukturalizaci průmyslových sektorů a zvyšování podílu nehmotných investic, tj. rozvoj distančního vzdělávání v souladu s potřebou nové kvalifikační struktury pracovníků v průmyslu pro období restrukturalizace a po ní

•

využívání regionálních fondů a rozvojových fondů pro vyrovnávání disproporcí v tvorbě HDP, resp. přidané hodnotě

•

restrukturalizaci průmyslu formou podpory rozvoje strukturálních a modernizačních investic (včetně přímvch zahraničních investic), spojených s posílením specializace a zlepšování faktorů, které rozhodujícím způsobem pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost (kvalita a sortiment, produktivita, cena a rentabilita výroby, obchodní politika a strategie)

•

privatizaci - snižování majetkové účasti státu na podnikání většiny strategických společností.

Politika ochrany hospodářské soutěže v období před vstupem do EU s ohledem na budoucí vnitřní trh Politika růstu konkurenceschopnosti průmyslu a politika ochrany hospodářské soutěže v období před vstupem do EU, s ohledem na budoucí vnitřní trh, předpokládají korekci hospodářské politiky včetně daňových zákonů, zlepšení činnosti kapitálového trhu a bankovního systému v rámci upřesnění fiskální a monetární politiky. b) opatření pro provádění a prosazování, řazení jednotlivých kroků Fondy: Vytvoření Fondu pomoci pro integraci podniků českého zpracovatelského průmyslu do jednotného vnitřního trhu EU. Cílem je poskytnutí podpory pro vyhledání strategického partnera v zemích EU a přípravu podkladů spojených s navázáním partnerských vztahů (celkový audit, slabé a silné stránky, právní pomoc při přípravě dlouhodobých partnerských smluv, apod.) Konkrétní projekty: •

Zavedení směrnice č. 94/62/ES o nakládání s obaly a obalovým odpadem s cílem minimalizovat přechodné období harmonizace tak, aby dlouhodobě nedocházelo k ekologickým problémům při likvidaci těchto obalů.

•

Zavedení směrnice o omezení některých emisí organických těkavých sloučenin v celém profilu zpracovatelského průmyslu, jehož realizací se zkrátí přechodové (transformační) období pro dosažení plné shody s předpisy ES (připravovanou směrnicí Rady ES COM/96/538).

•

Návrh a zpracování systémů podpory projektů uzavírání vvrobních kapacit v hutnictví železa v souladu s rozhodnutím komise č. 394 D 006 pro asociační období. Prvním krokem bude vypracovat studii restrukturalizace a útlumu, která upřesní nákladovost pro realizaci v následujících letech.

•

Zavedení směrnice č. 79/531/ES Elektrická topidla, označování spotřeby energie u domácích spotřebičů Prvním krokem bude vypracovat studii, která upřesní nákladovost pro realizaci v následujících letech.

•

Postup a formy restrukturalizace vybraných odvětví a organizaci zpracovatelského průmyslu. V projektu je třeba určit způsob navázání vyšších forem partnerských vztahů mezi podniky ČR a EU, stanovit způsob podpory restrukturalizačního procesu a kritérií pro její získání.

c) odhad rozpočtových hospodářských a sociálních nákladů Odhad rozpočtových hospodářských a sociálních nákladů bude znám až v průběhu zpracování uvedených projektů. d) řešení institucionálních aspektů Návrh na vytvoření Agentury pro průmyslový rozvoj zpracovatelského průmyslu z úrovně rezortu MPO. V její náplni bude plné provádění národního programu za oblast průmyslu, včetně zajištění všech mezirezortních vazeb a vazeb na obdobné organizace států EU. Zamýšlená agentura by byla nástrojem průmyslové politiky a mohla by komplexně plnit služby, které jsou v současné době roztříštěny do několika menších celků a přiblížit se tak strukturám EU i po stránce průmyslové politiky a rozvoje. Náklady na vytvoření agentury by měly být částečně hrazeny z prostředků Phare. S cílem posílení činnosti institucí veřejného sektoru se v této fázi navrhuje též vytvoření Sdružení pro průmyslový rozvoj, které by mělo vvrazně napomoci při koordinaci aktivit na tomto úseku a současn zajistit maximálně efektivní využívání finančních prostředků a fondů (fond průmyslového rozvoje, účast na implementaci přípravných strukturálních fondů EU, finanční prostředky technické pomoci PHARE...). Tato nová instituce by v sobě měla současně i nové aktivity Agentury pro průmyslový rozvoj zpracovatelského průmyslu, CzechInvestu, CzechTradu i Agentury pro podporu malého a středního podnikání. Vstup do Sdružení by mohly mít také další agentury nebo organizace zabývající se hospodářským rozvojem mimo kompetence MPO (např. MMR, MZV...). Náklady na vytvoření Fondu by měly být částečně hrazeny z prostředků Phare. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Předpokládané rozpočtové náklady na Agenturu pro průmyslový rozvoj zpracovatelského průmyslu počínaje rokem 1999 navrhujeme ve výši 50 mil. Kč. Z části by měly být hrazeny z prostředků Phare. f) požadavky na pomoc EU

Poskytnutí know-how, poradců a dalších forem asistence, včetně finančních prostředků, a to především na projekty uvedené výše v bodech b), d). *** Malé a střední podniky Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu Politika rozvoje malého a středního podnikání s příslušnými nástroji podpory a opatřeními zaměřenými na vyrovnání nevýhod, vyplývajících z nižší ekonomické síly tohoto sektoru, si klade za cíl posílení stability tohoto sektoru a jeho další rozvoj. II. Střednědobé priority a) definování priorit Zlepšování podmínek podnikání jako celku Podpora malého a středního podnikání je legislativně upravena zákonem č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Na jeho základě jsou vypracovávány programy podpory malého a středního podnikání, které podnikatelům usnadňují realizaci jejich podnikatelských záměrů, přispívají ke zvýšení jejich ekonomické síly a podporují vytváření nových pracovních míst. Cílem podpory MSP je vytvořit pro ně srovnatelné podmínky s velkými podniky, zejména v přístupu ke kapitálu, dostupnosti informačních, poradenských a vzdělávacích služeb, standardizovat nástroje a systémy podpory s pravidly uplatňovanými v zemích ES. ČR bude prosazovat plné sladění své legislativy v této oblasti s doporučeními EU do doby přijetí za člena ES. Půjde především o novelu citovaného zákona č. 299/1992 Sb., stanovení dalších kritérií při přípravě programů vlády, případně rozhodnutí o vydání právního předpisu, který by, co do právní síly, odpovídal právním aktům ES. Tento proces bude realizován ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj z hlediska uplatnění regionálních přístupů. Podpora vztahu výzkum - malé a střední podniky (programy státní podpory MSP např. TECHNOS a PARK - inovační proces) b) opatření pro provádění a prosazování, řazení jednotlivých kroků K docílení žádoucího stavu je třeba: 1. zdokonalit právní podmínky pro podnikání (chystá se celková úprava právních předpisů ČR podle předpisů ES, zejména převzetí definice MS podniků); 2. zlepšení přístupu ke kapitálu a obchodních vztahů mezi podniky; 3. zlepšení nabídky a dostupnosti informačních a poradenských služeb včetně příslušné infrastruktury (mj. informování o právních předpisech ES a podmínkách vstupu do společného trhu EU); 4. zdokonalení statistického sledování sektoru MSP za účelem dosažení kompatibility s EU (kromě rozšíření systému periodického sledování statistických údajů je podstatné zavedení speciálních výběrových šetření doplňujících potřebné údaje);

5. účast ČR v programech EU a zapojení do přípravných strukturálních programů (podpora MSP a inovační programy). ČR na základě předběžných jednání s orgány EK vyjádřila v září 1997 prostřednictvím MZV oficiálně zájem o zapojení do komunitárních programů v oblasti MSP od roku 1998 (Distributive Trade, Euro Info Correspondence Centres, Europartenariat, Interprise, Ibex); 6. pokračovat v programech podpory průmyslového výzkumu a vývoje malých a středních podniků TECHNOS a PARK. (Vzhledem k tomu, že v současnosti byl zahájen legislativní proces rozsáhlé změny zákona státní podpoře výzkumu a vývoje, lze očekávat v del??m časovém horizontu i případné úpravy programů TECHNOS a PARK.). d) řešení institucionálních aspektů Nezbytné je posílení institucionální základny reprezentované Agenturou pro rozvoj podnikání. (ARP je organizací zabývající se podporou rozvoje MSP zajišťováním poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro MSP, řízením programu PHARE SME pro podporu rozvoje MSP. Její síť regionálních poradenských a informačních center (RPICs, BICs) umožňuje decentralizovat tuto činnost na úroveň regionů a informačně pokrývat celou ČR). Budoucí činnost agentury se zaměří na pokračování v realizaci projektů a služeb podporujících rozvoj MSP v souladu se statutem organizace a zákonem ČNR č. 299/1992 Sb., o státní podpoře MSP a na metodické vedení a rozvoj sítí poradenských a informačních center pro MSP - RPIC a rozvoj sítě podnikatelských a inovačních center pro MSP - BIC. Ukazuje se nutnost transformace Agentury pro rozvoj podnikání na veřejnoprávní instituci zaměřenou na podporu rozvoje MSP a podílející se na realizaci státní politiky MSP. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Pro programy zpracovávané MPO se roční objem rozpočtových prostředků pohybuje kolem 1,2 - 1,4 mld Kč a tento trend by měl být s mírným nárůstem zachován i do budoucna. Nároky na rozpočtové prostředky pro programy EU se mohou pohybovat kolem 10 mil. Kč ročně na příspěvek a cca 2 mil. Kč ročně na podporu jejich implementace. f) požadavky na pomoc EU Pomoc EU se předpokládá ve stejné formě, jako je poskytována doposud, tj. příspěvek na financování aktivit ARP pro MSP, sítě RPIC a BIC, studií zadávaných ARP specializovaným institucím zaměřeným na problematiku podpory rozvoje MSP, případně stáže u orgánů EU a zahraničních odborných institucí. *** Věda a výzkum Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Prioritou v oblasti vědy, výzkumu a technického rozvoje je zapojení České republiky do 5. Rámcového programu ve výzkumu a vývoji - a to ve srovnání s dosavadní účastí ve 4. Rámcovém programu - na nové kvalitativní úrovni. Tato nová forma, která bude založena na dohodě s Evropskou unií, a jež bude sjednána ve formě dodatkového protokolu k Evropské dohodě, přinese výrazné posílení a konkrétní možnosti přímé účasti České republiky v aktivitách EU. Přestože Evropská komise nepovažuje spolupráci v rámci sjednaného

Dodatkového protokolu o spolupráci ve výzkumu a vývoji za součást Přístupového partnerství, v oblasti výzkumu a vývoje je účast v tomto rámcovém programu výraznou součástí přibližování České republiky k EU. Krátkodobé priority: Harmonizace principů politiky ČR v oblasti výzkumu a vývoje s EU •

politika výzkumu a vývoje (v současné době ve stádiu přípravy, její dokončení a schválení vládou ČR je třeba považovat za jednu z nejvýznamnějších priorit)

•

příprava a projednání návrhu zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje vládou ČR (předpokládá se předložit do vlády do konce roku 1998)

Příprava a zajišťování účasti ČR v 5. Rámcovém programu ve výzkumu a vývoji •

sjednání dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií o spolupráci ve výzkumu a vývoji, tedy o plné asociaci České republiky s 5. Rámcovým programem EU ve výzkumu a vývoji (podle návrhu EK jako dodatkového protokolu k Evropské dohodě)

•

podpis dodatkového protokolu a jeho uvedení do činnosti od roku 1999

•

zajištění finančních prostředků na uhrazení vstupního poplatku do 5. Rámcového programu od roku 1999 (poplatek ve výši cca 400 miliónů Kč na rok 1999)

•

zajištění informovanosti o obsahu a formách 5. Rámcového programu

•

odborná asistence pro přípravu projektů českých organizací

•

zajišťování kvalitní účasti expertů v řídících výborech dílčích programů 5. Rámcového program

Pomoc EU : •

snížení vstupního poplatku České republiky do 5. Rámcového programu (podle stávajících informací vstupní poplatek by měl činit 0,65 % rozpočtu 5. Rámcového programu a předběžný návrh EK na slevu činí 30 %)

•

využití prostředků PHARE na úhradu části vstupního poplatku (jako podíl jeho snížené výše)

•

podpora Innovation Relay Centre (FEMIRC) v České republice (agentura pro šíření informací o komunitárních programech v oblasti výzkumu a vývoje a podpoře transferu technologií)

•

realizace návrhu EK na zpracování studie o možnostech České republiky při zapojování do 5. Rámcového programu

•

uspořádání mezinárodního workshopu v České republice k problematice legislativy pro oblast výzkumu a vývoje

Střednědobé priority: Realizace a implementace politiky v oblasti vědy a výzkumu •

vytvoření informační infrastruktury pro výzkum a vývoj a podpora pro její aktivní působení a fungování

•

řešení problematiky příspěvkových a rozpočtových organizací v oblasti výzkumu a vývoje

•

podpora transferu technologií a zavádění nových technologií v malých a středních podnicích

Zajišťování a podpora účasti v 5. Rámcovém programu ve výzkumu a vývoji (1999 - 2002) a případně příprava pro zapojení do 6. Rámcového programu •

organizační zajišťování účasti ČR v 5. Rámcovém programu - šíření informací a podpora přípravy projektů českých organizací

•

zajištění pravidelné roční úhrady vstupního poplatku do 5. Rámcového programu

•

zajišťování účasti českých expertů v řídících výborech dílčích programů 5. Rámcového programu

Pomoc EU: •

pořádání workshopů, odborných konferencí a seminářů (např. transfer technologií, vztahy university a podniky, zejména malé a střední)

•

odborná asistence pro přípravu strategických projektů *** Vzdělávání, mládež

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V oblasti vzdělávání a mládeže se neočekávají problémy pro splnění krátkodobých priorit v roce 1998, a to včetně úhrady vstupních příspěvků do komunitárních vzdělávacích programů. Pozornost bude třeba věnovat prioritám střednědobým, zejména pak problému vzájemného uznávání profesní kvalifikace, a to především těm profesním kvalifikacím, které jsou předmětem právních úprav, souvisejících s volným pohybem pracovních sil. Problematika vzájemného uznávání profesní kvalifikace spadá do kompetence různých resortů a MŠMT bude řešit pouze uznávání profesních kvalifikací k výkonu pedagogických profesí. I.Krátkodobé priority: Vzájemné uznávání diplomů a kvalifikace (akademické uznávání), t.j. uznávání vzdělání a zahraničních diplomů a vysvědčení pro účely školské nebo pro účely dalšího studia. Účast ve vzdělávacích programech EU (Socrates, Leonardo da Vinci, Mládež pro Evropu). Situace romského etnika •

pokračovat v pregraduální přípravě učitelů k multikulturnímu vzdělávání, zvláště se zřetelem na romské etnikum.

Pomoc EU: •

podpora při zajišťování publikace informačních, osvětových a vzdělávacích materiálů.

II. Střednědobé priority : Vzájemné uznávání profesní kvalifikace (pro účely přístupu k povolání) k výkonu regulované profese:

•

přijmout nový školský zákon zohledňující směrnici EEC 89/48/EEC a směrnici 92/51/EEC;

•

implementovat pro pedagogické profese úpravy obsažené ve směrnici 89/48/EEC a ve směrnici 92/51/EEC.

Pomoc EU •

pomoc expertů EU při koordinaci vzájemného uznávání dokladů o profesní kvalifikaci;

•

zpracování analýzy systémů uznávání dokladů o odborné kvalifikaci v jednotlivých členských státech;

•

získání informací o úloze profesních svazů při výkonu určitých profesí;

•

zjištění podmínek pro získání členství v profesních svazích nebo licenci v jednotlivých členských státech EU.

Systém odborného školství •

dopracovat sektorovou studii resortu školství s vytýčením dalšího postupu;

•

připravit koncepci školské legislativy;

•

zamezit neregulovanému rozvoji systému odborného školství;

•

dokončit optimalizaci středních a vyšších odborných škol a školských zařízení;

•

zapracovat do nových právních předpisů změny vedoucí ke zkvalitnění systému odborného vzdělávání.

Pomoc EU: •

pomoc expertů a finanční asistence při zpracování sektorové studie;

•

další pomoc a její forma budou konkretizovány po dokončení a projednání závěrů a doporučení sektorové studie. *** Kultura, audiovize, duševní a průmyslové vlastnictví

Gestor: Ministerstvo kultury, Úřad průmyslového vlastnictví V těchto oblastech se v rámci přípravy na členství v EU nepředpokládají zásadnější problémy. Určité těžkosti mohou provázet zavedení směrnice o televizi bez hranic do českého právního řádu. Velká pozornost bude v nadcházejícím období věnována otázce duševního vlastnictví, zejména z hlediska ochrany práv (pirátské výrobky apod.). V oblasti průmyslového vlastnictví nejsou žádné závažné problémy. V daných oblastech je příprava orientována i na zabezpečení účasti ČR v programech Společenství, které budou ČR zpřístupněny. Ve střednědobém horizontu by ČR závazky vyplývající z členství v EU v daných oblastech měla splnit.

Podoblast: Kultura I. Krátkodobé priority: definování priorit Celní unie EU - dovoz/vývoz movitého kulturního dědictví. ČR bude harmonizovat svůj právní řád s čl. 36 Smlouvy o založení ES, nařízením Rady č. 3911/92 (ve znění č. 2469/96), o vývozu zboží kulturního charakteru, a prováděcím nařízením Komise č. 93/752/EHS, směrnicí 93/7/EHS o navrácení kulturních statků a směrnicí 96/7/ES, o navrácení kulturních statků, která je problematičtější, neboť vyžaduje změnu i občanského zákoníku a občanského soudního řádu. opatření a řazení kroků MK připravuje novou právní úpravu dané oblasti, a to novelu zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (již předloženo Parlamentu ČR), a návrh zákona o centrální evidenci veřejně přístupných historických, uměleckých nebo vědeckých sbírek (jeho přijetí může přesáhnout krátkodobý horizont). požadavky na pomoc EU Odborné expertizy při přípravě legislativních úprav. II. Střednědobé priority: definování priorit Ochrana hmotného kulturního dědictví. K převzetí členských závazků bude třeba novelizovat některé hmotně právní předpisy na úseku památkové péče, stavebního řádu a posuzování vlivů na životní prostředí tak, aby odpovídaly principům právní úpravy v členských zemích EU. opatření a řazení kroků Ministerstvo kultury připravilo v r. 1997 návrh komplexního koncepčního materiálu na úseku památkové péče (předložení koncepce účinnější péče o památkový fond ČR vládě ČR se předpokládá v březnu 1998). Koncepce by měla pokrýt období do roku 2005 a vytvořit předpoklady pro zahájení prací na nové zákonné úpravě ochrany hmotného kulturního dědictví. požadavky na pomoc EU Pomoc při zapojování ČR do programů Společenství v oblasti ochrany hmotného kulturního dědictví, včetně možné finanční podpory konkrétních projektů ČR Podoblast: Audiovize II. Střednědobé priority: definování priorit

Odstranění nedostatků v legislativní úpravě ("televize bez hranic") a nutnost zvýšení schopnosti audiovizuálního sektoru dodržovat acquis. opatření a řazení kroků MK vypracovalo časový harmonogram, který počítá s novelami některých zákonů či přijetím nových zákonů regulujících danou oblast tak, aby ve střednědobém horizontu byla právní úprava ČR kompatibilní s právem ES. Pro zavedení kvót evropských děl a děl nezávislých producentů se počítá se zavedením těchto principů do českého právního řádu, avšak v nižším rozsahu a s postupným nárůstem kvót až do stavu slučitelného s úpravou v ES. Harmonogram: - nový tiskový zákon - předpokládaný vstup v platnost v r.1999; - zákon o křížení vlastnictví v oblasti médií - předpokládaný vstup v platnost v r.1999; - nový zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání -předpokládaný vstup v platnost v r. 2000. požadavky na pomoc EU Ze strany EU by byla účelná pomoc ve formě expertíz a konzultací při přípravě návrhů nových zákonů a dále při vysvětlovacích akcích pro provozovatele TV vysílání, resp. širší veřejnost. Podoblast: Duševní vlastnictví (autorské právo a práva příbuzná) I. Krátkodobé priority: definování priorit Odstranění mezer v oblasti práva duševního vlastnictví, potírání pirátství. opatření a řazení kroků Autorské právo bylo doposud harmonizováno s legislativou ES formou novel autorského zákona (zatím poslední návrh novely prodlužující dobu ochrany z 50 na 70 let je ve schvalovacím řízení) a lze konstatovat, že dílčí novelizací došlo k podstatnému sblížení s právem ES. Nicméně pro dosažení plně kompatibilní právní úpravy je zapotřebí provést nově kodifikaci autorského práva a přijmout nový autorský zákon. Věcný záměr tohoto zákona byl předložen vládě ČR v prosinci 1997. Nabytí platnosti se předpokládá od 1.1. r. 2000. Otázku pirátství, která je společná pro celou oblast duševního vlastnictví, tudíž i průmyslových práv, nelze spojovat pouze s hmotně právní úpravou autorského práva či průmyslových práv, neboť zasahuje i do dalších oblastí, např. obchodních vztahů. Návrh paragrafovaného znění zákona upravujícího zákaz propuštění padělaného a pirátského zboží do volného oběhu, předložilo MF-GŘC vládě ČR. Byla ustavena meziresortní komise zabývající se komplexním posuzováním problémů týkajících se nezákonného nakládání s předměty chráněnými právy k duševnímu vlastnictví, a to jak z hlediska změn stávající právní úpravy, tak z hlediska zlepšení institucionálního zajištění těchto práv a spolupráce mezi relevantními orgány.Ve svých důsledcích se úprava, resp. zlepšení institucionálního zajištění těchto práv dotkne i činnosti policie, soudů, ČOI, živnostenských úřadů apod.

Řada kroků v této oblasti je krátkodobého charakteru, k úplnému vyřešení všech problémů však dojde až ve střednědobém období. Harmonogram: - dílčí novela autorského zákona - předpokládaný vstup v platnost v r. 1998; - zákon zabraňující propouštění padělaného a pirátského zboží do volného oběhu předpokládaný vstup v platnost v r. 1998 (odpovídá nařízení Rady 3295/94). II. Střednědobé priority: - nová kodifikace autorského práva - předpokládaný vstup v platnost v r. 2000 (plná transpozice směrnic 91/250/EHS, 92/100/EHS, 93/98/EHS, 93/83/EHS, 96/9/ES); - pokračování v komplexním řešení problémů týkajících se nezákonného nakládání s předměty chráněnými právy k duševnímu vlastnictví na meziresortní úrovni. požadavky na pomoc EU (v krátko- i střednědobém období) Ze strany EU by byla účelná pomoc ve formě expertíz a konzultací při přípravě návrhů nových zákonů. Podoblast: Průmyslové vlastnictví Při přípravě této části Národního programu nebylo možné vycházet pouze z Posudku, neboť ten se omezuje na stručné konstatování, že v oblasti průmyslového vlastnictví bylo dosaženo značného pokroku. Z Posudku samého tak nevyplývají žádné problémy, které by mohly sloužit jako východisko pro zpracování NP. Obsah Národního programu jde tedy nad rámec Posudku a opírá se spíše o informace, které má ČR o legislativních aktivitách ES v této oblasti; jako "priority" jsou vždy uvedeny (s výjimkou zřízení patentového soudu) transpozice příslušných již platných nebo připravovaných komunitárních opatření do našeho právního řádu. I. Krátkodobé priority (1998) definování priorit Příprava na přístup ČR k Evropské patentové úmluvě a s tím související převzetí některých jejích ustanovení. Problém bude součástí i střednědobých priorit. opatření a řazení kroků Novelizace patentového zákona, která bude obsahovat i ustanovení týkající se provedení přístupu ČR k Evropské patentové úmluvě. Ve 2.polovině r. 1998 se předpokládá předložení návrhu věcného záměru zákona do vlády. odhad nákladů Přípravy na přístup k Evropské patentové úmluvě si vyžádají modernizaci technického vybavení Úřadu průmyslového vlastnictví. Náklady s tím spojené se odhadují na 30 mil. Kč. institucionální aspekty

V institucionální sféře se přístup ČR k Evropské patentové úmluvě projeví v rozšíření povinností Úřadu průmyslového vlastnictví. požadavky na pomoc EU Pomoc při modernizaci technického vybavení Úřadu průmyslového vlastnictví *** definování priorit Zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a výrobky na ochranu rostlin. (Bude součástí i střednědobých priorit.) opatření a řazení kroků Půjde o převzetí Nařízení Rady ES č. 1768/92 o vytvoření dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a Nařízení EP a Rady č. 1610/96 o vytvoření dodatkového ochranného osvědčení pro výrobky na ochranu rostlin, a to cestou doplnění patentového zákona. Ve 2.polovině r. 1998 se předpokládá předložení návrhu věcného záměru zákona do vlády. odhad nákladů Náklady na informační systém Úřadu průmyslového vlastnictví ve výši 1 mil. Kč. institucionální aspekty V institucionální sféře se přístup ČR k Evropské patentové úmluvě projeví v rozšíření povinností Úřadu průmyslového vlastnictví. požadavky na pomoc E U Pomoc při zřízení informačního systému Úřadu průmyslového vlastnictví a při zajištění study visits pracovníků Úřadu v některých členských státech EU. II. Střednědobé priority Všechny střednědobé priority se týkají převzetí komunitárních opatření, která jsou zatím ve stadiu návrhu. Z téhož důvodu nelze stanovit přesný časový rámec transpozice. definování priorit Převzetí Směrnice EP a Rady o právní ochraně vzorů (zatím je ve stadiu návrhu). opatření a řazení kroků V České republice je ochrana průmyslových vzorů zajištěna zákonem č. 527/90 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Vzhledem k tomu, že Směrnice zavádí do vzorové ochrany některé nové aspekty, vyžádá si její transpozice buď změnu patentového zákona, nebo přijetí samostatného zákona o průmyslových vzorech. odhad nákladů Nepředpokládají se náklady, které by Úřad nebyl schopen pokrýt z rozpočtu.

institucionální aspekty V institucionální sféře nedojde ke změnám, ochranu bude i nadále udělovat Úřad průmyslového vlastnictví. požadavky na pomoc EU O pomoci EU se neuvažuje. *** definování priorit Převzetí Směrnice EP a Rady o právní ochraně biotechnologických vynálezů (zatím je ve stadiu návrhu). opatření a řazení kroků Otázky ochrany biotechnologických vynálezů nejsou v českém patentovém právu výslovně doposud řešeny. Transpozice Směrnice si proto vyžádá doplnění patentového zákona. odhad nákladů Nepředpokládají se náklady, které by Úřad nebyl schopen pokrýt z rozpočtu. institucionální aspekty V institucionální sféře nedojde ke změnám, ochranu bude udělovat Úřad průmyslového vlastnictví. požadavky na pomoc EU Study visits pracovníků Úřadu v některých členských státech EU za účelem získání praktických poznatků. *** definování priorit Převzetí Směrnice EP Rady o sblížení předpisů o ochraně vynálezů užitným vzorem (dosud je ve stadiu návrhu). opatření a řazení kroků Užitné vzory jsou v České republice již chráněny, transpozice Směrnice si vyžádá jen dílčí novelu zákona o užitných vzorech. odhad nákladů Nepředpokládají se náklady, které by Úřad nebyl schopen pokrýt z rozpočtu. institucionální aspekty V institucionální sféře nedojde ke změnám, ochranu bude (i nadále) udělovat Úřad průmyslového vlastnictví. požadavky na pomoc EU

O pomoci EU se neuvažuje. *** definování priorit Opatření v soustavě soudů k realizaci čl. 91 Nařízení Rady ES o ochranné známce Společenství (určení soudů pro ochranné známky Společenství) a čl. 1 Protokolu o řešení sporů týkajících se platnosti a porušení patentů Společenství (určení soudů pro patent Společenství). opatření a řazení kroků Vytvoření specializovaných soudů pro oblast průmyslového vlastnictví, které by měly výlučnou pravomoc ve věcech sporů z porušení (nejen komunitárních) práv k předmětům průmyslového vlastnictví. odhad nákladů Zatím nelze stanovit. institucionální aspekty Jde o vytvoření specializovaných soudů. požadavky na pomoc EU Zatím nelze stanovit. *** Regionální/strukturální politika Oblast: Hospodářská a sociální koheze - regionální politika Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj Preambule: Pro úspěšné zapojení do politiky hospodářské a sociální soudržnosti bude nezbytné upravit legislativu i v některých souvisejících oblastech, jako je posuzování vlivů (programů, projektů) na životní prostředí, systém finanční kontroly, státní pomoc podnikům, oblast zadávání veřejných zakázek a oblast přístupu veřejnosti k informacím o činnostech orgánů veřejné správy. 1. Krátkodobé priority: A. Příprava na zapojení do systému Strukturálních fondů A.1 Vytvoření právního rámce pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky) Popis problému: MMR zahájilo přípravy prací na zajištění mechanismu pro koordinaci opatření v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti na národní i regionální úrovni. České orgány musí do budoucna rozhodnout o právní základně české regionální politiky, aby tak byla vytvořena

odpovídající právní struktura pro předpokládaná opatření na podporu vyváženého regionálního rozvoje, a pro financování výdajů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Řešení: Schválení "Zásad regionální politiky v ČR" navržených MMR a předložených vládě ČR. Jejich cílem je odstranění nedostatků na úseku regionální politiky v ČR, které byly zmíněny ve stanovisku EK k žádosti ČR o přijetí do EU. Schválení Zásad vládou ČR se předpokládá během 1. pololetí 1998. V návaznosti na ně se předpokládá příprava nového zákona o podpoře regionálního rozvoje. Pomoc ze strany EU: - nepředpokládá se. A.2 Příprava organizačních struktur pro přípravu a realizaci programů SF Popis problému: Organizační struktury pro přípravu a realizaci programů SF musí vyhovět jak požadavkům EU, tak i konkrétním podmínkám jednotlivých zemí. V EU tedy neexistuje univerzální model organizační struktury. V ČR musí organizační struktura vycházet z rozdělení kompetencí mezi jednotlivé orgány na ústřední i regionální úrovni (postavení orgánů regionální úrovně není zatím legislativně upraveno). Řešení: Upřesnění organizačních struktur pro koordinaci přípravy a využívání programů SF bude možné na základě rámcového návrhu organizační struktury zpracovaného MMR, a to v návaznosti na dokončení "Regionální a odvětvové analýzy" v dubnu 1998, na jejímž základě bude vypracován Konzultační dokument stanovující priority a relaci mezi sektorovými a regionálními programy. Vzhledem k tomu, že vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) zahájí svoji činnost až od 1.1.2000, je účelné v předstihu vybudovat struktury v regionech, které budou výhledově zajišťovat realizaci regionálních programů financovaných ze SF. Důležitou roli v regionálním rozvoji by měly hrát regionální rozvojové agentury (RRA), jejichž síť by měla být dobudována do konce roku 1998. Pomoc ze strany EU: Technická pomoc při přípravě organizačních struktur pro přípravu a realizaci programů SF. Podpora vytváření regionálních rozvojových agentur. A.3 Realizace pilotních programů v mikroregionech Popis problému: Multidisciplinární charakter politiky hospodářské a sociální soudržnosti a nezbytnost zapojení značného množství subjektů na ústřední i regionální úrovni do realizace příslušných programů . Řešení: Pro ověření mechanismů a procedur při přípravě programových dokumentů i při vlastní realizaci programů byly zahájeny počátkem roku 1998 pilotní projekty ve třech mikroregionech. Jeden pilotní program se realizuje ve strukturálně postižené oblasti, druhý v

zaostávající venkovské oblasti a třetí v oblasti s růstovým potenciálem. Hlavním cílem těchto programů je získání praktických zkušeností s přípravou a realizací programů typu SF. V roce 1998 budou hlavními složkami první fáze těchto pilotních programů školení pracovníků, zpracování SWOT analýzy, programů a vytváření institucionální struktury pro budoucí realizaci projektů a příprava projektů. Školení pro místní a regionální subjekty se soustředí na posilování realizačních schopností. Pomoc ze strany EU: V rámci ročních operačních programů se předpokládá finanční podpora realizace pilotních projektů od roku 1998 (předpokládá se finanční podpora z COP 98). Současně se předpokládá pokračování technické pomoci a podpory při vytváření nezbytných institucí v regionech. A.4 Příprava programových dokumentů pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky) Popis problému: Příprava programových dokumentů (Regionální rozvojový plán a na něj navazující Rámec podpory Společenství - CSF) je zcela zásadní podmínkou pro zapojení do systému SF EU. Na programové dokumenty jsou kladeny značné formální i obsahové požadavky. Obtížnost přípravy těchto dokumentů vyplývá z šíře problematiky, kterou pokrývají, i z počtu subjektů, které se na jejich přípravě musí podílet. Řešení: Postup přípravy programových dokumentů probíhá podle harmonogramu zpracovaného MMR. Předpokládáme, že jako gestor bude potvrzeno MMR, které dokumenty vypracuje v úzké spolupráci s dalšími rezorty i s regionálními subjekty. Prvním krokem přípravy je zpracování studie "Regionální a odvětvová analýza území ČR", jejíž dokončení je plánováno na duben 1998. Práce na této studii byly zahájeny v listopadu 1997. Studie poskytne kvalifikovanou analýzu problémů relevantních z hlediska SF a připraví i analytické podklady pro posouzení závažnosti jednotlivých problémových okruhů. Výsledky "Regionální a odvětvové analýzy" budou základem pro stanovení priorit a zpracování Konzultačního dokumentu pro program Cíle 1 SF.. Do těchto prací budou zapojeny všechny rezorty. Druhým krokem je příprava Konzultačního dokumentu pro program Cíle 1 Strukturálních fondů. Příprava Konzultačního dokumentu začne v dubnu 1998. Vládě by měl být předložen v červnu téhož roku. V červenci 1998 pak bude zahájen konzultační proces s významnými partnery na centrální, regionální i místní úrovni. Do konce roku 1998 bude možné dokument připomínkovat. Třetím krokem je příprava prvního Regionálního rozvojového plánu, který musí splňovat poměrně náročné formální i obsahové požadavky (Nařízení 2081/93, čl. 8.4.). Na základě důkladných analýz musí identifikovat klíčové problémy daného odvětví, úseku či regionu, jejich příčiny, popsat stávající politiku vlády na jejich řešení a navrhnout opatření na jejich odstranění či zmírnění, která by se měla realizovat v rámci SF, včetně kvantifikace dopadů navrhovaných opatření. Regionální rozvojový plán také musí obsahovat indikativní víceleté finanční plány a přehled subjektů, o kterých se předpokládá, že budou participovat na implementaci projektů, jakož i prokázat, že navrhovaná regionální rozvojová strategie má podporu regionálních subjektů. Součástí Regionálního rozvojového plánu musí být i pravidla

upravující vztah mezi principy hospodářské soutěže a podporou poskytovanou v rámci programů SF. Významnou součástí regionálních rozvojových plánů je zhodnocení předpokládaných ekologických dopadů (přínosu) navrhované regionální strategie. Od počátku bude nezbytné zajistit strukturu Regionálního rozvojového plánu tak, aby byla naplňována rezorty zúčastněnými na regionálním rozvoji. Pomoc ze strany EU: Technická pomoc při přípravě Regionálního rozvojového plánu A.5 Příprava a zahájení plošných i specializovaných školení Popis problému: Význam školících programů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti je dán velkým počtem subjektů zapojených do přípravy a realizace programů a celkovou složitostí a "novostí" této problematiky. Včasná příprava pracovníků těchto subjektů a institucí je nezbytným předpokladem pro realizaci programů na bázi SF. Řešení: V současné době se vytváří systém institucí a subjektů zapojených do využívání SF. Byl vytvořen návrh koncepce vzdělávání pracovníků MMR v evropských záležitostech a byl zpracován návrh koncepce školení regionálních aktérů na pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Toto školení má zajišťovat činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. Mimo toho probíhá řada seminářů a workshopů, které jsou zaměřeny na jednotlivé problematiky integrace do evropských struktur. Pomoc ze strany EU: Předpokládá se, že financování celostátního a regionálních školících programů bude zahájeno z prostředků COP 97 pro podporu institucí (pokud bude schváleno MF - CZP) A.6 Vytvoření systému spolufinancování Popis problému: V oblasti spolufinancování programů SF je třeba vyřešit dva základní programové okruhy. První představuje rámcový odhad možného spolufinancování z jednotlivých možných zdrojů (státní rozpočet, VÚSC, města a obce, soukromý sektor). Druhým problémem je zajištění finančních toků, zejména propojení prostředků SF se státním rozpočtem. Řešení: V rámci přípravy organizační struktury pro realizaci programů SF bude nutné stanovit pravidla upravující vztahy mezi státním rozpočtem a prostředky SF. Současně bude nutné na základě předpokládané výše příspěvků ze SF (orientačně cca 35-40 mld. Kč ročně) ověřit schopnost kofinancování jednotlivých operačních programů (sektorových i regionálních), které budou navrženy v Konzultačním dokumentu. Měl by být vytvořen Fond regionální podpory (prakticky by mělo jít o vyčlenění části státního rozpočtu alokovaného na oblasti, které odpovídají prioritním osám SF). Pomoc ze strany EU: - nepředpokládá se.

A.7 Strategická podpora MMR Popis problému: Složitost přípravy na zapojení ČR do systému SF na straně jedné a omezené zkušenosti i znalosti v ČR v této oblasti vyžadují kvalifikovanou pomoc ze strany expertů EU i odborníků z ČR. Řešení: V rámci strategické podpory vznikla při odboru evropské integrace MMR Koncepční poradní jednotka PAU (Policy Advisory Unit) s cílem zajistit MMR podporu v oblastech souvisejících s procesem evropské integrace. Jejím hlavním úkolem je podpora při vytváření podmínek pro přípravu na využívání SF v ČR. Pomoc ze strany EU: Pro financování strategické podpory bylo v COP 1997 vyčleněno 0,5 mil. ECU. A.8 Přeshraniční spolupráce Popis problému: Jde o realizaci důležitého principu regionální politiky Evropské unie s cílem vyrovnat úroveň technické infrastruktury, dopravy, kvality životního prostředí a sociálněekonomické úrovně příhraničních oblastí se sousedícími zeměmi Evropské unie. Řešení: Předpokládá se stávající orientace prostředků Phare CBC. Pomoc ze strany EU: Předpokládá se čerpání prostředků v rámci Phare CBC. 2. Střednědobé priority: A. Příprava na zapojení do systému Strukturálních fondů A.1 Vytvoření právního rámce pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky) Popis problému: Složitost politiky hospodářské a sociální soudržnosti a předpokládaný vysoký objem prostředků na ní věnovaný bude vyžadovat zvláštní legislativní úpravu. Navrhuje se proto připravit návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje. Současně bude nutno přijmout i zákon o kompetencích VÚSC (gesci za přípravu tohoto zákona má MV). Řešení: V r. 1999 by měly vstoupit v platnost Zásady regionální politiky ČR, které zakotvují principy regionální politiky v souladu s principy uplatňovanými v EU (princip koncentrace, programování, partnerství, subsidiarity, doplňkovosti). Tyto zásady upraví v návaznosti na novelu kompetenčního zákona č. 272/1996 Sb. roli MMR v dosud nedostatečné meziministerské koordinaci na celostátní úrovni. Zároveň budou odrazovým můstkem pro další práce na úseku regionální politiky, které by měly být v roce 1999 zastřešeny přijetím zákonů upravujícím problematiku podpory regionálního rozvoje v ČR a regionální podpory podnikání v ČR. Koncepce tohoto zákona musí vycházet z úzké vazby na regionální politiku

EU, podmínky ČR a na vznik regionálních samosprávných orgánů v ČR (VÚSC) a legislativní úpravu jejich kompetencí. Pomoc ze strany EU: Technická pomoc při formulaci právních a věcných náplní jednotlivých oblastí A.2 Vytvoření informačního a monitorovacího systému pro realizaci programů SF Popis problému: Pro monitorování průběhu realizace programů SF by měl být do poloviny r. 1999 vytvořen informační systém, který by rovněž kontroloval finanční toky. Řešení: V současné době probíhají konzultace o koncepci systému, vlastní realizace je možná až po schválení organizačních struktur. Systém bude vytvořen ve spolupráci s MF. Pomoc ze strany EU: Technická pomoc při přípravě monitorovacího systému průběhu realizace programů SF. A.3 Realizace pilotních programů v mikroregionech Popis problému: Cílem pokračování pilotních programů ve třech mikroregionech ve střednědobém horizontu bude praktické ověření realizace konkrétních projektů v souladu se pravidly SF. Řešení: V průběhu r. 1999 by se v souvislosti s realizací pilotních projektů v mikroregionech měly plnit následující kroky: •

vytvoření administrativních struktur, tj. monitorovacího výboru, řídících výborů a sekretariátů programu,

•

realizace rozsáhlého školícího programu pro místní činitele a pracovníky některých ministerstev zastoupené v Pracovní skupině 10,

•

zahájení přípravy a realizace projektů podle pravidel SF.

Všechny tyto kroky jsou nezbytné pro úspěšnou přípravu a realizaci pilotních programů. Nejdůležitějším prvkem je vytvoření administrativních struktur. Pomoc ze strany EU: V rámci COP 98 bude navrženo, aby na realizaci pilotních programů bylo věnováno asi 10 mil. ECU, a to především na podporu projektů (4,5 mil. ECU pro oblast upadajícího průmyslu, 3,5 mil. ECU pro prorůstový mikroregion a 1,5 mil. ECU pro venkovskou oblast). Pro oblast upadajícího průmyslu je zvažována možnost využití prostředků CBC. Zvažuje se možnost rozšíření pilotního projektu a vypracování modelu Regionálního operačního programu pro NUTS II podle metodiky strukturálních fondů.

A.4 Příprava programových dokumentů pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky) Popis problému: V roce 1999 bude vrcholit příprava prvního českého Regionálního rozvojového plánu a Rámce podpory Společenství (CSF) a jejich projednávání s EK. Návazně bude zahájena příprava Regionálních operačních programů. Řešení: Příprava programových dokumentů a jejich projednávání s EK bude pokračovat podle stanoveného harmonogramu (podrobná specifikace těchto dokumentů je uvedena v krátkodobých prioritách). Pomoc ze strany EU: Technická pomoc při přípravě prvního českého Regionálního rozvojového plánu, operačních programů a podkladů pro Rámec podpory Společenství (CSF). A.5 Realizace školících programů: Popis problému: Nutnost pokračování školících programů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti je dána velkým počtem subjektů zapojených do přípravy a realizace programů a celkovou složitostí a "novostí" této problematiky pro ČR. Řešení: V r. 1999 bude pokračovat školení jak regionálních aktérů, tak pracovníků rezortů, kteří se budou podílet na přípravě využívání pomoci ze SF. Pomoc ze strany EU: Předpokládá se pokračování a podstatné rozšíření financování celostátního a regionálních školících programů pro regionální aktéry. A.6 Vytvoření systému spolufinancování Popis problému a jeho řešení: Ve druhé fázi řešení tohoto úkolu bude nutné zpřesnit původní rámcové odhady co se týče spolufinancování a detailně upravit systém finančních toků, včetně propojení prostředků SF na státní rozpočet a jednotlivé ústřední orgány. Současně půjde o maximální zapojení regionální a municipální úrovně i soukromého sektoru. Pomoc ze strany EU: Předpokládá se technická pomoc, a to zejména při tvorbě systému pro zapojení regionálních a místních aktérů a iniciaci účasti soukromého sektoru. A.7 Strategická podpora MMR Popis problému:

Potřeba kvalifikované pomoci ze strany expertů EU i odborníků z ČR se bude vzhledem k probíhajícím negociacím s EU i vzhledem k finalizaci programových dokumentů v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti na období 2000-2006 zvyšovat. Řešení: V rámci zajištění kontinuity přípravných prací pro vstup do EU se počítá s pokračováním činnosti PAU. Těžiště pomoci PAU do r. 2000 bude spočívat v zajišťování vstupů pro detailní formulaci programu podpory regionálního rozvoje, pro sestavení národního programu typu SF, pro poskytování rad při vyjednávání s EK a pro zavedení jednotlivých řídících a jiných struktur. Pomoc ze strany EU: Pro r. 1998 -99 bude financování strategické podpory předmětem požadavku na finanční podporu z COP 98 ve výši 0,5 mil. ECU. A.8 Přeshraniční spolupráce Popis problému: Jde o realizaci důležitého principu regionální politiky Evropské unie s cílem vyrovnat úroveň technické infrastruktury, dopravy, kvality životního prostředí a sociálněekonomické úrovně příhraničních oblastí se sousedícími zeměmi Evropské unie. Řešení: Předpokládá se stávající orientace prostředků Phare CBC i v dalším časovém období po roce 1999 s prohlubujícími vazbami na regionální politiku. Pomoc ze strany EU: Pokračování stávajícího typu podpor pro rok 1999. Pro využití těchto prostředků je nutné aktualizovat regionální rozvojové dokumenty, předpokládá se i využití finančních prostředků při řešení vzorových mikroregionů pro strukturální fondy. Obdobný finanční rozpočet se předpokládá i v dalších letech. *** Životní prostředí Gestor: Ministerstvo životního prostředí Definice cílů a priorit národního programu v oblasti životního prostředí Životní prostředí je jednou z nejvyšších priorit vlády ČR v procesu přípravy ke vstupu České republiky do Evropské unie. Tuto skutečnost potvrzují i vysoké výdaje na nápravu stavu životního prostředí. Státní politika životního prostředí České republiky byla formulována a schválena v roce 1995. V současnosti je připravován k předložení Vládě ČR návrh Aktualizované státní politiky životního prostředí, který reflektuje 5. akční program pro životní prostředí Evropské unie. Základním východiskem návrhu je koncept udržitelného rozvoje. Návrh se opírá, stejně jako politika Evropské unie, o standardní principy, které se uplatňují při formulaci politiky i při konstrukci normativních a ekonomických nástrojů.

Slaďování politiky a práva je jedním z hlavních důvodů aktualizace politiky životního prostředí. Cílem první fáze dalšího postupu aproximace práva je do konce roku 1999 transponovat všechny právní akty ES v oblastech, ve kterých doposud neexistuje odpovídající český právní předpis, do právního řádu České republiky tak, aby bylo dosaženo plné slučitelnosti, a v případě existující české legislativy dosáhnout formou novel a náhrad minimálně stupně převážné slučitelnosti s právními akty ES. Vzhledem k tomu, že ve všech případech již byly příslušné kroky zahájeny (v některých případech již dokončeny), je tento cíl reálně splnitelný. Cílem druhé fáze bude formou novelizace, či náhrady stávajících právních předpisů dosáhnout plné transpozice všech uvedených právních aktů ES. Formální shody českého práva životního prostředí s požadavky stávající legislativy EU (stav k 30.8.1997) může být dosaženo v horizontu roku 2001. Dále bude nutno transponovat nové předpisy, které v EU vstoupí v platnost (v nejbližší době to bude např. rámcová směrnice o vodách, nová směrnice o posuzování vlivů plánů a programů na životní prostředí), a reagovat na výsledky procesu vyjednávání o vstupu ČR do EU. Prioritami procesu přípravy ke vstupu do EU jsou - v souladu s hodnocením Evropské Komise - ochrana ovzduší, ochrana vod a nakládání s odpady. Těžiště řešení problémů v uvedených i všech dalších oblastech se bude stále více přesouvat od následných opatření k prevenci a omezování znečišťování u zdrojů v dopravě, energetice, průmyslu a v zemědělství. V souladu s 5. akčním programem pro životní prostředí a závěry Amsterodamské konference bude kladen větší důraz na uplatňování hledisek ochrany životního prostředí v příslušných resortních politikách. Je žádoucí, aby byl formulován návrh dopravní politiky splňující uvedená kritéria a aby byl podroben hodnocení v rámci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Otázka znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů bude z velké části vyřešena k 1.1.1999, kdy začne v plném rozsahu platit zákon o ovzduší č. 309/l991 Sb., který reguluje emise ze stacionárních zdrojů o instalovaném výkonu nad 0,2 MW tak, aby bylo dosaženo přísných emisních limitů. Bude však nutno zpracovat zásadní strategii regulace emisí ze zdrojů mobilních. Opatření na zamezení změny klimatu budou pokračovat v souladu se strategii Evropské unie, kterou Česká republika podpořila i na 3. konferenci signatářů Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu v prosinci 1997. Pro ČR znamená splnění cílů vyplývajících ze závěrečného dokumentu z amsterdamského zasedání Evropské rady (16.-17.6.1997) v podstatě nutnost stabilizovat již dosažené snížení emisí i v období dalšího hospodářského růstu. Technická spolupráce a investiční pomoc EU by mohla pokrok ČR v této oblasti urychlit. Čistota vod se v ČR od roku 1990 postupně zlepšuje, sledování jakosti vody v tocích dokumentuje setrvale klesající trend obsahu znečišťujících látek. Dosažení kompatibility s EU si však vyžádá ještě značné finanční náklady a překročí předpokládaný časový horizont vstupu ČR do EU. Podle prvního přiblížení si dosažení standardu požadovaného předpisy EU vyžádá finanční náklady cca 110 mld. Kč. Jedná se zejména o investice spojené s dobudováním kanalizační sítě a čistíren odpadních vod v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel a čistíren průmyslových odpadních vod. Upřesnění bude získáno na základě probíhající dopadové studie pro oblast ochrany vod (Světová banka). Konečná částka bude záviset i na změnách evropského práva v rámci připravované nové rámcové směrnice o vodách. Bude nutno také posílit instituce zabezpečující výkon státní správy v oblasti ochrany vod.

Předpokládáme, že dořešení uvedených problémů ochrany vod bude při dodržení současné úrovně rozpočtových prostředků pro tento účel reálné v období mezi lety 2007-2010. Proto bude nutno hledat společně s EU možnosti finanční podpory v zájmu urychlení výstavby čistíren odpadních vod a odkanalizování. Nakládání s odpady je upraveno novým zákonem o odpadech, jenž nabyl účinnosti k 1.1.1998 a souborem prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Tato nová právní úprava není ještě plně kompatibilní s právem ES, další novelizace se předpokládá v roce 2000. Je nutno zpracovat novou komplexní strategii nakládání s odpady. Provoz nezabezpečených skládek byl v ČR ukončen v roce 1996 a byl vydán metodický pokyn k následnému zabezpečení těchto skládek.. Je nutno rekonstruovat spalovny nebezpečných odpadů, které nesplňují emisní limity stanovené zákonem č. 309/91 Sb. o ovzduší. Předběžný odhad investičních a neinvestičních nákladů do roku 2005 (rekonstrukce spaloven, vytvoření nového systému nakládání s odpady a systému pro sběr a nakládání s obaly, posílení státní správy) se pohybuje v řádu 10 mld Kč. Přesnější údaj poskytne studie, která bude zpracována v 1. pololetí 1998. Předpokládá se pomoc EU při zpracování strategie nakládání s odpady, technické konzultace a investiční pomoc při rekonstrukci spaloven odpadů. Sanace starých ekologických zátěží v současné době probíhá, jedná se však o činnost dlouhodobou a finančně velmi nákladnou. Je řešeno především postupné odstraňování znečištění podzemních vod a horninového prostředí, kontaminovaných staveb a jejich částí, ale také odstraňování starých skládek, které vznikly nezabezpečeným ukládáním odpadů průmyslovými závody. U privatizovaných majetků hradí náklady spojené se zpracováním analýzy rizika, nezbytným dokončením průzkumu a vlastní sanací v závažných případech stát, a to prostřednictvím Fondu národního majetku. Současná smluvně garantovaná výše celkových nákladů na sanační práce je cca 110 mld. Kč. Kromě toho stát hradí nápravu jiných závažných starých ekologických zátěží, způsobených pobytem Sovětské armády v ČR. Je nutné legislativně dořešit některé specifické případy stanovení odpovědnosti a stanovování priorit pro odstraňování zátěží. V zájmu urychlení řešení tohoto problému bude nezbytné požádat o finanční pomoc EU, zvláště v případech, kdy hrozí znečištění podzemních vod. Finanční požadavky české strany na spoluúčast EU bude možné blíže specifikovat až po dokončení komplexního Seznamu starých ekologických zátěží v České republice. V oblasti ochrany přírody a krajiny bude významným úkolem dobudovat systém evidence a klasifikace stanovišť, připravit síť Natura 2000 a revidovat existující soustavu maloplošných chráněných území. Byla zahájena příprava aproximační studie Phare a připravuje se studie o ekonomických dopadech aproximace. Předpokladem uplatňování právního řádu v oblasti životního prostředí je posílení státní správy. Toto je nutné jak vzhledem k nové legislativě (vybudování kapacit inspekce pro oblast chemických látek a přípravků, geneticky modifikovaných organismů, průmyslových havárií apod.), tak i z hlediska nové koncepce povolování průmyslových činností, která bude zavedena v souladu se směrnicí o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Uplatnění směrnice o IPPC si vyžádá změny kompetencí ve státní správě a reorganizaci jejích příslušných složek. Posílení výkonu státní správy bude nezbytné jak na úrovni centrálních orgánů, tak na nižších úrovních. Z hlediska resortu životního prostředí půjde zejména o posílení a aktualizaci kompetencí České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Posílení výkonu státní správy na úrovni okresních úřadů je v kompetenci Ministerstva vnitra ČR. Úkolem

MŽP bude metodicky připravit školení úředníků OÚ v evropských záležitostech v oblasti životního prostředí. Je rovněž nutné zajistit přístup okresních úřadů k připravovanému integrovanému informačnímu systému o životním prostředí. I v oblastech, kde již výkon státní správy existuje, vyvolá harmonizace právních předpisů zvýšené nároky na výkon státní správy a dále na množství získávaných, zpracovávaných a předávaných informací (monitoring stavu životního prostředí). Nejvýraznější nárůst je očekáván v oblasti ochrany vod, kde je odhadováno oproti současnému stavu zvýšení výdajů o cca 400 mil Kč ročně (v současnosti výdaje představují přibližně 100 mil. ročně). Dále předpokládáme dopady v oblasti ochrany přírody ve výši cca 1 mld ročně, související s nutností doplnit Evropskou ekologickou síť EECONET, zlepšit péči o stanoviště a dále se zavedením obligatorní povinnosti státu poskytovat příspěvky vlastníkům za zdržení se určitých činností v zájmu ochrany přírody. Stávající koncepce pro jednotlivé podoblasti uvedené v tomto dokumentu budou doplněny s využitím nových analytických materiálů, zejména výstupů již ukončených nebo v současnosti probíhajících projektů Phare, na komplexní strategie, respektující požadavky práva Evropských společenství a 5. akčního programu EU pro životní prostředí. Tyto strategie budou průběžně aktualizovány tak, aby sledovaly vývoj komunitární politiky a práva, například požadavky připravované nové rámcové směrnice o vodě. Do návrhu strategie jednotlivých podoblastí bude zahrnuto jako jejich integrální součást využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Je nutno pokračovat v procesu odstraňování cenových deformací v energetice a zvýšit účinnost ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí (platby za znečišťování jednotlivých složek životního prostředí). Daňová politika musí směřovat ke zvýraznění prvků podporujících výrobky a činnosti šetrné k životnímu prostředí (např. podpora využívání obnovitelných zdrojů energie). Pozornost je rovněž třeba věnovat internalizaci externích efektů při využívání přírodních zdrojů. Nadále budou podporovány dobrovolné aktivity průmyslových podniků směřující k ochraně životního prostředí. Po úspěšném zavedení Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků budou nyní vytvořeny legislativní a institucionální předpoklady pro ekologicky orientované řízení podniků a environmentální audity (Environmental Management and Audit Scheme - EMAS) odpovídající požadavkům nařízení č. 93/1836/EEC. Příprava a podpora pilotních projektů EMAS bude financována v rámci národního programu Phare (COP 97 - 0,75 mil. ECU). Zlepšování informovanosti veřejnosti o stavu životního prostředí, jejího environmentální povědomí a její účasti na rozhodování v záležitostech týkajících se životního prostředí je významným prvkem strategie dalšího postupu. Legislativním předpokladem pokroku v této oblasti je připravovaný zákon o přístupu k informacím o životním prostředí (předpokládaný termín nabytí účinnosti: leden 1999), technickým předpokladem naplnění zákona je dobudování informačního systému. První fáze jednotného informačního systému životního prostředí je v současnosti dokončována. Dochází tak k základnímu propojení jednotlivých složkových informačních systémů, které až dosud operovaly odděleně a bez patřičné koordinace (voda, vzduch, odpady, chemické látky atd.). Ve druhé fázi tvorby integrovaného informačního systému o ŽP dojde k vybudování on line přístupů do jednotlivých databází. Financování druhé fáze zajistí převážně státní rozpočet ČR - kapitola MŽP (Program péče o životní prostředí). Pomoc EU je

realizována v rámci projektu "Integrované rozhodování v oblasti životního prostředí a podpora účasti veřejnosti na tomto rozhodování" (Phare COP 97 - 0,75 mil. ECU). Budou vytvořeny institucionální a technické předpoklady k tomu, aby se metodika pravidelného informování Evropské komise o postupu uplatňování práva ES v ČR v dále uvedených oblastech ještě před vstupem ČR do EU postupně přibližovala ke splnění požadavků směrnice č. 91/692/EEC o podávání hlášení Evropské komisi. Bude zdokonalován systém informační podpory aproximačního procesu, tak aby kromě naplňování databáze ISAP a již zavedeného bibliografického zpracování veškerých dokumentů týkajících se evropské integrace a jejich překladů byl zejména dopracován systém koordinace přípravy a využití veškerých analytických studií. Cílem je podchytit a využít co nejlépe nejen sektorové studie zpracované pro účely aproximace v ČR, ale i dostupné materiály připravené Evropskou komisí nebo v členských zemích EU a relevantní studie ostatních přidružených zemí. S využitím metodiky stanovení ekonomických dopadů, kterou v roce 1997 poskytla Evropská komise přidruženým zemím, a na základě zjištění příslušných dopadových studií budou zpřesněny a doplněny informace o dopadech, uvedené v tomto dokumentu. Souběžně s tímto procesem bude připraven seznam investičních projektů, jejichž realizace je předpokladem implementace evropského práva z oblasti životního prostředí. Seznam projektů bude v co nejkratším čase projednán s Evropskou komisí jako podklad k přípravě návrhu jejich financování z infrastrukturální linky ISPA , určené pro oblasti dopravy a životního prostředí, v rámci připravovaného Přístupového partnerství. Všeobecně lze říci, že metodická i technická pomoc EU bude nepostradatelná ve všech oblastech, kde doposud nebyla evropská legislativa životního prostředí transponována do českého právního řádu. Spolu s realizací programů v rámci Phare COP 97 mají rozhodující význam projekty připravované programovou jednotkou DISAE, v jejichž rámci jsou zpracovávány aproximační studie pro oblast odpadů, ochrany přírody, integrované prevence a omezování znečištění a další. MŽP požádá o zpracování studie, která by posoudila institucionální zajištění implementace práva ES v ČR. Připravované vytvoření paralelní sítě IMPEL v přidružených zemích je důležitým krokem na podporu aproximačních aktivit České inspekce životního prostředí a dalších institucí, jejichž úkolem bude implementace a prosazování práva ES. Jednotlivé aproximační kroky budou konzultovány se zástupci Evropské komise v rámci pravidelných kontaktů mezi Generálním ředitelstvím XI Evropské komise a Ministerstvem životního prostředí a s experty členských zemí EU na seminářích pořádaných Úřadem TAIEX. Národní program přípravy ke vstupu do EU v oblasti životního prostředí představuje otevřený dokument, jenž bude průběžně zpřesňován a doplňován na základě nejnovějších poznatků, jejichž významná část bude získána prostřednictvím studii zpracovávaných v roce 1998 v rámci projektů Phare. Informace o programu dalšího postupu přípravy ke vstupu do EU je uvedena v členění na sedm podoblastí: •

horizontální opatření;

•

ochrana ovzduší;

•

nakládání s odpady;

•

ochrana vod;

•

ochrana přírody;

•

omezování průmyslového znečištění a management rizik;

•

chemické látky a přípravky a geneticky modifikované organismy.

Problematika hluku z vozidel a strojů je v gesci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy. Problematika jaderné bezpečnosti a ochrany před radiací je plně v gesci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Příslušné informace budou obsaženy v národních programech uvedených ústředních orgánů státní správy. A. Podoblast: Horizontální opatření I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Nahradit stávající zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí novým předpisem, respektujícím směrnici č. 97/11/EC a návrh směrnice o posuzování vlivu některých plánů a programů na životní prostředí č. COM(96)511 a beroucím zřetel na zamýšlený přístup k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech. Předpokládaný termín nabytí účinnosti 1.7.1999. Připravit zákon o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, respektujícím požadavky směrnice č. 90/313/EEC s přihlédnutím k připravované úmluvě EHK OSN. Předpokládaný termín nabytí účinnosti 1.1.1999. V rámci novelizací jednotlivých právních předpisů postupně zapracovávat požadavky směrnice č. 91/692/EEC, tak aby bylo možno bezprostředně po vstupu ČR do EU začít poskytovat Evropské komisi příslušné informace v požadovaných intervalech. V průběhu roku 1998 rozhodnout o přistoupení ČR k programu LIFE (nařízení č. 1973/92/EEC) od roku 1999 tak, aby mohly být příslušné finanční požadavky (výše příspěvku ČR 2,4 mil ECU ročně) uplatněny v návrhu státního rozpočtu. Provádění a prosazování Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA): •

definování předmětu posuzování vlivů na životní prostředí na projektové a strategické úrovni;

•

studie kompatibility s EU;

•

příprava návrhu na ratifikaci Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech a předložení návrhu vládě;

•

příprava návrhu bilaterálních smluv k zabezpečení posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech;

•

studie posuzování vlivů na životni prostředí v přeshraničních souvislostech - věcné (metodologické aspekty);

•

studie posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech - právní aspekty;

•

transformace a Inovace informačního systému EIA včetně integrace s informačním systémem EIA v přeshraničních souvislostech.

Přístup k informacím o životním prostředí: •

formulovat Národní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty;

•

ustavit resortní veřejná informační střediska;

•

metodická podpora a spolupráce v oblasti environmentální výchovy ve státní správě a samosprávě;

Komunitární program pro životní prostředí LIFE: •

připravit program podpory pilotních projektů LIFE - Environment a LIFE - Nature;

•

ustavit agenturu programu LIFE v ČR.

Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Vyčlenit investiční a neinvestiční prostředky na dobudování informačního systému (cca 3 mil. Kč). Vyčlenit prostředky na posílení státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (3 mil. Kč), Institucionální aspekty Ustavit organizační jednotku pro podporu výkonu státní správy na úseku posuzování vlivů na životní prostředí. Připravit institucionální zabezpečení výkonu státní správy na úseku posuzování vlivů na životní prostředí na vyšších územních správních celcích (včetně technického vybavení) - bude záviset na dořešení vazeb mezi okresními úřady a vyššími územně-správními celky. Zvýšit počet pracovníků státní správy pro posuzování vlivů na životní prostředí o cca 100 pracovníků včetně nezbytného technického vybavení. Převážná část bude realizována v střednědobé perspektivě. Připravovaný zákon o přístupu k informacím vyvolá nárůst počtu pracovníků státní správy na různých úrovních: •

na úrovni ústředních orgánů: zvýšení o 15 pracovníků;

•

na regionální úrovni: posílení okresních úřadů, vyšších územně-správních celků a chráněných krajinných oblastí o 100 pracovníků;

•

ustavit příslušnou strukturu pro podporu státní správy (přístup k informacím) - 5 pracovníků;

•

zvýšit počet pracovníků státní správy v oblasti integrovaného monitoringu o cca 90;

•

vyčlenění pracovníků nebo ustavení instituce pro management a podporu programu LIFE.

Požadavky na EU Pomoc při zaškolování pracovníků státní správy na úseku posuzování vlivů na životní prostředí. Poskytnutí konzultanta EU - specialisty v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí pro potřeby MŽP (OPVŽP) - forma střednědobé stáže. Realizovat projekt Phare CZ9704-05-03 "Integrované rozhodování v oblasti životního prostředí a podpora účasti veřejnosti na tomto rozhodování" v rámci COP 97 - 750 000 ECU. Phare COP.97 - 600 000 ECU - dobudování informačního systému Podpora přípravy pilotních projektů LIFE - 200 000 ECU. II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy Nové právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí (podle stavu přípravy) a v dlouhodobé perspektivě i možná. novelizace platné právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na vývoj v EU. Novelizace zákona o informacích o životním prostředí v souladu s připravovanou mnohostrannou úmluvou. Návrh právní úpravy poskytování informací Evropské komisi - není předpokládána specifická právní úprava pro oblast životního prostředí. Určit institucionální odpovědnost za poskytování informací EK a vypracovat časový rozvrh jejich zpracování. Provádění a prosazování Provést: •

analýzu stavu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí a právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí v ČR;

•

analýzu stavu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí a právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí v EU (resp. vybraných zemí EU);

•

analýzu stavu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech.

Zabezpečit školení pracovníků státní správy k posuzování vlivů na životní prostředí dle připravovaného zákona. Vybudovat on-line přístupy do jednotlivých databází integrovaného informačního systému. Zaškolit pracovníky státní správy pro práci se systémem. Připravovat zprávy pro Evropskou komisi o naplňování a prosazování nových právních předpisů kompatibilních s právem ES již v průběhu přípravy ke vstupu v co nejlepší shodě s požadavky směrnice č. 91/692/EEC.

Seznámit veřejnost s novými prvky připravovaného zákona o přístupu k informacím o životním prostředí, vydat příručku pro veřejnost o uplatňování práva na informace. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Vyčlenit v rozpočtové kapitole MŽP - Program péče o životní prostředí - prostředky na dobudování a průběžnou modernizaci integrovaného informačního systému o ŽP. Konečná výše potřebných prostředků bude známa až po stanovení způsobu transpozice směrnice o integrované prevenci a omezování znečišťování (IPPC) a dokončení návrhu nového zákona o vodách, který bude respektovat požadavky nové rámcové směrnice o vodách. Příspěvek ČR na účast v komunitárním programu LIFE - 2,4 mil. ECU v r. 1999 a v dalších letech (v závislosti na pokračování programu a schválení účasti ČR). Vyčlenit rozpočtové prostředky po dořešení vazeb mezi okresními úřady a vyššími územněsprávními celky Systematické školení - EIA - 5 mil. Kč ročně Systematické vzdělávání pracovníků státní správy a veřejnosti, informační kampaň - 15 mil. Kč ročně P Institucionální aspekty Dobudovat monitorovací systém životního prostředí. Dokončit doplnění počtu pracovníků státní správy v oblasti přístupu veřejnosti k informacím a podávání zpráv Evropské komisi na cca 90 osob, včetně doplnění nezbytného technického vybavení. Institucionální zabezpečení výkonu státní správy na úseku posuzování vlivů na životní prostředí na vyšších územně-správních celcích (včetně technického vybavení) - bude záviset na dořešení vazeb mezi okresními úřady a vyššími územně-správními celky. Ustavení poradního orgánu MŽP pro informování veřejnosti o stavu životního prostředí. Ustavení jednotky pro podávání hlášení EK v rámci MŽP nebo jeho podřízené instituce. Požadavky na EU Poskytnutí konzultanta EU - specialisty v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí pro potřeby MŽP - forma střednědobé stáže nebo stáží. Zvyšování kvalifikace pracovníků v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - 5 mil. Kč ročně. B. Podoblast: Ochrana ovzduší I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Formou vyhlášky MŽP ČR, která nahradí stávající právní předpisy (opatření FVŽP a vyhlášky č. 41/1992 Sb.), provést technické upřesnění a doplnění imisních limitů v souladu s rámcovou směrnicí č. 96/62/EC o hodnocení a regulaci kvality ovzduší, směrnicí č. 92/72/EEC o troposférickém ozónu, schváleným návrhem směrnice č. IP/97/853 a s přihlédnutím k hodnotám imisních limitů doporučených WHO.

Formou další přílohy k vyhlášce MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, nebo samostatnou vyhláškou stanovit emisní limity tzv. druhé generace a další podmínky, tak aby bylo dosaženo plné shody s relevantními právními předpisy ES. Zahrnout požadavky směrnice o spalování odpadů ve stávajících zařízeních 89/429/EEC a nových zařízeních 89/369/EEC a o spalování nebezpečných odpadů 94/67/EEC (dioxiny). V rámci novelizace vyhlášky MŽP ČR č. 41/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší, transponovat ustanovení rámcové směrnice č. 96/62/EC. V rámci novelizace vyhlášky MD ČR č. 102/1995 Sb. uplatnit požadavky směrnic ES o složení kapalných pohonných hmot (návrh směrnice COM(96)0163(COD) je připravován v rámci komunitárního programu "Auto -Oil") včetně způsobů kontroly dodržování kvalitativních parametrů paliva a stanovení sankcí za jejich nedodržení. Novelizací zákona 38/1995 Sb. a vyhlášek 102/1995 Sb. a 103/1995 Sb. zajistit shodnost termínů a metodiky měření motorových vozidel v provozu v souladu s požadavky směrnice 92/55/EEC. Transpozicí směrnice 93/12/EEC a směrnice 75/716/EEC v části týkající se kapalných ropných paliv pro vytápění zajistit dosažení požadovaného standardu 0,2% hm. síry do roku 2005. Transpozicí připravované směrnice COM(95)538 zajistit omezení emisí těkavých organických látek do roku 2003. Transpozicí připravované směrnice COM (96)0164 (COD) do novelizované vyhlášky 102/1995 Sb. zajistit sladění podmínek pro schvalování technické způsobilosti vozidel nově uváděných do provozu z hlediska emisí výfukových plynů. Provádění a prosazování Zpracovat akční plán ochrany ovzduší. Upravit a doplnit systém sběru a zpracování dat tak, aby byl kompatibilní s požadavky směrnice 91/692/EEC o podávání zpráv Evropské komisi. Verifikací a sestavováním zpráv pověřit Český hydrometeorologický ústav Technické zajištění a zavedení sběru , recyklace a likvidace regulovaných látek (v období 1998-2000) : •

zavedení systému sběru a recyklace regulovaných látek z chladících a klimatizačních zařízení (látky CFC a HCFC)

•

zavedení systému sběru regulovaných látek z hasících zařízení

•

likvidace regulovaných látek spalováním (látky CFC a HCFC)

Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků 700 mil. Kč - dovybavení monitorovací sítě pro sledování koncentrací přízemního ozónu 250 mil. Kč na zajištění a zavedení sběru, recyklace a likvidace regulovaných látek.

Zajištění a zavedení sběru, recyklace a likvidace regulovaných látek: 170 mil. Kč ze Státního fondu životního prostředí, 80 mil. Kč nezajištěno. Institucionální aspekty Budou posouzeny ve spolupráci s MDS a MPO. Požadavky na EU Zpracování studie aproximace v oblasti ochrany ovzduší, zahrnující otázky implementace a dopadů. II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy Průběžně transponovat nově vznikající právní předpisy ES. Provádění a prosazování Doplnit stanice imisního monitoringu o sledování koncentrací jemných částic, olova a dalších látek podle směrnice 96/62/EC. Zajistit omezení distribuce olovnatých autobenzínů po roce 2000. Zajistit kvalitu bezolovnatých benzínů podle programu Auto-Oil po roce 2001. Zajistit kontrolu kvality motorových paliv. Stanovit a uplatňovat sankce za její nedodržování. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků nákladů Dopady týkající se kvality motorových paliv a další náklady budou stanoveny ve spolupráci s MDS a MPO. Dovybavení měřících stanic imisního monitoringu měřením koncentrací jemných částic olova a dalších látek- 700 mil. Kč. Institucionální aspekty Budou posouzeny ve spolupráci s MDS a MPO. C. Podoblast: Nakládání s odpady I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Formou další přílohy k vyhlášce MŽP č. 117/1997 Sb., nebo samostatnou vyhláškou zajistit úplný soulad se směrnicemi č. 89/369/EEC, č. 89/429/EEC a č. 94/67/EC (spalování odpadů). V rámci náhrady nařízení vlády č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod ve znění nařízení č. 185/1996 zahrnout požadavky směrnic o odpadu z výroby oxidu titaničitého (směrnice č. 78/176/EEC a směrnice související a navazující).

Stav sbližování práva bude podrobně posouzen v rámci probíhající studie Phare (DISAE CR104), která bude ukončena v květnu 1998. Výstupem studie budou i doporučení pro další postup v procesu sbližování. Provádění a prosazování Realizovat projekt Phare CR-104, zaměřený na posouzení stupně aproximace práva ES v oblasti nakládání s odpady a návrh postupu. Využít výsledky studie CZ 9405-01-03 "Ekonomické dopady zavedení aproximované environmentální legislativy EU" Pro přípravu koncepcí vypracovat studii "Strategie nakládání s odpady", ve které budou za účasti expertů EU vypracovány potřebné podklady významné pro dosažení optimálního návrhu koncepcí. Studie bude koordinována Světovou bankou a hrazena z větší části ze zahraničních zdrojů. Vypracovat koncepce a programy nakládání s odpady se zvláštním důrazem na nakládání s nebezpečnými odpady, spalování nebezpečných a komunálních odpadů, nakládání s odpadními oleji, PCB a použitými bateriemi. Zpracovat studii - posouzení dopadů nového zákona o odpadech na výkon státní správy samosprávy a aplikaci v praxi. Vytvořit předpoklady pro zvyšování počtu pracovníků na všech úrovních státní správy - v 1. etapě cca 75 pracovníků. Dokončit zvyšování počtu pracovníků na všech úrovních státní správy - ve 2. etapě cca 75 pracovníků. Zabezpečit vzdělávání pracovníků státní správy k naplnění zákona o odpadech a navazujících předpisů a k prosazování principů legislativy EU. Zamezení vývozu nebezpečných odpadů řešit přistoupením k doplňku 7 Basilejské úmluvy, jejímž je ČR členem v souladu se zákonem č.125/1997 Sb., § 11, odst. 2; zvýšená kontrola celních orgánů (od 1.1.1998 jsou orgánem státní správy i v odpadovém hospodářství) Vytvořit podmínky pro zavedení separace komunálního odpadu Vytvořit podmínky pro zavedení sběru a zpracování nebezpečných složek komunálního odpadu Vytvořit základ systému sběru a zhodnocování použitých obalů Připravit systém postupu zneškodnění odpadů s PCB (prvá fáze - zpracování studie). Vytvořit podmínky pro seznámení průmyslových svazů a veřejnosti s novým zákonem o odpadech a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Připravit sytém postupu zneškodnění odpadů s PCB (prvá fáze - zpracování studie). Realizovat sytém postupu zneškodnění odpadů s PCB (fáze - inventarizace, zabezpečení variantního způsobu zneškodnění). Podporovat přípravu výstavby odpovídajícího zařízení k regeneraci minerálních olejů.

Realizovat systém sběru a skladování upotřebených minerálních olejů. Vytvořit podmínky pro realizaci 1.etapy rekonstrukce existujících spaloven nebezpečných odpadů Připravit výstavbu kompostáren (bioreaktorů) pro splnění požadavků na snížení množství biodegradabilních odpadů. Zabezpečit práce na novelizaci zákona č.125/1997 Sb. a navazujících předpisů. Vybudovat centrální databázi nakládání s nebezpečnými odpady. Upravit a doplnit systém sběru a zpracování dat tak, aby byl kompatibilní s požadavky směrnice 91/692/EEC o podávání zpráv Evropské komisi. Identifikovat pracoviště, které bude pověřeno verifikací a sestavováním zpráv. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Orientačně lze odhadnout náklady na studii "Strategie nakládání s odpady" na 10 - 15 milionů Kč (asi polovina nákladů na projekt týkající se čištění odpadních vod). Obsah a rozsah studie bude definován v zadání, které je připravováno v rámci projektu CR-104 (Soil and Water Ltd., Finsko), s dokončením v květnu 1998 Mzdové, provozní a investiční náklady na 1. i 2. etapu posílení státní správy lze odhadnout na 36 milionů Kč ročně. Náklady na vzdělávání pracovníků jsou odhadovány na 10% nákladů spojených s posílením státní správy, tj. cca 3 miliony Kč. Úvodní rozvaha k výstavbě zařízení na regeneraci olejů uvádí investiční náklad ve výši 300 milionů Kč. Náklady na spalovnu odpadů PCB a dalších nebezpečných odpadů jsou odhadovány na 3 mld Kč. Náklady na realizaci a provoz systému sběru a zpracování nebezpečných složek komunálního odpadu jsou odhadovány na 70 milionů Kč ročně. Náklady na vybudování zařízení na kompostování biodegradabilních odpadů, nutné k zajištění zneškodňování těchto odpadů po zavedení směrnice o omezení skládkování, jsou odhadovány na 70 milionů Kč. Náklady na 1. etapu rekonstrukce existujících spaloven nebezpečných odpadů jsou odhadovány na 275 milionů Kč. Náklady na realizaci a provoz systému sběru a skladování upotřebených minerálních olejů jsou odhadovány na 70 milionů Kč ročně. Náklady na vytvoření a provoz základu systému pro sběr a zhodnocování obalů a obalových odpadů jsou odhadovány na 150 milionů Kč ročně. Náklady spojené s realizací uvedených opatření by měly být hrazeny jednak z veřejných rozpočtů (státní rozpočet: náklady mzdové, provozní a investiční na posílení státní správy a na vzdělávání pracovníků státní správy, příspěvek na systém zabezpečení zneškodnění PCB

včetně vymezení podpory realizace spalovny PCB (v horizontu dalších let); obce: sběr a zpracování nebezpečných složek komunálního odpadu, kompostárny), jednak na komerční bázi (rekonstrukce spaloven, sběr a zhodnocování obalů) s možným příspěvkem SFŽP. V případě zavádění systému zpětného odběru vybraných výrobků a obalů se předpokládá jeho realizace v rámci podnikatelské sféry. Institucionální aspekty Viz výše. Požadavky na EU Je potřebná technická a investiční pomoc EU na studiích a programech vzdělávání pracovníků státní správy a zejména na přípravě výstavby spalovny PCB, zařízení na regeneraci olejů i systému zabezpečení zneškodnění odpadů s PCB, technickou pomocí i na řešení dalších problémů (rekonstrukce spaloven, systémy sběru a zhodnocování obalů a obalových odpadů). II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy Připravit novelizaci přijatého zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů tak, aby s ohledem na situaci vnitřního trhu a ochrany životního prostředí byly předpisy ES postupně zahrnuty do legislativy týkající se nakládání s odpady (rámcová směrnice č. 75/442/EEC doplněná směrnicí č. 91/156/EEC a předpisy související. Nová právní úprava nakládání s odpady musí být provázána s připravovanou právní úpravou integrované prevence a omezování znečištění ve smyslu směrnice č. 96/61/EC. Provádění a prosazování Vybudovat specializované pracoviště pro metodickou a informační podporu státní správy v počtu do 100 pracovníků. Připravit a realizovat výstavbu dalších (2) spaloven komunálního odpadu pro splnění požadavků na snížení množství biodegradabilních odpadů. V souvislosti s novelizací vyhlášky č.117/1997 Sb. dokončit 2. etapu rekonstrukce existujících spaloven nebezpečných odpadů, které vyhovují české legislativě, nikoliv však zpřísněným limitům novelizované vyhlášky. Rozvinout a provozovat systém sběru a zhodnocování použitých obalů. Realizovat zneškodnění odpadů s PCB. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Mzdové, provozní a investiční náklady na specializované pracoviště pro metodickou a informační podporu státní správy lze odhadnout na 60 milionů Kč ročně. Náklady na vybudování 2 spaloven komunálního odpadu, nutných k zajištění zneškodňování biodegradabilních odpadů po zavedení směrnice o omezení skládkování, jsou odhadovány na 3 mld Kč.

Náklady na 2. etapu rekonstrukce existujících spaloven nebezpečných odpadů jsou odhadovány na 275 milionů Kč. Náklady na rozvinutí a provoz systému pro sběr a zhodnocování použitých obalů jsou odhadovány na 600 milionů Kč ročně. náklady na vytvoření funkčního systému (organizace) zneškodnění odpadů s PCB jsou odhadovány na 1,5 mld Kč. Náklady spojené s realizací uvedených opatření by měly být hrazeny z veřejných rozpočtů (státní rozpočet: specializované pracoviště, příspěvek na zneškodnění odpadů s PCB, soukromým sektorem (nové spalovny komunálního odpadu, rekonstrukce spaloven, sběr a zhodnocování obalů) s případným příspěvkem SFŽP. Institucionální aspekty Viz výše. Požadavky na EU ¨ EU by se mohla technicky a rozpočtově podílet na vzdělávání pracovníků státní správy, přípravě výstavby spaloven komunálního odpadu, technickou pomocí i na řešení dalších problémů (realizace zneškodnění odpadů s PCB, rekonstrukce spaloven, systémy sběru a zhodnocování použitých obalů). D. Podoblast: Ochrana vod I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Připravit novou komplexní právní úpravu ochrany vod (nový vodní zákon) a nahradit a později novelizovat související právní předpisy tak, aby byly zcela v souladu s připravovanou rámcovou směrnicí ES o politice ochrany vod Společenství a relevantními speciálními směrnicemi. Nová právní úprava ochrany vod bude zohledňovat připravovanou českou právní úpravu integrované prevence a omezování znečištění. V rámci zákona o hnojivech a zákona o ochraně půdního fondu (MZe) transponovat požadavky směrnice č. 91/676/EEC o dusičnanech. V rámci prováděcích předpisů k novému zákonu o veřejném zdraví (MZd) upravit požadavky na kvalitu vod, které nebudou pokryty zákonem o vodách a předpisy navazujícími (zejména směrnic o pitné vodě a o vodě na koupání). Připravit zákon o vodovodech a kanalizacích (MZe). Formou náhrady nařízení vlády č. 171/1992 Sb., kterou se stanoví hodnoty přípustného stupně znečištění odpadních vod a ukazatele přípustného stupně znečištění vod v platném znění dosáhnout převážné slučitelnosti s požadavky odpovídajících směrnic. Připravit zákon o rybářství (MZe). Provádění a prosazování Zpracovat analýzu stavu v povodích.

Upravit v souladu se strukturou požadovanou EU systém vodohospodářského plánování v ucelených povodích. Identifikovat a vymezit problémové oblasti. Připravit akční plány řešení nepříznivých stavů kvality vod v povodích. Přijmout plány výstavby a rekonstrukcí kanalizací, čistíren odpadních vod, veřejných vodovodů a úpraven vody. Stanovit priority státní dotační politiky. Upravit a doplnit systém sběru a zpracování dat tak, aby byl kompatibilní s požadavky směrnice 91/692/EEC o podávání zpráv Evropské komisi. Verifikací a sestavováním zpráv pověřit připravovanou Agenturu ochrany vod. Rozvíjet mezinárodní spolupráci při ochraně povodí velkých evropských řek v rámci příslušných mezinárodních říčních komisí (MKOL, MKOO, MKOD) v intencích příslušných úmluv. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků nákladů Celkové náklady jsou uvedeny v kapitole 2.3. Roční výdaje na zvýšenou administrativu spojenou s implementací rámcové Směrnice o vodohospodářské politice Unie a Směrnice o integrované prevenci a omezování znečišťování (IPPC) včetně rozšíření monitoringu zajišťovaného státní sítí měřících stanic se odhadují na ca 500 mil. Kč při navýšení o ca 300 pracovníků. Institucionální aspekty Posílit státní správu, zejména její územní články. Zvýšení o cca 300 pracovníků včetně nově navrhované Agentury ochrany vod. Zřídit Agenturu ochrany vod jako centrální instituci organizovanou po povodích, zaměřenou na metodickou, organizační a technickou podporu státní správy a na komunikaci (ve spolupráci s MŽP) s orgány EU. Zajistit organizační změny a zvýšení personálního obsazení České inspekce životního prostředí. Vyčlenění rozpočtových prostředků Uvedeno v kapitole D.1.3. Celková odhadovaná částka pro podoblast ochrany vod je uvedena v kapitole D.2.5. Požadavky na EU viz kapitola D.2.6. II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy Dokončit zákony a jejich prováděcí předpisy vedoucí k plné kompatibilitě české legislativy s Acquis communautaire včetně nástrojů zajišťujících jejich dodržování. Provádění a prosazování

Hlavní úsilí zaměřit na investiční činnost v oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod, ale i v dalších sektorech tak, aby bylo dosaženo požadovaného stupně čistoty vod. Zpracovat programy a akční plány, které povedou k dosažení cílových parametrů kvality vod. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků 65 mld Kč odkanalizování. 35 mld Kč čištění městských odpadních vod v sídlech s 2000 - 10 000 EO. 15 mld Kč čištění průmyslových odpadních vod. 400 mil. Kč/rok na restrukturalizaci státní správy. Sanace starých ekologických zátěží (podzemní vody): nebylo doposud specifikováno, předpokládá se, že tyto náklady budou v řádu výše uvedených položek. Uvedené odhady budou upřesněny v rámci probíhající studie Světové banky, která se však nezabývá starými ekologickými zátěžemi. Institucionální aspekty V souvislosti s novým územně správním členěním státu dopracovat systém státní správy a kontroly ve vodním hospodářství a v ochraně vod. Požadavky na EU Investiční pomoc při zajištění odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v sídlech s 2000 - 10 000 EO v rámci infrastrukturální linky ISPA, určené pro oblast dopravy a životního prostředí. Metodická a technická pomoc v procesu aproximace . Informační a školicí činnost (m.j. při školení inspektorů ). Metodická, technická a finanční pomoc při sanaci starých ekologických zátěží v oblasti vody. E. Podoblast: Ochrana přírody I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Doplnit stávající zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny novou provádějící vyhláškou, respektující směrnici č. 92/43/EEC a č. 79/409/EEC (v případě novelizace vyhlášky č. 395/1992 Sb. je při klasifikaci zvláště chráněných druhů žádoucí zohlednit přílohy Úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny a přírodních stanovišť a nově připravované červené seznamy ohrožených rostlinných a živočišných druhů ČR). V případě, že by eventuální novelizace vyhlášky č. 395/1992 Sb. (s ohledem na výše uvedené směrnice EU) šla nad rámec možností dané zákonem č. 114/1992 Sb., bude nutná novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Předpokládaný termín nabytí účinnosti 1999. V průběhu roku 1998 rozhodnout o přistoupení ČR k programu LIFE Nature (nařízení č. 973/92/EEC) od roku 1999 tak, aby mohly být příslušné finanční požadavky (výše příspěvku ČR 1,2 mil. ECU ročně, spolu s LIFE - Environment 2,4 mil. ECU ročně) uplatněny v návrhu státního rozpočtu.

Provádění a prosazování Formulovat Národní strategii ochrany biodiverzity v rámci naplňování Úmluvy o biologické rozmanitosti a vybraných priorit rámcového dokumentu Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti EHK OSN a Rady Evropy. Formulovat Národní strategii ochrany přírody. Novelizace vyhlášky č. 395/1992 Sb., zejména příprava sítě NATURA 2000, resp. její obdoby - sítě SMARAGD, koordinované sekretariátem Bernské úmluvy při Radě Evropy, si vyžádá klasifikaci nejen druhů, ale zejména jejich stanovišť (biotopů). Seznámit širokou veřejnost i cílové skupiny obyvatelstva, zejména nevládní organizace, s legislativou EU v oblasti péče o přírodní prostředí. Zabezpečit školení pro pracovníky státní ochrany přírody a semináře pro nevládní organizace i veřejnost. Posílení státní správy - viz bod 1.4. Ekologická výchova na školách všech stupňů. Připravit projekt podpory pilotních projektů LIFE a ustavit agenturu programu LIFE v ČR. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků nákladů Budou upřesněny po vypracování dopadové studie Phare. Institucionální aspekty Ustavení jednotky pro implementaci obou směrnic v rámci MŽP nebo jeho podřízených institucí (správy národních parků, Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Zvýšení počtu pracovníků státní ochrany přírody v oblasti péče o populace planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich stanovišť o 30 pracovníků. Posílit personálně sekci ochrany přírody a krajiny MŽP o 15 pracovníků. Dobudovat systém evidence a klasifikace stanovišť (mapování krajiny, evidence VKP, inventarizace v maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných územích, propojení Integrovaného informačního systému a Evropským informačním systémem v přírodě (EUNIS). Převážná část bude realizována ve střednědobé perspektivě. Požadavky na EU Projednání shody prováděcích předpisů zákona s předpisy ES - 2 mil. Kč. Podpora přípravy pilotních projektů - 200 000 ECU. Příprava sítě NATURA 2000 v rámci realizace projektu SMARAGD 2 mil. Kč ročně. II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy viz krátkodobé priority Provádění a prosazování

Dokončení sítě NATURA 2000, zejména identifikace území se zvláštním zájmem pro ochranu přírody (ASCI) zahrnujících habitaty (SAC) a zvláště chráněná území (SPA), řízené péče o ně včetně plánů péče (pokud nebudou již v této době existovat podle zákona č. 114/1992 Sb.). Revize existující soustavy maloplošných zvláště chráněných území z hlediska obou zmiňovaných směrnic: v případě území se zvláštním zájmem pro ochranu přírody (ASCI) na území ČR lze předpokládat, že půjde o stovky až tisíce lokalit a území. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků nákladů Budou upřesněny po vypracování dopadové studie Phare. Institucionální aspekty Dokončení doplnění počtu pracovníků státní ochrany přírody včetně nezbytného technického vybavení. Zvyšování kvalifikace pracovníků státní ochrany přírody, obnova technického vybavení. Požadavky na EU Dokončení sítě NATURA 2000 v rámci realizace projektu SMARAGD 2 mil. Kč ročně. Dobudování ISOP v návaznosti na EUNIS, popř. další globální databáze nebo metadatabáze (OECD Bioinformatics Forum, UNESCO DIVERSITAS/Systematics 2000, Biodiversity Conservation Information system) - ročně 2 mil. Kč. Zvyšování kvalifikace pracovníků státní ochrany přírody v záchranných programech řízené péče o stanoviště a získávání podpory veřejnosti - 5 mil. Kč ročně. F. Podoblast: Omezování průmyslového znečištění a management rizik I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Novým právním předpisem (novelou stávajících předpisů) upravit integrovanou prevenci a omezování znečištění ve smyslu směrnice č. 96/61/EC. Předpokládaný termín nabytí účinnosti: r. 2000 - 2001. Doporučení pro další postup aproximace směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (dále:IPPC) č. 96/61/EC budou výsledkem připravované studie Phare (DISAE) CR-107, která má být zpracována v průběhu roku 1998. Připravit zákon o prevenci průmyslových havárií a příslušné prováděcí předpisy ve smyslu směrnice č. 96/82/EC. Připravit pracovníky státní správy a podniků na zavedení zákona. Vytvoření administrativních podmínek pro zavedení systému EMAS ve smyslu nařízení č. 93/1836/EEC. Termín: 1998 - 1999. Postupné slaďování Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků s rozhodnutími navazujícími na nařízení č. 92/880/EEC. Termín: průběžně. Projednání a schválení návrhu usnesení na úrovni porady ministra životního prostředí a projednání a schválení návrhu usnesení na úrovni vlády ČR.

Zpracování studie DISAE CR-107 "Právní, technické a institucionální aspekty implementace směrnice č. 96/61/EC". Zpracování studie o ekonomických dopadech implementace směrnice o IPPC. Formulace jednoznačných pravidel Programu EMAS. Příprava podpůrných orgánů a nástrojů k zavedení EMAS v ČR. Příprava paragrafovaného znění zákona o prevenci průmyslových havárií (věcný záměr zákona již schválen vládou). Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Rozpočtové náklady na implementaci a prosazování zákona o průmyslových haváriích 32 mil. Kč a náklady soukromé sféry 500 mil. Kč. Rozčlenění na investiční a provozní náklady bude možné po zpracování bezpečnostních studií v průmyslové sféře. Příprava pracovníků pro zpracování a posuzování bezpečnostní dokumentace - 25 mil. Kč. Studie bezpečnosti vybraného podniku - 20 mil. Kč. Činnost odpovědného orgánu programu EMAS, včetně Agentury programu EMAS: z rozpočtové kapitoly MŽP. Realizaci programu EMAS si podniky, které se pro jeho zavedení dobrovolně rozhodnou, financují z vlastních zdrojů. Zvážit možnost financování z podpůrných programů dotčených ministerstev (MŽP, MZe, MPO, MMR). Realizace systému vzdělávání o programu EMAS a podpora jeho zavádění bude financována jak z prostředků Programu péče o životní prostředí (3 mil. Kč), tak v rámci Phare COP 97 (3 mil. Kč). Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC): Vzhledem k novosti tohoto přístupu k povolování průmyslových činností zatím nelze provést ani přibližnou kvantifikaci dopadů jeho uplatnění. Předpokládají se však vysoké náklady na restrukturalizaci a posílení státní správy, zaškolení pracovníků, zvýšení odborné způsobilosti příslušných pracovníků a zvýšení počtu inspektorů. Institucionální aspekty Na základě požadavků směrnice o IPPC č. 96/61/EC zvýšit počet pracovníků státní správy. Restrukturalizovat státní správu v oblasti povolování průmyslových činností. Ustavení pracoviště pro odbornou spolupráci v oblasti nejlepších dostupných technologií (BAT) Ustavení odpovědného orgánu programu EMAS (MŽP). Ustavení akreditačního orgánu programu EMAS (Český institut pro akreditaci). Požadavky na EU Realizace projektu Phare CR-107 (IPPC) v průběhu roku 1998.

Uskutečnění projektu implementace BAT. Pomoc při zřízení odborného střediska pro sledování již používaných technologií, výzkum nových a účinnějších BAT a pro výměnu informací jak v rámci státní správy, průmyslu a výzkumu, tak i v mezinárodním měřítku. Studie proveditelnosti zákona o průmyslových haváriích - 12 mil Kč. Projednání shody zákona o průmyslových haváriích s předpisy ES - 16 mil Kč. Realizace projektu Phare COP - 97 (zavádění Programu EMAS) - 600 000 ECU. II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy Viz krátkodobé priority Provádění a prosazování Na základě výsledků studií Phare určit následné kroky aproximace v oblasti IPPC (reforma povolovacího procesu, zavedení systému "Nejlepší dostupná technologie" - BAT). Dokončení implementace zákona o prevenci průmyslových havárií, vyhodnocení účinnosti tohoto zákona. Příprava metodického pokynu pro akreditaci ověřovatelů EMAS v ČR. Podpora informovanosti podnikatelského sektoru o Programu EMAS. Zavádění programu EMAS v jednotlivých průmyslových podnicích a na regionální úrovni. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Rozpočtové náklady na provádění a implementaci zákona o prevenci průmyslových havárií 32 mil. Kč. Studie proveditelnosti zákona o prevenci průmyslových havárií - 10 mil. Kč. Zvyšování kvalifikace pracovníků v oblasti prevence průmyslových havárií - 5 mil Kč ročně. Zavádění programu EMAS v průmyslových podnicích - z prostředků Programu péče o životní prostředí (2 mil. Kč) a v rámci programu Phare (10 mil. Kč). Náklady na zavádění Programu EMAS na regionální úrovni jsou předpokládány v podobné výši. Institucionální aspekty Zvýšit počet pracovníků o 60 osob pro oblast prevence průmyslových havárií. Ustavit Agenturu programu EMAS. Požadavky na EU Pokračování spolupráce při uskutečňování projektů a přípravě studií, které přinesou nejnovější informace z oblasti integrované prevence a omezování znečišťování (IPPC) a BAT v rámci Evropské unie. Zaškolování pracovníků státní správy a inspektorů. Zabezpečení výměnných stáží odborníků. Poskytování dokumentů o BAT a pomoc při vytváření střediska obdobného charakteru jako je IPPC Bureau v Seville.

Spolupráce při zpracování studie proveditelnosti a zaškolování pracovníků státní správy a inspektorů v oblasti SEVESO II. Realizace projektu Phare COP 97 - zavedení systému EMAS - 20 mil. Kč. G. Podoblast: Chemické látky a přípravky, geneticky modifikované organismy I. Krátkodobé priority Opatření pro převzetí legislativy Novým zákonem komplexně upravit nakládání s chemickými látkami a přípravky ve smyslu relevantních předpisů ES. Nová právní úprava nakládání s chemickými látkami a přípravky musí být provázána s připravovanou právní úpravou integrované prevence a omezování znečištění ve smyslu směrnice č. 96/61/EC. Novým zákonem upravit nakládání s geneticky modifikovanými organismy ve smyslu příslušných právních předpisů ES. Odpovídající právní předpisy ES jsou směrnice o uzavřeném používání geneticky modifikovaných mikroorganismů č. 90/219/EEC včetně pozdějšího dodatku a směrnice o záměrném uvádění geneticky modifikovaných organismů do prostředí č. 90/220/EEC včetně pozdějších dodatků. Provádění a prosazování Postupné vytvoření informačního systému, příprava pracovníků státní správy a zahájení činnosti podniků v souladu se zákonem o chemických látkách a přípravcích. Dokončení informačního systému, přípravy státní správy a podniků na zavedení uvedeného zákona. Příprava státní správy a podniků na zavedení zákona o GMO. Seznámení pracovníků státní správy a podniků s připravovaným zákonem. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Celkově z veřejných rozpočtů: Chemické látky 50 mil Kč, GMO 20 mil Kč. Celkové náklady soukromé sféry: Chemické látky 300 mil Kč, GMO 20 mil Kč. Institucionální aspekty Posílení státní správy o cca 90 pracovníků pro oblast chemických látek a přípravků a o cca 50 pracovníků pro oblast GMO, zajištění nezbytného technického vybavení. Ustavení poradního orgánu MŽP pro geneticky modifikované organismy. Požadavky na EU Chemické látky a přípravky: •

studie proveditelnosti - 12,5 mil Kč;

•

překlady vybraných částí směrnic (např. EINECS) - 1,5 mil Kč;

•

projednání shody zákona s předpisy ES - 18,5 mil Kč;

•

příprava pracovníků pro registraci chemických látek, inspekční činnost a správnou laboratorní praxi - 10 mil. Kč.

Geneticky modifikované organismy: •

studie proveditelnosti - 4 mil Kč;

•

projednání shody zákona s předpisy ES - 8,5 mil Kč.

II. Střednědobé priority Opatření pro převzetí legislativy Viz krátkodobé priority. Provádění a prosazování Dokončení implementace zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, vyhodnocení účinnosti tohoto zákona. Dokončení implementace zákona o geneticky modifikovaných organismech, vyhodnocení účinnosti tohoto zákona. Odhad nákladů, vyčlenění rozpočtových prostředků Veřejných rozpočtů - 5 mil. Kč/rok Soukromé sféry - 80 mil. Kč/rok (rozčlenění na investiční a provozní náklady bude možné po zpracování bezpečnostních studií v průmyslové sféře.) Institucionální aspekty Zvyšování kvalifikace pracovníků státní správy, obnova technického vybavení. Požadavky na EU Zvyšování kvalifikace pracovníků: management chemických látek - 5 mil. Kč ročně, geneticky modifikované organismy - 2,5 mil Kč ročně. Technická pomoc při rozvoji informačního systému v oblasti chemických látek a GMO. *** Jaderná bezpečnost a radiační ochrana Gestor : Státní úřad pro jadernou bezpečnost Seznam cílů : 1. analýza důsledků vstupu ČR do EU v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany; 2. řešení problémových oblastí specifikovaných v bodu 1; 3. podpora výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou; 4. informace o praktické aplikaci vybraných předpisů ES a návrh úpravy příslušných právních předpisů ČR;

5. příprava součinnosti SÚJB a Euratomu při zajišťování tzv. zárukového systému v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Podoblast : Jaderná bezpečnost Úvod V oblasti zajišťování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení nebyly dosud EU přijaty komunitární předpisy pro hodnocení jaderné bezpečnosti jaderných zařízení provozovaných na území členských států EU. Požadavek EK formulovaný v posudku k žádosti ČR o vstup do EU, aby ČR "vhodně vyřešila standardy jaderné bezpečnosti a uvedla tak svá jaderná zařízení na požadovanou úroveň" je velmi obecný a z právního hlediska (bez odpovídající legislativní báze EU) nejasný. V ČR vstoupil v platnost zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), a deset na něj navazujících prováděcích předpisů, které upravují jak jednotlivé fáze využívání jaderné energie, tak i radiační ochranu. Tyto předpisy jsou srovnatelné s obdobnými předpisy platnými v jednotlivých zemích EU, jež mají jaderně-energetický program. Aby se jaderná zařízení ČR nestala předmětem nekvalifikovaného zpochybňování a diskusí o jejich bezpečnosti, je účelné v maximální možné míře nadále seznamovat členské země EU a zástupce Euratomu se způsobem výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností v ČR a trvale jej přizpůsobovat praxi zavedené v zemích s jaderně-energetickým programem. V současné době je v návaznosti na Úmluvu o jaderné bezpečnosti, kterou ČR podepsala v roce 1996, zahájena příprava zprávy ČR dokumentující jadernou bezpečnost stávajících jaderných zařízení na jejím území. Na zpracování zprávy se podílejí Státní úřad pro jadernou bezpečnost (pověřený výkonem státního dozoru nad jadernou bezpečností), Ministerstvo průmyslu a obchodu (odpovědné za oblast energetiky) a ČEZ, a.s., (provozovatel jaderných zařízení). Zpráva bude v září 1998 postoupena k posouzení členským státům úmluvy a v roce 1999 projednána na hodnotícím zasedání dle článku 20 úmluvy. Výsledky takto širokého projednání zprávy o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení na území ČR by měly být objektivní informací pro jednání EK o této otázce. K dosažení cílů v oblasti jaderné bezpečnosti jsou navrhovány následující programy: I. Krátkodobé priority Program: Analýza důsledků vstupu ČR do EU v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Cíl programu: Studie by měla vyspecifikovat problémové oblasti a měla by být předána zadavateli do 31. března 1998. V návaznosti na výstupy z této studie budou dopracovány projekty ve střednědobém, případně dlouhodobém horizontu a bude navrženo jejich kofinancování z prostředků PHARE. Financování programu: Zpracování studie bylo v rámci programu PHARE v roce 1997 (celková částka je 50 000 ECU) zadáno na základě výběrového řízení francouzské firmě EdF. Zatím se nepředpokládá zvýšené čerpání prostředků EU na financování studie.

II. Střednědobé priority Programy: 1. řešení problémových oblastí specifikovaných ve studii dle bodu A; 2. zahájení projektu PHARE CZ/TS/02 "Licensing related assessment for WWER-1000 safety program" (Temelín); 3. účast ČR na projektu "EC/CEEC co-operation between nuclear regulatory authorities and TSO´s", který je připravován EK-DG XI a jehož cílem je příprava dozorných orgánů na schvalování modernizace digitálních systémů kontroly řízení JE VVER- 440. Cíle programů: Cíle řešení projektu č. 1 budou vycházet z "dopadové" studie zpracované EdF a budou stanoveny až po jejím předání SÚJB. Projekty č. 2 a č. 3 zprůhlední evropským institucím postup SÚJB při schvalovacím řízení modernizace JE Temelín a modernizaci JE Dukovany. Cílem regionálních projektů je zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení v zemích střední a východní Evropy. Financování programů: V případě, že bude zpracován na základě výsledků "dopadové" studie program na odstranění zjištěných nedostatků, bude SÚJB předložen návrh jeho kofinancování z prostředků PHARE. Nebude-li zachován plán schvalování a financování regionálních projektů PHARE, bude požadováno zařazení projektů č. 2 a č. 3, upravených na podmínky ČR, do NP. Paralelně s těmito projekty bude ČR pokračovat v účasti na regionálním programu PHARE Nuclear Safety. V rámci tohoto programu je v současné době realizováno asi 70 dílčích projektů. Podoblast: Radiační ochrana Zajištění ochrany zdraví pracovníků a obyvatelstva před účinky ionizujícího záření je jedním z cílů Smlouvy o založení Euratomu. V návaznosti na tento dokument byla orgány ES vydána řada právních předpisů upravujících povinnosti členských států v oblasti radiační ochrany. Komunitárním právem jsou upraveny jak obecné požadavky radiační ochrany, tak požadavky havarijní připravenosti, mezinárodního pohybu radioaktivních materiálů a kontaminace potravin a krmiv radionuklidy. V ČR byla v roce 1997 přijata zcela nová právní úprava oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon a na něj navazující prováděcí předpisy). Tato úprava vychází z komunitárního práva EU, avšak nepokrývá danou oblast vyčerpávajícím způsobem. V současné době je zejména nezbytné provést důslednou analýzu nových právních předpisů a porovnání jejich aplikace s praxí EU. K dosažení cílů v oblasti radiační ochrany a pro plné přijetí acquis bude nutné zahrnout do NP, za předpokladu, že bude zachován stávající stav finančního a institucionálního zabezpečení výkonu státního dozoru v dané oblasti, následně uvedené programy. I. Krátkodobé priority

Program: Analýza důsledků vstupu ČR do EU v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Cíl programu: Studie by měla vyspecifikovat problémové oblasti a měla by být předána zadavateli do 31. března 1998. V návaznosti na výstupy z této studie budou dopracovány projekty ve střednědobém, případně dlouhodobém horizontu a bude navrženo jejich kofinancování z prostředků PHARE. Financování programu: Zpracování studie bylo v rámci programu PHARE v roce 1997 (celková částka je 50 000 ECU) zadáno na základě výběrového řízení francouzské firmě EdF. Zatím se nepředpokládá zvýšené čerpání prostředků EU na financování studie. II. Střednědobé priority Programy: 1. řešení problémových oblastí specifikovaných ve studii dle bodu A; 2. v oblasti havarijní připravenosti: •

a) konzultace praktického uplatňování příslušných předpisů ES s experty EU;

•

b) přizpůsobení systému včasného oznamování událostí specifikovaných v rozhodnutí EK 87/600/Euratom členským státům EU a EK;

•

c) příprava novel právních předpisů ČR, ve kterých budou promítnuty některé další požadavky stanovené směrnicí 89/618/Euratom (informovat obyvatelstvo o opatřeních, která budou přijata v případě jaderné havárie, osoby účastnící se na její likvidaci a informovat EK o přijatých opatřeních); (bude nezbytná koordinace a spolupráce s dalšími ústředními orgány státní správy);

3. v oblasti kontaminace potravin a krmiv radionuklidy po jaderné havárii: •

a) konzultace praktického uplatňování příslušných předpisů ES s experty EU;

•

b) příprava novel právních předpisů, kterými budou stanoveny nejvyšší přípustné úrovně kontaminace potravin a upraven způsob kontroly jejich dodržování (bude nezbytná koordinace a spolupráce s dalšími ústředními orgány státní správy);

•

c) zavedení kontrolních režimů k zamezení přístupu nevyhovujících potravin a krmiv na trh, případně jejich vývozu a dovozu. Zavedení kontrolních režimů bude nutno zajistit legislativně a finančně (bude nezbytná koordinace a spolupráce s dalšími ústředními orgány státní správy);

4. v oblasti kontroly mezinárodního pohybu radioaktivních odpadů a radioaktivních látek: •

a) konzultace praktického uplatňování příslušných předpisů ES s experty EU;

•

b) příprava novel právních předpisů;

•

c) zavedení systému kontroly pohybu uvedených radioaktivních materiálů přes hranice státu, který je uplatňován v zemích EU.

Cíle programů: Cíle řešení projektu č. 1 budou vycházet z "dopadové" studie zpracované EdF a budou stanoveny až po jejím předání SÚJB. Cílem programu č. 2 je seznámit se s praktickou aplikací rozhodnutí Rady 87/600/Euratom a směrnicí 89/618 Euratom a v návaznosti na to připravit úpravu legislativy ČR v dané oblasti. Cílem programu č. 3 je seznámit se s praktickou aplikací nařízení Rady 87/3954 a souvisejících předpisů, novelizace příslušných právních předpisů ČR a zavedení odpovídajících kontrolních režimů. Cílem programu č. 4 je seznámit se s praktickou aplikací směrnice 93/1493/Euratom a 92/3/Euratom, novelizace příslušných právních předpisů ČR (vyhláška SÚJB č. 143/1997 a 184/1997 Sb., případně zákona č. 18/1997 Sb.) a zavedení systému kontroly uplatňovaného v zemích EU. Financování programů: V případě, že bude zpracován na základě výsledků "dopadové" studie program na odstranění zjištěných nedostatků, bude SÚJB předložen návrh jeho kofinancování z prostředků PHARE. V případě dalších programů by se finanční pomoc EU týkala stáží pracovníků SÚJB, příp. dalších institucí, ve vybraných zemích EU nebo v EK. Stáž by byla zaměřena na získávání informací o praktické aplikaci příslušných předpisů ES. Finanční účast ČR v daných programech by se týkala přípravy novel právních předpisů a případného zavedení kontrolních režimů. Podoblast: Uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní evidence a kontrola jaderných materiálů Úvod Předpisy EU stejně jako právní předpisy ČR (Dohoda mezi ČR a MAAE o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška SÚJB č 145/1997 Sb.) upravují povinnosti, vyplývající z členství v NPT a z dohod o uplatňování záruk. V obecné rovině jsou jednotlivá ustanovení právních předpisů kompatibilní. Odlišnosti mezi prováděcími dokumenty k základním dohodám vyplývají především ze skutečnosti, že pro naplňování závazků, vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, má ČR vytvořen státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů (tzv. zárukový systém), který vychází z dohody uzavřené mezi MAAE a ČR. V EU je zaveden obdobný zárukový systém, vycházející z dohody mezi členskými státy EU, Euratomem a MAAE. Tzn., že před vstupem ČR do EU jsou pro nás ustanovení některých článků nařízení neaplikovatelná. Po vstupu do EU bude kontrola dodržování závazků vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní prováděna na území ČR kromě inspektorů SÚJB a MAAE rovněž inspektory Euratomu. Bude proto nutno připravit organizační změny, směřující k zajištění součinnosti s Euratomem. Aby ČR po svém vstupu do EU/EURATOM mohla nadále bez problémů naplňovat své povinnosti vůči Euratomu, jsou navrhovány do NP následující programy přípravy. I. Krátkodobé priority Programy:

1. analýza důsledků vstupu ČR do EU v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany; 2. konzultace s experty EURATOMU k vyjasnění požadavků kladených na osoby nakládající s jadernými materiály v rámci uplatňování zárukového systému EURATOMU; 3. konzultace s odpovědnými pracovníky EURATOMU k vyjasnění požadavků na přípravu databáze jaderných materiálů nacházejících se pod jurisdikcí ČR tak, aby databáze mohla být upravena do kódu používaného v EURATOM. Cíle programů: Studie (program č. 1) by měla vyspecifikovat problémové oblasti a měla by být předána zadavateli do 31. března 1998. V návaznosti na výstupy z této studie budou dopracovány projekty ve střednědobém, případně dlouhodobém horizontu a bude navrženo jejich kofinancování z prostředků PHARE. Cílem programů č. 2 a č. 3 je vytvoření systému součinnosti SÚJB, který zajišťuje státní systém vedení evidence jaderných materiálů a provádění kontroly na národní úrovni (včetně plnění dalších závazků vyplývajících pro ČR z mezinárodních kontrolních režimů) s Euratomem. Financování programů: Zpracování studie bylo v rámci programu PHARE v roce 1997 (celková částka je 50 000 ECU) zadáno na základě výběrového řízení francouzské firmě EdF. Zatím se nepředpokládá zvýšené čerpání prostředků EU na financování studie. Finanční pomoc z prostředků PHARE by se týkala zajištění konzultací s experty EU navrhovaných programů č. 2 a č. 3. II. Střednědobé priority Programy: 1. řešení problémových oblastí specifikovaných ve studii dle bodu A; 2. realizace seminářů s lektory Euratomu k implementaci zárukového systému EURATOMU v podmínkách ČR; 3. příprava systému předávání informací státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů ČR EURATOMU po vyjasnění požadavků podle bodu A. Cíle programů: Cíle řešení projektu č. 1 budou vycházet z "dopadové" studie zpracované EdF a budou stanoveny až po jejím předání SÚJB. Cíle střednědobých programů č. 2 a č. 3 jsou v podstatě identické s cíli krátkodobých programů. Financování programů: V případě, že bude zpracován na základě výsledků "dopadové" studie program na odstranění zjištěných nedostatků, bude SÚJB předložen návrh jeho kofinancování z prostředků PHARE.

Finanční pomoc z prostředků PHARE by se týkala zajištění seminářů s experty EU a přípravy systému předávání informací dle navrhovaných projektů č. 2 a č. 3. *** Ochrana spotřebitele a zdraví Podoblast: Ochrana spotřebitele Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu Hlavním politickým cílem a současně nejobtížnějším úkolem této oblasti je sjednocení politiky ochrany spotřebitele a vytvoření jednotné koncepce a koordinačních mechanismů. ČR je odhodlána implementovat tu část spotřebitelské legislativy, kterou je možno uplatnit před vstupem do EU, a tak dosáhnout kompatibility ochrany spotřebitelů s evropským přístupem. ČR si je vědoma toho, že v zájmu slučitelnosti trhů bude současně nutné reorganizovat systém dozoru na vnitřním trhu a rozvinout činnost nevládních organizací. I. Krátkodobé priority a) definování priorit Formulace a prosazení vládní koncepce spotřebitelské politiky. Návrh koncepce a programu spotřebitelské politiky na léta 1998-2000 je rozpracován a jeho předložení se uskuteční během roku 1998. Koncepce obsahuje čtyři základní úkoly pro spotřebitelskou politiku do roku 2000: •

dohodnout koordinační systém, který by umožnil MPO vystupovat jako jediný orgán, odpovídající vůči EU za pohledávky ve spotřebitelské oblasti ve smyslu požadavku Přílohy Bílé knihy. Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie, COM(95)163, v oblasti implementace spotřebitelské legislativy a v oblasti tržního dozoru. (termín: 31.9.1998),

•

zpracovat legislativní koncepci a nový harmonogram další implementace spotřebitelské legislativy (termín: 31.12.1998),

•

připravit program pro rozvoj spotřebitelské výuky na základních a středních školách (termín: 31.12.1998),

•

podpořit legislativně i finančně rozvoj nezávislých spotřebitelských organizací (termín: 1999 - 2000), což přesahuje do střednědobých priorit. b) opatření pro provádění a prosazování, řazení jednotlivých kroků V oblasti legislativy bude pokračovat implementace právních předpisů ES do našeho právního řádu. Počítá s následujícími legislativními opatřeními: 1. přijetí zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadností výrobků (platnost od r. 1998), 2. návrh zákona o některých zvláštních podmínkách při uzavírání spotřebitelských smluv, jímž bude implementováno pět směrnic pro ochranu ekonomických zájmů spotřebitele,

3. návrh a přijetí zákona o souborných službách cestovního ruchu (platnost od r. 1998), 4. návrh novely zákona o regulaci reklamy (implementace směrnice o srovnávací reklamě), 5. návrh novely zákona o ochraně spotřebitele z. č. 634/1992 Sb., (implementace směrnice o textilních názvech a o zaměnitelných výrobcích ohrožujících zdraví spotřebitele). d) řešení institucionálních aspektů Zřízení poradního orgánu pro zastoupení spotřebitelů. Nezbytným předpokladem k tomuto kroku je státní podpora pro vznik dostatečně silné spotřebitelské organizace, která by věrohodně zastupovala české spotřebitele. e) vyčlenění rozpočtových prostředků V oblasti spotřebitelské politiky se předpokládá zvýšení rozpočtových nákladů z dnešních 4 mil. Kč na asi 6 -7 mil. Kč ročně, které je nutno zajistit již při přípravě rozpočtu na rok 1999. f) požadavky na pomoc EU Pomoc ze strany EU bude organizována v rámci stávajících programů; zejména se jedná o pokračování programu CICPP (Consumer Institutions and Consumer Policy Program). II. Střednědobé priority a) definování priorit Posílení nevládních spotřebitelských organizací a zvýšení jejich úlohy při informování spotřebitelů a při ochraně jejich zájmů. Formulovat další priority pro následující období bude možné až na základě schválené vládní koncepce a programu spotřebitelské politiky. Priority na následující období zahrnou pravděpodobně následující body: 1. kopírování legislativního vývoje v EU (např. implementace směrnice o výrobcích určených spotřebiteli a souvisejících zárukách), 2. implementace některého z účinných mechanismů právní ochrany spotřebitelů, které jim umožní efektivně uplatňovat jejich práva a která jsou navržena v Zelené knize o přístupu spotřebitele k právu (COM (93) 576 final), Brusel), 3. příprava implementace sekundárních právních aktů ES zejména: -doporučení Komise 92/579/EHS vyzývající členské státy ke zřízení infrastruktur potřebných k identifikaci nebezpečných výrobků na vnějších hranicích, -směrnice Parlamentu a Rady o platbách přes vnitřní hranice, -směrnice Parlamentu a Rady o úvěrech poskytovaných přes vnitřní hranice.

4. zapojení ČR do struktur EU (systém rychlé výstrahy před nebezpečnými výrobky RAPEX, systém informací o úrazech v domácnosti a ve volném čase EHLASS, Spotřebitelský výbor ap.), 5. další úkoly, které vyplynou z plnění opatření předchozího období, průběhu negociací apod. b) opatření pro provádění a prosazování, řazení jednotlivých kroků - zvýšení jejich finanční podpory (termín 1999), - uplatnění evropské legislativy (zejména připravované směrnice o soudních nařízeních pro ochranu zájmů spotřebitelů), pomocí níž budou přiznána nevládním spotřebitelským organizacím konkrétní práva v soudním a správním řízení (termín: 1999-2000), - organizování zastoupení spotřebitelů jak na české, tak později na evropské úrovni (termín: 2000 a dále), - organizace a podpora školení specialistů z nevládních organizací v zahraničních programech, d) řešení institucionálních aspektů Bude řešeno v návaznosti na zkušenosti a výsledky z předchozího období. Nepředpokládáme vznik dalších, dříve neuvažovaných institucí, ale především postupné prohlubování a zdokonalování činnosti poradního orgánu, dozorových institucí a spotřebitelského orgánu. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Finanční náklady na státní rozpočet v tomto období vzrostou na 10 - 20 mil. Kč ročně, zejména po zapojení do systému EHLASS, další náklady (hospodářské a sociální) se opět nepředpokládají. f) požadavky na pomoc EU Pomoc ze strany EU bude organizována v rámci stávajících programů; zejména se jedná o pokračování programu CICPP (Consumer Institutions and Consumer Policy Program). Podoblast: Ochrana zdraví Gestor: Ministerstvo zdravotnictví Prioritním cílem v oblasti zdravotnictví jak z hlediska krátkodobého, tak i střednědobého je postupná úprava čs. legislativy. I. Krátkodobé priority: 1. Příprava zákona o zdravotnických prostředcích a o změnách a doplnění některých zákonů ve smyslu nyní vládou schváleného věcného záměru a příprava nařízení vlády k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky: •

spolupráce k zajištění převzetí acquis , stanovení koncepce a řešení otázek akreditací, jakosti a bezpečnosti zdravotnických prostředků (dále ZP),

•

posuzování shody podle principu "nového přístupu" a řazení ZP do tříd,

•

způsob evidence závažných nežádoucích příhod.

2. Příprava zákona o ochraně veřejného zdraví a 14 ti prováděcích předpisů k tomuto zákonu: •

identifikace acquis na všech úsecích souvisejících s otázkami upravenými zákonem a prováděcími předpisy,

•

posouzení vhodnosti způsobu řešení navržené právní úpravy.

3. Příprava právního předpisu k zajištění zdravotní nezávadnosti kosmetických prostředků: •

zabudování všech více než 20-ti doplňujících předpisů k Směrnici 76/768/EHS,

•

posouzení přípravných prací z hlediska začlenění všech norem,

•

stanovení správné výrobní praxe,

•

jednání s Asociací evropských výrobců (COLIPA).

4. Příprava prováděcích předpisů k zákonu č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů: •

stanovení správné výrobní praxe,

•

stanovení správné laboratorní praxe, správné klinické praxe,

•

registrace léčivých výrobků,

•

způsob předepisování léčivých přípravků a další prováděcí předpisy.

5. Příprava zákona o návykových látkách a prováděcích předpisů k tomuto zákonu II. Střednědobé priority: Posílení státní správy umožňující plné přijetí acquis v oblastech: 1. Oblast ochrany veřejného zdraví - realizace navrženého zákona o ochraně veřejného zdraví - přijetí acquis na celém úseku •

ochrana zdraví při práci podle vyhlášky o zdravotních požadavcích na pracovní prostředí a pracovní podmínky,

•

předcházení vzniku a šíření infekcí,

•

zdravotní požadavky na předměty běžného užívání,

•

zdravotní požadavky na stavební materiály a výrobky pro stavbu,

•

zdravotní požadavky na stroje a zařízení,

•

ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,

•

ochrana zdraví před nepříznivými účinky neionizujícího záření,

•

ukazatele a limity pitné vody a způsob její kontroly, přídatné látky, vodárenské technologie,

•

očkování proti infekcím,

•

podmínky přiznávání osvědčení odborné způsobilosti.

2. Oblast poskytování zdravotní péče ( zkvalitnění systému poskytování zdravotní péče, zákony o zdravotním pojištění, zdravotní politika, migrace pracovníků, koordinace systémů sociálního a zdravotního zabezpečení). Příprava integrace ČR do vnitřního trhu EU z hlediska ochrany zdraví spotřebitele U všech krátkodobých i střednědobých priorit se předpokládá finanční spoluúčast ze strany EU. *** Spravedlnost a vnitro Gestor: Ministerstvo vnitra Název tématu: Plné zajištění hranice tj. včetně vnější hranice EU Oblast: Vstup a pobyt cizinců na území ČR. Časový harmonogram: Krátkodobý (do konce roku 1998) Popis a návrh řešení: Vypracovat do konce roku 1998 materiál k hodnocení Slovenska ze strany EU a k identifikaci potřeb k zajištění vnější hranice. Odhadované náklady: Minimální. Požadavky na pomoc z EU: Expertní pomoc z EU.

Název tématu: Boj proti obchodu s drogami a proti organizovanému zločinu Časový harmonogram: Krátkodobý i střednědobý (průběžně). Popis problému: V těchto oblastech se polici postupně daří zlepšovat účinnost boje proti obchodu s drogami a proti organizovanému zločinu. Návrh řešení: Vláda (ČR přijala svým usnesením ze dne 29.10. 1997 č. 673 Aktualizaci koncepce boje proti organizovanému zločinu, která obsahuje podrobný harmonogram kroků pro následující období cca dvou let. Přesto je možné dále zlepšovat spolupráci se zahraničím v této oblasti a využít i finanční pomoc jiných států včetně zahraničních zkušeností. Odhadované náklady: Zatím nelze přesněji specifikovat. Pomoc z EU: Pomoc v oblasti zabezpečování odpovídajících kriminalistických expertíz a školení expertů, zabezpečení vzájemně koordinovaného postupu při společném boji proti organizovanému zločinu. Jednou ze součástí této pomoci by mělo být vyčlenění prostředků na zabezpečení implementace některých bodů Berlínské deklarace (např. oblast radioaktivních materiálů a jejich detekce na hranicích).

Název tématu: Policejní vzdělávání Časový harmonogram: Krátkodobý a střednědobý (průběžně).

Popis a návrh řešení: Na MV probíhají vzdělávací akce v souladu s doporučeními a rezolucemi v oblastech: operativní analýza trestné činnosti, boj proti praní špinavých peněz, výcvik školitelů. Odhadované náklady: Zatím nelze přesněji specifikovat. Požadavky na pomoc z EU: Pomoc při organizaci vzdělávacích akcí.

Název tématu: Plné zajištění hranice tj. včetně vnější hranice EU Oblast: Vstup a pobyt cizinců na území ČR. Časový harmonogram: Střednědobý. Popis a návrh řešení: Cílem je zajistit, aby v okamžiku vstupu ČR do EU na vnějších hranicích (vzdušných i pozemních) vstoupil v platnost schengenský kontrolní a informační systém. Náklady na aplikaci "schengenského acquis" mohou dosáhnout několika miliard Kč. Konkrétně bude nutné zohlednit náklady na: •

zavedení jednotných standardních činností na státních hranicích k provádění harmonizované *kontroly na budoucích vnějších hranicích,

•

navýšení sil a zkvalitnění procesu vzdělávání policistů,

•

přípravu plánů redislokace sil a prostředků,

•

vybudování záchytného zařízení pro cizince ze třetích států v blízkosti hranice se SR (pokud bude stanovena jako vnější),

•

přistoupení k schengenskému informačnímu systému, resp. jeho vybudování.

Odhadované náklady: Značné ačkoliv zatím nelze přesněji specifikovat. Požadavky na pomoc z EU: ČR bude požadovat finanční pomoc z Phare, nyní nelze konkretizovat její výši.

Název tématu: Harmonizace v oblasti azylu Oblast: Azy1 Časový harmonogram: Střednědobý (s výjimkou Dublinské úmluvy, kdy je plná implementace možná pouze v podmínkách členství). Popis a návrh řešení: Oblast azylu, v současné době upravená několika dokumenty III. pilíře a tzv. Dublinskou úmluvou, přejde na základě Amsterdamské smlouvy na úroveň komunitární. Příslušné normy ES budou přijaty do 5 let po vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost. Lze předpokládat, že obsahově budou komunitární akty vycházet z existujících aktů III. pilíře. K harmonizaci s příslušnými akty III. pilíře jsou nutné zákonné úpravy. Právní, institucionální a technické podmínky bude nezbytné vytvořit pro předávání žadatelů o azyl, jiným státům EU a pro jejich převzetí podle ustanovení Dublinské úmluvy (t.j.vytvoření či

určení organizačních jednotek, které budou spolupracovat s partnery v zahraničí, včetně jazykové přípravy pracovníků). Odhadované náklady: Nelze zatím specifikovat. Požadavky na pomoc z EU: Odborná a technická pomoc expertů EU před zapojením ČR do dublinského systému (školení a stáže pracovníků na partnerských institucích, pomoc expertů EU při vytváření příslušné české legislativy, další zatím neidentifikovaná pomoc).

Název tématu: Policejní spolupráce - Schengenské dohody Oblast: Aplikace schengenských dohod Časový harmonogram: Střednědobý. Popis a návrh řešení: Pro implementaci Schengenských dohod bude třeba přijímat řadu zásadních legislativních změn týkajících se: institutu pronásledování na území druhé strany a přeshraničního sledování, přinejmenším zákona o Policii ČR, výměny informací, institutu propadnutí majetku a sledování zásilky. Dále bude třeba legislativně dořešit problém, odpovědnosti dopravců za dopravu cizinců na vnější hranice, pokud tak nebude učiněno v připravovaném zákoně o pobytu cizinců. Na tyto legislativní změny budou navazovat organizační opatření v rámci Policie ČR, která zejména pokud jde o SIS, budou řešitelná až v časovém horizontu 3 let po obdržení podrobných informací o tomto systému. Odhadované náklady: Nelze nyní specifikovat. Požadavky na pomoc z EU: Pomoc ve formě materiální, případně finanční při realizaci opatření na úrovni Police ČR, a dále pomoc při zajištěním kontaktů s příslušnými zeměmi EU.

Název tématu: Harmonizace v oblasti střelných zbraní a střeliva Oblast: Střelné zbraně a střelivo Časový harmonogram: Střednědobý (k datu vstupu ČR do EU). Popis problému: Do doby vstupu ČR do EU bude nutno uvést do souladu právní úpravu v této oblasti. Návrh řešení: Změny si vyžádají větší finanční náklady související zejména se změnou charakteru zákona z tzv. nárokového (nárok na vydání zbrojního průkazu při splnění zákonem stanovených podmínek) na povolovací ve smyslu směrnice Rady č. 9I/'477/EHS. Tím dojde ke značnému snížení počtu držitelů zbraní i držených zbraní. Odhadované náklady: Finanční náhrada za odevzdané zbraně a střelivo bude činit (cca 1 mld. Kč). Požadavky na pomoc z EU: Nebudeme požadovat

Název tématu: Osobní doklady Oblast: Osobní doklady Časový harmonogram: Střednědobý, v případě vydávání cestovních pasů s názvem EU až po vstupu do EU. Popis problému: V současné době vydávané občanské průkazy nejsou zcela v souladu s doporučením EU ke strojově čitelným cestovním kartám. Návrh řešení: Cestovní doklady (cestovní pasy a cestovní průkazy) jsou zcela připravené pro vydávání v souladu s doporučením EU pro strojově čitelné cestovní doklady; k plné realizaci chybí pouze technika pro vypisování a čtení strojově čitelné zóny (nutná i pro vypisování strojově čitelné zóny v občanských průkazech. MV byl z programu Phare přidělen příspěvek na zavedení strojově čitelných dokladů. Odhadované náklady: Minimálně 1,4 mld. Kč *** Rozpočet a finanční kontrola Gestor: Ministerstvo financí Podoblast: Rozpočet Národní program v oblasti rozpočtu zahrnuje potřebné legislativní a institucionální kroky vedoucí ke sladění jednotlivých úseků rozpočtové problematiky s požadavky EU. Jedná se o přizpůsobení v oblastech sestavování a realizace rozpočtu, a vytvoření administíativních rámců pro zajištění plateb ČR do rozpočtu EU a čerpání z rozpočtu EU. Národní program v oblasti rozpočtu primárně obsahuje priority v otázkách rozpočtových vztahů k EU. Jednotlivých úkolů ostatních oblastí, tj. stanovení jednotlivých plateb do EU a správy čerpaných prostředků z EU, se národní program za rozpočet dotýká ze své celkové rozpočtově-koordinační pozice, neboť příprava priorit v těchto oblastech je obsahem národních programů za příslušné úseky či resorty. Splnění potřebných kroků, vedoucích k úplnému přizpůsobení uvedených oblastí požadavkům EU, patří mezi krátkodobé i střednědobé priority. Proto tyto úkoly budou plněny postupně v jednotlivých fázích. I. Krátkodobé priority a) definování priorit •

V tomto období půjde o další, systematické poznání legislativních a administíativních požadavků EU a jejich praktické aplikace. V rámci krátkodobých priorit je nutné hlubší poznání jednotlivých předpisů vztahujících se k rozpočtové oblasti, k odvodu vlastních zdrojů EU a ke správě prostředků čerpaných z EU. Je nutné osvojit si praktický přístup jednotlivých členských států při zapracování požadavků EU do své legislativy a administrativních činností, jednotlivé mechanismy a procedury v členských státech, seznámit se s pohledem Evropské komise na optimální uspořádání a organizaci rozpočtových vztahů. Na základě tohoto důkladného poznání se bude

připravovat řešení pro přizpůsobení legislativně-institucionálního systému v ČR požadavkům kladeným ze strany EU. •

ČR zapracuje některé rozpočtové principy a požadavky platné v EU do připravované novely rozpočtových pravidel. Jde zejména o princip víceletého rozpočtování. Z hlediska spoluúčasti národních prostředků při financování některých operací je nezbytné vytvářet perspektivní několikaleté zajištění národních prostředků a jejich závazný příslib. Určitý pokrok v tomto směru byl již učiněn při financování kapitálových výdajů, kdy byl vytvořen registr investic s údaji nad rámec jednoho roku. Nový záměr rozpočtových pravidel předpokládá zavedení víceletého rozpočtového plánování.

•

ČR se bude postupně orientovat na programové rozpočtování a průběžné sledování dlouhodobých rozpočtových dopadů jednotlivých programů, jejich sociálněekonomické hodnocení z hlediska rozpočtových priorit, což přesahuje horizont krátkodobých priorit do oblasti střednědobých.

•

Předpokládá se vyjasnění některých základních otázek v oblasti rozpočtování, především toku prostředků z a do rozpočtu EU.

b) opatření a řazení kroků Intenzivní analýza všech legislativních předpisů týkající se rozpočtové oblasti a jejích praktické aplikace v členských státech bude probíhat formou: •

Konzultací s experty z Evropské komise a jednotlivých členských států

•

Využití projektu Budget Metodology/Public Finance Management/Control v rámci programu PHARE

•

Organizování školení a kurzů k problematice rozpočtu za účasti expertů EU.

•

účasti našich odborníků na školeních a akcích pořádaných členskými státy EU nebo Evropskou komisí.

c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů V rámci krátkodobé perspektivy se předpokládají pouze malé rozpočtové dopady spojené se školením pracovníků a výjezdy do členských států. d) řešení institucionálních aspektů •

V rámci MF bylo vytvořeno oddělení pro celkovou koordinaci rozpočtových vztahů k EU.

•

V této fázi půjde o vyprofilování výkonných jednotek na jednotlivých resortech, které budou mít vztah k čerpání ze strukturních fondů.

•

Pro efektivní správu tradičních vlastních zdrojů EU bude probíhat příprava celní správy ČR a potřebná spolupráce s MF na organizačním řešení jejich odvodů do EU.

•

Začnou přípravy administrativní spolupráce mezi MF, daňovou správou a ČSÚ pro zajištění dat, výpočtů a plateb odvozených ze zdrojů DPH a HNP.

•

Bude probíhat příprava institucionálního zajištění správy strukturních fondů ve spolupráci s příslušnými resorty.

e) vyčlenění rozpočtových prostředků Rozpočtové prostředky budou čerpány v rámci současných přídělů pro jednotlivé kapitoly. f) požadavky na pomoc EU ČR bude žádat o expertní pomoc ze stríany Evropské komise při přípravě celkové organizace rozpočtových vztahů a vytváření administrativních rámců pro odvod jednotlivých zdrojů do rozpočtu EU a správu prostředků z EU. EU by hradila v rámci prostředků PHARE část nákladů v rámci technické asistence. II. Střednědobé priority a) definování priorit V rámci střednědobých priorit počítáme s vyřešením otevřených rozpočtových otázek jak v rámci ČR, tak ve vztahu k EU, včetně právního určení zacházení s prostředky EU, aby byla ČR připravena k aplikaci legislativy ES vztahující se k rozpočtové oblasti - tj. Finančních ustanovení Společenství, daná čl. 199 až 209a) Smlouvy o založení ES, obsahujícím základní charakteristiky rozpočtového hospodaření Společenství a Finančního nařízení s prováděcími předpisy. V tomto období budou vytvářeny administrativní mechanismy a procedury pro odvod vlastních zdrojů EU. Většina legislativy vztahující se na tuto oblast je pro členské státy automaticky závazná, a proto pro ČR nevyplývá povinnost zpracování zvláštních legislativních aktů. S přizpůsobením legislativy se počítá pro zajištění odvodu prostředků ze zdroje DPH a HNP do rozpočtu EU Pro odvod prostředků do rozpočtu EU bude třeba zajistit: •

u tradičních vlastních zdrojů (cla a zemědělské dávky) - sjednocování sazeb, harmonizaci způsobu výběru, účtování a převádění prostředků do rozpočtu EU, kontrolu, uchování dokumentů ap.

•

u zdrojů z DPH a HNP - sjednocení sazeb, statisticko-informační základnu, metodiku výpočtů platby, vyhotovení příslušné dokumentace.

Bude postupně dotvářen rozpočtový rámec pro čerpání ze strukturních fondů. Ke konci tohoto období dojde k dokončení výstavby administrativních struktur pro odvod do rozpočtu EU a správu čerpaných prostředků z EU a také k dokončení všech nezbytných kroků k bezvýhradnému přijetí postupů vztahující se k rozpočtové oblasti. b) opatření a řazení kroků •

Vytvoření systému pro odvod z vlastních zdrojů EU si vyžádá trvalou spolupráci MF s celní správou, která by měla zajišťovat platby z cel a zemědělských dávek.

•

Příprava organizace plateb z produkce cukrovky a ze skladování cukru (a isoglukozy) ve spolupráci MF a Mze.

•

Spolupráce s daňovou správou, ČSÚ, a příslušnými odbory v rámci MF na vytvoření mechanismů pro odvod prostředků z DPH a HNP.

•

Spolupráce s příslušnými resorty na tvorbě priorit pro vypracování národních programů k financování ze strukturních fondů a na přípravě jejich financování.

•

Školení pracovníků a technicko- informační přizpůsobení.

•

Využití projektu Budget Metodology/Public Finance Management/Control v rámci programu PHARE.

•

Vytváření kontaktů na pracovníky Evropské komise zabývajícími se rozpočtovými otázkami (zejm. GŘ XIX - Rozpočet), permanentní dialog s orgány EU a posilování pozic ČR v rámci institucí EU.

•

Organizování školení a kurzů k problematice rozpočtu za účasti expertů EU.

•

Účast našich odborníků na školeních a akcích pořádaných členskvmi státy EU nebo Evropskou komisí.

•

Příprava pracovníků na jejich účast v orgánech EU.

c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů V rámci střednědobé perspektivy se předpokládají rozpočtové dopady spojené se zakládáním administrativních stíuktur a systémů pro odvod prostředků do EU a správu stíukturních fondů. (zvýšení počtu pracovníků pro zajištění správy prostředků plynoucích do rozpočtu EU a z rozpočtu EU). Určité náklady budou spojeny i se školením pracovníků. Předpokládají se rozpočtové dopady spojené se zajištěním nutného spolufinancování přípravných programů financovaných ze strukturních fondů v předvstupním období. d) řešení institucionálních aspektů Bude dořešena výstavba institucionální struktury, zejména: Pro efektivní správu tradičních vlastních zdrojů EU bude dotvářena administrativní struktura v rámci celní správy ČR a ukončeno organizační rešení jejich odvodů do EU. Bude probíhat vytváření systému pro odvod z DPH a HNP. Dále bude pokračovat spolupráce mezi MF, daňovou správou a ČSÚ pro zajištění dat, výpočtů a plateb odvozených z těchto zdrojů. Bude ukončováno institucionální zajištění správy strukturních fondů ve spolupráci s příslušnými resorty. e) vyčlenění rozpočtových prostředků Rozpočtové prostředky budou čerpány v rámci přídělů pro jednotlivé kapitoly. Vyšší administíativní výdaje si však vyžádá institucionální zajištění správy strukturálních fondů. Rozpočtové prostředky budou vyčleněny také pro zajištění spolufinancování přípravných programů strukturálních fondů. f) požadavky na pomoc EU Bude žádoucí účast prostředků PHARE při úhradě části nákladů spojených s vytvářením potřebných administrativních struktur, jejich potřebného vybavení a školení pracovníků.

Podoblast: Finanční kontrola Souběžně s úkoly v rozpočtovém procesu je nezbytné realizovat i změny v současném systému finanční kontroly ve státní správě ČR. Tato podoblast neřeší dkoly kontroly správy zdrojů ES, která je řešena v Národním programu za cla, daně, účetnictví, audit a daňové poradenství. I. Krátkodobé priority a) definování priorit Zřízení vnitřních kontrolních útvarů ve státních orgánech. Tento úkol, vyplývající z primární legislativy ES, je v současné době řešen ve vazbě na přílohu J usnesení vlády ČR č. 584 k návrhu státního rozpočtu ČR na rok 1998 a s ohledem na vládě předložený věcný záměr nově připravovaného zákona o pravidlech hospodaření s rozpočtovými a jinými peněžními prostředky České republiky a o rozpočtovém určení daní (nahrazujícího zákon č. 576/1990 Sb.). Vytvoření jednotek vnitřní kontroly vyžaduje i zřízení ústředního orgánu státní správy, který bude danou oblast zastřešovat a bude plnit i funkci metodického řízení systému vnitřní kontroly. Analýza současného systému finanční kontroly v ČR a odpovídající monitorování systému finanční kontroly v členských zemích EU a platné legislativy ES. b) opatření a řazení kroků V této etapě je potřebné především ve spolupráci s odpovědnými orgány EU ujasnit si veškerou legislativu ES zabvýající se problematikou finanční kontroly, případně získat jejich pomoc při zpracovávání standardů vnitřní finanční kontroly pro nově vznikající kontrolní útvary a při upřesnění užívané terminologie. c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Náklady budou spojené především s účastí na jednotlivých akcích. Nezbytné náklady si vyžádají i oficiální překlady legislativy ES. Tyto náklady se navrhuje hradit z prostředků PHARE. d) řešení institucionálních aspektů Zřízení útvarů vnitřní kontroly a zabezpečení jejich jednotného metodického řízení si vyžádá vytvoření minimálně nového oddělení na MF, což obdobně jako zřízení vnitřních kontrolních útvarů na jednotlivých resortech a ostatních ústředních orgánech státní správy, bude zřejmě spjato s požadavkem na zvýšení počtu pracovníků ve státní správě a z toho vyplývající zvýšené náklady na mzdy. e) vyčlenění rozpočtových prostředků V současné době nelze jednoznačně definovat. f) požadavky na pomoc EU •

využití Projektu Finanční kontrola v rámci programu PHARE,

•

účast našich expertů na jednáních kontrolních orgánů členských států EU i kandidátských zemí,

•

organizování školení a kurzů k problematice finanční kontroly za účasti zástupců GŘ XX a expertů EU,

•

Stáže organizované na GŘ XX - Finanční kontrola k seznámení se se systémem práce a funkčními náplněmi jednotlivých oddělení a pracovníků tohoto GŘ.

II. Střednědobé priority a) definování priorit V období 1999 - 2000 se předpokládá položit důraz na řešení problematiky finanční kontroly ve vazbě na strukturální fondy EU. Bude se jednat o vyhodnocení Nařízení Rady č. 2052/88, 4253/88, 4254/88 a dalších formulujících jednotná pravidla pro kontrolu strukturálních fondů. Předpokládá se rovněž bližší seznámení s nařízeními pro finanční kontrolu vydávanými pro oblast zemědělské politiky. Jedná se např. o nařízení č. 729/70, 4045/89, 386/90, 307/91, 3508/92, 1663/95, 515/97. V tomto období budou intenzivně zahájeny práce na komplexním přebudování systému finanční kontroly se základním cílem zabezpečit nejenom následnou, ale i předběžnou a průběžnou finanční kontrolu na jednotlivých stupních státní správy se zaměřením na konečného uživatele. V návaznosti na případné doporučení GŘ XX - Finanční kontrola se očekává v tomto období realizace podrobnějšího studia judikátů Evropského soudního dvora, vydávaných k jednotlivým případům porušení výše uvedené legislativy ES. Ve vazbě na Finanční nařízení č. 1231/77 doplněné nařízením č. 3418/93, ukládajícím členským státům ustanovit v každé organizaci samostatnou funkci finančního kontrolora, budou zahájeny práce na definování jeho práv a povinností v podmínkách státní správy ČR a na případných návrzích legislativního řešení. Později půjde o vytvoření nového, popř. částečně nového systému finanční kontroly ve státní správě ČR. Tento systém bude navazovat nejenom na současně platnou legislativu ES, ale bude se především orientovat na nově přijatou legislativu ve vazbě na aktivity SEM 2000. b) opatření a řazení kroků Ujasnění výkladu jednotlivých nařízení v oblasti kontroly strukturálních fondů a role finančního kontrolora s ohledem na očekávané změny související především s iniciativou SEM 2000 (Sound and Efficient Management Programme). c) odhad rozpočtových a sociálních nákladů Kromě nezbytných nákladů souvisejících především se zahraničními pobyty a organizováním odborných seminářů se předpokládají v této etapě zvýšené náklady s ohledem na zabezpečení odborného překladu značného množství vydávaných nařízení. Tyto náklady se předpokládá hradit z prostředků PHARE. d) řešení institucionálních aspektů

Kromě dopadů očekávaných již v roce 1998 se další výrazné dopady v této oblasti nepřepokládají. Dopady po r. 2000 není možno v současné době vyjádřit, tyto budou upřesněny v návaznosti na nově přijímané normy v rámci aktivit SEM 2000. e) vyčlenění rozpočtových prostředků V současné době nelze jednoznačně definovat. f) požadavky na pomoc EU •

využití Projektu Finanční kontrola v rámci programu PHARE v průběhu roku 1999, popř. navazujícího programu v roce 2000,

•

účast našich expertů na jednáních kontrolních orgánů členských států EU i kandidátských zemí,

•

organizování školení a kurzů k problematice finanční kontroly za účasti zástupců GŘ XX a expertů EU.

•

Předpokládá se spolupráce nejenom s GŘ XX - Finanční kontrola, ale i s GŘ řešícími především problematiku jednotlivých strukturálních fondů.

•

účast expertů na jednáních kontrolních orgánů členských států EU i kandidátských zemí, spolupráce v nadnárodních kontrolních organizacích. *** Vnější ekonomické vztahy

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu Vnější ekonomické vztahy hrají klíčovou roli v procesu ekonomické transformace České republiky. Otevřený charakter české ekonomiky působí pozitivně na její restrukturalizaci a zároveň podporuje realizaci domácích výrobků na zahraničních trzích. Vysoká úroveň vázanosti podmínek přístupu na český trh prostřednictvím soustavy mezinárodních smluv činí z České republiky transparentního a předvídatelného partnera. Česká republika bude pokračovat v dotváření liberálního prostředí v souladu s přijatými mezinárodními závazky a s ohledem na prioritu v dosažení plného členství v Evropské unii. I. Krátkodobé priority: a) definování priorit Prioritou v této oblasti je snížení vnější ekonomické nerovnováhy související zejména s negativním vývojem salda obchodní bilance a vytváření příznivých systémových podmínek v oblasti podpory exportu umožňujících českým subjektům komplexně podnikat v zahraničí cestou dodávek zboží, poskytování služeb, pohybu kapitálových toků a ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Další prioritou je pokračování v naplňování Evropské dohody v části týkající se volného pohybu zboží, zejména pokud jde o odstraňování všech tarifních a netarifních překážek obchodu, zjednodušování procedur ve vzájemném obchodu, vytváření shodných pravidel v oblastech hospodářské soutěže a státní pomoci. b) opatření pro provádění a prosazování řazení jednotlivých kroků

Řešení problému vnější nerovnováhy spočívá primárně v uplatnění nástrojů fiskální a měnové politiky a v kultivaci faktorů hospodářského růstu napomáhajících ke zvýšení exportní výkonnosti českého hospodářství, k posílení konkurenceschopnosti tuzemských subjektů a k realizaci nezbytných adaptačních opatření. K naplnění těchto cílů má také přispět soustava tržně komformních vzájemně se doplňujících systémových opatření na podporu exportu v rámci proexportní politiky vlády v oblastech 1) hospodářské politiky, 2) obchodní politiky, 3) zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, 4) dopravy, 5) regionální hospodářské spolupráce v příhraničních oblastech, 6) výchovy kádrů, 7) informační činnosti a 8) výzkumu a vývoje. Závazky vyplývající z Evropské dohody jsou Českou republikou průběžně plněny. Česká republika je připravena přispět k realizaci dalších opatření vedoucích k prohloubení vzájemné obchodní výměny a ekonomické spolupráce a ke zvýšení předvídatelnosti a bezpečnosti v těchto vztazích. Připravovaná dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody a již sjednaný Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu jsou příklady takových opatření. d) řešení institucionálních aspektů Kromě kroků předpokládaných v oblasti státní správy, v níž je gestorem za koordinaci zahraničně obchodní politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu, se v rámci proexportní politiky rozšíří rozsah služeb poskytovaných specializovanými agenturami působícími v oblastech pojišťování vývozu (Exportní garanční a pojišťovací společnost), financování se státní účastí (Česká exportní banka), poskytování informačních, poradenských a podpůrných služeb na podporu exportních aktivit v zahraničí (CzechTrade) a podpory zahraničních investic v České republice (CzechInvest). CzechTrade (Organizace na podporu obchodu v ČR) CzechTrade se zabývá poskytováním informačních, poradenských a podpůrných služeb zaměřených na zlepšování výsledků zahraničního obchodu ČR a exportních aktivit českých podnikatelských subjektů v zahraničí. Nízký exportní výkon podniků a rostoucí požadavky na systematickou podporu růstu exportu vyžadují urychlení celkového procesu vybudování plnohodnotné a silné agentury na podporu exportu v souladu s proexportní praxí v zemích EU. Cílem projektu dobudování organizace na podporu obchodu je vytvořit komplexní, výkonnou a efektivně působící vládní agenturu na podporu obchodu v ČR, která se stane jedním z nástrojů nefinanční podpory vlády českým exportérům (dosažení podoby srovnatelné s tímto typem agentur v zemích EU /TPO/). Projekt přispěje ke zvýšení exportní výkonnosti českého hospodářství a jeho restrukturalizaci (zejména cílenou podporou perspektivních, exportně orientovaných podnikatelských aktivit). f) požadavky na pomoc EU V oblasti státní správy rozšíření spolupráce při zvyšování profesionální zdatnosti a odborné připravenosti pracovníků státní správy, při definování a implementaci nových programů a projektů na podporu exportu. Ve vztahu k organizacím působícím v oblasti podpory exportu se předpokládá, že bude pokračovat dosavadní pomoc ze strany EU, včetně finanční účasti na realizaci jednotlivých

projektů, s cílem vytvořit výkonné a efektivně fungující instituce v této oblasti a rozšířit nabídku jimi poskytovaných informačních a asistenčních služeb. Pro organizaci CzechTrade konkrétně by pomoc ze strany EU byla vítána při: •

rozšíření spolupráce a získání nezbytného know-how od partnerských institucí

•

zvýšení profesionální zdatnosti a odborné připravenosti pracovníků agentury

•

pomoc při definování a implementaci nových programů a projektů na podporu produktů a jejich exportu

•

asistence při rozvíjení činnosti agentury v zahraničí, včetně budování zahraničních pracovišť agentury

•

pomoc při zvyšování nabídky informačních produktů a asistenčních služeb CzechTrade.

II. Střednědobé priority: a) definování priorit V této oblasti je prioritou vytváření systémových předpokladů pro převzetí Společné obchodní politiky v rozsahu platném ke dni přístupu České republiky k Evropské unii a sjednaném v rámci přístupových jednání. b) opatření pro provádění a prosazování řazení jednotlivých kroků Podrobně jsou analyzovány legislativně právní, obchodně politické, ekonomické a institucionální dopady převzetí Společné obchodní politiky Českou republikou. ČR si plně uvědomuje kompetence orgánů Evropské unie v této oblasti a způsob prosazování národních zájmů prostřednictvím těchto orgánů. K zajištění tohoto úkolu musí vyřešit otázku přímého působení právních předpisů Evropských společenství v českém právním řádu, a to také těch, které se týkají ochranných obchodně politických opatření. Analyzovány jsou základní odlišnosti ve smluvní úpravě obchodních vztahů se třetími státy. Nové smlouvy jsou sjednávány s vědomím nutnosti ukončení jejich provádění k okamžiku nabytí členství. V jednáních na mnohostranných fórech, zejména ve Světové obchodní organizaci (WTO), je sledována úroveň závazků Evropské unie s ohledem na nutnost budoucích jednání o zachování úrovně koncesí a závazků se třetími státy. Ekonomické dopady převzetí Společné obchodní politiky jsou hodnoceny jak ve vztahu k hospodářství jako celku, tak ve vztahu k jednotlivým průmyslovým odvětvím (obchodně politické aspekty obchodu zemědělskými výrobky jsou obsaženy v části 6 o zemědělství a rybolovu). d) řešení institucionálních aspektů V rámci existující struktury ústředních orgánů, jejichž působení bude přizpůsobeno hlavním principům souvisejícím s uplatňováním Společné obchodní politiky. f) požadavky na pomoc EU V procesu naplňování předpokladů pro převzetí Společné obchodní politiky bude mít Česká republika zájem o spolupráci: •

při přípravě konkrétních aspektů výkonu této politiky, zejména v oblasti legislativně právní;

•

při konkretizaci dopadů vyplývajících pro české subjekty z rozšíření působnosti ochranných opatření, která bude uplatňovat Evropská unie vůči třetím státům v době nabytí členství, na Českou republiku;

•

při podrobnější analýze dopadů vyplývajících pro Českou republiku z převzetí smluvních vztahů EU vůči třetím státům;

•

na mnohostranných fórech, zejména ve WTO a v OECD, s cílem zajistit vzájemnou komplementaritu integrace do Evropské unie s integrací v celosvětovém měřítku;

•

při seznamování hospodářských subjektů v České republice i v členských státech s přínosy a novými okolnostmi vyplývajícími z převzetí Společné obchodní politiky. *** Právo společností, občanské právo, sbližování práva

Gestor: Ministerstvo spravedlnosti Podoblast: Právo obchodních společností II. Střednědobé priority (v průběhu roku 2000) A. Popis problému: Do českého právního řádu je potřebné promítnout zbývající ustanovení směrnic Rady EHS (ES), týkajících se obchodních společností, a dosáhnout tak plné transpozice komunitárního práva na tomto úseku. Návrh řešení: K tomu je nutno vypracovat návrh novelizace obchodního zákoníku, pokud jde o úpravu obchodních společností a úpravu obchodního rejstříku. Návrh by měl být vypracován skupinou odborníků pod gescí MS v letech 1998-1999. Požadavky na pomoc z EU: expertní pomoc. B. Popis problému: Je nutné realizovat nařízení o Evropském hospodářském zájmovém sdružení. Návrh řešení: Zapracování průvodních opatření do návrhu novelizace obchodního zákoníku, nejlépe současně s novelizací ustanovení o obchodních společnostech. Návrh bude vypracován v pracovní skupině odborníků v gesci MS. Požadavky na pomoc z EU: expertní pomoc. Podoblast: Občanské právo

II. Střednědobé priority (v průběhu roku 2000). Popis problému: Transpozice směrnice Rady EHS č. 386L0653 do českého právního řádu. Návrh řešení: Bude potřebná změna právní úpravy smlouvy o obchodním zastoupení, popř. též smlouvy mandátní v rámci novelizace obchodního zákoníku. Návrh bude vypracován skupinou odborníků v gesci MS. Požadavky na pomoc z EU: expertní pomoc. Podoblast: Sbližování práva s ES · Zajišťování harmonizace práva s ES II. Střednědobé priority (do doby vstupu do EU) Popis problému: Vlastní harmonizace práva probíhá v působnosti jednotlivých ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy . MS zajišťuje meziresortní a metodickou koordinaci harmonizace práva s ES. Zajišťuje rozvoj a činnost Informačního systému pro aproximaci práva - ISAP. Požadavky na pomoc z EU: •

vysílání expertů;

•

vypracování posudků a studií k návrhům transpozice vybraných komunitárních předpisů;

•

hardware a software pro ISAP;

•

nákup dokumentace.

· Zajištění oficiálních překladů legislativy ES do češtiny II. Střednědobé priority (do doby vstupu do EU). Popis problému: Jedním ze závazků, který musí ČR ke vstupu do EU splnit, je zajištění překladu celé legislativy ES a acquis 2. a 3. pilíře do češtiny. Česká verze acquis je i předpokladem pro úspěšnou transpozici acquis communautaire do českého právního řádu. Jedná se o technicky a finančně značně náročný úkol. Návrh řešení: Ministerstvo spravedlnosti připravuje návrh materiálu do vlády s variantním řešením problematiky překladů legislativy ES do češtiny s tím, že by jej vláda mohla projednat v dubnu t.r. Předpokládá se, že přijaté řešení bude navazovat na vytvoření základu překladatelské jednotky na Ministerstvu spravedlnosti. Z jednoho místa by měla být

zajišťována koordinace a metodické vedení veškerých aktivit spojených s překlady, byť vlastní překladatelská činnost zřejmě bude probíhat i mimo státní správu. Požadavky na pomoc z EU: příspěvky na zajišťování překladů. · Možnosti řešení ústavněprávních a některých dalších otázek, souvisejících se vstupem ČR do EU II. Střednědobé priority (do doby vstupu do EU) Popis problému: Jedná se o problematiku, která pro svou složitost a povahu vyžaduje včasnou přípravu. Řešení ústavněprávních otázek je nezbytným předpokladem funkčnosti členství ČR v EU. Zprávu k této problematice předložila ministryně spravedlnosti dne 1. 9. 1997 (č.j. 11922/97220) Výboru vlády pro evropskou integraci. Návrh řešení: Podrobnosti budou doplněny neodkladně po projednání zmíněné zprávy Výborem vlády, popř. vládou. Požadavky na pomoc z EU: zatím neupřesněno. *** Veřejná správa Gestor: Ministerstvo vnitra Vláda ČR se ve svém programovém prohlášení v lednu 1998 přihlásila k myšlence "reformy veřejné správy". Základním krokem k realizaci tohoto závazku je návrh projednat ve vládě další postup při reformě veřejné správy, a to v prvním pololetí 1998. Na základě takovéhoto návrhu by vláda měla rozhodnout o okruhu problémů, které je v této souvislosti třeba řešit, o způsobu jejich věcného řešení a o harmonogramu přípravy nezbytných návazných legislativních úprav. Mezi hlavní cíle dalšího postupu tudíž náleží: •

stanovení záměrů a postupů v reformě ústřední státní správy

•

naplnění ústavy v části upravující vyšší územní samosprávné celky,

•

naplnění ústavy v části upravující správní soudnictví, včetně úpravy správního řízení,

•

péče o lidské zdroje, včetně přípravy legislativní úpravy postavení úředníků státní správy,

Jedním ze základních cílů připravované reformy, k níž byl učiněn první krok přijetím ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celcích s účinností od 1. 1. 2000, je další posílení základů místní, resp. regionální demokracie, včetně převzetí mezinárodních závazků, a přiblížení veřejné správy občanům. Zabezpečování regionálního

rozvoje se bude realizovat slaďováním jednotlivých sektorových koncepcí pomocí decentralizace a koncentrace v regionech tak, aby byl vytvořen prostor pro místní a regionální aktivity, vyznačující se větší dynamikou. Vzhledem k tomu, že v ČR není jeden orgán, který by byl svodně zodpovědný za problematiku veřejné správy, a že každé ministerstvo je samostatným odborným subjektem správy, byla v rámci Pracovního výboru pro provádění Evropské dohody vytvořena pracovní skupina "veřejná správa", jejímž úkolem je napomoci koordinaci aktivit ke zkvalitňování sektorové správy a zpracovávat návaznosti postupu připravované reformy a evropské integrace. Hlavní průřezové kompetence mají MV, MF, MPSV, ÚSIS a další, hlavní koordinační roli z důvodu odpovědnosti především za decentralizační reformu zastává Ministerstvo vnitra. Krátkodobé priority: Připravit a předložit vládě ke schválení koncepční materiál k reformě veřejné správy, který stanoví další postup v této oblasti, počínaje formulováním cílů reformy přes návrh strukturálních změn a harmonogramu příslušných legislativních opatření a konče vyčíslením finančních nároků na realizaci této koncepce a návrhem na způsob jejich zajištění. Koncepce, která se ve střednědobém horizontu stane programovým dokumentem dalšího postupu, by měla vytyčit konkrétní opatření, která přispějí ke zkvalitnění veřejné správy v ČR a napomohou nejen bezproblémovému zavádění acquis communautaire do českého právního řádu, ale zejména jeho aplikaci a vynucování. K otázkám, na které by koncepce měla dát odpověď, patří: •

vymezení působnosti ústřední státní správy a regionální a místní správy/samosprávy a návazně připravit harmonogram legislativních opatření vycházejíce z usnesení vlády č. 490 z 20. srpna1997, k návrhu koncepce veřejné správy, přitom by mělo dojít k uplatnění principů posílení základů místní demokracie, decentralizace rozhodovacích procesů, delegování určitých pravomocí stávající státní správy na orgány samosprávy apod. (např. úprava kompetenčního zákona, přenesení působnosti v oblasti státní správy na orgány VÚSC, obcí, příp. okresů, návrh zákonů o postavení, působnosti a orgánech vyšších územních samosprávných celků, o volbách do zastupitelstev VÚSC, novely zákonů o okresních úřadech, o postavení obcí a další související právní úpravy týkajcí se např. hospodaření a majetkového a finančního zajištění VÚSC apod.)

•

správní řízení a naplnění ústavy v oblasti správního soudnictví (novela občanského zákoníku, správního řádu a dalších předpisů)

•

vytvoření, resp. zdokonalení informačních systémů jak na úrovni státní správy (včetně decentralizovaných orgánů), tak ostatní veřejné správy (napomůže i racionalizaci a zefektivnění činnosti veřejné správy)

•

řízení a zkvalitnění lidských zdrojů - tato problematika má více rovin, zejména

•

právní úprava státní služby, která by měla přispět k vyřešení problémů souvisejících s nedostatkem, resp. fluktuací schopných pracovníků, s někdy nízkou odborností a profesionalitou zaměstnanců, s korupcí některých úředníků apod.) Návrh zákona o státní službě je ve stádiu přípravy, jedná se již o druhý návrh, první - z let 1992-5 nebyl z důvodu nedosažení politického konsensu přijat. Současný harmonogram přípravy, pokud vláda odsouhlasí základní záměr zákona, předpokládá nabytí

účinnosti tohoto zákona k 1. 1. 2000. Zákon by měl přispět i k řešení otázky systému řízení lidských zdrojů. •

systém vzdělávání pracovníků státní, resp. veřejné správy. Při řešení tohoto problému se zejména projevuje absence úřadu pro řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, systém vzdělávání je prozatím roztříštěn. Půjde tedy zejména o nutnost kompetenčních úprav a v jejich návaznosti na vypracování koncepce systému vzdělávání určeného pro všechny orgány veřejné správy. Tento krok však nezprostí jednotlivé orgány veřejné správy povinnosti pečovat o soustavné vzdělávání svých zaměstnanců, ale vytvoří komplementární součást těchto aktivit (zejména z hlediska průřezových problematik, které není efektivní zajišťovat separátně). Bude řešena i návaznost na problémy týkající se rekvalifikace, zvyšování odbornosti, celoživotního vzdělávání aj. Významnou částí by měla být i problematika EU. V současné době je vzdělávání úředníků řešeno dílčími způsoby, ať již na svodné (koordinanční role MZV při vzdělávání úředníků státní správy v oblasti EU) či resortní úrovni (např. zřízení Diplomatické akademie při MZV).

•

vnitřní zefektivnění činnosti jednotlivých orgánů státní/veřejné správy I když je tato otázka primárně zodpovědností jednotlivých orgánů, koncepce reformy veřejné správy by měla dát impuls k průběžnému vyhodnocování efektivnosti činnosti všech úřadů, ať již z hlediska racionálního organizačního rámce, tak využívání lidských zdrojů. K zásadním a opakovaným reorganizacím všech orgánů státní správy došlo po r. 1989, včetně snižování stavu pracovníků, s cílem přiblížit chod úřadů principům platným v demokratických zemích.

•

Přizpůsobování veřejné správy nárokům plynoucím ze zavádění komunitárních právních předpisů do českého právního řádu, zejména pokud se týká jejich řádné aplikace a vynucování Opětovně v této otázkce je prioritně povinností každého orgánu, který připravuje nové legislativní opatření, aby při jeho zavedení byly zároveň zajištěny všechny podmínky nutné pro jeho aplikaci v praxi. Tato otázka je tudíž průběžně řešena v rámci harmonizace práva ČR s právem ES. Nicméně zahrnuje i aspekty přesahující rámec výše uvedeného postupu (např. správní řízení, soudy aj.), kdy je zapotřebí svodné úpravy či přijetí takových opatření, aby právo bylo řádně uplatňováno, a tyto aspekty by rovněž měly být zahrnuty do koncepce reformy veřejné správy. (Pozn.: Oblast soudnictví je obsažena v části týkající se 3. pilíře.)

K přípravě koncepce reformy veřejné správy by měly napomoci i výstupy projektu Phare "Zdokonalení veřejné správy - fáze 1", který je v gesci MPSV realizován prostřednictvím NVF. Při přípravě koncepce reformy veřejné správy je třeba brát v úvahu i všechny návazné problematiky, zejména vycházející z principů práva ES a politik EU. Musí tudíž dojít ke koordinaci s principy strategie regionálního rozvoje, která je připravována k předložení vládě ČR v r. 1998 (s výhledem na zapojení se ČR do strukturálních fondů), dále respektovat finanční pravidla a pravidla kontroly uplatňované v ES apod. Požadavky na pomoc z EU: •

expertní a konzultační pomoc při přípravě především legislativních úprav

•

pomoc při realizaci koncepce zdokonalování veřejné správy

•

pomoc při vytvoření informační infrastruktury veřejné správy

•

podpora při vytvoření systému vzdělávání pracovníků veřejné správy a jeho realizace

•

realizace programu iniciovaného EK pro kandidátské země - tzv. "Institutional Building" (ministerská "twinnings", dlouhodbé výměny apod.) a umožnění zapojení se do komunitárních programů majících vazbu na danou problematiku

•

umožnění zapojení ČR do pracovních orgánů EU zřízených k otázkám souvisejícím s problematikou veřejné správy, resp. aplikace acquis communautaire

Střednědobé priority: Střednědobé priority budou odvozeny od výše uvedené koncepce reformy veřejné správy, jejich přesná formulace a harmonogram plnění bude specifikován po jejím schválení. Požadavky na pomoc z EU: obdobně jako je uvedeno v předchozí části