NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna O b e c n á u s t a n o v e n í

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Změna: 229/2007 Sb. Vláda nařizuje k provedení § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 35 odst. 2 a § 38 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), (dále jen „zákon“):

Obecná ustanovení §1 Předmět úpravy Toto nařízení a) v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví: 1)

Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody. Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupání. Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb. Směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených ve členských státech k odběru pitné vody. Směrnice Rady 82/176/EHS ze dne 22. března 1982 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslového odvětví elektrolýzy a alkalických hydroxidů. Směrnice Rady 83/513/EHS ze dne 26. září 1983 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia. Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z odvětví jiných než je elektrolýza alkalických hydroxidů. Směrnice Rady 84/491/EHS ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu. Směrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS. Směrnice Rady 88/347/EHS ze dne 16. června 1988, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS. Směrnice Rady 90/415/EHS ze dne 27. července 1990, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS. Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

1

1. ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku, 2. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, 3. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod, 4. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech, 5. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, 6. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, 7. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání osob, 8. náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod, b) v souladu s právem Evropských společenství2) vymezuje citlivé oblasti. §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) průmyslovými odpadními vodami - odpadní vody uvedené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení, b) městskými odpadními vodami – odpadní vody vypouštěné z domácností nebo služeb, vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech (splašky), popřípadě jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo s dešťovými vodami, c) zdrojem znečišťování – území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem. Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i areál či část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, z nichž se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových, d) emisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, e) emisními limity – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, f) typem emisních standardů a limitů - jejich vyjádření jako:

2)

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

2

1. koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr, 2. minimální účinnost čištění v čistírně odpadních vod procentech, 3. množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období, 4. poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku, g) imisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v jednotkách hmotnosti, radioaktivity nebo bakteriálního znečištění na jednotku objemu, které jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, h) cílovým stavem jakosti vody ve vodním toku - stav splňující cíle ochrany vod uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, i) nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod - nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod, j) kombinovaným přístupem - způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě 3) a nejlepším dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod. Při stanovení cílových emisních limitů vodoprávní úřad současně stanoví lhůtu, v níž má být cílových emisních limitů dosaženo, a podmínky, za nichž lze odpadní vody vypouštět do doby dosažení cílových emisních limitů. Tyto podmínky vodoprávní úřad stanoví podle § 6 odst. 2.

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod §3 Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizací (1)

Povolení k vypouštění odpadních vod vedle obecných náležitostí 4) obsahuje a) druh odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, popřípadě do kanalizace, b) charakteristiku výrobní činnosti a její informativní označení podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) vydané Českým statistickým úřadem, c) určení místa výpusti odpadních vod, pro kterou je povolení vydáno, s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí povodí a s uvedením kilometráže výpusti (staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace.

(2)

Dále vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod vždy stanoví a)

emisní limity,

3)

§ 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). 4) § 3 vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu.

3

b) lhůtu k dosažení emisních limitů podle požadavků tohoto nařízení, pokud jde o případy, kdy podle § 38 odst. 9 nebo § 127 odst. 6 zákona povoluje vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené tímto nařízením, c)

způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod a místo měření jejich objemu na výpusti, popřípadě i na přítoku do čistírny odpadních vod,

d) způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění uvedených v povolení k vypouštění odpadních vod podle příslušné technické normy; není-li příslušná technická norma vydána, stanoví způsob rozboru vodoprávní úřad individuálně na základě dostupných podkladů, e)

způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného množství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly,

f)

způsob, formu, četnost a termín předávání výsledků měření vodoprávnímu úřadu podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. §4

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 5) (2) Pokud jsou vypouštěny do povrchových vod nebo do kanalizací vody důlní, použijí se ustanovení předchozích odstavců přiměřeně. §5 (1) Vypouštění odpadních vod s obsahem biologicky rozložitelných organických látek ze zpracování mléka, výroby ovocných a zeleninových výrobků, výroby a stáčení nealkoholických nápojů, zpracování brambor, masného průmyslu, pivovarů, výroby alkoholu a alkoholických nápojů, výroby krmiv z rostlinných produktů, výroby želatiny a klihu z kůží a kostí, sladoven, průmyslu zpracování ryb, koželužen a cukrovarů lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění. (2) Vypouštění nečištěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého nelze povolit. (3) Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem radioaktivních látek do vod povrchových vydá vodoprávní úřad podle emisních limitů stanovených Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. 6) §6 Stanovení emisních limitů (1)

Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich; to se netýká výpustí

5)

Zejména zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. 6) § 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění zákona č. 13/2002 Sb. Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

4

dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem. (2)

Vodoprávní úřad stanoví emisní limity do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, s přihlédnutím k imisním standardům podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení uvedena hodnota emisního standardu ukazatele znečištění, stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod v odůvodněných případech pouze způsob a četnost sledování tohoto ukazatele znečištění.

(3)

V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti. Emisní limity pro vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace (§ 16 zákona) stanoví vodoprávní úřad v místě odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají, pokud je nestanoví pro místo výpusti podle odstavce 4.

(4)

Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace sloužící veřejné potřebě6a).

(5)

V povolení k vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity do výše emisních standardů uvedených v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení nebo stanoví emisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Emisní limity stanovené v koncentračních jednotkách a minimální účinností čištění v čistírně odpadních vod v procentech jsou rovnocenné. Vodoprávní úřad stanoví pro každý ukazatel znečištění pouze jeden z těchto typů emisních limitů; v jednom rozhodnutí je možno typy emisních limitů vzájemně kombinovat. Obsahují-li městské odpadní vody na přítoku do čistírny odpadních vod podíl průmyslových odpadních vod, bere vodoprávní úřad při stanovení emisních limitů a jejich typu v úvahu druh a složení čištěných odpadních vod.

(6)

Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(7)

Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod pro jednotlivé ukazatele znečištění též jejich nepřekročitelné hodnoty „m“.

(8)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek nebo zvlášť nebezpečných látek (§ 39 odst. 3 zákona), neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a k místním podmínkám.

(9)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Tyto limity nesmí být v rozporu s kanalizačním řádem.

6a)

§ 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

5

(10) Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 ani v příloze č. 3 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a místním podmínkám. (11) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity kombinovaným přístupem tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 20156b). Ovlivňují-li vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod stanovený podle zvláštního právního předpisu (§ 35 odst. 1 zákona), vodárenské nádrže7) nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31 zákona) nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání osob stanovený podle zvláštního právního předpisu (§ 34 odst. 1 zákona), použije vodoprávní úřad pro výpočet emisních limitů imisní standardy uvedené v příslušných sloupcích v tabulce 1 v příloze č. 3 k tomuto nařízení. V případě, že kombinovaným způsobem vypočtené emisní limity nemohou být dosaženy ani za použití nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod nebo z důvodu místních přírodních podmínek, stanoví vodoprávní úřad emisní limity ve výši nejpřísnějších limitů, kterých lze použitím nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod nebo v místních přírodních podmínkách dosáhnout. §7 Dodržení emisních limitů (1)

Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2)

Emisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity “m“ stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. Hodnoty "m" nesmějí být překročeny v žádném ze vzorků analyzovaných oprávněnou laboratoří.

(3)

Emisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku, uvedené v tabulce 2 v příloze č. 1 k tomuto nařízení, a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(4)

Emisní standardy uvedené v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení jako denní nebo měsíční průměrné koncentrace vypouštěných zvlášť nebezpečných látek a denní nebo měsíční poměrná množství vypouštěných zvlášť nebezpečných látek a emisní limity

6b)

Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. 7) Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. 8) § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.

6

podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. (5)

Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(6)

Pro posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění pro stanovenou znečišťující látku nebo skupinu látek, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující součin ročního objemu vypuštěných odpadních vod a ročního aritmetického průměru výsledků rozborů odpadních vod; při posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění se vychází z údajů uplynulého kalendářního roku.

(7)

Pro posouzení dodržení hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění k ročnímu množství látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku; přitom se použijí hodnoty za minulý kalendářní rok.

(8)

Pro posouzení dodržení povolení k vypouštění odpadních vod se použijí sledování za normálních provozních podmínek.

(9)

Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod. §8 Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění

(1)

Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod..Je-li emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces.

(2)

V povolení k vypouštění městských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v povolení k vypouštění ostatních druhů odpadních vod stanoví četnost sledování a typ vzorku přiměřeně k těmto hodnotám.

(3)

V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazatelích znečištění Ncelk a Pcelk podle tabulky 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategorii nad 100 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli znečištění celkový organický uhlík (TOC) podle tabulky 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(4)

V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad může postupovat pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel. Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů

7

znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které odpovídá množství vypouštěných odpadních vod. (5)

Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob, pro které způsob sledování stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(6)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek uvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24 hodinových směsných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 2 v příloze č. 4 k tomuto nařízení, stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování přiměřeně k místním podmínkám.

(7)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek neuvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a odpadních vod s obsahem nebezpečných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s minimální četností 12 odběrů směsných 24 hodinových vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení. Vypouští-li se denní či roční množství zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek menší, než jsou množství uvedená v tabulce 3 v příloze č. 4 tohoto nařízení, stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(8)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizace stanoví vodoprávní úřad způsob jejich měření obdobně postupu podle odstavců 5 a 6.

(9)

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví způsob jejich měření vodoprávní úřad obdobně podle odstavců 5 a 6.

(10) Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových. (11) Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví, že měření jakosti vypouštěných odpadních vod bude zajišťováno oprávněnou laboratoří (§ 92 odst. 1 zákona). §9

8

(1)

Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.

(2)

Při stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových8) postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení obdobně.

§ 10 Citlivé oblasti (1)

Všechny povrchové vody na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti.

(2)

Emisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 11 Zrušovací ustanovení Zrušuje se nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 12 Účinnost Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. března 2003, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 11, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Předseda vlády:

Ministr životního prostředí:

9

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod A. Městské odpadní vody (hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody) Tabulka 1a: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p) 3), maximální hodnoty (m) 4) a hodnoty průměru 5) koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l CHSKCr

Kategorie ČOV (EO) 1) 7)

< 500 11) 500 - 2 000 2 001 – 10 000 10 001 – 100 000 > 100 000

p 3) 150 125 120 90 75

BSK5 m 4) 220 180 170 130 125

p 3) 40 30 25 20 15

N-NH4+

NL m 4) 80 60 50 40 30

p 3) 50 40 30 25 20

m 4) 80 70 60 50 40

průměr 5) 20 15 -

m 4), 6) 40 30 -

Ncelk 2), 8), 9) průměr 5) 15 10

m 4), 6) 30 20

Pcelk. 9) průměr 3 10) 2 1

5)

m 4) 8 10) 6 3

1) Rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. U kategorií ČOV pod 2000 EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený hodnotou 21,9. 2) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku. 3) Uváděné přípustné koncentrace „p“ nejsou aritmetické průměry za kalendářní rok a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 4) Uváděné maximální koncentrace „m“ jsou nepřekročitelné. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku uvedený v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení v souladu se stanovením hodnoty „p“.

11

5) Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 6) Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byla tři měření vyšší než 12°C. 7) Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, se provádějí ve filtrovaných vzorcích, koncentrace celkových nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l. 8) Požadavky na dusík je možno kontrolovat pomocí denních průměrů, jestliže se prokáže, že je takto zajištěna stejná úroveň ochrany vod. V tomto případě denní průměr nesmí přesáhnout 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na odtoku biologického stupně čistírny odpadních vod je vyšší nebo rovná 12oC. Zohlednění požadavků na funkci biologického odstranění dusíku a plnění limitů při teplotách na odtoku nižších než 12oC může být nahrazeno zohledněním pro časově určené zimní období podle oblastních klimatických podmínek, které stanoví vodoprávní úřad u tohoto ukazatele znečištění. 9) Při stanovení limitů pro dusík a fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu pro konkrétní aglomerace České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR s EU o přechodném období pro implementaci směrnice 91/271/EHS, v rámci „Strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod“. Pro tam uvedené konkrétní aglomerace a do stanovené doby ukončení výstavby nebo rekonstrukce, maximálně však do 31.prosince 2010, stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle následujících emisních standardů: Kategorie ČOV (EO)

Nanorg 6)

Pcelk

průměr

m

průměr

m

10 001 – 100 000

20

30

3

6

> 100 000

15

20

1,5

3

Nanorg je suma dusíku amoniakálního, dusičnanového a dusitanového. Význam ostatních parametrů je identický jak výše.

10) Tento emisní limit stanoví vodoprávní úřad pro čistírnu odpadních vod vybavenou technologickým stupněm pro odstraňování fosforu. U ostatních čistíren odpadních vod stanoví tento limit s platností od 31. prosince 2010 v případě, že to tak vyplyne ze stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem. 11) Přípustné limity ukazatelů CHSKCr, BSK5 a NL pro mechanické čistírny odpadních vod, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

12

Tabulka 1b: Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) 1), 2) v procentech Kategorie ČOV (EO) < 500 4) 500 - 2 000 2 001 – 10 000 10 001 – 100 000 > 100 000

CHSKCr 70 70 75 75 75

BSK5 80 80 85 85 85

N-NH4+ 50 60 -

Ncelk 3) 70 70

Pcelk 705) 80 80

1) Účinnost čištění vztažená k zátěži na přítoku do čistírny odpadních vod. 2) Přípustná účinnost čištění může být v povoleném počtu jednotlivých stanovení nedosahována podle hodnot v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Pro stanovení hodnot minimální účinnosti čištění použije vodoprávní úřad typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 3) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku. 4) Přípustné limity ukazatelů CHSKCr, BSK5 a NL pro mechanické čistírny odpadních vod, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek. 5) Tento emisní limit stanoví vodoprávní úřad pro čistírnu odpadních vod vybavenou technologickým stupněm pro odstraňování fosforu. U ostatních čistíren odpadních vod stanoví tento limit s platností od 31. prosince 2010 v případě, že to vyplyne ze stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem.

13

B. Průmyslové odpadní vody Tabulka 2: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví

Průmyslový obor/ukazatel

OKEČ

010000 Zemědělství, myslivost a související činnosti 012300 Chov prasat CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) 012400 Chov drůbeže CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. 100000 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 101000 Těžba černého uhlí a výroba černouhelných briket pH NL PAU Železo Mangan 102000 Těžba hnědého uhlí a lignitu, výroba hnědouhelných briket pH NL PAU Železo Mangan 120000 Těžba a úprava uranových a thoriových rud pH NL Uran 130000 Těžba a úprava ostatních rud pH NL C10 – C40 Arsen

Přípustné Jednotka hodnoty "p" a)

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

500 100 140 60 400 250 500

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

200 50 80 20 36 40 80 10

mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 40 0,01 3 1

mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 40 0,01 3 1

mg/l

6-9 30 dle § 5 odst. 3

mg/l 1)

mg/l mg/l mg/l

14

6-9 40 3 0,5

140000

150000 151000

152000

153000

154000

155000

Měď Olovo Zinek Železo Těžba a úprava ostatních nerostných surovin Těžba a zpracování kameniva NL C10 – C40 Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. EL Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků pH CHSKCr BSK5 N-NH4+ Ncelk. Pcelk. EL Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor pH CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. EL Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků pH CHSKCr BSK5 NL EL Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny pH CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z)

15

mg/l mg/l mg/l mg/l

1 0,5 3 5

mg/l mg/l

40 3

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

200 50 80 20 36 30 50 10 10

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6-8,5 250 50 10 25 2 10


6-8,5 200 50 40 20 36 30 50 10 10

mg/l mg/l mg/l mg/l

6-8,5 250 50 40 10

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6-8,5 120 30 50 10 18

156200

157000

158300

158930 159200

Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. EL AOX Výroba škrobárenských výrobků pH CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. Výroba krmiv pH CHSKCr BSK5 Pcelk. Výroba cukru (přírodního) pH CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. Výroba droždí ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 156200 Výroba etylalkoholu kvašením ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 156200

159600 Výroba piva a sladu 159700 pH CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk. AOX 159800 Stáčení minerální a pitné vody do lahví a výroba nealkoholických nápojů pH CHSKCr BSK5 Pcelk.

16

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

30 50 5 10 0,5


6-8,5 200 50 80 20 36 30 50 10

mg/l mg/l mg/l

6-8,5 250 100 10


6-8,5 160 40 80 10 20 20 35 10


6-8,5 130 40 40 10 18 20 34 5 0,5

mg/l mg/l mg/l

6-8,5 110 25 2

170000 Výroba textilií a textilních výrobků 2) NL CHSKCr BSK5 C10 - C40 RAS Chrom šestimocný Chrom Měď Nikl Zinek Železo AOX 190000 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 191000 Činění a úprava usní Koželužny s chromčiněním: CHSKCr CHSKCr BSK5 NL RAS N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Sulfidy Chrom Koželužny s jiným způsobem činění (třísločinění, aldehydické činění): CHSKCr CHSKCr BSK5 NL RAS N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Sulfidy

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

40 300 50 5 2000 0,3 0,5 0,5 0,5 3 3 5

mg/l % mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

500 80 50 40 5000 80 150 100 175 1,5 1

mg/l % mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

1000 70 100 40 5000 100 175 120 200 2

mg/l mg/l

3 0,01

mg/l kg/t mg/l kg/t mg/l mg/l

400 70 40 20 60 1

200000 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 3) C10 – C40 PAU 210000 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 211100 Výroba vlákniny Výroba sulfitové buničiny: CHSKCr CHSKCr BSK5 BSK5 NL AOX

17

211200

230000 231000

232000

240000 241200

Výroba sulfátové buničiny: CHSKCr CHSKCr BSK5 BSK5 NL AOX Bělení buničiny sloučeninami chloru: AOX Bezchlorové bělení buničiny: AOX Výroba papíru a lepenky 4) CHSKCr BSK5 NL AOX AOX Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba koksárenských produktů pH NL CHSKCr N-NH4+ Fenoly Kyanidy celkové PAU Rafinérské zpracování ropy CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ N-NH4+ (Z) C10 – C40 PAU Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba barviv a pigmentů 5) pH CHSKCr BSK5 RL RAS NL N-NH4+ Fluoridy Sírany Železo Výroba organických barviv: BSK5 CHSKCr RAS

18

mg/l kg/t mg/l kg/t mg/l mg/l

300 60 30 5 40 1

mg/l

5

mg/l

1

mg/l mg/l mg/l mg/l kg/t

200 40 40 5 0,5


6-9 40 200 30 1 1 0,01


250 50 50 20 40 5 0,01


6-9 40 15 4000 3500 30 4 9 3000 8

% % kg/t

40 80 1250

241300 Výroba jiných základních anorganických chemických látek Výroba oxidu titaničitého sulfátovým procesem pH NL Železo Sírany Výroba sloučenin síry (mimo kyseliny sírové): RAS Amalgamová elektrolýza: 6) RAS 241400 Výroba jiných základních organických chemických látek 7)

mg/l mg/l kg/t

7-10 30 8 800

kg/t

150

kg/t Cl2

100

mg/l mg/l mg/l

500 80 1000

kg/t kg/t kg/t

60 1800 0,5

mg/l kg/t mg/l mg/l mg/l mg/l

1500 85 30 50 10 20

% % kg/t

65 90 170

mg/l mg/l

200 30

mg/l mg/l kg/t mg/l mg/l

250 40 350 0,5 0,01

mg/l mg/l mg/l mg/l

250 50 10 3

mg/l mg/l mg/l

6-8,5 250 50 10

Organické syntézy:

241500

241600

243000

244000

245000

246200

CHSKCr BSK5 RAS Výroba epichlorhydrinu: CHSKCr RAS AOX Výroba průmyslových hnojiv a dusíkatých sloučenin Výroba hnojiv (kromě draselných): 8) RAS RAS N-NH4+ N-NO3Pcelk. Fluoridy Výroba plastů v primárních formách Výroba organických pryskyřic: CHSKCr BSK5 RAS Výroba nátěrových hmot a podobných ochranných materiálů, tiskařských černí a tmelů CHSKCr BSK5 Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků a dalších prostředků pro zdravotnické účely CHSKCr BSK5 RAS AOX PAU Výroba mýdla a saponátů, čisticích a lešticích prostředků a kosmetických přípravků CHSKCr BSK5 Tenzidy aniontové Pcelk. Výroba klihů a želatiny pH CHSKCr BSK5 N-NH4+

19

247010

247020

260000 261000

262000

263000

268000

270000 271000

272000 273000 274000

Ncelk. Pcelk. EL Výroba syntetických vláken (polyamidových a polyesterových) CHSKCr BSK5 Výroba umělých vláken (viskózových) CHSKCr BSK5 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba skla a skleněných výrobků CHSKCr NL Flouridy arsen Olovo Baryum Výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků kromě výrobků pro stavební účely CHSKCr NL Výroba žáruvzdorných keramických výrobků a výroba keramických obkládaček a dlaždic CHSKCr NL Výroba jiných nekovových minerálních výrobků Výroba termomechanických vláken: CHSKCr CHSKCr BSK5 BSK5 NL Výroba chemitermomechanických vláken: CHSKCr CHSKCr BSK5 BSK5 NL Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla 9) pH NL C10 – C40 Mangan Železo Výroba litinových a ocelových trub a trubek ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000 Jiné hutní zpracování železa a oceli ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů 10) pH NL C10 – C40

20

mg/l mg/l mg/l

30 3 10

mg/l mg/l

300 60

mg/l mg/l

300 60


150 40 16 1,5 1 5

mg/l mg/l

150 40

mg/l mg/l

150 40

mg/l kg/t mg/l kg/t mg/l

250 50 40 15 50

mg/l kg/t mg/l kg/t mg/l

500 100 50 20 60

mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 40 3 1 3

mg/l mg/l

6-9 30 3

275100 275200 275300 275400 280000 285100

AOX Hliník Chrom Měď Nikl Olovo Zinek Výroba kryolitu: RAS Odlévání železa ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000 Odlévání oceli ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000 Odlévání lehkých kovů ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 274000 Odlévání ostatních neželezných kovů ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 274000 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Povrchová úprava a zušlechťování kovů Povrchová úprava kovů včetně plastů: 11) pH CHSKCr NL N-NO2Pcelk. C10 – C 40 AOX Fluoridy Sulfidy Kyanidy celkové Kyanidy snadno uvolnitelné Celkový zbytkový chlor Arsen Cín Kobalt Hliník Chrom Chrom šestimocný Měď Molybden Nikl Olovo Rtuť Selen Stříbro Zinek Železo Tepelná úprava kovů: pH NL N-NO2-

21


2 3 0,5 0,5 0,5 0,5 2

mg/l

150

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 300 30 5 3 2 2 20 1 1 0,1

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

0,5 2 1 2 0,5 0,1 0,5 1 0,8 0,5 0,05 0,1 0,1 2 2

mg/l mg/l

6-9 30 5

Pcelk. C10 – C40 Kyanidy celkové Kyanidy snadno uvolnitelné Celkový zbytkový chlor Baryum Chrom Chrom šestimocný Železo Smaltování: pH NL Pcelk. C10 – C40 AOX Baryum Kadmium Kobalt Chrom Chrom šestimocný Měď Molybden Olovo Zinek Železo Lakování: pH NL Pcelk. C10 – C40 AOX Baryum Kadmium Chrom Chrom šestimocný Měď Olovo Zinek Železo 285200 Všeobecné strojírenské činnosti Obrábění: pH NL N-NH4+ Pcelk. C10 – C40 AOX Kadmium Železo 310000 Výroba elektrických strojů a zařízení (elektrotechnická výroba) 12)

22

mg/l mg/l mg/l mg/l

3 2 1 0,1

mg/l mg/l mg/l mg/l

2 0,5 0,1 2

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 30 3 2 2 2 0,2 1 0,5 0,1 0,5 1 0,5 2 2

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 50 3 2 2 2 0,2 0,5 0,1 0,5 0,5 2 2


6-9 50 30 3 2 2 0,2 2

pH CHSKCr NL N-NH4+ N-NO2Pcelk. C10 – C40 AOX Fluoridy Sulfidy Kyanidy celkové Kyanidy snadno uvolnitelné Celkový zbytkový chlor Arsen Cín Kadmium Chrom Chrom šestimocný Měď Molybden Nikl Olovo Rtuť Selen Stříbro Zinek Železo Mangan Lithium 370000 Recyklace druhotných surovin 372000 Recyklace nekovového odpadu Spalování odpadů: 13) pH NL Rtuť Kadmium Thallium Arsen Olovo Chrom Měď Nikl Zinek Součet dioxinů a furanů 14) 400000 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 401000 Výroba a rozvod elektřiny 15) 403000 Výroba a rozvod tepelné energie 15) 403000 pH NL RAS C10 – C40

23

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6-9 300 20 30 2 3 2 2 20 1 1 0,1


0,5 2 0,2 0,5 0,1 0,5 1 0,5 0,5 0,05 0,1 0,1 2 2

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ng/l

6,5-8,5 30 0,03 0,05 0,05 0,15 0,2 0,5 0,5 0,5 1,5 0,3

mg/l mg/l mg/l

6-10 40 1500 1

630000 631200

850000 852000

Odkaliště popele: pH NL RAS Čistírna odpadních vod z odsíření: pH NL RAS Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur Skladování Distribuční sklady ropných látek: CHSKCr NL C10 – C40 PAU Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 16) Celkový zbytkový chlor Veterinární činnosti Kafilerie: pH CHSKCr BSK5 NL EL N-NH4+ N-NH4+ (Z) Ncelk. Ncelk. (Z) Pcelk.

a)

mg/l mg/l

6-10 40 2000

mg/l mg/l

6-10 40 15 000

mg/l mg/l mg/l mg/l

250 50 5 0,01


6,5-8,5 200 40 40 10 40 75 60 105 10

Uváděné přípustné hodnoty „p“ koncentrací a účinností čištění nejsou roční průměry a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 1) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při těžbě zinku jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy. 2) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného trichlorbenzenu jsou uvedeny v tabulce 3 bod 14.4 této přílohy. 3) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného pentachlorfenolu při ošetřování dřeva jsou uvedeny v tabulce 3 bod 6.5 této přílohy. 4 ) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.9. této přílohy. 5) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při výrobě pigmentů jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.3 této přílohy. 6) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.1 této přílohy. 7) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěných zvlášť nebezpečných látek jsou uvedeny v tabulce 3 této přílohy. 8) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia při výrobě fosforečných hnojiv jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.7 této přílohy. 9) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti při výrobě oceli jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.10 této přílohy. 10) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.7 a kadmia v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy.

24

11)

Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro elektrolytické pokovování jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.6 této přílohy. 12) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro výrobu galvanických článků a baterií jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.5 této přílohy. 13) U spaloven odpadů se jedná o odpadní vody z čištění plynů. Limitní hodnoty koncentrací budou pokládány za splněné, pokud: - pro NL - 95% denně měřených hodnot nepřekročí limitní hodnotu a žádná hodnota nepřekročí 45 mg/l, - pro těžké kovy a arsen - nanejvýš jedna z měsíčně měřených hodnot za rok překročí limitní hodnotu koncentrace, - pro dioxiny a furany, měřené každých šest měsíců (první rok každé tři měsíce), nepřekročí žádná měřená hodnota limitní hodnotu koncentrace. Limitní hodnoty musejí být dodrženy v místě, ve kterém jsou odpadní vody ze zařízení na čištění spalin obsahující uvedené látky vypouštěny ze spalovacího nebo spolu-spalovacího zařízení. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny mimo spalovací nebo spolu-spalovací zařízení v čistírně odpadních vod určené k čištění pouze tohoto druhu odpadních vod, limitní hodnoty se uplatňují na odtoku z této čistírny odpadních vod. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny v místě nebo mimo místo svého vzniku společně s jinými odpadními vodami, musejí být limitní hodnoty bilančně přepočteny. V povolení se stanoví provozní kontinuální kontrolní měření odpadních vod, a to alespoň pH, teploty a průtoku. 14) Součet dioxinů a furanů je součet množství jednotlivých látek, násobený těmito koeficienty ekvivalentu toxicity: 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1 1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0, l 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,01 oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001 2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1 2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5 1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01 1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01 oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001 15) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze zařízení spalujících uhlí jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.11 této přílohy. 16) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze stomatologických zařízení jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.13.1. této přílohy. Značky a zkratky: OKEČ odvětvová klasifikaci ekonomických činností vydaná Českým statistickým úřadem CHSKCr chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou BSK5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní s potlačením nitrifikace NL nerozpuštěné látky RAS rozpuštěné anorganické soli C10 – C40 uhlovodíky C10 – C40 EL extrahovatelné látky amoniakální dusík N-NH4+

25

N-NO2N-NO3Ncelk. Pcelk. AOX PAU

Z

% kg/t

dusitanový dusík dusičnanový dusík celkový dusík celkový fosfor adsorbovatelné organicky vázané halogeny polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12°C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12°C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12°C minimální účinnost čištění roční poměrné množství vypouštěného znečištění v kg na tunu vyrobeného produktu

26

C.

Odpadní vody s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných látek

Tabulka 3: Emisní standardy: přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných látek: 1. rtuť, 2. kadmium, 3. hexachlorcyklohexan (HCH), 4. Tetrachlormethan (CCl4), 5. DDT, 6. pentachlorfenol (PCP) a jeho soli, 7. aldrin, dieldrin, endrin a isodrin (driny), 8. hexachlorbenzen (HCB), 9. hexachlorbutadien (HCBD), 10. trichlormethan (chloroform, CHCl3 ), 11. 1,2-dichlorethan (EDC), 12. trichlorethen (trichlorethylen, TRI), 13. Tetrachlorethen ( perchlorethylen, PER), 14. Trichlorbenzen (TCB)

Pořadí 1. 1.1 1.1.1

1.1.2

1.2 1.2.1

1.2.2

1.2.3

1.2.4

1.2.5

1.2.6

Přípustné hodnoty a) g/t mg/l b) Platné od: Rtuť(chemický prvek rtuť a rtuť obsažená ve všech jejích sloučeninách a směsích Výroba chloru a alkalických hydroxidů elektrolýzou Technologie s recyklovanou solankou 3) Výpusti z výroby chloru 1) měsíční průměr 0,5 denní průměr 2 Odpadní vody 2) měsíční průměr 1 0,05 denní průměr 4 0,2 3) Technologie se „ztracenou“ solankou Odpadní vody 2) měsíční průměr 5 0,05 denní průměr 20 0,2 Výroby jiné než 1.1 Použití rtuti jako katalyzátoru při výrobě vinylchloridu 4) měsíční průměr 0,1 0,05 denní průměr 0,2 0,1 Použití rtuti jako katalyzátoru ve výrobách chemického průmyslu (mimo 1.2.1) 5) měsíční průměr 5 000 0,05 denní průměr 10 000 0,1 5) Výroba rtuťových katalyzátorů pro výrobu vinylchloridu měsíční průměr 700 0,05 denní průměr 1 400 0,1 5) Výroba organických a anorganických sloučenin rtuti (mimo 1.2.3) měsíční průměr 50 0,05 denní průměr 100 0,1 Výroba galvanických článků obsahujících rtuť 5) měsíční průměr 30 0,05 denní průměr 60 0,1 Závody na regeneraci rtuti a metalurgie barevných kovů měsíční průměr 0,05 denní průměr 0,1 Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

27

1.2.7

1.2.8

1.2.9

1.2.10

1.2.11

1.2.12

1.2.13 1.2.13.1 1.2.13.2.

Extrakce a rafinace neželezných kovů měsíční průměr 0,05 denní průměr 0,1 Úpravny toxických odpadů s obsahem rtuti měsíční průměr 0,05 denní průměr 0,1 Výroba papíru 6) měsíční průměr 0,05 denní průměr 0,1 6) Výroba oceli měsíční průměr 0,01 denní průměr 0,02 6) Elektrárny spalující uhlí měsíční průměr 0,01 denní průměr 0,02 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 7,5 kg/rok 6) měsíční průměr 0,05 denní průměr 0,1 Malé a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 7,5 kg/rok Stomatologická zařízení Hg Ostatní malé průmyslové zdroje přípustná hodnota „p“

95 %7)

31.12.2009

31.12.2009

0,05

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1)

Hodnoty platné pro rtuť obsaženou ve výpusti z výrobní jednotky chloru. Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech rtuť obsahujících vodách vypouštěných z lokality závodu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity chloru. Množství rtuti vypouštěné za měsíc se počítá jako součet denních množství v daném měsíci. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity vinylchloridu. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t zpracované rtuti. 6) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 7) Minimální procento účinnosti separátoru amalgamu stanovené výrobcem separátoru. 2)

28

Pořadí 2. 2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

2.7

2.8

Přípustné hodnoty a) g/t mg/l b) Platné od: Kadmium(chemický prvek kadmium a kadmium obsažené ve všech jeho sloučeninách a směsích) Těžba zinku, rafinace olova a zinku a metalurgie kadmia a neželezných kovů měsíční průměr 0,2 denní průměr 0,4 Výroba sloučenin kadmia 1) měsíční průměr 500 0,2 denní průměr 1 000 0,4 Výroba pigmentů 1) měsíční průměr 300 0,2 denní průměr 600 0,4 Výroba stabilizátorů 1) měsíční průměr 500 0,2 denní průměr 1 000 0,4 Výroba galvanických článků a baterií 1) měsíční průměr 1 500 0,2 denní průměr 3 000 0,4 Galvanické pokovování 1) měsíční průměr 300 0,2 denní průměr 600 0,4 Výroba kyseliny fosforečné a/nebo fosforečných hnojiv z fosfátových hornin měsíční průměr 0,2 denní průměr 0,4 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tabulce 2a a 2b, s vypouštěním nad 10 kg/rok 2) 31.12.2009 měsíční průměr 0,2 denní průměr 0,4 Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b)

V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu (tj. spotřebovaného kadmia). Jestliže nelze zjistit množství zpracovaného kadmia, může být monitorovací postup založen na výrobní kapacitě kadmia stanoveném v povolení. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1)

Přípustné hodnoty poměrného množství kadmia jsou uvedeny v g/t zpracovaného kadmia. Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

2)

29

Pořadí 3. 3.1

3.2

3.3

3.4

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby

g/t

Přípustné hodnoty a), 1) mg/l b), c) Platné od:

2)

Hexachlorcykohexan (HCH) Výroba HCH 3) měsíční průměr denní průměr Extrakce lindanu 4), 5) měsíční průměr denní průměr Výroba HCH s extrakcí lindanu 3) měsíční průměr denní průměr Zpracování lindanu 6), 7) měsíční průměr denní průměr

2 4

2 4

4 8

2 4

5 10

2 4

0 0

0 0

31.12.2009

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. c) Mezní hodnoty koncentrace (měsíční průměr koncentrace HCH vážený průtokem). 1)

Přípustné hodnoty se vztahují na celkové množství všech izomerů HCH obsažených ve všech odpadních vodách pocházejících z místa průmyslového závodu. 2) HCH značí izomery 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t vyrobeného HCH. 4) Lindan je produkt obsahující nejméně 99% γ-HCH; extrakce je separace lindanu ze směsi izomerů HCH. 5)

Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t zpracovaného HCH. Zpracování lindanu na prostředky pro ochranu rostlin, dřeva a lan při respektování nejlepších dostupných technik ve výrobě. 7) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody. 6)

30

Pořadí 4. 4.1

4.2

4.3

4.4

4.5

4.6


Přípustné hodnoty a) mg/l b) Platné od:

g/t Tetrachlormethan (CCl4) 1) Výroba tetrachlormethanu perchlorací s promýváním 2) měsíční průměr 40 1,5 denní průměr 80 3 Výroba tetrachlormethanu perchlorací bez promývání 2) měsíční průměr 2,5 1,5 denní průměr 5 3 Výroba chlormethanů chlorováním methanu 3) a z methanolu 4) měsíční průměr 10 1,5 denní průměr 20 3 5), 6) Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů) měsíční průměr 20 1 denní průměr 40 2 Závody používající tetrachlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok 5), 7) měsíční průměr 20 1 denní průměr 40 2 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 30 kg/rok 5), 8), 9) 1 přípustná hodnota „p“

31.12.2009

31.12.2009

a)


Vzhledem k těkavosti tetrachlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlormethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. 3) Včetně vysokotlakého elektrolytického vyvíjení chloru. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů. 5) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 6) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků. 7) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby tetrachlormethanu. 8) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l. 9) Jedná se zejména o použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v průmyslových prádelnách a čistírnách.

31

Pořadí 5. 5.1.1

5.1.2

5.2

5.3

Látka, průmyslové odvětví a druh výroby DDT 2) Výroba DDT měsíční průměr denní průměr Zpracování DDT na místě výroby 3) měsíční průměr denní průměr Zpracování DDT mimo místo výroby 3), 5) měsíční průměr denní průměr Průmyslová výroba dikofolu 4), 5) měsíční průměr denní průměr

g/t

Přípustné hodnoty a), 1) mg/l b) Platné od:

8 16

0,7 1,3

4 8

0,2 0,4

0 0

0 0

31.12.2009

1 2

0,2 0,4

31.12.2009

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1)

U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky ve výrobě umožnit dosáhnout emisních standardů nižších než l g/t vyrobených látek. 2) Přípustné hodnoty se vztahují na sumu izomerů a kongenerů DDT: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan, 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan, 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethen a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného nebo zpracovaného DDT. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného dikofolu. 5) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

32

Pořadí 6. 6.1

6.2

6.3

6.4

6.5


g/t


Pentachlorfenol (PCP) a jeho soli Výroba pentachlorfenolátu sodného hydrolýzou hexachlorbenzenu 1) měsíční průměr 25 1 denní průměr 50 2 1), 2) Výroba pentachlorfenolátu sodného zmýdelňováním měsíční průměr 25 1 denní průměr 50 2 Výroba pentachlorfenolu chlorací 2), 3) měsíční průměr 25 1 denní průměr 50 2 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok 2) měsíční průměr 1 denní průměr 2 Použití pentachlorfenolu a jeho solí k ošetřování dřeva, s vypouštěním pod 3 kg/rok 2) přípustná hodnota „p“ 1

31.12.2009

31.12.2009

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. b) V povolení stanovené mezní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. 1)

Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolátu sodného. 2) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolu.

33

Pořadí 7. 7.1

7.2


Přípustné hodnoty a), 1) mg/l b) d) Platné od:

g/t Aldrin 2), dieldrin 3), endrin 4) a isodrin 5) (driny) Výroba aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu včetně zpracování těchto látek na stejném místě 6) měsíční průměr 3 0,002 denní průměr 15 0,01 8) 7) Zpracování těchto látek mimo místo výroby měsíční průměr 3 0,002 denní průměr 15 0,01

31.12.2009

a)

Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy. d) U těchto hodnot se počítá s celkovým množstvím vod prošlého zařízením (výrobní jednotkou). 1)

Uvedené přípustné hodnoty platí pro celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu a endrinu. Jestliže odpadní voda z výroby, zpracování nebo použití aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu obsahují též isodrin, uplatní se přípustné hodnoty na celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu, endrinu a isodrinu. 2) Aldrin je chemická sloučenina C12H8Cl6 (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen). 3) Dieldrin je chemická sloučenina C12H8Cl6O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen). 4) Endrin je chemická sloučenina C12H8Cl6O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen). 5) Isodrin je chemická sloučenina C12H8Cl6 (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen). 6) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity drinů. 7) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 8) Denní přípustné hodnoty nemají pokud možno překračovat dvojnásobek měsíční hodnoty.

34

Pořadí 8. 8.1

8.2

8.3

8.4

8.5

8.6

8.7

8.8

8.9



g/t Hexachlorbenzen (HCB) Výroba a zpracování hexachlorbenzenu 1) měsíční průměr 10 1 denní průměr 20 2 Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací 2) měsíční průměr 1,5 1,5 denní průměr 3 3 3) Výroba trichlorethenu a/nebo tetrachlorethenu jinými procesy měsíční průměr 1,5 1,5 denní průměr 3 3 Výroba quintozenu a tecnazenu 4), 5) měsíční průměr 10 1,5 denní průměr 20 3 Výroba chloru elektrolýzou alkalických chloridů s použitím grafitových elektrod 4), 6) měsíční průměr 1 denní průměr 2 Závody na zpracování technické pryže, s vypouštěním nad 1 kg/rok 4), 6) měsíční průměr 3,5 denní průměr 7 Závody na výrobu pyrotechnických výrobků s vypouštěním nad 1 kg/rok 4), 7) měsíční průměr 20 1 denní průměr 40 2 Závody na výrobu vinylchloridu 4), 8) měsíční průměr 2 1 denní průměr 4 2 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok 4), 6) měsíční průměr 1 denní průměr 2

31.12.2009

a)


Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity hexachlorbenzenu. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu. 3 Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. 4) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity quintozenu a tecnazenu. 6) Přípustné hodnoty koncentrace AOX jsou uvedeny v mg/l. 7) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity pyrotechnických výrobků.

35

8)

Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu. Pořadí 9. 9.1

9.2

9.3

9.4


g/t

Přípustné hodnoty a) Platné od: mg/l b)

Hexachlorbutadien (HCBD) Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací 1) měsíční průměr 1,5 1,5 denní průměr 3 3 Výroby trichlorethenu a tetrachlorethenu jinými procesy 2) měsíční průměr 1,5 1 denní průměr 3 3 Závody používající hexachlorbutadien pro technické účely s vypouštěním nad 1 kg/rok 3), 4) měsíční průměr 2 1 denní průměr 4 2 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok 3), 5) měsíční průměr 1,5 denní průměr 3

31.12.2009

a)


Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethanu. 3) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 4) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby hexachlorbutadienu. 5) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

36

Pořadí 10. 10.1

10.2

10.3

10.4

10.5 10.6

10.7

10.8


g/t


1)

Trichlormethan (chloroform, CHCl3) Výroba trichlormethanu z methanolu a ze směsi methanolu s methanem 2) měsíční průměr 10 1 denní průměr 20 2 Výroba chlormethanů chlorací methanu 2) měsíční průměr 7,5 1 denní průměr 15 2 Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů) 3), 4) měsíční průměr 20 1 denní průměr 40 2 Výroba vinylchloridu pyrolýzou dichlorethanu 3), 5) měsíční průměr 2 1 denní průměr 4 2 Výroba bělené buničiny podle tabulky 2a bod 8.2 této přílohy Provozy používající trichlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok 3), 6) měsíční průměr 2 10 denní průměr 4 20 Závody, kde se chlorují chladicí nebo odpadní vody 3), 7) měsíční průměr 0,5 denní průměr 1 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 3), 7) měsíční průměr 1 denní průměr 2

31.12.2009

a)


Vzhledem k těkavosti trichlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlormethanu v kontaktu s ovzduším, se vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů. 3) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 4) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků. 5) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu. 6) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby trichlormethanu. 7) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

37

Pořadí 11. 11.1

11.2

11.3

11.4

11.5

11.6

11.7


g/t


1)

1,2-dichlorethan (EDC) Výroba 1,2-dichlorethanu, bez zpracování a používání na místě 2), 3) měsíční průměr 2,5 1,25 denní průměr 5 2,5 Výroba 1,2-dichlorethanu včetně zpracování a používání na místě (mimo 11.5) 3) 4) měsíční průměr 5 2,5 denní průměr 10 5 Přepracování 1,2-dichlorethanu na jiné látky než vinylchlorid 3),5), 6) měsíční průměr 2,5 1 denní průměr 5 2 Užití 1,2-dichlorethanu k odmašťování kovů (mimo 11.2), s vypouštěním nad 30 kg/rok měsíční průměr 0,1 denní průměr 0,2 Užití 1,2-dichlorethanu při výrobě iontoměničů 7), 8) měsíční průměr 2 10 denní průměr 4 20 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 7), 9), měsíční průměr 0,2 denní průměr 0,4 Užití 1,2-dichlormethanu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 7), 9) přípustná hodnota „p“ 0,5

31.12.2009

31.12.2009

a)


Vzhledem k těkavosti 1,2-dichlorethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem 1,2-dichlorethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. 3) Čistá výrobní kapacita 1,2-dichlorethanu zahrnuje tu část 1,2-dichlorethanu, která není zpracovávána na vinylchlorid v příslušném provozu výrobního závodu, a která je recyklována. Výrobní nebo zpracovatelská kapacita je úředně stanovená kapacita nebo nejvyšší roční množství vyrobené nebo zpracované ve čtyřech letech předcházejících udělení povolení. Úředně stanovená kapacita by se neměla příliš lišit od běžné výroby. 4) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Překročí-li však zpracovatelská kapacita kapacitu výrobní, vztahují se přípustné hodnoty na celkovou výrobní a zpracovatelskou kapacitu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t výrobní a zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu. 5) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t spotřeby 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.

38

6)

Zejména jedná-li se o výrobu ethylendiaminu, ethylenpolyaminu, 1,1,1-trichlorethanu, trichlorethenu, a tetrachlorethenu. 7) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 8) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity iontoměničů. 9) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

Pořadí 12. 12.1

12.2

12.3

12.4



g/t Trichlorethen (trichlorethylen, TRI) 1) Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu 2), 3) měsíční průměr 2,5 0,5 denní průměr 5 1 Užití trichlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok měsíční průměr 0,1 denní průměr 0,2 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok4), 5) měsíční průměr 0,2 denní průměr 0,4 Užití trichlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 4), 5), 6) přípustná hodnota „p“ 0,5

31.12.2009

31.12.2009

a)


Vzhledem k těkavosti trichlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. 3) Pro stávající závody užívající proces dehydrochlorace tetrachlorethanu je výrobní kapacita rovna kapacitě TRIPER a poměr TRI/PER se bere za 1 : 3. 4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 5) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l. 6) Užití trichlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.

39

Pořadí 13. 13.1

13.2

13.3

13.4

13.5

13.6



g/t Tetrachlorethen (perchlorethylen, PER) 1) Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu (technologie TRI-PER) 2) měsíční průměr 2,5 0,5 denní průměr 5 1 Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER) 3) měsíční průměr 2,5 1,25 denní průměr 5 2,5 Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok měsíční průměr 0,1 denní průměr 0,2 Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů) 4), 5) měsíční průměr 2 10 denní průměr 4 20 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok4), 6) měsíční průměr 0,2 denní průměr 0,4 Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 4), 6), 7) přípustná hodnota „p“ 0,5

31.12.2009

31.12.2009

a)


Vzhledem k těkavosti tetrachlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m3/t výrobní kapacity trichlorethenu + tetrachlorethenu. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t výrobní kapacity tetrachlormethanu + tetrachlorethenu. 4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 5) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků. 6) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l. 7) Užití tetrachlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.

40

Pořadí 14. 14.1

14.2

14.3

14.4


g/t


1)

Trichlorbenzen (TCB) Výroba trichlorbenzenu dehydrochlorací hexachlorcyklohexanu a zpracování trichlorbenzenu 2) měsíční průměr 10 1 denní průměr 20 2 Výroba chlorbenzenů chlorací benzenu a/nebo jejich zpracování 3) měsíční průměr 0,5 0,05 denní průměr 1 0,1 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok 4), 5) měsíční průměr 1 denní průměr 2 Použití trichlorbenzenu, s vypouštěním pod 3 kg/rok 4), 5), 6) přípustná hodnota „p“ 1

31.12.2009

31.12.2009

a)


Trichlorbenzen je tvořen směsí tří izomerů: 1,2,3-trichlorbenzenu, 1,2,4-trichlorbenzenu a 1,3,5-trichlorbenzenu. Ustanovení se vztahují na sumu těchto tří izomerů. 2) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorbenzenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m3/t výrobní kapacity TCB. 3) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní nebo zpracovatelskou kapacitu mono a dichlorbenzenů. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m3/t výrobní nebo zpracovatelské kapacity mono a dichlorbenzenů. 4) Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. 5) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l. 6) Užití o trichlorbenzenu zejména jako rozpouštědla a nosiče barviv v textilním průmyslu, jako složky transformátorových olejů a podobně.“.

41

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Požadovaný a cílový stav jakosti vody ve vodním toku 1. Neporušená samočisticí schopnost. 2. Stav bez přítomnosti organismů s potenciálně patogenními a toxickými vlastnostmi. 3. Stav, při němž nedochází k nadměrnému rozvoji autotrofních organismů a ke zvýšení produktivity vodního ekosystému ani k závažné změně druhové rozmanitosti vodních organizmů. 4. Stav, při němž nedochází ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky, oleji nebo jinými látkami. 5. Koncentrace nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek (zejména izomerů a kongenerů DDT, drinů (aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu), hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu, pentachlorfenolu, trichlorbenzenů, rtuti, kadmia a izomerů hexachlorcyklohexanu) ve vodním prostředí, sedimentech, plaveninách a živých organismech se nesmí znatelně zvyšovat v čase. 6. Koncentrace rtuti v reprezentativním vzorku masa ryb, zvolených jako indikátor, nesmí přestoupit hodnotu 0,1 mg/kg čerstvé tkáně (svaloviny). 7. Stav, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením. 8. Stav, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke změně produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému omezení druhové rozmanitosti vodních organizmů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů. 9. Dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství do 22. 12. 2015.

42

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod Tabulka 1: Imisní standardy: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod Imisní standardy pro užívání vody pro vodárenské účely, pro koupání osob a pro lososové a kaprové vody se vztahují k místu odběru vody pro úpravu na pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda.

Ukazatel

1. Rozpuštěný kyslík 2. Biochemická spotřeba kyslíku 3. Chemická spotřeba kyslíku 4. Celkový organický uhlík 5. Celkový fosfor 6. Celkový dusík 7. Volný amoniak 8. Amoniakální dusík 9. Dusitanový dusík 10. Dusičnanový dusík 11. Chlorofyl 12. Teplota vody 13. Reakce vody 14. Rozpuštěné látky sušené 15. Rozpuštěné látky žíhané 16. Nerozpuštěné látky 17. Chloridy 18. Fluoridy 19. Sírany 20. Vápník 21. Hořčík 22. Železo 23. Mangan 24. Sulfan

Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)xi) Značka Obecné nebo jednotka vodárenské koupání lososové kaprové požadavky účely vody vody zkratka (C90)x) (§ 34 (§ 31 (§ 35 (§ 35 zákona) zákona) zákona) zákona) Všeobecné ukazatele O2 mg/l >6 BSK5

mg/l

CHSKCr

mg/l

TOC

mg/l

5,3

Pcelk.

mg/l

0,1xiii)

Ncelk. NH3 N-NH4+ N-NO2N-NO3t pH

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l µg/l o C -

RL105

mg/l

1 000

mg/l

600


30 250 1 300 250 150 2 0,5 0,015

RL550 NL105 ClFSO42Ca Mg Fe Mn H2S

2,6

2

6 35 13

0,05

0,07 xii)

0,20

xiii)

8 xii)

0,001 0,03 0,09

xii)

0,001 0,16 0,14

0,5 7

xii)

10 11

50 120

0,05

43

15

xii)

11

15

251 6-8

Ukazatel

25. Celkový zbytkový chlor 26. Uhlovodíky C10-C40 27. Tenzidy aniontové 28. Kyanidy snadno uvolnitelné 29. Kyanidy celkové 30. Adsorbovatelné

organicky vázané halogeny 31. Koliformní bakterie 32. Escherichia coli 33. Termotolerantní (fekální) koliformní bakterie 34. Intestinální (střevní) enterokoky

Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)xi) Značka Obecné nebo jednotka vodárenské koupání lososové kaprové požadavky účely vody vody zkratka (C90)x) (§ 34 (§ 31 (§ 35 (§ 35 zákona) zákona) zákona) zákona) Cl2

mg/l

0,002

C10-C40 MBAS

mg/l mg/l

CN-

mg/l

0,01

CNcelk.

mg/l

0,7

AOX

mg/l

0,035

0,025 0,1

0,002 0,1 0,6

Mikrobiologické ukazatele KOLI KTJ/ml 22 ESCO KTJ/ml 3

200

FKOLI

KTJ/ml

9

40

ENT

KTJ/ml

4

1

20

Organické sloučeniny TCE 35. 1,1,2-trichlorethen (TRI) (trichlorethylen) 79-01-6 EDC 36. 1,2-dichlorethan 107-06-2 37. 1,2-cis-dichlorethen 156-59-2 38. 2,4-dichlorfenol 120-83-2 39. 3,4-dichloranilin 95-76-1 1597240. Alachlor 60-8 41. Aldrin 309-00-2 42. Anilín 62-53-3 43. Anthracen 120-12-7 1912-2444. Atrazin 9 45. Benzen 71-43-2 50-32-8 46. Benzo[a]pyren 47. Benzo[b]fluoranthen 205-99-2 48. Benzo[ghi]perylen 191-24-2 49. Benzo[k]fluoranthen 207-08-9 50. Bis(1,3 - dichlor-263283prophyl)ether 80-7 51. Bis(2,3 - dichlor-1- 7774-68prophyl)ether 7

µg/l

1

µg/l

1

µg/l µg/l µg/l

2 10 0,4

µg/l

0,1

µg/l µg/l µg/l

0,005 10 0,1

µg/l

0,5

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

20 0,1 0,06 0,03 0,06

µg/l

0,2

µg/l

0,2

44

Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)xi) Značka Obecné Ukazatel nebo jednotka vodárenské koupání lososové kaprové požadavky účely vody vody zkratka (C90)x) (§ 34 (§ 31 (§ 35 (§ 35 zákona) zákona) zákona) zákona) 52. 1,3 - dichlor-2- 59440prophyl (2,3-dichlor-1- 90-3 µg/l 0,2 prophyl) ether 6190-6553. Desethylatrazin µg/l 0,5 4 54. p,p´-DDT 50-29-3 µg/l 0,02 55. Dieldrin 60-57-1 µg/l 0,01 56. Diuron 330-54-1 µg/l 0,4 57. Di(2DEHP µg/l 6 ethylhexyl)ftalát 117-81-7 959-98-8 µg/l 0,01 58. α-endosulfan 59. Endrin 72-20-8 µg/l 0,01 60. Ethylbenzen 100-41-4 µg/l 2 61. Fenitrothion 122-14-5 µg/l 0,02 62. Fenoly µg/l 0,5 5 63. Fenthion 55-38-9 µg/l 0,02 64. Fluoranthen 206-44-0 µg/l 0,2 HCB 65. Hexachlorbenzen µg/l 0,01 118-74-1 HCBUT 66. Hexachlorbutadien µg/l 0,1 87-68-3 67. Chlorbenzen 108-90-7 µg/l 2 68. Chlorfenvinfos 470-90-6 µg/l 0,15 69. Chlorované alkany C10-C13 µg/l 1 2921-8870. Chlorpyrifos µg/l 0,01 2 71. Indeno[1,2,3193-39-5 µg/l 0,03 cd]pyren 72. Isodrin 465-73-6 µg/l 0,01 73. Isopropylbenzen 98-82-8 µg/l 1,4 3412374. Isoproturon µg/l 0,3 59-6 75. Kyselina EDTA µg/l 10 ethylendiamintetraoctová 60-00-04 76. Kyselina NTA µg/l 10 nitrilotrioctová 139-13-9 γ-HCH 77. Lindan µg/l 0,02 58-89-9 78. Malathion 121-75-5 µg/l 0,02 79. Naftalen 91-20-3 µg/l 2 80. Nitrobenzen 98-95-3 µg/l 6 2515481. 4-nonylfenol µg/l 0,6 52-3

45

Ukazatel

82. 4-terc-oktylfenol 83. Parathion-ethyl 84. Parathion-methyl 85. Pentachlorbenzen 86. Pentachlorfenol 87. Simazin 88. Suma dichlorbenzenů2 89. Suma trichlorbenzenů3 90. Suma DDT 4

Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)xi) Značka Obecné nebo jednotka vodárenské koupání lososové kaprové požadavky účely vody vody zkratka (C90)x) (§ 34 (§ 31 (§ 35 (§ 35 zákona) zákona) zákona) zákona) 1806-26µg/l 0,01 4 56-38-2 µg/l 0,005 298-00-0 µg/l 0,01 608-93-5 µg/l 0,02 PCP µg/l 0,4 87-86-5 122-34-9 µg/l 1,5 S-DCB

µg/l

0,5

S-TCB

µg/l

0,4

S-DDT

µg/l

0,05

46

Ukazatel

91. Suma hexachlorcyklohexanů5 92. Suma polycyklických aromatických uhlovodíků6 93. Suma polychlorovaných bifenylů7 94. Suma xylenů 8 95. Tetrachlorethen 96. Tetrachlormethan 97. Toluen 98. Tributylstannan (tributylcín) 99. Trifenylstannan (trifenylcín) 100.

Trifluralin

101. Trichlormethan (chloroform)

Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)xi) Značka Obecné nebo jednotka vodárenské koupání lososové kaprové požadavky účely vody vody zkratka (C90)x) (§ 34 (§ 31 (§ 35 (§ 35 zákona) zákona) zákona) zákona) S-HCH

µg/l

S-PAU

µg/l

S-PCB

µg/l

0,012

µg/l

30

µg/l

1

µg/l

1

µg/l

10

688-73-3

µg/l

0,001

668-34-8

µg/l

0,0004

µg/l

0,06

µg/l

1

SXYLENY PCE (PER) 127-18-4 CCl4 56-23-5 108-88-3

1582-098 TCM (CHCl3) 67-66-3

0,05

0,03

47

0,2

Ukazatel

102.

Vinylchlorid

103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122.

Antimon Arsen Baryum Berylium Bor Cín Hliník Chrom Kadmium Kobalt Měď Molybden Nikl Olovo Rtuť Selen Stříbro Uran Vanad Zinek

Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)xi) Značka Obecné nebo jednotka vodárenské koupání lososové kaprové požadavky účely vody vody zkratka (C90)x) (§ 34 (§ 31 (§ 35 (§ 35 zákona) zákona) zákona) zákona) 75-01-4 µg/l 2

Jednotlivé prvky Sb As Ba Be B Sn Al Cr Cd Co Cu Mo Ni Pb Hg Se Ag U V Zn

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

5

500 20 360 1 500 50 1 500 35 0,7 7 25 35 40 14,4 0,1 4 7 40 35 160

Ukazatele radioaktivity 123. Celková objemová aktivita alfa 124. Celková objemová aktivita beta 125. Celková objemová aktivita beta opravená na 40K 126. Radium 127. Tritium 128. Stroncium 129. Cesium

0,3 ix

cα

Bq/l

cβ

Bq/l

1 ix

cβ-40K

Bq/l

0,5 ix

Bq/l Bq/l Bq/l Bq/l

0,3 ix 3 500 1 0,5

226

Ra 3 H 90 Sr 137 Cs

i

Přírůstek teploty vody v toku na konci mísící zóny vlivem vypouštěných oteplených vod nesmí být vyšší než 3°C. Konec mísící zóny je místo, kde se teploty vody u obou břehů vyrovnají. ii Suma dichlorbenzenů zahrnuje: 1,2-dichlorbenzen,1,3-dichlorbenzen a 1,4-dichlorbenzen. iii Suma trichlorbenzenů zahrnuje: 1,2,3-trichlorbenzen, 1,2,4-trichlorbenzen a 1,3,5-trichlorbenzen. iv Suma DDT zahrnuje: p,p‘-DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan), o,p-DDT (1,1,1-trichlor2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan), p,p‘-DDD (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethen) a p,p‘-DDE (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan). v Suma hexachlorcyklohexanů zahrnuje: α-HCH, β-HCH, γ-HCH a δ- HCH.

48

vi

Suma PAU zahrnuje: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a ideno[1,2,3-cd]pyren. vii Suma PCB zahrnuje: PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 138, PCB 153 a PCB 180. viii Suma xylenů zahrnuje: o-xylen a p-xylen. ix Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj radioaktivního znečištění. x

Hodnota, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 10% (hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90%). xi Celoroční aritmetický průměr. xii Indikativní hodnota, při jejímž překročení se zjišťuje příčina respektive zdroj znečištění. xiii Zpřísněný imisní standard platí pro povodí nad nádrží využívanou jako zdroj pitné vody nebo ke koupání.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Minimální roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro sledování jejich znečištění Tabulka 1: Minimální roční četnosti odběrů vypouštěných městských odpadních vod Velikost zdroje (EO) 1) Typ vzorku 2)

BSK5

CHSKCr

NL

N-NH4+

Ncelk

Pcelk

TOC

< 500 4)

A 3)

4

4

4

-

-

-

-

500 – 2 000

A 3)

12

12

12

12

-

-

-

3)

12

12

12

12

12

12

-

2 001 – 10 000

B

10 001 – 100 000

C

26

26

26

-

26

26

-

> 100 000

C

52

52

52

-

52

52

52

1) Je-li zdrojem čistírna odpadních vod, rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. U kategorií čistíren odpadních vod pod 2000 EO lze použít pro potřebu zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b přílohy č. 1 a v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli znečištění BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený hodnotou 21,9. 2) Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto: typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut, typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin, typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku. 3) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně. 4) V kategorii zdrojů do 50 EO může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů než je uvedeno pro kategorii do 500 EO.

Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu roku. Odběry by neměly být prováděny za neobvyklých situací, při přívalových deštích a povodních.

49

Tabulka 2: Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování Látka

Roční množství (kg) 7,5 10 3 30 1 1 3 1 1 30 30 30 30 3

Rtuť Kadmium Hexachlorcyklohexan 1) (suma) Tetrachlormethan DDT 1) (suma) Driny (suma) (aldrin, dieldrin, eldrin, isodrin) 1) Pentachlorfenol Hexachlorbenzen Hexachlorbutadien Trichlormethan 1,2-dichlorethan Tetrachlorethen Trichlorethen Trichlorbenzen (suma) 1)

Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží.

Tabulka 3: Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek, při jejichž překročení vodoprávní úřad stanoví minimální četnost sledování 12x za rok Látka Anthracen AOX Arsen Atrazin Azinfos-ethyl, Azinfos-methyl (suma) Cín DDT a jeho metabolity 1) (suma) Dichlorvos Endosulfan Fenoly Fenthion Fluoridy Chrom Kyanidy Malathion Měď Nikl Olovo Parathion-ethyl, parathion- methyl (suma) Suma PCB 1)

Denní množství v g 1 30 0,5 10 0,5 20 0,5 0,5 0,5 3 1 150 5 1 0,5 5 5 5 0,5 0,5

Roční množství v kg 0,3 10 0,15 3,5 0,15 7 0,15 0,15 0,15 1 0,3 50 1,5 0,3 0,15 1,5 1,5 1,5 0,15 0,15

0,5 1

0,15 0,3

Suma PAU Simazin

50

Toluen Trifluralen Uhlovodíky C10 – C40 Zinek Suma xylenů

10 0,5 100 20 10

3,5 0,15 35 7 3,5

1)

Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží.

Zvlášť nebezpečné látky musí být sledovány denními 24 hodinovými směsnými vzorky vody při současném měření denního množství odpadních vod. Jednodušší postup sledování je možno zvolit při vypouštěném množství menším než je uvedeno v tabulce 2 této přílohy.

51


Přípustný počet vzorků nesplňujících v jednotlivých ukazatelích znečištění statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období kalendářního roku Celkový počet vzorků 4–7 8 – 16 17 – 28 29 – 40 41 – 53 54 – 67 68 – 81 82 – 95 96 – 110 111 – 125 126 – 140 141 – 155 156 – 171 172 – 187 188 – 203 204 – 219 220 – 235 236 – 251 252 – 268 269 – 284 285 – 300 301 – 317 318 – 334 335 – 251 352 – 366

Přípustný počet nevyhovujících vzorků 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

52


Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu (1)

Jako základní informace o zdroji znečišťování se při prvním hlášení nebo při změně údajů uvede: a) název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu; obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem podle zvláštního zákona, b) jméno, případně jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, c) místo zařízení či zdroje znečišťování, d) u právnických osob a podnikajících fyzických osob druh ekonomické činnosti podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Českého statistického úřadu (slovně), e) OKEČ, f) typ, velikost a popis zařízení produkujícího vypouštěné znečištění, g) umístění výpusti - u vypouštění do vodního toku - lokalita, jméno recipientu, hydrologické číslo, horní maticové číslo úseku toku, délka úseku a číslo polohy, říční kilometr, břeh, název obce a název katastrálního území a u vypouštění do kanalizace - souřadnice vyústění kanalizace nebo čistírny odpadních vod, jméno čistírny, popřípadě číslo kanalizačního sběrače, h) výčet závadných látek, zejména nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek, obsažených ve vypouštěných odpadních vodách, i) popis míst odběru vzorků a způsobu vzorkování, j) úředně stanovená výrobní nebo zpracovatelská kapacita parametru, rozhodného pro výpočet poměrného množství vypouštěných látek, k) povolená množství vypouštěných odpadních vod z jednotlivých výpustí l) povolené emisní limity vypouštěných látek (koncentrace, poměrná množství, roční množství), m) druh čistírny odpadních vod (mechanická, biologická, fyzikálně-chemická) s popisem metody čištění, n) typ vypouštění (do vodního toku nebo do kanalizace),

(2)

Dále se uvedou výsledky měření množství a jakosti vypouštěných odpadních vod za minulé období v rozsahu a termínu stanoveném vodoprávním úřadem.

53

Čl. II nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Přechodné ustanovení Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity, popřípadě postupuje podle § 12 odst. 1 písm. f) zákona tak, aby imisní standarty pro lososové a kaprové vody, uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění tohoto nařízení, byly dosaženy nejpozději do 1. května 2009.

Čl. III nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2007, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 11, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

14.9.2007

METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod MŽP

k nařízení vlády č. 229/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

Určeno:

vodoprávním úřadům a České inspekci životního prostředí

K využití: žadatelům o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizací

54

K§1 Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. (dále jen „nařízení“) se vydává k provedení § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 34 odst. 2, § 35 odst. 1 a § 38 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění. Předmětem úpravy nařízení je stanovení ukazatelů a hodnot přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostí povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a vymezení citlivých oblastí. Nařízení je základním podkladem pro povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací. Nařízení rovněž transponuje do právního řádu České republiky relevantní ustanovení právních předpisů Evropského společenství v oblasti jakosti povrchových vod. Cílem tohoto Metodického pokynu je výklad a sblížení postupů v provádění nařízení.

K§2 Za průmyslové odpadní vody se podle § 2 písm. a) nařízení považují v užším smyslu pouze odpadní vody z podnikatelské činnosti; z průmyslového podniku však obvykle (pokud např. nejsou splašky vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu a srážkové vody odváděny oddílnou dešťovou kanalizací) odtéká směs průmyslových odpadních vod, splašků, srážkových a případně balastních vod, kterou lze považovat za průmyslové odpadní vody v širším smyslu a lze u nich uplatňovat emisní standardy pro průmyslové odpadní vody. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona a do kanalizací podle § 16 odst. 1 vodního zákona (dále jen povolování) je třeba rozlišovat: a) emisní standardy - podle § 2 písm. d) nařízení, b) imisní standardy – podle § 2 písm. g) nařízení, c) emisní limity – podle § 2 písm. e) nařízení. Tento pojem se použije i v povolení k vypouštění do kanalizací. Emisní limity musí být plněny od nabytí právní moci povolení, resp. od termínu nabytí právní moci v povolení stanoveném, d) cílové emisní limity - emisní limity, které musí být plněny od data stanoveného v povolení. Obecně mohou být emisní limity stanoveny přísněji než jsou emisní standardy, vyžaduje-li to dosažení požadovaných imisních standardů a dalších jakostních cílů, avšak vždy v hodnotě z intervalu mezi emisním a imisním standardem v souladu s možnostmi nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod. Emisní standardy a emisní limity mohou být vyjádřeny čtyřmi možnými způsoby podle § 2 písm. f) nařízení. Imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení představují jakostní cíle směřující k dobrému chemickému stavu povrchových vod. Tabulka imisních standardů proto neplatí pouze pro regulaci emisí z bodových zdrojů znečištění, ale představuje hodnoty, kterých by mělo být dosaženo v tocích po zavedení programů opatření na všech zdrojích znečištění, tedy včetně zdrojů difúzních a plošných.

55

Další požadavky na cílový stav jakosti vod jsou popsány v příloze č. 2 k nařízení. Důležitým pojmem nařízení jsou nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod definované § 2 písm. i) nařízení. Pro oblast komunálních čistíren je zpracována samostatná Metodika pro nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod jako příloha II k tomuto metodickému pokynu. Pro průmyslové vody, vypouštěné ze zdrojů (zařízení), které podléhají zákonu č. 76/2002 Sb. a mají integrované povolení, platí v oblasti zneškodňování odpadních vod z těchto zdrojů (zařízení) nejlepší dostupné techniky, resp. dokumenty BREF v oblasti nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny (podrobnosti viz. www.ippc.cz). Nařízení zavádí tzv. kombinovaný přístup (emisně-imisní princip) pro stanovení cílových emisních limitů. Pro tento přístup byla sepsána samostatná Metodika stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem jako příloha III k tomuto metodickému pokynu. Tento postup bude uplatňován, ve vazbě na posunutí účinnosti § 6 odst. 11 (§ 12) nařízení, až od 1.1.2010, a to tak, aby imisní standardy stanovené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení byly dosaženy nejpozději do 22.12.2015. Pro nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky (dále jen “ZNL”) platí dosažení imisních standardů stanovených v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení nejpozději do 31.12.2009. Zde není časový posun možný. V případě lososových nebo kaprových vod platí Článek II. nařízení s termínem do 1.5.2009, který vychází z nařízení vlády č. 71/2003 Sb., respektive jeho novely č.169/2006 Sb. Nejlepší dostupné výrobní techniky definuje § 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, jako nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku. Nejlepší dostupná technika ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod představuje v kombinovaném přístupu zatím (v prvním cyklu plánů povodí, na 6 let, tj. do roku 2015) nejvyšší možný požadavek na bodový zdroj znečištění. Na dosažení hodnot imisních standardů se musejí podílet i vhodná opatření omezování difúzních (neidentifikované nebo neidentifikovatelné drobné bodové zdroje znečištění) a plošných (zemědělské, atmosférické) zdrojů znečištění, jako jsou nejlepší environmentální postupy, programy opatření (viz. Katalogy opatření – část Problematika plošných zdrojů znečištění - www.mze.cz – záložka Vodní hospodářství / Plánování v oblasti vod) a jiné vhodné nástroje, které doplní emisně-imisní opatření formulovaná v nařízení. V případě, že vodoprávní úřad bude na základě stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem požadovat aplikaci nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod (§ 6 odst. 11 nařízení), může znečišťovatel doložit nezávislé expertní stanovisko k aplikaci požadovaného opatření z pohledu nejlepší dostupné technologie a zhodnocení ekonomické únosnosti realizace opatření. Vodoprávní úřad pak přihlédne k takovému stanovisku ještě před vydáním svého konečného rozhodnutí.

K§3

56

Podmínky a náležitosti povolení (1) Základní součástí povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových je stanovení emisních limitů podle § 6 odst. 2 nařízení a cílových emisních limitů podle § 6 odst. 11 nařízení tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení a další jakostní cíle uvedené v příloze č.2 k nařízení byly dosaženy v termínech požadovaných v § 6 odst. 11 nařízení. (2) Pro některá průmyslová odvětví nebo druhy výrob uvedené v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení jsou emisní standardy stanoveny jako cílové a mají být dosaženy nejpozději do 31.12.2009. V případě průmyslových odvětví nebo druhů výrob neuvedených v tabulce 2 přílohy č. 1 lze emisní limity stanovit přiměřeně dle této tabulky na základě bližší znalosti daného odvětví či výroby a látek, které jsou pro výrobní proces charakteristické. (3) Při stanovení cílových emisních limitů pro celkový dusík a celkový fosfor pro komunální zdroje znečištění se vodoprávní úřad řídí harmonogramem výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu jednotlivých čistíren odpadních vod a pro aglomerace nad 10 000 EO stanoví emisní limity do doby dosažení cílových emisních limitů podle tabulky v poznámce 9) tabulky 1a přílohy č. 1 k nařízení. Konkrétní seznam aglomerací České republiky určených do různých prozatímních kategorií přechodných období je uveden v Aktualizaci strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod (www.mze.cz – záložka Vodní hospodářství / Aktuální informace), která byla schválena Usnesením vlády ČR č. 1391 ze 6.12.2006. . (4) Emisní limity stanovené pro vypouštění odpadních vod do doby dosažení cílových emisních limitů podle § 6 odst. 2 nařízení musejí být plněny od data platnosti povolení s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 2 písm. b) nařízení, kdy je datum platnosti cílových emisních limitů stanoveno podle tabulky 3 přílohy č. 1 k nařízení. (5) Podle § 7 odst. 9 nesmějí být koncentrační emisní limity dosahovány zřeďováním odpadních vod, pokud není proces čištění na příslušné čistírně odpadních vod přímo určen pro čištění různých druhů vod ve směsi. (6) § 6 odst. 1 se netýká dešťových oddělovačů a odlehčovacích komor za mechanickým stupněm čistíren odpadních vod. (7) Pro povolení vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění platí § 38 odst. 8 vodního zákona. (8) Vypouštění odpadních vod s hodnotami vyššími, než jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení, lze výjimečně a na omezenou dobu povolit podle § 38 odst. 9 vodního zákona. (9) Součástí povolení musí být monitorovací postup ke kontrole dodržování stanovených emisních limitů, který musí zahrnovat odběr a analýzu vzorků a měření množství a jakosti vypouštěných odpadních vod (viz. § 3 odst. 2 písm. c), d), e)). Analytické metody jsou uvedeny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – analytické metody stanovení hodnot znečišťujících látek a jejich skupin v odpadních vodách pro účely stanovení výše emisních limitů vodoprávním úřadem, sledování jejich dodržování a kontrolu ze dne 17.5.2005, který byl zveřejněn ve Věstníku MŽP, částce 6 z roku 2005. Reprezentativní vzorek odpadní vody musí být odebírán způsobem stanoveným vodoprávním úřadem ve shodě s nařízením (podle § 8 nařízení). 57

(10) Součástí povolení dále musí být stanovení rozsahu, způsobu a četnosti předávání výsledků měření množství a jakosti odpadních vod vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu 9(viz. příloha č. 6 k nařízení). Povinnost předávání výsledků vodoprávnímu úřadu se nevztahuje na znečiš’tovatele, který musí tyto údaje hlásit do Integrovaného registru znečišťování dle zákona č.76/2002 Sb. (11) Platnost povolení je stanovena v § 9 odst. 2 vodního zákona. Pro zařízení, která podléhají zákonu č. 76/2002 Sb., musí být (pro stávající provozy) vodoprávní povolení nahrazeno integrovaným povolením nejpozději do 31.10.2007. Vodoprávní povolení by v těchto případech nemělo být vydáno na dobu přesahující toto datum.

Kompetence k povolování vypouštění odpadních vod Vypouštění odpadních vod do vod povrchových povolují podle § 106 odst. 1 vodního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajské úřady povolují podle § 107 písm. k) vodního zákona vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více, dále podle § 107 písm. l) vodního zákona vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem ZNL nebo nebezpečných látek do vod povrchových a podle § 107 písm. m) vodního zákona vypouštění čerpaných znečištěných podzemních vod do těchto vod nebo do vod povrchových (§ 8 odst. 1 písm. e) vodního zákona). Krajské úřady také podle § 107 písm. c) vodního zákona rozhodují ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, tedy i v případě vypouštění odpadních vod do hraničních vod. V hlavním městě Praze jsou kompetence dány statutem Hlavního města Prahy. Vypouštění odpadních vod s obsahem ZNL do kanalizace (§ 16 vodního zákona) povolují podle § 106 odst. 1 vodního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Vypouštění odpadních vod, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění (§ 18 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích), povolují podle § 27 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích obecní úřady obcí s rozřířenou působností.

K§4 Při povolování je vodoprávní úřad podle ustanovení § 5 odst. 2 vodního zákona oprávněn v případě nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům požadovat aplikaci nejlepších dostupných technologií a podle ustanovení § 38 odst. 3 vodního zákona v případě vypouštění odpadních vod povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. V případě povolení vypouštění ze zdrojů (zařízení), která mají Integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., úřad vychází z použití

9

§ 38 odst. 3 vodního zákona. Podle sdělení č. 25 odboru ochrany vod MŽP (Věstník MŽP částka 7, 7/2002) jsou odbornými subjekty Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. a Český hydrometeorologický ústav.

58

nejlepších dostupných technik v oblasti čištění odpadních vod resp. dokumentů BREF pro nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny. V příloze I k tomuto pokynu jsou vysvětleny termíny „přiměřeně“ a „obdobně“ dle Legislativních pravidel vlády. (Tyto termíny se v nařízení vyskytují v § 4, 6, 8, 9 a v příloze č. 1 k nařízení.)

K§5 (4) Vypouštění odpadních vod s obsahem biologicky rozložitelných organických látek z výrob uvedených v § 5 odst. 1 lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění nebo jiného způsobu čištění zajišťujícího stejnou nebo lepší úroveň odstranění biologického znečištění.

K§6 Východiska a cíle ochrany vod (1) Při povolování posuzuje vodoprávní úřad podle § 38 odst. 6 vodního zákona možnosti omezování znečištění přímo u zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod. (2) Při povolování je vodoprávní úřad podle § 38 odst. 5 vodního zákona vázán ukazateli vyjadřujícími aktuální stav vody ve vodním toku, nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisními standardy) uvedenými v příloze č. 1 k nařízení, nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění povrchových vod (imisními standardy) uvedenými v příloze č. 3 k nařízení a jakostními cíli uvedenými v příloze č. 2 k nařízení. Pro výroby, kde u ukazatele v tabulce 2 přílohy č.1 k nařízení není uveden emisní standard, není k dispozici relevantní hodnota podložená zkušeností nebo výzkumem. Je tedy třeba pro stanovení emisního limitu tato data získat. Proto v takovýchto případech stanoví vodoprávní úřad povinnost sledování tohoto ukazatele znečištění s minimální četností dle vlastního uvážení. Na podkladě výsledků minimálně ročního sledování a stanoviska správce příslušného povodí pak může v odůvodněných případech dojít ke změně vodoprávního rozhodnutí a stanovení konkrétního emisního limitu pro sledovaný ukazatel. (3) Při povolování vychází vodoprávní úřad prioritně z cílů ochrany vod: a) dosáhnout hodnot imisních standardů uvedených v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení vyjadřujících cíle ochrany vod a cílového stavu vod uvedeného v příloze č. 2 k nařízení nejpozději v termínech uvedených v těchto přílohách a v Článku II nařízení (do 22.12.2015, pro nebezpečné a ZNL do 31.12.2009, pro lososové a kaprové vody do 1.5.2009);

59

b) dosáhnout dobrého stavu vod nejpozději do 22.12.2015 10; c) cíleně snižovat znečištění vod nebezpečnými látkami a postupně odstranit znečišťování vod ZNL.

Nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky (ZNL) Ustanovení § 6 nařízení řeší také povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek a ZNL. Látky a skupiny nebezpečných a ZNL specifikuje příloha č. 1 vodního zákona. Nařízení specifikuje v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení nebezpečné a ZNL, které byly shledány jako významné a relevantní pro hydrosféru České republiky a stanovuje pro ně imisní standardy, které mají být ve vodních tocích dosaženy nejpozději do 31.12.2009, není-li stanoven termín kratší (viz. Článek II nařízení). V tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k nařízení jsou stanoveny emisní limity pro některé z těchto látek. V tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení jsou specifikovány uvedené ZNL a jsou pro ně stanoveny emisní standardy. Tato část transponuje ustanovení směrnic ES o látkách nebezpečných pro vodní prostředí Společenství. Uvedených 17 látek tvoří tzv. seznam I a vztahují se na ně přísnější opatření. Ostatní látky, i když patří do skupin tzv. ZNL, jsou v ES považovány za látky seznamu II, tj. pouze za nebezpečné látky. Novelou vodního zákona zákonem č. 20/2004 Sb., ze dne 11.12.2003 se akceptovalo právo ES. Jako ZNL jsou specifikovány jen látky explicitně uvedené v části C přílohy č. 1 k nařízení a ostatní látky z přílohy č. 1 vodního zákona jsou deklarovány jako nebezpečné látky. Kategorie perzistentní a neperzistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, převzaté ze směrnic ES nejsou v současné době rozlišeny, resp. žádné látky nejsou zařazeny do kategorie perzistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu (skupina ZNL). Do doby, než k takovému rozlišení dojde, zařazují se, ve shodě s praxí ES, všechny ropné látky do kategorie neperzistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu tzn. do skupiny Nebezpečné látky. Z hlediska opatření (revize povolení, nová povolení apod.) je nutno přednostně řešit vypouštění odpadních vod s obsahem ZNL uvedených v části C přílohy č.1 k nařízení do vodních toků a do kanalizací a následně vypouštění dalších ZNL, zejména látek uvedených v seznamu tzv. prioritních látek. Přestože vodní zákon neobsahuje ustanovení o tzv. prioritních látkách, Rámcová směrnice 2000/60/ES v Příloze X stanovuje seznam 33 prioritních látek, z nichž některé jsou označeny jako prioritní nebezpečné látky (viz příloha IV k tomuto metodickému pokynu). Podle čl. 16 směrnice je pak potřeba zastavit nebo postupně odstranit emise prioritních nebezpečných látek a cíleně snižovat emise prioritních látek. Konečným cílem je prostřednictvím povolení regulovat vypouštění i všech ostatních relevantních nebezpečných látek tak, aby bylo dosaženo požadovaných imisních standardů stanovených v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení a požadovaného a cílového stavu jakosti vod z přílohy č. 2 k nařízení ve všech recipientech v požadovaných termínech (pro nebezpečné a ZNL do 31.12.2009, pro lososové a kaprové vody do 1.5.2009). 10

Čl. 4(1)a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále „Rámcová směrnice“).

60

Za prioritní je třeba považovat zdroje, které nesplňují emisní standardy stanovené v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k nařízení a které ohrožují dosažení imisních standardů stanovených v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení a rovněž velké zdroje nebezpečných a ZNL. Za velké zdroje lze považovat ty, které překračují prahové hodnoty vypouštěných množství uvedené v tabulce 2 přílohy č. 4 k nařízení. Každoročně aktualizovaný seznam vybraných subjektů a zdrojů, které nakládají nebo vypouštějí odpadní vody s obsahem sledovaných nebezpečných a ZNL, je součástí Registru průmyslových zdrojů – část nebezpečné látky, který je provozován v rámci databázového informačního systému HEIS VÚV T.G.M., v.v.i. (http://heis.vuv.cz) přístupného oprávněným subjektům na internetu.

Stanovení emisních limitů ukazatelů znečištění odpadních vod (1) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity podle § 6 odst. 2 nařízení do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k nařízení podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, s přihlédnutím k imisním standardům stanoveným v tabulce 1 přílohy č.3 k nařízení a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku. Od 1.1.2010 stanoví vodoprávní úřad cílové emisní limity kombinovaným způsobem tak, aby imisní standardy stanovené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení a jakostní cíle přílohy č. 2 k nařízení byly dosaženy v požadovaných lhůtách při respektování principu, že požadavek vodoprávního úřadu nesmí být nad rámec definovaný nejlepší dostupnou technikou ve výrobě a nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod. V případě zdrojů (zařízení) podléhajících zákonu č. 76/2002 Sb. platí nejlepší dostupné techniky, resp. dokumenty BREF v oblasti nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny. (2) Vodoprávní úřad stanoví v povolení rovněž lhůty pro dosažení cílových emisních limitů s ohledem na dostupnost, účinnost a složitost technického řešení. Pro průmyslové obory a průmyslové odpadní vody s obsahem nebezpečných a ZNL nesmí být tato lhůta delší než do 31.12.2009. Jestliže průmyslový závod podléhá zákonu č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, nesmí být lhůta delší než do 31.10.2007. (3) Při povolování vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad pro příslušnou velikost čistírny odpadních vod hodnoty emisních limitů podle § 6 odst. 5 nařízení. Pro ukazatele, jejichž emisní standardy uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení jsou vyjádřené jako hodnoty „p“, představují účinnosti čištění v tabulce 1b přílohy č. 1 k nařízení také hodnoty „p“ a v případě vyjádření jako „průměr“ představují účinnosti čištění v tabulce 1 b přílohy č. 1 k nařízení také „průměr“. Vodoprávní úřad zároveň stanoví odpovídající typ vzorku a četnost jeho odběrů podle tabulky 1 přílohy č. 4 k nařízení, přičemž typ vzorku pro hodnotu „p“ (resp. „průměr“) a hodnotu „m“ musí být shodný (viz. poznámka 4) k tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení). (4) Při stanovení emisních limitů pro celkový dusík a celkový fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu jednotlivých čistíren odpadních vod a pro aglomerace o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel a více 11 stanoví pro tyto čistírny odpadních vod emisní 11

Usnesení vlády ČR č. 1236 z 9.12.2002.

61

limity podle tabulky v poznámce 9) tabulky 1a přílohy č. 1 k nařízení s lhůtou do doby vybudování příslušných technologií odstraňování celkového dusíku a celkového fosforu. (5) Při povolování vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových bere vodoprávní úřad v úvahu také druh a složení průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu (viz. § 6 odst. 5). Přitom zjistí, zda se v těchto průmyslových odpadních vodách nevyskytují nebezpečné či ZNL uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení. V případě zjištění přítomnosti těchto látek v městských odpadních vodách vypouštěných do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad povinnost sledovat tyto látky s četností minimálně 12x za rok (viz tabulka 3 přílohy č. 4 k nařízení). Na podkladě výsledků minimálně ročního sledování a stanoviska správce příslušného povodí pak může v odůvodněných případech dojít ke změně vodoprávního rozhodnutí a stanovení konkrétního emisního limitu pro sledovaný ukazatel. (6) V povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod stanoví vodoprávní úřad pro jednotlivé ukazatele znečištění emisní limity do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k nařízení podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. Vodoprávní úřad při tom přihlíží k aktuálnímu stavu jakosti povrchových vod, k imisním standardům stanoveným v tabulce 1 přílohy č.3 k nařízení a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku. Vodoprávní úřad stanoví jako součást emisních limitů nepřekročitelné hodnoty „m“ jednotlivých ukazatelů, maximální povolená množství vypouštěných odpadních vod (např. l/s, m3/den, m3/rok) a nejvyšší povolená množství vypouštěného znečištění (např. kg/den, kg/měsíc, t/rok). (7) Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových vodoprávní úřad na základě žádosti o povolení, doložené doklady podle vyhlášky č. 432/2001 Sb., v platném znění, zjistí, zda se v těchto odpadních vodách nevyskytují nebezpečné a ZNL uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení a zejména ZNL uvedené v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení a posoudí míru ovlivnění jakosti vody v toku vypouštěním těchto látek. (8) I v případě povolování vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem nebezpečných a ZNL nebo jiných závadných látek, uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k nařízení může vodoprávní úřad podle § 38 odst. 7 vodního zákona stanovit emisní limity přísnější. (9) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečné, ZNL nebo jiné závadné látky neuvedené v příloze č. 1 k nařízení, stanoví vodoprávní úřad dočasné emisní limity přiměřeně k imisnímu standardu uvedenému v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení, emisnímu standardu ukazatele znečištění obdobné míry škodlivosti obdobné závadné látky uvedené v příloze č. 1 k nařízení a k místním podmínkám. (10) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných, ZNL nebo jiné závadné látky neuvedené ani v příloze č. 1 ani v příloze č. 3 k nařízení do vod povrchových, vodoprávní úřad stanoví imisní standard individuálně po dohodě se správcem povodí a správcem vodního toku a z něj odvodí emisní limity nebo stanoví přímo emisní limity. (11) Vypouštět odpadní vody s obsahem ZNL do kanalizace pro veřejnou potřebu lze podle § 16 odst. 1 vodního zákona pouze na základě povolení. Náležitosti žádosti o povolení jsou uvedeny ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., v platném znění (příloha č. 9 vyhlášky).

62

Vypouštění ostatních nebezpečných látek do kanalizace se řídí platným místně příslušným kanalizačním řádem. (12) Emisní standardy koncentrací a účinností označené v tabulkách přílohy č. 1 k nařízení jako přípustné hodnoty „p“ a z nich odvozené emisní limity, nejsou roční průměry. Jsou to pravděpodobnostní hodnoty, které mohou být v povolené míře překročeny. Povolenou míru překročení určuje příloha č. 5 k nařízení. (13) Emisní standardy ZNL uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení jako denní a měsíční průměrné koncentrace a jako denní a měsíční poměrná množství vypouštěných nebezpečných a ZNL a z nich odvozené emisní limity jsou nepřekročitelnými hodnotami. (14) V povolení k vypouštění městských a průmyslových odpadních vod stanoví vodoprávní úřad rovněž maximální nepřekročitelné koncentrace „m“ vypouštěných látek v odpadních vodách. Pro městské odpadní vody jsou pro základní ukazatele tyto maximální nepřekročitelné koncentrace uvedeny v tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení. (15) Pro průmyslové obory a průmyslové odpadní vody s obsahem ZNL uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení, jsou maximální nepřekročitelné hodnoty uvedeny v této tabulce (jde o hodnoty označené jako „denní průměr“). Pro jiné průmyslové obory a průmyslové odpadní vody s obsahem nebezpečných a ZNL neuvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení, vodoprávní úřad stanoví maximální nepřekročitelné koncentrace podle místních podmínek a po dohodě se správcem povodí a správcem vodního toku. (16) Závodům, které nepodléhají zákonu č. 76/2002 Sb. a vypouštějí nebezpečné a ZNL, může být povolení uděleno pouze za předpokladu, že uplatní nejlepší dostupnou výrobní techniku a nejlepší dostupnou technologii v oblasti zneškodňování odpadních vod 12. (17) Vyžaduje-li to stav povrchové vody či vodního útvaru může vodoprávní úřad stanovit emisní limity přísnější, něž jsou emisní standardy stanovené v příloze č. 1 k nařízení, avšak vždy v hodnotě z intervalu mezi emisním a imisním standardem v souladu s možnostmi nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, popřípadě stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty podle § 38 odst. 7 vodního zákona. (18) Podle § 6 odst. 1 nařízení se emisní limity nestanovují pro výpusti z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad musí dbát na to, aby oddělovače přetékaly pouze v době přívalových dešťů; v bezdeštném období je vypouštění odpadních vod přes oddělovače nepřípustné. Činnost oddělovačů musí být definována v projektu kanalizace, ve schváleném kanalizačním řádu 13 nebo ve schváleném provozním (manipulačním) řádu vodního díla buď poměrem zředění nebo počtem přelití za rok 14.

Určení místa pro stanovení a kontrolu emisních limitů (k odst. 3 a 4 § 6 nařízení)

12

§ 5 odst. 2 a § 38 odst. 5 vodního zákona. § 14 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a § 24 Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). 14 Příloha I část A poznámka 1 směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. 13

63

(1) Při vypouštění městských nebo průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti podle první věty odst. 3 § 6 nařízení bez ohledu na to, odkud jsou odpadní vody vypouštěny a jaké je jejich složení. Odběr vzorků odpadních vod na místech, která nesplňují požadavky uvedené v ČSN ISO 5667-10, tj. např. neumožňují odběr vzorků odpadní vody bez sedimentu, vyžaduje instalaci vzorkovacích objektů. Požadavky na vzorkovací objekt jsou uvedeny v národní příloze ČSN ISO 5667-10. Místo odběru vzorků se nemusí vždy shodovat s místem výpusti. (2) Při vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem ZNL, uvedené v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení, do kanalizace stanovuje vodoprávní úřad emisní limity pro místo jejich odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají nebo, není-li to možné, pro místo jejich odtoku z areálu průmyslového závodu. (3) V případě, kdy jsou průmyslové odpadní vody vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, mohou být emisní limity vztaženy k místu výpusti z tohoto zařízení do kanalizace pro veřejnou potřebu (viz. § 6 odst. 4). Vnitřní kanalizace navazující na čistící zařízení se považuje za součást tohoto zařízení a emisní limity se pak stanovují pro místo výpusti z tohoto čistícího zařízení do kanalizace pro veřejnou potřebu. Při tom je vždy nutné dbát na to, že limity není možno dosahovat zřeďováním odpadních vod (viz. § 7 odst. 9), zároveň musí být plněn kanalizační řád kanalizace pro veřejnou potřebu a je vždy nutné provádět bilanční propočty na základě měření průtoků, v případě potřeby i v jednotlivých větvích sběrného systému.

Účinnost čištění (k odst. 5 § 6 nařízení) Účinnost procesu E [%] je definována normou ČSN 75 6401 jako poměr mezi odstraněnou koncentrací znečišťující složky (= rozdíl mezi koncentrací na vstupu a výstupu ze systému) a koncentrací složky vstupující do systému. Obecně lze místo koncentrací používat i látkové toky. V každém případě je nutné jednoznačně definovat hranice systému (viz.schéma). CA1

CA2 SYSTÉM X

Účinnost odstraňování složky A v systému X se pak vypočítá podle vzorce:

EA =

C A1 − C A2 ⋅ 100[%], C A1

kde CA1 je hmotnostní koncentrace složky A na vstupu do systému v mg/l

64

a CA2 je hmotnostní koncentrace složky A na výstupu ze systému v mg/l. Jako systém může být chápáno i jednotkové zařízení, pak hovoříme o účinnosti čištění např. v mechanickém stupni, na biologickém filtru, v samotné aktivaci apod. Z hlediska rozhodování o povolení vypouštění odpadních vod je v poznámce 1) tabulky 1b přílohy č.1 k nařízení jednoznačně řečeno, že účinnost čištění jako emisní standard se vztahuje k přítoku do čistírny odpadních vod, tzn. že koncentrace CA1 představuje koncentraci složky A v surové odpadní vodě. Aby měl výpočet účinnosti stejnou váhu, jako emisní koncentrační standard, musí být hodnota koncentrace CA1 stanovena ze stejného typu vzorku, jako koncentrace na odtoku z čistírny odpadních vod CA2. Pro provozovatele čistírny bude tedy použití účinnosti čištění dle tabulky 1b přílohy č.1 k nařízení znamenat odběr dalšího vzorku podle § 8 odst. 1 nařízení. Přesto může provozovatel požádat dle § 6 odst. 5 nařízení o stanovení emisních limitů účinností čištění např. v případě zvýšených hodnot koncentrací na vstupu CA1, kdy s ohledem na kinetiku čistírenských procesů by dodržení koncentračního emisního limitu vyžadovalo značné zvýšení objemu čistírenských zařízení a tím i zbytečné vynaložení finančních prostředků. Bezproblémové dosahování emisních koncentračních limitů stanovených podle tabulky 1a přílohy č.1 k nařízení u ukazatelů organického znečištění CHSKCr a BSK5 předznamenává, že provozovatelé nebudou u těchto ukazatelů ve většině případů žádat o stanovení emisních limitů účinností čištění (plus odběr vzorku navíc). Jiná situace je u ukazatelů Ncelk a Pcelk, a to zejména při vyšším podílu průmyslových odpadních vod, které mohou koncentrace CA1 těchto ukazatelů výrazně zvyšovat. Proto je v § 6 odst. 5 nařízení připuštěna možnost, že se oba typy emisních limitů (koncentrace a minimální účinnost) mohou v jednom rozhodnutí kombinovat. To bude asi také nejčastější případ použití účinnostních limitů. Z hlediska požadavku souvztažnosti koncentrací CA1 a CA2 nelze stanovit účinnostní limit pro ukazatel nerozpuštěné látky (NL), neboť charakter NL na přítoku do biologické čistírny odpadních vod je zcela jiný než na odtoku (unikající biomasa). Z uvedeného důvodu byl z tabulky 1b přílohy č. 1 k nařízení vypuštěn sloupec pro ukazatel NL.

Kombinovaný přístup stanovení emisních limitů (k odst. 11 § 6 nařízení) Rámcová směrnice 2000/60/ES v čl. 10(1) požaduje, aby všechna vypouštění odpadních vod do vod povrchových byla regulována podle tzv. kombinovaného přístupu. Kombinovaný přístup ke zdrojům znečištění znamená podle čl. 10(2) uvedené směrnice zejména požadavek zavedení regulování emisí na základě nejlepších dostupných technologií nebo odpovídajících hodnot emisních limitů pro bodové zdroje znečištění a v případě difúzních zdrojů znečištění, regulování znečištění zahrnující nejlepší enviromentální postupy a to nejpozději do 22.12.2012. Tam, kde dosažení imisních standardů kterékoliv směrnice vyžaduje uplatnění přísnějších podmínek, než které by vyplývaly z čl. 10(2), musí být podle čl. 10(3) stanoveno přísnější regulování emisí. Ukazatele a hodnoty emisních a imisních standardů požadované směrnicemi ES a relevantní pro ČR byly transponovány do nařízení (viz. příloha č. 1 a příloha č.3 k nařízení). K dosažení hodnot imisních standardů, uvedených v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení použije vodoprávní úřad podle § 6 odst. 11 nařízení od 1.1.2010 kombinovaný přístup stanovení cílových emisních limitů (viz Čl. III nařízení). Doporučený postup stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem je podrobně popsán v samostatné metodice

65

(příloha III k tomuto pokynu). Návrhy cílových emisních limitů stanovených kombinovaným způsobem pro určité vodní útvary mohou být součástí programů opatření nebo plánů oblastí povodí, zpracovávaných podle § 25 a 26 vodního zákona.

K§7 Hodnocení dosažení souladu s vodoprávním povolením (1) Vyčištěná odpadní voda bude považována za vyhovující požadavkům povolení, budou-li směsné vzorky odpadních vod, odebrané za kalendářní rok (od ledna do prosince uplynulého roku), splňovat tyto požadavky (posuzováno pro každý ukazatel zvlášť): a) pro znečišťující látky uvedené v tabulkách 1a až 2 přílohy č. 1 k nařízení je maximálně přípustný počet směsných vzorků překračujících ve vodoprávním povolení stanovené emisní limity, vyjádřené v koncentračních jednotkách označených jako přípustná hodnota „p“, uveden v příloze č. 5 k nařízení, b) pro ZNL, u výrob uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení, je maximálně přípustný počet směsných vzorků překračujících v povolení stanovené emisní limity, vyjádřené v koncentračních jednotkách, a odvozené z emisních standardů označených v této tabulce jako přípustná hodnota „p“, uveden v příloze č. 5 k nařízení, c) pro ukazatele uvedené v tabulkách 1a až 2 přílohy č. 1 k nařízení, vyjádřené jako koncentrace, nesmějí jednotlivé koncentrace ukazatelů ve vzorcích předepsaných podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 k nařízení překračovat v povolení stanovené maximální nepřekročitelné koncentrace „m“, d) pro ZNL uvedené v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení se za hodnotu „m“ považuje emisní limit stanovený v povolení jako „denní průměr“ koncentrace a poměrného množství ZNL do výše emisního standardu uvedeného v této tabulce jako „denní průměr“, e) pokud vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako účinnost čištění (hodnotu „p“ v případě ukazatelů organického znečištění), je maximálně přípustný počet případů, kdy účinnost čištění stanovená ze směsných vzorků může být nižší než vodoprávním úřadem stanovená účinnost čištění, uveden v příloze č. 5 k nařízení. (2) Je-li v povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem ZNL stanoven emisní limit jako denní průměrná koncentrace a denní poměrné množství ZNL podle tabulky 3 přílohy č. 1 k nařízení, musí být všechny denní koncentrace těchto látek stanovené ze směsných vzorků odebíraných během 24 hodin nižší než v povolení stanovený denní koncentrační limit a všechny denní poměry množství vypouštěných látek ku dennímu množství suroviny nebo výrobku musí být menší než v povolení stanovené denní poměrné emisní limity. (3) Průměrné měsíční koncentrační emisní limity a průměrné měsíční poměrné emisní limity ZNL musí být založeny na denním měření. Všechny vypočtené měsíční průměry musejí být nižší než měsíční emisní limity ZNL stanovené v povolení k vypouštění odpadních vod podle tabulky 3 přílohy č. 1 k nařízení. V případech, kdy jsou výsledky měření menší než mez stanovitelnosti, použije se k výpočtu hodnota rovná nule. Pro ukazatel pH vodoprávní úřad stanoví hranice intervalu povoleného rozpětí hodnot, které nesmí být překročeny. 66

(4) Pro posouzení dodržení přípustných hodnot ročního množství vypouštěného znečištění stanoveného v povolení je směrodatný součin objemu vypouštěných odpadních vod za minulý kalendářní rok (od ledna do prosince uplynulého roku) a aritmetického průměru výsledků rozborů směsných vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce (viz. § 7 odst. 6). Vypočtené roční množství vypouštěného znečištění musí být nižší než v povolení stanovené roční množství vypouštěného znečištění. V případech, kdy jsou výsledky měření menší než mez stanovitelnosti, použije se k výpočtu hodnota rovná nule. (5) Pro posouzení dodržení v povolení stanovených přípustných hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění je směrodatný poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění ku ročnímu množství suroviny nebo výrobku (viz. § 7 odst. 7). Vypočtené roční poměrné množství vypouštěného znečištění musí být nižší než v povolení stanovené roční poměrné množství vypouštěného znečištění. (6) Pro posouzení souladu naměřených hodnot s emisními limity a do výpočtu ročního průměru koncentrací se nezahrnují extrémní výsledky rozborů vypouštěného znečištění prokazatelně způsobené neobvyklou situací (např. havárie zařízení ČOV, havarijní únik znečišťujících látek do kanalizace atd.), přívalovými dešti nebo povodněmi (viz. § 7 odst. 8).

K§8 (1) Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění musí být prováděno v místě (viz. § 3 odst.1 písm. c) nařízení), pro které jsou stanoveny emisní limity v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizace, pokud není v povolení stanoveno jinak. (2) Účinnost čištění jako emisní limit nelze použít v případech, kdy je odběr vzorku na přítoku problematický či není možné ho provádět. (3) V případě vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem ZNL uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení do vod povrchových a do kanalizace, jejichž hodnoty překračují prahová roční množství uvedená v tabulce 2 přílohy č.4 k nařízení, musí být koncentrace těchto látek sledovány na základě směsných 24 hodinových vzorků při současném měření denního množství vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a látkových množství musí být vypočteny na základě denního měření koncentrací a množství odpadní vody. Při vypouštění množství menšího než je prahová hodnota stanovená v tabulce 2 přílohy č. 4 k nařízení, vodoprávní úřad stanoví četnost odběru směsných 24 hodinových vzorků dle tabulky 3 přílohy č. 4 k nařízení, tj.minimálně 12x ročně. Těkavé zvláště nebezpečné látky se stanovují např. podle ČSN EN ISO 10301 (757551), ČSN EN ISO 15680 (757558). U vypouštění odpadních vod přímo z výroby lze použít směsný 24 hod. vzorek pouze v případě, že bylo předem ověřeno, že se koncentrace sledovaných ukazatelů po dobu odběru statisticky významně nemění. Směsné vzorky poskytují údaje o průměrném složení. V případě, že se koncentrace sledovaných ukazatelů po dobu odběru významně mění, je třeba stanovit jiný typ limitů. Ty mohou vycházet např. z četnějšího (v ideálním případě kontinuálního) monitorování nebo naopak z kvalifikovaně odebraných bodových vzorků.

67

(4) V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných a ZNL vyšším než uvedeným v tabulce 3 přílohy č. 4 k nařízení do vod povrchových a do kanalizace pro veřejnou potřebu, musí být prováděno sledování pro vlastní technologickou kontrolu s minimální četností odběrů 12 vzorků za rok. Jsou-li vypouštěny nebezpečné a ZNL v množství menším než jsou množství uvedená v tabulce 3 přílohy č. 4 k nařízení a pro ostatní nebezpečné a ZNL, neuvedené v příloze č. 1 k nařízení, stanoví vodoprávní úřad nižší četnost odběrů z důvodu nezbytné evidence zdroje a kontroly emisí těchto látek do vod. (5) Do § 8 je zařazen nový odst. 4, který umožňuje zohlednění množství znečištění ZNL přivedeného v odebrané vodě pro účely stanovení četnosti sledování průmyslových odpadních vod podle tabulky 2 přílohy č. 4 k nařízení. V případě, že voda, která je odebrána k použití a její odběr je povolen vodoprávním úřadem, je znečištěná ZNL, může si žadatel pro účely stanovení četnosti vzorkování množství ZNL přivedené touto vodou odečíst od množství znečištění vypouštěného do recipientu následujícím postupem, a to pouze za podmínky, že znečištění odebrané vody není původem z žadatelova znečištění. (6) Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží znečišťovatel výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými laboratořemi. V případech, kdy jsou výsledky měření menší než mez stanovitelnosti, použije se k výpočtu hodnota rovná nule. Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kde termíny odběru projedná znečišťovatel s vodoprávním úřadem. Vzorky odebrané v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku neobvyklých situací, přívalových dešťů nebo povodní se do statistických výpočtů nezahrnují. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí se množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. K případné předané užitkové a pitné vodě do jiných vodohospodářských systémů se nepřihlíží. Znečišťovatel může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství jím odebrané vody, které odpovídá nanejvýš množství odpadních vod vypouštěných tímto znečišťovatelem z jeho zdroje (zdrojů) znečišťování. V případech, kdy jsou výsledky měření menší než mez stanovitelnosti, použije se k výpočtu hodnota rovná nule. Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti uvedené laboratoří pro daný ukazatel znečištění v použité analytické metodě stanovení vypouštěného znečištění, množství znečištění se v tomto ukazateli znečištění neodečítá.

K§9 V případě povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních (§ 38 odst. 4 vodního zákona) postupuje vodoprávní úřad podle ustanovení § 9 odst. 1 nařízení.

K § 10

68

Na základě rozhodnutí vládního výboru pro evropskou integraci formulovaném mj. i ve Společném stanovisku EU 15 se všechny povrchové vody na území ČR považují za citlivou oblast. Proto nebyly emisní standardy pro celkový dusík a celkový fosfor pro městské odpadní vody, stanovované podle směrnice Rady 91/271/EHS pouze pro citlivé oblasti, vytvořeny jako samostatná kategorie emisních standardů a byly přiřazeny k ostatním emisním standardům pro městské odpadní vody.

K příloze č. 1 Příloha č. 1 k nařízení „Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod“ uvádí emisní standardy v části A pro městské odpadní vody, v části B pro průmyslové odpadní vody a v části C pro odpadní vody s obsahem uvedených ZNL. V úplném úvodu je nutné zdůraznit, že emisní standardy uvedené v tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1 k nařízení vlády se vztahují pouze na komunální čistírny odpadních vod nikoliv na bodové zdroje znečištění obecně! Emisní standardy a podle nich stanovené emisní limity označené v tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení jako „p“ jsou hodnoty, které mohou být překročeny podle přílohy č.5 k nařízení. Emisní standardy a podle nich stanovené emisní limity pro ukazatele N-NH4+, Ncelk a Pcelk v tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení označené jako „průměr“ mají charakter nepřekročitelného ročního aritmetického průměru. Emisní standardy v tabulce 1b přílohy č. 1 k nařízení mají stejný charakter hodnot jako v tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení, tedy buď hodnota „p“ nebo „průměr“. V případě hodnot „p“ mohou být stanovené emisní limity nedodrženy v počtu případů určeném v příloze č. 5 k nařízení . V tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1 k nařízení se požaduje podle komunitární legislativy 16 používat ukazatel celkový dusík Ncelk jako ukazatel u kategorií čistíren odpadních vod nad 10 000 EO a ponechává se ukazatel amoniakální dusík N-NH4+ jako ukazatel u kategorií čistíren odpadních vod od 500 do 10 000 EO. Podle poznámky 9) k tabulce 1a může vodoprávní úřad pro určené čistírny odpadních vod stanovit na přechodnou dobu emisní limit v ukazateli Nanorg. V poznámce 1) k tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení je popsán postup pro zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie. Tento postup byl převzat ze směrnice Rady 91/271/EHS. Aktuální údaj o skutečném zatížení ČOV, respektive jejím zařazení do velikostní kategorie, přikládá žadatel k žádosti o povolení k vypouštění zejména v případě, že chce změnit zařazení ČOV z velikostní kategorie s vyšším počtem EO do kategorie s nižším počtem EO (např. z kategorie ČOV 10 001 – 100 000 EO do kategorie ČOV 2 001 – 10 000 EO). Maximální průměrné týdenní zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod se určí ze souboru všech zjištěných týdenních zatížení v jednotkách EO stanovených na základě zjištěných koncentrací BSK5 na přítoku do ČOV a množství proteklé odpadní vody v příslušných dnech v daných týdnech, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. Ze souboru se vyloučí hodnoty přesahující součet vypočteného aritmetického průměru všech týdenních zatížení a hodnoty směrodatné odchylky σν. Pouze u velikostních 15

Společné stanovisko Evropské unie, Konference o přistoupení, dokument č. 20901 CONF CZ 82/02, Brusel, 26.11.2002. 16 směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

69

kategorií ČOV do 2000 EO lze použít pro zařazení ČOV do velikostní kategorie výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok (leden až prosinec uplynulého roku) na přítoku do ČOV vydělený hodnotou 21,9. V poznámce 4) k tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení je nově uvedeno, že vodoprávní úřad stanoví typ vzorku pro hodnotu „m“ v souladu se stanovením hodnoty „p“, tedy podle tabulky 1 přílohy č. 4 k nařízení pro příslušnou kategorii čistíren odpadních vod. Nově byla zařazena poznámka 7) k tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení týkající se stávajících biologických dočišťovacích nádrží. Jde o určitou výjimku, kterou povoluje směrnice Rady 91/271/EHS. Rozbory vzorků odtoků z těchto nádrží se provádějí po filtraci filtrem ze skleněných vláken se střední velikostí pórů 0,7 až 1,3 mikrometrů, koncentrace celkových nerozpuštěných látek stanovených v nefiltrovaném vzorku však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l. V nefiltrovaném vzorku se stanoví koncentrace nerozpuštěných látek (NL), pokud hodnota nepřekročí 100 mg/l, jsou pak ostatní sledované ukazatele analyzovány ve vzorku filtrovaném. Tato výjimka se vztahuje pouze na nádrže již existující. Vzhledem k tomu, že provozování těchto nádrží je velmi obtížné, závislé na místních podmínkách a účinnost nádrží stav čištěné vody spíše zhoršuje, není budování nových biologických dočišťovacích nádrží, především na velkých čistírnách odpadních vod, v zájmu ochrany vod. Podle nové poznámky 8) k tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení je možno dodržení emisního limitu stanoveného pro ukazatel Ncelk jako nepřekročitelný roční průměr kontrolovat i pomocí denních průměrů. Vodoprávní úřad pak v povolení stanoví pouze jeden emisní limit - 20 mg/l jako hodnotu “m“ s četností odběru vzorků 365 za rok a pokud teplota odpadní vody na odtoku biologického stupně ČOV bude nižší než 12 oC, nebudou odebrané vzorky považovány za relevantní. Využití této možnosti se předpokládá na čistírnách odpadních vod v místech, kde bývá dlouhá a tuhá zima a je proto velkým problémem dosažení ročního průměru pro Ncelk. Sledování Ncelk pomocí denních průměrů je vhodné také pro čistírny odpadních vod v povodí exponovaných vodních nádrží s odběry vody pro vodárenské účely nebo míst využívaných pro koupání. V případě, že se vodoprávní úřad rozhodne pro zohlednění oblastních klimatických podmínek, stanoví v rozhodnutí konkrétní časově určené zimní období (např. listopad – duben) podle znalosti místních podmínek. V tomto období by měly platit stejné podmínky jako pro teplotu odpadní vody na odtoku nižší než 12 oC.

Aglomerace pod 500 EO V tabulkách 1a a 1b přílohy č.1 k nařízení jsou nově stanoveny emisní standardy pro ukazatele BSK5, CHSK a NL v kategorii čistíren odpadních vod pod 500 EO. Tyto hodnoty platí pro mechanicko – biologické čistírny odpadních vod. Pro mechanické čistírny odpadních vod platí nová poznámka 11) k tabulce 1a a poznámka 5) k tabulce 1b přílohy č. 1 k nařízení s tím, že je to jakási vyjímka uplatnitelná do doby zavedení kombinovaného přístupu podle § 6 odst.11 nařízení, kdy budou emisní limity i pro tyto čistírny odpadních vod tímto způsobem přímo vypočteny. Článek 7 směrnice Rady 91/271/EHS ukládá, že:

70

Do 31. prosince 2005 členské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním čištěny způsobem vymezeným v čl. 2 odst. 9 („přiměřeným čištěním“), a to při vypouštění do sladkých vod a do ústí řek z aglomerací s počtem ekvivalentních obyvatel nižším než 2 000 EO, což je i případ České republiky. Při tom se rozumí: • „městskými odpadními vodami“ splašky nebo směs splašků, průmyslových odpadních vod a/nebo svedených dešťových vod; • „splašky“ odpadní vody ze sídel a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnosti; • „stokovou soustavou“ kanalizační systém shromažďující a odvádějící městské odpadní vody; • „přiměřeným čištěním“ čištění městských odpadních vod jakýmkoli postupem a/nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že po jejich vypuštění vyhoví recipient jakostním cílům a příslušným ustanovením této směrnice nebo jiných směrnic Společenství; Směrnice dává i možnost výjimky v článku 3 : Pokud není vybudování stokové soustavy vhodné buď proto, že by nepřineslo životnímu prostředí žádný užitek, nebo proto, že by si vyžádalo příliš vysoké finanční náklady, použijí se individuální nebo jiné vyhovující systémy, které zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí. Vodoprávní úřad musí k řešení malých aglomerací přistupovat individuálně za předpokladu dobrých znalostí místních podmínek a poměrů v obci. Vyhláška MZe č.428/2001 Sb. definuje dva základní pojmy : •

stoková síť je síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

•

čistírny odpadních vod jsou objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,

Dalšími pojmy používanými ve vztahu k malým aglomeracím jsou : •

volná výusť – vyústění stokové sítě přímo do recipientu bez jakéhokoliv stupně čištění odpadních vod. V tomto případě, pokud tomu tak ještě někde není, musí být na konci této výusti vybudována v co nejkratší možné době čistírna odpadních vod, protože nečištěné odpadní vody jsou hygienicky závadné a nesmějí být vypouštěny bez čištění.

•

individuální systém čištění – samostatná zařízení zajišťující alternativní způsob čištění nebo likvidace odpadních vod z jednotlivých objektů (jednotlivá zařízení jsou popsána níže). Využívá se především tam, kde nejsou vhodné podmínky pro budování centrální

71

nebo decentralizované kanalizace a je nutné hledat jiné způsoby čištění nebo likvidace odpadních vod. Jedná se zejména o rozptýlenou zástavbu jednotlivých obytných domů, ale i rekreační, ubytovací, zdravotnická nebo sociální zařízení, dále o jednotlivé osamělé budovy, skupiny několika budov nebo menší areály či obce, kde místní podmínky vylučují připojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu nebo je ekonomicky neúnosné budování kanalizace a připojení těchto odpadních vod na centrální čistírnu odpadních vod. Nedostatečné čištění nebo nevyhovující likvidace odpadních vod může způsobit zhoršení jakosti povrchových vod v malých vodních tocích nebo ohrožení jakosti podzemních vod, proto je třeba věnovat těmto zařízením zvýšenou pozornost a kontrolu. •

sběrný systém ze zařízení určených k individuálnímu čištění – nejčastěji to bývá původní kanalizace vybudovaná v tzv. akci „Z“, do které jsou zaústěny pouze vyčištěné odpadní vody ze zařízení pro individuální čištění. K jednotlivým zařízením musí být vydáno povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace dle ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění. Na výusť z této kanalizace do vod povrchových se nevztahují hodnoty uvedené v tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1 k nařízení, ale vodoprávní úřad zde stanoví emisní limity individuálně na základě znalosti jakosti a stavu vod v toku a místních podmínek. Základním předpokladem ovšem je, že kanalizace je řádně zkolaudovanou kanalizací pro veřejnou potřebu a má schválený kanalizační řád.

Zařízení pro individuální čištění Základním primárním efektem realizace opatření pro individuální čištění nebo zneškodňování odpadních vod je eliminace vnosu znečištění, a to podle zvoleného typu řešení buď pouze organického, nebo i organického znečištění v kombinaci se znečištěním dusíkatým, podle toho, co vyžadují místní podmínky. Mezi zařízení určená k individuálnímu čištění odpadních vod patří septik doplněný dalším stupněm čištění a domovní čistírna odpadních vod (DČOV) do 50 EO (podrobnosti k tomuto zařízení jsou uvedeny v příloze II k tomuto pokynu). Podrobné informace o zmíněných zařízeních včetně podmínek jejich povolování jsou uvedeny v Metodickém návodu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k postupu vodoprávních úřadů v souvislosti se zánikem povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (zejména jedná – li se o vypouštění odpadních vod z domácností a malých obcí) č. 10, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí částka 7 z července 2007.

Příklady řešení zneškodňování odpadních vod v obcích pod 500 EO a přístup ke stanovení emisních limitů 1. Stoková síť zakončená mechanicko-biologickou ČOV – na odtoku z ČOV do vod povrchových platí pro emisní limity hodnoty uvedené v tabulce 1a či 1b v příloze 1 k nařízení. Je-li odtok z ČOV zaústěn do kanalizace, je pro emisní limity na odtoku z ČOV směrodatný kanalizační řád zmíněné kanalizace. 2. Stoková síť zakončená mechanickou ČOV – na odtoku z ČOV do vod povrchových platí poznámka 11) pod tabulkou 1a přílohy č. 1 k nařízení nebo poznámka 5) pod tabulkou 1b

72

přílohy č. 1 k nařízení. V případě zaústění odtoku z této ČOV do kanalizace, pro emisní hodnoty platí opět kanalizační řád. 3. Sběrný systém, který svádí pouze vyčištěné odpadní vody ze zařízení určených k individuálnímu čištění odpadních vod (septiky doplněné dalším stupněm čištění, DČOV), zaústěný do vod povrchových – v místě zaústění tohoto systému do vod povrchových určí vodoprávní úřad hodnoty emisních limitů individuálně podle místních podmínek a jakosti vody v toku. Pro zařízení určená k individuálnímu čištění odpadních vod, ze kterých vyčištěná odpadní voda odtéká do takového sběrného systému, pak platí opět emisní limity dané kanalizačním řádem platícím pro tento systém. 4. V případě, že odtok z domovní čistírny odpadních vod je zaústěn přímo do vod povrchových, platí pro tuto DČOV emisní limity určené podle tabulky 1a přílohy 1 k nařízení. Je-li odtok z DČOV zaústěn do kanalizace neukončené ČOV, pro emisní limity platí opět kanalizační řád.

V kategoriii ČOV od 500 do 2 000 EO byly do tabulek 1a a 1b přílohy č. 1 k nařízení doplněny emisní standardy pro ukazatel N-NH4+ a to zejména proto, aby tento ukazatel byl znečišťovatelem sledován, přičemž navržený standard (průměr 20 mg/l) by měl být u dobře fungující ČOV bez problémů dosažen. Překročení navrhované koncentrace při technologii používané v této kategorii ČOV znamená v podstatě havarijní stav ČOV. V této kategorii ČOV byla navýšena hodnota „p“ pro ukazatel NL z 35 na 40 mg/l, což je hodnota vice odpovídající realitě. V kategorii ČOV od 2 001 do 10 000 EO jsou v tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1 k nařízení nově zavedeny emisní standardy pro ukazatel celkový fosfor (Pcelk), vhledem k tomu, že fosfor je základní živinou způsobující eutrofizaci vod, která je velkým problémem České republiky. Zlepšení stavu vod není v tomto případě možné vztahovat k bilančním hodnotám za celou ČR, ale je nutné brát v úvahu významná zlepšení na jednotlivých (zejména drobných) vodních tocích a v jednotlivých vodních útvarech, kde tyto limity mohou významně dopomoci k dosažení dobrého stavu vod. Nová poznámka 10) k tabulce 1a resp. poznámka 6) k tabulce 1b přílohy č. 1 k nařízení byla navržena proto, aby byl pro provozovatele ČOV v této kategorii vytvořen časový prostor na dovybavení ČOV chemickým srážením fosforu. V povolení vypouštění budou tyto limity stanoveny jako cílové s uvedením data, od kterého budou plněny. V kategorii ČOV od 10 001 do 100 000 EO byla v tabulce 1a přílohy č. 1 k nařízení navýšena hodnota “m“ u Ncelk v kategorii 10 000 až 100 000 EO na 30 mg/l. Tato hodnota byla stanovena navýšením hodnoty „p“ = 15 mg/l o 100% (podle pravidla uváděného ve směrnici Rady 91/271/EEC). Tabulka 1b přílohy č. 1 k nařízení byla upravena v souladu se směrnicí Rady 91/271/EHS a s tabulkou 1a, stejně jako všechny poznámky k této tabulce. Z tabulky byl vypuštěn sloupec pro nerozpuštěné látky (NL), vzhledem k tomu, že účinnostní limit pro tento ukazatel nelze stanovit, neboť charakter NL na přítoku do biologické čistírny odpadních vod je zcela jiný než na odtoku. Ukazatele a přípustné hodnoty v tabulce 2 přílohy č. 1 k nařízení, která vznikla sloučením tabulek 2a a 2b přílohy č. 1 k nařízení původně uvedených v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., jsou nově seřazeny podle OKEČ a jsou rozšířeny o další výrobní obory, ukazatele znečištění a

73

emisními standardy. Emisní standardy a podle nich stanovené emisní limity uvedené jako přípustné koncentrace nebo účinnosti čištění mají charakter hodnot „p“, které je možné překročit v četnosti rozborů dle přílohy č. 5 k nařízení. Emisní standardy a podle nich stanovené emisní limity poměrných množství, uvedené v jednotkách kg/t, vyjadřují roční hodnotu a jsou nepřekročitelné. Ukazatel NEL byl v celém nařízení vlády nahrazen novým ukazatelem s názvem „uhlovodíky C10-C40“,dle normy ČSN EN ISO 9377-2, změna Z1. Ukazatel „uhlovodíky C10-C40“ nahrazuje ukazatel NEL s tím, že limity pro NEL ve vodoprávních rozhodnutích lze ponechat v platnosti za předpokladu, že novou metodou (plynová chromatografie) budou stanovovány spíše nižší hodnoty proti stanovení NEL metodou FTIR dle ČSN 75 7505 (o 20 – 45 % dle typu znečištění). Vodoprávní úřad by měl požadovat po stanovenou dobu nebo stanoveným počtem vzorků u nových povolení vydaných před zavedením kombinovaného přístupu současné stanovení NEL a uhlovodíků C10-C40, aby bylo možné vyhodnotit souvislost mezi těmito ukazateli při uplatnění kombinovaného přístupu. Hodnoty emisních limitů „m“ jsou v případě průmyslových odpadních vod výrazně ovlivněné charakterem výroby, použitými surovinami, hospodařením s vodou v podniku a vysokou nerovnoměrností vypouštění odpadních vod v závislosti na výrobním cyklu. Proto nelze tyto hodnoty pro jednotlivé výrobní obory uvádět všeobecně a ponechává se vodoprávnímu úřadu možnost stanovit hodnoty emisní limitů „m“ podle místních podmínek. Hodnoty „m“ jsou hodnoty nepřekročitelné. Emisní standardy v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení a podle nich stanovené emisní limity jsou nepřekročitelné hodnoty, pokud nejsou označeny jako přípustné hodnoty „p“, které mohou být překračovány v rozsahu podle přílohy č. 5 k nařízení. K tabulce 2 a 3 přílohy č. 1 k nařízení: U hodnot, kde v tabulce 3 přílohy č. 1 k nařízení není vyplněno pole „Platné od:“, je platnost od 1.5.2004 (vstupu ČR do EU). Stanovení AOX se provádí dle normy ČSN EN ISO 9562, tzn. bez filtrace vzorků před stanovením.

K příloze č. 2 Příloha č. 2 k nařízení obsahuje požadavky, které představují požadovaný a cílový stav jakosti povrchových vod a musejí být splněny nejpozději do 22.12.2015.

K příloze č. 3 Příloha č. 3 k nařízení sestává z jedné tabulky o pěti sloupcích různých požadavků na imisní standardy. Ve sloupci “obecné požadavky” jsou uvedeny obecné imisní standardy pro různé skupiny znečišťujících látek. Ve sloupcích “kaprové vody” a “lososové vody” jsou uvedeny imisní standardy pro povrchové vody, které jsou vhodné pro život ryb a dalších vodních živočichů, ve sloupci “koupání” jsou uvedeny imisní standardy povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá využití ke koupání a ve sloupci “vodárenské účely”

74

jsou uvedeny imisní standardy povrchových vod, které jsou nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody. Imisní standardy ve sloupci “obecné požadavky” vyjadřují obecné hodnoty určené pro porovnání s hodnotou s roční pravděpodobností nepřekročení 90 % (C90). Pokud se porovnávají tyto imisní standardy s celoročním aritmetickým průměrem, je nutné imisní standard přepočíst v poměru těchto statistických charakteristk k C90 v daném ukazateli. Imisní standard pro průměr činí zhruba 50-70% imisního standaru pro C90 v závislosti na ukazateli a místních podmínkách. Výpočty pro stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem (příloha III ) vycházejí z imisních standardů vyjádřených jako průměr. Obecné požadavky na imisní standardy vyjádřené jako celoroční aritmetické průměry jsou uvedeny v tabulce 4 přílohy III k tomuto pokynu. Sloupce “kaprové vody“ a “lososové vody“ tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení vychází z příloh ke směrnici Rady 2006/44/EHS 17. Zatímco příloha č. 2 k nařízení vlády č. 169/2006 Sb. 18 slouží především pro zjišťování a hodnocení stavu jakosti povrchových vod na úsecích vod lososových a vod kaprových, sloupce “kaprové vody“ a “lososové vody“ tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení jsou východiskem pro stanovení cílových emisních limitů u zdrojů znečištění ležících v místě těchto úseků nebo nad nimi. Ve směrnici Rady 2006/44/EHS mají požadované hodnoty, stejně jako v nařízení vlády č. 169/2006 Sb., nejednotnou pravděpodobnost nepřekročení. Imisní standardy ve sloupcích “kaprové vody“ a “lososové vody“ tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení budou používány pro potřeby výpočtu cílových emisních limitů a jsou interpretovány jako celoroční aritmetické průměry. Sloupec “koupání“ tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení vychází z přílohy ke směrnici Rady 2006/7/ES 19. Zatímco příloha č. 1 k vyhlášce č. 135/2004 Sb. 20 slouží především pro hodnocení dodržování jakosti povrchových vod určených pro koupání, sloupec “koupání“ tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení je východiskem pro stanovení cílových emisních limitů u zdrojů znečištění ležících nad úseky toků vyhrazených pro koupání. Ve vyhlášce č. 135/2004 Sb. a ve Směrnici mají požadované hodnoty nejednotnou pravděpodobnost nepřekročení. Imisní standardy ve sloupci “koupání“ tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení budou používány pro potřeby výpočtu cílových emisních limitů a jsou interpretovány jako celoroční aritmetické průměry. Sloupec “vodárenské účely” tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení vychází z přílohy II ke směrnici Rady 75/440/EHS 21. Zatímco příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. 22 slouží především pro hodnocení jakosti povrchových vod, odebíraných pro výrobu vody pitné (surová voda), sloupec “vodárenské účely” tabulky č. 1 přílohy č. 3 k nařízení je východiskem pro stanovení cílových emisních limitů u zdrojů znečištění ležících nad místem odběru surové vody. Ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. a ve směrnici mají požadované hodnoty nejednotnou pravděpodobnost nepřekročení. Pokud není stanovena technologie úpravy vody v dotčené 17

směrnice Rady 2006/44/EHS o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb a o zrušení směrnice 78/659/EHS. 18 nařízení vlády č. 169/2006 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život ryb a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. 19 směrnice Rady 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. 20 vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. 21 směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody ve členských státech. 22 vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

75

úpravně vody, bere se v úvahu kategorie A2. Imisní standardy ve sloupci “vodárenské účely” tabulky č.1 přílohy č. 3 k nařízení budou používány pro potřeby výpočtu cílových emisních limitů a jsou interpretovány jako celoroční aritmetické průměry. Referenční analytické metody pro účely stanovení výše imisních standardů jednotlivých ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod jsou uvedeny v Rámcovém programu monitoringu. Pro ukazatel AOX platí, že stanovení se provádí dle normy ČSN EN ISO 9562, tzn. bez filtrace vzorků před stanovením.

K příloze č. 4 Příloha č. 4 stanovuje minimální roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro sledování jejich znečištění a pro městské odpadní vody také druh odebíraného vzorku. Minimální četnost odběrů vzorků u městských odpadních vod udává tabulka 1 přílohy č. 4 k nařízení. Nově je zde zařazen ukazatel TOC (celkový organický uhlík) pro kategorie ČOV nad 100 000 EO, u kterého vodoprávní úřad stanoví pouze četnost a způsob sledování podle § 8 odst. 3 nařízení. Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad podle poznámky 4) k tabulce 1 přílohy č. 4 k nařízení způsob odběru vzorku individuálně podle toho, který typ vzorku má v daném případě největší vypovídací schopnost. V kategorii zdrojů znečištění do 50 EO (DČOV, případně septiků doplněných dalším stupněm čištění) může vodoprávní úřad podle poznámky 5) k tabulce 1 přílohy č. 4 k nařízení stanovit menší četnost odběrů než je pro tuto kategorii uvedeno, přičemž je nutno zvážit, zda je stanovený počet odběrů dosti reprezentativní. U ostatních odpadních vod vodoprávní úřad stanoví četnost a druh vzorku v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových individuálně. Průmyslové odpadní vody s obsahem ZNL musejí být v případě překročení prahových množství dle tabulky 2 přílohy č. 4 k nařízení sledovány denně 24 hodinovými směsnými vzorky při současném měření denního množství odpadních vod. Jednodušší způsob může vodoprávní úřad stanovit, jestliže množství vypouštěných ZNL nepřekračuje prahová množství uvedená v tabulce 2 přílohy č. 4 k nařízení. Stanovená četnost sledování vypouštěných ZNL by měla být přímo úměrná jejich vypouštěnému množství za rok. Pokud množství vypouštěných nebezpečných a ZNL v odpadních vodách překračuje denní nebo roční prahová množství uvedená v tabulce 3 přílohy č. 4 k nařízení, požaduje se minimální četnost sledování 12x za rok. Pokud množství vypouštěných nebezpečných a ZNL v odpadních vodách jsou nižší než prahová množství uvedená v tabulce 3 přílohy č. 4 k nařízení, stanoví vodoprávní úřad četnost sledování individuálně, opět úměrně k vypouštěnému množství ZNL za rok.

K příloze č. 5

76

Jestliže je emisní standard a z něho odvozený emisní limit definován jako hodnota „p“, může být v období kalendářního roku určeným počtem směsných vzorků překročen. Určený počet povolených překročení uvádí příloha č. 5 k nařízení v závislosti na celkovém počtu odebraných směsných vzorků. Hodnoty v příloze č. 5 k nařízení jsou sestaveny na základě předpokladu, že emisní standardy typu „p“ jsou hodnoty s pravděpodobností nepřekročení 95 % (C95) a mají svůj interval spolehlivosti závislý na počtu prvků v souboru. Vzájemný přepočet hodnot vyjádřených jako „p“ a hodnot vyjádřených jako celoroční aritmetický průměr je podrobně popsán v příloze III k tomuto pokynu.

K příloze č. 6 Příloha č. 6 k nařízení uvádí základní údaje, které znečišťovatel musí předávat vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu 23. Tato příloha upřesňuje § 3 písm. g) vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb. 24. Výsledky měření množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se obvykle předávají za uplynulý kalendářní rok. Předávání údajů znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu má sloužit jako podklad pro rozhodování vodoprávního úřadu o dodržení vodoprávního povolení a jako podklad pro inspekční činnost České inspekce životního prostředí 25. Předávání údajů správci povodí a pověřenému odbornému subjektu slouží mj. k podávání pravidelných zpráv pro Evropskou komisi a pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

RNDr. Jan H o d o v s k ý, v.r. ředitel odboru ochrany vod

23

§ 38 odst. 3 vodního zákona. vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, v platném znění. 25 § 112 odst. 1 písm. a) a d) vodního zákona. 24

77

Příloha I

Termíny „obdobně" a „přiměřeně"

LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA VLÁDY schválená usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 a změněná usnesením vlády ze dne 21. srpna 1998 č. 534, usnesením vlády ze dne 28. června 1999 č. 660, usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 596, usnesením vlády ze dne 18. prosince 2000 č. 1298, usnesením vlády ze dne 19. června 2002 č. 640, usnesením vlády ze dne 26. května 2004 č. 506 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č.1072

Čl. 41

Použití slov „obdobně" a „přiměřeně"

(1) Slovo „obdobně" ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu. Používá se například obratu „Pro ...... platí obdobně § ... odst. ...“.

(2) Slova „přiměřeně“ ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu lze použít výjimečně; vyjadřuje volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy. Používá se například obratu „Pro ...... platí přiměřeně § ... odst. ...“.

78

Příloha II

Metodika pro nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod V České republice existuje značná rozmanitost v technických zařízeních i technologických procesech použitelných pro čištění odpadních vod. Volba vhodné technologie je dána různými kritérii, rozhodující je však vliv velikosti daného zdroje znečištění, která se vyjadřuje v jednotkách ekvivalentního obyvatele [EO]. Tato zásada velikostního členění čistíren odpadních vod do kategorií s různými nároky na velikost emisních standardů byla převzata i do nařízení vlády. Ačkoli tedy nařízení vlády nevyjmenovává žádné konkrétní technologie v jednotlivých velikostních kategoriích čistíren odpadních vod, děje se tak víceméně nepřímo stanovením přípustných hodnot „p“ a „m“ (respektive „průměr“ a „m“) pro jednotlivé zavedené ukazatele znečištění ve vypouštěných odpadních vodách (emisních standardů – v tabulkách 1a a 1b přílohy č.1 k nařízení). Tato metodika by měla vodoprávním úřadům pomoci při požadování nejlepších dostupných technologií u komunálních zdrojů znečištění, což bude v kombinovaném přístupu představovat zatím (v prvním cyklu plánů povodí, na 6 let, tj. do roku 2015) nejvyšší možný požadavek na bodový zdroj znečištění. Stručný slovní popis nejlepších dostupných technologií, dosažitelné číselné hodnoty koncentrací („p“ resp. „průměry“ a „m“) a účinností čištění pro jednotlivé ukazatele znečištění při jejím použití při čištění odpadních vod jsou v daných velikostních kategoriích čistíren odpadních vod předepsány v tabulce 1 této přílohy. Zvolená nejlepší dostupná technologie musí splňovat jedno ze tří, v tabulce 1 této přílohy, stanovených kritérií. Buď odpovídá slovnímu popisu uvedenému ve sloupci „Nejlepší dostupná technologie“ nebo splňuje emisní limity vyjádřené jako koncentrace v mg/l stanovené ve sloupcích „p“ resp. „průměr“ a „m“ nebo splňuje emisní limity vyjádřené jako účinnost čištění v % stanovené ve sloupcích „účinnost“. Uvedené hodnoty „p“ resp. „průměr“ jsou nejnižší možné hodnoty emisních limitů v mg/l, které lze pro jednotlivé kategorie čistíren odpadních vod v povolení k vypouštění stanovit. V případě účinnosti je to naopak nejvyšší možná hodnota v %, kterou lze v povolení k vypouštění stanovit. Výčet uvedených technologií není kompletní a jediný přípustný, ale spíše vymezuje rámec technologií, které je vhodné použít.

1. Kategorie ČOV do 500 EO Oproti nařízení vlády č. 61/2003 Sb. jsou stanoveny emisní standardy i pro tuto velikostní kategorii a to pro ukazatele BSK5, CHSK a NL. Tím by se mělo zabránit automatickému přejímání technologií používaných v kategorii 500 - 2 000 EO. Oblast nejmenších ČOV do 50 EO (DČOV), vykazuje značná specifika a je podrobně popsána v bodě 1a. této přílohy.

79

Za základ nejlepší dostupné technologie je v této kategorii považována: •

nízko až střednězatěžovaná aktivace s aerobní stabilizací kalu.

Dalším vhodným řešením také mohou být: •

různé konstrukce rotačních biofilmových reaktorů s vlastním mechanickým čištěním a separací biomasy

•

malé biologické filtry, a to buď samostatné či v kombinaci s aktivačním procesem (nosiče ponořené do aktivace) s vlastním předčištěním i separací biomasy.

Všechny tyto technologie je vhodné dodávat v kompaktním provedení (tzv. balené čistírny), aby se snížila investiční i provozní náročnost. Nebezpečí kompaktních (balených) čistíren spočívá v tom, že mnohdy vzbuzují dojem bezobslužných zařízení. Proto musí být i pro tato zařízení stanoven režim pravidelné kontroly. Dalším specifickým problémem v této velikostní kategorii, který musí být speciálně ošetřen, je přerušovaný režim produkce odpadních vod (např. stravovací či rekreační zařízení s převážně víkendovým provozem, sezónní rekreační objekty apod.) Za možné řešení jsou, ovšem na základě důkladné znalosti místních podmínek, považovány i netradiční technologie jako biologické dočišťovací nádrže, kořenové (vegetační) čistírny či zemní filtry. Důraz je ovšem nutné klást na dokonalé mechanické předčištění odpadních vod před jejich přivedením do těchto zařízení. Samotné mechanické čištění nebylo shledáno jako dostatečné ani pro tuto nejmenší velikostní kategorii.

1a. Kategorie ČOV do 50 EO Metodika pro povolování čistíren odpadních vod do 50 EO (DČOV) Domovní čistírna (dále jen „DČOV“) je zařízení určené k čištění splaškových vod z objektů do 50 EO (viz ČSN EN 12566 díl. 1-x., např. ČSN EN 12566-3 –„Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel – Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod“). Prohlášení shody je vydáno výrobcem nebo dovozcem zařízení na podkladě souboru postupů a úkonů, které musí být splněny při posuzování shody vlastností výrobků s požadavky technických předpisů. Zkouška typu je postup ověřování vlastností výrobků popsaný v příslušné harmonizované normě, nebo jiném předpise, na základě něhož je možné prohlásit shodu. Součástí je i dlouhodobá zkouška, kterou se stanoví emisní hodnoty pro konkrétní zařízení nebo řadu zařízení. Třída je skupina výrobků charakterizovaná emisními standardy (CHSKCr, BSK5 a NL), kterých je zařízení nebo skupina zařízení schopna dosahovat a tato schopnost byla to prokázána zkouškou typu podle postupů vyžadovaných pro „Prohlášení shody“.

80

Volba vhodné třídy ( resp. požadovaných emisních limitů) Vhodná třída DČOV (a tedy požadované emisní limity) se volí s ohledem na lokalitu, ve které bude DČOV umístěna, tj. je možno vycházet z územních plánů, výhledově i z plánů oblastí povodí, a také z konkrétních místních podmínek. Při volbě vhodné třídy je třeba si uvědomit, že se stoupajícími požadavky na kvalitu vyčištěné vody rostou i náklady spojené s instalací zařízení a tedy i znevýhodnění budoucího uživatele, po stránce ekonomické, vůči jiným občanům. Proto se doporučuje stanovit přísnější emisní limity nebo odstraňování dusíkatých látek případně fosforu jen ve vyjímečných případech a požadavek na tyto třídy (hodnoty jim odpovídající) zdůvodnit v rozhodnutí.

Třídy a příklady jejich obvyklého použití Třída I – DČOV určené pro obvyklé vypouštění do povrchových vod, případně splaškových kanalizací ústících do povrchových vod. S čistírnami třídy I se uvažuje jako s obvyklým řešením pro většinu lokalit na kterých se využití DČOV předpokládá, a to zejména tam, kde se prokáže, že použitím zařízení této třídy nebudou překročeny imisní standardy. Jsou konstruovány tak, aby u nich byla záruka odstranění uhlíkatého znečištění. Třída II – DČOV, u nichž je použití přísnějších požadavků zdůvodněno vodoprávním úřadem konkrétními požadavky na zvýšenou ochranu lokality (při tom je třeba vycházet z toho, jak velké okolí je schopna příslušná DČOV ovlivnit). S DČOV třídy II se uvažuje tam, kde by zvýšený obsah amoniaku mohl působit toxicky na ve vodě přítomné mikroorganismy, nebo živočichy a tam, kde vodnost toku nezaručuje dosažení imisních hodnot ihned po smísení v toku, ale až na odsunutém sledovaném profilu. Jsou konstruovány tak, aby zabezpečovaly i nitrifikaci, tj. je u nich předpoklad nižších hodnot amoniaku na odtoku. Vyznačující se tím, že mají menší zatížení aktivovaného kalu tj. větší objem aktivace ve srovnání s třídou I, nebo jiný konstrukční prvek zaručující zvýšení koncentrace vhodných mikroorganismů v systému např. nosič biomasy apod. Třída III – DČOV, u nichž jsou konkrétní hodnoty zdůvodněny požadavkem na místní podmínky, např. vypouštěním do půdních vrstev, odběrem vody z toku pro vodárenské účely v blízkosti vypouštění, vypouštěním na povrch např. do melioračních kanálů apod. S DČOV třídy III se uvažuje také tam, kde vyčištěná voda bude částečně nebo zcela recyklována a použita k činnostem, při kterých může dojít k jejímu styku s lidmi (sprchování, mytí, zalévání), a tam, kde vyčištěná voda bude vypouštěna do vod určených ke koupání apod. Jsou konstruovány tak, aby voda z nich byla po vyčištění na úrovni dešťové vody, nebo vody použitelné pro hygienu osob. Bude se jednat zpravidla o DČOV třídy II, doplněnou např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění – chemickým srážení, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpcí apod. V těchto případech se doporučuje nařídit i její hygienické zabezpečení (membránová filtrace, UV apod.). Vzhledem k minimální produkci vod a tedy i fosforu není obvyklé požadovat pro tuto velikost čistíren odstraňování fosforu. Pouze ve výjimečných případech, kde je důvodný požadavek na nutnost zvýšeného odstraňování fosforu (např. v blízkosti vodárenských nádrží) může vodoprávní úřad předepsat i odstraňování fosforu. Hodnoty doporučené jako emisní limit jsou pak pro parametr celkový fosfor (Pcelk) („p“ = 3 mg/l a „m“ = 8 mg/l), což jsou hodnoty odpovídající simultánnímu srážení fosforu na větších ČOV.

81

Postup povolování Vodohospodářský orgán v rozhodnutí stanoví emisní limity podle tabulky 1a přílohy č. 1 k nařízení a odpovídající hodnotám uvedeným pro jednotlivé třídy. Při povolování stavby DČOV se doporučuje zkontrolovat, zda emisní hodnoty uvedené pro zařízení v projektové dokumentaci jsou vhodně zvoleny s ohledem na lokalitu, ve které je zařízení povolováno a s ohledem na účel, ke kterému je zařízení povolováno. Pokud je v lokalitě více DČOV, je vhodné tuto skutečnost při rozhodování zohlednit i v případě, že územní plán toto zatím neřeší. Při kolaudaci se doporučuje zkontrolovat, zda na zařízení byla „Prohlášena shoda“ (zda zařízení má příslušné CE) a zda hodnoty udávané výrobcem nebo dovozcem na základě zkoušky typu při „Prohlašování shody“ prokazují vhodnost použitého zařízení pro danou lokalitu. To znamená srovnat emisní hodnoty uváděné výrobcem nebo dovozcem (výrobce by měl ručit za to, že nebude klamat zákazníka uvedením hodnot lepších, než byly dosaženy při zkoušce typu) se stanovenými emisními limity. Cílem je ochrana zákazníka i životního prostředí podle ustanovení směrnice Rady 89/106/EHS. V případě nesrovnalostí – absence „Prohlášení shody“ (CE), podezření na nepravdivost údajů uváděných výrobcem v průvodní dokumentaci, nevěrohodnost výsledků zkoušky typu (zkouška typu je dlouhodobá v desítkách týdnů viz TNV 75 6910), absenci některé důležité části DČOV (kalový prostor), statických problémů, nebezpečnosti zařízení, např. vstupu do DČOV, nebo možnosti ohrožení zdraví při obsluze apod. – není možné takovou DČOV povolit a je třeba na tuto skutečnost upozornit Českou obchodní inspekci.

Odběr vzorků Pokud uživatel prokáže zabezpečený odborný dohled nad DČOV a doklad o provedení zkoušky typu tak, že třída DČOV (emisní parametry) vyhovuje požadovaným emisním limitům, je možné snížit množství požadovaných vzorků až na jeden za rok (viz. poznámka 5) u tabulky 1 přílohy č. 4 k nařízení).

2. Kategorie ČOV do 2 000 EO Nařízení vlády vyžaduje v této velikostní kategorii kromě odstraňování uhlíkatého znečištění i odstraňování sloučenin dusíku, i když pouze v ukazateli amoniakální dusík (N-NH4+). Přípustné hodnoty pro ukazatel N-NH4+ jsou uvedeny zejména proto, aby byl tento ukazatel analyticky sledován, přičemž koncentrační limit by měl být u dobře biologicky vyčištěné odpadní vody dosažen. Překročení této koncentrace s technologiemi používanými v této kategorii znamená v podstatě havarijní stav. V této velikostní kategorii můžeme nalézt největší rozmanitost technologických procesů a zařízení od klasických zkrápěných biofiltrů (používaných již na počátku našeho století) přes rotační biofilmové reaktory až po aktivační proces, opět přednostně s aerobní stabilizací kalu. Nízko zatěžovaný aktivační proces i biofilmové reaktory produkují při teplotách nad 12 °C plně nitrifikovaný odtok.

82

Za nejlepší dostupnou technologii se v této kategorii považuje •

nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací.

Zejména v obcích s oddílnou kanalizací je vhodné v této velikostní kategorii používat aktivace typu SBR (sequence batch reactor), a to jak v původním jednoduchém provedení monobloků, tak zejména moderních systémů s časovým řízení. Různé ”zelené” čistírenské technologie nemohou v dlouhodobém výhledu splňovat požadavky na jakost vyčištěné odpadní vody ani na provoz zařízení.

3. Kategorie ČOV 2 001 – 10 000 EO V této kategorii je vyžadováno odstraňování uhlíkatého znečištění, sloučenin dusíku, i když pouze v ukazateli N-NH4+ a nově i fosforu (Pcelk). Za nejlepší dostupnou technologii se pro tuto kategorii považuje: •

nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací a simultánním srážením fosforu solemi Fe nebo Al3+ doplněná terciárním dočištěním stávajících odtoků (mikrosíta, jiné formy terciární filtrace).

V této velikostní kategorii se v ČR uplatňují dva hlavní typy technologií, založené na aktivačním procesu: •

D-N proces (nitrifikace s pre-denitrifikací)

•

oběhová aktivace se simultánní nitrifikací a denitrifikací

Pro dosahování požadované kvality v této kategorii ČOV je rozhodující dimenzování dosazovacích nádrží. Návrhová kritéria v této kategorii podle ČSN 75 6401, stejně jako u větších ČOV, snesou plné srovnání s německým standardem ATV A131.

4. Kategorie ČOV 10 001 - 100 000 EO Základním rysem nejlepší dostupné technologie v této velikostní kategorii bude doplnění stávajícího čištění o terciární filtraci a v případě potřeby terciární srážení fosforečnanů. Za nejlepší dostupnou technologii se v této kategorii považuje •

nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů doplněná o terciární stupeň čištění včetně srážení fosforu eventuelně dávkování externího substrátu

V případě aplikace nejlepší dostupné technologie bude nutno vyřešit i otázku dostatku organického substrátu pro denitrifikaci, případně pro denitrifikaci v kombinaci s biologickým odstraňováním fosforu. V této souvislosti musí nejlepší dostupné technologie řešit: •

nutnost zařazení primární sedimentace, kdy se ztrácí značná část organického uhlíku, nutného pro biologické odstraňování dusík a/nebo fosforu; je tedy nutná ekonomická úvaha o tom, co bude ekonomicky náročnější – buď pokles v produkci bioplynu nebo náklady na nákup náhradních organických substrátů

83

•

výběr a dávkování externích organických substrátů.

Tato velikostní kategorie je doménou původní československé technologie, tzv. R-D-N procesu (kde je R - regenerační zóna; D - denitrifikační zóna; N - nitrifikační zóna) Hlavní přednosti R-D-N procesu mohou být shrnuty do následujících bodů: •

přítomnost anoxické kompartmentalizované zóny a zóny regenerační vytváří podmínky pro tzv. nevyvážený růst baktérií, který podporuje vznik dobře sedimentujícího aktivovaného kalu; dobrá sedimentovatelnost aktivovaného kalu je rozhodující pro oddělení aktivní biomasy od vyčištěné odpadní vody gravitací v dosazovacích nádržích

•

v systému dochází ke kombinaci kinetické a metabolické selekce mikroorganismů, což rovněž podporuje dobré sedimentační vlastnosti aktivovaného kalu

•

přítomnost regenerační zóny vytváří vynikající podmínky pro růst nitrifikačních baktérií nutných pro biologické odstraňování dusíku z odpadních vod

Řada městských ČOV dokončená v posledních letech byla s tímto procesem vyprojektována již koncem 80. let. Tento proces plně vyhovuje emisním standardům pro tuto velikostní kategorii, neboť umožňuje dosahovat účinné nitrifikace i snížení koncentrace celkového anorganického dusíku. Zároveň dochází k částečnému snížení koncentrace fosforu biologickou cestou. V případě nutnosti je však možno kombinovat R-D-N proces se simultánním srážením fosforečnanů, kdy se srážedlo dávkuje do vhodného místa nitrifikační zóny. Fosfor v nejrůznější formě je činností baktérií v odpadní vodě či v aktivovaném kalu převeden do formy orthofosforečnanového anionu. Tento anion snadno vytváří nerozpustné sole, přičemž ke srážení se nejčastěji používají síran železitý či hlinitý nebo vápno. V případě simultánního srážení je vznikající sraženina zachycena v dosazovací nádrži a odvedena ze systému v přebytečném aktivovaném kalu. Jinou velmi běžnou modifikací aktivačního procesu v této velikostní kategorii je oběhová aktivace, používaná již pro ČOV do 10 000 EO. Technologická linka je však vybavena i anaerobní zónou, která umožňuje biologické odstraňování fosforu z odpadních vod a přispívá i ke zlepšení separačních vlastností aktivovaného kalu. Oběhové aktivace jsou stále častěji navrhovány a provozovány s přerušovanou aerací, kdy jsou v systému jednoznačně definovány kultivační podmínky pro nitrifikaci a denitrifikaci. V této velikostní kategorii je běžně dostupnou technologií i aktivace typu SBR, a to nejen v klasickém uspořádání, ale i v provedení tzv. cyklické aktivace nebo aktivace se střídáním nitrifikace a denitrifikace ve dvou paralelně provozovaných aktivačních nádržích s jednou nádrží dosazovací. Nejnověji se v posledních letech na čistírnách této kategorie u nás prosazuje aktivace s kaskádou nitrifikace a denitrifikace, kde je eliminována nutnost interní recirkulace aktivační směsi.

84

5. Kategorie ČOV nad 100 000 EO Technologie používané na našich největších čistírnách odpadních vod jsou principiálně shodné s technologiemi v předchozí kategorii. Protože v této kategorii platí nejpřísnější emisní standardy, používá se u všech nových či modernizovaných ČOV kombinace odstraňování organického znečištění s biologickou eliminací sloučenin dusíku a fosforu. Za nejlepší dostupnou technologii se v této kategorii považuje: •

nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů doplněná o terciární stupeň čištění včetně srážení fosforu eventuelně dávkování externího substrátu

Typickou technologií pro tuto velikostní kategorii je tzv. R-AN-D-N proces, (kde je R - regenerační zóna; AN – anaerobní zóna pro navození zvýšeného biologického odstraňování fosforu; D - denitrifikační zóna; N - nitrifikační zóna) Výše popsaná technologická linka R-D-N procesu je ještě doplněna o anaerobní zónu. Pro dosahování limitu Ncelk bude rozhodující: • stabilita procesu nitrifikace • zajištění organických substrátů pro denitrifikaci Jak již bylo zmíněno, je pro jakost vody na odtoku ve všech velikostních kategoriích důležité správné dimenzování, konstrukce i provozování dosazovacích nádrží. Pro dosahování velmi přísných emisních limitů bude nutná i bezchybná funkce dosazovacích nádrží, a to ve spojení s vynikajícími separačními vlastnostmi aktivovaného kalu. Konstrukce dosazovacích nádrží však musí být realistická a navrhovaná inovativní řešení musí být teoreticky zdůvodnitelná a prokázaná v provozním měřítku. V případě potřeby lze obsah nerozpuštěných látek na odtoku z dosazovací nádrže dále snižovat terciární filtrací, která se již dnes u větších ČOV používá. Pokud se jedná o ukazatel Pcelk, chemické simultánní srážení je vzhledem k číselným hodnotám limitu automatickou součástí technologie, ve vybraných případech bude nutno uvažovat s terciárním srážením, a to nejen s gravitační separací sraženiny, ale vzhledem k jejím nepříznivým separačním vlastnostem, často i s filtrací.

V rámci zefektivnění navrhování a provozování aktivačních technologií v této velikostní kategorii je možné využít následující doporučení: • Opatření na stokové síti a v části mechanického čištění čistírny s cílem zabránit ztrátám dobře rozložitelných substrátů nutných ve vlastním biologickém čištění pro procesy zvýšeného biologického odstraňování fosforu a denitrifikaci. • Zlepšení separace shrabků a písku s jejich následným zpracováním, dnes zejména praní písku.

85

• Zvýšení účinnosti primární sedimentace konstrukčními opatřeními nebo chemickým srážením (pokud to v konkrétním případě není v rozporu s požadavky biologického odstraňování nutrientů). • Úpravy technologické linky již stávajících ČOV, byť již navržených a provozovaných s odstraňováním nutrientů, s cílem dosáhnout větší míry zastoupení nitrifikačních baktérií v aktivovaných kalech, a tudíž prohloubení a stabilizaci nitrifikace. U nových ČOV uvažovat s těmito opatřeními již ve fázi projektu. V praxi se bude jednat nejčastěji o zavedení již provozně dostatečně ověřené bioaugmentace nitrifikačních baktérií in-situ). • Jinou účinnou cestou stabilizace nitrifikační populace v čistírenském systému může být kombinace aktivačního procesu s biofilmovou kultivací. • V případě nedostatečné bilance snadno rozložitelných substrátů vůči množství dusičnanů nutných odstranit denitrifikací bude nutno přistupovat k dávkování externích substrátů, které budou muset ovšem splňovat určité podmínky. Jako vhodný zdroj organického uhlíku se jeví nižší alkoholy, zejména methanol a ethanol). Bude nutno zvážit i nezbytnost primární sedimentace v technologické lince takové ČOV a další opatření v čistírně. • Kalové hospodářství moderní ČOV s vysokou účinností odstraňování nutrientů by mělo být koncipováno tak, aby se minimalizovaly zpětné toky jak organického znečištění tak nutrientů do biologické části ČOV. Z tohoto hlediska se jeví jako optimální kalová koncovka různé termické či oxidační postupy, např. spalování surového kalu. • Z hlediska dosahování limitních koncentrací fosforu na odtoku, zejména po zavedení emisních limitů stavovených kombinovaným způsobem, se chemické srážení fosforečnanů stane nedílnou součástí biologické ČOV. Toto srážení by však nemělo suplovat vlastní odstraňování organického znečištění aktivovaným kalem (tedy pokud možno bez současné koagulace). Stále častější pak bude terciární srážení fosforečnanů v k tomuto účelu speciálně vyvinutých filtrech.

Ekonomická náročnost doporučovaných čistírenských technologií v jednotlivých velikostních kategoriích ČOV V případě potřeby ekonomické rozvahy se navrhuje použít hodnoty orientačních jednotkových nákladů z „Katalogů opatření“ zpracovaných v roce 2005 Ministerstvem zemědělství (www.mze.cz – záložka Vodní hospodářství / Plánování v oblasti vod).

86

Tabulka 1 - Dosažitelné hodnoty koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod (pro uvedené hodnoty analogicky platí poznámky uvedené pod tabulkami 1a a 1b přílohy č. 1 k nařízení) BSK5

CHSKCr Kategor ie ČOV [EO]

< 500

500 2000

2001 10 000

10 001 100 000

Nejlepší dostupná technologie Nízko až středně zatěžovaná aktivace nebo biofilmové reaktory Nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací Nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací a se simultánním srážením fosforu + mikrosíta či jiná filtrace Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů +terciární stupeň

koncentrace p mg/l

m mg/l

účin nost [%]

110

170

75

koncentrace

N-NH4+

NL

p mg/l

m mg/l

účin nost [%]

75

30

50

140

75

22

70

120

80

60

100

80

koncentrace

koncentrace prů m m mg/l mg/l

Ncelk účin nost [%]


Pcelk účin nost [%]


účin nost [%]

p mg/l

m mg/l

85

40

60

-

-

-

-

-

-

-

-

-

30

85

25

30

12

20

75

-

-

-

-

-

-

18

25

90

20

30

8

15

80

-

-

-

2

5

75

14

20

90

18

25

-

-

-

12

25

75

1,5

3

80

87

> 100 000

včetně srážení fosforu eventuelně dávkování externího substrátu Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů + terciární stupeň včetně srážení fosforu, dávkování externího substrátu

55

90

85

10

15

95

14

88

20

-

-

-

10

16

75

0,7

2

85

Příloha III

Metodika stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem

Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23.10.2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice) v čl. 40 preambule stanovuje, že „vodní politika Společenství má být založena na sdruženém/kombinovaném přístupu … stanovením hodnot emisních limitů a standardů environmentální kvality“.

1.

Definice kombinovaného způsobu stanovování emisních limitů

Kombinovaný způsob stanovování emisních limitů je požadován v § 38 odst. 5 vodního zákona26, kde se říká: „Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění (tzv. emisní limity). Při tom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod (tzv. imisní standardy), ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod (tzv. emisní standardy)“. Kombinovaný způsob stanovování emisních limitů je pak podrobně definován v § 2 písm. j) nařízení jako „způsob stanovení cílových emisních limitů 27 při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod“ (definovaným § 2 písm. i) nařízení). Postup stanovování emisních limitů, který kombinuje emisní a imisní požadavky, není novým postupem. Již předchozí nařízení vlády č. 171/1992 Sb. a nařízení vlády č. 82/1999 Sb. umožňovaly takový kombinovaný přístup; aplikovat požadavky imisního hlediska však nebylo povinné (vodoprávní úřad k imisním požadavkům měl pouze přihlížet). Novým prvkem je tedy povinnost vycházet z imisních požadavků, a to od 1.1.2010.

2.

Princip metodiky stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem

Aplikovat kombinovaný způsob na stavování emisních limitů znamená řešit regionální problém. Omezením vypouštění ze soustavy bodových zdrojů znečištění a z difúzních a plošných zdrojů znečištění 28 se mají zajistit imisní požadavky v soustavě zájmových profilů či úseků toku. 26 Tento odstavec § 38 vodního zákona je transpozicí čl. 10 Rámcové směrnice. Podle tohoto článku Rámcové směrnice má pojem kombinovaný přístup k řešení zdrojů znečištění dva významy: má se kombinovat přístup k bodovým zdrojům a k difúzním zdrojům znečištění a mají se kombinovat emisní a imisní požadavky na zdroje znečištění. V ČR se místo jednoduchého pojmu "difúzní zdroje znečištění" používá složený pojem "plošné a difúzní zdroje znečištění". 27 Pod cílovými emisními limity je třeba si představit emisní limity stanovené kombinovaným způsobem. 28 Plošné zdroje jsou především plochy poznamenané erozí, zpevněné plochy se splachy a přírodní (geogenní) znečištění. Difúzní zdroje jsou drobné bodové zdroje, které nejsou (pro svoji velikost) evidovány, nebo nejsou identifikovány.

89

Použitý postup je nejjednodušší z možných postupů stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem; izolované řešení pro jeden zdroj znečištění (což by byl ještě jednodušší přístup, protože by stačilo použít jednoduchou směšovací rovnici) neodpovídá principu kombinovaného způsobu v pojetí Rámcové směrnice a § 2 písm. j) nařízení. Deklarovaná jednoduchost řešení je narušena pouze v případě, že se ve vodním útvaru vyskytne užití vody pro vodárenské účely, ke koupání nebo úsek lososových nebo kaprových vod. Metodika je založena na kombinaci aplikace principu skládačky (puzzle), kdy každý vodní útvar, řešený jako samostatná jednotka nezávisle na ostatních vodních útvarech, musí vyhovět emisním a imisním požadavkům, a řešení v celém povodí nad zájmovým profilem. Do řešení pomocí skládačky vstupují všechny útvary povrchových vod tekoucích i stojatých.

Seznam vodních útvarů, resp. útvarů povrchových vod, je uveden v příloze 1 Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod č. 6, který byl zveřejněn ve Věstníku MŽP, částce 3 z března 2007.

3.

Řešení pomocí skládačky

Princip skládačky se uplatní při řešení jednoho nebo skupiny vodních útvarů a také jako podmínka nutná pro řešení celého povodí nad zájmovým profilem. Hlavní charakteristiky principu skládačky jsou tedy následující: •

Výpočet se provádí pouze pro ty vodní útvary, do kterých jsou zaústěny odpadní vody ze zdrojů znečištění, pro které vodoprávní úřad vydává povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

•

Při výpočtu se předpokládá, že na horním konci vodního útvaru jsou nebo budou dodrženy obecné požadavky na imisní standardy stanovené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení a hledá se takové řešení, které zajistí dodržení obecných požadavků na imisní standardy stanovených v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení na dolním konci vodního útvaru.

•

Dodržení imisních standardů na horním konci vodního útvaru musí být zajištěno řešením výše položeného vodního útvaru či útvarů.

•

Princip skládačky umožňuje řešit jednotlivé vodní útvary nezávisle na sobě jak v prostoru tak v čase.

•

Řešení se provádí pro průměrné hodnoty 29 (výpočtové imisní standardy 30 mají charakter ročních průměrů, za průtoky vody v toku se berou dlouhodobé průměry Qa, u zdrojů

29

Cílem přechodu na řešení pomocí ročních průměrů není snížit ekologické požadavky, ale učinit výpočet snadnější a transparentnější. Imisní standardy mají totiž charakter buď hodnot s pravděpodobností nepřekročení 90 % (pro obecné užití vody) nebo ročních průměrů (pro speciální užití vody). Emisní standardy nařízení mají navíc pro různé ukazatele různou statistickou interpretaci (hodnoty "p", roční průměry, denní průměry, měsíční průměry, specifické produkce apod). Tato různorodost požadavků vedla k nutnosti přechodu na nejjednodušší statistickou charakteristiku - na roční průměr. Informace o zdrojích znečištění jsou také vesměs dány jen ročním množstvím (ročním průměrem).

90

znečištění se uvažují průměrná množství odpadních vod a průměrné koncentrace ukazatelů znečištění, výpočtové emisní standardy mají charakter ročních průměrů 31). •

Při řešení se nepočítá se samočištěním 32.

•

Při řešení se přihlíží k příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění p(PPDZ) které se imisní standardy a kombinovaný způsob také vztahují.

•

Jestliže je do vodního útvaru zaústěn (boční) vodní útvar, musí být vyřešen před řešením vodního útvaru, do kterého je zaústěn.

•

Snížení znečištění v zájmovém profilu musí být zajištěno snížením vypouštěného znečištění z bodových zdrojů znečištění a snížením zatížení z plošných a difúzních zdrojů znečištění a to rovným dílem.

33

, na

Budou-li takto postupně vyřešeny všechny vodní útvary, bude dosaženo cíle – splnění obecných požadavků na imisní standardy ve všech vodních útvarech povrchových vod. Pokud síť vodních útvarů vypadá v řešené oblasti tak, že do řešeného vodního útvaru jsou zaústěny menší toky, které nejsou vodními útvary, a jsou na nich situovány bodové zdroje znečištění, počítá se s nimi jakoby by byly zaústěny přímo do vodního útvaru. Pokud jsou do řešeného vodního útvaru zaústěny „z boku“ vodní útvary, vstupují do bilance řešeného vodního útvaru průměrné průtoky a příčinky bodových zdrojů znečištění situovaných v povodí příslušného „bočního“ vodního útvaru. Metodika založená na principu skládačky byla zvolena proto, že tento postup umožňuje okamžitě řešit aktuální problém a vlastní metodika je založena pouze na bilancování množství vody v toku a bilancování množství vypouštěného znečištění. S ohledem na počet vodních útvarů (1103 VÚ) a počet evidovaných zdrojů znečištění (podle podrobnosti evidence mezi 3.000 a 5.000) vychází v průměru na jeden vodní útvar 3 až 5 větších zdrojů znečištění. Kromě toho navržený postup umožňuje individuální přístup ke každému zdroji znečištění ležícímu v povodí řešeného vodního útvaru.

Informace nutné pro výpočet pomocí skládačky a. Základními informacemi, které jsou pro výpočet zapotřebí, jsou informace o všech bodových zdrojích znečištění situovaných v povodí řešeného vodních útvaru. 30

Imisní požadavky lze vyjádřit dvěma - z hlediska požadavků - zcela rovnocennými a identickými způsoby: buď jako hodnoty s pravděpodobností nepřekročení 90 % (imisní standardy - C90), které jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení, nebo jako roční průměry (výpočtové imisní standardy), které jsou uvedeny v tabulce 4 přílohy III k metodickému pokynu. 31 Problematice přepočtu emisních standardů na výpočtové emisní standardy je věnována samostatná kapitola této přílohy. 32 Se samočištěním se nepočítá jednak proto, že v biologicky vyčištěných odpadních vodách zůstávají pouze nesnadno rozložitelné látky, které se ani v toku snadno nerozkládají, a jednak jako vykompenzování toho, že se výpočty provádějí v dolním konci vodního útvaru. 33 Je třeba rozeznávat velikost plošného a difúzního znečištění PPDZ (velikost zatížení toků z těchto zdrojů) a jejich příčinek (projev) do zájmového profilu p(PPDZ) - obecně jde o různé hodnoty. Při tom platí že: čím je evidence bodových zdrojů neúplnější (nejsou evidovány malé zdroje nebo informace o evidovaných zdrojích nejsou úplné), tím při výpočtech p(PPDZ) vychází hodnota difúzních zdrojů větší. Problematice příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění je věnována samostatná kapitola tohoto pokynu.

91

Pro každý bodový zdroj je potřeba znát: 1. množství vypouštěných odpadních vod v m3/rok a množství vypouštěných látek v t/rok, respektive v g/s údaje o zdroji znečištění, jehož se povolení k vypouštění týká, dodá žadatel o povolení; údaje o ostatních zdrojích situovaných v řešeném vodním útvaru lze nalézt v databázi zdrojů znečištění, kterou si vedou správci povodí (podniky Povodí) pro potřeby vodohospodářské bilance nebo VÚV T.G.M., v.v.i. pro potřeby souhrnné vodní bilance, 2. průměrnou koncentraci vypouštěných látek a koncentraci s pravděpodobností nepřekročení 95 % v mg/l 34 potřebné údaje se vztahují na zdroj znečištění, jehož se povolení k vypouštění týká, a dodá je žadatel o povolení, 3. úroveň čištění odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečištění informace se získají z databáze zdrojů znečištění porovnáním produkovaného a vypouštěného znečištění a porovnáním vypouštěného znečištění (vypouštěné koncentrace) s emisními standardy nařízení nebo s přípustnými emisemi pro nejlepší dostupné techniky ve výrobě a nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod 35. b. Pomocnými informacemi pro výpočet jsou: 1. dlouhodobé průměrné roční průtoky Qa v horním a dolním konci vodního útvaru výhradním poskytovatelem informací o průtocích je ČHMÚ, 2. imisní standard příslušného ukazatele jakosti vody Cimis obecné požadavky na imisní standardy Cimis , které mají charakter ročních průměrů, jsou uvedeny v tabulce 4 přílohy III k metodickému pokynu, 3. hodnota příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění p(PPDZ) v horním a dolním konci vodního útvaru hodnota p(PPDZ) se získá buď z přehledu vypočtených p(PPDZ) pro 5 hlavních ukazatelů jakosti vody 36 nebo se vypočte podle rovnice (11) nebo se převezme z tabulky 2 přílohy III k tomuto metodickému pokynu. Informace o úrovni čištění odpadních vod v jednotlivých zdrojích znečištění je důležitá proto, že se v prvním kroku požaduje dodržení emisních standardů stanovených v nařízení (příloha č. 1 k nařízení) a v druhém pak uplatnění nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod. 34

Koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 95 % odpovídá hodnotě "p". Hodnota se ze souborů naměřených koncentrací vypočte podobně jako se počítá koncentrace v toku s pravděpodobností nepřekročení 95 %, tj. podle ČSN 75 7221. Hodnota s pravděpodobností nepřekročení 95 % je potřebná pro zpětný přepočet limitů vypočtených kombinovaným způsobem, které mají charakter ročních průměrů, na hodnotu "p". 35 Dosažitelné emisní koncentrace pro komunální odpadní vody jsou uvedeny v příloze II k tomuto pokynu. 36 Přehled hodnot příčinků p(PPDZ) pro 253 profilů v ČR a pro BSK5, CHSK, Pcelk, Ncelk a N-NH4+ je uveden na webové stránce http://www.ochranavod.cz (záložka Ochrana vod/Kombinovaný přístup)

92

Situace u bodových zdrojů znečištění je totiž různá: • čistírna odpadních vod není vybudována, • čistírna je vybudována, ale nesplňuje emisní standardy nařízení, • čistírna je vybudována a splňuje emisní standardy nařízení, ale není uplatněna nejlepší dostupná technika ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod, • čistírna je vybudována a je použita nejlepší dostupná technika ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod. Nejlepší dostupná technika ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod představují zatím (v prvním cyklu plánů oblastí povodí) nejvyšší možný požadavek na bodový zdroj znečištění ( viz. § 6 odst. 11 nařízení).

3.1. Použití metody skládačky na jeden izolovaný vodní útvar Jestliže vodoprávní úřad stanovuje emisní limit kombinovaným způsobem pouze v jednom vodním útvaru 37 a použije metodu skládačky, lze výpočet popsat jednoduchými bilančními rovnicemi (1) a (2); požadavkem je dodržet nerovnost (3) 29.

(1) X j =

Qhorní , j ⋅ (Cimis − p(PPDZ ) j −1 ) + ∑ BZ emis , j ,k Qdolní, j

(2)

Qhorní,j = Qdolní,j-1

(3)

Xj + p(PPDZ)j ≤ Cimis

kde je Xj

Qhorní,j

vypočtená (na počátku řešení neznámá) průměrná koncentrace na dolním konci j-tého vodního útvaru = příčinku bodových zdrojů znečištění do dolního konce vodního útvaru (v mg/l) průměrný průtok v horním konci j-tého vodního útvaru (v m3/s), který se rovná průměrnému průtoku v dolním konci (j-1)-tého vodního útvaru (viz informace b.1.); jestliže horním koncem j-tého vodního útvaru je pramen, pak Qhorní,j = 0

Cimis imisní standard příslušného ukazatele jakosti vody (v mg/l) ( viz informace b.2., kapitola 3 této přílohy) p(PPDZ)j-1 příčinek plošných a difúzních zdrojů znečištění příslušející dolnímu konci (j-1) - tého vodního útvaru (v mg/l) (viz informace b.3., kapitola 3 této přílohy); jestliže horním koncem j-tého vodního útvaru je pramen, pak p(PPDZ)j-1 = 0 37

Tento případ může nastat v situaci nutného okamžitého rozhodnutí vodoprávního úřadu pro jeden zdroj znečištění, když ostatní vodní útvary nejsou ještě vyřešeny. Při takovém řešení musí vodoprávní úřad vlastně vyřešit všechny zdroje znečištění ležící v povodí vodního útvaru a útvarů do něj zaústěných. Příklad "Jihlava" je uveden na http://www.ochranavod.cz (záložka Ochrana vod/Kombinovaný přístup)

93

BZemis,j,k

k-tý (evidovaný) bodový zdroj znečištění v j-tém vodním útvaru, který musí plnit nejdříve emisní standardy nařízení a pak emisní charakteristiky nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod (v g/s) (viz informace a.1., kapitola 3 této přílohy); suma v rovnici (1) se provede přes všechny bodové zdroje znečištění ležící v j-tém vodním útvaru

Qdolní,j

průměrný průtok v dolním konci j-tého vodního útvaru (v m3/s) (viz informace b.1.)

p(PPDZ)j příčinek plošných a difúzních zdrojů znečištění příslušející dolnímu konci jtého vodního útvaru (v mg/l) (viz informace b.3.). Čitatel zlomku v rovnici (1) vyjadřuje příčinek všech bodových zdrojů znečištění nad dolním koncem řešeného vodního útvaru do dolního konce vodního útvaru v g/s. První člen čitatele na pravé straně rovnice (1) vyjadřuje příčinek všech bodových zdrojů znečištění ve všech vodních útvarech nad horním koncem řešeného vodního útvaru do horního konce řešeného vodního útvaru v g/s; hodnota je stanovena za předpokladu, že těmito bodovými zdroji je využit celý prostor, který poskytuje imisní standard po odečtení hodnoty příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění příslušné hornímu konci řešeného vodního útvaru, a že v horním konci řešeného vodního útvaru je imisní standard právě dodržen. Druhý člen čitatele na pravé straně rovnice (1) (ΣBZemis,j,k) vyjadřuje bilanci vypouštěného znečištění z bodových zdrojů situovaných v povodí řešeného vodního útvaru. Rovnice (2) vyjadřuje zákon kontinuity (odtok z horního útvaru/ů, ústícího do řešeného vodního útvaru se rovná přítoku do řešeného vodního útvaru). Výraz (3) je nerovnost, která vyjadřuje požadavek splnění imisního standardu na dolním konci řešeného vodního útvaru. Jestliže hodnota (Xj + p(PPDZ)j) vyjde po splnění emisních požadavků nařízení i emisních požadavků plynoucích z nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod větší než Cimis, bylo by třeba snížit u bodových zdrojů znečištění ve vodním útvaru a u plošných a difúzních zdrojů znečištění množství vypouštěných látek o hodnotu

[( Xj + p(PPDZ)j) - Cimis] . Qdolní,j a to rovným dílem.

3.2. Řešení řetězce vodních útvarů Při řešení řetězce vodních útvarů (na jednom toku směrem po proudu) počítáme v každém vodním útvaru příčinek bodových zdrojů znečištění do dolního konce vodního útvaru a ty potom postupně sčítáme po vodních útvarech směrem po proudu toku. K této hodnotě se pak přičte na dolním konci vodního útvaru příčinek plošných a difúzních zdrojů znečištění p(PPDZ) a suma se srovnává s požadovaným imisním standardem Cimis. Tím se tento postup liší od řešení izolovaného vodního útvaru, kde na horním konci vodního útvaru předpokládáme právě splnění imisního standardu.

94

Jestliže se hledá emisní limit kombinovaným způsobem pro více zdrojů znečištění ve více za sebou seřazených vodních útvarech 38 a použije se metoda skládačky, pak místo rovnice (1) se použije rovnice (4) 39

(4)

Xj =

∑ p( BZ

emis , j − m

) + ∑ BZ emis , j , k

Qdo ln í , j

kde Σp(BZemis, j-m) je suma příčinku bodových zdrojů znečištění situovaných ve všech vodních útvarech nad horním koncem řešeného j-tého vodního útvaru; u těchto zdrojů jsou - jako u každého vodního útvaru - nejprve uplatněny emisní požadavky nařízení a pak emisní požadavky plynoucí z nejlepších dostupných technik ve výrobě nebo nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, pokud uplatnění emisních požadavků nařízení nestačí (suma se provádí přes všechny bodové zdroje situované v povodí vodního útvaru). Protože neuvažujeme samočištění platí

Σp(BZemis,j-m) = Σ(BZemis,j-m). Suma příčinku bodových zdrojů Σp(BZemis,j-m) v rovnici (4) z výše položených vodních útvarů musí však přirozeně splňovat nerovnost (5) pro (j-1)-tý vodní útvar

(5)

∑ p(BZ

emis , j − m

Qdolní, j −1

) + p(PPDZ )

j −1

≤ Cimis

Suma ΣBZemis,j,k v rovnici (4) je suma příčinku znečištění bodových zdrojů znečištění situovaných v povodí řešeného vodního útvaru do dolního konce vodního útvaru (suma se provádí přes všechny bodové zdroje situované v povodí vodního útvaru). U těchto zdrojů znečištění jsou opět nejprve uplatněny emisní požadavky nařízení a pak emisní požadavky plynoucí z nejlepších dostupných technik ve výrobě nebo nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, pokud uplatnění emisních požadavků nařízení nestačí. Pokud by výpočet řešeného vodního útvaru vedl k výrazně přísnějším požadavkům než je tomu u výše položených vodních útvarů, pak je třeba, aby se na zpřísňujících požadavcích tedy na snížení vypouštěného množství znečištění o hodnotu

[( Xj + p(PPDZ)j) - Cimis] . Qdolní,j podílely i výše položené vodní útvary (bodové zdroje a plošné a difúzní zdroje stejnou měrou). Podobně, pokud by ani aplikace nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod nestačila k dosažení imisního standardu v dolním konci řešeného vodního útvaru a pokud by bylo třeba stanovit postup k

38

Takové řešení je výhodné začít od pramene a vyřešit celé povodí zvoleného toku; tak lze postupovat pouze v případě, že jedním z vodních útvarů není nádrž (stojatý vodní útvar), u níž není možno samočištění zanedbat. 39 Příklad je uveden na http://www.ochranavod.cz (záložka Ochrana vod/Kombinovaný přístup)

95

dosažení imisního standardu, bylo by nutné zpřísňující požadavky uplatnit i na výše položené vodní útvary (bodové zdroje a plošné a difúzní zdroje stejnou měrou). V případě, že bude dosaženo požadované snížení podílu znečištění z bodových zdrojů na celkovém znečištění vodního útvaru (zavedení nejlepších dostupných technologií), ale přesto nebude vodní útvar plnit požadavky na imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod z důvodu nedostatečného omezení plošných a difúzních zdrojů znečištění, nebude vodoprávní úřad do okamžiku splnění požadavků na omezení plošných a difúzních zdrojů znečištění požadovat další snížení podílu bodových zdrojů znečištění.

4.

Řešení pro přísnější imisní požadavek - řešení celého povodí

Jestliže je třeba zajistit přísnější imisní požadavek (viz. požadavky pro užívání vody v tabulce 1 přílohy č.3 k nařízení) v nějakém zájmovém profilu/úseku (nebo alespoň zjistit co by takové zajištění znamenalo) z důvodu zvláštního užití vody 40 a je zřejmé, že metodou skládačky se ani při uplatnění nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod přísnější imisní požadavky nezajistí, je třeba provést řešení pro celé povodí nad zájmovým profilem. Pak je uplatnění nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod podmínkou nutnou a hledá se podmínka postačující k dodržení požadovaného přísnějšího imisního standardu. Aplikuje se jednoduchý regresní model, který počítá se samočištěním; v takovém případě je třeba vyjít z měření jakosti vody, které se v tomto zájmovém profilu/úseku (nebo v jeho blízkosti) provádí 41. Pro řešení celého povodí platí podobné zásady jako při použití skládačky, tj,: •

Řešení se provádí pro průměrné hodnoty (výpočtové imisní standardy mají charakter ročních průměrů, za průtoky vody v toku se berou dlouhodobé průměry Qa, u zdrojů se uvažují průměrná množství odpadních vod a průměrné koncentrace ukazatelů znečištění, výpočtové emisní standardy mají charakter ročních průměrů).

•

Ve výpočtovém profilu nebo na začátku a konci zájmového úseku toku se požaduje dodržení přísnějších imisních standardů (viz. požadavky pro užívání vody v tabulce 1 přílohy č.3 k nařízení).

•

Při řešení se počítá se samočištěním.

•

Při řešení se přihlíží k příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění, na které se imisní standardy a kombinovaný způsob také vztahují.

•

Snížení znečištění v zájmovém profilu musí být zajištěno snížením vypouštěného znečištění z bodových zdrojů znečištění a snížením zatížení z plošných a difúzních zdrojů znečištění a to rovným dílem.

•

Řešení pro celé povodí musí předcházet aplikace nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod.

40

Zvláštním užitím vody se rozumí odběry vody pro vodárenské účely, koupání nebo úseky losových a kaprových vod. 41 Jednoznačně preferujeme postup založený na měření v zájmovém profilu a použití jednoduchého regresního modelu. To je zejména důležité, pokud nad zájmovým profilem je nějaká vodní nádrž.

96

Použití jednoduchého regresního modelu předpokládá, že je k dispozici měření jakosti vody v zájmovém profilu/úseku, které je doplněno měřením průtoků vody v době odběru vzorků vody pro analýzu jakosti vody. Takové měření by mělo být nejméně za dvouleté a lépe za tříleté období. K dispozici musí být evidence bodových zdrojů pro stejné období. Jako jednoduchý regresní model se doporučuje použít rovnici (6) 42. LO − α = B ⋅ Q n +

(6)

D Qm

kde je LO

látkový odnos zájmovým profilem (v g/s)

Q

průtok vody zájmovým profilem (v m3/s)

B,D

regresní součinitele

α

bilance vypouštěného znečištění v povodí nad zájmovým profilem Σ(BZ) (v g/s)

m,n

exponenty 43

Regresní rovnice (6) popisuje závislost hodnot látkových odnosů zájmovým profilem LOi na průtocích vody Qi. Proměnná α představuje množství vypouštěného znečištění z (evidovaných) bodových zdrojů znečištění v povodí nad zájmovým profilem. Výraz B,Qn v rovnici (6) popisuje velikost zatížení znečištěním z plošných a difúzních zdrojů a výraz D/Qm pak úbytek (ztrátu) množství znečištění přirozenými procesy v toku 44. Protože nutnou podmínkou pro aplikaci řešení pro celé povodí je předpoklad dodržení emisních standardů nařízení a použití nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, je třeba nejdříve vypočítat průměrnou koncentraci, která nastane (by nastala) po jejich použití. Nejdříve se vypočte redukční součinitel Remis podle rovnice (7)

Remis =

(7)

∑ (BZ ) ∑ (BZ ) emis

kde je Σ(BZemis) suma vypouštěného znečištění po dodržení emisních standardů nařízení a po aplikaci nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod v celém povodí nad zájmovým profilem

Σ(BZ)

suma vypouštěného znečištění v současnosti (v hodnoceném období) v celém povodí nad zájmovým profilem.

42

Rovnice dobře vyhovuje pro popis závislosti látkových odnosů na průtoku. Pro případnou závislost koncentrace na průtoku vody by bylo třeba najít jinou rovnici. 43 Hodnoty exponentů m,n zatím nejsou známé, mohou být pro jednotlivé ukazatele jakosti vody různé; budou se pohybovat pravděpodobně mezi 1 a 2. Zatím se používá hodnota 1. 44 Součinitel D by měl vyjít záporný (předpokládáme úbytek způsobený přirozenými procesy v toku). Pokud součinitel D nevychází záporný, je zřejmě chybně stanovená hodnota proměnné α (bilance vypouštěného znečištění).

97

Redukčním součinitelem Remis se vynásobí jednotlivé hodnoty LOi v současnosti (v hodnoceném období) 45 a vypočte se redukovaná hodnota jednotlivých hodnot látkových odnosů LOemis,i a z nich pak průměrná hodnota LOemis,prům. Vydělením jednotlivých hodnot LOemis,i jednotlivými hodnotami Qi se vypočítají jednotlivé hodnoty Cemis,i, ze kterých se spočte průměrná hodnota Cemis,prům. Hodnota Cemis,prům je koncentrace, která nastane (by nastala) po použití nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod. Vypočtenou hodnotu Cemis,prům porovnáváme s hodnotou požadovaného přísnějšího imisního standardu Cimis,pož. Protože tuto metodu používáme především v případě přísnějších požadavků, vyjde obvykle hodnota Cemis,prům větší než je požadovaný přísnější imisní standard Cimis,pož (požadavek není splněn). V takovém případě musí dojít (by mělo dojít) k další redukci jednotlivých hodnot LOemis,i a to vynásobením dalším redukčním součinitelem Rpož, který se vypočte z rovnic (8) až (10)

R pož =

(8) (9)

LO pož, prům LOemis, prům

LOpož,prům = γ . Qprům .Cimis,pož

γ=

(10)

LOemis, prům Q prům ⋅ Cemis, prům

kde γ je opravný součinitel, vyplývající z toho, že LOemis,prům se nerovná (Qprům . Cemis,prům). Redukčním součinitelem Rpož se vynásobí jednotlivé hodnoty LOemis,i 46 a vypočtou se jednotlivé redukované hodnoty látkových odnosů LOpož,i a z nich pak průměrná hodnota LOpož,prům. Vydělením jednotlivých hodnot LOpož,i jednotlivými hodnotami Qi se vypočtou jednotlivé odnoty Cpož,i, ze kterých se spočte průměrná hodnota Cpož,prům. Vypočtenou hodnotu Cpož,prům porovnáváme s hodnotou předepsaného imisního standardu Cimis,pož. Hodnota Cpož,prům vyjde blízká předepsanému imisnímu standardu Cimis,pož a výpočet končí 47.

5.

Výpočtové imisní standardy

Protože výpočty emisních limitů kombinovaným způsobem jsou prováděny pro průměrné hodnoty, bylo třeba na roční průměry přepočítat také obecné požadavky na imisní standardy stanovené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení. Přepočet imisních standardů na roční průměry (na přepočtené imisní standardy) je založen na znalosti vztahu C90 a Cprům pro jednotlivé 45

Předpokladem takové jednoduché redukce látkových odnosů LOi je, že redukce plošných a difúzních zdrojů znečištění bude stejně velká jako redukce bodových zdrojů. 46 Předpokladem takové jednoduché redukce látkových odnosů LOi je opět předpoklad, že redukce plošných a difúzních zdrojů znečištění bude stejně velká jako redukce bodových zdrojů. 47 Protože jde o složitější postup je na webové stránce http://www.ochranavod.cz (záložka Ochrana vod/Kombinovaný přístup) uveden příklad.

98

ukazatele jakosti vody v souborech měření ČHMÚ v kontrolních profilech na tocích. Výpočtové imisní standardy jsou uvedeny v tabulce 4 přílohy III metodického pokynu.

6.

Příčinek plošných a difúzních zdrojů znečištění

Ukazatele jakosti vody z hlediska příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění p(PPDZ) můžeme rozdělit na tři skupiny: •

ukazatele znečištění, které se vyskytují pouze u (velkých) bodových zdrojů znečištění a které vykazují nulovou hodnotu p(PPDZ); jde především o některé nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné látky,

•

ukazatele znečištění, které se vyskytují u všech zdrojů znečištění a které vykazují nenulovou hodnotu p(PPDZ); jde především o klasické ukazatele jako BSK5, CHSK, Ncelk, Pcelk, N-NH4+,

•

ukazatele znečištění, které může vznikat na celé ploše povodí, vykazující nenulovou hodnotu p(PPDZ); jde o některé chemické přípravky používané v zemědělství nebo v lesnictví.

Pro stanovení příčinku plošných a difúzních zdrojů znečištění byly sestaveny tři postupy 48. Hodnoty p(PPDZ) se pro ukazatel jakosti vody mohou profil od profilu lišit. V tabulce 2 přílohy III k metodickému pokynu jsou uvedeny - pro orientaci - střední hodnoty (median) p(PPDZ) pro 5 hlavních ukazatelů jakosti vod a závislost hodnot p(PPDZ) na specifickém odtoku vody q 49.

Tabulka 2 - Závislost minima p(PPDZ) v mg/l nebo p(PPDZ) na specifickém odtoku q 50

q (l/skm2)

BSK5

CHSKCr

Ncelk

Pcelk

N-NH4+

1

3,7

22

5,7

0,123

0,118

4

3,2

20

4,7

0,090

0,088

8

2,7

18

3,6

0,060

0,059

12

2,3

16

2,8

0,039

0,040

16

1,9

15

2,2

0,026

0,027

medián p(PPDZ)

2,85

19,8

4,04

0,096

0,088

48

Viz Nesměrák, I.: Tři metody globálního odhadu velikosti plošných a difúzních zdrojů znečištění a jejího příčinku do zájmového profilu, Vodní hospodářství 57(2007),3,69-72.

Podrobnější závislost na q, teoretické koncentraci Σ(BZ)/Qprům a na lesnatosti povodí je uvedena na webové stránce http://www.ochranavod.cz (záložka Ochrana vod/Kombinovaný přístup). 50 Hodnota specifického odtoku vody q se vypočte jako podíl dlouhodobého průměrného ročního průtoku Qa (v l/s) (od ČHMÚ) a plochy povodí nad zájmovým profilem P (v km2). Hodnota P se získá např. z publikace ČHMÚ "Hydrologické poměry ČSSR, Díl I. Text" z roku 1965 nebo aktuálně od subjektu, který daný profil monitoruje. 49

99

Odhad minimální hodnoty p(PPDZ) pro konkrétní profil lze provést podle rovnice (11).

LO prům − ∑ BZ

(11)

minimum p( PPDZ ) =

kde je p(PPDZ)

příčinek plošných a difúzních zdrojů znečištění (v mg/l)

Q prům

LOprům

průměrný látkový odnos zájmovým profilem (v g/s)

Σ(BZ)

suma vypouštěného znečištění z (evidovaných) bodových zdrojů znečištění v povodí nad zájmovým profilem (v g/s)

Qprům

průměrný průtok zájmovým profilem (v m3/s).

7. Přepočet emisních standardů na průměr a zpět Emisní standardy vyjádřené v nařízení jako hodnoty „p“ a emisní standardy pro BSK5, CHSKCr a NL uvedené ve směrnici Rady 91/271/EHS je třeba interpretovat jako hodnoty s pravděpodobností nepřekročení 95 % 51. Proto byl pro potřeby kombinovaného způsobu proveden přepočet koncentračních emisních standardů nařízení na roční průměry pro BSK5, CHSKCr a NL 52. Výsledek je uveden v tabulce 3 přílohy III k metodickému pokynu. Emisní standardy nařízení pro N-NH4+, Ncelk a Pcelk není třeba přepočítávat, protože ty již představují roční průměry. Pro podobný přepočet u průmyslových odpadních vod není k dispozici potřebný číselný materiál a tak se zatím doporučuje dočasný přepočtový součinitel k = průměr/"p" = 0,50 respektive "p"/průměr = 2. Emisní limity stanovené kombinovaným způsobem podle postupu uvedeného v kapitolách 3 a 4 přílohy III mají charakter ročních průměrů látkového množství (v g/s nebo v t/rok). Množstevní emisní limity se nejprve přepočtou na koncentrační emisní limity vydělením množstvím odpadních vod. Na hodnoty "p" se zpětně přepočtou vynásobením poměrem "p"/průměr uvedeným v posledním sloupci tabulky 3 přílohy III k metodickému pokynu.

51

Viz Nesměrák, I.: Stanovení emisních standardů pro celkový fosfor a celkový dusík u městských odpadních vod v novém nařízení vlády, Vodní hospodářství 52(2002),10,290-294. 52 Pro přepočet u BSK5 jsme použili jednotný přepočítací součinitel 0,58, pro CHSK 0,7 a pro součinitel NL 0,57. Může se však ukázat, že pro konkrétní zdroj znečištění je přepočítací součinitel výrazně odlišný; ten je pak nutno vypočítat z poměru průměrné koncentrace a koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 95 %.

100

Tabulka 3 – Přepočet emisních standardů "p" pro ukazatele BSK5, CHSKCr a NL na roční průměry Kategorie ČOV

„p“ (95 %)

průměr

"p"/průměr

BSK5 <500

40

23

1,7

500-2000

30

17

1,7

2001-10000

25

15

1,7

10001-100000

20

12

1,7

>100000

15

9

1,7

CHSKCr <500

150

105

1,4

500-2000

125

88

1,4

2001-10000

120

84

1,4

10001-100000

90

63

1,4

>100000

75

52

1,4

NL <500

50

28

1,7

500-2000

40

23

1,7

2001-10000

30

17

1,7

10001-100000

25

14

1,7

>100000

20

11

1,7

8. Nejlepší dostupné technologie a nejlepší dostupné techniky Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod uvádí příloha II k metodickému pokynu. Informace o nejlepších dostupných technikách ve výrobě (Best Available Technique – tzv. BAT) jsou soustřeďovány podle nařízení vlády č. 63/2003 Sb. o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Článek 16(2) Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění uložil Evropské komisi povinnost organizovat výměnu informací o nejlepších dostupných technikách. K tomu účelu je na evropské úrovni ustaveno Forum pro výměnu informací (International Exchange Forum - IEF). Výsledkem výměny informací na evropské úrovní jsou Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (tzv. BREF). BREFy mají být

101

zohledňovány při určování BAT a z nich vyplývajících požadavků stanovovaných v rámci integrovaných povolení. Překlady BREFů do českého jazyka jsou zveřejňovány na http://www.ippc.cz 53. Originály zveřejňuje Evropská kancelář IPPC (European IPPC Bureau - IEPPCB) v anglickém jazyce na http://eippcb.jrc.es.

9. Použití tabulek pro metodu skládačky Pro výpočet metodou skládačky se doporučuje použít tři excelovské tabulky, uvedené spolu s příkladem na webové stránce http://www.ochranavod.cz (záložka Ochrana vod / Kombinovaný přístup). Jsou uváděny 2 vzory: vzor 1 pro výpočet jednoho vodního útvaru a vzor 2 pro výpočet řetězce vodních útvarů. První tabulka je popis současného stavu a stanovení potřebné redukce k dosažení imisního standardu, v druhé tabulce je stav po dosažení emisních standardů nařízení vlády a stanovení potřebné redukce k dosažení imisního standardu a v třetí tabulce stav po dosažení emisních standardů odpovídajících nejlepším dostupných technikám a technologiím.

53

Přehled se najde např. na http://www.ippc.cz/obsah/viewtopic.php?t=39.

102

Tabulka 4: Obecné požadavky na imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod vyjádřené jako celoroční aritmetické průměry Imisní standardy vyjádřené jako celoroční aritmetický průměr, který se použije pro výpočet kombinovaným způsobem.

Značka nebo zkratka

Ukazatel

Všeobecné ukazatele O2 mg/l

130. Rozpuštěný kyslík 131. Biochemická spotřeba kyslíku 132. Chemická spotřeba kyslíku 133. Celkový organický uhlík 134. Celkový fosfor 135. Celkový dusík 136. Volný amoniak 137. Amoniakální dusík 138. Dusitanový dusík 139. Dusičnanový dusík 140. Chlorofyl 141. Teplota vody 142. Reakce vody 143. Rozpuštěné látky sušené 144.

Rozpuštěné látky žíhané

145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. 156. 157. 158. 159.

Nerozpuštěné látky Chloridy Fluoridy Sírany Vápník Hořčík Železo Mangan Sulfan Celkový zbytkový chlor Uhlovodíky C10-C40 Tenzidy aniontové Kyanidy snadno uvolnitelné Kyanidy celkové

Koliformní bakterie Escherichia coli

Odpovídající celoroční průměr xi)

>6

>9

BSK5

mg/l

6

3,8

CHSKCr TOC Pcelk. Ncelk. NH3 N-NH4+ N-NO2N-NO3-

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l µg/l o C mg/l

35 13 0,20 8 0,5 7 25i 6-8 1 000

25 10 0,15 5 0,23 4,5 14 6-8 750

mg/l

600

470

NL105 ClFSO42Ca Mg Fe Mn H2S Cl2 C10-C40 MBAS CNCNcelk.


30 250 1 300 250 150 2 0,5 0,015 0,1 0,6 0,01 0,7

20 150 0,8 200 190 120 1 0,3 0,007 0,05 0,3 0,005 0,3

AOX

mg/l

0,035

0,025

200 -

100 -

t pH RL105 RL550

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny 160. 161.

jednotka

Obecné požadavky (C90)x) (tabulka 1 přílohy č. 3 k nařízení)

Mikrobiologické ukazatele KOLI KTJ/ml ESCO KTJ/ml

103

Ukazatel

162. Termotolerantní (fekální) koliformní bakterie 163. Intestinální (střevní) enterokoky


Odpovídající


jednotka

FKOLI

KTJ/ml

40

20

ENT

KTJ/ml

20

9

µg/l

1

0,5

µg/l

1

0,5

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

2 10 0,4 0,1 0,005 10 0,1 0,5 20 0,1 0,06 0,03 0,06

1 5 0,2 0,05 0,003 5 0,06 0,3 10 0,05 0,03 0,016 0,03

µg/l

0,2

0,1

µg/l

0,2

0,1

µg/l

0,2

0,1

µg/l µg/l µg/l µg/l

0,5 0,02 0,01 0,4

0,3 0,01 0,005 0,2

µg/l

6

2,6

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

0,01 0,01 2 0,02 5 0,02 0,2

0,005 0,005 1 0,01 3 0,01 0,09

µg/l

0,01

0,004

celoroční průměr xi)

Organické sloučeniny 164. 1,1,2-trichlorethen (trichlorethylen) 165.

1,2-dichlorethan

TCE (TRI) 79-01-6 EDC 107-06-2 156-59-2 120-83-2 95-76-1 15972-60-8 309-00-2 62-53-3 120-12-7 1912-24-9 71-43-2 50-32-8 205-99-2 191-24-2 207-08-9

166. 1,2-cis-dichlorethen 167. 2,4-dichlorfenol 168. 3,4-dichloranilin 169. Alachlor 170. Aldrin 171. Anilín 172. Anthracen 173. Atrazin 174. Benzen 175. Benzo[a]pyren 176. Benzo[b]fluoranthen 177. Benzo[ghi]perylen 178. Benzo[k]fluoranthen 179. Bis(1,3- dichlor-263283-80-7 prophyl)ether 180. Bis(2,3- dichlor-17774-68-7 prophyl)ether 181. 1,3 dichlor-2-prophyl(-2,3- 59440-90-3 dichlor-1-prophy)lether 182. Desethylatrazin 6190-65-4 183. p,p´-DDT 50-29-3 184. Dieldrin 60-57-1 185. Diuron 330-54-1 DEHP 186. Di(2-ethylhexyl)ftalát 117-81-7 959-98-8 187. α-endosulfan 188. Endrin 72-20-8 189. Ethylbenzen 100-41-4 190. Fenitrothion 122-14-5 191. Fenoly 192. Fenthion 55-38-9 193. Fluoranthen 206-44-0 HCB 194. Hexachlorbenzen 118-74-1

104

Ukazatel

195.

Hexachlorbutadien

196. Chlorbenzen 197. Chlorfenvinfos 198. Chlorované alkany 199. Chlorpyrifos 200. Indeno[1,2,3-cd]pyren 201. Isodrin 202. Isopropylbenzen 203. Isoproturon 204. Kyselina ethylendiamintetraoctová 205.

Kyselina nitrilotrioctová

206.

Lindan

207. 208. 209. 210. 211. 212. 213. 214.

Malathion Naftalen Nitrobenzen 4-nonylfenol 4-terc-oktylfenol Parathion-ethyl Parathion-methyl Pentachlorbenzen

215.

Pentachlorfenol

216. Simazin 217. Suma dichlorbenzenůii 218. Suma trichlorbenzenůiii 219. Suma DDT iv 220. Suma hexachlorcyklohexanův 221. Suma polycyklických aromatických uhlovodíkůiv 222. Suma polychlorovaných bifenylůvii 223. Suma xylenů viii 224. 225. 226. 227. 228.


HCBUT 87-68-3 108-90-7 470-90-6 C10-C13 2921-88-2 193-39-5 465-73-6 98-82-8 34123-59-6 EDTA 60-00-04 NTA 139-13-9 γ-HCH 58-89-9 121-75-5 91-20-3 98-95-3 25154-52-3 1806-26-4 56-38-2 298-00-0 608-93-5 PCP 87-86-5 122-34-9 S-DCB S-TCB S-DDT

jednotka



µg/l

0,1

0,03

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

2 0,15 1 0,01 0,03 0,01 1,4 0,3

1 0,06 0,4 0,005 0,016 0,005 0,7 0,15

µg/l

10

5

µg/l

10

5

µg/l

0,02

0,01

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

0,02 2 6 0,6 0,01 0,005 0,01 0,02

0,01 1 3 0,3 0,005 0,002 0,005 0,01

µg/l

0,4

0,2

µg/l µg/l µg/l µg/l

1,5 0,5 0,4 0,050

0,7 0,25 0,19 0,025

S-HCH

µg/l

0,05

0,02

S-PAU

µg/l

0,20

0,10

S-PCB

µg/l

0,012

0,007

µg/l

30

15

µg/l

1

0,5

µg/l

1

0,5

µg/l µg/l µg/l

10 0,001 0,0004

5 0,0005 0,0002

S-XYLENY PCE (PER) Tetrachlorethen 127-18-4 CCl4 Tetrachlormethan 56-23-5 Toluen 108-88-3 Tributylstannan (tributylcín) 688-73-3 Trifenylstannan (trifenylcín) 668-34-8

105

Ukazatel

229.

Trifluralin

230.

Trichlormethan (chloroform)

231.

Vinylchlorid


1582-09-8 TCM (CHCl3) 67-66-3 75-01-4

µg/l

Obecné požadavky (C90)x) (tabulka 1 přílohy č. 3 k nařízení) 0,06

µg/l

1

0,5

µg/l

2

1

500 20 360 1 500 50 1 500 35 0,7 7 25 35 40 14,4 0,1 4 7 40 35 160

250 10 180 0,5 300 25 1000 18 0,3 3 13 18 20 7,2 0,05 2 3,5 20 18 80

jednotka


0,03

Jednotlivé prvky 232. 233. 234. 235. 236. 237. 238. 239. 240. 241. 242. 243. 244. 245. 246. 247. 248. 249. 250. 251.

Antimon Arsen Baryum Beryllium Bor Cín Hliník Chrom Kadmium Kobalt Měď Molybden Nikl Olovo Rtuť Selen Stříbro Uran Vanad Zinek

Sb As Ba Be B Sn Al Cr Cd Co Cu Mo Ni Pb Hg Se Ag U V Zn

µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

Ukazatele radioaktivity 252. Celková objemová aktivita objemová alfa 253. Celková objemová aktivita beta 254. Celková objemová aktivita beta opravená na 40K 255. Radium 256. Tritium 257. Stroncium 258. Cesium

0,3 ix

0,2 ix

cα

Bq/l

cβ

Bq/l

1 ix

0,5 ix

cβ-40K

Bq/l

0,5 ix

0,3 ix

Bq/l Bq/l Bq/l Bq/l

0,3 ix 3 500 1 0,5

0,1 ix 700 0,2 0,1

226

Ra H 90 Sr 137 Cs 3

106

i

Přírůstek teploty vody v toku na konci mísící zóny vlivem vypouštěných oteplených vod nesmí být vyšší než 3°C. Konec mísící zóny je místo, kde se teploty vody u obou břehů vyrovnají. ii Suma dichlorbenzenů zahrnuje: 1,2-dichlorbenzen,1,3-dichlorbenzen a 1,4-dichlorbenzen. iii Suma trichlorbenzenů zahrnuje: 1,2,3-trichlorbenzen, 1,2,4-trichlorbenzen a 1,3,5-trichlorbenzen. iv Suma DDT zahrnuje: p,p‘-DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan), o,p-DDT (1,1,1-trichlor2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan), p,p‘-DDD (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethen) a p,p‘-DDE (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan). v Suma hexachlorcyklohexanů zahrnuje: α-HCH, β-HCH, γ-HCH a δ- HCH. vi Suma PAU zahrnuje: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a ideno[1,2,3-cd]pyren. vii Suma PCB zahrnuje: PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 138, PCB 153 a PCB 180. viii Suma xylenů zahrnuje: o-xylen a p-xylen. ix Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj radioaktivního znečištění. x Hodnota je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 10% (hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90%). xi Celoroční aritmetický průměr.

107

Příloha IV

Seznam prioritních látek (příloha X Rámcové směrnice) PŘÍLOHA X

ANNEX X

Seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky (*)

List of priority substances in the field of water policy (*)

Číslo CAS 1 Číslo EU 2 CAS EU number 1 number 2

1 2 3 4 5

15972-60-8 120-12-7 1912-24-9 71-43-2 np. - na.

240-110-8 204-371-1 217-617-8 200-753-7 np. - n.a.

6 7440-43-9

231-152-8

7 8 9 10 11 12

287-476-5 207-432-0 220-864-4 203-458-1 200-838-9 204-211-0

85535-84-8 470-90-6 2921-88-2 107-06-2 75-09-2 117-81-7

13 330-54-1 14 115-29-7 959-98-8 15 206-44-0 16 118-74-1 17 87-68-3 18 608-73-1 58-89-9

206-354-4 204-079-4 np. - n.a. 205-912-4 204-273-9 201-765-5 210-158-9 200-401-2

Název prioritní látky Name of priority substance

alachlor – Alachlor anthracen – Anthracene atrazin – Atrazine benzen – Benzene bromované difenylethery – Brominated diphenylethers (**) kadmium a jeho sloučeniny – Cadmium and its compounds chlorované alkany C10-13 – C10-13-chloroalkanes (**) chlorfenvinfos – Chlorfenvinphos chlorpyrifos – Chlorpyrifos 1,2-dichlorethan – 1,2-Dichloroethane dichlormethan – Dichloromethane di(2-ethylhexyl)ftalát – Di(2-ethylhexyl)phthalate (DEHP) diuron.- Diuron endosulfan – Endosulfan (α-endosulfan) – (alpha-endosulfan) fluranthen – Fluoroanthene (*****) hexachlorbenzen – Hexachlorobenzene hexachlorbutadien – Hexachlorobutadiene hexachlorcyklohexan – Hexachlorocyclohexane (isomer, Lindan) – (gamma-isomer, Lindane)

108

Určeno jako prioritní nebezpečná látka Identified as priority hazardous substance (X) (***) (X) (***) X (****) X X (X) (***)

(X) (***) (X) (***) (X) (***)

X X X

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

29 30 31 32 33

34123-59-6 7439-92-1 7439-97-6 91-20-3 7440-02-0 25154-52-3 104-40-5 1806-26-4 140-66-9 608-93-5 87-86-5 np. - na.

251-835-4 231-100-4 231-106-7 202-049-5 231-111-4 246-672-0 203-199-4 217-302-5 np. - na. 210-172-5 201-778-6 np. - na.

50-32-8 205-99-2 191-24-2 207-08-9 193-39-5 122-34-9 688-73-3 36643-28-4 12002-48-1 120-82-1 67-66-3 1582-09-8

200-028-5 205-911-9 205-883-8 205-916-6 205-893-2 204-535-2 211-704-4 np. - na. 234-413-4 204-428-0 200-663-8 216-428-8

isoproturon – Isoproturon olovo a jeho sloučeniny – Lead and its compounds rtuť a její sloučeniny – Mercury and its compounds naftalen – Naphthalene nikl a jeho sloučeniny – Nickel and its compounds nonylfenoly – Nonylphenols (4-nonylfenol) – (4-(para)-nonylphenol) oktylfenoly – Octylphenols (4-terc. oktylfenoly) – (para-tert-octylphenols) pentachlorbenzen – Pentachlorobenzene pentachlorfenol – Pentachlorophenol polyaromatické uhlovodíky – Polyaromatic hydrocarbons (benzo(a)pyren) – (Benzo(a)pyrene), (benzo(b)fluranthen) – (Benzo(b)fluoroanthene), (benzo(g,h,i)perylen) – (Benzo(g,h,i)perylene), (benzo(k)fluranthen) – (Benzo(k)fluoroanthene), (indeno(1,2,3-cd)pyren) – (Indeno(1,2,3-cd)pyrene) simazin – Simazine sloučeniny tributylcínu – Tributyltin compounds (kationt tributylcínu) – (Tributyltin-cation) trichlorbenzeny – Trichlorobenzenes (1,2,4-trichlorbenzen) – (1,2,4-Trichlorobenzene) trichlormethan– Trichloromethane (chloroform) trifluralin – Trifluralin

109

(X) (***) (X) (***) X (X) (***) X (X) (***) X (X) (***) X

(X) (***) X (X) (***)

(X) (***)

(*) Tam, kde byly vybrány skupiny látek, jsou uvedeni typičtí zástupci charakterizující tuto skupinu (v závorkách a bez čísla). Zavedení systému omezování bude zaměřeno na tyto jednotlivé látky, bez omezení zařazení dalších individuálních zástupců, kde to bude vhodné.

(*) Where groups of substances have been selected, typical individual representatives are listed as indicative parameters (in brackets and without number). The establishment of controls will be targeted to these individual substances, without prejudicing the inclusion of other individual representatives, where appropriate. (**) These groups of substances normally include a considerable number of individual compounds. At present, appropriate indicative parameters cannot be given. (***) This priority substance is subject to a review for identification as possible ‘priority hazardous substance’. The Commission will make a final proposal to the European Parliament and Council for its final classification not later than 12 months after adoption of this list. The timetable laid down in Article 16 of Directive 2000/60/EC for the Commission’s proposals of control is not affected by this review. (****) Only Pentabromobiphenylether (CAS number 32534-81-9). (*****) Fluoranthene is on the list as an indicator of other, more dangerous Polyaromatic Hydrocarbons.’ 1 CAS: Chemical Abstract Services. 2 EU number: European Inventory of Existing Commercial Chemical Substances (EINECS) or European List of Notified Chemical Substances (ELINCS). n.a.: not applicable

(**) Tyto skupiny látek obvykle zahrnují značné množství chemických individuí. V současné době nemohou být uvedeny vhodné určující ukazatele. (***) Tato prioritní látka je předmětem posuzování jako možná ”prioritní nebezpečná látka”. Komise zpracuje pro Evropský parlament a Radu návrh na její konečnou klasifikaci nejpozději do 12 měsíců po přijetí tohoto seznamu. Časový plán pro návrhy Komise na systém omezování stanovený v článku 16 směrnice 2000/60/ES není tímto posuzováním dotčen. (****) Pouze pentabrombifenylether (číslo CAS 32534-81-9). (*****) Fluranthen je na seznamu jako reprezentant dalších, nebezpečnějších, polyaromatických uhlovodíků.“ 1 CAS: Chemical Abstract Services. 2 Číslo EU: Evropský inventář existujících komerčních chemických látek (EINECS) nebo Evropský přehled ohlášených chemických látek (ELINCS). np.: nepřiřazeno

110

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna O b e c n á u s t a n o v e n í

Recommend Documents