Nám. H. Synkové ZLÍN. Urbanistický ateliér Zlín s.r.o. Louky Zlín. Spoje a spojová zařízení Ing. arch. H. Psotová, Mgr. J

Č.zak. 10/98

Část A

ÚPN města Brumov - Bylnice

Pořizovatel:

Město Brumov - Bylnice Nám. H. Synkové 762 69 ZLÍN

Zpracovatel:

Urbanistický ateliér Zlín s.r.o. Louky 351 760 01 Zlín Vedoucí projektant: Řešení dopravy Vodní hospodářství: Zásobování plynem: Zásobování el. energií: Zásobovaní teplem Spoje a spojová zařízení Zeleň Vyhodnocení záboru ZPF Digitalizace:

-1-

Ing.arch. J. Ludík Ing. R. Nečas Ing. S. Kusák Ing. S. Kusák Ing. J. Osvald Ing. V. Žůrek K. Siegel Ing. arch. H. Psotová, Mgr. J. Pospíšil A. Chlupová Ing. arch. J. Ludík

Č.zak. 10/98

Část A


OBSAH DOKUMENTACE A. Průvodní zpráva (textová a tabulková část) B. Grafická část 1. Výkres širších vztahů 2. Výkres zájmového území 3. Plán využití správního území obce, ÚSES 4. Komplexní urbanistický návrh 5. Dopravní řešení 6. Výkres regulačních prvků 7. Vodní hospodářství 8. Zásobování el. energií, plynem, teplem a spoj. zařízení 9. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a LPF 10. Výkres veřejně prospěšných staveb

1 : 50.000 1 : 10.000 1 : 5.000 1 : 2.000 1 : 5.000 1 : 2.000 1 : 2.000 1 : 2.000 1 : 2.000 1 : 2.000

C. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a LPF (textová a tabulková část) D. Územní systém ekologické stability (textová a tabulková část) E. Návrh regulativů územního rozvoje F. Návrh vyhlášky o závazných částech ÚPN města Brumov - Bylnice G. Registrační list ÚPN H. Digitální zpracování ÚPN

-2-

Č.zak. 10/98

Část A


OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

ZÁKLADNÍ ÚDAJE.......................................................................................................................... 7 REALIZACE ZAKÁZKY ........................................................................................................................... 7 PŘEDMĚT ZAKÁZKY ............................................................................................................................. 7 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ............................................................................................................................ 7 ZHODNOCENÍ DŘÍVE SCHVÁLENÉ ÚPD .................................................................................................. 7 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA ............................................................................... 7 MAPOVÉ PODKLADY ............................................................................................................................ 8 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY A DOKUMENTACE................................................................................... 8

2. 2.1 2.2 2.3 2.4

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY............................................................................................... 9 POPIS ÚZEMÍ ...................................................................................................................................... 9 SPRÁVNÍ STRUKTURA .......................................................................................................................... 9 ŠIRŠÍ VZTAHY ..................................................................................................................................... 9 ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................. 9

3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................... 11 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................. 11 SPRÁVNÍ STRUKTURA ........................................................................................................................ 11 SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ OBCE ................................................................................................... 11 ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ ........................................................................................................................ 11 POUŽITÁ MĚŘÍTKA ............................................................................................................................. 11

4. URBANISTICKÁ STRUKTŮRA..................................................................................................... 12 4.1 HISTORICKÝ VÝVOJ ........................................................................................................................... 12 4.2 CHARAKTER ZÁSTAVBY...................................................................................................................... 12 4.3 KULTURNÍ NEMOVITÉ PAMÁTKY ........................................................................................................... 12 4.4 SOUČASNÝ STAV URBANIZACE ............................................................................................................ 13 4.5 PROSTOROVÁ A ESTETICKÁ HODNOTA PROSTŘEDÍ ................................................................................ 13 4.6 VÝŠKOVÉ ZÓNOVÁNÍ ......................................................................................................................... 14 4.7 KULTURNÍ NEMOVITÉ PAMÁTKY ........................................................................................................... 14 4.8 ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY ................................................................................................................ 14 4.9 HLAVNÍ ZÁMĚRY URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ ........................................................................................... 16 4.10 FUNKČNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ ................................................................................................................... 17 4.11 REGULACE A LIMITY V ÚZEMÍ .............................................................................................................. 17 5. 5.1 5.2 5.3

OBYVATELSTVO.......................................................................................................................... 19 VÝVOJ POČTU OBYVATEL ................................................................................................................... 19 URBANISTICKÁ REZERVA.................................................................................................................... 19 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 19

6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5

EKONOMICKÁ AKTIVITA............................................................................................................. 20 VÝCHOZÍ ÚDAJE (SČÍTÁNÍ 1991) ......................................................................................................... 20 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY V ŘEŠ. ÚZEMÍ ............................................................... 20 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL V ÚZEMÍ DLE SEKTORŮ NH. ............................................................... 20 BILANCE POHYBU PRACOVNÍCH SIL ..................................................................................................... 20 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 20

7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

BYTOVÝ FOND ............................................................................................................................. 21 VÝCHOZÍ ÚDAJE O BYTOVÉM FONDU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ......................................................................... 21 BILANCE BYTOVÉHO FONDU V NÁVRHOVÉM OBDOBÍ DO R. 2010............................................................. 21 POTENCIÁLNÍ STAVENIŠTĚ PRO NOVOU BYTOVOU VÝSTAVBU.................................................................. 21 BILANCE BYTOVÉHO FONDU V PŘÍPADĚ NEPŘEDVÍDANÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................. 22 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 22

8. 8.1 8.2 8.3

OBČANSKÁ VYBAVENOST ......................................................................................................... 24 ZÁKLADNÍ ÚDAJE............................................................................................................................... 24 VYŠŠÍ A SPECIFICKÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ ........................................................................................... 24 ZÁKLADNÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ.......................................................................................................... 24 -3-

Č.zak. 10/98

Část A


8.4 CHARAKTERISTIKA OBČANSKÉHO VYBAVENÍ, VÝHLEDOVÉ ZÁMĚRY .......................................................... 24 9. EKONOMICKÝ POTENCIÁL ......................................................................................................... 29 9.1 CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY....................................................................................... 29 9.2 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 30 10. 10.1 10.2 10.3 10.4

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................... 33 CHARAKTERISTIKA REGIONU............................................................................................................. 33 REKREACE DLOUHODOBÁ ................................................................................................................ 33 REKREACE KRÁTKODOBÁ VÍKENDOVÁ ................................................................................................ 33 KRÁTKODOBÁ REKREACE KAŽDODENNÍ .............................................................................................. 33

11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 11.8

11. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...................................................................................................... 34 OCHRANA VOD................................................................................................................................ 34 HLUK ............................................................................................................................................. 34 ČISTOTA OVZDUŠÍ ........................................................................................................................... 34 OCHRANA PŘÍRODY ......................................................................................................................... 35 LIKVIDACE TKO.............................................................................................................................. 36 RADONOVÉ RIZIKO .......................................................................................................................... 36 OCHRANNÁ PÁSMA .......................................................................................................................... 36 REGULACE ČÍNNOSTÍ VE VOLNÉ KRAJINĚ ............................................................................................ 37

12. 12.1 12.2 12.3

ZELEŇ V KRAJINĚ...................................................................................................................... 41 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................................................................................................. 41 VOLNÁ KRAJINA .............................................................................................................................. 41 ZELEŇ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................ 42

13. LOKÁLNÍ PLÁN ÚSES................................................................................................................ 44 13.1 ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ......................................................................................................... 44 13.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................................................................ 44 14. 14.1 14.2 14.3

OCHRANA LPF A ZPF ................................................................................................................ 45 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ .................................................................................................................... 45 VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBOR ZPF ...................................................................................... 45 ZÁBOR LPF ................................................................................................................................... 45

15. BEZPEČNOST A OBRANA STÁTU ............................................................................................ 46 15.1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ .................................................................................................................... 46 16. DOPRAVA.................................................................................................................................... 47 16.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................. 47 16.2 SILNIČNÍ DOPRAVA .......................................................................................................................... 47 16.3 MÍSTNÍ KOMUNIKACE ....................................................................................................................... 49 16.4 AUTOBUSOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA .................................................................................................. 50 16.5 DOPRAVA V KLIDU ........................................................................................................................... 50 16.6 PĚŠÍ PROVOZ ................................................................................................................................. 51 16.7 CYKLISTICKÁ DOPRAVA .................................................................................................................... 52 16.8 ÚČELOVÁ DOPRAVA......................................................................................................................... 52 16.9 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ...................................................................................................................... 52 16.10 HLUK Z DOPRAVY............................................................................................................................ 53 16.11 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 54 17. 17.1 17.2 17.3

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ............................................................................................................... 55 SOUČASNÝ STAV ............................................................................................................................. 55 STANOVENÍ POTŘEBY VODY.............................................................................................................. 55 NÁVRH ZÁSOBOVÁNÍ ........................................................................................................................ 57

18. ODPADNÍ VODY........................................................................................................................... 59 18.1 SOUČASNÝ STAV ............................................................................................................................. 59 18.2 MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD.............................................................................................................. 62 18.3 NÁVRH KANALIZACE ........................................................................................................................ 63 19. VODNÍ TOKY A NÁDRŽE............................................................................................................ 65 19.1 SOUČASNÝ STAV ............................................................................................................................. 65 19.2 NÁVRH ÚPRAV ................................................................................................................................ 65 -4-

Č.zak. 10/98

Část A


20. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM .............................................................................................................. 67 20.1 STÁVAJÍCÍ STAV .............................................................................................................................. 67 20.2 STANOVENÍ SPOTŘEBY ZEMNÍHO PLYNU ............................................................................................ 67 20.3 NÁVRH ZÁSOBOVÁNÍ ....................................................................................................................... 68 21. LIKVIDACE ODPADŮ ................................................................................................................. 69 21.1 STÁVAJÍCÍ STAV .............................................................................................................................. 69 21.2 NÁVRH LIKVIDACE ODPADŮ .............................................................................................................. 70 22. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM.............................................................................................................. 72 22.1 SOUČASNÝ STAV ............................................................................................................................ 72 22.2 NÁVRH ÚPN .................................................................................................................................. 73 23. 23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7

ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ....................................................................................................... 76 VÝCHOZÍ PODKLADY ........................................................................................................................ 76 SOUČASNÝ STAV ............................................................................................................................ 76 ŘEŠENÍ ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ DO ROKU 2010.................................................................... 77 NÁVRH ZÁSOBOVÁNÍ V ROZVODECH A ZAŘÍZENÍCH VVN, VN A NN DO ROKU 2010 ................................ 78 OCHRANNÁ PÁSMA.......................................................................................................................... 79 PODMÍNKY PRO ZLEPŠENÍ ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ OBCÍ DO ROKU 2010............................... 80 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 80

24. 24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ .................................................................................................. 83 STÁTNÍ TELEFON............................................................................................................................. 83 DRÁTOVÝ ROZHLAS ......................................................................................................................... 83 DÁLKOVÉ KABELY ........................................................................................................................... 83 RADIORELEOVÉ TRASY .................................................................................................................... 83 TV SIGNÁL ..................................................................................................................................... 83

25.

DOKLADOVÁ ČÁST ................................................................................................................... 85

-5-

Č.zak. 10/98

Část A


SEZNAM TABULEK Tab. 2-1 Velikost spádové území dle počtu obyvatel. ......................................................... 9 Tab. 3-1 Rozsah řešeného území...................................................................................... 11 Tab. 4-1 Kulturní nemovité památky - Brumov .................................................................. 14 Tab. 4-2 Kulturní nemovité památky - Bylnice ................................................................... 14 Tab. 5-1 Posouzení počtu obyvatel v návrhovém období.................................................. 19 Tab. 6-1 Ekonomická aktivita v řešeném území ................................................................ 20 Tab. 6-2 Bilance ekonomické aktivity v návrhovém období............................................... 20 Tab. 6-3 Bilance EA v území dle sektorů NH..................................................................... 20 Tab. 6-4 Bilance vyjížďky a dojížďky v řešeném území..................................................... 20 Tab. 7-1 Bilance počtu obyvatel v návrhovém období....................................................... 21 Tab. 7-2 Přehled lokalit pro výstavbu nových bytů ............................................................ 21 Tab. 7-3 Přehled rozvojových ploch pro bydlení................................................................ 23 Tab. 9-1 Přehled ostatních rozvojových ploch ................................................................... 32 Tab. 11-1 Výměry stabilizujících prvků v řešeném území ................................................... 35 Tab. 16-1 Dopravní zátěž..................................................................................................... 48 Tab. 16-2 Silniční ochranná pásma ..................................................................................... 49 Tab. 16-3 Kategorie komunikací .......................................................................................... 49 Tab. 16-4 Funkční zatřídění průjezdných úseků silnic......................................................... 49 Tab. 16-5 Odstavování vozidel ............................................................................................ 50 Tab. 16-6 Garážování vozidel .............................................................................................. 50 Tab. 16-7 Parkovací stání (dle ČSN 73 6110) ..................................................................... 51 Tab. 16-8 Železniční doprava - základní údaje.................................................................... 52 Tab. 16-9 Hluk ze silniční dopravy....................................................................................... 53 Tab. 16-10 Hluk z železniční dopravy.................................................................................... 53 Tab. 17-1 Potřeba vody v průmyslu ..................................................................................... 56 Tab. 17-2 Rekapitulace potřeby pitné vody ......................................................................... 57 Tab. 18-1 Množství OV v roce 2010 .................................................................................... 60 Tab. 18-2 Znečištění splaškových odpadních vod v roce 2010........................................... 61 Tab. 18-3 Znečištění průmyslových odpadních vod v roce 2010 ........................................ 62 Tab. 18-4 Vodohospodářské porovnání............................................................................... 62 Tab. 18-5 Odtoky na odlehčovacích komorách ................................................................... 63 Tab. 20-1 Kapacity odběrů dle generelu plynofikace........................................................... 67 Tab. 20-2 Velkoodběratelé (VO) .......................................................................................... 67 Tab. 20-3 Střední odběry (SO)............................................................................................. 67 Tab. 20-4 Maloodběry (MO)................................................................................................. 68 Tab. 20-5 Bytový fond (BF) .................................................................................................. 68 Tab. 20-6 Celková potřeba zemního plynu .......................................................................... 68 Tab. 20-7 Porovnání potřeb zemního plynu s hodnotami generelu (rok 2005): .................. 68 Tab. 21-1 Produkce TKO v návrhovém období ................................................................... 70 Tab. 23-1 Přehled velkoodběratelů...................................................................................... 76 Tab. 23-2 Seznam transformoven 22/0,4 kV – 1998 Brumov.............................................. 81 Tab. 23-3 Seznam transformoven 22/0,4 kV – 1998 Bylnice .............................................. 82

-6-

Č.zak. 10/98

Část A


1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1

Realizace zakázky Návrh Územního plánu města Brumov - Bylnice je zpracován na základě smlouvy o dílo č. 10/98 uzavřené dne 04.05.1998 mezi městem Brumov - Bylnice a Urbanistickým ateliérem Zlín s.r.o.

1.2

Předmět zakázky Předmětem smlouvy je vypracování návrhu ÚPN města Brumov - Bylnice. Dokumentace je zpracována v souladu se zákonem č. 50/76 ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou č. 132/98. Podkladem pro vypracování návrhu je souborné stanovisko ke konceptu ÚPN města Brumov - Bylnice, projednané a schválené včetně připomínek dne 09.12.1997 městským zastupitelstvem. Dodatečně bylo souborné stanovisko doplněno dopisem Ing. Reichové, vedoucí územního plánu referátu regionálního rozvoje OkÚ ve Zlíně ze dne 22.06.1998. Příloha "Vyhodnocení požadavků na zábor zemědělského a lesního půdního fondu" je zpracována podle zákona č.334/92 Sb. o ochraně ZPF, vyhlášky MŽP 13/94 Sb. a metodického pokynu MŽP ze dne 01.10.1996, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Přílohu "Lokální plán ÚSES" pro účely ÚPN města Brumov – Bylnice vypracovala firma ARVITA P, spol. s r.o. Otrokovice. Pro vypracování návrhu územního plánu bylo použito grafického editoru MicroStation v. SE a textového editoru Word v. 97.

1.3

Hlavní cíle řešení Cílem zpracované dokumentace je usměrnit rozvoj města, eventuálně stabilizovat jednotlivé funkční složky v řešeném území. Časovým horizontem pro platnost územního plánu je rok 2010. Závazné a směrné části ÚPN jsou vymezeny v návrhu regulativů územního rozvoje.

1.4

Zhodnocení dříve schválené ÚPD Město Brumov – Bylnice nemělo z důvodu neujasněného pohledu na funkci dopravy v řešeném území schválenu územně plánovací dokumentaci.

1.5

Vyhodnocení splnění souborného stanoviska Na základě souborného stanoviska pořízeného na referátu regionálního rozvoje OkÚ ve Zlíně, byly do návrhu ÚPN města Brumov - Bylnice zapracovány připomínky a náměty všech dotčených orgánů včetně města Brumova - Bylnice a připomínek občanů podaných písemně, nebo ústně během projednání na zasedání MZ v Brumově - Bylnici dne 28.11.1996. V souladu s tímto stanoviskem nebyly do ÚPN města Brumov - Bylnice zahrnuty následující požadavky a námitky: a) nebyl vytipován vhodný objekt pro umístění azylového ubytování; b) nebyly z důvodu dodržení ochranného pásma navrhované silnice II. třídy rozšířeny plochy pro drobnou výrobu a sklady na p.č. 1317 a 1352 v k.ú. Bylnice; c) v lokalitě „Traktorka“ nebyla zachována obytná funkce, ale byla vzhledem k převažujícímu rozsahu upřednostněna průmyslová a ostatní výroba; d) trasa obchvatu města Brumov – Bylnice vedená částečně přes areál firmy MEZ Brumov byla vybrána ostatními dotčenými orgány jako jedině přijatelná;

-7-

Č.zak. 10/98

Část A


e) na pozemky p.č. 622 - 624 v k.ú. Brumov nebylo možné umístit výstavbu RD, z důvodu jejich polohy v ochranném pásmu železnice; f) v rámci obytného souboru Družba nebyla akceptována stabilizace zemědělské výroby v podobě stávajícího zahradnictví g) nebylo akceptováno zařazení pozemků p.č. 933 - 935, 904 v k.ú. Bylnice do ploch pro výstavbu RD z důvodu jejich polohy v zátopovém území říčky Brumovky; h) pozemek p.č. 1496/27 byl z důvodu polohy v ochranném pásmu železnice zařazen do ploch pro rekreaci a sport jako hřiště pro děti a školní mládež, bydlící v obytném souboru Hrbáč; i) vzhledem k výše uvedené skutečnosti byla naopak plocha p.č. 1496/107 zařazena do ploch pro výstavbu RD; j) propojení účelovou komunikací od statku Agropomezí do lokality Bylničky nebylo s přihlédnutím na stanovisko města Brumov – Bylnice shledáno jako potřebné; k) pozemky p.č. 1509 - 1512 v k.ú. Brumov byly, s ohledem na návaznost obytného souboru „Na vyhlídce“, zařazeny do ploch se smíšenou funkcí; l) do ploch pro výstavbu RD nebyla z důvodu nepřiměřeného rozšiřování souvisle zastavěného území prostým obestavováním státní silnice v koncové části města zahrnuta lokalita Úhlové; m) do návrhu ÚPN nebylo zahrnuto umístění školního hřiště naproti garáží v sídlišti Družba, z důvodu dostatečného počtu těchto zařízení jak stávajících, tak i navrhovaných, v bezprostřední blízkosti uvedené lokality. S ohledem na novelizaci prováděcí vyhlášky č 132/98 je v ÚPN města Brumov – Bylnice: • zakreslena hranice zastavitelného území; • na hlavním výkrese je rozšířen prostor pro umístění razítka a podpisu: schvalujícího orgánu, pořizovatele, zhotovitele ÚPD a nadřízeného orgánu pořizovatele; • dokumentace je rozšířena o výkres veřejně prospěšných staveb; • součástí dokumentace je schéma ÚPN města Brumov – Bylnice v měřítku 1:10.000.

1.6

Mapové podklady

1.6.1

měř. 1 : 10 000 - zájmové území Pro výkres bylo použito digitalizovaných mapových podkladů předaných pořizovatelem; sekční listy: 25 - 34 – 15 25 - 34 – 20 25 - 34 - 25

1.6.2

25 - 43 – 11 25 - 43 - 16 25 - 43 - 21

25 - 43 - 12 25 - 43 - 17 25 - 43 - 22

měř. 1 : 2 000 - řešené území Použitý mapový podklad byl vektorizován z katastrálních map v měřítku 1:2.000. Digitalizaci mapy provedla firma SAURON se sídlem v Uherském Hradišti. Mapový podklad zahrnuje katastrální území obcí Brumov a Bylnice.

1.7

Územně plánovací podklady a dokumentace Pro zpracování návrhu ÚPN města Brumov - Bylnice bylo využito následujících podkladů: a) b) c) d) e) f) g)

Souborné stanovisko ke konceptu ÚPN města Brumov Bylnice (RRR OkÚ Zlín); Koncept ÚPN města Brumov – Bylnice (Urb. ateliér Zlín 1996); Návrh ÚPN Zlínské SRA (Terplán Praha); Urbanistická studie CHKO Bílé Karpaty (Lôw a spol, 1997); Statistický lexikon obcí ČSSR 1974, 1982, ČR 1992; Lokální plán ÚSES (ARVITA.P, spol. s r.o.,1995); Generel plynofikace (Centroprojekt Zlín, 1998);

-8-

Č.zak. 10/98

2. 2.1

Část A


ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY Popis území Město Brumov - Bylnice se rozkládá ve východní části okresu Zlín podél říčky Brumovky a Vláry v předhůří Bílých Karpat. Je vzdáleno asi 5 kilometrů východně od Valašských Klobouk, ve směru ke státní hranici se Slovenskou republikou. Zastavěné území je roztaženo severo - jižním směrem podél silnice č. I/57. Průměrná nadmořská výška sídla je cca 300 335 m n. m.

2.2

Správní struktura Administrativní hranici města tvoří hranice katastrálních území Brumova, Bylnice, Sidonie a Sv. Štěpánu. Řešené území je součástí bývalého Jihomoravského kraje a okresu Zlín. Spádové území (správní obvod pověřeného obecního úřadu) tvoří kromě Brumova - Bylnice obce Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Štítná nad Vláří Popov a Jestřabí (bez části Kochavec). Tab. 2-1 Velikost spádové území dle počtu obyvatel (LDB 1991). Brumov Bylnice Sidonie Svatý Štěpán Návojná Nedašov Nedašova Lhota Štítná nad Vláří - Popov Jestřabí Spádové území celkem

2.3

3 361 1 893 279 391 722 1 362 730 2 348 315

obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel

11 401 obyvatel

Širší vztahy Z hlediska spádovosti vně řešeného území je rozhodující (středisko obvodního významu) město Valašské Klobouky, kde se kromě orgánů státní správy, nachází také celá řada komerčních, kulturních a společenských institucí. Spádovost obyvatel za zaměstnáním, kulturou a vyšší občanskou vybaveností je orientována především na Valašské Klobouky, ale také na Slavičín, Bojkovice, Vsetín a Zlín. Město Brumov - Bylnice není součástí sídelní regionální aglomerace SRA Zlín. Přes tuto skutečnost byla do řešeného území ÚPN VÚC Zlínská SRA zahrnuta plocha celého okresu Zlín. Území jehož se širší vztahy dotýkají je znázorněno v měřítku 1:50.000 v grafické příloze č. 1 "Výkres širších vztahů".

2.4

Zájmové území Do zájmového území obce se promítají všechny aspekty rozvoje sídla přesahující hranici současně zastavěného území. To jsou především plochy, určené pro rozvoj bytové výstavby, technické vybavenosti, rekreace a sportu, popř. zemědělské a event. průmyslové výroby a služeb.

-9-

Č.zak. 10/98

2.4.1

Část A


Zájmové území města Brumova - Bylnice je dáno: • • • •

napojením na nadřazené inženýrské sítě; dojížďkou do zaměstnání a za vyšším občanským vybavením; systémem nadřazené silniční sítě; začleněním sídla do biogeografického regionu a nadregionálního systému ekologické stability území;

V grafické části je zájmové území zakresleno v měřítku 1: 10.000 v příloze č.2 “Výkres zájmového území“.

- 10 -

Č.zak. 10/98

3. 3.1

Část A


VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území Rozsah území řešeného územním plánem je dán katastrálním územím obcí Brumov a Bylnice. Místní části Sv. Štěpán a Sidonie jsou řešeny samostatnou územně plánovací dokumentací. Celé řešené území, tj. k.ú. Brumov a Bylnice je zachyceno v měřítku 1:5.000 v grafické příloze č.3 "Plán využití správního území obce a ÚSES". Tab. 3-1 Rozsah řešeného území

3.2

Výměra k.ú. Brumov (k 31.05.1995)

2.149,70 ha

Výměra k.ú. Bylnice (k 31.05.1995)

1.608,82 ha

Výměra řešeného území

3.758,52 ha

Správní struktura V řešeném území se nachází městský, matriční a stavební úřad. Město je sídlem farního úřadu římsko - katolické církve, úřadovny české pošty, české policie a sídlem obvodních praktických a některých odborných lékařů.

3.3

Současně zastavěné území obce Součástí hlavního výkresu je vyznačení hranice současně zastavěného území, vymezená v souladu se zákonem č. 50/76 Sb. novelizovaným ve znění zákona č.83/98 Sb. Hranici současně zastavěného území obce tvoří uzavřená obalová čára zahrnující soubor: a) stavebních a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly tyto stavby zřízeny, b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch, obklopených parcelami uvedenými v bodě a), c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou uvedeny pod bodem a) a b).

3.4

Zastavitelné území Součástí dokumentace je vymezení zastavitelného území, definované jako plochy vhodné k zastavění a schváleným územním plánem obce vymezené.

3.5

Použitá měřítka Mapový podklad hlavního výkresu (Komplexní urbanistický návrh) je zpracován v měřítku 1:2.000 a zahrnuje především urbanizovanou část řešeného území s nezbytnými přesahy potřebnými pro zachycení všech vazeb na okolní krajinu.

- 11 -

Č.zak. 10/98

4. 4.1

Část A


URBANISTICKÁ STRUKTŮRA Historický vývoj První doklady o osídlení Brumovska v podobě kamenných nástrojů pocházejí z mladšího období starší doby kamenné (30.000 -20.000 př. n. l.). Z mladší doby kamenné (neolitu) pocházejí nálezy broušené kamenné industrie a podobné nálezy jsou doloženy také z pozdní doby kamenné eneolitu). Za prokazatelně zatím nejstarší osídlení lze považovat púchovské výšinné hradisko na ostrožně, na níž byl, na rozhraní první a druhé čtvrtiny 13. století zbudován celokamenný pozdněrománský královský hrad. První písemná zpráva o Brumovu pochází z roku 1255, kdy je na zdejším hradě uváděn královský kastelán Smil z rodu pánů z Obřan. Od roku 1503 se o Brumově mluví jako o městu. Bylnice se písemně poprvé připomíná roku 1442, kdy ji král Zikmund postoupil Miroslavovi z Cimburka. Přestože byl Brumov do roku 1849 střediskem rozsáhlého feudálního panství a sídlem vrchnostenských úřadů a soudu, byly v roce 1850 přeneseny nové okresní úřady do Val. Klobouk. Tato skutečnost zapříčinila, že význam Brumova v následujícím období klesl na úroveň provinciálního městečka, které náleželo k soudnímu okresu Val. Klobouky a hejtmanství Uherský Brod. Důležitým momentem v rozvoji řešeného území byla výstavba železniční trati přes Vlárský průsmyk v roce 1887 a v roce 1923 byla zahájena stavba železnice Vsetín - Horní Lideč Bylnice, která pro svou náročnost byla uvedena do provozu až v roce 1928.

4.2

Charakter zástavby Město Brumov - Bylnice má dva kořeny, které se vyvíjeli po dlouhá staletí víceméně samostatně. Tato skutečnost způsobila, že město má v současné době dvě historická jádra. K těmto dvěma se přirozeným způsobem řadí i část sídliště "Družba" jako třetí městské centrum. Vznik Brumova je úzce spojen s existencí Brumovského hradu. První zástavba se soustřeďovala na úpatí hradu, po obou březích řeky Brumovky. Postupně se obec rozšiřovala nepravidelně podél cesty procházející obcí směrem do Vlárského průsmyku. Centrum Brumova tvoří pravoúhlé náměstí. Zástavba náměstí a jeho bezprostředního okolí je orientována výhradně kratší, tj. štítovou stěnou do ulice.

4.3

Kulturní nemovité památky Nejstarším historickým objektem v Brumově - Bylnici je brumovský hrad. Původní hrad představovala velká hranolová věž (donjon) z bosovaných kvádrů na severním okraji hradního jádra, obehnaného obvodovou hradbou. Ve druhé polovině 14. století byl hrad přestavěn a na jižní straně vznikl hradní palác. Ve druhé polovině 15. stol. vznikla na přístupové komunikaci mohutná štítová zeď (Schildmauer) zesílená půlválcovou baštou. Poslední větší přestavba se uskutečnila na začátku 16. století, kdy bylo zbudováno nové opevnění a provedena obvodová zástavba. V roce 1760 byl hrad citelně poškozen požárem. Po odstěhování vrchnostenských úřadů do Valašských Klobouk mezi lety 1826 - 1827, byl hrad opuštěn a prodán v dražbě jako stavební materiál. Významnou stavební památkou v Brumově je farní kostel sv. Václava. Jednoduchá jednolodní dispozice s polygonálním presbytářem svědčí o středověkém jádru stavby. Větší přestavba kostela proběhla před rokem 1511, kdy byl tento kostel znovu vysvěcen. Z tohoto období pravděpodobně pochází dnešní věž. V letech 1664 - 1665 byla přistavěna boční "brumovská" kaple a v roce 1691 druhá tzv. "bylnická" kaple. Rozsáhlá přestavba kostela se uskutečnila v roce 1834 a roku 1898 byla provedena malířská výzdoba interiéru. Mezi stavební památky je řazen i Brumovský pivovar založený již v roce 1573 a je tudíž nejstarším výrobním zařízením svého druhu na celém Valašsku. - 12 -

Č.zak. 10/98

Část A


Zástavbu Bylnice tvoří převážně původní zemědělské usedlosti řazené těsně vedle sebe podél místní komunikace. Nejstarší částí je ulicovka zvaná Mýto a neuspořádaná zástavba v trati Hliník. Důležitým výrobním zařízením byla panská cihelna, u silnice do Štítné a parní pila u řeky Vláry. Obě obce se v posledních sto letech výrazně rozrostly. Obytná výstavba, převážně individuální, obestavuje postupně výpadové silnice k Nedašovu, Valašským Kloboukům a ke slovenské hranici. Současně obě obce srůstají navzájem. V roce 1964 došlo ke sloučení obou obcí a nově vzniklý útvar získal statut města. Vícepodlažní bytová výstavba je soustředěna v sídlišti Rozkvět a Družba.

4.4

Současný stav urbanizace Na obytnou zástavbu a historické náměstí H. Synkové v Brumově bezprostředně navazuje nejvýznamnější výrobní areál firmy Triodyn MEZ Brumov a.s., s otevřenou možností rozvoje severním směrem. Okrajově při silnici I/57 ve směru na Valašské Klobouky je situováno mechanizační středisko a přidružená výroba DV Javorník Štítná nad Vláří, tvořící spolu s mechanizačním střediskem Lesů ČR základ severní výrobní zóny města. V podhradí na levém břehu Brumovky je umístěn pivovar, obestavěný z jihu obytnou zástavbou. Nová individuální bytová výstavba byla realizována v lokalitě Na vyhlídce a Hůrka. Vícepodlažní bytová výstavba sídliště "Rozkvět" navazuje z východní strany na areál firmy Triodyn MEZ Brumov. Převážně třípodlažní obytné domy byly postaveny na počátku šedesátých let. Sídliště "Družba", situované na levém břehu řeky Brumovky v prostoru mezi Brumovem a Bylnicí, bylo postaveno z větší části v průběhu osmdesátých let, formou komplexní bytové výstavby. Obytný soubor nebyl realizován dle původní koncepce v plném rozsahu. V současné době je toto území rezervou pro obytnou vícepodlažní výstavbu (především sociálního typu). V návaznosti na sídliště "Družba " se nachází nedostavěný školský areál, a sportovní stadion. Bylnická část je zastavěna výhradně nízkopodlažní bytovou výstavbou. Území je rozděleno železniční tratí na 2 části. V historickém centru Bylnice je situována veškerá občanská vybavenost, převážně v objektech stavebně nevyhovujících. Významným zařízením v centru Bylnice je prodejna a servis Mototechny. Výrobní družstvo Svedrup využívá pro své účely část objektu TJ Sokol Bylnice na fotbalovém hřišti. Nová bytová výstavba je v současnosti realizována v lokalitách Hrbáč, Říky a U dráhy. Mimo obytné území je umístěn areál Jihomoravských dřevařských závodů, farma Maděrovec společnosti Agropomezí, a farma DV Javorník Štítná nad Vláří. Při soutoku řek Brumovky a Vláry byla zprovozněn centrální ČOV.

4.5

Prostorová a estetická hodnota prostředí V poměrně rozptýleném a místy neuspořádaném půdorysu města Brumova - Bylnice vyniká několik lokalit s výraznými prostorovými a estetickými hodnotami. Dominantou celého řešeného území je areál zříceniny hradu Brumov, položený na kopci západně od náměstí. Důležitým prvkem dotvářejícím toto uzemí je říčka Brumovka, protékající severojižním směrem podél paty hradního kopce. Prostor náměstí je obklopen z velké části zástavbou obytných domů, které směrováním štítů do náměstí tvoří jeho ojedinělý charakter. Průhled z náměstí směrem k říčce Brumovce, uzavírá areál Brumovského pivovaru. Jako architektonicky rozporuplný se jeví objekt "Hradní restaurace". Výškovou dominantou náměstí je spolu s restaurací také budova městského úřadu. Neméně zajímavým prostorem je kostel sv. Václava s jeho okolím, včetně přístupového schodiště a pozemku hřbitova s novodobou smuteční obřadní síní.

- 13 -

Č.zak. 10/98

Část A


Významným krajinným prvkem a orientačním bodem je kaple sv. Anny na kótě 388 m n. m. nad tunelem železniční trati.

4.6

Výškové zónování Zástavbu na náměstí v Brumově tvoří jedno a dvoupodlažní domy měšťanského typu. Novější individuální obytná zástavba je převážně patrová nebo podkrovní. Vícebytové domy na sídlišti "Rozkvět" jsou (až na "Sněhurku" - 8 podl.) třípodlažní. Dvojdomky v části tzv. dělnické kolonie jsou přízemní s podkrovím. Vícebytové domy na sídlišti "Družba" mají 7 nebo 8 nadzemních podlaží. V ÚPN je navrženo optické snížení těchto objektů zřízením nepravého zastřešení v úrovni posledního obytného podlaží. Starší část Bylnice tvoří přízemní zemědělské usedlosti. Výstavba v části Lúčky a Pilařská je vesměs přízemní. Rodinné domky podél silnice na Štěpán jsou většinou dvoupodlažní městského typu. Objekty občanského vybavení jsou většinou dvoupodlažní nebo třípodlažní. Dominantní postavení v siluetě Brumova zaujímají trosky Brumovského hradu. Významnou dominantou je věž kostela sv. Václava a nepřehlédnutelná je i hradba obytných domů na sídlišti Družba s komínem centrální kotelny. Jako výrazný orientační bod v siluetě města a jako protiváha hradu je návrší s kaplí sv. Anny. Výraznou dominantu v Bylnici tvoří těleso železničního náspu na trati Horní Lideč - Bylnice.. Velmi zajímavou technickou stavbou je most přes Brumovku na této trati.

4.7

Kulturní nemovité památky V seznamu kulturních nemovitých památek jsou zapsány tyto objekty: Tab. 4-1 Kulturní nemovité památky - Brumov Poř.

Ev. č.

Kulturní nemovitá památka

1.

1836

zřícenina hradu

2.

1837

farní kostel sv. Václava

3.

1838

sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí

4.

1839

socha sv. Floriána na návsi

5.

1840

socha sv. Gotharda v parku na náměstí

6.

1841

socha sv. Jana Nepomuckého u obce

7.

1842

kašna na náměstí

8.

1843

židovský hřbitov za vesnicí u lesa

9.

8051

areál Brumovského pivovaru

Tab. 4-2 Kulturní nemovité památky - Bylnice Poř.

Ev. č.

Kulturní nemovitá památka

10.

1847

socha sv. Jana Nepomuckého za zvonicí

11.

1848

socha sv. Jana Nepomuckého za obcí u silnice k Štěpánu.

Vyhláškou Ministerstva kultury ČR č.250 z roku 1995 byla území historického jádra a dělnické kolonie v Brumově vyhlášeno památkovou zónou.

4.8

Archeologické památky Příznivá poloha obcí Brumova a Bylnice v údolí Vláry při samém vstupu do Vlárského průsmyku, který byl již od pravěku důležitou obchodní cestou spojující Pomoraví se slovenským Povážím a v neposlední řadě i blízkost surovinových zdrojů (tzv. vlárský radiolarit) byly příčinou, že i v této odlehlé a původně málo přístupné oblasti dnešního jižního Valašska nacházíme stopy pravěkého osídlení. - 14 -

Č.zak. 10/98

Část A


Nejstarší nálezy - štípaná radiolaritová industrie - pocházejí snad již z mladšího paleolitu, především však z období neolitu až eneolitu. První trvalejší osídlení této oblasti však patří až lidu s kulturou popelnicových polí z mladší až pozdní doby bronzové, další významné doklady jsou z pozdní doby laténské (výšinné hradisko púchovské kultury na ostrožně brumovského hradu, sídliště téže kultury v trati Kramolišovy újezdky ap. Výstavbě středověkého kamenného hradu na ostrožně nad Brumovem v průběhu první poloviny 13. století předcházelo ještě o něco starší (mladohradištní) slovanské osídlení. Z výše uvedených údajů vyplývá, že katastry Brumova a Bylnice leží na území s doloženými archeologickými nálezy a vzhledem k jejich poloze na obchodní cestě vedoucí Vlárským průsmykem lze očekávat, že počet dokladů jak pravěkého tak středověkého osídlení se v budoucnu ještě rozšíří. Je pravděpodobné, že při výkopových pracích může dojít k narušení archeologických objektů.

4.8.1

Klasifikace archeologických nalezišť Katastrální území Brumova - Bylnice je území archeologického zájmu, na němž se nacházejí: a) archeologické lokality, které mají charakter nemovité kulturní památky (zřícenina středověkého hradu Brumova), je nutno chránit před poškozením a veškerými zásahy do dochovaného terénního reliéfu; b) doložená archeologická naleziště (viz přiložený seznam), kde by veškerá stavební činnost se zásahy do terénu měla výt podmíněna provedením záchranného archeologického výzkumu; c) předpokládaná archeologická naleziště (zbývající části katastrů); veškeré rozsáhlejší výkopové práce by měly být předem ohlášeny a jejich realizace by měla probíhat pod případným archeologickým dohledem. Jakékoliv zásahy a stavební práce v areálu brumovského hradu, s výjimkou archeologického výzkumu a konzervačních či rekonstrukčních prací schválených orgány státní památkové péče, jsou vyloučeny. Z hlediska zájmů archeologické památkové péče je třeba, aby zahájení veškerých výkopových prací na doložených archeologických lokalitách bylo, na základě §22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., podmíněno uzavřením smlouvy mezi investorem a oprávněnou institucí (Ústav archeologické památkové péče Brno – exp. Zlín) o provedení záchranného archeologického výzkumu. V případě terénních prací v ostatních částech katastru dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. a § 127 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. je nutné oznámení termínu zahájení rozsáhlejších výkopových prací a hlášení případných archeologických nálezů Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně – hrad Malenovice, archeologické oddělení, tel. 61379. V případě narušení archeologických objektů je investor povinen umožnit záchranný archeologický výzkum (formou dohledu, průzkumu, dokumentace terénní situace) ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.

4.8.2

Přehled archeologických nalezišť Lokalita č. 1 - trať Březovská Svahy kopce Březová (kóta 523 m), cca 1,5 km západně od centra Brumova. Sezónní sídliště (dílny) – povrchové nálezy radiolaritové štípané industrie. Časové zařazení: neolit - eneolit.

- 15 -

Č.zak. 10/98

Část A


Lokalita č. 2 - trať „u dráhy“ Cihelna – mírný svah nad pravým břehem Brumovky, mezi železniční tratí a tokem řeky, jihozápadně od Bylnice. Sezónní sídliště (dílny) – povrchové nálezy radiolaritové štípané industrie. Časové zařazení: ml. paleolit? – eneolit. Lokalita č. 3 - trať „uřeky“ Katastr Bylnice; sezónní sídliště (dílny) – povrchové nálezy štípané industrie. Časové zařazení: ml. paleolit? – eneolit. Lokalita č. 4 - u železniční stanice Bylnice Mírné svahy nad železniční stanicí, na obou březích Vláry, jižně od obce Bylnice. Sezónní sídliště (dílny) – povrchové nálezy radiolaritové štípané industrie. Časové zařazení: ml. paleolit – eneolit. Lokalita č. 5 - železniční dráha v úseku mezi Brumovem a Bylnicí Bližší lokalizace neurčitelná. Hromadný nález stříbrných mincí (typ BIATEC) – nález při stavbě dráhy v r. 1926. Časové zařazení: doba laténská. Lokalita č. 6 - trať Rozsoší Bližší lokalizace není známa. Ojedinělý nález – broušená industrie (kamenný sekeromlat). Časové zařazení: neolit – eneolit. Lokalita č.7 - temeno ostrožny nad říčkou Brumovkou Asi 200 m západně od centra obce, parc. Č. 1594. • výšinné opevněné hradisko – nálezy keramiky z kulturní vrstvy, dřívější nálezy zlatých keltských mincí; časové zařazení: pozdní doba laténská (kultura púchovská); • výšinné sídliště nebo hradisko – nálezy keramiky z kulturní vrstvy; časové zařazení: mladší doba hradištní • zřícenina středověkého hradu Brumova – původně královský hrad založený v 1. polovině 13. století, s unikátními doklady pozdně románské architektury Lokalita č. 8 - historické jádro Brumova Středověké osídlení: písemná zpráva – 1255 Lokalita č. 9 - historické jádro Bylnice Středověké osídlení: historická zpráva – 1424 Lokalita č. 10 - katastr Brumova-Bylnice Blíže nelokalizováno; hromadný nález bronzových předmětů. Časové zařazení: mladší až pozdní doba bronzová (kultura popelnicových polí).

4.9

Hlavní záměry urbanistického řešení Pro vypracování Územního plánu města Brumov Bylnice byly navrženy zásady, na základě nichž byl návrh územního plánu následně zpracován. Mezi hlavní zásady byly zařazeny: a) Zastavěné území města rozdělit na zóny dle funkčního využití. b) Novou výstavbu a přestavbu realizovat v souladu s původní urbanistickou strukturou sídla. c) Rozvojové lokality situovat v co nejkratší dostupné vzdálenosti od stávajících městských center. d) Rozvojové plochy umísťovat mimo souvisle zastavěné území jen ve výjimečných případech. e) V rámci zastavěného území navrhnout plochy průmyslové výroby a výrobních služeb pro každý řešený katastr.

- 16 -

Č.zak. 10/98

Část A


f) Intenzivně využít stávajících areálů "DV Javorník Štítná nad Vláří a společnosti s r.o. Agropomezí na východním okraji" města pro zemědělskou popř. i nezemědělskou činnost různých ekonomických subjektů. g) Podnikatelskou činnost v oblasti lesnictví a zemědělství provozovanou ve volné krajině akceptovat pouze ve shodě s pravidly vymezenými v rámci rámcových regulačních zón, definovaných v „Urbanistické studii VÚC CHKO Bílé Karpaty (viz kap. 11.8). h) Plochy pro rozvoj řešeného území navrhnout, jak s ohledem na dostatečnou nabídku, tak s ohledem na požadavek zastavitelnosti navrhovaných ploch v reálném čase. i) Udržet, případně posílit estetickou a krajinářskou funkci Brumovky, Kloboučky, Bylničky, popřípadě řeky Vláry. j) V současně zastavěném území posilovat plochy veřejné zeleně. k) V maximální míře zachovat a chránit zeleň ve volné krajině.

4.10

Funkční členění území Návrh ÚPN je zpracován formou plánu funkčního využití území. Funkční zonace je obsahem grafické přílohy č. 4 "Komplexní urbanistický návrh". Řešené území je analyzováno dle následujících kritérií: • • • •

způsob využití území poloha v rámci zastavěného území prostorové podmínky pro převládající funkci stáří zástavby

Dle těchto kritérií je území města rozděleno na území: • • • • • • • •

s převládající obytnou zástavbou rodinných domů s převládající obytnou zástavbou bytových domů s centrální smíšenou funkcí s převládající občanskou vybaveností pro sport, rekreaci a volný čas drobné výroby a služeb průmyslové výroby zemědělské výroby

Tyto plochy jsou v plánu podrobně vyznačeny. Pro každou plochu je uvedena hlavní charakteristika. Součástí výkresu je tabulka s uvedením přípustných a podmíněně přípustných činností, staveb a zařízení v řešeném území.

4.11

Regulace a limity v území Využitelnost řešeného území je omezena vlastnickými nebo jinými právy osob k pozemkům nebo stavbám na nich. Regulace území je graficky zpracována v příloze č. 6 „Výkres regulačních prvků“. Regulační omezení jsou definována jako: • hlavní limitující prvky v území • kostra ekologické stability území • urbanistická a prostorová regulace

4.11.1

Prostorová regulace Pro prostorové uspořádání řešeného území jsou stanoveny hlavní urbanistické a architektonické zásady: Intenzita zastavěnosti pozemků Určuje únosnou míru plošného využití pozemku (% maximální zastavitelnosti pozemku). Výškové uspořádání zástavby Určuje maximální výšku objektů (počet nadzemních podlaží, popřípadě využití podkroví).

- 17 -

Č.zak. 10/98

Část A


Způsob zástavby pozemku Určuje charakter objektů ve vymezených lokalitách. Tvar zastřešení Určuje základní tvar střešní konstrukce a její orientaci k uliční čáře.

4.11.2

Urbanistická regulace člení území podle intenzity a druhu investičních aktivit na: Území stabilizované Je takové území, jehož funkční využití a struktura zástavby by neměla v návrhu ani ve výhledu doznat podstatných změn. Nová výstavba je povolována, pokud funkce a objem nových aktivit odpovídá funkci a zástavbě stávající. Doplňková funkce plochy nesmí být v rozporu s funkcí hlavní. Rozvojové plochy Jsou plochy, které jsou v době zpracování územně plánovací dokumentace většinou plochami neurbanizovanými a kde se očekává podstatná změna v jejich funkčním využití. Předpokladem je investiční činnost, která odpovídá navrhované funkci. Pro novou výstavbu je nutné stanovit regulativy. Nástrojem pro stanovení regulativů je „Regulační plán“. Plochy nezastavitelné Jsou plochy mimo navrženou hranici současně zastavěného území města a plochy uvnitř současně zastavěného území, kde se v návrhu nebo výhledu mění účel využití ve prospěch zeleně, dopravních nebo inženýrských koridorů, popřípadě jiných volných ploch. Plochy s doporučenou změnou funkce Jsou plochy u kterých je navrhována změna v jejich funkčním využití. Vlastnické ani uživatelské vztahy nejsou na těchto plochách dotčeny. Omezena je pouze změna funkčního využití těchto ploch. Ta bude povolována pouze v případě pokud bude v souladu s funkcí nově navrhovanou. Na plochách s doporučenou změnou funkce lze provádět stavební úpravy (§ 55, odst. 2, písm. b, zak. 50/76 Sb.) a udržovací práce (§ 55,odst. 3) u kterých postačuje ohlašovací povinnost.

- 18 -

Č.zak. 10/98

Část A


5. OBYVATELSTVO 5.1

Vývoj počtu obyvatel Tab. 5-1 Posouzení počtu obyvatel v návrhovém období Informační zdroj

Brumov

Bylnice

celkem

%

sčítání r.1970

2 675

1 951

4 626

85,0

sčítání r.1980

3 120

1 843

4 963

91,2

sčítání r.1991

3 361

1 893

5 254

96,5

údaj MÚ r.1995

3 469

1 975

5 444

100,0

prognóza r.2000

3 500

2 000

5 500

101,0

prognóza r.2010

3 500

2 000

5 500

101,0

V posledním období vykazují statistické zdroje nepřetržitý pokles počtu obyvatel v ČR. Přesto se zdá, že pro podobný vývoj nebudou splněny všechny předpoklady a počet obyvatel bude v řešené území stagnovat. Pro takové tvrzení lze uvést následující skutečnosti: a) b) c) d)

rostoucí cena za bydlení ve velkých městech; vyšší standard bydlení v RD posílení významu kvalitního životní prostředí v měřítku hodnot obyvatel; relativně dobrá dostupnost Slavičína, Valašských Klobouků, Vsetína popř. Bojkovic prostředky hromadné přepravy osob; e) výhledové uvolnění trhu s byty a následná diferenciace cen za bydlení; f) existence trvale neobydleného bytového fondu v řešeném území; g) částečné snižování závislosti obyvatel na prostředcích hromadné přepravy;

5.2

Urbanistická rezerva Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši cca 10 % z navrhovaného počtu obyvatel:

5.3

•

navrhovaný počet obyvatel

•

urbanistická rezerva

•

počet obyvatel vč. urb. Rezervy

5.500 550

obyv.

6.050

Závěr Vzhledem k tomu, že v současné době dochází ve společnosti k zásadním ekonomickým změnám, jeví se uvádění výhledových prognóz jako poněkud problematické. Vývoj počtu obyvatel není dosud v řešeném území stabilizován, proto je třeba uvedené údaje považovat pouze za údaje směrné. Přesto se dá předpokládat, že velikost města Brumov - Bylnice se ve výhledovém období ustálí na počtu cca na 5.500 trvale bydlících obyvatel.

- 19 -

Č.zak. 10/98

Část A

6. 6.1


EKONOMICKÁ AKTIVITA Výchozí údaje (sčítání 1991) Tab. 6-1 Ekonomická aktivita v řešeném území Ukazatel Počet trvale bydlících obyv. Počet osob ekonom. aktivních Ek. aktivní vyjížd. za prací Podíl vyjížd. z ek. aktivních

6.2

Brumov 3 361 1 779 457 25,7

Bylnice 1 893 997 407 40,8

celkem 5 254 2 776 864 31,1

% 100,0 52,8 16,4 -,-

Předpokládaný vývoj ekonomické aktivity v řeš. území Tab. 6-2 Bilance ekonomické aktivity v návrhovém období Informační zdroj sčítání r. 1970 sčítání r. 1980 sčítání r. 1991 prognóza r. 2000 cca prognóza r. 2010 cca

Brumov 1 354 1 668 1 779 1 575 1 435

Bylnice 932 939 997 900 820

celkem 2 286 2 607 2 776 2 475 2 255

% 50,5 52,5 52,8 45,0 41,0

nezam. 3,0 % 7,0 % 10,0 %

Naposledy byla ekonomická aktivita obyvatel evidována v r. 1991 (sčítání LDB). Počty ekonomicky aktivních obyvatel ve výhledovém období byly stanoveny odborným odhadem.

6.3

Ekonomická aktivita obyvatel v území dle sektorů NH. Tab. 6-3 Bilance EA v území dle sektorů NH

6.4

Ozn.

Sektor NH

I. II. III.

Zemědělství a lesnictví Průmysl Doprava, služby a ost. Celkem

Stav 1991 abs. 444 1 571 761 2 776

Výhled 2010

% 16,0 56,6 27,4 100,0

abs. 270 1 015 970 2 255

% 12,0 45,0 43,0 100,0

Bilance pohybu pracovních sil Tab. 6-4 Bilance vyjížďky a dojížďky v řešeném území Směr pohybu vyjíždějící z místa bydliště

6.5

Stav 1991

Výhled 2010

abs.

%

abs.

%

864

31,1

675

30,0

Závěr Vzhledem k charakteru obce je převažující dojížďka do zaměstnání nezbytným aspektem bydlení v řešeném území. Z ohledem na probíhající strukturální změny ve společnosti, lze výhledově počítat s částečným zvýšením zaměstnanosti v řešeném území, v souvislosti s posílením sektoru služeb.

- 20 -

Č.zak. 10/98

Část A


7. 7.1

BYTOVÝ FOND Výchozí údaje o bytovém fondu v řešeném území Tab. 7-1 Bilance počtu obyvatel v návrhovém období r.1970

r.1980

r.1991

r.1995

r.2010

4 626

4 963

5 254

5 444

5 500

912

943

975

1 007

-

Počet obyd.bytů

1 123

1 279

1 538

1 642

1 835

Počet bytů v RD

-

897

936

966

-

Počet obyvatel Počet obydlených domů

Počet osob/byt

7.2

4,12

3,88

3,42

3,32

3,00

Bilance bytového fondu v návrhovém období do r. 2010 Výhledový počet obyvatel cca Odhad prům. počtu osob/byt Potřeba bytů v návrhovém období Přirozený úbytek byt. fondu bez náhrady cca 1,0 bytu/rok tj. max. Celková potřeba byt. fondu v r.2010 Stav obydleného byt. fondu k 1.1.1995 Neobydlený bytový fond

+

5 500 obyv 3,00 1 835 bytů 12 bytů 1 847 bytů 1 642 bytů 50 bytů

Z uvedené bilance vyplývá, že pro navrhovaný počet obyvatel do roku 2010 bude v řešeném území nutno lokalizovat cca 205 nových bytů. Uvedená potřeba bude částečně pokryta snížením neobydleného bytového fondu.

7.3

Potenciální staveniště pro novou bytovou výstavbu Tab. 7-2 Přehled lokalit pro výstavbu nových bytů Tzn.

Lokalita

Druh výstavby Počet domů

Počet bytů

A

Družba

BD

12,0

162,0

B

Na panském

RD

22,0

24,0

C

Hrbáč

RD

42,0

46,0

D

Mýto

RD

16,0

16,0

E

U dráhy

RD

12,0

12,0

F

Lúčky

RD

22,0

22,0

G

Pilařská

RD

16,0

18,0

H

U Mikulajů

RD

4,0

4,0

I

Za pálenicí

RD

15,0

16,0

J

Říky

RD

8,0

8,0

K

Za mototechnou

RD

24,0

24,0

L

Školní

RD

7,0

7,0

M

Mlýnská

RD

6,0

6,0

N

Proluky cca

RD

24,0

25,0

V

Pod vyhlídkou

ostatní

1,0

1,0

231,0

391,0

Potenciální staveniště celkem

- 21 -

Č.zak. 10/98

7.4

Část A


Bilance bytového fondu v případě nepředvídaného rozvoje území Výhledový počet obyvatel v řešeném území Urbanistická rezerva Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy Odhad prům. počtu osob/byt po r. 2010 Potřeba byt. fondu v př. nepředvídaného. rozvoje území cca Stav byt. fondu k 1.1.1995 Úbytek bytového fondu bez náhrady cca 1,0 byty/rok tj. cca

+

Požadavek na lokalizaci nového byt. fondu

5 500 550 6 050 obyv. 3,00 2 020 bytů 1 642 bytů 12 bytů 390 bytů

Stávající bytový fond Úbytek bytového fondu bez náhrady cca 1,0 byty/rok tj. cca Kapacita nově navrhovaných stavenišť Počet bytů v řešeném území včetně urbanistické rezervy Neobydlený bytový fond (odhad cca 3 % z trvale obydl.) Maximální počet bytů v území cca Maximální kapacita území cca

+ +

1 642 bytů 12 bytů 391 bytů 2 021 bytů 50 bytů 2 071 bytů 6 210 obyv.

Maximální kapacita území v Brumově - Bylnici při naplnění všech potenciálních stavenišť a neobydleného bytového fondu představuje celkem 2.071 bytů. Při průměrném počtu 3 osob na jeden byt je maximální kapacita řešeného území cca 6.210 trvale žijících obyvatel. Z uvedené bilance vyplývá, že navržené plochy pro bytovou výstavbu pokryjí potřebu řešeného území včetně urbanistické rezervy pro nepředvídaný rozvoj území.

7.5

Závěr Problematika bydlení a bytové výstavby je v současné době poznamenána několika skutečnostmi, které je možno shrnout do následujících bodů: a) deregulace ceny za bydlení částečně sníží tlak na novou bytovou výstavbu b) v důsledku klesající průměrné obložnosti jednoho bytu bude nutné posílení nabídky bydlení v kategorii malometrážních bytů; c) je reálný předpoklad zvýšené potřeby bytů v období do roku 2.000 v důsledku dospívání populačně silných ročníků z období 70. let; d) dobrá dostupnost města Valašské Klobouky je předpokladem pro možné zvýšení poptávky na bydlení v řešeném území

- 22 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 7-3 Přehled rozvojových ploch pro bydlení Ozn.

Název lokality

Plocha (ha)

A

Družba

2,396

B C1 C2 C3 D E1 E2 F G H I1 I2 J K1 K2 K3 K4 L1 L2 M N

Na panském Hrbáč “ “ Mýto U dráhy “ Lúčky Pilařská U Mikulajů Za pálenicí “ Říky Za mototechnou “ “ “ ul. Školní “ Mlýnská Proluky

2,599 0,263 0,234 5,117 0,877 0,574 0,115 1,981 1,785 0,383 0,210 0,626 0,367 0,205 0,282 0,130 0,517 0,151 0,443 0,483 1,856

V

Pod vyhlídkou Celkem

Funkce plochy

Způsob zástavby

bydlení v BD garáž v příz. velikost: I-III,(IV) kat. bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž bydlení v RD + garáž velikost: IV-VIII kategorie ostat. bydlení

řadové obyt. sekce samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD samostatně stojící RD řetězová zástavba RD samostatně stojící RD řadová zástavba RD řadová zástavba RD řadová zástavba RD řetězová, řadová zást. řetězová, řadová zást. samostatně stojící RD dle okolní zástavby byt správce

21,594

Kapacita území domy/byty

Výška zástavby

Koef. zastav.

Tvar střechy

11/132 1/30 22/24 3/ 3 3/ 3 36/40 15/16 10/10 2/ 2 22/22 16/18 4/ 4 4/ 4 11/12 8/ 8 3/ 3 8/ 8 5/ 5 8/ 8 2/ 2 5/ 5 6/ 6 24/25

4 obyt.NP + podkroví 1+podkroví 2 NP 2 NP 1+podkroví 2 NP 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 2 NP 2 NP 2 NP 2 NP 1+podkroví 1+podkroví 1+podkroví 1+podkr; 2NP

0,15 0,25 0,20 0,20 0,20 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,45 0,45 0,45 0,20 0,20 0,30 0,45

polovalbová sedlová sedlová P sedlová P sedlová P sedlová K+P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová K+P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P sedlová P dle okolí

-/1

2 NP

0,35

sedlová P

231/391

- 23 -

Č.zak. 10/98

Část A

8. 8.1


OBČANSKÁ VYBAVENOST Základní údaje Návrh občanského vybavení vychází z teoretických potřeb řešeného území, které byly formulovány v Územně hospodářských zásadách pro zpracování ÚPN města Brumov - Bylnice. Cílem ÚPN je tyto potřeby alespoň částečně specifikovat a následně lokalizovat, tak aby řešené území bylo na jejich realizaci v návrhovém popř. výhledovém období připraveno. Umísťování občanského vybavení je v návrhu ÚPN usměrňováno prostřednictvím funkčního využití ploch, které je podrobně popsáno v tabulce přípustných činností v území.

8.2

Vyšší a specifické občanské vybavení Koncipování vyššího a specifického občanského vybavení vychází z konkrétních potřeb sídla a jeho zájmového území. To respektuje především možnosti řešeného území, ale také mínění obyvatelstva. Za vyšším vybavením neumístěným v řešeném území budou obyvatelé i nadále dojíždět do Valašských Klobouků, Slavičína, popřípadě Zlína.

8.3

Základní občanské vybavení Kapacity a umísťování základního občanského vybavení jsou regulovány reálnými potřebami obyvatel. Vesměs jde o vybavení nevyžadující velkých investic, jehož situování je téměř vždy možné v rámci ploch pro bydlení.

8.4

Charakteristika občanského vybavení, výhledové záměry

8.4.1

Školství a výchova Mateřské školy V řešeném území se nachází 3 mateřské školky, kapacita dle vyjádření MÚ je vyhovující. Po dostavbě nové základní školy na sídlišti Družba bude možné, rozšíření těchto zařízení o prostory stávajících základních škol. Základní škola V září 1998 byl zprovozněn objekt nové školy, kterým byla ukončena výstavba školského areálu na sídlišti Družba. Škola má na I. stupni 13 a na II. stupni 18. kmenových učeben. Pro odbornou výuku jsou k dispozici 3 jazykové učebny, 2 počítačové třídy, po 1 odborné učebně na výuku chemie a přírodovědy. Pro pracovní činnost jsou k dispozici samostatné dílenské učebny pro práci se dřevem a kovem. Součástí areálu je stávající tělocvična, cvičný bazén a školní jídelna. Nově dokončený areál je dimenzován pro potřeby města i v návrhovém období ÚPN. Základní umělecká škola Zařízení ZUŠ je v současné době umístěno do bývalého objektu základní školy I. stupně v Brumově. Funkčně a prostorově stávající umístění vyhoví i v návrhovém období.

8.4.2

Kultura a osvěta Městská knihovna Na řešeném území se nachází 3 zařízení. V současné době nedostačuje skladové zázemí. V návrhu ÚPN je doporučeno využít prostorů objektů bývalých škol. Závodní klub Triodyn MEZ Brumov Víceúčelové kulturně společenské zařízení nadmístního významu provozně, technicky i kapacitně vyhovující. Vzhledem k nepříznivým ekonomickým podmínkám v současném ob- 24 -

Č.zak. 10/98

Část A


dobí doporučujeme sdružené provozování celého klubu (t.j. za účasti města), s cílem udržet kulturně - společenskou funkci v tomto zařízení nejen pro potřeby Brumova - Bylnice ale i celého spádového území. Kino Je umístěno v rámci ZK Triodyn MEZ Brumov. Zařízení nadmístního významu. Kapacitně vyhovuje.

8.4.3

Tělovýchova a sport Dětská hřiště Na řešeném území 11 dětských hřišť, zařízení vesměs vyhovují, dětské hřiště, spádové k sídlišti Rozkvět je využíváno jako přírodní kluziště. V návaznosti na zástavbu rodinných domků v lokalitě Hrbáč se nachází na soukromém pozemku neudržované dětské hřiště. V souvislosti s rozšířením výstavby RD v této lokalitě je navrženo toto hřiště přemístit do prostoru pod stávající komunikaci na pozemek v ochranném pásmu železnice. Hřiště pro děti a školní mládež je dále nově navrhováno do prostoru pod pálenicí v Bylnici a na volný pozemek na ulici Školní. V souvislosti s výstavbou v lokalitě Na panském je navrženo umístění nového hřiště v ochranném pásmu železnice. Na ulici Pilařské v Bylnici je s ohledem na plochu navrženo umístění hřiště pro děti předškolního věku. Školní hřiště V souvislosti s výstavbou školského areálu je navržena plocha školního hřiště v prostoru mezi VTL regulační stanicí a garážemi na sídlišti Družba. Hřiště na kopanou V rámci sportovního stadionu v Brumově jsou k dispozici dvě hřiště na kopanou: škvárové a travnaté a hřiště na odbíjenou. Součástí sportovního stadionu v Bylnici je travnaté hřiště na kopanou, dva tenisové kurty a dětské hřiště. Výcvikový bazén Výcvikový bazén je součástí školního areálu na sídlišti Družba, zařízení vyhovuje. Koupaliště Přírodní koupaliště na ulici Pluskalova je v nevyhovujícím stavebně technickém stavu. Proto bylo, po dohodě s městem Brumov – Bylnice navrženo umístění nového letního koupaliště v lokalitě Stráně na pravém břehu toku Brumovky. Navrhované koupaliště bude součástí nového sportovně rekreačního areálu, jehož součástí bude hřiště na odbíjenou. Technologická a sociální zařízení areálu budou umístěna s ohledem na Q 100 toku Brumovky. Tělocvična V Brumově je provozována tělocvična, jako součást školského areálu v sídlišti Družba; zařízení vyhovuje. Nová tělocvična v části Bylnice (jako náhrada tělocvičny Na mýtě) je navržena v lokalitě Za mototechnou.

8.4.4

Zdravotnictví Zdravotní středisko V provozu je zdravotní středisko s 8,5 lékařskými pracovišti. Dle posouzení zpracovatele stávající zařízení vyhovuje. V návrhu ÚPN je doporučeno do stávajícího zdravotního střediska přednostně umisťovat pracoviště odborných lékařů, popř. specializovaná vyšetřovací - 25 -

Č.zak. 10/98

Část A


pracoviště a laboratoře. Ordinace praktického lékaře se ve výhledu muže velmi dobře uplatnit v rámci funkce bydlení v RD. Lékárna Lékárna v objektu zdravotního střediska se 3 lékárenskými pracovišti, zařízení vyhovuje. Dům s pečovatelskou službou Zařízení v Bylnici s kapacitou 6 míst, zařízení vyhovuje. V sídlišti Družba otevřen penzion (dům s malometrážními byty a pečovatelskou službou). Ve výhledu je uvažováno s výstavbou dalšího objektu v návaznosti na penzion již dokončený.

8.4.5

Maloobchodní zařízení Prodejny potravinové a nepotravinové Zařízení jsou umístěna přiměřeně v rozsahu celého zastavěného území. Prodejny jsou buď jako jednoúčelová zařízení a nebo integrované v objektu s jinou funkcí. Nové prodejní plochy jsou uvažovány jako integrovaná zařízení do vícebytových domů na sídlišti Družba v rámci ploch se smíšenou funkcí. Potravinové a nepotravinové prodejny jsou základním občanským vybavením a jejich počet popřípadě umístění je určováno nabídkou a poptávkou trhu. Jejich umísťování v území je regulováno tabulkou přípustných činností v území, jež je součástí návrhu územního plánu. Širokosortimentní prodejní zařízení V řešeném území jsou dvě širokosortimentní prodejny. Obě jsou umístěny v sídlišti Družba. S realizací dalších velkoplošných prodejních zařízení se v řešeném neuvažuje. Podnikové prodejny V rámci areálu firmy Triodyn MEZ Brumov a pivovaru Brumov jsou umístěny prodejny, jejichž sortimentem je produkce firmy. Tržnice, tržiště Na náměstí Hildy Synkové je umístěno tržiště. Na ulici Školní je rozestavěna budova kryté tržnice. Prodejna stavebního materiálu V Brumově je umístěna mimo souvisle zastavěné území za čerpací stanicí pohonných hmot. V Bylnici je prodejna stavebního materiálu v současné době nevyužitá.

8.4.6

Ubytování a stravování Stravování V řešeném území se nachází řada zařízení veřejného stravování, různé kategorie (pivnice, restaurace, vinárna, disko-klub). Tato zařízení patří mezi základní občanské vybavení a jejich počet popřípadě umístění je určováno nabídkou a poptávkou trhu. Jejich umísťování v území je regulováno tabulkou přípustných činností v území, jež je součástí návrhu územního plánu. Ubytování V řešeném území se nachází dvě ubytovací zařízení hotelového typu (hotel Cabl v Brumově a hotel U nádraží v Bylnici - v současné době mimo provoz). V návrhu ÚPN je uvažováno s udržením obou stávajících zařízení. Po vybudování nového koupaliště v lokalitě Stráně je místo stávajícího koupaliště na ulici Pluskalova navrženo zřízení nového ubytovacího a stravovacího zařízení nadstandardní kategorie. Kapacita ubytovacího zařízení cca 40 - 60 lůžek.

- 26 -

Č.zak. 10/98

Část A


Chatové tábořiště V jižní části katastru se nachází letní chatové tábořiště.

8.4.7

Místní hospodářství Služby nevýrobní Patří mezi základní občanské vybavení. Jsou situovány v rozsahu celého zastavěného území. Jejich umísťování v území bude regulováno tabulkou přípustných činností v území, jež je součástí návrhu územního plánu. Služby výrobní Jsou situovány převážně do zón výrobního charakteru. Služby opravárenské Patří převážně mezi základní občanské vybavení. V řešeném území jsou situovány v rozsahu celého zastavěného území. Jejich umísťování v území bude regulováno tabulkou přípustných činností v území, jež je součástí návrhu územního plánu. Technické služby města Brumova Jsou umístěny v návaznosti na centrální výtopnu v sídlišti Družba. Středisko zajišťuje pohřebnické služby, svoz odpadků, údržbu zeleně a údržbu komunikací. Pro ukládání stavebního materiálu slouží hospodářský dvůr umístěný v Bylnici na pravém břehu Brumovky. Hřbitov Hřbitov je umístěný za kostelem sv. Václava. Součástí hřbitova je smuteční obřadní síň. Kapacita hřbitova je v podstatě vyčerpána. Jako rezerva pro rozšíření je navržena plocha v ochranném pásmu železnice severně od hřbitova stávajícího. Předpokládaná kapacita rezervy je cca 300 hrobových míst. S rozšířením hřbitova je navrženo také rozšíření kapacity parkovacích stání cca o 30 míst. Požární zbrojnice V řešeném území se nachází dvě požární zbrojnice. V Brumově za městským úřadem a v Bylnici „Na mýtě“. Vzhledem k nevyhovujícím prostorovým podmínkám požární zbrojnice „Na mýtě“ je navrženo její přemístění do areálu technických služeb města na pravém břehu Brumovky na silnici II/495 ve směru Štítná nad Vláří - Uh. Brod. Zahradnictví Stávající zahradnictví v sídlišti "Družba" bude se zamýšlenou dostavbou sídliště vymístěno. Nová plocha zahradnictví je navržena na pozemcích za "Dělnickou kolonií". Zahrádkářská kolonie Při ústí Hlubočského údolí se nachází oplocený areál zahrádkářské kolonie. Dům zahrádkářů Pod železniční tratí na pravém břehu Brumovky je účelové zařízení svazu zahrádkářů. Zařízení vyhoví i v návrhovém období. Pro bezproblémový provoz nutno dořešit ekologickou likvidaci výpalků.

8.4.8

Správa a řízení Městský úřad Objekt městského úřadu v Brumově - Bylnici je umístěn na náměstí H. Synkové. Objekt je v dobrém stavebně technickém stavu.

- 27 -

Č.zak. 10/98

Část A


Pošta, MTÚ Objekt pošty je v dobrém technickém stavu. Budova MTÚ (SPT Telecom) se nachází na sídlišti "Družba". Farní úřad římsko-katolické církve Situován pod kostelem sv. Václava. Úřadovna České Policie Umístěna v objektu bývalé školy na ulici Školní. Zařízení vyhoví i návrhovém období.

- 28 -

Č.zak. 10/98

Část A

9.


EKONOMICKÝ POTENCIÁL Brumov - Bylnice má charakter podhorského agro-industriálního sídla roztaženého v údolí Brumovského potoka a říčky Vláry, podél silnice I/57 vedoucí napříč pohořím Bílých Karpat směrem na Slovensko. Výrobní aktivita v řešeném území je reprezentována několika podnikatelskými subjekty. Mezi největší lze v současné době zařadit Triodyn MEZ Brumov a.s., Jihomoravské dřevařské závody v Bylnici a Brumovský pivovar. Zemědělská výroba je zastoupena činností střediska živočišné výroby Družstva vlastníků Javorník a firmou Agropomezí s.r.o. Ostatní výrobní aktivity mají povahu drobné výroby, popř. služeb pro obyvatelstvo a jsou rozmístěny v rámci souvisle zastavěného území. Ke kolizím mezi výrobní a obytnou funkcí v řešeném území nedochází.

9.1

Charakteristika hospodářské základny

9.1.1

Sektor I - Zemědělství a lesnictví DV Javorník Štítná nad Vláří Středisko živočišné výroby je situováno východně od železniční trati za školou v Brumově. Součástí areálu jsou dva objekty pro ustájení hovězího dobytka a posklizňová linka. V současné době se farma orientuje na produkci hovězího masa. Středisko přidružené výroby na severním okraji souvisle zastavěného území je orientováno na výrobu dětských kočárků, dřevovýrobu, servis a prodej výrobků firmy WAP. Součástí areálu přidružené výroby je i mechanizační středisko. DV Javorník poskytuje v řešeném území cca 100 pracovních příležitostí, tj. pro 65 mužů a 35 žen. Agropomezí s.r.o. Zemědělský podnik zaměřený na živočišnou a rostlinou výrobu. Firma Agropomezí zaměstnává 30 mužů a 9 žen. V areálu farmy působí v pronájmu firma FREK (kovovýroba). Oba stávající areály zemědělské výroby mají dle posouzení zpracovatele, vnitřní prostorovou rezervu umožňující jejich intenzivnější využití. Proto je doporučeno dle konkrétních možností a v souladu s tabulkou přípustných činností v území situovat do obou areálů zemědělské výroby i jiné podnikatelskými subjekty. Z pozice zpracovatele ÚPD doporučujeme v rámci těchto areálů i mimo něj řešit ozelenění nezpevněných ploch a úpravu areálových komunikací včetně jejich odvodnění. Veškeré parkování pro nákladní, osobní i užitková vozidla bude realizováno na ploše obou areálů. Zemědělská malovýroba V souvisle zastavěném území města je zemědělská malovýroba stabilizována, bez dalšího extenzivního rozvoje. Zemědělská činnost v rámci ploch pro bydlení bude akceptována pouze v rozsahu osobní spotřeby. Ve volné krajině může být zemědělská činnost povolena individuálně a to změnou územně plánovací dokumentace, na základě konkrétních podmínek. Předpokládaná činnost musí být v souladu s pravidly vymezenými v rámci rámcových regulačních zón, definovaných v „Urbanistické studii CHKO Bílé Karpaty (viz kap. 11.8). Rovněž výstavba drobných hospodářských objektů ve volné krajině bude v souladu s podmínkami definovanými v jednotlivých regulačních zónách. Kritériem pro realizaci hospodářských objektů je min. výměra 5.000 m2 zemědělsky obhospodařovaného pozemku.

- 29 -

Č.zak. 10/98

Část A


Lesy České repuliky s.p. Činnost podniku je zaměřena na správu státního lesního majetku a odbornou správu lesa. Lesy ČR zaměstnávají 16 mužů a 1 ženu. Celkový stav zařízení je dobrý. S extenzivním rozvojem firmy v návrhovém období se neuvažuje. Lesní společnost Brumov a.s. Činnost firmy je zaměřena na těžbu dřeva a obnovu lesa. Další nově zakládané subjekty, zaměřené na podnikatelskou činnost v oblasti lesnictví a zemědělství, při provozování ve volné krajině, bude nutné s ohledem na CHKO Bílé Karpaty, posoudit s hlediska vlivu na životní prostředí.

9.1.2

II. Průmysl a stavebnictví Triodyn MEZ Brumov a.s. Zaměření firmy: vývoj, výroba, prodej a instalace elektr. strojů a přístrojů a výroba nářadí. Stav budov a strojů je vyhovující. Krátkodobé záměry: modernizace stávajících provozů z důvodu technologických změn. Dlouhodobé záměry: rozvoj na plochy severně od plynové kotelny (p.č.1069/1, 1263/1, 1260/4). Pivovar Brumov (KOMOD) Závod na výrobu piva a nealkoholických nápojů značky "Gerhard". Výrobní linky včetně administrativního vedení se nachází v objektech, které jsou památkově chráněny. Chemické výrobní družstvo Důbrava Družstvo je zaměřeno na výrobu a prodej kožené galanterie. Firma je umístěna v souvislé obytné zástavbě. Součástí areálu jsou výrobní a skladovací plochy. Stav zařízení je vyhovující, bez záměrů na extenzivní rozvoj firmy. Jihomoravské dřevařské závody, závod 06 Brumov - Bylnice Výrobní program: pořez dřevní kulatiny, výroba desek, hranolů a palubek, sušení řeziva. Stav zařízení je vyhovující bez záměrů na extenzivní rozvoj. Brumovská speciální výroba Firma je orientována na výrobu chirurgických šicích jehel a drobných drátových výrobků. Součástí areálu jsou výrobní a skladovací plochy. Stav objektů je dobrý; výhledové záměry: rekonstrukce a modernizace provozu pouze v rámci areálu.

9.1.3

III. Doprava, služby a ostatní Mototechna s.p. Brumov - Bylnice Prodej náhradních dílů pro osobní automobily a servis. V současné době je provoz v areálu utlumen a před restitucí. V návrhu ÚPN města Brumov – Bylnice je plocha areálu navržena jako plocha se smíšenou funkcí. Předpokladem je otevření areálu pro umístění nových ploch pro obchod, služby, řemeslnou výrobu malého rozsahu apod. Vyloučeno není ani umístění služebního bytu. Podmínkou je zřízení nových parkovacích míst uvnitř areálu.

9.2

Závěr V ÚPN města Brumov - Bylnice je navrženo rozšíření výrobní zóny Brumov v prostoru mezi kotelnou MEZu a mechanizačním střediskem Lesů ČR. Rozšíření výrobní zóny Bylnice je navrženo v proluce mezi stávajicí ČOV a areálem Jm dřevařských závodů. V dlouhodobém výhledu je plánováno rozšíření výrobní zóny na ulici Vlárská za železniční tratí. Pro rozšíření této výrobní zóny bude nutný posun úrovňového železničního přejezdu.

- 30 -

Č.zak. 10/98

Část A


Vzhledem k tomu, že se lokalita „Pod Klobúckou“ v Brumově a lokalita „Za tratí“ v Bylnici nachází v zátopovém území, nesmí být v tomto území povoleno podnikání, jehož předmětem je manipulace a skladování látek ohrožujících vodní toky. Limity funkčního využití obou areálů jsou dány tabulkou přípustných činností v území. Limity prostorového využití jsou specifikovány ve výkrese regulačních prvků.

- 31 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 9-1 Přehled ostatních rozvojových ploch Ozn.

Název lokality

Plocha (ha)

Funkce plochy

Způsob zástavby

I3 K3 O

Za pálenicí Za mototechnou Stráně

0,102 0,191 1,003

hřiště pro děti a mládež tělocvična sportovní a rekreační areál

P Q R

Družba Hrbáč Hodňov

0,461 0,203 0,527

školní hřiště hřiště pro děti a mládež rozšiř. hřbitova, parkování

bez zástavby zvlášt. zp. zástavby sportovní a technologická zařízení bez zástavby bez zástavby bez zástavby

U kotelny “ Nádraží Bylnice U benzinky Pod vyhlídkou Pod Klobúckou “ “ U ČOV Za tratí Březová “

0,342 0,123 0,371 0,326 0,287 0,427 0,689 2,078 1,610 1,916 1,758 0,471

vícepodlažní garáže služby služby,obchod,parking služby,obchod, parking služby motoristům, parking výroba, sklady, stroj. park výroba,výr.služby,sklady výr.služby,sklady,parking výroba,sklady,stroj. park výroba,výr.služby,sklady zem.výroba,sklady,odst.st. zem.výroba,sklady,odst.st.

samost.stoj.objekt samost.stoj.objekt samost.stoj.objekt zvláštní zp.zástav. samost.stoj.objekty zvláštní zp.zástav. zvláštní zp.zástav. zvláštní zp.zástav. zvláštní zp.zástav. zvláštní zp.zástav. zvláštní zp.zástav. zvláštní zp.zástav.

Celkem

12,885

S1 S2 T U V W1 W2 W3 X Y Z1 Z2

- 32 -

Kapacita území domů/bytů -

Výška zástavby 3 NP

0,55

neurčen

300 hrob.míst 30 park. míst

1 NP -

-

neurčen -

45 park. míst -

2 NP 2 NP 2 NP+podkr. 2 NP 2 NP 2 NP 2 NP 3 NP 3 NP 2 NP přízemí přízemí

0,35 0,25 0,35 0,30 0,35 0,30 0,40 0,50 0,35 0,35 0,20 0,15

šikmá P šikmá P neurčen šikmá P šikmá P šikmá K šikmá K šikmá K neurčen neurčen šikmá K šikmá K

-

Koef. Tvar střechy zastav.

Č.zak. 10/98

10. 10.1

Část A


REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Charakteristika regionu Město Brumov - Bylnice leží v oblasti cestovního ruchu č. 46 "Valašsko", v CHKO Bílé Karpaty. Na katastru města se nachází řada významných architektonických památek. Na území historického jádra Brumova je vymezena městská památková zóna. Způsob zástavby v nejstarší části Brumova i Bylnice odpovídá typické plužinové vsi. Část přilehlého území města slouží zemědělské výrobě.

10.2

Rekreace dlouhodobá Spádové území města má svoji polohou v předhůří Bílých Karpat a Javorníků i kvalitou životního prostředí velmi dobré podmínky pro tento druh rekreace. Město je vhodným nástupištěm turistických tras. Pro rekreační účely lze v současné době využít: • školící středisko Triodyn MEZ Brumov; • letní chatové tábořiště v jižní části bylnického katastru; • několik lyžařských vleků; V návrhovém období ÚPN se předpokládá posílení rekreační funkce sídla. S ohledem na tuto skutečnost je v řešeném území navržena výstavba nového ubytovacího zařízení vyšší kategorie s kapacitou cca 40 - 60 lůžek v prostoru stávajícího koupaliště na ulici Pluskalova. Kategorie ubytovacího zařízení je zdůvodnitelná exkluzivní polohou navrhovaného zařízení. Ubytovací zařízení penzijního typu, popř. objekty pro individuální rekreaci v souvisle zastavěném území budou umisťovány v souladu s tabulkou přípustných činností v území Výstavba rekreačních objektů a zahradních chat ve volné krajině bude v souladu s podmínkami uvedenými v jednotlivých regulačních zónách definovaných v „Urbanistické studii VÚC CHKO Bílé Karpaty (viz kap. 11.8).

10.3

Rekreace krátkodobá víkendová Vrchovinný terén okolí obce, bohatý na lesy, nabízí možnosti pro turistické využití v letním a částečně i v zimním období. Proto se řešené území jeví, jako vhodné nástupiště turistických tras. Součástí návrhu ÚPN města Brumov – Bylnice je systém cykloturistických tras převzatý z územního generelu cykloturistických tras Střední Morava (Udimo Ostrava, 1998).

10.4

Krátkodobá rekreace každodenní Krátkodobá rekreace každodenní bude i nadále v rámci řešeného území uspokojována: • prostřednictvím organizované sportovní činnosti na zařízeních TJ • neorganizovanou sportovní činností na zařízeních TJ, na hřišti mateřské školky, případně v nejbližším okolí obce • formou zahrádkaření na pozemcích RD • vycházkami do okolí obce • v letním období koupáním na koupališti V rámci ploch pro sport, rekreaci a volný čas je navrženo vybudování nového rekreačního areálu v lokalitě Stráně. Pro předškolní děti a školní mládež je navrženo několik lokalit pro umístění dětského a školního hřiště. Pro odpočinek a rekreaci je navrženo vybudování městského parku v proluce mezi hřištěm na kopanou a obytnou zástavbou v části Říky. - 33 -

Č.zak. 10/98

Část A


11.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

11.1

Ochrana vod

11.1.1

Potenciální znečišťovatelé Katastrálním územím Brumova - Bylnice protéká několik toků, které se na katastru Bylnice vlévají do říčky Vláry. Ve městě je vybudována síť převážně jednotné kanalizace. Kanalizace nepokrývá celé souvisle zastavěné území. Splašková voda je mnohdy bez předčištění zaústěna přímo do melioračních odpadů, případně vodního toku. Značná část zemědělského půdního fondu v řešeném území je meliorována. Ke znečišťování vod dochází často splachy ze zemědělsky obhospodařované půdy, které zvyšují obsah dusíkatých látek a fosforečnanů v povrchových a následně také v podzemních vodách. Zdrojem znečištění povrchových vod bývají i nedostatečná technická opatření proti únikům, případně průsakům močůvkových jímek, septiků a hnojišť v řešeném území.

11.1.2

Navrhovaná opatření: • • • •

11.2

komplexně dořešit odkanalizování veškerých splaškových a dešťových vod; zemědělskou výrobu realizovat v souladu s projektem komplexních pozemkových úprav; prosazovat uvědomělé ekologické chování všech subjektů v řešeném území; navrhnout a následně realizovat revitalizaci potoka Brumovky, Hodňovského, Hložeckého a Bylničky;

Hluk Významným zdrojem hluku v řešeném území je doprava na silnici I/57 a místních komunikacích. Při zachování stávajícího režimu na hraničním přechodu v Sidónii nebude, i při stoupajicím počtu motorových vozidel v návrhovém období, intenzita tak velká, aby bylo nutné uvažovat o zásadních opatřeních. V případě změny tohoto režimu (tj. připuštění nákladní kamionové přepravy) je připraveno dopravní řešení, které převede tuto dopravu mimo souvisle zastavěné území. Průjezd zemědělské dopravy bude v maximální míře orientován na síť účelových komunikací mimo souvisle zastavěné území. Ochrana proti hluku z výrobní činnosti spočívá v jejím soustředění do výrobní zóny na severním a jižním okraji řešeného území, mimo dosah obytné zástavby. Dominantním zdrojem hluku v řešeném území je doprava. Intenzita dopravy není po změně režimu na hraničním přechodu v Sidónii z hlediska hluku tak nepříznivá.

11.3

Čistota ovzduší

11.3.1

Hlavní zdroje znečištění ovzduší Významnou složkou znečištění ovzduší je prašnost. Primární prašnost je, způsobena zdroji emisí spalujících tuhá paliva a dále větrnou erozí. Na prašnosti sekundární se vedle větru uplatňuje doprava, průmyslová činnost ap. Prašnost způsobovaná spalovacími procesy je závislá na druhu topného média. Město je z části zásobováno teplem po linii centrálního zdroje tepla. Jedná se o sídliště Družba a částečně sídliště Rozkvět v Brumovské části sídla. Oba centrální zdroje jsou již plynofikovány. Sekundární prašnost je způsobovaná šířením již usazených částic prachu. Tento problém velmi úzce souvisí s nedostatkem zeleně na volných prostranstvích, podél komunikací, s jejich údržbou a čištěním, s používáním nevhodných posypových materiálů v zimních měsících a celkově se stavem komunikací v obci. - 34 -

Č.zak. 10/98

11.3.2

Část A


Navržená opatření V návrhovém období je navrženo dokončení plynofikace města. Zabezpečením postupného přechodu lokálních topenišť na zemní plyn dojde k eliminaci znečisťování ovzduší v zimním období z těchto zdrojů. Realizací záměrů projektu souhrnných pozemkových úprav dojde k omezení znečisťování ovzduší větrnou erozí orné půdy v letním období. Problém sekundární prašnosti spojené s dopravou bude postupně odstraňován rozšiřováním ploch zeleně na volných prostranstvích, podél komunikací, jejich údržbou, čištěním, používáním vhodných posypových materiálů v zimních měsících a celkovým zlepšováním technického stavu komunikací v obci. V návrhu ÚPN je dále doporučeno posílení areálové zeleně především kolem významných místních výrobních a zemědělských subjektů (MEZ Brumov, Mototechna, ČOV, farma Agropomezí s.r.o., farma ŽV DV Javorník ap.).

11.4

Ochrana přírody

11.4.1

Charakteristika území Ekologická rovnováha území je dána vztahy mezi základními biotickými složkami krajiny. Ty lze vyjádřit poměrem mezi relativně přirozenými ekosystémy (tj. lesy, vodní plochy, sady, zahrady, vinice, trvalé travní porosty) a systémy umělými (orná půda, zastavěná plocha). K.ú. Brumova a Bylnice lze tedy charakterizovat jako relativně vyvážené kulturní území s vyváženým uplatněním agroindustriálních prvků. Přesto je na mnoha místech produkční potenciál intenzivně zemědělsky využívaných ploch výrazně oslaben. Část zemědělské půdy je vystavena půdní erozi. Z této skutečnosti vyplývá potřeba stabilizace ekologické kostry, kterou představují nejen lesy, trvalé trávní porosty, chráněná území, ale i sídelní zeleň a užitkové zahrady. Ucelené lesní komplexy se nachází severně a jižně od řešeného území. Bezprostředního okraje obce se dotýkají plochy trvalých trávních porostů, které je nutno zachovat spolu se zbytky rozptýlené zeleně. Celé řešené území se nachází v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Na katastrálním území obou obcí se nachází několik stávajících i navrhovaných MZCHÚ. Tab. 11-1 Výměry stabilizujících prvků v řešeném území Název složky Lesy Sady Zahrady Louky Pastviny Stabil. složky celk. Orná půda Celková výměra k.ú.

Brumov ha 1178,17 27,79 28,02 412,59 80,26 1726,83 209,55 2149,69

Bylnice ha 507,36 19,89 33,09 164,19 313,76 1038,29 325,95 1608,82

Celkem ha 1685,53 47,68 61,11 576,78 394,02 2765,12 535,50 3758,51

%

46,99 14,25

Procento stabilizujících prvků na katastrálním území města Brumov – Bylnice je relativně příznivé. Graficky jsou stávající i navrhované lokality MZCHÚ vyznačeny ve výkrese č.2 "Výkres zájmového území" a č.3 " Plán využití správního území obce, ÚSES".

11.4.2

Navrhovaná opatření: • Na ploše orné půdy v lokalitě Stráně zrealizovat krajinotvorná opatření směřující k zamezení eroze produktivní vrstvy orné půdy; - 35 -

Č.zak. 10/98

Část A


• důsledně prosazovat v řešeném území závěry a doporučení, vyplývající ze zpracovaného lokálního plánu územního systému ekologické stability (je součástí ÚPN města Brumov – Bylnice); • veškeré zásahy a investiční záměry mimo souvisle zastavěné území předkládat orgánům ochrany přírody k posouzení; • jakoukoliv činnost v krajině posuzovat ve smyslu zákona č.114/92 Sb.; • zajistit kontinuální ochranu veškeré veřejné zeleně; • zajistit likvidaci všech nepovolených skládek.

11.5

Likvidace TKO Likvidaci tuhého komunálního odpadu zajišťují Technické služby města, ukládáním na skládce TKO ve Smolině.

11.5.1

Navrhovaná opatření: • vypracovat pro obec ucelenou koncepci separace a následné likvidace odpadů; • separaci odpadu důsledně realizovat v místě jeho vzniku • zřídit systém sběrných míst jednotlivých druhů odpadů (formou výkupu, sběru, popř. sběru za úplatu); • dle možností likvidovat vybrané druhy odpadů v rámci řešeného území (bioodpad kompostováním, inertní materiál na skládce v rámci katastru obce) • v tomto smyslu zahájit koordinovanou propagační a osvětovou činnost

11.6

Radonové riziko Jediným dostupným plošným podkladem pro výskyt radonu je tzv. „Odvozená mapa radonového rizika“. Ta má pouze pravděpodobnostní charakter a proto nemůže sloužit jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních parcelách. Dle tohoto podkladu je katastrální území obce Brumov – Bylnice zařazeno do kategorie nízkého radonového rizika. Na základě zkušeností s vyhledáváním závadných objektů, u nichž byl zjištěn zvýšený výskyt radonu v pobytových místnostech lze konstatovat, že i v Brumově – Bylnici je několik staveb, u nichž byl zvýšený obsah radonu naměřen. Pro podrobné posouzení radonového rizika v konkrétních případech, (zvláště u nové výstavby) je doporučeno přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku.

11.7

Ochranná pásma Řešeného území se dotýkají následujicí ochranná pásma: pásmo hygienické ochrany kolem areálu farmy DV Javorník v Brumově;

210,0 m

pásmo hygienické ochrany kolem areálu farmy ŽV firmy Agropomezí s.r.o.;

-

pásmo hygienické ochrany čistírny odpadních vod;

-

pietní ochranné pásmo kolem areálu hřbitova;

50,0

Pro ochranu vodních toků je navrženo: ochranné pásmo pro manipulaci ochranné pásmo pro nadzemní objekty trvalého charakteru ochranná pásma Hlubočských rybníků - vodní zdroj pivovaru Brumov

6,0 m 15,0 m -

Ochranné pásmo LPF (50,00 m) není v grafické části vyznačeno. Ochranná pásma dopravní a energetická jsou popsána v příslušných kapitolách a zakreslena v grafické části dokumentace (výkres č.4 Výkres regulačních prvků).

- 36 -

Č.zak. 10/98

11.8

Část A


Regulace čínností ve volné krajině Regulace činností ve volné krajině je převzata z rámcových regulačních (RR) zón, definovaných v „Urbanistické studii CHKO Bílé Karpaty“ vypracované firmou Löw a spol., s.r.o. v roce 1997.

11.8.1

V RR zóně 1. Je zákaz: • • • • • • • • •

11.8.2

hnojení nad technologické minimum změn zemědělských kultur mimo zatravnění či zalesnění zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu povrchové těžby nerostných surovin výstavby všech objektů a zařízení provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace.

V RR zóně 2. Je zákaz: • výstavby obytných a rekreačních objektů a zařízení • výstavby nad 2. Nadzemní podlaží • vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů.

11.8.3

V RR zóně 3. je zákaz: • • • • •

11.8.4

V RR zóně 4. je zákaz: • • • • • • • • • • • • • • •

11.8.5

činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terasování a jiných velkých terénních úprav rušení cest a zcelování pozemků výstavby nad 1. nadzemní podlaží vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů.

hnojení a jiného obohacování živinami používání biocidů zemědělského využívání není-li součástí managamentu chráněného území změn ve struktuře kultur mimo potřeby ochrany přírody rozšiřování ploch bezlesí holosečné formy lesního hospodaření zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu vstupu mimo značené cesty těžby nerostných surovin výstavby všech objektů a zařízení provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace hlučných provozů a činností.

V RR zóně 5. je zákaz: • • • • • • •

změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terasování a jiných velkých terénních úprav rušení cest a zcelování pozemků oplocování větších pozemkových celků povrchové těžby nerostných surovin výstavby nadzemních objektů - 37 -

Č.zak. 10/98

Část A


• provozování skládek odpadů • vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů.

11.8.6

V RR zóně 6. je zákaz: • • • • • • • •

11.8.7

V RR zóně 7. Je zákaz: • • • • • • • • • • •

11.8.8

hnojení nad technologické minimum změn zemědělských kultur mimo zatravnění či zalesnění rozšiřování ploch bezlesí holosečné formy lesního hospodaření zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu povrchové těžby nerostných surovin výstavby všech objektů a zařízení provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhu a povinnost jejich likvidace.

V RR zóně 8. je zákaz: • • • • • • • • • • • • • • •

11.8.9

změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu holosečné formy lesního hospodaření činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terasování a jiných velkých terénních úprav rušení cest a zcelování pozemků oplocování větších pozemkových celků výstavby nad 2. nadzemní podlaží vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů.

hnojení a jiného obohacování živinami používání biocidů rozšiřování ploch speciálních kultur rozšiřování ploch bezlesí zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu těžby nerostných surovin zřizování zdrojů ohrožení životního prostředí výstavby obytných a rekreačních objektů a zařízení výstavby nad 1. nadzemní podlaží provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace hlučných provozů a činností.

V RR zóně 9. je zákaz: • • • • • • • • • • •

změn ve struktuře kultur mimo potřeby ochrany přírody změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu rušení cest a zcelování pozemků oplocování větších pozemkových celků povrchové těžby nerostných surovin výstavby všech objektů a zařízení provozování skládek odpadů - 38 -

Č.zak. 10/98

Část A


• vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace.

11.8.10 V RR zóně 11. je zákaz: • • • • • • • • • • • •

změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu rozšiřování ploch bezlesí zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terasování a jiných velkých terénních úprav rušení cest a zcelování pozemků oplocování větších pozemkových celků povrchové těžby nerostných surovin zřizování zdrojů ohrožení životního prostředí výstavby nad 1. nadzemní podlaží provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů.

11.8.11 V RR zóně 12. je zákaz: • • • • • • • • •

aplikace průmyslových hnojiv a kejdy hnojení nad technologické minimum používání biocidů změn zemědělských kultur mimo zatravnění či zalesnění činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa povrchové těžby nerostných surovin výstavby nad 2. nadzemní podlaží provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace.

11.8.12 V RR zóně 14. je zákaz: • • • • • • • • • • • • •

hnojení nad technologické minimum změn ve struktuře kultur mimo potřeby ochrany přírody změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu povrchové těžby nerostných surovin zřizování zdrojů ohrožení životního prostředí výstavby obytných a rekreačních objektů a zařízení výstavby nadzemních objektů provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace.

11.8.13 V RR zóně 15. je zákaz: • • • • • • • • • • • •

aplikace průmyslových hnojiv a kejdy hnojení nad technologické minimum používání biocidů rozšiřování ploch bezlesí činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terasování a jiných velkých terénních úprav pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu oplocování větších pozemkových celků povrchové těžby nerostných surovin výstavby obytných a rekreačních objektů a zařízení výstavby nad 1. nadzemní podlaží provozování skládek odpadů - 39 -

Č.zak. 10/98

Část A


• vnášení geograficky nepovodních volně žijících druhů

11.8.14 V RR zóně 16. je zákaz: • • • • • • • • • • • • •

aplikace průmyslových hnojiv a kejdy hnojení nad technologické minimum používání biocidů změn zemědělských kultur mimo zatravnění změn ve struktuře kultur mimo potřeby ochrany přírody zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu povrchové těžby nerostných surovin výstavby všech objektů a zařízení provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace.

11.8.15 V RR zóně 17. je zákaz: • • • • • • • • • • • • • • •

hnojení a jiného obohacování živinami používání biocidů změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu rozšiřování ploch bezlesí zřizování a provozu uznaných obor a bažantnic činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potřeby ochrany přírody pro přírodu nepříznivých změn hydrologického režimu rušení cest a zcelování pozemků oplocování větších pozemkových celků těžby nerostných surovin výstavby objektů mimo současně zastavěné území a plochy navržené schvál. ÚPD SÚ zřizování zdrojů ohrožení životního prostředí provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů a povinnost jejich likvidace.

11.8.16 V RR zóně 18. je zákaz: • • • • • • • • • • •

změn zemědělských kultur mimo zatravnění změn dochovaných typických znaků daného typu krajinného rázu rozšiřování ploch bezlesí činností zhoršujících erozi a statickou stabilitu lesa terasování a jiných velkých terénních úprav rušení cest a zcelování pozemků oplocování větších pozemkových celků povrchové těžby nerostných surovin výstavby obytných a rekreačních objektů a zařízení provozování skládek odpadů vnášení geograficky nepůvodních volně žijících druhů.

11.8.17 Závěrečné ustanovení Výjimky z uvedených rámcových regulačních zón lze povolit na základě souhlasného stanoviska pořizovatele „Urbanistické studie CHKO Bílé Karpaty“ (vypracované firmou Löw a spol., s.r.o.), kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, regionální odbor Olomouc.

- 40 -

Č.zak. 10/98

Část A


12. 12.1

ZELEŇ V KRAJINĚ Charakteristika řešeného území Katastrální území Brumov - Bylnice je součástí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla vyhlášena 3. 11. 1980 na celkové ploše 715 km2. V porovnání s jihozápadní částí Bílých Karpat, kde se do podoby krajiny výrazně podepsala valašská a kopaničářská kolonizace, má krajina v okolí Brumova - Bylnice více horský charakter a připomíná svým vzhledem nedaleké Javorníky. Přes dalekosáhlé ovlivnění člověkem byla tato krajina prakticky až do poloviny tohoto století vyvážená a ekologicky stabilizovaná. Méně přírodní půdní podmínky, drsnější klima formovalo po dlouhá staletí vztah člověka k půdě i k přírodě a jejich výsledkem byl vznik unikátního biofondu, tvořeného rozsáhlou řadou taxonů, z nichž mnohé patří mezi zvláště chráněné nebo ohrožené druhy. Přes veškeré negativní vlivy, které poznamenaly nejdříve lesní půdní fond (zavedení smrkových monokultur) a později i zemědělský půdní fond (socialistická zemědělská výroba) zůstává toto území harmonickou kulturní krajinou s vysokou ekologickou kvalitou. Řešené území leží v sosiekoregionu Bílé Karpaty, který směrem k severu navazuje na vyšší reliéf Javorníků. Hornatina je tvořena převážně pískovcovým flyšem (vlárský vývoj) s výraznými hřbety a hlubokými průlomovými údolími. Území náleží do karpatské podprovincie provincie středoevropských listnatých lesů. Dle Dostálova členění náleží řešené území do oblasti západokarpatské květeny, obvodu západobeskydské květeny. Přestože Brumovsko má více horský charakter, některé teplomilné druhy sem pronikly Vlárským průsmykem.

12.2

Volná krajina Původní krajina neovlivňovaná člověkem byla tvořena především listnatými lesy. Na rozdíl od jiných oblastí nebylo zavádění jehličnatých monokultur tak intenzivní a na velké části ploch jsou dochována přírodě blízká lesní společenstva. Nejvýznamnější dřevinou je buk, dále dub, javor, habr a bříza. Listnaté lesy vytvářející několik vegetačních pater (mechové, bylinné, keřové a stromové) poskytují příznivé podmínky pro rozvoj fauny. V bylinné vegetaci jsou hojné sasanka hajní, prvosenka vyšší, mařinka vonná a také četné orchideje (zejména kruštík, okrotice). Lesy obklopují údolí Brumova - Bylnice z obou stran a sestupují až k Brumovskému hradu. Zaujímají téměř polovinu plochy řešeného území a vedle travních porostů jsou určujícím krajinotvorným prvkem. Členitý ekoton lesa s bohatým keřovým patrem se podílí na vytváření pestré mozaiky krajiny. Lesní celky jsou na mnoha místech proloženy pasekami a palouky, na nichž se spolupůsobením antropogenních a přírodních faktorů vytvořila vysoce hodnotná společenstva. Příkladem může být CHPV Lazy - pastviny s rozptýlenou zelení a bohatým výskytem ohrožených druhů rostlin, obdobně CHPV Hluboče.

12.2.1

Charakteristický krajinný ráz Charakteristický krajinný ráz však udávají především louky a pastviny. Tato travní společenstva se postupně vyvíjela od neolitu, kdy si člověk - zemědělec začal přizpůsobovat krajinu svým potřebám. Dlouhodobým extenzivním způsobem hospodaření se vyvinula druhově velmi bohatá společenstva. Pro nedostatek chlévské mrvy nebyly tyto louky hnojeny, byly využívány jako jednosečné. Otavy se vyjma nejvlhčích lokalit vypásaly. Intezifikace hospodaření na zemědělském půdním fondu, spojená především s hnojením a likvidací rozptýlené zeleně (jalovcové stráně), se velmi negativně promítla do kvality travních porostů. Díky členitosti terénu a obtížné přístupnosti však zůstala zachována řada hodnotných lokalit, které mohou sloužit jako genetické zásobárny při respektování zásad hospodaření v CHKO.

- 41 -

Č.zak. 10/98

12.2.2

Část A


Orná půda Orná půda je nejméně stabilním prvkem krajiny. Radikálními pozemkovými úpravami byly likvidovány meze a kamenice, rozorány travní porosty a vytvořeny rozsáhlé plochy orné půdy, jejichž velikost vysoce přesahuje přirozené půdní a stanovištní podmínky. Škody na orné půdě jsou značné a obtížně napravitelné. Vytvoření velkých bloků bylo sice výhodné pro využívání těžké mechanizace, na druhé straně však vyvolalo silnou velkoplošnou erozi, která ve vrcholových částech polí na některých místech obnažuje mateční substrát. Účinky eroze byly ještě zesíleny obděláváním pozemků po svahu. Hnědé půdy, které v rajónu převládají, vykazují geneticky nižší úrodnost. Snaha o intenzifikaci zemědělské výroby zaměřená na vysoké dávky hnojiv a pesticidů negativně ovlivnila i mikrobiologický život v půdě a má za následek degradaci půd.

12.2.3

Ovocné sady Ovocné sady mají tradičně podobu vysokokmenných liniových výsadeb na mezích, popř. polních komunikacích. Jsou tvořeny především slivoněmi, jabloněmi a hrušněmi. Dřívější způsob pásového obhospodařování půdy se uchoval pouze na menší části vesměs travních ploch, popř. drobné držby. Liniová společenstva ovocných i neovocných stromů a rozptýlené skupiny dřevin na kamenicích jsou neodmyslitelnou součástí krajiny. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je doporučeno aby byla podniknuta veškerá opatření k zachování stávajících extenzivních sadů a ty byly i nadále obhospodařovány a způsobem obvyklým využívány.

12.2.4

Vodní toky Vodní toky jsou představovány Vlárou, Brumovkou a jejich přítoky. Břehové porosty rychle proudících toků jsou tvořeny keřovými a stromovými formami olší a vrb. Až do padesátých let tohoto století představovala Vlára a její přítoky meandrující tok s původními břehovými porosty a bohatou vodní faunou (vydra říční, ledňáček, skorec vodní, bílé ryby). Mokřady v údolní nivě byly ideálním biotopem pro řadu dnes už vzácných obojživelníků. Regulací vodních toků, vypouštěním odpadních vod a splachy ornice rezidui těžkých kovů a minerálních solí došlo k výraznému snížení kvality vodních toků včetně navazujících biotopů. Nápravě by měl výrazně napomoci zpracovaný program revitalizace řeky Vláry.

12.2.5

Vodní plochy Vodní plochy reprezentuje oplocená skupina rybníků u Hložeckého potoka s uměle upravenými břehy, které slouží především jako zdroj pitné vody, mají však i významné mimoprodukční funkce. Drobné mokřady se nacházejí v úzkých nivách potoků a terénních depresích. Tyto mokřady (zejména tř. Phragmitetea) jsou vesměs značně degradované.

12.3

Zeleň v zastavěném území Zeleň v intravilánu plynule navazuje na zeleň ve volné krajině, vyjma intenzivně zemědělsky využívaných částí krajiny v Bylnické kotlině. Kontrast mezi harmonickou kulturní krajinou obklopující zástavbu v širokém půloblouku a totálně zorněnými plochami bezprostředně nad zástavbou výrazně znehodnocuje malebný ráz území. Půda zde měla vždy velkou cenu, proto i ve stísněných podmínkách městské zástavby byla snaha o její využití. Přirozený historický vývoj při němž zeleň tvořila páteř podél vodního toku s pronikajícími klíny lesní zeleně z okolí, byl znemožněn regulací Brumovky a Vláry. Vydlážděná koryta a až na hranu potoka jdoucí zástavba vytěsnily zeleň z těchto ploch až do okrajových částí města. Reprezentantem kvalitních dřevin je např. stará lípa malolistá u mostu pod hradem. Veřejné zeleni je v současné době věnována značná péče - svědčí o tom udržované travní plochy v parčících a na veřejných prostranstvích, udržované zelené pásy keřů a mobilní zeleň na nejfrekventovanějších místech. Zejména starší výsadby parkového charakteru sestávají z hodnotných dřevin - lípa, jírovec, bříza a jiné. V novějších výsadbách veřejné zeleně a zeleně obytných souborů se vyskytují jehličnany, které ne vždy odpovídají stanovištním

- 42 -

Č.zak. 10/98

Část A


podmínkám a charakteru obce. Esteticky velmi působivá je úprava vzrostlé zeleně kolem kostela a navazujícího městského hřbitova včetně smuteční obřadní síně. Významné množství zeleně se nachází v oplocených zahradách. Velmi časté jsou oplocené předzahrádky okrasného charakteru, vesměs velmi pečlivě upravené. Zejména u starší zástavby však působí velmi nesourodě výsadba barevných jehličnatých kultivarů na tyto plochy. Jako nedostačující se jeví ochranná zeleň, obklopující průmyslové a zemědělské areály, ale i drobnější provozovny. Proto je v řešeném území navrženo posílení zeleně s ochrannou, účelovou a estetickou funkcí.

- 43 -

Č.zak. 10/98

Část A


13. 13.1

LOKÁLNÍ PLÁN ÚSES Zákon o životním prostředí Zákon o životním prostředí vymezuje nejen ochranu jeho jednotlivých složek (půda, voda, ovzduší aj.), ale i ochranu konkrétních ekosystémů a jejich vazeb. Nosnou myšlenkou zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Jednou z významných forem praktické realizace zákona o ochraně přírody a krajiny je vymezení územních systémů ekologické stability, které vytvoří podmínky pro obnovu ekologické stability řešeného území a současně poskytnou podklady pro kvalifikované rozhodování o dalším rozvoji území v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny.

13.2

Územní systém ekologické stability Cílem územních systémů ekologické stability v krajině je zabezpečit alespoň minimum takových území, kde ekologické systémy existují podle odvěkých zákonů přírody a kde nacházejí domov rozmanité druhy rostlin a živočichů. Nejsou-li přirozená společenstva rostlin a živočichů negativně narušována vnějšími zásahy, vyznačují se vysokou ekologickou stabilitou. Takováto společenstva pak mají příznivý stabilizující účinek i na okolní zemědělské pozemky, lesní monokultury a území sídel. Koncepce územního systému ekologické stability krajiny je součástí samostatné kapitoly, která je popsána v části D "Lokální plán ÚSES" této dokumentace.

- 44 -

Č.zak. 10/98

Část A


14.

OCHRANA LPF A ZPF

14.1

Základní ustanovení Součástí územního plánu města Brumov - Bylnice je příloha "Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a LPF" zpracovaná podle zákona č.334/92 Sb. o ochraně ZPF ve znění vyhlášky MŽP 13/94 a metodického pokynu MŽP ze dne 01.10.1996, kterým se upravují některé podrobnosti ochrany zem.půdního fondu. „Vyhodnocení požadavků na zábor LPF“ je metodicky určeno vyhl. FMTIR č. 12/1978 Sb. o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací dokumentaci. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a LPF je samostatnou součástí územně plánovací dokumentace.

14.2

Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF Příloha “Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF vybilancuje : • plochy záboru ZPF v rámci řešeného území; • plochy záboru ZPF s ohledem na BPEJ a druh pozemku v uvažovaných lokalitách; • plochy záboru ZPF s ohledem na třídu ochrany zemědělské půdy

14.3

Zábor LPF V souvislosti s návrhem ÚPN města Brumov - Bylnice nedojde k záboru LPF. Celkový podíl lesní půdy na obou katastrech dosahuje cca 44,85 %. V řešeném území nejsou požadavky vlastníků na zalesňování zemědělského půdního fondu.

- 45 -

Č.zak. 10/98

15.

Část A


BEZPEČNOST A OBRANA STÁTU

15.1

Základní ustanovení Pro případ vzniku mimořádných událostí je u větších územních celků nutná realizace adekvátních přístupových tras. Při výstavbě větších objektů bytového či průmyslového charakteru je nutné realizovat příslušné zabezpečení obyvatelstva. U průmyslových zón je požadavek na zajištění ochrany obyvatelstva a životního prostředí. U plánovaných činností, při nichž budou používány nebezpečné látky nebo může vzniknout bezprostřední ohrožení okolí, budou vypracovány příslušné havarijní plány.

- 46 -

Č.zak. 10/98

Část A


16. DOPRAVA 16.1

Základní údaje V řešeném území obce Brumov - Bylnice má z hlediska dopravy největší význam doprava silniční, tvořená především silnicí I/57, která napojuje sídlo na hlavní silniční síť státu. Hromadná přeprava osob je zajišťována především linkovými autobusy Valašské dopravní společnosti a ČSAD Vsetín. Železniční doprava je umožněna přes železniční stanici Brumov ležící na trati č. 283 Bylnice - H.Lideč a železniční stanici Bylnice ležící na trati č. 34O Brno Trenč.Teplá. Brumov - Bylnice leží mimo zájmy dopravy dálniční, vodní i letecké.

16.2

Silniční doprava Severně od města cca 15 km u obce Horní Lideč je držena územní rezerva pro trasu rychlostní silnice R49 Vyškov - Chropyně – Hulín -Vizovice - Střelná a kde také končí peáž silnic I/49 a I/57. Silnice I/49 odbočuje na východ na Slovensko, silnice I/57 pokračuje k jihu na Valašské Klobouky a přes Brumov - Bylnici na hranici se Slovenskou republikou. Územím Brumova - Bylnice procházejí silnice: • I/57 Vsetín - Trenč. Teplá • II/495 Mor. Písek - Uh.Brod - Bylnice • III/5O736 Tuchyňa - Brumov Silnice I/57 je zařazena do vybrané silniční sítě jako základní tah Z-7O (st. hranice - Opava Vsetín - Tr. Teplá), silnice II/495 je zařazena do vybrané sítě jako základní tah Z-85 (Luhačovice - Slavičín - Bylnice). Zbývající silnice je zařazena do ostatní doplňkové silniční sítě.

16.2.1

Silnice I/57 přichází do města ze severu od Val. Klobouků v mírném klesání .Na přímý úsek navazuje směrové esíčko až po nový most přes řeku Brumovku. Odtud pokračuje na jih trasa v přímé až k pravému oblouku u autobusové zastávky (zde je také hlavní vjezd do areálu firmy Triodyn MEZ Brumov).Pro přehlednost bude zapotřebí jednoznačně vyznačit průběh silnice a odlišit jej od autobusových zastávek a parkoviště. V následném levém oblouku se připojuje z východu silnice III/50 736 z Návojné a od státních hranic, ze západu pak cesta od hradu. Dále k jihu prochází trasa náměstím se dvěma připojeními. Za náměstím se postupně připojují místní komunikace zpřístupňující přilehlou zástavbu, občanskou vybavenost (kostel, hřbitov, škola, nákupní středisko), zemědělskou farmu a vlakovou zastávku, ale i odlehlé samoty pomocí účelových zpevněných cest. Za odbočkou ke kinu se silnice ohrazená z východu zárubní zdí stáčí v klesání k západu a dále směřuje k jihozápadu téměř v přímé až ke křižovatce se silnicí II/495 nazývané Na mýtě. Zde dojde k rozsáhlé úpravě křižovatky. Po stavebním uvolnění celého prostrou (asanace hostince s tělocvičnou a hasičské zbrojnice) se vybuduje nová křižovatka ve tvaru rondelu (okružní). Odtud bude trasa silnice I/57 pokračovat východním směrem s pravým obloukem o malém poloměru do podjezdu pod železnicí. Ve výhledu se tento poloměr zvětší. Trasa se dále levým obloukem stáčí k jihovýchodu (ze západu se připojují místní komunikace z lokality RD, cesta k pile a ČOV). Poté následuje dlouhý přímý úsek (ze západu se napojuje cesta od vlakového nádraží) a po směrovém esíčku silnice opouští zástavbu města jihovýchodním směrem. Jižně od města se nachází chatová lokalita Hlubocká Stráň, která je dopravně připojena především účelovou cestou na silnici I/57 a autobusové zastávky. Zde se připojuje i cesta od školícího střediska Hájenka (MEZ Brumov). Vzhledem k nevyhovujícím parametrům silnice I/57 v zastavěném území města Brumova – Bylnice byla z hraničního přechodu v Sidónii vyloučena nákladní doprava o nosnosti větší - 47 -

Č.zak. 10/98

Část A


než 3,5 t. V případě výhledového uvolnění hraničního přechodu i pro nákladní dopravu těžší než je dnešní limit (popř. dopravu mezinárodní), bude nezbytné přeložení silnice I/57 mimo souvisle zastavěné území města. Pro takový případ byla v průběhu projednání konceptu ÚPN vybrána varianta č. 2 (tzv. varianta východní). Varianta č. 2: Začíná ještě před potokem Brumovkou, prochází okrajem průmyslového areálu Triodyn MEZ Brumov, kolem sídliště Rozkvět, kříží se silnicí III/507 36, dále na jih se dostává do tunelu (podchází železniční tunel) a přechází údolí Hodňovského potoka. Dále pokračuje ve stoupání nad souvisle zastavěným územím delším mostem, překračuje tok Bylničky a mírným klesáním se připojí jižně od Bylnice na stávající trasu silnice I/57.

16.2.2

Silnice II/495 přichází do města ze západu od Štítné nad Vláří, po upraveném nájezdu přechází po mostě železniční trať Bylnice - H.Lideč a po 300 m je opět po mostě (zúžený) přechází, klesá ke sportovnímu areálu, kde se stáčí k východu a po přímém úseku se u hostince napojuje na silnici I/57 (tato křižovatka bude upravena). Ve výhledu se silnice II/495 po překročení železnice do H. Lidče stočí k jihovýchodu a podél železniční tratě na Trenčanskou Teplou se napojí na silnici I/57 u vlakového nádraží Bylnice).

16.2.3

Silnice III/507 36 začíná na silnici I/57 u autobusového nádraží, vede východním směrem, za areálem MEZ Brumov se prudce stáčí k severovýchodu, a dále pokračuje v přímé na východ směrem na státní hranici se Slovenskem (hraniční přechod má omezenou tonáž 3,5t). S ohledem na menší dopravní intenzitu dojde pouze k menším směrovým a šířkovým úpravám.

16.2.4

Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže na silnicích v Brumově - Bylnici jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 1990, které zajišťovala brněnská pobočka Ústavu silničního hospodářství Praha. Sčítání bylo provedeno na silnici I/57 (na sčítacích stanovištích 6-2910, 6-2900, 6-2916) a II/495 (6-2897). Na silnici III/507 36 nebylo pro menší dopravní význam sčítání prováděno. Pro sledovaný rok 2010 použijeme přepočtové koeficienty dle SSF Praha, 1992: T = 1,29 O = 1,68 M = 0,90 Pro sledovaný rok 2010 se jako výchozí hodnoty použijí výsledky sčítání z roku 1990, neboť výsledky z roku 1995 jsou výrazně ovlivněny (sníženy) vznikem samostatné Slovenské republiky a omezením tonáže na hraničním přechodu ve Sv. Sidonii. Tab. 16-1 Dopravní zátěž Stanoviště Brumov-Bylnice 6-2910 (I/57) Brumov-Bylnice 6-2900 (I/57) Brumov-východ 6-2897 (II/495)

rok

N1

T

O

M

S

nd

nn

1990 2010 1990 2010 1990 2010

267 344 143 185 123 159

1 069 1 379 651 840 521 672

1 864 3 132 1 050 1 764 928 1 559

51 46 18 16 28 25

2 984 4 557 1 719 2 620 1 477 2 256

174 265 100 152 86 131

26 40 15 23 13 20

Použité symboly nd průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) nn průměrná noční hodinová intenzita (22 - 06 hod) - 48 -

Č.zak. 10/98

N1 T O M S

16.2.5

Část A


lehká nákladní vozidla (do 3 t) těžká motor. Vozidla a přívěsy osobní a dodávkové automobily jednostopá motor. vozidla součet všech motorových vozidel a přívěsů

Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro zastavěnou část obce v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. (§ 30 Silniční ochranná pásma) a vyhlášky č. 1O4/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice: Tab. 16-2 Silniční ochranná pásma Kategorie komunikace:

16.2.6

Vzdálenost:

•

I. třídy

50 m

•

II. třídy

15 m

•

III. třídy

15 m

•

MK I. a II. třídy

15 m

Kategorie a funkční třídy komunikací Na základě "Kategorizace silnici I. a II.třídy v Jihomoravském kraji" a stanoviska Ředitelství silnic České republiky v Brně se budou silnice upravovat v extravilánu dle ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" a v intravilánu dle ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" v těchto kategoriích: Tab. 16-3 Kategorie komunikací Ozn.

Komunikace

Kategorie

1. 2. 3. 4.

I/57 nová I/57 původní II/495 silnice III.třídy

S 11,5/80(70) MS S 9,5/70 S 7,5/60 (50)

Funkční zatřídění průjezdních úseků silnic z dopravně - urbanistického hlediska je dle ČSN 73 6110 následující: Tab. 16-4 Funkční zatřídění průjezdných úseků silnic

16.3

Ozn.

Komunikace

Funkční zatřídění

1. 2. 3.

Silnice I/57 Silnice II/495 Silnice III/50736

B2 (sběrná komunikace) B2 (sběrná komunikace) C2 (obslužná komunikace)

Místní komunikace doplňují komunikační síť města a zpřístupňují společně s účelovými komunikacemi celé území katastru. Jedná se převážně o živičné cesty šířky 5 až 6 m. Pouze ve starší zástavbě jsou některé cesty užší a částečně zpevněné drtí a štěrkopískem. Charakter vozovek a jejich trasování odpovídá funkci a stáří zástavby. V místech nové výstavby (sídliště Rozkvět, Družba, Říky, Hrbáč, Bylnice u dráhy ) jsou komunikace vybudovány v přímé s dostatečnými odstupy přilehlé zástavby. Komunikace v původní zástavbě jsou většinou těsně obestavěny. Podjezd u domu zahrádkářů v Bylnici je pod železnicí dostatečné šířky. Ostatní podjezdy (cesta k ZD v Bylnici, k ZD v Brumově a k lokalitě Hrbáč) jsou dosti úzké. Stejně tak mosty - 49 -

Č.zak. 10/98

Část A


přes železnici (za kostelem a k lokalitě Hrbáč) Jejich poloha je stabilizována. Nové komunikace jsou navrženy v rámci výstavby RD.

16.4

Autobusová hromadná doprava bude zajišťována především pravidelnými linkami firmy Housa car a Valašské dopravní společnosti. Řešeným územím probíhají následující linky: • • • • • • •

631 00 709 94 800 74 811 32 811 37 635 90 Housa car

Zlín - H.Lideč - V.Klobouky - Sidonie 2/3 spoje Ostrava - Vsetín - Trenčín - Bratislava 3/3 Nitra Trenčín - Ostrava 1/1 Trenčín - Val. Klobouky - Zlín 1/1 H.Srnie - Val. Klobouky 2/2 B.B. Sidonie - Val. Kl. Zlín - Val.Klobouky 3/3

V městě Brumov - Bylnice jsou stabilizovány tyto zastávky: zastávkový pruh, přístřešky • MEZ zastávkový pruh, přístřešky • sídliště zastávkový pruh, přístřešek • rozcestí (jednostranná) • žel. stanice, rozc. (jednostranná) zastávkový pruh, přístřešek Izochrony docházkových vzdáleností 300 a 500 m budou pokrývat téměř celou zástavbu města.

16.5

Doprava v klidu je realizována dle charakteru a funkce zástavby. Tvořena je dvěma druhy - odstavování a parkování.

16.5.1

Odstavování jedná se o odstavení vozidla mimo jízdní pruh v místě bydliště nebo v místě zaměstnání. Na území města jsou navrženy tyto odstavné plochy (pro bydlící v bytových domech). Tab. 16-5 Odstavování vozidel Název lokality (UO)

obyvatel

návrh

garáže

terén

Brumov-histor. jádro

525

150

34

116

1 358

388

185

203

sídliště Družba Na vyhlídce

10

3

-

3

Bylnice

111

32

15

17

Za tratí

14

4

-

4

Kromě odstavování na terénu se odstavují osobní vozidla také v garážích. Ty se ve městě nacházejí v těchto lokalitách: Tab. 16-6 Garážování vozidel Název lokality

garáže

•

Sídliště Rozkvět

34 stání

•

Tenisové kurty

46 stání

•

fotbalové hřiště

79 stání

•

za dráhou (Hrbáč)

60 stání

- 50 -

Č.zak. 10/98

Část A


Kromě toho se osobní vozidla odstavují také na místních komunikacích tam, kde to šíře vozovky umožňuje, a na parkovištích u občanské vybavenosti v rámci zastupitelnosti funkce. Nákladní vozidla se odstavují převážně v areálech firem.

16.5.2

Parkování jedná se o odstavení vozidla mimo jízdní dráhu v době návštěvy objektů občanské vybavenosti. Tab. 16-7 Parkovací stání (dle ČSN 73 6110) Objekt

Jednotka

Jednotek na 1 stání

Mateřská škola

Děti +zaměstn.

Základní škola Družba Stará škola , kroužky ZK, Triodyn Hřiště na kopanou Sportovní hala Koupaliště Zdravotní středisko Nákupní středisko Potraviny u MEZ Potraviny Vlárská Pivnice Restaurace Besa Vinárna Topaz Diskoklub Hotel Cabl Hotel U nádraží Hřbitov Městský úřad Pošta Úřadovna Policie ČR Vlakové nádraží Dům zahrádkářů Lesní správa Hrad, autobusové nádraží

Žáci+zaměstn. Žáci+zaměstn. Místa Návštěvníci Návštěvníci Návštěvníci Personal Prodej. plocha Prodej. plocha Prodej. plocha Místa Místa Místa Místa Lůžka Lůžka Plocha Zaměstnanci Zaměstnanci Zaměstnanci

30 450 320 200 200 200 12 1 000 40 50 50 60 50 80 40 40 12 000 6 2 4 10 -

Zaměstnanci

Počet Jednotek

Po

P

Návrh

45 45 4 10 10 10 4 20 20 20 5 5 5 5 4 4 700 4 4 4 4 -

1 10 80 20 20 20 3 50 2 3 10 12 10 18 10 10 17 2 1 1 3 -

1 4 31 7 8 8 1 19 1 1 4 5 4 7 4 4 7 1 1 1 1 -

2 6 4 31 10 20 8 7 19 4 6 2 8 12 7 5 6 6 8 2 2 15 4 8 16

P = Po . ka . kv . kp . kd P = Po . 1,0 . 0,4 . 0,8 . 1,2 P = 0,384 . Po Kromě toho se bude parkovat na vozovkách MK tam, kde to místní podmínky umožňují. V rámci každé nové výstavby nebo úpravy stávající je nutno zajistit dostatečný počet parkovacích stání v souladu s požadavky ČSN 73 6110 pro stupeň automobilizace 1:3,5.

16.6

Pěší provoz se bude odehrávat především na chodnících podél silnic (alespoň jednostranné dlážděné nebo živičné kryty), dále na chodnících podél některých místních komunikací, samostatných chodnících na sídlištích, terénním schodišti ke kostelu a na mnoha samostatných pěšinách (podél Brumovky a Návojenského potoka, ve starší chaotické zástavbě, stezka ke hradu).

- 51 -

Č.zak. 10/98

Část A


Přes vodní toky je řada pěších lávek, směrem ke školícímu středisku Hájenka je ocelová lávka přes řeku Vláru.

16.7

Cyklistická doprava Na základě Územního generelu cykloturistických tras Střední Morava (Udimo Ostrava, 1998) budou městem procházet a zároveň se křižovat dálková trasa D3 Veselí n. Moravě – Bojkovice – Nedašova Lhota a regionální trasa R20 Sidonie – Valašské Klobouky – Horní Lideč. Tyto trasy jsou uvedeny částečně po stávajících silnicích I/57 a II/495 s tím, že tam, kde to umožní místní podmínky, se upraví zpevněná krajnice, či přídavný pruh. Kromě toho jsou trasy vedeny po místních komunikacích.

16.8

Účelová doprava Jedná se především o polní cesty od zemědělských farem v Brumově a Bylnici. Většina z nich navazují na místní komunikace a zpřístupňují odlehlou zástavbu. Hlavní cesty mají živičnou úpravu a šířku kolem 4,0 m. Významná cesta vede kolem rybníčků za pivovarem přes les až do Popova (Štítná n.Vl.). Jejich trasy jsou stabilizovány a budou se doplňovat v souladu s komplexními pozemkovými úpravami

16.9

Železniční doprava Řešeným územím procházejí jednokolejné tratě Bylnice - Horní Lideč a Trenč. Teplá - Brno. Železniční stanice Bylnice je stanicí III. třídy, mezilehlá. podle povahy práce smíšená. V obvodu stanice jsou dislokovány: • traťmistrovský okrsek TD Kyjov • udržující okrsek SZD Přerov • strojová stanice LD Valašské Meziříčí Na kolejiště stanice navazuje vlečka místní pily. Ve výhledu dráhy se v souvislosti s předpokládaným rozšířením vlečky pily počítá s výstavbou jedné koleje. Jako územní rezervu je třeba sledovat možnost prodloužení kolejiště stanice směrem k silničnímu přejezdu v km 158,880 trati (příjezd k pile a ČOV). Dále dráha uvažuje s elektrizací proudovou soustavou 25 kV/50 Hz. Železniční stanice Brumov je stanicí I.třídy, mezilehlá, smíšená. Pro výhled je třeba sledovat prostor pro rozšíření kolejiště stanice o jednu kolej vpravo ve směru na Horní Lideč. U zemědělské farmy Brumov, v ulici Školní je umístěna nová železniční zastávka Brumov. Železniční ochranné pásmo vychází z ustanovení zákona "O drahách" a zákona č. 266/1994, kterým se provádí zákon o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Tab. 16-8 Železniční doprava - základní údaje Trať Intenzita vlak.dopravy

Brno-Trenč.Teplá

Bylnice-H.Lideč

28 vlaků/24 hod

21

•

osobní

•

nákladní

10

7

hod. špička

4

3

•

Průměrná délka soupravy •

osobní

150 m

60 m

•

nákladní

450 m

350 m

Traťová rychlost •

osobní

70 km/hod

70

•

nákladní

60 km/hod

50

- 52 -

Č.zak. 10/98

Trakce

Část A


dieselová (elektrická)

dieselová

Ve výhledu nejsou sledovány podstatné změny uvedených údajů.

16.10

Hluk z dopravy Pro výpočet hluku z dopravy jsou použity "Metodické pokyny" zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq stanovená podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb."O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací" a hygienických předpisů MZdr. ČSR sv. 37/1977, směrnice č. 41 - "Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací". Ta se stanoví jako součet základní hladiny hluku Laz = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době: + 10 dB(A) - 10 dB(A)

silnice I. a II. třídy noční doba (22-O6 hod.)

16.10.1 Hluk ze silniční dopravy Pro Brumov - Bylnici jsou stanoveny následující limity hlukové hladiny podél: • • • •

silnice I/57 a II/495 silnice III/507 36

denní doba noční doba denní doba noční doba

60 dB(A) 50 dB(A) 50 dB(A) 40 dB(A)

Hluk je počítán pro výpočtovou rychlost v = 50 km/hod a pohltivý terén pro rok 2010. Tab. 16-9 Hluk ze silniční dopravy d Úsek I/57 sever I/57 sever I/57 jih II/495 II/495

Doba den noc den noc den noc den noc den noc

n 265 40 265 40 152 23 131 20 131 20

F1 3,0 1,8 3,0 1,8 3,2 1,9 3,0 1,9 3,0 1,8

F2 1,13 1,13 1,29 1,21 1,13 1,13 1,13 1,13 1,4 1,4

F3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

X 898 81 1026 87 550 49 444 49 550 50

Y 69,5 59,1 70,1 59,4 67,4 56,9 66,5 56,1 67,4 57,0

50 15 15 12 11 12

60 15 16 12,5 11,5 12,5 -

Použité symboly F1 • faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a procentního podílu N1 na hodnoty LAeq F2 • faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace F3 • faktor vlivu povrchu vozovky X • výpočtová veličina Y • hladina hluku ve vzdál. 7,5 m od osy a • průměrná hodinová intenzita d50 • hranice území, v němž LAeq ≥ 50 dB(A)

16.10.2 Hluk ze železniční dopravy Vzhledem k tomu, že hlukovou hladinu v železniční stanici nelze stanovit výpočtem, omezujeme se pouze na mezistaniční úseky. Tab. 16-10 Hluk z železniční dopravy d - 53 -

Č.zak. 10/98

Trať Veselí n. M. - Tr. Teplá Bylnice - H. Lideč

Část A

m 4 3

F4 1 1


F5 1,3 1

F6 1,1 1

X 800,8 420,0

Y 69,0 6,2

50 110 7

60 14,5 1

Použité symboly F4 • faktor vlivu trakce F5 • faktor vlivu návrhové rychlosti F6 • faktor vlivu délky vlaku m • počet vlaků, které projedou daným profilem za hodinu X • výpočtová veličina Y • hluková hladina 7,5 m od osy koleje d50 • vzdálenost hranice území zasaženého hlukem LAEq ≥ 5O dB(A) od osy kolej

16.11

Závěr Snížení nadměrné hladiny hluku, kterou bude zasažena zástavba, bude v zastavěném území nejvhodnějším způsobem dosaženo osazením dvojitých nebo trojitých oken. V nezastavěném území pak protihlukovou barierou.

- 54 -

Č.zak. 10/98

Část A


17. 17.1

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Veřejný vodovod města spravují VaK, a.s. Zlín, pracoviště Slavičín. Je součástí skupinového vodovodu Vlára a byl budován postupně od r. 1965. Zdrojem vody je úpravna vody (kap. 25 l.s-1) u vodárenské nádrže Štítná, ze které je voda čerpána čerpací stanicí o kapacitě 35 l.s-1 do vodojemu Štítná 400 m3 (404,6/399,83). Z VDJ Štítná pitná voda gravitačně přitéká přívodním řadem DN 200 a DN 150 do vodojemu Brumov-Bylnice 2 x 650 m3 (370,0/375,0). Rozdíl hladin 404,6 - 375,0 = 29,6 m. Na severním kraji města byla v rámci SV (skupinového vodovodu) Vlára vybudována čerpací stanice (11,0 ls-1) zásobující výtlakem DN 100 vodojem Valašské Klobouky. Tato čerpací stanice po vybudování přívodního řadu ze skupiny Nový Hrozenkov - Vsetín z ÚV u vodní nádrže Karolinka byla uvedena do klidu. V poslední době je uvažováno s využitím této ČS pro zásobování VDJ Návojná. Podle údajů VaK je na vodovodní síť města napojeno 4 492 obyvatel (85%), počet vodovodních přípojek činí 746. Po roce 1988 byl vodovod rozšířen o lokalitu Záhumení a některé další úseky v okrajových částech města. Vodovodní síť pokrývá prakticky celé město v jediném tlakovém pásmu. Samostatné vodovodní zdroje včetně příslušného zařízení mají vybudovány : • • • •

TRIODYN MEZ BRUMOV, a. s. (dříve MEZ) areál AGROPOMEZÍ s.r.o. areál DV Javorník Štítná n. Vláří Pivovar Brumov

V řešeném území se nachází i nevyužívané vodní zdroje pitné vody : • zdroj MěÚ při Návojském potoce • zdroj MěÚ v sídlišti Družba • zdroj MěÚ u nádraží v Bylnici.

17.2

Stanovení potřeby vody

17.2.1

Pro bytový fond Pro rok 2010 uvažováno 5.500 obyvatel/1.900 b. j.). Speciální potřebu stanovíme dle Směrnice 9/73 s přihlédnutím na skutečné odběry - sníženou o 30%. •

•

Všechny byty s koupelnou a lokálním ohřevem: TUV 230,0 l/os/den Snížení 61,0 l/os/den Dohromady 169,0 l/os/den 60,0 l/os/den Vybavenost: Celkem 229,0 l/os/den

• průměrná denní potřeba Qd = 5.500 x 0,229 =

1.259,5 m3/d

= 14,58 l/s

• maximální denní potřeba Qm = 1.259,5 x 1,25 =

1.574,4 m3/d

= 18,22 l/s

• maximální hodinová potřeba Qh = 18,22 x 2,0

= 36,44 l/s

- 55 -

Č.zak. 10/98

17.2.2

Část A


Pro průmysl (sociální potřeby pro zaměst.) Tab. 17-1 Potřeba vody v průmyslu Poř. Spotřebitel

Stav

1. DV Javorník Štítná (2 provozy) 2. Agropomezí s. r. o. 3. Lesy ČR 4. Lesní společnost Brumov 5. Triodyn MEZ Brumov 6. Pivovar Brumov (KOMOD) 7. Výrobní družstvo Dúbrava 8. Dřevařské závody 9. Brumovská speciální výroba 10. Mototechna s. p. Bylnice Celkem Drobné živnosti a podnikatelé

100,0 39,0 17,0 8,0 793,0 16,0 25,0 83,0 38,0 9,0 1 128,0 22,0

Součet

1 150,0 zam. 1 200,0 zam.

25 % 75 %

Výhled zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam.

100,0 40,0 20,0 10,0 800,0 20,0 30,0 90,0 50,0 10,0 1 170,0 30,0

zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam. zam.

čisté provozy 300 špinavé provozy 900

• průměrná denní potřeba Qd = 300 x 0,006 =

18,000 m3/d

900 x 0,12 = Celkem

108,000 m3/d 126,000 m3/d

• maximální hodinová potřeba 50% denní potřeby za 1 hod na konci směny: Qh = 126 x 0,5 = 63,0 m3.h-1

= 17,5 l.s-1

• možno snížit až na 50% z důvodu různého konce pracovní doby v jednotlivých podnicích t. j. na 17,5 x 0,5 = 8,75 l/s

17.2.3

Pro zemědělství a živočišnou výrobu Z veřejného vodovodu nebude odebíráno žádné množství. Potřeba pro Agropomezí :

150 x 60 (80) = 250 x 25 (35) = 100 x 10 (15) = 30 x 20 (30) = Celkem

150 ks krav 250 ks hovězí na žír 100 ks prasat 30 ks prasnic Qd m3/d

Qm m3/d

9,00 6,25 1,00 0,60

12,00 8,75 1,50 0,90

16,85

23,15

Stanovená potřeba bude pokryta z vlastních zdrojů stejně, jako potřeba pro několik samostatně hospodařících rolníků.

- 56 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 17-2 Rekapitulace potřeby pitné vody Qd A.

bytový fond

B.

průmysl a zemědělství Celkem

17.2.4

17.3

3

Qm

Qh

3

m /d

m /d

l/s

l/s

1 259,5

1 574,4

18,22

36,44

126,0

126,0

1,46

8,75

1 389,5

1 700,4

19,68

45,19

Potřeba vody požární •

pro bytový fond max

•

pro vybavenost

8,0 l/s 8,0 l/s

•

pro průmysl a zemědělství nutno vyčíslit individuálně; bude se pohybovat od

8,0 do 15,0 l/s

Návrh zásobování Zásobování pitnou vodou bude i nadále prováděno stávajícím vodohospodářskými zařízeními.

17.3.1

Zdroje akumulace Požadavek na zdroj a přívodní řady: pro 19,68 l/s postačí stávající zdroj (ÚV Štítná 35,0 l/s) a přívodní řad z VDJ Štítná DN 200 150 však vyčíslené potřebě pro výhled nevyhoví; nutno jej rekonstruovat za větší profil DN 200. Na vzdálenost 3,2 km v potrubí DN 150 jsou ztráty 3,2 x 14,70 =

47,04 m vod. sl.

Na vzdálenost 2,0 km v potrubí DN 200 jsou ztráty 2,0 x 3,17 =

6,35 m vod. sl. 53,38 m vod. sl.

Požadavek na akumulaci 60 - 100% Qm tj. 1.020~1.700 m3 Stávající stav VDJ 2 x 650 = 1.300 m3 vyhovuje.

17.3.2

Zásobní řad, rozvodná síť Stávající zásobní řad Stávající zásobní řad - DN 200 na délce 450 m bude mít při qh = 45,19 tlakovou ztrátu (pro i = 16,04 ‰) h2 = 0,4 x 16,04 = 6,42 m vodního sloupce - v = 1,43 m/s. Tento profil vyhoví pro potřeby města - v případě napojení dalších odběrů nutno provést podrobnější posouzení. Rozvodná zásobovací síť Rozvodná zásobovací síť - DN 200, DN 150 by měla vyhovět pro poloviční kapacitu po rozdělení na jižní a severní větev na konci zásobního řadu t. j. pro q = 45,19 x 0,5 = 22,6 l/s (což pro DN 200 znamená ztrátu 3,17 m vodního sloupce na 1 km a v = 0,64 m/s. Pro tyto parametry vyhoví i pro výhledové potřeby města. Nově navrhované lokality bytové zástavby a vybavenosti budou na stávající síť napojené. Pro bytový fond postačí profil DN 80 (DI 90) pro požární potřeby 1 x 4,0 aneb 2 x 4,0 l/s pro jeden nebo dva požární hydranty.

- 57 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tlakové poměry Rozhodující část města je situována mezi kótami 320,0 až 350,0 tedy v základním tlakovém pásmu VDJ Družba pod hydrostatickým tlakem 375,0 - 310,0 65,0 až

375,0 - 350,0 25,0 m vod. sloupce

Nově navrhované plochy bytové zástavby D "Na hrbáči" a C1, C2 nad kostelem jsou však výškově situovány nad kótou 350,0 (po 375,0), tedy nad možností zásobování z VDJ Družba. Tyto lokality navrhujeme zásobovat vodovodními řady napojenými na přivaděč z VDJ Štítná DN 150 (navržený k rekonstrukci za DN 200). V těchto výškových hladinách bude hydrostatický tlak vztažený na max. hladinu VDJ Štítná 404,6 - 350,0 54,6 až

404,6 - 375,0 29,6 m vod. sloupce

což by mohlo pro zásobování pitnou vodou vyhovovat. Pro objekty vybavenosti pak profil DN 150 (DI 160) zajistí potřebu požární vody 12,0 - 15,0 l/s. Lokální zdroje vody pitné navrhujeme ponechat jako rezervu pro případ přerušení dodávky z veřejného vodovodu nebo využívání zdrojů pro užitkové potřeby nebo zalévání zahrad.

- 58 -

Č.zak. 10/98

Část A


18.

ODPADNÍ VODY

18.1

Současný stav

18.1.1

Kanalizace Odpadní vody dešťové a splaškové jsou odváděny převážně jednotnou kanalizací, která je ve správě VaK a.s. Zlín, pouze v lokalitách: Na vyhlídce, Zátiší, Mlýnská, Vlárská, Široká, Záhumení je kanalizace spravována MěÚ. Kanalizace byla budována postupně v několika časových etapách od roku 1950. Hlavní sběrač "A" DN 400 - 800 je situován při levém břehu Brumovky v úseku od mostu u firmy Triodyn MEZ a.s. po železniční most v Bylnici. V rámci výstavby ČOV byl v dolním úseku prodloužen až do areálu ČOV. Na sběrači jsou vybudovány čtyři dešťové oddělovače - odlehčovací stoky zaústěné do Brumovky. Kanalizace v sídlišti "Družba" byla budována jako oddílná z důvodu nedostatečné kapacity sběrače ". Kanalizace v sídlišti RD Záhumení je rovněž oddílná s čištěním odpadních vod v lokální ČOV situované před restauračním zařízením. Bez veřejné kanalizace napojené na hlavní kanalizační sběrač „A“ a tím i ČOV je několik okrajových okrsků města a všechny odloučené skupiny intravilánu. V lokalitě Zátiší, kde je realizovaná nová výstavba rodinných domků je vybudována jednotná kanalizace s vyústěním do Nedašovky v blízkosti mostu u stávající prodejny potravin. Splaškové a dešťové vody ze severní části města lokality Kopanice jsou sváděny do kanalizačního sběrače uloženého v chodníku podél komunikace Brumov - Valašské Klobouky. Tento sběrač je odlehčován do Brumovky poblíž silničního mostu u a. s. Triodyn. V lokalitě Podhradí není vybudována žádná kanalizace a splaškové a dešťové vody jsou individuálně vypouštěny do Brumovky. Splaškové odpadní vody z pivovaru a nejbližší okolní zástavby jsou sváděny nábřežní stokou a po převedení shybkou pod Brumovkou zaústěny do hlavní městské kmenové stoky trasované po levém břehu Brumovky. Z ostatní pravobřežní zástavby jsou odpadní splaškové vody sváděny do Brumovky buď individuálně, nebo stávající vybudovanou kanalizací. Bytová zástavba nacházející se podél ulice Vlárská v nejjižnější části města je odkanalizovaná do stok uložených v chodníku podél silniční komunikace s vyústěním do drobných vodotečí, které se v dané oblasti nachází. Část této zástavby poblíž vlakového nádraží Bylnice je odkanalizovaná do místní strouhy začínající u tamního hotelu. Triodyn MEZ Brumov - největsí průmyslový podnik má samostatný kanalizační systém i průmyslovou ČOV. Vlastní kanalizace mají i farmy DV Javorník a Agropomezí s.r.o. a někteří další producenti odpadních vod ze svých objektů, které byly vybudovány v osmdesátých letech, kdy nebylo ještě rozhodnuto o výstavbě městské ČOV. Technický stav rozsáhlé kanalizační sítě je různý podle stáří a způsobu budování této sítě. V poměrně dobré kvalitě se jeví hlavní kmenová stoka a kanalizace budovaná v souvislosti s výstavbou bytových domů a nových rodinných domků ve východní lokalitě Hrbáč za železniční tratí. Technický stav ostatní kanalizační sítě je značně proměnlivý. Za nedostatečný zejména z hlediska hloubky uložení lze považovat zejména kanalizaci uloženou podél páteřní komunikace města. Přesný technický stav celé stokové sítě lze určit pouze na podkladě provedení samostatného průzkumu celé sítě.

- 59 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 18-1 Množství OV v roce 2010 Q24 3 -1

Qv 3 -1

Qhmin 3 -1

mh

3 -1

mh

Qhmax ls

-1

3 -1

mh

Qpřiváděné za deště ls

-1

3 -1

mh

ls

Qroční

-1

m3

md

md

1 099,0

1 484,0

61,8

37,2

-

124,0

34,4

-

-

401 135,0

Splašky průmysl

160,0

160,0

20,0

-

-

61,4

17,05

-

-

41 300,0

Prům. odpadní vody

314,0

314,0

19,6

-

-

60,0

16,7

-

-

94 200,0

Balastní vody

125,0

125,0

5,2

5,2

-

5,2

-

-

45 625,0

1 698,0

2 083,0

106,6

42,4

11,8

168,8

46,9

173,6

48,2

582 260,0

481,0

673,0

28,0

16,8

-

56,0

15,6

-

-

175 565,0

Splašky průmysl

21,0

21,0

1,8

-

-

6,6

1,8

-

-

5 460,0

Balastní vody

86,0

86,0

3,6

3,6

-

3,6

1,0

-

-

31 390,0

588,0

780,0

33,4

20,4

5,7

61,4

17,05

65,0

18,05

121 415,0

2 286,0

2 863,0

140,0

62,8

17,5

230,2

63,95

238,6

66,25

794 675,0

Brumov - Bylnice Splašky z obč. vyb.

Celkem

1,44

Štítná nad Vláří, Popov Splašky z obč. vyb.

Celkem Celkem (B-B,Štítná,Popov)

- 60 -

Č.zak. 10/98

18.1.2

Část A


Extravilánové vody Extravilánové vody jsou sváděny drobnými vodotečemi nacházejícími se v tomto území a zaústěnými do Brumovky. Hranice extravilánových vod v této oblasti je v podstatě tvořena zemním tělesem železniční trati jdoucí po východní části města. Stávající kanalizace ve měste je vybudována v tomto rozsahu: •

DN 200

107,0 m

•

DN 300

4 067,0 m

•

DN 400

7 66l,0 m

•

DN 500

2 797,0 m

•

DN 600

1 952,0 m

•

DN 700

60,0 m

•

DN 800

950,0 m

•

DN 1000

555,0 m

Celkem

18.1.3

18 149,0 m

Čistírna odpadních vod (ČOV) ČOV je v současné době před dokončením - má být uvedena do provozu v prosinci 1995. ČOV byla budována dle projektu CTP Zlín z roku 1992, který navazoval na zadání stavby z roku 1989. V květnu 1993 byl zpracován dodatek č. 1 - "Společné čištění odpadních vod ze Štítné a Popova" ke stavbě "Čistírna odpadních vod Brumov-Bylnice" - změna, kterým byly upraveny kapacity ve stavební a technologické části zabezpečující navrhované společné čištění. Tab. 18-2 Znečištění splaškových odpadních vod v roce 2010 Splaškové odpadní vody:

BSK5

NL

kg.d-1

mg.l-1

kg.d-1

mg.l-1

306,0

276,0

280,5

253,0

39,4

297,0

36,1

272,0

Pivovar

2,6

286,0

2,4

263,0

Státní statek

1,1

275,0

1,0

250,0

ZD Javorník

0,4

250,0

0,4

250,0

Družstvo Dúbrava

0,6

571,0

0,5

476,0

Lesní společnost

0,4

296,0

0,4

296,0

Lesy ČR

0,2

357,0

0,2

357,0

Brumov-Bylnice město Triodyn - MEZ

∅ 254,0*

350,7

Štítná - Popov město

156,0

324,0

143,0

297,0

5,1

268,0

4,7

247,0

průmysl + zemědělství

321,5

∅ 232,0*

Celkem - mezisoučet

Celkem - mezisoučet

161,1

∅ 274,0*

147,7

∅ 251,0*

Celkem splašky

511,8

∅ 259,0*

469,2

∅ 238,0*

*)včetně balastních vod

- 61 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 18-3 Znečištění průmyslových odpadních vod v roce 2010 BSK5

Průmyslové odpadní vody: kg.d

-1

NL mg.l

-1

kg.d

-1

mg.l-1

Pivovar

498,6

1 588,0

45,8

146,0

Celkem znečištěné OV

1 010,4

∅ 442,0

515,0

∅ 225,0

-

-

Kalová voda

30,0

-

Celkem BSK5 zaokrouhleno

1 040,0

∅ 442,0

∅ 225,0

515,0

Tab. 18-4 Vodohospodářské porovnání Ukazatel znečištění BSK5 mg.l

Nař. vl. č. 171/92

-1

CHSK-Cr mg.l NL mg.l

-1

-1

Poznámka

od r.2005

45,0

35,0

30,0

vyhovuje

150,0

120,0

120,0

vyhovuje

35,0

30,0

30,0

vyhovuje

-1

25,0

15,0

10,0

vyhovuje

-1

-

5,0

5,0

vyhovuje

N-NH4+ mg.l P-celk. mg.l

do r.2004

MKČ Brumov – Bylnice

Ostatní hodnoty znečištění je možné posuzovat podle přílohy - Ukazatele III. - ukazatele množství látek v povrchových vodách.

18.1.4

Vliv odpadních vod na recipient: Recipientem vyčištěných odpadních vod z ČOV Brumov-Bylnice bude: • potok Brumovka • řeka Vlára • Množství OV z ČOV Zbytkové znečištění OV z ČOV

18.1.5

Q355 = Q355 = = =

43,00 140,00 24,61 30,00

l.s-1 l.s-1 l.s-1 mg.l-1 BSK5

Znečištění recipientů: • potok Brumovka BSK5 • řeka Vlára BSK5

3,50 mg. l-1 (průměr r.1992) 4,06 mg. l-1 (průměr r.1992)

= =

a) ovlivnění potoka Brumovky (rok 2000): 43 x 3,5 + 24,61 x 30,0

BSK5 =

43 + 24,61

= 13,1 mg. l-1

b) ovlivnění řeky Vláry (rok 2000): BSK5 =

140 x 4,06 + 24,61 x 30,0 140 + 24,61

18.2

Množství odpadních vod

18.2.1

Splaškové vody

= 6,36 mg-l

Množství splašků se rovná potřebě vody pitné t. j. dle výpočtu potřeby vody: •

průmyslový denní odtok

Q24

= 1.385,5 m3/den

= 16,04 l/s

- 62 -

Č.zak. 10/98

•


zatížení odpadních vod:

BSK5

18.2.2

Část A

= 5.500 ob x 60 g/ob./den

= 330 000,00 g/den

1.200 zam. x 30 g/zam./den

=

36 000,00 g/den

Celkem

=

366,00 kg/den

•

při koncentraci 264 g/m3 BSK5

•

špičkový přítok na ČOV

36,04 x 2,0

= 32,08 l/s

Dešťové vody Množství dešťových vod současně vyčíslíme dle zastavěné plochy města a vstupních parametrů pro odtokový koeficient ve volnější městské zástavbě psí = 0,31 a intenzitu 15 min. přívalového deště i = 142 l/s.ha. Dle studie kanalizace přebíráme odtoky v jednotlivých odlehčovacích komorách navržených pro mezní déšť 13,6 l/s.ha - tato hodnota byla použita též při návrhu ČOV B -B CTP Zlín v r. 1988. Tab. 18-5 Odtoky na odlehčovacích komorách OK

Odv. plocha

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Množství l/s 349,3 728,8 241,0 211,9 891,8 14,7 408,2 744,5 1 385,2 67,7 893,4 205,1

Odlehčeno l/s 313,9 596,1 216,0 73,1 678,8 12,4 171,6 457,7 984,2 60,5 426,3 178,5

Pokračuje l/s 35,4 130,7 25,0 138,9 212,9 2,3 236,6 286,8 401,0 7,2 467,0 26,6

Celkem do recipientů odlehčeno 4.169,1. Na ČOV ředěných splašků 467,0, surových splašků 13,3 l/s.

18.2.3

Extravilánové vody nebudou odváděny jednotnou kanalizací. Otevřené rigoly a krátké kanalizované úseky budou napojeny přímo do vodotečí.

18.3

Návrh kanalizace Odpadní vody navrhujeme odvádět jednotnou kanalizací zaústěnou na ČOV a odlehčovanou do povrchových toků. V lokalitách, kde je vybudována kanalizace splašková budou stoky této kanalizace napojeny na kanalizaci jednotnou a kmenovou stokou zaústěny na ČOV. Stoky kanalizace dešťové budou jako dosud napojeny do vodotečí přímo. Na větších parkovacích plochách zejména pro nákladní automobily bude nutno před napojením na dešťovou kanalizaci navrhnout lapače olejů. Stávající stokovou síť nutno rekonstruovat podle studie Stavoprojektu Zlín z roku 1991.

- 63 -

Č.zak. 10/98

Část A


Především nutno podchytit všechny stávající stoky na kmenovou stoku A nenapojené, t.j. na konci stok vybudovat dešťové oddělovače a doplnit stokovou síť v lokalitách, kde dosud vybudována není. V lokalitách, kde gravitační napojení není možné, nutno vybudovat čerpací stanice. Kmenovou stoku doporučujeme ponechat ve stávajících profilech. Úseky, které studie navrhuje k rekonstrukci, nutno znovu posoudit poté, co místo OK4, OK9 budou nahrazeny oddělovače - separátory, které mohou snížit průtok pokračující na ČOV až o 40 - 50%. Vložením oddělovačů-separátorů by mohla kmenová stoka A zůstat bez rekonstrukce trubních profilů.

18.3.1

Extravilánové vody je nutno zcela odpojit z jednotné stokové sítě vybudováním záchytných rigolů zejména v lokalitách Židáky, Hrbáč, Vlárská nebo přepojením úvozových cest na hranicích města do recipientů.

18.3.2

Čistírna odpadních vod uváděná v současné době do provozu má dostatečnou kapacitu i pro výhledové potřeby města. Hlavním problémem by mohla být kvalita splaškových odpadních vod. Průtok na ČOV zatížený balastními vodami by mohl vykazovat nedostatečnou koncentraci znečištění (hlavně BSK5), což by mohlo negativně ovlivnit čistírenský proces. Snahou městských orgánů by proto měla být snaha administrativním opatřením dosáhnout toho, aby všechny domácnosti i ostatní producenti splašků zrušili lokální ČOV a provedli důsledné napojení na jednotnou stokovou síť. Průmyslové a zemědělské závody Průmyslové odpadní vody z produkce TRIODYN (MEZ) budou i ve výhledu likvidovány na podnikové ČOV. Pivovarské odpady mohou být napojeny na stokovou síť města a likvidovány na městské ČOV. Podnikatelskou zónu východně od komunikace I/57 směrem na Valašské Klobouky navrhujeme kanalizovat stokovou sítí oddílné soustavy s napojením splaškových vod na sběrač a dešťových vod přímo do Brumovky stejně jako plochy výhledové zástavby W3 (pro splaškové vody bude nutno budovat čerpací stanici). Areál bývalého ZD v Brumově (okrsky Y1, Y2) bude i nadále řešen v intencích stávajícího stavu: dešťové vody napojeny přímo do vodoteče, splaškové vody jímány do žumpy a vyváženy buď na ČOV nebo pro zemědělské využití (hnojení pastvin). Areál ZD v Bylnici navrhujeme řešit kanalizací oddílné soustavy s napojením odpadních vod splaškových na jednotnou kanalizaci města a dešťové vody do toku Bylničky. Extravilánové vody a) navrhujeme podchytit záchytnými příkopy ZP1 až ZP6 – budou zaústěny do otevřených vodotečí b) přirozenou ochranu zastavěného území tvoří drážní těleso ČD, které je situováno nad okrajem severovýchodní části města, které má v patách násypů i výkopů vybudovány funkční odvodňovací příkopy zaústěné do otevřených vodotečí v prostoru sídliště Družba, pak do zaklenutých příkopů napojených přímo na říčku Brumovku. Dolní část Bylnice bude kanalizována stokovou sítí jednotné soustavy s odlehčováním do řeky Vláry. Odlehčování bude řešeno vírovým separátorem s čerpací stanicí – výtlak ČS bude zaústěn před OK2 (nad ČOV).

- 64 -

Č.zak. 10/98

19. 19.1

Část A


VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Současný stav Hlavním tokem protékajícím intravilánem města je Brumovka. Je to vodohospodářsky významný tok č. 620 dle vyhlášky č. 28/75 Sb. Průtok městem ve směru sever-jih vede neupraveným korytem o kapacitě Q3-Q20 -leté, takže zde dochází k vylévání z břehů! Průtok městem je zřetelně znečištěn domovními splašky, hlavně kolem vyústí místních stok. Správcem toku je Povodí Moravy Brno, závod střední Morava. Na úpravu toku byla zpracována v květnu r. 1980 studie "Úprava řeky Brumovky a Klobouckého potoka", podle níž správce toku postupně v rámci oprav provádí úpravy toku. Dalším významným tokem je potok Nedašovka, přitékající do Brumovky zleva od východu. Tok je stabilizován v upraveném korytě. Je velmi znečištěn domovními splašky. Správcem toku jsou Lesy ČR Brno. Druhým přítokem Brumovky zleva je potůček "Hodňov" s velmi obestavěným a poloupraveným korytem. Tok je silně znečištěn domovními splašky. Má v průměru minimální, jinak silně nárazový průtok. Třetím přítokem Brumovky zleva je potok Bylnička. Má větší povodí a větší průtok. Koryto je v dolní části upraveno a velmi obestavěno. Tok je znečištěn domovními splašky a odpady ze Státního statku. Správcem jsou Lesy ČR. V povodí horního toku je prameniště pitné vody pro Státní statek. Jediným větším přítokem Brumovky zprava je Hložecký potok. Napájí starou rybniční soustavu - Hložecké rybníky, která slouží jako vodní zdroj pro brumovský pivovar. Kolem rybníků i potoka jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany odborem VLHZ ONV ve Zlíně dne 2l. 10. 1986 č. j. VLHZ 1421/86 VV a doplněna rozhodnutím ONV Zlín - OVLZH dne 14. 01. 1987 č. j. VLHZ 57/87 VV. Dolní tok Hložeckého potoka v intravilánu města napájí nádrž místního koupaliště. Správcem toku jsou Lesy ČR. Jižního okraje města se dotýká levým břehem řeka Vlára. Průtok v tomto úseku není rovněž regulován, takže dochází k místním záplavám. Vlastní město řeka ovlivňuje minimálně. Správcem toku je Povodí Moravy a.s., závod střední Morava. Vzhledem ke kopcovitému terénu ústí do intravilánu města několik otevřených bezejmenných rygolů s živelným a vysychajícím průtokem. Přivádějí sem extravilánové vody komplikující kanalizační systém města. Část jich je samostatně zaklenuta. Všechny uvedené stálé toky slouží městu přímo jako recipienty odpadních vod, jako zdroje užitkové vody a jako protipožární akumulace. Uvedený současný stav je graficky zachycen v situaci č. 7 "Vodního hospodářství" v měřítku 1 : 2.000.

19.2

Návrh úprav Správce toku Brumovky bude dále pokračovat v úpravách toku dle zpracované projektové dokumentace. Ostatní toky jsou v poměrně dobrém stavu a jejich správci (Lesy ČR) s výraznějšími úpravami nepočítají. Bude prováděna pravidelná údržba a opravy poškozených míst po velkých vodách. Ochranné pásmo pro opravy a údržbu nutno dodržovat - 6,0 m pro dočasné a podzemní objekty a 15,0 m pro objekty trvalého charakteru. Tato ochranná pásma dosud zachována nejsou, je nutno je dodržovat zejména při povolování nových staveb.

- 65 -

Č.zak. 10/98

Část A


Revitalizační studii Vlára v CHKO Bílé Karpaty nutno považovat za základní podklad při úpravách tohoto toku. Pro řeku Vláru a Brumovku jsou zpracovány rozsahy inundačních území (zakreslena ve výkresové části). K zahájení stavební činnosti na těchto plochách je nutný souhlas vodohospodářského orgánu.

- 66 -

Č.zak. 10/98

Část A


20. 20.1

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Stávající stav Pro Triodyn (dříve MEZ) hlavní závod v Brumově a pobočný závod ve Štěpáně byl v letech 1990-92 realizován podle projektu Plynoprojektu Praha VTL plynovod DN 150, PN 40 Rokytnice - Štítná nad Vláří - Bylnice, pokračující severní větví DN 200 PN 40 v délce 6,3 km na severní okraj města k VTL RS 3 000 m3h-1 u kotelny MEZ. Jižní větev VTL DN 100 je ukončena závodní VTL RS 200/1/1.440 - zásobující kotelnu odštěpného závodu ve Štěpáně. V dubnu 1993 vypracoval S.projekt, a.s. Zlín generel plynofikace města včetně místní části Štěpán pro tyto kapacity odběrů: Tab. 20-1 Kapacity odběrů dle generelu plynofikace Počet odb. 10 34 2 012

mh 3 051 329 3 362

rok 2000 m3r-1 7 758 483 581 161 4 021 425

2 056

6 757

12 361 069

3 -1

1. 2. 3.

VO MO BF

Celkem

mh 3 713 525 3 921

rok 2010 m3r-1 9 364 483 851 000 4 256 470

8 159

14 471 953

3 -1

Plynofikace města je v generelu řešena v návaznosti na stávající plynárenská zařízení STL jednostupňovým rozvodem 0,3 MPa s využitím stávajícího VTL RS závodu MEZ doplněním dalších dvou VTL RS 3 000 m3h-1: •

VTL RS I bude napojena na severní větev a situována jižně od stávající kotelny sídliště Družba;

•

VTL RS II bude napojena na jižní větev a bude situována na jižním okraji Bylnice.

V rámci rekonstrukce kotelny (na tuhá paliva) v sídlišti Družba je vybudován VTL RS I - 3000 m3h-1 včetně VTL přípojky DN 100, PN 40. STL připojení kotelny Družba je řešeno v intencích zpracovaného generelu.

20.2

Stanovení spotřeby zemního plynu Spotřebu zemního plynu stanovíme dle Směrnice JMP pro kategorie odběratelů: Tab. 20-2Velkoodběratelé (VO)

1. 2. 3.

MEZ – TRIODYN Výtopna Družba Pivovar Velkoodběratelé celkem

m3.h-1 1 626 1 200 150 2 976

tis. m3.-r 5 300 2 200 464 7 964

m3.h-1 91 100 68 85 344

tis. m3.r 155 200 95 141 591

Tab. 20-3 Střední odběry (SO)

S1. S2. S3. S4.

Mototechna – Široká Škola 1. Května Farma Hliníky ZD Javorník - Klob. Střední odběry celkem

- 67 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 20-4 Maloodběry (MO) m3.h-1 422

Přebíráme z generelu plynofikace:

tis. m3.-r 700

Bytový fond (BF) – obyvatelstvo Uvažujeme 90% gasifikaci se specifickou potřebou 2,0 m3/h a 2.100 m3/rok pro rodinné domy, 0,9 m3/h a 600 m3/rok pro bytové domy. Ve výhledu bude mít sídlo cca

1 000 byt. jed. v RD 900 byt. jed. v byt. domech.

Tab. 20-5 Bytový fond (BF) Špičkový odběr: Celkem Roční odběr:

0,9 x 1.000 x 2,0 0,9 x 900 x 0,9 0,9 x 1.000 x 2.100 0,9 x 900 x 600

Celkem

20.2.1

= = = = = =

1 800 729 2 529 1 890 000 486 000 2 376 000

m3/h m3/h m3/h m3 m3 m3

Rekapitulace potřeby zemního plynu Tab. 20-6 Celková potřeba zemního plynu

A B C D

20.3

m3/h 2 976 344 422 2 529 6 271

VO SO MO BF Celkem

tis. m3/rok 7 964 591 700 2 376 11 631

Návrh zásobování Koncepce zásobování zemním plynem zůstane zachována dle zpracovaného generelu z února 1990: zásobování bude prováděno třemi VTL RS (dvě jsou již realizovány) jednostupňovou STL plynovodní sítí (0,3 MP). Část plynovodní sítě je v současné době budována v lokalitě sídliště Družba. Tab. 20-7 Porovnání potřeb zemního plynu s hodnotami generelu (rok 2005): m3/h VO SO MO BF Celkem MEZ-TRIOD. Rozdíl

Gen. 2 455 422 2 003 4 880 -

m3/rok ÚPN 2 976 344 422 2 529 6 271 1 626 4 645

Gen. 4 262 700 6 405 6 405 -

ÚPN 7 964 591 700 2 376 11 691 5 300 6 391

Vyčíslené hodnoty jsou naprosto srovnatelné. Nově navrhované celky nebo objekty řešené v urbanistické části ÚPN budou zásobovány STL plynovody napojenými na projektovanou síť.

- 68 -

Č.zak. 10/98

Část A


21.

LIKVIDACE ODPADŮ

21.1

Stávající stav

21.1.1

Domovní odpad Město Brumov - Bylnice má zaveden organizovaný svoz tuhého komunálního odpadu (TKO). Odpady jsou bez separace ukládány do 110 l odpadových nádob a 1x týdně jsou odváženy technickými službami města Valašské Klobouky na skládku komunálního odpadu ve Smolině. Sběr nebezpečného odpadu je odebírán od obyvatel prostřednictvím firmy (Marius Pedersen) pojezdovým způsobem v pravidelných intervalech. Na skládku ve Smolině je rovněž odvážena stavební suť. Zemina a hlušina je ukládána dle potřeby v rámci stavebních aktivit v řešeném území. Likvidaci skla a druhotných surovin zajišťují Sběrné suroviny a.s.

21.1.2

Odpady ze zemědělské výroby Odpady z živočišné výroby jsou likvidovány částečně vyvážením na pole, částečně na ČOV v Bylnici.

21.1.3

Průmyslový odpad Likvidace odpadů z průmyslové výroby je zajišťována individuálně jednotlivými výrobními subjekty. Dle povahy průmyslových odpadů je likvidace realizována: • • • •

Na skládce odpadů ve Smolině; Na ČOV v Bylnici; Druhotné suroviny jsou součástí obchodní činnosti producenta; Dřevní odpad je částečně likvidován jako palivo přímo producentem a částečně je jako palivo prodáván drobným spotřebitelům; • Ostatní a nebezpečné odpady jsou likvidovány dodavatelsky odbornými firmami.

21.1.4

Skládky v řešeném území a) Skládka v prostoru mezi plynovou kotelnou a korytem řeky Brumovky je v blízkosti budov podniku Triodyn MEZ v k. ú. Brumov. Skládka nebyla rekultivována. V současné době je převrstvena výkopovou zeminou a nevyužívána. V minulosti zde byly ukládány průmyslové odpady (kaly) bývalého podniku MEZ. b) Skládka v lokalitě „Na drahách“, k. ú. Brumov. V minulosti byla skládka využívána převážně výrobními podniky k ukládání odpadů z výroby, v menší míře také k ukládání domovního odpadu místními občany. Skládkování bylo ukončeno v r. 1975. Podle údajů POH města je zde uloženo cca 8.000 m3 směsného odpadu. Skládka nebyla rekultivována. V současné době je převrstvena výkopovou zeminou. c) Skládka v trati „Hodňov“ v prostoru mezi komunikací a soukromými pozemky v blízkosti lokality „Kanajka“, k. ú. Brumov. Skládka je situována v blízkosti prameniště Hodňovského potoka. V minulosti zde byl ukládán tekutý odpad ze ZD Javorník Skládkování komunálního odpadu zde bylo ukončeno v r. 1990. Je zde uloženo cca 3 000 m3 odpadu.. V současné době je částečně zavezena výkopovou zeminou. Skládka nebyla rekultivována. d) Skládka v lokalitě „Cihelna“ na pozemku p. č. 1627 v k. ú. Bylnice na hranici katastru Štítná nad Vláří. Kapacitně největší stará zátěž na katastru města. V průběhu let 1975 – 1993 zde bylo uloženo cca 80 000 m3 průmyslových i domovních odpadů. V lokalitě byl proveden hydrogeologický průzkum a zpracován projekt sanace (fy Dekont Zlín s. r. o.). V loňském roce byl projekt sanace a rekultivace skládky aktualizován. - 69 -

Č.zak. 10/98

Část A


e) Skládka v trati „Výmol“, k. ú. Bylnice, se nachází v lokalitě „Bližní díly“ a tvoří výplň příkopu mezi místní komunikací a zemědělsky využívanými pozemky. Skládka byla využívána převážně pro ukládání stavební sutě a výkopové zeminy. V současné době je ukončena a překryta výkopovou zeminou. f) Skládka v lokalitě „Kamenec“, k.ú. Bylnice, sloužila jako uložiště kůr podniku JmDZ Brno, provoz Pila Bylnice. Skládkování bylo ukončeno v r. 1991. V současné době je uložená kůra odebírána firmou Bio-Geo-Eko s. r. o. Brno, která uloženou kůru využívá pro výrobu rekultivační zeminy a průmyslového kompostu. Sanace skládky při odběru 4 000 – 5 000 m3 ročně potrvá 5 – 6 let. g) Skládka „Hluboče“, k. ú. Bylnice, bývalého podniku MEZ Brumov vyžívaná pro ukládání galvanických kalů. V r. 1989 provedla fa Unigeo Ostrava podrobný hydrogeologický průzkum uložiště. V r. 1993 zpracoval Bad s. r. o. Ostrava projekt sanace této skládky, který byl zrealizován. V současné době je skládka zabezpečena proti přístupu nepovolaných osob. h) Skládka v ulici „Vlárská“ v k. ú. Bylnice se nacházela v zátopovém území mezi železniční tratí a korytem řeky Vláry. Městský úřad Brumov - Bylnice těleso skládky v r. 1994 odstranil v plném rozsahu. Odebraný odpad byl uložen na řízenou skládku ve Smolině. Seznam uvedených skládek zahrnuje složiště o objemové kapacitě nad 100 m3. Lokální skládky menší kapacity nejsou předmětem řešení ÚPD.

21.2

Návrh likvidace odpadů

21.2.1

Výpočet produkce TKO v návrhovém období: • • •

množství produkovaného TKO na obyvatele 290 kg/rok 550 kg/m3 hmotnost nehutněného TKO* 700 kg/m3 hmotnost hutněného TKO **

Tab. 21-1 Produkce TKO v návrhovém období Počet obyv. Název k.ú.

21.2.2

rok 2010

Množství TKO t/rok

m3/rok*

m3/rok**

Brumov

3 500

1 015

1 845

1 450

Bylnice

2 000

580

1055

830

Celkem

5 500

1 595

2 900

2 280

Domovní odpad Zřízení zabezpečené skládky TKO se v řešeném území nepředpokládá. Tuhý komunální odpad od obyvatel bude i nadále ukládán na velkokapacitní skládce ve Smolině. Nebezpečné odpady, druhotné suroviny a plasty budou odebírány od obyvatel prostřednictvím technických služeb města, popř. jiných odborných firem, pojezdovým způsobem v pravidelných intervalech. Vzhledem k neustále narůstajícím poplatkům za ukládání TKO bude nezbytně nutná separace domovního odpadu. Jako reálné se jeví třídění odpadu přímo v místě jeho vzniku a následně jeho organizovaný svoz prostřednictvím speciálních kontejnerů. Ve výhledu je uvažováno s kompostováním bioodpadů v areálu farmy ŽV, popř. ČOV. Pro ukládání nezávadné stavební sutě, zeminy a hlušiny je navržena meziskládka inertního odpadu v návaznosti na areál farmy Agropomezí v Bylnici.

- 70 -

Č.zak. 10/98

21.2.3

Část A


Odpady ze zemědělské výroby Odpady z živočišné výroby budou i nadále využívány pro zachování produkčních schopností obhospodařovaných ploch ZPF. Část odpadů (především ze sociálních zařízení) bude odvedena na ČOV v Bylnici. Při likvidaci odpadů vyvážením budou dodržovány příslušné hygienické předpisy a pravidla pro nakládání s těmito odpady v CHKO Bílé Karpaty.

21.2.4

Průmyslový odpad Likvidace průmyslových odpadů v řešeném území bude zajišťována i nadále individuálně dle druhu. Podmínkou pro činnost jednotlivých subjektů v řešeném území je likvidace vlastních odpadů v souladu s platnou legislativou.

21.2.5

Skládky v řešeném území V návrhu ÚPN je navržena postupná sanace všech výše uvedených neregulérních skládek. Způsob sanace bude stanoven na základě hydrogeologického posouzení místa skládky a rekultivace skládky provedena dle odborného projektu. V návrhu ÚPN města Brumov – Bylnice nebude skládka ostatního odpadu, původně navrhovaná v lokalitě „Jedličkovy sady" (Stavoprojekt Zlín, 1991) po dohodě se správou CHKO Bílé Karpaty a majitelem pozemku, realizována.

- 71 -

Č.zak. 10/98

Část A


22.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

22.1

Současný stav V rámci zpracování rozborů a průzkumů byly prostudovány všechny dostupné územně plánovací podklady a dokumentace, včetně dotazníků rozeslaných v rámci zpracování R+P. Současně byl proveden průzkum přímo v terénu. Odběratelé tepla v dotčeném území jsou: a) b) c) d)

22.1.1

Obytný soubor " DRUŽBA" TRIODYN a.s. MEZ Brumov . Jihomoravské dř.závody a.s Brno závod 06-Brumov-Bylnice Rozptýlená bytová výstavba a soukromé firmy

Plynová výtopna OS DRUŽBA Původně byla pro zásobování OS Družba navržena horkovodní výtopna pro spalování pevných paliv/hnědé uhlí/ s dvou-trubními primárními horkovodními rozvody, tlakově nezávislými předávacími stanicemi a čtyř-trubními sekundárními rozvody topné a teplé užitkové vody do jednotlivých objektů, vedených neprůleznými tepelnými kanály. Na základě teplofikační studie, zpracované ve Stavoprojektu Gottwaldov v březnu 1982 bylo nadřízenými orgány rozhodnuto z důvodu úspory investičních nákladů a úspor energie přepracovat zásobování teplem OS Družba na teplovodní kotelnu pro spalování pevných paliv / hnědé uhlí / s dvoutrubními teplovodními rozvody /vedenými v neprůlezných tepelných kanálech /a tlakově závislé předávací stanice s předřazeným ohřevem TUV v jednotlivých objektech. Princip tlakově závislých předávacích stanic v jednotlivých objektech /zpracovatel ing. Jánský/ je založen na tom, že primární topná voda o teplotě 105-1100 C vstupuje ocelovým potrubím do směšovací stanice, kde je vedena ke dvěma čtyřcestným směšovačům DUOMIX A a zde se míchá s vratnou vodou ze systému ÚT na požadovanou teplotu pomocí automatické regulace, pracující v závislosti na výstupní teplotě, teplotě vratné vody a na venkovní teplotě. Zpětná voda ze systému je vedena přes kalorimetr s elektronickým počítadlem zpět do výroby. V roce 1994 byla uhelná kotelna přebudována, v kotelně jsou instalovány 4 ks teplovodních nízkotlakých ocelových kotlů pro spalování zemního plynu typ KDVE 160-výkon 1 kotle 1.7 MW /výr. ČKD Praha. Mimo to je v prostoru dřívější uhelny v současné době nainstalován kotel pro spalování dřevního odpadu s výkonem 650 kW. Podle telefonického hovoru s ing Louckým - vedoucím výtopny OS Družba je kapacita kotle na dřevní odpad v plné míře využívána v topné sezóně, ale výkon 650 kW je mimo topnou sezónu nevyužitý, protože se požaduje teplo pouze pro ohřev TUV. Proto se uvažuje s montáží další kotlové jednotky pro spalování dřevního odpadu, ale s nižším výkonem. Palivem pro tyto kotle je jednak dřevní odpad z pilnice Brumov /kůra, krajinky, odřezky, třísky/, které není možno v kotelně pilnice spalovat, ale také dřevní odpad z jiných dřevozpracujících firem. Odpadní surovina je upravována pomocí štěpkovačky na požadované rozměry, vhodné pro spalování. Kotel /kotle/ budou zapojeny do stávajícího topného systému. V tomto roce byla uvedena do provozu a připojena na centrální zdroj přístavba ZŠ Brumov.

22.1.2

Triodyn MEZ Brumov a.s. Areál firmy Triodyn MEZ BRUMOV a.s. je zásobován teplem pro vytápění, technologii, vzduchotechniku a ohřev TUV z nově vybudované centrální plynové výtopny, uvedené do provozu v roce 1992. Kromě objektů vlastní firmy v areálu podniku zásobuje výtopna teplem také objekty školky, Lesní společnosti Brumov, fy ELSEREMO a dva bytové objekty sídliště "Rozkvět". Podle informací p Bednáře, hlavního energetika firmy, středotlaké plynové kotle o celkovém instalovaném výkonu 11,5 MW pro spalování středotlakého zemního plynu vyrábí páru o tla- 72 -

Č.zak. 10/98

Část A


ku 1,3 MPa, která je redukována na tlak 0,8 MPa a rozváděna jednak pro technologickou spotřebu ve výrobě, jednak do hlavní předávací stanice pára / horká voda, umístěné v prostorách bývalé uhelné kotelny. Rozvody horké vody jsou rozváděny do jednotlivých objektů potrubím v tepelných kanálech, kde se horká voda transformuje v průtokových ohřívačích na teplou vodu.Topná voda s maximálním teplotním spádem 90/700 C, proměnným podle venkovních podmínek je dále rozváděna pro vytápění jednotlivých objektů. V době před rokem 1989 byla koncepce zásobování teplem MEZ a.s. Brumov založena na předpokladech, že stávající výroba se podstatně rozšíří a proto se zvýší také požadavky na potřebu všech energií. Proto byla vybudována nová plynová kotelna včetně regulační stanice plynu vysokotlak / středotlak. V 90. letech však došlo nikoliv k rozšíření, ale k útlumu výroby. Navíc ve výrobních procesech došlo k podstatně nižšímu požadavku na potřebu páry využitím moderních technologií ve výrobě. Z toho vyplývá, že v současné době je kapacita zdroje tepla / plynové kotelny / nevyužitá/. Z tohoto hlediska je schopna firma TRIODYN MEZ Brumov dodávat teplo jak pro sídliště "Rozkvět", tak pro ostatní objekty, v této lokalitě se nacházející. Z centrálního zdroje jsou teplem zásobovány také 2 bytové objekty sídliště "Rozkvět". Horkovod z centrálního zdroje je přiveden do tlakově nezávislých předávacích stanic, osazených jednak v objektu bývalé svobodárny pro 15 b.j. a jednak v samostatném prostoru u bytového objektu 40 bj , kde se připravuje topná voda s maximálním teplotním spádem 90/70 0 C, proměnným podle venkovních podmínek, ekvitermně regulovaná. Protože mimo topnou sezónu není horkovod v provozu, je teplá užitková voda připravována pro 40 b.j. v topné sezóně centrálně v akumulačních zásobnících horkou vodou, mimo topnou sezónu elektrickými topnými vložkami. Pro objekt 15 b.j. je TUV připravována v topném období stejně jako 40 b.j., mimo topnou sezónu decentralizovaně pomocí elektrických ohřívačů v jednotlivých bytech.

22.1.3

Jihomoravské dř.závody a.s Brno závod 06-Brumov-Bylnice Podnik je zaměřen na pořez dřevní kulatiny, výrobu desek, hranolů a palubek. Podle vyplněného dotazníku je spotřeba tepla v průměru 97.000 Gj/rok /26.944 MWh/r. Vzhledem k tomu, že výtěžnost dřevní hmoty se pohybuje kolem 60%, je logické využívat část ze 40% dřevního odpadu pro spalování. Hlavní provozy závodu produkují odpady typu "C", který je likvidován následovně: • • • •

kůra - je poskytována soukromým osobám jako topivo krajinky, odřezky, třísky - prodej zaměstnancům piliny, hobliny - spalování ve vlastní kotelně popel ze dřeva - soukromé osoby - pro hnojení

Proto je v objektu vybudována a provozována centrální středotlaká parní kotelna pro spalování dřevního odpadu /piliny, hobliny/ se speciálními kotli ČKD. 65 % výkonu kotelny je využíváno pro vytápění, ohřev vzduchotechniky a ohřev TUV, 35% pro technologii /sušení řeziva/. Podle podkladů pro zpracování územně plánovací dokumentace města Brumov-Bylnice, zpracovaných p. Josefem Šenkeříkem, sam. referentem PZF je stav zařízení vyhovující.

22.1.4

Rozptýlená bytová výstavba a soukromé firmy Jsou zásobovány teplem z lokálních zdrojů převážně na pevná paliva, částečně na propan butan, elektřinu a ojediněle na tekutá paliva.

22.2

Návrh ÚPN

22.2.1

Centrální zdroj OS - Družba Převážná část zástavby zásobovaná z centrálního zdroje tepla je soustředěna v sídlišti "Družba". S ohledem na současný stav palivo - energetické situace a s ohledem na rostoucí ceny paliv a energií, potažmo na ochranu životního prostředí je stávající koncepce zásobo- 73 -

Č.zak. 10/98

Část A


vání teplem bytových objektů správná, protože každá směšovací stanice v jednotlivých blocích zabezpečuje takový provoz, jaký si obyvatelé zvolí. V současné době je nutné respektovat požadavky vyhlášky č.186 ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ze dne 29. dubna 1991 o hospodaření s teplem, kde se v § 8 odst. 5 říká: "Vlastníci nebo správci budov jsou povinni v prostorách a místnostech (11) vybavit jednotlivé spotřebiče určené pro vytápění individuálním automatickým regulačním zařízením (12), které udržuje teplotu ve stanoveném rozmezí, pokud to dovolí technické podmínky." 11 12 -

netýká se referenčních místností nebo místností se zónovou regulací; termostatické regulační ventily otopných těles nebo jiná automatická regulace;

Přesto, že směšovací stanice v jednotlivých objektech zajišťují zónovou regulaci, nejsou schopny 100% podchytit veškeré tepelné zisky /při oslunění fasád, vaření v kuchyních, pobyt osob v místnostech/. Není zanedbatelná ani skutečnost, že tepelně - technické vlastnosti stávajících objektů neodpovídají dnešním normám. S ohledem na dnešní ceny plynu je vhodné provést zateplení fasád jednotlivých domů. Je prokázáno, že pokud se objekt zateplí a osadí se termostatické ventily, dosáhne se úspor energie 15-25 %. S ohledem na rezervu ve výkonu hlavního zdroje tepla pro OS DRUŽBA je možné navrhnout pro zamýšlenou dostavbu sídliště dalšími vícebytovými domy, zásobování teplem min. ve 2 alternativách: stávající systém blokových směšovacích stanic s dodržením požadovaných tepelných odporů stavebních konstrukcí s osazením termostatických ventilů na jednotlivých otopných tělesech, zónovou regulací a centrálním měřením spotřeby tepla na vstupu do jednotlivých objektů. samostatné blokové plynové kotelny s kompletní automatickou ekvitermní regulací výkonu včetně zabezpečovacího zařízení, zónovou regulací a termostatickými ventily, centrální smíšený ohřev TUV s měřením spotřeby v každém bytě. Kromě zásobování teplem z centrálního zdroje se v současnosti nabízejí ještě další varianty řešení, a to: Decentralizovaný systém vytápění s turbo kotlem pro každý byt kombinovaným s průtočným ohřevem teplé vody , případně zásobníkový ohřívač TUV s ohřevem TUV předřazeným vytápění. V tomto případě je možno použít pouze 1 komínové těleso SCHIEDEL KVADRO s možností připojení 2 kotlů v každém podlaží. kogenerace - kombinovaná výroba tepla a elektřiny, buď pro jeden nebo několik bloků (viz. kap. „Centrální zdroj TRIODYN a.s. MEZ Brumov“).

22.2.2

Centrální zdroj firmy TRIODYN a.s. MEZ BRUMOV Z údajů v oddílu a2/ je zřejmé, že v centrálním zdroji - plynové kotelně - je dostatečná rezerva ve výkonu i pro zásobování teplem stávajícího Sídliště „Rozkvět“, případně i dalších objektů, které se ve výhledu uvažují. Z technického hlediska je centrální zásobování teplem jedním s nejvýhodnějších, vzhledem k vysoké účinnosti při spalování plynu a minimálních exhalacích, unikajících do ovzduší, což z ekologického hlediska v současnosti i v budoucnu není zanedbatelné. Z konzultace se starostou Brumova – Bylnice, p. Šimšálkem a místostarostou p. Chuchmou je zřejmé, že jediným a největším problémem jsou finanční prostředky. Firma TRIODYN a.s. MEZ Brumov ani město v současnosti nemají na financování horkovodů ani teplovodů, které by zajistily vyšší využití kapacity centrálního zdroje. Pokud v budoucnu dojde k realizaci výstavby průmyslových nebo bytových objektů v prostorách, kde se předpokládalo rozšíření výrobního areálu MEZ, doporučujeme s ohledem na rostoucí ceny energií buď částečně nebo zcela plynovou kotelnu nahradit kogeneračními jednotkami. Kogenerace je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie a představuje vysoce efektivní a ekologické využití primární energie, v daném případě zemního plynu. Použití kogeneračního způsobu výroby elektřiny a tepla přináší až 40 % úspory paliva a stejnou měrou se - 74 -

Č.zak. 10/98

Část A


podílí také na snižování ekologické zátěže krajiny. Elektrická energie je vyráběna v třífázovém generátoru, tepelná energie se získává chlazením spalovacího motoru, oleje a spalin. Nasazení kogeneračních jednotek musí ovšem předcházet podrobný a technicky fundovaný ekonomický rozbor. (viz. firma TEDOM s.r.o. Třebíč).

22.2.3

Jihomoravské dř.závody a.s Brno závod 06-Brumov-Bylnice Situace v zásobování teplem v areálu Bylnice se proti stavu v r. 1995 nezměnila.

22.2.4

Rozptýlená bytová výstavba a soukromé firmy U stávajicí zástavby rodinnými domky /ústřední vytápění částečně pevnými palivy, částečně elektricky přímotopně/ doporučujeme po vybudování hlavních řadů plynofikovat celé domácnosti včetně použití plynu pro vaření. Pro nové rodinné domky doporučujeme použít pro vytápění kromě běžných, některý z dříve u nás málo používaných topných systémů, například: nízkoteplotní podlahové vytápění z trubek ze síťovaného polyetylenu, případně jednotrubkový topný systém VIEGA /trubka v trubce/se čtyřcestnou směšovací armaturou. Domovní kotelny je možno řešit jak v suterénních místnostech, tak ve střešních prostorách. Další z možných variant je např. nástěnný rychloohřívací kotel v kombinaci se zásobníkovým ohřívačem teplé vody-komplet je možno osadit v chodbě ve skříni. S ohledem na rostoucí ceny plynu doporučujeme pro minimalizaci jeho spotřeby v každém topném systému osazení ekvitermní regulace s možností programování provozu podle požadavků investora/plný-tlumený provoz/jak během dne, tak během týdne. Nedílnou součástí topných systémů by měly být termostatické ventily na každém radiátoru. S ohledem na palivo - energetickou situaci našeho státu nedoporučujeme elektrické přímotopné ani elektrické akumulační vytápění.

22.2.5

Sídliště „Rozkvět“ Bytové objekty / kromě 2/ v sídlišti „Rozkvět“ jsou v současnosti zásobovány teplem a teplou vodou decentralizovaně, jednak přímotopnými elektrickými topnými tělesy, jednak akumulačními elektrickými kamny, částečně pevnými palivy. Ohřev teplé vody se převážně uskutečňuje elektrickými zásobníkovými ohřívači. Větší část bytů je v osobním vlastnictví obyvatel. Podle dostupných informací není ze strany obyvatel zájem měnit systém zásobování teplem. V současnosti je firmou CENTROPROJEKT Zlín a.s. zpracováván projekt plynofikace této lokality a je v něm zohledněno i možné budoucí napojení bytových domů sídliště „Rozkvět“ na plyn. V případě realizace plynofikace se nabízí několik variant řešení zásobování teplem: a) Decentralizovaný systém vytápění s turbo kotlem pro každý byt kombinovaným s průtočným ohřevem teplé vody , případně zásobníkový ohřívač TUV s ohřevem TUV předřazeným vytápění. V tomto případě je možno použít pouze 1 komínové těleso SCHIEDEL KVADRO s možností připojení 2 kotlů v každém podlaží. b) kogenerace - kombinovaná výroba tepla a elektřiny buď pro jeden nebo několik bloků pomocí plynových kogeneračních jednotek jednak s možností využití vyrobené el. energie pro vlastní potřebu, jednak s možností prodeje přebytečné el. energie do veřejné sítě a zároveň vytápění objektů a ohřev teplé užitkové vody. c) plynové blokové kotelny vyrábějící topnou vodu o konstantním teplotním spádu 90/700 C, dvou-trubní rozvody v objektech pod stropy suterénu, hlavní stoupací potrubí topné vody v bytových jádrech. V každém bytě v bytovém jádře by se instalovala stanice LOGOPACK , která jednak reguluje topný systém v bytě podle požadavků jednotlivých uživatelů, jednak pomocí deskového výměníku ohřívá teplou užitkovou vodu. Ohřev TUV je předřazený vytápění. Na vratném potrubí topné vody se měří spotřebované teplo jak pro vytápění, tak pro ohřev TUV. - 75 -

Č.zak. 10/98

Část A

23. 23.1


ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Výchozí podklady Jako podklad pro zpracování návrhu ÚPN slouží schválený koncept, provedené rozbory a průzkumy včetně projednání s JME-POS Otrokovice. Ověření situačních podkladů bylo provedeno při zpracování R+P přímo na místě v Brumově-Bylnici. Pro rozvoj obcí má největší význam místní závod Triodyn MEZ Brumov, který řešil svoji energetickou situaci vybudováním samostatného vedení VN 22 kV č. 879 a nové vstupní trafostanice 22/0,4 kV.

23.2

Současný stav

23.2.1

Nadřazené sítě a zařízení VVN 110 kV V prostoru intravilánu řešených obcí ani v jejich zájmovém území se nenachází v současné době žádné energetické zařízení uvedeného druhu.

23.2.2

Sítě a zařízení VN 22 kV Obě obce jsou jsou v současné době zásobovány elektrickou energií z linky VN 22 kV č. 26 Slavičín -Valašské Klobouky. Ve Slavičíně je napájecí bod 110/22 kV, rozvodna VN 22 kV ve Valašských Kloboukách je připojena napájecím vedením VN 22 kV z drážní rozvodny 110/22 kV Střelná. Tento fakt je z hlediska provozního velmi výhodný (možnost oboustranného napájení vedení). Z tohoto vedení jsou směrem od Slavičína připojeny obce Hrádek, Rokytnice, Jestřabí a Štítná - Popov. Od Bylnice je provedeno napojení sídelních částí Štěpán a Sidonie; v Brumově je z tohoto vedení ještě provedena odbočka pro Návojnou, Nedašov a Nedašovu Lhotu. Tato odbočka je v prostoru sídliště Družba zakabelována (dva paralelní kabely vyvedené z trafostanice T7 na sídlišti "Družba"). Vzhledem k neustálému rozšiřování výroby firmy Triodyn MEZ Brumov a s tím souvisejícím zvyšováním nároků na dodávku elektrické energie bylo vybudováno pro tuto firmu samostatné vedení, odbočka z VN 22 kV č. 879, spojujícího rozvodny Slavičín a Val. Klobouky. Toto vedení má s linkou VN 22 kV č. 26 určitou vzájemnou provozní zastupitelnost (možnost vzájemného propojení pomocí US u MEZu). Vedení VN 22 kV je tedy vesměs venkovního provedení - až na krátký úsek v sídlišti Družba, který je kabelován. Podpěry vedení VN jsou převážně z předpjatého betonu, vyskytují se však i podpěry dřevěné na železobetonových patkách. Rohové stožáry jsou ocelové, příhradové.

23.2.3

Transformovny 22/0,4 kV Všechny potřebné údaje o trafostanicích jsou uvedeny v přiložených tabulkách (zvlášť pro trafostanice v Brumově a zvlášť pro trafostanice v Bylnici). Nová trafostanice MEZ je primárním kabelem spojena se starou vstupní rozvodou, kde byly ponechány transformační jednotky 315 kVA + 630 kVA.

23.2.4

Velkoodběratelé V obcích Brumov - Bylnice jsou v současné době následující velkoodběratelé elektrické energie: (odpovídá stavu při zpracování R+P v roce 1995 – nové údaje JME a. s. v současné době již neposkytuje): Tab. 23-1 Přehled velkoodběratelů Poř. č.

Název velkoodběru

Tech. maximum (kW) - 76 -

Č.zak. 10/98

23.2.5

Část A


1.

Čerpací stanice JmVak

2.

Triodyn MEZ Brumov

3.

Pivovar Brumov

200,0

4.

Pila - Jm dřevař. závody

780,0

5.

Agropomezí s.r.o.

300,0

6.

DV Javorník

40,0 1.100,0

60,0

Rozvodná síť NN Sekundární rozvody jsou provedeny převážně venkovním vedením na betonových stožárech, střešních nebo zedních konzolách, osazených na budovách. Jen v prostoru sídliště Družba jsou sekundární sítě provedeny kompletně zemními kabely. Technický i mechanický stav sítě NN na řešeném území je v globálu vyhovující - určité problémy se vyskytují v místech s elektrickým vytápěním.

23.2.6

Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení bylo budováno postupně, což se odráží i v jeho kvalitě a světelných zdrojích, dostupných v jednotlivých obdobích. Podstatná část veřejného osvětlení byla dokončena v letech 1967-68. Podél hlavní komunikace od Valašských Klobouků do Bylnice je veřejné osvětlení provedeno na ocelových silničních stožárech, které jsou propojeny kabelem v zemi. V okrajových částech jsou však raménka, osazená výbojkovými svítidly, umístěné přímo na podpěrách NN sítě. Napájení je provedeno impulzovým drátem, vedeným na podpěrách sítě NN. V sídlištích je veřejné osvětlení provedeno výbojkovými svítidly na ocelových stožárech. Propojení mezi osvětlovacími body je kabelem v zemi. Celkový stav veřejného osvětlení je vcelku dobrý, nesplňuje však zcela požadavky platné ČSN 360410.

23.3

Řešení zásobení elektrickou energií do roku 2010

23.3.1

Energetická rozvaha 1. Počet obyvatel (rok 1995)

5.444 obyv.

2. Navrhovaný stav do roku 2010

5.500 obyv.

3. Počet obydlených bytů (rok 1995)

1.642 bytů

4. Navrhovaný stav do roku 2010

1.900 bytů

5. Teoretická potřeba nárůstu bytového fondu v navrhovaném období

290 bytů

6. Stupeň elektrizace dle Směrnice č. 18/91-JME

5S

7. Měrné zatížení Sb/b. j. - DTS výhl. dle tab. 4 - el. vytápění do 30%

3,6 kVA

8. Byty u hromadné výstavby jsou vytápěny centrálně z kotelen, většina RD výhledově plynem

23.3.2

Předpokládaný odběr ve výhledu Na základě urbanistického řešení rozvoje obcí předpokládáme pravděpodobné maximum pro bytový fond 1 900 x 3,6 =

6.840 kVA

Potřebné maximum pro občanskou vybavenost odhadujeme na cca 35% maxima pro vlastní byty (je zohledněna již soudobost meziodběrem bytů a vybaveností), t. j. cca na

2.394 kVA

- 77 -

Č.zak. 10/98

Část A


takže celková potřeba pro komunální sféru bude činit cca

9.234 kVA

Vyčíslení průmyslového odběru je značně obtížné - následkem privatizace došlo k zásadním změnám tradičních odběratelů zařazených do VO a SO (kategorie SO byla zrušena) - vznikla řada menších odběrů, majících povahu MO (resp. SM, NM). Jediným vodítkem je pouze získaný údaj o technickém maximu velkoodběratelů a instalovaný výkon tzv. "cizích" transformoven. Na základě těchto předpokladů se odhaduje tento odběr na cca

2.560 kVA

U zemědělského odběru je situace obdobná. Výhledově lze předpokládat vícero drobnějších odběrů pro soukromě hospodařící subjekty. U stávajících dvou stěžejních zemědělských odběrů (Agropomezí s.r.o. a DV Javorník) nedojde k převratným změnám. Celkový požadavek potřebného příkonu se odhaduje na

500 kVA

Nápočtem uvedených výkonů 9 234 + 2 560 + 500 =

12.294 kVA

dostáváme hodnotu celkového nesoudobého maxima pro obě obce. Mezi odběrem bytové-komunální sféry a ostatním odběrem (průmysl + zemědělství) nutno však uvažovat určitou soudobost (předpoklad cca 0,75), takže celkový potřebný výkon, dodávaný z rozvodu VN 22 kV bude cca

11.529 kVA

Při optimálním využití transformačního výkonu na 75-80% je pro dodávku tohoto výkonu třeba v transformátorech instalovat výkon cca 15 372 resp. 14 411 kVA. Již t. č. je celkový instalovaný výkon strojů 14 820 kVA (z toho 10 460 kVA v Brumově a 4 360 kVA v Bylnici) - je tedy prakticky na úrovni potřebného výkonu v cílovém roce 2010. Z uvedeného lze dedukovat, že využití instalovaného výkonu transformátorů je v současné době zřejmě nižší než výpočtových 75-80%.

23.4

Návrh zásobování v rozvodech a zařízeních VVN, VN a NN do roku 2010

23.4.1

Rozvody a zařízení VVN 110 kV Rozvody tohoto druhu nebudou na řešeném území v návrhovém období realizovány. Nejbližší rozvodny VVN 110 kV jsou ve Slavičíně a Střelné (zde je jen drážní rozvodna zabezpečující 2 vývody VN 22 kV pro potřeby JME-distribuce). Úvaha o výstavbě venkovní rozvodny VVN 110/22 kV v okrajové části Brumova (měla mít označení ELV) nebyla při zpracování této dokumentace potvrzena.

23.4.2

Rozvody a zařízení VN 22 kV Obce Brumov-Bylnice zůstanou o nadále zásobovány elektrickou energií z rozvodu VN 22 kV, konkrétně z vedení č. 26, resp. 879 (závod Triodyn MEZ). Vedení je oboustranně napájeno a zajišťuje proto dobrou provozní spolehlivost. K rozšíření rozvodu dojde pouze o přípojky pro nové trafostanice.V rámci ÚPN je navržena výstavba šesti nových trafostanic (4 v Brumově, 2 v Bylnici). Z toho budou 4 trafostanice stožárové s venkovními přípojkami,VN 22 kV, 2 trafostanice budou typu BETONBAU (prefabrikované – zděné) s kabelovými přípojkami VN. Nová výstavba musí respektovat stávající vedení VN, která se nachází v daném prostoru.

23.4.3

Transformační stanice V kapitole 22.6.2 odstavec d) se konstatovalo, že instalovaný výkon transformátorů je již v současné době prakticky na úrovni výhledových požadavků. To však nic nemění na skutečnosti, že některé oblasti výstavby (stávající, ale zejména navrhované jsou příliš vzdálené od stávajících trafostanic, což neumožňuje zabezpečit pro jednotlivé odběratele kvalitní dodávku elektrické energie. Současně se zpracováním konceptu ÚPN byla budována trafostanice T11 – KYPA, která řešila tíživou situaci v zásobování elektrickou energií u nové výstavby RD s přímotopným elektrickým vytápěním. Projekčně se připravovala výstavba trafostani- 78 -

Č.zak. 10/98

Část A


ce T13 – U hřiště (její situování bylo při realizaci poněkud upraveno) V časovém odstupu mezi zpracováním konceptu ÚPN a tohoto návrhu byla vybudována v Bylnici další trafostanice: T 14 – Bylničky. Při konzultaci návrhu ÚPN na JME-POS Otrokovice byl uplatněn požadavek na zahrnutí výstavby dalších tří trafostanic (dvě v Brumově, jedna v Bylnici) nad rámec původního návrhu konceptu ÚPN. Jedná se o následující trafostanice: T 19 – Školní a T 21 – Mlýnská v Brumově, T 16 – U mlýna v Bylnici. Tyto trafostanice řeší především zlepšení zásobování stávající zástavby.. Nové trafostanice, navržené již v konceptu ÚPN řeší především zásobování nově navrhované výstavby elektrickou energií: T 20 – Hrbáč 2(plocha C1 + odlehčení stávající T5), T 22 – U hřbitova (plocha B2) , dále trafostanice v Bylnici T 15 – Pilařská (plochy F, G). Typy a maximální výkony trafostanic jsou uvedeny v přehledných tabulkách – osazovány budou stroji o potřebném výkonu v daném období. Poznámka: V současné době je pro účely distribuce instalováno v transformátorech v Brumově cca 7 440 kVA a v Bylnici 2 930 kVA, t. j. celkem cca 10 370 kVA. Použijeme-li pro výpočet potřebného příkonu stejné metodiky jako ve výhledu (viz kap. 22.6.2 odst. a), je v současnosti pro bytově komunální sféru potřebný výkon 1 642 x 3,6 = 5 911 kVA + 0,35 x 5 911 = 2 069 kVA, celkem tedy 7 980 kVA. Využití stávajícího transformačního výkonu pak bude až 77% - opravňuje tedy návrh výstavby nových trafostanic, resp. zvýšení výkonu strojů u stávajících trafostanic.

23.4.4

Rozvody NN 3 x 400/230 V Charakter sítě bude zachován i pro výhledové období, t. j. bude převažovat venkovní vedení na betonových stožárech, přípojky závěsnými kabely. Podle technického stavu bude síť postupně rekonstruována a doplňována tak, aby přenosově vyhovovala pro kvalitní dodávku elektrické energie v parametrech předepsaných příslušnými ČSN. U vícepodlažní zástavby a soustředěné výstavby RD bude používán rozvod zemními kabely - u doplňované výstavby RD (proluky apod.) se zachová stávající koncepce rozvodu. Výhledovou koncepci sítě NN doporučuje se orientovat na polomřížový provoz (provést návrh celkové koncepce rozvodu VN/NN vhodným počítačovým programem).

23.4.5

Veřejné osvětlení Nově budované veřejné osvětlení musí vyhovovat platné ČSN 360400 "Veřejné osvětlení" stávající veřejné osvětlení je třeba podle stupně důležitosti osvětlované komunikace nebo prostranství postupně přebudovat tak, aby vyhovovalo uvedené ČSN. Bude upřednostňován samostatný rozvod veřejného osvětlení (tj. j. nezávislý na síti NN). Postupně je třeba zúžit sortiment používaných typů svítidel a světelných zdrojů - zaměřit se na vysoce účinné a kvalitní zdroje s dlouhou životností zaručující nízkou energetickou náročnost a minimální nároky na údržbu.

23.5

Ochranná pásma Při zpracování podrobných plánů výstavby v jednotlivých lokalitách dle tohoto ÚPN nutno posoudit, zda-li vyhovuje stávající stav elektroenergetických zařízení platnému Zákonu č. 222/94 Sb. O ochranných pásmech těchto zařízení. Tento Zákon v §5 odst. 4 stanovuje, že pro ochranná pásma u elektroenergetických zařízení vybudovaných do data účinnosti tohoto zákona (t. j. dob 31. 12. 1994) platí Vládní nařízení č. 80/57 Sb., kterým se provádí Zákon č. 79/57 Sb. Ochranná pásma stanovuje §19 Zákona č. 222/94 Sb.; ochranná pásma dle Vládního nařízení č. 80/57 Sb. budou uvedena vždy v závorce: (4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu u napětí: - 79 -

Č.zak. 10/98

Část A


nad 1 kV do 35 kV včetně

7 m (10 m).

(7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí po obou stranách krajního kabelu 1 m ( 1 m). (9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m (30 m) kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.U stožárových trafostanic je ochranné pásmo posuzováno stejně jako u venkovního vedení příslušného napětí. (13) Vyjímky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. Budování venkovních vedení se provádí dle ČSN 33 33 00 "Stavba venkovních silových vedení", která v kapitole 4. obsahuje technické podmínky styku venkovních vedení s pozemními komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními, veřejnými plochami, porosty a jinými objekty podle čl. 4.8 až 4.52 citované ČSN. Technické podmínky jsou stanoveny bez zřetele k ochranným pásmům.

23.6

Podmínky pro zlepšení zásobování elektrickou energií obcí do roku 2010 V souladu s potřebami obcí budovat, eventuálně upravovat trafostanice 22/0,4 kV včetně přípojek VN a doplňovat eventuálně posilovat stávající rozvod NN.

23.7

Závěr V potřebné časové návaznosti budou jednotlivá energetická opatření realizována dle finančních a kapacitních možností správce sítí, eventuálně jednotlivých investorů. Nedílnou součástí kapitoly řešení zásobování elektrickou energií je grafická část, výkresy v měřítku 1 : 2 000 (4 části).

- 80 -

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 23-2 Seznam transformoven 22/0,4 kV – 1998 Brumov Ozn.

Název (závod)

Provedení trafost.

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11 T12 T13 T14 T15 T16 T17 T18 T19 T20 T21 T22

Sídliště Vyhlídka Mechanizační střed. U pivovaru Hrbáč Hůrka Sídliště "Družba l" Sídliště "Družba 2" Pivovar Kulturní dům Rozkvět Triodyn MEZ - stará ZD Triodyn MEZ - nová U vodárny Hodňov Přidružená výroba Lesní závod Školní Hrbáč 2 Mlýnská U hřbitova

betonová betonová betonová FeZn betonová betonová zděná zděná betonová zděná betonová zděná železná zděná betonová betonová betonová betonová betonbau betonová Betonová betonová

Celkový stav

Konstrukce trafost. [kVA] 400 400 400 400 400 250 2x630 2x630 400 2x630 630 2x630 250 5000 630 630 630 630 630 630 400 400 16.090 2.060

Transform. jednotka [kVA] 400 250 400 400 630 250 2x400 2x400 400 2x400 630 315+630 75 2x1.000 630 400 400 250 11.460 -

- 81 -

Majetek

JME JME JME JME JME JME JME JME JME JME JME cizí JME cizí JME JME JME JME JME JME JME JME

Zásobuje

Poznámka

obec obec závod + obec obec obec obec obec obec závod + obec obec obec MEZ ZD MEZ obec obec obec+závod obec+závod obec obec+závod obec obec

návrh ÚPN návrh ÚPN návrh ÚPN návrh ÚPN

Č.zak. 10/98

Část A


Tab. 23-3 Seznam transformoven 22/0,4 kV – 1998 Bylnice Ozn.

Název (závod)

Provedení trafost.

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11 T12 T13 T14 T15 T16

Lúčky (F) Maděrovec ČSD Obec Školicí střed. MEZ Statek Pila 1 Pila 2 Za mototechnou ČOV KYPA Vlárská U hřiště Bylničky Pilařská U mlýna

betonová betonová betonová betonová betonová betonová betonová betonová betonová betonová beton.VV betonová betonová betonová betonová betobau

Celkový stav

Konstrukce trafost. [kVA] 250 250 250 400 630 400 400 400 400 400 250 400 630 630 400 400 5.460 1.030

Transform. jednotka [kVA] 250 160 250 400 160 400 630 400 400 160 250 250 400 250 4.360 -

- 82 -

Majetek

JME JME JME JME JME JME cizí cizí JME JME JME JME JME JME JME JME

Zásobuje

Poznámka

obec obec obec obec škol. stř. a město statek závod závod obec ČOV + obec obec obec obec obec obec návrh ÚPN obec návrh ÚPN

Č.zak. 10/98

24. 24.1

Část A


SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ Státní telefon V současné době je již telefonizace Brumova - Bylnice zajišťována novou digitální ústřednou s dostatečnou kapacitou a možností dalšího rozšiřování. Ústředna je umístěna v nově postaveném objektu v sídlišti Družba. Původní analogová ústředna umístěná v budově pošty byla zrušena. Na hlavní ústřednu Brumov jsou přímo připojeny telefonní stanice Bylnice a vedlejší ústředny obcí Sv.Štěpán (nová digitální ústředna, na kterou jsou rovněž připojeny telefonní stanice obce Sidonie), Štítná nad Vláří (nová digitální ústředna) a Nedašov (nová digitální ústředna na kterou jsou přímo připojeny telefonní stanice obce Návojná). Rozvodná síť v Brumově - Bylnici je nově zrekonstruována v kapacitě umožňující zřízení 2 telefonních stanic na byt,což umožňuje 200% ní telefonizaci. V souvislosti s rekonstrukcí telefonní sítě byl zřízen i dostatečný počet veřejných telefonních automatů,jejichž pochůzková vzdálenost by neměla být větší než 500 m. Z hlediska uspořádání telefonní sítě tvoří HÚ Brumov MTO, které spadá do UTO Valašské Klobouky a TTO Zlín. Spojení mezi MTO a UTO je zajišťováno po nově položeném dálkovém optickém kabelu.

24.2

Drátový rozhlas V Brumově - Bylnici není v současné době zřízena rozvodná síť drátového rozhlasu. Výhledově rovněž není s jejím zřízením uvažováno.

24.3

Dálkové kabely Dle vyjádření SPT Telecom a.s. PPT Brno nachází se v řešeném území kabely a zařízení v jejich správě. Při zpracování dalších stupňů územně plánovací dokumentace je nutné tato zařízení plně respektovat a zakreslit do mapových podkladů. V současné době je již v provozu nová optická trasa Zlín - Valašské Klobouky - Trenčín.

24.4

Radioreleové trasy V současné době prochází řešeným územím radioreleová TV trasa 2. řádu Velká Javořina Ploštiny, která protíná západní okraj řešeného území. Výhledově jsou zde navrženy dvě varianty nových televizních tras a to: 1.varianta Ploštiny - Nad Bětiným javorem a 2. varianta Ploštiny - Šibeniční vrch. Jedna z těchto tras by výhledově měla nahradit trasu Ploštiny Velká Javorina, protože TV vysílač Velká Javorina se nachází na Slovenském území. RRT 3. řádu řešeným územím neprochází a ani výhledově není vedení takovéto trasy plánováno.

24.5

TV signál TV signál v řešené oblasti je zajišťován přímým příjmem TV vysílače Ploštiny, který vysílá na 25. kanálu program ČT 1 a na 42. kanálu program ČT 2. Zlepšení dosahu i kvality signálu je umožněno prostřednictvím dvou TV převaděčů. Převaděč Brumov je umístěn na parcele č.2896/1 (k.ú. Brumov) a vysílá na 31. kanálu program ČT 1 a na 11. kanálu program TV NOVA. Převaděč Bylnice je umístěn na parcele č. 2196 a vysílá na 36. kanálu program ČT 1 a na 6. kanálu program TV NOVA. Kolem televizních převaděčů je evidováno kruhové ochranné pásmo o poloměru 30 m. Všechny výše uvedené signály jsou vysílány s horizontální polarizací. Vzhledem k členitosti terénu není ve všech částech města zajištěn příjem TV signálu v odpovídající kvalitě. Po konzultaci s Českými radiokomunikacemi není vykrytí míst se špatným TV signálem dalšími převaděči možné pro nedostupnost primárního signálu v místech vhodných pro vykrytí a nedostatkem volných frekvencí v TV pásmu. Jediná možnost jak zajistit kvalitní příjem TV - 83 -

Č.zak. 10/98

Část A


signálu v celé lokalitě je zřízení kabelových rozvodů, případně individuální příjem ze satelitu KOPERNIK. Koncem roku 1998 nejpozději v 1.čtvrtletí 1999 bude uveden do provozu televizní převaděč Štítná n/Vl., který částečně zlepší pokrytí TV signálem i v Brumově a Bylnici. Příjem radiového signálu v pásmu VKV 88 - 108 MHz je vzhledem ke členitosti terénu rovněž ve snížené kvalitě. Zlepšení kvality signálu lze řešit pomocí radiového převaděče. Realizace je možná pouze v případě volných kmitočtů.

- 84 -

Č.zak. 10/98

Část A


25.

DOKLADOVÁ ČÁST

OBSAH DOKLADOVÉ ČÁSTI: 1. Souborné stanovisko ke konceptu ÚPN města Brumov - Bylnice. 2. Připomínky města Brumova - Bylnice k soubornému stanovisku ÚPN SÚ Brumov - Bylnice. 3. Doplnění souborného stanoviska ke konceptu územního plánu Brumova - Bylnice. 4. Výpis z usnesení XX. zasedání Městského zastupitelstva v Brumově - Bylnici ze dne 11. června 1998. 5. Zápis z projednání souborného stanoviska zpracovatele pro vypracování návrhu Územního plánu města Brumov – Bylnice. 6. Předběžné stanovisko Jihomoravské energetiky a.s., POS Zlín k návrhu ÚPN města Brumov - Bylnice. 7. Vyjádření Jihomoravské energetiky a.s. Brno, odboru rozvoje k návrhu ÚPN Brumov – Bylnice. 8. Stanovisko Ředitelství silnic a dálnic ČR - závod Brno ke křižovatce „Na mýtě“

- 85 -

Nám. H. Synkové ZLÍN. Urbanistický ateliér Zlín s.r.o. Louky Zlín. Spoje a spojová zařízení Ing. arch. H. Psotová, Mgr. J

Recommend Documents